Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic

Metodika

Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic

prof. Ing. František LOUDA, DrSc. a kol.

Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, 2008

Autorský kolektiv: prof. Ing. František Louda, DrSc.1,2 Doc. Ing. Dušan Vaněk, Ph.D.1 Ing. Alena Ježková, CSc.2 Ing. Luděk Stádník, Ph.D.2 Ing. Marek Bjelka, Ph.D.1 Ing. Jiří Bezdíček, Ph.D.1 Ing. Jan Pozdíšek, CSc.1 Adresa autorů: 1 Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín, 788 13 Vikýřovice 1 Agrovýzkum Rapotín s.r.o., Rapotín, 788 13 Vikýřovice 2 ČZU Praha, FAPPZ - Katedra speciální zootechniky, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol Oponent: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc., AF, MZLU v Brně Schválil za orgán státní správy Mze ČR: Ing. Josef Dvořák Tato publikace vznikla za podpory MZe ČR 9.F.g. Podpora poradenství v zemědělství. Výsledek typu „S“ – Uplatněná metodika navazuje na : Výzkumný záměr MSM 2678846201, MŠMT-ČR, etapa 6, část A, ,,Vytváření podmínek pro zdraví a reprodukční výkonnost dojnic, plemenic masných plemen, KBTPM a plemeníků“, doba řešení 2004-2010, dále na výzkumný projekt 1B44035, ,,Intenzifikace kvality odchovu jalovic,dlouhověkosti, zdraví a reprodukční výkonnosti dojnic“, doba řešení 2004-2008. Typ výsledku je v souladu s § 31, odst. 3, zákona č. 130/2002 Sb. Součástí publikace je vizuální pomůcka CD. Určení publikace: Publikace je určená všem pracovníkům zabývajícím se problematikou reprodukce v chovu skotu. Poděkování: Děkujeme níže uvedeným firmám za spolupráci při získávání materiálů pro zpracování této publikace: MTS spol. s. r. o., Ing. Vladimír Novotný, Ph.D. NATURAL spol. s. r. o. ISBN: 978-80-87144-05-3

UPLATNĚNÍ BIOLOGICKÝCH ZÁSAD PŘI ŘÍZENÍ REPRODUKCE PLEMENIC Louda, F. – Vaněk, D. – Ježková, A. – Stádník, L. – Bjelka, M. – Bezdíček, J. – Pozdíšek, J.

ABSTRAKT: Reprodukce skotu zůstává stále v zorném poli chovatelů i výzkumu, vzhledem k jejímu významu i nízkému zabřezávání v řadě chovů. Tato publikace je určená chovatelům, shrnuje aktuální výsledky výzkumné činnosti, které lze využít v managementu reprodukčního procesu skotu. Publikace věnuje pozornost samičí i samčí problematice plodnosti. U plemenic jsou shrnuty základní biologické funkce reprodukčního procesu a jsou navrhována opatření k jejich ovlivňování. Je řešena problematika odchovu jalovic rozdílných užitkových typů, možnosti využívání biotechnických metod, ovsynchu při realizaci procesu zabřezávání. Samčí složka ovlivňuje vlastní koncepci plemenic a je současně i rozhodující komponentou šlechtitelsko-genetickou. Mrazené sperma a metoda inseminace jsou stále nejefektivnější při zušlechťování populací skotu všech užitkových typů. Stupeň spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty v průběhu testace mladých býků rozhoduje o ceně jejich spermatu - inseminační dávky. Je upozorněno na chyby při skladování, distribuci a rozmrazování inseminačních dávek, dále na problematiku využívání a práci se sexovaným spermatem. Vzhledem ke zvyšující se příbuznosti některých populací skotu jsou zdůrazněny její přednosti a nedostatky.

Klíčová slova: skot, samičí a samčí složka reprodukce, problémové krávy, cena inseminační dávky, manipulace s inseminační dávkou, sexované sperma, příbuzenská plemenitba, cross-compliance

THE USE OF BIOLOGICAL PRINCIPLES IN MANAGEMENT OF FEMALE REPRODUCTION IN CATTLE BREEDING Louda, F. – Vaněk, D. – Ježková, A. – Stádník, L. – Bjelka, M. – Bezdíček, J. – Pozdíšek, J.

ABSTRACT Reproduction of cattle stays in visual field of breeders and researchers in respect to its importance and low level of pregnancy rate in herds. This publication is intended to breeders and summarizes actual results of research, whose are possible to use in management of cattle reproduction. Publication is focused to female and male problems of reproduction. The system of rearing the different production types of heifers, possibilities of the biotechnical methods usage, and ovsynch in realization of pregnancy are discussed. Male component affects own pregnancy rate of dams and it’s currently dominant component of breeding-genetical part in reproduction. Level of breeding value reliability during the test of young bulls decides about price of their sperm – insemination dose. Publication summarizes the deficiencies in storage, distribution and de-freezing of insemination doses, and the problems and work with sex sorted sperm. Advantages and deficiencies of inbreeding are emphasized with accordance to its increasing level in some cattle populations.

Key words: cattle, female and male part of reproduction, problematical cows, price of insemination dose, manipulation with insemination dose, sex sorted sperm, inbreeding, cross-compliance


OBSAH I. Cíl metodiky............................................................................................................................... 6 II. Vlastní popis metodiky ............................................................................................................ 7 1. Plodnost jako významný intenzifikační faktor chovu skotu............................................. 7 2. Biologické a fyziologické zákonitosti řízení reprodukčního cyklu krav ......................... 8 2.1. Pohlavní cyklus krav ..................................................................................................... 8 2.2. Pohlavní dospělost......................................................................................................... 9 2.3. Chovatelská dospělost ................................................................................................... 9 2.4. Tělesná dospělost ........................................................................................................ 10 3. Požadavky na odchov jalovic pro získání vysokovýkonných dojnic............................. 11 3.1. Zásady odchovu jalovic dojených plemen................................................................... 11 3.1.1. Období mléčné výživy.............................................................................................. 12 3.1.2. Období rostlinné výživy ........................................................................................... 15 3.1.3. Výběr jalovic k chovu .............................................................................................. 17 3.2 Zásady odchovu jalovic masných plemen .................................................................... 17 3.2.1. Období odchovu jalovic do odstavu ........................................................................ 18 3.2.2. Období odchovu jalovic po odstavu ......................................................................... 19 4. Management zajiištění reprodukčního procesu ve stádě................................................ 23 4.1. Pohlavní cyklus krav ................................................................................................... 23 4.2. Způsoby detekce říje ve stádě krav.............................................................................. 23 4.3. Požadavky na výběr krav k zapouštění........................................................................ 24 4.4. Způsoby zapouštění krav ............................................................................................. 24 4.5. Metody zjišťování březosti krav .................................................................................. 24 4.6. Vyhodnocování výsledků zabřezávání ........................................................................ 25 4.6.1. Ukazatele zabřezávání .............................................................................................. 26 4.6.2. Centrální evidence reprodukčního procesu krav....................................................... 27 5. Požadavky na výběr inseminační dávky, její kvalitu a plemennou hodnotu plemeníka 29 5.1. Co ovlivňuje oplozovací schopnost expedované inseminační dávky........................... 29 5.1.1. Porušení inseminační dávky – pejety, goblety – při nesprávné manipulaci.............. 30 5.1.2. Porušení oplozovací schopnosti inseminační dávky – pejety ................................... 30 5.1.3. Znaky porušené – rozmrazené a opětovně zmrazené inseminační dávky ................. 30 5.1.4. Rozmrazování inseminační dávky ............................................................................ 31 5.1.5. Postup rozmrazování ID ........................................................................................... 31 5.2. Vliv počtu spermií v inseminační dávce na zabřezávání krav ..................................... 31 5.3. Plemenná hodnota býka a cena jeho inseminační dávky ............................................. 32 5.3.1. Výběr spermatu býků pro připařování ve vlastním stádě.......................................... 32 5.3.2. Stabilita odhadu PH býka a cena inseminační dávky................................................ 32 5.3.3. Období po vyhlášení prvních výsledků odhadu PH.................................................. 33 5.3.4. Období po vyhlášení výsledků konečného prověření ............................................... 34 5.4. Inseminační dávky sexovaného spermatu.................................................................... 34 5.4.1. Požadavky na selekci býků pro produkci sexovaných inseminačních dávek............ 35 5.4.2. Využití sexovaných inseminačních dávek ................................................................ 35 5.4.3. Postup při použití sexované ID................................................................................. 35 5.4.4. Výhody používání sexovaných inseminačních dávek............................................... 35 6. Management problémové reprodukce krav .................................................................... 37 6.1. Definice problémové reprodukce krav ........................................................................ 37 6.2 Nečastější poruchy plodnosti v poporodním období krav............................................. 37 7. Ovsynch .............................................................................................................................. 39 8. Biotechnické metody v reprodukci krav .......................................................................... 40

4

Rapotín, 2008


9. Legislativa vztahující se k chovu skotu ............................................................................ 41 9.1. Systém cross-compliance v chovu skotu ..................................................................... 41 10. Příbuzenská plemenitba v chovu skotu.......................................................................... 42 10.1. Vliv inbeedingu na znaky reprodukce ....................................................................... 42 10.2. Podstata a míra příbuzenské plemenitby.................................................................... 42 10.3. Vliv inbreedingu na reprodukci ................................................................................. 42 11. Obrazová barevná příloha .............................................................................................. 45 Obrázek 1 .......................................................................................................................... 45 Obrázek 2 ........................................................................................................................... 45 Obrázek 3 ........................................................................................................................... 46 Graf 1 ................................................................................................................................. 46 Graf 2 ................................................................................................................................. 47 Obrázek 4 ........................................................................................................................... 47 Obrázek 5a,b ...................................................................................................................... 48 Obrázek 7 ........................................................................................................................... 48 Obrázek 8 ........................................................................................................................... 48 Obrázek 9 ........................................................................................................................... 49 Obrázek 10 ......................................................................................................................... 49 Obrázek 11 ......................................................................................................................... 50 Obrázek 12 ......................................................................................................................... 50 III. Srovnání „novosti postupů“................................................................................................. 51 IV. Popis uplatnění metodiky..................................................................................................... 52 V. Seznam použité související literatury ................................................................................... 53 VI. Seznam publikací, které předcházely metodice.................................................................. 54

Rapotín, 2008

5


I. CÍL METODIKY Cílem je zlepšení zabřezávání a plodnosti krav. Navržením výzkumně ověřených biotechnických postupů v reprodukci skotu, přispět k intenzifikaci odvětví a šlechtitelských záměrů ve stádě i celé populaci. Reprodukce je důležitou součástí biologické podstaty a ekonomické efektivnosti chovu skotu. Na jedné straně se neustále zvyšují nároky na množství a kvalitu nadojeného mléka, na straně druhé jsou známé i negativní korelace těchto znaků právě k reprodukci. Zvláště u holštýnského skotu, jako specializovaného mléčného plemene, se s těmito problémy střetáváme stále častěji. Problém se zabřeznutím krávy nebo jalovice je často spojený s narůstajícím počtem tzv. tichých, nevýrazných říjí a následně také s časnou embryonální mortalitou. To vede k tomu, že se prodlužuje délka servis periody, zvyšuje se spotřeba inseminačních dávek, narůstá počet inseminačních a veterinárních úkonů. Pro dosažení dobré reprodukce je proto důležitá správná kombinace rodičovských párů. Na straně otce jí lze výrazně ovlivnit využitím býků s kladnou plemennou hodnotou pro plodnost. Tyto údaje jsou publikovány v plemenářských katalozích, nebo jsou uvedeny na internetových stránkách (např. www.plemdat.cz). Na straně matky hraje významnou roli uplatnění plemenic s velmi dobrým zabřezáváním a naopak selekce těch, které mají reprodukční problémy.

6

Rapotín, 2008


II. VLASTNÍ POPIS METODIKY 1. PLODNOST JAKO VÝZNAMNÝ INTENZIFIKAČNÍ FAKTOR CHOVU SKOTU Plodnost je základní biologická a užitková vlastnost skotu. Rozhodujícím způsobem ovlivňuje obě hlavní užitkové vlastnosti skotu. Plodností rozumíme schopnost produkovat životaschopné potomstvo. Realizuje se produkcí pohlavních buněk a oplozením vajíčka ve vhodném prostředí pro vývoj nového jedince, dále porodem telete s rozdílnou životaschopností. Nástup laktace je podmíněn otelením dojnice a obnovení stáda dojnic odchováním březí jalovice. Obdobně produkce jatečného skotu je možná po získání telete od březí plemenice nebo vyřazené krávy ze základního stáda za otelenou jalovici. Může se tedy plodnost považovat za nadřazenou užitkovou vlastnost oběma hlavním užitkovým vlastnostem – mléčné a masné. V důsledku toho plodnost významným způsobem ovlivňuje ekonomiku chovu. Je převážně závislá na podmínkách vnějšího prostředí, ve kterém jsou zvířata chována.

Doporučení: vzhledem k tomu, že dědivost ukazatelů plodnosti je velmi nízká, o plodnosti plemenic rozhodují podmínky vnějšího prostředí a především chovatel, zajištěním optimálních podmínek chovu a adekvátní úrovně výživy.

Rapotín, 2008

7


2. BIOLOGICKÉ A FYZIOLOGICKÉ REPRODUKČNÍHO CYKLU KRAV

ZÁKONITOSTI

ŘÍZENÍ

Reprodukční funkce u samic zajišťují produkci vajíček a poskytují prostředí pro růst a dozrání plodu. K tomu je nutná koordinace komplexu vztahů mezi hormony a tkáňovými změnami v těle samice. Pro chovatele jsou základní znalosti anatomie a fyziologie pohlavních orgánů důležité pro vyhledávání říje, zapouštění, porod plemenice i období puerperia. Reprodukční orgány samice tvoří párové vaječníky a vejcovody, děloha, pochva a vulva. Při dosažení pohlavní dospělosti dozrávají v Graafových folikulech v pravidelných intervalech vajíčka, u samic nastávají fyziologické změny, provázené změnou chování, neklidem, skákáním jedné krávy na druhou a ochotou k páření. Období mezi začátkem jedné a začátkem příští říje se nazývá estrální nebo také pohlavní cyklus. První v období puberty říje nemusí být vždy doprovázena produkcí plnohodnotného vajíčka – ovulací. Vývojová stádia folikulu viz CD.

2.1. Pohlavní cyklus krav Krávy a jalovice jsou polyestrická zvířata, trvání říje kolísá od 24 - 36 hodin. Celý estrální cyklus se podle změn na pohlavních orgánech a změn chování v průběhu pohlavního cyklu se dělí na 4 období. Proestrus je perioda začínající po regresi žlutého tělíska (corpus luteum - CL) ovlivněnou prostaglandinem PGF2 alfa. Následně dochází k poklesu progesteronu a zvyšuje se sekrece FSH a LH. FSH podporuje přeměnu androgenů na estrogeny granulózními buňkami a koncentrace estrogenů (17β-estradiolu) se postupně zvyšuje. Je patrná zvýšená tonizace a kontrakce dělohy, lehký otok vulvy, mírné zduření, zarudnutí pochvy a její zvlhnutí. Objevují se první příznaky změněného chování plemenice doprovázené neklidem, skákáním na druhé krávy, ale bez ochoty k páření. Období před říjí - proestrus trvá v průměru 3 dny a to 18. - 20. den cyklu. Pohlavní orgány krávy viz CD. Estrus - říje je doba ochoty k páření. Ovulace nastává po konci říje. Období říje, estrus trvá 1 den +12 hodin, toto období bývá označováno jako 0. den cyklu. Krček děložní se otevírá, dostavuje se reflex nehybnosti, který trvá 7 - 10 hodin, plemenice na sebe nechá skákat ostatní krávy, z pohlavních orgánů vytéká sklovitý hlen, jehož tažnost se prodlužuje. Metestrus je časné postovulační období, během kterého se začíná vyvíjet CL (žluté tělísko). Dominantní úloha folikulů je nahrazena tvořícím se žlutým tělískem v místě prasklého folikulu a vystupuje 15-20 mm nad povrch, u jalovic bývá větší. Žluté tělísko produkuje progesteron. Ten tlumí sekreci FSH a LH z předního laloku hypofýzy. Postupně mizí příznaky říje na pohlavních orgánech, plemenice se uklidňuje. U krav bývá pozorován krvavý výtok 2 dny po skončení říje. Období po říji - metestrus následuje po ovulaci od 1. do 4. dne cyklu. Diestrus období pohlavního klidu - je období nástupu luteální aktivity, která začíná obvykle okolo 4. dne po ovulaci a končí regresí žlutého tělíska. Růst žlutého tělíska končí 8. den. Zvyšuje se sekrece progesteronu, která dosahuje 5. den cyklu 4 - 5 ng/cm3, 7. - 8. den pak 6 - 8 ng/cm3. Pokud plemenice zabřezla, žluté tělísko přetrvává, perzistuje a zabraňuje nástupu nové říje. V případě, že nedošlo k zabřeznutí, 14. - 15. den cyklu děložní sliznice začíná produkovat prostaglandin F2α, který svými luteolytickými účinky navodí regresi žlutého tělíska. Trvá od 5. do 18. dne cyklu, pohlavní orgány i chování plemenice jsou beze změn. Z pohledu sexuálního chování zvířat je období ochoty k páření - inseminaci příznačné pro estrus. Období sexuální neochoty zahrnuje metestrus, diestrus a proestrus. Průběh pohlavního cyklu a změny v reprodukčních orgánech, které probíhají za účasti nervové soustavy a podmínek vnějšího prostředí, jsou řízeny hlavně gonadotropními hormony hypofýzy a pohlavními hormony vaječníků, graf 1.

8

Rapotín, 2008


Doporučení: chovatel musí velmi pozorně sledovat změny na vnějších pohlavních orgánech i projevy chování plemenice v době před začátkem, v průběhu říje i po jejím skončení, aby stanovil nejvhodnější dobu pro její zapuštění.

2.2. Pohlavní dospělost Pohlavní dospělost je definována jako období, kdy jedinci obou pohlaví začínají vlivem endokrinologických změn v organismu produkovat zralé a oplození schopné samčí nebo samičí pohlavní buňky. Tento proces je pozvolný, trvá určité časové období, je mimo jiné doprovázen řadou změn v chování a utváření zevnějšku, nazývá se pubertou. První projevy dozrávání gonád (vaječníků a varlat) se objeví v období puberty – pohlavního dospívání. V tomto období pohlavní orgány produkují takové množství pohlavních hormonů, že se reprodukční ústrojí rychle vyvíjí a u zvířat se objevují i další sekundární pohlavní znaky. Na konci periody puberty je organismus zvířete z hlediska morfologického a funkčního schopen reprodukce – rozmnožování. Zařazení do plemenitby se však z chovatelských důvodů zásadně nedoporučuje. Pohlavní hormony (androgeny a estrogeny) odpovídají za rozdílný metabolismus organismu. Dochází k odlišnému růstu kostí, rozdílům v barvě kůže, vzniku druhotných pohlavních znaků typicky samčí habitus, např. býčí šíje, pohlavní výraz hlavy; u samic rozvoj mléčné žlázy. Některé složky pohlavního pudu (sexuality) jsou ovlivňovány hormony přímo puberta, březost, porod a jiné nepřímo sexuální chování v době zrání neuronů. Postpubertální období je těmito hormony ovlivňováno minimálně. Pokud jde o neurální řízení pohlavního chování, nejdůležitějším centrem je hypotalamus, dále mícha ve spojení s mezimozkem a bederní část míchy. Dosažení pohlavní dospělosti závisí na plemenné příslušnosti a kromě záměrné selekce na ranost také příznivé podmínky výživy, klimatu (vhodné ustájení) urychlují její nástup. U skotu se pohlavní dospělost dostavuje v 7 až 12 měsících věku. Po dosažení pohlavní dospělosti se u samců kvalita spermatu postupně zlepšuje, postupnou synchronizací hormonálních aktivit žláz s vnitřní sekrecí, semenoplodného epitelu varlat, ocasu nadvarlete a přídatných žláz pohlavních. Zvyšuje se objem semenné plazmy, celková produkce spermií, aktivita, snižuje se výskyt nezralých a patologických spermií. Stabilizují se pohlavní reflexy a vytváří se tzv. pohlavní dominanta samce – plemeníka.

Doporučení: vzhledem k tomu, že v době pohlavní dospělosti u jalovic se projevuje první říje a u býků dochází k tvorbě a produkci spermií je nutné obě pohlaví včas oddělit, aby nedošlo k nežádoucímu zabřeznutí, které má za následek komplikovaný porod, případně i úhyn.

2.3. Chovatelská dospělost Chovatelská dospělost je věk, kdy lze býky a jalovice využít poprvé k plemenitbě bez negativního vlivu na dokončení jejich růstu a vývinu. Nástup chovatelské dospělosti je závislý na plemenné příslušnosti, úrovni výživy i managementu v chovu. Jalovice se zapouštějí po dosažení 65 –75 % živé hmotnosti v dospělosti. U dojených plemen se jalovice poprvé zapouští ve věku 14 – 16 měsíců, u masných plemen později, v 18 – 20 měsících věku. U býků se první ejakuláty získávají v 10 – 12 měsících věku, do plemenitby se zařazují podle plemenné příslušnosti. Do inseminace, resp. testovacího připařování u dojených plemen ve 12 měsících, do přirozené plemenitby ve 14 měsících věku.

Doporučení: respektování meziplemenných rozdílů při zařazování jalovic do plemenitby významně ovlivňuje jejich následnou užitkovost.

Rapotín, 2008

9


2.4. Tělesná dospělost Tělesná dospělost je charakterizovaná dokončením tělesného růstu a vývoje všech orgánů zvířete. Tělesné rozměry se již nezvětšují, mění se pouze v závislosti na výživném stavu. Tělesný růst je ukončen, když se nemění rozměry kostry, což je dáno srůstem epifýz dlouhých kostí s diafýzou, a dalším ukazatelem je ukončení výměny mléčného chrupu za trvalý. U skotu je tělesná dospělost ovlivněna plemennou příslušností, prošlechtěním, ale i výživou vyšší úroveň výživy ovlivňuje příznivě dosažení chovatelské i tělesné dospělosti. Tělesné dospělosti skot dosahuje ve 4 – 6 letech věku.

10

Rapotín, 2008


3. POŽADAVKY NA ODCHOV VYSOKOVÝKONNÝCH DOJNIC

JALOVIC

PRO

ZÍSKÁNÍ

3.1. Zásady odchovu jalovic dojených plemen Péče o tele začíná již před jeho narozením. Souborem opatření realizovaných v průběhu období stání na sucho může chovatel podpořit životaschopnost a odolnost telat po narození. Zásadní vliv má výživa vysokobřezí plemenice. Zdraví a životaschopnost telat je ovlivněno již průběhem nitroděložního vývoje plodu. Kromě dobrého zdravotního stavu matky je nejdůležitější zajistit březím plemenicím plnohodnotnou a vyrovnanou krmnou dávku bez plísní a patogenů vyloučit rozvoj poruch metabolismu - acidóz, ztučnění dojnic, lipomobilizačního syndromu, ketóz, které negativně ovlivňují životaschopnost telete. Při energeticky nadhodnocené krmné dávce v poslední třetině březosti dochází ke zvýšení intenzity růstu plodu, toto se projeví nadměrným zvyšováním hmotnosti telete při narození. Současně se u plemenice tvoří depozita tuku a dochází tím ke zvyšování úrovně tělesné kondice. Z ekonomického pohledu je zvyšování tělesné kondice během stání na sucho nežádoucí. Ztučnění krávy před porodem způsobí obtížnější porod se všemi svými důsledky pro životaschopnost telete a zdravotní stav krávy po otelení. Dále nadměrné tělesné zásoby tuku, při stupňi tělesné kondice 4 body a více, tvoří absorpční tkáň pro hormony zajišťující znovuobnovení říjového cyklu a tím tlumí jejich účinek. Dochází k oddálení nástupu cyklické aktivity vaječníků. Negativní energetická bilance (NEB) při nedostatečném pokrytí energetických požadavků na produkci mléka aktivuje odbourávání tělesných tukových zásob a tím snižování tělesné kondice. Její pokles během NEB by neměl být větší než jeden stupeň, to odpovídá cca 50 – 70 kg živé hmotnosti. Optimální úroveň tělesné kondice je 3,53,75 bodu při otelení s maximálním snížením na 2,5-2,75 bodu v období zapouštění. Zvýšená intenzita čerpání energie z vlastních zásob může vyvodit nástup metabolických poruch. Správné řízení období stání na sucho je základním požadavkem úspěšného chovu dojnic a odchovu kvalitních telat – jalovic pro obnovu základního stáda. Porodní hmotnost telat se pohybuje v rozpětí 30 – 50 kg v závislosti na plemenné příslušnosti a dalších faktorech. Správně vedený porod a ošetření telete po porodu jsou základními předpoklady získání životaschopného telete. Základní ošetření telete po narození zahrnuje uvolnění dýchacích cest telete, vytření nozder, v případě nezájmu krávy o tele jeho osušení, v mrazech krátký pobyt v termoboxu, pečlivé ošetření pupečního pahýlu a kontrolu zdravotního stavu krávy a telete. Pro zdraví telete je zásadní zajištění dostatečného napojení kvalitním mlezivem, které poskytuje imunoglobuliny pro jeho imunitu. Důležitá je kvalita mleziva, kterou můžeme sledovat hustoměrem. Doporučovaná hustota je min. 1 050 g/l. Kvalitní mlezivo od starších dojnic je možno zamrazit a použít v případě nedostatku čerstvého kvalitního mleziva např. od prvotelek. První napojení musí proběhnout nejdéle do 6 hodin po narození, mlezivo poskytuje větší množství protilátek, jejichž obsah klesá během cca 12 – 16 hodin na 0,1 %, klesá propustnost střevní stěny pro velké molekuly imunoglobulinů. Tele během prvních 24 hodin života má vypít až 6 litrů kolostra, z toho 4 litry do 6–8 hodin po narození. Chovatele je povinen označit tele předepsanou ušní známkou do 74 hodin po narození. Zajistí, že nedojde k záměně oficiálně neoznačených telat. Doporučuje se využít provozní – faremní značení – obojkem s číslem, nebo barevné označení srsti ihned po narození. Pro získání mateřských schopností je nezbytné umožnit kontakt mezi otelenou krávou a narozenou jalovičkou, pomocí tvz. imprintingu dochází během několika hodin po porodu k přenosu mateřského chování. Jalovička tak získává schopnost postarat se o svého budoucího potomka po svém vlastním porodu. Termoneutrální zóna telat se pohybuje v rozpětí 10 – 18 °C. Přesun do venkovního individuálního boxu, který je nejčastěji používaným způsobem odchovu telat u nás, probíhá během 6 – 18 hodin po narození. Změnou prostředí se rozšiřuje termoneutrální zóna a zvyšuje se Rapotín, 2008

11


výkonnost metabolismu telete. Pro zajištění optimálního chovného prostředí je nutná správná technika ošetřování - kvalitní, suchá podestýlka, pravidelné krmení a napájení, kontrola příjmu krmiva a zdraví. Odchov telat se rozděluje na období mlezivové, mléčné a rostlinné výživy. Mlezivové období Během prvních dnů života telete je vhodná frekvence krmení 3x denně v dávce 2 litry mleziva teplého 37 – 39 °C. Mlezivo matky je teleti podáváno 2 – 5 dní, poté pak směsné mlezivo a nezralé mléko. Nápoj je také možné okyselovat kyselinou mravenčí, což zlepšuje stravitelnost a snižuje nároky na teplotu nápoje. Vlastní protilátky se u telat tvoří od 12. týdne života. Dále je také možné doplňování vit. A, D, E již od narození, buď společně s nápojem, popřípadě injekčně. Současně je možné podávat preparáty pro prevenci průjmových onemocnění v důsledku změn ve výživě v průběhu prvních týdnů života telete. Nejčastějšími zdravotními poruchami telat jsou respiratorní a průjmová onemocnění.

V prvních dnech po narození je nutné teleti zajistit: napájení mlezivem alespoň po dobu 48 – 110 hodin po narození 2 - 3x denně v denní dávce 7 – 9 litrů poté podávání mléčné náhražky nebo plnotučného mléka v dávce 2 - 3 litry na 1 krmení 2x denně, nejprve 3. litry, po 4 dnech snížení dávky až na 2 litry předkládání startéru z obilí v omezeném množství, které umožní kontrolu příjmu a slouží k podpoře rozvoje předžaludků od počátku odchovu celodenní přístup k vodě udržení suché podestýlky slouží k tepelné izolaci, prevenci podchlazení a zabraňuje nástupu respiratorních onemocnění 3.1.1. Období mléčné výživy Výživa telat je zajišťována v závislosti na typu ustájení, nejčastější varianta odchovu je individuální odchov ve venkovních individuálních boxech. V praxi jsou chovateli během období mléčné výživy využívány následující způsoby výživy: a) b)

c)

d)

12

mléko mléčné krmné směsi (MKS) tvoří – sušené odstředěné mléko, syrovátka, jiné bílkoviny – sója (pro telata ve věku 3 – 4 týdny), obiloviny, živočišná tuková složka, vitamíny, ML, specificky účinné látky, MKS se podávají ředěné vodou v poměru 1:9 okyselené a zakysané mléčné nápoje přidání: kyselin: organické: mravenčí, mléčná, octová, propionová anorganické: solná, fosforečná mlékárenských kultur (acido) efekt okyselení ovlivní: snížení počtu mikroorganismů v mléčném nápoji lepší stravitelnost = zdraví telat delší skladování (pH 4,6 až na 72 hodin) možnost nižší teploty mléčného nápoje napájení telat lze zajistit - ohřívačem mléka s teploměrem a míchačem, mléčným krmným automatem pro skupinový odchov telat Teplota nápoje 35 – 38 °C. Při individuálním napájení ve VIB dochází k ochlazení během transportu. Při dávkování mléčného nápoje většímu počtu telat lze používat tepelně izolované nádoby. Telatům je nutné zajistit přístup k vodě během jednotlivých krmení mléčným nápojem.

Rapotín, 2008


e)

odchov startérem zajistit jeho podávání od 1.-3. dne nejpozději 7. den po narození minimálně. Startér musí obsahovat 22 % SNL – obiloviny, kukuřici, sóju a granulovaný koncentrát. Použité obilniny se upravují mačkáním, vločkováním, příp. s tepelnou úpravou obilovin. Startér se zkrmuje ad libitum, pitná voda musí být stále k dispozici 7– 10 l/ks a den, napájí se omezeným množstvím mléka - 2x denně 2-3 litry mléka/MKS, seno se nezkrmuje.

f)

probiotika, makrobiotika slouží k doplnění do mléčného nápoje – mléka, MKS slouží jako prevence poruch zdraví a podpora správného růstu.

Během mléčného období se doporučuje: zajistit prevenci průjmových onemocnění – správně zvolený a dodržovaný systém výživy, kvalitní práci ošetřovatelů (kontrola a včasné řešení), prevence respiratorních onemocnění ošetření po porodu, kvalitní podestýlku (kontrola a případná náprava systému) skupinové ustájení telat s napájecím automatem je úspěšné pouze v případě dobrého zdravotního stavu stáda a systémové prevence chorob kontrolovat rozvoj bachoru odstav ukončit ještě v individuální boudě před přesunem Odstav je možné ukonči když: je tele zdravé dosáhlo věku alespoň 8 týdnů dosáhlo hmotnosti okolo 80 kg přijímá pravidelně dostatečné množství startéru 1,5- 2 kg denně Obrázek 6c Vývoj předžaludků skotu ve vztahu k věku

část

narozené

2 -3 měsíce

dospělý

čepec bachor kniha

5% 25 % 10 %

5% 65 % 10 %

5% 80 % 7–8%

slez

60 %

20 %

7–8%

Typy odstavu: časný ve věku 40-50 dní při celkové spotřebě 300 litrů mléčných nápojů zkrácený ve věku 50-60 dní při celkové spotřebě 350 litrů; v praxi je častěji používaný. Podmínkou úspěšného odstavu je, že tele musí přijímat min. 0,6-0,7. kg jádra za den – suché krmivo. Prevence výskytu onemocnění u telat Mezi nejčastější zdravotní poruchy telat stále patří zejména průjmová a respirační onemocnění, v posledních letech se k nim přidává dále chladový případně teplotní stres. Prevence těchto chorob spočívá především v dosažení dobré životaschopnosti telat, správně vedeném porodu, správném ošetření telat po porodu a dále v zajištění specifických opatření vůči konkrétním onemocněním.

Rapotín, 2008

13


Zásady prevence průjmových onemocnění: vést porody v co možná nejméně infikovaném prostředí ustájení telat v naprosto důkladně dezinfikovaných boxech správné napájení mlezivem udržovat ve střevech vysoký obsah specifických protilátek, tj. napájet telata mlezivem, resp. podávat sušené imunoglobuliny do běžné mléčné výživy do věku 10 – 14 dnů omezení chladového stresu - suchá podestýlka, dotace energie vakcinace březích matek pro dosažení co nejvyšší hladiny specifických protilátek proti průjmovým onemocněním v době porodu Prevence respiračního syndromu vyžaduje: snížení infekčního tlaku prostředí – venkovní ustájení zvýšení odolnosti telat - vhodné mikroklima, omezení vlhkosti a vysoké koncentrace amoniaku ve vzduchu posílení imunity telat aplikacemi vitamínů (A, D a E) a selenu vakcinace telat proti vybraným původcům onemocnění omezení chladového stresu turnusový zástav s důkladnou dezinfekcí boxů a kotců přesuny, postupné seskupování co nejstarších telat izolace nemocných jedinců okamžitá intenzivní léčba při stanovení citlivosti na antibiotika (ATB) Ustájení v období mléčné výživy: Vzdušný odchov ve VIB (venkovní individuální boxy) Počet VIB se zjistí podle vzorce = (počet krav x doba odchovu ve dnech) : 365. Doporučené rozměry boxu jsou 140 x 110 x 120 cm + výběh 140 x 110 cm, výška hrazení 110 cm, dále kryté krmiště – na mléko, krmnou směs, vodu. Nastýlání zajistit denně 0,5 – 0,7 kg slámy v létě. Udržení suché podestýlky, pravidelné odklízení výběhu, po přesunu telat důkladné vyčištění a desinfekce VIB je podmínkou úspěchu. Norma obsluhy je 55-70 telat na ošetřovatele. Přesun telat do boxu po narození do 6-12 hod., po osušení a napojení mlezivem. Výhody: Snížení výskytu dýchacích a zažívacích onemocnění, zvýšená intenzita růstu, úspora nákladů na investice, rychlá výstavba. Nevýhody: Větší pracovní nároky ve venkovním prostředí, sezónní více práce, riziko ekologického zatížení.

14

Rapotín, 2008


Venkovní skupinové přístřešky Boudy slouží ke skupinovému ustájení telat 1,5 m2 na 1 tele, mají pevnou střechu, stojí na zpevněném podloží. Telata se do přístřešku umístí po ukončení mlezivového období. Denně se nastýlá 0,7 – 1,0 kg slámy na1 ks. Krmení mléčnými nápoji, jadrnými krmivy jako ve VIB. Odkliz hnoje se zajistí po ukončení odchovu. Výhody: Snížení pracnosti oproti VIB – nastýlání, krmení. Nevýhody: Zvýšení infekce - skupinový chov, menší trvanlivost přístřešků. Teletníky Jsou zateplené objekty, slouží k ustájení telat ve skupinách - max. do věku 21 dní. Jsou prostorově oddělené. Organizuje se tzv. turnusový provoz s intervalem min. 7 dní. Doba odchovu se upravuje podle použitých MKS nebo mléka jako: časný odstav 6 týdnů zkrácený odstav 8 týdnů pozvolný odstav 10 týdnů. Provoz v teletníku vyžaduje 7 - 10 dní přechodné období pro návyk telat na KD v období rostlinné výživy. Ustájení je vhodnější stelivové, v individuálních nebo skupinových boxech. Krmení min. 2x denně, krmnou směsi – startéry. Objemná krmiva se předkládají ad libitum. Výhody: Lepší pracovní prostředí, vyšší produktivita práce. Nevýhody: Horší zdravotní stav telat - stájová únava objektu, špatné mikroklima, vysoké investice na výstavbu a údržbu. 3.1.2. Období rostlinné výživy První týden po přemístění telete do skupiny je nutné zajistit: častou kontrolu zdravotního stavu, pokud možno měřením tělesné teploty zkrmování startéru, který byl telatům předkládán v boudě, alespoň 10 dnů voda musí být stále k dispozici velikost skupin, by měla umožnit snadnou kontrolu zdravotního stavu každého zvířete Od 2 týdne zajistit: předkládání objemných krmiv postupné ředění startéru mačkanými zrninami - oves zkrmování obilných směsí, až do věku 6 měsíců kontrolu dodržení optimální růstové křivky nejčastěji podle výšky zvířat kontrolu vývoje osvalení a tělesné kondice Ustájení v období rostlinné výživy Od věku 2 – 3 měsíců do 6 měsíců věku je vhodné skupinové ustájení s přístupem jaloviček do výběhu, poměr míst u žlabu ku počtu zvířat ve skupině 1:1. Typy ustájení: venkovní skupinové boxy (VSB) – navazují na VIB, venkovní přístřešky. Jsou většinou dřevěné s boxovými loži pro 4 telata, s krmnými žlaby, jeslemi, zábranami, napájecími žlaby, přístřešky u sebe - mezi dvěma řadami kaliště. Boxy se staví na nepropustné podloží – beton, asfalt, spádování – do 3 %, do jímky. Norma obsluhy je 250 – 300 ks/ošetřovatele, Pracovní činnosti zahrnují - stlaní, krmení, odkliz hnoje – mechanizace. Potřeba ustajovacích míst v boxech se počítá podle vzorce: (počet krav x doba odchovu ve VSB ve dnech) : 2x365 (jen pro jalovičky).

Rapotín, 2008

15


Výhody: Proti zatepleným stájím – investice 1/3, velmi dobrý zdravotní stav, vyšší intenzita růstu o 0,1 – 0,15 kg/ks a den, rychlá a snadná výstavba, mechanizace práce. Nevýhody: Horší podmínky pro ošetřovatele – déšť, zima, kritické klimatické podmínky – operativně řešit. Technologie : Přístřešky Postavit tak, aby alespoň jedna strana byla otevřená, pro adaptovaná telata na vzdušný odchov, poměr míst u žlabu 1:1 nebo 1,5:1 při četnějším zakládáním krmiv. KD volit podle ročního období – sušina v zimě, nezamrzající napajedla. Zajistit zpevněné, nepropustné podloží a odpovídající kubaturu, aby nedocházelo k tepelnému stresu. a) b) c) d) e)

s boxovými loži – zastřešené VSB s vyšší investiční náročností, denní odkliz hnoje, nastýlání 2 – 3 kg slámy / ks a den, 1x za 2 – 3 dny, kapacita 40 – 120 ks, se spádovými loži a vysokou podestýlkou – kotce o sklonu podlahy 7-10 %, odkliz 1x za 2 – 3 dny jen v krmišti, s hlubokou podestýlkou – pevné krmiště, nepropustná vana pro hlubokou podestýlku, odkliz hnoje za 6 týdnů až 4 měsíce, nastýlání 1x za 2 – 3 dny 7 – 10 kg slámy /DJ. posuvné přístřešky nebo boudy -pro malé a střední chovatele, adaptace kůlen, seníků – investičně nenáročné.

Výhody: zdraví zvířat, jednoduché, rychlá stavba, levné. Nevýhody: riziko při extrémním počasí, nutnost tvorby pohotovostní KD, náročné pracovní prostředí. Typy ustájení: a) ploché přistýlané ustájení b) hluboká podestýlka c) bezstelivové ustájení – celoroštové, boxové roštové pro jalovičky

16

Doporučení: při odchovu telat je nutné věnovat zvýšenou pozornost následujícím technologickým operacím: čistotě lahví, věder, krmných žlabů skladování krmiv zkrmování čerstvých MKS dodržovat návod na MKS - věk telat, ředění zajistit napájení mlezivem – včas, dostatek pozvolný návyk telat na MKS dodržovat teplotu mléčných nápojů – 40 oC, 15 oC dodržovat množství nápoje kontrolovat pH nápoje zajistit dostatek pitné vody zajistit příjem startéru pečlivě dodržovat přesuny telat a dezinfekci mezi turnusy zajistit nastýlání krmit pouze kvalitní seno zabránit průvanu a teplotním změnám provádět kontrolu tělesné teploty – teplota 38,5-39,5oC, dech 30 – 40/min. spolupráce s veterinárním lékařem

Rapotín, 2008


3.1.3. Výběr jalovic k chovu Jalovice: výběr provádět podle rodokmenové hodnoty - PH rodičů / 2 a dalších vlastností předků, hodnocení vývinu jalovic kontrolovat podle výšky v kříži a kapacity těla, případně hmotnosti, zajistit posouzení důležitých znaků zevnějšku - utváření a funkce končetin, užitkový typ, záď a hřbetní linie, zohlednit další vlastností a znaků – temperament, chování, lehání mimo boxy, cucání apod. výběr provést již před zapouštěním - určení jalovic pro obměnu stáda, prodej, nebo příjem embryí. Kontrola růstu telat a jalovic Je prováděna pouze v některých chovech podle vlastního zájmu chovatele. Intensita růstu jalovic je dána dědičným založením zvířete a podmínkami. V důsledku rozdílného genotypu zvířat pro tuto vlastnost existuje velká proměnlivost v růstu jalovic. Kontrola růstu telat a jalovic spočívá v jednorázovém zvážení těchto zvířat. Provádí se v intervalu jednou za měsíc až rok, dle uvážení chovatele. Podle hmotnosti a věku v den vážení se pak každé tele a každá jalovice zařadí do růstového pásma. V závislosti na odchylce od růstového standardu je možné stanovit růstová pásma: pásmo a - požaduje živou hmotnost podle standardu pásmo B1 - oproti a nižší o cca 5 % pásmo B2 - oproti a nižší o cca 10 % pásmo C1 - oproti a nižší o cca 20 % pásmo C2 - nevyhovující ani C1. Jalovice zařazené do růstového pásma C1 a C2 se považují za zakrslé a k dalšímu chovu méně vhodné nebo nevhodné.

Doporučení: dodržování výše uvedených metodických postupů při odchovu telat a jalovic dojených plemen skotu je předpokladem pro získání dlouhovýkonných, zdravých a výkonných dojnic. Jalovice se poprvé zapouštějí při dosažení cca 55 až 60 % živé hmotnosti v dospělosti u H a 70 -75 % u C skotu. Otelit by se pak měly při dosažení 85 % hmotnosti v dospělosti. Při prvním otelení, by výška krávy měla dosáhnout již 95 % výšky v dospělosti. Jalovice holštýnského skotu, by se měly telit do 24 měsíců, jalovice českého strakatého skotu pak do 26 měsíců věku.

3.2 Zásady odchovu jalovic masných plemen Odchov jalovic masných plemen je důležitou součástí celého systému chovu krav BTPM, má svá specifika vzhledem k velkému počtu plemen chovaných v ČR a neméně je ovlivněn také sezónností chovu. V odchovu masných jalovic lze vytvořit větší selekční tlak na zvířata vybraná k obnově stáda, jelikož jejich podíl tvoří maximálně 20 % ze stavu krav, na rozdíl od chovu dojených plemen kde je brakování na úrovni vyšší než 30 % a výjimkou nejsou i 40 % brakování ve stádech. Výběr zvířat do chovu je nutné provádět na základě znalostí o vlastní růstové schopnosti zvířat, znalosti plemenných hodnot pro růst, zmasilost a mateřských vlastností. Pouze při výběru zvířat s optimálními vlastnostmi lze dosáhnout dobrých reprodukčních i produkčních efektů v průběhu dalšího života zvířete.

Rapotín, 2008

17


3.2.1. Období odchovu jalovic do odstavu Základním předpokladem je výběr zvířat již při narození, kdy průběh porodu a vazba matka tele jsou primární ukazatele pro výběr jalovice k následnému chovu. Při výběru je důležité také hodnocení živé hmotnosti a velikosti narozených zvířat a to měřením nebo vážením. Extrémně velká či malá zvířata je dobré vyřadit. Toto posouzení je však nutné vztahovat k velikosti matky, kde hmotnost narozeného telete by měla být na úrovni 7 – 8 % hmotnosti matky. U zvířat s hmotností 750 – 800 kg lze předpokládat, že porod telete s hmotností 60 – 65 kg bude mít fyziologický průběh, na rozdíl od krav s hmotností 600 kg. Velké tele vyžaduje asistenci ošetřovatele při porodu. Z pohledu následné reprodukce a zajištění dobrého růstu je vhodné vybírat geneticky cenná zvířata narozená na počátku období telení, tak aby bylo možno minimalizovat náklady na odchov po odstavu. Dobře vybraná zvířata dosahují ve většině případů vysoké hmotnosti při odstavu. Zachovávají si vysokou dynamiku růstu i v následném období odchovu a lze je zařadit do chovu ve věku do 18 měsíců. Zvířata geneticky cenná narozená na konci období telení je nutno využít pro zlepšení úrovně stáda. Jejich výživu je nutné po odstavu upravit tak, aby pro následné období připouštění dosahovala hmotnost těchto jalovic 65 -70 % hmotnosti dospělých zvířat ve stádě. Tato opatření však vyžadují oddělení zvířat do zvláštní skupiny po odstavu a tím i zvýšení nákladů na kvalitní krmiva v tomto období. Vlastní růstová schopnost zvířat do odstavu se hodnotí podle metodiky KUMP ve věku 120 a 210 dní. Vlastní selekce je minimálně čtyřstupňová - narození, odstav, chovatelská dospělost, 1. otelení. Ve 2. stupni tj. při odstavu je nutné vybrat přibližně o 25 % jalovic více, než je potřeba pro obnovu stáda. V tomto případě se jedná o selekci na vlastní užitkovost – hmotnost při odstavu s podílem maternálního efektu. Mnoho chovatelů však využívá v selekci doplňkových kritérií, jako je bezrohost, hodnocení temperamentu zvířat. Oba výše uvedené parametry řeší problémy welfare zvířat, zejména temperament je neopominutelný, protože systém chovu krav BTPM je vázán na volný pohyb zvířat na pastvinách a rizika spojená s kontaktem lidí a zvířat jsou vysoká. Zvířata s nevyrovnaným temperamentem se mohou v konfliktních situacích stát agresivními. Výskyt takových zvířat ve stádě vyvolává neklid a dochází ke snižování přírůstku všech zvířat. Tělesný rámec sledovaný výškou v kříži a šířkovými rozměry těla, postavením končetin, ovlivňuje ekonomiku chovu a dlouhověkost jedinců. Do čtyř - pěti měsíců věku je základem výživy telat mateřské mléko a pozvolné navykání telat na pastvu. Zajištění kvalitních trvalých travních porostů (TTP) s dostatečným zásobením min. látkami ve formě lizů stačí do tohoto věku řešit 100 % živinových potřeb zvířat. V období 5 měsíce věku až do odstavu jsou významným faktorem pro výživu telat minerální látky. Snížení produkce mléka u matek ovlivňuje u většiny stád snížení dotace vápníku telatům, to se projevuje na zhoršení růstu kostry či výskytu jiných defektů kostry. Fenomén kojení a začínající příjem pastevního porostu významně ovlivňuje růst telat až do odstavu. Vzhledem k lokálnímu způsobu chovu při malých objemech doplňků vstupujících do výživy z oblasti mimo danou farmu je nutné preventivně 1 x za 5 let analyzovat obsah živin v půdě v jednotlivých půdních blocích a zjištění stavu přístupných živin. Na základě těchto analýz pak vybírat minerální doplňky tak, aby nevznikal deficit jednotlivých min. prvků. Doplněk lze řešit ve formě lizů a v období 1–1,5 měsíce před odstavem přídavkem sypkých doplňků míchaných s koncentrátem zkrmovaným v tzv. příkrmišti telat – školce. Většina problémů s minerální výživou je řešitelná právě lizy, zejména deficit jodu, selenu a zinku lze řešit občasným zařazením 2 – 3 x ročně lizu s bioplexy těchto mikroprvků. Z důvodů komplexního zásobení je dobré využívat v průběhu roku 3 – 4 typů lizů s různým složením podle krmného období. Standardně je nutné pro jalovice určené k chovu přikrmovat směsmi na bázi obilovin, pokud je odstav ukončen do konce srpna. Pro zvířata odstavována v období září a října jsou směsi v příkrmišti doplněny také o zdroj dusíkatých látek (NL). Ke konci pastevního období dochází k výraznému snížení obsahu NL v pastevním porostu. Současně končí i laktace matek, 8. – 9. měsíc po otelení.

18

Rapotín, 2008


Doporučení: vlastní odstav zajistit v závislosti na období telení od konce srpna do konce října. Minimální věk odstavovaných zvířat by neměl být nižší než 170 -180 dní. Jako optimální se jeví věk 210 -270 dní, kdy hmotnost jalovic dosahuje 280 – 380 kg. Odstav telat je nutné z chovatelských důvodů ukončit do 6 měsíce březosti matek. Odchov jalovic z hlediska managementu stáda je bezproblémový do období, kdy jalovice dosáhnou hmotnosti 240 – 280 kg a dojde k nástupu puberty spojené s nástupem pohlavních cyklů. Dříve mnoha autory prezentovaný počátek pohlavní dospělosti ve věku 7 - 9 měsíců je nutno korigovat na hmotnost zvířat. Vlivem intenzity selekce a hlavně zlepšené výživy – větší rámec matek, vyšší produkcí mléka se v posledních 20 letech značně zvýšila intenzita růstu býků i jalovic. Došlo také ke snížení věku pohlavní dospělosti a nástupu prvních projevů říje. V chovech s dobrými podmínkami a chovným materiálem lze u plemen velkého tělesného rámce dosahovat u jalovic denního přírůstku 1,2 – 1,3 kg. Rovněž hmotnost narozených telat se vlivem zvětšení tělesného rámce matek zvýšila o 15 – 20 kg. V české republice i jinde ve světě se ve většině stád uplatňuje křížení. U kříženců je vlivem heterózního efektu prokazatelně nižší věk při 1. říji než u čistokrevných zvířat. Také růst bývá v období do odstavu mírně vyšší. V období nástupu puberty, před dosažením pohlavní dospělosti je nutné rozdělit stádo podle pohlaví telat a oddělit ze stáda matek a jalovic plemenného býka.

3.2.2. Období odchovu jalovic po odstavu Primárním problémem po odstavu je zajištění adekvátního přechodu na jinou krmnou dávku, většinou konzervovaných krmiv, proto se doporučuje řešit přechod s pomocí pastevních výběhů, které umožní minimalizaci výživových stresů zvířat. V současné době existují dva systémy pro odchov zvířat v závislosti na intenzitě růstu v období po odstavu. Mnoho chovatelů přistupuje k intenzivnějšímu odchovu v souvislosti se zkrácením generačního intervalu a tím také doby do 1. otelení. V souvislosti s cenou koncentrovaných krmiv se ovšem může i extenzivní odchov jevit jako ekonomicky srovnatelný pokud bude využita pastva v průběhu druhého roku odchovu jalovic. Pro oba systémy je však důležitý zdravotní status zvířat. Přechodem z pastvy na stájový chov je nutné provést preventivní odčervení zvířat a vakcinaci proti trichofytóze. V chovech neozdravených od IBR je nutná vakcinace proti IBR (Infekční bovinní rhinotracheitidě). V chovech s výskytem jiných lokálně specifických chorob (coli) je možná vakcinace i proti těmto onemocněním. Neprovedení těchto zásahů může mít za následek velké ztráty v růstu zvířat, omezení reprodukčních funkcí a ztráty na narozených telatech. Pro zařazení do plemenitby mimo exteriérových znaků a produkčních znaků je nutné zhodnotit také funkční fyziologický stav vaječníků. Hodnocení vývinu pohlavních orgánů viz CD. Vyšetření pohlavních orgánů je vhodné uskutečnit při hmotnosti 380–450 kg a nevhodné jalovice vyřadit ze skupiny připravované pro inseminaci. Intenzivní odchov je zaměřen na telení jalovic ve věku 24-28 měsíců tj. před třetí pastevní sezónou. K tomuto typu odchovu je nutné realizovat zimní telení tj. do ledna do března. Pozitivem tohoto odchovu je značné zkrácení doby do 1. otelení a tím i zahájení reprodukčního období jalovic. Starší zvířata většinou hůře zabřezávají. Rozdíly v celkovém procentu zabřezávání se pohybují o 3–8 % ve prospěch mladších zvířat. Produkční věk časně zapuštěných jalovic se zkracuje o 3 měsíce až jeden rok, v závislosti na plemeni a podmínkách chovného prostředí. Základem pro úspěšný průběh odchovu je dostatečný příjem sušiny krmiva, který by se měl pohybovat na úrovni 1,7–1,8 kg na 100 kg živé hmotnosti zvířete v hmotnostní kategorii 280– 450 kg s celkovým příjmem sušiny od 6 do 9 kg. Podíl jadrných krmiv by neměl přesahovat 15 % sušiny krmné dávky (KD), při využití nejlepších objemných krmiv, které jsou v chovu k dispozici, nedoporučuje se kukuřičná siláž. Koncentrace dusíkatých látek (NL), by měla být na úrovni 110 – 120 g/kg suš.-1, skutečně stravitelné NL v tenkém střevě (PDI) pak 65-70 g/kg

Rapotín, 2008

19


suš.-1 a NEL s úrovní 5,6-5,65 MJ. Pak, lze dosahovat přírůstky minimálně 0,8 kg za den. Dosažený růst je zárukou, že při zahájení připouštěcího období v dubnu následujícího roku, ve věku 14–15 měsíců je hmotnost jalovic na úrovni 450 a více kg. Tato hmotnost umožní dosažení 700–800 kg hmotnosti zvířete v dospělosti a relevantní produkci mléka pro další generaci zvířat. Z pohledu prevence problémů se zabřezáváním a následným otelením je vhodná průběžná kontrola kondičního skóre zvířat. Tělesná kondice se hodnotí pěti bodovým systémem, obdobně jako českého strakatého skotu. V období zapouštění se doporučuje tělesné kondice 2 až 2,5 stupně, 1-2 měsíce před otelením 3,5 stupně. V chovech se zaměřením na produkci plemenných zvířat je nutné počítat s možností synchronizace říje či synchronizaci ovulace s následnou inseminací. Toto opatření umožní import nejlepšího genofondu daného plemene do stáda. Zároveň býka využívaného ve stádě k přirozené plemenitbě na zapuštění ostatních plemenic lze o 1 rok používat déle, vyloučí se tím jeho připuštění na dcery. Intenzívní odchov jalovic Graf 3

Dynamika růstu při vyšší intenzitě výživy v období po odstavu

1200 hmotnost v kg přírůstek v g

1000 800 600 400 200 0

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

věk v měsících

Období růstu do 2 měsíců je ovlivněno produkcí mléka matkou a vlastním příjmem telete. Při konzumaci 8-10 litrů mléka denně lze dosáhnout přírůstek hmotnosti 800-1 000 gramů. Od zahájení pastvy matka zvýší produkci mléka v průměru o 2-3 litry, současně se zvyšuje i hmotnost telete. Pokles laktace matky je spojen se zhoršením kvality porostů v letním období. Udržení růstu telat lze zajistit příkrmem koncentráty. Časový model růstu jalovic při intenzivní výživě: Narození

1. 2.

hmotnost – 45 kg

Odstav

15. 10.

hmotnost – 300 kg

věk 242 dní

Zapuštění

20. 4.

hmotnost – 467 kg

věk 444 dní

20

Rapotín, 2008


Krmné období od odstavu do zapuštění 197 dní, průměrný přírůstek 0,82 kg.den-1. V následném pastevním období je však nutné zajistit kvalitní porost zabezpečující průměrný denní přírůstek alespoň 0,6 kg.den-1. 1. otelení

30. 1.

hmotnost

věk - 730 dní

- před otelením 690 kg - po otelení 620 kg Odhadovaná hmotnost zvířete na 3. laktaci při zapuštění v 65 % hmotnosti dospělého zvířete = 463/0,65.1, což je cca 715 kg. Velikost zvířat je pak také zásadní pro příjem sušiny a potřebné koncentrace živin v krmné dávce. Z více zdrojů je zřejmý pokles koncentrace se zvyšující se hmotností zvířat. Denní příjem sušiny u prvotelek viz CD. Extenzivní odchov Extenzivní odchov je zaměřen na telení jalovic ve věku 32-34 měsíců tj. před čtvrtou pastevní sezónou. K tomuto typu odchovu se telí v jarním období tj. od dubna do června. Pozitivem tohoto odchovu je vyšší věk jalovic při otelení a tím stabilnější metabolismus i téměř ukončený růst. Většinou je tento způsob odchovu využíván v ekochovech s certifikací pro bioprodukci z důvodu minimálních vstupů z oblasti mimo farmu. Důsledkem pozdějšího telení je také nižší hmotnost odstavených jalovic, a tím nemožnost dosažení přiměřené hmotnosti zvířat v následujícím zapouštěcím období. Základem pro úspěšný průběh odchovu je dostatečný příjem sušiny krmiva, který se pohybuje na vyšší úrovni než u zvířat v intenzivním odchovu. V testech příjmu sušiny z TTP byly u jalovic dosaženy hodnoty 1,9-2,13 kg na 100 kg živé hmotnosti zvířete v hmotnostní kategorii 280-450 kg s celkovým příjmem sušiny od 7 do 9 kg. Koncentrace NL by měla být na úrovni 90-105 g.kg suš.-1, PDI pak 58-60 g.kg suš.-1 a NEL s úrovní 5,35,35 MJ pak lze dosahovat přírůstky minimálně alespoň 0,5 kg za den. Při takovém růstu nedochází k zastavení fyziologického vývoje zvířat. Prodloužení doby odchovu je kompenzováno nižšími náklady na krmiva a využitím pastvy ve třech místo dvou pastevních období. Tento růst dostačuje na to, aby při zahájení připouštěcího období ve třetím pastevním období, při věku 24 měsíců byla hmotnost jalovic na úrovni 500 kg. Taková hmotnost umožní dosažení 600-650 kg hmotnosti zvířete v dospělosti. V chovech zaměřených na extenzivní využívání porostů i zvířat je doba využití býka stejná jako v intenzivním chovu při využití inseminace.

Rapotín, 2008

21


Graf 4

Průběh růstu při nižší intenzitě výživy v období po odstavu

1000

hmotnost v kg přírůstek v g

800 600 400 200 0 0

4

8

12

16

20

24

28

32

věk v měsících

Navržený systém je využitelný u plemen s nižší mléčností vzhledem k tomu, že telení probíhá těsně před zahájením pastvy a produkce mléka se následně po porodu zvyšuje na 10– 12 litrů, které menší telata nejsou schopna vysát. Mohou vznikat problémy s mastitidami a průjmy u telat. Pokles laktace matky je spojen se zhoršením kvality porostů v letním období. Produkce mléka na pastvě je nižší než při telení v zimních měsících. Rovněž příjem pastvy telaty je nižší než u zvířat narozených v zimních měsících. Časový model růstu jalovic při intenzivní výživě. Narození

1. 5.

hmotnost - 45 kg

Odstav

25. 10.

hmotnost - 211 kg

věk 177 dní

Zapuštění

20. 5.

hmotnost - 515 kg

věk 750 dní

Krmné období od odstavu do zapuštění 572 dní, průměrný přírůstek 0,53 kg.den-1. V následném pastevním období je však nutné zajistit porost zabezpečující průměrný denní přírůstek alespoň 0,5 kg.den-1. Hmotnost před 1. otelením 670 kg; po otelení 600 kg; věk 1034 dní. Odhadovaná hmotnost zvířete na 3. laktaci při zapuštění v 75 % hmotnosti dospělého zvířete = 515/0,75 x 1, což je v rozmezí 685 kg. Při tomto způsobu chovu je maximálně omezena manipulace se stádem v průběhu pastevního období, jelikož není nutná selekce matek s býčky. Potřeby minerální a vitamínové výživy jsou obdobné jako u intenzivního odchovu z pohledu rozložení v průběhu krmných období. Množství je adekvátně nižší v souvislosti s nižšími přírůstky zvířat. V současné době se zvyšuje počet chovatelů, kteří produkují kvalitní objemná konzervovaná krmiva a zavádí intenzivní odchov. Podíl zvířat telících se ve věku vyšším než 30 měsíců se snižuje.

22

Doporučení: při odchovu jalovic masných plemen je nutné respektovat plemennou příslušnost odchovávaných jedinců a možnosti úrovně výživy na dané farmě.

Rapotín, 2008


4. MANAGEMENT ZAJIIŠTĚNÍ REPRODUKČNÍHO PROCESU VE STÁDĚ 4.1. Pohlavní cyklus krav Pohlavní cyklus je interval mezi dvěma porody a jeho délka se pohybuje v rozmezí 12-14 měsíců. Je závislá na věku, zdravotním stavu, úrovni chovného prostředí, managementu a výši mléčné užitkovosti. Estrální cyklus prvně u jalovice nastupuje po dosažení její pohlavní dospělosti. U zdravé krávy nastupuje 42-60 dnů po každém porodu, který proběhl bez komplikací. Estrální cyklus trvá 18-24 dnů, průměrně 21 dnů. Den říje je označován jako 0. den cyklu. Období říje u krávy trvá poměrně krátkou dobu v průměru 24 hodin ± 12 hodin. Ovulace se dostavuje po skončení říje průměrně 10-12 hodin. Při určování nejvhodnější doby k inseminaci říjící se plemenice se vychází z údajů o životnosti a schopnosti oplození ovulovaného vajíčka, která trvá 4-6 hodin, výjimečně déle. Oplozovací schopnost spermie ve vejcovodu trvá u rozmraženého spermatu 22 hodin, u čerstvého až 40 hodin. Čas potřebný pro transport spermií z děložního krčku do horní třetiny vejcovodu se pohybuje od 20 minut do 6 hodin. U zdravých plemenic je optimální čas průchodu spermií pohlavním traktem plemenic 1-2 hodiny. Čas potřebný na kapacitaci – získání schopnosti spermie proniknout do vajíčka trvá 4-6 hodin. Z uvedených fyziologických zákonitostí délky, říje, času ovulace, životnosti, kapacitace a délky oplozovací schopnosti spermií vyplývá, že doba zapuštění nebo inseminace u zdravé dojnice je nejvhodnější v druhé polovině říje, to je asi 12 hodin po zjištění říje. K oplození vajíčka dochází v horní třetině vejcovodu. Oplozené vajíčko, embryo, ve stádiu 16. buněk sestupuje do děložního rohu v průměru 5. den po provedené inseminaci. Vývoj embrya v děloze délka březosti trvá 279 – 290 dnů. Říje se projevuje souborem vnitřních tzv. fyziologických a vnějších příznaků. Mezi nejvýraznější vnější příznaky říje lze zařadit zvýšenou pohybovou aktivitu a změny v chování projevující se ochotou nechat na sebe skákat nebo skákat na ostatní plemenice, očichávání, bučení, přechodné snížení mléčné užitkovosti a příjmu krmiva. Dále dochází ke změnám na vnějších pohlavních orgánech – zduření vulvy, vylučování čirého, sklovitého a tažného hlenu, který se ke konci říje mírně zakaluje. Na vnitřních pohlavních orgánech dochází ke zvýšení tonusu dělohy, otevírá se děložní krček, lze nahmatat Graafovy folikuly. Říje bez vnějších příznaků se nazývá, říje tichá.

4.2. Způsoby detekce říje ve stádě krav Vyhledávání říje ve stádě krav je základním předpokladem úspěšné prosperity daného chovu. Program na sledování a evidenci říje plemenic vyžaduje stanovení způsobu detekce říje, který bude ve stádě využíván, dále výběr zkušeného a zodpovědného pracovníka, jehož pracovní náplň v programu zajištění reprodukce v daném stádě bude přesně stanovena, včetně časového harmonogramu vlastní detekce říje ve stájích. Součástí pracovní náplně zootechnika musí být úzká spolupráce s inseminačním technikem, veterinárním lékařem a ošetřovateli. Sledování říje musí být zajištěno vizuálně opakovaně, v průběhu dne nebo automatickými telemetrickými, mechanickými sledovacími pomůckami např. pedometry, tlakovými detektory, detektory říje zjišťující změny elektrického odporu vodivosti vaginální sliznice – hlenu, zjišťování intravaginální teploty nebo teploty mléka v době říje. K detekci říje a určení optimální doby k inseminaci plemenice lze využít metody posouzení krystalizace tzv. arborizace cervikálního hlenu. Test arborizace cervikálního hlenu se provádí mikroskopickým pozorováním roztěru hlenu na podložním sklíčku určeném k mikroskopování. Mikroskopování je možné jednoduchým školním mikroskopem umožňujícím zvětšení 100-120 násobné. Odběr cervikálního hlenu se provádí sterilní pipetou z oblasti růžice děložního krčku nebo zadní (kaudální) časti děložního krčku. K vyhledávání říjících se plemenic lze využít i tzv. androgenizované jalovice nebo krávy vybavené značkovačem. Androgenizace jalovice se provádí hormonálně sérií 10

Rapotín, 2008

23


injekcí testosteronu. V současné době jsou pedometry nejpoužívanější metodou pro automatizované a počítačem zjišťované údaje o říji a určení doby inseminace. Použitím pedometru se dosahuje přesnosti určení říje až 90 – 95 %.

4.3. Požadavky na výběr krav k zapouštění K zapuštění krav po otelení je třeba vybírat dojnice zdravé, u kterých proběhl proces involuce dělohy, a došlo obnovení funkční činnosti vaječníků a jsou v přiměřeném stupni tělesné kondice 2-2,5 bodu. Přímé vyšetření pohlavních orgánů krav a stanovení přibližného stádia pohlavního cyklu v době 35. až 45. den po porodu je předpokladem úspěšné realizace celého procesu zabřeznutí. U krav s prodlouženým poporodním anestrem a tichou říjí se pro zjednodušení procesu vyhledávání říje a následné provedení inseminace používá biotechnická metoda OVSYNCH.

4.4. Způsoby zapouštění krav Způsob zapouštění krav je závislý na systému chovu a chovaném užitkovém typu. V systému chovu krav bez tržní produkce mléka je základní metodou plemenitby přirozená plemenitba. Je však možno i v tomto systému používat inseminaci. Inseminaci v kombinaci s přirozenou plemenitbou převážně využívají chovatelé, kteří se zabývají produkcí plemenného materiálu u čistokrevných plemen. Nejlepší plemenice určené k produkci plemenných býků do inseminace se před začátkem připouštěcího období inseminují a chovají odděleně od stáda. Po proběhnutí jednoho až jednoho a půl estrálního cyklu – po 21 až 32 dnech, se inseminované plemenice zařadí do stáda krav určených pro přirozenou plemenitbu. Plemenice, které nezabřezly po inseminaci, jsou zapuštěny býkem. V systému chovu dojených krav je základní metodou plemenitby inseminace. Inseminaci lze považovat za nejúčinnější šlechtitelské opatření ve stádě, které uvážlivým výběrem spermatu býků, chovatel může přímo ovlivnit. I v dojených stádech se dnes využívá mladých licencovaných býků, formou přirozené plemenitby pro zapouštění krav-přebíhalek, které ve 4-6 říjových cyklech nezabřezly. Plemenná hodnota potomstva je však výrazně nižší. Přínosem je udržení plemenice v chovu.

4.5. Metody zjišťování březosti krav Včasné a přesné zjišťování výsledků zabřezávání zapuštěných krav je nezbytnou podmínkou úspěšného managementu ve stádě. Plemenici, u které se kolem 21. dne neprojeví říje, lze považovat pravděpodobně za zabřezlou. Toto zjištění musí být v dalších, alespoň dvou cyklech pečlivě ověřováno. Důvodem pro opakované ověřování pravděpodobného zabřeznutí plemenice jsou velmi křehké vazby mezi nidujícím se embryem, fyziologickým stavem pohlavního ústrojí a hormonální aktivitou funkčního žlutého tělíska vylučujícího progesteron. Významně se na procesu zabřeznutí podílí úroveň zootechnického managementu v období před a po porodu, průběh prví fázi laktace, dále pak zdravotní stav a konstituce dané plemenice. Mezi klasické metody patří, rektální ověřování březosti ve třech měsících březosti. Zkušený inseminační technik nebo veterinární lékař může provést rektální vyšetření i v 5-6 týdnech. Inseminační technik zasune ruku chráněnou jednorázovou rukavicí do konečníku a provede vyšetření. Délka zárodku koncem 3. měsíce je 12-15 cm. Zabřezlý děložní roh je 3-5 x zvětšen, velikosti bochníku chleba. Mezirohová rýha je již jasně zřetelná a děloha má tvar „boxerské rukavice“. Obřezlý děložní roh se jeví na pohmat jako vak naplněný fluktující tekutinou, jeho stěny jsou tenké, jemné, dvojité, pružné, měkké a hladké. Děložní roh je uložen v poslední třetině pánevní dutiny, lze jej ještě rukou celý vyhmatat. V tomto období březosti se obřezlý roh snadno zamění s naplněným močovým měchýřem. Močový měchýř má však tuhé a obřezlý roh měkké stěny. Vaječníky jsou uloženy u pánevního vchodu, nebo za okrajem kostí stydkých v dutině

24

Rapotín, 2008


břišní. Střední děložní tepna je ještě neztluštělá a normálně tepe. Zjistí-li se obřezlý roh, plemenice se prohlásí za březí, dále se již nevyšetřuje a ani se již nesleduje stav vaječníků. Při dvojčatech jsou zvětšeny oba děložní rohy. Výsledek vyšetření se zapisuje do karty plemenice. V současné době se používá sonografické ověření březosti ve 14-30 dnech, které umožňuje okamžité zjištění stavu vyvíjejícího se plodu, plodových obalů, vaječníku. Sonografu se úspěšně využívá při prevenci problémové reprodukce. Zjišťování březosti je možno provádět stanovením progesteronu v mléce, nebo krvi mezi 2327. dnem po provedené inseminaci. Test nepřeběhlých plemenic, (non return test - NRT) se používá v řadě států, kde je zakázáno rektální vyšetřování březosti. Udává procento nepřeběhlých - březích - plemenic po první inseminaci k určitému dni, nejčastěji k 30., 60., 90., příp. 120. dni po zapuštění. Tato metoda včas informuje o úrovni zabřezávání, případně o poruchách plodnosti. Spolehlivost testu se zvyšuje s počtem inseminovaných plemenic a časem, který uplynul od inseminace. Pokud je hodnota NRT ve 30 dnech u krav 70 % a u jalovic více než 80 %, lze hodnotit zabřezávání jako dobré. Je-li hodnota pod 60 %, je plodnost nevyhovující a dochází k poruchám plodnosti. K výpočtu lze použít následující vzorec:

Graf 5

Hladina progesteronu v mléce v průběhu estrálního cyklu u březí a jalové plemenice

4.6. Vyhodnocování výsledků zabřezávání U krav představuje reprodukční proces komplex kontrolních opatření v průběhu každého reprodukčního cyklu i v průběhu celého reprodukčního období a směřuje k tomu, aby každá plemenice, stádo, či populace byly ekonomicky aktivní. Ekonomické efektivnosti lze však dosahovat jen při biologicky optimální reprodukční výkonnosti každé plemenice v daném stádě.

Rapotín, 2008

25


4.6.1. Ukazatele zabřezávání Výsledky reprodukce - zabřezávání plemenic - jsou nezbytné při realizaci selekčních programů. Úroveň reprodukce ovlivňuje obrat stáda a ekonomiku celé populace chovu skotu. Výsledky zabřezávání jsou pečlivě sledovány chovatelskými svazy, oprávněnými organizacemi i samotnými chovateli. Snahou všech zúčastněných organizací i chovatelů, podílejících se na zajištění reprodukčního procesu v chovu skotu, je průběžně dosahovat výborných výsledků. Výsledky zabřezávání jsou pravidelně publikovány plemenářskými organizacemi. Českomoravská společnost chovatelů a.s., jako pověřená organizace pro vedení ústřední evidence o chovu skotu, vyhotovuje výsledné sestavy, které poskytují informace o úrovni reprodukce, kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti skotu. Přesné aktuální informace o reprodukci jednotlivých plemenic a stád poskytují chovateli možnost okamžitě realizovat potřebná opatření vedoucí k dosažení optimálních výsledků v zabřezávání krav. Uvedené hodnoty ukazatelů reprodukce krav je třeba posuzovat ve vztahu k dosahované mléčné užitkovosti a úrovni managementu v daném chovu. Nejpoužívanější ukazatele zabřezávání Interval vyjadřuje počet dnů, které uplynuly od porodu do dne, kdy byla plemenice po porodu prvně inseminována. Jeho délka závisí na průběhu involuce dělohy po porodu, na nástupu ovariální a ovulační aktivity doprovázené projevy říje. Délka intervalu se pohybuje od 35 do 42 dnů, u vysokoužitkových krav bývá i delší. Délka intervalu v průměrných chovech nad 60 dnů je nevyhovující. Interval do jisté míry podmiňuje mezidobí a souvisí s ním. Nejlepších výsledků v reprodukci dosahují farmy, které sledují individuálně zdravotní stav dojnic, vedou evidenci o první poporodní říji a následných říjích. Je-li dojnice v pořádku, není důvod ji nezapustit v době padesátého dne po porodu. Záleží i na tom, jak zabřezávají dojnice v chovu obecně, na ročním období, na užitkovosti chovu, dojnice. Zatímco výborný interval ještě neznamená uspokojivé mezidobí, nevyhovující interval znamená vždy horší mezidobí. Servis perioda – SP vyjadřuje počet dnů po porodu, kdy byla u krávy provedena první inseminace. Patří mezi ekonomicky významný ukazatel. V chovech s průměrnou užitkovostí je SP do 80-90 dnů výborná až dobrá. SP 110-125 dnů je možno tolerovat u vysokoužitkových dojnic holštýnského skotu (H), pokud mezidobí nepřekročí 400 dnů. Tento ukazatel je regulovatelný brakováním. SP – vyjadřuje úspěšnost snahy chovatele dojnici zapustit. I SP je ale zkreslena počtem brakovaných dojnic, které nejsou ve výsledném čísle zahrnuty. Pokud je SP v souladu s intervalem, je organizace reprodukce v podniku v pořádku. Vysoká SP a nízký interval indikují problémy, které mohou souviset nejen s reprodukční způsobilostí dojnice, ale i s organizací inseminace. Mezidobí je délka doby mezi dvěma porody. Obecně při hodnocení chovu vyjadřuje hodnotu u všech krav včetně vyřazených. Délku mezidobí do 365-400 dnů lze považovat za výbornou až průměrnou. Mezidobí u vysokoužitkových dojnic (H) se bude lišit především v závislosti na velikosti chovu a jeho užitkovosti. Mělo by být vždy doprovázeno informací o procentu dojnic, které ve sledovaném období nebyly z důvodu brakace do hodnocení mezidobí zařazeny. U vysokoužitkových chovů, kde perzistence laktace je vysoká, není nutné „za každou cenu“ mezidobí zkracovat. To neznamená nesledovat nástup první poporodní říje. Pokud období puerperia, nástup ovulační aktivity a příznaky říje jsou v normálu, plemenice je v dobrém zdravotním stavu a odpovídající tělesné kondici, je možno plemenici inseminovat. Pokud ovšem nebude vnitřní biologická rovnováha organismu dojnice vyhovující z hlediska požadavků na úspěšné zabřeznutí, ale bude postačující pro dosažení vysoké užitkovosti v počáteční fázi

26

Rapotín, 2008


laktace, nemusí být její pozdější zabřeznutí pro chovatele ekonomickou ztrátou. V chovech s nízkou mléčnou užitkovostí je mezidobí delší než 380-400 dnů ekonomicky nevýhodné. Sledování mezidobí ve 246 nejlepších chovech plemene H a plemene C provedené firmou MTS s.r.o. ukázalo, že v 60 % chovů bylo zjištěno mezidobí kratší než 420 dnů. Dále sledování ukázalo, že kratší mezidobí vykazovaly chovy s nejvyšší koncentrací plemenic a dosahující nejvyšší mléčnou užitkovost. s klesající velikostí chovu a mléčnou užitkovostí za laktaci se mezidobí prodlužovalo. Délku mezidobí v chovech dosahujících nejvyšší mléčné užitkovosti negativně ovlivňují výplachy embryí od nejužitkovějších dojnic. Inseminační index vyjadřuje počet všech inseminací potřebných na zabřeznutí jedné plemenice. Reinseminace krávy v dané říji se nezapočítává do uváděného indexu. Ve stádech s výbornou plodností dosahuje hodnota indexu 1,2; jako dobrou do 1,6; jako vyhovující do 2. Obecně platí, že čím je inseminační index nižší, tím je ekonomika zapouštění lepší. Inseminační index slouží chovateli jako ukazatel frekvence výskytu poruch plodnosti a k plánování nákupu inseminačních dávek. Při hodnocení inseminačního indexu je důležité znát způsob evidence v daném chovu. To znamená jak je evidovaná reinseminace, která se nemá do výpočtu indexu započítávat. Dále zda v chovu není prováděno dělení inseminačních dávek při inseminaci, které může snižovat hodnotu indexu. Dělení inseminačních dávek je zákonem o plemenitbě zakázáno. Březost po I. Inseminaci vyjadřuje procento prvně inseminovaných krav, které po první inseminaci po porodu zabřezly. Březost po I. inseminaci dosahující ve stádě hodnotu nad 50-60 % lze hodnotit jako výbornou až dobrou. U jalovic se dosahuje březosti po I. inseminaci o 15-20 % vyšší. Březost po všech inseminacích by neměla být pod úrovní dolní klasifikační hranice zabřezávání po I. inseminaci zjištěné v daném chovu. Natalita krav – tzv. čistá natalita vyjadřuje počet narozených telat za jeden rok od 100 kusů krav v daném stádě. Do výpočtu se nezapočítávají telata narozená za stejné období od jalovic. Počet živě odchovaných telat od 100 kusů krav je komplexním, skutečně objektivním ukazatelem úrovně reprodukčního procesu v daném stádě. Hodnoty by neměly být pod dolní hranicí ukazatele natality krav. Plodnost plemenných býků působících ve stádě se hodnotí podle zabřezávání krav po I. inseminaci zapouštěných jejich spermatem-inseminačními dávkami. Toto se označuje jako tzv. samčí komponenta plodnosti. Dále se hodnotí vlastní plodnost býka na základě plodnosti jeho dcer nazývaná „samičí komponenta plodnosti plemeníka“. 4.6.2. Centrální evidence reprodukčního procesu krav Tradice strojně početního zpracování výsledků inseminace u nás sahají do počátku 60. let minulého století. Komplexní zpracovávání výsledků zabřezávání a jejich publikaci formou sestav výsledků zajišťuje Českomoravská společnost chovatelů a.s., jako pověřená organizace pro vedení ústřední evidence o chovu skotu. Výsledky o zabřezávání plemenic slouží chovatelům, dále pak jsou zpracovávány s dalšími údaji o užitkovosti, zdravotním stavu pro vyhodnocení kontroly užitkovosti, dědičnosti a k evidenci daného plemene. Všechny údaje o jednotlivých

Rapotín, 2008

27


zvířatech, chovech o práci inseminačních techniků, podniků, okresů jsou předkládány formou sestav a rozboru výsledků v pravidelných časových intervalech. Zabřezávání jalovic, viz CD.

28

Doporučení: management reprodukčního procesu ve stádě vyžaduje odborné znalosti a organizační schopnosti pracovníka, který tuto problematiku zajišťuje. Důležitá je jeho osobní zodpovědnost a úzká spolupráce ve všech chovech s týmem ošetřovatelů, inseminačním technikem a veterinárním lékařem. Nezbytnou podmínkou ve velkochovech je využívání monitorovacího zařízení a počítače. Chovatel dostává sestavy základních ukazatelů o úrovni zabřezávání daného chovu. Kromě toho může obdržet reprodukční analýzu, ve které jsou uvedeny základní reprodukční ukazatele, vyjadřující úroveň managementu reprodukčního procesu ve stádě, dále úroveň práce inseminačního technika a inseminační služby zajišťující inseminaci v daném chovu. Pravidelné rozbory získaných výsledků slouží k odhalení slabých článků v daném podniku a ke zjednání okamžité nápravy.

Rapotín, 2008


5.

POŽADAVKY NA VÝBĚR INSEMINAČNÍ A PLEMENNOU HODNOTU PLEMENÍKA

DÁVKY,

JEJÍ

KVALITU

Inseminace hospodářských zvířat představuje i v současné době nejefektivnější způsob přenosu požadovaných nejlepších genetických vlastností a informací do populace daného druhu, plemene, chovu. Do inseminace jsou vybíráni potomci rodičů s ověřeným původem s nejvyšší plemennou hodnotou pro požadované užitkové znaky u daného plemene, vycházející ze strategie šlechtitelského programu. Inseminační dávka vyrobená ze spermatu daného plemeníka obsahuje několikanásobně vyšší počet spermií, než je potřebné tzv. oplozovací minimum. Inseminační stanice, kde byla inseminační dávka vyrobena, garantuje dodržování všech technologických postupů při její výrobě. Každý ejakulát sloužící k výrobě inseminačních dávek je posuzován jako samostatná biologická jednotka, je prověřován předepsanými laboratorními zkouškami, na základě kterých se stanoví stupeň ředění. Aktivita vyrobených inseminačních dávek je prověřována po zmrazení, dále po určité době uložení v kontejneru na dané inseminační stanici. Výstupní kontrolou před jeho expedicí z inseminační stanice se znova ověří aktivita, přežitelnost teplotním testem a čitelnost údajů na pejetách, ve kterých je inseminační dávka uložena.

5.1. Co ovlivňuje oplozovací schopnost expedované inseminační dávky Oplozovací schopnost inseminačních dávek expedovaných z inseminační stanice obchodní firmou inseminačnímu technikovi nebo přímo chovateli závisí na řadě činitelů. Zóna bezpečné teploty – při překládání, počítání, a ostatních úkonech s inseminačními dávkami mezi kontejnery je třeba bedlivě zvažovat, zda zamýšlený úkon je nezbytně nutný. Při vkládání nakoupených inseminačních dávek do kontejneru je třeba přesně označit místo uložení jednotlivých goblet s inseminačními dávkami na držácích kanystru v kontejneru i v plánku plnění a odběru dávek, který slouží k průběžné orientaci. V plánku je vhodné uvádět registry inseminačních dávek, včetně data vložení, odběru a podpis. Každá manipulace s mrazeným spermatem vyžaduje promyšlený metodický postup obsluhy, aby nebyla narušena chladová zóna bezpečné teploty, při které může být nastartován proces rozmrazování spermatu. I krátkodobé – přechodné vyjmutí inseminační dávky z chladové zóny bezpečné teploty naruší její oplozovací schopnost. Obrázek 13 Teploty v hrdle kontejneru naplněném dusíkem

Průběh teplot v kontejneru viz CD.

Rapotín, 2008

29


5.1.1. Porušení inseminační dávky – pejety, goblety – při nesprávné manipulaci K porušení oplozovací schopnosti spermií uložených v pejetách je nejčastěji způsobeno jejich dlouhodobým nebo opakovaným vystavením nad kritickou teplotu -130 °C, tzv. chladovou zónu bezpečné teploty. Chladová zóna bezpečné teploty zabraňující nastartování procesu rozmrazování inseminační dávky v kontejneru je závislá na naplnění kontejneru tekutým dusíkem (N2). V kontejneru naplněném N2, je teplota pod hladinou dusíku -196 °C. Teplota v hrdle kontejneru je závislá na výši hladiny dusíku. Za normálního stavu hladiny dusíku se teploty nad hladinou dusíku – v jeho parách, směrem nahoru k ústí hrdla pohybují od -160 do-140 oC, ve vlastním ústí hrdla kontejneru, které bývá dlouhé cca 13-15 cm je teplota již kritická, a pohybuje se od - 25 do – 10 °C uprostřed hrdla. Ve venkovním ústí kontejneru se teplota par dusíku pohybuje od +10 do + 20 °C. V kontejnerech s kratším a širším hrdlem jsou teploty nižší než výše uváděné. Odpařování dusíku je však vyšší. Za kritickou teplotu par dusíku nad hladinou kontejneru z hlediska narušení oplozovací schopnosti spermií v inseminační dávce lze považovat teplotu nad - 130 °C, při které dochází k orosení inseminační dávky – pejety. Přechodné zvýšení teploty pejety vyvolává proces tzv. rekrystalizace, při které dochází k tomu, že mohutnější krystaly ledu při následném snížení teploty rostou na úkor drobných krystalů a porušují vnitřní strukturu spermie a vedou ke ztrátě oplozovací schopnosti spermií. K přechodnému zvýšení teploty inseminační dávky může dojít i v hrdle kontejneru při neodborné a dlouhé manipulaci v hrdle kontejneru, nebo při nedostatku dusíku v kontejneru. To znamená, že hladina dusíku je nízká a páry dusíku mají vyšší teplotu - 120 až - 160 °C mohou se zvyšovat až na - 50 °C. Pejeta, která prošla procesem zvýšené teploty – rekrystalizací, je po vyjmutí z kontejneru orosená, nebo obalená vrstvičkou jinovatky – ledu, případně popraskaná. 5.1.2. Porušení oplozovací schopnosti inseminační dávky – pejety Při zamýšlené manipulaci s inseminačními dávkami nebo gobletami je nutné nejprve zkontrolovat hladinu dusíku v kontejneru. Při nízké hladině dusíku dochází při manipulaci s inseminačními dávkami a jejich zpětném ponoření do par dusíku k ochlazení jen částečnému, přibližně o - 30 až - 40 °C. Tento efekt zpětného ponoření pejety nebo goblety na dobu 1. minuty, za účelem zabránění porušení bezpečné teploty byl popsán Berndtsonem (1976). Autor zjistil, že zpětné ochlazení inseminační dávky je závislé na hladině dusíku v kontejneru. Čím relativně déle technik manipuluje s gobletou, inseminační dávkou nad zónou bezpečné teploty, tím déle musí zpětně nechat gobletu ponořenou chladit v parách nad hladinou, nebo ponořenou do tekutého dusíku. Doba manipulace v hrdle kontejneru má být však vždy co nejkratší, maximálně do jedné minuty. Po jedné minutě v hrdle okamžitě ponořit alespoň na 10 sec. do dusíku. Denver (1980) zjistil v provozních podmínkách v průběhu dvouletého sledování u 5 % inseminačních techniků, ztrátu dusíku z kontejneru jeho poruchou, nedbalostí, neodbornou manipulací apod. 5.1.3. Znaky porušené – rozmrazené a opětovně zmrazené inseminační dávky jsou patrné jednak na povrchu pejety, která je obalená jinovatkou nebo ledem. Pejety mohou být i vzájemně spojené - přimrzlé a obtížně se vyndávají z goblety. Dalším znakem jsou nesymetrické kruhové a podélné praskliny, výduť uprostřed pejety, sedimentace spermií v dolní polovině pejety. Proto je důležitá přítomnost a kontrola chovatele. Pejeta po provedené inseminaci má být inseminačním technikem předána chovateli. Společně se zápisem o provedené inseminaci a registru býka do karty plemenice je prázdná pejeta dokladem o obsahu spermatu daného býka i dokladem o případném porušení pejety. Inseminační dávka - pejeta vyjmutá z kontejneru a ponechaná při venkovní teplotě ztrácí svoji oplozovací schopnost již po 10 až 30 sec. U inseminační dávky – pejety – vyjmuté z kontejneru a ponechané při venkovní teplotě, dochází k nastartování procesu rozmrazení. Spolu s opětovným ponořením do dusíku dochází k jeho neodbornému zmrazení a částečnému poškození oplozovací schopnosti. s každým dalším opakováním tohoto procesu ztrácí sperma svoji oplozovací

30

Rapotín, 2008


schopnost. Stupeň teploty při zpětném ponoření ID do plného a poloprázdného kontejneru, viz CD. Kontrola hladiny dusíku v kontejneru se provádí sterilní plastovou tyčí ponořenou do kontejneru. Po několika sekundách se tyč vyjme a zkontroluje hladina. 5.1.4. Rozmrazování inseminační dávky Firmy prodávají a expedují inseminační dávky (ID) až po kontrole, jejich oplodňovací schopnosti. K případnému poškození ID pak dochází spíše v průběhu dalšího předávání mezi mezičlánky a v okamžiku rozmrazování a inseminace. Reklamace tzv. vystřelujících ID je jen v menšině případů výsledkem např. vzduchových bublin v pejetě, v důsledku nesprávně seřízené plničky. Mnohem častěji je to výsledek nesprávného způsobu skladování ID, nedodržení postupu před a při rozmrazování. Pejety se musí v kontejneru skladovat zátkou dolů. Při vyjmutí z kontejneru je doporučeno lehce zatřepat s pejetou tak, aby případná kapka tekutého dusíku vně zátky odpadla. Do rozmrazovací lázně se vkládá pejeta zátkou nahoru. 5.1.5. Postup rozmrazování ID Nádoba s čistou vodou s odpovídající teplotou pro rozmrazování musí být 3 5°C uvádí se i teplota 37 °C doba rozmrazování inseminační dávky trvá 40 sekund, tím se zamezuje „vystřelování“ zátek čas na přeložení ID z kontejneru do kontejneru nemá překročit 5 sec. současně by se neměly rozmrazovat více jak 3 dávky doba od rozmrazení do inseminace by neměla překročit 15 minut rozmrazenou ID nelze nikdy vrátit do kontejneru!!! Reklamace popraskaných ID není většinou důsledkem výrobní vady, ale většinou neodbornou manipulací s ID při překládání násilím ID do goblet, přeplňování goblet, nebo porušením zóny bezpečné chladové teploty a opětovným ponořením inseminační dávky do dusíku, atd. Pokles aktivity spermií v ID po jejím vyjmutí z kontejneru. Aktivita spermií v ID po rozmrazení v závislosti na teplotě a délce skladování, viz CD. Inseminační dávky konkrétního býka jdou jen velmi zřídka pouze do jednoho podniku. Pokud je reklamace ID jen v jednom podniku a ID ze stejného skoku jsou u ostatních zákazníků v pořádku, indikuje to s největší pravděpodobností chyby inseminačního technika daného podniku při skladování či rozmrazování. Obecně vzato, ačkoliv firma, dovozce i inseminační technik se vždy snaží o maximalizaci vlastního zisku, jen stěží si lze představit, že by kterýkoliv z výše uvedených článků dodával cíleně poškozené sperma či usiloval o nízkou březost. K problémům dochází především v důsledku lidských chyb pramenících z neodbornosti.

5.2. Vliv počtu spermií v inseminační dávce na zabřezávání krav je závislý na oplozovací schopnosti spermií daného býka. Tato se odhaduje podle morfologického stavu akrozómu a aktivity spermií po rozmrazení. Aktivita spermií v inseminační dávce by se měla pohybovat od 30 do 50 %. Doporučované množství spermií v inseminační dávce po rozmrazení v našich podmínkách je 10 milionů aktivních spermií s progresivním pohybem vpřed za hlavičkou. Toto doporučení není závazné. U špičkových býků s vysokou plemennou hodnotou, vlastník býka – inseminační stanice testuje tzv. minimální potřebný počet spermií v inseminační dávce zaručující dobrou oplozovací schopnost každé vyrobené inseminační dávky. Vztah mezi počtem spermií v ID a zabřezáváním, viz CD.

Rapotín, 2008

31


Zabřezávání po býkovi je ovlivněno mimo jiné délkou životností spermií po rozmrazení inseminační dávky. Přesné stanovení doby spontánní říje, nebo synchronizace říje může faktor životnosti a oplozovací schopnosti spermií inseminační dávky minimalizovat. Synchronizací říje se rozdíly v zabřezávání po jednotlivých býcích snižují. Optimální hranice počtu spermií v inseminační dávce potřebných k zabřeznutí plemenice je u býků rozdílná.

5.3. Plemenná hodnota býka a cena jeho inseminační dávky Při výběru spermatu býků pro připařování ve vlastním stádě se chovatel rozhoduje mimo jiné podle toho, zda se zabývá produkcí plemenného materiálu, býků do inseminace, jalovic k prodeji, nebo pouze produkcí jalovic pro obnovu vlastního stáda. Nákupem spermatu chovatel investuje do šlechtění, jehož cena je vyjádřena výši plemenné hodnoty (PH) daného býka. Musí vždy zvažovat, zda nakoupená PH odpovídá jeho záměrům při zušlechťování plemenic ve vlastním stádě a zda bude ekonomickým přínosem. 5.3.1. Výběr spermatu býků pro připařování ve vlastním stádě Plemeníky je třeba vybírat podle jejich aktuální PH. Intenzitu jejich využití ve stádě je nutné podřídit stupni spolehlivosti jejich prověření. Sperma býků je investicí, nikoliv nákladem. Rozhodujícím ekonomickým kritériem při výběru býků by měl být náklad na pořízení jedné jednotky PH pro vlastnosti a znaky, které jsou pro chovatele ekonomicky nejdůležitější. O míře návratnosti nakoupených inseminačních dávek (ID) nerozhoduje jejich cena, ale především počet jalovic získaných pro obnovu stáda, nebo odchovaných býčků do inseminace, v relaci k původně nakoupenému počtu inseminačních dávek. Dále rozhoduje kvalita odchovu těchto jalovic a schopnost chovatele optimálně využít jejich genetický potenciál pro dosažení maximální užitkovosti při zachování dobrého zdraví a produkční dlouhověkosti. K dosažení těchto cílů a v zájmu minimalizace rizika je výhodné používat vždy skupinu býků. Rozhodujícím ukazatelem kvality a počtu býků vybíraných pro připařování není pouze jejich individuální kvalita, ale i spolehlivost prověření a vyrovnanost PH celé skupiny, kompenzovatelná individuálním připařovacím plánem. Musí být zvažována i proporcionalita jejich využití. V praxi „vstupuje do hry“ i další, negenetický faktor a tím je STABILITA POŘADÍ BÝKA V POPULACI. Pro tu pochopitelně neexistuje plemenná hodnota. Přesto tento faktor výrazně ovlivňuje délku využívání jednotlivých plemeníků v populaci, v jednotlivých stádech a tím současně i „produkční kariéru jednotlivých býků“ a nepřímo tvorbu ceny za sperma. 5.3.2. Stabilita odhadu PH býka a cena inseminační dávky Stabilita odhadu plemenné hodnoty (PH) je pouze abstraktním číslem, které umožňuje porovnat jednotlivé býky v populaci mezi s sebou. Stabilita odhadované PH je ovlivněna celou řadou faktorů. Hned na počátku stojí způsob testování býka v populaci, vzhledem k velikosti populace a stávajícímu systému zpracování odhadu PH. Zatímco při starších metodách (CC test, Sire Model apod.) bylo cílem testačního schématu získat potřebný počet dcer po každém testovaném býkovi ve stádě, při současném systému (Animal model, Test-Day model) je naplněn předpoklad zpřesnění odhadu PH, pokud ve stádě můžeme porovnat co nejvíce dcer různých býků v testaci. Nejde již primárně jen o počet dcer po jednom testovaném býkovi. Ve standardních populacích vynese konkrétní hodnota PH kladně prověřeného býka v žebříčku do popředí. První odhadovaná PH je spojena s konkrétní spolehlivostí, která se ve většině zemí pohybuje na 60 % a více. Obecným trendem posledních let je, aby se spolehlivost v okamžiku prvního prověření spíše blížila 80 %.

32

Rapotín, 2008


Se vstupem dalších dcer a pokračující první laktací již zahrnutých dcer spolehlivost postupně mírně roste až k 90 % – 93 %. V té době se zájem části chovatelů o inseminační dávky býka opět vrací. Býka znovu použijí za předpokladu, že: býk potvrdí výborné hodnoty PH po prověření kvalitou svého potomstva cena za sperma prověřeného býka odpovídá jeho postavení v populaci pokud je ještě sperma býka k dispozici Pokud patří býk i po prověření ke špičce populace, je výhodné jeho využití v inseminaci stáda. Cena za sperma bývá u prověřených býků obvykle přijatelná. 5.3.3. Období po vyhlášení prvních výsledků odhadu PH Rozhodující období, kdy je sperma býka prodáváno a ovlivňuje tak populaci, je po prvním odhadu jeho PH. (OPH). To platí za předpokladu, že se býk zařadí do popředí žebříčku testovaných býků v populaci. Tedy je lepší než drtivá většina vrstevníků. Protože OPH slouží chovatelům právě k porovnání testovaných býků mezi sebou, je konkrétní OPH býka i jeho konkrétní pořadí na žebříčku kritérium selekce. V krátké budoucnosti, budou do šlechtitelské praxe uvedeny praktické výsledky genomiky. Lze očekávat v celém procesu šlechtění "revoluční" změny vzestup spolehlivosti PH již u mladých býků, jejich relativně intenzivní využití již před prvním prověřením, další zkrácení generačního intervalu, změny v počtech testovaných býků či v intenzitě jejich selekce apod. Schopnost býka udržet si své postavení v žebříčku v dané populaci po dobu, než je dokončeno jeho prověření, tak souvisí se stabilitou jeho pořadí v populaci. Ta podmiňuje v důsledku zájmu chovatelů o sperma i jeho cenu a následně ovlivňuje délku působení a ovlivňování populace konkrétním býkem. Z deseti zlepšovatelů se „podaří“ dokončit kariéru jako špičkový prověřený býk přibližně jednomu. Z každých deseti zlepšovatelů je dál do inseminace nasazeno zhruba devět býků, část testovaných se ze zdravotních důvodů svého prověření ani nedočká. Devět nasazených je využíváno s různou intenzitou. Hlavním faktorem intenzity využití zlepšovatele je za standardních podmínek poměr pořadí býka v populaci k ceně jeho inseminační dávky. Býk musí být dobrým producentem spermatu. O kvalitě produkovaného spermatu rozhoduje objem, aktivita, koncentrace a morfologická stavba spermií, mrazitelnost, genetická a zdravotní nezávadnost. Cenu inseminační dávky býka ovlivňuje krátce po vyhlášení prvního OPH celá řada faktorů: pořadí býka v žebříčku v (TOP) listu příslušného plemene atraktivnost linie býka - jméno a popularita otce mezi chovateli, genetická hodnota rodiny počet konkurentů s podobnou hodnotou OPH na trhu s inseminačními dávkami poměr poptávky ze strany chovatelů s ohledem na pořadí v žebříčku býků i nabídka a zásoba inseminačních dávek u majitele býka pořizovací náklady na inseminační dávku z domácí produkce nebo z dovozu, registrační poplatky zápisu do PK apod. obchodní strategie konkrétní firmy, komerční schopnosti prodejců zdravotní stav býka a jeho statut (např. CVM, IBR, atd.) počet zakoupených a vyprodukovaných ID Při porovnávání býků s podobnou PH je jasné, že lepší býk stojí obvykle více než jeho slabší konkurent. S postupem času klesá u většiny býků počet prodaných ID v závislosti na tom, jak býk klesá v žebříčku. Pokles prodeje ID je urychlen či zpomalen cenou za ID, pokud je tato vyšší či nižší než trh požaduje. Z devíti zlepšovatelů si udrží pořadí v žebříčku jen málokterý, většina postupně klesá. Příčinou poklesu zájmu chovatelů je přirozený nástup nové generace dalších býků, přinášejících genetický pokrok.

Rapotín, 2008

33


5.3.4. Období po vyhlášení výsledků konečného prověření Prověření se tak dočkají jen ti býci zlepšovatelé, od nichž se prodalo dostatečně množství ID. Část prověřovaných býků se postupně vyřadí pro zdravotní problémy, nevyhovující potomstvo, nezájem o jejich ID. V okamžiku prověření je PH býka natolik dobrá, že jsou inseminační dávky jeho spermatu stále prodejné. Býci, kteří to dokáží, se stávají pro chovatele pojmem a nejvíce ovlivňují genetický pokrok v samičí části populace. Pro majitele jsou pak zdrojem vysokého zisku. Ekonomika prodeje spermatu tak stojí nejen na poměru mezi náklady a prodejní cenou, ale především na celkovém počtu prodaných ID od jednotlivého býka. Prodej inseminačních dávek je výrazně podmíněn právě stabilitou býka v „prodejní“ špičce - pořadí samčí populace.

Doporučení: zacházení s inseminační dávkou v průběhu její výroby, uchovávání v kontejneru inseminačního technika i s její manipulací při rozmrazování a procesu vlastní inseminace je jednou z podmínek úspěšného zabřeznutí inseminované plemenice. Spermie obsažené v inseminační dávce daného plemeníka jsou nositelem genetické informace. Inseminační dávkou se přenáší PH daného býka, která rozhoduje o její ceně. Chovatel musí proto výběru a ceně inseminačních dávek pro použití ve vlastním stádě věnovat pozornost. Přesná znalost pracovního postupu a jednotlivých úkonů prováděných při inseminaci krávy umožní chovateli lépe kontrolovat inseminačního technika.

5.4. Inseminační dávky sexovaného spermatu V posledních dvou letech některé šlechtitelské firmy uvedly na trh sexované sperma. Je to výsledek letitého výzkumu. Myšlenka změny poměru pohlaví narozeného potomstva zaměstnávala vědecké pracovníky již od 70. let minulého století. Změna poměru pohlaví může mít významný dopad na ekonomiku produkce živočišné výroby a samozřejmě na genetický pokrok. Tato metoda je nejúčinnější u skotu. U ostatních druhů hospodářských zvířat je zatím tato metoda sexování spermií méně účinná. Metoda je založena na rozdílu v množství DNA ve spermiích. U skotu, spermie s X kombinací chromozomů mají o 3,8 % více DNA a jsou těžší než spermie s Y kombinací chromozomu. Tento rozdíl způsobí, že jsou o trochu těžší a díky fluorescenčnímu barvivu, které se váže na DNA, jsou po ozáření laserem jasnější. Následně se spermii přidělí kladný náboj pro samičí pohlaví a záporný náboj pro samčí pohlaví. Podle náboje jsou na konci kapiláry spermie rozděleny samčí pohlaví a samičí pohlaví. Metoda není stoprocentní, chybovost se pohybuje na úrovni cca 10 a 15 %. Pro následující výrobu inseminačních dávek chovatele zajímají pouze X spemie. Sexované inseminační dávky s 90 % jistotou předpovídají, že narozené tele bude jalovička. Současný výzkum ukazuje, že sexované semeno nemá žádný negativní dopad na narozená telata. Má však přece jistou nevýhodu oproti běžnému semenu. Kvůli výrobním postupům, které jsou nevyhnutelné, trvá delší dobu, než je sperma zamrazeno. Celý proces třídění jednoho ejakulátu průtokovým cytometerem trvá několik hodin. Výsledkem je, že aktivita a oplozovací schopnost spermií klesá a následně se snižuje i míra zabřezávání. Sexované sperma zpracovávané současnou technologií snižuje zatím míru zabřezávání u skotu o 15-28 %. Vyrobí se také podstatně méně inseminačních dávek z jednoho odebraného ejakulátu býka.

34

Rapotín, 2008


5.4.1. Požadavky na selekci býků pro produkci sexovaných inseminačních dávek Při výběru býků vhodných pro sexování semene je důležitá výborná kvalita v následujících ukazatelích: v koncentraci spermií ve spermatu v podílu progresivního pohybu spermií vpřed za hlavičkou aktivita ve výborném zdravotním stavu býka požadavky trhu – poptávka 5.4.2. Využití sexovaných inseminačních dávek

v chovech s nadprůměrnou reprodukcí – dobrá úroveň zabřezávání používat inseminační dávky přednostně pro inseminaci jalovic při 1. nebo 2. inseminaci u jalovic se musí projevit plnohodnotná říje, jsou dobře tělesně vyvinuté a hmotnost je kolem 380 kg inseminace musí nastat nejpozději 12 hod po zjištění říje – 1 pejeta na 1 inseminaci nepoužívat tyto inseminační dávky při časované synchronizaci, ani při superovulaci v případě využití u ET se doporučují použit 3 ID, ale rostou náklady ale pokud se používají v kombinaci se synchronizačním programem, je třeba inseminovat při zjištění optimální doby, asi 6 hodin před koncem říje k inseminačnímu úkonu určit zkušeného inseminačního technika inseminační dávky uchovávat a manipulovat s nimi žádoucím způsobem při rozmrazení ID musí být dodrženy přesně všechny postupy

U sexovaných ID je garantováno po rozmrazení pouze 1,6 až 2,1 milionu živých spermií, kdežto konvenční ID v ČR obsahují cca 10 až 18 miliónů živých spermií po rozmrazení. I z těchto důvodů výrobci sexovaných ID uvádějí, že je horší zabřezávání o 10 a 28 % oproti normálním inseminačním dávkám. 5.4.3. Postup při použití sexované ID

ujistit se, zda je jalovice ve stáji fixovaná; teplota vody pro rozmrazení musí být 3537 °C nevyndávat dávku z kontejneru dříve než je vše připraveno při rozmrazování pejety dodržet přesně teplotu 37 °C a čas zahřívání 40 sec. rozmrazovat jen jednu dávku, která se po vyjmutí z kontejneru okamžitě vloží do vody s překontrolovanou teplotou pejeta se vyjme z vody, osuší a co nejrychleji vloží do předehřáté inseminační aparatury, tím se zabrání tepelnému šoku

5.4.4. Výhody používání sexovaných inseminačních dávek Sexované inseminační dávky jsou využitelné při šlechtění a zlepšování ekonomické efektivnosti obnovy stáda. To znamená, že vyšší podíl jalovic s vysokou genetickou hodnotou se vrací pro obnovu stáda a dovolí tak vyšší brakování. Chovatel se může celkem přesně rozhodnout, kolik jaloviček potřebuje na doplnění stáda, na možné rozšíření chovu, nebo na prodej. Další výhodou je, že se zredukují problémové porody. Při narození jalovičky je porod mnohem lehčí než při narození býčka. Jalovice není po porodu tolik vyčerpaná a lépe zahájí laktaci. Samozřejmě, že se chovatel může rozhodnout i pro býčka. Např. v Holandsku dost často inseminují krávu na poslední laktaci semenem býka masného plemene. Kříženec je pro chovatele finančně velmi zajímavý a tato investice je určitě zisková. Snaha šlechtitelských společností produkující sexované ID je chovateli maximalizovat ekonomickou návratnost používání sexovaných inseminačních dávek. Největší efekt a zisk se

Rapotín, 2008

35


projeví u stád s důsledným managementem, který vyžaduje přesnou identifikaci zvířat, znalost genetické úrovně stáda, monitorování užitkovosti a velmi dobrou reprodukci. Avšak jalovice vyprodukované navíc, než je potřeba trhu, mohou v budoucnu zásadně snížit cenu vysokobřezích jalovic.

36

Doporučení: použití sexovaného spermatu, i když umožňuje získání až 90 % telat samičího pohlaví, neumožní v konvenčním chovu ekonomickou produkci těchto telat. Důvodem je nižší úroveň zabřezávání, proto je stále ekonomicky výhodnější použit konvenční ID, zvláště u krav. Výhodné je inseminovat sexovanou ID jalovice na 1. inseminaci. Sexovaná ID se stává v kombinaci s biotechnickými metodami – synchronizací říje a ovsynchem, jedním z významných intenzifikačních nástrojů v chovu dojeného skotu již dnes. Sexování spermatu v budoucnu významným způsobem ovlivní poměry dosud chovaných užitkových typů skotu i strategii realizace reprodukčního procesu. Náklady spojené s používáním sexovaného spermatu jsou pro chovatele investicí do budoucna.

Rapotín, 2008


6. MANAGEMENT PROBLÉMOVÉ REPRODUKCE KRAV 6.1. Definice problémové reprodukce krav Autoři zabývající se reprodukcí problémových krav se v podstatě shodují s následující charakteristikou. Za problémové se považují krávy, které vykazují klinické příznaky pozdního poporodního anestru, u kterých není do 60 dní po porodu pozorována říje, při rektálním, palpačním nebo sonografickém vyšetření jsou zjištěna hladká, popřípadě jen drobně zrnitá, atretická ovaria bez dalších patologických stavů v pochvě nebo děloze. Dále krávy třikrát neúspěšně inseminované přebíhaly. Krávy zjištěné při vyšetření březosti jalové, nezabřezlé, bez zaznamenané pohlavní aktivity od provedené inseminace do diagnostiky gravidity. Problémové krávy lze charakterizovat jako přebíhalky, plemenice nezabřezlé po třech a více po sobě pravidelně opakujících se inseminacích, při absenci detekovatelných abnormalit na pohlavních orgánech a představují pro chovatele velký chovatelský a ekonomický problém. Při analýze reprodukce krav v 1 541 stádech byl zjištěn 10,1% výskyt těchto plemenic. Zjistilo se, že procentické zastoupení přebíhalek se zvyšuje se snižující se velikostí stáda, se snižující se délkou inseminačního intervalu, se zvyšující se frekvencí výskytu klinických mastitid a zvyšujícím se výskytem onemocnění léčených veterinářem. Na úrovni individuálních zvířat se na tomto stavu podílí především úroveň mléčné užitkovosti, pořadí laktace, obtížný porod nebo dystocie, sezona při provedení první inseminace, inseminační interval a veterinární ošetření reprodukčních poruch před provedením první inseminace. Krávy označené jako přebíhalky v předcházející laktaci mají velkou tendenci stát se jimi i v laktaci následující. Na první laktaci frekvence zabřezávání po více než čtyřech inseminacích se pohybuje na 6,9 %, na druhé laktaci 9,1 %, na třetí laktaci 7,8 %, na čtvrté laktaci pak 6,3 %. Výsledky zabřezávání naznačují, že syndrom přebíhalek představuje multifaktoriální problém zahrnující vnější i vnitřní vlivy jednotlivých zvířat.

6.2 Nečastější poruchy plodnosti v poporodním období krav Stejné biochemické parametry krve - metabolický profil u přebíhalek a krav s normální plodností naznačují, že je nelze považovat za vhodný ukazatel diagnózy nebo předpovědi syndromu problémové reprodukce. Z regresní analýzy řady autorů je patrné, že každé zvýšení užitkovosti o 1 000 kg mléka přináší sebou snížení zabřezávání o 3,2 % a 6,0 %; zhoršení ovariální aktivity plemenic o 4,4 a 7,6 % a zvýšení výskytu inaktivních ovarií - anestru o 4,6 a 8,0 % v pořadí skupin pro chladnější a teplejší období roku. Zlepšení ukazatelů zabřezávání lze očekávat od komplexního zvýšení úrovně managementu chovu daného stáda, který bude eliminovat vliv faktorů způsobujících stres. Studium růstu folikulů a změny hormonálních hladin v období říje u jalovic zabřezlých po jedné inseminaci a u přebíhalek lze pozorovat změny ve vyšších hladinách progesteronu při říji a opožděném vrcholu LH, které jsou patrně ve spojitosti s výskytem větších preovulačních folikulů v momentě selekce folikulu dominantního a ovulace. Patrně se na tomto stavu podílí stres v období předcházejícímu ovulaci. Při získávání oocytů metodou OPU od problémových jalovic bylo zjištěno po in vitro zrání u těchto oocytů opožděné cytoplazmatické zrání. Na tomto stavu se mohou podílet s velkou variabilitou genetické faktory podpořené podmínkami prostředí. Detekce genu plodnosti může tuto domněnku potvrdit. Poporodní anestrus Vliv nevyrovnané výživy po otelení, úbytku tělesné hmotnosti po otelení a následné užitkovosti mohou být významnými faktory v projevu postpartálního anestru. Dále pak chronické stresující faktory, negativní energetická bilance, dystocie, retence sekundin, ketózy, acidózy, laminitidy a další nemoci doprovázející porod a poporodní období prodlužují interval od otelení do první říje a do první inseminace a zvyšují počet potřebných inseminací na zabřeznutí. Uvedené

Rapotín, 2008

37


stresory redukují reprodukční užitkovost působením na hypotalamo-hypofyzární funkce, které způsobují abnormální ovariální folikulární růst. Krávy v poporodním období jsou v tomto směru velmi vnímavé. Za velmi závažný faktor se považuje negativní energetická bilance u vysokoprodukčních plemenic v první fázi laktace. Doporučuje se za tímto účelem stanovení acetonu jako parametru energetické bilance v časné fázi laktace. Negativní energetická bilance hodnocená hladinou acetonu v mléce prodlužuje délku intervalu o 5,7 dne a délku mezidobí o 5 dní. Hladina acetonu v mléce při první inseminaci je v negativním vztahu k plodnosti. Ovariální cyklická aktivita u vysokoprodukčních krav při vyšší ztrátě kondičního skóre vede častějšímu výskytu prodloužených folikulárních fází. Luteální aktivita byla signifikantně redukována první fázi laktace a při vystavení plemenic tepelnému stresu. Lze předpokládat, že tyto prostřeďové a fyzyologické modifikace mohou měnit folikulární vývoj a vývojovou kompentenci oocytu cestou snížení produkce steroidních hormonů. Vzhledem k tomu, že parametry reprodukce - jako jsou interval SP - vykazují velice nízkou úroveň heritability h2 < 0,05 je velice obtížná genetická cesta zlepšování těchto vlastností. Některé endokrinologické parametry plodnosti, jako např. nástup ovariální aktivity po otelení vykazují hodnoty h2 poněkud vyšší 0,16-0,25. Nejvyšší hodnotu h2 = 0,45 vykazuje parametr reakce na aplikaci preparátu GnRH. Syndrom ovariálních cyst Ovariální folikulární cysty - přetrvávající neovulované folikulární struktury, které jsou větší než preovulační folikul - tj. více než 25 mm v průměru a perzistující 10 a více dnů při absenci žlutého tělíska. Jsou projevem endokrinní patologie. Frekvence výskytu folikulárních cyst je od 130 % v závislosti na podmínkách stáda a plemeni. Jejich vysoká frekvence je zvláště u problémových vysokoprodukčních plemenic. Jejich výskyt dosahuje až 85 %. Nejčastěji se vyskytují v průměru 30 až 60 dní po porodu u vysokoprodukčních dojnic. Nejčastěji na vznik folikulárních cyst působí špatná výživa, management, laktační stres, hormonální a genetické vliv. Možným impulsem pro jejich vznik je vliv přirozeného stresoru na hormonální endokrinní konsekvence projevující se abnormálním preovulačním vrcholem LH. Folikulární cysta je dynamická struktura, která má dlouhé intervaly mezi vlnami růstu ve srovnání s kravami s normálním estrálním cyklem; vyznačují se vyšší hladinou estradiolu a LH, ale nikoli FSH, jsou asociovány s vývojem a perzistencí cyst. Byl zjištěn vztah mezi onemocněním laminitidou a zvýšenou frekvencí výskytu ovariálních cyst. Je poměrně obtížné správně ovariální cysty diagnostikovat. Cystická žlutá tělíska – luteální cysty Jsou to cystické struktury z luteinizovaných folikulů, cystická žlutá tělíska, luteinizované cysty, žlutá tělíska s dutinou. Anestrus může být v souvislosti s výskytem luteální cysty, kdy je dlouhodobě pozorována vysoká koncentrace progesteronu.

38

Doporučení: poruchy plodnosti krav ve stádě negativně ovlivňují reprodukční proces a způsobují ekonomické ztráty pro chovatele. Jejich předcházení představuje komplex opatření v technice chovu, výživě, managementu porodů, reprodukčního procesu a úzkou spolupráci všech zainteresovaných pracovníků.

Rapotín, 2008


7. OVSYNCH Ovsynch je biotechnickou metodou zaměřenou na zjednodušení procesu vyhledávání říje a inseminace. Cílem je minimalizovat chyby při vyhledávání nevýrazných říjí u plemenic a dosáhnout lepších výsledků zabřezávání. V případě, že přes zpřesnění vyhledávání říjí není dosaženo zlepšení, znamená to, že pravidelně cyklující krávy hůře zabřezávají nebo u vysokého procenta dojnic nebyla detekována říje. Jestliže není zjištěno onemocnění reprodukčních orgánů lze doporučit aplikaci hormonálního ošetření metodou ovsynch. Hormonální programy se využívají pro ovlivňování říjového cyklu.

Doporučení: ovsynch lze využívat pro řešení problémů se zabřezáváním u tzv. problémových krav. Důležitá je úzká spolupráce veterinárního lékaře a chovatele.

Rapotín, 2008

39


8. BIOTECHNICKÉ METODY V REPRODUKCI KRAV Rozšíření umělé inseminace skotu po druhé světové válce znamenalo pro šlechtění základní změnu. Postupně se snížil počet potřebných býků na zajišťování reprodukce stád a mohl být značně zvýšen selekční tlak na kvalitu zařazovaných býků do plemenitby. Také počet potomků od špičkových býků v inseminaci se v populaci výrazněji rozšiřoval, než při přirozené plemenitbě. V té době se inseminace plemenic prováděla „čerstvým spermatem“, ředěným žloutko – citrátovým ředidlem a uchovávaným při teplotě +2 až + 4 °C. Takto konzervovaným spermatem je možno úspěšně inseminovat 2 výjimečně 3 dny. Z jednoho ejakulátu se dalo připravit 30-50 inseminačních dávek. Dalším krokem ve změně technologie inseminace, který od základu změnil postupy šlechtění skotu, bylo zavedení technologie hlubokého zmrazování spermatu. Inseminační dávky mohou být dlouhodobě skladovány a využívány v celé populaci. Technologie hlubokého mrazení spermatu a výpočetní techniky umožnila rozvoj moderních metod kontroly dědičnosti a realizaci šlechtitelských programů. Novou etapu šlechtění otevřela technologie přenosu embryí. Objevení luteolytického účinku prostaglandinu F2£, jeho izolace a syntéza analogu umožnily řízenou reprodukci u samic a spolu se superovulací zavedení biotechnologie přenosu embryí (ET). Technologie je nejvíce využívána u matek býků, s cílem získat větší počet synů do plemenitby.

40

Doporučení: embryotransfer šlechtitelských programů.

přispívá

k urychlení

a úspěšné

realizaci

Rapotín, 2008


9. LEGISLATIVA VZTAHUJÍCÍ SE K CHOVU SKOTU 9.1. Systém cross-compliance v chovu skotu Každý zemědělec, hospodařící v České republice, musí dodržovat řadu zákonných opatření, které souvisí s jeho činností. Po vstupu České republiky do Evropské unie byly tyto zákony rozšířeny o evropské směrnice a převzata nařízení evropské Rady. Jedním z velice důležitých souhrnných zákonných požadavků na hospodaření je cross-compliance, který vstoupí v platnost dne 1. ledna 2009. Zavedení tohoto opatření je spojeno také s přechodem České republiky od systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS - single area payment scheme) na systém jednotných plateb na podnik (SPS -single payment scheme). Zásadní roli zde bude hrát nejen výměra plochy, ale především skutečnost, jestli se na těchto pozemcích hospodaří podle platné legislativy. Pod pojmem cross-compliance (křížová shoda, křížová kontrola) rozumíme spojení oblasti environmentálních podmínek s dotační politikou zemědělství. V podstatě tento pojem znamená podmíněnost vyplácení finanční podpory státu dodržováním vybraných právních předpisů a definovaných standardů ze strany žadatele. K dodržování a kontrole tzv.“správné zemědělské praxe“ slouží kontrolní body. Jejich počet není zatím upřesněn. Pojem cross-compliance tak vystihuje "křížové" propojení řady zákonů s dotační politikou. Systém cross-compliance je založen na dvou základních aspektech: 1. požadavky na hospodaření jsou uvedeny v devatenácti předpisech EU, které obecně zahrnují oblast životního prostředí, nezávadnost potravin, správné zacházení s hospodářskými zvířaty a rostlinolékařství. 2. podmíněnost vyplácení dotací je založena také na udržování pozemků ve stavu "dobrých zemědělských a environmentálních podmínek“ good agricultural and environmental conditions - GAEC - článek 5. a příloha IV. nařízení Rady č. 1782 – 2003. Součástí systému cross-compliance jsou také sankční pravidla rozlišující rozsah porušení, jeho závažnost, trvalost, tedy jeho celkový dopad a vyhodnocení zda nedochází k opakovanému porušení stejného pravidla. Rozdílná úroveň sankce přitom rozlišuje, zda došlo k porušení předpisů úmyslně nebo z nedbalosti. Samozřejmou součástí je také možnost se k udělené sankci odvolat. Chovatelů hospodářských zvířat se týká celá řada zákonů, které řeší nejen problematiku vlastního chovu a plemenitby, ale také veterinární péče, ochranu proti týrání zvířat, jejich označování a evidenci, krmiva atd. Řada z těchto zákonů byla také průběžně novelizována, včetně jejich vyhlášek. K důležitým zákonům v chovu hospodářských zvířat patří např.: Zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů (Zákon č. 20/2004 Sb.) Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči Zákon č. 91/1996 Sb. o krmivech Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání K těmto zákonům, včetně znění pozdějších předpisů, se pojí příslušné vyhlášky, kterými se provádí příslušné zákony.

Doporučení: obecně je tedy hlavním cílem souhrnného systému cross-compliance zdůraznění ochrany životního prostředí a zdraví zvířat při zemědělské činnosti. Tato pravidla byla zákonně vymezena již v dřívějších letech, ale až nyní se jedná o "křížové" propojení řady zákonů s dotacemi.

Rapotín, 2008

41


10. PŘÍBUZENSKÁ PLEMENITBA V CHOVU SKOTU 10.1. Vliv inbeedingu na znaky reprodukce Účinky a podstata příbuzenské plemenitby jsou sledovány v populacích zvířat již mnoho let. V některých obdobích byla tato metoda chápána jako důležitá součást tvorby nových plemen nebo odrůd. V jiných letech byla zatracována pro nebezpečí kumulace negativních vloh od rodičů. V současné době je sledování účinků příbuzenské plemenitby založeno na velmi početných databázových údajích z kontroly užitkovosti a jejich počítačovém zpracování. Velký vývoj zaznamenaly také matematicko-statistické metody, které dokáží eliminovat a zohlednit celou řadu vlivů, které projev znaku ovlivňují. To vše přispívá k dokonalejšímu poznání jednotlivých genetických efektů, včetně vlivu inbreedingu.

10.2. Podstata a míra příbuzenské plemenitby Dle BÍLKA (1955) se dá příbuzenská plemenitba definovat jako připařování zvířat, která mají ve svém původu určitého společného předka. Podle toho, ve které generaci se společný předek nachází, se obecně označuje míra příbuzenské plemenitby jako: úzká pokrevní, připařují se jedinci příbuzní v prvé a druhé generaci, např. otec s dcerou, matka se synem, bratr se sestrou blízká připařují se jedinci příbuzní ve třetí až čtvrté generaci, např. děti bratrů, nebo sester, bratr s dětmi svého bratra vzdálená linie breeding, připařují se jedinci příbuzní dále jak v páté generaci Z toho je zřejmé, že se příbuzenská plemenitba u skotu sleduje do páté případně šesté generace. Při šlechtění skotu, tedy při záměrném připařování vybraných plemenic, se sledují rodokmeny i do dalších generací a to se zohledněním nejen vlastních předků a tedy stupně případného inbreedingu, ale především jejich užitkovosti, reprodukce a zevnějšku. Výpočet koeficientu inbreedingu spočívá ve stanovení pravděpodobné autozygotnosti určitého alelického páru. Vlastní výpočet vychází z Mendelova principu segregace, který předpokládá, že sledovaná alela v genové výbavě rodiče bude přenesena s 50-ti procentní pravděpodobností na potomka. Stupeň příbuzenské plemenitby se vyjadřuje koeficientem Fx, který byl definován WRIGHTEM (1922). Tento výpočet se provádí podle následující rovnice: FX = kde:

∑

1   2

n1 + n2 +1

(1 + FA ) ,

Σ ..............součet úseků ke všem společným předkům n1 ................... počet úseků (generací, gamet) ke společnému předku ze strany otce n2 ................... počet úseků (generací, gamet) ke společnému předku ze strany matky FA .................. koeficient příbuzenské plemenitby sledovaného předka

Koeficient inbreedingu byl dále zpracován MALÉCOTEM (1948) a dalšími autory. Úroveň inbreedingu se může sledovat také v plemenářské dokumentaci, např. v seznamu narozených telat, kde je u každého narozeného telete se známým původem, vypočítána jeho úroveň koeficientu Fx.

10.3. Vliv inbreedingu na reprodukci Obecně hodnotí většina autorů zhoršení reprodukčních ukazatelů při nárůstu inbreedingu. Pozornost je přitom zaměřena nejčastěji na věk při prvním otelení, délku mezidobí, případně délku servis periody, které patří k důležitým ukazatelům dobré reprodukce. SMITH et al. (1998) např. uvádí při nárůstu Fx o 1 % prodloužení věku při prvním otelení a mezidobí po I. laktaci o +0,55 a +0,31 dne. Současně uvádí snížení celoživotní délky produkce o 6 dnů. CASSELL et al.

42

Rapotín, 2008


(2003) vypočítali u holštýnského skotu v USA nárůst servis periody o 0,15 dne při zvýšení Fx o 1 %. Tento nárůst hodnotili jako nesignifikantní. HERMAS et al. (1987) sledovali vliv inbreedingu v rozmezí koeficientu Fx 0 – 25,3 %. Toto sledování prováděli u krav plemene Guersey. Autoři došli k závěru, že nárůstem inbreedingu o 1 % se prodlužuje servis perioda u inbredních zvířat o 2,3 dne. Zhoršení reprodukčních znaků sledovali také WALL et al. (2005), kteří při inbreedingu 10 % uvádí prodloužení mezidobí o 2,8 dne. MIKŠÍK et al. (1978) vypočítali průkazný pokles březosti po první inseminaci při inbredním páření, kdy bylo zjištěno snížení březosti o 6,9 %. U inseminačního indexu bylo ale dosaženo u inbredních a outbredních krav shodných výsledků. Současně autoři upozorňují na skutečnost, že je plodnost podstatně více ovlivněna různými vnějšími faktory. Na nesignifikantní zkrácení reprodukčních ukazatelů poukazují ve své práci také AHMAD et al. (1973). Autoři vypočítali při nárůstu Fx o 1 % snížení věku při prvním otelení o 1,2 dne a zkrácení mezidobí mezi prvním a druhým otelením o 1,1 dne. THOMPSON et al. (2000a; 2000b) vyhodnotili vliv inbreedingu u holštýnského a jerseyského skotu. U inbredních krav s Fx > 10 % byl nárůst věku při prvním otelení o 25 dnů jerseyský skot a 26 dnů holštýnský skot. Srovnatelné výsledky publikoval také BEZDÍČEK et al. (2007a; 2007b). V tomto sledování byla ke každé inbrední krávě (s rozsahem Fx = 1,5-25 %) přiřazena minimálně jedna neinbrední vrstevnice (n=1 824). Tyto vrstevnice - polosestry měly shodného otce, matku s podobnou plemennou hodnotou mléčné užitkovosti a první laktace proběhla ve stejném podniku a období (± 5 měsíců). Pro detailní analýzy byl celkový soubor inbredních krav rozdělen do čtyř skupin podle velikosti koeficientu Fx (1,5-2,3 %; 3,0-5,0 %; 8,0-12,5 % a 25 %). Velikost těchto skupin a rozsah koeficientu Fx jsou zřejmé z tabulky 4. Vytvořená databáze byla hodnocena analýzou variance s šesti pevnými efekty. V jednotlivých skupinách inbredních krav (1,5-2,3 %; 3,0-5,0 %; 8,0-12,5 %; 25,0 %) bylo v porovnání s jejich outbredními vrstevnicemi stanoveno nesignifikantní prodloužení servis periody o 2,81; 3,35; 4,53; a 8,23 dne. Zhoršení reprodukčních ukazatelů inbredních zvířat - prodloužení servis periody - vyjadřuje také graf 11, kde se závislost blíží lineárnímu vyjádření. Nejnižší nárůst byl tak zaznamenán u nejnižších koeficientů Fx (+2,81 dne), naopak nejvyšší rozdílnost sledovaných skupin zvířat byla na úrovni Fx=25 % (+8,23 dne). U inbredních zvířat byla oproti outbredním vrstevnicím zřejmá také jejich zvýšená variabilita (Vx) v délce servis periody. Tabulka 4

Délka servis periody inbredních a outbredních krav po prvním otelení (ve dnech) - Bezdíček et al. (2007)

statistický ukazatel Yijklmn inbrední Vx Yijklmn outbrední Vx rozdíl ve dnech (inbred - outbred) skupina krav

1,5-2,3 126,94 47,23 124,13 38,23 2,81

3,0-5,0 130,69 46,47 127,34 38,69 3,35

Fx (v %) 8,0-12,5 25,0 všechna zvířata 122,47 119,56 127,34 52,34 48,78 47,67 117,94 111,33 123,28 39,05 36,5 38,51 4,53 8,23 4,06

Pozn.:Yijklmn = průměrná korigovaná délka servis periody

Rapotín, 2008

43


Graf 6

Projev inbrední deprese u délky servis periody po prvním otelení (ve dnech) Bezdíček, et al. (2007)

Doporučení: hlavním důsledkem příbuzenské plemenitby je z genetického hlediska zvyšování homozygotnosti příslušného jedince nebo celé populace. To vede k tomu, že se nežádoucí letální alely, které jsou v recesivní formě a které každý jedinec ve svém genotypu má, dostávají do homozygotního stavu a mohou se projevit. Čím vyšší je koeficient Fx, tím je také vyšší pravděpodobnost jejich projevu.

Celá šlechtitelská práce v chovu skotu je velmi intenzivně zaměřena do oblasti kvantitativních znaků. Reprodukce k těmto znakům bezesporu patří a inbrední deprese se právě v této oblasti velmi intenzivně projevuje. To dokazuje řada prací, které byly v této oblasti publikovány a to jak v populacích skotu chovaných v České republice, tak v zahraničí.

44

Rapotín, 2008


11. OBRAZOVÁ BAREVNÁ PŘÍLOHA Obrázek 1

Zduření pochvy krávy se objevuje v proestru

Obrázek 2 Pohlavní chování krav – plemenice v říji projevuje ochotu k páření, kráva 320 je v proestru – 2-3 dny před říjí

Rapotín, 2008

45


Obrázek 3

Krvavý výtok se objevuje u plemenice asi 2 dny po skončení říje

Graf 1 Změny probíhající na vaječníku v závislosti na sekreci pohlavních hormonů v průběhu estrálního cyklu u krávy

46

Rapotín, 2008


Graf 2

Energetická bilance plemenice před a po otelení

Obrázek 4 Suchá podestýlka, voda, startér jsou mimo jiné základem bezproblémového odchovu telat

Rapotín, 2008

47


Obrázek 5a,b

Sliznice žaludku: a/ krmeno senem, b/ krmeno starterem

Obrázek 7

Venkovní boudy pro ustájení telat

Obrázek 8

Typy ustájení v období rostlinné výživy

48

Rapotín, 2008


Obrázek 9

Odchovna jalovic

Obrázek 10 Anténa snímající pohybovou aktivitu z respondéru na obojku krávy

Rapotín, 2008

49


Obrázek 11 Křivka průběhu pohybové aktivity krávy

Obrázek 12 Responder zaznamenávající pohybovou aktivitu krávy

50

Rapotín, 2008


III. SROVNÁNÍ „NOVOSTI POSTUPŮ“ Ke zpracování metodiky byly použity výsledky řešení projektu a dalších výzkumných úkolů: výzkumný záměr MŠMT - MSM 2678846201 – Etapa 6, s názvem „Vytváření podmínek pro zdraví a reprodukční výkonnost dojnic, plemenic, masných plemen a plemeníků„ a výzkumného projektu MZe ČR NAZV 1B44035 – „Intenzifikace kvality odchovu jalovic, dlouhověkosti, zdraví a reprodukční výkonnosti dojnic“. Výsledky řešených výzkumných úkolů jsou zapracovány v jednotlivých kapitolách předložené metodiky. Jsou upraveny tak, aby vzájemně tvořily ucelený metodický postup využitelný všemi uživateli zabývajícími se problematikou reprodukce v chovu skotu.

Rapotín, 2008

51


IV. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY Metodika je určená všem pracovníkům zabývajícím se problematikou reprodukce v chovu skotu. Mezi cílové skupiny uživatelů lze zařadit chovatele, manažéry chovu skotu, pracovníky šlechtitelských organizací, inseminační služby, poradce v oblasti živočišné výroby, studenty všech typů zemědělských škol. Vlastní formou uplatnění je brožura doplněná audiovizuální pomůckou ve formě CD, kde jsou prezentovány další výzkumné výsledky, formou grafů, tabulek, obrázků a doporučení vztahujících se k jednotlivým kapitolám.

52

Rapotín, 2008


V. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY AHMAD, Z. – AHMAD, M. D. – QURESHI, A. W. (1973) : Influence of Inbreeding on Performance Traits of Sahiwal Cattle, Journal of Dairy Science, 57, 1225 – 1227. ISSN 0022-0302. ARTHINGTON, J. D. – KALMBACHER, R. S. (2003). Effect of early weaning on the performance of three-yearold, first-calf beef heifers and calves reared in the subtropics. J. Anim. Sci. 2003. 81:1136–1141. ISSN 0021-8812. BEZDÍČEK, J. – ŠUBRT, J. – FILIPČÍK, R. – BJELKA, M. – DUFEK, A. (2007) The effects of inbreeding on service period and pregnancy length in Holsteins and Czech Fleckviehs after the first calving, Archiv für Tierzucht, 2007, vol.50, no. 5, s. 455 - 463. ISSN 0003-9438. BEZDÍČEK, J. – ŠUBRT, J. – FILIPČÍK, R. – BJELKA, M. (2008) Vztah stupně příbuzenské plemenitby a reprodukce u dojeného skotu, Náš chov, 2008, 69, č. 1, s. 44 -45. ISSN 0027-8068. BÍLEK, F. (1955) : Speciální zootechnika, Díl 1: Chov skotu. Státní zemědělské nakladatelství Praha, s. 899. CASSELL, B. G. – ADAMEC, V. – PEARSON, R. E. (2003): Effect of Incomplete Pedigrees on Estimates of Inbreeding and Inbreeding Depression for Days to First Service and Summit Milk Yield in Holsteins and Jerseys, Journal of Dairy Science, 86, 2967 – 2976. ISSN 0022-0302. HERMAS, S. A. – ZOUNY, C. W. – RUST, J. W. (1987): Effects of Mild Inbreeding on Productive and Reproductive Performance of Guernsey Cattle. Journal of Dairy Science, 70, 712-714. ISSN 0022-0302. MALÉCOT, G. (1948): Les Mathématiques de l´Hérédité. Paris, Masson et Cie., s. 63. MIKŠÍK, J. – KADEČKA, J. – UHLÍŘ, B. (1978): Vliv inbreedingu na reprodukci u českého strakatého skotu, Živočišná výroba, 23, 129 -135. ISSN 0044-4847. NUNEZ-DOMINGUEZ, R. – CUNDIFF, L. V. – DICKERSON, G. E. – GREGORY, K. E. – KOCH, R. M. (1991): Lifetime production of beef heifers calving first at two vs three years of age, 1991. 69:3467-3479. J Anim. Sci. ISSN 0021-8812. Plemdat [online]. Dostupné z http://www.plemdat.cz RHINEHART, J. D. – PARISH, J. A. (2008). Publication 2488, Extension Service of Mississippi State University, cooperating with U.S. Department of Agriculture. Published in furtherance of Acts of Congress, May 8 and June 30, msucares.com. SMITH, L. A. – CASSELL, B. G. – PEARSON, R. E. (1998): The Effects of Inbreeding on the Lifetime Performance of Dairy Cattle, Journal of Dairy Science, 81,2729 – 2737. ISSN 0022-0302. THOMPSON, J. R. – EVEREST, R. W. – WOLFE, C. W. (2000a): Effects of Inbreeding on Production and Survival in Jerseys. Journal of Dairy Science, 8, 2131-2137. ISSN 0022-0302. THOMPSON, J. R. – EVEREST, R. W. – HAMMERSCHMIDT, N. L. (2000b): Effects of Inbreeding on Production and Survival in Holsteins. Journal of Dairy Science, 83, 1856-1864. ISSN 0022-0302. WALL, E. – BROTHERSTONE, S. – KEARNEY, J. F. – WOOLLIAMS, J. A. – COFFEY, M. P. (2005) : Impact of Nonadditive Genetic Effects in the Estimation of Breeding Values for Fertility and Correlated Traits, Journal of Dairy Science, 88, 376 – 385. ISSN 0022-0302. WRIGHT, S. (1922): Coefficients of inbreeding and relationship. American Naturalist, vol. 56, pp. 330 – 338.

Rapotín, 2008

53


VI. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE BEZDÍČEK, J. – ŠUBRT, J. – FILIPČÍK, R. – BJELKA, M. – DUFEK, A. (2007) The effects of inbreeding on service period and pregnancy length in Holsteins and Czech Fleckviehs after the first calving, Archiv für Tierzucht, 2007, vol.50, no. 5, s. 455 - 463. ISSN 0003-9438. BEZDÍČEK, J. – ŠUBRT, J. – FILIPČÍK, R. – BJELKA, M. (2008) Vztah stupně příbuzenské plemenitby a reprodukce u dojeného skotu, Náš chov, 2008, 69, č. 1, s. 44 -45. ISSN 0027-8068. BJELKA, M. – HAVLÍČKOVÁ, M. – VACÁTKO, E. – HOMOLA, M. (2006) Vliv věku při prvním otelení v různých systémech chovu na celoživotní užitkovost dojnic. Sborník přednášek EURO Fleckvieh Fórum 2006. 6.9. 2006, MZLU Brno, str. 40 – 44. DVOŘÁKOVÁ, J. – STÁDNÍK, L. – LOUDA, F. – JEŽKOVÁ, A. (2007): The possibility and accuracy of MLLT area prediction during the rearing period of Blonde de Aquitaine cattle in Czech Republic. Výzkum v chovu skotu, 2007. 59 (3): 19-33. ISSN 0139-7265. QF 3020. DVOŘÁKOVÁ, J. – STÁDNÍK, L. – JEŽKOVÁ, A. – LOUDA, F. – BJELKA, M. (2007): Závislosti mezi plochou MLLT a výškou podkožního tuku u skotu plemene Blonde de Aquitaine v průběhu odchovu. Sborník z konference „Den masa 2007“, 24.5.2007, ČZU Praha: 47-50. ISBN 978-80-213-1645-4, NAZV QF3020 DVOŘÁKOVÁ, J. – STÁDNÍK, L. – LOUDA, F. – JEŽKOVÁ, A. (2007): Možnosti hodnoceni růstu na živém zvířeti. Náš chov, 67 (6): 26 – 28. ISSN 0027-8068. QF 3020. HAVLÍČKOVÁ, M. – VACULÍKOVÁ, J. – RŽONCA, J. – BJELKA, M. (2006) Nástup pohlavní dospělosti u jalovic masných plemen skotu. Výzkum v chovu skotu, 2006, roč. 49, č. 1, s. 20-26. ISSN 0139-7265. JAKUBEC, V. (2005) Populačně genetické aspekty šlechtění masného skotu. Sborník příspěvků k semináři „Využití genetických metod ve šlechtění skotu na masnou užitkovost a její ovlivnění faktory prostředí“, Rapotín, s. 5-16. ISBN 80-903143-7-6. JEŽKOVÁ, A. – STÁDNÍK, L. – VACEK, M. – LOUDA, L. (2007): Study of cervical mucus crystallization, sperm survival in cervical mucus and reproductive results of Holstein cows. Book of Abstracts of the 58th Annual Meeting of the European Association for Animal Production, 26.-29.8.2007, Dublin, Ireland: 235. ISBN 978-90-8686-045-6, ISSN 1382-6077, NAZV 1G46086 JEŽKOVÁ, A. – STÁDNÍK, L. – DVOŘÁKOVÁ, J. – KOLÁŘSKÝ, F. – LOUDA, F. (2007): Evaluation of growth ability and muscling in breeding bulls of chosen beef breed. Book of Abstracts of the 58th Annual Meeting of the European Association for Animal Production, 26.-29.8.2007, Dublin, Ireland: 366. ISBN 978-90-8686-045-6, ISSN 1382-6077, NAZV 1G46086 LOUDA, F. – STÁDNÍK, L. – JEŽKOVÁ, A. – BJELKA, M. – HANUŠ, O. – BÉMOVÁ, J. (2007): Vliv změny systému hospodaření z konvenčního na ekologické na úroveň chovu skotu. Konference „Ekologické zemědělství 2007“, ČZU Praha, 6.-7.2.2007 – MSM 2678846201, ISBN 978-80-213-1611-9 LOUDA, F. – STÁDNÍK, L. – MRKVIČKA, J. – JEŽKOVÁ, A. – BJELKA, M. – BÉMOVÁ, J. (2007): Užitkovost skotu při přechodu na ekologické hospodaření. Náš chov, 67 (3): 108-111. – MSM 2678846201. ISSN 0027-8068. LOUDA, F. – BJELKA, M. – JEŽKOVÁ, A. – POZDÍŠEK, J. – STÁDNÍK, L. – BEZDÍČEK, J. (2007): Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby. VÚCHS Rapotín, 1.vydání: 43. ISBN 978-80-87144-01-5 projekt MZe 9.F.g – podpora poradenství v zemědělství POZDÍŠEK, J. – BJELKA, M. – KOHOUTEK, A. (2004): Utilisation of permanent grasslands by cattle farming without market dairy production. POSTER - 20. General Meeting of EGF in LUZERN – SWITZERLAND „Land Use Systems in Grassland Dominated Regions“, 21 – 24. June 2004. Book of Abstracts , 14. ŘÍHA, J. – VANĚK, D. – KUČERA, J. – KŘIVÁNKOVÁ, P. (2004): Péče o reprodukčně problémové plemenice skotu. Výzkum v chovu skotu, 2004, č. 2, s. 2 – 25, ISSN 0139-7265. Projekt NAZV QE 0176 a MŠMT výzk. záměr MSM 2678846201. ŘÍHA, J. – VANĚK, D. (2002) Kontrola puerperia a navození pohlavní aktivity u vysokoprodukčních dojnic. Sborník referátů z XVIII. Mezinárodní konference o reprodukci hospodářských zvířat. Liptovský Ján 30.-31. 5. 2002, str. 107-109. Příspěvek byl zpracován na základě řešení projektů podporovaných MZe ČR v projektech NAZV č. EP7158, 7159, QD 0176. ŘÍHA, J. – HANUŠ, O. – VANĚK D. (2003) Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele u plemenic. Zemědělský týdeník, příloha Moderní živočišná výroba 1, 2003, str. 4-7.

54

Rapotín, 2008


ŘÍHA, J. – HANUŠ, O. – VANĚK, D. (2003) Faktory ovlivňující reprodukci. Živočišná výroba, 2003, str. 16-17. ISSN 0044-4847. ŘÍHA, J. – VANĚK, D. – KUČERA, J. – KŘIVÁNKOVÁ, P. (2004) Péče o reprodukčně problémové plemenice skotu. Výzkum v chovu skotu, 2/2004, str. 2-25. ISSN 0139-7265. ŘÍHA, J. – HANUŠ, O. – BJELKA, M. (2002) Problémy managementu Reprodukce dojnic. Náš chov, 6, 2002, str. 23-28. ISSN 0027-8068. ŘÍHA, J. (2000) Nejčastější poruchy plodnosti dojnic – jejich příčiny, prevence a ošetření. Sborník příspěvků „Šlechtitelské, výživářské a technologické aspekty produkce a kvality mléka“. Rapotín, listopad 2000, str. 123-134.Výsledky byly získány při řešení projektu QF 3024, QF 4005, 1B44035 STÁDNÍK L. – LOUDA F. – JEŽKOVÁ A. – BJELKA M. (2007): Milk production, milk components content and reproduction of cows in conventional vs. ecological system of farming. Book of Abstracts of the 58th Annual Meeting of the European Association for Animal Production, 26.-29.8.2007, Dublin, Ireland: 238. ISBN 978-90-8686-045-6, ISSN 1382-6077 NAZV 1G46086

Rapotín, 2008

55

Vydal: Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, Výzkumníků 267, 788 13 Vikýřovice Tel.: +420 583 392 111, E-mail: [email protected], Web: http://www.vuchs.cz První vydání Fotografie uvnitř publikace: archiv autorů Fotografie na obálce: Jana Krhovjáková Přední strana obálky: Krávy plemene Českého strakatého skotu v Orlických horách Zadní strana obálky: Tele plemene Holštýnského skotu v okolí Bouzova Grafická úprava: Václav Král Vytiskl: KartoTISK, s.r.o., Šumperk

ISBN: 978-80-87144-05-3

Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic

Recommend Documents