UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI ZÁVAŽNÉ DEMOGRAFICKÉ PROBLÉMY SOUČASNOSTI SE ZAMĚŘENÍM NA ABSOLUTNÍ CHUDOBU TŘETÍHO SVĚTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy

Víchová Pavlína Pedagogika – sociální práce 3. ročník

ZÁVAŽNÉ DEMOGRAFICKÉ PROBLÉMY SOUČASNOSTI SE ZAMĚŘENÍM NA ABSOLUTNÍ CHUDOBU TŘETÍHO SVĚTA

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Ivana Knausová Ph.D.

Olomouc © 2010

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za použití literatury uvedené v seznamu použité literatury a pomocí odborných konzultací s vedoucím bakalářské práce.

Děkuji za cenné rady a připomínky vedoucí mé bakalářské práce paní PhDr. Ivaně Knausové, Ph.D. Dále děkuji všem, kteří se zúčastnili dotazníkového průzkumu.

V Olomouci dne 16.4. 2010

…………………………………… podpis

1

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... 4 1

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY SVĚTA. GLOBALISTIKA.................................. 6

1.1 Globalistika........................................................................................................... 6 1.2 Globalizace............................................................................................................ 6 1.2.1 Klady globalizace ............................................................................................ 7 1.2.2 Zápory globalizace........................................................................................... 8 1.3 Globální problémy ............................................................................................... 9 1.3.1 Klasifikace globálních problémů ................................................................... 10 1.4 Globalizace a globální problémy ...................................................................... 12 1.5 Organizace zabývající se globálními problémy............................................... 14 2

GLOBÁLNÍ PROBLÉM - CHUDOBA .......................................................... 22

2.1 Příčiny chudoby.................................................................................................. 23 2.2 Dělení chudoby ................................................................................................... 25 2.3 Měření chudoby.................................................................................................. 25 3

ROZVOJOVÉ ZEMĚ A PROBLÉMY TÝKAJÍCÍ SE CHUDOBY .......... 27

3.1 Pojetí rozvojových ekonomik ............................................................................ 27 3.2 Typické znaky rozvojových zemí...................................................................... 28 3.3 Členění rozvojových zemí.................................................................................. 28 3.4 Rozvojové regiony .............................................................................................. 29 4

ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ.................................................................. 34

4.1 Cíl první – Odstranit chudobu a hlad .............................................................. 35 4.2 Cíl druhý – Dosáhnout základního vzdělání pro všechny .............................. 36 4.3 Cíl třetí – Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti ......... 36 4.4 Cíl čtvrtý – Snížit dětskou úmrtnost................................................................. 37 4.5 Cíl pátý – Zlepšit zdraví matek......................................................................... 37 4.6 Cíl šestý – Bojovat s AIDS, malárií a dalšími nemocemi................................ 37 2

4.7 Cíl sedmý – Zajistit udržitelný stav životního prostředí ................................ 37 4.8 Cíl osmý – Budovat světové partnerství pro rozvoj........................................ 38 5

VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ................................................................................... 39

5.1 Technika a postup dotazníkového šetření........................................................ 39 5.2 Vyhodnocení dotazníku ..................................................................................... 40 5.3 Výsledek dotazníkového šetření........................................................................ 50 ZÁVĚR...................................................................................................................... 53 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY .................................... 55 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ........................................................................... 57 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................. 58

3

ÚVOD S problematikou absolutního hladu a chudoby se setkáváme především v rozvojových zemích. Tyto země jsou jak laickou tak i odbornou veřejností označovány jako země třetího světa. Tímto termínem bývají označovány země, které se nevyvíjely, nebo se teprve vyvíjí. V době koloniální byly tyto země vykořisťovány západními imperialisty. Po skončení jejich vlády byly tyto země přinuceny převzít péči o sebe a poprvé byly zanechány před výzvou národa postarat se o sebe sami.

Mohlo by se zdát, že v Evropě absolutní chudoba neexistuje. Naopak v mnoha evropských zemích lidé trpí nadváhou, plynoucí z přebytku potravin. Proto se spousta lidí vůbec nezajímá o tyto problémy, nedotýká se jich to. Přesto se domnívám, že problematika rozvojových zemí a to především v oblasti hladu a chudoby má veliký vliv na části země, které jsou vyspělé jak po stránce ekonomické, tak po stránce sociální.

Motivem pro volbu tématu bakalářské práce podmiňuje možnost setkání se s touto problematikou v mé budoucí profesi, a proto jsem se rozhodla získat o této problematice více informací. Jako budoucí sociální pracovnice se ve své profesi nebudu setkávat jen s lidmi, kteří žijí na vysoké ekonomické a sociální úrovni, ale především právě s těmi, kteří mohou trpět jak ekonomickou tak sociální nouzí, tedy především chudobou latentní. Mým úkolem bude čelit negativní diskriminaci, která vyplývá z nízkého socioekonomického statusu. Tento úkol, jistě nebude lehký, přesto věřím, že je možné obstát se ctí. Jedním z předpokladů je dostatečná informovanost o této problematice.

Cílem bakalářské práce bylo seznámení se s globálními problémy lidstva a v praktické části provedení dotazníkového šetření. V jednotlivých kapitolách bakalářské práce jsou tedy popsány a charakterizovány globální problémy a pojem globalistika. Tato věda, která se zabývá zkoumáním globálních problémů, se jako věda teprve formuje. Dále je zde vysvětlen pojem globalizace, její výhody i nevýhody. Část kapitoly uvádí přehled některých známých organizací, které se zabývají problematikou globálních problémů v nadnárodní i národní úrovni.

4

Z velkého množství globálních problémů se ve své práci zaměřuji na problém hladu a chudoby třetího světa a proto blíže objasňuji pojmy, jako jsou chudoba a světová bída. V dalších kapitolách, které pojednávají o problematice rozvojových zemí, se blíže seznámíme s jejich ekonomikou, členěním a typickými znaky těchto zemí.

V praktické části bakalářské práce je popsáno dotazníkové šetření, zkoumající povědomí lidí o problematice globálních problémů, jejich míru důvěry v organizace a projekty, které realizují humanitární pomoc zemím třetího světa a pomáhají v jejich rozvíjení. Zabývá se zde také otázkou, zda se respondenti konkrétně zapojují do projektů na pomoc rozvojovým zemím a jakým způsobem. K tomuto výzkumu byla použita metoda dotazníku. Nedílnou součástí celé práce jsou v přílohách zobrazeny statistické průzkumy a obrázky.

5

1 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY SVĚTA. GLOBALISTIKA Pojmy, jako jsou globální problémy světa, globalistika a globalizace, slýcháme v dnešní době velmi často. Jde o témata týkající se celého světa, celého lidstva. Nelze je řešit na národní úrovni. Účinným prostředkem při řešení těchto problémů jsou mezinárodní organizace a stálý proces přijímání mezinárodních úmluv závazných pro všechny členy mezinárodních společenství.

1.1 Globalistika Disciplína, jež zkoumá globální problémy, se označuje jako „globalistika“. Tento pojem bývá definován jako učení o globálních problémech současnosti, přírodních i společenských. Předmět a obsah globalistiky nebyl zatím jednoznačně definován. Někteří autoři nevymezují okruh svého bádání. Jiní jen konstatují, že se globální problémy týkají světa jako celku. Další řadí mezi globální problémy vznikající následkem objektivního rozvoje společnosti, vytvářející hrozbu všemu lidstvu a vyžadující v zájmu řešení úsilí všeho lidstva. S touto – velice obecnou – definicí se setkáváme v mnoha publikacích (Kunc, Skokan, 1999).

Tato věda se teprve začíná formovat, a proto není divu, že se stále nachází ve stádiu raného vývoje. V tomto stádiu se nacházejí i její dílčí součásti, zabývající se různými globálními problémy, ať již uspořádanými do širších či užších celků a podléhajících těm či oněm změnám (Holub, 2002).

1.2 Globalizace Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických a jiných vztahů s globalizací souvisejících. Mezinárodní měnový fond definuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží, služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií (Dlouhá, Dlouhý, Mezřický, 2006).

6

Hlavní rysy globalizačních procesů jsou:
Růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet zemí se zapojuje do této výměny.


Změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu.


Ještě rychlejší byl růst objemu, rychlosti a komplexity finančních a přímých investičních toků, které opět zahrnuly rozvojové země a vedly k jejich větší integraci do globální ekonomiky (Dlouhá, Dlouhý, Mezřický, 2006).

1.2.1 Klady globalizace Mezi klady globalizace se uvádí:
růst objemu globálně obchodovatelného zboží,
rychlost a komplexnost přímých investic,
ekonomický růst původně rozvojových zemí (zejména Jižní Korea, Tchaj-wan, Malajsie, Hongkong), které jsou dnes vyspělými ekonomikami),
růst spotřeby,
vznik poměrně homogenní střední třídy odborných elit v Asii a v Latinské Americe,
v oblasti politické vznikají nové útvary nadnárodního charakteru nebo se posiluje význam organizací starších, jako je Evropská unie aj.,
vzniká kultura tzv. „druhé moderny“ nebo postmoderny (tzv. „translokální kultura“), která působením masmédií je otevřená navenek, vlivům působícím globálně, na rozdíl od kultury „první moderny“ (národní), uzavřené do sebe (Dlouhá, Dlouhý, Mezřický, 2006).

7

1.2.2 Zápory globalizace K záporům globalizace řadíme:
v ekonomické oblasti je to nekontrolovaný transfer finančního kapitálu, který je několikanásobně vyšší než objem obchodovatelného zboží – to představuje riziko ekonomických kolapsů, k nimž několikrát došlo (Mexiko, jihovýchodní a východní Asie, Brazílie, Argentina),
roste nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu, získávají pouze ti, kdo mají lepší předpoklady k růstu, díky flexibilnějšímu postoji svých vlád schopných zajistit předpoklady pro vstup zahraničních investorů (rozvíjení infrastruktury, lépe zajištěné právní podmínky ochrany vlastnictví, odstranění korupce, politická stabilita aj.),
třebaže globální spotřeba roste, mimo spotřební explozi zůstává 20 procent populace v nejchudších částech světa, v některých zemích této kategorie spotřeba dokonce klesá,
roste nebo neklesá nezaměstnanost v rozvinutých průmyslových zemích, příčina tkví v technických inovacích a zvyšování produktivity,
globalizace oslabuje roli národního státu, státy zejména malé, střední a méně rozvinuté ztrácejí vliv na chod ekonomiky a jsou odkázány na libovůli nadnárodních společností a na rozhodování mezinárodních a světových organizací jako jsou Mezinárodní měnový fond, Světová banka aj.
v některých zemích, dochází k destrukci tradičních zemědělských struktur zemědělské výroby, tyto často rychlé a radikální změny působí na soudržnost v zemích s tradičními venkovskými společnostmi - zvyšuje se pak závislost těchto zemí na zahraničních trzích,
národní a kulturní společenství jsou vystavována globalizačním kulturním a sociálním šokům (Dlouhá, Dlouhý, Mezřický, 2006).

8

1.3 Globální problémy Globální problémy se objevily, když se konsolidovalo světové hospodářství. V moderním slova smyslu se o nich začalo hovořit po druhé světové válce. Vznikají hlavně proto, že se lidské civilizaci nedaří nalézt a aplikovat mechanismy, které by tlumily důsledky nerovnovážné závislosti jednotlivých zemí či skupin zemí.

Každý z globálních problémů má ekonomické i mimoekonomické rozměry. U většiny převládá dimenze ekonomická, politická,

u

některých

ideologická,

zase

právní,

mimoekonomická, etická

(morální),

ekologická či vojenská.

Globální problémy vystupují ve svých státně - národních, regionálních a subregionálních podobách, protože svět je zatím takto státními a dalším hranicemi rozdělen. Globální problémy mohou vést ke globální katastrofě lidstva, pokud nebudou nějak vhodně a včas řešeny.

Týká se to nejen globální války, ale i ostatních problémů (třeba v delším časovém horizontu). Např. podle nedávno zesnulého českého filosofa Milana Machovce (1925 - 2003), v současné době vyvstaly následující hrozby rychlé globální smrti lidstva nukleární, ekologická, populační, epidemická a narkomanická (Heczko, 2005).

Co se týče rozdělení a vymezení těchto problémů, je největší překážkou jednostrannost. Badatele soustavněji zajímají jen některé z nich, např. ekologické, energetické, demografické, potravinové, surovinové, problém zaostalosti. Jiné konflikty, například mezietnické a náboženské, se stávají předmětem diskusí velmi vzácně. O některých se prakticky nejedná. Často se zapomíná, že globální problémy tvoří ve svém souhrnu specifický systém, že žádný z prvků nelze pojímat izolovaně. Pravdou je, že ne všechny problémy vyžadují úsilí všeho světového hospodářství a také se neprojevují všude – bez výjimky (např. hlad prakticky neznají v některých částech USA, Japonsku, západní Evropě) a přesto jde o problém globální, stejně tak jako bída, zločinnost atd. 9

Globálnost problému totiž nelze hodnotit podle jeho úlohy v životě trpící části populace, ale především podle významu pro osudy celého lidstva. Specifické globální problémy čistě přírodního charakteru prostě musíme respektovat. Bylo by také naivní domnívat se, že se někdy podaří vyřešit globální problémy planety – beze zbytku. Logičtější je hovořit o zmírnění jejich následků než o jejich vyřešení (Kunc, Skokan, 1999).

1.3.1 Klasifikace globálních problémů Obecně přijatá klasifikace globálních problém neexistuje. Lze je třídit dle charakteru, akutnosti atd. Základy současných klasifikací jsou spíše empirické než teoretické. Jak již bylo zmíněno, souvisí to s mladostí globalistky a nepevností jejího teoretického základu.

10

Následná tabulka uvádí přehled klasifikace globálních problémů. Je zde uvedeno šest kategorií globálních problémů.

Tab. č. 1 – Klasifikace globálních problémů I.

II.

„Nejuniverzálnější problémy“

Problémy převážně přírodně – ekonomického charakteru:

politického i sociálně – ekonomického charakteru:

 odvrácení jaderné války a zachování  ekologický  energetický

míru na Zemi

 zabezpečení ekonomického rozvoje  potravinový  surovinový

států (zajištění rozšířené reprodukce)  překonání

zaostalosti

málo  světového oceánu

rozvinutých zemí III.

IV.

Problémy převážně sociálního

Problémy smíšeného charakteru,

charakteru:

jejichž neřešení vede k velkým ztrátám na životech:

 demografický

 regionální konflikty

 mezietnických vztahů

 terorismus, zločinnost

 deficit demokracie

 technologické havárie

 urbanizace (proces koncentrace

 živelné pohromy  sebevraždy

obyvatel do měst a s tím související změny kultury)  ochrana zdraví V.

VI.

Problémy vědeckého charakteru,

„Malé“ globální problémy

jejichž neřešení nevytváří

smíšeného charakteru:

bezprostřední ohrožení lidstva:  ovládnutí kosmického prostoru

 byrokracie

 výzkum vnitřní struktury Země

 egocentrismus atd.

 dlouhodobé prognózování počasí aj. Výzkum těchto základů klasifikace je dalším úkolem budoucnosti (Kunc, Skokan, 1999). 11

1.4 Globalizace a globální problémy Tato kapitola uvádí další možný pohled na druhy globálních problémů. O tento výčet jednotlivých problémů současného světa, se pokusil zástupce ředitele Světové banky pro Evropu J.F. Rischard. Ne všechny problémy jsou vyvolané globalizací, ale jsou důsledkem modernizačního vývoje, důsledkem rozvoje vědy a uplatněním jejích technologických poznatků ve výrobě, organizaci práce atd. Globalizace přispívá v mnoha směrech k dramatizaci těchto problémů. Rischard vypočítává dvacet nejzřetelnějších problémů, s nimiž se světové společenství bude muset vyrovnávat a které bude třeba řešit dřív, než přerostou do globálních krizí či krize. Rischard člení globální problémy do tří skupin (Mezřický, 2006).

První skupina je nazývána tzv. „Globální statky“. Je zde zahrnuto:  Globální oteplování (klimatická změna). Jde o jednu z největších hrozeb a problémem je, že jde o jev, který je spolupůsoben lidskými aktivitami. Viditelným důsledkem je například zvyšování hladin oceánů. Tzv. Kjótský protokol by měl tuto hrozbu prozatímně oddalovat, tím, že se zde zavazují průmyslové státy ke snížení emisí plynů způsobujících toto oteplování.  Vyčerpání rybího bohatství. Rybí proteiny jsou pro člověka velmi důležité. Problémem jsou různé nájezdy flotil rybářských lodí. Řešením je redukce těchto rybářských lodí, přísná kontrola nelegálního rybolovu a také stanovení limitů povoleného výlovu.  Dalším problémem je odlesňování. Na globální úrovni není ochrana lesů vůbec zajištěna. Některé státy se o to již pokoušejí, ale musí se jich přidat více.  Časově velmi naléhavým problémem je nedostatek vody. Ročně umírají tři miliony lidí na následky požívání znečištěné vody. Na Summitu v Johannesburgu v roce 2002 se vlády nejvyspělejších zemí zavázaly poskytovat na řešení tohoto problému finanční pomoc.  Znečištění moří a ohrožení biodiverzity moří. Tato znečištění často způsobují havárie tankerů, které přepravují ropu. Poté lodní doprava, světový turismus a problémem je tím pádem i úbytek rybích hejn.

12

Druhou skupinu autor nazývá „Záležitosti vyžadující globální závazky“. Zde náleží:  Světová chudoba, která by se měla snižovat co nejvíce do roku 2015. Jedna možnost je odpouštění dluhů nejchudším zemím, ale také různá pomoc vyspělých států.  Zachování míru, prevence konfliktů, boj proti terorismu. Například v Africe, bylo od dekolonizace již tolik konfliktů, že jimi byl dotčen každý pátý člověk, například ztratil blízkého člověka, ztratil domov, zdraví atd. Terorismus ohrožuje ekonomický růst, sociální a politickou stabilitu ve všech zemích, nejen bohatých ale i chudých.  Vzdělání. Každé šesté dítě na světě neumí psát a číst, z toho 600 000 žen a 300 000 mužů, z nich 99% žije v rozvojových zemích. Vzdělání žen přispívá k snižování porodnosti a tím pádem i k řešení demografických problémů. Různé vzdělávací programy umožňují také zvyšovat národní důchody v rozvojových zemích.  Nebezpečí světových pandemií. V současnosti je nemocí AIDS zasaženo skoro 40 milionů lidí. Spoustu již už v minulosti zemřelo. Šíření dalších infekčních nemocí jako je tuberkulóza, malárie, ptačí chřipka a jiné vyvolává potřeby přijmout preventivní opatření. Důležitý je přístup k léčivům i pro rozvojové země.  Digitální nerovnost. Spousta lidí nemělo nikdy příležitost držet v ruce mobilní telefon, počítač atd. Komunikační prostředky pro chudé země znamenají snížení izolace, možnost lépe zabezpečit zdravotní pomoc, podpoří vzdělání. Mohou stimulovat rozvoj podnikání a efektivně využívat zahraniční pomoc.  Předcházení přírodním katastrofám a zmirňování jejich následků. Typickou ukázkou selhání této připravenosti byly důsledky tsunami v jihovýchodní Asii v roce 2004, kdy včasné varování mohlo zachránit životy více lidí. Globální oteplování dále zvyšuje nebezpečí podobných katastrof, jako vyvolávají hurikány.

Poslední skupinou je skupina třetí a to jsou „Problémy vyžadující právní regulaci na globální úrovni“. Patří zde:  Rekonstrukce daňového systému. Například někteří globálně mobilní plátci daní se přemisťují do oblastí s menšími daňovými sazbami tzv. „daňové ráje“. Dále je nezbytné zavádět i různé ekologické daně. 13

 Technologická regulace. Zde jde zejména o regulaci používání zvířat a rostlin k různým účelům zkoumání a léčbě chorob. Důvody, které vyžadují tuto regulaci, jsou hlavně morální, sociální ale i ekologické, tak aby nedocházelo k ohrožování různých ekosystémů, zvířat a rostlin.  Obchod s drogami. V chudých zemích vede produkce drog k rozsáhlé korupci a brání snižování chudoby. Ve vyspělých zemích pro změnu drogy vedou k závislostem, ohrožování zdraví a také k vysoké kriminalitě.  Obchod, investice a pravidla volné soutěže. Neexistují všeobecně platná pravidla o podmínkách umisťování investic, což může poškodit zemi, do kterých investice míří. Problém je například obchod se zemědělskými produkty, omezující vývozy z rozvojových zemí do zemí průmyslových. Také jsou omezeny vývozy výrobků, zejména textilních.  Ochrana duševního vlastnictví. Zde jde o ochranu autorských práv k objevům a vynálezům. Soubor těchto různých otázek, se dotýká finančních a právních limitů, omezujících možnost rozvojových zemí využít poznatků, které mají svůj původ v průmyslově rozvinutých zemích.  Pravidla

elektronického

obchodování.

Zde

mohou

nastat

problémy

s počítačovou kriminalitou.  Pracovní podmínky a pravidla migrace. Jde o globální ochranu základních pracovních podmínek, jako je délka pracovní doby, zákaz dětské práce, pracovní podmínky žen atd. Dále jde o ochranu migrantů, např. z rozvojových zemí.

Toto je přehled autora Rischarda a jeho pohledu na věc. Existuje však spousta dalších autorů, kteří mají jiné názory, vytyčují i jiné globální problémy, jako je například nezaměstnanost, stárnutí populace a různé další.

1.5 Organizace zabývající se globálními problémy Jak již bylo uvedeno, globální problémy se týkají celého mezinárodního společenství a nelze je účinně řešit na národní úrovni. Účinným prostředkem při jejich řešení jsou mezinárodní organizace. Mezinárodní organizace ale nejsou schopny tyto problémy řešit jako celek. Řeší se jednotlivé problémy (např. konkrétní válečný konflikt, konkrétní živelná katastrofa), ale zatím se nedaří odstraňovat příčiny globálních problémů. V tomto směru mezinárodní organizace selhávají a jsou za to tvrdě kritizovány. 14

Některé organizace zabývající se globálními problémy:  UNICEF  BRONTOSAURUS  UNEP  DUHA  UNESCO  GREENPEACE aj. UNICEF Je hlavní světová organizace, která se celosvětově zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí a podporou jejich všestranného rozvoje. Byl založen v roce 1946, původně jako Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci (United Nations International Children’s Emergency Fund) pro pomoc dětem, postiženým 2. světovou válkou. Od roku 1953 se UNICEF, již pod názvem United Nations Children’s Fund, stal trvalou součástí Organizace spojených národů, specializovanou na programovou pomoc strádajícím dětem celého světa. Původní zkratka UNICEF zůstala zachována (Co je UNICEF, 2004 - online).

Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde je situace dětí nejtíživější. Dnes působí ve 160 zemích a oblastech světa. Velkou podporou UNICEF v jeho činnosti ve prospěch dětí bylo přijetí Úmluvy o právech dítěte Valným shromážděním OSN v roce 1989. UNICEF je mezivládní organizace, a tak při prosazování svých cílů může přímo spolupracovat s vládami jednotlivých zemí i s nevládními organizacemi. (Co je UNICEF, 2004 - online)

Kromě profesionálních pracovníků UNICEF se na jeho práci významně podílejí dobrovolní spolupracovníci. Činnost celé organizace je řízena Výkonnou radou, která je složena z 36 volených zástupců z jednotlivých oblastí světa, a to na období 3 let. Hlavní ústředí UNICEF sídlí v New Yorku, důležité ústřední úřadovny a distribuční základny UNICEF pracují také v Ženevě, Bruselu, Tokiu a v Kodani (Co je UNICEF, 2004 - online).

15

Organizační strukturu UNICEF tvoří 8 regionálních úřadoven, určených pro řízení činnosti UNICEF v jednotlivých oblastech světa, 37 Národních výborů pro UNICEF a 127 kanceláří UNICEF pro práci v rozvojových a průmyslově méně vyspělých zemích (field offices). Partnerem Českého výboru pro UNICEF je Regionální úřadovna pro Evropu se sídlem v Ženevě (Co je UNICEF, 2004 - online).

Významné postavení v činnosti a struktuře UNICEF mají Národní výbory pro UNICEF, které jsou jeho reprezentanty ve vyspělých průmyslových zemích. Zabývají se zejména prosazováním Úmluvy o právech dítěte a činnosti UNICEF, osvětovou a vzdělávací činností a shromažďováním finančních prostředků pro programy pomoci dětem ve světě (Co je UNICEF, 2004 - online).

U nás v České republice existuje také Výbor pro UNICEF. Vznikl v roce 1991 jako národní, nevládní, dobrovolná organizace, reprezentující a svojí činností podporující zájmy Dětského fondu OSN. Jak může probíhat podpora této organizace zobrazuje příloha č. 5.

Je jedním ze 37 Národních výborů pro UNICEF, které se ve vyspělých průmyslových zemích zabývají zejména těmito úkoly:  informovat širokou veřejnost o poslání a konkrétní činnosti UNICEF ve prospěch dětí,  upozorňovat veřejnost na situaci dětí ve světě i v ČR,  získávat pro svoji činnost ve prospěch dětí dobrovolné spolupracovníky a příznivce (z řad jednotlivců i organizací),  shromažďovat finanční prostředky pro pomoc strádajícím dětem celého světa, ať už formou vyhlášení sbírky, uspořádání benefiční akce, pravidelného či jednorázového finančního příspěvku, prodejem pohlednic a jiného zboží UNICEF apod.,  podporovat naplňování dětských práv.

16

BRONTOSAURUS Hnutí Brontosaurus bylo založeno v roce 1974. Tato organizace se zabývá ochranou životního prostředí, ochranou přírodního a kulturního dědictví a památek. Jde o nevládní neziskovou organizaci, jejíž činnost je celoroční. Hnutí Brontosaurus zaměřuje svoje programy na podporu trvale udržitelného rozvoje společnosti. Partnery při realizaci programů Hnutí Brontosaurus jsou zejména odborníci z příslušných oblastí, jiné nevládní organizace, státní orgány a instituce, školy, univerzity a zahraniční organizace (Hnutí Brontosaurus – online).

Toto hnutí má své programové cíle, zaměřené především na:  výchovu k trvale udržitelnému způsobu života a k přátelskému a aktivnímu přístupu ke společnosti i jejímu přírodnímu a kulturnímu dědictví,  výchovu smysluplnou prací, vlastním příkladem, hrou a bezprostředním kontaktem s přírodou,  pořádání nápaditých pracovních a zážitkových akcí,  snahu dávat si navzájem radost,  pomoc mladým lidem vytvářet kolektivy umožňující pocit sounáležitosti, uznání a seberealizaci,  pomoc při ochraně životního prostředí a krajiny a při ochraně a záchraně přírodních, kulturních a historických památek.

UNEP Jedná se o program OSN pro životní prostředí (UNEP). Byl založen v roce 1972 Valným

shromážděním

OSN

na

základě

doporučení první mezinárodní konference o životním prostředí, jež se uskutečnila v r. 1972 ve Stockholmu. Ústředí UNEP sídlí v keňském hlavním městě Nairobi (Roudná, 2005 – online).

17

Program UNEP schvaluje a kontroluje Řídící rada UNEP (Governing Council GC), složená ze zástupců členských států, kteří jsou voleni Valným shromážděním OSN na čtyřleté období. Řídící rada se schází jednou za dva roky. V čele UNEP stojí výkonný ředitel, volený rovněž Valným shromážděním OSN na čtyři roky (Roudná, 2005 – online).

Posláním UNEPu je:  stimulovat a koordinovat akce na ochranu životního prostředí především na mezinárodní úrovni,  poskytovat podklady pro rozhodování příznivé životnímu prostředí,  chránit atmosféru, prosazovat opatření proti změně klimatu, poškozování ozonové vrstvy a znečišťování ovzduší,  ochrana kvality vod, oceánů a mořských pobřeží, ochrana biologické rozmanitosti,  uplatňovat technologie nenarušující životní prostředí,  zpracování odpadů a zacházení s chemikáliemi způsoby nepoškozujícími životní prostředí a ochrana lidského zdraví,  pomáhat při prosazování přijatých dokumentů, zejména Agendy 21 a dalších mezinárodních úmluv.

V současné době se činnost UNEPu zaměřuje prioritně na monitoring životního prostředí, hodnocení vlivů, výzkum, shromažďování a rozšiřování informací, včetně systémů včasného varování, čistotu vod, přenos vhodných technologií, prohlubování spolupráce mezinárodních environmentálních úmluv, vytváření nástrojů pro politická rozhodování ve prospěch životního prostředí a pomoc africkým zemím. K zajišťování cílů UNEP byl vytvořen mezinárodní informační systém INFOTERRA a regionální systémy monitorování a vyhodnocování stavu životního prostředí (Roudná, 2005 – online).

18

DUHA Jde o občanské sdružení, které na principech zážitkové pedagogiky organizuje volnočasové aktivity pro děti a mládež. Vzniklo v roce 1989. Má 4 500 členů ve stovce základních článků tzv. dužin po celé republice se zaměřením na turistiku a táboření, outdoorové sporty, deskové hry, amatérské umění a mezinárodní výměny. (Duha, 2000 - online)

Činnost této organizace je zaměřena na:  rozvoj a podporu udržitelného života,  řešení přeshraničních environmentálních problémů a podporu ohleduplného turismu a ekologické výchovy,  projekty pro děti a mládež z dětských domovů,  programy pro neorganizované děti a mládež,  na podporu participace dětí a mládeže,  rozvíjení dobrovolné služby,  zprostředkování workcampů pro mladé lidi. Má významné postavení v českých i mezinárodních organizacích, zejména NFI a NFJI (Mezinárodní přátelé přírody) a ČRDM (Česká rada dětí a mládeže).

UNESCO Organizace UNESCO vznikla v roce 1945 podepsáním Ústavy v Londýně. UNESCO je anglická zkratka, která v angličtině znamená United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, v českém překladu tedy Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Hlavní sídlo je v Paříži. V současnosti sdružuje 190 členů. Nechybí mezi nimi ani Česká republika, která je členem od února 1993.

19

Česká republika má pro komunikaci v rámci celosvětové organizace UNESCO zřízen poradní orgán vlády, který nese název „Česká komise pro UNESCO“. Má na starost zajišťovat setkání národních institucí a odborníků s UNESCO, prostudovat dokumenty UNESCO a šířit myšlenky samotné organizace v České republice. Česká komise má 50 členů. Skládá se ze zástupců důležitých státních i nevládních institucí jako je např. Akademie věd ČR, Národní dobrovolnické centrum apod., dále ze zástupců ministerstev a významných osobností vědy a kultury. Členové jsou do funkcí voleni na čtyři roky. Důležité je také zajistit dobré vztahy mezi ČR a UNESCO. Organizace spolupracuje s více než 395 nevládními organizacemi a nadacemi a se sítěmi mezinárodních i regionálních organizací. UNESCO se zaměřuje na vzdělání, přírodní, sociální a humanitní vědy, komunikaci, kulturu a informace (Unesco, 1995 - online).

Do samotných projektů podporovaných UNESCO patří:  programy mezinárodní vědní spolupráce, školící a odborné programy,  propagace nezávislých médií, svobody tisku, propagace kulturní různorodosti, regionální a kulturní historické projekty,  dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního, přírodního dědictví a ochrany lidských práv, šíření gramotnosti a snaha o to, vyrovnat rozdíly v možnosti využití digitálních technologií ve světě (Unesco, 1995 - online).

GREENPEACE Greenpeace je mezinárodní organizace působící ve více než 40 zemích světa, od amerického kontinentu a Evropy, až po Asii a Pacifik. Organizace nepřijímá vládní ani firemní dotace a závisí pouze na příspěvcích jednotlivých dárců

a

nadačních

grantů.

Vystupuje

proti

poškozování životního prostředí již od roku 1971. Česká pobočka Greenpeace byla oficiálně založena v roce 1992. Greenpeace je nezávislá nezisková organizace s mezinárodní působností. (Greenpeace, 2000 - online)

20

Přímé akce jsou jedním z nástrojů Greenpeace při popularizaci ekologických témat. Jsou součástí dlouhodobě zaměřených kampaní Greenpeace a jejich úkolem je na kampaň upozornit a zviditelnit tak problém, který by se jinak do povědomí veřejnosti nedostal. Zásadou těchto přímých akcí je, že jsou nenásilné. Dějí se na místě ekologického problému a cílem je zabránit činu s negativními dopady na životní prostředí. Dalším cílem přímé akce je přinášet svědectví a odkaz světu z míst, která jsou běžně nedostupná. Aktivisté na přímých akcích nikdy neskrývají svoji totožnost, stojí pevně a otevřeně za svým názorem. Greenpeace má velmi vysoká kritéria pro bezpečnost, proto rizika úrazu na přímé akci jsou minimální.

Hlavním cílem této organizace je:  poukazovat na zločiny páchané na životním prostředí,  vytvářet tlak na politiky a korporace nedodržující stanovené zásady a směrnice a požadovat, aby dostáli svých závazků a zajistili tak pro nás lepší životní podmínky a perspektivnější budoucnost.

Tyto organizace ať už národní či mezinárodní si zaslouží plnou podporu a také pozornost veřejnosti. Je důležité si uvědomit, že dělají záslužnou práci a navíc spousta těchto pracovníků ji dělá zcela dobrovolně. A to si zaslouží obdiv, úctu i plné pochopení ze strany lidí, kteří mohou podporovat tyto činnosti, alespoň z povzdálí tím, že se budou zajímat o tyto problémy, budou číst o těchto problémech nebo i finančně podpoří tyto činnosti.

21

2 GLOBÁLNÍ PROBLÉM - CHUDOBA V další kapitole se zaměříme již na konkrétní globální problém a tím je chudoba. V dnešní době vnímáme svět jako plný kontrastů. V některých zemích světa lidé strádají a boj s nedostatkem potravin je na jejich denním pořádku. Na druhé straně jsou místa, kde si již lidé chudobu nebo hlad neumí ani představit. Pojem chudoba není jen tak jednoduché vytyčit. Existuje více teorií či konceptů chudoby. Některé z těchto konceptů sledují chudobu na základě objektivních dat. Pravdou je, že chudým se může cítit i zdánlivě ten, který dle měřítek chudobou netrpí. Stav „být chudý“ se liší dle místa a času posuzování. V literatuře se uvádí spousta definic chudoby (Adamcová, Sýkorová, 2002).

„Chudí lidé se nachází pod hranicí chudoby a tu tvoří … příjmy, které již nepostačují“ (Rowntree, 1908).

„Neschopnost jedince zajistit si základní životní standard“ (Světová banka 1990).

„Chudoba a sociální vyloučení jsou definovány jako stav, kdy jedinec nebo skupina lidí neparticipuje plně na ekonomickém a sociálním životě společnosti anebo když jejich přístup k příjmu a ostatním zdrojům jím neumožňuje dosáhnout životní standart, který je považován ve společnosti, v níž žijí, za přijatelný. V této situaci nemají často přístup ani k základním právům“ (Rada Evropy, 1998).

Nyní Rada Evropy definuje chudobu spolu se sociálním vyloučením jako důsledek nedostatečného přístupu ke zdrojům, s nimiž společnost disponuje. K těmto zdrojům patří kromě rozdělovaného bohatství, vzdělávací systém, zdravotní péče a mnohé další.

Světová bída či chudoba je považována za jeden z nejvýznamnějších, nejrizikovějších problémů historie lidstva. Je to problém globální, jelikož úspěšně se dá řešit pouze v celosvětovém měřítku. Světová chudoba zasahuje skoro všechny skupiny globálních problémů. Světová chudoba je vázána na chudé lidi. Chudí lidé mohou být definováni jako lidé žijící bez základních svobod a možností volby, jež zámožnější považují za dané (Brůžek a kolektiv, 2007). 22

Často postrádají uspokojení základních potřeb, mezi něž lze počítat potravu, obydlí, základní vzdělání a také přiměřenou péči o zdraví. Většinou trpí nedostatečnou možností pro uplatnění svých práv včetně práva na práci. Často jsou po celý svůj život odsouzení setrvat v těchto obtížných podmínkách. Tyto podmínky bývají mnohdy upevňovány nerovnoměrným rozdělením politické moci. Jinou okolností je zranitelnost chudých vůči různým neočekávaným vlivům, které ztěžuje jejich postavení, jako jsou ekonomické šoky, války, epidemie, přírodní katastrofy apod. (Adamcová, Sýkorová, 2002).

Nejkritičtější stádium chudoby je tzv. „extrémní chudoba“, kdy mnoho lidí nemá přístup k základním potřebám jako je jídlo, voda, přístřeší, hygienické zařízení a zdravotní péče. Světová banka odhaduje, že v extrémní chudobě žije v současnosti okolo 1,4 miliardy lidí. Extrémní chudoba je nejčastější v Subsaharské Africe, Jihovýchodní Asii a ve Střední Americe. Ekonomové a aktivisté považují epidemické nemoci (např. HIV/AIDS, malárie, tuberkulóza) za klíčové faktory a jako důsledek extrémní chudoby.

Světová bída jako globální problém bývá vážným tématem hlavně světových porad OSN, Světové banky a Mezinárodního fondu. Příčinou chudoby však nejsou pouze nemoci ale je to souhrn více faktorů. V podstatě jde o ekonomické, politické a různé sociální procesy, které se vzájemně podmiňují, na sebe působí a udržují tak postižené lidi v obtížných podmínkách.

2.1 Příčiny chudoby Jak již bylo uvedeno faktorů, které způsobují chudobu, je celá řada. Za hlavní příčiny lze označit hlavně nemoci, nevzdělanost, vládní selhání, nepříznivé geografické podmínky. Vývoj chudoby lze svým způsobem spojit s rozšiřováním ekonomické prosperity. Dnes žije pod hranicí bídy necelá polovina světové populace a existují hluboké rozdíly v úrovni bohatství mezi zeměmi i jednotlivci, ale před 200 lety byla chudoba všeobecným jevem, s výjimkou zástupců šlechty a bohatých obchodníků a velkostatkářů. Regionální rozdíly v příjmech takřka neexistovaly, a to jak v rámci států, mezi státy i mezi jednotlivými kontinenty. Ekonomická úroveň států i kontinentů byla prakticky stejná v Asii, Evropě, Africe i Americe. 23

Velké rozdíly v relativním bohatství jednotlivých regionů světa, často označovaných jako bohatý Sever a chudý Jih, a s ním i alarmující zviditelnění chudoby, tedy přinesl až hospodářský rozvoj vyspělých zemí. Ekonom Jeffrey Sachs vidí hlavní příčiny chudoby, jako kombinaci více specifických a vzájemně propojených faktorů (Wikepedie, 1995 - online).

 Geografická poloha Dnešní ekonomicky vyspělé země leží na kontinentech s příznivým klimatem, častými dešti, velice kvalitní půdou, množstvím splavných řek a bohatých na přírodní zdroje. Africké země takové podmínky zpravidla nemají a přicházejí tak o příležitost zapojit se do systému světového obchodu. Oblasti rovníkové Afriky jsou navíc nejpříznivější na světě pro výskyt malarických onemocnění u člověka.

 Fiskální past Vlády rozvojových zemí nemají dostatek prostředků pro budování potřebné infrastruktury. Výběr daní je velmi nízký a hlavní roli hraje také vysoký státní dluh.

 Vládní selhání Vláda neplní svou nezastupitelnou roli při rozvoji, jako je vytváření příznivého prostředí pro investování. Nebuduje žádnou infrastrukturu, nedokáže zajistit sociální služby ani udržet vnitřní stabilitu země či bezpečnost.

 Geopolitika Nevýhodou chudých zemí je, že musí čelit ze strany vyspělých ekonomik častým překážkám ze strany obchodních partnerů. Tyto různé překážky a omezení brzdí rozvoj obchodu. Stejný účinek mají hospodářské sankce namířené proti nepohodlným režimům.

 Nedostatek inovací Vyspělé země mají velké trhy s vysokou konkurencí, která vytváří tlak na inovace, přináší na trh nové technologie, zvyšuje se produktivita a tím se zvětšuje kapacita trhu, což vytváří opět nový tlak na inovace.

24

V chudých zemích tato řetězová reakce nikdy nenastala. Nízká úroveň vzdělanosti oslabuje výzkumný potenciál, nedostatek dostupného kapitálu brání pokrýt vysoké náklady spojené s výzkumem a nerozvinutý trh znemožňuje návratnost takovéto investice. Inovace jsou zřejmě nejvýznamnějším faktorem, proč se za posledních 200 let zvětšily rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi a proč tyto země nejchudšími nadále zůstávají.

 Demografická past Chudé rodiny mívají zpravidla větší počet dětí. Náklady, spojené se zaopatřením tolika potomků, však rodiče nejsou schopni pokrýt. Vzdělání, ošacení a jídlo tak často dostává jen nejstarší ze sourozenců. Ostatní bez těchto možnosti zůstanou nevzdělaní a chudí, což v důsledku vede k vysoké míře porodnosti v příští generaci.

2.2 Dělení chudoby Chudobu můžeme rozdělit na dvě skupiny. Ty se poté dále dělí. Nejhorším stádiem je tzv. absolutní chudoba. Ta je definována v tom případě, kdy se člověk dostává do stavu, kdy nedokáže uspokojit své nejzákladnější potřeby, jako je zajištění potravy a oblečení. Tato chudoba může ohrozit život takto postižené osoby. Dalším druhem je tzv. relativní chudoba. Jde o stav, kdy lidi uspokojují své sociální potřeby na mnohem nižší úrovni než je průměrná úroveň v dané společnosti.

Další dělení člení chudobu na objektivní a subjektivní. Chudobu objektivní určuje stát, který konkrétně vyznačí, co znamená uspokojovat základní lidské potřeby a určuje, komu přísluší jaká pomoc. Chudoba subjektivní je vlastní zhodnocení stavu daného člověka, ale nemusí být shodné s objektivní chudobou a nemusí z toho vyplynout žádné důsledky. V tomto případě neohrožuje život daného jedince (Wikipedia, 1995 - online).

2.3 Měření chudoby Měření chudoby má význam především pro různé rozdělování sociální pomoci. Měření závisí na stavu společnosti, to znamená v jakém stavu se nachází, a je velmi obtížné stanovit objektivní kritéria.

25

Vyspělé země se snaží stanovit standard, který by si mohl dovolit každý, zatímco chudší země si něco takového nemůžou dovolit.

Nejběžnější metodou určování chudoby je relativní metoda. Ta se stanoví dle úrovně příjmů ve vztahu k průměrnému příjmu v dané zemi. Lidé, kteří mají příjem pod touto hranicí, mají nárok na sociální pomoc. V Evropě se tato hranice pohybuje mezi 50 - 70 % průměrných příjmů.

Výhodou této metody je možnost relativně pružně reagovat na ekonomický a sociální vývoj, tato výhoda však bývá občas převáděna do reakcí rovnajícím se korupci voličů. Nevýhodou pak je nadhodnocení sociálních dávek a nebezpečí, že politici využijí návyku jejího čerpání (Wikipedia, 1995 - online).

Nejbezpečnější metodou měření chudoby je tzv. normativní metoda, kdy se stanoví minimální společensky přijatelný spotřební koš, který se vyjádří v penězích. Výhodou této metody je nižší možnost zneužívání sociálního systému, její nevýhodou je, že stanovit vyrovnaný spotřební koš je velmi náročné a vyžaduje to hlubší analýzu a znalost společenských poměrů. Druhou nevýhodou je, že spotřební koš velmi pomalu reaguje na změny ve společnosti. Pro svoji náročnost a nepopularitu mezi voliči, kteří sociální dávky pobírají, je tato metoda používána pouze doplňkově (Wikipedia, 1995 - online).

Chudoba existuje. Píše se o ní. Lidé ji zažívají. Pravdou je, že svět zažil za posledních padesát let i značný pokrok. Díky tomu dnes žije více lidí nad hranicí chudoby. Vše souvisí s ekonomickým růstem a rozvojem lidské společnosti. A to znamená, že se lidé mohou těšit přiměřeně zdravému a bezpečnému životu, dobré životní úrovni a svobodě rozhodnout se, jak chtějí, aby jejich život vypadal.

Také proto je potřeba zkoumat vývoj hmotného bohatství. Materiální zdroje, ať již jednotlivců či společnosti, umožňují, abychom se najedli, získali vzdělání a využili zdravotní péči. Lze říci, že zhruba tak, vypadají lidská přání v případě, že se lidé mohou sami za sebe rozhodovat (Norberg, 2006).

26

3 ROZVOJOVÉ ZEMĚ A PROBLÉMY TÝKAJÍCÍ SE CHUDOBY Třetí kapitola se zabývá rozborem rozvojových zemí. Je zde uveden pojem rozvojová ekonomika, dále jaké jsou typické znaky rozvojových zemí a v neposlední řadě jsou zde tyto země rozčleněné a konkrétně rozepsaná teritoria, která do těchto zemí spadají.

3.1 Pojetí rozvojových ekonomik Rozvojový svět představuje velmi heterogenní celek. Existuje několik odlišných koncepčních přístupů, které rozvojové ekonomiky charakterizují – jde o užší a širší koncepci. Užší koncepce zohledňuje při zařazování ekonomik mezi rozvojové ekonomiky více kritérií: politické, ekonomické a sociálně ekonomické. Širší koncepce považuje za rozhodující kriterium pro zařazování zemí mezi rozvojové ekonomiky ukazatel hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v amerických dolarech. Za rozvojové ekonomiky jsou považovány ekonomiky s nízkým a středním příjmem bez rozlišení podle jiných charakteristik (Adamcová, Sýkorová, 2002).

Jiná pojetí charakterizují rozvojové země jako označování států, pro něž je typická nízká úroveň materiálního blahobytu. Neexistuje jediná celosvětově přijímaná definice stavu, kdy je stát „vyspělý“ a úroveň ekonomického rozvoje se také může velmi lišit v rámci skupiny rozvojových zemí. V minulosti byl kladen důraz především na hospodářský růst a míru industrializace země. Dnes patří k nejuznávanějším měřítkům Index lidského rozvoje (HDI – viz příloha č. 1), který zohledňuje jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje. Za rozvojovou, tak bývá obvykle označována země s nízkou životní úrovní obyvatelstva, nerozvinutým průmyslem a nízkým HDI (Adamcová, Sýkorová, 2002).

27

3.2 Typické znaky rozvojových zemí Encyklopedie a různá literatura uvádí určité typické znaky pro rozvojové země. Zde jsou uvedeny některé z nich (Rozvojová země, 1995 - online).  Probíhá migrace do měst (v roce 1960 ve městech žilo 22 % obyvatel, v roce 2000 už 40 % obyvatel).  Mají nižší konzum a je zde vysoký populační růst (např. Etiopie, Pákistán, Nigérie).  Je zde chudoba a nízká úroveň vzdělanosti.  Nerozvinutý, převážně těžký průmysl a rostoucí znečištění.  Většina ekonomických aktivit je v držení zahraničních investorů, většinou ze zemí prvního světa.  Špatně funguje státní správa, veřejné statky (školství, zdravotnictví, obrana) jsou na nízké a nedostačující úrovni.  Relativně mladá populace, průměrný věk pod 30 let.  Odliv nadaných a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do zemí prvního světa.  Často obrovský státní dluh.

3.3 Členění rozvojových zemí Rozvojové země bývají ještě dále členěny. Na konci žebříčku se nacházejí nejméně rozvinuté země a naproti tomu se mluví o takzvaných nově industrializovaných zemích. Speciální skupinou jsou státy, které selhaly ve výkonu své funkce. Ty označujeme jako zhroucené státy (Wikipedia, 1995 - online).

A) Nově industrializované země Nově industrializované země (viz. mapa v příloze č. 2) je označení používané pro skupinu rozvojových zemí, které ještě nedosáhly hospodářské úrovně zemí prvního světa, ale dosahují lepších makroekonomických výsledků než jiné státy třetího světa. Patří zde státy jako je Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, které jsou označovány jako „Asijští tygři“. Dalšími státy v nově industrializovaných zemích jsou Malajsie, Indonésie, Thajsko, Filipíny, Mexiko, Brazílie, Argentina a Chile. Tyto státy jsou důkazem toho, že se dá s chudobou bojovat a snažit se o její snížení, popřípadě její vymizení. 28

B) Zhroucené státy Za zhroucený stát (viz příloha č. 2) označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů, nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. K takové situaci může dojít v důsledku politického, hospodářského i společenského vývoje.

Se zhroucenými státy je spojena řada rizik - počínaje strádáním jejich obyvatel, přes vlny uprchlíků, a tím i šíření krize do dalších regionů a konče globálními bezpečnostními riziky. Proto se mezinárodní organizace snaží adresovat speciální potřeby těchto zemí v rámci programů humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.

C) Nejméně rozvinuté země Takto označovány jsou země, které na tom z hlediska životní úrovně obyvatel a ekonomické síly jsou nejhůře. V současnosti do této skupiny patří padesát států. V rámci rozvojových programů OSN i řady dalších mezinárodních institucí pro ně platí řada zvýhodnění oproti běžným rozvojovým zemím, například v oblasti mezinárodního obchodu. Rozvojový svět se člení na tři hlavní regiony na Latinskou Ameriku, Afriku a Asii (viz příloha č. 4).

3.4 Rozvojové regiony V této podkapitole se bakalářská práce zaměřuje na tři hlavní rozvojové regiony: Asii, Afriku a Latinskou Ameriku. Jako zdroj této podkapitoly posloužila kniha Brůžek a kolektiv, 2007 – Světová ekonomika.

Asie Asii můžeme považovat za nejvíce politicky, ekonomicky i nábožensko kulturní různorodý region v rozvojovém světě. Z hlediska geografického je Asie rozdělena na subregiony – západní Asii, jižní Asii (Indický subkontinent) a jihovýchodní a východní Asii. V této zemi se nacházejí jak státy s velmi malým ekonomickým rozměrem (Kuvajt, Nepál, Bahrajn, Bhútán a Singapur), tak dva nejlidnatější státy světa (Čína a Indie). Mezi asijskými ekonomikami jsou velké rozdíly.

29

Nacházejí se zde země s nízkou ekonomickou úrovní jako např. Bangladéš, Myanmar a na druhé straně jsou zde státy s vysokým příjmem, jako jsou například Spojené arabské emiráty nebo Singapur. Společným znakem těchto zemí je značný populační tlak. V oblastech jižní, jihovýchodní a východní Asie je soustředěno zhruba 2/3 obyvatelstva z celého rozvojového světa. Hustota obyvatel v této části Asie několikanásobně převyšuje počet obyvatel v Asii západní případně střední. Zemím v této oblasti se sice podařilo v 90. letech zpomalit tempo tohoto populačního růstu více než například v zemích Afriky či Latinské Ameriky, ale i tak pro velmi vysoký počet obyvatel (více než 3mld.) je řešení problémů sociálního rozvoje v této oblasti velmi obtížné, finančně náročné a proto velmi pomalé.

Pravdou je, že Asie se opravdu snaží vyvíjet dobrým směrem. Řeší potravinové problémy. V 70. letech se již stává regionem s nejvyšším ekonomickým růstem (měřeno dle průměrné roční míry růstu hrubého domácího produktu – dále jen HDP). Velkou pomocí jsou zde velká ložiska ropy. Faktem je, že tento ekonomický růst v tomto regionu se velmi odvíjí od cen ropy na světových trzích, což je také velmi kolísavé. Asie dále založila v roce 1981 Radu pro spolupráci arabských zemí Zálivu s cílem dosáhnout co největší shody členských států v ekonomických, sociálních i kulturních záležitostech. Asie se snaží podporovat export a orientovat se v hospodářské politice. Velmi se rozvíjí Čína a to je znát také na vyšším ekonomickém růstu. To vše posunuje Asii do pozice dobře se rozvíjejícího regionu.

Přesto i zde pořád existují státy s problémy sociálními, náboženskými, s problémem chudoby, nevzdělaností, kulturními rozbroji a mnoha dalšími (viz například Afghánistán a další uvedené v příloze č. 4).

Afrika Afrika se skládá ze dvou hlavních, ale zcela odlišných subregionů, regiony Severní Afriky a Subsaharské Afriky, které jsou odlišné jak z pohledu ekonomického, tak i mimoekonomického. Rozdíl mezi oběma subregiony je velmi rozlišný v ekonomické úrovni. 30

Ukazatel HDP v závěru devadesátých let představoval 580 USD na obyvatele za celou Afriku, přičemž severní Afrika dosahuje 1355 USD a subsaharská Afrika pouze 342 USD. Je zřejmé, že subsaharská Afrika za ostatními rozvojovými regiony zaostává. Problémem ekonomického vývoje v Africe, je hlavně politická nestabilita a ekonomická stagnace. Ekonomický vývoj v části subsaharské Afriky se začal trochu obnovovat v druhé polovině 90. let, kdy se začala vyvíjet nová etapa, a zlepšily se ekonomické podmínky. K tomuto růstu hlavně přispěly ekonomické reformy, zaměřené na ekonomickou stabilitu a také snížení počtu ozbrojených konfliktů uvnitř země. Tyto reformy doporučila Africe Světová banka. Přesto faktem zůstává, že tento křehký ekonomický růst Afriky je zcela ovlivňován politickou nestabilitou a také regionálními konflikty. Navíc je Afrika velmi závislá na klimatických podmínkách. Pokud jsou příznivé, dochází ke zvyšování produkce zemědělských komodit. Některé části Afriky jsou také velmi závislé na cenách ropy ve světovém měřítku, například Angola či Nigérie. Pozitivní byl například růst exportu na konci devadesátých let.

Africe se snaží pomáhat mezinárodní i regionální organizace. Přesto v závěru devadesátých let se sami Afričané snažili najít způsob, jak začít řešit problémy. Snahou je zaměřit se na dvě problematické oblasti, kterými jsou rozvoj lidského faktoru a podpora rozvoje regionální ekonomické integrace. Vysoké tempo růstu HDP je podstatným předpokladem

ke

zlepšení podmínek v rozvoji

lidského

faktoru.

Můžeme

toho

dosáhnout

budováním

sociální

infrastruktury,

to

znamená

dobrým

poskytováním sociálních služeb. Jde o oblasti zdravotnictví, vzdělávání, zamezování diskriminace žen a mnohé další. V tomto smyslu je důležitá rozvíjející se regionální ekonomická integrace. Ta totiž umožňuje spojování prostředků na investice do sociální infrastruktury a také vytváří lepší podmínky pro zahraniční investory.

Subsaharská Afrika v rámci rozvojového světa vykazuje největší počet absolutně chudých. Je to okolo 350 milionů lidí, což je více než 45% afrického lidu. Chudoba je v Africe velmi nerovnoměrně rozložena. 31

V některých zemích je třeba 90% chudých a v některých zemích nejsou skoro žádní. Hodně chudých je mezi ženami a dětmi ve venkovských oblastech. Problémem také je to, že v Africe je soustředěn největší počet tzv. „nejméně rozvinutých „zemí“, které jsou specifickou skupinou světové ekonomiky, a rozvojového světa viz příloha č. 4.

Právě snaha o snížení chudoby je značným problémem, o jehož řešení se snaží nejen státy Afriky, ale i právě zmíněné mezinárodní organizace a také celé mezinárodní společenství. Pouze za předpokladu spojení úsilí a snahy najít řešení tohoto problému snad bude možné splnit rozvojové cíle.

Latinská Amerika Většina ekonomik Latinské Ameriky byla na počátku devadesátých let poznamenána nepříznivým vývojem ekonomiky v předchozích dvou desetiletích. Vývoj ekonomik byl poznamenán politickou nestabilitou, dlužnickou krizí, velkými sociálními problémy atd. Řešení se našlo v provádění tržně orientovaných reforem. Hlavní změny proběhly také v hospodářské politice. Pozornost se soustředila na podporu principů volného trhu a na politickou stabilizaci celého regionu. V mnoha zemích docházelo ke změnám v politickém režimu a také byly ukončeny některé ozbrojené konflikty. To vše vytvořilo lepší podmínky pro rozvoj a oživení ekonomického růstu.

V devadesátých letech země Latinské Ameriky začaly provádět rozsáhlé ekonomické reformy, docházelo ke zlepšování importu i exportu a zlepšily se podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. Negativním jevem tržně orientované ekonomiky bylo zhoršení životních podmínek převážné části obyvatel vyplývající ze stále rostoucí nerovnosti v rozdělování příjmu. Rozpočtové škrty v sociální oblasti přispěly k propadu životní úrovně a zvýšila se také nejistota v oblasti zaměstnání. Nezaměstnanost se ukázala jako velký problém při přechodu mnoha státu na liberálnější hospodářskou politiku. Podnikatelský vzestup byl velmi přeceněn, jelikož se začala zvyšovat nezaměstnanost a navíc se nepodařilo výrazně snížit chudobu. V současné době se objevuje názor, že šanci na boj s nezaměstnaností by mohla pomoci opatření státu, která by se zaměřovala na konkrétní nezaměstnané a pomohla jim v adaptaci, na měnící se podmínky. 32

Současně s tímto, by se měla začít zvyšovat úroveň vzdělanosti a snižovat negramotnost. Faktem je, že bez pořádného vzdělání není možno počítat s razantnějším snížením chudoby a nezaměstnanosti.

Země Latinské Ameriky by měly do budoucna začít řešit základní problémy, které stále trvají. Ať už to je nerovnoměrné rozdělování příjmů, nízká produktivita práce, domácí nízká úroveň úspor a mnohé další. Musí se taky snažit vylepšit své postavení ve světovém hospodářství, a snažit se o prosazování svých zájmů v rámci ekonomické integrace ve světovém měřítku. Pozitivním výsledkem ekonomických reforem jsou například země „tzv. latinskoameričtí tygři“ viz příloha č. 2. Různé krize, kterými musely některé země Latinské Ameriky projít v průběhu minulých let, poněkud oslabily jejich růstový potenciál, ale také potvrdili skutečnost, že se tyto země poučily z předchozích chyb a krizí. Někdy jsou bohužel i přírodní podmínky či neštěstí důsledkem krize.

Důležitá je skutečnost, že si tyto země uvědomily, že musí do svých hospodářských politik zapracovat efektivní nástroje, které by jim měly pomoci přemáhat krize nebo by měly zmírňovat dopady krizí na národní ekonomiky.

33

4 ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ Ve své práci se zabývám globálními problémy a jejich řešením, proto se tato kapitola věnuje dalšímu tématu, které s těmito problémy souvisí – rozvojovým cílům tisíciletí.

Celosvětová snaha bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku není nová a na půdě OSN se diskutuje velmi často. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří. Již v padesátých letech vedla tato snaha k tomu, že bylo navrženo, aby bohaté země přispívaly jedním procentem svého HDP na rozvoj chudých zemí, což bylo nakonec schváleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce 1964. Toto číslo bylo ovšem stále častěji napadáno a tak v roce 1969 navrhla Světová banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se také zavázalo valné shromáždění OSN v roce 1970. Jakkoli je tento závazek neustále opakován na konferencích a valných shromážděních OSN, je dnes většina bohatých zemí daleko za těmito závazky.

Rozvojové cíle tisíciletí byly přijaty v září v roce 2000 všemi představiteli členských států OSN na tzv. „Summitu tisíciletí“. Představují Konsenzus, na kterém se dohodli představitelé všech zemí. Tyto závazky by měly vést ke snižování chudoby, hladu a dalších problémů rozvojových zemí např. v oblasti sociální, v oblasti životního prostředí, v oblasti infrastruktury. Mnohé závazky tohoto programu nejsou zcela nové. Už v roce 1986 se na summitu, který byl věnován otázkám hladu a celosvětovému zabezpečení potravin, vlády zemí OCD rozhodly do roku 2015 snížit počet lidí trpících absolutní chudobou (v té době asi 815 milionů) o polovinu. O pět let později na obdobném setkání, již bylo jasné, že tento cíl není možné naplnit bez razantních opatření a zvýšené míře zapojení rozvinutých zemí do tohoto programu.

Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizovány pro opomenutí určitých témat, úspěch představuje už jen ten holý fakt, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění se zavázalo. Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do osmnácti úkolů.

34

4.1 Cíl první – Odstranit chudobu a hlad
Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než dolar na den.
Úkol 2: Dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně žen a mladých lidí.
Úkol 3: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. Tím nejsledovanějším úkolem je bezesporu úkol číslo jedna. Ten z 1,25 miliardy v roce 1990 klesl na 980 milionů v roce 2004. Jedná se o pokles z podílu 31,6 % všech obyvatel rozvojových zemí v roce 1990 na 19,2 % v roce 2004. Snižování chudoby je ve větším měřítku registrováno jen u několika zemí, a to u těch, které zažívají dlouhodobý ekonomický růst. Bez zemí jako jsou Čína a Indie by došlo jen k minimálnímu zlepšení. Nejhorší situace je v Subsaharské Africe, kde v počtu obyvatel postižených absolutní chudobou nedošlo ke změně a v roce 2004 zde žilo 298 milionů lidí, jejíž příjem nedosahoval ani jednoho dolaru na den.

Novým úkolem, který byl poprvé hodnocen v roce 2008, je zajistit produktivní a dostatečné zaměstnání pro všechny včetně mladých lidí a žen. Důvodem zařazení tohoto cíle je názor, který říká, že chudoba nemůže být snížena, aniž by obyvatelé zemí ekonomicky chudých dosáhli dostatečného a produktivního zaměstnání.

Zatímco první úkol se zřejmě naplnit podaří, třetí úkol Světová banka označila jako zapomenutý a to z jednoho důvodu. V zemích třetího světa zůstává stále počet lidí trpících hladem na úrovni kolem 824 milionu (data z let 2001 – až 2003). Je to přibližně 17% populace rozvojových zemí. Jestliže srovnáme období let 1990 až 1992, kdy byl podíl odhadován na 817 milionů (cca 20 %) k pokroku nedošlo. Do této kategorie spadá ještě pětina populace jižní Asie a třetina populace Subsaharské Afriky. Východní, Jižní a jihovýchodní Asie dosáhla největšího úspěchu v boji proti hladu a podvýživě. Mezi lety 1990 a 2003 došlo k velkému zlepšení především v Číně. Došlo zde ke snížení podvýživy téměř o polovinu a to vlivem optimalizace distribuce potravin i přístupu k pitné vodě a modernizace zdravotnického vybavení.

35

I přes pozitivní změny v některých regionech zůstane na globální úrovni úkol zřejmě nesplněn. Situace je komplikována zvyšujícími se cenami potravin.

4.2 Cíl druhý – Dosáhnout základního vzdělání pro všechny
Úkol 4: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu.

Mezi základní lidská práva jmenovaná všeobecnou deklarací lidských práv patří přístup ke vzdělání. Vzdělání je základem pro snižování chudoby a nerovnosti. Základní vzdělání otvírá dveře vyššímu vzdělání a tím se rozvíjí celá společnost. Díky vzdělání je možné používat nové technologie, udržet a především zlepšit zdravotní stav obyvatelstva.

4.3 Cíl třetí – Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti
Úkol 5: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému.

Lidé na Zemi jsou chudobou postiženi velmi nerovnoměrně. Na světě je asi dvakrát více chudých žen než mužů. Čím víc je společnost chudší, tím větší rozdíly mezi oběma pohlavími existují. Poměr přístupu dívek a chlapců ke vzdělání na základních a středních školách se stal hlavním ukazatelem v této oblasti. Největší potíže s naplněním tohoto závazku mají země subsaharské Afriky a Oceánie.

Dosažení třetího cíle je však pevně spjato s ostatními rozvojovými cíli. Vzdělané ženy totiž mají výrazně větší vliv na plánování počtu svých dětí. Vysoká porodnost přitom silně souvisí nejen s chudobou, ale též s dětskou a mateřskou úmrtností, rizikem propuknutí domácího násilí nebo nakažení se sexuálně přenosnými chorobami. Pokud ženy aktivně neparticipují na ekonomickém růstu společnosti a nemají šanci přispět svým intelektem, názory a zkušenostmi k řízení společnosti, není možný plný rozvoj dané země.

36

4.4 Cíl čtvrtý – Snížit dětskou úmrtnost
Úkol 6: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let. V roce 2006 poprvé zemřelo na světě o něco méně než deset miliónů dětí mladších pěti let. Pro srovnání v roce 2002 to bylo 10,9 milionů. Tento pokrok není rovnoměrný. Země subsaharské Afriky a jižní Asie zaostávají nejvíce. V těchto zemích byl zaznamenán jen velmi malý pokrok. V rozvojových zemích je pravděpodobnost úmrtí dítěte do věku pěti let 13krát větší, ve srovnání s dítětem, které přišlo na svět ve vyspělých zemích.

4.5 Cíl pátý – Zlepšit zdraví matek
Úkol 7: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti. Na následky těhotenství a porodu umírá více než půl milionu matek ročně. Celkem 99 % všech případů je registrováno v zemích třetího světa. Nejvíce úmrtí je v oblasti subsaharské Afriky a v jižní Asii. Jedná se o to zachytit léčitelné a včasnou prevencí odstranitelné komplikace během těhotenství a porodu.

4.6 Cíl šestý – Bojovat s AIDS, malárií a dalšími nemocemi
Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS.
Úkol 9: Do roku 2010 dosáhnout univerzální přístup k léčbě HIV/AIDS pro všechny potřebné.
Úkol 10: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění.

4.7 Cíl sedmý – Zajistit udržitelný stav životního prostředí
Úkol 11: Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů.
Úkol 12: Snížit ztrátu biodiverzity, do roku 2010 významně snížit míru těchto ztrát.
Úkol 13: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně.

37


Úkol 14: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů).

4.8 Cíl osmý – Budovat světové partnerství pro rozvoj
Úkol 15: Dále rozvíjet obchodní a finanční systém založený na otevřenosti, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni).
Úkol 16: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami, odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu, štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci ze strany vyspělých zemí, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.).
Úkol 17: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států.
Úkol 18: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem dosažení udržitelnosti zadlužení z dlouhodobého hlediska.
Úkol 19: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích.
Úkol 20: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti

Je nutné konstatovat, že tyto závazky nejsou brány seriozně především ze strany většiny vlád. I přes sliby, jak hospodářsky bohatých zemí, tak ze strany vlád rozvojových zemí, k rozvoji dochází buď velmi zvolna, nebo vůbec. Snižování počtu obyvatel žijících v extrémní chudobě se daří plnit pro ekonomický růst Indie a Číny. Jestliže v těchto zemích dojde ke zpomalení jejich ekonomického vzestupu, plnění těchto cílů bude vážně ohroženo.

38

5 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ Tato kapitola se zabývá výzkumným šetřením o povědomí lidí o globálních problémech. Šetření se provedlo formou dotazníku, kde náhodně vybraní lidé vyjádřili svůj vztah k této problematice.

5.1 Technika a postup dotazníkového šetření Pro realizaci dotazníkového šetření se vybrali respondenti z vybraných měst České republiky. Předpokladem bylo oslovení cca 70 respondentů. Jako techniky dotazování se používají písemné dotazování, osobní dotazování, telefonické dotazování a elektronické dotazování. V tomto průzkumu byla použita pouze technika osobního dotazování a elektronického dotazování.

Postup dotazníkového šetření:  sestavení dotazníku (cca 10 až 15 otázek)  samotné oslovení respondentů  vyhodnocení skutečností získaných dotazováním  učinění závěrů na základě získaných poznatků Dotazník se nachází v příloze číslo šest. Skládá se z různých otázek, které mají za úkol zjistit odpovědi na formulovanou otázku „Jaké je povědomí lidí o globálních problémech světa?“

39

5.2 Vyhodnocení dotazníku V této kapitole se nachází podrobný popis otázek a odpovědí respondentů. Graficky jsou zde odpovědi znázorněny a konečné shrnutí je uvedeno v kapitole 5.3.

Otázka č. 1: Setkali jste se již s pojmem globální problémy světa? Ze sedmdesáti osmi respondentů 76 uvedlo, že se s tímto pojmem již setkali. Pouze dva dotázaní uvedli, že o tomto pojmu nikdy neslyšeli.

Graf č. 1 – Seznámení s globálními problémy

Setkali jste se již s pojmem globální problémy světa? ne; 2

ano; 76 ano

ne

Otázka č. 2: V jaké formě jste se setkali s tímto pojmem? Nejvíce dotázaných, tedy 66 uvádí, že se s tímto pojmem seznámilo prostřednictvím televize. Jako druhý nejčastěji používaný mediální prostředek k získání informací o těchto problémech se umístil internet. 42 dotázaných o těchto problémech čte. Studium jako zdroj informací o problémech globálního charakteru uvádí 39 dotázaných. Na pátém místě jsou uvedeny časopisy. Pouze 5 oslovených se informace o globálních problémech dozvídá ve svém zaměstnání.

40

Graf č. 2 – Oblast seznámení s pojmem globální problémy V jaké formě jste se setkali s tímto pojmem?

5

33

39

58

66 42

v práci

při studiu

v televizi

četl/a jsem o tom

internet

časopisy

Otázka č. 3: Co podle Vás znamená tento pojem? Většina lidí v tomto průzkumu uvedla, že jde o celosvětové problematické situace socioekonomického charakteru. Týkají se dílčích oblastí našich životů, jejíž nepříznivý vývoj může negativně ovlivnit životní podmínky na Zemi. Tyto problémy velké části populace znemožňují vést plnohodnotný život. Mezi globální problémy byly zařazeny tyto:

 Ekonomické problémy  Problémy sociální (přelidnění migrace, rozdíly v životní úrovni lidí, negramotnost, kriminalita, drogy)  Problémy ekologie a životního prostředí (úbytek nerostných surovin, globální oteplování, vyčerpanost přírodních zdrojů, znečištěné životní prostředí, nedostatek vody, změny počasí, ničení deštných pralesů)  Přírodní katastrofy (zemětřesení, povodně, požáry)  Problém chudoby  Problém hladomoru a problém bídy  Civilizační choroby (AIDS, kardiovaskulární onemocnění, žloutenka)  Války  Náboženské problémy  Etnické problémy

41

Graf č. 3 – Vymezení globálních problémů Co podle Vás znamená tento pojem? 4 8

10

6

5

8 23

5 12

9

11

ekonomické problémy ekologie a životní prostředí problémy chudoby bída války etnické problémy

sociální problémy přírodní katastrofy hladomor civilizační choroby náboženské problémy

Otázka č. 4: Zajímáte se o tuto problematiku? Jeden dotázaný uvádí, že se o globální problémy nezajímá vůbec. 31 občanů se o tuto problematiku spíše nezajímá. Naopak 40 se o tuto problematiku spíše zajímá. Velmi se o globální problémy zajímají pouze 4 dotázaní.

Graf č. 4 – Zájem o tyto problémy Zajímáte se o tuto problematiku? 1 4 31 40

velmi zajímám spíše nezajímám

42

spíše zajímám vůbec nezajímám

Otázka č. 5: Prosím zaškrtněte, jaké problémy byste zařadili mezi tuto problematiku? Znečištěné ovzduší zařadilo mezi globální problémy 70 dotázaných. Na druhém místě s počtem 63 bodů se umístil problém oteplování planety. Třetí místo v této otázce zaujímá problém znečišťování oceánů. Problém jaderné války označilo jako globální 33 dotázaných. Problém náboženských válek vidí jako globální 22 oslovených. Devět ze 76 dotázaných označili jako globální problém - problém skleníkového efektu. Sedm oslovených zaznačilo prasečí chřipku. Pouze 7 respondentů označilo za globální problém zdražování elektřiny.

Graf č. 5 – Zařazení globálních problémů Prosím zaškrtněte, jaké problémy byste zařadili mezi tuto problematiku? 22 70

33

61 63 7

7 9 znečištěné ovzduší

oteplování planety

zdražování elektřiny

skleníkový efekt

prasečí chřipka

znečišťování oceánů

problém jaderné války

náboženské války

43

Otázka č. 6: Je chudoba globální problém? 66 dotázaných označuje chudobu jako globální problém. 10 chudobu jako globální problém neoznačuje.

Graf č. 6 – Chudoba Je chudoba globální problém?

ne; 10

ano; 66 ano

ne

Otázka č. 7: Navštívili jste někdy takovou oblast?

66 dotázaných občanů nikdy oblast, kde je absolutní chudoba, nenavštívili. 10 z našeho vzorku dotázaných však ano.

Graf č. 7 – Návštěvnost Navštívili jste někdy takovou oblast?

ano; 10

ne; 66 ano

ne

44

Otázka č. 8: Znáte nějaké organizace zabývající se problematikou globálních problémů? 55 dotázaných občanů uvádí, že zná humanitární organizace, které se zabývají řešením globálních problémů a pomocí lidem, kteří jsou globálními problémy postiženi. 21 občanů uvádí, že žádné takové organizace nezná. Konkrétní organizace jsou uvedeny v grafu, poté byly jmenovány třeba jen jedním člověkem organizace, jako jsou: Brontosaurus, Česko proti chudobě, Nadace Terezy Maxové, Amnesty International, AREHO, Pro life, UNESCO, Děti země.

Graf č. 8 – Znalost humanitárních organizací

Znáte nějaké organizace zabývající se problematikou globálních problémů?

ne; 21

ano; 55

ano

ne

Graf č. 9 – Humanitární organizace Konkrétní vyjmenované organizace 3

3

2

4

12

4 17

5 6 7

8

Unicef Adra OSN Krmte hladové Duha Mezinárodní červený kříž

9 Greenpeace Člověk v tísni WHO Lékaři bez hranic Charita Český červený kříž

45

Otázka č. 9: Co si představíte pod pojmem „Země třetího světa“? Tyto země lidé uváděli jako země rozvojové, chudé, nevyspělé, pomalu se rozvíjející, které jsou politicky nestabilní. Země, ve kterých probíhají náboženské a občanské nepokoje v důsledku nedemokratického režimu a nerespektování lidských práv. Hospodářská a ekonomická situace těchto zemí je velmi špatná. Podle dotázaných se ve snaze o zlepšení situace tyto státy velmi často zadluží u státu bohatých, což vede ke zhoršení už tak zoufalé situace těchto zemí. Hrubý domácí produkt v těchto zemích je velmi nízký. Podle občanů v zemích třetího světa lidé žijí pod hranici chudoby a chybí jim základní prostředky k životu. Mezi tyto prostředky nejčastěji lidé uváděli nedostatek pitné vody a základních potravin, nedostatečnou zdravotní péči a chybějící vzdělání, nemožnost uplatnění se na trhu práce. Jestliže se někdo na trhu práce přece jen uplatní, dostává za ni jen minimální mzdu. Proto je podle občanů dotázaných v tomto dotazníku rozšířená nelegální práce (pytláctví, pěstování konopí, korupce a jiné).

Otázka č. 10: Jaké země byste tam konkrétně zařadili? Graf č. 10 – Zařazení zemí Jaké země byste tam konkrétně zařadili?

4 1 3

3

1 3 2

1

12 21 3 4 11

31 5

2 1

1 9 45

1

12

11 11

11 2

10

3 4 Čína Asie Blízký východ Bangladéž Somálsko Pakistán Sůdán Ghana Rwanda Irák Korea Kambodža Saudská Arábie Země mimo USA a EU Laos Nigerie Filipíny

Afrika rovníková, střední, jižní Indie Amerika jižní, střední, latinská Země Izraele Etiopie Uganda Afghánistán Thahiti Angola Keňa Kongo Japonsko Haiti Indonesie Barma Zimbwawe Nepál

46

Otázka č. 11: Schvalujete podporu „bohatých a rozvinutých zemí“ těm méně rozvinutým zemím? 69 dotázaných uvádí, že schvaluje podporu bohatých a rozvinutých zemí těm méně chudým a rozvojovým zemím. 4 dotázaní uvádí, že s tímto postupem nesouhlasí a 3 dotázaní na tuto problematiku nemají názor.

Graf č. 11 – Podpora rozvojových zemí Schvalujete podporu "bohatých a rozvinutých zemí" těm méně rozvinutým zemím? 4 3

69 schvaluji

neschvaluji

nemám názor

Otázka č. 12: Podporujete projekty humanitárních organizací, které se zabývají pomocí lidem ze zemí třetího světa?

44 občanů ze 76 dotázaných podporuje projekty humanitárních organizací zabývajícími se globálními problémy. 32 dotázaných nikoli.

Graf č. 12 – Podpora humanitárních akcí Podporujete projekty humanitárních organizací, které se zabývají pomocí lidem ze zemí třetího světa?

ne; 32 ano; 44

ano

47

ne

Otázka č. 13: Jakou formou podporujete tyto projekty? Dárcovskou SMS podporuje tyto projekty 41 dotázaných. Peníze na účet organizací zasílá 8 občanů. 10 dotázaných se angažuje v projektu adopce na dálku. 14 lidí podporuje humanitární organizace sběrem věcí a 3 lidé podporují tyto organizace jiným způsobem.

Graf č. 13 – Forma podpory Jakou formou podporujete tyto projekty? 3

14

41

10 8 dárcovská sms

zaslání peněz na účet

adopce na dálku

sběr věcí

jiné

Otázka č. 14: Považujete tyto organizace za důvěryhodné?

55 dotázaných považuje humanitární organizace zabývajícími se globálními problémy za důvěryhodné, z toho 2 respondenti dopsali, jak které organizace. 21 dotázaných uvedlo, že tyto organizace jejich důvěru nemají.

Graf č. 14 – Důvěryhodnost organizací Považujete tyto organizace za důvěryhodné?

ne; 21

ano ; 55

ano 48

ne

Otázka č. 15: Myslíte si, že se dají globální problémy nějakým způsobem řešit? Pokud ano, zkuste navrhnout nějaké řešení. Většina dotázaných uvedla, že se globální problémy řešit dají, ale že oni sami nevědí jak. Někteří z dotázaných prohlásili, že se tyto problémy dají řešit jen částečně, podle nich selhání lidského faktoru znemožní realizaci teoretických řešení.

Nejčastěji navrhovaná řešení byla:  Podpora charitativních organizací, které se touto problematikou zabývají. Tyto organizace by měli zprůhlednit rozdělování financí, aby lidé, kteří projekty těchto organizací podporují, věděli, kam peníze jdou a měli k těmto organizacím důvěru.  Finanční pomoc rozvojovým zemím – jako jsou nenávratné půjčky bohatých zemím, odpuštění dluhů.  Zajištění ekonomické a politické stability (vytvoření efektivních hospodářských projektů, které by pomohly znovu nastartovat ekonomiku zemí třetího světa, aby se tyto země dostaly z bludného kruhu zadlužování, osamostatnily se a postupně se rozvíjely.  Zvyšování vzdělanosti obyvatel třetího světa (vzdělávací a osvětové programy).  Zpřísnění pravidel a norem pro firmy, které svou činností ničí životní prostředí a životní prostor pro rostliny a živočichy.  Rozumné zacházení s dostupnými zdroji (voda, potraviny, ropa, lesy). Vlastnosti výzkumného vzorku Dotazovaná skupina lidí se skládala z 20 mužů a 56 žen. Věk a profesi zobrazují následné dva grafy č. 16 a 17.

Graf č. 15 – Pohlaví respondentů Vaše pohlaví muž ; 20

žena; 56 muž

49

žena

Graf č. 16 – Věk respondentů Věk 10

3

7

37 19

16 - 25 let

26 - 35 let

46 - 55 let

více než 56 let

36 - 45 let

Graf č. 17 – Profese respondentů

Jaká je Vaše profese? 2 1

1 32

40 student v důchodu

pracující mateřská dovolená

nezaměstnán

5.3 Výsledek dotazníkového šetření V dotazníkovém průzkumu jsem použila metodu osobního a elektronického dotazování. Dotazník byl sestaven z patnácti otázek a oslovila jsem 78 lidí. Na otázku, zda se dotázaný již někdy setkal s pojmem globální problémy světa, pouze dva dotázaní odpověděli, že ne. I toto číslo mě však překvapilo. Domnívala jsem se, že v dnešní mediální době o nějakém globálním problému musel slyšet každý z nás. Na otázku v jaké formě jste se setkali s tímto pojmem, získala nejvíce bodů média konkrétně internet a televize. Nejméně pak práce.

50

Tyto odpovědi bylo možno předpokládat. Je pochopitelné, že lidé, kteří pracují v profesích, které s problematikou globálních problémů nesouvisí, se tam o nich mnoho informací nedozví.

V otázce, co podle vás znamená tento pojem, lidé nejčastěji uváděli, že jsou to problémy sociální, ekonomické, ekologické a přírodní katastrofy. V několika dotaznících tato otázka zůstala nevyplněna zřejmě z důvodu nevědomosti. Polovina dotázaných uvádí, že se o problematiku globálních problémů spíše zajímá, druhá polovina uvádí, že je tyto problémy spíše nezajímají. Těch, které tato problematika zajímá velmi nebo vůbec nezajímá je málo. V otázce číslo 5 jsem chtěla prozkoumat, co respondenti zařadí mezi globální problémy. Všechny problémy byly zařazeny správně, pouze 7 respondentů špatně zařadilo mezi globální problémy zdražování elektřiny a prasečí chřipku. Tyto problémy se nedají označit jako globální a byly v možnostech uvedeny jako chyták. Pravdou je, že u prasečí chřipky jsem předpokládala, že by mohla být do těchto problémů respondenty zařazena a to z důvodu velkého mediálního povyku kolem tohoto viru. V otázce číslo šest jsem předpokládala, že jen málo lidí označí chudobu jako problém, který není globálního charakteru.

Je pochopitelné, že jen deset občanů z dotázaných navštívilo oblast, kde lidé trpí chudobou. Z hlediska cestovního ruchu se tyto destinace nejeví jako atraktivní. Navíc jsou mnohdy tak daleko, že lidi ani nenapadne, podívat se do některých z těchto zemí. 21 dotázaných uvedlo, že nezná organizace zabývající se touto problematikou. Toto číslo se mi zdá docela vysoké vzhledem k tomu, jak jsou tyto organizace prostřednictvím internetu a médií propagovány. Poté jsem však zjistila, že v následující otázce lidé vyjmenovávali organizace, které se chudobou zabývají. Proto si myslím, že je možné, že lidé tyto nadace a různé projekty znají, jen si to například nespojí přímo s konkrétním problémem chudoby. Nejčastěji lidé znají názvy, jako jsou: UNICEF, Greenpeace, Člověk v tísni, Adra.

Čtyřicet čtyři dotázaných podporuje projekty humanitárních organizací, 32 dotázaných nikoli. Domnívám se, že se v dnešní době objevuje stále více nedůvěra k různým organizacím, které žádají o finanční příspěvky. 51

Mnoho lidí sleduje v televizi různé pořady, kdy se například lidé nechali nachytat nebo se dostali do potíží, jen proto, že chtěli pomoci. V našem průzkumu 21 dotázaných důvěru v organizace postrádá. Jinak šetření prokázalo, že nejčastěji jsou projekty humanitárních organizací podporovány prostřednictví DMS. 14 respondentů podporuje tyto projekty sběrem věcí.

Dále bych ráda zdůraznila, že u nás roste obliba tzv. „adopce na dálku“ (10 dotázaných), kdy lidé posílají finanční příspěvky konkrétním lidem, většinou dětem a těmito penězi se hradí například jídlo, ošatné, ale mnohdy i vzdělání.

Mnoho z dotázaných nenavrhlo možné řešení globálních problémů, ale myslí si, že se řešit dají. Tato odpověď mě překvapila. Myslím si, že když někdo odpoví, že se něco dá řešit, musí navrhnout alespoň jedno řešení. Přesto jsem se dočetla a vyslechla spoustu zajímavých názorů, jak bychom mohli pomáhat a jak zkusit nová řešení hledat.

52

ZÁVĚR Globální problémy lidstva ve své podstatě nikdy úplně nevyřešíme. Jde jen o to, abychom se my, jako společnost v co největší míře podíleli na jejich minimalizaci a odstranění negativních důsledků, které tyto problémy společnosti a jednotlivcům přinášejí. To vše bez ohledu na to, zda jste občanem země rozvojové nebo země ekonomicky vyspělé.

Globálním problémům není vždy věnována stejná míra pozornosti. V naší společnosti jsou některé problémy, např. potravinové, surovinové, ekologické, více řešeny, než globální problémy například náboženského nebo etnického charakteru. Problémem hladu a chudoby v zemích třetího světa, je dle mého názoru, věnována velká pozornost. A to je dobře. Prostřednictvím médií jako je internet a televize se informace o stavu a problémech lidí v rozvojových zemích dozvídají i v těch krajinách, kde lidé hladem a chudobou postiženi nejsou. Faktem totiž zůstává, že i když je chudoba a hlad problém globální tedy celosvětový, ne všech oblastí země se dotýká.

Na světě jsou oblasti, kde absolutní chudoba téměř neexistuje. I tito lidé se však mohou cítit chudí. Zde se ale jedná o chudobu latentní, tedy takovou, kdy člověk naplňuje své potřeby na mnohem nižší úrovni než na té, která byla danou společností nastavena, nebo o chudobu subjektivní, kdy sám člověk zhodnotí svůj stav a usoudí, že je chudý. Ze subjektivní chudoby, ale mnohdy neplynou žádné negativní důsledky. Lidi, kteří trpí absolutní chudobou, postihuje mnohem více dalších problémů, které s neuspokojením primárních potřeb souvisejí. Lidé, trpící podvýživou, nejsou schopni v důsledku oslabení nějaké fyzické námahy a přesto mnohdy jak dospělí, tak i děti musí těžce pracovat. V případě, že se vůbec nějakým způsobem na trhu práce uplatní, jsou za svou práci velice špatně ohodnoceni. Také jejich vzdělanost je na velmi nízké úrovni, protože nemají čas ani peníze k jeho získání.

V důsledku nevědomosti často lidé trpí nemocemi, kterými by trpět nemuseli (např. AIDS). Tyto problémy bývají označovány jako sekundární.

53

Podle ekonoma Jeffreyho Sachse je chudoba tvořena specifickými a vzájemně propojenými faktory. Mezi tyto faktory patří: geografická poloha, fiskální past, vládní selhání, geopolitika, a nedostatek inovací. S faktory, které je možné ovlivnit, se snaží pracovat politiky a programy vyspělých zemí jako např. projekt „Rozvojové cíle tisíciletí“, jehož cílem v oblasti chudoby je do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než dolar na den. Dále pak dosáhnout dostatečného a produktivního zaměstnání i slušné práce pro všechny, včetně žen a mladých lidí a do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. Pomoc humanitárních organizací (např.UNICEF, Člověk v tísni a různé další) zaměřená na zmírnění hladu a chudoby, která je poskytována vyspělými zeměmi, má podle mého názoru na zmírnění tohoto problému obrovský vliv.

Můžeme pomoci. Každý stát, každý člověk – pokud nám osud milionů lidí trpící hladem a chudobou není lhostejný.

Domnívám se, že cíle stanovené v úvodu bakalářské práce se mi podařily naplnit. V teoretické části byl problém podrobně popsán, v praktické části bakalářské práce pak bylo realizováno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit jaké je povědomí lidí o globálních problémech – zejména o chudobě.

54

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ADAMCOVÁ, L., SÝKOROVÁ, S. Rozvojová ekonomika : Vybrané problémy II.. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2002. 123. ISBN 80-245-0462-6.

BRŮŽEK, A., a kolektiv. Světová ekonomika na prahu 21. století. 2. Praha: Velryba s.r.o., 2007. 197 s. ISBN 978-80-85860-14-6.

Co je UNICEF? [online]. Adnes.net, 2004-2007 [cit. 2010-01-24]. Dostupný z WWW: .

DLOUHÁ, J., DLOUHÝ, J., MEZŘICKÝ, Václav. Globalizace a globální problémy: Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu Globalizace a globální problémy 2005-2007 online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí,

2006

[cit.

2010-02-23].

Dostupný

z

WWW:

<www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>. ISBN 80-87076-01-X.

Duha: sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi [online]. 2000-2009 [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: .

Greenpeace: O nás [online]. 2000 [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: .

HECZKO, S. Britské listy: Světová ekonomika a globální problémy lidstva [online]. 2005

[cit.

2010-01-23].

Dostupný

z

WWW:

. ISSN 1213-179.

Hnutí Brontosaurus [online]. Brno : 1974-2010 [cit. 2010-01-24]. Dostupný z WWW:.

55

HOLUB, A., a kolektiv. Metamorfóza světové ekonomiky na sklonku 20. století a její výhled [online]. Praha. INSTITUT INTEGRACE ČR DO EVROPSKÉ A SVĚTOVÉ EKONOMIKY,

2002

[cit.

2010-01-23].

Dostupný

z

WWW:

.

KUNC, K., SKOKAN, L. Globální problémy: Úvod do geoglobalistiky. 1. vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 1999. 186 s. ISBN 80-7044235-2.

NORBERG, J. Globalizace. J. Šíma a D. Lipka. Praha : Vyd. Alfa Publishing, Liberální Institut, 2006. 208 s. ISBN 80-86851-32-X.

ROUDNÁ, M. Český národní komitét UNEP: program OSN pro životní prostředí [online].

2005.

Praha:

2002

[cit.

2010-02-05].

Dostupný

z

WWW:

.

UNESCO [online]. 1995 , 23.1.2010 [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: .

Wikipedia: Chudoba [online]. 1995 [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: .

Wikipedia: Rozvojová země [online]. 1995 [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: .

56

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab č. 1 – Klasifikace globálních problémů .............................................................. 11 Graf č. 1 – Seznámení s globálními problémy........................................................... 40 Graf č. 2 – Oblast seznámení s pojmem globální problémy ...................................... 41 Graf č. 3 – Vymezení globálních problémů ............................................................... 42 Graf č. 4 – Zájem o tyto problémy............................................................................. 42 Graf č. 5 – Zařazení globálních problémů ................................................................. 43 Graf č. 6 – Chudoba ................................................................................................... 44 Graf č. 7 – Návštěvnost.............................................................................................. 44 Graf č. 8 – Znalost humanitárních organizací............................................................ 45 Graf č. 9 – Humanitární organizace ........................................................................... 45 Graf č. 10 – Zařazení zemí......................................................................................... 46 Graf č. 11 – Podpora rozvojových zemí .................................................................... 47 Graf č. 12 – Podpora humanitárních akcí................................................................... 47 Graf č. 13 – Forma podpory....................................................................................... 48 Graf č. 14 – Důvěryhodnost organizací ..................................................................... 48 Graf č. 15 – Pohlaví respondentů............................................................................... 49 Graf č. 16 – Věk respondentů .................................................................................... 50 Graf č. 17 – Profese respondentů ............................................................................... 50

57

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Index rozvoje společnosti Příloha č. 2 – Nově industrializované země Příloha č. 3 – Zhroucené státy seznam z roku 2008 Příloha č. 4 – Seznam nejméně rozvinutých zemí Příloha č. 5 – Ukázka podpory organizace UNICEF Příloha č. 6 – Dotazník Příloha č. 7 – Přehled rozdílných hranic chudoby Příloha č. 8 – Mapa světa zobrazující hlad

58

Příloha č. 1 INDEX ROZVOJE SPOLEČNOSTI

HDI, index rozvoje společnosti zde znázorňuje rozvojové země (červená barva) a vyspělé země (zelená barva). Žlutě jsou pak znázorněny ty státy, které se nacházejí mezi oběma skupinami a šedě ty státy, o nichž nejsou potřebné informace. (zdroj Wikipedia – online)

59

Příloha č. 2 NOVĚ INDUSTRIALIZOVANÉ ZEMĚ

Nově industrializované země (NIZ) je označení používané pro skupinu rozvojových zemí, které ještě nedosáhly hospodářské úrovně zemí prvního světa, ale dosahují lepších makroekonomických výsledků než jiné státy třetího světa. (zdroj Wikipedia – online)

1. generace (asijští tygři):
Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur
rozvoj od 60. let
nyní již rozvinuté státy 2. generace:
Malajsie, Indonésie, Thajsko, Filipíny, Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile
rozvoj od 80. let
pomalejší růst než v případě "asijských tygrů"

60

Příloha č. 3 ZHROUCENÉ STÁTY – SEZNAM Z ROKU 2008

V roce 2008 označil časopis Foreign Policy za nejhorší situaci v těchto dvaceti zemích (zdroj Wikipedia – online) •

Somálsko (uprchlíci, delegitimizace státu, úpadek veřejných služeb, lidská práva, nekontrolované bezpečnostní složky, elitní frakce, zahraniční intervence)

•

Súdán (nenávist mezi skupinami obyvatel, delegitimizace státu, lidská práva)

•

Zimbabwe (lidé na útěku, nerovnoměrný ekonomický vývoj, hospodářský propad)

•

Čad

•

Irák (zahraniční intervence)

•

Demokratická republika Kongo

•

Afghánistán (zahraniční intervence)

•

Pobřeží Slonoviny

•

Pákistán

•

Středoafrická republika

•

Guinea

•

Bangladéš (demografický tlak)

•

Barma (lidská práva)

•

Haiti

•

Severní Korea

•

Uganda

•

Etiopie

•

Libanon

•

Nigérie

•

Srí Lanka

61

Příloha č. 4 SEZNAM NEJMÉNĚ ROZVINUTÝCH ZEMÍ Nejméně rozvinuté země (Least developed countries, LDCs) je označení pro skupinu rozvojových zemí, které jsou na tom z hlediska životní úrovně obyvatel a ekonomické síly vůbec nejhůře. Do této skupiny patří padesát států. V rámci rozvojových programů OSN i řady dalších mezinárodních institucí pro ně platí řada zvýhodnění oproti běžným rozvojovým zemím, například v oblasti mezinárodního obchodu. Mapa znázorňuje nejméně rozvinutých zemí podle OSN. (zdroj Wikipedia – online)

Afrika •

Angola

•

Benin

•

Burkina Faso

•

Burundi

•

Čad

•

Demokratická republika Kongo

•

Džibutsko

•

Eritrea

•

Etiopie

•

Gambie

•

Guinea

•

Guinea-Bissau

•

Kapverdy

•

Komory 62

•

Lesoto

•

Libérie

•

Madagaskar

•

Malawi

•

Mali

•

Mauretánie

•

Mosambik

•

Niger

•

Rovníková Guinea

•

Rwanda

•

Senegal

•

Sierra Leone

•

Somálsko

•

Středoafrická republika

•

Súdán

•

Svatý Tomáš a Princův ostrov

•

Tanzanie

•

Togo

•

Uganda

•

Zambie

Amerika •

Haiti

Asie •

Afghánistán

•

Bangladéš

•

Barma

•

Bhútán

•

Jemen

•

Kambodža

•

Laos 63

• •

Maledivy Nepál

•

Východní Timor

Oceánie •

Kiribati

•

Samoa

•

Šalamounovy ostrovy

•

Tuvalu

•

Vanuatu

64

Příloha č. 5 UKÁZKA PODPORY ORGANIZACE UNICEF Tato ukázka je vyjmuta z webových stránek UNICEF - http://www.unicef.cz. Podpořte programy UNICEF zaměřené proti podvýživě PŘISPĚT MŮŽETE: • Příspěvkem na účet UNICEF pro boj s podvýživou: 19991/0100 /* (*/ Poznámka: pokud jste byli přímo adresně osloveni písemnou prosbou o příspěvek, která Vám byla zaslána poštou nebo e-mailem, je v ní z důvodu naší snazší evidence uvedeno číslo účtu jiné: 10111011/0300, ke kterému je přiřazen variabilní symbol individuálně pro každého osloveného) • Pravidelným měsíčním příspěvkem jako Přítel dětí UNICEF na účet: 123123123/0600 nebo na účet 2200022/0300, v.s. 55 (více informací a registrační formulář). • on-line • Odesláním dárcovské SMS ve tvaru: DMS UNICEF na číslo 87777 (Cena DMS je 30 Kč, UNICEF od Vás obdrží 27 Kč.) Dar Českému výboru pro UNICEF je daňově odčitatelnou položkou. Všem dárcům na požádání vystavíme potvrzení o přijetí daru. Přidejte letos na svůj seznam vánočních dárků také DAR ŽIVOTA pro děti strádající podvýživou. Děkujeme Vám! Podvýživa je největším nepřítelem současného světa – zabíjí více dětí než válečné konflikty nebo přírodní katastrofy dohromady. Jen loni to bylo pět milionů zbytečně ztracených dětských životů. Podle údajů terénních pracovníků UNICEF právě teď přibližně 20 milionů dětí v různých částech světa trpí akutní podvýživou, která bezprostředně ohrožuje jejich životy Boj proti podvýživě je přitom možné vyhrát. Máme zkušeností, jak hladovějící děti zachránit. Dokážeme také předpokládat, kdy a kde s největší pravděpodobností podvýživa udeří (např. v důsledku válečných konfliktů nebo sezónní potravinové krize). Například po letošních záplavách v jihovýchodní Asii se nám podařilo včas dodat léky a terapeutickou výživu pro 192 500 dětí. Abychom mohli podvyživené děti včas zachránit, je v tuto chvíli nejdůležitější shromáždit dostatek finančních prostředků. Nejde totiž jen o to zřídit terapeutická centra a dodat dostatek potřebných potravin na postižená místa – to je jenom začátek. UNICEF také zajišťuje tolik potřebnou zdravotní péči, dodává dětem potřebné vitamíny, školí matky o zásadách správné výživy, důležitosti kojení a plánovaného rodičovství. Postiženým rodinám a sirotkům v rámci projektu „dobytčí banka“ dodáváme také domácí zvířata, aby měli možnost obživy a mohli se o sebe v budoucnosti postarat. Ve vyspělých zemích činí náklady za jídlo v průměru 210 Kč na den. Přitom pouhých 150 Kč postačí na měsíční terapeutickou výživu jednoho dítěte. 65

Stačí jen dva až tři měsíce, aby se podvyživené dítě zcela uzdravilo a mohlo opět přijímat normální stravu. Proto bychom Vás chtěli poprosit, pokud Vám to situace dovoluje, pojďte do tohoto boje s námi, a pomozte nám tak zachránit co nejvíce podvyživených dětí. 150 Kč, 300 Kč – pomůže jakákoliv částka, kterou můžete ve svém rozpočtu postrádat. Čím je způsobena podvýživa? Většina případů podvýživy je způsobena jednotvárnou stravou, nízkou kalorickou hodnotou přijímané stravy, nedostatečným příjmem proteinů, vitaminů, minerálů, častými infekcemi zažívacího ústrojí, špatnou zdravotní péčí a nevhodnými stravovacími zvyklostmi. Jak pomáhá UNICEF? V zemích s vysokou mírou podvýživy zřizuje UNICEF terapeutická centra, dodává na postižená místa dostatek potřebných potravin, zajišťuje tolik potřebnou zdravotní péči, dodává vitamíny a další důležité výživové látky, školí matky o zásadách správné výživy, o důležitosti kojení a plánovaného rodičovství. Postiženým rodinám a sirotkům v rámci projektu „dobytčí banka“ UNICEF dodává také domácí zvířata, aby měli možnost obživy a mohli se o sebe v budoucnosti postarat. Když dítě strádá těžkou podvýživou, podávání obyčejné stravy není řešením. Dítě je příliš slabé na to, aby mohlo polykat, jeho zažívací systém nemůže normální stravu zpracovat. Terapeutická výživa, kterou podávají vyškolení zdravotníci postiženým dětem ve výživových centrech, proto zahrnuje speciálně upravené mléko a směs kukuřice, cukru a oleje. V nedávné době UNICEF zajistil školení dobrovolných zdravotníků a porodních asistentek na klinice v indonéské vesnici Wolomarang. Součástí programu je mj. podpora kojení a zlepšení postupů v boji proti dětské podvýživě. Posláním dobrovolníků je obcházet rodiny s dětmi, distribuovat vitamíny a stopové prvky potřebným a informovat matky o tom, jaká je nejlepší životospráva pro jejich děti. Při této akci, kdy dobrovolníci obcházejí rodiny doslova od dveří ke dveřím, objevili ve vesnici vzdálené 30 km od kliniky rodinu se šesti dětmi, o které se stará pouze otec. Matka dětí zemřela před dvěma lety při porodu. Všechny děti byly podvyživené, avšak Buceng (na obrázku) byl podvyživený tak vážně, že byl bezprostředně ohrožen jeho život. Dobrovolníkům se podařilo přesvědčit otce, aby neváhal ani chvíli a chlapce okamžitě přinesl na kliniku. Na obrázku je Buceng při první návštěvě kliniky, kdy vážil pouhých 6kg, byl zcela apatický a měl vysokou horečku. Díky včasné pomoci dobrovolníků UNICEF byl chlapci zachráněn život. Toto je jeden z příběhů se šťastným koncem. UNICEF se proto snaží zajistit ještě více osvěty, výživy, léků a dalších prostředků, aby co nejvíce dětí dostalo šanci na přežití tak, jako se to podařilo v případě Buceng.

66

Dva malí sourozenci se objímají před výživovým centrem, podporovaným UNICEF ve městě Kibirizi v provincii Severní Kivu na severu Demokratické republiky Kongo. Vinou ozbrojeného konfliktu zůstali oba bez rodičů a strádají podvýživou.

Kolik stojí pomoc? 150 Kč zajistí terapeutickou výživu pro 1 dítě na měsíc. 620 Kč zajistí pobyt 1 dítěte v mobilním výživovém centru, včetně terapeutické výživy, zdravotnického materiálu, hygienického vybavení, teplé deky a jednoduchého lůžka. 2000 Kč zajistí pár koz. UNICEF kozy nebo jiná domácí zvířata dodává sirotkům a nejchudším rodinám v komunitě. Programy tzv. dobytčích bank, které UNICEF rozvíjí v rozvojových zemích s vysokou mírou podvýživy obyvatel, chrání děti před podvýživou, posilují soběstačnost komunit a jsou dobrou prevencí budoucích potravinových krizí. 4700 Kč zajistí 200 ks balení sušenek s vysokým obsahem proteinů, které jsou určeny dětem v mimořádných situacích, jakou jsou například povodně, cyklóny, zemětřesení a jiné katastrofy. Sušenky byly vyvinuty tak, aby dětem zajistily vyváženou a hodnotnou stravu a zároveň v těchto krizových situacích dodaly tolik potřebnou energii. Programy UNICEF na pomoc dětem podporují např. hokejista Patrik Eliáš,

herečka Sarah Jessica Parker, fotbalista David Beckham nebo herečka Whoopi Goldberg. 67

Příloha č. 6 DOTAZNÍK Vážený respondente, respondentko, jsem studentkou Pedagogické fakulty university Palackého v Olomouci a provádím průzkum o povědomí lidí na globální problémy světa. Tento průzkum probíhá v rámci mé bakalářské práce. Cílem je zjistit, jaké jsou názory na problematiku globálních problémů.

Proto Vás prosím o vyplnění následujícího dotazníku. Děkuji Víchová Pavlína

Dotazník č.

Datum č. …….

…..

1) Setkali jste se již s pojmem globální problémy světa? • ano • ne V případě kladné odpovědi, prosím pokračujte otázkou č. 2. V případě záporné odpovědi, Vám děkuji za účast. 2) V jaké formě jste se setkali s tímto pojmem? • v práci • při studiu • v televizi • četl/a jsem o tom • internet • časopisy 3) Co podle Vás znamená tento pojem? …………………………………………………………………………………………. 4) Zajímáte se o tuto problematiku a) velmi zajímám b) spíše zajímám c) spíše nezajímám d) vůbec nezajímám

68

5) Prosím zaškrtněte, jaké problémy byste zařadili mezi tuto problematiku? • znečištěné ovzduší • oteplování planety • zdražování elektřiny • skleníkový efekt • prasečí chřipka • znečišťování oceánů • problém jaderné války • náboženské války 6) Je chudoba globální problém • ano • ne 7) Navštívili jste někdy takovou oblast? • ano • ne 8) Znáte nějaké organizace zabývající se problematikou globálních problémů? • ano • ne Prosím, uveďte konkrétně jaké ………………………………………………….. 9) Co si představíte pod pojmem „země třetího světa“? ………………………………………………………………………………………… 10) Jaké země byste tam konkrétně zařadili? ………………………………………………………………………………………… 11) Schvalujete podporu „bohatých a rozvinutých zemí“ těm méně rozvinutým zemím? • schvaluji • neschvaluji • nemám názor 12) Podporujete projekty humanitárních organizací, které se zabývají pomocí lidem ze zemí třetího světa? • ano • ne

69

13) Jakou formou podporujete tyto projekty? • dárcovská sms (DMS) • zaslání peněz na účet • adopce na dálku • sběr věcí • jiné … 14) Považujete tyto organizace za důvěryhodné? • ano • ne 15) Myslíte si, že se dají globální problémy nějakým způsobem řešit? Pokud ano, zkuste navrhnout nějaké řešení. …………………………………………………………………………………………. Vaše pohlaví • muž • žena Věk • méně než 15 let • 16 – 25 let • 26 – 35 let • 36 – 45 let • 46 – 55 let • více než 56 let Jaká je Vaše profese? • student • pracující • v důchodu • mateřská dovolená • nezaměstnán Děkuji za Váš čas strávený vyplněním tohoto dotazníku.

70

Příloha č. 7 PŘEHLED ROZDÍLNÝCH HRANIC CHUDOBY, 2005 Světová populace a podíl jednotlivých stupňů chudoby vyjádřený procentuálně a absolutně. 0,88 miliardy lidí přežívá s pouhým dolarem na den.

Zdroj: www.dreamlife.cz

71

Příloha č. 8 MAPA SVĚTA ZOBRAZUJÍCÍ HLAD

Největšími hladomory trpí zejména Afrika, ale Asie a Jižní Amerika mají na světovém průměru také význačný podíl. Mapa zobrazuje procento podvyživené populace.

Zdroj: www.dreamlife.cz

72

ANOTACE Jméno a příjmení:

Pavlína Víchová

Katedra:

Antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

PhDr. Ivana Knausová Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Název práce:

Závažné demografické problémy současnosti zaměřením na absolutní chudobu třetího světa.

Název v angličtině:

Serious demographic problems today, with a focus on absolute poverty of the Third World.

Anotace práce:

Práce pojednává o problémech globálního charakteru. Zvláště se věnuje problematice hladu a chudoby v rozvojových zemích. V teoretické části je tento problém podrobně popsán, v praktické části je provedeno výzkumné šetření o povědomí občanů o chudobě a globálních problémech světa.

Klíčová slova:

Demografický problém, hlad, chudoba, země třetího světa

Anotace v angličtině:

The work deals with problems of global nature. In particular, it deals with issues of hunger and poverty in developing countries. In the theoretical part, this problem is described in detail, in the practical part is described research of awareness about poverty and the global problems of the world. Demographic problems, hunger, poverty, Third World

Klíčová slova v angličtině:

Rozsah práce:

Příloha č. 1 Index rozvoje společnosti Příloha č. 2 Nově industrializované země Příloha č. 3 Zhroucené státy - seznam z roku 2008 Příloha č. 4 Ukázka podpory organizace UNICEF Příloha č. 6 Dotazník Příloha č. 7 Přehled rozdílných hranic chudoby Příloha č. 8 Mapa světa zobrazující hlad 72 stran

Jazyk práce:

Český

Přílohy vázané v práci:

73

se