Úvěry malým a středním podnikatelům

Bankovní institut vysoká škola Praha

Úvěry malým a středním podnikatelům Diplomová práce

Bc. Simona Mohacsi

Duben 2014

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Úvěry malým a středním podnikatelům Diplomová práce

Autor:

Bc. Simona Mohacsi Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Denis Biedermann, Ph.D.

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Košťanech, dne 3. dubna 2014

Bc. Simona Mohacsi

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Denisi Biedermannovi, Ph.D. za jeho odborné vedení. Mé poděkování patří i dceři Kateřině, která zas a znovu pročítala mou práci a konzultovala se mnou vše, co jí nebylo srozumitelné. Její zásluhou jsou háčky a čárky všude tam, kde by měly být. Mé velké díky patří také mému manţelovi za trpělivost, jakou se mnou měl v období nejen tvorby mé diplomové práce, ale i po celou dobu mého studia. Poděkování patří téţ mé kolegyni Lence za její pomoc při boji s výpočetní technikou.

Anotace: Ve své diplomové práci se zabývám doporučením nejvhodnějšího úvěrového produktu konkrétnímu podnikateli ze segmentu malého a středního podnikání u konkrétní banky. Definování podnikatele a kritérií pro určení malého a středního podnikání je teoretickou částí mé práce. Zpracování finanční i nefinanční analýzy ţadatele o poskytnutí podnikatelského úvěru a vzájemně propojených osob v ekonomicky spjaté skupině nás dovede k navrţení úvěrového produktu, který splní klientova očekávání, i kdyţ se bude částečně jednat o jiný úvěrový produkt, neţ který klient původně poţadoval, pak řadím jiţ k samotné analytické části práce. Seznámení se s ekonomickými vazbami mezi klientem a osobami v ekonomicky spjaté skupině nám pak dá moţnost zvolit nejvhodnější zajišťovací instrumenty tak, aby bylo co nejvíce ochráněno riziko věřitele, vybrané konkrétní banky. Nastíníme si ukazatele, které mají vliv nejen na poskytnutí poţadovaného úvěru, ale i na jeho cenu. Ukáţeme si vliv výše poplatků, zajišťovacích instrumentů a finančních výkazů na úrokové zatíţení konkrétního obchodu. Nakonec vyhodnotíme očekávání konkrétního Klienta s nabídkou konkrétní Banky. Klíčová slova:

úvěr, klient, banka, malý a střední podnikatel

Annotation: In my thesis I deal with the recommendation of the most suitable loan of the concrete bank to the concrete entrepreneur in the segment of small and medium enterprises. The theoretical part of my thesis includes the definition of an entrepreneur and of criteria for determining small and middle enterpreneurs. The analytical part of my thesis consists of the elaboration of financial and nonfinancial analysis of the applicant of the commercial loan as well as of the mutually related members of the group of affiliated companies. This analysis leads us to the proposal of the most suitable loan product which meets client’s expectations, despite that fact that the client requested slightly different product. Getting acquainted with economic relationships between the client and the members of the group of affiliated companies gives us the opportunity to choose the most suitable collateral in order to protect the risk of the concrete bank as of a creditor. Also we show the indicators which have an impact on the providing of the required loan and at the same time an effect on the price. We show the impact of the amount of fees, of the collateral and of the financial statements on the interest rate of chosen deal. Finally we evaluate the expectations of the concrete client with the offer of the specific bank. Key words: loan, client, bank, small and medium entrepreneur

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY POSKYTNUTÍ ÚVĚRU U VYBRANÉ BANKY ............ 9 1.1 PODNIKÁNÍ .................................................................................................................. 9 1.2 PODNIKY V ČESKÝCH ZEMÍCH V HISTORICKÝCH SOUVISLOSTECH ............................. 10 1.3 PODNIK A PODNIKÁNÍ V SOUČASNOSTI....................................................................... 11 1.4 ROZDĚLENÍ PODNIKŮ ................................................................................................. 13 1.5 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY ........................................................................................ 13 1.5.1 Výhody malých a středních podniků .................................................................... 14 1.5.2 Nevýhody malých a středních podniků ................................................................ 15 1.6 FYZICKÁ OSOBA PODNIKATEL.................................................................................... 16 1.7 ŢIVNOSTI ................................................................................................................... 16 1.8 JINÉ OPRÁVNĚNÍ K PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI FYZICKÝCH OSOB .............................. 19 1.9 PODNIKÁNÍ PRÁVNICKÉ OSOBY .................................................................................. 20 1.10 POJEM A DRUHY ÚVĚRŮ ............................................................................................. 21 1.11 ÚVĚRY PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY .................................................................... 25 1.12 NEZBYTNÉ DOKLADY K ŢÁDOSTI O POSKYTNUTÍ ÚVĚRU ........................................... 26 1.13 ZÁKLADNÍ NEFINANČNÍ PODMÍNKY PRO POSKYTNUTÍ ÚVĚRU .................................... 27 1.14 FINANČNÍ ANALÝZA .................................................................................................. 30 1.14.1 Postup finanční analýzy .................................................................................... 31 1.14.2 Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 31 1.14.3 Analýza poměrových ukazatelů........................................................................ 33 1.14.4 Syntéza výsledků, formulace závěrů ................................................................ 34

2

ANALÝZA FINANČNÍCH VÝKAZŮ KONKRÉTNÍHO PODNIKATELE .......... 35 2.1 NEFINANČNÍ ANALÝZA KLIENTA ............................................................................... 36 2.1.1 Klient .................................................................................................................... 36 2.1.2 Ekonomicky spjatá skupina .................................................................................. 37 2.1.3 Seznam potřebných finančních výkazů ................................................................ 39 2.1.4 Informace o podnikatelském záměru .................................................................... 40 2.2 FINANČNÍ ANALÝZA KLIENTA ................................................................................... 43 2.3 FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ............................................................................ 46 2.3.1 Analýza aktiv ........................................................................................................ 46 2.3.2 Analýza pasiv ....................................................................................................... 48 2.3.3 Výkaz zisků a ztrát ............................................................................................... 49 2.3.4 Ukazatele likvidity................................................................................................ 52 2.3.5 Ukazatele zadluţenosti ......................................................................................... 53 2.3.6 Ukazatele aktivity ................................................................................................. 54 2.4 FINANČNÍ ANALÝZA PANA XY .................................................................................. 54 2.5 FINANČNÍ ANALÝZA PANÍ XY ................................................................................... 55 2.6 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ JEDNOTLIVÝCH FINANČNÍCH ANALÝZ A FORMULACE ZÁVĚRŮ ...... 56

3

NABÍDKA ÚVĚRU, CENA ÚVĚRU ........................................................................... 58 3.1 NABÍDKA ÚVĚRU ....................................................................................................... 58 3.2 NÁKLADY NA POSKYTNUTÍ ÚVĚRU ............................................................................ 59 3.2.1 Úroková sazba úvěru ............................................................................................ 60 3.2.2 Způsob splácení .................................................................................................... 61 3.2.3 Poplatky spojené s poskytnutím úvěru ................................................................. 66 3.2.4 Návrh způsobu splátek a výše poplatků ............................................................... 67

4

ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚRU, ZÁRUKY A RUČITELSTVÍ .................................................. 68 4.1 BANKOVNÍ ZÁRUKY ................................................................................................... 69 4.1.1 Záruka Českomoravská záruční a rozvojové banky, a.s. ( ČMZRB) pro malé a střední podnikatele............................................................................................................ 70 4.1.2 Základní předpoklady k získání M-záruky ČMZRB a jejich vyhodnocení. ........ 70 4.2 ZÁRUKY JINÝCH OSOB ............................................................................................... 71 4.3 ZÁSTAVNÍ PRÁVO K NEMOVITOSTI............................................................................. 72 4.3.1 Rezidenční nemovitosti ........................................................................................ 73 4.3.2 Nerezidenční nemovitosti ..................................................................................... 73 4.3.3 Vlastnictví financované nemovitosti .................................................................... 73 4.3.4 Posouzení vhodnosti zastavované nemovitosti .................................................... 75 4.3.5 Ocenění nemovitosti ............................................................................................. 76 4.4 SMĚNKY .................................................................................................................... 77

5

DOPORUČENÍ NEJVHODNĚJŠÍHO PRODUKTU ................................................. 78 5.1 5.2

ODKLÁDACÍ PODMÍNKY ČERPÁNÍ ÚVĚRU ................................................................... 78 OSTATNÍ PODMÍNKY BANKY PO ČERPÁNÍ .................................................................. 80

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 82 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................. 83

Úvod Cílem mé práce je doporučit nejvhodnější úvěrový produkt vybrané banky pro potřeby konkrétního podnikatele, sjednocení jeho očekávání a reálných moţností a posouzení úvěrové angaţovanosti bankou. V diplomové práci pouţiji analytickou metodu systematického rozboru rozdělení zdánlivě nesrozumitelného na jednodušší části a ty pak zanalyzuji, vyhodnotím a spojím do systematického celku. V diplomové práci bude pouţita metoda analýzy jednotlivých částí, subjektů a jejich ekonomik, dojde k vyčíslení a k zanalyzování jednotlivých případů a to pak vyústí v jeden celek. Pro svou práci jsem si vybrala konkrétního podnikatele, jehoţ podnikatelská činnost není podporována pro úvěrovou angaţovanost u vybrané banky. Jedná se o moment, který by rozhodl o odmítnutí takového klienta. Dalším dotazováním se však začnou objevovat podnikající osoby, právnické i fyzické, které jsou personálně spojeny s klientem. Začne se rozvíjet ekonomicky spjatá skupina, rozplétají se ekonomické vazby v této skupině a nastiňuje se cesta moţného splnění klientova očekávání. K poskytnutí úvěru je potřeba provést finanční a nefinanční analýzu a to nejen konkrétního podnikatele, který přišel poţádat o poskytnutí podnikatelského úvěru, ale i všech osob v ekonomicky spjaté skupině. Celá ekonomicky spjatá skupina majoritně nepodniká v pronajímání nemovitostí, coţ je jediná podnikatelská činnost našeho konkrétního podnikatele, ale na trhu se umisťuje prostřednictvím specifického odvětví, podnikajícího na základě zvláštních předpisů. Ukáţu, jak je důleţité zpracování finanční i nefinanční analýzy všech osob v ekonomicky spjaté skupině vzhledem k jejich provázanosti a v neposlední řadě k ošetření všech moţných rizik, spojených s poskytnutím podnikatelského úvěru. Zmíním riziko, které by věřiteli hrozilo, pokud by nebyla zpracována nefinanční analýza některé osoby ve skupině. Po zpracování finanční analýzy vytvořím závěry, které povedou k návrhu nejvhodnějšího úvěrového produktu konkrétního podnikatele, a navrhnu takové zajišťovací instrumenty, které budou akceptovatelné pro vybranou banku i konkrétního klienta. Zhodnotím moţnosti akceptace všech navrţených zajišťovacích instrumentů, jejich vliv na cenu úvěru a její akceptaci klientem. Provedu analýzu moţností splácení poţadovaného úvěru 7

a vhodnosti doporučené moţnosti splácení z pohledu klienta. Nastavím rovnováhu úrokového zatíţení obchodu a poplatků s ním spojených tak, abych se co nejblíţe přiblíţila klientovu očekávání. V závěru své práce po shrnutí všech zjištěných informací, provedení všech potřebných analýz a výpočtů doporučím klientovi nejvhodnější úvěrový produkt, který se pokusím sladit s očekáváním klienta. Navrhnu takové podmínky, aby bylo ošetřeno riziko banky a umoţněno bezproblémové čerpání poţadovaného podnikatelského úvěru.

8

1

Základní

podmínky

poskytnutí

úvěru

u vybrané banky Tak jako má kaţdý občan právo věnovat se podnikání a rozvíjet své vědomosti a schopnosti v soukromé podnikatelské sféře, tak má kaţdý z podnikatelských subjektů právo poţádat kteroukoliv banku o poskytnutí úvěru. Samo podání ţádosti o poskytnutí úvěru však není zárukou, ţe poţadovaný úvěr bude poskytnut vůbec, či v poţadované výši nebo za podmínek, které si ţadatel představoval. Kaţdá jednotlivá ţádost o poskytnutí úvěru musí být řádně zpracována, prověřena a musí být splněny všechny poţadavky k poskytnutí takovéhoto úvěrového produktu. Je potřeba prověřit splnění základních podmínek, důvěryhodnosti klienta, jeho zadluţenosti, vhodnosti zástavy, zváţit moţná rizika, vhodnost poţadovaného úvěrového produktu, zpracovat finanční analýzu apod. Mnohdy se představy ţadatele o úvěr neopírají o reálný podnikatelský záměr či má ţadatel nereálné představy o moţnostech poskytnutí úvěru a jeho vhodnosti. Pokud se budeme věnovat poskytnutí úvěru malým a středním podnikatelům, úplně první podmínkou ţadatele o poskytnutí úvěru je zahájení jeho podnikatelské činnosti. Pojďme tedy začít úplně od samého začátku a osvětlit si, co to vůbec podnikání je.

1.1 Podnikání Chceme-li si utvořit ucelenou představu o tom, co je to podnik a podnikání, jaký význam má v současné trţní ekonomice a jaký byl jeho vývoj, musíme se ohlédnout do historie. Počátky podnikání na území našeho státu zasahují aţ do 10. století. O tomto období je dochováno jen velmi málo pramenů, týkajících se podnikání. Faktem však zůstává, ţe za základ podnikání byla povaţována řemesla. V následujících letech a staletích docházelo k migraci obyvatel z venkova do měst. Řemeslníci se tak začali sdruţovat do cechů, o čemţ najdeme první zmínku v záznamech ze 14. století. Cech krejčích a cech mincovní patřily mezi první cechy u nás. Cechům se v následujících letech podařilo vybojovat si na trhu postavení monopolu. Monopolní postavení si cechy udrţely aţ do období nástupu manufaktur. Rozmach manufakturní výroby byl tak výrazný, ţe vedl k zániku cechů. Dělo se tak v 19. století, za doby vlády císaře 9

Františka Josefa I. Ten 20. prosince 1859 vydal Císařský patent č. 227/1859, který s platností od 1. května 1860 uvedl ţivnostenský řád pro celý rozsah říše. Jedná se o první právní úpravu ţivnostenského podnikání na našem území. Císař František Josef I. tímto patentem dal podnikatelům úplnou svobodu, kromě několika málo výjimek. Patent nijak neřešil vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, upravoval jen svobodné podnikání, řádné označení provozoven apod. Předpisy však byly aţ příliš benevolentní, dočkaly se několika novelizací a úprav, přesto přílišná volnost v podnikání vedla ke sníţení kvality výrobků a nabízených sluţeb. Císařský patent byl zrušen aţ v roce 1966, čímţ došlo k dočasnému ukončení ţivnostenského podnikání. Císařský patent byl však platnou právní normou podnikání i po roce 1918 v nově vzniklém Československu.

1.2 Podniky v Českých zemích v historických souvislostech Za nejstarší podniky v Českých zemích se dají povaţovat pivovary. Za první pivovar u nás můţeme povaţovat pivovar, zaloţený jiţ v roce 1348 v Broumově. Po jeho zaloţení došlo ke vzniku ještě dalších pivovarů, mezi nimi pivovar u Fleků v Praze, Krušovice, Svijany a mnoho dalších. Opravdový rozmach vzniku podniků se však datuje aţ od 19. století. K nejznámějším podnikům z toho období patří například Laurin&Klement, zaloţený v roce 1895, Spořitelna česká z roku 1825 či První česká vzájemná pojišťovna z roku 1827. Ikonou podnikání 19. století byl však Tomáš Baťa, který se svými sourozenci v roce 1894 zaloţil ve Zlíně obuvnický podnik a jiţ na přelomu 19. a 20. století zaměstnával 120 zaměstnanců. Tomáš Baťa zvolil průlomovou politiku podnikání, zaměřenou na marketing, pásovou výrobu, spokojenost zaměstnanců a nízké ceny, jejichţ prostřednictvím dokázal zlikvidovat konkurenci. Výše jmenované podniky jsou v modifikované podobě známy do dneška. Úplný konec podnikání v České republice započal v roce 1945 vydáním Benešových dekretů z 24. října 1945. Na základě těchto dekretů, které měly platnost zákona, přešly do vlastnictví státu banky, doly, pojišťovny a některé průmyslové podniky. Jednalo se o podniky s více jak 150 zaměstnanci. Znárodněné podniky představovaly 2/3 aktivního průmyslu. V roce 1946 došlo ke znárodnění i filmového průmyslu. Malé podniky, do 50 zaměstnanců měly být zachovány. Ústava z 9. května 1948 jim deklarovala právní ochranu nejen v oblasti malého a středního podnikání, ale i nedotknutelnost jejich majetku. Státní vyhlášky a omezení soukromého podnikání však vedlo k zániku i těchto podniků.

10

Trh ovládly státní podniky, které dokázaly prosadit monopol výroby. Ten v té době nebyl ošetřen ţádnou právní legislativou. V únoru 1949 pak na základě zákona o jednotných zemědělských

druţstvech,

započal

proces

kolektivizace

zemědělství.

Podnikání

v Československu tak bylo stále na ústupu a na počátku 60. let jiţ téměř neexistovalo. Po revoluci v roce 1989 došlo spolu s politickým převratem i k převratu ekonomickému. Postupně bylo socialistické hospodářství transformováno v trţní a s ním došlo k znovuotevření trhu a podnikání. Bohuţel právní systém nebyl na takovéto změny dostatečně připraven. Císařský patent, který byl právní normou upravující podnikání, byl k 1.1.1966 zrušen. Neexistoval tak ţádný ucelený právní předpis, který by podnikání definoval a určoval mu hranice a moţnosti. Potřebné právní předpisy se utvářely a přijímaly dle aktuálních potřeb. Počátky porevolučního podnikání tak byly spojeny jednak s euforií, kterou tento převrat přinesl, ale také s mnoţstvím chyb při přerodu státních podniků v soukromé. Velkým fiaskem se dle mého názoru stala Kuponová privatizace. Díky privatizaci však stát dokázal převést většinu svých firem do soukromého sektoru. Přes všechny ekonomické, legislativní i jiné problémy tohoto období došlo k růstu české ekonomiky a to aţ do 2. poloviny 90. let. V tomto období opadá nekritické a naivní nadšení z nových moţností, které se po revoluci objevily. Řada podnikatelů se setkává se vzrůstající korupcí, dochází k tzv. tunelování podniků a projevují se následky privatizace. Zhoršuje se nálada ve společnosti a dochází k vedlejším efektům, které jsou spojeny s trţním hospodářstvím. Zvyšuje se nezaměstnanost, dochází ke znehodnocení České koruny a podmínky pro rozvoj podnikatelské činnosti jsou hodnoceny negativně.

1.3 Podnik a podnikání v současnosti Podnikem se dle obchodního zákoníku, platného do 31. prosince 2013 rozuměl „soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit. Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se pouţijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku.“1

1

Zákon 513/1991 Sb, Obchodní zákoník

11

Podle nového Občanského zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, který nabyl účinnosti dnem 01.01.2014 došlo ke změně názvosloví a nově je podnik nazýván obchodním závodem. Nechci polemizovat, jak moc je to důleţitá a vhodná změna. Ale přeci jen podnik – podnikatel – podnikání mi připadá lingvisticky mnohem bliţší neţ závod – podnikatel – podnikání. Těţko si dokáţu představit, ţe by se vţilo pro podnikatelskou činnost jiné názvosloví, např. závod – závodník – závodění. To uţ bychom byli v úplně jiné oblasti, neţ je podnikání a bankovnictví. Pro svou práci tak budu, s dovolením, nadále pouţívat zaţité pojmenování podnikatelské činnosti podnik – podnikatel – podnikání. Z následujícího obrázku je patrná změna názvosloví podle nového Občanského zákoníku, a zároveň přehled podnikatelských subjektů, kteří mohou vystupovat jako ţadatelé o poskytnutí podnikatelského úvěru. Obrázek č. 1 - Změna názvosloví podle nového Občanského zákoníku

Obchodní korporace

Společnosti

osobní

Druţstva

kapitálové

+ v.o.s.

k.s.

s.r.o.

12

a.s.

1.4 Rozdělení podniků Podniky můţeme podle počtu zaměstnanců a ročního obratu nebo bilanční sumy roční rozvahy rozdělit dle pravidel Evropské unie: Mikropodniky – tyto podniky zaměstnávají méně neţ 10 zaměstnanců a jejich roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne částku 2 milionů EUR Malé podniky – ty vymezuje maximálně 50 zaměstnanců a maximální roční obrat či bilanční suma roční rozvahy 10 milionů EUR Střední podniky – nezaměstnávají více neţ 250 osob, roční obrat nepřekročí částku 50 milionů EUR nebo jejich bilanční suma roční rozvahy nepřekročí hranici 43 milionů EUR Velké podniky – jsou všechny ostatní podniky, které nesplňují kritéria mikropodniku, malého podniku ani středního podniku. Tabulka č. 1

Počet zaměstnanců

Roční obrat v mil. EUR

Mikropodnik

0-10

0-2

nebo

0-2

Malý podnik

11-50

2-10

nebo

2-10

Střední podnik

51-250

10-50

nebo

10-43

Kategorie podniku

Roční bilanční suma v mil. EUR

1.5 Malé a střední podniky V dnešní době mají zásadní postavení v trţním prostředí malé a střední podniky. Ty se podílejí na celkové zaměstnanosti aţ 65% a mají aţ 50% podíl na všech uskutečňovaných investicích v České republice. V České republice téměř jeden milion podnikatelských subjektů tvoří malí a střední podnikatelé. Jedná se tak o výrazný ekonomický sektor, který se podílí na utváření trţního hospodářství a tvorbě HDP.

13

Malé a střední podniky charakterizuje úzký vlastnický vztah mezi podnikem a vlastníkem. Ten se často podílí na chodu podniku osobně či za pomoci rodinných příslušníků. „Vlastníci malých a středních podniků tvoří součást vrstvy obyvatelstva označované jako střední stav, který je povaţován za pilíř stability trţního hospodářství.“ 2

1.5.1

Výhody malých a středních podniků

Tak jako kaţdý segment i malé a střední podniky mají své výhody a nevýhody oproti velkým podnikům. Mezi výhody můţeme uvést: Pruţnost, díky níţ jsou schopny flexibilněji reagovat na změny trhu. Vidíme zde především výhodu proti velkým podnikům a nadnárodním korporacím. Uţší vztahy se zaměstnanci, coţ vede k rychlejší a levnější výměně informací mezi vedením podniku a zaměstnanci. Zaměstnanci mají uţší kontakt se svými spolupracovníky i nadřízenými, dochází k uţší spolupráci jednotlivých pracovních sloţek a to vede k většímu uspokojení z odvedené práce a tím pádem i k větší loajalitě k podniku. Jednoduchá organizační struktura podporuje flexibilnější řízení podniku, rychlejší přenos informací a tím pádem pruţnější reagování na vzniklou situaci. Inovativnost umoţňuje malým a středním podnikům obstát na trhu výrobků a sluţeb a je důleţitou podmínkou pro jejich přeţití. „Na rozdíl od velkých podnikatelských jednotek je v těchto podnicích méně omezujících organizačních prvků a více prostoru pro individuální iniciativu. Manaţeři rozhodující v malých a středních podnicích o výrobních a technologických inovacích jsou inovovaným oblastem mnohem blíţe, neţ příslušní manaţeři ve velkých podnicích, a jsou na realizaci inovace podstatně více zainteresováni.“3 Podmínkou toho, aby podnik mohl zahájit své podnikatelské aktivity a naplnit tak cíl svého podnikání, je nezbytné získat k takové činnosti podnikatelské oprávnění. Podnikat v České republice můţe fyzická či právnická osoba. 2

NOVOTNÝ, Jiří.; SUCHÁNEK, Petr.; Nauka o podniku I, 1. vydání, Masarykova univerzita v Brně. 2004 – 184 s. ISBN 80-210-3333-9, str. 132 3 NOVOTNÝ, Jiří.; SUCHÁNEK, Petr.; Nauka o podniku I, 1. vydání, Masarykova univerzita v Brně. 2004 – 184 s. ISBN 80-210-3333-9, str. 132-133

14

1.5.2

Nevýhody malých a středních podniků Mezi nevýhody malých a středních podniků můţeme zařadit například: Univerzálnost pracovní síly, která vede ke kumulaci několika odborností do jedné osoby, coţ sebou můţe nést nedostatečnou profesionalitu. Zatímco ve velkých podnicích se konkrétní zaměstnanec zabývá jednou oblastí, u malých a středních podniků musí takovýto zaměstnanec kumulovat více funkcí. Velké podniky mají například své mzdové metodiky, personální pracovníky, pracovníky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zatímco u malých a středních podniků všechny tyto funkce jsou obvykle odpovědností jednoho zaměstnance. Je pak zřejmé, ţe tento jeden zaměstnanec se nemůţe všem svěřeným oblastem věnovat do takových podrobností, jako pracovník konkrétní oblasti u velkého podniku. Niţší stav hmotného investičního majetku, coţ sebou v některých případech můţe přinést neefektivnost a niţší výnosnost podnikatelské aktivity. Nevyuţití maximální kapacity strojů. V mnoha případech je potřeba zakoupit techniku, např. traktor k obdělávání 300 ha půdy, zatímco velký podnik stejnou techniku vyuţije pro obdělání 700 ha půdy. Malý a střední podnik má tak stejné fixní náklady jako podnik velký, ale poměrově k celkovým trţbám jsou pak jeho fixní náklady mnohem vyšší. Nedostatečné finanční prostředky na marketing a reklamu, coţ malému a střednímu podnikateli umoţňuje umísťovat své výrobky především na lokálních trzích, zaloţených především na osobních vazbách a doporučeních. Nedostatečné finanční prostředky na vývoj a výzkum, coţ vede k zastarávání výroby a tím ke sniţující se poptávce po výrobcích či ke sniţování ceny výrobku.

O výhodách i nevýhodách malého a středního podniku bychom mohli napsat daleko více. S ohledem na skutečnost, ţe toto téma není předmětem mé práce, omezila jsem se jen na

15

několik málo příkladů, které poukazují na uvědomění si základních rozdílů mezi velkými podniky a malým a středním podnikáním.

1.6 Fyzická osoba podnikatel Kaţdý občan České Republiky má právo zahájit podnikatelské aktivity a stát se tak fyzickou osobou podnikatelem. Všeobecnými podmínkami pro získání oprávnění k podnikání jsou: a)

Dosaţení věku 18 let,

b)

Způsobilost k právním úkonům,

c)

Bezúhonnost,

Oprávnění k podnikání můţe fyzická osoba získat na základě: 1)

Ţivnostenského oprávnění,

2)

Jiného oprávnění neţ ţivnostenského

1.7 Ţivnosti Ţivností je dle zákona č. 455/1991 Sb., § 2, o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ 4 Odborná nebo jiná způsobilost jsou zvláštními podmínkami, které je osoba, ţádající o vydání ţivnostenského oprávnění, povinna prokázat. Podle těchto kritérií, poţadavků i délky praxe můţeme ţivnosti rozdělit:

4

Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, v platném znění

16

Obrázek č. 2 - Přehled typů ţivností

ŢIVNOSTI

Ohlašovací

Volné

Koncesované

Řemeslné

Vázané

Ţivnosti ohlašovací „U ohlašovací ţivnosti oprávnění provozovat ţivnost vznikne ohlášením, popřípadě dnem, který je v ohlášení uveden jako den zahájení ţivnosti, splňuje-li ţadatel všeobecné podmínky a poţadavek odborné způsobilosti. Ohlášením, kterým ţadatel oznamuje ţivnostenskému úřadu zahájení ţivnosti, tak vzniká ţadateli při splnění zákonem stanovených podmínek právo provozovat ţivnost, aniţ by v okamţiku, kdy tak činí, byl vydán výpis ze ţivnostenského rejstříku.“ 5 Ohlašovací ţivnosti se dále dělí dle poţadované odborné způsobilosti. Ta je poţadována u ohlašovacích ţivností řemeslných i vázaných. Na druhou stranu u ohlašovací ţivnosti volné odborná způsobilost poţadována není.

5

HORZINKOVÁ, Eva.; URBAN, Václav.; Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady, 2. vydání, Linde Praha, a.s. 2008 – 319 s. ISBN 978-80-7201-720-1, str. 51

17

o

Ţivnosti ohlašovací řemeslné

K řemeslné ohlašovací ţivnosti se vyţaduje odborná způsobilost. Ta se prokazuje dokladem dle § 21 Zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Zákon taxativně vyjmenovává způsoby, jakým lze doklad o odborné způsobilosti nahradit. Taxativní výčet řemeslných činností je uveden v Příloze č. 1 Zákona o ţivnostenském podnikání. Jedná se o klasická řemesla, jako je kovářství, zámečnictví, truhlářství, klempířství, tesařství, zednictví, štukatérství a další. Taxativní výčet řemeslných ţivností má velký vliv na uplatnění § 7 odst. 7 písmena a) Zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, můţe uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů ze ţivností řemeslných. o

Ţivnosti ohlašovací vázané

Mezi vázané ohlašovací ţivnosti řadíme takové činnosti, které podle zvláštních předpisů vyţadují zvláštní odbornou způsobilost, stanovenou v příloze č. 2 zákona o ţivnostenském podnikání a zvláštními právními předpisy. Mezi vázané ţivnosti patří např. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení, výroba a zpracování paliv a maziv, provozování autoškoly, provozování solárií, oční optika a další. o

Ţivnosti ohlašovací volné

K podnikatelské činnosti v oblasti volné ohlašovací ţivnosti nevyţaduje zákon ţádnou odbornou či jinou způsobilost. Jedná se o obory činností obchodní, výrobní či poskytující sluţby, které nejsou upraveny v přílohách 1 aţ 3 zákona o ţivnostenském podnikání. Volné ţivnosti jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona o ţivnostenském podnikání. Ţivnosti koncesované „Ţivnosti koncesované jsou ty činnosti, jejichţ provozování si vyţaduje státní souhlas podle zvláštního právního předpisu. Zvláštní právní předpisy upravují výkon jednotlivých rizikových nebo z hlediska ochrany státních zájmů důleţitých činností.

18

Jednou z podmínek provozování koncesovaných ţivností je odborná způsobilost, kterou vedle podnikatele prokazuje i odpovědný zástupce, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu.“ 6

Koncesované ţivnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 zákona o ţivnostenském podnikání, stejně tak i poţadavky na odbornou způsobilost. Mezi koncesované ţivnosti patří například provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě zbraní, provádění pyrotechnického průzkumu, taxisluţba, provozování pohřební sluţby a další.

1.8 Jiné oprávnění k podnikatelské činnosti fyzických osob Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání v § 3 odst. 2 písmeno a) aţ j) taxativně vyjmenovává, které z činností fyzických osob nejsou ţivností. Jedná se o takové činnosti, jejichţ podřízení ţivnostenskému zákonu je neţádoucí s ohledem na povahu takových činností. Činnosti fyzických osob, které nejsou ţivností, vyţadují samostatné právní úpravy, a proto jsou upraveny zvláštními právními předpisy. Jedná se například o činnosti fyzických osob: Lékařů, zubních lékařů a farmaceutů Veterinárních lékařů Advokátů, notářů, soudních exekutorů Znalců a tlumočníků Auditorů a daňových poradců Detailní výčet činností, které nejsou ţivností, je taxativně specifikován a je potřeba vţdy zváţit příslušný zákon k dané činnosti, aby bylo správně určeno, podniká-li fyzická osoba dle ţivnostenského zákona nebo podle jiného právního předpisu. V kaţdém takovém případě se však bude jednat o podnikání fyzické osoby. Rozdíl bude v tom, podle kterého právního

6

HORZINKOVÁ, Eva.; URBAN, Václav.; Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady, 2. vydání, Linde Praha, a.s. 2008 – 319 s. ISBN 978-80-7201-720-1, str. 193

19

předpisu se budou jeho podnikatelské aktivity řídit. Práva i povinnosti takovéto podnikající osoby se budou řídit vţdy příslušným právním předpisem. Osvědčení o podnikatelské činnosti fyzická osoba podnikatel předkládá bance spolu s dalšími doklady a to formou výpisu ze ţivnostenského rejstříku, osvědčením o podnikání podle zvláštních předpisů nebo zápisem do registru zemědělského podnikatele.

1.9 Podnikání právnické osoby Vedle podnikající fyzické osoby, která můţe být ţadatelem o poskytnutí úvěru, mohou být ţadateli o úvěr i právnické osoby. Jak jsem uvedla v obr. č.1, jedná se o druţstva či společnosti, a to osobní či kapitálové. Mezi osobní společnosti řadíme veřejné obchodní společnosti či kapitálové společnosti a mezi kapitálové společnosti pak můţeme zařadit společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Všechny výše uvedené společnosti podle nového Občanského zákoníku nazýváme obchodní korporace. Kaţdá z obchodních korporací je oprávněna zahájit svou podnikatelskou činnost za zákonem vymezených podmínek. Ke své podnikatelské činnosti musí být oprávněna stejně jako fyzická osoba podnikatel zápisem do ţivnostenského rejstříku, zápisem do registru zemědělského podnikatele či předloţená oprávnění k podnikatelské činnosti podle zvláštního předpisu. Právnické osoby jsou povinny registrovat svou společnost u místně příslušného rejstříkového soudu a bance pak na rozdíl od fyzické osoby podnikatele nepředkládají výpis ze ţivnostenského rejstříku, osvědčení o podnikání podle zvláštních předpisů nebo zápis do registru zemědělského podnikatele, ale výpis z obchodního rejstříku. Ten obsahuje všechny pro banku důleţité údaje k oprávněnosti podání ţádosti o podnikatelský úvěr. Z výpisu z obchodního rejstříku se tak bankéř, který zpracovává podanou ţádost o poskytnutí úvěru, dozví nejen název společnosti, její právní formu a identifikační číslo, ale i datum zahájení podnikatelské činnosti, je-li společnost aktivní, osoby oprávněné jednat za společnost a rozsah jejich oprávnění, společníky společnosti a jejich podíly a výši základního kapitálu. V předešlých kapitolách jsme si ukázali, jak můţe kaţdý z nás zahájit svou podnikatelskou činnost, coţ je nezbytné k moţnosti podání ţádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru. Dále

20

jsme si řekli, jaké subjekty můţeme zařadit mezi malé a střední podniky. V následující kapitole se seznámíme s pojmem úvěr a jeho druhy.

1.10 Pojem a druhy úvěrů „Úvěr je současně pojmem ekonomickým i právním. V ekonomickém smyslu jej lze vymezit jako návratné poskytnutí peněţních prostředků za dohodnutých podmínek. Úvěrem v právním smyslu se rozumí návratné poskytnutí peněţních prostředků s tím, ţe příjemce úvěru je navíc povinen zaplatit poskytovateli úvěru ještě úplatu ve formě úroků z poskytnutých peněţních prostředků. Zajištěním úrokového výnosu z úvěrové sumy, které je účelem poskytování úvěru, se úvěr v právním smyslu liší od úvěru obchodního.“ 7 Úvěry poskytují bankovní i nebankovní instituce. Já se budu ve své práci zabývat výhradně bankovními

úvěry.

z makroekonomického

Poloţme hlediska.

si

otázku, Bankovní

jaká úvěry

je

funkce jsou

bankovních

formou

úvěrů

přerozdělování

nerovnoměrného rozloţení peněţních prostředků v místě a čase. Předmětem podnikání obchodní banky je shromaţďovat přebytky peněţních prostředků svých klientů a přerozdělovat je formou poskytování úvěrů klientům, kteří mají nedostatek peněţních prostředků. Výše přebytků peněţních prostředků klientů bank je dána mezním sklonem ke spoření. Banky kumulují peněţní prostředky od všech svých klientů bez ohledu na místo bydliště či sídlo klienta a tyto prostředky pak přerozdělují, resp. půjčují klientům v místě jiném. Při této kumulaci a následné distribuci dochází k časovému nesouladu, proto hovoříme o přerozdělování peněţních prostředků v místě a čase. Bankovní úvěr je charakteristický tím, ţe je poskytován za podmínek, které zpravidla určuje banka. U bankovních úvěrů malým a středním podnikatelům je bankovní úvěr poskytován na základě dohody mezi klientem a bankou, kdy je však mnohdy uplatňován princip nadřazenosti příslušné banky. Banka je ta, která definuje podmínky, za jakých je ochotna klientovi úvěr poskytnout. Na klientovi pak je, rozhodnout se, zdali bankou navrţené podmínky akceptuje či nikoliv. Je pak otázkou spolupráce banky a klienta, jestli najdou společný kompromis a nakonec k uzavření obchodu dojde. Navrţenou úvěrovou smlouvu má klient právo

7

PLÍVA, Stanislav.; ELEK, Štefan.; LIŠKA, Petr.; MAREK, Karel.; Bankovní obchody, 1. vydání, Nakladatelství ASPI a.s. 2009 – 220 s. ISBN 978-80-7357-433-8, str. 79

21

připomínkovat a poţadovat odchylky od smlouvy, kdy je pak na posouzení banky, jestli chce obchod uzavřít a přijmout tak klientem navrhované změny. Poţadavek o poskytnutí úvěru a jeho faktické poskytnutí probíhá v několika etapách: 1.

Prvotní osobní jednání mezi ţadatelem o úvěr a zástupcem banky,

kterého pro potřeby této práce budu nazývat bankéřem. Při tomto jednání dojde k přednesení poţadavku ţadatele o úvěr o jeho výši, účelu, druhu, době splácení, formě splácení a jeho zajištění. Dále je zevrubně probrána podnikatelská činnost ţadatele, jeho historie, současnost, podnikatelský záměr apod. 2.

Pokud se ţadatel o poskytnutí úvěru s bankéřem dohodne na

pokračování v jednání, dalším krokem k poskytnutí úvěru je podání ţádosti a nezbytných dokladů. Ţádost je tiskopis, vydávaný poptávanou bankou, který zpravidla obsahuje osobní údaje ţádajícího subjektu, jeho vlastnickou strukturu, osobní údaje u fyzických osob podnikatelů, výši úvěru, jeho účel, dobu splácení, navrhované zajištění, počet zaměstnanců, historii podnikatelské činnosti a ekonomické ukazatele, které nelze vyčíst z daňových přiznání či předkládaných finančních výkazů. 3.

Po předloţení všech poţadovaných dokladů dojde k posouzení ţádosti o

poskytnutí úvěru ze strany banky. Posuzování úvěru malým a středním podnikatelům pak můţeme rozdělit na sběr a zpracování dat bankéřem a schvalování risk analytikem. V této etapě zpravidla dochází k doplňujícím dotazům ze strany banky a k poţadavku dokládání zjištěných informací. Mohu říci, ţe tato etapa je u klientů nejméně oblíbená. Vzhledem k tomu, ţe neznají úvěrový proces ani práci bankéře, mnohdy jim připadá, ţe banka poţaduje hodně podkladů k úvěru nebo je poţaduje postupně podle zjištěných skutečností, zatím co by je mohla poţadovat najednou, nejlépe v prvopočátku. 4.

Čtvrtá etapa je mnohdy klienty vnímána jako poslední etapa. Jedná se o

dobu uzavření úvěrové smlouvy a příslušné smluvní dokumentace. Z pohledu klienta je pak nutné splnit všechny odkládací podmínky čerpání úvěru a banka můţe úvěr klientovi poskytnout.

22

5.

Úvěrová smlouva mnohdy obsahuje podmínky, které musí klient

dodrţet i po poskytnutí peněţních prostředků. Kromě základní podmínky splácení úvěru a úroků z něj se jedná i o nefinanční podmínky, které jsou většinou ze strany klienta opomíjeny. Mezi nefinanční podmínky můţeme zařadit doloţení konkrétních dokumentů, např. listu vlastnictví se zapsaným zástavním právem či vlastnickým právem ve prospěch klienta, doloţení stavebního povolení, kolaudačního rozhodnutí, zřízení věcného břemene, dokládání finančních výkazů a daňových přiznání apod. Plnění těchto podmínek je bankou monitorováno a po klientovi vymáháno, pokud tak jejich plnění nezajistí sám. 6.

Poslední etapou je tak splnění všech závazků, vyplývající z úvěrové

smlouvy, případně uplatnění zajišťovacích a sankčních instrumentů. Všechny úvěry, které banka poskytuje svým klientům, tedy i malým a středním podnikatelům, jsou poskytovány podle obecných zásad: Účelovosti Přímosti Termínovanosti Zajištěnosti Úročitelnosti „Podle zásady účelovosti by měly být úvěrové prostředky poskytovány a pouţívány pouze ke konkrétnímu účelu. Účel úvěru však nemusí být v úvěrové smlouvě stanoven. Úvěr proto lze poskytnout i bez určení účelu. Pokud je však účel úvěru ve smlouvě stanoven, mohou být úvěrové prostředky pouţity pouze k takovému účelu,“ 8

8

PLÍVA, Stanislav.; ELEK, Štefan.; LIŠKA, Petr.; MAREK, Karel.; Bankovní obchody, 1. vydání, Nakladatelství ASPI a.s. 2009 – 220 s. ISBN 978-80-7357-433-8, str. 80

23

Zásada termínovanosti je patrná v tom, ţe úvěr je klientovi poskytován na předem sjednanou dobu. Tato doba je vţdy specifikována ve smlouvě o úvěru. Konečná splatnost jistiny úvěru je den, kdy musí být úvěr zcela splacen. Splátkový kalendář sjednaný v úvěrové smlouvě pak klientovi ukládá den jednotlivých dílčích splátek a den dohodnutých úroků z úvěru. Zásada zajištěnosti je také zakotvena ve smlouvě o úvěru. Jedná se o zajištění úvěru v dostatečné výši tak, aby banka případně mohla uspokojit své pohledávky ze zástavy, nebude-li dluh řádně splácen. Banka v souvislosti se zajištěním rozlišuje dva pojmy. Jedná se o cenu zajištění a hodnotu zajištění. Cenu zajištění určuje znalec v oboru či kompetentní pracovník banky. Hodnotu zajištění můţeme definovat jako cenu zajištění, vynásobenou koeficientem, daným vnitřním předpisem příslušné banky. Tento koeficient je závislý na druhu zajištění a jeho kvalitě. Jiný koeficient bude přiřazen k zástavě nemovitosti, rozdíl bude i v tom, jedná-li se o nemovitost rezidenční či nerezidenční, jiný koeficient bude přiřazen k zástavě movité věci, k zástavě pohledávek apod. Úvěry můţeme rozdělit dle dluţníka na úvěry pro spotřebitele a úvěry pro podnikatele. „Úvěrové smlouvy pro spotřebitele jsou obvykle jednodušší a kratší neţ úvěrové smlouvy pro podnikatelské subjekty.“9 Často samotní ţadatelé o poskytnutí úvěru nemají jasno v tom, jaký je rozdíl mezi spotřebitelským úvěrem a úvěrem podnikatelským. Velice zjednodušeně lze říci, ţe spotřebitelský úvěr je poskytován „na rodné číslo“ a podnikatelský úvěr pak na „identifikační číslo podnikatele“. Ţadatelé o poskytnutí podnikatelského úvěru, převáţně z řad osob samostatně výdělečně činných, tento rozdíl úvěrování nedokáţou řádně rozlišit, poněvadţ z jejich pohledu se jedná o jednu a tu samou osobu, o ně samotné. Uvedu jednoduchý příklad, kdy fyzická osoba podnikatel ţádá o podnikatelský úvěr ve výši 1 000 000,- Kč. Vzhledem k jeho výši a ekonomice podnikatelského subjektu banka ţádá zajištění nemovitostí. Klient je vlastníkem rezidenční nemovitosti, jejíţ hodnota je 2 500 000,- Kč. Dle předloţeného listu vlastnictví na nemovitosti vázne zástavní právo za jinou bankou z titulu přijatého hypotečního úvěru. Hypoteční úvěr byl poskytnut na bydlení, tudíţ na rodné číslo klienta. Zůstatek nesplacené výše jistiny tohoto hypotečního úvěru je 500 000,- Kč. Vzhledem k tomu, ţe banka, poskytující jakýkoliv úvěr, chce být vţdy jako 9

PLÍVA, Stanislav.; ELEK, Štefan.; LIŠKA, Petr.; MAREK, Karel.; Bankovní obchody, 1. vydání, Nakladatelství ASPI a.s. 2009 – 220 s. ISBN 978-80-7357-433-8, str. 87

24

zástavní věřitel prvá v pořadí, nelze takovouto nemovitost přijmout jako zajištění podnikatelského úvěru. První reakcí klienta na toto zjištění je návrh, aby byl o zůstatek nesplacené jistiny hypotečního úvěru navýšen podnikatelský úvěr. A tady je ten okamţik, kdy je potřeba klientovi vysvětlit, ţe podnikatelským úvěrem není moţné refinancovat úvěr osobní, poskytnutý na jeho bytové potřeby. Je potřeba najít jiné zajištění poţadovaného podnikatelského úvěru či vymyslet jinou konstrukci jeho poskytnutí.

1.11 Úvěry pro podnikatelské subjekty V předešlých kapitolách jsme si řekli, který podnikatelský subjekt můţe ţádat o poskytnutí podnikatelského úvěru. Jedná se o fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Zpracovávání ţádostí o poskytnutí podnikatelského úvěru u těchto ţadatelů je však velice rozdílné, co se týče náročnosti zpracování úvěrového návrhu. Banky tak zpravidla rozdělují podnikatelské subjekty do dvou, někdy i tří segmentů. Jedná se o: Korporátní klienty Drobné a střední podnikatele (SME – small and medium entrepreneurs) Mikro klienty Ve své práci se zabývám poskytnutím úvěru malým a středním podnikatelům, které banky zařazují do segmentu drobných a středních podnikatelů. Těmto klientům banky poskytují některé z následujících typů úvěrů: Kontokorent – jedná se o provozní úvěr, který je poskytován k vyrovnání cash flow klienta, resp. k pokrytí jeho krátkodobých provozních potřeb. Tento typ úvěru je veden na běţném účtu klienta. Klient má s bankou sjednaný úvěrový rámec kontokorentního úvěru, který mu umoţňuje poskytnutý provozní úvěr průběţně čerpat a splácet. Investiční úvěr – řadíme ho k termínovaným úvěrům, který je poskytován na financování investic. Investicí v tomto případě rozumíme nemovitosti, stavby, stroje, techniku, výrobní linku apod.

25

Revolvingový úvěr – řadíme k provozním úvěrům. „Umoţňuje opakované čerpání a splácení úvěru. V případě vyčerpání celé částky úvěru je moţno při splacení jakékoli splátky splacenou sumu opětovně vyčerpat.“10 Podobně jako u kontokorentního úvěru je dán úvěrový rámec, který lze čerpat a splácet průběţně, opakovaně a to po celou dobu trvání úvěrového vztahu bez splátkového kalendáře. Klient tak má moţnost čerpat a splácet úvěr dle svých aktuálních potřeb. Další formou krátkodobého financování, které jsou malými a středními podnikateli vyuţívány mnohem méně neţ korporátní klientelou, je faktoring, forfaiting a eskontní úvěr.

1.12 Nezbytné doklady k ţádosti o poskytnutí úvěru Domnívám se, ţe základní doklady jsou pro všechny banky téměř totoţné. Rozdíl je však v tom, ţádá-li fyzická osoba podnikatel či právnická osoba. Níţe uvedené doklady slouţí pouze k prvotnímu posouzení, zdali je ţadatel o úvěr vhodným příjemcem úvěru. Výčet ostatních dokladů, které banka můţe poţadovat před konečným rozhodnutím o poskytnutí úvěru, je značně odlišný. Ovlivňuje ho podnikatelská činnost ţadatele, jeho ekonomické výsledky, poţadovaný úvěrový produkt, zajišťovací instrumenty a další okolnosti, které jsou zřejmé nebo vyplynou z ţádosti o poskytnutí úvěru a z osobního jednání podnikatele a bankéře. Základní doklady, které spolu s ţádostí o úvěr předkládá fyzická osoba podnikatel, jsou: Osvědčení o podnikatelské činnosti Občanský průkaz pro občany České republiky či pas a potvrzení o trvalém pobytu u zahraničních osob, podnikajících dle českého práva Daňová přiznání včetně zákonem stanovených příloh Souhlas se zpracováním osobních údajů 10

PLÍVA, Stanislav.; ELEK, Štefan.; LIŠKA, Petr.; MAREK, Karel.; Bankovní obchody, 1. vydání, Nakladatelství ASPI a.s. 2009 – 220 s. ISBN 978-80-7357-433-8, str. 96

26

Základní doklady, které spolu s ţádostí o úvěr předkládá právnická osoba, jsou: Výpis z obchodního rejstříku Občanský průkaz pro občany České republiky či pas a potvrzení o trvalém pobytu u zahraničních osob, podnikajících dle českého práva pro osoby, které jsou oprávněny jednat za společnost Daňová přiznání včetně zákonem stanovených příloh Souhlas se zpracováním osobních údajů osoby, oprávněné jednat za společnost

1.13 Základní nefinanční podmínky pro poskytnutí úvěru Poněvadţ zpracování, hodnocení a následné poskytnutí úvěru podnikatelům je náročný a mnohdy zdlouhavý proces, je potřeba před jeho zpracováním ověřit i základní nefinanční podmínky, spojené s podnikáním ţadatele. To, ţe ţadatel o poskytnutí úvěru má oprávnění k podnikatelské činnosti a je to základní podmínkou k takovéto ţádosti, jsme si uţ řekli. Od ţadatele o poskytnutí úvěru je však zapotřebí získat především relevantní informace pro další zpracovávání jeho ţádosti. K takovýmto informacím můţeme zařadit například právní formu ţadatele o poskytnutí úvěru, rok zaloţení, oblast podnikání, vlastnickou strukturu, management společnosti, vztahy společnosti k jiným bankám, pozice klienta na trhu, otevřenost jeho ekonomiky vůči zahraničí, podíly v jiných společnostech (slouţí k posouzení ekonomicky spjaté skupiny), portfolio dodavatelů a odběratelů apod. Základní otázkou také je, zdali není ţadatel o úvěr v likvidaci. U právnických a fyzických osob, zapsaných v obchodním rejstříku, je tuto skutečnost moţno ověřit ve veřejném rejstříku ekonomických subjektů ARES či insolvenčním rejstříku. U fyzických osob podnikatelů jsme pak odkázáni na insolvenční rejstřík. Pokud by ţadatel o úvěr byl v konkurzu či likvidaci nebo by mu hrozila, byl by to důvod k zamítnutí ţádosti o poskytnutí úvěru ještě před jejím dalším zpracováním. Banka v rámci zásady opatrnosti nemůţe takovémuto subjektu schválit poskytnutí podnikatelského úvěru. Velice obezřetná pak banka bývá při posuzování

27

poskytnutí úvěru právnické osobě, jejíţ jednatel je statutárním orgánem jiné společnosti, která v likvidaci byla nebo je. Dalším základním předpokladem pro poskytnutí úvěru především u právnických osob je jejich právní subjektivita a sídlo společnosti na území České republiky. Jen pro zajímavost uvedu příklad z praxe, ze kterého je zřejmé, ţe sídlo společnosti v tzv. daňovém ráji bylo důvodem k neposkytnutí jiţ schváleného úvěru. Nejmenovaná společnost s ručením omezeným byla ţadatelem o poskytnutí neúčelového podnikatelského úvěru. Předloţila všechny výše zmíněné dokumenty, potřebné pro posouzení její ţádosti o poskytnutí úvěru. Jednalo se o neúčelový úvěr, zajištěný nemovitostí. Společnost nebyla v likvidaci, ani nejevila známky likvidace. Spolu se ţádostí o poskytnutí úvěru předloţila: Výpis z obchodního rejstříku, čímţ společnost doloţila historii své podnikatelské aktivity Daňová přiznání za poslední dvě ukončená období, včetně rozvahy a výsledovky v plném rozsahu List vlastnictví k nemovitosti, u které bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch banky Všechny její závazky a pohledávky byly do splatnosti. Měla silný vlastní kapitál, nulovou úvěrovou angaţovanost. Jako zajištění poţadovaného úvěru bance nabídla nemovitost, jejíţ trţní ocenění, provedené certifikovaným smluvním odhadcem banky, dosahovalo téměř 130% hodnoty poţadovaného úvěru. Po posouzení základních podmínek poskytnutí úvěru ve výši 5 milionů Kč bankéřem, došlo ke zpracování úvěrového návrhu, který byl schválen oddělením risku příslušné banky. Klient dodal kromě základních dokumentů i ocenění nemovitosti, která byla předmětem zástavy, doklad o bezdluţnosti z finančního úřadu i ze správy sociálního zabezpečení a na první pohled se zdálo, ţe nic nebrání podpisu úvěrové dokumentace a poskytnutí úvěru. Byla zpracována smluvní dokumentace k danému úvěrovému případu, ke kterým patřila: smlouva o úvěru 28

zástavní smlouva k nemovitosti dohoda o způsobu vyplnění blankosměnky a blankosměnka zástavní smlouva k pohledávkám z pojistného plnění Před podpisem úvěrových smluv bankéř ještě jednou ověřil veřejné přístupné informace z obchodního rejstříku. Od podpisu ţádosti o poskytnutí úvěru po plánovaný podpis úvěrové smlouvy uběhly 4 týdny. Za tuto dobu bylo sídlo společnosti převedeno do tzv. daňového ráje. Byla tak porušena základní podmínka poskytnutí podnikatelského úvěru, nedošlo k podpisu úvěrových smluv ze strany banky a finanční prostředky tak společnosti poskytnuty nebyly. Další nefinanční podmínkou poskytnutí úvěrového produktu je ţadatelova platební morálka vůči orgánům sociálního zabezpečení a příslušnému finančnímu úřadu. Banky vyţadují tzv. doklad o bezdluţnosti, kterým ţadatel o úvěr prokazuje neexistenci dluhů u vybraných státních orgánů. Ţadatel, který je vůči těmto státním institucím dluţníkem, není automaticky odmítnut jako ţadatel o poskytnutí úvěru, ale je potřeba detailněji se věnovat vzniku takovéhoto dluhu, dohodnutým podmínkám jeho umořování a termínu úplného zaplacení. Posouzení vhodnosti takovéhoto ţadatele o přijetí úvěru je pak na rozhodnutí schvalovatele. Mezi základní nefinanční podmínky poskytnutí úvěru můţeme zařadit posouzení nabízeného zajištění ve srovnání s poţadovaným úvěrovým produktem a jeho výší. Otázce zajištění se budeme věnovat podrobněji v kapitole 4. Povinností bankéře, který zpracovává ţádost o poskytnutí podnikatelského úvěru, je provést šetření v místě klientova podnikání za účelem vyhodnocení vhodnosti poskytnutí úvěru a prvotního vyloučení úvěrového rizika, obhlídka nabízeného zajištění, jedná-li se o movitou či nemovitou věc, popřípadě posouzení vhodnosti podnikatelského záměru. Bankéř je ten, kdo zastupuje banku v jednání s klientem a zpravidla je i jediný, kdo u malých a středních podnikatelů zná podnikatelské aktivity a zázemí ţadatele o poskytnutí úvěru. Bankéř by měl být detailně seznámen s ekonomickou aktivitou klienta, měl by znát obsah jeho výrobní či obchodní činnosti, jeho historii, pověst i plány rozvoje do budoucnosti. Všechny tyto informace řadíme k nefinanční analýze klienta.

29

Záměrně se ještě nezmiňuji o finančním postavení a stabilitě klienta, poněvadţ tyto informace patří jiţ k finanční analýze.

1.14 Finanční analýza Řekli jsme si, ţe k posouzení moţnosti poskytnutí podnikatelského úvěru je nutné krom jiných dokladů předloţit i daňová přiznání za minimálně dvě ukončená účetní období a to včetně zákonem stanovených příloh. Tyto přílohy se liší v závislosti na právní formě ţadatele o poskytnutí podnikatelského úvěru. Následující obrázek ukazuje, které účetní doklady je potřeba předloţit spolu s daňovým přiznáním ke zpracování finanční analýzy a posouzení poskytnutí podnikatelského úvěru. Účetní doklady se liší v souvislosti s tím, vede-li ţadatel o poskytnutí podnikatelského úvěru daňovou evidenci či účetnictví. Obrázek č. 3 - Finanční výkazy

Výkaz příjmů a výdajů Fyzická osoba podnikatel

Daňová evidence Výkaz o majetku a závazcích

Rozvaha Právnická osoba

Účetnictví

Výkaz zisků a ztrát

Z předloţených finančních výkazů za dvě ukončená účetní období bankéř zpracuje finanční analýzu, která je tradičním nástrojem hodnocení finančního zdraví podniku. „Účelem finanční analýzy je zmapovat finanční situaci klienta, její vývoj v minulých letech a odhadnout perspektivu vývoje do budoucnosti. Jádrem finanční analýzy je retrospektivní

30

analýza vycházející z dat účetních výkazů klienta za několik minulých období. Základním nástrojem analýzy jsou podílové ukazatele.“11 Techniku finanční analýzy můţeme pouţít pro všechny typy podniků, pro kaţdý segment i sektor podnikání, pro výrobní i obchodní podnik. Finanční analýza vychází z účetních výkazů z minulosti, dochází tak k zpětnému hodnocení výkonnosti podniku a jeho finančního zdraví. Výstupy finanční analýzy jsou však primárním ukazatelem pro přijetí cizího kapitálu, v našem případě přijetí bankovního úvěru, a pro vyhodnocení tvorby zdrojů pro splácení poţadovaného úvěru.

1.14.1

Postup finanční analýzy

„Finanční analýza se skládá z celé řady metod a technik, které slouţí k hodnocení finanční kondice podniku. Typický postup finanční analýzy je:

1.14.2

1.

Analýza absolutních ukazatelů

2.

Analýza poměrových ukazatelů

3.

Syntéza výsledků, formulace závěrů.“ 12

Analýza absolutních ukazatelů

Absolutní ukazatele jsou evidovány v účetních výkazech. Vypovídají o činnosti podniku a jeho konkrétních událostech. Jejich absolutní hodnoty jsou základním prvkem ostatních finančních ukazatelů. Analýza absolutních ukazatelů je základní metodou hodnocení finanční situace podniku. Jejím obsahem je rozbor jednotlivých poloţek finančních výkazů a jejich vyhodnocení. Zpracování analýzy absolutních ukazatelů mnohdy bankéři umoţní zmapovat finanční situaci ţadatele o poskytnutí podnikatelského úvěru do takového míry, ţe zpracovávání dalších analýz tyto závěry mohou jen potvrdit či upřesnit.

11

FREIBERG, František.; Bankovnictví, 1. vydání, Vydavatelství ČVUT 2000 – 181 s. ISBN 80-01-02106-8, str. 99 12 MULAČOVÁ, Věra.; MULAČ, Petr a kolektiv.; Obchodní podnikání ve 21. století, 1. vydání, GRADA Publishing, a.s. 2013 – 520 s. ISBN 978-80-247-4780-4, str. 151

31

V rámci této analýzy dochází k porovnání absolutních čísel vybraného řádku finančního výkazu v časové řadě. Zjišťuje se tak, k jak velké meziroční změně u konkrétní poloţky došlo. Tuto změnu je pak moţné vyjádřit v absolutním čísle, pro potřeby zpracování úvěrového návrhu se však častěji pouţívá vyjádření meziroční změny v procentech. Výraznější meziroční výkyvy jednotlivých poloţek pak jsou předmětem dalšího šetření a konzultací a je potřeba je uspokojivě vysvětlit. Při analýze absolutních ukazatelů je vyuţívána i metoda bilančních pravidel, které vypovídají o dlouhodobé finanční rovnováze podniku. Jedná se především o: Zlaté bilanční pravidlo financování, které nám říká, ţe dlouhodobý majetek by měl být financován zejména z vlastních zdrojů, popřípadě z dlouhodobých cizích zdrojů. Z krátkodobých zdrojů by měl být financován pouze krátkodobý majetek. Zlaté pravidlo vyrovnávání rizika nám říká, ţe cizí zdroje by neměly převyšovat zdroje vlastní. Zlaté poměrové pravidlo se týká zvyšování investic, které by nemělo předbíhat tempo růstu trţeb. Při analýze absolutních ukazatelů je v souvislosti s posouzením ţádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru potřeba zpracovat i analýzu pracovního kapitálu. Mnohdy se stává, ţe ţadatel o poskytnutí podnikatelského úvěru poţaduje provozní úvěr, ze kterého chce uhradit plánované investice či naopak. Z dlouhodobého úvěru chce financovat např. zásoby. Dochází tak hned v prvopočátku k porušení zlatého bilančního pravidla financování. Analýza pracovního kapitálu nám pak ukáţe, jaký je obrat oběţných aktiv podniku, mezi něţ řadíme: Dobu obratu zásob Dobu obratu pohledávek Dobu obratu závazků

32

Z těchto ukazatelů je bankéř schopen posoudit, zda je ţádost o poskytnutí provozního úvěru v souladu s finančními ukazateli a existuje tak objekt úvěru nebo ne.

1.14.3

Analýza poměrových ukazatelů

„Poměrové ukazatele jsou nejčastěji pouţívaným nástrojem finanční analýzy, dávají jednotlivé jevy do vzájemných vazeb a souvislostí. Jsou zásadně konstruovány jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Vztahují absolutní údaje k relativní základně a tím jejich vypovídací schopnost značně roste.“13 Poměrové ukazatele jsou v bankovnictví vedle absolutních ukazatelů nejčastěji pouţívanými a komentovanými ukazateli. Některé poměrové ukazatele jsou měřítkem míry rizika, proto jsou bankou detailně sledovány nejen v době poskytnutí podnikatelského úvěru, ale i v průběhu jeho trvání. Jedná se o: Ukazatele likvidity, které nám říkají, jaká je schopnost ţadatele o poskytnutí podnikatelského úvěru dostát svým finančním závazkům. Ukazatele likvidity nám ukazují na míru krátkodobého rizika. Nejvíce sledovanou hodnotou finanční analýzy poměrových ukazatelů pro poskytnutí podnikatelského úvěru je běţná likvidita. Jedná se o poměr oběţných aktiv a krátkodobých aktiv. Její nízké hodnoty vypovídají o nebezpečí platební neschopnosti klienta, vysoké hodnoty pak o nedostatečné rentabilitě podniku. Doporučená hodnota běţné likvidity je 1+. Schopnost běţné likvidity, vypočítané pouze s předloţených finančních výkazů, není mnohdy relevantní. Je potřeba detailněji posoudit absolutní hodnoty, vstupující do poměrového ukazatele běţné likvidity, očistit o např. neprodejné zásoby či nedobytné pohledávky. Můţeme tak dostat zcela jinou hodnotu, která můţe ovlivnit rozhodnutí o poskytnutí podnikatelského úvěru. Ukazatele zadluţenosti, jsou ukazatelem míry rizikovosti. Jedná se o poměr cizího kapitálu a pasiv, jejichţ poměr se v různých segmentech výrazně liší a hodnota, přijatelná pro jeden obor, můţe v jiném oboru ukazovat na vysokou míru rizika. Z hodnoty tohoto ukazatele je na první pohled patrné zastoupení cizího a vlastního kapitálu. Pokud je ukazatel zadluţenosti nula, je zřejmé, ţe podnik své 13

MULAČOVÁ, Věra.; MULAČ, Petr a kolektiv.; Obchodní podnikání ve 21. století, 1. vydání, GRADA Publishing, a.s. 2013 – 520 s. ISBN 978-80-247-4780-4, str. 154

33

aktivity hradí výhradně z vlastního kapitálu. Dalším ukazatelem zadluţenosti je ukazatel úrokového krytí, který ukazuje poměr hospodářského výsledku před zdaněním a úroky (EBIT) k nákladovým úrokům. „Čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je schopnost podniku splácet úvěry, resp. moţnost čerpat úvěr nový.“14

1.14.4

Syntéza výsledků, formulace závěrů

Po zpracování finanční analýzy je potřeba uspořádat získané informace a ukazatele do jednoho celku a vyhodnotit je. Toto vyhodnocení probíhá jako srovnání: V čase V prostoru Se standardními hodnotami

14

MULAČOVÁ, Věra.; MULAČ, Petr a kolektiv.; Obchodní podnikání ve 21. století, 1. vydání, GRADA Publishing, a.s. 2013 – 520 s. ISBN 978-80-247-4780-4, str. 160

34

2

Analýza

finančních

výkazů

konkrétního

podnikatele Abychom mohli kvalitně, správně a bezchybně zpracovat a pochopit závěry analýzy finančních výkazů konkrétního podnikatele, je potřeba nejdříve provést nefinanční analýzu a blíţe se tak seznámit s historií a podnikatelskou činností předkladatele finančních výkazů, který je zároveň ţadatelem o poskytnutí podnikatelského úvěru.

Pouţité pojmy Klient – ţadatel o poskytnutí podnikatelského úvěru, v našem případě konkrétní klient klient – všichni ostatní klienti, kromě Klienta Banka – konkrétní nejmenované akciová společnost, která získala bankovní licenci České národní banky, na jejímţ základě provozuje svou podnikatelskou činnost dle Zákona o bankách banka – všechny ostatní obchodní banky, kromě Banky Bankéř – odpovědný pracovník vybrané Banky, bankéř pro firemní klientelu, zodpovědný za kontakt a jednání s Klientem, zpracování ţádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru, pověřený jednáním s přiděleným risk analytikem, pověřený podpisem smluvní dokumentace a ostatních administrativních úkonů, souvisejících s čerpáním úvěru v souladu se ţádostí o poskytnutí podnikatelského úvěru Klientem Risk analytik - odpovědný pracovník vybrané Banky, posuzující všechna rizika navrhovaného úvěru Bankéřem a schvalující navrhovaný úvěr v souladu se ţádostí o poskytnutí podnikatelského úvěru Klientem a informací, získaných od Bankéře Ekonomicky spjatá skupina – společnosti a fyzické osoby podnikatelé, kteří mají osobní vazbu na Klienta a v rámci Banky jsou posuzovány jako spjaté osoby ve skupině

35

2.1 Nefinanční analýza Klienta Jednatel Klienta, který je společnost s ručením omezeným, telefonicky oslovil Banku s poptávkou na poskytnutí podnikatelského úvěru. S Bankéřem si domluvil osobní schůzku, kde si obě strany sdělily své moţnosti a očekávání. Klient poptává podnikatelský úvěr na dostavbu rozestavěné budovy občanské vybavenosti, její vybavení a financování počátečního nákupu zásob zdravotnického materiálu. Jeho představou je poskytnutí úvěru ve výši 5 000 000,- Kč na maximální moţnou dobu poskytnutí úvěru, a zároveň poskytnutí provozního úvěru ve výši 3 000 000,- Kč na dobu jednoho roku aţ tří let. Na první osobní schůzce je Klient seznámen s moţnostmi Banky, kterými je moţné financovat Klientovi potřeby a s obecnými podmínkami poskytnutí podnikatelského úvěru. Je provedena částečná nefinanční analýza Klienta, aby Bankéř mohl vyhodnotit reálnost poţadavku a udělat si představu o jeho podnikatelských aktivitách.

2.1.1

Klient

Jedná se o právnickou osobu, společnost s ručením omezeným, která vznikla před 10 měsíci. Klient provádí výstavbu budovy občanské vybavenosti – stomatologické centrum, kterou chce pronajímat právnické osobě z ekonomicky spjaté skupiny a druhé právnické osobě, která členem ekonomicky spjaté skupiny není. Klient jako společnost s ručením omezeným, byl zaloţen pouze pro tuto činnost, nemá ţádnou jinou historii. V této chvíli je předmětná nemovitost zapsána v katastru nemovitostí jako rozestavěná a na její výstavbu bylo zatím proinvestováno 6 969 000,- Kč. Celkový rozpočet stavby včetně jejího vybavení je 14 783 000,- Kč. Klient předloţil rozpočet na samotnou stavbu v hodnotě 11 000 000,- Kč, rozpočet nákupu vybavení stomatologického centra je 3 783 000,- Kč. Rozpočet stavby i vybavení stomatologického centra je přílohou č.1 této práce. Z prvotního šetření je tak zřejmé, ţe společnost v současné době negeneruje ţádnou tvorbu zdrojů pro splácení poţadovaného úvěru. Vzhledem k tomu, ţe Banka nefinancuje projektové financování a nově zaloţené společnosti s historií kratší neţ 18 měsíců, v tomto okamţiku by Bankéř dle nového Občanského zákoníku byl povinen Klientovi sdělit, ţe financování jeho potřeb Bankou není moţné. Resp. nesdělí-li mu tuto skutečnost a v jednání bude pokračovat, i 36

kdyţ jiţ nyní ví, ţe úvěrovou smlouvu nelze z dosud zjištěných informací uzavřít, odpovídá za případnou škodu, kterou tím Klientovi způsobí. K ukončení jednání s Klientem by v tomto okamţiku došlo, kdyby si Bankéř nezaznamenal, ţe Klient chce předmětnou nemovitost pronajímat osobě v ekonomicky spjaté skupině.

2.1.2

Ekonomicky spjatá skupina

„ČNB definuje v rámci pravidel obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry (vyhláška 380/2010 Sb.) termín Ekonomicky spjatá skupina. Při posuzování vzájemných vztahů mezi osobami s cílem vyhodnotit, zda jsou tyto vztahy takové povahy, ţe finanční těţkosti jedné z osob mohou způsobit platební potíţe alespoň jedné z ostatních.“15 Touto osobou v ekonomicky spjaté skupině je právnická osoba, společnost s ručením omezeným, jejímţ jednatelem je manţelka jednatele Klienta (dále jen Společnost). Dalším rozhovorem s Klientem a otevřenými otázkami, kladenými Bankéřem, dojde k rozklíčování celé ekonomicky spjaté skupiny, do které patří kromě jiţ zmiňované právnické osoby, ještě fyzické osoby podnikatelé. A to jednatel Klienta jako osoba samostatně výdělečně činná a jednatelka právnické osoby v ekonomicky spjaté skupině, Společnosti, jako osoba samostatně výdělečně činná. Kaţdý jednatel pak má 50% podíl jako společník v kaţdé právnické osobě, tj. v osobě Klienta i Společnosti. Existenci ekonomicky spjaté skupiny a vazby mezi jednotlivými členy jde ověřit na veřejném portále www.justice.cz či na neveřejném portále www.cribis.cz, kam je moţné uhradit poţadovanou finanční částku, na základě které bude zpřístupněn vstup k poţadovaným informacím. Následující obrázek č. 4 znázorňuje vazby v ekonomicky spjaté skupině a jeho provázanost.

15

http://www.creditcheck.cz/SlovnicekPojmuDetail.aspx?id=01

37

Obrázek č. 4 - Ekonomicky spjatá skupina

FOP Pan XY Společnost

Klient Paní XY FOP FOP – fyzická osoba podnikatel

Z obrázku č. 4 je zřejmé, ţe se nejedná o mateřskou a dceřinou společnost, ani o rodinný závod tak, jak ho definuje nový Občanský zákoník. „Ustanovení o rodinném závodu se aplikují v případech, kdy členové rodiny fakticky vykonávají práci, ale jejich vztah není upraven ţádnou smlouvou. Členové rodiny, kteří se účastní na provozu rodinného závodu, se podílejí nejenom na zisku, ale i na věcech činností rodinného závodu nabytých.“16 Jelikoţ vztahy mezi členy rodiny jsou upraveny smlouvou, jedná se o dvě samostatné právnické osoby, jejichţ společníci mají podíly ve výši 50% v obou právnických osobách, tj. v osobě Klient a osobě Společnost. Oba společníci, manţelé, pak samostatně podnikají jako fyzické osoby podnikatelé. Nyní se zaměříme na ekonomickou činnost Klienta a osob v ekonomicky spjaté skupině. Pro lepší představu a pochopení vazeb v ekonomicky spjaté skupině a bezchybné provedení nefinanční, ale především finanční analýzy Klienta, si zrekapitulujeme základní informace, zjištěné na další schůzce Klienta s Bankéřem. 16

http://www.finance.cz/zpravy/finance/375828-novy-obcansky-zakonnik-prinese-institut-rodinneho-zavodu/

38

Klient – právnické osoba bez historie, jejímţ předmětem podnikání je pronájem nemovitostí. Společnost – právnická osoba s historií 5 let, jejímţ předmětem podnikání je poskytování zdravotní péče – stomatologie, na základě oprávnění podnikání dle čl. 1.8 této diplomové práce a nákup a prodej na základě ţivnosti volné. Pan XY

– jednatel Klienta – společník Klienta – podíl 50% – společník Společnosti – podíl 50% –

Fyzická osoba podnikatel, podnikající na základě oprávnění

k poskytování

zdravotní

péče

–

stomatologie jiţ 17 let, na základě oprávnění podnikání dle čl. 1.8 této práce. Paní XY

– jednatelka Společnosti – společník Klienta – podíl 50% – společník Společnosti – podíl 50% – Fyzická osoba podnikatel, podnikající na základě oprávnění k poskytování zdravotní péče – dětské lékařství jiţ 15 let, na základě oprávnění podnikání dle čl. 1.8 této práce.

Z výše zjištěných informací je zřejmé, ţe k zodpovědnému zpracování finanční analýzy, a zároveň objektivnímu posouzení ţádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru bude zapotřebí předloţení finančních výkazů všech osob v ekonomicky spjaté skupině. S ohledem na skutečnost, ţe Klient bude předmět úvěru – nemovitost, pronajímat Společnosti, je uţ v této chvíli jasné, ţe nebude zpracovávána konsolidovaná závěrka a tím pádem finanční analýza za celou ekonomicky spjatou skupinu, ale budou se muset zpracovat finanční analýzy za kaţdou osobu ve skupině samostatně.

2.1.3

Seznam potřebných finančních výkazů

V této chvíli máme jiţ povědomí o počtu osob v ekonomicky spjaté skupině a je moţné sestavit seznam finančních výkazů, které bude nutné předloţit ke zpracování finančních 39

analýz osob ve skupině a vytvoření celkové představy o ekonomické situaci a vzájemné propojenosti celé ekonomicky spjaté skupiny. Ţádost Klienta o poskytnutí podnikatelského úvěru byla Bance předloţena v květnu 2013. Samotný úvěrový návrh byl zpracován v průběhu května a června 2013. Klient je tak poţádán o předloţení finančních výkazů a daňových přiznání dle následující tabulky. Tabulka č. 2

Klient

Společnost

Pan XY jako FOP

Paní XY jako FOP

Daňové přiznání za rok 2011

NE

ANO

ANO

ANO

Daňové přiznání za rok 2012

ANO

ANO

ANO

ANO

Rozvaha za rok 2011

NE

ANO

NE

NE

Výkaz zisků a ztrát za rok 2011

NE

ANO

NE

NE

Rozvaha za rok 2012

ANO

ANO

NE

NE

Výkaz zisků a ztrát za rok 2012

ANO

ANO

NE

NE

Přehled příjmů a výdajů za rok 2011

NE

NE

ANO

ANO

Výkaz o majetku a závazcích za rok 2011

NE

NE

ANO

ANO

Přehled příjmů a výdajů za rok 2012

NE

NE

ANO

ANO

Výkaz o majetku a závazcích za rok 2012

NE

NE

ANO

ANO

Po předloţení poţadovaných dokumentů a finančních výkazů započneme se zpracováním finančních analýz.

2.1.4

Informace o podnikatelském záměru Časový harmonogram

Ke dni jednání o poskytnutí podnikatelského úvěru je postavena hrubá stavba, střecha, vnitřní omítky, rozvody vody, plynu a elektřiny. Plánované dokončení stavby je v 8/2013. Jiţ dnes je zaplacena záloha na vnitřní zařízení ve výši 500 000,- Kč. 40

Popis novostavby V přízemí novostavby jsou umístěny 2 čekárny s recepcí, 4 ordinace stomatologického lékaře, 2 ordinace ústní hygieny, sociální zařízení a rentgen. V 1. patře jsou vybudovány 2 ordinace ortodoncie, kancelář jednatele, denní místnost, sociální zázemí a zubní laboratoř. Prostory zubní laboratoře budou pronajímány právnické osobě, která nepatří do ekonomicky spjaté skupiny klienta za měsíční nájemné 11 000,- Kč. Přínosnost a návratnost investice Společnost nyní ordinuje v nevyhovujících podmínkách co se prostoru a nároků na moderní medicínu týče. Vzhledem k tomu, ţe Společnost stále expanduje, nelze jiţ dále udrţet tento stav zázemí zdravotního zařízení. V současné době Společnost hradí nájemné za pronajaté prostory ve výši 50 000,- Kč. S ohledem na skutečnost, ţe místo nájemného bude zprostředkovaně hradit splátky poţadovaného úvěru a získá příjem z nájemného zubní laboratoři ve výši 11 000,- Kč, mohlo by se zdát, ţe prostá doba návratnosti investice je 20,2 let. K této době jsem došla výpočtem T = IN/CF = 14 783 000/ (50 000 + 11 000)*12 = 20,195 Osobně si však myslím, ţe je potřeba počáteční investici očistit o investici do zařízení, resp. investici do zubařských křesel, které je potřeba zakoupit jednak pro nově přijaté zaměstnance a jednak jako obnova zařízení ordinací, které by bylo potřeba i v pronajatých prostorách. V tomto případě by čistá doba návratnosti byla 15 let. T = 11 000 000/ (50 000 + 11 000)*12 = 15,027 Tato doba návratnosti by se mohla zdát jako relevantní v případě, ţe by Klient investici hradil z vlastních zdrojů. V případě přijetí úvěru ve výši 8 000 000,- Kč na dobu 10 let, při roční úrokové sazbě 4,3% p.a., anuitních splátkách a výši poplatků dle tabulky č.9 na straně 67, by doba návratnosti mohla být 17,45 let. T = 3 000 000 + 9 769 675/ (50 000 + 11 000)*12 = 17,445

41

I tato doba návratnosti je diskutabilní, uváţíme-li skutečnost, ţe klient rozšířil svou činnost o nové zaměstnance, kteří by se do stávajících prostor nevešli. Museli bychom vyhledat alternativní prostory o srovnatelné ploše jako je plocha vystavovaného stomatologického centra, určit čisté nájemné za tyto prostory a z tohoto údaje spočítat dobu návratnosti. Nebo můţeme vyjít ze stávající plochy pronajímaných prostor a z celkové plochy vystavovaného stomatologického centra a výše nájemného za m2. V současně pronajatých prostorách o ploše 300 m2 platí Společnost nájemné ve výši 600 000,- Kč ročně, coţ je roční výše nájemného 600 000/300 = 2 000,- Kč/m2. Předpokládáme, ţe za stejnou cenu nájemného Klient bude pronajímat prostory stomatologického centra Společnosti a zubní laboratoři. Celková plocha prostor budovaného stomatologického centra je 554 m2. Roční nájemné tak činí 554 * 2000 = 1 108 000,- Kč. Pouţijeme-li stejnou výpočtovou metodu, pak bychom mohli počítat dobu návratnosti následujícím způsobem T = 3 000 000 + 9 769 675/1 108 000 =11,525 Ve výše zmíněných výpočtech doby návratnosti není počítáno s počáteční investicí do pozemku, který je v majetku Společnosti. Uvaţujeme-li o návratnosti celé investice v rámci ekonomicky spjaté skupiny, pak je potřeba k investici připočítat kupní cenu pozemku ve výši 2 400 000,- Kč. Doba návratnosti by pak byla 13,7 let. T = 2 400 000 + 3 000 000 + 9 769 675/1 108 000 = 15 169 675/1 108 000 = 13,691 Myslím si, ţe pro nejjednodušší, ale i nejrelevantnější údaj doby návratnosti je potřeba očistit předpokládaný příjem z nájemného o nákladové poloţky dle následující tabulky. Tabulka č. 3

Náklady na nemovitost

%

ze základu

náklady

Daň z nemovitosti

0,05

15 169 675

7 585,00 Kč

Pojistné

0,06

15 169 675

9 102,00 Kč

Opravy a údrţba

0,50

15 169 675

75 848,00 Kč

Provoz nemovitosti

0,10

15 169 675

15 170,00 Kč

CELKEM

107 705,00 Kč

42

Procentní sazba nákladů ze základu investice byla počítána metodou České komory odhadců majetku. T = 2 400 000 + 3 000 000 + 9 769 675/(1 108 000 – 107 705) = 15 169 675/1 000 295 = 15,165 Výpočty jsme došli ke zjištění, ţe doba návratnosti investice je 15 let a 2 měsíce.

2.2 Finanční analýza Klienta Klient předloţil daňové přiznání za rok 2012, včetně rozvahy a výkazu zisků a ztrát a přílohy k účetní závěrce. V předešlých kapitolách jsme si řekli, ţe analýza absolutních i poměrových ukazatelů se zpracovává v časové řadě. S ohledem na skutečnost, ţe Klient podniká pouze 10 měsíců a můţe tak předloţit finanční výkazy pouze za jedno daňové období, nelze tedy provést finanční analýzu Klienta. Přesto, ţe tuto skutečnost Bankéř věděl uţ před tím, neţ finanční výkazy na Klientovi poţadoval, bylo poskytnutí těchto dokladů důleţité. Bankéř si z nich ověřil deklarovanou výši proinvestované částky, která je evidovaná jako nedokončená výroba na straně aktiv. Dle předloţené rozvahy k 31. 12. 2012 bylo Klientem proinvestováno 5 921 000,- Kč. Byl tak zjištěn rozpor mezi Klientem deklarovanou výší proinvestované částky ve výši 6 969 000,- Kč a účetně zaznamenanou výší. Jedná se o skutečnost, kterou je potřeba Klientem vysvětlit a doloţit. Nesrovnalost klient vysvětlit časovým nesouladem mezi předloţenými finančními výkazy a dobou poptávky o poskytnutí podnikatelského úvěru. Za uplynulé období mezi těmito skutečnostmi uplynulo 5 měsíců, za které bylo proinvestováno 1 048 000,- Kč. Tato skutečnost je lehce doloţitelná předloţením rozvahy k 31. 5. 2013 či předloţením faktur a dokladem o jejich zaplacení za období od 1. 1. 2013 do 31. 5. 2013. Z rozvahy je pak moţné vyčíst i způsob financování těchto aktiv. Ze strany pasiv je zřejmé, ţe rozestavěná nemovitost byla podle očekávání financována z cizích zdrojů. Klient však dle Centrálního registru úvěrů nepřijal ţádný bankovní úvěr. Je tedy nutné doloţení smluv, na jejichţ základě klient získal zdroje k financování svého podnikatelského záměru. Z předloţených smluv je patrné, ţe částku 5 869 000,- Kč Klientovi poskytli společníci a v cizích zdrojích je tak závazek za společníky v této výši. Tento závazek má dlouhodobý charakter, poněvadţ splatnost závazku je delší neţ 1 rok. 43

Otázkou zůstává, proč Společnost zaloţila novou právnickou osobu, Klienta, pouze pro výstavbu nemovitosti a jejím podnikatelským záměrem je její pronájem. Jedno z moţných vysvětlení je, ţe chtěl Klient oddělit rozdílné činnosti Klienta a Společnosti. Tato potřeba by se však dala ošetřit označením účetních středisek a nebylo by tak potřeba zakládat novou právnickou osobu – Klienta. Zaloţení nové právnické osoby, Klienta, byl výsledek ekonomické analýzy podnikatelské činnosti a plánu rozvoje pana a paní XY jako osoby samostatně výdělečně činné a Společnosti. Pan XY podnikal jako fyzická osoba podnikatel, lékař stomatolog. Paní XY jako fyzická osoba podnikatel, dětská lékařka. Pan XY před 7 lety výrazně rozšířil svou činnost a vybudoval další stomatologickou ordinaci, ordinaci ústní hygieny a ordinaci ortodoncie. Pro tuto činnost přijal 5 zaměstnanců. Došlo k nárůstu jeho příjmů jako osoby samostatně výdělečně činné i základu daně. Pan XY si nechal vypracovat ekonomickou analýzu své činnosti a plán moţných úspor. Jedním z výstupů této analýzy bylo zaloţení právnické osoby, kde by se sjednotily činnosti pana XY i paní XY. Byla vyčíslena daňová úspora i úspora na povinných odvodech za zdravotní pojištění a pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pan XY a paní XY přijali závěry této ekonomické analýzy a zaloţili právnickou osobu, v diplomové práci označovanou jako Společnost. Společnost převzala a navázala na činnost obou fyzických osob. Podniká v pronajatých prostorách, kde platí měsíční nájemné ve výši 50 000,- Kč. K nájemnému jsou samozřejmě hrazeny i zálohové platby za elektrickou energii, plyn a vodné a stočné, celkově ve výši 15 000,- Kč. Po několika letech podnikatelské činnosti začaly být pro expandující Společnost pronajaté prostory nevyhovující. A to nejen vzhledem k jejímu růstu, ale i pro změnu jejího zaměření na bonitnější klientelu.

Společnost si tedy nechala vypracovat studii, která porovnávala

přestěhování provozovny ordinací do jiných pronajímaných prostor oproti výstavbě vlastního stomatologického centra. Vzhledem k tomu, ţe poskytování zdravotních sluţeb podléhá přísným hygienickým podmínkám, byla by kaţdá změna provozovny do jiných pronajímaných prostor finančně náročná s ohledem na jejich rekonstrukci. Společnost se tak rozhodla pro výstavbu vlastního stomatologického centra. A nyní se dostáváme k informaci, z jakého důvodu byla zaloţena nová právnická osoba – Klient. Abychom správně pochopili důvody zaloţení Klienta a zanalyzovali tak skutečný stav a propojenost mezi Klientem a Společností, je potřeba vysvětlit si náplň činnosti Společnosti a

44

její účetnictví. Společnost podniká jako nestátní zdravotní zařízení na základě jiného oprávnění k podnikatelské činnosti. Své sluţby, nazývané zdravotní výkony, poskytuje výhradně občanům, a to nejen občanům České republiky, ale i cizincům. Neposkytuje tak sluţby jiným firmám v obvyklém slova smyslu, jak je známe z jiné podnikatelské činnost. Společnost má příjmy od zdravotních pojišťoven, jako je Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Oborová zdravotní pojišťovna, Revírní bratrská pokladna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a další. Jak si můţeme všimnout, zdravotní pojišťovny nejsou ani akciové společnosti, ani společnosti s ručením omezeným. Jedná se o tuzemskou právnickou osobu, jejíţ právní forma je zdravotní pojišťovna. Zjednodušeně řečeno do těchto pojišťoven odvádějí zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, dobrovolně nezaměstnaní a stát platby na zdravotní pojištění a pojišťovny pak takto přijaté finanční prostředky přerozdělují zdravotním zařízením, na základě předem dohodnutých podmínek a předloţených faktur. Pro nás je z důvodu věrohodného sestavení nefinanční i finanční analýzy důleţitá informace, ţe zdravotní výkony, které jsou fakturovány zdravotním pojišťovnám či platby od pacientů, nepodléhají dle § 51 odst. 1 písmeno i) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, zátěţi v podobě nepřímé daně – daně z přidané hodnoty. „ Při splnění podmínek stanovených v § 52 aţ 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: i) zdravotní sluţby a dodání zdravotního zboţí (§ 58).“17 Vzhledem k tomu, ţe se jedná o „Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet“18, nemohla by si společnost nárokovat daň z přidané hodnoty na vstupu. Co to znamená pro Společnost z ekonomického hlediska? Při rozpočtu výstavby stomatologického centra a jeho vybavení zubařskými křesly, rentgeny, sterilizátory a drobným hmotným majetkem v celkové předpokládané ceně 14 783 000,- Kč, by si Společnost nemohla uplatnit daň z přidané hodnoty ve výši 2 566 329,- Kč, při předpokládané výši daně z přidané hodnoty 21%. Z toho důvodu byla zaloţena nová právnická osoba – Klient, která se zaregistrovala k dani z přidané hodnoty na místně příslušném pracovišti finančního úřadu. Klient je tak oprávněn nárokovat si z kaţdé přijaté faktury daň z přidané hodnoty na vstupu, coţ znamená, ţe z veškerých uhrazených faktur, souvisejících s výstavbou nemovitosti, obdrţí od finančního úřadu nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty na svůj

17 18

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění

45

běţný účet. Na druhou stranu nájemné, které bude fakturovat Společnosti, bude touto daní zatíţeno, coţ se projeví měsíční úhradou daně z přidané hodnoty ve prospěch finančního úřadu z přijaté částky. Příjem z nájemného, které bude fakturováno Společnosti a příjem z nájemného, které Klientovi bude plynout z pronájmu stomatologické laboratoře, budou zdroji pro splácení poţadovaného úvěru. Úvěr tak bude splácen zprostředkovaně. Z výše uvedených informací je zřejmé, ţe ač je náplň činnosti obou právnických osob zcela odlišná, jejich personální i ekonomické spojení je zřejmé a jedná se o manaţersky i ekonomicky správné rozhodnutí. Kaţdý jednatel společnosti se musí chovat s péčí řádného hospodáře a v této situaci se jeví přijetí rozhodnutí zaloţení nové právnické osoby – Klienta, jako správné, ekonomicky výhodné a nejméně finančně zatěţující Společnost.

2.3 Finanční analýza Společnosti Ukázali jsme si, ţe u Klienta není moţné zpracovat finanční analýzu z důvodu jeho krátké podnikatelské historie. Dle procesních knih vybrané Banky je však u klienta s historií mladší 18 měsíců moţné vycházet z finanční analýzy člena ekonomicky spjaté skupiny, který zajistí dluh Klienta přistoupením k závazku. Jedná se o formu zajištění, které se budu věnovat v jedné z dalších kapitol. Je tedy nutné zpracovat finanční analýzu Společnosti za poslední dvě daňová období. Přílohou č. 2 jsou finanční výkazy, resp. rozvaha a výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2011 a 31. 12. 2012. V kaţdém z těchto období je hodnoceno 12 měsíců, tudíţ není potřeba volit ţádný přepočítací koeficient. Ten bychom volili pouze v případě, kdy by v kaţdém sledovaném období byly finanční údaje za jiný počet měsíců např. z důvodu přechodu na hospodářský rok.

2.3.1

Analýza aktiv

V následující tabulce jsou zpracovány absolutní i poměrové ukazatele, u kterých je potřeba provést finanční analýzu a zaměřit se na výkyvy a nesrovnalosti, popřípadě navrhnout smluvně minimalizovat rizika, která z analýzy vyplynou.

46

Tabulka č. 4

Počet měsíců v hodnoceném období Aktiva

12

%

31.12.2011

12

%

změna oproti předchozímu období

31.12.2012

Krátkodobý finanční majetek

501

12%

503

12%

2

pohledávky z obchodních vztahů

483

12%

499

12%

16

ostatní pohledávky

19

0%

26

1%

7

časové rozlišení aktiva

82

2%

39

1%

-43

Krátkodobá aktiva CELKEM

1085

26%

1067

25%

-18

pozemky a stavby

2579

62%

2710

64%

131

96

2%

64

2%

-32

410

10%

382

9%

-28

Stálá aktiva CELKEM

3085

74%

3156

75%

71

CELKOVÁ AKTIVA

4170

100%

4223

100%

53

samostatné movité věci ostatní stálá aktiva

Z analýzy aktiv je zřejmé, ţe podíl krátkodobých i stálých aktiv na celkových aktivech je v obou sledovaných obdobích v přibliţně stejné výši, meziroční změny jsou nevýrazné, u samostatných movitých věcí jsou pak ovlivněny ročními daňovými odpisy. Detailnější rozbor a analýzu absolutních čísel je pak potřeba provést u meziročního nárůstu pozemků a staveb. Pokud bychom neznaly informace z nefinanční analýzy Klienta a Společnosti, nepřišel by nám tento ukazatel zřejmě důleţitý. Ve světle poskytnutých informací však stojí za vysvětlení. V majetku Společnosti je účtováno o pozemku ve výši 2 400 000,- Kč v roce 2011 i 2012 a stavbě v roce 2011 v niţší výši neţ v roce 2012. Hodnota pozemku je ve stejné výši, poněvadţ pozemky se dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, neodepisují. Stavby naopak ano, ale jak jiţ víme a z nahlíţení do katastru nemovitostí si můţeme ověřit, rozestavěná nemovitost je zapsána ve vlastnictví Klienta. Vzhledem k tomu, ţe pozemek, na kterém je stavba prováděna, byl zakoupen před vznikem Klienta jako právnické osoby, je v majetku Společnosti. Zaráţející je zaúčtování stavby na tomto pozemku, jejíţ meziroční hodnota stoupla. Jedná se o oplocení pozemku, které je účetně i daňově vedeno jako samostatná stavba. V roce 2011

47

došlo k výstavbě plotových polí a počátkem roku 2012 pak k jeho dokončení a dodání posuvné brány. Z analýzy aktiv Bankéř zjistil, ţe vlastníkem předmětné nemovitosti a pozemku jsou rozdílné osoby. Toto zjištění je důleţité pro zpracování smluvní dokumentace, zřizující zástavní právo k nemovitostem.

2.3.2

Analýza pasiv

V další tabulce se zaměříme na analýzu pasiv. Neţ k ní přistoupíme, překontrolujeme, zdali se celková aktiva rovnají celkovým pasivům. Nebylo-li by tomu tak, nebyly by ani výsledky finanční analýzy korektní. V našem případě se celková aktiva celkovým pasivům rovnají, a tak můţeme pokračovat ve zpracovávání a komentování analýzy pasiv. Tabulka č. 5

Počet měsíců v hodnoceném období

12

Pasiva závazky z obchodních vztahů závazky ze soc.zabezpečení/daň.záv. závazky k zaměstnancům ostatní krátkodobá pasiva Krátkodobá pasiva CELKEM CELKOVÁ PASIVA výsledek hosp.běţného úč.období výsledek hosp.minulých let základní kapitál Vlastní jmění CELKEM CELKOVÁ PASIVA a VLASTNÍ JMĚNÍ

31.12.2011 139 146 267 2097 2649 2649 919 402 200 1521

%

3% 4% 6% 50% 63% 63% 22% 10% 5% 37% 100 4170 %

12 31.12.2012 219 25 320 1382 1946 1946 949 1128 200 2277

%

5% 1% 8% 32% 46% 46% 22% 27% 25% 54% 100 4223 %

změna oproti předchozím u období 80 -121 53 -715 -703 -703 30 726 0 756 53

Zjistili jsme, ţe došlo ke zvýšení závazků z obchodních vztahů meziročně o 80 000,- Kč. Toto zvýšení je přímo úměrné navýšení trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb, coţ je patrné z výkazů zisků a ztrát za obě sledovaná období. Nejedná se tedy o navýšení závazků z obchodních vztahů z důvodu platební neschopnosti.

48

Zvýšení závazků k zaměstnancům koresponduje s vytvořením nových pracovních míst a přijetím nových zaměstnanců. Největší meziroční rozdíl na straně pasiv se projevil u ostatních krátkodobých pasiv. Na tomto účtu jsou evidovány zálohy na protetické práce, které pacienti hradí Společnosti jako nadstandardní zdravotní péči, která není hrazena zdravotními pojišťovnami ze zdravotního pojištění. V souladu s přijatou strategií, zaměřit se na poskytování kompletní péče bonitnější klientele, bylo u stálých pacientů upuštěno od potřeby přijímat zálohy na objednané práce. Dalším dotazováním Bankéř zjistil, ţe hotovostní platby, nehrazené zdravotními pojišťovnami, ale přímo klienty, tvoří více jak 50% veškerých příjmů Společnosti. Tím pádem není Společnost odkázaná pouze na příjmy od zdravotních pojišťoven, coţ je důleţité zjištění, předpokládáme-li i riziko moţné budoucí nestability systému zdravotního pojištění a příjmů z něj plynoucích. U poměrových ukazatelů celkových krátkodobých pasiv došlo k meziročnímu poklesu, tím pádem došlo k nárůstu vlastního jmění, coţ je pozitivní výstup z analýzy pasiv. Jako mírně negativní výstup z analýzy aktiv a pasiv bych hodnotila porušení zlatého bilančního pravidla financování investic. Dle tohoto pravidla by dlouhodobé investice měly být financovány z vlastních zdrojů, popřípadě z dlouhodobých cizích zdrojů. Z předloţených finančních výkazů je však zřejmé, ţe nákup pozemků byl z vlastních zdrojů hrazen z majoritní části, částečně byl však hrazen z krátkodobých zdrojů.

S přihlédnutím k rostoucímu

hospodářskému výsledku, a zároveň k nárůstu vlastního kapitálu, se nejedná o nějak znepokojující situaci.

2.3.3

Výkaz zisků a ztrát

K celkové finanční analýze Společnosti je potřeba zpracovat a rozklíčovat i jednotlivé poloţky výkazů zisků a ztrát, jeţ ukazuje následující tabulka – tabulka č. 6.

49

Tabulka č. 6

Počet měsíců v hodnoceném období Výkaz zisků a ztrát trţby za prodej vl.výrobků a sluţeb Trţby CELKEM spotřeba materiálu a energie Sluţby Hrubý zisk Osobní náklady daně a poplatky odpisy dlouhodobého majetku ostatní provozní náklady/výnosy opravné poloţky Provozní náklady CELKEM Provozní zisk (EBIT) ostatní finanční výnosy/náklady Ostatní výnosy CELKEM Čistý zisk před zdaněním EBITDA(zisk před zdan.,úroky a odpisy) Opakovatelná EBITDA

12

%

12

%

31.12.2011 31.12.2012 10646 100% 12741 100% 10646 100% 12741 100% 2468 23% 2982 23% 2200 21% 2211 17% 5978 56% 7548 60% 4932 46% 6438 51% 2 0% 4 0% 32 0% 32 0% -13 0% 0 0% 9 0% 28 0% 4962 47% 6502 51% 1016 10% 1046 8% -97 -1% -97 -1% -97 -1% -97 -1% 919 9% 949 7% 951 947

9% 9%

981 1009

8% 8%

změna oproti předchozí mu období 2095 2095 514 11 1570 1506 2 0 13 19 1540 30 0 0 30 30 62

Prvním zjištěním z výkazů zisků a ztrát Společnosti je patrné, ţe se nejedná o obchodní společnost, ale o výrobní podnik, v tomto případě o zdravotní zařízení, poskytující sluţby svým pacientům. Došlo k meziročnímu zvýšení trţeb z vlastních výrobků a sluţeb, coţ přineslo navýšení krátkodobých závazků z obchodních vztahů na straně pasiv. Zvýšení krátkodobých závazků z obchodních vztahů je za jedním dodavatelem, kterým je stomatologická laboratoř, poskytující Společnosti protetické práce pro jejich klienty. Jedná se o zubní náhrady, fazetové můstky apod. S navýšením trţeb má souvislost i zvýšení spotřeby materiálu a energií a osobních nákladů. Do zvýšení variabilních nákladů se promítly mzdy nových zaměstnanců Společnosti a zvýšené nákupy zdravotnického materiálu a výdajů za protetické práce, hrazené stomatologické laboratoři.

50

V poloţce sluţby je mimo jiné účtováno o nájemném za pronajaté prostory, ve výši 600 000,Kč ročně. Jedná se o fixní náklady Společnosti. Finanční částku, kterou Společnost vydává za nájemné pronajatých prostor, můţeme počítat jako moţný zdroj pro splácení poţadovaného úvěru, předpokládáme-li, ţe dojde k deklarované výpovědi ze stávající nájemní smlouvy a převedení činnosti Společnosti do nové provozovny, nacházející se v předmětné nemovitosti stomatologického centra. Ačkoliv by se mohlo zdát, ţe rozšířením podnikatelských aktivit a přijetím nových zaměstnanců sice došlo k navýšení trţeb, ale na druhé straně došlo i k navýšení nákladů a tím pádem nedošlo k navýšení čistého zisku, není tomu tak. Společnost ve svém finanční analýze rozšíření podnikatelských aktivit předpokládala zvýšené náklady na vytvoření pracovních míst, na zaškolení nových zaměstnanců a jejich odborné školení v 1. roce jejich působení ve Společnosti. V následujících letech pak kalkuluje s poklesem výkonové spotřeby a nárůstem klientely, a tím pádem i trţeb. Z výkazů zisků a ztrát je ještě pro Bankéře klíčové spočítat si tvorbu zdrojů pro splácení úvěru, který Klient poţaduje. Ta se v případě naší Společnosti spočítá jako součet čistého zisku a odpisů dlouhodobého majetku. Zdroje pro splácení není z důvodu absence dalších poloţek výsledovky potřeba očišťovat o trţby z prodeje dlouhodobého majetku, zůstatkovou cenu prodaného dlouhodobého majetku, ani ţádné jiné neopakovatelné poloţky výkazů zisků a ztrát. Tvorba zdrojů je tedy 949 000,- Kč + 32 000,- Kč. Pro potřeby splátkové povinnosti poţadovaného úvěru je pak moţné započítat i uspořené roční nájemné ve výši 600 000,- Kč, které Společnost hradí v pronajatých prostorách. Ke zdrojům pro splácení můţeme započítat i nájemné, které bude Klient účtovat zubní laboratoři ve výši 11 000,- Kč měsíčně, tj. 132 000,Kč ročně. Celkové zdroje pro splácení poţadovaného úvěru jsou tedy celkem 949 000,- Kč + 32 000,- Kč + 600 000,- Kč + 132 000,- Kč = 1 713 000,- Kč, coţ je dostatečná finanční částka pro splácení poţadovaného úvěru, vč. úroku z úvěru a ostatních poplatků s úvěrem spojených. Součástí finanční analýzy je i analýza vybraných poměrových ukazatelů. V teoretické části této práce jsme si řekli, ţe některé poměrové ukazatele jsou měřítkem míry rizika.

51

2.3.4

Ukazatele likvidity

Nejčastěji sledovaným ukazatelem likvidity u malých a středních podniků je běţná likvidita. Tu spočítáme podle vzorce :

krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek krát. závazky + krátk. bank. úvěry + krátk. finanční výpomoci

V případě finančních výkazů hodnocené Společnosti do vzorce vsadíme absolutní čísla:

525 000 + 503 000 = 0,528 1 946 000

Likvidita společnosti nedosahuje poţadovanou hodnotu 1+. Je potřeba provést analýzu běţné likvidity a zaměřit se na důvody její nízké hodnoty. Na straně čitatele jsou výhradně pohledávky za zdravotními pojišťovnami, poněvadţ Společnost nemá jiné bezhotovostní odběratele. Další poloţkou čitatele jsou hotovostní peníze a peníze na bankovních účtech Společnosti. Na straně jmenovatele jsou pak závazky z obchodních vztahů a zálohy pacientů na protetické práce. Jak vyplynulo z analýzy pasiv, byla z těchto krátkodobých zdrojů uhrazena výstavba oplocení nakoupeného pozemku. Na druhou stranu víme, ţe Společnost upustila od přijímání záloh na protetické práce a výše krátkodobých závazků se tak ročně sníţila o 703 000,- Kč. K vyúčtování takto přijatých záloh od pacientů dochází v okamţiku předání protetické práce, kterou dodává stomatologická laboratoř. Předpokladem tedy je, ţe objem krátkodobých přijatých záloh se tak bude nadále sniţovat. Tuto skutečnost lze ověřit v předloţených finančních výkazech k 31. 12. 2013. Likvidita Společnosti k tomuto datu je po dosazení do výše uvedeného vzorce 0,97. Dalším ukazatelem likvidity je vlastní kapitál a čistý vlastní kapitál. Ten vykazuje meziroční nárůst o 756 000,- Kč. To je pozitivní informace.

52

2.3.5

Ukazatele zadluţenosti

Ukazatele zadluţenosti jsou ukazatelem míry rizikovosti. Jedná se o poměr cizího kapitálu a pasiv. Můţeme sledovat různé ukazatele zadluţenosti, v následující tabulce jsou zaznamenány ukazatele, analyzované risk analytikem vybrané Banky, a zároveň takové ukazatele, které je moţné spočítat z předloţených finančních výkazů. Tabulka č. 7

Počet měsíců v hodnoceném období Analýza vybraných poměrových ukazatelů

12

12

31.12.2011

31.12.2012

Ukazatele zadluţenosti Bankovní úvěry/EBITDA

0

0

2,79

1,98

2,8

1,93

Cizí zdroje/Vlastní kapitál

1,74

0,85

Vlastní kapitál/Cizí zdroje

0,57

1,17

Cizí zdroje/Čistý vlastní kapitál

1,74

0,85

Vlastní kapitál/Celková aktiva

0,36

0,54

Vlastní kapitál+rezervy/Aktiva celkem

0,36

0,54

Čistý vlastní kapitál/Aktiva celkem

0,36

0,54

Cizí zdroje bez rezerv/EBITDA Cizí zdroje bez rezerv/Opakovatelná EBITDA

Co nám říkají jednotlivé poměrové ukazatele finanční analýzy konkrétního podniku, v našem případě Společnosti? Bankovní úvěry/EBITDA – Společnost nečerpá ţádný bankovní úvěr Cizí zdroje bez rezerv/EBITDA – meziroční pokles tohoto ukazatele deklaruje sniţování cizích zdrojů při téměř konstantní výši EBITDY Cizí zdroje/Vlastní kapitál – sníţení poměrového ukazatele v roce 2012 oproti roku 2011 je způsoben meziročním poklesem cizích zdrojů, a zároveň nárůstem vlastního kapitálu

53

Vlastní kapitál/Cizí zdroje – záměna čitatele se jmenovatelem pak vede k opačnému efektu meziročních poměrových ukazatelů. V tomto případě dochází k jeho nárůstu Vlastní kapitál/Celková aktiva – ukazuje na meziroční nárůst vlastního kapitálu při srovnatelné hodnotě celkových aktiv dle předloţených finančních výkazů

2.3.6

Ukazatele aktivity

Pro zjištění doby splatnosti závazků a pohledávek je ţádoucí zaměřit se i na ukazatele aktivity. Jak ukazují ukazatele v následující tabulce, pohledávky i závazky jsou do splatnosti. Ověřili jsme si tím jiţ výše zmiňovaný výstup z finanční analýzy, ţe společnost není v platební neschopnosti. Ukazatel aktivity, resp. doba obratu závazků a pohledávek nám také ukazují potřebu cizího pracovního kapitálu. Z následující tabulky je zřejmé, ţe pro případné poskytnutí provozního úvěru není patrný účel úvěru. Ţádost Klienta o poskytnutí provozního úvěru tak nemá reálný podklad. Tabulka č. 8

Počet měsíců v hodnoceném období Analýza vybraných poměrových ukazatelů Ukazatele aktivity Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti závazků

12 31. 12. 2011 16,56 10,87

12 31. 12. 2012 14,3 15,39

2.4 Finanční analýza Pana XY V rámci osob v ekonomicky spjaté skupině byly předloţeny Daňová přiznání a Výkaz příjmů a výdajů k 31.12.2011 a 31.12.2012 za Pana XY jako osobu samostatně výdělečně činnou. Pan XY jako osoba samostatně výdělečně činná podniká na základě jiného oprávnění k podnikatelské činnosti jako stomatolog v místě svého bydliště. Nemá tak jako podnikající fyzická osoba ţádnou ordinaci či chcete-li provozovnu. V rámci této činnosti a ve prospěch fyzické osoby podnikatele Pan XY provádí konzultační činnost, výuku na střední zdravotní škole a účastní se zahraničních seminářů a studií jako odborný asistent. Pan XY nemá zaměstnance a příjmy mu tak plynou pouze z jeho odborné a konzultační činnosti. 54

Společnosti, které je Pan XY společníkem, nefakturuje ţádné sluţby, tudíţ není potřeba předkládat výši vnitroskupinových závazků a pohledávek. Pan XY vyuţíval ustanovení § 7 odst. 7) písm. c) zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů, platné v letech 2011 a 2012. „Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmu, můţe uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z ţivnostenského podnikání řemeslného, b) 60 % z příjmů z ţivnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze ţivnostenského podnikání řemeslného, c) 40 % z příjmů z jiného podnikání neţ ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a neţ z ţivnostenského podnikání nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů z jiné samostatné činnosti“19 Pan XY uplatňoval v roce 2011 a 2012 výdaje ve výši 40% příjmů. Neměl tak povinnost vést Výkaz o majetku a závazcích a z Výkazu o příjmech a výdajích lze vyčíst pouze celkové příjmy za zdaňovací období. Finanční analýza tak nemá vypovídací schopnost a finanční výkazy můţeme brát jako podpůrné k ţádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru. Aby však bylo ošetřeno riziko moţného převedení podnikatelské činnosti z právnické osoby zpět na fyzickou osobu, je na místě zváţit zainteresování Pana XY ve smluvní dokumentaci na straně dluţníka.

2.5 Finanční analýza Paní XY Stejně tak jako v případě Pana XY došlo k předloţení daňových přiznání a výkazů příjmů a výdajů k 31. 12. 2011 a 31. 12. 2012 za Paní XY jako osoby samostatně výdělečně činné. Paní XY jako osoba samostatně výdělečně činná podniká na základě jiného oprávnění k podnikatelské činnosti jako dětská lékařka. V rámci této činnosti a ve prospěch fyzické osoby podnikatele Paní XY zpracovává odborné studie, fakturované farmaceutickým firmám. 19

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

55

Paní XY nemá zaměstnance ani ordinaci jako osoba samostatně výdělečně činná a příjmy jí tak plynou pouze z její odborné činnosti. Společnosti, které je Paní XY společníkem, nefakturuje ţádné sluţby, tudíţ není potřeba předkládat výši vnitroskupinových závazků a pohledávek. Stejně jako Pan XY uplatňuje výdaje ve výši 40% svých ročních příjmů a proto nelze zpracovat věrohodnou a úplnou finanční analýzu. I u Paní XY by mohlo dojít k převedení podnikatelské činnosti z právnické osoby zpět na fyzickou osobu, a proto i zde je potřeba zváţit zainteresování Pana XY ve smluvní dokumentaci na straně dluţníka.

2.6 Shrnutí závěrů jednotlivých finančních analýz a formulace závěrů Po zpracování jednotlivých finančních výkazů a vypracování finančních analýz jednotlivých osob v ekonomicky spjaté skupině jsme dospěli k následujícím závěrům. Klient, jako ţadatel o poskytnutí podnikatelského úvěru, je právnická osoba bez historie, zaloţená za účelem pronájmu nemovitosti stomatologického centra – předmětu poţadovaného úvěru. Pokud by Klient byl samostatná právnická osoba, není z pohledu Banky vhodným subjektem pro přijetí bankovního úvěru pro svou nedostatečnou délku podnikání.

S ohledem na skutečnost, ţe příjmy Klienta

budou plynout ve formě nájemného od člena ekonomicky spjaté skupiny, právnické osoby, kterou pro účely této diplomové práce nazýváme Společnost, bylo potřeba provést finanční analýzu této společnosti. Zdroje pro splácení poţadovaného úvěru budou Klientovi plynout z příjmů z nájemného od Společnosti a jiné právnické osoby - zubní laboratoře. Pro deklarování dostatečných zdrojů pro splácení úvěru bude vhodné poţadovat předloţení nájemních smluv. V rámci zásady bezpečnosti financování podnikatelského záměru Klienta pak bude potřeba navrhnout vhodné podmínky poskytnutí úvěru, které by eliminovaly riziko pouţití a návratnosti půjčených finančních prostředků. Společnost je právnická osoba, patřící do ekonomicky spjaté skupiny Klienta. Její podnikatelská činnost kontinuálně navazuje na podnikatelskou činnost společníků Společnosti. Finanční analýza zpracovaná z finančních výkazů 56

Společnosti je pro posouzení ţádosti o poskytnutí úvěru Klienta klíčová. Výsledky z finanční analýzy Společnosti jsou detailně zpracovány v předešlé kapitole. Finanční analýza absolutních i poměrových ukazatelů ukazuje na stabilní hospodaření Společnosti, promyšlené a manaţersky rozhodné vedení i na smysluplnost podnikatelského záměru Klienta. Poněvadţ se poskytnutý úvěr bude hradit zprostředkovaně z příjmů z pronájmu Klienta, je potřeba vycházet z tvorby zdrojů Společnosti, protoţe ta bude nájemcem, který bude nájemné Klientovi hradit. S ohledem na toto ekonomické propojení je pak na místě přistoupení k dluhu Klienta Společností. Pan XY a Paní XY, jsou podnikající fyzické osoby, které nejsou malými organizacemi, resp. nemají ţádné zaměstnance ani ordinace. Neprovozují lékařskou

praxi

v rozsahu

poskytování

zdravotních

výkonů,

hrazených

zdravotními pojišťovnami. Jejich odběrateli tak není ţádná ze zdravotních pojišťoven. Jejich příjmy plynou výhradně z jejich odborné aktivity a konzultační činnosti. S ohledem na skutečnost, ţe oba podnikají na základě jiného oprávnění k podnikatelské činnosti jako nestátní zdravotní zařízení, je potřeba ošetřit riziko převedení lékařské činnosti ze Společnosti zpět na Pana XY a Paní XY. Mezi Panem XY a Paní XY a Společností neexistuje ţádná ekonomická propojenost, nejsou si odběrateli ani dodavateli. Neprobíhá ţádná fakturace mezi těmito členy ekonomicky spjaté skupiny. S ohledem na všechny zjištěné skutečnosti bych navrhla aval směnky Klienta Panem XY i Paní XY.

57

3 Nabídka úvěru, cena úvěru Podmínky poskytnutí a cenu bankovního úvěru malým a středním podnikatelům nabízí obchodní banky. Jak uţ plyne z označení, jedná se ve své podstatě o obchodníka, věřitele, který podniká za účelem dosaţení zisku. S ohledem na tuto skutečnost je potřeba přistupovat k nabídce úroku za poţadovaný úvěr i k poplatkům, s poţadovaným úvěrem spojeným. Kaţdá banka má jiný systém výpočtu ceny úvěru, jinou výši obchodní marţe, odlišné náklady na poskytnutí úvěru i na provoz banky, a proto výsledná sazba jednotlivých obchodních bank bývá odlišná. Určování ceny úvěru je bankovním tajemstvím, proto po potřeby této diplomové práce budeme počítat s veřejně dostupnými výpočty a informacemi, a to pro zpracování nabídky úvěru i jeho ceny.

3.1 Nabídka úvěru Po zpracování finanční i nefinanční analýzy Klienta, Společnosti i obou společníků jako fyzických osob podnikatelů, po posouzení vzájemných vazeb v ekonomicky spjaté skupině, po zjištění vlastnické struktury investice a s ohledem na expanzi společnosti a její podnikatelský záměr Klientovi navrhuji: Investiční úvěr ve výši 8 000 000,- Kč, čerpaný na tranše, a to 3 000 000,- Kč jako refinancování jiţ proinvestované částky na základě předloţení ocenění rozestavěné nemovitosti v současné ceně obvyklé v minimální výši 4 500 000,Kč a po předloţení faktur a dokladů o jejich zaplacení v minimální výši 3 000 000,- Kč, kdy částka bude poukázána na běţný účet Klienta. Zbývající část úvěru ve výši 5 000 000,- Kč navrhuji jako účelové čerpání na účet dodavatelů po předloţení faktur. Banka poţaduje jako zajištění poţadovaného úvěru rozestavěnou nemovitost, vč. pozemku. Jako další zajišťovací instrument Banka poţaduje Ručitelský závazek

ze

strany

Společnosti,

poněvadţ

z jejích

zdrojů

bude

úvěr

zprostředkovaně splácen. Posledním zajišťovacím instrumentem bude pak blankosměnka s avaly obou společníků Klienta.

58

3.2 Náklady na poskytnutí úvěru Banka zkoumá své vlastní náklady u kaţdého nabízeného či poskytnutého úvěru, které bychom mohli rozdělit na : Náklady spojené s pořízením zdrojů – jedná se o úroky, které banka hradí za půjčené zdroje od jiných bank, ČNB či o úrok, který banka poukazuje svým klientům za jimi svěřené peníze. Náklady spojené s posouzením poskytnutí úvěru – v tomto případě se jedná o administrativní náklady, spojené s vyhodnocením úvěruschopnosti klienta, sepsáním smluvní dokumentace, samotným čerpáním jistiny úvěru. Do těchto nákladů můţeme zařadit např. i náklady na reklamu a marketing či provize hrazené třetím stranám. Náklady spojené s vedením úvěrového účtu – jde o náklady, spojené s administrativou, archivací, vedením účetnictví, propočty kapitálové přiměřenosti apod. Náklady na rezervaci zdrojů – od okamţiku podepsání úvěrové dokumentace do skutečného čerpání úvěru můţe uplynout doba, po kterou banka rezervuje výši zdrojů dle úvěrové smlouvy. Náklady spojené s rizikovou marţí – tedy náklady na ztráty, které má banka z titulu nesplácení poskytnutých úvěrů a náklady na jejich vymáhání. Tyto náklady nejsou fixními náklady, ale jsou determinovány různými proměnnými. Tím můţe být částka úvěru, doba splatnosti, způsob splácení úvěru, variabilita úrokové sazby či délka fixace úrokové sazby, bonita klienta, výše poplatků za poskytnutí úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu, pravděpodobnost defaultu, v neposlední řadě procento zajištění a další.

59

3.2.1

Úroková sazba úvěru

Jak jsme si výše popsali, do úrokové sazby vstupuje více proměnných, které mají vliv na celkovou cenu úvěru i na výslednou úrokovou sazbu. Tyto proměnné vstupují do výpočtu ceny úvěru a u kaţdého takového úvěru je potřeba sledovat jeho výnosnost. Prostřednictvím ukazatele ROE a ROI lze sledovat výnosnost konkrétního úvěru, ale i výnosnost klienta. Do výnosnosti klienta pak vstupují další ukazatele, mezi které můţeme zařadit poplatky za vedení běţného účtu, výnos z forexových transakcí, průměrné zůstatky na účtech apod. Co to vůbec ROI a ROE je? ROI je výpočet pro návratnost investice, resp. rentabilita úvěru. Vypočítá se jako čistý zisk dělený průměrnou výší investice * doba trvání úvěru. ROE označuje výpočet pro návratnost kapitálu, zjednodušeně ho můţeme vypočítat jako ROI*kapitál. Na konečnou výši úrokové sazby má značný vliv i její typ. Kaţdý klient si můţe zvolit, jakou sazbu preferuje. pohyblivá – jedná se o sazbu, která se v době trvání úvěrového obchodu můţe měnit. Je závislá na PRIBORU ČNB, EURIBORU, LIBORU či na vnitřní sazbě banky, obvykle označované jako PRIME RATE. Tato sazba můţe být označována i jako sazba variabilní. Pohyblivou úrokovou sazbu je vhodné vyuţít v takové fázi ekonomického cyklu, kdy jsou úroky za poskytnutí úvěru všeobecně na vysoké úrovni. fixní – jedná se o sazbu, kdy je dohodnutá výše úrokové míry po stanovenou dobu stejná, tedy fixní. Fixní úrokovou sazbu je vhodné vyuţít v takové fázi ekonomického cyklu, kdy jsou úroky za poskytnutí úvěru všeobecně na nízké úrovni. S tímto typem sazby se můţeme setkat i pod označením pevná sazba. Vzhledem k tomu, ţe v době ţádosti Klienta o poskytnutí podnikatelského úvěru je výše úrokových sazeb na nízké úrovni a do budoucna se očekává jejich růst, doporučuji Klientovi vyuţít fixní úrokovou sazbu na celou dobu poskytnutí poţadovaného úvěru, tj. na dobu 10 let. Také si myslím, ţe pro investiční úvěr je přijetí fixní úrokové sazby vhodnější neţ zvolení sazby pohyblivé. Jednak příjemce úvěru můţe lépe plánovat své náklady a pak jeho úrokové zatíţení z přijatého úvěru je předem známé a neohroţují ho výkyvy bankovního trhu, resp. 60

zvýšení úrokové sazby jako v případě přijetí sazby pohyblivé. Fixní úrokovou sazbu doporučuji zejména s ohledem na navrhovaný způsob anuitního splácení úvěru. Řekli jsme si, ţe do ceny úvěru vstupuje i pravděpodobnost nesplácení úvěru, která je stanovována z kritérií dle finančních výkazů, odvětví, délky historie ţadatele o úvěr apod. Také jiţ víme, ţe poskytnutí poţadovaného a námi analyzovaného úvěru není moţné postavit na finančních výkazech ani historii Klienta. Cenu úvěru bychom však na těchto ukazatelích postavit mohli. Vzhledem k tomu, ţe Klient je firma bez historie, s nízkým vlastním kapitálem, podnikající v odvětví pronájmů, je výsledná sazba 7,7% p.a. při dodrţení Bankou stanovených minimálních hodnot ROI a ROE. Tato sazba je však pro Klienta neakceptovatelná. Toto je druhý okamţik, kdy by mohlo být poskytnutí poţadovaného úvěru zmařeno, tentokráte ze strany Klienta a to pro neakceptovatelnou cenu, resp. příliš vysokou úrokovou sazbu úvěru. Ve vnitřních předpisech vybrané Banky je však moţné u podnikatelského subjektu, jehoţ stáří nepřesáhlo 18 měsíců, odvodit cenu úvěru od kapitálově silnějšího subjektu za podmínek, ţe tento subjekt podepíše ručitelský závazek k celé výši dluhu. Naskytla se nám tedy moţnost vypočítat cenu úvěru z ukazatelů Společnosti, která má pozitivní historii, dostatečnou výši vlastního kapitálu, stabilní hospodaření, mnohem lepší finanční ukazatele neţ Klient a podniká v podporovaném odvětví zdravotnictví. Se stoprocentním zajištěním úvěru bude výsledná úroková sazba poţadovaného úvěru, při dodrţení minimální hranice ukazatelů ROI a ROE u vybrané Banky, ve výši 4,3% p.a. po celou dobu splatnosti úvěru, coţ je 10 let. Jak je zřejmé, na úrokovou sazbu mají velký vliv ekonomické výsledky ţadatele o úvěr, odvětví podnikání i pravděpodobnost nesplacení. Ačkoliv jsme posuzovali stejnou výši úvěru na stejnou dobu splatnosti, u Klienta byla výsledná sazba 7,7% p.a., zatímco u Společnosti 4,3 p.a. Sazba 4,3% p.a. je jiţ pro Klienta akceptovatelná a proto můţeme přejít na moţnosti způsobu splácení poţadovaného úvěru.

3.2.2

Způsob splácení

Kaţdý klient si můţe vybrat, jakým způsobem chce poţadovaný úvěr splácet. Je pak na rozhodnutí oddělení risku, jestli poţadovaný způsob splácení bude pro banku akceptovatelný a odůvodnění. Pro vyhodnocení ţádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru Klienta jsme uvaţovali o třech moţných způsobech splácení poţadovaného úvěru. 61

Pravidelné splátky Pro pravidelné splátky je charakteristické, ţe příjemce úvěru, dluţník, splácí k dohodnutému dni v měsíci konstantní výši splátky jistiny, kterou vypočteme jako poměr výše jistiny a dobou splatnosti v měsících. Poslední den v měsíci jsou pak účtovány úroky z nesplacené výše jistiny. Pro poţadovaný úvěr Klientem by splátkový kalendář s pravidelnou splátkou a výší úroku 4,3% p.a. vypadal následovně: Výpočet splátkového kalendáře Počet splátek Výše úvěru Splátka č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

67 796,61

118 8 000 000

Výše splátky Zůstatek úvěru 67 796,61 7 932 203,39 67 796,61 7 864 406,78 67 796,61 7 796 610,17 67 796,61 7 728 813,56 67 796,61 7 661 016,95 67 796,61 7 593 220,34 67 796,61 7 525 423,73 67 796,61 7 457 627,12 67 796,61 7 389 830,51 67 796,61 7 322 033,90 67 796,61 7 254 237,29 67 796,61 7 186 440,68 67 796,61 7 118 644,07 67 796,61 7 050 847,46 67 796,61 6 983 050,85 67 796,61 6 915 254,24 67 796,61 6 847 457,63 67 796,61 6 779 661,02 67 796,61 6 711 864,41 67 796,61 6 644 067,80 67 796,61 6 576 271,19 67 796,61 6 508 474,58 67 796,61 6 440 677,97 67 796,61 6 372 881,36 67 796,61 6 305 084,75 62

Úrok 4,3

4,3

Úrok Úroková sazba Splátka + úrok 28 666,67 4,3 96 463,28 28 423,73 4,3 96 220,34 28 180,79 4,3 95 977,40 27 937,85 4,3 95 734,46 27 694,92 4,3 95 491,53 27 451,98 4,3 95 248,59 27 209,04 4,3 95 005,65 26 966,10 4,3 94 762,71 26 723,16 4,3 94 519,77 26 480,23 4,3 94 276,84 26 237,29 4,3 94 033,90 25 994,35 4,3 93 790,96 25 751,41 4,3 93 548,02 25 508,47 4,3 93 305,08 25 265,54 4,3 93 062,15 25 022,60 4,3 92 819,21 24 779,66 4,3 92 576,27 24 536,72 4,3 92 333,33 24 293,79 4,3 92 090,40 24 050,85 4,3 91 847,46 23 807,91 4,3 91 604,52 23 564,97 4,3 91 361,58 23 322,03 4,3 91 118,64 23 079,10 4,3 90 875,71 22 836,16 4,3 90 632,77

26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65

67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61

6 237 288,14 6 169 491,53 6 101 694,92 6 033 898,31 5 966 101,69 5 898 305,08 5 830 508,47 5 762 711,86 5 694 915,25 5 627 118,64 5 559 322,03 5 491 525,42 5 423 728,81 5 355 932,20 5 288 135,59 5 220 338,98 5 152 542,37 5 084 745,76 5 016 949,15 4 949 152,54 4 881 355,93 4 813 559,32 4 745 762,71 4 677 966,10 4 610 169,49 4 542 372,88 4 474 576,27 4 406 779,66 4 338 983,05 4 271 186,44 4 203 389,83 4 135 593,22 4 067 796,61 4 000 000,00 3 932 203,39 3 864 406,78 3 796 610,17 3 728 813,56 3 661 016,95 3 593 220,34

22 593,22 22 350,28 22 107,34 21 864,41 21 621,47 21 378,53 21 135,59 20 892,66 20 649,72 20 406,78 20 163,84 19 920,90 19 677,97 19 435,03 19 192,09 18 949,15 18 706,21 18 463,28 18 220,34 17 977,40 17 734,46 17 491,53 17 248,59 17 005,65 16 762,71 16 519,77 16 276,84 16 033,90 15 790,96 15 548,02 15 305,08 15 062,15 14 819,21 14 576,27 14 333,33 14 090,40 13 847,46 13 604,52 13 361,58 13 118,64 63

4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3

90 389,83 90 146,89 89 903,95 89 661,02 89 418,08 89 175,14 88 932,20 88 689,27 88 446,33 88 203,39 87 960,45 87 717,51 87 474,58 87 231,64 86 988,70 86 745,76 86 502,82 86 259,89 86 016,95 85 774,01 85 531,07 85 288,14 85 045,20 84 802,26 84 559,32 84 316,38 84 073,45 83 830,51 83 587,57 83 344,63 83 101,69 82 858,76 82 615,82 82 372,88 82 129,94 81 887,01 81 644,07 81 401,13 81 158,19 80 915,25

66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105

67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61

3 525 423,73 3 457 627,12 3 389 830,51 3 322 033,90 3 254 237,29 3 186 440,68 3 118 644,07 3 050 847,46 2 983 050,85 2 915 254,24 2 847 457,63 2 779 661,02 2 711 864,41 2 644 067,80 2 576 271,19 2 508 474,58 2 440 677,97 2 372 881,36 2 305 084,75 2 237 288,14 2 169 491,53 2 101 694,92 2 033 898,31 1 966 101,69 1 898 305,08 1 830 508,47 1 762 711,86 1 694 915,25 1 627 118,64 1 559 322,03 1 491 525,42 1 423 728,81 1 355 932,20 1 288 135,59 1 220 338,98 1 152 542,37 1 084 745,76 1 016 949,15 949 152,54 881 355,93

12 875,71 12 632,77 12 389,83 12 146,89 11 903,95 11 661,02 11 418,08 11 175,14 10 932,20 10 689,27 10 446,33 10 203,39 9 960,45 9 717,51 9 474,58 9 231,64 8 988,70 8 745,76 8 502,82 8 259,89 8 016,95 7 774,01 7 531,07 7 288,14 7 045,20 6 802,26 6 559,32 6 316,38 6 073,45 5 830,51 5 587,57 5 344,63 5 101,69 4 858,76 4 615,82 4 372,88 4 129,94 3 887,01 3 644,07 3 401,13 64

4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3

80 672,32 80 429,38 80 186,44 79 943,50 79 700,56 79 457,63 79 214,69 78 971,75 78 728,81 78 485,88 78 242,94 78 000,00 77 757,06 77 514,12 77 271,19 77 028,25 76 785,31 76 542,37 76 299,44 76 056,50 75 813,56 75 570,62 75 327,68 75 084,75 74 841,81 74 598,87 74 355,93 74 112,99 73 870,06 73 627,12 73 384,18 73 141,24 72 898,31 72 655,37 72 412,43 72 169,49 71 926,55 71 683,62 71 440,68 71 197,74

106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118

67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61 67 796,61

813 559,32 745 762,71 677 966,10 610 169,49 542 372,88 474 576,27 406 779,66 338 983,05 271 186,44 203 389,83 135 593,22 67 796,61 0

3 158,19 2 915,25 2 672,32 2 429,38 2 186,44 1 943,50 1 700,56 1 457,63 1 214,69 971,75 728,81 485,88 242,94

4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3 4,3

70 954,80 70 711,86 70 468,93 70 225,99 69 983,05 69 740,11 69 497,18 69 254,24 69 011,30 68 768,36 68 525,42 68 282,49 68 039,55

Individuální splátky Individuální splátky jsou takové splátky, kdy je poměrná část splátkové povinnosti rozloţena do let, nikoliv do měsíců. Klient platí jen jednu splátku jistiny ročně, popřípadě jednu větší splátku jistiny a 11 splátek niţších či čtvrtletní splátky nebo splátky v různé výši dle potřeb klienta. Úroky z nesplacené výše jistiny se platí stejně jako u splátek pravidelných na konci měsíce. Individuální splátky jsou vhodné pro klienty se sezonní výrobou, např. zemědělce, kteří mají majoritní část příjmů jen v poměrně krátkém ročním období. Anuitní splátky „Pravidelná fixní měsíční splátka úvěru, která se skládá z úmoru (splátka jistiny) a úroků. Její výše se po dobu fixace úrokové sazby nemění. V průběhu doby splácení dochází ve splátce ke změně poměru mezi jistinou a úroky.“20 Poměr jistiny a úroku ve splátce je v počátku splácení ve prospěch úroků, kdy podíl splácených úroků k celkové splátce tvoří nadpoloviční podíl. Tento poměr se se zvyšujícím počtem zaplacených splátek sniţuje a zrychluje tak splácení jistiny. Výši úroků a výši splátky jistiny v anuitních splátkách ovlivňuje nejen úroková sazba, ale i délka splatnosti. „S přibývající délkou splatnosti roste podíl placených úroků oproti splátce

20

http://www.hyposervis.cz/nejlepsi-hypoteka/hypotecni-slovnik.html

65

jistiny. S rostoucí úrokovou sazbou roste podíl placených úroků.“21 Délka úvěru obecně zlepšuje profitabilitu, záleţí ovšem na zvoleném splátkovém kalendáři. Při anuitních splátkách to znamená, ţe se úvěr splácí pomaleji, tudíţ je déle z čeho úročit. Anuitní splácení je nejrozšířenějším způsobem splácení hypotečních úvěrů v České republice. To, ţe je klientovi známa výše splátky, která je po celou dobu splatnosti, resp. fixace úrokové sazby neměnná, umoţňuje sofistikovanější kalkulaci budoucích výdajů podniku. Pro poţadovaný úvěr našeho Klienta by měsíční anuitní splátka byla ve výši 83 257,- Kč.

3.2.3

Poplatky spojené s poskytnutím úvěru

Pro kalkulaci výnosnosti úvěru ze strany Banky a nákladů na úvěr ze strany Klienta je nezbytné započítání poplatků, spojených s poskytnutím/přijetím úvěru. Jedná se o sloţku úvěru, která vstupuje do ceny úvěru a je tak jednou ze sloţek, která přímo ovlivňuje výši úroku za poskytnutý úvěr. Kaţdá banka má jinou cenovou politiku, odlišnou konstrukci výpočtu ceny úvěru i odlišnou plánovanou marţi na poskytnutí úvěru. V následující tabulce si ukáţeme, jak můţe poplatek za poskytnutí úvěru ovlivnit úvěrové zatíţení a tím i celkovou cenu úvěru při zachování stejné výše ROI i ROE.

Tabulka č. 9 Výše úvěru

Měsíční poplatek fixní úrok za vedení v % p.a. úvěrového účtu

jistina + úrok

poplatek za poskytnutí úvěru

poplatek za vedení náklady na úvěr úvěrové účtu CELKEM za celé období

8 000 000,00 Kč

200,00 Kč

4,30

9 705 675,00 Kč 40 000,00 Kč 24 000,00 Kč 9 769 675,00 Kč

8 000 000,00 Kč

200,00 Kč

4,40

9 745 323,00 Kč

0,00 Kč

8 000 000,00 Kč

0,00 Kč

4,45

9 765 157,00 Kč

0,00 Kč

24 000,00 Kč 9 769 323,00 Kč 0,00 Kč

9 765 157,00 Kč

Z uvedených výpočtů je zřejmé, ţe poplatky za poskytnutí úvěru i poplatky za vedení úvěrového účtu sice ovlivňují úrokovou sazbu, ale na výsledné náklady úvěru ze strany Klienta v souvislosti s měnící se výší úrokové sazby nemají aţ takový vliv. Je tak pouze na jednání zástupce věřitele a dluţníka, jakou formu zvolí. Některý klient je citlivý na poplatky,

21

http://www.hypoindex.cz/anuitni-splatka-hypoteky-co-prinasi/

66

jiný na úrokovou sazbu. Je tak potřeba citlivě volit kombinaci úrokového zatíţení a výše poplatků tak, aby bylo splněno klientovo očekávání ceny za poţadovaný úvěr.

3.2.4

Návrh způsobu splátek a výše poplatků

Pro poţadovaný úvěr navrhuji anuitní splácení s fixní úrokovou sazbou po celou dobu trvání úvěru ve výši měsíční splátky 83 257,- Kč po dobu splácení 10 let a v počtu 118 splátek ze třech důvodů: 1.

Klientovi bude známa výše splátky, která bude po celou dobu splácení úvěru neměnná a Klient tak můţe lépe plánovat své cash flow, popř. další investice.

2.

Klient

bude

splátky

úvěru

hradit

zprostředkovaně

z příjmů

z nájemného. Při anuitním splácení tak bude vědět výši měsíční/roční splátky, coţ mu umoţní lepší kalkulaci nájemného. 3.

Klient rozšířil svou činnost, pro kterou přijal nové zaměstnance, coţ si vyţádalo zvýšené náklady na mzdy a odvody s nimi spojené. Zvolili bychom pravidelný splátkový kalendář, pak by finanční zatíţení v prvních letech úvěru bylo vyšší neţ při anuitních splátkách a mohlo by dojít k ohroţení cash flow Společnosti.

Navrţení pravidelných splátek Klientovi v době expanze a zvýšených nákladů by mohlo ohrozit jeho cash flow v počátečních letech splácení poţadovaného úvěru. Stejně tak nepravidelné splátky nejsou vhodnou formou splácení pro Klienta, poněvadţ se nejedná o sezonní výrobu a pravidelnost splátkové povinnosti Klientovi umoţní lepší měsíční kalkulaci výdajů. A proč 118 měsíců? V podmínkách konkrétní vybrané Banky je maximální splatnost úvěru 120 měsíců. Tudíţ doba od podpisu úvěrové smlouvy do dne splatnosti nesmí tuto dobu přesáhnout. Poněvadţ klient bude 1. měsíc podepisovat úvěrovou smlouvu a podle dohody do konce 2. měsíce úvěr vyčerpá, zbývá do 120. měsíce splatnosti 118 měsíců.

67

4

Zajištění úvěru, záruky a ručitelství

„Úvěrové obchody bank jsou svým charakterem značně rizikové. V rámci zpracování kaţdé ţádosti o úvěr se proto musí kaţdá banka zabývat minimalizací úvěrových rizik a řešením jak se nejlépe zajistit proti těmto rizikům.“22 „Zajištění úvěru zahrnuje různá opatření a nástroje, jimiţ se banka chrání před nepříznivými důsledky, které pro ně vyplývají z úvěrových rizik.“23

Úvěry poskytované

malým a středním podnikatelům mohou, ale nemusí být

zajištěné. Zajištění úvěru však přináší bance větší jistotu, ţe v případě platební neschopnosti klienta dostane půjčené finanční prostředky zpět. Zajištění úvěru s sebou nese zpravidla i niţší úrok, neţ při přijetí úvěru nezajištěného. Zajištění je tedy instrument, který Banka akceptuje pro krytí pohledávky. Dle priority jistícího instrumentu můţeme povaţovat jako zajištění: Zástavní právo k penězům Bankovní záruky Záruky jiných osob, např. vládou, ČNB, mateřskou společností, společností v ekonomicky spjaté skupině apod. Nemovitosti Směnky Skladištní listy jako cenné papíry Zásoby, které můţeme podle svého charakteru dále dělit na zásoby materiálu, výrobků, polotovarů, nedokončené výroby, zvířat a zboţí Pohledávky

22

FREIBERG, František.; Bankovnictví, 1. vydání, Vydavatelství ČVUT 2000 – 181 s. ISBN 80-01-02106-8, str. 111 23 http://www.unium.cz/materialy/0/0/uvery-m20270-p1.html

68

Výrobní zařízení jako jsou technologie, stroje a zařízení Ostatní movité věci Jednotlivým zajišťovacím instrumentů přiřazují banky koeficienty, podle kterých je pak přepočítávána hodnota zajištění poţadovaného úvěru. Pro zajištění poţadovaného úvěru Klienta se blíţe zaměříme na instrumenty, vhodné pro vytvoření konstrukce poţadovaného úvěru a doporučení nejvhodnějšího produktu a kladné vyřešení ţádosti o poskytnutí úvěru, resp. samotné poskytnutí úvěru.

4.1 Bankovní záruky „Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí věřitele do výše určité peněţní částky podle obsahu záruční listiny, jestliţe určitá třetí osoba (dluţník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Z tohoto ustanovení obchodního zákoníku vyplývá, ţe bankovní záruka musí mít vţdy písemnou formu. Banka poskytuje na podkladě bankovní záruky plnění vţdy v peněţité formě, i kdyţ bankovní záruka zajišťuje závazek jiný neţ platební. Bankovní záruka je jednostranným písemným prohlášením ručící banky vůči příjemci záruky (beneficientovi). Má být neodvolatelná, po vystavení záruky a jejím odeslání či předání beneficientovi nemůţe jiţ banka, která záruku vystavila, na jejím znění nic měnit ani záruku zrušit bez souhlasu beneficienta záruky.“24 Bankovní záruka není vhodným instrumentem k zajištění poţadovaného úvěru, poněvadţ by Klient byl nucen oslovit další banku o vystavení takovéto bankovní záruky, kterou by musel zajistit jiným zajišťovacím instrumentem, a jednalo by se ve své podstatě o nadbytečný mezičlánek celého obchodu.

24

http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Verejne-drazby/Sloupek-pro-drazebniky/Informacepro-drazebniky/Bankovni-zaruka

69

4.1.1

Záruka Českomoravská záruční a rozvojové banky, a.s. ( ČMZRB)

pro malé a střední podnikatele Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., poskytuje M-záruky za úvěry malým a středním podnikatelům. Záruka je poskytována : bez zajištění za cenu maximálně 0,3% p. a. z výše záruky aţ do výše 70% jistiny úvěru M-záruka ČMZRB se jeví jako vhodný zajišťovací instrument k poskytnutí poţadovaného investičního úvěru ve výši 5 000 000,- Kč. Při vyuţití M-záruky ČMZRB by pak muselo dojít k rozdělení poţadovaného úvěru na dvě úvěrové smlouvy, z nichţ jedna smlouva by byla na částku 5 000 000,- Kč a druhá na částku 3 000 000,- Kč. K tomuto rozdělení jsem přistoupila na základě podmínky ČMZRB, kterou je zajištění úvěru v maximální částce 5 000 000,- Kč.

4.1.2

Základní předpoklady k získání M-záruky ČMZRB a

jejich vyhodnocení. Ţadatel o poskytnutí M-záruky ČMZRB musí splňovat základní podmínky jejího poskytnutí. Při nesplnění jedné z podmínek není záruka poskytnuta. Proveďme si vyhodnocení těchto podmínek, abychom mohli doporučit nejvhodnější variantu poskytnutí poţadovaného podnikatelského úvěru. 1.

Ţadatel splňuje definici malého podnikatele – ANO, SPLŇUJE

2.

Ţadatel nemá ke dni podání ţádosti nedoplatky vůči státu, ev. zaměstnancům – NEMÁ, SPLŇUJE

3.

Ţadatel nepodniká v oblasti zemědělství, rybolovu a akvakultury – NEPODNIKÁ, SPLŇUJE

70

4.

Projekt je realizován v podporovaných oborech ekonomických činností - ANO, SPLŇUJE a. Výše zaručovaného úvěru je maximálně 5 000 000,- Kč – ANO, SPLŇUJE za předpokladu rozdělení původně poţadované částky 8 000 000,- Kč na částku 5 000 000,-Kč a 3 000 000,- Kč.

5.

Ţadatel splňuje podmínku de minimis. „Podle článku 2 nařízení Komise č. 1998/2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis nesmí být podnikateli poskytnuta za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období podpora malého rozsahu přesahující v součtu částku 200 000 EUR, v případě podpory v odvětví silniční dopravy 100 000 EUR. Pro přepočet Kč/EUR se pouţije kurz Evropské centrální banky stanovený ke dni, kdy byla/je kaţdá jednotlivá podpora malého rozsahu poskytnuta.“25 – NEBYLA POSKYTNUTA, SPLŇUJE

6.

Majetek získaný s pomocí zaručovaného úvěru nebude dále převáţně pronajímán – BUDE, NESPLŇUJE

Ze zpracovaných finančních i nefinančních analýz víme, ţe došlo k porušení jedné z podmínek poskytnutí M-záruky ČMZRB a je zřejmé, ţe zajištění poţadovaného úvěru touto M-zárukou není moţné. Majetek, stomatologické centrum, který bude hrazen ze získaného úvěru, bude dále z majoritní části pronajímán. To Klienta diskvalifikuje z přijetí zajištění Mzáruky ČMZRB.

4.2 Záruky jiných osob Do této kategorie zahrnujeme některé formy zajištění, mezi které můţeme zařadit: Ručení jiné právnické osoby Ručení vlády ČR Ručení mezinárodních finančních institucí 25

http://www.cmzrb.cz/podpora-maleho-a-stredniho-podnikani/podpora-maleho-rozsahu-pravidlo-de-minimis

71

Ručení institucí řízených nebo podporovaných vládou ČR Ručení jiné právnické osoby Poskytnutí úvěru Klientovi vychází z finanční analýzy jiné právnické osoby a jeho splácení bude zprostředkované z příjmů této právnické osoby. Z tohoto důvodu je nutné přistoupení k závazku ze strany Společnosti. Společnosti tak bude předloţen k podpisu neodvolatelný Ručitelský závazek na celou výši poskytnutého úvěru, a zároveň na celou dobu poskytnutí poţadovaného úvěru Klientem. Přistupitel, v našem případě Společnost, se v něm zavazuje, ţe splní za dluţníka, v našem případě za Klienta, závazek a bere na vědomí, ţe tímto je spolu s dluţníkem zavázán Bance společně a nerozdílně. S ohledem na skutečnost, zjištěnou z finanční i nefinanční analýzy Klienta, ţe Klient nesplňuje podmínky poskytnutí poţadovaného úvěru vybranou Bankou a poskytnutí je moţné pouze v případě přistoupení k závazku ze strany Společnosti, navrhuji právě tento zajišťovací instrument.

4.3 Zástavní právo k nemovitosti Jedním z nejvíce vyuţívaných zajišťovacích instrumentů je zástavní právo k nemovitosti. Mezi nemovitosti řadíme veškeré stavby trvalého charakteru, pevně spojeny se zemí, pozemky a zemědělskou půdu. Stavba musí být umístěna na vlastním pozemku zástavního dluţníka nebo zástavce. Zástavní právo k nemovitosti je bankou většinou akceptovatelné i v případě, kdy se stavba nachází na cizím pozemku, ke kterému jsou zajištěna práva pro vlastníka stavby na dobu delší, neţ bude úvěrový vztah. Nemovitosti můţeme rozdělit dle jejich vyuţití na: Rezidenční Nerezidenční

72

4.3.1

Rezidenční nemovitosti

Mezi rezidenční nemovitosti řadíme veškeré stavby trvalého charakteru, pevně spojeny se zemí, které svým charakterem slouţí k bydlení. Na výpisu z katastru nemovitostí je moţné údaj o charakteru stavby získat, ale pro věrohodné vyhodnocení skutečného stavu a charakteru stavby je nutná dohlídka nemovitosti Bankéřem na místě. Rezidenční nemovitost můţe částečně slouţit k podnikatelské činnosti, ale z více jak 50% musí slouţit k trvalému bydlení. V takovém případě se jedná o rezidenční nemovitost. Rezidenční nemovitosti mají obvykle vyšší přepočítací koeficient, neţ nemovitosti nerezidenční. Podle popisu novostavby v této práci i podle charakteru podnikatelského záměru, předloţeného Klientem, je zřejmé, ţe vystavovanou nemovitost nelze zařadit mezi nemovitosti rezidenční.

4.3.2

Nerezidenční nemovitosti

Vyloučili jsme moţnost, ţe v případě poskytnutí úvěru na výstavbu stomatologického centra se jedná o rezidenční nemovitost, je tedy zřejmé, ţe zástavní právo bude zřízeno k nerezidenční nemovitosti. Koeficient akceptace je obvykle u nerezidenčních nemovitostí niţší, neţ je tomu u nemovitostí rezidenčních. My budeme počítat s koeficientem akceptace pro nerezidenční nemovitosti 70%. Z tohoto koeficientu a celkové konstrukce úvěru, kdy dojde k výplatě části úvěru ve výši 3 000 000,- Kč na běţný účet Klienta jako refinancování jiţ investovaných prostředků, dokáţeme spočítat minimální současnou hodnotu nemovitosti, potřebnou pro 100% zajištění úvěru. Výše procenta zajištění je důleţitá pro zhodnocení rizika i pro stanovení ceny za poskytnutí úvěru. Z analýzy finančních výkazů Klienta jsme zjistili, ţe vlastníkem pozemku je jiná osoba, neţ je vlastník stavby.

4.3.3

Vlastnictví financované nemovitosti Pro potřeby sepsání smluvní dokumentace, resp. zástavní smlouvy k nemovitostem, je důleţité zjistit nejen vlastníka předmětu úvěru, ale i vlastníka pozemku pod stavbou a vlastníka pozemků, pro zajištění přístupových cest ke stavbě. V ideálním případě je vlastníkem jedna a tatáţ osoba. Pokud je vlastníkem pozemku jiná osoba, můţe buď

73

souhlasit nebo nesouhlasit se zřízením zástavního práva k pozemku. Pokud se zřízením zástavního práva: souhlasí, pak je zajišťovacím instrumentem Banky zástavní právo ke stavbě i k pozemku a to na základě zástavních smluv minimálně dvou rozdílných zástavců, nesouhlasí, pak je potřeba doloţit zajištění nájemního práva pro vlastníka stavby na dobu delší, neţ bude úvěrový vztah. Pokud by tento dokument nebyl doloţen, stala by se stavba nevhodným zajišťovacím instrumentem. Z analýzy finančních výkazů osob v ekonomicky spjaté skupině, kontrolou dle výpisů z Katastru nemovitostí i z místního šetření vyplývá, ţe: vlastníkem pozemku je Společnost, Obrázek č. 5 - Pozemek

Zdroj: http://nemovitosti-reality.hyperinzerce.cz/stavebni-parcely/inzerat/5538968-stavebni-pozemeksedlec-praha-vychod-2100kc-m2-nabidka-praha/

74

vlastníkem rozestavěné stavby je Klient.

Obrázek č. 6 - Rozestavěná nemovitost

Jiţ bylo konstatováno, ţe pokud se stavba nachází na cizím pozemku, je potřeba zajistit práva pro vlastníka stavby na dobu delší, neţ bude úvěrový vztah. To platí v případě, ţe vlastník pozemku nesouhlasí se zřízením zástavního práva k jeho nemovitosti. V našem případě bude Banka Klientovi navrhovat zřízení zástavního práva ke stavbě i k pozemkům, a to k pozemku pod stavbou i k pozemku, zajišťující přístup ke stavbě. Aby Banka minimalizovala riziko, které by mohlo vzniknout v případě budoucího prodeje nemovitosti Klientem, bude poţadovat zajištění přístupu k nemovitosti zřízením věcného břemena či jinou formou, na které se s Klientem dohodne.

4.3.4

Posouzení vhodnosti zastavované nemovitosti

Zástava by mohla být označena jako nevhodná i z dalších důvodů. Mezi tyto důvody můţeme zařadit např.: jiţ zapsaná zástavní práva k nemovitosti, exekuční zástavní práva, soudcovské zástavní právo, neakceptovatelná věcná břemena apod. Kaţdá úvěrující banka, která jako zajišťovací instrument pouţije zástavní právo k nemovitosti, vyţaduje, aby zástavní právo za Bankou bylo na listu vlastnictví zapsáno jako první v pořadí.

75

K zástavě nemovitosti se váţe i zástavní právo k pohledávkám z pojistného plnění. Nemovitost, která je předmětem zástavy, musí být pojištěna proti ţivelným pohromám a to po celou dobu, kdy slouţí jako zajišťovací instrument pohledávek Banky. Pojišťovně, u které je předmětná nemovitost pojištěna, je pak zasílán dokument Oznámení o zástavě pohledávek. Na základě tohoto Oznámení je pojišťovna v případě pojistné události, vyšší neţ Oznámením určená částka, povinna poţádat Banku o uvolnění pojistného plnění v případě výplaty pojistného plnění.

4.3.5

Ocenění nemovitosti

Pro výpočet procenta zajištění poţadovaného úvěru je nutné znát trţní cenu zastavované nemovitosti. Pro doloţení trţní ceny není akceptovatelná kupní cena ani náklady na výstavbu nemovitosti. Trţní cenu je potřeba doloţit předloţením Ocenění nemovitosti, které zpracuje certifikovaný odhadce, který je obvykle ve smluvním vztahu s Bankou. Tento odhadce není zaměstnancem banky, ale pracuje podle její metodiky oceňování. Určuje obvyklou cenu nemovitosti s ohledem na její polohu, stáří, vyuţitelnost, prodejnost, dostupnost, u nerezidenční nemovitosti zpracovává a zohledňuje i její výnosovou hodnotu. V případě rozestavěné nemovitosti je pak Bankou poţadováno ocenění ceny současné a ceny budoucí, tj. ceny po dokončení a kolaudaci stavby. Propočet očekávané úvěrové angaţovanosti Klienta, koeficientu akceptace nerezidenční nemovitosti a ceny obvyklé se pak odráţí v procentu zajištění navrhovaného úvěru, které má vliv nejen na výši úvěru, ale i na jeho cenu. Před samotným čerpáním úvěrového obchodu probíhá supervize vypracovaného ocenění pracovníkem Banky. V jeho kompetenci je moţnost upravit cenu zjišťovanou a deklarovanou odhadcem či poţadovat splnění podmínek, které se váţou k zastavované nemovitosti. Splnění těchto podmínek můţe být poţadováno před samotným čerpáním úvěru, a nebo po jeho načerpání. Mezi tyto podmínky můţeme zařadit např.: Zřízení vědného břemene přístupu Legalizaci vedlejších staveb, které nejsou zapsány na listu vlastnictví

76

Zapsání změny způsobu uţívání stavby v souladu s faktickým stavem, zjištěným v předloţeném ocenění V případě sníţení ceny obvyklé supervizorem můţe být na klientovi poţadováno dozajištění úvěru.

4.4 Směnky Směnka je cenný papír, který se řídí dle zákona č. 191/1950 Sb., směnečný zákon. Výstavce směnky nebo blankosměnky je směnečně zavázán společně s uzavřením dohody o způsobu vyplnění blankosměnky v souladu se zákonem. „Blankosměnka (tedy tzv. směnka neúplná) je směnka, která v okamţiku své emise záměrně a dočasně postrádá minimálně jednu svoji podstatnou náleţitost, případně směnečnou doloţku. Jedná se tak o směnku (ať jiţ vlastní nebo cizí) s neúplným obsahem, která je emitována s vědomím, ţe ji její drţitel na základě dohody o vyplňovacím právu následně doplní na směnku úplnou. Pojmovým rysem blankosměnky je tedy její neúplnost, avšak pouze taková, která nezpůsobuje její neplatnost. Neúplnost blankosměnky proto předně nesmí být náhodná, ale záměrná.“26 Blankosměnka musí být podepsaná tzv. blankopodpisatelem, kterým je obvykle výstavce blankosměnky. Blankosměnka můţe být podepsána i tzv. rukojmím, coţ je avalista či avalisté směnky, kteří přistupují k závazku společně. V předešlých kapitolách jsem se zmínila o tom, ţe oba společníci Klienta i Společnosti podnikají ještě jako samostatně podnikající fyzické osoby. Jejich podnikatelská činnost, resp. oprávnění k podnikatelské činnosti je stejného charakteru, jako oprávnění k podnikatelské činnosti Společnosti. Abychom eliminovali riziko, které by vzniklo převedením podnikatelských aktivit ze Společnosti na fyzické osoby, navrhuji jako další zajišťovací instrument blankosměnku Klienta s avalem Pana XY i Paní XY.

26

http://www.epravo.cz/top/clanky/blankosmenka-45592.html

77

5

Doporučení nejvhodnějšího produktu

Na tomto místě bych ráda shrnula základní fakta, která byla zjištěna od prvního kontaktu Banky s Klientem, očekávání Klienta a podmínky poskytnutí úvěru tak, aby byla sladěna očekávání Klienta s moţnostmi vybrané Banky při ošetření všech známých rizik Banky. Vybraný Klient oslovil vybranou Banku s ţádostí o poskytnutí investičního úvěru ve výši 5 000 000 ,- Kč na maximální moţnou dobu, a zároveň poskytnutí provozního úvěru ve výši 3 000 000,- Kč. Klient neprokázal potřebu provozního financování, proto bylo ustoupeno od poskytnutí provozního úvěru dle ţádosti Klienta. Banka se domnívá, ţe nebyl splněn předmět úvěru pro jeho poskytnutí. Podnikatelský záměr Klienta je čistě investiční, provozní náklady na provoz vystavovaného stomatologického centra budou hrazeny z nájmů od Společnosti a zubní laboratoře. Klientovi bylo navrţeno poskytnutí investičního úvěru ve výši 8 000 000,- Kč na dobu 10 let, coţ je maximální moţná splatnost úvěru u vybrané Banky. Vzhledem k tomu, ţe klient očekával částku 3 000 000,- Kč jako neúčelové peníze, bude tato částka čerpána jako refinancování jiţ proinvestovaných finančních prostředků na běţný účet Klienta. Zbývající část úvěru ve výši 5 000 000,- Kč bude čerpána na účty dodavatelů na základě předloţených faktur. Klientovi byla doporučena fixní úroková sazba po celou dobu splácení úvěru a anuitní splátky s ohledem na povahu úvěru a s přihlédnutím k moţnosti lepšího plánování výdajů a peněţních toků celé ekonomicky spjaté skupiny. Pro ošetření všech rizik, která by mohla v souvislosti s poskytnutím úvěru nastat, se Banka s Klientem dohodla na následujících podmínkách poskytnutí úvěru. Podmínky můţeme rozdělit na odkládací podmínky čerpání úvěru, které je potřeba splnit před samotným čerpáním úvěru a ostatní podmínky, které musí být plněny po celou dobu platnosti úvěru.

5.1 Odkládací podmínky čerpání úvěru Aby mohl Klient načerpat finanční prostředky dle úvěrové smlouvy, uzavřené mezi Bankou jako věřitelem a Klientem jako dluţníkem, je potřeba splnit odkládací podmínky, na kterých

78

se Klient s Bankou dohodl a kterými Banka ošetřuje budoucí riziko návratnosti půjčených finančních prostředků. Z důvodu ochrany rizika Banky a po projednání akceptovatelnosti s Klientem doporučuji následující odkládací podmínky čerpání úvěru : 1.

Předloţení ocenění zpracované smluvním certifikovaným odhadcem, kde

minimální cena současná bude 4 500 000,- Kč – oceněním Klient doloţí Bance existenci objektu úvěru a jím deklarované pouţití finančních prostředků, resp. prostavěnost. 2.

Zástava rozestavěné nemovitosti Klientem a pozemku Společností –

zástava objektu úvěru je nejpouţívanějším zajišťovacím instrumentem, kterou si Banka jako zástavní věřitel zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků. 3.

Přistoupení k dluhu ze strany Společnosti – Klient je nově a účelově vzniklá

právnická osoba, od jejíhoţ vzniku neuplynulo 18 měsíců. Banka této právnické osobě dle svých předpisů nemůţe poskytnout ţádný úvěr. Poţadovaný úvěr bude navíc splácen zprostředkovaně z příjmů z nájemného od Společnosti. Klient a Společnost jsou osoby v ekonomicky spjaté skupině. 4.

Blankosměnka ze strany Klienta s avalem obou společníků – vzhledem

k tomu, ţe společníci Klienta jsou zároveň společníky Společnosti, která má stejné podnikatelské oprávnění jako oba společníci, Banka chtěla eliminovat riziko převedení činnosti z právnické osoby na fyzické osoby a ukončení tak činnosti Společnosti, z jejíchţ příjmů se zprostředkovaně budou hradit splátky úvěru. 5.

Převedení vlastnictví pozemku ze Společnosti na Klienta místo původně

zamýšleného zřízení věcného břemene přístupu k nemovitosti – Klientovi bylo navrţeno zřízení věcného břemene přístupu k předmětu úvěru pro ošetření rizika případné změny vlastnictví objektu úvěru a nesnází, které by pak mohly vzniknout. Klientovi přišlo jako lepší varianta převedení pozemku ze Společnosti na Klienta, coţ Banka pozitivně kvitovala. Došlo tak k ucelení vlastnictví všech zastavovaných nemovitostí. 6.

Předloţení nájemních smluv Klienta a Společnosti a Klienta a zubní

laboratoře, prokazující poukazování nájemného na běţný účet Klienta, vedený u 79

Banky, a zároveň prokazující smluvní nájemné v celkové roční výši minimálně 999 084,-Kč – vzhledem k tomu, ţe anuitní splátky úvěru budou hrazeny zprostředkovaně z nájemného Společnosti a zubní laboratoře, je potřeba předloţení nájemních smluv s celkovou minimální výší ročního nájemného 999 084,- Kč. 7.

Předloţení potvrzení o neexistenci dluhů vůči orgánům státní správy

Klienta a Společnosti – jelikoţ se jedná o nového klienta Banky, podle svých vnitřních předpisů poţaduje Banka předloţení potvrzení o neexistenci dluhu, aby si tak ověřila splátkovou morálku Klienta. S ohledem na skutečnost, ţe Klientova podnikatelská historie je příliš krátká, Banka poţaduje předloţení stejných dokladů i od Společnosti, která přistupuje k závazku jako ručitel.

5.2 Ostatní podmínky Banky po čerpání 1.

Do doby úplného splacení čerpaného úvěru nenavyšování úvěrové

angaţovanosti z úvěrových smluv osob v ekonomicky spjaté skupině bez souhlasu Banky – s ohledem na výši předpokládaného nájemného, které Klientovi bude plynout z pronájmu objektu úvěru, a z výše splátkové povinnosti, Banka touto podmínku ošetřuje riziko navyšování úvěrové angaţovanosti a tím i splátkové povinnosti, které by mohlo ohrozit návratnost Bankou poskytnutých prostředků. 2.

Do doby úplného splacení čerpaného úvěru nenavyšování úvěrové

angaţovanosti z leasingových smluv nad 1 000 000,- Kč za rok, a to všech osob v ekonomicky spjaté skupině, bez souhlasu Banky – jedná se o ošetření stejného rizika jako u předešlé podmínky. U této podmínky však bylo přihlédnuto ke skutečnosti, ţe

Společnost k 31.12.2012 hradí leasingové splátky jako nájemné

zubařského křesla. Po doplacení této leasingové smlouvy nejsou tak osoby v ekonomicky spjaté skupině povinny poţádat o souhlas při přijetí nové leasingové smlouvy do výše 1 000 000,- Kč, resp. je jim umoţněno uzavřít novou leasingovou smlouvu do maximální výše 1 000 000,- Kč bez souhlasu Banky. 3.

Po dobu trvání úvěrového vztahu nesníţit závazky za společníky Klienta

pod částku, deklarovanou ve finančních výkazech k 31.12.2012, tj. pod 5 869 000,- Kč – touto podmínkou Banka sniţuje riziko sníţení závazků za společníky z přijaté části úvěru ve výši 3 000 000,- Kč, zaslaných na běţný účet Klienta. 80

4.

Vedení platebního styku Klienta a směřování plateb nájemného na běţný

účet u úvěrující Banky -

vzhledem k tomu, ţe nájemné bude hrazeno

zprostředkovaně z příjmů dle předloţených nájemních smluv a Klient nedeklaroval jinou podnikatelskou aktivitu, je potřeba směřovat platby plynoucí z nájemného na běţný účet Klienta. 5.

Předloţení kolaudačního rozhodnutí objektu úvěru do 30. dnů po nabytí

jeho právní moci - nejedná se o odkládací podmínku čerpání úvěru, ale o podmínku, kterou si Banka ověří dokončení investice a její uvedení do provozu. 6.

Předloţení

listu

vlastnictví

se

zapsaným

zástavním

právem

k nemovitostem a deklarující převedení pozemku do vlastnictví Klienta – poněvadţ doporučuji čerpání na návrh na vklad zástavního práva, aby Banka Klienta nezdrţovala v jeho podnikatelských aktivitách, je potřeba doloţením listu vlastnictví prokázat zaspané zástavní právo. 7.

Předkládání daňových přiznání a finančních výkazů všech osob

v ekonomicky spjaté skupině vţdy do posledního dne sedmého měsíce za uplynulé zdaňovací období – pro monitorování úvěru, poskytnutého Klientovi Bankou či pro případnou revizi úvěrové angaţovanosti je důleţité, aby Banka měla přehled o ekonomické aktivitě všech osob v ekonomicky spjaté skupině. Z předkládaných finančních dokladů by Banka mohla případně zjistit převádění podnikatelských aktivit na jinou společnost, porušení podmínek Banky v oblasti navyšování úvěrové angaţovanosti či sníţení závazků za společníky.

81

Závěr Myslím, ţe se mi podařilo splnit cíl práce a doporučit Klientovi nejvhodnější produkt pro jeho podnikatelský záměr, a zároveň splnit jeho očekávání, i kdyţ jinou formou, neţ byla v počátku poţadována. Ve své práci jsem se zaměřila na zjištění všech skutečností plánované investice, na vazby osob v ekonomicky spjaté skupině a v neposlední řadě hledala cestu, jak poţadovaný úvěr Klientovi poskytnout i přes nesplnění základní podmínky Banky o délce doby podnikání ţadatele o úvěr. Podrobnou analýzou finančních výkazů především Společnosti jako přistupitele k dluhu jsem pak navrhla strukturu poţadovaného úvěru tak, aby Banka poţadovaný úvěr poskytla, a zároveň byla ošetřena všechna rizika, která by z poskytnutí finančních prostředků mohla Bance plynout. Doporučila jsem takové zajišťovací instrumenty, které vyplynuly nejen z finanční, ale především i z nefinanční analýzy a ze vzájemných vazeb osob v ekonomicky spjaté skupině a byly akceptovatelné Klientem, a zároveň byla dostatečně zajištěna rizika věřitele, tedy Banky. Navrhla jsem takovou formu splácení poţadovaného úvěru, která Klientovi umoţní naplánování poţadovaného nájemného, kalkulaci příjmů a výdajů spojených s provozem pronajímané nemovitosti, případně další rozšiřování podnikatelských aktivit při zachování konstantní výše měsíčních splátek. Ze stejného důvodu jsem doporučila fixaci úrokové sazby po celou dobu splatnosti úvěru. Zabývala jsem se vlivem výše poplatků, které se váţou k poţadovanému úvěru, na úrokovou sazbu a výslednou cenu poţadovaného úvěru. Podle signálů Klienta a jeho citlivosti spíše na úrokovou sazbu neţ na poplatky jsem pak zvolila kombinaci nejniţší moţné úrokové sazby při poplatcích za čerpání úvěrové částky ve výši 0,5% z této částky a měsíčního poplatku za vedení úvěrového účtu ve výši 200,- Kč měsíčně. Domnívám se, ţe má práce splnila svůj cíl doporučit nejvhodnější úvěrový produkt vybrané banky pro potřeby konkrétního podnikatele, sjednocení jeho očekávání a reálných moţností a posouzení úvěrové angaţovanosti bankou.

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY FILIP Miloš,; Osobní a rodinné bohatství – Jak chytře investovat, 1. vydání, Vydavatelství C.H.Beck Praha 2006 – 381s. ISBN 80-7179-523-2 FREIBERG, František.; Bankovnictví, 1. vydání, Vydavatelství ČVUT 2000 – 181 s. ISBN 80-01-02106-8 JOHN C. BOGLE,; Dost: skutečná cena peněz, byznysu a života, 1. vydání, Computer Press Brno 2009 – 238 s. ISBN – 978-80-251-2476-5 KOHOUT Pavel,; HLUŠEK Martin,; Peníze, výnosy a rizika – příručka investiční strategie, 2. rozšířené vydání, Ekopress Praha 2002 – 214 s. ISBN 80-86119-48-3 HORZINKOVÁ, Eva.; URBAN, Václav.; Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady, 2. vydání, Linde Praha, a.s. 2008 – 319 s. ISBN 978-80-7201720-1 MULAČOVÁ, Věra.; MULAČ, Petr a kolektiv.; Obchodní podnikání ve 21. století, 1. vydání, GRADA Publishing, a.s. 2013 – 520 s. ISBN 978-80-247-4780-4 NOVOTNÝ, Jiří.; SUCHÁNEK, Petr.; Nauka o podniku I, 1. vydání, Masarykova univerzita v Brně. 2004 – 184 s. ISBN 80-210-3333-9 PLÍVA, Stanislav.; ELEK, Štefan.; LIŠKA, Petr.; MAREK, Karel.; Bankovní obchody, 1. vydání, Nakladatelství ASPI a.s. 2009 – 220 s. ISBN 978-80-7357-433-8 http://www.creditcheck.cz/SlovnicekPojmuDetail.aspx?id=01 http://www.finance.cz/zpravy/finance/375828-novy-obcansky-zakonnik-prinese-institutrodinneho-zavodu/ http://www.hyposervis.cz/nejlepsi-hypoteka/hypotecni-slovnik.html http://www.hypoindex.cz/anuitni-splatka-hypoteky-co-prinasi/ http://www.unium.cz/materialy/0/0/uvery-m20270-p1.html http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Verejne-drazby/Sloupek-prodrazebniky/Informace-pro-drazebniky/Bankovni-zaruka http://www.cmzrb.cz/podpora-maleho-a-stredniho-podnikani/podpora-maleho-rozsahupravidlo-de-minimis http://nemovitosti-reality.hyperinzerce.cz/stavebni-parcely/inzerat/5538968-stavebnipozemek-sedlec-praha-vychod-2100kc-m2-nabidka-praha/ http://www.epravo.cz/top/clanky/blankosmenka-45592.html

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1 Příloha č.2

POUŢITÉ ZÁKONY Zákon 513/1991 Sb, Obchodní zákoník Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, v platném znění Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

Příloha č. 1

Poloţkový rozpočet stavby Stavba :

2012 - 2013

Objednatel :

Klient s.r.o.

Stomatologické centrum Zhotovitel:

Dodavatel s.r.o.

Rekapitulace stavebních objektů a provozních souborů Název objektu / stavebního souboru Stomatologické centrum Zpevněné plochy, parkoviště Vodovodní přípojka Kanalizační přípojka Plynová přípojka CELKEM za stavbu

Základ DPH 21% 7 701 039,00 Kč 1 183 758,00 Kč 94 330,00 Kč 67 251,00 Kč 44 531,00 Kč 9 090 909,00 Kč

DPH celkem 1 617 218,00 Kč 248 589,00 Kč 19 809,00 Kč 14 123,00 Kč 9 352,00 Kč 1 909 091,00 Kč

Cena celkem 9 318 257,00 Kč 1 432 347,00 Kč 114 139,00 Kč 81 374,00 Kč 53 883,00 Kč 11 000 000,00 Kč

Základ DPH 21% 600 936,00 Kč 2 413 314,00 Kč 111 601,00 Kč 3 125 851,00 Kč

DPH celkem 126 917,00 Kč 506 796,00 Kč 23 436,00 Kč 657 149,00 Kč

Cena celkem 727 853,00 Kč 2 920 110,00 Kč 135 037,00 Kč 3 783 000,00 Kč

9 090 909,00 Kč 3 125 851,00 Kč

1 909 091,00 Kč 657 149,00 Kč

11 000 000,00 Kč 3 783 000,00 Kč

12 216 760,00 Kč

2 566 240,00 Kč

14 783 000,00 Kč

Rekapitulace vnitřního vybavení Název zařízení Zubní křeslo SK 1.08 Zubní souprava CHESSE Instalace CELKEM za vybavení

Cena za kus 100 156,00 Kč 402 219,00 Kč

Počet kusů 6 6

Rozpočtové náklady Celkem za stavbu Celkem za vybavení

CELKOVÚ NÁKLADY INVESTICE

1

Příloha č. 2

1

Příloha č. 2

2

Příloha č. 2

3

Příloha č. 2

4

Příloha č. 2

5

Příloha č. 2

6

Příloha č. 2

7

Příloha č. 2

8

Příloha č. 2

9

Příloha č. 2

10

Příloha č. 2

11

Příloha č. 2

12