U´VT MU
zpravodaj Bulletin pro zájemce o výpoˇ cetní techniku na Masarykovˇ e univerzitˇ e •prosinec 2006•roˇ c. XVII•ˇ c.
Zkušenosti s poˇ rizováním videozáznam˚ u na MU Miloš Liška a Pavel Šiler, FI MU 1 Úvod V pr˚ ubˇ ehu celého roku se nejen na FI MU poˇ rádají r˚ uzné mnohdy neopakovatelné akce, které bezesporu stojí za poˇ rízení videozáznamu. Jako pˇ ríklad jmenujme divadelní pˇ redstavení, které se každoroˇ cnˇ e koná na FI MU, cykly seminᡠru ˚ na FSS MU, besedy student˚ u s osobnostmi z ˇ rad politik˚ u a nebo pˇ rednášky zahraniˇ cních pˇ rednášejících. V tomto ˇ clánku bychom rádi popsali zkušenosti se záznamem takových akcí a seznámili ˇ ctenᡠre s veškerými technologiemi, které jsou pro úˇ cely záznamu dostupné v Laboratoˇ ri pokroˇ cilých sít’ových technologií [1]. Použití dostupné techniky a realizace poˇ rízení záznamu popíšeme na nˇ ekolika zavedených a provˇ eˇ rených scénᡠrích – vˇ cetnˇ e pˇ ríklad˚ u zaznamenávaných akcí, diskuse vhodnosti použití daného scénᡠre a nároˇ cnosti na realizaci.
2 Jednoduchý záznam Nejmenší a nejbˇ ežnˇ eji používaná sestava (na obrázku 1) zahrnuje kameru, notebook sloužící pro poˇ rízení záznamu a bezdrátový mikrofon Sennheiser. K mikrofonnímu vstupu kamery je pˇ rímo pˇ ripojený pˇ rijímaˇ c signálu bezdrátového
2
mikrofonu, jehož použití pro snímání mluvˇ cího výraznˇ e vylepšuje kvalitu zvuku ve srovnání s mikrofonem integrovaným v kameˇ re, která obvykle stojí nˇ ekolik metr˚ u od mluvˇ cího a snímá i ruchy z okolí. Celou sestavu lze dále zjednodušit vypuštˇ ením notebooku a poˇ rízením záznamu na kazetu v kameˇ re, což ovšem zvyšuje ˇ casovou nároˇ cnost postprodukce záznamu.
Obrázek 1: Základní technika pro poˇ rízení záznamu
Nespornou výhodou je fakt, že obsluhu kamery a notebooku urˇ ceného pro záznam zvládne pouze jeden ˇ clovˇ ek. Veškeré zaˇ rízení je také možné snadno transportovat na místo konání zaznamenávané akce. Další výhodu pˇ redstavuje záznam na pevný disk notebooku, což znamená, že nasnímané video není nutné digitalizovat z kazety a staˇ cí jednoduchá postprodukce (normalizace audia, pˇ ridání titulk˚ u) a export videa do cílových formát˚ u.
3 Použití více kamer Rozšíˇ rení pˇ redcházející sestavy zaˇ rízení (viz obrázek 2) sestává ze dvou kamer a mixážního zaˇ rízení Numark AVM01. V pˇ rípadˇ e záznamu
klasické pˇ rednášky slouží jedna z kamer k záznamu prezentace z projekˇ cního plátna a druhá k záznamu ˇ reˇ cníka. U jiných akcí m˚ uže jedna z kamer sloužit napˇ ríklad pro záznam detail˚ u. Obraz obou kamer se stˇ ríhá živˇ e. Záznam audia je v této sestavˇ e vyˇ rešen pomocí všesmˇ erového mikrofonu (napˇ r. Shure nebo Audix) a pomocí bezdrátového mikrofonu Sennheiser. Bezdrátovým mikrofonem je v pˇ rípadˇ e pˇ rednášky snímán mluvˇ cí, všesmˇ erový mikrofon pak slouží k záznamu dotaz˚ u posluchaˇ cu ˚. Zvuk je smˇ ešován pomocí malého mixážního pultu Behringer MX602A. Jeho nejvˇ etší výhodou je kompaktní velikost a možnost použití balancované kabeláže, která zajišt’uje, že signál, zejména z všesmˇ erového mikrofonu, nebude rušen z okolí. Pˇ revodník Canopus ADVC100 pak zajistí smíchání obrazové a zvukové stopy, a jejich následnou digitalizaci. Digitální video ve formátu DV je pak zaznamenáno pˇ rímo na pevný disk notebooku.
nebo PC. Takto navržené zapojení se od pˇ redchozího pˇ rípadu liší zejména použitím MediaSite klienta [2], ke kterému je pomocí rozboˇ covaˇ ce VGA signál˚ u pˇ ripojený výstup z prezentaˇ cního PC a který umožˇ nuje snímat prezentaci bez ztráty kvality pˇ rímo z VGA signálu. MediaSite dále zaznamenává analogové video z jedné z kamer (obvykle obraz pˇ rednášejícího nebo posluchaˇ cu ˚). Záznam prezentace je pak k videu z pˇ rednášky pˇ ridán v podobˇ e jednotlivých slid˚ u ve formátu JPEG. Oba záznamy jsou ˇ casovˇ e synchronizovány. Kvalitu záznamu poˇ rízeného tímto zp˚ usobem je možné posoudit na adrese http:// was.vsb.cz/mediasite/viewer/.
Obrázek 2: Použití živého stˇ rihu pˇ ri záznamu
Obrázek 3: Záznam s technologií MediaSite
Kompaktnost, mobilitu a nenároˇ cnou instalaci pˇ redchozí varianty záznamu vyvažují možnosti, které pˇ rináší rozšíˇ rení o jednu kameru a pˇ ridání mixážního pultu jak pro video tak i pro audio. Nastavení a odladˇ ení všech zaˇ rízení je možné provést nejvýše bˇ ehem jedné hodiny. Celou sestavu pak obsluhují dva lidé, kde jeden se stará o obˇ e kamery a druhý o mixování obrazu a zvuku.
Pro záznam pˇ rednášek pˇ rináší tato sestava pˇ redevším velmi kvalitnˇ e zaznamenanou prezentaci synchronizovanou se záznamem pˇ rednášejícího. Rozšíˇ rení pˇ redcházející sestavy navíc není nijak rozsáhlé a MediaSite klient je prakticky bezobslužné zaˇ rízení, což znamená, že poˇ rídit záznam zvládnou opˇ et dva lidé. Mobilita sestavy je pak jen o málo horší než v pˇ rípadˇ e jednoduchého záznamu. Jedinou nevýhodu pˇ redstavuje fakt, že MediaSite je proprietární a zejména z licenˇ cních d˚ uvod˚ u pomˇ ernˇ e nákladná technologie. Jsme pˇ resvˇ edˇ ceni, že technologii MediaSite by bylo možné nahradit levnˇ ejším zaˇ rízením s Open source softwarem, které by poskytovalo stejnou funkcionalitu.
4 Záznam pomocí technologie MediaSite Ponˇ ekud složitˇ ejší sestava, jejíž zapojení znázorˇ nuje obrázek 3, je urˇ cena pˇ redevším pro záznam klasických pˇ rednášek s jedním pˇ rednášejícím, který používá prezentaˇ cní notebook 2
5 Záznamy velkých akcí Záznamy akcí jako jsou napˇ ríklad každoroˇ cní divadelní pˇ redstavení na FI MU [3], koncerty vážné hudby [4] nebo konference ve velkých pˇ rednáškových sálech kladou mnohem vetší nároky na záznam než výše popsané pˇ rípady. Zejména je nutné dobˇ re vyˇ rešit ozvuˇ cení sálu a zajistit snímání celého dˇ ení, což je klíˇ cové pˇ redevším u zmiˇ novaného divadelního pˇ redstavení. Stˇ redem celé sestavy je mixážní pult DataVideo MIX SE800, který umožˇ nuje pˇ ripojit až ˇ ctyˇ ri kamery. Pult poskytuje S-Video, kompozitní a Firewire vstup pro obraz každé z kamer a S-Video i Firewire výstup. Pult slouží i jako jednoduché mixážní zaˇ rízení pro audio a poskytuje ˇ ctyˇ ri linkové vstupy a dva linkové výstupy, ˇ cehož využívá i popisované zapojení. K Firewire výstupu z mixážního pultu DataVideo je prostˇ rednictvím rozboˇ covaˇ ce pˇ ripojený notebook, na jehož pevný disk se zaznamenává sestˇ ríhané video a dále mechanika umožˇ nující záznam na MiniDV kazety, která se využívá pro pˇ rípad selhání záznamu na pevný disk. K mixážnímu pultu jsou dále pomocí S-Video rozboˇ covaˇ ce pˇ ripojena dvˇ e PC, která slouží pro živé vysílání akce prostˇ rednictvím sítˇ e Internet [4] [5].
Obrázek 4: Systém pro záznam velkých akcí
poˇ rízení záznamu a realizaci živého vysílání je nutná nˇ ekolikahodinová pˇ ríprava (pˇ ribližnˇ eˇ ctyˇ ri hodiny vˇ cetnˇ e rezervy pro pˇ rípad problém˚ u). Celá sestava také není pˇ ríliš mobilní, avšak s dostateˇ cným pˇ redstihem je možné zvládnout i její transport. Obsluha všech zaˇ rízení vˇ cetnˇ e kamer pak znamená práci pro pˇ et osob. Tyto nevýhody však vyváží témˇ eˇ r profesionální kvalita poˇ rízeného záznamu. Použití živého stˇ rihu navíc opˇ et umožˇ nuje poskytnout záznam z akce velice brzy po jejím skonˇ cení, a tak zachovat jeho aktuálnost.
Vzhledem k velikosti prostoru, v nˇ emž poˇ rizujeme záznam, je nutné velkoryseji ˇ rešit i snímání zvuku. Pro ilustraci použijme pˇ ríklad divadelního pˇ redstavení na FI MU, kdy bylo nutné zvlášt’ snímat hlas nˇ ekterých konkrétních herc˚ u, zvuky z celého jevištˇ e a vše smˇ ešovat se zvukovou kulisou. Pro úˇ cely snímání jevištˇ e jsme opˇ et zvolili všesmˇ erové mikrofony. Vybraní herci pak mˇ eli bezdrátové mikrofony Sennheiser. Signál z všesmˇ erových mikrofon˚ u bylo nutné vést na velkou vzdálenost až k mixážnímu pultu Mackie, proto jsme zvolili opˇ et balancovanou kabeláž. Výstup z mixážního pultu bylo nutné pˇ ripojit jednak na vstup audiosystému posluchárny a dále jej propojit s pultem DataVideo MIX, abychom zajistili slouˇ cení audio a video signálu ve výsledném záznamu a živém pˇ renosu.
6 Závˇ erem Vˇ clánku jsme nastínili r˚ uzné možnosti poˇ rizování záznam˚ u tak, jak je poˇ rizujeme nejen na FI MU ale i na ostatních fakultách univerzity. V poslední dobˇ e využívá našich možností zejména FSS MU. Popsaná schémata samozˇ rejmˇ e nevyˇ cerpávají zcela naše možnosti. Spíše jen ilustrují, kterými smˇ ery se pˇ ri poˇ rizování záznam˚ u ubíráme, jaké technologie máme v Laboratoˇ ri pokroˇ cilých sít’ových technologií k dispozici a co jsme schopni nabídnout pˇ rípadným zájemc˚ um o záznamy, které pˇ rekraˇ cují možnosti jednoho ˇ clovˇ eka s kamerou.
Literatura
Je zˇ rejmé, že zapojení a odladˇ ení popsaného zapojení vyžaduje mnohem více ˇ casu než pˇ redchozí popsané pˇ ríklady. Pro úspˇ ešné zvládnutí
[1] http://sitola.fi.muni.cz/ [2] http://www.sonicfoundry.com/ 3
[3] http://fi.muni.cz/divadlo/ [4] P. Holub, M. Liška, J. Ledvinka, D. Kovalský. Vysílání koncertu k výroˇ cí 50 let sboru Kantiléna. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2005, roˇ c. 16, ˇ c. 2, s. 16–20. [5] P. Holub. Jak na streamované video? Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2002, roˇ c. 12, ˇ c. 3, s. 9–13.
to dáno tím, na jakých technologiích je Eduroam postaven. K autentizaci a autorizaci využívá radius servery a protokol 802.1x. Bezpeˇ cnost dat se týká bezdrátových sítí, kde se využívají silné šifrovací algoritmy pro pˇ renos dat mezi klientem a pˇ rístupovým bodem.
2 Pˇ rístup uživatele k Eduroamu Na jednoduchém pˇ ríkladu si ukážeme, jak je jednoduché Eduroam používat k pˇ ripojení k WiFi sítím podporujícím Eduroam. Uživatel si nejprve zaregistruje eduroam úˇ cet ve své domovské instituci. Uživatelské jméno se skládá z volitelného loginu a z tzv. realmu, který identifikuje instituci, napˇ r.
[email protected]. Tyto dva údaje zadá do supplicanta (program, který se stará o pˇ ripojení k WiFi síti) a od této chvíle se uživatel m˚ uže pˇ ripojit do všech sítí podporujících Eduroam. WiFi sít’, která podporuje Eduroam, vˇ etšinou obsahuje ve svém názvu text ”eduroam”.
Všichni chceme Eduroam! Michal Procházka, ÚVT MU V dnešní dobˇ e nepˇ ripadá nikomu nijak výjimeˇ cné, že lze volat z mobilního telefonu témˇ eˇ r odkudkoliv a komukoliv na planetˇ e. Nezáleží, ke kterému operátorovi jste pˇ ripojeni, jednoduše používáte sv˚ uj mobilní telefon a o ostatní at’ se postará váš domovský operátor. Možnost využívat služby GSM celosvˇ etovˇ e zajišt’uje tzv. roaming. Jedná se o fyzické ale i smluvní propojení operátor˚ u. Zde se nabízí otázka, proˇ c neumožnit roaming ve svˇ etˇ e poˇ cítaˇ cových sítí? Tuto otázku si položili lidé v ogranizaci TERENA1 (Trans European Research and Education Networking Association) a založili skupinu TF Mobility 2 . TF Mobility má za cíl vybudovat roamingovou infrastrukturu, která umožní mobilitu uživatel˚ u mezi národními sítˇ emi tzv. NREN (National Research and Education Network) i v rámci nich. Z této skupiny vzešel projekt Eduroam [1] (Education Roaming), který si pˇ riblížíme v tomto ˇ clánku.
3 Co dˇ elá Eduroam Eduroamem Celá infrastruktura Eduroamu je postavena na Radius serverech a autentizaˇ cním protokolu 802.1x. Radius servery umístˇ ené v jednotlivých organizacích spravují své vlastní uživatele. Žádost o pˇ ripojení uživatele z jakékoliv lokality pokryté Eduroamem znamená vytvoˇ rení bezpeˇ cného tunelu od klienta pˇ res infrastrukturu Eduroamu až k domovskému radius serveru, který provádí autentizaci.
1 Co je to ten Eduroam? Základní myšlenka Eduroamu je umožnit student˚ um a akademickým pracovník˚ um pˇ ripojit se do poˇ cítaˇ cové sítˇ e v jiné akademické instituci, aniž by se museli nˇ ekde registrovat nebo získávat pˇ rístupové údaje. Pˇ ripojení k síti vyžaduje od uživatele pouze uživatelské jméno a heslo, které používá v domovské instituci. V souˇ casné dobˇ e je Eduroam nejvíce rozšíˇ ren na poli bezdrátových sítí.
4 Radius infrastruktura Radius server (Remote Authentication Dial In User Service) je urˇ cen k ovˇ eˇ rování identity uživatel˚ u, dále provádí autorizaci uživatel˚ u a accounting na základˇ e informací z pˇ rístupového bodu. S radius serverem nekomunikuje pˇ rímo uživatel, ale pouze pˇ rístupové body. Radius server m˚ uže také fungovat jako proxy – v tom pˇ rípadˇ e neovˇ eˇ ruje identitu uživatel˚ u, ale pouze pˇ reposílá poždavky na jiné radius servery.
Eduroam v sobˇ e integruje autentizaˇ cní a autorizaˇ cní infrastrukturu AAI (Authentication and Authorization Infrastructure) a bezpeˇ cnost dat. Je 1 2
Radius servery jsou v Eduroamu hierarchicky seskupeny. Top-level radius servery jsou umístˇ eny v Holandsku, dále každý stát má vlastní národní
http://www.terena.nl http://www.terena.nl/activities/tf-mobility
4
6 Bezpeˇ cný pˇ renos dat
radius servery a samozˇ rejmˇ e je má i každá pˇ ripojená instituce. Radius servery v cílových organizacích zajišt’ují ovˇ eˇ rení identity vlastních uživatel˚ u. Národní a top-level radius servery se starají o pˇ redávání autentizaˇ cních požadavk˚ u. Pokud na jakýkoliv radius server pˇ rijde požadavek o ovˇ eˇ rení identity uživatele, je z jeho uživatelského jména vyextrahován realm, který urˇ cuje, ke které instituci pˇ rísluší. Pokud není požadavek schopen ovˇ eˇ rit tento radius server, pak je pˇ reposlán na nadˇ razený radius server.
Všechny bezdrátové sítˇ e, které umožˇ nují pˇ rístup pˇ res Eduroam garantují uživateli, že data mezi jeho poˇ cítaˇ cem a pˇ rístupovým bodem jsou šifrována. Eduroam nijak nenaˇ rizuje, který typ šifry má být použit. Nejˇ castˇ eji se setkáváme s šifrováním dat WPA nebo WEP104.
7 Politika Eduroamu Politika Eduroamu je velice volná. Ten, kdo využívá nebo provozuje Eduroam, musí dodržoˇ vat národní politiku pro Eduroam3 . Ceská národní politika pro Eduroam hovoˇ rí ve struˇ cnosti o tom, že roaming mezi jednotlivými sítˇ emi by mˇ el být oboustrannˇ e výhodný, a samozˇ rejmˇ e se zabývá postupem pˇ ri ˇ rešení incident˚ u. Na pˇ ripojení k Eduroamu není vázán žádný podpis smlouvy, zatím se vše dˇ eje "na dobré slovo". V TF Mobility momentálnˇ e probíhá vytvᡠrení politiky pro Eduroam a souˇ casnˇ e se v CESNETu vede diskuse nad novou podobou národní politiky pro Eduroam.
ˇ ízení pˇ 5 R rístupu k síti Možností jak ˇ rídit pˇ rístup uživatel˚ u do sítˇ e, at’ už bezdrátové nebo drátové, je mnoho, vˇ etšina ale pˇ redpokládá sestavené IP spojení nebo ovˇ eˇ rování na základˇ e MAC adresy. Eduroam využívá protokol 802.1x, který umožˇ nuje pˇ rístupovým prvk˚ um (switch, pˇ rístupový bod WiFi) ˇ rídit provoz na jednotlivých portech. Jedná se o protokol, který komunikuje na linkové vrstvˇ e. Protokol 802.1x ve spojení s protokolem EAP (Extensible Authentication Protocol) umožˇ nuje bezpeˇ cnou výmˇ enu dat mezi klientem a domovským radius serverem pˇ res pˇ rístupové body nebo switche a ostatní radius servery. EAP protokol zajistí pˇ renos pˇ rihlašovacích údaj˚ u až na domácí radius server, který uživatele autentizuje. O výsledku je informován pˇ rístupový prvek a poté uživatele vpustí do sítˇ e nebo naopak zamítne pˇ rístup.
Eduroam se naštˇ estí nijak nepotýká s problémem poskytování osobních údaj˚ u o uživatelích, protože jedinˇ e domovská instituce zná vazbu uživatelského jména a konkrétní osoby. V pˇ rípadˇ e vzniku incidentu (napˇ r. rozesílání nevyžádané pošty, hackerské útoky ˇ ci jiná nekalá ˇ cinnost) je do domovské instituce odeslána pouze informace, které pˇ rihlašovací jméno incident provedlo a popis incidentu. Domovská instituce musí incident svého uživatele vyˇ rešit a vyrozumˇ et žadatele. Do vyˇ rešení incidentu má uživatel odepˇ ren pˇ rístup do sítˇ e. V pˇ rípadˇ e, že domovská instituce incident neˇ reší, je možné zamezit pˇ rístup pro celou instituci, a zároveˇ n tuto informaci odeslat správc˚ um nadˇ razených radius server˚ u, kde pak po posouzení dojde ke kompletnímu zablokování hˇ rešící instituce.
D˚ uležitou vlastností EAP ve spojení s radius infrastrukturou je ustavení bezpeˇ cného (šifrovaného) kanálu mezi klientem a cílovým radius serverem. Je proto vylouˇ ceno, aby jakýkoliv radius server nebo pˇ rístupový bod, který pˇ redává požadavek dál, vidˇ el uživatelské heslo. Samotný protokol EAP je pouze obálka pro konkrétní autentizaˇ cní protokoly. V rámci Eduroamu se nejˇ castˇ eji používá protokol PEAP/MSCHAPv2 nebo TLS. Protokol PEAP vyžaduje od uživatele zadání uživatelského jména a hesla, naopak TLS protokol je postaven na infrastruktuˇ re veˇ rejných klíˇ cu ˚ PKI, kde se k autentizaci využívají certifikáty.
8 Eduroam na FI Na Fakultˇ e informatiky v Laboratoˇ ri pokroˇ cilých sít’ových technologií a na Ústavu výpoˇ cetní techniky MU již p˚ ul roku bˇ eží testovací provoz Eduroamu. Jako domácí uživatelé byli vybráni uži3 http://wiki.eduroam.cz/doku.php?id=cs: roamingova_politika
5
vatelé META Centra a jako autentizaˇ cní mechanismus byl zvolen TLS, tzn. uživatelé kteˇ rí mají platný certifikát vydaný certifikaˇ cní autoritou CESNET CA. Jak praví politika Eduroamu, domovská instituce je zodpovˇ edna za uživatele, které úspˇ ešnˇ e autentizuje. Proto jsme byli nuceni vyvinout úpravu pro radius (konkrétnˇ e pro 4 volnˇ e dostupnou implementaci freeRadius ), kde je po úspˇ ešné autentizaci certifikátem provedena ještˇ e autorizace, zda daný certifikát patˇ rí uživateli META Centra.
parametry radius paket˚ u (do obsahu tunelu sestaveného mezi klientem a domácím radius serverem zasahovat nem˚ uže). Pˇ ri nekorektní konfiguraci radius serveru m˚ uže dojít k zamezení použítí nˇ ekterých autentizaˇ cních metod. Nejˇ castˇ eji je tímto problémem postižena metoda TLS.
11 Závˇ er Podrobné informace o Eduroamu lze nalézt na ˇ ceských stránkách Eduroamu http://www. eduroam.cz, kde je také uveden aktuální seznam ˇ Ke kompletnímu cepˇ ripojených institucí v CR. losvˇ etovému seznamu všech institucí s Eduroamem se lze dostat pˇ res hlavní stránky Eduroamu http://www.eduroam.org.
9 Eduroam na MU Pracovníci ÚVT v souˇ casné dobˇ e pracují na zavedení Eduroamu na celé MU. V první fázi se jedná o zprovoznˇ ení radius serveru, který umožní využívat Eduroam student˚ um a zamˇ estnanc˚ um MU všude, kde je Eduroam dostupný. Druhá fáze bude zahrnovat postupnou rekonfiguraci všech WiFi pˇ rístupových bod˚ u na MU, aby byl Eduroam dostupný ve vˇ etšinˇ e budov MU.
Závˇ erem bych popˇ rál Eduroamu úspˇ ešný start na MU a chtˇ el bych také podˇ ekovat tˇ em pracovník˚ um ÚVT, kteˇ rí se na jeho zavedení podílejí.
Literatura [1] Licia Florio, Klaas Wierenga. Eduroam, providing mobility for roaming users. EUNIS Conference. 2005.
Zavedení Eduroamu není jednoduché jako pˇ repnutí jednoho tlaˇ cítka, jelikož se musí rekonfigurovat jak sít’ové prvky školy tak i poˇ cítaˇ ce uživatel˚ u. Proto bude dále podporován pˇ rístup do sítˇ e pˇ res VPN. Tento duální režim umožní hladký pˇ rechod na Eduroam se zachováním všech jeho výhod, což znamená, že se na MU pˇ ripojí cizí uživatelé a uživatelé z MU se budou moci pˇ ripojit kdekoliv, kde je Eduroam.
www.muni.cz ve verzi 2006 (2) Jaromír Ocelka, ÚVT MU V minulém ˇ císle Zpravodaje jsme v základních rysech pˇ redstavili novou verzi internetové prezentace MU dostupné na adrese http://www. muni.cz. V tomto pokraˇ cování pˇ rinášíme bližší pohled na její technické podhoubí“, tedy popis ” hlavních princip˚ u technického ˇ rešení, kompletnˇ e 1 navrženého a realizovaného na ÚVT .
10 Problémy S pˇ ríchodem nové technologie jsou vždy spojeny problémy. Od prvopoˇ cátk˚ u Eduroamu jich bylo již hodnˇ e vyˇ rešeno, bohužel však stále ještˇ e nˇ ekteré pˇ retrvávají. Jedním ze zásadních problém˚ u je kompatibilita hardwarových prvk˚ u. Na trhu existují dvojice klientských karet a pˇ rístupových bod˚ u, které mají problémy se vzájemnou komunikací. Další problém, který se však postupnˇ e daˇ rí s pˇ ribývajícím poˇ ctem uživatel˚ u a jejich migrací odstraˇ novat, jsou nekorektní zásahy do komunikace mezi radius servery. Radius server, který pˇ reposílá poždavek dál, m˚ uže mˇ enit 4
1 Architektura Na základˇ e analýzy požadavk˚ u na novou verzi prezentace www.muni.cz a dosavadních zkušeností z provozu pˇ redchozí verze byla vytvoˇ rena zcela nová vnitˇ rní architektura prezentace. Bˇ ežné webové servery nabízí jako jednu ze základních vlastností poskytování html stránek, 1 Pˇ ripomeˇ nme, že grafické ˇ rešení prezentace je dílem ateliéru ExactDesign a obsahovou náplˇ n webové prezentace urˇ cuje rektorát MU.
http://www.freeradius.org
6
které jsou již hotové uloženy na disku webového serveru. Pokud chceme publikovat data z databáze, nemusíme z ní vše vygenerovat do html stránek na disk, ale m˚ užeme využít možnosti skriptování na stranˇ e serveru, kdy urˇ cité stránce odpovídá konkrétní program, jehož výstup je odeslán návštˇ evníkovi do prohlížeˇ ce. Tímto zp˚ usobem, za využití technologie ASP (Active Server Pages) a s drobnými vylepšeními (viz [1]), byly vystavˇ eny pˇ redchozí verze prezentace.
nutné každou stránku www.muni.cz náležitˇ e zaregistrovat, aby dispeˇ cer vˇ edˇ el, jak má http požadavek vyˇ rídit. Mezi povinné konfiguraˇ cní údaje patˇ rí napˇ r. název stránky, definice nadˇ rízených stránek (pro správnou funkˇ cnost drobeˇ ckové navigace), urˇ cení programového kódu, který generuje vlastní obsah stránky, a adresa stránky. Pˇ rímo v konfiguraˇ cním souboru je dokonce možné definovat obsahy jednoduchých rozcestníkových stránek. Pro zajímavost – souˇ casná konfigurace webu MU ve formátu XML je popsána na 7000 ˇ rádcích.
Pro novou verzi prezentace byl navržen a následnˇ e realizován vlastní specializovaný aplikaˇ cní server. K realizaci byla využita technologie Microsoft .NET. Velká ˇ cást obsahu pˇ redchozí prezentace je publikována i v nové verzi – byt’ v jiném grafickém ˇ rešení a v jiné navigaˇ cní struktuˇ re (seznamy zamˇ estnanc˚ u, pˇ rehledy projekt˚ u, publikací atd.) – a tak bylo nutné najít zp˚ usob, jak ponechat funkˇ cním i programový kód p˚ uvodních ASP stránek (nebylo žádoucí pˇ repisovat prakticky beze zmˇ eny kód z jednoho programovacího jazyka do druhého). Z tˇ echto d˚ uvod˚ u byl navržen ˇ rídící dispeˇ cer, který pˇ rijímá požadavky na poskytnutí stránek a zajišt’uje jejich zpracování odpovídající technologií na úrovni aplikaˇ cního serveru. Pro generování vlastního obsahu webové stránky je tak obecnˇ e možné použít témˇ eˇ r libovolný programovací jazyk a technologii.
2 Frag Na stránkách realizovaných v novém i starém programovém kódu je ˇ rada spoleˇ cných prvk˚ u (navigaˇ cní abeceda, zp˚ usob zobrazování externích odkaz˚ u atd.), jejichž implementaci nebylo žádoucí duplikovat v obou použitých technologiích (ASP i .NET). Místo vzájemného volání funkcí v r˚ uzných technologiích jsme proto využili jakousi formu asynchronního volání. Programový kód realizující www stránku produkuje výstup v XML, který dispeˇ cer ještˇ e následnˇ e analyzuje. Najde-li zmínˇ ená volání funkcí, provede je a výsledek do stránky doplní. Teprve poté je výstup odeslán uživateli jako hotová stránka. Tato idea byla rozvinuta tak, že k libovolnému XML elementu lze pˇ ripojit programový kód, tzv. frag (fragment). Dispeˇ cer pak zajišt’uje vykonávání tˇ echto frag˚ u – jako parametry slouží atributy a vnitˇ rní elementy – a dosazení jejich výstup˚ u (tj. fragment˚ u XML) na místa volání.
Protože www.muni.cz poskytuje informace pouze na ˇ ctení a neumožˇ nuje je mˇ enit, byly použity r˚ uzné vyrovnávací pamˇ eti (cache) s dobou expirace až nˇ ekolik minut. Napˇ ríklad vlastní programový kód stránky má k dispozici cache, kde si m˚ uže uložit r˚ uznˇ e pˇ redpˇ ripravená data specifická pro konkrétní typ stránky. Spoleˇ cné ˇ císelníky jsou také poskytovány z cache, které obhospodaˇ ruje jádro systém˚ u. Pˇ ri požadavku na webový server je tedy možné, že pˇ ri jeho zpracování v˚ ubec nebyla použita databáze a jako obsah stránky byly vráceny ˇ cásti (pˇ rípadnˇ e celá stránka), které byly pˇ red pár vteˇ rinami vráceny již jinému návštˇ evníkovi.
Jako pˇ ríklad si m˚ užeme nadefinovat element pozdrav s atributem jazyk. K nˇ emu dodáme programový kód, který nás pozdraví v pˇ ríslušném jazyce. Takže napˇ r. text <pozdrav jazyk="cs"/> bude nahrazen textem ahoj“ a <pozdrav jazyk="en"/> ” textem hello“. Nebo jiný pˇ ríklad: ” k
cokoliv je možné definovat, že má být nahrazen znaˇ ckou
cokoliv – v podstatˇ e tedy jde o doplnˇ ení hodnoty atributu style. Na www.muni.cz je tato možnost využita napˇ ríklad pro doplnˇ ení ikonky typu odkazu: je-li zˇ rejmé, že obsah atributu href urˇ cuje jiný web, je použit styl pro tzv. externí odkaz a doplnˇ ena
Bˇ ežné použití webového serveru nevyžaduje témˇ eˇ r žádnou konfiguraci, webový server najde dle požadované adresy pˇ ríslušnou stránku na disku v totožné adresᡠrové struktuˇ re. Aplikaˇ cní server implementovaný pro www.muni. cz pˇ rináší mnohem širší možnosti, a proto je 7
ikona externího okna; jedná-li se o odkaz na zabezpeˇ cené stránky (https://?), je opˇ et použit odpovídající styl a doplnˇ ena pˇ ríslušná ikona.
tem adres stránek (URL) a k pˇ rípadným zmˇ enám ve prospˇ ech pˇ rehlednosti. Adresy stránek pˇ redchozí verze webu mˇ ely vˇ etšinou pˇ ríponu asp a byly úzce spjaty s programovým kódem (v adrese stránky byl zpravidla obsažen pˇ rímo název programu ˇ ci skriptu generujícího obsah stránky). V nové prezentaci má každá stránka specifikovánu svou adresu URL, která je takzvanˇ e hezká“ ” (a dle potˇ reby ji lze kdykoli dále zkrášlit) a na názvu programu generujícího vlastní obsah stránky zcela nezávislá. Napˇ r. stránka životopisu osoby má formát adresy http://www.muni.cz/ people/$person$/cv, kde $person$ je idenˇ tifikace (UCO) osoby (formát adresy kterékoli stránky lze získat kliknutím na symbol [i] v toolbaru umístˇ eném v pravém horním rohu). Požadavek na tuto a libovolnou jinou stránku www. muni.cz je vždy pˇ rijat dispeˇ cerem, zmínˇ eným již v úvodu, který na základˇ e analýzy požadované adresy (URL) urˇ cí, jakým konkrétním programovým kódem bude obsah stránky vygenerován.
3 Oddˇ elené zdroje D˚ uležitou vlastností implementace nového webu jsou oddˇ elené zdroje (tzv. resources). Web MU je odjakživa“ budován jako dvojjazyˇ cný a vel” kým neduhem všech pˇ redchozích verzí bylo, že texty a jejich pˇ reklady byly vepisovány pˇ rímo do programového kódu. Podobnˇ e byly do programového kódu vkládány napˇ r. externí odkazy, jejichž existenci pak nebylo možné systematicky kontrolovat. Nový web již ˇ reší tuto problematiku oddˇ elenˇ e a veškeré texty (od krátkých ˇ rádkových frází po celostránková pojednání) eviduje v databázi. Nad tˇ emito oddˇ elenými zdroji pak lze (a již se tak i dˇ eje) budovat aplikace pro jejich správu (jazykové kontroly, pˇ reklady, pr˚ ubˇ ežnou aktualizaci obsahu) – aniž by byla nutná asistence programátora. Oddˇ elením zdroj˚ u vznikly ˇ císelníky frází, externích odkaz˚ u a tzv. dlouhých text˚ u. Samotný výpis textu z ˇ císelníku je opˇ et realizován pomocí fragu – napˇ r.
doplní text Publikaˇ cní ˇ cinnost“ pˇ rípadnˇ e anglický pˇ re” klad, pokud je stránka požadována v angliˇ ctinˇ e. Obdobnˇ e frag <extern_link id="280"/> doplní odkaz na statut lékaˇ rské fakulty a frag
doplní text pro stránku projektu Antarktida.
Došlo také ke zmˇ enˇ e URL hlavních stránek souˇ cástí MU. Motivací bylo sladˇ ení zkratek použitých u server˚ u souˇ cástí univerzity s jejich vlastními zkratkami použitými ve www.soucast.muni.cz. Zkratky fakult použité v adrese http://www.muni.cz/$soucast$ jsou tedy law – právnická, med – lékaˇ rská, sci – pˇ rírodovˇ edecká, phil – filozofická, ped – pedagogická, econ – ekonomicko-správní, fi – informatiky, fss – sociálních studií, fsps – sportovních studií.
ˇ Zmínˇ ené císelníky umožˇ nují rovnˇ ež kategorizovat (seskupovat) jednotlivé položky. Pokud je tedy použit frag <extern_link type="statut"/>, je dosazen externí odkaz na statut té souˇ cásti univerzity, která je aktuálnˇ e zobrazována. Ke každé kategorii položek je nutno pˇ riˇ radit parametry, pro nˇ ež má smysl. Pˇ ri požadavku na výpis se pak z kategorie vybere ta položka, která nejlépe vyhovuje parametr˚ um (zde je to podmínka, že požadovanou souˇ cástí univerzity je lékaˇ rská fakulta).
5 Návaznosti na univerzitní systémy Vlastní prezentace pˇ rebírá datové podklady pro publikování z r˚ uzných informaˇ cních systém˚ u univerzity – viz [2]. Jak již bylo zmínˇ eno v pˇ redchozím díle, prezentace je obohacena o fotogalerie. Pro jejich plnˇ ení se používají obrázky a data z Digitální knihovny fotografií MU (DKF MU), odkud jsou potˇ rebné údaje pˇ renášeny automatizovanˇ e v XML formátu. Nový web je obohacen také o videoukázky (viz http://www.muni.cz/ general/events/video), pro nˇ ež je využit streamovací server Laboratoˇ re pokroˇ cilých sít’ových technologií FI.
4 URL Zmˇ ena struktury webu je také pˇ ríhodným okamžikem k zamyšlení se nad strukturou a formá8
V Inetu vzniknou pro snazší správu www.muni. cz podp˚ urné aplikace (napˇ r. zadávání banner˚ u), urˇ cené pro Odbor vnˇ ejších vztah˚ u a marketingu RMU.
Pojem virtualizace se zaˇ cal ve vˇ etší míˇ re objevovat již v šedesátých letech. Svým zp˚ usobem pˇ redstavuje první kolo reakce na sdílení poˇ cítaˇ cu ˚, které má vedle pozitivních i ˇ radu negativních rys˚ u. První poˇ cítaˇ ce byly v podstatˇ e osobní – jejich kapacita (výpoˇ cetní možnosti, velikost pamˇ eti) i zp˚ usob práce s nimi vyžadovaly, že v daném okamžiku s konkrétním poˇ cítaˇ cem vždy pracoval jeden ˇ clovˇ ek (resp. jedna skupina, ˇ rešící stejný problém). S postupným r˚ ustem výkonu poˇ cítaˇ cu ˚ zaˇ calo být možné, aby poˇ cítaˇ c souˇ casnˇ e zpracovával dva a více program˚ u1 . Od toho byl již jen kr˚ uˇ cek k tomu, aby ty souˇ casnˇ e zpracovávané programy nepatˇ rily stejnému uživateli – dochází k prvnímu soubˇ ežnému sdílení poˇ cítaˇ cu ˚. Každé sdílení má však svá rizika – program jednoho uživatele m˚ uže (omylem nebo zámˇ ernˇ e) poškodit data nebo program druhého, zhroucení jednoho programu m˚ uže vést ke zhroucení celého poˇ cítaˇ ce (a tedy i program˚ u ostatních uživatel˚ u), nároˇ cné požadavky na pamˇ et’ ˇ ci výkon procesoru mohou vést k faktické uzurpaci poˇ cítaˇ ce jedním uživatelem apod.
6 Hardware V nˇ ekolika prvních týdnech po svém spuštˇ ení bˇ ežel nový web na stejném hardware jako web pˇ redchozí, tedy na dvou jednoprocesorových webových serverech (512 MB RAM, Intel Pentium 4 1,8 GHz – podrobnosti viz [1]). V polovinˇ eˇ ríjna byla webová prezentace pˇ resunuta na dva nové webové servery HP ProLiant DL360 (1 GB RAM, 2 x Intel Pentium 4 Xeon 3,6G Hz), které mají za úkol unést významnˇ e vyšší zátˇ ež než servery pˇ redchozí – jednak v d˚ usledku zvyšující se návštˇ evnosti, a také vyšší výpoˇ cetní nároˇ cnosti nového webu vyplývající z vícevrstvého aplikaˇ cního ˇ rešení použitého pro generování obsahu stránek a složité prezentaˇ cní grafiky. Náhrada databázového serveru Dell 2650 (2 GB RAM , 2x Intel Pentium 4 Xeon 2,8 GHz), poˇ rízeného v roce 2003, je plánována na pˇ ríští rok. V souˇ casné dobˇ e je pr˚ umˇ erná odezva www.muni.cz na uživatelský požadavek nižší než 1 sekunda.
Virtualizace je jedním z koncept˚ u, který se snaží výše zmínˇ ené problémy vyˇ rešit. Virtualizace v podstatˇ e pˇ redstavuje iluzi, v níž nˇ ejaký zdroj (napˇ r. pamˇ et’, procesor, disk a další periferie) zmnožíme (tedy vytvoˇ ríme ˇ radu kopií) a každý uživatel dostane jednu nebo více z tˇ echto kopií k dispozici. Protože kopie vznikají pouze jako koncepty, hovoˇ ríme o virtuálních objektech – máme virtuální pamˇ et’, virtuální disk a samozˇ rejmˇ e také virtuální procesor. V koneˇ cném d˚ usledku tak m˚ užeme uživateli nabídnout celý virtuální poˇ cítaˇ c, který je tvoˇ ren z virtuálních komponent. Uživatel má tak pocit naprosté kontroly (vlastnictví), reálnˇ e pˇ ritom sdílí konkrétní fyzické zdroje s dalšími uživateli.
Literatura [1] J. Ocelka. Cluster www-server˚ u MU. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2003, roˇ c. 13,ˇ c. 5,s. 5–8. [2] Š. Ocelková. Webová prezentace MU po 4 letech. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2002, roˇ c. XIII, ˇ c. 1, s. 4–8.
Virtualizace výpoˇ cetního prostˇ redí Ludˇ ek Matyska, ÚVT MU
Ne všechny souˇ cásti poˇ cítaˇ ce lze snadno virtualizovat. Zatímco v pˇ rípadˇ e pamˇ eti je to natolik snadné, že už si ani neuvˇ edomujeme, že pˇ ri práci s pamˇ etí pracujeme prakticky vždy pouze s její virtualizovanou formou, v pˇ rípadˇ e procesor˚ u je
V poslední dobˇ e se v odborné i laické informatické literatuˇ re stále ˇ castˇ eji vyskytuje slovo virtualizace, zpravidla v souvislosti s procesory, pˇ rípadnˇ e s úložným prostorem. Až pˇ ríliš ˇ casto je virtualizace, zejména v polo-odborné literatuˇ re, prezentována jako nový koncept, který pom˚ uže vyˇ rešit když ne všechny, tak velkou ˇ cást praktických problém˚ u, které jsou spojeny s nasazením poˇ cítaˇ cu ˚. Jaká je ale realita?
1
Souˇ casnˇ e“ v tomto kontextu znamená, že poˇ cítaˇ c má ” rozpracované dva ˇ ci více program˚ u a mezi nimi vhodným zp˚ usobem pˇ repíná. V každém daném konkrétním okamžiku samozˇ rejmˇ e zpracovává pouze jeden jediný program.
9
to mnohem obtížnˇ ejší. Virtualizace pamˇ eti vyžadovala relativnˇ e jednoduchá a snadno realizovatelná rozšíˇ rení hardware, který s pamˇ etí pracuje (rozdˇ elení pamˇ eti na stránky, podpora mapování virtuálních a fyzických stránek, souvislé adresování virtuální oblasti, jejíž stránky mohou být libovolnˇ e ne-souvisle mapovány na fyzickou pamˇ et’, odkládání nepoužívaných stránek na disk a vytvoˇ rení iluze mnohem vˇ etší pamˇ et’ové kapacity než je skuteˇ cnˇ e dostupná). V pˇ rípadˇ e disk˚ u zase pomohly hierarchické systémy soubor˚ u, v nichž uživatel dostane sv˚ uj“ prostor ” a v nˇ em má již prakticky plnou volnost (vˇ cetnˇ e svobody volit jména soubor˚ u, rozhodovat o tom, zda je m˚ uže vidˇ et ˇ ci s nimi manipulovat nˇ ekdo další atd.). V tomto pˇ rípadˇ e sice nejde o plnou virtualizaci, pokud by byla tˇ reba, je možné vytvoˇ rit speciální soubor (v systému soubor˚ u), který se bude chovat jako plnohodnotný virtuální disk.
modifikovat. V principu dokonce nemusí ani používat instrukˇ cní sadu fyzického procesoru, virtuální monitor m˚ uže zajistit plnou emulaci konkrétního procesoru (v takovém pˇ rípadˇ e však samozˇ rejmˇ e ztrácíme podstatnou ˇ cást výkonu fyzického procesoru). Pˇ restože virtualizace v rámci OS/370 byla pro ˇ radu zákazník˚ u zajímavá, vyžadovala velmi rozsáhlou hardwarovou podporu, která zvyšovala cenu. Ostatní výrobci poˇ cítaˇ cu ˚ proto plnou virtualizaci zpravidla nenabízeli a zájem o ni prakticky zmizel v souvislosti se zavedením osobních poˇ cítaˇ cu ˚ (ty totiž nabídly mnohem více fyzických poˇ cítaˇ cu ˚ než byla tehdejší technologie schopná nabídnout poˇ cítaˇ cu ˚ virtuálních, a to za mnohem lepších cenových i provozních podmínek). S r˚ ustem výkonu osobních poˇ cítaˇ cu ˚ a jejich nasazením v podobˇ e server˚ u využívajících stejné procesory i základní architekturu se však virtualizace znovu vrátila do hry.
Každý proces, který je v poˇ cítaˇ ci spuštˇ en, pracuje automaticky s iluzí vlastního“ procesoru. ” Plná virtualizace však pˇ redpokládá, že tuto iluzi má ne pouze jeden proces, ale všechny procesy, které tvoˇ rí operaˇ cní systém a uživatelské programy dohromady. Jako první tuto vlastnost zaˇ cala nabízet firma IBM koncem šedesátých let minulého století na svých sálových poˇ cítaˇ cích (mainframes) vybavených operaˇ cním systémem OS/370. Ten dovoloval rozdˇ elit jeden fyzický poˇ cítaˇ c na nˇ ekolik virtuálních stroj˚ u, pˇ ritom v každém virtuálním stroji bˇ ežel plnohodnotný operaˇ cní systém (pˇ rípadnˇ e r˚ uzný v r˚ uzných strojích) a uživatelské programy.
Hnací silou nového nástupu virtualizace byla potˇ reba d˚ ukladného oddˇ elení vývojových prostˇ redí. Pˇ ri vývoji software urˇ ceného pro široký trh je tˇ reba ovˇ eˇ rit jeho vlastnosti v prostˇ redí nejr˚ uznˇ ejších operaˇ cních systém˚ u resp. jejich konfigurací. Instalace, správa a provoz odpovídajícího poˇ ctu fyzických poˇ cítaˇ cu ˚ je velmi drahá, zejména pokud si uvˇ edomíme, že zpravidla je v daném okamžiku využíván jeden nebo jen malá skupina takovýchto stroj˚ u. Alternativa, kdy na jeden poˇ cítaˇ c postupnˇ e bootujeme r˚ uzné verze operaˇ cních systém˚ u je zase ˇ casovˇ e pˇ ríliš nároˇ cná (je tˇ reba vždy ˇ cekat, než je aktuální verze zastavena a nastartuje se další v poˇ radí). Nasazení virtuálních poˇ cítaˇ cu ˚ umožˇ nuje rozmanitým verzím operaˇ cních systém˚ u sdílet jediný fyzický poˇ cítaˇ c, pˇ ritom zp˚ usob práce garantuje, že nedochází k jeho pˇ retížení.
Virtualizace v OS/370 stála na tzv. hypervizoru, neboli virtuálním monitoru (virtual monitor). Takto se do dnešních dn˚ u oznaˇ cuje programová vrstva, která pˇ rímo komunikuje s fyzickým vybavením poˇ cítaˇ ce a která zajišt’uje virtualizaci všech souˇ cástí. Virtuální poˇ cítaˇ ce (virtual machines) se pak spouští jako procesy tohoto virtuálního monitoru, pˇ ritom tyto procesy“ ” mají charakter plných virtuálních poˇ cítaˇ cu ˚. Uživatel (resp. správce) m˚ uže v každém virtuálním poˇ cítaˇ ci instalovat samostatný operaˇ cní systém a v nˇ em následnˇ e spouštˇ et programy. Pˇ ri plné virtualizaci ani operaˇ cní systém, ani programy si nejsou vˇ edomy toho, že bˇ eží ve virtuálním, nikoliv fyzickém poˇ cítaˇ ci a není tˇ reba je jakkoliv
Stabilní ˇ rešení tvorby vývojového virtualizovaného prostˇ redí však umožnila jejich využití i v dalších oblastech. Poskytovatelé r˚ uzných internetových služeb zjistili, že mohou provozovat jednotlivé služby v dedikovaných virtuálních poˇ cítaˇ cích – tím zajistí maximální vyladˇ ení výpoˇ cetního prostˇ redí (operaˇ cního systému) pro konkrétní službu – a pˇ ritom tyto dedikované servery (zejména v pˇ rípadˇ e služeb s malým zatížením 10
Matematický systém Maple Jiˇ rí Hˇ rebíˇ cek, Pˇ rF MU, Vladimír Žák, FSI VUT
procesoru) je možné i nadále provozovat na jednom fyzickém poˇ cítaˇ ci. Na jednom poˇ cítaˇ ci je tak možné provozovat virtuální poˇ cítaˇ c s operaˇ cním systémem Linux a v nˇ em webový server Apache, a souˇ casnˇ e další virtuální poˇ cítaˇ c, v nˇ emž jsou nainstalovány napˇ r. Windows XP a Internet Exchange.
1 Úvod Systém Maple je jedním ze systém˚ u poˇ cítaˇ cové algebry (Computer Algebra System - CAS), který je užíván na Masarykovˇ e universitˇ e (MU) a na Vysokém uˇ cení technickém v Brnˇ e (VUT) nejen pro výuku, ale i pro vˇ edecký výzkum – a to již od roku 1994. V poslední dobˇ e se velmi rychle rozvíjí zejména v oblasti podpory elektronické výuky (e-learningu), kde poskytuje velmi mocné nástroje nejen pro výuku matematiky, ale i pro ˇ rešení matematických problém˚ u. Je jednou z možných informaˇ cních a komunikaˇ cních technologií, kterou lze velmi efektivnˇ e zapojit jak do výzkumu, tak i do výukového procesu. Nabízí nepˇ reberné množství funkcí pro vysvˇ etlení základních i nároˇ cnˇ ejších matematických pojm˚ u a velmi intuitivní formou poskytuje široké možnosti symbolických i numerických výpoˇ ct˚ u vˇ cetnˇ e aplikací v superpoˇ cítaˇ covém centrum Masarykovy university. Obsahuje i pokroˇ cilé nástroje pro tvorbu a vývoj grafických uživatelských rozhraní v rámci systému Maple, kdy uživatel již nemusí znát témˇ eˇ r žádné pˇ ríkazy systému a vystaˇ cí si tˇ reba jen s kontextovou nápovˇ edou.
Virtualizace poˇ cítaˇ cu ˚ však umožˇ nuje jít ještˇ e dále. Napˇ r. v oblasti webových server˚ u (tˇ reba IS MU) je obvyklé, že takový server je fyzicky tvoˇ ren množinou (clusterem) poˇ cítaˇ cu ˚, které spoleˇ cnˇ e obsluhují uživatelské požadavky. V nevirtualizovaném prostˇ redí je pˇ redem dána velikost clusteru – v pˇ rípadˇ e nízkého zájmu je ˇ rada poˇ cítaˇ cu ˚ nevyužita, pˇ resto m˚ uže ve špiˇ ckách docházet k pˇ retížení celého systému a pomalé reakci. Pokud však provozujeme dva ˇ ci více webových server˚ u, které jsou zatíženy v jinou dobu, m˚ užeme pˇ ri zatížení zvyšovat poˇ cet virtuálních stroj˚ u obsluhujících konkrétní webovou aplikaci a pˇ ri snížení zájmu poˇ cet virtuálních stroj˚ u snižovat (uvolnˇ ený výkon využije napˇ r. druhá webová aplikace). Na stejném principu lze ale sdílet i fyzická prostˇ redí se zcela rozdílným primárním využitím, napˇ r. webové servery (ve dne pro rychlé obsloužení zákazník˚ u) a databázové aplikace (v noci pro rozsáhlé operace nad databází). Každá aplikace pˇ ritom má plnˇ e pˇ rizp˚ usobené prostˇ redí (konkrétní operaˇ cní systém a jeho konfigurace, knihovny, pomocné programy, velikost pamˇ eti atd.) a aplikace se naprosto nemohou ovlivˇ novat (bˇ eží ve zcela r˚ uzných virtuálních strojích).
Vˇ clánku se zamˇ eˇ ríme na zásadní zmˇ enu v systému v nové verzi Maple 10, kterou MU a VUT zakoupily v loˇ nském roce, a která umožˇ nuje rozšíˇ rení systému Maple mezi širokou studentskou veˇ rejnost. Dále uvedeme nˇ ekteré novinky aktuální verze systému Maple a d˚ uležité informace pro uživatele, jako je napˇ r. podpora ze strany výrobce, webové portály zabývající se systémem Maple a další informaˇ cní zdroje. Zamˇ eˇ ríme se na klíˇ cové vlastnosti systému Maple, vyzdvihneme jeho výhody a zmíníme se i o nevýhodách.
Virtualizace tak umožˇ nuje naplnit jeden ze slib˚ u informatiky – plnou individualizaci prostˇ redí pˇ ri vysoce efektivním využití zdroj˚ u. ÚVT MU, resp. jeho Superpoˇ cítaˇ cové centrum, se proto rozhodlo zahájit virtualizaci prostˇ redí nároˇ cných výpoˇ ct˚ u a distribuovaného výpoˇ cetního prostˇ redí. V dalších pˇ ríspˇ evcích ukážeme možnosti, které tím vznikají, a podrobnˇ eji si popíšeme technické zázemí, na nˇ emž moderní virtualizace stojí.
2 Systém Maple Používání systému Maple je založeno na standardním grafickém rozhraní (GUI) a klasických zápisnících1 . Toto grafické rozhraní bylo velmi 1
11
http://www.fi.muni.cz/~hrebicek/maple/
dobˇ re použitelné a pˇ rehledné, nicménˇ e vyžadovalo pomˇ ernˇ e hlubokou znalost programovacího jazyka systému Maple. Typický dokument, který byl napsán v tomto uživatelském grafickém rozhraní, je zobrazen na obr. 1. Systém Maple 9 pˇ rinesl pˇ red nˇ ekolika lety dvˇ e r˚ uzná grafická uživatelská rozhraní. Z˚ ustalo již dˇ ríve užívané grafické rozhraní, které se nyní nazývá „Classic Worksheet“, a novˇ e bylo vytvoˇ reno rozhraní napsané v jazyce Java, které je má v budoucnu zcela nahradit. Toto nové rozhraní odráží jak pˇ ripomínky uživatel˚ u vzhledem k dˇ rívˇ ejšímu GUI, které bylo nˇ ekdy velmi tˇ ežkopádné, tak i souˇ casné trendy komunikace s uživateli. Nové uživatelské grafické rozhraní (viz. obr. 2) se zaˇ calo velmi rychle vyvíjet a pˇ rinášelo další a další zlepšení prospˇ ešné pro uživatele Maple. Bohužel však bylo znaˇ cnˇ e pomalé z d˚ uvodu použití jazyka Java. Proto bylo výhodné používat toto rozhraní jen na poˇ cítaˇ cích s rychlejšími procesory. Od verze Maple 10.03 se však podaˇ rilo velmi je vylepšit a komunikaci zrychlit.
Obrázek 2: Nové uživatelské rozhraní systému Maple od verze Maple 9 bou pˇ rinesl zmˇ enu celé filozofie používání systému Maple jako celku. Jeho pˇ redchozí použití bylo založeno na znalosti programovacího jazyka systému Maple, který sloužil k provádˇ ení matematických výpoˇ ct˚ u. Uživatel se musel nauˇ cit základní datové struktury Maple, práci s nimi, a dále byl nucen uˇ cit se velké množství pˇ ríkaz˚ u pro jednotlivé operace. To však bylo v nové verzi systému Maple 10 opuštˇ eno ve prospˇ ech „pohodlí“ uživatele, který využívá kontextové nabídky kliknutím na pravé tlaˇ cítko myši.
3 Zmˇ eny ve Maple 10
Byl vytvoˇ ren zcela nový typ dokumentu – oznaˇ covaný jako Rich Technical Dokument (RTD) – který umožˇ nuje pracovat se systémem Maple velmi intuitivnˇ e a interaktivnˇ e pomocí kontextové nabídky. Uživatel je schopen jen s pomocí základních poˇ cítaˇ cových dovedností vytvᡠret plnˇ e interaktivní a komplexní dokumenty, které mohou sloužit dokonce jako výstup technických aplikací, popˇ r. jako dokumentace k ˇ rešenému matematickému problému. Tyto vlastnosti nelze nalézt v žádném obdobném CAS (Mathematica, MathCad, Derive, atd.). Maple je tedy v tomto ohledu zcela revoluˇ cní a jeho inovace pˇ rináší zlepšení možností využití celého systému nejen pro pokroˇ cilé uživatele, ale zejména pro zaˇ cínající studenty.
Nová verze systému Maple 10 pˇ rinesla revoluˇ cní zmˇ enu systému dokument˚ u. Tento posun s se-
Je nutné ještˇ e poznamenat, že tradiˇ cní zápisník v Maple je uživatel˚ um stále k dispozici, ale ne-
Obrázek 1: Dokument v klasickém grafickém rozhraní systému Maple do verze 9.5
12
RegularChains je urˇ cena pro ˇ rešení algebraických rovnic a studium jejich ˇ rešení.
umožˇ nuje jednoduše vytvᡠret plnˇ e interaktivní dokumenty.
Statistics je knihovna vytvoˇ rená pro statistické výpoˇ cty. Obsahuje pˇ res 35 pˇ ríkaz˚ u, nahrazuje dˇ rívˇ ejší knihovnu stats, ale není s ní kompatibilní. Obsahuje i interaktivní pr˚ uvodce.
4 Novinky v systému Maple 10 Zásadní inovací v systému Maple 10 je již zmínˇ ený nový typ dokumentu, formátu RTD. Umožˇuje vytvᡠn ret plnˇ e interaktivní dokumenty, které jsou zcela nové nejen svým obsahem, ale i formátováním a interaktivními komponentami.
Student[VectorCalculus] je urˇ cena jako podpora pro výuku vektorového poˇ ctu. Je souˇ cástí knihovny Student, která obsahuje podobné knihovny i pro jiné oblasti matematiky. Obsahuje interaktivní pr˚ uvodce a mnoho dalších pˇ ríkaz˚ u.
Další pˇ redností tohoto typu dokumentu je možnost použití systému Maple bez znalosti jeho pˇ ríkaz˚ u, a to s využitím:
Tolerances slouží pro matematické výpoˇ cty v intervalové aritmetice.
– palety nástroj˚ u, – šablon bˇ ežných problém˚ u (tzv. „task templates“), – rozšíˇ rené kontextové nabídky, – nástroj˚ u pro rozpoznávání znak˚ u, – interaktivních pr˚ uvodc˚ u umožˇ nujících napˇ r. import dat a jejich analýzu atd.
Nakonec se musíme zmínit o knihovnˇ e lineární algebry LinearAlgebra, která je numerickou špiˇ ckou ve svém oboru. Umí efektivnˇ eˇ rešit matice s desítkami milióny prvk˚ u, je velmi rychlá a její nástroje zahrnují širokou oblast lineární algebry.
Pro tvorbu „maplet˚ u“2 je k dispozici tzv. Maplet builder. Maplety jsou velmi vhodné pro vytvoˇ rení grafického rozhraní pro ˇ rešení a lepší pochopení nˇ ekterých matematických úloh. Jsou hojnˇ e využívány v nových rozšiˇ rujících knihovnách Maplu.
6 Vylepšení systému Maple 10.06 Systém Maple je aktuálnˇ e distribuován ve verzi Maple 10.06, která je k dispozici uživatel˚ um Ústavu matematiky Pˇ rF MU. Obsahuje vylepšení v následujících oblastech:
5 Výpoˇ cetní jádro systému Maple Kromˇ e již výše zmínˇ ených zmˇ en v uživatelském prostˇ redí, došlo k dalším zmˇ enám ve vlastním výpoˇ cetním jádru systému. Samotné jádro bylo pomocí optimalizace kódu zrychleno, dále byly pˇ ridány nové knihovny (rozšiˇ rující balíˇ cky, tzv. „packages“). Novˇ e jsou k dispozici tyto knihovny:
– Konverze 2D matematiky na pˇ ríkazy systému Maple; – Vylepšení v oblasti správy dokument˚ u; – Vylepšení výstupu do HTML pomocí 2D matematických rovnic; – Vylepšení zobrazování procedur napsaných v 2D matematickém módu; – Pˇ ridání nových pˇ ríklad˚ u a vylepšení stávajících v systému nápovˇ edy; – Rozšíˇ rení obsahu a korekce správnosti definic v matematicko-inženýrském slovníku.
AudioTools poskytuje nástroje pro ˇ ctení a zápis do audio formátu wave. DocumentTools je kolekce pˇ ríkaz˚ u, které umožní programovˇ e pˇ ristupovat k interaktivním komponentám v dokumentu. ImageTools poskytuje pˇ ríkazy pro práci s rastrovými obrázky formát˚ u *.jpeg, *.tiff, *.bmp. Pomocí této knihovny lze provádˇ et i základní obrazové operace, jako jsou napˇ r. konvoluce.
Na zaˇ cátku pˇ ríštího roku, pravdˇ epodobnˇ e v bˇ reznu nebo v dubnu, bude uvedena na trh nová verze Maple 11. Tato verze bude obsahovat další vylepšení, a to jak v oblasti symbolických a numerických výpoˇ ct˚ u tak grafická, kdy uživatel bude mít možnost pˇ ridávat do grafických výstup˚ u Maple další komponenty, jako jsou r˚ uzné texty, grafické objekty apod.
ProcessControl poskytuje pˇ ríkazy pro tvorbu r˚ uzných statistických graf˚ u vˇ cetnˇ e výpoˇ ct˚ u mezních hodnot. 2
http://www.fi.muni.cz/~hrebicek/maple
13
7 Nové toolboxy a uživatelská podpora
rychlém vytvᡠrení model˚ u užitím blokových diagram˚ u a menu. – nVizx for Maple, který je urˇ cený pro velmi kvalitní vizualizace. – ICP for Maple tvoˇ rí balík vývojových nástroj˚ u, které umožˇ nují rychlou a jednoduchou identifikaci v inženýrských systémech. Je ideálním ˇ rešením pro návrh nových systém˚ u a jejich zaˇ clenˇ ení napˇ r. do systému Simulink apod.
Kanadská firma Maplesoft již delší dobu nabízí kompletní ˇ rešení pro nejr˚ uznˇ ejší pˇ rírodovˇ edné, technické i ekonomické oblasti, které využívá nejen systémy Maple, MapleNet, popˇ r. Maple T.A., ale zejména nové vlastní produkty, a dále i produkty tˇ retích stran, které prodává a distribuuje. K dispozici jsou nové vlastní produkty firmy Maplesoft jako jsou napˇ r.:
MapleConnect je obchodní program firmy Maplesoft, který je urˇ cen pro podporu tvorby doplˇ nk˚ u pro systém Maple od jeho uživatel˚ u. Pro MU jsou užiteˇ cné napˇ r. doplˇ nky:
Maple Toolbox for Matlab, který umožˇ nuje využít v Maple výpoˇ cetních možností systému Matlab a naopak. Je urˇ cen pro pˇ rímou komunikaci mezi obˇ ema matematickými systémy a to nejen pˇ ri výpoˇ ctech a pˇ redávání si výsledk˚ u z jednoho prostˇ redí do druhého, ale poskytuje také možnost pˇ rístupu do celého výpoˇ cetního jádra systému Maple pˇ rímo z Matlabu. Tento toolbox je velmi užiteˇ cný zejména pˇ ri simulacích výrobních proces˚ u a složitých fyzikálních a chemických dˇ ej˚ u.
– HPC-Grid je balík nástroj˚ u pro distribuované výpoˇ cty v poˇ cítaˇ cových sítích typu GRID užívající Maple. – Mathematics for Chemistry with Symbolic Computation je elektronickou publikací aplikace matematiky v chemických výpoˇ ctech, která je ve formˇ e zápisník˚ u a jejíž pˇ ríklady jsou zvoleny z r˚ uzných oblastí chemie. – PSC Functions je balík funkcí urˇ cený k modelování kˇ rivek a ploch a ˇ rešení problém˚ u v 3D geometrii.
Global Optimization Toolbox, který umožˇ nuje formulovat globální optimalizaˇ cní problémy jednodušeji a s pomocí systému Maple získat rychle nejlepší možný extrém. K dispozici je již i elektronická publikace zabývající se využitím tohoto toolboxu.
Kombinace systému Maple a ostatních systém˚ u matematického (Matlab) a statistického software (Statgraphics) je možná nejen pomocí doplˇ nkových toolbox˚ uˇ ci program˚ u Maple, ale napˇ r. i pomocí technologie OpenMaple, která otevírá uživatel˚ um všech ostatních systém˚ u možnosti, jak využít nástroj˚ u Maple.
Database Integration Toolbox, který umožˇ nuje rychle vytvᡠret aplikace, které kombinují velké datové soubory s možnostmi analýzy a vizualizace pomocí Maple.
Pokud jde o uživatelskou podporu, firma Maplesoft dává k dispozici na svém webovém portálu3 nejen obchodní informace o svých produktech, ale navíc lze odtud využít velmi rozsáhlých knihoven ˇ rešených pˇ ríklad˚ u s pomocí Maple, a to v r˚ uzných vˇ edních oborech. Uživateli se staˇ cí zaregistrovat a pak m˚ uže z tohoto portálu stahovat tisíce ˇ rešených pˇ ríklad˚ u ve formátu HTML, nebo pˇ rímo zápisník˚ u Maple. Fórum uživatel˚ u 4 systému Maple má webovou stránku , kde každý uživatel m˚ uže zasílat své pˇ ripomínky a firma Maplesoft na nˇ e odpovídá.
Maple Professional Math Toolbox for LabVIEW, který rozšiˇ ruje možnosti systému LabVIEW pomocí sofistikovaných symbolických a numerických možností Maple. BlockBuilder for Simulink, který exportuje dynamické modely systému a analytické algoritmy ze systému BlockBuilder do systému Simulink. Dále firma Maplesoft prostˇ rednictvím obchodního programu MapleConnect premier nabízí produkty tˇ retích stran, které jsou urˇ ceny pro uživatele systému Maple. Tyto doplˇ nky zejména usnadˇ nují práci v systému Maple. Jsou to napˇ r.:
Výhradní distributor produkt˚ u firmy Maplesoft ˇ a SR spustil koncem ˇ pro CR cervence novou
– DynaFlexPro, který modeluje a simuluje dynamiku mechanických systém˚ u. Je postaven na
3 4
14
http://www.maplesoft.com http://beta.mapleprimes.com
webovou prezentaci, která nabízí informace v ˇ ceském jazyce. Naleznete na ní nejen informace o produktech, ale také pˇ ripravované novinky a odkazy na ˇ ceské stránky, které se zabývají využitím produkt˚ u firmy Maplesoft jak ve výuce tak ve výzkumu.
nit informace z centrální evidence majetku MU koncovým uživatel˚ um na univerzitˇ e. Aplikace jsou dostupné všem zamˇ estnanc˚ um nebo pracovník˚ um na dohody, ale také student˚ um, a to na adrese https://inet.muni.cz/app/ dochazka/zam_na_prac resp. https://inet. muni.cz/app/majetek/nalezy_maj1 .
8 Závˇ er 2 Aplikace podrobnˇ eji
Systém Maple, dostupný na MU aktuálnˇ e ve verzi 10.06, poskytuje jedineˇ cné vlastnosti v oblasti matematického software, které se dají použít nejen ke každodenní práci v oblasti vˇ edy, výzkumu, vývoje nebo výuky, ale které lze využít také k velmi pˇ rehledné dokumentaci jakýchkoliv matematických, fyzikálních, ekonomických nebo inženýrských aplikací ˇ ci komplexních ˇ rešení. Tato dokumentace bude velmi názorná, a s využitím nového typu dokumentu RTD m˚ uže být i interaktivní. Pokud jde o výpoˇ cetní výkon systému Maple, lze jen konstatovat, že ve vˇ etšinˇ e obor˚ u patˇ rí mezi svˇ etovou špiˇ cku a vždy nabízí nˇ ejaké rozšíˇ rení oproti konkurenci, nebot’ systém Maple je stále otevˇ reným systémem.
V ˇ clánku [1] byla struˇ cnˇ e popsána historie evidence majetku na MU. Její centralizace v univerzitním ekonomickém informaˇ cním systému od firmy Magion (dále jen EIS Magion) umožnila poskytovat informace o majetcích nejen referent˚ um majetku na katedrách fakult, ale také všem ostatním osobám na akademické p˚ udˇ e (samozˇ rejmˇ e v menším objemu informací a se zˇ retelem na jejich d˚ uvˇ ernost). Aplikace Inetu v sekci Evidence majetku tedy byly vytvoˇ reny jako nadstavba nad EIS Magion, a o dvou z nich, které by mohly být užiteˇ cné každému z vás, je tento ˇ clánek. Evidenci majetku na MU mají jako svou pracovní náplˇ n na starosti ekonomové a referenti majetku fakult nebo kateder. U každého jednotlivého majetku mohou evidovat jeho umístˇ ení a také osobu, které byl majetek svˇ eˇ ren. Každá osoba má pak možnost vidˇ et v aplikaci Osobní pˇ rehled majetku seznam majetk˚ u, u kterých je uvedeno její jméno, a kontrolovat si tak kdykoliv (zvláštˇ e pˇ red inventurami) jeho správnost.
Literatura [1] W. Gander, J. Hˇ rebíˇ cek. Solving Problems in Scientific Computing Using Maple and MATLAB. 4th, expanded and rev. ed., 2004, XXII, 476 p. Heidelberg: Springer, ISBN 3-54021127-6. [2] J. Hˇ rebíˇ cek, J. Kohout. Úvod do systému Maple. Brno, FI MU. 2005, 98 p. skripta. [3] J. Hˇ rebíˇ cek, V. Žák. Nové možnosti systému Maple 10 ve výuce. In Sborník 29. konference o matematice na VŠTEZ. Matematika v inženýrském vzdˇ elávání. Zlín : Universita Tomáše Bati ve Zlínˇ e, 2006. ISBN 80-7318-450-8. s. 227-273.
Pro situace, kdy nalezneme (at’ už ve své kancelᡠri nebo nˇ ekde na chodbˇ e) nˇ ejaký majetek, a potˇ rebujeme o nˇ em zjistit, komu patˇ rí, pˇ rípadnˇ ei další podrobnˇ ejší informace, je v Inetu k dispozici aplikace Informace o nalezeném majetku.
3 Aplikace v praxi
1 Aplikace v kostce
U aplikace osobního pˇ rehledu není od uživatele oˇ cekávána žádná akce. Po spuštˇ ení se zobrazí aktuální seznam podle centrální evidence majetku. U každé položky v tomto seznamu jsou zobrazeny jen základní informace: inventární ˇ císlo, název, výrobní ˇ císlo, cena, umístˇ ení a v dobˇ e psaní tohoto ˇ clánku novˇ e také datum poˇ rízení.
Úˇ celem aplikací Osobní pˇ rehled majetku a Informace o nalezeném majetku je zpˇ rístup-
1 menu Inetu: Ekonomika → Evidence majetku → Osobní pˇ rehled majetku resp. Informace o nalezeném majetku
Tipy z Inetu: Osobní pˇ rehledy a nálezy majetku Zdenˇ ek Machaˇ c, ÚVT MU
15
Majetky jsou seskupeny podle typu majetku a pracovišt’ jimž majetek úˇ cetnˇ e náleží. Pˇ rípadné reklamace na správnost ˇ ci aktuálnost pˇ rehledu (jak již bylo psáno výše – zvláštˇ e pˇ red inventurami) pak m˚ uže každá osoba uplatnit u pˇ ríslušného referenta (viz aplikace Pˇ rehled práv referent˚ u majetku na adrese https://inet.muni. cz/app/majetek/prava_prehled. Na pˇ rání nˇ ekolika uživatel˚ u bude bˇ ehem pˇ ríštího roku pˇ ridána možnost výstupu tohoto seznamu ve formátu PDF, a tak bude možné vytisknout jej v pˇ rijatelnˇ ejší podobˇ e. Pro informace o nalezených majetcích je nutné v aplikaci zadat alespoˇ n jeden z údaj˚ u: ˇ cárový kód (na štítku 8 místné ˇ císlo pod jeho grafickou reprezentací), inventární ˇ císlo (2-4 písmena kódu typu majetku a 5 ˇ ci více ˇ císlic identifikaˇ cního ˇ císla) nebo výrobní ˇ císlo (interní ˇ císlovaní výrobce). Po stisknutí tlaˇ cítka “Hledat“ se systém pokusí majetek dohledat podle zadaných krite-
rií v celé evidenci majetku, tj. v majetcích všech pracovišt’ MU. Výsledkem hledání m˚ uže být bud’ informace o nenalezení nebo seznam nalezených majetk˚ u se základními informacemi: ˇ cárový kód, inventární ˇ císlo, název majetku, jeho umístˇ ení podle evidence, stav (zda je majetek stále v užívání ˇ ci je již vyˇ razen z evidence a mˇ el být fyzicky zlikvidován) a hlavnˇ e pracovištˇ e, na kterém je úˇ cetnˇ e veden, a odkaz na odpovˇ edné osoby za majetek na jednotlivých hospodᡠrských stˇ rediscích. Pokud máte nˇ ejaké pˇ rání ˇ ci nápady na vylepšení výše zmínˇ ených aplikací, uvítáme je na e-mailové adrese
[email protected].
Literatura [1] J. Haluzová, Z. Machaˇ c. Elektronická podpora evidence majetku na MU v Brnˇ e. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2005, roˇ c. XV, ˇ c. 4, s. 11-13.
Obsah Zkušenosti s poˇ rizováním videozáznam˚ u na MU, Miloš Liška a Pavel Šiler, FI MU . . . . . . . . . . . . . . . .
1
Všichni chceme Eduroam!, Michal Procházka, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
www.muni.cz ve verzi 2006 (2), Jaromír Ocelka, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
Virtualizace výpoˇ cetního prostˇ redí, Ludˇ ek Matyska, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
Matematický systém Maple, Jiˇ rí Hˇ rebíˇ cek, Pˇ rF MU, Vladimír Žák, FSI VUT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Tipy z Inetu: Osobní pˇ rehledy a nálezy majetku, Zdenˇ ek Machaˇ c, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 '
$
&
%
Editor: M. Bartošek • Vydavatel: Masarykova univerzita v Brnˇ e • Žerotínovo námˇ estí 9, 601 77 Brno, CZ tel.: 549 492 100 • e-mail:
[email protected] • WWW: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/ Sazba systémem LATEX 2ε písmem LucidaBright • Tisk: Grafex Blansko • Neprodejné • ISSN: 1212–0901
