ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16) Basis for the Study / analysis navigability South Bohemia (Output 4.5.2, Pilot action PA 16) Podklad pro Studii vazeb mezi prevencí povodňových rizik a vodního cestovního ruchu (výstup 4.2.1, pilotní aktivita PA 12) Basis for the Study of linkage between risk prevention and water-related tourism (Output 4.2.1, Pilot action PA12)
SYNTETICKÁ ČÁST
Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma Kolektiv autorů: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věţe 9, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: ATELIER 8000 spol. s r.o.., Martin Krupauer - Jiří Střítecký Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice PUPFL, ÚSES: Ing. Hana Pešková – DHV s.r.o.
Číslo zakázky: Z/60.3-09 Datum: únor 2011
-1-
URBANISTICKÁ RUKOVĚŤ
OBSAH URBANISTICKÉ RUKOVĚTI ČESKÉ BUDĚJOVICE – ÚZEMÍ MĚSTSKÉ AGLOMERACE NADREGIONÁLNÍ ............ ................................................. -3HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY .......................................................................................... - 17 ZLIV – ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY ............................................................................................................................... - 23 BRANIŠOV – ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŢNÍHO BYDLENÍ ................................. - 27 LITVÍNOVICE – ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŢNÍHO BYDLENÍ .............................. - 31 DASNÝ – ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŢNÍHO BYDLENÍ ....................................... - 35 HRDĚJOVICE – ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŢNÍHO BYDLEN ............................... - 39 HOSÍN – ÚZEMÍ PŘÍMĚSTSKÉ ZÁSTAVBY S PŘEVAHOU NÍZKOPODLAŢNÍHO BYDLENÍ.......................................... - 43 HRDĚJOVICE – OPATOVICE – ÚZEMÍ S HODNOTNOU VENKOVSKOU ARCHITEKTUROU A KRAJINÁŘSKÝMI ÚPRAVAMI - 47 OLEŠNÍK – ÚZEMÍ OSTATNÍCH VENKOVSKÝCH SÍDEL ................................................................................................ - 51 ZAHÁJÍ – ÚZEMÍ OSTATNÍCH VENKOVSKÝCH SÍDEL.................................................................................................... - 55 MODRÁ HŮRKA – ÚZEMÍ OSTATNÍCH VENKOVSKÝCH SÍDEL .................................................................................... - 59 HORNÍ KNĚŢEKLADY – ÚZEMÍ OSTATNÍCH VENKOVSKÝCH SÍDEL ........................................................................... - 63 URBANISTICKÉ REGULATIVY ......................................................................................................................................... - 63 ŢIMUTICE - POŘEŢANY – ÚZEMÍ OSTATNÍCH VENKOVSKÝCH SÍDEL ........................................................................ - 67 VLKOV – ÚZEMÍ OSTATNÍCH VENKOVSKÝCH SÍDEL, ÚZEMÍ S PRIORITOU OCHRANY PŘÍRODY .......................... - 71 JAROSLAVICE – ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIÁLEM .................................................................... - 75 PURKAREC – ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIÁLEM .......................................................................... - 79 PONĚŠICE – ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIONÁLEM, ÚZEMÍ S PRIORITOU OCHRANY PŘÍRODY - 83 JEZNICE – ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIÁLEM ............................................................................... - 87 TEMELÍN – KNÍN (TVRZ BÝŠOV) – ÚZEMÍ ZANIKLÝCH SÍDEL S PŘEDPOKLADEM ROZVOJE VÝROBY A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - 91 KONCEPCE URBANISTICKÉHO NÁVRHU ROZVOJE SÍDEL JAROSLAVICE A JEZNICE ........................................... - 95 KONCEPCE URBENISTICKÉHO NÁVRHU ROZVOJE SÍDLA PURKAREC .................................................................... - 96 -
-2-
ČESKÉ BUDĚJOVICE – ÚZEMÍ MĚSTSKÉ AGLOMERACE NADREGIONÁLNÍ
Uspořádání pozemků a doporučené regulativy
Urbanistická struktura a rozvoj města Obrázek: císařský otisk Českých Budějovic z roku 1
URBANISTICKÉ REGULATIVY
Obrázek: letecký snímek centra Českých Budějovic (2008)
V rámci MPR v historickém jádru respektovat dochovanou historickou urbanistickou struktura města. Nutno respektovat uliční čáry a historickou parcelaci, výškovou hladinu, urbanistický a architektonický detail, včetně materiálů historické dlaţby. U nejstarší formy kolektivního bydlení ve zděných bytových a činţovních domech zachovat charakteristické členění uzavřených bloků se zelení uvnitř. Zahuštěnou zástavbu velkých panelových sídlišť postupně revitalizovat formou doplnění zeleně, vybavenosti, řešit deficit parkovacích míst (parkovací domy). Individuální bydlení je realizováno 2 především formou izolovaných RD na menších pozemcích (do 800 m ), u starší formy individuálního bydlení ve formě ulicové řadové zástavby, při modernizaci respektovat výškovou hladinu formou půdních vestaveb, nikoliv nadstavby podlaţí. U nově navrţených ploch pro bydlení v návaznosti na současně zastavěné území situovat hustější formy zástavby ve formě řadových či nízkopodlaţních bytových domů, směrem do volné krajiny rozvolněnější formy nízkopodlaţní zástavby s větší zrnitostí ploch, t.j. 2 na větších pozemcích (nad 800 m ). U specifických forem zástavby zahradního bydlení 2 je stanovena minimální výměra stavebního pozemku 1500 m , u bydlení v usedlostech 2 v rozmezí 7500 – 10 000m .
Zeleň v intravilánu Historické jádro města se dochovalo v původním ortogonálním zaloţení s „kamennou“ stavební strukturou, vymezenou soutokem řek Vltavy a Malše a zeleným pásem v místech původního hradebního opevnění včetně zeleného pásu na levém břehu Vltavy a Sokolského ostrova. Součástí charakteru území jádra je průnik tří kompozičních os vodotečí (osa řeky Vltavy, Malše a Mlýnské stoky), jejichţ doprovodná zeleň tvoří „zelený“ rámec historického jádra. Z tohoto historického jádra se vně bastionů a hlavní cestní sítě rozvinula zástavba Praţského předměstí (směrem severním), Vídeňského předměstí (směrem východním), Lineckého předměstí (směrem jiţním) a za řekou Vltavou Čtyři Dvory. Výše uvedené vodní toky byly lemovány městskými mlýny, některé z nich se dochovaly dodnes. Urbanistická struktura města se dále rozvíjela pod vlivem „průmyslové revoluce“ a s vybudováním ţeleznice na pravém břehu Vltavy směrem východním, kde postupně vznikla a rozvinula se průmyslová zóna města. Do tohoto prostoru je rovněţ situován i koridor dálnice D3, na nějţ se logicky váţou další komerčně průmyslové rozvojové plochy. Na levém břehu Vltavy vznikly komplexy velkých sídlišť kolektivního bydlení (Máj, Šumava, Vltava) se zahuštěnou vysokopodlaţní zástavbou panelových domů. Na levém břehu Vltavy ve vazbě na jednu z nejvýznamnějších ploch zeleně lesopark Stromovku, je navrţena největší rozvojová plocha pro bydlení, která postupně přechází od kolektivního bydlení po rozvolněné bydlení individuální. Na levém břehu Vltavy je rovněţ soustředěna vyšší občanská vybavenost vysokoškolského kampusu Jihočeské univerzity, akademie věd a je zde i areál výstaviště. V tomto území se rozvinuly komerční plochy hypermarketů podél levobřeţní komunikace a její spojky s Praţskou třídou, které jsou součástí přetíţeného tranzitního průtahu městem. V ÚPnM ČB je při vědomí neudrţitelného dopravního zatíţení na stávajícím komunikačním skeletu navrţen nový dopravní skelet, který má za hlavní cíl vytáhnout tranzitní dopravu z města a současně umoţnit dobrou dostupnost všech městských částí pro cílovou dopravu a vybudovat připojení dopravního skeletu města na D3. Jako hlavní záměry jsou navrţeny „Zanádraţní tangenta“ a podjezd pod nádraţím, Zanádraţní kom. –MÚK Pohůrka, „Západní půloblouk“ Branišovská – Litvínovice - propojení Máj – Vltava, „jiţní spojka“, „Severní spojka“ v úseku VOK Globus – Kněţské Dvory – VOK Okruţní, včetně územní rezervy pro „Severní tangentu“, na kterou navazuje navrţené Veřejné logistické centrum (VLC) republikového významu. Součástí dopravního systému města je i v současnosti realizované splavnění Vltavy, kdy na Vltavské vodní cestě je v první fázi počítáno s provozováním vodní mototuristiky a její přivedením prostřednictvím projektu „Město a voda“, přímo do historického jádra. Výhledově je připravováno i vyuţití Vltavské vodní cesty pro nákladní dopravu a vybudování nákladního přístavu v blízkosti VLC. VLC bude bezprostředně napojeno i na ţeleznici prostřednictvím kontejnerového překladiště. Součástí dopravního systému města bude i IV. TŢK, které umoţní rychlé ţelezniční spojení v rámci evropské ţelezniční sítě. V urbanistické rukověti navrhujeme respektovat všechny navrţené rozvojové plochy v ÚPnM ČB a doplnit je o další zastavitelné plochy, které jsou připravovány v dalších změnách ÚPnM. Obrázek: Historická a dnešní podoba Lannovy loděnice (obrázky vlevo), spojení historického jádra s vodou dříve a nyní (obrázky vpravo)
Významným nositelem zeleně jsou vodní toky Vltavy, Malše a Mlýnské stoky, jejichţ doprovodná zeleň tvoří „zelený“ rámec historického jádra. Významnými prvky městské zeleně vyuţívaných k volnočasovým a sportovně rekreačním aktivitám jsou lesopark Stromovka, Sokolský ostrov, zeleň U Malého jezu, tůně U Špačků. Městské parky Na Sadech, Háječek, Staroměstský, Palackého náměstí jsou významnou součástí sídelní zeleně a jako takové je nutno je nadále kultivovat a vhodně udrţovat. Na severozápadním okraji vstupuje do intravilánu významná zeleň Vávrovských a Vrbenských rybníků, které jsou součástí NATURA 2000, EVL Vrbenské rybníky a ptačí oblasti Českobudějovické rybníky. Historický sídelní typ Zachovalost histor. Novodobá zástavba sídelní formy doporučené typy objektů V MPR lokační městský V MPR unikátně V historickém jádru moţná typ s pravidelným dochována původní dostavba proluk, případně citlivá obdélníkovým náměstím parcelace a pozůstatky rekonstrukce stávajících objektů a ortogonální ulicovou fortifikačního systému (typ A*) mimo MPR (typ B sítí, na městské jádro (Hradební a Široká proluky*), na sídlištích BD (typ B – navazuje bloková ul.), v navazující BD*), v plochách smíšených zástavba městských blokové zástavbě se obytných(typ C*), v okrajových činţovních domů dochovaly vnitrobloky částech a v plochách bydlení se soukromou zelení. v usedlostech (typ D*) * Písmena A – F doporučné typy objektů dle Architektonické rukověti Ukázky urbanistických detailů
Dochovaný fortifikační systém s pozůstatky bastionů (vlevo) a Slepé rameno Malše s Předním mlýnem a budoucím Lannovým plavebním kanálem do Vltavy (vpravo)
-3-
-4-
-5-
-6-
-7-
-8-
-9-
- 10 -
- 11 -
- 12 -
- 13 -
- 14 -
- 15 -
- 16 -
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY Urbanistická struktura a rozvoj obce Obrázek: císařský otisk Hluboké nad Vltavou (1837) a letecký snímek Hluboké nad Vltavou ze současného období (2008)
URBANISTICKÉ REGULATIVY Uspořádání pozemků a doporučené regulativy Městský charakter má část v podhradí jihozápadně po zámkem, s protáhlou ulicovkou zakončenou malým náměstím s kostelem a úřednickým domem. Původní řadová zástavba okolo ulicovky na malých pozemcích přechází do blokové zástavby bytových a rodinných domů. V části Podskalí původně domkářská zástavba na malých pozemcích v řadovém jednostranném komunikačním uspořádání pod skalním ostrohem. V části Hamr a Zámostí byla původní zástavba ve formě menších usedlostí. V Zámostí se postupně rozvinula kobercová zástavba individuálních RD, uspořádaných do uličních bloků. U nově navrţených ploch pro bydlení v návaznosti na současně zastavěné území situovat hustější formy zástavby ve formě řadových či nízkopodlaţních bytových domů, směrem do volné krajiny rozvolněnější formy nízkopodlaţní zástavby s větší zrnitostí 2 ploch, t.j. na větších pozemcích (nad 800 m ).
Zeleň v intravilánu
Město Hluboká nad Vltavou má velmi rozsáhlé správní území, které se skládá z jedenácti částí: Bavorovice, Buzkov, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice, Jeznice, Kostelec, Líšnice, Munice, Poněšice, Purkarec a zahrnuje tudíţ i více oblastí s obdobnou typologií staveb. Takţe další sídla budou detailněji popsána v jiné části rukověti. Samotná část město Hluboká nad Vltavou je rozdělena tokem řeky Vltavy na dvě části. Na levém břehu leţí místní část město, na pravém břehu je místní část Zámostí. Městu na levém břehu dominuje zámek na skalním ostrohu (původně gotický hrad) pod kterým vznikla původní osada Podhrad. Ta byla povýšena na městečko v r. 1496 Vilémem z Pernštejna. Městem se Hluboká nad Vltavou stala císařským rozhodnutím z r. 1907 a spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí. V části Město je soustředěno správní centrum a veřejná vybavenost ať již ve formě obchodů, hotelů, školských zařízení, nově otevřený areál rekondičního a relaxačního centra RRC, sportovních a rekreačních areálů na levém břehu Vltavy, včetně golfového hřiště, letní plovárny i zimního stadionu. Na pravém břehu v Zámostí se rozvinula převážně funkce individuálního bydlení, ale vznikl zde na exkluzivní lokalitě areál mezinárodní školy Townshend International School. V Zámostí je i jedna z ţelezničních stanic na stávající trati směr Praha. Další ţelezniční stanice je ve stavebně odloučené části Hluboká – Nádraţí na ţelezniční trati směr Plzeň. V této městské části jsou soustředěny výrobní areály, střední integrovaná škola elektrotechnická a sídlo Lesy Hluboká n. Vlt. a.s. s baţantnicí. Mezi městem Hluboká n Vlt. a částí Hluboká – Nádraţí je areál loveckého zámečku Ohrada se zoologickou zahradou na břehu Munického rybníka. Nově navrţené plochy jsou určeny převáţně pro rozvoj bydlení na levém břehu na severozápadním okraji města v lokalitě Hůrka, na pravém břehu v lokalitě Křesín u řeky a na východním okraji Zámostí. Doporučujeme respektovat navrţené zastavitelné plochy a upřesnit přistávací místa uvaţovaná v rámci Vltavské vodní cesty. Obrázek: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo), dnešní novogotická podoba zámku v pohledu od Zámostí (vpravo)
Nejvýznamnější plochou zeleně v intravilánu je zámecký park, který zelený rámec panoramatických a dálkových pohledů na město a zámek Hluboká nad Vltavou. Dalším významnou plocho zeleně vstupující do intravilánu města je ploch golfového hřiště na Podskalské louce s kompozičně a krajinářsky utvářenými skupinami a solitéry vysoké zeleně. Neméně významným prvkem jsou aleje a stromořadí na hrázích rybníků a okolo komunikací. To vše je součástí soustavy NATURA 2000, EVL Hlubocké hráze. Další významnými prvky zeleně jsou remízy vysoké zeleně u sportovně rekreačního zařízení Barborka v Zámostí. Historický sídelní typ Zachovalost historické Novodobá zástavba sídelní formy doporučené typy objektů Dominantní postavení Unikátně dochovaný V historickém jádru (typ B zámku (původního hradu) zámek se zámeckým proluky*), v navrhovaných s navazujícím zámeckým parkem a dochované plochách smíšených parkem, s podhradím krajinářsky komponované obytných (typ C*), na okraji v podobě protáhlého prvky zeleně. V části sídla ve vazbě na volnou ulicového uspořádání. Hluboká n Vlt. město se krajinu (typ D*), v plochách V Podskalí jednostranné dochovala původní pro sportovní přístavy (typ komunikační uspořádání a ulicovka, v ostatních byla F*), částech Hamr a Zámostí historická forma pohlcena drobné usedlosti novodobou zástavbou, s komunikačním včetně dvora Křesín. uspořádáním bez jasně formovaného návesního prostoru. Výjimku tvořil urbanisticky komponovaný dvůr Křesín. * Písmena A – F doporučné typy objektů dle Architektonické rukověti
Ukázky urbanistických detailů
Zámek s Alšovou Jihočeskou Galerií a hotelem Štekl v zámeckém parku (vlevo), centrum Hluboká n Vlt. město s původním ulicovým uspořádáním (vpravo).
- 17 -
- 18 -
- 19 -
- 20 -
