Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav pedagogických věd
Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce z pohledu úřadů práce a personálních agentur Bakalářská práce
Vypracovala: Silvie Kasková
Vedoucí práce: Mgr. Lenka Hloušková
Brno, 2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní
veškerou literaturu a zdroje, které jsem použila. V Brně dne: 18.4.2006
…..……………………. Silvie Kasková
2
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Mgr. Lence Hlouškové za odborné vedení mé
bakalářské práce, poskytnuté rady a připomínky a za její čas. Dále bych chtěla poděkovat všem pracovníkům úřadů práce a zástupcům personálních agentur za jejich ochotu, vstřícnost a také za poskytnutí užitečných a praktických informací o své práci. 3
OBSAH PROHLÁŠENÍ…………………………...………………………..….………………..……………...2
PODĚKOVÁNÍ……………………………….………………..……..….……………………………3
ÚVOD………………………………………………………………….…....………………………….5
TEORETICKÁ ČÁST
1. VÝVOJ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE V LETECH 1994 – 2002……7
2. UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE V SOUČASNOSTI…............………..12 3. VLIV KOMPETENCÍ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ NA TRHU PRÁCE................17 3. 1. Požadavky na klíčové kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ……..................18
3. 2. Požadavky na odborné kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ……..................19
4. SLUŽBY ÚP ZAMĚŘENÉ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ……………………………20
4. 1. Nabídka individuálního akční plánu plán pro absolventy VŠ………......………..…..…….22
4.2. Nabídka služeb EURES pro absolventy VŠ………………………...………………..……..23
5. SLUŽBY PA ZAMĚŘENÉ NA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠ……………..……..............24
EMPIRICKÁ ČÁST
6. PŘEDMĚT VÝZKUMU……………………………………………………..……….…………...27
6. 1. Cíl……………………………….………………………...…………..…………………...27
7. METODY A OBJEKT VÝZKUMU…………………….……..……...…….………..…………..27
7.1. Metody výzkumu……………………………..………………………………..…………....27
7. 2. Objekt výzkumu…………………………………………………………….………………27
8. INTERPRETACE VÝSLEDKŮ……………………………………………….………………....28
8. 1. Názory pracovníků ÚP…………………………….………………....……………………29 8. 2. Názory pracovníků PA……………………………………………………………….……34 8. 3. Shrnutí……………………………………………………………………………………..38
ZÁVĚR…………………………………...……….………………..…………………..……………. 40
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………...…………..……………………...42 PŘÍLOHY…………………………………..…………………………..………….…………………44
4
Úvod
Vysoké školy tvoří nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. V současné době existují
tři druhy vysokoškolského studia: bakalářské, magisterské/inženýrské a postgraduální. Magisterské/inženýrské studium je v podstatě nástupcem standardního druhu studia platného před rokem 1989 a trvá zpravidla 5 let. Postgraduální studium nahrazuje dřívější vědeckou a odbornou přípravu a mohou v něm studovat ti, kteří absolvovali
magisterské/inženýrské studium. Jeho délka trvání (u interního typu studia) je obvykle 3 roky. Bakalářské studium je nový, kratší typ studia, který má za cíl rozšířit nabídku
terciálního vzdělávání u nás. Obvyklá délka trvání je 3 roky a jeho absolventi mohou
vstoupit do navazujícího magisterského/inženýrského studia a za dva roky složit státní
závěrečnou zkoušku magisterskou/inženýrskou. Studium je ukončeno již zmíněnou státní závěrečnou zkouškou (jejíž součástí je i diplomová práce) a obdržením diplomu. Vysoké
školy tím připravují vysoce kvalifikované odborníky a výzkumné pracovníky v technických, přírodních, humanitních, lékařských a mnoha dalších oborech.
Plynulý přechod absolventů VŠ do pracovní procesu je vysoce individuální
potřebou a v neposlední řadě poskytuje svědectví o efektivitě vzdělávacího procesu na vysokých školách. Přechod absolventů VŠ do praxe je rovněž výpovědí o kvalitě dvou postulátů. Jde o vystižení vazby mezi poptávkou na trhu práce, poptávkou po kvalifikované
pracovní síle a hodnocením předpokladů jedince, vytvořených studiem konkrétní vysoké
školy a tedy získanými znalostmi, dovednostmi a schopnostmi absolventů VŠ pracovní nabídky využít a seberealizovat se.
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda a popř. jak se liší přístup pracovníků úřadů
práce (dále jen ÚP) a zástupců personálních agentur (dále jen PA) v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Dále budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové
a odborné kompetence u absolventů VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, jaká je situaci těchto mladých lidí na trhu práce a s jakými případnými problémy se potýkají v pracovním uplatnění.
Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. Obsahem první kapitoly je vývoj
uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v letech 1994 – 2002. Náplní druhé kapitole je
uplatněním absolventů VŠ na trhu práce v současnosti. Ve třetí kapitole se zabývám vlivem kompetencí na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce, podrobněji se věnuji
klíčovým a odborným kompetencím. Obsahem čtvrté kapitoly jsou služby ÚP zaměřené na uplatnění absolventů VŠ a nabídka individuálního akčního plánu a služeb EURES. Náplní páté kapitoly jsou služby PA orientované na uplatnění absolventů VŠ. 5
V empirické části budu pomocí dotazníkového šetření zjišťovat, zda a popř. jak se
liší přístup pracovníků ÚP a PA v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu
práce. Dále budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence VŠ pro
vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, po jakých oborech je největší poptávka, co očekávají zaměstnavatelé ohledně pracovní mobility a jaké jsou případné problémy absolventů VŠ v pracovním uplatnění.
6
TEORETICKÁ ČÁST
1. Vývoj uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v letech 1994 - 2002
Statistiky týkající se nezaměstnanosti absolventů škol vycházejí z evidencí
uchazečů o zaměstnání vedených ÚP (Nezaměstnanost, 2003). Data se sbírají v září a
dubnu příslušného roku. Hodnoty ze září jsou vždy vyšší, neboť v této době dochází ke
kumulaci nezaměstnaných absolventů, kteří nedlouho předtím dokončili svá studia a trh práce je dosud nestačil „vstřebat“. Dubnové hodnoty naproti tomu představují určitý
rovnovážný stav, kdy už je možné předpokládat, že proběhla absorpce absolventů
předchozího školního roku na trhu práce. Dubnové hodnoty jsou proto vhodnější pro statistické analýzy.
Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je dána poměrem počtu nezaměstnaných
absolventů VŠ konkrétní kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu absolventů VŠ
(tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i příp. pokračujících v dalším
vzdělávání) v dané kategorii vzdělání či v dané skupině oborů. (Nezaměstnanost, 2003).
Hodnota míry nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů dané kategorie
vzdělání, či skupiny oborů nebo oboru vzdělání zůstane bez zaměstnání a umožňuje
porovnávat nezaměstnanost absolventů různých kategorií vzdělání i různých skupin oborů vzdělání.
Z časového hlediska můžeme vývoj míry nezaměstnanosti absolventů VŠ (viz
obrázek 1) rozdělit na čtyři následující etapy (Nezaměstnanost, 2003):
1. etapa - Do roku 1998 míry nezaměstnanosti v rámci všech kategorií vzdělání
byly poměrně stabilní a pohybovaly se na zhruba stejně nízkých hodnotách. Nejnižší míry nezaměstnanosti tradičně dosahovali absolventi VŠ.
2. etapa – Roky 1998 a 1999 byly charakterizovány prudkým nárůstem míry
nezaměstnanosti téměř ve všech kategoriích vzdělání, s výjimkou gymnázií. Výrazně narostla hodnota míry nezaměstnanosti vysokoškoláků.
3. etapa - V letech 2000 a 2001 došlo u absolventů vysokoškolských oborů
k poklesu nezaměstnanosti.
4. etapa - Zahrnuje období od konce roku 2001 do současnosti. Během této etapy
se míry nezaměstnanosti absolventů zvýšily téměř u všech kategorií vzdělání, přičemž jednou
z příčin byla mírně rostoucí obecná míra nezaměstnanosti. Mírný pokles
z předchozích let vystřídal pozvolný nárůst u absolventů VŠ.
Srovnáme-li vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání,
je na první pohled zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a uplatnitelností na trhu práce.
7
Obrázek 1. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů v dubnu (1994 – 2002), (Nezaměstnanost, 2003). 40% 35%
Vyučení Vyučení s MZ SOŠ Gymnázium VOŠ Vysokoškoláci
30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Poznámka: Podle školského zákona rozlišujeme vzdělání na základní, střední, úplné střední, vyšší a vysokoškolské.
Dále jsou v tabulce 1 pro lepší přehlednost uvedeny počty absolventů (se státním
občanstvím ČR) prezenčního vysokoškolského studia podle jednotlivých skupin oborů. (Nezaměstnanost, 2003). V roce 2001 absolvovalo na vysokých školách v prezenčním
studiu celkem 25 298 absolventů se státním občanstvím ČR (v roce 2000 – 24 393 absolventů), ze kterých 5 835 tvořili absolventi bakalářské úrovně vzdělání (kategorie R),
19 281 magisterské a navazující magisterské úrovně (kategorie T) a 182 absolventů doktorského studia (kategorie V). Největší část absolventů (více než polovina) ukončovala své studium ve společenskovědních oborech, zejména ve skupinách: Ekonomie (téměř polovina ze všech absolventů společenskovědních oborů)
Pedagogika, učitelství (více než čtvrtina z absolventů společenskovědních oborů)
Právní a veřejnoprávní činnost (téměř desetina z absolventů společenskovědních oborů)
Druhou nejvýznamnější skupinu tvoří absolventi technických oborů (necelá
čtvrtina), především ve skupinách: Strojírenství
Elektrotechnika Stavebnictví
V každé z těchto skupin absolvuje zhruba necelá čtvrtina ze všech absolventů
technických oborů. Všechny ostatní skupiny už jsou zastoupeny podstatně méně.
8
Tabulka 1. Počty absolventů VŠ prezenčního studia za školní rok 2000/2001, (Nezaměstnanost, 2003). Absolven ti VŠ 2000/2001 kategorie R+T +V Počet 1 Přírodn í vědy a n au ky 1 693 11 M a te m a tické obo ry 179 12 G e ologické obo ry 52 13 G e ogra fické obo ry 175 14 C he m ické o bo ry 224 15 Biolo gické o bo ry 326 16 Ekologie a o chra na ŽP 131 17 Fyzikální obory 119 18 Info rm a tické obo ry 487 2,3 T ech n ické v ědy a n au ky 6 217 21 H ornictví,horn.ge o l.,hutn 243 23 Stro jírenství, stro j.výro ba 1 452 26 Elektrote ch.,te leko m .a VT 1 489 28 T e ch.che m ie,che m ie silik. 601 29 Po tra vinářství,potr.chem . 189 31 T e xt.výroba a odě vnictví 198 33 Zpra c.dře va ,výr.hud.nást. 71 34 Po lygr.,zprac.papíru,film 12 35 Archite ktura 261 36 Sta ve b., ge o dézie ,karto grafie 1 083 37 D opra va a spo je 269 39 Spe c.,interdiscipl.obory 349
A bsolven ti VŠ 2000/2001 kategorie R+T+V 4 Zeměd.lesn . a veter.vědy 41 Zem ědělství a le snictví 43 Ve terinář.,ve t.pre ve nce 5 Zdravotn ictví, lékař. a farm.vědy 51 Léka řské vě dy 52 Farm ace utické vě dy 53 Zdra vo tnictví 6,7 Společ.vědy, nau ky a slu žby 61 Filo zofie , te o lo gie 62 Ekonom ie 67 So ciální vědy 68 Právo ,práv.,ve ře jno sp.čin 71 Obory z o bla sti histo rie 72 Public.,knihov.,inform a t. 73 Filo logické vě dy 74 Tě l.kult.,tě lových.,spo rt 75 Pe dag., učit.,so c.péče 77 Obory z o bl.psycholo gie 8 Vědy a n au ky o ku ltu ře, u měn í 81 Te orie a dě jiny um ě ní 82 Um ě ní a užité um ění
Počet 1 041 946 95 1 647 860 254 533 13 831 738 6 665 523 1 340 195 149 529 214 3 339 139 802 146 656
Podrobnější údaje o situaci a vývoji nezaměstnanosti absolventů ve studijních
oborech VŠ (kategorie R,T,V) poskytuje celkový přehled uvedený v tabulce 2. V něm jsou
za duben 2001 a 2002 z hlediska členění podle skupin oborů uvedeny následující skutečnosti:
údaje o jednotlivých skupinách oborů
počet nezaměstnaných absolventů VŠ
míra nezaměstnanosti absolventů VŠ (všech evidovaných uchazečů o zaměstnání - absolventů k celkovému počtu absolventů za poslední dva školní roky)
počet disponibilních nezaměstnaných absolventů (tj. těch, kteří mohou
míra nezaměstnanosti disponibilních absolventů (podíl disponibilních
počet absolventů VŠ nezaměstnaných déle než 6 měsíců
ihned nastoupit do zaměstnání) z celkového počtu absolventů)
podíl počtu absolventů nezaměstnaných déle než 6 měsíců, z celkového počtu nezaměstnaných absolventů VŠ
9
Tabulka 2. Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti absolventů VŠ v dubnu 2001, 2002, (Nezaměstnanost, 2003). kategorie R+T+V VŠ - CELKEM 1 Přírodní vědy a nauky 11 Matematické obory 12 Geologické obory 13 Geografické obory 14 Chemické obory 15 Biologické obory 16 Ekologie a ochrana ŽP 17 Fyzikální obory 18 Informatické obory 2,3 Technické vědy a nauky 21 Hornictví,horn.geol.,hutn 23 Strojírenství, stroj.výroba 26 Elektrotech.,telekom.a VT 28 Tech.chemie,chemie silik. 29 Potravinářství,potr.chem. 31 Text.výroba a oděvnictví 33 Zprac.dřeva,výr.hud.nást. 34 Polygr.,zprac.papíru,film 35 Architektura 36 Staveb., geodézie,kartografie 37 Doprava a spoje 39 Spec.,interdiscipl.obory 4 Zeměd.lesn. a veter.vědy 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinář.,vet.prevence 5 Zdravotnictví, lékař. a farm.vědy 51 Lékařské vědy 52 Farmaceutické vědy 53 Zdravotnictví 6,7 Společ.vědy, nauky a služby 61 Filozofie, teologie 62 Ekonomie 67 Sociální vědy 68 Právo,práv.,veřejnosp.čin 71 Obory z oblasti historie 72 Public.,knihov.,informat. 73 Filologické vědy 74 Těl.kult.,tělových.,sport 75 Pedag., učit.,soc.péče 77 Obory z obl.psychologie 8 Vědy a nauky o kultuře, umění 81 Teorie a dějiny umění 82 Umění a užité umění * data nebyla k dispozici
Stav - duben 2001 Počet Míra nez. 2435 5,1% 135 4,6% 21 6,9% 8 8,0% 18 6,3% 21 5,8% 25 6,4% 36 14,3% 6 3,4% * * 809 7,0% 59 11,6% 188 6,6% 183 7,0% 31 3,4% 22 6,6% 31 8,4% 18 14,0% 1 11,1% 23 4,9% 141 6,2% 53 10,8% 59 9,0% 217 11,0% 205 11,7% 12 5,5% 85 2,6% 55 2,9% 1 0,2% 29 3,5% 1125 4,2% 64 5,1% 579 4,4% 25 2,7% 69 2,6% 36 10,3% 11 3,8% 31 3,2% 21 5,5% 263 3,9% 26 11,6% 50 4,4% 13 6,1% 37 4,0%
Stav - duben 2002 Počet Míra nez. Disponibil MN-Disp 3121 6,3% 2242 4,5% 202 6,1% 146 4,4% 37 10,4% 30 8,5% 10 9,9% 9 8,9% 25 7,5% 19 5,7% 13 3,1% 10 2,4% 39 5,4% 30 4,2% 20 8,0% 17 6,8% 8 3,7% 4 1,9% 50 5,5% 27 3,0% 1041 8,7% 574 4,8% 83 16,5% 68 13,5% 252 8,8% 124 4,3% 262 9,4% 133 4,8% 59 5,4% 33 3,0% 26 6,8% 19 5,0% 40 10,7% 36 9,7% 28 19,0% 13 8,8% 1 5,9% 0 0,0% 25 5,1% 18 3,7% 154 7,1% 72 3,3% 71 16,2% 42 9,6% 40 6,0% 16 2,4% 252 12,2% 182 8,8% 235 12,5% 168 9,0% 17 8,7% 14 7,2% 96 2,9% 78 2,4% 58 3,2% 45 2,5% 4 0,8% 3 0,6% 34 3,4% 30 3,0% 1451 5,3% 1191 4,3% 87 6,2% 78 5,5% 774 5,8% 632 4,7% 47 4,6% 44 4,3% 68 2,5% 43 1,6% 43 11,8% 39 10,7% 10 3,4% 10 3,4% 47 4,8% 46 4,7% 41 10,2% 33 8,2% 317 4,7% 250 3,7% 17 5,8% 16 5,4% 56 4,1% 52 3,8% 8 3,3% 8 3,3% 48 4,3% 44 4,0%
Stav - duben 2001 Nad 6M Podíl-6M 1246 51,2% 77 57,0% 13 61,9% 4 50,0% 10 55,6% 13 61,9% 11 44,0% 21 58,3% 5 83,3% * * 453 56,0% 40 67,8% 114 60,6% 105 57,4% 17 54,8% 15 68,2% 11 35,5% 12 66,7% 1 100,0% 5 21,7% 63 44,7% 26 49,1% 44 74,6% 117 53,9% 109 53,2% 8 66,7% 43 50,6% 25 45,5% 1 100,0% 17 58,6% 522 46,4% 29 45,3% 258 44,6% 6 24,0% 44 63,8% 18 50,0% 6 54,5% 13 41,9% 12 57,1% 130 49,4% 6 23,1% 34 68,0% 8 61,5% 26 70,3%
Stav - duben 2002 Nad 6M Podíl-6M 1554 49,8% 93 46,0% 20 54,1% 4 40,0% 13 52,0% 4 30,8% 12 30,8% 8 40,0% 5 62,5% 27 54,0% 599 57,5% 52 62,7% 159 63,1% 158 60,3% 34 57,6% 15 57,7% 13 32,5% 16 57,1% 1 100,0% 7 28,0% 79 51,3% 37 52,1% 28 70,0% 163 64,7% 147 62,6% 16 94,1% 42 43,8% 17 29,3% 4 100,0% 21 61,8% 619 42,7% 36 41,4% 312 40,3% 21 44,7% 38 55,9% 22 51,2% 6 60,0% 16 34,0% 14 34,1% 148 46,7% 6 35,3% 27 48,2% 3 37,5% 24 50,0%
Průměrná míra nezaměstnanosti u absolventů VŠ byla v dubnu 2001 5,1 % a
do dubna 2002 roku mírně vzrostla na 6,3 %. Znamená to, že oproti roku 2001 došlo i zde ke zvýšení míry nezaměstnanosti, stejně jako v ostatních kategoriích vzdělání.
Nejnižší míru nezaměstnanosti nacházíme u zdravotnických oborů (2,9 %).
Nejvyšší
počet
nezaměstnaných
absolventů
VŠ
se
vyskytuje
v oborech
společenskovědních, ale vzhledem k vysokému celkovému počtu absolventů v této skupině
oborů je jejich míra nezaměstnanosti (5,3 %) pod průměrem (6,3 %). Absolventi technických oborů jsou druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných a zároveň mají
vysokou – nadprůměrnou – míru nezaměstnanosti (8,7 %), která vykazuje i nejvyšší nárůst proti minulému dubnu. Nejvyšší míru nezaměstnanosti (12,2 %) nacházíme u absolventů zemědělských oborů, i když absolutně se nejedná o vysoké počty nezaměstnaných. 10
Celkově je situace vysokoškoláků, pokud jde o možnost získání zaměstnání, dosti
příznivá. Je to důsledkem růstu důrazu na vzdělání a kvalitu pracovní síly na jedné straně a
vlivem zaostávání počtu studentů VŠ za dlouhodobou potřebou pracovního trhu; právě absolventům VŠ se nabízejí i různé možnosti uplatnění v zahraničí.
Z nejpočetnějších oborů se jak skupina Ekonomie (5,8 %), tak skupina
Pedagogika, učitelství a sociální péče (4,7 %) drží na srovnatelných místech žebříčku s relativně nízkou – podprůměrnou – mírou nezaměstnanosti. Další nejpočetnější skupiny jsou
obory
technické,
konkrétně:
Strojírenství
a
strojírenská
výroba
(8,8 %),
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (9,4 %) a Stavebnictví, geodézie a kartografie
(7,1 %),
které
všechny
vykazovaly
podprůměrnou
hodnotu
míry
nezaměstnanosti. Poslední skupinou s vysokým počtem absolventů je skupina Právní a
veřejnosprávní činnost, která ovšem jako jediná z těchto početných skupin vykazuje
zlepšení v meziročním srovnání duben 2001 (2,6 %) a duben 2002 (2,5 %) a v posledních letech má míru nezaměstnanosti nižší než průměr (6,3 %). Vývoj
míry
nezaměstnanosti
absolventů vysokoškolských oborů se odehrává na nižších úrovních měr nezaměstnanosti
než u ostatních kategorií vzdělání. Do roku 1996 míry nezaměstnanosti všech skupin oborů stagnovaly. Během následujících dvou let začaly pozvolně narůstat a před rokem 1999 se
jejich mírný růst proměnil v razantnější a v roce 1999 celková míra nezaměstnanosti vysokoškoláků dosáhla své nejvyšší hodnoty. Od roku 1999 do současnosti se vývoj měr
nezaměstnanosti v rámci skupin oborů značně liší. Celková míra nezaměstnanosti (viz
obrázek 2) se v tomto období do roku 2001 pozvolna snižuje a od roku 2001 opět roste, míry nezaměstnanosti jednotlivých skupin oborů se po dobu dvou let vyvíjejí odlišně a od roku 2001 rovněž všechny narůstají. V dynamice tohoto nárůstu jsou mezi jednotlivými skupinami oborů mírné rozdíly.
Míra nezaměstnanosti absolventů zdravotnických oborů patřila až do roku 1996
mezi vysokoškoláky k nejvyšším, ale její nárůst od roku 1997 je mezi všemi skupinami
oborů nejnižší, proto od roku 1999 mají absolventi zdravotnických oborů míru nezaměstnanosti nejnižší. Nejvyšší dynamiku růstu míry nezaměstnanosti v letech 1997 až
1999 nalézám zejména u strojírenských oborů a v roce 1999 obzvláště u oborů stavebních. Míry nezaměstnanosti absolventů těchto skupin oborů byly v roce 1999 nejvyšší a
převýšily i míru nezaměstnanosti absolventů zemědělských oborů, která dosahovala nejvyšších hodnot ve všech předchozích letech. Situace se ovšem změnila mezi roky 1999
a 2000, kde prudký nárůst míry nezaměstnanosti ve skupině zemědělských oborů opět vedl tuto skupinu oborů k nejvyšší míře nezaměstnanosti, které dosahují i v současné době. 11
Druhou skupinou s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se v roce 2000 stala skupina oborů elektrotechnických, u kterých od roku 1999 dochází nezaměstnanosti.
k narůstání jejich míry
Obrázek 2. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů VŠ v dubnu (1994 – 2002) 14%
Strojírenství Elektrotechnika Stavebnictví Zemědělství a l.hosp. Zdravotnictví Ekon.,obchod, služby
12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2. Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce v současnosti V souvislosti se zákonem o zaměstnanosti
č. 435/2004 Sb., který vstoupil v
platnost dne 1. října 2004, je nutné zmínit nové pojetí této kategorie nezaměstnaných
absolventů (Nové, 2004). V uvedeném zákoně je pojem absolvent nově definován. Původně se jednalo o mladé lidi do dvou let po úspěšném absolvování studia. Nové pojetí
rozšiřuje tuto kategorii osob vyžadujících zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání na mladé lidi do 25 let věku a absolventy VŠ do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.
Absolventi budou moci být evidovaní, ale nebude se jim do odpracované doby
započítávat doba studia. K tomu, aby dostali podporu v nezaměstnanosti, budou muset
splnit základní podmínku jako všichni ostatní – v posledních třech letech odpracovat alespoň 12 měsíců. Do odpracované doby se absolventům budou započítávat veškeré pracovní poměry, které budou zakládat účast na sociálním pojištění.
Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je obecně svázána s hospodářskou situací, s
růstem hrubého domácího produktu (HDP). Postavení absolventů VŠ vstupujících na trh 12
práce významným způsobem závisí i na konkrétní regionální situaci, například přítomnosti
zahraničních investorů nebo rozvoji odvětví v regionu. Vedle těchto vnějších ekonomických faktorů je situace absolventů jednotlivých studijních oborů ovlivněna i strukturou vzdělávací nabídky v regionu
Situaci absolventů VŠ na trhu práce odráží role vzdělání na pracovním trhu.
Jedná se o (Nekuda, 2002): •
zrychlení procesu restrukturalizace a tomu odpovídající a zvyšující se požadavky na
•
obecná míra nezaměstnanosti vzrostla na 8 - 9 % populace, je přitom značně
•
trvá nízká úroveň absolventů VŠ neboť trh práce vytváří poptávku především po
•
počet absolventů VŠ na celkové nezaměstnanosti není extrémně vysoký (podle
•
z celkového počtu nezaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných osob počet
výkonnost, tzn. jak na vzdělání, tak i na praxi
diferencovaná podle dosaženého stupně vzdělání kvalifikované pracovní síle
registrů ÚP jde asi o 3 tisíce osob v měsíci dubnu, kdy je nejnižší)
nezaměstnaných absolventů v dubnu roku 2000 činil kolem 20 % a jejich specifická míra nezaměstnanosti je dvojnásobná než u vysokoškoláků jako celku.
•
nezaměstnanost absolventů VŠ je sezónní. Počet hlášených nezaměstnaných absolventů VŠ na ÚP je nejnižší v dubnu a nejvyšší v září, kdy činí víc než
dvojnásobek jejich počtu v dubnu. Mezi zářím a dubnem ovšem dochází k jejich postupnému vstřebávání pracovním trhem
V souvislosti se vzděláváním, které hraje důležitou roli v uplatnění na trhu práce je
jednou z priorit české vlády zvyšování zaměstnanosti a zlepšení podmínek na trhu práce.
Základním prostředkem pro boj s nezaměstnaností je kromě hospodářského růstu i aktivní
politika zaměstnanosti (dále jen APZ). Její součástí jsou zejména rekvalifikace pro uchazeče o zaměstnání, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, investiční pobídky nebo příspěvky pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním
postižením. Nedostatek prostředků na APZ může vést ke zvýšení nezaměstnanosti, výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti a generovat další nežádoucí ekonomické dopady.
Současné zkušenosti dokazují, že není prioritou zaměstnavatelů vyvíjet iniciativu ve
spolupráci s vysokými školami při výcviku a odborných praxí studentů jako první.
(Sborník, 2003, str. 9). Za jeden z důvodů lze považovat současnou ekonomickou situaci českého
vysokého
školství
stejně
jako
mnoha
zaměstnavatelských
organizací.
Komunikace, spolupráce a součinnost vysokých škol s potenciálními zaměstnavateli má 13
významné místo mezi opatřeními APZ Evropské unie (dále jen EU). Summit v německém
Essenu již v roce 1994 vypracoval jako jeden ze strategických bodů APZ EU podporu investic do výcviku a odborných praxí studentů všech typů škol.
Spolupráci vysokých škol se zaměstnavateli lze rozdělit z hlediska podílu na
praxi absolventů VŠ do následujících forem (Sborník, 2003, str. 11): •
Nekooperující zaměstnavatelé
Z hlediska jejich velikosti se jedná o malé podniky (cca 20 zaměstnanců),
které přijímají nejméně absolventů všech typů VŠ •
Zaměstnavatelé poskytující obraz praxe
Jde o středně velké a větší firmy (nad 50 zaměstnanců) a počet přijímaných
absolventů VŠ se pohybuje pod celkovým průměrem •
Sponzorující zaměstnavatelé
Do organizací tohoto typu je přijímáno hodně absolventů VŠ, avšak žádný
typ absolvované vysoké školy není preferován •
Zaměstnavatelé poskytující finanční a praktické zázemí
Patří k nim zejména podniky, které se co do velikosti řadí mezi větší
zaměstnavatelské organizace. Absolventi VŠ jsou přijímáni málo •
Zaměstnavatelé podílející se na životě vysoké školy
Jde o nejmenší skupinu zaměstnavatelů, kteří s vysokými školami
spolupracují nejintenzivněji a svou velikostí se řadí mezi velké zaměstnavatelské organizace (nad 100 zaměstnanců) •
Firemní a podnikové nadace
Firemní a podnikové nadace zakládají manažeři mezinárodních společností
působící na českém trhu práce s cílem sponzoringu diplomových prací a odborných praxí studentů.
Další možností pro setkání firem s absolventy VŠ jsou tzv. veletrhy pracovních
příležitostí. Konají se na půdě univerzit nebo v jiných prostorách. Personální manažeři
velkých a středních firem, které mají zájem o absolventy VŠ, zde prezentují svou činnost a diskutují s absolventy VŠ ve skupinách
nebo individuálně. Významné veletrhy
pracovních příležitostí u nás pořádají například studentské organizace IAESTE nebo AIESEC. Na moravské
regiony je
zaměřen významný veletrh „Do práce“, který
organizuje Poradenské centrum Masarykovy univerzity v Brně společně s dalšími
spolupracovníky od roku 1995 každým rokem v jarních měsících (Sborník, 2003, str. 5). 14
Cílem je umožnit absolventům VŠ
neformální kontakt s potencionálními
zaměstnavateli. Firmy se pro účast na konkrétním veletrhu rozhodují většinou podle několika kritérií. Auditorské preferují například absolventy s ekonomickým zaměřením. Strojírenské a výrobní podniky mají naopak větší zájem o absolventy VŠ s technickým
zaměřením. Pro účast na konkrétním veletrhu se firmy rozhodují také podle umístění škol a vlastního působiště. Společným cílem organizátorů podobných akcí a firem, které se na nich prezentují, je předání informací absolventům VŠ o různých
možnostech jejich
uplatnění (Hledám, 2005). Při rozhodování o profesní kariéře mají tyto informace a kontakty pro absolventy VŠ velkou cenu.
Kromě klasického osobního setkání mají absolventi VŠ možnost komunikovat s
personalisty firem virtuálně, on-line. Již čtvrtým rokem jim to umožňuje akce Duben -
Měsíc absolventů on-line. Tento projekt běží po celý duben na webových stránkách největší internetové služby pro hledání práce a zaměstnanců „Jobs“.
Na internetovém portálu „absolvent.jobs.cz“ mohou absolventi VŠ během
pravidelných devadesátiminutových chatů diskutovat
se zástupci firem, porovnat
podmínky nabízených pracovních míst a dozvědět se více o prostředí a zvyklostech firem.
Mají možnost se poradit i s pracovníky PA. Mohou tak například získat lepší představu o tom, jaký plat by měli žádat ve svém oboru a v dané lokalitě. Na otázky o pracovněprávní
problematice jim bude odpovídat právník. Tento typ komunikace dává větší prostor pro dotazy, které by absolventi VŠ tváří v tvář personalistovi váhali položit, a ušetří spoustu času. Jestliže už je absolvent VŠ účastníkem výběrového řízení nebo má vážný zájem
ucházet se o některé z volných míst ve společnosti, má tu příležitost zvýšit své šance na úspěch, když položí dobrou otázku a upozorní na sebe.
Firmy také často přicházejí přímo na univerzity. Pořádají zde
semináře
prezentační
o fungování a podmínkách, které mohou absolventům VŠ nabídnout. Firmy
také někdy s nabídkou zaměstnání oslovují přímo vytipované absolventy VŠ. Nebo tomu
bývá naopak: mnoho absolventů VŠ ještě během studia pracovala ve firmách, kde třeba začínali s rutinními úkony, ale brzy se dostávali i ke kvalifikovanější práci, a získávali
tak potřebnou praxi. Absolventů VŠ také ještě během studia vstupují do firem proto, aby shromáždili materiál pro diplomovou práci, což je další cesta, jak se sblížit s firemním prostředím.
Jako nejlépe fungující se ukazuje spolupráce podniků s vysokými školami na poli
celoživotního vzdělávání. Spolupracují také na poli vědy a výzkumu - dnes ovšem méně,
než před 10 lety, kdy měly všechny podniky povinnost investovat do výzkumu (Vzdělanost, 2005). Personální ředitel společnosti Stavby silnic a železnic Aleš Frána 15
kritizuje nesamostatnost, neochotu přebírat zodpovědnost a na nedostatek ekonomického vzdělání u absolventů technických univerzit (Vzdělanost, 2005). „Absolvent stavební
fakulty je dobrý výzkumník, případně projektant, ale není schopen technologicky provádět stavbu a chybí mu znalosti z oblasti ekonomie či práva,“ uvedl v článku Frána. „Chceme
lidi, kteří umí najít, zpracovat, analyzovat, syntetizovat informace, nalézat řešení a zároveň dodržet cíle při vývoji projektu. S čím se setkáváme? S lidmi s mělkou a úzkou znalostí a
to jak u absolventů VŠ, tak u lidí s praxí, proto se sami musíme postarat o jejich
doškolování. Pro absolventy technických škol platí, že jsou nesamostatní a nepřipraveni na praxi. Lidé z VŠE jsou průbojnější, protože často při studiu pracují nebo mají i vlastní firmu,“ dodal Frána. Podle jeho názoru mnozí zaměstnavatelé ani nemají zájem o lidi bez
praxe a zkušeností. Uvědomují si, že by museli investovat do jejich rozvoje a čekat, než se přizpůsobí firmě. Absolventi VŠ tak nemají možnost
získat praxi a ocitají se v
začarovaném kruhu. Pokud mají možnost pracovat v menší firmě, bývá to obvykle i z toho
důvodu, že zaměstnavatel ušetří na jejich nástupním platu, který je nižší než u zkušeného odborníka.
O čerstvé absolventy VŠ se však již několik let systematicky zajímají především
větší firmy, často se zahraniční účastí (Hledám, 2005). Vycházejí ze zkušenosti, že se
mladý člověk bez pracovních návyků lépe přizpůsobí firemní filozofii a prostředí než
bývalý zaměstnanec jiné organizace. Přístup těchto firem je dán jejich ekonomickou stabilitou. Neváhají chybějící praxi absolventa VŠ dohnat pomocí speciálních tréninků a školení. Investují s cílem vychovat si zaměstnance „k obrazu svému“.
Vývoj trhu práce, tedy to, jaká povolání, jaké obory a jaké pracovní činnosti jsou
zaměstnavateli žádané je pečlivě sledován a vyhodnocován (Správa, 2005). Výsledkem jsou různé ukazatele, které
o stavu
trhu práce vypovídají. Jsou to např. počty
nezaměstnaných uchazečů o práci, počty volných pracovních míst, jejich vzájemný
poměr, dále je to míra nezaměstnanosti, což je poměr počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil, apod. Tyto ukazatele mohou být na úrovni celorepublikové, krajové,
okresní, mohou být členěné podle profesních oblastí, stupňů vzdělání, věku, pohlaví apod. Obecně platí, že absolventi VŠ jsou velmi dobře teoreticky i prakticky připraveni a
vzděláni v odpovídajícím oboru studia, znají současné trendy, velmi dobře zacházejí s internetem a obecně s výpočetní technikou a moderními technologiemi (Hledám, 2006).
Rovněž praktické zkušenosti absolventů VŠ jsou bohaté v oblastech a oborech, ve kterých
chtějí absolventi VŠ rozvíjet svou pracovní dráhu. Jedním z nejpodstatnějších kritérií při výběru oboru a povolání je dnes možnost uplatnění a potřebné informace je možné získat dvěma způsoby - z vnějších (externích) a vnitřních (interních) zdrojů (Hledám, 2005). 16
Externí zdroje informací o zaměstnavateli
Mezi vnější neboli externí zdroje informací o potenciálním zaměstnavateli patří
zejména média - denní tisk, odborné časopisy, reklamní a propagační materiály firmy, aktivity potenciálního zaměstnavatele (internetová prezentace, reklama v televizi nebo v tisku, atd.), pracovníci ÚP a PA (Hledám, 2005). Dalším zdrojem informací
jsou
hospodářské komory, profesní organizace, katalogy firem, obchodní rejstřík, obchodní věstník.
Interní zdroje informací o zaměstnavateli
Vnitřními neboli interními informacemi se rozumí informace, které absolvent VŠ
získá přímo u potenciálního zaměstnavatele a nejsou získány z materiálů, které jsou určeny ke komunikaci s okolím firmy (viz externí zdroje informací). Jde o informace od pracovníků firmy, které mohou poskytnout jiný pohled, podrobnější informace a reálnější
obraz o firmě (Hledám, 2005). Zaměstnanci mohou absolventovi VŠ nejpřesněji popsat situaci v podniku, klady i zápory práce ve firmě. Je zde i možnost zavolat na personální nebo tiskové oddělení a dozvědět se požadované informace.
3. Vliv kompetencí na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce
Kompetence lze jinými slovy vyjádřit jako soubor vědomostí, dovedností a postojů.
Pro úspěšné uplatnění absolventů VŠ na trhu práce je důležité, aby kompetence přispívaly
k maximalizaci šancí na bezproblémový vstup a participaci na trhu práce (Key, 2002). Pojem kompetence je jednoznačně upřednostňován před jakýmikoli jinými pojmy a to s
ohledem na kompatibilitu pojmů v mezinárodním měřítku a také proto, že svým rozsahem
jako jediný ze zavedených pojmů pokrývá jak znalosti, dovednosti, schopnosti, tak i
postoje a hodnoty. Kompetence musí jedinci umožňovat úspěšnou integraci do velkého množství sociálních sítí a současně jej činit nezávislým a osobnostně zdatným v rodinném i
v novém a nepředvídatelném prostředí. A konečně kompetence musí umožňovat jedinci aktualizovat nepřetržitě jeho vědomosti a dovednosti. Na toto téma byly realizovány
mnohé mezinárodní aktivity a na lisabonském jednání Rady Evropy v březnu 2000 (tzv.
lisabonský proces) byl definován pro rok 2010 nový strategický cíl – Evropa se má stát
„nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti“ (Key, 2002). 17
3. 1. Požadavky na klíčové kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ
Pojem klíčové kompetence se opírá o strategický dokument MŠMT ČR, tzv. Bílou
knihu [1], a navazuje na pojmosloví zavedené v odborné pedagogické literatuře (pojem
kompetence, resp. klíčová kompetence uvádí ve svém Pedagogickém slovníku Průcha,
Walterová a Mareš [2], Anglicko-český pedagogický slovník Mareše a Gavory [3] zase anglický termín competence překládá jako kompetence).
Definice a výběr klíčových kompetencí je vždy ovlivněn tím, co právě daná
společnost považuje za hodnotné a klíčové. Jako příklad identifikace klíčových kompetencí
uvádím model Evropské komise, která stanovila pro období povinného vzdělávání tyto klíčové kompetence: komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizím jazyce, matematické kompetence a kompetence v oblasti vědy a technologií, kompetence v oblasti informační a komunikační technologie, kompetence učit se učit, sociální a interpersonální
kompetence, občanské kompetence, kompetence v oblasti podnikatelství (ve smyslu podnikatelských dovedností) a kompetence v oblasti kulturního povědomí (Key, 2002).
Přes rozdílná pojetí a interpretace daného pojmu se většina odborníků shoduje na
tom, že klíčové kompetence jsou takové kompetence, které jsou důležité a prospěšné
každému jedinci i společnosti jako celku a představují přenosný a multifunkční soubor znalostí, dovedností a schopností, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se.
Zásadní charakteristikou klíčových kompetencí v rámcových programech je jejich
přímé propojení se vzdělávacím obsahem jednotlivých vzdělávacích oblastí, resp. oborů (Vzdělanost, 2005). Každý z oborů svým vzdělávacím obsahem přispívá k osvojení a
rozvíjení
klíčových
kompetencí
a
tento
přístup
posiluje
také
činnostní
charakter tzv. očekávaných výstupů, které jsou částí vzdělávacího obsahu a definují, k
jakým znalostem, dovednostem, schopnostem by měli absolventi VŠ na konci konkrétní etapy vzdělávání dospět. Takový způsob provázání klíčových kompetencí se vzdělávacím obsahem pak koresponduje s jejich nadpředmětovou koncepcí. Klíčové kompetence umožňují absolventům VŠ, aby správně využívali a dále rozšiřovali své konkrétní znalosti
[1] MŠMT ČR: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001. [2] Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha, Portál 2001. [3]
Mareš, J., Gavora, P.: Anglicko-český pedagogický slovník. Praha, Portál 1999.
18
a dovednosti zaměřené na určitý obor. Klíčové kompetence mají delší životnost než
odborná kvalifikace, proto mohou sloužit jako základ pro další vzdělávání (Vzdělanost, 2005). Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně
sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají ke spokojenému a
úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním
vzdělávání, pokračuje v primárním, sekundárním a terciálním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života.
Soubor klíčových kompetencí, kterými disponují absolventi VŠ po ukončení své
vzdělávací dráhy je jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují jejich uplatnitelnost na
trhu práce (Vzdělanost, 2005). Především se jedná o ochota a schopnost absolventů VŠ se
učit, jejich schopnost pracovat s informacemi či s výpočetní technikou, čtení a porozumění pracovním instrukcím, práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění, adaptabilita a flexibilita, schopnost řešit problémy, schopnost
rozhodovat se a nést zodpovědnost. Důraz je kladen i na schopnost komunikovat s potenciálním zaměstnavatelem, zběhlost v cizích jazycích, schopnost týmové práce a schopnost vést. Tyto schopnosti vystupují do popředí především u menších
zaměstnavatelů, kde pracovník nepracuje v kolektivu a musí být schopen si samostatně organizovat práci, rozhodovat se a řešit problémy (Key, 2002). Nelze opomenout ani osobní kvality a postoje člověka, a je proto potřeba u absolventů VŠ rozvíjet iniciativu,
motivaci, vytrvalost a sociální dovednosti. Výsledkem navzájem se doplňujících systémů
vzdělávání a zaměstnanosti je pak mnohem větší šance na celoživotní zaměstnatelnost absolventů VŠ a jejich připravenost pro další vzdělávání.
3.2. Požadavky na odborné kompetence ve vztahu k uplatnění absolventů VŠ
Odborné kompetence můžeme definovat jako předpoklady jedince zvládnout
určitou činnost, situaci, respektive posuzovat určité jevy s vědomím širších souvislostí
nebo z odborného hlediska. V mnoha případech vyplývají odborné kompetence z role a sociální
pozice
a
nemusí
(Nezaměstnanost, 2003).
nutně
znamenat
optimální
zvládnutí
problematiky
Podle definice tohoto pojmu můžeme odborné kompetence považovat za relativně
optimální doladění pracovní způsobilosti absolventů VŠ jimi vykonávané profese a daného konkrétního pracovního zařazení (Vzdělanost, 2005). Patří sem dovednost pro jednání 19
s lidmi, důvěryhodnost, sebedůvěra, asertivita, efektivní interpersonální působení,
akceptovat jednání druhých lidí, dobře si organizovat a kontrolovat svou práci, zvládat i náročnější psychickou zátěž, jednat ve shodě se svým svědomím, být
důsledný, čestný a odpovědný. Odborné kompetence se lze naučit nebo je získat. Na jejich utváření mají vliv osobnostní rysy, které jsou do značné míry vrozené, a proto není
snadné je změnit anebo vypěstovat. Mnohé nedostatky lze ale obejít a kompenzovat. Například rolovým chováním.
Odborné kompetence získávají stále větší význam především u kvalifikací
přesahujících jednotlivé profese, a to jak ve vlastní odbornosti, tak i u kompetencích, jako je komunikace, schopnost logického myšlení, personálních vztahů, schopnost zorganizovat si práci apod. Právě práce v odvětvích jako je např. vzdělávání, věda, zdravotnictví klade
vysoké požadavky na intelektuální schopnosti, sociální způsobilost a všeobecnou vzdělanost.
4. Služby ÚP zaměřené na uplatnění absolventů VŠ
Zprostředkování zaměstnání se řídí ustanovením platného zákona č. 450/1992 Sb.
(Správa, 2005). V souvislosti s uplatněním absolventů VŠ se jedná zprostředkování zaměstnání, o které se absolventi VŠ uchází. Zaměstnání zprostředkovávají příslušné
územní státní orgány, do jejichž působnosti podle zákona patří činnost ÚP, které zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území ČR. O zprostředkování práce mohou ÚP požádat uchazeči o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání, v našem případě
absolvent VŠ, je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného
zaměstnání ÚP, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je ÚP zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání (Služby, 2005). Pracovníci
ÚP na základě informací od zaměstnavatelů o volných pracovních místech vedou jejich
evidenci. Ponechává se nově na zaměstnavateli, aby upozornil na některé další okolnosti spojené se zaměstnáváním.
Služby ÚP (Služby, 2005): • • • •
zprostředkování zaměstnání
zprostředkování zaměstnanců zaměstnavatelům, kteří hlásí ÚP volná pracovní místa výplata podpory v nezaměstnanosti
poradenství a informační činnost o pracovních příležitostech a o situaci na trhu práce 20
informační a poradenské středisko pro volbu povolání
•
pracovní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením
•
realizace jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanost (rekvalifikace, veřejně
•
prospěšné práce, investiční pobídky společensky účelná pracovní místa)
řešení otázek zahraniční zaměstnanosti (povolování práce cizincům), atd.
•
Výhody pro evidované uchazeče u ÚP (Služby, 2005): •
plátcem zdravotního pojištění je za něj po dobu vedení v evidenci stát,
•
při splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti je mu poskytováno
•
po stanovenou dobu - kdy mu náleží podpora v nezaměstnanosti, a dále v rozsahu
hmotné zabezpečení - tzv. podpora v nezaměstnanosti,
nejvýše 3 let - je mu doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání započítávána pro účely důchodového pojištění.
Základním rozdílem mezi jednotlivými ÚP jsou počty absolventů VŠ na jednoho
zprostředkovatele práce – pracovníka ÚP; od toho se odvíjí např. počet kontaktů pracovníka ÚP s absolventem VŠ v kalendářním měsíci. Tabulka 4 uvádí počty absolventů VŠ, kteří si hledali práci na ÚP v Jihomoravském kraji v roce 2005.
Tabulka 4. Počty absolventů VŠ, kteří si hledají práci na ÚP v Jihomoravském kraji v roce 2005 Úřad práce
Nezaměstnaní absolventi VŠ
Procento
z
celkového počtu
Z
52
0.9
15
Blansko
33
0.8
11
Hodonín Břeclav
24 85 41
0.3
13
0.3
Brno - město
211
2.7
Brno – město
14
nepodařilo zjistit 64
jsou bez práce déle 35 6
18
26
0.7
Absolventi VŠ, kteří než 6 měsíců
16
0.7
Vyškov
žen
(počet nezam.)
Brno - venkov Znojmo
toho
50 se
18 6 132
Z tabulky 4 vyplývá, že v minulém roce nejvíce nezaměstnaných absolventů VŠ
evidoval na ÚP Brno – město a na ÚP Hodonín. Naopak nejméně nezaměstnaných absolventů VŠ evidoval ÚP Vyškov, ÚP Znojmo a ÚP Blansko. Nejvyšší čísla ve vztahu k
absolventům VŠ nezaměstnaných déle než 6 měsíců uvedl ÚP Brno – město, ÚP Hodonín 21
a ÚP Brno – venkov. Nejmenší čísla u absolventů VŠ, kteří jsou bez práce déle než 6 měsíců evidoval ÚP Vyškov, ÚP Znojmo, ÚP Blansko a ÚP Břeclav. 4. 1. Nabídka individuálního akčního plánu pro absolventy VŠ
V souvislosti s výše zmíněným zákonem o zaměstnanosti došlo ke zrušení míst
pro odbornou praxi absolventů VŠ, která s finančním přispěním státu zřizovali
zaměstnavatelé (Nezaměstnanost, 2003). Šlo o fungující systém, který vygeneroval tisíce nových míst a díky němu nejen absolventi VŠ získali v průběhu jednoho roku tolik potřebnou praxi v oboru, který vystudovali. Peníze vydané státem za tímto účelem se navíc obratem vracely do rozpočtu v podobě daní.
Náhradou za odborné praxe zákon absolventům VŠ otevírá dveře k tzv.
společensky účelným místům, které už nějakou dobu fungují. Jejich výhodou je fakt, že nejsou časově omezena jedním rokem jako místa pro odbornou praxi (jen věkem výše
zmíněné „fyzické osoby“). Nevýhodou pak je, že nejsou striktně vázána na profesi, kterou absolvent VŠ vystudoval. Také výše příspěvku pro zaměstnavatele může být o něco menší než u dřívějších míst pro odbornou praxi.
Další možností jak služby ÚP pomáhají absolventům VŠ je ta, že příslušný ÚP ve
spolupráci s absolventem VŠ, který se uchází o zaměstnání, vypracuje individuální akční
plán (dále jen IAP). Jde o dlouhodobý proces poradenských aktivit, který má aktivovat absolventa VŠ a vytvořit prostor pro to, aby mohl převzít odpovědnost sám za sebe (Správa, 2005). V zásadě se jedná o postupné zavádění preventivních programů k
omezení přílivu uchazečů o zaměstnání do dlouhodobé nezaměstnanosti; do 6 měsíců evidence mladých do 25 let - program První příležitost a do 12 měsíců evidence dospělých nad 25 let - program Nový start (Správa, 2005).
Uchazečům o zaměstnání z řad absolventů VŠ je ÚP povinen vypracování tohoto
plánu nabídnout; záleží však samozřejmě na nich, zda této nabídky využijí. Obsahem IAP
je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření v souladu s dosaženým vzděláním, kvalifikací, možnostmi a schopnostmi absolventů VŠ. Ti
jsou povinni poskytnout součinnost při vypracování IAP a plnit podmínky v něm
stanovené. (Správa, 2005). Účelem použití tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanost je motivace absolventů VŠ při hledání nového pracovního uplatnění. Avšak pro případ, že
absolvent VŠ neplní dohodnutá opatření (podmínky stanovené v IAP), zákon o zaměstnanosti stanoví jeho postih spočívající ve vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Absolvent VŠ, který byl takto vyřazen z evidence, může být na základě nové 22
písemné žádosti do evidence znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne vyřazení. ÚP oslovují různé zaměstnavatele a zjišťují, zda jsou ochotni a schopni přijmout
absolventa VŠ na praxi. Toho se pak snaží umístit do profese, která odpovídá jeho zaměření. Mzda absolventa VŠ na této dotované praxi se skládá ze dvou částí. Jednu
dostává ve formě finančního příspěvku od ÚP a druhou od zaměstnavatele. Na výši
finančního příspěvku se dohodne ÚP se zaměstnavatelem. Maximální délka absolventské
praxe je 12 měsíců. Ve většině případů ale trvá 3 až 6 měsíců, protože se mladí lidé tak dobře zapracují, že ve firmě zůstanou jako stálí zaměstnanci. 4.2. Nabídka služeb EURES pro absolventy VŠ
Evropské služby zaměstnanosti (EURES = EURopean Employment Services) je od
1.5. 2004 další službou ÚP (Služby, 2005). EURES je
informační a poradenská síť
propojující veřejné služby zaměstnanosti členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska. Vznik této struktury iniciovala Evropská komise v roce 1993 a funguje jako její koordinátor. Cílem EURES je usnadnit volný pohyb pracovních sil v
rámci Evropy (Služby, 2005). Pomáhá tak vyrovnávat poptávku a nabídku na evropském pracovním trhu. Je to tedy služba určená zaměstnavatelům a absolventům VŠ, kteří mají
zájem o práci v zahraničí. Posláním EURES je usnadnit volný pohyb pracovních sil mezi
zeměmi EU, EHP nebo ve Švýcarsku. Partnerskými organizacemi jsou odborové svazy, organizace zaměstnavatelů a místní či regionální ÚP. Cíle EURES (Služby, 2005):
•
poskytovat informace a poradenství zájemcům, kteří by chtěli pracovat v jiné zemi
•
napomáhat zaměstnavatelům, kteří mají zájem zaměstnat pracovníky z jiných zemí
EU, EHP nebo ve Švýcarsku
EU/EHP, při šíření jejich nabídek pracovních míst, případně i s náborem pracovníků z evropských zemí
•
získávat a distribuovat volná místa vhodná pro zaměstnání příslušníků jednoho
•
poskytovat informace a poradenství zájemcům o práci a zaměstnavatelům v
členského státu EU v jiném členském státu unie příhraničních regionech
EURES se především zaměřuje na poskytování informací pro zájemce o práci
v zemích EU/EHP a zaměstnavatele, kteří uvažují najmout pracovní sílu z členských států EU/EHP.
23
Služby českého portálu EURES (Služby, 2005):
• •
aktuální nabídka volných pracovních míst hlášených českým EURES poradcům přehled připravovaných výběrových řízení a náborů zaměstnanců
•
informace o životních a pracovních podmínkách v jednotlivých zemích EU/EHP,
•
přehled vyhledávačů sezónních prací a brigád v Evropě
informace o přístupu na trh práce v těchto zemích
•
vzory životopisů
a průvodních dopisů spolu s tipy, jak se ucházet o práci
•
seznam českých EURES poradců a kontaktních osob EURES
v konkrétních zemích EU/EHP
•
informace pro zaměstnavatele,
•
informace o přechodných obdobích pro volný pohyb pracovních sil (nutnost vyřízení
•
informace o administrativě spojené s odjezdem/příjezdem do některé ze zemí EU
pracovních sil v zemích EU/EHP
často kladené otázky související s mobilitou
pracovního povolení v konkrétní zemi)
(zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, povinnost hlášení pobytu apod.)
5. Služby PA zaměřené na uplatnění absolventů VŠ
Podstatou zaměstnávání absolventů VŠ přes PA je podmínka, že pracovněprávní
vztah, který absolvent VŠ s agenturou uzavře, musí zakládat účast na sociálním pojištění
(Hledám, 2005). Pro každou z těchto forem jsou stanoveny určité podmínky a absolventi VŠ si mohou sjednat individuálně i podmínky další - např. minimální rozsah pracovní
doby, flexibilní formy zaměstnávání, práci doma, příležitostné nebo nepravidelné
zaměstnání, jiný rozvrh pracovní doby apod. Všechny tyto údaje by měly být uvedeny v
pracovní smlouvě. Cílem služeb PA, které zprostředkovávají, přímo zaměstnávají nebo „zapůjčují“ absolventy VŠ firmám, je zajistit jim takové pracovní a mzdové podmínky, jaké mají stálí zaměstnanci těchto podniků (Nezaměstnanost, 2003). Dohoda o pracovní činnosti
Jedním z možných pracovních vztahů, který mohou absolventi VŠ s PA uzavírat, je
dohoda o pracovní činnosti (Hledám, 2005). Ta může být uzavřena maximálně na polovinu
stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně). Na základě této dohody může absolvent VŠ pracovat nepravidelně a nerovnoměrně, např. jeden týden 10 hodin, druhý
týden 15 hodin apod. Za období, na které byla tato dohoda sjednána, nesmí však být počet 24
odpracovaných (nikoli sjednaných) hodin vyšší než 20 hodin týdně. Dohoda o pracovní
činnosti zakládá účast na sociálním (důchodovém a nemocenském) pojištění a započítává
se jako doba odpracovaná pro důchodové účely i pro splnění podmínky výplaty podpory v nezaměstnanosti.
Dohoda o provedení práce
Dalším pracovním poměrem, který absolventi VŠ velmi často uzavírají, je dohoda o
provedení práce. Tu může absolvent VŠ uzavřít (i ústně) se zaměstnavatelem na
maximálně 100 hodin v jednom kalendářním roce (Hledám, 2005). I v této dohodě se uplatní flexibilní formy zaměstnávání, které absolventům VŠ plně vyhovují. Dohoda o provedení práce ale nezakládá účast na sociálním pojištění.
V obecném kontextu PA vyhledávají a vybírají převážně vedoucí pracovníky na
střední a vyšší pozice. Objektem jejich zájmu jsou tedy v převážné míře absolventi VŠ.
Firmy jsou však schopné a ochotné vyhovět jakémukoliv jinému požadavku zákazníka -
budoucího zaměstnavatele. To znamená, že podle jeho přání dokáží vyhledat i potřebné
odborníky - specialisty s nižším vzděláním než vysokoškolským nebo středoškolským,
pokud to charakter požadované činnosti vyžaduje (Nezaměstnanost, 2003). PA se zvláště ve větších městech stále častěji stávají např. prostředníky mezi společností, která chce obsadit určitou pracovní pozici a absolventem VŠ usilujícím o získání místa. Služby PA (Nezaměstnanost, 2003): •
vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání
•
zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu práce pro uživatele, kterým se
zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly
rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení
•
realizace změn v organizační struktuře a k optimalizaci využití lidí a jejich schopností
•
poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí
• • •
pro řízení firmy
psychodiagnostika, posuzování pracovních a osobnostních předpokladů kurzy komunikačních dovedností
programy poskytující kvalifikovaný personál na dobu určitou z důvodu pomoci dané
firmě překlenout krátkodobou potřebu zvýšení počtu zaměstnanců 25
Náplní práce PA je nalezení vhodných kandidátů svým klientům (budoucím
zaměstnavatelům). Služby PA platí tedy budoucí zaměstnavatel. Většinou zaměstnavatel platí v okamžiku nástupu kandidáta, kterého zprostředkovala PA. I absolventi VŠ mohou platit PA za její služby (Hledám, 2005). Jde o služby nadstandardní, které nemají přímou
souvislost s vyhledáním práce a budoucího zaměstnavatele (služby v oblasti volby
vhodného zaměstnání, budoucí kariéry a poradenství nebo trénink směrem k prezentaci u výběrového řízení).
Některé PA se zaměřují na obsazování pozic absolventy VŠ v určitém oboru či
sektoru (např. na pozice finanční nebo pozice v informačních technologiích a
telekomunikacích) nebo se specializují na pozice ve vyšším managementu či naopak na střední administrativní pozice (Hledám, 2005). Jen některé PA mají v nabídce i pozice na
zkrácený úvazek, brigády či tzv. dočasné zaměstnání (záskoky) - temporary help. Jedná
se o vyhledání a krátkodobé či dlouhodobé zapůjčení absolventa VŠ na dobu určitou, podle požadavků klienta, na dobu, kdy firma
potřebuje pokrýt
krátkodobý nebo
dlouhodobý nedostatek pracovních sil, například o dovolených, při získání nečekané zakázky,
při nemoci zaměstnanců nebo při
odchodu
zaměstnankyň na mateřskou
dovolenou. Tento typ služby poskytují specializované PA a umožní absolventovi VŠ překlenout dobu bez práce. Může se z něj navíc vyvinout i dlouhodobější pracovní poměr.
Pro firmu to znamená, že platí za zprostředkovatelskou službu PA a šetří náklady na administrativu spojenou se zaměstnáváním absolventa VŠ na dobu určitou – tu má na starosti PA. Absolvent VŠ je tedy zaměstnancem
PA,
která ho podniku za úplatu
pronajímá. PA odvádí za něj sociální i zdravotní pojištění, schvaluje dovolenou, přijímá či
dává výpověď. Přínosem pro firmu je, že si může v kmenovém stavu držet pouze klíčové zaměstnance a při vzniklé potřebě si další pracovníky „zapůjčit“ od PA. Odpadají jí náklady na vyhledávání, výběr a zaškolení pracovníků a starosti nevhodných zaměstnanců.
26
s propouštěním
EMPIRICKÁ ČÁST 6. Předmět výzkumu
Předmětem výzkumu jsou subjektivní názory a postoje pracovníků ÚP a PA
Jihomoravského kraje k uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Na základě jejich
vyjádření budu zjišťovat, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence u
absolventů VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, po kterých oborech je na trhu práce největší poptávka, co očekávají zaměstnavatelé ohledně pracovní mobility a jaké případné problémy mají absolventi VŠ na trhu práce. 6. 1. Cíl
Cílem realizovaného šetření je na základě zkušeností pracovníků ÚP zjistit:
• •
jaké klíčové a odborné kompetence požadují potenciální zaměstnavatelé u absolventů
VŠ
faktory, které ovlivňují úspěšnost či případnou neúspěšnost absolventů VŠ na trhu
práce
7. Metody a objekt výzkumu 7.1. Metody výzkumu
Základní výzkumnou metodou bylo dotazníkové šetření, při němž byl použit
dotazník (viz příloha 1). U všech otázek měli pracovníci ÚP a PA možnost vyjádřit se k
danému tématu nad rámec nabízených alternativ a upozornit na některé další aspekty sledované problematiky. Dotazníky byly posílány jednotlivým ÚP a PA prostřednictvím
elektronické pošty. Dotazník jsem vyhodnocovala podle počtu nejvíce uvedených odpovědí u jednotlivých otázek. Pracovníci ÚP a zástupci PA mohli zaškrtávat libovolné množství odpovědí.
7.2. Objekt výzkumu
Objektem výzkumu byly pracovníci jednotlivých ÚP a PA v Jihomoravském kraji.
Záměrem bylo získat především názory těch, kteří se absolventy VŠ každodenně zabývají
a kteří zároveň mohou uplatňování absolventů VŠ na trhu práce hodnotit v celkovém
kontextu vývoje na trhu práce. Výběrový soubor tvořilo celkem 29 objektů výzkumu
z toho 7 ÚP Jihomoravského kraje a 22 vybraných PA ve stejném kraji. Návratnost dotazníků od pracovníků ÚP byla 86 %, tedy od jednotlivých ÚP přišlo 6 vyplněných 27
dotazníků.
Návratnost dotazníků od pracovníků PA byla 41 %. Od 22 oslovených
zástupců PA, přišlo 9 vyplněných dotazníků.
ÚP a PA, které vyplnily dotazníky týkající se uplatnění absolventů VŠ na trhu práce:
Úřady práce
Personální agentury
ÚP Blansko
Advantage Consulting
ÚP Brno – venkov
Axial Personnel Agency
ÚP Brno – město
Aprofes
ÚP Hodonín
Brněnská personalistika
ÚP Znojmo
Grafton Recruitment
ÚP Vyškov
Consent Consulting Czech ManMark ECONOMY
Personia
ProFi Job Consulting
Všechny PA zahrnuté do šetření mají platné povolení Ministerstva práce a
sociálních věcí - Správy služeb zaměstnanosti k výkonu své zprostředkovatelské činnosti.
8. Interpretace výsledků
Názory pracovníků ÚP a zástupců PA na základě jejich zkušeností se
zprostředkováním pracovního uplatnění absolventů VŠ jsou důležitým prvkem vytváření komplexního pohledu na situaci absolventů a mladých lidí na trhu práce. Jejich názory jsou
přínosem i vzhledem ke skutečnosti, že se situací absolventů VŠ zabývají v praktické rovině, řeší případné problémy spojené s uplatněním na trhu práce. To, že k problémům přistupují z pohledu absolventů VŠ, kterým se snaží zprostředkovat pracovní uplatnění, jim
umožňuje hodnotit faktory uplatnění, a to jak z hlediska úrovně dosažené kvalifikace a
oboru vzdělání, tak i požadovaných znalostí, dovedností, schopností, pracovních postojů, mobility i dalších faktorů. Na druhé straně uvedená specifika zahrnují i určitá omezení ve
vztahu k možnostem získané údaje zobecnit. Pracovníci ÚP a zástupci PA někdy nepracují s údaji o míře nezaměstnanosti absolventů VŠ a hodnotí situaci absolventů VŠ ve vztahu k
jejich absolutním počtům. Z pohledu úspěšnosti absolventů VŠ při vstupu na trh práce je však podstatnější, kolik procent z nich zůstane bez zaměstnání a nikoli jak velký počet je
jich je evidován. Dalším omezujícím faktorem, který vyplývá z charakteru údajů získaných prostřednictvím pracovníků ÚP a zástupců PA, je skutečnost, že jen část absolventů VŠ se při hledání pracovních příležitostí obrací na ÚP a PA. 28
8.1. NÁZORY PRACOVNÍKŮ ÚP
Faktory ovlivňující úspěšné uplatnění absolventů VŠ na trhu práce
Uplatnění absolventů VŠ na trhu práce je ovlivněno řadou faktorů jak objektivní
povahy, například regionální situací na trhu práce a mírou nezaměstnaností, tak i povahou subjektivní, jako je aktivní přístup absolventa VŠ, schopnost se prosadit. U otázky č. 1 (viz
dotazník) bylo nabídnuto 21 odpovědí. Z toho se nejčastěji objevovaly odpovědi na 16
faktorů. Jako nejdůležitější v této souvislosti bylo označeno absolvované vzdělání a
odborná připravenost, jazyková vybavenost a komunikační dovednosti, ochota učit se, dovednost pro jednání s lidmi, důvěryhodnost, sebedůvěra, asertivita, efektivní interpersonální působení, které uvedli pracovníci 5 ÚP. Na druhém místě se nachází
aktivita a flexibilita, získaná odborná praxe, schopnost týmové práce, akceptovat jednání druhých lidí, dobře si organizovat a kontrolovat svou práci (pracovníci 4 ÚP). Na dalších místech se nachází připravenost absolventa VŠ orientovat se na trhu práce, jednat ve shodě se svým svědomím (pracovníci 3 ÚP).
Z vyjádření pracovníků ÚP vyplývá, že pro úspěšné uplatnění absolventů VŠ na
trhu práce jsou velmi důležité i subjektivní faktory, jako je připravenost i schopnost udělat dobrý dojem na budoucího zaměstnavatele. Důležitost tohoto faktoru souvisí jak s
lepší perspektivou absolventů VŠ, tak i s diferencovanou situací na trhu práce ve vztahu k možnostem a perspektivě jejich uplatnění v jednotlivých oborech.
Problémy s uplatněním na trhu práce podle vyjádření pracovníků 2 ÚP nemají
absolventi VŠ v technických oborech a v oblasti informační technologie.
Příčiny případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce a nejméně žádané obory
U otázky č. 2 (viz dotazník) bylo nabídnuto dotazovaným pracovníkům ÚP 9
odpovědí. Z toho se nejčastěji objevovaly odpovědi na 3 faktory. Příčinami neúspěchu u
absolventů VŠ je především nedostatek praxe v reálném pracovním prostředí, který jako příčinu nezaměstnanosti uvádí zástupci 5 dotazovaných ÚP. Respondenti považují objem odborné praxe obecně za nedostačující. Pracovník 1 ÚP ve vyjádření uvádí, že
celkový objem odborné praxe ve výuce je malý a neodpovídá požadavkům, které zaměstnavatelé na pracovníky kladou. Vhodné by podle pracovníka ÚP bylo zařadit více praktické části do studia, zprostředkovat širší kontakt se zaměstnavateli, tak aby si v rámci
praxe mohli vytipovat budoucí zaměstnance. Dalším důvodem jsou vysoké počty absolventů oboru. Tento důvod figuruje u odpovědí pracovníků 3 ÚP. K příčinám 29
neúspěšného umístění absolventů VŠ byl vyjádřen názor, že znalosti absolventů VŠ neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů a požadavek, aby zaměstnavatelé byli ve větší míře „vtahováni“ do výuky, prostřednictvím externí výuky odborníků ve školách,
stáží, exkurzí, zajištěním praxe přímo v provozu. Problémem je ale právě finanční motivace zaměstnavatelů a převažující nezájem podílet se na zabezpečení a zkvalitnění výuky a spolupráci při výchově budoucích zaměstnanců, který uvedl pracovník ÚP.
Z celkového hodnocení nabídky a poptávky vyplývá, že až na výjimky poptávka
převyšuje nabídku pracovních míst v jednotlivých oborech. Přesto existují obory, v nichž
se pracovníci ÚP setkávají s převisem volných pracovních míst. Problém převisu nabídky
volných pracovních míst s sebou přináší i otázku, do jaké míry je převis způsoben nedostatečným počtem absolventů VŠ oboru a do jaké míry je dán nezájmem absolventů pracovat v oborech, v nichž nejsou výhodné pracovní a platové podmínky.
Nyní se tedy podrobněji zaměřím na obory, které souvisí s případnou
nezaměstnaností absolventů VŠ evidovaných na ÚP. Je třeba si uvědomit, že skutečnost vyššího zastoupení absolventů VŠ určitých oborů mezi nezaměstnanými uchazeči ještě nemusí nutně znamenat, že tyto obory jsou z hlediska uplatnění absolventů VŠ neúspěšné. Důvodem je skutečnost, že pracovníci ÚP vnímají problémy absolventů VŠ jednotlivých
oborů z hlediska absolutních počtů klientů, tedy absolventů určitých oborů evidovaných
ÚP. U některých oborů ale mohou být vyšší počty nezaměstnaných absolventů VŠ způsobeny vysokým počtem absolventů oboru, přitom míra nezaměstnanosti vztažená k
celkovému počtu absolventů oboru může být nízká. Jinými slovy, přes vysoké počty evidovaných nezaměstnaných může většina absolventů VŠ oboru nacházet uplatnění na
trhu práce bez velkých problémů. Tato skutečnost je důvodem, proč časté uvedení oboru
vzdělání v evidenci nezaměstnaných je nutno vztahovat i k míře nezaměstnanosti v oboru. Názory pracovníků ÚP na příčiny převisu nabídky pracovních míst v uvedených
oborech, pak jako nejdůležitější důvod je uváděn nízký počet absolventů VŠ oboru, který je ovlivněn nezájmem studentů o studium oboru, který uvedli pracovníci 4 ÚP. Na
druhém místě je nezájem pracovat ve vystudovaném oboru z důvodu nevýhodných
pracovních, platových a dalších podmínek a často také nedostatečné perspektivy,
kterou může zaměstnavatel v oboru nabídnout (pracovníci 3 ÚP). Podle názoru pracovníků 2 ÚP je podstatným problémem nedostatečná informovanost absolventů VŠ o světě práce a
to z hlediska různých aspektů. Jak upozorňují pracovníci 2 ÚP, absolventi VŠ často
uplatňují příliš vysoké nároky, nechtějí ani na omezenou dobu nastoupit na místo, která neodpovídá získané kvalifikaci, přestože by tím získali potřebnou praxi a všeobecné pracovní návyky, a následně i vyšší šanci na získání odpovídajícího pracovního uplatnění. 30
Naopak příčiny případné nezaměstnanosti absolventů VŠ nejsou, jak uvádí
pracovník 1 ÚP v nedostupnosti vzdělání v určitých oborech spíše naopak. V rámci celého procesu volby budoucího povolání, potažmo dalšího odborného vzdělávání, převyšuje nabídka v některých vzdělávacích oborech vysoce poptávku a následně po ukončení
přípravy na povolání nekoresponduje s možnostmi umístění absolventů VŠ na trhu práce
Dále se mezi odpověďmi objevuje podcenění sebeprezentace a odlišné představy
o náplni práce a dalším profesním rozvoji, které uvádějí pracovníci 2 ÚP. Problematickou oblastí, kterou pracovníci těchto 2 ÚP zmiňují, je skutečnost, že mnoha absolventům VŠ
chybí základní dovednosti související s prezentací a komunikací s potenciálním zaměstnavatelem. Pokud absolventi VŠ tyto znalosti alespoň částečně mají, pak jsou
mnohdy pouze teoretické, chybí jim nácvik řešení konkrétních situací. Nedostatečné je i
celkové právní vědomí absolventů VŠ a orientace v pracovněprávních předpisech. Ostatní sledované důvody jsou zastoupeny jen okrajově.
Pracovníci 2 ÚP v dotazníku uvedli, že postrádají požadavky od zaměstnavatelů na
počty budoucích absolventů VŠ. Upozorňují tím na skutečnost, že je důležité znát program rozvoje regionu a záměry hlavních zaměstnavatelů. To se ale nedaří vzhledem k tomu, že
velké podniky nejsou dostatečně stabilizované a drobné a malé firmy reagují živelně podle
situace na trhu. Na druhé straně ale většina zaměstnavatelů (zvláště těch menších) nemá
prognózy potřeb lidských zdrojů, protože mnohdy nemá jistotu své vlastní existence do budoucna. Rovněž struktura profesní vzdělávací nabídky musí korespondovat s
dlouhodobým sledováním vývoje na trhu práce a na základě úzké spolupráce zaměstnavatelů, hospodářských komor, ale i na základě znalosti perspektiv rozvoje jednotlivých odvětví a oborů. Zatím tato spolupráce je na nízké úrovni, a to především
spolupráce s hospodářskými komorami, které by měly mapovat potřeby menších zaměstnavatelů. Problémy s uplatněním mají hlavně absolventi ze zemědělských fakult, kteří jsou jako jediní vedeni v evidenci ÚP déle než půl roku. Podle pracovníka 1 ÚP je
možné, že je to kvůli sezónnosti zemědělských prací a také proto, že se často snaží sehnat práci ve větším městě.
Podle názoru pracovníků 6 ÚP na oboru nezáleží, absolventi VŠ nemají problémy
s uplatněním. Většinou mají nějaké zástupné problémy, proč jsou nezaměstnaní. Od
zdravotních problémů přes opravdový nedostatek míst až po umělou nezaměstnanost. Ve statistikách ÚP totiž zůstávají např. ženy na mateřské dovolené. ÚP taky registrují mezi
nezaměstnanými absolventy VŠ daleko více mužů než žen. Podle pracovníka dalšího ÚP je to proto, že ženy jsou ochotnější přijmout hůře placenou práci či povolání s nižšími nároky. Naopak muži nejsou často ochotni vzít jakoukoliv práci, kterou jim na ÚP nabízejí. 31
Zaměstnavateli požadované znalosti, dovednosti a schopnosti po absolventech VŠ konfrontované se zástupci ÚP
U otázky č. 3 (viz dotazník) bylo nabídnuto 22 odpovědí. Zástupci ÚP byli
požádáni, aby u klíčových i odborných kompetencí vyjádřili, jak je pro potenciální
zaměstnavatelé důležité, aby je absolventi VŠ ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“ (viz tabulka 5). Jednotlivá data jsem poté převedla na procenta a vložila do tabulky 5.a. a 5.b. Pracovníci všech 6 ÚP volili na
stupnici od 1 do 5 nejčastěji číslo 1 - tedy hodnotu zdůrazňující „zcela nezbytné“. Nejčastěji se objevovaly odpovědi
na 16
faktorů. Aritmetický průměr u klíčových
kompetencí činí 22,32 bodů. Aritmetický průměr u odborných kompetencí činí 23,39 bodů.
Tabulka 5.a. Hodnocení klíčových kompetencí u absolventů VŠ (v %) Absolventi VŠ
zcela nezbytné
velmi důležité
důležité
méně důležité
vůbec nehledáme
aritmetický průměr
Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi
64,0 68,5
25,6 21,9
5,8 2,7
1,2 2,7
3,1 3,5
20,02 19,98
57,6 54,4
28,6 27,8
9,8 8,9
1,1 3,8
3,3 3,1
20,08 20,00
63,6 63,5 67,9 46,9 53,0 48,9 71,3 65,9
28,4 31,8 27,2 42,0 33,7 38,9 23,8 22,7
4,5 1,2 1,2 6,2 9,6 5,6 1,3 8,0
1,2 3,3 -
3,4 3,5 2,9 3,5 3,6 3,3 2,6 3,4
24,98 25,00 25,00 20,00 19,98 20,00 25,05 25,00
71,4
21,4
3,6
-
3,6
25,00
Tabulka 5.b. Hodnocení odborných kompetencí u absolventů VŠ (v %)
Absolventi VŠ
zcela nezbytné
velmi důležité
důležité
méně důležité
dovednost pro jednání s lidmi důvěryhodnost sebedůvěra asertivita efektivní interpersonální působení akceptovat jednání druhých lidí organizace a kontrola své práce zvládat i náročnější psych.zátěž jednat ve shodě se svědomím důslednost, čestnost
68,2 61,7 67,8 72,6 66,3 62,5 59,4 61,3 58,9 65,2
22,2 28,7 23,6 25,9 23,4 29,1 26,8 28,5 30,1 24,6
5,8 6,1 4,4 2,8 4,9 3,2 6,3 5,8 4,2 2,1
1,6 2,1 1,4 1,1 1,5 2,3 1,8
32
vůbec nehledáme 1,9 1,5 2,6 2,9 1,9 -
aritmetický průměr 24,25 20,13 24.30 25,60 19,52 24,35 23,83 24,48 23,78 23,48
Z hlediska hodnocení důležitosti uvedených znalostí, dovedností a schopností u
absolventů VŠ považují pracovníci 5 ÚP jako „zcela nezbytné“ práce s informacemi, ochota učit se, čtení a porozumění pracovním instrukcím, nést zodpovědnost, zběhlost
v používání výpočetní techniky, ústní a písemný projev, schopnost rozhodovat se a
řešit problém, asertivita, dovednost pro jednání s lidmi, sebedůvěra, efektivní interpersonální působení, důslednost a čestnost. Jako „velmi důležitá“ je podle
pracovníků 4 ÚP hodnocena adaptabilita a flexibilita, schopnost vést, schopnost týmové práce, schopnost řešit problém, důvěryhodnost, organizace a kontrola své práce. Ke
znalostem, dovednostem a schopnostem absolventů VŠ, které podle vyjádření dotazovaných zástupců 2 ÚP zaměstnavatelé „vůbec nehledají“ patří práce s čísly při
plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění, čtení a porozumění pracovním instrukcím, schopnost týmové práce, adaptabilita a flexibilita a jednání ve shodě se svědomím.
Ke schopnosti nést zodpovědnost se vyjádřil pracovník 1 ÚP, který tuto schopnost
ohodnotil jako „vůbec nehledáme“. Vysvětlil to tím, že v malých organizacích zastává
řídící funkci majitel organizace a tudíž pro něho není tato schopnost u ostatních zaměstnanců - i vysokoškoláků nezbytná. Do velkých firem je pak přijímáno více
absolventů VŠ, kteří zde často vykonávají vysoce odbornou práci, u které však nikoho
dalšího neřídí a není to od nich schopnost nést zodpovědnost očekávána. Naopak ve středně velkých organizacích vykonávají absolventi VŠ často jak odbornou práci, tak zároveň i řídící funkci.
Pracovník ÚP se dále vyjádřil k adaptabilitě a flexibilitě, které za zcela nezbytné
považují nejméně často zaměstnavatelé z velkých organizací (nad 500 zaměstnanců). To
opět vyplývá ze situace, kdy v organizaci je zaměstnán relativně velký počet vysokoškoláků a náplň práce je více specifikována. tudíž není bezpodmínečné, aby
zaměstnanec přecházel na jinou práci, než na kterou se připravoval. Odpověď, že některá
ze sledovaných kompetencí není důležitá, se v dotazníku vůbec nevyskytuje. Požadavky na pracovní mobilitu absolventů VŠ
U otázky č. 4 (viz dotazník) byly pracovníkům ÚP nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se
nejčastěji
objevovaly odpovědi
na 1
faktor, kdy zaměstnavatelé nepožadují po
absolventech VŠ pracovní mobilitu v rámci ČR, který uvedli pracovníci 4 ÚP. Pracovníci 2
ÚP uvádějí, že se setkávají s nezájmem o zaměstnání, které by znamenalo dojíždění do zaměstnání.
33
Spolupráce ÚP s vysokými školami a PA
U otázky č. 5 (viz dotazník) byly pracovníkům ÚP nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se
nejčastěji objevovaly odpovědi na 2 faktory, tedy že ÚP nespolupracuje s vysokými školami ani s PA, které uvedli pracovníci 3 ÚP
Podle vyjádření pracovníka 1 ÚP je jedním z nejdůležitějších faktorů zlepšování
struktury vzdělávací nabídky lepší spolupráce a užší propojení zřizovatelů škol, škol a ÚP
při usměrňování struktury vzdělávací nabídky podle potřeb regionálního trhu práce. Struktura vzdělávací nabídky by měla být řešena na základě dlouhodobé spolupráce zástupců školství, zaměstnavatelů, představitelů krajů a obcí, ÚP a dalších institucí. V oblasti spolupráce krajských úřadů, škol i ÚP přitom existují stále ještě rezervy.
Pracovník jiného ÚP zdůrazňuje potřebu, aby VŠ školy sledovaly úspěšnost svých
absolventů VŠ na trhu práce a byly hodnoceny a financovány i podle úspěšnosti svých absolventů na trhu práce. Další náměty ekonomické povahy směřují do oblasti podpory a zainteresovanosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají absolventy VŠ nebo se podílejí na vzdělávacím procesu, zajištěním stáží, praxí apod.
8.2. NÁZORY PRACOVNÍKŮ PA
Faktory ovlivňující úspěšné uplatnění absolventů VŠ na trhu práce
U otázky č. 1 (viz dotazník) bylo pracovníkům PA nabídnuto 21 odpovědí. Z toho se
nejčastěji objevovaly odpovědi na 18 faktorů. Jako nejdůležitější v této souvislosti bylo označeno absolvované vzdělání a odborná připravenost, jazykovou vybavenost,
komunikační dovednosti, získání odborné praxe, ochota učit se novému, asertivita, sebedůvěra, dobře si organizovat a kontrolovat svou práci, zvládat i náročnější psychickou zátěž a dovednost pro jednání s lidmi, kterou uvedli pracovníci 4 PA. Na
druhém místě uvedli dotazovaní schopnost pracovat v týmu a adaptabilitu a flexibilitu (8 PA) a třetí místo mezi faktory ovlivňujícími možnost získání dobrého pracovního uplatnění
zaujímá orientace na trhu práce, nést zodpovědnost (7 PA). Na dalších místech se v
uvedeném pořadí nachází schopnost absolventa VŠ týmové práce, aktivní přístup
v hledání zaměstnání, být důsledný, čestný, důvěryhodnost, akceptovat jednání druhých lidí (5 PA) a schopnost udělat dojem na zaměstnavatele (3 PA).
Ve vyjádření uvedl pracovník 1 PA, že absolventi technických oborů a
informačních technologií se na PA obracejí jen ojediněle, o ty je mezi zaměstnavateli 34
největší zájem. Až kritickou hodnotí situaci pracovník 1 PA, který uvádí, že
zaměstnavatelé nemohou často dlouhé měsíce, ale třeba i dva roky sehnat absolventy vysokoškolských technických oborů s praxí a se znalostmi jednoho či dvou cizích jazyků.
Velký zájem mají zaměstnavatelé i o absolventy elektrotechnických a stavebních oborů. K profesím, o které je ze strany zaměstnavatelů velký zájem, uvedli pracovníci 3
dotazovaných PA, pracovníky pro pojišťovnictví, manažery, obchodní ředitele a zástupce.
Příčiny případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce a nejméně žádané obory
U otázky č. 2 (viz dotazník) bylo pracovníkům PA nabídnuto 9 odpovědí. Z toho se
nejčastěji objevovaly odpovědi
na 5 faktorů. Mezi příčiny, které negativně ovlivňují
úspěšnost absolventů VŠ při hledání práce podle pracovníků 7 PA patří nedostatek odborné praxe v reálném pracovním prostředí a nízká aktivita studentů. Pracovník 1
PA ve vyjádření uvádí, že absolventi VŠ, kteří získali různé pracovní zkušenosti během studia, obvykle problémy s umístěním nemají. Další pracovník 1 PA uvádí skutečnost, kdy problémem je i přenos informací. Někteří absolventi VŠ se do firmy k výběrovému řízení
nedostaví, ačkoliv původně o nabídnuté místo projevili zájem. Většina absolventů VŠ nedá
o případném umístění PA zpětnou vazbu. Další, ale už méně uváděnou příčinou
případného neúspěchu absolventů VŠ je podle názorů zástupců 4 PA na jedné straně podcenění sebedůvěry při jednání se zaměstnavatelem a na straně druhé vysoké platové požadavky absolventů VŠ. Taky odlišné představy o náplni práce a dalším profesním
rozvoji, jsou podle názorů pracovníků 2 PA příčinou případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce.
Mezi nejméně žádané vysokoškolské obory patří podle vyjádření zástupce 1 PA,
jejichž absolventy zaměstnavatelé jejich prostřednictvím nevyhledávají patří především obory ekonomické. Důvodů může být podle pracovníka PA několik, např. je nezájem o
tyto absolventy dán tím, že se v posledních letech vrhlo mnoho mladých lidí na studia
ekonomiky, ovšem mezitím se jimi trh nasytil a teď mají s hledáním práce problémy.
Pokud absolvent VŠ zůstává nezaměstnaný déle než půl roku, může to taky znamenat, že prostě nemá o práci v oboru zájem. Problémy mívají také lékaři a pedagogové, tedy obory, které jsou předimenzované a směřují do státního sektoru. Pracovník zmiňuje taky absolventy zemědělských oborů, kteří mají s uplatněním v praxi problémy, jejich
nezaměstnanost v porovnání s ostatními vysokoškolskými obory je vyšší. To naznačuje do jisté míry nasycenost trhu práce v této oblasti a tedy nízký zájem ze strany zaměstnavatelů o absolventy VŠ tohoto zaměření.
35
Zaměstnavateli požadované znalosti, dovednosti a schopnosti po absolventech VŠ konfrontované se zástupci PA
U otázky č. 3 (viz dotazník) bylo nabídnuto 22 odpovědí. Pracovníci PA byli
požádáni, aby u klíčových a odborných kompetencí vyjádřili, jak je pro potenciální
zaměstnavatelé důležité, aby je absolventi VŠ ovládali. K tomu používali stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“ (viz tabulka 6.a. a 6.b.). Jednotlivá data jsem poté převedla na procenta a vložila do tabulky. Nejčastěji objevovaly odpovědi na
19 faktorů. Pracovníci 7 PA zvolili na stupnici 1 – 5 nejčastěji číslo 1 - tedy hodnotu zdůrazňující „zcela nezbytné.“ Aritmetický průměr klíčových kompetencí činí 23,20 bodů. Aritmetický průměr odborných kompetencí činí 20,54 bodů.
Tabulka 6.a. Hodnocení klíčových kompetencí u absolventů VŠ (v %) VŠ
zcela nezbytné
velmi důležité
důležité
méně důležité
vůbec nehledáme
aritmetický průměr
Ústní a písemný projev Čtení a porozumění pracovním instrukcím Zběhlost v cizích jazycích Práce s čísly při plnění pracovních úkolů či při pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se Schopnost řešit problém Nést zodpovědnost Adaptabilita a flexibilita Schopnost týmové práce Schopnost vést Ochota učit se Zběhlost v používání výpočetní techniky Zběhlost v zacházení s informacemi
67,2 70,5
26,5 18,4
4,7 3,7
1,2 2,7
2,4 3,2
20,40 19,70
67,8 59,3
38,2 22,8
3,8 5,6
1,1 3,8
2,3 4,1
22,64 19,12
66,2 73,4 75,5 57,8 63,1 56,2 78,3 64,6
25,7 25,0 21,3 24,6 25,7 25,0 23,5 22,7
3,4 1,4 1,3 3,1 8,5 4,5 1,1 3,0
2,1 2,6 2,2 3,3 1,6 1,4
2,3 2,9 2,8 3,3 2,3
24,40 25,48 25,18 18,16 25,01 18,46 26,13 18,80
79,3
28,7
2,6
2,1
-
28,18
Tabulka 6.b. Hodnocení odborných kompetencí u absolventů VŠ (v %)
Absolventi VŠ
zcela nezbytné
velmi důležité
důležité
méně důležité
dovednost pro jednání s lidmi důvěryhodnost sebedůvěra asertivita efektivní interpersonální působení akceptovat jednání druhých lidí organizace a kontrola své práce zvládat i náročnější psych.zátěž jednat ve shodě se svědomím důslednost, čestnost
70,3 63,7 69,6 73,5 65,1 62,8 57,4 64,6 56,2 63,3
20,5 27,6 25,2 23,7 23,4 26,2 24,8 23,5 28,2 22,8
4,8 5,2 4,3 2,9 3,8 3,1 5,4 4,7 5,6 3,2
1,4 2,8 1,5 1,6 2,5 1,9 2,1 2,9 -
36
vůbec nehledáme 2,2 1,8 1,3 1,8 1,3
aritmetický průměr 24,25 20,30 25,15 25,43 19,32 23,50 22,23 19,34 23,23 22,65
K faktorům, které zástupci 7 PA považují za „zcela nezbytné“ patří zběhlost v
zacházení s informacemi, ochota učit se, schopnost řešit problém. Právě poslední
jmenovaná schopnost má vysoký význam, který podle pracovníka 1 PA odráží obecně
vysoké nároky, které jsou kladeny zejména na vysoce kvalifikované pracovníky a manažery s vysokoškolským vzděláním, neboť právě na tyto pozice se PA soustřeďují. Ke
„zcela nezbytným“ patří rovněž schopnost nést zodpovědnost, ke které pracovník 1 PA
ve uvádí, že zhruba polovina zaměstnaných absolventů VŠ jedná v rámci svých pracovních činností se zákazníky a přibližně třetina má odpovědnost za jiné pracovníky. Za „zcela
nezbytné“ odborné kompetence zástupci stejných 7 PA považují asertivitu, dovednost pro jednání s lidmi, sebedůvěru, efektivní interpersonální působení a zvládání i náročnější psychické zátěže.
Jako „velmi důležité“ považují zástupci PA čtení a
porozumění pracovním instrukcím, zběhlost v cizích jazycích, kterou zaměstnavatelé
uvádí u většiny absolventů VŠ za zcela běžnou ve spolupráci se zahraničním partnerem nebo majitelem firmy, uvedl ve vyjádření pracovník 1 PA. Dále k „velmi důležitým“
kompetencím patří ústní a písemný projev, schopnost rozhodovat se, zběhlost v
používání výpočetní techniky, schopnost týmové práce, důvěryhodnost, důslednost, čestnost a akceptace jednání druhých lidí. Další pracovník 1 PA ve vyjádření uvedl, že
ve všech profesích je dále nutné umět „prodat“ a využít svoje schopnosti a zkušenosti a
být aktivní. Mnoho zaměstnavatelů také požaduje schopnost inovace, jistou časovou přizpůsobivost a ochotu pracovat i přesčas nebo o víkendech. Ke kompetencím, které pracovníci PA označili jako „vůbec nehledáme“, patří práce s čísly při plnění
pracovních úkolů či při pracovním uplatnění, schopnost vést, čtení a porozumění pracovním instrukcím a jednat ve shodě se svědomím. Požadavky na pracovní mobilitu absolventů VŠ
Mobilita je často používaným termínem jak ze strany personalistů, tak především
zahraničních firem, které si své pobočky otevřely v ČR. U otázky č. 4 (viz dotazník) byly
pracovníkům PA nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se nejčastěji objevovaly odpovědi na 1 faktor, kdy zaměstnavatelé nepožadují po absolventech VŠ pracovní mobilitu v rámci ČR,
který uvedli pracovníci 7 PA. Podle vyjádření zástupce 1 PA je pracovní mobilita nízká,
jen málokdo uvažuje o změně bydliště kvůli zaměstnání. Výjimky se najdou především u manažerských pozic. Tato neochota se ale mění zejména u mladých lidí s rozšířením
pracovních horizontů po vstupu do EU. Jiný pracovník PA uvádí, že mnoho absolventů VŠ se k nutnosti za prací stěhovat nebo dojíždět staví velmi negativně. Myslí si, že když není práce v okruhu dvaceti kilometrů od jejich bydliště, musí zůstat nezaměstnaní. 37
Spolupráce PA s vysokými školami a ÚP
U otázky č. 5 (viz dotazník) byly pracovníkům ÚP nabídnuty 4 odpovědi. Z toho se
nejčastěji objevovaly odpovědi na 1 faktor, tedy že PA nespolupracuje s vysokými
školami, který uvedli pracovníci 5 PA. Pracovník 1 PA k této otázce uvedl, že pokud PA s
ÚP spolupracují, souvisí tato spolupráce s řešením rekvalifikace a v konečných důsledcích
je její výhodou především možnost pomoci konkrétnímu absolventovi VŠ. Spolupráce s vysokými školami není u PA příliš rozšířená. 8. 3. Shrnutí
Úkolem terciárního vzdělávání je připravovat absolventy VŠ se širokým profesním
profilem s důrazem i na všeobecnou přípravu a na rozvoj klíčových o odborných
kompetencí. Důležitá je zejména schopnost a ochota se dále vzdělávat, komunikativnost, schopnost práce v týmu, adaptabilita na nové požadavky a schopnost řešit problémy, dovednost pro jednání s lidmi, důvěryhodnost, sebedůvěra, asertivita, nehledě na dnes již
samozřejmé jazykové dovednosti a dovednosti v práci s počítačem. Potom absolventi VŠ mohou vykonávat široký okruh zaměstnání a nejsou omezeni pouze na uplatnění v jednom určitém oboru nebo zaměstnání.
Lze říci, že situace absolventů VŠ na trhu práce je z komplexního pohledu
podmíněna především celkovým ekonomickým vývojem, dále mírou nezaměstnanosti, strukturou volných pracovních míst i prosperitou firem v jednotlivých regionech. Cílem
vzdělávání je vytvořit předpoklady pro celoživotní zaměstnanost a přijmout taková
opatření a řešení, která pomohou rizikové faktory omezit, a to zejména prostřednictvím
obsahu a úrovně vzdělání na jedné straně a strukturou vzdělávací nabídky poskytovanou resortem školství na straně druhé.
V souvislosti s uplatněním absolventů VŠ chci zmínit, že velká část terciárních
studijních programů je již orientovaná na přípravu pro více než jedno povolání. Dostatečně
široký odborný profil absolventa VŠ by tedy měl být východiskem pro další odborné vzdělávání v souladu s měnícími se potřebami trhu práce. V této souvislosti bych chtěla
zdůraznit důležitost klíčových a odborných kompetencí. Významnou skupinu tvoří i požadavky na odbornou praxi. Důvodem je nejen osvojení určitých konkrétních
praktických dovedností, ale vytvoření přímého kontaktu s potenciálním zaměstnavatelem a získání představy o reálném pracovním prostředí.
Lze konstatovat, že absolventi VŠ jsou sice znevýhodnění na trhu práce
nedostatkem praxe, ale na druhé straně ve srovnání se staršími pracovníky mají řadu 38
předností, vyznačují se zpravidla větší adaptabilitou a flexibilitou, lepším vztahem
k výpočetní technice a vyšší jazykovou vybaveností. To vše jejich konkurenceschopnost významným způsobem zvyšuje. Aktivnímu zapojení absolventů VŠ do práce je věnována značná pozornost zejména z hlediska obsahové stránky přípravy, kdy stále větší důraz je kladen na osvojení klíčových kompetencí a vzdělávání je přetvářeno tak, aby bylo
postaveno na široce koncipovaných oborech, aby absolventi VŠ mohli pružně reagovat na požadavky trhu práce.
39
ZÁVĚR
Nezaměstnanost absolventů VŠ je v porovnání s absolventy ostatních kategorií
vzdělání na nejnižší úrovni. Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ je nižší než obecná míra
nezaměstnanosti. Ačkoli nezaměstnanost absolventů VŠ výrazně souvisí s celkovou ekonomickou situací státu, tedy i s celkovou mírou nezaměstnanosti a stavem nabídky
volných míst, není pouze jejím odrazem. Absolventi VŠ (stejně jako absolventi ostatních vzdělanostních úrovní) jsou skupinou uchazečů o zaměstnání, která je do značné míry
handicapovaná chybějícími praktickými zkušenostmi. Jejich uplatnitelnost na trhu práce je mimo jiné ovlivněna i jejich oborovou strukturou.
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a popř. jak se liší přístup pracovníků ÚP a
zástupců PA v Jihomoravském kraji v uplatnění absolventů VŠ na trhu práce. Dále jsem
zjišťovala, jak důležitou roli hrají klíčové a odborné kompetence absolventů VŠ pro vstup a úspěšné uplatnění na trhu práce, jaká je situaci těchto mladých lidí na trhu práce a s jakými případnými problémy se absolvent VŠ potýkají při pracovním uplatnění.
Lze konstatovat, že pro vstup absolventů VŠ na trh práce mají nejdůležitější roli
kompetence, které získali v rámci školského systému. Pro odborné vzdělávání z tohoto zjištění vyplývá, že kromě potřebných odborných znalostí musí v dostatečné míře umožňovat i získání klíčových kompetencí, které mají prioritní význam z hlediska
úspěšného začlenění na trh práce, ale důležité jsou i z pohledu uplatnění v běžném životě. Přestože se nároky zaměstnavatelů na jednotlivé kompetence často odvíjejí od konkrétní
pracovní pozice, lze říci, že klíčovým i odborným kompetencím je přikládán stále větší
význam a požadavky na ně rostou přímo úměrně se zvyšující se úrovní dosaženého vzdělání.
Po vyhodnocení dotazníkového šetření a konfrontaci zkušeností pracovníků ÚP a
PA s uplatňování absolventů VŠ na trhu práce jsem dospěla k názoru, že postoje pracovníků ÚP a zástupců PA na uplatnění absolventů VŠ na trhu práce se příliš neliší.
Oba subjekty se navzájem doplňují a svými zprostředkovatelskými službami pomáhají absolventům VŠ k úspěšnému uplatnění na trhu práce.
Podle vyjádření pracovníků ÚP i zástupců PA, zaměstnavatelé vyžadují ve stejné
míře jako odborné dovednosti u absolventů VŠ i klíčové kompetence. Tyto skutečnosti, které respondenti uvedli v dotazníku, naznačují, že zaměstnavatelé kromě potřebné odbornosti vyžadují i schopnosti a dovednosti, které nemají vazbu na konkrétní profesi, ale jsou svázány spíše s obecně uplatnitelnými kompetencemi daného absolventa VŠ.
Pracovníci ÚP i zástupci PA se shodují (podle údajů uvedených v tabulkách 5.a.,
5.b. a 6a., 6.b.) v požadavcích na absolventy VŠ vztahující se k absolvovanému vzdělání a 40
odborné připravenosti, ochotě dále se učit, aby byli otevřeni novým poznatkům, měli
schopnost nést zodpovědnost, řešit praktické problémy, rozhodovat se, dovednost pro jednání s lidmi, byli důvěryhodní, asertivní, akceptovali jednání druhých lidí a důvěřovali
si. Zvýšený důraz kladou rovněž na větší adaptabilitu a flexibilitu, na praktické dovednosti;
nelze pominout ani širokou oblast komunikačních a prezentačních schopností a dovedností, která svou náplní přesahuje samotný pojem ústního a písemného.
Především bych však chtěla zdůraznit, že je nutné, aby absolventi VŠ nebyli při
hledání zaměstnání pasivní, naopak aby aktivně vyhledávali firmy, ve kterých by případně mohli nalézt pracovní uplatnění, a sami se jim nabízeli. Absolventi VŠ však mají reálnou
šanci získat zaměstnání i v návaznosti na předchozí praxi či stáž u dané firmy. Posledně
jmenovaný způsob nacházení pracovního uplatnění souvisí se skutečností, že ačkoli je při
přijímání absolventů VŠ z pohledu zaměstnavatelů nejdůležitější dosažené vzdělání, jazykové znalosti a komunikační dovednosti, asertivita, ochota učit se či schopnost práce s
výpočetní technikou, velice významnou roli hrají i předchozí pracovní zkušenosti. Pokud tuto praxi navíc absolvent VŠ získá přímo v dané firmě, umožňuje zaměstnavateli
detailněji se seznámit s jeho znalostmi, schopnostmi, dovednostmi i osobními vlastnostmi
(jako je např. přístup k práci), což případně vede k větší ochotě nabídnout absolventovi VŠ
trvalé pracovní uplatnění. Potřebnou praxi však absolvent VŠ nemusí nutně absolvovat u svého potenciálního zaměstnavatele. Přestože největší význam má logicky praxe v daném
oboru, ceněna je v podstatě jakákoli předchozí pracovní aktivita. Ta totiž může být
hodnocena nejenom z hlediska nabytých znalostí, schopností a dovedností, ale také jako projev aktivního přístupu k práci. U absolventů VŠ s pracovními zkušenostmi se rovněž
předpokládá, že již získali reálné představy o pracovním prostředí, pracovní době či pracovním zařazení, ale také o výši mzdy, a že se snadněji adaptují na pracovní režim.
Jak již jsem uvedla, pro úspěšné začleňování absolventů VŠ na trh práce je
důležité, aby byli vybaveni kromě teoretických poznatků i praktickými dovednostmi, aby
jejich odborné kompetence byly co nejaktuálnější a rovněž aby měli reálné představy o
světě práce. Chtěla bych podotknout, že absolventi VŠ mohou představovat pro zkušenější pracovníky konkurenci i navzdory nedostatku či absenci odborné praxe, a to díky svým čerstvým znalostem, schopnostem a dovednostem a rovněž i osobnostními předpoklady a kvalitami či nezatížeností předchozími pracovními návyky.
41
Seznam použité literatury KADLEC, M., KOFROŇOVÁ, O., PROCHÁZKA, M., ŠŤASTNOVÁ, P., ÚLOVCOVÁ,
H., VOJTĚCH, J., VYMĚTALOVÁ, S. Co potřebují absolventi škol pro uplatnění na trhu práce. Praha: Tauris, 2000. 69 s. ISBN 80-211-0363-9
MAREŠ, J., GAVORA, P. Anglicko-český pedagogický slovník. Praha: Portál, 1999. NEKUDA, J., SIROVÁTKA, T. Uplatnění absolventů Masarykovy univerzity 1997 – 2000 v praxi. Masarykova univerzita. Brno: Vydavatelství MU, 2002. ISBN 55-988-2002
NEKUDA, J. SIROVÁTKA, T., KARMAZÍNOVÁ, Š. Uplatnění absolventů Masarykovy
univerzity 2001 – 2002 v praxi. Závěrečná zpráva grantu FRVŠ ČJ. C 794/2003.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. vydání. Praha: Portál, 2001.
ŠŤASTNOVÁ, P., VYMĚTALOVÁ, S., MATĚJKOVÁ, L. Absolventi na trhu práce. Co zaměstnavatelé očekávají? Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1999.
Sborník příspěvků z konference „Vstup do Evropské unie a očekávané změny na trhu
práce“. Praha, NVF, o.p.s., Národní informační středisko pro poradenství, 2003. 71 s. ISBN 80-86728-05-6
MŠMT ČR: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001.
42
Internetové zdroje EURYDICE: Key Competencies. A developing concept in general compulsory education.
Survey
5.
2002.
[cit.
2006-01-18].
).
(Dostupné
z
Hledám práci. 2005. [cit. 2006-01-18]. (Dostupné z ).
Nezaměstnanost absolventů vysokých škol – 2003. [cit. 2006-03-11]. (Dostupné z
).
Nové pojetí absolventů. 2004 [cit.
2006-01-12]. (Dostupné z
mpsv.cz/clanek.php?id=439>).
Služby úřadů práce – 2005. [cit. 2006-03-22]. (Dostupné z ) Správa
služeb
zaměstnanosti.
2005.
[cit.
2006-01-26].
)
(Dostupné
z
ÚP Brna - města. [cit. 2006-03-16]. (Dostupné z ) Vzdělanost aktivní české populace a její návaznost na potřeby trhu práce. 2005. [cit. 2006-
02-18]. (Dostupné z )
43
Přílohy Příloha 1. Dotazník
DOTAZNÍK
V přiloženém dotazníku je možné zaškrtávat libovolné množství odpovědí a pod
každou otázkou máte možnost k osobnímu vyjádření.
1. Jaké jsou podle Vašich zkušeností faktory nejvíce ovlivňující úspěšné uplatnění
absolventů VŠ na trhu práce? klíčové kompetence
absolvované vzdělání a odborná připravenost
odborná praxe
odborné kompetence
dovednost pro jednání s lidmi důvěryhodnost
komunikační dovednosti
sebedůvěra
ochota učit se
efektivní interpersonální působení
orientovat se na trhu práce
organizace a kontrola své práce
jazyková vybavenost
asertivita
aktivní přístup k hledání zaměstnání
akceptovat jednání druhých lidí
schopnost udělat dojem na zaměstnavatele schopnost týmové práce
aktivita a flexibilita
zvládat i náročnější psych.zátěž jednat ve shodě se svědomím důslednost, čestnost
mobilita
všechny uvedené jiné
Vaše vyjádření:
2. Jaké jsou podle Vašeho názoru příčiny případného neúspěchu absolventů VŠ na trhu práce, popř. jaké jsou nejméně žádané obory u absolventů VŠ? nedostatek odborné praxe v reálném pracovním prostředí vysoké počty absolventů oboru nízká sebedůvěra
podcenění sebeprezentace 44
nízký nástupní plat
vysoké platové požadavky
znalosti neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů
odlišné představy o náplni práce a dalším profesním rozvoji nízká ochota k mobilitě
všechny uvedené jiné
Vaše vyjádření:
3. Jaké klíčové a odborné kompetence podle Vašeho názoru požadují zaměstnavatelé u absolventů VŠ? (Použijte stupnici od 1 do 5, kde 1=„zcela nezbytné“ a 5=„vůbec nehledáme“)
klíčové kompetence
odborné kompetence
práce s informacemi
dovednost pro jednání s lidmi
znalost cizího jazyka
důvěryhodnost
ústní a písemný projev
sebedůvěra
práce s čísly při plnění pracovních úkolů
efektivní interpersonál.působení
ochota učit se a dále se vzdělávat
organizace a kontrola své práce
schopnost nést zodpovědnost
jednat ve shodě se svědomím
dovednost práce s výpočetní technikou
asertivita
či při pracovním uplatnění
akceptovat jednání druhých lidí
schopnost řešit problémy
zvládat i náročnější psych.zátěž
schopnosti rozhodovat se
důslednost, čestnost
schopnost vést
schopnost týmové práce
aktivita a flexibilita všechny uvedené jiné
Vaše vyjádření:
45
4. Požadují zaměstnavatelé podle Vašich zkušeností u absolventů VŠ pracovní mobilitu?
V rámci ČR: ano ne
V rámci EU: ano ne
Vaše vyjádření: 5. Spolupracuje Váš úřad práce (Vaše personální agentura) s vysokými školami? Spolupráce s vysokými školami: ano ne
Spolupráce s personálními agenturami (s úřady práce): ano ne
Vaše vyjádření:
Děkuji za Váš čas při vyplňování dotazníku.
46
Příloha 2. Seznam ÚP a PA ÚP Blansko Blansko, ul. Vodní portal.mpsv.cz/sz/local/bk_info ÚP Brno – město Brno, ul. Křenová portal.mpsv.cz/sz/local/bm_info ÚP Brno – venkov Ivančice, ul. Palackého náměstí portal.mpsv.cz/sz/local/bo_info ÚP Hodonín Hodonín, ul. Lipová alej portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info ÚP Vyškov Vyškov, ul. Palánek portal.mpsv.cz/sz/local/vy_info ÚP Znojmo Znojmo, ul. náměstí Svobody portal.mpsv.cz/sz/local/zn_info 47
Advantage Consulting Brno-město www.acprace.cz Aprofes Brno-město www.aprofes.cz
Axial Personnel Agency Brno-město www.axial.cz Brněnská personalistika Brno-město www.bp.cz Consent Consulting Czech Brno-město www.consent.cz Grafton Recruitment Brno-město www.grafton.cz
48
ManMark ECONOMY Brno-město www.manmark.cz Personia
Brno-Židenice www.personia.cz ProFi Job Consulting Brno-město
www.profijob.cz
49