ÚSPORY ÚSPOR EN Y ERGI

ÚSPORY ENERGIÍ

ÚSPORY ENERGIÍ Vydal: Jihoãesk˘ kraj - Krajsk˘ úfiad U Zimního stadionu 1952/2 370 76 âeské Budûjovice tel.: 386 720 111 www.kraj-jihocesky.cz [email protected] a obãanské sdruÏení Energy Centre âeské Budûjovice nám. Pfiemysla Otakara II. 87/25 370 01 âeské Budûjovice tel.: 387 312 580 tel.: 387 312 581 www.eccb.cz [email protected] Text: © Energy Centre âeské Budûjovice Foto: Jihoãesk˘ kraj – Krajsk˘ úfiad, Energy Centre âeské Budûjovice, Bıro Landeshaupmann Dr. Josef Pıhringer, OÖ Energiesparverband, Paradigma, Lubomír Klobu‰ník, Tomá‰ ·ena. www.ceskedalnice.cz Sazba a tisk: INPRESS a. s. Husova 65 âeské Budûjovice www.inpress.cz [email protected] Poãet stran: 32 Vydáno v srpnu 2004. I. vydání Náklad 10 000 kusÛ. Neprodejné www.eccb.cz www.kraj-jihocesky.cz

ÚSPORY EN ERGI Í

ÚSPORY ENERGIÍ OBSAH: 1.

Úvodní slovo hejtmana Jihoãeského kraje a hejtmana Horního Rakouska a zemského rady pro Ïivotní prostfiedí spolkové zemû Horní Rakousko

2.

Ceny paliv a energií – proã je nutné efektivnû hospodafiit s energiemi

3.

V˘stavba energeticky úsporn˘ch domÛ

4.

Rekonstrukce stávajících domÛ a bytÛ

5.

Vytápûní

6.

Ohfiev vody

7.

Úspory energie v domácnostech

8.

Doprava

9.

MoÏnosti financování úsporn˘ch opatfiení

10.

Pfiíklady z praxe

Jihoãesk˘ kraj – Krajsk˘ úfiad Energy Centre âeské Budûjovice

ÚSPORY ENERGIÍ

ve spolupráci s pracovní skupinou Energie a laskavého finanãního pfiispûní

âeské Budûjovice • srpen 2004

úspory energií – 2004


Nízkoenergetick˘ dÛm v Sobûslavi Dal‰ím pfiíkladem zodpovûdného a ekologického pfiístupu je novostavba rodinného domu v Sobûslavi. Jedná se o RD vystavûn˘ ze sendviãového zdiva s tepeln˘m odporem R = 5. Energetick˘ ukazatel objektu je 40 kWh/m2 rok. Jedná se o nízkoenergetick˘ dÛm. Rozdûlení tepeln˘ch ztrát v RD je 36 % dáno hygienick˘m vûtráním. Vzhledem k tomuto pomûru byl zvolen vzduchotechnick˘ vytápûcí systém s rekuperací. Zdrojem pro v˘mûník rekuperaãní jednotky bude pfiímotopn˘ elektrick˘ kotel s akumulací, kter˘ bude pfiedehfiíván a ohfiíván ze solárního systému skládajícího se ze 6 ks kolektorÛ HELIOSTAR. Solární systém bude ohfiívat uÏitkovou vodu z 60–80 % a dotovat vytápûcí systém z 30 %.

1. Úvodní slovo hejtmana Jihoãeského kraje a hejtmana Horního Rakouska a zemského rady pro Ïivotní prostfiedí spolkové zemû Horní Rakousko Nehospodárné vyuÏívání energie, zdroje, které silnû zneãi‰Èují Ïivotní prostfiedí, i vysoká energetická nároãnost, to v‰e je dûdictvím období takzvanû levné energie. Dnes uÏ není pochyb o tom, Ïe ona „levnost” byla pouze relativní, neboÈ její dÛsledky se dfiíve zamlÏovaly a ani nevyãíslovaly. Pfiesto se stále zvy‰ují nároky na mnoÏství spotfiebované energie, pfieváÏnû elektrické, coÏ vede k diskusi o potfiebû nov˘ch zdrojÛ. Státní energetická koncepce âeské republiky poãítá nejen s vyuÏíváním obnoviteln˘ch zdrojÛ energií, ale také s prolomením územních limitÛ tûÏby uhlí, a dokonce i s v˘stavbou dal‰ích jadern˘ch blokÛ. Poté, co ve vládních kruzích zaznûly úvahy o v˘stavbû dal‰ích dvou blokÛ v Jaderné elektrárnû Temelín, Zastupitelstvo Jihoãeského kraje vyjádfiilo jasn˘ a rozvojovou koncepcí regionu odÛvodnûn˘ nesouhlas. Naopak dÛraz na sniÏování spotfieby energií a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ je plnû v souladu s Územní energetickou koncepcí Jihoãeského kraje.

Nízkoenergetick˘ dÛm v Sobûslavi

Tento rodinn˘ domek je v souãasné dobû ve v˘stavbû a po jeho realizaci vãetnû solárního systému poÏádají majitelé o dotaci ze SFÎP âR. Vûfiíme, Ïe podobn˘ch pfiíkladÛ bude stále více a jejich realizací se podstatnû podafií sníÏit emise skleníkov˘ch plynÛ, zlep‰it Ïivotní prostfiedí a zv˘‰it kvalitu Ïivota nás v‰ech.

Tato publikace vás seznámí s moÏn˘mi úsporami energií, které v koneãném dÛsledku znamenají i úspory finanãní. Pro hospodáfiskou sféru je to jedna z v˘znamn˘ch cest ke zlep‰ení své konkurenceschopnosti, neboÈ ãesk˘ prÛmysl je stále zatíÏen vy‰‰í spotfiebou energie, neÏ je tomu ve vyspûl˘ch státech Evropské unie. DÛvodem, proã se zcela váÏnû zab˘vat touto problematikou, je i ta skuteãnost, Ïe s na‰ím ãlenstvím v Evropské unii jsme stanuli pfied nutností plnit i poÏadavky nové environmentální a energetické legislativy. V‰em, ktefií se podíleli na tvorbû této publikace, jejíÏ cílem je napomoci dosaÏení energetick˘ch úspor v zájmu men‰í potfieby nov˘ch zdrojÛ energie a niÏ‰í zátûÏe Ïivotního prostfiedí, patfií mÛj dík. RNDr. Jan Zahradník

Podstatn˘m cílem moderní hospodáfiské politiky a politiky Ïivotního prostfiedí je snaha o energetickou politiku smûfiující k trvale udrÏitelnému rozvoji. Tato politika pfiedstavuje velkou v˘zvu, vyÏadující mnoho úsilí a souãasnû nabízející velké ‰ance a moÏnosti – stejné ‰ance pro ekonomiku, region i obyvatelstvo. Energetická politika a politika Ïivotního prostfiedí nezná hranic a Energy Centre âeské Budûjovice je díky intenzivní kooperaci s na‰í hornorakouskou Dr. Josef Pıhringer Rudi Anschober hejtman spolkové zemû zemsk˘ rada pro Ïivotní energetickou agenturou pozitivním dÛkazem zdafiiHorní Rakousko prostfiedí spolkové zemû lé pfieshraniãní spolupráce, která pfiiná‰í vítûzství na Horní Rakousko obou stranách, a svûdãí o úspû‰né souãinnosti „obnovitelného energetického regionu Evropy“. Pfiedkládaná broÏura je návodem „stfiiÏen˘m na míru“, jak mohou v‰ichni obãané pfiispût ke sníÏení stoupající spotfieby energie a ke zv˘‰ení kvality Ïivotního prostfiedí pfiechodem na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a souãasnû je‰tû trvale a udrÏitelnû ‰etfiit. Ke zdafiilé energetické politice mÛÏe pfiispût kaÏd˘: zemû, region, ekonomika i obyvatelstvo, neboÈ v koneãném dÛsledku z této udrÏitelné cesty máme prospûch my v‰ichni. 30

3

Dr. Josef Pıhringer a Rudi Anschober



2. Ceny paliv a energií – proã je nutné efektivnû hospodafiit s energiemi KaÏd˘ jistû zaregistroval, Ïe ceny paliv a energií neustále stoupají. Je to zejména z toho dÛvodu, Ïe pfii získávání, distribuci i uÏití paliv a energií vÏdy dochází rÛznou mûrou k zneãi‰Èování a po‰kozování na‰eho Ïivotního prostfiedí a jedním z nástrojÛ, jak tyto ekologické ‰kody minimalizovat a získat finanãní prostfiedky na jejich nápravu, je vy‰‰í cena paliv a energií. Dal‰ím dÛvodem, proã se celosvûtovû zvy‰ují ceny paliv a energií je neustálé ub˘vání zásob fosilních paliv, jejichÏ mnoÏství, je omezené. Proto je kladen ve v‰ech vyspûl˘ch zemích dÛraz na úspory paliv a energií a na jejich hospodárné vyuÏití. V poslední dobû se fiada zemí zamûfiila na vy‰‰í vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energií (OZE), jeÏ pomáhají ‰etfiit fosilní paliva a Ïivotní prostfiedí, neboÈ OZE vyuÏívají pro v˘robu elektfiiny a tepelné energie sluneãní energii, energii vûtru a vodních tokÛ, geotermální energii a biomasu. Zaãíná se také preferovat vyuÏití druhotn˘ch zdrojÛ energie a alternativních paliv v dopravû. V˘daje prÛmûrné domácnosti za elektfiinu a tepelnou energii, plyn a dal‰í paliva v âR v roce 2002 tvofiily prÛmûrnû pfies 11 % celkov˘ch v˘dajÛ. Tento podíl je cca 3x vy‰‰í neÏ u domácností ve vyspûl˘ch zemích EU (Francie, Nûmecko). âeská republika dosud spotfiebovává, vzhledem k v˘‰i vytváfieného HDP, více primárních zdrojÛ energie i elektfiiny, neÏ je objektivnû nutné (spotfiebovávaná energie je málo zhodnocována pfiidanou hodnotou). Pfies dosaÏen˘ pokrok jsou energetická i elektroenergetická nároãnost tvorby HDP v âR stále témûfi dvojnásobné vÛãi prÛmûru v zemích EU. Vysokou energetickou nároãnost vykazují pfiedev‰ím doprava, prÛmysl a stavebnictví. Energetick˘ regulaãní úfiad (ERÚ) Velmi dÛleÏit˘m krokem pro ochranu spotfiebitelÛ energií, proti nepfiimûfien˘m cenám monopolních v˘robcÛ a dodavatelÛ paliv a energií v âR, bylo dle tzv. energetického zákona ã. 458/2000 Sb. zfiízení správního úfiadu pro v˘kon regulace v energetice, kter˘m je od roku 2001 Energetick˘ regulaãní úfiad (ERÚ), jenÏ vydává mimo jiné cenová rozhodnutí o cenách tepla, elektfiiny, plynu a souvisejících sluÏeb, která reagují na aktuální zmûny cen paliv a energií. Jedním z dÛleÏit˘ch cenov˘ch rozhodnutí, které ERÚ vydal na podporu vyuÏití OZE pro v˘robu elektfiiny, je cenové rozhodnutí ã. 26/2003 ze dne 26. listopadu 2003, kter˘m se stanovují minimální v˘kupní ceny elektfiiny z obnoviteln˘ch zdrojÛ:

4

10. Pfiíklady z praxe V souãasné dobû je vût‰ina energetické spotfieby svûta kryta z fosilních paliv se v‰emi negativními dÛsledky vypl˘vajícími z této situace jak pro Ïivotní prostfiedí, tak i pro zásoby dÛleÏit˘ch nerostn˘ch surovin. Ochrana klimatu na‰í planety Zemû a uchování cenn˘ch nenahraditeln˘ch surovin pro následující generace a pro pfiípadné efektivní vyuÏití jsou v souãasné dobû jedním z prvofiad˘ch úkolÛ celé spoleãnosti. Z tohoto hlediska lze do budoucna povaÏovat obnovitelné zdroje energie (OZE) za vysoce perspektivní. Podpora tûchto zdrojÛ a program jejich rozvoje jsou v souãasné dobû na jednom z pfiedních míst ve státech EU. Uvedeme zde dva pfiíklady akcí realizovan˘ch na území Jihoãeského kraje, na jejichÏ financování se podílel Státní fond Ïivotního prostfiedí âR. Novostavba v âesk˘ch Budûjovicích Jedná se o novostavbu rodinného domu v pfiedmûstské ãásti âesk˘ch Budûjovic. Stav vûtrání je v naprosté vût‰inû nov˘ch a utûsnûn˘ch obytn˘ch budov v âR témûfi nedostateãn˘. Hodnoty prÛmûrné v˘mûny vzduchu klesají pod nv = 0,05 (h-1). Otevírání oken nefie‰í fiízenou v˘mûnu pfii promûnn˘ch meteorologick˘ch podmínkách a teplo se odvádí bez uÏitku. Proto se majitel domu rozhodl pro fiízené vûtrání se zpûtn˘m získáváním tepla tzv. rekuperací. V domû je realizován trivalentní vytápûcí systém. Vlastní vytápûní je realizováno pfies vzduchotechnickou jednotku ATREA s rekuperací. Zdrojem pro vytápûní je plynov˘ kotel, tepelné ãerpadlo a solární systém. Plynov˘ kotel je pouÏit jako zdroj energie pro v˘mûník rekuperaãní jednotky a zdroj pro trivalentní boiler. Tepelné ãerpadlo (jedná se o tepelné ãerpadlo vzduch/voda) slouÏí jako zdroj tepla v zimním období a zdroj chladu v letním období. Solární systém se skládá z 5 ks kolektorÛ HELIOSTAR 202N2L-CF a slouÏí pro ohfiev vody pomocí v˘mûníku v trivalentním boileru jako zdroj vytápûní pfies v˘mûník SWEP, kter˘ ohfiívá akumulaãní nádrÏ, a ta slouÏí jako zdroj pro v˘mûník rekuperaãního systému. Posledním spotfiebiãem pro solární systém je vnitfiní bazén o plo‰e cca 12 m2, kter˘ RD (nízkoenergetick˘) p. Váni (â. B.) je ohfiíván pfies plnoprÛtoãn˘ v˘mûník. Zisk ze solárního (tepelné ãerpadlo + solár) systému se pohybuje od 4 000–5 500 kWh/rok. Díky tomuto sluneãnímu zafiízení u‰etfií majitel domu roãnû cca 8–11 000 Kã. Solární systém zaji‰Èuje ohfiev uÏitkové vody z 60–80 %, vytápûní z 20–30 % a provoz bazénu zaruãuje od kvûtna do fiíjna. Celkové investiãní náklady na solární systém ãinily cca 180 000 Kã. Na realizaci solárního systému byla pfiiznána dotace ze SFÎP âR v rozsahu 50 % z celkov˘ch investiãních nákladÛ.

29



Druh obnovitelného zdroje

Kter˘ projekt je pro EPC vhodn˘? Aby byl projekt vhodn˘ pro EPC, musí splÀovat následující kritéria: - musí b˘t vyjasnûné majetkové vztahy k objektu - v objektu musí b˘t zaruãen˘ provoz na del‰í období (4–8 let), aby nedo‰lo k neãekan˘m zmûnám v energetické spotfiebû - v systému by mûlo b˘t moÏné dosáhnout dostateãn˘ch úspor (k hrazení nákladÛ projektu) - objem zakázky by mûl b˘t dostateãnû velk˘ vzhledem k rentabilnosti transakãních nákladÛ spoleãnosti realizující EPC. Tomuto se dá pfiedejít vhodn˘m spojením nûkolika men‰ích projektÛ do jednoho. Nejvhodnûj‰ími objekty jsou ‰koly, nemocnice, mûstské a obecní úfiady a podobnû. d) Státní úroková dotace T˘ká se panelov˘ch domÛ. Podmínky pro rozsah poskytování státní úrokové dotace jsou upraveny nafiízením vlády ã. 299/2001 Sb., pouÏití prostfiedkÛ Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí ãásti úrokÛ z úvûrÛ poskytnut˘ch bankami právnick˘m a fyzick˘m osobám na opravy, modernizace a nebo regenerace panelov˘ch domÛ. Pfiíjemcem podpory je: – fyzická osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu a má trval˘ pobyt na území âR, mÛÏe získat podporu, neprovádí-li opravu, modernizaci nebo regeneraci tohoto panelového domu v rámci své podnikatelské ãinnosti. Obdobnû mÛÏe tuto podporu získat i fyzická osoba, je-li vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v panelovém domû podle zákona o vlastnictví bytu, ve kterém spoleãenstvo vlastníkÛ jednotek jako právnická osoba nevzniká. – právnická osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu a má sídlo na území âR, mÛÏe získat podporu, neprovádí-li opravu, modernizaci, nebo regeneraci tohoto panelového domu v rámci své podnikatelské ãinnosti. Obdobnû mÛÏe získat tuto podporu i spoleãenstvo vlastníkÛ jednotek podle zákona o vlastnictví bytÛ.

Minimální v˘kupní cena elektfiiny dodané do sítû v Kã za 1 MWh Malé vodní elektrárny 1 550 Vûtrné elektrárny uvedené do provozu po 1. 1. 2004 2 700 Vûtrné elektrárny uvedené do provozu pfied 1. 1. 2004 3 000 V˘roba elektrické energie spalováním biomasy 2 500 V˘roba elektrické energie spoleãn˘m spalováním palivov˘ch smûsí biomasy a fosilních paliv 2 000 V˘roba elektrické energie spalováním bioplynu ve v˘robnách uveden˘ch do provozu po 1. 1. 2004 2 400 V˘roba elektrické energie spalováním bioplynu ve v˘robnách uveden˘ch do provozu pfied 1. 1. 2004 2 500 V˘roba elektrické energie vyuÏitím geotermální energie 3 000 V˘roba elektrické energie vyuÏitím sluneãního záfiení 6 000 Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ ã. 26/2003 ze dne 26. listopadu 2003 Rozdûlení spotfieb energie v domácnosti PrÛmûrná ãeská domácnost spotfiebuje 20 840 kWh (75 GJ) ve‰keré energie (palivo, teplo, elektfiina). Tato energie je do domácností zpravidla dodávána z ãásti jako pfiímé teplo (event. jako palivo) a z ãásti jako elektrická energie. PfiibliÏné rozdûlení spotfieb energie v domácnosti.

PfiibliÏné rozdûlení spotfieb elektrické energie v domácnosti. Chlazení a mraÏení 23 %

Ohfiev vody 24 %

Vytápûní 56 %

Ostatní spotfieby 24 %

Vafiení 32 %

Podmínky pro poskytnutí státní úrokové dotace: Pfiedmûtem opravy, modernizace nebo regenerace panelového domu musí b˘t vÏdy nejménû oprava statick˘ch poruch, rekonstrukce rozvodÛ (zdravotní instalace, plyn, topení, elektroinstalace) a zlep‰ení tepelnû technick˘ch vlastností, to neplatí, jestliÏe stav panelového domu nûkterou z tûchto oprav, modernizaci nebo regeneraci nevyÏaduje. Smyslem podpory je totiÏ iniciovat komplexní regeneraci panelového domu, nikoliv pouze dílãí opravy a dílãí stavební zásahy. V˘‰e podpory: Podpora se poskytuje ve v˘‰i rozdílÛ splátek úvûru odpovídající sníÏení úroku z úvûru o 3 % a v nûkter˘ch okresech 4–5 %. 28

Ostatní elektrické spotfiebiãe 12 %

Praní prádla 21 %

Osvûtlení 12 %

3. V˘stavba energeticky úsporn˘ch domÛ Jak se li‰í nízkoenergetick˘ dÛm od bûÏnû provádûné v˘stavby? Nízkoenergetick˘ dÛm je dÛm k bûÏnému uÏití, kter˘ má velmi nízkou spotfiebu energie na vytápûní, ohfiev uÏitkové vody a provoz domácích spotfiebiãÛ. Pod pojmem velmi nízká spotfieba energie se vût‰inou rozumí dÛm, jehoÏ mûrná spotfieba energie na vytápûní, ohfiev uÏitkové vody a provoz domácích spotfiebiãÛ je men‰í neÏ 80 kWh/m2 za rok, pfiiãemÏ spotfieba energie pouze na vytápûní je men‰í neÏ 50 kWh/m2 za rok.

5



BûÏnû provádûná v˘stavba, která byla realizována v minul˘ch letech (v b˘valém âeskoslovensku), byla poplatná v té dobû platn˘m normám a pfiedpisÛm a tepelnû technické parametry objektÛ byly stanoveny s ohledem na relativnû levné energie. Mûrná spotfieba energie na vytápûní rodinného domu byla v lep‰ím pfiípadû cca 130 kWh/m2 za rok. V souãasné dobû u nové, bûÏnû provádûné v˘stavby je jiÏ pamatováno na úspory energií. Dá se v‰ak ale fiíci, Ïe aÏ od listopadu 2002 platná a schválená âSN 73 0540-2 se zasadila o to, Ïe kaÏd˘ nov˘ ãi rekonstruovan˘ dÛm je témûfi nízkoenergetick˘ a mûl by splÀovat poÏadavky na ideální dÛm, v nûmÏ bude v létû chladno a v zimû teplo. Není sporu o tom, Ïe nároky na tepelnû technické parametry budov a na uÏití energií v objektech se neustále zvy‰ují a novûj‰í pfiedpisy obsahují pfiísnûj‰í hodnoty. Jaké poÏadavky jsou kladeny na nízkoenergetické domy? Na jednotlivé konstrukce nízkoenergetick˘ch domÛ jsou pfii v˘stavbû, oproti bûÏn˘m domÛm, kladeny zv˘‰ené poÏadavky na tepelnou izolaci. V praxi to zpravidla znamená, Ïe pokud chceme postavit nízkoenergetick˘ dÛm, je potfieba pro jeho v˘stavbu pouÏít stavební materiály s takov˘mi tepelnû technick˘mi parametry, které dle platné âSN 73 0540-2 splní v normû uvedené doporuãené hodnoty souãinitele prostupu tepla „U", a pfii jeho v˘stavbû je nutno respektovat i ostatní ãlánky, nafiízení a doporuãení âSN 73 0540 a dal‰ích souvisejících norem majících vliv na kvalitní v˘stavbu. Pfii návrhu nízkoenergetick˘ch domÛ bychom mûli prakticky vycházet ze stejn˘ch zásad a doporuãení, jaká se aplikují na bûÏné domy. Mezi hlavní zásady patfií: Vhodné umístûní domu na pozemku a v terénu – provádí se s ohledem na navrÏenou orientaci místností v projektu a na moÏnost vyuÏití pasivních sluneãních ziskÛ a s ohledem na poÏadavky t˘kající se stínûní a clonûní domu. Dále je tfieba zohlednit napojení domu na inÏen˘rské sítû a na komunikace. Doporuãuje se, aby pozemek mûl mírn˘ sklon k jihozápadu aÏ k jihov˘chodu. Nevhodn˘ je naopak pozemek sklonûn˘ k severov˘chodu aÏ k severozápadu. DÛm by nemûl b˘t v zimû a v pfiechodn˘ch obdobích zastínûn od jihozápadu a od jihov˘chodu. V letním období je naopak v˘hodné zastínûní domu, vyjma tûch ãástí domu, kde jsou napfiíklad instalovány sluneãní kolektory pro ohfiev uÏitkové vody. Správná volba typu stromÛ a kefiÛ a jejich vhodné zasazení na pozemku – mÛÏe nám pomoci ochránit dÛm od povûtrnostních vlivÛ a pfievládajících vûtrÛ. Základní tvar domu by mûl respektovat místní lidovou architekturu a klimatické podmínky dané lokality, nemûl by b˘t pfiíli‰ vysok˘ s ohledem na negativní povûtrnostní vlivy (dé‰È, kroupy, siln˘ vítr, snûhová vánice apod.), mûl by mít pokud moÏno nekomplikovan˘ 6

5.A – Investiãní podpora v˘stavby mal˘ch vodních elektráren. 6.A – Investiãní podpora v˘stavby vûtrn˘ch elektráren. 7.A – Investiãní podpora v˘stavby zafiízení na spoleãnou v˘robu el. energie a tepla z biomasy a bioplynu. 8.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a pfiípravy teplé vody v úãelov˘ch zafiízeních. 9.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrné v˘roby elektrické energie ze sluneãní energie. 10.A – Slunce do ‰kol. BliÏ‰í informace o programech SFÎP je moÏné získat pfiímo na SFÎP (www.sfzp.cz) nebo v Energy Centre âeské Budûjovice (www.eccb.cz). c) Metoda EPC Dal‰í moÏností financování je tzv. metoda EPC (z angl. Energy Performance Contracting). Tato metoda je rychle se rozvíjející sluÏbou ve vût‰inû rozvinut˘ch zemích. Má mnoho rÛzn˘ch modifikací s pouÏitím odli‰n˘ch názvÛ. Metodu EPC lze charakterizovat jako zaruãení pfiedpokládaného sníÏení spotfieby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladÛ pouÏit˘ch na splácení pÛvodní investice. Metoda EPC je mnohdy reprezentována jako metoda, která je schopna vyfie‰it v energetické oblasti u komunálního a státního majetku „leccos”. Ve skuteãnosti jde v‰ak o to vyhledat vhodn˘ soubor opatfiení, jehoÏ ekonomika by po instalaci vyhovovala zákazníkovi a jenÏ by byl pfiijateln˘ i pro dodavatelskou firmu energetick˘ch sluÏeb. Z uvedené definice metody EPC vypl˘vá nûkolik základních aspektÛ, kter˘mi se tato metoda vyznaãuje. ProtoÏe jde o podnikatelsk˘ pfiístup k fie‰ení projektu, pfiedpokládá se, Ïe za pfiijatelnou dobu se vynaloÏené finanãní prostfiedky vrátí zpût. Pfiijatelná doba návratnosti (ekvivalent v dobû splácení vynaloÏen˘ch investiãních prostfiedkÛ nebo obdoba délky trvání smluvního vztahu) je v ãesk˘ch podmínkách od 4 do 8 let. Metodou EPC je moÏné fie‰it jen vybrané projekty, které jsou pro její uplatnûní vhodné.

27



A. Podpora investiãních projektÛ na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie 1.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a ohfievu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby. 1.A.a – Kotle na biomasu – podpora bude poskytována pouze na ukonãené akce. Podmínkou získání podpory je splnûní âSN EN 303-5 a dále kritérií stanoven˘ch v pfiíloze II.7. a pfiedloÏení posudku dle pfiílohy II.6. Smûrnice pro rok 2004. 1.A.b – Solární systémy pro celoroãní ohfiev vody – podpora bude poskytována pouze na jiÏ ukonãené akce. Podmínkou získání podpory je splnûní kritérií stanoven˘ch v pfiíloze II.7. a pfiedloÏení posudku dle pfiílohy II.6. Smûrnice platné pro rok 2004. 1.A.c – Solární systémy na pfiitápûní a na celoroãní ohfiev vody – podpora bude poskytována pouze na jiÏ ukonãené akce. Podpora se vztahuje i na systémy kombinující rÛzné obnovitelné zdroje v rámci tohoto programu (kombinace solárního systému a kotle na biomasu). Podmínkou získání podpory je splnûní kritérií uveden˘ch v osnovû energetického auditu. Îadatel mÛÏe v rámci programu 1.A poÏádat o podporu pouze v pfiípadû, Ïe systém na kter˘ Ïádá podporu, je jiÏ prokazatelnû v trvalém provozu, maximálnû v‰ak do 9 mûsícÛ od data uvedení do trvalého provozu. 2.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ zásobování energií v obcích a ãástech obcí. Program se vztahuje jak na v˘stavbu nov˘ch systémÛ vyuÏívajících obnovitelné zdroje, tak na pfiechod stávajících systémÛ vyuÏívajících fosilní paliva na obnovitelné zdroje. Jde o instalaci systémÛ vyuÏívajících biomasu, solárních systémÛ a tepeln˘ch ãerpadel. V komunální sféfie se jedná zejména o systémy pro zásobování teplem a teplou vodou vyuÏívající biomasu, pfiiãemÏ se podpora vztahuje i na soustavu rozvodÛ tepla. Pfiedmûtem podpory mohou b˘t v rámci tohoto programu i tzv. ostrovní systémy (jedna ãi nûkolik izolovan˘ch kotelen s rozvody tepla do nejbliÏ‰ích okolních budov). Podmínkou pro poskytnutí podpory na ostrovní systémy zásobování teplem v obci je doporuãení tohoto systému v energetickém auditu. 3.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a pfiípravy TUV ve ‰kolství, zdravotnictví, objektech sociální péãe a úãelov˘ch zafiízeních neziskového sektoru. 4.A – Investiãní podpora vytápûní tepeln˘mi ãerpadly v obytn˘ch budovách, vãetnû rodinn˘ch domÛ pro fyzické osoby.

26

tvar, vhodn˘ je podéln˘ tvar domu, kter˘ umoÏÀuje na jedné z del‰ích stran osadit u obytn˘ch místností vût‰í okna (vyuÏití pasivních sluneãních ziskÛ a lep‰í osvûtlení místností) a na druhou protilehlou stranu, kam se orientují zpravidla vedlej‰í uÏitné místnosti, osadit okna men‰í (niÏ‰í tepelné ztráty). Na rozdíl od bûÏn˘ch domÛ bychom ale mûli vûnovat pfii v˘stavbû nízkoenergetického domu zv˘‰enou pozornost tepeln˘m izolacím obvodov˘ch konstrukcí, tepeln˘m mostÛm a stavebním detailÛm, které mohou ovlivnit tepelné ztráty domu. Velkou pozornost bychom také mûli vûnovat zejména umístûní a v˘bûru vhodn˘ch oken, protoÏe jejich velikost a kvalitativní parametry mohou rovnûÏ v˘raznû ovlivnit tepelné ztráty objektu, a to jak prostupem, tak také infiltrací. Na druhé stranû nám kvalitní a vhodnû umístûná okna zajistí sluneãní tepelné zisky, které se pfiíznivû projeví na sníÏení spotfieby energie na vytápûní objektu. Technická zafiízení budov také ovlivní provozní náklady na provoz domu, a tak musíme co nejzodpovûdnûji navrhnout vhodn˘ topn˘ nízkoteplotní systém a dále musíme vûnovat pozornost v˘bûru zafiizovacích pfiedmûtÛ a v˘bûru domácích elektrospotfiebiãÛ, jeÏ mají patfiit mezi energeticky úsporné. K nízkoenergetickému domu patfií také vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energií (napfi. instalace sluneãního zafiízení pro ohfiev uÏitkové vody a na pfiitápûní, kotel na biomasu s akumulaãní nádrÏí, tepelná ãerpadla apod.) a druhotn˘ch zdrojÛ energií (vyuÏití odpadního tepla z vûtrání pro pfiedehfiev pfiivádûného ãerstvého vzduchu nebo na pfiedehfiev uÏitkové vody pomocí v˘mûníkÛ pro zpûtné získávání tepla), které pfiispívají jak ke sníÏení spotfieby fosilních paliv, tak také ke sníÏení emisí zatûÏujících na‰e Ïivotní prostfiedí. Chování uÏivatelÛ domu mÛÏe velkou mûrou kladnû ovlivnit spotfiebu energií v domû. Ale naopak nevhodn˘mi návyky ãi neznalostí, jak uspofiit energie, mohou b˘t na‰e náklady i v energeticky úsporném domû vysoké. Jaké v˘hody získáme v˘stavbou nízkoenergetického domu? Mezi hlavní v˘hody patfií niÏ‰í poplatky za energie i v budoucnosti, pfiíjemné klima v domû v zimû i v létû, sníÏení spotfieby energií a s tím související men‰í zneãi‰tûní ovzdu‰í emisemi. Pasivní domy V˘voj energeticky úsporn˘ch objektÛ dospûl aÏ k pasivním domÛm (tzv. nulové domy), jejichÏ mûrná spotfieba tepla na vytápûní je men‰í neÏ 15 kWh/m2 za rok. Vytápûní pasivního domu je zpravidla zaji‰tûno pouze pfiihfiíváním ãerstvého vzduchu, kter˘ do domu dodává mechanick˘ vûtrací systém, vzduchem zneãi‰tûn˘m, jenÏ odvádíme ven. Dal‰í ãást potfiebného tepla na vytápûní získáváme sluneãním záfiením, které pfiichází ve dne okny s vysokou propustností, a dále z provozu elektrospotfiebiãÛ, od osob nebo zvífiat, které v domû pob˘vají.

7



TEPELNù TECHNICKÉ PARAMETRY NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU Obvodové zdivo Stfiecha Podlaha Okna

U U U U

= = = =

0,2 0,2 0,4 1,1

W/m .K W/m2.K W/m2.K W/m2.K 2

a) Programy âEA Ministerstvo prÛmyslu a obchodu vyhla‰uje vÏdy pro pfiíslu‰n˘ rok na základû usnesení vlády âR tzv. Státní program na podporu úspor energie a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie.

TEPELNù TECHNICKÉ PARAMETRY PASIVNÍHO DOMU

Pro rok 2004 se jedná o Usnesení vlády âR ã. 1095 ze dne 5. listopadu 2003. Pfiíslu‰n˘ Státní program na podporu úspor energie se t˘ká následujících opatfiení:

Obvodové zdivo Stfiecha Podlaha Okna

I. II. III. IV.

U U U U

= 0,15 W/m2.K = 0,15 W/m2.K = 0,15 W/m2.K = 0,80 W/m2.K (skla 0,8 a speciální rámy taky 0,8 W/m2.K)

Budova musí b˘t vzduchotûsná (pfii rozdílu tlaku mezi vnitfikem a vnûj‰kem 50 Pa nesmí b˘t vût‰í intenzita v˘mûny vzduchu neÏ 0,6 Pa/hod.).

4. Rekonstrukce stávajících domÛ a bytÛ; zateplování, v˘mûna oken a dal‰í energeticky úsporná opatfiení Pokud se rozhodnete rekonstruovat svÛj star‰í dÛm nebo byt, je vhodné se nejdfiíve poradit s nezávisl˘m odborníkem (stavebním projektantem, energetick˘m poradcem nebo energetick˘m auditorem), jenÏ by vás mûl informovat o v‰ech pfiedepsan˘ch zákonn˘ch povinnostech, které je nutno dodrÏet (zejména se jedná o ohlá‰ení stavby, stavební povolení), a zároveÀ by vám mûl pomoci navrhnout takové fie‰ení, které vám u‰etfií peníze pfii vlastní realizaci rekonstrukce i peníze za energie.

Podpora zpracování územních energetick˘ch koncepcí a energetick˘ch auditÛ V˘robní a rozvodná zafiízení energie Podpora opatfiení ke zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie Poradenství, vzdûlávání a propagace k hospodárnému vyuÏití energie s vlivem na zlep‰ení Ïivotního prostfiedí

Îádost o poskytnutí dotace musí b˘t pfiedloÏena v pfiedepsané písemné podobû a také v elektronické formû. V Ïádosti musí b˘t vyplnûny údaje identifikující Ïadatele a poÏadované technické a finanãní údaje vãetnû nákladÛ na provoz a realizaci. Pro podání Ïádosti o dotaci vãetnû pfiedepsan˘ch pfiíloh byl v roce 2004 stanoven termín do 15. 1. 2004, resp. u nûkter˘ch opatfiení do 28. 1. 2004. Dotace je poskytována na základû v˘sledku v˘bûrového fiízení. O vyfiízení Ïádosti je Ïadatel písemnû informován. âerpání dotace se fiídí vládním nafiízením ã. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpoãtu na podporu hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ. Dotace musí b˘t pouÏita v˘hradnû k úhradû nákladÛ pfiímo souvisejících s financováním vybrané akce. BliÏ‰í informace naleznete na www.ceacr.cz.

Zateplení domu KaÏd˘ dÛm vyÏaduje bûhem svého Ïivota údrÏbu a obãas je nutné jej i zmodernizovat, aby jej bylo moÏné ob˘vat. V souãasné dobû se mnoho lidí zamûfiuje na modernizaci ve vztahu ke spotfiebû energií. Proto rozhodneme-li se energeticky vûdomû dÛm modernizovat, je vhodné si udûlat alespoÀ soukrom˘ plán jednotliv˘ch krokÛ, podle kter˘ch budeme postupovat. Tak se vyhneme zbyteãné práci, která by mohla vzniknout pfii kfiíÏení jednotliv˘ch ãinností. U zateplování nejprve provûfiíme nosné konstrukce, zda není jejich Ïivotnost jiÏ na hranû, a pak teprve budeme zateplovat. âasto je nutné zateplovat ne pro únik tepla z domu, ale pro rÛst plísnû v objektu ãi pro nadmûrnou kondenzaci vodní páry v místech tepeln˘ch mostÛ. V‰eobecné rady a doporuãení Pokud se rozhodneme sníÏit tepelné ztráty objektu dodateãn˘m zateplením, mûli bychom postupovat následujícím zpÛsobem:

b) Programy SFÎP Státní fond Ïivotního prostfiedí âR (dále jen „Fond”) byl zfiízen zákonem âNR ã. 388/91Sb., o Státním fondu Ïivotního prostfiedí âR, a jako v˘znamn˘ finanãní zdroj na podporu ochrany a zlep‰ování Ïivotního prostfiedí je jedním ze základních ekonomick˘ch nástrojÛ státní politiky Ïivotního prostfiedí. Základní pfiístupy k poskytování finanãních prostfiedkÛ z Fondu jsou definovány Smûrnicí Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR o poskytování finanãních prostfiedkÛ ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âeské republiky. Pravidla jsou vydávána pro kaÏd˘ rok samostatnû. Podporu lze získat formou dotace, nebo pÛjãky. Postup Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR pfii vyfiizování Ïádostí pro podporu: Îádosti se v‰emi stanoven˘mi podklady se pfiijímají ãtvrtletnû. Souãástí tûchto podkladÛ je i energetick˘ audit. Základní typy opatfiení, která jsou podporována (platí pro rok 2004, ale vût‰inou jsou kaÏd˘ rok obdobná):

1. Nechat si zhodnotit odborníkem stavební tepelné techniky hlavní pfiíãiny tepeln˘ch ztrát objektu. Neodborné zhodnocení pfiíãin mÛÏe vést k nesprávn˘m návrhÛm, jejichÏ realizace mÛÏe naopak zhor‰it podmínky uÏívání objektu. Hlavními pfiíãinami vysok˘ch 8

25



V osobní dopravû je hlavním cílem mûstskou a aglomeraãní pravidelnou dopravu pfiednostnû zaji‰Èovat vefiejnou hromadnou dopravou prostfiednictvím integrovan˘ch dopravních systémÛ vãetnû podpory systémÛ park-and-ride a bike-and-ride. Dlouhodob˘m úkolem je dále sniÏování vlivÛ dopravy na kvalitu ovzdu‰í, a to zvlá‰tû v residenãních oblastech. Tento úkol je postupnû realizován pfiijímáním redukãních opatfiení ke sniÏování zátûÏe Ïivotního prostfiedí z dopravy a projevuje se trvale sniÏujícími mûrn˘mi emisemi z dopravních prostfiedkÛ. Nové právní úpravy stanoví pfiísnûj‰í poÏadavky na motorová vozidla v oblasti emisí v˘fukov˘ch plynÛ, jakosti pohonn˘ch hmot u dopravních prostfiedkÛ a u nesilniãních mobilních strojÛ a zabezpeãují tak kompatibilitu s technick˘mi poÏadavky pfiíslu‰n˘ch smûrnic EU. Aplikovaná redukãní opatfiení bude potfiebné do budoucna doplnit o opatfiení restriktivního a ekonomického charakteru (napfi. omezení provozu ve více exponovan˘ch oblastech, vyãíslení externích nákladÛ a jejich postupné pfievedení na majitele a provozovatele vozidel apod.). Negativnû dále pÛsobí dopravní hluk, vibrace a kontaminace pÛdy a vody v dÛsledku únikÛ zneãi‰Èujících látek v místech nakládky, vykládky a aplikace látek ‰kodících Ïivotnímu prostfiedí. Nastavení norem pfiíslu‰n˘ch dopravnûprávních pfiedpisÛ je plnû v souladu s trendem sniÏování zdravotních rizik pÛsoben˘ch nadmûrn˘m hlukem a vibracemi pfiedev‰ím v dopravû silniãní, letecké a Ïelezniãní. Podmínky a kritéria jsou totoÏné s pfiedpisy mezinárodních dopravních organizací. Dal‰ím z v˘znamn˘ch problémÛ je bariérov˘ efekt, zpÛsoben˘ stávající dopravní infrastrukturou (ãasto násobn˘ nebo síÈov˘). Ten ztûÏuje nebo znemoÏÀuje migraci volnû Ïijících ÏivoãichÛ, coÏ má za následek ztrátu pfiirozen˘ch stanovi‰È. ZprÛchodÀování stávající infrastruktury je mnohdy velmi obtíÏné, pfiesto by se v úsecích silnû fragmentované krajiny mûlo realizovat. U nové v˘stavby a rekonstrukce silnic, dálnic a Ïeleznic je nutné dÛsledné uplatÀování procesÛ SEA a EIA.

9. MoÏnosti financování úsporn˘ch opatfiení Cesta k úsporám vût‰inou vede pfies prvotní vstupní investice subjektu, kter˘ chce úspory realizovat. V˘‰e investic je závislá na pfiedpokládané velikosti úspor, ale nemusí to b˘t pravidlem. VÏdy v‰ak musí pfiedcházet dÛkladná rozvaha o celé vûci, její ekonomické a praktické zváÏení s komplexní znalostí celého problému.

tepeln˘ch ztrát mohou b˘t trhliny v obvodov˘ch stûnách, nedostateãná hydroizolace a s tím související vzlínání vlhkosti, nedostateãná tlou‰Èka obvodov˘ch stûn, materiály s malou tepelnû izolaãní schopností, netûsná okna, dvefie atd. 2. Dát si zpracovat odbornou firmou projekt zateplení objektu a souvisejících úprav. Za kvalitu projektu by mûl odpovídat autorizovan˘ projektant, kter˘ má dostateãné zku‰enosti v oboru a je schopen postihnout v‰echny vazby zaji‰Èující dlouhodobé a bezproblémové uÏívání budovy. 3. Provést v˘bûrové fiízení na zhotovitele stavby podle projektové dokumentace a podle na‰ich poÏadavkÛ. Nabídky od zhotovitelÛ stavby by mûl posoudit nezávisl˘ odborník, pfiípadnû projektant. Upfiednostnit by mûl firmu s odbornou zpÛsobilostí a takovou, která zaruãuje: dodrÏení lhÛty v˘stavby, garanãní podmínky, pfiijatelnou cenu za provedení díla a zpÛsob financování. 4. Uzavfiít písemnou formou smlouvu o dílo se zhotovitelem. Smlouva by mûla obsahovat: pfiedmût díla s popisem rozsahu prací, termín zhotovení díla a cenu za zhotovení díla. Dále je vhodné co nejpodrobnûji stanovit kvalitativní podmínky díla (obvykle se uvádí, Ïe dílo musí splÀovat poÏadavky platn˘ch ãesk˘ch norem a souvisejících pfiedpisÛ). Pfiílohou smlouvy o dílo by mûly b˘t certifikáty pouÏitého zateplovacího systému. Ve smlouvû by mûla b˘t uvedena záruãní doba (na zateplovací systém minimálnû 5 let), penále vypl˘vající pfii nesplnûní povinností stanoven˘ch ve smlouvû a dále by mûly b˘t uvedeny podmínky pfievzetí dokonãeného díla a zpÛsob financování. 5. PoÏádat pracovníky pfiíslu‰ného stavebního úfiadu o stavební povolení, pfiípadnû provést ohlá‰ení udrÏovacích prací (doporuãujeme pfiedem záleÏitost konzultovat s pracovníky pfiíslu‰ného stavebního úfiadu, protoÏe zateplení objektu podléhá stavebnímu fiízení a o potfiebném rozsahu tohoto fiízení rozhodne místnû stavební úfiad). 6. Realizovat zateplení objektu v souãinnosti s odborníkem ve funkci technického dozoru, kter˘ prÛbûÏnû kontroluje kvalitu provedení konstrukcí a souvisejících prací se zateplením objektu. Pokud se vyskytnou pochybnosti o kvalitû, je vhodné pfiizvat k fie‰ení nezávislého odborníka.

Uvedeme nûkteré z moÏností financování energeticky úsporn˘ch opatfiení za úãasti dal‰ích stran spoleãnû s investorem akce.

7. Zamûfiit se pfii pfiejímce ukonãeného díla zejména na detaily provedení dodateãné izolace u oken, dvefií a na místa s rizikem zatékání do tepelnû izolaãního plá‰tû. O pfiejímce díla by mûl b˘t sepsán závûreãn˘ protokol.

24

9



Okna Okna mají obvykle dvojí úlohu. Tou podstatnûj‰í je umoÏnit pfiirozené osvûtlení místnostem v interiéru a druhou funkci, kterou obvykle okna pfiebírají, je zajistit dostateãnou v˘mûnu vzduchu v místnostech. Okna jsou z hlediska tepeln˘ch izolací nejslab‰ím ãlánkem stavby, protoÏe jimi proniká teplo nejen vedením (v hmotû skla) a proudûním (ve vzduchové dutinû mezi skly), ale i sáláním, tedy prÛchodem tepeln˘ch paprskÛ skrz okenní tabule. Mimoto uniká teplo ve zv˘‰ené mífie i ostûním (parapetem, ‰paletou i nadpraÏím oken), protoÏe zde teplo ve stûnû pouze „obejde” okenní rám a jinak se ‰ífií vzduchem. U jednoduch˘ch a zdvojen˘ch oken, aÈ jiÏ plastov˘ch nebo dfievûn˘ch, pfiedstavuje tato pfiekáÏka pro teplo pouze nutnost „ujít” stûnou pouze nûkolik centimetrÛ a je z vnitfiku venku. Okny, i kdyÏ tvofií jen malou ãást obvodového plá‰tû, mÛÏe utéci i více jak polovina ve‰keré energie potfiebné na vytápûní. Proto se snaÏíme osadit okna s dobr˘mi tepelnû technick˘mi parametry a pfii osazování nov˘ch oken nazapomínáme na dobrou tepelnou izolaci ostûní.

5. Vytápûní Co je dobré vûdût pfii realizaci ústfiedního vytápûní? Pokud se chystáte provádût novou instalaci, nebo rekonstrukci ústfiedního vytápûní, doporuãujeme vám následující:

nároãné pracovní ãinnosti, která vyÏaduje vysokou úroveÀ osvûtlení pracovní plochy nebo pfiedmûtu. K tomuto úãelu se zfiizuje tzv. místní osvûtlení, které zvy‰uje úroveÀ osvûtlení v daném místû. Musí b˘t fie‰eno tak, aby dostateãnû osvûtlilo celou potfiebnou plochu (napfiíklad jídelní nebo pracovní stÛl), ale pfiitom neoslÀovalo ostatní uÏivatele místnosti. Nejhospodárnûj‰í jsou pfiímá svítidla, která pouÏíváme pro intenzivní místní osvûtlení a jejichÏ vût‰ina svûtelného toku je smûrována na pracovní rovinu. Pro celkové osvûtlení a k vytvofiení pfiíjemné atmosféry pro odpoãinek a uvolnûní jsou vhodnûj‰í svítidla smí‰ená, s dobr˘m clonûním zdroje svûtla. Nejménû hospodárné je nepfiímé osvûtlení, a proto ho pouÏíváme jen v˘jimeãnû (napfiíklad pro urãit˘ estetick˘ zámûr). Podmínky svûtelné pohody spoluvytváfiejí v‰echny plochy místnosti (stûny, strop, podlaha, ale také nábytek a jeho doplÀky), a proto volíme jejich barvy ve svûtl˘ch tónech, které mají vy‰‰í stupeÀ svûtelné odraznosti. K úsporám elektrické energie nevede sniÏování úrovnû osvûtlení, ale moÏnost úspor spoãívá zejména v pouÏívání úsporn˘ch svûteln˘ch zdrojÛ a svítidel s vysokou úãinností.

8. Doprava Doprava v˘znamnû ovlivÀuje Ïivot ãlovûka, a to jak v pozitivním, tak i v negativním smûru. Zatímco negativní vlivy na Ïivotní prostfiedí u jin˘ch odvûtví v âeské republice klesají, u dopravy, zejména silniãní, rostou. Nepfiíznivû se vyvíjí i srovnání pfiepravních v˘konÛ ve prospûch environmentálnû nejménû ‰etrn˘ch druhÛ dopravy, a to dopravy silniãní nákladní.

Vûnujte radûji více ãasu pfiípravû projektu ústfiedního vytápûní a následnû v˘bûru vhodné montáÏní firmy, protoÏe ústfiední vytápûní má b˘t energeticky úsporné, pokud moÏno s automatick˘m reÏimem, a má slouÏit bez závad a oprav alespoÀ deset let.

Dálnice Rychlostní silnice Silnice I. tfiídy Silnice II. tfiídy

Nechte si vypracovat na základû projektu ústfiedního vytápûní cenovou nabídku alespoÀ od dvou topenáfisk˘ch firem a zajímejte se o to, v jaké kvalitû tyto firmy pfiedávají svoji práci a zda jsou ochotny vãas vyfiizovat pfiípadné reklamace na provedení díla.

Hranice âR

Nenechte se pfiemluvit montáÏní firmou ke zmûnû projektu a nebo k materiálÛm, které nejsou uvedeny v projektu. V tomto pfiípadû se snaÏil projektant zbyteãnû a vy se pfiipravujete o záruky, Ïe vytápûcí zafiízení bude správnû fungovat. Tyto záruky vám musí potom dát montáÏní firma. Pokud budete chtít provést zmûnu oproti pÛvodnímu projektu vytápûní, je nutno toto konzultovat s autorem projektu. Co by nás mûlo zajímat pfii návrhu zdroje tepla? Navrhnout vhodn˘ zdroj tepla pro vytápûní objektÛ by mûlo b˘t úkolem projektanta ústfiedního vytápûní. Projektant provede nejprve podle âSN 06 0210 v˘poãet tepeln˘ch ztrát objektu urãeného k vytápûní, pfiípadnû pouÏije vypoãtené hodnoty z pfiedchozího projektu a na jejich základû navrhne poÏadovan˘ v˘kon a typ zdroje tepla. Návrh zdroje tepla bude ovlivnûn v první fiadû druhem paliva, které máme a nebo budeme mít k dispozici, a dále bude samozfiejmû rozhodovat také to, kolik penûz jsme ochotni investovat do zdro-

Koncepce postupného pfiesunu ãásti nákladní pfiepravy, zejména v silniãní dopravû, na druhy dopravy pfiijatelnûj‰í pro Ïivotní prostfiedí, jako je doprava Ïelezniãní a kombinovaná, patfií k základním atributÛm resortních dokumentÛ dopravy (Dopravní politika âR, Stfiednûdobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a po‰tovních sluÏeb, Rozvoj dopravních sítí v âR do roku 2010).

10

23



Jak mÛÏeme sami zjistit energetickou nároãnost domácích elektrospotfiebiãÛ? Máme-li star‰í elektrospotfiebiã (napfi. praãku, chladniãku, mrazniãku, elektrick˘ ohfiívaã vody), je vhodné pfiemûfiit jeho spotfiebu energie a porovnat ji s parametry nov˘ch elektrospotfiebiãÛ (je moÏné to udûlat napfi. wattmetrem, kter˘ pro Jihoãechy zdarma pÛjãuje sdruÏení Energy Centre âeské Budûjovice). Nûkdy zjistíme, Ïe se nám vyplatí koupit nov˘ spotfiebiã, protoÏe jeho niÏ‰í spotfieba energie nám u‰etfií tolik penûz, Ïe se z nich nov˘ spotfiebiã brzy zaplatí. Srovnávací tabulka spotfieby elektropfiístrojÛ (pfievzato z rakousk˘ch materiálÛ) Elektrospotfiebiã nízká spotfi. automatická praãka (kWh/cyklus) 0,5 su‰iãka prádla (kWh/cyklus) 2,8 myãka nádobí (kWh/cyklus) 0,8 ledniãka volnû stojící bez v˘parníku (kWh/rok) 120 ledniãka vestavûná bez v˘parníku (kWh/rok) 80 ledniãka s mrazákem volnû stojící (kWh/rok) 190 mrazicí pulty do 200 litrÛ (kWh/rok) 210 mrazicí pulty do 300 litrÛ (kWh/rok) 250 mrazicí pulty do 400 litrÛ (kWh/rok) 320 video – stand-by provoz 7

vysoká spotfi. 1,9 7,3 1,9 320 310 430 500 660 700 23

Osvûtlení O umûlém osvûtlení platí to, co pro drobné spotfiebiãe. Malá ãísla dávají velké souãty. SnaÏíme se proto nesvítit zbyteãnû a umoÏÀuje-li nám to ná‰ denní reÏim, tak vyuÏíváme pro práci denní osvûtlení. Na osvûtlení ale ne‰etfiíme, abychom si nezpÛsobili zdravotní potíÏe. Kompaktní záfiivky V souãasné dobû se zaãínají ve vût‰í mífie pouÏívat pro osvûtlení kompaktní záfiivky, ve kter˘ch je spojena v jeden celek záfiivka a elektronick˘ pfiedfiadník. Tato energeticky úsporná svítidla lze na‰roubovat do bûÏné objímky místo klasické Ïárovky. Jsou asi pûtkrát úãinnûj‰í neÏ Ïárovky a uspofií aÏ 80 % elektrické energie pfii stejné hladinû osvûtlení. Také jejich Ïivotnost (cca 8 000 hodin) je oproti Ïárovce vy‰‰í.

je tepla a souvisejícího topného zafiízení, jak˘ komfort obsluhy poÏadujeme a zda palivo pouÏité pro uvaÏovan˘ zdroj tepla nebude pfiíli‰ drahé. V souãasné dobû je trochu problematické najít v˘konovû vhodn˘ zdroj tepla, protoÏe se vlivem zpfiísnûn˘ch poÏadavkÛ na tepelnû-technické parametry a vlastnosti stavebních konstrukcí budov (od roku 1992) sníÏila energetická nároãnost novû stavûn˘ch a rekonstruovan˘ch domÛ. Tepelné ztráty novû postaven˘ch bûÏn˘ch rodinn˘ch domÛ se nyní pohybují od cca 8 kW do cca 15 kW. Nejvût‰í problém b˘vá u kotlÛ na tuhá paliva (uhlí, koks, dfiíví, dfievûné brikety, ‰tûpky apod.), protoÏe vût‰ina v˘robcÛ tûchto kotlÛ nabízí pro rodinné domky kotle o max. v˘konech od 12 kW do 25 kW. Jejich v˘kon lze sice regulovat zpravidla v rozmezí od 40 % do 100 %, ale b˘vá to na úkor provozní úãinnosti a jejich vût‰í tepelná setrvaãnost nám zhor‰uje podmínky pro regulaci topného systému. V˘jimku tvofií pouze kotle na pelety, které dosahují pomûrnû vysokého stupnû úãinnosti i pfii jejich sníÏeném v˘konu. Je známo, Ïe provoz kotle je nejhospodárnûj‰í, kdyÏ pracuje pfiibliÏnû pfii 80 % svého maximálního v˘konu. âím je kotel více pfiedimenzován, tím déle je provozován na niÏ‰í zatíÏení, a tím i pfii niÏ‰í úãinnosti. Jako jedno z moÏn˘ch fie‰ení pro v˘‰e uveden˘ problém doporuãujeme doplnit otopnou soustavu o jednu nebo více akumulaãních nádrÏí a dále o smû‰ovací zafiízení. Toto fie‰ení nám umoÏÀuje zv˘‰it úãinnost kotle a zjednodu‰it obsluhu, protoÏe kotel mÛÏe b˘t provozován na optimální v˘kon (pfiebyteãné teplo je akumulováno do nádrÏe) a smû‰ovací zafiízení nám umoÏní provádût regulaci teploty nábûhové vody podle venkovní teploty, a tím nebude docházet k pfietápûní objektu. Dal‰í v˘hodou je to, Ïe v pfiechodném období je moÏno zatápût v kotli jednou za dva aÏ tfii dny, protoÏe potfiebné teplo budeme odebírat z akumulaãní nádrÏe, kterou jsme pfiedtím natopili. U kotlÛ na plynná a kapalná paliva je situace pfiíznivûj‰í, protoÏe jsou pro vytápûní rodinn˘ch domkÛ jiÏ k dispozici stacionární kotle o niÏ‰ích maximálních v˘konech (od 6,5 kW) a nûkteré závûsné plynové kotle mají sefiiditeln˘ v˘kon jiÏ od 4,8 kW do 7,8 kW. Také u elektrického vytápûní (i kdyÏ to není zrovna vÏdy nejvhodnûj‰í vyuÏití této u‰lechtilé energie) je moÏnost osadit zdroj tepla s odpovídajícím v˘konem. Zdroje tepla

Jak úãelnû a úspornû svítit Úãelné osvûtlení znamená, Ïe osvûtlujeme jen ty místnosti a nebo jejich ãásti, kde je osvûtlení zapotfiebí. Osvûtlení je tfieba odstupÀovat podle pfiedpokládan˘ch ãinností a funkcí a pfiizpÛsobujeme ho jejich zmûnám. Nesvítíme tedy zbyteãnû na takovém místû a takovou intenzitou, kde to není opodstatnûno. Z tohoto dÛvodu navrhujeme vÏdy soustavu svítidel, jejich zapínáním a vypínáním pfiizpÛsobíme a regulujeme osvûtlení podle toho, zda odpoãíváme a chceme jen tlumené intimní osvûtlení, nebo zda se vûnujeme

22

Jako zdroj tepla mÛÏeme mít napfiíklad lokální topidlo, kotel ústfiedního vytápûní, domovní kotelnu, blokovou kotelnu nebo v˘topnu. Lokální topidla na tuhá paliva Lokální topidla na tuhá paliva mají uplatnûní zejména v domech, kde není moÏnost pouÏít plynné palivo, elektfiinu nebo pfiipojení na centrální zdroj tepla. PouÏití tuh˘ch paliv k lokálnímu vytápûní je v‰ak spojeno s fiadou obtíÏí, které se t˘kají dovozu a skladování 11



paliva, zneãi‰tûní ovzdu‰í pfii spalování, odvozu popela, nutnosti obsluhy atd. Nejroz‰ífienûj‰ím palivem pro topidla na tuhá paliva je hnûdé uhlí, brikety nebo ãerné uhlí, pfiípadnû dfiíví. Lokální topidla na tuhá paliva (kamna) jsou vÏdy po technické stránce provedena na spalování urãitého druhu paliva. Uhelná kamna jsou buì: násypná s horním odhofiíváním (jsou jednodu‰‰í konstrukce, levnûj‰í, s vût‰ím nárokem na obsluhu, omezená moÏnost regulace v˘konu vzhledem ke znaãné akumulaci tepla v hofiícím palivu), nebo stáloÏárná dvoukomorová se spodním odhofiíváním (sloÏitûj‰í konstrukce, draÏ‰í, niÏ‰í nároky na obsluhu, hospodárnûj‰í spalování). Aby byl provoz lokálních topidel (kotlÛ) na tuhá paliva hospodárn˘, je tfieba dodrÏovat tyto hlavní zásady: • dobr˘ technick˘ stav (tûsnost dvífiek a koufiovodu, dobr˘ stav vyzdívky, snadná ovladatelnost v‰ech funkãních ãástí kotle, tj. koufiové klapky, regulace pfiívodu vzduchu) • správnû dimenzovan˘ komín v dobrém technickém stavu, kter˘ zajistí dostateãn˘ tah nutn˘ pro provoz kamen (prÛfiez a v˘‰ka) • pravidelná údrÏba a ãi‰tûní tahÛ kotle, koufiovodÛ a komína (lep‰í pfiestup tepla a tah) • dodrÏení pfiedepsaného paliva v˘robcem kotle (druh paliva, tfiídûní, v˘hfievnost aj.). Nespalujte v Ïádném pfiípadû v kamnech rÛzné odpady (plasty, guma, dfievotfiíska atd.), protoÏe to vede k zanesení a zadehtování kamen a k zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí velmi nepfiízniv˘mi exhalacemi.

Jaké by mûly b˘t na‰e domácí elektrospotfiebiãe? Domácí elektrospotfiebiãe by mûly b˘t pfiedev‰ím energeticky nenároãné. To platí zejména pro spotfiebiãe o vy‰‰ích pfiíkonech. K tomu, abychom se dokázali pfii nákupu nového elektrospotfiebiãe správnû zorientovat, slouÏí tzv. energetick˘ ‰títek. V rámci jedné z provádûcích vyhlá‰ek vydan˘ch k Zákonu o hospodafiení energií ã. 406/2000 Sb. (vyhlá‰ka ã. 215/2001 Sb.) jsou stanoveny podrobnosti oznaãování energetick˘ch spotfiebiãÛ energetick˘mi ‰títky a zpracování technické dokumentace, jakoÏ i minimální úãinnost energie pro elektrické spotfiebiãe uvádûné na trh. Tato vyhlá‰ka vstoupila v úãinnost dne 29. 6. 2001 a vymezuje elektrické spotfiebiãe, na nûÏ se vztahuje povinnost oznaãovat je energetick˘mi ‰títky. Údaje o energetické nároãnosti provozu daného elektrospotfiebiãe uvádûné na energetickém ‰títku jsou získané mûfiením nezávislou komisí. Tato komise pfii mûfieních vychází ze schválen˘ch metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického ‰títku je sjednocen ve v‰ech zemích, které pfiistoupily k dohodû, a mûl by b˘t nalepen na kaÏdém moderním elektrospotfiebiãi. Tato povinnost (pfied uvedením na trh vybavit tyto spotfiebiãe tzv. energetick˘mi ‰títky) se vztahuje na v‰echny tuzemské v˘robce a dovozce elektrick˘ch spotfiebiãÛ uveden˘ch ve vyhlá‰ce.

Kotle na dfievo Jednou z moÏností, jak si zajistit vytápûní objektu v oblastech, kde není zaveden zemní plyn, nebo tam, kde jsme odkázáni pouze na elektrické vytápûní ãi na topení uhlím, propan-butanem, nebo lehk˘m topn˘m olejem, je instalace kotle na dfievo. V poslední dobû se stále ãastûji zaãínají tyto kotle ústfiedního vytápûní pouÏívat v fiadû domácností jako hlavní zdroje tepla a nahrazují v mnoha pfiípadech stále draÏ‰í elektrické, nebo jiné vytápûní, pfiípadnû jsou s tûmito draÏ‰ími zpÛsoby vytápûní vyuÏívány v kombinaci. 1. Principem spalování se kotle na dfievo li‰í od bûÏn˘ch kotlÛ na tuhá paliva. Konstrukce kotlÛ je navrÏena tak, aby docházelo pfii spalování paliva k pyrolytické destilaci, kdy se ve‰keré spalitelné sloÏky paliva (kusové dfievo, dfievûné brikety, ‰tûpky, pelety, piliny) zplyÀují, ãímÏ je zaruãena pfii spalování vysoká úãinnost kotle (okolo 85 %). 2. Popel postaãí vybírat jedenkrát za tfii aÏ pût dní. Palivo by mûlo b˘t suché do 20 % vlhkosti a v kotlích mÛÏeme spalovat jak dfievní piliny, hobliny, ‰tûpky, dfievûné brikety, tak také polena o prÛmûru 20 cm a délce 50 cm. ProtoÏe v âR jiÏ existuje fiada v˘robcÛ dfievûn˘ch briket a pelet, garantují nûktefií v˘robci a nebo prodejci kotlÛ na dfievo také dodávku paliva. 3. Kotle se napojují na teplovodní systém s nucen˘m obûhem (s ãerpadlem) nebo samotíÏnou cirkulací (bez ãerpadla). Pfii provozu by mûla b˘t dodrÏována minimální teplota vratné vody 60 °C, aby se zabránilo pfiíli‰né kondenzaci a vytékání kondenzátu, kter˘ 12

Jedná se o následující elektrické spotfiebiãe: a) automatické praãky, b) bubnové su‰iãky prádla, c) praãky kombinované se su‰iãkou, d) chladniãky, mrazniãky a jejich kombinace, e) myãky nádobí, f) elektrické trouby, g) elektrické ohfiívaãe vody, h) zdroje svûtla. U tûchto domácích elektrospotfiebiãÛ se nyní mÛÏete orientovat podle energetick˘ch ‰títkÛ, které vám napoví, do jaké tfiídy energetické úãinnosti dan˘ spotfiebiã patfií. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na ‰títku barevné pruhy s písmeny od A (nejvy‰‰í úãinnost, tj. nízká spotfieba elektrické energie) do G (nejniÏ‰í úãinnost, tj. vysoká spotfieba elektrické energie), které pfiedstavují jednotlivé tfiídy úãinnosti elektrospotfiebiãÛ. Oznaãení A , B, C patfií mezi zafiízení úsporná a oznaãení E, F, G mezi ménû úsporná. Dále jsou zde uvedeny údaje o spotfiebû energie, v˘robce a dal‰í údaje. Podle zmínûné vyhlá‰ky je moÏné na trh uvádût elektrické spotfiebiãe pouze v tfiídách energetické úãinnosti A, B, C a D.

21



V okamÏiku uvolnûní síly pÛsobící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavfie odtok vody. U nás nejroz‰ífienûj‰í splachovaãe s plovákov˘m uzávûrem na v˘toku jsou konstruovány tak, aby pfii kaÏdém pouÏití vytekl vÏdy pln˘ objem nádrÏky, asi 10 litrÛ (cena úsporného závaÏí je cca 100 Kã a dokáÏe uspofiit asi 60 % vody. Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je asi jeden a pÛl mûsíce. Namontujte si úspornou sprchovou hlavici se stop ventilem místo bûÏnû pouÏívané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody je omezení prÛtoku, které není ale na úkor kvality oplachu. (Cena úsporné sprchové hlavice je od 350 do 650 Kã a dokáÏe uspofiit asi 30 % vody.) Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je asi 200 dní. VymûÀte stávající vodovodní baterie za moderní a úsporné pákové baterie, které vám usnadní manipulaci pfii nastavení poÏadované teploty uÏitkové vody a dále vám uspofií aÏ 40 % vody. (Cena pákové baterie je od 1 700 do 2 300 Kã.) Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je necelé dva roky. Namontujte si moderní nádrÏku WC s úsporn˘m provozem, která je vybavena dvojãinn˘m úsporn˘m vypou‰tûcím ventilem, kter˘ umoÏÀuje dva stupnû splachování. Nejvût‰í úspory uÏitkové vody a tepelné energie dosáhnete kombinací v˘‰e uveden˘ch úsporn˘ch opatfiení a doplÀkÛ. Pfii instalování v‰ech doplÀkÛ (vãetnû dvou perlátorÛ u dfiezu a umyvadla) mÛÏe b˘t roãní úspora na osobu aÏ 40 % z celkové spotfieby vody. Vyjádfieno v penûzích je cena uspofiené vody cca 2 716 Kã. Pfiipoãtou-li se je‰tû náklady na ohfiev teplé vody, je samozfiejmû u‰etfiená ãástka je‰tû vy‰‰í.

7. Úspory energie v domácnostech Spotfieba energie v domácnosti ãiní asi jednu pûtinu energie, kterou doma spotfiebováváme. Zbylou ãást vyuÏíváme na vytápûní, tedy na pokrytí energetick˘ch ztrát domu v zimním období úniky tepla a vûtráním a na ohfiev vody pro mytí. I tato pûtina energie je v˘znamná, hlavnû proto, Ïe jde témûfi v˘hradnû o spotfiebu elektfiiny. Je tfieba zdÛraznit, Ïe mnoho mal˘ch ãísel dává ve svém souãtu velkou sumu. Proto se vyplatí ‰etfiit skuteãnû kaÏd˘ watt. I to je dÛvod, proã má v˘znam se soustfiedit i na ‰etfiení v této oblasti. Základním pfiedpokladem pro sníÏení spotfieby energií je prÛbûÏné sledování spotfieby energií a jejich mûfiení. Zapisujte si pravidelnû (nejlépe kaÏd˘ t˘den) stavy va‰ich mûfiicích zafiízení (plynomûr, elektromûr, vodomûr). Budete mít tak moÏnost prÛbûÏnû sledovat vliv proveden˘ch energeticky úsporn˘ch opatfiení na sníÏení spotfieby energií a umoÏní vám to zároveÀ si vypoãítat náklady na energie. Trochu problematické bude zji‰Èování vlivu energeticky úsporn˘ch opatfiení v centrálnû vytápûn˘ch domech, kde uÏivatelé bytÛ za teplo a teplou vodu platí mûsíãní pau‰ální platby, mûfiení je provádûno za cel˘ dÛm a obyvatelé tûchto domÛ jsou závislí pouze na energeticky úsporn˘ch opatfieních, která provádí provozovatelé a majitelé tûchto domÛ. Ale i v tûchto domech si mÛÏe kaÏd˘ pravidelnû zapisovat svoji spotfiebu elektfiiny a uÏitkové vody a sledovat tak prÛbûÏnû vliv energeticky úsporn˘ch opatfiení na sníÏení spotfieby energií. Vûdûli jste napfiíklad, Ïe sníÏením pokojové teploty o 1 stupeÀ Celsia mÛÏete sníÏit va‰e náklady na topení o cca 6 %?

20

zpÛsobuje tzv. nízkoteplotní korozi. Tomu lze zabránit tak, Ïe do potrubního systému kotle osadíme ãtyficestn˘ smû‰ovaã, kter˘ nám umoÏÀuje, aby pfii zátopu v kotli cirkulovala topná voda pouze v okruhu mezi kotlem a smû‰ovaãem a aÏ po patfiiãném ohfiátí kotle byla vpu‰tûna do otopn˘ch tûles. 4. Dále se doporuãuje instalovat kotel spoleãnû s jednou nebo s více akumulaãními nádrÏemi, coÏ nám pfiiná‰í jiÏ dfiíve zmiÀované v˘hody (moÏnost provozovat kotel na optimální v˘kon, vy‰‰í úãinnost kotle, niÏ‰í spotfieba paliva, vût‰í komfort obsluhy atd.). Pfii provozu kotlÛ je nutno dodrÏovat pokyny a doporuãení jejich v˘robcÛ. Kotle na dfievo jsou ‰etrné k Ïivotnímu prostfiedí, protoÏe dosahují nízk˘ch emisních hodnot zneãi‰tûní ovzdu‰í, a proto je lze doporuãit. Pro potfieby rodinn˘ch domkÛ a men‰ích objektÛ se vyrábûjí kotle na dfievo vût‰inou o v˘konech od 15 kW do 30 kW. Krbová kamna Krbová kamna jsou urãena pro komfortní vytápûní rodinn˘ch domkÛ, chat, chalup a podobn˘ch objektÛ. MÛÏeme je v zásadû rozdûlit podle typu na krbová kamna, urãená k vytápûní pouze pomocí sálavého tepla, nebo na krbová kamna, umoÏÀující vytápût jak sloÏkou sálavého tepla, tak pomocí konvekce, prostfiednictvím teplovodního systému a otopn˘ch tûles. Tato kombinace je pfiedev‰ím vhodná pro vytápûní rodinného domku a nebo vût‰í chalupy. Jako palivo se pouÏívá dfievní hmota (kusové dfievo, klestí, dfievûné brikety, ‰tûpky, pelety) a platí opût zásada, aby dfievo bylo suché. Krbová kamna jsou konstrukãnû fie‰ena tak, Ïe dosahují pomûrnû vysoké provozní úãinnosti (aÏ 80 %) a systém spalování zaruãuje rovnûÏ úsporn˘ a ekologick˘ provoz pfii minimálním zatíÏení Ïivotního prostfiedí. Komfort obsluhy je o nûco niÏ‰í neÏ u kotlÛ na dfievo, ale pfiesto nacházejí krbová kamna svoje místo v na‰ich domácnostech. Na jedno pfiiloÏení mohou pfii plném v˘konu vydrÏet topit aÏ 3 hodiny a v úsporném (tlumeném) reÏimu aÏ 10 hodin. Vût‰ina krbov˘ch kamen má navíc nad horním prostorem spalovací komory osazenu litinovou plotnu. Krbová kamna jsou vybavena ovládacími prvky regulujícími pfiívod primárního a sekundárního vzduchu, nutného pro úãinné spalování paliva. Krbová kamna se vyrábûjí o tepeln˘ch v˘konech od 5 kW do 12 kW a jejich vzhled a provedení jistû uspokojí i nároãnûj‰í zákazníky. Automatické teplovodní kotle a krbová kamna nové generace Mezi automatické teplovodní kotle a krbová kamna nové generace lze zafiadit kotle a krbová kamna na pelety, jeÏ mají speciální podávací zafiízení, které cel˘ proces pfiikládání paliva a jejich obsluhy zjednodu‰uje a automatizuje. Peletové kotle a krbová kamna se ve vût‰í mífie vyuÏívají k vytápûní objektÛ zejména v sousedním Rakousku a Nûmecku, kde 13



byly pro roz‰ífiení tohoto zpÛsobu v˘roby tepla vytvofieny vhodné legislativní a ekonomické podmínky. Nejnovûj‰í typy peletov˘ch kotlÛ jsou kondenzaãní. Ty vyuÏívají navíc kondenzaãní teplo obsaÏené ve spalinách, ãímÏ je zv˘‰ena jejich celková provozní úãinnost a spotfiebují tak ménû paliva (pelet). Také v âeské republice je jiÏ fiada v˘robcÛ peletov˘ch kotlÛ i v˘robcÛ pelet, ktefií jsou schopni nám dodat tuto novou technologii. Co jsou to pelety? Jedná se zpravidla o granule kruhového prÛfiezu o ∅ 6 aÏ 14 mm a délce 1 aÏ 5 cm, které jsou vyrobeny v˘hradnû z organického materiálu, biomasy (dfievo, dfievní odpad, nejlépe kvalitní piliny) bez chemick˘ch pfiísad. V souãasné dobû se pomalu zaãíná rozbíhat v˘roba pelet také v âeské republice a firmy zaãínají nabízet kvalitní pelety o poÏadovan˘ch vlastnostech. RovnûÏ nabídka vhodn˘ch zafiízení na spalování pelet se u nás pomalu rozrÛstá. ProtoÏe spalování pelet probíhá s minimálními negativními úãinky na ekologii, je toto palivo obecnû povaÏováno za palivo budoucnosti nejen v zemích západní Evropy. Pokud se rozhodnete pro vytápûní peletami, budete potfiebovat skladovací prostor (zásobník na pelety, silo). Zásobník na pelety je zpravidla konstruován tak, aby objem paliva vystaãil asi na 1 t˘den. Vût‰í zásobu paliva (na pÛl roku aÏ rok) mÛÏete uskladnit v silu, které mÛÏe b˘t konstrukãnû fie‰eno jako dfievûná ohrada, podzemní nebo nadzemní nádrÏ, vybetonovaná jímka nebo mÛÏe b˘t zfiízeno v pfiilehlé místnosti u kotelny. DoplÀování paliva do sila se provádí napfiíklad vysypáním z transportních pytlÛ, z korby nákladního auta nebo z cisteren, hadicí pomocí stlaãeného vzduchu. Doprava paliva (pelet) ze zásobníku (sila) do kotle se provádí automaticky, na základû pokynÛ regulaãní a fiídicí automatiky, pomocí speciálního ‰nekového dopravníku. Majitel domu si nastaví pouze poÏadovanou teplotu, na kterou chce objekt vytápût. Vût‰ímu roz‰ífiení tohoto zpÛsobu vytápûní v âR brání zatím malá státní podpora a z toho vypl˘vající nedofie‰ené vztahy v˘roby a distribuce pelet aÏ ke koneãnému uÏivateli. Lokální plynové vytápûní

Energie vody VyuÏití energie vody k v˘robû elektrické energie je závislé zejména na pfiírodních podmínkách. Vodní tok musí mít dostateãn˘ prÛtok vody a spád. Dispoziãní fie‰ení elektrárny a typ zafiízení musí odpovídat dan˘m podmínkám. Je vhodné pokud moÏno vyuÏít jiÏ existující stavby, napfi. jezy, staré ml˘ny a technologická zafiízení. V Jihoãeském kraji je realizováno nûkolik projektÛ, které vyuÏívají malé vodní elektrárny (MVE) pro v˘robu elektfiiny. Vût‰ímu roz‰ífiení sluneãních zafiízení tepeln˘ch ãerpadel a zafiízení na vyuÏití vûtrné a vodní energie zatím brání jejich vy‰‰í pofiizovací náklady, malá informovanost vefiejnosti a ne zcela dostaãující podpora ze strany státu.

6. Ohfiev vody Pitná uÏitková voda je neustále draÏ‰í a i její ohfiev, kter˘m získáme tzv. teplou uÏitkovou vodu (TUV), nás stojí stále více penûz. Proto je dÛleÏité s vodou nepl˘tvat a snaÏit se naopak sv˘m uvûdomûl˘m chováním a vyuÏitím úsporn˘ch zafiizovacích pfiedmûtÛ její spotfiebu sníÏit. Pro v˘robu a dopravu pitné vody je potfieba velké mnoÏství energie. ·etfiení vodou tedy také ve svém dÛsledku u‰etfií elektfiinu. Tipy na sníÏení spotfieby uÏitkové vody Nenechávejte téci trvale teplou vodu do umyvadla a odtékat bez uÏitku do odpadu pfii mytí nebo pfii ãi‰tûní zubÛ. Neom˘vejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dfiezu mycím prostfiedkem a pak nádobí vodou krátce opláchnûte. Opravte ve své domácnosti kapající kohoutky. Jedním pouze slabû „kapajícím” netûsn˘m kohoutkem odkape asi 170 litrÛ vody za mûsíc (10 kapek za minutu). Navíc tak roãnû zaplatíte cca 93 Kã. Omezte koupání ve vanû a nahraìte ho sprchováním (pfii jednom sprchování je spotfieba teplé vody cca 50 litrÛ na osobu, pfii koupání ve vanû je tato spotfieba cca 160 litrÛ). Úspora vody ãiní cca 7,60 Kã na jedno mytí. Osaìte na v˘tokové trubice dfiezov˘ch a umyvadlov˘ch baterií perlátory se stop ventilem (cena perlátoru je cca od 90 do 160 Kã/ks a dokáÏe uspofiit na pfiíslu‰né baterii 30–40 % vody).

Tento zpÛsob vytápûní je vhodn˘ zejména pro vytápûní jednotliv˘ch místností, mal˘ch bytÛ nebo tam, kde není moÏnost instalovat teplovodní vytápûcí systém. Ve srovnání s lokálními topidly na tuhá paliva je u lokálního plynového vytápûní podstatnû zv˘‰en komfort obsluhy.

Návratnost této investice je v tfiíãlenné rodinû asi jeden mûsíc. Úspora za den na vodû a na teple ãiní cca 4 Kã.

14

19

Namontujte si do va‰í plovákové splachovací nádrÏky WC úsporné závaÏí „SKRBLÍK”, které vám umoÏní regulovat podle potfieby mnoÏství vody vytékající z nádrÏky pfii splachování.



Dal‰í moÏnosti zpÛsobÛ získávání energie pro domácnosti v Jihoãeském kraji V Jihoãeském kraji lze vyuÏívat jako doplÀkové zdroje energií tzv. netradiãní, nebo-li alternativní, obnovitelné zdroje energie. Mezi obnovitelné zdroje (OZE) lze zafiadit ty, které jsou v podstatû nevyãerpatelné, a to zejména: energie slunce, zemû, vody, vûtru, biomasa. Sluneãní energie V Jihoãeském kraji lze sluneãní energii vyuÏívat hlavnû k ohfievu uÏitkové vody a k pfiitápûní v pfiechodném období. Nejãastûji se pro v˘‰e uvedené úãely instalují sluneãní zafiízení s kapalinov˘mi sluneãními kolektory. Sluneãní energie nám mÛÏe slouÏit i k v˘robû elektrické energie, kterou mÛÏeme získat prostfiednictvím fotovoltaick˘ch zafiízení. Pokud je dÛm nebo byt vhodnû orientován a navrÏen z vhodn˘ch konstrukãních materiálÛ, mÛÏeme v zimním a pfiechodném období vyuÏít pasivních tepeln˘ch ziskÛ ze sluneãního záfiení k vylep‰ení energetické bilance objektu a ke sníÏení nákladÛ za vytápûní. V Jihoãeském kraji je jiÏ realizována fiada projektÛ, které vyuÏívají sluneãní energii zejména pro v˘robu tepla. Tepelná ãerpadla Pro vytápûní domÛ v pfiechodném období (jaro, podzim) lze jako zdroj tepla pouÏít tepelná ãerpadla, která jsou schopna i v zimû vytápût objekt do urãité venkovní teploty (tzv. bod bivalence). Pokud se venku více ochladí a tepelné ãerpadlo jiÏ nestaãí vytápût, pfiidává se dal‰í (tzv. bivalentní zdroj), napfi. elektrokotel, nebo jin˘ zdroj tepla. V Jihoãeském kraji je jiÏ realizována fiada projektÛ, které vyuÏívají tepelná ãerpadla pro v˘robu tepla. Vûtrná energie VyuÏití energie vûtru k v˘robû elektrické energie v Jihoãeském kraji je závislé na pfiírodních podmínkách lokality, v níÏ chceme vûtrnou elektrárnu instalovat. Je nutné, aby na vybrané lokalitû byla dostateãná ãetnost a pravidelnost proudûní (vûtrÛ), síla vûtru by mûla dosahovat minimálnû 4,8 m/s. To zjistíme dlouhodob˘m mûfiením a peãliv˘m vyhodnocením zapisovan˘ch namûfien˘ch hodnot. Je také dÛleÏité správnû navrhnout dispoziãní fie‰ení vûtrné elektrárny a vhodn˘ typ zafiízení. S ohledem na v˘kupní ceny elektfiiny je vhodné spotfiebovat vyrobenou elektrickou energii pro svoji spotfiebu. V Jihoãeském kraji je realizováno nûkolik projektÛ, které vyuÏívají vûtrnou elektrárnu pro v˘robu elektfiiny.

18

Odpadá zde skladování paliva a vybírání popela. Souãástí lokálních plynov˘ch topidel je zpravidla zabudovan˘ termostat, kter˘ nám umoÏÀuje nastavit poÏadovanou v˘‰i teploty ve vytápûné místnosti, a samozfiejmostí je potfiebné zabezpeãovací zafiízení proti náhodnému úniku plynu. Na na‰em trhu lze zakoupit lokální topidla, která se pfiipojují pfiímo na komín (nahradí lokální kamna na tuhá paliva pfiipojená na komín, kter˘ musí b˘t v‰ak podle pfiedpisÛ a norem vyvloÏkován), nebo je moÏno zakoupit lokální topidla s pfiívodem vzduchu a odvodem spalin pfies venkovní zeì. Tato plynová topidla se zpravidla umísÈují pod okny jako otopná tûlesa. Spotfiebu plynu, a tedy náklady na vytápûní mûfiíme pomocí plynomûru. Jako dal‰í lokální plynová topidla lze pouÏít topidla na zkapalnûn˘ plyn propan-butan. Tato topidla jsou vût‰inou mobilní a spalovací vzduch si berou zpravidla pfiímo z vytápûné místnosti. Jejich provoz je ov‰em ve srovnání s topidly na zemní plyn podstatnû draÏ‰í a nehodí se tedy k trvalej‰ímu vytápûní. Svoje uplatnûní mají zejména v rekreaãních objektech nebo je lze vyuÏít k pfiitápûní v pfiechodném období. Kotle na plynná paliva V poslední dobû se stávají pomûrnû roz‰ífien˘m zdrojem tepla kotle na plynná paliva, a to zejména z dÛvodÛ ekologizace krajiny a s ohledem na v˘voj souãasn˘ch cen energií. V zásadû mÛÏeme plynové kotle rozdûlit na teplovodní kotle stacionární, které stojí na podlaze, nebo nástûnné, tzv. rychloohfiívací, zavû‰ené na stûnû. Stacionární kotle se dále dûlí podle pouÏitého konstrukãního materiálu na ocelové (krat‰í Ïivotnost) a litinové ãlánkové (del‰í Ïivotnost). Jako palivo se pouÏívá zemní plyn (po pfietryskování v˘jimeãnû svítiplyn nebo propan-butan, coÏ je zkapalnûn˘ uhlovodíkov˘ plyn), kter˘ patfií mezi kapalná paliva. Kotle na plynná paliva musí b˘t pfiipojeny na komín, kter˘ vyhovuje pfiedpisÛm a normám pro provoz spotfiebiãÛ na plynná paliva. To se fie‰í u star‰ích komínÛ vhodn˘mi komínov˘mi kovov˘mi, nebo keramick˘mi vloÏkami, pfiípadnû postavením nového komínového tûlesa. Urãitou v˘jimkou jsou nástûnné plynové kotle zv. turbo, které mají speciální koufiovod s pfiívodem vzduchu a odvodem spalin pfies venkovní zeì. Svoje uplatnûní mají zejména v tûch pfiípadech, kdy je problematické vyvloÏkovat stávající komín, a nebo tam, kde komín chybí a nov˘ nelze postavit. Kombinované kotle s ohfievem teplé uÏitkové vody V kaÏdém domû potfiebujeme v zimním období nejen vytápût, ale zároveÀ musíme mít po cel˘ rok dostateãné mnoÏství teplé uÏitkové vody. To se dûje buì oddûlenû od vytápûní, napfi. elektrick˘m ãi kombinovan˘m zásobníkov˘m ohfiívaãem uÏitkové vody, tzv. boilerem, nebo elektrick˘m, pfiípadnû plynov˘m prÛtokov˘m ohfiívaãem uÏitkové vody. Dále máme moÏnost pro ohfiev uÏitkové vody pouÏít pfiímoohfievn˘ plynov˘ zásobník.

15



Ohfiev uÏitkové vody spoleãnû s vytápûním lze provádût tûmito zpÛsoby: • prÛtoãn˘m zpÛsobem v plynovém nástûnném kombinovaném kotli (v dobû vytápûní je vÏdy automaticky upfiednostnûn ohfiev uÏitkové vody, max. prÛtok teplé vody je pfii D T 30 °C cca 11 litrÛ za minutu) • v akumulaãním zásobníku umístûném pfiímo v nástûnném kombinovaném kotli (zásobníky o obsahu cca 50 litrÛ, max. prÛtok teplé vody je závisl˘ na v˘konu kotle a pfii D T 30 °C b˘vá cca 14 aÏ 16 litrÛ za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 5 minut u kotlÛ o v˘konu 23 kW) • v akumulaãním zásobníku umístûném mimo nástûnn˘ kombinovan˘ kotel (zásobníky o obsahu 100 aÏ 150 litrÛ, max. prÛtok teplé vody je závisl˘ na v˘konu kotle a pfii D T 30 °C b˘vá cca 24 aÏ 30 litrÛ za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 14 aÏ 23 minut u kotlÛ o v˘konu 23 aÏ 28 kW) • v akumulaãním zásobníku umístûném mimo nástûnn˘ nebo stacionární sólo kotel (zásobníky o obsahu 100 aÏ 300 litrÛ, max. prÛtok teplé vody je závisl˘ na v˘konu kotle a pfii D T 30 °C b˘vá cca 20 aÏ 25 litrÛ za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 23 aÏ 57 minut u kotlÛ o v˘konu 14 aÏ 23 kW) Z pfiedchozích údajÛ vypl˘vá, Ïe komfortnûj‰í pfiípravu uÏitkové vody nám umoÏÀují kotle s akumulaãními zásobníky, oproti prÛtoãnému zpÛsobu ohfievu. Kondenzaãní kotle Tyto kotle byly vyvinuty za úãelem co nejefektivnûj‰ího vyuÏívání energie zemního plynu a mají oproti plynov˘m kotlÛm klasické konstrukce vy‰‰í úãinnost. Jejich celková úãinnost se uvádí aÏ 104 %. Jak je to moÏné? Tato úãinnost je závislá na teplotû vratné topné vody, která mÛÏe b˘t díky speciální konstrukci v˘mûníkÛ tepla u kondenzaãních kotlÛ pouze 30 °C (u klasick˘ch kotlÛ je tfieba dodrÏet teplotu na hodnotû minimálnû 60 °C, aby se zamezilo kondenzaci vodní páry ve v˘mûníku tepla a tzv. nízkoteplotní korozi). Tím, Ïe je teplota vratné topné vody tak nízká, dochází k ochlazení teploty spalin ve v˘mûníku pod hodnotu rosného bodu a dojde tak ke kondenzaci vodní páry obsaÏené ve spalinách, pfii ãemÏ se uvolÀuje tzv. latentní (kondenzaãní) teplo, které kondenzaãní kotle vyuÏívají ve svÛj prospûch k ohfievu topné vody. U plynov˘ch kotlÛ klasické konstrukce nám toto teplo „uletí” do komína. To, Ïe je úãinnost kondenzaãních kotlÛ uvádûna více neÏ 100 %, je dáno rozdíln˘m pfiístupem pfii v˘poãtu jejich úãinnosti, kdy u kondenzaãních kotlÛ je jejich úãinnost poãítána ze spalného tepla zemního plynu (cca 37,8 MJ/m3) a u klasick˘ch plynov˘ch kotlÛ z v˘hfievnosti zemního plynu (cca 34,0 MJ/m3).

Ïe mají aÏ o 15 % niÏ‰í spotfiebu plynu ve srovnání s klasick˘mi plynov˘mi kotli a produkují ménû oxidu uhliãitého. Kotle na kapalná paliva Mezi kotle na kapalná paliva patfií kotle na olej, které jsou vût‰inou obdobné konstrukce jako kotle na plynná paliva. Jedin˘ rozdíl je v pouÏívaném hofiáku, kter˘ je konstrukãnû fie‰en na spalování oleje. V souãasné dobû se jako palivo pouÏívají nové druhy ekologick˘ch lehk˘ch a extralehk˘ch topn˘ch olejÛ. Oproti dfiíve vyrábûn˘m mají tyto oleje niÏ‰í obsah síry a splÀují tak poÏadované emisní limity. Lehké a extralehké topné oleje se doporuãují pro kotelny od cca 15 kW do 5 000 kW tepelného v˘konu. To znamená, Ïe jsou také vhodné pro vytápûní rodinn˘ch domkÛ. Také kotle na kapalná paliva musí b˘t pfiipojeny na komín, kter˘ vyhovuje pfiedpisÛm a normám pro provoz spotfiebiãÛ na kapalná paliva. Jaká paliva a energie vyuÏívají obyvatelé domácností na vytápûní a ohfiev uÏitkové vody v Jihoãeském kraji? Centrální zdroje tepla (CZT) V˘znamné teplárenské spoleãnosti v Jihoãeském kraji ze sv˘ch centrálních zdrojÛ tepla zásobují cca 63 950 domácností a jako palivo tyto zdroje vyuÏívají pfieváÏnû fosilní paliva (hnûdé a ãerné uhlí, zemní plyn, topné oleje). Asi 3 930 domácností ve mûstech a obcích Jihoãeského kraje je zásobeno z centrálních zdrojÛ tepla, které jako palivo vyuÏívají biomasu (dfievní ‰tûpky, sláma, dfievní odpad). Individuální vytápûní a ohfiev uÏitkové vody Procentuální rozdûlení pouÏívan˘ch paliv pro individuální vytápûní a ohfiev uÏitkové vody je patrné z následujícího grafu.

Odvod spalin u kondenzaãních kotlÛ musí b˘t nucen˘, protoÏe v dÛsledku znaãného ochlazení spalin dochází ke sníÏení komínového tahu. Proto je nutné pouÏívat odsávací ventilátory, které nám zajistí odvod ochlazen˘ch spalin do atmosféry. Kondenzaãní kotle jsou oproti klasick˘m plynov˘m kotlÛm draÏ‰í (jejich cena se pohybuje od 45 tisíc Kã do 80 tisíc Kã podle provedení a v˘konu). Jejich hlavní pfiínos spoãívá v tom,

16

17



Ohfiev uÏitkové vody spoleãnû s vytápûním lze provádût tûmito zpÛsoby: • prÛtoãn˘m zpÛsobem v plynovém nástûnném kombinovaném kotli (v dobû vytápûní je vÏdy automaticky upfiednostnûn ohfiev uÏitkové vody, max. prÛtok teplé vody je pfii D T 30 °C cca 11 litrÛ za minutu) • v akumulaãním zásobníku umístûném pfiímo v nástûnném kombinovaném kotli (zásobníky o obsahu cca 50 litrÛ, max. prÛtok teplé vody je závisl˘ na v˘konu kotle a pfii D T 30 °C b˘vá cca 14 aÏ 16 litrÛ za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 5 minut u kotlÛ o v˘konu 23 kW) • v akumulaãním zásobníku umístûném mimo nástûnn˘ kombinovan˘ kotel (zásobníky o obsahu 100 aÏ 150 litrÛ, max. prÛtok teplé vody je závisl˘ na v˘konu kotle a pfii D T 30 °C b˘vá cca 24 aÏ 30 litrÛ za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 14 aÏ 23 minut u kotlÛ o v˘konu 23 aÏ 28 kW) • v akumulaãním zásobníku umístûném mimo nástûnn˘ nebo stacionární sólo kotel (zásobníky o obsahu 100 aÏ 300 litrÛ, max. prÛtok teplé vody je závisl˘ na v˘konu kotle a pfii D T 30 °C b˘vá cca 20 aÏ 25 litrÛ za minutu, doba ohfievu vody v zásobníku ze studeného stavu je cca 23 aÏ 57 minut u kotlÛ o v˘konu 14 aÏ 23 kW) Z pfiedchozích údajÛ vypl˘vá, Ïe komfortnûj‰í pfiípravu uÏitkové vody nám umoÏÀují kotle s akumulaãními zásobníky, oproti prÛtoãnému zpÛsobu ohfievu. Kondenzaãní kotle Tyto kotle byly vyvinuty za úãelem co nejefektivnûj‰ího vyuÏívání energie zemního plynu a mají oproti plynov˘m kotlÛm klasické konstrukce vy‰‰í úãinnost. Jejich celková úãinnost se uvádí aÏ 104 %. Jak je to moÏné? Tato úãinnost je závislá na teplotû vratné topné vody, která mÛÏe b˘t díky speciální konstrukci v˘mûníkÛ tepla u kondenzaãních kotlÛ pouze 30 °C (u klasick˘ch kotlÛ je tfieba dodrÏet teplotu na hodnotû minimálnû 60 °C, aby se zamezilo kondenzaci vodní páry ve v˘mûníku tepla a tzv. nízkoteplotní korozi). Tím, Ïe je teplota vratné topné vody tak nízká, dochází k ochlazení teploty spalin ve v˘mûníku pod hodnotu rosného bodu a dojde tak ke kondenzaci vodní páry obsaÏené ve spalinách, pfii ãemÏ se uvolÀuje tzv. latentní (kondenzaãní) teplo, které kondenzaãní kotle vyuÏívají ve svÛj prospûch k ohfievu topné vody. U plynov˘ch kotlÛ klasické konstrukce nám toto teplo „uletí” do komína. To, Ïe je úãinnost kondenzaãních kotlÛ uvádûna více neÏ 100 %, je dáno rozdíln˘m pfiístupem pfii v˘poãtu jejich úãinnosti, kdy u kondenzaãních kotlÛ je jejich úãinnost poãítána ze spalného tepla zemního plynu (cca 37,8 MJ/m3) a u klasick˘ch plynov˘ch kotlÛ z v˘hfievnosti zemního plynu (cca 34,0 MJ/m3).

Ïe mají aÏ o 15 % niÏ‰í spotfiebu plynu ve srovnání s klasick˘mi plynov˘mi kotli a produkují ménû oxidu uhliãitého. Kotle na kapalná paliva Mezi kotle na kapalná paliva patfií kotle na olej, které jsou vût‰inou obdobné konstrukce jako kotle na plynná paliva. Jedin˘ rozdíl je v pouÏívaném hofiáku, kter˘ je konstrukãnû fie‰en na spalování oleje. V souãasné dobû se jako palivo pouÏívají nové druhy ekologick˘ch lehk˘ch a extralehk˘ch topn˘ch olejÛ. Oproti dfiíve vyrábûn˘m mají tyto oleje niÏ‰í obsah síry a splÀují tak poÏadované emisní limity. Lehké a extralehké topné oleje se doporuãují pro kotelny od cca 15 kW do 5 000 kW tepelného v˘konu. To znamená, Ïe jsou také vhodné pro vytápûní rodinn˘ch domkÛ. Také kotle na kapalná paliva musí b˘t pfiipojeny na komín, kter˘ vyhovuje pfiedpisÛm a normám pro provoz spotfiebiãÛ na kapalná paliva. Jaká paliva a energie vyuÏívají obyvatelé domácností na vytápûní a ohfiev uÏitkové vody v Jihoãeském kraji? Centrální zdroje tepla (CZT) V˘znamné teplárenské spoleãnosti v Jihoãeském kraji ze sv˘ch centrálních zdrojÛ tepla zásobují cca 63 950 domácností a jako palivo tyto zdroje vyuÏívají pfieváÏnû fosilní paliva (hnûdé a ãerné uhlí, zemní plyn, topné oleje). Asi 3 930 domácností ve mûstech a obcích Jihoãeského kraje je zásobeno z centrálních zdrojÛ tepla, které jako palivo vyuÏívají biomasu (dfievní ‰tûpky, sláma, dfievní odpad). Individuální vytápûní a ohfiev uÏitkové vody Procentuální rozdûlení pouÏívan˘ch paliv pro individuální vytápûní a ohfiev uÏitkové vody je patrné z následujícího grafu.

Odvod spalin u kondenzaãních kotlÛ musí b˘t nucen˘, protoÏe v dÛsledku znaãného ochlazení spalin dochází ke sníÏení komínového tahu. Proto je nutné pouÏívat odsávací ventilátory, které nám zajistí odvod ochlazen˘ch spalin do atmosféry. Kondenzaãní kotle jsou oproti klasick˘m plynov˘m kotlÛm draÏ‰í (jejich cena se pohybuje od 45 tisíc Kã do 80 tisíc Kã podle provedení a v˘konu). Jejich hlavní pfiínos spoãívá v tom,

16

17



Dal‰í moÏnosti zpÛsobÛ získávání energie pro domácnosti v Jihoãeském kraji V Jihoãeském kraji lze vyuÏívat jako doplÀkové zdroje energií tzv. netradiãní, nebo-li alternativní, obnovitelné zdroje energie. Mezi obnovitelné zdroje (OZE) lze zafiadit ty, které jsou v podstatû nevyãerpatelné, a to zejména: energie slunce, zemû, vody, vûtru, biomasa. Sluneãní energie V Jihoãeském kraji lze sluneãní energii vyuÏívat hlavnû k ohfievu uÏitkové vody a k pfiitápûní v pfiechodném období. Nejãastûji se pro v˘‰e uvedené úãely instalují sluneãní zafiízení s kapalinov˘mi sluneãními kolektory. Sluneãní energie nám mÛÏe slouÏit i k v˘robû elektrické energie, kterou mÛÏeme získat prostfiednictvím fotovoltaick˘ch zafiízení. Pokud je dÛm nebo byt vhodnû orientován a navrÏen z vhodn˘ch konstrukãních materiálÛ, mÛÏeme v zimním a pfiechodném období vyuÏít pasivních tepeln˘ch ziskÛ ze sluneãního záfiení k vylep‰ení energetické bilance objektu a ke sníÏení nákladÛ za vytápûní. V Jihoãeském kraji je jiÏ realizována fiada projektÛ, které vyuÏívají sluneãní energii zejména pro v˘robu tepla. Tepelná ãerpadla Pro vytápûní domÛ v pfiechodném období (jaro, podzim) lze jako zdroj tepla pouÏít tepelná ãerpadla, která jsou schopna i v zimû vytápût objekt do urãité venkovní teploty (tzv. bod bivalence). Pokud se venku více ochladí a tepelné ãerpadlo jiÏ nestaãí vytápût, pfiidává se dal‰í (tzv. bivalentní zdroj), napfi. elektrokotel, nebo jin˘ zdroj tepla. V Jihoãeském kraji je jiÏ realizována fiada projektÛ, které vyuÏívají tepelná ãerpadla pro v˘robu tepla. Vûtrná energie VyuÏití energie vûtru k v˘robû elektrické energie v Jihoãeském kraji je závislé na pfiírodních podmínkách lokality, v níÏ chceme vûtrnou elektrárnu instalovat. Je nutné, aby na vybrané lokalitû byla dostateãná ãetnost a pravidelnost proudûní (vûtrÛ), síla vûtru by mûla dosahovat minimálnû 4,8 m/s. To zjistíme dlouhodob˘m mûfiením a peãliv˘m vyhodnocením zapisovan˘ch namûfien˘ch hodnot. Je také dÛleÏité správnû navrhnout dispoziãní fie‰ení vûtrné elektrárny a vhodn˘ typ zafiízení. S ohledem na v˘kupní ceny elektfiiny je vhodné spotfiebovat vyrobenou elektrickou energii pro svoji spotfiebu. V Jihoãeském kraji je realizováno nûkolik projektÛ, které vyuÏívají vûtrnou elektrárnu pro v˘robu elektfiiny.

18

Odpadá zde skladování paliva a vybírání popela. Souãástí lokálních plynov˘ch topidel je zpravidla zabudovan˘ termostat, kter˘ nám umoÏÀuje nastavit poÏadovanou v˘‰i teploty ve vytápûné místnosti, a samozfiejmostí je potfiebné zabezpeãovací zafiízení proti náhodnému úniku plynu. Na na‰em trhu lze zakoupit lokální topidla, která se pfiipojují pfiímo na komín (nahradí lokální kamna na tuhá paliva pfiipojená na komín, kter˘ musí b˘t v‰ak podle pfiedpisÛ a norem vyvloÏkován), nebo je moÏno zakoupit lokální topidla s pfiívodem vzduchu a odvodem spalin pfies venkovní zeì. Tato plynová topidla se zpravidla umísÈují pod okny jako otopná tûlesa. Spotfiebu plynu, a tedy náklady na vytápûní mûfiíme pomocí plynomûru. Jako dal‰í lokální plynová topidla lze pouÏít topidla na zkapalnûn˘ plyn propan-butan. Tato topidla jsou vût‰inou mobilní a spalovací vzduch si berou zpravidla pfiímo z vytápûné místnosti. Jejich provoz je ov‰em ve srovnání s topidly na zemní plyn podstatnû draÏ‰í a nehodí se tedy k trvalej‰ímu vytápûní. Svoje uplatnûní mají zejména v rekreaãních objektech nebo je lze vyuÏít k pfiitápûní v pfiechodném období. Kotle na plynná paliva V poslední dobû se stávají pomûrnû roz‰ífien˘m zdrojem tepla kotle na plynná paliva, a to zejména z dÛvodÛ ekologizace krajiny a s ohledem na v˘voj souãasn˘ch cen energií. V zásadû mÛÏeme plynové kotle rozdûlit na teplovodní kotle stacionární, které stojí na podlaze, nebo nástûnné, tzv. rychloohfiívací, zavû‰ené na stûnû. Stacionární kotle se dále dûlí podle pouÏitého konstrukãního materiálu na ocelové (krat‰í Ïivotnost) a litinové ãlánkové (del‰í Ïivotnost). Jako palivo se pouÏívá zemní plyn (po pfietryskování v˘jimeãnû svítiplyn nebo propan-butan, coÏ je zkapalnûn˘ uhlovodíkov˘ plyn), kter˘ patfií mezi kapalná paliva. Kotle na plynná paliva musí b˘t pfiipojeny na komín, kter˘ vyhovuje pfiedpisÛm a normám pro provoz spotfiebiãÛ na plynná paliva. To se fie‰í u star‰ích komínÛ vhodn˘mi komínov˘mi kovov˘mi, nebo keramick˘mi vloÏkami, pfiípadnû postavením nového komínového tûlesa. Urãitou v˘jimkou jsou nástûnné plynové kotle zv. turbo, které mají speciální koufiovod s pfiívodem vzduchu a odvodem spalin pfies venkovní zeì. Svoje uplatnûní mají zejména v tûch pfiípadech, kdy je problematické vyvloÏkovat stávající komín, a nebo tam, kde komín chybí a nov˘ nelze postavit. Kombinované kotle s ohfievem teplé uÏitkové vody V kaÏdém domû potfiebujeme v zimním období nejen vytápût, ale zároveÀ musíme mít po cel˘ rok dostateãné mnoÏství teplé uÏitkové vody. To se dûje buì oddûlenû od vytápûní, napfi. elektrick˘m ãi kombinovan˘m zásobníkov˘m ohfiívaãem uÏitkové vody, tzv. boilerem, nebo elektrick˘m, pfiípadnû plynov˘m prÛtokov˘m ohfiívaãem uÏitkové vody. Dále máme moÏnost pro ohfiev uÏitkové vody pouÏít pfiímoohfievn˘ plynov˘ zásobník.

15



byly pro roz‰ífiení tohoto zpÛsobu v˘roby tepla vytvofieny vhodné legislativní a ekonomické podmínky. Nejnovûj‰í typy peletov˘ch kotlÛ jsou kondenzaãní. Ty vyuÏívají navíc kondenzaãní teplo obsaÏené ve spalinách, ãímÏ je zv˘‰ena jejich celková provozní úãinnost a spotfiebují tak ménû paliva (pelet). Také v âeské republice je jiÏ fiada v˘robcÛ peletov˘ch kotlÛ i v˘robcÛ pelet, ktefií jsou schopni nám dodat tuto novou technologii. Co jsou to pelety? Jedná se zpravidla o granule kruhového prÛfiezu o ∅ 6 aÏ 14 mm a délce 1 aÏ 5 cm, které jsou vyrobeny v˘hradnû z organického materiálu, biomasy (dfievo, dfievní odpad, nejlépe kvalitní piliny) bez chemick˘ch pfiísad. V souãasné dobû se pomalu zaãíná rozbíhat v˘roba pelet také v âeské republice a firmy zaãínají nabízet kvalitní pelety o poÏadovan˘ch vlastnostech. RovnûÏ nabídka vhodn˘ch zafiízení na spalování pelet se u nás pomalu rozrÛstá. ProtoÏe spalování pelet probíhá s minimálními negativními úãinky na ekologii, je toto palivo obecnû povaÏováno za palivo budoucnosti nejen v zemích západní Evropy. Pokud se rozhodnete pro vytápûní peletami, budete potfiebovat skladovací prostor (zásobník na pelety, silo). Zásobník na pelety je zpravidla konstruován tak, aby objem paliva vystaãil asi na 1 t˘den. Vût‰í zásobu paliva (na pÛl roku aÏ rok) mÛÏete uskladnit v silu, které mÛÏe b˘t konstrukãnû fie‰eno jako dfievûná ohrada, podzemní nebo nadzemní nádrÏ, vybetonovaná jímka nebo mÛÏe b˘t zfiízeno v pfiilehlé místnosti u kotelny. DoplÀování paliva do sila se provádí napfiíklad vysypáním z transportních pytlÛ, z korby nákladního auta nebo z cisteren, hadicí pomocí stlaãeného vzduchu. Doprava paliva (pelet) ze zásobníku (sila) do kotle se provádí automaticky, na základû pokynÛ regulaãní a fiídicí automatiky, pomocí speciálního ‰nekového dopravníku. Majitel domu si nastaví pouze poÏadovanou teplotu, na kterou chce objekt vytápût. Vût‰ímu roz‰ífiení tohoto zpÛsobu vytápûní v âR brání zatím malá státní podpora a z toho vypl˘vající nedofie‰ené vztahy v˘roby a distribuce pelet aÏ ke koneãnému uÏivateli. Lokální plynové vytápûní

Energie vody VyuÏití energie vody k v˘robû elektrické energie je závislé zejména na pfiírodních podmínkách. Vodní tok musí mít dostateãn˘ prÛtok vody a spád. Dispoziãní fie‰ení elektrárny a typ zafiízení musí odpovídat dan˘m podmínkám. Je vhodné pokud moÏno vyuÏít jiÏ existující stavby, napfi. jezy, staré ml˘ny a technologická zafiízení. V Jihoãeském kraji je realizováno nûkolik projektÛ, které vyuÏívají malé vodní elektrárny (MVE) pro v˘robu elektfiiny. Vût‰ímu roz‰ífiení sluneãních zafiízení tepeln˘ch ãerpadel a zafiízení na vyuÏití vûtrné a vodní energie zatím brání jejich vy‰‰í pofiizovací náklady, malá informovanost vefiejnosti a ne zcela dostaãující podpora ze strany státu.

6. Ohfiev vody Pitná uÏitková voda je neustále draÏ‰í a i její ohfiev, kter˘m získáme tzv. teplou uÏitkovou vodu (TUV), nás stojí stále více penûz. Proto je dÛleÏité s vodou nepl˘tvat a snaÏit se naopak sv˘m uvûdomûl˘m chováním a vyuÏitím úsporn˘ch zafiizovacích pfiedmûtÛ její spotfiebu sníÏit. Pro v˘robu a dopravu pitné vody je potfieba velké mnoÏství energie. ·etfiení vodou tedy také ve svém dÛsledku u‰etfií elektfiinu. Tipy na sníÏení spotfieby uÏitkové vody Nenechávejte téci trvale teplou vodu do umyvadla a odtékat bez uÏitku do odpadu pfii mytí nebo pfii ãi‰tûní zubÛ. Neom˘vejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dfiezu mycím prostfiedkem a pak nádobí vodou krátce opláchnûte. Opravte ve své domácnosti kapající kohoutky. Jedním pouze slabû „kapajícím” netûsn˘m kohoutkem odkape asi 170 litrÛ vody za mûsíc (10 kapek za minutu). Navíc tak roãnû zaplatíte cca 93 Kã. Omezte koupání ve vanû a nahraìte ho sprchováním (pfii jednom sprchování je spotfieba teplé vody cca 50 litrÛ na osobu, pfii koupání ve vanû je tato spotfieba cca 160 litrÛ). Úspora vody ãiní cca 7,60 Kã na jedno mytí. Osaìte na v˘tokové trubice dfiezov˘ch a umyvadlov˘ch baterií perlátory se stop ventilem (cena perlátoru je cca od 90 do 160 Kã/ks a dokáÏe uspofiit na pfiíslu‰né baterii 30–40 % vody).

Tento zpÛsob vytápûní je vhodn˘ zejména pro vytápûní jednotliv˘ch místností, mal˘ch bytÛ nebo tam, kde není moÏnost instalovat teplovodní vytápûcí systém. Ve srovnání s lokálními topidly na tuhá paliva je u lokálního plynového vytápûní podstatnû zv˘‰en komfort obsluhy.

Návratnost této investice je v tfiíãlenné rodinû asi jeden mûsíc. Úspora za den na vodû a na teple ãiní cca 4 Kã.

14

19

Namontujte si do va‰í plovákové splachovací nádrÏky WC úsporné závaÏí „SKRBLÍK”, které vám umoÏní regulovat podle potfieby mnoÏství vody vytékající z nádrÏky pfii splachování.



V okamÏiku uvolnûní síly pÛsobící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavfie odtok vody. U nás nejroz‰ífienûj‰í splachovaãe s plovákov˘m uzávûrem na v˘toku jsou konstruovány tak, aby pfii kaÏdém pouÏití vytekl vÏdy pln˘ objem nádrÏky, asi 10 litrÛ (cena úsporného závaÏí je cca 100 Kã a dokáÏe uspofiit asi 60 % vody. Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je asi jeden a pÛl mûsíce. Namontujte si úspornou sprchovou hlavici se stop ventilem místo bûÏnû pouÏívané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody je omezení prÛtoku, které není ale na úkor kvality oplachu. (Cena úsporné sprchové hlavice je od 350 do 650 Kã a dokáÏe uspofiit asi 30 % vody.) Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je asi 200 dní. VymûÀte stávající vodovodní baterie za moderní a úsporné pákové baterie, které vám usnadní manipulaci pfii nastavení poÏadované teploty uÏitkové vody a dále vám uspofií aÏ 40 % vody. (Cena pákové baterie je od 1 700 do 2 300 Kã.) Návratnost této investice v tfiíãlenné rodinû je necelé dva roky. Namontujte si moderní nádrÏku WC s úsporn˘m provozem, která je vybavena dvojãinn˘m úsporn˘m vypou‰tûcím ventilem, kter˘ umoÏÀuje dva stupnû splachování. Nejvût‰í úspory uÏitkové vody a tepelné energie dosáhnete kombinací v˘‰e uveden˘ch úsporn˘ch opatfiení a doplÀkÛ. Pfii instalování v‰ech doplÀkÛ (vãetnû dvou perlátorÛ u dfiezu a umyvadla) mÛÏe b˘t roãní úspora na osobu aÏ 40 % z celkové spotfieby vody. Vyjádfieno v penûzích je cena uspofiené vody cca 2 716 Kã. Pfiipoãtou-li se je‰tû náklady na ohfiev teplé vody, je samozfiejmû u‰etfiená ãástka je‰tû vy‰‰í.

7. Úspory energie v domácnostech Spotfieba energie v domácnosti ãiní asi jednu pûtinu energie, kterou doma spotfiebováváme. Zbylou ãást vyuÏíváme na vytápûní, tedy na pokrytí energetick˘ch ztrát domu v zimním období úniky tepla a vûtráním a na ohfiev vody pro mytí. I tato pûtina energie je v˘znamná, hlavnû proto, Ïe jde témûfi v˘hradnû o spotfiebu elektfiiny. Je tfieba zdÛraznit, Ïe mnoho mal˘ch ãísel dává ve svém souãtu velkou sumu. Proto se vyplatí ‰etfiit skuteãnû kaÏd˘ watt. I to je dÛvod, proã má v˘znam se soustfiedit i na ‰etfiení v této oblasti. Základním pfiedpokladem pro sníÏení spotfieby energií je prÛbûÏné sledování spotfieby energií a jejich mûfiení. Zapisujte si pravidelnû (nejlépe kaÏd˘ t˘den) stavy va‰ich mûfiicích zafiízení (plynomûr, elektromûr, vodomûr). Budete mít tak moÏnost prÛbûÏnû sledovat vliv proveden˘ch energeticky úsporn˘ch opatfiení na sníÏení spotfieby energií a umoÏní vám to zároveÀ si vypoãítat náklady na energie. Trochu problematické bude zji‰Èování vlivu energeticky úsporn˘ch opatfiení v centrálnû vytápûn˘ch domech, kde uÏivatelé bytÛ za teplo a teplou vodu platí mûsíãní pau‰ální platby, mûfiení je provádûno za cel˘ dÛm a obyvatelé tûchto domÛ jsou závislí pouze na energeticky úsporn˘ch opatfieních, která provádí provozovatelé a majitelé tûchto domÛ. Ale i v tûchto domech si mÛÏe kaÏd˘ pravidelnû zapisovat svoji spotfiebu elektfiiny a uÏitkové vody a sledovat tak prÛbûÏnû vliv energeticky úsporn˘ch opatfiení na sníÏení spotfieby energií. Vûdûli jste napfiíklad, Ïe sníÏením pokojové teploty o 1 stupeÀ Celsia mÛÏete sníÏit va‰e náklady na topení o cca 6 %?

20

zpÛsobuje tzv. nízkoteplotní korozi. Tomu lze zabránit tak, Ïe do potrubního systému kotle osadíme ãtyficestn˘ smû‰ovaã, kter˘ nám umoÏÀuje, aby pfii zátopu v kotli cirkulovala topná voda pouze v okruhu mezi kotlem a smû‰ovaãem a aÏ po patfiiãném ohfiátí kotle byla vpu‰tûna do otopn˘ch tûles. 4. Dále se doporuãuje instalovat kotel spoleãnû s jednou nebo s více akumulaãními nádrÏemi, coÏ nám pfiiná‰í jiÏ dfiíve zmiÀované v˘hody (moÏnost provozovat kotel na optimální v˘kon, vy‰‰í úãinnost kotle, niÏ‰í spotfieba paliva, vût‰í komfort obsluhy atd.). Pfii provozu kotlÛ je nutno dodrÏovat pokyny a doporuãení jejich v˘robcÛ. Kotle na dfievo jsou ‰etrné k Ïivotnímu prostfiedí, protoÏe dosahují nízk˘ch emisních hodnot zneãi‰tûní ovzdu‰í, a proto je lze doporuãit. Pro potfieby rodinn˘ch domkÛ a men‰ích objektÛ se vyrábûjí kotle na dfievo vût‰inou o v˘konech od 15 kW do 30 kW. Krbová kamna Krbová kamna jsou urãena pro komfortní vytápûní rodinn˘ch domkÛ, chat, chalup a podobn˘ch objektÛ. MÛÏeme je v zásadû rozdûlit podle typu na krbová kamna, urãená k vytápûní pouze pomocí sálavého tepla, nebo na krbová kamna, umoÏÀující vytápût jak sloÏkou sálavého tepla, tak pomocí konvekce, prostfiednictvím teplovodního systému a otopn˘ch tûles. Tato kombinace je pfiedev‰ím vhodná pro vytápûní rodinného domku a nebo vût‰í chalupy. Jako palivo se pouÏívá dfievní hmota (kusové dfievo, klestí, dfievûné brikety, ‰tûpky, pelety) a platí opût zásada, aby dfievo bylo suché. Krbová kamna jsou konstrukãnû fie‰ena tak, Ïe dosahují pomûrnû vysoké provozní úãinnosti (aÏ 80 %) a systém spalování zaruãuje rovnûÏ úsporn˘ a ekologick˘ provoz pfii minimálním zatíÏení Ïivotního prostfiedí. Komfort obsluhy je o nûco niÏ‰í neÏ u kotlÛ na dfievo, ale pfiesto nacházejí krbová kamna svoje místo v na‰ich domácnostech. Na jedno pfiiloÏení mohou pfii plném v˘konu vydrÏet topit aÏ 3 hodiny a v úsporném (tlumeném) reÏimu aÏ 10 hodin. Vût‰ina krbov˘ch kamen má navíc nad horním prostorem spalovací komory osazenu litinovou plotnu. Krbová kamna jsou vybavena ovládacími prvky regulujícími pfiívod primárního a sekundárního vzduchu, nutného pro úãinné spalování paliva. Krbová kamna se vyrábûjí o tepeln˘ch v˘konech od 5 kW do 12 kW a jejich vzhled a provedení jistû uspokojí i nároãnûj‰í zákazníky. Automatické teplovodní kotle a krbová kamna nové generace Mezi automatické teplovodní kotle a krbová kamna nové generace lze zafiadit kotle a krbová kamna na pelety, jeÏ mají speciální podávací zafiízení, které cel˘ proces pfiikládání paliva a jejich obsluhy zjednodu‰uje a automatizuje. Peletové kotle a krbová kamna se ve vût‰í mífie vyuÏívají k vytápûní objektÛ zejména v sousedním Rakousku a Nûmecku, kde 13



paliva, zneãi‰tûní ovzdu‰í pfii spalování, odvozu popela, nutnosti obsluhy atd. Nejroz‰ífienûj‰ím palivem pro topidla na tuhá paliva je hnûdé uhlí, brikety nebo ãerné uhlí, pfiípadnû dfiíví. Lokální topidla na tuhá paliva (kamna) jsou vÏdy po technické stránce provedena na spalování urãitého druhu paliva. Uhelná kamna jsou buì: násypná s horním odhofiíváním (jsou jednodu‰‰í konstrukce, levnûj‰í, s vût‰ím nárokem na obsluhu, omezená moÏnost regulace v˘konu vzhledem ke znaãné akumulaci tepla v hofiícím palivu), nebo stáloÏárná dvoukomorová se spodním odhofiíváním (sloÏitûj‰í konstrukce, draÏ‰í, niÏ‰í nároky na obsluhu, hospodárnûj‰í spalování). Aby byl provoz lokálních topidel (kotlÛ) na tuhá paliva hospodárn˘, je tfieba dodrÏovat tyto hlavní zásady: • dobr˘ technick˘ stav (tûsnost dvífiek a koufiovodu, dobr˘ stav vyzdívky, snadná ovladatelnost v‰ech funkãních ãástí kotle, tj. koufiové klapky, regulace pfiívodu vzduchu) • správnû dimenzovan˘ komín v dobrém technickém stavu, kter˘ zajistí dostateãn˘ tah nutn˘ pro provoz kamen (prÛfiez a v˘‰ka) • pravidelná údrÏba a ãi‰tûní tahÛ kotle, koufiovodÛ a komína (lep‰í pfiestup tepla a tah) • dodrÏení pfiedepsaného paliva v˘robcem kotle (druh paliva, tfiídûní, v˘hfievnost aj.). Nespalujte v Ïádném pfiípadû v kamnech rÛzné odpady (plasty, guma, dfievotfiíska atd.), protoÏe to vede k zanesení a zadehtování kamen a k zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí velmi nepfiízniv˘mi exhalacemi.

Jaké by mûly b˘t na‰e domácí elektrospotfiebiãe? Domácí elektrospotfiebiãe by mûly b˘t pfiedev‰ím energeticky nenároãné. To platí zejména pro spotfiebiãe o vy‰‰ích pfiíkonech. K tomu, abychom se dokázali pfii nákupu nového elektrospotfiebiãe správnû zorientovat, slouÏí tzv. energetick˘ ‰títek. V rámci jedné z provádûcích vyhlá‰ek vydan˘ch k Zákonu o hospodafiení energií ã. 406/2000 Sb. (vyhlá‰ka ã. 215/2001 Sb.) jsou stanoveny podrobnosti oznaãování energetick˘ch spotfiebiãÛ energetick˘mi ‰títky a zpracování technické dokumentace, jakoÏ i minimální úãinnost energie pro elektrické spotfiebiãe uvádûné na trh. Tato vyhlá‰ka vstoupila v úãinnost dne 29. 6. 2001 a vymezuje elektrické spotfiebiãe, na nûÏ se vztahuje povinnost oznaãovat je energetick˘mi ‰títky. Údaje o energetické nároãnosti provozu daného elektrospotfiebiãe uvádûné na energetickém ‰títku jsou získané mûfiením nezávislou komisí. Tato komise pfii mûfieních vychází ze schválen˘ch metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického ‰títku je sjednocen ve v‰ech zemích, které pfiistoupily k dohodû, a mûl by b˘t nalepen na kaÏdém moderním elektrospotfiebiãi. Tato povinnost (pfied uvedením na trh vybavit tyto spotfiebiãe tzv. energetick˘mi ‰títky) se vztahuje na v‰echny tuzemské v˘robce a dovozce elektrick˘ch spotfiebiãÛ uveden˘ch ve vyhlá‰ce.

Kotle na dfievo Jednou z moÏností, jak si zajistit vytápûní objektu v oblastech, kde není zaveden zemní plyn, nebo tam, kde jsme odkázáni pouze na elektrické vytápûní ãi na topení uhlím, propan-butanem, nebo lehk˘m topn˘m olejem, je instalace kotle na dfievo. V poslední dobû se stále ãastûji zaãínají tyto kotle ústfiedního vytápûní pouÏívat v fiadû domácností jako hlavní zdroje tepla a nahrazují v mnoha pfiípadech stále draÏ‰í elektrické, nebo jiné vytápûní, pfiípadnû jsou s tûmito draÏ‰ími zpÛsoby vytápûní vyuÏívány v kombinaci. 1. Principem spalování se kotle na dfievo li‰í od bûÏn˘ch kotlÛ na tuhá paliva. Konstrukce kotlÛ je navrÏena tak, aby docházelo pfii spalování paliva k pyrolytické destilaci, kdy se ve‰keré spalitelné sloÏky paliva (kusové dfievo, dfievûné brikety, ‰tûpky, pelety, piliny) zplyÀují, ãímÏ je zaruãena pfii spalování vysoká úãinnost kotle (okolo 85 %). 2. Popel postaãí vybírat jedenkrát za tfii aÏ pût dní. Palivo by mûlo b˘t suché do 20 % vlhkosti a v kotlích mÛÏeme spalovat jak dfievní piliny, hobliny, ‰tûpky, dfievûné brikety, tak také polena o prÛmûru 20 cm a délce 50 cm. ProtoÏe v âR jiÏ existuje fiada v˘robcÛ dfievûn˘ch briket a pelet, garantují nûktefií v˘robci a nebo prodejci kotlÛ na dfievo také dodávku paliva. 3. Kotle se napojují na teplovodní systém s nucen˘m obûhem (s ãerpadlem) nebo samotíÏnou cirkulací (bez ãerpadla). Pfii provozu by mûla b˘t dodrÏována minimální teplota vratné vody 60 °C, aby se zabránilo pfiíli‰né kondenzaci a vytékání kondenzátu, kter˘ 12

Jedná se o následující elektrické spotfiebiãe: a) automatické praãky, b) bubnové su‰iãky prádla, c) praãky kombinované se su‰iãkou, d) chladniãky, mrazniãky a jejich kombinace, e) myãky nádobí, f) elektrické trouby, g) elektrické ohfiívaãe vody, h) zdroje svûtla. U tûchto domácích elektrospotfiebiãÛ se nyní mÛÏete orientovat podle energetick˘ch ‰títkÛ, které vám napoví, do jaké tfiídy energetické úãinnosti dan˘ spotfiebiã patfií. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na ‰títku barevné pruhy s písmeny od A (nejvy‰‰í úãinnost, tj. nízká spotfieba elektrické energie) do G (nejniÏ‰í úãinnost, tj. vysoká spotfieba elektrické energie), které pfiedstavují jednotlivé tfiídy úãinnosti elektrospotfiebiãÛ. Oznaãení A , B, C patfií mezi zafiízení úsporná a oznaãení E, F, G mezi ménû úsporná. Dále jsou zde uvedeny údaje o spotfiebû energie, v˘robce a dal‰í údaje. Podle zmínûné vyhlá‰ky je moÏné na trh uvádût elektrické spotfiebiãe pouze v tfiídách energetické úãinnosti A, B, C a D.

21



Jak mÛÏeme sami zjistit energetickou nároãnost domácích elektrospotfiebiãÛ? Máme-li star‰í elektrospotfiebiã (napfi. praãku, chladniãku, mrazniãku, elektrick˘ ohfiívaã vody), je vhodné pfiemûfiit jeho spotfiebu energie a porovnat ji s parametry nov˘ch elektrospotfiebiãÛ (je moÏné to udûlat napfi. wattmetrem, kter˘ pro Jihoãechy zdarma pÛjãuje sdruÏení Energy Centre âeské Budûjovice). Nûkdy zjistíme, Ïe se nám vyplatí koupit nov˘ spotfiebiã, protoÏe jeho niÏ‰í spotfieba energie nám u‰etfií tolik penûz, Ïe se z nich nov˘ spotfiebiã brzy zaplatí. Srovnávací tabulka spotfieby elektropfiístrojÛ (pfievzato z rakousk˘ch materiálÛ) Elektrospotfiebiã nízká spotfi. automatická praãka (kWh/cyklus) 0,5 su‰iãka prádla (kWh/cyklus) 2,8 myãka nádobí (kWh/cyklus) 0,8 ledniãka volnû stojící bez v˘parníku (kWh/rok) 120 ledniãka vestavûná bez v˘parníku (kWh/rok) 80 ledniãka s mrazákem volnû stojící (kWh/rok) 190 mrazicí pulty do 200 litrÛ (kWh/rok) 210 mrazicí pulty do 300 litrÛ (kWh/rok) 250 mrazicí pulty do 400 litrÛ (kWh/rok) 320 video – stand-by provoz 7

vysoká spotfi. 1,9 7,3 1,9 320 310 430 500 660 700 23

Osvûtlení O umûlém osvûtlení platí to, co pro drobné spotfiebiãe. Malá ãísla dávají velké souãty. SnaÏíme se proto nesvítit zbyteãnû a umoÏÀuje-li nám to ná‰ denní reÏim, tak vyuÏíváme pro práci denní osvûtlení. Na osvûtlení ale ne‰etfiíme, abychom si nezpÛsobili zdravotní potíÏe. Kompaktní záfiivky V souãasné dobû se zaãínají ve vût‰í mífie pouÏívat pro osvûtlení kompaktní záfiivky, ve kter˘ch je spojena v jeden celek záfiivka a elektronick˘ pfiedfiadník. Tato energeticky úsporná svítidla lze na‰roubovat do bûÏné objímky místo klasické Ïárovky. Jsou asi pûtkrát úãinnûj‰í neÏ Ïárovky a uspofií aÏ 80 % elektrické energie pfii stejné hladinû osvûtlení. Také jejich Ïivotnost (cca 8 000 hodin) je oproti Ïárovce vy‰‰í.

je tepla a souvisejícího topného zafiízení, jak˘ komfort obsluhy poÏadujeme a zda palivo pouÏité pro uvaÏovan˘ zdroj tepla nebude pfiíli‰ drahé. V souãasné dobû je trochu problematické najít v˘konovû vhodn˘ zdroj tepla, protoÏe se vlivem zpfiísnûn˘ch poÏadavkÛ na tepelnû-technické parametry a vlastnosti stavebních konstrukcí budov (od roku 1992) sníÏila energetická nároãnost novû stavûn˘ch a rekonstruovan˘ch domÛ. Tepelné ztráty novû postaven˘ch bûÏn˘ch rodinn˘ch domÛ se nyní pohybují od cca 8 kW do cca 15 kW. Nejvût‰í problém b˘vá u kotlÛ na tuhá paliva (uhlí, koks, dfiíví, dfievûné brikety, ‰tûpky apod.), protoÏe vût‰ina v˘robcÛ tûchto kotlÛ nabízí pro rodinné domky kotle o max. v˘konech od 12 kW do 25 kW. Jejich v˘kon lze sice regulovat zpravidla v rozmezí od 40 % do 100 %, ale b˘vá to na úkor provozní úãinnosti a jejich vût‰í tepelná setrvaãnost nám zhor‰uje podmínky pro regulaci topného systému. V˘jimku tvofií pouze kotle na pelety, které dosahují pomûrnû vysokého stupnû úãinnosti i pfii jejich sníÏeném v˘konu. Je známo, Ïe provoz kotle je nejhospodárnûj‰í, kdyÏ pracuje pfiibliÏnû pfii 80 % svého maximálního v˘konu. âím je kotel více pfiedimenzován, tím déle je provozován na niÏ‰í zatíÏení, a tím i pfii niÏ‰í úãinnosti. Jako jedno z moÏn˘ch fie‰ení pro v˘‰e uveden˘ problém doporuãujeme doplnit otopnou soustavu o jednu nebo více akumulaãních nádrÏí a dále o smû‰ovací zafiízení. Toto fie‰ení nám umoÏÀuje zv˘‰it úãinnost kotle a zjednodu‰it obsluhu, protoÏe kotel mÛÏe b˘t provozován na optimální v˘kon (pfiebyteãné teplo je akumulováno do nádrÏe) a smû‰ovací zafiízení nám umoÏní provádût regulaci teploty nábûhové vody podle venkovní teploty, a tím nebude docházet k pfietápûní objektu. Dal‰í v˘hodou je to, Ïe v pfiechodném období je moÏno zatápût v kotli jednou za dva aÏ tfii dny, protoÏe potfiebné teplo budeme odebírat z akumulaãní nádrÏe, kterou jsme pfiedtím natopili. U kotlÛ na plynná a kapalná paliva je situace pfiíznivûj‰í, protoÏe jsou pro vytápûní rodinn˘ch domkÛ jiÏ k dispozici stacionární kotle o niÏ‰ích maximálních v˘konech (od 6,5 kW) a nûkteré závûsné plynové kotle mají sefiiditeln˘ v˘kon jiÏ od 4,8 kW do 7,8 kW. Také u elektrického vytápûní (i kdyÏ to není zrovna vÏdy nejvhodnûj‰í vyuÏití této u‰lechtilé energie) je moÏnost osadit zdroj tepla s odpovídajícím v˘konem. Zdroje tepla

Jak úãelnû a úspornû svítit Úãelné osvûtlení znamená, Ïe osvûtlujeme jen ty místnosti a nebo jejich ãásti, kde je osvûtlení zapotfiebí. Osvûtlení je tfieba odstupÀovat podle pfiedpokládan˘ch ãinností a funkcí a pfiizpÛsobujeme ho jejich zmûnám. Nesvítíme tedy zbyteãnû na takovém místû a takovou intenzitou, kde to není opodstatnûno. Z tohoto dÛvodu navrhujeme vÏdy soustavu svítidel, jejich zapínáním a vypínáním pfiizpÛsobíme a regulujeme osvûtlení podle toho, zda odpoãíváme a chceme jen tlumené intimní osvûtlení, nebo zda se vûnujeme

22

Jako zdroj tepla mÛÏeme mít napfiíklad lokální topidlo, kotel ústfiedního vytápûní, domovní kotelnu, blokovou kotelnu nebo v˘topnu. Lokální topidla na tuhá paliva Lokální topidla na tuhá paliva mají uplatnûní zejména v domech, kde není moÏnost pouÏít plynné palivo, elektfiinu nebo pfiipojení na centrální zdroj tepla. PouÏití tuh˘ch paliv k lokálnímu vytápûní je v‰ak spojeno s fiadou obtíÏí, které se t˘kají dovozu a skladování 11



Okna Okna mají obvykle dvojí úlohu. Tou podstatnûj‰í je umoÏnit pfiirozené osvûtlení místnostem v interiéru a druhou funkci, kterou obvykle okna pfiebírají, je zajistit dostateãnou v˘mûnu vzduchu v místnostech. Okna jsou z hlediska tepeln˘ch izolací nejslab‰ím ãlánkem stavby, protoÏe jimi proniká teplo nejen vedením (v hmotû skla) a proudûním (ve vzduchové dutinû mezi skly), ale i sáláním, tedy prÛchodem tepeln˘ch paprskÛ skrz okenní tabule. Mimoto uniká teplo ve zv˘‰ené mífie i ostûním (parapetem, ‰paletou i nadpraÏím oken), protoÏe zde teplo ve stûnû pouze „obejde” okenní rám a jinak se ‰ífií vzduchem. U jednoduch˘ch a zdvojen˘ch oken, aÈ jiÏ plastov˘ch nebo dfievûn˘ch, pfiedstavuje tato pfiekáÏka pro teplo pouze nutnost „ujít” stûnou pouze nûkolik centimetrÛ a je z vnitfiku venku. Okny, i kdyÏ tvofií jen malou ãást obvodového plá‰tû, mÛÏe utéci i více jak polovina ve‰keré energie potfiebné na vytápûní. Proto se snaÏíme osadit okna s dobr˘mi tepelnû technick˘mi parametry a pfii osazování nov˘ch oken nazapomínáme na dobrou tepelnou izolaci ostûní.

5. Vytápûní Co je dobré vûdût pfii realizaci ústfiedního vytápûní? Pokud se chystáte provádût novou instalaci, nebo rekonstrukci ústfiedního vytápûní, doporuãujeme vám následující:

nároãné pracovní ãinnosti, která vyÏaduje vysokou úroveÀ osvûtlení pracovní plochy nebo pfiedmûtu. K tomuto úãelu se zfiizuje tzv. místní osvûtlení, které zvy‰uje úroveÀ osvûtlení v daném místû. Musí b˘t fie‰eno tak, aby dostateãnû osvûtlilo celou potfiebnou plochu (napfiíklad jídelní nebo pracovní stÛl), ale pfiitom neoslÀovalo ostatní uÏivatele místnosti. Nejhospodárnûj‰í jsou pfiímá svítidla, která pouÏíváme pro intenzivní místní osvûtlení a jejichÏ vût‰ina svûtelného toku je smûrována na pracovní rovinu. Pro celkové osvûtlení a k vytvofiení pfiíjemné atmosféry pro odpoãinek a uvolnûní jsou vhodnûj‰í svítidla smí‰ená, s dobr˘m clonûním zdroje svûtla. Nejménû hospodárné je nepfiímé osvûtlení, a proto ho pouÏíváme jen v˘jimeãnû (napfiíklad pro urãit˘ estetick˘ zámûr). Podmínky svûtelné pohody spoluvytváfiejí v‰echny plochy místnosti (stûny, strop, podlaha, ale také nábytek a jeho doplÀky), a proto volíme jejich barvy ve svûtl˘ch tónech, které mají vy‰‰í stupeÀ svûtelné odraznosti. K úsporám elektrické energie nevede sniÏování úrovnû osvûtlení, ale moÏnost úspor spoãívá zejména v pouÏívání úsporn˘ch svûteln˘ch zdrojÛ a svítidel s vysokou úãinností.

8. Doprava Doprava v˘znamnû ovlivÀuje Ïivot ãlovûka, a to jak v pozitivním, tak i v negativním smûru. Zatímco negativní vlivy na Ïivotní prostfiedí u jin˘ch odvûtví v âeské republice klesají, u dopravy, zejména silniãní, rostou. Nepfiíznivû se vyvíjí i srovnání pfiepravních v˘konÛ ve prospûch environmentálnû nejménû ‰etrn˘ch druhÛ dopravy, a to dopravy silniãní nákladní.

Vûnujte radûji více ãasu pfiípravû projektu ústfiedního vytápûní a následnû v˘bûru vhodné montáÏní firmy, protoÏe ústfiední vytápûní má b˘t energeticky úsporné, pokud moÏno s automatick˘m reÏimem, a má slouÏit bez závad a oprav alespoÀ deset let.

Dálnice Rychlostní silnice Silnice I. tfiídy Silnice II. tfiídy

Nechte si vypracovat na základû projektu ústfiedního vytápûní cenovou nabídku alespoÀ od dvou topenáfisk˘ch firem a zajímejte se o to, v jaké kvalitû tyto firmy pfiedávají svoji práci a zda jsou ochotny vãas vyfiizovat pfiípadné reklamace na provedení díla.

Hranice âR

Nenechte se pfiemluvit montáÏní firmou ke zmûnû projektu a nebo k materiálÛm, které nejsou uvedeny v projektu. V tomto pfiípadû se snaÏil projektant zbyteãnû a vy se pfiipravujete o záruky, Ïe vytápûcí zafiízení bude správnû fungovat. Tyto záruky vám musí potom dát montáÏní firma. Pokud budete chtít provést zmûnu oproti pÛvodnímu projektu vytápûní, je nutno toto konzultovat s autorem projektu. Co by nás mûlo zajímat pfii návrhu zdroje tepla? Navrhnout vhodn˘ zdroj tepla pro vytápûní objektÛ by mûlo b˘t úkolem projektanta ústfiedního vytápûní. Projektant provede nejprve podle âSN 06 0210 v˘poãet tepeln˘ch ztrát objektu urãeného k vytápûní, pfiípadnû pouÏije vypoãtené hodnoty z pfiedchozího projektu a na jejich základû navrhne poÏadovan˘ v˘kon a typ zdroje tepla. Návrh zdroje tepla bude ovlivnûn v první fiadû druhem paliva, které máme a nebo budeme mít k dispozici, a dále bude samozfiejmû rozhodovat také to, kolik penûz jsme ochotni investovat do zdro-

Koncepce postupného pfiesunu ãásti nákladní pfiepravy, zejména v silniãní dopravû, na druhy dopravy pfiijatelnûj‰í pro Ïivotní prostfiedí, jako je doprava Ïelezniãní a kombinovaná, patfií k základním atributÛm resortních dokumentÛ dopravy (Dopravní politika âR, Stfiednûdobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a po‰tovních sluÏeb, Rozvoj dopravních sítí v âR do roku 2010).

10

23



V osobní dopravû je hlavním cílem mûstskou a aglomeraãní pravidelnou dopravu pfiednostnû zaji‰Èovat vefiejnou hromadnou dopravou prostfiednictvím integrovan˘ch dopravních systémÛ vãetnû podpory systémÛ park-and-ride a bike-and-ride. Dlouhodob˘m úkolem je dále sniÏování vlivÛ dopravy na kvalitu ovzdu‰í, a to zvlá‰tû v residenãních oblastech. Tento úkol je postupnû realizován pfiijímáním redukãních opatfiení ke sniÏování zátûÏe Ïivotního prostfiedí z dopravy a projevuje se trvale sniÏujícími mûrn˘mi emisemi z dopravních prostfiedkÛ. Nové právní úpravy stanoví pfiísnûj‰í poÏadavky na motorová vozidla v oblasti emisí v˘fukov˘ch plynÛ, jakosti pohonn˘ch hmot u dopravních prostfiedkÛ a u nesilniãních mobilních strojÛ a zabezpeãují tak kompatibilitu s technick˘mi poÏadavky pfiíslu‰n˘ch smûrnic EU. Aplikovaná redukãní opatfiení bude potfiebné do budoucna doplnit o opatfiení restriktivního a ekonomického charakteru (napfi. omezení provozu ve více exponovan˘ch oblastech, vyãíslení externích nákladÛ a jejich postupné pfievedení na majitele a provozovatele vozidel apod.). Negativnû dále pÛsobí dopravní hluk, vibrace a kontaminace pÛdy a vody v dÛsledku únikÛ zneãi‰Èujících látek v místech nakládky, vykládky a aplikace látek ‰kodících Ïivotnímu prostfiedí. Nastavení norem pfiíslu‰n˘ch dopravnûprávních pfiedpisÛ je plnû v souladu s trendem sniÏování zdravotních rizik pÛsoben˘ch nadmûrn˘m hlukem a vibracemi pfiedev‰ím v dopravû silniãní, letecké a Ïelezniãní. Podmínky a kritéria jsou totoÏné s pfiedpisy mezinárodních dopravních organizací. Dal‰ím z v˘znamn˘ch problémÛ je bariérov˘ efekt, zpÛsoben˘ stávající dopravní infrastrukturou (ãasto násobn˘ nebo síÈov˘). Ten ztûÏuje nebo znemoÏÀuje migraci volnû Ïijících ÏivoãichÛ, coÏ má za následek ztrátu pfiirozen˘ch stanovi‰È. ZprÛchodÀování stávající infrastruktury je mnohdy velmi obtíÏné, pfiesto by se v úsecích silnû fragmentované krajiny mûlo realizovat. U nové v˘stavby a rekonstrukce silnic, dálnic a Ïeleznic je nutné dÛsledné uplatÀování procesÛ SEA a EIA.

9. MoÏnosti financování úsporn˘ch opatfiení Cesta k úsporám vût‰inou vede pfies prvotní vstupní investice subjektu, kter˘ chce úspory realizovat. V˘‰e investic je závislá na pfiedpokládané velikosti úspor, ale nemusí to b˘t pravidlem. VÏdy v‰ak musí pfiedcházet dÛkladná rozvaha o celé vûci, její ekonomické a praktické zváÏení s komplexní znalostí celého problému.

tepeln˘ch ztrát mohou b˘t trhliny v obvodov˘ch stûnách, nedostateãná hydroizolace a s tím související vzlínání vlhkosti, nedostateãná tlou‰Èka obvodov˘ch stûn, materiály s malou tepelnû izolaãní schopností, netûsná okna, dvefie atd. 2. Dát si zpracovat odbornou firmou projekt zateplení objektu a souvisejících úprav. Za kvalitu projektu by mûl odpovídat autorizovan˘ projektant, kter˘ má dostateãné zku‰enosti v oboru a je schopen postihnout v‰echny vazby zaji‰Èující dlouhodobé a bezproblémové uÏívání budovy. 3. Provést v˘bûrové fiízení na zhotovitele stavby podle projektové dokumentace a podle na‰ich poÏadavkÛ. Nabídky od zhotovitelÛ stavby by mûl posoudit nezávisl˘ odborník, pfiípadnû projektant. Upfiednostnit by mûl firmu s odbornou zpÛsobilostí a takovou, která zaruãuje: dodrÏení lhÛty v˘stavby, garanãní podmínky, pfiijatelnou cenu za provedení díla a zpÛsob financování. 4. Uzavfiít písemnou formou smlouvu o dílo se zhotovitelem. Smlouva by mûla obsahovat: pfiedmût díla s popisem rozsahu prací, termín zhotovení díla a cenu za zhotovení díla. Dále je vhodné co nejpodrobnûji stanovit kvalitativní podmínky díla (obvykle se uvádí, Ïe dílo musí splÀovat poÏadavky platn˘ch ãesk˘ch norem a souvisejících pfiedpisÛ). Pfiílohou smlouvy o dílo by mûly b˘t certifikáty pouÏitého zateplovacího systému. Ve smlouvû by mûla b˘t uvedena záruãní doba (na zateplovací systém minimálnû 5 let), penále vypl˘vající pfii nesplnûní povinností stanoven˘ch ve smlouvû a dále by mûly b˘t uvedeny podmínky pfievzetí dokonãeného díla a zpÛsob financování. 5. PoÏádat pracovníky pfiíslu‰ného stavebního úfiadu o stavební povolení, pfiípadnû provést ohlá‰ení udrÏovacích prací (doporuãujeme pfiedem záleÏitost konzultovat s pracovníky pfiíslu‰ného stavebního úfiadu, protoÏe zateplení objektu podléhá stavebnímu fiízení a o potfiebném rozsahu tohoto fiízení rozhodne místnû stavební úfiad). 6. Realizovat zateplení objektu v souãinnosti s odborníkem ve funkci technického dozoru, kter˘ prÛbûÏnû kontroluje kvalitu provedení konstrukcí a souvisejících prací se zateplením objektu. Pokud se vyskytnou pochybnosti o kvalitû, je vhodné pfiizvat k fie‰ení nezávislého odborníka.

Uvedeme nûkteré z moÏností financování energeticky úsporn˘ch opatfiení za úãasti dal‰ích stran spoleãnû s investorem akce.

7. Zamûfiit se pfii pfiejímce ukonãeného díla zejména na detaily provedení dodateãné izolace u oken, dvefií a na místa s rizikem zatékání do tepelnû izolaãního plá‰tû. O pfiejímce díla by mûl b˘t sepsán závûreãn˘ protokol.

24

9



TEPELNù TECHNICKÉ PARAMETRY NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU Obvodové zdivo Stfiecha Podlaha Okna

U U U U

= = = =

0,2 0,2 0,4 1,1

W/m .K W/m2.K W/m2.K W/m2.K 2

a) Programy âEA Ministerstvo prÛmyslu a obchodu vyhla‰uje vÏdy pro pfiíslu‰n˘ rok na základû usnesení vlády âR tzv. Státní program na podporu úspor energie a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie.

TEPELNù TECHNICKÉ PARAMETRY PASIVNÍHO DOMU

Pro rok 2004 se jedná o Usnesení vlády âR ã. 1095 ze dne 5. listopadu 2003. Pfiíslu‰n˘ Státní program na podporu úspor energie se t˘ká následujících opatfiení:

Obvodové zdivo Stfiecha Podlaha Okna

I. II. III. IV.

U U U U

= 0,15 W/m2.K = 0,15 W/m2.K = 0,15 W/m2.K = 0,80 W/m2.K (skla 0,8 a speciální rámy taky 0,8 W/m2.K)

Budova musí b˘t vzduchotûsná (pfii rozdílu tlaku mezi vnitfikem a vnûj‰kem 50 Pa nesmí b˘t vût‰í intenzita v˘mûny vzduchu neÏ 0,6 Pa/hod.).

4. Rekonstrukce stávajících domÛ a bytÛ; zateplování, v˘mûna oken a dal‰í energeticky úsporná opatfiení Pokud se rozhodnete rekonstruovat svÛj star‰í dÛm nebo byt, je vhodné se nejdfiíve poradit s nezávisl˘m odborníkem (stavebním projektantem, energetick˘m poradcem nebo energetick˘m auditorem), jenÏ by vás mûl informovat o v‰ech pfiedepsan˘ch zákonn˘ch povinnostech, které je nutno dodrÏet (zejména se jedná o ohlá‰ení stavby, stavební povolení), a zároveÀ by vám mûl pomoci navrhnout takové fie‰ení, které vám u‰etfií peníze pfii vlastní realizaci rekonstrukce i peníze za energie.

Podpora zpracování územních energetick˘ch koncepcí a energetick˘ch auditÛ V˘robní a rozvodná zafiízení energie Podpora opatfiení ke zv˘‰ení úãinnosti uÏití energie Poradenství, vzdûlávání a propagace k hospodárnému vyuÏití energie s vlivem na zlep‰ení Ïivotního prostfiedí

Îádost o poskytnutí dotace musí b˘t pfiedloÏena v pfiedepsané písemné podobû a také v elektronické formû. V Ïádosti musí b˘t vyplnûny údaje identifikující Ïadatele a poÏadované technické a finanãní údaje vãetnû nákladÛ na provoz a realizaci. Pro podání Ïádosti o dotaci vãetnû pfiedepsan˘ch pfiíloh byl v roce 2004 stanoven termín do 15. 1. 2004, resp. u nûkter˘ch opatfiení do 28. 1. 2004. Dotace je poskytována na základû v˘sledku v˘bûrového fiízení. O vyfiízení Ïádosti je Ïadatel písemnû informován. âerpání dotace se fiídí vládním nafiízením ã. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpoãtu na podporu hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ. Dotace musí b˘t pouÏita v˘hradnû k úhradû nákladÛ pfiímo souvisejících s financováním vybrané akce. BliÏ‰í informace naleznete na www.ceacr.cz.

Zateplení domu KaÏd˘ dÛm vyÏaduje bûhem svého Ïivota údrÏbu a obãas je nutné jej i zmodernizovat, aby jej bylo moÏné ob˘vat. V souãasné dobû se mnoho lidí zamûfiuje na modernizaci ve vztahu ke spotfiebû energií. Proto rozhodneme-li se energeticky vûdomû dÛm modernizovat, je vhodné si udûlat alespoÀ soukrom˘ plán jednotliv˘ch krokÛ, podle kter˘ch budeme postupovat. Tak se vyhneme zbyteãné práci, která by mohla vzniknout pfii kfiíÏení jednotliv˘ch ãinností. U zateplování nejprve provûfiíme nosné konstrukce, zda není jejich Ïivotnost jiÏ na hranû, a pak teprve budeme zateplovat. âasto je nutné zateplovat ne pro únik tepla z domu, ale pro rÛst plísnû v objektu ãi pro nadmûrnou kondenzaci vodní páry v místech tepeln˘ch mostÛ. V‰eobecné rady a doporuãení Pokud se rozhodneme sníÏit tepelné ztráty objektu dodateãn˘m zateplením, mûli bychom postupovat následujícím zpÛsobem:

b) Programy SFÎP Státní fond Ïivotního prostfiedí âR (dále jen „Fond”) byl zfiízen zákonem âNR ã. 388/91Sb., o Státním fondu Ïivotního prostfiedí âR, a jako v˘znamn˘ finanãní zdroj na podporu ochrany a zlep‰ování Ïivotního prostfiedí je jedním ze základních ekonomick˘ch nástrojÛ státní politiky Ïivotního prostfiedí. Základní pfiístupy k poskytování finanãních prostfiedkÛ z Fondu jsou definovány Smûrnicí Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR o poskytování finanãních prostfiedkÛ ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âeské republiky. Pravidla jsou vydávána pro kaÏd˘ rok samostatnû. Podporu lze získat formou dotace, nebo pÛjãky. Postup Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR pfii vyfiizování Ïádostí pro podporu: Îádosti se v‰emi stanoven˘mi podklady se pfiijímají ãtvrtletnû. Souãástí tûchto podkladÛ je i energetick˘ audit. Základní typy opatfiení, která jsou podporována (platí pro rok 2004, ale vût‰inou jsou kaÏd˘ rok obdobná):

1. Nechat si zhodnotit odborníkem stavební tepelné techniky hlavní pfiíãiny tepeln˘ch ztrát objektu. Neodborné zhodnocení pfiíãin mÛÏe vést k nesprávn˘m návrhÛm, jejichÏ realizace mÛÏe naopak zhor‰it podmínky uÏívání objektu. Hlavními pfiíãinami vysok˘ch 8

25



A. Podpora investiãních projektÛ na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie 1.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a ohfievu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby. 1.A.a – Kotle na biomasu – podpora bude poskytována pouze na ukonãené akce. Podmínkou získání podpory je splnûní âSN EN 303-5 a dále kritérií stanoven˘ch v pfiíloze II.7. a pfiedloÏení posudku dle pfiílohy II.6. Smûrnice pro rok 2004. 1.A.b – Solární systémy pro celoroãní ohfiev vody – podpora bude poskytována pouze na jiÏ ukonãené akce. Podmínkou získání podpory je splnûní kritérií stanoven˘ch v pfiíloze II.7. a pfiedloÏení posudku dle pfiílohy II.6. Smûrnice platné pro rok 2004. 1.A.c – Solární systémy na pfiitápûní a na celoroãní ohfiev vody – podpora bude poskytována pouze na jiÏ ukonãené akce. Podpora se vztahuje i na systémy kombinující rÛzné obnovitelné zdroje v rámci tohoto programu (kombinace solárního systému a kotle na biomasu). Podmínkou získání podpory je splnûní kritérií uveden˘ch v osnovû energetického auditu. Îadatel mÛÏe v rámci programu 1.A poÏádat o podporu pouze v pfiípadû, Ïe systém na kter˘ Ïádá podporu, je jiÏ prokazatelnû v trvalém provozu, maximálnû v‰ak do 9 mûsícÛ od data uvedení do trvalého provozu. 2.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ zásobování energií v obcích a ãástech obcí. Program se vztahuje jak na v˘stavbu nov˘ch systémÛ vyuÏívajících obnovitelné zdroje, tak na pfiechod stávajících systémÛ vyuÏívajících fosilní paliva na obnovitelné zdroje. Jde o instalaci systémÛ vyuÏívajících biomasu, solárních systémÛ a tepeln˘ch ãerpadel. V komunální sféfie se jedná zejména o systémy pro zásobování teplem a teplou vodou vyuÏívající biomasu, pfiiãemÏ se podpora vztahuje i na soustavu rozvodÛ tepla. Pfiedmûtem podpory mohou b˘t v rámci tohoto programu i tzv. ostrovní systémy (jedna ãi nûkolik izolovan˘ch kotelen s rozvody tepla do nejbliÏ‰ích okolních budov). Podmínkou pro poskytnutí podpory na ostrovní systémy zásobování teplem v obci je doporuãení tohoto systému v energetickém auditu. 3.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a pfiípravy TUV ve ‰kolství, zdravotnictví, objektech sociální péãe a úãelov˘ch zafiízeních neziskového sektoru. 4.A – Investiãní podpora vytápûní tepeln˘mi ãerpadly v obytn˘ch budovách, vãetnû rodinn˘ch domÛ pro fyzické osoby.

26

tvar, vhodn˘ je podéln˘ tvar domu, kter˘ umoÏÀuje na jedné z del‰ích stran osadit u obytn˘ch místností vût‰í okna (vyuÏití pasivních sluneãních ziskÛ a lep‰í osvûtlení místností) a na druhou protilehlou stranu, kam se orientují zpravidla vedlej‰í uÏitné místnosti, osadit okna men‰í (niÏ‰í tepelné ztráty). Na rozdíl od bûÏn˘ch domÛ bychom ale mûli vûnovat pfii v˘stavbû nízkoenergetického domu zv˘‰enou pozornost tepeln˘m izolacím obvodov˘ch konstrukcí, tepeln˘m mostÛm a stavebním detailÛm, které mohou ovlivnit tepelné ztráty domu. Velkou pozornost bychom také mûli vûnovat zejména umístûní a v˘bûru vhodn˘ch oken, protoÏe jejich velikost a kvalitativní parametry mohou rovnûÏ v˘raznû ovlivnit tepelné ztráty objektu, a to jak prostupem, tak také infiltrací. Na druhé stranû nám kvalitní a vhodnû umístûná okna zajistí sluneãní tepelné zisky, které se pfiíznivû projeví na sníÏení spotfieby energie na vytápûní objektu. Technická zafiízení budov také ovlivní provozní náklady na provoz domu, a tak musíme co nejzodpovûdnûji navrhnout vhodn˘ topn˘ nízkoteplotní systém a dále musíme vûnovat pozornost v˘bûru zafiizovacích pfiedmûtÛ a v˘bûru domácích elektrospotfiebiãÛ, jeÏ mají patfiit mezi energeticky úsporné. K nízkoenergetickému domu patfií také vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energií (napfi. instalace sluneãního zafiízení pro ohfiev uÏitkové vody a na pfiitápûní, kotel na biomasu s akumulaãní nádrÏí, tepelná ãerpadla apod.) a druhotn˘ch zdrojÛ energií (vyuÏití odpadního tepla z vûtrání pro pfiedehfiev pfiivádûného ãerstvého vzduchu nebo na pfiedehfiev uÏitkové vody pomocí v˘mûníkÛ pro zpûtné získávání tepla), které pfiispívají jak ke sníÏení spotfieby fosilních paliv, tak také ke sníÏení emisí zatûÏujících na‰e Ïivotní prostfiedí. Chování uÏivatelÛ domu mÛÏe velkou mûrou kladnû ovlivnit spotfiebu energií v domû. Ale naopak nevhodn˘mi návyky ãi neznalostí, jak uspofiit energie, mohou b˘t na‰e náklady i v energeticky úsporném domû vysoké. Jaké v˘hody získáme v˘stavbou nízkoenergetického domu? Mezi hlavní v˘hody patfií niÏ‰í poplatky za energie i v budoucnosti, pfiíjemné klima v domû v zimû i v létû, sníÏení spotfieby energií a s tím související men‰í zneãi‰tûní ovzdu‰í emisemi. Pasivní domy V˘voj energeticky úsporn˘ch objektÛ dospûl aÏ k pasivním domÛm (tzv. nulové domy), jejichÏ mûrná spotfieba tepla na vytápûní je men‰í neÏ 15 kWh/m2 za rok. Vytápûní pasivního domu je zpravidla zaji‰tûno pouze pfiihfiíváním ãerstvého vzduchu, kter˘ do domu dodává mechanick˘ vûtrací systém, vzduchem zneãi‰tûn˘m, jenÏ odvádíme ven. Dal‰í ãást potfiebného tepla na vytápûní získáváme sluneãním záfiením, které pfiichází ve dne okny s vysokou propustností, a dále z provozu elektrospotfiebiãÛ, od osob nebo zvífiat, které v domû pob˘vají.

7



BûÏnû provádûná v˘stavba, která byla realizována v minul˘ch letech (v b˘valém âeskoslovensku), byla poplatná v té dobû platn˘m normám a pfiedpisÛm a tepelnû technické parametry objektÛ byly stanoveny s ohledem na relativnû levné energie. Mûrná spotfieba energie na vytápûní rodinného domu byla v lep‰ím pfiípadû cca 130 kWh/m2 za rok. V souãasné dobû u nové, bûÏnû provádûné v˘stavby je jiÏ pamatováno na úspory energií. Dá se v‰ak ale fiíci, Ïe aÏ od listopadu 2002 platná a schválená âSN 73 0540-2 se zasadila o to, Ïe kaÏd˘ nov˘ ãi rekonstruovan˘ dÛm je témûfi nízkoenergetick˘ a mûl by splÀovat poÏadavky na ideální dÛm, v nûmÏ bude v létû chladno a v zimû teplo. Není sporu o tom, Ïe nároky na tepelnû technické parametry budov a na uÏití energií v objektech se neustále zvy‰ují a novûj‰í pfiedpisy obsahují pfiísnûj‰í hodnoty. Jaké poÏadavky jsou kladeny na nízkoenergetické domy? Na jednotlivé konstrukce nízkoenergetick˘ch domÛ jsou pfii v˘stavbû, oproti bûÏn˘m domÛm, kladeny zv˘‰ené poÏadavky na tepelnou izolaci. V praxi to zpravidla znamená, Ïe pokud chceme postavit nízkoenergetick˘ dÛm, je potfieba pro jeho v˘stavbu pouÏít stavební materiály s takov˘mi tepelnû technick˘mi parametry, které dle platné âSN 73 0540-2 splní v normû uvedené doporuãené hodnoty souãinitele prostupu tepla „U", a pfii jeho v˘stavbû je nutno respektovat i ostatní ãlánky, nafiízení a doporuãení âSN 73 0540 a dal‰ích souvisejících norem majících vliv na kvalitní v˘stavbu. Pfii návrhu nízkoenergetick˘ch domÛ bychom mûli prakticky vycházet ze stejn˘ch zásad a doporuãení, jaká se aplikují na bûÏné domy. Mezi hlavní zásady patfií: Vhodné umístûní domu na pozemku a v terénu – provádí se s ohledem na navrÏenou orientaci místností v projektu a na moÏnost vyuÏití pasivních sluneãních ziskÛ a s ohledem na poÏadavky t˘kající se stínûní a clonûní domu. Dále je tfieba zohlednit napojení domu na inÏen˘rské sítû a na komunikace. Doporuãuje se, aby pozemek mûl mírn˘ sklon k jihozápadu aÏ k jihov˘chodu. Nevhodn˘ je naopak pozemek sklonûn˘ k severov˘chodu aÏ k severozápadu. DÛm by nemûl b˘t v zimû a v pfiechodn˘ch obdobích zastínûn od jihozápadu a od jihov˘chodu. V letním období je naopak v˘hodné zastínûní domu, vyjma tûch ãástí domu, kde jsou napfiíklad instalovány sluneãní kolektory pro ohfiev uÏitkové vody. Správná volba typu stromÛ a kefiÛ a jejich vhodné zasazení na pozemku – mÛÏe nám pomoci ochránit dÛm od povûtrnostních vlivÛ a pfievládajících vûtrÛ. Základní tvar domu by mûl respektovat místní lidovou architekturu a klimatické podmínky dané lokality, nemûl by b˘t pfiíli‰ vysok˘ s ohledem na negativní povûtrnostní vlivy (dé‰È, kroupy, siln˘ vítr, snûhová vánice apod.), mûl by mít pokud moÏno nekomplikovan˘ 6

5.A – Investiãní podpora v˘stavby mal˘ch vodních elektráren. 6.A – Investiãní podpora v˘stavby vûtrn˘ch elektráren. 7.A – Investiãní podpora v˘stavby zafiízení na spoleãnou v˘robu el. energie a tepla z biomasy a bioplynu. 8.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a pfiípravy teplé vody v úãelov˘ch zafiízeních. 9.A – Investiãní podpora environmentálnû ‰etrné v˘roby elektrické energie ze sluneãní energie. 10.A – Slunce do ‰kol. BliÏ‰í informace o programech SFÎP je moÏné získat pfiímo na SFÎP (www.sfzp.cz) nebo v Energy Centre âeské Budûjovice (www.eccb.cz). c) Metoda EPC Dal‰í moÏností financování je tzv. metoda EPC (z angl. Energy Performance Contracting). Tato metoda je rychle se rozvíjející sluÏbou ve vût‰inû rozvinut˘ch zemích. Má mnoho rÛzn˘ch modifikací s pouÏitím odli‰n˘ch názvÛ. Metodu EPC lze charakterizovat jako zaruãení pfiedpokládaného sníÏení spotfieby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladÛ pouÏit˘ch na splácení pÛvodní investice. Metoda EPC je mnohdy reprezentována jako metoda, která je schopna vyfie‰it v energetické oblasti u komunálního a státního majetku „leccos”. Ve skuteãnosti jde v‰ak o to vyhledat vhodn˘ soubor opatfiení, jehoÏ ekonomika by po instalaci vyhovovala zákazníkovi a jenÏ by byl pfiijateln˘ i pro dodavatelskou firmu energetick˘ch sluÏeb. Z uvedené definice metody EPC vypl˘vá nûkolik základních aspektÛ, kter˘mi se tato metoda vyznaãuje. ProtoÏe jde o podnikatelsk˘ pfiístup k fie‰ení projektu, pfiedpokládá se, Ïe za pfiijatelnou dobu se vynaloÏené finanãní prostfiedky vrátí zpût. Pfiijatelná doba návratnosti (ekvivalent v dobû splácení vynaloÏen˘ch investiãních prostfiedkÛ nebo obdoba délky trvání smluvního vztahu) je v ãesk˘ch podmínkách od 4 do 8 let. Metodou EPC je moÏné fie‰it jen vybrané projekty, které jsou pro její uplatnûní vhodné.

27



Druh obnovitelného zdroje

Kter˘ projekt je pro EPC vhodn˘? Aby byl projekt vhodn˘ pro EPC, musí splÀovat následující kritéria: - musí b˘t vyjasnûné majetkové vztahy k objektu - v objektu musí b˘t zaruãen˘ provoz na del‰í období (4–8 let), aby nedo‰lo k neãekan˘m zmûnám v energetické spotfiebû - v systému by mûlo b˘t moÏné dosáhnout dostateãn˘ch úspor (k hrazení nákladÛ projektu) - objem zakázky by mûl b˘t dostateãnû velk˘ vzhledem k rentabilnosti transakãních nákladÛ spoleãnosti realizující EPC. Tomuto se dá pfiedejít vhodn˘m spojením nûkolika men‰ích projektÛ do jednoho. Nejvhodnûj‰ími objekty jsou ‰koly, nemocnice, mûstské a obecní úfiady a podobnû. d) Státní úroková dotace T˘ká se panelov˘ch domÛ. Podmínky pro rozsah poskytování státní úrokové dotace jsou upraveny nafiízením vlády ã. 299/2001 Sb., pouÏití prostfiedkÛ Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí ãásti úrokÛ z úvûrÛ poskytnut˘ch bankami právnick˘m a fyzick˘m osobám na opravy, modernizace a nebo regenerace panelov˘ch domÛ. Pfiíjemcem podpory je: – fyzická osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu a má trval˘ pobyt na území âR, mÛÏe získat podporu, neprovádí-li opravu, modernizaci nebo regeneraci tohoto panelového domu v rámci své podnikatelské ãinnosti. Obdobnû mÛÏe tuto podporu získat i fyzická osoba, je-li vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v panelovém domû podle zákona o vlastnictví bytu, ve kterém spoleãenstvo vlastníkÛ jednotek jako právnická osoba nevzniká. – právnická osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu a má sídlo na území âR, mÛÏe získat podporu, neprovádí-li opravu, modernizaci, nebo regeneraci tohoto panelového domu v rámci své podnikatelské ãinnosti. Obdobnû mÛÏe získat tuto podporu i spoleãenstvo vlastníkÛ jednotek podle zákona o vlastnictví bytÛ.

Minimální v˘kupní cena elektfiiny dodané do sítû v Kã za 1 MWh Malé vodní elektrárny 1 550 Vûtrné elektrárny uvedené do provozu po 1. 1. 2004 2 700 Vûtrné elektrárny uvedené do provozu pfied 1. 1. 2004 3 000 V˘roba elektrické energie spalováním biomasy 2 500 V˘roba elektrické energie spoleãn˘m spalováním palivov˘ch smûsí biomasy a fosilních paliv 2 000 V˘roba elektrické energie spalováním bioplynu ve v˘robnách uveden˘ch do provozu po 1. 1. 2004 2 400 V˘roba elektrické energie spalováním bioplynu ve v˘robnách uveden˘ch do provozu pfied 1. 1. 2004 2 500 V˘roba elektrické energie vyuÏitím geotermální energie 3 000 V˘roba elektrické energie vyuÏitím sluneãního záfiení 6 000 Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ ã. 26/2003 ze dne 26. listopadu 2003 Rozdûlení spotfieb energie v domácnosti PrÛmûrná ãeská domácnost spotfiebuje 20 840 kWh (75 GJ) ve‰keré energie (palivo, teplo, elektfiina). Tato energie je do domácností zpravidla dodávána z ãásti jako pfiímé teplo (event. jako palivo) a z ãásti jako elektrická energie. PfiibliÏné rozdûlení spotfieb energie v domácnosti.

PfiibliÏné rozdûlení spotfieb elektrické energie v domácnosti. Chlazení a mraÏení 23 %

Ohfiev vody 24 %

Vytápûní 56 %

Ostatní spotfieby 24 %

Vafiení 32 %

Podmínky pro poskytnutí státní úrokové dotace: Pfiedmûtem opravy, modernizace nebo regenerace panelového domu musí b˘t vÏdy nejménû oprava statick˘ch poruch, rekonstrukce rozvodÛ (zdravotní instalace, plyn, topení, elektroinstalace) a zlep‰ení tepelnû technick˘ch vlastností, to neplatí, jestliÏe stav panelového domu nûkterou z tûchto oprav, modernizaci nebo regeneraci nevyÏaduje. Smyslem podpory je totiÏ iniciovat komplexní regeneraci panelového domu, nikoliv pouze dílãí opravy a dílãí stavební zásahy. V˘‰e podpory: Podpora se poskytuje ve v˘‰i rozdílÛ splátek úvûru odpovídající sníÏení úroku z úvûru o 3 % a v nûkter˘ch okresech 4–5 %. 28

Ostatní elektrické spotfiebiãe 12 %

Praní prádla 21 %

Osvûtlení 12 %

3. V˘stavba energeticky úsporn˘ch domÛ Jak se li‰í nízkoenergetick˘ dÛm od bûÏnû provádûné v˘stavby? Nízkoenergetick˘ dÛm je dÛm k bûÏnému uÏití, kter˘ má velmi nízkou spotfiebu energie na vytápûní, ohfiev uÏitkové vody a provoz domácích spotfiebiãÛ. Pod pojmem velmi nízká spotfieba energie se vût‰inou rozumí dÛm, jehoÏ mûrná spotfieba energie na vytápûní, ohfiev uÏitkové vody a provoz domácích spotfiebiãÛ je men‰í neÏ 80 kWh/m2 za rok, pfiiãemÏ spotfieba energie pouze na vytápûní je men‰í neÏ 50 kWh/m2 za rok.

5



2. Ceny paliv a energií – proã je nutné efektivnû hospodafiit s energiemi KaÏd˘ jistû zaregistroval, Ïe ceny paliv a energií neustále stoupají. Je to zejména z toho dÛvodu, Ïe pfii získávání, distribuci i uÏití paliv a energií vÏdy dochází rÛznou mûrou k zneãi‰Èování a po‰kozování na‰eho Ïivotního prostfiedí a jedním z nástrojÛ, jak tyto ekologické ‰kody minimalizovat a získat finanãní prostfiedky na jejich nápravu, je vy‰‰í cena paliv a energií. Dal‰ím dÛvodem, proã se celosvûtovû zvy‰ují ceny paliv a energií je neustálé ub˘vání zásob fosilních paliv, jejichÏ mnoÏství, je omezené. Proto je kladen ve v‰ech vyspûl˘ch zemích dÛraz na úspory paliv a energií a na jejich hospodárné vyuÏití. V poslední dobû se fiada zemí zamûfiila na vy‰‰í vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energií (OZE), jeÏ pomáhají ‰etfiit fosilní paliva a Ïivotní prostfiedí, neboÈ OZE vyuÏívají pro v˘robu elektfiiny a tepelné energie sluneãní energii, energii vûtru a vodních tokÛ, geotermální energii a biomasu. Zaãíná se také preferovat vyuÏití druhotn˘ch zdrojÛ energie a alternativních paliv v dopravû. V˘daje prÛmûrné domácnosti za elektfiinu a tepelnou energii, plyn a dal‰í paliva v âR v roce 2002 tvofiily prÛmûrnû pfies 11 % celkov˘ch v˘dajÛ. Tento podíl je cca 3x vy‰‰í neÏ u domácností ve vyspûl˘ch zemích EU (Francie, Nûmecko). âeská republika dosud spotfiebovává, vzhledem k v˘‰i vytváfieného HDP, více primárních zdrojÛ energie i elektfiiny, neÏ je objektivnû nutné (spotfiebovávaná energie je málo zhodnocována pfiidanou hodnotou). Pfies dosaÏen˘ pokrok jsou energetická i elektroenergetická nároãnost tvorby HDP v âR stále témûfi dvojnásobné vÛãi prÛmûru v zemích EU. Vysokou energetickou nároãnost vykazují pfiedev‰ím doprava, prÛmysl a stavebnictví. Energetick˘ regulaãní úfiad (ERÚ) Velmi dÛleÏit˘m krokem pro ochranu spotfiebitelÛ energií, proti nepfiimûfien˘m cenám monopolních v˘robcÛ a dodavatelÛ paliv a energií v âR, bylo dle tzv. energetického zákona ã. 458/2000 Sb. zfiízení správního úfiadu pro v˘kon regulace v energetice, kter˘m je od roku 2001 Energetick˘ regulaãní úfiad (ERÚ), jenÏ vydává mimo jiné cenová rozhodnutí o cenách tepla, elektfiiny, plynu a souvisejících sluÏeb, která reagují na aktuální zmûny cen paliv a energií. Jedním z dÛleÏit˘ch cenov˘ch rozhodnutí, které ERÚ vydal na podporu vyuÏití OZE pro v˘robu elektfiiny, je cenové rozhodnutí ã. 26/2003 ze dne 26. listopadu 2003, kter˘m se stanovují minimální v˘kupní ceny elektfiiny z obnoviteln˘ch zdrojÛ:

4

10. Pfiíklady z praxe V souãasné dobû je vût‰ina energetické spotfieby svûta kryta z fosilních paliv se v‰emi negativními dÛsledky vypl˘vajícími z této situace jak pro Ïivotní prostfiedí, tak i pro zásoby dÛleÏit˘ch nerostn˘ch surovin. Ochrana klimatu na‰í planety Zemû a uchování cenn˘ch nenahraditeln˘ch surovin pro následující generace a pro pfiípadné efektivní vyuÏití jsou v souãasné dobû jedním z prvofiad˘ch úkolÛ celé spoleãnosti. Z tohoto hlediska lze do budoucna povaÏovat obnovitelné zdroje energie (OZE) za vysoce perspektivní. Podpora tûchto zdrojÛ a program jejich rozvoje jsou v souãasné dobû na jednom z pfiedních míst ve státech EU. Uvedeme zde dva pfiíklady akcí realizovan˘ch na území Jihoãeského kraje, na jejichÏ financování se podílel Státní fond Ïivotního prostfiedí âR. Novostavba v âesk˘ch Budûjovicích Jedná se o novostavbu rodinného domu v pfiedmûstské ãásti âesk˘ch Budûjovic. Stav vûtrání je v naprosté vût‰inû nov˘ch a utûsnûn˘ch obytn˘ch budov v âR témûfi nedostateãn˘. Hodnoty prÛmûrné v˘mûny vzduchu klesají pod nv = 0,05 (h-1). Otevírání oken nefie‰í fiízenou v˘mûnu pfii promûnn˘ch meteorologick˘ch podmínkách a teplo se odvádí bez uÏitku. Proto se majitel domu rozhodl pro fiízené vûtrání se zpûtn˘m získáváním tepla tzv. rekuperací. V domû je realizován trivalentní vytápûcí systém. Vlastní vytápûní je realizováno pfies vzduchotechnickou jednotku ATREA s rekuperací. Zdrojem pro vytápûní je plynov˘ kotel, tepelné ãerpadlo a solární systém. Plynov˘ kotel je pouÏit jako zdroj energie pro v˘mûník rekuperaãní jednotky a zdroj pro trivalentní boiler. Tepelné ãerpadlo (jedná se o tepelné ãerpadlo vzduch/voda) slouÏí jako zdroj tepla v zimním období a zdroj chladu v letním období. Solární systém se skládá z 5 ks kolektorÛ HELIOSTAR 202N2L-CF a slouÏí pro ohfiev vody pomocí v˘mûníku v trivalentním boileru jako zdroj vytápûní pfies v˘mûník SWEP, kter˘ ohfiívá akumulaãní nádrÏ, a ta slouÏí jako zdroj pro v˘mûník rekuperaãního systému. Posledním spotfiebiãem pro solární systém je vnitfiní bazén o plo‰e cca 12 m2, kter˘ RD (nízkoenergetick˘) p. Váni (â. B.) je ohfiíván pfies plnoprÛtoãn˘ v˘mûník. Zisk ze solárního (tepelné ãerpadlo + solár) systému se pohybuje od 4 000–5 500 kWh/rok. Díky tomuto sluneãnímu zafiízení u‰etfií majitel domu roãnû cca 8–11 000 Kã. Solární systém zaji‰Èuje ohfiev uÏitkové vody z 60–80 %, vytápûní z 20–30 % a provoz bazénu zaruãuje od kvûtna do fiíjna. Celkové investiãní náklady na solární systém ãinily cca 180 000 Kã. Na realizaci solárního systému byla pfiiznána dotace ze SFÎP âR v rozsahu 50 % z celkov˘ch investiãních nákladÛ.

29



Nízkoenergetick˘ dÛm v Sobûslavi Dal‰ím pfiíkladem zodpovûdného a ekologického pfiístupu je novostavba rodinného domu v Sobûslavi. Jedná se o RD vystavûn˘ ze sendviãového zdiva s tepeln˘m odporem R = 5. Energetick˘ ukazatel objektu je 40 kWh/m2 rok. Jedná se o nízkoenergetick˘ dÛm. Rozdûlení tepeln˘ch ztrát v RD je 36 % dáno hygienick˘m vûtráním. Vzhledem k tomuto pomûru byl zvolen vzduchotechnick˘ vytápûcí systém s rekuperací. Zdrojem pro v˘mûník rekuperaãní jednotky bude pfiímotopn˘ elektrick˘ kotel s akumulací, kter˘ bude pfiedehfiíván a ohfiíván ze solárního systému skládajícího se ze 6 ks kolektorÛ HELIOSTAR. Solární systém bude ohfiívat uÏitkovou vodu z 60–80 % a dotovat vytápûcí systém z 30 %.

1. Úvodní slovo hejtmana Jihoãeského kraje a hejtmana Horního Rakouska a zemského rady pro Ïivotní prostfiedí spolkové zemû Horní Rakousko Nehospodárné vyuÏívání energie, zdroje, které silnû zneãi‰Èují Ïivotní prostfiedí, i vysoká energetická nároãnost, to v‰e je dûdictvím období takzvanû levné energie. Dnes uÏ není pochyb o tom, Ïe ona „levnost” byla pouze relativní, neboÈ její dÛsledky se dfiíve zamlÏovaly a ani nevyãíslovaly. Pfiesto se stále zvy‰ují nároky na mnoÏství spotfiebované energie, pfieváÏnû elektrické, coÏ vede k diskusi o potfiebû nov˘ch zdrojÛ. Státní energetická koncepce âeské republiky poãítá nejen s vyuÏíváním obnoviteln˘ch zdrojÛ energií, ale také s prolomením územních limitÛ tûÏby uhlí, a dokonce i s v˘stavbou dal‰ích jadern˘ch blokÛ. Poté, co ve vládních kruzích zaznûly úvahy o v˘stavbû dal‰ích dvou blokÛ v Jaderné elektrárnû Temelín, Zastupitelstvo Jihoãeského kraje vyjádfiilo jasn˘ a rozvojovou koncepcí regionu odÛvodnûn˘ nesouhlas. Naopak dÛraz na sniÏování spotfieby energií a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ je plnû v souladu s Územní energetickou koncepcí Jihoãeského kraje.

Nízkoenergetick˘ dÛm v Sobûslavi

Tento rodinn˘ domek je v souãasné dobû ve v˘stavbû a po jeho realizaci vãetnû solárního systému poÏádají majitelé o dotaci ze SFÎP âR. Vûfiíme, Ïe podobn˘ch pfiíkladÛ bude stále více a jejich realizací se podstatnû podafií sníÏit emise skleníkov˘ch plynÛ, zlep‰it Ïivotní prostfiedí a zv˘‰it kvalitu Ïivota nás v‰ech.

Tato publikace vás seznámí s moÏn˘mi úsporami energií, které v koneãném dÛsledku znamenají i úspory finanãní. Pro hospodáfiskou sféru je to jedna z v˘znamn˘ch cest ke zlep‰ení své konkurenceschopnosti, neboÈ ãesk˘ prÛmysl je stále zatíÏen vy‰‰í spotfiebou energie, neÏ je tomu ve vyspûl˘ch státech Evropské unie. DÛvodem, proã se zcela váÏnû zab˘vat touto problematikou, je i ta skuteãnost, Ïe s na‰ím ãlenstvím v Evropské unii jsme stanuli pfied nutností plnit i poÏadavky nové environmentální a energetické legislativy. V‰em, ktefií se podíleli na tvorbû této publikace, jejíÏ cílem je napomoci dosaÏení energetick˘ch úspor v zájmu men‰í potfieby nov˘ch zdrojÛ energie a niÏ‰í zátûÏe Ïivotního prostfiedí, patfií mÛj dík. Dr. Jan Zahradník

Podstatn˘m cílem moderní hospodáfiské politiky a politiky Ïivotního prostfiedí je snaha o energetickou politiku smûfiující k trvale udrÏitelnému rozvoji. Tato politika pfiedstavuje velkou v˘zvu, vyÏadující mnoho úsilí a souãasnû nabízející velké ‰ance a moÏnosti – stejné ‰ance pro ekonomiku, region i obyvatelstvo. Energetická politika a politika Ïivotního prostfiedí nezná hranic a Energy Centre âeské Budûjovice je díky intenzivní kooperaci s na‰í hornorakouskou Dr. Josef Pıhringer Rudi Anschober hejtman spolkové zemû zemsk˘ rada pro Ïivotní energetickou agenturou pozitivním dÛkazem zdafiiHorní Rakousko prostfiedí spolkové zemû lé pfieshraniãní spolupráce, která pfiiná‰í vítûzství na Horní Rakousko obou stranách, a svûdãí o úspû‰né souãinnosti „obnovitelného energetického regionu Evropy“. Pfiedkládaná broÏura je návodem „stfiiÏen˘m na míru“, jak mohou v‰ichni obãané pfiispût ke sníÏení stoupající spotfieby energie a ke zv˘‰ení kvality Ïivotního prostfiedí pfiechodem na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a souãasnû je‰tû trvale a udrÏitelnû ‰etfiit. Ke zdafiilé energetické politice mÛÏe pfiispût kaÏd˘: zemû, region, ekonomika i obyvatelstvo, neboÈ v koneãném dÛsledku z této udrÏitelné cesty máme prospûch my v‰ichni. 30

3

Dr. Josef Pıhringer a Rudi Anschober

Dal‰í informace mÛÏete bezplatnû získat v poradensk˘ch stfiediscích

âEA

– poradenská stfiediska EKIS – tel.: 257 531 452, e-mail: [email protected], www.ceacr.cz, www.i-ekis.cz

âKAIT – tel.: 386 352 881, e-mail: [email protected], www.ckait.cz ECâB – tel.: 387 312 580, e-mail: [email protected], www.eccb.cz KEA

– tel.: 387 718 204, www.keajc.cz

UÏiteãné odkazy: www.mmr.cz www.strukturalnifondy.cz www.mpo.cz www.sfzp.cz www.env.cz

31

Jihoãesk˘ kraj – Krajsk˘ úfiad Energy Centre âeské Budûjovice

ÚSPORY ENERGIÍ

ve spolupráci s pracovní skupinou Energie a laskavého finanãního pfiispûní

âeské Budûjovice • srpen 2004

ÚSPORY ENERGIÍ

ÚSPORY ENERGIÍ Vydal: Jihoãesk˘ kraj - Krajsk˘ úfiad U Zimního stadionu 1952/2 370 76 âeské Budûjovice tel.: 386 720 111 www.kraj-jihocesky.cz [email protected] a obãanské sdruÏení Energy Centre âeské Budûjovice nám. Pfiemysla Otakara II. 87/25 370 01 âeské Budûjovice tel.: 387 312 580 tel.: 387 312 581 www.eccb.cz [email protected] Text: © Energy Centre âeské Budûjovice Foto: Jihoãesk˘ kraj – Krajsk˘ úfiad, Energy Centre âeské Budûjovice, Bıro Landeshaupmann Dr. Josef Pıhringer, OÖ Energiesparverband, Paradigma, Lubomír Klobu‰ník, Tomá‰ ·ena. www.ceskedalnice.cz Sazba a tisk: INPRESS a. s. Husova 65 âeské Budûjovice www.inpress.cz [email protected] Poãet stran: 32 Vydáno v srpnu 2004. I. vydání Náklad 10 000 kusÛ. Neprodejné www.eccb.cz www.kraj-jihocesky.cz

ÚSPORY EN ERGI Í

ÚSPORY ÚSPOR EN Y ERGI

Recommend Documents