TENTO DOKUMENT A JEHO OBSAH JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA, A. S. ŠÍŘEN SMÍ BÝT POUZE POD PODMÍNKOU ZACHOVÁNÍ ODKAZU

ANALÝZA Podpora a propagace ICT ve volebních programech politických stran - VOLBY 2010 -

27. 5. 2010

TENTO DOKUMENT A JEHO OBSAH JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA, A. S. ŠÍŘEN SMÍ BÝT POUZE POD PODMÍNKOU ZACHOVÁNÍ ODKAZU NA AUTORA TOHOTO DOKUMENTU A / NEBO UVEDENÍ ZDROJE.

ANALÝZA – VOLBY 2010

OBSAH 1 2

3

Shrnutí analýzy .............................................................................................................. 3 Úvod k analýze ............................................................................................................... 4 2.1

Výchozí podmínky ........................................................................................................... 4

2.2

Vybrané politické strany .................................................................................................. 4

2.3

Analyzované aspekty podpory ICT ve volbách 2010 .......................................................... 5

Vlastní analýza ............................................................................................................... 7 3.1

Podpora znalostní ekonomiky .......................................................................................... 7

3.2

Podpora ICT sektoru ....................................................................................................... 8

3.3

Podpora ICT vzdělávání a informační gramotnosti ............................................................. 9

3.4

Podpora konkrétních ICT projektů ...................................................................................10

3.4.1

eGovernment .............................................................................................................10

3.4.2

eJustice .....................................................................................................................12

3.4.3

eHealth .....................................................................................................................14

3.4.4

eDemocracy ..............................................................................................................15

3.5 4

Další (vlastní) témata v programech................................................................................16

Závěr analýzy ............................................................................................................... 20 4.1

Výsledky analýzy ...........................................................................................................20

Společnost Equica, a.s. ....................................................................................................... 22

strana 2 / 22


1 SHRNUTÍ ANALÝZY ICT jako významný sektor generující aţ 10 % domácího HDP a tvořící 15 % exportu ČR prostupuje všemi oblastmi lidského konání. Široká podpora tohoto sektoru by mohla umoţnit České republice ekonomický růst zaloţený na oborech s vysokou přidanou hodnotou a postupnou transformaci ve fungující znalostní ekonomiku. Společnost Equica, a.s. proto vypracovala analýzu podpory a propagace ICT ve volebních programech vybraných politických stran se snahou o zjištění, jak široká tato podpora je. Analýza se zaměřila na vybrané oblasti ICT (podpora znalostní ekonomiky, podpora ICT sektoru, podpora ICT vzdělávání a informační gramotnosti, podpora konkrétních ICT projektů, konkrétní témata v programech) a zhodnotila míru reflexe jednotlivých témat u ČSSD, KSČM, ODS, TOP09 a Věcí veřejných, tedy politických stran, které v době vzniku analýzy měly šanci vstoupit do Poslanecké sněmovny ČR a aktivně tak ovlivňovat budoucí politiku. Na prvních dvou místech se s odstupem umístily pravicové strany (ODS, TOP09). Následovaly strany, které tradičně cílí na poněkud odlišný typ voliče (ČSSD, KSČM) a v podstatě úplně propadla nová strana Věci veřejné, která ICT ve svém programu téměř nezohlednila.

strana 3 / 22


2 ÚVOD K ANALÝZE 2. 1

Výchozí podmínky

Obor informačních a komunikačních technologií se za posledních několik let proměnil z oboru na periferii v jeden z nejvýznamnějších oborů české ekonomiky, který si zaslouţí adekvátní podporu:

 ICT firem existuje v České republice takřka 33.000;  ICT firmy zaměstnávají více neţ 134.500 zaměstnanců;  ICT zboţí se hodnotou 360 mld. Kč podílí 15 % na celkovém exportu ČR (více 5,5 násobný      

nárůst za 10 let); výdaje za ICT vybavení a sluţby v ČR v roce 2007 činily 742 mld. Kč (IT sluţby 129 mld. Kč a SW 30 mld. Kč); firmy z oblasti ICT sluţeb generují 2. nejvyšší průměrnou roční přidanou hodnotu na zaměstnance z celé české ekonomiky - 1 833 998 Kč; trţby realizované v ICT sektoru (2007) činily 550 mld. Kč (5 % celkových trţeb podnikatelského sektoru); ICT sektor v ČR (přidaná hodnota vytvořená v tomto sektoru) se v r. 2007 podílel na tvorbě HDP 4,4 % (více neţ 100% nárůst oproti r. 1995); ICT sektor se (v r. 2007) podílel 13,5 % na celkových výdajích na výzkum a vývoj uskutečněných v podnikatelském sektoru podle agentury CzechInvest kaţdá třetí investice v ČR míří do sektoru IT 1.

Autor analýzy se domnívá, ţe v r. 2010 je moţné předpokládat, ţe se podíl ICT sektoru na HDP zvýší aţ na 10 % (pětinásobek hodnoty z r. 1995). Informační a komunikační technologie jako takové navíc nejsou přesně vymezeny na určitou oblast lidského působení, prostupují všemi sférami lidského konání a tyto, v ideálním případě, ekonomicky pozitivně ovlivňují. ICT jako sektor s jednou z nejvyšších přidaných hodnot v ČR není oproti ostatním oborům nijak zvýhodněn. Pobídky ani dotace do sektoru jako takového aktuálně neplynou2 a plánovány nejsou ani v dostupných prohlášeních Vlády ČR nebo příslušných ministerstev.

2. 2

Vybrané politické strany

Výběr subjektů pro analýzu zastoupení podpory a propagace ICT byl proveden na základě květnového průzkumu stranických (volebních) preferencí zpracovaného Střediskem empirických výzkumů (STEM) k 17. 5. 2010. Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamţiku výzkumu. Dle výsledků tohoto výzkumu mají v květnu 2010 šanci na vstup do Parlamentu ČR následující politické strany:

 ČSSD – 27 % (75 mandátů),  ODS – 18,7 % (55 mandátů),

1

Zdroj: Statistika informační ekonomiky - shrnutí, Český statistický úřad, 08. 12. 2009; Data ČSÚ v oblasti informační technologie. 2

Autor abstrahuje od podpůrného programu MPO „ICT a strategické sluţby“, který investiční pobídky nenahrazuje adekvátním způsobem.

strana 4 / 22


 KSČM – 11,8 % (28 mandátů),  TOP09 – 9,2 % (21 mandátů),  Věci veřejné – 8,9 % (21 mandátů).

Graf č. 1: Preference volebních stran

V rámci vypracování analýzy byly analyzovány politické programy výše uvedených 5 politických stran, které mají šanci dostat se do Parlamentu ČR.

2. 3

Analyzované aspekty podpory ICT ve volbách 2010

Studie společností Gartner a A. T. Kearney ukazují, ţe od roku 2005 vytrvale klesá umístění ČR v mezinárodních ţebříčcích týkajících se přílivu investic do sluţeb s vysokou přidanou hodnotou (např. A. T. Kearney - propad ze 4. místa v roce 2005 na 32. v roce 2009). Profesor Ing. Jiří Voříšek, CSc. (katedra IT, Vysoká škola ekonomická Praha) spatřuje hlavní problém tohoto propadu ve 4 oblastech: „Velké investice, jako IBM centrum Brno, DHL centrum v Praze či vývojové středisko firmy SUN

z poloviny desetiletí, jsou minulostí. Důvody vidím ve čtyřech oblastech. Především v tomto sektoru zmizely vhodné a transparentní investiční pobídky. Druhým důvodem je růst ceny práce v ČR. To ale není jednoznačně negativní faktor. ČR by se do budoucna měla orientovat na sluţby, kde obstojíme i s relativně drahou pracovní silou. Třetím důvodem je, ţe státní projekty související s budováním infrastruktury jsou pomalu a ne vţdy dobře implementovány a jsou politiky a médii zpochybňovány. Uveďme za všechny alespoň datové schránky a státní maturity. Posledním problémem je, ţe školy nestačí produkovat dostatek absolventů s potřebnými znalostmi. To znamená, ţe nejen počet, ale i struktura znalostí těchto absolventů je pro leckteré investory problémem. Uţ v roce 2007 nám chybělo na 4.000 IT odborníků.“ V rámci analytické studie jsme se proto zaměřili na následující oblasti: 1) Podpora znalostní ekonomiky – znalostní ekonomika by měla být jednou z priorit a zároveň jedním ze strategických cílů České republiky. ICT sektor má nezanedbatelný vliv na konkurenceschopnost státu a jako takový si zaslouţí, aby jeho rozvoj a budoucí směřování celého sektoru bylo zařazeno mezi hlavní priority vlády, resp. strategického směřování státu.

strana 5 / 22


2) Podpora ICT sektoru – bez vhodné podpory celého sektoru dojde k omezování investic a zpomalení rozvoje. Investiční pobídky nebo jiné formy zvýhodnění ICT průmyslu, ale i firem vytvářejících vysokou přidanou hodnotu v oblasti ICT, je proto nutnou podmínkou nastartování opětovného růstu celého odvětví a zároveň vhodným doplňkem aktivit zamířených na podporu české ekonomiky v době hospodářské / ekonomické krize. 3) Podpora ICT vzdělávání a informační gramotnosti – nedostatek IT odborníků, ale i nezájem nových studentů o IT obory a nevhodná struktura vzdělávacích programů je jednou z brzd rozvoje ICT odvětví. Co moţná nejvyšší míra informační gramotnosti v rámci celé populace je vhodným doplňkem strategického cíle podpory konkurenceschopnosti ČR díky ICT. 4) Podpora konkrétních ICT projektů – existující ICT projekty, které jsou jiţ v pokročilém stádiu příprav nebo dokonce v realizaci nutně potřebují širokou politickou podporu, aby nedošlo k jejich zastavení nebo ke zpomalení jejich realizace a tím k neefektivnímu vynaloţení jiţ investovaných finančních prostředků. 5) Další (vlastní) témata v programech – poslední část studie shrnuje další konkrétní témata, která se objevují v programu analyzovaných politických stran, které není moţné zahrnout do výše uvedených 4 hlavních oblastí.

Analýza byla provedena nad volebními programy zveřejněnými na webových stránkách politických stran:

    

ČSSD ODS KSČM TOP09 VV

„Velký volební program“ „Podrobný volební program „Volební program KSČM (k tisku)“ „Volební program“ „Politický program“

Rozsah jednotlivých programů do jisté míry omezil vyjadřovací prostor (např. TOP09 nebo KSČM), přesto se i TOP09, tedy straně s programem malého rozsahu (měřeno na počet stránek) podařilo dosáhnout vysokého počtu bodů. Výše uvedené oblasti byly hodnoceny na stupnici od 0 do 5, kdy 5 bodů bylo maximum moţných bodů. Strany, které v programu měly samostatnou kapitolu věnovanou ICT, byly navíc honorovány 5 „extra“ body. Výsledek je pouhým součtem získaných bodů bez pouţití vah nebo jiného přepočtu důleţitosti bodů za jednotlivé oblasti.

strana 6 / 22


3 VLASTNÍ ANALÝZA Studie byla zpracována v termínu 20. - 23. 5. 2010 zaměstnanci společnosti Equica, a.s. dle vlastní metodiky popsané výše ve studii. Společnost Equica se zaměřuje především na řízení projektů a konzultace v oblasti ICT a podílí se na řadě významných ICT projektů v prostředí veřejné správy ČR.

3. 1

Podpora znalostní ekonomiky

Na základě výše uvedených předpokladů bylo jako jeden z hlavních pilířů zvoleno vyjádření dané politické strany vůči znalostní ekonomice a budoucímu směřování České republiky právě tímto směrem. Z hodnocených stran zmínili podporu znalostní ekonomiky pouze 3 strany (ČSSD, KSČM a ODS). Ani jedna ze stran v programu neuvádí konkrétní postup, kterým chce tuto podporu realizovat. Nejblíţe je tomu ČSSD, která alespoň hledá moţné zdroje. ČSSD v rámci programu zmiňuje moţnost přehodnocení současných priorit nasměrování evropských dotací a jejich případné „přesměrování“ do oblasti rozvoje znalostní ekonomiky. Podrobněji téma není rozebíráno. ODS znalostní ekonomiku zmiňuje pouze v souvislosti s tím, ţe školství je důleţitým základem „znalostní ekonomiky zaloţené na odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, kterou by ČR měla být“. I přes toto tvrzení program ţádnou bliţší informaci jakým způsobem bude znalostní ekonomika podporována nebo jak kýţeného cílového stavu dosáhnout, nenabízí. KSČM deklaruje závazek k podpoře investic do vědy, vzdělání a nových technologií dokonce v názvu jedné z kapitol. Opět se ale jedná pouze o závazek bez konkrétního řešení formy nebo zdrojů podpory.

ČSSD ČSSD sice nikde přímo nevyjadřuje svůj závazek k podpoře znalostní ekonomiky, ale v rámci moţného přehodnocení stávajících priorit a programů pro čerpání finančních prostředků z EU doporučuje zvýšit míru investic z těchto prostředků právě do rozvoje znalostní ekonomiky. Zároveň je v programu uvedena přímá podpora zvyšování investic do high-tech výrob, mezi které můţeme počítat i obory s vysokou přidanou hodnotou.

„Podpora podnikání a investic - Navrhujeme také podrobit stávající priority a programy (pro čerpání financí z fondů EU) důsledné revizi a tam, kde je to moţné, provést účelné změny ve prospěch financování naléhavějších potřeb, jako jsou infrastrukturní projekty, rozvoj znalostní ekonomiky a investice do ekologických opatření a energetických úspor. … Povaţujeme za nezbytné pokračovat v započatém trendu podpory investic do špičkových a moderních high-tech výrob a zvýšení investic českých firem do těchto oborů.

KSČM KSČM uţ v názvu kapitoly „Základy boje proti hospodářské krizi“ zmiňuje nutnost investic do vědy, vzdělání a nových technologií a mezi body této kapitoly je přímo uvedena podpora financování vědy a aplikovaného výzkumu v oboru informačních technologií.

„Podporovat financování vědy a aplikovaného výzkumu v perspektivních oborech (např. informační technologie, mikroelektronika, biotechnologie a kvalifikovaná chemie, vybraná strojírenská odvětví).“

strana 7 / 22


ODS ODS hned v úvodu kapitoly Společnost zmiňuje důleţitost znalostní ekonomiky zaloţené na odvětvích s vysokou přidanou hodnotou.

„Kvalitní školství je důleţitým stavebním kamenem znalostní ekonomiky zaloţené na odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, jakou by Česká republika měla být.

Politická strana


Bodů

Zdůvodnění

ČSSD



3

Program nabízí moţnost financování rozvoje podpory znalostní ekonomiky.

KSČM



2

Program nepřímo zavazuje stranu k podpoře financování rozvoje podpory znalostní ekonomiky.

ODS



1

Program zmiňuje důleţitost znalostní ekonomiky.

TOP09



0

V programu se téma znalostní ekonomiky vůbec nevyskytuje.

Věci veřejné



0

V programu se téma znalostní ekonomiky vůbec nevyskytuje.

3. 2

Podpora ICT sektoru

Přestoţe předpoklady autorů analýzy cílový stav „ČR jako vyspělá znalostní ekonomika“ podmiňují předpokladem cílené podpory ICT sektoru, předvolební programy ţádné z vybraných politických stran tuto úvahu nepotvrzují a nenabízí pro tento sektor ţádné zvýhodnění. Jediná TOP09 kategoricky odmítá zvýhodnění jakéhokoli specifického sektoru, ostatní strany se tohoto tématu vůbec nedotýkají.

Politická strana

Podpora ICT

Bodů

Zdůvodnění

sektoru ČSSD



0

V programu se téma podpory ICT sektoru vůbec nevyskytuje.

KSČM



0


ODS



0


strana 8 / 22


TOP09



0

Program kategoricky odmítá podporu (zvýhodnění) jakéhokoli odvětví.

Věci veřejné



0


3. 3

Podpora ICT vzdělávání a informační gramotnosti

Jedním ze základních kamenů rozvoje ICT sektoru jsou kvalitní lidské zdroje. Součástí podpory ICT sektoru by proto měla být i cílená podpora ICT vzdělávání a podpory souvisejících oborů včetně propagace těchto oborů. Zároveň s ohledem na vyuţitelnost ICT v praxi je nutné podporovat informační gramotnost nejširších vrstev. Ze všech analyzovaných politických stran se této problematice přímo věnuje pouze program KSČM, který deklaruje podporu strany pro výuku v zacházení informačními technologiemi na všech úrovních vzdělání včetně přesahu vzdělávání v práci s ICT aţ do seniorského věku. Jediná další strana, která tuto problematiku zmiňuje, jsou Věci veřejné, které však vyjadřují pouze podporu e-learningu jako formy vzdělávání a upozorňují na potřebu rozšíření výuky práce s internetem o sloţku bezpečnosti na internetu.

KSČM KSČM v kapitole „Rovný přístup k informacím“ přímo pojmenovává a podporuje výuku v zacházení s informačními technologiemi ve všech vrstvách společnosti.

„Výuku v zacházení s informačními technologiemi na všech úrovních vzdělávacího systému, včetně např. pořádání bezplatných kurzů pro seniory.“

Věci veřejné VV v kapitole „Školství a sport“ zmiňují podporu e-learningu a rozšíření výuky informatiky o bezpečnou práci s internetem. Vybraná témata program vůbec nezmiňuje a to ani okrajově.

„Podpora celoţivotního vzdělávání, podpora e-learningu. … Rozšíříme výuku informatiky o bezpečnou práci s internetem, naučíme tak děti kompetenci vlastní ochrany a zodpovědného přístupu.“

Politická strana

Podpora ICT

Bodů

Zdůvodnění

vzdělávání ČSSD



0

V programu se téma ICT vzdělávání a/nebo podpory informační gramotnosti vůbec nevyskytuje.

strana 9 / 22


KSČM



3

V programu je deklarována podpora strany v oblasti vzdělávání v práci s informačními technologiemi. Přímá podpora vzdělávání pro ICT zmíněna není.

ODS



0


TOP09



0


Věci veřejné



1

V programu je téma vzdělávání v oblasti ICT a zvyšování informační gramotnosti zmíněno jen velmi okrajově.

3. 4

Podpora konkrétních ICT projektů

Analýza podpory konkrétních ICT projektů v politických programech.

3.4.1

eGovernment

Nejdůleţitějším a nejvýznamnějším aktuálně realizovaným souborem ICT projektů v prostředí veřejné správy je především její elektronizace. V rámci eGovernment projektů běţí nebo jsou v přípravě desítky aţ stovky samostatných projektů – mezi nejvýznamnější jistě patří základní registry veřejné správy, Czechpoint, datové schránky a další. ČSSD se témat dotýká jen okrajově a obecně a prohlášení se v podstatě omezuje pouze na opakované vyuţívání informací ve veřejném sektoru a elektronizaci styku občana / firmy s úředníkem. KSČM téma sice přímo pojmenovává, ale konkrétnost identifikace aktuálních projektů odpovídá úrovni programu ČSSD. Naopak ODS, která za většinou z aktuálních projektů odpovídá, určuje eGovernment jako jednu z hlavních priorit, konkrétně vyjmenovává vybrané projekty a vyjadřuje jim plnou podporu. Obdobně TOP09, byť na menším prostoru, stanovuje eGovernment jako jednu z hlavních priorit budoucí vlády. Věci veřejné problematiku eGovernmentu vůbec v programu nezmiňují.

ČSSD ČSSD pojmenovává oblast elektronizace výkonu veřejné správy především ve 2 kapitolách – „Konkurenceschopné podnikatelské prostředí“ kde se zavazuje k pokračování ve snížení informačních povinností podnikatelských subjektů vůči státu a k rozvoji systému elektronické komunikace mezi firmami a státem. V kapitole „Vstřícnost veřejných sluţeb“ pak jsou přímo pojmenovány principy eGovernmentu, především pak opakované využívání informací ve veřejném sektoru.

„Konkurenceschopné podnikatelské prostředí - Budeme pokračovat v započatém procesu omezování zbytečné administrativy a byrokracie pro podnikatele a sniţování jejich informační

strana 10 / 22


povinnosti vůči státním institucím cestou sdílení dat v rámci databází státu. Budeme také rozvíjet systém elektronické komunikace státních úřadů s firemním sektorem. Vstřícnost veřejných služeb - Povedeme státní správu tak, aby co nejméně omezovala svobody občana. Trváme na tom, ţe by veřejný sektor neměl opakovaně vyţadovat jednou poskytnuté informace. Zabezpečíme dostupnost co největšího mnoţství informací o veřejném sektoru. Stát bude o občanech shromaţďovat jen potřebné a odůvodněně poţadované informace.“

KSČM KSČM v kapitole „Rovný přístup k informacím“ mimo další témata zmiňuje elektronizaci komunikace občana s úřadem a pokračování projektu systému základních registrů.

„Dosaţení toho, aby občan mohl vést veškerou komunikaci s úřady (daňová přiznání, ţádosti, výpisy z registrů) také elektronickou formou s garancí, ţe informace takto získané budou vyuţity způsobem, se kterým občan projevil souhlas. … Zajistit, aby občan na jediném místě mohl vyřídit vše; důsledné sdílení veřejných registrů.“

ODS ODS v kapitole „Bezpečnost občanů“ pojmenovává různá témata elektronizace veřejné správy. Od zrychlení a zvýšení účinnosti práce Policie ČR díky elektronizaci a přehlednějším evidencím, přes nástin cílového stavu co nejširšího moţného elektronického styku se státní správou (včetně elektronizace podání a vyřizování ţádostí na úřadech) aţ po rozvoj eGovernmentu jako jedné z priorit strany. Elektronizace veřejné správy je zmíněna i v kapitole „Ţivotní prostředí, venkov“, kde je uveden i závazek k digitalizaci procesů v oblasti územního plánování a stavebního řádu.

„Bezpečnost občanů - Díky elektronizaci a přehledným evidencím bude pomoc policie rychlejší a účinnější. … Pokračování v rozvoji eGovernmentu bude naší prioritou. Naváţeme na moderní a vládou ODS zavedené způsoby komunikace občanů a státu (kontaktní místa Czech POINT, datové schránky, základní registry veřejné správy) a ještě zlepšíme a rozšíříme jejich sluţby. Naším cílem je konec úředních hodin, konec obcházení úřadů, konec papírování. Vše běţně potřebné bude moţné zařídit elektronicky z domova. … Díky systému základních registrů bude kaţdý vědět, kdy stát vstupuje do jeho práv, soukromí, k jeho osobním údajům. Nejméně jednou ročně, pokud občan nebude vyţadovat sluţbu častěji, dostane kaţdý z nás výpis ze systému základních registrů, kde bude vyznačeno, kdo, kdy a proč měnil nebo vyuţíval naše osobní údaje. … Elektronizace také umoţní, aby občan měl kdykoli přehled o stavu podání a vyřízení své ţádosti na úřadu. Životní prostředí, venkov - Budeme podporovat systematické zavádění informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Cílem je, aby si orgány veřejné správy vyměňovaly informace elektronicky a omezilo se papírování. Zavedeme digitalizaci procesů v oblasti územního plánování a stavebního řádu. Ţadatelé o územní rozhodnutí nebo o stavební povolení budou moci ţádost podat elektronicky včetně příloh a budou si moci kdykoli zkontrolovat, v jakém stadiu vyřizování jejich ţádost je, případně elektronicky svoji ţádost doplnit. Ţadatelé si také budou moci ověřit, zda stavební úřad rozhodoval v jejich případě stejně jako v případě obdobném a zda rozhodovací proces a rozhodnutí bylo v obdobném případě stejné jako na stavebním úřadu v jiném městě.“

strana 11 / 22


TOP09 TOP09 v samostatné kapitole (kapitola č. 7 – Informační technologie) hned na prvním místě uvádí plnou podporu elektronizaci výkonu státní správy, tedy eGovernmentu. Text programu také přímo odkazuje na konkrétní projekty (systém základních registrů) a další témata. „Prioritou vlády bude maximální vyuţití ICT ve státní správě a samosprávě (eGovernment) a

přehodnocení byrokratických procesů tak, aby zavádění počítačů neznamenalo zbytečnou zátěţ. … Komunikace mezi úřady a občanem v elektronické formě musí mít prioritu, pokud tím není občan diskriminován nebo nucen k dalším výdajům.“

Politická strana

Podpora Bodů eGovernmentu

Zdůvodnění

ČSSD



2

Program zmiňuje pouze obecná témata (elektronická komunikace, opakované vyuţívání informací, sníţení informační povinnosti).

KSČM



2

Program zmiňuje elektronizaci komunikace občana s úřadem a pokračování projektu základních registrů.

ODS



5

Program určuje rozvoj eGovernmentu jako jednu z hlavních priorit budoucí vlády. Konkrétně pojmenovává vybrané problémy a navazuje na jiţ běţící projekty.

TOP09



4

Program určuje rozvoj eGovernmentu jako jednu z hlavních priorit budoucí vlády.

Věci veřejné



0

Program VV problematiku elektronizace výkonu veřejné správy vůbec nezmiňuje.

3.4.2

eJustice

Postupně realizovaný projekt eJustice si klade za cíl elektronizaci soudnictví a výkonu justice v ČR. Podpora tohoto projektu je ekonomicky smysluplná, neboť zhodnotí jiţ realizované investice z minulých let. Takto vynaloţené finanční prostředky navíc díky zrychlení práce soudů a vyšší míře informovanosti občanů o probíhajících řízeních bude moţné ohodnotit a změřit tak návratnost těchto investic.

ČSSD ČSSD v kapitole „Návrat k právnímu státu a podpora přímé demokracie“ deklaruje závazek k elektronizaci a technickému zabezpečení justice s cílem zrychlení soudních řízení a zvýšení jejich efektivity doprovázené sníţením nákladů.

„Návrat k právnímu státu a podpora přímé demokracie - Elektronizací a technickým zabezpečením justice zrychlíme soudní řízení a sníţíme tak personální náklady.“

strana 12 / 22


ODS ODS v kapitole Bezpečnost občanů zmiňuje pokračování projektu eJustice. Program pojmenovává konkrétní kroky vedoucí k naplnění a rozvoji elektronizace soudního řízení.

„Budeme pokračovat v projektu elektronizace řízení eJustice. Prosazujeme další projekty vedoucí k efektivnějšímu soudnímu řízení a mající jasný přínos pro občany, například návrh elektronického soudního spisu a pokračování projektu elektronického trestního řízení.“

TOP09 TOP09 věnuje justici samostatnou kapitolu programu (kapitola č. 07 – Justice). V této kapitole prohlašuje závazek k dovybavení soudů potřebnou technikou a elektronizaci justice. Zároveň pojmenovává konkrétní kroky jak projekt eJustice naplnit.

„Vláda zajistí dovybavení soudů odpovídající technikou, řádné vyškolení a motivaci administrativních pracovníků. … Vláda bude věnovat zvýšenou pozornost elektronizaci justice. Musí být odstraněn stav, kdy první kroky v této oblasti paradoxně vedly ke zvýšení pracnosti a vynaloţení finančních prostředků. Toho dosáhne zavedením elektronických spisů, elektronického podání, elektronického systému judikatury a podrobnějšího systému informací o stavu řízení.“

Věci veřejné VV v kapitole „Výkonnější justice“ svého politického programu vyjadřuje podporu projektu eJustice. Poněkud nepřesně omezuje projekt na pouhou digitalizaci spisů. Motivací k této digitalizaci je pozitivní dopad elektronizace na zrychlení a vyšší míru transparentnosti soudního řízení. „Podporujeme projekt eJustice (digitalizace spisů a díky tomu rychlejší a transparentnější soudní

řízení).“

Politická strana

Podpora eJustice

Bodů

Zdůvodnění

ČSSD



3

Program deklaruje závazek k elektronizaci technickému zabezpečení justice.

KSČM



0

Program KSČM nezmiňuje.

ODS



4

Program deklaruje závazek k pokračování projektu eJustice a jeho konkrétních kroků.

TOP09



5

Program deklaruje závazek k pokračování projektu eJustice a jeho konkrétních kroků.

Věci veřejné



2

Program deklaruje podporu projektu eJustice.

problematiku

eJustice

a

vůbec

strana 13 / 22


3.4.3

eHealth

Postupná elektronizace zdravotnictví má ambice ušetřit značné prostředky v systému zdravotnictví České republiky a především zvýšit míru informovanosti a přehlednosti zdravotnických úkonů, předepisovaných léků a další. Projekt je aktuálně ve stadiu rozvoje a chybí mu jasná priorita a podpora širokého politického spektra. ČSSD pouze velmi obecně a okrajově zmiňuje moţný pozitivní (ekonomický) dopad zavedení informačních systémů do oblasti zdravotnictví. KSČM se tématu nevěnuje vůbec. ODS sice elektronizaci zdravotnictví pojmenovává, ale její rozvoj nijak nepodporuje. TOP09 ani Věci veřejné se tématu ve svých programech vůbec nevěnují. ČSSD ČSSD v kapitole „Stop poplatkům u lékaře“ okrajově zmiňuje moţný pozitivní ekonomický dopad vyuţití informačních systémů v oblasti zdravotnictví.

„Stop poplatkům u lékaře - Nejsou vyčerpány ani ekonomické přínosy moderních informačních systémů a odborná specializace.“

ODS ODS v kapitole „Zdravotnictví“ přímo pojmenovává oblast elektronického zdravotnictví. Projekty elektronizace této oblasti ovšem nijak nepodporuje a zmiňuje pouze „postupné a dobrovolné zavádění principů elektronického zdravotnictví“.

„Elektronické zdravotnictví - Postupné a dobrovolné zavádění principů elektronického zdravotnictví (eHealth) znamená výrazné zvýšení informovanosti občanů i zdravotníků, kvality a bezpečí zdravotních sluţeb a zároveň je to úspěšný nástroj na sníţení zbytečných a duplicitních výdajů.“

Politická strana

Podpora eHealth

Bodů

Zdůvodnění

ČSSD



1

Program pouze okrajově zmiňuje výhodnost zavádění informačních systému do zdravotnictví.

KSČM



0

Program TOP09 problematiku zdravotnictví vůbec nezmiňuje.

elektronizace

ODS



1

Program oblast eHealth pojmenovává, nicméně deklaruje pouze toleranci k postupnému a dobrovolnému zavádění principů elektronického zdravotnictví.

TOP09



0

Program TOP09 problematiku zdravotnictví vůbec nezmiňuje.

Věci veřejné



0

Program VV problematiku elektronizace zdravotnictví vůbec nezmiňuje.

elektronizace

strana 14 / 22


3.4.4

eDemocracy

Jedním z dosud nerealizovaných projektů je rozšíření elektronizace i na přímý výkon demokracie, tedy např. projekt elektronických voleb. V rámci analýzy jsme se proto zaměřili i na tento konkrétní projekt, jenţ bude s nejvyšší pravděpodobností v blízké nebo vzdálenější budoucnosti realizován. Ani jedna ze stran levé strany politického spektra elektronické volby v programu vůbec nezmiňují. ODS naopak zmiňuje svou snahu, aby uţ příští (parlamentní) volby probíhaly elektronicky. TOP09 se vymezuje vůči nebezpečí zneuţití internetu u projektů online demokracie, nicméně jim vyjadřuje podporu. Věci veřejné elektronické volby vůbec neřeší.

ODS ODS v programu přímo zmiňuje svou snahu, aby uţ příští (parlamentní) volby mohly proběhnout elektronicky za pouţití internetu.

„Usilujeme o to, aby jiţ příští parlamentní volby mohly probíhat i elektronicky. Volič nebude muset nikam chodit, volit můţe z domova přes internet. Volby se stanou atraktivnějšími, větší účast dodá zvoleným stranám větší legitimitu, ale i odpovědnost.“

TOP09 TOP09 přímo pojmenovává jako moţnou cestu projekty eDemocracy včetně elektronických voleb. Ţádné další rozvojové projekty však program nepřináší.

„Internet vnímá vláda jako příleţitost k většímu zapojení občanů do rozhodování o věcech veřejných. Projekty on-line demokracie, včetně moţnosti samotných voleb, musejí projít důkladnými testy, nicméně jsou cestou, která můţe pomoci sníţit bariéry pro větší zapojení občanů.“

Politická strana

Rozvojové projekty

Bodů

Zdůvodnění

ČSSD



0

Program ČSSD problematiku elektronických voleb vůbec nezmiňuje.

KSČM



0

Program KSČM problematiku elektronických voleb vůbec nezmiňuje.

ODS



5

ODS podle programu bude usilovat o realizaci elektronických voleb uţ při příštích volbách do poslanecké sněmovny ČR.

TOP09



2

TOP09 zmiňuje projekt on-line demokracie včetně moţnosti samotných voleb.

Věci veřejné



0

Program VV problematiku elektronických voleb vůbec nezmiňuje.

strana 15 / 22


3. 5

Další (vlastní) témata v programech

Krom výše uvedeného jsme se v rámci analýzy zaměřili i na identifikaci dalších témat, která strany ve svých programech uvádějí. Nejčastěji se objevuje elektronizace nákupu zboţí a sluţeb pro státní správu (elektronické aukce). ICT je zmiňováno i v souvislosti s dopravními systémy (elektronické mýto, inteligentní dopravní systémy) nebo sociálním vyloučením vybraných sociálních skupin (eAccessibility, digital divide). ČSSD poţaduje povinnost vyuţívání elektronických aukcí a pro podnikatele prosazuje zvýhodnění elektronické komunikace se státem (elektronické daňové přiznání). KSČM se drţí obecných témat (bezplatný internet, digitální multiplexy veřejné sluţby) ve vztahu k rovnému přístupu k ICT (digital divide, eAccessibility), ale i negativního vymezení vůči „monopolům v oblasti vývoje a přenosu informací“. ODS se věnuje problematice veřejných zakázek (nákup v elektronických aukcích, zveřejňování veškeré dokumentace na internetu), obecným tématům (elektronizace rejstříků, rozvoj inteligentních dopravních systémů), ale i konkrétním projektům (elektronická neschopenka, Státní pokladna, satelitní elektronické mýto). TOP09 se drţí spíš na obecné úrovni a zmiňuje problematiku sociálního rozměru vyuţívání ICT (eAccessibility, digital divide), bezpečnost na internetu a porušování autorských práv. Věci veřejné zmiňují především projekty vedoucí k větší transparenci rozhodovacích procesů veřejných zakázek (elektronické aukce, zveřejňování dokumentace) i projekty z oblasti bezpečnosti (kamerové systémy) a dopravní telematiky (inteligentní dopravní systémy, satelitní systém výběru mýtného). ČSSD ČSSD hned v úvodu svého volebního programu mezi programovými cíli (cíl „V podnikání“) uvádí podporu (zvýhodnění) subjektům, které provádí daňové podání elektronickou cestou. V boji s korupcí chce ČSSD nasadit povinné veřejné elektronické aukce

„V podnikání (programový cíl) - Zvýhodníme ty subjekty, které podávají přiznání k dani elektronickou formou. Boj s korupcí - Zavedeme povinné veřejné elektronické aukce pro nákupy zboţí a sluţeb v rámci veřejných institucí.“

KSČM KSČM v kapitole „Rodina“ mimo jiné zmiňuje problematiku digital divide a eAccessibility (nutnost odstraňování bariér handicapovaných osob). Samostatná kapitola „Rovný přístup k informacím“ je celá věnována přímo problematice ICT – mezi zmiňovaná témata patří např. rovný přístup k využití informačních technologií, zajištění veřejně dostupného bezplatného přístupu k internetu, rozvoj digitální televize a rozhlasu. V programu se najde i negativní vymezení k určitým tématům – např. regulace monopolů v oblasti vývoje a přenosu informací.

„Rodina - Odstraňovat stereotypy, legislativní a technické bariéry prohlubující společenské vyloučení handicapovaných osob, finanční kompenzace rodinám, které toto vyloučení pomáhají handicapovaným překonat. Rovný přístup k informacím - Rovný přístup k vyuţití informačních technologií ve všech oblastech společenského ţivota, zejména ve vzdělávání, veřejné správě i samosprávě. … Zajištění veřejných míst bezplatného přístupu k internetu v rámci knihoven, škol a dalších veřejných institucí. … Rozvoj veřejné sluţby v digitálních multiplexech; podporu tvorby nekomerčních vzdělávacích programů šířených prostřednictvím televize, rozhlasu i internetu. … Regulaci monopolů zvýhodňujících velké korporace v oblasti vývoje a přenosu informací.“

strana 16 / 22


ODS ODS v kapitole „Ekonomika a podnikání“ deklaruje závazek k provádění nákupů materiálu a služeb prostřednictvím elektronických aukcí a zveřejňování výdajů nad 1 milion Kč na internetu. Konkrétní, aktuálně jiţ běţící projekt zmíněný v programu, je urychlení vybudování Státní pokladny, které by mělo vést „ke zprůhlednění finančních toků a zefektivnění rozhodovacích procesů v oblasti veřejných financí“. Současně by mělo podle ODS dojít i k reformě administrativy zpružňováním fungování rejstříků, modernizací kodexů a jejich další elektronizací. V oblasti dopravy ODS podporuje satelitní způsob elektronického mýta a rozvoj inteligentních dopravních systémů. ICT projekty se objevují dokonce i v oblasti sociální – ODS podporuje zavedení elektronické neschopenky. V oblasti bezpečnosti občanů je pak zmíněno několik projektů elektronizace státní správy (elektronizace evidencí, eGovernment, eJustice a další). V kapitole Bezpečnost občanů program dále zmiňuje závazek ke zveřejňování dokumentace veřejných zakázek na internetu. Elektronickou formou bude s nejvyšší pravděpodobností také zveřejňován seznam nezákonně jednajících firem (firem, které se ve veřejné soutěţi dopustí nezákonného jednání). V kapitole „Společnost“ zmiňuje ODS také potřebu snazšího přístupu k internetu na celém území ČR.

„Ekonomika a podnikání - Chceme také provádět standardní nákupy materiálu a sluţeb pro všechny úřady výhradně prostřednictvím on-line aukcí. … Urychlíme zřízení Státní pokladny a realizaci Účetní reformy veřejné správy, coţ přispěje ke zprůhlednění finančních toků a zefektivnění rozhodovacích procesů v oblasti veřejných financí. … Výdaje nad 1 milion korun budou zveřejňovány na internetu. … Budeme pokračovat v reformě administrativy (zpruţňování fungování rejstříků, modernizace kodexů a jejich další elektronizace) a v dalším sniţování byrokracie.“ „Doprava - Do budoucna budeme prosazovat především satelitní způsob elektronického mýta. … Rozvoj inteligentních dopravních systémů přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.“ „Sociální systém - Vyplácení nemocenské ponecháme beze změn, zavedeme elektronickou neschopenku.“ „Bezpečnost občanů - Ţivotopisy zakázek od zadávací dokumentace, váhy rozhodovacích kritérií, průběhu výběrového řízení, členů komise aţ po vyúčtování budou zveřejněny. … Ty firmy, které se při veřejné soutěţi dopustí nezákonného jednání, budou zařazeny na veřejně kontrolovatelný seznam a nebudou se moci v následujících 5 letech ucházet o přidělení veřejné zakázky.“ „Společnost - Internet je symbolem svobody. Proto budeme velice obezřetní při jeho regulaci, byť s přihlédnutím k nutnosti bránit šíření společensky nepřijatelných témat a myšlenek (pedofilie, xenofobie, extremismus). Předpokladem širšího vyuţití tohoto fenoménu je snazší přístup k internetu na celém území naší republiky.“

TOP09 TOP09 v kapitole 7 – Informační technologie kromě výše zmíněného také rozebírá problematiku masivního porušování autorských práv, bezpečnosti na internetu, nebezpečí digital divide (rozdělení společnosti na občany ovládající práci s počítačem a ty ostatní) a problematiku eAccessibility (znevýhodnění handicapovaných uţivatelů ICT technologií).

„Informační společnost přináší v posledních letech celou řadu otázek a problémů, které dosud nebyly řešeny. Dochází k masivnímu porušování autorských práv, které ale není vnímáno jako kriminální čin. Stále častěji se setkáváme s otázkou bezpečnosti na internetu. Na tyto problémy vláda zaměří svou pozornost. … Bude prosazován takový přístup, aby nedocházelo k rozdělování občanů na ty, kteří

strana 17 / 22


s počítači pracovat umějí, a na ty, kterým jsou tyto technologie vzdálenější nebo mají k jejich přístupu nějaký handicap.“ Věci veřejné VV hned v úvodu svého politického programu nabízejí svým voličům (resp. obecně občanům) možnost spolurozhodování o politice strany pomocí elektronických vnitrostranických referend. Dalším tématem, které se prolíná celým programem, je pořádání elektronických aukcí pro státní zakázky. Cílem je maximální vyuţívání tohoto nástroje pro nákupy na všech úrovních státní správy. VV dále chtějí uzákonit povinnost zveřejňovat maximální množství informací o zadávacích řízeních veřejných zakázek na internetu (zadávací podmínky, identifikace vítěze, přehled členů výběrové komise, uzavřené smlouvy). Další proklamací je centralizace informací o majetkových přiznáních politiků nebo zavedení a rozvoj kamerových systémů (v souvislosti se zvýšením bezpečnosti). V oblasti dopravy je podporován přechod na satelitní systém výběru mýtného. Program naopak odmítá zavedení elektronických vinět pro osobní automobily. Zároveň je v této oblasti podporována integrace moderních informačních technologií a telematiky do systému řízení dopravy a strana je pro zavedení registru profesionálních řidičů.

„…ţe o dalším směřování naší politiky budete spolurozhodovat i vy – v našich elektronických vnitrostranických referendech. Ekonomika - Nastavení spravedlivých podmínek ve veřejných zakázkách můţe přinést společně se zřízením centrálního nákupu, elektronických aukcí a sníţením provozních výdajů ministerstev včetně jejich slučování (…) do státního rozpočtu zhruba 50 – 60 mld. korun a další miliardy korun do veřejných rozpočtů na úrovni krajů, obcí a státních organizací. Protikorupční opatření - Uzákoníme povinnost zveřejňovat veškeré informace o zadávání veřejných zakázek na internetu – zadávací podmínky pro výběrová řízení, kdo, jak, za kolik zakázku vyhrál, včetně jmen úředníků a politiků, kteří zasedají ve výběrových komisích. Veškeré uzavřené smlouvy o udělení veřejných zakázek včetně všech dodatků budou veřejně přístupné. … Hodláme zdarma zpřístupnit majetková přiznání politiků na jedné webové stránce, kterou bude spravovat Ministerstvo vnitra ČR. Bezpečnost - Důraz na rozvoj kamerového monitorovacího systému a jeho vyuţívání v praxi, čímţ se výrazně posílí akceschopnost policie. … Zavedení kamerového systému v krizových oblastech, zváţit jeho zavedení i do městské dopravy (i autobusy, tramvaje) po vzoru evropských metropolí (př. Paříţ) pro sníţení kriminality. Doprava - V oblasti mýtného přechod na satelitní systém a vyšetření podmínek, za kterých byla uzavřena smlouva s firmou Kapsch. ... Odmítáme zavedení elektronických vinět pro osobní automobily, systém není kvalitně připraven. … Jsme pro zavedení registru profesionálních řidičů a poţadujeme jejich častější kontrolu, zejména dodrţování povinných přestávek. … Prosazujeme integraci moderních informačních technologií a telematiky (spojení informatiky a telekomunikace) do systému řízení dopravy jako nástroj pro zlepšení plynulosti dopravy a zvyšování bezpečnosti.“

Politická strana

Další témata

Bodů

Zdůvodnění

ČSSD



2

ČSSD prosazuje elektronické aukce ve veřejných zakázkách.

KSČM



1

KSČM zmiňuje pouze obecná témata.

ODS



4

ODS se věnuje problematice veřejných zakázek, obecným, ale i konkrétním tématům.

TOP09



2

TOP09 se věnuje pouze obecným tématům.

Věci veřejné



3

VV prosazují elektronizaci veřejných zakázek státu,

strana 18 / 22


ale zmiňují i další moţné projekty.

strana 19 / 22


4 ZÁVĚR ANALÝZY Jak jiţ bylo uvedeno v samostatných kapitolách výše, nejlépe si v programech vedou existující projekty s širší politickou podporou (eGovernment, eJustice). Strany pro letošní volby z oblasti informačních a komunikačních technologií zdůrazňují především zpopularizovaná (elektronické aukce při veřejných zakázkách) nebo naopak zprofanovaná témata (elektronické mýtné). Zajímavé je několikeré opakování tématu inteligentních dopravních systémů. Některá témata (podpora ICT sektoru, podpora ICT ve školství apod.) naopak vůbec nezaznívají. Zajímavým posunem je také odklon od dřívější podpory znalostní ekonomiky a zúţení tématu „efektivního státu“ na jiţ běţící projekty elektronizace veřejné správy. V rámci analýzy se také potvrdil předpoklad, ţe eHealth nemá dostatečně širokou politickou podporu a proto, v porovnání s ostatními projekty, do této oblasti neprobíhají tak masivní investice.

4. 1

Výsledky analýzy

S dvaceti body se nejlépe umístila ODS, která zahrnula téměř všechny sledované oblasti. Navíc dokázala najít poměrně široký prostor pro projekty, u jejichţ zrodu stála (CzechPOINT, základní registry) a nebála se zmínit i konkrétní závazky v projektech rozvojových (elektronická neschopenka, elektronické volby). Z pohledu analýzy je nabídka aktivit ODS v oblasti ICT nejkomplexnější coţ dokazuje i odstup od nejbliţší druhé strany. Druhá v pořadí se umístila TOP09. Po odečtení bonifikace za samostatnou kapitolu o ICT má sice jenom 13 bodů, ale jak jiţ bylo zmíněno, rozsah jejího programu je v porovnání s ostatními stranami (s výjimkou KSČM) výrazně menší. Program by si v oblasti ICT zaslouţil konkrétnější témata, i přesto je ale kvalitní nabídkou nově vzniklé strany. ČSSD ve svém programu zvolila rétoriku plně odpovídající předpokládané cílové skupině, pro kterou by samostatná ICT kapitola nebyla nijak zvlášť přínosná. Jednotlivá témata se sice programem prolínají, ale nikdy nejdou do hloubky a s jedinou výjimkou ani do konkrétností. Na třetím místě se spolu s ČSSD poněkud překvapivě umístila i KSČM. Dopomohla jí k tomu především samostatná kapitola „Rovný přístup k informacím“, resp. speciální bonifikace udělená za ICT kapitolu. V jednotlivých oblastech je program víceméně nekonkrétní nebo dokonce (v oblasti vývoje a přenosu informací) navrhuje omezení volného trhu. Poslední stranou jsou Věci veřejné, které do svého programu (aţ na výjimky témata) sledovaná témata z oblasti ICT vůbec nezahrnula. Programem prostupuje snaha boje s korupcí, mimo jiné s vyuţitím elektronizace veřejných zakázek a dále jsou zmíněna některá vlastní témata.

Téma

ČSSD

KSČM

ODS

TOP09

VV


3

2

1

0

0

Podpora ICT sektoru

0

0

0

0

0

Podpora ICT vzdělávání

0

3

0

0

1

Podpora konkrétních projektů:

-

-

-

-

-

2

2

5

4

0

eGovernment

strana 20 / 22


eJustice

3

0

4

5

2

eHealth

1

0

1

0

0

eDemocracy

0

0

5

2

0

Další (vlastní) témata

2

1

4

2

3

ICT jako součást programu

0

3

0

5

0

11

11

20

18

6

Celkem

Tabulka č. 1: Výsledky analýzy

Zajímavé bude srovnání této analýzy se skutečným dosaţeným stavem přibliţně 3 roky po volbách, tedy v polovině roku 2013. Za toto období je moţné dosáhnout posunu nejen v jiţ běţící projektech, ale také nastartovat projekty nové. V závislosti na výsledku voleb by bylo vhodné sledovat tento posun např. na projektu elektronických voleb.

strana 21 / 22


SPOLEČNOST EQUICA, A.S. Equica, a.s. nabízí ojedinělý průnik procesně-organizačního poradenství s oblastí informačních technologií doplněné o dlouhodobé zkušenosti s projektovým řízením. Za dobu působení na trhu sluţeb se česká společnost Equica, a.s. zařadila mezi významné dodavatele projektových manažerů pro řízení rozsáhlých projektů ve státní správě i v soukromém sektoru, a to především v oblasti informačních a komunikačních technologií. Equica, a.s. má také dlouholeté zkušenosti s poradenstvím v oblasti podpory vrcholového vedení organizací, řízení firem a podniků a jejich optimalizace a zlepšování. Špičkoví projektoví manaţeři a konzultanti jsou schopni se velmi rychle seznámit s potřebnou problematikou, flexibilně reagovat na potřeby zákazníka či projektu a v úzké spolupráci se zákazníkem významně přispívat k dosaţení stanovených cílů. Obchodní filozofie Equica, a.s. se zakládá na dlouhodobém partnerství, které přináší oběma stranám vzájemný uţitek. Za základní pilíře našich sluţeb povaţujeme lidi, znalosti, důvěru a vzájemnou komunikaci. Mezi zákazníky naší společnosti patří orgány centrální státní správy, místní a lokální samosprávy, a velké domácí a nadnárodní společnosti. Pro potřeby projektového řízení vyvinula Equica, a.s. vlastní metodiku Equilibrium Project Management Solutions (EPMS), která je plně srovnatelná se světově uznávanými metodikami a přitom respektuje specifika českého prostředí. V rámci garance kvality poskytovaných sluţeb je společnost Equica, a.s. drţitelem certifikace ČSN EN ISO 9001:2000 a prověrky NBÚ pro stupeň Tajné a ve svých řadách má projektové manaţery, kteří jsou drţiteli osvědčení NBÚ o absolvování bezpečnostních prověrek ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Atestační středisko Equica, a.s. je rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR č. j. MV – 3663-9 / OKK – 2009 ze dne 27. 1. 2009 pověřeno k provádění atestací dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Equica, a.s. je 100% vlastněná tuzemským kapitálem a v současné době zaměstnává 25 pracovníků.

22 / 22

TENTO DOKUMENT A JEHO OBSAH JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA, A. S. ŠÍŘEN SMÍ BÝT POUZE POD PODMÍNKOU ZACHOVÁNÍ ODKAZU

Recommend Documents