Účtování cenných papírů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Účtování cenných papírů Diplomová práce

Autor:

Bc. Alena Lásková, DiS. Finance

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Alena Klumparová

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 26. dubna 2010

Alena Lásková

2

Anotace práce Tématem diplomové práce je účtování cenných papírů. Za cíl jsem si vytýčila vyjmenovat druhy cenných papírů, vybrané cenné papíry blíže definovat a ukázat na názorných příkladech jejich účtování. Nejprve se ve své práci věnuji cenným papírům všeobecně, dále se zmiňuji o jejich legislativní úpravě, o různých způsobech členění cenných papírů a jejich druzích. Pro zachycení cenných papírů do účetnictví je především důležité jejich ocenění a to jak dle české legislativy tak i dle IFRS. V krátkosti zmiňuji rozdíly mezi účetnictvím dle IFRS i českých zákonů. Upozorňuji na existující rozdíly při účtování cenných papírů u podnikatelů a finančních institucí. Ve své práci ukazuji na příkladech účtování cenných papírů oběma způsoby. V závěru práce se zaměřuji na výnosy plynoucích z cenných papírů a různé možnosti jejich zdanění. Annotation The subject of the thesis is the accounting of securities. The aim is to name the kinds of securities, to specify some chosen securities, and to give some illustrative examples of their accounting. Firstly, the thesis deals with securities in general, then it refers to their legislative regulation and also to different ways of dividing securities as well as their kinds. Keeping a record of securities in accounting is mainly important for their appraisal according to the Czech legislation and also under IFRS. I briefly mention the differences between the accounting under IFRS and also Czech law. I point out some existing differences when accounting securities with entrepreneurs and financial institutions. My thesis presents some examples of accounting securities in both ways. Finally, I concentrate on the profit resulting from securities and different possibilities of their taxation.

3

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 6 1

2

Legislativní normy a druhy cenných papírů ........................................................ 7 1.1

Mezinárodní normy upravující finanční oblast ................................................ 7

1.2

Zákony regulující cenné papíry v ČR ............................................................... 8

1.3

Základní pojmy a dělení cenných papírů........................................................ 10

1.4

Druhy cenných papírů .................................................................................... 15

Ocenění cenných papírů a zásady účtování dle IFRS ....................................... 21 2.1

Ocenění cenných papírů dle českých norem .................................................. 21

2.1.1

Ocenění cenných papírů a podílů při pořízení ............................................ 22

2.1.2

Ocenění cenných papírů a podílů k rozvahovému dni ............................... 22

2.1.3

Ocenění cenných papírů a podílů při úbytku .............................................. 25

2.1.4

Převody cenných papírů mezi skupinami ................................................... 26

2.2 3

Zásady účtování dle IFRS .............................................................................. 28

Účtování a vykazování cenných papírů ve finančních institucích ................... 31 3.1

Operace s cennými papíry na vlastní účet ...................................................... 31

3.1.1

Účtování majetkových cenných papírů ...................................................... 32

3.1.1.1

Majetkové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů

a výnosů ............................................................................................................ 32 3.1.1.2

Majetkové cenné papíry realizovatelné .............................................. 35

3.1.1.3

Majetkové účasti ................................................................................. 37

3.1.2

Účtování dluhových cenných papírů .......................................................... 43

3.1.2.1

Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů . ............................................................................................................ 43

3.1.2.2

Dluhové cenné papíry realizovatelné ................................................. 45

3.1.2.3

Dluhové cenné papíry držené do splatnosti ........................................ 47

3.2

Operace s cennými papíry pro klienta ............................................................ 48

3.2.1

Obstarání cenných papírů pro klienta ......................................................... 49

3.2.2

Úschova cenných papírů............................................................................. 50 4

3.2.3 4

Správa cenných papírů ............................................................................... 51

Účtování a vykazování cenných papírů u podnikatelů ..................................... 54 4.1

Účtování majetkových cenných papírů .......................................................... 54

4.1.1

Účtování krátkodobého majetkového cenného papíru ............................... 54

4.1.1.1

Krátkodobé majetkové cenné papíry k obchodování ......................... 55

4.1.1.2

Realizovatelné krátkodobé majetkové cenné papíry .......................... 56

4.1.2

Účtování dlouhodobého majetkového cenného papíru .............................. 58

4.1.2.1

Majetkové účasti ................................................................................. 58

4.1.2.2

Realizovatelné dlouhodobé majetkové cenné papíry ......................... 65

4.2

5

Účtování dluhových cenných papírů .............................................................. 66

4.2.1

Účtování krátkodobého dluhového cenného papíru ................................... 66

4.2.2

Účtování dlouhodobého dluhového cenného papíru .................................. 68

4.2.3

Účtování směnek ........................................................................................ 70

Zdanění výnosů z cenných papírů....................................................................... 73

Závěry a doporučení..................................................................................................... 78 Seznam použité literatury ............................................................................................ 82 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 85 Přílohy ........................................................................................................................... 86

5

Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila účtování cenných papírů. Mým cílem je vyjmenovat druhy cenných papírů a některé blíže popsat. Následně uvádím zásady účtování a dále způsoby účtování cenných papírů. Práci zakončuji kapitolou o zdanění cenných papírů. V první kapitole se věnuji legislativním normám upravující cenné papíry a jejich účtování v České republice i v EU. Z vyjmenovaných zákonů jsem si zvolila tři normy, o kterých se více rozepisuji. Zde najdeme i základní informace o cenných papírech a jejich rozdělení. Dovoluji si v této části vyjmenovat i druhy cenných papírů, z nichž jsem si vybrala čtyři, které blíže popisuji a vysvětluji. V druhé kapitole se zabývám problematikou ocenění cenných papírů dle české legislativy. Rozepisuji se všeobecně o mezinárodních normách IAS/IFRS a dále i o rozdílech mezi IAS/IFRS a českou legislativou. Účetnictví u podnikatelských subjektů se liší od účetnictví finančních institucí, a proto ve své práci názorně ukazuji účtování cenných papírů oběma způsoby, nejprve dle předpisů pro finanční instituce a následně i dle podnikatelských předpisů. V poslední kapitole se věnuji výnosům z cenných papírů a způsobům jejich zdanění.

6

1 Legislativní normy a druhy cenných papírů Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala cenné papíry a jejich účtování. V úvodu své práce se stručně zmiňuji o jejich zákonných úpravách a regulacích v rámci legislativy v ČR i EU.

1.1

Mezinárodní normy upravující finanční oblast

Cenné papíry jsou upravovány různými normami, příkladem jsou mezinárodní účetní standardy, podle nichž se řídí české společnosti, které mají cenné papíry kótovány a tedy i obchodovány na evropských burzách. Mezinárodní účetní standardy upravující finanční nástroje1  IAS 32 Finanční nástroje: zveřejňování a vykazování Prvně nabyla norma účinnosti v roce 1996. Jedním z jejích požadavků bylo zveřejňování aktiv i závazků v reálných hodnotách a to bez ohledu na způsob ocenění v rozvaze. Norma mimo jiné definuje finanční nástroje a aktiva, dále definuje požadavky na jejich zveřejnění, a to i s informacemi o podstupovaném riziku.  IAS 39 Finanční nástoje: účtování a oceňování Norma nabyla účinnosti v roce 2001. Tato norma sjednocuje účetní zachycení finančních nástrojů. Dále definuje principy oceňování finančních aktiv, jejich klasifikaci spolu s požadavky na ocenění u jednotlivých skupin. Definuje i postup jejich účtování a stanovuje způsoby zjištění reálné hodnoty. Řeší používání reálných hodnot, důvodem je snaha zabránit prodeji aktiv s nerealizovanými zisky nebo naopak držení aktiv s nerealizovanými ztrátami.  IAS 30 Zveřejňování informací v účetních závěrkách bank a obchodních finančních institucích Norma byla nahrazena v roce 2007 normou IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování.

1

Zdroj: Jílek, Josef. Účetnictví bank a finančních institucí 2009. str. 63-102 – vlastní úpravy

7

IFRS 7, nahrazuje IAS 30, ukládá mimo jiné za povinnosti účetním jednotkám zveřejňovat informace o významu finančních nástrojů, informace o jejich rizicích, v rozvaze zveřejňovat finanční aktiva k prodeji, finanční aktiva v reálné hodnotě, investice držené do splatnosti a informace o reklasifikaci finančních aktiv.

1.2

Zákony regulující cenné papíry v ČR

V České republice jsou cenné papíry regulovány zákony i vyhláškami. Uvádím zde pouze některé, další budou uvedeny v příloze. Cenné papíry jsou regulovány: A. zákonem o cenných papírech č. 591/1992 Sb. Jde o základní normu upravující cenné papíry, jimiž dle tohoto zákona jsou akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladištní listy. V zákoně najdeme také úpravu vydání cenného papíru. V zákoně o cenných papírech dále můžeme nalézt definovanou komisionářskou smlouvu, na základě níž komisionář zajišťuje pro klienta nákupy nebo prodeje cenných papírů. Jsou zde zmíněny i základní práva a povinnosti komisionáře i komitenta. Další smlouvy uvedené v zákoně, které lze uzavřít k obstarání nákupu nebo prodeje cenných papírů, jsou mandátní smlouva, smlouva o zprostředkování koupě nebo prodeje. Zákon dále uvádí možnost správy nebo úschovy cenných papírů jinou osobou než vlastníkem a to na základě smluv o úschově nebo o správě. Ve smlouvě o úschově se schovatel zavazuje pouze k uložení cenných papírů. A ve smlouvě o správě se správce zavazuje činit úkony spojené s právy vyplývající z držení cenného papíru. B. zákonem o dluhopisech č. 530/1990 Sb. Zákon o dluhopisech je norma upravující dluhopisy vydané v České republice. Emitentem dluhopisů může být právnická osoba nebo osoba fyzická podnikající jako banka na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, která podniká na území ČR na základě jednotné bankovní licence. 8

Aby dluhopis mohl být vydán v ČR, musí schválit Česká národní banka emisní podmínky, které jsou v zákoně specifikovány. Mezi emisní podmínky patří například údaje o podobě dluhopisu, lhůta pro upisování emise dluhopisu, způsob a místo upisování nebo celková jmenovitá hodnota emise. V normě najdeme i informace k uveřejňování emisních podmínek nebo povinnosti, které má emitent při jejich změně. V zákoně jsou upraveny i zvláštní druhy dluhopisů, mezi něž patří státní dluhopisy, dluhopisy ČNB a hypoteční zástavní listy. C. zákonem směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. Norma obsahuje definici směnky i šeku, upravuje jejich náležitosti, platnost cenného papíru nebo datum jejich splatnosti. V zákoně můžeme najít pojem směnečné rukojemství, které znamená, že za zaplacení směnky ručí další osoba tj. ručitel. Při nezaplacení má majitel cenného papíru právo domáhat se zaplacení směnky po výstavci i ostatních osobách směnečně zavázaných. Některé prameny upravující účtování cenných papírů2  Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. (Dále jen ZoÚ)  Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví: vyhláška č. 500/2002 Sb. – platí pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška je k dnešnímu dni upravena třemi novelami, poslední novelizace – vyhláška č. 469/2008 Sb., vyhláška č. 501/2002 Sb. – pro banky a jiné finanční instituce, vyhláška byla novelizována čtyřikrát, poslední novelizace – vyhláška č. 470/2008 Sb.  České účetní standardy (ČÚS) – jsou vydávány pro jednotlivé účetní jednotky. V ČÚS jsou popsány základní postupy včetně používaných účetních metod. Jsou v nich dále vysvětleny některá ustanovení ZoÚ i prováděcí vyhlášky k ZoÚ. Důležitými standardy vztahujícími se k účtování cenných papírů u podnikatelů, kteří účtují podle vyhlášky 500/2002 Sb., jsou: č. 008 Operace s cennými papíry a podíly, č. 014 Dlouhodobý finanční majetek a č. 016 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry.

2

Zdroj: Lásková, Alena. Odpisy hmotného a nehmotného majetku. str. 7-8 – upravený text

9

1.3

Základní pojmy a dělení cenných papírů

Pojem cenný papír v naší legislativě vysvětlen není, většina definic, jimiž se cenné papíry definují, jsou velmi nepřesné, neboť definují spíše konkrétní cenný papír nežli celou skupinu. Lze říci, že cenný papír představuje pohledávku vlastníka cenného papíru vůči jeho emitentovi nebo podíl vlastníka cenného papíru na majetku emitenta (společnosti). „Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj stanovený zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele.“3 Členění cenných papírů 1)

Rozdělení cenných papírů dle emise4 A. Veřejná Při veřejné emisi jsou cenné papíry prostřednictvím veřejně uveřejněné nabídnuty ke koupi veřejnosti, například v novinách nebo odborném tisku. B. Soukromá Soukromá emise je nabídnuta pouze malé skupině investorů.

Emisi cenných papírů lze provést dvěma způsoby: a) vlastní emise Při vlastní emisi emitent všechny úkony související s emisí cenných papírů zajišťuje vlastními silami. b) cizí emise Emise cizí probíhá přes zprostředkovatele většinou jím je finanční instituce. Míra angažovanosti zprostředkovatele na prodeji emise závisí na smlouvě uzavřené mezi bankou a emitentem.

3 4

Zdroj: Zákon o cenných papírech č. 591/1992 Sb. § 5 - citace Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenn%C3%BD_pap%C3%ADr – staženo dne 30.9.2009, upravený text

10

2)

Rozdělení cenných papírů dle formy5 A.

Zaknihovaný cenný papír Cenný papír nemá materializovanou podobu, existuje pouze jako záznam v evidenci, který je veden vždy na jméno. V ČR je tato evidence vedena ve Středisku cenných papírů.

B.

Listinný cenný papír Listinný cenný papír existuje fyzicky, Je to dokument představující pohledávku vůči vystaviteli. Listinné cenné papíry lze vydat ve třech formách:6 a)

cenný papír na jméno Na listině cenného papíru je uvedeno jméno majitele. V případě změny majitele je nutné vždy sepsat smlouvu o postoupení práv na nového majitele. Cenný papír na jméno patří mezi ukládací cenné papíry.

b)

cenný papír na doručitele Za majitele cenného papíru je považována osoba, která cenný papír předloží. U této formy odpadají obtíže s převodem cenného papíru na nového majitele, neboť se převod nikde na cenném papíru neeviduje a tudíž je snadněji obchodovatelný. Při převodu se sepisuje pouze kupní smlouva. Cenný papír na doručitele patří mezi cirkulační cenné papíry.

c)

cenný papír na řad Na cenném papíře je uvedeno jméno majitele, ale na rozdíl od cenného

papíru

na

majitele

se

převádí

rubopisem

(indosamentem). Převod rubopisem se provede pouze uvedením jména nového majitele na rub listiny. Cenný papír na řad patří mezi cirkulační cenné papíry.

5 6

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenn%C3%BD_pap%C3%ADr – staženo dne 30.9.2009, vlastní úpravy Zdroj: http://www.cennypapir.cz/deleni-cennych-papiru/ - staženo dne 30.9.2009, vlastní úpravy http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenn%C3%BD_pap%C3%ADr - staženo dne 30.9.2009, vlastní úpravy

11

3)

Rozdělení cenných papírů dle druhu resp. obsahu7 A.

Majetkové cenné papíry Majetkové

cenné

papíry

představují

vlastnické

právo

z podílu

investovaného kapitálu a je s nimi spojeno právo podílu na zisku. Do této skupiny řadíme například akcie, zatímní listy nebo listy podílové. B.

Dluhové cenné papíry Tyto cenné papíry vyjadřují vztah mezi věřitelem a dlužníkem v němž se dlužník zavazuje odkoupit v době splatnosti (maturity, dospělosti) cenný papír zpět. Do této skupiny patří například dluhopisy nebo směnky.

C.

Cenné papíry dispozičního charakteru Jde o cenné papíry, s nimiž je spojeno vlastnické právo ke zboží uvedené na cenném papíru nebo právo s ním disponovat. Příkladem těchto cenných papírů jsou zemědělské skladištní listy nebo náložné listy. Ve své práci se těmito cennými papíry dále zabývat nebudu.

4)

Rozdělení cenných papírů dle obchodovatelnosti8 A.

Neobchodovatelné cenné papíry

B.

Kótované cenné papíry a)

veřejně kotované S cennými papíry veřejně kotovanými lze obchodovat na burze nebo na odborném organizovaném trhu.

b)

neveřejně kotované Cenný papír není obchodován na veřejném trhu, a tudíž není na něm ani stanovována jeho cena.

7 8

Zdroj: Strouhal, Jiří. Účetnictví cenných papírů.str. 2-4 – vlastní úpravy Zdroj: Strouhal, Jiří. Účetnictví cenných papírů.str. 2-4 – vlastní úpravy

12

5)

Rozdělení cenných papírů dle splatnosti9 A. Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek je majetek, který má splatnost kratší než dvanáct měsíců. Řadíme mezi něj například směnky, šeky nebo státní pokladniční poukázky. Krátkodobé cenné papíry dělíme podle účetního hlediska: A. cenné papíry k obchodování Do této skupiny řadíme cenné papíry, které účetní jednotka nakoupila za účelem obchodování v krátkém období maximálně 12 měsíců (akcie, dluhopisy, směnky). B. dluhové cenné papíry držené do splatnosti Mezi ně patří krátkodobé dluhové cenné papíry, které účetní jednotka drží do doby splatnosti, jež je kratší než 12 měsíců. C. realizovatelné krátkodobé cenné papíry a podíly Realizovatelné krátkodobé cenné papíry jsou cenné papíry a podíly, u kterých není znám účel. D. vlastní akcie a podíly Na

přechodnou

dobu

akciová

společnost

koupí

vlastní

akcie

nebo společnost s ručením omezeným získá vlastní podíly. V rozvaze hodnota těchto podílů snižuje základní kapitál. E. vlastní dluhopisy Držba vlastních dluhopisů je možná pouze na přechodnou dobu. Cenné papíry zanikají jejich splatností nebo rozhodnutím účetní jednotky. Držené vlastní dluhopisy v rozvaze snižují položku vydané dluhopisy.

9

Zdroj: Šebestíková, Viola. Účetní operace kapitálových společností. str. 199-202 – vlastní úpravy

13

B. Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek je majetek, který má splatnost delší než dvanáct měsíců. Mezi dlouhodobé cenné papíry patří například dluhopisy nebo akcie. Dlouhodobý finanční majetek se neopotřebovává a z tohoto důvodu je i dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. v § 56 odst. 9 vyloučen z odpisování. Dlouhodobé cenné papíry dělíme dle účetního hlediska: A. majetkové účasti Majetkové účasti jsou cenné papíry představující: -

podíly v ovládaných a řízených osobách ovládaná nebo řízená osoba je společnost, která je řízena jinou společností pomocí vlastnictví rozhodujícího nebo majoritního podílu. Teoreticky se jedná o podíl větší než 40% z vydaných cenných papírů nebo upsaných podílů, pokud není známa jiná osoba vlastnící větší podíl,

-

podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem účetní jednotka

zařadí

cenné papíry do skupiny

podíl

pod podstatným vlivem vlastní-li podíl na společnosti menší než 40% ale zároveň větší než 20%. B. dluhové cenné papíry držené do splatnosti Dluhové cenné papíry jsou cenné papíry, které má účetní jednotka v úmyslu držet do doby splatnosti, která je delší než dvanáct měsíců. C. realizovatelné dlouhodobé cenné papíry a podíly Realizovatelné cenné papíry patří mezi dlouhodobé cenné papíry, u kterých nevlastní účetní jednotka podstatný vliv ani podíl v ovládaných a řízených osobách. Jde o podíl na společnosti pod 20%, tj. menšinový, nebo u nichž není znám účel. Cenné papíry lze také dělit na zastupitelné cenné papíry. Jde o cenné papíry stejného druhu, které byly vydány stejnou osobou ve stejné formě a pokud z nich vznikají majitelům stejná práva a povinnosti. Ostatní papíry jsou nezastupitelné. 14

1.4

Druhy cenných papírů

Cenné papíry dělíme na následující druhy:10 a) akcie b) zatímní listy c) poukázky na akcie d) podílové listy e) dluhopisy f) investiční kupóny g) kupóny h) opční listy i) směnky j) šeky k) náložné listy l) zemědělské skladištní listy Z výše uvedených cenných papírů jsem si vybrala čtyři cenné papíry, které na následujících stránkách blíže charakterizuji. Akcie11

1.

Akcie je majetkový cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře, kterými se rozumí: -

právo podílet se na řízení akciové společnosti prostřednictvím hlasování na valné hromadě,

-

právo podílet se na zisku prostřednictvím vyplácených dividend,

-

právo na podíl na likvidačním zůstatku při zániku společnosti.

Tento cenný papír je vydáván buď v listinné nebo v zaknihované podobě. Akcie v listinné podobě může znít na jméno nebo na majitele. Akcie v zaknihované podobě jsou evidovány na účtu majitele. V ČR jsou tyto účty vedeny ve Středisku cenných papírů.

10 11

Zdroj: Zákon o cenných papírech č. 591/1992 Sb. § 1 – citace Zdroj: Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. § 154 - § 220 – vlastní úpravy http://www.cennypapir.cz/akcie/ - staženo dne 5.10.2009, vlastní úpravy

15

Druhy akcií: -

kmenové akcie kmenová akcie je cenný papír, který zaručuje akcionáři výše zmíněná práva,

-

prioritní akcie s touto akcií je spojeno právo na přednostní vyplacení dividendy a podílu na likvidačním zůstatku. O proti této výhodě bývá ve stanovách společnosti omezeno hlasovací právo jejich majitelů,

-

zaměstnanecké akcie zaměstnanecká akcie je určená ke koupi zaměstnanci, které podíl na společnosti motivuje k vyšší efektivitě.

Akcie jsou cenné papíry, které akciová společnost emituje při vzniku společnosti nebo v případě navýšení základního kapitálu, jako jeden ze způsobů získání dodatečného kapitálu pro podnikání. Jmenovitou (nominální) hodnotou se rozumí hodnota, v níž je cenný papír vystaven a jež je uveden na listinném cenném papíru. Součet jmenovitých hodnot akcií se rovná hodnotě základního jmění. Cenný papír se prvnímu majiteli prodává při emisi na primárním trhu za emisní kurz, který se může lišit od ceny nominální. Je-li emisní kurz vyšší než nominální hodnota, pak vzniká emisní ážio, které zvyšuje vlastní kapitál, a které se účtuje na samostatný účet Emisní ážio. Pokud je emisní kurz nižší, pak vzniká emisní disážio snižující vlastní kapitál. V případě, že cenný papír je veřejně obchodovatelný, například kótovaný na burze, pak se dalšímu majiteli prodává za tržní hodnotu nebo hodnotu domluvenou mezi smluvními stranami. Tržní cena je stanovená pouze u cenných papírů, které se na burze obchodují. Cenu určuje tuzemská nebo zahraniční burza nebo jiný regulovaný trh. Naopak cenné papíry veřejně neobchodovatelné se prodávají za dohodnutou cenu smluvní. Cena veřejně není stanovována, neboť burzy tyto cenné papíry nekótují. Akcie nemá splatnost na rozdíl od cenných papírů dluhových. 16

Akciová společnost vydává při založení společnosti upisovateli zatímní listy a to v případě, že byla společnost již zapsána do obchodního rejstříku, ale upisovatel ještě nesplatil celou jmenovitou hodnotu akcií, ke které se upsal. Zatímní list je cenný papír, se kterým jsou spojena stejná práva, jaká vyplývají z akcií, jež nahrazuje. 2.

Dluhopis12

Dluhopis nebo-li obligace, je cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky ve jmenovité hodnotě uvedené v dluhopisu a na vyplacení výnosů z něj k určitému datu. Dluhopisy jsou emitovány v listinné nebo zaknihované podobě. Prostřednictvím dluhopisů si emitent zajišťuje dodatečné finanční prostředky ke svému podnikání. Emitovat dluhopisy mohou jen osoby právnické nebo osoba fyzická, která je bankou s místem podnikání na území Evropské unie nebo jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor, a která na území ČR podniká na základě jednotné bankovní licence.13 Emitovaný dluhopis může být vydán, pokud ČNB schválí emisní podmínky. Dluhopis se vydává jako:  neúročený cenný papír Výnos z cenného papíru vzniká rozdílem mezi nominální hodnotou, která bude majiteli vyplacena v den splatnosti, a nákupní cenou. Dluhopis je nakoupen pod pari tedy pod nominální hodnotou.  úročený cenný papír Majiteli bude vyplacena nejen nominální hodnota dluhopisu ale i úrok. Pokud je dluhopis vydán jako úročený cenný papír, pak emitent vyplácí majiteli dluhopisu výnos, který může mít následující podoby:14 a) pevná úroková sazba, b) rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kurzem, c) slosovatelná prémie nebo prémie v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu,

12

Zdroj: Zákon o dluhopisech č. 190/1994 Sb. – vlastní úpravy http://www.cennypapir.cz/dluhopisy/ - staženo 5.10.2009, vlastní úpravy 13 Zdroj: Zákon o dluhopisech č. 190/1994 Sb. § 3 - citace 14 Zdroj: Zákon o dluhopisech č. 190/1994 Sb. § 16 - citace

17

d) pohyblivá (variabilní) úroková sazba odvozená například z jiných úrokových sazeb či výnosů, pohyb devizových kurzů, indexů či cen komodit. S dluhopisem může být spojeno i právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo za akcii. Zvláštním druhem dluhopisů jsou:  hypoteční zástavní listy  státní pokladniční poukázky Hypoteční zástavní list je zvláštním typem dluhopisu, u kterého je nárok na proplacení jmenovité hodnoty dluhopisu a zároveň výnosu z něj. Tento cenný papír je zajištěn dvěma způsoby a to nejen výstavcem, ale zároveň je zajištěn i zástavním právem na nemovitost. Tento cenný papír je vydáván pouze v zaknihované formě. Hypotéční zástavní listy mohou vydávat jen banky, které k tomu získají oprávnění od centrální banky nebo od ministerstva financí. U nás povolení vydává Česká národní banka. Banky musí výtěžek z prodeje hypotéčních zástavních listů používat pouze k poskytování hypotečních půjček. Státní pokladniční poukázka je cenný papír, který slouží ke krytí deficitu státního rozpočtu. Tento cenný papír zní na určitou nominální hodnotu a je splatný za předem stanovenou dobu. Jde o krátkodobý cenný papír. Směnka15

3.

Směnka je listinný cenný papír, který opravňuje jeho majitele požadovat úhradu směnečné částky, která je na směnce uvedena. Směnky slouží jako platební nástroj a jsou dluhovým převoditelným cenným papírem s bezpodmínečným příkazem zaplatit. Směnky se dělí: -

směnku cizí Výstavce přikazuje směnečnému dlužníkovi zaplatit třetí osobě.

15

Zdroj: Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. – vlastní úpravy http://www.cennypapir.cz/smenky/ - staženo 6.10.2009, vlastní úpravy

18

-

směnku vlastní Výstavce se zavazuje zaplatit osobě uvedené na šeku.

Směnka vlastní má následující náležitosti: -

označení směnka v textu listiny

-

bezpodmínečný příkaz zaplatit

-

jméno směnečného dlužníka

-

termín splatnosti

-

místo splatnosti

-

datum a místo vystavení

-

vlastnoruční podpis výstavce

Směnka cizí má náležitosti shodné se směnkou vlastní, pouze k výše zmíněným náležitostem patří navíc ještě jedna náležitost a to osoba směnečníka. Jde o osobu, která má platit, neboť v cizí směnce výstavce přikazuje třetí osobě, tedy směnečníkovi, za tuto směnku zaplatit. Směnku lze převést na jinou osobu indosamentem nebo-li rubopisem. V době splatnosti směnky předloží majitel směnku směnečníkovi k proplacení. Při nezaplacení směnky lze sepsat protest směnky. Šek16

4.

Šek je cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz od výstavce třetí osobě (šekovníkovi), aby za něj zaplatil částku uvedenou na šeku osobě adresované nebo doručiteli šeku. Jeho splatnost je na viděnou tj. při předložení šeku. Druhy šeků: a) šek soukromý Soukromý šek mohou vystavit soukromé osoby nebo firmy. b) šek bankovní Bankovní šek může vystavit pouze banka.

16

Zdroj: Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. – vlastní úpravy http://www.cennypapir.cz/seky/ - staženo dne 6.10.2009, vlastní úpravy

19

Náležitosti šeku: -

slovo šek v textu listiny

-

bezpodmínečný závazek zaplatit

-

částka slovně i čísly

-

osoba dlužníka

-

datum a místo vystavení

-

splatnost

-

dva podpisy výstavce

Lhůty proplacení šeků: -

do 8 dnů je splatný šek, který je vystaven i splatný v jednom státě

-

do 29 dnů je splatný šek, který je vystaven v jednom státě a splatný v jiném na stejném kontinentu

-

do 70 dnů je splatný šek, který je vystaven na jiném kontinentu než je splatný

Zvláštním typem šeku je šek cestovní. Cestovní šek se používá při cestách do zahraničí jako nástroje pro získání hotových peněz. Cestovní šek je vydáván bankami. Jde o cenný papír, s nímž je spojeno právo na vyplacení částky, která je na něm uvedená při jeho předložení. Cestovní šeky se neřídí ustanovením zákona směnečného a šekového jako ostatní šeky, ale je upraven v obchodním zákoníku.

20

2 Ocenění cenných papírů a zásady účtování dle IFRS V předcházející kapitole jsem se cenným papírům věnovala všeobecně a nyní si dovolím blíže rozepsat se o cenných papírech a jejich ocenění. Nejdříve ale ukáži důvody, jaké vedou společnosti nebo nepodnikatelské subjekty k nákupu cenných papírů, a na druhé straně, proč emitovat cenné papíry. Subjekty, které mají přebytek finančních prostředků, se snaží tyto volné prostředky výhodně uložit nebo zhodnotit. Lze volit mezi bezpečným ale méně ziskovým uložením finančních prostředků v bance nebo rizikovějšími ale i výnosnějšími investicemi například do nemovitostí nebo drahých předmětů. Další z možných investic je i nákup cenných papírů. Nakoupí-li cenné papíry podnikatelské subjekty do svého majetku, pak jej musí zaevidovat do účetnictví. Získané cenné papíry nalezneme v rozvaze na straně aktiv, což je strana, kde evidujeme různé formy majetku podniku. Abychom mohli cenné papíry do účetnictví zaevidovat, musíme znát jejich cenu a tu získáme jejich oceněním.

2.1

Ocenění cenných papírů dle českých norem

Účetní jednotka při pořízení cenného papíru před jeho oceněním, musí cenný papír zařadit do jedné z následujících skupin: 1) Krátkodobé cenné papíry 

Cenné papíry k obchodování



Držené cenné papíry držené do splatnosti



Realizovatelné cenné papíry a podíly

2) Dlouhodobé cenné papíry 

Držené cenné papíry držené do splatnosti



Realizovatelné cenné papíry a podíly



Majetkové účasti

Zařazení cenného papíru do výše zmíněných skupin je důležité pro jeho zaevidování do účetnictví. 21

Nakoupené cenné papíry svojí povahou zařaditelné mezi dlouhodobé může účetní jednotka zařadit mezi cenné papíry krátkodobé a to v případě, že je pořídila například jako spekulaci. Důležité pro zařazení cenného papíru do uvedených skupin je tedy počáteční záměr účetní jednotky. „Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.“17

2.1.1 Ocenění cenných papírů a podílů při pořízení18 Nakoupené cenné papíry a podíly se k okamžiku uskutečnění účetního případu oceňují pořizovací cenou, která se skládá z ceny pořízení a dalších nákladů spojených s pořízením. Cena pořízení je cena, za kterou byly cenné papíry nebo podíly pořízeny. Mezi náklady spojené s pořízením patří například poplatky a provize makléřům, burzám, poradcům, platby za právní pomoc související s pořízením cenných papírů, emisní ážio nebo cena uplatněné opce. Součástí pořizovací ceny naopak nejsou náklady související s financováním cenných papírů, tj. úroky z úvěru, dále pak do pořizovací ceny nepatří prémie, diskont, interní nebo správní náklady nebo náklady, které vzniknou s držbou cenných papírů. Nakoupí-li účetní jednotka cenné papíry znějící na cizí měnu, pak pro převod, neboť v účetnictví musí být zaevidovány i v české měně, použije kurs vyhlášený ČNB k okamžiku ocenění. Jsou-li cenné papíry nebo podíly dány účetní jednotce jako nepeněžitý vklad potom se do účetnictví zaevidují v ceně dle posudku znalce. Tato cena se zvyšuje o výši daně z přidané hodnoty z nepeněžitého vkladu, pokud ji vklad podléhá.

2.1.2 Ocenění cenných papírů a podílů k rozvahovému dni Účetní jednotka má za povinnost přecenit majetek ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.19

17

Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. § 19 odst. 7 - citace Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. § 24 - § 28 – vlastní úpravy 19 Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. § 24 odst. 2a - citace 18

22

Cenné papíry k rozvahovému dni oceňujeme dvěma způsoby uvedenými v ZoÚ: -

reálnou hodnotou

-

ekvivalencí

-

historickou cenou 1.

Ocenění reálnou hodnotou

Reálnou hodnotou oceňujeme cenné papíry určené k obchodování. Ocenění reálnou hodnotou se podle ZoÚ rozumí:20 a) tržní hodnota „Tržní hodnotou rozumíme hodnotu vyhlášenou na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném regulovaném trhu. Je-li cenný papír veden na tuzemské burze cenných papírů, pak použije účetní jednotka pro ocenění zavírací cenu vyhlášenou burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. Je-li cenný papír kótován pouze na zahraničních burzách cenných papírů, pak účetní jednotka použije nejvyšší cenu ze zavíracích cen dosažených na schválených trzích zahraničních burz v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. Na jiných trzích se použije cena platná v den, k němuž se ocenění provádí. Není-li v době ocenění pracovní den, pak se použijí ceny z posledního pracovního dne.“21 b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce „Používá se není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu, metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě. Tento případ může nastat v případě, že se s cenným papírem neobchoduje nebo téměř neobchoduje.“22 c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů Používá se v případě, že nelze použít předchozí odstavce. Jde o ocenění v souladu se zákonem o ocenění majetku.

20

Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. §27 odst. 4 - citace Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. §27 odst. 5 - citace 22 Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. §27 odst. 4 - citace 21

23

Přecenění cenných papírů těmito způsoby se do účetnictví zachytí rozvahově u realizovaných cenné papíry nebo výsledkově u cenných papírů zařazených do skupiny cenných papírů určených k obchodování. „Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, ocení se dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady.“23 Do účetnictví se přecenění cenných papírů zaúčtuje výsledkově. Účetní jednotka může metodou reálného ocenění přeceňovat svůj majetek i častěji než jen ke dni účetní závěrky. 2.

Ocenění ekvivalencí

Ocenění ekvivalencí nebo-li protihodnotou lze použít u majetkových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. Při tomto způsobu ocenění je ke dni účetní závěrky upravena pořizovací cena cenných papírů o hodnotu, která odpovídá míře podílu účetní jednotky na kapitálu ovládané společnosti. Pokud účetní jednotka použije ocenění ekvivalencí, pak tuto metodu musí použít na všechny takovéto podíly. Je-li společnost, v níž má účetní jednotka majetkový podíl, příliš ztrátová a při jejím přecenění by vznikla záporná hodnota, pak se tento podíl ocení nulou. Přecenění ekvivalencí účetní jednotka zaznamenává rozvahově, tzn. operace související s cennými papíry se zúčtovávají přes účet, jež má dopad do rozvahy. 3.

Ocenění historickou cenou

Majetkové účasti s podstatným nebo rozhodujícím vlivem lze oceňovat i v pořizovacích cenách a změnu hodnoty účetní jednotka vyjádří zaúčtováním opravné položky. U diskontovaných dluhopisů (dluhopisů s nulovým kupónem) je výnosem rozdíl mezi nominální a pořizovací cenou dluhopisu, který se účtuje výsledkově, tzn. operace spojené s tímto cenným papírem se budou zúčtovávat do výkazu zisků a ztrát.

23

Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. §27 odst. 7 - citace

24

Do výnosů účtujeme v případě, že pořizovací cena je nižší, rozdíl nazýváme diskont. Naopak do nákladů účtujeme, pokud je pořizovací cena vyšší, tento rozdíl nazýváme prémie. U kupónových dluhopisů jsou pro účetní jednotku výnosem i jednotlivě vyplácené kupónové platby účtující se také výsledkově. Cenné papíry, které se oceňují historickou cenou, jsou cenné papíry držené do splatnosti, mezi něž patří například dluhopisy pořízené v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenné papíry představující účasti s rozhodujícím nebo s podstatným vlivem a cenné papíry emitované účetní jednotkou.24 Účetní jednotka má u cenných papírů držených do splatnosti možnost upravit hodnotu cenných papírů vytvořením opravné položky, která nepřímo snižuje hodnotu cenných papírů.

2.1.3 Ocenění cenných papírů a podílů při úbytku U stejného druhu zásob nebo cenných papírů účetní jednotka rozhoduje při postupném vyskladňování majetku o způsobu ocenění úbytků. Metody ocenění úbytku jsou:  „cena zjištěná váženým aritmetickým průměrem“,25  „způsob, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako cena pro ocenění úbytku majetku.“26 Tento způsob vyskladňování je známý pod názvem FIFO,  způsob, kdy se cena posledního přírůstku použije jako cena pro vyskladnění prvního úbytku. Tato metoda se nazývá LIFO, u nás je však zakázána.

24

Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. §27 odst. 1a – vlastní úpravy Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. §25 odst. 4 - citace 26 Zdroj: Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. §25 odst. 4 - citace 25

25

2.1.4 Převody cenných papírů mezi skupinami27 V případě, že účetní jednotka změní svůj záměr s cennými papíry, existuje možnost převodu cenných papírů z jedné skupiny do druhé. Tyto převody jsou ale velmi přísně regulovány. Omezení spojená s těmito převody jsou definována ve vyhlášce č. 501/2002 Sb. pro banky a jiné finanční instituce. Přestože vyhláška reguluje banky a finanční instituce, v případě převodů cenných papírů mezi skupinami se dle ní řídí i podnikatelské subjekty. Povoleny jsou následující převody Převod je možný ze skupiny s majetkovou účastí v případě, že ztratí rozhodující nebo podstatný vliv. Cenné papíry lze převést i zpět do skupiny s majetkovou účastí, získá-li účetní jednotka naopak ve společnosti rozhodující nebo podstatný podíl. Byla-li tato majetková účast oceňována ekvivalencí, pak se k okamžiku převodu zaúčtované přecenění zruší. Při přesunu cenných papírů k obchodování do skupiny s majetkovou účastí se za pořizovací cenu považuje poslední reálné ocenění. Cenné papíry držené do splatnosti lze převést do skupiny cenné papíry k obchodování v případě, že účetní jednotka změní svůj záměr a rozhodne se s cennými papíry obchodovat. Cenné papíry držené do splatnosti lze ale také převést do skupiny k realizaci, pokud pozbude schopnosti držet cenné papíry do splatnosti, a například z důvodu potřeby finanční hotovosti, cenné papíry prodá. Prodá-li nebo převede-li účetní jednotka větší část z držených cenných papírů než množství nevýznamné, pak musí účetní jednotka převést nejen zbytek neprodaných cenných papírů do skupiny realizovatelné. Musí však do této skupiny převést i všechny ostatní cenné papíry evidované ve skupině cenné papíry do splatnosti. Dále pak účetní jednotka nesmí nejen do konce daného účetního období, ale ještě i následující dvě období, zařadit žádné cenné papíry do skupiny cenné papíry držené do splatnosti.

27

Zdroj: Jílek, Josef. Účetnictví bank a finančních institucí 2009. str. 237-240 – vlastní úpravy

26

Existují výjimky, kdy se tato podmínka neuplatní: 

u cenných papírů prodaných tři měsíce před jejich splatností, kdy změna úroků významně neovlivní jejich hodnotu,



v době, kdy účetní jednotka od emitenta získala 90% pořizovací ceny papírů a inkasovala výnosy z naběhlých kupónů,



týká se situace, kterou účetní jednotka nemohla předvídat nebo ovlivnit.

Při převodu cenného papíru drženého do splatnosti do skupiny realizovatelných cenných papírů je cenný papír k okamžiku přesunu přeceněn reálnou hodnotou a zároveň se ke stejnému okamžiku zachytí i oceňovací rozdíl. Cenné papíry realizovatelné může účetní jednotka přeřadit do skupiny cenných papírů držených do splatnosti, pokud přestanou být kótovány na trhu. V tomto případě cenné papíry byly oceňovány reálnou hodnotou, která se při přesunu do skupiny cenné papíry držené do splatnosti bude považovat za cenu pořizovací a dále bude zvyšována o nabíhající výnosy. Cenné papíry, které jsou zařazené ve skupině cenné papíry realizovatelné, může účetní jednotka převést do cenných papírů k obchodování v případě, že účetní jednotka se rozhodne s cennými papíry obchodovat, tzn. účetní jednotka změní svůj záměr. Převedení cenných papírů k obchodování zpět do cenných papírů realizovatelných nebo držených do splatnosti byl do roku 2008 zakázán. V tomto roce byla provedena novelizace norem mezinárodních účetních standardů IAS 39 a IFRS 7. Novelizované standardy účetním jednotkám povolují cenné papíry k obchodování převést do skupin cenné papíry držené do splatnosti nebo cenné papíry určené k realizaci, ale pouze v případě, že účetní jednotka cenné papíry již nedrží za účelem prodeje. Cenné papíry (dluhopisy) pořízené v primárních emisích neurčených k obchodování nelze převádět do jiných skupin. V případě prodeje budou úbytky cenných papírů účtovány přímo z účtů příslušných účtů cenných papírů.

27

2.2

Zásady účtování dle IFRS28

IAS/IFRS jsou mezinárodní účetní standardy. Povinné jsou pro účetní jednotky v ČR, jejichž cenné papíry jsou registrovány na regulovaném evropském burzovním trhu. Ale společnosti účtující dle IFRS pro výpočet daňové povinnosti z příjmu musí vycházet ze standardů podle českých účetních standardů. Výstupy z účetnictví vedené podle IAS/IFRS se snaží o věrné poskytování informací pro okolí například investory anebo obchodní partnery. Mezi hlavní všeobecné účetní zásady IFRS patří zásada kontinuity a zásada akruálnosti. Zásada kontinuity vyplývá z předpokladu dlouhodobého trvání účetní jednotky. Zásada akruálnosti souvisí se zachycením veškerých účetních operací do příslušného účetního období. Nyní se rozepíši o účtování dle mezinárodních norem IAS/IFRS a o rozdílech s českými předpisy. Rozdíly mezi Českými účetními standardy a mezinárodními účetními standardy IAS/IFRS jsou v konsolidované a individuální účetní závěrce. Rozdíly existují i v klasifikaci finančních nástrojů, a ocenění na bázi fair value (reálná hodnota). Dále ČÚS na rozdíl od IFRS neřadí mezi finanční aktiva příjmy příštích období. IFRS člení finanční majetek do 4 kategorií29  Cenné papíry v reálné hodnotě přeceňované výsledkově  Cenné papíry držené do splatnosti  Půjčky a pohledávky Dále v práci již uvádět nebudu, tato kategorie se nevztahuje k tématu cenné papíry.  Cenné papíry na prodej (k obchodování)

28

Zdroj: Jílek, Josef. Účetnictví bank a finančních institucí 2009. str. 102-151 – vlastní úpravy Strouhal, Jiří. Účetnictví cenných papírů.str. 2-4 – vlastní úpravy Hinde, Jana. Účetní systém IAS/IFRS.str. 21-24, 66-73 – vlastní úpravy 29 Zdroj: Hinde, Jana. Účetní systém IAS/IFRS.str. 67 - citace

28

Tyto kategorie blíže rozeberu na následujících řádcích. Dle českých účetních předpisů je členění obdobné s malými rozdíly. V kategorii cenné papíry v reálné hodnotě přeceňované výsledkově jsou cenné papíry oceňované v reálné hodnotě a přeceňované výsledkově mimo cenné papíry, které nejsou veřejně obchodovatelné, u nich není možné reálnou hodnotu spolehlivě určit. U cenných papírů držených do splatnosti se změny v reálné hodnotě účtují do vlastního kapitálu, při prodeji se účtují do výsledovky. Použití metody efektivního výnosu je požadováno pouze u finančních institucí. Mezinárodní účetní standardy rozeznávají tyto kategorie cenných papírů:30 1) cenné papíry v reálné hodnotě přeceňované výsledkově Kategorii lze rozdělit do dvou podskupin a to na cenné papíry oceňované v reálné hodnotě přeceňované výsledkově a cenné papíry držené za účelem obchodování, jejichž hlavním smyslem je cenné papíry prodat a to i v krátkém období. Cenné papíry, které účetní jednotka označila jako investice oceňované reálnou hodnotou jsou přeceňovány výsledkově. Cenné papíry v reálné hodnotě s dopadem do výsledovky se oceňují reálnou hodnotou a jejich přecenění je účtováno účetními jednotkami do výsledovky nebo-li do výkazu zisků a ztrát. 2) cenné papíry držené do splatnosti Účetní jednotka pořídila cenné papíry, s nimiž má úmysl i schopnost držet je až do doby splatnosti. Pouze současný záměr držet cenný papír do splatnosti nestačí. Do této skupiny nelze zařadit majetkové cenné papíry. Ocenění se provádí v naběhlé zůstatkové hodnotě pomocí metody efektivního výnosu. Cenné papíry držené do splatnosti se oceňují v amortizované pořizovací ceně při použití metody efektivní úrokové míry. 3) cenné papíry na prodej (k obchodování) Do této kategorie patří cenné papíry určené k obchodování. Účetní jednotka tyto cenné papíry drží za účelem finanční flexibility. Změna reálné hodnoty se vykazuje ve vlastním kapitálu.

30

Zdroj: Hinde, Jana. Účetní systém IAS/IFRS.str. 67 - citace

29

Metoda efektivního úročení je metoda, která bere v úvahu hodnotu peněz v čase. Efektivní úroková míra se rovná výnosovosti do splatnosti dlužného cenného papíru nebo do jeho přecenění. V účetnictví se nejprve zachytí cena dluhopisu, která je v jednotlivých letech snižována o vyplácené úroky, ale zároveň je cena navyšována o naběhlý úrok, který bude vyplacen spolu s proplacením jistiny při splatnosti dlužného cenného papíru. Finanční investice dle IAS 39 se zachycují do účetnictví těmito metodami: -

datum obchodu - je datum, kdy účetní jednotka uzavře kontrakt na prodej nebo nakup finanční investice,

-

datum vypořádání - je datum, ke kterému je prodej nebo nákup uskutečněn, dochází k převodu vlastnických práv.

Oceňování majetku je dle IFRS možné cenou reprodukční, cenou oceňující majetek bezúplatně nabytý, a pořizovací cenou, tedy cenou pořízení navýšenou o transakční náklady. IAS 39 požaduje prvotní ocenění finančních nástrojů v reálné hodnotě. Při částečném úbytku cenných papírů IFRS povoluje metodu váženého aritmetického průměru a FIFO (první do skladu první ze skladu). Metoda LIFO (poslední na sklad a první ze skladu) byla povolena. Metoda byla dle IAS 2 z roku 2005 zakázána.

30

3 Účtování a vykazování cenných papírů ve finančních institucích V této kapitole se zaměřuji na účtování cenných papírů ve finančních institucích, které do svého majetku nakupují cenné papíry na primárním i sekundárním trhu a aktivně je spravují. Ale cenné papíry nakupují finanční instituce i jako zprostředkovatelé pro své klienty, kterým dále nabízí možnost jejich správy nebo úschovy. Z tohoto důvodu kapitolu o finančních institucích rozděluji na dvě části a to na část obchodů na vlastní účet finanční instituce a na část zprostředkování služeb a obchodů pro klienty.

3.1

Operace s cennými papíry na vlastní účet

Finanční instituce nakupují cenné papíry na sekundárním trhu případně i na primárním trhu. Primární trh je místo, kde se uskuteční první prodej cenného papíru od emitenta. Na trhu sekundárním se pak uskutečňují další prodeje cenných papírů. Jde o místo, kde dochází k organizovanému obchodování s cennými papíry, kde se setkávají nabídky a poptávky k prodeji a nákupu cenných papírů, k uzavření obchodu a následně k jejich vypořádání. V České republice jsou těmito organizovanými trhy například RM Systém a Burza cenných papírů Praha. Obchodování prostřednictvím RM Systému je určeno běžným osobám i firmám na rozdíl od obchodování na Burze cenných papírů Praha, kde mohou obchodovat pouze členové burzy. Mezi členy burzy patří banky a makléřské společnosti, dále se obchodování na pražské burze účastní Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka. Při uzavření obchodu na burze je nutné rozlišovat den uzavření obchodu a den vypořádání. Den uzavření obchodu je den, kdy je obchod sjednán a uzavřen. Den vypořádání obchodu je den, kdy dochází k převodu vlastnických práv k cenným papírům a zároveň se uskuteční finanční transakce. Standardně se uvádí termín vypořádání následujícím způsobem T+3, přičemž písmeno T označuje den uzavření obchodu a číslo označuje za kolik dní dojde

31

k vypořádání obchodu, v tomto případě by došlo k vypořádání obchodu třetí den od jeho uzavření. V kapitole Operace s cennými papíry na vlastní účet budu do účetnictví zachycovat operace dle metody ke dni obchodu.

3.1.1 Účtování majetkových cenných papírů Banky a investiční společnosti před zachycením nakoupených cenných papírů do účetnictví by měli znát záměr, jaký s cennými papíry nakoupili, podle záměru se pak liší jejich účtování. Jde o již zmíněné skupiny: majetkové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů majetkové cenné papíry realizovatelné majetkové cenné papíry ovládaných a přidružených osobách Nyní se budu blíže věnovat účtování jednotlivých skupin cenných papírů.

3.1.1.1 Majetkové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů Majetkovými cennými papíry v reálné hodnotě proti nákladům a výnosům jsou například akcie nebo podílové listy. Cenné papíry, které jsou zařazeny do této skupiny, nakupují finanční instituce z důvodu plánovaného následného prodeje. Tedy z důvodu zisku, který vznikne mezi prodejní a nákupní cenou cenných papírů. Účetní operace spojené s nákupem cenných papírů zařazených do této skupiny ukáži v následujícím textu. Jako zástupce finančních institucí jsem si zvolila banku. Banka ABC, a. s. se rozhodla nakoupit na Burze cenných papírů Praha, a. s. 10 tis. kusů akcií společnosti ČEZ, a. s. v nominální hodnotě Kč 100,-, za nákupní cenu za jednu akcii Kč 874,-, s vypořádáním obchodu T+2. S obchodem je dále spojen poplatek burze za zprostředkování obchodu a to ve výši 0,01% z objemu obchodu.

32

V účetnictví banky budou provedeny následující zápisy: 1) Banka zachytí hodnotu cenných papírů v den uzavření obchodu na účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě zvýšení majetku, a protiúčtem bude účet 37. Zúčtování s trhem cenných papírů, kde zvýšíme závazky banky. Částka v Kč

Má dáti

Dal

8 740 874,-

38.

37.

Cenné papíry se přechodně před zúčtováním na účet majetku účtují na účet pořízení, kde se nejprve nasčítá celá hodnota cenných papírů a pak následně se v celé pořizovací hodnotě tj. cena pořízení a spojené vedlejší náklady, přeúčtuje na účet majetku. 2) V den vypořádání obchodu banka uhradí sumu, za kterou zobchodovala cenné papíry ze svého účtu nebo z účtu vedeného u centrální banky a v účetnictví sníží závazek vůči účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů a zároveň sníží hodnotu finančních prostředků na účtu, ze kterého byl obchod hrazen 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky nebo 13. Běžné účty. 8 740 000,-

37.

12. nebo 13.

3) Současně s úhradou cenných papírů provede se i úhrada poplatku burze, která se v účetnictví projeví stejně jako úhrada za cenné papíry. 874,-

37.

12. nebo 13.

V příkladu jsem pro zjednodušnení vynechala možnost změny hodnoty nebo-li kurzu cenného papíru, jenž je udáván burzou, mezi dnem uzavření obchodu a dnem vypořádání, které vzhledem k volatilitě cen cenných papírů s velkou určitostí nastane. V den T+1 je cena jednoho nakoupeho cenného papíru společnosti ČEZ, a. s. Kč 865,-. Nová hodnota cenných papírů je tudíž Kč 8 650 000,-, z toho plyne, že se musí snížit suma na účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě o rozdíl mezi původní cenou a cenou novou a protiúčtem bude nákladový účet 61. Ztráty z operací s cennými papíry. 90 000,-

61.

38.

33

V den T+2 dojde na trhu ke zvýšení ceny na částku Kč 880,- za akcii. Banka tudíž provede opět k přecenění cenného papíru na novou cenu. Vezmeme rozdíl ceny mezi současnou a cenou ze dne T+1 o něž pak navýšíme hodnotu na účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě a zároveň zvýšíme výnosy na účtu 71. Zisky z operací s cennými papíry. Částka v Kč

Má dáti

Dal

150 000,-

38.

71.

Majetkové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů se oceňují reálnou hodnotou, pod kterou rozumíme dle zákona o účetnictví cenu vyhlášenou na burze cenných papírů. Zároveň nám zákon umožňuje předeňovat majetek účetní jednoty častěji než jen ke dni sestavení účetní závěrky. Z těchto důvodu lze provést předcházející operace. Vezmeme-li v úvahu volatilitu cen a zároveň velké objemy v němž finanční instituce obchodují je pro dodržení zásad účetnictví nezbytné přecenění cenných papírů provádět častěji. Společnost ČEZ, a. s. se dále rozhodla vyplatit akcionářům dividendu (což je výnos pro vlastníky akcií z investovaného kapitálu) a to ve výši Kč 50,- na akcii. Částka je uvedena před zdaněním. Aktuální sazba srážkové daně je dle ZDP 15% ze základu daně zaokrouhleného na celé tisícikoruny dolů. 1)

Rozhodnutí o výplatě dividend valnou hromadou společnosti ČEZ se v účetnictví banky projeví nárůstem pohledávky na účtu 34. Různí dlužníci a zároveň se zaúčtuje na výnosový účet 71. Zisky z operací s cennými papíry. 500 000,-

2)

34.

71.

Současně s tím i banka zaúčtuje srážkovou daň z dividend a to snížením pohledávky na účtu 34. Různí dlužníci a zvýšením nákladů na účtu 68. Daň z příjmů – splatná. 75 000,-

3)

68.

34.

Následně pak přijetí dividendy zaúčtujeme snížením pohledávky na účtu 34. Různí dlužníci a zvýšením finančních prostředků na účtu 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky nebo 13. Běžné účty. 34

Částka v Kč

Má dáti

Dal

425 000,-

12. nebo 13.

34.

Při přeceňování cenných papírů v reálné hodnotě proti nákladům a výnosům se ovlivňuje výkaz zisků a ztrát. Snížením hodnoty cenného papírů dojde ke zvýšením nákladů, naopak zvýšením hodnoty cenného papíru dochází ke zvýšením výnosů. 3.1.1.2 Majetkové cenné papíry realizovatelné Majetkové cenné papíry realizovatelné jsou cenné papíry, které nakoupila finanční instituce, ale jejich hodnota nepředstavuje významný majetkový podíl na jiné společnosti. Účtování cenných papírů realizovatelných ukáži pro lepší porovnatelnost na akcii ČEZu uvedený v předchozí kapitole. Nákup bude uskutečněn bankou ABC, a. s. v ceně Kč 874,- za jednu akcii. S nákupem je i zde spojen poplatek burze za zprostředkování obchodu ve výši 0,01% z objemu obchodu. 1) V den uzavření obchodu účetní jednotka ABC, a. s. zaúčtuje zvýšení cenných papírů na účtu 36. Realizovatelné akcie a zvýšení závazků na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 8 740 874,-

36.

37.

2) Úhrada cenných papírů probíhá v den vypořádání a to ubýtkem finančních prostředků na účtu 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky případně 13. Běžné účty a snížením závazeku vůči účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů a zároveň sníží hodnotu. 8 740 000,-

37.

12. nebo 13.

3) Stejným zápisem se zaeviduje do účetnictví i úhrada poplatku burze. 874,-

37.

12. nebo 13.

Pokud se hodnota nakoupených cenných papírů změní na Kč 865,- za jednu akcii, pak v účetnictí se projeví snížením cenných papírů na účtu 36. Realizovatelné akcie i snížením vlastních zdrojů na účtu 56. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. 35

Částka v Kč

Má dáti

Dal

90 000,-

56.

36.

Následně dojde ke zvýšení ceny akcií na částku Kč 880,- za akcii. Do účetnictví se zaeviduje zvýšení hodnoty na účtu 36. Realizovatelné akcie zároveň zvýšením účtu 56. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. 150 000,-

36.

56.

Přecenění realizovatelných cenných papírů se projeví přímo v rozvaze a to ve vlastních zdrojích banky ABC, a.s. na rozdíl od cenných papírů k obchodování, kde se přecenění projevilo rovnou v nákladech nebo ve výnosech tedy ve výkazu zisků a ztrát. Následný prodej cenných papírů pak bude vypadat takto: 1) V účetnictví banky ABC, a.s. se sníží účet 36. Realizovatelné akcie o hodnotu prodávaných cenných papírů, ale zvýší se pohledávka na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. V tomto případě uvažujeme, že kurz cenných papírů při prodeji bude shodný s kurzem, za který se cenné papíry nakupovali. Poplatek burze bude opět ve výši 0,01% z objemu obchodu. 8 740 000,-

37.

36.

2) Vyčíslení poplatku burze bude v účetnictví zvyšovat náklady na účtu 61. Náklady na poplatky a provize a zároveň se o něj sníží účet 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 874,-

61.

37.

3) Úhrada cenných papírů bude zaúčtována snížením pohledávky na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů a připsáním úhrady na účet 13. Běžné účty. 8 739 126,-

13.

37.

Při prodeji je nutné v účetnictví zrušit veškerá přecenění, která byla k tomuto cennému papíru zaúčtována na účet 56. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků.

36

Na tento účet se na stranu Má dáti zaúčtovala částka Kč 90 000,- a na stranu Dal se zaúčtovala částka Kč 150 000,-, rozdílem je tedy částka Kč 60 000,-, která se z tohoto účtu musí odúčtovat. A to snížením hodnoty z účtu 56. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků na výnosový účet 71. Zisky z operací s cennými papíry. Částka v Kč

Má dáti

Dal

60 000,-

56.

71.

V případě, že by byla zaevidována pouze na straně Má dáti na účtu 56. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků částka Kč 90 000,-, pak se na stranu Dal zaúčtuje zvýšení cizích zdrojů a zároveň se zaúčtuje do nákladů na účet 61. Ztráty z operací s cennými papíry. 90 000,-

61.

56.

Majetkovým cenným papírem realizovatelným se ovlivňují v účetnictví náklady nebo výnosy, a tím i hospodářský výsledek finanční instituce. 3.1.1.3 Majetkové účasti Do skupiny majetkové účastí řadí účetní jednotky akcie společností, u nichž mají rozhodující nebo podstatný podíl. Jde tedy o společnosti, které účetní jednotka díky hlavnímu podílu ovládá anebo, kde má významný podíl. Banky v této skupině například evidují akcie dceřiných spolčeností, které banky zřizují pro rozšíření nabídky pro své klienty. Banky zřizují pro rozšíření nabídky svým klientům například následující dceřiné společnosti investiční společnosti, stavební spořitelny a důchodové fondy. Účtování nákupu rozhodujícího podílu ukáži na příkladu nákupu cenných papírů společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Akcie jsou vydané v nominální hodnotě Kč 100,- a jednu akcii se zvláštními právy v nominální hodnotě Kč 1 000,-. Základní kapitál této společnosti je ve výši Kč 32 208 990 000,-.31 Podle teorie k získání podstatného vlivu stačí 40% akcií. Pokud by banka tedy nakoupili 40% akcií, jednalo by se o 128 835 960 kusů akcií v nominální hodnotě Kč 100,-.

31

Zdroj: Výpisu z obchodního rejstříku – staženo 30.11.2009

37

Akcie budou nakoupeny v ceně, ve které jsou obchodovány na burze, Kč 422,50 za jednu akcii. Za tuto cenu bychom kontrolní balík akcií ve skutečnosti však nezískali, pokud bychom nakupovali cenné papíry na burze, pak nenajdeme jednoho vlastníka takového množství cenných papírů a při postupném nákupu se bude cena cenných papírů postupně zvyšovat. Druhá možnost nákupu cenných papírů v takovém objemu je od

aktuálního

vlastníka,

cena

je

pak

stanovena

dohodou

mezi

subjekty.

Pro zjednodušení ale zůstanu u ceny, kterou se akcie společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s. obchodují na burze. S obchodem zprostředkovaným na burze bude spojen poplatek, který je stanoven na maximální výši na Kč 4 000,-. 1) Nákup cenných papírů zaúčtujeme zvýšením hodnoty na účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem a zároveň zvýšíme závazek na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. Částka v Kč

Má dáti

Dal

54 433 197 100,-

41.

37.

2) Úhrada nákupu cenných papírů i poplatku bude zaúčtována v účetnictví banky úbytkem peněz na příslušném účtu 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky případně 13. Běžné účty a zároveň poklesem závazku vůči účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 4 000,-

37.

12. nebo 13.

54 433 197 100,-

37.

12. nebo 13.

Ztráta rozhodujícího vlivu a získání pouze podstatného vlivu by se zaevidovalo v účetnictví snížením účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem o hodnotu cenných papírů a přeúčtováním na účet 42. Účasti s podstatným vlivem. Má dáti

Dal

42.

41.

Společnost se rozhodla vyplatit dividendu ve výši Kč 50,- na jednu akcii v hrubém. Postup účtování bude shodný jako u cenných papírů v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů.

38

1) Na základě rozhodnutí o výplatě dividend se zvýší pohledávky na účtu 34. Různí dlužníci a zvýší se výnosy na účtu 71. Zisky z operací s cennými papíry. Částka v Kč

Má dáti

Dal

6 441 798 000,-

34.

71.

2) Srážková daň sníží pohledávku na účtu 34. Různí dlužníci a zvýší náklady na účtu 68. Daň z příjmů – splatná. 966 269 700,-

68.

34.

3) Připsáním dividendy na účet se zvýší finanční prostředky na účtu 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky nebo 13. Běžné účty a sníží se pohledávky na účtu 34. Různí dlužníci. 5 475 528 300,-

12. nebo 13.

34.

Majetkové účasti se oceňují dvěma způsoby: a. pořizovací cena b. ekvivalence Jde o dva způsoby, které jsem již výše v textu zmínila. Nyní se budu těmto metodám věnovat více a zároveň ukáži účtování těchto metod v účetnictví bank a finančních institucí. A. Pořizovací cena Používá-li banka k ocenění cenných papírů pořizovací cenu, pak jsou cenné papíry v účetnictví zaevidovány v historické ceně, tedy v ceně pořízení spolu s náklady pořízení. Proměnlivost hodnoty cenných papírů se vztahuje i na majetkové účasti a proto ke dni sestavení účetní závěrky se posoudí aktuální hodnota cenných papírů. V případě, že se hodnota cenných papírů snížila vytvoří se opravná položka ve výši rozdílu mezi oceněním účetním a akuální cenou. Opravná položka se tvoří do nákladů na účet 65. Tvorba opravné položky a protiúčtem bude účet 41. Opravná položka k dlouhodobým finančním investicím. Má dáti

Dal

65.

41. 39

Rozpuštění opravné položky se pak účtuje zvýšením výnosů na účtu 75. Použití opravné položky a zároveň sezruší opravná položka na účtu 41. Opravná položka k dlouhodobým finančním investicím. Má dáti

Dal

41.

75.

B. Ekvivalence Pokud účetní jednotka oceňuje majetkové účasti ekvivalencí, tak upravuje hodnotu investice prostřednictví účtu, na němž jsou majetkové cenné papíry evidovány. Při pořízení cenných papírů se nejdříve očistí jejich hodnota o goodwill. “Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku.”32 Částku, která se přeúčtuje do nehmotného majetku, zjistíme rozdílem mezi pořizovací cenou investice a čistou hodnotou aktiv v reálné hodnotě. V účetnictví společnosti se goodwill odepisuje po dobu 5-ti let. Na účtu majetkových cenných papírů se hodnota podílu zvyšuje o podíl na zisku připadající na účetní jednotku, naopak hodnotu snižuje ztráta vlastněné společnosti, nebo přijaté dividendy. Účetní jednotka XYZ, a. s. vlastní 30% společnosti ABC, a. s., jejíž základní jmění je ve výši Kč 3 mil., a tento podíl nakoupila za Kč 1 mil. Společnost XYZ, a. s. zaúčtuje zvýšení cenných papírů na účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem a zvýší závazek na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 000 000,-

41.

37.

Při použití metody ekvivalence se zjišťuje hodnota goodwillu, postup jeho výpočtu ukáži na následujích řádích. Hodnota goodwillu se zjistí: Pořizovací cena investice – čistá hodnota aktiv v reálné hodnotě

32

Zdroj: Vyhláška 501/2002 Sb. - citace

40

Čistá aktiva se vypočítají jako rozdíl mezi hodnotou aktiv společnosti ABC, a. s. a jejími závazky. Nejprve se však musí jednotlivě majetek i závazky přecenit na jejich skutečnou hodnotou. Čistá aktiva v reálné hodnotě jsou stanovena v částce Kč 800 000,-. Postup zjištění Goodwillu: Nejprve se vypočítá účetní hodnota čistých aktiv, která se získá vynásobením procentního podílu společnosti XYZ, a. s. na vlastním kapitálu společnosti ABC, a. s. Účetní hodnota čistých aktiv: 3 000 000 * 30% = 900 000,Následně se stanoví rozdíl mezi pořizovací cenou akcií a účetní hodnotou čistých aktiv: 1 000 000 – 900 000 = 100 000,Dále se vypočítá rozdíl mezi účetní hodnotou čistých aktiv a hodnotou čistých aktiv v reálné hodnotě: 900 000 – 800 000 = 100 000,Hodnota goodwillu se zjistí: Součtem rozdílu mezi pořizovací cenou akcií a účetní hodnotou čistých aktiv a rozdílu mezi účetní a reálnou hodnotou čistých aktiv: 100 000 + 100 000 = 200 000,Hodnota goodwillu je v tomto případě ve výši Kč 200 000,-. Hodnota investice se sníží v účetnictví společnosti XYZ, a. s. o goodwil z účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem a přeúčtuje se na účet 47. Goodwill. Částka v Kč

Má dáti

Dal

200 000,-

47.

41.

Během své podnikatelské činnosti v roce 2008 vytvořila společnosti ABC, a. s., zisk ve výši Kč 900 000,-. V účetnictví vlastníka tj. společnost XYZ, a. s. se tento zisk projeví zvýšením hodnoty podílu cenných papírů o 30%, což je procentní podíl na vlastněné společnosti ABC, a. s., z hodnoty zisku na účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem a zároveň se zvýší výnosový účet 76. Podíl na zisku účastí v ekvivalenci. 270 000,-

41.

76.

41

Po této operaci bude hodnota investice na společnosti ABC, a. s. v účetnictví společnosti XYZ, a. s. na účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem ve výši Kč 1 070 000,-. Podnikání v roce 2009 společnosti ABC, a. s. skončilo ztrátou ve výši Kč 300 000,-. Účetní jednotka XYZ, a. s. sníží svůj podíl na společnosti ABC, a. s. o hodnotu ztráty připadající na společnost XYZ, a. s. z účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem a zároveň zvýší náklady na účtu 66. Podíl na ztrátě účastí v ekvivalenci. Částka v Kč

Má dáti

Dal

100 000,-

66.

41.

Hodnota investice je nyní na účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem ve výši Kč 970 000,-. V případě, že by hodnota čistých aktiv v reálných cenách byla ve společnosti ABC, a. s. stanovena na výši Kč 1 200 000,-. Pak se goodwill stanoví tímto způsobem: Účetní hodnota čistých aktiv bude shodná s předchozím příkladem tj. ve výši Kč 900 000,-. I rozdíl mezi pořizovací cenou akcií a účetní hodnotou čistých aktiv bude ve stejné výši, Kč 100 000,-. Odlišný výsledek bude u rozdílu mezi účetní a reálnou hodnotou aktiv. Rozdíl mezi účetní a reálnou hodnotou čistých aktiv: 900 000 – 1 200 000 = -300 000,Hodnota goodwillu se stanoví: 100 000 – 300 000 = -200 000,V tomto případě bude hodnota goodwillu ve výši Kč -200 000,-. Hodnota cenných papírů se zvýší v účetnictví společnosti XYZ, a. s. na účtu 41. Účasti s rozhodujícím vlivem současně se sníží hodnota nehmotného majetku na účetu 47. Goodwill. 200 000,-

41.

47.

42

Přecenění aktiv a závazků na reálnou hodnotu je velmi náročné. Z tohoto důvodu může účetní jednotka pro zjednodušení stanovit hodnotu goodwilu pouze jako rozdíl mezi pořizovací cenou cenných papírů a procentním podílem na vlastním kapitálu společnosti. Volba oceňování majetkových cenných papírů záleží na bance. V obou případech se při přeceňování cenných papírů projevuje ve výkazu zisků a ztrát, tedy zvyšujeme náklady nebo výnosy a tím i ovlivňujeme celkový hospodářský výsledek společnosti.

3.1.2 Účtování dluhových cenných papírů Mezi dluhové cenné papíry se řadí například dluhopisy. I u dluhových cenných papírů je potřeba znát záměr s jakým cenné papíry finanční instituce nakupuje. Jde o následující skupiny: dluhové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů dluhové cenné papíry realizovatelné dluhové cenné papíry držené do splatnosti Vyjmenovaným skupinám se v tomto pořadí budu na následujících stránkách věnovat podrobněji. 3.1.2.1 Dluhové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů Do kategorie dluhové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů finanční instituce řadí cenné papíry nakoupené za účelem následného prodeje. Účtování dluhových cenných papírů v reálné hodnotě ukáži na příkladu banky XYZ, a. s., která nakoupí na burze 10 ks dluhopisů emitované společností Škoda Auto, a. s. za nominální hodnotu, která je ve výši Kč 100 000,-, nákup tedy bude uskutečněn v pari. Poplatek burze je stanoven na Kč 4 000,-. 1) Účetní jednotka XYZ, a. s. v den uzavření obchodu zaeviduje do účetnictví zvýšení cenných papírů na účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě a zároveň se zvýší závazek vůči účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 004 000,-

38.

37.

43

2) V den vypořádání obchodu uhradí banka XYZ, a. s. cenné papíry i burzovní poplatek ze svého účtu 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky nebo 13. Běžné účty a sníží závazek vůči účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 004 000,-

37.

12. nebo 13.

Hodnota cenného papíru společnosti Škoda Auto, a. s. se změní na Kč 98 000,-. Účetně se sníží hodnota nakoupených cenných papírů v účetnictví banky XYZ, a. s. a to na účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě o rozdíl mezi původní cenou a cenou novou, zároveň se zvýší nákladový účet 61. Ztráty z operací s cennými papíry. 20 000,-

61.

38.

Následně zvýší-li se cena dluhopisu na částku Kč 101 000,- za akcii. Pak navýší banka XYZ, a. s. hodnotu na účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě a zvýší se výnosový účet 71. Zisky z operací s cennými papíry. 30 000,-

38.

71.

Úrokový výnos za dobu 6 měsíců při úroku 2,35 p.a., kdy dluhopis účetní jednotka XYZ, a. s. vlastnila, zaúčtuje jako zvýšení hodnoty na účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě a zároveň se zvýší výnosový účet 71. Zisky z operací s cennými papíry. 11 750,-

38.

71.

Následný prodej se v účetnictví vlastníka dluhopisů, tj. banka XYZ, a. s. projeví: 1) Prodej dluhopisu se projeví v účetnictví banky XYZ, a. s. snížením účtu 38. Cenné papíry v reálné hodnotě a zvýšením účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 1 025 750,-

37.

38.

2) Spolu s prodejem je spojen burzovní poplatek ve výši Kč 4 000,-, který sníží v účetnictví banky XYZ, a. s. pohledávku na účtu účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů a zvýší náklady na účtu 61. Náklady na poplatky a provize. 4 000,-

61.

37.

44

3) Následně bude provedena úhrada, a to snížením pohledávky v evidenci účetní jednotky XYZ, a. s. na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů a zároveň se zvýší finanční prostředky na bankových účtech. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 021 750,-

12. nebo 13.

37.

Přecenění dluhových cenných papírů v reálné hodnotě se v účetnictví bank a finančních institucí účtují do nákladů a výnosů, tedy ovlivňuje výkaz zisků a ztrát. Přeceněním cenných papírů se ovlivňuje hospodářský výsledek těchto společností.

3.1.2.2 Dluhové cenné papíry realizovatelné Realizovatelné cenné papíry dluhové jsou cenné papíry u nichž není znám přesný účel nákupu. Účtování dluhových cenných papírů realizovatelných ukáži na příkladu, který jsem již uvedla v předchozí kapitole. Účetní jednotka, banka XYZ, a. s., nakoupí 10 ks dluhopisů Škoda Auto, a. s. za cenu Kč 100 000,- tedy v pari a burzovní poplatek je ve výši Kč 4 000,-. 1) Nákup dluhopisů zaúčtuje banka XYZ, a. s. zvýšením hodnoty na účtu 36. Realizovatelné kuponové dluhopisy a zvýšením závazků na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 1 004 000,-

36.

37.

2) Úhrada cenných papírů i poplatku burze se v účetnictví projeví ubýtkem finančních prostředků na účtu 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky případně 13. Běžné účty a zároveň zvýšením závazeku na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 1 004 000,-

37.

12. nebo 13.

Při snížení pořizovací ceny dluhopisů na hodnotu Kč 98 000,- se do účetnictví promítne snížením hodnoty na účtu 36. Realizovatelné kuponové dluhopisy i snížením vlastních zdrojů na účtu 56. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. 20 000,-

56.

36.

45

Zvýšení pořizovací ceny dluhopisů na částku Kč 101 000,- se v účetní evidenci banky projeví zvýšením hodnoty cenných papírů na účtu 36. Realizovatelné kuponové dluhopisy a zároveň zvýšením účtu 56. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Částka v Kč

Má dáti

Dal

30 000,-

36.

56.

U realizovatelných dluhopisů se přecenění neprojeví přímo v nákladech nebo ve výnosech

ale

zvýšením

nebo

snížením

vlastních

zdrojích

na rozdíl

od dluhopisů v reálné hodnotě. Úrokový výnos za dobu 6 měsíců při úroku 2,35 p.a. ve výši Kč 6 000,-, se zaúčtuje do účetnictví zvýšením hodnoty na účtu 36. Realizovatelné kuponové dluhopisy i výnosového účtu 71. Zisky z operací s cennými papíry. 6 000,-

36.

71.

Účetní jednotka se rozhodla dluhopisy prodat a v účetnictví se prodej projeví následně: 1) Prodejem dluhopisu se sníží účet 36. Realizovatelné kuponové dluhopisy zároveň se zvýší účet 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 1 020 000,-

37.

36.

2) Bankovní poplatek zvýší náklady banky na účtu 61. Náklady na poplatky a provize a sníží pohledávku vůči trhu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 4 000,-

61.

37.

3) Následně bude provedena úhrada účetní jednotce. 1 016 000,-

12. nebo 13.

37.

Realizovatelné cenné papíry při přecenění neovlivní hospodářský výsledek, ale ovlivní rozvahu, tedy přehled majetku a jejich krytí. Do nákladů a výnosů se cenné papíry zaúčtují pouze při prodeji.

46

3.1.2.3 Dluhové cenné papíry držené do splatnosti Mezi dluhové cenné papíry držené do splatnosti lze zařadit například dluhopisy, které banka nakoupí s úmyslem držet je do jejich maturity. Účtování ukáži na nákupu dluhopisů společnosti Škoda Auto, a. s. V tomto případě nakoupí banka XYZ, a. s. cenné papíry za účelem dlouhodobého držení. Opět bude nakupovat 10 ks dluhopisů v nominální hodnotě Kč 100 000,-, tedy opět v pari. Úroková sazba dluhopisu je 2,35 p. a. Nákup byl uskutečněn k 5. květnu 2009 a dluhopis má splatnost 26. října 2010. S nákupem je spojen opět poplatek burze ve výši Kč 4 000,-. Výplata úroku bude provedena 26. dubna 2010. 1) Nákup dluhopisu zvýší hodnotu majetku společnosti XYZ, a. s. na účtu 41. Kuponové dluhopisy držené do splatnosti a zároveň se zvýší závazek vůči účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 004 000,-

41.

37.

2) Úhrada dluhopisu sníží závazek vůči trhu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů a zároveň ubydou finanční prostředky na účtu 13. Běžné účty. 1 004 000,-

13.

37.

3) Zaúčtování alikvotního výnosu k 31. 12. 2009 zvedne hodnotu cenných papírů na účtu 41. Kuponové dluhopisy držené do splatnosti a zvýší výnosový účet 71. Zisky z operací s cennými papíry. 15 516,-

41.

71.

4) Alikvotní výnos ke dni výplaty úroků. 7 468,-

41.

71.

5) Výplata úroku sníží hodnotu dluhopisu na účtu 41. Kuponové dluhopisy držené do splatnosti a zvýší finanční prostředky (výplata bude uskutečněna na bankovní účet). 23 500,-

13.

41.

47

6) Alikvotní výnos ke dni výplaty úroků bude zúčtováno stejně jako v předchozím bodě. Částka v Kč

Má dáti

Dal

11 782,-

41.

71.

7) Zpětný odkup dluhopisu v nominální ceně sníží cenné papíry na účtu 41. Kuponové dluhopisy držené do splatnosti a zvýší finanční prostředky na bankovním účtu. 1 000 000,-

41.

71.

8) Rozpuštění rozdílu mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou, v průběhu doby držby dluhopisu se zaúčtuje postupným snižováním hodnoty dluhopisu z účtu 41. Kuponové dluhopisy držené do splatnosti a postupným zvyšováním nákladů na účtu 61. Náklady na operace s cennými papíry. 3 484,-

61.

41.

9) Výplata úroku ke dni splatnosti sníží hodnotu na účtu 41. Kuponové dluhopisy držené do splatnosti a zvýší finanční prostředky na bankovním účtu. 11 782,-

13.

41.

Dluhové cenné papíry držené do splatnosti se přeceňují naběhlou hodntou. Tyto operace ovlivňují náklady a výnosy a tedy i hospodářský výsledek banky nebo finanční instituce.

3.2

Operace s cennými papíry pro klienta

Finanční instituce obchodují s cennými papíry nejen na svůj účet, ale umožňují i svým klientům prostřednictvím nich s cennými papíry obchodovat, případně je uschovat nebo spravovat. Na současném trhu existují mimo bankovních institucí a jejich dceřiných společností, podílových fondů, i různé společnosti specializující se pouze na činnosti související s burzovními obchody a správou cenných papírů pro individuální klientelu, tyto společnosti se dají označit názvem burzovní makléřství. 48

3.2.1 Obstarání cenných papírů pro klienta Obchodovat na burze mohou pouze členové a pro běžné podnikatelské společnosti by bylo příliš nákladné platit si členství na burze. Mohou ale využít služeb prostředníka, který za ně tento obchod na základě smlouvy uskuteční. Smlouvy na základě, kterých lze tento obchod uskutečnit, jsem uvedla v první kapitole u zákona o cenných papírech. Zprostředkování koupě cenných papírů prostřednictvím burzovního makléřství se v jejich účetnictví promítne následujícími zápisy: 1) Klient zašle finanční prostředky (zálohu) na účet makléřství, se kterým uzavřel smlouvu. V účetnictví makléřství se tento převod projeví zvýšením finančních prostředků na účtu 13. Běžné účty a zároveň na účtu 37. Zúčtování s příkazci zvýší závazek. Částka v Kč

Má dáti

Dal

200 000,-

13.

37.

2) Makléřství nakoupí pro klienta na základě jeho příkazu 200 ks akcií společnosti ČEZ, a. s. v nominální hodnotě Kč 100,- za nákupní cenu Kč 874,-za jednu akcii. V účetnictví makléřství se tato operace zaúčtuje snížením finančních prostředků na účtu 13. Běžné účty snížením závazku vůči burze na účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 174 800,-

37.

13.

3) Zúčtování nákupu cenných papírů s klientem se v účetnictví projeví snížením závazku vůči klientovi na účtu 37. Zúčtování s příkazci a vyrovnáním účtu 37. Zúčtování s trhem cenných papírů. 174 800,-

37.

37.

4) Poplatek si makléřská společnost za zprostředkování obchodu účtuje ve výši 0,46% z objemu obchodu a bude zaúčtována snížením závazku vůči klientovi a zároveň zvýším výnosového účtu 71. Výnosy z ostatních operací. 805,-

37.

71.

49

5) Makléřství vrátilo zbytek finančních prostředků na účet klienta. V účetnictví makléřství se sníží finanční prostředky z účtu 13. Běžné účty a zároveň se zruší závazek exitující na účtu 37. Zúčtování s příkazci. Částka v Kč

Má dáti

Dal

24 395,-

37.

13.

V případě, že by zprostředkovatelem byla banka, mohla by platba cenných papírů za nákup být provedena přímo z účtu klienta vedeného v dané bance, který banka má evidována v účetnictví na účtu 22. Běžné účty klientů. A další malý rozdíl je v účtu, ze kterého může banka provést úhradu, jde o účet 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky.

3.2.2 Úschova cenných papírů Úschova cenných papírů znamená převzetí cenných papírů schovatelem od uchovatele a jejich bezpečné uložení. Finanční instituce přijímají cenné papíry do úschovy na základě smlouvy o úschově, ve které si s klientem dojednávají veškeré podmínky. Ve smlouvě se dojednává, i zda se bude jednat o úschovu hromadnou nebo samostatnou úschovu. Při samostatné úschově má klient své listinné cenné papíry uchovávané v bance nebo u jiné instituce, se kterou má uzavřenou smlouvu, samostatně od ostatních cenných papírů jiných klientů. Instituce má povinnost u samostatné úschovy klientovi vrátit týž cenný papír, který jim klient do úschovy předal a dále instituce odpovídá za škodu způsobenou na listinném cenném papíru. U hromadné úschovy jsou listinné cenné papíry klienta přechovávány společně s ostatními zastupitelnými cennými papíry dalších klientů. Klientovi je instituce povinna vrátit zastupitelný cenný papír. Úschova cenných papírů se u schovatele projeví v účetnictví následovně: 1) Klient se rozhodl předat do hromadné úschovy výše nakoupené akcie společnosti ČEZ, a.s. Tyto operace se budou účtovat v účetnictví u schovatele na podrozvahové účty navýšením finanční sumy na účtu 98. Hodnoty převzaté do správy a protiúčetem bude účet 99. Pomocné souvztažné účty. 100 000,-

99.

98.

50

2) Finanční instituce uchovávají cenné papíry klientů za úplatu, v případě hromadné správy je poplatek za přijetí do úschovy stanoven na 0,5% a roční úschova je ve výši 0,4%, pro obě sazby se za základ považuje nominální hodnota cenných papírů. Předpis poplatku zvýší výnosy na účtu 71. Výnosy z ostatních operací a zároveň zvýší pohledávku na účtu 21. Ostatní pohledávky za klienta. Poplatek za přijetí do úschovy Částka v Kč

Má dáti

Dal

500,-

21.

71.

21.

71.

Roční poplatek 400,-

3) Úhrada poplatku se pak zaúčtuje v účetnictví u schovatele snížením pohledávky na účtu 21. Ostatní pohledávky za klienta a zároveň zvýšením finančních prostředků na účtu 13. Běžné účty nebo na účtu 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky. 900,-

99.

21.

4) Vrácení cenných papírů zpět klientovi se opět účtuje u schovatele na podrozvahových účtech a to snížením o sumu cenných papírů z účtu 98. Hodnoty převzaté do správy a zároveň tuto částku odúčtujeme z účtu 99. Pomocné souvztažné účty. 100 000,-

98.

99.

Úschova cenných papírů se v účetnictví finančních institucí projeví pouze v podrozvahové evidenci, těmito operacemi se neovlivní ani rozvaha ani výkaz zisků a ztrát banky. Výkaz zisků a ztrát ovlivní pouze inkasované poplatky.

3.2.3 Správa cenných papírů Správa cenných papírů vzniká na základě smlouvy mezi správcem a majitelem cenných papírů. Při správě cenných papírů je správce povinen i bez příkazu majitele požadovat plnění spojená s cenným papírem, například inkasovat u dluhopisů úrok nebo u akcií

51

dividendu. I správa cenných papírů vzniká na základě smlouvy sjednané mezi finanční institucí a jejím klientem. Přijetí cenných papírů od klienta do správy se účtuje u správce opět na podrozvahové účty. I zde ukáží účtování na nakoupených akcií společnosti ČEZ, a.s. Správa cenných papírů se u správce v účetnictví projeví následujícími zápisy: 1) Tyto operace se budou účtovat na podrozvanové účty navýšením účtu 98. Hodnoty převzaté do správy a zároveň navýšením účtu 99. Pomocné souvztažné účty. Částka v Kč

Má dáti

Dal

100 000,-

99.

98.

2) I správa cenných papírů je zpoplatněna, poplatek za přijetí cenných papírů do správy je ve výši 0,6% a roční cena za správu je 0,5%, opět se výpočet provádí z nominální hodnoty cenných papírů. V účetnictví se zaeviduje zvýšení pohledávky vůči klientovi na účtu 21. Ostatní pohledávky za klienta a zároveň se zvýší výnosy na účtu 71. Výnosy z ostatních operací. Poplatek za přijetí do správy 600,-

21.

71.

21.

71.

Roční poplatek 500,-

3) Úhrada poplatku sníží pohledávku na účtu 21. Ostatní pohledávky za klienta a zvýší finanční prostředky na účtu banky. 1 100,-

13.

21.

4) Správce inkasoval dividendu ve výši Kč 50,- na jednu akcii, částka je uvedená v hrubém. A případ bude zaúčtován zvýšením finančních prostředků zároveň i zvýšením závazků na účtu 37. Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotce. 8 500,-

13.

37.

52

5) Za inkaso dividendy si správce stanovil poplatek ve výši 0,3% z nominální hodnoty akcií. Částku inkasované dividendy z účtu 37. Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotce se sníží o výši poplatku a zároveň se zvýší výnosy na účtu 71. Výnosy z ostatních operací. Částka v Kč

Má dáti

Dal

300,-

37.

71.

6) Vyplacení dividendy klientovi sníží peněžní prostředky na bankovních účtech správce a zároveň zruší závazek na účtu 37. Závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice účetní jednotce. 800,-

37.

13.

7) Konec správy cenných papírů pro klienta se účtuje na podrozvahové účty u správce a to snížením cenných papírů o jejich hodnotu z účtu 98. Hodnoty převzaté do správy a odúčtuje se stená částku i z účtu 99. Pomocné souvztažné účty. 100 000,-

99.

98.

V případě, že správce je banka, může být místo na účet 13. Běžné účty účtováno na účet 12. Účty peněžních rezerv u centrální banky. Ani správa cenných papírů se v účetnictví správce neprojeví jinde než v podrozvahové evidenci. Pouze poplatky inkasované za poskytnuté služby zvýší výnosy správce a tím i hospodářský výsledek.

53

4 Účtování a vykazování cenných papírů u podnikatelů Zde se věnuji účetnictví podnikatelů, neboť i oni obchodují s cennými papíry. A to, jak na straně investorů ukládající nebo investující volný kapitál společnosti, anebo jako emitenti, kteří potřebují získat dodatečný kapitál pro další rozvoj podniku.

4.1

Účtování majetkových cenných papírů

Společnosti a podnikatelé nakupují majetkové cenné papíry (jde o akcie, podílové listy) z různých důvodů, například jako spekulanti nebo nákup akcií s úmyslem společnost ovládat anebo pouze cenné papíry držet. Pokud účetní jednotka nakoupí cenný papír s úmyslem prodat ho, pak tento cenný papír zařadí mezi krátkodobé cenné papíry. Nakoupí-li účetní jednotka cenné papíry s úmyslem držet nebo jinou společnost ovládat, pak tyto cenné papíry účetní jednotka zařadí mezi cenné papíry dlouhodobé. Rozdělení cenných papírů je důležité z důvodu správného zaúčtování. Z tohoto důvodu nyní rozdělím i já kapitolu na účtování majetkových cenných papírů krátkodobých a dlouhodobých.

4.1.1 Účtování krátkodobého majetkového cenného papíru Krátkodobé majetkové cenné papíry lze využít k dočasnému uložení finančních prostředků například prostřednictvím nákupu podílových listů nebo spekulativního nákupu akcií. Cílem tohoto druhu obchodu je využití volatility trhu nebo-li spekulovat na pokles či na vzestup ceny v krátkém období. Spekulativní obchody jsou velmi rizikové. Dalším důvodem nákupu může být inkasování dividendy. Mezi krátkodobé majetkové cenné papíry řadíme:  krátkodobé majetkové cenné papíry k obchodování  realizovatelné krátkodobé majetkové cenné papíry Účtování krátkodobých cenných papírů ukáži na příkladu nákupu 100 ks akcií společnosti ČEZ, a.s. v nominální hodnotě Kč 100,- za nákupní cenu Kč 874,- za jednu akcii. Obchodování bude uskutečněno prostřednictvím RM Systému přes internet

54

a poplatek bude stanoven na 0,4% z objemu obchodu. Vypořádání bude probíhat v době T+0 stejně jako platba, která bude prováděna inkasem.

4.1.1.1 Krátkodobé majetkové cenné papíry k obchodování Účetní jednotka krátkodobé cenné papíry k obchodování pořizuje přímo za účelem prodeje. Cenné papíry se oceňují v reálné hodnotě. Účtování těchto cenných papírů ukáži v následujících řádcích. 1) Nákup cenných papírů zvýší krátkodobý majetek účetní jednotky a to na účtu 25. Majetkové cenné papíry k obchodování a zároveň vznikne závazek vůči trhu, který se zaeviduje na účtu 37. Jiné závazky. Částka v Kč

Má dáti

Dal

87 749,60

25.

37.

Úhrada cenných papírů pak sníží závazek podnikatelského subjektu na účtu 37. Jiné závazky a zároveň sníží peněžní prostředky na bankovním účtu. 87 749,60

37.

22.

2) Při přecenění cenných papírů bylo zjištěno, že cena akcie se změnila na Kč 880,za jednu akcii. Zvýšení ceny se pak v účetnictví projeví zvýšením hodnoty akcií na majetkovém účtu 25. Majetkové cenné papíry k obchodování a zároveň se zvýší finanční výnosy na účtu 66. Výnosy z přecenění cenných papírů. 250,40

25.

66.

3) Při přecenění na konci roku byla zjištěna cena akcie Kč 865,-. Účetní jednota proto sníží hodnotu cenných papírů na účtu 25. a protiúčtem bude účet finančních nákladů 56. Náklady z přecenění cenných papírů. 1 500,-

56.

25.

4) Účetní jednotka se rozhodla prodat akcie společnosti ČEZ, a.s. za cenu Kč 924,-. Nejprve musí účetní jednota cenné papíry vyjmout z evidence svého majetku a to snížením cenných papírů z účtu 25. Majetkové cenné papíry k obchodování v historické ceně a zaúčtují se do finančních nákladů 56. Prodané cenné papíry a podíly.

55

Částka v Kč

Má dáti

Dal

86 500,-

56.

25.

Prodej cenných papírů pak bude účetní jednotka účtovat zvýšením výnosu na účtu 66. Tržby z prodeje cenných papírů a podílu a zároveň se zvýší pohledávka na účtu 37. Jiné pohledávky. 92 400,-

37.

66.

Úhrada se zaúčtuje snížením pohledávky na účtu 37. Jiné pohledávky a zvýšením finančních prostředků na bankovním účtu. 92 400,-

22.

37.

Při přeceňování cenných papírů k obchodování v účetnictví podnikatelů ovlivňuje náklady a výnosy u finančního hospodářského výsledku a tím i zisk nebo ztrátu celkového hospodářského výsledku společnosti.

4.1.1.2 Realizovatelné krátkodobé majetkové cenné papíry Cenné papíry krátkodobé realizovatelné účetní jednotky nepořizují přímo za účelem obchodování, ale zároveň nepředpokládají, že by cenné papíry společnost držela delší dobu než 12 měsíců. Cenné papíry se oceňují reálnou hodnotou. Cenné papíry se pak účtují u podnikatelů následovně: 1) Nákupem akcií společnosti ČEZ, a.s. zvýší krátkodobý majetek na účtu 25. Ostatní cenné papíry a zároveň se vytvoří závazek vůči trhu na účtu 37. Jiné závazky. 87 749,60

25.

37.

Úhrada se zaúčtuje snížením závazku na účtu 37. Jiné závazky i snížením peněžních prostředků na bankovním účtu. 87 749,60

37.

22.

2) Cena akcie se změnila na Kč 880,- za jednu akcii a účetní jednotka se rozhodla cenný papír přecenit a to zvýšením hodnoty akcií na účtu 25. Ostatní cenné

56

papíry a protiúčtem je účet 41. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Částka v Kč

Má dáti

Dal

250,40

25.

41.

3) Cena akcie se sníží na Kč 865,-. Účetní jednota pokles ceny cenných papírů zaúčtuje snížením hodnoty na účtu 25. Ostatní cenné papíry a zároveň snížením účtu vlastního jmění 41. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. 1 500,-

41.

25.

4) Akcie společnosti ČEZ, a.s. prodá účetní jednotka za cenu Kč 924,-. Podnikatelský subjekt nejprve musí zrušit zaúčtované přecenění cenných papírů. Zrušení přecenění cenných papírů zaúčtuje účetní jednotka zvýšením účtu 41. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků a zvýšením hodnoty akcií na účtu 25. Ostatní cenné papíry 1 249,60

25.

41.

Účetní jednota vyřadí cenné papíry z evidence majetku snížením cenných papírů z účtu 25. Ostatní cenné papíry v ceně, ve které jsou zaevidované, a zároveň se zaúčtují do nákladů 56. Prodané cenné papíry a podíly. 87 749,60

56.

25.

Samotný prodej pak účetní jednotka zaúčtuje zvýšením výnosu na účtu 66. Tržby z prodeje cenných papírů a podílu a zvýšením pohledávky na účtu 37. Jiné pohledávky. 92 400,-

37.

66.

Úhrada cenných papírů se v účetnictví společnosti projeví snížením pohledávky na účtu 37. Jiné pohledávky a navýšením finančních prostředků na bankovním účtu. 92 400,-

22.

37.

I zde stejně jako u finančních institucí se přecenění cenných papírů realizovatelných účtuje do vlastního kapitálu. Účtování cenných papírů do vlastního kapitálu 57

ovlivňujeme rozvahu nikoli hospodářský výsledek. V hospodářském výsledku se projeví výnos nebo ztráta při prodeji cenných papírů.

4.1.2 Účtování dlouhodobého majetkového cenného papíru Kapitolu o účtování dlouhodobých majetkových cenných papírech rozděluji na dvě podkapitoly: účtování majetkových účastí účtování realizovatelných dlouhodobých majetkových cenných papírů

4.1.2.1 Majetkové účasti Mezi dlouhodobé majetkové cenné papíry zařadíme majetkové podíly, které účetní jednotky nakupují s úmyslem jinou společnost ovládat a zároveň i dlouhodobě inkasovat dividendu. Dalším důvodem nákupu může být dlouhodobá finanční rezerva s relativně vysokým rizikem, neboť volatilita akcií je vysoká. Majetkové účasti nelze ocenit reálnou hodnotou. Účtování nákupu rozhodujícího nebo většinového podílu akcií v této kapitole ukáži u nakupující společnosti XYZ, a.s. a fiktivní společnosti ABC, a. s., která má základní kapitál v hodnotě Kč 3 mil., počet vydaných akcií je 3 000 ks v nominální hodnotě Kč 1 000,-. Podle množství nakoupených cenných papírů pak záleží, na jaké účty cenné papíry účetní jednotka zaeviduje. 1) V roce 2008 účetní jednotka XYZ, a. s. nakoupila 900 ks akcií, za cenu Kč 1 200,- za jednu akcii, společnosti ABC, a. s., což u této společnosti tvoří 30% a jde o podstatný podíl. Nakupující společnost zaúčtuje zvýšení cenných papírů na účet 06 Podíly v účetních jednotkách s podstatný podílem vytvoří závazek na účtu 37. Jiné závazky. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 080 000,-

06.

37.

58

Úhradou se snížení závazek v účetnictví společnosti XYZ, a. s. na účtu 37. Jiné závazky ale i finanční prostředky na bankovním účtu. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 080 000,-

37.

22.

2) Společnost XYZ, a. s. přikoupila ještě 600 ks akcií společnosti ABC, a. s., které tvoří 20% z podílu na společnosti. Cena na jednu akcii je ve výši Kč 1 500,-. Nákup cenných papírů se zaúčtuje v účetnictví společnosti XYZ, a. s. na účet 06 Podíly v účetních jednotkách s podstatný podílem. 900 000,-

06.

37.

Společnost XYZ, a. s. nyní má 50ti % podíl na společnosti ABC, a. s. a tudíž se cenné papíry z účtu 06 Podíly v účetních jednotkách s podstatný podílem přeúčtují na účet 06. Podíly v ovládaných a řízeních osobách. 1 980 000,-

06.

06.

Naše účetní jednotka XYZ, a. s. se může rozhodnout mezi dvěma způsoby ocenění, a to ocenění v pořizovací ceně nebo ocenění ekvivalencí. Fiktivní společnost ABC, a. s. měla k 31. 12. 2008 ztrátu ve výši Kč 1 mil. V následujícím roce pak byl zisk ve výši Kč 1,5 mil a zároveň společnost ABC, a. s. vyplatila hrubou dividendu ve výši Kč 100,- na akcii. Ocenění cenných papírů v pořizovacích cenách Pokud se společnost rozhodne oceňovat cenné papíry v pořizovacích cenách, pak účetní jednotka XYZ, a. s. v případě ztráty u ovládané společnosti ABC, a. s. zaúčtuje opravnou položku na tuto ztrátu. Výše opravné položky bude stanovena z výše ztráty a podílu, který společnost XYZ, a. s. vlastní. Opravná položka = 1 000 000 * 50% Opravná položka se vytvoří ve výši Kč 500 000,-. Opravnou položku na ztrátu společnosti ABC, a. s. tvoří společnost XYZ, a. s. do nákladů na účet 57. Tvorba a zúčtování opravných položek a protiúčtem je účet 09. Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku. 59

Částka v Kč

Má dáti

Dal

500 000,-

57.

09.

Zrušení opravné položky se účtuje opačným zápisem, snížením nákladů a zrušením opravné položky. 500 000,-

09.

57.

Naopak pokud společnost ABC, a. s., jejichž akcie účetní jednotka XYZ, a. s. vlastní, dosáhne zisku a zvýší se tím hodnota investice, na základě zásady opatrnosti tuto skutečnost společnost XYZ, a. s. do svého účetnictví nezachytí. Oceňování cenných papírů v pořizovacích cenách ovlivňuje výši nákladů. Vytvoření opravné položky se projevují ve výkazu zisku a ztrát a tím může ovlivňovat hospodářský výsledek společnosti XYZ, a. s. Ocenění cenných papírů ekvivalencí Rozhodne-li se účetní jednotka oceňovat cenné papíry ekvivalencí, pak společnost XYZ, a. s. účtuje, jak o zisku, tak i o ztrátě ovládané společnosti ABC, a.s. Tímto způsobem by však musela ocenit i ostatní podíly, které společnost XYZ, a. s. vlastní. V prvním roce, kdy ovládaná osoba (společnost ABC, a.s.) docílí ztráty, bude účetní jednotka XYZ, a. s. snižovat hodnotu cenných papírů o podíl na ni připadající z účtu 06. Podíly v ovládaných a řízeních osobách a zároveň sníží hodnotu vlastního kapitálu na účtu 41. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Hodnota, o níž se sníží investice, se stanoví k vlastněnému podílu. Stanovení hodnoty snížení investice = 1 000 000 * 50% Investice se sníží o hodnotu Kč 500 000,-. 500 000,-

41.

06.

V druhém roce, kdy ovládaná společnost dosáhne zisku, se naopak hodnota investice zvýší a zároveň se zvýší i vlastní kapitál. Stanovení hodnoty zvýšení investice = 1 500 000 * 50% Investice se zvýší o hodnotu Kč 750 000,-.

60

Částka v Kč

Má dáti

Dal

750 000,-

06.

41.

Rozhodnutí o vyplacení dividendy hodnotu investice sníží. 150 000,-

06.

41.

Výplata dividendy se u společnosti vlastnící cenné papíry do účetnictví zachytí následujícími zápisy: 1) Účetní jednotka XYZ, a. s. do účetnictví zachytí pohledávku vůči ovládané společnosti ABC, a. s. ve výši vyplacené dividendy na účtu 35. Pohledávky ovládací a řídící osoba a zvýší své výnosy na účtu 66. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku. 150 000,-

35.

66.

2) Případné zdanění dividendy by se pak zachytilo jako snížení pohledávky z účtu 35. Pohledávky ovládací a řídící osoba a zároveň zvýšení nákladů na účtu 53. Daň z příjmů. 22 500,-

53.

35.

3) Úhrada dividendy sníží pohledávku v evidenci společnosti XYZ, a. s. a zvýší finanční prostředky na bankovním účtu. 127 500,-

22.

35.

Účtuje-li účetní jednotka cenné papíry v pořizovací ceně, pak ovlivňuje náklady a výnosy, a tedy přímo hospodářský výsledek. Rozhodne-li se naopak společnost oceňovat cenné papíry ekvivalencí, ovlivňuje rozvahu. Účetní jednotka XYZ, a. s. se rozhodla prodat 1 200 ks akcií společnosti ABC, a. s., které tvoří 40% podíl na společnosti. Při „vyskladňování“ cenných papírů má účetní jednotka na výběr mezi dvěmi metodami:  metoda FIFO  metoda váženého aritmetického průměru

61

Metoda FIFO Metoda FIFO spočívá ve vyskladnění nejprve pořízených cenných papírů a následně se vyskladní cenné papíry získané druhým nákupem. 1) Snížení cenných papírů o 1 200 ks se zaúčtuje v účetnictví společnosti XYZ, a. s. snížením hodnoty cenných papírů z účtu 06. Podíly v ovládaných a řízeních osobách, které se zaúčtují do nákladů na účet 56. Prodané cenné papíry a podíly. Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 080 000,-

56.

06.

450 000,-

56.

06.

2) Prodej cenných papírů se zaúčtuje zvýšením závazku na účtu 37. Jiné pohledávky a zároveň se zvýší výnosy na účtu 66. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů. 1 600 000,-

06.

66.

Cenné papíry se vyskladňují v cenách, ve kterých se nakoupily. Vyskladnění je zaúčtováno do nákladů, a zároveň se prodej účtuje do výnosů. Zaúčtovanými operacemi ovlivňujeme hospodářský výsledek společnosti. Metoda váženého aritmetického průměru Účetní jednotka, která se rozhodne pro používání metody váženého aritmetického průměru, stanovuje cenu při snižování stavu cenných papírů vypočtením váženého aritmetického průměru z nakoupených cen akcií. 1) Snížení cenných papírů o 1 200 ks se zaúčtuje v účetnictví XYZ, a. s. snížením hodnoty cenných papírů z účtu 06. Podíly v ovládaných a řízeních osobách, které se zaúčtují do nákladů na účet 56. Prodané cenné papíry a podíly. Postup výpočtu: (1 200 * 900) + (1 500 * 600) 1 500 Hodnota jedné akcie je Kč 1 320,-. 62

Částka v Kč

Má dáti

Dal

1 584 000,-

56.

06.

2) Prodej cenných papírů se pak zaúčtuje zvýšením závazku na účtu 37. Jiné pohledávky a zároveň se zvýší výnosy na účtu 66. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů. 1 600 000,-

06.

66.

Vzhledem k tomu, že společnost XYZ, a. s. prodala 40% podílu cenných papírů na společnosti ABC, a. s., nemůže zbylé cenné papíry evidovat na účtu 06. Podíly v ovládaných a řízeních osobách, ale tyto cenné papíry převede na účet 06. Ostatní cenné papíry a podíly. Převedení zbylých cenných papírů v zůstatkové ceně zaúčtujeme takto: Metoda FIFO 450 000,-

06.

06.

Metoda váženého aritmetického průměru 396 000,-

06.

06.

Zvolí-li společnost oceňování metodou aritmetického průměru, pak v uvedeném případě zvýší náklady více než při volbě metodou FIFO, neboť společnost XYZ, a. s. nakoupila více cenných papírů za cenu nižší a při aritmetickém průměru se tento rozdíl průměrem stírá. Vyskladňujeme tedy při použití metody váženého aritmetického průměru cenné papíry stále za stejnou hodnotu, která je ale díky průměru vyšší než při použití metody FIFO. Neboť při metodě FIFO se nejdříve vyskladní cenné papíry, které byly nakoupeny levněji. Trvalé snížení hodnota cenných papírů by účetní jednotka zaúčtovala do svého účetnictví snížením hodnoty cenných papírů na účtu 06. Ostatní cenné papíry a podíly a zároveň se hodnota těchto cenných papírů zaúčtuje do nákladů na účet 56. Ostatní finanční náklady. Částku, kterou by takto účetní jednotka zaúčtovala, v tomto případě neuvádím, protože by se lišila podle použité metody. Má dáti

Dal

56.

06. 63

Účetní jednotka XYZ, a. s. se rozhodla nakoupit cenné papíry na primárním trhu od fiktivní společnosti ABC, a. s., která emituje 3 000 ks cenných papírů v nominální hodnotě Kč 1 000,-. 1) Před zápisem do obchodního rejstříku zaplatí účetní jednotka XYZ, a. s. 30% z upsaného vkladu. V účetnictví se zachytí snížení finančních prostředků na bankovním účtu a zároveň se zvýší pohledávky na účtu 37. Jiné pohledávky. Částka v Kč

Má dáti

Dal

33 000,-

37.

22.

2) Po zápisu do obchodního rejstříku získá účetní jednotka XYZ, a. s. cenné papíry, které se zaúčtují na účtu 06. Ostatní cenné papíry a zároveň se zvýší závazek na účtu 36. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů. 110 000,-

06.

36.

3) Zároveň se sníží v účetnictví společnosti XYZ, a. s. pohledávky na účtu 37. Jiné pohledávky a spolu s tím i závazek na účtu Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů. 110 000,-

36.

37.

4) Doplacení upsaného vkladu se zaúčtuje snížením finančních prostředků a zároveň zvýšením pohledávky na účtu 37. Jiné pohledávky. 77 000,-

37.

22.

Upsaný vklad lze splatit i jiným majetkem než finančními prostředky, například nepeněžitým vkladem, zásobami, nebo pohledávkami. 77 000,-

37.

Na stranu DAL bude účtováno podle druhu majetku: Nehmotný dlouhodobý majetek

07. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

Hmotný dlouhodobý majetek odpisovaný

08. Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

Hmotný dlouhodobý majetek neodpisovaný 03. Pozemky, Umělecká díla

64

Zásoby

11. Materiál na skladě, 13. Zboží na skladě

Pohledávky

31. Ostatní pohledávky

4.1.2.2 Realizovatelné dlouhodobé majetkové cenné papíry Mezi realizovatelné dlouhodobé majetkové cenné papíry řadí účetní jednotky cenné papíry u nichž mají vlastnický podíl menší než 20% na základním kapitálu a nebo cenné papíry u nichž není znám přesný záměr. Účtování

dlouhodobých

realizovatelných

majetkových

cenných

papírů

ukáži

na příkladu fiktivní společnosti XYZ, a.s., která nakoupí 100 ks akcií společnosti ABC, a. s. v nominální hodnotě Kč 1 000,- za nákupní cenu Kč 1 200,- za jednu akcii. Společnost ABC, a. s. má základní kapitál ve výši Kč 3 mil. a počet vydaných akcií je 3 000. Obchodování bude uskutečněno prostřednictvím RM Systému přes internet a poplatek bude stanoven na 0,4% z objemu obchodu. Cenné papíry se pak účtují u podnikatelů následovně: 1) Nákup akcií společnosti ABC, a. s. bude v účetnictví společnosti XYZ, a. s. zachyceno zvýšením majetku na účtu 06. Ostatní cenné papíry a podíly a vytvoří se závazek vůči trhu na účtu 37. Jiné závazky. Částka v Kč

Má dáti

Dal

120 480,-

06.

37.

Úhradou se snížení závazek na účtu 37. Jiné závazky ale i peněžní prostředky na bankovním účtu. 120 480,-

37.

22.

Změní-li se cena akcie společnosti ABC, a. s. na Kč 1 500,- za jednu akcii pak účetní jednotka XYZ, a. s. podle zásady opatrnosti hodnotu akcií navyšovat nebude. Pokud se však cena akcie společnosti ABC, a. s. se sníží na Kč 800,-. Účetní jednota XYZ, a. s. vytvoří na pokles ceny opravnou položku a to na účtu 09. Opravná

65

položka k dlouhodobému finančnímu majetku a zároveň zaúčtováním do finančních nákladů na účet 57. Tvorba a zúčtování opravných položek. Částka v Kč

Má dáti

Dal

20 000,-

57.

09.

Zvýší-li se zpětně hodnota cenných papírů společnosti ABC, a. s., pak společnost XYZ, a. s. zruší vytvořenou opravnou položku snížením účtu 09. Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku a jejím rozpuštěním do finančních nákladů na účet 57. Tvorba a zúčtování opravných položek. 20 000,-

09.

57.

Přeceňování cenných papírů realizovatelných dlouhodobých ovlivňují finanční náklady a tím vlastně i hospodářský výsledek za běžnou činnost.

4.2

Účtování dluhových cenných papírů

Do dluhových cenných papírů patří především dluhopisy. Investice do dluhových cenných papírů je méně rizikové než investice do akcií, což je kompenzováno nižšími výnosy. I dluhové cenné papíry lze rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé, u nichž je účtování odlišné, a proto kapitolu rozděluji na tyto dvě podkapitoly.

4.2.1 Účtování krátkodobého dluhového cenného papíru Nákup krátkodobých dluhových cenných papírů, mezi které patří například pokladniční poukázky, lze využít ke krátkodobému uložení finančních prostředků společnosti. Nákup krátkodobých dluhových cenných papírů je málo rizikovou investici, z níž plyne výnos v podobě vyplaceného úroku od emitenta nebo výnos z rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou. Krátkodobé cenné papíry lze rozdělit:  krátkodobé cenné papíry k obchodování  dluhové cenné papíry se splatností do 1 roku se záměrem držet do splatnosti

66

Krátkodobé cenné papíry k obchodování pořizuje účetní jednotka s úmyslem s nimi obchodovat. Účtování těchto cenných papírů ukáži na nákupu 2 ks dluhopisů společnosti Škoda Auto, a. s. v nominální hodnotě Kč 100 000,-, které účetní jednotka nakoupila ke dni 5. 12. 2009. Spolu s pořízením je spojen poplatek vůči trhu ve výši 0,4%. 1) Nákup dluhopisů zvýší v účetnictví společnosti krátkodobý majetek na účtu 25. Dluhové cenné papíry k obchodování vznikne i závazek vůči trhu na účtu 37. Jiné závazky. Částka v Kč

Má dáti

Dal

200 800,-

25.

37.

Úhrada cenných papírů se zaúčtuje snížením závazku na účtu 37. Jiné závazky a snížením peněžních prostředků na bankovním účtu. 200 800,-

37.

22.

2) Ke konci roku účetní jednotka zaúčtovala naběhlý alikvotní výnos zvýšením hodnoty cenného papíru na účtu 25. Dluhové cenné papíry k obchodování a zvýšením výnosů na účtu 66. Výnosy z krátkodobého finančního majetku. 335,-

25.

66.

3) Při odkupu se zaúčtuje naběhlý alikvotní výnos zvýšením hodnoty cenného papíru na účtu 66. Výnosy z krátkodobého finančního majetku. 3 850,-

25.

66.

4) Zpětný odkup cenných papírů sníží hodnotu cenných papírů na účtu 25. Dluhové cenné papíry k obchodování a současně se zvýší finanční prostředky. 200 000,-

22.

25.

Zároveň je vyplacen roční výnos ve výši Kč 4 700,-, který snižuje hodnotu cenných papírů, ale zvýší se finanční prostředky na bankovním účtu. Částka v Kč

Má dáti

Dal

4 700,-

22.

25.

67

Dále se umoří prémie a to snížením hodnoty cenných papírů a zvýšením nákladů na účtu 56. Náklady z krátkodobého finančního majetku. Částka v Kč

Má dáti

Dal

285,-

56.

25.

V případě, že účetní jednotka účtuje o dluhových cenných papírech se splatností do jednoho roku a jejím záměrem je držet tyto cenné papíry do splatnosti, pak účetní jednotka tyto cenné papíry zaúčtuje místo na účet 25. Dluhové cenné papíry k obchodování na účet 25. Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti. Účetní operace spojené s účtováním krátkodobých cenných papírů mají vliv na náklady a výnosy. Těmito operacemi tedy ovlivňujeme finanční hospodářský výsledek podnikatelského subjektu.

4.2.2 Účtování dlouhodobého dluhového cenného papíru Nákup dlouhodobých dluhových cenných papírů, což jsou například dluhopisy, jsou vhodnou méně rizikovou variantou pro dlouhodobé uložení finančních prostředků, ze kterých plyne výnos v podobě vypláceného úroku. Cenné papíry se oceňují pouze v pořizovací ceně, nelze tyto cenné papíry oceňovat reálnou hodnotou. Účtování dlouhodobého dluhového cenného papíru ukáži na nákupu dluhopisu společnosti Škoda Auto, a. s., které jsou vystaveny v nominální hodnotě Kč 100 000,-. 1) Účetní jednotka ke dni 20. 1. 2009 nakoupila 10 ks dluhopisů společnosti Škoda Auto, a. s. na trhu. S nákupem je spojen poplatek ve výši Kč 3 400,-. Podnikatelský subjekt zaúčtuje zvýšení cenných papírů na účtu 06 Dluhové cenné papíry držené do splatnosti a zároveň se vytvoří závazek na účtu 37. Jiné závazky. 1 003 400,-

06.

37.

Úhradou se snížení závazek na účtu 37. Jiné závazky ale i finanční prostředky na bankovním účtu. 1 003 400,-

37.

22. 68

2) Alikvotní výnosový úrok zvýší hodnotu cenných papírů na účtu 06 Dluhové cenné papíry držené do splatnosti i výnosy na účtu 66. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku. Částka v Kč

Má dáti

Dal

41 527,-

06.

66.

3) Výplata úroku zvýší finanční prostředky, ale sníží hodnotu cenných papírů. 47 000,-

22.

06.

4) Zpětný odkup cenných papírů sníží jejich hodnotu na účtu 06 Dluhové cenné papíry držené do splatnosti a zvýší finanční prostředky. 1 000 000,-

22.

06.

Rozdíl zúčtujeme do výnosů na účet 66. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku a zvýšíme hodnotu cenných papírů. 2 073,-

06.

66.

Dluhový cenný papír držený do splatnosti je účtován naběhlou hodnotou, účetní operace související s úpravou hodnoty cenného papíru o alikvotní výnos se zúčtovává do nákladu nebo do výnosů a tím ovlivňuje hospodářský výsledek za finanční činnost. Účtování dluhopisů u emitenta Účtování dluhopisů z pohledu emitenta ukáži na fiktivním příkladu emitenta, který vydává dluhopisy v nominální hodnotě Kč 10 000,-. Dluhopis je splatný za 5 let a úročen je 2,5% p. a. 1) Emitováním dluhopisů se v účetnictví emitenta zvýší hodnota na účtu 47. Emitované dluhopisy a zároveň se zvýší i účet 37. Pohledávky z emitovaných dluhopisů. 5 000 000,-

37.

47.

2) Prodejem cenných papírů přibudou finanční prostředky na bankovním účtu u emitenta a poklesnou pohledávky na účtu 37. Pohledávky z emitovaných dluhopisů. 5 000 000,-

22.

37. 69

3) Úroky z dluhopisů zvyšují náklady evidované v účetnictví na účtu 56. Úroky i hodnotu dluhopisů na účtu 47. Emitované dluhopisy. Částka v Kč

Má dáti

Dal

125 000,-

56.

47.

4) Výplata úroků naopak snižuje hodnotu na účtu 47. Emitované dluhopisy i finanční prostředky. 125 000,-

47.

22.

5) Zpětný odkup dluhopisů odčerpává finanční prostředky a sníží se dlouhodobý závazek na účtu 47. Emitované dluhopisy. 125 000,-

47.

22.

Má-li účetní jednotka nakoupeny cenné papíry v cizí měně, pak při přeceňování nezjišťuje účetní jednotka pouze aktuální kurz cenného papíru na trhu, ale i kurz měny, v němž je cenný papír vystaven. Účty, na které se tyto rozdíly účtují, jsou stejné účty, na něž se účtuje přecenění z titulu změny hodnoty cenného papíru. U cenných papírů, o kterých se účtuje rozvahově, se jedná se o účet 41. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků U cenných papírů účtujících se výsledkově, jde při poklesu kurzu zahraniční měny o účet nákladový 56. Náklady z přecenění cenných papírů, naopak pokud se kurz cizí měny zvýší, pak se přecenění zúčtuje do výnosů na účet 66. Výnosy z přecenění cenných papírů.

4.2.3 Účtování směnek Směnka je cenný papír, který lze použít jako finanční nástroj k uhrazení obchodních závazků. Účetní jednotka může účtovat o směnce jako o:  směnce k inkasu Účetní jednotka je v tomto případě věřitel, kterému byly pohledávky uhrazeny prostřednictví směnky, jenž účetní jednotka předloží v datu splatnosti k úhradě.  směnce k úhradě Směnku k úhradě použije účetní jednotka jako platební prostředek s odkladným účinkem u uhrazení svých závazků. 70

Účtování směnky k inkasu 1) Úhrada pohledávky z obchodního styku ve výši Kč 100 000,- byla provedena směnkou, která je vystavena ve výši Kč 105 000,-. Úhradou se sníží pohledávka evidovaná na účtu 31. Odběratelé a zároveň se zvýší účet 25. Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti. Částka v Kč

Má dáti

Dal

100 000,-

25.

31.

Rozdíl mezi částkou, která je na účtu 25. Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku, a která je na směnce se zaúčtuje na výnosový účet 66. Úroky. 5 000,-

25.

66.

2) Úhrada směnky při předložení sníží hodnotu na účtu 25. Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku, ale zvýší se finanční prostředky. 105 000,-

22.

25.

V případě, že by účetní jednotka přijala směnku, která by měla splatnost delší než 12 měsíců, pak by tato směnka nebyla zaúčtována na účtu 25. Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti, ale na účtu 06. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti. Dostane-li se účetní jednotka do finančních obtíží nebo potřebuje-li finanční prostředky dříve než je splatnost směnky, může společnost dát směnku k eskontu bance. Eskont směnky znamená, že banka odkoupí od účetní jednotky směnku před její splatností za provizi, která se v tomto případě nazývá diskont. 1) Postoupení směnky k eskontu sníží účet 25. Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti v případě krátkodobé směnky nebo účet 06. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti v případě dlouhodobé směnky, naopak se zvýší pohledávky na účtu 31. Pohledávky za eskontované cenné papíry. 105 000,-

31.

25. nebo 06.

2) Poskytnutí eskontního úvěru bankou zvýší účetní jednotka své finanční prostředky a spolu s tím vznikne závazek vůči bance na účtu 23. Eskontní úvěry. 71

Částka v Kč

Má dáti

Dal

105 000,-

22.

23.

3) Spolu s poskytnutím eskontního úvěru je spojen diskont (provize bance) nebo i jiné bankovní poplatky, které banka v tomto případě inkasuje z účtu vedeného účetní jednotce. Protiúčtem v obou případech je nákladový účet, u diskontu jde o účet 56. Úroky a u bankovních poplatků je to účet 56. Ostatní finanční náklady. 2 000,-

56.

22.

4) V den splatnosti předloží banka dlužníkovi směnku k zaplacení. Provede-li se úhrada směnky, zanikne i eskontní úvěr, který účetní jednotka eviduje ve svém účetnictví. Zánikem úvěru se sníží hodnota na účtu 23. Eskontní úvěry i pohledávky na účtu 31. Pohledávky za eskontované cenné papíry. 105 000,-

23.

31.

Účtování směnky k úhradě 1) Účetní jednotka směnkou, vystavenou na částku Kč 105 000,-, uhradila svůj závazek z obchodního styku, který byl ve výši Kč 100 000,-. Tím se v účetnictví společnosti sníží závazek na účtu 32. Dodavatelé, ale zvýší se účet 32. Směnky k úhradě. 100 000,-

32.

32.

Rozdíl mezi částkou, kterou účetní jednotka zaplatí, a celkovou výší závazku tvoří úroky, které účetní jednotka zúčtuje do nákladů na účet 56. Úroky. 5 000,-

56.

32.

2) Úhrada směnky sníží hodnotu na účtu 32. Směnky k úhradě i finanční prostředky. 105 000,-

32.

22.

Vystaví-li účetní jednotka směnku se splatností delší než je 12 měsíců pak ji místo na účet 32. Směnky k úhradě najdeme na účtu 47. Dlouhodobé směnky k úhradě.

72

5 Zdanění výnosů z cenných papírů K tomu, abych se mohla věnovat tématu zdanění výnosů z cenných papírů, musím nejdříve zjistit, jaké výnosy podléhají dani z příjmu. Následně je možné položit si otázky, kdo daň odvede, jak stanovit daňový základ nebo jakou sazbou bude výnos zdaněn. Výnosy z cenných papírů, které podléhají zdanění, mají různou podobu: -

některé z výnosů, které souvisí s cennými papíry a jsou vypláceny přímo emitentem cenného papíru. Jde například o dividendy nebo úroky,

-

další výnos pak souvisí se spekulací s cennými papíry, tedy nákup cenných papírů s úmyslem jejich prodeje.

Pokud je u dluhopisů stanoveno vyplácení výnosu, pak je vyplácen ve formě úroku. Jejich výše či frekvence vyplácení jsou stanoveny v emisních podmínkách. U bezúročných dluhopisů podléhá zdanění příjem vyplácený v den splatnosti dluhopisu. Ve zdanění však bude rozdílné u fyzických osob a u osob právnických. Právnická osoba je osobou sdružující osoby a majetek za účelem podnikání a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Je-li právnická osoba majitelem dluhopisů, pak je výnos z dluhopisu zdaňován v rámci daňového základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob. Tuto daň právnické subjekty účtují do nákladů na účet 59. Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná. U fyzické osoby rezidenta, tj. osoba, která v ČR pobývá více než 180 dní, je daňovým základem částka úroku, která má být vyplacena majiteli dluhopisu. Úrok vyplacený z dluhopisu je zdaněn u emitenta dle § 8 Příjmy z kapitálového majetku zákona o dani z příjmu srážkovou daní. Jde-li o tuzemského emitenta, úrok je zdaněn srážkovou daní, která je dle současného zákona o dani z příjmu ve výši 15 %. Příjemce v tomto případě nepodává daňové přiznání. Vlastní-li rezident cenný papír emitovaný osobou se sídlem v zahraničí je daň odváděna v zemi, kde je cenný papír emitován. V tuzemsku má však rezident povinnost podat daňové přiznání a příjem zdanit také. Aby nedocházelo ke zdanění příjmu ve dvou

73

zemích zároveň, uzavírají státy mezi sebou smlouvy o vyloučení dvojího zdanění. V rámci těchto smluv existují tyto metody:  metoda prostého zápočtu33 Metoda spočívá ve snížení vypočtené daně v tuzemsku. Vypočtenou daň, kterou má rezident povinnost odvést sníží o daň zaplacenou v zahraničí, ale pouze do výše částky vypočtené dle tuzemských zákonů. Maximální výši zápočtu získáme vynásobením procentního podílu příjmu ze zahraniční a základu daně před uplatněním odpočitatelných položek a nezdanitelných částek daňového základu.  metoda úplného zápočtu34 Metoda úplného zápočtu snižuje vypočtenou daň, kterou poplatník má za povinnost odvést v tuzemsku, o daň zaplacenou v zahraničí. Zápočet je možné provést do maximálně vzniklé výše. V praxi se tato metoda nepoužívá.  metoda vynětí s výhradou progrese35 Metoda snižuje daňový základ, ze kterého je poplatník povinen odvést daň v tuzemsku. Od daňového základu se odečtou příjmy skutečně zdaněné v zahraničí a teprve následně se vypočítá daňová povinnost.  metoda plného vynětí36 Metoda umožňuje vyjmout ze základu daně příjmy zdaněné i nezdaněné ze zahraničí. Metoda se v praxi nepoužívá. Volba použití metody zamezení dvojímu zdanění při vyplnění daňového přiznání se řídí konkrétní mezinárodní smlouvou uzavřenou s danou zemí, z níž příjem plyne. U daňových nerezidentů je příjem z dluhopisů zdaněn srážkovou daní v případě, že ve smlouvě o zamezení dvojího stanovení není stanovena zvláštní sazba zdanění. Pokud

33

Zdroj: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/dane-z-prijmu-zahranici/ze-zahranici-prosty-zapocet// - staženo dne 20.2.2010, vlastní úpravy Zdroj: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/dane-z-prijmu-zahranici/ze-zahranici-zapocet-uplny/ - staženo dne 20.2.2010, vlastní úpravy 35 Zdroj: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/dane-z-prijmu-zahranici/ze-zahranici-vyneti-progrese/ - staženo dne 20.2.2010, vlastní úpravy 36 Zdroj: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/dane-z-prijmu-zahranici/ze-zahranici-vyneti-ze-zakladu/ - staženo dne 20.2.2010, vlastní úpravy 34

74

ve smlouvě je sazba stanovena, pak je použita ke zdanění příjmu tato sazba, neboť mezinárodní smlouvy mají vyšší právní účinnost než zákony. Dalším příjmem plynoucím z cenných papírů, který jsem již uvedla je dividenda. Dividenda je vyplácena majiteli akcie jako podíl na dosaženém zisku akciové společnosti. O výplatě dividendy rozhoduje valná hromada. Daňovým základem pro výpočet daně bude částka dividendy, o jejímž vyplacení rozhodla valná hromada. I v tomto případě odvádí daň emitent cenného papíru. U fyzických osob rezidentů se zdanění v případě tuzemského emitenta řídí § 8 Příjmy z kapitálového majetku zákona o dani z příjmu srážkovou daní ve výši 15 %. Majitel akcie ani v tomto případě nepodává daňové přiznání. U daňového nerezidenta žijícího v zemi, s níž ČR nemá uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění, postupuje emitent vyplácející dividendu jako u rezidenta. V případě, že majitel cenného papíru žije v zemi, s níž smlouva o zamezení dvojího zdanění existuje, postupuje se podle ní. Další možností je investice fyzické osoby rezidenta do zahraničí. Příjmem bude opět dividenda, která bude zdaněna v zahraničí. Rezident tento příjem musí přiznat v daňovém přiznání. Zdanění dividendy v ČR pak probíhá podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění. U právnické osoby se řídí zdanění dividendy u tuzemského emitenta § 36 ze zákona o dani z příjmu srážkovou daní ve výši 15 %. Existuje však výjimka a to dle § 19 Osvobození od daně v odst. ze) dle něhož jsou osvobozeny příjmy z dividend a jiných podílů na zisku vyplácené dceřinou společností společnosti mateřské. Účtování je následující u emitenta: 1) Předpis nároku na dividendu zvýší závazky ke společníkům na účtu 36. Závazky ke společníkům při rozdělení zisku a zároveň sníží účet, na němž je evidován hospodářský výsledek 43. Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení nebo 42. Nerozdělený zisk z minulých let. Má dáti

Dal

43. nebo 42.

36.

75

2) Zdanění dividendy se zaúčtuje snížením účtu 36. Závazky ke společníkům při rozdělení zisku ale zvýšením závazku vůči finančnímu úřadu na účtu 34. Ostatní přímé daně. Má dáti

Dal

36.

43.

3) Zaplacení daně sníží účet 34. Ostatní přímé daně i účet 22. Bankovní účty. 34.

22.

4) Výplata zdaněných dividend zruší závazek na účtu 36. Závazky ke společníkům při rozdělení zisku a protiúčtem bude účet bankovního konta, z nějž finanční prostředky odejdou. 36.

22.

Účtování dividendy a jejich zdanění u vlastníka cenného papíru: 1) Zaevidování předpisu dividendy zvýší finanční výnosy na účtu 66. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku a zároveň se i zvýší pohledávky na účtu 37. Jiné pohledávky. 37.

66.

2) Následná úhrada pak závazek na účtu 37. Jiné pohledávky zruší a naopak se navýší finanční prostředky na bankovním účtu. 22.

37.

Dvojí zdanění u dividendy není pouze v případě, že dividenda je vyplácena přes hranice. Dividendy jsou vypláceny akcionářům z čistého zisku, tedy zisku po zdanění daní z příjmu právnické osoby. Při výplatě dividendy pak dochází ke druhému zdanění daní z příjmu. Posledním příjem je kapitálový zisk, který souvisí se spekulacemi a vzniká mezi rozdílem nákupní a prodejní ceny. Zdanění kapitálového zisku je různé u fyzických osob nepodnikatelů, podnikatelů a právnických osob.

76

Vznikne-li kapitálový zisk osobě fyzické nepodnikateli, pak se provádí časový test. Časový test je definován v zákoně o dani z příjmu v § 4 Osvobození od daně odst. w) podle něhož jsou osvobozeny kapitálové zisky u cenných papírů, které měl majitel v držení delší dobu než 6 měsíců. Osvobození do daně z příjmu je omezeno podmínkou, že osoba nevlastnila v době před prodejem více než 5 % podílu na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech společnosti. Není-li splněn časový test, pak kapitálový příjem podléhá dani z příjmu. Vznikne-li fyzické osobě nepodnikateli při této činnosti ztráta, pak ji může uplatnit maximálně do výše zisků dosažených při obchodování s jinými cennými papíry. V případě fyzické osoby podnikatele i právnické osoby tento časový test uplatnit nelze a příjem podléhá dani z příjmu. Daň pak v podvojném účetnictví podnikatelé účtují do nákladů na účet 59. Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná. Vzniklou ztrátu z obchodů s cennými papíry, lze u fyzických osob podnikatelů i právnických osob uplatnit při celkovém výpočtu daně z příjmu.

77

Závěry a doporučení Cílem mé diplomové práce bylo vyjmenovat druhy cenných papírů a některé z nich blíže popsat. Dále uvést zásady účtování, způsoby účtování cenných papírů a na závěr se věnovat zdanění jejich výnosů. Ve své práci jsem vyjmenovala různé druhy cenných papírů, které jsou definované zákonem o cenných papírech. Blíže jsem se věnovala pouze akciím a dluhopisům, na nichž jsem ve své práci ukázala způsoby účtování a dále jsem se ještě blíže zmínila o směnce a o šeku. Důležitým prvkem je i legislativa upravující účetnictví v ČR a v EU. Účetní jednotky podnikající v ČR se řídí českou legislativou. Základní normou upravující vedení účetnictví je pro ně zákon o účetnictví a dále pak vyhlášky nebo České účetní standardy. Existují ale i české podnikatelské subjekty, které se povinně řídí normami označenými IAS/IFRS. Jedná se o mezinárodní účetní standardy, kterými se společnosti řídí v případě, že jejich cenné papíry jsou registrovány na regulovaném evropském burzovním trhu. Hlavní zásadou standardů IAS/IFRS je zásada akruálnosti, která souvisí se zachycením všech účetních operací do příslušného účetního období. Další důležitou zásadou je zásada kontinuity, vycházející z předpokladu dlouhodobého trvání účetní jednotky. Přestože je snaha o harmonizaci účetnictví, existují stále rozdíly mezi účetnictvím vedeným dle standardů IAS/IFRS a dle české legislativy. Shodné je v obou standardech rozdělení cenných papírů do skupin dle nichž se pak cenné papíry do účetnictví zaevidují a k tomu je důležité znát účet. Zařazení cenného papíru do skupiny ovlivňuje nejen jeho zaúčtování na příslušný účet ale i jeho přeceňování, neboť u skupin jsou přesně určeny možnosti, jak nakládat s těmito cennými papíry. Práci jsem rozdělila na účtování finančních institucí a účtování podnikatelů, protože se obě skupiny řídí jinou vyhláškou a jejich účetnictví je rozdílné. U finančních institucí se řídí účtování cenných papírů tím, zda s cennými papíry obchodovala sama finanční instituce na svůj účet nebo zda obchod zprostředkovávala pro své klienty.

78

V případech, kdy finanční instituce zprostředkovávají obchody s cennými papíry pro své klienty, se cenné papíry zúčtovávají v podrozvahové evidenci, a tudíž účetnictví finanční instituce neovlivňují. Jedinou výjimkou jsou v tomto případě poplatky, které tyto instituce vybírají od svých klientů, ty jsou účtovány do výnosů a tím zvyšují hospodářský výsledek. Obchody s cennými papíry pro finanční instituci rozděluji na majetkové cenné papíry a na dluhové cenné papíry. Majetkové cenné papíry dále dělím na cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů, realizovatelné a majetkové účasti. Dluhové cenné papíry dělím na cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů, realizovatelné a držené do splatnosti. Majetkové cenné papíry i dluhové cenné papíry v reálné hodnotě proti účtům nákladů a výnosů se oceňují reálnou hodnotou. Jejich přecenění se účtuje do nákladů nebo výnosů a tím jsou schopni ovlivnit výsledek hospodaření banky. Cenné papíry realizovatelné majetkové i dluhové se oceňují reálnou hodnotou. Ve finančních institucích jsou přeceňovány na účet oceňovací rozdíly, který je řazen mezi účty vlastních zdrojů. Realizovatelné cenné papíry ovlivňují hodnotu majetku i vlastních zdrojů v rozvaze. Dluhové cenné papíry jsou ve finančních institucích oceňovány naběhlou hodnotou. Jejich přecenění je účtováno do výnosů nebo nákladů, jde tedy o další cenný papír, který je schopen ovlivnit výsledek hospodaření banky. Poslední skupinou z cenných papírů u finančních institucí jsou majetkové účasti, jež se oceňují v pořizovacích cenách a jejich hodnota se případně snižuje tvorbou opravné položky do nákladů anebo jejím rozpuštěním do výnosů. Majetkové účasti lze také ocenit ekvivalencí, což se provede navyšováním nebo snižováním hodnoty cenného papíru podle hospodářského výsledku či jiných významných rozhodnutí v ovládané osobě. Protiúčtem jsou pak vždy účty nákladové nebo výnosové. Finanční instituce při použití obou metod ovlivňují výkaz zisků a ztrát a tím i celkový hospodářský výsledek. V kapitole věnované účetnictví podnikatelů rozděluji cenné papíry na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé cenné papíry člením na majetkové cenné papíry k obchodování a realizovatelné a krátkodobé dluhové cenné papíry. Dlouhodobé cenné

79

papíry dělím na dlouhodobé cenné papíry držené do splatnosti, majetkové podíly a realizovatelné majetkové cenné papíry. Krátkodobé cenné papíry k obchodování se oceňují reálnou hodnotou na rozdíl od krátkodobých dluhových cenných papírů, které se oceňují naběhlou hodnotou. Oba druhy cenných papírů se však zúčtovávají do nákladu nebo výnosů a tím ovlivní hospodářský výsledek. Krátkodobé cenné papíry realizovatelné se stejně jako cenné papíry k obchodování oceňují cenou reálnou, ale zúčtovávají se do vlastního kapitálu a tím ovlivňují rozvahu. Dluhové dlouhodobé cenné papíry se oceňují naběhlou hodnotou, která se zúčtovává do nákladů. Ovlivňujeme tak opět výkaz zisků a ztrát a tím i hospodářský výsledek za běžnou činnost. Majetkové účasti u podnikatelů se stejně jako u finančních institucí mohou oceňovat dvěma způsoby, ekvivalencí nebo v pořizovacích cenách. Použije-li účetní jednotka pořizovací ceny, pak se hodnota cenného papíru sníží nepřímo a protiúčtem je účet nákladový nebo výnosový účet. Pak opět ovlivňujeme hospodářský výsledek. V případě použití ekvivalence ovlivňujeme u podnikatelů výši vlastního kapitálu na rozdíl od účetnictví finančních institucí, kde se ekvivalence zúčtovávala na nákladové nebo výnosové účty. Z výše uvedeného vyplývá, že počáteční rozhodnutí o zařazení cenného papíru do majetku a k němu daný způsob ocenění nebo v některých případech zvolený způsob ocenění může velmi ovlivnit, buď hospodářský výsledek společnosti vlastnící cenný papír, anebo strukturu majetku a zdrojů krytí v rozvaze. V poslední kapitole jsem se rozepsala o výnosech z cenných papírů a jejich zdanění. Výnosy z cenných papírů mohou mít několik forem, u akcií je vyplácena dividenda, u dluhopisů je vyplácen úrok a třetí forma výnosu souvisí s obchodováním s cennými papíry. Zdanění výnosů je rozdílné u osob fyzických nepodnikatelů, podnikatelů i právnických osob. U fyzických osob se dividendy i úroky se daní u emitenta cenného papíru a příjem je zdaněn srážkovou daní. Pokud fyzické osobě nepodnikateli plyne zisk z prodeje cenných papírů (tj. kapitálový příjem), pak se provede časový test. Vlastní-li fyzická osoba cenné papíry delší dobu než 6 měsíců, příjem nepodléhá zdanění. V opačném 80

případě musí fyzická osoba podat daňové přiznání k dani z příjmu, v němž mimo jiné uvede i tento příjem a zdaní jej. U fyzické osoby podnikatele se časový test neprovádí, příjem z kapitálového majetku je zahrnut do přiznání k dani z příjmů. U právnických osob se přijaté úroky z cenných papírů zaúčtují do výnosů a daní se v rámci daně z příjmů právnických osob. Přijaté dividendy se ale u právnických osob daní stejně jako u osob fyzických u emitenta srážkovou daní. Získá-li právnická osoba příjem z kapitálového majetku pak se ani zde neprovádí časový test, příjem je zaúčtován do výnosů a bude podléhat dani z příjmů.

81

Seznam použité literatury 1)

Zákon o účetnictví. C. H. Beck. 2008. ISBN 978-80-7179-938-2.

2)

České

účetní

standardy

pro

podnikatele.

C.

H.

Beck.

2008.

ISBN 978-80-7179-938-2. 3)

BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2 vyd. Jihlava: C. H. Beck. 2007. ISBN 978-80-7179-663-3.

4)

DĚDIČ, Jan; PAULY, Jan. Cenné papíry. 1. vyd. Praha: Prospektrum 1994. ISBN 80-85431-98-X.

5)

FIŠEROVÁ, Eva; a kolektiv. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. ISBN 978-80-7263-450-7.

6)

HINKE, Jana. Účetní systém IAS/IFRS. 1. vyd. Praha: Kernberg Publishing, 2007. ISBN 978-80-903962-2-7.

7)

JÍLEK, Josef; SVOBODOVÁ, Jitka. Účetní bank a finančních institucí 2009. 7. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3048-6.

8)

KLUMPAROVÁ, Alena; a kolektiv. Účetnictví bank a finančních institucí. 2 vyd. BIVŠ, 2004. ISBN 80-7265-068-8.

9)

Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. vyd. BIVŠ, 2005. ISBN 80-7265-080-7.

10) LÁSKOVÁ, Alena. Odpisy hmotného a nehmotného majetku. 2008. bakalářská práce. ISBN není. 11) MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3000-4.

82

12) SKÁLOVÁ,

Jana;

ČOUKOVÁ,

transakcí v kapitálové

společnosti.

Pěva. 1.

Účetní vyd.

a

Praha:

daňové ASPI,

dopady 2008.

ISBN 978-80-7357-397-3. 13) ŠEBESTÍKOVÁ, Viola. Účetní operace kapitálových společností. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-2760-8. 14) STROUHAL, Jiří. Účetní specialista – nadstavbové studium. 1. VOX, 2009. 15) STROUHAL, Jiří. Kurz finanční účetnictví – Účetnictví cenných papírů. Komora auditorů České republiky, 2008. 16) VAŠEK, Libor. Účetní specialista – nadstavbové studium. 1. VOX, 2009. Internetové odkazy: 1) Zákon o účetnictví. Dostupný z WWW: http://business.center.cz/business/ pravo/zakony/ucto/. 2) Zákon o cenných papírech. Dostupný z WWW: http://business.center.cz/ business/pravo/zakony/cenne-papiry/. 3) Obchodní

zákon.

Dostupný

z WWW:

http://business.center.cz/business/

z WWW:

http://business.center.cz/business/

pravo/zakony/obchzak/. 4) Občanský

zákon.

Dostupný

pravo/zakony/obcanzak/. 5) Zákon o dani z příjmů. Dostupný z WWW: http://business.center.cz/business/ pravo/zakony/dprij/. 6) Zákon o dluhopisech. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/kapitalovytrh/zakony/o-dluhopisech/.

83

7) Zákon směnečný a šekový. Dostupný z WWW: http://www.podnikatel.cz/ zakony/zakon-c-191-1950-sb-zakon-smenecny-a-sekovy/. 8) České

účetní

standardy

pro

podnikatele.

Dostupné

z WWW:

http://

www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-191-1950-sb-zakon-smenecny-a-sekovy/. 9) České

účetní

standardy

pro

finanční

instituce.

Dostupné

z WWW:

http://www.kacr.cz/Article.asp?nDepartmentID=80&nArticleID=185&nLangua geID=1. 10) IAS/IFRS. Dostupné z WWW: http://www.kacr.cz/default.asp?nDepartment ID=181&nLanguageID=1. 11) Zákony a vyhlášky. Dostupné z WWW: http://www.kacr.cz/Article.asp?n DepartmentID=77&nArticleID=172&nLanguageID=1. 12) Informace k cenným papírům. Dostupné z WWW: http://www.cennypapir.cz/. 13) Informace k cenným papírům. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Cenn%C3%BD_pap%C3%ADr. 14) Informace k zamezení dvojímu zdanění. Dostupné s WWW: http://www.finance .cz/dane-a-mzda/informace/dane-z-prijmu-zahranici/ze-zahranici-dvoji-zdaneni/. Informace k příkladům jsou čerpány: 1) Informace k cenným papírům. Dostupné z WWW: http://www.pse.cz/. 2) Informace k cenným papírům. Dostupné z WWW: http://www.rmsystem.cz/. 3) Informace

ke

společnosti

z obchodního

rejstříku.

Dostupný

z WWW:

http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=s earchSubject

84

Seznam použitých zkratek ČÚS

České účetní standardy

ZDP

Zákon o dani z příjmů

ZoÚ

Zákon o účetnictví

85

Přílohy Příloha č. 1 ................................................................................................................................................ 87

86

Příloha č. 1 Další právní regulace cenných papírů Cenné papíry jsou dále regulovány následujícími normami:  Obchodní zákoník č. 501/1992 Sb., v němž lze najít vymezení mandantní a komisionářské smlouvy a dále jsou v této normě upraveny některé druhy cenných papírů a to akcie, opční a zatímní listy, cestovní šeky, skladištní a náložní listy  Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., kde je všeobecně definována kupní smlouva a smlouva o zprostředkování  Zákon o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech č. 370/2000 Sb., upravuje vydávání zemědělských skladištních listů, stanovuje podmínky pro zřizování a provozování zemědělských veřejných skladů a upravuje státní dozor Prameny upravující kapitálový trh, práva a povinnosti účastníků:  Zákon o podnikání na kapitálovém trhu č. 256/2004 Sb. upravuje poskytované služby na kapitálovém trhu, veřejnou nabídku cenných papíru a poskytuje ochranu kapitálovému trhu i investorům  Zákon o investičních společnostech a investičních fondech č. 248/1992 Sb. upravuje investiční fondy, spolčenosti a jejich depozitáře  Zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu č. 15/1998 Sb. upravuje pravomoc a působnost České národní banky při výkonu dohledu na kapitálovém trhu a dále stanovuje práva a povinnosti dalším účastníkům kapitálového trhu  Zákon o bankách č. 21/1992 Sb. reguluje podnikatelskou činnost bank v České republice, jejich vznik i zánik  Zákon o České národní bance č. 6/1992 Sb. vymezuje ČNB jako organizaci, dále specifikuje její cíle a pravomoc

87