Úvod. Ing. Jaroslav Novák, Brno

Úvod Zabývám se od roku 2000 elektromagnetickým polem a zdravotními riziky z hlediska technického, zdravotního a i legislativního. Chtěl jsem tuto činnost (s ohledem na věk) ukončit, napsáním posledního článku „Elektromagnetické pole a zdravotní rizika“, páté pokračování. Stále se na mě obracejí známí, ale i řada občanů, kteří mají zdravotní problémy (ať subjektivní, či objektivní) v příčinné souvislosti s neionizujícím zářením (celosvětově se vžil název elektrosmog) a hledají východiska jak se jich zbavit. Abych nemusel odpovídat na četné dotazy, vytváříme postupně webové stránky www.elektromagnetickpole.cz, kde budou uvedeny všechny články, včetně mého archivu, korespondence s úřady, interpelace, přednášky (prezentace), diskuze, kalkulátor výpočtu EMP, protokoly o měření neionizujícího záření a různé poznámky. Smyslem webových stránek je usnadnit orientaci každému, kdo se bude zajímat o elektrosmog, aby nemusel studovat rozporuplné, často protichůdné, informace na internetu (odhaduje se, že existuje asi deset tisíc studií). Přesvědčil jsem se, že nejen operátoři (tam to vyplývá z pracovní náplně), ale i novináři a různé agentury prezentují výsledky výzkumu účelově, a to podle toho koho zastupují a kým jsou placeni. Mám výhodu v tom, že v profesním životě jsem se nechtěně dostal do role dodavatele bezdrátových technologií (jako dnešní operátoři) a taky jsem získal zkušenosti, jak se provádí klinické ověřování (VF elektromagnetoterapie) ve zdravotnictví. Myslím si proto, že dovedu věci posuzovat nezaujatě. Málokdo si zatím uvědomuje, jaké si vytváříme elektromagnetické prostředí v druhé dekádě 21. století (odborně elektromagnetické pozadí). Vím, že „přesycení“ prostoru elektrosmogem, kde se dnes pohybujeme, narůstá exponenciálně v důsledku toho, že IT (informační technologie) se orientují hlavně na bezdrátové ICT. Nejsem žádným odpůrcem ICT, spíše naopak. Zneklidňuje mě, že stávající zdravotní limity pro neionizující záření byly zbytečně uvolněny a podřídily se ekonomickým zájmům a nezohledňují dostatečně zdravotní rizika. Podrobnosti viz můj článek, páté pokračování Elektromagnetické pole a zdravotní rizika. Ing. Jaroslav Novák, Brno

Absolvoval obor radiolokace na spojovací fakultě Vojenské technické akademie v Brně. Postupně pracoval v Tesle Pardubice v oddělení vývoje televizních přijímačů a v Průmyslovém stavitelství Brno na rozvoji a zavádění výpočetní techniky a mikroelektroniky. Na jeho kontě je řada zlepšovacích návrhů, přihlášek vynálezů a patentů. Nyní se zabývá vlivem elektromagnetického pole na lidský organismus.

Publikované články V letech 2003 až 2012, odborný časopis Elektroinstalatér, postupně zveřejňoval moje články „Elektromagnetické pole a zdravotní rizika“, část 1 až 6 v rubrice „Účinky elektromagnetických polí“ (které byly pak dostupné i na portálu tzb-info.cz). Chtěl bych poděkovat redakci tohoto časopisu za desetiletou spolupráci a to nejen za zveřejnění, ale i za odbornou pomoc. Měl bych asi v této souvislosti uvést, jak jsem se k této problematice dostal? Již od 70 let minulého století, jsem se zabýval (amatérsky) vývojem přístrojů pro elektromagnetoterapii. (Matka měla těžkou artrózu a polykala velké množství Alnagonů a chtěl jsem jí tím pomoct.) Na rozdíl, od tehdy již známé NF elektromagnetoterapie jsem se soustředil na VF pulzní elektromagnetoterapii, kde jsem získal bohaté zkušenosti s klinickým ověřováním, v souvislosti se zaváděním této terapie ve zdravotnictví – elektroléčbě. Tyto naše vývojové práce byly ukončeny v devadesátých letech, chráněny tehdy ještě CS patentem. Následujících deset let, jsem měl možnost sledovat v terénu chování lidí (cca 7000 pacientů), vystavených pulzní stimulaci VF EMP, u které nesmělo dojít k překročení tehdy platných zdravotních limitů, aby nemohlo dojít ke zdravotnímu poškození občanů. Byl jsem proto velmi překvapen - přímo šokován, když Ministerstvo zdravotnictví připravovalo vládní nařízení 480/2000Sb ve kterém uvolnilo (10x) dosud platné zdravotní limity. Dne 1. 11. 2000 jsem proto napsal rozklad na ministra zdravotnictví Prof. Bohumila Fišera, a to nesouhlas se zrušením dosud platné vyhlášky a podal jsem žádost o zodpovězení dotazů odborníky v dané problematice, včetně kvantifikace dopadů mnohonásobného zvýšení hodnot elektromagnetického záření na zdraví občanů. V zastoupení ministra zdravotnictví odpověděl hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít s tím, že vládní nařízení vycházelo z doporučení komise ICNIRP. Při tom ani jeden můj dotaz nebyl zodpovězen (oba dokumenty jsou na tomto webu v záložce archiv). Můj nesouhlas nebyl ojedinělý, připomínky předkládali i odborní pracovníci SZÚ, kteří se problematice neionizujícího záření věnovali 30 let. V momentě, když položili otázku „Nehazarduje MZ ČR zbytečně“, byli odvoláni z funkcí. Napsal jsem ještě mnoho dopisů a interpelací, směřovaných k předběžné opatrnosti a prevenci před neionizujícím zářením na státní instituce, a naivně jsem se domníval, že mohu něco změnit proti lobbistickým zájmům (žádostí a stížností, mám dva šanony). Rozhodl jsem se proto k napsání článků „Elektromagnetické pole a zdravotní rizika“, které jsou uvedeny na tomto webu. Kdybych neměl praktické zkušenosti s neionizujícím zářením, asi bych se choval jako většina elektroinženýrů, nebo jako dnešní odborníci ICT. Žil bych v přesvědčení, pod vlivem oficielních informací, že žádná rizika při práci s bezdrátovými technologiemi nejsou. (Podotýkám, že v odborných školách i na VUT se o účincích elektromagnetických polí nepřednáší). Dnes je situace jiná v získávání objektivních informací, protože Internet umožňuje publikovat informace, a to i ty, které nejsou „kompatibilní“ se stanovisky Ministerstva zdravotnictví (MZ), prezentovanými hlavním hygienikem ČR.

Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (I) Datum: 28.1.2004 | Autor: Ing. Jaroslav Novák | Zdroj: Elektroinstalatér 5/2003

Úvod

Expozice EMP není nový fenomén, i když před příchodem průmyslové revoluce byly zdroje expozice omezeny pouze na přírodní elektromagnetické záření, přičemž světlo je jeho nejznámější formou. V průběhu 20. století jsme si v důsledku stoupající poptávky spotřeby elektřiny a technologického pokroku vyrobili velké množství umělých zdrojů záření. V konečném důsledku je každý vystaven expozici EMP jak doma, tak i v zaměstnání. A to: stejnosměrným elektrickým a magnetickým polem, střídavým nízkofrekvenčním elektrickým a magnetickým polem a vysokofrekvenčním polem, kterým se budeme podrobně zabývat. Zdrojem je výroba a přenos elektrické energie, používání domácích elektrických přístrojů, telekomunikace, rozhlasové a televizní vysílání. Na začátku 21. století využíváme celé spektrum elektromagnetických vln (viz tab. 1). Radiové vlny, optické záření, Roentgenovo záření, gama záření a kosmické záření. Pásmo optického záření dále rozdělujeme na infračervené záření (IR), světlo (VIS) a ultrafialové záření (UV). Spektrum elektromagnetických vln se využívá nejen v technických oborech, ale i v medicíně a dnes zaznamenáváme obrovský rozvoj ve zbraňových systémech. Na jedné straně tento vývoj dělá náš život bohatším, bezpečnějším a snadnějším. Na druhé straně je veřejnost často zneklidňována a v některých případech má i strach z trvalé expozice EMP (jako např. z antén základnových stanic GSM a vysílačů VKV, které se nyní povolují stavět i v husté zástavbě měst). vlnová délka 1 – 15 km

druh záření dlouhé vlny DV

200 – 700 m střední vlny SV 2 – 100 m

krátké vlny VKV

0,1 – 2 m

decimetrové UKV (mikrovlny)

1 – 100 mm centimetrové, milimetrové (mikrovlny) 10 – 1000 μm

infračervené (tepelné záření) IR

750 – 10 000 nm

infračervené IR

350 – 750 nm

viditelné VIS

100 – 350 nm

ultrafialové UV

1 – 100 nm

měkké

radiové vlny podrobný rozpis využití radiových vln je uveden v Národní kmitočtové tabulce od ČTÚ

optické záření

0,01 – 1 nm tvrdé

záření X (Roentgenovo)

měkké 10-4 - 0,01 nm

tvrdé

10-14 m

penetrační (elektromagnetická složka kosmického záření)

záření gama

Tabulka 1 – Spektrum elektromagnetických vln, rozdělení podle vlnových délek

Pro ochranu obyvatel před expozicí EMP se vědci nemohou dohodnout na bezpečných limitech. Někteří tvrdě prosazují za základ stupně bezpečnosti tepelné účinky EMP s vyšší výkonovou hustotou, zatímco jejich odpůrci, kteří mají zkušenosti jak ze zdravotnictví, tak z VF elektrotechniky, vycházejí z možných rizik i netepelných účinků, čili z dlouhodobého působení EMP slabší intenzity na lidský organismus. Pro úplnost uvádím, že od roku 1990 do roku 2000 platila v ČR:  

vyhláška MZ ČR č. 408/1990 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření, která brala v úvahu netepelné účinky; od roku 2000 platí nařízení vlády č. 480/2000 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, které připouští tepelné účinky, a autoři se odvolávají na doporučení Rady Evropy, které bylo u nás beze změn převzato jako zákon, i když existují státy, které toto doporučení neakceptovaly. (Mezi oponenty patří například Itálie, Švýcarsko a Polsko).

Světová zdravotnická organizace WHO nabádá, aby byla veřejnost objektivně informována o možných rizicích spojených s expozicí EMP. V ČR podávají sdělovací prostředky nevyvážené informace, nevysvětlí podstatu problému. Zaměřují se jen na mobilní telefony a ostatních zdrojů záření EMP si nevšímají.

Elektrosmog – zátěž životního prostředí

Elektromagnetické pole (EMP) je přesně definováno fyzikálními veličinami:       

intenzita elektrického pole E [V/m], intenzita elektrického pole E udávaná v [dBμV/m] (např. v protokolech, které vystavuje ČTÚ), hustota zářivého toku S [W/m2] (např. v protokolech, které vystavuje hygiena), intenzita magnetického pole H [A/m], magnetická indukce B [T] nebo [μT] , vlnová délka λ [m] nebo kmitočet f Hz] , měrná absorbovaná energie SAR [W/kg]1) ve vztahu k mobilním telefonům.

Další odborný termín je EMC, elektromagnetická kompatibilita, který je nutno znát ve vazbě na rušení a kontrolu odolnosti elektronických přístrojů. Většina lidí se nezabývá tím, aby zkoumala jednotlivé zdroje záření, které mohou vytvářet elektrická či magnetická pole NF nebo VF elektromagnetická pole. Celosvětově se pro stále se zvyšující úroveň elektromagnetického pozadí ujal termín elektrosmog, který se stal obecným pojmem, pod nímž se rozumí postupné enormní zatěžování člověka výše popsanými zdroji záření, na které nebyl po staletí zvyklý. Odborníci tento termín neradi slyší (raději používají termín znečišťování prostředí elektromagnetickým polem, analogicky jako světelné znečišťování). Občané ale chtějí vědět, co na ně působí, o jakou energii jde, co je ohrožuje a jak. Jedná se prakticky o stejný problém EMP, je však vztahován ke konkrétnímu životnímu prostředí. Pokud si chcete udělat představu o elektrosmogu, doporučuji vám provést: a) Soupis všech zdrojů záření, které máte v bytě nebo na pracovišti. (Např. televizory, rozhlasové přijímače, mobilní telefony, počítače, mobilní Internet, mikrovlnné trouby, zabezpečovací systém, různé dálkové ovladače, osobní identifikátory, pokud máte děti či vnuky, pak hračky s bezdrátovým

ovládáním, všechny elektrické domácí spotřebiče, elektrické sporáky, ledničky, mrazničky, myčky atd…). Dále musíte prověřit, zda nejste trvale exponováni základnovými stanicemi GSM nebo vysílači VKV, jak daleko od vašeho domu vede vn, trafostanice či rozvodné silové sítě. b) Jako druhý krok doporučuji provést měření, a to tak, že postupně zapínáte jednotlivé přístroje v bytě nebo na pracovišti a zjišťujete, který přístroj nejvíce vyzařuje. (Mobilní telefon, mikrovlnná trouba). V případě, že se vám současně podaří zapnout všechny přístroje, zjistíte maximální hodnotu elektrosmogu u vás. Takovéto měření je možno provést přímo ze zákona (certifikovaně) v případě, že někdo má zdravotní problémy. Žádost se pak podává na příslušnou hygienickou stanici. V případě podezření z rušení rozhlasového či televizního příjmu, nebo máte-li podezření, že vyzařování způsobuje chybné výsledky při práci s citlivými měřicími přístroji, je možno se obrátit na Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Měřicí přístroje

Až dosud jsme byli odkázáni na drahou měřicí techniku, ceny měřicí aparatury dosahují až milion korun. Jedná se převážně o speciální analyzátory, monitorovací přijímače atd. Nejznámější jsou výrobky firmy Rohde & Schwarz. Těmito přístroji jsou vybavena pracoviště, která mají právo vydávat certifikované protokoly o výsledcích měření EMP. Vývoj v posledních dvou letech zaznamenal značný technologický pokrok, což vedlo ke snížení cen a tím se otevřela dostupnost i pro širší okruh zájemců. Tak např. v Německu se vyrábí kombinovaný měřicí přístroj intenzity elektrických a magnetických střídavých polí od 5 Hz do 100 kHz. Jedná se o digitální analyzátor elektrosmogu. Výrobci tvrdí, že splňují Standard konstrukčně-biologické měřicí techniky. Ceny těchto přístrojů se pohybují něco málo přes 10 tisíc korun. Třetí skupinou jsou měřicí přístroje, které bych charakterizoval jako indikátory elektrosmogu určené pro osobní ochranu před neionizujícím zářením. Ceny se pohybují pod 10 tisíc korun. Jedná se o:  

přístroje pro měření intenzity vysokofrekvenčního elektromagnetického pole v rozsahu 1 MHz – 3 GHz (V/m); přístroje pro měření intenzity magnetického pole v rozsahu do 100 Hz (μT).

Pro úplnost uvádím, že do skupiny těchto přístrojů patří i Geigerův přístroj pro měření ionizujícího záření. Tyto přístroje používají např. v Itálii k ověřování elektrosmogu ve školách, veřejných prostranstvích i domácnostech. Jakmile občan zjistí, že intenzita magnetického pole je větší než 0,20 μT, považuje to za zvýšené riziko ohrožení dětí (leukemie) a okamžitě žádá opatření po orgánech místní správy. Pokud zjistí, že intenzita vysokofrekvenčního elektromagnetického pole od vysílače VKV nebo základnových stanic GSM je větší než 6 V/m, podniknou občané nátlak na provozovatele VKV vysílačů, kterému je nařízeno provést příslušná opatření (viz známá kauza s vatikánskými vysílači v roce 2001).

Jak se posuzují zdravotní rizika EMP

Základním předpokladem pro objektivní hodnocení účinků EMP na lidský organismus je znalost výsledků měření fyzikálních veličin v daném prostředí. Výsledky měření se porovnávají s ukazateli (mezními hodnotami) přípustného zatížení organismu EMP. Pro úplnost je nutno uvést, že certifikovaným měřením v ČR se mimo hygienické služby zabývají akreditovaná pracoviště pro měření emisí EMC a dále Český telekomunikační úřad (ČTÚ) z pohledu ochrany radiového příjmu před

rušením. Jak jsme již uvedli, vědci se stále nemohou dohodnout na jednoznačných limitech a navíc zájmové ekonomické skupiny, spolky a instituce vydávají vlastní ukazatele. (Podrobný rozbor této problematiky je uveden v č. 1/2003 časopisu Elektroinstalatér.) V České republice je platné vládní nařízení č. 480/2000, které se odvolává na doporučení Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP). Nutno poznamenat, že některé státy toto doporučení neakceptovaly. V následující tabulce 2 je uveden souhrn doporučených limitů ICNIRP. Evropský průmyslový kmitočet

Frekvence Frekvence základnových mikrovlnných stanic mobilních telefonů trub

50 Hz

50 Hz

900 MHz

elektrické pole

magnetické výkonová pole hustota

kV/m

μT

W/m2

W/m2

W/m2

Limit expozice obyvatelstva

5

100

4,5

9

10

Limit profesionální expozice

10

500

22,5

45

50

1,8 GHz 2,45 GHz výkonová hustota

Tabulka 2 – Souhrn doporučených limitů ICNIRP* * Hodnoty uvedené v tabulce jsou expozice celého těla. Podmínky měření jsou uvedeny v doporučení. Před přijetím vládního nařízení č. 480/2000 bylo MZČR některými odborníky upozorňováno na to, že přijetím tohoto nařízení se mohou v budoucnu objevit u části populace vážné zdravotní problémy, a to z těchto důvodů: 



 

limity jsou nastaveny velmi vysoko (dnes již víme, že podle potřeb mobilních telefonů), a to na hodnotu 41 – 58 V/m, což je přepočet výkonové hustoty 4,5 – 9 W/m2, viz tab. 2 ICNIRP (Limit expozice pro obyvatelstvo); žádná odborná skupina, která se podílela na přípravě doporučení, se nezabývala ochranou proti dlouhodobému působení EMP z hlediska jeho zdravotních důsledků, např. leukemie u dětí; nebere se ohled na senzitivní jedince, kteří činí asi 3 % populace, dále děti, staré a nemocné lidi včetně občanů kontraindikovaných na EMP; dopady na ekologii.

Vládní nařízení je složitě koncipováno tak, že se nezjistí osobní odpovědnost v případě žalob za poškození zdraví. Hlavní hygienik ČR se odvolává na doporučení ICNIRP, ve kterém je však uvedeno, že dlouhodobé působení EMP z hlediska zdravotních důsledků, např. vzniku rakoviny, nebylo zkoumáno. Dnes, po dvou letech platnosti vládního nařízení, dochází k „neharmonizaci“ s řadou elektrotechnických předpisů, týkajících se EMC (kde je povolena maximální úroveň 3 – 10 V), což si dále na konkrétním příkladu VKV vysílače budeme analyzovat. Praktický dopad pro obyvatelstvo je, že vládní nařízení umožňuje výstavbu vysílačů v husté zástavbě a způsobuje značné problémy s rušením rozhlasového i televizního vysílání včetně obav občanů z možného ohrožení zdraví.

Obavy veřejnosti z vysílačů

Nejvíce obav mají rodiče s malými dětmi, kteří žijí v těsné blízkosti vysílačů a jsou permanentně ozařováni (viz obr. 1).

Obr. 1. Jak vyzařuje mobilní vysílač Podstata obav občanů spočívá zejména v tom, že jsou dnes ozařováni radiovými vysílači s amplitudovou modulací (AM) a frekvenční modulací (FM) vybudovanými v minulém století, tj. veřejnoprávní vysílání. Dnes se ale překotně staví privátní vysílače v pásmu VKV, a to v husté zástavbě, s výkonem 1 – 5 kW. Dále existuje síť TV vysílačů ze 60. let minulého století. K tomu jsou v současnosti budovány sítě tří mobilních operátorů GSM, základnové stanice, jejichž počty jdou do stovek až tisíců instalací v jednotlivých krajích. Ve stadiu zavádění je pak třetí generace UMTS (mobilní sítě) a připravuje se zavedení digitálního radiového a televizního vysílání. Tempo rozvoje bezdrátové komunikace na počátku 21. století jde tak rychle, že to, co v minulém století trvalo 80 let (výročí zahájení rozhlasu), se dnes realizuje za pět let (viz obr. 2).

Obr. 2 – Životnímu prostředí nevadí jen kouř z komínů

Vývoj v této oblasti z pohledu zdravotnictví sleduji víc než deset let a musím konstatovat, že ti biologové a lékaři, kteří vycházejí většinou z vlastní experimentální či klinické zkušenosti (označil bych je za nezávislé na ekonomických zájmech), došli k závěru, že trvalá expozice všech vysílačů by mohla v budoucnu při dlouhodobém působení na organismus způsobovat zdravotní problémy a doporučují jako bezpečný limit intenzity VF elektromagnetického pole maximálně 6 V/m. Naopak druhá skupina vědců, jde často spíše o techniky, kteří biologickou a zdravotní problematiku znají jen teoreticky, zprostředkovaně a kuse, tvrdí, že bezpečný zdravotní limit je 28 – 58 V/m, a to v závislosti na frekvenci. Proniknout do této problematiky není jednoduché. Proto si popíšeme typický příklad z běžné praxe, na kterém si objasníme všechny souvislosti s vyzařováním vysílače VKV. Bydlíte-li v Praze, Brně, Pardubicích nebo ve větším městě, jednoho dne se vám stane, že několik desítek metrů od vašeho bydliště začne vysílat privátní rozhlasová stanice v pásmu VKV s výkonem 1 kW. Jak to poznáme? V mém případě, v Brně-Králově Poli na přenosných radiových přijímačích s teleskopickou anténou byl rušen příjem ČR 1 Radiožurnálu a část rozsahu VKV stupnice byla „přebuzena“ tímto signálem. U nových přijímačů s digitálním laděním najdete novou stanici několikrát (až 8x). Problémy nastanou i s příjmem televize, máte-li venkovní anténu vybavenou širokopásmovým zesilovačem typu „matrace“. Starosti se silným signálem měli i sousedé z oblastí Králova Pole a Žabovřesk, a to podle nasměrování antén až do 1,5 km od vysílače. V Ústavu přístrojové techniky AVČR došlo k narušení výzkumných prací v oboru spektroskopie a tomografie.

Jak tuto situaci řešit?

a) Buď si pořídíte kabelovou televizi i rozhlas a problém je vyřešen s tím, že se necháte trvale exponovat VF EMP (intenzita ve vašem místě se pohybuje podle vzdálenosti a nasměrování antén vysílače – viz obr. 1); b) nebo (jako příklad je dále uvedeno měření provedené v Brně-Králově Poli) podáváte stížnosti, na které máte ze zákona právo, a to na ČTÚ, které provede měření (viz obr. 3), kde je potvrzena příčina rušení – nový vysílač převyšuje ostatní brněnské stanice o 40 – 50 dB. (S doporučením příslušných orgánů, že máme špatné přijímače a máme si vše do domácnosti pořídit nové, jsme nesouhlasili, protože naměřené hodnoty byly mnohdy vyšší než stanoví norma ČSN EN 55020);

Obr. 3 – Spektrum signálu měřené na balkoně Tyršova 54

c) další stížnost můžete podat na příslušnou hygienickou stanici, která vám rovněž vystaví certifikovaný protokol s výsledkem měření. Ve výše uvedeném případě bylo rozdílné od měření, které provedlo ČTÚ. - ČTÚ naměřilo max. 120 – 125 dBμV/m, což je 1 – 2 V/m, - Městská hygienická stanice Brno max. 0,31 W/m2, což je 10 – 11 V/m. Mohou být rozdíly v metodě měření (selektivní, širokopásmové), ale ne řádová odchylka. Porovnejme si proto tyto výsledky měření s teoretickým výpočtem (viz obr. 4), který je zpracován i v tabulkové formě (viz tab. 3). Intenzita el. pole [V/m]

Hustota zář. toku [W/m2]

Intenzita mag. pole [A/m]

Intenzita el. pole [dBμV/m]

Vzdálenost, kde je příslušná intenzita el. pole [m]

1

0,0027

0,0262

120

542,9

2

0,0106

0,0524

126

274

3

0,0239

0,0785

129,5

182,5

4

0,0424

0,1047

132

137

5

0,0663

0,1309

134

109,6

6

0,0955

0,1571

135,6

91,3

7

0,13

0,1833

136,9

78,2

8

0,1698

0,2094

138,1

68,5

9

0,2149

0,2356

139,1

60,9

10

0,2653

0,2618

140

54,8

11

0,321

0,288

140,8

49,8

12

0,382

0,3142

141,6

45,6

13

0,4483

0,3403

142,3

42,1

14

0,5199

0,3665

142,9

39,1

15

0,5968

0,3927

143,5

36,5

16

0,6791

0,4189

144,1

34,2

17

0,7666

0,4451

144,6

32,2

18

0,8594

0,4712

145,1

30,4

19

0,9576

0,4974

145,6

28,8

20

1,061

0,5236

146

27,4

21

1,1698

0,5498

146,4

26,1

22

1,2838

0,576

146,8

24,9

23

1,4032

0,6021

147,2

23,8

24

1,5279

0,6283

147,6

22,8

25

1,6579

0,6545

148

21,9

26

1,7931

0,6807

148,3

21,1

27

1,9337

0,7069

148,6

20,3

28

2,0796

0,733

148,9

19,6

29

2,2308

0,7592

149,2

18,9

30

2,3873

0,7854

149,5

18,3

31

2,5491

0,8116

149,8

17,7

32

2,7162

0,8378

150,1

17,1

33

2,8887

0,8639

150,4

16,6

34

3,0664

0,8901

150,6

16,1

35

3,2494

0,9163

150,9

15,6

36

3,4377

0,9425

151,1

15,2

37

3,6314

0,9687

151,4

14,8

38

3,8303

0,9948

151,6

14,4

39

4,0346

1,021

151,8

14

40

4,2441

1,0472

152

13,7

41

4,459

1,0734

152,3

13,4

42

4,6792

1,0996

152,5

13

43

4,9046

1,1257

152,7

12,7

44

5,1354

1,1519

152,9

12,4

45

5,3715

1,1781

153,1

12,2

46

5,6129

1,2043

153,3

11,9

47

5,8596

1,2305

153,4

11,7

48

6,1115

1,2566

153,6

11,4

49

6,3689

1,2828

153,8

11,2

50

6,6315

1,309

154

11

Tabulka 3 – Přepočet veličin pole výkon do ant. [W] 1000 zisk antény [dBi] 10 Vládní nařízení 480/2000 Sb. Vyhláška MZ ČR 408/1990

vztah k EMC – odolnost pro el. přístroje ČSN EN 55 020 odolnost rozhlasových přístrojů proti rušení

Nyní pozorně sledujeme obr. 4, ze kterého zjistíme, že podle dnes platného vládního nařízení č. 480/2000 je pouze vzdálenost od antény vysílače do 19,6 m považována za ohrožující zdraví. Od této vzdálenosti, podle hygienických norem, k žádnému ohrožení zdraví nedochází. Vzdálenost 19,6 m odpovídá 28 V/m, což je 2 W/m2. To znamená, že i když výsledky měření hygienické stanice (porovnáme-li si je s měřením ČTÚ) jsou asi chybné, limit 2 W/m2 je splněn.

Obr. 4 – Intenzita E 1kW vysílače VKV 96,8 MHz v závislosti na vzdálenosti od antény Naproti tomu ČTÚ řeší problém s rušením (v souvislosti se stížnostmi občanů z titulu zákona o telekomunikacích) již při hodnotách menších než 1 V/m, což je 120 dBμV/m. Norma ČSN EN 55020 stanoví dokonce meze odolnosti rozhlasových přijímačů proti elektromagnetickým polím v pásmu VKV na úroveň 109 dBμV/m (0,3 V/m). To znamená, že v tab. 3 se pohybujeme teprve na prvním řádku shora. Na grafu je znázorněna úroveň 3 V/m, mající vztah k EMC. Elektronické přístroje pro domácnost nejsou konstruovány pro větší odolnost než uvedená úroveň 3 V/m, jinak není zaručen jejich bezporuchový provoz (člověk ale podle hygienických norem musí mít při trvalé expozici odolnost 10x větší). Pro úplnost je na grafu znázorněna hodnota 6 V/m, což odpovídá dnes již neplatné vyhlášce MZČR č. 408/1990. Poznámky: 1) SAR V souvislosti s mobilními telefony byl zaveden SAR = měrný absorbovaný výkon ve W/kg. Watt na kilogram tělesné váhy udává, kolik elektromagnetického záření, vyzařovaného mobilem, je pohlceno hlavou a přeměněno v teplo. Současná maximální povolená hodnota je 2 W/kg. Při tom se však nerozlišuje mezi hlavou dítěte a dospělého člověka. SAR není přímo měřitelný, je to záležitost laboratorních měření na fantomové hlavě, ve které je roztok simulující vlastnosti mozku ve složení 28 % destilované vody, 70 % glykolu a 2 % soli. Kontrolu tohoto parametru v terénních podmínkách nelze provádět. Proto se řada nezávislých odborníků shoduje na tom, že mezní hodnota SAR 2 W/kg je svévolně stanovena a nemá nic společného s péčí o lidské zdraví.

Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (II) Datum: 4.2.2004 | Autor: Ing. Jaroslav Novák | Zdroj: Elektroinstalatér 6/2003

Jak se legislativně bránit proti nevhodným umísťováním vysílačů? Z rozboru uvedeného v minulém čísle je zřejmé, že je zde zásadní rozpor mezi telekomunikačním zákonem a elektrotechnickými normami ČSN EN na jedné straně proti vládnímu nařízení o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č. 480/2000 na straně druhé. Jak se tato nekompatibilita promítá do legislativy a jak se můžeme bránit před nevhodným umísťováním antén vysílačů v husté městské zástavbě? Jak již bylo uvedeno, od příslušných hygienických stanic neočekávejte žádnou pomoc při řešení vašeho problému. Postupují striktně podle platného vládního nařízení. Doporučuji ale nechat si vystavit protokol o měření. Na to máte právo i v případě vašich subjektivních potíží v souvislosti s blízkostí vysílací antény. Protože se vědci v této věci nemohou dohodnout, očekávám, že v blízké budoucnosti budou na toto téma probíhat složité soudní spory, které budou věcně napadat normu, která vyhoví prakticky všemu. Nejvíce vám může pomoci stavební zákon. Jako účastník stavebního řízení máte právo uplatnit své připomínky ke stavbě stožárů, antén atd. Dobré je také vědět, že výzkumné ústavy, nemocnice nebo pracoviště, které ke své práci potřebují, aby jejich výsledky měření nebyly ovlivňovány EMP, by měly preventivně žádat o tzv. ochranné pásmo před elektromagnetickým polem u příslušného stavebního úřadu. Při stavebním řízení se vám může stát, že při jednání s provozovateli či operátory se musíte rozhodnout, kam umístit anténní systém. Doporučuji vám souhlasit s výstavbou na vlastním domě, protože budete ve stínu (viz obr. 1) a ještě dostanete nájem.

Obr. 1 – Intenzita E 1 kW vysílače VKV 96,8 MHz v závislosti na vzdálenosti od antény Je to nesolidární se sousedy, ale s tím si starosti nedělejte. Zjistil jsem například, že v Pardubicích byla povolena výstavba vysílače GSM přímo v areálu nemocnice, kterým je ozařována porodnice, takže

nemluvňata se v 21. století „otužují“ elektrosmogem již od narození. Otázkou zůstává, co bude za pár let, až odstartují soudní spory (analogie s kouřením v USA). Pokud nejste účastníkem stavebního řízení a nacházíte se v místech silného rušení, doporučuji využít zákon o telekomunikacích č. 151/2000 § 9 písm. y, podle kterého má ČTÚ udělit tomuto provozovateli, právnické nebo fyzické osobě, pokutu až do výše 5 milionů korun. To se ale nestane, protože ČTÚ vám na vaši stížnost sdělí, že umístění antény je provizorní a vaše stížnost je v řízení. Vy ale musíte trvat na plnění telekomunikačního zákona a po řadě jednání, které v našem případě trvalo asi 5 měsíců, došlo skutečně k přestěhování vysílače na jiné, vhodnější místo v Brně. Pro úplnost ještě uvádím, že v rezervě máte ještě nařízení vlády č. 169/1997 Sb., týkající se požadavků na maximální úroveň elektromagnetického rušení, které nesmí znemožňovat používání elektronických přístrojů v domácnosti. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že pokud chcete v jednání s úřady uspět, vyžaduje to znalost nejen uvedených zákonů, ale i odborné znalosti z VF elektrotechniky.

Co z legislativní úvahy vyplývá a jaké jsou praktické dopady? Paradoxní je závěr, že před neionizujícím zářením nás preventivně chrání řada zákonů, vládních nařízení a technických norem, které to nedeklarují. (Jde o zákony týkající se EMC a telekomunikační zákon na ochranu radiového příjmu před rušením.) Naopak vládní nařízení č. 480/2000, které má v názvu ochranu zdraví, má nastaveny limity dle mého názoru podle potřeb mobilní komunikace. Jde o to, že např. mobilní telefon o výkonu 0,5 – 1 W vyvolá ve vzdálenosti 10 – 15 cm od přístroje intenzitu elektrického pole 30 – 60 V/m. Uvedený výkon potřebuje mobilní telefon k tomu, aby se zajistilo bezpečné spojení se základnovou stanicí GSM. Pokud by hygienici neschválili tyto technické parametry, museli by zakázat používání mobilních telefonů, což dnes již nepřipadá v úvahu. Nemám nic proti těmto limitům u mobilních telefonů, protože se jedná o krátkodobou expozici. (Nikdo netelefonuje 24 hodin denně). Naopak za obrovskou chybu a nezodpovědnost vládního nařízení považuji to, že tyto limity lze aplikovat i na makroprostředí základnových stanic GSM či VKV vysílačů, tj. i v husté zástavbě2). Analogicky to znamená, že vypočteme-li podle těchto norem bezpečné vzdálenosti od antén vysílačů, pak od vysílače GSM s výkonem 10 W tato vzdálenost vychází 1,8 m (takže nám hygienickou stanicí bude povoleno instalovat si jej i do bytu), u vysílače 1000 W je tato vzdálenost 19,6 m. Nyní již víme, že mobilní telefon ke své funkci potřebuje výkon 0,5 – 1 W a ve vzdálenosti od přístroje 10 – 15 cm (je-li přístroj ve funkci) je hlava ozařována stejně, jako kdybychom byli 19,6 m od 1 kW vysílače, což by podle nové normy nemělo škodit zdraví. Podotýkám však, že podle vyhlášky MZČR č. 408/1990 byl tento limit 6 V/m, což odpovídá vzdálenosti 80 – 100 m od vysílače. (Značný skok, uvědomíme-li si, že na rozdíl od mobilního telefonu nás vysílač ozařuje 24 hodin denně). Prakticky tedy stejná intenzita, která vás ozařuje v průběhu telefonování mobilním telefonem, vás může trvale ozařovat 24 hodin denně. K získání konkrétní představy si můžete udělat tento experiment. Zapněte mobil na režim volání, přiložte ho k jakémukoliv rozhlasovému přijímači a uslyšíte výsledek (rušení). Po těchto úvahách se můžeme zamyslet i nad obavami rodičů o zdraví jejich dětí. Já osobně se domnívám, že v místě trvalého pobytu zejména kojenců a hypersensitivních jedinců by se hodnota intenzity elektrického pole neměla trvale pohybovat nad 6 V/m. Mám za to, že pro malé děti by bylo vhodnější dodržovat bývalou vyhlášku MZČR, protože žádný vědec ani hlavní hygienik ČR nemůže zatím znát vliv dlouhodobého působení EMP na zdraví populace – jde o dodržování zásady předběžné opatrnosti. Mimo to v prostředí, kde je intenzita elektrického pole 28 – 6 V/m, nebudou pracovat žádné elektronické přístroje spolehlivě. (Takové prostředí má i

jednu výhodu, a to: vyrobíte-li si v tomto prostředí bezdrátové osvětlení vašeho bytu, můžete i ušetřit za elektrickou energii.)

Zdravotní rizika

Otázky spojené s možnými zdravotními riziky jsou stále předmětem zájmu epidemiologických studií. Výzkum v těchto oblastech je možné rozdělit do pěti hlavních témat: a. b. c. d. e.

Všeobecný účinek na zdraví Účinek na průběh těhotenství a jeho výsledek Účinek na zrak a vznik šedého zákalu Zvýšení rizika vzniku rakoviny Ostatní biologické účinky

Zajímavé je, že oficiální výzkum z hlediska poruch zdraví nic neprokázal, čeká se již několik let na oficiální stanovisko WHO k rakovině, konkrétně leukemii u dětí. V dubnu roku 2001 jsem byl v Itálii, kde právě probíhala kauza Vatikán, tj. problém s radiovými vysílači, kde intenzita v blízkosti těchto vysílačů přesahovala 25 V/m. Celá Itálie byla prostřednictvím masivní sdělovací kampaně informována o možných zdravotních rizicích. Podle Corriere della Sera některé mezinárodní výzkumy nevyloučily možné spojení mezi vedením vn a magnetickou indukcí nad 0,5 µT se zvýšeným výskytem dětské leukemie včetně dalších zdravotních problémů. Jde o sebevražedné deprese, rakovinu kůže, rakovinu plic, dětskou leukemii i další nemoci ze znečištění elektrosmogem, kterých je podle statistiky o něco víc u osob žijících trvale v rizikovém prostředí. Bude nás jistě zajímat, jaký je rozdíl ve využití EMP v medicíně, zejména v rehabilitaci, ve srovnání s bezdrátovými informačními technologiemi. V medicíně se prakticky využívá celé spektrum EMP, a to zejména v diagnostice a fyzioterapii (viz tab. 1). vlnová délka 1 – 15 km

druh záření dlouhé vlny DV

200 – 700 m střední vlny SV 2 – 100 m

krátké vlny VKV

0,1 – 2 m

decimetrové UKV (mikrovlny)

1 – 100 mm centimetrové, milimetrové (mikrovlny) 10 – 1000 μm

infračervené (tepelné záření) IR

750 – 10 000 nm

infračervené IR

350 – 750 nm

viditelné VIS

100 – 350 nm

ultrafialové UV

1 – 100 nm

měkké

radiové vlny podrobný rozpis využití radiových vln je uveden v Národní kmitočtové tabulce od ČTÚ

optické záření

0,01 – 1 nm tvrdé

záření X (Roentgenovo)

měkké -4

10 - 0,01 nm

tvrdé

10-14 m

penetrační (elektromagnetická složka kosmického záření)

záření gama

Tabulka 1 – Spektrum elektromagnetických vln, rozdělení podle vlnových délek V informačních technologiích se dnes spektrum EMP využívá až do 300 GHz. Fyzikálně mezi působením EMP na člověka v obou oblastech není rozdíl. Ten je jen v účelu. V medicíně jde o diagnostiku a terapii a v informačních technologiích o přenos zvuku či dat. Zdravotnictví má však jedno zásadní specifikum. Režim ozařování je přesně definován expozičními dobami, výkonem, zdrojem záření a kontraindikacemi (gravidita, TBC, kardiostimulátory, srdeční slabost, juvenilní diabetes, tumor atd. – viz učebnice fyziatrie). Zatímco lékař je při terapii pomocí VF EMP povinen brát v úvahu kontraindikace i zvážit možné dopady na citlivé jedince, děti a staré občany, na druhé straně jakmile občan vyjde z ordinace lékaře či nemocnice, může být vystaven nekontrolované trvalé expozici EMP i dalších zdrojů záření a vše je v pořádku. Na začátku devadesátých let se všechny tyto zásady musely dodržovat jak při konstrukci přístrojů pro fyziatrii (založených na principu vyzařování), tak i při provádění klinických zkoušek. Dokonce bylo nutno na základě připomínek lékařů zrušit aplikace v hlavové části, i když intenzita vyzařování byla nižší, než je dnes běžně dovolena podle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. Nabízelo se kompromisní řešení, a to takové, že se pro mobilní telefony mohlo převzít doporučení Rady Evropy, ale pro stacionární vysílače zůstat u vyhlášky MZČR. Nic takového se nestalo a dnes stát ztrácí nejen možnost kontroly, ale nemůže provádět ani regulaci či prevenci a „zadělává“ si zbytečně na další zdravotní problémy obyvatel a s tím související zvýšené náklady na zdravotnictví. Za pět až deset let pravděpodobně tento fenomén 21. století přeroste v další ekologický problém znečišťování životního prostředí EMP.

Závěrečná doporučení Pro ochranu před expozicí člověka EMP jsou zpracována doporučení (ukazatele, limity), která se zásadně liší podle toho, zda se vychází z tepelných nebo netepelných účinků. Panuje značná nejednotnost v názorech na míru a druh možných poškození zdraví. Odráží se to v příslušných národních bezpečnostních předpisech, které byly v řadě zemí vydány a které nejsou identické. Než se vyřeší tento základní rozpor, lze doporučit dodržování zásady předběžné opatrnosti. Pokud ji nebudeme dodržovat, pak podle dnes platného vládního nařízení č. 480/2000 Sb. je možné si základnovou stanici GSM nechat nainstalovat i do ložnice a 1 kW vysílač může být umístěn 20 m od našeho bytu. Celkový výkon vysílačů na televizní věži v Praze na Žižkově bude možno zvýšit až stokrát. Při dodržování zásady předběžné opatrnosti by EMP nemělo překročit tyto ukazatele: • • •

VF elektromagnetické pole (1 MHz – 3 GHz).. 0,0955 W/m2 (6 V/m) NF magnetické střídavé pole .. 0,20 µT = 200 nT NF elektrické střídavé pole 25 V/m

Uvedené ukazatele minimalizují rizika onemocnění. Panuje zde shoda stavebních biologů a mezinárodně uznávané směrnice pro pracoviště s televizními obrazovkami a monitory (TCO/MPR) včetně italských poznatků. Z vlastní zkušenosti, které mám z provádění klinických zkoušek přístrojů pro VF elektromagnetoterapii (pro stanovení kontraindikací), vím, že někteří jedinci jsou vysoce citliví

na EMP a mají nespecifikované zdravotní problémy i s výše uvedenými limity. Jde například o narušení spánku, bolesti hlavy, únavu, pocity tepla, chladu, brnění atd. Tito jedinci se považují za elektromagneticky hypersensitivní. Před deseti lety se tito lidé považovali za hypochondry, dnes se tímto jevem zabývá i WHO. V tab. 2 (ICNIRP) zjistíme, že pro profese, které pracují v EMP, platí méně přísné limity než pro obyvatelstvo; pod názvem limit profesionální expozice je např. pro 900 MHz uvedena hodnota 22,5 W/m2 (92,1 V/m), pro 1,8 GHz je 40 W/m2 (122,8 V/m). Jedná se o značně vysoké hodnoty. To si uvědomuje i MZČR a ochranu zdraví zaměstnanců řeší ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 89/2001 Sb. formou zařazení těchto prací do druhé kategorie. Doporučuji zaměstnavatelům, aby si tuto vyhlášku s ohledem na ohlašovací povinnosti pečlivě prostudovali (zavedením kategorizace prací se odpovědnost v případě poškození zdraví přenáší na zaměstnavatele). Rovněž zaměstnanci, kteří vykonávají práce zařazené do 2. kategorie (jsou exponováni lasery tř. IIIa, ultrafialovým nebo infračerveným zářením, nebo vykonávají práci v prostředí elektromagnetického nebo magnetického pole o frekvenci 0,1 Hz až 300 GHz), by měli ve vlastním zájmu znát rizika spojená s expozicí uvedených zdrojů. Dnes není problém změřit si hodnoty EMP, ve kterém se pohybují, evidovat si expoziční doby, popř. si vypočítat dávky záření, kterému jsou vystaveni. Dále doporučuji důsledně dodržovat předepsané preventivní zdravotní prohlídky. Evropský průmyslový kmitočet

Frekvence Frekvence základnových mikrovlnných stanic mobilních telefonů trub

50 Hz

50 Hz

900 MHz

elektrické pole

magnetické výkonová pole hustota

kV/m

μT

W/m2

W/m2

W/m2

Limit expozice obyvatelstva

5

100

4,5

9

10

Limit profesionální expozice

10

500

22,5

45

50

1,8 GHz 2,45 GHz výkonová hustota

Tabulka 2 – Souhrn doporučených limitů ICNIRP* * Hodnoty uvedené v tabulce jsou expozice celého těla. Podmínky měření jsou uvedeny v doporučení. S připravovaným vstupem do EU jsou schvalovány nové zákony a navazující předpisy. Vznikají nové instituce, referenční a akreditovaná pracoviště, která mají zajišťovat kontrolu nad plněním složitých předpisů. Avšak při jejich hlubším studiu lze zjistit, že jednotlivé zákony nejsou harmonizovány. Např. měřením a vyhodnocováním EMP ze zdravotního hlediska se v ČR zabývá příslušná hygienická stanice. Akreditovaná pracoviště měří EMC a vydávají protokoly o shodě a ČTÚ se mimo jiné zabývá ochranou radiového příjmu před rušením. V praxi to vypadá tak, že občan, pokud podá stížnost např. na nevhodné umístění vysílače VKV, je překvapen, jak uplatnění zákonů v praxi funguje. Místně příslušná hygienická stanice provede měření a pokud hodnota nepřevýší 2 W/m2 (28 V/m), považuje z hlediska ochrany veřejného zdraví tuto věc za vyřízenou záležitost. Tato hodnota však převyšuje povolené emise z hlediska EMC, které jsou 3 V/m. (Při této mezní hodnotě by však spolehlivě nefungovaly žádné elektronické přístroje). Podle zákona o telekomunikacích nesmí docházet k rušení rozhlasového a televizního příjmu a norma ČSN EN 55020 stanoví meze odolnosti na 109 dBµV/m, což je 0,3 V/m. Z uvedeného rozboru je zřejmé, že každá z těchto institucí se pohybuje v řádově jiných

úrovních. Praktické dopady na obyvatelstvo při řešení konkrétních problémů nikoho nezajímají. Domnívám se, že by bylo vhodné, aby se kompetentní orgány zodpovědné za harmonizaci zákonů tímto problémem zabývaly. Poznámky: 2) RUŠENÍ Je oprávněné položit si otázku, jak bude problém rušení při stále stoupajících požadavcích na počet VKV vysílačů řešit ČTÚ a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v souvislosti s bezpečností letecké dopravy. Vládní nařízení č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením umožňuje, aby všude, bez omezení, elektromagnetické pozadí dosahovalo hodnoty 148,9 dBµV/m, což by prakticky znamenalo zahlcení navigačních přijímačů na palubě letadel tímto vysokým elektromagnetickým polem. (Např. v Brně se již nyní pohybuje EMP v hodnotách od 80 až do 125 dBµV/m.) Legislativa - Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. - Vyhláška MZČR ze dne 3. října 1990 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření (dnes již neplatná vyhláška, použitá pouze pro srovnávací studie). - Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. - Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. - Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. (Legislativní základ EMC). - Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. - Norma ČSN EN 55020 Elektromagnetická odolnost rozhlasových a televizních přijímačů a přidružených zařízení. - Vyhláška MZČR č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazení prací do kategorií. - Stavební zákon č. 50/1976 Sb. Použitá literatura: /1/ ELEKTROMAGNETICKÁ POLE – Publikace Světové zdravot. organizace (určeno pro místní orgány státní správy) /2/ MOBILITY č. 2/2002 Lukáš, Novák, Kamarád nebo tichá hrozba /3/ ELEKTROINSTALATÉR č. 2/2001 Ing. F. Halačka, CSc., Požadavky na EZS z hlediska elektromagnetického prostředí /4/ ELEKTROINSTALATÉR č. 1/2003 Ing. Karel Dvořáček, Účinky elektrických a magnetických polí na lidský organismus /5/ Přepočet veličin pole pro výkon antény 1000 W VUT Praha a VUT Brno /6/ Zpráva ČTU č. 129 z října 2002 /7/ Měření městského hygienika Brno ze dne 9. 10. 2002 č.j. 3854/02 /8/ Prof. dr. Norbert Leitgeb, Elektromagnetická pole a nespecifické zdravotní symptomy – Workshop WHO /9/ Ing. Jan Musil, CSc., Mgr. Hana Pafková, Nehazarduje hlavní hygienik zbytečně? (časopis Hygiena a bezpečnost č. 1/2001) /10/ Holger König, Neviditelná hrozba? Elektromagnetická pole kolem nás (český překlad z němčiny) /11/ Jiří Valenta – Slaboproudý obzor č. 2-3/2002, Rušení prostředků letecké navigační služby

Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (III) Datum: 7.7.2005 | Autor: Ing. Jaroslav Novák | Zdroj: Elektroinstalatér 1/2005

Elektromagnetické pole, elektrosmog, znečištění životního prostředí V posledních letech nastalo doslova „nasycení“ prostoru EMP, což způsobuje zejména velké množství mobilních telefonů, které jsou současně aktivovány. (Jsme toho svědky na ulici, v hromadné dopravě atd.) Nutno podotknout, že se nejedná jen o mobilní telefony a základnové stanice GSM, ale přistupují k tomu další zdroje záření. Zaznamenáváme obrovský rozvoj privátních rozhlasových stanic, televizní vysílače, radarové sítě atd. Dále existuje celá řada bezdrátových sítí, a to celostátních i lokálních různého určení, např. záchranného systému, sítě Ministerstva vnitra, hromadné městské dopravy, sítě vojenského určení, naváděcí systémy na letištích, mikrovlnné spojovací systémy atd. Největší boom je však dnes v bezdrátovém Internetu. Každým dnem jsou uváděny do provozu bezdrátové komunikace pro přenos dat třetí generace atd. Málokdo si však uvědomuje, že i když jednotlivé výše uvedené technické prvky vyzařují samy o sobě hodnoty, které nemusí být zdravotně závadné, vzájemně se ovlivňují (interferují, zesilují, zeslabují atd.) a může skutečně záležet na tom, v jakém místě se právě nacházíme. Prostě na tuto skutečnost se hodí staré české přísloví: „Stokrát nic umořilo osla.“

Pro získání představy se pokusím tyto obecně pojmenované zdroje EMP konkretizovat:   

  

mobilní sítě GSM, 3 operátoři – počet mobilních čísel v ČR asi 9,7 milionu; počet základnových stanic přibližně 10 tisíc v každém kraji; UMTS – síť třetí generace. S uvedením do provozu došlo ke skluzu, takže se zavedením se počítá až v roce 2006; Počet zákazníků nejpoužívanější mobilní technologie GSM dosáhl ve světě 1,3 miliardy uživatelů, v roce 2008 se počítá s tím, že mobil bude mít dvě miliardy lidí a v roce 2015 již to budou čtyři miliardy, což je polovina lidstva; VKV-FM vysílače v ČR se překotně budují. Jde zejména o privátní vysílače, kterých je v současné době v provozu asi 230 a ve schvalovacím řízení jsou další; veřejnoprávní rozhlasové vysílače – ČRo v současnosti využívá cca 120 vysílačů; televizní vysílače – celkový počet asi 1600.

Přesné aktualizované informace včetně počtu, místa instalace a výkonu najdete na Internetu: www.ctu.cz a www.dx.cz.

Digitální rozhlasové a televizní vysílání Se zahájením digitálního vysílání se počítá v nejbližších letech jak pro veřejnoprávní, tak pro soukromá média. Očekávají se menší náklady a energetické nároky na vysílání i pozitivní ekologické dopady. Rovněž se očekává snížení vysílaných výkonů, což by bylo jistě pozitivní z hlediska elektrosmogu, ale nutnost souběhu digitálního a analogového vysílání způsobí, že očekávání se nemusí naplnit.

Možné trendy vývoje znečišťování životního prostředí: Varianta a) lineární nárůst (odvozený od 60. let minulého století) představuje optimální řešení dané situace, čímž by byla dodržena ekologická zásada trvale udržitelného rozvoje.

Varianta b) příznivý vliv digitalizace by se měl dostavit až po roce 2010. Varianta c) nejnepříznivější varianta nelineárního nárůstu – pokud státní orgány nebudou provádět důsledně dozor a monitoring, zejména ve velkých městech.

Neutěšený stav legislativy v ČR Posuzováním vlivu elektromagnetických vln v ČR se zabývá řada institucí a každá má podle svého hlediska jinak nastaveny limity EMP, které se pohybují řádově v jiných úrovních. To by nemuselo vadit, pokud by to nemělo nepříznivé dopady na obyvatelstvo. Pro pochopení souvislostí uvádím konkrétní příklad z praxe pro 1 kW vysílač v pásmu VKV.

Instituce

- Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - Český telekom. úřad Normalizace

Akreditovaná pracoviště EMC, např. EZÚ

Legislativní norma

Hledisko

Povolená vzdálenost od vysílače

Poznámky

1825 m

- udělování licencí - § 7 písm. y, pokud se provozuje zařízení, které způsobuje rušení, ČTÚ má udělit pokutu až do 5 mil. Kč. - stanoví požadavky na rozhlasové přijímače VKV bod 13.1.2 109 dBµ V/m=0,3 V/m

Zákon č. 22/1997 Sb., o tech. poždavcích na odolnost výrobky + elektronických 182,5 m - nař. vlády č. přístrojů 169/1997 včetně novel 282/2000 Sb.

legislativně tato oblast obsahuje velký počet norem ČSN EN řady 60 a 61 a je obtížná orientace! a) pro domácnosti platí limit 3 V/m b) pro průmysl. podniky …. 10 V/m (3 V/m podklad pro výpočet

Zákon č. 231/2001 Sb. Zákon č. 151/2000 Sb. ČSN EN 55020

rušení radiových přijímačů

vzdálenosti)

Nařízení vlády č. 480/2000 MZČR, hl. hygienik ČR + orgány Sb. o ochraně zdravotní veřejného zdraví zdraví před rizika neionizujícím zářením

19,6 m

podklad pro výpočet vzdálenosti je 2 W/m2 (28 V/m). Toto vládní nařízení zneužívají vlastníci či operátoři vysílačů, protože podle této normy mohou postavit 1KW VKV vysílač 19,6 m od obydlí a vysílač GSM 10 W je možné si postavit i do ložnice.

Tab. 1 – Posuzování vlivu elektromagnetických vln 1kW vysílače v pásmu VKV jednotlivými institucemi v ČR Komentář k tabulce 1 Pro kvalitní příjem rozhlasu by měla být minimální vzdálenost radiopřijímače od vysílače asi 1 825 m, což odpovídá 0,3 V/m. Z hlediska EMC (nemá-li docházet k rušení příjmu při poslechu rádia nebo dokonce k porušení jeho funkčnosti) je minimální vzdálenost radiopřijímače od vysílače 182,5 m, a pokud použijeme přijímač ve vzdálenosti bližší, než je uvedeno, výrobce negarantuje případnou poruchu přístroje, to odpovídá 3 V/m. V průmyslových areálech může být až 10 V/m. Zdravotní rizika připouští vládní nařízení č. 480/2000 Sb. až od hodnot 28 V/m v pásmu VKV, což je náš analyzovaný příklad. (Pro úplnost dodávám, že u vyšších frekvencí, na kterých pracují mobilní telefony, je maximální povolená hodnota 58 V/m.) To znamená, že budeme-li se řídit zdravotními normami, pak nám může být 1 kW vysílač postaven 19,6 m od našeho bydliště, protože podle zdravotních limitů je náš organismus 10x odolnější než elektronické přístroje. Postaví-li vám vysílač v bezprostřední blízkosti vašeho bydliště, dochází k rušení příjmů radiopřijímačů, televize, poruchám ostatní elektroniky atd., pak jediné možné řešení je odvolat se na takzvanou vyšší právní normu, v tomto případě na telekomunikační zákon, a musí se vám podařit, že nežádoucí zdroj záření bude odstraněn. Paradoxní je, že preventivně nás před neionizujícím zářením chrání telekomunikační zákon spolu s normami EMC a ne zákony pro zdraví lidu. Každý si asi položí otázku, proč technické normy jsou mnohem přísnější než normy zdravotní. Domnívám se, že limity jsou odvozeny od potřeb mobilní komunikace. Konkrétně, pokud telefonujeme s mobilním telefonem, který máme přiložen k hlavě, je náš mozek ozařován intenzitou

elektromagnetického pole 55-68 V/m, což odpovídá výkonu přibližně 1 W (viz tab. 2). Uvedený výkon potřebuje mobilní telefon k tomu, aby se zajistilo bezpečné spojení se základnovou stanicí GSM. A tyto hodnoty odpovídají hygienickým normám, protože jinak by museli hygienici používání mobilních telefonů zakázat, což si nikdo z nás nepřeje. Tato intenzita je však vyzařována pouze po dobu, kdy z mobilního telefonu voláme, což není 24 hodin denně. Podle mého názoru je však v hygienické normě tato hodnota chybně povolena obecně (tedy ne pouze pro mobilní telefony), takže ji lze zneužít i pro zařízení, která to pro svou funkci nepotřebují a na rozdíl od mobilních telefonů jsou v provozu 24 hodin denně. Vzdálenost od antény mobilního telefonu

Výkon mobilního telefonu

cm

níže uvedená intenzita je ve V/m

100

2,7

3,8

5,4

7,7

75

3,6

5,1

7,3

10,3

50

5,5

7,6

10,8

15,5

25

10,9

15,2

21,8

30,1

10

27,4

38,0

54,7

77,5

8

34,2

47,5

68,4

96,8

5

54,7

76,0

109,0

155,0

0,25 W

0,5 W

1W

2W

Zdravotní limity: - pro 900 MHz je výkonová hustota 4,5 W/m2, což odpovídá 41 V/m - pro 1800 MHz je výkonová hustota 9 W/m2, což odpovídá 58 V/m

Tab. 2 Z tabulky lze vyčíst, jakou intenzitu E [V/m] vyzařují mobilní telefony o výkonu od 0,25 do 2 W do vzdálenosti od 5 cm do 1 m. Komentář k tabulce 2 Z metodických důvodů je tabulka zpracována pro čtyři vyzařované výkony: 0,25 W, 0,5 W, 1 W a 2 W, a to z toho důvodu, že mobilní telefony nejsou nastaveny na konstantní výkon, ale jejich výkon se průběžně mění podle místa stanoviště, ze kterého uživatel volá. Z tabulky je zřejmé, že pracuje-li mobilní telefon s výkonem 0,25 W ve vzdálenosti 8-10 cm (tato vzdálenost je počítána ke středu mozku, tedy máme-li mobil přiložen k ušnímu boltci), splňuje zdravotní limit 41-58 V/m vždy. Vyzařuje-li však mobilní telefon 1 W, dochází již zpravidla k překročení stanovených limitů. Jak jsme již uvedli, každý mobilní telefon mění svůj vyzařovaný výkon podle příjmových podmínek. (Tedy od intenzity signálu v místě příjmu, např. pokud používáme mobil v autě, jsme v elektromagnetickém stínu, a aby byla zajištěna komunikace, mobilní telefon musí automaticky zvednout svůj výkon případně až na max. 2 W, což je mnohem rizikovější, než voláme-li venku. Z tabulky zjistíme pro tento případ, kdy máme telefon 10-8 cm od středu mozku, hodnotu 77,5-96,8 V/m a u dětí, které mají menší hlavu, je riziko ještě vyšší. Proto je vhodné používat handsfree sady nebo alespoň držet telefon dále od hlavy.)

Hodnocení zdravotních rizik Zdravotní rizika se posuzují v ČR od roku 2000 podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Uvedené vládní nařízení je složitě koncipováno (pro definování veličin jsou použity složité matematické vzorce – integrály, mocniny, odmocniny atd.). Schází ale vysvětlení, jak se přišlo na tak vysoké přípustné hodnoty expozice elektrických a magnetických polí. Autoři vládního nařízení se odvolávají na doporučení komise Rady Evropy ICNIRP, je ale zarážející, že dané

limity expozice odpovídají potřebám mobilních operátorů. To, co narušuje důvěru k vědeckým autoritám, které se na vyhodnocení podílely, je to, že pro zdůvodnění stanovených limitů se opírají o tvrzení, že bylo vyhodnoceno více než deset tisíc publikací a výzkumných zpráv, přičemž nemálo z nich (tedy značné množství) označili jako „metodicky chybné nebo nedostatečné“ k tomu, aby se podle jejich výsledků určovaly hygienické standardy. To bohužel navozuje dojem, že ty, které nezapadaly do předem stanovených požadavků, nebyly brány v úvahu. Zajímavé také je, že tato komise současně sděluje, že průběžně sleduje výsledky výzkumů, a pokud by se objevily poznatky, které by vyžadovaly limity změnit, je připravena to neprodleně učinit. To ovšem současně znamená, že předem i oznamuje, že za tyto limity nenese žádnou právní zodpovědnost. Klademe si však otázku, zda a jakým způsobem by bylo možno tyto úpravy zpětně provést. Představme si, že za několik let dojde k „nasycení“ životního prostředí až do maxima dnešních limitů EMP a praxe prokáže, že je potřeba toto „nasycení“ životního prostředí snížit třeba na polovinu. Ptám se, jakým způsobem se to provede a zda ve skutečnosti nejde o nevratný jev? Dozor a kontrolu dnes provádějí orgány veřejného zdraví, což jsou krajské hygienické stanice, které (dá se říct formálně) provádějí kontrolu výpočtů projektovaných základnových stanic, VKV vysílačů a dalších zdrojů záření. Při kolaudaci se pak provede měření zdroje záření, a to jen v jeho bezprostřední blízkosti a přilehlém okolí. Takže kontrolovaná zařízení prakticky vždy vyhoví vládnímu nařízení. Naivně jsem se domníval, že krajská hygienická stanice zpracovává informační mapu, do které jsou promítány výsledky měření v určitých místech města Brna a ze které je patrno, jakým směrem se naměřené hodnoty mění2). Nic takového však neexistuje, jsou k dispozici pouze protokoly z kolaudací jednotlivých případů. Vzhledem k tomu, že se tyto případy posuzují pouze izolovaně a nebere se ohled na makroprostředí, mám obavy, že stát tímto způsobem ztrácí plošnou kontrolu a není vyloučeno, že za několik let může dojít k ekologickým i zdravotním problémům. Dnes již neplatí tvrzení hlavního hygienika ČR, že o ochranu zdraví se u nás starají hlavně orgány hygienické služby a že od jejich místních stanic můžeme získat informace o výsledcích měření intenzity elektromagnetického pole v místech, která nás zajímají. Od 1. ledna 2003 došlo k transformaci hygienické služby a měření EMP přešlo na zdravotní ústavy krajů. Přesvědčil jsem se o tom, že rozdělením kompetencí občan získává potřebné informace složitěji než dříve, protože před tím bylo jak měření, tak i kontrola na jednom místě.

Jakou má občan za uvedené situace možnost získat informaci o úrovni EMP? (od úrovně EMP se posuzují případná zdravotní rizika) a. za uvedenou službu zaplatit akreditované firmě; b. podat stížnost na krajskou hygienickou stanici, kde musí popsat své zdravotní potíže, ke kterým došlo od nainstalování různých zdrojů záření (vysílačů) v blízkosti jeho bydliště (měření na základě stížností je bezplatné); c. dochází-li k rušení jeho radiového příjmu či televize, podat stížnost na ČTÚ nebo Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Pokud získáme konkrétní informaci o úrovni naměřených hodnot, pak při hodnocení možných rizik, zejména u senzitivních jedinců, postupujeme podle závěrečného doporučení, které je podrobně popsáno v části 2. Je nutné si i uvědomit, že VF elektromagnetické pole nemusí být jen škodlivé. Především starší populace ví, že v našem zdravotnictví např. při elektroléčbě se dnes běžně používá VF elektromagnetoterapie, diatermie a využívá se jak tepelných, tak i netepelných účinků. Lékaři však

musí pro každého pacienta přesně nastavit expoziční doby, dávky záření, režim pulzní nebo kontinuální a zvažují se ještě kontraindikace tak, aby se dostavil požadovaný léčebný efekt a nedošlo k poškození zdraví. Každý pacient má jiný práh citlivosti na EMP a vůbec na elektroléčbu, např. TENS metoda a rozsah citlivosti je velmi široký. Z uvedeného je tedy zřejmé, že lékaři se v konkrétních případech nemohou řídit podle limitu SAR 2 W/kg* a výkonové hustoty 4,5-9 W/m2, tedy ozařovat člověka 24 hodin denně, ale podle citlivosti a kontraindikací pacienta stanovit individuálně dobu, po kterou může být pacient léčen. To potvrzuje mé pochyby, zda lze pro veškerou populaci v Evropě stanovit jeden limit, aniž by byly brány v úvahu ostatní faktory (diabetici, poruchy srdečního rytmu, gravidita, juvenilní diabetes mellitus, TBC, dále komunita senzitivních jedinců, děti, staří občané, osoby s kardiostimulátory, …).

Životní prostředí jako „mikrovlnná trouba“ v 21. století Tím, že došlo k uvolnění zdravotních limitů, stačí, abychom v připravované novele telekomunikačního zákona vypustili větu týkající se zařízení, které způsobuje rušení a pak již legislativně nic nebrání tomu, abychom si z životního prostředí za několik let vytvořili „mikrovlnnou troubu“ s intenzitou EMP o hodnotě několik desítek V/m. Zákony o elektromagnetické kompatibilitě nejsou vážnou překážkou. Česká obchodní inspekce provádí ze zákona dozor a kontroluje, zda přístroje mají prohlášení o shodě. Inspekce však nemá žádné vybavení měřicí technikou pro kontrolu EMP, čili jedná se spíše o formální akt, který je prováděn na základě podnětů občanů. Ministerstvo životního prostředí ještě nezaregistrovalo elektrosmog jako fenomén 21. století. Je pravda, že se zabývá světelným zákonem, což je jen dílčí problém (světlo je jen nepatrná část EMP). Zástupci tohoto ministerstva dosud tvrdili, že znečištění EMP nepatří do jejich kompetence a že je to záležitost Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví má nyní jiné starosti. Stanovisko hlavního hygienika ČR je známé a podrobili jsme ho racionální kritice. Nevadí mu, že vládní nařízení lze aplikovat na makroprostředí a provozovatelé nás mohou trvale exponovat hodnotami 28-58 V/m. Domnívám se proto, že by se měla provést novelizace nařízení č. 480/2000 Sb. tak, aby tyto limity byly použitelné pouze pro mobilní telefony. V tomto desetiletí se situace mění, až dosud jsme byli odkázáni na laboratorní ověřování účinků a tvrzení některých vědců, že nám žádné riziko nehrozí. S ohledem na popsaný neutěšený stav legislativy v ČR a předpokládaný růst EMP si občané budou moci brzy ověřit účinky přímo na sobě; půjde zejména o hypersenzitivní jedince, jejichž počet bude pravděpodobně stoupat. (Tak, jak vidíme dnes v Americe, lze i u nás v budoucnosti očekávat řadu soudních sporů.) Nejsem žádný odpůrce rozvoje informačních bezdrátových technologií, ale pokud se státní orgány a obyvatelé nebudou o tuto problematiku zajímat, může nastat za několik let i výše popsaná nejnepříznivější varianta „c“ nelineárního nárůstu vývoje znečišťování životního prostředí a způsobíme si další ekologický problém 21. století. Považoval jsem za svou občanskou povinnost upozornit na tento fenomén. Při zpracování článku jsem vycházel z vlastních zkušeností, které jsem získal při zavádění přístrojů, pracujících na bázi VF elektromagnetoterapie, do zdravotnictví. Technické zkušenosti mám jak z vývoje zdravotních přístrojů, tak i z dřívější mé praxe v oboru elektroniky (vývoj televizorů a počítačů). Nebyl jsem tedy odkázán pouze na zprostředkované informace, protože jsem je z obou hledisek, jak technických, tak i zdravotních mohl konfrontovat s praxí. Bohužel vzájemná komunikace mezi odborníky technického směru a odborníky z oboru medicíny bývá obtížná. (Problém v komunikaci je dán tím, že pracovníkům ve zdravotnictví jsou pojmy z elektroniky cizí a naopak.)

Závěrečná poznámka: Upozorňuji, že tato třetí část byla napsána pro širokou veřejnost, protože z dotazů vyplynulo, že pokud je tato složitá problematika koncipována v odborné terminologii, je pro většinu čtenářů málo srozumitelná.

1) Jsem upozorňován na to, že pokud by se provedlo šetření senzitivních jedinců v roce 2005, bylo by jejich procento pravděpodobně vyšší. Každý člověk má určitý práh citlivosti na EMP a jakmile se bude v tomto desetiletí zvedat úroveň elektrosmogu, bude zasažen větší počet obyvatel. (Domnívám se, že se jedná o analogii s kožními fototypy, tedy citlivostí na sluneční záření.) 2) V roce 1957 byla v Brně hodnota EMP v okolí Právnické fakulty, Kraví hory a přilehlé části Králova Pole řádově v hodnotách V/m nebo mV/m. Dnes naměříme podle mého odhadu v uvedených lokalitách hodnoty kolem 1 V/m, což je za 47 let hodnota řádově 1000x větší. Jak jsem uvedl v komentáři k tabulce, technické normy nám dovolují jít až na hodnotu 3 V/m pro domácnosti a pro průmyslové objekty až na hodnotu 10 V/m. Orgány veřejného zdraví sledují, aby u VKV vysílačů nebyla hodnota větší než 28 V/m. U mobilních telefonů můžeme jít až do hodnot maximálně 58 V/m. *

Poznámka: Je zajímavé, že koncem minulého století se prováděla kategorizace mobilních telefonů podle výkonů, stejně jako se to dosud provádí u občanských radiostanic. Pak však byla zavedena jednotka SAR = měrný absorbovaný výkon ve W/kg, která udává, kolik elektromagnetického záření vyzařovaného mobilem je pohlceno hlavou a přeměněno na teplo. Tato jednotka není v terénu měřitelná a řada nezávislých odborníků se proto shoduje na tom, že nemá nic společného s péčí o lidské zdraví. Proto je v tab. 2 proveden názorný výpočet podle vyzařovaného výkonu. K tomuto výpočtu mohou být připomínky, že není přesný pro blízké pole. Bohužel výrobci mobilních telefonů neudávají jejich výkon (min. - max.). Není proto možné provést nezávislé hodnocení zdravotních rizik standardní metodou, která se používá ve fyziatrii, tj. výpočet expoziční doby.

Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (IV) Datum: 7.12.2007 | Autor: Ing. Jaroslav Novák | Zdroj: Elektroinstalatér 5/2007 Elektrosmog, zátěž životního prostředí Téma elektrosmog jako zátěž životního prostředí vyvolává stále obavy veřejnosti. Alarmující je tempo růstu pozadí elektromagnetického pole (EMP) v 21. století v souvislosti s rozvojem bezdrátových informačních technologií (IT). V provozu jsou například již tři mobilní sítě GSM a připravuje se čtvrtá síť na standardu CDM, kmitočet 410-430 MHz. MobilKom má licenci na standard CDMA kmitočet 410430 MHz, v roce 2007 bude v provozu pět sítí UMTS třetí generace, budují se bezdrátové sítě Wi-Fi, mikrovlnné sítě a další. V roce 2005 bylo zahájeno digitální vysílání televize a rozhlasu a analogové vysílání poběží souběžně možná až do roku 2012. Říká se tomu mobilní revoluce. Nyní je mediálně diskutována příprava instalace amerického radaru v Brdech jako zátěže životního prostředí i vlivu na zdraví. U nás se projektují bezdrátové domácnosti, do kterých se „cpe“ co nejvíce elektroniky (přitom stavební biologové v Německu přišli na to, že v takových domech se nedá spát, a při projektování respektují velmi přísné limity v místnostech pro spaní). Celosvětově se vžil termín elektrosmog (správný vědecký termín je neionizující záření). I když mnozí hned nic necítí a nevidí, přesto toto vyzařování na všechny působí. Nejsem žádný odpůrce IT ani ekologický aktivista. Pokud ale stávající legislativní normy umožňují, že provozovatelé nemají prakticky žádná omezení, bude postupně docházet ke stále většímu znečištění životního prostředí a k nespokojenosti občanů až do okamžiku, kdy vznikne první vážný incident, který vyvolá seriózní zhodnocení a zájem médií. Dotazy, které dostávám, se týkají zdravotních rizik. Občané chtějí vědět, proč došlo od 1. ledna 2001 skokově k desetinásobnému zvýšení zdravotních limitů (podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.) ve srovnání s vyhláškou MZČR č. 408/1990 Sb., která platila do 31. prosince 2000 (rozbor viz tabulka). Spoluobčané, kteří mají již dnes zdravotní problémy (subjektivní či objektivní) v souvislosti s nevhodným rozmístěním vysílacích antén či stožárů základnových stanic GSM, při řešení stížností tvrdě narážejí na neutěšený stav legislativy. Když se obrátí na státní instituce – ministerstvo zdravotnictví, ochránce lidských práv nebo ministerstvo životního prostředí – stížnost vždy končí odpovědí, že zdravotní limit podle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. nebyl překročen. Neutěšený stav legislativy se prohlubuje Nestačím se divit, jak se legislativní normy harmonizují proti zájmům občanů, kteří nemají šanci se hájit. Prostor pro postižené občany se postupně zužuje. Zrušil se například zákon č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích, na jehož základě měl ČTU možnost uložit pokutu až 5 mil. Kč tomu, kdo provozuje zařízení, které ruší. Tato možnost v novém zákoně č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích chybí, místo ní je v § 100 povinnost provozovatelů zařízení rušícího provoz učinit vhodná ochranná opatření (bez jakýchkoliv peněžitých sankcí). Neprovede-li provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušícího zařízení. V nejhorším případě si postižený občan musí pomoci sám. Případný spor o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud. K tomu poznamenávám, že postižený občan nebude vstupovat do složitých soudních sporů, aby riskoval a platil právníky, na které nemá. To znamená, že provozovatelé si mohou postavit vysílače prakticky kam chtějí, a jak bude dále analyzováno, problémy mohou mít nyní již jen se stavebním zákonem.

Může se zdát nelogické, že směšuji zákon o elektronických komunikacích, který se mimo jiné zabývá i rušením – elektromagnetickou kompatibilitou (EMC) – s vládním nařízením č. 480/2000 Sb., které je orientováno na zdravotní limity. Právníci nám poradili využít v případě sporů telekomunikační zákon, který má vyšší právní sílu než vládní nařízení. Například vysílač VKV-FM, který rušil poslech rádia i televize, musel být odstraněn, i když se operátor odvolával, že splňuje hygienické limity. Dnes by to již muselo proběhnout soudní cestou. Mimo to mám zkušenost, že pokud se dlouhodobě ignorují problémy s rušením větším než 6 V/m, zdravotní rizika přecházejí v onemocnění (viz současné vleklé soudní spory v Itálii, kde došlo, prokazatelně vlivem elektrosmogu, v obci Cesamo k 19 případům onemocnění dětskou leukémií). Hematoonkologická klinika FN Brno v dokumentu pro pacienty Mnohočetný myelom uvádí, že byla prokázána souvislost mezi vystavením vlivu elektromagnetického pole silnějšího než 10 V/m a vznikem leukémie. Je zajímavé, že 10 V/m je odolnost elektronických přístrojů, která nesmí být překročena v průmyslových podnicích, aby nedošlo k rušení, poruchám nebo k haváriím. Pro domácnosti platí pro přístroje hodnota 3 V/m , ale člověk (podle dnes platného vládního nařízení č. 480/2000 Sb.) musí vydržet až maximálně 61 V/m. To platí v kmitočtovém pásmu 2 000-10 000 MHz. Zdravotní limit je kmitočtově závislý v rozsahu 28-61 V/m. Čili odolnost osob (oproti elektronickým zařízením) na EMP je podle hygieniků až asi desetinásobná. (Zdravotní limit je kmitočtově závislý od 28-61 V/m.) V následující tabulce je porovnání hygienických limitů pro obyvatelstvo ČR s limity ve státech, které nepřistoupily na doporučení Rady Evropy (RE). Kmitočet [MHz]

Intenzita pole E [V/m] 1) RE 2) + ČR 3)

ČR 4)

Švýcarsko 5)

Itálie 6)

Polsko 7)

900

41

4,3

4

6

6

1 800

58

4,3

6

6

6

Porovnání některých hygienických limitů pro obyvatelstvo (pro základnové stanice mobilních sítí) Legenda k tabulce: 1)

pro dobu expozice větší než 0,1 h (není-li uvedeno jinak) doporučení Rady Evropy č. 1999/519/EC (viz OJ L 199, 30. červenec 1999) 3) nařízení vlády č. 480/2000 Sb. – platnost od 1. ledna 2001 4) vyhláška MZ ČR č. 408/1990 Sb. – pro dobu expozice 24 h (platnost do 31. prosince 2000) 5) Ordinance No. 814.710, 1. 1. 2000 – pro oblasti s dlouhodobou expozicí (domy, hřiště) 6) Decreto n. 381, 10 settembre 1998 – pro expozici v budovách, v nichž lidé žijí nebo pracují déle než 4 h denně 7) platnost od roku 2003; informace převzata z COST 281 Newsletter, November 2003, kapitola Short notes from COST 281 member countries 2)

O ostatních státech informace nemám, snad Rusko a Čína mají limit 6 V/m. Poznámka: Státy, které neakceptovaly doporučení RE, nemají problémy s tím, že by zdravotní limit 4-6 V/m brzdil rozvoj IT, a přitom ochrání občany před zbytečně vysokou expozicí EMP. Komu tento stav vyhovuje?

Nad touto záležitostí jsem dlouho přemýšlel a přišel jsem k závěru, že legislativní normy se již při vzniku podřizují silným ekonomickým a lobbistickým zájmům a občan je pak při řešení stížností bezmocný. Vše se svádí na špatnou legislativu. Tato situace vyhovuje nejen operátorům, ale i státním institucím. Nevyhovuje však občanům, kteří mají různé problémy s EMC, ať zdravotní či technické. S trochou nadsázky to obrazně vysvětlím Hygienici Odpovědní zástupci hygieny přes protesty svých kolegů ve výzkumu souhlasili s desetinásobným zvýšením zdravotních limitů a nyní patrně mají pracovní pohodu, protože cokoliv naměří, bude vždy vyhovovat s perspektivou 10-15 let, to jest do doby, než si z prostředí vyrobíme mikrovlnnou troubu o intenzitě maximálně E = 61 V/m. To umožňuje kritizované vládní nařízení č. 480/2000 Sb. Návrh na novelizaci tohoto vládního nařízení, aby tyto vysoké limity platily jako výjimka jen pro mobilní telefony, je stále odmítán. Je zajímavé, že intenzita vyzařování mobilních telefonů při hovoru u hlavy dosahuje až asi 60 V/m. Akreditovaná pracoviště EMC Současná legislativa jim také vyhovuje. Vydávají protokoly o měření elektromagnetické kompatibility pro elektropřístroje, za které výrobci musí platit, protože aby mohli přístroje prodávat, tento protokol o EMC pro prohlášení o shodě potřebují. ČOI Ze zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky má provádět kontroly v terénu. Jak jsem se přesvědčil, spokojí se s tím, že existuje prohlášení o shodě. Větší aktivita nastane pouze tehdy, když různá občanská sdružení kritizují nekvalitní výrobky v prodejní síti a tyto informace se objeví ve sdělovacích prostředcích. ČTU Jak jsem již uvedl, v novém telekomunikačním zákoně (č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích) zmizely finanční sankce, takže operátoři nemají prakticky žádná omezení z titulu rušení a mohou vysílač postavit prakticky kdekoliv. Odvolávat se na § 100 je problematické. Osobně jsem se o tom přesvědčil v loňském roce v souvislosti se zahájením pozemního digitálního TV vysílání v Brně, kdy multiplex A s výkonem 10 kW rušil v Králově Poli příjem programu analogové Primy, která má vysílač o výkonu jen 100 W. Náš protest ohledně rušení ČTU v Brně odmítl s tím, že § 100 se na tento případ porušování EMC nevztahuje, a pokud podáme podnět k soudu, tak při dnešní rychlosti soudního řízení dojde dříve k vypnutí analogových TV vysílačů než k rozhodnutí soudu. Nákupem settop-boxu jsem digitální problém vyřešil jen částečně, mám jakýsi hybrid s technickými problémy, protože Prima stále vysílá analogově. Občan Má smůlu, nemůže se nijak bránit, protože v legislativě nemá oporu. Stát ztrácí kontrolu nad ochranou občanů před neionizujícím zářením a neplní svoji základní funkci – podle ústavního zákona č. 23/1991 Sb čl. 31 má každý právo na ochranu zdraví. (Takže lze očekávat žaloby, že ani v této věci stát neochránil občany.) Obavy veřejnosti před neionizujícím zářením a úloha médií

Je zřejmé, že obavy veřejnosti v současnosti silně ovlivňují informace médií. Sleduji řadu let, jak nás sdělovací prostředky informují. Sestavil jsem přehled, kdy se tisk, rozhlas a televize zajímaly o tuto problematiku: • • • • • • •

• • •

1922 – radiotelegrafisté na lodích po 11 letech obsluhy KV vysílačů mají nemoci z ozáření. 1972 – pracovníci rozvodných sítí v tehdejším SSSR hlásí nespecifické obtíže. 1974 – zemřel radiotechnik Samuel Yannon po 15 letech působení mikrovlnného záření vysílače. Byl to první oficiálně uznaný vliv EMP americkým pojišťovacím systémem. 1976 – personál americké ambasády v Moskvě je trvale exponován nízkými dávkami mikrovlnného záření. 1979 – první výsledky epidemiologických studií – důkaz o dětské leukémii. 1991 – Praha – Žižkov, vysílač TV (dnes by mohl mít 100× větší výkon). 1993 – soudní proces vyvolaný floridským obchodníkem Davidem Reynardem proti výrobci mobilů NEC. Reynardova manželka Susanne totiž zemřela na mozkový tumor a Reynard dával vinu za její smrt mobilnímu telefonu. Nutno dodat, že jeho žena každodenně několik hodin přidržovala mobil u hlavy. 2001 – kauza s vatikánskými vysílači (Cesano), 19 případů dětské leukemie – soudní spory. 2003 – Američané chystají premiéru mikrovlnných zbraní v Iráku a využití mikrovln proti nepokojům či rozhánění demonstrantů. 2007 – příprava instalace amerického radaru v ČR (Míšov), úhyny včel v USA.

Z přehledu je zřejmé, že se novináři o toto téma zajímají jen tehdy, jedná-li se o atraktivní či senzační zprávy. V letošním roce mají vlnu konjunktury s americkým radarem v Brdech (myslím tím otázku vlivu neionizujícího záření radaru na zdraví) a úhyn včelstev v USA vlivem elektrosmogu. V dokumentu WHO z roku 1999 Regionální úřadovna pro Evropu informace pro orgány státní správy se uvádí, že u radarů protivzdušné obrany státu se antény otáčejí nebo se pohybují po svislé ose. To redukuje průměrné výkonové hustoty na hodnotu 0,5 W/m2, které jsou neškodné. Avšak jako výjimka jsou uváděny vysoce výkonné nerotující vojenské radary, což je dnes diskutovaný naváděcí systém v Brdech. Nechci kritizovat novináře za neobjektivní, nevyvážené a neprofesionální informace. Měl jsem ale možnost porovnat profesionální přístupy italských novinářů z Corriere della Sera v kauze s vatikánskými vysílači s metodami práce našich redaktorů, např. Práva z 30. dubna 2007 v článku Komu uletěly včely, kde se popisuje úhyn včelstev v USA tím, že je něco ruší – rádiové vlny … a že pan Klaus v této věci kvalifikovaně pohovoří. Názorně uvedu, jak by napsal článek italský novinář z Corriere della Sera. Ten by vyhledal včelaře praktika, odborníka z oboru včelařství a elektroinženýra, který zajistí potřebné přístroje pro provedení testu (generátor či vysílače EMP a měřič síly pole elektromagnetického pole). Tento tým provede pozorování chování včel v blízkosti úlů. Prověří kmitočty v pásmu VKV a TV vysílačů, dále se zaměří na 410-450 MHz, 900-1800 MHz, intenzita E se nastavuje podle zdravotních limitů 28-61 V/m. Včelař sleduje chování včel, elektrikář provádí měření kmitočtů a intenzity EMP. Regulérnost experimentu posuzuje odborník na včelařství. Úkolem novináře je pak zajímavě popsat průběh testu, který prezentuje v článku, v němž uvede svůj názor, který vyvolá zájem veřejnosti. Tak by pracovali italští novináři. Pokud se potvrdí, že při některém kmitočtu jsou včely odpuzovány či dezorientovány, provozovatelé to hned zpochybní, protože by jim hrozila úhrada škod včelařům. (Při amatérském výzkumu jsem zjistil, že např. komáři na jižní Moravě byli odpuzováni při kmitočtu 23 100 Hz, ale příští sezonu je paralyzoval již jiný kmitočet.)

Novináři v Itálii přispěli k tomu, že veřejnost byla objektivně informována v kauze s vatikánskými vysílači, a Itálie má stále limit 6 V/m, nepřistoupila na 28-61 V/m doporučený EU (Radou Evropy). Česká republika doporučení disciplinovaně převzala jako závaznou direktivu přesto, že měla do roku 2000 zdravotní limit 4,3 V/m stanovený na základě třicetiletého výzkumu SZÚ Praha. Poznamenávám, že zdravotní limity určují bezpečnou vzdálenost pro obyvatelstvo od místa zdroje záření. To znamená, že například pro obec Míšov a okolní vesnice je podle našich platných limitů vzdálenost od místa instalace radaru mnohem kratší, než by tomu muselo být v Itálii. Jak se hodnotí zdravotní rizika radaru? Metoda hodnocení zdravotních rizik radaru je stejná pro všechny zdroje záření. Standardní postup je následovný. Provede se výpočet EMP, po instalaci zařízení se změří skutečné hodnoty spektrálním analyzátorem a výsledky se porovnávají s hygienickými limity. U radaru v Brdech je nutné upozornit na některá specifika. Předpokládá se, že ani do hlavního, ani do odraženého svazku paprsku se nikdo nesmí dostat, protože se jedná o velký vyzářený výkon v pulzu, což je princip radaru. Považuji proto za velmi neprofesionální, co bylo zveřejněno v MF DNES 1. září 2007 – srovnávaly se účinky záření radaru v Brdech s účinky záření televizního vysílače 170 kW, mikrovlnné trouby či s účinky Slunce, přírodního zdroje záření nutného pro život. Autoři nevnímají rozdíly v biologických účincích ozařování EMP v pulzním a kontinuálním režimu. Pokud mi autor článku nevěří, doporučuji mu provést experiment – nechat se ozařovat 1kW vysílačem s kontinuálním vyzařováním a vysílačem s pulzní modulací a sledovat změny na CNS (centrálním nervovém systému). Spíš bych srovnával tento radar s laserovým paprskem. Analyzovat musíme tak zvané postranní vyzařovací laloky, kterým se říká parazitní. Radar zatím není instalován, proto se vychází jen z vypočítaných hodnot či z analogie stejného typu radaru. Hlavní hygienik ČR tyto vypočítané hodnoty porovná s hygienickými limity pro obyvatelstvo (viz tabulka) a dosadí tam hodnoty 41-61 V/m podle vlnové délky radaru. Ujistí nás, že podle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. je radar bezpečný a nehrozí prakticky žádné nebezpečí pro naše zdraví. Popřípadě stanoví zóny, do kterých se nesmí vstupovat. Pokud by se zvažovaly hodnoty 4,3-6 V/m, které má Itálie, Polsko, Švýcarsko a patrně i Rusko, dospěli bychom v hodnocení zdravotních rizik radaru k jiným závěrům. Informační exploze V době Internetu nemáme nouzi o informace o elektrosmogu čili neionizujícím záření. Stačí zadat www.google.com a klíčová slova, jako například: • • • •

vliv elektromagnetického pole na lidský organismus; elektromagnetické pole a zdravotní rizika; neionizující záření; elektromagnetická kompatibilita.

Otázkou však je, zda dovedeme tisíce odkazů vyhodnotit a učinit si vlastní názor, protože informace jsou často naprosto protichůdné, co se týká účinků na lidský organismus. Zjistíme, že každá zájmová skupina (komise ICNIRP, stavební biologové, mezinárodní agentura WHO, průmyslové ukazatele výrobců – viz Elektroinstalatér č. 1/2003) prosazuje svoje limity. Často se neshodnou ani odborníci ve zdravotnictví. Stačí si přečíst na www.trokavec.cz článek Nehazarduje hlavní hygienik zbytečně? Ing. Jana Musila, CSc., a Mgr. Hany Pafkové a porovnat ho s oficiálním stanoviskem Ministerstva zdravotnictví ČR – Národní referenční laboratoře pro neionizující záření na www.hygpraha.cz. Čemu tedy máme věřit? Za dobu, co sleduji informace na Internetu, okamžitě poznám, zda dokument napsal na objednávku mediální expert, který zastupuje ekonomické zájmy operátorů, nebo se jedná o

nezávislé stanovisko výzkumného pracovníka. Přesvědčivě působí i články všímavých lékařů, např. článek Zavalí nás elektrosmog? MUDr. Rudolfa Zemka, který je uveřejněn na Internetu. Literatura prezentující biologické účinky EMP jde do tisíců dokumentů, a přesto mluvčí operátorů vše vyřídí výrokem „Neexistují žádné přesvědčivé vědecké důkazy o nepříznivém vlivu EMP na zdraví“. Přístup k problematice sporného hodnocení působení elektromagnetických polí je v zahraničí podle všeho realističtější než u nás. O řešení problémů s elektrosmogem v Itálii jsem již několikrát psal. Dnes je na www.elektrosmog.cz možno vyhledat v českém překladu: • • •

Stanovisko spolkového úřadu Německo k výzkumu působení vysokofrekvenčních EMP. Evropská agentura pro životní prostředí EEA vyzývá ke snížení limitů pro neionizující záření Nejnovější vědecká zpráva vyjadřuje závažné pochyby o bezpečnosti platných limitů pro neionizující záření a doporučuje přijetí nových (University of Albany, New Zork – 31.8.2007)

Posouzení rizik EMP v místě bydliště Příklad:

Nejen z radaru, ale i z desetitisíců stožárů, na kterých jsou instalovány antény základnových stanic GSM, mají občané obavy z neionizujícího záření. Proto uvedu postup, jak si může každý zkontrolovat trvalou expozici EMP v místě bydliště, na příkladu z praxe. Ve vzdálenosti 120 m od našeho domu či bytu je postaven 38 m vysoký stožár se třemi vysílacími anténami, zisk jednotlivé antény je 17 dBi a výkon 40 W. Tyto technické parametry lze zjistit na příslušném stavebním úřadě v protokolech o kolaudaci, pokud ne tam, tak na krajské hygienické stanici, zdravotním ústavu nebo u operátora. Pro velikost intenzity elektrického pole E [V/m] ve vzdálenosti od zdroje záření – při šíření volným prostorem – platí rovnice:

kde r P G E

vzdálenost od základnové stanice (v našem případě r = 120 m), výkon vysílače (pro náš případ P = 40 W), zisk vysílací antény v uvažovaném směru (G = 17 dBi), velikost intenzity elektromagnetického pole ve vzdálenosti r = 120 m.

V našem případě platí E = 1,19 V/m. Podle uvedeného vzoru si můžeme vypočítat zátěž EMP od všech zdrojů záření ve vztahu k místu, které nás zajímá (bydliště, pracoviště). V našem případě se jedná o tři stejné zdroje, ale jednotlivé antény na stožáru jsou jinak směrovány (azimuty vyzařovacích laloků najdete rovněž v dokumentaci na stavebním úřadě). Neměla by nastat situace, že by se sečetly jednotlivé složky 3 × 1,2 V/m. Nikdo vám ale nezaručí, že druhý či třetí operátor v blízkosti vašeho domu nepostaví další vysílací antény. Pak musíte uvedený postup opakovat.

V druhém kroku proto provádíme měření se spektrálním analyzátorem. Tyto přístroje jsou velmi drahé a vlastní je akreditovaná pracoviště, u kterých si můžete měření objednat. Tato měření se ovšem musí platit (asi 8 000 Kč). Poznamenávám, že ještě před několika lety se tato měření prováděla při zdravotních potížích krajskými hygienickými stanicemi zdarma. V posledních letech se začaly vyrábět kvalitní přenosné spektrální analyzátory pro měření elektrosmogu v přijatelné ceně. Ty využívají firmy zabývající se zdravým bydlením, které provádějí nezávislé odborné měření úrovně elektromagnetického pole. Navíc i poradí, jak případnou negativní situaci řešit, aby nebylo ohroženo zdraví lidí. Tyto přístroje umožňují změřit maximální i minimální hodnotu EMP, jsou vybaveny výstupem s možností připojení k počítači přes USB a je možné zobrazit spektrogram sledovaného pásma. V přístroji jsou rovněž zabudovány mezní limity podle norem ICNIRP, což je naše vládní nařízení č. 480/2000 Sb., ekologické mezní limity, biologické limity pro interiér. Spektrální analyzátor měří i technickou EMC. Příklad takového přístroje viz obrázek. Konečně můžeme provést vyhodnocení z výsledků vypočítaných a naměřených hodnot. V našem případě jsme vypočítali E = 1,19 V/m a měřením jsme zjistili maximální hodnotu 1,6 V/m, minimální hodnotu 0,4 V/m. Porovnáme-li tyto hodnoty se zdravotními limity 41 V/m pro 800 MHz a 58 V/m pro 1 800 MHz, zjistíme, že jsme na 4 % limitu podle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. Pokud si do vzorce dosadíme 41 V/m, vyjde nám vzdálenost 3,5 m již jako bezpečná. Operátoři uvádějí pro 100 % limitu vzdálenost 5,1 m, pro 50 % vzdálenost 7,3 m, pro 25 % vzdálenost 10,3 m a pro 10 % vzdálenost 16,2 m. Antény typu Kathrein 739 634 dovolí tedy hygienici operátorům postavit těsně k našemu domu (stavební úřad by to asi nepovolil). Na tyto anomálie upozorňuji již řadu let. V první části článku EMP a zdravotní rizika je analyzován privátní 1kW VKV-FM vysílač, kde vyšla vzdálenost 19,6 m od stožáru vysílače jako bezpečná. Zdravotní problémy v uvedených vzdálenostech registrují senzitivní jedinci, po přestěhování však mizí. Hypersenzitivita na EMP Zjišťuji, že nejvíce problémů s EMP mají senzitivní nebo hypersenzitivní spoluobčané, kterých je asi 3 % populace a kteří se necítí dobře ani při hodnotě intenzity menší než 1 V/m. Dříve jsme je označovali za hypochondry, dnes se pro ně vymyslel vědecký termínidiopatická nesnášenlivost prostředí (Idiopatic Environmental Intolerance, zkratka IEI). Jsem svědkem toho, že se pletou pojmy IEI, hypersenzitivita, fóbie, psychosomatický syndrom a další. Někteří naši spoluobčané hlásí nejrůznější příznaky, například pocity tepla, chladu, brnění, nespavost, deprese, úzkostné stavy, bolesti hlavy, malátnost, závratě, mžitky před očima, potíže s koncentrací, problémy s pamětí. Naše zdravotnictví nemá na tyto indikace konkrétní diagnózu. Tito pacienti se většinou posílají na psychiatrii, někdy končí i na oddělení léčby bolesti. Přitom dnes existují diagnostické metody jak ověřit senzitivitu na EMP, kterou má každý určitého stupně a se kterou se narodil a ani o ní nemusí vědět. Deset let jsem se setkával s těmito lidmi při ověřování analgetických účinků VF elektromagnetoterapie i při aplikacích v terénu. Svůj technokratický názor, že co nelze změřit, neexistuje, jsem musel ve svém věku přehodnotit. Mnohokrát jsem narazil na extrémní případy

senzitivity například ve Františkových Lázních při předávání přístroje, který je založen na principu pulzní VF stimulace s výkonem 0,25 W (jednalo se o netepelnou terapii). Tehdy zdravotní sestra, která šla kolem místnosti, ve které jsem přístroj předváděl, vstoupila dovnitř a křičela „Co se v této místnosti děje? Jdu právě kolem, naskakuje mi husí kůže, cítím brnění a mám velmi nepříjemné pocity.“ a žádala o vypnutí přístroje. Samozřejmě jsme pak dvojím pokusem vyloučili jakoukoliv náhodu či jiné vlivy. Druhý neuvěřitelný případ jsem zaregistroval s hypersenzitivním člověkem, který žije na severní Moravě v lesích a nic neví o radiotechnice. Rukama vymodeloval vyzařovací charakteristiku aplikátoru, což je spirálová anténa, kterou jsme pracně měřili pro udělení atestu. Mám i zkušenost z oblasti nízké frekvence, kdy na Českomoravské vysočině jedna rodina nemohla pro nepříjemné pocity chodit kolem trafostanice a musela ji obcházet v určité vzdálenosti. Dnes si nedovolím tyto lidi označit za hypochondry. Jsem přesvědčen, že v 21. století při narůstání elektrosmogu bude narůstat i početnesnášenlivců na EMP. Vědci se snaží zjistit, které orgány v těle reagují na EMP a za jakých frekvencí. O funkci a sídle orgánu reagujícího na záření existují pouze dohady – zda je to šišinka, brzlík či žlázy v hlavě a u ledvin. Uvádí se, že možné reakce vyvolávají miliony malých magnetických obvodů v mozku. Objasnění funkce lidských orgánů vyžaduje ještě další bádání.

Ing. Jaroslav Novák: Absolvoval obor radiolokace na spojovací fakultě Vojenské technické akademie v Brně. Postupně pracoval v Tesle Pardubice v oddělení vývoje televizních přijímačů a v Průmyslovém stavitelství Brno na rozvoji a zavádění výpočetní techniky a mikroelektroniky. Na jeho kontě je řada zlepšovacích vynálezů a patentů. Nyní se zabývá vlivem elektromagnetického pole na lidský organismus.

Elektromagnetické pole a zdravotní rizika V Datum: 26.4.2012 | Autor: Ing. Jaroslav Novák | Zdroj: Elektroinstalatér 5/2011 a 1/2012 V pátém pokračování (čtvrtá část seriálu vyšla v č. 5/2007 časopisu Elektroinstalatér) se zabývám častou otázkou jak posuzovat zdravotní rizika elektromagnetického pole. Co je nutné znát, abychom nebyli odkázáni jen slepě věřit desítkám a dnes tisícům studií a informacím, které máme na Internetu a ve sdělovacích prostředcích a které jsou často protichůdné? Základním předpokladem samostatného uvažování je znalost fyzikálních veličin elektromagnetického pole a jejich přepočtů. Podle příkladů výpočtu elektromagnetického pole (EMP) si můžete propočítat konkrétní zdroj záření a získat tak představu o elektromagnetickém pozadí vlastního bydliště či domu. Důležité je umět se orientovat v protokolech o měření EMP. Měření si za úplatu lze objednat u SZÚ (Státní zdravotní ústav) Praha nebo u příslušného zdravotního ústavu (ZÚ). Ještě před několika lety prováděly měření neionizujícího záření krajské hygienické stanice z podnětů občanů zdarma. Dnes je možné objednat měření i u privátní poradenské firmy, která provede měření s návrhem opatření na snížení elektrosmogu ve vašem bydlišti. V článku se snažím pomoci lidem, kteří mají zdravotní problémy (ať subjektivní, či objektivní) v příčinné souvislosti s elektrosmogem a hledají východiska, jak se jich zbavit. Často se stává, že lidé, kteří kupují nemovitost, mají obavy ze znehodnocení investice, pokud je v blízkém okolí několik vysílačů. Poslední kapitola se zabývá hodnocením a posuzováním zdravotních rizik. Domnívám se, že k pochopení složité problematiky pomůže i úvodní kapitola z historie bezdrátové komunikace, která se datuje od roku 1895. Historie bezdrátové komunikace Cesta od prvních pokusů jiskrové telegrafie k dnešní bezdrátové komunikaci trvala 116 let. Prvními průkopníky bezdrátové komunikace jsou prof. A. Š. Popov a Ing. G. M. Marconi. Nesmíme opomenout vynálezce N. Teslu. Radiotelegrafie, tj. telegrafie elektromagnetickými vlnami, se vyvinula jednak z pokusů německého fyzika H. Hertze, konaných v roce 1888 s vlnami buzenými elektrickými jiskrami (tzv. radiotelegrafie jiskrová), jednak z pokusů N. Tesly s vysokofrekvenčními kmity (radiotelegrafie netlumenými vlnami). A. Š. Popov sestrojil v roce 1895 přístroj s Branlyho kohererem1) s anténou (jeho vynález), kterým zachycoval blesky a později i radiotelegrafické zprávy. Tečky a čárky zaznamenával v Morseově abecedě. Pak zkonstruoval přístroj s Hertzovým oscilátorem, ale bez vysílací antény. Té užil u přijímače až G. Marconi. S pokusy začal v roce 1896, sestrojil vysílač s Righiovým jiskřištěm a anténou a přijímač s kohererem a anténou. V roce 1897 dokázal vysílat již na vzdálenost 70 km. V roce 1898 byla Marconiho soustava zlepšena kombinací ladění mezi okruhem vysílacím a přijímacím s induktivní vazbou. V prosinci 1901 dosáhl Marconi spojení mezi Anglií a Amerikou (obr. 1), ale musel k tomu využít zařízení druhé soustavy radiotelegrafní, tj. soustavy netlumených elektromagnetických vln. Spojení probíhalo tak, že Marconi čekal na smluvený signál – tři tečky (značící v Morseově abecedě písmeno S), protože se snadno vysílá a je slyšet v atmosférickém praskání. Pokus musel Marconi opakovat, protože jeho vědečtí kolegové (T. A. Edison a fyzik O. Lodge) mu nevěřili. Tvrzení skeptiků vyvrátil v roce 1902 tak, že na stěžeň zaoceánské lodi umístil antény umožňující citlivý příjem a zprávy v morseovce zapisovala speciální tiskárna. Během plavby přijímali na palubě pravidelné signály vysílané z Poldhu (Cornwall, Velká Británie) až na vzdálenost 3 200 km.

Obr. 1 První bezdrátové spojení přes Atlantický oceán

Prvenství objevu bezdrátové jiskrové telegrafie se připisujeA. Š. Popovovi, protože schéma zapojení zveřejnil v dubnu 1895, zatímco Marconi si dal patentovat vysílací a přijímací zařízení až v roce 1896 (anglická patentní přihláška č. 12 039 z 2. června 1896). Marconi sám přiznává, že mu bylo známé zapojení Popova s anténou a uzemněním na straně přijímací, zato se domáhal uznání priority v užití antény a uzemnění na straně vysílací. Popov dosáhl nejdelšího spojení v radiotelegrafii na vzdálenost 44 km a pomohl zachránit křižník Admirál Apraksin. To mělo za následek, že odbor námořní správy vypracoval typ námořní radiostanice. Roku 1900 byl vydán rozkaz o zavedení bezdrátové telegrafie na válečných lodích ruské flotily. V roce 1905 byl Popov jmenován ředitelem elektrotechnického ústavu v Sankt-Peterburgu. Neustálé starosti a rozčilování, spojené s novou funkcí, podkopaly jeho síly. Zemřel na mrtvici ve věku 47 let. G. M. Marconi byl nesporně průkopníkem jiskrové radiotelegrafie, spojení přes Atlantik dosáhl, až když využil zařízení s dlouhými netlumenými vlnami, což byl vynález N. Tesly. Marconi měl schopnost důvtipné kombinace a modifikace myšlenek vyslovených jinými, které dovedl aplikovat. Z hlavních patentů Marconiho lze jmenovat magnetický detektor, duplexní radiotelegrafii, rotační jiskřiště, vodorovnou směrovou anténu, krátkovlnnou směrovou telegrafii a další. N. Tesla se usilovně věnoval bezdrátové telegrafii v letech 1895 až 1902. Zřídil v coloradských horách pokusnou vysílací a přijímací stanici pracující s netlumenými dlouhými elektromagnetickými vlnami a předešel tím Marconiho málem o celé desetiletí. V roce 1900 se pustil do stavby nákladné vysílací stanice o výkonu 1 500 kW ve Wardenclyffu (Long Island, USA), ale pro nedostatek peněz musel stavbu zastavit. Zklamán ve svých nadějích a téměř ožebračen se pak Tesla věnoval po roce 1901 jiným oborům vynalézání (termodynamický motor, počítadla elektrického proudu, měřiče rychlosti a další), kde měl veliké úspěchy, a všechny peníze, které dostal za 110 patentů, investoval do nových výzkumů. Úplný převrat v bezdrátové komunikaci netlumenými vlnami způsobil vynález elektronek (J. A. Fleming, 1904). Elektronové lampy byly využity jako generátory elektromagnetických vln, což umožnil vynález zpětné vazby (W. Meissner, 1913). To mělo za následek rozvoj radiofonie, která je založena na modulaci elektromagnetických vln. Pomocí 3 300 elektronek se podařilo telefonovat v roce 1915 z Washingtonu do Paříže (9 000 km). Pak už byl jen krůček k radiofonnímu bezdrátovému rozhlasu, první vysílání bylo v roce 1921 z pittsburské stanice ve Spojených státech amerických. V Československu bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání v květnu 1923 na dlouhých vlnách. Bezdrátová komunikace se ve 20. století dále rozvíjela. Ve 40. letech krátkovlnný rozhlas, v 50. letech televizní (TV) vysílání na 1. až 12. kanále (I., II., III. televizní pásmo do 230 MHz), později bylo zahájeno TV vysílání ve IV. a V. TV pásmu a barevné vysílání. Rádiové sítě lokální můžeme datovat na začátek 70. let (záchranná služba, doprava, armáda, MV atd.). Dále byl zahájen rozvoj družicových systémů a celulárních analogových sítí NMT450, AMPS, C-Net, TASC. Rozvoj pozemní mobilní radiokomunikace spadá do 90. let minulého století včetně nástupu GSM digitální veřejné sítě. Pozorný čtenář si položí otázku, co bylo smyslem exkurzu do historie bezdrátových komunikací a jak to souvisí s našim tématem. Chtěl jsem názorně ukázat, kdy, kde, proč a jak rychle se co stalo. Například od prvních pokusů s jiskrovou telegrafií a později s radiotelefonií trvalo zavedení pravidelného rozhlasového vysílání 25–30 let. Velmi tomu pomohl vynález elektronových lamp (elektronek). Přechod z dlouhých vln (DV) na krátké vlny (KV) trval dalších 15–20 let a zahájení vysílání rozhlasu v pásmu velmi krátkých vln s frekvenční modulací (VKV-FM) trvalo dalších 20 let. Rozvoj televizního vysílání od černobílé přes barevnou televizi až k dnešní digitální trval 50 let. S tímto vývojem postupně docházelo k využívání frekvenčního pásma od DV přes KV a VKV a u TV přechod na IV. a V. televizní pásmo až prakticky do 960 MHz. V druhé polovině 20. století se doba zavádění nových technologií zkracovala. Za mého profesního života jsem se na vysoké škole v Brně učil výpočty s elektronkami, po nástupu do praxe jsem pracoval s tranzistory, pak přišly integrované obvody. V roce 1965 došlo ke kvalitativní změně.

Začal platitMoorův zákon, kterým spoluzakladatel Intelu Gordon Moore předpověděl budoucnost elektroniky na desítky let dopředu. Podle tohoto zákona počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu se zdvojnásobí každý rok při zachování stejné ceny. Firmě Intel se podařilo vyrobit první mikroprocesory osmičkové řady. Teprve procesor 80386 (obsahoval 275 tisíc tranzistorů tranzistorů) umožnil vznik a rozvoj osobních počítačů PC/AT. To mělo za následek, že velké, drahé a energeticky náročné sálové počítače po čtyřiceti letech skončily ve šrotu. Doba zavádění nových technologií se zkracovala asi na pět let, což se samozřejmě promítlo i do rozvoje bezdrátových technologií, výpočetní techniky, spotřební a investiční elektroniky, zdravotnictví i dalších oborů. Dnešní vývoj je ale tak rychlý v oboru, kterému říkáme bezdrátové a komunikační technologie (ICT), že nejsem schopen rozeznat jednotlivé časové vývojové etapy, které již nejsou v zavádění inovací roky, ale měsíce. Největší změnou v mobilní komunikaci poslední doby je rozšiřování pokrytí rychlým mobilním internetem 3G. Bezdrátové ICT – stávající stav a co nás čeká do roku 2020 Obr. 2 Životnímu prostředí nevadí jen kouř z komínů Rozvoj ICT nám přináší mnoho pozitivního, ale má i svá negativa. Jsme vystaveni velkému množství umělých zdrojů záření EMP, na které náš organismus nebyl připraven. Hypotetický graf, který jsem zveřejnil v odborném časopisu Elektroinstalatér č. 5/2003 pod názvem Životnímu prostředí nevadí jen kouř z komínů se v roce 2011 postupně stává realitou (obr. 2). Varovným signálem je, že zvyšování EMP v první dekádě 21. století neprobíhalo lineárně jako v minulém století, ale spíše exponenciálně. (Kdyby vývoj probíhal lineárně, mohli bychom zajistit trvale udržitelný rozvoj.) Zlom je v grafu vyznačen v 90. letech, což souvisí s prudkým rozvojem ICT. Toto tvrzení mohu dokázat na základě osobních zkušeností. Shodou okolností jsem před 50 lety jako student na Kraví hoře v Brně naměřil intenzitu elektrického pole jen několik μV/m a dnes naměříme v Brně 1–3 V/m na stejném stanovišti. Z toho plyne, že úroveň pozadí EMP se zvedla za 50 let milionkrát. Podobné to bylo v Pardubicích, kde jsem pracoval v Tesle Pardubice. Na střeše Tesly u nemocnice jsme v roce 1960 pracně směrově „lovili“ nějaký vysílač. Hodnoty se pohybovaly tehdy rovněž na úrovních μV/m, maximálně mV/m. Dnes je situace zcela jiná. Byl dokončen přechod z analogového TV vysílání na digitální DVB-T. V roce 2011 byla dokončena síť multiplexů č. 1–4. Počet vysílačů sítě DVB-T: síť 1 má 72 vysílačů, síť 2 má 66 vysílačů, síť 3 má 18 vysílačů a síť 4 má 5 vysílačů. Počet vysílačů VKV-FM privátních i veřejnoprávních v České republice k 18. květnu 2011 je 735. Jsou vybudovány sítě GSM/UMTS, CDMA mobilních operátorů. Počet základnových stanic: T-mobil provozuje v ČR celkem 6 711 základnových stanic, Telefonica-O2 má 5 179 základnových stanic (podle neoficiálního seznamu GSM blogu ze dne 13. června 2011), Vodafone provozuje 4 378 základnových stanic. Tento seznam by bylo třeba doplnit o radary, vysílače armády, ministerstva vnitra a o další zdroje neionizujícího záření. Není možné určit počet Wi-Fi sítí, kterých každým dnem přibývá, není výjimkou,

že v některých místech zjistíme až 30 sítí. Počet Wi-Fi sítí není omezen, postavit si vlastní domácí WiFi síť může každý v bezlicenčním pásmu ISM (2,4 GHz a 5 GHz). Bezdrátová komunikace proniká do domácností, nejen pokud se týká Internetu, Wi-Fi sítí, bezdrátového telefonu po zrušení pevné linky. V bytě máme několik bezdrátových ovladačů ke spotřební elektronice, zabezpečovací systémy domu či bytu propojené s mobilem. Není možné kvantifikovat všechny zdroje záření, které nás obklopují. Připravují se další bezdrátové projekty označované jako chytré distribuční sítě (např. dálkové ovládaní a přenos dat z elektroměrů), měření spotřeby tepla, vody, plynu. Co nás čeká a co se připravuje v ICT do roku 2020 (podle představ IBM)? Má to být „chytrá“ dekáda, a to stav, kdy se člověk natolik sžije s technikou, že ji přestane vnímat. Tato vize získala označení Ambient Intelligence. „Budeme propojeni bezdrátově s digitální technologií a s všudy přítomnými přístroji, které budou schopny se nám přizpůsobovat, a dokonce předvídat naše potřeby. Při miliardě vzájemně propojených věcí, mezi ně patří auta, cesty, potrubí (uvedené chytré distribuční sítě), léky, ale dokonce i hospodářská zvířata, exponenciálně poroste objem informací vytvářený vzájemným působením. Zároveň bude možné prostřednictvím výkonných systémů analyzovat a přetvářet množství dat do skutečných rozhodnutí a činů, které činí svět lepším, chytřejším.“ Uvedená citace generálního ředitele IBM ČR /4/ de facto potvrzuje moji obavu o exponenciálním růstu elektrosmogu. Tato vize se mi líbí, nebudu se muset prakticky o nic starat a budu mít pohodlný život. Například když si koupím novou „inteligentní ledničku“, bude mně hlásit, že schází máslo, pivo a současně předá informaci i dodavateli a ten vše přiveze. Nebudu se muset starat o odečty energií, ty budou automaticky bezdrátově nahlášeny energetickým společnostem a automaticky odečteny z mého účtu. Inteligentní systém bude monitorovat moje životně důležité funkce, vysoký TK, tep, bude hlásit, že baterie na kardiostimulátoru má jen 10 % kapacity, a mám jít proto na kontrolu. Mohl bych dál pokračovat. Když se mi ztratí pes, bezdrátový systém nahlásí jeho souřadnice. (Mnohé z toho, co jsem uvedl, je již realizováno.) Vše bude v budoucnu dokonale propojeno jako systém. Tato představa o lepší kvalitě života vyvolává mnoho otázek. Já si kladu otázku, do jakých úrovní pozadí EMP se za několik let dostaneme a jaké budou dopady zdravotní a problémy s rušením (elektromagnetická kompatibilita, EMC)? Na tyto otázky se budeme snažit odpovídat v dalších kapitolách. Fyzikální veličiny EMP, jejich přepočty, výklad pojmů SAR, EMC Elektromagnetické pole (EMP) je přesně definováno fyzikálními veličinami: • • • • • • •

intenzita elektrického pole E [V/m], intenzita elektrického pole E udávaná v dBμV/m (např. v protokolech, které vystavuje Český telekomunikační úřad /ČTÚ/), hustota zářivého toku S [W/m2] (např. v protokolech, které vystavuje hygiena), intenzita magnetického pole H [A/m], magnetická indukce B [T nebo μT], vlnová délka λ [m] nebo kmitočet f [Hz], měrná absorbovaná energie (specifická míra absorpce) SAR [W/kg] ve vztahu k mobilním telefonům.

Při hodnocení zdravotních rizik se nepoužívají jen tyto základní fyzikální veličiny, ale i jednotky odvozené, např. miliwatt na čtvereční centimetr [mW/cm2] – jedná se o výkonovou hustotu. Rovněž jednotka magnetické indukce tesla [T] – 1 T představuje velmi vysokou úroveň expozice, a proto se více používá jednotek nižších, jako jsou militesla [mT], mikrotesla [µT] a nanotesla [nT]. Rádiové a mikrovlnné záření má vysokou frekvenci, jednotkami jsou kilohertz [kHz], megahertz [MHz] a gigahertz [GHz].

Tabulka 1 Doplněk tabulky pro přepočet pole (P = 1000, G = 10) E [V/m] S [mW/m2] H [mA/m] E [dB μV] r [m] 0,1

0,0265

2,6

100

5 477

0,2

0,106

5,24

106

2 739

0,3

0,24

7,9

109,5

1 825

0,4

0,424

10,5

112

1 370

0,5

0,66

13,1

114

1 096

0,6

0,96

15,7

115,6

913

0,7

1,3

18,3

116,9

782

0,8

1,7

20,9

118,1

685

0,9

2,15

23,6

119,1

609

1,0

2,65

26,2

120

548

Laik při čtení protokolů o měření EMP musí dávat pozor,v jakých fyzikálních jednotkách se udává EMP. Hygienici pracují s hustotou zářivého toku S ve W/m2, měření se provádí i ve V/m nebo v dB. Proto uvádím vzorce pro přepočet veličin EMP. Když známe intenzitu elektrického pole E, snadno si vypočítáme hustotu zářivého toku S. Rychle lze přepočty odečíst z tabulky Přepočet veličin pole uveřejněné v první části seriálu Elektromagnetické pole a zdravotní rizikav časopise Elektroinstalatér č. 5/2003 – viz tabulka 1. Bezdrátová komunikace se uskutečňuje převážně v rozsahu do 1 V/m, proto uvádím ještě doplněk k uvedené tabulce. V souvislosti s mobilními telefony byl zaveden SAR = měrný absorbovaný výkon (specifická míra absorpce) ve W/kg. Watt na kilogram tělesné hmotnosti udává, kolik elektromagnetického záření vyzařovaného mobilem je pohlceno hlavou a přeměněno v teplo. Současná maximální povolená hodnota je 2 W/kg. SAR se často zaměňuje s vysokofrekvenčním výkonem vysílače mobilního telefonu, který se u prodejců mobilů nedá zjistit. Odhaduji, že vysokofrekvenční výkon u mobilů se pohybuje v rozsahu 0,25–2 W. Přepočet veličin elektromagnetického pole

Převodní vztahy •

•

•

•

Intenzita elektrického pole E [V/m] – vyjádření v dB: EdB = 20 ∙ log (E / E0), kde E0 se volí 1 V (EdBV) nebo 1 µV (EdBµV). Intenzita magnetického pole H [A/m] – pro rovinnou vlnu TEM šířící se volným prostorem platí H = E / (120 ∙ π) = E / 377. Hustota zářivého toku S [W/m2] – pro rovinnou vlnu TEM šířící se volným prostorem (vzduchem) platí S = E2 / (120 ∙ π). Velikost intenzity pole ve vzdálenosti r od zdroje záření – pro šíření volným prostorem platí

•

E = √(30 ∙ P ∙ G) / r = E1 / r, kde je r vzdálenost bodu pozorování od vysílací antény, P výkon zdroje (vysílače), G zisk vysílací antény v uvažovaném směru, E1 intenzita pole ve vzdálenosti 1 m od zdroje. Pro decibelové údaje zisku antény platí GdB = 10 ∙ log G a G = 100,1GdB.

Nedivím se, že se tyto jednotky kupujícím pletou. Když si jdete koupit občanskou radiostanici, prodavač o SAR nic neví a sdělí vám výkon ve wattech, dosah v kilometrech a pokud je profesionál, sdělí i další technický parametr, a to vstupní citlivost. Kdybych měl posuzovat technickou kvalitu mobilu, je nutné znát rovněž vysokofrekvenční výkon a vstupní citlivost (to je úroveň vstupního signálu, kdy přijímač zpracuje signál). Nemám nic proti SAR jako fyzikální jednotce, ale dokazovat na tomto parametru, že ohřátí hlavy (fantomové), resp. vnitřku hlavy – mozku, je tak nepatrné, že škodlivý vliv je vyloučen, považuji za problematické. (Toto tvrzení je již dnes vyvráceno dokumenty WHO /Světová zdravotnická organizace/ zařazením mobilu do rizikové skupiny B2 jako potencionálně karcinogenní pro člověka.) Domnívám se, že asi vím, proč s příchodem mobilní komunikace GSM nastaly tyto legislativní zmatky. Vznikl problém s rušením a s hygienickými limity (u nás s vyhláškou MZ ČR č. 408/1990 Sb.). Dodavatelé nevěděli, podle mého názoru, jak to řešit. Hygienici by museli zakázat používání mobilů, což není možné a ani si to nepřejeme. Experti z komise ICNIRP (International Comission on Non-Ionising Radiation Protection) tedy vymysleli a autoritativně prosadili, že za bezpečnou úroveň považují intenzitu E mobilního vysílače 1 W (mobilní vysílač ozařuje hlavu v rozsahu 28–58 V/m), který máme u hlavy, a tuto hodnotu prohlásili za bezpečný zdravotní limit, který aplikují obecně pro všechny případy. Aby tuto záležitost ještě více zamlžili, bylo zavedeno hodnocení mobilů jen podle jednoho parametru SAR, který si nemůžeme ověřit technickým měřením (jen v laboratoři). Zrušilo se členění vysílačů podle pěti výkonnostních tříd. U občanských radiostanic se asi zapomnělo na SAR, protože tam se i nadále uvádí výkon ve wattech, nikoliv SAR. Může být námitka, že občanské radiostanice pracují v jiném režimu (amplitudová nebo frekvenční modulace). Dalším odborným termínem je elektromagnetická kompatibilita (EMC), který je nutno znát ve vazbě na rušení a kontrolu odolnosti elektronických přístrojů. Je paradoxní, že současné limity pro elektromagnetickou odolnost v rámci EMC jsou mnohem přísnější než hygienické limity pro člověka, který se pohybuje ve stejném prostředí. U chytrých sítí se v budoucnu počítá s přímým propojením s člověkem, a u aplikací ve zdravotnictví dokonce komunikace s voperovanými implantáty (mikročipy), které budou sloužit nejen k diagnostice, terapii, monitorování a řízení životně důležitých funkcí. Pokud neutěšený stav legislativy v ČR (který jsem podrobně popsal ve třetí části Elektromagnetické pole a zdravotní rizika/Elektroinstalatér č. 1/2005/) v posuzování vlivu EMP bude i nadále trvat a nedojde k sjednocení limitů tak, aby byla jen jedna kompatibilita pro technické i biologické systémy, tak to bude v budoucnu při řešení sporů výhodné jen pro právníky. Uvedu příklad: Člověk (pacient) zemře, protože jeho citlivý elektronický přístroj (implantát – čip) byl rušen silným elektromagnetickým polem a přestal pracovat, a prokáže se, že zemřel z tohoto důvodu. Ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienik budou tvrdit, že zdravotní limit nebyl překročen. Zodpovědnost se přenese na dodavatele implantátu a ten se bude hájit, že přístroj byl schválen, má certifikát, splňuje požadavky EMC. Soudní spory se potáhnou roky. Sleduji kauzu s vatikánskými vysílači, která potvrzuje moji tezi, že pokud se dlouhodobě ignorují problémy se silným rušením, zdravotní rizika přecházejí do zdravotních problémů, které postižení

občané mnohdy nedovedou přesně popsat2), a proto je nikdo neřeší. Lékaři nemají pro tento případ diagnózu. Výsledkem je nespokojenost občanů a soudní spory, které se v Římě táhnou již devět let. Teprve nedávno bylo zveřejněno, že Vatikánský rozhlas musel v roce 1981 krátkodobě přerušit vysílání, protože jeho vysílače rušily ultrazvukový skener, na který byl právě napojen papež Jan Pavel II. Zmiňuje se o tom kniha Lasciatemi andare (Nechte mě jít), kterou vydalo v Itálii katolické nakladatelství San Paolo Editori. Zdravotní problémy obyvatel se prokázaly až v dubnu 2001 u obyvatel bydlících v okolí vatikánských vysílačů (mezi městy Cesano a Santa Maria di Galeria), kde byly překročeny zdravotní limity EMP, a to podle italských norem 6 V/m. U nás by se tímto překročením hlavní hygienik nezabýval, protože v ČR platí zdravotní limity podle vládního nařízení č. 1/2008 Sb. Koho by zajímaly případy porušení EMC, odkazuji ho na článek Elektromagnetická kompatibilita pro každého, EMC – mýtus, nebo skutečná hrozba?, který vyšel v Elektroinstalatéru č. 1/2006 (autor Ing. Pavel Vaculík /5/).

Poznámky 1) Koherer je jeden z prvních detektorů elektromagnetických vln, první prakticky použitelný pro zachycování signálů na velké vzdálenosti. Umožnil rozvoj bezdrátové telegrafie a vedl k dalším objevům na tomto poli. Vynalezl jej přibližně v roce 1890 francouzský fyzik Édouard Branly. Jedná se o nádobu (obvykle skleněnou trubičku) se dvěma elektrodami, vyplněnou železnými pilinami. Elektrický odpor vrstvy pilin mezi elektrodami se prudce zmenší, pokud je koherer vystaven působení elektromagnetických vln. Poté je nutno piliny rozházet a koherer je připraven k další detekci. Koherer umožnil velmi zvýšit citlivost zachycování elektromagnetických vln. Význam kohereru upadl již v prvním desetiletí 20. století, kdy byly objeveny polovodičové detektory (krystalka, 1906) a heterodyn (1907). Zpět 2) Rostoucí počet postižených lidí někteří lékaři označují za nespecifické zdravotní symptomy neznámého původu, např. narušení spánku, bolení hlavy, únava nebo kožní podráždění, přisuzují je environmentálním podmínkám a vlivům souvisejícím s žitím v určitých budovách (syndrom nemocné budovy), plynným emisím z nábytku, znečištění ovzduší atd.

Elektromagnetické pole a zdravotní rizika VI Datum: 8.5.2012 | Autor: Ing. Jaroslav Novák | Zdroj: Elektroinstalatér 2/2012 Příklady výpočtu EMP základnové stanice GSM a mobilního telefonu •

Chceme vypočítat intenzitu elektrického pole E základnové stanice GSM ve vzdálenosti r od antény pro hodnotyP, G podle vzorce: Výkon P[W]

40

Zisk antény G [dBi] 17 Vzdálenost r[m]

5

Intenzita E[V/m]

28,57

Obr. 3 Výpočet EMP základnové stanice GSM v závislosti na vzdálenosti od antény Příklad výpočtu pro vzdálenost od 2,5 m do 100 m a jeho zobrazení je v tabulce 1 a v grafu na obr. 3. Poznamenávám, že vypočítané a změřené hodnoty E nemusejí vždy souhlasit. Pro verifikaci výsledků musíme znát, zda se nacházíme v hlavním směru záření (vyzařovaného laloku), převýšení antény ke zkoumanému místu, polarizaci, odrazy, hustotu zástavby… Tabulka 1 Vzdálenost r[ m]

2,5 5

10

15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95

10 0

Intenzita E[V/ 57, 28, 14, 9, 7, 5, 4, 4, 3, 3, 2, 2, 2, 2, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1,4 m] 1 6 3 5 1 7 8 1 6 2 9 6 4 2 0 9 8 7 6 5 Současná norma pro 900 MHz

43

43

43

43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

Současná norma 58 pro 1800 MHz

58

58

58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58

Původní 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, norma 4,3 4,3 4,3 4,3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 do roku 2000

•

Chceme vypočítat intenzitu elektrického pole E mobilního telefonu ve vzdálenosti r od hlavy pro hodnoty P, G(jedná se o všesměrovou anténu, proto za zisk dosadíme 1) Výkon P[W]

1

Zisk antény G [dBi] 1 Vzdálenost r[cm]

10

Intenzita E[V/m]

54,77

Obr. 4 Výpočet EMP mobilu v závislosti na vzdálenosti od antény Tabulka 2 Vzdálenost r 5,0 [cm]

7,5 10

12, 15, 17, 20, 22, 25, 27, 30, 32, 35, 37, 40, 42, 45, 47, 50, 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0

Intenzita E[V 109 73, 54, 43, 36, 31, 27, 24, 21, 19, 18, 16, 15, 14, 13, 12, 12, 11, 11, /m] ,5 0 8 8 5 3 4 3 9 9 3 9 6 6 7 9 2 5 0 Současná norma pro 900 MHz

43

43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43

Současná norma pro 1800 MHz

58

58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58

Z grafu na obr. 4 a z tabulky 2 si můžeme odečíst hodnoty elektrického pole E, jakým je ozařován mozek při vyzařovaném výkonu mobilního telefonu 1 W ve vzdálenostech od 5 cm do 50 cm. K uvedenému výpočtu mohou být námitky, že v případě ozařování hlavy mobilem, který je přiložen u ušního boltce, se jedná o blízké pole a výpočet není věrohodný. Nevím, proč výrobci mobilních telefonů neuvádějí základní technické parametry: vyzařovaný výkon maximální – minimální, vstupní citlivost a parametry (charakteristika) blízkého pole. Jak se orientovat v protokolech o měření EMP Důležitým dokumentem pro hodnocení zdravotních rizik je protokol o měření EMP. Měření bývá vyvoláno z důvodu nespokojenosti a obav občanů o své zdraví a vyústí v žádost o měření neionizujícího záření. Taková měření dříve prováděly krajské hygienické stanice (KHS) na oprávněný podnět občanů zdarma. Po reorganizaci ve zdravotnictví přešla tato činnost na příslušné zdravotní ústavy (ZÚ). Tato služba je dnes zpoplatněna. Objednat měření EMP si může občan u ZÚ včetně zpracování protokolu. Stejně jako v Německu i u nás vznikají privátní poradenské a konzultační firmy, které rovněž nabízejí měření, ale proti ZÚ mají ještě přidanou hodnotu, kterou je zpracování návrhu na snížení expozice EMP v inkriminovaném místě. Co má obsahovat protokol o měření?

Každý protokol musí obsahovat údaje, které jsem nazval obligatorní – místo měření, datum a čas, dobu měření, metodiku měření, meteorologické podmínky a měřicí zařízení s udáním technických

parametrů (zda se jedná o spektrální analyzátor, nebo o širokopásmový měřič), přesnosti měření, kmitočtový rozsah, citlivost, typ měřicích antén atd. Obr. 5 Vyzařování základnové stanice GSM Neméně důležité je ještě před měřením vytipovat všechny zdroje záření v inkriminovaném místě. Získat technické parametry (TP) zdrojů záření, například u základnových stanic kmitočet, celkový výstupní výkon sektoru, zisk antény, hlavní směr záření (azimut) a polarizaci (viz obr. 5). Dále je třeba získat představu o vyzařovacím diagramu (úhel rozevření v horizontální a vertikální rovině) a výšku antény nad terénem. Tyto parametry použiji pro orientační výpočet EMP, když do vzorce dosadím vzdálenost v metrech od antény základnové stanice GSM. Výsledky měření jsou v protokolech zpracovány v přehledné tabulce, která obsahuje: místo měření, kmitočet, Emax, popř. Estve V/m, Smax, Sst ve W/m². Dále se v tabulce ZÚ uvádějí referenční hodnoty podle nařízení vlády č. 1/2008 Sb. pro hodnocení zdravotního rizika. Já doporučuji, aby v tabulce byl vždy uveden výsledek výpočtu EMP v inkriminovaném místě. Může se vám stát to co mně. A to, že podnět řešila Městská hygienická stanice Brno, která naměřila maximálně 0,31 W/m² (což je 10–11 V/m) a vyhodnotila moji stížnost jako vyřízenou. Hygiena by musela naměřit v mém případě víc než 28 V/m (referenční hodnota 2 W/m² pro pásmo VKV-FM), aby se zdravotními riziky zabývala. Je v podstatě jedno, co se naměří do 28 V/m, protože vždy budou splněny referenční hodnoty podle vládního nařízení č. 1/2008 Sb. Podle výpočtu jsem věděl, že měření městského hygienika je nesprávné, neodpovídalo mému výpočtu, který dával výsledek 1 V/m. Při těchto hodnotách docházelo k silnému rušení rozhlasu VKV-FM. Proto tuto záležitost řešil ČTÚ a naměřil 120–125 dBμV/m (1–2 V/m), což souhlasilo s mým výpočtem. Nedovedu si představit, že bych žil v trvalé expozici EMP 10–11 V/m od VKV-FM vysílače (to naměřil hygienik). Naštěstí rušení bylo silné i při 1 V/m, takže i Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky podal stížnost na nevhodné umístění privátního vysílače VKV-FM, protože docházelo k rušení přístrojů při jejich výzkumech. Nakonec byl vysílač přemístěn na jiné místo v Brně. Hodnocení výsledků měření jsou v protokolech ZÚ uvedeny pouze jednou větou, a to: V průběhu měření nebyly překročeny referenční úrovně hustoty zářivého toku elektromagnetické vlny pro nepřetržitý pobyt obyvatel stanovené v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. V tabulce se uvede procento z příslušné referenční hodnoty, které je velmi nízké, a to 0,05–3 %. S takovým závěrem se postižení obyvatelé nechtějí spokojit, protože očekávali, že ZÚ odhalí příčiny jejich zdravotních problémů. Nezbývá jim nic jiného, než se obrátit o pomoc na poradenskou firmu, nebo se odstěhovat na jiné místo, které je méně exponováno. Posuzování zdravotních rizik Pro získání názorné představy o vyzařování základnové stanice GSM a hodnocení zdravotních rizik jsem použil obr. 5 z brožury Vodafone [7].

Technické parametry pro pásmo 900 MHz • • •

výstupní výkon 30 W efektivní zisk antény 17 dBi antény vyzařují do tří azimutů 0º, 120º a 240º

Pro posouzení zdravotních rizik je na obr. 5 znázorněna hustota zářivého toku S ve čtyřech vzdálenostních zónách, a to: • • • •

100% referenční hodnotě odpovídá vzdálenost 5,1 m 50% referenční hodnotě odpovídá vzdálenost 7,3 m 25% referenční hodnotě odpovídá vzdálenost 10,3 m 10% referenční hodnotě odpovídá vzdálenost 16,2 m

V prospektu Vodafone není uvedena číselná hodnota S (hustota zářivého toku) pro 100 %, tj. 4,9046 W/m², což odpovídá intenzitěE = 43 V/m ve vzdálenosti 5,1 m. Referenční hodnoty (zdravotní limity) jsou překročeny do vzdálenosti 5,1 m od antény základnové stanice v hlavním směru vyzařovaného svazku. Větší vzdálenost než 5 m je považována za bezpečnou. Tento závěr, že můžeme být trvale exponováni od základnové stanice bez újmy na zdraví, málokoho přesvědčí. Když hygienici povolí operátorům postavit anténu základnové stanice prakticky do obývacího pokoje, pak si mohu provádět ozařování jako „VF elektromagnetickou terapii“ bez lékařského dozoru. V Praze i v dalších velkých městech má řada občanů zdravotní problémy, pokud bydlí nejen ve vzdálenosti 5–16 m od antény, ale i větší. Dnes víme, kdo tyto zdravotní limity (referenční hodnoty) před jedenácti lety prosadil do legislativy, vládního nařízení č. 480/2000 Sb., a komu vyhovují. Na začátku 90. let minulého století jsem se podílel na vývoji přístrojů pro vysokofrekvenční elektromagnetoterapii pro léčebné účely. Při klinickém testování přístrojů jsme SZÚ (Státnímu zdravotnímu ústavu) a SÚKL (Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv) museli dokazovat, že při hodnotách maximálně 10 V/m žádného pacienta nepoškodíme při 20minutové expozici. EZÚ (Elektrotechnickému zkušebnímu ústavu) jsme museli prokázat, že pulzní stimulátor není zdrojem rušení. Přišel rok 2000 a dosud platné limity podle vyhlášky MZ ČR č. 408/1900 Sb. (které byly stanoveny na základě třicetiletého výzkumu) byly zrušeny. Začalo platit vládní nařízení č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, kde došlo k desetinásobnému uvolnění zdravotních limitů. Další legislativní úprava byla provedena v roce 2008 v souvislosti s radarem v Brdech. Vládní nařízení č. 480/2000 Sb. bylo modifikováno na nyní platné vládní nařízení č. 1/2008 Sb. Nespokojeným starostům v okolních vesnicích touto úpravou pak hlavní hygienik dokazoval, že radar je zdravotně „bezpečný“ a že legislativně nemají šanci se na co odvolat. Znovu uvádím, že nemám nic proti referenčním hodnotám aplikovaným na mobilní telefony, kde se jedná o krátkodobou expozici. Uplatňovat tyto hodnoty při výstavbě vysílačů vede k oprávněným stížnostem občanů, protože pokud máte tu smůlu, že základnovou stanici máte v blízkosti bytu, jste ozařováni, jako kdybyste trvale volali 24 hodin denně mobilem s výkonem 0,25–2 W. Je tu rozdíl pouze v tom, že je vystavovaná k ozařování nejen hlava, ale celé tělo. Kladu si otázku, jaký má smysl provádět náročná měření EMP (zdravotními ústavy) a platit za ně, když prakticky všechny protokoly, které jsem viděl, vyhoví s velkou rezervou referenčním hodnotám. K překročení limitu by došlo, jak jsme si ukázali, ve vzdálenosti do pěti metrů od antény základnové stanice GSM, nebo bych musel být nedaleko radaru či vysílače DVB-T. Měření EMP jistě smysl má, chci ale upozornit na dva zatím neslučitelné přístupy: •

Budete-li v roli pracovníka ZÚ nebo zástupce operátora sítě GSM provádět měření a hodnocení podle vládního nařízení č. 1/2008 Sb., občanovi, který si stěžuje, protože má

•

zdravotní problémy, dokážete na základě referenční hodnoty pro daný kmitočet, že jeho stížnost je neoprávněná a věc považujete za vyřízenou. Budete-li v roli pracovníka poradenské a konzultační firmy, je vaším úkolem zjistit příčinu zdravotních problému klienta, například zda se jedná v inkriminovaném místě o „vícezdrojové“ ozařováním z různých směrů, digitální vysílání televize DVB-T, VKV-FM vysílače, sítě GSM, kolik je Wi-Fi sítí ve sledovaném místě, i když jsou vyzářené výkony těchto vysílačů malé, například Wi-Fi 100 mW až 1 W. Zdravotním vlivem se musí poradenská firma zabývat a brát v úvahu vysoké zisky až 36 dB těchto směrových antén, zda nedošlo k navýšení výkonů neodbornými úpravami Wi-Fi antén (pomocí plechovek od Kosteleckých párků v bezlicenčním pásmu). Musí zvažovat celkovou bilanci jednotlivých zdrojů EMP a prošetřit, zda nedochází k rušení, interferencím, odrazům, rezonancím. Na základě uvedeného rozboru navrhne opatření ke snížení expozice. Měření EMP potřebuje proto, aby bylo možno zhodnotit úroveň EMP před úpravami a po nich a posoudit, jak byly efektivní. Jedná se o velmi náročnou profesionální práci, která nemusí vždy končit pozitivním výsledkem a klient se odstěhuje do jiné lokality.

Co tedy s lidmi – pacienty, kteří mají prokazatelně zdravotní problémy v přímé souvislosti s elektrosmogem i při hodnotách EMP daleko nižších, než jsou u nás platné zdravotní limity? Jedná se o tři až pět procent populace, které se označují za elektrohypersenzitivní (EHS) nebo se označují termínem „idiopatická nesnášenlivost k prostředí“ (Idiopatic Environmental Intolerance, zkratka IEI). Co nového se v této věci stalo? V odborném časopise Praktický lékař č. 3/2009 byl zveřejněn článek doc. L. Pekárka a Ing. L. Jelínka [9], kteří se snaží zprostředkovaně dokázat, a to na základě jedné studie, že je „konec elektromagnetické hypersenzitivity“. S jednoznačným závěrem, že elektrosenzitivita (EHS) nesouvisí s reakcí na elektromagnetickou stimulaci, uvedeným v článku, jsem nesouhlasil na základě dlouholetých zkušeností (spolu s MUDr. Walterem). Uvedený závěr je neprofesionální, když se tvrdí, že jde o psychosomatickou poruchu u tří procent populace a praktičtí lékaři by měli tyto pacienty (podle uvedených autorů) poslat na psychiatrii. Tento názor vyvrátil v časopise Praktický lékař č. 10/2009 MUDr. Walter (pracoval v USA a Německu), který se kontaktoval s autory článku, na který se doc. L. Pekárek odvolává. Zjistil, že prof. Landgrebe, Roengarth a další z univerzity v Řezně zkoumali naprosto jiný problém, a to hučení v uších (tinnitus). Kdo by se chtěl o EHS podrobně zajímat, odkazuji ho na čtvrté pokračování Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (Elektroinstalatér č. 5/2007) a literaturu [9]. Rovněž doporučuji se seznámit s výsledky jednání WHO z května 2011 o elektrohypersenzitivitě [10]. Alarmující jsou výsledky výzkumu z loňského roku, které dokazují karcinogenní účinky dlouhodobé expozice nízké intenzity mikrovlnného záření u lidí a zvířat žijících poblíž základnových stanic GSM. Jaké si vytvoříme elektromagnetické prostředí do roku 2020 Na závěr se pokusím odpovědět na otázku, do jakých úrovní pozadí EMP se dostaneme v druhé dekádě 21. století, bude-li naplněna vize IBM Ambient Intelligence. Vím jistě, že „přesycení“ prostoru, kde se pohybujeme, elektrosmogem (říkáme tomu odborně elektromagnetické pozadí) bude narůstat exponenciálně, nikoliv lineárně, jak tomu bylo do roku 1990. Nemusíme mít obavy, že do roku 2020 se dostaneme na 100 % referenčních hodnot podle vládního nařízení č. 1/2008 Sb. Zatím elektronická zařízení pro ICT nesplňují požadavky na odolnost, které povolují zdravotní limity. Z toho plyne, že v tomto prostředí se zvýšenými požadavky by elektronická zařízení nemusela správně a bez poruch fungovat v elektromagnetickém prostředí, které povolují zdravotní limity (na konci hranic referenčních hodnot – to, co má

„vydržet“ člověk podle ICNIRP). Elektronické přístroje, které budou součástí našeho života (dokonce někteří lidé je budou mít implantovány v těle jako čip; nejde jen o kardiostimulátory, připravují se nanotechnologie), splňují požadavky na technickou EMC a ta je daleko nižší než zdravotní limity. Paradoxně nás tedy chrání, jak jsem již uvedl, technické normy, nikoliv zdravotní limity. Zdravotní limity jsou doporučovány komisí ICNIRP a na ně se stále hygienici odvolávají. Naopak technické normy EMC na měření emisí a testování odolnosti vycházejí z doporučení CISPR16, které bylo převzato do norem EN a ČSN EN. Konkrétně experti na EMC se řídí ČSN EN 50130-4 a nezajímají se o referenční hodnoty pro zdravotní rizika, stejně tak hygieniky nezajímá doporučení CISPR16, i když společným jmenovatelem obou je elektromagnetické pole. Odhaduji, že se můžeme dostat na 10–20 % úrovně referenční hodnoty (jinak bude docházet k rušení a interferencím). Může se ale stát, že můj odhad do roku 2020 je optimistický. Dá se předpokládat, že opět převládnou ekonomické zájmy nad zdravotními (nové technologie zajistí pro ICT přístroje s vyšší odolností). Podle nejnovější studie Digital Universe organizace IDS z června 2011 Objem dat na světě se každé dva roky víc než zdvojnásobí to znamená, že objem dat roste rychleji, než udává Moorův zákon [11]. Tato prognóza se promítne i do bezdrátových ICT a nic nebude bránit exponenciálnímu růstu neionizujícího záření (podle obr. 2 /Elektroinstalatér č. 6/2011/ – graf posuneme do období 2010–2020). Nechtěl bych navozovat katastrofické scénáře, ale stálý exponenciální růst musí vést ke katastrofě. Rozvoj bezdrátových technologií nemůže pokračovat do nekonečna. Narazí se na strop, kterému pracovně říkám „neionizující Černobyl“. Budeme-li postupovat v budoucnu jako dosud, to znamená, že zdravotní limity opět navýšíme 10× (podle potřeby operátorů), pak si z prostředí můžeme vytvořit „mikrovlnnou troubu“. Limitovat rozvoj ICT nebudou technické problémy, ale zdravotní rizika. To si dnes málokdo uvědomuje. Musím ale konstatovat, že WHO o potenciálním nebezpečí VF EMP v tomto roce usilovně jedná. Podrobnosti naleznete v [10]. Nechtěl bych končit pesimistickým závěrem. Chci ubezpečit čtenáře, že nastává rozvoj nových vědních oborů na ochranu před neionizujícím zářením, a to ve stavební biologii (speciální stavební materiály pro odstínění budov) i v oblasti textilního průmyslu (textilní stínicí tkaniny). Nezaostává ani vývoj nových měřicích přístrojů pro měření EMP, NF i VF ani osobních „dozimetrů“ pro registraci EMP v pásmu 80 MHz až 5,8 GHz. Použitá literatura • • • • • • • • • • •

[1] Hoch, A. A.: Slovníček dějin techniky a vynálezů, Orbis, Praha 1947 [2] Kdo je A. Š. Popov, Orbis, Praha 1946 [3] Kdy, Kde, Proč a jak se co stalo, Reader’s Digest Výběr [4] Šlezinger, V.: Člověk a technologie. Začíná „chytrá“ dekáda, Ekonom, speciál z 24. 6. 2010 [5] Vaculík, P.: Elektromagnetická kompatibilita pro každého, EMC – mýtus, nebo skutečná hrozba?, Elektroinstalatér č. 1/2006 [6] Počty základnových stanic mobilních operátorů, http://www.gsmweb.cz/ [7] Základnové stanice GSM a jejich vliv na okolí, brožura Vodafone 2006 [8] Halačka, F.: Požadavky na EZS z hlediska elektromagnetického prostředí skutečné instalace, Elektroinstalatér č. 2/2001 [9] Pekárek, L., Jelínek, L.: Konec elektromagnetické hypersenzitivity, Praktický lékař č. 3, 6, 10/2009 [10] www.1elektrosmog.pise.cz [11] Objem dat na světě se každé dva roky víc než zdvojnásobí, Studie Digital Universe organizace IDS z 28. června 2011, tisková zpráva společnosti EMC