Uzavírání smluv ve veřejné správě

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta

Uzavírání smluv ve veřejné správě Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Helena Kalasová

Brno 2008

1

Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Ing. Radkovi Jurčíkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Uzavírání smluv ve veřejné správě vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Ing. Radka Jurčíka, Ph.D. a v seznamu literatury jsem uvedla všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 29.4.2008

..............................................................

3

Abstract Kalasová, H. Making the contracts in public administration. The Bachelor work. In Brno, 2008. This bachelor work deals with the making of contracts in public administration. In the theoretical part it is focused on the statutory contracts in public administration in general. In the practical part the issue of making of statutory contracts in the South Moravian Region is being analysed in detail.

Abstrakt Kalasová, H. Uzavírání smluv ve veřejné správě. Bakalářská práce. Brno, 2008. Bakalářská práce se zabývá uzavíráním smluv ve veřejné správě. V teoretické části je zaměřena na smlouvy ve veřejné správě obecně. V praktické části je podrobně rozebrána problematika uzavírání veřejnoprávních smluv v Jihomoravském kraji.

4

Keywords Public administration, contracts governed by public law, administrative law

Klíčová slova

Veřejná správa, veřejnoprávní smlouvy, správní právo

5

OBSAH 1 2 3

4

5

6

ÚVODNÍ ČÁST ...........................................................................................7 CÍL PRÁCE.................................................................................................8 HISTORIE...................................................................................................9 3.1 Období Rakouska-Uherska ................................................................9 3.2 Období první republiky .......................................................................9 3.3 Období ČSSR ....................................................................................9 3.4 Porovnání k dnešním koordinačním smlouvám................................10 3.5 Dnešní právní pojetí veřejnoprávní smlouvy ....................................11 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY V EVROPĚ..............................................13 4.1 Rakousko .........................................................................................13 4.2 Německo ..........................................................................................13 4.3 Švýcarsko.........................................................................................13 SOUČASNÁ ÚPRAVA VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV ............................15 5.1 Pojem „veřejnoprávní smlouva“........................................................15 5.2 Druhy veřejnoprávních smluv...........................................................16 5.2.1 Veřejnoprávní smlouvy koordinační.....................................16 5.2.2 Veřejnoprávní smlouvy subordinační...................................17 5.2.3 Veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky................................18 5.2.4 Jiné druhy veřejnoprávních smluv .......................................19 5.3 Uzavření veřejnoprávních smluv ......................................................21 5.3.1 Uzavření veřejnoprávních smluv .........................................21 5.3.2 Přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy............................................................................................22 5.3.3 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy .....................................................................22 METODIKA UZAVÍRÁNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV .........................24 6.1 Druhy veřejnoprávních smluv...........................................................24 6.1.1 Veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy 24 6.1.2 Veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících ze samostatné působnosti při výkonu veřejné moci..............................25 6.2 Uzavírání veřejnoprávních smluv .....................................................25 6.3 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy..............................................................................26 6.4 Typy smluv ......................................................................................28 6.4.1 Veřejnoprávní smlouvy dle ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích 28 6.4.2 Veřejnoprávní smlouvy o výkonu působnosti na úseku obecní policie 31 6.4.3 Veřejnoprávní smlouvy o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup ..........................................32 6.4.4 Veřejnoprávní smlouvy o provozování elektronické podatelny33 6.5 Žádost o vydání souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy ..........33 6.6 Přílohy žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě: ..........35

6

6.6.1

7

8

9 10 11

Veřejnoprávní smlouva podepsaná oběma smluvními stranami 35 6.6.2 Usnesení příslušného orgánu obce o tom, že veřejnoprávní smlouva byla příslušným orgánem obce schválena .........................37 6.7 Závěr ................................................................................................37 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V ROCE 2007 39 7.1 Postup při žádosti o souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti ..................................................................40 7.2 Souhlas smluvních stran s uzavřením veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti ..............................................................................40 7.3 Žádost o vydání rozhodnutí nadřízenému správnímu orgánu ..........41 7.4 Možnost podání odvolání .................................................................41 7.5 Nabytí právní moci ...........................................................................42 VZORY .....................................................................................................43 8.1 Žádost o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti ..................................................................43 8.2 Veřejnoprávní smlouva o výkonu přenesené působnosti dle ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích ....................................................................45 8.3 Veřejnoprávní smlouva o výkonu působnosti na úseku obecní policie49 ZÁVĚR......................................................................................................53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...........................................................54 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.................................................................55

7

1

ÚVODNÍ ČÁST V této bakalářské práci je popsána problematika uzavírání smluv ve veřejné správě,

jednak z hlediska historického, následně z pohledu dnešní platné právní úpravy ve vybraných evropských zemích a podrobněji v České republice. V další

části

je

popsána

metodika

uzavírání

veřejnoprávních

smluv

v Jihomoravském kraji mezi obcemi a uvedena analýza konkrétních příkladů uzavření veřejnoprávní smlouvy v Jihomoravském kraji v roce 2007.

8

2

CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je přiblížit vývoj vzniku a postupné přeměny v časové

řadě uzavírání dohod a smluv ve veřejné správě od Rakousko-Uherska po současnost. Jak jsou poznatky z minulých období zhodnoceny při tvorbě nových předpisů v České republice, porovnat platnou úpravu v České republice a některých zemích EU. Dílčím cílem teoretické části je obecně charakterizovat uzavírání smluv ve veřejné správě v současné době podle platných předpisů a zákonů, systematicky rozčlenit typy a druhy nejčastěji uzavíraných veřejnoprávních smluv ve veřejné správě v obecném pojetí. V praktické části bakalářské práce popsat uzavírání veřejnoprávních smluv v přenesené působnosti na obce v Jihomoravském kraji, analyzovat důvody uzavírání těchto smluv, podrobně na konkrétních případech uvést na jakých úsecích činností budou v rámci uzavřených smluv působnosti vykonávány. Zjistit, jaké procento veřejnoprávních smluv je uzavíráno v rámci Jihomoravského kraje mezi obcemi a obcemi s přenesenou působností ročně, tyto informace doplnit o vzory veřejnoprávních smluv na vlastní mechanismus uzavírání veřejnoprávní smlouvy. Dále

graficky

vyjádřit

vývoj

počtu

uzavřených

veřejnoprávních

smluv

v Jihomoravském kraji a vývoj počtu uzavřených veřejnoprávních smluv v rámci České republiky.

9

3

HISTORIE

3.1

Období Rakouska-Uherska Již za dob monarchie se jednoznačně uznávalo, že v případě veřejnoprávní smlouvy

se jedná o smluvní typ odlišný od klasické smlouvy v jejím soukromoprávním pojetí. Právní úprava téměř chyběla a jen ze soudního rozhodování víme, že když úřad uzavřel veřejnoprávní smlouvu, nemohl o stejné věci znovu rozhodnout úředním výměrem. Soudní spory z takových smluv byly řešeny pořadem práva před soudy v občanském soudním řízení, nikoliv před správním soudem.

3.2

Období první republiky V roce 1934 prof. Hoetzel upozorňoval, že například ve Francii je rozsah

veřejnoprávních smluv pojímán daleko šířeji nežli u nás, kdy Francouzi i koncese konstruují jako veřejnoprávní smlouvy. Hoetzl rozdělil veřejnoprávní smlouvy na smlouvy mezi státem a jeho odnožemi, k nimž

počítali

země nebo

zastupitelské

okresy,

a

občanem,

smlouvy mezi

veřejnoprávními svazy a konečně smlouvy mezi osobami soukromými. Z hlediska předmětu této úvahy jsou pro nás nejdůležitější smlouvy, které Hoetzel označoval jako smlouvy mezi veřejnoprávními svazy. Také J. Staša uvedl: „Jako veřejnoprávní smlouva mohou být koncipovány i některé případy autorizace, která je dnes chápána jako správní akt“.

3.3

Období ČSSR V sedmdesátých letech dvacátého století projev vůle správního orgánu byl tehdy

často chápán zjednodušeně jen jako občanskoprávní úkon podle § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdejším znění z roku 1972. Projev vůle správního orgánu

10

směřující k uzavření smlouvy byl tehdy součástí výkonu státní správy, což nebylo bráno často v úvahu, stejně jako skutečnost, že tehdejší právní řád pro takovýto projev vůle nevyžadoval formu správního rozhodnutí. Jak správně zhodnotil tehdejší právní stav J. Fara, napadení protestem prokurátora nepřicházelo pochopitelně v úvahu, neboť šlo o poměr občanskoprávní, o němž byl v pochybnostech oprávněn rozhodovat jen příslušný soud. Samotný pozdější zásah do vadného opatření státní správy nemohl již mít na platnost smlouvy vliv, poněvadž šlo již o právní skutečnost nastalou až po perfekci smluvního vztahu, který poté šlo zrušit jen za podmínek stanovených občanským zákoníkem. V případě, kdy národní výbor uzavíral smlouvu o sdružení prostředků se státní či jinou socialistickou organizací, šlo o tehdy známou a rozšířenou praxi (dle § 37 z.č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v tehdejším znění z roku 1979). Platilo, že byla-li účastníkem smlouvy (v tehdejší terminologii „správní dohody“) takzvaná jiná socialistická organizace, vykonával vůči ní správní orgán (národní výbor) státní správu (princip subordinační). Možnost uzavření takovéto správní dohody musela být právní normou stanovena výslovně.

3.4

Porovnání k dnešním koordinačním smlouvám Co se týče přirovnání k dnešním smlouvám koordinačním, tak by se pod tento

pojem dal podřadit tehdy existující smluvní vztah, kdy jeden národní výbor uzavřel smlouvu s jiným národním výborem o společném použití prostředků. Jak bylo uvedeno v dobové odborné literatuře, bylo s touto možností minimum zkušeností z praxe. V tomto případě měla správní dohoda koordinační funkci, pokud jejího cíle nebylo možno dosáhnout jednostranným aktem: Případ § 37 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v tehdejším znění z roku 1979) „ Národní výbor může uzavřít smlouvu s jiným národním výborem, státními,

11

družstevními nebo jinými společenskými organizacemi a společném použití prostředků, jde-li o plnění jejich společných úkolů (sdružování prostředků)“. V jiných i dosti obdobných případech se však spíše jednalo z dnešního pohledu o „koordinační veřejnoprávní dohody“. V tomto kontextu je nepochybně rovněž zajímavá problematika šíře subjektivity tehdejších státních rozpočtových organizací, kterou se zde nemohu blíže zabývat z důvodu obsáhlosti i odchýlení od původního obsahu této práce. Takovéto veřejnoprávní koordinační dohody existují i v dnešní době, kdy správní orgány, které jsou organizačními složkami státu ve vzájemných vztazích nebo ve vztazích s jinými orgány veřejné moci, popřípadě s jinými organizačními složkami státu, mohou použít ustanovení části páté „Veřejnoprávní smlouvy“ zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. Tehdejší nauka správního práva pojem „veřejnoprávní smlouva“, který by se dal dnes podřadit pod mnohem širší pojem „správní dohoda“, jednoduše neznala. V pojmově podobných případech z dnešního pohledu „veřejnoprávních smluv“ se proto i zde hovořilo o „správní dohodě“. Dobová definice tohoto pojmu zněla: „Správní dohoda je zvláštní právotvorná forma správní činnosti spočívající na normách správního práva, při níž vznikají administrativněsprávní vztahy s právy a povinnostmi shodným projevem vůle účastníků, z nichž nejméně jedním je správní orgán, který formou dohody vykonává svou působnost“.

3.5

Dnešní právní pojetí veřejnoprávní smlouvy Pokud jde o problematiku veřejnoprávních smluv v dnes známém pojetí, je nutno

uvést, že první skutečná úprava těchto smluv byla zakotvena v ustanoveních zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (díky novele zákona č. 313/2002 Sb., s účinností od 12.7.2002) v §§ 66c-66e (obecné podmínky pro uzavírání, platnost, změnu a zrušení veřejnoprávní smlouvy, rozhodování sporů z veřejnoprávní smlouvy a způsob jejího zveřejnění). Tato úprava byla zrušena až článkem I. (změna zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu.

12

Jak lze odkázat na zde uvedené nové znění 66c odst. 1: „není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu. Jak dále bylo uvedeno §§ 66d a 66e se zrušují“.

13

4

VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY V EVROPĚ

4.1

Rakousko V Rakousku jsou veřejnoprávní smlouvy koordinační používány jako dohody

spolkových zemí navzájem a spolkových zemí se státem. Dále jsou používány obcemi ke vzniku svazků obcí. Taková dohoda vyžaduje souhlas dozorčího úřadu. Souhlas se uděluje vydáním nařízení, jestliže dohoda neodporuje zákonu.

4.2

Německo Hlavní oblastí použití veřejnoprávních smluv jsou v Německu následující: stavební

právo, hospodářské správní právo a právo správy sociálního zabezpečení. Dá se říct, že úprava veřejnoprávních smluv v německém spolkovém správním řádu byla naší úpravě velkým vzorem a inspirací.

4.3

Švýcarsko Švýcarské správní právo definuje veřejnoprávní smlouvu takto: „Veřejnoprávní smlouva je dohoda obsahující souhlasné vyjádření vůle dvou nebo

více právních subjektů, jejíž předmětem je upravení konkrétního správněprávního vztahu, a to především v souvislosti s plněním veřejného úkolu“ Od správního aktu se tedy liší především konkrétností zúčastněných subjektů a svojí dvoustranností. Smlouva subordinační je teorií švýcarského správního práva poněkud opomíjena a je rovněž napadána pro svůj název, neboť smluvní strany mají při uzavírání smluv rovné postavení. Při smlouvě koordinační se smluvní strany nacházejí na stejné úrovni. Smluvní stranou jsou obvykle obce, kantony, spolkový stát, veřejnoprávní korporace, ústavy či nadace. Ve Švýcarsku s mezi veřejnoprávní smlouvy počítá například také smlouva o vyvlastnění mezi vyvlastněným a vyvlastňovatelem podle zvláštních předpisů. Dalším příkladem je přenos veřejných úkolů na soukromníky (např. přenesení úkolů plynoucích

14

z výkonu civilní služby), daňové smlouvy (nejsou možné na spolkové úrovni) a smlouvy o subvencích, sporné je udělování koncesí.

15

5

SOUČASNÁ ÚPRAVA VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV Veřejnoprávní smlouvy jsou nyní komplexně upraveny zákonem č. 500/2004 Sb.,

správní řád (dále jen Správní řád), v části páté. Tyto smlouvy spadají svou podstatou samozřejmě pod správní právo hmotné. Vzhledem k neexistenci jakéhokoliv kodexu správního práva hmotného je úprava veřejnoprávních smluv ve správním řádu jediným logickým vyústěním snah o úpravu tohoto převážně hmotněprávního institutu.

5.1

Pojem „veřejnoprávní smlouva“ Obecná definice veřejnoprávní smlouvy zní: „Veřejnoprávní smlouva je dohoda mezi dvěma nebo více stranami, z nichž alespoň

jedna je subjektem veřejné správy, uzavřená v souvislosti s výkonem veřejné správy a v režimu správního práva, upravující subjektivní veřejná práva a povinnosti. Veřejnoprávní smlouvou se tvoří, mění nebo ruší veřejnoprávní poměr."

§ 159 Správního řádu :

(1)

Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.

(2)

Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem.

(3)

Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy.

(4)

Veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu.

Veřejnoprávní smlouvy jsou základně členěny na subordinační a koordinační.

16

5.2

Druhy veřejnoprávních smluv

5.2.1 Veřejnoprávní smlouvy koordinační Tento druh veřejnoprávních smluv upravuje paragraf 160 Správního řádu. Jeho znění je následující:

§ 160 Správního řádu : (1)

Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy.

(2)

Jednání za stát upravují zvláštní zákony (Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

(3)

Správní orgány, které jsou organizačními složkami státu, mohou ve vzájemných vztazích nebo ve vztazích s jinými orgány veřejné moci, popřípadě s jinými organizačními složkami státu použít ustanovení této části obdobně.

(4)

Spory z dohod uzavřených podle odstavce 3 řeší správní orgán nejblíže společně nadřízený správním orgánům, jež jsou smluvními stranami. Není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené těmto správním orgánům.

(5)

Veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, mohou osoby uvedené v odstavci 1 vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.

(6)

Územní samosprávné celky mohou vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících z jejich samostatné působnosti při výkonu veřejné moci, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

17

Veřejnoprávní smlouvy koordinační jsou tedy dohody, které mezi sebou navzájem uzavírají subjekty veřejné správy (typicky územní samosprávné celky) pouze za podmínky, že takové dohody upravují otázky spadající do veřejnoprávní působnosti těchto subjektů. Jedná se například o dohody o uzavření dobrovolných svazků obcí nebo dohoda o sloučení obcí. Zvláštní jsou ustanovení o koordinačních smlouvách týkajících se výkonu státní správy nestátními subjekty.

5.2.2 Veřejnoprávní smlouvy subordinační Tento druh veřejnoprávních smluv upravuje paragraf 161 Správního řádu. Jeho znění je následující:

§ 161 Správního řádu : (1) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).

Tyto smlouvy mezi sebou uzavírají na jedné straně subjekty veřejné správy a na straně druhé adresáti veřejné správy. „Úřad tu zaujímá stejně rovné postavení jako druhá smluvní strana a chybí tu poměr právní nerovnosti“. Subordinace však neznamená nerovné postavení smluvních stran v tom smyslu, že by bylo správnímu orgánu umožněno, aby účastníku něco diktoval. Jedná se v zásadě o určitou moderaci obsahu závazku, který by jinak mohl vzniknout správním aktem. Z toho vyplývá, že v případě nedodržení subordinační smlouvy ze strany účastníka ji může správní orgán nahradit klasickým správním aktem.

18

Řešení sporů z těchto veřejnoprávních smluv bývá svěřováno v první instanci správnímu orgánu (například Ministerstvu vnitra), v instanci druhé správnímu soudu.

Do této skupiny lze zařadit:
smlouva o závazku veřejné služby v oblasti silniční dopravy (§ 19-19c zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů)
smlouvy o závazku veřejné služby v oblasti drážní dopravy (§ 39-39d zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů)
smlouva o ochranných podmínkách podle § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
„dohoda“ o vytvoření chráněného pracovního místa podle § 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Dohoda ke splnění povinnosti zpětného odběru některých výrobků dle ustanovení § 38 odst. 6, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5.2.3 Veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky Tento druh veřejnoprávních smluv upravuje paragraf 162 Správního řádu. Jeho znění je následující:

§ 162 Správního řádu : (1)

Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení posle části druhé, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.

19

(2)

Pokud k veřejnoprávní smlouvě mezi účastníky přistoupí i správní orgán, pak platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas.

Příkladem takové smlouvy, jejímž předmětem je převod nebo způsob výkonu (veřejných subjektivních) práv nebo povinností, může být například smlouva, na základě které osoba, mající povolení k nakládání s vodami, může umožnit výkon svého povolení i někomu jinému. Obdobně lze použít i pro smlouvu uzavřenou podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), na jejímž základě může organizace smluvně převést dobývací prostor, který jí byl stanoven rozhodnutím báňského úřadu, na jinou organizaci, a to po předchozím souhlasu báňského úřadu. Dalším příkladem je dohoda o převodu registrace podle zákona o léčivech, podle kterého může držitel rozhodnutí o registraci převést registraci na jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která podléhá souhlasu Státního úřadu pro kontrolu léčiv nebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.

5.2.4 Jiné druhy veřejnoprávních smluv Tyto smlouvy se uzavírají na zabezpečení chodu veřejné správy, což jako povinnost pramení výslovně či odvozeně z norem správního práva. To je právě ta skutečnost, která odlišuje veřejnoprávní smlouvy od běžných obchodněprávních smluv.

a) Smlouvy o centrálním zadávání podle § 3 ZVZ Centrální zadavatel, kterým může být jakýkoliv veřejný zadavatel může uzavřít takovouto smlouvu s jiným zadavatelem, který může být jakékoliv povahy (veřejný, dotovaný či sektorový zadavatel). Aby se skutečně jednalo o veřejnoprávní smlouvu, musí ovšem splňovat určité podmínky. Alespoň jedna ze stran musí být buď státním zadavatelem či územně samosprávným celkem, tedy orgánem, který je formálně součástí veřejné správy. Klasickým příkladem je smlouva, kdy větší město (např. statutární nebo obec

20

s rozšířenou působností) zadává veřejné zakázky pro menší obce. V takovém postavení může vystupovat i kraj. Dalším příkladem by byla obec (město), která by uzavřela tuto smlouvu se sektorovým zadavatelem či by jako centrální zadavatel vystupovala jiná právnická osoba, která by zadávala zakázky pro obec (obce). Lze tedy zobecnit, že veřejnoprávní smlouva podle § 159 správního řáduje smlouvy o centrálním zadávání podle § 3 ZVZ pouze v případě, kdy jednou z jejích smluvních stran, ať už na straně centrálního zadavatele či na straně nechávající si veřejné zakázky centrálně zadávat, vystupuje veřejný zadavatel, který je formální součástí veřejné správy (jde o stát, resp. Organizační složku státu či územní samosprávný celek).

b) Smlouvy koncesní Jsou to smlouvy, které se uzavírají pouze na koncese na služby a stavební práce. O veřejnoprávní smlouvy se jedná pouze v případě, kdy koncesní smlouvu uzavírají veřejní zadavatelé, kteří jsou formálně součástí veřejné správy. Stát a územní samosprávné celky uzavřely či se diskutuje o udělení následujících koncesí:
koncese na služby –zajištění provozu centrální adresy, která byla udělena České poště, s.p.;
Koncese na služby – kraje uzavírají smlouvy na zajištění dopravní obslužnosti v krajích;
Formou koncese se budují parkoviště, vybírá se parkovné, provádí se výstavba silnic, mostů a jiných dopravních sítí, provádí se rekonstrukce a správa vodovodních řádů, tepelných zařízení. Jde o oblast, kde frekventovaně vystupují na straně veřejných zadavatelů obce a města.

21

5.3

Uzavření veřejnoprávních smluv

5.3.1 Uzavření veřejnoprávních smluv

Uzavření veřejnoprávních smluv upravuje paragraf 163 Správního řádu. Jeho znění je následující:

§ 163 Správního řádu : (1)

Projev

vůle

učiněný

v písemné

formě,

směřující

k uzavření

veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy (dále jen „návrh smlouvy“), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle toho, kdo návrh činí (dále jen „navrhovatel smlouvy), být jím v případě jeho přijetí vázán. (2)

Návrh smlouvy působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh smlouvy může navrhovatel smlouvy zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem smlouvy; to platí, i když je návrh smlouvy neodvolatelný.

(3)

Návrh smlouvy zaniká




Uplynutím lhůty, která v něm byla pro přijetí určena, pokud v ní návrh smlouvy nebyl přijat


Pokud nebyla určena lhůta pro přijetí, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel smlouvy použil pro zaslání návrhu smlouvy
Okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde navrhovateli smlouvy. (4)

Zájemci mohou být k předložení návrhu smlouvy nebo k přijetí návrhu smlouvy vyzváni způsobem uvedeným v § 146 odst. 2. Ustanovení části třetí o řízení formou výběru platí obdobně.

§ 164 Správního řádu :

22

(1)

Veřejnoprávní smlouvy musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině.

(2)

Jsou-li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem připojení podpisu poslední smluvní strany. Nejsou-li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem, kdy návrh veřejnoprávní smlouvy opatřený podpisy ostatních osob, jimž byl určen, dojde navrhovateli smlouvy.

(3)

Jestliže zákon stanoví, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Správní orgán, který dal souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy, zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce.

(4)

Vyžaduje-li správní orgán překlad veřejnoprávní smlouvy týkající se záležitosti národnostních menšin a vyhotovené v jazyce příslušníků národnostní menšiny, náklady na překlad uhradí při splnění podmínek §16 odst. 4 správní orgán.

5.3.2 Přezkoumání

souladu

veřejnoprávní

smlouvy

s právními

předpisy Podle § 165 Správního řádu veřejnoprávní smlouvu přezkoumává správní orgán. Strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát podnět k provedení přezkumého řízení do 30dnů ode dne, kdy se o důvodu přezkumného řízení dověděla. Pokud by byla některá z částí veřejnoprávní smlouvy v rozporu s právními předpisy, správní orgán tuto část zruší.

5.3.3 Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy Podle § 166 Správního řádu lze změnit obsah veřejnoprávní smlouvy pouze písemnou dohodou smluvních stran. Pokud bylo třeba k uzavření souhlasu správního orgánu, je tohoto souhlasu třeba i k uzavření dodatku veřejnoprávní smlouvy. Stejně tak i vypovězení veřejnoprávní smlouvy lze pouze písemnou formou.

23

Podle § 168 správního řádu veřejnoprávní smlouva, která se dotýká práv a povinností třetích osob a nejde-li o smlouvu uzavřenou podle § 160, nabývá účinnosti v okamžiku, kdy s touto smlouvou třetí osoba vysloví písemný souhlas.

V § 169 jsou uvedeny závazky z veřejnoprávních smluv. Je několik důvodů, kdy může některá ze smluvních stran podat návrh na vypovězení veřejnoprávní smlouvy: - v případě, že to bylo ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto - pokud se veřejnoprávní smlouvy dostala do rozporu s právními předpisy - z důvodu ochrany veřejného zájmu - změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat - v případě, kdy vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.

Pokud některá ze stran se zrušením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, může o zrušení veřejnoprávní smlouvy na žádost smluvní strany, která podala návrh na zrušení smlouvy, rozhodnout správní orgán. Jde-li o veřejnoprávní smlouvu uzavřenou podle § 160, pak rozhoduje spor: Ministerstvo vnitra, je-li alespoň jedna ze smluvních stran kraj nebo jsou-li smluvními stranami obce s rozšířenou působností; kraj, nejsou-li smluvními stranami obce s rozšířenou působností; správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám jde-li o jinou veřejnoprávní smlouvu. Není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady, nadřízené uvedenému správnímu orgánu.

Proti takovému rozhodnutí sporu již nelze podat odvolání ani rozklad.

24

6

METODIKA UZAVÍRÁNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍCH SMLUV Zdroj:KrÚ JMK

Institut veřejnoprávních smluv je s účinností od 1.1.2006 upraven v ustanoveních § 159 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), novelizovaného zákonem č. 413/2005 Sb. Podle ustanovení § 159 správního řádu se jedná o dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy a nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy. Veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu.

6.1

Druhy veřejnoprávních smluv Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a

fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy.

Z pohledu metodiky určené obcím při uzavírání veřejnoprávních smluv, k nimž je potřeba souhlasu správního orgánu (krajského úřadu), mohou územní samosprávné celky (obce) mimo jiné v souladu s ustanovením § 160 odst. 5 a odst. 6 správního řádu uzavírat:

6.1.1

Veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy Pokud územní samosprávné celky vykonávají zákonem nebo na základě zákona

svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy, jen stanoví-li tak zvláštní zákon (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve

25

znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o obcích“) a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu, který posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.

6.1.2 Veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících ze samostatné působnosti při výkonu veřejné moci

Územní samosprávné celky mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících ze samostatné působnosti při výkonu veřejné moci pouze tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon (např. zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o obecní policii“) .

6.2

Uzavírání veřejnoprávních smluv Úprava

uzavírání

veřejnoprávních

smluv

je

obdobou

úpravy

uzavírání

soukromoprávních smluv dle občanského zákoníku.

Návrhem smlouvy je dostatečně určitý projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, z nějž vyplývá vůle toho, kdo návrh činí, být jím v případě jeho přijetí vázán (ustanovení § 163 správního řádu). Návrh smlouvy působí od doby, kdy dojde k osobě, které je určen. Navrhovatel je oprávněn návrh, i když je označen jako neodvolatelný, zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem smlouvy.

Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině. Pokud zákon stanoví, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci.

26

Nestanoví-li nový správní řád jinak, použijí se na problematiku veřejnoprávních smluv přiměřeně ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, a ustanovení o započtení. Jak vyplývá i ze stanoviska ministerstva vnitra, při použití ustanovení občanského zákoníku se doporučuje posuzovat smlouvy individuálně s ohledem na to, aby byl zachován veřejnoprávní charakter smluv. Nedoporučuje se používat ustanovení soukromoprávní povahy, např. ustanovení o smluvních pokutách. Tato doporučení se opírají o to, že veřejnoprávní smlouvy mají veřejnoprávní povahu a neuplatňuje se zásada, podle níž je dovoleno vše, pokud to zákon nezakazuje.

6.3

Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy Pokud hodlají smluvní strany změnit obsah veřejnoprávní smlouvy, mohou tak

učinit pouze písemnou dohodou. Jestliže bylo třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělení souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je také ke změně obsahu veřejnoprávní smlouvy nutný její souhlas. Změna obsahu je pak účinná až dnem, kdy rozhodnutí správního orgánu nabude právní moci (ustanovení § 166 odst. 1 správního řádu).

Dodatky k veřejnoprávním smlouvám lze uzavírat jen za doby trvání veřejnoprávní smlouvy – po jejím skončení již nejde o dodatek ke smlouvě, ale o smlouvu novou.

Veřejnoprávní smlouvu lze vypovědět jen tehdy, pokud je to ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla stanovena výpovědní lhůta. Výpověď je možné učinit pouze v písemné formě (ustanovení § 166 odst. 2 správního řádu). Pokud je ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuta možnost ukončit veřejnoprávní smlouvu výpovědí, je nutno stanovit přesně všechny podmínky, tedy blíže specifikovat,

27

zda půjde o výpověď bez udání důvodu či s udáním důvodu, musí být přesně stanovena výpovědní lhůta, počátek výpovědní lhůty apod. Opomenutí byť i jen jedné z podmínek výpovědi (např. výpovědní doby či určení počátku výpovědní doby) činí veřejnoprávní smlouvu nevypověditelnou.

Jak vyplývá ze zákonné úpravy, k výpovědi veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu správního orgánu, a to ani za předpokladu, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je jeho souhlas potřebný. Jedná se o jednostranný právní úkon smluvní strany, dostačující je pouze splnění všech smluvně ujednaných podmínek. Oproti tomu, pokud k uzavření veřejnoprávní smlouvy je potřebný souhlas správního orgánu, je potřebný i ke změně obsahu veřejnoprávní smlouvy dohodou, tak i k jejímu zrušení.

Každá ze smluvních stran veřejnoprávní smlouvy je oprávněna podat písemný návrh na její zrušení pouze z důvodů, které jsou uvedeny v § 167 odst. 1 správního řádu, tj. v těchto případech:  

  

bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsah veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat, jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy, z důvodu ochrany veřejného zájmu, jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela. Pokud k uzavření veřejnoprávní smlouvy byl nutný souhlas správního orgánu,

zaniká veřejnoprávní smlouva tehdy, pokud se zrušením vyjádřil souhlas správní orgán, který vydal souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouva zaniká dnem, kdy rozhodnutí správního orgánu nabude právní moci.

Ve veřejnoprávních smlouvách, zejm. uzavřených na dobu neurčitou, je vhodné upravit způsob ukončení veřejnoprávní smlouvy – např. dohodou či výpovědí. Pokud nebyla u smluv na dobu neurčitou dohodnuta výpověď, lze doporučit obcím postup, podle nějž uzavřou dodatek k veřejnoprávní smlouvě, kdy dohodou možnost výpovědi upraví,

28

nebo dodatek, kdy dohodou stanoví, že smlouva se uzavírá nikoli na dobu neurčitou, ale určitou.

6.4

Typy smluv

6.4.1 Veřejnoprávní smlouvy dle ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích Smlouvy

uzavírané

dle

zákona

o

obcích

jsou

nejčastějším

případem

veřejnoprávních smluv. Dle ustanovení § 63 zákona o obcích obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí (např. matriční úřad). K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.

Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat a) označení účastníků smlouvy, b) dobu trvání smlouvy, c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Tento výčet náležitostí smluv není taxativní a veřejnoprávní smlouva tedy může řešit i další otázky (např. personální a administrativně technické zajištění apod.).

Ve smlouvě musí být smluvní strany přesně a určitě označeny (název obce, její sídlo, identifikační číslo, uvést, kdo ji zastupuje navenek).

29

Smlouva musí obsahovat přesnou dobu trvání s uvedením začátku platnosti (např. ode dne právní moci rozhodnutí krajského úřadu, kterým bude udělen souhlas s veřejnoprávní smlouvou) a dne skončení platnosti, který je možno uvést buď jako datum, nebo jako poslední dne lhůty, jejíž počátek běží ode dne uzavření veřejnoprávní smlouvy, event. uvést, že se jedná o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

Předmět smlouvy musí být přesně specifikován, tzn. je nutná konkretizace zákona, jeho ustanovení a přesné určení rozsahu přenesené působnosti. V praxi se nejčastěji objevují veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Veřejnoprávní smlouva musí obligatorně obsahovat způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Náklady na výkon přenesené působnosti se časem zvyšují. Při uzavírání veřejnoprávních smluv na delší dobu či dobu neurčitou je vhodné, aby tento růst nákladů byl zohledněn také ve veřejnoprávní smlouvě. Smluvní strany tak mohou učinit uzavřením nové veřejnoprávní smlouvy nebo formou dodatku k původní veřejnoprávní smlouvě, výhodné se jeví zapracování určitých ustanovení do původní veřejnoprávní smlouvy, která stanoví pro zvyšování ceny za výkon přenesené působnosti pevná pravidla, např. určitou inflační (valorizační) doložku. Vlastní smlouva však nemusí obsahovat přesnou částku zvýšených nákladů, pro účely naplnění dikce zákona postačí, pokud bude smlouva obsahovat způsob výpočtu úhrady těchto nákladů. Takovýto způsob výpočtu lze stanovit např. s přihlédnutím k počtu vyřízených věcí.

S ohledem na základní povinnost obce hospodárně a účelně využívat majetek by se měla úhrada nákladů v maximální možné míře blížit skutečným nákladům vzniklým při zajištění výkonu přenesené působnosti. Obec, která závazek zajištění výkonu přenesené působnosti převzala, je oprávněna požadovat od druhé smluvní strany náhradu nákladů

30

s touto činností spojených, naproti tomu zajišťování výkonu přenesené působnosti je součástí výkonu státní správy a jako takové nemůže být předmětem tvorby zisku.

Dle společných ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (ustanovení § 66c zákona o obcích) pak není-li v zákoně o obcích stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu. Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena (dnem nabytí právní moci souhlasu krajského úřadu), zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení. Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou.

S ohledem na text věty první odst. 1 § 63 zákona o obcích je v textu smlouvy (event. v žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě) vhodné prohlášení obcí o tom, že obě smluvní strany jsou obcemi, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, případně je možno uvést, do kterého správního obvodu obce s rozšířenou působností smluvní strany přísluší.

Ve veřejnoprávních smlouvách o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků se objevují např. i ustanovení o tom, že, že osoba jedné obce bude jako člen Komise pro projednávání přestupků druhé obce zvána k projednávání přestupků, přičemž ve smlouvě je uváděno jeho jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu. S ohledem na ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se jeví jako vhodné uvádět do smluv pouze jméno a příjmení této osoby. Zároveň upozorňujeme, že při změně této osoby je nutné změnit smlouvu, a to způsobem uvedeným v bodě 3. této metodiky.

31

6.4.2 Veřejnoprávní smlouvy o výkonu působnosti na úseku obecní policie

Veřejnoprávní smlouvy o výkonu působnosti na úseku obecní policie jsou uzavírány dle ustanovení § 3a zákona číslo 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, nikoli dle ustanovení § 63 zákona o obcích.

Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené zákonem o obecní policii nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. Veřejnoprávní smlouva vyžaduje ke své platnosti souhlasu krajského úřadu.

Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat a) označení obcí, které jsou jejími smluvními stranami, b) určení rozsahu úkolů podle zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona, které bude obecní policie vykonávat na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a které jsou smluvními stranami této smlouvy, c) den, od kterého bude obecní policie úkoly vykonávat, d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem úkolů. O náležitostech smlouvy platí to, co již bylo řečeno při výkladu veřejnoprávních smluv dle ustanovení § 63 zákona o obcích. I když není doba trvání smlouvy obligatorní náležitostí veřejnoprávní smlouvy o výkonu působnosti na úseku obecní policii, lze doporučit, aby i v těchto smlouvách byla doba trvání stanovena.

Obecné podmínky pro uzavírání, platnost, změnu a zrušení veřejnoprávní smlouvy, rozhodování sporů z veřejnoprávní smlouvy a způsob jejího zveřejnění se řídí právní úpravou pro veřejnoprávní smlouvy ve věcech obecního zřízení (§ 66c a 66e zákona o obcích, které v sobě zahrnují pro veřejnoprávní smlouvy o výkonu působnosti na úseku obecní policie odkaz na použití ustanovení správního řádu).

32

Úkolům obecní policie odpovídá komplexní systém vzájemně propojených oprávnění a povinností (ustanovení § 2 zákona o obecní policii), jehož rozsah není vhodné účelově zužovat nebo omezovat a který je tento povinen realizovat v úplném rozsahu vždy, tj. na území obce, která obecní policii zřídila, tak i na území obce, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy a obecní policii sama nezřídila. Z toho vyplývá, že vyčleněním určitého konkrétního oprávnění či povinnosti obecní policie v rámci uzavřené veřejnoprávní smlouvy podle § 3a zákona o obecní policii by došlo k popření smyslu podstaty existence tohoto orgánu obce, k omezení oprávnění a povinností obecní policie.

6.4.3 Veřejnoprávní smlouvy o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup

Ustanovení § 26 odst. 1 správního řádu ukládá každému správnímu orgánu, tedy i každé obci, povinnost zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná. Obsah úřední desky musí být rovněž povinně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pokud není správní orgán schopen zajistit zveřejnění obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup, musí obec, jejíž je tento správní orgán (obecní úřad) součástí, podle § 26 odst. 3 správního řádu uzavřít s obcí s rozšířenou působností veřejnoprávní smlouvu o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nedojde-li k uzavření takovéto veřejnoprávní smlouvy, postupuje krajský úřad podle § 65 zákona o obcích, tedy rozhodne, že tuto působnost bude vykonávat pověřený obecní úřad.

Co se týče doporučení náležitostí těchto smluv (v zákoně není výslovně upraveno), lze odkázat na náležitosti veřejnoprávních smluv uzavíraných dle § 63 zákona o obcích.

33

6.4.4

Veřejnoprávní smlouvy o provozování elektronické podatelny

Podle ustanovení § 37 odst. 7 správního řádu může obec, která nezřídila elektronickou podatelnu, uzavřít veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má sídlo. Platí tedy, že uzavřít veřejnoprávní smlouvu o provozování elektronické podatelny není možné s obcí s pověřeným obecním úřadem. Nedojde-li k uzavření takovéto veřejnoprávní smlouvy o provozování elektronické podatelny, postupuje se v případě obecního úřadu rovněž podle § 65 zákona o obcích.

Co se týče doporučení náležitostí těchto smluv (v zákoně není výslovně upraveno), lze rovněž odkázat na náležitosti veřejnoprávních smluv uzavíraných dle § 63 zákona o obcích.

6.5

Žádost

o

vydání

souhlasu

k uzavření

veřejnoprávní

smlouvy Po podepsání veřejnoprávní smlouvy oběma smluvními stranami je nutné podat příslušnému správnímu orgánu (nejčastěji krajskému úřadu) žádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy. O vydání souhlasu je rozhodováno ve správním řízení. Toto řízení je zahájeno dnem kdy je příslušnému správnímu úřadu doručena žádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Účastníky řízení jsou obce, které předmětnou veřejnoprávní smlouvu uzavírají.

Dle ustanovení § 45 odst. 1 správního řádu musí mít žádost náležitosti podání uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky. Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Obec, která je právnickou osobou, uvede v žádosti svůj název, identifikační číslo a adresu sídla. Žádost musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno a podpis osoby, která je činí.

34

Podle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu lze podání, tj. úkon směřující vůči správnímu orgánu učinit. -

písemně,

-

ústně do protokolu,

-

v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem (podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů),

-

pomocí jiných technických prostředků, zejména dálnopisem, telefaxem, prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. V tomto případě je ovšem bezpodmínečně nutné podání do pěti dnů potvrdit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Podání je povinen správní orgán přijmout ve všech výše uvedených formách, vzhledem k nutnosti doložení příloh je však praktické podávat žádost písemně, protože jakékoli jiné podání musí být v každém případě písemně doplněno.

Je dostačující, pokud žádost o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě strany podá krajskému úřadu pouze jedna smluvní stana (žadatel). Z hlediska hospodárnosti a účelností správního řízení o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě lze však doporučit, aby žádost podaly smluvní strany společně. V tomto případě pak není nutno zasílat účastníkům řízení (smluvním stranám veřejnoprávní smlouvy) oznámení o zahájení řízení a vyrozumění o tom, že mají možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čímž se správní řízení urychlí. Současně pak přichází v úvahu aplikace ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, kdy žadatelům, jejichž žádosti se v plném rozsahu vyhovuje, nemusí být dána možnost k tomu, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí. Podání žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě oběma smluvními stranami se jeví vhodné i z hlediska určitých procesních kroků, které může činit žadatel, kterými je např. zpětvzetí žádosti dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu.

Žádost o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě podává smluvní strana (smluvní strany), tj. obec (obce), kterou (které) zastupuje navenek starosta. Žádost proto podepisuje ten, kdo podepisuje veřejnoprávní smlouvu, tedy starosta. Pokud smlouvu či

35

žádost podepisuje za osobu jednající za obec navenek (starostu) místostarosta v zastoupení („v.z.“), musí být u jeho podpisu uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce. Tzn. není možné k předtištěnému jménu a příjmení starosty připojit podpis jiné osoby.

Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní smlouva musí být v souladu s veřejným zájmem, je vhodné uvést v žádosti prohlášení o tom, že obec, která bude výkon přenesené působnosti vykonávat, má vytvořeny potřebné organizační, personální, materiální a finanční podmínky pro splnění veřejnoprávní smlouvy (tj. zda správní úřad, který bude po uzavření smlouvy agendu zajišťovat, je dostatečně personálně vybaven, zda potřebná část zaměstnanců splňuje podmínku zvláštní odborné způsobilosti tak, aby byl zajištěn výkon státní správy v zákonných lhůtách, zda je zajištěna optimální dopravní obslužnost pro účely kontaktu občana se správním úřadem, zda umístění spisové dokumentace nezbytné k výkonu zajišťovaných činností bude zabezpečeno odpovídajícím způsobem prostorové vybavení, bezpečné uložení apod.) a její obecní úřad je schopen řádně vykonávat předmět smlouvy, a prohlášení obce, za niž bude výkon přenesené působnosti vykonáván o tom, že není schopna z organizačních důvodů zabezpečit řádný výkon státní správy na výše uvedeném úseku.

Souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy je rozhodnutím vydávaným ve správním řízení, proti kterému je možno uplatnit opravné prostředky, které správní řád obsahuje.

6.6

Přílohy

žádosti

o

udělení

souhlasu

k veřejnoprávní

smlouvě: 6.6.1 Veřejnoprávní smlouva podepsaná oběma smluvními stranami

Přílohou žádosti o udělení souhlasu k veřejnoprávní smlouvě je veřejnoprávní smlouva, k jejímuž uzavření žadatel/žadatelé požadují udělit souhlas.

36

Ve smlouvě musí být smluvní strany přesně a určitě označeny (název obce, její sídlo, IČO, uvést, kdo ji zastupuje navenek).

V souladu s ustanovením § 103 odst. 1 zákona o obcích zastupuje obec navenek starosta, v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 zákona o obcích starostu zastupuje místostarosta. Podpisem je třeba rozumět vlastnoruční podpis osoby, která zastupuje obec navenek. Z důvodu právní jistoty se jeví vhodné přikládat k žádosti doklad o tom, kdo je starostou obce, případně kdo je místostarostou obce (usnesení/výpis z usnesení zastupitelstva obce o volbě starosty, resp. místostarosty), a to v originále nebo ověřené kopii. Úřední ověření podpisu osoby zastupující obec navenek není zákonnou podmínkou uzavření veřejnoprávní smlouvy, přiložení podpisového vzoru starosty (místostarosty) lze z důvodů právní jistoty doporučit.

Pokud podepisuje za osobu jednající za obec navenek (starostu) místostarosta v zastoupení („v.z.“), musí být u jeho podpisu uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce (viz výše).

Používaní razítek (razítek s malým státním znakem či razítkem obce) na veřejnoprávních smlouvách není v právních předpisech upraveno a je ponecháno na vůli obcí. V praxi se objevují dva názory. Dle prvního názoru lze na veřejnoprávních smlouvách doporučit použití kulatých razítek s malým státním znakem, nikoli jen se znakem obce. Jedná se ve většině případů o veřejnoprávní smlouvy o výkonu státní správy v přenesené působnosti, kdy lze považovat použití kulatých razítek s malým státním znakem za vhodné. Dle druhého názoru se při používání razítek s malým státním znakem postupuje striktně dle ustanovení zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, z čehož je dovozováno, že smlouvy nejsou ani rozhodnutím ani listinou osvědčující důležité skutečnosti vydávanými při výkonu státní moci, a nemělo by být na nich použito razítko s malým státním znakem.

Veřejnoprávní smlouva pak musí obsahovat doložku dle ustanovení § 41 zákona o obcích. Podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o obcích podmiňuje-li zákon platnost

37

právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

6.6.2 Usnesení příslušného orgánu obce o tom, že veřejnoprávní smlouva byla příslušným orgánem obce schválena

Přílohu žádosti tvoří usnesení příslušného orgánu obce (zastupitelstva obce/rady obce) nebo výpis z usnesení příslušného orgánu obce (zastupitelstva obce/rady obce), v originále nebo ověřené kopii, v jehož v textu musí být přímo uvedeno, že: „zastupitelstvo obce/rada obce X s c h v a l u j e veřejnoprávní smlouvu s obcí/městem Y, na úseku ………, která je přílohou tohoto usnesení“. Formulace usnesení musí přesně odpovídat smlouvě a musí obsahovat výraz „schvaluje veřejnoprávní smlouvu“.

Zákon neobsahuje výslovné ustanovení, do působnosti kterého orgánu je rozhodování o uzavírání veřejnoprávních smluv svěřeno. Vzhledem k tomu, že nejde o záležitost, která by byla vyhrazena zastupitelstvu, bude tímto orgánem rada obce, ledaže by si ji zastupitelstvo obce vyhradilo. V obcích, kde není volena rada obce, je tímto orgánem starosta obce.

Veřejnoprávní smlouva musí být schválena příslušným orgánem obce p ř e d jejím podepsáním, nelze veřejnoprávní smlouvu schvalovat zpětně až poté, co byla osobou zastupující obec navenek podepsána.

6.7

Závěr Z rozhodovací činnosti prováděné Krajským úřadem Jihomoravského kraje

vyplývá, že obce se při uzavírání veřejnoprávních smluv stále dopouštějí chyb a nepřesností, vyplývajících z nepříliš dlouhé praxe v oblasti uzavírání veřejnoprávních

38

smluv, vycházející z nové právní úpravy, když přitom některé problémy praxe nejsou zákonem výslovně řešeny.

V zájmu urychlení schvalovacího procesu se obcím v případě pochybností doporučuje předem konzultovat návrh smlouvy s krajským úřadem. Konzultace umožní včas vyjasnit sporné otázky a odstranit případné nejasnosti a pochybení, které by mohly mít za následek přerušení správního řízení o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy či případně i vydání rozhodnutí o neudělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy.

39

7

VEŘEJNOPRÁVNÍ

SMLOUVY

JIHOMORAVSKÉHO

KRAJE V ROCE 2007 Veřejnoprávní smlouvy , ke kterým je udělen souhlas nadřízeného správního orgánu – v těchto případech je jím Jihomoravský kraj – jsou publikovány ve Věstníku právních předpisů Jihomoravského kraje. Tento Věstník vydává Jihomoravský kraj v písemné podobě a zveřejňuje jej také na svých webových stránkách.

V průběhu roku 2007 bylo vydáno celkem 22 částek Věstníku.

Ve dvaceti jedné částce byly zveřejněny veřejnoprávní smlouvy a dodatky k veřejnoprávním smlouvám, uzavřené mezi obcemi Jihomoravského kraje, ke kterým Jihomoravský kraj jako nadřízený správní orgán vyslovil souhlas.

Nejčastějším případem uzavírání veřejnoprávní smlouvy v rámci Jihomoravského kraje je veřejnoprávní smlouva pro výkon přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků podle §53 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. Těchto smluv bylo uzavřeno a Krajským úřadem Jihomoravského kraje bylo schváleno v roce 2007 celkem 299.

Dalším nejčastějším typem veřejnoprávní smlouvy je výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Takových veřejnoprávních smluv bylo v roce 2007 uzavřeno 51.

Jako další byly uzavřeny veřejnoprávní smlouvy o výkonu působnosti na úseku obecní policie. Krajský úřad Jihomoravského kraje dal svým rozhodnutím v roce 2007 souhlas celkem k 21 uzavřeným veřejnoprávním smlouvám.

40

Méně početné je zastoupení veřejnoprávních smluv o výkonu přenesené působnosti - zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup. V roce 2007 to bylo celkem 8 veřejnoprávních smluv.

Dále byl dán souhlas se 7 veřejnoprávními smlouvami o výkonu přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel.

7.1

Postup při žádosti o souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti Krajský úřad Jihomoravského kraje jako správní orgán pro obce v Jihomoravském

kraji v drtivé většině dostává žádosti o souhlas s veřejnoprávními smlouvami podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích o vykonávání části přenesené působnosti podle § 53 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. Tím se uzavírá smlouva, kdy jedna obec, ve většině případů město, vykonává pro jinou obec přenesenou působnost, spočívající v projednávání přestupků, včetně rozhodování o vině a sankcích a provádění spisové agendy a archivace.

7.2

Souhlas

smluvních

stran

s uzavřením

veřejnoprávní

smlouvy o výkonu přenesené působnosti Pokud obec, ve většině případů se jedná o menší obce, není schopna vlastními silami zabezpečit výkon přenesené působnosti na některém z výše popsaných úseků státní správy, projedná možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu k výkonu přenesené působnosti na obec či město, které má k výkonu této agendy příslušné zabezpečení. Na základě jednání obou stran je vypracován návrh veřejnoprávní smlouvy mezi obcí, za kterou bude vykonávat přenesenou působnost jiná obec či město, a jinou obcí či městem, které bude přenesenou působnost vykonávat.

41

Návrh veřejnoprávní smlouvy je následně předložen na zasedání rady města a zasedání zastupitelstva obce ke schválení. Pokud byla přijata usnesení se souhlasem o uzavření veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti oběma stranami, je veřejnoprávní smlouva podepsána oběma stranami.

7.3

Žádost

o

vydání

rozhodnutí

nadřízenému

správnímu

orgánu Po podpisu smlouvy, se zasílá žádost o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy nadřízenému správnímu orgánu, kterým je krajský úřad. K žádosti se přikládá Usnesení rady města a Usnesení obce, ve kterých bylo schváleno uzavření veřejnoprávní smlouvy. Dále se přikládá podepsaná veřejnoprávní smlouva podepsaná oběma stranami. Krajský úřad posoudí veřejnoprávní smlouvu z hlediska obecného zájmu a z právního hlediska. O vydání souhlasu je rozhodováno ve správním řízení. Toto řízení je zahájeno dnem kdy je příslušnému správnímu úřadu doručena žádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Účastníky řízení jsou obce, které předmětnou veřejnoprávní smlouvu uzavírají. Pokud jsou splněny všechny náležitosti, vydá krajský úřad rozhodnutí, ve kterém vysloví souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy a toto rozhodnutí doručí oběma smluvním stranám.

7.4

Možnost podání odvolání Proti rozhodnutí krajského úřadu je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho

doručení smluvním stranám.

42

7.5

Nabytí právní moci Pokud není ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení podáno odvolání, rozhodnutí nabývá

právní moc, kterou krajský úřad vyznačí na rozhodnutí. Stejným způsobem by měly postupovat i obě smluvní strany a nechat si na rozhodnutí krajského úřadu vyznačit nabytí právní moci. V praxi se setkáváme s případy, kdy smluvní strany o vyznačení právní moci na rozhodnutí krajský úřad nepožádají nebo požádají s někdy značnou časovou prodlevou.

Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena (dnem nabytí právní moci rozhodnutím krajského úřadu), zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů.

43

8 8.1

VZORY Žádost o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno

V ………. dne …………....

Žádost o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy

Obec X, se sídlem ....., identifikační číslo: ....., navenek zastoupená starostou obce .....,

a obec Y, se sídlem ....., identifikační číslo: ....., navenek zastoupená starostou obce .....,

tímto v souladu s ustanovením § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., žádají Krajský úřad Jihomoravského kraje o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy mezi obcí X a obcí Y, sepsané dne ... , o výkonu přenesené působnosti na úseku …………….

Obec X prohlašuje, že má vytvořeny potřebné organizační, personální, materiální a finanční podmínky pro splnění veřejnoprávní smlouvy a že je zajištěna dopravní obslužnost mezi obcemi X a Y.

44

Obec Y konstatuje, že není schopna z organizačních důvodů zabezpečit řádný výkon státní správy na výše uvedeném úseku.

Obec X a obec Y jsou obcemi, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.

Jméno Příjmení starosta obce X

Jméno Příjmení starosta obce Y

Přílohy:

1. Veřejnoprávní smlouva mezi obcí X a obcí Y, sepsaná dne ... , o výkonu působnosti na úseku …… 2. Usnesení zastupitelstva (rady) obce X ..... ze dne ...., č. ....., o schválení uzavření veřejnoprávní smlouvy (v originále/ověřené kopii) 3. Usnesení zastupitelstva (rady) obce Y ..... ze dne ...., č. ....., o schválení uzavření veřejnoprávní smlouvy (v originále/ověřené kopii)

Doporučené přílohy:

4. doklad o tom, kdo je starostou obce X (v originále/ověřené kopii), včetně podpisového vzoru starosty 5. doklad o tom, kdo je starostou obce Y, (v originále/ověřené kopii), včetně podpisového vzoru starosty

45

8.2

Veřejnoprávní smlouva o výkonu přenesené působnosti dle ustanovení § 63 odst. 1 zákona o obcích

Veřejnoprávní smlouva o výkonu přenesené působnosti na úseku …..

Na základě usnesení zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... ., č. ....., a usnesení zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... ., č. ....., uzavírají níže uvedené smluvní strany tuto veřejnoprávní smlouvu:

Čl. I Smluvní strany 1. Obec X zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu obce s rozšířenou působností ….. (dále jen „Obec X“) a 2. Obec Y zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu obce s rozšířenou působností ….. (dále jen „Obec Y“)

Čl. II Smluvní rozsah výkonu přenesené působnosti

46

(1) Podle § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., bude příslušný orgán Obce X vykonávat namísto orgánu Obce Y v jejím správním obvodu přenesenou působnost podle zákona č. ……, v tomto rozsahu ….. (2) Na základě této smlouvy bude orgán Obce X místně příslušný správní orgán v řízeních pro správní obvod Obce Y. Varianta pro veřejnoprávní smlouvu o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků: (3)

Výnos pokut, nákladů řízení a pořádkových pokut z projednaných přestupků jsou příjmem rozpočtu Obce X.

Čl. III Úhrada nákladů Varianta 1. (1) Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne Obec Y ze svého rozpočtu Obci X na její účet č. ..... roční příspěvek ve výši …….; příspěvek se poskytne do ..... dnů ode dne uzavření této smlouvy (příspěvek bude poskytován průběžně v pravidelných měsíčních – čtvrtletních – splátkách, ve výši …). (2) V případě, že veřejnoprávní smlouva bude platná po dobu kratší než jeden kalendářní rok, úhrada nákladů se poskytne v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců platnosti této veřejnoprávní smlouvy, přičemž celková částka bude zaokrouhlena na celé koruny nahoru. Varianta 2. (1) Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne Obec Y ze svého rozpočtu Obci X na její účet č. ..... příspěvek ve výši ..... ; a to ……(např. za vyřízení jednoho oznámení o přestupku).

47

(2) Vyúčtování bude provedeno dvakrát ročně, a to za období leden až červen a červenec až prosinec. Platba bude splatná do ….dnů ode dne doručení vyúčtování.

Čl. IV Doba trvání smlouvy (1) Varianta 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od jejího uzavření do ..... Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. Varianta 2. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. (2) Smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou. Výpovědní lhůta činí ..... a počíná běžet ..... (3) Smlouvu lze měnit jen písemnou dohodou smluvních stran. K uzavření takové dohody je třeba souhlasu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. (4) Smluvní strana může podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy.

Čl. V Společná ustanovení (1) Obec Y předá do ..... dnů ode dne uzavření smlouvy Obci X veškerou spisovou agendu související s výkonem činností podle čl. II této smlouvy. Obec X vede po dobu platnosti této smlouvy veškerou spisovou službu související s výkonem činností podle čl. II této smlouvy. (2) Smluvní strany zveřejní veřejnoprávní smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů nejméně po dobu 15 dnů. (3) Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých obecních úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu. (4) Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, přičemž jeden stejnopis obdrží Obec X, jeden stejnopis obdrží Obec Y a jeden stejnopis veřejnoprávní smlouvy obdrží

48

Krajský úřad Jihomoravského kraje spolu se žádostí o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy.

V …………… dne……………..

………………………….……..

……………………………..

starosta obce X

starosta obce Y

Doložka dle ustanovení § 41 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Tato veřejnoprávní smlouva byla schválena usnesením zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... , č. ....., a usnesením zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... , č. ..... .

49

8.3

Veřejnoprávní smlouva o výkonu působnosti na úseku obecní policie

Veřejnoprávní smlouva o výkonu úkolů obecní policie

Na základě usnesení zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... ., č. ....., a usnesení zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... ., č. ....., uzavírají níže uvedené smluvní strany tuto veřejnoprávní smlouvu:

Čl. I Smluvní strany 1. Obec X zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu Jihomoravského kraje (dále jen „Obec X“) a 2. Obec Y zastoupená navenek starostou obce ……. se sídlem …... IČO ….. příslušná do správního obvodu Jihomoravského kraje (dále jen „Obec Y“)

50

Čl. II Určení rozsahu úkolů obecní policie (1) Podle ustanovení § 3a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 159 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., bude Obecní policie obce Xvykonávat na území Obce Y úkoly obecní policie dle ustanovení § 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. (2) Obecní policie obce X bude výše uvedené úkoly vykonávat ode dne .... (pozn. nejdříve dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jímž bude udělen souhlas s touto veřejnoprávní smlouvou).

Čl. III Úhrada nákladů (1) Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne Obec Y ze svého rozpočtu Obci X na její účet č. ..... roční příspěvek ve výši .....; příspěvek se poskytne do ..... dnů ode dne uzavření této smlouvy (příspěvek bude poskytován průběžně v pravidelných měsíčních – čtvrtletních – splátkách, ve výši ….). (2) V případě, že veřejnoprávní smlouva bude platná po dobu kratší než jeden kalendářní rok, úhrada nákladů se poskytne v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců platnosti této veřejnoprávní smlouvy, přičemž celková částka bude zaokrouhlena na celé koruny nahoru.

Čl. IV Doba trvání smlouvy (1) Varianta 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od jejího uzavření do ..... Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci.

51

Varianta 2. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tato smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. (2) Smlouvu lze vypovědět jen písemnou formou. Výpovědní lhůta činí ..... a počíná běžet ..... (3) Smlouvu lze měnit jen písemnou dohodou smluvních stran. K uzavření takové dohody je třeba souhlasu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. (4) Smluvní strana může podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy.

Čl. V Společná ustanovení (1) Obec Y předá do ..... dnů ode dne uzavření smlouvy Obci X veškerou spisovou agendu související s výkonem úkolů podle čl. II této smlouvy. Obec X vede po dobu platnosti této smlouvy veškerou spisovou službu související s výkonem úkolů podle čl. II této smlouvy. (2) Obec Y vydá strážníkovi Obecní policie obce X písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na území Obce Y. (3) Smluvní strany zveřejní veřejnoprávní smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů nejméně po dobu 15 dnů. (4) Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých obecních úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu. (5) Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, přičemž jeden stejnopis obdrží Obec X, jeden stejnopis obdrží Obec Ya jeden stejnopis veřejnoprávní smlouvy obdrží Krajský úřad Jihomoravského kraje spolu se žádostí o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy.

V …………… dne……

starosta obce X

starosta obce Y

52

Doložka dle ustanovení § 41 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Tato veřejnoprávní smlouva byla schválena usnesením zastupitelstva/rady obce X ze dne ..... , č. ....., a usnesením zastupitelstva /rady obce Y ze dne ..... , č. ..... .

53

9

ZÁVĚR V bakalářské práci byly analyzovány teoretické poznatky týkající se systému

vytváření a uzavírání smluv ve veřejné správě obecně získané z odborné literatury a z legislativy. Blíže byly popsány metody, které se využívají na Krajském úřadu Jihomoravského kraje.

Veřejnoprávní smlouvy mohou být považovány za moderní formu činnosti veřejné správy, která má být službou veřejnosti. Použití těchto smluv by mělo zajistit zjednodušení (v případě subordinačních smluv) a zefektivnění (v případě koordinačních smluv) výkonu veřejné správy vůči široké veřejnosti. Tento instrument může přinést při vhodném použití odlišný a ve valné většině příznivější pohled na orgány vykonávající veřejnou správu, tedy především na orgány krajů a obcí.

Je nutno konstatovat, že veřejnoprávní smlouvy se z doslova příslovečného východiska z nouze stávají prostředkem sofistikovanějšího zefektivnění výkonu veřejné správy směrem k občanům K tomuto názoru lze dospět i vzhledem k současnému pozvolnému poklesu množství obcemi uzavíraných veřejnoprávních smluv (nejčetněji na výkon státní správy v přenesené působnosti v oblasti přestupkové agendy).

V budoucnu je velmi pravděpodobný vývoj směrem k menšímu počtu složitějších smluv koordinačních a k většímu počtu smluv subordinačních.

Jako takovou tečku na závěr si dovolím použít citaci právního filosofa G. Radbrucha – „ interpret by měl zákonu rozumět lépe než autor“, což je myslím pro stávající české správní právo nedostižitelná maxima. Uvedený problém se týká patrně všech členských států EU.

54

10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bibliografie [1] HOETZEL, J. Československé právo správní. 1.vyd. Praha: 1937, str.277-278 [2] JEMELKA L., SLOVÁČEK J. Veřejnoprávní smlouvy. Právní rozhledy, ročník 15. číslo 11/2007. Vyd. C.H. Beck. org. složka [3] JURČÍK, R. Veřejnoprávní smlouvy podle zák. č. 500/2004 Sb. (správní řád) uzavírané orgány místní samosprávy podle právní úpravy veřejných zakázek a koncesí. Nový správní řád a místní samospráva. 1.vyd. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2006, 320 s. ISBN 80-210-4183-8 [4] KOLMAN, P. Veřejnoprávní smlouvy (vybrané otázky). Správní právo, ročník XL, číslo 4. Vyd. Ministerstvo vnitra ČR [5] NEUMANNOVÁ H., Veřejnoprávní smlouvy uzavírané na základě zákona o obcích. Správní právo, ročník XXXVI, číslo 4. Vyd. Ministerstvo vnitra ČR [6] RYS, R. Veřejnoprávní smlouvy v teorii a praxi. Veřejná správa (Jediný český týdeník pro státní správu a samosprávu) č. 33/2006. Vyd. Ministerstvo vnitra ČR [7] VEDRAL J., Veřejnoprávní smlouvy o výkonu státní správy podle zákona o obcích. Správní právo, ročník XXXVI, číslo 2 – 3. Vyd. Ministerstvo vnitra ČR [8] Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje, rok 2007, č. 2 – 22. Vyd. Jihomoravský kraj

Internetové zdroje [9] Veřejnoprávní smlouvy platné v roce 2008. . Praha 2008. Ministerstvo vnitra http://www.mvcr.cz/sprava/smlouvy [10] Věstník právních předpisů – ročník 2007. http://www.kr-jihomoravsky.cz [11] Metodika – uzavírání veřejnoprávních smluv. http://www.kr-jihomoravsky.cz

Legislativa [12] zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v tehdejším znění z roku 1979 [13] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů [14] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

55

11 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulky Tabulka č. 1 – Veřejnoprávní smlouvy platné v roce 2008 z rozhodnutí MVČR a) Středočeský kraj b) Pardubický kraj c) Jihomoravský kraj d) Olomoucký kraj e) Zlínský kraj f) Moravskoslezský kraj Tabulka č. 2 - Přehled veřejnoprávních smluv v členění podle působnosti a doby trvání Tabulka č. 3 - Počty obcí v Jihomoravském kraji, které mají uzavřenou veřejnoprávní smlouvu na výkon přenesené působnosti (platnou k 1.1.2008)

Grafy Graf č. 1 – Veřejnoprávní smlouvy platné v roce 2008 z rozhodnutí MVČR (k Tabulce č. 1) Graf č. 2 – Počet platných veřejnoprávních smluv v Jihomoravském kraji k 1.1.2008 (k Tabulce č. 2)