5.5.2010
Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy obojživelníků ČR Č Vladimír Vrabec a Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: www.xxx.cz
Kromě skokana hnědého jsou všichni obojživelníci v seznamu zvláště chráněných živočichů (vyhl. č. 395/92 Sb.). Funkce bioregulátor a bioindikátor.
rozdíly vodních larev
ocasatí naši čč. Salamandridae
žáby y (Anura) ( )
• protáhlá larva keříčkovité žábry • dravé • larvy čolků nejprve přední pak zadní končetiny • larvy mloků (ovoviviparní) se rodí čtyřnohé
• pulci mají žábry ukryté v žaberní dutině • býložravé • přední končetiny vyrůstají pod kůží a objevují se až po zadních
Upozornění • Tento materiál je pracovním (nikoliv definitivním) materiálem pro studenty FAPPZ ČZU a byl připraven pro vzdělávací účely. • Při přípravě materiálu byly pro nekomerční vzdělávací účely y užityy fotografie g dostupné p z internetu. Část autorů výslovně souhlasila s jejich použitím, ostatní autory, kteří nebyli kontaktováni a případně nesouhlasí s užitím fotografie prosíme, aby nás kontaktovali, jejich fotografie bude odstraněna.
Ocasatí (Urodela, Caudata) Čolci – vytváří speciální svatební šat v období rozmnožování ve vodě (pestřeji zbarvení, samci často lem) – v období většiny života vytváří méně nápadnou terestrickou formu – v období zimování nenápadně černě zbarveni – samci zásnubní tance, pachové signály – předání spermatoforu, oplození vnitřní bez kontaktu, samice odložený spermatofor kloakou vsaje, samec ji k němu jen nasměruje
čolek obecný Lissotriton vulgaris (Triturus vulgaris) silně ohrožený (2) • 11cm • na jaře do vody – lem u samců • když ho samička následuje vypustí spermatofor, který samička nasaje do kloaky • 250 vajíček mezi listy vodních rostlin - líhnutí za 14 dnů
1
5.5.2010
2 velmi podobné druhy čolků rodu Lissotriton klasifikování jako kriticky ohrožení (1) čolek hranatý Lissotriton helveticus (vyhláška Triturus helveticus) východní hranice rozšíření jsou západní Čechy
západní hranice podobného čolka karpatského Lissotriton montandoni (vyhláška Triturus montandoni) probíhá naopak východní částí ČR oba tyto druhy mají menší svatební lem a drobnější tečkování než čolek obecný
čolek hranatý Lissotriton helveticus • tělo na průřezu hranaté • ocas zakončen vlákenkem • Samci ve vodní fázi zřetelné tmavé lemy na prstech zadní nohy a na chodidlech h didl h světlé ětlé h hrbolky b lk • Celková délka do 10 cm
čolek karpatský Lissotriton montandoni • tělo má nahoře hranatý průřez díky podélným kožním lištám • Hřbetní kožní hřeben samců je nízký – pouze v podobě hrany • Ocas zakončen vlákenkem. Celková délka kolem 10 cm
samice
samice
• čolek velký Triturus cristatus • Silně ohrožení (2) •
16-18 cm
vodní forma suchozemská forma svrchu černý se žlutě pruhovanými prsty
2
5.5.2010
podobně vypadají další druhy rodu Triturus čolek dravý Triturus carnifex (je klasifikovaný jako kriticky ohrožený(1)) a čolek dunajský Triturus dobrogicus , žijící vzácně na Jižní Moravě.
čolek dravý Triturus carnifex • Na rozdíl od čolka velkého je robustnější a většinou bez drobných bělavých teček, větší tmavé skvrny na bocích jsou výraznější
•Triturus dobrogicus má protáhlejší tělo a kratší končetiny
čolek horský Mesotriton alpestris samec je výrazně barevný Silně ohrožený (2)
Hlava shora zploštělá trup válcovitý ocas kratší než tělo prsty bez kožních lemů Ve vodní fázi u samců vyvinut na hřbetě a na ocase nízký hřeben zbarvení hřbetu tmavošedé u samců s nádechem do modra, u samic je typické mramorování
břicho oranžové, bez skvrn Celková délka do 12 cm, samci bývají o trochu menší svatební šat modrý pruh
• mloci – páření je na suchu a nevytváří tedy vodní formy – samec se podsune pod samici a drží její přední nohy ze sadu svými – poté odloží na zem spermatofor a samici k němu kloakou přehne a ta jej přijme – vejcoživorodí samice nosí vajíčka více než dva roky (často mají v těle larvy ze dvou let, tedy dvojího stáří)
• mlok skvrnitý Salamandra salamandra • Silně ohrožený (2) • jed produkují parotidy i celá pokožka
• sameček samičku drží na svých zádech do chvíle než přijme jeho spermatofor • přenos spermatoforu na souši • nevytváří vodní formy • ovoviviparní • larvy rodí do čistých potůčků či vytvořených tůněk v nich
na bázi končetin žlutá skvrna
3
5.5.2010
Kuňky - čeleď Bombinatoridae (dříve do Discoglossidae) • drobné žabky vyskytující se vždy v těsné blízkosti vodního prostředí • silně bradavčitá pokožka produkuje poměrně účinný jedový sekret • břicho výrazně zbarvené varující (aposematické), obracejí jej k nepříteli
• čeledi: kuňkovití, ropuchovití, rosničkovití, skokanovití
• kuňka obecná Bombina bombina
Silně ohrožení (2)
• kuňka žlutobřichá Bombina variegata
Kuňka obecná, dřív ohnivá žije ve vyšších polohách, většinou kříženci s předchozí
žije v nižších polohách na břiše převládá tmavší zbarvení nad červenooranžovým bradavky bochánkovité
na břiše převládá žlutooranžové zbarbení nad tmavým B.bombina x B variegata
bradavky hranolovité jehlanovité do špičky
Silně ohrožení (2)
Čeleď blatnicovití (Pelobatidae) Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus dříve česneková (dle zápachu vylučovaného sekretu) žije suchozemsky, skrytě, ve dne zahrabaná, aktivní v noci na zadním chodidle hrbol s rohovinou zahrabává se pozpátku vajíčka v pruzích pulci až přes 10 cm proměna 3 měs. někdy až vertikální zornice další rok zpěv pod vodou ohrožení: chemizace v období rozmnožování Silně ohrožení (2) mohutná plovací blána
4
5.5.2010
čeleď ropuchovití (Bufonidae) • žáby žijící v lesích často i v zahradách poblíž lidských sídlišť • velmi málo vázány na vodu, suchozemský způsob života mimo období rozmnožování • parotidy vylučují ostrý dráždivý sekret – pálení, vyrážka, křeče, poruchy trávicí soustavy • velmi užitečné, konzumují mnoho škůdců
ropucha obecná Bufo bufo
ohrožení (3)
• naše největší ropucha – 12 cm • zbarvení nenápadné – většinou různé odstíny hnědé plynulé přechody bez ostrých změn světlého podkladu a tmavších skvrn • bradavičnatá kůže • duhovka červenohnědá, zlatavá • staví se do výhrůžné pozice, po zemi chodí (neskáče), maximálně drobné skoky • dožití 4 – 9 let
putování k vodě i ve dne na jaře (polovina března) páření ve vodě – samcům vznikají až na třech prstech předních nohou rohovité mozoly samec objímá samici za jejíma předníma nohama
samička klade až 10 000 vajíček za 10 dní černí pulci (5 mm) – jsou nejmenší ze všech našich žab vývoj je zakončen počátkem června kdy se – především po dešti rozlézají po okolí září se ukládají k zimování
proužek přes páteř Ropucha krátkonohá Epidalea calamita (Bufo calamita) je nejvzácnější, klasifikovaná jako kriticky ohrožená (1) je nejmenší 5-6 cm d h k očí duhovka čí je j zelenožlutá l žl tá páří se až po vydatných deštích v květnu, ale i později klade provazce 3-4 000 vajíček – krátké šňůry – líhnutí za pár dní při kvákání sedí v mělké vodě nebo na břehu vyskytuje se ve vlhčích místech lesnaté krajiny
• ropucha krátkonohá pobíhá
5
5.5.2010
• nemá proužek přes páteř Ropucha zelená Pseudepidalea viridis (Bufo viridis)
•
až 8 cm do 450 m.n.m. není v rozsáhlých p lesních komplexech je stepní běhavá i dobře šplhá je noční, při chladu loví i ve dne
• •
spíše stepní či zahradní než lesní, ale přece více vázána na vodu než ropucha obecná zbarvení může být zelené i do hněda, vždy však tmavší skvrny ostře kontrastují se světlejším podkladem duhovka očí zelenavá nejdelší nohy, nejlépe skáče
rozmn. duben – srpen, vyhledává mělké vody; vajíčka ve sňůrách potrava: hmyz, plži, červi, pavouci, svinky ohrožuje je: pesticidy v zemědělstvi, zavážení tůní Silně ohrožení (2)
rosnička zelená Hyla arborea rosničky velmi často mění barvu dle podkladu
Silně ohrožení (2) čeleď: rosničkovití (Hylidae) stromová, nejméně vázány na vodu, musí se však se však v ní rozmnožovat rosničky mají přísavné terčíky na prstech
čeleď skokanovití (Ranidae) • zahrnuje u nás dva rody: – zástupci rodu Rana se vyskytují mimo rozmnožování v lesích, jsou převážně světle hnědí se značnou variabilitou, mají tmavý proužek za okem – jedinci rodu Pelophylax se zdržují celý život v těsné blízkosti vodního prostředí, často jsou zbarvení zeleně s různými tmavými skvrnami a kresbami, mohou však být i celí tmavě hnědí, oči jim směřují více nahoru nad vodu
skokan hnědý Rana temporaria 10 cm
bříško bývá nejednobarevné, tečkované nemá dlouhé nohy nemá krátký čenich
6
5.5.2010
• skokan ostronosý Rana arvalis klasifikován jako kriticky ohrožený (1) krátký čenich často jednobarevné břicho, může být i tečkované větší patní hrbol
skokan štíhlý Rana dalmatina Silně ohrožení (2)
málo vyvinuté rezonanční bubínky ušní bubínek blízko oka dlouhé zadní nohy jednobarevné světlé břicho nemá hrdelní bubínek
Zelení skokani skokan skřehotavý Pelophylax ridibundus Kriticky ohrožený (1)
Silně ohrožení (2) skokan krátkonohý (menší) Pelophylax lessonae
hybrid skokan zelený P. kl. esculenta
bubínek těsně za okem bubínek dál za okem velký až 15 cm malý patní hrbol
malý do 5 cm velký patní hrbol
7
