Spor o vadné mosty u Ostravy Spory o dálnici před Ostravou Náklady právního sporu o D Modernizace dálnice D1

PŘEHLED ZPRÁV Spor o vadné mosty u Ostravy............................................................................................................. 2 Spory o dálnici před Ostravou ............................................................................................................. 4 Náklady právního sporu o D47 ............................................................................................................. 8 Modernizace dálnice D1 ...................................................................................................................... 11 Stavební firma Eurovia: Za vady na mostech v Ostravě neneseme odpovědnost ....................... 13 Ředitelství silnic letos plánuje zahájit stavbu 109 kilometrů nových silnic .................................. 14 Ministerstvo dopravního kamarádství ............................................................................................... 14 Návratem k dálničním známkám přijde Česko o miliardy ............................................................... 15 Nákladní doprava a silniční provoz: dnes a v budoucnosti ............................................................ 16 Stát nedělá pro regulaci automobilové dopravy dost ..................................................................... 17

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Spor o vadné mosty u Ostravy ČT 24

11. 01. 2015

Rubrika: Otázky Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor: Připomeňme si fakta. Dva mostní nájezdy na dálnici D47 v Ostravě-Přívozu jsou v provozu 6 let. Objevily se na nich praskliny, posunují se nosníky, materiál sesedá nezdravým způsobem. Od loňského září na mosty nesmějí kamiony a ostatní vozidla mají omezenou rychlost. Ředitelství silnic a dálnic a ministerstvo dopravy považují stav konstrukcí za havarijní. Vy jste jasně řekl, že není tak havarijní, že by hrozilo v dohledné době zřícení těch mostů. Shodnout se ale obě strany nedokáží ani na tom, kdo problémy s posunem s konstrukcí zavinil. Sami jste to slyšeli, podle Eurovie je příčinou navezení takzvaného studeného odvalu a také způsob práce s těmi mosty v uplynulých letech. Tento nestabilní materiál si prý přálo Ředitelství silnic a dálnic. Zeptal jsem se i druhé strany. Jak by vedoucí komunikace Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl nám laikům vysvětlil podstatu sporu o vadné mosty na dálnici D47 před Ostravou? Jan RÝDL, vedoucí oddělení komunikace ŘSD: Společnost Eurovia při stavbě celé té D47 použila nevhodný, respektive dá se říct, špatný materiál. Ten vlhkostí a časem bobtná a díky tomu se ty vozovky na dálnicích vlní a mosty se boří. Eurovia prostě musí tuto chybu opravit. Václav MORAVEC, moderátor: A proč se podle Ředitelství silnic a dálnic po bezmála 5 letech stále nepodařilo zahájit opravu mostů před Ostravou, které tak chátrají a hrozí jim zřícení? Tady je opět odpověď Jana Rýdla. Jan RÝDL, vedoucí oddělení komunikace ŘSD: Ředitelství silnic a dálnic všechny vady, kterých je na tomto úseku zhruba 1200, zhotoviteli okamžitě reklamovalo. Ty vady samozřejmě vidíme ve dvou oblastech. Především je to ta zvlněná vozovka, příčina je v tom nevhodném podkladu, tam je špatný materiál, který bobtná a potom druhá věc jsou mostní objekty. Těch je na celém úseku na tom 16kilometrovém úseku problematickém celkem 28. A tam je problém s ložisky a s nosníky a samozřejmě i tady s tím podkladem, který je použitý do základu toho mostu. Společnost Eurovia ty nejzávažnější vady odmítá uznat. Nicméně trváme na jejich odstranění. Václav MORAVEC, moderátor: Dodává v rozhovoru pro Otázky Jan Rýdl z Ředitelství silnic a dálnic. Vy jste, Martine Borovko, tedy řekl, že dojde na plán B. Ředitelství silnic a dálnic teď začne ty vadné mosty opravovat na své náklady. Když jste to řekl novému šéfovi Ředitelství silnic a dálnic panu Kroupovi, co vám na to odvětil, že tedy vy odmítnete ty mosty opravit a bude to na Ředitelství silnic a dálnic? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Já právě bych se ještě vrátil k reakci na pana Rýdla. My se vlastně, my nejsme v rozporu, on také říká, že problém je v tom materiálu, akorát je problém v tom, kdo za ten materiál, materi..., materiál může. A já se ještě vrátím historicky zpátky. Kdybysme se vrátili do toho období těsně po vašem pořadu těsně před 3 lety, a to, co jsme navrhovali Ředitelství silnic a dálnic, pusťte nás na tu stavbu, pojďme se Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

2

domluvit na příčinách, pojďme se dohodnout na projektu a pojďme se soudit jenom vo peníze. To znamená, že dnes, a v tý době bysme ještě byli v režimu veřejné zakázky, jenomže stavba nebyla smluvně skončená, garance prostě běžela, to znamená, že bysme v té době byli, byli schopni jakoby uzavřít dodatek, kde by dneska pro občana České republiky, nebo Ostravska znamenalo dálnice je opravená, existuje někde paralelně spor mezi ŘSD a Eurovií no a potažmo Eurovií a 8 stavebními firmami o tuto, o tuto, o tuto dálnici. Problém, že oni ten spor maximálně zablokovali tím, že říkali, uznejte vady bez toho, že vás na tu stavbu pustíme, nemůžete tam vstoupit, uznejte vadu a pak tam můžete. Dálnice ... Václav MORAVEC, moderátor: Vy jste se do dnes na tu stavbu nedostali? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: My jsme se na ní dostali až po velmi ostrém příkazu arbitrážního soudu minulej rok na podzim. Arbitrážní soud musel nařídit Ředitelství silnic a dálnic, aby nás tam pustil. To je celej ten, ten problém. A já chápu i pozici jak pana ministra Ťoka, tak pana ředitele Kroupy, protože samozřejmě ten studený odval, ty, ty mosty degraduje. Ty škody, který byly v úrovni třeba 5 milionů na tomto mostě před 3 lety jsou dneska v řádu 20 milionů, takže i ten postup pana ministra Ťoka a pana ředitele Kroupy je správný z hlediska občanů, on říká, dobře, já to opravím, my jsme dokonce s panem ředitelem Kroupou diskutovali variantu, že jsme se aspoň shodli na způsobu opravy a... Václav MORAVEC, moderátor: Takže vy už, vy už jste se shodli na způsobu opravy? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Neshodli, my jsme řekli, že zahájíme jednání o způsobu opravy a pak už se budeme spořit jen o peníze, protože to, co jsem říkal na začátku, kdyby... Václav MORAVEC, moderátor: Takže nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic řekl, že je to mrzí, že jim odpovíte v dopise ne, ale budete se dohadovat na způsobu opravy těch padajících mostů? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Takhle, pan, pan ředitel Kroupa je profesionál, říká, já hájím zájmy státu, mě to, mě vaše odpověď vůbec netěší, ale já chci mít mosty v pořádku, protože já jsem jejich majetkový správce, což je legitimní, legitimní postoj, postoj ŘSD a říkáme akorát, protože jsme oba dva vyhodnotili, že jsme blokováni už v tomto, v tomto módu právního sporu zákona o zadávání veřejných zakázek, protože on, my se nemůžeme dohodnout jestli budem soudit o peníze, protože on to opraví, akorát jsme tam hledali mezivariantu, kde bysme prostě řekli ano, dohodneme se na tom, jak se to opravit, kolik to má stát a pak ten spor už nebude o způsobu opravy, to je jako když se spoří pojišťovna s váma vo opravu auta, jestli byla adekvátní nebo neadekvátní a pak ten spor bude velmi, velmi, velmi, velmi jednoduché. Celej, celej ten problém je v tom, že tou, ten arbitrážní spor má obrovský množství obstrukcí a obstrukčních nákladů, který velmi komplikujou to řešení toho sporu. Václav MORAVEC, moderátor: K těm se ještě dostaneme k těm nákladům. Vy teď jste vyřkl číslo 20 milionů korun jako částku pro možnou opravu, 20 milionů korun. Tak na tuto částku odhaduje, a to je vlastně první shoda mezi vámi a Ředitelstvím silnic a dálnic, tak na tuto částku odhaduje Ředitelství silnic a dálnic v rozhovoru Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

3

pro Otázky náklady na opravu těch dvou mostů. Co však řidiče nepotěší, je to, že po dobu rekonstrukce budou mosty kompletně uzavřeny. Tady jsou opět podrobnosti od Jana Rýdla z Ředitelství silnic a dálnic. Jan RÝDL, vedoucí oddělení komunikace ŘSD: Samozřejmě opravit ty mosty pro nás není žádný technologický problém, tu technologii známe. Ty náklady odhadujeme na oba mosty zhruba kolem 20 milionů korun a nebude to trvat déle než půl roku. Samozřejmě bude třeba ty mosty uzavřít. Pokud by to neprovedla společnost Eurovia v rámci reklamace, tak jak na tom trváme, v tom případě bude třeba, jak navrhuje pan ministr, provést řádné výběrové řízení a pak je to samozřejmě jako na trošku delší dobu. Václav MORAVEC, moderátor: Dodává v rozhovoru pro Otázky Jan Rýdl z Ředitelství silnic a dálnic. Jak dlouhá podle vašeho názoru, když už jste na těch mostech také byli od loňského podzimu, jak dlouho ta rekonstrukce může trvat, když se shodujete na částce, bude to stát 20 milionů nejspíš daňového poplatníka, tak jak dlouho ta oprava bude trvat a jak, a je nutné opravdu ty mosty úplně uzavřít? Protože to bude znamenat objížďky a, a další komplikace? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Musím říct, že tu částku jsme ani s panem ředitelem Kroupou nediskutovali, takže vidíte, že nějaký odborný názor na obou stranách je asi stejný. Ale já si myslím, že to není otázka 6 měsíců. Já si myslím, že uza..., jako ty mosty se musí uzavřít, protože musíte z každé strany mostu, zprava a zleva odtěžit ten studený odval, abyste ty mosty odlehčili, to je primární problém těch, těch mostů a já se, myslím si, že jsem, jsme schopný se bavit vo nějaký variantě 2 měsíce na most, to znamená, že zavřeme-li po sobě nebo případně nějak dílče, tak je to vždycky 2 měsíce uzavírka, uzavírka toho mostu. To se bez toho prostě udělat, udělat nedá.

Spory o dálnici před Ostravou ČT 24

11. 01. 2015


Václav MORAVEC, moderátor: Pětiletka s D47. Nová dálnice zestárla vysokou rychlostí. Spory kolem oprav se zato táhnou. Cena za právní bitvy se vyšplhala do závratných výšek. Nevyřešený dálniční úsek v Ostravě přitom měří jen 8,5 kilometru. Tu a tam se vlní, kvůli špatnému materiálu a po 2 z 23 mostů se smí jezdit jen velmi pomalu a jen v osobním autě. Alfréd BRUNCLÍK, generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic /17. 3. 2010/: Kvalita je asi prvořadou záležitostí, který investor řeší a že rozhodně nepřipustíme, aby ty opravy těchto, těchto závad byly na úkor daňových poplatníků. Daniel BARTEK, státní tajemník Ministerstva dopravy ČR /30. 1. 2012/: Dálnice je jedna velká bota, kterou jsme si objednali, někdo nám jí dodal na základě smlouvy a ona za 14 dnů je v té botě díra. A my říkáme, co to má znamenat? A teď řešíme, kdo za to může. Ján ŠPAŇO, ředitel oblasti Morava Eurovia CS /1. 2. 2012/:


4

Tyhle ty mosty v podstatě jsou ve 100% stavu co se týká zatížitelnosti, co se týká v podstatě rychlosti. Pavel DOBEŠ, tehdejší ministr dopravy /16. 5. 2012/: Eurovia a zhotovitel musí uhradit problematickou část. To znamená opravit, zaplatit a garantovat. David ČERMÁK, generální ředitel ŘSD /23. 11. 2012/: Já vlastně dlouho garantuju, že nemůže dojít k tomu, že by stát potažmo ŘSD v tomhle tom případě, promeškalo jakékoliv reklamační lhůty. Zdeněk ŽÁK, ministr dopravy v demisi /SPOZ/ /11. 12. 2013/: Pokud se podaří uzavřít v tomto smyslu dohodu s investorem, správcem dálnice, kterým je Ředitelství silnic a dálnic, tak se ty práce můžou rozběhnout prakticky okamžitě. Antonín PRACHAŘ, tehdejší ministr dopravy /7. 2. 2014/: Očekáváme sebereflexi těch dodavatelů. Tam ty vady vznikly v záruční lhůtě. Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ /4. 1. 2015/: Eurovii napíšeme dopis a to už bude poslední, už to nebudou takový ty 55. vážné varování a chceme, aby Eurovia dostála svým záručním závazkům. Václav MORAVEC, moderátor: Konstatoval před týdnem v Otázkách nový ministr dopravy Dan Ťok. Dodejme, že vedení společnosti Eurovia CS má ještě týden na to, aby odpovědělo ministerstvu dopravy, jak dál s mosty u Ostravy. Hostem Otázek je proto předseda představenstva společnosti Eurovia CS Martin Borovka. Vítejte po třech letech v Otázkách, hezký dobrý den. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Dobrý den a děkuju za pozvání. Václav MORAVEC, moderátor: Řečeno slovy nového ministra dopravy Daňa, Dana Ťoka, dostojí Eurovia CS svým záručním závazkům a opravíte ty mosty? Co odepíšete ministru? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: My jsme dopis minulé pondělí a úterý dostali od Ředitelství silnic a dálnic a než vám řek..., odpo..., řeknu jak odpovím, tak mám důvod proč tak odpovíme. Ten jediný, ty mosty jsou samotné na tom přivaděči postaveny technicky v pořádku, dokonce jsou navrženy na poddolované území tak, aby byly elektrifikovatelné, pro diváka je to něco jako pračka, dole se s těma mostama dá hejbat. My jsme dokonce ŘSD při předání těch mostů předali materiály, jak s tím mostem mají pracovat, oni si ho, oni si ho měřili, ale ten most vlastně neupravovali, když řeknu jiný případ, koupíte-li si auto se speciálním karburátorem a necháte si ten karburátor kontrolovat a ten servis vám říká, pozor, je potřeba ten karburátor upravit, nebo se, nebo se rozbourá, anebo se, nebo se rozpadne, tak a vy tady na tady na ty alerty prostě odpovídáte nega..., negativně, nevěnujete se tomu, tomu mostu, tak prostě jasně ten most se degraduje za těch, za těch 5 let... Václav MORAVEC, moderátor: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

5

No, takže nám z toho vznikla verze padací mosty 2015. Jsou ve vážném stavu. Tedy co odpovíte Ředitelství silnic a dálnic? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ty mosty jsou zařazeny do kategorie 3. Oni nejsou v extrémně vážném stavu, ale mají svůj problém, ale nemají svůj problém z podstaty toho mostu, ale z podstaty toho, že na ten most tlačí takzvaný materiál studený od vás z boku a ty ten, ty ty mosty deformují a zároveň Ředitelství silnic a dálnic vůbec nepracovalo s projektem těch mostů z pohledu jejich /nesrozumitelné/ ve vazbě na poddolované území. Což znamená, že my odpovíme, že z našeho pohledu my se necítíme odpovědni za tyto vady a pokud se ŘSD jako správce tohoto mostu, aby snížilo škody na těchto mostech, rozhodne tyto mosty opravit, tak je to jejich právo, oni jsou majitelem mostu. Václav MORAVEC, moderátor: Vaše odpověď tedy bude znít: Mosty nebudeme opravovat, jeďte plánem B, že si to opravíte vy? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Takhle, já už jsem toto sdělil panu řediteli Kroupovi na jednání v, ve čtvrtek, kdy jsem mu řekl, že v tomto duchu odejde dopis na Ředitelství silnic a dálnic od nás v průběhu tohoto týdne. Je potřeba říci, že zároveň tím, že /nesrozumitelné/ ty arbitráže v roce 2012, tak se celej proces oprav mostu extrémně zablokoval. My dneska nejsme schopni se dohodnout například na variantě, která mně by se líbila, že prostě se dohodneme na tom, že ty, my ty mosty opravíme a pak si se státem budeme spořit jenom o opravu těch mostů, protože se dostaneme vlastně do rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Václav MORAVEC, moderátor: Takže tím, že jste obě dvě strany šly do té arbitráže, tak je to teď zablokované a proto vy v dopise odpovíte: rádi bysme, ale mosty opravovat nebudeme. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Takhle, pozor, pozor. Arbitráže jsme nepodali my, to podalo Ředitelství silnic a dálnic na přelomu let 2012/2013, kdy my jsme dokonce nabízeli, že automaticky prodloužíme záruční, prodloužíme záruční dubu, dobu na ty mosty, ať nás tam hlavně pustěj, můžeme se vo těch, můžeme se o těch vadách bavit a můžeme říct, jaký jsou příčiny tý vady... Václav MORAVEC, moderátor: A vy už, vy už ty příčiny vad znáte, pustili vás tam? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Celá odborná ve... veřejnost ví dneska, že celou příčinou problému dálnice D47 z 99,9 % je navržený materiál, který se jmenuje studený odval. Nic jiného tam není, kromě drobných vad, utržené odrazky, rezavého šroubu, případně utrženého kabelu, které jsou běžné provozní problémy, tak celej problém dálnice D47 v tomto úseku je jediný, a to je materiál studený odval. Václav MORAVEC, moderátor: Ten jste tam naváželi vy. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

6

To je pravda... Václav MORAVEC, moderátor: No... Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ale na pokyn Ředitelství silnic a dálnic. Václav MORAVEC, moderátor: No, ale když to bylo tak, a věděla to celá stavební veřejnost, tak i kdyby vám někdo nakázal tam navézt ještě větší svinčík, než studený odval, tak byste to tam navezli? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Takhle, pozor, je potřeba se podívat na to, že materiál byl od roku 1995 do roku 2003, kdy se spustila stavba, zkoumán Ředitelstvím silnic a dálnic, byl certifikován státním kontrolním úřadem, co se jmenuje TAZUS a ministerstvo dopravy jako nadřízený orgán ŘSD, na to vydalo technologická pravidla, jak ten materiál máme zkoušet, když ho chceme navízt. My jsme neměli ani z veřejné obchodní soutěže jinou možnost než tam ten materiál navízt a zkoušet ho podle pravidel, které vydalo ministerstvo dopravy. Že po zkušenostech z D47 výrazně ministerstvo upravuje pravidla používání tohoto materiálu, přece nemůžete chtít jako odpovědnost soukromé společnosti, které se řídilo na základě principů maximálních a nejsilnějších autorit v tomto státě. Václav MORAVEC, moderátor: No ale kdybych vám řekl, že i autority se mohou mýlit, což se zpravidla děje, protože vy sami vedete právní spor, nebo vedli jste právní spor s firmou Harsco Metals CZ, která je nástupnickou firmou, která dodávala strusku použitou do náspu, to je ten studený odval? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Přesně tak. Václav MORAVEC, moderátor: Takže, vždyť to je jasné usvědčení se z chyby, když vy zase popotahujete je? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ale, ale, ale není. To je zneužívání ze strany druhé strany. Je potřeba říct, že... Václav MORAVEC, moderátor: Já nejsem druhá strana, já jsem tady, promiňte... Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Já, já to chá..., já vám to, já vám to rád vysvětlím. Je potřeba říci, že ten materiál se navážel v letech 2003-2005, drobná část možná 2000, 2006. A protože vlastně jsme se dostali do modulu arbitráží, tak my z nějaký právníci tomu říkají procesní opatrnosti, aby nedošlo k promlčení ve vazbě na tu, na společnou závazku, tak jsme tu žalobu podalo a zároveň soud rozhodl, že počká na rozhodnutí arbitráže, jak se bude věnovat dál tomuto sporu mezi náma a Harscem. To znamená, že to není nic, co by dokazovalo naši vinu, je to pouze naše procesní opatrnost. My se musíme jistit všemi směry. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

7

Harsco byl monopolní operátor tohoto materiálu, nikdo jinej k němu přístup neměl a tento materiál byl nařízen, dokonce i stavebním povolením a územním rozhodnutím v bodě 32 jako materiál, kterej se určí do násypu. Václav MORAVEC, moderátor: Jinak řečeno, vy tedy se jistíte tím právním sporem s Harsco Metals CZ, že kdybyste prohráli arbitráž o D47, tak půjdete po Harscu CZ? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Principelně ano, ale podíváte-li se na ekonomický, /nesrozumitelné/ my se jistíme, aby nedošlo jakoby k promlčení, ale zároveň je potřeba se podívat na ekonomickou výkonnost společnosti Harsco za poslední tři roky a tam si na rovinu myslím, že tam toho už moc nenajdeme. To je s.r.o., které nevykonává žádnou velkou, velkou činnost. Václav MORAVEC, moderátor: Takže byste se na něm nezahojili? Lidově řečeno. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Já to, no, určitě ne.

Náklady právního sporu o D47 ČT 24

11. 01. 2015


Václav MORAVEC, moderátor: Stojí ta ostuda i Eurovii za to, a když se dnes podíváte na, protože i před 3 lety jsme o tom diskutovali, je to 5 let, co se vedou spory. Vy jste byť ten 16kilometrový úsek, jako takový, stavěli a konsorcia dalších firem, jde i o most Klimkovice a další chyby v tom mostu Klimkovice, tak stojí vám ta ostuda zato, i ty peníze, které dáváte do právníků? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ale já musím říct, že jsem viděl ten váš slot teďka, když jsem přicházel do studia, nebo, nebo ten, ten úvodní šot a byl jsem velmi šokován. Jo? Já jsem říkal, rychle než jsem sem běžel k vám do studia, počítal, kolik mě stojejí ty právníci a já jsem nikde na jedni, jedný šestině nákladů, jakoby nebo 20 % maximálně... Václav MORAVEC, moderátor: Teď mluvíte, když to srovnáváte s tím, co jsem říkal v úvodu této hodiny, protože nemalou částku za právníky zaplatilo kvůli sporům o nekvalitní úsek dálnice, těch 16 kilometrů Ředitelství silnic a dálnic. Redakce Otázek požádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o tato data a tady je výsledek. Od roku 2011 zatím stály soudní spory kolem D47 český stát už 185 milionů korun. Tak zní ta stěží uvěřitelná suma, kterou zatím zaplatilo ŘSD za právní služby spojené s tímto jediným zvlněným kusem dálnice. Upozorňuji, že jde o právní služby, nikoliv o posudky a další náklady, kromě zvlnění samotné Ředitelství silnic a dálnic napadlo i nesprávně vypočítanou valorizaci u 7 faktur a také například fakturované dodávky nikdy nedodané oceli. Ze 185 milionů korun pro advokáty, dostala 55 milionů advokátní kancelář Pásek, Honěk a partneři, která už ve sporu o D47 nefiguruje. Naopak Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

8

právní služby v tomto směru dál poskytuje advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges. Dosud jí ředitelství vyplatilo v souvislosti s D47 130 milionů korun. 4 spory už ŘSD podle svých slov vyhrálo. Tady jsou opět slova Jana Rýdla z Ředitelství silnic a dálnic. Jan RÝDL, vedoucí oddělení komunikace ŘSD: Na tom 16kilometrovém problematickém úseku D47 jsme vyplatili na právní pomoci v tuto chvíli celkem 185 milionů korun. Z toho při právní pomoci při reklamacích mostních objektů, kterých je zhruba, ne zhruba, ale přesně 28, tak to bylo zhruba 90 milionů korun a za ty dva mosty, o kterých hovoříme, v Ostravě-Přívoze, jsme zaplatili za právníky zhruba 6 milionů korun. Václav MORAVEC, moderátor: Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky Jan Rýdl z Ředitelství silnic a dálnic. Takže čtvrtina nákladů jen z Ředitelství silnic a dálnic za právníky by mohla být dána do opravy, do opravy těch mostů. Když tedy byl podle ředitelství stát úspěšný už ve 4 sporech a zhotovitelé, i vy, musíte vrátit částku 180 milionů korun za nesprávně vypočítané a fakturované valorizace 7 staveb, dál soudní spory ve věci nedodané, ale fakturované oceli. Proč nehodíte ručník do ringu? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: My ho nemůžeme hodit, ale my jsme ani ten spor neprohráli. Já když se na to dívám z dnešního pohledu, tak když se podíváte na smlouvu o dílo na takovouhle dálnici, tak ta takhle vysoká, má několik příloh a většina příloh se většinou jakoby je v konfliktu buď s hlavní smlouvou nebo se musí dovysvětlit, a ten soud nás neodsoudil, a to ŘSD se bojí přiznat, neodsoudil za to, že jsme tu inflaci špatně počítali, protože každá inflační výpočet byl kontrolován na 6 úrovních zaměstnanci ŘSD, to nešlo jako, že jsme si takhle napsali a podepsali kus papíru mezi sebou, to procházelo prostě celým systéme a ten soud akorát řekl, pánové jednu pravdu, vy jste si tu dohodu o úpravě nevys..., jakoby smlouvy, která byla konfúzní, jak říkají právníci, prostě, že jeden paragraf negu..., neguje druhý, tak řekl, vy jste si to dohodli se správcem stavby, který k tomu neměl právo a vy jste si to neměli dohodnout dodatkem s tehdejším šéfem Ředitelství silnic a dálnic. To je jediná chyba, kterou jsme v tom udělali. My jsme neudělali chybu ve výpočtu, my jsme udělali chybu v právním postoji... Václav MORAVEC, moderátor: No, ale ŘSD tím říká, ti právníci se nám vyplatí, protože oni už nám ušetřili 180 milionů, ale zároveň jsme zaplatili za právní služby, a říkám, není to s posudky. To bude další, zdravím Ředitelství silnic a dálnic, kolik stály na posudcích tyto, tyto právní spory. Vy tedy říkáte, vás to na právnících stálo kolik jako Eurovii? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Maximálně do 25 milionů korun. Václav MORAVEC, moderátor: 25 milionů? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: A to ten spor jsme i, je nás v tom 8 firem, ale asi medi..., Eurovia je mediálně nejznámější a zároveň asi největší část sporu se asi opravdu týká Erovie, to /nesrozumitelné/ to říct. Václav MORAVEC, moderátor: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

9

Ten spor, jako z hlediska selského rozumu, dává to, dává to smysl, lidé jsou naštvaní, vaše značka poškozená, miliony tady jdou advokátním kancelářím, vašim i jejich. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ale ten spor nemá, ten spor nemá jako jiné řešení. Ten spor byl zablokován v roce 2012 tím, že to ŘSD říká, uznejte vady a pak můžete jít opravovat. Kdyby řeklo, pojďme se shodnout na příčinách, pojďme se shodnout na způsobu opravy, to jsme říkali my od začátku, tak dneska existuje nějakej spor, separátně o peníze, ale občan, nebo Ostravan jezdí, jezdí v pohodě po té dálnici a není žádný problém. Problém je na tom, že vlastně my jsme jednali ze sedmi řediteli ŘSD, dneska, což je v průměru asi 6 měsíců na jednoho ředitele ŘSD... Václav MORAVEC, moderátor: No ono, ono, ono se říká, že je to i ve vašem zájmu, že tím se vlastně oddaluje problém řešení D47 a že je ve vašem zájmu jako šéfa jedné ze silných stavebních firem odstřelovat generální ředitele ŘSD, potažmo ministry dopravy. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ale to vůbec, vůbec není pravda, mě to vůbec netěší. Já musím říct, že kdykoliv v rádiu nebo v televizi slyším jako stavař z třetí generace téma D47, tak mně úplně dobře u žaludku není, velmi férově řečeno, takže to není pravda, akorát chci hájit... Václav MORAVEC, moderátor: A kdy jste jel naposledy po tom zvlněném úseku? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Já tam jezdím velmi pravidelně, protože občas jedu i do Polska. Takže... Václav MORAVEC, moderátor: Takže vy si zkoušíte výsledek vaší práce na vlastní zadnici? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Já si zkouším výsledek práce, práce svých, svých předchůdců, ale já opravdu necítím odpovědnost za studený odval. Bylo to nějaký inovativní přínos tehdejší, podporovaný tehdejším i ministerstvem životního prostředí, bylo, využily se veškeré haldy v Ostravsku, vyčistilo se celé území, ta dálnice nestála ani vo korunu víc... Václav MORAVEC, moderátor: Vy to ří..., promiňte, ale vy to říkáte opravdu, opravdu to zní zajímavě, že to je experiment, experiment, který ukázal, že se dovede zvlnit dálnice, to je opravdu zajímavý experiment a ještě hrozí zřícení mostů. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ale on se nestane jenom tady, on se stal například v Belgii nebo se stal taky, taky v Anglii. Bylo to období módního využití recyklovatelných materiálů. Možná, že česká administrativa, případně Český regulační úřady, lépe řečeno ministerstvo dopravy podcenily zkoumání toho materiálu, my jsme


10

pracovali se všemi poznatky, ale ten materiál vydal certifikát Státní zkušební ústav. Jako nemůžete chtít po mejch lidech, aby kontrolovali tu stavbu daleko víc než státní certifikát. Václav MORAVEC, moderátor: A vy dovedete, pane řediteli, odhadnout, kdy vlastně ty právní tahanice, jestliže vás to stálo méně, dovede odhadnout, kdy ty právní tahanice skončí, tedy kdy ta arbitráž skončí a v případě, že byste ji prohráli, jako Eurovie, tak jaké důsledky to bude mít pro vás osobně nebo pro vaše akcionáře? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Tak zaprvé já si myslím, že díky tomu, že je řada jakoby obstrukčního jednání ze strany ŘSD podle bývalého vedení, protože několikrát požádali o odklad, jo? Celej ten problém v tom, že my jsme se tenkrát dohodli jenom o těch penězích, tak ta arbitráž by byla strašně jednoduchá a ty právníci by fakturovali výrazně míň peněz. To je, to je, to je jeden problém. A druhej problém, druhej problém, druhej problém je v tom, že dneska tím, že nám ŘSD umožnilo vstup na stavbu až na podzim, s tím, že ŘSD podlá..., před půl rokem pohádal..., požádalo o 6měsíční prodloužení termínu, protože samo nemělo důkazy, tak já dneska odhaduju v tom vadovým řízení, že jsme někde první kvartál roku 2016, podle mě dřív to ten arbitrážní soud není schopen rozhodnout.

Modernizace dálnice D1 ČT 24

11. 01. 2015


Václav MORAVEC, moderátor: Společnost Eurovia je stavební firma ale, která opravovala i první úsek dálnice D1 před Prahou. Jde o úsek, který jste předali ŘSD včas a bez problémů, to si ŘSD pochvaluje. Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo v prosinci podávání nabídek na další tři úseky. Hvězdonice, Ostředek, Měřín, Velké Meziříčí a Ostrovačice, Kývalka. Jde o všehovšudy 16 kilometrů dálnice a podle odhadu ŘSD vyjde jejich modernizace na víc než 2 miliardy korun. Během prvního letošního kvartálu úředníci vyberou z celkem 22 nabídek. Nový ministr dopravy Dan Ťok před týdnem v tomto pořadu řekl, aby se D1 v budoucnu modernizovala rychleji. Jednu stavební sezónu, ty dané úseky, protože celá D1 je rozdělena do těch zhruba 20 úseků oprav. Zatím kompletně opravené jsou 2 úseky. Na opravu kompletní opravu dalších 2 si ještě musíme, nebo dokončení oprav si musíme počkat do letošní stavební sezóny. Pokud byste měl chvíli mluvit jako český daňový poplatník, je možné urychlit rekonstrukci D1 tím, že by se rekonstruoval ten daný úsek v jedné stavební sezóně, pracovalo by se 7 dní v týdnu, 24 hodin denně? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Já si myslím, že úplně v plné jedné stavební sezony se to stihnout nedá. To jsou naše konkrétní poznatky, které jsme měli z toho pátého úseku, který jsme nakonec dostali i vod ŘSD na začátku o 3 měsíce pozdějc a vlastně, jak jste řekl vy, jsme ten termín, termín stihli. Je za tím obrovský um, um našich lidí, ale my jsme narazili na několik problémů. Jo? Konkrétně. Například práce v noci znamená zároveň i osvítit to pracoviště podle požadavků bezpečnosti práce, což jsou nějaký požadavky na Luxy a zároveň Policie České republiky nám nadává, že osvětlujeme protijedoucí řidiče, že jo, to se bude muset nějak vyřešit dopředu, během přípravy, což je spíš asi problém Ředitelství silnic a dálnic. A pak je druhá věc, my jsme třeba byli kousek od Benešova, Benešov má vyhlášku o nočním klidu, 22-6 ráno, to znamená, že ten hluk z tý dálnice, kterej se v noci šíří velmi dobře vlastně, by porušil, by rušil ty občany, že taky jsme nemohli praco..., pracovat v noci. Jo? Václav MORAVEC, moderátor: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

11

Takže není to tak, že vám to vyhovuje, protože nemusíte platit víc na mzdových nákladech... Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Ale to není pravda. Protože, když, protože když... Václav MORAVEC, moderátor: Takže kdyby vám Ředitelství silnic a dálnic řeklo, chceme těch zbylých 15 úseků, a teď nemluvím jenom k vám jako, ale k zástupci jedné ze stavebních firem, rekonstruovat rychleji, ať tím nejsou řidiči obtěžováni do roku 2020, ostatně ono už teď má ta rekonstrukce zpoždění na některých úsecích, takže rok 2020 bychom mohli zapomenout, tak to není ve vašem zájmu to si natáhnout tu práci na delší dobu? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Na, na, to není žádnej zájem nás jako /nesrozumitelné/ ústavů protahovat, protože samozřejmě to, co dáme víc na mzdovejch nákladech za noční práce, tak zároveň jakoby tím nám klesnou fixní náklady na instalaci na tý stavbě, během těch dvou sezon, takže ono se to mezi sebou promítne. Ale ty problémy jsou legislativní. Václav MORAVEC, moderátor: Takže by nula od nuly pošla? To znamená, nebyla by rekonstrukce D1, těch dalších úseků výrazně dražší, pokud... Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Já myslím, že, já myslím, že to není nula k nule, ale bavíme se vo nějakým navýšení mezi 10 a 15 %... Václav MORAVEC, moderátor: Víc ne? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Nebavíme se o 50% navýšení. Mzdové náklady tvoří zhruba 20 % jednotkovejch položek na stavbě, zbytek jsou materiály a z..., a zdroje. Václav MORAVEC, moderátor: Ale je to, je to možné tedy zrychlit, pokud vy byste usedl do pozice ředitele silnic a dálnic, tak byste u těch zhruba 15 úseků, které ještě zbývá vypsat, rekonstruovat a jinak, tam tu podmínku většího nasazení stavebních firem, oprav 7 dnů v týdnu, "24 hodin denně", kde to tedy půjde, tak to byste tam dal? Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Tam bych to samozřejmě dal, ale je potřeba tam absolutní spolu, spolu, spolupůsobnost Ředitelství silnic a dálnic, protože většina vrstev se přejímá po vrstvách a čeká se na vyhodnocení zkoušek, to víme, já bych možná šel variantou, ale to je potřeba, aby řekli dopravní inženýři, víc než stavební inženýr, že bych možná těch staveb rozpracoval víc. Protože když už se ten tok jednou zastaví na tý dálnici, tak jestli těch uzavírek je 8 nebo, dělá se 8 úseků nebo 5, tak z mýho pohledu chabých znalostí dopravního inženýra je to relativně, relativně jedno.


12

Václav MORAVEC, moderátor: Takže se vám, takže to vám řekli i vaši inženýři dopravní inženýři, že ten špunt se vytvoří na, na začátku vjezdu do všech těch rekonstrukcí, které se dějí. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Protože to nabývání toho, té největší nabývání dopravy je do Prahy a vod Prahy a před Brnem, ale pak tam dotejká nějaký procento, který ta dálnice je schopná prostě bez problémů vstřebat. Václav MORAVEC, moderátor: Děkuju závěrečnému hostu Otázek, kterým byl předseda představenstva stavební společnosti Eurovia Martin Borovka. Děkuji. A těším se na další rozhovory. Martin BOROVKA, předseda představenstva, Eurovia CS: Děkuju za pozvání. Václav MORAVEC, moderátor: Takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize. Adresa www.ct24.cz. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské 24.

Stavební firma Eurovia: Za vady na mostech v Ostravě neneseme odpovědnost Právo

12. 01. 2015

Stavební firma Eurovia se necítí odpovědna za vady a problémy s dálničními mosty u Ostravy. Odmítá je proto na vlastní náklady opravit. V tomto duchu odpoví v příštích dnech na dopis Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Včera to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl předseda představenstva stavební firmy Martin Borovka. Příčinou problémů je podle jeho slov nevhodný materiál v okolních násypech, který si prý objednalo ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic vidí naopak chybu na straně Eurovie. Podle České televize Česko dosud vyplatilo jen za právní služby kolem D 47, která je od uvedení do provozu součástí D 1, 185 miliónů korun. Dva mosty, které byly uvedeny do provozu před šesti lety, mají problémy s posunem nosníků, sesedáním materiálu a objevují se na nich praskliny. Kvůli tomu na ně ředitelství silnic zakázalo začátkem září vjezd kamiónům a omezilo povolenou rychlost pro osobní auta. Podle Borovky se ŘSD po převzetí mostů dostatečně nevěnovalo péči o ně. Technicky prý byly předány v pořádku. "My odpovíme, že se necítíme zodpovědní za tyto vady, a pokud se ŘSD jako správce tohoto mostu, aby snížilo škody, rozhodne tento most opravit, tak je to jejich právo," řekl Borovka. Takto prý i odpověděl generálnímu řediteli Ředitelství silnic a dálnic Janu Kroupovi na čtvrteční schůzce. Ministerstvo dopravy s Eurovií nesouhlasí. "Chceme, aby Eurovia dostála svým záručním závazkům. Ona prostě ten most postavila a má dostát tomu, že když ten most vykazuje vady, tak jej má napravit," řekl minulý týden ministr dopravy Dan Ťok. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

13

Podle Jana Rýdla z ŘSD budou náklady na opravu mostů 20 miliónů korun. Během oprav je bude nutné je uzavřít nejdéle na šest měsíců.

Ředitelství silnic letos plánuje zahájit stavbu 109 kilometrů nových silnic denik.cz

10. 01. 2015

Rubrika: Ekonomika

V letošním roce plánuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájit výstavbu 109 kilometrů nových silnic a dálnic. K tomu by během roku mělo být dokončeno zhruba 26 kilometrů silnic a rychlostních silnic, které byly zahájeny v předchozích letech. Podobně jako vloni, nepřibude ale ani kilometr nové dálnice, zprovozněny by měly být pouze nedokončené úseky D1 z prvního balíku modernizace. V tiskové zprávě to uvedlo (ŘSD). Takzvaných rychlostních silnic přibude v letošním roce zhruba deset kilometrů. K tomu je ještě možné připočíst desetikilometrový úsek u mokrých Lazců, který je stavěn jako čtyřproudá směrově dělená komunikace, uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Na tomto úseku by se v budoucnu v rámci takzvaného nového pojetí dálniční sítě měla rychlost zvýšit na 110 kilometrů v hodině. "Pro rok 2015 máme připraveno větší množství projektů, neboť ze zkušeností víme, že ne všechny se nám kvůli průtahům ve výběrových řízeních podaří zahájit. Budeme samozřejmě usilovat o to, aby byl počet zahájených staveb v roce 2015 co nejvyšší," uvedl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Mezi nejvýznamnějšími stavbami, které plánuje ředitelství silnic letos začít stavět, uvedlo chybějící úsek dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem a také čtyři úseky dálnice D3 mezi Veselým nad Lužnicí a Úsilným. Právě tyto úseky jsou důkazem toho, že ne všechny plány se ve výstavbě silnic daří plnit. Přerov – Lipník a úseky jihočeské D3 totiž ŘSD vloni v lednu uvedlo ŘSD jako priority pro rok 2014. Celkem má jít letos na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury 94,4 miliardy korun. Největší balík z těchto peněz půjde právě na silniční infrastrukturu, celkem půjde o částku 46,6 miliardy korun.

Ministerstvo dopravního kamarádství Euro

12. 01. 2015

Autor: Petr Weikert I když nabrala oprava dálnice D1 u Velké Bíteše zhruba sedmiměsíční skluz, nachystal resort dopravy za vlády Antonína Prachaře pro stavební firmy dárek. V době, kdy už nebylo pochyb o tom, že OHL ŽS a Alpine Bau nedokončí opravy včas, uzavřelo Ředitelství silnic a dálnic se sdružením firem dodatek ke smlouvě, kterým se zavazuje zaplatit plnou cenu, tedy zhruba 600 milionů korun, bez ohledu na to, kdy se stavba skončí. Firmy se tak nemusejí obávat, že jim na účet přijde částka snížená o přibližně dvousetmilionové penále. Nezavěšujte, vydržte na lince "Strany se zavazují sporná práva jakkoliv neuplatňovat a nevymáhat proti druhé straně, a to zejména v soudním řízení, nepostoupit je třetím osobám, nezapočíst je proti


14

pohledávkám druhé strany ani nečinit jakékoliv kroky, které by byly v rozporu s účelem tohoto dodatku, do vyřešení sporu," píše se doslova v dodatku smlouvy. O dodatku, v němž se stát vzdal započtení penále oproti vyplacené ceně, se až dosud nevědělo. Podle poslanců, kteří činnost ministerstva dopravy sledují, udělal stát velkou chybu. "Ujednání zavánějí jednostranně nevýhodným plněním v neprospěch investora," komentoval poslanec František Laudát (TOP 09) ze sněmovního podvýboru pro dopravu. Ministerstvo dopravy za vlády Antonína Prachaře prezentovalo jen některé části. Například tu, že si stát a firmy sednou k jednomu stolu, aby se společně bavily o tom, kdo způsobil zpoždění stavby, a že v případě nedohody, ke které nakonec došlo, začne věc řešit soud. Firmy jako vstřícný krok slíbily státu složit bankovní záruky, z nichž by se platily jejich případné závazky. Dvacet milionů je ale jen zlomkem sumy, kterou by měl stát požadovat. Současné vedení ministerstva dopravy v čele s Danem Ťokem viníky nehledá. "Dodatek ke smlouvě byl motivován snahou pokračovat bez dalšího zdržení v modernizaci tehdy už rozpracovaného úseku, na kterém byla pro řidiče omezena doprava," říká mluvčí úřadu Tomáš Neřold. Jádro sporu státu a firem je v tom, odkdy se má vlastně počítat zahájení prací na opravovaném úseku. Čili jak velké zpoždění vlastně je. Podle ředitelství silnic to má být od května 2013, kdy zpřístupnilo staveniště. Podle firem je to až září, kdy se vyřešily problémy, na které při zahájení prací narazily. "Ke zpoždění stavby došlo v důsledku dopředu nepředvídatelných fyzických podmínek v podloží. Jelikož je dle obchodních podmínek vyřešení této situace na objednateli, bylo nutné si s ním vyjasnit rozsah a způsob sanace," píše OHL ŽS v oficiálním zdůvodnění. Podle šéfa kanceláře generálního ředitele OHL ŽS Tomáše Psoty se sdružení ještě baví s ŘSD o mimosoudní dohodě. Plnou vinu ale odmítá. "Nedomníváme se, že by zhotovitel způsobil zpoždění stavby," říká Psota. K výhodnosti nebo nevýhodnosti podepsaného dodatku se OHL ŽS nevyjádřilo. Neopravujte, my to zaplatíme Sporný dodatek není jediným rozporuplným krokem, který při opravách D1 ministerstvo dopravy udělalo. Stavebním firmám pomohlo i v případě oprav úseku u Větrného Jeníkova. Práce tam mají na starost Collas CZ a Porr. I když firmy deklarovaly, že stihnou opravy včas, rozhodlo v létě ředitelství silnic o přerušení prací a dokončení v příštím roce. Podle ministerstva dopravy to bylo proto, že v té době už bylo jasné, že zhotovitel nestihne opravu v levém jízdním pruhu dokončit včas, a bylo nutné zajistit smysluplný provoz. "Pro tuto část dálnice D1 na Vysočině jsou obvyklé rychlé nástupy zimy. V případě sněžení v situaci, kdy je zde svedena doprava do čtyř zúžených jízdních pruhů na jedné polovině dálnice, by došlo k nebezpečným situacím a ke komplikacím při zimní údržbě," říká Tomáš Neřold. Odsunutí prací na jaro hodnotí pak ministerstvo jako "velmi nepříjemné". Opět ale žádné prověřování nechystá. "Faktem je, že šlo o složité rozhodnutí, které na sebe vzalo tehdejší vedení organizace a postavil se za něj i bývalý ministr dopravy," říká mluvčí. Jenže podle kritiků udělal stát chybu. Když sdružení firem formálně o zastavení prací nepožádalo samo, může nyní od viníka, tedy státu, požadovat zaplacení nákladů. Na stavbě totiž musí mít třeba ostrahu, musí si prodloužit pronájem strojů, kancelářských prostor, pojištění a podobně. Takzvané zodpovědní závazky jdou za objednavatelem (pokud se jich firmy nevzdají), a navíc je neproplácejí eurofondy. Peníze tak budou muset jít v plné výši ze státního rozpočtu. Když Antonín Prachař opouštěl křeslo ministra dopravy, nešlo o zcela dobrovolný krok, byť ho tak na veřejnosti "jeho" hnutí ANO prezentovalo. Prachař tehdy natruc všem v závěrečné řeči pochválil svůj resort a tvrdil, že ředitelství silnic funguje skvěle.

Návratem k dálničním známkám přijde Česko o miliardy tyden.cz

10. 01. 2015

Rubrika: Doprava

Autor: Pavel Baroch Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

15

Konec mýta a návrat k papírovým dálničním známkám i pro kamiony a autobusy, jak to připustil nový ministr dopravy Dan Ťok, přijde Česko draho. Ztráty budou miliardové, tvrdí společnost Kapsch. Konec mýta a návrat k papírovým dálničním známkám i pro kamiony a autobusy, jak to připustil nový ministr dopravy Dan Ťok (ANO), přijde Česko draho. Ztráty budou miliardové, tvrdí společnost Kapsch. Mýto na českých dálnicích a vybraných silnicích I. tříd čeká revoluce. Za dva roky se zásadním způsobem změní správa celého systému. Mimo jiné to znamená, že známé "mýtné" krabičky, které mají řidiči na palubních deskách, bude moci poskytovat více dodavatelů, podobně jako je tomu v případě mobilních operátorů. Stát na tom může vydělat. Odborníci předpokládají, že změny podstatně sníží provozní náklady mýtného systému. Ty nyní spolknou až pětinu z vybraných více než osmi a půl miliardy korun. Jenže příprava na přechod do nového systému je pořád víceméně v bodě nula, a tak hrozí, že Česko spíše prodělá, celkem několik miliard. Za téměř rok ve funkci se zadáním nepohnul už odvolaný ministr dopravy Antonín Prachař (ANO). Situaci má teď zachránit nový Babišův kůň Dan Ťok. Jenže čas se krátí a Ťok už po pár týdnech ve funkci připustil, že to ani jeho tým do začátku roku 2017 nemusí stihnout. Oznámil, že už má připravenou i náhradní variantu, totiž návrat k dálničním známkám. "Chystáme i plán B. Kdyby se to nestihlo, vydáme znovu dálniční známky pro kamiony," uvedl v Otázkách Václava Moravce ministr dopravy Dan Ťok. Přechodu na "nové" mýto od roku 2017 se ovšem lze podle uznávaného experta Petra Moose z dopravní fakulty ČVUT jen těžko vyhnout. Vláda se totiž k tomu zavázala Bruselu a uložila ministrovi dopravy přichystat se na vstup do evropského mýtného systému právě po roce 2016, kdy společnosti Kapsch vyprší smlouva na provoz dosavadního mýta. Vláda by tedy nejprve musela Bruselu vysvětlit, proč se Česko od roku 2017 nezapojí do evropského mýtného systému. "U nás se o novém mýtu hovoří dva až tři roky, ale stále se nic neděje, protože se mění ministři a vyhazují se lidé, kteří tomu rozumějí," konstatoval Moos. Pokud Ťok skutečně výběrové řízení nestihne a vrátí se k dálničním nálepkám, přijde stát podle odhadu ředitele společnosti Kapsch Karla Feixe až o osm miliard korun, které by následně chyběly Fondu dopravní infrastruktury třeba na stavbu nových dálnic. Výnos z dálničních známek totiž nemůže plně nahradit takzvané výkonové zpoplatnění vybraných silnic.

Nákladní doprava a silniční provoz: dnes a v budoucnosti technickytydenik.cz

10. 01. 2015

Hrozí v budoucnosti dopravní kolaps? K vyřčení této prognózy nemá nikdo odvahu. Odborníci se však shodují v tom, že nákladní dopravu v Evropě čeká výrazný nárůst. Shoda panuje i v tom, že hlavní zátěž ponese silniční nákladní doprava, protože její zastoupení jinými druhy dopravy se zdá být realizovatelné jen v omezeném měřítku. Bohumír Kotora Již aktuální čísla hovoří jasnou řečí. Eurostat, Statistický úřad Evropské unie, vyčíslil ve svém aktuálním šetření z roku 2012 podíl silniční nákladní dopravy na celkové nákladní dopravě v Evropské Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

16

unii (EU) na zhruba 76 procent. V šesti nejlidnatějších státech EU sahá tento ukazatel od 66 procent v Německu, až do 96 procent ve Španělsku. Přepravní výkony rostou, infrastruktura kolabuje Spolkové ministerstvo dopravy předpovídá v nedávno zveřejněné „Prognóze dopravy v roce 2030“ pro nákladní vozidla jen v Německu nárůst dopravního výkonu o 39 procent. Odborníci nezávislé švýcarské podnikové poradenské firmy ProgTrans vycházejí ve své zprávě „World Transport Reports“ ze zvýšení nákladní dopravy v EU mezi krizovým rokem 2008 a rokem 2025 o přibližně 20 procent. Jiné zdroje, například studie Ifmo, uvádějí při dynamickém vývoji ekonomiky v EU růst dvě procenta ročně. V souhrnu by to znamenalo zvýšení o 50 procent v následujících 20 letech a do roku 2050 zdvojnásobení aktuální poptávky po dopravě. Dokonce i roční růst pouhých 0,7 procenta by měl za následek nárůst objemu dopravy v tomto období o téměř 30 procent. Naproti tomu investice do dopravní infrastruktury klesají, což dokládají statistické ukazatele. Zatímco v roce 1970 na ně v EU směřovalo 1,5 procenta HDP, v současnosti se tento ukazatel snížil přibližně na polovinu. Síť dálnic a dálkových silnic se ve velkých zemích EU sotva zvětšila. Důsledky zažíváme všichni v každodenním provozu. Především v aglomeracích západní Evropy jsou silnice přetížené. Jen v Německu vydal součet dopravních kolon na dálnicích a dálkových silnicích za celý rok 2012 téměř 600 000 km a řidiči v nich stáli 230 000 hodin. Na velmi frekventovaných úsecích dálnic jezdí ve všední dny 150 000 až 200 000 vozidel za den, z toho více než 20 000 nákladních vozidel. Dopravci bojují s tlakem na náklady Přetížená infrastruktura je součástí scénáře budoucnosti. K tomu se přidává rostoucí tlak na náklady, jemuž musí čelit podnikatelé v oboru silniční nákladní dopravy. Ceny paliv a mýtné poplatky mají růstovou tendenci, nákladní vozidla jsou kvůli stále nové a přísnější legislativě dražší, což dokládá zavedení emisní normy Euro VI začátkem letošního roku. Legislativa navíc předepisuje povinnou výbavu vozidel elektronicky řízeným stabilizačním systémem od letošního roku a systémy AEBS (Advanced Emergency Braking System; vyspělý systém nouzového brzdění) a LDWS (Lane Departure Warning System; asistent pro jízdu v jízdním pruhu) od příštího roku. „Doprava a logistika v současnosti profituje z výrazného pokroku výrobců užitkových vozidel, jehož dosáhli v nedávné minulosti. Tím jsou míněna zejména hospodárná nákladní vozidla, která jsou ještě tišší a mají výrazně nižší emise než dřívější generace vozidel. V této oblasti bylo dosaženo úrovně efektivity, která byla ještě před několika lety považována prakticky za nemožnou,“ vysvětluje Uwe Clausen, vedoucí Fraunhoferova institutu pro toky materiálu a logistiku. „Pro vzdálenější budoucnost je důležitý pohled na vozidlo v celkových souvislostech logistického řetězce a dopravního systému. Centrálními aspekty v těchto systémech jsou zpracování dat a komunikace, navigace a interakce vozidel. Potenciál pro budoucí zvyšování efektivity nespočívá v samotných vozidlech, nýbrž ve spolupráci mezi vozidly, infrastrukturou a logistickým systémem,“ doplňuje. Situaci komplikuje nedostatek řidičů Podnikům se zároveň ve stále větší míře nedostává profesionálních řidičů. Mezi příčiny patří demografický vývoj, velké překážky znesnadňující profesionálním řidičům získání řidičského průkazu pro nákladní vozidla, omezený výdělek, pro rodinný život nevhodné pracovní doby a v neposlední řadě špatná společenská image povolání řidiče nákladního vozidla.

Stát nedělá pro regulaci automobilové dopravy dost respekt.cz

11. 01. 2015

Okolí pražské křižovatky na Balabence v pondělí ráno: vše je totálně ucpané auty popojíždějícími v dlouhých kolonách. Unikají do úzkých vedlejších ulic, kterými vynalézavě kličkují a ucpávají je, vzápětí se pokusí najít ještě rafinovanější a bezohlednější cestu do centra. Domy na Sokolovské ulici s fasádami zašedlými od výfukových plynů hledí na kolony vozů pod sebou desítkami oken, která je kvůli znečištěnému ovzduší lépe vůbec neotvírat. Člověk nemusí být lékař, aby tušil, že žít tady je hazard s vlastním zdravím.


17

A vědci mu dávají zapravdu. Nejzákeřnějšími automobilovými emisemi jsou mikroskopické, okem neviditelné prachové částice o velikosti pouhých desítek nanometrů (miliontin milimetru) produkované v motorech, hlavně dieselových. Tělo proti nim nemá žádné přirozené bariéry, pronikají do krve a způsobují řadu nemocí – v mnoha případech ne hned, ale třeba až po desítkách let nebo u dětí a vnuků. Jedním z vědců, kteří se jejich měřením zabývají, je Michal Vojtíšek z Centra udržitelné mobility Josefa Božka při Strojní fakultě pražského ČVUT. Nepřijatelně vysoké koncentrace jemných prachových částic byly nedávno naměřeny například na pražském Spořilově, dokonce i v bytech. Kdo všechno by měl být znepokojen? Lidé, kteří žijí blíže než sto metrů od silnice? Sto metrů je takové zjednodušení. Koncentrace nanočástic se vzdáleností od silnice rychle klesají, ale neexistuje magická hranice, za kterou je to už bezpečné. Můžete mít vysoké koncentrace v jedné ulici, ale o kousek dál, kde je cyklostezka na místo dálnice, mohou být mnohem nižší. Například v Líbeznici u Prahy nebo na právě Spořilově jsme ve vzdálenosti řekněme tří- až osmi set metrů od silnic naměřili hodnoty nanočástic, které již prakticky nebyly vyšší než běžné městské pozadí. Záleží ale na intenzitě dopravy a dalších okolnostech, třeba v okolí křižovatek bývají koncentrace vyšší. Různé studie dokládají zvýšené riziko onemocnění v závislosti na tom, jak daleko od silnice člověk žije. Jako hranice, kde už není znečištění vyšší než jinde ve městě, se obvykle bere vzdálenost 50 až 200 metrů. Co přesně znamená „frekventovaná silnice“? Řekněme silnice, kde projíždí deset až dvacet tisíc vozidel denně. Podél některých jsou měřicí stanice, ale o tom, jaké jsou skutečné koncentrace částic přímo nad takovou vozovkou nebo těsně u ní, často nevíme nic. Tam žádná měřící stanice není. Vy jste ale právě tam měřili. Ukázalo se, že těsně nad silnicí může být až o tři řády více částic než jinde ve městě – v krychlovém centimetru vzduchu jsou jich místo tisíců miliony, vzácně i desítky milionů. Nebezpečné koncentrace jste naměřili i v bytě těsně u silnice v Líbeznici. Jaké choroby kvůli dlouhodobému vdechování nanočástic hrozí? Je tu vyšší riziko onemocnění dýchacích cest, infarktů myokardu, různých onemocnění nervové soustavy, začíná se prokazovat souvislost s Alzheimerovou chorobou. Tím, že vdechujeme nanočástice, můžeme navíc způsobit problémy nejen sobě, ale i svým dětem a vnukům. Rakovinotvorné látky, které se na mikroskopické částice váží, totiž poškozují DNA, což se může projevit v dalších generacích. V Evropské unii mají částice na svědomí asi 400 tisíc předčasných úmrtí ročně, což je asi desetkrát více Evropanů, než každý rok zemře při dopravních nehodách. Co s tím? Zajímavé je, že při měřeních u silnice jsme extrémně vysoké počty částic zpravidla zaznamenávali vždy po průjezdu jednoho auta nebo několika vozidel. Jsou to auta s extrémně vysokými emisemi. Znovu se tím potvrdilo, že velkou částic emisí částic způsobuje poměrně malé množství vozidel, která jsou ve špatném technickém stavu. Většina ostatních aut k problému tolik nepřispívá. Jsou to stará auta, nevyhovují už současným normám? Mohou to být i nová vozidla, která mají demontovaný, vytlučený, zničený filtr pevných částic nebo jsou přečipovaná na vyšší výkon. Vyššího výkonu dosáhneme tak, že do motoru proudí více paliva, než na co byl stavěn. Jestli to nadbytečné palivo shoří nebo neshoří, jestli produkuje částice, to je lidem jedno. Nejlevnější a nejrychlejší by tedy bylo vozidla s vysokými emisemi najít a opravit. Vyhledávat je přímo na silnici, zastavovat a pokutovat. Včetně kamionů registrovaných v zahraničí. Chtělo by to také zvýšit pro kamiony mýtné. Díky vyššímu mýtnému a vybraným pokutám by si všechna tato opatření na sebe vydělala. Dále bychom měli zakázat úpravy, jako je přečipování motoru na vyšší Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

18

výkon a odstraňování filtru částic. A konečně, bylo by dobré navrátit města pěším. Nákladní dopravu z části přemístit na železnici, zčásti podporovat místní zboží oproti výrobkům, které se nesmyslně převážejí po světě sem a tam. Ministerstvo dopravy pochybuje, že po českých silnicích skutečně jezdí auta s nepřijatelně vysokými emisemi. Na dotaz Respektu uvedlo, že ze sta vozidel by emisní limity nesplnilo sotva jedno. Nevěřím tomu. V zahraničí, kde technická kontrola funguje, by testy neprošlo pět až deset procent vozidel. V Česku by podle mě už při odjezdu z technické kontroly nevyhovělo podstatně více než jedno procento aut. Ministerstvo neví ani o tom, že emise lze měřit přímo u silnice. Respektu vzkázalo, že by se takové měření míjelo účinkem kvůli smogu v okolním vzduchu. To není pravda. Například v Kalifornii měří tamní úřad pro ochranu ovzduší kouřivost, tedy v podstatě míru „černi“ výfukových plynů, přímo na dálničních odpočívadlech. Není přece jen problém také v tom, že aut je prostě příliš mnoho? Jistě. Ale stát nedělá pro regulaci automobilové dopravy dost. Vezměte si například plánovanou výstavbu obřího nákupního centra v Malšovicích u Hradce Králové. Má je navštěvovat až 30 tisíc lidí denně. To by vedlo k obrovskému nárůstu osobní automobilové dopravy na příjezdových cestách, které patří už dnes k nejvytíženějším v celém kraji. Mnohem vyššímu nárůstu, než odhadují dopravní studie, které k tomu byly zpracovány. Rozptylová studie pak podhodnotila emise částic a rakovinotvorného benzoapyrenu - domnívám se, že o nějaké stonásobky. Upozorňoval jsem na to, ale místní úřady řekly, že je to v pořádku. Rovněž Odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí konstatoval, že vše bylo provedeno podle metodiky, tudíž to musí být správně. Jenže ta metodika má v sobě podstatnou chybu; tím se nezabývali. Bude se tedy stavět? Zatím ne. Občané dokázali najít kvalifikované odborníky, kteří zpracovali nezávislé posudky. Nyní je to u soudu. Podstatné ale je, že úřady námitky oponentů neuznaly, takže je pravděpodobné, že jinde v republice se podobné záměry běžně povolují, ačkoliv by při důsledném uplatnění současné legislativy povolovány být neměly. Necítíte za ta léta, po která se emisemi zabýváte, kvůli lhostejnosti úřadů jistou frustraci? Záleží na tom, jaké úřady myslíte. K měření emisí jsem se dostal v roce 1996 na univerzitě v Pittsburgu ve Spojených státech. Byl jsem pak u toho, když se zkoušely filtry pevných částic v New Yorku. Dělali jsme první měření emisí za reálného provozu. O nějaké roky později už byly tyto filtry namontované prakticky ve všech vozidlech. To mě těší. Jsem také nadšený přístupem Kalifornského úřadu pro ochranu ovzduší a Evropské komise. Oni si spočítali, kolik stojí znečištěné ovzduší společnost například kvůli zvýšeným nákladům na zdravotní péči, a kolik by stálo normy zpřísnit. A zjistili, že přísnější ochrana ovzduší se jednoznačně vyplatí. Ze situace v České republice jsem spíše smutný, i když se najdou odborníci, kteří věcem rozumějí a chtějí je posunout. Není jich ale tolik a ze strany úřadů nevidím koordinovaný přístup. Například palivový řepkový olej byl osvobozen od daně, ale nikomu nebylo vydáno povolení na něj jezdit. To by se v Kalifornii nestalo?


19

Rozdíl mezi Českou republikou a třeba Kalifornií je v tom, že americké úřady pravidelně konzultují problémy s veřejností a s vědci. Pracují u nich odborníci, kteří sledují dění, jezdí po konferencích, provádějí vlastní výzkum. Na zahraničních konferencích, kde se o motorech, palivech, emisích a ovzduší jedná, potkávám kolegy ze státní správy mnoha zemí, ale prakticky vůbec z Česka. Na nedávném pražském semináři Komise životního prostředí Akademie věd jsem se ptal, kdo je mezi přítomnými ze státní správy. V New Yorku by se zvedl les rukou. V Praze se z asi čtyřiceti lidí nepřihlásil nikdo.


20

Spor o vadné mosty u Ostravy Spory o dálnici před Ostravou Náklady právního sporu o D Modernizace dálnice D1

Recommend Documents