UrbioProjekt atelier urbanismu, architektury a ekologie, Plzeň,

Název dokumentace: - územní plán Město Třemošná Zpracoval:

Ing. arch. Petr Tauš Zastupitelstvo města Třemošná, příslušné podle ustanovení §6 odst.. 5 písm. c) zákona č.

UrbioProjekt® atelier urbanismu, architektury a ekologie, 301 64 Plzeň, Bělohorská 3

183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití ustanovení § 43 odst. 4

Urbanistické řešení, koordinace: Ing. arch. Petr Tauš

stavebního zákona, §171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, §13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006

Doprava: konzultace Ing. Karel Nedvěd

Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně

Vodní hospodářství: Ing. Václav Chvátal

plánovací činnost (všechny předpisy v platném znění) vydává

Energetika: Ing. Pavel Korecký, Ing. Petr Leitl Zábor ZPF: Milan Doležal

A.ÚZEMNÍ PLÁN TŘEMOŠNÁ

Digitální zpracování: Ing. Tomáš Křivanec 1. Textová část územního plánu

Obsah textové části územního plánu a) Vymezení zastavěného území b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán

Zastupitelstvo města Třemošná

územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi,

vydal:

rekreaci, dobývání nerostů a podobně.

b) údaje o vydání:

f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu

datum nabytí účinnosti c) údaje o oprávněné úřední osobě pořizovatele:

e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně stanovení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití,

využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, MÚ Nýřany, pracoviště Plzeň, odbor územního

popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání,

plánování

včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

jméno a příjmení

Ing. Vladislava Krupičková

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování

funkce:

referent odboru ÚP

bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

podpis a otisk úředního razítka

h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části j) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho pověření.

1

k) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro

- doplnění parkových úprav v plochách veřejných prostranství při toku Třemošné, v ploše jsou

rozhodování a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat

integrovány funkce ochrany přírodního prostředí údolní nivy Třemošné, krajinotvorná funkce a veřejná

o této studii do evidence územně plánovací činnosti

sídelní zeleň pro krátkodobou rekreaci obyvatel

l) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro

Kulturní hodnoty

rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9

Změnou nejsou dotčeny stávající kulturní hodnoty, především památkově chráněné objekty.

m) Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

Navržený rozvoj zahrnuje převážně nízkopodlažní zástavbu, která nenaruší dálkové pohledy na severní

n) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat

část města s původní zástavbou rozloženou na svahu nad údolím Třemošné.

architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

Nerostné suroviny

o) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona

a) vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo vymezeno v grafické příloze zadání pro územní plán. V územním plánu byly provedeny jen drobné úpravy zahrnující již využitá a zastavěná území k datu 1.12012. Dále byly do

Návrhem územního plánu nejsou dotčena ložiska nerostných surovin.

c)Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c1)Urbanistická koncepce

zastavěného území zahrnuty lokality určené pro výstavbu, pro které již bylo vydáno územní rozhodnutí

Město Třemošná je tvořeno dvěma částmi: Třemošná a Záluží.

nebo stavební povolení.

Území části Třemošná se rozvíjí jako sídelní útvar členěný do dvou částí oddělených tokem Třemošné. Jižní, novější část se rozvíjí po okrajích zástavby především východním směrem. V severní,

b) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

starší části s původní vsí je rozvoj výrazně omezen členěním terénu (výškové uspořádání, lesní porosty) a

b1) rozvoj území obce

silnicí I/27. Rozvoj je tak omezen na menší plochy na okrajích zastavěného území.

Území sídelního útvaru Třemošná se rozvíjí jako souvisle urbanizovaný sídelní útvar v plochách

Část Záluží tak tvoří s ohledem na klidnou polohu a dostatek volných ploch navazujících na

navazujících na zastavěné území. Respektovány jsou zájmy ochrany přírody a krajiny vytvořením cezury

zastavěné území hlavní možnost pro rozvoj obytné funkce

v zástavbě v údolní nivě toku Třemošné. Z hlediska funkce se jedná o sídlo s vyváženým mixem bydlení

Třemošná-jih

a ekonomické základny, plochy výroby jsou podle možností odděleny od ploch určených pro obytnou funkci (významnější rozvoj navržen na severním okraji sídla).

Východním směrem se rozvíjí především funkce bydlení na plochách navazujících na stávající výstavbu rodinných domů v lokalitách Na Sklárně a Pod vysokou mezí a dále v území navazujícím na

V sídelním útvaru Záluží je rozvíjena přednostně obytná funkce, vytváří se tak prostor pro kvalitní

stávající obytnou a rekreační výstavbu v lokalitě Na Skalce. Rozvoj západním směrem zahrnuje pouze

bydlení s vazbou na kvalitní přírodní prostředí a lesní komplex navazující na jihu na zastavěné území.

menší lokality v prolukách již zastavěného území. Zde je také vymezen prostor pro rozšíření školského

Předností území je dobrá dopravní dostupnost funkce bydlení z Plzně.

areálu a změna navazujících lesních pozemků na rekreační les. Část ploch sousedících s areálem Čepro je určena k rozvoji výrobních ploch, určených pro lehkou výrobu a další komerční využití. K přestavbě jsou

b2) ochrana a rozvoj hodnot území Přírodní podmínky K ochraně a zkvalitnění přírodního prostředí jsou navrženy: - vymezení roklin severně od trati ČD do Kaznějova jako přírodní plochy určené k vyhlášení registrovaných VKP - vymezení prvků ÚSES a něj navazující plochy přírodní v biocentrech

určeny plochy dožitých objektů sousedících s bývalou silnicí I/27. Menší plochy smíšené výrobní jsou navrženy při spojovací komunikaci mezi Třemošnou a Zálužím. Třemošná-sever Rozvoj je navržen v omezené míře na západním okraji zastavěného území, s ohledem na trasu silnice I/27 jsou plochy bydlení doplněny ochrannou zelení. na východním okraji se jedná pouze o využití

2

menších lokalit v prolukách zastavěného území. Severně od zastavěného území „Za Dianou“ jsou

22 – plochy bydlení

navrženy rozvojové plochy pro výrobu včetně územní rezervy.


Záluží

24 – plochy bydlení Do Záluží je soustředěn rozvoj obytné funkce. Vymezeny jsou plochy využívající volné pozemky

25 – plochy rekreace-zahrádky (využití podmíněno zpracováním hlukové studie a návrhem případných

na jižním okraji zastavěného území a větší plochy při silnici do Plzně včetně přestavby opuštěného

opatření na ochranu před hlukem na náklad stavebníka )

zemědělského areálu. Při silnici do Ledců pak plochy sportu s převažující zelení navazující na stávající

26 – plochy rekreace-zahrádky

sportovní areál.

27 – plochy občanského vybavení-veřejné (rozšíření školy)

Krajina

28 – plochy občanského vybavení-veřejné (rozšíření hřbitova)

Ve volné krajině jsou ponechány stávající zastavěné lokality pro bydlení a rekreaci bez dalšího

29 – plochy občanského vybavení-sport s převažující zelení

rozvoje. Na východním okraji katastrálního území Třemošné na něj přesahuje obytná lokalita ze sousední

30 – plochy občanského vybavení-veřejné

České Břízy. Tato lokalita je po stránce dopravní a technické infrastruktury napojena na Českou Břízu

35– plochy veřejných prostranství (oprava a rozšíření komunikace, propojení pro pěší a cyklisty do

bez dalších územně technických vazeb na Třemošnou.

Záluží) 36– plochy veřejných prostranství (rozšíření obslužné komunikace, křižovatka s III/18010)

c2)Zastavitelné plochy

37– plochy veřejných prostranství (obslužná komunikace)

2 – plochy bydlení (při využití respektovat ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu a ochranný

42 – plochy smíšené obytné-venkovské

režim lesa, případně požádat o výjimku)



45 – plochy smíšené obytné-venkovské (obytná funkce podmíněnou ochranou před negativními vlivy

4 – plochy bydlení (při využití plochy bude respektován vodovodní řad a jeho ochranné pásmo)

dopravy)


46 – plochy smíšené komerční (při využití plochy bude respektován kanalizační řad a jeho ochranné


pásmo)




48 – plochy dopravní infrastruktury (přeložka silnice II/180)


50 – plochy dopravní infrastruktury (přeložka silnice I/27)

10– plochy bydlení (dopravní přístup přes vlastní pozemky od jihu)

51 – plochy dopravní infrastruktury (garáže)-při využití plochy bude respektován vodovodní řad a jeho


ochranné pásmo


55 – plochy smíšené výrobní (při využití plochy bude respektován kanalizační řad a jeho ochranné


pásmo)


56 – plochy smíšené výrobní

15 – plochy bydlení (využití podmíněno zpracováním hlukové studie a návrhem případných opatření na


ochranu před hlukem na náklad stavebníka)

58 – plochy smíšené výrobní (při využití plochy bude respektován vodovodní řad a jeho ochranné pásmo)





20– plochy bydlení



62 – plochy technické infrastruktury (rozšíření ČOV)

3

82 – plochy výroby a skladování (rozšíření zemědělského areálu)

79 – ochranná zeleň

83 – plochy smíšené nezastavěného území (rekultivace komunikace)


86 – plochy smíšené výrobní-rozšíření výrobního areálu (podmínkou je přeložení vodoteče ne severn


okraj lokality) 87 – plochy veřejných prostranství

d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

88 – koridor přeložky silnice III/1804 Horní Bříza-Třemošná

d1) Veřejné občanské vybavení

89 – koridor obchvatu II/180

Zůstávají zachována stávající zařízení veřejného občanského vybavení. Územní plán vymezuje plochy pro rozšíření stávajících areálů:

c3) Plochy přestavby

- rozšíření školského areálu v části Třemošná (lokalita 27)

38 – plochy smíšené obytné (přestavba a využití „brownfields“)

- rozšíření hřbitova jižním směrem (lokalita 28)

39 – plochy smíšené obytné (přestavba a využití „brownfields“, obytná funkce omezena protihlukovou ochranou, při využití respektovat ochranné pásmo železnice a zónu havarijního plánování)

Další občanské vybavení bude rozvíjeno na komerční bázi v plochách bydlení, smíšených obytných a občanského vybavení v souladu s regulativy využití těchto ploch.

40 – plochy smíšené obytné-městské (přestavba asanovaného území) 41 – plochy smíšené obytné-městské maximální výška objektů limitována na dvě nadzemní podlaží s

d2) Dopravní infrastruktura

možností využití podkroví (přestavba území bývalé pily)

Silnice I. a II. třídy

44 – plochy smíšené obytné-venkovské (přestavba nevyužívaného zemědělského areálu-„brownfields“)

Koncepce dopravy je v území jasně vymezena již existujícími stavbami. Navrženo je doplnění sítě nadmístních komunikací trasou silnice II/180 v Záluží (severní obchvat zastavěného území, trasa

c4) Sídelní zeleň Plochy sídelní zeleně tvoří především veřejná zeleň, která je součástí ploch veřejných prostranství a dále obytná zeleň veřejně přístupná v plochách bydlení (bytové domy). V omezené míře pak tuto

silnice I/27 (další etapa jejího vedení na severním okraji území města), koridor obchvatu silnice II/180 jižně od Třemošné a koridor přeložky silnice III/1804 Horní Bříza-Třemošná. Místní komunikace

funkci plní i zeleň ochranná. Navrženy jsou:

Navrženy jsou komunikace nezbytné pro přístup do lokalit určených pro rozvoj bydlení. Vnitřní

16 – ochranná zeleň a zemní val (opatření na ochranu před negativními vlivy dopravy)

komunikace v lokalitách budou řešeny v rámci předepsaných územních studií.

31 – plochy veřejných prostranství (krajinný park v údolní nivě Třemošné)

Pěší a cyklistická doprava

32 – plochy veřejných prostranství (park u hřbitova)

V území je vymezena trasa cyklotrasy Chotíkov-Ledce-Záluží-Třemošná-Zruč. V zastavěném

33 – plochy veřejných prostranství (veřejná zeleň)

území města budou podle prostorových možností doplněny komunikace pro pěší (chodníky) podél sinic

34 – plochy veřejných prostranství (veřejná zeleň)

II. a III. třídy v zastavěném území a podél místních obslužných komunikací.

68 – plochy lesní (rekreační les u školy)

Železniční doprava


Pro úpravy trati a železniční stanice je vymezena územní rezerva v souladu se záměry dle ZÚR


PK.


Hromadná doprava osob

75 – ochranná zeleň 76 – ochranná zeleň 77 – ochranná zeleň 78 – ochranná zeleň

Zůstává zachována stávající železniční doprava zajišťovaná po trati Plzeň-Žatec se stanicí v Třemošné. Návrh předpokládá zachování linek autobusové dopravy. Zastávky jsou ponechány ve stávajících lokalitách s úpravou zastávkových zálivů.

4

Dopravní plochy a dopravní zařízení

−

Pro všechny rozvojové plochy platí zásada zajistit odstavování vozidel uživatelů a návštěvníků v

V ostatních návrhových lokalitách pro výrobu a skladování budou posíleny stávající trafostanice, případně do stávajících rozvodů vloženy nové odběratelské stanice, dle konkrétních požadavků na

této ploše. Garážování se u navrhovaných lokalit pro bydlení předpokládá na vlastních pozemcích. Nově

napojení.

je vymezena plocha navazující na stávající areál garáží v části Třemošná (lokalita 51)

−

d3) Vodní hospodářství

kabelových vedení, které jsou zejména ve střední zastavěné části města, kde venkovní vedení svojí polohou a ochranným pásmem degraduje využití pozemků ve stavu i návrhu. Výstavba v návrhu bude

Zásobování vodou Zásobování vodou města Třemošná je vyřešeno napojením na skupinový vodovod PlzeňTřemošná-Česká Bříza a z vlastního zdroje v „Břízkách“. Navrženo je doplnění vodovodní sítě do

ostatní vedení respektovat dle zákona 458/2000Sb. −

lokality na východním okraji města při silnici do České Břízy. Nové lokality budou zásobovány vodou ze stávající distribuční sítě prodloužením jejích rozvodů. Vodovodní síť vyžaduje postupné opravy a údržbu bez požadavku na území (provedeno ve stávajících trasách).

Pro realizaci výstavby v obcích jsou částečně navrženy přeložky rozvodného zařízení vn do

rozvody nízkého napětí budou posíleny v místech napojení nové zástavby na hlavních přívodech od TS, v ucelených návrhových lokalitách budou provedeny rozvody zemními kabely

−

veřejné osvětlení bude rozšířeno v rámci navrhované zástavby svítidly na samostatných stožárech se

−

zemními kabelovými rozvody. V rámci rozvodů zemními kabely je třeba dodržovat prostorové uspořádání sítí technické

Kanalizace, likvidace odpadních vod

vybavenosti a počítat i s pokládkou nových místních sdělovacích vedení.

Třemošná – odpadní vody jsou sváděny na centrální ČOV. Stávající kanalizační síť bude podle potřeby

Zásobování plynem

opravena a doplněna do okrajových částí města a nových rozvojových lokalit. kanalizační řady budou

Ve městě je zajištěno zásobování zemním plynem středotlakou rozvodnou sítí. nové rozvojové

vedeny ve veřejných prostranstvích (místních komunikacích a plochách zeleně) bez požadavku na

plochy budou napojeny na stávající rozvody jejich prodloužením. s využitím rezerv ve stávajících

vymezení nových ploch technické infrastruktury.

regulačních stanicích.

Navržena je plocha pro rozšíření ČOV pro zatím nespecifikované budoucí potřeby a hlavní přívodní řad z lokality Diana.

Zásobování teplem Zůstává zachována stávající koncepce tepelného zásobování. soustředěná výstavba bytových

Záluží – odpadní vody jsou svedeny na ČOV na severním okraji sídla. Území dosud bez kanalizace a

domů centrálně ze stávajících tepelných zdrojů, nová výstavba bude řešena individuálně přednostně na

nové rozvojové plochy budou napojeny do stávající kanalizační sítě bez požadavku na nové plochy

bázi zemního plynu (kotelny pro jednotlivé domy nebo byty).

technické infrastruktury (budou vedeny v plochách veřejných prostranství).

Přípustné je dále vytápění ze zdrojů spalujících biomasu a využívajících další obnovitelné zdroje, v okrajových částech využívajících elektrickou energii.

d4) Energetika Zásobování elektřinou Stávající distribuční transformační stanice budou s postupující realizací navržené výstavby posilovány až

d5) Spoje Nejsou navrhována nová zařízení spojů.

po maximálně typový výkon, při dalších požadavcích na zajištění instalovaného výkonu budou realizovány nové transformační stanice TS-E až TS-K jako plně distribuční stanice určené převáženě pro návrhové plochy bydlení a trafostanice TS-A, TS-B, TS-C a TS-D určené pro konkrétní plochy podnikání

d6) Nakládání s odpady Likvidace pevného domovního odpadu bude prováděna v souladu s koncepcí nakládání s odpady

– výroby a skladování. Tyto stanice se pak předpokládají odběratelské, dle konkrétního využití území a

svozem na řízenou skládku. Nevyužitelný domovní odpad bude před svozem soustřeďován do odpadních

požadavků na napojení.

nádob u jednotlivých producentů.

−

V ostatních návrhových lokalitách pro bydlení, občanské vybavení a smíšené území je možné napojení

V obci je provozován sběrný dvůr a dále jsou rozmístěny kontejnery pro tříděný sběr druhotných

ze stávajících upravených – posílených stanic, které jsou vhodně situovány v blízkosti předmětného

surovin (papír, sklo, plasty). Nebezpečný odpad je nárazově sbírán odděleně do zvláštních kontejnerů a

území.

likvidován odbornou firmou v souladu s platnými předpisy a vyhláškou města o nakládání s odpady.

5

Na východním okraji k.ú. Záluží je v lese stávající lom využívaný jako deponie inertního materiálu. Po dokončení skládkování v této lokalitě bude celé území rekultivováno.

- lokální biocentrum 5 - lokální biocentrum 6 Lokální biokoridor při východní hranici území města. Nefunkční jsou menší části procházejícími

e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich

souvislými plochami ZPF. Na území města jsou v něm vloženo lokální biocentrum.

využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před

- lokální biocentrum 7 na lesních pozemcích severně od kóty Luhová

povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně. e1) Krajina Územní plán navrhuje opatření na ochranu krajiny zahrnující vymezení prvků ÚSES a vymezení

e3) Prostupnost krajiny Je zajištěno soustavou silnic a účelových komunikací (polní a lesní cesty). Vybrané komunikace

ploch pro ochranu hodnotných roklin severně od železniční trati. Součástí úprav krajiny jsou i navržené

jsou vyznačeny v grafické příloze b2) koncepce veřejné infrastruktury

vodní plochy primárně určené pro zachycení přívalových srážek (lokality 63, 64, 65, 66), vodní nádrž na

e4) Vodní toky

Bílém potoce (lokalita 67). Navrženy jsou

Navrženy jsou nové vodní nádrže:

69 – plochy lesní (zalesnění obecních pozemků)

63, 64 – plochy vodní (retenční nádrž, dvě na sebe navazující plochy v lokalitě Pod Vysokou mezí)

70 – plochy přírodní (ochrana roklin severně od železniční trati)

65 – plochy vodní (retenční nádrž u železniční trati)-při využití plochy bude respektován vodovodní řad a

71 – plochy přírodní (ochrana roklin severně od železniční trati)

jeho ochranné pásmo 66 – plochy vodní (retenční nádrž u přeložky silnice I/27 západně od zastavěného území části Třemošná)

e2) Územní systém ekologické stability Prvky regionálního ÚSES jsou vymezeny v souladu se Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje. Územím města prochází hydrofilní biokoridor po toku Třemošné s regionálním biocentrem na

67 – plochy vodní (vodní nádrž na Bílém potoce) 84 – plochy vodní (retenční nádrž u obchvatu I/27 u odbočky do Třemošné severně od města) 85 – plochy vodní (retenční nádrž nad ulicí Ke Staré Cihelně)

pomezí k.ú. Záluží a Ledce. Na tomto biokoridoru jsou dále vložena lokální biocentra. Regionální úroveň ÚSES - regionální biocentrum RC1439 zahrnuje cenné nivní louky v údolní nivě říčky Třemošné na soutoku s

e5) Ochrana před povodněmi V území ohroženém záplavou na říčce Třemošná není navrhována výstavba objektů. V údolní

Bělou, na území města zasahuje jeho menší část

nivě mezi jižní a severní částí zastavěného území je vymezena plocha veřejné zeleně (parkové úpravy,

- regionální biokoridor RK1164 sleduje tok říčky Třemošná

které nemají vliv na odtok velké vody). Součástí úprav jsou i ochranné protipovodňové hráze.

Lokální ÚSES Zahrnuje tři lokální biocentra vložená do regionálního biokoridoru RK1164 a dále dva mezofilní biokoridory s lokálními biocentry.

K ochraně území při přívalových srážkách jsou navrženy retenční nádrže v lokalitě Pod Vysokou mezí (dvě na sebe navazující plochy-63, 64), u přeložky silnice I/27 (66, 84), u železniční trati (65) a na severním okraji zastavěného území (85).

- lokální biocentrum 1 navazuje na východě na regionální biocentrum - lokální biocentrum 2 v místě křížení Třemošné s obchvatem I/27 (komunikace je vedena po mostě bez narušení funkce biocentra)

e6) Rekreace Není navrhována výstavba nových objektů a zařízení rekreace. Přípustné je využívání stávajícího

- lokální biocentrum 3 na Třemošné pod lokalitou Na Skalce

domovního fondu pro rekreaci. Rozšiřování již existujících rekreačních lokalit a vznik nových ve volné

Lokální mezofilní biokoridor při západní hranici území města, navazuje na vymezení ÚSES na

krajině a je vyloučeno.

sousedních katastrech. Nefunkční je část v křížení s regionálním biokoridorem RK1164. Jsou na něm vymezena tři lokální biocentra - lokální biocentrum 4

6

2)Přípustné využití-v plochách je přípustné umísťovat: -rekreační objekty pro individuální rodinnou rekreaci f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího

-zařízení sportu a rekreačního sportu slučitelné s rekreačními aktivitami

účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného

-veřejná prostranství

využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového

-zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu těchto ploch

uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu.

3)Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat: -garáže pro obsluhu tohoto území, pokud nenarušují charakter území a kvalitu prostředí -zařízení veřejného stravování, pokud jejich provoz nenarušuje kvalitu prostředí

f1) Regulativy využití ploch

4)Nepřípustné využití-v plochách je nepřípustné umísťovat:

Plochy bydlení 1)Hlavní využití-plochy jsou určeny pro zajištění kvalitního bydlení včetně každodenní rekreace a

-objekty trvalého bydlení

relaxace, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení

-veškeré výrobní aktivity

2)Přípustné využití-v plochách je přípustné umísťovat:

-chov domácích zvířat pro komerční účely

-bytové domy

-chov užitkových zvířat

-rodinné domy

5)Limity využití

-vedlejší stavby sloužící k zajištění kvality bydlení (zahradní altány, zimní zahrady, bazény, garáže pro

- maximální podíl zastavěné plochy k celkové ploše jednoho pozemku činí 10%

vlastní potřebu do maximálně 40 m2 zastavěné plochy)

- maximální zastavěná plochy objektu individuální rekreace 80 m2

-veřejná prostranství -související plochy dopravní a technické infrastruktury

Plochy rekreace – zahrádkářské osady

3)Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat: -související občanská vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje větší než 100 m

1)Hlavní využití-plochy jsou určeny pro pozemky zahrádkářských osad včetně využití pro zemědělskou 2

malovýrobu výhradně pro vlastní potřebu

-další plochy a zařízení, pokud nesnižují kvalitu obytného prostředí a pohodu bydlení, jsou slučitelné


s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše

-rekreační zahrádky

-pozemky pro objekty individuální rekreace splňující podmínky § 20, odst. 4 a 5 vyhlášky 501/2006 Sb.

-rekreační chaty, přístřešky na nářadí do 25 m2 zastavěné plochy



-všechny aktivity výrobního charakteru

-zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu tohoto území

-chov domácího zvířectva pro komerční účely

3)V plochách je nepřípustné umísťovat:

-občanskou vybavenost, která by mohla potenciálně ohrozit kvalitu obytného prostředí.

-jakékoliv komerční aktivity

5) )Prostorové a plošné regulativy

-objekty trvalého bydlení

-maximální podíl zastavění – rodinné domy 25 % – bytové domy 30 %

Plochy občanského vybavení – veřejné vybavení 1)Hlavní využití-plochy se vymezují pro umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení,

Plochy rekreace

jsou dostupné z ploch dopravní infrastruktury nebo veřejných prostranství.

1)Hlavní využití-plochy rekreace jsou vymezeny pro zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním

2)Přípustné využití-plochy zahrnují pozemky:

prostředí

-staveb pro výchovu a vzdělávání

7

-zdravotnictví, sociální péče a péče o rodinu

-maximální podíl zastavění 5%

-kultury -pro ochranu obyvatelstva

Plochy veřejných prostranství

-pro veřejné stravování a ubytování

1)Hlavní využití-vymezují se pro za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a

-služeb

dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich

-vědy a výzkumu

významem a účelem

-lázeňství

2)Přípustné využití-plochy zahrnují pozemky pro:

-veřejné administrativy

-obslužné komunikace

-hřbitovy, krematoria

-pěší a cyklistické komunikace

-hřiště a stadiony

-parkoviště a odstavné plochy, které nelze umístit v ostatních plochách

-sportovní haly, tělocvičny, víceúčelové sportovní haly

-veřejnou zeleň, parky

-bazény

- ochrannou zeleň

-kluziště

3)Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat prvky a stavby drobné

-veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu související s funkcí plochy, především

architektury (např. sochy, veřejné WC, stánky, lavičky, herní prvky apod.), pokud nenarušují charakter

dostatečné odstavné plochy pro vozidla návštěvníků

plochy a nebrání její hlavní funkci.

3)Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat: -ubytování obsluhy a bydlení majitelů pokud jejich umístění není v rozporu s dalšími právními předpisy

Plochy smíšené obytné – městské


1)Hlavní využití-plochy jsou určeny pro bydlení v městském prostředí ve spojení s občanskou

-zařízení výrobních služeb, která by mohla narušit funkčnost plochy

vybaveností a komerčním využitím ploch 2)Přípustné využití-v plochách je přípustné umísťovat:

Plochy občanského vybavení – sport s převažující zelení

-obytné objekty městského charakteru

1)Hlavní využití-vymezují se pro umístění sportovišť s převažující zelení(maximální podíl zastavěné

-pozemky po občanskou vybavenost veřejnou i komerčního charakteru

plochy do 5 % z celkové výměry plochy)

-zařízení občanské vybavenosti integrovaná do obytných objektů



-golfová hřiště


-motokrosové a bikrosové areály

-pozemky veřejné i komerční administrativy

-sportovní rekreační areály v přírodě

3)Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat:

-hipodromy, dostihová závodiště

-zařízení drobné a nezávadné výroby, řemeslné živnosti a zařízení soukromého podnikání za podmínky,


že nenarušují obytnou funkci

-související dopravní a technickou infrastrukturu

4)Nepřípustné využití-v plochách je nepřípustné umísťovat

3)V plochách je nepřípustné umísťovat:

-pozemky výrobní potenciálně narušující obytné a životní prostředí

-zařízení výrobních služeb a výroby

5))Prostorové a plošné regulativy

-objekty pro bydlení a ubytování


4)Prostorové a plošné regulativy

8

Plochy smíšené obytné – venkovské

- bydlení a ubytování

1)Hlavní využití-plochy jsou určeny pro bydlení venkovského charakteru spojené s hospodářským

5. Podmínky prostorového uspořádání

využitím pozemků a objektů

- maximální podíl zastavění 40%


- maximální výška zástavby 10 metrů nad nejvýše položeným stávajícím terénem na hranici objektu

-obytné nízkopodlažní objekty -garáže a další vedlejší objekty pro obsluhu tohoto území

Plochy dopravní infrastruktury

-zařízení občanské vybavenosti a sportu

1)Hlavní využití-vymezují se pro umístění pozemku dopravních zařízení a komunikací, které nelze


z důvodů zejména jejich negativního působení integrovat do ostatních ploch


2)Přípustné využití-plochy se člení na:

-pozemky pro individuální rekreaci splňující podmínky § 20, odst. 4 a 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

-plochy silniční dopravy (silnice I., II. a III. třídy, mosty, ochranná zeleň, dopravní terminály, odstavná

3)Podmíněně přípustné využití

stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, areály údržby komunikací, čerpací

-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat:

stanice pohonných hmot, zařízení pro obsluhu dopravy

-zařízení zemědělské malovýroby a chov drobného zvířectva, pokud nenarušuje obytné prostředí sousedů

-plochy drážní dopravy (drážní těleso včetně doprovodné zeleně, pozemky a zařízení pro drážní dopravu,

-zařízení drobné a nezávadné výroby, řemeslné živnosti a zařízení soukromého podnikání za podmínky,

nádraží, stanice, provozní budovy, depa, opravy, vozovny, překladiště a správní budovy)

že nenarušují obytnou funkci

-logistická centra (pozemky a zařízení terminálů kombinované dopravy a pozemky pro související výrobu


a skladování)

-pozemky pro stavby a zařízení narušující obytné prostředí sousedních pozemků


5) )Prostorové a plošné regulativy

-plochy související technické infrastruktury a ostatní technické infrastruktury, pokud je jejich umístění


odůvodnitelné z technických nebo ekonomických hledisek

-přízemní objekty s možností využití podkroví Plochy technické infrastruktury Plochy smíšené komerční

1)Hlavní využití-vymezují se pro technickou infrastrukturu, kterou nelze začlenit do jiných ploch a kdy

1. Hlavní využití-plochy jsou určeny pro občanskou vybavenost a komerční využití ploch

nelze pozemky technické infrastruktury jinak využít

2. Přípustné využití-v plochách je přípustné umísťovat:


- pozemky pro stravování - pozemky služeb - pozemky veřejné i komerční administrativy - veřejná prostranství - související zařízení dopravní a technické infrastruktury 3. Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat:

-vedení a zařízení zásobování vodou (vodovody, vodojemy, vodní zdroje, úpravy vody, čerpací stanice) -odkanalizování a čištění odpadních vod (čistírny odpadních vod, kanalizace, čerpací stanice, odpadní jímky a další zařízení pro nakládání s odpadními vodami) -energetiku (liniová vedení elektřiny a plynu, transformační stanice, rozvody, energetické zdroje, regulační stanice plynu) -produktovody

- zařízení drobné a nezávadné výroby, řemeslné výroby a služeb a zařízení soukromého podnikání za

-spojová zařízení (spojová vedení, radioreléové trasy, retranslační stanice, vysílače, základové stanice

podmínky, že nenarušují využití okolních pozemků v dosahu možného ovlivnění

mobilních operátorů, telekomunikační ústředny apod.)

4. Nepřípustné využití-v plochách je nepřípustné umísťovat

-plochy pro nakládání s odpadem

- pozemky výrobní potenciálně narušující obytné a životní prostředí

-související zařízení dopravní infrastruktury

9


-pozemky maloobchodu včetně nákupních středisek

-ostatní plocha dopravní infrastruktury, pokud je jejich umístění odůvodnitelné z technických nebo


ekonomických hledisek

-zařízení občanské vybavenosti pro obsluhu tohoto území - zařízení sportu a cestovního ruchu, pokud jejich funkce nebude narušena ostatním využitím Plochy výroby a skladování

plochy

1)Hlavní využití-plochy se vymezují pro pozemky výrobních a skladových zařízení, které pro jejich

-pozemky staveb pro bydlení (služební byty, byty majitelů, přechodné bydlení) při splnění hygienických

potenciálně rušivý vliv na životní a obytné prostředí nelze umísťovat v jiných plochách.

požadavků na kvalitu bydlení

Plochy se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury.

4)Nepřípustné využití


-v plochách je nepřípustné využití v rozporu s odstavci 2) a 3)

-pozemky pro výrobní zařízení průmyslu a zemědělství (těžba, hutnictví, strojírenství, chemie)

- v plochách je nepřípustné umísťovat výrobní a jiná zařízení vyjmenovaná v příloze č. 1 zákona č.

-pozemky pro sklady a skladové areály

100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

-zařízení pro energetiku využívající obnovitelné zdroje

5) Prostorové a plošné regulativy

-související zařízení dopravní a technické infrastruktury


-ochrannou zeleň a opatření na ochranu před negativními vlivy výroby

minimální podíl zeleně 20 %

-zařízení pro vědu a výzkum

-maximální výška objektů 12 m

3)Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat: -zařízení občanské vybavenosti nezbytné pro obsluhu těchto ploch

Plochy vodní a vodohospodářské


1)Hlavní využití-jsou vymezeny pro zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich

-pozemky pro bydlení

škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu a ochranu přírody

5) Prostorové a plošné regulativy

2)Přípustné využití-plochy zahrnují:


-vodní toky

minimální podíl zeleně 20 %

-vodní plochy (přirozené i umělé)

-maximální výška objektů 12 m, u vyšších objektů, pokud jsou nutné z technologických důvodů, bude

-odvodňovací a ochranné příkopy a zařízení

provedeno posouzení vlivu na krajinný ráz

-kanály, průplavy a obdobná zařízení 3)Podmíněně přípustné využití-v plochách je podmíněně přípustné umísťovat:

Plochy smíšené výrobní

-stavby dopravní a technické infrastruktury, pokud nenaruší funkčnost plochy a neohrozí okolí a krajinu.

1)Hlavní využití-plochy jsou určeny pro umísťování zařízení lehké výroby, skladování a specifické

4)Nepřípustné využití-v plochách není přípustné umísťovat stavební objekty s výjimkou staveb

plochy pro komerční využití, u kterých je možné negativní působení na životní prostředí mimo vlastní

vodohospodářských, staveb podmíněně přípustných a staveb nezbytných pro využívání plochy.

plochy 2)Přípustné využití-v plochách je přípustné umísťovat:

Plochy zemědělské

-pozemky pro výrobní zařízení

1)Hlavní využití-vymezují se pro zajištění zemědělské funkce

-pozemky skladů


-pozemky velkoobchodu a logistiky

-zemědělský půdní fond

-zařízení pro solární energetiku

-stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu

10

-související dopravní a technickou infrastrukturu



-související dopravní a technickou infrastrukturu nezbytnou pro obsluhu a zajištění funkce plochy.

-dopravní a technickou infrastrukturu, kterou nelze umístit v jiných plochách, případně jejich technicky odůvodněné provedení nelze umístit v jiných plochách

Plochy smíšené nezastavěného území 1)Hlavní využití-jsou vymezeny v nezastavěném území, pokud není účelné podrobnější členění na další plochy nezastavěného území

Plochy lesní

2)Přípustné využití-plochy zahrnují např.:

1)Hlavní využití-vymezují se pro zajištění funkce lesů a jejich využití

-nezastavěné krajinné plochy


-rozptýlenou krajinou zeleň (remízky, aleje, náletovou zeleň na ostatních plochách)

-pozemky určené k plnění funkcí lesa

-mokřady, slatiny, plochy skal, sutiska a ostatní plochy přírodního charakteru

-pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství

-obslužné a účelové komunikace

-související dopravní a technická infrastruktura

3)Nepřípustné využití-v plochách není přípustné umísťovat stavby a zařízení nezahrnutá v § 18, odst. (5)


zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č.

-dopravní a technickou infrastrukturu, pokud její technicky odůvodněné řešení nelze umístit na jiných

68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb.

plochách Plochy ochranné zeleně Plochy lesní-rekreační les

1)Hlavní využití-vymezují se jako v nezastavitelné s prioritní funkcí oddělení obytného území od

1)Hlavní využití-vymezují se pro zajištění rekreační funkce lesů

potenciálně rušivých funkcí.



-pozemky určené k plnění funkcí lesa

-ochrannou zeleň

-prvky drobné architektury a zařízení pro sportovní a rekreační využití území

-lesní zeleň za podmínky jejího doplnění porostním okrajem zajišťujícím celoroční působnost v celém

-související dopravní a technická infrastruktura

profilu


-veřejně přístupné parky zajišťující estetickou kvalitu prostředí (v okolí hřbitova)

-dopravní a technickou infrastrukturu, pokud její technicky odůvodněné řešení nelze umístit na jiných

- další prvky ochrany proti hluku (protihlukové stěny, zemní valy a podobná technická opatření)

plochách


4) Nepřípustné využití

-dopravní a technickou infrastrukturu, kterou nelze umístit v jiných plochách, případně jejich technicky

-objekty určené pro trvalý pobyt

odůvodněné provedení nelze umístit v jiných plochách

-objekty určené pro přechodné ubytování, rekreační a obdobné bydlení f2) Vymezení pojmů Plochy přírodní

Řemeslnou výrobou a službami – výroba a služby řemeslného charakteru, provozovaná

1)Hlavní využití-vymezují se pro účely zajištění ochrany přírody a krajiny

pouze osobně podnikatelem nebo spolu s ním nejvýše čtyřmi rodinnými příslušníky nebo zaměstnanci.


Drobnou výrobou a službami - taková drobná výroba a služby, při jejichž provozování je zaměstnáno

-pozemky ostatních zvlášť chráněných území Registrované VKP)

nejvýše 50 zaměstnanců, objem denní přepravy zboží a materiálu nepřesahuje 50 tun hmotnosti nebo 200

-pozemky evropsky významných lokalit

m3 objemu a stavby a zařízení k tomu použité nepřesahují zastavěnou plochu v součtu 1 hektar plochy.

-pozemky biocenter

11

Chovem drobného zvířectva – hospodářský chov zvířat určený pouze pro vlastní spotřebu chovatele,

WT5 – kanalizační řad

zejména drůbeže, králíků, holubů, ovcí, apod.


Chovem domácích zvířat – zájmový chov zvířat (koček, psů, ptactva, drobných exotů apod.), avšak ne

WT7 – vodovodní řad

pro komerční účely

WT8 – transformační stanice TS-D

Zemědělskou malovýrobou – hospodářský chov zvířat a rostlinná výroba obyvatel nedosahující

WT9 – transformační stanice TS-E

charakteru podnikání a podnikatelská činnost samostatně hospodařících rolníků při hospodářském chovu

WT10 – transformační stanice TS-F

zvířat a rostlinné výrobě. Maximální rozsah chovů činí 2ks velkých zvířat (koně, skot, prase), 10 ks ovcí

WT11 – transformační stanice TS-G

nebo koz a do 50 ks drobných zvířat (králíci, slepice, krůty a podobné), vyloučen je chov masožravých

WT12 – transformační stanice TS-H

zvířat a šelem (lišky, norci a pod.)

WT13 – transformační stanice TS-J

Veřejným ubytováním – úplatné krátkodobé ubytování v zařízeních k tomu určených.

WT14 – transformační stanice TS-K Opatření na ochranu a tvorbu krajiny (WK)

f3) Podmínky využití území V zastavěném území a v plochách určených ke změně funkčního využití je možno umísťovat

WK1 – retenční nádrž v lokalitě Pod Vysokou mezí (lokalita 63) WK2 – retenční nádrže v lokalitě Pod Vysokou mezí (lokalita 64)

stavby a území a plochy využívat pouze v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem

WK3 – retenční nádrž u železniční trati (lokalita 65)

využití. Ve stávajícím zastavěném území mohou zůstat funkce, které neodpovídají regulativu, pokud

WK4 – retenční nádrž u přeložky silnice I/27 (lokalita 66)

jejich existence nenarušuje určenou funkci území.

WK5 – retenční nádrž u obchvatu severně od města (lokalita 84)

Mimo zastavěné území a v plochách určených ke změně funkčního využití nelze umisťovat

WK6 – retenční nádrž na severním okraji zastavěného území-nad ulicí Ke Staré Cihelně (lokalita 85)

stavby, s výjimkou liniových staveb a staveb technické infrastruktury a dopravních staveb určených

WK7 – vodní nádrž na levostranném přítoku Třemošné na východním okraji území města (lokalita 67)

k obsluze území. Na plochách ZPF je podmíněně možno umísťovat objekty nezbytné pro jejich využívání

WK8 – propojení lokálních biokoridorů na východním okraji území města

a obsluhu a liniová vedení technické infrastruktury.

WK9 – propojení lokálních biokoridorů na východním okraji území města WK10 – propojení lokálních biokoridorů na východním okraji území města

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření

WK11 – propojení lokálních biokoridorů přes údolí Třemošné

k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, případně uplatnit předkupní právo.

h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze

Stavby dopravní infrastruktury (WD)

uplatnit předkupní právo

WD1 – přeložka silnice I/27, pokračování obchvatu Třemošné severním směrem(lokalita 50)

Veřejná prostranství (WP)

WD2 – přeložka silnice II/180v Záluží (lokalita 48)

WP1 – Plochy veřejných prostranství-parkové úpravy v údolní nivě Třemošné (lokalita 31), dotčeny

WD3 – koridor přeložky silnice III/1804

pozemky p.č. 2024/1; 2024/6; 2024/14; 2024/15; 2024/16; 2024/17; 2024/18; 2024/19; 2025/1; 2025/2;

WD4 – koridor obchvatu II/180

2026/1; 2026/2; 2026/3; 2026/13; 2026/14; 2026/15; 2026/16; 2026/17; 2026/18; 2026/19; 2026/20;

Stavby technické infrastruktury (WT)

2026/22; 2026/23; 2026/24; 2026/25; 2026/26; 2026/27; 2026/28; 2026/29; 2026/30; 2026/31; 2026/32;

WT1 – rozšíření ČOV (lokalita 62)

2026/33; 2026/35; 2026/36; 2026/37; 2026/38; 2026/39; 2026/40; 2026/41; 2026/42; 2026/43; 2026/44;


2026/45; 2026/46; 2026/47; 2026/48; 2026/49; 2026/50; 2026/51; 2026/52; 2026/53; 2026/54; 2026/55;


2026/56; 2026/57; 2026/58; 2026/59; 2026/60; 2026/61; 2026/62; 2026/63; 2026/64; 2026/65; 2026/66;


2026/67; 2026/68; 2026/69; 2026/70; 2026/71; 2026/72; 2026/73; 2026/74; 2026/75; 2026/76; 2026/77;

12

2026/78; 2026/79; 2026/80; 2026/81; 2026/82 a 2026/83 v k.ú. Třemošná, předkupní právo ve prospěch

k) Vymezení ploch koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou

města Třemošná

pro rozhodování a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a

WP2 – Plochy veřejných prostranství-parkové úpravy u trati ČD v lokalitě Na Sklárně (lokalita 33),

vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

dotčeny pozemky p.č. 527/5; 587/1; 588; 589; 590/2; 590/3; 590/4; 591/4; 591/12; 591/29; 591/43;

Jsou vymezeny větší plochy bydlení určené vesměs pro výstavbu rodinných domů označené 4, 5,

591/44 a 591/45 v k.ú. Třemošná, předkupní právo ve prospěch města Třemošná

7, 8, 14, 15, 17, 21 a 22. Územní studie vyřeší:

WP3 – Plochy veřejných prostranství-park u hřbitova v údolní nivě Třemošné (lokalita 32), dotčeny

- návrh dopravní a technické infrastruktury

pozemky p.č. 156/1; 159 a 160; v k.ú. Třemošná, předkupní právo ve prospěch města Třemošná

- parcelaci pozemků

WP4 – Plochy veřejných prostranství-veřejná zeleň(lokalita 34), občanské vybavení a přístupová

- rozmístění ploch veřejných prostranství splňujících požadavek § 7 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných

komunikace, dotčeny pozemky p.č. 2187; 2188; 2189; 2190/1; 2190/2; 2190/3; 2190/4; 2190/5; 2190/6;

požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky 269/2009 Sb.

2190/15; 2190/16; 2190/17; 2190/19; 2190/20; 2190/25; 2190/26; 2190/27 a 2190/28 v k.ú. Třemošná,

- umístění nádob na sběr tříděného odpadu

předkupní právo ve prospěch města Třemošná

- stanovení podrobných regulačních podmínek pro zajištění vazby na stávající zástavbu

WP5 – Rodný dům Václava Brožíka, dotčena st.p.č. 107/3 v k.ú. Třemošná, předkupní právo ve prospěch

Navíc územní studie pro lokality 4, 5, 7, 14, 15 a 22 prověří území z hlediska negativních vlivů dopravy

města Třemošná

a navrhnou případná ochranná opatření, jejichž realizace bude podmínkou pro možnost výstavby v těchto

WP6 – Plochy veřejných prostranství, dotčeny pozemky p.č. 437 a 438 v k.ú. Záluží u Třemošné,

lokalitách

předkupní právo ve prospěch města Třemošná

Dále je vymezena plocha smíšená obytná (lokalita 38), ve které územní studie komplexně prověří možnosti využití území.

i) údaje o počtu listů územního plánu Územní plán obsahuje:

Územní studie budou zpracovány, projednány, schváleny pořizovatelem a data o nich vložena do evidence územně plánovací činnosti nejpozději před zahájením využívání dotčených lokalit.

- 13 listů textu formátu A3 - 5 grafických příloh formátu 1365/1000 mm

l) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9

j) Vymezení ploch koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně

Tyto plochy a koridory územní plán nevymezuje.

podmínek pro jeho prověření Jako územní rezervy jsou vymezeny: 49 – plochy dopravní infrastruktury (přeložka železniční tratě)

m) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Není v územním plánu stanoveno.

52 – plochy výroby a skladování 53 – plochy výroby a skladování

n) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat

54 – plochy výroby a skladování

architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

Podmínkou pro využití územních rezerv pro výrobu je vyčerpání stávajících disponibilních ploch

Tyto stavby nejsou územním plánem vymezeny.

a ploch vymezených územním plánem. Využití je možné až po převedení těchto ploch do ploch změn

o) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního

změnou územního plánu.

zákona

Pro přeložku železnice je podmínkou převedení tohoto koridoru do ploch změn změnou územního

Tyto stavby nejsou územním plánem vymezeny.

plánu, na základě studie řešení a posouzení variant bez zásahu do již využitého území města. 2. Grafická část územního plánu 13

a) výkres základního členění území

1 : 5 000

- s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě

b) hlavní výkres –

b1) urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny

1 : 5 000

postupu podle 55 odst. 3 stavebního zákona

b2) koncepce dopravní infrastruktury infrastruktury

1 : 5 000

f2.3) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního

b3) koncepce technické infrastruktury

1 : 5 000

rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení

1 : 5 000

f2.4) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní

c) veřejně prospěšné stavby

fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

n

n

g) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení Odůvodnění územního plánu obsahuje textovou a grafickou část.

zastavitelných ploch

n

Obsah odůvodnění

h) Rozhodnutí o námitkách, včetně samostatného odůvodnění rozhodnutí (viz § 172 zákona

1. Textová část

č. 500/2004 Sb., správní řád.)

n

i) Vyhodnocení připomínek (§ 172 odst. 4 SŘ)

n

a) postup při pořízení územního plánu

14

b) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4, §53 stavebního zákona

n

b1) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,

n

b2) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických

2. Grafická část a) výkres širších vztahů

1 : 50 000

a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území,

n

b) koordinační výkres

1 : 5 000

b3) s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

n

c) zábor ZPF

1 : 5 000

b4) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

n

c) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

n

d) stanovisko krajského úřadu podle §50, odst. 5 stavebního zákona

n

e) sdělení, jak bylo stanovisko podle §50, odst. 5 stavebního zákona zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

n

f) komplexní odůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

n

f1) odůvodnění koncepce zpracovatelem

n

f2) odůvodnění dle vyhlášky 500/2006 Sb v platném znění

n

f2.1) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

n

f2.2) vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu

n

- se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona - s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona - s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona

14

Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, které vydalo zastupitelstvo kraje dne 2.9.2008, usnesením č. 834/08 a které nabyly účinnosti 17.10.2009, vymezují celé území jako součást rozvojové oblasti Plzeň. Jsou respektovány konkrétní požadavky vyplývající z této dokumentace: - trasa silnice I/27 (obchvat Třemošné a navazující úpravy křižovatek)-obchvat Třemošné je již 1. Textová část

realizován, v dokumentaci je vymezeno pokračování této komunikace severním směrem na Kaznějov

a) Postup při pořízení územního plánu

- trasa silnice II/180

Bude doplněno do dokumentace pro vydání.

- úpravy na železniční trati č. 160 - trasy sítí technické infrastruktury (vedení VVN, VTL plynovody, produktovod, vodní zdroje a jejich

b) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4, §53 stavebního zákona

ochranná pásma, radioreléové trasy)- jsou vyznačeny v koordinačním výkresu

b1) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,

- regionální ÚSES (biokoridor Třemošné RK1164, biocentrum RC1439)

Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, schválenou vládou ČR 20.7.2009 usnesením č. 929. Úkoly pro územní plánování stanovené v PÚR ČR:

- území Natura 2000 (zasahuje východní okraj k.ú. Třemošné u toku Třemošné)- je vyznačeno v koordinačním výkresu - archeologická naleziště (centra Záluží a původní vsi Třemošná)- jsou vyznačena v koordinačním

a) při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a

výkresu

rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto

- ložiska nerostných surovin- jsou vyznačena v koordinačním výkresu

důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit

- poddolovaná území- jsou vyznačeny v koordinačním výkresu

mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování

- záplavové území- je vyznačeno v koordinačním výkresu

charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy.

- vymezení veřejně prospěšných staveb zahrnuje trasy silnic I, II. a III. třídy

V souladu s PÚR ČR územní plán vymezuje plochy pro intenzivní rozvoj území obce ve funkcích bydlení, výroby (s přednostním využitím stávajících ploch-brownfields). Je řešena dopravní a technická

b2) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a

infrastruktura zajišťující funkčnost území, dopravní dostupnost a odstranění hlavních dopravních závad .

urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území,

Dopravní infrastruktura je řešena v koordinaci se sousedními dotčenými územími. Je navržena koncepce utváření krajiny zachovávajíc a chránící její hodnoty a hodnotná území

Územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Cíle územního plánu:

přírody.

- vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území

b) úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně

- zajišťuje předpoklady pro obecně prospěšný soulad veřejných a soukromých zájmů

plánovací dokumentace krajů a obcí.

- zajišťuje podmínky pro ochranu veřejných zájmů

Je splněno, základní kritéria a podmínky pro rozvoj území stanovené v PÚR ČR byly upřesněny v

- chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území

ZÚR PK a územní plán je respektuje.

Úkoly územního plánu:

c) kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os

- posuzuje stav území obce

v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových

- stanovuje koncepci jejího rozvoje

oblastí a rozvojových os.

- prověřuje změny v území z hlediska ochrany veřejných zájmů

Úkoly stanovené v PÚR ČR byly upřesněny v Zásadách rozvoje Plzeňského kraje a a respektovány v územním plánu, viz následující.

- stanovuje regulativy využití ploch - stanovuje podmínky změn v území s ohledem na zachování charakteru obce

15

- vytváří podmínky pro omezení nebezpečí ekologických a přírodních katastrof

- vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území

- vytváří podmínky pro kvalitní bydlení

obce

- umožňuje hospodárné vynakládání prostředků z veřejných zdrojů

Je řešeno havarijním plánem pro areál ČEPRA. V jiných objektech na území města nejsou

- vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany

nebezpečné látky skladovány.

- posuzuje vliv navržené koncepce na životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj území

- záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklých při mimořádné události

b3) s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je zpracován v souladu se stavebním zákonem, jeho prováděcími předpisy a metodickými pokyny MMMR ČR.

Řeší havarijní plán. - ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Řeší havarijní plán. - nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

b4) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních

Zásobování vodou cisternami. Nouzové zásobování elektrickou energií je řešeno v areálech s

právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

tímto požadavkem. Pro obyvatelstvo a zařízení veřejného vybavení není požadováno..

Ochrana veřejného zdraví

Požární ochrana

Budou navržena urbanistická opatření na zmírnění negativních vlivů na obytné prostředí

Řešení ÚP zajišťuje základní podmínky pro požární ochranu (přístup do do všech území). Ve

- urbanistická koncepce zajišťující zonaci území (oddělení výrobního a obytného území)

městě jsou dostatečné povrchové zdroje vody pro požární účely (stávající a navržené vodní plochy) a

- ochranná zeleň podél komunikací

vyhovující vodovodní síť opatřená hydranty.

- ochranná zeleň mezi výrobním a obytným území

Obrana státu

- krajinná zeleň zlepšující pohodové faktory na území města Civilní ochrana V souladu s § 12 zákona č. 239/2000Sb. se ochrana obyvatelstva řídí požadavky dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva: - ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území obce není ohroženo zvláštní povodní. - zóny havarijního plánování

Z hlediska obrany státu zůstávají zachována zařízení vojska v Třemošné u skladů pohonných hmot (Čepro a.s. středisko 02 Třemošná). Ochrana ložisek nerostných surovin Na území města se nachází chráněné ložiskové území s výhradním ložiskem nerostných surovin v severozápadním cípu katastru Záluží na hranici s Horní Břízou. Vzhledem k odlehlé poloze mimo předpokládaný rozvoj města nemá toto ložisko na rozvoj města vliv. Poddolovaná území

Na území města je vyhlášena Odborem životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje

Na území města probíhala v minulosti hlubinná těžba černého uhlí a těžba keramických surovin.

zóna havarijního plánování pro objekt ČEPRO a.s. Zóna zahrnuje vlastní areál skladu pohonných hmot s

Pro známá poddolovaná území zasahující území města v v místech střetu se zastavěným a zastavitelným

pásmem do vzdálenosti 400m od skladovacích nádrží a dále oboustranně pruh šíře 100m podél přístupové

územím jsou stanoveny obecně podmínky pro využití území (nutnost geotechnického posouzení

komunikace do areálu a podél trati ČD. V této zóně nejsou v územním plánu vymezeny plochy čistého

zakládání staveb). V současnosti již těžba nerostných surovin neprobíhá a na povrchu nejsou známky

bydlení. Pro všechny stavby v takto dotčeném území je nutno respektovat požadavky na ochranu obyvatel

vlivu poddolování.

a zaměstnanců podle podmínek stanovených havarijním plánováním.

Ochrana před povodněmi

- skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V objektech areálu civilní ochrany na severním okraji města, případně Městského úřadu a hasičského sboru.

Na toku říčky Třemošná je vymezeno záplavové území. Záplavou jsou ohroženy partie v údolní nivě řeky a částečně zastavěné území na levém břehu. Město má zpracován plán ochranných opatření, realizována byla zatím ochranná hráz na levém břehu a část opatření v plochách veřejných prostranství v údolní nivě Třemošné.

16

Územní plán navrhuje zřízení retenčních nádrží před zastavěným územím na místních vodotečích odvádějící vodu z krajiny přes zastavěné území. Tyto nádrže slouží ke zpomalení odtoku přívalových

územního rozvoje Plzeňského kraje. Zpracování územního plánu je podmínkou pro možný územní rozvoj města, získání dotačních titulů a rozhodování stavebního úřadu..

srážek (rozložení do delšího časového úseku zmenší ohrožení území a sníží záplavovou vlnu přívalových srážek).

c6) Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území – shrnutí Územní plán vytváří předpoklady pro zajištění podmínek udržitelného rozvoje území města

c) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebylo požadováno (stanovisko KÚ

vymezením rozvojových ploch pro obytnou funkci a posílení ekonomické základny města. Současně stanovuje podmínky využití území města k zajištění kvalitního přírodního a obytného prostředí, ochrany

PK, OŽP č. j. ŽP/6900/10 ze dne 9.7.2010)

jeho hodnot včetně hodnot kulturních.

c1) Vliv na životní prostředí

d) stanovisko krajského úřadu podle §50, odst. 5 stavebního zákona (stanovisko k vyhodnocení

Životní prostředí města bylo výrazně narušeno v minulosti v souvislosti s těžbou a zpracováním

vlivů na udržitelný rozvoj)

keramických surovin. Po jejím ukončení dochází k výraznému zlepšení životního a přírodního prostředí

Stanovisko nebylo vydáno.

na území města. Samovolně dochází k rekultivaci starých výsypek (vytváří se na nich nové společenství flóry a fauny s vysokou diverzitou a stabilitou).

e) sdělení, jak bylo stanovisko podle §50, odst. 5 stavebního zákona zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko nebylo vydáno.

c2) Vliv na území Natura 2000 a evropsky významné lokality Na území města zasahuje NATURA 2000 jen okrajově. Tato lokalita není dotčena navrženým územním rozvojem a její ochrana je zajištěna vymezením regionálního biokoridoru na dolním toku

f) komplexní odůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

Třemošné východně od zastavěného území. Na území města nejsou ptačí oblasti ani chráněná území

f1) odůvodnění koncepce zpracovatelem

přírody s výjimkou významných krajinných prvků dle zákona.

f1.1) rozvojové předpoklady Vývoj počtu obyvatel

c3) Vliv na územní rozvoj Územní rozvoj není v rozporu s prvky limitujícími možnosti rozvoje v území dle územně

rok

1970

1980

1991

2001

2011

návrh

počet

3920

4865

4643

4624

4961

6000

analytických podkladů. Věková struktura 1991 skupina c4) vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Územní plán vytváří podmínky pro další zlepšování podmínek pro život obyvatel jak po stránce

0-14

15-64

65 a více

celkem

počet absolutně podíl v %

100,00

kvality obytného prostředí, tak i rozvojem ekonomické základny města. Věková struktura 2001 c5) Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Zpracování územního plánu vytváří základní předpoklady pro zajištění rozvoje území. Zpracování územního plánu je v souladu s požadavky stavebního zákona. Politikou územního rozvoje a Zásadami

skupina počet absolutně podíl v %

0-14

15-64

65 a více

693

3292

639

15,0

71,2

13,8

celkem 4624 100,00

Věková struktura 2011 17

skupina

0-14

počet absolutně podíl v %

15-64

65 a více

716

3429

816

14,4

69,1

16,5

celkem 4961

f1.2) ochrana hodnot území

100,00

Přírodní hodnoty Přírodní podmínky jsou dány existujícím terénem a minulými zásahy do jeho utváření, Krajina i

Z uvedených dat je patrná tendence ke stabilizaci osídlení. Věková struktura má charakter

přírody jsou významně poznamenány exploatací území spojenou s těžbou nerostných surovina jejich

stárnoucí populace, se špatnou prognózou vývoje přirozenou měnou. Velikost města tak bude výrazně

zpracováním. Až v poslední době v souvislosti s výrazným útlumem výrobních aktivit se přírodní

ovlivňována migračními faktory v důsledku její dobré dopravní dostupnosti. a pracovním příležitostem. V

podmínky v území zlepšují (odpadla podstatná část negativních vlivů) a územní plán tak může zajistit

poslední dekádě je patrná tendence k nárůstu velikosti města vlivem intenzivní výstavby rodinných domů,

podmínky pro ochranu zachovalých přírodních hodnot v území a celkovou revitalizaci území z hlediska

právě s ohledem na výše uvedené skutečnosti.

přírodního prostředí. V územním plánu jsou vymezeny:

Tomu odpovídá navržená velikost města a odpovídající plochy pro rozvoj bydlení. S ohledem na

- krajinná zeleň s vymezením přírodních ploch

charakter města a jeho polohu v sídelní struktuře převažuje předpoklad výstavby především rodinných

- stanoveny podmínky výškové zonace výstavby aby nedocházelo k narušení krajinného rázu

domů.

- stanoveny podmínky pro nakládání s odpadem a odpadními vodami - stanovena koncepce zásobování teplem s minimalizací narušení prostředí emisemi

Bytový fond (údaje ze sčítání 2001) skupina

Kulturní hodnoty

trvale obydlené trvale obydlené neobydlené celkem v RD celkem

neobydlené užívané rekreaci

počet absolutně 1737

1086

216

39

podíl v %

55,6

11,1

2,0

88,9

byty celkem k

Město Třemošná se skládá ze dvou částí z nichž Třemošná má původní část na levém břehu Třemošné s charakterem venkovské zástavby doplněné po okrajích novějšími rodinnými domy.

1953 100

Novější část na pravém břehu je tvořena srostlicí výrobních areálů a obytných ploch poznamenaných jak překotným rozvojem v 19. a 1. polovině 20. století, tak i pozdější výstavbou ve 2. polovině 20. století. Město tak postrádá výrazný centrální prostor, když původní náves má malou velikost

Bytový fond (údaje ze sčítání 2011) Počet obydlených bytů 1799 (ostatní relevantní údaje nejsou v předběžných výsledcích sčítání k dispozici).

a leží mimo centrum, prostory v novém centru města pak postrádají charakter náměstí (centrální ho veřejného prostranství. Část Záluží má výrazný venkovský charakter.

Z dostupných údajů je patrný vysoký podíl trvale obydlených bytů převážně v rodinných domech

Pro celé území města platí, že urbanistická struktura je jen částečně zachovalá a objekty jsou

typický pro příměstský charakter zástavby. Neobydlené byty jsou většinou byty ve špatném stavu (stáří,

poznamenány mnoha druhotnými zásahy, které stírají původní architektonické hodnoty, u novějších

devastace), rekreačně je využíván jen zlomek bytů ve venkovských částech města. Město Třemošná

objektů pak většinou architektonická úroveň je nevalná. Kulturně historickou hodnotu tak mají jen

vzhledem k významnému podílu výrobních ploch i historii svého vývoje má nižší atraktivitu pro rekreace,

ojedinělé objekty a areály (spíše fragmenty). Ve stávajících výrobních areálech (brownfields) při jejich

jeho prioritou jsou funkce obytná, výrobní a obslužná.

revitalizaci je možno tyto fragmenty zhodnotit a zachovat tak připomínku rozvoje města jako

Ekonomická aktivita

průmyslového centra severně od Plzně.

Třemošná je město s výraznou průmyslovou tradicí. V souvislosti s útlumem keramické výroby a

Památkově chráněny jsou:

ukončenou těžbou nerostných surovin došlo k výraznému poklesu rozsahu průmyslu a změně charakteru ekonomické základny města. Zůstává zachován významný sklad pohonných hmot (Čepro a.s.). Charakter

Název památky

návesní kaple

ekonomické základny se ale posouvá směrem k obslužným provozům, skladům, drobné výrobě a výrobě

Rejstříkové číslo

51748 /4-5299

méně zatěžující území města. Tento trend je pozitivní pro obytné a životní prostředí ve městě. Stoupá také

Popis památky

význam obytné funkce města s zvýšeným vyjížděním obyvatel za prací především do Plzně.

18

Jednoduchá stavba čtvercového půdorysu je zděná z kamene, členěná zaoblenými , jemně uskočenými rohy a profilovanou korunní římsou.

hamernického mistra Josefa Brožíka (otce pozdějšího malíře Václava Brožíka). Dům se zachovaným

Střecha zvonkového tvaru krytá bobrovkami je

hmotovým řešením, původními stavebními prvky a kvalitními vnitřními konstrukcemi. V suterénu

nastavená zděnou osmibokou zvoničkou otevřenou otvory do čtyř stran, v nadpraží s užším obloukem.

dochovány kromě valeně klenutého sklepa i prostory bývalých chlévů sklenuté plackovými klenbami do

Nízký jehlan přesahující stříšky je krytý bobrovkami, ve vrcholu osazen jednoduchý kovový křížek.

pasů na středové kamenné sloupy. V interiéru dochovány umělecko-řemeslné detaily z různých

V ose jihovýchodního průčelí je obdélný vstup v kamenném ostění, v nadpraží s datací, poněkud výše

vývojových etap objektu (kamenná ostění vstupů, dveře s dobovým kováním, původní okna). Připomínka

umístěná rovná profilovaná římsa, o stranách s plochými konzolami. Nové vstupní dvoukřídlé dveře s

osobnosti českého malíře Václava Brožíka, který se v domě narodil.

oválnými prosklenými otvory chráněnými mříží. V bočních stěnách proražena dvě drobná půlkruhem zakončená okénka. Interiér sklenut kupolí.

Kamenná, leštěná deska umístěná na hlavním průčelí domu čp. 57, při západním nároží ve výši oken. S vyrytým, zlaceným nápisem: K uctění památky

Název památky

rodný dům Václava Brožíka


50855 /4-5162

slavného českého malíře mistra

Popis památky

Václava Brožíka

Jednopodlažní, podsklepený dům obdélného půdorysu, vystavěný v mírně svažitém terénu. Stavba

* 5/III 1851 +15/IV 1901 .

ze smíšeného zdiva, zřízená v okapové orientaci k místní komunikaci, je zastřešena sedlovou střechou

Na rodný jeho domek zasaditi dal

zakončenou polovalbami s pálenou taškou krytinou.

Spolek přátel vědy a literatury české

Uliční průčelí je pětiosé, se středním vstupem, přístupným kamenným schodištěm s podestou. Pod

a Občanský klub v Plzni

tímto prostorem se ve stěně domu dochoval vstup vymezený kamenným ostěním s původními dvoukřídlovými dveřmi s kováním, vedoucí do valeně klenutého sklípku. Tento nález svědčí o pozdějších

Název památky

hraniční sloup ( mezník)

stavebních úpravách objektu, stejně jako dochované různé typy okenních a dveřních výplní. Ostatní


45691 /4-1594

suterénní prostory jsou zaklenuty plackovými klenbami do pasů, nesenými kamennými středovými

Popis památky

sloupy s patkou hranolového tvaru. Je možné, že zde bývali ustájeni koně, pro něž měl majitel hamru

Železný válcový litinový sloup, přepásaný v horní třetině prstencem a ukončený profilovanou

velikou slabost. Obě štítové stěny domu člení dvě špaletová okna, půdní prostor prosvětlují dvě menší

kruhovou deskou. Na ní na soklíku osazena koule. Na dříku plastický nápis :"HERRSCHAFT PLASS".

obdélná okénka. Technologie krovové konstrukce, která je v principu v zachovalém stavu, odpovídá době

Název památky

rodinný dům s lékárnou

výstavby budovy. V prostorách půdy, přístupné po zalomeném dřevěném schodišti, je zřízena vestavba o


10337 /4-4895

jedné místnosti.

Popis památky

Interiéry 1.NP s prkennými podlahami jsou částečně plochostropé s prvorepublikovými dveřními

Budova na nepravidelném půdorysu, vzniklém zastavěním rohové parcely. Patrová stavba v

výplněmi, v zadní části dispozičního řešení budovy tj. při straně u dvora se dochovaly v místnostech

přízemí s krámským výkladcem, v patře s pětibokým arkýřem. Fasáda bohatě zdobena štuky. Střechy

pásové klenby a lunety.

valbové, dva nízké štíty na nároží neseny dvojicí Atlantů. Kvalitní stavba z počátku 20. stol. s náročně

Vnější omítky domu jsou v průčelí a v jižním štítě břízolitové, zbývající dvě stěny kryje hladká,

řešenými secesními fasádami a řadou zajímavých a cenných detailů v interiéru

vápenná omítka s lokálními nesoudržnými úseky. Na vnějším plášti domu se dochovaly architektonické

Budova na nepravidelném půdorysu (přibližně L) vzniklém zastavěním parcely, kde se uliční čáry

fasádní články a prvky (korunová římsa, plasticky vyvedené nárožní lesény a lemování kolem okenních

protínají v tupém úhlu. Má jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží. Zakryta je sedlovými střechami. Obě

otvorů imitující šambrány). Doklad stavebního vývoje v lokalitě v 1. polovině 19.století. Stavba souvisí s

uliční průčelí jsou opatřena poměrně náročnými, secesně pojednanými fasádami. Západní průčelí (hlavní)

počátky průmyslové výroby v Třemošné, neboť byla součástí bývalého hamru. Objekt byl postaven v r.

má čtyři osy. V první přízemní ose zleva umístěno dvojdílné okno, v patře dvojice oken taktéž

1848 majitelem třemošenského hamru Karlem Klotzem pro rodiny hamerníků, mezi nimi i pro

dvojdílných. Ve druhé ose v přízemí i patře dvojice oken dvojdílných, ve třetí ose v přízemí hlavní vstup

19

(dvojdílné dřevěné prosklené dveře s nadsvětlíkem), nad ním jedno okno dvojdílné, Ve čtvrté ose v


přízemí je dřevěný krámský výkladec, předstupující před líc fasády. Nad ním pětiboký arkýř, ve třech

Popis památky

jeho stěnách okna: v čelní dvojdílné, v bočních jednodílná. Arkýř je zakryt poměrně plochou stříškou z pálené krytiny, jež je ukončena malou okapní římsou. Průčelí jižní má tři osy. V první ose přízemní

10006 /4-4983

Ležatý jednoválcový parní stroj s Kentzovým rozvodem, vyroben firmou Škoda Poznámka

(zleva) je rozměrné trojdílné okno, nad ním dvojice oken dvojdílných, v soklu navíc dvojice okének do

Přemístěn na statek Býkov

sklepa. Všechna okna v obou průčelích jsou v profilovaných ostěních, opatřena parapetními římsami. Hlavní vstupní dveře orámovány jednoduchým pseudorenesančním portálkem. Parapetní výplně pod

f1.3) urbanistická koncepce

všemi okny v patře, včetně arkýře opatřeny štukovou výzdobou - rostlinný motiv, geometrické tvary, erby. Nároží budovy zvýrazněno dvěma shodnými štíty, pronikajícími cca 1 m nad okapní římsu.

Při návrhu urbanistické koncepce vychází územní plán z předcházejícího územního plánu. V něm a jeho změnách bylo území města prověřeno z hlediska únosnosti i možnosti pro vymezení nových

Tyto nízké trojúhelníkové štíty jsou vsazeny vždy mezi dvojicí pilířků s koulemi a předěleny

rozvojových ploch. Návrh tak upřesnil rozsah rozvojových ploch a navrhl nový rozvoj především v

vodorovně výrazně vysazenými plochými římsami nesenými dvojicí Atlantů. Plastiky Atlantů navazují na

Záluží, které méně dotčeno limity rozvoje. zohledněna byla i vyjasněná dopravní koncepce, kdy stěžejní

dvojici pilastrů blíže nároží. Pilastry jsou členěny svislými lištami a kanelurami, vodorovně drážkami.

investice do obchvatu silnice I/27 již byly realizovány a došlo ke zklidnění v zastavěném území s

Nad okny v přízemí jsou vodorovní lišty, v patře jsou tenčí a četnější, pronikají pilastry. Plochy mezi

možností jeho využití především pro funkce spojené s obytnou a obslužnou funkcí města.

Atlanty jsou členěny do šesti čtvercových polí s vepsanými kruhy. Pilastry stojí na soklu obloženém masivními pískovcovými deskami. Střecha ukončena výraznou okapní římsou, pod kterou v plochách

f1.4) koncepce uspořádání krajiny

pilastrů osazeny reliéfy. Ve východním štítu, v přízemí i v prvním patře po jednom čtyřdílném okně,

Krajina

okenní otvor zaklenut segmentem. Půdní prostor osvětluje malé obdélné jednoduché okénko. Fasáda štítu

Krajina v okolí města je charakteristická vysokým podílem lesů s převažujícím borovým a

hladká, bez ozdob. Dvorní průčelí má tři osy, kdy v první a druhé ose zleva jsou okna dvojdílná, ve třetí

smrkovým porostem. Dominantou krajiny je vrch Krkavec jižně od Záluží. Vzhledem k poloze města v

ose okno trojdílné. Ve všech osách těsně nad úrovní terénu malá dvojdílná okénka do sklepa. Všechna

údolní nivě i navrženému rozvoji s nízkou podlažností nedojde k narušení krajinného rázu. Pro ochranu

okna jsou dřevěná, dvojitá, orámovaná plochými šambránami s třásněmi, opatřená odstupňovanými

lokálních ploch jsou v územním plánu vymezeny lokality roklí severně od toku Třemošné jako plochy

podokenními římsami. Jinak plochá fasáda vodorovně předělena plochou kordonovou římsou. Okenní

přírodní. Případné vymezení vyššího stupně ochrany není v kompetenci územního plánu.

římsa je profilovaná. Dvorní průčelí orientované severně má dvě osy, v první ose zleva v přízemí i patře

Do koncepce utváření krajiny v bezprostřední blízkosti zastavěného území patří i návrh ochranné zeleně

dvojice úzkých okének osvětluje sociální zařízení. Okénka orámována společnou šambránou a opatřena

podél obchvatu I/27. Tato zeleň kromě primární ochrany před negativními vlivy dopravy bude chránit

společnou podokenní římsou. Ve druhé ose v přízemí jednokřídlé dveře, nad nimi v úrovních mezipodest

území města i před převládajícími větry od západu a rozčlení krajinu s novými průhledy z obchvatu na

schodiště dvojdílná okna, okno nad podestou mezi přízemím a patrem přerušuje probíhající plochou

město.

kordonovou římsu. Fasáda severního štítu je hladká, zcela bez ozdob. Budova je částečně podsklepená,

Územní systém ekologické stability

suterén obsahuje v jižní části šest místností zaklenutých segmentovou valenou klenbou, podobně

Při jeho vymezení byly respektovány prvky regionálního ÚSES dle Zásad územního rozvoje

zaklenuta i chodba ve východní části. Dále dvě místnosti plochostropé. Přízemí: obchod přístupný nyní

Plzeňského kraje. Vymezení lokálního ÚSES bylo převzato z předcházející ÚPD (autor Ing. Pavel Valtr,

hlavním vchodem přes zádveří oddělené dvoukřídlými kyvnými dveřmi, dále chodba, schodiště (žulové

1999). Po konzultaci s autorem původního návrhu bylo konstatováno, že původní vymezení nevyžaduje

stupně), sociální zařízení, sklady, zázemí lékárny (laboratoř). První patro: dva byty, chodba.

další úpravy.

V interiérech zachována řada zajímavých detailů, např. zárubně opatřené vyřezávanými rostlinnými motivy, leptané skleněné výplně apod.

Název památky

f1.5) vodní toky a plochy

parní stroj v areálu cihelny č. p. 560

20

Územím obce protéká řeka Třemošná (číslo vodohospodářského pořadí 1-111-01-057) Pramení na jihozápadním okraji polesí Plachtín a vlévá se do Berounky na jejím 111 km.. Na území města u Záluží se do ní zleva vlévá Bělá a na východním okraji území města Bílý potok. Třemošná je vodohospodářsky významný tok , plocha povodí nad městem Třemošná činí 197,617 km2 , celková plocha povodí 249,274 km2, celková délka 41,1 km.

f1.7) veřejná infrastruktura Vymezeny jsou plochy pro rozvoj školství, sportu a rozšíření hřbitova. Ke zkvalitnění prostředí ve městě jsou navrženy plochy veřejných prostranství určené přednostně pro veřejnou zeleň (okolí hřbitova a v údolní nivě Třemošné.

Navržené vodní plochy mají především význam pro ochranu území jako retenční nádrže

Většina zařízení občanského vybavení je na komerční bázi, tato zařízení je pak možno umísťovat

zachycující přívalové srážky a zpomalující jejich průtok zastavěným územím města (lokality 63, 64, 65 ,

v souladu s regulativem ploch jak v omezené míře v plochách bydlení, tak především v plochách

66), 83 a 84. Retenční nádrže byly navrženy na základě zkušenosti se skutečným ohrožením území při

smíšených obytných.

přívalových srážkách v průběhu let 2002 až 2012. Nádrž na Bílém potoku (lokalita 67) má i funkci

f1.8) dopravní infrastruktura

krajinotvornou, při přívalových srážkách reguluje průtok v Třemošné pod městem Třemošná.

Silniční doprava V současnosti je zrealizována stěžejní stavba pro město, kterou tvoří obchvat silnice I/27. Po jeho

f1.6) regulace využití ploch Regulativy ploch s rozdílným způsobem využití vychází ze znění vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (Hlava II – Plochy s rozdílným způsobem využití) Upraven (rozdělen) byl regulativ pro plochy občanského vybavení na plochy: - občanské vybavení veřejné - občanské vybavení-sport s převažující zelení

vybudování došlo k výraznému zklidnění v zastavěném území města. Problémem tak zůstává trasa silnice II/180. Její řešení na východě je předpokládáno mimo území města napojením do mimoúrovňové křižovatky na jižním okraji města (vymezen koridor zasahující území obce), vedení po obchvatu až po stávající úrovňovou křižovatku mez Třemošnou a Zálužím. Pro směr na Ledce je pak vymezen obchvat Záluží severně od stávajícího zastavěného území. Silnice III. třídy jsou méně dopravně zatížené a nevyžadují výrazné zásahy s výjimkou

Důvodem je potřeba stanovit pro plochy sportu s převažující zelení odlišný regulativ využití zajišťují

komunikace do Horní Břízy. Ta odbočuje z křižovatky na obchvatu severně od zastavěného území a

zachování zeleně na převažující části plochy.

napojuje se na stávající cestu ke hřbitovu Horní Břízy. Tato trasa má omezený průjezd pod železniční tratí

Upraven (rozdělen) byl regulativ pro plochy smíšené obytné na plochy:

a narušuje obytné plochy v Horní Bříze. Navrhované řešení dle ZÚR PK řeší novou trasu této

- plochy smíšené obytné-městské

komunikace. Na území obce se jedná o napojení do stávající odbočky z obchvatu I/27 do Třemošné na

- plochy smíšené obytné-venkovské

jejím severním okraji. Vymezen je koridor pro přeložku, upřesnění trasy a způsobu napojení bude

Důvodem je potřeba rozlišit plochy v městské zástavbě a v zástavbě venkovského charakteru především z

provedeno v podrobnější dokumentaci. Pro

hlediska možného využití pro zemědělskou malovýrobu a chov drobného zvířectva

mimoúrovňové napojení.

Nově byl vymezen regulativ pro: - plochy smíšené komerční

Město Třemošná není akceptovatelné zatím uvažované

Místní komunikace Jsou navrhovány pouze hlavní komunikace významné pro přístup do nových lokalit určených pro

důvodem je potřeba vymezit specificky využitelnou plochu nenarušující využitím obytnou funkci v okolí,

rozvoj bydlení. V rozvojových lokalitách je řešení dopravní infrastruktury ponecháno na předepsaných

avšak vylučující obytnou funkci v území ohroženém negativními vlivy dopravy.

územních studiích, které zohlední i majetkové vztahy a konkrétní požadavky budoucích investorů na

-

velikost stavebních pozemků.

plochy ochranné zeleně jako plochy smíšené nezastavitelného území se specifickým využitím.

Důvodem je nutnost vymezení ploch oddělujících obytné a výrobní plochy bez možnosti jiného využití. Ponechání pouhé možnosti umístění ochranné zeleně v ostatních plochách (dopravní infrastruktury, výroby a skladování) nezaručuje jejich skutečnou realizaci v těchto plochách. Dále územní plán vymezuje pojmy používané v regulaci využití území a stanovuje další podmínky využití ploch.

Pěší a cyklistická doprava Podél silnic II. a III. třídy v zastavěném území a u obslužných místních komunikací budou doplněny podle místních možností chodníky pro pěší, v případě možnosti i s odděleným pruhem pro cyklisty. Železniční doprava

21

Vymezena je v souladu se ZÚR Plzeňského kraje územní rezerva pro narovnání oblouku na trati

Kapacita vodovodní soustavy je dostatečná pro rozvoj města (vodárna Plzeň má po poklesu

severně od stávající stanice v Třemošné. Ponechána je stávající plochy železnice, je respektováno její

spotřeby vody v posledních dekádách dostatečnou rezervu pro zásobování vodou i obcí sousedících s

ochranné pásmo (navržena je ochranná zeleň), v lokalitách zasahujících do ochranného pásma železnice

Plzní.

je stanovena podmínka respektování ochranného pásma s možným využitím v souladu s jeho požadavky

Záluží – Městská část je napojena na vodovodní soustavu Plzeň-Třemošná-Česká Bříza z Třemošné.

nebo na základě výjimky.

Napojení lokalit dosud bez zásobování pitnou vodou z vodovodu a nově navržených lokalit bude řešeno

Hromadná doprava osob

prodloužením stávajících vodovodních řadů. Ty budou vedeny v plochách veřejných prostranství bez

Zůstává zachována existující koncepce. Autobusová doprava a železnice se stanicí v centru

požadavku na vymezení nových ploch technické infrastruktury.

Třemošné. Část Záluží je přístupná pouze pro autobusovou dopravu vzhledem ke vzdálenosti od železnice.

Kanalizace a nakládání s odpadními vodami

Dopravní plochy a dopravní zařízení

Třemošná – má vybudovanou jednotnou kanalizační síť na kterou je připojena většina obyvatel. V

Odstavování a garážování vozidel je uvažováno vždy v rámci navržených rozvojových lokalit. Pro

souvislosti s konfigurací terénu je část odpadních vod přečerpávána do gravitačních stok. Přečerpávány

garážování stávajících obyvatel je navrženo rozšíření stávajícího areálu garáží u trati.

jsou také odpadní vody ze severní části Třemošné, kde je vybudována oddílná kanalizace. Odpadní vody

Negativní vlivy dopravy

jsou svedeny do centrální mechanicko-biologické ČOV. Ta je po rekonstrukci v roce 2002. Její kapacita

K omezení negativních vlivů dopravy jsou podél obchvatu I/27 a podél železniční trati vymezeny plochy pro ochranná opatření (ochranná zeleň u lokality pod Orlíkem)

je v současnosti 4000 EO. Dešťové vody a odlehčení stok jednotné kanalizace jso odvedeny do toku Třemošné, ta je i recipientem pro ČOV. Kapacita ČOV má menší rezervu pro rozvoj města, územní plán proto vymezuje plochu pro

f1.9) technická infrastruktura

rozšíření ČOV navazující na stávající ČOV. Navržena je dále stoka pro odvedení odpadních vod z oblasti

Vodní hospodářství

Diany. Nové navržené rozvojové lokality budou napojeny do stávajících kanalizačních řadů. Pro větší

Zásobování vodou

rozvojové lokality je územním plánem předepsáno pořízení územních studií, který prověří i požadavky na

Třemošná – ve městě je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojeno 98 % obyvatel.

kanalizaci a navrhnou případné podmiňující investice zasahující stávající kanalizační soustavu.

Vodovod je součástí skupinového vodovodu Plzeň-Třemošná-Česká Bříza. Voda je přivedena z Plzně od

Nové kanalizační stoky budou vedeny v plochách veřejných prostranství, není tak nutné pro ně

vodojemu Sytná do vodojemu Betlém a od něj rozvedena po městě s napojením Záluží a pokračováním

vymezovat zvláštní plochy technické infrastruktury.

hlavního řadu do České Břízy.

Záluží – v části je vybudovaná jednotná kanalizace svedená na čerpací stanici, odtud jsou pak splašky

V severní části města je vodní zdroj (vrt HV1) v lokalitě v Břízkách. . Voda z něj je čerpána do úpravny (odkyselení) a dále využívána pro zásobování vodou v severní části města.

přečerpávány na centrální ČOV v severní části Záluží. Navržené doplnění kanalizační sítě do nových ploch a do území, které není na kanalizaci napojeno

V souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje je předpokládána postupná

bude řešeno prodloužením stávajících stok. Ty budou realizovány ve stávajících plochách veřejných

rekonstrukce nevyhovujících vodovodních řadů (špatný stav, nevhodný materiál). Tyto práce budou

prostranství. v nových lokalitách pak v plochách veřejných prostranství (místní komunikace),

provedeny ve stávajících trasách vodovodů a nevyžadují vymezení nových ploch technické infrastruktury

vymezených v předepsaných územních studiích.

v územním plánu. Z hlediska celkové koncepce zásobování vodou je tak navrženo doplnění vodovodní soustavy o hlavní řad zajišťující zásobování lokality na východním okraji Třemošné při silnici do České

Zásobování elektřinou

Břízy. Napojení navržených rozvojových lokalit bude řešeno prodloužením stávajících řadů do těchto

V řešeném území se nachází celkem 46 stávajících transformačních stanic 22/0,4 kV.

lokalit. Ty budou vedeny v plochách veřejných prostranství. Pro větší rozvojové lokality je územním

Pro zásobování navržených lokalit bydlení je pokrytí území stávajícími transformačními stanicemi

plánem předepsáno pořízení územních studií, který prověří i požadavky na zásobování vodou a navrhnou

dostatečné, navrženo je místní navýšení - přezbrojení stanic a výstavba nových stanic TS-A, TS-B, TS-C

případné podmiňující investice zasahující stávající vodovodní síť.

a TS-D které budou určeny primárně pro samostatné plochy výroby.

22

TS-E , TS-F, TS-G, TS-H, TS-J a TS-K jsou nově navržené trafostanice určené pro místní

- urbanistické řešení, současný stav, návrh

návrhové lokality a posílení distribučních rozvodů – předpokládá se, že budou plně distribuční, v majetku

- stávající STL plynové sítě ve správě Západočeské plynárenské a.s., Plzeň, závod Plzeň-venkov

dodavatele.

- stávající VTL plynové sítě ve správě Západočeské plynárenské a.s., Plzeň

V ostatních částech řešeného území budou využity stávající přezbrojené trafostanice, které jsou vhodně umístěny a je jimi dobře pokryto i zástavbové území, příkon jednotlivých transformátorů

- průzkum na místě Návrh řešení

navyšován se zástavbou navržených území až po maximální zástavbovou kapacitu trafostanic. Pro uvolnění území jsou navrženy přeložky stávajícího venkovního vedení, které je v kolizi s

Na území města je vyřešeno zásobování zemním plynem. Není navrhována změna stávající koncepce. Rozšíření plynovodů do nových rozvojových ploch se týká distribuční sítě STL plynovodů a

návrhem i stavem v řešeném území, a to kabelové propojení od TS-30 přes TS-17, k TS-15 a TS-16 dále

bude řešeno až v podrobnější dokumentaci (územní studie).

k severu až za silnici směr Ledce, kde bude provedeno napojení na stávající venkovní vedení vn

Ochranná a bezpečnostní opatření

kabelovým svodem.

Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranným pásmem se

Další přeložka je od přívodu k TS-13 propojením návrhu kabelové TS-E až k TS2 v severní části směrem

rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého

k obchvatu města.

provozu. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinku případných havárií

Přeložka je dále navržena u venkovního vedení kvůli návrhu křižovatky u TS-5, propojením dále kabelem

plynových zařízení. Umisťování staveb v bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení je možné pouze s

od TS-5 a TS7 k TS-F s napojením novou venkovní přípojkou vn do stávajícího vedení vn.

písemným souhlasem provozovatele zařízení. Umístěním navrženého rozvodného plynové zařízení v

Návrh a určení trafostanic:

řešené oblasti nedochází k omezení využití navržených rozvojových ploch jeho ochrannými a

TS-A 1SL 400/250kVA

výroba/skladování

52

TS-B 1SL 400/250kVA


53

TS-C 1SL 400/250kVA


54

TS-D 1SL 400/250kVA

výroba - smíšené

58, 59, 60

TS-E kiosk 630/250kVA

plochy bydlení

TS-F kiosk 630/250kVA

bezpečnostními pásmy. zařízení

průměr [mm]

ochranné pásmo [m]

Bezpečnostní pásmo [m]

VTL plynovod

80 až 100

4

10

12, 13, 14

VTL plynovod

100 až 250

4

15

plochy bydlení

7, 8

VTL RS

-

4

10

TS-G 1SL 400/160kVA

plochy bydlení

23

NTL a STL plynovod v obci

Všechny průměry

1

Není stanoveno

TS-H kiosk 630/400kVA

plochy bydlení

5

NTL a STL plynovod mimo obec Všechny průměry

4

Není stanoveno

TS-J 1SL 400/400kVA

plochy bydlení

20, 21, 22

TS-KG 1SL 400/160kVA

plochy bydlení, drobné výroby

42, 57

Ve výkonech transformačních stanic se ponechá rezerva pro případnou modernizaci a změnu vytápění domácností. Příkony pro podnikání jsou v návrhu pouze odhadnuty, skutečné požadavky na napojení budou upřesněny dle konkrétního využití území. Stávající rozvody nízkého napětí jsou provedeny venkovním vedením v okrajových částech, ostatní jsou kabelovými rozvody. Současný stav

Spoje Řešeným územím prochází trasy sdělovacích vedení spojů, tato nejsou v kolizi s návrhovými lokalitami, nejsou tedy navrženy přeložky, stávající kabelové trasy budou respektovány dle zákona. Řešeným územím prochází radioreléové trasy, vzhledem k členitosti terénu neovlivňují využití území, jen je nutné tyto koridory respektovat při návrhu výškových staveb.

sekundárních rozvodů nevyžaduje zásadní rekonstrukci, bude jednat pouze o posílení zejména v místech napojení navrhované zástavby.

f2) odůvodnění dle vyhlášky 500/2006 Sb v platném znění f2.1) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Zásobování plynem Použité podklady

Město Třemošná sousedí s obcemi: Česká Bříza, Horní Bříza, Hromnice, Ledce, Plzeň a ZručSenec. Nejvýznamnější je vazba na krajské město, které je sídlem jak vyšší občanské vybavenosti, tak i 23

místem s největším počtem pracovních příležitostí, Územně však tento vztah nemá vyjádření kromě

- ochrana souvislých lesních porostů -dotčeny pouze již narušené lesní porosty vklíněné do zastavěného

dopravní infrastruktury, na území Třemošné přechází rekreační oblast Plzně u Boleveckých rybníků.

území, ostatní souvislé lesní porosty nejsou dotčeny, vyznačeno ochranné pásmo lesa a stanoveny

Pro územní řešení má význam vztah k obci Česká Bříza, jejíž zastavěné a zastavitelné území leží

podmínky pro využití ploch do něj zasahujících

na hranici k.ú Třemošné s uvažovaným přesahem rozvoje obytné funkce na území Třemošné bez nároků na řešení dopravní a technické infrastruktury v Třemošné. V souvislosti s technickou infrastrukturou je respektována trasa vodovodního přivaděče do Hromnice z Třemošné.

3) požadavky na rozvoj území obce Územní plán respektuje podle možností územního plánu a v něm řešeného území města Třemošná požadavky vymezené v zadání. Úpravy rozsahu ploch a a nové plochy byly provedeny v souladu s požadavky Zastupitelstva města Třemošná a byly s ním projednány. Tyto úpravy jsou v souladu se zadáním, které tyto úpravy připouští.

f2.2) vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu

4) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci

Vyhodnocení splnění zadání

uspořádání krajiny),

1) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů, Podrobné odůvodnění viz kapitola a) Odůvodnění územního plánu Třemošná.

2) požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů V souladu s požadavky zadání byly respektovány požadavky na řešení vyplývající z územně

Územní plán byl zpracován s využitím v minulosti zpracovaného územního plánu a jeho změn. Bylo upraveno vymezení ploch rozvoje podle nových požadavků vymezených ve schváleném zadání a v dalších požadavcích zastupitelstva města.. Podrobněji viz kapitola c) Odůvodnění ÚP.

5) požadavky na řešení veřejné infrastruktury Viz kapitola f1) Odůvodnění územního plánu Třemošná.

analytických podkladů. Jedná se zejména o: - řešení dopravní infrastruktury-trasa silnice I/27, obchvat silnice II/180 - vazby na krajské město- jsou řešeny stávající dopravní infrastrukturou - ochrana hodnotných prvků krajiny a přírodních kvalit území-jsou vymezeny prvky ÚSES a navrženy

6) požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Požadavky vyplývající ze zadání byly zahrnuty do územního plánu. Podrobné odůvodnění viz kapitola f12) Odůvodnění územního plánu Třemošná.

plochy roklin severně od trati ČD k ochraně (registrované VKP) - respektování ložisek nerostných surovin a zohlednění vlivu poddolování- ložiska jsou v vyznačena v koordinačním výkresu, nejsou dotčena návrhem rozvojových ploch

7) požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace V souladu se zadáním jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby členěné na stavby a opatření s

- ochrana před negativními vlivy dopravy-navržena ochranná zeleň a v územních studiích stanovena

možností vyvlastnění a další stavby a opatření s možností uplatnění předkupního práva s vymezením

podmínka posouzení potenciálně ohrožených lokalit z hlediska hluku

dotčených pozemků a a určení v čí prospěch je možno předkupní právo uplatnit.

- posílení obytné a obslužné funkce- vymezeny dostatečné plochy pro rozvoj obytné funkce

V dokumentaci jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby převzaté z dokumentace ZÚR PK

- stanovení podmínek pro výrobu a její rozvoj tak, aby nebyla narušována obytná funkce území-stanoveno v regulaci využití území a návrhem ploch smíšených obytných a výrobních na kontaktu výroby s

8) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu

obytným územím města

veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin,

- ochrana před záplavami-je vymezeno záplavové území a stanoveny podmínky jeho využívání (navrženy

geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy),

plochy veřejných prostranství-parková úprava)

Viz kapitola b4) Odůvodnění územního plánu Třemošná.

24

9) požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území V souladu se zadáním je navržena podél obchvatu I/27 a železniční tratě ochranná zeleň v exponované lokalitě rodinných domů pod Orlikem (v souladu s původním územním plánem). Lesy zasahující do zastavěného území jsou vymezeny jako lesy rekreační, případně jako plochy smíšené

15) požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Dokumentace byla zpracována v požadovaném počtu vyhotovení a členění podle požadavku

nezastavěného území.

pořizovatele.

10) požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj

Vyhodnocení souladu se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě

sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose,

v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona

Byly vymezeny v souladu se schváleným zadáním a pokyny k úpravě po projednání urbanistické koncepce (rozpracovaného návrhu územního plánu) v Zastupitelstvu města Třemošná a následně byl

Návrh územního plánu nebyl řešen ve variantách, základní koncepce byla prověřena v předchozí ÚPD a jejích změnách.

jejich rozsah upraven po projednání návrhu ÚP podle Pokynu k úpravě návrhu ÚP vydaného pořizovatelem ÚP pod č.j. OÚP-Kru/18443/2009-17 ze dne 9.7.2014.

Vyhodnocení souladu s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona

11) vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní

Nebylo postupováno podle uvedeného předpisu (požadavek na úpravy po projednání byl v malém rozsahu a nevyžadoval nové projednání návrhu—požadavky vyplynuly ze stanovisek dotčených orgánů a

studií Plochy jsou vymezeny včetně specifikace požadavků na územní studie.

byly ze strany pořizovatele a Města Třemošná akceptovány).

12) požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o

Vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54

změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem.

odst. 3 stavebního zákona (úprava podle námitek, vrácení k přepracování a novému projednání)

Tento požadavek nebyl v zadání stanoven.

Bude doplněno po ukončení řízení o vydání )územního plánu.

13) požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený

Vyhodnocení souladu s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu

orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z

v případě postupu podle 55 odst. 3 stavebního zákona (Pořízení změny nebo nového ÚP při zrušení

hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou

nebo zrušení jeho části)

lokalitu či ptačí oblast,

Nebylo postupováno podle uvedeného předpisu

Zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebylo požadováno (stanovisko KÚ PK, OŽP č.j. ŽP/6900/10 ze dne 9.7.2010) Podrobněji je vliv na udržitelný rozvoj odůvodněn v kapitole c) Odůvodnění územního plánu Třemošná.

f2.3) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Tyto záležitosti územní plán neřeší. Požadavek na napojení nové přístupové komunikace do Horní Břízy z odbočky silnice i/27 do Třemošné na jejím severním okraji vyplývající z územního plánu Horní

14) případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Zpracování konceptu řešení nebylo požadováno, podle platné legislativy se koncept nezpracovává.

Břízy nebyl Zastupitelstvem města Třemošná akceptován. Požadavek na řešení rozporu nebyl ze strany Města Horní Bříza při projednávání návrhu ÚP Třemošná uplatněn.

25

f2.4) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a

14,0600 ha

záborových ploch patří do třídy III. Do III. třídy jsou sloučeny půdy v jednotlivých

pozemky určené k plnění funkce lesa

klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany ,

Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu

které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. 30,2065 ha

Úvod Územní plán Třemošná – Vyhodnocení důsledků záboru ZPF je zpracován podle zák. č.334/1992

podprůměrnou produkční schopností v rámci klimatických regionů s jen omezenou

Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č.10/1998 Sb a zákona č.98/1999 Sb., prováděcí vyhlášky č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního

záborových ploch patří do třídy IV. Do IV. třídy jsou sdruženy půdy s převážně

ochranou, využitelné pro výstavbu. 26,9605 ha

záborových ploch patří do třídy V. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované

fondu a společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany

půdně ekologické jednotky (dále jen „BPEJ“), které představují zejména půdy s nízkou

horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011.

produkční schopností včetně půd, mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých

Stanovení kvality zemědělské půdy určenou BPEJ a zařazení těchto kódů do tříd ochrany

až kamenitých a erozně nejvíc ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro

zemědělské půdy je zpracováno podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne

zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské

1.10.1996 č. j. OOPL/1067/96.

využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených

Územní plán Třemošná – Vyhodnocení důsledků záboru ZPF (grafická část) je zakreslen do situace v měřítku1 : 5 000.

ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Podrobnější informace o požadavcích nových funkčních souborů na plochy dle tříd ochrany

Grafická část mimo jiné obsahuje , hranice lokalit navržených k záboru s uvedením čísla lokality, hranice

zemědělské půdy viz. Tabulka číslo 1 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na

katastrálních území, hranice zastavěného území, zakreslení ploch provedených investic do půdy

zemědělský půdní fond“ a Tabulka číslo 2 „Soupis lokalit – Zábor ploch“, které jsou nedílnou součástí

(odvodnění, závlahy…) hranice BPEJ, třídy ochrany jednotlivých půd.

textové části.

Kvalita ZPF a zemědělská výroba

Charakteristika klimatického regionu :

Hodnocení kvality zemědělské půdy vychází z klasifikační soustavy BPEJ , která zároveň

Záborové plochy patří do klimatického regionu mírně teplého , mírně suchého , který se označuje

charakterizuje klimatický region , štěrkovitost a hloubku půdního profilu Zemědělská živočišná výroba

kódem 4 (Symbol MT 1)

v oblasti je vhodná především pro chov skotu a prasat. Rostlinná výroba v oblasti je zaměřena na tradiční

Suma teplot nad + 10 °C

: 2400 - 2600

plodiny např. obilí , kukuřice , řepka , řepa….....

Průměrná roční teplota

: 7 – 8,5 °C

Průměrný roční úhrn srážek

: 450 – 550 mm

konstatovat , že :

Pravděpodobnost suchých veget. období

: 30 - 40

11,3692 ha

Základní charakteristika hlavních půdních jednotek :

Z hlediska požadavků nových funkčních souborů na plochy dle tříd ochrany zemědělské půdy lze

rozvojových ploch patří do třídy I. Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinných nebo jen mírně sklonitých plochách.

13,7539 ha

záborových ploch patří do třídy II. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy , které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost.

Záborové plochy se rozprostírají na ploše těchto hlavních půdních jednotek : HPJ 14 : Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou; vláhové poměry příznivé. HPJ 15 : Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnědé půdy, hnědé půdy illimerizované včetně

Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce

slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí; středně těžké až těžké;

chráněné. Zpracovatel předesílá , že záboru zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany se

s příznivým vodním režimem.

nebylo možné zcela vyhnout z důvodů návaznosti na ostatní obory urbanistického plánování a že se zpracovatel snažil v rámci možností zábor těchto ploch minimalizovat.

HPJ 26 : Hnědé půdy , hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách ; středně těžké , výjimečně těžší, obvykle štěrkovité ; s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením.

26

HPJ 30 : Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry. HPJ 31 : Hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách, bez

ÚP Třemošná předpokládá pro další období rozvoj především v oblasti : Bydlení, smíšeného území, veřejných prostranství, dopravy, výroby a skladování, technické infrastruktury, rekreace, občanského vybavení a zeleně

štěrku až středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních srážkách. HPJ 37 : Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy. HPJ 40 : Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a

Tato výstavba si vzhledem ke specifickým podmínkám vyžádá zábor orné půdy, zahrad, sadů a trvalých travních porostů, přestože byly většinou vybrány plochy s přímou návazností na stávající zástavbu. Závěrečné posouzení předpokládaného návrhu ZPF

kamenitostí nebo bez nich; vláhové poměry závislé na vodních srážkách. HPJ 46 : Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité; náchylné k dočasnému

Plánovanou zástavbou ÚP Třemošná dochází ve vybraných lokalitách s novým funkčním využitím k celkovému záboru 96,3501 ha zemědělské půdy. Záborové plochy se nalézají na území dvou katastrů (k.ú. Třemošná – 72,0845 ha, k.ú. Záluží u Třemošné – 24,0726 ha). Vhodně upraveným urbanistickým návrhem , který je hodnocen jako nejvýhodnější řešení,

zamokření. HPJ 48 : Hnědé půdy oglejené , rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích , na lupcích a

nedochází k závažnému narušení organizace zemědělského půdního fondu v oblasti.

siltovcích ; lehčí až středně těžké , až středně štěrkovité či kamenité ; náchylné k dočasnému zamokření.

Podle údajů poskytnutých Katastrálním úřadem se jedná o zábor 96,3501 ha zemědělské půdy a to v kultuře :

HPJ 56 : Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké; s příznivými vláhovými poměry.

orná půda -

60 , 6608 ha

HPJ 58 : Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké; vláhové poměry méně příznivé, po

chmelnice -

0 , 0000 ha

vinice -

0 , 0000 ha

zahrady -

6 , 9765 ha

ovocné sady -

0 , 3859 ha

odvodnění příznivé. HPJ 64 : Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké; příznivé pro trvalé travní porosty , po odvodnění i pro ornou půdu. HPJ 67 : Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké; zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky.

trvalé travní porosty -

28 , 3269 ha

Zábor ZPF celkem :

96 , 3501 ha

Požadavky nových funkčních souborů na plochy dle druhu pozemku a požadavky nových

HPJ 68 : Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké; zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky. HPJ 70 : Glejové půdy při terasových šíchtech širokých niv; těžké až velmi těžké; zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky. Odtokové a hydrogeologické poměry Na přehledné situaci Územní plán Třemošná – Vyhodnocení důsledků záboru ZPF (grafická část)

funkčních souborů na plochy dle tříd ochrany zemědělské půdy jsou podrobně vyjádřeny v tabulkové části ( Tabulka 1 a Tabulka 2), které jsou nedílnou součástí této plánovací dokumentace. Soupis lokalit k.ú. Třemošná 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12

Plochy bydlení

je graficky znázorněno odvodnění (investice do půdy) v zájmovém území.

13, 14, 15, 23, 24

Plochy bydlení

Nicméně odtokové a hydrogeologické poměry novou výstavbou podle předloženého návrhu narušeny

25, 26

Plochy rekreace (zahrádky)

nebudou.

27, 28

Plochy občanského vybavení (veřejné)

30

Plochy občanského vybavení

uživateli) jednotlivých pozemků, neboť odvodnění spadá do jejich správy. V tabulce číslo 1 jsou

31, 32, 33, 34, 36, 37


orientačně vyčísleny odvodněné záborové plochy. Toto vyčíslení je nutno brát velice orientačně.

38, 39, 40, 41

Plochy smíšené obytné (městské)

Zdůvodnění záboru podle nových funkčních souborů

42, 45

Plochy smíšené obytné (venkovské)

Co se dalších informací o poloze a stavu odvodnění je nutno jednat přímo s vlastníky (eventuálně

27

46

Plochy smíšené komerční

Zákon dále stanoví , že veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa , musí být účelně

48 (část), 49, 50, 51


obhospodařovány. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. Každý majitel lesa si musí počínat tak , aby

52, 53, 54

Plochy výroby a skladování (Rezerva)

nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů.

55, 56, 57, 58, 59, 60, 61

Plochy výrobní smíšené

Vlastník je povinen usilovat při hospodaření v lese o to , aby byly zachovány a rovnoměrně plněny i

62

Plochy technické infrastruktury (ČOV)

ostatní funkce lesa , aby byl zachován a chráněn genofond lesních dřevin. Předpokladem trvale

63, 64, 65

Plochy vodní (retenční nádrž)

udržitelného hospodaření v lese jsou lesní hospodářské plány (LHP)zpracovávané na období 10 let.

67

Plochy vodní

68, 69

Plochy lesní

71

Plochy přírodní (ochrana roklin)

72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 81

Ochranná zeleň

82

Plochy výroby a skladování

řešení , dochází k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa .

83

Plochy smíšené nezastavěného území

Zábor LPF celkem :

84,85


86

Plochy smíšené výrobní

Zájmové plochy se nalézají na území dvou katastrů (k.ú. Třemošná, a k.ú. Záluží u Třemošné).

2. Závěrečné posouzení předpokládaného návrhu PUPFL Vhodně upraveným urbanistickým návrhem , který je hodnocen jako nejvýhodnější variantní

5 , 6695 ha

Požadavky nových funkčních souborů na plochy dle druhu pozemku a požadavky nových funkčních souborů na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa jsou podrobně vyjádřeny v tabulkové

k.ú. Záluží u Třemošné 2

Plochy obytné

části ( Tabulka 1 a Tabulka 2) , která je nedílnou součástí této plánovací dokumentace.

16

Ochranná zeleň

Soupis lokalit

17, 18, 20, 21, 22

Plochy bydlení

29

Plochy občanského vybavení

35


Závěrečná rekapitulace vyhodnocení záborových ploch :

43, 44, 47

Plochy smíšené obytné venkovské

Požadavky na zábor ZPF celkem

:

96,3501 ha

48 (část)


Požadavky na zábor PUPFL celkem

:

5,6695 ha

66


Požadavky na zábor vodních ploch celkem :

1,0001 ha

70

Plochy přírodní (ochrana roklin)

Požadavky na zábor ostatních ploch celkem :

8,0930 ha

87


Změna kultury (bez záboru) :

0,0000 ha

viz. I. Vyhodnocení předpokládaných důsledků na ZPF

Poznámka Vyhodnocení záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa

Při projednávání tohoto řešení byly brány v úvahu především tyto skutečnosti : - rozvojové plochy navrhovat především v územích s vybudovanou dopravní

Úvod ÚP Třemošná – Vyhodnocení předpokládaných důsledků na pozemky PUPFL je zpracována podle platných předpisů zák. č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (Lesní zákon). Lesní zákon stanoví předpoklady pro zachování lesa jako národního bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. Stanovuje předpoklady pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.

infrastrukturou , v návaznosti na stávající zástavbu a v těch územích , kde by bylo vybudování této infrastruktury nejméně nákladné. - upřednostňovat rozvoj v prolukách a v zastavěném území - urbanistickým řešením zcelit jednotlivé části města využitím ploch ZPF, které nevhodně zasahují do organismu obce - minimálně zasahovat do ZPF, především do I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy

28

- maximálně využít stávající areály,stávající manipulační plochy........

Přílohy Tabulka 1–Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF

29

30

31

32

33

34

35

Územní plán vymezuje cca 48 ha ploch pro bydlení. což zhruba odpovídá počtu 460 rodinných domů.

h) rozhodnutí o námitkách, včetně samostatného odůvodnění rozhodnutí (viz § 172 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.) Bude doplněno do dokumentace pro vydání po ukončení procesu pořizování ÚP.

i) vyhodnocení připomínek (§ 172 odst. 4 správního řádu) Bude doplněno do dokumentace pro vydání po ukončení procesu pořizování ÚP.

2. Grafická část odůvodnění

g) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných

a) výkres širších vztahů

1 : 50 000

b) koordinační výkres

1 : 5 000

c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

ploch Územní plán vymezuje rozvojové zastavitelné plochy v rozsahu vymezeném ve stávající ÚPD a v ZÚR Plzeňského kraje. Tyto plochy nebyly zpochybněny v rámci projednávání zadání a jejich vyřazení by bylo problematické i z hlediska možných finančních dopadů na Město Třemošná. Redukovány byly územní rezervy bydlení v lokalitě Pod Vysokou mezí i s ohledem na vzdálenost od města a omezenou možnost přístupu. Rozvoj obytné funkce tak byl nově směrován mimo ponechané lokality do katastru Záluží při silnici do Plzně. Tyto lokality leží v klidné poloze a jsou dobře dostupné. Nové rozvojové plochy pro výrobu jsou omezeny na plochy navazující na stávající výrobní plochy při silnici do České Břízy a na severním okraji zastavěného území. Přednostně je možno využít stávající výrobní areály („brownfields“). Tyto areály využívají stávající dopravní infrastrukturu včetně železniční vlečky a nezatěžují dopravou obytné území města. Odůvodnění požadavků na rozvojové plochy - plochy bydlení město

počet počet obyvatel stav obyvatel návrh

potřeba bytů pro nárůst počtu obyvatel

počet bytů celkem pro řešení potřeba nechtěného soužití

Třemošná 4961 6000 400 60 * Rezerva zohledňuje podíl 25 % rodinných domů se dvěma byty

460

rezerva

115 *

36

C. POUČENÍ Proti územnímu plánu Třemošná, vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

D. ÚČINOST Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.

...............................................

.............................................................

Mgr. Petr Žižka

Jaromír Zeithaml

místostarosta obce

starosta obce

37

UrbioProjekt atelier urbanismu, architektury a ekologie, Plzeň,

Recommend Documents