Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce z pohledu úřadů práce a personálních agentur

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd

Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce z pohledu úřadů práce a personálních agentur Bakalářská práce

Vypracovala: Silvie Kasková

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Hloušková

Brno, 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní

veškerou literaturu a zdroje, které jsem použila. V Brně dne: 18.4.2006

…..……………………. Silvie Kasková

2

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Mgr. Lence Hlouškové za odborné vedení mé

bakalářské práce, poskytnuté rady a připomínky a za její čas. Dále bych chtěla poděkovat všem pracovníkům úřadů práce a zástupcům personálních agentur za jejich ochotu, vstřícnost a také za poskytnutí užitečných a praktických informací o své práci. 3

OBSAH PROHLÁŠENÍ…………………………...………………………..….………………..……………...2

PODĚKOVÁNÍ……………………………….………………..……..….……………………………3

ÚVOD………………………………………………………………….…....………………………….5

TEORETICKÁ ČÁST

1. VÝVOJ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE V LETECH 1994 – 2002……7

2. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE V SOUČASNOSTI…............………..12 3. VLIV KOMPETENCÍ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE................17 3. 1. Požadavky na klíčové kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ……..................18

3. 2. Požadavky na odborné kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ……..................19

4. SLUŽBY ÚP ZAMĚŘENÉ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ……………………………20

4. 1. Nabídka individuálního akční plánu plán pro absolventy VŠ………......………..…..…….22

4.2. Nabídka služeb EURES pro absolventy VŠ………………………...………………..……..23

5. SLUŽBY PA ZAMĚŘENÉ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ……………..……..............24

EMPIRICKÁ ČÁST

6. PŘEDMĚT VÝZKUMU……………………………………………………..……….…………...27

6. 1. Cíl……………………………….………………………...…………..…………………...27

7. METODY A OBJEKT VÝZKUMU…………………….……..……...…….………..…………..27

7.1. Metody výzkumu……………………………..………………………………..…………....27

7. 2. Objekt výzkumu…………………………………………………………….………………27

8. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ……………………………………………….………………....28

8. 1. Názory pracovníků ÚP…………………………….………………....……………………29 8. 2. Názory pracovníků PA……………………………………………………………….……34 8. 3. Shrnutí……………………………………………………………………………………..38

ZÁVĚR…………………………………...……….………………..…………………..……………. 40

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………...…………..……………………...42 PŘÍLOHY…………………………………..…………………………..………….…………………44

4

Úvod

Vysoké školy tvoří nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. V současné době existují

tři druhy vysokoškolského studia: bakalářské, magisterské/inženýrské a postgraduální. Magisterské/inženýrské studium je v podstatě nástupcem standardního druhu studia platného před rokem 1989 a trvá zpravidla 5 let. Postgraduální studium nahrazuje dřívější vědeckou a odbornou přípravu a mohou v něm studovat ti, kteří absolvovali

magisterské/inženýrské studium. Jeho délka trvání (u interního typu studia) je obvykle 3 roky. Bakalářské studium je nový, kratší typ studia, který má za cíl rozšířit nabídku

terciálního vzdělávání u nás. Obvyklá délka trvání je 3 roky a jeho absolventi mohou

vstoupit do navazujícího magisterského/inženýrského studia a za dva roky složit státní

závěrečnou zkoušku magisterskou/inženýrskou. Studium je ukončeno již zmíněnou státní závěrečnou zkouškou (jejíž součástí je i diplomová práce) a obdržením diplomu. Vysoké

školy tím připravují vysoce kvalifikované odborníky a výzkumné pracovníky v technických, přírodních, humanitních, lékařských a mnoha dalších oborech.

Plynulý přechod absolventů VŠ do pracovní procesu je vysoce individuální

potřebou a v neposlední řadě poskytuje svědectví o efektivitě vzdělávacího procesu na vysokých školách. Přechod absolventů VŠ do praxe je rovněž výpovědí o kvalitě dvou postulátů. Jde o vystižení vazby mezi poptávkou na trhu práce, poptávkou po kvalifikované

pracovní síle a hodnocením předpokladů jedince, vytvořených studiem konkrétní vysoké

školy a tedy získanými znalostmi, dovednostmi a schopnostmi absolventů VŠ pracovní nabídky využít a seberealizovat se.

Cílem bakalářské práce je zjistit, zda a popř. jak se liší přístup pracovníků úřadů

práce (dále jen ÚP) a zástupců personálních agentur (dále jen PA) v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Dále budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové

a odborné kompetence u absolventů VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, jaká je situaci těchto mladých lidí na trhu práce a s jakými případnými problémy se potýkají v pracovním uplatnění.

Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. Obsahem první kapitoly je vývoj

uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v letech 1994 – 2002. Náplní druhé kapitole je

uplatněním absolventů VŠ na trhu práce v současnosti. Ve třetí kapitole se zabývám vlivem kompetencí na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce, podrobněji se věnuji

klíčovým a odborným kompetencím. Obsahem čtvrté kapitoly jsou služby ÚP zaměřené na uplatnění absolventů VŠ a nabídka individuálního akčního plánu a služeb EURES. Náplní páté kapitoly jsou služby PA orientované na uplatnění absolventů VŠ. 5

V empirické části budu pomocí dotazníkového šetření zjišťovat, zda a popř. jak se

liší přístup pracovníků ÚP a PA v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu

práce. Dále budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence VŠ pro

vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, po jakých oborech je největší poptávka, co očekávají zaměstnavatelé ohledně pracovní mobility a jaké jsou případné problémy absolventů VŠ v pracovním uplatnění.

6

TEORETICKÁ ČÁST

1. Vývoj uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v letech 1994 - 2002

Statistiky týkající se nezaměstnanosti absolventů škol vycházejí z evidencí

uchazečů o zaměstnání vedených ÚP (Nezaměstnanost, 2003). Data se sbírají v září a

dubnu příslušného roku. Hodnoty ze září jsou vždy vyšší, neboť v této době dochází ke

kumulaci nezaměstnaných absolventů, kteří nedlouho předtím dokončili svá studia a trh práce je dosud nestačil „vstřebat“. Dubnové hodnoty naproti tomu představují určitý

rovnovážný stav, kdy už je možné předpokládat, že proběhla absorpce absolventů

předchozího školního roku na trhu práce. Dubnové hodnoty jsou proto vhodnější pro statistické analýzy.

Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je dána poměrem počtu nezaměstnaných

absolventů VŠ konkrétní kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu absolventů VŠ

(tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i příp. pokračujících v dalším

vzdělávání) v dané kategorii vzdělání či v dané skupině oborů. (Nezaměstnanost, 2003).

Hodnota míry nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů dané kategorie

vzdělání, či skupiny oborů nebo oboru vzdělání zůstane bez zaměstnání a umožňuje

porovnávat nezaměstnanost absolventů různých kategorií vzdělání i různých skupin oborů vzdělání.

Z časového hlediska můžeme vývoj míry nezaměstnanosti absolventů VŠ (viz

obrázek 1) rozdělit na čtyři následující etapy (Nezaměstnanost, 2003):

1. etapa - Do roku 1998 míry nezaměstnanosti v rámci všech kategorií vzdělání

byly poměrně stabilní a pohybovaly se na zhruba stejně nízkých hodnotách. Nejnižší míry nezaměstnanosti tradičně dosahovali absolventi VŠ.

2. etapa – Roky 1998 a 1999 byly charakterizovány prudkým nárůstem míry

nezaměstnanosti téměř ve všech kategoriích vzdělání, s výjimkou gymnázií. Výrazně narostla hodnota míry nezaměstnanosti vysokoškoláků.

3. etapa - V letech 2000 a 2001 došlo u absolventů vysokoškolských oborů

k poklesu nezaměstnanosti.

4. etapa - Zahrnuje období od konce roku 2001 do současnosti. Během této etapy

se míry nezaměstnanosti absolventů zvýšily téměř u všech kategorií vzdělání, přičemž jednou

z příčin byla mírně rostoucí obecná míra nezaměstnanosti. Mírný pokles

z předchozích let vystřídal pozvolný nárůst u absolventů VŠ.

Srovnáme-li vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání,

je na první pohled zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a uplatnitelností na trhu práce.

7

Obrázek 1. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů v dubnu (1994 – 2002), (Nezaměstnanost, 2003). 40% 35%

Vyučení Vyučení s MZ SOŠ Gymnázium VOŠ Vysokoškoláci

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Poznámka: Podle školského zákona rozlišujeme vzdělání na základní, střední, úplné střední, vyšší a vysokoškolské.

Dále jsou v tabulce 1 pro lepší přehlednost uvedeny počty absolventů (se státním

občanstvím ČR) prezenčního vysokoškolského studia podle jednotlivých skupin oborů. (Nezaměstnanost, 2003). V roce 2001 absolvovalo na vysokých školách v prezenčním

studiu celkem 25 298 absolventů se státním občanstvím ČR (v roce 2000 – 24 393 absolventů), ze kterých 5 835 tvořili absolventi bakalářské úrovně vzdělání (kategorie R),

19 281 magisterské a navazující magisterské úrovně (kategorie T) a 182 absolventů doktorského studia (kategorie V). Největší část absolventů (více než polovina) ukončovala své studium ve společenskovědních oborech, zejména ve skupinách: Ekonomie (téměř polovina ze všech absolventů společenskovědních oborů)

Pedagogika, učitelství (více než čtvrtina z absolventů společenskovědních oborů)

Právní a veřejnoprávní činnost (téměř desetina z absolventů společenskovědních oborů)

Druhou nejvýznamnější skupinu tvoří absolventi technických oborů (necelá

čtvrtina), především ve skupinách: Strojírenství

Elektrotechnika Stavebnictví

V každé z těchto skupin absolvuje zhruba necelá čtvrtina ze všech absolventů

technických oborů. Všechny ostatní skupiny už jsou zastoupeny podstatně méně.

8

Tabulka 1. Počty absolventů VŠ prezenčního studia za školní rok 2000/2001, (Nezaměstnanost, 2003). Absolven ti VŠ 2000/2001 kategorie R+T +V Počet 1 Přírodn í vědy a n au ky 1 693 11 M a te m a tické obo ry 179 12 G e ologické obo ry 52 13 G e ogra fické obo ry 175 14 C he m ické o bo ry 224 15 Biolo gické o bo ry 326 16 Ekologie a o chra na ŽP 131 17 Fyzikální obory 119 18 Info rm a tické obo ry 487 2,3 T ech n ické v ědy a n au ky 6 217 21 H ornictví,horn.ge o l.,hutn 243 23 Stro jírenství, stro j.výro ba 1 452 26 Elektrote ch.,te leko m .a VT 1 489 28 T e ch.che m ie,che m ie silik. 601 29 Po tra vinářství,potr.chem . 189 31 T e xt.výroba a odě vnictví 198 33 Zpra c.dře va ,výr.hud.nást. 71 34 Po lygr.,zprac.papíru,film 12 35 Archite ktura 261 36 Sta ve b., ge o dézie ,karto grafie 1 083 37 D opra va a spo je 269 39 Spe c.,interdiscipl.obory 349

A bsolven ti VŠ 2000/2001 kategorie R+T+V 4 Zeměd.lesn . a veter.vědy 41 Zem ědělství a le snictví 43 Ve terinář.,ve t.pre ve nce 5 Zdravotn ictví, lékař. a farm.vědy 51 Léka řské vě dy 52 Farm ace utické vě dy 53 Zdra vo tnictví 6,7 Společ.vědy, nau ky a slu žby 61 Filo zofie , te o lo gie 62 Ekonom ie 67 So ciální vědy 68 Právo ,práv.,ve ře jno sp.čin 71 Obory z o bla sti histo rie 72 Public.,knihov.,inform a t. 73 Filo logické vě dy 74 Tě l.kult.,tě lových.,spo rt 75 Pe dag., učit.,so c.péče 77 Obory z o bl.psycholo gie 8 Vědy a n au ky o ku ltu ře, u měn í 81 Te orie a dě jiny um ě ní 82 Um ě ní a užité um ění

Počet 1 041 946 95 1 647 860 254 533 13 831 738 6 665 523 1 340 195 149 529 214 3 339 139 802 146 656

Podrobnější údaje o situaci a vývoji nezaměstnanosti absolventů ve studijních

oborech VŠ (kategorie R,T,V) poskytuje celkový přehled uvedený v tabulce 2. V něm jsou

za duben 2001 a 2002 z hlediska členění podle skupin oborů uvedeny následující skutečnosti:


údaje o jednotlivých skupinách oborů  

počet nezaměstnaných absolventů VŠ

míra nezaměstnanosti absolventů VŠ (všech evidovaných uchazečů o zaměstnání - absolventů k celkovému počtu absolventů za poslední dva školní roky)



počet disponibilních nezaměstnaných absolventů (tj. těch, kteří mohou



míra nezaměstnanosti disponibilních absolventů (podíl disponibilních



počet absolventů VŠ nezaměstnaných déle než 6 měsíců



ihned nastoupit do zaměstnání) z celkového počtu absolventů)

podíl počtu absolventů nezaměstnaných déle než 6 měsíců, z celkového počtu nezaměstnaných absolventů VŠ

9

Tabulka 2. Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti absolventů VŠ v dubnu 2001, 2002, (Nezaměstnanost, 2003). kategorie R+T+V VŠ - CELKEM 1 Přírodní vědy a nauky 11 Matematické obory 12 Geologické obory 13 Geografické obory 14 Chemické obory 15 Biologické obory 16 Ekologie a ochrana ŽP 17 Fyzikální obory 18 Informatické obory 2,3 Technické vědy a nauky 21 Hornictví,horn.geol.,hutn 23 Strojírenství, stroj.výroba 26 Elektrotech.,telekom.a VT 28 Tech.chemie,chemie silik. 29 Potravinářství,potr.chem. 31 Text.výroba a oděvnictví 33 Zprac.dřeva,výr.hud.nást. 34 Polygr.,zprac.papíru,film 35 Architektura 36 Staveb., geodézie,kartografie 37 Doprava a spoje 39 Spec.,interdiscipl.obory 4 Zeměd.lesn. a veter.vědy 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinář.,vet.prevence 5 Zdravotnictví, lékař. a farm.vědy 51 Lékařské vědy 52 Farmaceutické vědy 53 Zdravotnictví 6,7 Společ.vědy, nauky a služby 61 Filozofie, teologie 62 Ekonomie 67 Sociální vědy 68 Právo,práv.,veřejnosp.čin 71 Obory z oblasti historie 72 Public.,knihov.,informat. 73 Filologické vědy 74 Těl.kult.,tělových.,sport 75 Pedag., učit.,soc.péče 77 Obory z obl.psychologie 8 Vědy a nauky o kultuře, umění 81 Teorie a dějiny umění 82 Umění a užité umění * data nebyla k dispozici

Stav - duben 2001 Počet Míra nez. 2435 5,1% 135 4,6% 21 6,9% 8 8,0% 18 6,3% 21 5,8% 25 6,4% 36 14,3% 6 3,4% * * 809 7,0% 59 11,6% 188 6,6% 183 7,0% 31 3,4% 22 6,6% 31 8,4% 18 14,0% 1 11,1% 23 4,9% 141 6,2% 53 10,8% 59 9,0% 217 11,0% 205 11,7% 12 5,5% 85 2,6% 55 2,9% 1 0,2% 29 3,5% 1125 4,2% 64 5,1% 579 4,4% 25 2,7% 69 2,6% 36 10,3% 11 3,8% 31 3,2% 21 5,5% 263 3,9% 26 11,6% 50 4,4% 13 6,1% 37 4,0%

Stav - duben 2002 Počet Míra nez. Disponibil MN-Disp 3121 6,3% 2242 4,5% 202 6,1% 146 4,4% 37 10,4% 30 8,5% 10 9,9% 9 8,9% 25 7,5% 19 5,7% 13 3,1% 10 2,4% 39 5,4% 30 4,2% 20 8,0% 17 6,8% 8 3,7% 4 1,9% 50 5,5% 27 3,0% 1041 8,7% 574 4,8% 83 16,5% 68 13,5% 252 8,8% 124 4,3% 262 9,4% 133 4,8% 59 5,4% 33 3,0% 26 6,8% 19 5,0% 40 10,7% 36 9,7% 28 19,0% 13 8,8% 1 5,9% 0 0,0% 25 5,1% 18 3,7% 154 7,1% 72 3,3% 71 16,2% 42 9,6% 40 6,0% 16 2,4% 252 12,2% 182 8,8% 235 12,5% 168 9,0% 17 8,7% 14 7,2% 96 2,9% 78 2,4% 58 3,2% 45 2,5% 4 0,8% 3 0,6% 34 3,4% 30 3,0% 1451 5,3% 1191 4,3% 87 6,2% 78 5,5% 774 5,8% 632 4,7% 47 4,6% 44 4,3% 68 2,5% 43 1,6% 43 11,8% 39 10,7% 10 3,4% 10 3,4% 47 4,8% 46 4,7% 41 10,2% 33 8,2% 317 4,7% 250 3,7% 17 5,8% 16 5,4% 56 4,1% 52 3,8% 8 3,3% 8 3,3% 48 4,3% 44 4,0%

Stav - duben 2001 Nad 6M Podíl-6M 1246 51,2% 77 57,0% 13 61,9% 4 50,0% 10 55,6% 13 61,9% 11 44,0% 21 58,3% 5 83,3% * * 453 56,0% 40 67,8% 114 60,6% 105 57,4% 17 54,8% 15 68,2% 11 35,5% 12 66,7% 1 100,0% 5 21,7% 63 44,7% 26 49,1% 44 74,6% 117 53,9% 109 53,2% 8 66,7% 43 50,6% 25 45,5% 1 100,0% 17 58,6% 522 46,4% 29 45,3% 258 44,6% 6 24,0% 44 63,8% 18 50,0% 6 54,5% 13 41,9% 12 57,1% 130 49,4% 6 23,1% 34 68,0% 8 61,5% 26 70,3%

Stav - duben 2002 Nad 6M Podíl-6M 1554 49,8% 93 46,0% 20 54,1% 4 40,0% 13 52,0% 4 30,8% 12 30,8% 8 40,0% 5 62,5% 27 54,0% 599 57,5% 52 62,7% 159 63,1% 158 60,3% 34 57,6% 15 57,7% 13 32,5% 16 57,1% 1 100,0% 7 28,0% 79 51,3% 37 52,1% 28 70,0% 163 64,7% 147 62,6% 16 94,1% 42 43,8% 17 29,3% 4 100,0% 21 61,8% 619 42,7% 36 41,4% 312 40,3% 21 44,7% 38 55,9% 22 51,2% 6 60,0% 16 34,0% 14 34,1% 148 46,7% 6 35,3% 27 48,2% 3 37,5% 24 50,0%

Průměrná míra nezaměstnanosti u absolventů VŠ byla v dubnu 2001 5,1 % a

do dubna 2002 roku mírně vzrostla na 6,3 %. Znamená to, že oproti roku 2001 došlo i zde ke zvýšení míry nezaměstnanosti, stejně jako v ostatních kategoriích vzdělání.

Nejnižší míru nezaměstnanosti nacházíme u zdravotnických oborů (2,9 %).

Nejvyšší

počet

nezaměstnaných

absolventů

VŠ

se

vyskytuje

v oborech

společenskovědních, ale vzhledem k vysokému celkovému počtu absolventů v této skupině

oborů je jejich míra nezaměstnanosti (5,3 %) pod průměrem (6,3 %). Absolventi technických oborů jsou druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných a zároveň mají

vysokou – nadprůměrnou – míru nezaměstnanosti (8,7 %), která vykazuje i nejvyšší nárůst proti minulému dubnu. Nejvyšší míru nezaměstnanosti (12,2 %) nacházíme u absolventů zemědělských oborů, i když absolutně se nejedná o vysoké počty nezaměstnaných. 10

Celkově je situace vysokoškoláků, pokud jde o možnost získání zaměstnání, dosti

příznivá. Je to důsledkem růstu důrazu na vzdělání a kvalitu pracovní síly na jedné straně a

vlivem zaostávání počtu studentů VŠ za dlouhodobou potřebou pracovního trhu; právě absolventům VŠ se nabízejí i různé možnosti uplatnění v zahraničí.

Z nejpočetnějších oborů se jak skupina Ekonomie (5,8 %), tak skupina

Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,7 %) drží na srovnatelných místech žebříčku s relativně nízkou – podprůměrnou – mírou nezaměstnanosti. Další nejpočetnější skupiny jsou

obory

technické,

konkrétně:

Strojírenství

a

strojírenská

výroba

(8,8 %),

Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (9,4 %) a Stavebnictví, geodézie a kartografie

(7,1 %),

které

všechny

vykazovaly

podprůměrnou

hodnotu

míry

nezaměstnanosti. Poslední skupinou s vysokým počtem absolventů je skupina Právní a

veřejnosprávní činnost, která ovšem jako jediná z těchto početných skupin vykazuje

zlepšení v meziročním srovnání duben 2001 (2,6 %) a duben 2002 (2,5 %) a v posledních letech má míru nezaměstnanosti nižší než průměr (6,3 %). Vývoj

míry

nezaměstnanosti

absolventů vysokoškolských oborů se odehrává na nižších úrovních měr nezaměstnanosti

než u ostatních kategorií vzdělání. Do roku 1996 míry nezaměstnanosti všech skupin oborů stagnovaly. Během následujících dvou let začaly pozvolně narůstat a před rokem 1999 se

jejich mírný růst proměnil v razantnější a v roce 1999 celková míra nezaměstnanosti vysokoškoláků dosáhla své nejvyšší hodnoty. Od roku 1999 do současnosti se vývoj měr

nezaměstnanosti v rámci skupin oborů značně liší. Celková míra nezaměstnanosti (viz

obrázek 2) se v tomto období do roku 2001 pozvolna snižuje a od roku 2001 opět roste, míry nezaměstnanosti jednotlivých skupin oborů se po dobu dvou let vyvíjejí odlišně a od roku 2001 rovněž všechny narůstají. V dynamice tohoto nárůstu jsou mezi jednotlivými skupinami oborů mírné rozdíly.

Míra nezaměstnanosti absolventů zdravotnických oborů patřila až do roku 1996

mezi vysokoškoláky k nejvyšším, ale její nárůst od roku 1997 je mezi všemi skupinami

oborů nejnižší, proto od roku 1999 mají absolventi zdravotnických oborů míru nezaměstnanosti nejnižší. Nejvyšší dynamiku růstu míry nezaměstnanosti v letech 1997 až

1999 nalézám zejména u strojírenských oborů a v roce 1999 obzvláště u oborů stavebních. Míry nezaměstnanosti absolventů těchto skupin oborů byly v roce 1999 nejvyšší a

převýšily i míru nezaměstnanosti absolventů zemědělských oborů, která dosahovala nejvyšších hodnot ve všech předchozích letech. Situace se ovšem změnila mezi roky 1999

a 2000, kde prudký nárůst míry nezaměstnanosti ve skupině zemědělských oborů opět vedl tuto skupinu oborů k nejvyšší míře nezaměstnanosti, které dosahují i v současné době. 11

Druhou skupinou s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se v roce 2000 stala skupina oborů elektrotechnických, u kterých od roku 1999 dochází nezaměstnanosti.

k narůstání jejich míry

Obrázek 2. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů VŠ v dubnu (1994 – 2002) 14%

Strojírenství Elektrotechnika Stavebnictví Zemědělství a l.hosp. Zdravotnictví Ekon.,obchod, služby

12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2. Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v současnosti V souvislosti se zákonem o zaměstnanosti

č. 435/2004 Sb., který vstoupil v

platnost dne 1. října 2004, je nutné zmínit nové pojetí této kategorie nezaměstnaných

absolventů (Nové, 2004). V uvedeném zákoně je pojem absolvent nově definován. Původně se jednalo o mladé lidi do dvou let po úspěšném absolvování studia. Nové pojetí

rozšiřuje tuto kategorii osob vyžadujících zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání na mladé lidi do 25 let věku a absolventy VŠ do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.

Absolventi budou moci být evidovaní, ale nebude se jim do odpracované doby

započítávat doba studia. K tomu, aby dostali podporu v nezaměstnanosti, budou muset

splnit základní podmínku jako všichni ostatní – v posledních třech letech odpracovat alespoň 12 měsíců. Do odpracované doby se absolventům budou započítávat veškeré pracovní poměry, které budou zakládat účast na sociálním pojištění.

Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je obecně svázána s hospodářskou situací, s

růstem hrubého domácího produktu (HDP). Postavení absolventů VŠ vstupujících na trh 12

práce významným způsobem závisí i na konkrétní regionální situaci, například přítomnosti

zahraničních investorů nebo rozvoji odvětví v regionu. Vedle těchto vnějších ekonomických faktorů je situace absolventů jednotlivých studijních oborů ovlivněna i strukturou vzdělávací nabídky v regionu

Situaci absolventů VŠ na trhu práce odráží role vzdělání na pracovním trhu.

Jedná se o (Nekuda, 2002): •

zrychlení procesu restrukturalizace a tomu odpovídající a zvyšující se požadavky na

•

obecná míra nezaměstnanosti vzrostla na 8 - 9 % populace, je přitom značně

•

trvá nízká úroveň absolventů VŠ neboť trh práce vytváří poptávku především po

•

počet absolventů VŠ na celkové nezaměstnanosti není extrémně vysoký (podle

•

z celkového počtu nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných osob počet

výkonnost, tzn. jak na vzdělání, tak i na praxi

diferencovaná podle dosaženého stupně vzdělání kvalifikované pracovní síle

registrů ÚP jde asi o 3 tisíce osob v měsíci dubnu, kdy je nejnižší)

nezaměstnaných absolventů v dubnu roku 2000 činil kolem 20 % a jejich specifická míra nezaměstnanosti je dvojnásobná než u vysokoškoláků jako celku.

•

nezaměstnanost absolventů VŠ je sezónní. Počet hlášených nezaměstnaných absolventů VŠ na ÚP je nejnižší v dubnu a nejvyšší v září, kdy činí víc než

dvojnásobek jejich počtu v dubnu. Mezi zářím a dubnem ovšem dochází k jejich postupnému vstřebávání pracovním trhem

V souvislosti se vzděláváním, které hraje důležitou roli v uplatnění na trhu práce je

jednou z priorit české vlády zvyšování zaměstnanosti a zlepšení podmínek na trhu práce.

Základním prostředkem pro boj s nezaměstnaností je kromě hospodářského růstu i aktivní

politika zaměstnanosti (dále jen APZ). Její součástí jsou zejména rekvalifikace pro uchazeče o zaměstnání, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, investiční pobídky nebo příspěvky pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním

postižením. Nedostatek prostředků na APZ může vést ke zvýšení nezaměstnanosti, výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti a generovat další nežádoucí ekonomické dopady.

Současné zkušenosti dokazují, že není prioritou zaměstnavatelů vyvíjet iniciativu ve

spolupráci s vysokými školami při výcviku a odborných praxí studentů jako první.

(Sborník, 2003, str. 9). Za jeden z důvodů lze považovat současnou ekonomickou situaci českého

vysokého

školství

stejně

jako

mnoha

zaměstnavatelských

organizací.

Komunikace, spolupráce a součinnost vysokých škol s potenciálními zaměstnavateli má 13

významné místo mezi opatřeními APZ Evropské unie (dále jen EU). Summit v německém

Essenu již v roce 1994 vypracoval jako jeden ze strategických bodů APZ EU podporu investic do výcviku a odborných praxí studentů všech typů škol.

Spolupráci vysokých škol se zaměstnavateli lze rozdělit z hlediska podílu na

praxi absolventů VŠ do následujících forem (Sborník, 2003, str. 11): •

Nekooperující zaměstnavatelé

Z hlediska jejich velikosti se jedná o malé podniky (cca 20 zaměstnanců),

které přijímají nejméně absolventů všech typů VŠ •

Zaměstnavatelé poskytující obraz praxe

Jde o středně velké a větší firmy (nad 50 zaměstnanců) a počet přijímaných

absolventů VŠ se pohybuje pod celkovým průměrem •

Sponzorující zaměstnavatelé

Do organizací tohoto typu je přijímáno hodně absolventů VŠ, avšak žádný

typ absolvované vysoké školy není preferován •

Zaměstnavatelé poskytující finanční a praktické zázemí

Patří k nim zejména podniky, které se co do velikosti řadí mezi větší

zaměstnavatelské organizace. Absolventi VŠ jsou přijímáni málo •

Zaměstnavatelé podílející se na životě vysoké školy

Jde o nejmenší skupinu zaměstnavatelů, kteří s vysokými školami

spolupracují nejintenzivněji a svou velikostí se řadí mezi velké zaměstnavatelské organizace (nad 100 zaměstnanců) •

Firemní a podnikové nadace

Firemní a podnikové nadace zakládají manažeři mezinárodních společností

působící na českém trhu práce s cílem sponzoringu diplomových prací a odborných praxí studentů.

Další možností pro setkání firem s absolventy VŠ jsou tzv. veletrhy pracovních

příležitostí. Konají se na půdě univerzit nebo v jiných prostorách. Personální manažeři

velkých a středních firem, které mají zájem o absolventy VŠ, zde prezentují svou činnost a diskutují s absolventy VŠ ve skupinách

nebo individuálně. Významné veletrhy

pracovních příležitostí u nás pořádají například studentské organizace IAESTE nebo AIESEC. Na moravské

regiony je

zaměřen významný veletrh „Do práce“, který

organizuje Poradenské centrum Masarykovy univerzity v Brně společně s dalšími

spolupracovníky od roku 1995 každým rokem v jarních měsících (Sborník, 2003, str. 5). 14

Cílem je umožnit absolventům VŠ

neformální kontakt s potencionálními

zaměstnavateli. Firmy se pro účast na konkrétním veletrhu rozhodují většinou podle několika kritérií. Auditorské preferují například absolventy s ekonomickým zaměřením. Strojírenské a výrobní podniky mají naopak větší zájem o absolventy VŠ s technickým

zaměřením. Pro účast na konkrétním veletrhu se firmy rozhodují také podle umístění škol a vlastního působiště. Společným cílem organizátorů podobných akcí a firem, které se na nich prezentují, je předání informací absolventům VŠ o různých

možnostech jejich

uplatnění (Hledám, 2005). Při rozhodování o profesní kariéře mají tyto informace a kontakty pro absolventy VŠ velkou cenu.

Kromě klasického osobního setkání mají absolventi VŠ možnost komunikovat s

personalisty firem virtuálně, on-line. Již čtvrtým rokem jim to umožňuje akce Duben -

Měsíc absolventů on-line. Tento projekt běží po celý duben na webových stránkách největší internetové služby pro hledání práce a zaměstnanců „Jobs“.

Na internetovém portálu „absolvent.jobs.cz“ mohou absolventi VŠ během

pravidelných devadesátiminutových chatů diskutovat

se zástupci firem, porovnat

podmínky nabízených pracovních míst a dozvědět se více o prostředí a zvyklostech firem.

Mají možnost se poradit i s pracovníky PA. Mohou tak například získat lepší představu o tom, jaký plat by měli žádat ve svém oboru a v dané lokalitě. Na otázky o pracovněprávní

problematice jim bude odpovídat právník. Tento typ komunikace dává větší prostor pro dotazy, které by absolventi VŠ tváří v tvář personalistovi váhali položit, a ušetří spoustu času. Jestliže už je absolvent VŠ účastníkem výběrového řízení nebo má vážný zájem

ucházet se o některé z volných míst ve společnosti, má tu příležitost zvýšit své šance na úspěch, když položí dobrou otázku a upozorní na sebe.

Firmy také často přicházejí přímo na univerzity. Pořádají zde

semináře

prezentační

o fungování a podmínkách, které mohou absolventům VŠ nabídnout. Firmy

také někdy s nabídkou zaměstnání oslovují přímo vytipované absolventy VŠ. Nebo tomu

bývá naopak: mnoho absolventů VŠ ještě během studia pracovala ve firmách, kde třeba začínali s rutinními úkony, ale brzy se dostávali i ke kvalifikovanější práci, a získávali

tak potřebnou praxi. Absolventů VŠ také ještě během studia vstupují do firem proto, aby shromáždili materiál pro diplomovou práci, což je další cesta, jak se sblížit s firemním prostředím.

Jako nejlépe fungující se ukazuje spolupráce podniků s vysokými školami na poli

celoživotního vzdělávání. Spolupracují také na poli vědy a výzkumu - dnes ovšem méně,

než před 10 lety, kdy měly všechny podniky povinnost investovat do výzkumu (Vzdělanost, 2005). Personální ředitel společnosti Stavby silnic a železnic Aleš Frána 15

kritizuje nesamostatnost, neochotu přebírat zodpovědnost a na nedostatek ekonomického vzdělání u absolventů technických univerzit (Vzdělanost, 2005). „Absolvent stavební

fakulty je dobrý výzkumník, případně projektant, ale není schopen technologicky provádět stavbu a chybí mu znalosti z oblasti ekonomie či práva,“ uvedl v článku Frána. „Chceme

lidi, kteří umí najít, zpracovat, analyzovat, syntetizovat informace, nalézat řešení a zároveň dodržet cíle při vývoji projektu. S čím se setkáváme? S lidmi s mělkou a úzkou znalostí a

to jak u absolventů VŠ, tak u lidí s praxí, proto se sami musíme postarat o jejich

doškolování. Pro absolventy technických škol platí, že jsou nesamostatní a nepřipraveni na praxi. Lidé z VŠE jsou průbojnější, protože často při studiu pracují nebo mají i vlastní firmu,“ dodal Frána. Podle jeho názoru mnozí zaměstnavatelé ani nemají zájem o lidi bez

praxe a zkušeností. Uvědomují si, že by museli investovat do jejich rozvoje a čekat, než se přizpůsobí firmě. Absolventi VŠ tak nemají možnost

získat praxi a ocitají se v

začarovaném kruhu. Pokud mají možnost pracovat v menší firmě, bývá to obvykle i z toho

důvodu, že zaměstnavatel ušetří na jejich nástupním platu, který je nižší než u zkušeného odborníka.

O čerstvé absolventy VŠ se však již několik let systematicky zajímají především

větší firmy, často se zahraniční účastí (Hledám, 2005). Vycházejí ze zkušenosti, že se

mladý člověk bez pracovních návyků lépe přizpůsobí firemní filozofii a prostředí než

bývalý zaměstnanec jiné organizace. Přístup těchto firem je dán jejich ekonomickou stabilitou. Neváhají chybějící praxi absolventa VŠ dohnat pomocí speciálních tréninků a školení. Investují s cílem vychovat si zaměstnance „k obrazu svému“.

Vývoj trhu práce, tedy to, jaká povolání, jaké obory a jaké pracovní činnosti jsou

zaměstnavateli žádané je pečlivě sledován a vyhodnocován (Správa, 2005). Výsledkem jsou různé ukazatele, které

o stavu

trhu práce vypovídají. Jsou to např. počty

nezaměstnaných uchazečů o práci, počty volných pracovních míst, jejich vzájemný

poměr, dále je to míra nezaměstnanosti, což je poměr počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil, apod. Tyto ukazatele mohou být na úrovni celorepublikové, krajové,

okresní, mohou být členěné podle profesních oblastí, stupňů vzdělání, věku, pohlaví apod. Obecně platí, že absolventi VŠ jsou velmi dobře teoreticky i prakticky připraveni a

vzděláni v odpovídajícím oboru studia, znají současné trendy, velmi dobře zacházejí s internetem a obecně s výpočetní technikou a moderními technologiemi (Hledám, 2006).

Rovněž praktické zkušenosti absolventů VŠ jsou bohaté v oblastech a oborech, ve kterých

chtějí absolventi VŠ rozvíjet svou pracovní dráhu. Jedním z nejpodstatnějších kritérií při výběru oboru a povolání je dnes možnost uplatnění a potřebné informace je možné získat dvěma způsoby - z vnějších (externích) a vnitřních (interních) zdrojů (Hledám, 2005). 16

Externí zdroje informací o zaměstnavateli

Mezi vnější neboli externí zdroje informací o potenciálním zaměstnavateli patří

zejména média - denní tisk, odborné časopisy, reklamní a propagační materiály firmy, aktivity potenciálního zaměstnavatele (internetová prezentace, reklama v televizi nebo v tisku, atd.), pracovníci ÚP a PA (Hledám, 2005). Dalším zdrojem informací

jsou

hospodářské komory, profesní organizace, katalogy firem, obchodní rejstřík, obchodní věstník.

Interní zdroje informací o zaměstnavateli

Vnitřními neboli interními informacemi se rozumí informace, které absolvent VŠ

získá přímo u potenciálního zaměstnavatele a nejsou získány z materiálů, které jsou určeny ke komunikaci s okolím firmy (viz externí zdroje informací). Jde o informace od pracovníků firmy, které mohou poskytnout jiný pohled, podrobnější informace a reálnější

obraz o firmě (Hledám, 2005). Zaměstnanci mohou absolventovi VŠ nejpřesněji popsat situaci v podniku, klady i zápory práce ve firmě. Je zde i možnost zavolat na personální nebo tiskové oddělení a dozvědět se požadované informace.

3. Vliv kompetencí na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce

Kompetence lze jinými slovy vyjádřit jako soubor vědomostí, dovedností a postojů.

Pro úspěšné uplatnění absolventů VŠ na trhu práce je důležité, aby kompetence přispívaly

k maximalizaci šancí na bezproblémový vstup a participaci na trhu práce (Key, 2002). Pojem kompetence je jednoznačně upřednostňován před jakýmikoli jinými pojmy a to s

ohledem na kompatibilitu pojmů v mezinárodním měřítku a také proto, že svým rozsahem

jako jediný ze zavedených pojmů pokrývá jak znalosti, dovednosti, schopnosti, tak i

postoje a hodnoty. Kompetence musí jedinci umožňovat úspěšnou integraci do velkého množství sociálních sítí a současně jej činit nezávislým a osobnostně zdatným v rodinném i

v novém a nepředvídatelném prostředí. A konečně kompetence musí umožňovat jedinci aktualizovat nepřetržitě jeho vědomosti a dovednosti. Na toto téma byly realizovány

mnohé mezinárodní aktivity a na lisabonském jednání Rady Evropy v březnu 2000 (tzv.

lisabonský proces) byl definován pro rok 2010 nový strategický cíl – Evropa se má stát

„nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti“ (Key, 2002). 17

3. 1. Požadavky na klíčové kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ

Pojem klíčové kompetence se opírá o strategický dokument MŠMT ČR, tzv. Bílou

knihu [1], a navazuje na pojmosloví zavedené v odborné pedagogické literatuře (pojem

kompetence, resp. klíčová kompetence uvádí ve svém Pedagogickém slovníku Průcha,

Walterová a Mareš [2], Anglicko-český pedagogický slovník Mareše a Gavory [3] zase anglický termín competence překládá jako kompetence).

Definice a výběr klíčových kompetencí je vždy ovlivněn tím, co právě daná

společnost považuje za hodnotné a klíčové. Jako příklad identifikace klíčových kompetencí

uvádím model Evropské komise, která stanovila pro období povinného vzdělávání tyto klíčové kompetence: komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizím jazyce, matematické kompetence a kompetence v oblasti vědy a technologií, kompetence v oblasti informační a komunikační technologie, kompetence učit se učit, sociální a interpersonální

kompetence, občanské kompetence, kompetence v oblasti podnikatelství (ve smyslu podnikatelských dovedností) a kompetence v oblasti kulturního povědomí (Key, 2002).

Přes rozdílná pojetí a interpretace daného pojmu se většina odborníků shoduje na

tom, že klíčové kompetence jsou takové kompetence, které jsou důležité a prospěšné

každému jedinci i společnosti jako celku a představují přenosný a multifunkční soubor znalostí, dovedností a schopností, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se.

Zásadní charakteristikou klíčových kompetencí v rámcových programech je jejich

přímé propojení se vzdělávacím obsahem jednotlivých vzdělávacích oblastí, resp. oborů (Vzdělanost, 2005). Každý z oborů svým vzdělávacím obsahem přispívá k osvojení a

rozvíjení

klíčových

kompetencí

a

tento

přístup

posiluje

také

činnostní

charakter tzv. očekávaných výstupů, které jsou částí vzdělávacího obsahu a definují, k

jakým znalostem, dovednostem, schopnostem by měli absolventi VŠ na konci konkrétní etapy vzdělávání dospět. Takový způsob provázání klíčových kompetencí se vzdělávacím obsahem pak koresponduje s jejich nadpředmětovou koncepcí. Klíčové kompetence umožňují absolventům VŠ, aby správně využívali a dále rozšiřovali své konkrétní znalosti

[1] MŠMT ČR: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001. [2] Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha, Portál 2001. [3]

Mareš, J., Gavora, P.: Anglicko-český pedagogický slovník. Praha, Portál 1999.

18

a dovednosti zaměřené na určitý obor. Klíčové kompetence mají delší životnost než

odborná kvalifikace, proto mohou sloužit jako základ pro další vzdělávání (Vzdělanost, 2005). Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně

sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají ke spokojenému a

úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním

vzdělávání, pokračuje v primárním, sekundárním a terciálním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života.

Soubor klíčových kompetencí, kterými disponují absolventi VŠ po ukončení své

vzdělávací dráhy je jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují jejich uplatnitelnost na

trhu práce (Vzdělanost, 2005). Především se jedná o ochota a schopnost absolventů VŠ se

učit, jejich schopnost pracovat s informacemi či s výpočetní technikou, čtení a porozumění pracovním instrukcím, práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění, adaptabilita a flexibilita, schopnost řešit problémy, schopnost

rozhodovat se a nést zodpovědnost. Důraz je kladen i na schopnost komunikovat s potenciálním zaměstnavatelem, zběhlost v cizích jazycích, schopnost týmové práce a schopnost vést. Tyto schopnosti vystupují do popředí především u menších

zaměstnavatelů, kde pracovník nepracuje v kolektivu a musí být schopen si samostatně organizovat práci, rozhodovat se a řešit problémy (Key, 2002). Nelze opomenout ani osobní kvality a postoje člověka, a je proto potřeba u absolventů VŠ rozvíjet iniciativu,

motivaci, vytrvalost a sociální dovednosti. Výsledkem navzájem se doplňujících systémů

vzdělávání a zaměstnanosti je pak mnohem větší šance na celoživotní zaměstnatelnost absolventů VŠ a jejich připravenost pro další vzdělávání.

3.2. Požadavky na odborné kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ

Odborné kompetence můžeme definovat jako předpoklady jedince zvládnout

určitou činnost, situaci, respektive posuzovat určité jevy s vědomím širších souvislostí

nebo z odborného hlediska. V mnoha případech vyplývají odborné kompetence z role a sociální

pozice

a

nemusí

(Nezaměstnanost, 2003).

nutně

znamenat

optimální

zvládnutí

problematiky

Podle definice tohoto pojmu můžeme odborné kompetence považovat za relativně

optimální doladění pracovní způsobilosti absolventů VŠ jimi vykonávané profese a daného konkrétního pracovního zařazení (Vzdělanost, 2005). Patří sem dovednost pro jednání 19

s lidmi, důvěryhodnost, sebedůvěra, asertivita, efektivní interpersonální působení,

akceptovat jednání druhých lidí, dobře si organizovat a kontrolovat svou práci, zvládat i náročnější psychickou zátěž, jednat ve shodě se svým svědomím, být

důsledný, čestný a odpovědný. Odborné kompetence se lze naučit nebo je získat. Na jejich utváření mají vliv osobnostní rysy, které jsou do značné míry vrozené, a proto není

snadné je změnit anebo vypěstovat. Mnohé nedostatky lze ale obejít a kompenzovat. Například rolovým chováním.

Odborné kompetence získávají stále větší význam především u kvalifikací

přesahujících jednotlivé profese, a to jak ve vlastní odbornosti, tak i u kompetencích, jako je komunikace, schopnost logického myšlení, personálních vztahů, schopnost zorganizovat si práci apod. Právě práce v odvětvích jako je např. vzdělávání, věda, zdravotnictví klade

vysoké požadavky na intelektuální schopnosti, sociální způsobilost a všeobecnou vzdělanost.

4. Služby ÚP zaměřené na uplatnění absolventů VŠ

Zprostředkování zaměstnání se řídí ustanovením platného zákona č. 450/1992 Sb.

(Správa, 2005). V souvislosti s uplatněním absolventů VŠ se jedná zprostředkování zaměstnání, o které se absolventi VŠ uchází. Zaměstnání zprostředkovávají příslušné

územní státní orgány, do jejichž působnosti podle zákona patří činnost ÚP, které zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území ČR. O zprostředkování práce mohou ÚP požádat uchazeči o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání, v našem případě

absolvent VŠ, je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného

zaměstnání ÚP, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je ÚP zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání (Služby, 2005). Pracovníci

ÚP na základě informací od zaměstnavatelů o volných pracovních místech vedou jejich

evidenci. Ponechává se nově na zaměstnavateli, aby upozornil na některé další okolnosti spojené se zaměstnáváním.

Služby ÚP (Služby, 2005): • • • •

zprostředkování zaměstnání

zprostředkování zaměstnanců zaměstnavatelům, kteří hlásí ÚP volná pracovní místa výplata podpory v nezaměstnanosti

poradenství a informační činnost o pracovních příležitostech a o situaci na trhu práce 20

informační a poradenské středisko pro volbu povolání

•

pracovní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením

•

realizace jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanost (rekvalifikace, veřejně

•

prospěšné práce, investiční pobídky společensky účelná pracovní místa)

řešení otázek zahraniční zaměstnanosti (povolování práce cizincům), atd.

•

Výhody pro evidované uchazeče u ÚP (Služby, 2005): •

plátcem zdravotního pojištění je za něj po dobu vedení v evidenci stát,

•

při splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti je mu poskytováno

•

po stanovenou dobu - kdy mu náleží podpora v nezaměstnanosti, a dále v rozsahu

hmotné zabezpečení - tzv. podpora v nezaměstnanosti,

nejvýše 3 let - je mu doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání započítávána pro účely důchodového pojištění.

Základním rozdílem mezi jednotlivými ÚP jsou počty absolventů VŠ na jednoho

zprostředkovatele práce – pracovníka ÚP; od toho se odvíjí např. počet kontaktů pracovníka ÚP s absolventem VŠ v kalendářním měsíci. Tabulka 4 uvádí počty absolventů VŠ, kteří si hledali práci na ÚP v Jihomoravském kraji v roce 2005.

Tabulka 4. Počty absolventů VŠ, kteří si hledají práci na ÚP v Jihomoravském kraji v roce 2005 Úřad práce

Nezaměstnaní absolventi VŠ

Procento

z

celkového počtu

Z

52

0.9

15

Blansko

33

0.8

11

Hodonín Břeclav

24 85 41

0.3

13

0.3

Brno - město

211

2.7

Brno – město

14

nepodařilo zjistit 64

jsou bez práce déle 35 6

18

26

0.7

Absolventi VŠ, kteří než 6 měsíců

16

0.7

Vyškov

žen

(počet nezam.)

Brno - venkov Znojmo

toho

50 se

18 6 132

Z tabulky 4 vyplývá, že v minulém roce nejvíce nezaměstnaných absolventů VŠ

evidoval na ÚP Brno – město a na ÚP Hodonín. Naopak nejméně nezaměstnaných absolventů VŠ evidoval ÚP Vyškov, ÚP Znojmo a ÚP Blansko. Nejvyšší čísla ve vztahu k

absolventům VŠ nezaměstnaných déle než 6 měsíců uvedl ÚP Brno – město, ÚP Hodonín 21

a ÚP Brno – venkov. Nejmenší čísla u absolventů VŠ, kteří jsou bez práce déle než 6 měsíců evidoval ÚP Vyškov, ÚP Znojmo, ÚP Blansko a ÚP Břeclav. 4. 1. Nabídka individuálního akčního plánu pro absolventy VŠ

V souvislosti s výše zmíněným zákonem o zaměstnanosti došlo ke zrušení míst

pro odbornou praxi absolventů VŠ, která s finančním přispěním státu zřizovali

zaměstnavatelé (Nezaměstnanost, 2003). Šlo o fungující systém, který vygeneroval tisíce nových míst a díky němu nejen absolventi VŠ získali v průběhu jednoho roku tolik potřebnou praxi v oboru, který vystudovali. Peníze vydané státem za tímto účelem se navíc obratem vracely do rozpočtu v podobě daní.

Náhradou za odborné praxe zákon absolventům VŠ otevírá dveře k tzv.

společensky účelným místům, které už nějakou dobu fungují. Jejich výhodou je fakt, že nejsou časově omezena jedním rokem jako místa pro odbornou praxi (jen věkem výše

zmíněné „fyzické osoby“). Nevýhodou pak je, že nejsou striktně vázána na profesi, kterou absolvent VŠ vystudoval. Také výše příspěvku pro zaměstnavatele může být o něco menší než u dřívějších míst pro odbornou praxi.

Další možností jak služby ÚP pomáhají absolventům VŠ je ta, že příslušný ÚP ve

spolupráci s absolventem VŠ, který se uchází o zaměstnání, vypracuje individuální akční

plán (dále jen IAP). Jde o dlouhodobý proces poradenských aktivit, který má aktivovat absolventa VŠ a vytvořit prostor pro to, aby mohl převzít odpovědnost sám za sebe (Správa, 2005). V zásadě se jedná o postupné zavádění preventivních programů k

omezení přílivu uchazečů o zaměstnání do dlouhodobé nezaměstnanosti; do 6 měsíců evidence mladých do 25 let - program První příležitost a do 12 měsíců evidence dospělých nad 25 let - program Nový start (Správa, 2005).

Uchazečům o zaměstnání z řad absolventů VŠ je ÚP povinen vypracování tohoto

plánu nabídnout; záleží však samozřejmě na nich, zda této nabídky využijí. Obsahem IAP

je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření v souladu s dosaženým vzděláním, kvalifikací, možnostmi a schopnostmi absolventů VŠ. Ti

jsou povinni poskytnout součinnost při vypracování IAP a plnit podmínky v něm

stanovené. (Správa, 2005). Účelem použití tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanost je motivace absolventů VŠ při hledání nového pracovního uplatnění. Avšak pro případ, že

absolvent VŠ neplní dohodnutá opatření (podmínky stanovené v IAP), zákon o zaměstnanosti stanoví jeho postih spočívající ve vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Absolvent VŠ, který byl takto vyřazen z evidence, může být na základě nové 22

písemné žádosti do evidence znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne vyřazení. ÚP oslovují různé zaměstnavatele a zjišťují, zda jsou ochotni a schopni přijmout

absolventa VŠ na praxi. Toho se pak snaží umístit do profese, která odpovídá jeho zaměření. Mzda absolventa VŠ na této dotované praxi se skládá ze dvou částí. Jednu

dostává ve formě finančního příspěvku od ÚP a druhou od zaměstnavatele. Na výši

finančního příspěvku se dohodne ÚP se zaměstnavatelem. Maximální délka absolventské

praxe je 12 měsíců. Ve většině případů ale trvá 3 až 6 měsíců, protože se mladí lidé tak dobře zapracují, že ve firmě zůstanou jako stálí zaměstnanci. 4.2. Nabídka služeb EURES pro absolventy VŠ

Evropské služby zaměstnanosti (EURES = EURopean Employment Services) je od

1.5. 2004 další službou ÚP (Služby, 2005). EURES je

informační a poradenská síť

propojující veřejné služby zaměstnanosti členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska. Vznik této struktury iniciovala Evropská komise v roce 1993 a funguje jako její koordinátor. Cílem EURES je usnadnit volný pohyb pracovních sil v

rámci Evropy (Služby, 2005). Pomáhá tak vyrovnávat poptávku a nabídku na evropském pracovním trhu. Je to tedy služba určená zaměstnavatelům a absolventům VŠ, kteří mají

zájem o práci v zahraničí. Posláním EURES je usnadnit volný pohyb pracovních sil mezi

zeměmi EU, EHP nebo ve Švýcarsku. Partnerskými organizacemi jsou odborové svazy, organizace zaměstnavatelů a místní či regionální ÚP. Cíle EURES (Služby, 2005):

•

poskytovat informace a poradenství zájemcům, kteří by chtěli pracovat v jiné zemi

•

napomáhat zaměstnavatelům, kteří mají zájem zaměstnat pracovníky z jiných zemí

EU, EHP nebo ve Švýcarsku

EU/EHP, při šíření jejich nabídek pracovních míst, případně i s náborem pracovníků z evropských zemí

•

získávat a distribuovat volná místa vhodná pro zaměstnání příslušníků jednoho

•

poskytovat informace a poradenství zájemcům o práci a zaměstnavatelům v

členského státu EU v jiném členském státu unie příhraničních regionech

EURES se především zaměřuje na poskytování informací pro zájemce o práci

v zemích EU/EHP a zaměstnavatele, kteří uvažují najmout pracovní sílu z členských států EU/EHP.

23

Služby českého portálu EURES (Služby, 2005):

• •

aktuální nabídka volných pracovních míst hlášených českým EURES poradcům přehled připravovaných výběrových řízení a náborů zaměstnanců

•

informace o životních a pracovních podmínkách v jednotlivých zemích EU/EHP,

•

přehled vyhledávačů sezónních prací a brigád v Evropě

informace o přístupu na trh práce v těchto zemích

•

vzory životopisů

a průvodních dopisů spolu s tipy, jak se ucházet o práci

•

seznam českých EURES poradců a kontaktních osob EURES

v konkrétních zemích EU/EHP

•

informace pro zaměstnavatele,

•

informace o přechodných obdobích pro volný pohyb pracovních sil (nutnost vyřízení

•

informace o administrativě spojené s odjezdem/příjezdem do některé ze zemí EU

pracovních sil v zemích EU/EHP

často kladené otázky související s mobilitou

pracovního povolení v konkrétní zemi)

(zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, povinnost hlášení pobytu apod.)

5. Služby PA zaměřené na uplatnění absolventů VŠ

Podstatou zaměstnávání absolventů VŠ přes PA je podmínka, že pracovněprávní

vztah, který absolvent VŠ s agenturou uzavře, musí zakládat účast na sociálním pojištění

(Hledám, 2005). Pro každou z těchto forem jsou stanoveny určité podmínky a absolventi VŠ si mohou sjednat individuálně i podmínky další - např. minimální rozsah pracovní

doby, flexibilní formy zaměstnávání, práci doma, příležitostné nebo nepravidelné

zaměstnání, jiný rozvrh pracovní doby apod. Všechny tyto údaje by měly být uvedeny v

pracovní smlouvě. Cílem služeb PA, které zprostředkovávají, přímo zaměstnávají nebo „zapůjčují“ absolventy VŠ firmám, je zajistit jim takové pracovní a mzdové podmínky, jaké mají stálí zaměstnanci těchto podniků (Nezaměstnanost, 2003). Dohoda o pracovní činnosti

Jedním z možných pracovních vztahů, který mohou absolventi VŠ s PA uzavírat, je

dohoda o pracovní činnosti (Hledám, 2005). Ta může být uzavřena maximálně na polovinu

stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně). Na základě této dohody může absolvent VŠ pracovat nepravidelně a nerovnoměrně, např. jeden týden 10 hodin, druhý

týden 15 hodin apod. Za období, na které byla tato dohoda sjednána, nesmí však být počet 24

odpracovaných (nikoli sjednaných) hodin vyšší než 20 hodin týdně. Dohoda o pracovní

činnosti zakládá účast na sociálním (důchodovém a nemocenském) pojištění a započítává

se jako doba odpracovaná pro důchodové účely i pro splnění podmínky výplaty podpory v nezaměstnanosti.

Dohoda o provedení práce

Dalším pracovním poměrem, který absolventi VŠ velmi často uzavírají, je dohoda o

provedení práce. Tu může absolvent VŠ uzavřít (i ústně) se zaměstnavatelem na

maximálně 100 hodin v jednom kalendářním roce (Hledám, 2005). I v této dohodě se uplatní flexibilní formy zaměstnávání, které absolventům VŠ plně vyhovují. Dohoda o provedení práce ale nezakládá účast na sociálním pojištění.

V obecném kontextu PA vyhledávají a vybírají převážně vedoucí pracovníky na

střední a vyšší pozice. Objektem jejich zájmu jsou tedy v převážné míře absolventi VŠ.

Firmy jsou však schopné a ochotné vyhovět jakémukoliv jinému požadavku zákazníka -

budoucího zaměstnavatele. To znamená, že podle jeho přání dokáží vyhledat i potřebné

odborníky - specialisty s nižším vzděláním než vysokoškolským nebo středoškolským,

pokud to charakter požadované činnosti vyžaduje (Nezaměstnanost, 2003). PA se zvláště ve větších městech stále častěji stávají např. prostředníky mezi společností, která chce obsadit určitou pracovní pozici a absolventem VŠ usilujícím o získání místa. Služby PA (Nezaměstnanost, 2003): •

vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání

•

zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu práce pro uživatele, kterým se

zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly

rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení

•

realizace změn v organizační struktuře a k optimalizaci využití lidí a jejich schopností

•

poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí

• • •

pro řízení firmy

psychodiagnostika, posuzování pracovních a osobnostních předpokladů kurzy komunikačních dovedností

programy poskytující kvalifikovaný personál na dobu určitou z důvodu pomoci dané

firmě překlenout krátkodobou potřebu zvýšení počtu zaměstnanců 25

Náplní práce PA je nalezení vhodných kandidátů svým klientům (budoucím

zaměstnavatelům). Služby PA platí tedy budoucí zaměstnavatel. Většinou zaměstnavatel platí v okamžiku nástupu kandidáta, kterého zprostředkovala PA. I absolventi VŠ mohou platit PA za její služby (Hledám, 2005). Jde o služby nadstandardní, které nemají přímou

souvislost s vyhledáním práce a budoucího zaměstnavatele (služby v oblasti volby

vhodného zaměstnání, budoucí kariéry a poradenství nebo trénink směrem k prezentaci u výběrového řízení).

Některé PA se zaměřují na obsazování pozic absolventy VŠ v určitém oboru či

sektoru (např. na pozice finanční nebo pozice v informačních technologiích a

telekomunikacích) nebo se specializují na pozice ve vyšším managementu či naopak na střední administrativní pozice (Hledám, 2005). Jen některé PA mají v nabídce i pozice na

zkrácený úvazek, brigády či tzv. dočasné zaměstnání (záskoky) - temporary help. Jedná

se o vyhledání a krátkodobé či dlouhodobé zapůjčení absolventa VŠ na dobu určitou, podle požadavků klienta, na dobu, kdy firma

potřebuje pokrýt

krátkodobý nebo

dlouhodobý nedostatek pracovních sil, například o dovolených, při získání nečekané zakázky,

při nemoci zaměstnanců nebo při

odchodu

zaměstnankyň na mateřskou

dovolenou. Tento typ služby poskytují specializované PA a umožní absolventovi VŠ překlenout dobu bez práce. Může se z něj navíc vyvinout i dlouhodobější pracovní poměr.

Pro firmu to znamená, že platí za zprostředkovatelskou službu PA a šetří náklady na administrativu spojenou se zaměstnáváním absolventa VŠ na dobu určitou – tu má na starosti PA. Absolvent VŠ je tedy zaměstnancem

PA,

která ho podniku za úplatu

pronajímá. PA odvádí za něj sociální i zdravotní pojištění, schvaluje dovolenou, přijímá či

dává výpověď. Přínosem pro firmu je, že si může v kmenovém stavu držet pouze klíčové zaměstnance a při vzniklé potřebě si další pracovníky „zapůjčit“ od PA. Odpadají jí náklady na vyhledávání, výběr a zaškolení pracovníků a starosti nevhodných zaměstnanců.

26

s propouštěním

EMPIRICKÁ ČÁST 6. Předmět výzkumu

Předmětem výzkumu jsou subjektivní názory a postoje pracovníků ÚP a PA

Jihomoravského kraje k uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Na základě jejich

vyjádření budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence u

absolventů VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, po kterých oborech je na trhu práce největší poptávka, co očekávají zaměstnavatelé ohledně pracovní mobility a jaké případné problémy mají absolventi VŠ na trhu práce. 6. 1. Cíl

Cílem realizovaného šetření je na základě zkušeností pracovníků ÚP zjistit:

• •

jaké klíčové a odborné kompetence požadují potenciální zaměstnavatelé u absolventů

VŠ

faktory, které ovlivňují úspěšnost či případnou neúspěšnost absolventů VŠ na trhu

práce

7. Metody a objekt výzkumu 7.1. Metody výzkumu

Základní výzkumnou metodou bylo dotazníkové šetření, při němž byl použit

dotazník (viz příloha 1). U všech otázek měli pracovníci ÚP a PA možnost vyjádřit se k

danému tématu nad rámec nabízených alternativ a upozornit na některé další aspekty sledované problematiky. Dotazníky byly posílány jednotlivým ÚP a PA prostřednictvím

elektronické pošty. Dotazník jsem vyhodnocovala podle počtu nejvíce uvedených odpovědí u jednotlivých otázek. Pracovníci ÚP a zástupci PA mohli zaškrtávat libovolné množství odpovědí.

7.2. Objekt výzkumu

Objektem výzkumu byly pracovníci jednotlivých ÚP a PA v Jihomoravském kraji.

Záměrem bylo získat především názory těch, kteří se absolventy VŠ každodenně zabývají

a kteří zároveň mohou uplatňování absolventů VŠ na trhu práce hodnotit v celkovém

kontextu vývoje na trhu práce. Výběrový soubor tvořilo celkem 29 objektů výzkumu

z toho 7 ÚP Jihomoravského kraje a 22 vybraných PA ve stejném kraji. Návratnost dotazníků od pracovníků ÚP byla 86 %, tedy od jednotlivých ÚP přišlo 6 vyplněných 27

dotazníků.

Návratnost dotazníků od pracovníků PA byla 41 %. Od 22 oslovených

zástupců PA, přišlo 9 vyplněných dotazníků.

ÚP a PA, které vyplnily dotazníky týkající se uplatnění absolventů VŠ na trhu práce:

Úřady práce

Personální agentury

ÚP Blansko

Advantage Consulting

ÚP Brno – venkov

Axial Personnel Agency

ÚP Brno – město

Aprofes

ÚP Hodonín

Brněnská personalistika

ÚP Znojmo

Grafton Recruitment

ÚP Vyškov

Consent Consulting Czech ManMark ECONOMY

Personia

ProFi Job Consulting

Všechny PA zahrnuté do šetření mají platné povolení Ministerstva práce a

sociálních věcí - Správy služeb zaměstnanosti k výkonu své zprostředkovatelské činnosti.

8. Interpretace výsledků

Názory pracovníků ÚP a zástupců PA na základě jejich zkušeností se

zprostředkováním pracovního uplatnění absolventů VŠ jsou důležitým prvkem vytváření komplexního pohledu na situaci absolventů a mladých lidí na trhu práce. Jejich názory jsou

přínosem i vzhledem ke skutečnosti, že se situací absolventů VŠ zabývají v praktické rovině, řeší případné problémy spojené s uplatněním na trhu práce. To, že k problémům přistupují z pohledu absolventů VŠ, kterým se snaží zprostředkovat pracovní uplatnění, jim

umožňuje hodnotit faktory uplatnění, a to jak z hlediska úrovně dosažené kvalifikace a

oboru vzdělání, tak i požadovaných znalostí, dovedností, schopností, pracovních postojů, mobility i dalších faktorů. Na druhé straně uvedená specifika zahrnují i určitá omezení ve

vztahu k možnostem získané údaje zobecnit. Pracovníci ÚP a zástupci PA někdy nepracují s údaji o míře nezaměstnanosti absolventů VŠ a hodnotí situaci absolventů VŠ ve vztahu k

jejich absolutním počtům. Z pohledu úspěšnosti absolventů VŠ při vstupu na trh práce je však podstatnější, kolik procent z nich zůstane bez zaměstnání a nikoli jak velký počet je

jich je evidován. Dalším omezujícím faktorem, který vyplývá z charakteru údajů získaných prostřednictvím pracovníků ÚP a zástupců PA, je skutečnost, že jen část absolventů VŠ se při hledání pracovních příležitostí obrací na ÚP a PA. 28

8.1. NÁZORY PRACOVNÍKŮ ÚP

Faktory ovlivňující úspěšné uplatnění absolventů VŠ na trhu práce

Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce je ovlivněno řadou faktorů jak objektivní

povahy, například regionální situací na trhu práce a mírou nezaměstnaností, tak i povahou subjektivní, jako je aktivní přístup absolventa VŠ, schopnost se prosadit. U otázky č. 1 (viz

dotazník) bylo nabídnuto 21 odpovědí. Z toho se nejčastěji objevovaly odpovědi na 16

faktorů. Jako nejdůležitější v této souvislosti bylo označeno absolvované vzdělání a

odborná připravenost, jazyková vybavenost a komunikační dovednosti, ochota učit se, dovednost pro jednání s lidmi, důvěryhodnost, sebedůvěra, asertivita, efektivní interpersonální působení, které uvedli pracovníci 5 ÚP. Na druhém místě se nachází

aktivita a flexibilita, získaná odborná praxe, schopnost týmové práce, akceptovat jednání druhých lidí, dobře si organizovat a kontrolovat svou práci (pracovníci 4 ÚP). Na dalších místech se nachází připravenost absolventa VŠ orientovat se na trhu práce, jednat ve shodě se svým svědomím (pracovníci 3 ÚP).

Z vyjádření pracovníků ÚP vyplývá, že pro úspěšné uplatnění absolventů VŠ na

trhu práce jsou velmi důležité i subjektivní faktory, jako je připravenost i schopnost udělat dobrý dojem na budoucího zaměstnavatele. Důležitost tohoto faktoru souvisí jak s

lepší perspektivou absolventů VŠ, tak i s diferencovanou situací na trhu práce ve vztahu k možnostem a perspektivě jejich uplatnění v jednotlivých oborech.

Problémy s uplatněním na trhu práce podle vyjádření pracovníků 2 ÚP nemají

absolventi VŠ v technických oborech a v oblasti informační technologie.

Příčiny případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce a nejméně žádané obory

U otázky č. 2 (viz dotazník) bylo nabídnuto dotazovaným pracovníkům ÚP 9

odpovědí. Z toho se nejčastěji objevovaly odpovědi na 3 faktory. Příčinami neúspěchu u

absolventů VŠ je především nedostatek praxe v reálném pracovním prostředí, který jako příčinu nezaměstnanosti uvádí zástupci 5 dotazovaných ÚP. Respondenti považují objem odborné praxe obecně za nedostačující. Pracovník 1 ÚP ve vyjádření uvádí, že

celkový objem odborné praxe ve výuce je malý a neodpovídá požadavkům, které zaměstnavatelé na pracovníky kladou. Vhodné by podle pracovníka ÚP bylo zařadit více praktické části do studia, zprostředkovat širší kontakt se zaměstnavateli, tak aby si v rámci

praxe mohli vytipovat budoucí zaměstnance. Dalším důvodem jsou vysoké počty absolventů oboru. Tento důvod figuruje u odpovědí pracovníků 3 ÚP. K příčinám 29

neúspěšného umístění absolventů VŠ byl vyjádřen názor, že znalosti absolventů VŠ neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů a požadavek, aby zaměstnavatelé byli ve větší míře „vtahováni“ do výuky, prostřednictvím externí výuky odborníků ve školách,

stáží, exkurzí, zajištěním praxe přímo v provozu. Problémem je ale právě finanční motivace zaměstnavatelů a převažující nezájem podílet se na zabezpečení a zkvalitnění výuky a spolupráci při výchově budoucích zaměstnanců, který uvedl pracovník ÚP.

Z celkového hodnocení nabídky a poptávky vyplývá, že až na výjimky poptávka

převyšuje nabídku pracovních míst v jednotlivých oborech. Přesto existují obory, v nichž

se pracovníci ÚP setkávají s převisem volných pracovních míst. Problém převisu nabídky

volných pracovních míst s sebou přináší i otázku, do jaké míry je převis způsoben nedostatečným počtem absolventů VŠ oboru a do jaké míry je dán nezájmem absolventů pracovat v oborech, v nichž nejsou výhodné pracovní a platové podmínky.

Nyní se tedy podrobněji zaměřím na obory, které souvisí s případnou

nezaměstnaností absolventů VŠ evidovaných na ÚP. Je třeba si uvědomit, že skutečnost vyššího zastoupení absolventů VŠ určitých oborů mezi nezaměstnanými uchazeči ještě nemusí nutně znamenat, že tyto obory jsou z hlediska uplatnění absolventů VŠ neúspěšné. Důvodem je skutečnost, že pracovníci ÚP vnímají problémy absolventů VŠ jednotlivých

oborů z hlediska absolutních počtů klientů, tedy absolventů určitých oborů evidovaných

ÚP. U některých oborů ale mohou být vyšší počty nezaměstnaných absolventů VŠ způsobeny vysokým počtem absolventů oboru, přitom míra nezaměstnanosti vztažená k

celkovému počtu absolventů oboru může být nízká. Jinými slovy, přes vysoké počty evidovaných nezaměstnaných může většina absolventů VŠ oboru nacházet uplatnění na

trhu práce bez velkých problémů. Tato skutečnost je důvodem, proč časté uvedení oboru

vzdělání v evidenci nezaměstnaných je nutno vztahovat i k míře nezaměstnanosti v oboru. Názory pracovníků ÚP na příčiny převisu nabídky pracovních míst v uvedených

oborech, pak jako nejdůležitější důvod je uváděn nízký počet absolventů VŠ oboru, který je ovlivněn nezájmem studentů o studium oboru, který uvedli pracovníci 4 ÚP. Na

druhém místě je nezájem pracovat ve vystudovaném oboru z důvodu nevýhodných

pracovních, platových a dalších podmínek a často také nedostatečné perspektivy,

kterou může zaměstnavatel v oboru nabídnout (pracovníci 3 ÚP). Podle názoru pracovníků 2 ÚP je podstatným problémem nedostatečná informovanost absolventů VŠ o světě práce a

to z hlediska různých aspektů. Jak upozorňují pracovníci 2 ÚP, absolventi VŠ často

uplatňují příliš vysoké nároky, nechtějí ani na omezenou dobu nastoupit na místo, která neodpovídá získané kvalifikaci, přestože by tím získali potřebnou praxi a všeobecné pracovní návyky, a následně i vyšší šanci na získání odpovídajícího pracovního uplatnění. 30

Naopak příčiny případné nezaměstnanosti absolventů VŠ nejsou, jak uvádí

pracovník 1 ÚP v nedostupnosti vzdělání v určitých oborech spíše naopak. V rámci celého procesu volby budoucího povolání, potažmo dalšího odborného vzdělávání, převyšuje nabídka v některých vzdělávacích oborech vysoce poptávku a následně po ukončení

přípravy na povolání nekoresponduje s možnostmi umístění absolventů VŠ na trhu práce

Dále se mezi odpověďmi objevuje podcenění sebeprezentace a odlišné představy

o náplni práce a dalším profesním rozvoji, které uvádějí pracovníci 2 ÚP. Problematickou oblastí, kterou pracovníci těchto 2 ÚP zmiňují, je skutečnost, že mnoha absolventům VŠ

chybí základní dovednosti související s prezentací a komunikací s potenciálním zaměstnavatelem. Pokud absolventi VŠ tyto znalosti alespoň částečně mají, pak jsou

mnohdy pouze teoretické, chybí jim nácvik řešení konkrétních situací. Nedostatečné je i

celkové právní vědomí absolventů VŠ a orientace v pracovněprávních předpisech. Ostatní sledované důvody jsou zastoupeny jen okrajově.

Pracovníci 2 ÚP v dotazníku uvedli, že postrádají požadavky od zaměstnavatelů na

počty budoucích absolventů VŠ. Upozorňují tím na skutečnost, že je důležité znát program rozvoje regionu a záměry hlavních zaměstnavatelů. To se ale nedaří vzhledem k tomu, že

velké podniky nejsou dostatečně stabilizované a drobné a malé firmy reagují živelně podle

situace na trhu. Na druhé straně ale většina zaměstnavatelů (zvláště těch menších) nemá

prognózy potřeb lidských zdrojů, protože mnohdy nemá jistotu své vlastní existence do budoucna. Rovněž struktura profesní vzdělávací nabídky musí korespondovat s

dlouhodobým sledováním vývoje na trhu práce a na základě úzké spolupráce zaměstnavatelů, hospodářských komor, ale i na základě znalosti perspektiv rozvoje jednotlivých odvětví a oborů. Zatím tato spolupráce je na nízké úrovni, a to především

spolupráce s hospodářskými komorami, které by měly mapovat potřeby menších zaměstnavatelů. Problémy s uplatněním mají hlavně absolventi ze zemědělských fakult, kteří jsou jako jediní vedeni v evidenci ÚP déle než půl roku. Podle pracovníka 1 ÚP je

možné, že je to kvůli sezónnosti zemědělských prací a také proto, že se často snaží sehnat práci ve větším městě.

Podle názoru pracovníků 6 ÚP na oboru nezáleží, absolventi VŠ nemají problémy

s uplatněním. Většinou mají nějaké zástupné problémy, proč jsou nezaměstnaní. Od

zdravotních problémů přes opravdový nedostatek míst až po umělou nezaměstnanost. Ve statistikách ÚP totiž zůstávají např. ženy na mateřské dovolené. ÚP taky registrují mezi

nezaměstnanými absolventy VŠ daleko více mužů než žen. Podle pracovníka dalšího ÚP je to proto, že ženy jsou ochotnější přijmout hůře placenou práci či povolání s nižšími nároky. Naopak muži nejsou často ochotni vzít jakoukoliv práci, kterou jim na ÚP nabízejí. 31

Zaměstnavateli požadované znalosti, dovednosti a schopnosti po absolventech VŠ konfrontované se zástupci ÚP

U otázky č. 3 (viz dotazník) bylo nabídnuto 22 odpovědí. Zástupci ÚP byli

požádáni, aby u klíčových i odborných kompetencí vyjádřili, jak je pro potenciální

zaměstnavatelé důležité, aby je absolventi VŠ ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“ (viz tabulka 5). Jednotlivá data jsem poté převedla na procenta a vložila do tabulky 5.a. a 5.b. Pracovníci všech 6 ÚP volili na

stupnici od 1 do 5 nejčastěji číslo 1 - tedy hodnotu zdůrazňující „zcela nezbytné“. Nejčastěji se objevovaly odpovědi

na 16

faktorů. Aritmetický průměr u klíčových

kompetencí činí 22,32 bodů. Aritmetický průměr u odborných kompetencí činí 23,39 bodů.

Tabulka 5.a. Hodnocení klíčových kompetencí u absolventů VŠ (v %) Absolventi VŠ

zcela nezbytné

velmi důležité

důležité

méně důležité

vůbec nehledáme

aritmetický průměr

Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi

64,0 68,5

25,6 21,9

5,8 2,7

1,2 2,7

3,1 3,5

20,02 19,98

57,6 54,4

28,6 27,8

9,8 8,9

1,1 3,8

3,3 3,1

20,08 20,00

63,6 63,5 67,9 46,9 53,0 48,9 71,3 65,9

28,4 31,8 27,2 42,0 33,7 38,9 23,8 22,7

4,5 1,2 1,2 6,2 9,6 5,6 1,3 8,0

1,2 3,3 -

3,4 3,5 2,9 3,5 3,6 3,3 2,6 3,4

24,98 25,00 25,00 20,00 19,98 20,00 25,05 25,00

71,4

21,4

3,6

-

3,6

25,00

Tabulka 5.b. Hodnocení odborných kompetencí u absolventů VŠ (v %)

Absolventi VŠ

zcela nezbytné

velmi důležité

důležité

méně důležité

dovednost pro jednání s lidmi důvěryhodnost sebedůvěra asertivita efektivní interpersonální působení akceptovat jednání druhých lidí organizace a kontrola své práce zvládat i náročnější psych.zátěž jednat ve shodě se svědomím důslednost, čestnost

68,2 61,7 67,8 72,6 66,3 62,5 59,4 61,3 58,9 65,2

22,2 28,7 23,6 25,9 23,4 29,1 26,8 28,5 30,1 24,6

5,8 6,1 4,4 2,8 4,9 3,2 6,3 5,8 4,2 2,1

1,6 2,1 1,4 1,1 1,5 2,3 1,8

32

vůbec nehledáme 1,9 1,5 2,6 2,9 1,9 -

aritmetický průměr 24,25 20,13 24.30 25,60 19,52 24,35 23,83 24,48 23,78 23,48

Z hlediska hodnocení důležitosti uvedených znalostí, dovedností a schopností u

absolventů VŠ považují pracovníci 5 ÚP jako „zcela nezbytné“ práce s informacemi, ochota učit se, čtení a porozumění pracovním instrukcím, nést zodpovědnost, zběhlost

v používání výpočetní techniky, ústní a písemný projev, schopnost rozhodovat se a

řešit problém, asertivita, dovednost pro jednání s lidmi, sebedůvěra, efektivní interpersonální působení, důslednost a čestnost. Jako „velmi důležitá“ je podle

pracovníků 4 ÚP hodnocena adaptabilita a flexibilita, schopnost vést, schopnost týmové práce, schopnost řešit problém, důvěryhodnost, organizace a kontrola své práce. Ke

znalostem, dovednostem a schopnostem absolventů VŠ, které podle vyjádření dotazovaných zástupců 2 ÚP zaměstnavatelé „vůbec nehledají“ patří práce s čísly při

plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění, čtení a porozumění pracovním instrukcím, schopnost týmové práce, adaptabilita a flexibilita a jednání ve shodě se svědomím.

Ke schopnosti nést zodpovědnost se vyjádřil pracovník 1 ÚP, který tuto schopnost

ohodnotil jako „vůbec nehledáme“. Vysvětlil to tím, že v malých organizacích zastává

řídící funkci majitel organizace a tudíž pro něho není tato schopnost u ostatních zaměstnanců - i vysokoškoláků nezbytná. Do velkých firem je pak přijímáno více

absolventů VŠ, kteří zde často vykonávají vysoce odbornou práci, u které však nikoho

dalšího neřídí a není to od nich schopnost nést zodpovědnost očekávána. Naopak ve středně velkých organizacích vykonávají absolventi VŠ často jak odbornou práci, tak zároveň i řídící funkci.

Pracovník ÚP se dále vyjádřil k adaptabilitě a flexibilitě, které za zcela nezbytné

považují nejméně často zaměstnavatelé z velkých organizací (nad 500 zaměstnanců). To

opět vyplývá ze situace, kdy v organizaci je zaměstnán relativně velký počet vysokoškoláků a náplň práce je více specifikována. tudíž není bezpodmínečné, aby

zaměstnanec přecházel na jinou práci, než na kterou se připravoval. Odpověď, že některá

ze sledovaných kompetencí není důležitá, se v dotazníku vůbec nevyskytuje. Požadavky na pracovní mobilitu absolventů VŠ

U otázky č. 4 (viz dotazník) byly pracovníkům ÚP nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se

nejčastěji

objevovaly odpovědi

na 1

faktor, kdy zaměstnavatelé nepožadují po

absolventech VŠ pracovní mobilitu v rámci ČR, který uvedli pracovníci 4 ÚP. Pracovníci 2

ÚP uvádějí, že se setkávají s nezájmem o zaměstnání, které by znamenalo dojíždění do zaměstnání.

33

Spolupráce ÚP s vysokými školami a PA

U otázky č. 5 (viz dotazník) byly pracovníkům ÚP nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se

nejčastěji objevovaly odpovědi na 2 faktory, tedy že ÚP nespolupracuje s vysokými školami ani s PA, které uvedli pracovníci 3 ÚP

Podle vyjádření pracovníka 1 ÚP je jedním z nejdůležitějších faktorů zlepšování

struktury vzdělávací nabídky lepší spolupráce a užší propojení zřizovatelů škol, škol a ÚP

při usměrňování struktury vzdělávací nabídky podle potřeb regionálního trhu práce. Struktura vzdělávací nabídky by měla být řešena na základě dlouhodobé spolupráce zástupců školství, zaměstnavatelů, představitelů krajů a obcí, ÚP a dalších institucí. V oblasti spolupráce krajských úřadů, škol i ÚP přitom existují stále ještě rezervy.

Pracovník jiného ÚP zdůrazňuje potřebu, aby VŠ školy sledovaly úspěšnost svých

absolventů VŠ na trhu práce a byly hodnoceny a financovány i podle úspěšnosti svých absolventů na trhu práce. Další náměty ekonomické povahy směřují do oblasti podpory a zainteresovanosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají absolventy VŠ nebo se podílejí na vzdělávacím procesu, zajištěním stáží, praxí apod.

8.2. NÁZORY PRACOVNÍKŮ PA

Faktory ovlivňující úspěšné uplatnění absolventů VŠ na trhu práce

U otázky č. 1 (viz dotazník) bylo pracovníkům PA nabídnuto 21 odpovědí. Z toho se

nejčastěji objevovaly odpovědi na 18 faktorů. Jako nejdůležitější v této souvislosti bylo označeno absolvované vzdělání a odborná připravenost, jazykovou vybavenost,

komunikační dovednosti, získání odborné praxe, ochota učit se novému, asertivita, sebedůvěra, dobře si organizovat a kontrolovat svou práci, zvládat i náročnější psychickou zátěž a dovednost pro jednání s lidmi, kterou uvedli pracovníci 4 PA. Na

druhém místě uvedli dotazovaní schopnost pracovat v týmu a adaptabilitu a flexibilitu (8 PA) a třetí místo mezi faktory ovlivňujícími možnost získání dobrého pracovního uplatnění

zaujímá orientace na trhu práce, nést zodpovědnost (7 PA). Na dalších místech se v

uvedeném pořadí nachází schopnost absolventa VŠ týmové práce, aktivní přístup

v hledání zaměstnání, být důsledný, čestný, důvěryhodnost, akceptovat jednání druhých lidí (5 PA) a schopnost udělat dojem na zaměstnavatele (3 PA).

Ve vyjádření uvedl pracovník 1 PA, že absolventi technických oborů a

informačních technologií se na PA obracejí jen ojediněle, o ty je mezi zaměstnavateli 34

největší zájem. Až kritickou hodnotí situaci pracovník 1 PA, který uvádí, že

zaměstnavatelé nemohou často dlouhé měsíce, ale třeba i dva roky sehnat absolventy vysokoškolských technických oborů s praxí a se znalostmi jednoho či dvou cizích jazyků.

Velký zájem mají zaměstnavatelé i o absolventy elektrotechnických a stavebních oborů. K profesím, o které je ze strany zaměstnavatelů velký zájem, uvedli pracovníci 3

dotazovaných PA, pracovníky pro pojišťovnictví, manažery, obchodní ředitele a zástupce.

Příčiny případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce a nejméně žádané obory

U otázky č. 2 (viz dotazník) bylo pracovníkům PA nabídnuto 9 odpovědí. Z toho se

nejčastěji objevovaly odpovědi

na 5 faktorů. Mezi příčiny, které negativně ovlivňují

úspěšnost absolventů VŠ při hledání práce podle pracovníků 7 PA patří nedostatek odborné praxe v reálném pracovním prostředí a nízká aktivita studentů. Pracovník 1

PA ve vyjádření uvádí, že absolventi VŠ, kteří získali různé pracovní zkušenosti během studia, obvykle problémy s umístěním nemají. Další pracovník 1 PA uvádí skutečnost, kdy problémem je i přenos informací. Někteří absolventi VŠ se do firmy k výběrovému řízení

nedostaví, ačkoliv původně o nabídnuté místo projevili zájem. Většina absolventů VŠ nedá

o případném umístění PA zpětnou vazbu. Další, ale už méně uváděnou příčinou

případného neúspěchu absolventů VŠ je podle názorů zástupců 4 PA na jedné straně podcenění sebedůvěry při jednání se zaměstnavatelem a na straně druhé vysoké platové požadavky absolventů VŠ. Taky odlišné představy o náplni práce a dalším profesním

rozvoji, jsou podle názorů pracovníků 2 PA příčinou případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce.

Mezi nejméně žádané vysokoškolské obory patří podle vyjádření zástupce 1 PA,

jejichž absolventy zaměstnavatelé jejich prostřednictvím nevyhledávají patří především obory ekonomické. Důvodů může být podle pracovníka PA několik, např. je nezájem o

tyto absolventy dán tím, že se v posledních letech vrhlo mnoho mladých lidí na studia

ekonomiky, ovšem mezitím se jimi trh nasytil a teď mají s hledáním práce problémy.

Pokud absolvent VŠ zůstává nezaměstnaný déle než půl roku, může to taky znamenat, že prostě nemá o práci v oboru zájem. Problémy mívají také lékaři a pedagogové, tedy obory, které jsou předimenzované a směřují do státního sektoru. Pracovník zmiňuje taky absolventy zemědělských oborů, kteří mají s uplatněním v praxi problémy, jejich

nezaměstnanost v porovnání s ostatními vysokoškolskými obory je vyšší. To naznačuje do jisté míry nasycenost trhu práce v této oblasti a tedy nízký zájem ze strany zaměstnavatelů o absolventy VŠ tohoto zaměření.

35

Zaměstnavateli požadované znalosti, dovednosti a schopnosti po absolventech VŠ konfrontované se zástupci PA

U otázky č. 3 (viz dotazník) bylo nabídnuto 22 odpovědí. Pracovníci PA byli

požádáni, aby u klíčových a odborných kompetencí vyjádřili, jak je pro potenciální

zaměstnavatelé důležité, aby je absolventi VŠ ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“ (viz tabulka 6.a. a 6.b.). Jednotlivá data jsem poté převedla na procenta a vložila do tabulky. Nejčastěji objevovaly odpovědi na

19 faktorů. Pracovníci 7 PA zvolili na stupnici 1 – 5 nejčastěji číslo 1 - tedy hodnotu zdůrazňující „zcela nezbytné.“ Aritmetický průměr klíčových kompetencí činí 23,20 bodů. Aritmetický průměr odborných kompetencí činí 20,54 bodů.

Tabulka 6.a. Hodnocení klíčových kompetencí u absolventů VŠ (v %) VŠ

zcela nezbytné

velmi důležité

důležité

méně důležité

vůbec nehledáme

aritmetický průměr

Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi

67,2 70,5

26,5 18,4

4,7 3,7

1,2 2,7

2,4 3,2

20,40 19,70

67,8 59,3

38,2 22,8

3,8 5,6

1,1 3,8

2,3 4,1

22,64 19,12

66,2 73,4 75,5 57,8 63,1 56,2 78,3 64,6

25,7 25,0 21,3 24,6 25,7 25,0 23,5 22,7

3,4 1,4 1,3 3,1 8,5 4,5 1,1 3,0

2,1 2,6 2,2 3,3 1,6 1,4

2,3 2,9 2,8 3,3 2,3

24,40 25,48 25,18 18,16 25,01 18,46 26,13 18,80

79,3

28,7

2,6

2,1

-

28,18

Tabulka 6.b. Hodnocení odborných kompetencí u absolventů VŠ (v %)

Absolventi VŠ

zcela nezbytné

velmi důležité

důležité

méně důležité

dovednost pro jednání s lidmi důvěryhodnost sebedůvěra asertivita efektivní interpersonální působení akceptovat jednání druhých lidí organizace a kontrola své práce zvládat i náročnější psych.zátěž jednat ve shodě se svědomím důslednost, čestnost

70,3 63,7 69,6 73,5 65,1 62,8 57,4 64,6 56,2 63,3

20,5 27,6 25,2 23,7 23,4 26,2 24,8 23,5 28,2 22,8

4,8 5,2 4,3 2,9 3,8 3,1 5,4 4,7 5,6 3,2

1,4 2,8 1,5 1,6 2,5 1,9 2,1 2,9 -

36

vůbec nehledáme 2,2 1,8 1,3 1,8 1,3

aritmetický průměr 24,25 20,30 25,15 25,43 19,32 23,50 22,23 19,34 23,23 22,65

K faktorům, které zástupci 7 PA považují za „zcela nezbytné“ patří zběhlost v

zacházení s informacemi, ochota učit se, schopnost řešit problém. Právě poslední

jmenovaná schopnost má vysoký význam, který podle pracovníka 1 PA odráží obecně

vysoké nároky, které jsou kladeny zejména na vysoce kvalifikované pracovníky a manažery s vysokoškolským vzděláním, neboť právě na tyto pozice se PA soustřeďují. Ke

„zcela nezbytným“ patří rovněž schopnost nést zodpovědnost, ke které pracovník 1 PA

ve uvádí, že zhruba polovina zaměstnaných absolventů VŠ jedná v rámci svých pracovních činností se zákazníky a přibližně třetina má odpovědnost za jiné pracovníky. Za „zcela

nezbytné“ odborné kompetence zástupci stejných 7 PA považují asertivitu, dovednost pro jednání s lidmi, sebedůvěru, efektivní interpersonální působení a zvládání i náročnější psychické zátěže.

Jako „velmi důležité“ považují zástupci PA čtení a

porozumění pracovním instrukcím, zběhlost v cizích jazycích, kterou zaměstnavatelé

uvádí u většiny absolventů VŠ za zcela běžnou ve spolupráci se zahraničním partnerem nebo majitelem firmy, uvedl ve vyjádření pracovník 1 PA. Dále k „velmi důležitým“

kompetencím patří ústní a písemný projev, schopnost rozhodovat se, zběhlost v

používání výpočetní techniky, schopnost týmové práce, důvěryhodnost, důslednost, čestnost a akceptace jednání druhých lidí. Další pracovník 1 PA ve vyjádření uvedl, že

ve všech profesích je dále nutné umět „prodat“ a využít svoje schopnosti a zkušenosti a

být aktivní. Mnoho zaměstnavatelů také požaduje schopnost inovace, jistou časovou přizpůsobivost a ochotu pracovat i přesčas nebo o víkendech. Ke kompetencím, které pracovníci PA označili jako „vůbec nehledáme“, patří práce s čísly při plnění

pracovních úkolů či při pracovním uplatnění, schopnost vést, čtení a porozumění pracovním instrukcím a jednat ve shodě se svědomím. Požadavky na pracovní mobilitu absolventů VŠ

Mobilita je často používaným termínem jak ze strany personalistů, tak především

zahraničních firem, které si své pobočky otevřely v ČR. U otázky č. 4 (viz dotazník) byly

pracovníkům PA nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se nejčastěji objevovaly odpovědi na 1 faktor, kdy zaměstnavatelé nepožadují po absolventech VŠ pracovní mobilitu v rámci ČR,

který uvedli pracovníci 7 PA. Podle vyjádření zástupce 1 PA je pracovní mobilita nízká,

jen málokdo uvažuje o změně bydliště kvůli zaměstnání. Výjimky se najdou především u manažerských pozic. Tato neochota se ale mění zejména u mladých lidí s rozšířením

pracovních horizontů po vstupu do EU. Jiný pracovník PA uvádí, že mnoho absolventů VŠ se k nutnosti za prací stěhovat nebo dojíždět staví velmi negativně. Myslí si, že když není práce v okruhu dvaceti kilometrů od jejich bydliště, musí zůstat nezaměstnaní. 37

Spolupráce PA s vysokými školami a ÚP

U otázky č. 5 (viz dotazník) byly pracovníkům ÚP nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se

nejčastěji objevovaly odpovědi na 1 faktor, tedy že PA nespolupracuje s vysokými

školami, který uvedli pracovníci 5 PA. Pracovník 1 PA k této otázce uvedl, že pokud PA s

ÚP spolupracují, souvisí tato spolupráce s řešením rekvalifikace a v konečných důsledcích

je její výhodou především možnost pomoci konkrétnímu absolventovi VŠ. Spolupráce s vysokými školami není u PA příliš rozšířená. 8. 3. Shrnutí

Úkolem terciárního vzdělávání je připravovat absolventy VŠ se širokým profesním

profilem s důrazem i na všeobecnou přípravu a na rozvoj klíčových o odborných

kompetencí. Důležitá je zejména schopnost a ochota se dále vzdělávat, komunikativnost, schopnost práce v týmu, adaptabilita na nové požadavky a schopnost řešit problémy, dovednost pro jednání s lidmi, důvěryhodnost, sebedůvěra, asertivita, nehledě na dnes již

samozřejmé jazykové dovednosti a dovednosti v práci s počítačem. Potom absolventi VŠ mohou vykonávat široký okruh zaměstnání a nejsou omezeni pouze na uplatnění v jednom určitém oboru nebo zaměstnání.

Lze říci, že situace absolventů VŠ na trhu práce je z komplexního pohledu

podmíněna především celkovým ekonomickým vývojem, dále mírou nezaměstnanosti, strukturou volných pracovních míst i prosperitou firem v jednotlivých regionech. Cílem

vzdělávání je vytvořit předpoklady pro celoživotní zaměstnanost a přijmout taková

opatření a řešení, která pomohou rizikové faktory omezit, a to zejména prostřednictvím

obsahu a úrovně vzdělání na jedné straně a strukturou vzdělávací nabídky poskytovanou resortem školství na straně druhé.

V souvislosti s uplatněním absolventů VŠ chci zmínit, že velká část terciárních

studijních programů je již orientovaná na přípravu pro více než jedno povolání. Dostatečně

široký odborný profil absolventa VŠ by tedy měl být východiskem pro další odborné vzdělávání v souladu s měnícími se potřebami trhu práce. V této souvislosti bych chtěla

zdůraznit důležitost klíčových a odborných kompetencí. Významnou skupinu tvoří i požadavky na odbornou praxi. Důvodem je nejen osvojení určitých konkrétních

praktických dovedností, ale vytvoření přímého kontaktu s potenciálním zaměstnavatelem a získání představy o reálném pracovním prostředí.

Lze konstatovat, že absolventi VŠ jsou sice znevýhodnění na trhu práce

nedostatkem praxe, ale na druhé straně ve srovnání se staršími pracovníky mají řadu 38

předností, vyznačují se zpravidla větší adaptabilitou a flexibilitou, lepším vztahem

k výpočetní technice a vyšší jazykovou vybaveností. To vše jejich konkurenceschopnost významným způsobem zvyšuje. Aktivnímu zapojení absolventů VŠ do práce je věnována značná pozornost zejména z hlediska obsahové stránky přípravy, kdy stále větší důraz je kladen na osvojení klíčových kompetencí a vzdělávání je přetvářeno tak, aby bylo

postaveno na široce koncipovaných oborech, aby absolventi VŠ mohli pružně reagovat na požadavky trhu práce.

39

ZÁVĚR

Nezaměstnanost absolventů VŠ je v porovnání s absolventy ostatních kategorií

vzdělání na nejnižší úrovni. Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je nižší než obecná míra

nezaměstnanosti. Ačkoli nezaměstnanost absolventů VŠ výrazně souvisí s celkovou ekonomickou situací státu, tedy i s celkovou mírou nezaměstnanosti a stavem nabídky

volných míst, není pouze jejím odrazem. Absolventi VŠ (stejně jako absolventi ostatních vzdělanostních úrovní) jsou skupinou uchazečů o zaměstnání, která je do značné míry

handicapovaná chybějícími praktickými zkušenostmi. Jejich uplatnitelnost na trhu práce je mimo jiné ovlivněna i jejich oborovou strukturou.

Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a popř. jak se liší přístup pracovníků ÚP a

zástupců PA v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Dále jsem

zjišťovala, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence absolventů VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, jaká je situaci těchto mladých lidí na trhu práce a s jakými případnými problémy se absolvent VŠ potýkají při pracovním uplatnění.

Lze konstatovat, že pro vstup absolventů VŠ na trh práce mají nejdůležitější roli

kompetence, které získali v rámci školského systému. Pro odborné vzdělávání z tohoto zjištění vyplývá, že kromě potřebných odborných znalostí musí v dostatečné míře umožňovat i získání klíčových kompetencí, které mají prioritní význam z hlediska

úspěšného začlenění na trh práce, ale důležité jsou i z pohledu uplatnění v běžném životě. Přestože se nároky zaměstnavatelů na jednotlivé kompetence často odvíjejí od konkrétní

pracovní pozice, lze říci, že klíčovým i odborným kompetencím je přikládán stále větší

význam a požadavky na ně rostou přímo úměrně se zvyšující se úrovní dosaženého vzdělání.

Po vyhodnocení dotazníkového šetření a konfrontaci zkušeností pracovníků ÚP a

PA s uplatňování absolventů VŠ na trhu práce jsem dospěla k názoru, že postoje pracovníků ÚP a zástupců PA na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce se příliš neliší.

Oba subjekty se navzájem doplňují a svými zprostředkovatelskými službami pomáhají absolventům VŠ k úspěšnému uplatnění na trhu práce.

Podle vyjádření pracovníků ÚP i zástupců PA, zaměstnavatelé vyžadují ve stejné

míře jako odborné dovednosti u absolventů VŠ i klíčové kompetence. Tyto skutečnosti, které respondenti uvedli v dotazníku, naznačují, že zaměstnavatelé kromě potřebné odbornosti vyžadují i schopnosti a dovednosti, které nemají vazbu na konkrétní profesi, ale jsou svázány spíše s obecně uplatnitelnými kompetencemi daného absolventa VŠ.

Pracovníci ÚP i zástupci PA se shodují (podle údajů uvedených v tabulkách 5.a.,

5.b. a 6a., 6.b.) v požadavcích na absolventy VŠ vztahující se k absolvovanému vzdělání a 40

odborné připravenosti, ochotě dále se učit, aby byli otevřeni novým poznatkům, měli

schopnost nést zodpovědnost, řešit praktické problémy, rozhodovat se, dovednost pro jednání s lidmi, byli důvěryhodní, asertivní, akceptovali jednání druhých lidí a důvěřovali

si. Zvýšený důraz kladou rovněž na větší adaptabilitu a flexibilitu, na praktické dovednosti;

nelze pominout ani širokou oblast komunikačních a prezentačních schopností a dovedností, která svou náplní přesahuje samotný pojem ústního a písemného.

Především bych však chtěla zdůraznit, že je nutné, aby absolventi VŠ nebyli při

hledání zaměstnání pasivní, naopak aby aktivně vyhledávali firmy, ve kterých by případně mohli nalézt pracovní uplatnění, a sami se jim nabízeli. Absolventi VŠ však mají reálnou

šanci získat zaměstnání i v návaznosti na předchozí praxi či stáž u dané firmy. Posledně

jmenovaný způsob nacházení pracovního uplatnění souvisí se skutečností, že ačkoli je při

přijímání absolventů VŠ z pohledu zaměstnavatelů nejdůležitější dosažené vzdělání, jazykové znalosti a komunikační dovednosti, asertivita, ochota učit se či schopnost práce s

výpočetní technikou, velice významnou roli hrají i předchozí pracovní zkušenosti. Pokud tuto praxi navíc absolvent VŠ získá přímo v dané firmě, umožňuje zaměstnavateli

detailněji se seznámit s jeho znalostmi, schopnostmi, dovednostmi i osobními vlastnostmi

(jako je např. přístup k práci), což případně vede k větší ochotě nabídnout absolventovi VŠ

trvalé pracovní uplatnění. Potřebnou praxi však absolvent VŠ nemusí nutně absolvovat u svého potenciálního zaměstnavatele. Přestože největší význam má logicky praxe v daném

oboru, ceněna je v podstatě jakákoli předchozí pracovní aktivita. Ta totiž může být

hodnocena nejenom z hlediska nabytých znalostí, schopností a dovedností, ale také jako projev aktivního přístupu k práci. U absolventů VŠ s pracovními zkušenostmi se rovněž

předpokládá, že již získali reálné představy o pracovním prostředí, pracovní době či pracovním zařazení, ale také o výši mzdy, a že se snadněji adaptují na pracovní režim.

Jak již jsem uvedla, pro úspěšné začleňování absolventů VŠ na trh práce je

důležité, aby byli vybaveni kromě teoretických poznatků i praktickými dovednostmi, aby

jejich odborné kompetence byly co nejaktuálnější a rovněž aby měli reálné představy o

světě práce. Chtěla bych podotknout, že absolventi VŠ mohou představovat pro zkušenější pracovníky konkurenci i navzdory nedostatku či absenci odborné praxe, a to díky svým čerstvým znalostem, schopnostem a dovednostem a rovněž i osobnostními předpoklady a kvalitami či nezatížeností předchozími pracovními návyky.

41

Seznam použité literatury KADLEC, M., KOFROŇOVÁ, O., PROCHÁZKA, M., ŠŤASTNOVÁ, P., ÚLOVCOVÁ,

H., VOJTĚCH, J., VYMĚTALOVÁ, S. Co potřebují absolventi škol pro uplatnění na trhu práce. Praha: Tauris, 2000. 69 s. ISBN 80-211-0363-9

MAREŠ, J., GAVORA, P. Anglicko-český pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999. NEKUDA, J., SIROVÁTKA, T. Uplatnění absolventů Masarykovy univerzity 1997 – 2000 v praxi. Masarykova univerzita. Brno: Vydavatelství MU, 2002. ISBN 55-988-2002

NEKUDA, J. SIROVÁTKA, T., KARMAZÍNOVÁ, Š. Uplatnění absolventů Masarykovy

univerzity 2001 – 2002 v praxi. Závěrečná zpráva grantu FRVŠ ČJ. C 794/2003.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.

ŠŤASTNOVÁ, P., VYMĚTALOVÁ, S., MATĚJKOVÁ, L. Absolventi na trhu práce. Co zaměstnavatelé očekávají? Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1999.

Sborník příspěvků z konference „Vstup do Evropské unie a očekávané změny na trhu

práce“. Praha, NVF, o.p.s., Národní informační středisko pro poradenství, 2003. 71 s. ISBN 80-86728-05-6

MŠMT ČR: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001.

42

Internetové zdroje EURYDICE: Key Competencies. A developing concept in general compulsory education.

Survey

5.

2002.

[cit.

2006-01-18].

).

(Dostupné

z

Hledám práci. 2005. [cit. 2006-01-18]. (Dostupné z ).

Nezaměstnanost absolventů vysokých škol – 2003. [cit. 2006-03-11]. (Dostupné z

).

Nové pojetí absolventů. 2004 [cit.

2006-01-12]. (Dostupné z
mpsv.cz/clanek.php?id=439>).

Služby úřadů práce – 2005. [cit. 2006-03-22]. (Dostupné z ) Správa

služeb

zaměstnanosti.

2005.

[cit.

2006-01-26].

)

(Dostupné

z

ÚP Brna - města. [cit. 2006-03-16]. (Dostupné z ) Vzdělanost aktivní české populace a její návaznost na potřeby trhu práce. 2005. [cit. 2006-

02-18]. (Dostupné z )

43

Přílohy Příloha 1. Dotazník

DOTAZNÍK

V přiloženém dotazníku je možné zaškrtávat libovolné množství odpovědí a pod

každou otázkou máte možnost k osobnímu vyjádření.

1. Jaké jsou podle Vašich zkušeností faktory nejvíce ovlivňující úspěšné uplatnění

absolventů VŠ na trhu práce? klíčové kompetence

absolvované vzdělání a odborná připravenost

odborná praxe

odborné kompetence

dovednost pro jednání s lidmi důvěryhodnost

komunikační dovednosti

sebedůvěra

ochota učit se

efektivní interpersonální působení

orientovat se na trhu práce

organizace a kontrola své práce

jazyková vybavenost

asertivita

aktivní přístup k hledání zaměstnání

akceptovat jednání druhých lidí

schopnost udělat dojem na zaměstnavatele schopnost týmové práce

aktivita a flexibilita

zvládat i náročnější psych.zátěž jednat ve shodě se svědomím důslednost, čestnost

mobilita

všechny uvedené jiné

Vaše vyjádření:

2. Jaké jsou podle Vašeho názoru příčiny případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce, popř. jaké jsou nejméně žádané obory u absolventů VŠ? nedostatek odborné praxe v reálném pracovním prostředí vysoké počty absolventů oboru nízká sebedůvěra

podcenění sebeprezentace 44

nízký nástupní plat

vysoké platové požadavky

znalosti neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů

odlišné představy o náplni práce a dalším profesním rozvoji nízká ochota k mobilitě

všechny uvedené jiné

Vaše vyjádření:

3. Jaké klíčové a odborné kompetence podle Vašeho názoru požadují zaměstnavatelé u absolventů VŠ? (Použijte stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“)

klíčové kompetence

odborné kompetence

práce s informacemi

dovednost pro jednání s lidmi

znalost cizího jazyka

důvěryhodnost

ústní a písemný projev

sebedůvěra

práce s čísly při plnění pracovních úkolů

efektivní interpersonál.působení

ochota učit se a dále se vzdělávat

organizace a kontrola své práce

schopnost nést zodpovědnost

jednat ve shodě se svědomím

dovednost práce s výpočetní technikou

asertivita

či při pracovním uplatnění

akceptovat jednání druhých lidí

schopnost řešit problémy

zvládat i náročnější psych.zátěž

schopnosti rozhodovat se

důslednost, čestnost

schopnost vést

schopnost týmové práce

aktivita a flexibilita všechny uvedené jiné

Vaše vyjádření:

45

4. Požadují zaměstnavatelé podle Vašich zkušeností u absolventů VŠ pracovní mobilitu?

V rámci ČR: ano ne

V rámci EU: ano ne

Vaše vyjádření: 5. Spolupracuje Váš úřad práce (Vaše personální agentura) s vysokými školami? Spolupráce s vysokými školami: ano ne

Spolupráce s personálními agenturami (s úřady práce): ano ne

Vaše vyjádření:

Děkuji za Váš čas při vyplňování dotazníku.

46

Příloha 2. Seznam ÚP a PA ÚP Blansko Blansko, ul. Vodní portal.mpsv.cz/sz/local/bk_info ÚP Brno – město Brno, ul. Křenová portal.mpsv.cz/sz/local/bm_info ÚP Brno – venkov Ivančice, ul. Palackého náměstí portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info ÚP Hodonín Hodonín, ul. Lipová alej portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info ÚP Vyškov Vyškov, ul. Palánek portal.mpsv.cz/sz/local/vy_info ÚP Znojmo Znojmo, ul. náměstí Svobody portal.mpsv.cz/sz/local/zn_info 47

Advantage Consulting Brno-město www.acprace.cz Aprofes Brno-město www.aprofes.cz

Axial Personnel Agency Brno-město www.axial.cz Brněnská personalistika Brno-město www.bp.cz Consent Consulting Czech Brno-město www.consent.cz Grafton Recruitment Brno-město www.grafton.cz

48

ManMark ECONOMY Brno-město www.manmark.cz Personia

Brno-Židenice www.personia.cz ProFi Job Consulting Brno-město

www.profijob.cz

49