URBANISTICKÁ STUDIE REKREAČNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ
KARVINÁ – LIP INY, DARKOV
PROSINEC 2005
Urbanistická studie rekreačního využití území Kar viná – Lipiny, Darkov
Urbanistická studie rekreačního využití území Kar viná – Lipiny, Darkov A. Textová část
Prosinec 2005
Obsah A.Textová část : Obsah: A.1. Úvod .......................................................................................................................................................................... 2
A.1.1. Úvod, základní údaje, použité podklady.........................................................................................................2 A.1.2. Vymezení řešeného území................................................................................................................................3
A.2. Zhodnocení urbanistické studie z hlediska souladu s dřívě zpracovanou a schválenou územně plánovací dokumentací ........................................................................................................................................................... 4 A.3. Vazby řešeného území na město ............................................................................................................................. 6 A.4. Zhodnocení současného stavu v území .................................................................................................................. 7
A.4.1. Přírodní podmínky.............................................................................................................................................7 A.4.2. Plochy pro dobývání ložisek nerostů a pro jejich technické zajištění .......................................................7 A.4.3. Ovlivnění území důlní činností........................................................................................................................9
A.5. Rozvojové předpoklady území............................................................................................................................... 21 A.6. Rozbor limitů využití území.................................................................................................................................... 22 A.7. Základní urbanistická koncepce (organizace a využití území) .............................................................................. 26 A.8. Návrh krajinářských úprav..................................................................................................................................... 29 A.9. Doprava ................................................................................................................................................................... 32
A.9.1. Automobilová doprava .................................................................................................................................. 32 A.9.2. Pěší a cyklistická doprava............................................................................................................................... 32 A.9.3. Statická doprava .............................................................................................................................................. 33 A.9.4. Veřejná doprava, MHD ................................................................................................................................. 35
A.10. Návrh koncepce technické infrastruktury............................................................................................................ 36
A.10.1. Návrh vodního hospodářství..................................................................................................................... 36 A.10.2. Návrh koncepce energetiky........................................................................................................................ 39
A.11. Návrh etapizace v území ...................................................................................................................................... 42 A.12. Životní prostředí ................................................................................................................................................... 45 A.13. Orientační propočet investičních nákladů............................................................................................................ 45 A.14. Závěr, doporučení dalšího postupu..................................................................................................................... 48
Seznam zkratek ........................................................................................................................................................... 49 Fotodokumentace
B.Grafická část : B.1. Urbanistický návrh rekreačního využití
M 1 : 5 000
B.1.1. Návrh rekreačního využití území lokality Lipiny v části podél sil. I/59 M 1 : 2 000 B.1.2. Návrh rekreačního využití území lokality Darkovské jezero
M 1 : 2 000
B.2. Návrh krajinářských úprav
M 1 : 5 000
B.3. Návrh technického vybavení – vodní hospodářství, energetika, spoje (koordinační výkres)
M 1: 5 000
B.4. Schéma etapizace
M 1 : 5 000
B.5. Širší vztahy
M 1 : 10 000
1
A.1. ÚVOD
A.1.1. ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE, POUŽITÉ PODKLADY
Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná – Darkov, Lipiny byla zpracována na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem, kterým je Statutární město Karviná a zpracovatelem – firmou Ing. arch. Jaroslav Haluza v září 2005 a jejím dodatkem č. 1 z prosince 2005. Hlavním cílem řešení předkládané urbanistické studie je poskytnout námět na další postup při regeneraci a obnově krajiny postižené hornickou činností s ohledem na předpokládané změny v území, které v území po více let ještě doznívat. Dalšími cíli Urbanistické studie rekreačního využití území Karviná – Darkov, Lipiny je rozšířit oblast příměstské rekreace obyvatel města Karviná, nastínit možnost vhodného rekreačního využití a zapojit do organizmu města. V urbanistické studii se v souvislosti s výše uvedeným klade důraz na následující úkoly: a) návrh urbanistické koncepce při respektování limitů v území; b) napojení území na centrum města; c) návrh vhodných aktivit a vymezení území pro jejich naplňování v rámci příměstské rekreace; d) návrh krajinářských úprav jako dalšího podkladu pro rekultivace v řešeném území; e) návrh na doplnění pěších a cykloturistických tras, návrh hippotras. Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná – Darkov, Lipiny byla ve stadiu rozpracovanosti konzultována s městem Karviná na jednání, které se konalo 26. 10. 2005 v kanceláři zpracovatele. Záznam z projednání je doložen v dokladové části. Výchozím podkladem pro zpracování urbanistické studie byl Územní plán města Karviná a jeho dosud schválené změny, návrh Územního plánu velkého územního celku Ostrava - Karviná, Generel infrastruktury cestovního ruchu Ostrava – Karviná, projekty rekultivací a další koncepční materiály poskytnuté zadavatelem.
Přehled podkladů využitých při zpracování urbanistické studie : 1. Územ ně pl ánovací dokum entace a územ ně pl ánovací podkl ady
- Územní plán velkého územního celku Ostrava- Karviná, návrh (Urbanistické středisko Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. Gajdušek a kol., 06/2005); - Územní plán města Karviná (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 09/1994); ÚP města Karviná – změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 04/1996); ÚP města Karviná – změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 05/1999); ÚP města Karviná – změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 10/2000); ÚP města Karviná – změna č. 4 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 07/2002);
2
ÚP města Karviná – změna č. 5 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 2004);
- Generel cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska (UDIMO spol.s.r.o. Ostrava, 05/1995); - ÚTP–dopravní problematika VI.b transevropského multimodálního dopravního koridoru v prostoru Moravy a Slezska (Ing. arch. J. Haluza, UDIMO Ostrava, 09/2000); - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI-Morava, spol. s .r. o., Dopravní projektování, spol. s .r. o., Ing.arch.J.Haluza, 06/2003); - Studie rozvoje česko-polského příhraničí (Atelier T-plan, 11/2002). 2. Di gi tál ní podkl ady
- Podklady poskytnuté pořizovatelem dle předávacích protokolů 14/2005, 24/2005 (kopie doložené v dokladové části studie); 3. Dal ší použi té podkl ady
- Sborník prací z konference Strategie obnovy hornické krajiny (Ostrava, 09/2003); - Iniciace přirozených ekosystémů poddolované krajiny pro proces obnovy území Karvinska (projekt MŽP ČR č. aV/640/1/01; Hornicko-geologická fakulta VŠB - TU Ostrava, Doc.Ing.Barbara Stalmachová, CSc., 11/2003); - Plán sanace a rekultivace 2005, činné doly OKR (IMGE, 02/2005); - Využití posthornické krajiny - levobřežní část řeky Olše (ORAG Bohemia s.r.o., Ing. V. Doležel, Ing. Martin Munka, 09/2005); - Podklady poskytnuté pořizovatelem dle předávacích protokolů ze dne 29.9.2005 (kopie doložena v dokladové části studie). 5. El ektroni cká sí ť (i nternet )
- Stránky krajského úřadu Moravskoslezského kraje (http://www.kr-moravskoslezsky.cz); - Stránky města Karviná (http://www.karvina.org); - Stránky Geofondu ČR (http://www.geofond.cz); - Stránky OKD a.s. (http://www.okd.cz/home.aspx) A.1.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešené území se nachází v katastrálním území Karviná - město a Darkov a je součástí administrativně správního území statutárního města Karviná. Severní hranici řešeného území vymezuje silnice I/59, z východu řeka Stonávka, železniční trať ze starého nádraží Karviná 2-Doly, hranice k. ú. Darkov a k. ú. Stonava, z jihu je vedena po silnici I/475, silnici I/67, řece Olší a po železniční trati č. 320 (Bohumín-Žilina) až po místo křížení se silnicí I/59.
3
A.2.
ZHODNOCENÍ URBANISTICKÉ STUDIE Z HLEDISKA SOULADU S DŘÍVE ZPRACOVANOU A SCHVÁLENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ
Územní plán města Karviná, schválený v roce 1994, byl zpracován Urbanistickým střediskem Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. J. Šimíčkovou. Dosud bylo zpracováno a schváleno jeho pět změn (r. 1996, 1999, 2000, 2002, 2004). Letos byla zadána šestá, zatím neschválená. Při návrhu urbanistické koncepce na území v m. č. Darkov a na území Lipin nebyl zpracovatel vázán nutností respektovat řešení navržená v územním plánu města. Úkolem předkládané urbanistické studie bylo najít smysluplné využití daného území s ohledem na jeho další využití, určitým dílem i pro příměstskou rekreaci. Na území m. č. D ar ko v –s ev er , v ploše severně od sil. III/4687, vymezené vodním tokem Olše, železniční tratí č. 320 a silnicí III/4687 jsou z hlediska zonace – funkčního využití území – vymezeny v územním plánu města zóny K-Z, U-Vp, U-R. Jejich charakteristika a srovnání s řešením navrženým v US je popsána níže : K-Z - zóna krajinné zeleně - podél řeky Olše, která dle regulativů ÚPN zahrnuje lesy, remízky, mokřady, vodní toky s doprovodnou zelení, území vymezených místních systémů ekologické stability (ÚSES). Přípustnými aktivitami, stavbami jsou: výstavba sloužící lesní výrobě, lesnímu výzkumu a pro úpravu toků, zařízení související s ochranou státní hranice a pohraničním stykem, zařízení celních úřadů a hraničních přechodů, liniové vedení a komunikace, technické vybavení území, meliorační stavba zemědělské a lesnické půdy, údržba a nezbytné úpravy stávající stavby, úprava vodních toků přirozeným způsobem, nezbytné odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily, nezbytné oplocení pozemku na dobu dočasnou. V území nelze připustit: rodinný a bytový dům, stavbu pro obchod, pro shromažďování, pro individuální rekreaci, ubytování, pro výrobu a skladování, stavbu zemědělskou, oplocení pozemku v plochách vymezených pro ÚSES, čerpací stanice pohonných hmot a plnící stanice LPG, garáže, parkovací stání, odstavné stání a garáž pro nákladní automobil, autobus a pro jejich přívěsy, sběrnu surovin, provozovnu služeb, která má charakter výrobního provozu. V urbanistické studii je využití území totožné s návrhem dle ÚPN. U-Vp - zóna výrobní zóna průmyslová - v blízkosti sil. III/4687 nacházející se areál Pomocného závodu Dolu Darkov a plocha stávajícího psího útulku u železniční tratě č. 320. Dle regulativů v územním plánu to je plocha pro průmyslovou výrobu, která je vhodná pro umístění výrobních a průmyslových provozoven, skladů, včetně administrativních a správních budov, čerpacích stanic pohonných hmot, plnících stanic LPG, parkovacích stání, odstavných stání, garáží, firemních prodejen apod. V urbanistické studii je prezentován odlišný názor. S existencí Pomocného závodu Dolu Darkov se do budoucna vzhledem k očekávaným poklesům již nepočítá. Je reálným předpokladem, že závod bude v horizontu r. 2010 zlikvidován. Ve studii se navrhuje vzniklou plochu po odeznění důlních vlivů rekultivovat na území s krajinnou zelení parkového charakteru. V případě vyšších nároků na kapacitu parkovišť u Darkovského jezera než je navrženo ve studii, by bylo možno v ploše přibližně dnešního parkoviště umístit nové, jako záchytné. V části území se navrhuje vybudovat kynologické cvičiště (stávající útulek a další navazující plochy). U–R – zóna rozptýlené zástavby – vymezena na území bývalého sídla, v současnosti z převážné části využívaného jako zahrádková osada. Dle regulativů v územním plánu je to plocha s dožívající zástavbou, ve které je přípustné provádět u stávající stavby nástavbu, 4
přístavbu a stavební úpravy, povolit výstavbu rodinného domu na pozemku navazujícím na stávající zástavbu za podmínek dle regulativů, povolit oplocení, změny využívání garáží na provozovnu služeb, povolit zemědělskou stavbu, stavbu pro ubytování, stavbu pro rekreaci a sport, vyjma rekreačních chat, čerpací stanici pohonných hmot, výstavbu parkovacích stání povolit zahrádkářskou chatu a skleník v zahrádkářské osadě. V urbanistické studii se navrhuje část území využít pro vybudování cyklotrialového areálu (biketrial) ve vazbě na areál navrženého kynologického cvičiště). Zbylá část zahrádkářské osady bude pozvolna dožívat a postupně přebírat funkci ochranné zeleně (obzvlášť aktuální po vybudování přeložky sil. I/67). Na území m. č. D a rk ov - ji h , v ploše jižně od sil. III/4687, vymezené železniční tratí č. 320 a silnicemi III/4687, I/67, II/475 jsou z hlediska zonace vymezeny v územním plánu města zóny U-As, U-Z. Jejich charakteristika a srovnání s řešením navrženým v US je popsána níže : U-As - zóna sportovních zařízení – vymezena kolem Darkovského jezera a v území převažuje. V tomto území je dle regulativů v ÚPN přípustné umístit hřiště, koupaliště, rekreační areál, sportovní zařízení, pěší a cyklistickou stezku, drobnou architekturu a vybavenost ploch (komunikace, osvětlení), stavbu služeb, obchodu a veřejného stravování, která má doplňkovou funkci a slouží potřebám rekreační funkce území, stavbu a plochu pro rekreaci a turistiku, pro ubytování, stavbu pro shromažďování většího počtu osob (sportovní haly, tribuny, apod.), byty pohotovostní, služební a majitelů zařízení, odstavné a parkovací plochy, komunikace obslužné, pěší, cyklistické, zeleň veřejnou a ochrannou, prodejní stánek o max. zastavěné ploše 15 m2. Nepřípustné stavby - čerpací stanice pohonných hmot a plnící stanice LPG, garáže, bytový a rodinný dům, ubytovací jednotka pro neplatiče nájemného, stavba pro obchod, vyjma té, která má doplňkovou funkci a slouží potřebám rekreační funkce území, stavba pro výrobu a skladování, zemědělská stavba, veškeré stavby pro individuální rekreaci, parkovací stání, odstavné stání a garáž pro nákladní automobily a pro přívěsy těchto nákladních vozidel, sběrna surovin, provozovna služeb, která má charakter výrobního provozu. V urbanistické studii je v tomto území navrženo umístění sportovně rekreačních areálů navazujících na sebe, soustředěných do centra vodních sportů, další část území je zónou krajinné zeleně. Z hlediska zonace by bylo možno konstatovat, že návrh v US je v souladu s řešením v ÚPN. K-Z - zóna krajinné zeleně – v části území mezi Darkovským jezerem, železniční tratí, kalovými nádržemi BC, A a plochou F (F1, F2). Stavby přípustné, nepřípustné a charakteristika zóny viz výše. V urbanistické studii je využití území totožné s návrhem dle ÚPN. U-Vp - zóna výrobní zóna průmyslová - plocha kalové nádrže A a ploch F1, F2 v blízkosti sil. II/475. Stavby přípustné, nepřípustné a charakteristika zóny viz výše. V urbanistické studii se v tomto území navrhuje alternativní řešení, dokládané ve dvou variantách. Ve variantě č. 1 – hlavní výkres - se navrhuje umístění střeleckého centra, jako území vhodného pro všechny druhy střeleckých sportů. Ve variantě č. 2 (příloha v textové části) se vymezuje na ploše F2 a v navazujícím území až po vedení VVN areál pro lyžařskou školku a část plochy A pro střelnici. .
5
V lokalitě Li p in y (plocha vymezena vodním tokem Stonávka, železniční tratí č. 320 a silnicemi I/59 a III/4687) jsou v územním plánu města vymezeny následující zóny: K-Z - zóna krajinné zeleně – plochy vymezené pro realizaci ÚSES u Stonávky, podél Olše biokoridor napříč lokalitou a dál směrem na jih sledující místní komunikace v jižní části území. Stavby přípustné, nepřípustné a charakteristika zóny viz výše. V urbanistické studii je využití území totožné s návrhem dle ÚPN. U-As - zóna sportovních zařízení – vymezena v celé ploše řešeného území, vyjma plochy ÚSES. Návrh v urbanistické studii se od řešení schváleného v územním plánu města zásadně neodlišuje. Oproti ÚPN jsou ve studii plochy pro sportovní areály jednoznačně vymezeny, v ostatní části území se navrhuje provádět pouze krajinářské úpravy, což je dle regulativů platných pro zónu U-As přípustné (zeleň veřejná a ochranná). Kromě výše uvedeného se v části Lipiny a Darkov navrhuje síť cyklistických stezek, společných stezek pro pěší a cyklisty, hippostezka a propojení mezi zámeckým parkem (park Boženy Němcové) po novém silničním mostu. Návrh v urbanistické studii vyvolává kromě změn v řešení dopravy také změny z hlediska zásobování vodou a energiemi. Řešením se podrobněji zabývají příslušné kapitoly. Plochy vymezené pro územní systém ekologické stability byly v návrhu US plně respektovány. Úpravy navržené v urbanistické studii oproti ÚP jsou promítnuty do výkresu B.5. Širší vztahy, jenž je součástí grafické části urbanistické studie A.3. VAZBY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ NA MĚSTO
Lokalita Lipiny se nachází západně od města, vzhledem k centru na opačném břehu řeky Olše. Území původně s rozvolněnou slezskou zástavbou je již téměř vysídlené. Pro bydlení se využívá pouze několik objektů, které budou muset být v souvislosti důlními vplyvy postupně odstraněny. V severní části Lipin, v k. ú. Karviná město, se nachází sezónní objekt loděnice a menší hřiště s basketbalovým košem. V střední části území se na místech původních zahrad nachází v menších seskupeních vždy několik zahrádek. Území má charakter roztroušených menších zahrádkářských osad. Na nadřazenou dopravní síť města je lokalita Lipiny napojena ze silnice I/59. Přímá vazba z Lipiny do centra a zámeckého parku zatím neexistuje, avšak vzhledem k investicím, které budou realizovány (přeložka sil.I/67) se naskýtají možnosti, které by mohly zpřístupnit Lipiny a umožnit obyvatelům města využívat toto území v rámci každodenní rekreace. Přístup pro pěší z centra je zatím možný buď po frekventované silnici I/59, ve směru do lokality Lipiny chybí chodníky, nebo oklikou směrem od lázeňského areálu v Darkově a podél Olše, příp. nadchodem nad tratí, resp. ze sil. III/4687 do Stonavy. Trasy znamenají dost velkou okliku a kolize s automobilovou dopravou. Z hlediska širších vztahů lze předpokládat návštěvnost lokality Lipiny i z širšího okolí, obzvláště po vybudování golfového hřiště.
6
Východní a jižní část řešeného území, ležící v k. ú. Darkov u železniční zastávky a u Darkovského jezera je dopravně přístupná ze sil. III/4687. Řešeným územím je vedena železniční trať č. 320 Ostrava – Český Těšín. Část Darkova sevřena železniční tratí a řekou Olší slouží z větší části jako zahradkářská kolonie. U železniční tratě je umístěn psí útulek a sběrný dvůr. Atraktivita této lokality je nízká a ani v budoucnu se nezvýší, obzvláště pro negativní vlivy dopravy (trať, přeložka sil. I/67). Nejzajímavější částí je území kolem Olše, jednak pro výhledy směrem do parku, jednak pro procházky či jízdu na kole po hrázi nebo jízdu na koni v bermě. Lokalita kolem Darkovského jezera není zatím intenzivněji navštěvována a zájem o pobyt v tomto území lze očekávat až po ukončení rekultivací. Její význam vzroste i z hlediska širších vztahu. Pokud bude možno jezero využívat i pro koupání lze předpokládat návštěvnost z blízkého polského příhraničí. Celé území řešené v této urbanistické studii je územím vhodným pro příměstskou rekreaci. Jeho severní část u sil. I/59 je již územím stabilizovaným, do kterého lze umísťovat investice v spojitosti s vybudování zázemí pro golfový areál. Zcela minimální poklesy se předpokládají v ploše od sil. I/59 po ul. U nového dvora. V těchto plochách rozvíjené aktivity by mohly být po vybudování vazby do centra dobře dostupné a intenzivně využívané. A.4. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V ÚZEMÍ
Město Karviná se nachází v území poznamenaném těžkým průmyslem a hlubinnou těžbou černého uhlí. Na severozápadním a jihozápadním okraji města se nacházejí činné doly (Důl ČSA, Důl Darkov, Důl ČSM Sever a Důl ČSM Jih.). Krajina v okolí města je narušena, v jejím obrazu se uplatňují haldy doplněné proláklinami často zatopenými vodou, resp. následně zaváženy hlušinou. Nalézá se zde mnoho antropogenních odvalů, násypů a poklesových kotlin, které jsou významným hnízdištěm vodního ptactva. V poměrně chudé flóře řešeného území je charakteristický větší výskyt lužních, mokřadních a vodních druhů. Území je v současné době nezastavěné. Z původní zástavby vsi se dochoval pouze kostel sv. Barbory, na který je vydáno povolení k demolici. Kostel je staticky narušen (hluboké trhliny v zadní části) a jeho další existence podléhá rozhodnutí vlastníka, kterým je OKD a. s. A.4.1.PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Území náleží z hlediska členění ČR do vyšších geomorfologických jednotek do provincie Karpaty, subprovincie Západní Karpaty, oblast Vněkarpatské sníženiny, celku VIIIB Severní Vněkarpatské sníženiny VIIIB1 Ostravská pánev, podcelku VIIIB-1-b Ostravská niva. Dělící hranici s podcelkem VIIIB-1-c Karvinská plošina tvoří tok řeky Olše. Ostravská niva je východní součástí Ostravské pánve. Zahrnuje zde rovinu na souvrství čtvrtohorních říčních sedimentů tvořených převážně hlinitopísčitou vrstvou nánosů holocenních a štěrků pleistocenních, nižší stupeň tvoří holocenní údolní nivy s četnými haldami a násypy antropogenního původu, vyšší stupeň málo zalesněné území s převážně lužními porosty. Ostravskou pánev charakterizuje rovina a plochá pahorkatina s různě mocným souvrstvím mořských sedimentů třetihorních a glacigenních, fluviatilních a eolických sedimentů čtvrtohorních, spočívajících na zpevněných sedimentech karbonských, obsahujících sloje černého uhlí. Území je silně porušené radiální tektonikou třetihorní. V reliéfu jsou významné četné antropogenní tvary, haldy a poklesy.
7
Plochý reliéf se pohybuje v rozmezí nadmořských výšek 220 – 230 m. Reliéf původní nivy je místně navýšen až o několik metrů navážkami hlušiny. Půdní pokryv je silně antropogenně změněn. Přírodě blízká společenstva se zachovala ostrůvkovitě na plochách bez rekultivačních zásahů a v místech doposud bez poklesů. V přírodním stavu by se zde pravděpodobně nacházela společenstva lužních lesů 3. vegetačního stupně. Původně zemědělsko-lesní krajina, typ polně – luční s lužními lesy a rozptýleným osídlením se postupně přetváří v krajinu průmyslovou s ojedinělými pozůstatky lesů, luk částečně s ruderálními porosty a rozptýlenou zelení. Důsledky pokračující těžební činnosti vedou k postupné přeměně jednotlivých biotopů. V důsledku poklesů a zvednutí hladiny podzemní vody budou přecházet sušší typy nivních biotopů na vlhčí, např. habrojilmové jaseniny (Ulmi - fraxineta carpini) na olšové vrbiny (Alni glutinosae saliceta) a jasanové olšiny (Fraxini - alneta). Příkladem bude mokřadní biotop v okolí bývalých Louckých rybníků. Podnebím náleží Karviná do oblasti B2 mírně teplé, mírně suché, převážně s mírnou zimou, které je charakterizováno následně: o Roční průměrná teplota vzduchu 8-9 C° o Roční průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období V – IX 14 – 15 C° o Délka období s průměrnou teplotou 0° C a vyšší o Začátek období s průměrnou denní teplotou 5° C a více 26.3. o Konec období s průměrnou denní teplotou 5° C a více 6.11 o Délka období s průměrnou denní teplotou 5° C a více 220 - 230 dní o Počet letních dnů v roce 40 – 50 o Počet ledových dnů v roce 30 – 40 o Počet mrazových dnů 100 – 110 o Roční úhrn srážek 700 – 800 o Úhrn srážek ve vegetačním období IV – IX 450 – 500 o V zimním období X – III 250 – 300 o Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 o Průměrná výše sněhové pokrývky 20 - 30 cm o Relativní trvání sněhové pokrývky 40 – 50 dnů A.4.2. PLOCHY PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PRO JEJICH TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
Významnou součást ekonomického potenciálu Karvinska představují ložiska nerostných surovin. Ostravsko – karvinský revír je jedinou surovinovou základnou pro těžbu černého uhlí v České republice. Těžba v karvinské části pánve probíhá v 6 činných dolech, z nichž v těsné vazbě na řešené se nachází Důl Darkov a Důl ČSM. Ochrana výhradních ložisek, vyplývá ze zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších úprav. Do území řešeného zasahuje těžba v rámci CHLÚ, dobývacích prostorů a evidovaných výhradních ložisek černého uhlí, ve smyslu horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití ložisek nerostných surovin) : CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Surovina
Název
Identifikační číslo
Uhlí černé, Zemní plyn Čs.část Hornoslezské pánve 14400000 Zemní plyn
Karviná - Doly
07040000
8
DOBÝVACÍ PROSTORY TĚŽENÉ Surovina
Stav využití Nerost
Organizace
Název
Identifikační číslo
Uhlí černé
těžené
černé uhlí
OKD, a.s., Ostrava
Darkov
20052
Uhlí černé
těžené
černé uhlí
OKD, a.s., Ostrava
Karviná - Doly I
20041
Uhlí černé
těžené
černé uhlí
OKD, a.s., Ostrava
Karviná - Doly II
20042
Uhlí černé
těžené
černé uhlí, metan
ČMD, a.s., Stonava
Louky
20044
LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA
Nerost
Surovina Organizace
Těžba
černé uhlí
Důl Darkov, Uhlí černé OKD, a.s., vnitřní organizační 1-současná 3070422 z.2 složka Důl Darkov, Karviná hlubinná lok.Darkov
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
černé uhlí
Uhlí černé
OKD, a.s., vnitřní organizační A - dřívější složka Důl Darkov, Karviná hlubinná
Důl Darkov, 3070427 z.2 lok.Darkov
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
Zemní plyn
OKD, DPB, a.s., Paskov
Důl Darkov, 3070402 z.2 lok.Darkov
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
černé uhlí
Uhlí černé
Důl ČSA, OKD, a.s., vnitřní organizační 1-současná lok.Jan složka Důl ČSA, Karviná hlubinná Karel
3070600
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
černé uhlí
Uhlí černé
OKD, a.s., vnitřní organizační A - dřívější složka Důl ČSA, Karviná hlubinná
Důl ČSA, lok.Jan Karel
3070625
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
Zemní plyn
OKD, DPB, a.s., Paskov
6 - dosud netěženo
Důl ČSA
3070601
B - bilancovaná ložiska
černé uhlí
Uhlí černé
DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem
A - dřívější hlubinná
Důl Barbora
3070421
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
černé uhlí
Důl Darkov, OKD, a.s., vnitřní organizační 1-současná z.2 3070423 Uhlí černé složka Důl Darkov, Karviná lok.Gabriel hlubinná a
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
černé uhlí
Uhlí černé OKD, a.s., vnitřní organizační A - dřívější složka Důl Darkov, Karviná hlubinná
Důl Darkov, 3070426 z.1
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
černé uhlí
Uhlí černé
OKD, a.s., vnitřní organizační A - dřívější složka Důl Darkov, Karviná hlubinná
Důl Darkov, z.2 3070428 lok.Gabriel a
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
Zemní plyn
OKD, DPB, a.s., Paskov
6 - dosud netěženo
Důl Barbora (Darkov, z.1)
3070401
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
Zemní plyn
OKD, DPB, a.s., Paskov
6 - dosud netěženo
Důl Darkov, z.2 3070403 lok.Gabriel a
B - bilancovaná ložiska (výhradní)
6 - dosud netěženo
Název
Č.ložiska Subregistr
A.4.3. OVLIVNĚNÍ ÚZEMÍ DŮLNÍ ČINNOSTÍ
Negativní vlivy hornické činnosti se projevují výrazným ovlivněním reliéfu krajiny, ve které se stávají dominantou odvaly, resp. vznikají v ní depresi vlivem poklesu podloží, které ve většině případů znamenají změnu hydrických podmínek v území. Následkem poklesů podloží v poddolovaném se často mění spádové poměry vodních toků, vznikají zlomy v dopravních
9
stavbách (silnice, železnice apod.), škody na inženýrských sítí, na budovách apod. Častým jevem je pronikání metanu do obydlených oblastí. V území řešeném v urbanistické studii jsou evidovány následující poddolovaná území: Karviná - Doly 1 Stáří dobývání: před i po r.1945 Dobývaná surovina: paliva Projevy: haldy + propadliny + ústí Plocha v ha zasahující na území obce: 819,86 ha Karviná - Doly 2 Stáří dobývání: před i po r.1945 Dobývaná surovina: paliva Projevy: haldy + propadliny + ústí Plocha v ha zasahující na území obce: 1183,63 ha Území je ovlivněno důlní činností v dobývacích prostorech DP Karviná - Doly I lokality Jan Karel Dolu ČSA a DP Karviná - Doly II a Darkov Dolu Darkov. Lokalita Lipiny a Darkov budou postižené poklesy, jejichž rozsah byl blíže specifikován a pro potřeby této studie převzat pro Důl ČSA z dokumentu „Prognóza předpokladů poklesů konečného stavu území po ukončení těžby (od roku 2005 do roku 2017)” a pro Důl Darkov z dokumentu „Prognóza předpokladů poklesů konečného stavu území po ukončení těžby (od roku 2005 do vydobytí - rok 2021)”, pro Důl ČSM z dokumentu „Prognózy předpokladů poklesů konečného stavu území po ukončení těžby (od roku 2005 do vydobytí - rok 2030 až 2035)“. Z hlediska ovlivnění povrchu se předpokládají poklesy odvozené od čtyř poklesových center, z nichž jedno poklesové centrum se nachází na Lipinách v blízkosti křížení ul. U potoka s ul. Lipiny, druhé v prostoru Darkovského jezera, třetí na hranici řešeného území – na sil. II/475 a jedno poklesové centrum mimo řešené území, jehož dopad se ovšem projeví v plochách odkališť BC a F, které spadají do řešeného území (poklesové centrum v místě nádrže H). V řešeném území se projeví následujícím způsobem: 1. poklesové centrum nacházející se v prostoru Lipiny, přibližně uprostřed mezi řekou Olše a vodním tokem Stonávka (max. pokles 2,0 m), v řešeném území se bude projevovat v plochách navržených sportovně rekreačních areálu, z toho důvodu bude nutno jakoukoliv nezbytnou stavební činnost k severní hranici navržených ploch. S významnějšími a většímu staveními objekty bude nutno počkat až do doby, kdy důlní vlivy dozní). Do té doby je vhodné umísťovat pouze zcela nezbytné zázemí, dle podmínek, které budou stanoveny. 2. poklesové centrum nacházející se v místě tzv. Darkovského jezera (max. pokles 9,8 m) vyvolává nutnost likvidace mimo jiné i Pomocného závodu Dolu Darkov a významným způsobem ovlivní modelaci terénu. V souvislosti s rekultivací kolem Darkovského jezera bude potřeba vytvořit v dostatečné vzdálenosti od jezera ochranný zemný val mezi sil. I/67 a jezerem tak, aby negativní vlivy dopravy nesnižovaly kvalitu prostředí nově vytvářeného centra vodních sportů. 3. poklesové centrum nacházející se na hranici řešeného území těsně u sil. II/475 (max. pokles 5,4 m). V řešeném území se bude projevovat v severovýchodní části, v místě, ve kterém je v této studii navrženo mimoúrovňové propojení na trase cyklistické stezky z oblasti Darkovského
10
jezera do území u kostela sv. Barbory v Loukách (podchod pod silnicí), který by zde bylo možno vybudovat v souvislosti s poklesy; 4. poklesové centrum nacházející se mimo řešené území v místě nádrže H v lokalitě Louky, východně od železniční tratě ČD č. 320 Ostrava – Bohumín – Košice (max. pokles 12,7 m). V řešeném území se bude projevovat poklesy v jižní části u sil. II/475 v plochách nádrží severní části podél toku Darkovské Mlýnky až k sil. II/475.
V těchto územích probíhají nebo se připravují následující rekultivační stavby: v rámci území 1. poklesového centra rekultivační stavba - Rekultivace území Lipiny 1. etapa, která bude pokračovat akcí Rekultivace území Stonávky 2. etapa v rámci území 2. poklesového centra rekultivační stavba - Rekultivace území Darkov 1. etapa v rámci území 3. poklesového centra rekultivační stavby - Rekultivace území Louky 8. a 9. etapa Rekultivace území Darkov l0. etapa v rámci území 4. poklesového centra rekultivační stavba - Rekultivace území mezi tratí a lesem Podrobněji k provedeným a připravovaným rekultivačním opatřením viz kapitola A.4.4.3.
A.4.4. VYHODNOCENÍ STAVU KRAJINY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A.4.4.1. Chráněné části krajiny a významné krajinné prvky
Na řešeném území se nenachází zvlášť chráněné území, vyhlášené ve smyslu zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Co se týče významných krajinných prvků, zákon je definuje jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. V zákoně jsou přímo uvedeny některé části krajiny, které jsou významnými krajinnými prvky. Jsou jimi dle ust. § 3 písm. b) lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále mohou být významnými krajinnými prvky části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Na základě registrace ve smyslu ust. § 6 zákona se pak mohou významnými krajinnými prvky stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V zájmovém území se nenachází žádný registrovaný významný prvek. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky vodní tok Stonávky a její údolní niva. Ostatní významné krajinné prvky, vyjmenované v zákoně, se v řešeném území nenacházejí. Byť je krajina zájmového území silně poznamenaná antropogenními zásahy s dominantním působením industriálních struktur, jako kalové nádrže, odvaly, rekultivované plochy, na nikoliv nevýznamném území se sukcesními pochody vytvářejí druhotné biotopy, které se mohou stát refugii různých druhů živočichů, včetně ohrožených. Kostru přírodních prvků krajiny tvoří dochované zbytky vysoké zeleně. Mohutné duby a lípy, které zůstaly zachovány podél hrází a v bývalých zahradách, jsou útočištěm dutinových druhů ptáků a nejrozmanitějšího hmyzu. Bezesporu nejhodnotnějším biotopem je řeka Stonávka s nivou a břehovými porosty, kde byl v roce 1998 prokázán výskyt bobra evropského (Castor fiber), který je dle přílohy č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádí zákon, zařazen mezi kriticky ohrožené živočichy. Dále je zde průběžně sledována malakofauna, hodnocení entomocenóz brouků apod.a další průběžné mapování biotopů . 11
V souvislosti s postupnou likvidací důsledků poddolování, resp. rekultivacemi, dochází k odstranění ekologicky významných struktur, zároveň vznikají plochy nové s nadějným vývojem, např. druhotně vzniklé mokřady, rákosiny apod., které by se měly zachovat. Důležité bude jejich zařazení do stávajících či nových územních systémů ekologické stability, kde budou ponechány samovolnému vývoji anebo řízené sukcesi formou odborných pěstebních zásahů.Proces přeměny biotopů vytváří časově a prostorově proměnlivou ekologickou síť, která je nazývána v souvislosti s programem „Natura 2000“ perspektivními antropogenně podmíněnými biotopy. Tento vývoj je nutno sledovat a v maximální možné míře perspektivní biotopy zachovat. A.4.4.2. Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability, který zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, formuluje jako vzájemný soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu, je v řešeném území vymezen Územním plánem sídelního útvaru Karviná, schváleným v roce 1994. Územní systém ekologické stability (ÚSES) svým charakterem reaguje na specifické podmínky poddolovaného území, kde jednak dochází vlivem poklesů k postupné přeměně původních biotopů, a na druhé straně jsou prvky ÚSES – biokoridory a biocentra – vymezeny v území, které bylo totálně přeměněno (stav po technické rekultivaci) nebo ho přeměna čeká v důsledku poklesů území a jejich následné technické rekultivace. Vymezenou soustavu ÚSES je v tomto případě, kdy je krajina podstatně ovlivněna důsledky těžební činnosti, které navíc ještě nejsou ukončeny (očekávané poklesy) považovat za nástroj územního plánování k postupné obnově krajinné diverzity a ekologické stability v dlouhodobé perspektivě. Zájmovým území, které má podélný tvar a směřuje od severozápadu k jihovýchodu, procházejí souběžně přibližně stejným směrem dva regionální biokoridory. Východní, který je vymezen podél Olše a zaujímá lužní lesy a břehové porosty Olše, tvoří hranici řešeného území a v převážné míře se nachází mimo vlastní řešené území. Do řešeného území zasahuje až lokální biocentrum (LBC 99) Lázně Darkov a regionální biokoridor níže po toku Olše. Výše uvedené LBC o rozloze 3,7 ha zahrnuje břehové a doprovodné porosty Olše a navazující zemědělské pozemky. Územní vymezení LBC je zde ve střetu s návrhem trasy plánovaného obchvatu města Karviné. V případě realizace obchvatu by porosty LBC pravděpodobně plnily funkci ochranných výsadeb. Regionální biokoridor severně od LBC Lázně Darkov je částečně funkční, zahrnuje jak přírodě blízké nivní lesy a porosty, tak neobhospodařované louky. Návrhové plochy pro realizaci výsadby se nacházejí na pravém břehu řeky. V aluviu jsou dle mapy potencionálních přírodních společenstev původní jilmové jaseniny (Ulmi-fraxineta carpini). Výsadbu by měly tvořit ze 40% duby letní, 30% jasany, 30% jilmy, po10% olše lepkavá, javor mléč, olše šedá, javor klen a lípa. V rámci dalšího zpracování a návrhů územních systémů ekologické stability, které jsou součástí Komplexního urbanistického návrhu, je stanoven jako nejvýznamnější prvek v území, který je zároveň také ovlivněn těžbou přirozený regionální biokoridor, tvořený potřebnými porosty podél řeky Olše. Tento biokoridor je veden břehovými porosty a částmi lužního lesa Olše a je potencionálně ohrožen plánovanou výstavbou jižního komunikačního obchvatu města. Do tohoto regionálního biokoridoru je vloženo 7 lokálních biocenter v pravobřežních porostech.
12
Druhá větev regionálního biokoridoru propojuje LBC Mlýnské rybníky v Loukách u Karviné podél bývalé rybniční soustavy, kříží železniční trať přibližně na úrovni tzv. Darkovského jezera směrem k území Lipiny a západně se stáčí ke Stonávce. V materiálu „Koordinace územních systémů ekologické stability okresu Karviná“, kterou zpracoval UHÚL Frýdek-Místek, zodpovědný projektant Ing. Martin Mrázek v roce 1996, je dále navrženo vedení regionálního biokoridoru směrem na sever podél řeky Stonávky a jeho propojení s výše zmíněným regionálním biokoridorem podél Olše. Do územního plánu Karviné (schválen 1994) však zatím tato trasa regionálního biokoridoru nebyla začleněna. K jednotlivým skladebným prvkům regionálního systému ÚSES, který prochází řešeným územím, uvádíme jejich charakteristiky, stručně hodnotíme jejich současný stav a výhledový návrh řešení. Číslování prvků ÚSES odpovídá materiálu „Koordinace územních systémů ekologické stability okresu Karviná, UHÚL 1996“. RBC 109 – Darkov-Louky , k.ú. Darkov, Louky – regionální biocentrum o rozloze 40 ha Navrhované biocentrum zatím nefunkční. Biocentrum zahrnuje několik vodních ploch, mokřadů a rozsáhlých rákosin a zamokřených luk v blízkosti Mlýnky. Na části biocentra se nachází sukcesí vzniklý porost tundrového typu, ve kterém převažuje bříza s příměsí vrby. Plošná zeleň zde zahrnuje jak výsadby na rekultivovaných plochách, tak převážně náletové porosty a plochy ruderálních porostů na bývalých loukách jižně od vodovodního přivaděče. V území by měly být likvidovány zbytky nefunkčních technických zařízení, pokračováno ve výsadbě stanovištně vhodných dřevin a chráněny plochy spontánně vzniklých porostů. Regionální biokoridor mezi RBC 109 a LBC 108 je zatím nefunkční, protože podle metodiky ÚSES by měl být tvořen pásem lesního porostu, širokým minimálně 40 m. Zatím na vymezených plochách rostou rozptýleně stromy a keře převážně z náletů, ojediněle se vyskytuje solitéra nebo skupina stromů z bývalých zahrádek. LBC 108 – Farský les, k.ú. Karviná – Doly – lokální biocentrum o rozloze 7,6 ha Rovinaté území v centru části Lipiny, zahrnující plochy ruderálních bylinných porostů se skupinami či solitérami domácích dřevin na místě původních zahrad. Vybudování biocentra vyžaduje další plošné dosadby domácích dřevin a stabilizaci ponechaného porostu.V rámci sukcesního vývoje podpořit nárůsty domácích náletových dřevin. 107 – Stonávka, k.ú. Karviná – Doly – lokální biocentrum o rozloze 5,4 ha Zatím nefunkční biocentrum je nutno vybudovat v blízkosti meandrujícího toku Stonávky plošnými dosadbami domácích dřevin s využitím zbytků původního porostu resp. rozptýlené zeleně. Pro dobudování jednotlivých biocenter a biokoridorů ÚSES by měl být vypracován projekt výsadeb včetně návrhu pěstebních opatření. Obecně platí, že při přeměnách druhové skladby a zakládání nových výsadeb musí být sazenice místní provenience a odpovídajícího ekotypu. V biokoridorech zahrnujících břehové porosty se předpokládá přirozená obnova včetně skupinového nebo jednotlivého výběru. Na plochách navrhovaných biocenter a biokoridorů by se neměly nově zřizovat trvalé stavby – zde na území s dalšími poklesy to ani není možné. Nepřípustná je přeměna travních porostů na ornou půdu. Z hlediska dlouhodobého cíle – vytvořit věkově a druhově diferencované přírodě blízké lesní společenstvo - je žádoucí chránit i spontánní
13
nálety a samozřejmě i dochované jednotlivé solitéry nebo skupiny dřevin. V případě, že se nelze vyhnout křížení biocenter a biokoridorů s inženýrskými sítěmi, je nutné toto křížení vést v nejkratším možném směru (nejlépe kolmo). Při dodržování ochranných pásem inženýrských sítí je vhodné zachovávat a doplňovat keřové výsadby a nárůsty do maximální možné výšky Postupná přeměna území zejména vlivem poklesů se zdá se natolik nepředvídatelná, že systematické plánování územních systémů ekologické stability se na plochách zejména s předpokladem výrazných poklesů jeví částečně jako spekulativní, což přiznávají i sami zpracovatelé, a je nutno pravděpodobně postupovat v budování struktury ÚSES aktuálně na základě skutečného stavu při dodržení spojitosti struktur a reprezentativnosti společenstev. Výsadby dřevin i celistvých porostů i v případě výhledově odlišného trasování biokoridorů nemohou znamenat újmu, ale naopak přispějí k potřebnému doplnění deficitu zeleně v krajině. Územní systém ekologické stability, jeho vypracování a začlenění do územně plánovací dokumentace je v případě tak náročného a nestabilního území, silně poznamenaného důlními poklesy včetně doprovodných jevů dosti náročné. Trasování biokoridorů spojujících jednotlivá biocentra lze považovat za orientační, vzhledem k obtížně předvídatelnému vývoji území. Nicméně zde existuje nutnost spojení jednotlivých biocenter zalesněnými biokoridory po stabilizaci území. A.4.4.3. Krajinná ekologie, zhodnocení provedených a připravovaných rekultivačních opatření
Potencionální přírodní ekosystémy (STG, Zlatník 1976, Lacina 1994) tvoří na fluvizemích v aluviích řek a větších potoků jilmové jaseniny 2B/C4 Ulmi-fraxineta carpini,- s přirozenou dřevinou skladbou směsi s převahou dubu letního a jasanu ztepilého, s příměsí jilmu, javoru mléče, olše lepkavé, olše šedé, javoru klenu, jedle a lípy. Okolo pramenišť se spodní vodou vystupující až na půdní povrch, půdním typem hnědým až zbahnělým glejem, by se vyskytovaly olšiny 3B5b Alneta s převahou olše lepkavé, doplněné jasanem ztepilým a příměsí vrby. V deluviích a konkávních svazích, kde je půdotvorným substrátem spraš a zvětraliny a půdním typem je kambizem typická, by rostla přirozeně dubová bučina lipojavorová 3BC3a Querci-fageta tiliae-aceris s nadpoloviční převahou buku, doplněná lípou malolistou, dubem letním a příměsí javoru mléče, jasanu ztepilého, jedle. Vlhké dubové bučiny 3BC4 Querceta roboris-aceris sup. by se potencionálně vyskytovaly na svahových prameništích a půdách s pohybující se okysličenou půdní vodou. Půdním typem je kambizem glejová až glej kambizemní, přirozená dřevinná skladba je zastoupena převážně bukem lesním, dubem letním a jedlí bělokorou, příměs tvoří javor mléč, jasan ztepilý a lípa malolistá. V úzkých nivách potoků, kde je půdním typem fluvizem pseudoglejová, jsou potencionálním společenstvem jasanové olšiny JVM3B/C5b Fraxini- alneta s převahou olše lepkavé a zhruba třetinu porostu tvoří jasan ztepilý. V terénních úpadlinách, kde je půdním typem glej typický, potenciálně roste společenstvo vrbových olšin 3C5B Salici fragilis, kde v přirozené dřevinné skladbě převládá olše lepkavá, zhruba třetinu tvoří vrba a přimíšen je topol a osika. Důsledky těžební činnosti velmi výrazně poznamenaly celou část řešeného území. Úroveň poškození přechází od degradace krajiny, kdy se zde mohou nacházet potencionální možnosti přirozené regenerace k devastaci, kdy je natolik porušena autoregenerační schopnost ekosystémů a poškozena původní struktura krajiny, že je nutno po ukončení těžby zahájit sanační a rekultivační práce, jejichž výsledkem by měla být obnova krajiny, která bude v průběhu let schopna obnovit přirozené funkce ekosystému a umožnit nové využití. Sanační zásahy odstraňují škody na krajině komplexní úpravou území a územních struktur (zákon č. 439/1992 Sb.), jedná se zejména o stavební úpravy devastovaných objektů a ploch.
14
Rekultivace představuje komplexní činnost ve smyslu obnovy krajiny, zajištění její ekologické vyváženosti, hygienické nezávadnosti, odpovídající produktivitě či vhodnému využití z hlediska územního plánování a v důsledku rekultivační činnosti by se území měla časem stát i krajinářsky zajímavými. Podle rekultivačního cíle je rekultivace chápána jako zemědělská nebo lesnická s odlišnostmi pro další využití jednotlivých ploch. K dalším obnovným postupům náleží revitalizace, kterou lze považovat za způsob, jak činností člověka výrazně negativně ovlivněnou krajinu opět přiblížit blízkému původně přírodnímu stavu. Rovněž renaturalizace je hodnocena jako obnova přírodního stavu po ukončení lidského zásahu, ale při obnově těžbou poškozeného území se uvádí praktická nemožnost tohoto postupu. Přestože regenerace znamená rovněž obnovu stejně jak renaturalizace, dnes je chápána jako systematická činnost, směřující k posílení přirozených ekologických vazeb v krajině, postupný a časově náročnější návrat přírodního prostředí do poškozené krajiny. Cílem by měl být vyvážený poměr přírodních prvků a území s výraznějšími lidskými aktivitami. Optimálním postupem při obnově krajiny postižené důlní činností je řízená sukcese, která znamená přírodě blízký postup při sanacích poškozených prvků v krajině. Předpokladem je autoregenerační schopnost vegetačních prvků a schopnost využít jednotlivá sukcesní stadia v určitém typu půdního substrátu. Řízená sukcese obnovuje přírodě blízké krajinné složky s různým funkčním využitím. Zhodnocení provedených a připravovaných rekultivačních opatření : Na ploše A - L i p i n y , které se nachází východně od Stonávky byla provedena technická a R ek ult iv ac e úz emí L ip in y – 1 . et ap a“ biologická rekultivace. Zpracovaná projektová dokumentace “R ( O K D , a . s . D ů l D a r k o v , o . z . , p . L i z o ň o v á 1 9 9 7 ) řešila důsledky poklesů v souvislosti s těžbou v dobývacím prostoru dolu Darkov i dolu ČSM. Po vysídlení zde byly provedeny skrývky kulturních zemin a sanace násypem hlušiny. Západní část území lemuje obslužná účelová komunikace, která byla navržena pro účely sanace území a končí u výsypky dolu Darkov. Technickou rekultivací byl terén vyrovnán a vytvořeny terénní modelace jemnějších linií, na kterých byla provedena rekultivace zemědělská – zatravnění - a ponechány byly drobné vodní plochy v centru rekultivované plochy a na východním okraji území, kde navazují na plochy rozptýlené zeleně a linii starých dubů na hrázi drobné vodoteče. Součástí dokumentace je i návrh výsadeb, které se doposud nerealizovaly. V r. 1996 byla zpracována dokumentace “ Ú p r a v a ř e k y S t o n á v k y ” ( Š . D u b o v á 1 9 9 6 ) , která předpokládala přeložení řečiště Stonávky do koryta tvaru asymetrického lichoběžníku s proměnlivými sklony břehů a šířkou ve dně 12 m v km 0,000 – 2,900 s cílem zabezpečení průtoku na Q 20 a Q 10 do r. 2010. Tento návrh nebyl akceptován jednak z důvodu devastace nivního biotopu, kterou projekt v podstatě navrhoval a následovně kvůli výskytu chráněného živočicha bobra evropského (Castor fiber), který je ve smyslu zákona o ochraně přírody č. 114/92 Sb. zvlášť chráněným živočichem. Navýšení okrajové partie rekultivované plochy je značné a znemožňuje kontakt s areálem rozšířeného řečiště řeky Stonávky. Součástí dokumentace je i návrh dosadeb, ty však doposud nebyly realizovány, na okrajích rekultivovaných ploch se objevují náletové dřeviny stromového i keřového patra, zejména olše, topoly, břízy a vrby. Východně od rekultivovaného území došlo vlivem důlních škod k částečné likvidaci rozptýlené zástavby. Ponechána byla torza zahrad s dožívajícími ovocnými dřevinami, na několika místech dorůstá ostrůvkovitě převážně keřové patro zeleně, které původně majetkově vymezovalo
15
jednotlivé plochy, ojediněle se vyskytují perspektivní domácí dřeviny, zejména dub letní – Quercus robur a lípa srdčitá – Tilia cordata. Luční porosty jsou pravidelné koseny. V rámci projektové dokumentace “ S k r ý v k y a r e k u l t i v a c e B o n k o v I . e t a p a “ ( B á ň s k é p r o j e k t y O s t r a v a , a . s . i n g . R . J e ž e k 1 9 9 3 ) byla provedena technická a biologická rekultivace mezi zásobníkem Dolu Darkov a koridorem nadzemních přeložek trubního vedení v blízkosti železniční trati. Po dotvarování území násypem hlušiny s mírným navýšením a oblým horizontem byla provedena navážka zeminy a následně jednoletá biologická zemědělská rekultivace, spočívající v přípravě území pro budoucí výsadbu, byl proveden výsev jetelotravní směsky s ovšem, následně zalesnění odrostky a poloodrostky průkopnických dřevin. Bude navazovat další dosazování cílových dřevin. Poměrně rozsáhlý lesní porost v budoucnosti bude sloužit jako clona snižující siluetu dolu Darkov, bude tvořit ochranný pás v blízkosti komunikace a částečně ochrání vnitřní území, které v budoucnu má mít charakter sportovně – rekreační s lučními porosty, kombinovanými rozptýlenou zelení a prvky s jednoznačně přírodním charakterem, bez radikálnějších zásahů. Ostatní části území A Lipiny nejsou projekčně doposud připraveny, resp. dokumentace není k dispozici, jedná se zejména o prostor mezi silnicí III/4687 do Stonavy, řekou Olší a železniční tratí, stejně jako území mezi železniční tratí a plochou řešenou v rámci dokumentace Lipiny 1 etapa. Plocha B – D a r k o v je velmi rozsáhlé území, které bylo důlní těžbou natolik ovlivněno, že došlo k úplné devastaci jeho původního charakteru, likvidaci osídlení a vzniku zcela nového typu krajiny. Centrem území je rozsáhlá vodní plocha, která je ve směru k železniční trati Bohumín – Český Těšín i silnici I/67 Karviná – Český Těšín oboustranně obklopena navážkami a přemodelováním terénu. Rovněž jižní část území je postupně přeměňována v rámci rekultivací dřívějších kalových nádrží. V rámci návrhu rekultivace areálu byla zpracována projektová dokumentace “ R e k u l t i v a c e ú z e m í D a r k o v 1 . e t a p a k dizpozici PD lok. C2 a C2-III, p. Toman, Technoprojekt a.s. Ostrava, 2002 a 2005. První stavební úpravy byly zahájeny z důvodu zatápění území havarijní skrývky kulturních zemin, později zastaveny a po zpracování projektové dokumentace firmou Technoprojekt v r. 1996 zahájeny stavební práce. V současné době jsou lokality B,C1 a C2–I rekultivovány. Po vytvarování nového zahlazeného terénu byla provedena technická rekultivace překryvem zeminy, následně rozprostřena zemina z neselektivních skrývek a následovala rekultivace biologická – výsadby odrostků dřevin byly provedeny severně od vodní plochy až ke hranici s komunikací III/4687 (lokalita B) a plynule na ni navazující lokalitu C1. Rekultivační zásahy s dosadbami byly provedeny až ke hranici trasy přivaděče pitné vody OOV – Životice – Karviná s možnými prolukami volných ploch, které nebylo možno vzhledem k malému vzrůstu vysazovaného materiálu zaznamenat. Při technické rekultivaci nedošlo k výraznějšímu vytvarování terénu, navezené území má plochý horizont bez vhodných modelací, postupně se svažující k přístupové cestě na hrázi u vodní plochy. Vzhledem k rozsáhlosti a určité jednotvárnosti areálu by dynamičtější reliéf byl vítaný jak z hlediska odclonění sítí komunikací současných i navržených, tak i v kontextu se vzdálenější siluetou horských hřebenů.
16
V současné době probíhá biologická rekultivace – navážka vrstev ornice a osazování dřevinami na části C2–III, postupně jsou ruderální plochy západně od vodní plochy zaváženy hlušinou. V této části je návoz vyšší než na protějším břehu, utvářený v mírném spádu směrem k vodní ploše. Do severní části území v blízkosti komunikace III/4687 směrem na Stonavu je navážen materiál pro technickou rekultivaci. Realizace rekultivace území není z důvodu zájmů ochrany přírody možná celoplošně, etapizace je upřesňovaná v rámci biologických průzkumů. V budoucnu má území být součástí ploch krátkodobé rekreace jako parkový les, avšak vzhledem k oprávněným zájmům ochrany přírody je nutno celý areál přiměřeně rozdělit a zajistit existenci všech organismům, vázaných na toto prostředí. Směrem k toku Darkovské Mlýnky, která prochází středem území, je zatravněné rovinaté území. Volné plochy za vodovodním přivaděčem mezi Darkovskou Mlýnkou a silnicí II/475 Karviná - Havířov zaujímají extenzívní luční porosty s výskytem segetálních a ruderálních druhů rostlin, např. pýr plazivý, pcháč oset, šťovík tupolistý, celík kanadský apod. a ojedinělými ostrůvky náletových dřevin.V blízkosti D. Mlýnky došlo v minulosti k návozu stavebního materiálu, objevuje se zamokření způsobené vyšší hladinou spodní vody a nárůst náletových dřevin, dnes pomalu schnoucích v nově vznikajících rozlivech. Na menší část tohoto území byla zpracována projektová dokumentace “ T e r é n n í ú p r a v y D a r k o v – 1 0 e t a p a ” , (k dispozici 1. část, ing. J. Beneš, 2005). Navrhované úpravy jsou součástí rozsáhlé rekultivační stavby Rekultivace dolu Darkov, která byla zahájena v r. 1997. Podle prognóz území nebude území ovlivňováno důlní činností rovnoměrně, největší poklesy budou v místech křížení silnice s bývalou silnicí na Český Těšín, a to až 450 cm. Návrh předpokládá skrývku kulturních zemin bývalé zemědělské půdy s mezideponií na místě stavby, nadvýšení terénu a jeho vytvarování hlušinou průběžně tak, aby se urychlila biologická rekultivace a snížila prašnost. Po technické rekultivaci je navržena biologická rekultivace zemědělská se zatravněním a následnou dosadbou dřevin. Cílem rekultivace je zařazení tohoto území do širšího sportovně – rekreačního areálu jako lesoparku. Z krajinářského hlediska nedojde realizací návrhu k likvidaci žádného významného prvku, jedná se o rovinaté území takřka bez zeleně. Budoucí výsadba zajistí ochranný pás zeleně v blízkosti komunikace, který bude postupně dosazován a prostorově modelován. Eventuelní dokumentace k řešení území mezi přivaděčem pitné vody OOV – Životice – Karviná a biologickou nádrží BC a původní kalovou nádrží F s dosušovacími plochami není k dispozici. Jedná se o území porostlé náletovou zelení s ruderálními porosty a vodními plochami, významné z hlediska zájmů ochrany přírody jako součást navrhovaného regionálního biocentra. Nejjižnější úsek části B – Darkov - tvoří plochy s dokončenou a probíhající rekultivací a dále plochy využívané doposud v rámci provozu dolu ČSM, nacházející se mezi železniční tratí Bohumín – Český Těšín a korytem Darkovské Mlýnky. Do řešeného území částečně zasahuje areál biologické nádrže , fungující jako technická plocha dolu. K uvedenému území byla zpracována projektová dokumentace “Terénní úpravy nádrže F a dosušovací plochy (OKD , a.s. Havířov , ing. Samek 2001“).
Na místě bývalé kalové nádrže je uměle vytvořen a zahlazen vysoký násyp hlušiny s oválným půdorysem a strmými svahy ve sklonu 1:2, porostlý perspektivními nálety ve složení např.: topol osika, olše, bříza, topol bílý, javor mléč, dub letní, lípa, svída krvavá, krušina olšová,
17
hloh, růže šípková, v bylinném podrostu pak převládají suchomilné trávy a polní plevele. Jižněji se nachází plocha z vysedimentovaných sypanin a stabilizační dočišťovací rybníky a směrem k silnici dosušovací plochy uhelných kalů. Areál není z hlediska krajinné zeleně významný, avšak budou respektovány porosty na prudkých svazích rekultivované plochy. Dokumentace navrhuje celoplošné zalesnění v rámci pětileté rekultivace, po zatravnění bude následovat výsadba dřevin ve dvou etapách a počítá se s využitím spontánního náletu dřevin. Mezi uvedenou plochou a železniční tratí je nádrž A Dolu ČSM, na jejíž rekultivaci byla zpracována dokumentace „Rekultivace nádrže A dolu ČSM, o.z. (OKD Rekultivace, a.s. Havířov ing. Samek 1999)“. Původně popílková nádrž sloužící ukládání popelovin z teplárny Dolu ČSM byla rekultivována násypem netříděné strusky z Třineckých železáren, v současné době je to volná plocha s ojedinělým výskytem náletových dřevin. Dokumentace navrhuje biologickou rekultivaci na plochách, které nebudou využity provozně, tedy zatravnění a výsadbu průkopnických dřevin lesnickým způsobem, včetně následné údržby. A.4.4.4. Aktuální stav krajiny, vysoká zeleň
V rámci krajinné typologie ČR je předmětné území možno zařadit do krajinné kombinace typu A – kterým je krajina silně poznamenaná civilizačními zásahy s dominantním až výlučným výskytem sídelních a industriálních prvků - těžební krajina s kalovými nádržemi, odvaly, rekultivovanými plochami a ojedinělými zbytky lužního lesa, mozaikou náletových porostů, místními mokřady a terénními depresemi s typem B /intermediární/, kterou představují ojedinělé zbytky původní krajiny v blízkosti Stonávky a okolí torza Louckých rybníků. Podle způsobu využití včetně jeho důsledků, je možno oblast zařadit do krajiny těžební, kde je nevratně změněna primární krajinná struktura. Těžba uhlí a její doprovodné projevy jsou zde nejvýznamnější krajinotvornou funkcí. Z hlediska budoucích a dlouhodobých zásahů v této oblasti je nutno postupovat aktivním formováním krajiny s respektováním významných krajinných prvků, které jsou významné nejen z hlediska zájmů ochrany přírody, ale i z důvodu „ zachování paměti“ krajiny. Těžební krajina je typická svou sníženou až devastovanou krajinářskou hodnotou, kde mají prioritu rekultivace – tvorba nových přírodních a kulturně společenských hodnot. Ochrana přírodních prvků se musí zaměřit na rehabilitaci ekosystému a zachování územně rozptýlených dochovaných přírodních prvků – biocenter a tvorbu mezičlánků biokoridorů, respektování významných prvků rozptýlené zeleně při stavebních zásazích, zejména trasování sítí. Z hlediska ochrany krajinného rázu je území možno zařadit do IV – V stupně: IV stupeň – základní ochrana krajinného rázu zahrnuje ochranu dominantních typických znaků krajinného rázu – zde například pozůstatků soliterních dřevin, hodnotné rozptýlené zeleň, ploch lužního lesa, meandrujícího neupraveného koryta řeky s vegetací apod. V stupeň – bez ochrany území, kde krajinný ráz není dochován, nebo je nutné jej z celospolečenských hledisek změnit, ochrana je víceméně zbytečná a znamená tvorbu krajiny nové. Předmětem ochrany jsou pouze izolované a vzácně dochované krajinné prvky. Řešené území, část A - Lipiny
Lokalita A - Lipiny začíná západně od města Karviné silnicí I./59 Ostrava- Karviná, západní hranici tvoří řeka Stonávka k dolu Darkov, jižní hranici silnice III/ 4687 do Stonavy,
18
přecházející železniční trať Bohumín – Český Těšín u zastávky Darkov až ke spojnici se silnicí I/67 Karviná - Český Těšín ve směru přes řeku Olši na Karvinou - Ráj. Na téměř polovině části A (od středu k západní hranici toku Stonávky) proběhla technická a biologická rekultivace v rámci „Rekultivace území Lipiny 1. etapa“, včetně ojedinělých terénních úprav, resp. modelací. Po demolici původní zástavby zůstaly ojediněle ostrůvky zeleně, představované torzy původních sadů a zahrad, místy se objevují náletové porosty tvořené břízou, olší, topolem, zejména jako doprovod nových komunikačních tras, které sloužily pro dopravu v rámci technické rekultivace. Zastoupení zeleně v této části je poměrně nízké. Funkční rozdělení zeleně v části A: Původní porosty: K nejstarším a nejcennějším dřevinám patří pozůstatky dubových alejí v blízkosti potoků a hrázek u místních komunikací a soliterní dřeviny zejména duby letní – Quercus robur, duby červené – Quercus rubra a lípy – Tilia cordata, rostoucí původně v blízkosti jednotlivých domů. Dále kompaktní plocha lužního lesa v severní části mezi tratí ČD a tokem řeky Olše, souvislý doprovodný porost řek Stonávky a Olše včetně ojedinělých solitér na březích. Významné solitérní dřeviny - zejména duby, jsou součástí ruderálních porostů navrhovaného lokálního biocentra a spojovacích biokoridorů. Náletové a doprovodné porosty: Značnou sadovnickou hodnotu vzhledem k celkovému poměrně nepříliš bohatému zastoupení zeleně mají i dorůstající liniové porosty podél stávajících cest, kde se vyskytují již perspektivní dobře rostoucí domácí dřeviny – zejména dub letní - Quercus robur a lípa srdčitá – Tilia cordata. Tyto porosty představují značný dendrologický potenciál a měly by být ponechány a případně uvolňovány ze zápoje. Nadějné jsou rovněž původně náletové porosty olše lepkavé Alnus glutinosa v blízkosti železniční trati. Nejmladší náletové porosty, tvořené břízou – Betula pendula, topolem - Populus sp. a olší – Alnus glutinosa, rostou u nových přepravních tras pro dopravu hlušiny (v rámci rekultivací) a dále na plochách extenzivně kosených bývalých luk a zahrad. Ochranné porosty: Jedná se o přehoustlé ochranné výsadby kolem závodu Darkov, s velkým množstvím perspektivních cílových dřevin, např. dub letní – Quercus robur, lípa srdčitá – Tilia cordata, javor mléč – Acer platanoides, jasan ztepilý – Fraxinus excelsior, atd., které je v případě, že nedojde v brzké době k významným poklesům, nutno průběžně systematicky uvolňovat od konkurujících doplňkových druhů, zejména nepůvodních introdukovaných dřevin např. smrk pichlavý – Picea pungens ´Argentea´, atd. Zeleň zahrad a zahrádkových osad: Na plochách původních zahrad se nacházejí vzrostlé i mladší perspektivní skupiny a jednotlivé dřeviny domácího, ojediněle cizího původu, které by měly být zachovány, eventuelně skupinově doplňovány v celky. Zeleň zahrádkových osad je nevyrovnaná, zaměřená převážně na ovocné stromy s ojedinělým výskytem cennějších dřevin. Převážná část těchto ploch však v souvislosti s realizací obchvatu Karviné bude funkčně přeměněna.
19
Zeleň rekultivovaných ploch: V blízkosti severní hranice (silnice I/59 Ostrava - Karviná) se nachází v současné době již přehoustlý kompaktní smíšený porost dřevin, který byl původně zamýšlen pravděpodobně jako ochranná výsadba silnice. Složení porostu je poměrně pestré, z jehličnanů je zde borovice černá – Pinus nigra, smrk Pančičův – Picea omorika, z listnáčů javor mléč – Acer platanoides, javor klen – A. pseudoplatanus, javor cukrový – A. saccharinum, javor jasanolistý – A. negundo, bříza bílá – Betula pendula, habr obecný – Carpinus betulus, katalpa trubačovitá – Catalpa bignonioides, jeřáb ptačí – Sorbus aucuparia, jírovec maďal – Aesculus hippocastanum, platan javorolistý – Platanus x acerifolia, třešeň ptačí – Prunus avium, škumpa ocetná – Rhus typhina a další. Jeho další ponechání je z kompozičního hlediska důležité za předpokladu realizace pěstebních probírek. Jižní hranici části A směrem k silnici III/4687 do Stonavy tvoří rekultivované plochy s novou plošnou výsadbou průkopnických dřevin, odrostků a poloodrostků dřevin ve složení např.: olše lepkavá – Alnus glutinosa, topol černý – Populus nigra, dub červený – Quercus rubra, dub letní – Q. robur, javor mléč – Acer platanoides a klen – A. pseudoplatanus, pod ochrannými pásmy el. vedení VN a VVN a v okrajových partiích byly vysazovány krušina olšová – Frangula alnus, trnka obecná – Prunus spinosa, kalina obecná – Viburnum opulus, hloh obecný – Crataegus oxyacantha, vrba jíva – Salix caprea, svída krvavá – Cornus sanquinea. Následně po zapojení porostu bude kostra doplňována např. jilmem, habrem, jeřábem a vtroušeně dalšími druhy, např.: olše lepkavá, topol černý, dub letní a červený, javor mléč, jasan ztepilý atd. Tyto plochy do budoucna budou zapěstovány do funkce ochranného lesního porostu, vizuálně částečně oddělí území Lipiny od areálu dolu Darkov V souvislosti s předpokládanou realizací golfového hřiště budou provedeny dosadby na rekultivovaných plochách, jejich kompozice a složení bude součástí samostatné projektové dokumentace golfového areálu. Řešené území, část B - Darkov
Část B - Darkov navazuje severní hranicí na část A silnicí III/4687, západní tvoří úsek železniční tratě Bohumín - Český Těšín a jihovýchodní silnice II/475 Karviná – Havířov. Území zahrnuje rozsáhlou oblast kolem „Darkovského jezera“, kde probíhají rekultivační zásahy, nachází se plochy již realizovaných technických rekultivací, včetně území s dynamičtějším terénem a kompaktními porosty jižně od vodovodního přivaděče a na východě s rovinatým úsekem takřka bez zeleně. Zastoupení zeleně je velmi nízké. Původní zeleň: Nachází se sporadicky, pouze v blízkosti zbytků cest např. v blízkosti křížení vodovodního přivaděče s komunikací I/67 jsou to zbytky lipové aleje – Tilia cordata a soliterní duby - Quercus robur v blízkosti železniční trati. Náletové a doprovodné porosty: Navazují na linii železniční trati, kde tvoří souvislé porosty mírně modelovaného terénu s poklesy a depresemi kolem menších vodních ploch, nově vzniklých mokřadů a ruderálních porostů, dále v blízkosti Mlýnky a na území jižně od trasy vodovodního přivaděče v typickém složení krátkověkých dřevin – topol, olše, bříza.
20
Objevují se v okolí Biologické nádrže BC a sousední plochy nádrže F, kde proběhla technická rekultivace, dosušovacích ploch a rybníčků - nádrže C. Souvislé a dnes odumírající náletové porosty vrb a olší se nacházejí v terénních depresích s navážkami stavebního odpadu mezi ústím Mlýnky a silnicí II/475 Karviná – Havířov. Zeleň rekultivovaných ploch : Pásy převážně krátkověkých dřevin rostoucí na prudších svazích tvořících lem bývalých kalových nádrží ve složení olše lepkavá – Alnus glutinosa, osika- Populus tremula, modřín opadavý – Larix decidua, bříza bílá – Betula pendula, topol – Populus sp., dub letní – Quercus robur, javor mléč – Acer platanoides, javor babyka – A. campestre, buk lesní – Fagus silvatica, habr obecný – Carpinus betulus, lípa srdčitá – Tilia cordata, jasan ztepilý – Fraxinus excelsior, jeřáb ptačí – Sorbus aucuparia, svída krvavá – Cornus sanguinea, hloh – Crataegus, růže – Rosa canina. Nově jsou vysazovány souvislé plochy kolem Darkovského jezera směrem k řece Olši, kde jsou vysazovány poloodrostky dřevin ve složení dub, javor, jasan, jilm, lípa, habr, jeřáb, svída, brslen, hloh, trnka, kalina, líska, krušina, řešetlák. A.5. ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY ÚZEMÍ
Území je postiženo důlní činností, která se projevuje výraznými poklesy a v důsledku vyvážky zejména haldami. Změna zemského reliéfu způsobuje v mnoha případech podmáčení (občasné jezírka a močály v řešeném území). V rámci rekultivací v řešeném území dochází k postupnému obnovení funkčnosti devastované krajiny a k vytváření její ekologické vyváženosti. I v dalším období by se měla provádět taková asanační a rekultivační opatření, která vytvarují nový terén tak, aby krajina byla mohla být vnímaná jako malebná a zároveň i po doznění poklesů zaručovala odtok povrchových vod do upravených vodotečí. Vliv intenzivní těžební činnosti na krajinu je i v současnosti zásadní. Je omezujícím faktorem jak z hlediska využití ploch a možnosti umísťovat v něm stavby, tak i z hlediska dopadu těžby na složky životního prostředí. Negativní dopad využívání ložisek na krajinu je dosud závažným problémem při jejím současném využívání také pro příměstskou rekreaci obzvláště v jižní části řešeného území (území kolem Darkovského jezera, resp. Pomocného závodu Dolu Darkov). Severní část území Lipiny, řešeného v urbanistické studii je ovlivňována důlní činností v dobývacích prostorech DP Karviná - Doly I lokality Jan Karel Dolu ČSA a DP Karviná - Doly II a Darkov Dolu Darkov. V tomto území se předpokládá ovlivňování povrchu těžební činností a poklesy až do ukončení těžby v roce 2021. Maximální poklesy se budou projevovat jednak mimo řešené území (jižně komunikace I/59 v prostoru Karvinského potoka, jihozápadně kostela sv. Petra z Alkantary – 5,80 m), jednak v prostoru Darkovského jezera – 9,80 m. Území v pásu podél silnice I/59 by nemělo být poklesy zasaženo. V tomto prostoru (poklesy 0,00 m) se navrhuje vybudování veškerého zázemí pro golfový areál (ubytování, stravování, krytá odpaliště apod.). V území ve vzdálenosti cca 150 m – 500 m se v rámci lokality Lipiny předpokládá max. pokles cca 200 cm, a to v prostoru východně od Stonávky ve vzdálenosti cca 1,2 km od silnice I/59. Plocha, ve které se navrhuje umístění jezdeckého areálu bude dotčena poklesy v severní části 0,00 m, na jižní hranici 1,00 m. Veškeré stavební aktivity se z toho důvodu musí orientovat do severní části a jižní část využívat pouze pro aktivity nevyžadující stavební činnost, např. parkúr, letní jízdárnu, cvičnou louku. Areál loděnice, navržený u Olše kolem stávajícího objektu, se nachází v území s předpokládanými poklesy v severní části 0,15 m – 0,20 m, v jižní části na stejné pozici
21
z hlediska poklesů jako jezdecký areál, tj. 1,00 m. Stavby lehké konstrukce pro uskladnění lodí, klubovnu apod. se doporučuje umístit pouze v části kolem dnešního objektu (poklesy do 0,20 cm). Nejvážněji bude postiženo území s poklesovým centrem v lokalitě u Darkovského jezera (9,80 m), v území v blízkosti křížení silnice II/475 se železniční tratí č. 320 a (12,7 m) a za nádražím Louky s poklesovým centrem přímo pod tratí ČD Košice - Bohumín (8,30 m). V území kolem Darkovského jezera nelze z těchto důvodů předpokládat téměř žádné aktivity až do r. 2021, poté se zde navrhuje vybudování centra vodních sportů. V souvislosti se stabilizací tratě ČD se doporučuje udržet ve funkčním stavu cyklistickou trasu z Lipiny do Louk, navrženou etapově do r. 2021 těsně v souběhu s tratí. Obdobné problémy budou i v nejjižnější části řešeného území (odkalovací nádrž BC, dosušovací plocha F) v dobývacích prostorech DP Darkov Dolu Darkov a DP Louky Dolu ČSM.. V těchto DP se předpokládá ovlivnění důlními vlivy do ukončení těžby v letech 2030 – 2035 s max. poklesy 1270 cm, s poklesovým centrem pod nádrží H jižně od silnice II/475 do Havířova, ve vzdálenosti cca 500 m od tratě ČD Košice – Bohumín. Z forem aktivní příměstské rekreace jsou v řešeném území nejpříznivější podmínky pro golf, rekreaci u vody a rozvoj cykloturistiky. Navržené trasy navazují na centrum města a ve usměrňují pohyb cyklistů do území krajinářsky zajímavých podél vodních toků (Olše, Stonávka) a území, která by měly být s ohledem na dochovanou krajinu velmi citlivě rekultivována. Dalším rozvíjejícím se sportovně – rekreačním odvětvím je jezdectví. Ve studii se navrhuje vytvořit koňskou stezku z navrženého jezdeckého areálu až do oblasti u kostela sv. Barbory v Loukách. Podrobný popis cyklistických tras, resp. společných stezek pro cyklisty a pěší je uveden v kapitole A.9.2. Trasy bude potřeba vybavit odpočívadly a nezbytným mobiliářem – lavičky, přístřešky, informační tabule, příp. místy ve vhodných polohách i ohniště. A.6. ROZBOR LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Základními a určujícími limity pro další územní rozvoj jsou limity vyplývající z platné legislativy : 1.1. dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů nutno respektovat :
a) chráněná ložisková území b) ložiska výhradních nerostů c) dobývací prostory (podrobněji viz kapitola A.4.2.) a podmínky ochrany ložiska černého uhlí v souladu s horním zákonem. Dle dokumentace „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“ zpracované OKD, a.s. IMGE, o.z. v únoru r.1998 je řešené území převážně v ploše A, pouze v severní části zasahuje plocha B1. Plocha A je zařazena v souladu ČSN 730039 do I. až II. skupiny stavenišť, není tedy vhodná k zástavbě vyjma nezbytných liniových staveb, účelových objektů a ojedinělých změn staveb. Plocha B1 je zařazena dle ČSN 730039 do III.skupiny stavenišť, kde v souladu s §19 horního zákona je povolení veškerých staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním s výjimkou rodinných domů a změn staveb, možno vydat pouze se souhlasem MŽP ČR vydaným po projednání s OBÚ. 22
Dle ČSN 730039 Navrhování objektů na poddolovaném území se doporučuje:
trasy liniových staveb situovat podle možností ve směru izokatabáz
inženýrské sítě, které je třeba častěji rektifikovat, neumisťovat v tělesech komunikací, aby byl zajištěn snadný přístup k potrubí při opravách
1.2. dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody v platném znění : a) vymezení ploch pro realizaci ÚSES v souladu s grafickou části US b) významných krajinných prvků c) ochranné pásma kolem pozemků určených k plnění funkce lesa - v souladu s grafickou části US 1.3. dle zákona č. 13/1997 Sb. (silniční zákon) v platném znění nutno respektovat : a)
Silnici I/59 Ostrava – Petřvald – Orlová – Karviná
b) Silnici I/67 Bohumín – Dětmarovice – Karviná – Český Těšín c)
Silnici II/475 Karviná – Havířov
d) Silnici III/4687 Karviná - Stonava Silniční ochranná pásma - pro silnici I. třídy prostor vymezený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky, pro silnice II. a III. třídy je tento prostor vymezený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu na obě strany. Silniční ochranná pásma jsou znázorněna v grafické části ÚS, ve výkresu B.1. U významných křižovatek jsou ve výkresové části vyznačeny rozhledové trojúhelníky. 1.4. dle zákona č. 35/2001 Sb. (drážní zákon) v platném znění nutno respektovat : a)
železniční trať ČD č. 320, která je řazena do koridorové tratě
b) železniční trať OKD (nádraží Karviná 2-Doly) Dle zák. č. 35/2001 Sb. nutno respektovat ochranné pásmo 60 m od osy krajní koleje, u vlečky - 30 metrů od osy. 1. 5. dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) v platném znění a zákona č. 274/2001 Sb ve znění pozdějších předpisů :
a)
stanovená záplavová území včetně aktivních zón povodně, kde platí povinnost žádat ke všem stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám o souhlas příslušný vodoprávní úřad dle §17 zákona o vodách vymezena dle opatření vodoprávního úřadu - Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu MS kraje č.ŽPZ/1670/03 z 2.4.2003
b) manipulační pruh podél obou břehových hran vodních toků dle §49 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) , v šířce do 8 m u významných vodních toků (řeka Olše a Stonávka) a v šířce do 6 m u ostatních vodních toků (Darkovský potok a Darkovská Mlýnka), sloužící provozu a udržování vodních děl a zařízení a zároveň pro výsadbu břehové a doprovodné zeleně c)
ochranné pásmo vodovodního přivaděče OOV 6 m od osy potrubí DN600 na obě strany 23
d) ochranné pásmo 1,5 m oboustranně od obrysu kanalizačních sběračů nebo vodovodních řadů do průměru 500 mm a 2,5 m u větších průměrů potrubí, v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. § 23, kde některé v zákoně vyjmenované činnosti lze provádět jen s písemným souhlasem vlastníka potrubí
Z vodohospodářského hlediska je třeba kromě podmínek stanovených v souvislosti s ochranou ložiska černého uhlí, respektovat níže uvedené podmínky vyplývající z ČSN 730039 : trasy liniových staveb situovat podle možností ve směru izokatabáz inženýrské sítě, které je třeba častěji rektifikovat, neumisťovat v tělesech komunikací, aby byl zajištěn snadný přístup k potrubí při opravách kanalizační stoky navrhovat v největších dosažitelných spádech materiály kanalizačních stok a tlakových potrubí volit co nejpoddajnější na staveništích I.skupiny nenavrhovat podzemní vedení tras vodovodních řadů, na staveništích II.skupiny posoudit možnost nadzemního vedení trasy 1. 6. dle zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění nutno respektovat následující limity : 1. Trasa venkovního vedení 400 kV č. 443 a 444 z rozvoden 400 kV Nošovice a Albrechtice do Wielopole v Polsku, s ochranným pásmem 30 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany. 2.
Trasa dvojitého venkovního vedení distribuční sítě 110 kV č. 671 z rozvodny 110 kV Albrechtice do rozvodny 110 kV ČSA a vedení č.674 z rozvodny 110 kV ČSM Sever do rozvodny 110 kV Doubrava, včetně odbočky do transformovny 110/22 kV, s ochranným pásmem 12 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany.
3.
Trasa venkovního vedení distribuční sítě 110 kV č. 679 a 680 mezi rozvodnou 110 kV Dolu Darkov a rozvodnou 110 kV Pogwizdow (Polsko), které je ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA, s ochranným pásmem 12 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany.
4.
Trasy distribučních vedení 22 kV Severomoravské energetiky, a.s č. 82 TR 110/22 kV Petrovice – TR 22/6 kV Ráj, vedení č. 83 TR 400/110/22 kV Albrechtice - TR 22/6 kV Ráj, vedení č. 67 TR 400/110/22 kV Albrechtice - TR 110/22 kV Petrovice s odbočkou do TR 22/6 kV Ráj a vedení č. 39 TR 110/22 kV Ropice - TR 22/6 kV Ráj, s ochranným pásmem 7 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany.
5.
Trasa napájecího vedení 22 kV č. D65-66 ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA, které propojuje transformační stanici 110/22 kV pomocného závodu Dolu Darkov s transformační stanicí 110/22 kV hlavního závodu Dolu Darkov, s ochranným pásmem 7 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany.
6.
Transformovna 110/22 kV pomocného závodu Dolu Darkov, s ochranným pásmem 20 m od oplocení.
Stávající distribuční trafostanice budou z řešeného území vymístěny a nejsou limitem jeho využití. Podle zákona č.458/2000 Sb. v úplném znění ve Sbírce zákonu - částka 26/2005 jsou v blízkosti zařízení elektrizační soustavy stanovena ochranná pásma k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.
24
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení
7m 2m 1m
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní
12 m 5m
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV
15 m
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m
e) u napětí nad 400 kV
30 m
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV
2m
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
1m
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva
20 m
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí
7m
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí
2m
d) u vestavěných elektrických stanic
1m od obestavění
Plynárenská zařízení , která nutno v území respektovat dle zákona č. 458/2000 Sb. :
1. Trasa nadzemního vysokotlakého plynovodu DN300/PN40 č. 623 13 Žukov – Teplárna Čs.armáda a středotlakého plynovodu degazačního plynu DN200/PN3 s ochranným pásmem 4m na obě strany od půdorysu plynovodů. 2. Z Dolu Morcinek v Polsku vede přes řešené území nadzemní potrubí degazačního plynu DN200 do Dolu Darkov, kde je zapojeno do rozvodné sítě degazačního plynu OKD. Kolem plynovodu je stanoveno ochranné pásmo 4m na obě strany.
25
Návrh terénních a sadových úprav v ochranném pásmu je nutno koordinovat a odsouhlasit s provozovatelem plynovodu. Nadzemní objekty nebudou umísťovány v bezpečnostním pásmu vysokotlakého plynovodu. Teplárenská zařízení budou z řešeného území vymístěna a nejsou limitem jeho využití. Podle Zákona č.458/2000 Sb.č.91/2005 je plynovod chráněn ochranným pásmem, které činí 4 m na obě strany od půdorysu plynovodu. V ochranném pásmu plynového zařízení i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost. Stavební činnost, umísťování konstrukcí a skládek, vysazování zeleně v ochranném pásmu lze jen s předchozím písemným souhlasem provozovatele plynového zařízení. Kolem vysokotlakých plynovodů a vysokotlakých regulačních stanic jsou k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárii vymezena bezpečnostní pásma, která činí u vtl plynovodů : do DN100 – 15 m
do DN250 – 20 m
nad DN250 – 40 m od půdorysu potrubí
kolem regulačních stanic je vymezeno bezpečnostní pásmo – 10 m.
A.7. ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE (ORGANIZACE A VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁSADY PROSTOROVÉHO ŘEŠENÍ
Řešené území, vymezené Olší a Stonávkou se nachází v k. ú. Karviná – město a k. ú. Darkov. Terén v lokalitě je rovinatý, typický pro oblasti v nivách řek. V krajině lze dosud nalézt poslední zbytky původní rozvolněné zástavby. Rozlehlé a převážně lučnaté území Lipin se vyznačuje rozptýlenou zelení, majestátnými duby i lípami a již v současnosti je část kolem Olše vhodným místem pro krátkodobou rekreaci. Navštěvovaný je vodácký areál v severní části Lipin a zahrádkové osady rozptýlené v krajině. Jedna z nich se nachází i v Darkově mezi řekou Olší a železniční tratí. Území je dosud navštěvované menším okruhem obyvatel města,přestože již v současnosti poskytuje dobré podmínky pro cykloturistiku nebo i místy např. in-line bruslení. Záměrem této studie je vnést do území Lipin a Darkova atraktivity a připravit podmínky pro jejich realizaci tak, aby se stala navštěvovanými lokalitami, využívanými obzvláště pro každodenní rekreaci obyvatel města. V studii je navržen cílový stav, tj. stav po odeznění poklesů a stabilizaci území. Realizace jednotlivých záměrů bude podléhat aktuálním podmínkám v území obzvláště z hlediska vlivů poddolování. V přechodném období bude možno umísťovat v lokalitách, ve kterých se očekávají poklesy pouze aktivity nevyžadující výstavbu uzavřených objektů. Využití areálů bude muset být jenom sezónní (výjimečně místy přípustné pouze přístřešky, resp. otevřené dřevostavby). Z hlediska rekreačního potenciálu mají Lipiny vhodné podmínky i pro jiné druhy rekreačních činností. Kromě možnosti využití k centru města přilehlé oblasti pro příměstskou rekreaci lze v něm umístit atraktivity dostatečně zajímavé i pro krátkodobou rekreaci v rámci cestovního ruchu např. vybudovat golfové hřiště a zapojit jej do sítě golfových hřišť v rámci Ostravsko-karvinského regionu. Využití lokality Lipiny pro golf bylo při plánování rekultivací předpokládáno již dříve, obzvláště v západní části, kde byly za tímto účelem již provedeny terénní modelace.
26
Podobně jako v Loukách i v lokalitě Lipiny je možné provádět i v současném období aktivity jako rybaření, pikniky, procházky, hry v přírodě, resp. cykloturizmus či jízdu na koni. Umožňují to stávající komunikace, které nevykazují závažnější závady. V souvislosti s postupujícími změnami terénu se předpokládá nutnost oprav obzvláště u páteřních komunikací až do stavu, kdy je bude potřeba vybudovat zcela nově. Základní urbanistická koncepce respektuje současný stav v území, dochovanou krajinu a provedené rekultivace. Těžištěm lokality Lipiny bude severní část u sil. I/59, tj. území dobře dostupné a z hlediska poklesů stabilizované. Obdobnou pozici v jižní části řešeného území bude mít oblast kolem Darkovského jezera. Dalším navštěvovaným místem by se mohlo stát navržené centrum střeleckých sportů (plochy kalové nádrže A a dosušovací plochy F1, F2), příp. v rámci rekultivací a jeho modelace v “umělý kopec“ - nenáročný menší lyžařský areál (varianta v závěru této kapitoly). Pro zapojení řešeného území do ploch využívaných pro příměstskou rekreaci a navštěvovaných i v rámci cestovního ruchu pro krátkodobou rekreaci se navrhuje provést následující kroky : zabezpečit z centra města přístup do území Lipin a části Darkova mezi Olší a železniční tratí (chodník pro pěší a cyklisty v rámci nového mostu na přeložce sil. I/67, nebo po samostatně lávce); podél sil. I/59 vybudovat společnou stezku pro pěší a cyklisty (viz návrh v studii); založit systém cyklistických stezek dle návrhu v urbanistické studii, vytvořit odpočinková místa, doplnit je přístřešky. Do doby než budou vybudované stezky nutno stávající komunikace udržovat v provozuschopném stavu. Přístřešky se doporučuje umístit tak, aby byly využitelné i po vybudování stezek; vybudovat navržená parkoviště; vymezit v území plochy pro pikniky; vybudovat sportovní areály a posílit tak význam území z hlediska volnočasových aktivit; s ohledem na navržené využití území usměrňovat přípravu a průběh rekultivací (golfové hřiště s komplexním zázemím, vodácké centrum u řeky; jezdecký areál – parkůr, jízdárna, cyklotrial, kynologické cvičiště, centrum vodních sportu u Darkovského jezera, centrum střeleckých sportů, příp. lyžařská školka); založit hippostezky dle návrhu ve studii, zabezpečit propojení trasy z Lipin na trasu od farmy v Olšinách a do k. ú. Louky (Loucké rybníky); mezi Darkovským jezerem a sil. I/67 vytvořit zemní val s ochrannou zelení, v území kolem vodní plochy vytvořit klidovou rekreační část; v ploše mezi železniční tratí č. 320 a Darkovským jezerem založit ochrannou zeleň; na společné stezce pro pěší a cyklisty vybudovat v místě křížení se sil. II/475 bezkolízní přechod; po realizaci mimoúrovňového křížení železniční tratě č. 320 se sil. II/475 vybudovat v blízkosti tratě definitivní přístup do území jižně od silnice II/475 (Louky); průběžně a systematicky provádět krajinářské úpravy se zřetelem na max. možné zachování stávajících vzrostlých dřevin, dotvářejících území.
27
Největším problémem řešeného území je jeho přístupnost z centra města. U Lipin je to především absence přímého a bezkolizního napojení na centrum (pěší, cyklisté), u Darkovského jezera a střeleckého centra obdobně, navíc zde bude nutností zavedení městské hromadné dopravy. Lipiny V lokalitě č. 1 (ozn. ve výkresu B.1.) v severozápadní části území Lipiny se navrhuje vybudování 18 jamkového golfového hřiště. Hřiště se rozkládá se ploše cca 60 ha. Do území bude nutno vybudovat nový vstup, záchytné parkoviště a v golfovém areálu další. V pásu mezi rekultivovanou zalesněnou plochou u sil. I/59 a nově modelovanou plochou realizovanou v souvislosti s rekultivacemi dle projektu “Rekultivace území Lipiny 1. etapa“ bude možno vybudovat komplexní zázemí hřiště (stravování, klubové zázemí, ubytování apod.). V lokalitě č. 2 (ozn. ve výkresu B.1.) je navrženo vybudování centra jezdeckých sportů. V rámci areálu lze vytvořit podmínky pro parkúr, drezúru, resp. klusácké dostihy (např. krátké tratě - oval o délce obvodu 300 – 500 m), nebo i méně obvyklé „westernové“ jezdectví. V lokalitě č. 3 (ozn. ve výkresu B.1.) se navrhuje umístění centra vodáckých sportů – loděnice a zázemí. V této lokalitě nachází stávající loděnice. Součástí areálu budou otevřená hřiště např. pro volejbal, basketbal apod. Lokalita č. 4 (ozn. ve výkresu B.1.) je vhodná jako místo pro rodinné pikniky, grilování v přírodě apod. V území je vhodné zřídit několik míst s jednoduchým přírodním ohništěm, příp. i ohništěm krytým, vytvořit místa pro grilování, u řeky apod., prostor vybavit mobiliářem, zabezpečit přístup k řece (ve svahu vytvořit jednoduché schodiště -stupně štěrk, zajištění hran fošnami apod.). V rámci plochy č. 3 a č. 4 je možné umístit také např. venkovní šachy, ruské kuželky, otevřený kuželník s pískovou hrací plochu (celková délka 29,5 m, vlastní dráha 19,5 m, šířka dráhy 1,5 m, u dvoj- dráhy odstup mezi dráhami 0,7 m) apod. V lokalitě č. 5 (ozn. ve výkresu B.1.) se navrhuje umístění areálu pro cyklotrial (úprava plochy a modelace terénu, umístění herních prvků, U-rampa). Lze vytvořit podmínky i pro další “bike“ disciplíny jako BMX, cyklotrial, freestyle, či skoky, Dirt Jump - hliněné dopady, či skatepark pro triky na různých překážkách (schody, zábradlí, obrubníky, šikmé plochy). V areálu by mohla být např. i umělá lezecká stěna, zajištěná trampolína, lanové centrum a jiné. V lokalitě č. 6 (ozn. ve výkresu B.1.) se doporučuje ve vazbě na psí útulek dobudovat areál kynologického cvičiště. Lokalita č. 7 (ozn. ve výkresu B.1.), nacházející se v nejjižnější části řešeného území (kalové nádrže A a dosušovacích ploch F1, F2), má vzhledem k terénní modelaci a umístění mimo zastavěné území téměř ideální podmínky pro veškeré střelecké sporty. Lze zde vybudovat všechny druhy střelnic např. pro sportovní či praktickou střelbu, střelbu z kuše, lukostřelbu. Vynikající podmínky jsou i pro velkorážnou střelnici pro střelbu na kovové siluety, kde je nutno umístit kovové siluetové terče v přírodě ve vzdálenosti 200 m. V území lze vytvořit podmínky i pro paintball. V tomto území se dle požadavku z výrobního výboru navrhuje variantní využití plochy pro zimní sporty. V navržené ploše se doporučuje provést cílenou rekultivaci za účelem vytvoření umělého “kopce“, který by v zimním období byl využíván jako sáňkářská louka a lyžařská školka. V lokalitě je možno vybudovat kratší lyžařský vlek o délce do 300 – 500 m a systém umělého zasněžování. Limitem využité není ani stávající vedení 110 kV mezi ČR a Polskem z Dolu Darkov do Pogwizdowa, které se navrhuje přeložit i v případě, že plocha bude využita jiným způsobem (viz.
28
výkres B.3.). Vzhledem k vytvoření celistvého lyžařského areálu je část plochy vymezena v rámci odkaliště i v správním území sousední obce. V lokalitě č. 8 (ozn. ve výkresu B.1.) se na východní straně Darkovského jezera se vymezuje plocha, ve které budou soustředěny veškeré sportovní areály (potápění, jachting, windsurfing, veslování apod.), pláže, vybavenost, hřiště (míčové hry, beachvolejbal, minigolf, pétangue apod.). Nezbytné zázemí pro provoz a fungování všech areálu u jezera musí být vybudované na tomto břehu jezera. Západní část lokality se navrhuje rekultivovat jako volné plochy se skupinovou vzrostlou zelení - pobytové louky, zákoutí s posezením apod. Ve výkresu B. 1. 2. se na severní straně jezera navrhuje územní rezerva pro případné rozšíření sportovních areálu o další plochu pro jachtařský přístav a jeho zázemí. Plocha se nachází v blízkosti Darkovské Mlýnky. Je výhodná obzvláště pro dobrou dopravní dostupnost, možnost příjezdu k vodě i po svážnici se specielně a pro tento účel zabudovanými mechanizmy umožňujícími spouštění člunů, resp. plachetnic na vodní plochu. Navržené řešení je dokumentováno ve výkresu B. 1. A.8. NÁVRH KRAJINÁŘSKÝCH ÚPRAV
Kvalitní dopravní infrastruktura je jednou z podmínek rozvoje cestovního ruchu. Jedná se nejen o silniční síť, ale i o síť cyklistických a pěších tras, nabídku parkovacích ploch v místech významných cílů a v neposlední řadě i o nabídku veřejné osobní dopravy. V řešeném území se nachází řada potenciálních cílů, které mohou být atraktivní nejen pro obyvatele regionu, ale i pro jeho návštěvníky, a to zejména z Polské a Slovenské republiky. Na území Lipiny probíhá od konce 80. let rekultivace. Technická a biologická rekultivace – obnova travnatých ploch a dosadby v severní části území rehabilitovaly areál, kde v důsledku poddolování došlo k likvidaci značné části osídlení. Území Darkova představuje zcela novou krajinu, v počáteční fázi formování zeleně po rozsáhlých terénních úpravách. Hranice území jsou výrazně vymezeny sítí silnic a železnice, u Lipiny pak západně tokem Stonávky a východně řekou Olší, kterou omezují přístupnost území. LIPINY
Lipiny jsou dopravně dobře přístupná lokalita ze severní části území, charakteristická sporadických osídlením a mozaikovitou strukturou rozptýlené sídelní a liniemi ochranné zeleně vodních toků s převahou lučních porostů, umožňující rekreační využití území v relativně krátké době. Návrh krajinářských úprav zeleně vychází z možné funkční členitosti území, zároveň zde bude nutno se vyrovnat s územním požadavky intenzívní dopravy a nutnosti významných dochovaných prvků v zájmu ochrany přírody. Budou se zde objevovat rovněž poklesy. Předpokladem koncepčního formování zeleně bude vyhodnocení důsledků poklesů a optimální způsob odstraňování. Na plochách bez významné stávající zeleně či na volných plochách je možno poklesy řešit překryvy hlušinou a navážkami, na plochách v trasách LBK a LBC bude vhodné řešit důsledky poklesů jinak, včetně ponechávání zvodnělých ploch a následných ruderálních a náletových porostů.
29
Návrh doporučuje v maximální možné míře respektovat rozsah rozptýlené zeleně a počítá s doplňováním, včetně systému ochranné zeleně. Vše průběžně v závislosti na probíhajících poklesech a přeměně reliéfu. Kompaktní porosty : Významným prvkem je lesní porost na severní hranici území u silnice I/59 Karviná – Ostrava v trojúhelníku mezi řekou Olší a železničním koridorem. Nyní je území přístupné pouze ze silnice, výhledové trasování přes nový most a bermu řeky přiblíží i plochy s nynějším ruderálním porostem. Současný porost může být opět převeden na louky s navrhovanými plochami rozptýlené zeleně, anebo souvislý porost, tvořící pohledovou a protihlukovou bariéru v blízkosti obchvatu. Výhledově souvislým porostem bude plocha lesnických rekultivací v jižní části území, realizované v rámci stavby Bonkov 1. etapa. Výsadby budou běžnou pěstební péčí a dosadbami cílových dřevin postupně přeměněny v souvislou linii porostu, který se napojí na nynější ochranné náletové porosty v blízkosti železničního koridoru, ochrannou výsadbu kolem závodu Darkov a dojde k pohledovému uzavření území z jihu. Ochranné porosty : Porosty a ochranou funkcí tvoří doprovodné linie dřevin domácího původu podél Olše a Stonávky, cílem navržených úprav je minimalizace zásahů, které se omezí jen na nezbytné odstraňování stromů v zavodněných plochách, resp. korytě řeky a dosadby okrajových plášťů domácích dřevin, zejména vrbin na předpokládaných nově modelovaných svazích, které umožňují příchod k řece. Na stávající ochranný porost budou navazovat výsadby domácích dřevin realizované v rámci tvorby ÚSES. Ochranný porost řeky Olše bude částečně přerušen trasou obchvatu, následně budou doplněny plochy mezi stávající pásem zeleně a obchvatem, další plochy ochranné zeleně budou zakládány podél nového koryta Darkovské Mlýnky a mezi linií jejího toku a tělesem nového obchvatu a železničním koridorem. Do ochranných porostů budou zařazeny stávající perspektivní dřeviny nynějších zahrad, zejména je nutno zachovat solitérní duby a lípy. Další pás ochranné zeleně je navržen mezi porostem kolem Olše jižně za darkovským mostem a novou trasou obchvatu, jejíž kvalitní výsadba by měla v poměrně krátké době vytvořit protihlukovou clonu vůči Lázním Darkov. Rozptýlená zeleň: Značná část rozptýlené zeleně byla likvidována současně s asanací domů. Její pozůstatky se nacházejí především ve střední části území a podél komunikací, její ponechání je nutné z důvodu dalšího doplňování a dosadeb větších celků zeleně. Skupiny zeleně rozčleňují poměrně rozsáhlé luční porosty, výhledově kromě výsadeb mohou být využity náletové porosty a rozšiřující se původní výsadby větších keřových skupin. Likvidaci rozptýlené zeleně by mělo předcházet vyhodnocení jejího potenciálu pro další úpravy a následovat bude zvolení optimálního způsobu likvidace poklesů a zvodnělých území. Ostrůvky vodních ploch s náletovými dřevinami budou významné jak z hlediska ochrany přírody, ale budou využitelné i krajinářsky. Dále by měly být zachovány významné solitérní dřeviny – duby a lípy a pozůstatky původní výsadby podél drobných vodních toků a podél hrázek u menších komunikací. Návrh počítá s průběžnými dosadbami, které v menších úsecích propojí nynější minimální plochy zeleně s cílem pohledově vymezit jednotlivé části území, např. areál golfového hřiště, jízdárnu, loděnici, kde je nutno ponechat současné perspektivní dřeviny – zejména duby a lípy a vytvořit doprovod cyklo a hippostezek. Po stabilizaci území budou provedeny vhodné promyšlené
30
dosadby budoucích solitérních dřevin, které mohou mít i funkci orientačních bodů v poměrně rovinatém terénu. Nynější části rozptýlené zeleně budou zařazeny do dosadeb v systému ÚSES. Rozšířené skupiny budou výškově a druhově členité, kombinovány s dřevinami pouze domácího původu s výrazným barvením listů, kvetením a plody, důležitými pro místní faunu. Luční porosty by měly být doplňovány výsevy, měl by být umožněn rozvoj pestřejšího bylinného podrostu a tomu budou přizpůsobeny agrotechnické zásahy, kosení , hnojení apod. Na území Lipiny dojde nejen k poklesům, ale i ke stavebním zásahům mezi koridorem a Olší. Tyto mohou členění ploch zeleně a etapizaci pozměnit. DARKOV - PLOCHY VÝCHODNĚ OD ŽELEZNIČNÍ TRATĚ
Území s dokončenou a probíhající rekultivací, zcela přetvářející původní reliéf s minimální stopou předchozího stavu. Důsledky poddolování vyvolaly likvidaci osídlení a nové formování reliéfu. Centrem území se stala rozsáhlá vodní nádrž obklopená rekultivovanými plochami určenými k rekreaci. Jižně od vodního přivaděče OOV Životice –Karviná směrem k železnici, se nachází rozlehlejší porost náletových dřevin, který je součástí navrhovaného regionálního biocentra Darkov – Louky. Rozsáhlé území je rozděleno korytem Darkovské Mlýnky a plochou Darkovského jezera na dvě části, z nichž západní zahrnuje rekultivované plochy s budoucími sportovními aktivitami a zvodnělé území podél D. Mlýnky u silnice II/475 Karviná - Havířov. Technickými rekultivacemi došlo ke změně půdních podmínek, které proto umožňují v následujícím období jen výsadbu a růst domácích dřevin – odrostků. Listnaté dřeviny (resp. opad listů) a travnaté plochy by měly v následujících letech postupně připravit lepší půdní podmínky pro dosadby náročnějších cílových dřevin. Kompaktní porosty: Navrhované regionální biocentrum směrem k přivaděči OOV bude doplněno dosadbami na nynějších volných plochách s ruderálními porosty s ohledem na trasování VN. Jedná se o keřové skupiny či méně vzrůstné dřeviny domácího původu s využitím náletových skupin. Východně od Darkovské Mlýnky směrem k silnici I/67 na Český Těšín se budou postupně vyvíjet nynější plošné dosadby, dopěstovávané porosty budou doplňovány výsadbou cílových dřevin na kompozičně stanovených plochách v kombinaci s lesními porosty a rozptýlené zeleně. Území navrženého RBC se zde stává základem krajinářských úprav zeleně a nadále poměrně dlouhou dobu bude jediným souvislým prvkem krajinné zeleně většího rozsahu. Jako celek by mělo být RBC nadále zachováno, revitalizace území zabezpečena s pouze nezbytnými zásahy do porostu, který by měl být doplňován dosadbami cílových dřevin, např.: dub, javor, lípa, jasan a pestrým keřovým patrem. Prosvětlování volných ploch umožní vývin bylinného podrostu, nepůvodní druhy likvidovat. Současně je potřebné likvidovat nefunkční technická zařízení a navážky. Nezbytné je zachování původních dubů v blízkosti trati. Nově založené plošné výsadby odrostků by v průběhu 5 let měly být vyhodnoceny a následně bude zahájena jejich prostorová modelace, respektující pěší trasy a rekreační zařízení. Rozsáhlý budoucí lesní porost je navrhován severně od přivaděče OOV směrem k vodní ploše Darkovského jezero, na který by měl navázat plochou rákosin a vrbin, východně propojen s ochrannými porosty železničního koridoru.
31
Ochranné porosty: Porosty s ochrannou funkcí se budou vyvíjet postupně z náletových dřevin lemujících železniční trať, komunikace a část výsadeb na lokalitě B v místě budoucí křižovatky stávajících komunikací a obchvatu. Náletové dřeviny budou postupně doplňovány výsadbou vzrostlejšího materiálu cílových dřevin. Rozptýlená zeleň : Výsledná kompozice rozptýlené zeleně bude předmětem následné dokumentace, kterou je nutno dopracovat v době, kdy bude možno vyhodnotit potenciál nynějších výsadeb. Důležité pro stanovení kompozičního záměru bude prostorové členění rekreačního zázemí, trasování pěších cest a cyklostezek. Cíleně modelované skupiny budou komponovány v etapě cca 5-10 let, jejich umístění by mělo pomoci odclonit nevyhovující pohledy na stávající technická zařízení okolí a podpořit významné průhledy do krajiny – např. panorama Beskyd se siluetou Lysé hory atd. Výsledkem poměrně dlouhodobého modelování porostů by mě být relativně uzavřený krajinný celek s dominantou vodní plochy, většími skupinami zeleně, přerušovanými skupinkami či solitéry dřevin a promodelovaným pobřežním porostem. Zcela nové založení území by mohlo sloužit jako zkušební plocha výsadeb s odlišnou technologií zakládání a různě výškově i z hlediska sortimentu diferencovaných celků. Úspěšnost výsadeb by měla být pravidelně vyhodnocována. A.9. DOPRAVA
Území okresu Karviná vykazuje v porovnání s republikovým průměrem vysokou hustotu osídlení a v návazném polském území je průměrná hustota osídlení ještě vyšší. Odpovídající dopravní infrastruktura a dostupnost území je proto podmínkou pro využití řešeného území pro rekreaci nejen našimi, ale i polskými občany. Jedná se o silniční síť, síť cyklistických a pěších tras, nabídku parkovacích ploch v místech významných cílů a dostupnost území veřejnou osobní dopravou. Návrh dopravního řešení lokality zohledňuje záměry nadřazené dopravní infrastruktury dostavbu silniční sítě (přeložka sil.I/67), rekonstrukci koridorové tratě ČD (odstranění úrovňových přejezdů), omezení kolizí s pěšími a cyklisty (např. podchod pod sil.II/475) a současně vytváří podmínky pro vedení dálkové příhraniční cyklistické trasy. Navržené dopravní řešení sleduje vytvoření podmínek pro dopravní obsluhu území veřejnou osobní dopravou (rekonstrukce a dobudování zastávek u atraktivních cílů) a zajištění návazností na obytné území města Karviná bezpečnými a atraktivními tahy pro pěší a cyklisty. A.9.1. AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA
Území okresu Karviná vykazuje v porovnání s republikovým průměrem vysokou hustotu osídlení a v návazném polském území je průměrná hustota osídlení ještě vyšší. Odpovídající dopravní infrastruktura a dostupnost území je proto podmínkou pro využití řešeného území pro rekreaci nejen našimi, ale i polskými občany. Jedná se o silniční síť, síť cyklistických a pěších tras, nabídku parkovacích ploch v místech významných cílů a dostupnost území veřejnou osobní dopravou. Řešené území se nachází v příhraničním pásu a po jeho východním a severním okraji jsou vedeny dva významné silniční tahy, patřící do základní komunikační sítě kraje. – sil.I/59 a I/67. Po jeho západním okraji je pak vedena trať ČD č.320, která je řazena mezi koridorové tratě.. Do území je situována též dálková cykloturistická trasa sledující koridor podél Olše. Všechny tyto dopravní 32
prvky mají vazbu na nadřazenou dopravní infrastrukturu severo-jižní VI.B větve multimodálního koridoru vedeného Moravskou branou. Stávající silniční síť má v řešeném území v zásadě roštové uspořádání, páteří je příhraniční tah sil.I/67 Bohumín – Dětmarovice – Karviná – Český Těšín, kterou kříží sil.I/59 pro vazby Ostrava – Petřvald – Orlová – Karviná a II/475 pro vazby na Havířov. Doplňkovou funkci má komunikační příčka sil.III/4687 zajišťující vazby směrem na Stonavu. Navrhovaná přeložka sil.I/67 - obchvat Karviné vkládá do stávající sítě prvek radiálně okružního uspořádání. Silnice I/67
Jedná se o dvoupruhovou komunikaci, vedenou podél hranice s Polskem, spojující velká města na severu aglomerace - Bohumín, Karviná, Český Těšín a Třinec, která má v průchodu přes Karvinou profil čtyřpruhové směrově nedělené i dělené komunikace. Na trase je plánován obchvat Karviné. Intenzita na této komunikaci v r.2000 dosahovala 5000 – 8000 voz/24 hod, na území Karviné pak až 16000 voz/24hod. Komunikace je plánována v šířkové kategorii S 11,5/80, v trase je však držena územní rezerva i pro čtyřpruhové uspořádání. Část dopravního zatížení sil.I/67 převezme ve výhledu rychlostní komunikace v koridoru – Hnojník – Havířov – Orlová – Bohumín,Vrbice, přeložka sil.I/11 (R67). Podle názoru zpracovatele je připravované dvoruhové řešení obchvatu Karviné s úrovňovými křižovatkami již cílovým uspořádáním. Z toho důvodu nebyly do situace již zakreslovány výhledové mimoúrovňové křižovatky typu „trubka“ se stávající sil.I/67 a se sil.II/475. Napojení řešeného území je předpokládáno nově navrženou stykovou křižovatkou přeložky sil.I/67 a III/4687, v rámci níž bude vybudován podchod pro pěší a nové autobusové zastávky na sil.III.třídy. Silnice I/59
Jedná se o důležitou komunikací, zajišťující spojení Karviné a Ostravy, která má v řešeném ůzemí profil čtyřpruhové směrově nedělené komunikace. V návrhu je předpokládáno napojení řešeného území na sil. I/59 rekonstruovanou stykovou křižovatkou. Její poloha bude posunuta směrem na Ostravu, tak aby bylo možné vybudování pruhu pro levé odbočení bez nutnosti rozšíření mostu silnice I/59 přes Olši. sil.II/475
Dvoupruhová komunikace spojuje Havířov přes Horní Suchou s Karvinou. Komunikace vykazuje zatížení 3300 – 5000 voz/24hod. Její trasa je stabilizována, navrhováno je pouze mimoúrovňové křížení tratě ČD č.320. V rámci studie je navrženou mimoúrovňové křižení pěší, cyklistické trasy a hippotrasy, propojující Louky a Lipiny. Poznámka: Údaje intenzit dopravy jsou převzaty z výsledků sčítání v r.2000 a údavají roční průměry denních intenzit ve voz/24 hod. Návrh předpokládá rekonstrukci a dobudování úseků vybraných úseků místních a účelových komunikací pro dopravní obsluhu území a pro příjezd k navrhovaným parkovacím plochám. A.9. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA
Do dálkových tras Moravskoslezského kraje byla zařazena i příhraniční dálková trasa republikového významu Těšínsko - Ostravsko , vedená od Bukovce a Třince přes Český Těšín, Karvinou k Bohumínu, sledující tok řeky Olše. Tato trasa prochází ze směru od Chotěbuzi
33
(archeopark) řešeným územím, přičemž využívá některé z navržených cyklistických tras v lokalitě Lipiny a Louky. Podchodem mimoúrovňově kříží obchvat sil.II/475 i sil.I/67, po stávajícím mostu kříží Olši a směruje do centra města Karviné.. Lze předpokládat, že ve spolupráci s polskou stranou dojde v úseku Karviná – Český Těšín k dohodě o vybudování cyklistické trasy podél Olše. Tato trasa by spolu s výše uvedenou příhraniční dálkovou trasou vedenou přes řešené území vytvořila dvě paralelní trasy v koridoru Olše, které by doplněním o příčky (např. lávka přes Olši v oblasti archeoparku v Chotěbuzi) nabídly „žebřík“ tras, který umožní různé variace pro pohyb cyklistů v území, do něhož patří i řešená oblast. Na tuto příhraniční oblast navazuje, byť již mimo řešené území, tzv. západo – východní těžnicová trasa Ostrava – Petřvald - Karviná , která z části využívá již vybudované či plánované místní trasy na území Ostravy a Petřvaldu a v Karviné trasu č.6097. Trasa je vedena v koridoru Kyjovice, Zátiší (podél Porubky) – Ostrava, Poruba – Ostrava, centrum – Ostrava, Radvanice (podél Lučiny) – Petřvald - Karviná – hranice s Polskem. V řešeném území Lipiny je navržena síť cyklistických a pěších tras, které podle možností využívají úseky stávajících místních obslužných komunikací, které nebudou důlními poklesy zničeny. V rozvojových lokalitách (např. golfový areál, Darkovské jezero) je navrženo vybudování zcela nových tras. Navržená síť umožňuje volbu okruhů a polookruhů, tak aby si cyklista i pěší mohli vybrat trasu podle svých možností i času. Tyto trasy mimoúrovňově kříží nadřazenou silniční síť a železniční trať Na tuto síť navazují cyklistické trasy po obou hrázích podél Olše. Pro vazbu přes Olši jsou navrhována následující pěší a cyklistická propojení cyklistická a pěší trasa podél sil.I/59, podmíněná m.j. rozšířením mostních říms stávajících mostů přes trať ČD a přes vodoteče pro vytvoření minimální volné šířky (tj.vzdálenost líce silniční obruby a líce zábradlí) 2,75m pro cyklistickou stezku nebo 3,75m pro společnou nedělenou stezku pro pěší a cyklisty nebo 4,75m pro společnou dělenou stezku pro pěší a cyklisty. Volba režimu i parametrů bude věcí možností technického řešení úprav mostních objektů. Dosažení větší šířky by umožnilo i žádoucí oddělení stezky od vozovky zábradlím.. cyklistická a pěší trasa po navrhovaném mostě přes Olši na přeložce sil.I/67, předpokládající rozšíření římsy na severní straně mostu pro alespoň společnou nedělenou stezku pro pěší a cyklisty oddělenou od vozovky sil.I/67 zábradlím. Stezka bude napojena sjezdy na trasy po obou stranách Olše. Toto navrhované propojení s vazbou na zámecký park je považováno za velice žádoucí a atraktivní cyklistická a pěší trasa po stávajícím mostě poblíž lázní Darkov s vazbou na podchod pro pěší a cyklisty pod přeložkou sil.I/67 společná dělená stezka pro pěší a cyklisty na stávajícícím mostě sil.I/67 přes Olši (předpoklad redukce šířek stávajích jízdních průhů nebo redukce jejich počtu) pro vazby od sídliště k budoucímu areálu „Darkovského jezero“, s lávkou přes navrhovanou přeložku sil.I/67. Jedná se o velmi důležitou vazbu Darkovského jezera na velkou obytnou lokalitu města Karviné Křížení sil..II/475 navrhovanými cyklistickými a pěšími trasami je navrhováno mimoúrovňové - trasa podél tratě ČD bude křížena nadjezdem sil.II/475 v rámci nadjezdu tratě ČD č.320, pro křížení přiblížně v polovině úseku mezi sil.I/67 a tratí ČD je předpokládáno vybudování nadjezdu sil.II/475 nad pěší a cyklistickou trasou i nad souběžně vedenou hippotrasou.. V řešeném území se mohou uplatnit následující typy cyklistických tras. . a) samostatná cyklistická stezka
34
Šířka cyklistického pásu pro obousměrný provoz je 300cm, šířku zpevněné části redukovat až na 200cm s tím, že v místě bočních bezpečnostních odstupů již není provedeno zpevnění. b) nedělená stezka pro pěší a cyklisty Nejmenší šířka stezky je doporučována 300cm. Tato šířka zajistí v případě setkání jednoho cyklisty a dvou pěších v jediném profilu nezbytný prostor 100cm pro cyklistu, 2 x 75cm pro pěší a zbývajících 50cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklisty a pěších. V úsecích, kde bude cyklistická stezka sloužit i pro mimořádný průjezd vozidel (např. v oblasti Darkovského jezera) je navrhováno jejich doplnění o výhybny. c) dělená stezka pro pěší a cyklisty Minimální šířka stezky je 400cm, přičemž je navrhováno dělení 200cm + 200cm. Tato šířka zajistí v případě setkání dvou cyklistů a dvou pěších v jediném profilu nezbytný prostor 2 x 100cm pro cyklisty, 2 x 75cm pro pěší a zbývajících 50 cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklistů a pěších. d) cyklistická trasa na polní a lesní cestě Pro cyklistický provoz jsou využívány málo frekventované účelové komunikace, jejichž šířka bývá obvykle v rozpětí 2,5 – 5m. g) cyklistická trasa vedená společně s motorovou dopravou na obslužné komunikaci Pro cyklistický provoz je využívána komunikace s malou intenzitou dopravy. Na cyklistických trasách je předpokládáno provedení živičné vozovky. Územím prochází m.j. i značená turistická trasa. Evidenční číslo 0627
Průběh trasy
Celkem km
Žermanice,přehrada-Bludovice,rozc-Havířov- 24 km Životice-Křivý důl-Darkov-lázně-Karviná,žst.
Orient.délka trasy v km na území okresů OV + KI 21 km
Způsob značení Červená trasa
Pro zlepšení pěší turistiky budou sloužit naučné stezky. Z hlediska dopravního režimu lze předpokládat, že společné pěší a cyklistické trasy budou využívány i k jízdě na kolečkových bruslích. V zimě je předpokládáno na některých z nich zřízení běžeckých tras. A.9.3. STATICKÁ DOPRAVA
U významných cílů v řešeném území je třeba vybudovat potřebné kapacity pro parkování. V grafické části jsou vyznačeny návrhy na parkoviště u těchto lokalit. parkoviště na vjezdu ze sil.I/59, jízdárna a parkúr
90 stání
golfový areál
50 stání
loděnice a místo pro piknik
30 stání
rekreační areál „Darkovského jezero“
200 stání
rezervní plocha pro rekreační areál „Darkovského jezero“ nespecifikováno lyžařský areál
50 stání
35
Výše uvedené kapacity parkovacích stání jsou pouze směrné, jejich kapacita bude upřesněna podle skutečné náplně a skutečných potřeb. Rezervní plocha je vymezena pro případ, že by ve vodní nádrži bylo výhledově povoleno koupání a navržená kapacita 300 stání by byla nedostatečná. Při technickém návrhu parkovacích ploch bude vhodná kombinace zpevněných ploch s travnatými plochami pro výsadbu dřevin, které zlepší začlenění dopravní plochy do krajiny a budou současně sloužit i jako clona proti oslunění v letních měsících. A.9.4. VEŘEJNÁ DOPRAVA, MHD
V oblasti rozvoje autobusové dopravy je navrhována rekonstrukce a doplnění nových autobusových zastávek. na sil.I/59 a III/4687 a vybudování autobusové smyčky v oblasti „Darkovského jezero“ na III/4687. Zastávka na sil.I/59 je situována do polohy, která umožní mimoúrovňové příčné vazby cestujících přes sil.I/59 s využitím krajního pole mostu přes Olši. Stávající autobusové zastávky sloužící k dopravní obsluze obytné zástavby mezi sil.I/59 a III/4687 je navrhováno zrušit. V případě, že se lokalita Darkovského jezera stane významnou lokalitou i v širším regionálním měřítku, je navrhováno v místě podchodu pěších, cyklistické a hippotrasy pod sil.II/475 vybudovat autobusovou zastávku pro linky Havířov - Karviná s přístupem cestujících do řešeného území prostřednictvím tohoto podchodu. Záměry zkvalitňování železniční sítě jsou dány modernizací železničních koridorů, mezi něž patří i traťč. 320, která tvoří západní hranici řešeného území. Tomu odpovídá i výše uvedené odstranění kolize, stávajícího chráněného přejezdu se sil.II/475 a jeho nahrazení nadjezdem.. A.9.5. OSTATNÍ DOPRAVA
Návrh obsahuje též vymezení hippotras nabízejících volnočasové aktivity. Jedná se o trasu podél Olše ze směru od lokality Olšiny (Karviná) do řešeného území, kde jsou navrženy trasy navazující na areál jízdárny v oblasti Lipina – poblíž golfového areálu. Pro křížení Olše se jako jediné vhodné místo jeví stávající most poblíž lázní Darkov, na který naváže 6m široký podchod pro pěší a cyklisty pod přeložkou sil.I/67. Tímto podchodem by mohli být koně jezdci převedeni do řešeného území. Hippotrasy musí být vhodným způsobem odděleny od cyklistických stezek a pěších tras, např. vegetací, silniční tahy jsou kříženy mimoúrovňově, tahy jsou vedeny mimo koridor železniční tratě, při jejich výstavbě je předpokládáno vhodné zpevnění např.„mlatovou“ konstrukcí. Pro vazby hippotrasy směrem do lokality Louky se jako jediné vhodné místo jeví podchod pod sil.II/475, který by současně zajišťoval i bezpečnou příčnou vazbu pro pěší a cyklisty. A.10. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
A.10.1. NÁVRH VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Řešené území je z převážné části nezastavěné, postižené vlivy poddolování. A.10.1.1. Zásobování pitnou vodou Zhodnocení stávajícího stavu
V řešené lokalitě stále funguje vodovodní síť napojená na veřejný vodovod města Karviné ve vlastnictví SmVaK Ostrava a.s. Jednotlivé vodovodní řady jsou vlivem poddolování ve špatném technickém stavu a jsou postupně vyřazovány z provozu v lokalitách, kde dochází k demolicím napojených objektů a k technickým rekultivacím, převážně v západní části řešeného území mezi Stonávkou a ulicí Lipiny.
36
Návrh
Pro navržené lokality – zázemí golfového hřiště, jízdárny, loděnice a místa pro pikniky bude třeba v původní trase nebo její blízkosti rekonstruovat vodovodní řad DN80 u ulic Lipiny, Brožíkova a Svornosti až k napojení na vodovod u Darkovského mostu přes řeku Olši. Rekonstrukce bude provedena v závislosti na podrobném prozkoumání technického stavu stávajícího vodovodu, který bude možno v 1.etapě výstavby zázemí pro navržené aktivity, v případě vyhovujícího technického stavu, využívat do doby, než bude nutno ho rekonstruovat. Na trase bude možno na tento vodovodní řad napojit i zázemí pro navrhovaný areál pro cyklotrial a kynologické cvičiště navržené u ulice Brožíkovy. Centrum vodních sportů a zázemí pro pláže navrhované u ulice Těšínská u Darkovského jezera navrženého k rekreaci v místě poklesové kotliny za silnicí III/4687 bude napojeno na vodovodní řad DN100 umístěný podél Těšínské ulice. Rovněž tento řad bude nutno rekonstruovat s ohledem na jeho pokračující devastaci vlivem poddolování, v termínech vyplývajících z podrobného prověření jeho technického stavu. Pro lokalitu navrženou k využití jako sportovní střelnice umístěnou mezi trasou OOV a silnicí II/475 není uvažováno s ohledem na odlehlost této lokality s napojením na veřejný vodovod. Pro aktivity v tomto území by bylo nutno zajišťovat pitnou vodu v případě jednotlivých akcí cisternami. Napojení na OOV o profilu DN600 není možné. Ostatní vodovodní řady umístěné mimo plochy navrhované k zásobování budou postupně, s demolicemi napojených objektů a následnými rekultivacemi, rušeny. Při rekonstrukcích vodovodních řadů je třeba respektovat ustanovení ČSN 730039, jejíž hlavní zásady jsou popsány v části A.6. Rozbor limitů využití území. A.10.1.2. Návrh koncepce odkanalizování území Zhodnocení stávajícího stavu
V řešené lokalitě se nenachází žádná kanalizace vedoucí na městskou ČOV Karviná. Kanalizační sběrač odvádějící odpadní vody z Pomocného závodu Darkov je vyústěn do řeky Olše. Trasa bude 2x křížena navrženou přeložkou silnice I/67 a v rámci DÚR Silnice I/67 Karviná – obchvat jsou navrženy dvě přeložky této kanalizace v rámci SO 304 a SO 306. V této DÚR je rovněž řešena jako součást stavby obchvatu přeložka Darkovské Mlýnky v rámci SO 310, která se stane novým recipientem přilehlého spádového území. Návrh
Z navržené lokality – zázemí golfového hřiště, jízdárny, loděnice a místa pro pikniky nelze splaškové odpadní vody s ohledem na odlehlost lokality odvést na městskou ČOV. Čištění odpadních vod by bylo vhodné řešit lokální čistírnou, navrženou poblíž řeky Olše, do které by byl vyústěn přepad z této ČOV. V rámci této studie nejsou podrobně uvedeny počty návštěvníků a kapacita této čistírny se dá pouze hrubým odhadem předpokládat pro cca 50 ekvivalentních osob. S ohledem na blízkost ploch určených k rekreaci by měla být čistírna vybudována se zakrytými objekty, pro předpokládanou výše uvedenou kapacitu pásmo ochrany prostředí kolem ČOV nepřesáhne dle TNV 756011 vzdálenost 20m. Splaškové odpadní vody ze zázemí navrženého areálu pro cyklotrial a kynologického cvičiště u ulice Brožíkovy by bylo možno odvádět navrženou splaškovou kanalizací k Darkovskému mostu (varianta č.1), kde by byly přečerpávány za řeku čerpací stanicí splašků navrženou u ulice Těšínské. Tato čerpací stanice by přečerpávala i splaškové odpadní vody z centra vodních sportů a zázemí pro pláže u Darkovského jezera. Jako varianta č.2 je navržena lokální 37
ČOV u areálu pro cyklotrial, jejíž přepad by byl vyústěn do přeložky Darkovské Mlýnky nebo do přeložky stávající kanalizace vedoucí z Pomocného závodu Darkov do řeky Olše, výběr z těchto možností je závislý na podrobném posouzení ovlivnění čistoty vody v Darkovské Mlýnce, které lze provést na základě podrobných hydrotechnických výpočtů a rozborů kvality a množství vody v Darkovské Mlýnce. Návrh lokální ČOV pro areál vodních sportů a pláže u Darkovského jezera se nedoporučuje s ohledem na sezónní provoz těchto zařízení a z toho vyplývající problémy při provozování takové ČOV. Výtlak splaškových odpadních vod z navržené čerpací stanice splašků u ul. Těšínské je navrženo vést protlakem pod Olší s napojením do kanalizace DN300 v ulici Lázeňské, navržené v rámci změny č.7 UPN města Karviné. V lokalitě navržené k využití jako sportovní střelnice umístěné mezi trasou OOV a silnicí II/475 není uvažováno s ohledem na odlehlost této lokality s odkanalizováním. Pro aktivity v tomto území by bylo nutno zajišťovat v případě jednotlivých akcí mobilní sociální zařízení. A.10.1.3. Odtokové poměry Zhodnocení stávajícího stavu
Řešené území leží v oblasti s výraznými vlivy poddolování, kde vlivem velkých stále pokračujících poklesů dochází ke zhoršování odtokových poměrů v postiženém území. Vodní tok Stonávka ohraničující řešené území ze západu a vodní tok Olše ohraničující řešené území ze severu jsou významnými vodními toky, u kterých je třeba respektovat manipulační pruh podél obou břehových hran dle §49 zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon) v šířce do 8 m , sloužící provozu a udržování vodních děl a zařízení a zároveň pro výsadbu břehové a doprovodné zeleně. Dalšími vodními toky v území je Darkovský potok , tekoucí středem území z jihu na sever do Olše, a Darkovká Mlýnka tvořící hlavní recipient východní části řešeného území, protékající Darkovským jezerem vzniklým v místě bezodtoké kotliny s největšími důlními poklesy a vyústěná rovněž do Olše. U Darkovského potoka i Darkovské Mlýnky je třeba respektovat manipulační pruh v šířce 6 m na obě strany od břehové čáry. Území u vodních toků Stonávka a Darkovská Mlýnka je ohrožováno povodňovými průtoky, je zde vodoprávním úřadem stanoveno záplavové území. Řešení odtokových poměrů patří k prvořadým úkolům v řešeném území, jejich cílem je zajistit, aby postižené území nebylo v budoucnu zamokřeno nebo zatopeno a tím znovu zdevastováno. Proto byly v tomto území společností OKD a.s. zahájeny a jsou připravovány další asanačně – rekultivační stavby, kterými je území možno připravit pro jeho další využití. Uvažované záměry
V souladu s realizovanými a připravovanými asanačně – rekultivačními stavbami je třeba odtokové poměry v západní části řešeného území mezi Stonávkou a tratí ČD řešit tak, aby západní část tohoto území byla odvodněna do Stonávky a východní část do Darkovského potoka. Funkce Darkovského potoka jako recipientu odvádějícího dešťové vody ze spádového území do Olše musí být nutně zachována a průběžně obnovována i přes pokračující devastaci nivelety dna tohoto toku vlivem poklesů. Terénní úpravy ve východní části řešeného území mezi tratí ČD a Olší musí být řešeny tak, aby území bylo vyspádováno částečně do recipientu Darkovské Mlýnky a částečně do odvodňovacího příkopu navrženého v rámci stavby Rekultivace území Darkov 1.etapa souběžně s tratí ČD. V rámci stavby Silnice I/67 Karviná – obchvat je navržena přeložka Darkovské 38
Mlýnky, jejíž trasa vede souběžně s plánovaným obchvatem. Terénní úpravy kolem Darkovského jezera musí být prováděny tak, aby nový terén byl vyspádován do vodní plochy. A.10.2. NÁVRH KONCEPCE ENERGETIKY A.10.2.1. Zásobování elektrickou energií Zhodnocení stávajícího stavu
Jižní částí řešeného území „Karviná - Lipiny“, které je vymezeno silnicí I/59, řekou Stonávkou, hranicí k.ú. Darkova a Stonavy, silnicí II/475 a I/67, řekou Olší a žel.tratí č.320 Bohumín-Žilina po křížení se silnicí I/59, prochází venkovní vedení přenosové soustavy 400 kV č. 443 a 444 z rozvoden 400 kV Nošovice a Albrechtice do Wielopole v Polsku. Od severovýchodu k západu prochází řešeným územím dvojité venkovní vedení distribuční sítě 110 kV č. 671 z rozvodny 110 kV Albrechtice do rozvodny 110 kV ČSA a vedení č.674 z rozvodny 110 kV ČSM Sever do rozvodny 110 kV Doubrava. Z vedení č. 671 a 674 je provedena odbočka do transformovny 110/22 kV pomocného závodu Dolu Darkov, který se nachází ve střední části řešeného území. V jižní části řešeného území prochází venkovní vedení distribuční sítě 110 kV č. 679 a 680 mezi rozvodnou 110 kV Dolu Darkov a rozvodnou 110 kV Pogwizdow (Polsko), které je ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA, odštěpný závod, OKD,a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s. Jedná se o účelový propoj distribuční sítě 110 kV OKD a polskou rozvodnou 110 kV Pogwizdow. Řešeným územím procházejí distribuční vedení 22 kV Severomoravské energetiky, a.s č. 82 TR 110/22 kV Petrovice – TR 22/6 kV Ráj, vedení č. 83 TR 400/110/22 kV Albrechtice - TR 22/6 kV Ráj, vedení č. 67 TR 400/110/22 kV Albrechtice - TR 110/22 kV Petrovice s odbočkou do TR 22/6 kV Ráj a vedení č. 39 TR 110/22 kV Ropice - TR 22/6 kV Ráj. Distribuční transformační stanice 22/0,4 kV pro zásobování elektrickou energií stávající občanské zástavby, občanské vybavenosti a podnikání v řešeném území jsou v severní části napojeny přípojkami VN z venkovního distribučního vedení č. 67 a v jižní části jsou napojeny přípojkami VN z venkovního distribučního vedení č. 39. Distribuční vedení 22 kV jsou provedena vodiči AlFe na příhradových stožárech nebo betonových stožárech. Zásobování stávající zástavby elektrickou energií je v řešeném území Karviná - Lipiny zajištěno ze šesti stávajících distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV Severomoravské energetiky, a.s. (TS1 až TS 6 SME). Řešeným územím prochází také napájecí vedení 22 kV č. D65-66 ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA, odštěpný závod, OKD,a.s. člen koncernu KARBON INVEST, a.s. Toto napájecí vedení propojuje transformační stanici 110/22 kV pomocného závodu Dolu Darkov s transformační stanicí 110/22 kV hlavního závodu Dolu Darkov. V lokalitě Karviná - Lipiny je sekundární distribuční rozvodná síť NN provedena venkovním vedením AlFe na betonových stožárech. Z páteřních distribučních rozvodů venkovního vedení NN jsou napojeny odbočky, které jsou provedeny vodiči o nižších dimenzích. Návrh
V řešeném území Karviná - Lipiny bude postupně v souvislosti s poklesy terénu vlivem důlní činnosti vymístěna stávající zástavba rodinných domů, občanská vybavenost a podnikání. Na území budou postupně zrušeny všechny stávající distribuční trafostanice 22/0,4 kV Severomoravské energetiky, a.s. včetně jejich přípojek VN a z nich napojená distribuční síť NN. 39
Vzniklé volné plochy budou dle návrhů této studie využívány ke sportovní a rekreační činnosti – golf, jízdárna, loděnice, cyklotrial, vodní sporty, střelnice a další. Z důvodu přípravy terénu pro realizaci těchto návrhů jsou navržené částečné přeložky stávajících vedení distribuční sítě 110 kV a distribuční sítě 22 kV. K uvolnění plochy pro nový golfový areál a jízdárnu je v severní části řešeného území Karviná – Lipiny, navržena přeložka stávajícího distribučního vedení 110 kV č. 671 a 674. Původní návrh přeložky tohoto vedení z územního plánu města Karviné je v této studii upraven a vedení je přeloženo v jiné trase, mimo plochy navrhované jízdárny a golfového hřiště. V jižní části území, prochází navrhovaným golfovým areálem distribuční venkovní vedení 22 kV č. 67 a 83. Je navržena přeložka těchto vedeni jižněji, mimo navrhovaný areál. Návrh této přeložky vedení 22 kV je v souladu s územním plánem města. Návrh areálu sportovní střelnice v jižní části území Karviná - Lipiny je v kolizi se stávajícím venkovním vedením 110 kV V679 a 680 OKD,a.s. ENERGETIKA. V době realizace stavby tohoto sportovního areálu je nutno projednat s majitelem vedení využití tohoto účelového propojení distribuční soustavy 110 kV, mezi ČR a Polskem z Dolu Darkov do Pogwizdowa. V případě dalšího využívaní účelového venkovního vedení i po útlumu důlní činnosti je navržena přeložka tohoto vedení mimo navrhovaný areál, v případě, že vedení již nebude využíváno může být zrušeno. Dle sdělení OKD,a.s. ENERGETIKA je v roce 2008 plánováno ukončení provozu pomocného závodu Dolu Darkov. Po ukončení jeho provozu bude zrušena stávající transformovna 110/22 kV, která se nachází v areálu pomocného závodu. Zrušením transformační stanice 110/22 kV pomocný závod Důl Darkov se zruší napájecí venkovní vedení distribuční sítě 110 kV č. 671 a 674 a také bude zrušeno propojovací venkovní vedení 22 kV D65-66 do rozvodny 22 kV hlavního závodu Dolu Darkov, které je ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA. Z důvodu vybudování nové komunikace - obchvatu města Karviné směrem na Český Těšín, navrženého podél řeky Olše, je nutno v části trasy provést přeložku stávajícího napájecího vedení 22 kV č. 67, mimo návrh této komunikace. Návrh této přeložky VN je v souladu s návrhem v územním plánu města Karviná. Zásobování elektrickou energií jednotlivých plánovaných areálů na území Karviná - Lipiny bude provedeno dle potřeby z nově vybudovaných transformačních stanic 22/0,4 kV, které budou napojené přípojkou z nejbližšího napájecího vedení 22 kV. Výkon a přesné umístění trafostanic bude stanoveno v dalším stupni projektové přípravy jednotlivých staveb plánovaných areálů. A.10.2.2. Zabezpečení spojovacích služeb Zhodnocení stávajícího stavu
Stávající zástavba, objekty občanské vybavenosti a objekty pro podnikání na území Karviná - Lipiny jsou napojeny na účastnickou přípojnou síť Českého Telecomu, a.s. Řešenou oblastí neprochází žádné sdělovací dálkové kabely. Návrh
V řešeném území Karviná - Lipiny bude postupně v souvislosti s poklesy terénu vlivem důlní činnosti vymístěna stávající zástavba rodinných domů, občanská vybavenost a podnikání. Na území bude v souvislosti s vysídlením postupně zrušená vedení účastnické přípojné sítě Českého Telecomu, a.s.
40
Požadavky nových zákazníkům o telekomunikační služby, lze zajistit z nové účastnické přípojné sítě Českého Telecomu, a.s., případně jiným operátorem s různým způsobem připojení do telekomunikační sítě. Vzhledem k postupným poklesům terénu v řešeném území je vhodnější provést propojení do telekomunikační sítě rádiovým připojením než sdělovacím kabelovým vedením. A.10.2.3. Zásobování plynem Zhodnocení stávajícího stavu
Řešeným územím „Lipina“ vymezeným silnicí I/59, řekou Stonávkou, hranicí k.ú. Darkova a Stonavy, silnicí II/475 a I/67, řekou Olší a žel.tratí č.320 Bohumín-Žilina po křížení se silnicí I/59 vede ve směru jih-sever vysokotlaký plynovod DN300 č.62313 Žukov – Teplárna Čs.armáda. Za nadchodem řeky Olše odbočuje z plynovodu vysokotlaká přípojka DN150/PN40 do regulační stanice Karviná-Darkov. Plynovod v řešeném území je veden nad terénem. Podle Zákona č.458/2000 Sb.č.91/2005 je plynovod chráněn ochranným pásmem, které činí 4 m na obě strany od půdorysu plynovodu. V ochranném pásmu plynového zařízení i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost. Stavební činnost, umísťování konstrukcí a skládek, vysazování zeleně v ochranném pásmu lze jen s předchozím písemným souhlasem provozovatele plynového zařízení. Kolem vysokotlakých plynovodů a vysokotlakých regulačních stanic jsou k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárii vymezena bezpečnostní pásma, která činí u vtl plynovodu
do DN100 – 15 m
do DN250 – 20 m
nad DN250 – 40 m od půdorysu potrubí
kolem regulačních stanic je vymezeno bezpečnostní pásmo – 10 m.
Provozovatel předmětného plynovodu je Severomoravská plynárenská, a.s. V řešeném území se dále nachází zařízení pro těžbu a rozvod degazačního (důlního ) plynu, jehož provozovatel je OKD, DPB, a.s. Paskov. Degazační stanice v pomocném závodě Dolu Darkov byla zrušena a nadzemní plynovod degazačního plynu DN 300 do Dolu Darkov je mimo provoz. Z Dolu Morcinek v Polsku vede přes řešené území nadzemní potrubí degazačního plynu DN200 do Dolu Darkov, kde je zapojeno do rozvodné sítě degazačního plynu OKD. Nejvyšší provozní tlak plynovodu MOP = 3 bary. Návrh
Navrhované využití řešeného území respektuje existenci vtl plynovodu DN300 ŽukovTeplárna Čs.armáda a degazačního plynovodu DN200 vč. jejich ochranných resp. bezpečnostních pásem bez zásahů do těchto plynovodů. Podle informací OKD, DPB jsou zařízení na těžbu a rozvod degazačního plynu v pomocném závodě Dolu Darkov mimo provoz a jsou určeny k odstranění. Pokud se týká nové plynofikace řešeného území s touto se v této fázi návrhu neuvažuje. V dalším stupni projektové přípravy staveb v jednotlivých účelově vymezených plochách bude 41
řešena i jejich energetická náročnost a nejvhodnější využití stávajících, alternativních a obnovitelných zdrojů energie. A.11.2.4. Zásobování teplem Zhodnocení stávajícího stavu
Z hlavního závodu do pomocného závodu Dolu Darkov vede horkovodní potrubí 2xDN200. Horkovod vede v trase plynovodu degazačního plynu DN300. Horkovod i plynovod jsou vyřazeny z provozu a budou i s nosnou konstrukci odstraněny. Úplné zrušení pomocného závodu Dolu Darkov se předpokládá v roce 2008. Návrh
Podle účelu, využití a energetické náročnosti navrhovaných staveb v jednotlivých lokalitách, bude v další fázi projektové přípravy řešen i nejekonomičtější způsob jejich vytápění. Pro daný účel se jeví jako nejvýhodnější decentralizovaný systém výroby tepla na bázi elektrické energie v kombinaci s alternativními a obnovitelnými zdroji energie. Alternativními zdroji se rozumí především využití tepelných čerpadel, u obnovitelných zdrojů pak využití solární energie. Tuto bude vhodné využít zejména k ohřevu teplé vody v areálu vodních sportů, golfového hřiště, jejichž využití bude soustředěno do letního období. A.11. NÁVRH ETAPIZACE V ÚZEMÍ
Etapizace z hlediska umísťování nových aktivit v území 1. etapa
- vybudování zázemí golfového hřiště (stravování, ubytování, klubové prostory, kryté odpaliště), parkoviště pro návštěvníky golfového areálu - vybudování centra jezdeckých sportů - vybudování loděnice, otevřených hřišť - vybavení mobiliářem a zřízení místa pro pikniky 2. etapa - přebudování a rozšíření plochy psího útulku na kynologické cvičiště - úprava terénu a vybudování cyklotrialového hřiště 3. etapa - vybudování jednotlivých sportovně rekreačních areálů u Darkovského jezera, úprava pláží, vybavenosti pláží 4. etapa - vybudování centra střeleckých sportů Etapizace z hlediska provádění rekultivací a krajinářských úprav Etatizace krajinářských úprav zeleně souvisí se stabilitou území a výhledově rozsahem dalších poklesů včetně volených rekultivačních postupů, včetně stavební činnosti, zejména realizace obchvatu. Rozsah krajinářských úprav bude ovlivněn výsledky prováděných průzkumů a etapy se budou prolínat v jednotlivých částech území. Prognozované poklesy a likvidace důsledků jsou určujícím faktorem pro etapizaci výsadeb. 1. etapa - založení ochranných porostů na rekultivovaných plochách podél Stonávky a levobřežně podél přeloženého toku Darkovské Mlýnky. Pěstební péče v porostech podél železnice a nově vysazených plochách pod sypkou dolu Darkov. - dosadby zeleně v prostoru území možného golfového hřiště a na loukách kompoziční dosadby doplňující areály rekreace 42
2. etapa 3. etapa 4. etapa -
dosadby ÚSES po stabilizaci území dosadby zeleně na loukách a cílových dřevin v nových porostech výsadba ochranných porostů podél obchvatu a propojení s pobřežními porosty Olše pěstební péče v porostech dokončení rekultivací okolí Darkovského jezera, pěstební péče revitalizace RBC Darkov – Louky rekultivace jižně od přivaděče OOV směrem ke komunikaci II/475 Karviná – Havířov kompoziční úpravy zeleně v okolí Darkovského jezera, dosadby cílových skupin , pěstební péče o nově založené porosty, revitalizace RBC
Z hlediska řešení dopravy : Rekonstrukce území je předpokládána ve třech základních etapách, jejichž vzájemný sled je dán průběhem důlní činnosti a projevem z ní plynoucích negativních důsledků na krajinu. Obsahem jednotlivých etap budou následující úpravy: 1.etapa - rekultivace území v severní oblasti, přemístění autobusové zastávky, vybudování ploch pro statickou dopravu, úprava napojení území na sil. I/59, vybudování pěších a cyklistických tras a hippotras kolem golfového areálu, vybudování cyklistických, pěších tras a hippotras podél Olše, přeložka sil.I/67 vč. návaznosti pěších a cyklistických tras na centrum města Karviná 2. etapa – rekultivace návazného území na etapu 1 v rozsahu až po sil. III/4687, kompletující území vymezené sil. I/59, III/4687, Stonávkou a Olší, vybudování ploch pro statickou dopravu, vybudování pěších a cyklistických tras 3. etapa– rekultivace území Darkovského jezera vč. návaznosti na obytné území Karviné podél stávající sil.I/67, vybudování parkovišť, pěších a cyklistických tras kolem jezera vč. hippotras 4. etapa– dokončení rekultivace území v oblasti navazující na Darkovské jezero, vybudování parkovišť, pěších a cyklistických tras, příprava pro napojení na oblast Louky Etapizace rekultivačních prací musí m.j. zohlednit i reálné možnosti propojení lokalit Louky a Lipiny. Z hlediska zásobování elektrickou energií 1. etapa - V řešeném území bude postupně, v souvislosti s poklesy terénu vlivem důlní činnosti rušena stávající zástavba a následně budou zrušeny stávající distribuční trafostanice 22/0,4 kV Severomoravské energetiky, a.s. včetně jejich přípojek VN a z nich napojené distribuční síť NN. - K uvolnění plochy pro nový golfový areál a jízdárnu je v severní části řešeného území Karviná – Lipiny, navržena přeložka stávajícího distribučního vedení 110 kV č. 671 a 674. V jižní části území prochází navrhovaným golfovým areálem distribuční venkovní vedení 22 kV č. 67 a 83. Je navržena přeložka těchto vedení jižněji, mimo navrhovaný areál. - Pro zásobování elektrickou energií golfového areálu je nutno vybudovat novou trafostanici TSN1. - Pro zásobování elektrickou energií areálu jízdárny, loděnice a místa pro pikniky je nutno vybudovat novou trafostanici TSN2.
43
- Z důvodu vybudování nové komunikace - obchvatu města Karviné směrem na Český Těšín, navrženého podél řeky Olše, je nutno v části trasy provést přeložku stávajícího napájecího vedení 22 kV č. 67, mimo návrh této komunikace. 2. etapa - V řešeném území bude postupně, v souvislosti s poklesy terénu vlivem důlní činnosti rušena stávající zástavba a následně budou zrušeny stávající distribuční trafostanice 22/0,4 kV Severomoravské energetiky, a.s. včetně jejich přípojek VN a z nich napojené distribuční síť NN. - Pro zásobování elektrickou energií areálu cyklotrialu a kynologického cvičiště je nutno vybudovat novou trafostanici TSN3. - Dle sdělení OKD,a.s. ENERGETIKA je v roce 2008 plánováno ukončení provozu pomocného závodu Dolu Darkov. Po ukončení jeho provozu bude zrušena stávající transformovna 110/22 kV, která se nachází v areálu pomocného závodu. Zrušením transformační stanice 110/22 kV pomocný závod Důl Darkov se zruší napájecí venkovní vedení distribuční sítě 110 kV č. 671 a 674 a také bude zrušeno propojovací venkovní vedení 22 kV D65-66 do rozvodny 22 kV hlavního závodu Dolu Darkov, které je ve správě OKD,a.s. ENERGETIKA. 3. etapa - V řešeném území bude postupně, v souvislosti s poklesy terénu vlivem důlní činnosti rušena stávající zástavba a následně budou zrušeny stávající distribuční trafostanice 22/0,4 kV Severomoravské energetiky, a.s. včetně jejich přípojek VN a z nich napojené distribuční síť NN. - Pro zásobování elektrickou energií centra vodních sportů je nutno postupně vybudovat novou trafostanici TSN4 a TSN5. 4. etapa - Návrh areálu sportovní střelnice v jižní části území Karviná - Lipiny je v kolizi se stávajícím venkovním vedením 110 kV V679 a 680 OKD,a.s. ENERGETIKA. V době realizace stavby tohoto sportovního areálu je nutno projednat s majitelem vedení využití tohoto účelového propojení distribuční soustavy 110 kV, mezi ČR a Polskem z Dolu Darkov do Pogwizdowa. V případě dalšího využívaní účelového venkovního vedení i po útlumu důlní činnosti je navržena přeložka tohoto vedení mimo navrhovaný areál, v případě, že vedení již nebude využíváno, může být zrušeno. - Pro zásobování elektrickou energií zázemí sportovní střelnice je nutno vybudovat novou trafostanici TSN6. Z hlediska zabezpečení spojových služeb 1. – 4. etapa - Na území bude v souvislosti s vysídlením postupně zrušeno vedení účastnické přípojné sítě Českého Telecomu, a.s. - Požadavky nových zákazníků o telekomunikační služby, lze zajistit z nové účastnické přípojné sítě Českého Telecomu, a.s., případně jiným operátorem s různým způsobem připojení do telekomunikační sítě. Vzhledem k postupným poklesům terénu v řešeném území je vhodnější provést propojení do telekomunikační sítě rádiovým připojením než sdělovacím kabelovým vedením.
44
Z hlediska zásobování vodou Z vodohospodářského hlediska nevyplývají žádné specielní požadavky na to, aby některý vodohospodářský záměr byl realizován přednostně. Vodohospodářské záměry se tedy mohou přizpůsobit požadavkům nezávisle na sobě. Navržená etapizace vychází z urbanistického řešení. 1.etapa - rekonstrukce vodovodního řadu až k Darkovskému mostu - výstavba lokální ČOV u loděnice 2.etapa - využití vodovodního řadu z 1.etapy - likvidace odpadních vod ve vyvážených žumpách 3. etapa - odkanalizování lokalit 2.etapy a 3.etapy na společnou čerpací stanici splašků s výtlakem přes Olši - rekonstrukce vodovodu u Těšínské ulice 4. etapa - vodohospodářské stavby nenavrženy A.12. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ O ch ra na o v zdu ší :
- Ovzduší je na území Karvinska považováno za nejvíce negativně ovlivněnou složku životního prostředí. Přestože tento druh škodlivin do životního prostředí má trvale klesající tendenci, imisní situace na Karvinsku vykazuje v hodnocených krátkodobých koncentracích často nadlimitní hodnoty, obzvláště za inverzních stavů. Karvinsko náleží k rozhodujícím producentům znečištění ovzduší v kraji prakticky ve všech sledovaných ukazatelích znečištění. Ve městě a jeho nejbližším okolí se nachází 3 velké zdroje znečišťování ovzduší (ČMD, a.s. – Důl ČSM. o.z. – Teplárna Sever, OKD, a.s. – Důl Darkov, Teplárny Karviná, a.s.). Kromě místních bodových zdrojů se na špatné imisní situaci podílí rovněž přenos znečištění ze zdrojů mimo řešené území, a to zejména z Třince a Polska. Program snižování emisí a imisí Moravskoslezského kraje hodnotí dosavadní stav ovzduší v regionu a stanovuje opatření k dosažení zlepšení stavu ovzduší i na Karvinsku. Pro zlepšení situace byl nařízením č. 1/2004 Moravskoslezského kraje schválen Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje uvádějící rozbor situace v kvalitě ovzduší kraje i nástroje k dosažení zlepšení stávajícího stavu. - Aktivity navrhované v řešeném území nebudou snižovat kvalitu ovzduší. - V území převládá krajinná zeleň a celkově lze předpokládat, že vzhledem k celkovému stavu ovzduší na Karvinsku se kvalita životního prostředí v řešeném území v důsledku jeho intenzivnějšího využívání nezhorší . O ch ra na p od zem ní ch a p ov rc ho vý ch vod :
-
Splaškové odpadní vody budou čištěny v lokálních ČOV nebo městské ČOV, v území navržené střelnice budou umístěny mobilní sociální zařízení;
-
V lokalitách Lipiny a Darkov nebude povoleno umísťování aktivit, které mohou způsobit znečištění podzemních a povrchových vod.
Li kvi da ce odp ad ů :
-
Odpad se bude třídit a shromažďovat v nádobách na tento účel vymezených. Svoz odpadu bude organizačně zabezpečovat město. TKO se bude odvážet na řízenou skládku. V řešeném území nesmí vzniknout divoké skládky, ukládat odpad do přírody je nepřípustné.
O ch ra na p ř ed hl uk em :
45
-
Pronikání hluku do území u Darkovského jezera ze sil. I/67 a od železniční tratě č. 320 bude zmírněno po výsadbách ochranné zeleně kolem obou dopravních koridorů.
A.13. ORIENTAČNÍ PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ Orientační odhad nákladů na stavby související s dopravou
Odhad stavebních nákladů v hlavě III byl zpracován pro navržené cílové řešení na základě rámcových výměr stavebních prací pro následující jednotkové ukazatele: výstavba cyklistické a pěší trasy rekonstrukce vozovky výstavba vozovky výstavba parkoviště výstavba hippotrasy výstavba a rekonstrukce mostu zemní práce vegetační úpravy podél dopravních ploch
800,- Kč/m2 500,- Kč/m2 1200 - 2000,- Kč/m2 (dle významu) 1000,- Kč/ m2 500,- Kč/m2 30000,- Kč/ m2 200,- Kč/m3 200,- Kč/ m2
výstavba cyklistické a pěší trasy rekonstrukce vozovky výstavba vozovky výstavba parkoviště výstavba hippotrasy výstavba a rekonstrukce mostu zemní práce vegetační úpravy podél dopravních ploch rezerva
78000 m2 20000m2 1500 m2 16000 m2 19000 m2 1000 m2 35000 m3 61000 m2 15%
Celkem náklady hlava III
78 000 000,- Kč 10 000 000,3 000 000,16 000 000,8 500 000,30 000 000,7 000 000,12 200 000,24 700 000,189 400 000,- Kč
Do nákladů bylo započteno m.j. vybudování mimoúrovňového křížení přeložky sil.I/67 s pěší a cyklistickou trasou vedoucí podél stávající sil.I/67 (od Tesco) k Darkovskému jezeru, dále pak zvýšení nákladů přeložky sil.I/67 o pěší a cyklistickou lávku přes Olši (rozšíření mostu sil.I/67 + napojení trasy do území), lávka nad tratí ČD pro pěší a cyklistickou trasu vedenou podél sil.III/4687, lávka přes Stonávku po západním okraji golfového areálu. Předmětem bilance nákladů nebylo vybudování přeložky sil.I/67 a navazující úprava sil.III/4687 v rozsahu dle zpracované DÚR. Orientační odhad nákladů na stavby vodního hosp odářství
vodovod.řad DN80 kanal.stoka DN300 čerpací stanice splašků výtlak splašků včetně podchodu pod Olší
bm 2600 * 3000,- Kč/bm bm 600 * 5000,- Kč/bm
kontejnerová ČOV 50 EO
7 800 000,3 000 000,300 000,630 000,800 000,500 000,-
Celkové náklady
13.300.000,-
bm 210 * 3000,bm 80 *10 000,-
pozn.: Kapacity ČOV a čerp.stanice nejsou známy, odhad velmi orientační
46
Orientační odhad nákladů na stavby související se zásobováním elektrickou energií
1. Přeložka venkovního vedení 110 kV č. 671 a 674 v délce cca 550 m 2. Přeložka venkovního vedení 22 kV č. 67 v délce cca 350 m 3. Nové kioskové distribuční transformační stanice 22/0,4 kV, 5 ks 4. Kabelová přípojka 22 kV pro DTS, cca 200 m 5. Přípojky venkovním vedením 22 kV, cca 220 m 6. Přeložka venkovního vedení 22 kV č.67 a 83 v délce cca 550 m 7. Přeložka venkovního vedení 110 kV OKD V679, 680 v délce cca 700 m Celkové náklady
4.000.000,- Kč 550.000,- Kč 6.000.000,- Kč 450.000,- Kč 300.000,- Kč 1.100.000,- Kč 5.100.000,- Kč 17.500.000,- Kč
Do propočtových nákladů nebylo zahrnuto zrušení stávajících distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV včetně přípojek 22 kV a distribučního vedení nn Severomoravské energetiky, a.s., zrušení by měla provést Severomoravská energetika, a.s na své náklady. Dále nebylo do propočtových nákladů zahrnuto zrušení transformační stanice 110/22 kV v pomocném závodě Darkov včetně odbočky napájecího vedení distribuční sítě 110 kV č. 671 a 674 a propojovacího venkovního vedení 22 kV D65-66 do rozvodny 22 kV hlavního závodu Darkov. Demontáž transformační stanice 110/22 kV a venkovních vedení 110 kV a 22 kV by mělo zrušit OKD, a.s. Orientační odhad nákladů na sadovnícké úprav y
Stanovit propočet investičních nákladů krajinářských úprav , resp. dosadeb zeleně je v této fázi velmi obtížné. Úpravy budou probíhat v delším časovém období, jednotlivé návrhy mohou být vyloučeny v důsledku změn nebo vyvstane potřeba jiných realizačních nákladů. Bez prováděcí projektové dokumentace není možné konkretizovat náklady, odhadovaná celková suma je velmi hrubým odhadem, náklady se budou pravděpodobně zvyšovat. Náklady budou zahrnovat: péči o stávající plochy zeleně: - probírky a průklesty, likvidaci náletových dřevin a keřových porostů, ošetření dřevin, - dosadby, likvidaci buřeně apod. - kácení dřevin a likvidaci hmoty při terénních úpravách v zavodněných plochách zakládání nových prvků zeleně : - příprava území pro nové výsadby vhodným způsobem rekultivace, navážky, tvarování terénu, biologická rekultivace - výsadby nových funkčních prvků / lesních porostů, ochranných porostů, rozptýlené zeleně, ÚSES atd. Orientační výměry nově založených prvků a výsadby krajinné zeleně : Lipiny - LBC a LBK Farský les a Stonávka Ochranný porost komunikací , železnice, vodotečí Rozptýlená zeleň
cca 20 ha cca 25 ha cca 20 ha
4 mil. Kč 8 mil. Kč 8 mil. Kč
Darkov – RKC a LBK Darkov – Louky Lesní porost Dosadby do stávající zeleně Rozptýlená zeleň
cca 43 ha cca 25 ha cca 20 ha cca 15 ha
6 mil. Kč 4 mil. Kč 8 mil. Kč 5 mil. Kč
Celkové náklady
43 mil. Kč 47
CELKOVÁ REKAPITULACE NÁKLADŮ - SOUHRN NÁKLADU ZA LOKALITY V ÚZEMÍ ŘEŠENÉM URBANISTICKOU STUDIÍ Položka
Cena v mil. Kč
Dopravní stavby Vodovod, kanalizace Stavby energetiky Sadovnické úpravy Celkem stavební náklady
18 94 13,3 17,5 43, 0 92,74
A.14. ZÁVĚR, DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU
Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná – Darkov, Lipiny je jedním z mnoha podkladů, nezbytných při vytvoření strategie pro investování v řešeném území. Z řešení urbanistické studie vyplývají následující doporučení: Urbanistickou studii projednat s dotčenými orgány státní správy, správci sítí a s organizacemi. Změny oproti schválenému Územnímu plánu města zapracovat do změny ÚP.
Do zadání změny územního plánu města zapracovat nové lokality dle závěrů z projednání studie.
Před započetím výstavby v území zabezpečit zaměření inženýrských sítí a zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci pro stavby technické a dopravní infrastruktury; Zpracovat rozvahu o způsobu financování přípravy lokality (vybudování dopravní a technické infrastruktury); Zpracovat projekty rekultivací a sadovnických úprav pro všechny lokality řešené touto urbanistickou studií . Obnova těžební krajiny typické proměnlivostí a nepředvídatelností vývoje je nepoměrně složitější než zásahy do stabilizovaného území. Proměny prognozované, skutečné a neočekávané budou vyvolávat potřebu stálého výzkumu a hodnocení, tvorba krajiny bude nadále vyžadovat variantní řešení, jejichž prosazování se nebude vlivem neustále zhoršování kvality životního prostředí odvíjet pouze na základě ekonomického vyhodnocení. Krajinářské úpravy, resp. kompoziční řešení zeleně budou odrážet zároveň trendy určitého časového úseku s rizikem omylů a nutnosti reakce, protože limitujícím faktorem je zde na rozdíl od stavebních úprav čas, který je potřeba pro vyhodnocení původních záměrů a případnou nápravu nevyhovujícího řešení. Krajinářské úpravy jsou rovněž v podstatě záležitostí estetickou, s výrazným individuálním podílem tvůrce. Tvorba krajinné zeleně bude vyžadovat v navrhovaném rekreační oblasti - zajištění průběžných průzkumů s cílem zabezpečit významné prvky krajinné zeleně a všech součástí dochované krajiny jako potenciál dalšího vývoje, - vyhodnocování úspěšnosti dosavadních zásahů. Nutná je spolupráce s odbornými organizacemi, výzkumnými ústavy apod. při volbě optimálních technologických postupů před zahájením činnosti na obnově krajiny.
48
-
-
projektovou dokumentaci jednotlivých krajinných segmentů (ÚSES, kompozice rozptýlené zeleně ochranná zeleň komunikací atd.) zajištění finančních zdrojů a organizace spolupráce či podílnictví na systematické péči o území – spolupráce s OKD, st. organizacemi – povodím, sportovními a zájmovými organizacemi, Lázněmi Darkov, soukromými investory atd. péče o území v rámci programu snížení nezaměstnanosti spolupráci s vysokými školami (VŠB, MZLU v Brně atd.) - formou diplomových, seminárních prací apod. vytvářet představu o území, kterým se budoucí absolventi budou profesně zabývat, hledat inspirační zdroje obnovy krajiny obdobného charakteru v zemích EU, podporovat výzkumy a návrhy řešení odbornými institucemi z jiných regionů. shromažďování obrazové, textové či jiné dokumentace o vývoji území (archívní materiály, letecké snímky, historie těžby atd.), které bude možno využít pro následnou propagaci rekreace obyvatel a návštěvníků s cílem měnit zažité představy o regionu a vhodným způsobem začlenit do systému např. odpočívadel, pěších tras, cyklostezek atd. (informační tabule, artefakty, připomínající likvidaci osídlení a lidské osudy).
SEZNAM ZKRATEK
CBC
Přeshraniční spolupráce
CR
Cestovní ruch
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
CHKO
Chráněná krajinná oblast
IC
Informační centrum
KI
Karviná
OV
Ostrava
RBK
Regionální biokoridor
RBC
Regionální biocentrum
Sb.
Sbírka zákonů
SR
Slovenská republika
TJ
tělovýchovná jednota
TU
Technická univerzita
ÚP
Územní plán
ÚPD
Územně plánovací dokumentace
VRT
Vysokorychlostní tratě
VŠ
Vysoká škola
VŠB-TU
Vysoká škola báňská -Technická univerzita
VÚC
Velký územní celek
ŽP
Životní prostředí
ŽS
Železniční stanice
49
FOTODOKUMENTACE
50
Vstup do území, komunikace podél Stonávky
Modelace terénu v rekultivovaném území
Účelová komunikace podél Stonávky, směr k Dolu Darkov
Pohled směrem k dolu Darkov
Účelová komunikace podél Stonávky, rekultivace podél sil. I/59
Pohled směrem k řece Olše
Modelace terénu pro golfové hřiště
Pohled z rekultivované části směrem k Olši
Původní vzrostlá zeleň
Původní vzrostlá zeleň
Doprovodná zeleň podél Olše
Původní vzrostlá zeleň
Vstup do území, komunikace podél Olše
Splav v severní části řešeného území (Olše)
Krajina podél Olše (pohled z lávky)
Východní břeh Olše, ruderální plochy
Doprovodná zeleň podél Olše
Železniční most (Olše)
Lipiny, krajina
Jižní část řešeného území
Krajina v jižní části řešeného území
Probíhající rekultivace v jižní části území
Darkovské jezero
Darkovské jezero
Vodní plochy v rekultivovaném území
Důl Darkov
Lipiny, ruderální plochy
Podél místní komunikace
Doprovodná zeleň podél Stonávky
Lipiny, průjezd vlakem
Stonávka v blízkosti Dolu Darkov
Lipiny
Darkov, zahrádky u tratě
m.č. Darkov
Darkov, vodoteč
Darkov, stávající zástavba