Univerzita Palack´eho v Olomouci Filozofick´a fakulta Katedra filozofie
Autorefer´at k disertaˇcn´ı pr´aci ´ ASPEKTY MILLOVA EPISTEMOLOGICKE POJET´I SVOBODY Mgr. Hana Dobi´aˇsov´a
Konzultant: PhDr. Petr Vodeˇsil, Ph.D. ˇ Skolitel: Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc.
2015
V pˇredkl´ adan´e disertaˇcn´ı pr´ aci prezentuji hypot´ezu, ˇze stˇeˇzejn´ı hodnotou, kterou jsou vedeny Millovy u ´vahy o svobodn´e spoleˇcnosti, je pozn´ an´ı, a ˇze tedy Mill neusiloval o realizaci svobody o sobˇe sam´e, jak se tradiˇcnˇe u liber´ aln´ı koncepce pˇredpokl´ ad´ a. Aspekt pozn´ an´ı, r˚ ustu a rozvoje spoleˇcnosti jako celku i jedinc˚ u, kteˇr´ı ˇ ek je v jeho koncepci ch´ ji tvoˇr´ı, je u Milla dobˇre zn´ am. Clovˇ ap´ an jako vyv´ıjej´ıc´ı se bytost, kter´ a by mˇela m´ıt ve spoleˇcnosti dostatek volnosti pro sv˚ uj osobit´ y rozvoj, ˇc´ımˇz pak z´ aroveˇ n pˇrisp´ıv´ a k rozkvˇetu spoleˇcnosti. To je klasick´ a interpretace Millova pojet´ı spoleˇcnosti, kter´e, zd´ a se, nen´ı co vytknout. Pokud se vˇsak pˇri zkoum´ an´ı Millovy koncepce zamˇeˇr´ıme podrobnˇeji na vztah pozn´ an´ı a svobody, ukazuje se, ˇze pozn´ an´ı zde zauj´ım´ a velmi v´ yznamn´e, ovˇsem obvykle ne pˇr´ıliˇs zd˚ urazˇ novan´e m´ısto. Je moˇzn´e pˇredpokl´ adat, ˇze pokud si jeho v´ yznam v souvislosti se svobodou l´epe uvˇedom´ıme, mohou se uk´ azat nov´e perspektivy pˇri odpovˇedi na ot´ azku, jak vytv´ aˇret svobodnou spoleˇcnost. C´ılem t´eto pr´ ace je uk´ azat, ˇze Millova koncepce svobody ve spoleˇcnosti stoj´ı na urˇcit´em filosofick´em z´ akladu, vysvˇetlit, proˇc je moˇzn´e za nˇej povaˇzovat pr´ avˇe Millovu epistemologii a v ˇcem se Millovo pojet´ı pozn´ an´ı formuj´ıc´ı jeho koncepci svobody shoduje s jeho pojet´ım vˇedeck´eho pozn´ an´ı.
ˇ Cesk´ a reflexe vztahu svobody a pozn´ an´ı v Millovˇ e myˇ slen´ı Pˇrehledov´ y exkurz mapuj´ıc´ı, nakolik ˇceˇst´ı autoˇri reflektuj´ı vztah svobody a pozn´ an´ı v Millovˇe myˇslen´ı, ukazuje, ˇze v p˚ uvodn´ı ˇcesk´e literatuˇre sch´ az´ı hlubˇs´ı ponor do podstaty Millova pojet´ı svobody. Pˇrirozenˇe zde tedy nenach´ az´ıme ani interpretaci zˇretelnˇe propojuj´ıc´ı Millovu koncepci svobody s jeho teori´ı pozn´ an´ı. V ˇcesk´ ych a slovensk´ ych pˇrekladech anglick´e odborn´e literatury nen´ı toto propojen´ı zm´ınˇeno bud’ v˚ ubec (G. Sartori, P. Svensson), nebo je naopak pˇrekvapivˇe jasnˇe pojmenov´ ano (G. Himmelˇ farbov´ a, P. Feyerabend, I. Shapiro), avˇsak bez bliˇzˇs´ıho vysvˇetlen´ı. Cesk´ y ˇcten´ aˇr se tak nesetk´ a s ˇza ´dnou detailn´ı anal´ yzou souvislost´ı Millova pojet´ı svobody a pozn´ an´ı, nehled´ a-li v pramenech cizojazyˇcn´ ych.
Millova koncepce svobody ve spoleˇ cnosti Odrazov´ ym m˚ ustkem pro epistemologick´ y v´ yklad spisu O svobodˇe jsou v t´eto pr´ aci interpretace J. Rawlse a I. Berlina. Nehovoˇr´ı sice o propojen´ı svobody a pozn´ an´ı u Milla, z jejich argumentace vˇsak lze vyvodit, ˇze pozn´ an´ı hraje v Millovˇe koncepci svobody v´ yznamnˇejˇs´ı roli, neˇz jak vypl´ yv´ a z bˇeˇzn´ ych ˇcesk´ ych v´ yklad˚ u. Argumenty J. Skorupsk´eho a D. Brinka pak ukazuj´ı, ˇze je opodstatnˇen´e hovoˇrit v souvislosti s Millovou pˇredstavou spoleˇcnosti o epis-
temologii a ˇze je to pr´ avˇe jeho pojet´ı pozn´ an´ı, jeˇz v´ yraznˇe formuje jeho u ´vahy o svobodˇe. Skorupski zd˚ uvodˇ nuje svou tezi, ˇze svoboda diskuse je pro Milla v´ yznamnˇejˇs´ı neˇz svoboda jedince ve spoleˇcnosti, t´ım, ˇze svobodn´ a diskuse je d˚ uleˇzit´ a pro pozn´ an´ı. To ji ˇcin´ı v oˇc´ıch Milla dokonce podstatnˇejˇs´ı neˇz svobodu, jeˇz je u n´ as tak bˇeˇznˇe a nekriticky povaˇzov´ ana za nejvyˇsˇs´ı Millovu hodnotu. Epistemologick´e zd˚ uvodnˇen´ı nach´ az´ı v Millovˇe koncepci svobody rovnˇeˇz D. Brink. V n´ avaznosti na jeho v´ agn´ı rozliˇsov´ an´ı mezi svobodnou diskus´ı a svobodou slova se uk´ azalo, ˇze abychom mohli hovoˇrit o epistemologick´ ych principech Millova pojet´ı svobody, je tˇreba tyto dva pojmy jasnˇe rozliˇsit a kl´ ast d˚ uraz na svobodnou diskusi. Tu pak, m´ a-li v´est k pozn´ an´ı, charakterizuje respekt, nikoliv pouh´ a tolerance. Za zaj´ımav´ y nepˇr´ım´ y d˚ ukaz epistemologick´eho charakteru Millov´ ych u ´vah o spoleˇcnosti lze povaˇzovat to, ˇze T. G. Masaryk, v jehoˇz ˇcinech i spisech se projevuje touha dobrat se pravdiv´eho pozn´ an´ı, se s Millem v nˇekolika ohledech shoduje. Pˇrestoˇze liberalismus kritizuje, mluv´ı-li jmenovitˇe o Millovi, vyjadˇruje explicitnˇe sv´e sympatie.
Millova teorie pozn´ an´ı Tˇret´ı kapitola pˇrin´ aˇs´ı anal´ yzu dvou z´ akladn´ıch pˇredpoklad˚ u Millova pojet´ı pozn´ an´ı, jak vypl´ yv´ a z jeho koncepce svobody – relativismu a zpochybnˇen´ı z´ akon˚ u o kontradikc´ıch. Pokud hovoˇr´ıme v souvislosti s Millem o relativismu, je potˇreba tento pojem specifikovat. Navrhuji rozliˇsovat primitivn´ı relativismus a relativismus jako vztahovost, pˇriˇcemˇz s Millovou koncepc´ı je s ohledem na d˚ uleˇzitost pozn´ an´ı kompatibiln´ı jen druh´ y zm´ınˇen´ y. Drˇz´ıme-li se zformalizovan´e podoby z´ akon˚ u o kontradikc´ıch, lze jakoˇzto pˇredpoklad Millovy koncepce konstatovat jejich ˇca ´steˇcn´e zpochybnˇen´ı, kter´e na poli logiky nal´ez´ a oporu v mediantes (stˇredovˇek´e ˇreˇsen´ı logick´ ych paradox˚ u) nebo v dialetheismu G. Priesta. Pozornost je d´ ale zamˇeˇrena na vybran´e aspekty vˇedeck´eho pojet´ı pozn´ an´ı rozpracovan´e v Millov´ ych epistemologick´ ych spisech (Syst´em logiky a Rozprava o filosofii sira W. Hamiltona) – induktivismus, vˇedeck´ y redukcionismus a probl´em kontradikc´ı a relativismu.
Paralely Na z´ akladˇe uˇcinˇen´ ych poznatk˚ u a v n´ avaznosti na diskusi K. W. Staleyho a S. Jacobse o tom, zda m´ a Millovo pojet´ı pozn´ an´ı obsaˇzen´e v jeho koncepci svobody vˇedeck´ y charakter, jsou ve ˇctvrt´e kapitole formulov´ any ˇctyˇri paralely mezi pozn´ an´ım, jak jej Mill ch´ ape v kontextu svobody
a v kontextu vˇedy. Induktivismus, upozorˇ nov´ an´ı na nevyhnutelnost redukce pˇri pozn´ av´ an´ı a specifick´e pojet´ı kontradikc´ı a relativismu lze nal´ezt jak v Millov´ ych u ´vah´ ach o svobodˇe, tak v jeho epistemologick´ ych spisech.
D˚ usledky a slabiny epistemologick´ eho ch´ ap´ an´ı svobody V posledn´ı kapitole jsou formulov´ ana ˇctyˇri stanoviska, kter´ a jsou s Millov´ ym pojet´ım svobody obvykle spojov´ ana, avˇsak v d˚ usledku pˇrijet´ı teze, ˇze svoboda je v Millovˇe koncepci motivov´ ana pozn´ an´ım, je jejich pˇrisuzov´ an´ı Millovi neudrˇziteln´e. D´ ale zde prezentuji slab´ a m´ısta Millova epistemologick´eho pojet´ı svobody. Jako nejpalˇcivˇejˇs´ı se jev´ı tyto dva argumenty: Nelze pˇredpokl´ adat, ˇze pozn´ an´ı bude stejnˇe d˚ uleˇzitou hodnotou pro vˇsechny, a je t´emˇeˇr jist´e, ˇze aplikac´ı z´ asady svobodn´e diskuse se spoleˇcnost st´ av´ a bezbrannou v˚ uˇci tˇem, kteˇr´ı na jej´ım dodrˇzov´ an´ı nemaj´ı z´ ajem. Pro praktick´e vyuˇzit´ı v politice se proto jeho pojet´ı svobody zaloˇzen´e na touze po pozn´ an´ı nejev´ı jako pˇr´ıliˇs vhodn´e.
Shrnut´ı Byla prok´ az´ ana teze, ˇze Millova koncepce svobody je v´ yraznˇe motivov´ ana pozn´ an´ım, a to ve formˇe velmi bl´ızk´e jeho pojet´ı vˇedeck´eho pozn´ an´ı. V pˇr´ıpadˇe Millova liberalismu tedy nestoj´ıme pˇred ˇcistˇe pragmatickou, ide´ al˚ u prostou koncepc´ı zamˇeˇrenou v´ yhradnˇe na spoleˇcensk´e uspoˇra ´d´ an´ı; Mill usiluje o svobodu proto, ˇze ji ch´ ape jako nutnou podm´ınkou pro dosaˇzen´ı jin´e hodnoty, a sice pozn´ an´ı. Nelze vˇsak ˇr´ıct, ˇze t´ım svoboda v Millov´ ych u ´vah´ ach ztr´ ac´ı na v´ yznamu ve prospˇech pozn´ an´ı. Pozn´ an´ı je sice urˇcuj´ıc´ı hodnotou Millova liberalismu a zauj´ım´ a tak pomysln´e prvn´ı m´ısto pˇred svobodou, ale z´ aroveˇ n bez n´ı nen´ı uspokojivˇe realizovateln´e. Nelze tedy dospˇet ke stanovisku ve smyslu bud’ (pozn´ an´ı) – anebo (svoboda). Svoboda je pro Milla nutnou podm´ınkou pozn´ an´ı, a je tedy potˇreba m´ıt na vˇedom´ı jejich tˇesnou prov´ azanost. Shrˇ nme nejv´ yznamnˇejˇs´ı konsekvence Millova epistemologick´eho ch´ ap´ an´ı svobody, jak vyplynuly z proveden´eho b´ ad´ an´ı: (1) Millovu koncepci svobody nelze spojovat s prost´ ym pluralismem tvrzen´ı ˇci mor´ aln´ıch pˇresvˇedˇcen´ı. Zpochybnˇen´ı z´ akon˚ u o kontradikc´ıch a relativismus lze totiˇz za z´ aklad Millova pojet´ı pozn´ an´ı, jak plyne z jeho koncepce svobody, povaˇzovat jen v takov´e podobˇe, kter´ a nezamezuje v´ yvoji pozn´ an´ı. (2) Millovo pojet´ı svobody charakterizuje svobodn´ a diskuse, nikoliv svoboda slova, a respekt, nikoliv tolerance. Epistemologick´ y charakter
Millovy koncepce implikuje nedostateˇcnost pouh´e svobody slova a tolerance. Tolerance vyznaˇcuj´ıc´ı se sice nezasahov´ an´ım, ale tak´e jistou m´ırou lhostejnosti je pˇr´ımo neˇza ´douc´ı, zat´ımco svoboda slova je sice ˇza ´douc´ı, ale nepostaˇcuje k tomu, aby se rozv´ıjelo pozn´ an´ı. (3) Nelze pˇrijmout Berlinovo stanovisko, ˇze Millovo pojet´ı svobody nevyluˇcuje absolutismus, ani Stephenovu n´ amitku, ˇze moˇznosti pozn´ av´ an´ı mohou b´ yt v autoritativn´ım reˇzimu stejn´e jako ve svobodn´e spoleˇcnosti. ´ e propojen´ı pozn´ Uzk´ an´ı a svobody nepˇripouˇst´ı kompatibilitu s autoritarismem. Pˇrestoˇze se Millova koncepce epistemologicky motivovan´e svobody nejev´ı jako vhodn´ a pro aplikaci ve st´ atˇe, m˚ uˇze naj´ıt uplatnˇen´ı v jin´ ych typech spoleˇcensk´eho uspoˇra ´d´ an´ı – napˇr´ıklad v menˇs´ıch spoleˇcenstv´ıch na dobrovoln´e nebo profesn´ı b´ azi, jejichˇz ˇclenov´e by sd´ıleli hodnotu pozn´ an´ı. Millovy myˇslenky je tak´e moˇzn´e z osobn´ı sympatie realizovat mimo jak´ akoliv sdruˇzen´ı ve sv´em soukrom´em ˇzivotˇe. Stoj´ı-li demokracie na Masarykem zd˚ urazˇ novan´e drobn´e kaˇzdodenn´ı pr´ aci jednotliv´ ych lid´ı a pokud svoboda ve spoleˇcnosti z´ avis´ı z velk´e ˇca ´sti na naˇsem vnitˇrn´ım postoji, jak ˇr´ık´ a Mill, je to moˇzn´ a dokonce velmi podstatn´ y zp˚ usob, jak ji tvoˇrit. Filosofov´e mohou pˇrispˇet k vˇetˇs´ı m´ıˇre pochopen´ı a uplatnˇen´ı epistemologick´eho principu svobody pˇripom´ın´ an´ım Millov´ ych myˇslenek vyb´ızej´ıc´ıch k tomu, abychom si uvˇedomili limity jednotliv´ ych popis˚ u svˇeta a u ´hl˚ u pohledu, ale z´ aroveˇ n je ˇsmahem nezavrhovali jenom proto, ˇze neobsahuj´ı celou pravdu“. To je jistˇe i pˇres svou prostotu a st´ aˇr´ı myˇslenka hodn´ a ” pozornosti.
Publikovan´ e pr´ ace ´ Hana. Svobodn´ • DROBKOVA, a spoleˇcnost, pozn´ an´ı a ˇzivot. In: Andragogika. Odborn´ y recenzovan´ y ˇcasopis. Praha: Academia Economia, 2013, roˇc. XVII. ISSN 1211-6378. (Jedn´ a se o tˇr´ıd´ıln´ y ˇcl´ anek; 1. d´ıl vyˇsel v bˇreznu 2013, druh´ y v ˇcervnu 2013, tˇret´ı v z´ aˇr´ı 2013.) ´ SOV ˇ ´ Hana. Similarities in the Approaches of J. S. Mill • DOBIA A, and T. G. Masaryk to a Free Society. In: Czech and Slovak Journal of Humanities. Philosophica. Odborn´ y recenzovan´ y ˇcasopis. Olomouc: Univerzita Palack´eho v Olomouci, 2013, II/2013, str. 39–46. ISSN 1805-3742. ´ Hana. J. S. Mill a T. G. Masaryk: Ide´ • DROBKOVA, aly spoleˇcensk´e. In: Demokracie jako hodnota a probl´em II. Recenzovan´ y sborn´ık pˇr´ıspˇevk˚ u z mezin´ arodn´ı vˇedeck´e konference konan´e 18. a 19. ˇr´ıjna 2012. Liberec: Technick´ a univerzita v Liberci, 2014, str. 63–73. ISBN 978-80-7494-048-4. ´ SOV ˇ ´ Hana. Pozn´ • DOBIA A, an´ı jako kl´ıˇcov´ a hodnota Millova liberalismu. In: Filosofick´ y ˇcasopis. Odborn´ y recenzovan´ y ˇcasopis. Praha: ˇ 2015, roˇc. 63, ˇc. 1, str. 31–45. Filosofick´ yu ´stav AV CR, ISSN 0015-1831.
Summary In this dissertation, I present a hypothesis that the core value of Mill’s reflections on free society is knowledge. The aim of this dissertation is to show that Mill’s conception of freedom in society has a certain philosophical basis and to explain why it is possible to consider Mill’s epistemology as such a basis and in what way Mill’s conception of knowledge forming his conception of freedom corresponds to his conception of scientific knowledge. The consideration of these topics should contribute to a more comprehensive understanding of Mill’s conception of society and its basic principles. I also try to answer a question, whether the understanding of connections between knowledge and freedom can be helpful in creating free society. Epistemological understanding of Mill’s conception of freedom has not yet been considered in the Czech Republic and there are certain interpretations that are in stark contrast to the epistemological nature of Mill’s freedom. Some interpretations that are available in Czech translations (Berlin, Rawls) suggest that knowledge is much more important in Mill’s conception of freedom than can be concluded from the common interpretations of Czech authors. These interpretations are a stepping stone to the interpretation of Mill’s work On Liberty focusing on epistemology. Professional literature published in English (Skorupski, Brink) proves that it is legitimate to speak about epistemology in connection with Mill’s idea of society and that it is his conception of knowledge that has a considerable influence on his reflection on freedom. This dissertation focuses on an analysis of the two main assumptions of Mill’s conception of knowledge as implied by his conception of freedom – relativism and the challenge to the law of contradictions – and provides an answer to a question of how much they affect Mill’s conception of freedom. The focus is also on the selected aspects of a scientific conception of knowledge as presented by Mill in his epistemological works – inductivism, scientific reductionism and the issue of contradictions and relativism. These aspects present the parallels between knowledge as it is understood by Mill in the context of freedom and in the context of science, which contributes to the ongoing discussion (Staley, Jacobs) that focuses on the point of to what extent is Mill’s conception of knowledge included in his conception of freedom scientific. The research that was made shows that as a result of a thesis of epistemologically conditioned freedom, some of the stances that are commonly associated with Mill’s conception are unsustainable. Careful consideration of epistemological view of freedom also reveals its weak spots, especially when considering the application of this conception in practice.
