ÚSPORY ENERGIE V ŽIVOTNÍM CYKLU STAVEB kurz stavitelství VI zimní semestr 2011-2012 Prof.Ing.Miloslav Pavlík, CSc Doc.Ing.Vladimír Daňkovský, CSc
V ČEM JE PROBLÉM ?
PRO VĚTŠINU SPOLEČENOSTÍ JE VELMI OBTÍŽNÉ NASTOLIT ROVNOVÁŽNÝ STAV MEZI DOSTUPNÝMI ZDROJI A SPOTŘEBOU DLE OSN: na začátku 19.stol je světová populace cca 1,0 mld v roce 1927
cca 2,0 mld
v roce 1960
cca 3,0 mld
v roce 1974
cca 4,0 mld
v roce 1987
cca 5,0 mld
v roce 2000
cca 6,0 mld
v roce 2012
cca 7,0 mld
v roce 2050
cca 9,2 mld
POTŘEBY LZE USPOKOJIT DLOUHODOBĚ
JEN Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
PODÍL ENERGETICKÝCH SUROVIN NA VÝROBĚ EL
POKRYTÍ ENERGETICKÉ POTŘEBY BUDOVY z obnovitelných zdrojů SOLÁRNÍ KOLEKTORY
cca 500 kWh/m2, a šetří 0,11 t CO2/a
FOTOVOLTAICKÉ PANELY
cca 600 až 850 kWh/m2, a šetří 0,43 t CO2/a
DOMÁCÍ VĚTRNÉ TURBÍNY
pro nízké rychlosti větru 2 až 5m/s výkon cca 300 až 1.500 kWh/a šetří 0,75 t CO2/a
VYUŽITÍ BIOMASY
lokální/ blokové UT s využitím pelet apod.
KOMBINACE SYSTÉMŮ pro úsporu energie
PODÍL ENERGETICKÝCH ZDROJŮ – TENDENCE VÝVOJE
peta = 1015
ŽIVOTNÍ CYKLUS STAVEB – celková energetická náročnost
PRIMÁRNÍ ENERGIE A ENERGETICKÁ SPOTŘEBA PROVOZU STAVEB
MPO: Vliv udřžitelného vývoje z technicko eknomického hlediska doc.Hirš (VUT), Ing.Vanický, Enviros sro. 2008
Strategie EU –
snížení spotřeby E + využití OZE
směrnicE Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov základní prováděcí dokument, který určuje požadavky,
zelená kniha - Evropská strategie pro udržitelnou výstavbu, 2000 a 2005
základní plán EK pro energetickou účinnost ze dne 19. října 2006 - strategický dokument
Akční plán se zaměřením na snížení spotřeby energie a z něj vycházející Směrnici 2002/91/ES o energetické náročnosti budov vydané Evropským parlamentem a Radou.
Potřeba tepla na vytápění budov – vývoj požadavků
zákon 406/2000 Sb.
novela platná od 1.1.2013 – schválena 19.9.2012
navazuje na Směrnici EP a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti staveb stavebník/ vlastník je povinen zajistit energetický audit a prokázat splnění požadavků na energetickou úspornost budovy
vyhl. 148/2007 o energetické náročnosti budov ENB - požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov, - obsah průkazu ENB energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již zpracovaných energetických auditů, - způsobilost posuzovatelů - rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov BILANCE celého zařízení TZB : UT, TUV, VZT, klimatizace, EL (osvětlení, provoz systémů TZB, potřeba energie pro provoz standardního vybavení objektu) POZOR !!!
význam
POTŘEBA x SPOTŘEBA ENERGIE/ TEPLA
Faktory ovlivňující energetickou bilanci objektu
Národní Kalkulační Nástroj NKN - prof. FSv ČVUT, prof Kabele průkaz EN posouzení budovy – NKN – celková měrná potřeba energie pro standardizovaný provoz budovy kWh/m2,a zařazení objektu do třídy energetické náročnosti
PENB dle zak.č.406/2000, zák.177/2006 + novela 17/9/2012 a Vyhl. 148/2007 Povinný od 1. 1. 2009, od 1.1.2013 Platnost PENB je 10 let Nutný při nakládání s nemovitostmi !!! (prodej/ pronájem)
Stavebnictví „vyspělých“ zemí 40% celkové spotřeby energie 30% všech emisí CO2 40% všech odpadů
EPC = Energy Perfomance Contracting
www.epc-ec.cz, www.apes.cz
Metoda pokrytí IN úsporami v přijatém řešení – výhodnější úvěrová politika
IMPERATIV = ÚSPORY ZABUDOVANÉ I PROVOZNÍ ENERGIE tepelná izolace obálky budovy
U cca 0,15 W/K,m2
kontrola infiltrace okny a obv.pl.
n < 1,0 (min dle OHS 0,5)
snížení tepelné zátěže obálky budovy
(větrané nebo dvoj.střechy/ fasády)
max. využití denního světla max.pasivní využití tepelných zisků od slunečního záření rekuperace tepla (v TZB – ZT, UT, VZT – řízené větrání v topném období) akumulace tepla v kci budovy (vyrovnání denních výkyvů teplot) úspory provozní energie (úsporné spotřebiče, systémy ovládání/řízení) zónování prostorů v budově využití obnovitelných zdrojů energie min. uhlíkové stopy maximalizace recyklace surovin ve stavebnictví
ZED Factory, UK, London Typická spotřeba energií v třípodlažním bytovém domě - GB London
Skladba spotřeby ENERGIE v domácnosti ČR Spotřeba energie
Sektor spotřeby
Předpoklady:
[kWh/rok] Vytápění 63,5% Ohřev vody 19,8% Chladící technika Prací technika Mycí technika Příprava pokrmů Video technika Audio technika Kancelářská technika Osvětlení Ostatní
Celkem z toho spotřeba elektřiny
Počet cyklů
Měrná spotřeba
10 000
125
kWh/m2.rok
3 128
12,5
m3/os.rok
475 137 207 548 219 73 365 438 183
1,3 0,7 1,15 1,5 0,6 0,2 1 0,3 0,5
kWh/den kWh/cyklus
65 60 1
4
cyklů/os.rok cyklů/os.rok hod/den
hod/den
kWh/den kWh/den kWh/den kWh/den
15 771 16,7%
2 643 http://www.energetickyporadce.cz/audit-spotreby/skladba-spotreby-domacnosti.html
průměrná spotřeba domácnosti
cca 25.000 kWh/rok
hl.jistič 3x20 – 3x25 A
úkol č.1: spočítat energetickou potřebu RD nebo BD dle www.energetickyporadce.cz nebo altern. Copyright BDa ZEDfactory - 21 Sandmartin Way Wallington SM6 7DF
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
ENERGIE ZEMĚ
gravitace
vodní mlýny, čerpadla a turbíny gravitační vodní elektrárny
ENERGIE SLUNCE
teplota
geotermální energie
přímé
FOTOVOLTAIKA FOTOTERMIKA solární panely sluneční pec slunenční elektrárána
nepřímé
vítr, produkty vegetačního pokryvu větrné elektrárny využití „komínového“ efektu spalování biomasy
ENERGIE MĚSÍCE
přitažlivost
slapové jevy
GRAVITACE ZEMĚ
Přehrady v ČR 1888 První hydroelektrárna – Podskalský mlýn v Písku, 1888 vodní kolo pohání dynamo 1901 užita Francisova turbína. 1913 – 14 Štvanice I. II. Těšnov 1921 Poděbrady 1934 Vranov 1936 Vrané, Střekov 1938 Pastviny 1943 Štěchovice 1948 Vír 1955 Slapy 1959 Lipno 1961 Kamýk 1962 Orlík Přečerpávací elektrárna 1930 První přečerpávací elektrárna na Úhlavě s nádrží v Černém jezeře (280m). 1948 Štěchovice II. 1978 Dalešice – Mohelno 1996 Dlouhé Stráně (Mravenečník)
PŘEČERPÁVACÍ ELEKTRÁRNA DLOUHÉ STRÁNĚ
1996
PRINCIP MALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY
výkon do
10MW
http://evvo.spaco.cz/pohled-ekologa/obnovitelne-zdroje-energie-str/
MVE Zubří
GEOTERMÁLNÍ ENERGIE
http://www.bbc.co.uk/schools/gcsebitesize/science/aqa/energy/mainselectricityrev5.shtml
počátky moderních znalostí
Athansius Kircher, Mundus Subterraneus, 1664
TEPLOTA ROSTE S HLOUBKOU
1960 - Země se může chovat jako elastické těleso a zároveň na dlouhých časových škálách viskozně téci – pohyb zemských desek
NEZÁMRZNÁ HLOUBKA
hl. cca 1,2m
t = 0,00 °C
V důlních šachtách
hl. cca 100,0 m
t = 12,0 °C
Jihoafrické zlaté doly v plášti
(v zemské kůře)
hl. 3 600,0 m
t = cca 50 °C
průměrně t = 1000°C
Potenciál geotermální energie : 50 000 krát více než celkové zásoby fosilních paliv
Bazaltové lávy Na ploše cca 500 000,0 km2 Vrstva souvrství tloušťky až 10,0 km
Deccan Traps, Indie
elektrárna Nesjavelir (Island) o výkonu 4x30 MWe + 300 MWt Celkový instalovaný výkon geotermálních elektráren na Islandu činil 485 MW
Obrázek převzat z encyklopedie Wikipedia (EN), heslo Nesjavellir
dle NORDEL Annual Statistics, výroba EL v geotermálních elektrárnách, Island, rok 2007: 3,579 TWh, tj. 29,88% z celkového množství vyrobené elektřiny.
PRINCIP Y VÝROBY EL ENERGIE v GTE Princip suché páry (Dry steam) Teplota nad 235 °C (445 °F)
přímý pohon turbíny generátoru max jednoduché a levné – odčerpávání zásoby
Největší elektrárna která používá „Dry steam“ princip : The Geysers, USA, Kalifornii - vyrábí elektrickou energii pro celé San Francisko již od r. 1960 Ze zprávy provozovatele elektrárny o vlivu na životní prostředí za rok 2007 jsem vybral pouze
emise 15 412 tun kysličníku uhličitého (CO2) a 10 275 tun sirovodíku (H2S). Flash princip (Flash steam) tlaková voda z geotermálních rezervoárů teplota vody nad 182 °C (360 °F) po zmenšení tlaku se voda mění na páru a pohání generátor – zbytek vody se vrací do rezervoáru
Binární princip (Binary cycle) Voda z vrtu předává teplo ve výměníku pracovní kapalině, která pohání turbíny – může pracovat s nižšími teplotami primárního zdroje – většina pracovní vody se vrací do rezervoáru – dosahuje se vyšší účinnosti Většina plánovaných nových geotermálních elektráren bude používat tento princip. http://www.google.co.uk/imgres?q=geoterm%C3%A1ln%C3%AD+energie&hl=cs&sa=X&rlz=1T4GGLJ_csCZ342CZ344&tbm=isch&prmd=imvns&tbnid=M44eqe9JZj WlWM:&imgrefurl=http://nejedly.blog.idnes.cz/c/48192/Geotermalni-elektrarny-aneb-malokdy-mame-energii-zadarmo-Icast.html&docid=4SbjtyQ5pWiCwM&w=605&h=534&ei=GP-BTrHmIob64QT0w8mDAQ&zoom =
PRACOVNÍ SCHEMA BINÁRNÍ GTE
1
MOŽNOSTI využití GT energie v ČR GEOTERMÁLNÍ ENERGIE
V ČR …. tzv. konceptu suché horniny („hot dry rock) – otázka pro VV Teoreticky to může fungovat tak, že jedním vrtem by se k horké suché hornině v hloubce zhruba pět kilometrů přivedla studená voda a dva boční vrty umožní ohřáté vodě cestu vzhůru. Tyto zdroje pohání turbínu generátoru a po ochlazení vody na povrchu se vrací prvním vrtem zpět do země. Vedlejším produktem produkce energie je teplo, které lze využít např. k vytápění bytů. Obecně je vhodnou lokalitou v českých podmínkách místo s již narušenou podzemní horninou. Odborníci se shodují, že takovým místem mohou být Litoměřice, příp. Lovosice, Chomutov nebo Frýdlantský výběžek. USA :
…. just 2% of GTE pod NA easily supply all of the USs’ current energy needs.
Australia:
… just 1% of GTE could create enough energy for 26,000 years. Australian Geothermal Energy Association goal:
2200 MW of Geothermal Power by 2020 (20% of total electric demand) http://www.treehugger.com/files/2008/08/one-percent-australian-geothermal-potential-26000-years-energy.php
Výroba elektřiny z vody, větru, slunečního záření a biomasy zařízení Skupiny ČEZ v ČR (v GWh)
Obnovitelné zdroje energie
celkem
Vodní, sluneční a větrné elektrárny Spalování biomasy
2008
2009
2010
1 875
2 431
2 688
1 548
2 104
2 353
327
327
335
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje.html?tagcloud=ve Začátek výroby novodobých větrných elektráren se datuje na konec 80. let minulého století. V současné době větrné elektrárny pracují v desítkách lokalit v ČR, jejich nominální výkon se pohybuje od malých výkonů (300 kW) pro soukromé využití až po 3 MW.
v červenci 2011
dosahoval
výkon větrných elektráren v ČR
cca 217 MW.
podle údajů Energetického regulačního úřadu
VĚTRNÁ ENERGIE
http://evvo.spaco.cz/pohled-ekologa/obnovitelne-zdroje-energie-str/
VÝŠKA 10 m nad zemí
Beaufortova stupnice síly větru Původní stupnici sestavil v letech 1805 - 1808 anglický admirál F. Beaufort. Stupeň Označení 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Bezvětří
Rozpoznávací znaky
kouř stoupá kolmo vzhůru směr větru je poznatelný podle pohybu Vánek kouře, vítr neúčinkuje na větrnou korouhev Slabý vítr vítr je cítit ve tváři, listy stromu šelestí listy stromů a větvičky jsou v trvalém Mírný vítr pohybu Dosti vítr zdvihá prach, pohybuje slabšími čerstvý vítr větvemi listnaté keře se začínají hýbat, na Čerstvý vítr vodních plochách se tvoří menší vlny vítr pohybuje silnějšími větvemi, je těžké Silný vítr používat deštník vítr pohybuje celými schody, chůze proti Prudký vítr větru je obtížná vítr ulamuje větve, chůze proti větru je Bouřlivý vítr téměř nemožná Vichřice vítr způsobuje menší škody na stavbách Silná vyvrací stromy, způsobuje větší škody na vichřice stavbách Mohutná působí rozsáhlá zpustošení vichřice Orkán ničivé účinky
Rychlost (m/s) 0,0 - 0,2 0,3 - 1,5 1,6 - 3,3 3,4 - 5,4 5,5 - 7,9 8,0 - 10,7 10,8 - 13,8 13,9 - 17,1 17,2 - 20,7 20,8 - 24,4 24,5 - 28,4 28,5 - 32,6 32,7 a více
výška 100 m nad zemí
VĚTRNÉ MLÝNY nejstarší varianta využití OZE - mlýn RUPRECHTOV
http://evvo.spaco.cz/pohled-ekologa/obnovitelne-zdroje-energie-str/
NOVÉ VVĚTRNÉ FARMY
Nejstarší
větrné mlýny
kolem 1277
v 19. století řada realizací pro menší průmyslové a zemědělské podniky před 1.sv válkou v ČR
cca 900 mlýnů
především Morava a Vysočina Důležitým impulsem pro rozvoj větrné energetiky bylo embargo zemí OPEC na vývoz ropy 1972
EKOLOGICKÉ DOPADY : PROMÍCHÁVÁNÍ STUDENĚJŠÍHO A TEPLEJŠÍHO VZDUCHU - ZMĚNA PŘIROZENÉ CIRKULACE ZVÝŠENÍ PRŮMĚRNÝCH TEPLOTA AŽ o
1°c
- PROBLÉM S PTACTVEM A HLUKEM
DÁNSKO, R. 2002 - 6000 TURBÍN - 19 % celkové spotřeby EE V ČR VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY 0,3 % celkové spotřeby EE
ÚČINNOST VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN
,
kde cp je součinitel výkonnosti, v ideálním případě rovný 0,59 Albert Betz (r.1919) stanovil max. účinnost koef. cp = 0,59 V = rychlost větru (m/s)
koeficient ročního využití
D = průměr vrtule (m)
skutečný výkon/ teoreticky možný
ČR cca 0,1 až 0,2 (0,28) el. Sternwald (Šumava) 17 větrníků, výkon 14 MW – koeficient 0,22
Hlučnost větrného zdroje
kde Lw je hlučnost zdroje alfa = 0,0005pro suchý vzduch
HLADINA HLUKU
MAX. POVOLENÁ HLADINA VNĚJŠÍHO HLUKU V OBYTNÉ ZÁSTAVBĚ V NOCI JE
45 dB
autor: Torm
at cs.wikipedia
VZDÁLENOST OD ZDROJE
autor: Torm at cs.wikipedia
Limity hluku v noci
hluku v komunálním prostředí,
[email protected]
V ČR
LAeq,T = 45 dB
LAeq,T = 30 dB
v chráněném venkovním prostoru staveb (outside bedrooms) chráněném vnitřním prostoru staveb (indoors)
v EU
LAeq,T = 45 dB
pro řídké osídlení „neighbouring properties“,
LAeq,T = 40 dB
pro místa hustě osídlená „residential areas“ nebo speciální ochrany „institutions,
week-end houses, gardens or recreations“
infrazvuk / nízkofrekvenční hluk
není limit
doporučená hodnota v ČSN ISO 7196 LG=90 dB
hladiny prahu slyšení pro jednotlivá frekvenční pásma v ČSN ISO 226
směrné křivky (criterion curves) - hladiny akustického tlaku ve třetinooktávových frekvenčních
pásmech již od 8 Hz
hladiny prahu slyšení LPS v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
systém limitů v ČR je přísnější než v EU (WHO)
měření infrazvuku a NF hluku v chráněném EXT i INT budov neprokázala výskyt infrazvuku ani nf
hluku Kdy vzniká infrazvuk a jaké jsou jeho přírodní zdroje?
0,05 až 20 Hz
Setkává se člověk se zdroji infrazvuku v běžném životě (městská zástavba, doprava, sport…)? za infrazvuk zaměňován nízkofrekvenční (nf) hluk = hluk ve frekvenčních pásmech 16 (20) - 100 (160) Hz. Jak předejít problému s infrazvukem v souvislosti s projektováním větrných elektráren (VTE) v krajině? Jsou moderní větrné elektrárny zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekvenčního hluku, který může poškodit zdraví člověka? Infrazvuk z VTE může údajně způsobit stres, poruchy spánku, bolesti hlavy, únavu, závratě, náladovost, tinnitus, agresivitu a ztrátu pozornosti při učení? Jaká je úroveň infrazvuku při dodržení limitů pro slyšitelný zvuk z VTE? Je pravdou, že vnímavost vůči nízkofrekvenčnímu zvuku je větší uvnitř budov než venku? snižuje se vliv infrazvuku oddalováním zdroje od obydlených sídel? Ano, avšak méně než hluk na vyšších frekvencích, viz výše. Dále jsou hodnoty útlumu způsobeného pohlcováním v atmosféře závislé na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu, ve výpočtech je proto uvažováno s teplotou 10 °C a relativní vlhkostí 70 %. Útlumy jsou v souladu s normou ČSN ISO 9613-2 počítány od frekvence 50 Hz, protože nižší frekvence nejsou u žádných zařízení standardně udávány. V případě VTE by však byl posuzován spíše hluk větru, stejně jako při měření reálných VTE při kolaudaci.
Více informací na www.nrl.cz, Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích NÁRODNÍ REFERENČNÍ LABORATOŘ PRO MĚŘENÍ A POSUZOVÁNÍ HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ Smetanova 1390, 562 01 Ústí nad Orlicí, www.nrl.cz
Hluky, typické pro větrný zdroj
Zdroj hluku Turbulence na koncích
Frekvenční
Typická
rozsah
intenzita
Charakter hluku širokopásmové hučení, modulované otáčkami listu (wish-
500-1000 Hz
91,2 dBA
Hluk na náběžné hraně 750-2000 Hz
99,2 dBA
širokopásmové svištění
typický tón
84,8 dBA
tón, měnící se dle rychlosti větru
Strojovna
směs hluků
97,4 dBA
Generátor
tón
87,2 dBA
listu
Hluk odtrhávání proudnic
wish)
směs hluků, měnících se s různou periodicitou (zapínání a vypínání servopohonů, čerpadel, ventilátorů)
tón, jehož výška se mění s otáčkami vrtule
PRINCIP PRÁCE VĚTRNÍKU
stálé otáčky generátoru
NOVÉ KONSTRUKCE „VĚTRNÍKŮ“
–
ZEDFabric turbine
Svobodná licence GNU
Montáž větrníku na podporu
Výkon instalovaný ve větrných elektrárnách zemí EU (ke konci roku 2010) Země
Výkon v MW
Česká republika
215
Belgie
911
Dánsko
3 752
Finsko
197
Francie
5 660
Itálie
5 797
Německo
27 214
Nizozemí
2 245
Polsko
1 107
Portugalsko
3 898
Rakousko
1 011
Řecko
1 208
Slovensko
3
Španělsko
20 676
Švédsko
2 163
Velká Británie
5 204 Zdroj: EWEA
IN = 35 až 40 milionů Kč za instalovaný MW výkonu IN na 1 MW v uhelné elektrárně kolem 45 milionů Kč, v jaderné kolem 70 milionů Kč. Někdy se také tvrdí, že konstrukce a stavba větrné elektrárny spotřebuje tolik energie, kolik nedokáže vyrobit ani za několik let. Není to pravda. Měření ukázala, že energetická návratnost elektrárny (tedy doba, za kterou větrná turbína vyrobí tolik energie, kolik bylo potřeba na její výrobu) se podle typu stroje a větrného potenciálu místa pohybuje od tří do šesti měsíců.
situace v ČR Starší realizace r.1993
typ TACKE 60kW
u města Frýdek-Místek - ověřovací
typ V75 75 kW, Vítkovice, a.s., Brno 1991, 1992 a 1993. (4) typ Vestas V39 – 500 Ostružná u Šumperka, 1995 Zdroj: http://tinyurl.com/6g3e5yn
Rozvoj větrné energetiky v ČR až po roce 2002 v 90 tých letech
24 VE, jejichž celkový výkon byl 8,22 MW.
Poslední česká VE Mravenečník nedaleko Medvědí hory s výkonem 1170 kW (5). v roce 2001 bylo v ČR v provozu již jen 8 větrných elektráren (3).
NOVĚ INSTALOVANÉ VE v ČR
například
Svitavsko, lokalita Janov u Litomyšle, n.v. 400mnm, průměrná v100 = 6 až 7 m/s Výrobce Typ větrné elektrárny Jmenovitý výkon Výška do osy rotoru Průměr rotoru Celková výška Průměr paty věže Celková hmotnost Doba výstavby
Wikow Wind, a. s. W 2000 SPG 2 000 kW 80 m 80 m 120 m 4,3 m 275,7 tun duben - srpen 2009
Vysočina, lokalita Polná/ Přibyslav, n.v. 500 mnm, průměrná v100 = 6 až 7 m/s výrioTyp větrné elektrárny: Jmenovitý výkon: Výška do osy rotoru: Průměr rotoru: Celková výška: Průměr paty věže: Celková hmotnost:
REpower MM92 2 050 kW 80 m 92,5 m 126,3 m 4,3 m 254,8 tun
…… ….. a řada dalších Investice a návratnost VE výkupní ceny elektřiny
do r.2002
cca 0,9 – 1,13 Kč za 1 kWh
po r. 2002
3,00 Kč za 1 kWh + další úpravy ceny
dnes
4,50 Kč za 1 kWh
Výkupní cena (pro letošní rok 4,23 Kč/ kWh) …… návratnost do cca 15 let až 20 let
při průměrné roční využitelnosti 26% (statistika EU).
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Česku dosáhl 1. prosince 2010 Celkový instalovaný výkon [MW]
Rok uvedení do provozu
Lokalita
Kraj v ČR
Počet turbín
Mladoňov
Olomoucký kraj
1
0,5
1992
Ostružná
Olomoucký kraj
6
3
1994
212,57 MW.[1] Roční výroba elektřiny v roce 2009 (GWh)
1,9
Nový Hrádek
Královéhradec.kraj 4
1,6
1995
Mravenečník (Hr Jeseník)
Olomoucký kraj
3
1,165
1998
0,4
Nová Ves v Horách
Ústecký kraj
7
13
2003
25,8
Čižebná - Nový Kostel
Karlovarský kraj
4
1,815
2004
0,8
Břežany u Znojma
Jihomoravský kraj 5
4,25
2005
5,1
N M - Vrch Tří pánů
Ústecký kraj
3
6
2006
Kryštofovy Hamry
Ústecký kraj
21
42
2007
Jindřichovice
Karlovarský kraj
4
9,2
2010
Horní Loděnice
Olomoucký kraj
9
18
2009
Krásná[5]
Karlovarský kraj
4
8
2009
Pchery
Středočeský kraj
2
6
2008
6,5
Pavlov
Kraj Vysočina
4
5,7
2006
8,7
Žipotín
Pardubický kraj
4
5,2
2006
2,8
Vrbice[8][9]
Karlovarský kraj
2
4,6
2010
Hora Svatého Šebestiána
Ústecký kraj
3
4,5
2008
5,0
Horní Částkov I.
Karlovarský kraj
2
4
2009
4,5[4]
[2][3]
97,1
15,8
[4]
Horní Částkov II.
Karlovarský kraj
2
4
2010
-
Janov
Pardubický kraj
2
4
2009
0,2[4]
Věžnice[5]
Kraj Vysočina
2
4,1
2009
Habartov[5]
Karlovarský kraj
2
4
2009
Karle[5]
Pardubický kraj
3
3,75
2009
Trojmezí u Hranic[5]
Karlovarský kraj
3
2,7
2008
Maletín
Olomoucký kraj
1
2
2008
Bantice
Jihomoravský kraj 1
2
2008
Stará Libavá[5]
Olomoucký kraj
1
2
2007
Lipná (Potštát)
Olomoucký kraj
1
2
2008
Ústecký kraj
1
2
2007
Potštát[5]
Olomoucký kraj
1
2
2008
Tulešice
Jihomoravský kraj 1
2
2009
[10]
Petrovice (okres Ústí nad Labem) II.
Celkem výkon v tabulce
4,5[4]
1,8
202,12 MW
údaje převzaty ze seznamu České společnosti pro větrnou energii. http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C4%9Btrn%C3%BDch_elektr%C3%A1ren_v_%C4%8Cesku
VE v Ostružné, Jeseníky VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA U OSTRUŽNÉ, JESENICKO
VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA V JINDŘICHOVICÍCH POD SMRKEM
Největší větrná elektrárna na světě Zatím největší větrnou farmu na světě mají v Texasu (USA). Byla spuštěna 1. října 2009. Větrná farma Roscoe, v Texasu má výkon 781,5 MW a je tvořena 627 větrnými turbínami. Roscoe je schopna pokrýt spotřebu 230 000 domácností.[6]
Investorem E ON – IN = 1,0 mld USD¨
10 největších větrných farem ve Spojených státech Stát
Větrná farma
Instalovaný výkon
Texas
Roscoe
781 MW
Indiana
Fowler Ridge
750 MW
Texas
Sherbino
750 MW (1. Etapa 150 MW)
Texas
Horse Hollow
736 MW
Kalifornie
Tehachapi Pass
690 MW
Texas
Capricorn Ridge
662 MW
Kalifornie
San Gorgonio Pass
619 MW
Kalifornie
Altamont Pass
606 MW
Texas
Sweetwater
585 MW
Texas
Buffalo Gap
523 MW
5 největších plánovaných větrných farem v USA Stát
Větrná farma
Instalovaný výkon
Jižní Dakota
Titan Wind Project
5 050 MW
Kalifornie
Tehachapi (Reneval Project) 4 500 MW
Texas
Pampa Wind Project
4 000 MW
Nebraska
Banner County
2 000 MW
Oregon
Shepherds Flat
909 MW
Energie z větrných elektráren dnes pokryje spotřebu energie zhruba 8 milionů dom. v USA Nejvyšší pokrytí výroby elektřiny pomocí větru - ŠPANĚLSKO energie z VE
pokrývá 54 procent potřeby cca 10.000 megawattů.[7]
Kolik by bylo potřeba instalovat větrných turbín o výkonu 1 MW, aby vyrobily jednoroční produkci Temelína, pokud v ČR pracují 1 000 hodin ročně? BYLO BY TŘEBA 12 000 vrtulí/ ELEKTRÁRREN O VÝKNU 1MW
MALÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY pro lokální výrobu EL malé domácí větrné turbíny, kterých se ročně v USA prodá asi 100 kusů. Lidé si je nechávají instalovat na střechu nebo v blízkosti domu. Jejich cena je cca 5 000 USD a výkon minimální. Počet žadatelů o domácí turbíny se ale rozrůstá a starosta New Yorku dokonce uvažuje o dotování malých domácích elektráren
ENERGY BALL
VÝKON DO 1,0 Kw - napětí 12V nebo 24V - s měničem i 240V
Copyright BDa ZEDfactory - 21 Sandmartin Way Wallington SM6 7DF
Energy Ball V100 - nový technologický zázrak?
PRŮMĚRNÁ RYCHLOST VĚTRU 10m nad zemí v ČR
4 m/s Zařízení pracuje pro v = 2 m/s až 40,0 m/s Průměr rotoru
1,1 m
Průměrná roční rychlost 4 m/s: Průměrná roční rychlost 5 m/s: Průměrná roční rychlost 6 m/s: Průměrná roční rychlost 7 m/s:
100 kWh 200 kWh 350 kWh 500 kWh
Hladina hluku ve vzdálenosti 5m od turbíny Lw ≤ 45 dB při rychlosti větru do 10m/s !!!
V200 model (198cm) could produce up to 50% of a household's needs šak objevil zajímav Cena 1ks EB je cca 5 000 eur (zhruba 125 000 Kč) - návratnost cca 20 let
Výkon ENERGY BALL V100
ENE při 1000ot x min-1 mají koncové body rotoru o velikosti 2,2m obvodovou rychlost přes 400km/h.
OSTROVNÍ SYSTÉMY
Kompletní ostrovní systém - Šumava Větrná mikroelektrárna Fotovoltaické panely 80WP, Rozvod 12V větrného generátoru jsou nabíjeny akumulátory, které umožňují provoz 5 ks úsporných žárovek na 220 V, napájení čerpadla pro dodávku vody z vrtu a další drobné domácí spotřebiče a ruční nářadí. Vodárna je dvoustupňová, 12V ponorné čerpadlo čerpá vodu z vrtu do zásobníku na půdu, kde je také umístěn 12V manostat se sníženým tlakem. Pro ohřev TUV je instalována samotížná fototermická sestava s jedním kolektorem a dvouplášťovým zásobníkem. V poslední fázi byl doplněn počet akumulátorů pro delší období bez energetických zisků. Vytápění si zákazník řeší kamny.
VYUŽITÍ SLUNEČNÍ ENERGIE PS VI – TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
INTENZITA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ V ČR
W/m2,a
25.5.2012 -světový rekord v SRN. Tamní solární elektrárny odpoledne 25. května vyrobily během jedné hodiny 22 gigawattů elektřiny. Průměrné roční
: Atlas podnebí - ČHMÚ).
Mapa trvání slunečního svitu v ČR
Obnovitelné zdroje letos stojí občany více než 38 miliard korun Průměrná domácnost za podporu obnovitelných zdrojů nyní platí kolem 1100 korun http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-aenergetika/
SLUNCE =
kontinuální příkon je 1,2 x 1,017 kW/ m2
Mapa roční bilance fotovoltaickcýh zařízení v ČR v kWh/a
Roční úhrn výroby elektřiny ve FVE http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis
globální solar data pro FV systémy
http://solarni-panely.cz/hybridni-fotovoltaicke-elektrarny
Možnosti využití sluneční energie
vyhřívání domu (pasivní zisky jižními okny, Trombeho stěna, zimní zahrada apod.)
ohřev vody v bazénu ohřev vody pro domácnost
absorbční chlazení (chladnička, klimatizace)
destilace nebo sterilizace vody (získávání pitné vody)
výroba elektřiny (fotovoltaické články)
pohon zařízení (pomocí Stirlingova motoru)
Zjednodušený výpočet tepelných ztrát obálkou budovy a potřeby tepla na vytápění
Autor: Ing. Zdeněk Reinberk, Ing. Roman Šubrt, Ing. Lucie Zelená
http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/ pro dotaci-zelena-usporam
Národní akční plán navrhuje MPO, schvaluje vláda Státní energetické koncepce - s novými solárními zdroji do roku 2020 v podstatě moc nepočítá.
Podíl jednotlivých zdrojů podle Národního akčního plánu (GWh za rok) 2005
2010
2011
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2 380
2 109
2 129 2 154 2 185 2 207
2 220
2 233
2 244
2 253
2 264
2 274
Geotermální
0
0
18,4
18,4
18,4
18,4
18,4
18,4
18,4
Solární
0
578
1 685 1 693 1 698 1 703
1 708
1 713
1 718
1 721
1 724
1 726
Větrná
21
454
975
1 079
1 183
1 288
1 392
1 496
Biomasa
721
1 930
2 566 3 346 3 976 4 437
4 819
5 086
5 401
5 656
5 911
6 165
Pevná
560
1 306
1 718 2 261 2 668 2 905
3 065
3 108
3 200
3 231
3 262
3 294
Bioplyn
161
624
1 084 1 308 1 531
1 754
1 978
2 201
2 425
2 648
2 871
3 122
5 072
6 939 7 855 8 635 9 236
9 741
10 130
10 565
10 936
11 308
11 679
Vodní:
Celkem
0
558
848
2012 2013
0
663
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
9
767
871
VÝROBA ELEKTŘINY V PRVNÍM POLOLETÍ 2008
http://www.alter-eko.cz/energie/solarni-kolektory/solarni-priklad.php
Možnosti krytí potřeby tepla solárním systémem
PROBLÉM = ZÁBOR (ZMĚDĚLSKÉ) PŮDY
http://evvo.spaco.cz/pohled-ekologa/obnovitelne-zdroje-energie-str/
Plocha kolektorů, která by byla potřeba pro výrobu 12 milionů MWh elektřiny (Temelín) Je 12 400 ha Odvozeno od sluneční elektrárny v Bučanovicích u Prachatic s výrobou 600 MWh za rok a plochou kolektorů 0,62 ha
solární systém s 5 kolektory celk. absorbční ploše 10m2 Is = 312 W/m2 T= 4,5 hod je Q= 27 kWh/den cena plynu
1,5 Kč/kWh
denní úspora 40,-Kč/den cena instalace návratnost
80.000,- Kč cca 6 let.
Systém umožňuje: ohřívat TUV pro 4čl rodinu 10,0 kWh předehřev UT 16,0 kWh
fototermické systémy 5x vyšší účinnost než fotovoltaické systémy.
PŘÍKLADY: Ohřev TUV, bazénu a podporu vytápění Ohřev TUV Předehřev UT Požadavek : Snížení provozních nákladů Solární sestava pro ohřev 200 l TUV, ohřev bazénu a podporu vytápění. Kolektorové pole je tvořeno vakuovými kolektory, které jsou vhodné na podporu vytápění, pro své termoizolační vlastnosti. Ohřev byl doposud zajišťován plynovým kotlem s vlastním 100 l zásobníkem. Ten je nyní zakomponován do solárního systému, takže zvětšuje akumulační schopnost soustavy. Regulátory hlídají tepelné poměry v zásobnících a průběžně zajišťují cirkulaci, aby teploty v soustavě byli stejné, jestliže je to žádoucí.
Solární ohřev městského bazénu Humpolec Solární kolektory Požadavek : Zvýšení teploty vody v městském bazénu v Humpolci. Realizace : Bylo nainstalováno 24 ks solárních kolektorů o nominálním výkonu 36kW. Cirkulace teplosměnné směsi je z bezpečnostních důvodů zajištěna sestavou dvou čerpadel, které se postupně střídají. V případě poruchy jednoho je provoz zabezpečen druhým čerpadlem. Solární zařízení pro ohřev bazénu a brouzdaliště s celkovou plochou 480m2, kde plocha pro umístění kolektorů je na střeše budovy s technologií bazénu. Ovládání je vybaveno automatikou střídání čerpadel a signalizací poruch nízkého tlaku a průtoku. Předávání tepla je provedeno ve vyrovnávací nádrži pomocí nerezového výměníku. Solární ohřev výrazně prodlužuje sezónu pro používání bazénu veřejností.
Solární soustava s plynovým zásobníkem TUV Požadavek : solární ohřev 420l TUV Realizace : solární systém ohříva 300l bojler, který je cirkulačně propojen s plynovým zásobníkem teplé vody. Cirkulace je spínána na základě rozdílu teplot obou zásobníků. Pokud tedy solární bojler má výšší teplotu než plynový dojde k sepnutí cirkulačního čerpadla, promíchaní a ohřátí TV v pohotovostním (plynovém) zásobníku a tím ke snížení nákladů na plynový dohřev TV.
SOLÁRNÍ SYSTÉMY se zvýhodněnou cenou pro montáž svépomcí Označení a popis
bez DPH
Sestava pro dvě osoby - Ae 100 SOL
29 046,-
Sestava pro 4 osoby - Ae 200 SOL
40 824,-
Sestava pro 6 osob - Ae 300 SOL
53 474,-
SOLÁRNÍ KOLEKTORY SUNTIME Označení a popis
bez DPH
Solární kolektor Suntime 2.1
11 990,-
Solární kolektor Suntime 1.2
12 990,-
SOLÁRNÍ KOLEKTORY REGULUS
Označení a popis Solární kolektor KPC1
bez DPH
8 890,-
Solární kolektor KPS11 ALP
11 900,-
Solární kolektor KPS10 ALP
13 490,-
Vakuový trubicový kolektor KTU 10
14 990,-
Vakuový trubicový kolektor KTU 15
19 990,-
Solární kolektor KPW2
14 990,-
SOLÁRNÍ
REGULÁTORY
Označení a popis Nadřazená regulace ML 1100 (cena dle konfigurace)(cena dle konfigurace)
bez DPH
0,-
DeltaSol BS/3 + 2čidla
4 430,-
DeltaSol BS Pro + 4čidla
6 390,-
DeltaSol ES + 6čidel Čidlo teplotní k DeltaSol SRS3
10 860,560,4 970,-
PŘÍSLUŠENSTVÍ Označení a popis
bez DPH
Čerpadlová skupina jednotrubková
5 990,-
Čerpadlová skupina dvoutrubková
8 990,-
Kolekton - nemrznoucí směs -30°C, 10l
780,-
Odvzdušňovací ventil 3/8" do 150°C
497,-
Pojistný ventil 1/2" vnitřní, 6bar, do 160°C
390,-
Termostatický směš. ventil - TUV 30-60°C Separátor vzduchu s výstupem pro odvzdušňovací ventil Doplňovací pumpa solárního systému
1 390,-
590,-
4 200,-
http://www.alter-eko.cz/energie/solarni-kolektory/solarni-cenik.php
FOTOVOLTAIKA Fotovoltaický článek = polovodičová dioda – fotoelektrický jev z krystalové mřížky začnou uvolňovat záporné elektrony elektrické napětí = cca 80 až 100 W/ 1m2
Fotovoltaické panely cena cca 1,0 EUR/Wp
tj. cca 5.000,- Kč/ 1 FV panel
Nejjednodušší fotovoltaický systém:
Fotovoltaický systém spojený se sítí: .
CENA FOTOVOLTAICKÝCH ČLÁNKŮ
Pokles ceny fotovoltaických modulů (dolary na watt instalovaného výkonu) VÝVOJ V ČASE
1960
max účinnost nejlepších FV článků dosáhla 14 %.
1963
první aplikace maják v Japonsku - FV zdrojem o výkonu 242 W - rekordní výkon.
1982
FV systémy instalovány experimentálně - celkový výkon 9,3 MW.
2002
FV systémy běžné – celkový výkon 562,5 MW. (1/2 v provozu v Japonsku)
2012
v ČR celkem instalováno 10.000 FVE
Typy solárních kolektorů Křemíkový solární panel - princip polovodiče
cca 30,- Kč/W
zpravidla křemík nebo selenid mědi, sirník galia Antireflexní vrstvy se většinou tvoří napařením oxidu titanu Organický solární panel Nová technologie vyvinutá v Izraelei - výrobu EL zajišťují geneticky zkonstruované bílkoviny - Protein Structure Initiative, PSI Účinnost cca 14%
cena cca 4,- Kč/W
Fotovoltaické fólie tenkovrstvé solární články - „thin film solar cells“ = fotovoltaické fólie Fotovoltaické fólie se dají tisknout v širokých a dlouhých pásech na ohebné podklady – podobnost s inkoustovou tiskárnou. Polovodičová vrstva má tl. asi jen jeden mikrometr.
ve vývoji
EKONOMIE FOTOVOLTAICKCÝCH SYSTÉMŮ Fotovoltaická elektrárna 3kWp = 15ks modulů po 250W hrubý roční výnos cca 37.500,-Kč úspora CO2 cca 1.770kg/rok Instalovaný výkon skupiny ČEZ 123 MW p = 492.000ks modulů po 250W
Wp (watt peak) = max produkce EL
1 instalovaný kWp Produkuje cca 1 000 kWh/rok zabere cca 8–10 m2 plochy
hrubý roční výnos cca 1,5 mld Kč úspora CO2 72.570.000kg/rok Závazek ČR vůči EU :
zajistit 13% EE z OZE
Závazek vůči EU Do r. 2020 min 13% EL energie z OZE Národní akční plán stanovuje pro OZE výkon
vydaná povolení představují cca 6 500,0 MWp ??? plánované akce ČEZ: Ševětín, JČ – 80-ti fotbalových hřišť –30 MWp Voj.prostor Mladá, SČ –150 ha – výkon 60 MWp
1kWe = 1 kWt = 1 kW index pro výkon elektrický a tepelný
1kWp = max výkon FV systému
1 695 MWe V roce 2012 již je nainstalováno 1 900 MWe Zpomalení růstu nová daň ve výši 26% z příjmů za „zelenou“ EL (platnost 2 roky ???) – konec daňových prázdnin Změna podmínek = žaloby investorů do FVE na stát Důsledek = ZDRAŽENÍ EL !!!
CENY ELEKTRICKÉ ENERGIE v EU Dnes cena 3,50 Kč/kWh v SRN
a
4,50 Kč/kWh v ČR (PRE)
Datum: 3.9.2012 Vývoj cen EE v Evropě tzb info Autor: Ing. Tomáš BartošMgr. Petr Strejček, MBARecenzent: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D.
VÝKUPNNÍ CENA z FV zdroje je v ČR cca 12,15 Kč/kWh !!! + daňové prázdniny nová úprava ceny pro 2013 6,00 Kč/kWh – pro malé instalace 7,50 Kč/kWh
Koncem roku 2009 zprovoznila Skupina ČEZ moderní fotovoltaickou elektrárnu v Bežerovicích u Tábora.
Zařízení provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje.
Průměrný roční úhrn globálního záření zde dosahuje až 3,8 GJ/m2. Elektrárna o instalovaném výkonu 3,013 MW = spotřeba EL pro cca 700 domácností.
Fotovoltaická elektrárna v Buštěhradě. Zařízení umístěné v prostorách bývalého průmyslového areálu provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje r 2010..
Průměrný roční úhrn globálního záření cca 4,1 GJ/m2,a Elektrárna o instalovaném výkonu 2,396 MW
pokrývá
spotřebu zhruba 640 domácností ve středních Čechách.
Fotovoltaická elektrárna v Čekanicích u Tábora – r. 2009 Průměrný roční úhrn globálního záření zde dosahuje až 3,8 tisíce MJ/m2. Elektrárna o instalovaném výkonu 4,48 MW pokrývá spotřebu více než 1 200 domácností na jihu Čech. Fotovoltaická elektrárna Mimoň , Ústecký kraj monokrystalickými křemíkovými články výkon = 53 W/článek Elektrárna o instalovaném výkonu 17,5 MW Pokrývá spotřebu zhruba 4 500 domácností
roční časové využití fotovoltaické elektrárny je cca 40 %.
střešní solární elektrárnu v Praze plocha kolektorů
výkon 2,88 MWp
67 816 m2
tj, spotřeba EL v 1400 domácnostech
emise CO2 nižší o cca 5 300 tun/a
VÝKON FVE v ČR
investor společnost Martifer Solar
PŘEDB ĚŽNÉ POSOUZENÍ ÚČINNOSTI FOTOVOLTAICKÝCH PANELŮ
. http://www.energetickyporadce.cz/kalkulacky-energie.html
Největší solární elektrárna v ČR
FVE ŠEVĚTÍN
výkon
35 MW
Mezi největší investory do fotovoltaiky v České republice patří společnostI: Energy 21 - FVE Czech - ČEZ
Přehled výkupních cen a zelených bonusů uvedení do provozu
Výkupní cena elektřiny (Kč/kWh)
Zelený bonus (Kč/kWh)
poznámka
Rok 2011
5,50
4,50
Instalovaný výkon nad 100 kWp
Rok 2011
5,90
4,90
Instalovaný výkon od 30 do 100 kWp
Rok 2011
7,50
6,50
Instalovaný výkon do 30 kWp
Rok 2010
12,50
11,50
Instalovaný výkon do 30 kWp
Rok 2010
12,40
11,40
Instalovaný výkon nad 30 kWp
Rok 2009
13,42
12,42
Instalovaný výkon do 30 kWp
Rok 2009
11,32
12,32
Instalovaný výkon nad 30 kWp
Rok 2008
14,30
13,30
V
Stop fotovoltaice do roku 2020? NOVÉ FVE MOMENTÁLNĚ DO DISTRIBUČNÍ SÍĚ NEPŘIPOJÍTE !!! Prodloužení stop-stavu fotovoltaickým elektrárnám, posvěcení 26% solární daně, konec zelených bonusů pro ostrovní systémy a dotace pro elektrárny, které kromě biomasy spalují i uhlí. Nejen to přináší nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, na který se snesla vlna kritiky. Co zelené zdroje čeká a nemine? „Až do roku 2020 se v podstatě nepočítá s připojováním nových solárních zdrojů.“ „Zelenou energii odebírá od ČEZ kolem 2 000 zákazníků.“ Zelenou energii může od ČEZu odebírat každý zákazník, pokud kupní smlouvu rozšíří o dodatek k již uzavřené smlouvě. Dodatek lze objednat on-line, na kontaktních místech ČEZu a na zákaznické lince 840 840 840. V tomto dodatku je určena nová sazba za zelenou energii (naroste o desetník za každou kWh) a sazba náhradní. Využíval-li doposud zákazník například sazbu D02, platí pro zelenou energii stejná pravidla kromě částky za odebranou energii. Znamená to, že navýšení se netýká ostatních stálých plateb, jako jsou například poplatky za příkon. Náhradní sazba u takového zákazníka odpovídá původnímu tarifu D02. Prostředky získané prodejem zelené energie jsou určeny na rozvoj výzkumu, osvěty a vzdělávání v oblasti obnovitelných zdrojů, ale také na výstavbu a rekonstrukci zařízení využívajících ekologických zdrojů energie. „Ve třetím ročníku udělování grantů z Fondu Zelené energie se přihlásilo 81 projektů v kategorii osvěty, 14 v oblasti výzkumu a 25 v oblasti výstavby. Mezi 18 vítězných projektů pak bylo rozděleno 8,6 milionů korun,“ uvedla Eva Nováková, tisková mluvčí ČEZ.
ZMĚNY
!!!
usnesení vlády . 2012 a dále
Snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky o cca polovinu Vyšší podpora pro malé solární instalace (výraznější rozlišování podpory podle velikosti elektrárny) Konec dotací pro instalace na polích a loukách Zdanění fotovoltaiky 26% srážkovou daní a konec daňových prázdnin 5. Zvýšení poplatku za vynětí půdy, na níž budou stát fotovoltaické elektrárny, z půdního fondu 1. 2. 3. 4.
Hybridní fotovoltaické elektrárny = kombinace ostrovního solárního systému a klasické fotovoltaické elektrárny možnost spotřebovat „na místě“ až 80% vyrobené elektřiny
OSTROVNÍ SYSTÉMY
SOLÁRNI-PANELY.CZ ostrovní fotovoltaický systém
cca 460 Wp = 460 kWh/a • 2 ks fotovoltaického panelu Trina Solar TSM PC05, 230 Wp • 2 ks gelových akumulátorů 100Ah, max. životnost 12 let, max 2400 cyklů • 1 ks MPPT 100/30 (regulátor) • měnič 12V/230V 1600W, modifikovaná sinusovka • set konstrukce na sedlovou střechu • elektromateriál • montáž • dopravu CENA cca 50.000,- Kč
orientační roční výkon FVE v kWh/a = max výkon systému v Wp
MPPT = Maximum Power Point Tracker
HYBRIDNÍ FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY
2.generace
Výhody oproti standardní instalaci FVE
není nutný souhlas distributora
lze využít 100% vyrobené energie
nulové přebytky dodávané do sítě
optimalizace výroby/ spotřeby
nerušený provoz při výpadku sítě
možnost dobíjení baterií v nízkém tarifu a vybíjení ve špičkách
PŘÍKLAD INSTALACE
SOUČÁSTI SYSTÉMU Hybridní měnič/ nabíječ MPP Tracker (regulátor nabíjení) Baterie
VYUŽITÍ BIOMASY PS VI – TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
BIOMASA – HMOTA, KTEROU tvoří rostliny na základě fotosyntézy STROMY - topol, vrba, jasan, olše, blahovičník, ehkalyptus, akácie palivové dřevo, štěpka, pelety, dř.brikety POLNÍ PLODINY – šťovík, ozdobnice, proso dvouřadé, křídlatka, chrastice rákosová, lesknice, kostřava, psineček, ovsík Výroba bioplynu, pelety, brikety KULTURNÍ PLODINY – obilniny, olejniny, okopaniny biolíh, surový olej, bionafta, bioplyn VYUŽITÍ ODPADŮ čistírenské kaly, bioodpady ze zemědělství, domácností
Biomasa
=
hmota všech pozemských organismů
V ČR stav roku 2011 cca 3,8 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů = OZE z toho biomasa
asi 75 %
CLEKOVÁ VÝROBA EL v ČEZ rok 2008 = 70,0 mil MWh OZE z toho 1,5 mil MWh
DRUHY BIOMASY Druh biomasy
Energie celkem
Teplo (PJ)
Elektřina (GWh)
(%) Dřevo a dřevní odpad
24
25,2
427
Sláma obilnin/olejnin
11,7
11,9
224
Energetické rostliny
47,1
47,7
945
Bioplyn
16,3
15,6
535
Nejstarší termochemickou konverzí biomasy = spalování nulová bilanci CO2 - nízký obsah oxidů síry - 0 až 0,1 % (hnědé uhlí více než 2 %)
Účinnost biomasy je při výrobě elektřiny odhadována na 25–35 %. Zbytek (tedy 65–75 %) = TEPLO
nutná KOGENERACE
Kogenerace
=
současná výroba tepla a elektřiny
NEJČASTĚJI je biomasa spoluspalována s uhlím. Společným spalováním dochází k potlačení nevýhodných vlastností uhlí i biomasy. Např. elektrárny v Poříčí, Hodoníně a ve Dvoře Králové a Hodonín. V roce 2008 bylo v elektrárnách ČEZu spáleno více než 347 tisíc tun biomasy.
PALIVOVÉ DŘEVO Druh dřeva Výhřevnost [MJ/kg]
Výhřevnost [MJ/kg] Třída tvrdosti dřeva
(vlhkost 20 %)
(vlhkost 25 %)
Vrba
16,9
12,8
velmi měkké
Olše
16,7
12,9
měkké
Akát
16,3
12,7
tvrdé
jasan
15,7
12,7
tvrdé
bříza
15,0
13,5
měkké
Topol
12,9
12,3
velmi měkké
ekoWATT, tzb-info
KULTURNÍ PLODINY
Výroba elektřiny skupinou ČEZ v MWh 1.pololetí 2007
1.pololetí 2008
Meziroční změna v%
Výroba elektřiny ČEZ
36 066 000
35 069 000
97,24
Výroba z OZE
748 084
1 039 343
138,93
-z toho vodní elektrárny
582 690
830 200
142,48
-z toho biomasa
165 390
209 139
126,45
-z toho slun. elektrárny
4
4
100
Vodní zdroje nezahrnují přečerpávací elektrárny
řepka olejná
v ČR řepka na 265.000 ha –
výsev 1x za 4 roky + chemické hnojivo a postřik
Řepkové pelety mají větší výhřevnost než dřevo, cca 16 MJ/kg, a po dřevě patří k nejlevnějším způsobům vytápění." - bez emisí skleníkových plynů
Výroba EL z biomasy v r. 2007 přes 2 miliony MWh 968 023 MWh elektřiny, = cca 28,37 % z celkové výroby z OZE Biomasa v roce 2007 přes 45,5 milionů GJ ve výrobě tepla 60% domácnosti nejperspektivnější šťovík krmný – Uteuša Používané rostliny :
laskavec, konopí seté, sléz přeslenitý, pupalka dvouletá,
komonice bílá, mužák prorostlý, čičorka pestrá
Výroba v elektrárnách spalující (nejen) biomasu Elektrárna
Výroba 2008
Výroba 2007
Meziroční
(MWh)
(MWh)
nárůst (%)
Tisová
44 407
41 249
7,7
Poříčí
120 250
79 247
51,7
Dvůr Králové
13 021
12 732
2,3
Hodonín
149 231
115 966
28,7
Celkem v ČR
326 910
249 239
31,2
Zdroj: www.cez.cz
Bionafta - Zásadní nevýhodou ovšem je, že při samotném pěstování rostlin k výrobě biopaliv vzniká více skleníkových plynů než při spalování bionafty. Dochází k tomu především díky používání dusíkatých hnojiv. 85 % skleníkových plynů vzniká při spalování nafty – bionafta 6x méně !!
Kolik polí s biomasou na jeden Temelín? speciální energetické plodiny s výnosem 20 t/ha a výhřevností 15 MJ/kg
přibližně 432 000 ha
(tj 41 % plochy celého JČ kraje)
energie z jednoho hektaru těchto plodin = 3 g uranu.
Zdroj: Biomasse Rhein-Main GmbH
Elektrárna na biomasu ve Wicker (NSR) o výkonu 15 MWe
spoluspalování biomasy ve fluidních kotlích
Spalování směsi hnědé uhlí 80% + štěpka 20% ve fluidních kotlích – tepelné elektrárny Tisová, Poříčí a Ledvice, Dvůr Králové a Chvaletice celkem cca
327 GWh elektřiny = roční spotřebu zhruba 90 tisíc domácností..
Výroba EL z biomasy v elektrárnách ČEZ, a. s., v ČR
Výroba 2009 (MWh)
Výroba 2010 (MWh)
1. pol 2011 (MWh)
Tisová
45 956
12 705
5 148
Poříčí
92 418
87 437
43 362
Teplárna Dvůr Králové
11 944
9 572
14 075
Hodonín
177 348
197 921
112 019
Celkem v ČR
327 666
307 664
174 645
Bioplynové stanice
Dokončovaná bioplynová stanice Číčov
Kogenerační jednotka bioplynové stanice Číčov.
Pro bioplynové stanice jsou vstupní suroviny vepřová a hovězí kejda, kukuřičná siláž a travní senáž. Ve fermentačních nádobách se uloží organické materiály bez přístupu vzduchu. Ty při fermentaci produkují bioplyn (s vysokým obsahem metanu). Tento je následně využit jako palivo k výrobě elektřiny. Kromě ní je výstupem také teplo v podobě horké vody. Samotné palivo (např. kukuřičná siláž , řepné řízky a kořínky) je uloženo ve skladech a dostatečně překryto těsnícím materiálem. Samotné fermentory (nádoby, v nichž dochází k produkci bioplynu) jsou pod střechou a tím utěsněny
G
http://evvo.spaco.cz/pohled-ekologa/obnovitelne-zdroje-energie-str/
Ekonomika bioplynových stanic ERÚ cenovým rozhodnutím stanovuje pro elektřinu vyráběnou spalováním bioplynu v bioplynových stanicích tzv. garantovanou výkupní cenu a zelený bonus (pro kategorie bioplynových stanic AF1 a AF2). Výkupní cena pro rok 2011 činí 3,55 – 4,12 Kč / kWh (režim tzv. zelených bonusů stanovuje 2,58 - 3,15 Kč / kWh).
Vybrané parametry bioplynové stanice Číčov Instalovaný výkon 526 kWp V provozu
7 750 hodin ročně (tj. téměř 90 % běžného roku)
Suroviny
hovězí a vepřová kejda, kukuřičná siláž, travní senáž
Elektrická účinnost
40,4%
Dodaná elektřina
3,372 GWh ročně (tj. pokrytí spotřeby cca 1 000 domácností)
Fementory
o celkovém objemu 2800 m3
Plynojem
500 m3
Nádrže na kal
2 000 m3
© Vladimír Daňkovský, FA ČVUT, 2012