URBANISTICKÁ STUDIE REKREAČNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ
KARVINÁ – LOUKY
PROSINEC 2005
Urbanistická studie rekreačního využití území Kar viná – Louky
Urbanistická studie rekreačního využití území Kar viná – Louky A. Textová část
Prosinec 2005
Obsah A.Textová část : Obsah: A.1. Úvod .......................................................................................................................................................................... 2
A.1.1. Úvod, základní údaje, použité podklady.........................................................................................................2 A.1.2. Vymezení řešeného území................................................................................................................................3
A.2. Zhodnocení urbanistické studie z hlediska souladu se zpracovanou a schválenou územně plánovací dokumentací............................................................................................................................................................ 4 A.3. Vazby řešeného území na město .............................................................................................................................. 5 A.4. Zhodnocení současného stavu v území ................................................................................................................... 5
A.4.1. Přírodní podmínky.............................................................................................................................................5 A.4.2. Plochy pro dobývání ložisek nerostů a pro jejich technické zajištění........................................................6 A.4.3. Ovlivnění území důlní čiností ..........................................................................................................................7 A.4.4. Vyhodnocení stavu krajiny ...............................................................................................................................8
A.5. Rozvojové předpoklady území................................................................................................................................ 16 A.6. Rozbor limitů využití území..................................................................................................................................... 16 A.7. Základní urbanistická koncepce (organizace a využití území), .............................................................................. 19 A.8. Návrh krajinářských úprav...................................................................................................................................... 21 A.9. Doprava ................................................................................................................................................................... 24
A.9.1. Automobilová doprava .................................................................................................................................. 24 A.9.2. Pěší a cyklistická doprava............................................................................................................................... 25 A.9.3. Statická doprava .............................................................................................................................................. 26 A.9.4. Veřejná doprava, MHD ................................................................................................................................. 26 A.9.5. Ostatní doprava............................................................................................................................................... 26
A.10. Návrh koncepce technické infrastruktiry............................................................................................................. 27
A.10.1. Návrh vodního hospodářství..................................................................................................................... 27 A.10.2. Návrh koncepce energetiky........................................................................................................................ 28 A.11. A.12. A.13. A.14.
Návrh etapizace v území ...................................................................................................................................... 30 Životní prostředí ................................................................................................................................................... 32 Orientační propočet investičních nákladů........................................................................................................... 33 Závěr, doporučení dalšího postupu..................................................................................................................... 34
Seznam zkratek ........................................................................................................................................................... 35 Fotodokumentace
B.Grafická část : B.1. Urbanistický návrh rekreačního využití
M 1 : 5 000
B.1.1. Návrh rekreačního využití území ve vazbě na kostel sv. Barbory (původní sídlo)
M 1 : 2 000
B.2. Návrh krajinářských úprav
M 1 : 5 000
B.3. Návrh technického vybavení – vodní hospodářství, energetika, spoje (koordinační výkres)
M 1: 5 000
B.4. Schéma etapizace
M 1 : 5 000
B.5. Širší vztahy
M 1 : 10 000
1
A.1. ÚVOD
A.1.1. ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE, POUŽITÉ PODKLADY
Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná - Louky byla zpracována na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem, kterým je Statutární město Karviná a zpracovatelem – firmou Ing. arch. Jaroslav Haluza v září 2005 a jejím dodatkem č. 1 z prosince 2005. Hlavním cílem řešení předkládané urbanistické studie je poskytnout námět na další postup při regeneraci a obnově krajiny postižené hornickou činností s ohledem na předpokládané změny v území, které jako důsledek této činnosti budou ještě několik desetiletí doznívat. Dalšími cíli urbanistické studie využití území Karviná – Louky je rozšířit oblast příměstské rekreace obyvatel města Karviná, nastínit možnost vhodného rekreačního využití s ohledem na genius locci daného území, přetrvávajícího i po vysídlení. Snahou zpracovatele studie je najít způsob přiměřeného připomenutí zaniklého sídla. V urbanistické studii se v souvislosti s výše uvedeným klade důraz na následující úkoly : a) návrh krajinářských úprav jako dalšího podkladu pro rekultivace v řešeném území; b) vymezení území vhodného pro příměstskou rekreaci; c) návrh na vybudování zařízení spojených s prezentací daného území a na vybudování zařízení umožňujících jeho zpřístupnění (zvýšení úrovně dopravní dostupnosti lokalit); d) návrh naučné stezky jako poznávacího okruhu narušenou a opětovně obnovovanou krajinou; e) návrh na doplnění turistických a cykloturistických tras a návrh hippotras. Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná – Louky byla ve stadiu rozpracovanosti konzultována s městem Karviná na jednání, které se konalo 26. 10. 2005 v kanceláři zpracovatele. Záznam z projednání je doložen v dokladové části. Výchozím podkladem pro zpracování studie byl Územní plán města Karviná a jeho dosud schválené změny, návrh Územního plánu velkého územního celku Ostrava - Karviná, Generel infrastruktury cestovního ruchu Ostrava – Karviná, projekty rekultivací a další koncepční materiály poskytnuté zadavatelem.
Přehled podkladů využitých při zpracování urbanistické studie : 1. Územ ně pl ánovací dokum entace a územ ně pl ánovací podkl ady
- Územní plán velkého územního celku Ostrava- Karviná, návrh (Urbanistické středisko Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. Gajdušek a kol., 06/2005); - Územní plán města Karviná (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 09/1994); ÚP města Karviná – změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 04/1996); ÚP města Karviná – změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 05/1999); ÚP města Karviná – změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 10/2000);
2
ÚP města Karviná – změna č. 4 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 07/2002); ÚP města Karviná – změna č. 5 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 2004);
- Generel cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska (UDIMO spol.s.r.o., 05/1995); - ÚTP–dopravní problematika VI.b transevropského multimodálního dopravního koridoru v prostoru Moravy a Slezska (Ing. arch. J. Haluza, UDIMO Ostrava, 09/2000); - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI-Morava, spol. s .r. o., Dopravní projektování, spol. s .r. o., Ing.arch.J.Haluza, 06/2003); - Studie rozvoje česko-polského příhraničí (Atelier T-plan, 11/2002). 2. Di gi tál ní podkl ady
- Podklady poskytnuté pořizovatelem dle předávacích protokolů 14/2005, 24/2005 (kopie doložené v dokladové části studie); 3. Dal ší použi té podkl ady
- Sborník prací z konference Strategie obnovy hornické krajiny (Ostrava, 09/2003); - Iniciace přirozených ekosystémů poddolované krajiny pro proces obnovy území Karvinska (projekt MŽP ČR č. aV/640/1/01; Hornicko-geologická fakulta VŠB - TU Ostrava, Doc.Ing.Barbara Stalmachová, CSc., 11/2003); - Plán sanace a rekultivace 2005, činné doly OKR (IMGE, 02/2005); - Využití posthornické krajiny - levobřežní část řeky Olše (ORAG Bohemia s.r.o., Ing. V. Doležel, Ing. Martin Munka, 09/2005); - Podklady poskytnuté pořizovatelem dle předávacích protokolů ze dne 29.9.2005 (kopie doložena v dokladové části studie). 5. El ektroni cká sí ť (i nternet )
- Stránky krajského úřadu Moravskoslezského kraje (http://www.kr-moravskoslezsky.cz); - Stránky města Karviná (http://www.karvina.org); - Stránky Geofondu ČR (http://www.geofond.cz); - Stránky OKD a.s. (http://www.okd.cz/home.aspx) A.1.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešené území se nachází v katastrálním území Louky nad Olší a je součástí administrativně správního území statutárního města Karviná. Severní hranici řešeného území vymezuje silnice II/475, východní v celé délce silnice I/67, jižní hranice tvoří stávající zástavba v místní části Karviná – Louky, západní je totožná se železniční tratí č. 320 Bohumín – Žilina.
3
A.2.
ZHODNOCENÍ URBANISTICKÉ STUDIE Z HLEDISKA SOULADU S DŘÍVE ZPRACOVANOU A SCHVÁLENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
Územní plán města Karviná, schválený v roce 1994, byl zpracován Urbanistickým střediskem Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. J. Šimíčkovou. Dosud bylo zpracováno a schváleno jeho pět změn (r. 1996, 1999, 2000, 2002, 2004). Letos byla zadána šestá, která není zatím neschválená. Při návrhu urbanistické koncepce na území m. č. Louky nebyl zpracovatel vázán nutností respektovat řešení navržená v územním plánu města. Úkolem předkládané urbanistické studie bylo najít smysluplné využití daného území s ohledem na jeho další využití, určitým dílem i pro příměstskou rekreaci. Z hlediska funkčního využití ploch se v řešeném území oproti územnímu plánu navrhuje odlišné funkční využití území u železniční tratě - kalové nádrže G, která je v ÚPN navržena jako zóna U-Vp, tj. plocha pro průmyslovou výrobu, dle regulativů vhodná pro umístění výrobních a průmyslových provozoven, skladů, vč. administrativních a správních budov, čerpacích stanic pohonných hmot, plnících stanic LPG, parkovacích stání, odstavných stání, garáží, firemních prodejen apod. Ve studii se v tomto území na rozdíl od ÚPN doporučuje oválnou plochu nádrže G (délka cca 600 m) využít pro motoristické sporty, nejlépe jako plochodrážní stadion (po r. 2035 - po ukončení těžby dolu ČSM). Další změnou je návrh na využití území ve vazbě na kostel sv. Barbory, navržené v ÚPN jako zóna U – F, ve kterém by měla probíhat cílená rekultivace za účelem obnovy krajiny zcela zdevastované a bez estetických hodnot. Ve výčtu přípustných aktivit dle ÚPN je v tomto území možno kromě rekultivací povolit pouze nezbytnou technickou vybavenost, čerpací stanice pohonných hmot, plnící stanice LPG a stavby související s rekultivačními pracemi. V území nelze povolit umístění staveb pro bydlení, rekreaci, obchod, ubytování, pro výrobu, ani parkovací nebo odstavné stání, garáže apod. Dle záměru navrhovaného ve studii se doporučuje v místě původního sídla vytvořit prostor pro jeho připomenutí. V souvislosti s tím se navrhuje otevření příjezdu ze sil. I/67 pro osobní vozidla, vybudovat zde parkoviště a umožnit určité, alespoň omezené využití kostela sv. Barbory. Ve vazbě na kostel se doporučuje vybudovat specificky zaměřené muzeum, lapidárium a vytvořit prostor pro akce “památného“ charakteru, obzvláště pro původní obyvatele Louk. Kromě výše uvedeného se území Louk navrhuje zpřístupnit cyklistickými stezkami (páteřní přibližně ve stopě bývalé silnice, další podél železniční tratě), vybudovat hippostezku a zřídit naučnou stezku, tj. zapojit tuto část území do ploch navštěvovaných v rámci příměstské rekreace obyvatel Karviné. Záměr odlišného využití území vyvolává kromě změn v řešení dopravy také změny z hlediska zásobování vodou a energiemi. Řešením se podrobněji zabývají příslušné kapitoly. Plochy vymezené pro územní systém ekologické stability byly v návrhu US plně respektovány. Úpravy navržené v urbanistické studii oproti ÚP jsou promítnuty do výkresu B.5. Širší vztahy, jenž je součástí grafické části urbanistické studie.
4
A.3. VAZBY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ NA MĚSTO
Lokalita Louky se nachází na jižním okraji města Karviná, ve vzdálenosti cca 5 m od centra. Řešené území leží v katastrálním území Louky nad Olší, východně od něj, řekou Olší probíhá státní hranice s Polskou republikou, z jihu navazuje na zastavěnou část přesídlené obce. V současné době je m. č. Louky vstupem do města směrem od Českého Těšína a mezinárodního hraničního přechodu. Tyto vazby se promítají ve zvýšené intenzitě dopravy po silnici I/67. Území není kompaktní součástí města Karviná. Prostor mezi jádrovým územím a původním sídlem Louky je volnou krajinou, která byla v severní části významně narušena hornickou činností. V současné době je lokalita Louky napojena na nadřazenou dopravní síť města silnicí I/67. Silnice probíhá východním okrajem řešeného území. Komunikace je vedena na náspu, odcloněna od řešeného území porosty, vysazenými na náspech. Dopravní koridor je veden i po druhé – západní straně řešeného území, kde probíhá železniční trať č. 320 Ostrava – Český Těšín. Z hlediska širších vztahů nutno vzít na vědomí, že návštěvnost území Louk a kolem kostelu sv. Barbory bude v případě realizace záměrů navržených v této studii mnohem vyšší, obzvláště proto, že leží na trase do Archeoparku v blízké Chotěbuzi, jehož atraktivita by mohla být pro krátkodobou rekreaci - návštěvnost v rámci cestovního ruchu i z příhraničních oblastí Polska a Slovenska. A.4. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V ÚZEMÍ
Město Karviná se nachází v území, které je poznačeno těžkým průmyslem a hlubinnou těžbou černého uhlí. Krajina v okolí města je podstatně změněna haldami a poklesy, které bývají často zatopeny vodou, resp. následně zaváženy hlušinou. Nalézá se zde mnoho antropogenních odvalů, násypů a poklesových kotlin, které jsou významným hnízdištěm vodního ptactva. V poměrně chudé flóře řešeného území je charakteristický větší výskyt lužních, mokřadních a vodních druhů. Území je v současné době nezastavěné. Z původní zástavby vsi se dochoval pouze kostel sv. Barbory, na který je vydáno povolení k demolici. Kostel je staticky narušen (hluboké trhliny v zadní části) a jeho další existence podléhá rozhodnutí vlastníka, kterým je OKD a. s. A.4.1.PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Území náleží z hlediska členění ČR do vyšších geomorfologických jednotek do provincie Karpaty, subprovincie Západní Karpaty, oblast Vněkarpatské sníženiny , celku VIIIB Severní Vněkarpatské sníženiny VIIIB1 Ostravská pánev, podcelku VIIIB-1-b Ostravská niva. Dělící hranici s podcelkem VIIIB-1-c Karvinská plošina tvoří tok řeky Olše. Ostravská niva je východní součástí Ostravské pánve. Zahrnuje zde rovinu na souvrství čtvrtohorních říčních sedimentů tvořených převážně hlinitopísčitou vrstvou nánosů holocenních a štěrků pleistocenních,nižší stupeň tvoří holocenní údolní nivy s četnými haldami a násypy antropogenního původu , vyšší stupeň málo zalesněné území s převážně lužními porosty. Ostravskou pánev charakterizuje rovina a plochá pahorkatina s různě mocným souvrstvím mořských sedimentů třetihorních a glacigenních, fluviatilních a eolických sedimentů čtvrtohorních, spočívajících na zpevněných sedimentech karbonských, obsahujících sloje černého uhlí. Území je silně porušené radiální tektonikou třetihorní. V reliéfu jsou významné četné antropogenní tvary, haldy a poklesy. 5
Plochý reliéf se pohybuje v rozmezí nadmořských výšek 220 – 230 m. Reliéf původní nivy je místně navýšen až o několik metrů navážkami hlušiny. Půdní pokryv je silně antropogenně změněn. Přírodě blízká společenstva se zachovala ostrůvkovitě na plochách bez rekultivačních zásahů a v místech doposud bez poklesů. V přírodním stavu by se zde pravděpodobně nacházela společenstva lužních lesů 3. vegetačního stupně. Původně zemědělsko-lesní krajina, typ polně – luční s lužními lesy a rozptýleným osídlením se postupně přetváří v krajinu průmyslovou s ojedinělými pozůstatky lesů, luk částečně s ruderálními porosty a rozptýlenou zelení. Důsledky pokračující těžební činnosti vedou k postupné přeměně jednotlivých biotopů. V důsledku poklesů a zvednutí hladiny podzemní vody budou přecházet sušší typy nivních biotopů na vlhčí , např. habrojilmové jaseniny (Ulmi-fraxineta carpini / na olšové vrbiny / Alni glutinosaesaliceta / a jasanové olšiny / Fraxini- alneta). Příkladem bude mokřadní biotop v okolí bývalých Louckých rybníků. Podnebím náleží Karviná do oblasti B2 mírně teplé, mírně suché, převážně s mírnou zimou, které je charakterizováno následně: o Roční průměrná teplota vzduchu 8-9 C° o Roční průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období V – IX 14 – 15 C° o Délka období s průměrnou teplotou 0° C a vyšší o Začátek období s průměrnou denní teplotou 5° c a více 26.3. o Konec období s průměrnou denní teplotou 5° C a více 6.11 o Délka období s průměrnou denní teplotou 5° C a více 220 - 230 dní o Počet letních dnů v roce 40 – 50 o Počet ledových dnů v roce 30 – 40 o Počet mrazových dnů 100 – 110 o Roční úhrn srážek 700 – 800 o Úhrn srážek ve vegetačním období IV – IX 450 – 500 o V zimním období X – III 250 – 300 o Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 o Průměrná výše sněhové pokrývky 20 - 30 cm o Relativní trvání sněhové pokrývky 40 – 50 dnů A.4.2. PLOCHY PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PRO JEJICH TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
Řešené území je součástí území Ostravsko – karvinského revíru, jediné těžené surovinové základny černého uhlí v ČR. Intenzivní těžební činnost měla zásadní vliv na krajinu a významně snížila její využitelnost pro volnočasové aktivity. Je omezujícím faktorem jak z hlediska využití ploch, tak i z hlediska dopadu těžby na složky životního prostředí. Do území řešeného v této urbanistické studii zasahuje těžba Dolu ČSM v rámci evidovaných výhradních ložisek černého uhlí, ve smyslu horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití ložisek nerostných surovin) : CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Surovina
Název
Identifikační číslo
Uhlí černé, Zemní plyn Čs.část Hornoslezské pánve 14400000 Zemní plyn
Karviná - Doly
07040000
6
DOBÝVACÍ PROSTORY TĚŽENÉ Surovina
Stav využití Nerost
Uhlí černé těžené
Organizace
Název Identifikační číslo
černé uhlí, metan ČMD, a.s., Stonava Louky 20044
LOŽISKA VÝHRADNÍ - PLOCHA Nerost
Surovina Organizace
Těžba
černé uhlí
Uhlí černé
ČMD, a.s., Stonava
1- současná Důl ČSM hlubinná Stonava
Název
Č.ložiska Subregistr
3070900 (výhradní)
černé uhlí
Uhlí černé
ČMD, a.s., Stonava
A - dřívější Důl ČSM hlubinná
3070925 černé uhlí
Surovina Organizace
Těžba
Č.ložiska Subregistr
Zemní plyn
6 - dosud Stonavanetěženo východ
B - bilancovaná ložiska
PROGNÓZY NESCHVÁLENÉ - PLOCHA Nerost
Neuvedena
Název
9087500 Q - prognózy ostatní
A.4.3. OVLIVNĚNÍ ÚZEMÍ DŮLNÍ ČINNOSTÍ
Negativní vlivy hornické činnosti se projevují výrazným ovlivněním reliéfu krajiny, ve které se stávají dominantou odvaly, resp. vznikají v ní deprese vlivem poklesu podloží, které ve většině případů znamenají změnu hydrických podmínek v území. Následkem poklesů podloží v poddolovaném se často mění spádové poměry vodních toků, vznikají zlomy v dopravních stavbách (silnice, železnice apod.), škody na inženýrských sítí, na budovách apod. Častým jevem je pronikání metanu do obydlených oblastí. V území řešeném v urbanistické studii je evidováno poddolované území Louky nad Olší, o ploše zasahující na území této místní části v rozloze 1044,76 ha. Hornická činnost, těžba uhlí (paliva) je evidována po roce 1945. Projevy této činnosti v území prezentují haldy, propadliny, ústí. Níže uváděné vlivy poddolování v důsledku hornické činnosti Dolu ČSM se v řešeném území předpokládají na základě dokumentu “Prognózy předpokladů poklesů konečného stavu území po ukončení těžby“ (od roku 2005 do vydobytí - rok 2030 až 2035). Z hlediska ovlivnění povrchu dle tohoto dokumentu předpokládá jedno poklesové centrum přímo v řešeném území, dvě poklesová centra leží na hranici řešeného území a jedno poklesové centrum mimo řešené území : - 1. poklesové centrum nacházející se v řešeném území v místě nádrže H, východně od železniční
tratě ČD č. 320 Ostrava – Bohumín – Košice (max. pokles 12,7 m). V řešeném území se bude projevovat poklesy v severní části podél toku Darkovské Mlýnky až k sil. II/475;
- 2. poklesové centrum nacházející se na hranici řešeného území v ose tratě ČD č. 320 Ostrava –
Bohumín – Košice, v lokalitě za nádražím (max. pokles 8,3 m).V řešeném území se bude projevovat v jižní části, v území Louckých rybníků a plochách na ně navazujících; - 3. poklesové centrum nacházející se na hranici řešeného území těsně u sil. II/475 (max. pokles
5,4 m). V řešeném území se bude projevovat v severovýchodní části, v místě, ve kterém je v této studii navrženo mimoúrovňové propojení na trase cyklistické stezky z oblasti Darkovského jezera do území u kostela sv. Barbory v Loukách (podchod pod silnicí), který by zde bylo možno vybudovat v souvislosti s poklesy;
7
- 4. poklesové centrum mimo hranici řešeného území, nacházející se západně od tratě ČD č. 320
Ostrava – Bohumín – Košice (max. pokles 6,3 m). V řešeném území se bude projevovat v území mezi nádrží H a lužními porosty severně od Louckých rybníků. V současném období probíhají nebo se připravují následující rekultivační stavby : - v rámci území 2. poklesového centra rekultivační stavba - Rekultivace za nádražím - v rámci území 3. poklesového centra rekultivační stavby - Rekultivace území Louky 8. a 9. etapa - Rekultivace území Darkov l0. etapa - v rámci území 4. poklesového centra rekultivační stavba - Rekultivace území mezi tratí a lesem Podrobněji k provedeným a připravovaným rekultivačním opatřením viz kapitola A.4.4.3. A.4.4. VYHODNOCENÍ STAVU KRAJINY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A.4.4.1. Chráněné části krajiny a významné krajinné prvky
Na řešeném území se nenachází zvlášť chráněné území, vyhlášené ve smyslu zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Významné krajinné prvky zákon definuje jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. V zákoně jsou přímo uvedeny některé části krajiny, které jsou významnými krajinnými prvky. Jsou jimi dle ust. § 3 písm. b) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále mohou být významnými krajinnými prvky části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Na základě registrace ve smyslu ust. § 6 zákona se pak mohou významnými krajinnými prvky stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V zájmovém území se nenachází žádný registrovaný významný prvek. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky vodní tok Darkovská Mlýnka a její údolní niva, resp. její zachovaný úsek. Dále lze za významné krajinné prvky považovat vodní plochy v oblasti Louckých rybníků. Ostatní významné krajinné prvky, vyjmenované v zákoně, se v řešeném území nenacházejí. Byť je krajina zájmového území silně poznamenaná antropogenními zásahy s dominantním působením industriálních struktur, jako jsou např. kalové nádrže, odvaly, rekultivované plochy, na nikoliv nevýznamném území se sukcesními pochody vytvářejí druhotné biotopy, které se mohou stát refugii různých druhů živočichů, včetně ohrožených. Kostru přírodních prvků krajiny tvoří dochované zbytky vysoké zeleně. Mohutné duby a lípy, které zůstaly zachovány podél hrází a v bývalých zahradách, jsou útočištěm dutinových druhů ptáků a nejrozmanitějšího hmyzu. Z hlediska ochrany přírody jsou významné plochy v okolí bývalých Louckých rybníků, kde mozaika vodních ploch, vysoké zeleně, luční porostů a rákosin vytváří refugium volně žijících živočichů. Loucké rybníky jsou významným pozůstatkem rybniční soustavy v aluviální nivě řeky Olše , která byla založena kolem r. 1500 těšínským vévodou Kazimírem II po vzoru rybníků třeboňských na místě bažin a zaplavovaných území. Za posledního majitele Larisch – Monnicha byla založena na místě menších rybníků v r. 1919 bažantnice.
8
Nyní se zde nachází společenstvo bažinných a vodních rostlin a zbytek geobicenoz typických pro Slezsko. Okraje rybníků a menší rybníky severně nad nynějšími vodními plochami postupně zarůstají rákosinami a přecházejí do podmáčené olšiny. Jednotlivé segmenty jsou odděleny zvýšenou hrází, oddělující lužní porosty. Pobřežní vegetaci tvoří společenstvo rákosin Phragmites communis a Calamagrostis canescens, plochy obnažených míst u břehů zarůstají poloruderálními druhy. V centru souvislejšího porostu na místě bývalých rybníků se rozkládá podmáčená olšina s převahou olše lepkavé – Alnus glutinosa ve stromovém patře, keřové tvoří krušina olšová – Frangula alnus a bylinné patro jilmových doubrav - Querco-Ulmatum.. V souvislosti s postupnou likvidací důsledků poddolování, to znamená realizací rekultivačních opatření, dochází k zániku ekologicky významných struktur krajiny. Průběžně však vznikají plochy nové s nadějným vývojem - jedná se o druhotně vzniklé mokřady, rákosiny, dřevinné porosty tundrového typu - které by se měly zachovat. Důležité bude jejich zařazení do stávajících či nových územních systémů ekologické stability, kde budou ponechány samovolnému vývoji anebo řízené sukcesi formou odborných pěstebních zásahů. Proces přeměny biotopů vytváří časově a prostorově proměnlivou ekologickou síť, která je nazývána v souvislosti s programem „Natura 2000“ perspektivními antropogenně podmíněnými biotopy. Tento vývoj je nutno sledovat a v maximální možné míře perspektivní biotopy zachovat. A.4.4.2. Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability, který zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, formuluje jako vzájemný soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu, je v řešeném území vymezen Územním plánem sídelního útvaru Karviná, schváleným v roce 1994. Územní systém ekologické stability (ÚSES) svým charakterem reaguje na specifické podmínky poddolovaného území, kde jednak dochází vlivem poklesů k postupné přeměně původních biotopů, a na druhé straně jsou prvky ÚSES – biokoridory a biocentra – vymezeny v území, které bylo totálně přeměněno (stav po technické rekultivaci) nebo ho přeměna čeká v důsledku poklesů území a jejich následné technické rekultivace. Vymezenou soustavu ÚSES je v tomto případě, kdy je krajina podstatně ovlivněna důsledky těžební činnosti, které navíc ještě nejsou ukončeny (očekávané poklesy) považovat za nástroj územního plánování k postupné obnově krajinné diverzity a ekologické stability v dlouhodobé perspektivě. Zájmovým územím, které má podélný tvar a směřuje od severozápadu k jihovýchodu, procházejí souběžně přibližně stejným směrem dva regionální biokoridory. Východní, který je vymezen podél Olše a zaujímá lužní lesy a břehové porosty Olše, tvoří hranici řešeného území a v převážné míře se nachází mimo vlastní řešené území. Druhá větev regionálního biokoridoru propojuje LBC Mlýnské rybníky v Loukách u Karviné podél bývalé rybniční soustavy, kříží železniční trať přibližně na úrovni tzv. Darkovského moře směrem k Lipinám a západně se stáčí ke Stonávce. V materiálu „Koordinace územních systémů ekologické stability okresu Karviná“, kterou zpracoval UHÚL Frýdek-Místek, zodpovědný projektant Ing. Martin Mrázek v roce 1996, je dále navrženo vedení regionálního biokoridoru směrem na sever podél řeky Stonávky a jeho propojení s výše zmíněným regionálním biokoridorem podél Olše. Do územního plánu Karviné však zatím tato trasa regionálního biokoridoru nebyla začleněna.
9
K jednotlivým skladebným prvkům regionálního systému ÚSES, který prochází řešeným územím, uvádíme jejich charakteristiky, stručně hodnotíme jejich současný stav a výhledový návrh řešení. Číslování prvků ÚSES odpovídá materiálu „Koordinace územních systémů ekologické stability okresu Karviná, UHÚL 1996“. LBC 102 – Mlýnské rybníky , k.ú. Louky – lokální biocentrum o rozloze 46 ha. Území tvoří zvodnělá plocha bývalých rybníků, zbytky liniových porostů na hrázích a plošných listnatých porostů, ruderální plochy, močály, torza bývalých zahrad s rozptýlenou zelení a rozvíjející se náletové plochy. Cílovým stavem by měl být lesní porost klimaxového stadia, po stabilizaci vlivů poklesů doplněný vodní plochou s jasnou hranicí. Klimaxové společenstvo tvoří vlhké dubové bučiny 35C4 Querceta roboris-aceris, dřevinná skladba odpovídá 30 % buku, 30 % dubu, 30 % jedle, 10 % javoru mléče, přimíšen je jasan, lípa. Regionální biokoridor mezi LBC 102-LBC 110 je zatím zcela hypotetický, nachází se na území totálně pozměněném technickou rekultivací a územím, na kterém poklesy probíhají a bude následovat technická rekultivace. LBC 110 , k.ú. Louky – lokální biocentrum o rozloze 3 ha Navrhované LBC zatím zcela nefunkční. Územně navazuje na upravený tok Mlýnky a plochy, kde proběhla rekultivace včetně navážek podornice a částečných plošných dosadeb. V území severovýchodně od navrhovaného biocentra probíhá rekultivace poklesů. Území není stabilizováno, předpokládá se postupné vyrovnávání terénních sníženin technickou rekultivací a následnou výsadbou dřevin. Klimaxovým společenstvem jsou zde vlhké dubové bučiny, původní dřevinná skladba však bude muset být pozměněna s ohledem na odlišné stanovištní půdní podmínky. Pro dobudování jednotlivých biocenter a biokoridorů ÚSES by měl být vypracován projekt výsadeb včetně návrhu pěstebních opatření. Obecně platí, že při přeměnách druhové skladby a zakládání nových výsadeb musí být sazenice místní provenience a odpovídajícího ekotypu. V biokoridorech zahrnujících břehové porosty se předpokládá přirozená obnova včetně skupinového nebo jednotlivého výběru. Na plochách navrhovaných biocenter a biokoridorů by se neměly nově zřizovat trvalé stavby – zde na území s dalšími poklesy to ani není možné. Nepřípustná je přeměna travních porostů na ornou půdu. Z hlediska dlouhodobého cíle – vytvořit věkově a druhově diferencované přírodě blízké lesní společenstvo - je žádoucí chránit i spontánní nálety a samozřejmě i dochované jednotlivé solitery nebo skupiny dřevin. V případě, že se nelze vyhnout křížení biocenter a biokoridorů s inženýrskými sítěmi, je nutné toto křížení vést v nejkratším možném směru (nejlépe kolmo). Při dodržování ochranných pásem inženýrských sítí je vhodné zachovávat a doplňovat keřové výsadby a nárůsty do maximální možné výšky . Postupná přeměna území zejména vlivem poklesů se zdá být natolik nepředvídatelná, že systematické plánování územních systémů ekologické stability se na plochách zejména s předpokladem výrazných poklesů jeví částečně jako spekulativní, což přiznávají i sami zpracovatelé, a je nutno pravděpodobně postupovat v budování struktuy ÚSES aktuálně na základě skutečného stavu při dodržení spojitosti struktur a reprezentativnosti společenstev. Výsadby dřevin i celistvých porostů i v případě výhledově odlišného trasování biokoridorů nemohou znamenat újmu, ale naopak přispějí k potřebnému doplnění deficitu zeleně v krajině.
10
Územní systém ekologické stability, jeho vypracování a začlenění do územně plánovací dokumentace je v případě tak náročného a nestabilního území, silně poznamenaného důlními poklesy včetně doprovodných jevů, dosti náročné. Trasování biokoridorů spojujících jednotlivá biocentra lze považovat za orientační, vzhledem k obtížně předvídatelnému vývoji území. Nicméně zde existuje nutnost spojení jednotlivých biocenter zalesněnými biokoridory po stabilizaci území. A.4.4.3. Krajinná ekologie, zhodnocení provedených a připravovaných rekultivačních opatření
Potencionální přírodní ekosystémy (STG, Zlatník 1976, Lacina 1994) tvoří na fluvizemích v aluviích řek a větších potoků jilmové jaseniny 2B/C4 Ulmi-fraxineta carpini, s přirozenou dřevinou skladbou směsi s převahou dubu letního a jasanu ztepilého, s příměsí jilmu, javoru mléče, olše lepkavé, olše šedé, javoru klenu, jedle a lípy. Okolo pramenišť se spodní vodou vystupující až na půdní povrch, půdním typem hnědým až zbahnělým glejem, by se vyskytovaly olšiny 3B5b Alneta s převahou olše lepkavé, doplněné jasanem ztepilým a příměsí vrby. V deluviích a konkávních svazích, kde je půdotvorným substrátem spraš a zvětraliny a půdním typem je kambizem typická, by rostla přirozeně dubová bučina lipojavorová 3BC3a Querci-fageta tiliae-aceris s nadpoloviční převahou buku, doplněná lípou malolistou, dubem letním a příměsí javoru mléče, jasanu ztepilého a jedle. Vlhké dubové bučiny 3BC4 Querceta roboris-aceris sup. by se potencionálně vyskytovaly na svahových prameništích a půdách s pohybující se okysličenou půdní vodou. Půdním typem je kambizem glejová až glej kambizemní, přirozená dřevinná skladba je zastoupena převážně bukem lesním, dubem letním a jedlí bělokorou, příměs tvoří javor mléč, jasan ztepilý a lípa malolistá. V úzkých nivách potoků, kde je půdním typem fluvizem pseudoglejová, jsou potencionálním společenstvem jasanové olšiny JVM3B/C5b Fraxini- alneta s převahou olše lepkavé a zhruba třetinu porostu tvoří jasan ztepilý. V terénních úpadlinách, kde je půdním typem glej typický, potenciálně roste společenstvo vrbových olšin 3C5B Salici fragilis, kde v přirozené dřevinné skladbě převládá olše lepkavá, zhruba třetinu tvoří vrba a přimíšen je topol a osika. Důsledky těžební činnosti velmi výrazně poznamenaly celou část řešeného území. Úroveň poškození přechází od degradace krajiny, kdy se zde mohou nacházet potencionální možnosti přirozené regenerace k devastaci, kdy je natolik porušena autoregenerační schopnost ekosystémů a poškozena původní struktura krajiny, že je nutno zahájit po ukončení těžby sanační a rekultivační práce, jejichž výsledkem by měla být obnova krajiny, která bude v průběhu let schopna obnovit přirozené funkce ekosystému a umožnit nové využití. Sanační zásahy odstraňují škody na krajině komplexní úpravou území a územních struktur /zákon č. 439/1992 Sb./, jedná se zejména o stavební úpravy devastovaných objektů a ploch. Rekultivace představuje komplexní činnost ve smyslu obnovy krajiny, zajištění její ekologické vyváženosti, hygienické nezávadnosti, odpovídající produktivitě či vhodnému využití z hlediska územního plánování a v důsledku rekultivační činnosti by se území měla časem stát i krajinářsky zajímavými. Podle rekultivačního cíle je rekultivace chápána jako zemědělská nebo lesnická s odlišnostmi pro další využití jednotlivých ploch. K dalším obnovným postupům náleží revitalizace, kterou lze považovat za způsob, jak výrazně negativně činností člověka ovlivněnou krajinu opět přiblížit blízkému původně přírodnímu stavu. Rovněž renaturalizace je hodnocena jako obnova přírodního stavu po ukončení lidského zásahu, ale při obnově těžbou poškozeného území se uvádí praktická nemožnost tohoto postupu. Přestože regenerace znamená rovněž obnovu stejně jak renaturalizace, dnes je chápána jako systematická činnost, směřující k posílení přirozených ekologických vazeb v krajině, postupný
11
a časově poněkud zdlouhavý návrat přírodního prostředí do poškozené krajiny. Cílem by měl být vyvážený poměr přírodních prvků a území s výraznějšími lidskými aktivitami. Optimálním postupem při obnově krajiny postižené důlní činností je řízená sukcese, která znamená přírodě blízký postup při sanacích poškozených prvků v krajině. Předpokladem je autoregenerační schopnost vegetačních prvků a schopnost využít jednotlivá sukcesní stadia na určitém typu půdního substrátu. Řízená sukcese obnovuje přírodě blízké krajinné složky s různým funkčním využitím. Zhodnocení provedených a připravovaných rekultivačních opatření : Jižní část území Louky - areál Louckých rybníků a ploch luk k silnici I/67 Karviná – Český Těšín je bez terénních úprav. Plocha je na severu ohraničena rekultivační stavbou „Rekultivace území Louky 8. stavba“, zpracovatel Rozvoj a projektování Ostrava a.s. p. Palocová . Po odstranění obytných staveb byla ponechána část páteřní komunikace včetně kostela a několik příjezdových cest. Podstatnou část území okolí Louckých rybníků tvoří původní zemědělská půda, na kterou byl vydán souhlas k odnětí ze ZPF. Na těchto půdách nebude prováděna skrývka ornice a podornice a pozemky budou převedeny do ostatních ploch. Zemědělské pozemky tvořily bývalé zahrady u zbouraných domů, louky a částečně orná půda. Dnes jsou zahrady a orná půda zatravněny, pozemky jižně od kostela místně podmáčeny a porostlé rákosinami s náletovou vegetací lužních dřevin. Obě hlavní vodní plochy jsou obklopeny původním pobřežním porostem na hrázích, které tvoří duby, lípy, olše, javory , torzem liniové zeleně – mohutnými duby – pozůstatky původní zeleně kolem hlavní cesty a náletovými porosty převážně olšin na místech bývalých rybníků. Na místech bývalé zástavby se nachází rozptýlená zeleň, většinou zbytky původních zahrad, ovocných sadů a vzrostlé solitéry. V poklesových kotlinách bez lidských zásahů dochází spontánně ke vzniku ploch mokřadních a vodních společenstev. Mokřadní a vodní vegetace Louckých rybníků patřila mezi nejhodnotnější typy fytocenóz na území Karvinského regionu Postupně stárnoucí zvodnělé plochy s pokračující sukcesí vytvářejí sérii společenstev s častým výskytem vzácných a chráněných druhů. Na ploše jižně od rekultivační stavby “Rekultivace území Louky – 8. stavba“ byla vysazena monokultura smrku pichlavého - Picea pungens. V souvislosti s preferováním domácích dřevin na celém řešeném území bude nutno porost průběžně nahrazovat výsadbami autochtonních dřevin typickými pro lužní les /olše -Alnus, jasan - Fraxinus, dub - Quercus, topol - Populus, vrba- Salix/. Plocha východně od kostela byla skupinovitě na pěti místech osázena jasanem ztepilým Fraxinus excelsior, javorem mléčem - Acer platanoides, jeřábem obecným - Sorbus aucuparia, lípou srdčitou a velkolistou - Tilia cordata a Tilia platyphylla. Na některých plochách se objevuje samovolně nálet z okolních porostů, zejména olše a břízy. Volné plochy bez náletových porostů jsou koseny minimálně 2 x ročně. K uvedenému území byla zpracována dokumentace „Rekultivace území Loucké rybníky – revitalizace území /zpracovatel ing. Josef Beneš 2003/:
Pro své nesporné přírodní hodnoty navrhuje projektant zájmové území regenerovat přirozenou sukcesí bez provádění dalších terénních úprav, zvodnělá poklesová kotlina za kostelem má být zachována a být využívána k přiměřené formě rekreace. Volné plochy navrhuje osázet původními druhy dřevin. Stávající zemědělská půda bude odňata ze ZPF a bude využívána jako ostatní plocha – rozptýlená ochranná krajinná zeleň s pravidelně kosenými lučními porosty.
12
Součástí revitalizace je i pročištění dna koryta Mlýnky, z důvodu zajištění odtoku srážkových vod z území a zatápění břehových porostů, aby se oddálilo propojení stávajících vodních ploch.. Záměrem úprav je zachovat a obnovit dle možností přírodní hodnoty bývalé rezervace. Projektant doporučuje ponechání stávajících dvou vodních ploch s přilehlými břehovými porosty, avšak prognozované zátopy do r. 2010 spojují oba rybníky v jedinou vodní plochu, která bude zasahovat až k silnici I/67 Karviná – Český Těšín. Cennost území je vyjádřena rovněž v návrhu lokálního biocentra, označeného LBC 102, tok Darkovské Mlýnky a její břehové porosty jako navrhovaný lokální biokoridor LBK. Severně od území, které je předmětem dokumentace „Rekultivace území Loucké rybníky – revitalizace území“ až k hranici s komunikací II/475 ve směru Karviná - Havířov je plocha, kde nyní probíhá postupně rekultivace území. V těsné blízkosti železniční trati je to vyvýšená kalová nádrž, postupně plněná kaly, její úbočí jsou částečně osazena, převážně porostlá náletovými dřevinami – bříza bradavičnatá – Betula verrucosa, olše lepkavá – Alnus glutinosa , topol osika – Populus tremula, topol – Populus sp., východně od ní se nacházejí funkční kalové nádrže, sloužící provozu dolu ČSM až do vydobytí zásob.Podél těchto nádrží se spontánně uchycují náletové dřeviny a postupně uzavírají objekt. Po ukončení těžby bude následovat technická a biologická rekultivace. Severně od kalových nádrží, resp. pod nimi, se nachází po rekultivaci prostoru trojúhelníkovitá nádrž, jejíž svahy a břehy jsou osety travou a bez zeleně. Mezi čtvercovými nádržemi budou poklesy cca 12 m, tedy rekultivace bude dlouhodobou záležitostí. Východně od kalových vyvýšených nádrží se nachází napřímené koryto Darkovské Mlýnky, na břehu východně od ní pak odval lichoběžníkového profilu, na kterém byla realizována biologická rekultivace a částečné osázení dřevinami. Na odval navazuje ploché území směrem k silnici I/ 67 Karviná - Český Těšín. Tento odval je na hřebenu a východním svahu upraven ve sklonu 1:2 a částečně osazen. Část doposud slouží jako redeponie zemin. K tomuto území byla zpracována projekt. dokumentace “Rekultivace území Louky 8 stavba (Rozvoj a projektování Ostrava, a.s. Palocová 1993)”. Záměrem dokumentace bylo respektování stávajícího toku Mlýnky a rekultivace upravených ploch na roli a les, avšak ve skutečnosti došlo k tvrdému a nepřirozenému napřímení koryta Darkovské Mlýnky. Původně meandrující tok má dnes charakter kanálu, jehož linie mohou být zmírněny budoucími rozlivy a poklesy území. Tyto rekultivované plochy se z krajinářského hlediska vyznačují značnou tvrdostí. Záměrně vytvořený reliéf terénu zcela změnil původní tvar území. Přísně geometrické tvary s výškami zmírní pravděpodobně budoucí poklesy území, avšak v současnosti působí bizarně. Na pozadí panoramat dolů mají typicky technicistní ráz, který sice může dokladovat určitou etapu vývoje krajiny, resp. způsob technické rekultivace, v určitém momentu zde vytvořený průhled rekultivovanými plochami na volné louky a ostrůvek zeleně s kostelem sv. Barbory v Loukách působí až symbolicky a výtvarně zajímavě, ale kvalitně rekultivované plochy by se měly svými zejména prvotními terénními modelacemi snažit přiblížit přirozenějšími reliéfu . Z původní zeleně zbylo jen torzo porostu s mohutnými duby v ústí Darkovské Mlýnky v blízkosti silnice II/475. V současné době probíhá technická rekultivace území mezi původní hlavní komunikací z Louk do Darkova, resp. „Rekultivační stavbou Louky 8. stavba“ a silnicí I/67 Karviná – Český
13
Těšín, která má zahladit vlivy těžební činnosti Dolu ČSM. Území má rovinatý charakter, původní zemědělské pozemky byly odejmuty ze ZPF. Zpracovaná dokumentace „Rekultivace území Louky – 9. etapa, 1. a 4. stavba (ing. J. Beneš 2001) rozděluje sanaci a rekultivaci území do čtyř na sebe navazujících staveb. Jejich součástí jsou skrývky kulturních zemin a násypy za skrývky, přeložky el. vedení 22 kV, cílem rekultivovaná plocha s nadvýšením území navazujícím východně na „8. stavbu – Rekultivace území Louky“. Po poklesech a úpravě terénu bude terén na úrovni cca 250 m nm. Postup prací byl v projektu stanoven s ohledem na výskyt ohrožených druhů živočichů, podél bývalé cesty směrem k Darkovské Mlynce byl ponechán zvodnělý koridor, později větší plocha, umožňující migraci živočichů do Louckých rybníků a Darkovské Mlýnky. Skrývky kulturních zemin, násypy hlušin, technická a biologická rekultivace na území stavby je rozdělena do 10 etap. Postup skrývek je navržen tak, aby zeminy mohly být průběžně ukládány na upravený terén bez mezideponie. Po navýšení a vytvarování terénu hlušinou bude celá plocha kromě obslužných komunikací překryta vrstvou kulturních zemin o síle 80 cm poměrně urychleně z důvodu zamezení zvýšené prašnosti z prováděných zemních prací. Po technické rekultivaci bude následovat rekultivace zemědělská se zatravněním a následnými dosadbami. V současné době je vodní plocha postupně zavážena hlušinou. Zaváží se poklesové plochy s ruderálním porostem, v severní části je skrývána zemina. Až na ojedinělé nálety a torza stromů u hlavní silnice a linie topolů směrem s silnici I/67 je plocha bez zeleně. A.4.4.4. Aktuální stav krajiny, vysoká zeleň
V rámci krajinné typologie ČR je předmětné území možno zařadit do krajinné kombinace typu A – kterým je krajina silně poznamenaná civilizačními zásahy s dominantním až výlučným výskytem sídelních a industriálních prvků - těžební krajina s kalovými nádržemi, odvaly, rekultivovanými plochami a ojedinělými zbytky lužního lesa, mozaikou náletových porostů, místními mokřady a terénními depresemi s typem B /intermediární/, kterou představují ojedinělé zbytky původní krajiny okolí torza Louckých rybníků. Podle způsobu využití včetně jeho důsledků je možno oblast zařadit do krajiny těžební, kde je nevratně změněna primární krajinná struktura. Těžba uhlí a její doprovodné projevy jsou zde nejvýznamnější krajinotvornou funkcí. Z hlediska budoucích a dlouhodobých zásahů v této oblasti je nutno postupovat aktivním formováním krajiny s respektováním významných krajinných prvků, které jsou významné nejen z hlediska zájmů ochrany přírody, ale i z důvodu „zachování paměti krajiny“. Těžební krajina je typická sníženou až devastovanou krajinářskou hodnotou, kde mají prioritu rekultivace – tvorba nových přírodních a kulturně společenských hodnot. Ochrana přírodních prvků se musí zaměřit na rehabilitaci ekosystému a zachování územně rozptýlených dochovaných přírodních prvků – biocenter a tvorbu mezičlánků biokoridorů, respektování významných prvků rozptýlené zeleně při stavebních zásazích, zejména trasování sítí. Z hlediska ochrany krajinného rázu je území možno zařadit do IV – V stupně: IV stupeň – základní ochrana krajinného rázu zahrnuje ochranu dominantních typických znaků krajinného rázu – zde například pozůstatků soliterních dřevin, hodnotné rozptýlené zeleň, ploch lužního lesa, meandrujícího neupraveného koryta řeky s vegetací apod. V stupeň – bez ochrany území, kde krajinný ráz není dochován, nebo je nutné jej změnit z celospolečenských hledisek, ochrana je víceméně zbytečná a znamená tvorbu nové. krajiny Předmětem ochrany jsou pouze izolované a vzácně dochované krajinné prvky.
14
V současné době z hlediska zastoupení zeleně nejzachovalejší část původní sídelní krajiny, kde se již projevují důsledky poddolování zvodnělými plochami a depresemi. Území je západně ohraničeno železniční tratí Bohumín – Český Těšín a východně silnicí I/67 Karviná - Český Těšín. Jižní hranici tvoří postupně degradující plochy původního osídlení části obce Louky. Zastoupení zeleně je průměrné, avšak se zde nachází nejvíce zeleně původní. Původní zeleň: Zahrnuje porosty kolem bývalých Louckých rybníků a komunikací, jednotlivé soliterní dřeviny u bývalé zástavby ve Skotnici a ojediněle v Loukách mohutné duby a lípy. Rybniční soustava byla založena kolem roku 1500 těšínským vévodou Kazimírem II po vzoru třeboňských rybníků na místě bažin a zaplavených území. Z původně 10 různě velkých rybničních ploch zbyly pozůstatky mozaikovitého složení rybniční soustavy, dnes jen dvě větší plochy s torzem pobřežních porostů. Na území se nacházejí ve skupinách, porostech nebo solitérně: javor mléč - Acer campestre, javor klen - Acer pseudoplatanus, jírovec maďal - Aesculus hippocastanum, olše lepkavá - Alnus glutinosa, olše šedá - A. incana, bříza bradavičnatá - Betula verrucosa, habr obecný - Carpinus betulus, jasan ztepilý - Fraxinus exelsior, topol osika - Populus tremula, dub letní - Quercus robur, dub červený - Q.rubra, akát bílý - Robinia pseudoacacia, vrba bílá - Salix alba, vrba jíva - S. caprea, jeřáb obecný - Sorbus aucuparia, lípa srdčitá - Tilia cordata, jilm vaz - Ulmus laevis, v podrostu brslen evropský - Euonymus europaeus, svída krvavá - Cornus sanquinea, líska obecná - Corylus avellana, krušina olšová - Frangula alnus, bez černý - Sambucus nigra, růže šípková - Rosa canina, v bývalých zahradách modřín opadavý - Larix decidua, borovice lesní – Pinus silvestris, borovice vejmutovka - P. strobus, smrk pichlavý - Picea pungens, hrušeň obecná – Pyrus communis , jabloň obecná – Malus sylvestris, ořešák královský - Juglans regia, třešeň ptačí - Prunus avium, višeň obecná – Prunus cerasus apod. V severní části území, v místě zaústění Darkovské Mlýnky pod silnici II/475 bylo zachováno několik mohutných dubů jako pozůstatek původního doprovodného porostu vodoteče. Náletové a doprovodné porosty: Poměrně vzrostlé náletové porosty na místě bývalých rybníků Pilarčík, Podroužek a okolí Velkého a Myškovce tvoří skupiny převážně přehoustlého náletového porostu olší – Alnus glutinosa, porosty na místě bývalých zahrad a pásy náletových dřevin podél železniční trati včetně lemů na svazích silnice I/67 Karviná – Český Těšín jsou rovněž složeny z krátkověkých dřevin – břízy, topolu, osiky, olše. Souvislé pásy krátkověkých dřevin, zejména bříz, olší, topolů a vrb tvoří porosty na svazích kalové nádrže G a odděluje ji od železniční trati – tyto porosty jsou kombinovány se záměrnými dosadbami, nálety se postupně dostávají na plochu bývalé železniční vlečky směrem ke kalovým nádržím a upravovanému toku Darkovské Mlýnky, kde lemují stávající příjezdovou komunikaci. Zeleň rekultivovaných ploch : Na rekultivovaných plochách, kde proběhlo po demolici staveb vyrovnání terénu a opětovné zatravnění, se nacházejí zbytky původní rozptýlené zeleně, složené ze středněvěkých až dlouhověkých dřevin, zejména javoru mléče – Acer platanoides, lípy srdčité – Tilia cordata, dubu letního – Quercus robur a území je rozděleno pozůstatky skupin ovocných dřevin. Objevují se zde rovněž ostrůvky náletových dřevin, zejména v podmáčených plochách a terénních depresích. Na ploše kolem kostela sv. Barbory probíhají plošné a pásové dosadby směrem k Darkovské Mlynce. Severně směrem k plochám kde probíhá rekultivace a nacházejí se odkalovací nádrže, je 15
provedena mezi původní cestou od kostela směrem k Darkovu a D. Mlynkou nevhodná výsadba smrku pichlavého – Picea pungens. Provádí se po segmentech rovněž výsadba odrostků na odvalu, realizovaného v rámci Rekultivace Louky 8. stavba. A.5. ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY ÚZEMÍ
Řešené území, nacházející se v m. č. Louky, je územím rovinatým, tvořícím levobřežní část nivy řeky Olše. Ze západu jej vymezují násypy, na kterých se nachází kalové nádrže, resp. železniční trať, z východu v obdobně převýšené poloze, silnice I/67 do Českého Těšína. Oblast je územím historicky osídleným, s původní dnes již neexistující zástavbou, která měla charakter rozvolněný, typický pro Slezsko. Krajina byla intenzivně zemědělsky obdělávaná, avšak v souvislosti s následky důlní činnosti se plochy přestaly využívat a obec se postupně přesídlila do území jižně od rybníků. Stopy osídlení jsou patrné dodnes ve formě zeleně a dřevin v původních zahradách. Řešené území podléhá vlivům souvisejícím s hornickou činností dolu ČSM i v současné době a jeho ovlivňování poklesy se předpokládá na ještě dalších cca 30 let. Těžba černého uhlí na území m. č. Louky ovlivňovala krajinu dlouhodobě. Ve střední části se těžilo již v 19. století. V jižní části se projevily důsledky později, ve druhé polovině 20. století. V severní části, u sil. II/475 se bude krajina ještě značně měnit a její stav není stabilizován. Území zaniklého sídla by mělo mít do budoucna charakter krajinářský a mělo být dostupné v rámci každodenní rekreace městskou hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky. Přírodně i krajinářsky významnými plochami jsou lokality s povrchovou vodou, z nichž 2 plochy - Loucké rybníky bude možno nadále využívat k rybaření nebo jako místo pro pikniky. Nejvyšší atraktivitu má lokalita kolem kostela sv. Barbory, která by měla být cílovým místem v rámci příměstské rekreace. Území je vhodné pro cykloturistiku, pokud budou vybudovány cykloturistické stezky a vhodné i pro vytvoření naučné stezky. Lokalitu u kostela sv. Barbory by bylo nutno významově povýšit. Podrobný popis cyklistických tras, resp. společných stezek pro cyklisty a pěší je uveden v kapitole A.9.2. Trasy bude potřeba vybavit odpočívadly a nezbytným mobiliářem – lavičky, přístřešky, informační tabule, příp. místy ve vhodných polohách i ohniště. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu zájmu o jezdectví je vhodné zapojit území i do systému hippostezek a stabilizovat hippostrasu. A.6. ROZBOR LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Základními a určujícími limity pro další územní rozvoj jsou limity vyplývající z platné legislativy : 1.1. dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů nutno respektovat :
a. chráněná ložisková území b. ložiska výhradních nerostů c. dobývací prostory
(podrobněji viz kapitola A.4.2.) a podmínky ochrany ložiska černého uhlí v souladu s horním zákonem.
16
Dle dokumentace „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“ zpracované OKD, a.s. IMGE, o.z. v únoru r.1998 je řešené území převážně v ploše A, pouze v severní části zasahuje plocha B1. Plocha A je zařazena v souladu ČSN 730039 do I. až II. skupiny stavenišť, není tedy vhodná k zástavbě vyjma nezbytných liniových staveb, účelových objektů a ojedinělých změn staveb. Plocha B1 je zařazena dle ČSN 730039 do III.skupiny stavenišť, kde v souladu s §19 horního zákona je povolení veškerých staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním s výjimkou rodinných domů a změn staveb, možno vydat pouze se souhlasem MŽP ČR vydaným po projednání s OBÚ. Dle ČSN 730039 Navrhování objektů na poddolovaném území se doporučuje:
trasy liniových staveb situovat podle možností ve směru izokatabáz
inženýrské sítě, které je třeba častěji rektifikovat, neumisťovat v tělesech komunikací, aby byl zajištěn snadný přístup k potrubí při opravách
1.2. dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody v platném znění : a) vymezení ploch pro realizaci ÚSES v souladu s grafickou části US b) významných krajinných prvků c) ochranné pásma kolem pozemků určených k plnění funkce lesa - v souladu s grafickou části US 1.3. dle zákona č. 13/1997 Sb. (silniční zákon) v platném znění nutno respektovat : a)
Silnici I/67 Bohumín – Dětmarovice – Karviná – Český Těšín
b) Silnici II/475 Karviná – Havířov Silniční ochranná pásma - pro silnici I. třídy prostor vymezený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky, pro silnice II. a III. třídy je tento prostor vymezený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu na obě strany. Silniční ochranná pásma jsou znázorněna v grafické části ÚS, ve výkresu B.1. Pozn. U významných křižovatek jsou ve výkresové části vyznačeny rozhledové trojúhelníky.
1.4. dle zákona č. 35/2001 Sb. (drážní zákon) v platném znění nutno respektovat : - železniční trať ČD č. 320, která je řazena do koridorové tratě
Dle zák. č. 35/2001 Sb. je respektováno ochranné pásmo 60 m od osy krajní koleje. 1. 3. dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) v platném znění a zákona č. 274/2001 Sb ve znění pozdějších předpisů :
1. manipulační pruh podél obou břehových hran vodních toků dle §49 zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon) , v šířce do 6 m u ostatních vodních toků (Darkovská Mlýnka), sloužící provozu a udržování vodních děl a zařízení a zároveň pro výsadbu břehové a doprovodné zeleně 2. ochranné pásmo 1,5m oboustranně od obrysu kanalizačních sběračů nebo vodovodních řadů do průměru 500 mm a 2,5 m u větších průměrů potrubí, v souladu se zákonem č.
17
274/2001 Sb. § 23, kde některé v zákoně vyjmenované činnosti lze provádět jen s písemným souhlasem vlastníka potrubí Z vodohospodářského hlediska je třeba kromě podmínek stanovených v souvislosti s ochranou ložiska černého uhlí, respektovat níže uvedené podmínky vyplývající z ČSN 730039 : trasy liniových staveb situovat podle možností ve směru izokatabáz inženýrské sítě, které je třeba častěji rektifikovat, neumisťovat v tělesech komunikací, aby byl zajištěn snadný přístup k potrubí při opravách kanalizační stoky navrhovat v největších dosažitelných spádech materiály kanalizačních stok a tlakových potrubí volit co nejpoddajnější na staveništích I.skupiny nenavrhovat podzemní vedení tras vodovodních řadů, na staveništích II.skupiny posoudit možnost nadzemního vedení trasy 1.4.
dle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění nutno respektovat následující limity :
1. Trasa venkovního vedení distribuční sítě 110 kV č. 679 a 680 mezi rozvodnou 110 kV Dolu Darkov a rozvodnou 110 kV Pogwizdow (Polsko), které je ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA, s ochranným pásmem 12 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany. 2. Trasa distribučního vedení 22 kV Severomoravské energetiky, a.s č. 39 TR 110/22 kV Ropice - TR 22/6 kV Ráj, s ochranným pásmem 7 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany. Stávající distribuční trafostanice budou z řešeného území vymístěny a nejsou limitem jeho využití. Podle zákona č.458/2000 Sb. v úplném znění ve Sbírce zákonu - částka 26/2005 jsou v blízkosti zařízení elektrizační soustavy stanovena ochranná pásma k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní c) u napětí nad 110 kV do 220 kV f) u závěsného kabelového vedení 110 kV g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
7m 2m 1m 12 m 5m 15 m 2m 1m
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva
18
20 m
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí d) u vestavěných elektrických stanic
7m 2m 1 m od obestavění
Z hlediska plynárenských a teplárenských zařízení nejsou stanoveny limity využití území. A.7. ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE (ORGANIZACE A VYUŽITÍ ÚZEMÍ)
Záměrem navrhovaného řešení je oživení řešeného území, jeho plnohodnotné využití pro příměstskou rekreaci obyvatel města Karviná a pro krátkodobou rekreaci v rámci cestovního ruchu. Umožňuje to krajina v katastru Louky, která je ve střední a jižní části v převážné míře dosud bez větší ujmy zachovaná a mimo místa, kde byla již provedena nevhodná rekultivace (geometrické výsadby smrků a jiných zde nepůvodních jehličnanů) dokonce neočekávaně malebná. Již v současné době umožňuje příjemný pobyt v typické lužní krajině, či lučnatém území, dotvořeném skupinami vzrostlé zeleně někdejších zahrad. Provozování rekreačních aktivit jako rybaření, pikniky, procházky, hry v přírodě, resp. cyklistika či jízda na koni nevyžaduje téměř žádné nové zásahy. Místo je přitažlivé nejen pro jeho krajinářské hodnoty, dochovanou lužní krajinu, ale také pro ještě pořád i přes nepřízeň osudu existující nostalgickou památku – “osiřelý“ kostel sv. Barbory. Základní urbanistická koncepce vychází z prostorového řešení zaniklého sídla Louky, s posílením významu kostela a doplněním o další aktivity, které napomohou zvýšit jeho atraktivitu. Největším současným problémem je dostupnost lokality jak z města, tak i pro kolemjdoucí. Přístup ze silnice I/67 z Karviné do Českého Těšína je uzavřený svodidly, přístup od Darkovského jezera vzhledem k probíhajícím rekultivacím nemožný, vstup na účelovou komunikaci od železničního průjezdu ze sil. II/475 a dál podél železniční tratě dopravním značením zakázán (i když není vzhledem k zjištěné návštěvnosti obyvateli města při průzkumech respektován), přístup z m. č. Louky silně podmáčen, další ukončen v rybníku. Další problémovou skutečností je ohrožení, vyplývající ze stavebně technického stavu kostela sv. Barbory, který je staticky narušen. Pobyt v jeho blízkosti není vítán, natož vstup do něj, který je informačními tabulemi zakázán. V urbanistické studii se navrhuje přednostně dořešit statické zajištění kostela. Nutno apelovat na vlastníka objektu, aby kostel zachoval, i když bylo již vydáno povolení k demolici. Kostel má v daném území nosnou funkci. Je významným prvkem dotvářejícím krajinu, geniem locii a pamětí zaniklého sídla. Umožní dát navrženým aktivitám vyšší význam. Je důvodem, pro který si mnoho návštěvníků nejen z řad bývalých obyvatel najde čas a přijede se podívat na připravované akce, či pobýt v přírodě. Uchování a určitá forma dalšího využití kostela sv. Barbory se považuje za prvořadý a nejvýznamnější počin, který může napomoct k oživení daného území. Pro opětovné zapojení řešeného území do ploch využívaných pro příměstskou rekreaci a ploch navštěvovaných v rámci cestovního ruchu se navrhuje provést následující kroky :
Obnovit přístup ze sil. I/67 do lokality u kostela sv. Barbory využitím již vybudované příjezdové komunikace (stávající spojka mezi silnicí I/67 a starou Těšínskou cestou);
19
Vytvořit předpoklady pro vazby z centra města a od Darkovského jezera do areálu u kostela (společná stezka pro pěší a cyklisty středem řešeného území, cyklostezka podél tratě pro pěší a cyklisty);
Vytvořit společenské centrum u kostela sv. Barbory, provést statické zajištění a obnovu kostela;
Zřídit výstavní expozici zaměřenou na historii daného území, příp. i širšího území v rámci Karvinska, a to buď v rámci kostela nebo v nových prostorech v jeho blízkosti. Ve vazbě na něj vybudovat např. lapidárium, amfiteátr, posezení v přírodě, dětské hřiště přírodních charakteru, parkoviště, později zde umístit i s občerstvením, standardní sociální zázemí atd.;
Vybudovat naučnou stezku v úseku od silnice II/475 až po kostel sv. Barbory a postupně ji prodloužit na jih až do dnešního sídla Louky přes plochy v současnosti neprostupné a podmáčené;
Vybudovat hippostezku podél tratě s pokračováním v souběhu se společnou stezkou pro pěší a cyklisty;
Rekultivovat nádrž G u železniční tratě a upravit ji pro nové využití jako plochodrážní areál (přístup do lokality od železniční tratě, plochy pro parkování v rámci stávajících zpevněných ploch).
Impulzem pro oživení řešeného území by mohlo být např. zahájení tradice “Louckých slavností“, které by se mohli konat v blízkosti kostela. Zde by bylo možno vybudovat přírodní amfiteátr, který by sloužil koncertům, folklórním představením a dalším akcím. V rámci projektu by bylo vhodné postavit kryté pódium, hlediště (zastřešené či nezastřešené dřevěné lavice), místa k posezení a další drobné vybavení. V území kolem amfiteátru by se mohly uplatnit např. dřevěné plastiky, sousoší a jiná díla výtvarníků, tvořících na Karvinsku a Těšínsku, kde práce s dřevem má silné tradice. Kostel sv. Barbory se může stát např. novodobým poutním místem, nebo je v něm možno umístit galerii, příp. zřídit museum, prezentující nedávnou minulost (archiválie, letecké snímky, dochované artefakty, dokumenty z průběhu těžby apod.). Vzhledem ke své zvláštní historii by se mohl stát dalším turisticky atraktivním centrem, podobným jako je kostel sv. Petra z Alkantary. V území, které bylo kdysi zastavěným, se doporučuje připomenout si stopy původního osídlení alespoň formou výsadby živých plotů v liniích původní parcelace nebo v několika místech vyznačit základy domů, usedlostí, apod. – např. valouny nebo jiným vhodným způsobem. V území se kromě dalších aktivit navrhuje také vybudování naučné stezky, jejíž ideový námět by mohl být obdobný jako u prezentace v muzeu, navíc promítnutý do konkrétní polohy. Stezka je navržena lučnatým územím v délce cca 2,5 – 3,0 km a je provázena informačními tabulemi k historii oblasti a přírodních zajímavostech lokality. Na stezce jsou umístěny i lavičky, podél trasy lze zvážit i lokalizaci dřevěného stylového altánu, vhodného pro ukrytí v případě nepříznivého počasí. První část stezky v místě u kostela by mohla být využívaná i vozíčkáři s asistencí, taková místa jsou i pro ně zajímavá a mohou být přístupná. Severovýchodní část řešeného území je ponechána jako volná krajina se skupinovou vzrostlou zelení - pobytové louky s posezením apod., využívající výhledů směrem ke kostelu. Severozápadní část území, plocha “G“ je vzhledem ke své poloze, vzdálenosti od zastavěného území, parametrům a konfigurací vhodná pro umístění areálu s plochou dráhou. Délka plochy je cca 500 – 700 m, šířka cca 200 m. Lze zde vybudovat plochou dráhu, která by mohla 20
svými rozměry patřit jednoznačně k nejrychlejším a nejnáročnějším oválům v ČR. Povrch závodiště by mohl být hlinitostruskový, příp. z čedičové drtě, mantinely z dřevěných panelů nebo z dřevotřísky. Ovál by měl být klopený s rozdílem mezi vnitřním a vnějším okrajem cca 50 centimetrů. V areálu bude potřeba vybudovat odvodnění. Pro návštěvníky není nutno budovat tribunu, mnohdy stačí několik řad dřevěných laviček. Mimo místa s lavičkami může být zvýšený ochoz. Do lokality nelze min. až do r. 2035 přivést vodovodní řad. Veškeré zázemí, vč. občerstvení by muselo mít mobilní charakter a muselo být zde umístěno po dobu konání závodů. Stavba plochodrážního areálu nevyvolává potřebu budovat ochranné opatření – odhlučnění. Navržené řešení je dokumentováno ve výkresu B. 1. A.8. NÁVRH KRAJINÁŘSKÝCH ÚPRAV
Cílem krajinářských úprav v území z hlediska zastoupení zeleně je zachovat a podpořit prostorovou diverzifikaci území, výrazně limitovaného komunikační sítí, která přerušuje dřívější volné vazby na okolní krajinu. Na relativně malém prostoru se nacházejí plochy s různým zastoupením krajinných prvků zeleně. Kompoziční návrh plošného zastoupení zeleně rozděluje území na část západní, směrem od Darkovské Mlýnky k železniční trati s převahou současných a budoucích kompaktních porostů a východní s volnější kompozicí lučních ploch s rozptýlenou zelení. Hranici a zároveň přechodové území tvoří Darkovská Mlýnka s budoucí koncepcí ÚSES. Z hlediska zachovalosti původní krajiny je území rozděleno na dvě části, jižní, která se rozkládá od spodní vodní nádrže k rekultivovaným plochám kalových nádrží a počátku upravovaného toku Darkovské Mlýnky a severní navazující až k silnici II/475 Karviná – Havířov. Jižní část je z hlediska dochovanosti krajinného rázu krajinářsky nejcennější a přestavuje z hlediska potencionálního využití pro rekreaci fenomén prvořadého významu, severní je poznamenaná realizovanými a plánovanými technickými rekultivacemi, v jejichž důsledku došlo ke značné změně konfigurace původního terénu. Jestliže je cílem obnovy území především rekreační funkce, pak by jakékoliv zásahy zejména v jižní části území měly směřovat k podpoře, resp. v rámci možností, vylepšení současného stavu bez technických rekultivací formou, která by území zničila. Rekreační potenciál zde spočívá v ojedinělosti zachování cenných přírodních prvků, které se s pokračujícími krajinářky tvrdými rekultivačními zásahy jinde stanou raritou nejen z hlediska ochrany přírody, ale i pro možnost pobytu v relativně zachovalém úseku původní krajiny. Krajinářské úpravy zeleně budou zahrnovat:
Kompaktní porosty – lesy stávající a navrhované Současné a navrhované kompaktní porosty se nacházejí západně od osy území, kterou tvoří upravený a přirozený tok Darkovské Mlýnky. Jižně od hranice území, kterou je silnice II/475, se nachází zapojený porost přípravných dřevin převážně pocházejících z náletů, které tvoří optickou clonu mezi železniční tratí a územím, částečně rekultivovaným a doposud průmyslově využívaným. Tento porost včetně náletových nesouvislých skupin bude zachován, průběžně prováděny prořezávky poškozených a odumřelých dřevin, podporován růst cílových dřevin – dubu, javoru, jasanu, lípy, z náletu či vysazovaných. a uvolněny trasy pro pěší a cyklisty. 21
Po ukončení provozu a následné technické rekultivaci bude zalesněna rozsáhlá plocha kalových nádrží směrem k Mlynce. Zachování a obnova areálu lužního lesa se zarůstajícími plochami ruderálních porostů bude znamenat provádění zásahů řízené sukcese vedoucí k omezování postupného zamokřování s cílem zpřístupnění některých značně zarostlých ploch. Navrhované zásahy spočívají například v : - údržbě koryta Darkovské Mlýnky a příkopů, která pravděpodobně oddálí postupné zaplavování území - probírkách porostu uvnitř zalesněných ploch, prosvětlování zarůstajících ploch a tvarování vnitřních náletových porostů, likvidaci přehoustlých náletů v trasách možných pěších průchodů, extenzívní údržbě kosením doposud volných nezarostlých ploch - zachování event. ošetření výrazných solitérních dřevin a jejich uvolnění od podrostů náletů - likvidaci nepůvodních, zavlečených druhů /křídlatka, netýkavka/ v souladu se zájmy ochrany přírody časově a prostorově je nutno vhodně zasáhnout do porostů rákosin na březích a tím umožnit volný příchod k vodní ploše - tvarování pobřežního porostu s cílem pohledově zvýraznit dominantní dřeviny a zachovat významné průhledy na kostel sv. Barbory. Případnou kolizi se záměry ÚSES vyřešit v rámci projektové dokumentace. V území mezi oběma vodními plochami preferovat perspektivní dřeviny a uvolňovat od náletů, zpřístupnit část břehů směrem k železniční trati, plochu ÚSES ponechat bez zásahu. Zarůstající okraje spodního rybníka je nutno probrat s cílem zachování významných skupin a solitér stromů, redukovat plochy rákosin v místech volnějšího přístupu u tras cyklostezek, zachovat stávající stav v místech odlehlejších bez běžného přístupu, zachovat refugia živočichů. Limitujícím faktorem pro další existenci tohoto území budou prognozované poklesy, potenciál území by však měl být udržován a v návaznosti na možné přeměny reliéfu zásahy aktualizovány a přizpůsobeny dalšímu vývoji. Ochranné porosty : Východní hranici území podél komunikace I/67 Karviná – Český Těšín až k silnici II/475 bude tvořit ochranný porost, částečně využívající stávající náletové dřeviny. Ochranný porost v proměnlivé šířce a měkké okrajové linii bude zahrnovat svah pod komunikací a zasahovat do lučního porostu. Začlení se do něj stávající skupiny rozptýlené zeleně v blízkosti cesty stejně jako současný doprovodný porost krátkověkých dřevin. Cílem bude vytvoření stabilního ochranného pásu středně až dlouhověkých dřevin, který může být v budoucnu místně přerušen, aby umožnil průhledy ze silnice . Ochranný porost bude založen podél komunikace II/475 , otevřenější plochy se objeví ve středu území, kde se uplatní stávající zeleň , postupně doplňovaná náletovými porosty. Zde dosadby proběhnou po stabilizaci území bez rozlivů. Rozptýlená zeleň (skupiny, liniová, solitery) : Území s preferencí rozptýlené zeleně se nachází západně od Mlýnky a je ohraničeno ochranným porostem komunikace II/475 Karviná – Havířov. V jeho jižní části se nachází plochy,
22
na kterých neproběhla technická rekultivace, po odstranění staveb byly plochy zalučněny a ponechány zbytky původní zeleně. Plocha mezi jižním rybníkem a kostelem sv. Barbory tvoří louky s pozůstatky původních skupin porostů, objevují se zde náletové skupiny v blízkosti terénních proláklin a malých zvodnělých ploch. Tato plocha s volně rozptýlenou původní a novou zelení je krajinářsky velmi významná a vyžaduje tudíž takový způsob udržování lučních porostů, který by umožnil rozvoj rozvolněných skupin a zároveň zachovával průhledy do okolí. Dílčí proluky mezi jednotlivými skupinami budou propojeny výsadbou, případně doplněny nové ostrůvky dřevin. Detailnější sadovnické zásahy s promyšlenější kompozicí budou zde počítat i s výsadbou soliterních dřevin v pohledově exponovaných místech. Budoucí areál kolem kostela bude následně sadovnicky řešen s cílem podtrhnutí krajinné dominanty kostela dosadbami z umožněním průhledů a dálkových pohledů z různých částí území. Dosud provedené výsadby v rámci lesnické rekultivace na menších plochách mezi páteřní komunikací a trasou Darkovské Mlýnky budou průběžně po zapojení vyhodnocovány a zapojovány do navrženého systému rozptýlené zeleně, stejně jako spontánní jednotlivé náletové dřeviny. Mezi lučním porostem za kostelem sv. Barbory a tokem Darkovské Mlýnky jsou navrženy dvě souvislejší plochy rozptýlené zeleně, částečně v trase ÚSES, souvislá linie je přerušena z důvodu otevření pohledu na areál kostela. Severně od kostela pod odvalem č. 9 je provedena nevhodná výsadba smrku pichlavého. Porost bude průběžně likvidován a nahrazen skupinovou výsadbou vhodnějších druhů dřevin. Použití jehličnanů je zcela nevhodné jednak z důvodu nutnosti použití autochtonních domácích dřevin, ale i z důvodů krajinářských. Strohý habitus smrku nepříjemně podtrhuje nepřirozené tvary blízkých rekultivovaných ploch. Na ploše východně od dochované silnice procházející středem této části území, se rozkládají luční porosty se zachovalými skupinami domácích dřevin a zbytky ovocných sadů. Nízké zastoupení zeleně předpokládá úplné využití všech dochovaných skupin a jejich doplnění většími souvislejšími plochami rozptýlené zeleně nové až k ochrannému pásu zeleně u silnice. Toto území by rovněž v detailu mělo být doplněno soliterami či menšími skupinami dřevin. Zachovaná silnice od kostela sv. Barbory severně bude doplněna liniovou zelení s výsadbou vzrostlých stromů a její silueta by měla pokračovat tvarovanými skupinami rozptýlené zeleně podél navrhované hlavní pěší trase vedoucí ke komunikaci II/475. Území, kde nyní probíhá Rekultivace území Louky – 9. etapa, bude výhledově řešeno jako rozsáhlá luční plocha s kompozičně účelně situovanými skupinami rozptýlené zeleně, kombinovanými jednotlivými menšími skupinami či solitery. K založení cílových skupin budou sloužit plánované dosadby průkopnických dřevin, které budou později probírány a skupiny doplňovány cílovými dlouho až středněvěkými druhy. Střední část území Louky v okolí toku Darkovské Mlýnky je navrhováno jako spojovací mezičlánek mezi západní částí s kompaktními porosty a východní rozvolněnou krajinou. Výsadby podél Darkovské Mlýnky budou řešeny v souladu se záměry ÚSES pravděpodobně po stabilizaci území. V budoucnu by se zde měla vytvořit páteřní linie zeleně z kvalitních porostů původní dřevinné skladby s dominantou dubů, jasanů apod. Prognozovaný vývoj území včetně zátop a v dohledné době nerealizovatelné založení lesního porostu na místě stávajících kalových nádrží mohou znamenat výrazný úbytek zeleně západní části území. Z hlediska vyváženosti bude nutno volit při obnově rozptýlené zeleně ve východní části způsoby zakládání včetně kvality použitého materiálu tak, aby zapojení zeleně
23
zde proběhlo relativně rychle s cílem zajistit nadále atraktivitu území pro navrhované rekreační využití. Předpokladem bude zajištění odpovídajících půdních podmínek, které zde v případě neprovádění navážek hlušiny, např. v areálu kostela sv. Barbory, doposud jsou. Při obnově území by po nezbytné technické rekultivaci měla urychleně následovat rekultivace biologická se záměrem zejména podpořit podmínky pro kompoziční cílové výsadby formou vytvoření mocnějších vrstev kulturních zemin. Plochý reliéf stávajícího terénu by mohl být nenásilně těmito navážkami modelován, sledoval by linii hlavní pěší trasy a vytvářel by plynulý přechod k okrajovým liniím ochranného pásu zeleně východně u silnice I/67 a západně směrem ke stávajícímu odvalu a korytu Darkovské Mlýnky. Zajištění odpovídajících půdních podmínek je limitujícím faktorem pro způsob výsadeb. Optimální mocnost kulturních vrstev pro založení porostu dnes pravděpodobně není dostačující a umožňuje výsadbu průkopnických dřevin formou odrostků a poloodrostků, u nichž se počítá s určitou plošnou ztrátou a průběžnou náhradou. Kvalitní pedologické rozbory jednotlivých vrstev navážených zemin při technických rekultivacích by měly umožnit výběr budoucích dřevin stejně jako nutný dlouhodobý výzkum úspěšnosti výsadeb na vybraných plochách různé mocnosti a složení a odlišného způsobu zakládání výsadeb Příkladem je např. srovnání perspektivy porostů prvotních přípravných a zakládání porostů smíšených v kombinaci dřevin přípravných a cílových. V území s relativně rychlou potřebou utváření prostoru, resp. zakládáním zeleně, by bylo vhodné tyto výsledky aplikovat. A.9. DOPRAVA
Území okresu Karviná vykazuje v porovnání s republikovým průměrem vysokou hustotu osídlení a v návazném polském území je průměrná hustota osídlení ještě vyšší. Odpovídající dopravní infrastruktura a dostupnost území je proto podmínkou pro využití řešeného území pro rekreaci nejen našimi, ale i polskými občany. Jedná se o silniční síť, síť cyklistických a pěších tras, nabídku parkovacích ploch v místech významných cílů a dostupnost území veřejnou osobní dopravou. Řešené území se nachází v příhraničním pásu a po jeho východním a severním okraji jsou vedeny dva významné silniční tahy, patřící do základní komunikační sítě kraje. – sil.I/59 a I/67. Po jeho západním okraji je pak vedena trať ČD č.320, která je řazena mezi koridorové tratě.. Do území je situována též dálková cykloturistická trasa sledující koridor podél Olše. Všechny tyto dopravní prvky mají vazbu na nadřazenou dopravní infrastrukturu severo-jižní VI.B větve multimodálního koridoru vedeného Moravskou branou. Návrh dopravního řešení lokality zohledňuje záměry nadřazené dopravní infrastruktury dostavbu silniční sítě (přeložka sil.I/67), rekonstrukci koridorové tratě ČD (odstranění úrovňových přejezdů), omezení kolizí s pěšími a cyklisty (např. podchod pod sil.II/475) a současně vytváří podmínky pro vedení dálkové příhraniční cyklistické trasy. Navržené dopravní řešení sleduje vytvoření podmínek pro dopravní obsluhu území veřejnou osobní dopravou (rekonstrukce a dobudování zastávek u atraktivních cílů) a zajištění návazností na obytné území města Karviná bezpečnými a atraktivními tahy pro pěší a cyklisty. A.9.1. AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA
Stávající silniční síť má v řešeném území v zásadě roštové uspořádání, páteří je příhraniční tah sil.I/67 Bohumín – Dětmarovice – Karviná – Český Těšín, kterou kříží sil.I/59 pro vazby 24
Ostrava – Petřvald – Orlová – Karviná a II/475 pro vazby na Havířov. Doplňkovou funkci má komunikační příčka sil.III/4687 zajišťující vazby směrem na Stonavu. Navrhovaná přeložka sil.I/67 - obchvat Karviné vkládá do stávající sítě prvek radiálně okružního uspořádání. Silnice I/67
Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, vedenou podél hranice s Polskem, spojující velká města na severu aglomerace - Bohumín, Karviná, Český Těšín a Třinec, která má v průchodu přes Karvinou profil čtyřpruhové směrově nedělené i dělené komunikace. Na trase je plánován obchvat Karviné. Intenzita na této komunikaci v r.2000 dosahovala 5000 – 8000 voz/24 hod, na území Karviné pak až 16000 voz/24hod. Komunikace je plánována v šířkové kategorii S 11,5/80, v trase je však držena územní rezerva i pro čtyřpruhové uspořádání. Část dopravního zatížení sil.I/67 převezme ve výhledu rychlostní komunikace v koridoru – Hnojník – Havířov – Orlová – Bohumín,Vrbice, přeložka sil.I/11 (R67). Podle názoru zpracovatele je připravované dvoupruhové řešení obchvatu Karviné s úrovňovými křižovatkami již cílovým uspořádáním. Z toho důvodu nebyly do situace již zakreslovány výhledové mimoúrovňové křižovatky typu „trubka“ se stávající sil.I/67 a se sil.II/475. Napojení řešeného území je předpokládáno nově navrženou stykovou křižovatkou přeložky sil.I/67 a III/4687, v rámci níž bude vybudován podchod pro pěší a nové autobusové zastávky na sil.III.třídy. sil.II/475
Dvoupruhová komunikace spojuje Havířov přes Horní Suchou s Karvinou. Komunikace vykazuje zatížení 3300 – 5000 voz/24hod. Její trasa je stabilizována, navrhováno je pouze mimoúrovňové křížení tratě ČD č.320. V rámci studie je navrženou mimoúrovňové křížení pěší, cyklistické trasy a hippotrasy, propojující Louky a Lipiny. Poznámka: Údaje intenzit dopravy jsou převzaty z výsledků sčítání v r.2000 a udávají roční průměry denních intenzit ve voz/24 hod. Návrh předpokládá rekonstrukci a dobudování úseků vybraných úseků účelových komunikací v šířce cca 6m pro příjezd k navrhovaným parkovacím plochám. A.9.2. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA
Do dálkových tras Moravskoslezského kraje byla zařazena i příhraniční dálková trasa republikového významu Těšínsko - Ostravsko , vedená od Bukovce a Třince přes Český Těšín, Karvinou k Bohumínu, sledující tok řeky Olše. Tato trasa prochází ze směru od Chotěbuzi (archeopark) řešeným územím, přičemž využívá některé z navržených cyklistických tras v lokalitě Lipiny a Louky. Podchodem mimoúrovňově kříží obchvat sil..I/67 i sil.II/475, po stávajícím mostu kříží Olši a směruje do centra města Karviné.. Lze předpokládat, že ve spolupráci s polskou stranou dojde v úseku Karviná – Český Těšín k dohodě o vybudování cyklistické trasy podél Olše. Tato trasa by spolu s výše uvedenou příhraniční dálkovou trasou vedenou přes řešené území vytvořila dvě paralelní trasy v koridoru Olše, které by doplněním o příčky (např. lávka přes Olši v oblasti archeoparku v Chotěbuzi) nabídly „žebřík“ tras, který umožní různé variace pro pohyb cyklistů v území, do něhož patří i řešená oblast. Na tuto příhraniční oblast navazuje, byť již mimo řešené území, tzv. západo – východní těžnicová trasa Ostrava – Petřvald - Karviná , která z části využívá již vybudované či plánované místní trasy na území Ostravy a Petřvaldu a v Karviné trasu č.6097. Trasa je vedena v koridoru Kyjovice, Zátiší (podél Porubky) – Ostrava, Poruba – Ostrava, centrum – Ostrava, Radvanice (podél Lučiny) – Petřvald - Karviná – hranice s Polskem. V řešeném území Louky je navržena síť cyklistických a pěších tras, které podle možností využívají úseky stávajících místních obslužných a účelových komunikací, které nebudou důlními poklesy zničeny. V místech s velkými poklesy je navrženo vybudování zcela nových tras. Navržená
25
síť umožňuje volbu okruhů a polookruhů, tak aby si cyklista i pěší mohli vybrat trasu podle svých možností i času. Tyto trasy navazují na síť v lokalitě Lipiny. Křížení sil.II/475 navrhovanými cyklistickými a pěšími trasami je navrhováno mimoúrovňové - trasa podél tratě ČD bude křížena nadjezdem sil.II/475 v rámci nadjezdu tratě ČD č.320, pro křížení přibližně v polovině úseku mezi sil.I/67 a tratí ČD je předpokládáno vybudování nadjezdu sil.II/475 nad pěší a cyklistickou trasou i nad souběžně vedenou hippotrasou. V řešeném území se mohou uplatnit následující typy cyklistických tras. . a) nedělená stezka pro pěší a cyklisty Nejmenší šířka stezky je doporučována 300cm. Tato šířka zajistí v případě setkání jednoho cyklisty a dvou pěších v jediném profilu nezbytný prostor 100cm pro cyklistu, 2 x 75cm pro pěší a zbývajících 50cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklisty a pěších. b) cyklistická trasa na polní a lesní cestě Pro cyklistický provoz jsou využívány málo frekventované účelové komunikace, jejichž šířka bývá obvykle v rozpětí 2,5 – 5m. Pro zlepšení pěší turistiky budou sloužit naučné stezky. Z hlediska dopravního režimu lze předpokládat, že společné pěší a cyklistické trasy budou využívány i k jízdě na kolečkových bruslích. V zimě je předpokládáno na některých z nich zřízení běžeckých tras. A.9.3. STATICKÁ DOPRAVA
U významných cílů v řešeném území je třeba vybudovat potřebné kapacity pro parkování. V grafické části jsou vyznačeny návrhy na parkoviště u těchto lokalit: areál Louky (u bývalého kostela)
20 stání
areál motocrossového sportu
60 stání
Tyto kapacity jsou pouze směrné a budou upřesněna podle skutečných potřeb. Příjezd k oběma parkovištím je řešen po stávajících rekonstruovaných účelových komunikacích. A.9.4. VEŘEJNÁ DOPRAVA, MHD
V řešeném území se nepředpokládá vybudování autobusových zastávek, pro obsluhu však bude moci sloužit nejbližší zastávka na III/4687 s navrhovanou autobusovou smyčkou v oblasti „Darkovského jezero“ na III/4687, od níž vedou pěší trasy do řešeného území Louky. V případě, že se lokalita Darkovského jezera stane významnou lokalitou i v širším regionálním měřítku, je navrhováno v místě podchodu pěších, cyklistické a hippotrasy pod sil.II/475 vybudovat autobusovou zastávku pro linky Havířov - Karviná s přístupem cestujících do řešeného území prostřednictvím tohoto podchodu. Záměry zkvalitňování železniční sítě jsou dány modernizací železničních koridorů, mezi něž patří i traťč. 320, která tvoří západní hranici řešeného území. Tomu odpovídá i výše uvedené odstranění kolize, stávajícího chráněného přejezdu se sil.II/475 a jeho nahrazení nadjezdem. A.9.5. OSTATNÍ DOPRAVA
Návrh obsahuje též vymezení hippotras nabízejících volnočasové aktivity. Jedná se o trasu od Darkovského jezera do řešeného území, kde jsou navrženy trasy vedoucí až do přírodní partie
26
kolem jezer na jihovýchodním okraji řešeného území. Hippotrasy musí být vhodným způsobem odděleny od cyklistických stezek a pěších tras, např. vegetací, silniční tahy jsou kříženy mimoúrovňově, tahy jsou vedeny mimo koridor železniční tratě, při jejich výstavbě je předpokládáno vhodné zpevnění např.„mlatovou“ konstrukcí. Pro vazby hippotrasy mezi lokalitami Louky a Lipiny se jako jediné vhodné místo jeví podchod pod sil.II/475, který by současně zajišťoval i bezpečnou příčnou vazbu pro pěší a cyklisty. V řešeném území se nepředpokládá vybudování autobusových zastávek, pro obsluhu však bude moci sloužit nejbližší zastávka na III/4687 s navrhovanou autobusovou smyčkou v oblasti „Darkovského jezero“ na III/4687, od níž vedou pěší trasy do řešeného území Louky. V případě, že se lokalita Darkovského jezera stane významnou lokalitou i v širším A.10. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
A.10.1. NÁVRH VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A.10.1.1. Zásobování pitnou vodou Zhodnocení stávajícího stavu
V řešené lokalitě nefunguje vodovodní síť. Vodovodní řady v jižní části řešeného území byly již vyřazeny z provozu po demolicích napojených objektů. Návrh
Pro navrženou lokalitu – vybavenost u kostela Svaté Barbory je třeba přivést vodovodní řad DN50 -80 napojený na koncový úsek veřejného vodovodu DN 80 v Loukách ve správě SmVaK Ostrava a.s. Pro lokalitu navrženou k využití jako plochá dráha u silnice II/475 není uvažováno s ohledem na její odlehlost s napojením na veřejný vodovod. Pro aktivity v tomto území by bylo nutno zajišťovat pitnou vodu v případě jednotlivých akcí cisternami anebo využít nedaleké zázemí u kostela Svaté Barbory. Po odeznění důlní činnosti je možno do této lokality přivést vodovodní řad od kostela. Při návrhu vodovodního řadu je třeba respektovat ustanovení ČSN 730039, jejíž hlavní zásady jsou popsány v části A.6. Rozbor limitů využití území. A.10.1.2. Návrh koncepce odkanalizování území Zhodnocení stávajícího stavu
V řešené lokalitě se nenachází žádná kanalizace. Recipientem celého území je Darkovská Mlýnka protékající cca středem řešeného území z jihu na sever. Návrh
Pro navrženou lokalitu – vybavenost u kostela Sv. Barbory není uvažováno s ohledem na odlehlost této lokality s odkanalizováním.Vzniklé splaškové odpadní vody bude nutno akumulovat v bezodtokých jímkách pravidelně vyvážených na městskou ČOV v Karviné. Pro aktivity v lokalitě navržené k využití jako plochá dráha bude nutno zajišťovat v případě jednotlivých akcí mobilní sociální zařízení nebo využít zázemí u kostela Svaté Barbory. A.10.1.3. Odtokové poměry Zhodnocení stávajícího stavu
Řešené území leží v oblasti s výraznými vlivy poddolování, kde vlivem velkých stále pokračujících poklesů dosahujících hodnoty až –12 m dochází ke zhoršování odtokových poměrů 27
v postiženém území. Rovněž se budou zvětšovat poklesy v prostoru Mlýnských rybníků, dříve samostatných (Velký, Prostřední a Malý), v současnosti vlivem poklesů tvořících jednu vodní hladinu. Další vodní plochy vznikly v místě bezodtokých poklesových kotlin za kostelem a u silnice II/475. Mlýnské rybníky jsou na toku Darkovské Mlýnky, která jimi protéká. Hlavním recipientem území je vodní tok Darkovská Mlýnka, u které je třeba respektovat manipulační pruh podél obou břehových hran dle §49 zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon) v šířce do 6 m , sloužící provozu a udržování vodních děl a zařízení a zároveň pro výsadbu břehové a doprovodné zeleně. Koryto Darkovské Mlýnky je ohraničeno upraveným terénem okolních asanačně – rekultivačních staveb a postupně bude docházet k rozšíření volné hladiny tohoto toku. Území není ohrožováno povodňovými průtoky řeky Olše. Řešení odtokových poměrů patří k prvořadým úkolům v řešeném území, jejich cílem je zajistit, aby postižené území nebylo v budoucnu zamokřeno nebo zatopeno a tím znovu zdevastováno. Proto byly v tomto území společností OKD a.s. zahájeny a jsou připravovány další asanačně – rekultivační stavby, kterými je území možno připravit pro jeho další využití. Uvažované záměry
Nadvýšení terénu asanovaného území bude provedeno na zahlazovací sypné výšky, které zaručí, že rekultivované území nebude po proběhlých poklesech po vydobytí ložiska zamokřeno nebo zatopeno . V souladu s realizovanými a připravovanými asanačně – rekultivačními stavbami je třeba odtokové poměry řešit tak, aby území bylo vyspádováno k Darkovské Mlýnce a tím zajištěn odtok dešťových vod ze spádového území do ní. Průtočnost Darkovské Mlýnky musí být nutně zachována a průběžně obnovována i přes pokračující devastaci nivelety dna tohoto toku vlivem poklesů. Je navrženo prohlubovat dno tak, aby nedošlo ke spojení vodní plochy za kostelem a bývalých Mlýnských rybníků , sníží se tak možnost zatápění okolních břehových porostů. Cílem tohoto záměru je obnovit funkci bývalé přírodní rezervace. Zvodnělé kotliny za kostelem i u silnice II/475 mají charakter přírodní nádrže, kterou lze využít např. pro sportovní rybolov a krátkodobou rekreaci. A.10.2. NÁVRH KONCEPCE ENERGETIKY A.11.2.1. Zásobování elektrickou energií Zhodnocení stávajícího stavu
Jedná se o nezastavěné území vymezené silnicí II/475, železniční tratí č.320 Bohumín – Žilina, stávající zástavbou v Loukách a silnicí I/67. Severním okrajem řešeného území Karviná - Louky prochází venkovní vedení distribuční sítě 110 kV č. 679 a 680 mezi rozvodnou 110 kV Dolu Darkov a rozvodnou 110 kV Pogwizdow (Polsko), které je ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA, odštěpný závod, OKD,a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. Jedná se o účelový propoj distribuční sítě 110 kV OKD a polskou rozvodnou 110 kV Pogwizdow. Východním okrajem řešeného území podél silnice I/67 prochází venkovní vedení distribuční sítě 22 kV č. 39 TR 110/22 kV Ropice - TR 22/6 kV Ráj Severomoravské energetiky, a.s. Toto venkovní vedení 22 kV je provedeno vodiči AlFe na příhradových stožárech.
28
V řešeném území Karviná - Louky se nenachází žádná distribuční transformační stanice 22/0,4 kV Severomoravské energetiky, a.s. Návrh
V nezastavěném území Karviná - Louky, ovlivněné důlní činností, je uvažováno s využitím ploch po rekultivací území pro rekreační a sportovní činnost – plochá dráha, naučná stezka, amfiteátr a další. Zásobování elektrickou energií jednotlivých plánovaných areálů v řešeném území Karviná Louky bude provedeno dle potřeby z nově vybudovaných transformačních stanic 22/0,4 kV, které budou napojené vždy přípojkou VN z napájecího vedení 22 kV č.39. Výkony a přesné umístění trafostanic bude stanoveno v dalším stupni projektové přípravy jednotlivých staveb plánovaných areálů. Severní částí území Karviná - Louky prochází návrh přeložky vedení 110 kV V679 a 680 OKD,a.s. ENERGETIKA, z důvodu uvolnění plochy pro vybudování sportovní střelnice v jižní části území Karviná - Lipiny. Vymezení ochranných pásem Podle zákona č.458/2000 Sb. v úplném znění ve Sbírce zákonu - částka 26/2005 jsou v blízkosti zařízení elektrizační soustavy stanovena ochranná pásma k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV 1. pro vodiče bez izolace 7m 2. pro vodiče s izolací základní 2m 3. pro závěsná kabelová vedení 1m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m 2. pro vodiče s izolací základní 5m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV 15 m d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m e) u napětí nad 400 kV 30 m f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2m g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva 20 m b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7m c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2m d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění
29
A.10.2.2. Zabezpečení spojovacích služeb Zhodnocení stávajícího stavu
V řešeném území Karviná - Louky se nenachází žádná vedení účastnické přípojné sítě Českého Telecomu, a.s. ani zde neprochází žádné dálkové kabely. Návrh
Požadavky nových zákazníkům o telekomunikační služby, lze zajistit z účastnické přípojné sítě Českého Telecomu, a.s., případně jiným operátorem s různým způsobem připojení do telekomunikační sítě. Vzhledem k postupným poklesům terénu v řešené lokalitě je vhodnější provést propojení do telekomunikační sítě rádiovým připojením než sdělovacím kabelovým vedením. A.10.2.3. Zásobování plynem
V řešeném území vymezeném silnicí II/475, železniční tratí č.320 Bohumín – Žilina, stávající zástavbou v Loukách a silnicí I/67 se plynárenská zařízení nevyskytují. Návrh
V návrhu využití území se neuvažuje s jeho plynofikací. A.10.2.4. Zásobování teplem Zhodnocení stávajícího stavu
V řešeném území se nenachází tepelné rozvody a zdroje tepla. Návrh
Z navrhovaných objektů bude potřeba tepla v objektu vybavenosti u kostela Sv.Barbory, případně v objektech areálu motoristických sportů. Tyto objekty budou vytápěny individuálně s ohledem na jejich využití a energetickou náročnost. Předpokládá se, že zdrojem tepla bude elektrická energie v kombinací s alternativními a obnovitelnými zdroji energie. A.11. NÁVRH ETAPIZACE V ÚZEMÍ
Etapizace z hlediska umísťování nových aktivit v území 1. etapa 2. etapa 3. etapa 4. etapa
-
statické zajištění kostela sv. Barbory, zřízení muzea, vybudování amfiteátru, odpočinkových míst, dětských hřišť dobudování naučné stezky vybudování plochodrážního stadionu další stavební aktivity se v rámci etapy nenavrhují
Etapizace z hlediska provádění rekultivací a krajinářských úprav Etatizace krajinářských úprav zeleně souvisí se stabilitou území a výhledově rozsahem dalších poklesů včetně volených rekultivačních postupů, včetně stavební činnosti, zejména realizace obchvatu. Rozsah krajinářských úprav bude ovlivněn výsledky prováděných průzkumů a etapy se budou prolínat v jednotlivých částech území. Prognozované poklesy a likvidace důsledků jsou určujícím faktorem pro etapizaci výsadeb.
30
1. etapa
2. etapa 3. etapa 4. etapa
- výsadba ochranného porostu se zapojením stávající zeleně podél komunikace I/67 Karviná – Český Těšín - revitalizace porostu v okolí Louckých rybníků a koryta Darkovské Mlýnky - výsadba liniové zeleně podél komunikace u kostela sv. Barbory - náhrada smrkové monokultury / výsadba rozptýlené zeleně na plochách bez nutnosti technických rekultivací . - výsadby na rekultivovaných plochách 9. stavby - návrh a realizace ÚSES po stabilizaci území - pěstební zásahy v náletových porostech poblíž železniční trati - založení lesního porostu po ukončení provozu kalové nádrže a technické rekultivaci - krajinářské úpravy zvodnělých území , obnova zeleně. - stabilizace porostů v okolí Louckých rybníků
Z hlediska řešení dopravy : Rekonstrukce území je předpokládána ve třech základních etapách, jejichž vzájemný sled je dán průběhem důlní činnosti a projevem z ní plynoucích negativních důsledků na krajinu. Obsahem jednotlivých etap budou následující úpravy: 1. etapa – rekultivace území v jižní oblasti, vybudování ploch pro statickou dopravu, otevření napojení území na sil. I/67, vybudování pěších a cyklistických tras vč. trasy podél tratě ČD propojující v 1. etapě lokalitu Louky a Lipiny 2. etapa – rekultivace návazného území na etapu 1 v rozsahu až po sil.I/67 vč. vybudování pěších a cyklistických tras a hippotras a jejich propojení podjezdem pod sil.II/475 do lokality Lipiny 3.- 4. etapa – rekultivace území kolem vodních nádrží vč. vybudování pěších a cyklistických tras Etapizace rekultivačních prací musí m. j. zohlednit i reálné možnosti propojení lokalit Louky a Lipiny. Z hlediska zásobování elektrickou energií 1. etapa - Pro zásobování elektrickou energií areálu amfiteátru a související vybavenosti je nutno u kostela Sv.Barbory vybudovat novou trafostanici TSN8. 3. etapa – pro zásobování elektrickou energií zázemí ploché dráhy je nutno vybudovat novou trafostanici TSN7 2. etapa, 4. etapa – energetické stavby nenavrženy Z hlediska zabezpečení spojových služeb 1. - 4. etapa Požadavky nových zákazníků o telekomunikační služby, lze zajistit z nové účastnické přípojné sítě Českého Telecomu, a.s., případně jiným operátorem s různým způsobem připojení do telekomunikační sítě. Vzhledem k postupným poklesům terénu v řešeném území je vhodnější provést propojení do telekomunikační sítě rádiovým připojením než sdělovacím kabelovým vedením. Z hlediska zásobování vodou Z vodohospodářského hlediska nevyplývají žádné specielní požadavky na to, aby některý vodohospodářský záměr byl realizován přednostně. Vodohospodářské záměry se tedy mohou přizpůsobit požadavkům nezávisle na sobě. Navržená etapizace vychází z urbanistického řešení.
31
1.etapa - výstavba vodovodního řadu ke kostelu Svaté Barbory - likvidace odpadních vod ve vyvážených žumpách 2.- 3. etapa - vodohospodářské stavby nenavrženy A.12. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ O ch ra na o v zdu ší :
-
Ovzduší je na území Karvinska považováno za nejvíce negativně ovlivněnou složku životního prostředí. Přestože tento druh škodlivin do životního prostředí má trvale klesající tendenci, imisní situace na Karvinsku vykazuje v hodnocených krátkodobých koncentracích často nadlimitní hodnoty, obzvláště za inverzních stavů. Karvinsko náleží k rozhodujícím producentům znečištění ovzduší v kraji prakticky ve všech sledovaných ukazatelích znečištění. Ve městě a jeho nejbližším okolí se nachází 3 velké spalovací zdroje znečišťování ovzduší (ČMD, a.s. – Důl ČSM. o.z. – Teplárna Sever, OKD, a.s. – Důl Darkov, Teplárny Karviná, a.s.). Kromě místních bodových zdrojů se na špatné imisní situaci podílí rovněž přenos znečištění ze zdrojů mimo řešené území, a to zejména z Třince a Polska. Program snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje hodnotí dosavadní stav ovzduší v regionu a stanovuje opatření k dosažení zlepšení stavu ovzduší i na Karvinsku. Pro zlepšení situace byl nařízením č. 1/2004 Moravskoslezského kraje schválen Krajský program snižování emisí Moravskoslezské-ho kraje uvádějící rozbor situace v kvalitě ovzduší kraje i nástroje k dosažení zlepšení stávajícího stavu. - Aktivity navrhované v řešeném území nebudou snižovat kvalitu ovzduší. - V území převládá krajinná zeleň a celkově lze předpokládat, že vzhledem k celkovému stavu ovzduší na Karvinsku se kvalita životního prostředí v řešeném území v důsledku jeho intenzivnějšího využívání nezhorší .
O ch ra na p od zem ní ch a p ov rc ho vý ch vod :
-
V lokalitě u kostela budou v splaškové odpadní vody svedeny přípojkami do žump a pravidelně vyvážené na ČOV. V lokalitách Lipiny a Darkov nebude povoleno umísťování aktivit, které mohou způsobit znečištění podzemních a povrchových vod.
Li kvi da ce odp ad ů :
-
Odpad se bude třídit a shromažďovat v nádobách na tento účel vymezených. Svoz odpadu bude organizačně zabezpečovat město. TKO se bude odvážet na řízenou skládku. V řešeném území nesmí vzniknout divoké skládky, ukládat odpad do přírody je nepřípustné.
O ch ra na p ř ed hl uk em :
-
-
Pronikání hluku do území Lipiny z provozu na sil. I/59 účinně zamezuje výsadba lesu podél silnice. Areál u Darkovského jezera nutno chránit ochranným valem, vytvořeným u sil. I/67. Podél železniční tratě č. 320 nutno doplnit směrem k plochám s navrženými aktivitami ochrannou zelení (zahuštěné výsadby ochranné zeleně kolem obou dopravních koridorů).
32
A.13. ORIENTAČNÍ PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ Orientační odhad nákladů na stavby související s dopravou
Odhad stavebních nákladů v hlavě III byl zpracován pro navržené cílové řešení na základě rámcových výměr stavebních prací pro následující jednotkové ukazatele: výstavba cyklistické a pěší trasy rekonstrukce vozovky výstavba vozovky výstavba parkoviště výstavba hippotrasy výstavba a rekonstrukce mostu zemní práce vegetační úpravy podél dopravních ploch
800,- Kč/m2 500,- Kč/m2 1200 - 2000,- Kč/m2 (dle významu) 1000,- Kč/ m2 500,- Kč/m2 30000,- Kč/ m2 200,- Kč/m3 200,- Kč/ m2
výstavba cyklistické a pěší trasy rekonstrukce vozovky výstavba vozovky výstavba parkoviště výstavba hippotrasy výstavba mostu zemní práce vegetační úpravy podél dopravních ploch rezerva
15200 m2 15700m2 10200 m2 2000 m2 8500 m2 170 m2 16 800 m3 20 000 m2 15 %
Celkem náklady hlava III
12 200 000,- Kč 7 900 000,- Kč 20 400 000,- Kč 2 000 000,- Kč 4 300 000,- Kč 5 100 000,- Kč 3 400 000,- Kč 4 000 000,- Kč 8 900 000,- Kč 68 200 000,- Kč
Do nákladů bylo započteno vybudování mimoúrovňového křížení sil.II/475 s pěší a cyklistickou trasou a hippotrasou propojující oblast Lipiny a Louky, vč. vybudování ev. autobusové zastávky na sil.II/475. Předmětem bilance nákladů nebylo vybudování nadjezdu sil.II/475 nad tratí ČD, protože tato stavba bezprostředně s funkcí rekultivovaného území nesouvisí a neovlivňuje jej. Orientační odhad nákladů na stavby vodního hosp odářství
vodovod.řad DN80 žumpa 2*30 m3
bm 1250 * 3000,- Kč/bm
Celkové náklady
3 750 000,-Kč 400 000,-Kč 4.150.000,- Kč
Orientační odhad nákladů na stavby související se zásobováním elektrickou energií
1. Nové stožárové distribuční transformační stanice 22/0,4 kV, 3 ks 2. Přípojky k DTS venkovním vedením 22 kV, cca 700 m
2.400.000,- Kč 1.000.000,- Kč
Celkové náklady
3.450.000,- Kč
Orientační odhad nákladů na sadovnícké úprav y, mobiliář
Stanovit propočet investičních nákladů krajinářských úprav , resp. dosadeb zeleně je v této fázi velmi obtížné. Úpravy budou probíhat v delším časovém období, jednotlivé návrhy mohou být vyloučeny v důsledku změn nebo vyvstane potřeba jiných realizačních nákladů. Bez prováděcí projektové dokumentace není možné konkretizovat náklady, odhadovaná celková suma je velmi hrubým odhadem, náklady se budou pravděpodobně zvyšovat.
33
Náklady budou zahrnovat: péči o stávající plochy zeleně: - probírky a průklesty, likvidaci náletových dřevin a keřových porostů, ošetření dřevin, - dosadby, likvidaci buřeně apod. - kácení dřevin a likvidaci hmoty při terénních úpravách v zavodněných plochách zakládání nových prvků zeleně : - příprava území pro nové výsadby vhodným způsobem rekultivace, navážky, tvarování terénu, biologická rekultivace - výsadby nových funkčních prvků / lesních porostů, ochranných porostů, rozptýlené zeleně, ÚSES atd. LBC Mlýnské rybníky, LBK Liniová zeleň Ochranný porost podél komunikací Rozptýlená zeleň Lesní porost / kalové nádrže /
cca 24 ha cca 1 km cca 35 ha cca 20 ha cca 24 ha
15 mil. Kč 1 mil . Kč 7 mil. Kč 4 mil. Kč 3 mil. Kč
Celkové náklady
30 mil. Kč
CELKOVÁ REKAPITULACE NÁKLADŮ - SOUHRN NÁKLADU ZA LOKALITY V ÚZEMÍ ŘEŠENÉM URBANISTICKOU STUDIÍ Položka
Cena v mil. Kč
Dopravní stavby Vodovod, kanalizace Stavby energetiky Sadovnické úpravy Celkem stavební náklady
0
68,20 4,15 3,45 30,00 105, 8
00
A.14. ZÁVĚR, DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU
Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná – Louky by mohla pomoci při vytvoření strategie pro investování v řešeném území. Z řešení urbanistické studie vyplývají následující doporučení: Urbanistickou studii projednat s dotčenými orgány státní správy, správci sítí a s organizacemi. Změny oproti schválenému Územnímu plánu města zapracovat do změny ÚP.
Do zadání změny územního plánu města zapracovat nové lokality dle závěrů z projednání studie.
Před započetím výstavby v území zabezpečit zaměření inženýrských sítí a zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci pro stavby technické a dopravní infrastruktury; Zpracovat rozvahu o způsobu financování přípravy lokality (vybudování dopravní a technické infrastruktury); Zpracovat projekty rekultivací a sadovnických úprav pro všechny lokality řešené touto urbanistickou studií . 34
Obnova těžební krajiny typické proměnlivostí a nepředvídatelností vývoje je nepoměrně složitější než zásahy do stabilizovaného území. Proměny prognozované, skutečné a neočekávané budou vyvolávat potřebu stálého výzkumu a hodnocení, tvorba krajiny bude nadále vyžadovat variantní řešení, jejichž prosazování se nebude vlivem neustále zhoršování kvality životního prostředí odvíjet pouze na základě ekonomického vyhodnocení. Krajinářské úpravy, resp. kompoziční řešení zeleně budou odrážet zároveň trendy určitého časového úseku s rizikem omylů a nutnosti reakce, protože limitujícím faktorem je zde na rozdíl od stavebních úprav čas, který je potřeba pro vyhodnocení původních záměrů a případnou nápravu nevyhovujícího řešení. Krajinářské úpravy jsou rovněž v podstatě záležitostí estetickou, s výrazným individuálním podílem tvůrce. Tvorba krajinné zeleně bude vyžadovat v navrhovaném rekreační oblasti - zajištění průběžných průzkumů s cílem zabezpečit významné prvky krajinné zeleně a všech součástí dochované krajiny jako potenciál dalšího vývoje, - vyhodnocování úspěšnosti dosavadních zásahů. Nutná je spolupráce s odbornými organizacemi, výzkumnými ústavy apod. při volbě optimálních technologických postupů před zahájením činnosti na obnově krajiny. - projektovou dokumentaci jednotlivých krajinných segmentů (ÚSES, obnova Mlynských rybníků, areál kolem kostela sv. Barbory, kompozice rozptýlené zeleně ochranná zeleň komunikací atd.) - zajištění finančních zdrojů a organizace spolupráce či podílnictví na systematické péči o území – spolupráce s OKD, st. organizacemi – povodím, sportovními a zájmovými organizacemi, Lázněmi Darkov, soukromými investory atd. - péče o území v rámci programu snížení nezaměstnanosti - spolupráci s vysokými školami (VŠB, MZLU v Brně atd.) - formou diplomových, seminárních prací apod. vytvářet představu o území, kterým se budoucí absolventi budou profesně zabývat, hledat inspirační zdroje obnovy krajiny obdobného charakteru v zemích EU, podporovat výzkumy a návrhy řešení odbornými institucemi z jiných regionů. - shromažďování obrazové, textové či jiné dokumentace o vývoji území (archívní materiály, letecké snímky, historie těžby atd.), které bude možno využít pro následnou propagaci rekreace obyvatel a návštěvníků s cílem měnit zažité představy o regionu a vhodným způsobem začlenit do systému např. odpočívadel, pěších tras, cyklostezek atd. (informační tabule, artefakty, připomínající likvidaci osídlení a lidské osudy). SEZNAM ZKRATEK CR ČR EU CHKO RBK RBC Sb. SR ÚPN US ÚPD
Cestovní ruch Česká republika Evropská unie Chráněná krajinná oblast Regionální biokoridor Regionální biocentrum Sbírka zákonů Slovenská republika Územní plán Urbanistická studie Územně plánovací dokumentace
35
VÚC ŽP ŽS
Velký územní celek Životní prostředí Železniční stanice
36
FOTODOKUMENTACE
37
Vstup do území, v blízkosti žel.tratě
Rekultivované území, Mlýnka, přeložka
Krajina, pohled ze sil. II/ 475
Severní část řešeného území, rekultivace
Plocha odkališť u železniční tratě
Silnice po obvodu odkaliště
Kostel sv. Barbory, pohled od žel. tratě
Kostel sv. Barbory, pohled z příjezdu od Darkovského jezera (od sil. II/475)
Pohled od kostela sv. Barbory směrem ke sil. II/475
Nevhodné výsadby jehličnanů v blízkosti kostela sv. Barbory
Loucké rybníky
Probíhající rekultivace
Loucké rybníky, lužní les
Loucké rybníky, lužní les
Krajina v Loukách
Kostel sv. Barbory,zeleň západně od kostela
Loucké rybníky
Krajina se vzrostlými stromy v Loukách
Výsadby v Loukách
Zeleň severně od kostela sv. Barbory
Komunikace ze zastavěné části sídla Louky do řešeného území
Zeleň jižně od kostela sv. Barbory v Loukách
