RYCHTÁŘSKÉ LISTY Ročník: VI., číslo 20, vyšlo 11. 4. 2016
NEPRODEJNÉ! www. pivovarnarychte.cz
ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK malých a rodinných pivovarů Největší pivní akce letošního jara vypukne v sobotu 14. května 2016 na ústeckém Kostelním náměstí. Letos se koná již 6. ročník.
14. 5. 2016
10-22 hodin Vstupné zdarma.
Uvnitř čísla najdete: POZVÁNKA NA VI. ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK
str. 2
Fotosoutěž Mazel na cestách
str. 3
GASTRO OKÉNKO Chřest a zdraví
str. 4
Chuťovky k pivu
str. 5
GRUITBIER - Tajemství bylinného piva str. 5-6 Co nového vás čeká Na Rychtě
str. 7
ZVEME VÁS NA AKCE str. 8 Zoo Ústí nad Labem 2. Charitativní běh s Plamínkem
Z
veme všechny milovníky piva i rodiny s dětmi na akci, která se těší stále větší oblibě nejen ústecké veřejnosti. Ochutnáte pivní stálice i novinky z 25 minipivovarů a připraven je tradičně zajímavý hudební a kulturní program. Po 22 hodině pokračujeme After párty V Pivovar Hotelu Na Rychtě.
175 let labské paroplavby a 140 let Muzea Ústí nad Labem Magorrace a Rychtářská 12° km
Reportáž Ládi Šimka S Mazlem na cestách str. 10
Volný přístup
Podrobnosti a program najdete na��������������� str. 2
Gastronomické okénko
Každý měsíc si pro vás pravidelně připravujeme speciální nabídku v podobě tematických Gastro týdnů. V dubnu si pochutnáte na „Babiččiných specialitách“, čeká Vás „týden s chřestem“. V červnu vás čekají oblíbené Hamburgery ������������� str. 4
ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Kláštěrní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01 e-mail:
[email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945 REZERVACE: Restaurace – e-mail:
[email protected], telefon: 475 205 018 Hotel – e-mail:
[email protected], telefon: 475 213 138 EXKURZE: Po–Čt e-mail:
[email protected] NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky:
[email protected]
Heslo: 475205018 ... a navštivte náš web nebo Facebook: www.pivovarnarychte.cz facebook.com/PivovarHotelNaRychte
PROVOZNÍ DOBA pondělí – sobota 10:30–24:00 hodin neděle 11:00–22:00 hodin
VI.
Ústecký pivní jarmark malých a rodinných pivovarů
Největší pivní událost v Ústí nad Labem! Kdy: sobota 14. 5. 2016 Kostelní náměsí 10-22 hod After party po 22 hodině v Pivovar Hotelu Na Rychtě Letošní v pořadí již 6. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů letos opět nabídne možnost ochutnat pivo z 25 minipivovarů z Čech i z Německa, celodenní kulturní a zábavná představení pro malé i velké, zajímavé pochoutky i řemeslné
stánky. Tradičně se uskuteční odborná degustace ohodnocená MÁZEM Ústeckého pivního jarmarku a slosovatelná anketa čtenářů Ústeckého deníku o MÁZ Ústeckého deníku. 2
2016/04 Ročník: VI., č. 20
Bohatý kulturní program pro všechny generace
ročník
Akcí bude stejně jako v minulosti provázet Petr Stolař.
After párty v Pivovar Hotelu Na Rychtě
Kdo vystoupí na hudební Nepit©h Band scéně? Bohouš Josef & BURMA A opět nezapomínáme JONES na charitu... NIL Old Boys Lena Yeallow Old Boys Marta & Rasputin Workers a 9431 (v rámci oslav 50 let Porty) The Boom Koťata a další
Z každého prodaného piva od každého pivovaru půjde do kasičky Nadačního fondu Plamínek naděje 50 haléřů. Přispívat můžete během dne do kasičky všichni. Peníze budou použity na nákup pomůcek pro handicapované dítě a zooterapii.
Divadlo V Pytli Sváťovo Dividlo Pouliční divadlo IMP Flašinetář z Ostrova Kouzelník Flažolík
www.usteckypivnijarmark.cz www.pivovarnarychte.cz/cz/akce/ustecky-pivni-jarmark www.facebook.cz/PivovarHotelNaRychte
Přesný hudební A kdo se představí na a divadelní program dětské scéně? najdete na:
Připraveny budou také soutěže a atrakce pro malé i velké návštěvníky. Vyzkoušíte si práci hrnčíře, shlédnete kováře. Pro děti bude připravena výtvarná dílnička, malování na obličej a jarmareční atrakce.
Z jakých pivovarů letos ochutnáte pivo? 1. Na Rychtě - Ústí n./L 2. Zámecký pivovar Chyše 3. Rodinný pivovar Bernard - Humpolec 4. Monopol Teplice 5. Labuť - Litoměřice
6. Křinický pivovar - Krásná Lípa 7. Purkmistr - Plzeň 8. Akciový pivovar Letiny 9. Vítek z Prčice 10. Belgická piva 11. Domácí pivovárek Velký Rybník - Velký Rybník 12. Kocour - Varnsdorf 13. Berguell - Lobaü 14. Kahan - Most
15. Aldersbacher - Bavorsko 16. Rampušák - Dobruška 17. Suchdol - Praha 18. Starokladenský pivovar - Kladno 19. Chalupník - Perštejn 20. Mordýř - Dolní Ředice 21. Zloun - Louny 22. Přátelský pivovar Malešov 23. Lobeč 24. Raven - Plzeň 25. Blad Flash - Praha
Představí se také Jarmareční Mazel 12° Jde o světlý ležák 12° plzeňského typu vařený z odleželého českého sladu, který si ponecháváme na zásobě právě k uvaření jediné várky tohoto piva. Vyznačuje se lehkým zákalem, způsobeném kulturními kvasinkami spodního kvašení, Pivovar /roční výstav [hl]
Pivovar Hotel Na Rychtě /1200
Pivovar Monopol
Mostecký Kahan /650
Pivovar Purkmistr /1500
Pivovar Zloun /1200
Detailní informace přinášíme pouze u vybraných pivovarů, které se o ně s námi podělili.
Pivovar Mordýř /800
Domácí pivovar Velký rybník /450
Akciový pivovar Letiny /800
Pivovar Labuť /500
Bergguell – Brauere Löbau /195 000
Pivovar Kocour /4000
je příjemné, jemně nahořklé chuti, s výraznější chmelovou vůní a dobrou pěnivostí. Lahodná chuť a vůně tohoto piva si vaše srdce získá navždy. Čistá kvasničná kultura dodává tomuto pivu, vařenému podle starých receptur, charakteristickou chuť a vůni. Technologicky se jedná o světlé, spodně kvašené, dobře vyle-
Založení + info
želé pivo, středně silné s extraktem původní mladiny (EPM) min.12% váhových a s minimálním obsahem alkoholu 4,80% objemových. Jarmareční mazel se vyznačuje lahodnou chutí i vůní, výraznější hořkostí s jejím pozvolným dozníváním, vyšší plností, silnějším řízem a bohatou pěnou. Pivo je vyrobené klasickým
Pivní nabídka pro Jarmark 2016
10/2010 - Restaurační minipivovar s*** hotelem a zahrádkou v centru Ústí nad Labem. Nabízí 3 stálá piva a pravidelné 1- 2 speciály.
Mazel 12° (světlý ležák) Vojtěch 12°(polotm. ležák) Brusinka 12°(ochucená) Jarmareční Mazel 12°
2015 - Nový pivovar na hlavní třídě v Teplicích s hotelem, restaurací a vlastní kavárnou v prvorepublikovém stylu.
12% světlý ležák Monopol 11% polotmavý ležák Karlík 11% ochucený ležák Višeň 14% Monopol ALE 1x speciál (11% IPA nebo Monopol jarní 11% Pšenice)
11/2009 - Jediný pivovar svého druhu na Mostecku. V nabídce má 4 stálá piva a 2 speciály. Objednat si můžete i soudek o objemdu 5, 10, 30, 50 l.
Magistr Edward Kelley (světlý ležák) Zdař Bůh! (polotmavý ležák) 2x speciály
6/2007-Je součástí komplexu Pivovarského dvora Plzeň. Areál zahrnuje pivovar, pivnici, restaurant, konferenční sál, bar s bowlingem, vinný sklípek, hotel ...
Světlý a polotmavý ležák Purkmistr Pšeničné pivo Písař 1x svrchně kvašený speciál
9/2013 - Lounský minipivovar s restaurací a stálou nabídkou 5 druhů piv.
Desítka ZLoun - svět. výč. 10° JanTar ZLoun - světlý až polotmavý spec.ležák 11° 1x speciál
5/2013 - Svépomocně vybudovaný pivovar s tradičním řemeslným způsobem vaření piva.
Světlý ležák Mordýř Líný komorník - tmavá 14° Double IPA – 17° 1x speciál
3/2005 - Domácí pivovárek, který zanedlouho oslaví již 11. výročí svého vzniku.
Hastrman 12° 1x americké pivo IPA Hastrmanské pšeničné Hastrmanský BOCK
Jaro/2013 - Pivovar Letiny vznikl na místě chátrající obecní hospody ze 30. let a jeho předností je velmi kvalitní voda vyhovující i jako voda kojenecká.
Letinské výčepní světlé 10° Letinský světlý ležák 12° Letinský polotm. spec. 13° Letinský hořk spec. (LIPA) 14° 1x speciál
2010 - Restaurační rodinný minipivovar v historickém jádru města Litoměřice ve sklepních prostorech bývalého secesního hotelu.
Labuť 12% - světlý ležák Labuť 12% - polotmavý ležák Ale Labuť 13% svrch. kvaš. žitný speciál – Labuť 14%
1846 - Hornolužický pivovar se staletou tradicí. Do pivovaru majitel investuje pouze pokud dlouhodobě stoupá odbyt.
jahodový porter 14° třešňový porter 14°
2008 - Kocour je jedním z průkopníků nového pohledu na pivo a pivovarnictví v Čechách - pivo není jen chlazená desítka v lednici.
světlý ležák 12° studentská desítka 10° IPA Samuraj 14°
dvourmutovým dekokčním způsobem. Vyšší prokvašení a delší doba ležení dodává pivu lehkost a dobrou pitelnost. Pivo je čepováno jako nefiltrované a nepasterované, čímž není ochuzeno o vitamíny, zejména celého komplexu vitamínu B.
Logo
„MAZEL NA CESTÁCH“ aneb fotosoutěž o 100, 75 a 50 piv
SPUŠTĚNA!
„MAZEL NA CESTÁCH“ je tradice a patří k našemu pivovaru. Každý rok soutěží o 100, 75 a 50 piv desítky snímků. Pravidelně udělujeme i cenu Pivovar Hotelu Na Rychtě nebo cenu Sympatie. Fotografie můžete posílat kdykoli až do 20. září 2016 na
[email protected]. Každou fotografii opatřete popiskem, emailem, telefonem a jménem. Pro foto lze použít: CESTOVNÍ BALENÍ MAZEL – PET LÁHEV MAZEL – DŽBÁN MAZEL.
2016/04 Ročník: VI., č. 20
3
Gastro okénko Pivovar Hotelu Na Rychtě Chřest
Každý měsíc si pro vás pravidelně připravujeme speciální nabídku v podobě tematických Gastro týdnů.
Jak zpracovat a následně připravit chřest? Chřest je zelenina blízká cibuli a česneku a přisuzují se mu výjimečné zdravotní účinky.
Jak chřest vařit a na co si dát pozor? Důležité je chřest dobře oloupat, jinak vám může zhořk-
krémovou polévku. Vaříme ho ve vodní lázni. Voda, bílé víno, citrón, divoké koření, sůl, pepř, bobkový list – to je směs, ve které by se měl uvařit, a poté co nejrychleji zchladit. Prudké zchlazení je důležité, aby chřest zůstal křupavý a ne-
„Babiččiny speciality“
na těch si pochutnáte od 15.4.
„Chřestové dny“
TIP Šéfkuchaře Pivovar Hotelu Na Rychtě: Chřestový salát s pomerančovým dresingem Suroviny:
bílý chřest, pomeranč, olivový olej, sezamová semínka, cherry rajčata, směs salátů (rukola, frisée, radicchio)
Pivní jarmark – největší pivní akce letošního jara přinese širokou nabídku pivních specialit. A protože s pivem roste chuť, a nejen na další pivo, ale také na něco dobrého, přečtěte si, co se k pivu nejčastěji konzumuje.
budou Na Rychtě probíhat od 6. 5. do 15. 5. ve všední dny od 13:30 a o víkendu po celý den
„Hamburgery“
ty pro Vás budeme mít připraveny od 10. do 20. června
Kompletním menu najdete na: pivovarnarychte.cz/cz/restaurace/denni-menu.html
nout. Když si chřest přinesete domů, se zpracováním dlouho neváhejte a co nejrychleji ho zpracujte. Už z obchodu není úplně nejčerstvější. Má za sebou transport a nějakou chvíli v obchodě již ležel. Chřest jednoduše oloupejte škrabkou (pokud máme mladý chřest, tak ten loupat nemusíme). Důležité je zbavit se vláken, která jsou po uvaření velice nepříjemná. Chřest loupeme od hlavičky dolů a poté odlomíme tuhou spodní část, kterou nevyhodíme, ale použijeme na výbornou chřestovou
zešedl. Takto se upravuje zejména, pokud ho chcete na salát. Pokud s ním pracujete dál, zchlazovat jej nemusíte. Chřest vyndáte z vodní lázně a hned ho hodíte na pánev na přepuštěné máslo a lehce orestujete.
Základní receptury
Nejlepší jsou základní jednoduché receptury jako chřest se strouhankou, s parmezánem, nebo s holandskou omáčkou. To jsou ty nejjednodušší úpravy, kdy si vychutnáte chřest jako takový.
Postup:
Natrháme salátové lístky na jemno, vmícháme dílky pomeranče bez pecek a tuhých okrajů a nakrájená rajčata. Bílý chřest necháme několik minut lehce povařit v pomerančové šťávě. Poté ho na struhadle na-
strouháme na tenké plátky a promícháme se salátem. Vše přelijeme zálivkou, ze svařené šťávy z pomerančů, se zašlehaným olivovým olejem a sezamovými semínky.
4
2016/04 Ročník: VI., č. 20
Chuťovky k doporučuje Heřmánek, chař Pivovar Na Rychtě.
pivu Honza šéfkuHotelu
Co se k pivu mlsá ve světě?
Každý národ, který má svou pivní kulturu, má rovněž své pivní chuťovky! V sousedním Polsku je to hlavně hustá zelná polévka s uzeným masem (bigosz), řidší bílá polévka s vejcem (žurek), chleba se sádlem (szmalc) nebo tučné salámy (kielbasa). V Německu je to oblíbený pivní preclík a louhované pečivo. Z Velké Británie zřejmě pochází jednoduchá a laciná pivní chuťovka „pickled egg“ – oloupané vejce natvrdo naložené v kyselém octovém láku. V samotné Severní Americe se k pivu přikusují samozřejmě hamburgery a
sendviče či obří hranolky se širokým spektrem dresingů, dipů a koření. Mexiko oplývá specifickými pivními chuťovkami. Jmenujme poměrně známé lupínky nachos s roztaveným sýrem nebo též salát ze syrové ryby se zeleninou „ceviche“ (původ z Peru), či obyčejné kukuřičné chipsy (tostadas) podávané s různobarevnými druhy omáček (rajčatová, avokádová guacamole atd.). V Jižní Americe, kde se chová nejkvalitnější hovězí dobytek na světě, se k pivu zakusují tenké plátky masových steaků na různé způsoby tzv „churrasco“. V Africe se k pivu „mlsá“ sušené maso kontinentální zvěřiny (kudu, zebra, lev), ale též maso skopové a kozí. Ve Španělsku se k pivu podává „tapas“. Z mnohých jmenuj-
marinádou a další. Zejména ty exotické teprve čekají na své objevení.
me jen lahodný sýr manchego, šunku „jamón“ nebo naložené maso z humra „langosta“. V jihovýchodní Asii sice není pivní tradice tak významná, ale můžete si k pivu pochutnat na hovězím salátu Yum-Yum. V Austrálii pak servírují různé
Popíjení v České republice není jen tak nějaká zábava. Je to umění. Za dlouhá staletí Češi
druhy salátů z kalamarů, klokaní steak s pikantní omáčkou, nebo vydatnou rybí polévku. Některé, zejména původně anglosaské pivní chuťovky (beer snacks) u nás již zdomácněly a jsou velmi oblíbené. Typické jsou kuřecí křidélka, smažené cibulové kroužky, hranolky s
dovedli k dokonalosti nejen správné složení piva, ale navíc i ty správné kombinace jídla, které se k němu hodí. Jelikož u dobrého piva si posedíme často velmi dlouho, začne každý z nás mít po čase chuť na něco malého, nebo i většího. Mezi tradiční tipy, které chut-
Co se k pivu mlsá u nás v Čechách?
nají nejednomu Čechovi a k dobrému pivu u nás patří, jsou následující klasiky: chleba se škvarkovým sád -lem nakládaný hermelín s feferonkou utopence, zavináče, tlačenka s octem pivní sýrová pomazánka „české carpaccio“ Gothaj s cibulí. Pokud máte hlad na trochu větší chuťovku, tak určitě přijde vhod tatarský biftek s topinkami, pečená vepřová žebra a nebo třeba uzené koleno. Řadu těchto chuťovek si můžete vybrat z našeho stálého jídelního lístku nebo budete mít možnost ochutnat na 6. ročníku Ústeckého pivního jarmarku, na který Vás tímto srdečně zvu.
Pivní okénko - GRUITBIER! GRUITBIER? „Aby mohlo existovat umění a vznikla jakákoli estetická aktivita, je nutná určitá fyziologická podmínka, a tou je intoxikace.“/ Friedrich Nietzsche/ Tak na tento dotaz v nedávné minulosti odpovídali i ti nejzkušenější čeští pivovarští odborníci. Omluvou budiž, že tento prastarý druh piva byl rozšířen především na západ od Rýna a české kotliny se nikdy významně nedotkl. Rovněž česká pivovarská literatura jej pomíjí, až zavrhuje. Neuškodí však, když si o historii a osudu tohoto, nad jiné zajímavého piva, něco povíme.
Základ GRUITu Základem GRUITu /Grutu, jehož název pochází z Grüteru v Dolním Porýní, je směsice často lehce omamných bylin, které byly používány jako ochuco-
žívání mocných bylin je určitě staršího data a patřilo k umění magického kvašení po tisíce let.
GRUIT představoval v podstatě kombinaci tří lehce až středně omamných rostlin:
Voskovníku obecného / též Rašelištní myrta Řebříčku obecného Rojovníku bahenního
vadlo a konzervační činidlo. Mnohé posvátné byliny s neškodným či málo stimulujícím účinkem jako např. vřes nebo řebříček, jsou-li přidány do kvašeného nápoje, dramaticky
zvyšují své účinky. GRUIT se v Evropě rozšířil zhruba před 1000 lety a vřesová piva a medoviny se v oblasti dnešního Skotska vařily už před 4000 lety. Nicméně pou-
Každý výrobce dodával další byliny za účelem dosažení unikátní chutě – jalovcové bobule, zázvor, kmín, anýz, muškátový oříšek či skořici, neboť všechny mají psychotropní účinky. Recepty pak byly vždy co nej2016/04 Ročník: VI., č. 20
5
Pivní okénko - GRUITBIER! GRUITBIER? přísněji střeženy. Pokud byl GRUIT konzumován v patřičném množství, působil jako narkotikum, afrodisiakum s psychotropními účinky. Stimuloval mysl, vytvářel euforii a posiloval sexuální pud. A to je velký rozdíl oproti standartním pivů. Pivo z chmele naopak sexuální pud utlumuje a působí jako sedativum.
Chmel nebo byliny GRUIT byl převládajícím pivem v Evropě po dobu 700 let. Chmel byl tehdy v regionu prostě jen jednou z bylin, které byly k výrobě použity, a mnozí výrobci piva ho vůbec neznali. Začal se používat v holandských pivovarech ve 14. století, v Anglii o 200 let později. Když se s ním začalo počítat jako se základní přísadou, setkalo se to v Německu a Anglii s velkým odporem. Páni nad GRUITem se bránili legislativou, odvoláváním se ke králi, lékařskými posudky, církevními edikty. Boj trval 400 let. Zajímavé je, že se rozhořel s protestantskou reformací. Angličtí pivovarníci si stěžovali samotnému starostovi Londýna :“....je odsouzeníhodná a nezdravá věc vařit pivo a dávat do něj chmel, což je v rozporu se starými a dobrými mravy....“
V části dnešního Německa ovládané kolínským arcibiskupem byla jak výroba, tak dovoz chmelových piv zakázána. Výroba GRUITu byla výnosným 6
2016/04 Ročník: VI., č. 20
privilegiem udělovaným arcibiskupem a nesla značný zisk církvi. Složení GRUITu bylo pro privilegované producenty výrobním tajemstvím a pro prostý lid mysteriem. To bylo chmelovým pivem ohroženo. Vzestup obliby chmelových piv od konce 14. století však vytlačoval právo výroby GRUITu a snižoval příjmy. Církevní edikt vydaný kolínským arcibiskupem Frederikem 17. dubna 1381 přikazuje
kladnému procesu před papežskou kurií v Římě, který město Kolín n.Rýnem vyhrálo. Chmel v Německu zvítězil ve stejné době, kdy byl Martin Luther exkomunikován z katolické církve. Stěží jde o pouhou náhodu.
Konec tradice bylinných piv Protestanti napadali katolický klér pro obžerství, nemírné pití a nevázaný život. Protestant-
jich účinek se násobí. Dobové písemné záznamy jsou vlastně prvními protidrogovými zákony. Norský dekret z roku 1667 nařizující zvýšení produkce chmele se snaží omezit a zakázat výrobu GRUITu. Bavorské zákony z roku 1533 a 1616 hrozí přísnými tresty všem, kdo do piva přidávají byliny a semena. Historické prameny jednoznačně ukazují, že nahrazení ostatních bylin chmelem, vycházelo v první řadě z protestantského odporu vůči „drogám“ a katolické církvi. Motivace byly jak náboženské, tak i obchodní a neliší se od motivací, které ve dvacátém století postavily marihuanu mimo zákon. Dalším důvodem bylo zdanění GRUITu, které bylo nezávislé na dani z piva. Tudíž výrobek byl zdaněn dvakrát.
všem výrobcům, klerikům, vojákům i civilistům a všem kdož by pivo vařiti chtěli – nakupovat GRUIT v církevních pivovarech a zároveň zakazuje dovážet chmelové pivo z Vestfálska. To pod všemi tresty, kterými církev disponovala, trest nejvyšší nevyjímaje. Roku 1462 se podařilo kolínskému pivovarnickému cechu propachtovat gruitový monopol za velmi přemrštěnou cenu a tím se ho zbavit. Když se arcibiskup Hermann von Hessen pokusil získat stará práva zpět, došlo k velmi ná-
ská netolerance katolického požitkářství stála u zrodu prohibičního hnutí. K protestantským reformistům se záhy připojili obchodníci a královské dvory, neboť usilovali o prolomení finančního monopolu církve. Výsledkem bylo ukončení několik tisíc let trvající evropské tradice bylinných piv. Chmel se ode všech rostlin, které posléze nahradil, liší dvěma vlastnostmi. Činí pijáka ospalým a tlumí jeho sexuální žádost. Řebříček, voskovník a rojovník – hlavní složky GRUITu – působí velmi opojně a stimulačně. Obsažené v pivu je-
Boj proti chmelu se táhl od roku 1250 a trval nejméně 400 let. V mnoha krajích Německa platil zákaz pěstování chmele do 16. století a anglický parlament zrušil zákaz pěstování chmele až roku 1554. V Brémách se používal GRUIT společně s chmelem do roku 1718. Nejdéle se udržel GRUITBEER na Islandu a Norsku. Dodnes se vaří v několika malých belgických pivovárcích a holandském pivovaru v přístavním městě Haarlemu. Recept na GRUITBEER: Voda, světlý slad, krystalický slad, voskovník, rojovník, řebříček a kvasnice. Dej Bůh štěstí ING. Petr Žižkovský
Co vás čeká a nemine Na Rychtě aneb představujeme naše připravované novinky
Pro všechny sportovní nadšence a fanoušky Promítání sportovních přenosů začíná od 6.5. do 22.5. Užijete si sledování Mistrovství světa v hokeji s Mazlem, Vojtěchem, Brusinkou, Jarmarečním Mazlem nebo Ústeckou Rychtářkou.
Jarmareční Mazel, tedy...
Restaurační bar Plánujeme rozšíření a zvětšení baru restaurace, aby se mohla vedle piv Pivovaru Na Rychtě podávat i nabídka míchaných nápojů, letních limonád a pivních koktejlů.
Cyklopoint
ležák jak se patří. Ochutnáte na VI. Ústeckém pivním jarmarku.
Nová podoba stálého jídelního lístku S jarem jsme se rozhodli pozměnit koncepci stálého jídelního lístku. Po téměř 6 letech se stálá nabídka jídel o cca třetinu zúží, naopak přibyde tzv. Speciální nabídka. V každé kategorii tak budou po 2 měsíce nabízena jídla odpovídající sezónnosti nebo aktuální poptávce.
Určen je především hotelovým cyklo-hostům. Po domluvě bude možné jej využívat i hosty restaurace.
Zahrádka Nově opravené stoly jsou připraveny otevřít s prvním teplým počasím naši zahrádku.
S nadcházející jarní a letní sezónou a otevřením zahrádky přijmeme:
Brigádníky Číšníky a číšnice Zájemci se mohou hlásit na telefonním čísle: 475 213 138 nebo na
[email protected]
Pokud byste se rádi stali členem kuchařského týmu Pivovar Hotelu Na Rychtě a máte co nabídnout, pošlete svůj životopis na:
[email protected] 2016/04 Ročník: VI., č. 20
7
Pozvánky na akce v Ústí nad Labem Jarní ZOO Ústí nad Labem
Navázali jsme spolupráci se ZOO Ústí nad Labem. Vstupenky do ZOO Ústí nad Labem a zajímavé suvenýry tak můžete vyhrát například v běžeckém závodě s Plamínkem naděje 30.4.2016 nebo na 3.ročníku Rychtářské 12°km 3. 9. 2016. Na letní období chystá Pivovar Hotel Na Rychtě i akci o vstupenky do ZOO. 23. dubna 2016
MEZINÁRODNÍ DEN ZEMĚ 1. května 2016
PTAČÍ DEN V ZOO 15. května 2016
SVĚTOVÝ DEN RODIN 21. května 2016
PO LIŠČÍ STOPĚ 3. června 2016
NOC SNŮ
Adámek z Třebenic Poslední dubnovou sobotu (na Čarodějnice)
30. dubna 2016 Dobrovolnou registrací tak každý může přispět na terapeutickou židličku, která rodině a především Adámkovi pomůže v jeho každodenních aktivitách. Poběží se na 5 a 10 km trati. Závod na 1 km je určen dětem. Akce je navíc naplánována tak, abyste mohli v cyklokempu zůstat na „Čarodějnice“ a u velkého ohně si třeba opéct buřtíka. Více na www.plamineknadeje.cz
175 let paroplavby na českém Labi
roku 1841, tedy před 175 lety. Byl to vůbec první parník vyrobený na území Čech a nesl jméno Bohemia. Zajišťoval osobní dopravu mezi Děčínem a Mělníkem. A právě podle něho se bude jmenovat nové jubilejní pivo minipivovaru Na Rychtě, které jako už šesté v pořadí od roku 2011 tvoří společně s Muzeem města Ústí nad Labem u příležitostí různých historických výročí (Kaiserbier, Kosmík, Jordán, Pivo Maye, Oráč).
Běžecké závody s Mumií
Jejich přehled jsme přinesli v minulém čísle. Běžecký pohár startuje 5 km tratí v neděli 24. 4. 2016 ve Svádově. Navazuje
Magor Race Desítkou kolem Milady - 5. 6. 2016 (neděle) a Ústeckou desítkou s Mumií opět ve Svádově 26. 6. 2016. Více informací na: www.facebook.com/ eclokomotivamumie Zveme Vás na druhý ročník adrenalinového závodu, jehož organizátorem a zakladatelem je Láďa Šimek. O jeho spor-
Rychtářská 12°km
5. června 2016
MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ 19. června 2016
DEN OTCŮ A MEZINÁRODNÍ DEN ŽIRAF
Charitativní běh s Plamínkem naděje
Muzeum Ústí nad Labem slaví letos 140 let své existence. Toto výročí si připomínáme několika akcemi jako výstava „Plavba na páře“ nebo „Šífácká – Noc muzeí“, na které vás srdečně zveme! 2. června 2016 - vernisáž výstavy
Po loňském úspěšném charitativním běhu, kdy celý výtěžek akce šel na kolo pro handicapovaného Ríšu pořádá Nadační fond Plamínek naděje 2. ročník. Poběžíme v cyklokempu Loděnice pro Adámka z Třebenic. 8
2016/04 Ročník: VI., č. 20
„Plavba na páře – 175 let paroplavby na českém Labi“ 10. června 2016
Noc muzeí „šífácká“ První oblaka dýmu a páry vypustil nad hladinou Labe v Ústí nad Labem kolesový parník
tovních úspěších přinášíme reportáž v tomto čísle. Závod je pro dobrodružné, otrlé a fyzicky zdatné jedince. Zázemím pro tento závod se stane opět cyklokemp Loděnice. Přijďte si zazávodit a ukázat co ve vás je! 18. června 2016
Děčínský Magor 12. srpna 2016
Ústecký Magor Noční běh 13. srpna 2016
Ústecký Magor Registrace a informace: www.magorrace.cz
3. ročník závodu pro radost a celou rodinu, jehož pořadatelem je Pivovar Hotel Na Rychtě se uskuteční v sobotu 3.9. 2016. Tentokrát to bude 2 týdny před Ústeckým 1/2maratonem, aby měli všichni běžci ještě čas potrénovat. Rychtářskou 12°km si budete moci vyzkoušet své síly na více než poloviční trati jako je 1/2maraton. Registrace na závod budou spuštěny od června 2016.
Paroplavba 175 let První oblaka dýmu a páry vypustil nad hladinou Labe v Ústí nad Labem kolesový parník roku 1841, tedy před 175 lety. Byl to vůbec první parník vyrobený na území Čech a nesl jméno Bohemia. Zajišťoval osobní dopravu mezi Děčínem a Mělníkem. A právě podle něho se bude jmenovat nové jubilejní pivo minipivovaru Na Rychtě, které jako už šesté v pořadí od roku 2011 tvoří společně s Muzeem města Ústí nad Labem u příležitostí různých historických výročí (Kaiserbier, Kosmík, Jordán, Pivo Maye, Oráč). Do příjezdu prvního parníku jezdily lodě v Čechách jen hnány říčním proudem s přispěním větru. Proti proudu pak táhla plavidla síla lidských, koňských nebo volských potahů. Parní sila byla brzy užívána i k vlečení nákladních člunů, byť výkony tehdejších parníků k tomu účelu sotva dostačovaly. Problém nákladní paroplavby řešila tzv. řetězová plavba. Na dno českého Labe mezi státní hranicí a Ústí byl položen mohutný řetěz roku 1872, který
se napojil na řetěz položený na německém území. Po tomto řetězu pak šplhaly speciální řetězové parníky. Dokázaly proti proudu táhnout několik nákladních člunů najednou. Do roku 1886 se vlečný řetěz prodloužil do Mělníka a odsud sahal až do Hamburku. Tím se zvýšila efektivita plavby a začala se prudce rozvíjet přístavní města. Na české straně hrálo prim Ústí nad Labem, které se zásluhou překládky uhlí přiváženého vlaky z hnědouhelné pánve stalo nejrušnějším přístavem Rakousko-Uherska. Objemem překládky předčilo dokonce i mořský přístav
v Terstu. V době vrcholu v roce 1903 se v Ústí obrátilo ročně sedm tisíc lodí Ústí s 3,6 milióny tun nákladu. Město disponovalo dvěma chráněnými přístavy a řadou překladišť, které propojovala hustá síť vleček navázaná na tři strategické železniční trati. Mezi převáženým zbožím dominovalo uhlí, dále cukr, ovoce, ale také chemické suroviny či kokosové ořechy pro výrobu jedlého tuku Ceres v Schichtových závodech. Přístavní život vtiskl Ústí osobitou atmosféru, říkalo se mu „Malý Hamburk“. Také osobní doprava na Labi představovala významnou složku. Bílá flotila
Sasko-české paroplavební společnosti převážela před první světovou válkou z Ústí a do Ústí i čtvrt miliónů pasažérů ročně. Paroplavba se také vtiskla do specifické průmyslové oblasti Ústecka, a to loděnic. Roku 1881 vyrostly loděnice ve Valtířově a v Olšinkách. V Ústí se stavěla řada nákladních i osobních parních lodí včetně v historii české paroplavby posledních a největších kolesových parníků Edvard Beneš a Antonín Švehla z roku 1938. Už v meziválečném období se začíná prosazovat konkurence paroplavbě podobě motorových člunů, tento moderní způsob pohonu pak začal dominovat po druhé světové válce a v šedesátých letech takřka vytlačil paroplavbu z nákladní dopravy a později i dopravy osobní. Martin Krsek historik Muzea města Ústí n.L.
2016/04 Ročník: VI., č. 20
9
Cestopis Mazel na cestách aneb Jak jsem běžel 42 km pouští Atacama
L
áďa Šimek rozhodně nepatří mezi skalní sportovce, který okamžitě po probuzení sahá po čince nebo běžeckých botách. Je naopak živoucím důkazem toho, že maraton může uběhnout téměř každý. Jak sám říká, není to ve svalech, ale v koulích. „První maraton byl z hecu a inspiroval mě kamarád Jirka Wiesner. To bylo v Reykjavíku. Druhý byl logickým důsledkem. Navzdory přesvědčení, že jednou je dost, mě lákal Loch Ness maraton. A třetí, to byla výzva, na Grónsko jsem se opravdu těšil. Kromě ledovce mě tam čekala také arktická poušť. Tam mě vyprávění vítěze o maratonech v Antarktidě a na Čínské zdi přivedlo na myšlenku dát taky 7 kontinentů. Tak jsem se přihlásil na několik dalších a do repertoáru natrvalo přizval „Mazla“, kterého od té doby vozím na všechny zajímavé cesty. Vlastně s ním mám více fotek než se všemi exmanželkami dohromady. Takže přišel tropický 10
2016/04 Ročník: VI., č. 20
maraton Zimbabwe na Viktoriiných vodopádech, kde mi cestu křižovaly impaly a krátce po startu i černošští běžci. Pak maraton na Velké čínské zdi, kde šlo hlavně o převýšení a vedro. Čtrnáct dní poté jsem si dal Velikonoční ostrov,
boření se do sněhové krusty, po které 50ti kiloví běžci hladce přeběhli. Posledním kontinentem měla být Austrálie, kde se odehrál unikátní maraton odstartovaný zatměním slunce. Pláž nabitá desetitisíci lidmi hlasitě vzdechla asi 2 minuty
který patří k Chile, to jsem ale nevěděl, že mi ho neuznají do Grand Slamu. Pak jsem se se štěstím dostal na Antarktidu výrazně dříve, než odpovídalo čekací listině. Přednáška o omrzlinách a o vyměšování na mě hluboce zapůsobila, ale zima paradoxně nebyla tou největší překážkou, tou bylo
před zatměním, když přišly mraky, které zase těsně po zatmění odešly. Zájezdy Japonců smutně cvakaly fotoaparáty, když jsem se vydával na svůj nejteplejší maraton. A poslední výzvou měl být Severní pól. Tam jsme se vydali Antonovem, který přistál na cca 1,8m tlustém ledu. Nedostali
mě lední medvědi, jak s ohledem na jejich výskyt dva dny před startem mohlo být, ale časoměřič Fearghal, který mi zapomněl započíst jedno kolo a snažil se mě polomrtvého ležícího na zemi na protest přesvědčit, že mám běžet ještě jedno kolo. Sice jsem ho dvěma GPS přesvědčil, zato nemám z emotivního dobíhání do cíle s vlajkou nad hlavou ani jednu fotku. A s ohledem na to, že mi do Grand Slamu chyběla ještě Jižní Amerika, rozhodl jsem se pro další šílenost…maraton na poušti Atacama, nejsušší poušti na světě ve výšce 4500 m.n.m….“ vypráví Láďa Šimek. A právě z této cesty přinášíme autentickou reportáž, jak jí Láďa den po dni zachycoval. Jen na závěr dodáme, že Láďa donedávna přesvědčený o tom, že už uběhl svůj definitivně poslední maraton, už zase vymýšlí další plány. Uspořádat maraton v Iráku musel zatím kvůli zpřísněnému vízovému režimu odložit .
Milý deníčku…
Den #1 Odlet z CZ, zácpa, nervy, zpoždění…nic neobvyklého. Přílet do Kolumbie se obešel bez dra-
mat, až mě to mrzí . Trochu zvláštní bylo, že mě taxikář vozil starým centrem tak důkladně, že jsem se zorientoval i bez mapy. Hotel z fotek „designovka“, realita trochu „žloutenka“. Kam na pivo jsem se musel zeptat sám sebe a při cestě do BBC (Bogota beer company) ve mně nevzbudil dojem ani žebrák s tlustou holí. Večer jsem tedy usínal bez jakýchkoliv zážitků zatím, co vedle v hotelu 2 chlapi zamordovali frajera co jim ukradl kolo. Kolumbie.Tou dobou jsem ještě netušil, že mi přistála do mailu zpráva, která
říkala, že sopka, okolo které běžíme, měla erupci!
Den #2 Druhý den patřil neustálému styku s policií. Poprvé mě vyvedli ze zakázaného prostoru přímo na náměstí Bolivar, odkud se dělají lepší fotky. Pak mě
každá policejní hlídka posílala jinam, když jsem hledal místní zprostředkovatelskou agenturu. Z vyhlídky Monserrate mě pak eskortovala policie – šel jsem k ní po silnici pěšky, což je velmi
nebezpečné. Nakonec jsem ten den volal policii já, když jsem zaplatil kartou, platba proběhla, ale protože nevyjela účtenka, tvrdila prodavačka, že jsem nezaplatil. Nakonec jsem si od ní nechal vystavit potvrzení o anulování platby, které nebyla schopna podepsat. Teprve v tu chvíli jsem pochopil, že přednáška na téma platebního styku byla jaksi zbytečná.
Den #3 Dnešní den patřil turistice. Navštívil jsem Solnou katedrálu vytesanou v bývalém solném
dole, kde 85% hory tvoří sůl a 15% kameny, kromě toho naleziště smaragdů, zlata a pyritu. Druhým cílem byla Guatavita, kde mělo být ukryto bájné zlato před Evropany. Obrovský kráter byl téměř plný vody, dokud tam Evropani nehodili dynamit, aby voda vytekla a mohli
vylovit zlato. Když jsem v noci seděl na letišti, vůbec jsem netušil, co mě čeká za průšvih další den!
Den #4 Katastrofa. Sedím v letadle krátce po půlnoci a podívám se na boarding passy. U navazujícího letu vidím: La Paz MX!!!!!! Sakra to znamená La Paz v Mexiku a ne v Bolívii. Už nemůžu vystoupit a navíc mám odbavený batoh až do cíle. Vzpomínal jsem, jak na všech potvrzeních bylo jen La Paz, nikde ani zmínka o MX. No nic, zkrátím to, zastavit batoh v Mexiko City, koupit nové letenky a
čekat na zpáteční let do Bogoty a pak do Bolívie. Parádní den!
Den #5 Patří první aklimatizaci. Za „bura“ jsem si koupil něco jako bobkový list typu „čaj“, údajně pomáhá při pobytu ve výškách. Jinak přivykám místnímu jídlu i obyvatelům – ženy jsou tu opravdu maličké (zpravidla menší než moje 10tiletá dcera) a s věkem plynule nabývají na objemu. Jídlo je velmi různorodé. Polívka plná vepřových kůžiček byla bobřík odvahy, ale steak z lamy byl exklusivní. Večer jsem pak skočil do autobusu a vydal se do 750km vzdáleného Uyuni.
Den #6 V Uyuni není celkem nic zajímavého, ve městě mají jen
cestovní agentury a restaurace. Zalezl jsem si do jedné z nich, kde měli jak Wifi, tak i 2 ze 40 zásuvek byly funkční. Naskládali nás 6 do džípu a jeli jsme. Suvenýry ze soli, hřbitov lokomotiv, ostrov rybářů, atd. Hejno džípů uhánělo stejným směrem a všichni hltali vyprávění o soli. Před obědem v solném hotelu jsem tancoval na střeše džípu a měnil si kraťasy, který mi praskly při focení s Mazlem. Ostrov rybářů byl zajímavý, ale při cestě do středu ostrova jsem funĕl jak divočák. Konečně jsme dorazili do hotelu, malé stavby postavené na kraji salaru - solné pouště. Před večeří jsem
se šel proběhnout, abych zjistil, co dělá tělo vy výšce 3600 při běhu. Po 2 km jsem nabit pesimismem dorazil zpět k hotelu. Ten večer jsem šel spát už po 8 hodině. Ne proto, že bych chtěl, ale vypli elektriku, která jde jen 2 hodiny denně.
Den #7 Přituhuje, je zima a my postupně projíždíme kolem místních lagun. Spolucestujícím jsem dal takový dobrý karamely a najednou je s nimi docela sranda. Němky ryčej radostí, protože jim průvodce pouští Backstreet Boys. Já kvičím bolestí, protože jsem si totálně spálenou hlavu málem urazil o střechu auta při nastupování. Obešlo se to bez dramat, tu trochu krve si utírám do kapesníku a druhou rukou fotím panoramata. Docela mi 2016/04 Ročník: VI., č. 20
11
vyhovuje, že na mě nikdo nemluví. Poslední laguna je stejně
Po hodinové drezůře celníků jsme mohli do městečka. Moc
jako ostatní plná plameňáků, má červenou barvu a začíná být slušná zima. Když dorazíme na hotel, už mrzne. Snažím se nabít baterku od foťáku a zjišťuju, že jsem ztratil nabíječku. K večeři dostáváme jako pozornost agentury jednu láhev vína. Dva lidi odmítají rovnou, ostatní hned po ochutnání. Něco jako „krabičák“, ale Made in Bolívie. Jdu spát na společný pokoj, kde trochu nastydlý Ital předvádí zvuky starého džípu. Po pár hodinách usínám.
hezký. Člověk by neřekl že je na poušti. Zjistil jsem, že hotel mám 3km od centra, tak jsem se s 20kg na zádech trochu prošel. Po ne příliš úspěšným obědě (zápasil jsem s tou flaxou asi hodinu), jsem šel na schůzku k Volcano Marathonu. Tam jsme absolvovali kurz chování při zemětřesení a výbuchu sopky a se startovními čísly se rozešli. Na pokoji bydlím s veganem, který ten závod přijel vyhrát, vstává ve 4 ráno a každou volnou chvilku cvičí jógu. Už jsme se předtím sešli na maratónu v Grónsku, ale od tý doby se on zlepšuje a já naopak.
Den #8 Ranní budíček po 4 hodině a odjezd na gejzíry. Kromě výšky 5000 m.n.m. se tam nedalo vydržet, smrad síry hodil málem moji snídani zpátečku. Pak jsme vyrazili k termálním pramenům, kde byla luxusní koupel. Na další cestě se řidič trochu odvázal – jeli jsme přes 100km/h offroadem! U zelený laguny jsem předal zbytek „čaje“ Italovi a ten ho z projevu vděčnosti začal ihned žvýkat. To už bylo u hranic. Na hranicích jsem pak využil zmatku a svezl se autobusem o hodinu dřív, abych tam nemusel čekat a poslouchat turisty jak se „baví“ všichni o tom samém. Po 40 minutách jsme sjeli z 4500 m.n.n do 2400 m.n.m. byl jsem v Chile - San Pedro de Atacama. 12
2016/04 Ročník: VI., č. 20
Den #9 Trochu poetický den. Co je nejdůležitější před maratonem? Odpočinek. Proto se skupinka nás magorů vydala do hor trénovat a trochu fotit a filmovat. Nutno podotknout, že zde v pouze 2500 m.n.m. mi netrvalo ani minutu, abych byl úplně vyřízený. Navíc má kameraman Dave, jinak skvělej kamarád, úchylku natáčet lidí při běhu do kopce. Super. A že se vždy první záběr nemusí vydařit. Pak abychom nezaháleli ještě přesun do Údolí měsíce a tam jak jinak -opět se proběhnout. Večeři odkládám. Zvládám si pouze koupit ořechy na recepci a jdu spát.
Den #10 Den před maratonem se opravdu má už odpočívat a hodně se hydratovat. Tak jsme vyrazili do Údolí smrti. Opět nácvik běhu, natáčení, focení a na závěr malá procházka. Dalo to jen asi 5 kilometrů, převážně se běželo, ale v písečných dunách, které se rok co rok mění. Dost jsme bloudili. V písečných dunách je to ale příjemné. Jen nesedat – dost to pálí! Po 4 hodinách vyprahlí jak troud jsme konečně mířili domů, abychom se o pár hodin později sešli na tradiční pasta party.
ladu se sportovním heslem: Není důležité vyhrát, ale někoho porazit. Posledních 6 km byla trať po šutrech a v nízkém křoví. Hlavně pro nevidomou Sinead, která se tam chudák se svým vodičem jen taktak proplétala. Takže jsem se dostal na hezké 19. místo. Když moje navigace ukazovala, že už jsem měl byt 500m v cíli, ukázal se přede mnou táhlý kopec. Po jeho zdolání s vypětím posledních sil jsem se ocitl u hřbito-
Den #11 game over Tak jsem se po 5 hodině probudil do velkého a hlavně dlouhého dne. Zalepit bradavky, sbalit vše důležité a šup do auta, které nás odvezlo do o 2,1 km výše položeného startu maratonu. Myslím, že nás startovalo 22, v průběhu závodu to ale jeden člověk změnil na půlmaraton. Start byl tedy poměrně komorní. Už na cca 3 km bylo jasné, že je zle. Výška 4500 m.n.m. nebyla na běhání moc příjemná. Kromě toho se běželo v dost měkkém terénu, takže se člověk bořil. Na 11 km mě přepadla bolest hlavy a žaludek žádal o vyprázdnění. K tomu se přidala alergie, protože to v okolí kvetlo. Tou dobou jsem byl prakticky na jedné z posledních pozic. Když začala od 20km trať opět stoupat, bylo zle. Vzpomínal jsem na článek o HAPE (výškový otok plic) a sledoval, že mám asi všechny příznaky. S křečí v plicích jsem se vyšplhal na 30km, kde se mela trať otáčet směrem dolu. Když jsem uviděl další táhlé stoupání, málem jsem omdlel. Tou dobou už jsem byl poslední. Nicméně na cca 35 km jsem se kousnul a předběhl jednu ženskou v sou-
va a viděl…další kopec!. Chtěl jsem na tom hřbitově v klidu umřít. Cílem jsem nakonec proběhl s nádherným výrazem – byla to křeč. Dal jsem si pár minut kyslík a tím bylo „ Mission accomplished“! A ti kdo dočetli až sem a mají chuť zažít podobný adrenalin, jsou zváni na 2. ročník závodu... Magorrace.
Organizátorem a zakladatelem závodu je Láďa Šimek. Závod je pro dobrodružné, otrlé a fyzicky zdatné jedince. Registrace a kompletní informace o závodě:
www.magorrace.cz
