uteče vám slepička Lidové říkadlo

Panímámo zlatičká,

do horního rybníčka

darujte nám vajíčka,

a z rybníčka do louže,

nedáte-li vajíčka,

kdo jí odtud pomůže?

uteče vám slepička

Lidové říkadlo

Veselé velikonoce přeje redakce

PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

Krátce ze zasedání OZ Důležitým bodem programu byl slib nového člena zastupitelstva, volba nového člena obecní rady a volba zástupce starosty místo pana Zbyňka Čermáka, který se vzdal svého mandátu a všech funkcí. Novým zastupitelem je p. Vavřín Mokrý, do obecní rady byl zvolen p.Karel Jatel a jako zástupce starosty p. Jaromír Kokrhel. OZ schválilo návrh změny územního plánu, do kterého byly v prvním projednávání zahrnuty všechny požadavky občanů.Dalším bodem programu bylo schválení rozpočtu na rok 2000. Hlavními akcemi pro tento rok je zahájení prací na 1.etapě protierozních opatření v lokalitě „Přední hora“, kde je již zpracována studie a chystá se projekt. Bude zakoupena nová ústředna místního rozhlasu a provede se oprava ampliónů, aby všichni občané měli možnost poslouchat hlášení obecního úřadu. V mateřské škole se připravuje projekt na kuchyň. V ulicích Vinohradská a Horní Kroupná se doplní jejich osvětlení v neobydlené části. Po dokončení zadní části kulturního domu bude do této budovy přestěhována knihovna a doktor. V letošním roce se také chystá projekt na revitalizaci „Slatiny“. Bude se opravovat zeď evangelického hřbitova. K dalším akcím bude přikročeno v případě kladného vývoje rozpočtu ve III. čtvrtletí. Rozpočet byl sestaven jako vyrovnaný, příjmy se rovnají výdajům a byl schválen členy zastupitelstva. Jako na každém zasedání se na závěr projednávaly připomínky občanů, na které zastupitelé odpovídali. Rozpočet obce na rok 2000 Příjmy

tis.Kč Výdaje

Sběr a svoz odpadů Nájem zem. půdy Příspěvek na MŠ Školní stravování Poplatky z hrobů Školní družina Pronájmy, prodeje Místní rozhlas-poplatky Finanční operace Daň právnických osob Daň fyz. osob závislá Daň fyz. osob podnikání Daň z nemovitostí Místní poplatky Dotace přímá Ostatní příjmy Zůstatek z roku 1999

315 65 35 200 3 166 1 535 10 200 1 380 835 420 960 95 134 288 5 777

Příjmy celkem

Silnice Dopravní obslužnost Kanalizace Vodní díla v zemědělské krajině MŠ- provoz ZŠ- příspěvek na provoz Školní stravování Příspěvek ZUŠ Knihovna-provoz Rozhlas a televize Dotace církvím Tělovýchovná činnost Veřejné osvětlení Výstavba a údržba inž. sítí Pohřebnictví Svoz kom. odpadu Péče o vzhled obce Soc. dávky Požární ochrana Místní zast. orgány Činnost místní správy Lékaři Dotace obč.sdružením a Spolku kat. domu Půjčky církvím a TJ Sokol Neinvestiční transfery obcím Komise soc. a školská

12 430 Výdaje celkem Jaromír Kokrhel – místostarosta


tis. Kč 293 45 230 972 235 266 272 5 160 92 300 120 205 4 715 170 420 339 25 163 545 2 220 20 33 300 52 30 12 430

Internet v nové knihovně? Každý už jistě slyšel o informačním médiu, které dnes hýbe celým světem. Ano jedná se o fenomén doby – internet. Je mnoho zaměstnání, ve kterých je dnes jeho znalost výhodou, ne-li přímo nutností. Proto by bylo velice prozíravé, kdyby i v naší místní knihovně mohl být internet zaveden a zpřístupněn. Zejména mládež by se s ním mohla seznámit formou kroužku. Proto si dovolujeme oslovit podnikatele i občany s prosbou o příspěvek na zakoupení počítače. Současně hledáme zájemce, kteří by chtěli pracovat s dětmi a mládeží v tomto oboru. Bližší informace podá p. starosta nebo místostarosta.

Tenisový oddíl Nosislav Vážení spoluobčané, dne 1.6.1999 byl Ministerstvem financí zaregistrován jako samostatný subjekt „Tenisový oddíl Nosislav“. Dovolte nám, abychom tímto poděkovali TJ Nosislav za to, že jsme v počátcích naší činnosti mohli využít její spolupráce, bez které by v žádném případě tenisový areál tak, jak dnes vypadá, neexistoval. K vyčlenění z TJ nás vedli čistě praktické důvody. Pro jednání se zastřešujícím tenisovým svazem, ale i sponzory, je nutné, aby oddíl vystupoval jako samostatný právní subjekt. Spolupráce s TJ Nosislav se však rozhodně nevzdáváme. I nadále zůstáváme v úzkém kontaktu a jsme připraveni podílet se společně na akcích, které povedou ke sportovnímu i společenskému vyžití všech občanů naší obce. Dne 20.2.2000 proběhla valná hromada TO Nosislav. Zde bylo konstatováno, že naší snahou i do budoucna musí být co nejlepší udržování a pokud možno i další rozvoj areálu tenisových kurtů. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o výstavbě cvičné tenisové stěny. Měla by sloužit začínajícím hráčům a hráčkám, a to zejména z řad naších dětí a mládeže. Věříme, že náš záměr umožní v dnešní zmodernizované době jedno z nejsprávnějších vyžití pro naše děti a mládež. Jedná se však o dosti značnou investici, která bude sloužit komukoliv z řad občanů naší obce a zejména dětem a mládeži. Chtěli bychom proto požádat všechny občany, kteří mají zájem na sportovním vyžití naší mládeže o výpomoc v rámci brigád, které budou v souvislosti s výstavbou v jarních měsících probíhat. Termíny těchto brigád budou zveřejňovány ve vývěsce TO Nosislav před tenisovým areálem. Souhrný zápis z této valné hromady jako i další aktuální informace je možné najít na naší vývěsce před tenisovým areálem. Zde se také dozvíte termíny, kdy je areál přístupný pro kohokoliv z řad veřejnosti. Tenisový oddíl Nosislav

Myslivci hodnotili V neděli 20. 2. 2000 uspořádalo Myslivecké sdružení v Nosislavi výroční hodnotící členskou schůzi, kde za 100 % účasti členů zhodnotili svoji činnost za uplynulý rok a vytyčili si úkoly na rok následující. Sdružení má k dnešnímu datu 22 členů, výkon práva myslivosti vykonává v honitbě na 747 ha. Dále eviduje sdružení 6 loveckých psů ohařů, kteří jsou v držení jednotlivých členů. Rok 1999 byl vyhodnocen jako průměrný, co do práce a plnění úkolů a lepší jako rok 1998, co se týká odlovu užitkové zvěře. Na závěr sezony byly uspořádány 3 společné hony na drobnou zvěř s těmito výsledky: bylo sloveno celkem 155 ks zajíců, 204 ks bažantů a 6 ks králíků. Dále bylo sloveno 13 ks srnčí zvěře, z toho 4 srny, 5 srnců a 4 srnčata. Dále byla v honitbě slovena škodná zvěř a zvířata škodlivá pro myslivost v těchto počtech: liška - 10 ks, straka - 33 ks, šedivka - 1 ks, kočka - 53 ks, pes - 2 ks, kuna - 13 ks, tchoř – 1 ks. Na zimní přikrmování drobné a spárkaté zvěře byla zbudována 3 krmná koryta na jadrné krmivo, byla provedena sklizeň jetele, nákup 12 q pšenice a ječmene, krmná sůl a zajištěno odpadní krmivo ze zemědělských a zpracovatelských podniků. Sdružení má stanovené normované kmenové stavy zvěře k 31. 3. 2000 takto: 300 ks zajíců, 320 ks bažantů, 38 ks srnčí zvěře. Tyto stavy jsou předepsány OkÚ - odborem životního prostředí podle výměry a bonity honitby, jsou základem pro populaci této zvěře a sdružení má povinnost tyto stavy dodržovat. V uplynulém roce sdružení uspořádalo 2 střelecké akce, a to na Velikonoce již tradiční střelecké závody „O velikonočního beránka“, které skončily po všech stránkách velice úspěšně a svoje interní závody v červnu za spoluúčasti myslivců z Nového Přerova, které byly rovněž zhodnoceny kladně. PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

Na závěr schůze byly provedeny doplňující volby. Po vyčerpávajícím volebním „maratonu“ byl do funkce předsedy sdružení za odstupujícího předsedu zvolen pan Václav Husák a na jeho místo jednatele pan Stanislav Šimonič. Za MS Nosislav Václav Kaplan

Pochvala se dnes nenosí? Mám dojem, že historii věnujeme dostatek prostoru, ale neměli bychom proto zanedbávat aktuální informace. Z obecního úřadu odchází místostarosta Zbyněk Čermák a zarážející je, že to není první odchod v poslední době. Ať už jsou hlasy na jeho osobu pochvalné nebo kritické, myslím, že udělal kus velké práce. Člověk veřejně činný je samozřejmě podroben většímu hodnocení než ten, jehož práce pro obec začíná a končí zametením chodníku. Na kritiku jsme citliví všichni, kažný jistě rozezná dobře míněnou vhodně podanou a tu, která uráží a spolehlivě snižuje nejen sebevědomí, ale i chuť do další činnosti. Když se pořádně rozhlédnu, co všechno se tu nejen za poslední období udělalo, tak bych řekla, že si pár lidí od nás zaslouží ne kritiku, ale dík. Marie Chumelová

150. výročí narození T.G.M. Dne 7. 3. 2000 jsme si připomínali významné výročí 150 let od narození velkého syna českého národa - T.G.Masaryka. O jeho osobě a významu bylo řečeno mnohé v médiích, poutavě o něm připravil třídílný pořad na ČT 1 autor Zdeněk Mahler. Nás Nosislaváky těší, že pan prezident navštěvoval své letní sídlo na zámku v Židlochovicích. Při svých projížďkách po okolí se často setkával a dával do hovoru i s obyčejnými lidmi, kteří pracovali na poli. Měla jsem to štěstí, že jsem v poslední době hovořila hned se dvěma pamětníky, kteří se s ním osobně setkali. Je to pro ně naprosto nezapomenutelný zážitek. V minulých dnech jsem navštívila 89letou paní Josefu Kšicovou a se zájmem jsem poslouchala její poutavé vyprávění, z něhož vyjímám toto: „ S p. prezidentem Masarykem jsem se setkala ve svém životě 3x. Poprvé to bylo, to jsem byla ještě školačka a šla do Padělku na trávu. Najednou se na cestě objevil pan prezident na koni, za ním ještě dva další jezdci. Oněměla jsem překvapením a vzmohla se jen na pěkné pozdravení. Viděla jsem ale lidi, co byli na polích, jak se začali sbíhat do vesnice a volali, že jede pan prezident. Přijel do vsi a zastavil se u domu p. Otýpkové, která právě líčila dům. Zeptal prý se jí, co vy tady všichni tak líčíte a ona odpověděla ale, pojede tudy p. prezident, tak to chceme mít trochu pěkné, a líčila dál. Podruhé jsem jej zažila v Židlochovicích. Byla tam nějaká oslava, p. prezident tam mluvil, bylo to na místě, kde je dnes autobusové nádraží. On v bílém krásném obleku, všichni jej vítali a provolávali slávu. Pan prezident pak skoupil od trhovců třešně a ty se rozdávaly všem přítomným dětem. Bylo nás tam školní mládeže tehdy hodně a moje sestra mezi těmi šťastnými, na které se dostalo. Často jezdil na koni i lesem a jednou se stalo, že jel sám. Uviděl ho nosislavský občan na Želízkách a říká mu - pane prezidente, honem se schovejte, támhle Vás dva honí, asi četníci. On se jen smál, protože měl radost, když mohl ochrance ujet. Třetí moje osobní setkání nezapomenu nikdy. Bylo to 19. 6. 1924, kdy jel p. prezident přes Nosislav. Ulice byla plná lidí, byla postavená slavobrána u radnice. Pan prezident jel v otevřeném autě, černý klobouk na hlavě. Naši radní jej vítali, měli pamětní knihy, slavnostní řeč a my všechny děti v rukou prapory, mávali jsme a vítali jej. Pak pokračoval směrem na Hustopeče, projížděl kolem dnešní školky, kde byla druhá slavobrána a zase hodně lidí, ale tam už jen projel a nezastavoval, už ani neměl čas.“ Dalším pamětníkem osobního setkání s p. prezidentem je nosislavský rodák žijící v Brně - p. profesor Blahoslav Španiel. Nedávno byl u nás na návštěvě a poutavě vypravoval různé příhody ze života. Pro něj je datum 19. 6. 1924, kdy byl p. prezident v Nosislavi tak slavnostně vítán, obzvlášť zapamatovatelné. Byl to totiž den svatební jeho rodičů. Slečna Slávka Vedrová si tehdy brala Františka Španiela. Svatebčané právě vycházeli z kostela, když všichni ostatní občané právě vítali prvého prezidenta. Když se o tom v rodině mluvilo, ptal jsem se rodičů, proč mu nezanesli talíř koláčů ze své svatby, vždyť by přece neubylo, bylo jich dost. Nikoho to ale tehdy nenapadlo, a tak si pan profesor povzdechl a s lítostí říká, že je škoda, že se nemůže pochlubit příhodou, že pan prezident ochutnal koláče z jejich svatby. PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

Sám se také osobně setkal s T.G.M. Jako malý, asi 7 letý chlapec, si hrál před domem a p. prezident kolem projížděl na koni. Postavil prý se do pozoru, pozdravil a p. prezident mu odpověděl a pokračoval v cestě. Pan Blahoslav Španiel tedy s hrdostí říká, že mluvil s panem prezidentem Masarykem. Vzpomínky pamětníků zapsala Dana Karhánková Pozn. red.: O prezidentu Masarykovi nám přišel ještě další velmi pěkný článek, který zůstává v archivu redakce.

Bible pro Keňu Jako pokračování ekumenického setkání ze 16.ledna se uskutečnila beseda 20. února 2000 v Husově domě se dvěma účastníky - nosislavskými rodáky v delegaci České biblické společnosti (ČBS) do Keni v loňském roce. Byli jimi ředitel ČBS dr.Jiří Lukl a pan Jiří Bedřich, bývalý zaměstnanec Čs. aerolinií. KLM

K 55.výročí osvobození obce Dovoluji si uveřejnit výňatky ze zápisů v obecní kronice, které pořídil tehdejší kronikář pan František Nečas. Jeho příspěvky jsou velmi zajímavé a vznikly (alespoň ty do osvobození) za zvláštních podmínek, kdy byla kronika ukryta a protektorátním úřadům se nahlásilo, že nebyla za republiky založena, jen sesbírány poznámky. Vybral jsem části, které nebyly dosud uveřejněny: „Pamětní kniha je u mne pečlivě uschovaná, na místě, které vynašla má dcera Slávie a zapisuje se v ní dál.“ 31 / XII 1941 „Rok 1943. V obci nejsou žádné novoty. Válka vypadá tak, aby se jenom vraždilo hodně lidí. Nadává se na Angličany, že nezačínají 2. frontu, - a nadává se na Rusy, že ustoupili k Stalingradu. Střílí se do Petrohradu, bombarduje se Moskva. – Angličané se honí s Romelem po Africe. Naše naděje k Rusku ochabují, protože neznáme jejích záměry a cíl !“ 14 / XI 1943 „Konečně, aby pravda byla pravdivou musí se poznamenat, že rudoarmějci v některých věcech nás zklamali, byli hrubí a počínali si nebratrsky, lidem spílaly, že jsou „germány“, „buržoisti“ a při tom hanebně rabovali, a ukradli lidem mnoho věcí jako peřiny, šaty, látky, boty, prádlo, hodinky, zlato aj. Těch hodinek měl některý 10 a více kusů… … je ještě i jiná špatnost u Rusů, která může nyní být poznamenaná a sice jejich výstřední mravnost a touha po znásilnění žen a dívek. – Dlouho se museli před nimi ukrývat. Až odešli poslední Rusové potom se teprve mohlo začít svobodně něco dělat, ale pokud oni zde byli to rozhodně nešlo. Díky Bohu za to!“ 29 / XII 1945 Vybral a v zápisech ani písmenko nezměnil: Vlad.Svoboda

Chraňte přírodu I přes upozornění, která v minulosti zazněla, dochází k bezohlednému poškozování přírody. U řeky „někdo“ zapálil loni zjara velkou košatou vrbu. Asi clonila. Letos zase „někdo“ zapálil mez naproti Boudkám. Nebo „někdo“ vyváží stavební suť k vodoteči na Slatině. Jiný „hospodář“ naplní obecní kontejner pokáceným stromem. Je zajímavé, že nikdo nic nevidí. Kontejner nás všechny stojí zhruba 6 tisíc a stromů se do něj skutečně moc nevejde. Zapálená mez odčerpala z našich prostředků zase určitou částku. Požár se totiž musel uhasit. Sutí zaplněná vodoteč ohrožuje polnosti a naše obydlí. Jednou se bude muset vyčistit a ……zaplatit. A vrba? Ta nás stojí nejvíce. Opět ztrácíme kus kouzelné nosislavské přírody. Dívejte se kolem sebe. Někteří utrácí za nás všechny!! Karel COUFAL PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

Malé povídání o vinařství v Nosislavi Ač by se zdálo, že po změně společenských podmínek v naší republice je činnost ČZS Nosislav nevýrazná, jedna zcela nepřehlédnutelná aktivita stále zůstává. Je to tradiční Výstava a ochutnávání vín, která se za pomoci stálé skupiny asi 30 sklaních členů daří každoročně pořádat. Dle ohlasů a účasti se domnívám, že úspěšně. Patří za to dík všem členům ČZS, kteří dříve i nyní pracovali nebo pracují pro dobré jméno vinařů nosislavských. Poděkování patří i těm, kteří na košt dávají svá vína. Kvalita těchto vín má stále vzrůstající tendenci, objevují se nové odrůdy a přívlastková vína, dříve neznámá. Nosislav má, díky své jedinečné geografické poloze, výborné podmínky pro pěstování révy, což dokazuje historie, ale také současné budování a obnovování vinic některými vinaři a zejména akciovou společností ZEMOS v těch nejlepších tratích. Vinařství na jižní Moravě začíná mít poněkud jinou tvářnost, více se otvírá světu a více se musí přizpůsobovat novým trendům. Co však bychom měli zachovat a jenom zkvalitňovat, je různorodost a vinařská kultura jižní Moravy, kterou nám může celý svět závidět. Ztěžka, ale přece, se daří navazovat na staré tradice a udržovat nové. Jednou z takových je i náš „Košt“, který chce být malým příspěvkem k zachování vinařské obce Nosislav. Ing. Karel Válka – ČZS Nosislav

Lejsek bělokrký ( Ficedula albicollis ) Tento parádník mezi lejsky k nám přilétá jako jeden z posledních z celé početné skupiny tažných ptáků, tedy koncem dubna až začátkem května. Je dlouhý 13 cm, na svrchní straně černý se světlou spodní stranou, bílými znaky na křídlech, bílým kroužkem na krku a bílou skvrnou na čele. Samička je hnědošedá. Jejich výskyt v lese za Nosislaví a v okolí řeky Svratky v tomto období signalizuje již opravdové jaro s vlahým a teplým počasím. Po příletu si sameček lejska bělokrkého vyhlídne nějakou starou dutinu a k této se snaží přilákat samičku. Samečci jsou velice pohybliví a svá nová obydlí urputně hájí. V této době většina ptáků hnízdících v dutinách, jako například všechny druhy sýkor, brhlíci, vrabci, sedí na vejcích a dokonce již krmí svá mláďata. Asi před 12 lety jsem poprvé spatřil lejska

bělokrkého v zákoutí svěží zeleně v Plachtách, jak přímočaře přeletoval hned sem, hned tam. Jeho bílý šál v černém kabátku byl viditelný a působil tak trochu exoticky. Od poloviny května snáší samička přímo na dnu dutiny 5-7 modrozelených vajíček, na kterých sedí sama 12 - 15 dnů. Sameček ji po tuto dobu neustále krmí. Je to tak u většiny ptáků, kde je sameček výrazněji zbarven než samička. Za dalších 16 dnů opouští mláďata, která mají v této době skvrnitý šat, hnízdo. Při lovu lejsek sedí vzpřímeně na větvi, cuká ocáskem a křídly. Jakmile spatří letící hmyz, vylétne a v letu ho polapí. Opět se vrátí na vyhlídku, aby tuto loveckou taktiku znovu opakoval. Lejsek bělokrký v Nosislavi hnízdí jednou v roce a koncem srpna až začátkem září odlétá do střední Afriky. Jiří Liščák PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

Jak Nosislaváci osídlovali Starovice Starovice (v celém okolí se jim vždy říkalo Štarvice) byly jednou ze zcela německých obcí jihomoravského pohraničí. Po druhé světové válce byla naprostá většina jejich obyvatel odsunuta a do jejich bývalých domovů se stěhovali noví hospodáři. Mezi nimi byla i řada lidí z Nosislavi. Dnes si na některé z nich vzpomenou jen nejstarší nosislavští občané, ale vědí o nich v Nosislavi také četní jejich příbuzní. Do Starovic se odstěhovalo celkem 19 rodin v počtu 64 osob (včetně dětí). Nejpočetnější skupina novousedlíků pocházela z rodiny Josefa Dvořáka z č. 220 (1866-1937). Syn Josef, pekař, později řidič ČSAD, (nar. 1912 odešel do Starovic č. 27 se svou slovenskou ženou Antonií (1912) a 2 dětmi - Dagmarou (1939) a Josefem (1945). Kolem roku 1980 se odstěhoval do Vyškova. Jeho sestra Růžena, provdaná Vránová (nar. 1906), žila se svým druhem Janem Streichlem (nar. 1922), synem varhaníka Jana Streichla č. 252, ve Starovicích č. 280 a později se odstěhovala do Brna - Líšně. Vdova Anna Dvořáková, čtvrtá žena Josefa Dvořáka, roz. Matyšková z Nikolčic (nar. 1896), nevlastní matka Josefa Dvořáka a Růženy Dvořákové - Vránové, přišla do Starovic č. 108 se svým postiženým synem Pavlem (nar. 1927). V roce 1965 se odstěhovali do brněnských Ivanovic, Pavel později žil v domově důchodců. V roce 1949, po smrti své ženy Evy, roz. Dvořákové (1909-1949), bydlel ve Starovicích u své švagrové Růženy Vránové Karel Mahdalík (1910-1986), vyučený řezník, původem ze Suché Lozi. Měl dva syny, Lubomíra (1913) a Vladimíra (1939). Ve Starovicích se podruhé oženil a narodila se mu ještě dcera Věra (1951). Ostatní osídlence si můžeme seřadit pěkně podle abecedy : František Ďásek, dělník, původem z Brna - Komína, byl za války nasazený v Německu. Oženil se v roce 1942 s Marií Urbánkovou z Křepic (nar. 1915). Bydleli v Nosislavi v č. 23 (u Kaplanů, Marie Ďásková byla sestra paní Kaplanové), těsně před koncem války (v březnu 1945) se jim narodila dcera Jaroslava, druhé dítě už ve Starovicích č. 283. František Hanzlík zahradník z č. 358 (nar. 1909) a jeho žena Marie, roz. Navrátilová z Křepic (19151966) se 3 dětmi : Karlem (1940), Růženou a Františkem. Ve Starovicích 269 meli ještě Květoslavu a Jaroslavu. Ve Starovicích žije František (č. 123) a Jaroslava, vd. Vedrová. Karel bydlí v Ostravě a Květoslava je vdaná v Dubňanech. Josef Janoušek, syn listonoše Josefa Janouška 87 (1921-1978), hospodařil ve Starovicích 279. V JZD potom jezdil s traktorem. Za ženu měl ukrajinku Ninu, roz. Hančarovou, dceru velitele hasaičů z Čistjakova (nar. 1924 v Jelanci). Měli 3 děti: Josefa (nar. 1946, žije ve Starovičkách), Ninu, provd. Hermanovou (1948) a Olgu, vd. Palouškovou (1949). Nina bydlí ve Starovicích č. 264, Olga v Tišnově. Martin Kotásek (nar. 1911) pocházel z Prušánek a do Nosislavi se dostal z Moravské Nové Vsi jako pacholek do č. 20, 67 a 74. Za ženu měl Helenu Kostolnou z Oslan na okr. Partizánske (nar. 1925) a ve Starovicích se jim narodily dvě děti : Anna (1947), vd. Chloupková, a Martin (1951), který žije ve Starovicích. Antonín Kunc, řezník, původem z Proseče na nynějším okrese Blansko (1892-1960), žil asi od roku 1932 v Nosislavi v domě č. 203 v nynější Vinařské ulici, který byl kolem roku 1970 zbořen, jako druh Anežky Novákové, matky slabomyslného Josefa Nováka. Ve Starovicích bydlel v č. 30. Jeho žena Marie, roz. Šmerdová (nar. 1892), se v roce 1960 odstěhovala do Mokré u Brna. Emil Nečas (1896-1962), syn Josefa z č. 223, přišel do Starovic se 2 dětmi a svou druhou ženou Annou, roz. Čepilovou z č. 242 (1911-1983), která se po mužově smrti vdala podruhé za Meluzina z Pouzdřan. Jindřich Nečas, syn Antonína z č. 198 (nar. 1927) bydlil od roku 1945 ve Starovicích č. 225 se svou první ženou Jarmilou, roz. Brabcovou z Blučiny, ale jen do roku 1951. Jindřich potom žil v Dobešově, okres Vítkov, v Blučině a po svatbě s druhou ženou (1966) v Unkovicích a v Židlochovicích. Ve Starovicích se narodili Nečasům dva synové - Jindřich (1949) a měsíc před odstěhováním Jaroslav (1951). Michal Plotnárek (nar. 1912) pocházel z Podivína a byl od r. 1932 čeledínem u Svobodů v č. 47, u Samsonů v č. 7 a možná i jinde. My, tehdejší hoši, jsme ho za války obdivovali jako výborného fotbalistu. PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

V roce 1940 se oženil se Štěpánkou Krejčovou (nar. 1911) a do Starovic odešli s dcerou Helenou (1941), později vdanou Frohlichovou. Syn Jan (1947) a dcera (1952), později vd. Majtnerová, se už narodili ve Starovicích. Jan žije ve Vranovicích, Marie v Brně. Ludvík Polický, syn Ludvíka z č. 228 (1920-1955, zabil se při výskoku z nákladnho auta, když se vezl autostopem), bydlel od r. 1945 ve Starovicích 153, od r. 1947 se svou ženou Štěpánkou, roz. Pfeifferovou z Přísnotic (nar. 1921). Velice zajímavý byl osud Jana Proška (1900-1968, oběsil se). Narodil se právě ve Starovicích v německé rodině (psávali se Proschek), za ženu si vzal v roce 1927 Češku Josefu Navrátilovou ze Súchova a od té doby se hlásil k české národnosti. Žili v Nosislavi v č. 76 a 98 a potom ve vlastním domku 283 v Kroupné ulici. Ve Starovicích hospoddařili v č. 170 a 197, zatímco Proškovi němečtí příbuzní byli odsunuti. Měli 3 děti - Zdeňku (1927), která později žila v Brně, Vlastislava (1929), později v Hustopečích a Ladislava (1931-asi 1997), který zůstal ve Starovicích a za ženu měl Annu Sokolovou ze Súchova, rodiště své matky. Ve Starovicích č. 334 bydlí rodina jeho syna Ladislava (nar. 1952). Jan Rodinger, obchodník z č. 96 (nar. 1912) se svou druhou ženou Jiřinou, roz. Langovou z Velkých Němčic (1924) a 3 dětmi Annou (1938-1996), Janem (1944) a Jiřím. Bydleli ve Starovicích v č. 39. František Sajtl, syn Vincence z č. 256 (nar. 1906 ve Velkých Němčicích), sloužil v č. 20 a 77, také v Sobotovicích. Se ženou Františkou, roz. Katochvílovou z Lamače (nar. 1910) a jedním dítětem bydleli ve Starovicích č. 161 a později se s dalším dítětem odstěhovali neznámo kam. Jaroslav Svoboda, syn Františka z Nivky č. 181 (1907-1975), se ženou Slávií, roz. Světničkovou ze Strměch, hospodařil ve Starovicích na domě č. 145. Měli dvě dcery. Jaroslava, vd. Matulová (nar. 1948) žije v Hustopečích, Hana, vd. Matějů (1950) žije ve Starovicích. Antonín Švestka (nar. 1912) přišel do Nosislavi, stejně jako jeho vrstevník Michal Plotnárek, z Podivína, sloužit, nejprve k Loskotům do č. 152, potom k Samsonům č. 7. Po svatbě s Josefou Kosinovou žil v podružství na několika místech. Do Starovic na č. 174 odešli se 2 syny - Antonínem (nar. 1937) a Jiřím (1944). Švestkovi museli být mezi prvními osídlenci, protože už 14. července 1945 se jim narodil první nosislavský „Štarvičák“, syn Ladislav. Potom měli ještě dceru Danuši (1951), později vdanou Rohrerovou. Všichni tři synové žijí ve Starovicích. Alois Trčka, syn Aloise z č. 312 (1911-1987) se nastěhoval do Starovic 164 se ženou Ludmilou, roz. Svobodovou, dcerou Pavla z č. 275 (nar. 1920). Už ve Starovicích adoptoval dceru Annu Svobodovou (nar. 1946), později provdanou Šumskou. Aloisův bratr Josef Trčka (1917-1978) přišel do Starovic na č. 35 se ženou Josefou, roz. Kozlovou, dcerou Václava č. 236 a třemi dětmi: Josefem (nar. 1939), Jarmilou, pozd. vd. Bučkovou (1941) a Vladimírem (1944). Ve Starovicích se jim narodili ještě Zdeněk (1952), Miroslav (1955) a František (1961). Josef Trčka provozoval ve Starovicích řemeslo řeznické a k tomu hostinskou živnost. Syn Vladimír žije v Ostravě, Miroslav a František pracují ve Starovicích ve vinařském podniku svého bratra Zdeňka. Ve Starovicích žije i Josef Trčka ml. Oldřich Zezula, syn Antonína z č. 43, dnes už neexistujícího domu u vody (nar. 1918), se nastěhoval do Starovic se ženou Františkou, roz. Suchánkovou z č. 35 a synem Miroslavem (nar. 1943, žije v Českých Budějovicích ). Ve Starovicích se jim narodili Oldřich (1947, dnes v Tachově), Svatava, vd. Bešeniová (1948, dnes v Chomutově) a Vlasta, vd. Mišurcová (1951, dnes Zlín). Za to, že jsme si o těchto našich bývalých spoluobčanech i o jejich dalších osudech mohli něco povědět, vděčíme panu Josefovi Hložkovi ze Starovic č. 275, bývalému sklepmistrovi ve Velkých Pavlovicích a známému vlastivědnému pracovníkovi, který všechny údaje o osídlování Starovic shromaˇžďuje. Prozradil nám také jméno dalšího Nosislavana, který se nastěhoval do Starovic až 30 let po válce. Je to Jan Kern, syn Jana z č. 362 (nar. 1951) a vzal si za ženu dceru pana Hložka - Naděždu. Blahoslav Španiel


Znovu o nosislavských příjmeních V návaznosti na dva články pana profesora Španiela v tomto Zpravodaji (NZ prosinec 1995 a červen 1998) si dovolím pokračovat ve vděčném tématu o významu našich příjmení. Znalost vzniku příjmení může každému napomoci odpovědět na otázku, kdo byli jeho předkové. Zajisté to není vyčerpávající odpověď (někdy je to přímo omyl, vždyť člověk nazvaný Veselý mohl být právě proto tak nazván, poněvadž byl již od pohledu smutný). Na seznamu jmen současných zastupitelů obce si ukážeme nejzajímavější příklady významu jmen. Použil jsem k tomu dostupnou literaturu, kde hlavním zdrojem byla pro mě publikace D.Moldanová: Naše příjmení (1983) a vše, co bylo o příjmeních v Nosislavi dosud uveřejněno. Dědičnost a neměnnost příjmení byla u nás uzákoněna roku 1780 na sklonku vlády Marie Terezie, k čemuž vedla potřeba přesné evidence obyvatel. (Krátce předtím došlo k zavedení čísel popisných.) Dosud se vystačilo s jedním jménem (křestním), ke kterému se však často přidávala nedědičná příjmení (přízviska). Jejich vývoj byl rychlejší u šlechty, měšťanů a svobodných sedláků (14.-18.stol.). Úředním zápisem se často legalizovaly všechny dosavadní zvyklosti, takže naše příjmení většinou nesou stopu 200 a více let starou o našich přímých předcích. Většina příjmení je odvozena od křestních jmen (podle vzoru, že dávný předek se jmenoval „Jan řečený Janek“). Takový původ mají příjmení těchto zastupitelů: LUKL (LUKLOVÁ) – celkem 3 zastupitelé – ze jména LUKÁŠ, zdrobnělina přes něm. LUCKEL, LUKL. Podobné je i LUKEŠ, LUKŠ i LUX. Lukáš je biblické jméno, byl to průvodce apoštola Pavla, autor Lukášova evangelia. VÁLKOVÁ (VÁLKA) – z osobního jména VALENTIN (latinsky „kypící zdravím“), podobné jsou VALA, VALČÍK, VÁLEK, VALOUŠEK. PICH – ze jména PETR asi touto obměnou: PETR-PECHA-PECH-PICH. Podobné je PITÁK. Petr je jméno prvního apoštola (Petros = řecky Skála). U jména Pich je však i druhá možnost vzniku a sice ze slova „pich“ = ,,píst“ ! Další jména jsou podle svých držitelů, kteří byli odněkud (podle vzoru „Jan ze Skály řečený Skála“): MAHOVSKÝ – podle původu z obce Mahouš u Netolic v Čechách, dříve psáno MAHOUSKÝ i MACHOVSKÝ. SVOBODA – označovali se tak všichni, kdo měli svobodnou selskou živnost tzv. svobodník nebo nějaký stupeň nezávislosti na vrchnosti, dům „na svobodě“. RYCHTÁŘ – člověk z rychty, rychtář – zastupoval vrchnost v obci (představení obce byli konšelé s purkmistrem). Podobné je RYCHTER, RICHTR i RYCHTAŘÍK. Zbylá jména jsou podle slov obecného významu (vzor „Jan řečený Veselý“): COUFAL – ze slova „couvat“, nářečně „coufat“. Podobné je COUFALÍK. ČERMÁK – z lidového názvu ptáka, jehož přesný název je „rehek“ a nebo ze slova „čert“ JATEL – nářečně ze slova „jetel“ KOKRHEL – nabízí se slovo „kokrhat“, možné je však i neznámé vysvětlení k nezvyklé koncovce „hel“. SCHOVANEC – „schovanec, schovanka“ znamenalo „přijatý za vlastního, adoptovaný“ RUŽIČKOVÁ (RUŽIČKA) – zdrobněle od „růže“ MĚŘÍNSKÝ – asi ze slova „měřice“ – dutá i plošná míra. Podobně jméno MĚRKA, MĚŘIČKA. ( pokračování o příjmeních příště) ing.Vladimír Svoboda

Pozvánky •

•

14.5.2000 ve 14.00 hodin pořádá Kulturní a školská komise ve spolupráci s MŠ, ZŠ a ZUŠ Židlochovice besídku ke Dni matek ve sportovní hale. Srdečně zveme všechny, kteří s námi chtějí strávit pěkné odpoledne. Hasičský sbor v Nosislavi sivás dovoluje pozvat 3. června na letní noc se skupinou MODUL. Uzená cigárka, hasičská kořalka, dobrá zábava a tradiční soutěže o ceny jsou zajištěny. Těšíme se na vaši účast v areálu Sokola.


Novinky v knihovně Pro mládež: Blytonová: Tajemství spálené chaty (detektivní příběh pro děti) Delahaye: Martinka malou hospodyňkou Delahaye: Martinka malou vychovatelkou Delahaye: Martinka se chystá na karneval Delahaye: Martinka ve škole Kluckhohnn: Můj kamarád pes Lambova: Klíč k určování kluků Sojka: Vlk a sedm kůzlátek (leporelo) Wrobelová: Sněhurka a sedm trpaslíků (leporelo)

Pro dospělé: Gordon: Doktor a duchové Gordon: Doktor v trní Greenwoodová: Praktický zahrádkář Hainsdorf: UFO Lanczová: Kam se vytrácí láska Mac Bain: Horko Orchideje (obrazový průvodce) Pittnerová: V sousedství Steelová: Hořkost lásky Wallace: Jeden se zmýlil

PODĚKOVÁNÍ Děkujeme všem, kteří se zúčastnili a přispěli do sbírky šatstva a jiných potřebných věcí lidem v nouzi. Akci jsme pořádali počátkem března opět prostřednictvím Diakonie Úpice a byla odvezena dne 20.března tr. Těší nás, že nosislavská veřejnost není lhostejná k potřebám druhých. staršovstvo evangelického sboru

V měsíci březnu a dubnu se dožívají životních jubileí tito naši spoluobčané: Jakš Stanislav Konečná Ladislava Krkavcová Olga Kušlová Libuše Samson Jindřich Zelený Jaroslav Samsonová Libuše Burianová Vlasta Jakšová Josefa Španiel Vladimír Svobodová Květoslava Rosa Václav Urbánková Marie

Masarykova 382 Ševcovská 213 Městečko 35 Masarykova 335 Komenského 99 Vinohradská 142 Městečko 7 Městečko 77 Krefty 159 Masarykova 151 Masarykova 297 Komenského 100 Městečko 49

7.3. 3.4. 3.4. 13.4. 21.3. 16.4. 17.4. 7.3. 12.4. 15.4. 5.3. 22.4. 30.3.

65 let 65 let 65 let 65 let 70 let 70 let 70 let 75 let 75 let 75 let 80 let 82 let 87 let

Blahopřejeme rodičům k narození děťátka. Tomáš Suchánek se narodil 8. 2. 2000 rodičům Petře a Martinu Suchánkovým, Vinohradská 248. Jan Klobása se narodil 1. 3. 2000 rodičům Martě a Zdeňku Klobásovým, Nivka 244. Petr Dvořák se narodil 7. 3. 2000 rodičům Daně a Petru Dvořákovým, Komenského 92. Ivana Sáčková se narodila 25.3.2000 rodičům Lydii a Josefu Sáčkovým, Komenského 343.

Nosislavský zpravodaj vydává Obecní úřad Nosislav. Vychází jednou za dva měsíce, uzávěrka příštího čísla bude 9. 6. 2000. Náklad 450 výtisků je vydáván zdarma občanům. Toto číslo vychází 18. 4. 2000. Děkujeme všem, kteří se podíleli na obsahu tohoto vydání. Za redakční radu Milada Válková.


uteče vám slepička Lidové říkadlo

Recommend Documents