UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.



1. ÚVOD Právo na zdraví je jedno ze základních práv každého člověka bez rozdílu rasy, náboženství, politického přesvědčení, hospodářského nebo sociálního postavení. Zdraví podle definice WHO je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Zdraví je jev dynamický, který je ovlivňován řadou činitelů, a to jak pozitivně, tak i v negativním slova smyslu. Jeho nepříznivý vývoj v ČR je důsledkem nejrůznějších příčin a vlivů zdravotnického i nezdravotnického charakteru. Zastavení nepříznivých vývojových tendencí ve zdravotním stavu obyvatel ČR a vytvoření reálných podmínek k jeho pozitivnímu obratu je proto hlavní společenskou prioritou. K dosažení tohoto cíle musí směřovat zdravotní politika, pro její tvorbu je důležitá analýza příčin nepříznivého vývoje zdravotního stavu obyvatelstva a jeho jednotlivých determinant. Určující determinantou, která podstatným způsobem ovlivňuje zdraví, je způsob života, kde nejvýznamnějšími zdravotně škodlivými složkami jsou : vysoký výskyt kuřáctví, energeticky nepřiměřená a nevhodně složená výživa, nízká pohybová aktivita, nadměrná psychická zátěž, nadměrný konzum alkoholu, drogové závislosti, nevhodné sexuální chování. Podíl této determinanty na ovlivnění zdraví lze odhadnout zhruba na 60 %. Životní prostředí (vč. pracovního) v běžném slova smyslu, tj. znečišťování ovzduší, vody, půdy, chemizace prostředí a zdraví škodlivé fyzikální faktory (hluk, záření aj.), jsou zodpovědné za zdravotní stav nanejvýše z 20 % ; zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba z 20 %. Kromě výše uvedených zevních determinant ovlivňuje zdraví i genetická a biologická dispozice. Zastupitelstvo městské části Praha 7 uložilo koncem r.1994 Obvodní radě zpracovat koncepci zdravotní politiky obvodu a hygienikovi v Praze 7 vyhodnotit vliv životního a pracovního prostředí na zdraví obyvatel Prahy 7. Důvodem byla skutečnost, že v Praze jsou údaje o stavu


životního prostředí příp. údaje o zdravotním stavu obyvatel vesměs uváděny za celou Prahu, a občané Prahy 7 se stále více domáhají informací o stavu životního prostředí v místě svého bydliště.

II. CÍL PRÁCE, METODIKA Cílem práce je posoudit vliv jedné ze zevních determinant zdraví, tj. životního a pracovního prostředí na obvodě Praha 7, na zdravotní stav obyvatel městské části Praha 7 a provést analýzu zdravotního stavu obyvatel Prahy 7. Metodika : K hodnocení faktorů životního prostředí na obvodě Praha 7 bylo použito výsledků, které má k dispozici hygienická služba. Analýzu odebraných vzorků pitné vody provedla laboratoř Hygienické stanice hl.m.Prahy podle ČSN 757211. Měření hluku zajišťovali pracovníci Obvodní hygienické stanice Praha 7 v souladu se Směrnicí č.42 Hyg. předpisu sv.37/1977 sb. Radon byl měřen po dobu l roku v každém zařízení detektory, vyhodnocení provedl odbor hygieny záření Hygienické stanice hl.m.Prahy. Měření znečištění ovzduší základními škodlivinami se provádělo kontinuálně po 24 hodin denně, využity byly výsledky Hygienické stanice hl.m.Prahy a Automatického informačního monitoringu. Hodnocení Indexu kvality ovzduší a zdravotních rizik stupně znečištění ovzduší bylo převzato z údajů ATEM. Vyhodnocení smogové situace bylo provedeno z údajů AIM. K analýze zdravotního stavu obyvatel byly využity jednak dostupné statistické demografické ukazatele z údajů ÚZIS, ČSÚ a demografické údaje získané po linii hygienické služby, jednak bylo provedeno vlastní šetření zdravotního stavu vybraných populačních skupin (dětí).


Údaje o úmrtnosti obyvatel byly standardizovány tj. přepočteny na věkovou strukturu obyvatel ČR nebo hl.m.Prahy. Alergická onemocnění byla sledována z dokumentace dětských praktických lékařů a z dokumentace alergologa, dispenzarizace dětí byla zjišťována ze zdravotní dokumentace dětských lékařů. Incidence nádorových onemocnění v Praze 7 byla zjištěna z dokumentace onkologa na Praze 7. Výsledky průřezové studie zdravotního stavu osmiletých dětí vyplývají z vlastního vyšetřování dětí, u kterých bylo provedeno základní klinické vyšetření a odběry biologického materiálu (krev, sliny), které byly vyšetřeny v laboratořích KHS Ústí nad Labem.

III. CHARAKTERISTIKA OBVODU Obvod Praha 7 patří mezi centrální pražské obvody, s převažující obytnou funkcí. Leží uvnitř vltavského meandru, rozkládá se na ploše 10,55 km; k 31.12.1994 zde trvale bydlelo 44.777 obyvatel. Počtem obyvatel patří mezi nejmenší pražské obvody, hustotou osídlení, tj. 64,6 obyvatel/ha, pak mezi nejhustěji osídlené pražské obvody (průměrná hustota osídlení v Praze činí 24,4 obyvatel/ha). Část území městské části Praha 7 je součástí Pražské památkové zóny, schválené Radou zastupitelstva hl.m.Prahy ze dne 28.9.1993. Charakter obvodu není jednolitý, lze ho rozdělit do 3 souborů : Holešovice, Letná, Stromovka. Jedna z nejvyšších hustot osídlení (68,4 obyvatel/ha) je v oblasti Holešovic, která se vyznačuje nevhodnou promíšeností průmyslu, bydlení a dopravy. Trvale je zde obydleno 12.266 bytů, které mají mnohdy nedostatečný standard vybavení. Blízkost centra se projevuje velkou zatížeností území; odhaduje


se, že na jednoho trvale bydlícího připadá přibližně jedna pracovní příležitost. Exponovanost území je trvalá, daná polohou, historickým vývojem a snadnou dopravní dostupností (dvě stanice metra, nádraží Holešovice, autobusové nádraží pro severní část pražského regionu a část Středočeského regionu). Kvalita života v této oblasti je výrazné ovlivněna inverzní polohou a absolutním nedostatkem zeleně. Oblast Letná je součástí památkové zóny "Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice". Relativně vysoká hustota obyvatel 124,8 osob/ha je dána velkoměstským charakterem a intenzívním využitím ploch, je charakterizována komfortním bytovým fondem, doplněným základní i nadměstskou vybaveností. Prostředí je negativně ovlivňováno automobilovou dopravou (úl. Milady Horákové, Veletržní, vyústění Letenského tunelu, Korunovační). Oblast Stromovka zahrnuje Královskou oboru, Výstaviště a východní část Císařského ostrova. Jde o čisté rekreační a oddechovou oblast obvodu s celoměstským významem, s vysokou přírodní i historickou hodnotou. Věková struktura obyvatel Prahy 7 je výrazné horší než celopražský průměr. Index stáří tj. podíl osob poproduktivního věku k počtu dětí do 15ti let je na obvodě Praha 7 i na pražské poměry velmi vysoký, dosahuje hodnoty 2,00; v Praze hodnoty 1,30; v ČR index stáří činí 1,037. V oblasti Holešovic index stáří dosahuje dokonce 2,16. Průměrný věk obyvatel Prahy 7 k 31.12.94 činil 42,1 let (Praha 38,8 let); podíl dětí do 15ti let činil 14,1 % (Praha 16,2 %); podíl obyvatel v poproduktivním věku je nejvyšší (29 %) v Praze, průměr v Praze činí 23,5 %. Střední produktivní věk je ve věkové skladbě obvodu zastoupen 56,9 % a představuje nejnižší procento v Praze. Vývoj demografických ukazatelů v letech 1990-1993 je uveden v tabulce č.l. Z tabulky je patrná deformace demografických ukazatelů na obvodě Praha 7 spočívající ve snižujícím se počtu obyvatel,


v záporném přirozeném přírůstku počtu obyvatel, který je vysoký a pohybuje se v rozmezí -7,9 až -6,9 obyvatel/rok, v nízkém počtu živé narozených dětí a téměř nezměněných hodnotách celkové úmrtnosti.

IV. HODNOCENÍ VLIVU ŽIVOTNÍHO A PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ NA ZDRAVÍ OBYVATEL OBVODU PRAHA 7

K hodnocení byly použity ty základní faktory životního prostředí (pitná voda, hluk, radonová zátěž, znečištění ovzduší), u kterých lze předpokládat, že jejich charakter bude v jednotlivých pražských obvodech odlišný. a) Pitná voda Celý obvod je zásobován pitnou vodou z veřejného městského vodovou ze zdrojů Káraný, Podolí a Želivka. Vodní zdroje jsou vzájemné propojeny, takže nelze přesné určit, z kterého zdroje je určitý pražský obvod zásobován. Na obvodě Praha 7 převažuje voda z Káraného a Podolí. Kvalita surové vody, zejména ze zdrojů Podolí a Želivka, se postupně zhoršuje, což ovlivňuje kvalitu upravené vody, která pro nadlimitní obsah dusičnanů nevyhovuje pro přípravu kojenecké stravy. Jakost vody jak na zdroji (výstup z vodárny) tak v distribuční síti (u spotřebitele) se pravidelné sleduje. V posledních dvou letech se na obvodě nevyskytují podstatné výkyvy v jakosti pitné vody, výjimku tvoří smyslově postižitelné ukazatele dle ČSN 757111. Hodnoty olova v pitné vodě jsou jak ve vodárně Podolí, vodojemu Flora a Jesenice, tak v distribuční síti hluboko pod limitem, na obvodě Praha 7 činil průměr 0,005 µg/1,průměrný příjem fluoru z vody u obyvatel Prahy 7 nepřesahuje lµg/1 na osobu a den. Polychlorované bifenyly (PCB) se u podolské vody


pohybují v rozmezí 10-19 µg/1, u káranské vody v rozmezí 10-15 H9/1 a u vody ze Želivky v rozmezí 15-21 µg/1, v distribuční síti v Praze 7 byly zjištěny hodnoty v rozmezí 10-15 µg/1, tedy v koncentracích podstatné nižších, než stanoví norma. Z polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) byl sledován fluoranthen, u kterého v Praze 7 nebyla v síti dosažena indikační hodnota, a benzo(a)pyren, u kterého nebyla mezní hodnota přijatelného rizika překročena. Za posledních deset let nebyla na obvodě hlášena žádná epidemie infekčního onemocnění přenášeného kontaminovanou pitnou vodou, hlášen nebyl ani žádný případ přímého zdravotního poškození z používání pitné vody. Bylo prokázáno, že zátěž chemickými látkami z pitné vody je na obvodě Praha 7 nízká. b) Hluk Životní prostředí obvodu významně ovlivňuje hluk, zejména z automobilové dopravy. Řada komunikací supluje hlavní dopravní okruhy v Praze (SDO, VDO) bez jakékoliv ochrany obyvatel bydlících v okolí těchto komunikací. 60 % území je zasaženo hlukem vyšším než 70 dB. Postupně dochází k nárůstu hluku z dopravy v době noční a u řady komunikací již není patrný rozdíl v úrovni hluku ve dne a v noci (např. úl. Veletržní, Argentinská, M.Horákové, tř.Dukelských hrdinů). Nadměrnému hluku z dopravy (tj. hladinám vyšším než 65 dB) je vystaveno 23 % zařízení pro děti předškolního a školního věku . Z našich šetření vyplývá, že pouze 24 % obyvatel Prahy 7 žije v hygienicky únosných podmínkách hlukové zátěže (do 65 dB), 62 % obyvatel je exponováno hluku o hodnotě 70-77,5 dB a 14 % obyvatel žije ve zcela neúnosných podmínkách, kde hladiny hluku z dopravy se pohybují v rozmezí 77,5-82 dB. Vztah hlučnosti v místě bydliště ke zdravotnímu stavu obyvatel byl v Praze sledován na obvodě Praha 2, 3 a 5, tedy na obvodech s podobnou úrovní hlučnosti z dopravy jako je na území Prahy 7.


Ze studie vyplynulo, že se zvyšující se úrovní hlučnosti v místě bydliště, zvyšuje se procento výskytu hypertoniků v populaci, zvyšuje se výskyt neurotických příznaků - nespavosti, časté únavy, kardiální palpitace, u bolesti hlavy závislost na hluku nebyla prokázána. Byl zjištěn i vzestup počtu kuřáků o 9 % v hlučných lokalitách oproti tichým. Z výsledků sledování byl sestaven graf závislosti mezi hlučností v místě bydliště a celkovou nemocností, zejména hypertenzí. Z grafu vyplývá, že rozdíl mezi prostředím s hodnotami hlučnosti 50 dB a 70 dB v noci v nemocnosti hypertenzí činí 10 %. Protože studie byla provedena na poměrně velkém souboru osob (3.245 osob), sledováno bylo 10 různě hlučných lokalit, lze zjištěné výsledky aplikovat v širším měřítku. Přestože sledování nebylo prováděno přímo na obvodě Praha 7, je možné předpokládat, že minimálně u 14 % obyvatel obvodu, kteří bydlí v místech, kde hladiny hluku z dopravy se pohybují v rozmezí 77-82 dB, bude vyšší výskyt hypertenze. Lze tedy konstatovat, že vysoká úroveň hlučnosti na obvodě Praha 7 se negativné podílí na zdravotním stavu obyvatel.

3) Radonové riziko Úroveň radiační zátěže z přírodních zdrojů byla na obvodě sledována v období let 1992-1994 pomocí detektorů ve všech zařízeních pro děti předškolního a školního věku (jesle, mateřské školy, základní školy). Sledovaná zařízení vyhověla požadavkům Vyhlášky č.76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. Výsledky měření potvrdily nízké radonové riziko z přírodních zdrojů na obvodě Praha 7.


4) Ovzduší 4.1. Znečištění ovzduší představuje dominantní roli v kvalitě životního prostředí obvodu a řadí obvod Praha 7 mezi pražské obvody se značným znečištěním ovzduší v Praze. Na grafech č. 1-3 jsou znázorněny průměrné roční koncentrace SO2, PP a NOx na obvodě Praha 7 ve srovnání s koncentracemi škodlivin v lokalitách s nejvyššími a nejnižšími hodnotami znečištění ovzduší na území hl.m.Prahy. Největší podíl na znečištění ovzduší polétavým prachem (PP) mají lokální topeniště a malé kotelny (64-77 %) umístěné jak na obvodě, tak mimo obvod, teplárny a velké kotelny na území hl.m.Prahy se na znečištění ovzduší obvodu Praha 7 podílejí cca 10-14 %. Imisní zátěž ovzduší SO2 je z 55 % způsobena lokálními topeništi, ze 33 % většími zdroji, umístěnými převážně mimo obvod, významný je též podíl z transferů, který činí cca 10 -14 %. Podíly jednotlivých zdrojů zatížení ovzduší obvodu PP a S02 jsou znázorněny na grafech č. 4, 5. Znečištění ovzduší spalnými produkty (PP a SO2) je na obvodě Praha 7 sledováno od r.1974. Podle výsledků průměrné roční koncentrace polétavého prachu na obvodě sice trvale překračují přípustné roční limity (Kr = 60 µg/m3), je však patrný pozvolný pokles (viz tabulka).


Přípustné roční limity : oxid siřičitý (SOz)

Kr 60 µg/m3

(PP)

polétavý prach Kr 60 µg/m3

(NOx)

oxidy dusíku Kr 80 µg/m3

Obdobná situace je u znečištění ovzduší SO2, kde od r.1993 se sice průměrné roční koncentrace pohybují pod přípustným ročním limitem (Kr = 60 µg/m3), avšak v topné sezóně jsou na obvodě výrazně překračovány krátkodobé imisní limity pro SO2 (IHk = 500 µg}m3) - graf č. 6. Údaje o době překročení krátkodobých imisních limitů v průběhu roku jsou významné, neboť dávají informace o tom, po jak dlouhou dobu jsou obyvatelé v průběhu celého roku vystaveni účinkům nadměrných koncentrací. V oblasti Letná činí tato doba 8 % celkové roční doby (graf č. 7). S prudkým nárůstem automobilové dopravy v Praze a plynofikací zástavby narůstá význam znečištění ovzduší oxidy dusíku. Největší podíl na znečištění ovzduší touto noxou v Praze 7 představuje automobilová doprava (liniový zdroj), přičemž podíl automobilové dopravy na celkovém znečištění ovzduší oxidy dusíku v Praze 7 je značné diferencovaný. Nejvíce zatíženou oblastí jsou Holešovice. Roční hodnoty IHr NOx dosahují jak v oblasti Holešovice, tak Letná, koncentraci 50-80 Hg/m3 (povolený limit je 80 µg/m3). Výrazné jsou překračovány krátkodobé maximální koncentrace NOx (limit IHk = 200 µg/m3), nejvyšších hodnot dosahují v oblasti Letná (graf č. 8). Na celém území obvodu je trvale překračováno doporučených 5 %


celkové roční doby překročení imisního limitu pro NOx a proto znečištění ovzduší NOx představuje plošné nejrozsáhlejší zatížení obvodu Praha 7 (graf č. 9). Při hodnocení znečištění ovzduší v Praze 7 pomocí indexu kvality ovzduší (IKO), do jehož výsledku jsou zahrnuty veškeré sledované škodliviny (tzv. směsný účinek škodlivin ovzduší), oblast Letná dosahuje 5. třídy IKO, tj. silně znečištěné ovzduší, oblast Holešovice lze zařadit do středního stupně imisního zatížení (graf č. 10). Vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší na obvodě se významně podílí na degradaci životního prostředí Prahy 7, lze očekávat, že bude jedním z faktorů ovlivňujících zdraví obyvatel Prahy 7. Ve spolupráci s Ateliérem ekologických modelů a SZÚ jsme se pokusili o vyhodnocení zdravotního rizika jednotlivých škodlivin. Z hygienického hlediska je riziko charakterizováno jako pravděpodobnost, že za určitých podmínek expozice se nebezpečnost látky projeví jako poškození zdraví. Při výpočtu hodnocení rizika byla přijatelná denní dávka (ADI) nahrazena imisními limity příslušných látek. Výsledky hodnocení zdravotních rizik PP, S02, a NOx (absorbované dávky v mg.kg/den) jsou uvedeny v tabulce č. 2. Přípustná mez zdravotního rizika pro S02 je překročena v oblasti Letná, kde index nebezpečnosti (Hazard index) dosahuje hodnoty 1,18, u NOx index nebezpečnosti dosahuje hodnoty 0,92. Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska dlouhodobé expozice obyvatel Prahy 7, zejména obyvatel z oblasti Letná, koncentrací S02 a NOx v ovzduší je možné riziko poškození zdraví zejména u citlivějších populačních skupin (děti, staré a chronicky nemocné osoby). 4.2. Vyhodnocení zdravotního rizika smogové situace v období od 1.2. do 16.2.1993 Vyhodnocení zdravotních důsledků smogových situací je velice nesnadné, protože souběžné se znečištěním ovzduší působí vždy další faktory (sezónní infekce, vliv počasí, různá skladba znečištění apod.). Smog je přechodné zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší, způsobené nepříznivými meteorologickými podmínkami (bezvětří, teplotní inverze), které znemožní rozptyl škodlivin a vedou ke vzestupu koncentrací. Účinky na zdraví jsou tím větší, čím je


více škodlivin v ovzduší, čím větší jsou jejich koncentrace a čím déle smog trvá. Skupina expertů evropské úřadovny WHO po hodnocení zdravotních důsledků smogu, doporučila pro hodnocení používat denní průměrné koncentrace S02 a polétavého prachu, stanovila referenční hladiny 24hodinových koncentrací SO2 a PP a navrhla následující klasifikaci zdravotních účinků :

Poznámky : FVC - Forced vital capacity (usilovně vydechnutá vitální kapacita plic) FEV1 - Forced expiratory volume l sec. (usilovně vydechnutý objem za l sec.)

Vyhodnocení naměřených koncentrací SO2 a PP v průběhu smogové situace je uvedeno v tabulce č. 3. Ve smogovém období byly na obvodě Praha 7 splněny podmínky k uplatnění všech typů škodlivých účinků, neboť ve významné části smogového období byla překročena hladina 200 µg/m3 u SO2 a polétavého prachu, kdy lze očekávat lehké změny dýchacích funkcí. Poměrně často byla překročena hladina i 250 µg/m3


u SO2 a PP, kdy může dojít k mírnému vzestupu nemocnosti u vnímavých lidí. Existovalo však i několik dnů s koncentracemi nad 400 mg/m3, které mohly způsobit větší vzestup respirační nemocnosti. Vlastní sledování nemocnosti v období smogové situace u obyvatel Prahy 7 nebylo provedeno, jedná se o retrospektivní hodnocení naměřených koncentrací škodlivin v ovzduší v průběhu smogové situace.



DÍLČÍ ZÁVĚR : - Za nejzávažnější faktory životního prostředí, které mohou ovlivňovat zdravotní stav obyvatel Prahy 7, lze považovat nadměrnou hlučnost z dopravy a úroveň znečištění ovzduší; - 60 % území obvodu je zasaženo vyšší hlučností než 70 dB; - úroveň znečištění ovzduší v převážné části obvodu dosahuje 5.třídy indexu kvality ovzduší, tj. silně znečištěné ovzduší; - z hlediska dlouhodobé expozice obyvatel Prahy 7 PP, 802 a NOx zejména v oblasti Letné je možné riziko poškození zdraví; - z hlediska expozice obyvatel nadměrnému hluku zejména v době noční lze předpokládat vyšší výskyt hypertenzí příp. celkové nemocnosti.

V. ANALÝZA ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL PRAHY 7

l. Hodnocení demografických údajů o úmrtnosti V celkové standardizované úmrtnosti v ČR v období let 19821993 dochází k významnému poklesu, a to u obou pohlaví. Snížení hodnot celkové úmrtnosti dokumentuje i střední délka života, která se u obou pohlaví prodloužila o 2 roky (u mužů z 67,3 roku na 69,3 roku a u žen ze 74,4 na 76,4 roku). K poklesu dochází u úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy; hlavní zásluhu na tomto poklesu má snižující se úmrtnost na cévní onemocnění mozku, u infarktu myokardu ke změnám nedochází. U druhé skupiny nejčastějších příčin úmrtí, nádorových onemocnění, k pozitivnímu vývoji nedochází. U nádorů plic dochází v ČR k významnému vzestupu u žen a poklesu u mužů. V Praze je celková standardizovaná úmrtnost a úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u obou pohlaví výrazně nižší než v ČR :



K porovnání úmrtnosti obyvatel Prahy a Prahy 7 byly použity údaje z ČSÚ ("hlášení úmrtí"). Protože tyto údaje jsou publikovány v absolutních číslech, byly standardizovány, aby byl vyloučen vliv věku obyvatel Prahy 7. Údaje za Prahu byly použity jako standard a úmrtnost obyvatel Prahy 7 pak byla porovnána s celopražským standardem. Zatím byly zpracovány údaje za období let 1981-1992. Celková standardizovaná úmrtnost mužů a žen z Prahy 7 je znázorněna na grafu č. 12. Z grafu je patrný pokles celkové úmrtnosti obyvatel Prahy 7, obdobné jako v Praze a ČR. Celková úmrtnost mužů z Prahy 7 je od r.1982 trvale vyšší než pražský standard, rozdíl je statisticky významný na 1% hladině významnosti. V r.1982 byla vyšší o 3,6 %, v r.1991 o 12 % a v r.1992 o 7,3 %. Celková úmrtnost žen je téměř shodná s pražským standardem s výjimkou let 1982, 1984, 1988 a 1991, kdy byla vyšší o 7,7 % než v Praze. Vysoká je úmrtnost žen na nádorová onemocnění (graf č.13). Pro vzájemné porovnání úmrtnosti obyvatel Prahy 7 a Prahy byl použit ukazatel SMR (standardised mortality ratio), vypočítaný přirovnáním úmrtnosti zkoumané populace k úmrtnosti standardní populace. Hodnota standardu je 100 a SMR udává, o kolik % je úmrtnost zkoumané populace vyšší či nižší. SMR-celková v Praze 7 v období let 1981-1992 je uvedena na straně 17. Předčasná úmrtnost (do 65ti let) obyvatel Prahy 7 ve sledovaném období přesahuje celopražský průměr, vyšší je jak celková




Protože je známo, že výskyt nádorových onemocnění v populaci stoupá s věkem a protože obvod Praha 7 se vyznačuje nepříznivou věkovou skladbou, byl výskyt onemocnění standardizován metodou nepřímé standardizace tak, aby bylo možné vyloučit vliv věku a porovnat incidenci nádorových onemocnění s pražským standardem. I po provedené standardizaci je incidence nádorových onemocnění na obvodě Praha 7 vyšší než v Praze. Incidence zhoubných novotvarů průdušnice, průdušek a plic je u mužů i žen z Prahy 7 podstatně vyšší než pražský standard, přičemž výraznější rozdíl je u žen z Prahy 7. Za nejvýznamnější příčiny se považuje kouření cigaret (velmi rizikový vliv kouření v mladistvém věku) vč. pasivního kouření. Kouření podle odhadů je příčinou 80-90 % případů onemocnění. Incidence rakoviny tlustého střeva u mužů z Prahy 7 ve sledovaném období vysoko překračuje pražský standard (grafy č. 15, 16, 17, 18 a 19). Za znepokojivý pokládáme vzestupný trend incidence onemocnění ca prsu a děložního čípku u žen, incidence převyšuje pražský standard. U mužů rakovina tlustého střeva a konečníku tvoří 1/3 všech nádorových onemocnění mužů, u žen jsou stejným podílem zastoupeny nádory prsu a děložního čípku.


3. Vrozené vady V r.1990 incidence vrozených vývojových vad (na 10 000 živé narozených dětí) v ČR činila 180,5 (průměr za léta 1986-1989), v Praze 7 činila 134,9 a byla jedna z nejnižších v Praze. Porovnání incidence na jednotlivých pražských obvodech v r.1990 je následující :

Na obvodě se nejčastěji vyskytují vrozené vady srdeční -23 % (v ČR 15 %), vady ortopedické jsou zastoupeny 15 %, vady pohybového ústrojí 11 %. Poměrně vysoké zastoupení mají vrozené vady duševní (11 % všech vrozených vad), rozštěpy patra a rtu se na celkovém počtu vrozených vývojových vad podílejí 6 %. Vrozené vady se častěji vyskytují u chlapců; na obvodě je poměr chlapců a dívek 60 % : 40 %. 4. Dispenzarizace dětí Dispenzarizace může určitým způsobem vypovídat o chronických onemocněních dětí. V r.1993 bylo v ČR v dispenzární péči sledováno více než 400 tisíc dětí, tedy každé páté dítě. Na obvodě Praha 7 v r.1992 bylo podle našich zjištění v dispenzární péči každé šesté dítě. V ČR jsou nejčastější příčinou dispenzarizace nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů a nemoci dýchacího ústrojí.


Z přehledu vyplývá, že počet dispenzarizovaných dětí v jednotlivých obvodech, vyjma Prahy 9, je nižší než v ČR, mezi obvody jsou značné rozdíly. V letech 1989, 1991 a 1992 jsme na obvodě Praha 7 sledovali strukturu dispezarizovaných dětí z dokumentace dětských lékařů. Strukturu dispenzárních onemocnění vyjádřenou v procentuálním zastoupení jednotlivých diagnostických skupina uvádí následující tabulka a graf č. 20.


Ve skupině nemoci dýchací soustavy, která je nejčastější příčinou dispenzarizace (téměř 40 %) tvoří alergická onemocnění až 90 % případů. Na druhém místě v příčinách dispenzarizace jsou nemoci nervově soustavy a smyslových orgánů (16 %), z toho vady zraku jsou zastoupeny více než 58 %. S výskytem vrozených vad dobře koreluje dispenzarizace pro vrozené vady - tato skupina spolu s nemocemi močové a pohlavní soustavy zaujímá 3.místo ve struktuře dispenzarizovaných dětí na obvodě Praha 7 (cca 12 %).


V dispenzární více než 3/4

skupině XII - nemoci kůže a podkožního vaziva onemocnění jde na vrub onemocnění alergického

původu - atopický ekzém. Ve skupině vrozené vývojové vady je cca 40 % dětí dispenzarizovaných pro vady srdce a cév.

kyčlí a 20 % dětí

dispenzarizovaných pro vady

Duševní zaostalost je v dispenzární skupině V - duševní poruchy - zastoupena více než 40 %. Následující tabulka uvádí prevalenci (výskyt jednotlivých dg skupin dispenzarizovaných onemocnění) na l 000 dětí :

Z tabulky je patrné, že přes absolutní úbytek dětí do 14 let a úbytek počtu dispenzarizovaných, který se projevil v r.1992, nedochází k velkému kolísání v jednotlivých diagnostických skupinách. Údaje mají informativní charakter a dávají obraz o současné struktuře vybraných onemocnění v dětské populaci na obvodě Praha 7. V dispenzární péči bylo v r.1989 17,2 % dětí ve věku 0-14 let, v r.1991 16,7 % a v r.1992 14,1 % všech dětí.


5. Alergická onemocnění u dětí V ČR se odhaduje, že alergická onemocnění postihují 15-17 % populace. V r.1993 bylo v ČR lékařsky sledováno přes 67 tisíc alergických onemocnění dětí a jejich prevalence se každoročně zvyšuje. V ČR činila prevalence alergických onemocnění dětí v r.1990 27,48 případů na 1.000 dětí; v Praze 43,11 případů v r.1990 a v r.1992 již 44,2 případů onemocnění; v Praze 7 46,4 případů onemocnění na 1.000 dětí ve věku 0-14 let (graf č. 21). Výskyt alergických onemocnění v Praze 7 je vyšší než v Praze a v ČR. U dětí ve věku 0-5 let je na obvodě Praha 7 prevalence 18,9 případů, u dětí ve věku 6-14 let činí 59,1 případů (graf č. 22). Vývoj nemocnosti na alergická onemocnění u dětí z Prahy 7 v období let 1979-1992 znázorňuje graf č. 23. Z grafu je patrný výrazný nárůst počtu alergií od r.1986, strmý vzestup je zaznamenán od r.1988 (zahájena činnost alergologické poradny na obvodě). V r.1992 byla sledována prevalence alergických onemocnění u pražských dětí ve věku 0-14 let. Praha 7 zaujímá mezi pražskými obvody 4.místo, nejvyšší výskyt onemocnění byl zaznamenán na obvodě Praha 4 a Praha 9, nejnižší na Praze 6. Sledována byla i struktura alergických onemocněni, která byla rozdělena do 4 skupin : I.skupina zahrnuje asthma bronchiale, obstrukční bronchitidu, akutní recidivující bronchitidu, skupinu II tvoří pollinosy, do skupiny III byla zařazena ostatní respirační onemocnění, do skupiny IV ostatní nerespirační alergická onemocnění. Struktura alergických onemocnění podle skupin v jednotlivých pražských obvodech je uvedena na grafu č. 24). Na obvodě Praha 7 ve struktuře alergických onemocnění u dětí ve věku 0-14 let převažuje pollinosa (45,2 %), ostatní respirační


onemocnění tvoří 34,2 %; asthma bronchiale je zastoupeno u 5,8 % všech alergických onemocnění u dětí. Prevalence alergických onemocnění ve skupině I je nejvyšší v Praze 4 (14,2) a v Praze 9 (13,8), nejnižší v Praze 3 (6,7) a v Praze 7 (6,3). Nejvyšší výskyt pollinos byl opět zjištěn u dětí obvodu Praha 4 a Praha 9, nejnižší byl v Praze l a 3. Výskyt alergických onemocnění je častější u chlapců, alergická onemocnění byla v poměru 1,6 : l v neprospěch chlapců. Genetická zátěž u pražského souboru sledovaných dětí byla zjištěna v průměru u 58,6 % alergických onemocnění, na obvodě Praha 7 dokonce u 74 % případů onemocnění dětí. Nejvyšší výskyt alergických onemocnění, zejména pollinos, u pražských dětí byl zjištěn u dětí žijících v sídlištní panelové výstavbě, což lze dát do souvislosti s vysokou expozicí dětí pylovým alergenům z neudržovaných travnatých ploch.

6. Výsledky vybraných ukazatelů klinického vyšetření dětí V rámci řešení grantu "Průřezová studie zdravotního stavu dětí" byly vyšetřeny v letech 1991-1993 osmileté děti z obvodu Praha 7. Bylo provedeno vyšetření klinické, červeného krevního obrazu, salivární imunity, vybraných ukazatelů sérové imunity a pomocí dotazníků byly hodnoceny výživové zvyklosti. Výsledky vybraných ukazatelů klinického vyšetření jsou uvedeny v tabulce č. 4. Ze sledovaných ukazatelů nelze podcenit u dětí z Prahy 7 zvýšený nález zánětlivých projevů horních cest dýchacích. Zjištěné snížení hladiny lysozymu by mohlo naznačovat vyčerpávání imunitního potenciálu slizniční imunity u sledovaných dětí, k potvrzení této hypotézy by bylo nutné provést komplexnější vyšetření. Kromě dalších byl v průběhu let 1991-1993 zjištěn negativní posun ve výživových zvyklostech dětí (nižší konzumace mléka a mléčných výrobků, zeleniny, luštěnin a naopak zvyšující se konzum uzenin).


DÍLČÍ ZÁVĚR : - Celková úmrtnost obyvatel Prahy a Prahy 7 je nižší než v ČR. V období let 1982-1993 vykazuje pokles. Celkový úmrtnost mužů z Prahy 7 je trvale vyšší než v Praze, celková úmrtnost žen je v relaci s pražským standardem. - Úmrtnost na zhoubné novotvary u žen z Prahy i Prahy 7 přesahuje úmrtnost v ČR. - Incidence zhoubných nádorů na obvodě Praha 7 je vyšší než v Praze u rakoviny průdušek a plic a to jak u mužů, tak u žen, rakoviny tlustého střeva u mužů a rakoviny prsu a děložního čípku u žen. - Výskyt vrozených vývojových vad je na obvodě Praha 7 nejnižší v Praze. - V dispenzární péči je cca 17 % dětí ve věku 0-14 let. Ve struktuře onemocnění převažují nemoci dýchací soustavy (40 %) převážně alergická onemocnění, - Prevalence alergických onemocnění dětí ve věku 0-14 let činí 46,4 případů onemocnění na 1.000 dětí, je vyšší než v Praze a v ČR. Ve struktuře alergických onemocnění převažuje pollinosa (45,2 %), ostatní alergická onemocnění tvoří 34,2 %, asthma bronchiale je zastoupeno u 5,8 % případů všech alergických onemocnění. - Zjištěn byl zvýšený nález zánětlivých projevů horních cest dýchacích u dětí a snížení hladiny lysozymu u těchto dětí.

VI. DISKUSE

Občané významu vlivu životního prostředí v běžném slovy smyslu (znečištění vody, půdy, ovzduší apod.) na zdraví přikládají značný význam.


Při hodnocení vlivu životních a pracovních podmínek na zdraví je nutné mít vždy na zřeteli, že účinek určité škodliviny (faktoru) je závislý jednak na dávce (množství škodliviny), jednak na expozici, tj. době působení škodliviny na organizmus. Účinek je závislý i na druhu a toxicitě škodliviny a na celkovém stavu organizmu, zvláště na stavu jeho obranyschopnosti (imunity). Tyto vazby vystupují do popředí zejména u působení škodlivin znečištění ovzduší na organizmus. Škodliviny mohou poškozovat dýchací cesty, narušovat obranné slizniční mechanizmy a podporovat tak vznik infekcí respirační-ho traktu, podílet se na vzniku alergických onemocnění apod. Jde v podstatě o zvýšenou reakční aktivitu ve smyslu biologické adaptace na dlouhodobou zátěž, tj. pobyt ve znečištěném prostředí. U alergických onemocnění hraje významnou roli pozitivní rodinná anamnéza, která má vysoký statistický význam, kvalita prostředí má zřejmě význam podpůrný. Otázkou je, do jaké míry se na vzniku alergických onemocnění podílí i kvalita vnitřního prostředí (indoor), vezmeme-li v úvahu, že člověk (dítě) stráví 60 % svého času v bytě, 25-30 % v zaměstnání (škole), 5 % v dopravě a 5 % ve venkovním prostředí. Hodnocení vztahu životního prostředí na zdraví v menších regionech je obtížné pro nedostatek validních údajů o zdravotním stavu obyvatel daného regionu příp. i nedostatečných údajů o kvalitě životního prostředí. Citelně se tento nedostatek paradoxně projevuje v Praze, neboť převážná část statistických demografických údajů o zdravotním stavu je uváděna za Prahu jako celek a přitom jednotlivé pražské obvody se počtem obyvatel významně neliší od okresů v ČR. Předkládaná práce, zejména část týkající se analýzy zdravotního stavu obyvatel Prahy 7, je poznamenána právě absencí těchto údajů.


VII. ZÁVĚR

1) Z hodnocení vlivu životních a pracovních podmínek na zdraví a analýzy zdravotního stavu obyvatel Prahy 7 vyplynulo : - 76 % obyvatel Prahy 7 je exponováno dopravnímu hluku o intenzitě vyšší než 70 decibelů (dB); z toho 14 % hluku o intenzitě 77,5-82 dB ve dne a 72-75 dB v noci. - Ze studií vlivu hlučnosti v místě bydliště na zdraví prováděných v hl.m.Praze lze odvodit vyšší výskyt hypertenzí při celkové nemocnosti u cca 14 % obyvatel obvodu Praha 7, kteří jsou v noci vystaveni dopravnímu hluku o intenzitě 72-75 dB. - Znečištění ovzduší v oblasti Letná dosahuje 5.třídy znečištění ovzduší, tj. silně znečištěné ovzduší, v oblasti Holešovice 3.-4.třídy, tj. znečištěné ovzduší. Překračování nejvýše přípustných krátkodobých koncentrací PP, SO2 a NOx v Praze 7 přesahuje v průběhu roku přípustný 5 % limit. V oblasti Letná je překročena přípustná mez zdravotního rizika u znečištění ovzduší SO2. - Při déletrvajícím "smogovém období" lze u dětí a vnímavých dospělých osob očekávat vzestup respirační nemocnosti. - Do souvislosti se znečištěním ovzduší v Praze 7 lze dát vyšší procento dispenzarizovaných dětí pro nemoci dýchací soustavy (téměř 40 % všech dispenzarizovaných dětí), zvýšené nálezy zánětlivých projevů horních cest dýchacích a zjištěné snížení hladiny lysozymu, které může naznačovat vyčerpání imunitního potenciálu u dětí z Prahy 7. Očekáváme, že naše spoluúčast na řešení mezinárodního projektu SAVIAH, který je schválen komisí Evropského společenství,přinese bližší ověření uvedených souvislostí. Cílem projektu je ověřit postupy ve sledování vztahu znečištění ovzduší v malých územních celcích na zdraví dětí, ukazatelem zdraví bude respirační nemocnost dětí ve


věku 6-14 let. -

Příčinnou souvislost mezi znečištěním ovzduší a vyšším výskytem alergických onemocnění u dětí z Prahy 7 nelze jednoznačně vyslovit, neboť alergické onemocnění je výsledkem interakce geneticky založené dispozice k alergii (v Praze 7 zjištěna pozitivní rodinná anamnéza u 74 % nemocných dětí) a působení činitelů prostředí, které jsou podpůrnými faktory. - Demografické ukazatele úmrtnosti (nepřímé ukazatele zdravotního stavu) mají jako ukazatele vlivu životních a pracovních podmínek na zdraví obyvatel jen omezený význam, neboť v úmrtnosti se odráží převážně podmínky působící zhruba před 10-15ti lety. K objasnění vztahu kvality životního prostředí na zdraví má větší význam přímé sledování zdravotního stavu populace, zejména dětské, která velmi citlivě reaguje na vlivy podmínek. 2) Z výsledků hodnocení vlivu životního a pracovního prostředí na zdraví obyvatel lze formulovat dva základní okruhy řešení ozdravění životního prostředí, které by přispěly k omezení zdravotního rizika z prostředí na obvodě Praha 7, a to : a) snížení znečištění ovzduší na hodnoty, při kterých nedochází dlouhodobým působením na lidský organizmus k nepříznivým změnám : - rekonstrukce systému vytápění v hl.m.Praze a na obvodě Praha 7, - řešit systém dopravy a komunikační sítě v Praze včetně pasivní ochrany obyvatel, - preferovat hromadnou dopravu, - prevence vzniku smogových situací včetně regulace silniční dopravy za smogové situace a novelizace Vyhlášky hl.m.Prahy o stanovení městských zón s omezením provozu zdrojů znečišťování ovzduší za smogové situace.


b) snížení počtu obyvatel, kteří jsou vystaveni nadměrnému hluku z dopravy : - dořešit koncepčně Základní komunikační systém v Praze, - dořešit vedení Středního dopravního okruhu a Vnitřního dopravního okruhu na území Prahy 7, - u hlavních dopravních tahů realizovat pasivní ochranu obyvatel. 3) Zaměřit se na podporu zdravého způsobu života obyvatel Prahy 7 a posilování nespecifické odolnosti dětí, iniciovat realizaci Projektů Národního programu zdraví na obvodě Praha 7 : - Zdravé město, Zdravá škola, - Projekty zaměřené na zdravotní rizika : prevence kouření, ozdravění školního stravování, - Projekty zaměřené na prevenci nemocí - zejména zhoubných nádorů.


































UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá

Recommend Documents