Ústava eské republiky ze dne 16. prosince 1992 ústavní zákon . 1/1993 Sb. ve zn ní ústavního zákona . 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb. a 515/2002 Sb.
eská národní rada se usnesla na tomto ústavním zákon Preambule My, ob ané eské republiky v echách, na Morav a ve Slezsku, v ase obnovy samostatného eského státu, v rni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny eské i státnosti eskoslovenské, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet eskou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské d stojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných ob an , kte í jsou si v domi svých povinností v i druhým a zodpov dnosti v i celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úct k lidským práv m a na zásadách ob anské spole nosti, jako sou ást rodiny evropských a sv tových demokracií, odhodláni spole n st ežit a rozvíjet zd d né p írodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni ídit se všemi osv d enými principy právního státu, prost ednictvím svých svobodn zvolených zástupc p ijímáme tuto Ústavu eské republiky
Hlava první Základní ustanovení lánek 1 (1) eská republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úct k práv m a svobodám lov ka a ob ana. (2) eská republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. lánek 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prost ednictvím orgán moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon m že stanovit, kdy lid vykonává státní moc p ímo. (3) Státní moc slouží všem ob an m a lze ji uplat ovat jen v p ípadech, v mezích a zp soby, které stanoví zákon. (4) Každý ob an m že init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. lánek 3 Sou ástí ústavního po ádku
eské republiky je Listina základních práv a svobod. lánek 4
Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. lánek 5 Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné sout ži politických stran
respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prost edek k prosazování svých zájm . lánek 6 Politická rozhodnutí vycházejí z v le v tšiny vyjád ené svobodným hlasováním. Rozhodování v tšiny dbá ochrany menšin. lánek 7 Stát dbá o šetrné využívání p írodních zdroj a ochranu p írodního bohatství. lánek 8 Zaru uje se samospráva územních samosprávných celk . lánek 9 (1) Ústava m že být dopl ována i m n na pouze ústavními zákony. (2) Zm na podstatných náležitostí demokratického právního státu je nep ípustná. (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstran ní neho ohrožení základ demokratického státu. lánek 10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je eská republika vázána, jsou sou ástí právního ádu; stanoví-li mezinárodní smlouva n co jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. lánek 10a (1) Mezinárodní smlouvou mohou být n které pravomoci orgán eské republiky p eneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je t eba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je t eba souhlasu daného v referendu. lánek 10b (1) Vláda pravideln a p edem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z lenství eské republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v l. 10a. (2) Komory Parlamentu se vyjad ují k p ipravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce zp sobem, který stanoví jejich jednací ády. (3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, m že sv it výkon p sobnosti komor podle odstavce 2 spole nému orgánu komor. lánek 11 Území
eské republiky tvo í nedílný celek, jehož státní hranice mohou být m n ny jen ústavním zákonem. lánek 12
(1) Nabývání a pozbývání státního ob anství eské republiky stanoví zákon. (2) Nikdo nem že být proti své v li zbaven státního ob anství. lánek 13 Hlavním m stem
eské republiky je Praha.
lánek 14
(1) Státními symboly eské republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pe e a státní hymna. (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.
Hlava druhá Moc zákonodárná lánek 15 (1) Zákonodárná moc v eské republice náleží Parlamentu. (2) Parlament je tvo en dv ma komorami, a to Poslaneckou sn movnou a Senátem. lánek 16
(1) Poslanecká sn movna má 200 poslanc , kte í jsou voleni na dobu ty let. (2) Senát má 81 senátor , kte í jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí t etina senátor . lánek 17 (1) Volby do obou komor se konají ve lh t po ínající t icátým dnem p ed uplynutím volebního období a kon ící dnem jeho uplynutí. (2) Byla-li Poslanecká sn movna rozpušt na, konají se volby do šedesáti dn po jejím rozpušt ní. lánek 18 (1) Volby do Poslanecké sn movny se konají tajným hlasováním na základ všeobecného, rovného a p ímého volebního práva, podle zásady pom rného zastoupení. (2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základ všeobecného, rovného a p ímého volebního práva, podle zásady v tšinového systému. (3) Právo volit má každý ob an eské republiky, který dosáhl v ku 18 let. lánek 19 (1) Do Poslanecké sn movny m že být zvolen každý ob an eské republiky, který má právo volit a dosáhl v ku 21 let. (2) Do Senátu m že být zvolen každý ob an eské republiky, který má právo volit a dosáhl v ku 40 let. (3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. lánek 20 Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního p ezkumu stanoví zákon. lánek 21 Nikdo nem že být sou asn
lenem obou komor Parlamentu. lánek 22
(1) S funkcí poslance nebo senátora je neslu itelný výkon ú adu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. (2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal ú adu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslu itelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora. lánek 23 (1) Poslanec složí slib na první sch zi Poslanecké sn movny, které se zú astní. (2) Senátor složí slib na první sch zi Senátu, které se zú astní. (3) Slib poslance a senátora zní: "Slibuji v rnost eské republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou est, že sv j mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího v domí a sv domí.". lánek 24 Poslanec nebo senátor se m že svého mandátu vzdát prohlášením u in ným osobn na sch zi komory, jejímž je lenem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, u iní tak zp sobem stanoveným zákonem. lánek 25 Mandát poslance nebo senátora zaniká a) odep ením slibu nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období, c) vzdáním se mandátu, d) ztrátou volitelnosti, e) u poslanc rozpušt ním Poslanecké sn movny, f) vznikem neslu itelnosti funkcí podle l. 22. lánek 26 Poslanci a senáto i vykonávají sv j mandát osobn v souladu se svým slibem a nejsou p itom vázáni žádnými p íkazy. lánek 27 (1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sn movn nebo Senátu nebo jejich orgánech. (2) Za projevy u in né v Poslanecké sn movn nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestn stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je
lenem. (3) Za p estupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je lenem, pokud zákon nestanoví jinak. (4) Poslance ani senátora nelze trestn stíhat bez souhlasu komory, jejímž je lenem. Odep e-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vylou eno. (5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden p i páchání trestného inu nebo bezprost edn poté. P íslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit p edsedovi komory, jejímž je zadržený lenem; nedá-li p edseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je p íslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující sch zi komora rozhodne o p ípustnosti stíhání s kone nou platností. lánek 28 Poslanec i senátor má právo odep ít sv dectví o skute nostech, které se dozv d l v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy p estal být poslancem nebo senátorem. lánek 29 (1) Poslanecká sn movna volí a odvolává p edsedu a místop edsedy Poslanecké sn movny. (2) Senát volí a odvolává p edsedu a místop edsedy Senátu. lánek 30 (1) Pro vyšet ení v ci ve ejného zájmu m že Poslanecká sn movna z ídit vyšet ovací komisi, navrhne-li to nejmén p tina poslanc . (2) ízení p ed komisí upraví zákon. lánek 31 (1) Komory z izují jako své orgány výbory a komise. (2) innost výbor a komisí upraví zákon. lánek 32 Poslanec nebo senátor, který je lenem vlády, nem že být p edsedou i místop edsedou Poslanecké sn movny nebo Senátu ani lenem parlamentních výbor , vyšet ovací komise nebo komisí. lánek 33 (1) Dojde-li k rozpušt ní Poslanecké sn movny, p ísluší Senátu p ijímat zákonná opat ení ve v cech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak p ijetí zákona. (2) Senátu však nep ísluší p íjímat zákonné opat ení ve v cech Ústavy, státního rozpo tu, státního záv re ného ú tu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle l. 10. (3) Zákonné opat ení m že Senátu navrhnout jen vláda. (4) Zákonné opat ení Senátu podepisuje p edseda Senátu, prezident republiky a p edseda vlády; vyhlašuje se stejn jako zákony. (5) Zákonné opat ení Senátu musí být schváleno Poslaneckou sn movnou na její první sch zi. Neschválí-li je Poslanecká sn movna, pozbývá další platnosti. lánek 34 (1) Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sn movny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozd ji t icátý den po dni voleb; neu iní-li tak, sejde se Poslanecká sn movna t icátý den po dni voleb. (2) Zasedání komory m že být usnesením p erušeno. Celková doba, po kterou m že být zasedání p erušeno, nesmí p ekro it sto dvacet dn v roce. (3) V dob p erušení zasedání m že p edseda Poslanecké sn movny nebo Senátu svolat komoru ke sch zi p ed stanoveným termínem. U iní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejmén p tina len komory. (4) Zasedání Poslanecké sn movny kon í uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpušt ním. lánek 35 (1) Poslaneckou sn movnu m že rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sn movna nevyslovila d v ru nov jmenované vlád , jejíž p edseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh p edsedy Poslanecké sn movny, b) Poslanecká sn movna se neusnese do t í m síc o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku d v ry, c) zasedání Poslanecké sn movny bylo p erušeno po dobu delší, než je p ípustné, d) Poslanecká sn movna nebyla po dobu delší t í m síc zp sobilá se usnášet, a koliv nebylo její zasedání p erušeno a a koliv byla v té dob opakovan svolána ke sch zi. (2) Poslaneckou sn movnu nelze rozpustit t i m síce p ed skon ením jejího volebního období.
lánek 36 Sch ze komor jsou ve ejné. Ve ejnost m že být vylou ena jen za podmínek stanovených zákonem. lánek 37 (1) Spole nou sch zi komor svolává p edseda Poslanecké sn movny. (2) Pro jednání spole né sch ze komor platí jednací ád Poslanecké sn movny. lánek 38 (1) len vlády má právo ú astnit se sch zí obou komor, jejich výbor a komisí. Ud lí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) len vlády je povinen osobn se dostavit do sch ze Poslanecké sn movny na základ jejího usnesení. To platí i o sch zi výboru, komise nebo vyšet ovací komise, kde však se len vlády m že dát zastupovat svým nám stkem nebo jiným lenem vlády, není-li výslovn požadována jeho osobní ú ast. lánek 39 (1) Komory jsou zp sobilé se usnášet za p ítomnosti alespo jedné t etiny svých len . (2) K p ijetí usnesení komory je t eba souhlasu nadpolovi ní v tšiny p ítomných poslanc nebo senátor , nestanoví-li Ústava jinak. (3) K p ijetí usnesení o vyhlášení vále ného stavu a k p ijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil eské republiky mimo území eské republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných stát na území eské republiky, jakož i k p ijetí usnesení o ú asti eské republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je eská republika lenem, je t eba souhlasu nadpolovi ní v tšiny všech poslanc a nadpolovi ní v tšiny všech senátor . (4) K p ijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v l. 10a odst. 1 je t eba souhlasu t íp tinové v tšiny všech poslanc a t íp tinové v tšiny p ítomných senátor . lánek 40 K p ijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím ádu Senátu je t eba, aby byl schválen Poslaneckou sn movnou a Senátem. lánek 41 (1) Návrhy zákon se podávají Poslanecké sn movn . (2) Návrh zákona m že podat poslanec, skupina poslanc , Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. lánek 42 (1) Návrh zákona o státním rozpo tu a návrh státního záv re ného ú tu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na ve ejné sch zi a usnáší se o nich jen Poslanecká sn movna. lánek 43 (1) Parlament rozhoduje o vyhlášení vále ného stavu, je-li eská republika napadena, nebo je-li t eba plnit mezinárodní smluvní závazky o spole né obran proti napadení. (2) Parlament rozhoduje o ú asti eské republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je eská republika lenem. (3) Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil eské republiky mimo území eské republiky, b) s pobytem ozbrojených sil jiných stát na území eské republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vlád . (4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil eské republiky mimo území eské republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných stát na území eské republiky, a to nejdéle na dobu 60 dn , jde-li o a) pln ní závazk z mezinárodních smluv o spole né obran proti napadení, b) ú ast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je eská republika lenem, a to se souhlasem p ijímajícího státu, c) ú ast na záchranných pracích p i živelních pohromách, pr myslových nebo ekologických haváriích. (5) Vláda dále rozhoduje a) o pr jezdu ozbrojených sil jiných stát p es území eské republiky nebo o jejich p eletu nad územím eské republiky, b) o ú asti ozbrojených sil eské republiky na vojenských cvi eních mimo území eské republiky a o ú asti ozbrojených sil jiných stát na vojenských cvi eních na území eské republiky. (6) O rozhodnutích podle odstavc 4 a 5 informuje vláda neprodlen ob komory Parlamentu. Parlament m že rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády posta uje nesouhlasné usnesení jedné z komor p ijaté nadpolovi ní v tšinou všech len komory. lánek 44
(1) Vláda má právo vyjád it se ke všem návrh m zákon . (2) Nevyjád í-li se vláda do t iceti dn od doby, kdy jí byl návrh zákona doru en, platí, že se vyjád ila kladn . (3) Vláda je oprávn na žádat, aby Poslanecká sn movna skon ila projednávání vládního návrhu zákona do t í m síc od jeho p edložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení d v ry. lánek 45 Návrh zákona, se kterým Poslanecká sn movna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká sn movna Senátu bez zbyte ného odkladu. lánek 46 (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k n mu do t iceti dn od jeho postoupení. (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sn movn s pozm ovacími návrhy anebo vyjád í v li nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjád í ve lh t podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona p ijat. lánek 47 (1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o n m Poslanecká sn movna znovu. Návrh zákona je p ijat, jestliže je schválen nadpolovi ní v tšinou všech poslanc . (2) Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sn movn s pozm ovacími návrhy, hlasuje o n m Poslanecká sn movna ve zn ní schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona p ijat. (3) Jestliže Poslanecká sn movna neschválí návrh zákona ve zn ní schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve zn ní, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je p ijat, jestliže je schválen nadpolovi ní v tšinou všech poslanc . (4) Pozm ovací návrhy nejsou p i projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona v Poslanecké sn movn p ípustné. lánek 48 Jestliže Senát vyjád í v li nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona p ijat. lánek 49 K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob, b) spojeneckých, mírových a jiných politických, c) z nichž vzniká lenství eské republiky v mezinárodní organizaci, d) hospodá ských, jež jsou všeobecné povahy, e) o dalších v cech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je t eba souhlasu obou komor Parlamentu. lánek 50 (1) Prezident republiky má právo vrátit p ijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s od vodn ním do patnácti dn ode dne, kdy mu byl postoupen. (2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sn movna znovu. Pozm ovací návrhy nejsou p ípustné. Jestliže Poslanecká sn movna setrvá na vráceném zákonu nadpolovi ní v tšinou všech poslanc , zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl p ijat. lánek 51 P ijaté zákony podepisuje p edseda Poslanecké sn movny, prezident republiky a p edseda vlády. lánek 52 (1) K platnosti zákona je t eba, aby byl vyhlášen. (2) Zp sob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. lánek 53 (1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její leny ve v cech jejich p sobnosti. (2) Interpelovaní lenové vlády odpov dí na interpelaci do t iceti dn ode dne jejího podání.
Hlava t etí Moc výkonná
Prezident republiky lánek 54 (1) Prezident republiky je hlavou státu. (2) Prezidenta republiky volí Parlament na spole né sch zi obou komor. (3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpov dný. lánek 55 Prezident republiky se ujímá ú adu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá p t let a za íná dnem složení slibu. lánek 56 Volba se koná v posledních t iceti dnech volebního období ú adujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se ú ad prezidenta republiky, koná se volba do t iceti dn . lánek 57 (1) Prezidentem republiky m že být zvolen ob an, který je volitelný do Senátu. (2) Nikdo nem že být zvolen více než dvakrát za sebou. lánek 58 (1) Navrhovat kandidáta je oprávn no nejmén deset poslanc nebo deset senátor . (2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpolovi ní v tšinu hlas všech poslanc i nadpolovi ní v tšinu hlas všech senátor . (3) Nezíská-li žádný z kandidát nadpolovi ní v tšinu hlas všech poslanc a všech senátor , koná se do trnácti dn druhé kolo volby. (4) Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší po et hlas v Poslanecké sn movn , a kandidát, který získal nejvyšší po et hlas v Senátu. (5) Je-li více kandidát , kte í získali stejný nejvyšší po et hlas v Poslanecké sn movn , nebo více kandidát , kte í získali stejný nejvyšší po et hlas v Senátu, se tou se hlasy odevzdané pro n v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší po et hlas . (6) Zvolen je kandidát, který získal nadpolovi ní v tšinu hlas p ítomných poslanc i nadpolovi ní v tšinu hlas p ítomných senátor . (7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do trnácti dn t etí kolo volby, v n mž je zvolen ten z kandidát druhého kola, který získal nadpolovi ní v tšinu hlas p ítomných poslanc a senátor . (8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve t etím kole, konají se nové volby. lánek 59 (1) Prezident republiky složí slib do rukou p edsedy Poslanecké sn movny na spole né sch zi obou komor. (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji v rnost eské republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou est, že sv j ú ad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího v domí a sv domí.". lánek 60 Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na n ho, jako by nebyl zvolen. lánek 61 Prezident republiky se m že vzdát svého ú adu do rukou p edsedy Poslanecké sn movny. lánek 62 Prezident republiky a) jmenuje a odvolává p edsedu a další leny vlády a p ijímá jejich demisi, odvolává vládu a p ijímá její demisi, b) svolává zasedání Poslanecké sn movny, c) rozpouští Poslaneckou sn movnu, d) pov uje vládu, jejíž demisi p ijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímn až do jmenování nové vlády, e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho p edsedu a místop edsedy, f) jmenuje ze soudc p edsedu a místop edsedy Nejvyššího soudu, g) odpouští a zmír uje tresty uložené soudem, na izuje, aby se trestní ízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v n m nepokra ovalo, a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu p ijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního ú adu, k) jmenuje leny Bankovní rady eské národní banky, l) vyhlašuje referendum o p istoupení eské republiky k Evropské unii a jeho výsledek. lánek 63 (1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv m že p enést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé leny, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) p ijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pov uje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sn movny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) prop j uje a ud luje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) má právo ud lovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky p ísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovn v ústavním zákon uvedeny, stanoví-li tak zákon. (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis p edsedy vlády nebo jím pov eného lena vlády. (4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis p edsedy vlády nebo jím pov eného lena vlády, odpovídá vláda. lánek 64 (1) Prezident republiky má právo ú astnit se sch zí obou komor Parlamentu, jejich výbor a komisí. Ud lí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) Prezident republiky má právo ú astnit se sch zí vlády, vyžádat si od vlády a jejích len zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími leny otázky, které pat í do jejich p sobnosti. lánek 65 (1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestn stíhat ani stíhat pro p estupek nebo jiný správní delikt. (2) Prezident republiky m že být stíhán pro velezradu, a to p ed Ústavním soudem na základ žaloby Senátu. Trestem m že být ztráta prezidentského ú adu a zp sobilosti jej znovu nabýt. (3) Trestní stíhání pro trestné iny spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vylou eno. lánek 66 Uvolní-li se ú ad prezidenta republiky a nový prezident republiky ješt není zvolen nebo nesložil slib, rovn ž nem že-li prezident republiky sv j ú ad ze závažných d vod vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sn movna a Senát, p ísluší výkon funkcí podle l. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), h), i) j), l. 63 odst. 2 p edsedovi vlády. P edsedovi Poslanecké sn movny p ísluší v dob , kdy p edseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle l. 62 písm. a), b), c), d), e), k), l); uvolní-li se ú ad prezidenta republiky v dob , kdy je Poslanecká sn movna rozpušt na, p ísluší výkon t chto funkcí p edsedovi Senátu.
Vláda lánek 67 (1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. (2) Vláda se skládá z p edsedy vlády, místop edsed vlády a ministr . lánek 68 (1) Vláda je odpov dna Poslanecké sn movn . (2) P edsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní leny vlády a pov uje je ízením ministerstev nebo jiných ú ad . (3) Vláda p edstoupí do t iceti dn po svém jmenování p ed Poslaneckou sn movnu a požádá ji o vyslovení d v ry. (4) Pokud nov jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sn movn d v ru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská d v ru Poslanecké sn movny, jmenuje prezident republiky
p edsedu vlády na návrh p edsedy Poslanecké sn movny. (5) V ostatních p ípadech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh p edsedy vlády ostatní leny vlády a pov uje je ízením ministerstev nebo jiných ú ad . lánek 69 (1) len vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky. (2) Slib lena vlády zní: "Slibuji v rnost eské republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvád t je v život. Slibuji na svou est, že budu zastávat sv j ú ad sv domit a nezneužiji svého postavení.". lánek 70 len vlády nesmí vykonávat innosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon. lánek 71 Vláda m že p edložit Poslanecké sn movn žádost o vyslovení d v ry. lánek 72 (1) Poslanecká sn movna m že vyslovit vlád ned v ru. (2) Návrh na vyslovení ned v ry vlád projedná Poslanecká sn movna, jen je-li podán písemn nejmén padesáti poslanci. K p ijetí návrhu je t eba souhlasu nadpolovi ní v tšiny všech poslanc . lánek 73 (1) P edseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní lenové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prost ednictvím p edsedy vlády. (2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sn movna zamítla její žádost o vyslovení d v ry nebo jestliže jí vyslovila ned v ru. Vláda podá demisi vždy po ustavující sch zi nov zvolené Poslanecké sn movny. (3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi p ijme. lánek 74 Prezident republiky odvolá lena vlády, jestliže to navrhne p edseda vlády. lánek 75 Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, a koliv ji byla povinna podat. lánek 76 (1) Vláda rozhoduje ve sboru. (2) K p ijetí usnesení vlády je t eba souhlasu nadpolovi ní v tšiny všech jejích len . lánek 77 (1) P edseda vlády organizuje innost vlády, ídí její sch ze, vystupuje jejím jménem a vykonává další innosti, které jsou mu sv eny Ústavou nebo jinými zákony. (2) P edsedu vlády zastupuje místop edseda vlády nebo jiný pov ený len vlády. lánek 78 K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávn na vydávat na ízení. Na ízení podepisuje p edseda vlády a p íslušný len vlády. lánek 79 (1) Ministerstva a jiné správní ú ady lze z ídit a jejich p sobnost stanovit pouze zákonem. (2) Právní pom ry státních zam stnanc v ministerstvech a jiných správních ú adech upravuje zákon. (3) Ministerstva, jiné správní ú ady a orgány územní samosprávy mohou na základ a v mezích zákona vydávat právní p edpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocn ny. lánek 80 (1) Státní zastupitelství zastupuje ve ejnou žalobu v trestním ízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. (2) Postavení a p sobnost státního zastupitelství stanoví zákon.
Hlava tvrtá Moc soudní
lánek 81 Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. lánek 82 (1) Soudci jsou p i výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. (2) Soudce nelze proti jeho v li odvolat nebo p eložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpov dnosti stanoví zákon. (3) Funkce soudce není slu itelná s funkcí prezidenta republiky, lena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve ve ejné správ ; zákon stanoví, se kterými dalšími innostmi je výkon soudcovské funkce neslu itelný.
Ústavní soud lánek 83 Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. lánek 84 (1) Ústavní soud se skládá z 15 soudc , kte í jsou jmenování na dobu deseti let. (2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. (3) Soudcem Ústavního soudu m že být jmenován bezúhonný ob an, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzd lání a byl nejmén deset let inný v právnickém povolání. lánek 85 (1) Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního soudu ujímá své funkce. (2) Slib soudce Ústavního soudu zní: "Slibuji na svou est a sv domí, že budu chránit neporušitelnost p irozených práv lov ka a práv ob ana, ídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího p esv d ení nezávisle a nestrann .". (3) Odmítne-li soudce složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na n ho, jako by nebyl jmenován. lánek 86 (1) Soudce Ústavního soudu nelze trestn stíhat bez souhlasu Senátu. Odep e-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vylou eno. (2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden p i spáchání trestného inu, anebo bezprost edn poté. P íslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit p edsedovi Senátu. Nedá-li p edseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je p íslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující sch zi Senát rozhodne o p ípustnosti trestního stíhání s kone nou platností. (3) Soudce Ústavního soudu má právo odep ít sv dectví o skute nostech, které se dozv d l v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy p estal být soudcem Ústavního soudu. lánek 87 (1) Ústavní soud rozhoduje a) o zrušení zákon nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním po ádkem, b) o zrušení jiných právních p edpis nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním po ádkem nebo zákonem, c) o ústavní stížnosti orgán územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgán ve ejné moci do ústavn zaru ených základních práv a svobod, e) o opravném prost edku proti rozhodnutí ve v ci ov ení volby poslance nebo senátora, f) v pochybnostech o ztrát volitelnosti a o neslu itelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle l. 25, g) o ústavní žalob Senátu proti prezidentu republiku podle l. 65 odst. 2, h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sn movny a Senátu podle l. 66, i) o opat eních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro eskou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak, j) o tom, zda rozhodnutí o rozpušt ní politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se innosti politické strany je ve shod s ústavními nebo jinými zákony, k) spory o rozsah kompetencí státních orgán a orgán územní samosprávy, nep ísluší-li podle zákona jinému orgánu, l) o opravném prost edku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o p istoupení eské republiky k Evropské unii nevyhlásí, m) o tom, zda postup p i provád ní referenda o p istoupení eské republiky k Evropské unii je v souladu s
ústavním zákonem o referendu o p istoupení eské republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení. (2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle l. 10a a l. 49 s ústavním po ádkem, a to p ed její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nem že být smlouva ratifikována. (3) Zákon m že stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud a) o zrušení právních p edpis nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou- li v rozporu se zákonem, b) spory o rozsah kompetencí státních orgán a orgán územní samosprávy, nep ísluší-li podle zákona jinému orgánu. lánek 88 (1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávn n podat návrh na zahájení ízení a další pravidla o ízení p ed Ústavním soudem. (2) Soudci Ústavního soudu jsou p i svém rozhodování vázáni pouze ústavním po ádkem a zákonem podle odstavce 1. lánek 89 (1) Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno zp sobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. (2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. (3) Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle l. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním po ádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstran n.
Soudy lánek 90 Soudy jsou povolány p edevším k tomu, aby zákonem stanoveným zp sobem poskytovaly ochranu práv m. Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestné iny. lánek 91 (1) Soustavu soud tvo í Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon m že stanovit jejich jiné ozna ení. (2) P sobnost a organizaci soud stanoví zákon. lánek 92 Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve v cech pat ících do pravomoci soud s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud. lánek 93 (1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez asového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu. (2) Soudcem m že být jmenován bezúhonný ob an, který má vysokoškolské právnické vzd lání. Další p edpoklady a postup stanoví zákon. lánek 94 (1) Zákon stanoví p ípady, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních p ípadech rozhodují jako samosoudci. (2) Zákon m že stanovit, ve kterých v cech a jakým zp sobem se na rozhodování soud podílejí vedle soudc i další ob ané. lánek 95 (1) Soudce je p i rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je sou ástí právního ádu; je oprávn n posoudit soulad jiného právního p edpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. (2) Dojde-li soud k záv ru, že zákon, jehož má být p i ešení v ci použito, je v rozporu s ústavním po ádkem, p edloží v c Ústavnímu soudu. lánek 96 (1) Všichni ú astníci ízení mají p ed soudem rovná práva. (2) Jednání p ed soudem je ústní a ve ejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy ve ejn .
Hlava pátá
Nejvyšší kontrolní ú ad lánek 97 (1) Nejvyšší kontrolní ú ad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospoda ení se státním majetkem a pln ní státního rozpo tu. (2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního ú adu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sn movny. (3) Postavení, p sobnost, organiza ní strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.
Hlava šestá eská národní banka lánek 98 (1) eská národní banka je úst ední bankou státu. Hlavním cílem její innosti je pé e o cenovou stabilitu; do její innosti lze zasahovat pouze na základ zákona. (2) Postavení, p sobnost a další podrobnosti stanoví zákon.
Hlava sedmá Územní samospráva lánek 99 eská republika se lení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. lánek 100 (1) Územní samosprávné celky jsou územními spole enstvími ob an , která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. (2) Obec je vždy sou ástí vyššího územního samosprávného celku. (3) Vytvo it nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. lánek 101 (1) Obec je samostatn spravována zastupitelstvem. (2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatn spravován zastupitelstvem. (3) Územní samosprávné celky jsou ve ejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospoda í podle vlastního rozpo tu. (4) Stát m že zasahovat do innosti územních samosprávných celk , jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen zp sobem stanoveným zákonem. lánek 102 (1) lenové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základ všeobecného, rovného a p ímého volebního práva. (2) Funk ní období zastupitelstva je ty leté. Zákon stanoví za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva p ed uplynutím jeho funk ního období. lánek 103 Zrušen
lánek 104
(1) P sobnost zastupitelstev m že být stanovena jen zákonem. (2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve v cech samosprávy, pokud nejsou zákonem sv eny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. (3) Zastupitelstva mohou v mezích své p sobnosti vydávat obecn závazné vyhlášky.
lánek 105 Výkon státní správy lze sv it orgán m samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.
Hlava osmá P echodná a záv re ná ustanovení lánek 106 (1) Dnem ú innosti této Ústavy se eská národní rada stává Poslaneckou sn movnou, jejíž volební období skon í dnem 6. ervna 1996. (2) Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát. Prozatímní Senát se ustaví zp sobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí ú innosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sn movna. (3) Poslaneckou sn movnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle odstavce 2. (4) Do p ijetí zákon o jednacím ádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího ádu eské národní rady. lánek 107 (1) Zákon o volbách do Senátu stanoví, jakým zp sobem se p i prvních volbách do Senátu ur í t etina senátor , jejichž volební období bude dvouleté, a t etina senátor , jejichž volební období bude ty leté. (2) Zasedání Senátu svolá prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozd ji t icátý den po dni voleb; neu iní-li tak, sejde se Senát t icátý den po dni voleb. lánek 108 Vláda eské republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke dni ú innosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy. lánek 109 Do doby z ízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura lánek 110
eské republiky.
Do 31. prosince 1993 tvo í soustavu soud též vojenské soudy. lánek 111 Soudci všech soud eské republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí ú innosti této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy eské republiky. lánek 112 (1) Ústavní po ádek eské republiky tvo í tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony p ijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromážd ní eskoslovenské republiky, Federálního shromážd ní eskoslovenské socialistické republiky a eské národní rady upravující státní hranice eské republiky a ústavní zákony eské národní rady p ijaté po 6. ervnu 1992. (2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o eskoslovenské federaci, ústavní zákony, které je m nily a dopl ovaly, a ústavní zákon eské národní rady . 67/1990 Sb., o státních symbolech eské republiky. (3) Ostatní ústavní zákony platné na území eské republiky ke dni ú innosti této Ústavy mají sílu zákona. lánek 113 Tato Ústava nabývá ú innosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v.r. Klaus v.r.
