ÚVODEM Pohlednice z Mexika Mexičané rádi společně slaví a důvod se vždy najde. Největším národním náboženským symbolem je bez jakýchkoliv pochyb Panna Maria Guadalupská, ostatně i nevěřící přiznávají, že národem hýbe jen Panna Marie a fotbal – to ostatní, jako politika nebo hospodářství, nevyvolává takové emoce a nedokáže lidi spojovat. Předposlední neděli v lednu jsme měli tu čest přijmout pozvání na oslavy dne Pražského Jezulátka v malebném městečku Metepec poblíž hlavního města Mexika. Místní farníci skutečně věděli, co slaví, někteří z nich do kostela – podle místního zvyku – přicházeli s obrazy Pražského Jezulátka a jeden farník si dokonce s sebou donesl dřevěnou sošku, kterou si jeho rodina s velkou úctou předává již po čtyři generace. Jak je možné, že v Mexiku vůbec někdo ví o malé sošce Božího dítěte, která je v Praze? Zdejších oslav se letos nadšeně zúčastnilo více než 650 dětí a jejich rodičů, počet poutníků přitom rok od roku roste. Samotná socha Ježíška, jejíž originál je uložen a kostele Panny Marie Vítězné na Újezdě v Praze, má zajímavou historii. Podle jedné z legend soška pochází ze Španělska, kde ji vlastnila svatá Terezie z Avily, která velmi uctívala Ježíšovo dětství. Světice ji věnovala dceři své přítelkyně před tím, než se vdala do Prahy. Tato španělská šlechtična Marie Manriquez de Lara ji následně také věnovala své dceři (Polyxeně z Lobkovic – věrné katoličce v dobách reformačního hnutí v zemích koruny české) jako svatební dar. Polyxena voskovou sošku darovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u Panny Marie Vítězné. Jen tři roky poté byl klášter vypleněn, karmelitáni uprchli a Jezulátko bylo vyhozeno mezi harampádí. O šest let později se řeholníci vrátili zpět a jeden z nich, původem Lucemburčan, si vzpomněl
na sošku dítěte Ježíše. Byla znova nalezena, ovšem bez obou rukou. Sošku se podařilo opravit, žehnajícímu Božímu dítěti byly připisovány zázraky jako např. mnohá uzdravení nebo dokonce záchrana Prahy, když ji v roce 1639 obléhali Švědové. Úcta k Jezulátku mezi lidmi rostla a s tím i počet zázraků a vyslyšení. Další úpadek klášter zažil na konci 18. století v důsledku reforem císaře Josefa II., které byly namířeny proti klášterům a lidové zbožnosti. Nezávisle na reformách se však úcta k Pražskému Jezulátku rozmohla po celém území tehdejší rakouské říše. Ze Španělska, kde byly obdiv a úcta k božímu dítěti velmi silné, se díky misionářům zejména na přelomu 19. a 20. století uctívání Jezulátka rozšířilo do španělsky mluvících zemí za oceánem – ostatně v zemích Latinské Ameriky je kult Ježíška z Prahy dodnes z celého světa nejrozšířenější. Když se přeneseme do dnešních dní, jsou rozzářené oči stovek dětí v Metepecu plodem úsilí dvou manželů, jejich rodin a desítek dobrovolníků, kteří pomáhají s přípravou pompézních oslav a hlavně odměn pro děti v podobě sladkostí a hraček. Manželé Amelia a Francisco Rico před časem náhodně navázali přátelství s českými umělci, kteří rodině věnovali obraz Pražského Jezulátka. Ricovi se rozhodli, že se o radost z kultu Božího dítěte z Prahy, kterému je přisuzována zvláštní moc, podělí s poutníky z širokého okolí. Sami manželé do příprav a shánění dárků vkládají nemalé prostředky a spoustu času. Odměnou jim je nefalšovaná radost všech přítomných, hlavně dětí a každoroční nárůst počtu poutníků (pro srovnání: kostel velikosti Mariánské baziliky ve Frýdku-Místku byl úplně plný a několik desítek lidí se tísnilo před vstupem do kostela). Amelia a Francisco svátek vnímají jako možnost přiblížit dítě Boží a jeho dobrotu dětem z vlastní i okolních farností. V předvečer slavnosti jsme se v domě rodiny Rico sešli s dalšími dobrovolníky a začaly se připravovat stovky balíčků se sladkostmi a třídit další stovky plyšových hraček. Něco jako když se večer sejde skupina na draní peří... Je krásné a povzbuzující pozorovat, jak lidé z jiných zemí s naprostou samozřejmostí a dětským nadšením uctívají Pražské Jezulátko, které bylo “přivezeno” z Evropy a dávají této úctě trochu nový rozměr. Každá slavnost je prožívána ve společenství, které přesahuje jednotlivce – sám člověk zde nemá tak výsostné postavení jako v naší kultuře. Pro nás Evropany, kteří jsme zvyklí na usedlejší a tradičnější projevování víry, byla tato zkušenost velmi osvěžující. Tereza Nedorostková 2
NAPSALI Hora Matky Boží u Králík Doslovně přepisuji část zaslaného mailu z 27. 1. 2016, o. Karlem Moravcem – duchovním správcem poutního místa na Hoře Matky Boží u Králík. Duchovní obnovu pro ženy na téma „Boží milosrdenství“ jsme zařadili na víkend 30. 9. – 2. 10. 2016, bylo by to od pátku do neděle. Máte „přednostní“ možnost se přihlásit. V případě vašeho zájmu prosím o včasné oznámení (zda ano či ne, případně kolik míst chcete rezervovat). Pokud byste zájem neměly či bylo ještě dost místa, zařadíme to do veřejně nabízených akcí, aby se mohly přihlásit i další. Zdraví Karel Moravec Je to sice dlouhá doba do 30. 9., ale orientačně Vás ženy prosím o sdělení, zda byste měly zájem. Tím, že nás byla v roce 2014 skupina 17 žen, uspořádal víkendovou duchovní obnovu jen pro nás - šenovské ženy. Jak z mailu plyne, záleží na nás, jaký bude početně zájem. Dostupnost je zcela nenáročná, protože se dopravujeme přímým autobusovým spojením z ÚAN Ostrava až do Králík a pak taxislužbou přímo na místo. Vše je dobře zabezpečeno. Zvažte a sdělte mi Váš zájem nejpozději do 3. 4. osobně nebo telefonicky na čís. 732 520 048, abych mohla oznámit o. Moravcovi předběžný údaj, a to je počet rezervovaných Evženie Kotulová míst. Víkend v Českomoravské Fatimě – Koclířov u Svitav Ve dnech 5. – 7. 2. 2016 se zúčastnila skupinka našich žen víkendu s duchovní obnovou na téma „Svátost smíření v praxi církve a Boží milosrdenství“ v Koclířově u Svitav. Stručně bychom se s Vámi chtěly podělit o průběh duchovní obnovy a připojit několik myšlenek z přednášek. V pátek se začínalo modlitbou růžence, po něm následovala mše sv. Celebrantem byl o. Šustáček, který nás zároveň provázel duchovní obnovou. První přednáška ve 20:00 nás uvedla do podstaty sv. smíření a Božího milosrdenství. Podstatou naší víry je modlit se. V roce Božího milosrdenství bychom měli prohloubit vztah ke svátosti smíření, vrátit Ducha svátosti smíření. Pravé prožívání sv. smíření je setkání s Bohem, a ne s knězem, který je jen prostředník tohoto setkání. Načerpat především milost pro naše další konání. Je to milost posvěcující i pomáhající. Naučit se být připraven – disponován pro svátost smíření. Nebezpečné je naše otupení svědomí – lehkomyslný přístup ke sv. zpovědi. Bůh čeká na náš krok, který k němu uděláme. Máš strach se zpovídat? Stydíš se? Někteří právě z těchto důvodů na zpověď rezignují. Ke zpovědi je to stejné jako jít k lékaři. Vnímat to jako setkání s tím, kdo nás uzdraví. Boží milosrdenství je odpuštění, návrat domů, do Boží náruče. Projít Bránou milosrdenství znamená získat pro sebe odpuštění trestu za své hříchy. Milosrdenství je dvojí – Boží a lidské, to je odpuštění si navzájem. 3
Máme skutky tělesného a duchovního milosrdenství. Velmi obtížné a těžké pro nás je uskutečňovat ty duchovní. Tím, že byla první sobota v měsíci – Mariánská, následovalo noční bdění od 22:00 – 8:00. Zúčastnily jsme se jen části nočního bdění. V neděli jsme začínali modlitbou růžence a sv. požehnáním. Následovala další přednáška o. Šustáčka. Hlavní myšlenka této přednášky byla – mé vlastní prožívání svátosti smíření. Především je to slavnost. Byli jsme nemocní a jsme uzdraveni. Sv. smíření se nevykonává, ale slaví. Máme cítit radost, že nám Ježíš říká „tvé hříchy se ti odpouštějí, jdi v pokoji“. Mít víru v tuto svátost, cele se odevzdat Bohu. Ježíš po nás chce, abychom byli naplněni Bohem. Pak pokušení nemá v našem srdci a v našem životě místo. Plně si uvědomit, že mě Ježíš omývá svou vlastní krví. Vždy se dobře a dostatečně včas připravit. K přípravě patří modlitba k Duchu sv., aby nám pomohl zkoumat své svědomí, jak žiji jako křesťan. K lítosti patří i stud za hříchy. Je to součást pokání. Sobotní program pokračoval adorací, modlitbou bolestného růžence a mši sv. na úmysly poutníků. Odpoledne jsme se modlili rozjímavý růženec – slavná tajemství. Následovala třetí přednáška. Průběh přípravy a vlastní svátost smíření. Znovu začínat modlitbou k Duchu sv., aby nám ukázal, co nás v našem životě vzdaluje od Boha. Zpytování svědomí je poznání srdce, zamýšlet se nad svým vztahem k Bohu. Upřímně uznat své nedokonalosti. V předsevzetí se zaměřit na konkrétní věc. Bez pomoci Ježíše se nám nic nepodaří. Vyznání hříchů je podstata zpovědi. Uznávám, že jsem jednal nesprávně, zle. Prostřednictvím zpovědníka, který nám uděluje rozhřešení, Bůh odpouští. Prvním a hlavním předpokladem však je, že důvěřuji Bohu, že mi odpustil. Skrze kněžské rozhřešení se nám dostává osvobozující síly. Jako pokání – modlitba, dobrý skutek. Je to trvalý stav člověka v kajících skutcích a uvědomění si své nedostatečnosti a hříšnosti. Z ČMF (Českomoravské Fatimy) jsme se přesunuli do farního kostela sv. Jakuba Staršího a sv. Filomény, kde měl o. Dokládal promluvu o sv. Filoméně, patronce Mariiných dětí a Světového živého růžence. Následoval růženec na úmysly poutníků již zase v ČMF a po něm mše sv. Poslední přednáška o. Šustáčka byla rekapitulací předešlých témat. Nesmíme nikdy podlehnout a rezignovat na svátost smíření, i když se nám nedaří napravit se. Já na to nemám, ale Ježíš Kristus má na to, aby nám odpustil. Odpuštění časných trestů získáváme v letošním roce Božího milosrdenství, když procházíme branami milosrdenství za splnění stanovených podmínek. Je rozdíl mezi hříšnosti a vlastním hříchem. Hříšnost – máme sklony k nespokojenosti, nesmíření se s vlastním životem. Je třeba přijmout vztah k vlastnímu životu. Nesmíření se je hříšnost, ze které vznikají hříchy. Je nám zapotřebí smysluplného přijetí nezhojitelného. Všechno nabídnout Bohu. Nejdůležitější je modlitba. Modlitba, spojena s půstem, zdvojnásobí intenzitu Boží milosti. Vše spojit s utrpením – Tvá vůle se staň. Neděli jsme začínali modlitbou růžence a nedělní mši sv., kterou již sloužil o. Pavel Dokládal. Homilie byla ke čtením z 5. neděle v mezidobí. Po mši sv. o. Dokládal měl k nám ještě závěrečnou promluvu s možností diskuze. Díky Prozřetelnosti Boží, že nám bylo umožněno toto duchovní cvičení. Jarmila Popková 4
Naše děti a kostel? Myslím, že nejsem sama, kdo v sobě s bolestí řeší otázku: proč mé dospělé dítě nechodí do kostela? Našla jsem odpověď v „odpovědně“ webových stránek www.katolik.cz na sice podobnou, ale v podstatě stejný problém řešící, otázku. Dobrý den, mám problém se sv. přijímáním. Prostě nechápu, proč k němu mám chodit, když Bůh je všude přítomen. Co se změní, když k přijímání přistoupím? Bůh je přítomný všude. Snad je lepší říct, že všechno je v Bohu. Přesto si On sám vybral tento zcela zvláštní způsob, jak s námi být, jak se nám dát. Chlapec, který se zamiluje do dívky, se také nespokojí jen s tím, že si uvědomuje, že ta slečna existuje nebo že někde je. Přijímání není žádné kouzlo, nic magického, nic co něco velikého změní. Je to způsob, jak den za dnem nebo neděli za nedělí růst ve vztahu s Kristem a církví. Je to způsob, jak znovu upoutat svoji pozornost na Něj a jeho blízkost, jeho přítomnost v mém srdci. Je to způsob, jak si všimnout, že nemohu být daleko od bratří a sester, kteří jsou v tutéž chvíli stejně jako já v srdci Boha. Je to způsob, jak vědět, že jsem údem Kristova Těla, a ne že se jenom esotericky oddávám neurčité Boží všudypřítomnosti, aniž bych začal žít jako křesťan (což neznamená jenom chodit do kostela, ale taky uvádět v život to, co ze stolu Slova a Chleba při mši přijímám). Ježíš se nám v eucharistii dává bez výhrad. A co děláme my? Darujeme se i my druhým? Dokážeme žít pro druhé? Jak využíváme svůj čas, talent? On nám dává všechno. Pokud nás ustavičné přijímání nenaučí dávat, milovat, odpouštět, pak se toho v našem životě přijímáním moc nezměnilo. Přijímání není povinnost, je to dar a výzva. A zcela jistě to není jediná cesta. Je to řádná cesta, obvyklá, po které je možné jít s určitou jistotou. Ale Bůh pro nás má i jiné cesty. Důležité je, se čas od času zastavit a ohlédnout, zhodnotit „strom“ a jeho ovoce. Pokud by nějaká mimořádná cesta plodila pohrdání těmi, co jdou po té řádné, pak to není cesta, po které nás vede Bůh. Jestliže cesta, po níž kráčíme v našem životě, nevede k naslouchání, pohostinnosti, vzájemnému přijetí, smíření, adoraci, k přijetí poslání, pak je přinejmenším sterilní. Zároveň toto všechno jsou elementy, z nichž se skládá mše svatá, a tak se stává školou a potravou na dlouhý běh. Mše není v první řadě povinností křesťana. Neplatí, že když chodím do kostela, tak jsem dobrý člověk. Mše je potřebou křesťana. Chodím do kostela, abych se stával dobrým člověkem během všedních dnů, které pak následují. Mše se neúčastním, mši žiji od začátku až do začátku té příští. Věta: „Jděte ve jménu Páně!“, na konci mše nám neoznamuje, že jsem si právě odbyl svoji křesťanskou povinnost a na další týden mám pokoj. Říká, že to co jsem přijal, jsem teď povolaný nést do světa, do rodiny, do školy nebo do zaměstnání. Nemusí se tedy změnit nic, ale může se změnit všechno. A nejde přitom jenom o vlastní úsilí a vůli, jde o to, otevřít se Kristu, přijmout jeho způsob, kterým se chce dát, jeho gesta, jeho druh naslouchání a sebedarování.
5
Tady jsem našla odpověď pro sebe: mše je potřebou křesťana. Když mši nepotřebujeme, je jasné, že náš vztah s Ježíšem je vlažný. Jít občas do kostela jen kvůli příbuzným v podstatě nic neřeší. Neplatí tedy, že když chodím do kostela, tak jsem dobrý člověk. Mše sv. se neúčastním, mši sv. žiji od začátku jedné do začátku té příští. Jde v ní o otevření se Kristu. Tato odpověď mne vede k zamyšlení nad tím, jaké svědectví o své víře svým dětem předáváme, když se jejich srdce přiklání k „nádržím se stojatou vodou“, a nečerpá z „pramene vody živé“. Pane Ježíši P.K. Kriste, Synu Boha živého, smiluj se nad námi!
ZAPISOVÁNÍ INTENCÍ Sestry a bratři, 1. března od 8:00 budeme na faře zapisovat intence na 2. čtvrtletí roku 2016 (duben, květen, červen). Každý má možnost zapsat do 15. března jednu intenci (nevztahuje se na intence za živou růži, ke cti N. S. J., za kněze a jiné obecné intence) a po 15. březnu další – pokud bude ještě volno. Připomínám, že vždy týden před zapisováním je možnost si nechat zapsat jubilejní intenci – jubilea žijících. Jako vždy je možné hlásit nejen osobně, ale i telefonicky a emailem. Intence lze dávat „na odeslání“ do pohraničí. Znovu prosím o trpělivost a toleranci při tomto zapisování. Mnohým z nás a také intencím by více slušela dieta – zkuste být prosím v obsahu intencí stručnější, stále někteří farníci nerespektují tento pokyn. V záplavě jmen a úmyslů se ztrácí ten hlavní. Není nutné jmenovat všechny členy rodiny, stačí uvádět společné příjmení manželů, rodin. Stačí zadat hlavní úmysl a ostatní Bohu při bohoslužbě předložit v modlitbě. Obecné úmysly (např. za živé růže, nemocné, trpící) nebudeme navzájem kombinovat. Přímo při zapisování, se budeme domlouvat na kratší verzi úmyslu.
CO SE DĚJE 28. 2. neděle – 3. neděle postní. Při mších sv. sbírka na běžné potřeby. V 15:00 křížová cesta mladších manželů ve farním kostele. 1. 3. úterý – Zpovědní den před prvním pátkem. Do 17:00 možnost sv. smíření na faře, od 17:00 do 19:30 ve farním kostele. 2. 3. středa – Postní program ve Václavovicích: 17:00 adorace N. S. O., 17:30 křížová cesta, 18:00 mše sv. s postním kázáním. Hlavní celebrant o. Jaroslav Kníchal, hlavní kaplan Armády ČR. 4. 3. pátek – Postní program v Šenově v zimní kapli: v 5:40 adorace N. S. O., 6:10 křížová cesta, 6:40 mše sv. 1. pátek v měsíci. Ranní i večerní mše sv. v Šenově. Dopolední návštěvy nemocných. Po večerní mši sv. adorace N. S. O. pouze do 20:30. 6. 3. neděle – 4. neděle postní. Při mších sv. sbírka na Světový den mládeže v Krakově. Po každé mši sv. akce Misijní zákusek. Při mši sv. v 8:45 a v 10:30 kázání zaměřené na děti. V 15:00 křížová cesta mužů ve farním kostele.
6
9. 3. středa – Postní program ve Václavovicích: 17:00 adorace N. S. O., 17:30 křížová cesta, 18:00 mše sv. s postním kázáním. Hlavní celebrant o. Kamil Vícha, kaplan Armády ČR v Opavě. 11. 3. pátek – Postní program v Šenově v zimní kapli: v 5:40 adorace N. S. O., 6:10 křížová cesta, 6:40 mše sv. 12. 3. sobota – Pomazání nemocných při mši sv. v 17:00 ve farním kostele. Možnost sv. smíření od 16:00. 13. 3. neděle – 5. neděle postní. Při mších sv. sbírka na opravu fary. V 15:00 křížová cesta maminek ve farním kostele. 16. 3. středa – Postní program ve Václavovicích: 17:00 adorace N. S. O., 17:30 křížová cesta, 18:00 mše sv. s postním kázáním. Hlavní celebrant o. Alfréd Volný, ředitel teologického konviktu Olomouc se sbírkou na provoz Teologického konviktu, jako postní almužna. 18. 3. – 20. 3. víkend prvokomunikantů 18. 3. pátek – Postní program v Šenově v zimní kapli: v 5:40 adorace N. S. O., 6:10 křížová cesta, 6:40 mše sv. 19. 3. sobota – Slavnost sv. Josefa. Mše sv. v 7:00 ve farním kostele. Dopolední brigáda na faře, ve farním kostele a kolem kostela. 20. 3. neděle – Květná neděle. Při mších sv. sbírka na opravu farního kostela. V 15:00 křížová cesta manželů ve farním kostele. 22. 3. úterý – Hlavní zpovědní den před velikonocemi se třemi zpovědníky od 15:00 do 19:00. Mše sv. výjimečně už v 17:00. 23. 3. středa – Postní program ve Václavovicích: 17:00 adorace N. S. O., 17:30 křížová cesta, 18:00 mše sv. s postním kázáním. Hlavní celebrant o. Adam Rucki, biskupský vikář pro duchovní povolání. 24. 3. čtvrtek – Zelený čtvrtek. Mše sv. na památku večeře Páně v 18:00 ve farním kostele s obřadem umývání nohou (prosím muže k umývání nohou, aby se přihlásili v sakristii farního kostela), následuje adorace v Getsemanské zahradě. Po skončení adorace setkání mládeže farnosti na faře (budeme společně prožívat večeři podobně, jako tehdy Ježíš) - jsou zváni všichni mladí. 25. 3. pátek – Velký pátek. Křížová cesta ve farním kostele v 7:00. V 15:00 začátek venkovní křížové cesty v kostele ve Václavovicích, která bude směřovat do farního kostela v Šenově. Po křížové cestě je možné si odpočinout, občerstvit se, počkat na faře na velkopáteční obřady. Obřady Velkého pátku v 18:00. 26. 3. sobota – Bílá sobota. Den liturgického klidu – možnost návštěvy kostela od 7:00 do 15:00 (potřeba zajištění adoračních půlhodinek, aby mohl být kostel otevřen). Obřady velikonoční vigilie ve 21:00. 27. 3. neděle – Zmrtvýchvstání Páně. Po mších sv. žehnání velikonočních pokrmů (pokud nějaké budou položeny před obětní stůl). Při mších sv. sbírka na kněžský seminář. 28. 3. pondělí – Pondělí v oktávu velikonočním. Mše sv. v 7:00 v Šenově a v 8:45 ve Václavovicích. 7
VÝNOSY A ZÁMĚRY DOBROVOLNÝCH SBÍREK 31. 1. 8 636 Kč sbírka na běžné potřeby farnosti 7. 2. 13 488 Kč sbírka na opravu fary 14. 2. 15 564 Kč sbírka na opravu farního kostela Děkuji za všechny Vaše dary pro naši farnost. 1. neděle v měsíci březnu – sbírka na Světový den mládeže 2. neděle v měsíci březnu – sbírka na opravu fary 3. neděle v měsíci březnu – sbírka na opravu farního kostela 4. neděle v měsíci březnu – sbírka na kněžský seminář Ostatní neděle – sbírky na běžné potřeby farnosti, provozní náklady (energie, drobné opravy, pojištění, desátek) Vaše dary můžete posílat případně přímo na účet naší farnosti u Fio banky: 2600088930/2010. Je možné vystavit potvrzení o Vašem daru a toto potvrzení použít pro zvýhodnění daní. Za každý dar od 1 000 Kč lze opět požádat na faře o sponzorské víno. Můžete vybírat z těchto bílých vín: Rulandské šedé 2011, Sauvignon 2012, Veltlínské zelené 2013, Tramín červený 2014.
PŘÍPRAVA NA BIŘMOVÁNÍ V roce 2017 by mělo být v naší farnosti udílení svátosti biřmování. Zájemci o biřmování, ať se přihlásí na faře do Velikonoc 2016 – tedy do 27. 3. 2016. Přihlásit se může každý, kdo v roce 2016 dovrší 15 rok života a navštěvoval výuku náboženství na ZŠ nejméně 8 let. Pro ostatní zájemce (kdo nesplňuje podmínku náboženství) bude připraven vědomostní test z náboženství a osobní pohovor s knězem. Součásti přípravy bude adaptivní víkend 10. - 12. června 2016. Samotná příprava začne v září 2016 setkáními jednou za 14 dní. Biřmování proběhne ve farnosti, jen pokud bude nejméně 10 zájemců.
APOŠTOLÁT MODLITBY
Březen
Všeobecný úmysl: Aby rodiny v obtížných situacích dostávaly nutnou podporu a děti mohly vyrůstat ve zdravém a klidném prostředí. Misijní úmysl: Aby křesťané, znevýhodňovaní a pronásledovaní pro víru díky neutuchající modlitbě celé církve zůstali pevní a věrní evangeliu. Úmysl národní: Ať se k matkám, které podstoupily interrupci a nesou v srdci výčitky, lítost a bolest, umíme stavět s citlivostí, milosrdenstvím a soucitem. Pro měsíc březen navrhuji obětovat naše modlitby především na úmysl misijní. První neděle v následujícím měsíci bude 3. dubna. 8
MISERICORDIAE VULTUS
papež František
8. S pohledem upřeným na Ježíše a na Jeho milosrdnou tvář můžeme zachytit lásku Nejsvětější Trojice. Posláním, které Ježíš obdržel od Otce, bylo zjevit tajemství božské lásky v jeho plnosti. „Bůh je láska“ (1Jan 4,8.16), prohlašuje evangelista Jan poprvé a jako jediný v celém Písmu svatém. Tato láska je nyní viditelná a hmatatelná v celém Ježíšově životě. Jeho osoba není nic než láska, nezištně se dávající láska. Jeho vztahy k lidem, kteří jej obklopují, vyjevují něco jedinečného a neopakovatelného. Znamení, která činí, zejména vůči hříšníkům, chudým, vyloučeným, nemocným a trpícím lidem, jsou znamením milosrdenství. Všechno v Něm mluví o milosrdenství. Nic v Něm nepostrádá soucit. Ježíš před množstvím lidí, kteří jej následovali, a když pozoroval jejich únavu a vysílení, skleslost a dezorientaci, zakoušel k nim v hloubi srdce silný soucit (srov. Mt 9,36). Silou této soucitné lásky uzdravoval nemocné, kteří mu byli přinášeni (srov. Mt 14,14), a několika chleby a rybami sytil velké zástupy (srov. Mt 15,37). Ve všech těchto okolnostech bylo Ježíšovo srdce pohnuto právě milosrdenstvím, kterým četl v srdci těch, s nimiž mluvil, a odpovídal na jejich nejopravdovější potřeby. Když potkal vdovu z Naim, která provázela svého jediného zesnulého syna ke hrobu, zakusil obrovský soucit s nezměrnou bolestí této plačící matky a jejího syna vzkřísil, aby jí ho vrátil (srov. Lk 7,15). Poté co vysvobodil posedlého v Geraze, pověřil jej posláním: „Jdi domů ke své rodině a vypravuj jim, jak veliké dobrodiní ti Pán prokázal a jak se nad tebou smiloval“ (Mk 5,19). Také Matoušovo povolání zapadá do perspektivy milosrdenství. Když Ježíš procházel kolem Matoušovy celnice, jejich zraky se střetly. Pohledem plným milosrdenství odpustil Ježíš tomuto muži hříchy, překonal odpor ostatních učedníků a vybral si jeho, hříšníka a celníka, za jednoho z Dvanácti. Svatý Beda Ctihodný, když tuto evangelní scénu komentoval, napsal, že Ježíš pohlédl na Matouše se slitováním a vyvolil jej. Tato slova mne vždycky oslovovala, takže jsem si je vzal za své motto.
PÍSMO SVATÉ NA KAŽDÝ DEN NE – 28. února „Já jsem, který jsem!“ 3. neděle postní (z Ex 3,1-8a.13-15) PO – 29. února Po Bohu žízním. Jak překonávám „žízeň“, po živém Bohu? (ze Žl 42) ÚT – 1. března „Kolikrát mám odpustit svému bratru?“ Trpělivě vše snášet a odpouštět, toto jsou skutky duchovního milosrdenství. Jak se mi je daří uskutečňovat? (z Mt 18,21-35) ST – 2. března „Nezapomínej na věci, které jsi viděl na vlastní oči, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky.“ (z Dt 4,1-9) ČT – 3. března „Kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.“ Může se Ježíš na mě spolehnout? Chci se podílet na vytváření Božího království spolu s ním? (z LK 11,14-23) 9
PÁ – 4. března Co je víc než přinášet Bohu oběti a dary? „Milovat Boha z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe.“ (z Mk 12,28-34) SO – 5. března „Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé.“ Takto se modlí celník, jistý si vším, co správně dělá. Nepodobám se mu někdy v mých jistotách? (z Lk 18,9-14) NE – 6. března „Smiřte se s Bohem!“ 4. neděle postní (z 2Kor 5,17-21) PO – 7. března „Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím.“ Dokážu jásotem projevovat radost nad Božím stvořením? (z Iz 65,17-21) ÚT – 8. března „Chceš být zdráv?“ Co potřebuji uzdravit? Nějaký můj vztah, bolest, zranění? (z Jan 5,1-16) ST – 9. března „Já na tebe nezapomenu.“ Jak často zapomínám já na Tebe. (z Iz 49,8-15) ČT – 10. března „Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!“ Prosím o milost, abych se s Bohem neminul v životě. (z Jan 5,31-47) PÁ – 11. března „Nesuďte podle zdání.“ Pomoz mi prosím Bože, zbavovat se i mého posuzování. (z Jan 7,1-30) SO – 12. března „Hospodine, ty zkoumáš ledví i srdce.“ Hospodinu není nic skryté. (z Jer 11,18-20) NE – 13. března „Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí po ní kamenem.“ 5. neděle postní (z Jan 8,1-11) PO – 14. března „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ Ježíš neodsuzuje a já? (z Jan 8,1-11) ÚT – 15. března „Ten, který mě poslal, je se mnou.“ Jsem stále obklopen Boží přítomností. (z Jan 8,21-30) ST – 16. března „Každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.“ Co mě zotročuje v mém životě? (z Jan 8,31-42) ČT – 17. března „Kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.“ Otvírám své srdce Božímu Slovu každý den? (z Jan 8,51-59) PÁ – 18. března „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce.“ Jaké dobré skutky vidí mí blízcí skrze mě? (z Jan 10,31-42) SO – 19. března „Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal.“ Josef pochopil, koho mu Bůh svěřuje skrze Marii, ujímá se své role pěstouna s láskou a pokorou. (z Mt 1,16.18-21.24a) NE – 20. března Květná neděle 10
„Od této chvíle už nikdy nebudu pít z plodu révy, dokud nepřijde Boží království.“ (z Lk 22,14-23,56)
PO – 21. března „Já jsem tě povolal, abys otvíral slepé oči… vyváděl z věznic ty, kdo sedí v temnotě.“ Nechal jsem se vyvést v tomto postním čase ze svých svázaností z mé temnoty, slepoty? (z Iz 42,1-7) ÚT – 22. března „Svůj život za tebe položím.“ Pane i já tě slovy ujišťuji, ale odpusť mi chvíle, kdy tě opouštím a zrazuji. (z Jan 13,21-33.36-38) ST – 23. března „Kdo chodí v temnotách, kde není žádná záře, ten ať doufá v Hospodinovo jméno.“ Navzdory všem temnotám mého života a pouštím, platí toto pozvání důvěry i pro mě. (z Iz 50,4-11) ČT – 24. března Projevil jim lásku až do krajnosti. Pomoz mi Ježíši milovat a žít tak, jak mi ukazuješ svým příkladem dnes, i když všemu ještě stále plně nerozumím. (z Jan 13,1-15) PÁ – 25. března „Žízním.“ Ježíšova touha po lásce, zní i v této chvíli do celého světa, do temného a osamělého místa v každém lidském srdci. (z Jan 18,1-19,42) SO – 26. března Ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel. „Pane Ježíši, Bože ukřižovaný za život světa, nauč nás naslouchat výmluvnému tichu tvého umučení, které zjevuje nekonečnou lásku.“ (z Vyznání víry) NE – 27. března „Usilujte o to, co pochází shůry, Zmrtvýchvstání Páně kde je Kristus po Boží pravici.“ (z Kol 3,1-4)
ÚMYSLY MŠÍ SVATÝCH NE – 28. února 3. neděle postní
Š 07:00 V 08:45 Š 10:30
PO – 29. února
ŠK18:00
ÚT – 1. března
ŠK18:00
ST – 2. března
V 18:00
ČT – 3. března
ŠK18:00
PÁ – 4. března
ŠK06:40 ŠK18:30
SO – 5. března NE – 6. března 4. neděle postní
ŠK07:00 Š 07:00 V 08:45 Š 10:30
PO – 7. března
ŠK18:00
ÚT – 8. března
ŠK18:00
ST – 9. března
V 18:00
ČT – 10. března
ŠK18:00
PÁ – 11. března
ŠK06:40
11
Na poděkování za přijatá dobra Za † Jarmilu Tvardkovou a živou rodinu Za farníky Za kmotřence a kmotry Za Josefa Stacha, syna a živou rodinu Za živé a † členy 9. růže živého růžence Za Zdeňku Ptáčkovou a manžela Ke cti N. S. J. od ctitelů Za členy sdružení Eucharistická hodina Za živé a † členy 1. růže živého růžence a za nemocné Za Janu Čimburovou, manžela, živou a † rodinu Za Miroslava Kuchaře, živou a † rodinu Kuchařovou a Karasovou Za farníky Za Josefa a Františka Bednáře, manželky a syna O dary Ducha sv. při volbě životního povolání Na poděkování za 40 let života Za živé a † členy 8. růže živého růžence Za živé a † členy 4. růže živého růžence
SO – 12. března
Š 17:00 Š 07:00
NE – 13. března 5. neděle postní PO – 14. března ÚT – 15. března ST – 16. března ČT – 17. března PÁ – 18. března
V 08:45 Š 10:30 ŠK18:00 ŠK18:00 V 18:00 ŠK18:00 ŠK06:40
Za nemocné naší farnosti Za Františka Urbance, manželku, živou rodinu a † rodinu a za duše v očistci Za Františku a Josefa Kuchařovy Za farníky Za Boženu Šimšovou, manžela, vnučku a živou rodinu a duše v očistci Za Jiřího Karkošku a živou rodinu Za Albínu Kuchařovou, manžela, syna a živou rodinu Za živé a † členy 5. růže živého růžence, za nemocné a trpící Za Annu Novákovou, 2 manžely, dcery a zetě
SO – 19. března Slavnost sv. Josefa, snoubence Panny Marie
Š 07:00
Za Jana Sirého a syna
NE – 20. března Květná neděle
Š 07:00 V 08:45 Š 10:30
PO – 21. března
ŠK18:00
ÚT – 22. března
Š 17:00
ST – 23. března ČT – 24. března Zelený čtvrtek
V 18:00
Za † členy KDÚ Za Štěpána a Žofii Slívovou, dceru a zetě Za farníky Za † Veroniku Štefkovou Za † a živou rodinu Za Marii Slívovou, manžela, dcery a zetě
Š 18:00
Na poděkování za dar Eucharistie
PÁ – 25. března Velký pátek
Š 07:00 V 15:00 Š 18:00
KŘÍŽOVÁ CESTA KŘÍŽOVÁ CESTA OBŘADY VELKÉHO PÁTKU
SO – 26. března Bílá sobota
Š 07:00 - 15:00 Š 21:00
DEN LITURGICKÉHO KLIDU - možnost
NE – 27. března Slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
Š 07:00 V 08:45 Š 10:30
návštěvy kostela u „Božího hrobu“ Za spásu naši a našich bližních Za Kristýnu Drozdovou, manžela, sestru, bratra a rodiče z obou stran Za Miroslava Slívu, rodiče z obou stran Za farníky
Vydává: Ř í m s k o k a t o l i c k á f a r n o s t Šenov u Ostravy Sídlo: Kostelní 129, 739 34 Šenov Kontakt: tel. 596 887 308; 731 534 034 e-mail:
[email protected], web. adresa: http://senov.krestane.net Redakce: Petr Okapal, Marcela Krůpová Tisk: Tiskárna Oldřich Harok Evidenční číslo: MK ČR E 15514 Datum: 28. 2. 2016 Číslo: Březen 2016 Náklad: 250 ks Příští číslo: 27. 3. 2016 Uzávěrka: 20. 3. 1216 12
