Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Denisa Prucková. Silniční daň - právní úprava a význam. Bakalářská práce

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta

Denisa Prucková

Silniční daň - právní úprava a význam Bakalářská práce

Olomouc 2014

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Silniční daň – právní úprava a význam“ vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje.“

V Olomouci dne 31. března. 2014 Podpis autora: __________________ Denisa Prucková

2

Poděkování: Děkuji JUDr. et Mgr. Taťáně Špírkové za odborné vedení a poskytnutí cenných rad při zpracování této bakalářské práce.

3

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................6 1

Charakteristika silniční daně ......................................................................................................8 1.1

Postavení daně v daňové soustavě........................................................................................... 8

1.2

Harmonizace silniční daně ...................................................................................................... 9

2

Silniční dan v podmínkách České republiky ...........................................................................11 2.1

Předmět silniční daně .............................................................................................................11

2.2

Poplatník ................................................................................................................................13

2.3

Osvobození od daně ...............................................................................................................13

3

Výpočet silniční daně .................................................................................................................15 3.1

Zálohy na daň .........................................................................................................................15

3.2

Vznik a zánik daňové povinnosti ...........................................................................................15

3.3

Sazby silniční daně .................................................................................................................15

3.4

Sleva na dani silniční..............................................................................................................16

3.5

Daňové přiznání .....................................................................................................................17

4

Význam silniční daně .................................................................................................................18 4.1

Státní fond dopravní infrastruktury ........................................................................................18

4.2

Silniční daň ve vztahu k ekologii ...........................................................................................19

5

Srovnání se Slovenskou republikou .........................................................................................21 5.1

Právní úprava..........................................................................................................................21

5.2

Předmět daně z motorových vozidel ......................................................................................21

5.3

Poplatník ................................................................................................................................22

5.4

Sazba a placení daně ..............................................................................................................23

5.5

Sjednocení daně......................................................................................................................23

6

Praktická část .............................................................................................................................25 6.1

Okolnosti příkladu k vyplnění daňového přiznání .................................................................25

6.2

Výpočet daně ..........................................................................................................................25

6.3

Výpočet daně na Slovensku ...................................................................................................27

6.4

Srovnání obou zemí ................................................................................................................29 4

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................30 Seznam použité literatury ....................................................................................................................32 Seznam příloh: ......................................................................................................................................38

5

ÚVOD V dnešní době hraje ve společnosti důležitou roli to, jak zacházíme se životním prostředím. Objevuje se čím dál více snah na zkvalitnění prostředí, ve kterém žijeme. Stejně je tomu tak i v oblasti dopravy. Negativní účinky automobilové dopravy na životní prostředí jsou zcela zjevné. Mezi hlavní vlivy můžeme řadit neustálé zvyšování se emisí škodlivých látek, které unikají z výfukových plynů do ovzduší, hluk, vibrace, znečisťování okolí dopravních cest a v neposlední řadě i neustálé zabírání orné půdy. Největší zdroj ohrožení představuje nákladní doprava, ale i doprava osobních automobilů má značné škody na ekologii. V této oblasti ochrany prostředí najdeme celou řadu nástrojů, které mají dopravu redukovat a motivovat dopravce k využívání dopravy k životnímu prostředí příznivější. Jedním z nástrojů je i silniční daň. Jejím významem je vedle získaných financí na udržování a rozvoj dopravních cest také mimo jiné právě podpora využívání alternativních způsobů dopravy, které prostředí tak negativně neovlivňují, například podpora využívání vozidel na elektrický pohon. V této bakalářské práci se budu zabývat právní úpravou silniční daně a jejím postavením v daňové soustavě, přičemž k tomu přihlédnu již v první kapitole. V této kapitole daň zařadím do soustavy daní v České republice a nahlédnu na její harmonizaci v rámci Evropské Unie. V druhé kapitole na právní úpravu daně nahlédnu podrobněji a provedu analýzu zákona o dani silniční. Nejstěžejnější bude vymezení předmětu daně, jelikož jeho správné určení v praxi vede k vyvarování se chyb, ke kterým mnohdy dochází. Současně se pokusím poukázat na novinky, které v oblasti silniční daně přineslo zákonné opatření Senátu č. 344/2013, o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů a srovnám tyto změny se stavem před 1. lednem 2014, kdy změny vešly v účinnost. Třetí kapitola práce bude o něco méně teoretická a více praktičtější. Budu se v ní zabývat tím, jak silniční daň správně vypočítat. Poznatky z této kapitoly využiji následně v poslední kapitole. Následující kapitolu věnuji významu silniční daně. Jelikož její výnos plyne do Státního fondu dopravní infrastruktury, nahlédnu i do zákona o tomto fondu a poskytnu o něm bližší informace. Zároveň se pokusím z jeho výročních zpráv analyticky zpracovat údaje, které poukážou na to, jak velkým přínosem je silniční daň vedle jiných příjmů fondu.

6

Silniční daň v Evropě není oblastí harmonizovanou. Každý evropský stát uplatňuje ať již více či méně jiná pravidla pro její vybírání a celkově uplatňuje jinou podobu právní úpravy této daně. Chtěla bych proto v této práci udělat srovnání s jinou zemí a pro tyto účely jsem si vybrala Slovenskou republiku. Výběr země jsem provedla z několika důvodů. Slovenská republika má ze všech zemí k České republice nejblíže a to v mnoha směrech – spojuje nás společná historie, dále ekonomika obou zemí se také nijak výrazně neliší. Důležitým aspektem je rovněž velikost a poloha státu. Nahlédnu tedy na právní úpravu silniční daně ve Slovenské republice a to v kapitole páté. Za cíl si kladu poukázat na rozdílnou regulaci této daně jak u nás, tak ve Slovenské republice. Na tuto teoretickou část práce budu čerpat z poznatků z odborné literatury, která se daňovou problematikou zabývá, dále taky z veškerých informací, které získám při bližším seznámením se se zákonem. V poslední kapitole bych chtěla získané poznatky z teoretické části práce aplikovat na příklad z praxe a vypočítat daňové přiznání. Na příkladu ukážu, jak by se mělo postupovat při jejím výpočtu. Za cíl této bakalářské práce si kladu vedle bližšího seznámení se s touto problematikou i nahlédnout na to, zda právní úprava silniční daně v České republice je dostatečná a vyhovující či snad zda trpí nedostatky. Cílem je zároveň i následné srovnání se Slovenskou republikou.

7

1 1.1

Charakteristika silniční daně Postavení daně v daňové soustavě Ideou vybírání daní je zajistit finanční prostředky do státního rozpočtu. Získané

prostředky jsou pak používány na zabezpečení chodu státní správy a veřejného sektoru. V moderním pojetí chápeme daně jako spoluúčast občanů a dalších ekonomických subjektů na státních veřejných výdajích. Daňová politika státu je součástí hospodářské politiky státu. Důsledky rekodifikace soukromého práva dopadly od 1. ledna 2014 i na oblast daní. Nejvíce změn přineslo zákonné opatření Senátu č. 344/2013, o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Od 1. ledna tohoto roku se doteď uplatňovaný systém daní mění. Daň dědická a darovací se zrušují1, daň z převodu nemovitostí se nahrazuje novou právní úpravou daně z nabytí nemovitých věcí. Silniční daň zůstává věcně nezměněna. Daně je ale stále možné členit na přímé a nepřímé. Přímými daněmi rozumíme pojem, který označuje zdanění příjmů nebo majetku vztažené jmenovitě k poplatníkovi, který je odvádí na základě daňového přiznání poplatníka příslušnému finančnímu úřadu. Pro daně nepřímé platí, že je státu platí jiná osoba než ta, která je dani podrobena – neplatí ji přímo poplatník. Nepřímými daněmi jsou tudíž proto, jelikož jsou zahrnuty v ceně zboží a služeb a jsou hrazeny kupujícím při nákupu, ale státu je platí prodávající.2 Silniční dan tudíž řadíme do kategorie daní přímých, a to společně s daněmi z příjmů a s daní z nabytí nemovitých věcí. Dalším možným kritériem, podle kterého lze daně třídit, je objekt, na nějž jsou daně uloženy. Členíme je na daně z důchodu, ze spotřeby a na daně z majetku. Daň silniční spadá do kategorie daní z majetku, ačkoliv ne každá literatura ji do této kategorie řadí. Ostatním majetkovým daním se ale podobá, zejména použitou daňovou technikou. Z těchto praktických důvodům se tedy k majetkovým daním řadí. 3 Toto členění potvrzuje i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006.4 Předmětem daní z majetku je majetek jak v movité či nemovité podobě. Vedle daní z důchodu a ze spotřeby představují majetkové daně pouze doplňkový zdroj státního rozpočtu.5

1

Dary a zděděné příjmy se stávají předmětem daní z příjmů BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. s. 163 – 165. 3 BONĚK, V. et al. Lexikon daňové pojmy. 1. vydání. Ostrava: Sagit, 2001. s. 32 4 rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 20062, sp. zn. čj. 2 Afs 101/2005-67 5 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 241. 2

8

1.2

Harmonizace silniční daně S růstem globalizace a vzhledem k tomu, že obchodování mezi státy se neustále vyvíjí, je

třeba zajistit, aby byly eliminovány daňové úniky – proto je snaha Evropské Unie o to, aby fungoval společný trh. K tomu má přispět daňová harmonizace. Daňovou harmonizaci můžeme definovat jako „přibližování a přizpůsobení národních daňových systémů a jednotlivých daní na základě dodržování společných pravidel zúčastněných zemí“6. Harmonizace daní je předmětem snahy Evropské Unie již dlouhou dobu a má zajistit, aby daně nebyly překážkou pro volný pohyb lidí, kapitálu, zboží a služeb mezi jednotlivými státy. To by ale nebylo dobře možné bez harmonizace daní nepřímých. K jejich harmonizaci již došlo, o dost složitější je to ale s daněmi přímými. V současné době probíhá jejich harmonizace prostřednictvím judikátů soudního dvora - tzn. prostřednictvím negativní harmonizace. Otázka harmonizace nepřímých daní je velmi problematická a to z mnoha důvodů, mezi které patří například neochota jednotlivých zemí a rozdílnost účetních systémů členských států.7 Co se týče silniční daně, tak společná politika v oblasti silniční dopravy vyžaduje provedení harmonizace právních předpisů členských států – jednak technické a sociální předpisy, tak i zdanění a státní podporu.8 Ve smyslu zákona o dani silniční, tedy zákona č. 16/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tato daň není předmětem hlavního proudu harmonizačního procesu. Zákon o dani silniční byl minimálně novelizován oproti zákonům, které upravují jiné daně a zároveň je minimálně změn, které z harmonizace vyplývají. Můžeme tudíž mluvit v této oblasti o částečné harmonizaci, a to proto, že harmonizace daní zatím nedopadá na všechny kategorie vozidel, ale pouze na kategorii nákladních automobilů. Upravuje to směrnice parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. Června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. 9 Směrnice si klade za cíl zamezení narušování hospodářské soutěže mezi jednotlivými členskými státy, respektive mezi jednotlivými dopravci členských států Evropské Unie. Ve směrnici najdeme mimo jiné úpravu minimálních sazeb pro zdanění nákladních vozidel, maximální sazby, osvobození a snížení sazeb. 6

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 160. KOPŘIVA, Jan. Finance veřejného sektoru (právní a ekonomické aspekty jeho fungování). Brno: Masarykova univerzita, 2012. 8 SOAVE, Piero. Silniční doprava: harmonizace právních předpisů [online].europarl.europa.eu, červenec 2013 [cit. 11. února 2014]. Dostupné na < http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_5.6.4.html> 9 TESAŘOVÁ, Zdeňka, Zákon o dani silniční. Komentář s příklady. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, předmluva. 7

9

Co

se

týče

oblasti

osobních

automobilů,

tato

oblast

nebyla

dosud

harmonizována. 10 Vývoj v této oblasti zdanění vozidel v Evropské Unii zatím závisí do značné míry na judikatuře Soudního dvora Evropské unie.

10

Směrnice parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. Června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.

10

2

Silniční dan v podmínkách České republiky Současná podoba silniční daně se v České republice uplatňuje již od roku 1993, kdy

byl přijat zákon č.16/1993 Sb, o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, který silniční daň upravuje. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva došlo prostřednictvím zákonného opatřením Senátu ke změně daňových zákonů. V rámci toho došlo i k pár změnám v zákoně o silniční dani s účinností od 1. ledna 2014. V zákoně se nezměnilo nic z hlediska věcného, nýbrž pouze terminologie a jiné vymezení, na které upozorním níže. Změny terminologie tak reagují na nové instituty soukromého práva.11

2.1

Předmět silniční daně Předmět silniční daně najdeme v zákoně o dani silniční § 2, který do účinnosti zákonného

opatření Senátu zněl následovně: „ Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice.“.12 Z tohoto ustanovení vyplývá, že k tomu, aby vozidlo bylo předmětem silniční daně, tak musí být splněny čtyři podmínky – musí se jednat o silniční motorové vozidlo, které je registrované v České republice, současně je na území České republiky používáno a je zároveň používáno k podnikání nebo s ním spojeno anebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Vozidla s největší povolenou hmotností vyšší než 3 tuny určené výlučně k přepravě nákladů, která jsou registrována v České republice, jsou předmětem bez ohledu na to, zda jsou určena k podnikání, či nikoliv.13 Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 7 Afs 64/200852 je irelevantní, zda toto vozidlo je určeno k podnikání a zda jsou používána na území ČR a předmětem silniční daně jsou vždy.14

11

Zákonné opatření Senátu č. 344/2013, o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. 12 Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 2. 13 JANOUŠEK, Karel. Daň silniční. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. str. 3-4. 14 rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. č. j.: 7 Afs 64/2008-52

11

Od 1. Ledna 2014 došlo k formálnímu zpřesnění a vymezení pojmu předmětu silniční daně. Podmínky nutné k tomu, aby vozidlo bylo předmětem daně, jsou do paragrafu druhého vloženy výslovně. Nově § 2 odst. 1 zní následovně: „ Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v České republice, provozovaná v České republice a používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů.“ Jak již jsem zmínila, z hlediska věcného se nic nemění a silniční daň se vztahuje na stejná vozidla, jak tomu bylo doposud. Musí se naplnit stejné podmínky, a to kumulativně. Pokud nějaká z podmínek naplněna nebude, pak vozidlo není předmětem silniční daně. 15 Z ustanovení § 2 vyplývá několik pojmů, jejichž správná interpretace je předpokladem vyvarování se chyb v praxi. Prvním pojmem je „silniční vozidlo“, jehož definici nalezneme v zákoně č.56/2001 Sb. v § 2: „Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.“ 16 Pro účely daně silniční jsou však rozhodující pouze vozidla motorová, což jsou taková, která se po komunikaci pohybují pomocí vlastní motorické síly.17 Dalším nezbytným pojmem, základním předpokladem, je registrace vozidla v České republice. Povinnost registrovat vozidlo nám ukládá zákon č. 56/2001 Sb., a to do Registru silničních vozidel, který je veden příslušnými obecními úřady s rozšířenou působností.18 Zbylými dvěma podmínkami, které ovšem, jak již jsem zmínila, neplatí pro těžké nákladní automobily, jsou provozování na území České republiky a jejich použití k podnikání. Pokud se vozidlo používá mimo území naší republiky, pak není předmětem silniční daně. Předmětem bude pouze ty kalendářní měsíce, ve kterých se na našem území používalo. Pokud ale splňuje všechny tři podmínky, kromě čtvrté - tzn. používá se k soukromým účelům, silniční daň se na takové vozidlo vztahovat nebude.19 Zákon dále upravuje také to, co není předmětem daně: „Předmětem daně nejsou speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu, jakož i

15

Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 Zákon č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, § 2 17 Motorová vozidla najdeme definovaná ve vyhlášce č. 341/2002 sb. §1 a). 18 TESAŘOVÁ, Zdeňka, Zákon o dani silniční. Komentář s příklady. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 3. 19 JANOUŠEK, Karel. Daň silniční. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. s 4-5. 16

12

zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu, vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka.“20 Tady právní úprava od 1. ledna 2014 zůstává beze změny.

2.2

Poplatník Pokud je vozidlo předmětem silniční daně, pak je u něj poplatníkem osoba, která je

zapsaná jako provozovatel vozidla v technickém průkazu 21 ; dále je poplatníkem uživatel vozidla, pokud je provozovatel odhlášen z registru vozidel. Pokud je v technickém průkazu uvedeno, že provozovatelem je osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, tak je poplatníkem uživatel vozidla. V oblasti poplatníka daně se terminologicky změnilo ustanovení v tom, že poplatníkem je ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu. Předchozí úprava byla taková, že poplatníkem je „provozovatel, který je zapsán v technickém průkazu“. Účelem změny bylo, že nyní poplatníkem tedy nemusí být pouze provozovatel, ale například i svěřenský fond, což je pojem, který zavádí nový občanský zákoník.22 Zákon dále uvádí, kdo rovněž může být poplatníkem v § 4. Jedná se o zaměstnavatele vyplácejícího cestovní náhrady svému zaměstnanci, dále osoba, která používá vozidlo, které je určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba a je tak registrované a organizační složka osoby, která má sídlo nebo trvalý pobyt v zahraničí. Do organizační složky se nově zahrnuje i stálá provozovna podle jiných právních předpisů.23

2.3

Osvobození od daně Skutečnost, že vozidlo je předmětem silniční daně, ještě sama o sobě neznamená, že za něj

bude daň placena. Zákon o dani silniční předpokládá různá osvobození od daně. Osvobození se vztahuje na vozidla, nikoliv na poplatníka.24 Zákon taxativně uvádí, která vozidla jsou od daně osvobozena. Patří mezi ně například vozidla kategorie L, kam spadají především motocykly; a za určitých podmínek i vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, a linkové autobusy. Dále zákon osvobozuje vozidla, které slouží veřejnosti, jako jsou vozidla policie, hasičů a záchranných služeb. Tato vozidla spojuje veřejná prospěšnost činnosti, ke které jsou vozidla používána. Osvobozenou

20

Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 2 Pokud v technickém průkazu není provozovatel uveden, pak je provozovatelem vlastník vozidla 22 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1448 a násl. 23 Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 1 a 2 24 Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 3 21

13

kategorií jsou i vozidla, která mají elektrický nebo hybridní motor či používají zkapalněný ropný plyn, neboli LPG.

25

V těchto případech jsou vozidla od daně osvobozeny

z ekologických důvodů.26 Osvobození od silniční daně nově dopadá na dvě kategorie vozidel, co se týče výslovného uvedení v zákoně. Jedná se o požární vozidla ochrany, která jsou používána jednotkou hasičského sboru podniku a o vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou za předpokladu, že nejsou užívána k podnikání.27 Odlišný režim osvobozených vozidel a těch vozidel, které nejsou předmětem silniční daně, můžeme spatřovat v zahrnutí do daňového přiznání. Vozidla, která nejsou předmětem, se neuvádějí, osvobozená ano.

25

Podle stanoviska Ministerstva financí je osvobozeno vozidlo, které je přestavěno na pohon LPG či CNG, ačkoliv je konstrukčně vynuceně používán benzín či jiné palivo např. vstřikováním. Je důležité faktické používání alternativního paliva, posuzování je tedy vždy individuální. 26 BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s 243. 27 Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 3 g), h)

14

3

Výpočet silniční daně

3.1

Zálohy na daň Dle zákona o dani silniční daňová povinnost tvoří jednu dvanáctinu roční sazby daně za

každý kalendářní měsíc. Jedná se pouze o měsíce, kdy bylo vozidlo předmětem daně. Zálohy jsou dle zákona splatné 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. 28 Pro správné určení záloh na daň je nezbytné určit, ve kterých měsících bylo vozidlo předmětem daně, stanovit správnou sazbu daně a uplatnit správnou výši případných úlev na dani.29

3.2

Vznik a zánik daňové povinnosti Kalendářním měsícem, kdy se vozidlo stává předmětem daně, vzniká daňová povinnost –

tzn. měsícem, kdy se naplní všechny podmínky (viz. kapitola 2). Pokud naopak jedna z podmínek splněna v daném měsíci není, pak daňová povinnost zaniká.30 Například pokud silniční vozidlo, které je předmětem pouze v těch měsících, kdy je k podnikání použito, v měsíci červnu použito k podnikání nebude, pak za tento měsíc neplatí zálohu daň ani daň silniční.

3.3

Sazby silniční daně Pro správné určení sazby silniční daně je nutné správně určit základ daně. Základem daně

je dle § 6 zákona o dani silniční: „ a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, b) součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů a za c) největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel“. 31 Sazby silniční daně najdeme v následujícím paragrafu. Jsou stanovené pevnou částkou a odvozují se z údajů, které jsou v technických dokladech vozidla. Pokud je předmětem osobní automobil, pak je sazba daně odstupňována podle zdvihového objemu motoru vozidla a to v rozpětí od 1 200 Kč do 4 200 Kč. U ostatních vozidel je rozhodující počet náprav a jejich hmotnost – sazba je v rozpětí 1 800 až 50 400 Kč. 32 Změny od 1. ledna 2014 se nijak sazeb nedotýkají, to znamená, že jejich výše zůstává stejná. Pokud je poplatníkem zaměstnavatel, a pokud je to pro něho výhodnější, pak si může zvolit sazbu daně jako 25,- Kč za každý den použití automobilu. Je to na zvážení 28

Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 9 JANOUŠEK, Karel. Daň silniční. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. s 14. 30 JANOUŠEK, Karel. Daň silniční. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. s 15. 31 Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 6 32 BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s 244. 29

15

zaměstnavatele, zda zvolí roční nebo denní sazbu. Zaměstnavatel rozhoduje již při placení první zálohy a rozhodnutí v průběhu zdaňovacího období nelze měnit. Pro každé vozidlo může zaměstnavatel zvolit jinou variantu.33 Sazba silniční daně může být v určitých případech snížena či zvýšena. Sazba může být snížena o 25 procent, pokud je vozidlo používáno pro činnost výrobní povahy v rostlinné výrobě. Další možné snížení je u vozidel, od jejichž první registrace k silničnímu provozu neuplynulo devět let. Na základě toho je poté možné sazbu snížit o 48 % po dobu 36 kalendářních měsíců od data první registrace, o 40 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25 % po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců.34 Těmto vozidlům se sazba snižuje, protože se předpokládá, že splňují ekologická kritéria.35 Poslední možné snížení je u nákladních vozidel, a to v případě, že nejsou určená k podnikání. Předpokladem snížení je, že se musí jednat o vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun. Sazba daně se snižuje o 100 %. U vozidel s povolenou vyšší hmotností než 12 tun se uplatňuje nárok na snížení sazby o 48 %.36 Od 1. ledna je znění tohoto ustanovení v zákoně formulováno nově. Je to reakcí na zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.37 Tak jako zákon předpokládá snížení sazby daně, tak zároveň předpokládá i její zvýšení. Konkrétně se jedná o zvýšení sazby o 25 % u vozidel, které byly v České republice registrované do 31. prosince 1989.

3.4

Sleva na dani silniční Tak jako snížení sazby u nově registrovaných vozidel, tak i sleva na dani má motivovat

dopravce ke kombinování silniční dopravy s ekologicky šetrnější dopravou, a to bud železniční nebo vodní. 38 Zákon o dani silniční v § 12 stanovuje, že pro účely zákona se kombinovanou dopravou rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez něj, pokud se při tom využije

33

TESAŘOVÁ, Zdeňka, Zákon o dani silniční. Komentář s příklady. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 37 (k § 5 odst. 4). 34 Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, §6 odst. 5 a 6 35 BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s 244. 36 JANOUŠEK, Kare. Daň silniční. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. str. 18 -19. 37 Zákon č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 7 38 BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s 244.

16

železniční nebo vodní doprava, pokud úsek po této alternativní dopravě přesahuje 100 km vzdušnou čarou. Sleva může dosáhnout až 100 %.39

3.5

Daňové přiznání Jelikož je daň silniční daní přímou, tak daňové přiznání podává přímo osoba, které daňová

povinnost vzniká – tedy přímo poplatník. Daňové přiznání se podává na tiskopisech40, které vydává Generální finanční ředitelství. Tiskopis daňového přiznání je určen k uvedení maximálně tří vozidel, pokud poplatník má povinnost uvést vozidel více, pak musí rovněž vyplnit i přílohu k daňovému přiznání. Další možnou variantou je ho podat v elektronické podobě. Elektronické podání probíhá prostřednictvím datové zprávy s elektronickým podpisem nebo pomocí datové schránky. Pokud bude podání přiznání bez elektronického podpisu nebo nebude provedeno prostřednictvím datové schránky, je třeba ho do pěti dnů potvrdit anebo zopakovat řádným postupem.41 Řádné daňové přiznání je poplatník povinen podat dokonce měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období – do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, za který se daňové přiznání podává.42 Do přiznání se uvádějí všechny vozidla poplatníka, včetně těch osvobozených.

43

Na rozdíl od osvobozených vozidel je tomu tak, pokud daňová

povinnost nevznikla. V takovém případě se za dané vozidlo přiznání podávat nemusí.44

39

Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 12 Tiskopisy jsou dostupné na internetové adrese Generálního finančního ředitelství nebo Ministerstva financí. 41 Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2009, č.j. 8 Afs 15/2007-75. 42 TESAŘOVÁ, Zdeňka, Zákon o dani silniční. Komentář s příklady. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 63. 43 BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s 245. 44 Existují výjimky, kdy se za osvobozené vozidlo daňové přiznání podávat nemusí. Jedná se ale pouze o vozidla kategorie L, což jsou zpravidla vozidla s méně než čtyřmi koly a jejich přípojná vozidla a pro vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, je-li zaručena vzájemnost. 40

17

4 4.1

Význam silniční daně Státní fond dopravní infrastruktury Daně jsou obecně největším a nejdůležitějším příjmem do státního rozpočtu, který

zajištuje plnění funkce státu. Zároveň působí i jako nepřímý nástroj řízení. Výnos ze silniční daně je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „fond“). 45 Tento fond byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.46 Zákon upravuje postavení fondu, jeho účel, příjmy a také zásady jeho činnosti. Účelem fondu je mimo jiné i rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic.47 Před vytvořením tohoto fondu výnos z daně sice plynul do státního rozpočtu, byl však ale chápán jako jakýkoliv jiný daňový příjem a tudíž byl používán na jakékoliv státní potřeby a ne vždy na financování silnic, dálnic a jiných dopravních cest. 48 Díky fondu se finance, které se na dopravě vyberou, svým způsobem do ní znovu investují. Největší částí příjmů fondu tvoří daňové příjmy a příjmy z mýtného. V roce 2012 tvořily tyto příjmy 43,9 % ze všech příjmů. V tomto podílu je vedle výnosu ze silniční daně brán v potaz i výnos ze spotřební daně, poplatek za užívání dálnic a mýtné. Celková výše daňových příjmů a mýtného v roce 2012 činila 24 972 229,- Kč. V předchozích letech se výše tohoto přijmu v zásadě nelišila. V roce 2012 byl výnos ze silniční daně 5 248 513,- Kč. Celkové příjmy Fondu včetně ostatních příjmů a dotací činily 57 760 683,- Kč. Silniční daň tedy netvoří hlavní zdroj příjmů, nicméně to neznamená, že výnos z této daně je pouze druhořadý. Jedná se o příjem, který se pravidelně opakuje a od vytvoření fondu je relativně stabilní. V letech 2009 a 2010 byly příjmy z výnosů silniční daně v důsledku propadu ekonomiky oslabeny, poslední roky se však výnos silniční daně opět pozvolna zvyšuje. 49 Na následném grafu demonstruji vývoj 45

Mezi příjmy Fondu patří vedle výnosů ze silniční daně i převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic, dále i např. příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů. 46 Zákon vešel v účinnost 1.července 2000. 47 Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 2 48 BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s 241. 49 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2012 [online]. Praha, 2013[cit. 10. Března 2013]. Dostupné na

18

výnosů ze silniční daně od roku 2001, kdy byl zřízen fond, přičemž vycházím z výročních zpráv Státního Fondu dopravní infrastruktury.

Miliony

Grafické znázornění: 7 6 5 4 3 2 1 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vyjádření v číslech (v Kč) : 2001 5265549

2007

5912123

2002 5507993

2008

5998547

2003 5740885

2009

4802580

2004 5513532

2010

4688978

2005 5183451

2011

5074062

2006 5428901

2012

5248513

4.2

Silniční daň ve vztahu k ekologii Vedle finančních prostředků, které stát díky silniční dani získává, má tato daň také

neméně důležitý význam. Smyslem zákona je rovněž daní motivovat dopravce k nákupu nových vozidel, která jsou ekologicky šetrnější. Využívá k tomu více nástrojů. Prvním z nich je zvýhodnění novějších vozidel pomocí snížení sazeb a naopak zvýšení sazeb u starších vozidel. Zákonodárce se snaží o to, aby dopravce neškodil životnímu prostředí auty se starými parametry, které škodí více životnímu prostředí a aby ho motivoval k nákupu vozidel

19

modernějších. Zákonodárce rovněž osvobozuje vozidla, která využívají alternativní zdroje, což s obnovou vozidel úzce souvisí. Dle statistiky svazu dopravců je průměrná obnova vozidel v České republice kolem 3 % ročně. Oproti tomu v západní Evropě se tato procenta běžně pohybují okolo 8 – 10 %. 50 Stáří vozidel v ČR je vysoké a obnova za novější vozidla je nedostatečná. Průměrný věk vozidla na konci roku 2012 dosáhl 13,90 roku. Podíl vozidel, u kterých od první registrace neuplynulo více než 2 roky, je okolo 7 %. Dle statistik ale nákup nových vozidel pozvolna roste. 51

50

Svaz dovozců automobilů. MF chce daní motivovat dopravce k nákupu novách aut [online]. portal.sda-cia.cz, 12. 12. 2007 [cit. 16. Února 2014]. Dostupné na < http://portal.sda-cia.cz/clanek.php?id=327&v=m> 51 Vozový park osobních a nákladních vozidel. Vyvíjí se skladba vozového parku osobních a nákladních automobilů příznivě s ohledem na životní prostředí? [online]. issar.cenia.cz, 22. Srpna 2013 [cit. 17. Února 2014]. Dostupné na < http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1589>

20

5

Srovnání se Slovenskou republikou

5.1

Právní úprava Ve srovnání s naší republikou, ve Slovenské republice se neplatí silniční daň, nýbrž daň

z motorových vozidel. Daň je upravena zákonem č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov. Z názvu předpisu plyne, že se jedná o daň místní. Silniční daň v České republice je v plné výši příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury a dle zákona o tomto fondu jsou jeho příjmy použity do dopravní infrastruktury, ať již se jedná o výstavbu či modernizaci dopravních cest. Ve srovnání, daň z motorových vozidel je příjmem vyššího územního celku, v jehož územním obvodě je sídlo správce daně.52 Vyšší územní celek si silniční daň stanovuje prostřednictvím „všeobecneho záväzného nariadenie“.53 Účelově výnos z této daně vázán není – kraj si sám určí, na co částku použije.

5.2

Předmět daně z motorových vozidel Stejně jako u naší silniční daně je důležité správně vymezit předmět daně z motorových

vozidel. Aby bylo vozidlo předmětem daně, musí také splňovat zákonné požadavky, a to všechny současně. Požadavky jsou tři – a sice musí se jednat o motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo podle stanovených kategorií, které je evidované ve Slovenské republice a za třetí musí být užito k podnikání nebo na jiné činnosti, z které plynou příjmy.54 Ve srovnání se zákonnými podmínkami na naši silniční daň, lze konstatovat, že se velmi neliší. První podmínka, tedy že se musí jednat o motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo dle stanovených kritérií, je skoro totožná s podmínkou předmětu silniční daně v České republice, kde předmětem jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla. Dalším předpokladem je evidence ve Slovenské republice. Jedná se o evidenci na dopravním inspektorátě, kterou můžeme srovnat s registrací motorového vozidla v České republice. Tímto zákon klade na daň z motorových vozidel stejný požadavek jako zákon na silniční daň.

52

Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov, 53 Což je ve Slovenské republice označení pro právní normu, která je vydávaná orgánem samosprávy ve věcech územní samosprávy a přenesené státní správy. 54 Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov, § 84.

21

Posledním požadavkem je nutnost vozidlo užívat k podnikání nebo na jiné činnosti s příjmem spojené. Rovněž kladen stejný požadavek jako na silniční dan v České republice. Tyto tři podmínky jsou stejné pro obě země. Liší se ale v tom, že pro Slovenskou daň je výčet těchto podmínek konečný, v České republice zákon přidává ještě jednu čtvrtou55, a sice požadavek, aby vozidlo bylo používáno na území republiky. Na rozdíl od toho u daně z motorových vozidel to neplatí. To v praxi znamená, že vozidlo evidované na Slovensku, které je v zahraničí používáno k podnikání, je předmětem daně z motorových vozidel ve Slovenské republice. Pokud naopak budu mít vozidlo registrované v České republice a použiji ho k podnikání ve Slovenské republice, pak silniční daň v České republice platit nebudu.56 Rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou v této oblasti můžeme spatřovat v délce období, kdy je vozidlo předmětem daně. Jakmile se vozidlo v České republice užije alespoň jeden den v měsíci, pak celý tento měsíc je už předmětem daně, ve Slovenské republice se daň počítá přesně na dny. I ve Slovenské právní úpravě najdeme řadu osvobození. Stejně jako u silniční daně v české republice zákon osvobozuje veřejně prospěšná vozidla, jako jsou vozidla policie a záchranné služby. Stejně je tomu tak i s vozidly diplomatických misií a konzulárních úřadů. Osvobodit od daně lze také vozidla, která splňují emisní normy. Slovenská právní úprava navíc osvobozuje vozidla vyšších územních celků a to v případě, že v dokladech vozidla je zapsán ten vyšší územní celek, do jehož rozpočtu plyne příjem z této daně. Osvobození rovněž stanovuje vyšší územní samosprávný celek pro svůj kraj.57

5.3

Poplatník Daň z motorových vozidel je v Slovenském systému daní řazena k daním přímým, stejně

jako silniční daň u nás. Platí ji tedy přímo subjekt, kterému vzniká daňová povinnost. Daň z motorových vozidel platí dle § 85 zákona o místních daních především podnikatelé. Poplatníkem k této dani je držitel vozidla a osoba, která užívá vozidlo dovezené do Slovenské republiky a která nemá trvalý pobyt. 58 Jedná se například o situace, kdy osoba používá automobil, který je ve vlastnictví firmy se sídlem v zahraničí.

55

Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, § 2. Benko, Ján. Daň z motorovýh vozidiel za rok 2013[online].podnikajte.sk, 31. Prosince 2013 [cit. 20. února 2014]. Dostupné na < http://www.podnikajte.sk/dane-a-uctovnictvo/c/1140/category/dan-z-motorovychvozidiel/article/dan-z-motorovych-vozidiel-2013.xhtml> 57 Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov, § 86. 58 Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov, § 85. 56

22

5.4

Sazba a placení daně Základním rozdílem právní úpravy obou zemí je určení výše, tedy sazby daně. Sazba

silniční daně v České republice platí je stejná pro všechna vozidla ve všech krajích, jelikož je dána přímo zákonem. Na rozdíl od toho, slovenská právní úprava ponechává úpravu sazeb daně z motorových vozidel na vyšších územních celcích.59 Sazba daně se pro osobní automobil určuje ze základu daně, tedy ze zdvihového objemu motoru a u užitkových vozidel a autobusů dle celkové hmotnosti nebo nejvyšší přípustné celkové hmotnosti a počtu náprav. Stejně jako u silniční daně se vychází z údajů v technickém průkazu vozidla.60 Co se týče placení daně, stejně jako v České republice se platí na daň zálohy. Úprava je ale odlišná. Pokud daňová povinnost nepřesáhne 660 €, pak poplatník daně platit zálohy na daň nemusí. Nemusí je platit ani za předpokladu, že mu daňová povinnost vznikne v průběhu roku. Pokud částku 660 € přesáhne, ale zároveň nepřesáhne částku 8 292 €, pak už poplatník povinen platit zálohy je. Jedná se o zálohy ve výši ¼ předpokládané výše daně a to čtvrtletně – první záloha do 31. ledna, druhá do 30. dubna, třetí do 30. června a poslední čtvrtá do 31. října. V případě, že daňová povinnost přesáhne částku 8 292 €, zálohy se platí každý měsíc ve výšce 1/12 předpokládané výše daně.61

5.5

Sjednocení daně Ministerstvo financí Slovenské republiky připravuje v oblasti právní úpravy daně

z motorových vozidel od roku 2015 rozsáhlé změny. Dle oficiálních informací zveřejněných na internetových stránkách ministerstva se plánuje rozšířit okruh osvobozených vozidel a to pro celé území Slovenské republiky jednotně. To znamená, že osvobození už nebude závislé na rozhodnutí vyššího územního celku, ale půjde o osvobození zákonné. Nejpodstatnější změnou by mělo být zavedení sazeb daně z motorových vozidel jednotných pro celé území republiky. Sazby by dle informací měly být určovány nařízením vlády. Sazba by měla být jednotná a její výše by měla být stanovena tak, aby kopírovala sazby těch krajů, kde jsou sazby v současnosti nejnižší.

59

Daň je pouze fakultativní, ale v současné době ji stanovují všechny kraje. Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov, § 88. 61 Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov, § 91. 60

23

Do zákona o dani z motorových vozidel by se měla zapracovat i osvobození a snížení sazeb pro ekologická vozidla. Z informací dále vyplývá, předmětem daně budou i nadále vozidla používaná k podnikaní a neplánuje se rozšířit ani okruh poplatníků daně. Podávaní daňového přiznaní, splatnost a výpočet dane by se měnit neměl. Daň z motorových vozidel by měla byť nově příjmem státního rozpočtu, namísto dosavadní úpravy, kdy je daň příjmem daného vyššího územního celku, který dan vybral.62

62

Tlačový odbor, Ministerstvo financí Slovenské republiky: Daň z motorových vozidiel bude od roku 2015 ekologickejšia a spravodlivejšia[online]. mfsr.sk, 17. Ledna 2014 [cit. 24. února 2014]. Dostupné na

24

6

Praktická část V této části bakalářské práce bych chtěla aplikovat ustanovení zákona a ukázat, jak v praxi

probíhá výpočet silniční daně. Vše demonstruji na smýšleném a ukázkovém příkladu. Jméno a údaje jsem zvolila čistě náhodně. Nejdříve provedu výpočet silniční daně v České republice, následně vypočítám, kolik by při stejných okolnostech platil daň občan Slovenské republiky.

6.1

Okolnosti příkladu k vyplnění daňového přiznání Pan Josef Novák provozoval v roce 2013 podnikatelskou činnost v oboru stavebních prací

a to konkrétně v letních měsících – červen, červenec a srpen. Ke své činnosti využíval 3 automobily – 2 osobní a jeden nákladní. Na podzim roku 2006 si přikoupil automobil další. Jelikož čtvrtý automobil chtěl využívat pouze tehdy, když jel na schůzky s klienty, tak usoudil, že nejvhodnější koupě bude elektromobil. První z osobních automobilů byl registrován v září 1992. Zdvihový objem motoru je u tohoto automobilu 1900 cm3. Registrační značka automobilu je 1M1231. Toto vozidlo pan Novák v roce 2013 využíval po dobu všech třech letních měsíců. Druhé vozidlo užívané k podnikání pan Novák registroval v dubnu roku 2001. Zdvihový objem motoru tohoto vozidla činí 2900 cm3. Registrační značka automobilu je 2M1232. Vozidlo se na začátku roku porouchalo, a proto ho k podnikání v roce 2013 nevyužíval a užíval pouze prvního osobního vozidla. Jeho nejužitečnějším vozidlem při práci je nákladní automobil, registrační značky 3M1233. Nákladní vozidlo pan Novák registroval v červnu 2011. Toto nákladní vozidlo má 2 nápravy. Hmotnost vozidla činí 4 tuny. Automobil byl hojně využíván všechny tři letní měsíce roku 2013, a nárazově ho využil k podnikání i v měsíci prosinci. Vozidlo s elektrickým pohonem bylo registrováno v září 2006. Jeho zdvihový objem motoru je 2010 cm3. Vozidlo využíváno v září, v říjnu, v listopadu i v prosinci roku 2013. Registrační značka tohoto vozidla je 4M1234.

6.2

Výpočet daně U prvního vozidla registrační značky 1M1231 zjistíme, že roční sazba daně je u

zdvihového objemu motoru 3000,- Kč. Tuto částku musíme vydělit číslem 12, a výsledným číslem vynásobíme počet měsíců, ve kterých bylo vozidlo k podnikání využíváno. U tohoto vozidla to znamená vynásobit číslem 3 – jelikož bylo používáno v letních měsících. Daň

25

silniční za toto vozidlo činí tedy 750,- Kč. Toto je konečná částka, jelikož tady není žádné osvobození ani snížení. Pokud se podíváme na druhé vozidlo, registrační značky 2M1232, pak zjistíme, že toto vozidlo nebylo v rozhodujícím roce, tedy v roce 2013 předmětem silniční daně. Jelikož se panu Novákovi porouchalo, tak ho nebylo možné používat v roce 2013 k podnikání. Jelikož není předmětem silniční daně, nebude se tedy za toto vozidlo podávat daňové přiznání. U nákladního vozidla registrační značky 3M1233 není základem daně zdvihový objem motoru, jako to bylo u osobních automobilů, ale nýbrž největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav. Nákladní vozidlo pana Nováka má 2 nápravy a největší povolenou hmotnost 4 tuny. Sazba daně tedy činí 4800,- Kč. U tohoto vozidla ale pan Novák využije snížení sazby daně, jelikož ho registroval v roce 2011. Dle § 6 zákona, odst. 6 se sazba snižuje o 48 % u vozidel po dobu 36 kalendářních měsíců od jejich první registrace. U tohoto nákladního vozidla z roku 2011 tedy snížíme sazbu na 2496,- Kč. Částku vydělíme 12 a vynásobíme počtem uzívaných měsíců, tzn. číslem 4. Výsledkem je konečná částka daně za nákladní vozidlo – 832,- Kč. Posledním vozidlem je elektromobil, jehož registrační značka je 4M1234. Dle zákona jsou vozidla, která mají elektrický pohon osvobozena. Nicméně to neznamená, že by se tento automobil nemusel zahrnovat do daňového přiznání. Je to poplatníkova povinnost uvádět i vozidla osvobozená, na rozdíl od vozidel, které nejsou předmětem daně.63To znamená, že pan Novák musí do daňového přiznání zahrnout i elektromobil, ale automobil registrační značky 2M1232 uvádět nebude, jelikož toto vozidlo nebylo vůbec předmětem silniční daně. V případě elektromobilu budeme postupovat úplně stejně jako u prvního osobního vozidla. Zjistíme, že sazba pro tento automobil je 3600,- Kč. Když to vynásobíme 4 měsíci, získáme částku 1200,- Kč. Toto je částka, kterou by pan Novák musel zaplatit na dani v případě, že by zákon takové vozidlo od daně neosvobozoval. Výsledná částka za toto vozidlo je tedy 0,- Kč. Když sečteme všechny výsledné daně za konkrétní 3 automobily, tak získáme částku 1582,- Kč. To je celková výše silniční daně za rok 2013. Nyní je třeba podívat se, kolik pan Novák zaplatil na zálohách. Zálohy se platí celkem čtyři krát ročně. Záloha, kterou pan Novák zaplatil 15.4, činila 0,- Kč, jelikož v měsících leden, únor a březen žádný z jeho automobilů nevyužíval k podnikání. Druhá záloha splatná 15. července (za období duben, květen a

63

TESAŘOVÁ, Zdeňka, Zákon o dani silniční. Komentář s příklady. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 15 (k § 3).

26

červen) činila celkem 458,- Kč. Pro pana Nováka je rozhodující měsíc červen, v tomto měsíci platil zálohu za osobní automobil registrační značky 1M1231 a za nákladní vozidlo se značkou 3M1233. U osobního automobilu musíme částku 3000,- Kč, roční sazbu daně, vydělit dvanácti. To je částka za měsíc červen. To samé uděláme u nákladního automobilu – zde však počítáme se sníženou částkou 2496,- Kč. Obě částky sečteme a získáme zálohu, tj. 458,- Kč. Stejně budeme postupovat u dalších dvou záloh a následně všechny čtyři zálohy sečteme. Vyjde nám částka 1374,- Kč. Toto je částka, kterou pan Novák zaplatil na zálohách. Kolik zbývá doplatit, případně kolik bylo přeplaceno, zjistíme tak, že od celkové výše silniční daně (v případě pana Nováka od 1582,- Kč) odečteme sečtené zálohy (1374,- Kč). Vyjde nám částka 208,- Kč, což je částka, která panu Novákovi zbývá doplatit.64

6.3

Výpočet daně na Slovensku K provedení komparace systémů obou zemí je třeba vybrat si pouze jeden kraj Slovenské

republiky. Bez výběru by srovnání nebylo možné, a to z důvodu, že každý kraj má jiné sazby.65 K těmto účelům jsem si tedy vybrala kraj Bratislavský. Daň z motorových vozidel je v tomto kraji stanovena prostřednictvím všeobecně závazného nařízení Bratislavského samosprávného kraje č. 38 / 2010 ze dne 15. 12. 2010 o dani z motorových vozidel.66 Nyní provedu výpočet daně z motorových vozidel postupně na čtyřech vozidlech a sečtenou výši a tato vozidla porovnám s výší daně, která by se platila v České republice. Nejdříve tedy vypočítám daň u vozidla s registrační značkou 1M1231. Základem daně je zdvihový objem motoru, který je 1900 cm3. Odpovídá tomu dle všeobecně závazného nařízení roční sazba daně ve výši 155, 36 eur. Roční výši 155, 36 vydělíme číslem 365 a získáme podíl, který odpovídá výši denní sazby daně. Tento postup je stejný jako u výpočtu daně v České republice. Liší se ovšem doba, po kterou trvá daňová povinnost. Ve Slovenské republice se počítá přesně na dny (na rozdíl od České republiky, kde stačí, aby vozidlo bylo užito k podnikání jen jeden den v měsíci, a už je předmětem po celý tento měsíc). Toto vozidlo bylo předmětem daně po dobu letních měsíců, což znamená 91 dnů. Získaný podíl tedy vynásobíme číslem 91. Výslednou sumu musíme dle § 101 zaokrouhlit na euro centy – vyjde nám tedy výsledná daň 38, 73 eur.

64

Viz příloha č. 1 – vyplněný oddíl II daňového přiznání. Každý kraj možnost stanovení daně využívá. 66 Viz. příloha č. 2 - Všeobecně závazné nařízení Bratislavského kraje č. 38/2010 o dani z motorových vozidel. 65

27

Stejným postupem by se zjistila daň u druhého vozidla s registrační značkou 2M1232, ovšem předmětem daně nebylo ani v jednom měsíci. Za toto vozidlo se tedy daň, stejně jako v České republice, platit nebude. U třetího vozidla registrační značky 3M3233 je základem daně počet náprav a celková hmotnost v tunách. Počtu 2 náprav a hmotnosti 4 tun odpovídá dle všeobecně závazného nařízení v Bratislavském kraji roční sazba 222, 55 eur. Toto vozidlo bylo využíváno po dobu 122 dnů. Roční sazbu opět vydělíme číslem 365 a číslo následně vynásobíme číslem 122. Opět zaokrouhlujeme na centy – 74, 39 eur. U posledního automobilu registrační značky 4M1234 je daňová povinnost za měsíce září, říjen, listopad a v prosinec, tedy celková délka opět 122 dnů. U tohoto automobilu je základem daně zdvihový objem motoru 2010 cm3. Roční sazba činí 197, 35 eur. Po vydělení číslem 365 a vynásobením počtem dnů 122 získáme výši daně. Za tento automobil dan z motorových vozidel činí 65, 96 eur. Jak již vyplývá výkladu výše, osvobození určitých vozidel zákon předpokládá, je však třeba ho všeobecným závazným nařízením upravit. K výpočtu daně na mém modelovém přikladu jsem si zvolila kraj Bratislavský. V § 3 všeobecně závazného nařízení tohoto kraje je určení, která vozidla se osvobozují. Patří mezi ně vozidla vyšších územních celků a vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů. Tento kraj si tedy nezvolil osvobození pro vozidla s elektrickým pohonem, proto paradoxně se za elektromobil s registrační značkou 4M1234 bude platit jen o něco málo nižší daň než za nákladní vozidlo s registrační značkou 3M3233. Za dané čtyři automobily tedy pan Josef Novák zaplatí za rok 2013 daň z motorových vozidel ve výši 179, 08 euro.

28

6.4

Srovnání obou zemí Ke konečné komparaci výše daně je třeba provést přepočet kurzu měn a porovnat výše daní obou zemí. Jelikož nelze s přesností odhadnout vývoj kurzu, pro výpočty využiji středového kurzu České národní banky ze dne 31. prosince 2013, u kterého 1 euro odpovídalo 27,425 Kč.67

REGISTRAČNÍ

ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

1M1231

750 Kč

38, 73 €

2M1232

-

-

3M1233

832 Kč

74, 39 €

4M1234

-

65, 96 €

CELKEM:

1582 Kč

179, 08 €

ZNAČKA

Pokud provedeme přepočet kurzu (kurzu ke dni 31. prosince 2013) slovenské daně, získáme ekvivalent daně v korunách: 4911, 269 Kč. Jelikož jsem provedla komparaci zemí za stejných podmínek, lze konstatovat, že v České republice je konečná výše silniční daně podstatně nižší. Nelze však udělat závěr, že Česká republika uplatňuje nižší sazby daně než Slovenská republika. Je to právě z důvodu toho, že jak již z výkladu výše vyplývá, každý kraj má sazby daně stanovené jinak. Budoucí vývoj právní úpravy Slovenské republiky směruje k zavedení jednotné sazby daně z motorových vozidel pro celé území. Tato právní úprava by umožnila lepší komparaci daňových systémů obou zemí a celkově by oba systémy připodobnila.

67

Česká národní banka: Kurzy devizového trhu [online]. cnb.cz, 31. Prosince 2013 [cit. 2. února 2014]. Dostupné na

29

ZÁVĚR V této bakalářské práci jsem se snažila podrobně zaměřit na platnou právní úpravu silniční daně. Zohlednila jsem především změny, které do této oblasti přineslo zákonné opatření Senátu č. 344/2013, o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Při bližším seznámením se s tímto zákonným opatřením jsem zjistila, ze z hlediska věcného nepřináší do právní úpravy silniční daně žádné změny. V návaznosti na rekodifikaci přináší především změnu v terminologii. Lze tedy konstatovat, že změny v daňových zákonech, které si právě rekodifikace soukromého práva vyžádala, právní úpravu silniční daně nijak výrazně neovlivňují. Jak již z teoretické části práce vyplývá, je velmi důležité správně vymezit předmět daně. Správným vymezením se vyvarujeme v praxi různých chyb, které díky špatnému vyložení mohou vzniknout. Může se jednat například o nezaplacení silniční daně při mylném domnívání se, že se na mé vozidlo daň nevztahuje, nebo třeba naopak o placení daně za vozidlo, které předmětem vůbec není. Za cíl jsem si kladla také srovnání právní úpravy České republiky a Slovenské republiky. Obě země můžeme považovat za velmi podobné, porovnání je tedy na místě. Se Slovenskou republikou nás spojuje jednak historie, ale i podobná ekonomická situace a umístění sátu ve střední Evropě, což znamená obdobný počet vozidel. Při podrobnějším nahlédnutím na tyto právní úpravy zemí lze konstatovat, že se nijak výrazně neliší. Určité odchylky však spatřovat můžeme, ať v předmětu daně, stanovení sazby daně či v placení záloh. Největším rozdílem je bezpochyby stanovení sazby, přičemž v České republice je toto stanovení sazeb zákonné a výše sazby je stejná pro celé území republiky. V porovnání s tím, ve Slovenské republice si daň stanovuje kraj prostřednictvím všeobecně závazného nařízení a to pouze fakultativně. V dispozici kraje je nejen stanovení daně samotné, ale také určení výše sazby. To znamená, že v každém kraji Slovenské republiky může být rozdílná výše této sazby. Teoretické poznatky jsem následně využila v praktické části práce, kde jsem provedla bližší analýzu zákona o dani silniční. Za cíl jsem si kladla nahlédnout na to, jak se silniční daň v praxi vypočítá a jaká bude její celková výše. Současně jsem nahlédla i na výpočet daně ve Slovenské republice. Na ukázkovém přikladu jsem nejdříve provedla výpočet daně v naší republice, následně výpočet i ve Slovenské republice. Z výsledků vyplývá, že občan Slovenské republiky by za tuto daň zaplatil o více než polovinu více, než občan České republiky. Jelikož jsem k výpočtům vycházela z všeobecně závazného nařízení Bratislavského kraje, nemůžeme z toho udělat závěr, že dan silniční je ve Slovenské republice vyšší než u 30

nás. Při nahlédnutí na stanovení sazby této daně v ostatních krajích jsem zjistila, že právě Bratislavský kraj má sazby nejvyšší. Zároveň je konečná daň vyšší z toho důvodu, že tento kraj si všeobecně závazným nařízením nestanovil osvobození pro vozidla s elektrickým pohonem – což je také pouze fakultativní pravomoc kraje. Dle mého názoru je zákonné stanovení sazby lepší variantou, jelikož je spravedlivější. Na celém území platí daňoví poplatníci této daně při stejných podmínkách stejnou výši daně. I k této úpravě směruje Slovenská republika a plánuje upustit od volné dispozice kraje při stanovování této daně. Je třeba konstatovat, že silniční daň v naší soustavě daní svůj význam bezpochyby má. Při nahlédnutí do výročních zpráv Státního fondu dopravní infrastruktury jsem zjistila, že tento příjem je relativně stabilní 68 už od zřízení tohoto fondu a tudíž výnos ze silniční daně je pravidelně se opakujícím příjmem, který je důležitý pro pokrytí jeho výdajů. Dalším významem silniční daně je bezpochyby regulace ve vztahu k životnímu prostředí. Snížením a zvýšením sazeb pro nová či stará vozidla silniční dan reaguje na neustálé zhoršování se životního prostředí a snaží se tak motivovat dopravce k nákupu aut šetrnějších a méně škodlivých ve vztahu k prostředí, ve kterém žijeme. Při bližším seznámením se s právní úpravou této daně musím konstatovat, že ji hodnotím spíše kladně. Právní úprava je přehledná a srozumitelná, což je dáno zároveň i tím, že v ní nedochází k častým změnám. I z věcného hlediska je dle mého názoru koncipována vhodně.

68

Viz. Kapitola 4 – grafické zpracování.

31

Seznam použité literatury Knižní zdroje: BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 519 s. BONĚK, V. et al. Lexikon daňové pojmy. 1. vydání. Ostrava: Sagit, 2001. 626 s. TESAŘOVÁ, Zdeňka, Zákon o dani silniční. Komentář s příklady. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 140 s. JANOUŠEK, Karel. Daň silniční. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 33 s. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 275 s. Právní předpisy: Zákon č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Směrnice parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. Června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly Zákonné opatření Senátu č. 344/2013, o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů Zákon č. 582/2004 Z. z. o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, v znení neskorších predpisov Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Judikatura: rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 20062, sp. zn. čj. 2 Afs 101/200567 rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. č. j.: 7 Afs 64/200852 Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2009, č.j. 8 Afs 15/2007-75 32

Internetové zdroje: SOAVE,

Piero.

Silniční

doprava:

harmonizace

právních

předpisů

[online].europarl.europa.eu, červenec 2013 [cit. 11. února 2014]. Dostupné na < http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_5.6.4. html> BENKO, Ján. Daň z motorovýh vozidiel za rok 2013[online].podnikajte.sk, 31. Prosince 2013 20.

[cit.

února

2014].

Dostupné

na

<

http://www.podnikajte.sk/dane-a-

uctovnictvo/c/1140/category/dan-z-motorovych-vozidiel/article/dan-z-motorovych-vozidiel2013.xhtml>

Česká národní banka: Kurzy devizového trhu [online]. cnb.cz, 31. Prosince 2013 [cit. 2.

února

2014].

Dostupné

na

Tlačový odbor, Ministerstvo financí Slovenské republiky: Daň z motorových vozidiel bude od roku 2015 ekologickejšia a spravodlivejšia[online]. mfsr.sk, 17. Ledna 2014 [cit.

24.

února

2014].

Dostupné

na

Svaz dovozců automobilů. MF chce daní motivovat dopravce k nákupu novách aut [online]. portal.sda-cia.cz, 12. 12. 2007 [cit. 16. Února 2014]. Dostupné na < http://portal.sda-cia.cz/clanek.php?id=327&v=m> Vozový park osobních a nákladních vozidel. Vyvíjí se skladba vozového parku osobních a nákladních automobilů příznivě s ohledem na životní prostředí? [online]. issar.cenia.cz,

22.

Srpna

2013

[cit.

17.

Února

2014].

Dostupné

na

<

http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1589> Sborníky: Dny práva 2011: Finance veřejného sektoru (právní a ekonomické aspekty jeho fungování). Brno: Masarykova univerzita, 2012. Výroční zprávy: Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok

2012

[online].

Praha,

2013

[cit.

10.

Března

2013].

Dostupné

33

na

Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok

2011

[online].

Praha,

2012

[cit.

10.

března

2013].

Dostupné

na


2010

[online].

Praha,

2011

[cit.

10.

března

2013].

Dostupné

na


2009

[online].

Praha,

2010

[cit.

11.

března

2013].

Dostupné

na


2008

[online].

Praha,

2009

[cit.

11.

března

2013].

Dostupné

na


2007

[online].

Praha,

2008

[cit.

11.

března

2013].

Dostupné

na


2006

[online].

Praha,

2007

[cit.

13.

března

2013].

Dostupné

na


2005

[online].

Praha,

2006

[cit.

14.

března

2013].

Dostupné

na


2004

[online].

Praha,

2005

[cit.

14.

března

2013].

Dostupné

na


2005

[online].

Praha,

2006

[cit.

14.

března

2013].

Dostupné

na


2004

[online].

Praha,

2005

[cit.

14.

března

2013].

Dostupné

na


2003

[online].

Praha,

2004

[cit.

14.

března

2013].

Dostupné

34

na


2002

[online].

Praha,

2003

[cit.

14.

března

2013].

Dostupné

na


2001

[online].

Praha,

2002

[cit.

14.

března

2013].

Dostupné

35

na

Abstrakt Moje bakalářská práce se zabývá analýzou právní úpravy silniční daně v České republice a poukazuje na změny od 1. ledna 2014. Zároveň je přiblížena i právní úprava této daně ve Slovenské republice. V praktické části práce následuje výpočet daně v těchto zemích a na modelovém přikladu jsou ukázány její odlišnosti.

Abstract The thesis deals with law regulations of a road tax in the Czech Republic and highlights the changes during the period beginning 1st January 2014. Alongside an insight into tax legislation in the Slovak Republic is given. The practical parts follows the calculations of the tax in both these countries and a model example shows the differences.

36

Seznam klíčových slov Silniční daň Komparace Motorové vozidlo Sazba daně Osvobození Poplatník Daňová povinnost

List of key words Road tax Comparison Motor vehicle The tax rate Exemption The taxpayer Tax liability

37

Seznam příloh: Příloha č. 1: Vyplněný II. oddíl daňového přiznání pana Nováka

38

Příloha č. 2: Všeobecně závazné nařízení Bratislavského kraje č. 38/2010 o dani z motorových vozidel

39

40

41

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Denisa Prucková. Silniční daň - právní úprava a význam. Bakalářská práce

Recommend Documents