Úvod do ekonomie. Základní principy účetnictví. Definice účetnictví

Plán konzultace 13. 4. 2012 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Úvod do ekonomie

Základní principy účetnictví Základní principy komerčního bankovnictví Česká národní banka a její monetární politika Základní principy fiskální politiky státu (MAE) „Magický čtyřúhelník“ (MAE) Hospodářský cyklus (MAE)

letní semestr 2011 – 2012 2.€konzultace, 13. 4. 2012

12.4.2012

1

12.4.2012

2

Definice účetnictví Účetnictví lze charakterizovat jako • obor lidské činnosti, jehož úkolem je zachovávat informace o hospodářských jevech nebo • uspořádanou soustavu účetních záznamů (účetních dokladů, knih a dalších písemností) směřující k zachycení předmětu účetnictví (viz dále)

Základní principy účetnictví




12.4.2012

3

12.4.2012

Historie účetnictví 1/2

4

Historie účetnictví 2/2 • paralelně se zaznamenávání hospodářských událostí vyvíjelo v Číně či v Indii • z Metopotámie se potřeba zaznamenávat hospodářské jevy přenesla i do starověkého Egypta, Řecka, Říma • za „otce účetnictví“ (tzv. podvojného účetnictví) je považován františkánský mnich Luca Pacioli (1445 – 1514 či 1517), který ve svém spisu Summa de arithmetica, geometria, proportioni et proportionalita (1494) popsal praxi zaznamenávání hospodářských údajů, která se používala v severní Itálii

• snaha zaznamenávat hospodářské skutečnosti není nijak nová • mezi nejstarší důkazy o existenci „účetnictví“ patří záznamy psané klínovým písmem ze starověké Metopotámie cca 3000 let před naším letopočtem

Zdroj: WIKIPEDIA.ORG

12.4.2012

5




Zdroj: WIKIPEDIA.ORG

12.4.2012

6

Předmět účetnictví Předmětem účetnictví je tzv. účetní jednotka a její • majetek (též aktiva) • zdroje krytí majetku (též pasíva) • náklady • výnosy • a hospodářský výsledek O předmětu účetnictví se účtuje = provádějí se o něm záznamy v účetních dokladech a v účetních knihách. 12.4.2012


7

Účetní jednotka Dle § 1 odst. 2 Zákona č. 563/1991 Sb. v platném znění (Zákon o účetnictví) jsou účetními jednotkami: • právnické osoby se sídlem na území České republiky • zahraniční osoby podnikající na území České republiky • fyzické osoby zapsaní jako podnikatelé v obchodním rejstříku • fyzické osoby, jejichž obrat (dle zákona o DPH) převýší za předcházející kal. rok 25 mil. Kč • ostatní fyzické osoby vedoucí účetnictví dle svého rozhodnutí • ostatní fyzické osoby, jsou-li účastníky sdružení (bez právní subjektivity) a některý z účastníků sdružení vede účetnictví • ostatní fyzické osoby, kterým vedení účetnictví stanovuje zvláštní právní předpis


12.4.2012

Rozvaha 1/3 Základním účetním výkazem (podvojného) účetnictví je tzv. rozvaha (též bilance):

12.4.2012

9

8

Rozvaha 2/3 • rozvaha obsahuje údaje k určitému okamžiku, obvykle ke konci účetního období • účetním obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok (12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců začínajících jiným měsícem než je leden) • rozvaha obsahuje údaje o majetku podniku (aktivech) a o zdrojích krytí tohoto majetku (pasívech) • aktiva jsou tedy majetek podniku seřazený dle jednotlivých druhů oceněný v peněžních jednotkách (české měny) • alternativní definice: aktiva jsou v penězích ocenitelný majetek a v penězích ocenitelná práva, kterými podnik na základě minulých transakcí plně disponuje a v budoucnu od nich očekává zvýšení ekonomického 12.4.2012 10 prospěchu


Rozvaha 3/3 • pasíva jsou zdroje krytí (financování) majetku oceněné v penězích • alternativní definice: pasíva jsou v penězích ocenitelná břemena, která je podnik na základě minulých transakcí nucen nést a v budoucnu od nich očekává snížení ekonomického prospěchu • rozvaha tedy podává dvojí pohled na jednu a tu samou skutečnost – účetní jednotku • aktiva informují, jaký majetek podnik má, pasíva informují, čím je tento majetek kryt neboli financován (alternativně: komu tento majetek patří) • Vždy proto musí platit tzv. základní bilanční rovnice: ÚHRN AKTIV = ÚHRN PASÍV
12.4.2012 11

Aktiva 1/3 • aktiva (tj majetek účetní jednotky) se primárně rozděluje na dlouhodobý majetek a oběžný (též krátkodobý) majetek • dlouhodobý majetek – má ekonomickou využitelnost delší než 1 rok (tj. 12 měsíců od okamžiku pořízení) – se postupně opotřebovává, což vyjadřují tzv. odpisy (nákladový druh, viz dále) – u některých položek dlouhodobého majetku je stanoveno i kritérium ceny pro zařazení položky mezi DM • oběžný (krátkodobý) majetek – má ekonomickou využitelnost kratší než 1 rok

12.4.2012– spotřebovává se jednorázově

12




Aktiva 2/3 Dlouhodobý majetek: • Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) – položky nehmotného charakteru v ocenění od Kč 60.000,00/položka (hranici lze rozhodnutím úč. jednotky snížit) – patenty, licence, průmyslová práva, software, zřizovací výdaje,... • Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) – položky hmotného charakteru, bez ohledu na cenu budovy, stavby, pozemky, umělecká díla,... V ocenění od (obvykle) Kč 40.000,00/ks (hranici lze snížit) také samostatné movité věci a soubory movitých věcí, základní stádo a tažná zvířata, pěstitelské celky trvalých porostů,... • Dlouhodobý finanční majetek (DFM) – bez ohledu na cenu, položky k uložení volných peněžních prostředků – cenné papíry, podíly v jiných účetních jedntokách,...


12.4.2012

13

Aktiva 3/3 Oběžný (krátkodobý) majetek: • zásoby všeho druhu bez ohledu na cenu – zásoby spotřebovávané při činnosti podniku (materiál), zásoby vznikající činností podniku (výrobky, nedokončená výroba, zvířata - i nakupovaná), zásoby pořízené za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu (zboží) • pohledávky – právo podniku na zaplacení, nejčastěji pohledávky z obchodních vztahů (za odběrateli/zákazníky z titulu dodané, ale dosud nezaplacené dodávky výrobků, zboží či služeb) • Krátkodobý finanční majetek – peněžní prostředky v hotovosti, na bankovních účtech, ceniny, krátkodobé cenné papíry,...) Přechodné účty aktiv: • „potenciální“ pohledávky, příjmy a náklady, tzv. aktivní 12.4.2012 14 časové rozlišení, souvisí s jinými úč. obdobími


Pasíva 1/3

Pasíva 2/3

• pasíva (tj. zdroje krytí majetku účetní jednotky) se primárně člení na vlastní kapitál (zdroje) a cizí kapitál (zdroje). • Vlastní kapitál (zdroje) – jde o zdroje, které podnik (účetní jednotka) získává při svém vzniku nebo o zdroje, které dále generuje svou činností – za běžných podmínek se vlastní kapitál nevrací (není splatný) a ani se tradičním způsobem neúročí • Cizí kapitál (zdroje)

Vlastní kapitál: • základní kapitál jako „prvopočáteční majetkový vklad“, u některých právních forem je jeho výše dána např. ObchZ, zapisuje se do obchodního rejstříku, lze jej navyšovat (teoreticky i snižovat) během života podniku • kapitálové fondy – vklady do podniku jinak než formou ZK (např. vložené dary – dlouhodobý majetek) • fondy ze zisku – tvoří se z čistého zisku (po zdanění), např. rezervní fond ke krytí budoucích ztrát, sociální fond, „FKSP“,... • hospodářský výsledek (+/-) - vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady (viz dále), jde o HV běžného (aktuálního) účetního období, ale také o „nevypořádaný“ HV minulých let Pozn.: Vlastní kapitál může nabývat záporných hodnot.


– jde o všechny formy závazků (dluhů) – tyto závazky (dlouhodobé/krátkodobé) jsou splatné – některé závazky (např. bank. úvěry) se také úročí


12.4.2012

15

12.4.2012

16

Pasíva 3/3

Rozvaha – příklad 1

Cizí kapitál (zdroje): • jde o všechny formy závazků (dluhů) • dle doby splatnosti se dělí na krátkodobé závazky (splatné do roka od vzniku) a dlouhodobé závazky (splatné nad rok) • nejčastěji závazky z obchodních vztahů (vůči dodavatelům za dodané, ale dosud neuhrazené dodávky služeb či nakoupeného majetku) • dále vůči zaměstnancům (nevyplacené mzdy), státu (daně, sociální, potažmo zdravotní pojištění, clo,...) • dále vůči bankám (poskytnuté úvěry,...) • samostná existence dluhu neznamená nic špatného, budeli dluh řádně splacen Přechodné účty pasív: • „potenciální“ závazky, výdaje a výnosy, tzv. pasívní časové rozlišení, souvisí s jinými účetními obdobími


Cizí kapitál (zdroje): • jde o všechny formy závazků (dluhů) • dle doby splatnosti se dělí na krátkodobé závazky (splatné do roka od vzniku) a dlouhodobé závazky (splatné nad rok) • nejčastěji závazky z obchodních vztahů (vůči dodavatelům za dodané, ale dosud neuhrazené dodávky služeb či nakoupeného majetku) • dále vůči zaměstnancům (nevyplacené mzdy), státu (daně, sociální, potažmo zdravotní pojištění, clo,...) • dále vůči bankám (poskytnuté úvěry,...) • samostná existence dluhu neznamená nic špatného, budeli dluh řádně splacen Přechodné účty pasív: • „potenciální“ závazky, výdaje a výnosy, tzv. pasívní časové rozlišení, souvisí s jinými účetními obdobími


12.4.2012

17

12.4.2012

18

Rozvaha – příklad 2

Rozvaha – příklad 2 řešení

K dispozici jsou následující údaje, sestavte z nich rozvahu: Peníze v pokladně Základní kapitál Peníze na účtu u banky Závazky k zaměstnancům Pohledávky za odběratelem

12.4.2012

10.000 100.000 100.000 40.000 30.000

19

12.4.2012

Rozvaha – příklad 3

20

Rozvaha – příklad 3 řešení

Jak by se předchozí rozvaha změnila, pokud by došlo k situaci (hospodářské operaci), při níž by byly závazky vůči zaměstnancům ve výši Kč€40.000,00 uhrazeny převodem z€bankovního účtu? Tedy: • došlo by ke sníže stavu závazků vůči zaměstnancům • a zároveň by se snížil stav bankovního účtu • v obou případech o stejnou částku Kč 40.000,00

12.4.2012

21

12.4.2012

Rozvaha – příklad 4

22

Rozvaha – příklad 4 řešení

Jak by se předchozí rozvaha změnila, pokud by došlo k situaci (hospodářské operaci), při níž by odběratel poslal na bankovní účet částku Kč€30.000,00 jako úhradu za předchozí v rozvaze už zachycenou dodávku? Tedy: • došlo by ke snížení stavu pohledávek vůči odběratelům • a zároveň by se zvýšil stav bankovního účtu • v obou případech o stejnou částku Kč 30.000,00

12.4.2012

23

12.4.2012

24

Rozvaha – příklad 5

Rozvaha – příklad 5 řešení

Jak by se předchozí rozvaha změnila, pokud by došlo k situaci (hospodářské operaci), při níž dodavatel dodal zásilku materiálu v ceně Kč€70.000,00 (která zatím nebude použita a€zůstane na skladě) s tím, že za tuto zásilku požaduje úhradu až za 14 dní? Tedy: • došlo by ke zvýšení (resp. vzniku „z nuly“) stavu závazků vůči dodavateli • a zároveň by se zvýšil stav zásob materiálu na skladě (také „z nuly“) • v obou případech o stejnou částku Kč 70.000,00

12.4.2012

25

12.4.2012

26

Náklady a výnosy • pro svou činnost (výrobu, poskytování služeb, prodej zboží atd.) podnik spotřebovává různé vstupy (materiál, nakoupené služby, práci pracovníků,...) • výsledkem činnosti podniku jsou jeho určité výstupy (vyrobené nebo prodané výrobky, prodané služby, zboží,...) • tyto vstupy se obvykle označují jako náklady • tyto výstupy se obvykle označují jako výnosy

Náklady • náklady jsou spotřeba práce a prostředků v€peněžním vyjádření • se vznikem nákladu je obvykle spojen buď úbytek majetku (aktiva) nebo vznik závazku (pasíva) • mezi tradiční nákladové druhy patří především – spotřeba materiálu a energie – spotřeba (externích) nakupovaných služeb – mzdové a osobní náklady („spotřeba práce pracovníků“) – odpisy dlouhodbého majetku – daně a poplatky („spotřeba služeb státu“) – finanční náklady – mimořádné náklady




12.4.2012

27

– atd.

12.4.2012

28




Výnosy

Hospodářský výsledek 1/2

• výnosy jsou v penězích oceněné výkony, výkonem je výstup z podnikové činnosti • se vznikem výnosu je spojen přírůstek majetku (aktiva) nebo v některých (ojedinělých) případech úbytek závazku (pasíva) • tradičními výnosy jsou zejména – tržby za prodej výrobků, zboží nebo služeb

• náklady nemusí souvisej s úbytkem (výdajem) peněžních prostředků (např. výdej materiálu do spotřeby je úbytek aktiva i náklad, ale nejde o úbytek peněz) • výnosy nemusí souviset s přírůstkem (příjmem) peněžních prostředků (např. prodej zboží odběrateli se 14tidenní splatností je přírůstek pohledávky a tržba, ale nejde ještě o příjem peněz) • hospodářský výsledek se v (podvojném) účetnictví (na rozdíl od tzv. daňové evidence) zjišťuje ze vztahu ÚHRN€VÝNOSŮ – ÚHRN NÁKLADŮ • hospodářským výsledkem může být – zisk, když úhrn výnosů > úhrn nákladů

– tzv. změna stavu zásob vlastní výroby (převod hotových výrobků na sklad nebo tzv. vyskladnění výrobků) – tzv. aktivace (situace, kdy si podnik „sám pro sebe“ vyrobí nějaký majetek – aktivum) – finanční výnosy – atd.

12.4.2012




29

– ztráta, když úhrn výnosů < úhrn nákladů – nula, když úhrn výnosů = úhrn nákladů

12.4.2012

30




Hospodářský výsledek 2/2 • hospodářský výsledek (+/-) je součástí pasív, konkrétně vlastního kapitálu • struktura hospodářského výsledku se zjišťuje podle jednotlivých kategorií nákladů a výnosů v tzv. výkazu zisku a ztráty (též „výsledovka“) • hospodářský výsledek se v rozvaze uvádí v čistém vyjádření (tj. po odečtení vypočtené daní z příjmů) • skutečnost, že firma vykazuje ztrátu, nemusí ještě znamenat, že nebude platit žádnou daň z příjmů – některé náklady z účetního hlediska jsou totiž tzv. daňově neuznatelné (např. sankce od státních orgánů, reprezentace,...)




12.4.2012

31

Hosp. výsledek - příklad Předpokládejme rozvahu s jedinou položkou – bank. účtem na straně aktiv a jedinou položkou – zákl. kapitálem na straně pasív, obojí v částce 200. U následujících operací uveďme, jak se promítnou do rozvahy: (1) Dodavatel fakturuje materiál, který je přijat na sklad, 80 Kč • aktiva: materiál +70, pasíva: závazky k dodav. +70 (2) Výdej materiálu do spotřeby, 50 Kč • aktiva: materiál -50, pasíva: HV (spotř. mat.) -50 (3) Banka si strhává poplatek za vedení bank. Účtu, 2 Kč • aktiva: bank. účet -2, pasíva: HV (fin. nákl.) -2 (4) Z běžného účtu uhrazena faktura za materiál, 70 Kč • aktiva: bank. účet -70, pasíva: dodavatelé -70 (5) Tržby za služby v hotovosti, 110 Kč • aktiva: pokladna + 110, pasíva: HV (tržby za sl.) +110 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK = 110 – 50 - 2 = +58 12.4.2012 32


Využití údajů z účetnictví • kromě tzv. absolutních ukazatelů, tj. konkrétních čísel z účetních výkazů (Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty), které mají určitou vypovídací schopnost, lze z údajů získat i řadu poměrových, rozdílových či procentních ukazatelů • jednoduché a snadno zjistitelné ukazatele jsou např.: • Vlastní kapitál – výše VK by neměla být záporná, jeli, znamená to, že podnik negeneruje žádné zdroje, naopak „prodělává“ i to, co do něj bylo vloženo • Zadluženost = (cizí zdroje/aktiva celkem)*100, vychází podíl cizích zdrojů na celkovém majetku v % • Rentabilita ZK = (HV/základní kapitál)*100, vychází procentní výnosnost podniku, možno srovnat s alternativními možnostmi uložení kapitálu (peněz)


12.4.2012

33

Základní principy komerčního bankovnictví 12.4.2012

34

Finanční trh a banky

Banka

• téměř každý ekonomický subjekt disponuje určitou částkou volných peněžních prostředků, pro které hledá co nejlepší využití • část těchto prostředků si však ponechává jako tzv. platební rezervu • místo, kde se setkává nabídka volných peněžních prostředků (od tzv. věřitelů neboli investorů) s poptávkou po peněžních prostředcích (od tzv. dlužníků neboli vypůjčovatelů), se nazývá finanční trh • peněžní prostředky se tak stávají předmětem obchodu, kde věřitelé peněžní prostředky nabízí a požadují za jejich využití úrok, zatímco dlužníci jsou ochotni si za určitý úrok tyto peněžní prostředky vypůjčit • Na finančním trhu působí celá řada zprostředkovatelů, z nichž dominantní postavení mají právě banky


• banka je ekonomický subjekt (podnik), která se zabývá nákupem peněžních prostředků od veřejnosti (obyvatelstva, firem, jiných bank) a jejich následným investováním, obvykle formou poskytování úvěrů • v ČR může být banka založena pouze jako akciová společnost s minimální výší základního kapitálu 0,5 mld. Kč • bankovní služby v ČR mohou poskytovat také úvěrová družstva (ZK = 500 tis. Kč, před podáním žádosti je nutno formou ZK a rezervního a rizikového fondu min. 35 mil. Kč) • povolení k bankovní činnosti („bankovní licenci“) vydává v ČR Česká národní banka • k žádost o vydání bankovní licence je třeba doložit řadu skutečností (ZK, bezúhonnost zakladatelů, odborná kvalifikace členů orgánů banky, technické a org. předpoklady, „ekonomickou potřebnost banky,…)


12.4.2012

35

12.4.2012

36

Bankovní soustava • v každé zemi obvykle působí více bank, které tvoří národní bankovní soustavu • tato národní bankovní soustava je obvykle tvořena centrální bankou (u nás ČNB) a řadou tzv. obchodních bank • dále existuje řada mezinárodních bankovních institucí, např. Mezinárodní měnový fond či Světová banka • národní bankovní soustavu tvoří (kromě centrální banky) obvykle tyto druhy bank: • • • • • • •

12.4.2012

obchodní banky spořitelny úvěrová družstva hypotekární banky splátkové banky investiční banky banky se speciálními funkcemi

Bankovní obchody Z hlediska postavení banky vůči svým klientům a také z pohledu tzv. bankovní rozvahy (které se však v mnohém velmi liší od rozvahy jiných účetních jednotek) se rozlišují tyto typy bankovních obchodů: • aktivní bankovní obchody, kde banka vystupuje jako věřitel, má pohledávky vůči svým klientům – jde především o poskytování úvěrů • pasívní bankovní obchody, kde banka vystupuje jako dlužník, má závazky vůči svým klientům – jde především o přijímání vkladů • neutrální bankovní obchody, kde banka nefiguruje ani jako dlužník, ani jako věřitel, obvykle pouze zprostředkovává určité činnosti (platební styk, depotní obchody, poradenská činnost,…)





37

12.4.2012

Aktivní bank. obchody 1/2 • V aktivních bankovních obchodech banka vystupuje jako věřitel, jde především o poskytování úvěrů: • krátkodobé úvěry (splatnost do 1 – 3 let) • kontokorentní úvěry (možno čerpat běžný bankovní účet do záporného zůstatku v rámci povoleného úvěrového rámce) • směnečné úvěry (úvěry zajištěné směnkou) • lombardní úvěry (úvěry proti zástavě movité věci, např. cenných papírů, uměleckých děl,…) • spotřebitelské úvěry, provozní úvěry (obvykle menší částky, často bez zajištění)

38

Aktivní bank. obchody 2/2 • střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry (3 – 5, resp. více než 5 let; zpravidla vyšší částky) • tzv. emisní půjčka (banka odkupuje balík obligací vystavených dlužníkem) • úvěrový úpis (oproti poskytnutému úvěru dlužník podepisuje „dlužní úpis“ pro lepší vymahatelnost dluhu) • hypotekární úvěr (úvěr zajištěný zástavou nemovitostí – jak již existující, tak té, která bude z úvěru financována) • + též možnost dlouhodobých kontokorentních a směnečných úvěrů – viz výše




12.4.2012

39

Pasívní bank. obchody • V pasívních bankovních obchodech banka vystupuje jako dlužník, jde především o přijímání vkladů od klientů • řada vkladových produktů je vázána na existenci běžného bankovního účtu • vklady na požádání (vistavklady, klient je může kdykoliv vybrat, nízké úročení) • termínované vklady, vklady s výpovědní lhůtou (klient se zavazuje k časovému omezení dispozice s vkladem, vyšší úročení) • depozitní certifikáty (vklad stvrzen poukázkou, která je i převoditelná) • úsporné vklady (např. vkladní knížky, omezená možnost dispozice klienta s vkladem, možná vinkulace vkladu) • stavební spoření (u nás poskytují specializované 12.4.2012 instituce – stavební spořitelny) 41


12.4.2012

40




Cíle bank. podnikání Hlavními cíli bankovního podnikání jsou • rentabilita (ziskovost) • hlavním zdrojem zisku banky by měla být tzv. úroková marže (rozdíl mezi úroky z úvěrů a z vkladů) • často je zisk tvořen též poplatky za (běžné) bank. Služby • solventnost • schopnost banky dostát svým běžným závazkům (vůči dodavatelům, zaměstnancům, státu,…) • likvidita • schopnost banky běžně vyplácet vklady svých klientů Tyto cíle jsou často značně protichůdné, poskytování rizikových úvěrů s vyšším úročením může bance přivodit 12.4.2012 42 nedostatečnou likviditu,…


Pojištění vkladů u bank • vklady fyzických a právnických osob v tuzemských bankách jsou dle Zákona o bankách pojištěny u Fondu pojištění vkladů se sídlem v Praze • pojištění je uzavřeno už ve chvíli uzavření příslušné smlouvy na daný vklad s příslušnou bankou • vklady v pobočkách zahraničních bank jsou pojištěny v zemi, kde má sídlo mateřská banka (jde-li o zemi EU, je vklad pojištěn stejně jako v ČR) • pojištěny jsou vklady na běžných účtech, spořící účty (též stavebního spoření), vkladní knížky – vše u bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen • vklady jsou pojištěny 100% bez spoluúčasti, maximálně však do výše 100.000 EUR na jednoho klienta u jedné banky • fond vyplácí pojištěné vklady do 20 prac. dnů od data 12.4.2012 vydání oznámení o platební neschopnosti 43 banky


Česká národní banka a€její monetární politika 12.4.2012

Charakteristika ČNB • ČNB je ústřední bankou České republiky, vznikla 1. ledna 1993 (po rozdělení SBČS) • Postavení ČNB je dáno především Ústavou České republiky a Zákonem o ČNB • ČNB je veřejnoprávní subjekt se sídlem v Praze a sedmi regionálními pobočkami (Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Brno, Ostrava) • v čele ČNB stojí guvernér • Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada (vč. guvernéra 7členná) • Základním cílem ČNB je zabezpečení cenové stability a není-li tím dotčen základní cíl, také obecná hospodářská politika ČR


12.4.2012

45

Funkce ČNB • Emisní funkce • jediná instituce v ČR, která má právo emitovat hotovostní peníze • spravuje zásoby oběživa, organizuje dodávky peněz od výrobců, uschovává a likviduje neplatná/vyřazená platidla • zajišťuje výměnu poškozených bankovek a mincí,... • Banka bank • vede účty obchodních bank, na nichž jsou dobrovolné i povinné vklady těchto bank (tzv. povinné min. rezervy) • poskytuje jiným bankám úvěry („věřitel poslední instance“) • Stanovuje podmínky a pravidla činnosti obchod. bank • Banka státu • vede účty vlády a státních institucí 12.4.2012• spravuje státní dluh a devizové rezervy46


Monetární politika ČNB • hlavním cílem ČNB je zabezpeční cenové stability (dříve se uvádělo „zabezpečení měnové stability“, po vstupu do EU je hlavní cíl = cenová stabilita směřován „dovnitř“ ČR) • cenová stabilita je jeden z nejdůležitějších prorůstových faktorů ekonomiky, cenová nestabilita (vysoká/nestabilní inflace) má negativní vliv na hospodářský růst • monetární politika je potom souhrn záměrů a opatření při řízení • úvěrových • depozitních • devizových • a dalších peněžních činností bankovních
i nebankovních ekonomických subjektů

12.4.2012

47

44

Režimy měnové politiky 1/3 Cílování měnového kurzu • vhodné pro malé otevřené ekonomiky typu ČR • jde o udržování stabilního kurzu Kč vůči zvolené zahraniční měně • dosahuje se změnou úrokových sazeb ČNB či přímými intervencemi ve prospěch/neprospěch české měny na finančních trzích • kurz může být na zahr. měnu pevně fixován, mohou být uplatňována tzv. fluktuační pásma, aplikován režim řízeného nebo tzv. „dirty“ floatingu • v posledních dvou případech by nechávala ČNB kurz Kč volně plynout s případnými občasnými zásahy (intervencemi)


12.4.2012

48

Režimy měnové politiky 2/3 Cílování peněžních agregátů • jde o režim ovlivňování množství peněžních prostředků v oběhu • Důvodem je existence vztahu množství peněz v ekonomice a inflace • Peněžní agregáty jsou: M1 = oběživo + vklady na viděnou M2 = M1 + termínované vklady + vklady v cizích měnách L = M2 + krátkodobé cenné papíry • Za nejdůležitější se považuje agregát M2, neboť jeho vývoj má nejblíže k obecnému ekonomickému vývoji


Režimy měnové politiky 3/3 Cílování inflace • nejnovější způsob zajišťování cenové stability • používá se od 90. let minulého století • spočívá ve vyhlášení inflačního cíle, který chce ČNB dosáhnout • už tento samotný fakt může působit na inflační očekávání ekonomických subjektů • od ledna 2010 je stanoven inflační cíl ve výši 2 % Kromě tří výše uvedených režimů realizuje ČNB ještě tzv. režim s implicitní nominální kotvou, který spočívá v plnění určité veličiny interně přijaté v rámci ČNB. Sledování této veličiny nemusí být známé veřejnosti.


12.4.2012

49

12.4.2012

Nástroje měnové politiky Jde o opatření, která ovlivňují zejména množství peněz v oběhu: • operace na volném trhu, kterými ČNB usměrňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice, nejčastěji formou tzv. repo operací (zajištění peněžité pohledávky ČNB převodem cenných papírů). Prodává-li ČNB cenné papíry (jiným bankám), snižuje se měnová báze a naopak. • automatické facility umožňují bankám, aby si „přes noc“ u ČNB uložily nebo naopak vypůjčili „přebytečnou likviditu“ • povinné minimální rezervy je určité procento z vkladů klientů obchodních bank, které musí tyto banky udržovat na účtech ČNB • správa devizových rezerv není přímo nástrojem měn. politiky, umožňuje státu platit své závazky v devizách


12.4.2012

51

50

Úrokové sazby ČNB Při naplňování cílů monetární politiky využívá ČNB tyto své úrokové sazby (stav k 13. 4. 2012): • 2T Repo sazba (0,75 %) se používá při repo operacích, tj. banka převezme od obchodních bank přebytečnou likviditu, předá jim cenné papíry a po 14 dnech (2Týdny) vrátí peněžní prostředky + úrok • Diskontní sazba (0,25 %) někdy označovaná jako základní úrok. sazba v ekonomice, je to obvykle dolní mez pro úročení automatických facilit • Lombardní sazba (1,75 %) je naopak horní mez úročení automatických facilit




12.4.2012

52

Fiskální politika - definice

Základní principy fiskální politiky státu 12.4.2012

53

• fiskální politika je součástí hospodářské politiky státu • narozdíl od od monetární politiky, které pečuje o cenovou stabilitu, je fiskální politika zaměřena na – strukturu veřejných výdajů – příjmy státního rozpočtu (zejm. daňové) • stejně jako monetární politika má fiskální politika za účel ovlivnit vývoj ekonomiky dané země • ekonomický směr výrazně akcentující fiskální politiku jako možnost státu ovlivňovat ekonomiku země, se stalo keynesiánství (John Maynard Keynes, 1883 – 1946, britský ekonom) • keynesiánství jako ekonomický směr fungovalo proti hospodářským krizím, od 60. let 20. století naráželo na kritiku monetaristů


12.4.2012

54

Druhy fiskální politiky Dle poměru příjmů a výdajů státního rozpočtu se rozlišují tři hlavní druhy fiskální politiky státu: • expanzivní fiskální politika, kdy veřejné výdaje jsou vyšší než vybrané daně; vzniká tak schodkový státní rozpočet a roste veřejný dluh; obhájci tohoto druhu fiskální politiky argumentují stimulací výkonu ekonomiky • neutrální fiskální politika, kdy se veřejné výdaje rovnají vybraným daním, jde prakticky o nerealizovatelný ideál • restriktivní fiskální politika, kdy veřejné výdaje jsou nižší než vybrané daně a klesá tím veřejný dluh




12.4.2012

55

Nástroje fiskální politiky Vláda může k ovlivňování své fiskální politiky používat zejména tyto nástroje • daně (+ parafiskální fondy) – jde o příjmovou stránku rozpočtu, daně jsou povinné nenávratné neekvivalentní platby do SR, parafiskálními fondy se obvykle rozumí platby na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění • vládní výdaje – součást výdajové stránky rozpočtu, jde o nákup zboží a služeb vládou např. pro účely „provozu státu“ • transfery – výdajová stránka rozpočtu, platby od státu směrem k soukromým subjektům (dotace podnikům, podpora v nezaměstnanosti, státní dávky,...) • automatické stabilizátory – působí automaticky na příjmové straně rozpočtu, např. progresivní daň z příjmů • záměrná opatření – krátkodobá či jednorázová opatření, např. změny daňových sazeb, změna struktury výdajů,...


12.4.2012

56

Fiskál. vs. monetár. politika Z výše uvedených základních informací o fiskální a€monetární politice plyne: • monetární politika má za cíl péči o cenovou stabilitu • monetární politiku provádí v ČR Česká národní banka, která je oficiálně nezávislá na aktuální politické reprezentaci (vládě) země • to je mimo jiné zajišťováno též jiným funkčním obdobím členů bankovní rady ČNB a jiným intervalem voleb do PS PČR • fiskální politika má za cíl ovlivňovat ekonomiku zásahy vlády do příjmů a výdajů veřejných rozpočtů • provádí ji vláda ČR • může být v rozporu s monetární politikou

12.4.2012

57




“Magický čtyřúhelník“

12.4.2012

Magický čtyřúhelník 1/2 Tzv. magický čtyřúhelník se používá při hodnocení úspěšnosti vývoje hospodářské politiky vlády. Má tyto „vrcholy“: • velikost a tempo růstu celkového produktu (měří se ukazatelem hrubý domácí produkt) • stabilita cen (měří se ukazatelem míra inflace) • vyrovnanost dovozů a vývojů (měří se ukazatelem bilance zahraničního obchodu) • velikost a struktura nezaměstnanosti (měří se ukazatelem míra nezaměstnanosti) Magický čtyřúhelník vyjadřuje nejen vývoj a stav hospodářské politky vlády, ale také skutečnost, že sledovaní jednoho cíle hospodářské politky obvykle vede k zhoršení stavu jiného cíle.

12.4.2012

59




58

Magický čtyřúhelník 2/2 Graficky se magický čtyřúhelník (či „víceúhelník“) znázorňuje např. takto:

Zdroj: Jílková, E.: Ekonomie vědy a výzkumu. Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s., Olomouc, 2010

12.4.2012

60

Ekonomický růst (HDP) 1/2

Ekonomický růst (HDP) 2/2

• Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobená za dané období na daném území. • Existují různé metody výpočtu HDP (značně zjednodušeno): – produkční metoda zjištěná součtem tzv. přidané hodnoty jednotlivých odvětví a tzv. čistých daní na produkty – výdajová metoda vychází z úvahy, že výdaj za zboží cena tohoto zboží, zjišťují se tedy tzv. agregátní výdaje

• Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vyrobená za dané období na daném území. • Existují různé metody výpočtu HDP (značně zjednodušeno): – produkční metoda zjištěná součtem tzv. přidané hodnoty jednotlivých odvětví a tzv. čistých daní na produkty – výdajová metoda vychází z úvahy, že výdaj za zboží cena tohoto zboží, zjišťují se tedy tzv. agregátní výdaje

(Agregátní výdaje = spotřeba + investice + vládní výdaje + čistý vývoz)

(Agregátní výdaje = spotřeba + investice + vládní výdaje + čistý vývoz)

– důchodová metoda vychází z úvahy, že každý výdaj v ekonomice je zároveň něčí příjem, sčítají se tedy celkové příjmy Za 4. čtvrtletí 2011 byl růst HDP 0,6 % (údaj z 3/2012) Predikce vývoje HDP (údaje z 2-3/2012): 2012: 0,2 % (MFČR), 0,0 % (ČNB) 2013: 1,3 % (MFČR), 1,9 % (ČNB) 12.4.2012 61

– důchodová metoda vychází z úvahy, že každý výdaj v ekonomice je zároveň něčí příjem, sčítají se tedy celkové příjmy Za 4. čtvrtletí 2011 byl růst HDP 0,6 % (údaj z 3/2012)





12.4.2012

Platební bilance 1/2 • Platební bilance zahraničního obchodu se obvykle charakterizuje jako peněžní vyjádření vzájemných transakcí mezi danou zemí (např. ČR) a jejími zahraničními partnery • Sleduje se obvykle za účetní rok, sestavuje ji ČNB • Zjednodušeně zahrnuje především – Obchodní bilanci, tj. dovoz a vývoz zboží – Bilanci služeb, tj. jejich dovoz a vývoz – Příchozí a odchozí zahraniční investice – Další finanční přesuny mezi zeměmi • Saldo platební bilance je obvykle chápáno jako rozdíl příjmů a výdajů příslušné části platební bilance – Aktivní saldo znamená, že příjmy byly vyšší než výdaje („více se vyvezlo než dovezlo“) – Pasivní saldo znamená situaci obrácenou • Ideální stav je vyrovnaná platební bilance • Stát může tento stav podporovat cly, kvótami, subvencemi


12.4.2012

63

62

Platební bilance 2/2

12.4.2012

64

Inflace 1/2 • Inflací se obecně rozumí růst všeobecné cenové hladiny v čase (opakem inflace je tzv. deflace, tj. pokles cenové hladiny) • Pro měření inflace se používá např. tzv. index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index) • CPI vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru výrobků a služeb, tzv. spotřebního koše • Spotřební koš je dán několika stovkami produktů a služeb, každá položka má jinou váhu (cca 700 položek) • Spotřební koš zahrnuje potraviny, nepotravinářské zboží, zboží a služby pro dopravu a volný čas, vzdělávání, ubytování, stravování, osobní služby,... • extrémní případy inflace (tzv. pádivá inflace či hyperinflace) způsobují rozpad peněžního systému a zhrocení základních ekonomických vazeb, peníze jsou nahrazovány naturální směnou


12.4.2012

65

Inflace 2/2 • Inflace v ČR dosahuje dlouhodobě výše v řádech jednotek procent • Průměrný roční index spotřebitelských cen (zdroj: ČSÚ):

12.4.2012

66




Nezaměstnanost 1/3 • Nezaměstnanost je obecně situace, kdy daná osoba (skupina osob), která je schopná a ochotná pracovat, nemůže najít placené zaměstnání • Měří se pomocí míry nezaměstnanosti ze vztahu míra nezaměstnanosti (v %) = = počet lidí bez práce/celkový počet pracovních míst (sil) • Nezaměstnanost má obvykle některé složky, a to – dobrovolná nezaměstnanost – osoba setrvává bez práce dobrovolně, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu – Frikční nezaměstnanost – osoba je bez práce jen na krátkou dobu, než si najde novou práci – Strukturální nezaměstnanost – např. v daném oboru, regionu – cyklická nezaměstnanost – souvisí s hosp. cyklem, 12.4.2012 v recesi větší, v konjunktuře menší 67


Nezaměstnanost 2/3 • Přirozená míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti, nezahrnuje cyklickou nezaměstnanost • Tradiční důvody nezaměstnanosti – nedokonalosti na trhu práce – nedostatečná informovanost o prac. místech – mzdová rigidita (strnulost) – podpory v nezaměstnanosti a jiné vládní transfery – tlak odborových organizací (zejm. na zvýšení mzdy) • Aktuální míra nezaměstnanosti v ČR se pohybuje (2009 – 2011) kolem 7 %




12.4.2012

68

Nezaměstnanost 3/3

Hospodářský cyklus

12.4.2012

69

12.4.2012

Hospodářský cyklus 1/2

70

Hospodářský cyklus 2/2

• Hospodářským cyklem se obvykle rozumí kolísání vývoje ekonomiky kolem určitého dlouhodobého trendu • Toto kolísání je často měřeno pomocí HDP • cyklus je obvykle chápán jako (pravidelné) střídání období relativního růstu a relativního poklesu • Fáze hospodářského cyklu se tradičně označují: – expanze (konjunktura) – růst HDP, tj. produkce – vrchol – růst se zpomaluje a následně zastavuje – recese – pokles ekonomiky, menší firmy odcházejí z trhu (též krachují) – deprese, krize – během ní se zvyšuje podíl na trhu v podnicích, které přežily recesi, tyto podniky zvyšují produkci a proces se opakuje


12.4.2012

71

12.4.2012

72

Konec témat 2. konzultace 13. 4. 2012

12.4.2012

73