Úvod Vývoj důchodového zabezpečení v ČR Charakteristika současného stavu Český důchodový systém se skládá ze dvou částí

Úvod..................................................................................................................................................... 1 1 Vývoj důchodového zabezpečení v ČR ............................................................................................. 3 1.1 Charakteristika současného stavu ............................................................................................. 3 1.1.1 Český důchodový systém se skládá ze dvou částí............................................................... 3 1.1.2 Obecné informace k zákonu o důchodovém pojištění ....................................................... 4 1.1.3 Nutnost reformy ................................................................................................................. 6 1.1.4 Druhá a třetí etapa reformy................................................................................................ 8 1.1.5 Kam jsme skutečně v reformě došli .................................................................................... 9 2 Penzijní připojištění se státním příspěvkem ................................................................................... 13 2.1 Princip penzijního připojištění ................................................................................................. 13 2.2 Definice a základní pojmy ........................................................................................................ 14 2.3 Příspěvky na penzijní připojištění ............................................................................................ 17 2.4 Dávky a zdanění penzijního připojištění .................................................................................. 20 2.4.1 Danění dávek .................................................................................................................... 22 2.5 Podmínky pro výplatu penze ................................................................................................... 23 2.5.1 Výsluhová penze ............................................................................................................... 23 2.5.2 Invalidní penze .................................................................................................................. 24 2.5.3 Pozůstalostní penze .......................................................................................................... 24 2.5.4 Starobní penze .................................................................................................................. 24 2.5.5 Stanovení výše penze ....................................................................................................... 24 2.6 Zákonné úpravy fungování penzijního připojištění ................................................................. 25 2.7 Daňové výhody ........................................................................................................................ 26 2.7.1 Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů ................................................................................ 26 2.7.2 Daňové zvýhodnění zaměstnanců .................................................................................... 27 2.7.3 Nezdanitelná částka ......................................................................................................... 28 2.8 Penzijní fondy působící na území ČR ....................................................................................... 29 2.8.1 Akcionářská struktura ....................................................................................................... 31 2.8.2 Hospodaření penzijního fondu ......................................................................................... 32 2.8.3 Investiční možnosti penzijních fondů ............................................................................... 34 3 Problémy penzijního připojištění, jeho pozitiva a

negativa ........................................................ 37

3.1 Současné problémy penzijního připojištění............................................................................. 37 3.1.1. Negativa ........................................................................................................................... 38 3.1.2 Pozitiva.............................................................................................................................. 42 Závěr .................................................................................................................................................. 44

Použitá literatura ............................................................................................................................... 46 Přílohy ................................................................................................................................................ 47

Úvod Téma "Význam penzijního připojištění v České republice" jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila hned z několika důvodů. Tím nejzásadnějším je fakt, že od roku 2004, kdy Kooperativa, pojišťovna, a.s. VIG začala v rámci tzv. "strategické aliance" spolupracovat s Finanční skupinou České spořitelny, a.s., jsem se na Agentuře Západní Čechy stala garantem zavedení principů spolupráce do praktického uplatnění. A tak se mezi produkty, které pojistní poradci a externí zástupci naší pojišťovny běžně prodávají, dostal mimo jiné i produkt penzijní připojištění Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Ohlas mých spolupracovníků na tento produkt je vesměs kladný. Rozšíření nabídky pojistných produktů o spořící program se státním příspěvkem usnadnilo přístup ke klientům. Mnohde se setkáváme s vyšší oblibou tohoto produktu v konkurenci s důchodovým životním pojištěním. Pochopitelně stále se musí zdůrazňovat rozdíl mezi pojištěním a spořením. Finančním poradcům, kteří klientům nabízení nejvhodnější způsoby investování peněžních prostředků, produkt penzijního připojištění zaplnil pomyslnou mezeru v portfoliu možných variant.

Ale nejenom profesně, ale i jako účastníka penzijního připojištění a budoucího důchodce, mě téma penzijních fondů a celkové důchodové reformy zajímá. Vždyť se jedná o finanční zajištění nás všech.

Na celém světě je veřejností považováno za samozřejmost, že fungování systémů důchodového pojištění je v rukách státu. Ve většině případů se jedná o mechanismus založený na mezigenerační solidaritě. Tento princip by pochopitelně fungoval i nadále, nebýt hrozby celosvětového trendu postupného stárnutí populace. A máme tady problém, se kterým se musí vypořádat i Česká republika. Za jeden z kladů v myšlení občanů považuji fakt, že většina z nás již pochopila, že bez pravidelného ukládání si části našich nynějších příjmů, nebudeme schopni si udržet obvyklý životní standard i v poproduktivní části života.

Právě probíhající a velmi diskutovaná důchodová reforma se ve svých fázích snaží promyslet a zrealizovat opatření, která povedou k přeměně celého důchodového systému. Jistým oddálením blížící se pohromy bylo zvýšení věkové hranice nároku na starobní důchod. Ale to je řešení na krátkou dobu a je potřeba daleko radikálnějších. V souvislosti s důchodovou reformou se hovoří o zavedení tzv. druhého pilíře, do kterého by si 1

ekonomicky aktivní obyvatelstvo odvádělo část povinných příspěvků důchodového pojištění. Tento druhý pilíř by byl spravován fondy a vložené prostředky by byly investovány za účelem získání výnosů a nikoliv používány na vyplácení důchodů současným příjemcům, jak je tomu u současného průběžně financovaného systému v pilíři prvním. V členských státech EU je tento druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) již obvyklý.

Třetí pilíř celého důchodového systému by mělo tvořit dnes již fungující dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem. V rámci druhé etapy důchodové reformy vláda schválila základní teze zamýšlených změn v systému penzijního připojištění, neboť i v tomto "pilíři" je nutná zásadní změna, aby systém plnil očekávané výsledky, co se zhodnocení vkladů spořitelů týká a nebyl ve své investiční činnosti nevhodně legislativně omezen.

Cílem mé bakalářské práce bude charakterizovat současný stav důchodového systému, realizace důchodové reformy a analýza současného penzijního připojištění se státním příspěvkem. Chtěla bych zachytit problémy spojené s účastí v penzijním připojištění, jeho kladné i záporné stránky a vyvodit závěr o vhodnosti tohoto produktu.

2

1 Vývoj důchodového zabezpečení v ČR

1.1 Charakteristika současného stavu

1.1.1 Český důchodový systém se skládá ze dvou částí Prvním pilířem1 je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO2). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje.

Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: - starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), - plný invalidní, 1

2

Popis systému důchodového pojištění. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/3 Výraz převzatý z angličtiny: Pay As You Go

3

- částečný invalidní, - vdovský a vdovecký, - sirotčí. Důchod se skládá ze dvou složek, a to - ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků - od 1. ledna 2009 zůstává ve výši 2.170 Kč) a - z procentní výměry O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

1.1.2 Obecné informace k zákonu o důchodovém pojištění Současné uspořádání českého důchodového systému3 začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky, které byly završeny v roce 1995 přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Řada dílčích reformních kroků pak byla přijata i za účinnosti tohoto zákona. Od roku 1996 je základní důchodové pojištění založeno na těchto principech: - sociální solidarita, - průběžné financování, - při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umožněna i dobrovolná účast v systému), - systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod), - systém je dávkově definovaný - konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková: - první složku tvoří základní výměra, která je jednotná (stejná) pro všechny druhy důchodů, - druhou složku tvoří procentní výměra, jejíž výše je rozdílná podlé délky doby pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu, 3

Obecná informace k zákonu o důchodovém pojištění. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/617

4

- systém neobsahuje žádná omezení výše důchodu stanovená pevnou částkou nebo procenty (pokud nebereme v úvahu redukci "příjmů" při výpočtu důchodu), a to ani v případě nároku na pozůstalostní dávky po jednom zemřelém, - systém je jednotný (s určitou odchylkou pro osoby samostatně výdělečně činné, která se týká způsobu stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení); to platí i pro cizince ze třetích zemí, kterým vzniknou stejné nároky ze základního důchodového pojištění jako ostatním pojištěncům, a to při splnění stejných podmínek, - systém je dynamický (řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně upravuje s přihlédnutím k ekonomickému vývoji, a to včetně indexování vyměřovacích základů) - stát garantuje systém ekonomicky i právně - systém je spravován státní institucí (Česká správa sociálního zabezpečení); příjmy a výdaje systému jsou součástí státního rozpočtu, v němž je zaveden zvláštní účet důchodového pojištění), - všechny dávky jsou nárokové (při splnění zákonem stanovených podmínek je na ně nárok) a přezkoumatelné soudem.

Přijetí zákona o důchodovém pojištění přineslo oproti dřívějšímu stavu řadu pozitivních prvků, zejména z dlouhodobého hlediska: - zahájení procesu postupného zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu pro muže o 2 měsíce a pro ženy o 4 měsíce za rok ( po 31. 12. 2012 bude důchodový věk u mužů a bezdětných žen 63 let, po roce 2030 zřejmě dosáhne 65 let) - postupné prodlužování rozhodného období, za které jsou zjišťovány výdělky pro stanovení výše procentní výměry důchodu (cílové období 30 kalendářních roků) a tím zvyšování závislosti výše důchodu na celoživotní ekonomické aktivitě (v současnosti je stanovena doba pojištění na 25 let nebo pokud dosáhne věku 65 let, tak 15 let pojištění; uvažuje se o době 35 let) - dynamická konstrukce výpočtu zohledňující určitým způsobem obecný mzdový vývoj, - zrovnoprávnění mužů v nárocích na pozůstalostní důchod poskytováním vdoveckého důchodu v podstatě za obdobných podmínek jako je poskytován ženám vdovský důchod.

Zvyšování vyplácených důchodů (základní pravidla) - vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu; odchylný postup je stanoven pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 5 %), 5

- zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, - konkrétní částku zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než zvýšení, které zákon stanoví jako minimální, - růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem je při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců, a to do července kalendářního roku přecházejícího roku zvýšení důchodů, - v mimořádném termínu se důchody zvýší, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 5 %; o takovém zvýšení rozhodne vláda do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž došlo ke splnění uvedené podmínky.

1.1.3 Nutnost reformy Nejvýznamnějším problémem4, se kterým se bude muset česká (ale nejen ta česká) společnost v následujících letech vypořádat, je fenomén stárnutí populace. Tento fenomén je charakterizován rostoucím podílem osob ve vyšších věkových skupinách v závislosti na prodlužující se střední délce života (dané poklesem úmrtnosti) a nízké porodnosti. Je také spojen se zvyšujícím se průměrným věkem. Podle demografické prognózy PřUK vzroste průměrný věk ze současných necelých 40 let na skoro 48 let v roce 2065, přičemž podíl osob ve věkové skupině nad 65 let bude činit více jak 40 % oproti současným necelým 25 %. Fenomén stárnutí působí do všech systémů (resp. oblastí) závislých na demografické struktuře obyvatel, mezi které v prvé řadě patří důchodový systém. Stávající důchodový systém funguje na principu průběžného financování, kdy zaměstnané osoby odvádí ze svých příjmů pojistné, které slouží k financování důchodů existujících důchodců. V současnosti je ohrožen ze dvou stran. Prodlužující se střední délka života, která bude způsobena především poklesem úmrtnosti ve vyšších věkových skupinách, povede (za jinak nezměněných podmínek) k růstu průměrné doby pobírání důchodu a tím i k růstu nákladů na jednoho důchodce a celkových nákladů na důchody. Nízká porodnost naproti tomu povede k poklesu počtu zaměstnaných osob a tím i příjmů systému. Působení

4

Příprava podkladů pro rozhodování a pokračování důchodové reformy v letech 2004 až 2005. Dostupné na

www: http://www.mpsv.cz/cs/2228

6

obou těchto faktorů způsobí v důchodovém systému rostoucí nerovnováhu a tím jeho dlouhodobou finanční neudržitelnost vyžadující provedení reformních kroků. Reformou

důchodového

systému

velmi

pravděpodobně

nedojde

ke

zvrácení

demografických trendů, ale tato reforma by měla důchodový systém upravit tak, aby byl při daném vývoji dlouhodobě finančně udržitelný. Stejně jako Česká republika řeší problém dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů z důvodů stárnutí celý vyspělý svět. V některých zemích přistoupili k výrazné obměně systému jako např. v Polsku, na Slovensku či ve Švédsku. Jinde přistoupili spíše k úpravám existujících systémů. Jde např. o Německo, Rakousko či Francii.

12 000

Celkem Produktivní (od 15 do 65 let)

Předproduktivní (do 15 let) Poproduktivní (nad 65 let)

10 000 10 290 10 312

10 305

6 559

6 509

m il. o s o b

8 000 6 100

10 404 6 096

10 376

5 906

10 231

5 396

6 000 4 000 2 200

2 163

2 322

2 761

3 037

10 065

5 059

3 462 3 604

2 000 1 990 0 1990

1 590

1 474

1 547

1 433

2000

2010

2020

2030

Schéma č. 1: Predikce demografického vývoje Zdroj: PřF Univerzita Karlova (2006)

7

1 373

1 402

Zhoršující se „poměr závislosti“

2040

2050

1.1.4 Druhá a třetí etapa reformy V návaznosti na opatření realizovaná v I. etapě důchodové reformy5 bude nutné v základním důchodovém pojištění provést na základě politické shody další opaření spočívající především v: - diverzifikaci financování, - nastavení příjmové solidarity, - řešení mezigenerační spravedlnosti v základním důchodovém pojištění.

Vedle veřejného základního důchodového pojištění existuje jako součást důchodového systému dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem a dále produkty komerčních pojišťoven, zejména životního pojištění (tzv. „soukromé důchody“). Změny v základním důchodovém pojištění budou ve II. etapě plánované důchodové reformy doplněny o opatření v oblasti soukromých důchodů. Opatření by měla zejména: - vytvořit další motivace pro účast v doplňkovém připojištění (spoření) na stáří, - zprůhlednit systém pro účastníky. V současné době se důchody ze soukromých důchodových systémů podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Průměrná výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem nedosahuje dostatečné výše k tomu, aby umožnila nashromáždit prostředky postačující na výplatu doživotní penze v „rozumné“ výši.

Záměry II. etapy důchodové reformy, která se v současné době řeší, jsou otázky týkající se problematiky financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů. V souvislosti s tím jsou připravena a průběžně realizována: - opatření ve veřejném základním důchodovém pojištění, a to zejména: - zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění; odvod plateb za náhradní doby pojištění umožní snížit procentní sazbu pojistného na důchodové pojištění s pozitivním dopadem na trh práce. Celá restrukturalizace příjmů základního důchodového pojištění by měla být finančně neutrální, - vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a - vytvoření „důchodového fondu“, 5

Druhá a třetí etapa. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/4783

8

- opatření v oblasti soukromých důchodů (zejm. penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění), a to zejména - oddělení majetku akcionářů a klientů, - zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány, - zvýšení motivace k vyšším příspěvkům, - zvýšení participace zaměstnavatelů, - podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.

V rámci III. etapy důchodové reformy bude řešena diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt – out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. - Pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému. - Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů.

1.1.5 Kam jsme skutečně v reformě došli MPSV6 zpracovalo základní výchozí úvahy o možném řešení: - problematiky zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění, - problematiky vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a - vytvoření „důchodového fondu“. Úkol týkající se soukromých důchodů ve II. etapě důchodové reformy zpracovává Ministerstvo financí, které vytvořilo pracovní skupinu, ve které je zastoupeno MF, MPSV, ČNB a APF. - V návrhu novely zákona o rozpočtových pravidlech schválené vládou v září 2007 je již řešena mj. problematika vytvoření rezervy pro důchodovou reformu: - dosavadní zvláštní účet důchodového pojištění se transformoval na zvláštní účet pro důchodovou reformu jako součást peněžních prostředků státních finančních aktiv,

6

Druhá a třetí etapa. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/4783

9

- tyto finanční prostředky se budou podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu na návrh vlády používat na financování důchodové reformy, - ve prospěch zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu byly převedeny prostředky dalšího bankovního účtu státních finančních aktiv zřízeného k uvedenému účelu na základě usnesení vlády č. 797/2004, na kterém se od roku 2004 shromažďují prostředky z dividend, které získalo MPSV jako správce majetkových účastí státu u ČEPS a.s. a u regionálních energetických distribučních společností, - to vše s účinností od 1. ledna 2008.

Realizace III. etapy začala ve druhé polovině roku 2008 a bude pokračovat i v tomto roce. Výchozím podkladem pro další práce jsou příslušné pasáže Závěrečné zprávy Výkonného týmu pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v ČR (tzv. „Bezděkova komise“), které obsahují analýzy návrhů reforem předložených politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu včetně zavedení „možnosti opt - out“. Na základě rozhodnutí vlády bude záviset další postup, pokud jde o vypracování návrhu věcného záměru řešení a návrhu vlastní právní úpravy, a to včetně stanovení gesce za jednotlivé oblasti, do kterých se toto zásadní opatření promítne. Ke změně by mělo dojít v regulačním rámci působení fondů, kde od sebe bude oddělen majetek vkladatelů a majetek akcionářů fondu. Cílem je přejít na systém tzv. správcovských společností. Je transparentní a bezpečný. - Každá správcovská společnost bude moci nabízet několik různě zaměřených produktů. - Cílem je motivovat lidi k tomu, aby spořili delší dobu, vyšší částku a pokud možno si nechávali výnosy penzijního připojištění vyplácet v podobě renty k důchodu, než aby dostávali jednorázové vyrovnání. Záměrem je penzijní připojištění proti současnosti i více daňově zvýhodnit. Zároveň i více motivovat zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům na toto připojištění přispívali. - Příspěvek u penzijního připojištění by měl být posílen. Možné je i odbourání daňového odpočtu a jeho úplná kompenzace přímým příspěvkem. V případě zaměstnavatelů naopak rozšíření možnosti jejich odpočtů. - Výše příspěvku by mohla být odstupňována podle toho, jak dlouho lidé budou spořit. Těch, co budou chtít spořit krátkou dobu (např. 5 let), se zvýšení příspěvku nedotkne. Ti, co podepíší spoření na 20 až 30 let, by jej měli mít vyšší. Stejně tak chce vláda prosadit, aby byli zvýhodněni lidé, kteří si nechají vyplácet rentu před těmi, kteří budou žádat na konci

10

spoření jednorázové vyrovnání. Konkrétní zvýšení příspěvků bude vycházet z dispozic veřejných financí. - Cílem těchto změn je zvýšit atraktivitu sektoru penzijního připojištění pro klienty, kteří se ovšem mohou rozhodovat o typu produktu podle vlastní úvahy. Ministerstvo práce a sociálních7 věcí předložilo na základě zadání vyplývajícího z Programového prohlášení vlády ČR na jednání Vlády ČR 26. ledna 2009 "Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění".

Tento materiál navrhuje s ohledem na relativně vysokou sazbu pojistného na důchodové pojištění vytvořit v rámci tohoto povinného systému tzv. II. pilíř založený na kapitálovém financování. Pojištěnci by si mohli dobrovolně rozhodnout, zda do nově vytvořeného pilíře vstoupí. Pokud by tuto možnost využili, znamenala by, že část jimi placených příspěvků (základního důchodového pojištění) by plynula na jejich individuální účet a správci těchto účtů by prostředky investovali. Pokud by se pojištěnci rozhodli pro vstup do II. pilíře a využili této možnosti zhodnocení jimi vložených financí museli by rovněž přistoupit na zvýšení sazby pojistného. Navýšení by pochopitelně bylo ve prospěch II. pilíře a projevilo se ve výši budoucího důchodu. Po splnění nároku na důchod, by pojištěnci pobírali jak důchod ze základního důchodového pojištění (tzv. I. pilíř) snížený o tu část, kterou vkládali do II. pilíře, tak důchod vypočtený na základě stavu prostředků investovaných ve II. pilíři. Pojištěnci nebudou mít možnost rozhodnout se, zda budou či nebudou platit pojistné na důchodové pojištění, ale z jakých zdrojů bude financován jejich vlastní budoucí důchod. V podstatě by se jednalo o zavedení průběžné a kapitálové formy financování důchodového pojištění, kde by byl prostor pro individuální rozhodování pojištěnců.

Vládě předložený materiál dále rozebírá význam nastavení parametrů základního důchodového pojištění při zavedení II. pilíře, sumarizuje některé zahraniční zkušenosti a uvádí jednotlivé oblasti, které jsou významné pro nastavení celkové podoby II. pilíře v ČR a jeho vazby. Obsahuje i stručnou analýzu makroekonomických a mikroekonomických důsledků jeho zavedení.

7

Tisková zpráva. Dostupné na www: http://www.vlada.cz/en/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-

ze-dne-26--ledna-2009-52846/

11

Termín předložení návrhu komplexní zákonné úpravy související se zavedením možnosti opt out, kterou musí zpracovat především Ministerstvo financí za spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí, byl stanoven do 30. června 2009.

12

2 Penzijní připojištění se státním příspěvkem

2.1 Princip penzijního připojištění Penzijní připojištění je finanční produkt, který tvoří doplněk základního důchodového zabezpečení v České republice a i přes všechny problémy je v současné době jedním z nejvýznamnějších spořících programů na českém trhu.

Penzijní připojištění je chápáno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státních příspěvků poskytnutých ve prospěch účastníka. Představuje relativně výhodnou formu dlouhodobého a bezpečného spoření. Je to postupné a dlouhodobé ukládání peněz na účet klienta s cílem zajištění doplňkových příjmů nad rámec důchodu ze základního povinného důchodového pojištění. Vzhledem k daňovým výhodám je zajímavé i pro střednědobé spoření, zvláště pro občany s vyššími příjmy.

Účastníkem penzijního připojištění se mohou stát nejen fyzické osoby starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, které uzavřou s penzijním fondem smlouvu, ale i fyzické osoby starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud budou účastny důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice.

Penzijní připojištění je založeno na pravidelných měsíčních, čtvrtletních či ročních úložkách (minimálně 100 Kč měsíčně, maximum není omezeno). K těmto pravidelným úložkám dostane účastník státní příspěvek ve výši 50 až 150 Kč. Klient může platit příspěvky pouze na jedno penzijní připojištění, tzn., může mít pouze jedno penzijní připojištění v aktivním stavu. Pokud má další, musí být ukončeno nebo přerušeno. Mezi výhody penzijního připojištění patří daňové úlevy a možnost získat příspěvek na penzijní připojištění i od zaměstnavatele. Na druhou stranu ale existují i některé nevýhody, jako je např. dlouhý časový horizont.

Klientské příspěvky, příspěvky státu a případně i příspěvky zaměstnavatele jsou penzijním fondem investovány a průběžně zhodnocovány. Penzijní fondy obvykle připisují klientům 85 – 95 % ze zisku dosaženého za minulý rok (minimálně 5 % se povinně odvádí do 13

rezervního fondu a o maximálně 10 % rozhodne valná hromada). Pro obdržení všech zhodnocených státních příspěvků musí účastník spořit minimálně 5 let a dosáhnout věku 60 let.

2.2 Definice a základní pojmy Penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) postupné a dlouhodobé ukládání peněz na osobní účet klienta s cílem zajištění doplňkových příjmů nad rámec důchodu ze základního povinného důchodového pojištění. Penzijní fond právnická osoba se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se stát. příspěvkem, v platném znění Statut základní dokument penzijního fondu, který obsahuje základní pravidla, zaměření a cíle investiční politiky, zásady hospodaření fondu, způsob použití zisku Stanovy základní dokument akciové společnosti Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem legislativní úprava penzijního připojištění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném změní Penzijní plán základní dokument penzijního fondu, který podrobně upravuje podmínky penzijního připojištění se státním příspěvkem u konkrétního penzijního fondu Příspěvkově definovaný penzijní plán penzijní plán, ve kterém je předem definována výše příspěvků účastníků, zaměstnavatelů a státu vstupujících do penzijního připojištění, na jejímž základě se stanoví výše dávek, které je možno vyplácet Účastník penzijního připojištění (dále jen „účastník“) fyzická osoba, která má uzavřenou smlouvu o penzijní připojištění se státním příspěvkem u penzijního fondu

14

Datum vzniku penzijního připojištění datum účinnosti smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem; smlouva je platná dnem podpisu obou stran a účinná nejdříve první dnem následujícího měsíce po datu podpisu smlouvy nebo prvním dnem kteréhokoliv dalšího měsíce uvedeného ve smlouvě jako datum vzniku penzijního připojištění Příspěvky finanční částka, kterou platí účastník, zaměstnavatel nebo jiná osoba na účet penzijního připojištění Příspěvek účastníka smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na svůj účet penzijního připojištění účastník Příspěvek zaměstnavatele smluvně sjednaný souhlas účastníka s platbou, kterou poukazuje na účet penzijního připojištění svého zaměstnance zaměstnavatel Příspěvek jiné osoby smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na účet penzijního připojištění jiná osoba než účastník nebo zaměstnavatel Platba účastníka částka v Kč poukázaná na účet penzijního připojištění účastníkem. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného. Platba zaměstnavatele částka v Kč poukázaná na účet penzijního připojištění zaměstnavatelem. Platba zaplacená zaměstnavatelem v daném kalendářním měsíci se považuje za příspěvek na tento měsíc, pokud tuto platbu účastník neoznačí jako příspěvek na delší období. Platba jiné osoby částka v Kč poukázaná na účet penzijního připojištění jinou osobou než účastníkem nebo zaměstnavatelem. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného.

15

Státní příspěvek příspěvek státu, který se poskytuje ze státního rozpočtu účastníkovi penzijního připojištění, jenž do konce kalendářního měsíce zaplatil na účet depozitáře fondu příspěvek (součet příspěvku účastníka a jiné osoby) v zákonem stanovené výši - min. 100 Kč státní příspěvek se poskytuje pouze na příspěvky účastníka a jiné osoby státní příspěvek se neposkytuje na příspěvky zaměstnavatele Dávka výplata finančních prostředků z účtu penzijního připojištění formou penze, jednorázového vyrovnání nebo odbytného Jednorázové vyrovnání výplata celého zůstatku na účtu penzijního připojištění jednou částkou (zahrnuje: příspěvek účastníka, zaměstnavatele a jiné osoby; výnosy z příspěvku účastníka, zaměstnavatele a jiné osoby; státní příspěvek a výnosy ze státního příspěvku) Odbytné jednorázové vracení příspěvků, které dosud účastník zaplatil (příspěvek účastníka, jiné osoby i zaměstnavatele) včetně kapitálových výnosů v případě odstoupení účastníka od penzijního připojištění nebo smrti účastníka bez nároku na pozůstalostní penzi Starobní penze je dávka určená ke krytí životních nákladů a sociálních potřeb ve stáří, kdy účastník penzijního připojištění přestane vydělávat potřebné prostředky svou aktivní pracovní činností Invalidní penze je dávka určená ke krytí životních nákladů a sociálních potřeb při nastoupení invalidity v aktivním věku, kdy účastník není schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vydělávat potřebné finanční prostředky svou aktivní pracovní činností (nárok na výplatu závisí na délce spoření, nikoliv na věku účastníka) Výsluhová penze je dávka doplňující starobní penzi (nárok na výplatu závisí na délce spoření, nikoliv na věku účastníka)

16

Pozůstalostní penze je dávka určená pro pozůstalé (v případě určení oprávněné osoby, resp. osob, ve smlouvě o penzijním připojištění) Doba trvání penzijního připojištění celková doba existence účtu penzijního připojištění (datum ukončení mínus datum vzniku) Pojištěná doba je doba placení příspěvků na penzijní připojištění, která je stanovena penzijním plánem jako podmínka pro vznik nároku na penzi Započtená pojištěná doba doba placení příspěvků na penzijní připojištění, které byly započteny Ministerstvem financí; do započtené pojištěné doby se započítávají příspěvky účastníka, zaměstnavatele i jiné osoby zaplacené řádně a včas - tj. do konce kalendářního měsíce na účet depozitáře fondu v zákonem stanovené výši - min. 100 Kč Penzijní věk je věk stanovený penzijním plánem pro vznik nároku na starobní penzi Daňová výhoda - příspěvek účastníka snížení základu pro odvod daně z příjmů na základě existence účtu penzijního připojištění a placení příspěvků (započtených Ministerstvem financí) v celkové výši více než 6 000 Kč ročně (max. snížení základu pro odvod daně z příjmů z titulu penzijního připojištění 12 000 Kč). Daňové výhody mohou získat všichni účastníci, kteří splňují výše uvedené podmínky, a to bez ohledu na penzijní plán, dle kterého je vedeno jejich penzijní připojištění.

2.3 Příspěvky na penzijní připojištění - Účastník může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze u jednoho penzijního fondu. - Povinnost platit příspěvky končí kalendářním měsícem, kdy vznikl nárok na penzi. Účastník může platit příspěvky i dále, aniž by cokoliv oznamoval penzijnímu fondu. Povinnost platit příspěvky odpadá též po dobu přerušení placení příspěvků a odkladu placení příspěvků. Pokud účastník nesplňuje žádnou z uvedených variant a přesto příspěvky 17

na penzijní připojištění neplatí, může jeho smlouva být ukončena z důvodu neplacení příspěvků. Pokud účastník nezaplatí příspěvky po čtyři jdoucí měsíce za sebou, obdrží od penzijního fondu písemné upozornění na neplacení příspěvků. Pokud na výzvu penzijního fondu do dvou měsíců nezareaguje zaplacením dalšího příspěvku, pak obdrží od penzijního fondu písemnou výpověď penzijního připojištění. Po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby je jeho penzijní připojištění ukončeno. Pokud se účastník rozhodne v průběhu výpovědní doby začít platit příspěvky, musí toto písemně oznámit penzijnímu fondu. - Za účastníka může s jeho souhlasem platit fondu příspěvek nebo jeho část zaměstnavatel nebo jiná osoba. - Minimální výše měsíčního příspěvku (tj. součet příspěvku účastníka, příspěvku zaměstnavatele a příspěvku jiné osoby) je 100 Kč, horní hranice není omezena. - Pokud je ve smlouvě sjednána výsluhová penze, je nutné stanovit, jaká část příspěvku připadá na starobní (resp. starobní a invalidní penzi) a jaká na výsluhovou penzi. Část příspěvku připadající na výsluhovou penzi musí být menší nebo rovna výši příspěvku připadající na penzi starobní. Poměr se stanovuje procentem jednotně pro všechny typy příspěvku. Příspěvek určený na starobní penzi je zároveň příspěvkem na invalidní penzi, pokud je ve smlouvě sjednána. Příspěvek účastníka je smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na svůj účet penzijního připojištění účastník. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného.

Příspěvek zaměstnavatele je smluvně sjednaný souhlas účastníka s platbou, kterou poukazuje na účet penzijního připojištění svého zaměstnance zaměstnavatel. Výše příspěvku placeného zaměstnavatelem se nestanovuje. Pokud účastník ve smlouvě nedá souhlas s placením příspěvku zaměstnavatelem a zaměstnavatel na jeho penzijní připojištění přesto poukazuje platby, budou tyto platby po třech měsících vráceny zaměstnavateli, pokud v průběhu této doby nedojde k udělení souhlasu s poskytováním příspěvku zaměstnavatelem. Než dojde k vrácení plateb, penzijní fond na popsanou skutečnost písemně upozorní účastníka. Platba 18

zaplacená zaměstnavatelem v daném kalendářním měsíci se považuje za příspěvek na tento měsíc, pokud tuto platbu účastník neoznačí jako příspěvek na delší období.

Příspěvek jiné osoby je smluvně sjednaná částka v Kč, kterou platí na účet penzijního připojištění jiná osoba než účastník nebo zaměstnavatel. Pokud je částka menší nebo rovna sjednané výši příspěvku, je usazena na účet penzijního připojištění jako regulérní příspěvek. Část platby přesahující výši sjednaného příspěvku je na účtu evidována ve formě předplatného.

Státní příspěvek - Účastníkovi, který včas uhradil příspěvek na penzijní připojištění (součet příspěvku účastníka a příspěvku jiné osoby) alespoň ve výši 100 Kč, náleží ze státního rozpočtu za každý kalendářní měsíc jeden státní příspěvek. Na příspěvek placený zaměstnavatelem se neposkytuje státní příspěvek. - Státní příspěvek nenáleží na odložený a dodatečně zaplacený příspěvek. - Státní příspěvky jsou připisovány na účty účastníků čtvrtletně a vždy zpětně za předešlé čtvrtletí (tzn. v únoru za 4. Q. minulého roku, v květnu za 1. Q. stávajícího roku, v srpnu za 2. Q. stávajícího roku a v listopadu za 3. Q. stávajícího roku). - Státní příspěvek je evidován na osobním účtu účastníka odděleně. Je-li navíc sjednána výsluhová penze, rozděluje se poskytnutý státní příspěvek na část připisovanou ve prospěch starobní penze (resp. starobní a invalidní penze) a na část připisovanou ve prospěch výsluhové penze podle poměru sjednaného měsíčního příspěvku na oba druhy penzí. - Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc je určena zákonem podle měsíční výše příspěvku (součet příspěvku účastníka a příspěvku jiné osoby) na penzijní připojištění takto: Výše příspěvku účastníka

Výše státního příspěvku po celou dobu trvání penzijního připojištění

100 až 199 Kč

50 Kč + 40% z částky nad 100 Kč

200 až 299 Kč


300 až 399 Kč

120 Kč +20% z částky nad 300 Kč

400 až 499 Kč


500 Kč a více

150 Kč

Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku v závislosti na výši příspěvku účastníka 19

A jak to funguje Příspěvky klienta

Státní příspěvky

Výnosy z příspěvků klienta

+ příspěvky jiné osoby nebo zaměstnavatele

dozor ČNB

Individuální účet klienta

Výnosy ze státních příspěvků

dozor Ministerstva financí dozor depozitáře

Penze:

• • • •

Odbytné

starobní

Jednorázové vyrovnání

invalidní výsluhová pozůstalostn

Schéma č. 2: Princip fungování penzijního připojištění

2.4 Dávky a zdanění penzijního připojištění „Dávka penzijního připojištění“ patří podle zákona o příjmech mezi tzv. kapitálové příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. A dávkou penzijního připojištění je podle § 6 zákona o penzijním připojištění: -

jednorázové vyrovnání

-

odbytné

-

penze

20

Jednorázové vyrovnání Účastník, který splnil podmínky pro vznik nároku na starobní penzi, invalidní nebo výluhovou penzi podle jeho penzijního plánu, může místo výplaty penze písemně požádat penzijní fond o jednorázové vyrovnání. Jde o výplatu celé finanční částky vedené na jeho osobním účtu ve prospěch příslušné penze. Předmětem daně jsou v tomto případě pouze výnosy z příspěvků účastníka připojištění, příspěvků státu, případně z příspěvků zaměstnavatele a třetí osoby. Příspěvky zaměstnavatele jsou od daně osvobozeny v případě, že nárok na dávku (jakoukoliv) penzijního připojištění byl uplatněn až po 5 letech spoření a současně po dosažení 60 let věku účastníka. Obdobně toto platí i u příspěvků třetí osoby. V tomto případě připadá v úvahu ještě aplikace daně darovací, pokud mezi přispěvatelem a účastníkem pojištění není žádný příbuzenský vztah. Darovací daň by se ovšem musela platit průběžně, nikoliv v rámci jednorázového vyrovnání. Souhrnně: Obecně se neplatí daň z příspěvku, pouze z výnosů ze všech příspěvků převedených na účet účastníka připojištění.

Odbytné Odbytné se vyplácí při splnění podmínek (viz § 23 zákona o penzijním připojištění; zejména se musí jednat o zánik dohodou nebo výpovědí po nejméně 12ti zaplacených příspěvcích) buď účastníku spoření, nebo fyzické osobě, kterou účastník spoření stanovil ve smlouvě. Výše odbytného se stanoví jako výše příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech odpovídající výši jím zaplacených příspěvků. V tomto případě jsou tedy předmětem daně výnosy z příspěvků účastníka. Takto vymezuje odbytné zákon o penzijním připojištění. Do odbytného je ještě nutno započítat příspěvky zaměstnavatele, placené po 1. lednu 2000, výnosy z těchto příspěvků a dále příspěvky a výnosy od třetí osoby. Příspěvky od státu je penzijní fond povinen vrátit na Ministerstvo financí. Účastník nemá nárok ani na výnosy z těchto příspěvků. Předmětem daně jsou tedy výnosy z příspěvků účastníka připojištění, zaměstnavatele a třetí osoby a vlastní příspěvky zaměstnavatele (pokud účastník připojištění nesplní podmínku 5 let spoření a dožití 60 let věku).

21

Zákon o dani z příjmů nerozlišuje, zda je odbytné vypláceno účastníkovi připojištění nebo, z důvodu jeho úmrtí, oprávněné osobě. Proto se výplata odbytného oprávněné osobě daní obdobně. V případě úmrtí účastníka připojištění a v případě, že nebyla určena oprávněná osoba, se odbytné stává předmětem dědictví.

Penze Jde-li o penzi, rozloží se celková výše všech zaplacených příspěvků rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. To znamená, že v případě, kdy bude penze vyplácená sjednanou dobu, např. 10 let, bude předmětem zdanění výše penze vyplacená za rok snížená o desetinu zaplacených příspěvků. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat.

2.4.1 Danění dávek Dávky jsou daněny při jejich výplatě podle platných právních předpisů následovně: •

výplata odbytného (uvedená sazba se týká dávek vyplacených po 1. 1. 2008) a) výnosy (resp. podíly na hospodaření penzijního fondu) jsou daněny sazbou 15 % (daň z příjmů) b) příspěvky zaměstnavatele zaplacené po 1. 1. 2000 jsou daněny sazbou 15 % (srážková daň)

•

výplata jednorázového vyrovnání a) výnosy (resp. podíly na hospodaření penzijního fondu) jsou daněny sazbou 15 % (daň z příjmů) b) příspěvky zaměstnavatele zaplacené po 1. 1. 2000 jsou daněny sazbou 15 % (srážková daň)

•

výplata penze a) výnosy (resp. podíly na hospodaření penzijního fondu) jsou daněny sazbou 15 % (daň z příjmů) b) příspěvky zaměstnavatele zaplacené nejsou daněny

22

2.5 Podmínky pro výplatu penze Podmínky pro výplatu penze jsou vymezeny § 21 zákona o penzijním připojištění a zejména jednotlivými penzijními plány. V nich je (respektive by měla být) celá procedura popsána poněkud jasněji, než ve vlastním zákoně. Matematické stanovení výše penze představuje velmi složitý postup, který vychází mimo jiné ze statistik úmrtí Českého statistického úřadu a je pro něj nutno znát výpočtové konstanty. Ty však žádný fond nezveřejňuje, zasílá je v rámci pravidelných zpráv na Ministerstvo financí. Hledala jsem proto webové prezentace fondů, které přibližnou výši penze uvádějí u svých kalkulátorů. Jde o penzijní fondy České pojišťovny, Allianz, Komerční banky a ING. Ostatní fondy zveřejňují pouze kalkulátory výnosů. Z penzijních plánů těchto čtyř fondů a PF České spořitelny a Generali jsem vycházela při rekonstrukci podmínek pro výplatu penzí. Platí, že z penzijního připojištění lze poskytovat: a) starobní penzi po dožití věku daného penzijním plánem pro účastníka připojištění, b) invalidní penzi v případě přiznání plného invalidního důchodu (po min. 3 letech spoření) pro účastníka připojištění, c) výsluhovou penzi po 15 letech spoření pro účastníka připojištění, d) pozůstalostní penzi pro osobu stanovenou ve smlouvě v případě úmrtí účastníka penzijního připojištění.

2.5.1 Výsluhová penze Trochu specifický případ je výsluhová penze. Mělo jít v podstatě o smlouvou danou možnost vybrat po 15 letech spoření až polovinu naspořené částky v případě, kdy ještě nevznikl nárok na starobní nebo invalidní penzi. Možnost jednorázového vyrovnání u výsluhové penze však jednoznačně uvádí pouze Penzijní plán PF České pojišťovny a to ještě bez stanovení její hodnoty. V ostatních penzijních plánech výše uvedených penzijních fondů se tato možnost nedeklaruje. Stejně tak není uvedena ani v zákoně. Vždy se mluví o doživotní penzi.

23

2.5.2 Invalidní penze Nárok na invalidní penzi vzniká, pokud byl účastníkovi připojištění přiznán plný invalidní důchod a pokud platil příspěvky minimálně 3 roky a nepobírá starobní penzi.

2.5.3 Pozůstalostní penze Nárok na pozůstalostní penzi vzniká pouze osobě jmenovitě uvedené ve smlouvě, pokud účastník připojištění zemřel před podáním žádosti o ostatní tři druhy penzí a platil příspěvky min. 3 roky. Mimo to je možné tuto penzi pobírat, pokud účastník připojištění pobírá doživotní penzi se sjednaným následným poskytováním pozůstalostní penze.

2.5.4 Starobní penze Nárok na starobní penzi vzniká účastníkovi po dožití 60 let, placení příspěvků po dobu 5 let a pokud nepobírá invalidní penzi. Obecně je možnost pobírat starobní penzi po sjednanou dobu nebo doživotně. Za určitých podmínek ji lze kombinovat s pozůstalostní penzí.

2.5.5 Stanovení výše penze Exaktní výpočet je velmi složitý. Mimo to proměnné parametry výpočtu jsou platné v aktuální době. Za 20 let bude vše jinak. Proto je nutno chápat vypočtené hodnoty na kalkulačce jen jako údaje pro základní orientaci.

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty výše měsíční penze u fondů, které na svých stránkách kalkulátor výpočtu penze nabízejí. Jako vstupní hodnota byla zvolena částka, kterou lze naspořit při vkladu 1 000 Kč za 20 let, tj. cca 377 000 Kč při ročním zhodnocení 3% (pouze u PF KB je pevně stanoveno 3,5%). Výplata penze je spočítána pro muže. Uvedené výsledné hodnoty lze brát jako velice orientační a můžeme si podle nich udělat spíše jakýsi odhad, kolik a jak dlouho musí účastník penzijního připojištění spořit, aby dosáhl své požadované výše penze.

24

Žádosti podané při dosažení

Doživotní penze Doživotní penze se zaručenou dobou výplaty

věku 10 let

60 let při splnění zákonných podmínek

PF ČP

1.788 Kč

1.742 Kč

PF ING

1.831 Kč

1.734 Kč

PF ČS

1.940 Kč

1.883 Kč

PF KB

2 039 Kč

nelze zadat

Tabulka č. 2: Srovnání výše doživotní penze Poznámka: Uvedené částky jsou pouze orientační Zdroj: Výpočetní kalkulátory penzijních fondů

2.6 Zákonné úpravy fungování penzijního připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem se řídí zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 36/2004 Sb. (dále jen „zákon"). Penzijní připojištění sjednané s penzijním fondem se řídí výše uvedeným zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy, penzijním plánem, statutem penzijního fondu a smlouvou o penzijním připojištění uzavřenou mezi účastníkem a penzijním fondem. Pro zvýšení bezpečnosti úspor byly penzijní fondy kontrolovány Ministerstvem financí ČR a Komisí pro cenné papíry. Od data 1. 4. 2006 přešel dohled na penzijními fondy pod Českou národní banku. Agenda kontroly státního příspěvku na penzijní připojištění zůstala v působnosti Ministerstva financí ČR (dle zákona 42/1994 Sb.).

25

2.7 Daňové výhody Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, platný od 1. 1. 2008 přinesl řadu změn, které nastaly v daňové a sociální oblasti a ve zdravotnictví. V oblasti penzijního připojištění se státním příspěvkem se změny projevily především v daňových aspektech penzijního připojištění, které upravuje zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Jedná se o změny: - daňového zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří přispívají na penzijní připojištění svým zaměstnancům - daňového zvýhodnění zaměstnanců, kterým je příspěvek zaměstnavatele poskytován - způsobu zdanění dávek vyplácených klientům penzijními fondy Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen "ZSVR") byl vyhlášen 16. 10. 2007 ve Sbírce zákonů v částce 85 pod číslem 261/2007 Sb.

2.7.1 Daňové zvýhodnění zaměstnavatelů Příspěvek na penzijní připojištění je daňově uznatelný v plné výši, v jaké je poskytnut zaměstnavatelem. Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na penzijní připojištění je možné považovat za daňově uznatelný náklad za předpokladu, že zaměstnavatel stanoví v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě nárok zaměstnance na tento příspěvek, neboť tento příspěvek lze považovat za výdaj na sociální podmínky. Vyplývá to z ustanovení ZDP (§24, odst. 2, písm. j, bod 5), že za daňový náklad na straně zaměstnavatele lze považovat výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na penzijní připojištění a životní pojištění (v součtu) do výše 24 000 Kč ročně je rovněž osvobozen od platby sociálního a zdravotního pojištění.

26

2.7.2 Daňové zvýhodnění zaměstnanců Podle ZSVR je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance považován na straně zaměstnance za osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti do maximální výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele (ZDP §6, odst. 9, písm. p). Do úhrnu maximální částky 24 000 Kč se započtou také částky pojistného, kterými zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na jeho soukromé životní pojištění. Maximální výše osvobození je od 1. 1. 2008 vázána na kalendářní rok. Výše osvobození by neměla být ovlivněna např. délkou pracovního poměru u zaměstnavatele ani dobou trvání penzijního připojištění ve zdaňovacím období. Příspěvek na penzijní připojištění je poskytován zpravidla měsíčně. V takovém případě může zaměstnanec postupovat dvojím způsobem: - uplatňovat osvobození na příspěvky poskytované zaměstnavatelem nejdříve v plné výši poskytnutého příspěvku až do vyčerpání maximálního limitu pro zdaňovací období a pak zahrnovat příspěvky v plné výši do zdanitelné mzdy (tímto způsobem je realizováno maximálně možné využití osvobození) - rozdělit maximální limit pro osvobození poměrně podle četnosti poskytování příspěvku, a v měsíci poskytnutí příspěvku porovnat limit s příspěvkem a případnou částku převyšující osvobození zahrnout do zdanitelných příjmů (tímto však při ukončení pracovního poměru zaměstnance v průběhu zdaňovacího období nemusí být vyčerpán maximální limit pro osvobození). Nicméně v obou případech je nutné při uplatnění osvobození vždy zohlednit také případné příspěvky zaměstnavatele na pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance. V případě, že by příspěvek na dané zdaňovací období byl poskytnut najednou, je osvobození uplatněno v jednom měsíci.

Pokud by byl příspěvek poskytnut

zaměstnavatelem dopředu na více zdaňovacích období, lze osvobození uplatnit pouze ve zdaňovacím období, kdy byl příspěvek poskytnut, a to do maximální výše. Nelze jej tedy pro účely osvobození rozpočítat do budoucna na jednotlivé roky.

27

VÝHODA VÝHODA Zaměstnavatel Zaměstnanec (pokud je smluvně sjednán) ANO – do výše 24 000 Kč ročně (započítávají se též příspěvky na životní pojištění) osvobození od platby ANO – do výše 24 000 Kč ročně ANO – do výše 24 000 Kč ročně (započítávají se též příspěvky na (započítávají se též příspěvky na sociálního a životní pojištění) životní pojištění) zdravotního pojištění osvobození od daně z příjmů

ANO – v plné výši

Tabulka č. 3: Daňové zvýhodnění a platby sociálního a zdravotního pojištění

2.7.3 Nezdanitelná částka Účastník na část svého příspěvku, který přesahuje 6 000 Kč ročně (v případě pravidelných měsíčních příspěvků se jedná o část příspěvku nad 500 Kč), může uplatnit odpočet ze základu daně z příjmů až do výše max. 12 000 Kč ročně. Daňově uznatelné jsou pouze platby majitele účtu penzijního připojištění - tj. účastníka (nikoliv zaměstnavatele nebo jiné osoby) poukazované na účet penzijního připojištění v souladu se smluvním předpisem výše příspěvku. Daňově uznatelná částka se vypočte jako rozdíl mezi sumou příspěvků účastníka (suma příspěvků účastníka použitých v souladu se smluvním předpisem v příslušném zdaňovacím období) a 6 000 Kč. Z daňového základu je možno si odečíst maximálně částku 12 000 Kč. Pokud účastník poukáže na účet penzijního připojištění částku vyšší než je smluvený příspěvek účastníka, částka bude zaevidována jako předplatné v daném roce, a klient si část této sumy přesahující smluvený příspěvek nemůže odečíst od svého daňového základu za daný rok. Příklad: Měsíční příspěvek

Roční souhrn

Snížení daňového

Úspora na dani

účastníka

příspěvků účastníka

základu

z příjmu *

500

6 000

0

0

1 000

12 000

6 000

900

1 500

18 000

12 000

1 800

* použita sazba daně z příjmu platná pro rok 2008 (15%).

28

Daňové výhody mohou získat v případě splnění výše uvedených podmínek všichni účastníci bez ohledu na penzijní plán, dle kterého je vedeno jejich penzijní připojištění. Daňové výhody účastníku nezůstávají v případě předčasného ukončení smlouvy o penzijním připojištění - dopad novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, do oblasti daňových odpočtů z titulu penzijního připojištění se státním příspěvkem (novelizováno zákonem č. 545/2005 Sb. ze dne 8. 12. 2005, který byl zveřejněn ve Sbírce zákonů v částce č. 186 ze dne 30.12.2005). S platností od 1. 1. 2006 musí být v případě předčasného ukončení penzijního připojištění formou výplaty odbytného zdaněny doposud uplatněné odpočty snižující v předešlých letech základ daně. Celková suma částek odečítaných od základu daně za jednotlivé roky trvání penzijního připojištění se v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo k ukončení penzijního připojištění, uvádí jako příjem podle §10 (ostatní příjmy). Uvedená změna se dotýká všech smluv o penzijním připojištění bez ohledu na datum jejich uzavření. Penzijní fondy zasílají daňová potvrzení svým klientům automaticky.

2.8 Penzijní fondy působící na území ČR K lednu 2009 funguje na českém trhu dle informací Asociace penzijních fondů České republiky celkem deset penzijních fondů. Jsou to: AEGON Penzijní fond, a.s., se sídlem Na Pankráci 26/322 ,140 00 Praha 4 Allianz penzijní fond, a.s., se sídlem Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8 AXA penzijní fond a.s., se sídlem Starobrněnská 8, 602 00 Brno (dříve Winterthur penzijní fond, a.s.) ČSOB PF Progres, a. s., se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 člen skupiny ČSOB (dříve ČSOB PF, a.s.) ČSOB PF Stabilita, a. s., se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 člen skupiny ČSOB (dříve Českomoravský PF, a.s.) Generali penzijní fond a.s., se sídlem Bělehradská 132, 120 84 Praha 2 ING Penzijní fond, a.s., se sídlem Nádražní 25, 150 00 Praha 5 (dříve Průmyslový penzijní fond, a.s.) PF České pojišťovny, a.s., se sídlem Truhlářská 1106/9, 110 00 Praha 1 PF České spořitelny, a.s., se sídlem Poláčkova 1976, 140 21 Praha 4 PF Komerční banky, a.s., se sídlem Lucemburská 7/1170, 130 00 Praha 3 29

Penzijní fond s největším počtem účastníků je PF České pojišťovny, a.s. Ke třetímu čtvrtletí 2008 evidoval 1 134 677 klientů s celkovým objemem aktiv ve výši 42,2 miliardy Kč. Druhým je PF České spořitelny, a.s., který evidoval 723 286 000 účastníků penzijního připojištění s celkovým objemem prostředků evidovaných na jejich účtech ve výši 28, 5 miliardy Kč.

ČSOB PF celkem 12,1%

AXA 19.9%

Ostatní PF 4,6%

ING PF 11,6%

PF České pojišťovny 22,9%

PF Komerční banky 13,9%

PF České spořitelny 15,0%

Graf č. 1: Podíl na trhu podle majetku účastníků k 31.12. 2007

PF Komerční banky 11,9%

Ostatní PF 3,9%

PF České pojišťovny 27,2%

ČSOB PF celkem 15,4%

ING PF 11,0%

AXA 14.6% PF České spořitelny 16,0%

Graf č. 2: Podíl na trhu podle počtu účastníků k 31.12.2007

30

2.8.1 Akcionářská struktura Akcionářskou strukturu jednotlivých penzijních fondů nejlépe vystihuje následující tabulka:

Název penzijního fondu AEGON Penzijní fond, a.s.

Allianz PF, a.s.

AXA penzijní fond a.s.

Akcionářská struktura PF nad 10 % AEGON Tsjechië Holding B. V., Nizozemské království Allianz pojišťovna, a.s - 100 % Winterthur Leben AG, Švýcarsko - 79,97% European Bank for Reconstruction and Development, Velká Británie - 20%

ČSOB Penzijní fond Progres, a. s + Zemský penzijní fond, a.s.

Československá obchodní banka, a.s. - 100 %

ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s.

Československá obchodní banka, a.s. - 100%

Generali PF a.s.

ING Penzijní fond, a.s.

Generali Pojišťovna, a.s., ČR - 100%

ING CONTINENTAL EUROPE HOLDINGS B. V.

Penzijní fond České pojišťovny, a.s.

Česká pojišťovna, a.s. - 100%

Penzijní fond České spořitelny, a.s.

Česká spořitelna, a.s. - 100%

Penzijní fond Komerční banky, a.s.

Komerční banka, a.s. - 100%

Tabulka č. 4: Akcionářská struktura penzijních fondů v ČR Zdroj: Webové stránky Asociace penzijních fondů ČR

31

2.8.2 Hospodaření penzijního fondu Penzijní fond je dle zákona 353/2006 Sb. povinen ukládat finanční prostředky účastníků penzijního připojištění u depozitáře. Výběr depozitáře a veškeré změny ve výkonu funkce depozitáře schvaluje Česká národní banka. Účty založené u depozitářů jsou určené pro: - přijímání a vrácení příspěvků účastníka na penzijní připojištění - poskytování a vrácení státních příspěvků na penzijní připojištění - financování činnosti penzijního fondu - umisťování a ukládání prostředků penzijního fondu

Název penzijního fondu

Banka vykonávající funkci depozitáře

AEGON Penzijní fond, a.s.

Česká spořitelna, a.s.

Allianz PF, a.s.

Komerční banka, a.s.


UniCredit Bank Czech Republic, a.s.





Generali PF a.s.



ING Bank, N.V.




Komerční banka, a.s.



Tabulka č. 5: Banky vykonávající funkci depozitáře penzijních fondů v ČR Zdroj: Webové stránky Asociace penzijních fondů ČR

32

Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos (citace zákona §31, ods. 1) a může podle zvláštního právního předpisu svěřit obhospodařování svého majetku třetí osobě.

Název penzijního fondu AEGON Penzijní fond, a.s.

Externí správci portfolia nebo jeho části AEGON MAGYARORSZÁG BEFEKTETÉSI ALAPKEZELÖ ZRT.

Allianz PF, a.s.

nejsou


AXA investiční společnost, a.s.


ČSOB Asset Management, a.s.


ČSOB Asset Management, a.s.

Generali PF a.s.


nejsou

ING Investment Management (CR), a.s.


PPF Asset Management, a.s.




Investiční a kapitálová společnost Komerční banky, a.s.

Tabulka č. 6: Externí správci portfolia penzijních fondů Zdroj: Webové stránky Asociace penzijních fondů ČR

33

2.8.3 Investiční možnosti penzijních fondů Penzijní fondy jsou především finanční instituce8. S penězi, které od účastníků penzijního připojištění pravidelně dostávají, podnikají na finančním trhu. Oproti jiným finančním institucím pro ně platí v ČR přísná pravidla se snahou snížit riziko možné ztráty z chybného investičního rozhodnutí na minimum. Proto musí být peníze s odbornou péčí umísťovány tak, aby byla současně zaručena bezpečnost, kvalita a likvidita, tak i rentabilita skladby finančního umístění jako celku. Podle poslední úpravy zákona o penzijním připojištění mohou být peněžní prostředky umístěny zejména do: - dluhopisů, jejichž eminentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu a do dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (tzn. státní dluhopisy) - dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem (tzn. mezinárodní bankovní dluhopisy) - podílových listů otevřených podílových fondů - cenných papírů, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu - movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků kromě cenných papírů - nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení - dále je možné, aby peníze účastníků byly uloženy na vkladových účtech, vkladních knížkách, na vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem u bank na území České republiky nebo u bank na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dále zákon omezuje investování limitem pro jednotlivé finanční operace. Penzijní fondy jsou povinny se jimi řídit při svých investičních pokynech určených správcům svého portfolia. Jsou to zejména tyto: - hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10% majetku penzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b). Jde o bezpečnostní pojistku pro případ prudkého pádu kurzu. 8

Jaroslav Šulc – Penzijní připojištění

34

- v majetku penzijního fondu nesmí být více než 20% z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem. Toto omezení se nevztahuje opět na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b). Toto ustanovení vytváří systémovou zábranu, aby se penzijní fond nedostal do pozice významného akcionáře určitého emitenta, což není žádoucí. Penzijní fondy mohou vykonávat jen ty činnosti, které souvisí s penzijním připojištěním a nikoliv výkon akcionářských práv vůči ovládané společnosti. - celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí tvořit více než 10% majetku penzijního fondu - nejméně 70% majetku penzijního fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči jednotlivým účastníkům - nejvýše 70% majetku penzijního fondu může být umístěno podle § 33 odst. 2 písm. c) až f) - nejvýše 5% majetku penzijního fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 2 písm. a) až f) a § 33 odst. 3.

Zákon výslovně zakazuje, aby penzijní fondy mohly kupovat akcie jiného penzijního fondu či vydávat dluhopisy. Zároveň vymezuje pravidla, za jakých může fond cenné papíry koupit a prodat, resp. jak má oceňovat nemovitosti a movité věci. Účastníci penzijního připojištění musí být nejméně jednou ročně svým penzijním fondem písemně informování o výši všech prostředků evidovaných ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění a o stavu těchto nároků. V informaci musí být údaj o výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka. Právo, aby se mohli podílet se na výnosech hospodaření penzijního fondu mají: - účastníci penzijního připojištění včetně příjemců starobních, invalidních a výsluhových penzí - účastníci, kteří přerušili penzijní připojištění, a to i za období přerušení penzijního připojištění - účastníci, jejichž penzijní připojištění v průběhu období, za něž se podíl na výnosech rozděluje, zaniklo – získávají poměrnou část podílu na výnosech. - Rozdělení zisku penzijního fondu upravuje zákon a statut penzijního fondu. Při stanovení podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu se přihlíží k příspěvkům zaplaceným ve prospěch nároků účastníka ode dne, kdy byly na účet penzijního fondu připsány u jeho depozitáře. 35

Podíl účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu se určuje poměrem prostředků evidovaných na jeho osobním účtu k celkovým prostředkům evidovaným na osobních účtech všech účastníků. Přitom se vychází z průměrného ročního stavu osobního účtu stanoveného jako průměr denních stavů osobního účtu. Příjemci penzí, jejichž průměrný roční stav osobního účtu je nulový, se na výnosech hospodaření penzijního fondu nepodílejí. Je-li sjednána také výsluhová penze, rozdělí se podíl na výnosech v poměru zůstatku prostředků evidovaných ve prospěch starobní a výsluhové penze. Podíl účastníka na výnosu hospodaření penzijního fondu za předchozí kalendářní rok se připisuje na účastníkův osobní účet jednou ročně, obvykle v první polovině běžného kalendářního roku a do jednoho měsíce po konání valné hromady penzijního fondu. U příjemce penze dochází k přepočítání penzí. Pokud je zhodnocení vyšší než pojistnětechnická úroková míra, podle níž byla penze přiznána, dojde k navýšení penze. V opačném případě zůstává výše penze nezměněna. Vzhledem k možnostem investování, které omezuje zákon o penzijním připojištění, se v posledních letech rozdíly v dosaženém zhodnocení jednotlivých penzijních fondů pohybují v rozmezí 2 až 3%.

36

3 Problémy penzijního připojištění, jeho pozitiva a negativa

3.1 Současné problémy penzijního připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem je často diskutovaným problémem. Především se o této formě zabezpečení "na stáří" hovoří v návaznosti na ještě více diskutovanou důchodovou reformu. V rámci její druhé etapy schválila vláda teze zamýšlených změn v systému penzijního připojištění. Do konce první poloviny letošního roku má Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí předložit návrh nového zákona. Nejvíce kritizovaná oblast fungování penzijních fondů je zákonem omezená možnost investování. Téměř 90% všech prostředků evidovaných na účtech účastníků penzijního připojištění je investováno do státních dluhopisů či končí na termínovaných vkladech v bankách. Akcionáři fondů nesou podle zákona veškerá rizika spojená s úhradou případné ztráty na roční bázi – přechodná ztráta je v zásadě nepřípustná. Proto správci portfolia ve fondech logicky preferují bezpečné investice před vyšším výnosem. A zatímco akciové trhy dodaly v posledních čtyřiceti letech téměř 10% průměrný roční výnos, dluhopisy necelou polovinu. Dnešní průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění je necelých 460 Kč měsíčně. Jak moc si budoucí "penzista" po třiceti letech spoření přilepší? Po připočtení státního příspěvku a připsaných výnosů a odečtení poplatků fondu si střadatel bude moci vybírat penzi po dobu patnácti let ve výši cca 1 750 Kč měsíčně (střadatelka zhruba o 150 Kč méně). A to je počítáno s ročním výnosem zůstatku jeho prostředků ve výši 3%. Otázky typu: "Co si za ty peníze v budoucnu pořídím? A bude výnos alespoň 3% ročně?" dnes můžeme slyšet při každém prodejním rozhovoru s potenciálním zájemcem o uzavření smlouvy o penzijním připojištění. Pravdou ale také je, že nejlepším prodejním argumentem, který zapůsobí, je možnost jednorázového vyrovnání při ukončení penzijního připojištění. Způsob myšlení našich občanů dokládá skutečnost, že pouze 4% účastníků, kteří již dosáhli zákonem stanovených podmínek, si vybírají naspořené prostředky formou pravidelné penze. A to, že bude nutné tento způsob uvažování pozměnit a přesvědčit je, že v důchodovém věku se o nás všechny nebude starat jen stát, ale pokud si budeme chtít udržet

37

životní standard, budeme se muset o to přičinit rovněž sami. A pochopitelně čím dříve začneme, tím lépe. Proto je v současnosti způsob penzijního připojištění tou kritizovanou oblastí od různých autorů. Když už se máme o svoji budoucnost částečně postarat, ať máme kvalitní produkty, které nám to umožní. A pochopitelně je na každém z nás, jaká rizika jsme v tomto směru ochotni podstoupit.

3.1.1. Negativa Nejvíce každého z nás zajímá, o kolik mu penzijní fond zhodnotí jeho vložené prostředky. Vzhledem k legislativním úpravám, které neumožňují výrazné odlišnosti či jiné benefity, důležitým ukazatelem zůstává právě zhodnocení společně s určitou preferovanou značkou penzijního fondu. Dalším výrazným faktorem může být rozhodnutí zaměstnavatele, se kterým penzijním fondem uzavřel smlouvu o spolupráci, a tudíž do kterého penzijního fondu bude svým zaměstnancům přispívat. Za období 1995 - 2007 činilo reálné zhodnocení klientských prostředků uložených na účtech penzijních fondů +15,27 %. Po započtení srážkové daně ve výši 15 % na výnosy z penzijního připojištění dostaneme konečné čisté zhodnocení +12,98 %. Za období 13ti let byly tak prostředky klientů penzijních fondů ročně reálně zhodnoceny v průměru o +0,95 % (není brán ohled na připsané státní příspěvky, možnosti daňového zvýhodnění či příspěvků zaměstnavatele).


1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Aegon PF

-

-

Allianz PF

-

-

ČSOB PF Progres

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4,50

8,90 9,10 6,00 3,80 4,36 3,71 3,00 3,00 3,00 3,11 3,05

16,40 8,00 10,90 7,70 5,62 3,90 4,26 4,30 5,30 5,00 2,30 2,40

ČSOB PF Stabilita 10,40 10,90 10,30 10,02 6,10 4,20 3,20 3,00 2,30 4,30 4,00 2,75 2,40 Generali PF

10,30 10,61 14,60 11,40 5,30 3,60 4,60 4,10 3,00 3,00 3,81 3,74 4,10

HornickýPF Ostrava 0,00 3,47 7,84 7,70 4,41 2,04 2,37 3,24 2,44 3,08 4,79

-

-

ING penzijní fond 12,80 12,10 11,00 9,34 6,00 4,40 4,80 4,00 4,00 2,50 4,20 3,60 2,50 PFČeské pojišťovny 10,30 9,20 9,60 9,72 6,60 4,50 3,80 3,20 3,10 3,50 3,80 3,30 2,40

38

PF České spořitelny

4,00 8,10 9,05 8,33 4,40 4,20 3,80 3,50 2,64 3,74 4,03 3,04 3,07

PF Komerční banky

9,44 8,36 9,10 9,50 7,20 4,89 4,40 4,63 3,40 3,50 4,00 3,00 2,33

Winterthur PF (AXA PF) Zemský PF

12,80 11,45 11,20 10,10 6,50 4,10 4,25 3,41 3,36 3,10 3,70 2,50 2,20 11,80 7,00 7,00 7,00 7,00 5,01 4,60 4,11 4,01 4,38 4,60 4,58

-

Průměrné zhodnocení (%) Inflace dle ČSÚ

10,23 9,76 9,69 9,37 6,11 4,21 4,01 3,74 3,23 3,58 4,08 3,19 2,90 9,10 8,80 8,50 10,70 2,10 3,90 4,70 1,80 0,10 2,80 1,90 2,50 2,80

Reálné zhodnocení 1,13 0,96 1,19 -1,33 4,01 0,31 -0,69 1,94 3,13 0,78 2,18 0,69 0,10

Tabulka č. 7: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v penzijních fondech za období let 1995 až 2007 Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR, Český statistický úřad

Když vidíme reálné zhodnocení posledních dvou let, je možné konstatovat, že patřily k velmi slabým, rok 2007 byl 3. nejhorší rok, rok 2006 byl 5. nejhorší rok ze sledované 13leté období. Výsledky za poslední dva roky tedy celkovému obrazu penzijního připojištění rozhodně nepřidaly. Bude velice zajímavé, jaká hodnota reálného zhodnocení bude doplněna do tabulky za rok 2008. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2008 činila 6,3%. A vzhledem k vývoji hospodářské situace v celém světě to budou jistě čísla smutná.

Dalším problémem v hospodaření penzijních fondů se jeví tzv. "náklady příštích období". Veškeré náklady penzijních fondů se hradí ze zhodnocení. Penzijní fondy vyplácí jak provizi za získání klienta svým prodejním kanálům (cca 300 až 500% měsíční úložky), tak různé akviziční odměny zaměstnavatelům za to, že si vybrali právě jejich penzijní fond, kam budou přispívat svým zaměstnancům. Dnes se běžně tyto jednorázové akviziční odměny zaměstnavatelům pohybují v rozmezí 800 až 1100 % jejich měsíčního příspěvku a vyplácí se jim v průběhu následujících nejčastěji čtyř až sedmi let. Všechny tyto vstupní náklady pochopitelně zaplatí klient sám ze svého zhodnocení. Ještě přesněji řečeno, zaplatí ji všichni klienti daného penzijního fondu a obzvláště ti, kteří ve fondu budou i za několik let.

39

Způsob odepisování nákladů9 se v jednotlivých penzijních fondech liší, neboť žádným zákonem není způsob tohoto účtování upraven. Nejčastějším přístupem, který využívá většina fondů, které mají za auditora KPMG (například PF ČP nebo ING PF), je lineární úhrada provize po celou dobu platnosti příslušné smlouvy o penzijním připojištění, maximálně po dobu 15 let. Celá vyplacená provize by tedy měla být uhrazena nejpozději do vzniku nároku účastníka na výsluhovou penzi. Tento způsob umořování umožňuje vykazovat penzijním fondům vyšší zisky, než jaké by odpovídaly skutečnosti. Jiným přístupem, který využívají některé penzijní fondy s auditorem Deloitte (například PF ČS), je nelineární způsob, kdy musí být provize umořena maximálně během 4 let od uzavření smlouvy. Tento způsob více odpovídá zdravému způsobu hospodaření, neboť fond není tolik zatížen budoucími náklady.

Obdobným způsobem se postupuje u bonusů vyplácených firemním klientům. Pokud se vyplácí jednorázová provize v počátcích obchodního vztahu a fakticky se váže k celému období platnosti smluvního vztahu, pak je tato provize časově rozlišována podle platnosti smlouvy s firemním klientem. Pokud je vztah založen na jiné formě úplaty, je účtována rovnou do nákladů běžného období. Při odchodu účastníka k jinému fondu či při výpovědi smlouvy

vstupují

dosud

neuhrazené

náklady

do

nákladů

běžného

období.

Samozřejmě, že jsou mezi fondy v účtování provizí ještě další odlišnosti. Například některé fondy sledují průměrné trvání smlouvy penzijního připojištění a umořují po tuto dobu, například 12 let. U starších účastníků, kde fondy vyplácejí nižší odměny a průměrná délka smluv je kratší, fondy obvykle provizi účtují okamžitě do daného období. Fondy mohou postupovat u všech smluv stejně nebo různé smlouvy mohou umořovat různým způsobem.

Vyplácené provize jdou na vrub ostatních smluv a snižují výnosy všem účastníkům. Zvýšená akviziční činnost penzijního fondu tak ovlivňuje i výnosnost pro stávající klienty. Vzhledem k tomu, že fondy provizi umořují různým způsobem po různě stanovenou dobu, lze obtížně spočítat, o kolik by byl připisovaný výnos pro účastníky vyšší. Faktem ale zůstává, že pokud by v současné době byla vytvořena zákonná úprava, která by sjednotila způsob účtování a odepisování nákladů příštích období, dejme tomu na již zmiňovaný nelineární způsob, kdy by provize a akviziční odměny měly být umořeny maximálně do čtyř let od uzavření smlouvy o penzijním připojištění, byl by to pro většinu penzijních 9

Náklady penzijních fondů. Dostupné na www: http://www.investujeme.cz/clanky/naklady-penzijnich-fondu/

40

fondů obrovský problém. Při současné výnosnosti investovaných prostředků pouze do oblastí daných zákonem asi problém neřešitelný. A to pochopitelně vše na úkor jednotlivých střadatelů. Proto i v této oblasti bude muset naše legislativa volit velice opatrný a dlouhodobý způsob řešení. Ke komplikování situace přispívá rovněž neexistence omezeného počtu přestupů mezi fondy. Účastník tak může přestupovat mezi fondy, jak se mu, nebo lépe řečeno jeho poradci, zlíbí. Za každý přestup je zprostředkovateli vyplacena provize, která zatěžuje položku nákladů příštích období. A tyto provize za získání klienta nejsou v žádném případě nepodstatnou položkou.


Náklady příštích období v tis.

AEGON PF

29 138

Allianz PF

66 712

AXA penzijní fond

740 639

ČSOB PF Progres + Zemský PF

244 448

ČSOB PF Stabilita

300 339

Generali PF

12 799

ING Penzijní fond

412 933

PF České pojišťovny

970 056

PF České spořitelny

94 348

PF Komerční banky

603 596

Celkem / Total

3 475 008

Tabulka č. 8: Náklady příštích období penzijních fondů k 31. 12. 2007 Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR

41

Dalším zásadním negativem penzijního připojištění je jeho nelikvidita. Prostředky uložené ve fondech penzijního připojištění jsou v podstatě nelikvidní. Klient si sice může vybrat peníze kdykoliv ve formě odbytného, ale pouze pod podmínkou ztráty nároku na státní příspěvky a zhodnocení ze státních příspěvků, takže se tato varianta v žádném případě nevyplácí. Problém je, že za tuto nelikviditu neexistuje pro střadatele žádná odměna ve formě vyššího výnosu. A posledním zásadním nedostatkem penzijních fondů je nepojištění vkladů účastníků penzijního připojištění.

3.1.2 Pozitiva Negativ obsahuje penzijní připojištění celou řadu. Jsou podle mého názoru velice výrazné a tak si nejsem jistá, že výhody, které se k tomuto typu "zabezpečení na stáří" váží, nám je dokáží v plné míře vynahradit. Jen těžko se hledají pozitiva, které nám vyváží nízké zhodnocení na dlouhém horizontu a prakticky neexistující likviditu. Pokud si odmyslíme dlouhodobý horizont a budeme vycházet z předpokladu optimalizace parametrů penzijního připojištění, lze najít i výhody tohoto produktu.

Neoddiskutovatelnou výhodou penzijního připojištění je v první řadě příspěvek zaměstnavatele. Motivace za strany zaměstnavatele je jasná. Daňově uznatelný náklad v plné výši, osvobození od platby sociálního a zdravotního pojištění do výše 24 000 Kč ročně a zároveň výrazný benefit pro zaměstnance. Na druhé straně se zaměstnanec dostane k finanční částce, kterou by jinak od svého zaměstnavatele neobdržel. Byť to není formou přímého zvýšení mzdy a prostředky jsou někde vázány. V případě příspěvku zaměstnavatele nelze než produkt doporučit. Výše optimální částky vkladu účastníka se pak odvíjí od možnosti, kterou mu zaměstnavatel poskytuje a která je uvedena ve vnitřním předpisu společnosti zaměstnavatele.

Co se týká výhody daňových odpočtů, je tento bonus, kterým se stát snaží motivovat klienty ke spoření, podle mého názoru přeceňovaný. Maximální daňový odpočet účastníka je 12 000 Kč ročně, čehož lze dosáhnout až při vkladu 1 500 Kč měsíčně. V takovém případě činí reálná úspora 0,15 * 12 000 Kč = 1 800 Kč ročně, tedy 150 Kč měsíčně. Pokud budeme uvažovat v dalších letech o snížení daně na 12,5 %, reálná úspora klesne na 1 500 Kč ročně, 42

tedy 125 Kč měsíčně. Při průměrné hrubé mzdě 23 144 Kč je to zanedbatelná částka. Daňový aspekt penzijního připojištění je vnímán jako výhoda pouze v případě silné potřeby optimalizovat, co možná nejvíce, daňové odvody.

Nízké riziko. Na jedné straně tolik diskutované obrovské negativum na druhé straně zásadní výhoda penzijního připojištění. Jelikož penzijní fondy nemohou (dáno zákonem) svým účastníkům připsat záporné zhodnocení, lze hovořit o „prodělku“ pouze vlivem inflace. Pochopitelně i zde platí zásadní poučka investování: nízké riziko = nízký potencionální výnos. Toho by si měli být klienti penzijních fondů vědomi. Ale těm více odvážným by měla být dána možnost jít do většího investičního rizika.

Státní příspěvek je dalším faktorem v systému penzijního připojištění. Ke svému měsíčnímu příspěvku může účastník získat až 150 Kč státního příspěvku. A kde jinde kromě státní podpory ve stavebním spoření nabízí stát nějaký příspěvek ke spoření? Pochopitelně na jeho vyplacení má účastník nárok až po dodržení lhůt stanovených zákonem. Také v současné době není uvažováno o jeho odstranění s cílem motivovat účastníky k založení smlouvy o penzijním připojištění a setrvání při ní. Stát se snaží tímto způsobem vést občany k odpovědnosti za kvalitu vlastní životní úrovně ve vyšším věku. Tato přímá podpora je pro nízkopříjmovou část obyvatelstva relativně jistou, dosažitelnou a zejména snadno pochopitelnou výhodou.

A v neposlední řadě pozitiv hraje významnou roli funkce státního dohledu, tedy České národní banky. Pro účastníky penzijního připojištění a širokou veřejnost je určitou zárukou jistoty, že o své vklady u penzijních fondů nepřijdou.

43

Závěr Jeden z velice významných problémů, se kterým se bude muset vedení našeho státu v nejbližší době vypořádat, je fenomén stárnutí populace. Problém se netýká jen České republiky, ale všech států. S prodlužující se střední délkou života, roste podíl osob ve vyšších věkových kategoriích a k růstu průměrné doby pobírání důchodu. Nízká porodnost naproti tomu vede ke snižování počtu ekonomicky aktivních osob. Projevuje se demograficko-ekonomický paradox: čím vyšší je blahobyt dané společnosti, tím nižší je počet dětí ve společnosti. Působením této nerovnováhy časem dojde ke snížení poměru výdělečně činných osob a osob pobírajících starobní důchody. Této skutečnosti se bude muset přizpůsobit mnoho oblastí jak hospodářského, tak společenského života. V této době již nebude možné současným způsobem průběžného financování zabezpečit výplatu důchodů, a proto je nutné najít a uvést do praxe jiný, fungující způsob.

Právě probíhající reforma důchodového zabezpečení by měla penzijní systém upravit tak, aby byl z dlouhodobého hlediska finančně udržitelný. Měl by rovněž dovést naše obyvatele k vyšší zodpovědnosti za svoji budoucnost. Respektive měla by nabídnout možnosti, jak se o budoucnost může postarat každý jednotlivec. Návrh reformy obsahuje tzv."tři pilíře". Prvním bude pilíř povinných odvodů důchodového pojištění, jako je tomu do současnosti a bude fungovat na principu průběžného financování. Druhý pilíř nám umožní, abychom si do něj část zákonem dané sazby spolu s dalším vlastním příspěvkem převedli, za pomoci investičních společností nechali prostředky dlouhodobě zhodnocovat a v důchodovém věku v pravidelných dávkách čerpali. Tento druhý pilíř by měl fungovat na základě dobrovolného rozhodnutí každého jedince podobně jako pilíř třetí, který dnes představuje systém penzijní připojištění se státním příspěvkem.

A právě analýza současného stavu penzijního připojištění v České republice, rozbor jeho kladných i záporných stránek bylo cílem mé bakalářské práce, která mi pozměnila v určitých oblastech můj dosavadní názor na tento produkt. Dnes už si nemyslím, že penzijní připojištění je nejvhodnější způsob pro dlouhodobé spoření a nelze ho brát (v současné podobě) jako jediný způsob individuální tvorby úspor pro důchodový věk. Na našich finančních trzích jsou k dispozici ještě další produkty, které nabízí životní pojišťovny, stavební spořitelny a investiční společnosti. Každý z nás by si měl prostředky, které v současnosti vkládá do budoucího "vylepšení důchodu" ještě rozvrhnout v rámci dalších možných investic. Možným způsobem využití penzijního připojištění je jeho použití jako 44

dluhopisové části našeho portfolia. Záleží na investičním horizontu a výši vkladů, ale jelikož penzijní připojištění může do jisté míry suplovat výnos dluhopisových fondů nebo fondů peněžního trhu, můžeme uvažovat i o delším horizontu a vyšším objemu vkladů, pokud se spokojíme s malou výnosností.

Současný stav penzijních fondů je díky legislativě neudržitelný. Možným řešením by bylo zrušení norem, které nutí fondy ke kladnému výnosu na roční bázi. S tím je spojené oddělení majetku fondu od prostředků střadatelů. To může být impulsem pro masivnější vznik "life – cycle" fondů, které budou vhodně investovat prostředky v závislosti na věkové struktuře účastníků. V principu by šlo o preferování dluhopisů a termínovaných vkladů v případě starších účastníků, v případě mladších ročníků zase akcií. Avšak manažeři penzijních fondů jsou ve svých postojích k investování do akcií nejednotní. Neshodují se v názoru, zda je při současné finanční krizi ve světě nakupování levných akcií bezpečné a zda by jejich nákup byl výhodnou investicí. Mají odlišný názor na možné riziko dalšího propadu, které je pro konzervativního investora, jakým je penzijní fond, příliš vysoké.

Výsledky hospodaření penzijních fondů v ČR za období loňského roku ještě nejsou známé, avšak všem je jasné, že tržní hodnota aktiv v portfoliích penzijních fondů vlivem vývoje na finančních trzích klesla. A tak nějaké minimální výnosy by nakonec mohli zachránit pouze státní dluhopisy.

45

Použitá literatura ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0772-1 Popis systému důchodového pojištění [online]. MPSV ČR, 2009 [cit. 2009-01-15] Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/3. > Obecná informace k zákonu o důchodovém pojištění [online]. MPSV ČR, 2009 [cit. 2009-01-15] Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/617. > Příprava podkladů pro rozhodování a pokračování důchodové reformy v letech 2004 až 2005 [online]. MPSV ČR, 2009 [cit. 2009-01-15] Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/2228.> Druhá a třetí etapa [online]. MPSV ČR, 2009 [cit. 2009-01-15] Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/4783. > Tisková zpráva [online]. Vláda ČR, 2009 [cit. 2009-01-30] Dostupné z WWW: < http://www.vlada.cz/en/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-ze-dne-26--ledna2009-52846/. > Náklady penzijních fondů [online]. Investujeme.cz, 2009 [cit. 2009-01-20] Dostupné z WWW: < http://www.investujeme.cz/clanky/naklady-penzijnich-fondu/.>

www. apfcr.cz

Asociace penzijních fondů České republiky

www.czso.cz

Český statistický úřad

Penzijní plán č. 4 Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Statut Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Penzijní plán č. 6 Penzijního fondu České pojišťovny, a.s.

46

Příloha č. 1 Seznam schémat: Schéma č. 1: Predikce demografického vývoje

7

Schéma č. 2: Princip fungování penzijního připojištění

20

Seznam grafů: Graf č. 1: Podíl na trhu podle majetku účastníků k 31.12.2007

30

Graf č.2: Podíl na trhu podle počtu účastníků k 31.12.2007

30

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Výše státního příspěvku v závislosti na výši příspěvku účastníka

19

Tabulka č. 2: Srovnání výše doživotní penze

25

Tabulka č. 3: Daňové zvýhodnění a platby sociálního a zdravotního pojištění

28

Tabulka č. 4: Akcionářská struktura penzijních fondů v ČR

31

Tabulka č. 5: Banky vykonávající funkci depozitáře penzijních fondů v ČR

32

Tabulka č. 6: Externí správci portfolia penzijních fondů

33

Tabulka č. 7: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v penzijních fondech za období let 1995 až 2007

38

Tabulka č. 8: Náklady příštích období penzijních fondů k 31. 12. 2007

41

Příloha č. 2 Vybraná ekonomická data penzijních fondů za 3. čtvrtletí 2008

47

Přílohy č. 3

Penzijní plán č. 4 Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Statut Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Penzijní plán č. 6 Penzijního fondu České pojišťovny, a.s. Statut Penzijního fondu České pojišťovny, a.s.

48

Úvod Vývoj důchodového zabezpečení v ČR Charakteristika současného stavu Český důchodový systém se skládá ze dvou částí

Recommend Documents