ÚSTECKÝ KRAJ PROJEKT OBNOVY LESA V IMISNÍ OBLASTI KRUŠNÝCH HOR realizační dokumentace. Město Jirkov. EKOLES-PROJEKT s.r.o

Ústecký kraj – Projekt obnovy lesa v imisní oblasti Krušných hor 2009 – 2037 - dílčí část obec Jirkov

ÚSTECKÝ KRAJ PROJEKT OBNOVY LESA V IMISNÍ OBLASTI KRUŠNÝCH HOR 2009 – 2011 realizační dokumentace

Město Jirkov ©EKOLES-PROJEKT s.r.o.  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

Září 1

2008


Obsah 1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE....................................................................................................................3 ORIENTAČNÍ MAPA .......................................................................................................................................... 4

2.

KRUŠNÉ HORY, CÍL PROJEKTU..................................................................................................................................5 2.1 KRUŠNÉ HORY ............................................................................................................................................... 5 2.2 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................................... 6

3. PŘEHLED ČINNOSTÍ V PROJEKTU A JEJICH POPIS (výkony a podvýkony)......................................................7 3.1 ČINNOST - VÝKON 12.................................................................................................................................... 8 3.1.1 Podvýkon 151 3.1.2 Podvýkon 351

Příprava půdy chemicky v pruzích....................................................................................................8 Příprava půdy mechanicky celoplošně (dozerem) ............................................................................8

3.2 ČINNOST - VÝKON 16.................................................................................................................................... 9 3.2.1 Podvýkon 011 3.2.2 Podvýkon 211

Sadba do připravené půdy jamková (0,25 m x 0,25 m)......................................................................9 Sadba do nepřipravené půdy ručně do jamek (0,35 m x 0,35 m) .......................................................9

3.3 ČINNOST - VÝKON 22.................................................................................................................................. 10 3.3.1 Podvýkon 041

Oplocenky z nového materiálu-drátěné (220/4)...............................................................................10


Nátěr nebo postřik kultur repelenty-zimní ......................................................................................11


Ožínání v ploškách (velikost 0,8 m) .................................................................................................12


Kladení návnad proti hlodavcům.....................................................................................................12


Prořezávky – jehličnaté - nad 4m - mechanizovaně.........................................................................12

3.8 ČINNOST - VÝKON 32.................................................................................................................................. 13 3.8.1 Podvýkon 312 3.8.2 Podvýkon 361

Zpřístupnění porostů řezem .............................................................................................................13 Zpřístupnění porostů řezem a uvolnění okraje.................................................................................13


Rekonstrukce JMP + sházení do pruhů nebo proředění..................................................................13

3.10 ČINNOST - VÝKON 60................................................................................................................................ 14 3.10.1 Podvýkon 011

Hnojení lesních kultur k sazenicím ................................................................................................14

4. PŘEHLED ČINNOSTÍ.........................................................................................................................................................15 4.1 MĚSTO JIRKOV (LHC JIRKOV).................................................................................................................. 15 4.1.1 Město Jirkov - celkový přehled (2009-2011) ...............................................................................................................15 4.1.2 Město Jirkov - přehled 2009.......................................................................................................................................16 4.1.3 Město Jirkov - přehled 2010.......................................................................................................................................17 4.1.4 Město Jirkov - přehled 2011.......................................................................................................................................18 4.1.4 Město Jirkov - sadební materiál 2009-2010………………………………………………………………………………… 18 5.

VZOR CENOVÉ NABÍDKY............................................................................................................................................19

6.

MAPOVÉ DÍLO A FOTODOKUMENTACE.................................................................................................................20

 EKOLES-PROJEKT s.r.o.

2


1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE Objednatel:

Město Jirkov

Se sídlem:

Nám.Dr.E.Beneše čp.1, 431 11 Jirkov

Zastoupený:

Radkem Štejnarem, starostou města Jirkova

IC:

00261904

DIČ:

CZ00261904

Umístění projektu: - kraj :

Ústecký

- obec :

Jirkov

- KÚ :

Zákoutí

- č.parcely :

466/7 , 468/2 , 468/6

- kategorie ochrany :

ptačí oblast

- lesnické prostorové označení : dílce 216A, 216B, 216C

Poznámka: - lesní porosty města Jirkova jsou ve správě příspěvkové organizace Lesy města Jirkova se sídlem v Boleboři č.p.1, 431 21, IČ: 71232460, tel.č. 474683307 - zadávání jednotlivých činností a následné přebírání provedených prací bude realizováno zaměstnanci této příspěvkové organizace města


3


Orientační mapa


4


2. KRUŠNÉ HORY, CÍL PROJEKTU 2.1 Krušné hory Porosty náhradních dřevin byly vysazovány s cílem udržení lesa v oblastech silně poškozených znečištěním ovzduší v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Jejich zakládání bylo vynuceno naléhavou potřebou zajištění nejdůležitějších mimoprodukčních funkcí lesa – zejména půdoochranné a vodohospodářské. Vzhledem k předpokládané nižší stabilitě a omezenému plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí v porovnání s cílovými byly od počátku porosty náhradních dřevin považovány za přípravnou fázi založení stabilních lesních ekosystémů. V nejvíce postižené oblasti Krušných hor tak byly porosty náhradních dřevin založeny na ploše téměř 40.000 hektarů, přičemž jako náhradní dřeviny byly vysazovány břízy (Betula), smrk pichlavý (Picea pungens), modřín opadavý (Larix decidua), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), borovice blatka (Pinus rotundata), kleč horská (Pinus mugo) a olše (Alnus). V průběhu devadesátých let došlo k významné redukci průmyslových emisí a tím byly vytvořeny startovací podmínky pro přeměnu porostů náhradních dřevin na porosty cílové, které by opětně v optimální míře plnily požadované produkční i mimoprodukční funkce.

Na základě výsledků dosavadních šetření je zvažována i naléhavost přeměn porostů náhradních dřevin, která vychází z ohrožení stability lesních ekosystémů (např. eroze půdy), ze ztráty vznikající neplněním požadovaných funkcí (např. ztráta na produkci) a z vhodnosti současného stavu porostu pro přeměnu. Jsou vylišeny následující kategorie: •

Porosty, které nestabilitou ohrožují některé významné ekologické funkce. Především v ochranných lesích s důležitou protierozní funkcí, která není plněna z důvodu poškození a výrazného snížení zakmenění současných porostů

•

Porosty rozpadající se, v nichž vzniká legislativní povinnost obnovy

•

Porosty v poměrně dobrém stavu, které přeměnou druhové skladby z náhradních dřevin na cílové budou plnit cenné produkční funkce

•

Porost náhradních dřevin, které přeměnou na porosty cílových dřevin budou plnit do určité míry produkční funkce a nelze je přeměnit výchovou

•

Porosty, které požadované porostotvorné funkce plní, ale neočekává se, že by se po přeměně na cílové staly dřevoprodukčními

•

Smíšené porosty náhradních a cílových dřevin, ve kterých lze přeměny dosáhnout výchovou ve prospěch cílových


5


2.2 Vymezení zájmového území Pro vymezení zájmového území projektu byla limitující skutečnost, že opatření budou z důvodů následného podání žádosti o podporu z Operačního programu Ministerstva životního prostředí – Prioritní osy 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny“ navržena v porostech a porostních skupinách na území ptačích oblastí „Východní Krušné hory“ a „Novodomské rašeliniště-Kovářská“. Následující mapa zachycuje oblast Krušných hor řešenou studií ÚHÚL (barevná mozaika) s limitujícím překryvem Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště-Kovářská a Ptačí oblasti Východní Krušné hory (červená barva):


6


3. PŘEHLED ČINNOSTÍ V PROJEKTU A JEJICH POPIS (výkony a podvýkony) Projekt, který je Krajským úřadem Ústeckého kraje nazván „Pilotním projektem“, je úvodní projektovou dokumentací, která by měla být součástí následující řady každoročních projektů zaměřených na obnovu lesních porostů v imisní oblasti Krušných hor. Tyto projekty, jejichž lokalizaci v následujících 30 letech (2009-2037) bude řešit rovněž Ústeckým krajem zadaný „Rámcový projekt“, by měly pomoci všem vlastníkům lesa v Krušných horách s postupnou přeměnou porostů náhradních dřevin.

Po poklesu přímé imisní zátěže v průběhu devadesátých let dvacátého století je revitalizace půdního prostředí jednou z klíčových otázek obnovy cílových lesních porostů v Krušných horách. Vlivem spadů síry zde došlo ke zvýšení kyselosti a úbytku bazických živin – zejména hořčíku a vápníku. Současná úroveň kyselých depozic je i po odsíření příliš vysoká na to, aby umožnila samovolnou regeneraci lesních půd. Na poměrně velkém území byly při obnově porostů použity způsoby mechanické přípravy půdy, které významně ovlivnily distribuci organické vrstvy (buldozerové a bagrové přípravy). Po odstranění dospělých porostů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století došlo na některých lokalitách k přechodnému zamokření, které kromě zkomplikování vlastní obnovy porostů ovlivnilo také půdní vlastnosti.

Porosty náhradních dřevin vznikly v sedmdesátých a osmdesátých letech v imisemi silně poškozené oblasti Krušných hor na lokalitách, kde nebylo možné nahradit rozpadající se převážně smrkové monokultury jinými vhodnými cílovými dřevinami. Cílem založení porostů náhradních dřevin bylo zachování kontinuity lesních porostů, které by plnily alespoň nejdůležitější ekologické funkce v dané oblasti – půdoochrannou a vodoochrannou. Vzhledem k jejich předpokládané nižší stabilitě a omezenému plnění produkčních a dalších mimoprodukčních funkcí byly již od počátku považovány za přípravnou fázi pro založení následných stabilních ekosystémů, které by druhovým složením odpovídaly místním růstovým podmínkám. Porosty náhradních dřevin proto měly vytvořit příznivější poměry pro postupnou obnovu lesa cílovými, hospodářsky i ekologicky vhodnějšími dřevinami. Je neoodiskutovatelnou skutečností, že porosty náhradních dřevin splnily účel svého založení a zajistily především požadovanou půdoochrannou a vodoochrannou funkci lesa. Vzhledem k jejich aktuálním stavu (např. rozpad březových porostů), ale i očekávanému vývoji je nutné v již započaté přeměně pokračovat.

Zde je nutné připomenout, že podmínky Krušných hor jsou v některých ohledech zcela nestandardní ve srovnání s podmínkami zejména vnitrozemí České republiky, a proto i některé ze zde používaných lesnických činností se jeví jako nestandardní, ale jsou zde lesním provozem běžně a s úspěchem používány (například příprava půdy). Rovněž se veškeré lesnické činnosti odehrávají v poměrně velké nadmořské výšce, což má vliv například při volbě cílových dřevin mezi nimiž stále dominuje smrk ztepilý.

Přeměny porostů náhradních dřevin jsou vzhledem k jejich věkové struktuře, relativně velké výměře, nestejné kvalitě a zejména vzhledem k velmi složitým imisním a ekologickým poměrům Krušných hor problémem dlouhodobým. Zároveň je stále nutné vycházet z aktuálního stavu lesních porostů a reagovat na jeho změny. I to je důvod proč by měl být vytvořený „Rámcový projekt“ každoročně upřesňován „Ročními realizačními projekty“.


7


V rámci projektu jsou naplánovány činnosti, k jejichž označení byly využity názvy výkonů a podvýkonů využívaných většinou vlastníků lesa, kteří participují na tomto projektu. U všech činností se jedná o provedení práce včetně dodávky materiálu (např. sadba, nátěr kultur repelenty, stavba oplocenek, hnojení lesních kultur). Veškeré použité chemické přípravky musí být uvedené v aktuálním „Seznamu registrovaných přípravků na ochranu lesa“ vydávaném Ministerstvem zemědělství.

3.1 Činnost - Výkon 12 3.1.1 Podvýkon 151

Příprava půdy chemicky v pruzích

Zdůvodnění: Většina porostů náhradních dřevin má velmi nízké zakmenění (hustotu). To je důvodem silného růstu travních porostů pod nimi. Vytvořený drn a jeho velmi rychlá regenerace po případné mechanické přípravě půdy před výsadbou lesních dřevin je důvodem pro využití chemické přípravy prostřednictvím ekologicky vhodných herbicidů, které dočasně zlikvidují travní porost v plošce požadované pro výsadbu a umožní sazenici cílové dřevin odrůst. Do chemické přípravy bude provedena obalovaná sadba. Popis: Doprava dostatečného množství vody a herbicidu na lokalitu určenou pro přípravu půdy. Příprava roztoku herbicidu (skupina 8,3 nebo 7,3) o dané koncentraci (5 litrů čisté látky (glycophoshate) na 300 litrů postřikové jíchy na 1 ha) v nádobě postřikovače. Postřik pruhů předpokládaného sponu sadby herbicidem. Přenos nářadí a přechod k dalšímu místu. Herbicid nesmí poškozovat životní prostředí a musí být vhodný pro použití v ochranném pásmu vodních zdrojů (povolen pouze Roundup). 3.1.2 Podvýkon 351

Příprava půdy mechanicky celoplošně (dozerem)

Zdůvodnění: V době zpracování imisní kalamity v Krušných horách byla z důvodů nutnosti zabezpečení mimořádně vysokého rozsahu zalesňovacích prací provedena „buldozerová a bagrová příprava půdy“. Tato technologie spočívala v celoplošném úklidu těžebních zbytků a pařezů pomocí buldozerů s klučícími radlicemi. Cílem bylo co nejrychleji připravit plochy pro následnou většinou mechanizovanou výsadbu. Nedodržením předepsaných technologických postupů i neznalostí nebo podceněním některých přírodních zákonitostí došlo k tomu, že pouze jedna třetina valů byla realizována vhodně. Nedostatky spočívají zejména v tom, že současně s těžebními zbytky byl na valy nahrnut i humus nebo že byly nevhodně orientovány. Uvedené skutečnosti způsobují dnes vážné problémy při zakládání porostů cílových dřevin, protože pokud nejsou valy rozhrnuty, tak kořenový systém nově vysazených dřevin je deformován stejně jako u současných náhradních dřevin – bočním růstem k humusové vrstvě za živinani ve valu. Jejich rozhrnutí tedy povede k normalizaci půdních poměrů na lokalitě. Popis: Těžebně připravený val bude rovnoměrně rozhrnut do stran dozerem do úrovně terénu. Původní bagrové kopce budou srovnány, dřevní hmota zapracována do půdy popřípadě vyklučena a uložena na hromadu. Horní horizont do hloubky 30 cm bude propracován otočením. Stávající cíloví jedinci na ploše nesmí být dotknuti (poškozeni).  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

8



Sadba do připravené půdy jamková (0,25 m x 0,25 m)

Zdůvodnění: Vzhledem k současnému stavu a očekávanému vývoji porostů náhradních dřevin, které splnily svou roli v uchování zejména půdoochranné a vodoochranné funkce lesa, budou tyto dle navrženého prostorového a časového harmonogramu obnovovány výsadbou dřevin cílových. Tento podvýkon zahrnuje v sobě náklady nutné na pořízení sazenice, dopravu (případně založení) a provedení vlastní výsadby. Popis: Vyzvednutí a donáška sazenic z místa založení k místu sadby. Vyhledání plošky 0,25x0,25m, prokypření půdy do hloubky 0,15-0,20m, vytvoření kopečku. Úprava kořenového systému, vsazení sazenice a rozložení kořínků, jejich prosypání a zahrnutí zeminou, přitlačení zeminy ke kořínkům a upevnění sazenice, konečné zahrnutí zeminou, přitlačení a úprava povrchu. Přenesení nářadí a přechod k další plošce.

3.2.2 Podvýkon 211

Sadba do nepřipravené půdy ručně do jamek (0,35 m x 0,35 m)

Zdůvodnění: Vzhledem k současnému stavu a očekávanému vývoji porostů náhradních dřevin, které splnily svou roli v uchování zejména půdoochranné a vodoochranné funkce lesa, budou tyto dle navrženého prostorového a časového harmonogramu obnovovány výsadbou dřevin cílových. Tento podvýkon zahrnuje v sobě náklady nutné na pořízení sazenice, dopravu (případně založení) a provedení vlastní výsadby. Popis Vyzvednutí a donáška sazenic z místa založení k místu sadby. Vyhledání plošky, úklid těžebních zbytků, rozseknutí drnu o mocnosti 0,10-0,30 m ve velikosti plošky 0,35x0,35 m sekeromotykou. Stržení drnu a prokypření půdy do hloubky 0,25-0,30 m, vytvoření kopečku. Vsazení sazenice a rozložení kořínků, jejich prosypání a zahrnutí zeminou, přitlačení zeminy ke kořínkům a upevnění sazenice, konečné zahrnutí zeminou, přitlačení a úprava povrchu. Přenesení nářadí a přechod k další plošce.


9



Oplocenky z nového materiálu-drátěné (220/4)

Zdůvodnění: Stavy zvěře, které doposud vysoko překračují předepsané normované stavy v Krušných horách, jsou hlavním důvodem pro stavbu dočasného oplocení nově vznikajících lesních porostů cílových dřevin. Vzhledem k nedostatku těchto dřevin v okolních náhradních lesních porostech je zvěř cíleně vyhledává (zejména jedle a listnáče) a následným okusem zcela zničí. Zvěř: vysoká, Výška (cm): 220, Délka polí (cm): 400, Druh: drátěná Technický popis: Pletivo upevněno na kůlech (zapuštěny do země 60 cm s impregnací nebo opálením), každý třetí zavětrován (z vnitřní strany) ve výšce 2/3 pod úhlem 45°; cca 20 cm nad horním okrajem pletiva umístěno ráhno, ke kterému je toto ve dvou místech přivázáno drátem. Dolní okraj pletiva je uprostřed pole přichycen k terénu. Lesnické pletivo – minimální počet vodorovných drátů 17, ve spodní části menší rozestup, zinkový povlak Konstrukční prvky: Skupina prvků Prvek

Materiál

Min.střední šířka

Střední průměr

Min.střed. tloušťka

Délka

cm

cm

cm

[cm]

9-11

-

-

280

-

-

-

-

nosné

kůly

tyčovina

funkční

pletivo

200 cm

stabilizační

vzpěry

tyčovina

5-7

-

-

210

funkční

horní ráhno tyčovina

5-7

6

-

400


10


Popis Výroba kůlů o délce do 2,8 m (po usazení minimální průměr 12cm bezprostředně nad povrchem země). Impregnace konců kůlů nátěrem nebo opálením (impregnace musí přesahovat 0,2 m nad povrch země). Výroba žerdí o délce 4 m (plocha čela min. 24 cm2). Rozměření trasy a roznesení kůlů a žerdí na délku polí 3-4 m. Zasazení kůlů do vyhloubených jamek (minimálně 0,6 m) a jejich upevnění. Přibití žerdí na kůly. Stabilizace všech rohových a každého pátého průběžného kůlu bočními vzpěrami. Vyhloubení rýhy mezi zasazenými kůly o hloubce 0,1 m. Rozvinutí, napnutí a přibití lesnického pletiva výšky 200 cm minimálně 3 hřebíky délky alespoň 8 cm nebo 5 kusy telegrafických skob. Hřebíky ohnuté nahoru (velikost oka od země do 1 m maximálně 0,05 m, v další části pak maximálně 0,15 m – silný pozink) na kůly, zapuštění jeho spodní části do vyhloubené rýhy s případným přichycením a zahrnutí. Přichycení pletiva drátem o průměru 2,5 mm na příčnou žerď. Součástí oplocenky jsou minimálně dvoje přelezy úhlopříčně umístěné.


Nátěr nebo postřik kultur repelenty-zimní

Zdůvodnění: Stavy zvěře, které doposud vysoko překračují předepsané normované stavy v Krušných horách, jsou hlavním důvodem pro ošetření vysazených cílových dřevin. V lokalitách nevhodných pro výstavbu oplocenek je nutné provést ošetření sazenic cílových dřevin proti zimnímu okusu zvěří. Popis Doprava dostatečného množství vody a repelentu na lokalitu určenou pro zimní nátěr. Příprava roztoku o předepsané koncentraci ve zvláštní nádobě. Nátěr terminálního výhonu jedince (minimální ošetřená délka terminálu ½). Přenos nářadí a přechod k dalšímu místu. Repelent nesmí poškozovat životní prostředí. Odvoz a likvidace obalů.


11



Ožínání v ploškách (velikost 0,8 m)

Zdůvodnění: Většina nově vzniklých porostů cílových dřevin vyžaduje následnou ochranu proti okolnímu silnému růstu vysokých travin, které se snaží obsadit volný prostor kolem sazenice vzniklý po přípravě půdy. Popis Vyhledání stromků po ploše a ožnutí plošky 0,8 x 0,8 m srpem okolo nich, tak aby nemohlo dojít k zalehnutí sazenice buření. Výška strniště maximálně 10 cm.


Kladení návnad proti hlodavcům

Zdůvodnění: Sazenice cílových dřevin (díky jejich vysoké koncentraci v jednom místě) bývají na některých lokalitách napadeny hlodavci, kteří je dokáží zcela zničit, a proto je nezbytné proti nim včas zasáhnout. Popis Odpovídající rodenticid. Minimální počet návnad je od 50 do 200 ks/ ha v závislosti na použitém přípravku. Předpokládaná váha 1 dávky 10-15g. Dávka bude zabalena v mikroténovém sáčku a umístěna v jednorázové jedové staničce nebo bude položena přímo do výlezových děr v ohnisku výskytu myšovitých škůdců. Vzhledem k ptačí oblasti se provádí až v podzimních měsících.


Prořezávky – jehličnaté - nad 4m - mechanizovaně

Zdůvodnění: Hlavním cílem prořezávek je úprava druhové skladby porostů a zajištění jejich odolnosti s ohledem na abiotické škodlivé činitele. Obecně lze říci, že výchovným zásahem (prořezávka, probírka) se zlepšuje stabilita, kvalita a biodiverzita porostu. V podmínkách Krušných hor se jedná o redukci náhradních nepůvodních dřevin (smrk pichlavý, borovice kleč) ve prospěch dřevin původních (smrk ztepilý, buk lesní, bříza, jeřáb). Dochází ke zlepšení režimu světla, tepla, vláhy a porostního mikroklimatu. Zvyšuje se odolnost porostu vůči sněhu a větru. Popis: Odstranění nežádoucích jedinců pomocí jednomužné motorové pily (JMP), jejich stažení na zem, prořezání a vyčištění rozčleňovacích linií (vyznačí objednatel), krácení vyřezané hmoty na kusy kratší než 2 m.


12



Zpřístupnění porostů řezem

Zdůvodnění: Výkon se provádí v porostech, které již mají hroubí (průměr kmenu ve výčetní výšce 1,3 m je větší než 7 cm). Hlavním cílem tohoto výkonu je „úklid“ porostu, který umožní následnou podsadbu cílovými dřevinami. Provedením tohoto výkonu se zlepšuje i průchodnost, bezpečnost, režim světla, tepla, vláhy a porostního mikroklimatu. Popis: Těžba souší a zlomů po celé ploše porostní skupiny. Hmotu hroubí vyklidit z porostní skupiny. Nakrácení ostatní vytěžené hmoty na části do 2 m délky a její snášení do hrání souběžně s vyklizovací linkou. 3.8.2 Podvýkon 361

Zpřístupnění porostů řezem a uvolnění okraje

Zdůvodnění: Výkon se provádí v porostech, které již mají hroubí (průměr kmenu ve výčetní výšce 1,3 m je větší než 7 cm). Hlavním cílem tohoto výkonu je „úklid“ porostu, který umožní následnou podsadbu cílovými dřevinami. Provedením tohoto výkonu se zlepšuje průchodnost, bezpečnost, režim světla, tepla, vláhy a porostního mikroklimatu (ať v porostu samém nebo v porostu navazujícím). Popis: Vyřezání okrajových řad zastiňujících sousední lesní kulturu. Těžba souší a zlomů po celé ploše porostní skupiny. Hmotu hroubí vyklidit z porostní skupiny na odvozní místo (dle pokynů objednatele). Nakrácení ostatní vytěžené hmoty na části do 2 m délky a její snášení do hrání souběžně s vyklizovací linkou.


Rekonstrukce JMP + sházení do pruhů nebo proředění

Zdůvodnění: Hlavním cílem je vyřezání nežádoucích náhradních dřevin (smrk pichlavý, borovice kleč) pro získání prostoru pro obnovu původními dřevinami (smrk ztepilý, buk lesní, bříza, jeřáb). Popis: Vyřezání nežádoucích jedinců, jejich pokrácení na části do délky cca 2 m nebo hmotnosti cca 15 kg, uložení do pruhů o základně 1 m.


13



Hnojení lesních kultur k sazenicím

Zdůvodnění: Vzhledem k současnému nepříznivému stavu půd v Krušných horách (kyselost, obsah toxického hliníku, nedostatek vápníku a hořčíku), je pro zdárný růst cílových dřevin zapotřebí v rozumné míře uplatnit opatření chemické meliorace – hnojením základními živinami. Jako nejvhodnější se jeví použití speciálních tabletovaných hnojiv s vysokým obsahem živin, kde je zajištěno pozvolné a dlouhodobé uvolňování těchto živin. Tablety se aplikují následný rok po výsadbě v období nejlépe od března do konce června. Popis: Dovezení tablet hnojiva (Silvamix MG) k porostní skupině. Nabrání tablet do věder a jejich aplikace k sazenicím, 2 ks v každé úhlopříčce (tj. 4 ks desetigramových tablet) 10-15 cm od kmínku sazenice na povrch půdy. Doporučuje se zašlápnutí tablet mělce pod povrch.


14


4. PŘEHLED ČINNOSTÍ 4.1 Město Jirkov (LHC Jirkov)

Technická jednotka (t.j.)

Počet technických jednotek

Činnost

Výkon

Podvýkon

4.1.1 Město Jirkov - celkový přehled (2009-2011)

12

151 příprava půdy chemicky v pruzích

2,53 ha

12

351 příprava půdy mechanicky celoplošně (dozerem)

5,71 ha

16

011 sadba do připravené půdy jamková (0,25x0,25m) – BK

4680 ks

16

011 sadba do připravené půdy jamková (0,25x0,25m) – JD (obalovaná sadba)

2310 ks

16

011 sadba do připravené půdy jamková (0,25x0,25m) – SM

16

211 sadba do nepřipravené půdy jamková (0,35x0,35m) – SM

1170 ks

22

041 oplocenky z nového materiálu-drátěné (220/4)

1,70 km

23

121 nátěr nebo postřik kultur repelenty-zimní

41,18 ha

24

013 ožínání v ploškách (velikost 0,8m)

38,67 ha

26

021 kladení návnad proti hlodavcům

0,60 ha

31

451 prořezávky jehličnaté - nad 4m - mechanizovaně

9,91 ha

32

312 zpřístupnění porostů řezem

6,28 ha

32

361 zpřístupnění porostů řezem a uvolnění okraje

3,81 ha

43

121 rekonstrukce JMP + sházení do pruhů nebo proředění

4,71 ha

60

011 hnojení lesních kultur k sazenicím

8,24 ha


15

24440 ks




Činnost

Výkon

Podvýkon

4.1.2 Město Jirkov - přehled 2009

12


2,53 ha

12


5,71 ha

16

011 sadba do připravené půdy jamková (0,25x0,25m) – SM (obalovaná sadba)

8410 ks

23


9,30 ha

24


9,30 ha

32


4,08 ha

32


3,81 ha

43


4,71 ha


16




Činnost

Výkon

Podvýkon


16


4680 ks

16

011 sadba do připravené půdy jamková (0,25x0,25m) – JD (obalovaná sadba)

2310 ks

16


16


1170 ks

22


1,70 km

23


15,94 ha

24


11,83 ha

26



16030 ks

0,60 ha

17




Činnost

Výkon

Podvýkon


23


15,94 ha

24


17,54 ha

31


9,91 ha

32


2,20 ha

60


8,24 ha

4.1.5 Sadební materiál – sumář 2009-2010 Pro zalesňování jsou v projektu jsou požadovány sazenice následujících parametrů:

Sazenice

Rozpětí nadzemní části 26-35cm

Třída

Max.věk

Lesní vegetační

Počet

stupeň

(ks)

Poměr KS/NČ

Buk lesní

5

4

2:1

7

4.680

Jedle bělokorá

6

6

1:2

7

2.310

Smrk ztepilý

5

5

1:2

7

25.610

Celkem

32.600

Poznámka: předložení listu o původu sazenic před zahájením výsadby


18


5. VZOR CENOVÉ NABÍDKY

12


2,53 ha

12


5,71 ha

16


4680 ks

16

011 sadba do připravené půdy jamková (0,25x0,25m) – JD

2310 ks

16


24440 ks

16


1170 ks

22


1,70 km

23


41,18 ha

24


38,67 ha

26


0,60 ha

31


9,91 ha

32


6,28 ha

32


3,81 ha

43


4,71 ha

60


8,24 ha

16

sazenice smrku ztepilého (SM)

17200 ks

16

sazenice smrku ztepilého (SM) – krytokořenné (obalované)

8410 ks

16

sazenice jedle bělokoré (JD) – krytokořenné (obalované)

2310 ks

16

sazenice buku lesního (BK)

4680 ks Suma

Celková cena bez DPH

=

Kč

Celková cena včetně DPH (19%)

=

Kč


19

Cena bez DPH (Kč)

Cena/Tech. jed.(Kč)



Činnost

Výkon

Podvýkon

Město Jirkov - celkový přehled finanční (2009-2011) – tato vyplněná tabulka bude součástí nabídky uchazeče !


6. MAPOVÉ DÍLO A FOTODOKUMENTACE


20

216 B 4

216 B 2

216 B 2

216 A 2

216 A 2

216 A 2

216 C 3b/1

216 C 3a

ÚSTECKÝ KRAJ PROJEKT OBNOVY LESA V IMISNÍ OBLASTI KRUŠNÝCH HOR realizační dokumentace. Město Jirkov. EKOLES-PROJEKT s.r.o

Recommend Documents