UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ ÚSTAV EKONOMIKY A MANAGEMENTU
Daně z příjmů fyzických osob a teorie rovné daně
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Autor: Bc. Vladimír Slanina Vedoucí práce: Ing. Libuše Čekanová, Ph.D.
2006
1
UNIVERZITY OF
PARDUBICE
FAKULTY OF ECONOMY AND ADMINISTRATION INSTITUTE OF ECONOMICS AND MANAGEMENT
THE INCOME TAX AND THE THEORY OF FLAT TAX
THESIS
AUTHOR: Bc. Vladimír Slanina SUPERVISOR: Ing. Libuše Čekanová, Ph.D.
2006
2
3
4
Prohlašuji:
Tuto
práci
jsem
vypracoval
samostatně.
Veškeré
literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
Byl
jsem
seznámen
s tím,
že
se
na
moji
práci
vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb.,
autorský
zákon,
zejména
skutečnosti,
že
Univerzita
Pardubice má právo uzavření licenční smlouvy o užití této práce
jako
školního
díla
podle
§
60
odst.
1
autorského
zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude
poskytnuta
licence
Univerzita
Pardubice
příspěvek
na
o
užití
oprávněna
úhradu
od
nákladů,
jinému
mne
které
subjektu,
požadovat na
je
přiměřený
vytvoření
díla
vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.
Souhlasím
s prezenčním
zpřístupněním
své
práce
v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice.
V Nové Vsi nad Popelkou 25.7.2006
5
Bc. Vladimír Slanina
Poděkování: Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí práce paní Ing. Libuši Čekanové Ph.D. za vedení mé diplomové práce.
6
SOUHRN V problematiky
diplomové daní
z
práci příjmu
jsem ve
se
vztahu
věnoval k
zpracování
fyzickým
osobám.
Nejprve stručně rozeberu pojem daně obecně, daňové principy a daň jako ekonomickou kategorii. Poté přiblížím daňový systém České republiky se zaměřením na fyzické osoby. V další části se věnuji na jiným způsobům zdanění příjmů, konkrétně rovné dani. V této souvislosti se zaměřím na novelu zákona o dani z příjmů platné od 1.1.2004 na Slovensku a na koncept rovné daně Občanské demokratické strany. V závěru se věnuji dopadům daně z příjmů na obyvatele a veřejnou správu.
7
SUMMARY
I
focus my work on problems of the income tax in a
relation
to
natural
persons.
Firstly
I
present
a
brief
description of a general concept of the tax, the principles of the taxation and the tax as an economic category. Then I bring a closer view of a system of the taxation in the Czech republic
with
a
focus
on
natural
persons.
The
next
concerns with an alternative taxes methods particulary the flat tax. Slovakia party
In this context I mention
part with
a new law valid in
since 1. 1. 2004 and I introduce a Civil democratic
flat tax concept. In the last part I pursue an impact
of the income tax on the population and on the state budget.
8
OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ÚVOD .........................................................................................................14 1
CHARAKTERISTIKA DANĚ JAKO EKONOMICKÉ KATEGORIE A ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ PRINCIPY V PODMÍNKÁCH TRŽNÍ EKONOMIKY ....................................................................................166
1.1 Co je to daň........................................................................................16 1.2 Hlavní funkce daní.............................................................................17 1.3 Daňová kvóta .....................................................................................17 1.4 Daňové teorie ....................................................................................18 1.4.1 Daňové principy ........................................................................ 2121 2
DAŇOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE .......................................24
2.1 Soustava daní ....................................................................................25 2.1.1 Přímé daně...................................................................................26 2.1.2 Nepřímé daně ..............................................................................27 2.2 Právní úprava a systém zdanění fyzických osob
v ČR ..............28
2.2.1 Zákon č.586/92 Sb., o dani z příjmů.............................................28 2.2.2 Poplatníci daně ............................................................................30 2.2.3 Předmět daně...............................................................................31 2.2.4 Příjmy vstupující do základu daně................................................32 2.3 Základ daně, schema úpravy základu daně při
výpočtu daně
z příjmů fyzických osob....................................................................34 2.3.1 Základ daně ...............................................................................344
9
2.3.2 Schema daňového základu..........................................................34 2.3.3 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě.......................................37 2.3.4 Daňové přiznání ...........................................................................38 2.3.5 Společné zdanění manželů..........................................................40 2.4 Daňové úniky .....................................................................................41 2.4.1 Daňové úniky neúmyslné .............................................................42 2.4.2 Daňové úniky úmyslné .................................................................42 3
ROVNÁ DAŇ ......................................................................................46
3.1 Teorie rovné daně .............................................................................46 3.1.1 Informace ze zdrojů Občanské demokratické 3.1.2 Informace ze zdrojů České strany sociálně
strany.............50 demokratické.......51
3.1.3 Informace ze zdrojů Křesťanské a demokratické
unie - České
strany lidové.................................................................................51 3.1.4 Proč vyspělé státy nemají rovnou daň .........................................52 3.2 Správa a systém rovné daně ............................................................54 3.2.1 Rovná daň osobní ........................................................................56 3.2.2 Rovná daň z podnikání ................................................................58 3.3 Srovnání daně z příjmů fyzických osob a rovné daně osobní.......60 3.4 Slovenská daňová reforma...............................................................64 3.4.1 Úkoly slovenské reformy ..............................................................64 3.5 Návrh ODS a porovnání se Slovenskem .........................................69 4
DOPADY DPFO A ROVNÉ DANĚ......................................................75
4.1 Dopady daně z příjmů fyzických osob na obyvatele a veřejnou správu ................................................................................................75 4.2 Porovnání dopadů daně z příjmů fyzických osob s návrhem rovné daně ODS ...........................................................................................78
10
4.3 Kdo ztratí zavedením rovné daně ....................................................82 ZÁVĚR .......................................................................................................85 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................89
11
Seznam použitých zkratek
ČNR
Česká národní rada
DAP
daňové přiznání
DPFO
daň z příjmů fyzických osob
DPPO
daň z příjmů právnických osob
DPzZČ
daň
z příjmů
fyzických
osob
ze
závislé
činnosti
a funkčních požitků DPH
daň z přidané hodnoty
DZD
dílčí základ daně
FŘ
finanční ředitelství
FÚ
finanční úřad
MF ČR
Ministerstvo financí České republiky
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
ÚFDŘ
Ústřední finanční a daňové ředitelství
ÚFO
Územní finanční orgány
ZSDP
zákon
č.337/1992
Sb.,
o
správě
daní
a
poplatků,
ve znění pozdějších předpisů ZDP
zákon
o
pozdějších
dani
z příjmu
předpisů
12
č.
586/92
Sb.
ve
znění
Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf č. 1: Vývoj daňové kvóty v ČR (v%) ................... 18 Graf č. 2
Lafferova křivka1 .............................. 21
Graf č. 3: Vztah mezi efektivností a spravedlností1 ....... 23 Graf č. 4: Výše DPFO a RDO 15% v závislosti na mzdě ....... 62 Graf č. 5: Efektivní daňová sazba DPFO a RDO 15% .......... 63 Graf č. 6: Počet slov v zákoně o dani z příjmů SR ........ 688 Graf č. 7: Dopady 15% sazby ............................... 80 Graf č. 8: Dopady 19% sazby ............................... 80
Obrázek č. 1: Přímé daně .................................. 26 Obrázek č. 2: Nepřímé daně v ČR .......................... 277 Obrázek č. 3: Základní skupiny příjmů osvobozených od DPFO 32 Obrázek č. 4: Schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob . 36 Obrázek č. 5: Příklad formuláře osobní daně ............... 57 Obrázek č. 6: Příklad formuláře daně z podnikání .......... 60
Tabulka č. 1: Vývoj sazeb DPFO vletech 1993 – 2006 (%) .... 29 Tabulka č. 2: Sazby daně platné v ČR pro rok 2006 ......... 30 Tabulka č. 3: Počet subjektů evidovaných na DPFO .......... 33 Tabulka č. 4: Daňová pásma rok 2006 ....................... 61 Tabulka č. 5: Zdanění měsíční mzdy sazbami DPFO ........... 61 Tabulka č. 6: Zdanění měsíční mzdy rovnou daní 15% ........ 62 Tabulka č. 7: Sazby daně platné v SR do 31.12.2003 ........ 66 Tabulka č. 8: Zdanění po zavedení rovné daně na Slovensku . 67 Tabulka č. 9: Rodina s vysokými příjmy .................... 71 Tabulka č.10: Rodina se středními příjmy .................. 71 Tabulka č.11: Rodina s nízkými příjmy ..................... 72 Tabulka č.12: Postoje k daňovému zatížení podle věku ...... 78 Tabulka č.13:
Postoje k daň.zatížení podle daňové povinnosti
....................................................... 78 Tabulka č .14: Podíl zaměstnanců .......................... 79 Tabulka č. 15: Úspora poplatníků (ztráta SR) .............. 81
13
ÚVOD
Daňové téma není ( s výjimkou období před volbami ) příliš oblíbeným tématem. Na daních vadí veřejnosti obvykle dvě
věci.
Jednak
jejich
výše,
která
je
ovšem
dána
sumou
požadavků státního rozpočtu, a dále způsob jejich výběru, který je dán zásadami a principy zakotvenými v procesních předpisech upravujících daňové řízení. Daňová politika je klíčovou součástí fiskální politiky, jejímž prostřednictvím stát v rámci své hospodářské politiky ovlivňuje vývoj ekonomiky, především dynamiku jejího růstu a vývoj
inflace.
Nesprávnou
daňovou
politikou
může
stát
napáchat spoustu škod, zejména deformovat tržní prostředí a utlumit ekonomickou aktivitu. Daň
z příjmů
fyzických
osob
je
nezbytnou
součástí
každého daňového systému. Pro celou řadu osob je právě
ona
synonymem pojmu daň. Ve svém životě se s ní dříve či později setká každý a s určitou nadsázkou lze tvrdit, že je daní nejméně tržními
oblíbenou.
V
ekonomikami
demokratických by
měla
státech
být
s fungujícími
transparentní
a
co
nejjednodušší, což následně přispívá i k účinnému sledování a vymáhání
daně.
Takový
však,
podle
mého
názoru,
současný
daňový systém není. Je naopak velmi komplikovaný a značně nepřehledný. Díky různým druhům výjimek, osvobození, odpočtů a
slev
umožňuje
existenci
dnes
tak
frekventované
šedé
ekonomiky. Složitost daňového systému, jak byla výše popsána, se promítá i do institutu daňového přiznání. Poplatníci jsou nuceni na jejich zpracování najímat daňové poradce a účetní firmy. Daňové právo, podle kterého se pouze u daně z příjmů řídí
bezmála
tři
miliony
subjektů,
úzkého okruhu odborníků.
14
se
tak
stalo
doménou
Z výše uvedených důvodů jsem cíl diplomové práce zaměřil na principy zdanění příjmů fyzických osob, na typy daňových úniků, způsoby jak tyto daňové úniky a šedou ekonomiku snížit a na jiné systémy zdanění fyzických osob, které by měly být transparentnější
a
jednodušší
pro
celou
tuto
oblast.
Konkrétně se jedná koncept rovné daně. Tento daňový systém byl od 1.1.2004 zaveden ve Slovenské republice a v České republice je navrhován Občanskou demokratickou stranou.
Před samotným zahájením práce na výše uvedené téma jsem nejprve shromažďoval veškeré dostupné informace a to ze tří základních oblastí. První oblastí bylo samozřejmě mé zaměstnání. Zde jsem se snažil
využít
působení
na
znalosti
FÚ
získal.
a
informace,
Další
které
informace
a
jsem údaje
získával prostřednictvím konzultací s mými kolegy
za jsem
dobu pak
na jiných
FÚ a v neposlední řadě jsem důležité údaje, které jsem např. použil
do
tabulek,
získal
od
ochotných
pracovníků
studium
doporučené
literatury,
Ministerstva financí ČR. Druhou
oblastí
bylo
zákonů a také nejrůznějších typů pokynů jak různých FŘ, tak i MF
ČR
a
prostudování
různých
pramenů
souvisejících
se
zpracovávanou problematikou. Třetí
oblastí
bylo
získávání
informací
přímo
ze
sekretariátu ODS a jejich propagačních materiálů.
Informace, které jsem touto formou nabyl jsem průběžně porovnával a vyhodnocoval. Výsledkem těchto analýz byly pak konkrétní poznatky , které jsem použil v závěru této práce.
15
1 Charakteristika daně jako ekonomické kategorie a základní
daňové
principy
v podmínkách
tržní
ekonomiky
1.1
Co je to daň Na tuto otázku by řada z nás váhala, jak tento pojem
přesně souvisí
charakterizovat. s existencí
Daň
státu.
je
Spolu
kategorií s
zabezpečení a zdravotní pojištění
historickou
příspěvky
na
a
sociální
tvoří největší skupinu
veřejných příjmů. Podle soudobé učebnice veřejných financí1 je daň definována jako: •
povinná (nedobrovolná) zákonem stanovená (vynutitelná) platba – transfer od obyvatelstva a firem do veřejného rozpočtu. typické.
Nedobrovolné Dobrovolně
by
placení nebyly
je
přitom
placeny,
pro
neboť
daně
snižují
disponibilní důchody. •
neekvivalentní platba, což pro poplatníky2 znamená, že proti
úhradě
nestojí
ekvivalent
v podobě
konkrétního plnění z veřejných rozpočtů (nemají nárok na protihodnotu odpovídající výši jejich platby).
1
Peková J.: Veřejné finance – úvod do problematiky, Praha: ASPI Publishing,
2002.
2
Poplatník – fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou
přímo podrobeny dani.
16
•
platba
nenávratná,
tzn.
je-li
daň
správně
vypočtena
nevrací se zpět (vrácení části daně připadá v úvahu, pouze jde-li o přeplatek na dani).
1.2
Hlavní funkce daní V rámci veřejných rozpočtů plní daně tři hlavní funkce :
•
fiskální, tj. zabezpečit potřebné množství finančních prostředků na financování výdajů.
•
redistribuční, zajišťuje
tj.
přerozdělování
progresivním
zdaněním
příjmů, a
které
vyšším
se
zdaněním
některého zboží. •
stabilizační, makroekonomických
tj.
stabilizace
veličin
ekonomiky
prostřednictvím
ovlivňování
poptávky. Jedná se zejména o stabilitu zaměstnanosti a stabilitu cenovou.
1.3
Daňová kvóta Pro srovnání nenávratného způsobu přerozdělování části
hrubého domácího produktu a daňového zatížení v čase se užívá tzv. daňová kvóta. Daňová kvóta představuje podíl na daní na HDP
a
udává
zahrnují
se
kromě
v procentech. daní
Do
příspěvky
této na
kvóty
se
sociální
zpravidla
zabezpečení,
zdravotní pojištění, cla a místní daně. Získáme tak složenou daňovou kvótu. Někdy se hovoří o míře daňového zatížení. Z níže uvedeného grafu č. 1 je zřejmé, že v roce 2005 složená
daňová
kvóta
dosáhla
nejvyšší
hodnoty
v
novodobé
české historii. Zlepšení by měl přinést až rok 2006, kdy by měly vstoupit v platnost změny ve zdanění příjmu fyzických
17
osob a dále klesnout sazba daně z příjmu právnických osob. Daňová kvóta by se tak měla vrátit zhruba na úroveň roku 2002. Daně
spolu
zdravotní
s příspěvky
pojištění
tvoří
na
sociální
rozhodující
zabezpečení skupinu
a
příjmů
v rozpočtových soustavách států. Graf č. 1: Vývoj daňové kvóty v ČR (v%)
40% 35% 30% daňová kvóta ( HDP/daně ) složená daňová kvóta ( HDP/pojistné+daně )
25% 20% 15% 10% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj : EUROSTAT
1.4
Daňové teorie V historickém vývoji je vznik daní a daňových soustav
úzce
spjat
se
vznikem,
postavením
a
úkoly
státu.
Mezi
nejstarší formy daní patří akcízy z období starověku, které byly
vybírány
z určitých
druhů
navázaly
kontribuce
z období
přímé
majetkové
daně
spotřebního
feudalismu,
vybírané
pozemků.
18
ty
zboží.
Na
ně
představovaly
hlavně z obdělávaných
V roce 1789 byly v Evropě poprvé uzákoněny Zásady berní způsobilosti
a
všeobecnosti
zdanění
jako
součást
francouzského prohlášení práv člověka a občana. Podle tohoto prohlášení
má
každý
občan
v souladu
se
svými
platebními
schopnostmi a svým jměním přispět na udržení státní moci a na výdaje správy státu. Od počátku 19 století pak dávají akcízy a kontribuce základy pro vytváření ucelených daňových soustav – pozemkové daně, daně domovní, daně osobní, daně výdělkové, daně
důchodové.
Daně
osobní
se
postupně
uplatňovaly
jako
přímé daně, vycházející ze zdanění majetku a příjmů. Daně nepřímé se vyvinuly z akcízů, kde dominantní úlohu měly daně potravní (daň z lihu piva, cukru, masa apod.) V průběhu
vývoje
společnosti
vznikala
řada
teorií
věnovaných zavádění a konstrukci daní: •
teorie pojišťovací: daň představuje kolektivně pojaté „pojištění“
života
a
majetku
sjednané
mezi
státem
a
občanem. •
teorie solidarity: daň je chápána jako určitá „oběť“, kterou
musí
daňoví
poplatníci
přinést
k uspokojování
kolektivních potřeb. Tato oběť může být různě vysoká. Může
být
buď
stejná
proporcionální,
tj.
pro
každému
všechny
poplatníky,
poplatníkovi
má
nebo
odčerpat
proporcionální část z jeho osobního důchodu. •
teorie kapacitní: výše daně by měla odpovídat schopnosti platit
daň.
Princip
této
daně
je
nutno
spojovat
s velikostí příjmu nebo majetku. •
teorie
sociálně
politická:
daně
mají
cestou
přerozdělování zmírnit rozdíl nerovnoměrného rozdělování důchodu a majetkovou nerovnost. Je předmětem soustavného zájmu politických orgánů státu. •
teorie
optimálního
optimalizace
vlivu
zdanění: daní
na
19
podstatou chování
teorie
je
ekonomických
subjektů. O optimálním zdanění lze usuzovat z tzv. míry zdanění1.
Patří
mezi
současně
nejvíce
respektované
daňové teorie. Mezi
autory
teorií
patřili
zejména
Adam
Smith
(1723
-
1790), David Ricardo (1722 - 1823), John Stuart Mill (1806 — 1873) a John Maynard Keynes (1883 – 1946)3. O rozvoj se zasloužil především Adam Smith zpracováním ucelené soustavy čtyř daňových principů tzv. kánonů představujících požadavky, které by měly daně splňovat.
Jedná se zejména o: •
daňovou spravedlnost, tj. placení daní v takové výši, která
odpovídá
užívají
pod
majetku
ochranou
občanů
státu,
do
a
příjmům,
jehož
které
rozpočtu
daně
plynou. •
určitost zdanění, tj. daň by měla být přesně stanovena, měl by být určen způsob a lhůty placení daní.
•
výhodnost
pro
poplatníka,
tj.
daň
by
měla
být
vybírána tehdy a takovým způsobem, kdy to poplatníkovi nejvíce vyhovuje. •
úspornost (efektivnost), tj. daň by měla být vybírána tak,
aby
náklady
na
její
správu
a
výběr
byly
co
trhu“,
se
nejnižší.
Smith, zabýval
zastánce
rozborem
teorie
státních
„neviditelné výdajů,
jež
ruky je
třeba
uhradit
především z daní. Zdůrazňoval, že daně omezují produktivitu soukromého sektoru a akumulaci kapitálu a navrhoval ucelenou
3
Kubátová, K.: Daňová teorie a politika, Praha: Eurolex Bohemia, 2000
20
daňovou
soustavu
skládající
se
z
různých
daní,
které
by
respektovaly daňové principy.
1.4.1
Daňové principy
Smithovy kánony se staly základem pro současné vymezení daňových
principů
a
vycházejí
z nich
i
základní
daňové
principy v podmínkách tržní ekonomiky, které představují: •
princip
daňové
spravedlnosti:
poplatník
přispívá
na
veřejné výdaje adekvátním dílem. Ten by měl odpovídat užitku,
který
má
z veřejného
statku
a
jeho
platební
schopnosti. Platební schopnost principu má dvě polohy: Ø spravedlnost vertikální: zásada progresivního zdanění, poplatníci
s vyšší
platební
kapacitou
by
měli
platit
více. Míra progrese (je-li vysoká) však může negativně ovlivnit Závislost
poplatníka daňového
a
také
výnosu
Lafferova křivka.
Graf č. 2 Lafferova křivka1
21
na
celkový míře
daňový
zdanění
výnos. modeluje
Ø spravedlnost
horizontální:
poplatníci
se
stejnou
platební kapacitou by měli platit stejně, problémem je najít optimální základnu. Stanovení velmi
komplexního
obtížné,
např.
kriteria daně
platební
majetkové
schopnosti
schopnost
je
ale
poplatníka
platit nerespektují. Uplatnění zásady užitku je v praxi téměř nemožné. Užitek je individuální, tím pádem obtížné ho změřit a v čase se mění. •
princip efektivnosti: tj. daňový výnos by měl být co nejvyšší a zároveň by náklady na správu a výběr daní měly být co nejnižší.
•
princip průhlednosti a právní perfektnosti: měla by být jasná konstrukce daně, kdo daň platí a z čeho. Perfektní daňové zákony snižují riziko jejich legálního obcházení a
nejasností
vyplývajících
z výkladu
zákona.
Správci
daně pak umožňují účinné provádění daňových kontrol. •
princip daňové neutrality: daně by neměly působit na poplatníka ochotu
tak
přijímat
aby
omezovaly
podnikatelské
jeho
pracovní
riziko,
aktivity,
snahu
spořit.
Neměly rovněž některé subjekty výrazně znevýhodňovat.
22
•
princip schopen
daňové
pružnosti:
pružně
daňový
reagovat
na
systém
změny
by
měl
být
v ekonomických
podmínkách. •
princip určité daňové jistoty: zákony by měly platit delší
dobu,
aby
poplatníci
daní
mohli
plánovat
své
investice a způsob rozdělení svých příjmů.
Uváděné daňové principy spolu navzájem souvisejí, ale mohou působit i protichůdně. V praxi je proto velmi obtížné respektovat Největším principu
při
tvorbě
daňového
problémem
bývá
spravedlnosti
a
systému
zpravidla
efektivnosti.
všechny
současné
uplatnění
Zpravidla
se
uplatňuje kompromisní řešení.
Graf č. 3: Vztah mezi efektivností a spravedlností1
23
zásady.
proto
2 Daňový systém v České republice Jedním z nejdůležitějších zákonů státu včetně různých řízených územních uspořádání zabezpečujících jejich chod a životaschopnost je zákon o státním rozpočtu. Jednotlivé státy pro
naplnění příjmové stránky státního rozpočtu stanovují
závaznými právními normami vymezený daňový a pojistný systém. Povinnost platit daně je nezbytně vymezena zákony i v České republice. Reforma daňové soustavy ČR se začala připravovat hned po roce 1989 a uskutečnila se byla
koncipována
systémů
zemí
v souladu
Evropské
se
k 1. lednu 1993. Reforma
základními
unie,
což
se
aspekty
odrazilo
daňových
zejména
ve
struktuře daní. Došlo při ní ke změně rozložení daňového břemene
přesunem
V souladu
od
zdanění
s procesem
integrujících
se
příjmů
ke
harmonizace
evropských
zemí
tak
zdanění
spotřeby.
daňových
soustav
byla
zavedena
daň
z přidané hodnoty, spotřební daně zdaňující v podstatě stejné druhy zboží jako v zemích Evropské Unie a univerzální daň z příjmů. břemene
Výsledkem
na
celou
bylo
rovnoměrnější
společnost
a
rozložení
efektivnější
daňového
správa
daní,
protože výběr daní ze spotřeby je v zásadě jednodušší než výběr
daní
z příjmů.
V rámci
daňové
reformy
byly
také
nahrazeny odvody z objemu mezd soustavou povinných plateb na všeobecné důchodové
zdravotní
pojištění,
pojištění
a
pojistného
příspěvku
na
na
nemocenské
státní
a
politiku
zaměstnanosti (tzv. sociální zabezpečení). Požadavek v Ústavě
ČR.
zákonnosti Listina
daní
základních
a
poplatků
práv
a
je
svobod
zakotven v čl.
11
stanovuje, že daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona. Jednotlivé daňové zákony upravují hmotně právní
24
předpisy, kterým je společný procesní zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
2.1 Soustava daní Soustavou daní je souhrn všech daní, které se na daném území vybírají. Daň je povinná zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová, neekvivalentní a pravidelně se opakující buď v časových intervalech nebo při stejných okolnostech.
( Vančurová, 1998, str.24 ) Výběrem a
správou daní jsou pověřeny územní finanční orgány, jejichž konstrukci a mechanismus upravuje zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech v platném znění.
Existuje několik hledisek podle kterých jsou jednotlivé daně děleny do skupin. Cílem dělení je postihnout hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy daní, případně označit jejich společné prvky. Jedním ze základních dělení je dělení na daně přímé a nepřímé.
25
2.1.1
Přímé daně
Přímé Z příjmů
majetkové z nemovitostí DPPO silniční DPFO
dědická darovací z převodu nemovitostí
Obrázek č. 1: Přímé daně
Přímými daněmi jsou takové daně, které hradí poplatník na
úkor
svého
příjmu,
svého
majetku.
Jsou
tedy
vyměřené konkrétní fyzické nebo právnické osobě. od
daní
nepřímých,
které
se
„schovají“
adresné, Na rozdíl
v cenách
zboží
a
služeb, jsou viditelnější a tím i více pociťovány. Není možný jejich legální přenos na jiný subjekt. Nejvýznamnější z nich jsou daně z příjmů a příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní
pojištění
podstatnou z příjmů
na
pojistného představuje ukazuje
část
příjmů
daňových vykazoval tento
přehled
(zde
tzv.
veřejných
příjmech v
podíl přímých
quazi
ČR
v průměru
v daňovém systému ČR.
26
rozpočtů.
veřejných
roce
daní,
daně),
2000 asi
35%.
tvoří
Podíl
rozpočtů
25%.
užívaných
které
daní včetně
V zemích Obrázek
v současné
EU
č.
2
době
2.1.2
Nepřímé daně
Nepřímé daně, nazývané též daně ze spotřeby, dopadají na jejich nositele nepřímo – jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb placené poplatníkem při jejich koupi. Subjekt
který
nepřímé
daně
odvádí
se
označuje
jako
plátce4 .
Nepřímé univerzální
selektivní Daň spotřební
DPH
z uhlíkových paliv a maziv z lihu a destilátů z piva z vína z tabáku a tabákových výrobků
clo
Obrázek č. 2: Nepřímé daně v ČR
4
Plátce
–
fyzická
nebo
právnická
osoba,
která
pod
vlastní
majetkovou
odpovědností odvádí správci daně daň od poplatníka vybranou nebo sraženou, který
ji
nese. Plátce
tak tuto
daň
zcela legálně přenáší na poplatníka a daň
je u něho pouze průběžnou položkou, nijak neovlivňující jeho majetkové poměry.
27
2.2
Právní úprava a systém zdanění fyzických osob v ČR
2.2.1
Zákon č.586/92 Sb., o dani z příjmů
Daň
z příjmů
fyzických
osob
které
v České
republice
podléhají příjmy jednotlivců, kromě příjmů získaných zděděním nebo darováním, je osobní důchodovou daní zavedenou novou daňovou soustavou roku 1993. Jedná se o univerzální daň, která nahradila tři daně do té doby užívané: •
daň ze mzdy
•
daň z literární a umělecké činnosti
•
daň z příjmů obyvatelstva Daň
z příjmů
fyzických
osob
je
legislativně
upravena
spolu s daní z příjmů právnických osob zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z příjmů“). K uvedeným „pozdějším předpisům“ bych chtěl poznamenat, že právě tyto novelizace s různými výjimkami a úpravami činí dle mého názoru předpis velmi nepřehledný pro široký okruh jeho uživatelů. Od roku 1993 kdy byl uveden v platnost bylo schváleno 76 novelizací!
Toto číslo hovoří za vše.
Okruh subjektů daně z příjmů fyzických osob se rozšířil na všechny fyzické osoby bez ohledu na zápis do obchodního rejstříku
a
právní
formy
podnikání.
Stejně
tak
došlo
k rozšíření předmětu zdanění na všechny zdanitelné příjmy, bez
ohledu
požitků.
Tím
na je
jejich
zdroj,
posílen
včetně
princip
zdanění
naturálních
spravedlnosti.
Sociální
rozměr daně z příjmů fyzických osob byl promítnut především do systému položek snižujících základ daně.
28
Daňové zákony ČR mají v podstatě společnou strukturu, kterou je daňový subjekt, objekt daně, sazba a základ daně, osvobození od daně, přiznání k dani a přechodná a závěrečná ustanovení. Zákon o dani z příjmů není výjimkou. Daň z příjmů fyzických osob má v ČR progresivní sazbu, což je algoritmus zajišťující plynulé zvyšování míry zdanění pro každý přírůstek příjmů. Používají se tzv. pásmové sazby5. Základ
daně
velikosti
a
je pro
rozdělen každé
do
je
několika
stanovena
pásem jiná
podle
úroveň
jeho sazby.
Konstrukce daně má zohlednit sociální postavení poplatníka a umožnit redistribuci vytvořeného důchodu od osob s vyššími příjmy osobám s příjmy nižšími. Progresivita daně z příjmů fyzických osob však způsobuje i destimulační efekt, neboť čím více lidé pracují, tím více jim vláda odčerpává v podobě daně. Tabulka č.1: Vývoj sazeb DPFO vletech 1993 – 2006 (%) Rok
93
94
95
96
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
Počet pásem progrese
6
6
6
5
5
5
5
4
4
4
4
4
4
4
Nejnižší sazba daně
15
15
15
15
15
15
15
15
15
15
15
15
15
12
Nejvyšší sazba daně
47
44
43
40
40
40
40
32
32
32
32
32
32
32
5
§ 16 ZDP
29
Tabulka č. 2: Sazby daně platné v ČR pro rok 2006 Základ daně Ze základu
Daň od Kč
do Kč
přesahujícího
0
121 200
121 200
218 400
14 544 + 19%
121 200 Kč
218 400
331 200
33 012 + 25%
218 400 Kč
331 200
a více
61 212 + 32%
331 200 Kč
2.2.2
12%
Poplatníci daně
Poplatníky daně z příjmů fyzických osob můžeme rozdělit do dvou skupin: a)
daňový
rezident
-
je
daňový
subjekt,
jehož
daňová
povinnost je v daném státě neomezená. To znamená, že v daném státě jsou zdaněny veškeré jeho příjmy, bez ohledu na to, zda jejich zdroj je v České republice či ve státech jiných. Rezidentem je fyzická osoba, která
má
trvalý
pobyt
na
území
ČR,
popř.
se
zde
zdržuje více jak 183 dní v roce. Výjimkou jsou pouze osoby, které na území ČR pobývají za účelem studia, léčby, nebo zahraniční experti. b)
daňový
nerezident
–
je
daňový
subjekt,
který
v ČR
nesplňuje podmínky stanovené pro rezidenta a současně má
příjmy
povinnost
ze
zdrojů
se
tedy
na
území
vztahuje
pocházející z České republiky.
30
ČR.
Jeho
daňová
pouze
na
příjmy
2.2.3
Předmět daně
Předmětem daně se rozumí ta skutečnost, na kterou se daň váže, která je podrobena zdanění. Předmětem daně může být důchod (příjem), majetek, převod práva, spotřeba apod. Je velmi často obsažen přímo v názvu daně např. daň z příjmů fyzických osob, daň z nemovitostí, daň dědická atd.
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou podle § 6 – 10 zákona o dani z příjmů: •
příjmy ze závislé činnosti funkční požitky (§6)
•
příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§7)
•
příjmy z kapitálového majetku (§8)
•
příjmy z pronájmu (§9)
•
ostatní příjmy (§10)
Dani
z příjmů
fyzických
osob
podléhají
nejen
peněžní
příjmy, ale také příjmy naturální, které se oceňují cenou obvyklou místě a čase nabytí a příjmy získané směnou. Dani naopak nepodléhají příjmy vyňaté ze zdanění a dále příjmy od této daně osvobozené. Mezi příjmy ze zdanění vyňaté patří: •
příjmy
z nabytí
majetku
v rámci
restituce,
soudní
a
mimosoudní rehabilitace •
příjmy
získané
nabytých
zděděním
v souvislosti
a
darováním
s výkonem
s výjimkou zaměstnání
darů nebo
podnikání •
příjmy dočasného charakteru – přijaté úvěry a půjčky.
31
Příjmů,
které
jsou
předmětem
daně,
ale
jsou
od
ní
osvobozeny je celá řada. Znamená to, že takové příjmy se do základu daně nezahrnou, ale také se nemohou uplatnit k nim vztahující
se
výdaje.
Na
obrázku
číslo
4
uvádím
nejdůležitější skupiny těchto příjmů. Existuje však celá řada výjimek ze základních pravidel. příjmy osvobozené
sociální příjmy transfery
náhrady škody pojistná plnění
některé příjmy z prodeje majetku
některé výhry
příjmy související se státní politikou bydlení
Obrázek č.3: Základní skupiny příjmů osvobozených od DPFO
2.2.4
Příjmy vstupující do základu daně
Příjmy
tvořící
základ
daně
z příjmů
jsou
v zákoně
rozčleněny do pěti paragrafů: § 6 – příjmy za závislé činnosti funkčních požitků – jedná se o příjmy z pracovně právního, služebního, členského nebo obdobného poměru, kde je poplatník povinen dbát pokynů plátce. Typickým představitelem těchto příjmů je mzda. § 7 – příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – jsou příjmy z činností vykonávaných na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, je-li takové povolení k činnosti potřeba. Dále se jedná o příjmy z majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka, včetně
prodejů
cenných
papírů.
Zákon
potom
podrobněji
vymezuje co je pokládáno za příjmy z podnikání a co za příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti.
32
Počet
podnikajících
a
samostatně
výdělečně
činných
subjektů se v předchozích letech zvyšoval. V roce 2005 se však
projevují
opačné
tendence
související
zpřísněním a změnou právních předpisů
zejména
se
z důvodu vstupu České
republiky do EU, ale především zavedením minimálního základu daně6.Počet podnikajících FO se tak dostal na úroveň roku 2000. Tabulka č. 3: Počet subjektů evidovaných na DPFO Rok
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2 306 443
2 514 471
2 685 938
2 853 356
3 054 220
3 202 921
2 477 692
Počet subjektů
Pramen: Intranet MF ČR, 23.4.2006
§
8
vymezeny zisku
příjmy
z kapitálového
v ustanovení
z majetkových
zákonem,
výnosy
majetku
–
jsou
Patří
mezi
ně
paragrafu. účastí
na
z vkladových
společnostech listů,
dávky
taxativně podíly
na
vymezených penzijního
připojištění se státním příspěvkem a další. § 9 příjmy z pronájmu -
těmito příjmy jsou rozuměny
vždy příjmy z pronájmů nemovitostí, bytů nebo jejich částí, nebytových prostor a movitých věcí. § 10 ostatní příjmy – zde se jedná o jiné příjmy, které nejsou vymezeny v předcházejících paragrafech. § 10 vymezuje hlavní druhy těchto nahodilých a opakujících se příjmů jako např.: příjmy z příležitostných činností, z příležitostného
6
§
7c ZDP
33
pronájmu
věcí,
ze
zemědělské
výroby
která
není
provozována podnikatelem a další.
2.3
Základ daně, schéma úpravy základu daně při výpočtu daně z příjmů fyzických osob
2.3.1
Základ daně
Základem daně z příjmů fyzických osob se rozumí částka, o kterou příjmy plynoucí ve zdaňovacím období poplatníkovi přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých druhů příjmů není stanoveno jinak. Zvláštním druhem výdajů jsou odpisy hmotného a
nehmotného
majetku,
jejichž
výše a způsob odepisování
je stanoven zákonem7. Jestliže výdaje je
potom
rozdíl
přesáhnou
příjmy,
ztrátou.
Ztrátou se rozumí i případy, kdy poplatník nedosáhl při podnikání příjmů, ale měl pouze výdaje.
2.3.2
Schéma daňového základu
Schéma daňového základu daně z příjmů fyzických osob je poměrně
7
složité,
což
odpovídá
mnohotvárnosti
§ 26 - § 32a ZDP
34
forem
příjmů
jednotlivců.
Všechny
zdanitelné
příjmy
které
tvoří
základ
daně, jsou rozděleny do pěti dílčích daňových základů podle druhů
příjmů.
celkového
Ne
základu
všechny
příjmy
daně,
některé
se
však
z nich
zdaňují tvoří
v
rámci
samostatné
daňové základy, zdaňované zvlášť srážkovou daní u zdroje, tzn.
že
Samostatný
srážku
provádí
základ
daně
plátce4, se
který
nesnižuje
o
příjem výdaje
vyplácí. ani
jiné
odpočty. Stanovený základ daně se dále upravuje, obvykle snižuje, pomocí dvou konstrukčních prvků: Ø nezdanitelných částí daně Ø položek odčitatelných od základu daně
Po jejich uplatnění vzniká tzv. upravený základ daně. Nezdanitelné části základu daně upravuje § 15 zákona5 a lze je rozdělit na dvě skupiny: I. části jejichž výše je stanovena určitou částkou, jako např.odečet darů II. části jejichž výše závisí na splnění podmínek konkrétní osobou a je tak
individuální, např. odečet úroků
zaplacených ve zdaňovacím období ze stavebního spoření, zaplacené soukromé životní pojištění aj.
Položky odčitatelné od základu daně upravuje § 34 zákona a patří sem např. odečet daňové ztráty, nově i 100 % odečet výdajů na projekty výzkumu a vývoje8 apod.
8
§ 34 odst 4 ZDP
35
poplatník (§2 ZDP)
předmět (§3 ZDP)
není předmětem daně (§3 odst. 4 ZPD)
je osvobozen (§ 4 ZDP)
zvláštní sazba daně (§36 ZDP)
závislá činnost (§6 ZDP)
OSVČ (§7 ZDP)
DZD
kapitálový majetek (§8 ZDP)
d í l č í
z á k l a d y
D a ň o v é
celkový základ daně
pronájem (§9 ZDP)
ostatní (§10 ZDP)
d a n ě
p ř i z n á n í
upravený základ daně
sazba daně (§16 ZDP)
(odpočty §15 a §34 ZDP)
Daň
slevy na dani (§35a, §35b, §35c, § 35ba ZDP)
VÝSLEDNÁ DAŇ
Obrázek č. 4: Schéma výpočtu daně z příjmů fyzických osob
36
2.3.3
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
Novela zákona o daních z příjmů9 zcela zásadním způsobem změnila systém uplatňování odčitatelné položky
na děti. Do
roku 2004 si mohl poplatník snížit základ daně o částku danou zákonem
na
vyživované
dítě
žijící
s ním
ve
společné
domácnosti.Po výše uvedené novele zákona o daních z přímů hovoříme o slevě na dani a daňovém bonusu. Poplatník10 má tak nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti11( dále jen“vyživované dítě“) ve výši Ø 6 000 Kč ročně za každé vyživované dítě Ø 12
000
Kč
ročně,
pokud
jde
o
dítě,
které
je
držitelem průkazu ZTP/P Toto daňové zvýhodnění si poplatník může uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období formou slevy na dani nebo daňovým bonusem ( pokud je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší
než
jeho
vykázaná
daňová
povinnost.
Podmínkou
pro
poskytnutí bonusu je dosažení alespoň šestinásobku minimální mzdy v daném zdaňovacím období. Pokud poplatník tuto podmínku nesplní, má nárok pouze na slevu na dani,nikoliv na vyplacení daňového bonusu. Tento postup poprvé poplatníci uplatnili za zdaňovací období rok 2005.
9
zákon č.669/2004 Sb.
10
§ 2 ZDP
11
§ 35c odst.1 ZDP
37
2.3.4
Daňové přiznání
Nejdůležitějším
podáním
daňového
subjektu
je
daňové
přiznání. Subjekt tím plní svou povinnost ve shodě se zákonem o dani z příjmů. Obecně platí, že daňová povinnost nastává okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající její vznik. Pro splnění této povinnosti staví zákon jednak lhůtu pro podání daňového přiznání12 a jednak lhůtu splatnosti daně, která
je
shodná
se
lhůtou
pro
podání
přiznání.
Podáním
přiznání je zahájeno vyměřovací řízení, jehož výsledkem je stanovení
základu
daně
a
daně
samotné
finančním
úřadem.
V praxi pak může dojít k situaci, kdy daňový subjekt usoudí, že
podle
platných
předpisů
není
povinen
daňové
přiznání
podat, nebo tak učinit opomene. Správce daně pak subjekt vyzve k podání přiznání s uvedením lhůty pro podání. Jestliže ani poté daňový subjekt přiznání nepodá, může správce daně stanovit daňovou povinnost i jinými způsoby, které stanoví zákon, např. podle pomůcek13.
Daňové
přiznání
lze
účinně
podat
jen
na
tiskopise
vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají
údaje,
obsah
i
uspořádání
údajů
zcela
totožné
s tiskopisem vydaným ministerstvem. Podává se nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona o účetnictví
12
§ 40 ZSDP
13
§ 44 ZSDP
38
mít
účetní
závěrku
ověřenou
auditorem,
nebo
jehož
přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové
přiznání
nejpozději
do
šesti
měsíců
po
uplynutí
zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování
podána
správci
daně
před
uplynutím
neprodloužené lhůty. Správce daňového
daně
poradce
může a
na
nebo
žádost
i
daňového
z vlastního
subjektu
podnětu
nebo
prodloužit
lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pro daňové subjekty je prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání zajímavé hned ze dvou důvodů. Nejen proto, že se přiznání odevzdává později a je tedy více času na jeho kvalitní zpracování, ale zejména proto, že daň je splatná právě ve lhůtě pro podání tohoto přiznání. Pokud žádost podává a přiznání předkládá daňový subjekt, správce daně posuzuje důvody pro prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, které se týkají přímo subjektu. Činí-li tak
na
základě
plné
moci
daňový
poradce,
správce
daně
posuzuje důvody týkající se poradce. V daňovém přiznání je daňový subjekt povinen požadované údaje uvést pravdivě, správně a úplně. Rovněž je povinen uvést
v přiznání
všechny
případné
výjimky,
osvobození,
zvýhodnění, slevy či odpočty.
Jak jsem se již výše zmínil, ne všechny daňové subjekty, které
jsou
evidované
na
dani
z příjmu
fyzických
osob,
podávají daňové přiznání. Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.Daňové přiznání je povinen podat i
39
ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník mající příjmy
podle
§
6
ZDP
od
jednoho
nebo
postupně
od
více
zaměstnavatelů. Podmínkou je podepsané prohlášení k dani u všech plátců a zároveň tento poplatník nesmí mít příjmy dle § 7 – 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
2.3.5
Společné zdanění manželů
Zcela zásadní změnu ve zdaňování fyzických osob přineslo zavedení institutu společného zdanění manželů14. Jde o nový nástroj, jehož principem výpočet daně ze společného základu daně
obou
manželů.
Podmínkou
pro
využití
tohoto
způsobu
zdanění je alespoň jedno vyživované dítě, které s nimi žije v domácnosti. Zákon zároveň taxativně vymezuje případy,kdy nelze společného zdanění manželů využít15. Jde o případy, kdy např. jeden z manželů má daň stanovenou paušální částkou, má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c ZDP apod. Společný základ daně pak uplatňuje každý z manželů ve svém
vlastním
daňovém
přiznání.
Oba
manželé
přitom
musí
daňové přiznání podat ve stejné lhůtě. Tento
způsob
zdanění
měli
manželé
možnost
poprvé
uplatnit za zdaňovací období rok 2005. Do konce března 2006
14
§ 13a ZDP
15
§ 13a odst. 4 ZDP
40
tuto možnost využilo více než 350 tis. manželských párů, což pro správce daně znamenalo nárůst daňových přiznání cca o 31 % než ve stejném období roku 2005. Do rodinných rozpočtů tak byly vráceny přeplatky ve výši 4 mld. Kč. Toto číslo však ještě není konečné. Další nárůst bude v průběhu měsíce června 2006, kdy lidé na základě plných mocí odložili povinnost podat daňové přiznání do 30.6.2006. Princip
společného
zdanění
manželů
je
jednoznačně
výhodný pro rodiny, kde existují značné rozdíly v příjmech obou
manželů.
Příkladem
je
situace,
kdy
manželka
je
na
mateřské dovolené a manžel je zaměstnán.
2.4 Daňové úniky Všeobecný postoj ke zdanění vychází z národní mentality a tradic. Je formován autoritou státu, jeho vlády, kvalitou a účinností daňového systému. Pro jednotlivce znamená daň a zdanění
vůbec
hranici,
do
k negativní
jakousi které
reakci.
subjektivně
zdanění Je-li
určenou
respektuje,
však
tato
psychologickou aniž
hranice
by
došlo
překročena,
respektive je neúnosná, vyvolává zdanění odpor a v konečné fázi má za následek daňový únik.
Daňovým únikem rozumíme minimalizaci až nulaci daňové povinnosti
ze
strany
daňového
poplatníka.
Nejčastěji
rozlišujeme daňové úniky úmyslné a neúmyslné, které se dále dělí na legální a nelegální.
41
2.4.1
Daňové úniky neúmyslné
Neúmyslné daňové úniky mají v současné době klesající tendenci.
To
je
podle
mého
názoru
ovlivněno
existencí
daňových subjektů s delší dobou registrace, u kterých již byly
prováděny
nevědomosti zejména
u
a
daňové
kontroly
neznalosti
a
nedochází
příslušných
začínajících
podnikatelů,
tak
zákonů. kteří
k únikům
Projevují
si
sami
se
vedou
účetnictví. Hlavní příčina je pak právě v neznalosti nebo podcenění daňové a účetní problematiky, k čemuž přispívá i složitá a často se měnící úprava příslušných zákonů.
2.4.2
Daňové úniky úmyslné
Úmyslné daňové úniky mají naopak tendenci stoupající. Vzhledem
k tomu,
že
se
poměrně
velký
podíl
finančních
prostředků převádí do formy daně, jsou pochopitelné snahy poplatníků
daň
minimalizovat.
Řada
subjektů
již
zvládla
teoretický a praktický základ a dnes se již samy, nebo za pomoci
finančních
poradců
orientují
ve
spleti
právních
předpisů. Tyto daňové úniky lze rozdělit na dvě skupiny:
1. Legální daňové úniky (vyhýbání se placení daní), které představují takové postupy při zdanění, které umožňují krácení daňové povinnosti v mezích zákona. Jsou založeny na vyhledávání a využívání mezer v právních předpisech. Doba
využití
pak
závisí
na
snaze
a
rychlosti
zákonodárců, než navrhnou, přijmou a schválí opatření k zamezení
úniků.
Z tohoto
pohledu
proces v ČR pomalý a nedokonalý.
42
je
legislativní
2. Nelegální daňové úniky (obcházení daně) jsou otevřeným nebo
skrytým
porušováním
doprovází
i
zákona
účetnictví
o
porušování
daňových
zákonů.
jiných
právních
práva
trestního.
či
Často
je
norem
např.
Tyto
úniky
bývají pečlivě promyšleny a připravovány relativně malou skupinou lidí perfektně obeznámenou s problematikou daní a
fungováním
daňové
správy.
Subjekty
podle
potřeby
operativně mění své podíly ve společnostech, bydliště či sídla a tím i místní příslušnost k Finančním úřadům a jsou obtížně dostižitelné.
Nejčastější
nelegální
úniky
v České
republice
jsou
u
daně z přidané hodnoty. Jedná se zejména nadhodnocování daně na
vstupu,
snížené
účetní
sazby
podvody,
daně,
úmyslné
fiktivní
zaměňování
vývozy,
nebo
základní
vývozy
a
zboží
s mizivou hodnotou kdy toto zboží je prodáno neexistující firmě
v zahraničí.
Dále
o
prodej
bez
dokladů,
prodej
pašovaného zboží, prodej na stáncích apod. Nezanedbatelnou položku představují i úniky na spotřební dani. Podle OECD přijde ČR nelegální výrobou a prodejem alkoholu o 3 mld. Kč ročně. V souvislosti s palivy je známá causa z poloviny 90. let
kdy
docházelo
k machinacím
s lehkými
topnými
oleji
prodávanými jako motorová nafta (odhad daňových úniků: 20 mld.
Kč).
Do
této
oblasti
patří
i
prodej
pašovaných
tabákových výrobků apod.
V oblasti daní z příjmů dochází k únikům při odepisování majetku,
kdy
se
poplatníci
snaží
vyhnout
odepisování
nakupováním majetku po částech, jejichž pořizovací hodnota nepřesahuje zákonem stanovenou hranici. Jedná se rovněž o
43
skryté investice a rekonstrukce, které jsou vykazovány jako opravy majetku, viz. příklad: Společnost
zadala
stavebnímu
podniku
zakázku
na
provedení opravy domu včetně zateplení štítových zdí. Veškeré vynaložené prostředky byly daňově zahrnuty do nákladů. Případ je typickou ukázkou stavební úpravy, která bývá vydávána
ta
technického
pouhou
opravu.
parametru
a
byla
Zateplení
však
překročena
znamená
zákonem
změnu
stanovená
hranice 40 tis. Kč. Takovýto výdaj je nutné považovat za technické zhodnocení a do nákladů zahrnovat formou odpisů. Velmi však záleží na dokladech a dokumentaci, které bude mít firma k dispozici a použije je v případě daňové kontroly. Mezi další podoby daňových úniků patří: Ø machinace k vytvoření situace, kdy je příjem osvobozen od daně Ø uplatnění neoprávněných slev na dani Ø vyplácení minimální mzdy a zbytek výplaty je dorovnán „na ruku“ a není zdaněn Ø zaměstnávání
cizích
dělníků,
převážně
u
stavebních
firem, za které není placena daň z příjmu, sociální ani zdravotní pojištění.
Daňové
oázy
v zahraničí
–
obecně
se
jedná
o
státy
(území) jejichž zákony, popřípadě uzavřená soustava smluv o zamezení
dvojího
zdanění
umožňují
nízké
nebo
vůbec
žádné
zdanění, a to zejména příjmů. V ČR dochází již od konce 90. let
k převodům
peněžních
prostředků
a
cenných
papírů
do
zahraničí. Z hlediska krácení daní se jedná zejména o platby za poradenství, zprostředkovatelské služby, správu cenných papírů, semináře v zahraničí, pronájmy, poskytování úvěrů a operace bankovního charakteru. Prostřednictvím spřízněné
44
osoby
v
zahraničí,
nebo
přímo
právnické
osoby
založené
v oáze, zvyšuje osoba či společnost ve své mateřské zemi daňové
náklady
a
daňového
hlediska
s velkým
daňovým
příjmy jde
převádí tedy
zatížením
o a
do
zahraničí.
vytváření
výnosy
Z
nákladů
v zemi
se
přímého v zemi
zatížením
minimálním a to i za cenu fiktivních obchodů. Za daňové oázy jsou považovány např. Kypr, Holandsko, Irsko, Monako, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Kostarika, Panama, Uruguay, Hongkong, Singapur.
Příčiny daňových úniků jsou velmi rozmanité (sociální, ekonomické, právní, svoji roli hraje i morálka a kultura v níž se subjekty nacházejí). Hlavní příčiny jsou však skryty v daňovém
systému,
v
jeho
složitosti,
mezerách.
45
nepřehlednosti
a
3 Rovná daň „V každém státě by měli poddaní přispívat na výdaje státu tak, aby to co nejlépe odpovídalo jejich možnostem, tj. úměrně příjmu, kterého pod ochranou státu požívají. ... Každá daň by měla být promyšlena tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, kolik ona skutečně přináší do státní pokladny.“ Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
3.1 Teorie rovné daně V
současnosti
evropských zemí
má
Česká
republika,
stejně
jako
mnoho
tzv. progresivní zdanění. To má několik
pásem, kde daňové zatížení roste s vyšším výdělkem. Toto progresivní
zdanění
nestandardní příjmy.
To
je
ekonomická konkrétně
pozůstatkem
válečné
situace
vyžadovala
znamenalo,
že
ekonomiky,
např.
kdy
nestandardní
v
hitlerovském
Německu byla mezní hranice progresivní daně 94%! V USA to bylo ale v 50. letech srovnatelných 91%! Postupně, když se jednotlivé
ekonomiky
začaly
stabilizovat,
snižovaly
a
sbližovaly v souvislosti s tím i jednotlivá daňová pásma. Ekonomové po celém světě od dob Adama Smithe doporučují rovnou
daň
jako
spravedlivější
a
méně
škodlivý
způsob
zdanění. Vyhledáme-li na internetu slovní spojení „flat tax“, získáme
velké
množství
odkazů,
článků,
knih,
studií
a
argumentů ve prospěch rovné daně. Důvod přirozený
je
prostý:
princip
Zdanění,
rovného
jehož
zdanění
účelem a
je
narušit
zvýhodnit
jedny
poplatníky na úkor druhých, se neobejde bez velkých daňových úniků,
bez
ztrát
na
hospodářském
46
růstu,
bez
obrovské
byrokracie a bez snah poškozených skupin zanášet do daňového systému protiopatření v podobě dalších úlev, dalších výjimek, dalších odečitatelných položek a dalších zvláštních sazeb. Zavedení rovné daně by zvýšilo daňovou spravedlnost, omezilo by
časové
a
administrativní
náklady
zdanění
a
zrychlilo
ekonomický růst.
Myšlenka
rovné
daně
není
novou
záležitostí,
s
jejím
konceptem přišli na počátku osmdesátých let, teď již minulého století, ekonomové ze Stanfordské univerzity Robert Hall a Alvin
Rabushka.
Teorie
rovné
daně
je
velmi
jednoduchá
a
zároveň velmi radikální. Při zavedení rovné daně jsou veškeré příjmy
fyzických
jednotnou
sazbou
osob bez
i
zisky
právnických
jakýchkoli
dalších
osob
úlev,
zdaněny výjimek
a
odčitatelných položek. Podle jejich teorie má rovná daň pouze tři parametry16 : Ø Základ daně Ø Nezdanitelné minimum Ø Jednotná sazba daně
Z jejich konceptu vychází např. legislativní návrh změny amerického
daňového
systému
předložený
kongresmanem
zákonodárného sboru USA D. Armeyem a senátorem R. Shelbym z roku
16
1999.
Projekt
má
své
zastánce
i
odpůrce
v řadách
Široký, J. Daňové terie s praktickou aplikací. Praha: C.H.Beck,
2003, str.116
47
republikánů i demokratů v USA a je zde předmětem politických diskusí. Daňové
systémy
platné
v současné
době
zahrnují
mnoho
různých pásem, odpočtů, slev, daňových sazeb a výjimek, které je činí velmi složitými a nepřehlednými. Tato nepřehlednost a netransparentnost má řadu negativních důsledků. Systémy jsou neefektivní, nespravedlivé, vytváří prostor pro daňové úniky a existenci šedých zón. Jednotliví poplatníci se většinou ve změti položek nevyznají a nevědí tak přesně jaké daně vlastně platí.
Rovněž
vyplnění
daňového
přiznání
je
záležitostí
poměrně složitou, na kterou je často nutné najímat daňové odborníky.
Komplikovanost
systému
znamená
rovněž
drahou
správu daně pro stát, který je nucen zaměstnávat stále vyšší počet daňových úředníků. Rovná
daň
znamená,
že
všechny
příjmy
jsou
zdaňovány
stejnou daňovou sazbou se zahrnutím jednotného nezdanitelného minima pro každého poplatníka. Stejná výše příjmu je tedy v tomto systému zdaněna stejně. Rovná daň není ovlivněna tím, jakou činnost poplatník vykonává a neobsahuje proto množství definic
různých
příjmů
–
všechny
jsou
posuzovány
stejně.
Zachovává osobní odčitatelné položky, na poplatníka a osoby na něm závislé. Mezi obecné charakteristiky rovné daně patří: Ø zmírnění
překážek
které
jsou
kladeny
pracovnímu
a
podnikatelskému úsilí poplatníků daně, Ø snaha
o
dlouhodobé
zajištění
zdrojů
potřebných
ke
kolektivnímu přerozdělení, Ø daně
slouží
k financování
veřejných
potřeb
a
daňový
systém nemá být současně nástrojem sociální politiky.
Efektivní daňový systém by měl peníze vybírat, aniž by výrazně ovlivňoval rozhodování jednotlivců jak mnoho budou
48
pracovat,
spořit
a
do
čeho
budou
investovat.
Rovná
daň
podporuje myšlenku, že nejlepším způsobem jak docílit snížení distorzí
je
uvalení
nízké
daňové
sazby
na
široký
základ
ekonomických aktivit namísto redukování základu daně různými odpočty
a
výjimkami
a
následnými
strmými
progresivními
sazbami daně. Daň založená na jediné daňové sazbě pro všechny typy subjektů výrazně zpřehledňuje
celou daňovou soustavu.
Zachází s každým stejně a snižuje tak daňové úniky, neboť vyhýbání
se
daňové
povinnosti
a
s tím
spojené
výdaje
na
daňové poradce a transfery zisků do zemí s nižším zdaněním se poplatníkům již nevyplatí. Prostředky ušetřené na daních pak podporují
dlouhodobý
ekonomický
růst
a
přispívají
k růstu
životní úrovně obyvatel. Podle institutu A. de Tocquevilla17 je rovná daň úplně a nebo
v částečné
podobě
zavedena
ve
33
zemích
světa.
Při
porovnání růstu HDP v zemích s rovnou daní a bez ní ústav zjistil, že v prvně uváděných zemích je růst asi dvakrát rychlejší. Porovnáním zemí s méně vyspělou ekonomikou je pak poměr
růstu
HDP
dokonce
čtyřnásobný
ve
prospěch
zemí
se
systémem rovné daně. Rovnou daň má například Nový Zéland, Estonsko, Hongkong a od roku 2004 také Slovenská republika. Vzhledem k tomu, že případné zavedení rovné daně v ČR bude závislé na volebních výsledcích v roce 2006 a v případě rovnoměrného rozložení sil v poslanecké sněmovně především na politických
dohodách
mezi
rozhodujícími
stranami,
podíval
jsem se nejdříve obecně na stanoviska k rovné dani u tří
17
Dostupné na www.adti.net
49
rozhodujících politických stran, které budou zřejmě ve hře při dělení si postů.
3.1.1
Informace
ze
zdrojů
Občanské
demokratické
strany Asi nejucelenější informace o rovné dani najdeme v Modré šanci a to zejména v oddílech Modrá šance pro veřejné finance [11] a Modrá šance pro svobodu volby v sociálním systému. [9] Nalezneme
zde
poměrně
obecné
informace
obsahující
výše
uvedené základní rysy rovné daně. Jako hlavní důvody zavedení rovné daně jsou zde uváděny: • • •
přílišná složitost současného daňového systému jeho demotivující charakter nutnost změny vzhledem ke stavu veřejných financí
Výhody rovné daně zde spíš vycházejí z logiky věci než z číselných údajů, jak již bylo uvedeno výše, nejspíše z důvodů možného pohybu jednotlivých hodnotových charakteristik rovné daně. Základní výhoda je spatřována v zásadním zjednodušení daňového systému, a tím usnadnění orientace a vzniku malým podnikům.
Dále
má
mít
tato
nízká
sazba
samozřejmě
efekt
motivační. Se zjednodušením systému dává ale ODS důraz také na
zpřísnění
jeho
dodržování.
Jedním
z hlavní
důvodů
je
špatný stav veřejných financí, který chce ODS řešit jednak snížením výdajů a jednak podporou růstu HDP.
50
3.1.2
Informace
ze
zdrojů
České
strany
sociálně
demokratické
Rétorika ČSSD vychází v podstatě ze třech základních bodů: • • •
zachování sociálního smíru špatného dopadu na veřejné finance rovná daň není v současné době trendem v západní Evropě Jak již z názvu strany vyplývá , jedna z hlavních
obav ČSSD je obava o postavení slabších sociálních vrstev po zavedení výpadek
rovné
daně.
způsobený
Sociální
snížení
demokraté
daní
se
z příjmu
domnívají bude
že
nahrazen
zvýšením DPH. Toto bude mít samozřejmě v konečném důsledku největší vliv na nízko příjmové rodiny, jelikož podíl nákladů na výživu a základní služby je u nich největší. [10] Jelikož je ČSSD výrazně (dalo by se říci až slepě) orientovaný na Evropskou unii, je nevyužívání rovné daně na západě EU také jedním z jejích zásadních argumentů. [8]
3.1.3
Informace ze zdrojů Křesťanské a demokratické unie - České strany lidové
Najít jakékoliv informace o vztahu KDU-ČSL k rovné dani je
poměrně
složité.
Obecně
lze
říci
že
KDU-ČSL
přímo
nepodporuje myšlenku rovné daně, ale je jí velice blízko. Liší se například ve sbližování sazeb DPH nebo chce zachovat progresivitu zdanění. [12] KDU-ČSL má tedy vlastní názor na daňovou reformu, ale sami přiznávají že konečná pohoda bude
51
vycházet
z politických
jednání.
Jelikož
jde
o
středovou
stranu, lze v budoucnosti očekávat dohodu s ODS.
3.1.4
Proč vyspělé státy nemají rovnou daň
Když je řeč o rovné dani, každého napadne zřejmá otázka: pokud je skutečně tak dobrá, proč již dávno není zavedena ve vyspělých státech západní Evropy a Severní Ameriky? Odpověď je jednoduchá a pro mnohé překvapivá: systém progresivních daňových
sazeb
je
jedním
z
posledních
pozůstatků
válečné
ekonomiky, který doposud přežil do dnešních časů. Zatímco potravinové lístky a totální nasazení patří dávno minulosti, progresivní zdanění příjmů přetrvává. Původ samotného nápadu zdanit příjmy souvisí s válkou. V dřívějších obytných
dobách
domů,
se
vybíraly
spotřební
hlavně
daně
a
cla.
daně
z
Primát
pozemků, drží
z
Velká
Británie, která zavedla daň z příjmů v roce 1799. Daňová sazba byla zvýšena na 2,9 % během napoleonských válek. V roce 1816 byla zrušena. V roce 1842 byla opět zavedena vzhledem k rostoucí finanční náročnosti budování britského impéria. Ve Spojených státech byla daň z příjmů zavedena v roce 1864: rovněž pro účely financování války. V roce 1872 byla zrušena. Také
ve
většině
ostatních
západních
států
(Německo,
Nizozemí, Švédsko, Kanada, Austrálie, Japonsko, Nový Zéland, atd.) byla daň z příjmů zavedena během 19. století. Měla většinou podobu rovné daně. V jiných případech byla tato daň progresivní, extrémně
ale
nízké.
její
sazby
Například
byly
podle
dnešních
rakousko-uherský
měřítek
systém
měl
neuvěřitelných 65 daňových pásem, ale výše daňové sazby se pohybovala od 0,58 % (pro příjmy v rozmezí 1200 až 1250 korun
52
ročně) do 3,88 % (pro příjmy od 92 000 do 96 000 korun ročně). S dnešní ideou rovné daně však Rakousko-Uhersko mělo přece
jen
hodně
zákonodárství,
společného:
které
velmi
neobsahovalo
jednoduché
téměř
žádné
daňové
výjimky
či
odečitatelné položky. Systém musel být tak jednoduchý, aby daňové přiznání dokázal vyplnit každý pekař či koželuh. Počátek první světové války znamenal konec rovných daní, konec
nízkých
sazeb
a
také
konec
jednoduchých
daňových
zákonů. Spojené státy zavedly permanentní daň z příjmů v roce 1913, kdy měla dvě sazby: 1 % a 7 %. Šlo o daň pro vyšší vrstvy, protože jen 0,5 % nejbohatších domácností podléhalo povinnosti platit daň z příjmů. Po první světové válce však sazba americké daň z příjmů dosahovala neuvěřitelných 73 % až do roku 1921, kdy ji prezident Calvin Coolidge snížil na 25 %. Tehdy byl mimochodem zaznamenán výrazný efekt Lafferovy křivky, kdy příjmy státního rozpočtu po snížení daní vzrostly do roku 1929 o 61% při zcela nepatrné inflaci. Druhá
světová
válka
přinesla
další
zvýšení
daňových
sazeb do úrovní, které hraničí s konfiskací. Extrémně vysoké daňové
sazby
přetrvaly
i
po
válce.
Během
padesátých
let
činila mezní sazba daně z příjmu fyzických osob v USA 91 %. Pochopitelně se to milionářům nelíbilo, takže si postupně prosadili celou sérii „děr“ v zákonech a daňových úlev. Když v roce 1963 prezident Kennedy snížil daně na „pouhých“ 70 %, příjmy státního rozpočtu rovněž vzrostly. Totéž se opakovalo v 80. letech. „Válečný štváč“ Ronald Reagan tehdy snížil daňovou
sazbu
na
přece
jen
mírovým
podmínkám
lépe
odpovídající úroveň 28 %. K žádnému výpadku příjmů nedošlo ani
tentokrát.
Koncem
Reaganova
období
představoval
objem
vybraných daní zhruba pětinu HDP, podobně jako před jeho nástupem do funkce.
53
Hitlerovské Německo zavedlo progresivní daně z příjmů až do mezní sazby 95 %. Snižování mezních sazeb bylo jednou z příčin hospodářského zázraku v 50. letech. Ve Velké Británii přetrvaly extrémně vysoké daňové sazby od válečných let až do vlády Margaret Thatcherové. Z původní úrovně 83 % snižovala Thatcherová mezní daň z příjmů fyzických osob postupně až na 40 %, což je sazba, která platí doposud. Stále je nicméně dosti vysoko nad předválečnou úrovní. Také daňové systémy v ostatních ekonomikách jsou dosud silně
poznamenány
první
a
druhou
světovou
válkou:
vysoké
mezní sazby, progresivní struktura a velmi složité daňové zákony, které jsou výsledek desítky let trvajících snah o vyhloubení maximálního počtu děr a skulin. Progresivní daně v západních zemích nepřevládají díky svým výhodám, ale čistě z důvodu historické setrvačnosti.
3.2 Správa a systém rovné daně Rovná nabídky,
daň
kde
je
založena
rozhodující
na
jsou
principech motivace
ekonomie
strany
jednotlivců.
Mezi
nejvýznamnější faktory které tyto motivace ovlivňují, patří sazby daně patrně v každé ekonomice. Vysoké sazby odrazují od úspor, práce i investic. Stát tedy bere občanům vysoký podíl jejich
příjmů.
Nízké
sazby
pak
mají
z důvodu
vyšších
disponibilních zdrojů opačný efekt. Daňový systém by měl být jednoduchý a levný na vymáhání. Základní principy systému rovné daně:
54
v všechny
příjmy
ekonomické
by
měly
aktivity
být
zdaněny
zdaňované
pouze
jednou,
jsou
logicky
vícekrát
nevýhodné, nespravedlivé a neefektivní. v jednotná daňová sazba jíž jsou zdaňovány veškeré příjmů,
by
měla
být
co
možná
nejnižší
druhy
v souladu
se
zajištěním rozpočtových příjmů potřebných na financování veřejných výdajů. v uplatňování rovné daňové sazby nad úroveň stanoveného minimálního
příjmu,
tzv.
nezdanitelného
minima.
Jeho
úroveň však nesmí být příliš vysoká, aby se tím nezúžila daňová základna a zbývající poplatníci nemuseli platit vysokou
sazbu
daně.
Finanční
úřady
by
neměly
pronásledovat poplatníky s minimálními příjmy. v odstranění
výjimek
a
různých
neopodstatněných
odčitatelných položek, které stejně v konečném důsledku zmírňují progresi daně. Systém by měl být jednoduchý. Složité
daně
vybízejí
k hledání
a
uplatňování
různých
skulinek
možností odpočtů,
úniků,
na
které
snadněji dosáhnou majetnější lidé. Jejich prostředky pak nepodporují růst ekonomiky, ale přesouvají se k jiným firmám např. za poskytnuté poradenství. Neprůhlednost sytému snižuje důvěru ve vládu, vybízí k nespolupráci s finančními z kontrol,
úřady,
kdy
za
protože
poplatníci
neúmyslnou
chybou
mají
mohou
obavy
následovat
pokuty a soudní pře. Rovná
daň
díky
své
struktuře
a
jednoduchosti
snižuje
administrativní náklady na její správu. Správa rovné daně rozlišuje příjmy ze závislé činnosti, tzn. veškeré příjmy mající charakter mezd, a příjmy z podnikání (osob samostatně výdělečně
činných
diplomová
práce
a je
společností zaměřena
na
55
–
právnických fyzické
osob.
osoby
a
Moje proto
zdaňování jsou
společností
v souladu
nebudu
s principem
dále
zmiňovat).
rovné
daně
pro
Daňové
sazby
všechny
druhy
příjmů totožné.
Systém DPFO nyní
Rovná daň
Progresivní zdanění
Sazba daně jednotná
Množství různých slev,
Jedna jednotná ,
odpočtů
nezdanitelná minimální částka
3.2.1
Rovná daň osobní
Předmětem činnosti,
tzn.
rovné
daně
hrubé
osobní
mzdy
a
jsou
příjmy
příjmy
ze
závislé
z podnikání
osob
samostatně výdělečně činných, mající charakter mzdy. Daň má tři
základní
parametry
–
základ
daně,
sazbu
daně
a
nezdanitelné minimum.
Daň se potom vypočte podle vzorce:
(Základ daně – nezdanitelné minimum)
x
sazba daně
(více obrázek č. 5 formuláře daně)
Příjmy
ze
závislé
činnosti
jsou
zpracovávány
ve
společnosti, která pracovníka zaměstnává a vyplácí. Z důvodu jednoduchosti správy se nabízí úvaha vykazování příjmů ze závislé činnosti, tj. z mezd co nejvíce minimalizovat. Avšak z hlediska
posouzení
stavu
zaměstnancem,
aby
tento
přímo
viděl kolik na dani z příjmu zaplatil, se jako lepší řešení
56
jeví
varianta,
kdy
roční
zúčtování
daňových
závazků
zaměstnanec sám vyplní a podepíše. V praxi se pak bude jednat o podpis, kontrolu a převzetí jednoho vyhotovení vyplněného formuláře,
který
zpracuje
mzdová
účtárna
zaměstnavatele.
Vycházím zde z toho, že vidí-li jednotlivec v součtu
jaké
daně platí státu, může nejlépe posoudit jaké veřejné statky a v jaké kvalitě mu stát za tyto platby poskytuje. Živnostník, nebo-li
osoba
samostatně
výdělečně
činná,
pak
své
příjmy
mající charakter mzdy – tj. příjmy, které sami sobě vyplatí, uvede po uplynutí zdaňovacího období do formuláře osobní daně a tento odevzdá finančnímu úřadu.
Návrh formuláře osobní daně je velmi stručný: OSOBNÍ DAŇ ZA ROK …… Jméno:
RČ:
Adresa:
Zaměstnání:
1.
Hrubý příjem
2.
Osobní úlevy
a) na dospělou osobu b) na závislé osoby
3.
Úlevy na dospělou osobu
4.
Počet závislých osob
5.
Úlevy na závislé osoby (ř. 2b) * ř. 4)
6.
Osobní úlevy celkem
7.
Základ daně (ř. 1 – ř. 6)
8.
Nezdanitelné minimum
9.
Zdanitelný příjem (ř. 7 – ř. 8, je-li kladný, jinak 0)
10. Daň (řádek 8 * sazba daně) 11. Daň odvedená na zálohách zaměstnavatelem 12. Dlužná daň (ř. 10 – ř. 11, je-li rozdíl kladný) 13. Přeplatek daně (ř. 11 – ř. 10, je-li rozdíl kladný) Pramen: Alvin Rabushka, sborník Rovná daň, str. 75, Praha CEP, 2001
Obrázek č. 5: Příklad formuláře osobní daně
57
Osobní
odčitatelné
položky
které
nepodléhají
dani
z příjmů, se ve většině zemí člení na individuální položku, která se vztahuje přímo k poplatníkovi a položku na ostatní závislé
osoby,
mezi
které
se
většinou
řadí
partner
a
vyživované děti. Zároveň každá domácnost potřebuje příjmy na pokrytí
svých
základních
potřeb.
Tato
hranice
příjmu
na
úrovni sociálního minima by proto neměla podléhat zdanění – tzv. nezdanitelné minimum, které je pro každého poplatníka stejné. Občané jejichž příjem není z důvodu výše uvedeného minima zdaněn, jsou naopak ti, kteří žádají stát o sociální dávky. Zde pak navazuje sociální negativní daň. Negativní daň dorovnává příjem poplatníka do výše nezdanitelného minima.
3.2.2
Rovná daň z podnikání
Předmětem podnikatelské
rovné
daně
subjekty,
výdělečně
činné.
z prodeje
zboží,
z podnikání
tedy
Základem služeb
a
i
daně
jsou
fyzické je
prodeje
obecně
osoby
rozdíl majetku
všechny
samostatně
mezi
příjmy
používaného
k
podnikání a výdaji na zboží a služby použité k podnikatelským účelům a výdaji na mzdy, či mající charakter mzdy. Sazba daně je stanovena na stejné úrovni jako sazba rovné daně osobní a daně je spočítána podle vzorce:
Rozdíl mezi příjmy výdaji
x
(více obrázek č. 6 formuláře daně)
58
sazba daně
Jestliže je rozdílem ztráta, spočítá se formálně daň, kterou lze pak započíst na úhradu daně v dalších letech. Zůstatek zápočtu určeného na úhradu v dalších letech se však diskontuje a ztráta je tak využita bez časového znehodnocení. Žádné další zápočty ani slevy se neumožňují. V konceptu rovné daně A. Rabushky a R. Halla platí osoby samostatně výdělečně činné daň z podnikání a chtějí-li využít základní odčitatelné položky musí si vyplatit příjmy, které použijí přímo pro svou vlastní potřebu. Jedná se vlastně o ekvivalent mzdy. Tyto příjmy
nepodléhají
dani
z podnikání
a
jsou
zdaněny
daní
osobní. V zemích kde byl tento systém zaveden, se však pro fyzické osoby samostatně výdělečně činné povětšinou používá systém
zdanění
odpovídající
rovné
dani
osobní,
kdy
východiskem je namísto hrubé mzdy již zmiňovaný zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji).
Rovná nahrazen
daň
rovněž
zahrnutím
odstraňuje
celé
systém
pořizovací
ceny
odpisů,
který
investice
je
v roce
pořízení do nákladů. Tento způsob je příznivější pro tvorbu kapitálu, zvyšuje jeho návratnost a zjednodušuje vykazování daní.
Poplatníkovi
daně
tak
ale
může
vzniknout
záporný
zdanitelný příjem. Takto vzniklá záporná daň se přesune do let budoucích, když zdanitelný příjem bude kladný. Systém rovné daně počítá s tím, že takto dopředu uhrazené platby by měly být upraveny podle tržní úrokové míry, aby nedocházelo k jejich znehodnocení inflací.
Uvažovaný
formulář
pro
přiznání
rovněž velice stručný:
59
daně
z podnikání
je
DAŇ Z PODNIKÁNÍ ZA ROK …… Název:
IČ:
Adresa:
Hlavní činnost:
1.
Hrubý příjem z tržeb
2.
Odečitatelné náklady
a) zboží, služby, materiál b) vyplacené mzdy c) nákupy kapitálového majetku
3.
Odečitatelné náklady celkem (ř. 2a) + 2b) + 2c)
4.
Zdanitelný příjem (ř. 1 – ř. 3)
5.
Daň (řádek 8 * sazba daně)
6.
Daně zaplacené dopředu z roku ……
7.
Úroky z dopředu zaplacených daní (…..% z ř. 6)
8.
Předem zaplacené daně do roku …. (ř. 6 + ř. 7)
9.
Dlužná daň (ř. 5 – ř. 8, je-li kladný)
10.
Předem zaplacená daň do roku …. (ř. 8 – ř. 5, je-li kladný)
Pramen: Alvin Rabushka, sborník Rovná daň, str. 79, Praha CEP, 2001
Obrázek č. 6: Příklad formuláře daně z podnikání
3.3 Srovnání daně z příjmů fyzických osob a rovné daně osobní Současný systém daně z příjmů platný v České republice má progresivní daňovou sazbu, což znamená, že se stoupajícím příjmem roste i sazba daně. Skládá se ze čtyř daňových pásem s mezní sazbou daně 12%, 19%, 25% a 32%. Rovná daň osobní s nezdanitelným charakter.
minimem
V porovnání
progresivitu
mnohem
si se
však
také
současným
mírnější.
Daň
zachovává systémem
roste
progresivní však
lineárně
jde
s
o
výší
příjmu, který přesahuje nezdanitelné minimum. Tím roste i efektivní daňová sazba tj. podíl odvedené daně na celkovém příjmu.
Na
následujících
příkladech
60
ukazuji
výši
daně
z
příjmů fyzických osob (DPFO) a rovné daně osobní (RDO) v závislosti
na
růstu
hrubého
příjmu.
Pro
výpočet
v tomto
modelu jsem zvolil příklad poplatníka, který uplatňuje slevu na dani pouze na svoji osobu (nikoli na děti či manželku). U rovné daně osobní jsem použil sazbu 15% a podle aktuálních informací výši Hrubá
nezdanitelného minima 6 000 Kč na poplatníka.
mzda
je
pro
stanovení
základu
daně
snížena
o
odčitatelnou položku, resp. nezdanitelné minimum a sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve výši 12,5%. Tabulka č. 4: Daňová pásma rok 2006 Základ daně
Ze základu Daň
od Kč
přesahujícího
do Kč 0
10 100
12%
10 100
18 200
1 212 + 29%
10 100 Kč
18 200
27 600
2 751 + 25%
18 200 Kč
27 600
a více
5 101 + 32%
27 600 Kč
Tabulka č. 5: Zdanění měsíční mzdy sazbami DPFO Měsíční Základ hrubá
daně
mzda
Daň (Kč)
Efektivní
daňová sazba (%)
(Kč) (Kč) 8 000
7 000
240
3,00
11 000
9 600
552
5,01
14 000
12 200
1 011
7,22
17 000
14 800
1 505
8,85
20 000
17 500
2 018
10,09
23 000
20 200
2 651
11,52
25 000
21 900
3 076
12,30
27 000
23 700
3 526
13,05
30 000
26 300
4 176
13,92
33 000
28 900
4 917
15,41
36 000
31 500
5 749
16,09
Tabulka č. 6: Zdanění měsíční mzdy rovnou daní 15%
61
Měsíční
Základ daně
Efektivní Daň (Kč)
hrubá mzda (Kč)
(Kč)
daňová sazba (%)
8 000
1 000
150
1,88
11 000
3 600
540
4,91
14 000
6 200
930
6,64
17 000
8 800
1 320
7,76
20 000
11 500
1 725
8,63
23 000
14 100
2 115
9,20
25 000
15 800
2 370
9,48
27 000
17 600
2 640
9,78
30 000
20 200
3 030
10,10
33 000
22 800
3 420
10,36
36 000
25 500
3 825
10,63
Graf č. 4: Výše DPFO a RDO 15% v závislosti na mzdě
progresivní DPFO
rovná daň 15%
7 000 6 000
4 000 3 000 2 000 1 000
0
00 17 0 00 20 0 00 23 0 00 25 0 00 27 0 00 30 0 00 33 0 00 36 0 00 0
00 14
0 11
0
00
00 8
0 5
3
00
00
0
0
1
daň (Kč)
5 000
měsíční hrubá mzda (Kč)
Graf č. 5: Efektivní daňová sazba DPFO a RDO 15%
62
progresivní DPFO
rovná daň 15%
18,00
efekt. daň. sazba (%)
16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00
00 0
00 0 36
00 0
30
33
0
0
00 27
25
00
0
0
00 23
00
0 20
00
0
0
00 17
11
14
00
0
0
00 8
00
0 00 5
3
1
00
0
0,00
měsíční hrubá mzda (Kč)
Jak vyplývá z předchozího textu a výpočtů, vzhledem k nezdanitelnému minimu se v systému rovné daně daň platí až od určité
výše
jako
v systému
daně
progresivní.
Vzhledem
k lineárnímu růstu daně s výší příjmu pak lidé s vysokými příjmy platí daně vyšší absolutně i procentuálně. Co se týče státního rozpočtu platí, že sazba rovné daně může být tím nižší, čím nižší je nezdanitelné minimum.
Možné efekty rovné daně pro daňové poplatníky: Ø vyšší příjmy poplatníků díky vyššímu ekonomickému růstu Ø administrativní a časová úspora pro poplatníky
Možné efekty rovné daně pro státní rozpočet (při sjednocení sazeb DPFO, DPPO, DPH): Ø vyšší výnosy daní díky vyššímu ekonomickému růstu
63
Ø dodatečný příjem z omezení daňových úniků Ø přímé administrativní úspory Ø příliv zahraničních investic Ø zjednodušení daňového plánování
Nejčastěji navrhovanou sazbou v modelu rovné daně, který by
přicházel
S návrhem
v úvahu
rovné
daně
v České přišla
republice,
Občanská
je
sazba
demokratická
15%.
strana,
jejíž koncept budu zmiňovat v kapitole 3.5.
3.4 Slovenská daňová reforma Pod
vlivem
z centrálně
změn
v ekonomické
plánovaného
hospodářství
sféře na
-
při
tržní
přechodu
ekonomiku
–
byla na Slovensku v r. 1993, stejně jako v České republice, provedena reforma daňové soustavy. Stejná byla i následná situace s novelizacemi zákona o dani z příjmů, kde proběhlo mnoho změn ve snaze eliminovat různé nedostatky. Změny zákonů jsou však také podmíněny i politickými vlivy, podle toho v jaké
míře
se
odlišují
názory
pravicově
a
levicově
orientovaných politických stran na daňové právo.
3.4.1
Úkoly slovenské reformy
V září 2002 byla na Slovensku po volbách do parlamentu sestavena
pravicová
v Programovém
prohlášení
vláda.
Základní
vlády
ze
dne
cíle 4.11.2002
uvedené v části
ekonomická politika, zahrnovaly v oblasti daňové tyto úkoly:
64
v přehledné daňové zákony v zjednodušit daňovou legislativu v snížit přímé daně v analyzovat možnosti zavedení rovné daně v přesunout daňové zatížení z daní přímých na nepřímé v zabezpečit přísný, přímý, spravedlivý a efektivní výběr daní v přehodnotit uplatňování majetkových daní v snížit daňové úniky v novelizovat
ty
části
daňových
zákonů,
které
umožňují
nejednoznačný výklad v zjednodušit sankční systém v daňové oblasti v posílit
vlastní
daňové
příjmy
obcí
a
vyšších
územně
správních celků
Koncepce daňové reformy která byla následně zpracována, předpokládala postupné dosažení stavu, kdy se zisky všech subjektů budou zdaňovat jednou sazbou. Základ daně fyzických osob měl být v roce 2004 rozdělený na tři pásma, sazba daně právnických osob měla v průběhu let 2004 – 2006 klesat na 23%,
21%
a
19%
a
sazba
daně
z přidané
hodnoty
měla
být
zavedena jednotná ve výši kolem 18%. Tolik stručně k historii vývoje. Rovná daň je na Slovensku od 1.1.2004 skutečností a její zavedení zákonem č. 595/2003 Z.z. ze dne 4.12.2003 bylo usnadněno
i
tím,
že
všechny
koaliční
strany
podporovaly
razantní omezení státních dotací a snížení veřejných výdajů. Vzhledem k tématu diplomové práce se budu věnovat pouze změnám,
které
se
dotknou
fyzických
osob.
Nejpodstatnější
změny zákona o dani z příjmů ve vztahu k těmto jsou v zásadě čtyři:
65
1. zavedení
jednotné
dosavadního
daňové
sazby
progresivního
ve
zdanění
výši ve
19% 5
namísto daňových
pásmech – tabulka č.8: Tabulka č. 7: Sazby daně platné v SR do 31.12.2003 Základ daně
Ze základu Daň
od Sk
přesahujícího
do Sk 90 000
10%
90 000
180 000
20% +
9 000
90 000 Sk
180 000
396 000
28% + 27 000
180 000 Sk
396 000
564 000
35% + 87 480
396 000 Sk
564 000
a více
38% + 146 280
564 000 Sk
2. Úprava odčitatelné položky na poplatníka – odčitatelná položka ve výši 38 760 Sk ročně zrušena a nahrazena nezdanitelným minimem odpovídajícím 19,2 násobku sumy životního minima platného k 1.1. příslušného zdaňovacího období, to v současné době činí 4 210 Sk. Nezdanitelné minim tedy pro rok 2004 představuje částku 80 832 Sk. 3. Úprava odčitatelné položky na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti a nemající vlastní příjem – zrušena položka ve výši 12 000 Sk ročně a nahrazena stejným nezdanitelným minimem jako v bodě 2) tj. 80 832 Sk, jestliže osoba nemá žádný vlastní příjem. Pakliže vlastní
příjem
nezdanitelná
suma
osoby je
nepřesahuje rozdílem
mezi
uvedou příjmem
hranici, a
výše
uvedenou částkou 80 832 Sk. 4. Úprava odčitatelné položky na vyživované dítě – položka ve
výši
16
800
Sk
ročně
je
nahrazena
tzv.
daňovým
bonusem, ve výši 4 800 Sk ročně na každé vyživované dítě. Daňový bonus se odečítá od výsledné daně. Tento
66
bonus
si
může
uplatnit
poplatník
jehož
zdanitelné
příjmy dosáhly alespoň 6-ti násobku minimální mzdy.
Zároveň byly zrušeny veškeré zvláštní sazby daně, daň vybíraná
srážkou
podle
zvláštní
sazby
byla
nahrazena
již
uvedenou jednotnou sazbou daně 19%. Do konce roku 2003, měl zákon o dani z příjmů 21 různých druhů sazeb daně a znal 443 druhů příjmů. Veřejnost
pak
jistě
vítá
zjednodušení
při
zpracování
ročního zúčtování daní, pro poplatníky kteří měli příjem ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů. Tito poplatníci již nebudou muset podávat daňové přiznání a roční zúčtování jim na základě předložených podkladů provede zaměstnavatel, který je plátcem4 daně.
Daňové přiznání podává podle novely pouze ten, jehož daňové
příjmy
za
zdaňovací
období
přesahují
50%
nezdanitelného minima 80 832 Kč, nebo má-li ztrátu. Do těchto příjmů se nezahrnují takové, z nichž byla odvedena srážková daň. Ztrátu lze v dalších letech odečíst od základu daně. Tabulka č.8: Zdanění po zavedení rovné daně na Slovensku Hrubý měsíční Základ příjem daně Sk 6 080 14 118 20 000
5 326 12 367 17 520
Poplatník a nepracující manželka Do 31.12.03 od 1.1.04
Poplatník sám do 31.12.03 daň 210 1 090 2 110
od 1.1.04
zdanění daň
zdanění daň
3,45% 0 7,72% 1 070 10,55% 2 049
0% 7,57% 10,24%
zdanění daň
110 890 1 910
1,8% 6,3% 9,55%
zdanění
0 0 770
0% 0% 3,85%
Slovenská novela zákona obsahující rovnou daň zahrnuje stále které
specifikaci se
různých
zdaňují
druhů
zvláštní
příjmů, sazbou.
výjimky
i
příjmy
Rovněž
v oblasti
odepisování majetku nebyly provedeny zásadní změny které by
67
zjednodušily zákona.
Je
tuto však
jednu pravdou,
z nejkomplikovanějších že
zavedená
rovná
oblastí
daň
přímé
zdaňování zjednodušuje. Počet sazeb se z 21 snížil na 1 a počet různých výjimek asi o 80%. Zákon se celkově zredukoval. Pro zpestření uvádím údaje o počtu slov obsažených v zákoně o dani z příjmů před zavedením rovné daně a po ní.
Graf č. 6: Počet slov v zákoně o dani z příjmů SR
Pramen: www.finance.gov.sk
Zároveň byla na Slovensku zavedena jednotná sazba daně z přidané hodnoty sazba 19%. Výnos z nepřímých daní by měl spolu s vyšším ekonomickým růstem, snížením daňových úniků a snížením výdajů v rámci reformy veřejných financí krýt nižší výnos z daní přímých, ovlivněný snížením sazeb.
Určitou „zajímavostí“, o které bych se chtěl zmínit, je §
50
zákona
o
dani
z příjmů,
který
poplatníkům
umožňuje
poukázat právnické osobě, které jsou vyjmenovány v odst. 4 tohoto ustanovení, sumu odpovídající 2% zaplacené daně. Jedná se o právnické osoby např. typu nadací, neziskových
68
organizací poskytující všeobecně prospěšné služby, Slovenský červený kříž atd. Ustanovení zákona tak umožňuje poplatníků přímo rozhodnout, kam bude alokována část jejich příspěvku do veřejných rozpočtů.
Pokud bude rovná daň na Slovensku zavedena s úspěchem, mohla by přispět k úvahám o jejím zavedení i jiných zemích. Pro objektivní zhodnocení daňové reformy na Slovensku však bude potřeba více času než 1 rok po jejím zavedení. V České republice je tato myšlenka podporována Občanskou demokratickou stranou.
3.5 Návrh ODS a porovnání se Slovenskem Základní
východisko
reformy
veřejných
financí
ODS
vyplývá ze skutečnosti, že pouze výkonná a rostoucí ekonomika je schopna vyprodukovat dostatek zdrojů pro potřeby veřejných financí. Těžiště reformy tedy ODS spatřuje v takové politice, která
spočívá
vytvoření motivovaly
v
radikální
takových zvyšovat
podmínek, vlastní
podpoře které
hospodářského
by
výkonnost,
ekonomické v
růstu, subjekty
zastavení
růstu
veřejných výdajů a jejich racionalizaci. Dále pak v omezení byrokracie a zavedení zásadních změn v sociálních systémech. Součástí této politiky by měl být jednoduchý daňový systém, racionální rozpočtová soustava státu a příznivé prostředí pro podnikání. U výše uvedeného vyplývá, že jedním ze základních bodů reformy ODS je reforma daňového systému České republiky.
Dlouhodobě cílovým řešením daňové reformy je pro ODS zavedení rovné daně ve výši 15%. Tato daň by byla stejná jak
69
pro daň z příjmů fyzických i právnických osob, tak pro daň z přidané hodnoty. Cílem je odstranění různých slev, výjimek, množství daňových sazeb, zjednodušení systému, zrovnoprávnění poplatníků, snížení daňových úniků, zefektivnění výběru daní a v neposlední řadě snížení nákladů na daňovou správu. Cílem jsou tedy základní charakteristiky rovné daně, které jsem zmiňoval v kapitole 3. Rovná daň.
Zavedení rovné daně osobní které by se týkalo současné daně z příjmů fyzických osob, je potom dále rozšířeno o nutné úpravy, jako je odstranění výjimek a odčitatelných položek a zavedení
jednotného
nezdanitelného
minima,
které
podle
posledních informací počítá s výší 96 000 Kč ročně resp. na poplatníka 72 000 Kč + dítě 24 000 Kč ( 2 000 Kč/ měsíc a 1 dítě, 3900 / měsíc a 2 děti ), dnes poplatník 7 200 Kč + 6 000 Kč/1 dítě jako položky odčitatelné od daně).
Pro rovnou 800
Kč
následující daň
výpočty
kde
srovnávám
dnešní
DPFO
a
osobní se sazbou 15% a odčitatelnou položkou 118
ročně,
jsem
zvolil
tři
modelové
rodiny
se dvěma
vyživovanými dětmi: v rodina s vysokými příjmy, tabulka č. 12 v rodina se středními příjmy, tabulka č. 13 v rodina s minimálními příjmy (příjem uváděný u manželky vychází z minimální mzdy platné
od
1.1.2006 ve výši 7
570 Kč ), tabulka č. 14
Uváděné hodnoty jsou na roční bázi v Kč, odčitatelné položky na penzijní připojištění a životní pojištění jsou u vysoko příjmové rodiny uplatněny v plné výši tj. 12 + 12 tis.
70
Kč, dary na dobročinnost potom ve výši 5% z hrubé mzdy po odečtení výdajů na sociální a zdravotní pojištění.
Tabulka č.9: Rodina s vysokými příjmy Dnešní DPFO
Situace s rovnou daní
manžel
Manželka
Hrubá mzda
600 000
420 000
12,5% SP a ZP
75 000
52 500
12,5% SP a
ŽP, PP, 5% dary
50 250
42 375
60 000
0
414 700
325 100
87 932
59 687
7 200
Úroky
z hypotéky
Základ daně zaokr. Daň OP na poplatníka Sleva
manžel Hrubá mzda
Manželka
600 000
420 000
ZP
75 000
52 500
Nezdan. minimum
118 800
72 000
7 200
Základ daně
406 200
295 500
52 487
Rovná daň
na
děti
12 000 DPFO
68 732
DPFO celkem Čistá mzda
Rovná daň celkem
121 219 456 268
315 013
Čistá mzda
771 281
Čistá mzda celkem
60 930
464 070
Čistá mzda celkem
44 325
105 255 323 675
787 745
Tabulka č. 10: Rodina se středními příjmy Dnešní DPFO
Situace s rovnou daní
manžel
Manželka
Hrubá mzda
240 000
216 000
12,5% SP a ZP
30 000
27 000
ŽP, PP, 5% dary
6 000
Úroky
z hypotéky
0
30 276
27 426
OP na poplatníka
7 200
7 200
12 000
175 800
11 076
20 226
DPFO celkem Čistá mzda
240 000
216 000
30 000
27 000
Nezdan. minimum 118 800
72 000
12,5% SP a
Základ daně
91 200
117 000
Rovná daň
13 680
17 550
31 302 198 924
Čistá mzda celkem
ZP
189 000
Daň
DPFO
Hrubá mzda
Manželka
0
Základ daně zaokr. 204 000
Sleva na děti
manžel
168 774
Rovná daň celkem Čistá mzda
367 698
196 320
Čistá mzda celkem
71
31 230 171 450 367 770
Tabulka č. 11: Rodina s nízkými příjmy Dnešní DPFO
Situace s rovnou daní
manžel
Manželka
Hrubá mzda
180 000
90 840
12,5% SP a ZP
22 500
11 355
ŽP, PP, 5% dary Úroky
0
z hypotéky
manžel Hrubá mzda
Manželka
180 000
90 840
ZP
22 500
11 355
Nezdan. minimum
118 800
72 000
12,5% SP a
0
Základ daně zaokr. 157 500
79 400
Daň
21 441
9 528
OP na poplatníka
7 200
7 200
Základ daně
38 700
7 400
2 328
Rovná daň
5 805
1 110
Sleva na děti
12 000
DPFO
2 241
DPFO celkem
4 569
Čistá mzda
155 259
Čistá mzda celkem
Z výše
Rovná daň celkem
77 072
Čistá mzda
232 331
provedených
151 695
Čistá mzda celkem
výpočtů
6 915
vyplývá,
78 375 230 070
že
u
vysoko
příjmových skupin plyne úspora převážně z nižší daňové sazby. U středně příjmových pak z vyšší odčitatelné položky tzv. nezdanitelného minima. Nejohroženější přitom je skupina nízko příjmových poplatníků pobírající příjem mezi 10 až 15 tis. Kč měsíčně.
Srovnáme-li daňovou reformu navrhovanou ODS s reformou na
účinnou
od
1.1.2004
na
Slovensku
zjistíme,
že
kromě
rozdílnosti sazeb daně (15% a 19%) se reformy liší v otázce nezdanitelného minima na poplatníka, manželku a vyživované dítě.
Nezdanitelné
minimum
na
manželku
(manžela)
bez
vlastního příjmu návrh ODS nezmiňuje, minimum na dítě je počítáno ve výši 24 tis. Kč, tj. na jedno dítě. Návrh je nejasný pokud jde o dvě a více dětí. Podle neoficiálních informací ze sekretariátu ODS je počítáno s částkou 3 900 Kč na dvě děti za měsíc. V této oblasti je podle mého názoru
72
reforma nedostatečně rozpracovaná a vyžádá si ještě další úpravy. Návrh dále zahrnuje zrušení veškerých odčitatelných položek a výjimek, což ale v praxi nebude úplně možné, stejně jako je třeba dořešit otázku výdajů uplatňovaných procentem z příjmů u osob samostatně výdělečně činných, či zdaňování zvláštní sazbou daně. Na
systém
sociální
rovné
reformy,
daně
která
osobní
s rovnou
navazuje daní
ODS
úzce
konceptem
souvisí.
ODS
pokládá za nutné přehodnotit různé sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti, tak aby se vzájemně nepřekrývaly s cílem začlenění tohoto systému do koncepce rovné daně a to ve formě negativní
daně.
Tato
daň
by
dorovnávala
příjem
do
výše
nezdanitelného minima. Dalším slovenská
rozdílem
úprava
je
oblast
zachovává
odpisů
čtyři
majetku.
daňové
Stávající
odpisové
skupiny
s různou dobou odepisování. Naproti tomu součástí konceptu rovné daně z podnikání je zrušení systému odpisů. To znamená, že by nebyly různé výdaje rozděleny do různých tříd, kde se různé
druhy
výdajů
zahrnují
do
nákladů
postupně
během
několika let a nikoliv najednou v roce pořízení. Dnes lze zahrnout
do
nákladů
najednou
v roce
pořízení
pouze
běžné
výdaje do pořizovací ceny 40 000. Systém rovné daně nahlíží na všechny výdaje a investice stejně. V dnešním v jednotlivých
systému letech
odpisů
od
příjmů
si předem
firma
odepisuje
spočítanou
část
nákladů. To znamená, že vlivem inflace si odepisuje reálně menší hodnotu a uměle si tím zvyšuje reálný daňový základ. Také to znamená, že může firmě vzniknout daňová povinnost v roce, kdy provedla velkou investici a ve skutečnosti se ocitla
ve
ztrátě,
ač
účetně
vykazuje
zisk.
Přes
nevýhody, které negativně ovlivňují podnikání, existuje
73
tyto
systém
odpisů
z důvodů
větší
stability
daňových
odvodů.
Systém odpisů má zajišťovat, aby se státní rozpočet nedostal do nerovnováhy v případě, že by velká část investic firem byla koncentrována do jednoho roku. Na základě zákona velkých čísel lze však předpokládat, že investice jsou realizovány rozloženě – v letech kdy méně investují jedny firmy, zase investují jiné firmy. Při velkém počtu plátců tak zůstává daňový základ jako souhrn za všechny firmy nedotčen. Koncept rovné daně předpokládá, že případné výkyvy
daňového
základu
Rovné
daně
z podnikání
vlivem
existence hospodářského cyklu nestojí za škody, které systém odpisů na druhé straně přináší průmyslu. Koncept ODS dále zahrnuje zrušení investičních pobídek pro
zahraniční
investory,
vytrácí,
protože
regionu.
Dotace
hrazeny
z výnosů
je a
jejichž
poskytují
daňové daní
se
prakticky
úlevy
od
smysl
jsou
dnes všechny
v konečném
poplatníků,
poněkud
kteří
státy
důsledku
žádné
úlevy
nemají. Jestliže
bude
na
Slovensku
daňová
reforma
úspěšně
zavedena, pravděpodobně se tím zvýší atraktivita této země pro
zahraniční
zahraničních
investory. investic
To
by
v České
mohlo
znamenat
republice,
pokles zvýšení
nezaměstnanosti a zpomalení hospodářského růstu. Zároveň by však
tato
situace
mohla
urychlit
veřejných financí.
74
tolik
potřebnou
reformu
4 Dopady DPFO a rovné daně Daně
jsou
příjmy.
kvantitativně
Vzhledem
fyzických
osob
nejvýznamnějšími
k rozdílné
a
rovné
daně
konstrukci jsou
veřejnými
daně
rozdílné
i
z příjmů dopady
na
obyvatele i státní rozpočet. Jak vyplývá z předchozího textu a
výpočtů
je
daňový
výnos
pro
veřejné
rozpočty
ovlivněn
nastavením daňové sazby a výše odčitatelných položek, resp. nezdanitelného minima v případě rovné daně. V kapitole 4.2. jsem znázornil dopad sazeb současné daně z příjmů fyzických osob v ČR a návrhu rovné daně ODS ve výši 15%.
4.1 Dopady daně z příjmů fyzických osob na obyvatele a veřejnou správu Veškerý daňový výnos státu neplyne do státního rozpočtu. Pokud
správce
státního
rozpočtu,
rozpočtového obcí
je
daně
spravuje převádí
určení.Právní
uvedena
v
zákoně
daně,
které
jejich úprava č.
výnos
daňových
243/2000
nejsou podle
zákonného
příjmů
Sb.,
o
příjmem
krajů
a
rozpočtovém
určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů (dále jen"zákon o rozpočtovém určení daní").
Správce
daně
převádí
daňový
příjem
určený
příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Částka určená k převodu se při převodu zaokrouhluje na celé koruny dolů. Při každém převodu se celkové částky převedené příjemcům od počátku roku zúčtují s následujícími převody daňových příjmů tzn., že se od částky
75
nově vypočteného celkového nároku obcí a krajů odečte částka již dříve zaslaná do jejich rozpočtů. Dle
§
2
zákona
o
rozpočtovém
určení
daní
se
rozumí
celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcem daně, snížené o vrácené prostředky. Do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení. Peněžní prostředky z celostátního hrubého výnosu z daní jsou
sdílené
se
státním
rozpočtem
a
jsou
převáděny
do
rozpočtů obcí a krajů ve výši, která odpovídá procentnímu podílu na celostátním hrubém výnosu daní. U krajů je takto vypočtená částka dále vynásobena procentem definovaným pro jednotlivé kraje v příloze č. 1, zákona o rozpočtovém určení daně. U obcí je vypočtená částka vynásobena jednak procentem, které je pro každou obec uvedené ve vyhlášce MF a dále ještě koeficientem velikostních kategorií obcí, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o rozpočtovém určení daní.
Podle
aktuálně
platného
znění
zákona
o
rozpočtovém
určení daní se rozděluje krajům 8,92 % a obcím 20,59 % z celostátního hrubého výnosu sdílených daní, kterými jsou : -
Daň z přidané hodnoty,
-
Daň
z
příjmů
fyzických
osob
ze
závislé
osob
vybírané
činnosti
a
funkčních požitků, -
Daň
z
příjmů
fyzických
zvláštní sazby, -
Daň z příjmů fyzických osob,
-
Daň z příjmů právnických osob.
76
srážkou
podle
Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 % celostátního hrubého výnosu jednotlivých typů daní s výjimkou daně z příjmu fyzických osob (mimo daň ze závislé činnosti a vybírané srážkou podle zvláštní sazby), kde je základem 60 % celostátního hrubého výnosu daně a daně z příjmů právnických osob, u které je základ snížen o daň z příjmů právnických osob, kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj.
Celkové v roce 2005 činnosti
inkaso
z příjmů
fyzických
osob
činilo
143 666 mil. Kč. Z toho bylo na dani ze závislé
vybráno
představuje
daně
110
nárůst
o
662
mil.
7,8%.
Kč,
Nárůst
což byl
oproti způsoben
roku
2004
především
růstem reálných mezd. Vzhledem k růstu minimální mzdy se také zvýšil
počet
zaměstnanců
u
nichž
v předchozích
letech
docházelo k minimálnímu nebo žádnému odvádění daně z příjmů. Zároveň se však zvýšil počet nedoplatků na této dani o
125
mil. Kč a počet subjektů vykazující nedoplatky o 1 426. Daň z příjmů osob samostatně výdělečně činných se na celkovém inkasu
podílela
18,5%,
tj.
částkou
26
583
mil.
Kč.
Růst
oproti roku 2004 zde činí 10,57%. Rozhodující podíl na tomto nárůstu má zavedení minimálního základu daně.
V měsíci březnu a dubnu 2006 jsem provedl šetření na vzorku
746
poplatníků,
kteří
přicházeli
na
finanční
úřad
s daňovým přiznáním. Z výzkumu vyplývá, že každý druhý občan je, za předpokladu že mu stát zajistí různé sociální jistoty a bezplatné služby, raději pro placení vyšších daní, než pro daně nižší, při nichž by si některé služby musel hradit sám. Podpora vyššího zdanění s růstem příjmu roste přímo úměrně se zvyšujícím se věkem občanů a nepřímo úměrně se snižujícím se vzděláním a příjmem.
77
Následující tabulky zhodnocují odpověď na otázku zda je správné, že lidé s vyšším příjmem musí odvádět vyšší procento daně státu. Tabulka č. 12: Postoje k daňovému zatížení podle věku Věk
Ano - bohatší mají
Všichni občané by měli
neví
morální povinnost
na daních odvádět stejné
pomáhat chudým
procento
do 29 let
55%
33%
12%
30 – 44 let
61%
30%
9%
45 – 59 let
66%
24%
10%
60 a více let
71%
15%
14%
Tabulka č. 13 Postoje k daňovému zatížení podle daňové povinnosti Daňová povinnost
Ano - bohatší mají Všichni občané by měli morální povinnost
na daních odvádět
pomáhat chudým
stejné procento
neví
Do 5000 Kč
83%
17%
0%
5 001 – 7 000 Kč
68%
11%
21%
7 001 – 10 000 Kč
65%
19%
16%
10 001 – 15 000 Kč
69%
20%
11%
15 001 – 20 000 Kč
63%
26%
11%
20 001 – 25 000 Kč
56%
38%
6%
25 001 – 30 000 Kč
53%
43%
4%
30 001 a více Kč
43%
51%
6%
Pramen: www.finance .cz
4.2 Porovnání dopadů daně z příjmů fyzických osob s návrhem rovné daně ODS V této
části
jsem
se
pokusil
znázornit
dopady
obyvatele a státní rozpočet při použití rovné daně ODS
na 15%,
Slovenské sazby 19% a úsporu poplatníků při tomto daňovém
78
zatížení.
Propočet
jsem
provedl
na
vzorku
osob
majících
příjem ze závislé činnosti. Údaje o počtu zaměstnaných v ČR a podíly zaměstnanců v mzdových pásmech za rok 2004 jsem čerpal z dat Českého statistického úřadu. Počet pásem jsem z důvodu množství dat pro účely této tabulky snížil. Při výpočtu bylo užito podrobnější členění. Tabulka č .14: Podíl zaměstnanců Počet zaměstnaných v ČR, rok 2004
2 814 tis.
Pásma mezd (Kč)
Podíl zaměstnanců (%)
do 10 000
8,74
10 001 – 16 000
30,84
16 000 – 20 000
22,32
20 001 – 24 000
15,79
24 000 – 32 000
13,15
32 000 a
více
9,16
Graf č. 7: Dopady 15% sazby
79
40000 35000
25000 20000 15000 10000 5000
65
00 72 50 77 50 82 50 87 50 92 50 97 5 10 0 50 11 0 50 12 0 50 13 0 50 15 0 00 17 0 00 19 0 00 22 0 50 27 0 50 35 0 00 50 0 00 0
0
měsíční hrubý příjem v Kč
Graf č. 8: Dopady 19% sazby
22000
17000
ročni úspora
roční úspora
30000
12000
7000
2000 6500
7750
8750
9750
11500
13500
17000
-3000 měsíční hrubý příjem v Kč
80
22500
35000
Následující tabulka znázorňuje úsporu poplatníků a tudíž ztrátu státního rozpočtu spojenou se zavedením rovné daně při 15% - 19% sazbě, přičemž:
- sazba 15% je návrhem ODS - sazbu 16 a 17% jsem použil pro znázornění výše úspory v případě jejich užití - sazba 19% je současně platnou úpravou na Slovensku - sazba 18,93% je sazbou fiskálně neutrální, tzn. výnos veřejného rozpočtu zůstane na stejné úrovni.
Tabulka č. 15: Úspora poplatníků (ztráta SR) Daňová sazba %
Úspora poplatníků (mld. Kč)
15
21,19
16
15,80
17
10,40
18
5,01
19
-0,38
Financování rozdílu resp. výpadku státního rozpočtu by mělo
vyplývat
z podstaty
rovné
daně,
která
by
měla
vést
k vyšším výnosům z nižších daňových úniků, k vyššímu výnosu díky
ekonomickému
růstu,
k úsporám
na
administrativě
a
úsporám na sociálních dávkách vzhledem k menšímu zdanění u nižších příjmových skupin.
Ačkoliv spravedlivější,
lze
model
budou
rovné poplatníci
daně při
označit jeho
jako
hodnocení
poměřovat zejména přímý dopad na své čisté příjmy. Proto by
81
měli platit daně nižší nebo stejné jako v současném systému. Jinak
budou
systém
pochopitelně
hodnotit
jako
změnu
k horšímu. Z uvedených výpočtů vyplývá že již při sazbě 19% by
si
téměř
dvě
třetiny
poplatníků
pohoršily.
Vzhledem
k tomu, že těchto více něž 60% osob v zaměstnaneckém poměru spadá
do
příjmové
kategorie
s 15%
mezní
sazbou
je
nejpravděpodobněji politicky průchodná rovná daň ve výši 15 – 17%. Důležité je však efektivní daňové zatížení tzn. podíl daně a příjmu k němuž se tato daň váže.
Politická
průchodnost
daňové
reformy
tak
podle
mého
názoru závisí zejména na schopnosti přesvědčit veřejnost a politické partnery o nutné změně, na rozložení politických sil v obou komorách parlamentu, schopnosti uzavřít politický konsensus, v neposlední
fiskální řadě
střídmosti
rovněž
na
vládních
úspěšnosti
či
resortů
a
neúspěšnosti
reformy na Slovensku.
4.3 Kdo ztratí zavedením rovné daně Přirozeným
odpůrcem
rovné
daně
jsou
ti
daňoví
poplatníci, které stávající distorzní daňová soustava výrazně zvýhodňuje.
Ti
se
pochopitelně
nechtějí
vzdát
svých
privilegií. Naproti tomu, řada daňových poplatníků může mít z rovné daně pouze iluzorní pocit, že je připravuje o daňová zvýhodnění. Typickým příkladem je domnělá tvrdost rovné daně, pokud jde o zdaňování pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Ve skutečnosti i dnes je toto pojistné (částečně) zdaněno daněmi z příjmů: pojistné se odečítá od základu daně, nikoliv od daně samotné. Sazbu rovné daně lze
82
spočítat
tak,
aby
bylo
zavedení
rovné
daně
fiskálně
neutrální, tedy aby celkové daňové břemeno, které v konečném důsledku vždy doléhá na fyzické osoby, zůstalo nezměněno. Pochopitelně na úrovni jednotlivých poplatníků v závislosti na
skladbě
spotřeby
jejich dojde
Minimalizace případném
příjmů k
počtu
přechodu
a
pohybům těch k
struktuře jedním
dnešních
rovné
dani
jejich či
individuální
druhým
poplatníků, ztratí,
je
směrem. kteří
na
založena
na
několika souběžných implicitních očekáváních: 1. Rovná daň zasáhne stínovou ekonomiku. Většina řádných daňových poplatníků tak ušetří na úkor menšiny, která doposud daně neodvádí. Rovná daň sníží i daňové úniky. Řádní daňoví poplatníci tak ušetří na úkor těch, kteří doposud krátí své odvody. Přinejmenším část subjektů aktivních v šedé ekonomice nebo unikajících daňové povinnosti přitom na novém rovném zdanění
"neprodělá"
(výhody
ze
zviditelnění
v
oficiálním
sektoru, zmenšení či odstranění vyvolaných nákladů spojených se zatajováním aktivit či zisků). 2. Rovná daň zjednoduší mezinárodní daňové plánování a zrelativizuje snahu o vyhýbání se daním. Část poplatníků, kteří doposud za účelem snížení celkové daňové povinnosti přesouvali své zisky do zemí s příznivějším daňovým systémem, a to často za cenu nezanedbatelných transakčních nákladů, nově odvede více daní v tuzemsku na úkor daní a poplatků odváděných v zahraničí (i při celkově neměnném, či dokonce mírně vyšším součtu daně odváděné v tuzemsku a v zahraničí). Ostatním
tuzemským
rozpočtových
výpadků
poplatníkům jiných
zemí.
se
tak
Kromě
uleví toho
se
na
úkor
některým
poplatníkům dosud využívajícím daňovou optimalizaci v rámci ČR, u nichž bude nově odváděná daň znamenat absolutní zvýšení
83
daňového
zatížení,
dostane
kompenzace
díky
úsporám
za
někdejší nákladnou optimalizaci. 3. Transparentní a pro investice příznivý systém rovné daně přiláká do ČR investory ze zahraničí, kteří by jinak odváděli daně v jiných zemích. Tuzemští daňoví poplatníci tak získají díky mezinárodní daňové soutěži na úkor rozpočtových výpadků jiných zemí. Předpokladem je ovšem stejný přístup k zatížení zahraničního obchodu daní z přidané hodnoty v EU a rovnou daní v ČR. 4. Principiálně odlišné postavení úroků v systému rovné daně povede k poklesu úrokových sazeb, zároveň však nesníží sklon k úsporám. Absence zdanění dividend oživí obchody na burze. Stoprocentní odpis pořízeného majetku spolu s indexací umořovaných nadprůměrně
ztrát
povzbudí
placených
investování.
zaměstnanců
budou
Zaměstnavatelé snižovat
mzdové
náklady i při mírně rostoucích čistých mzdách, což jim umožní neměnit, popř. i snižovat cenu prodávaného zboží a služeb. Výsledkem bude vyšší nejenom nominální, ale především reálný růst hrubého domácího produktu. Při celkově neměnném objemu vybraných daní se sníží jejich podíl na HDP. Pokles daňové kvóty
ale
znamená,
že
i
na
mikroúrovni
budou
mnozí
z
poplatníků, jejichž daňové zatížení se přese vše absolutně zvýší,
vnímat
neměnné,
anebo
i
relativní daňové zatížení.
84
dokonce
mírně
klesající
ZÁVĚR Veřejné oblast.
finance
Změny
vypočitatelné
představují
v této a
oblasti
stabilní
velice by
prostředí.
citlivě
vnímanou
proto
měly
zakládat
Daňová
politika
vlády
musí brát ohled na konzervativní charakter daní a velkou citlivost veřejnosti k odvodům vynucovaným státem. Ekonomika je nadělena schopností vstřebávat drobnější změny snáze, než výrazné
změny
skokové.
Na
druhou
stranu
často
může
jen
razantnější úprava přinést očekávané efekty.
V první
části
práce
jsem
se
zaměřil
na
rozbor
daní
z hlediska ekonomické kategorie, teorie věnované zavádění a konstrukci daní a základním daňovým principům v podmínkách tržní
ekonomiky,
kterými
jsou
zejména
spravedlnost,
efektivnost, transparentnost, neutralita, pružnost a určitá daňová
jistota.
Největším
problémem
pak
v praxi
bývá
spravedlnost a efektivita daňového systému.
Daňový
systém
České
republiky
jsem
přiblížil
v druhé
části práce. V souladu s tématem je zpracování zaměřeno na fyzické osoby a principy daně z příjmů fyzických osob. V podrobném rozboru jsem rozvedl způsob a některé složitosti zdaňování rozsahu
této práce
skupiny zde
však
občanů.
Vzhledem
nemohou
být
k požadovanému
zohledněny
všechny
skutečnosti které zákon v této oblasti upravuje. Pojednávám proto zejména o nejdůležitějších skutečnostech ovlivňujících zdanění.
Patří
sem
zejména
daňový
základ,
sazba
daně
a
nezdanitelné položky. Daňový systém je v naší zemi podle mého názoru velice složitý a obsahuje množství výjimek, odpočtů,
85
slev a různých sazeb daně, které jen podporují daňové úniky a růst šedé ekonomiky. Dále jsem věnoval pozornost i daňovým úniků a jejich charakteristikám. Od roku 2003 se v České republice provádějí celostátní kontrolní akce k odhalení daňových úniků, zaměřené zejména
na
prostituci,
nelegální
zaměstnávání
cizinců,
ubytování atd. Zda se dnešní vládě podaří záměr potlačit šedou
ekonomiku
Domnívám
se,
že
a
omezit
je
daňové
třeba
úniky
reformovat
je
celý
diskutabilní. daňový
systém.
Ministerstvo financí sice zastává názor, že daňová soustava musí
projít
modernizací,
ale
nenavrhuje
žádné
radikální
změny.
V části třetí jsem se zaměřil na jiné způsoby zdaňování příjmů. Konkrétně na koncept rovné daně, tj. daňového systému s jedinou procentuální sazbou, která se vztahuje na všechny poplatníky bez ohledu na zdroj a velikost příjmů. Rovná daň není novinkou, ale její myšlenka pochází již z 80 let 20 století. V rámci regionu střední a východní Evropy byla zatím zavedena
ve
v sousední
5 zemích Slovenské
a
od
1.1.2004
republice.
platí
V práci
tato
jsem
úprava
se
i
věnoval
podrobnému rozboru principů a podstatě daně a na příkladech ukázal dopad zdanění pro poplatníky v porovnání se současnou zákonnou
úpravou
platnou
v
ČR.
Zmínil
jsem
a
propočítal
rovněž novelu zákona s rovnou daní na Slovensku a koncept rovné daně ODS. Vycházím-li ze zjištěných poznatků, je podle mého
názoru
jednodušší,
systém
rovné
spravedlivější
daně
jednoznačně
k poplatníkům
a
průhlednější, měl
by
být
i
efektivnější v oblasti správy daně. Zdaňované subjekty by si podle mých výpočtů měly ve většině případů polepšit. Závisí to však pochopitelně na nastavení parametrů daně.
86
Rovná daň není panaceou. Nemůže vnést rovnost tam, kde pro ni není místo. Lidé jsou nadáni různými vlastnostmi, které
v
mnoha
výsledné
ohledech
postavení,
předjímají
společenské
jejich
i
různé
šance
hospodářské.
Bylo
i by
nedorozuměním vnímat rovnou daň jako nástroj jakési násilné nivelizace. zmírnění
Racionální
nebo,
násilného soustava
chceme-li,
omezení je
ambice
práva
založena
v na
rovné
daně
alespoň
částečném
majetek,
na
spočívají
neboť
kolektivním
ve
narovnání
každá
okleštění
daňová tohoto
individuálního práva. Rovná daň přitom poskytuje dostatečný prostor pro svou interpretaci tak, aby se či
onoho
pojetí
politického
mohla
spektra.
identifikovat
Právě
dosažení
zdůrazňováním toho
poměrně širšího
široká
část
společenského
konsensu je předpokladem úspěchu daňové reformy. Je zřejmé, že rovná daň zcela neodstraní dvojí zdanění, protože bude uplatňována
zároveň
s
některými
dalšími
daněmi,
jejichž
existence bude důsledkem mezinárodních (spotřební daně) nebo lokálních (daň z nemovitostí) tlaků. Nepochybné zjednodušení daňové
agendy
samo
o
sobě
neodstraní
stávající
účetní
evidenci. S ohledem na zájmy majitelů, manažerů, zaměstnanců, obchodních
partnerů
podnikatelské
i
subjekty
potenciálních i
nadále
investorů
finanční
i
povedou podnikové
účetnictví. Smysluplné zavedení rovné daně v podmínkách ČR může záležet nejspíše v postupných konvergentních krocích v oblasti přímého i nepřímého zdanění, spojených s přechodným zdaňováním odpisování
dovozu
a
investičního
osvobozením majetku,
vývozu,
snižováním
zrychlováním sazeb
daní
z
příjmů, a to jak mezních obecných, tak zvláštních sazeb. Kompromisem,
přinejmenším
dočasným,
bude
asi
ošetření
povinného zdravotního a sociálního pojistného. V souvislosti se zahraničně politickou orientací ČR by případné uplatnění
87
konceptu
rovné
vybírání
daně
daně z
zreálnila
přidané
připravovaná
hodnoty,
změna
prohloubení
způsobu
diskusí
o
unifikaci zdanění kapitálových příjmů v Evropské unii a – paradoxně – rostoucí problémy se zdaňováním zisků, až příliš mobilních záležet
v
dnešním
na
diplomacie
světě
ofenzívnosti při
počítačových a
obhajování
kvalitě
rovné
daně
sítí.
Hodně
bude
argumentace
české
(pokud
ovšem
bude
uvedena do života) před možným obviňováním z neférové daňové soutěže a nesouladu s právem Evropských společenství. Teprve hlubší číselná a právní analýza včetně simulace případných přechodných
opatření
může
vést
k
upřednostnění
některého
konkrétního scénáře, podle kterého by se rovná daň zavedla do praxe.
Nevýhody rovné daně spatřuji v riziku pokrytí příjmů státního
rozpočtu
a
to
zejména
v prvních
letech
reformy
daňového systému. Tomuto problému jsem se věnoval ve čtvrté části
práce.
Z výpočtů
provedených
při
porovnání
úspora pro poplatníky, což naopak představuje
vyplývá
ztrátu pro
státní rozpočet. Fiskální stránka je ovlivněna volbou sazby daně a výší nezdanitelného minima na poplatníka. Politicky však zřejmě nebude průchodná varianta, kdy by více subjektů na novém systému oproti současné situaci tratilo. S případnou reformou daňového systému musí tedy být, i přes jeho fiskálně pozitivními efekty, spojena reforma systému sociální podpory a veřejných financí a to zejména na straně výdajů. Nastolení morálky a zodpovědnosti ve výdajové části státního rozpočtu je důležitým aspektem snižování veřejného dluhu. Také občané musí mít pocit, že peníze které státu odvedli jsou efektivně a rozumně využity.
88
Seznam použité literatury
1. HOLMAN, R.: Ekonomie, Praha: C.H.Beck, 2002 2. KUBÁTOVÁ, K.:Daňová teorie a politika, Praha : Eurolex Bohemia, 2000 3. PEKOVÁ, J.:Veřejné finance, Praha: Kodex Bohemia, 1999 4. ROTHBARD,
M.N.:Ekonomie
státních
zásahů,
Praha:
Liberální institut, 2001 5. VANČUROVÁ, A. a kol.: Daňový systém ČR, Praha, 2002 6. Zákon číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon
číslo
586/1992
Sb.,
o
dani
z příjmů
ve
znění
pozdějších předpisů 8. KRAUS,
M.:Pohled
(
on
line
)
Vydání
č.
2
/2005,
dostupný na www.cssd.cz 9. PÁRALOVÁ, A.: Modrá šance pro svobodu volby v sociálním systému ( on line )č.11/2004, dostupný na www.ods.cz 10.SOBOTKA, B.: Pohled ( on line ) Vydání číslo 6/2005, dostupný na www.cssd.cz 11.TLUSTÝ,V.: Modrá šance pro veřejné finance ( on line ) č.1/2003 dostupný na www.ods.cz 12.Programové prohlášení koalice ( on line) dostupný na www.kdu.cz 13.http://www.ucetni.cz 14.http://www.mfcr.cz 15.http//www.du.cz 16.http//mesec.cz 17.http//cepin.cz
89
ÚDAJE PRO KNIHOVNICKOU DATABÁZI
Název práce
Daně z příjmů fyzických osob a teorie rovné daně
Autor práce
Bc. Vladimír Slanina
Obor
Hospodářská politika a správa
Rok obhajoby
2006
Vedoucí práce
Ing. Libuše Čekanová, Ph.D.
Práce
porovnává
současné
Anotace zdaňování
fyzických
osob
teorii rovné daně
Daň Daňová teorie Daňový systém Klíčová slova
Daň z příjmů fyzických osob Rovná daň Sazba daně Nezdanitelné minimum
90
a
FORMULÁŘ PRO ZPŘÍSTUPNĚNÍ PRÁCE V ELEKTRONICKÉ FORMĚ Typ dokumentu
Diplomová práce
Autor
Slanina, Vladimír
E-mail adresa autora URN
[email protected]
Název závěrečné práce Stupeň studia Katedra
Daně z příjmů fyzických osob a teorie rovné daně
Vedoucí práce, školitelé Klíčová slova
Libuše Čekanová, vedoucí práce
magisterské Ústav ekonomiky a managementu
Daň Daňová teorie Daňový systém Daň z příjmů fyzických osob Rovná daň Sazba daně 2006-09-12
Datum obhajoby Označení 1/ souhlasím se zveřejněním celé Datum: rozsahu práce 25.7.2006 zpřístupnění Abstrakt V diplomové práci jsem se věnoval zpracování problematiky daní z příjmu ve vztahu k fyzickým osobám. Nejprve stručně rozeberu pojem daně obecně, daňové principy a daň jako ekonomickou kategorii. Poté přiblížím daňový systém České republiky se zaměřením na fyzické osoby. V další části se věnuji na jiným způsobům zdanění příjmů, konkrétně rovné dani. V této souvislosti se zaměřím na novelu zákona o dani z příjmů platné od 1.1.2004 na Slovensku a na koncept rovné daně Občanské demokratické strany. V závěru se věnuji dopadům daně z příjmů na obyvatele a veřejnou správu. Název Daně z příjmů fyzických Velikost 914 kB souboru osob a teorie rovné souboru daně.pdf
91
FORMULÁŘ PRO ZPŘÍSTUPNĚNÍ PRÁCE V ELEKTRONICKÉ FORMĚ – ANGLICKY Type Dokument Author
of Diploma work Slanina, Vladimír
Author’s E-
[email protected] mail Address URN Title THE INCOME TAX AND THE THEORY OF FLAT TAX Degree
Master
Department Advisory Committee Keywords
Institute of Economics and Management Libuše Čekanová, supervisit
Date of Defense Availability Abstract
Filename
Tax, Theory of taxation, Principle of taxation Systém of taxation, Income tax of natural person, Flat tax 2006-09-12 1/ Unrestricted I focus my work on problems of the income tax in a relation to natural persons. Firstly I present a brief description of a general concept of the tax, the principles of the taxation and the tax as an economic category. Then I bring a closer view of a system of the taxation in the Czech republic with a focus on natural persons. The next part concerns with an alternative taxes methods particulary with the flat tax. In this context I mention a new law valid in Slovakia since 1. 1. 2004 and I introduce a Civil democratic party flat tax concept. In the last part I pursue an impact of the income tax on the population and on the state budget. THE INCOME TAX AND THE THEORY OF Size 914 kB FLAT TAX.pdf
92
ANGLICKÉ
TERMÍNY
POUŽÍVANÉ
ZÁVAZNĚ
TITULNÍCH LISTECH A JEJICH VÝZNAM V ČEŠTINĚ
Thesis = diplomová práce Autor = autor Supervisit = vedoucí práce, školitel, konzultant
93
NA
