UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Pavla Hurtová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence
Pavla Hurtová
Vědomosti adolescentů o sexuálně přenosných chorobách
Bakalářská práce
Vedoucí práce: MUDr. Antonín Kořenek, Ph.D. Olomouc 2011
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 20. 2. 2011
----------------------------Podpis
2
Děkuji MUDr. Antonínu Kořenkovi, Ph.D., za věnovaný čas a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Poděkování patří také Mgr. Elišce Kopecké za poskytnutí cenných rad.
3
ANOTACE Název v ČJ: Vědomosti adolescentů o sexuálně přenosných chorobách Název v AJ: The adolescents´ knowledge of sexually transmited infections Obsah práce: Práce pojednává o znalostech adolescentů o vzniku, přenosu, prevenci a terapii sexuálně přenosných chorob Datum zadání: 2011-01-27 Datum odevzdání: 2011-06-29 Název vysoké školy, fakulty, ústavu: UP v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Autor: Hurtová Pavla Vedoucí práce: MUDr. Antonín Kořenek, Ph.D. Oponent práce: Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce je zaměřená na průzkumné šetření znalostí adolescentní mládeţe v České republice o sexuálně přenosných chorobách. Studie se zabývá různými hledisky vědomostí o pohlavně přenosných chorobách: posouzení rizika přenosu, prevence, ochrany před nákazou a léčby. Analýza a interpretace získaných dat poskytuje informace o názoru společnosti na problematiku sexuálně přenosných chorob, o postoji společnosi k lidské sexualitě, a také poukazuje na nedostatky v informovanosti a sexuálním vzdělání mládeţe. Abstrakt v AJ: The aim of this dissertation was to research
and evaluate adolescentś level of
knowledge about sexually transmitted diseases ( STD), only adolescents of the Czech Republic were taken into account. The study analyses various aspects of knowledge about STD: risk perception, prevention and protection, the modes of transmission and treatment. The analysis of the obtained data provides insight into the societyś attitude toward the issue of STD and human sexuality, and also highlights the lack of information and insufficient sexual health education adolescents.
4
Klíčová slova v ČJ: sexuálně přenosné infekce, pohlavní choroby, adolescence, prevence Klíčová slova v AJ: sexually transmitted infections, venereal diseases, adolescence, prevention Rozsah práce: Text - 52 Přílohy - 6
5
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………................ 7 I TEORETICKÁ ČÁST 1. Charakteristika STD………………………………………………...8 1.1 Sexuálně přenosné nemoci………………………………………………………...8 1.2 Adolescence………………………………………………………………………..9
2.
Druhy STD…………………..............................................................10
2.1 STD vyvolané viry………………………………………………………………...10 2.2 STD vyvolané bakteriemi…………………………………………………………13 2.3 STD vyvolané prvoky a červy…………………………………………………….16 2.4 STD vyvolané plísněmi…………………………………………………………...16
3.
Prevence a přenos STD……………………………………………..17
4.
Zdravotní následky po prodělané STD……………………………18
II PRAKTICKÁ ČÁST 5. Metodika výzkumné práce………………………………………….20 5.1 Metoda výzkumu………………………………………………………………….20 5.2 Výběr a popis zkoumaného vzorku……………………………………………....20
6. Výsledky výzkumu a jejich analýza………………………………...21 6.1 Zjištěné výsledky…………………………………………………………………..21 6.2 Analýza zjištěných výsledků……………………………………………………....27
7. Diskuze…………………..…………………………………………...45 8. Závěr…………………………………………………………….........46 Literatura....................…………………………………………………...47 Elektronické zdroje……………………………………………………...48 Seznam zkratek…………………………………………………………..49 Seznam tabulek…………………………………………………………..50 Seznam grafů…………………………………………………………….51 Seznam příloh……………………………………………………………52 Přílohy……………………………………………………………………53
6
ÚVOD „ Slyšeli jste, že bylo řečeno: Nezcizoložíš. Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu hladově či chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci .“ (Nový zákon, Evangelium podle Matouše, 5, 27n, 2009, s. 88) Lidská sexualita a vztahy mezi pohlavími nesporně ovlivňují naše společenské chování. Sexuálně přenosné choroby (dále jen STD) patří mezi aktuální problematiky, které s sebou přináší dnešní svět. Vyjímkou není ani Česká republika. První písemné prameny o nemocech, které se přenáší pohlavním stykem pochází jiţ z Bible. Dlouhodobým působením bývalého politického reţimu a uznáváním náboţenských a morálních hodnot byly z výchovných a společenských důvodů případy jedinců nakaţených pohlavní chorobou široké veřejnosti utajovány. Podléhaly však povinnému hlášení o výskytu a šíření pohlavní nemoci. Díky otevřené osvětě v oblasti sexuality a informovanosti veřejnosti vyplouvá dříve tabuizovaný a utajovaný způsob onemocnění na povrch a mluví se o problému, který doprovází lidstvo samo, zcela otevřeně. Sexuálně přenosné choroby byly, jsou a budou v naší populaci
běţným jevem. Od roku 1989, kdy došlo k rozvoji „sexuálního
turismu“, procento infikovaných sexuálně přenosnou
chorobou rapidně stoupá.
(Bruncová, 2004, s. 10) I přes častý výskyt a závaţnost situace je oblasti prevence, edukace a výchovy k reprodukčnímu zdraví věnována malá pozornost. Vzhledem k rizikům, která s sebou sexuálně přenosné infekce přinášejí, si tato problematika vyţaduje pozornost nejen široké veřejnosti, ale i odborníků z oblasti gynekologie, urologie, koţního lékařství, psychiatrie, imunologie, psychologie a spolupráci s pedagogy a policií České republiky. Přenos infekce sexuálním kontaktem se týká jak ţenského, tak muţského pohlaví, všech sociálních vrstev a věkových kategoriií. Po zváţení rozmanitosti a rozsahu problematiky sexuálně přenosných chorob jsem nucena omezit se ve své bakalářské práci pouze na přenos STD u adolescentních dívek a chlapců. Toto období jsem si zvolila, protoţe si myslím, ţe dospívající jsou nejrizikovější skupinou pro infekci vzniklou sexuálním kontaktem. Dospívající touţí poznat nepoznané, zaţít nezaţité, uţít si ţivot za kaţdou cenu, experimentovat s drogou, alkoholem, sexem a uţívat si diskotéky a neřízené večírky. To vše patří mezi rizikové chování pro přenos sexuálních chorob.
7
1. CHARAKTERISTIKA STD 1. 1 Sexuálně přenosné nemoci STD „ Sexually transmitted diseases“, STI „sexually transmitted infections. Jedná se o infekční choroby získané a šířené výhradně nebo
převážně
pohlavním
stykem a různými sexuálními praktikami. Tyto choroby představují závaţný sociologicko-společensko-ekonomicko-psychologický problém, neboť jejich výskyt má od roku 1990 neustálý vzestup. Závaţnost onemocnění spočívá v rychlém přenosu infekce, pozdní diagnostice a výskytu trvalých následků po prodělaném onemocnění. Do této skupiny chorob jsou řazeny klasické, dříve popisované jako venerické choroby a další sexuálně přenosné infekce. Původci STD jsou viry, bakterie, plísně, červi a prvoci. (Hořejší, 1990, s. 906) Povinnému hlášení, depistáţi, dispenzarizaci a léčbě podléhá onemocnění Gonorrhoea, Lues, Ulcus molle, Lymphogranuloma venerum, Granuloma inguinale: Zákon č. 60/1966 O péči o zdraví lidu, Vyhláška MZ 90/1984 Opatření proti přenosným nemocem, Vyhláška MZ 30/1968 Opatření proti pohlavně přenosným nemocem. (viz. příloha 1, s. 53). (MZČR, www.portal.gov.cz) Vyhledávání nemocných (depistáţ), dohled nad osobou se sexuálně přenosnou chorobou (dispenzarizace), léčba a hlášení spočívá ve spolupráci dermatovenerologů, gynekologů, urologů, imunologů, hygieniků, psychologů a policie ČR. Povinností ošetřujícího lékaře v případě STD je povinnost mlčenlivosti. Klienti, postiţeni onemocněním, které podléhá hlášení, jsou povinni uvést všechny osoby, se kterými byli v sexuálním kontaktu, aby nedošlo k dalšímu vědomému i nevědomému šíření. Jsou také povinni podstoupit řádnou léčbu a podrobit se minimálně šestiměsíční dispenzarizaci. (Čepický, www.granuloma.cz) Nejčastější příčinou šíření STD je sexuální promiskuita a prostituce jak heterosexuálů, tak homosexuálů a bisexuálů. Významnou roli v šíření STD má i zvýšená migrace obyvatelstva a tzv. „sexuální turistika“ do exotických zemí. (Kudela, 2008, s. 49)
8
1. 2 Adolescence Významným ţivotním mezníkem mezi pubertou a dospělostí je období adolescence. Adolescence začíná ukončením pohlavního dospívání kolem 15. roku a končí dospělostí ve 20 - 22 letech. Po právní stránce se člověk v ČR stává dospělým, a tedy trestně odpovědným, v 18. roce ţivota. Pokračuje vývoj tělesný a pohybový, citový, intelektu, sociálních vztahů, zájmů a poznávacích procesů. Osobnost jedince se nadále formuje. Dokončuje se tělesný a růstový vývoj. U adolescentů dochází k emocionální rovnováze. Převaţují zde pozitivní city a rozvíjí se vyšší city - cítění estetické a etické. Pro dospívající je typická velká intelektuální aktivita a rozumová činnost je ustálenější a efektivnější - obdobná jako u dospělého jedince, ale chybí další poznatky a ţivotní zkušenosti.Vztah k rodičům se zlepšuje, protoţe si dospívající prosadili v rodině svá práva, dosáhli určité volnosti. K rodičům jsou nadále kritičtí a chtějí se podílet na rozhodování v rodině a vyslovit svůj názor. Ve vztahu k vrstevníkům se projevují
kamarádsky, jejich vztahy jsou
hlubší
a trvalejší. Podmínkou dobrého kamarádství je ale názorová shoda. Dospívající stále častěji vyhledávají styk s opačným pohlavím. Rychle se zamilují a silně se citově váţí na partnera. Pohled na jejich protějšek je nekritický a naivně idealistický. Od svého partnera vyţadují stejný bezmezný obdiv a stejnou citovou vazbu. Zpočátku nemají tyto vztahy dlouhého trvání a brzy jsou vystřídány novým vzplanutím. Adolescenti ještě nejsou dostatečně zralí k tomu, aby byli skutečnou oporou druhému
člověku
a respektovali jeho odlišnosti, názory a způsoby chování. S pohlavní zralostí se dostavuje sexuální potřeba spojená s vyhledáváním protějšku. Sexuální napětí vzniká dříve neţ intimní vztahy k partnerovi. Sexuální tenze odstraňují masturbací. V tomto období dochází k prvním sexuálním zkušenostem, ale i ke zkušenostem s návykovými látkami (alkohol, cigarety, drogy). Dospívající dávají přednost poslechu hlasité hudby, mají oblíbené zpěváky a hudební kapely. Většinou rádi cestují, nebo sportují. Hodně času tráví povídáním a diskusemi s vrstevníky, postupně ustupují od nekompromisního prosazování svých názorů, ale učí se naslouchat druhým a přijímat jejich argumenty. Mladí lidé si utvářejí morální zásady, hledají přiměřené místo v ţivotě a společnosti. (Langemeier, 2001, s. 58-62)
9
2. DRUHY STD 2.1 STD vyvolané virovou infekcí AIDS Infekce virem HIV (human immunodeficiency virus – virus lidské imunodeficience) se pandemicky šíří na celém světě. Patří mezi retroviry a je původcem syndromu AIDS. Virus HIV byl objeven v roce 1983. Existují dva typy virů lidské imunodeficience – HIV-1 a HIV-2. Většinu onemocnění vyvolává HIV-1. Virus HIV má vysokou afinitu k T lymfocytům (typ CD4), kde přeţívá jako provirus. Provirus HIV se můţe kdykoliv aktivovat a svou replikací hostitelské buňky ničit. Poškozuje také buňky kostní dřeně a ústředního nervového systému. Inkubační doba trvá několik měsíců aţ let, proto je řazen mezi lentiviry. Virus je velmi citlivý na zevní prostředí, mimo organismus rychle hyne. K přenosu viru dochází při nechráněném pohlavním styku, krví např. infikovanými jehlami u narkomanů, při transfúzi kontaminované krve, z matky na plod. Běţným společenským stykem k přenosu infekce nedojde. Virus je obsaţen v krvi, poševním sekretu, ve spermatu, ve slinách a mateřském mléce. (Kudela, 2008, s. 49) Ve světě se pouţívá několik klasifikací průběhu infekce HIV. Nejčastější je dělení CDC v Atlantě (Centre for Disease Kontrol) z roku 1986. I. stádium onemocnění AIDS - primoinfekce. Projevy chřipkového onemocnění 1.14. týden od nákazy. Horečka, zduřené mizní uzliny, bolesti v krku, bolesti svalů a kloubů, můţe se objevit vyráţka. Testy na HIV tzv. ELISA jsou negativní. II. stádium - období bezpříznakové séropozitivity. V tomto období je důleţitá včasná diagnostika a zahájení terapie. V těle dochází k trvalé či přechodné virémii – aktivní mnoţení viru. Riziko šíření infekce. III. stádim - generalizovaná lymfadenopatie. Dochází ke zvětšení lymfatických uzlin ve dvou lokalitách mimo třísla. Uzliny musí být větší neţ 1 cm, přetrvávat nejméně tři měsíce a jejich výskyt nesmí být ve spojení s jiným infekčním či nádorovým procesem. IV. stádium - AIDS Ve stádiu IV. A dochází k postiţení celkového stavu. Projevuje se úbytkem hmotnosti o více neţ 10%, horečnatými stavy, průjmy trvajícími déle neţ 1 měsíc, slabostí a nočním pocením. Stádium IV. B je charakteristické postiţením nervů a mozkové činnosti. Projevuje se progresivní periferní neuropatií, recidivujícími meningitídami a demencí.
10
Stádium IV. C, kdy dochází k výskytu tzv. oportunních infekcí. Jedná se o recidivující infekce, které by za normálního stavu imunitního systému nebyly pro člověka nebezpečné ani smrtelné. Stádium IV. D
je stádium
nádorové. Výskyt kaposiho sarkomu, rakoviny plic
a slinivky břišní. Onemocnění lze diagnostikovat 90 dní od nákazy serologickým ELISA testem, který určí přítomnost protilátek proti HIV v séru a testy na stanovení výkonnosti imunitního systému. AIDS je smrtelné, nevyléčitelné onemocnění, na které neexistuje účinný lék. Včasnou podpůrnou léčbou lze jen zpomalit a zmírnit projevy onemocnění. Léčba je zaměřena na symptomatologii onemocnění, kdy jsou podávány imunostimulancia, virostatika, antibiotika při léčbě infekcí, podpůrná terapie, vhodná ţivotospráva. (Mašata, 2004, s. 202 - 204) Herpes genitalis Herpes labiális je vyvolán virem HSV 1 a vyskytuje se nejčastěji na rtu a kůţi. K primoinfekci dochází většinou v dětském věku při styku sliznice dutiny ústní s infikovanými slinami. Herpes progenitalis je vyvolán HSV 2 virem, k jeho přenosu dochází při sexuálních aktivitách. Výskyt onemocnění začíná v období sexuální aktivity, při výskytu u dětí je třeba myslet na moţnost sexuálního zneuţívání. Klinicky se projevuje výsevem svědivých, bolestivých a vysoce infekčních puchýřků na ţaludu, předkoţce, v oblasti malých stydkých pysků, v okolí konečníku při análním styku. Infikovaná můţe být i sliznice dutiny ústní v závislosti na sexuálních praktikách. První setkání s virovou infekcí (primoinfekce) probíhá většinou bez příznaků. Virus přeţívá v nervové tkáni a nezpůsobuje ţádné potíţe. K reaktivaci viru dochází při horečce, opalování na slunci, při stresu a u poruch imunity. (Barták, 2002, s. 47) Mezi komplikace herpetické infekce patří: herpetická vulvovaginitis, gingivostomatitis, keratokonjuktivitis,
herpetická
meningoencefalitis
nebo
novorozenecká
sepse.
K přenosu viru HSV 1 i HSV 2 můţe dojít při orálně-genitálním, orálně-análním nebo análně genitálním styku. Inkubační doba je 2 - 12 dní.
Lékem první volby
u herpetických onemocnění jsou virostatické přípravky (acyklovir). Kaţdý opar na genitalu by měl být vyšetřen dermatovenerologem z důvodu odlišení od jiných STD např. primárního stádia Syphilis. Pouţití kondomu sniţuje riziko přenosu infekce. (Kaštánková, www.medicina.cz)
11
Condylomata accuminata Genitální, venerické bradavice, špičaté kondylomy, „fičky“. Jedná se o STD způsobené lidským
papilomavirem – HPV 6 - 11. (Kudela, 2008, s. 50) Kondylomata jsou
bradavčité útvary, které se vyskytují na genitáliích, na hrázi a kolem análního otvoru. Při orálním sexu bývá výsev bradavic na rtech, jazyku a dutině ústní. Kondylomata tvoří malé bělavé aţ růţové květákovité výrůstky, které se zvětšují a rozšiřují do okolí. V koţních záhybech mokvají a zapáchají. Nejsou-li odstraněny odumírají, prorůstáním vaziva se oplošťují a napodobují viru se mohou zvrhnout v maligní
condylomata lata sekundární syfilis. Některé typy nádor.
Infekce HPV virem můţe probíhat
i asymptomaticky, kdy virus přetrvává v epidermis a je infekční pro ostatní jedince. Výskyt kondylomat v populaci stoupá, nejvíce jsou ohroţeni gayové a HIV pozitivní. Inkubační doba je 2 měsíce. Léčba kodylomat spočívá v chirurgickém odstranění, zmraţení (kryalizaci) s pouţitím cytostatik (Podofylin), spálením elektrokauterem nebo laserem. (Mašata, 2004, s. 127 – 128). Očkovací látka (Silgard, Cervarix). Virus infekční hepatitidy A, B, C, D, E Virová hepatitida je váţné infekční onemocnění postihující játra. Viry jsou vysoce infekční a odolné vůči zevním vlivům. Výskyt onemocnění je celosvětový,
má
endemický charakter. Hepatitida typu A (HAV) - inkubační doba 16 – 50 dní. Projevuje se trávícími potíţemi, obdoba chřipky, ţloutenka, exantém (vyráţka), celková slabost, únava. Přenos viru je převáţně oro-fekální cestou tj. oro-anální styk tzvn. rimming (častý u gayů). Terapie je symptomatická a probíhá na uzavřeném infekčním oddělení. Proti Hepatitidě typu A se lze očkovat. Po prodělaném onemocnění nebývají trvalé zdravotní následky a získaná imunita je celoţivotní. (Navrátil, 2008, s. 284 – 285) Hepatitida typu B (HBV) - je velmi závaţné onemocnění. Inkubační doba je 50 – 180 dní. Projevuje se trávícími potíţemi, příznaky chřipky, kloubní, koţní a nervové projevy, poškození jaterních buněk, koţní a slizniční ikterus, světlá stolice a tmavá moč. U 5 – 10% případů přechází onemocnění do chronického stádia, které vede k jaterní cirhóze nebo k rakovině jater. Přenos viru HBV probíhá parenterální cestou. Pro přenos infekce má zásadní význam krev a krevní deriváty, sperma, vaginální sekret, sliny. K přenosu (HBV) dochází nejčastěji při pohlavním styku s infikovanou osobou nebo při aplikaci kontaminovaných jehel u narkomanů nebo u zdravotníků. Léčba je
12
symptomatická (léčí příznaky) a probíhá na infekčním oddělení. Proti hepatitis typu B lze očkovat. (Navrátil, 2008, s. 285) HPV 16-18 HPV virus má mnoho podtypů, typ 16-18 nese zodpovědnost za přednádorové změny sliznice děloţního čípku. U většiny HPV nakaţených nedochází k progresi onemocnění. Inkubační doba je několik týdnů aţ měsíců. Proti HPV infekci existuje očkovací látka (Silgard, Cervarix). (Mašata, 2004, s.130) Cytomegalovirus Patří mezi herpetické viry přenášené sexuálním kontaktem. Cytomegalovirová infekce probíhá u dospělých asymptomaticky (bezpříznaků), nebezpečná se stává pro plod, novorozence, nemocné s AIDS a jinou imunodeficiencí. (Roztočil, 2001, s. 215)
2.2 STD vyvolané bakteriálnímí infekcemi Syfilis (lues, přijíce) Je vysoce infekční onemocnění vyvolané spirochétou Treponema pallium. Treponema pallium je velmi citlivá na zevní vlivy a mimo organismus rychle hyne. Syfilis je pohlavní nemoc a vztahují se na ní přísná epidemiologická opatření dle zákona. Podle způsobu nákazy je syfilis získaná (akvírovaná) a vrozená (kongenitální). Inkubační doba je 2 – 4 týdny. (Mašata, 2004, s.184 – 191) I. Primární syfilis - první fáze onemocnění začíná místem vstupu infekce do těla. V místě průniku infekce (genitalie, ret, konečník) se objeví za 2 – 4 týdny nebolestivý tvrdý vřed. Dochází k nebolestivému zduření lokálních mizních ulin v okolí vředu. Za 4 – 6 týdnů se vřed spontánně zahojí. Celkové příznaky bývají vzácné. První stádium je vysoce infekční. II. sekundární syfilis - na místě zhojeného vředu vzniká jizva. Infekce postupuje mizní cestou do přilehlých mizních uzlin a šíří se do celého organismu. Dochází k výsevu exantému, který během několika týdnů zmizí a opět recidivuje. Výskyt nebolestivého zduření mizních uzlin na krku, v podpaţí a v tříslech. V dutině ústní se tvoří infekční bílé plošky – syfilitická angína. Condylomata lata páchnoucí a mokvající výrůstky v tříslech a podpaţí. Po dvou letech všechny příznaky mizí a onemocnění přechází do pozdní latentní (bezpříznakové) fáze, kdy lze diagnózu stanovit pouze krevními testy.
13
III. Terciární syfilis – je neifekční stádium, trvá 5 – 20 let. Syfilitická gummata vznikají rozpadem zánětlivého loţiska. Dochází k neléčitelnému postiţení centrálního nervového systému, kardiovaskulárního systému a pohybového aparátu. Léčba syfilis probíhá na dermatovenerologickém oddělení a spočívá v aplikaci vysokých dávek penicilinových antibiotik. Všechny údaje o nemocném a charakteru jeho onemocnění podléhají přísnému lékařskému tajemství. (Mašata, 2004, s. 184 - 185) Gonorrhoea (kapavka) Původcem kapavky je Nisseria gonorrhoea (gonokok). Inkubační doba je 5 - 7 dní. Genitální kapavka – infekce postihuje sliznici močového ústrojí a pohlavních orgánů. Extragenitální kapavka – postihuje sliznici nosohltanu, konečníku, oční spojivky, pohybový aparát a srdce. Klinicky se projevuje u muţů akutním zánětem močové trubice s dysurickými potíţemi a ţlutozeleným zánětlivým výtokem. U ţen můţe infekce probíhat zcela bez příznaků. Neléčená nebo nedoléčená akutní kapavka přechází do chronického stádia s minimálními příznaky zánětu, ale infekce se postupně šíří na další orgány a bývá příčinou muţské i ţenské sterility a recidivujících zánětů pohlavních orgánů. (Mašata, 2004, s. 117) Léčba kapavky probíhá ambulantně, podáváním vysokých dávek penicilinových nebo cefalosporinových antibiotik. Terapie je povinná a pacient je 6 měsíců dispenzarizován v dermatovenerologické poradně. Výskyt infekce podléhá povinnému hlášení. (Roztočil, 2001, s. 218) Chlamydiové infece Původci zánětů urogenitálního traktu muţů i ţen je Chlamydia trachomátis sérotypu D-K. Jsou to tzvn. intracelulární parazité a patří mezi nejčastěji přenášené patogeny. Inkubační doba
je 10 – 20 dní. Tyto bakterie postihují také spojivky, nadvarle
a konečník. Postiţení kloubů, spojivky a močové trubice označujeme jako Reitrův syndrom. Při nedostatečné terapii nebo nerozpoznané infekci přechází onemocnění do chronického stádia a postihuje pohybový aparát, imunitní systém, je příčinou partnerské sterility a mimoděloţního těhotenství. Infekce bývá doprovázena uretritidou se slabým výtokem. U většiny nakaţených probíhá onemocnění asymptomaticky. Léčba probíhá dlouhodobým podáváním kombinací antibiotik a chemoterapeutik. (Dvořáková, 1999, s. 9)
14
Lymfogranuloma venerum (čtvrtá pohlavní nemoc) Původcem onemocnění je Chlamidia trachomátis typu L1, L2 a L3. Inkubační doba je 7 – 21 dní. Toto onemocnění podléhá povinnému hlášení. Původ a výskyt infekce je typický pro tropické a subtropické pásmo. V ČR se nevyskytuje od roku 1991. Mezi příznaky onemocnění patří nebolestivý útvar v místě vstupu infekce. Zánětlivý proces postupuje do mizních uzlin a dochází k jejich zhnisání a tvorbě abscesů, které perforují píštělemi, ze kterých vytéká sekret. Zánět postupuje do okolních tkání a způsobuje píštěle, proktitidu a zúţení konečníku. Dochází k elefantiáze genitalu u obou pohlaví a bývá doprovázena horečkou a zimnicí. Neléčené onemocnění není smrtelné, ale výrazně zhoršuje kvalitu ţivota. Terapie probíhá prostřednictvím antibiotik a v ČR je povinná. (Čepický, www.granuloma.cz) Měkký vřed (Ulcus molle, chancroid) Haemophilus (ulceris mollis) ducrey je původce onemocnění, které se vyskytuje v tropickém a subtropickém pásmu. V ČR se nevyskytlo od roku 1991. V rozvojových zemích je výskyt velmi častý. Ikubační doba je 2 – 3 dny. Infekce spadá do povinného hlášení. Klinicky se projevuje mnohočetnými, křehkými, neztvrdlými a bolestivými vředy se zduřením lokálních mizních uzlin. Terapie antibiotiky. (Kaštánková, www.medicina.cz) Donovanóza (granuloma inguinale) Jedná se o STD, jejímţ původcem je Calymmtobacterium granulomatis. Nemoc se projevuje výsevem vředů, postihuje kůţi a podkoţí ganitálií, posléze se šíří do přilehlých oblastí. Hojení probíhá prostřednictvím vazivových jizev. Vyskytuje se převáţně v tropech a v rozvojových zemích. Inkubační doda je 1 – 12 týdnů. Neléčená nemoc
způsobuje
řadu
komplikací.
Terapie
probíhá
podáváním
antibiotik
a sulfonamidů, v některých případech je nutný chirurgický zákrok. (Mašata, 2004, s. 123 - 124) Streptokoky, Stafylokoky, gramnegtivní anaerobní bakterie, gramnegativní aerobní bakterie, L-organizmy Jsou přenášeny při sexuálním kontaktu a mohou, ale také nemusí být příčinou vzniku uretritid, cystitid, balanitidy, prostatidy, vaginitidy, zánětů vnitřních rodidel a následné sterility. (Mašata, 2004, s.68 – 70)
15
2.3 STD vyvolané prvoky a červy Trichomoniáza Bičenka poševní (trichomonas vaginális) je původcem a charakteristicky zapáchajících
svědivých,
hnisavých
výtoků z rodidel. U muţů probíhá většinou
asymptomaticky nebo pod obrazem mírné uretritidy (zánět močovétrubice). Komplikací u neléčené trichomoniázy můţe být zánět vnitřních rodidel a následná sterilita, zánět prostaty a semenných váčků. Inkubační doba je 4 – 20 dní. Trichomoniáza se léčí metronidazolovými přípravky. (Dvořáková, 1999, s.9) Scabies (Svrab) a Pediculosis pubis (muňky, filcky) Tito parazité jsou původci nesnesitelného svědění jak kůţe celého těla (Scabies), tak oblasti ohanbí ( Pediculosis pubis). Infekce bývá často zastřena obrazem jiných koţních chorob. Na kůţi jsou škrábance s bodovým krvácením, strupy někdy i patrná hnisavá loţiska. Terapii jsou protiparazitární šampóny, krémy a gely. Nezbytná je léčba všech kontaktních osob. Důleţitá jsou přísná hygienická opatření. (Hořejší, 1990, s. 970)
2.4 STD vyvolané plísněmi Mykotické infekce (kvasinky) Nějčastějším původcem urogenitální (postihující močové i pohlavní ústrojí) kandidózy bývá Candida albigans. Inkubační doba je 2 - 3 dny. Infekce se vyskytuje na sliznici dutiny ústní a genitalií. Projevuje se charakteristickým bělavým, svědivým povlakem s bolestivými erozemi. Léčba je nutná u obou partnerů a probíhá podáváním antimykotik a antiseptik. (Mašata, 2004, s.68 – 69)
16
3. PRVENCE A PŘENOS STD Výchova k reprodukčnímu zdraví jiţ od dětství tvoří nedílnou součást sociálního vývoje kaţdé osobnosti a je známkou vyspělé společnosti. Za vědomosti dospívající mládeţe o riziku, existenci a sebeochraně před STD nenese zodpovědnost jen výchova v rodině a ve škole, ale především vlastní uvědomění kaţdého jedince. Prevencí STD jsou vţité hygienické návyky, dostatečná informovanost a edukace zdravotním personálem a porodními asistentkami v ordinacích privátních gynekologů. Z výchovného hlediska lze zařadit do prevence STD i eliminaci (odstranění) rizikových faktorů – alkohol, uţívání drog, nekoordinované společenské akce. Pohlavní ţivot s novým partnerem by měl být zaloţen na důvěře a znalosti zdravotního stavu. Oba partneři by spolu měli o rizicích, která s sebou sexuální kontakt přináší, umět vzájemně hovořit. Za „bezpečný sex“ se dá povaţovat oboustranná partnerská věrnost nebo masturbace. Pouţívání kondomu nezajistí 100% ochranu, ale minimalizuje přenos STD. Mezi bezpečné sexuální praktiky patří petting (erotické dotyky v dolní polovině těla) a necking (erotické dotyky v horní polovině těla) nebo líbání všude po těle mimo sliznice. Za vysoce rizikové skupiny jsou análního
povaţováni
příznivci
nechráněného
a oráního sexu, promiskuitní jedinci, prostitutky, pornoherci, fandové
skupinového sexu, narkomani, jedinci s nízkou sociální úrovní a gayové. Riziko nákazy spočívá ve společném uţívání erotických a hygienickýh pomůcek. K přenosu infekce můţe dojít prostřednictvím nesterilních nástrojů znečištěných infikovanými sekrety (pedikúra, kosmetické salóny, iatrogenně ve zravotnictví, při neodborném zavádění piercingu a tetovací salóny). (Zlámal, www.asistentka.cz) Klienti s onemocněním krevní řady závislí na častém podávání krevních derivátů, jsou ohroţeni přenosem infekcí krevní cestou. Vysoce rizikový je přenos infekce z matky na plod během těhotenství, za porodu nebo po porodu prostřednictvím mateřského mléka. (Roztočil, 2001, s. 213 - 214) Nedílnou součástí lékařské prevence STD je očkování, pravidelná gynekologická vyšetření a screening (vyhledávání nemoci). Serologické vyšetření krve u těhotných, drogově závislých nebo při
podezření na HIV pozitivitu, lues, hepatitistypu B,
C a D. K detekci původců infekce v poševním sekretu a ve spermatu jsou pouţívány metody – MOP, KOH, stěry a výtěry na kultivaci a citlivost. Bezplatné, anonymní testy na HIV provádí hygienická stanice nebo toxikologická centra. (Juřeníková, 2001, s. 72)
17
4. ZDRAVOTNÍ NÁSLEDKY PO PRODĚLANÉ STD -
primární a sekundární sterilita (neschopnost otěhotnět)
-
infertilita (neschopnost donosit těhotenství)
-
dysmenorea (bolesti při menstruaci)
-
dyspareunie (bolesti při souloţi)
-
mimoděloţní těhotenství
-
recidivující (opakující se) záněty pohlavních orgánů
-
bacilonosičství (přenašečství)
-
zhoršená kvalita ţivota
-
imunodeficience (imunologická nedostatečnost)
-
orgánové poškození
-
přechod onemocnění do chronického stádia
-
vznik nádorového onemocnění (HPV viry)
-
trvalé psychické postiţení
-
pelvialgie (bolesti v malé pánvi)
-
úmrtí
(Mašata, 2004, s.18 – 20)
18
CÍLE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Po prostudování teoretických poznatků byly vytyčeny tyto cíle: Cíl č.1: Prozkoumat, jaké mají adolescentní dívky a chlapci vědomosti o vzniku, přenosu, prevenci a léčbě sexuálně přenosných chorob. Cíl č.2: Poukázat na to, kdo poskytuje mladistvím informace o STD. Cíl č.3: Zjistit, do jaké míry je sexuální chování dospívajících dívek a chlapců rizikové a jak oni sami předcházejí přenosu chorob.
19
5. METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE 5.1 Metoda výzkumného šetření Pro výzkumnou část práce byla zvolena metoda dotazníku vlastní konstrukce. (viz. příloha 3, str. 55). V dubnu roku 2011
byl proveden předběţný průzkum
u 10 respondentů z nichţ bylo 5 dívek a 5 chlapců ve věku od 15
do 18 let.
Předvýzkum byl proveden za účelem ověření: -
zda pouţitá dotazníková metoda poskytuje dostatečné údaje k lepší orientaci v problematice
-
zda je vlastní konstrukce dotazníku formálně, jazykově a stylisticky správná, zda splňuje daný účel
-
zda vyvolává náleţitou pozornost a zda budou dívky a chlapci spolupracovat.
Návrh textu dotazníku byl posouzen a prodiskutován s vedoucím bakalářské práce. Věcné připomínky a návrhy byly akceptovány. Dotazník byl sestaven na základě zkušeností z předvýzkumu a obsahuje osmnáct poloţek (viz. příloha 3). Otázky jsou rozdělěny do tří tématických částí. První část zahrnuje otázky č. 1 – 6 směřující k ověření znalostí o prevenci, přenosu, sebeochraně a následcích STD. Druhá část zahrnuje otázky č. 7 – 12 týkající se sexuální výchovy a informačích zdrojů. Třetí část tématického celku je zaměřena na sebehodnocení dospívajících a přístup k vlastní sexualitě. Získané informace byly anonymní. Respondenti odpovídli na otázky: a) které byly zcela uzavřené, kde si volili odpověď formou „ANO – NE“ b) které byly uzavřené (strukturované), kde si vybírali jednu nebo více alternativ. Pokud jim ani jedna nevyhovovala, tak napsali vlastní odpověď c) které byly otevřené (volné), kde vyjádřili fakta do volného prostoru.
5.2 Výběr a popis zkoumaného vzorku Výzkum byl proveden 10. 5. 2011 u 100 respondentů ve věkové kategorii od 16 do 19 let. Padesát studentek a padesát studentů pocházelo z gymnázia v Šumperku. Před zahájením vyplňování dotazníků bylo nezbytné uvést studenty do problematiky sexuálně přenosných chorob prostřednictví vstupního rozhovoru.
20
6. VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA 6.1 zjištěné výsledky V následujícím textu jsou analyzovány otázky dotazníku č. 1 – 18. Ke kaţdé z otázek je vytvořena tabulka s absolutní četností odpovědí a odkazem na příslušnou stránku s grafem, ke které je přidán krátký komentář a procentuální vyjádření. Otázky týkající se věku a bydliště respondentů nejsou přímo pro výzkum nijak zvlášť důleţité. Slouţí pouze k lepší orientaci ve vybraném vzorku.
Věk respondentů:
15 let 16 let 17 let 18 let 19 let
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
1 15 22 11 1
3 23 12 10 2
4 38 34 21 3
100
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
26 24
28 22
54 46
100
Bydliště respondentů:
město vesnice
21
Tabulka č.: 1 (viz. graf č.: 1, str. 27) Otázka č. 1: Co si představujete pod pojemem STD?
a) b) c)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
48 2 0
48 2 0
96 4 0
100
Tabulka č.: 2 (viz. graf. č.: 2, str. 28) Otázka č. 2: Která onemocnění nepatří mezi STD?
a) b) c) d) e) f) g) h)
dívky 0 4 5 8 42 7 27 0
chlapci 0 9 12 16 43 9 8 0
dívky a chlapci 0 13 17 24 85 16 35 0
celkem
190
Tabulka č.: 3 (viz. graf č.: 3, str. 29) Otázka č. 3: Jaká ochrana je nejbezpečnější proti nákaze STD?
a) b) c) d) e) f) g)
dívky 5 39 0 0 0 0 6
chlapci 2 42 2 0 0 0 4
dívky a chlapci 7 81 2 0 0 0 10
celkem
100
22
Tabulka č.: 4 (viz. graf č.: 4, str. 30) Otázka č. 4: Jakým způsobem se nemůžeme nakazit STD?
a) b) c) d) e) f) g) h)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
23 4 9 1 21 0 0 25
38 5 7 0 25 0 0 17
61 9 16 1 46 0 0 42
175
Tabulka č.: 5 (viz graf č.: 5, str. 31) Otázka č. 5: Proti kterým STD se můžete očkovat?
a) b) c) d)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
2 49 2 46
1 47 0 49
3 96 2 95
196
Tabulka č.: 6 (viz. graf č. 6, str. 32) Otázka č. 6: Jaké následky mohou zanechat vyléčené STD?
a) b) c)
dívky
chlapci
dívky a chapci
celkem
37 9 4
41 5 4
78 14 8
100
Tabulka č.: 7 viz. graf č.: 7, str. 33) Otázka č. 7: Kdo Vám poskytl nejvíce infermací o existenci STD?
a) b) c) d) e) f) g)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
4 12 6 23 15 0 4
6 22 7 23 8 1 3
10 34 13 46 23 1 7
134
23
Tabulka č.: 8 (viz. graf č. 8, str. 34) Otázka č. 8: Kdo Vás nejčastěji upozorňuje na rizko nákazy STD?
a) b) c) d) e) f) g)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
7 7 4 24 4 5 4
8 16 1 19 3 7 5
15 23 5 43 7 12 9
114
Tabulka č.: 9 (viz. graf č.: 9, str. 35) Otázka č. 9: Zúčastnil/a jste se někdy přednášky na téma STD?
a) b) c)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
41 2 7
40 5 5
81 7 12
100
Tabulka č.: 10 (viz. graf č.: 10, str. 36) Otázka č. 10: Domníváte se, že v ČR je výskyt STD:
a) b) c)
dívky 1 48 1
chlapci 6 42 2
dívky a chlapci 7 90 3
celkem
100
Tabulka č.: 11 (viz. graf č.: 11, str. 37) Otázka č.11: Kde byste se nechal/a anonymně a bezplatně testovat na STD?
u lékaře na TRF v nemocnici spec.centra toxikologie nevím gynekologie test v lékárně
dívky 1 10 10 0 10 2 16 1
chlapci 4 14 21 5 4 2 0 0
dívky a chlapci 5 24 31 5 14 4 16 1
celkem
100
24
Tabulka č.: 12 (viz. graf č.: 12, str. 38) Otázka č.12: Máte strach, že se při pohlavním styku nakazíte STD?
a) b) c) d)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
15 9 14 12
6 13 13 18
21 22 27 30
100
Tabulka č.:13 (viz. graf č.: 13, str. 39) Otázka č. 13: Hovoříte otevřeně se svými sexuálními partnery o STD?
a) b) c) d)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
10 7 11 3 19
1 2 16 6 25
11 9 27 9 44
100
Tabulka č.: 14 (viz. graf č.: 14, str. 40) Otázka č. 14: Jakou ochranu jste použil/a při náhodném pohlavním styku?
a) b) c) d) e) f)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
19 19 10 2 0 0
25 19 2 2 0 2
44 38 12 4 0 2
100
Tabulka č.: 15 (viz. graf č.: 15, str. 41) Otázka č. 15: Chráníte se při každém náhodném pohlavím aktu?
a) b) c) d) e)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
7 4 1 3 35
5 8 0 2 35
12 12 1 5 70
100
25
Tabulka č.: 16 (viz. graf č.: 16, str. 42) Otázka č. 16: Kolik sexuálních partnerů jste měl/a?
a) b) c) d)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
19 28 3 0
25 22 2 1
44 50 5 1
100
Tabulka č.: 17 (viz. graf č.: 17, str. 43) Otázka č. 17: Považujete sám/a sebe za:
a) b) c) d) e)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
22 7 2 0 19
18 5 2 0 25
40 12 4 0 44
100
Tabulka č.: 18 (viz. graf č.: 18, str. 44) Otázka č. 18: Kolikrát jste měla náhodný pohlavní styk?
a) b) c) d)
dívky
chlapci
dívky a chlapci
celkem
19 22 8 1
25 12 11 2
44 34 19 3
100
26
6.2 Analýza zjištěných výsledků 1. Co si představujete pod pojmem sexuálně přenosné choroby? a) infekční choroby, které se přenášejí sexuálním kontaktem b) infekční choroby přenosné při tělesném kontaktu c) infekční choroby přenosné nekontaktním stykem ( kontaminovaným vzduchem, vodou, potravinami, předměty) Z celkového počtu 100 respondentů uvedlo 48 dívek (48%) a 48 chlapců (48%), ţe sexuálně přenosné choroby jsou infekční onemocnění přenášená sexuálním kontaktem. Dvě dívky (2%) a dva chlapci (2%) udávají, ţe se jedná o infekční choroby přenášené při tělesném kontatu. Nikdo z respondentů neuvedl alternativu „c“.
Graf č.:1 ( viz. tab.č.:1, str. 22)
27
2. Která onemocnění nepatří mezi sexuálně přenosná? a) AIDS, syfilis, kapavka, infekční ţloutenka typu B, D, b) herpetické infekce, Lymfogranuloma inguinale, condylomata c) karcinom děloţního čípku, měkký vřed d) infekce - streptokokové, stafylokokové, plísňové, e) chřipka, koţní bradavice, salmonelóza f) infekce - svrab, muňky, roupi, trichomonas vaginális g) výtoky z pochvy, zánět močové trubice h) ţádné Ze 190 odpovědí pouze 42 dívek (21,84%) a 43 chlapců (22,36%) uvedlo jako jednu z více altrnativ, ţe mezi sexuálně přenosná onemocnění nepatří chřipka, koţní bradavice a salmonelóza. Ţádný z respondentů neuvedl, ţe AIDS, syfilis, kapavka, infekční ţloutenka typu B, D nepatři mezi STD. Čtyři dívky (2,18%) a 9 chlapců (4,68%) se domnívají, ţe herpetické infekce, Lymfogranuloma inguinale a Condylomata nepatří mezi STD. Karcinom děloţního čípku, měkký vřed nepatří mezi STD pro 5 dívek (2,60%) a 12 chlapců (6,26%). Infekce streptokokové, stafylokové a plísňové nepatří mezi STD u 8 dívek (4,16%) a 16 chlapců (8,32%). Sedm dívek (3,64%) a 9 chlapců (4,68%) se domnívá, ţe svrab, muňky, roupi a trichomonas vaginalis nepatří mezi STD. Výtoky z pochvy a zánět močové trubice není přenosný pohlavním stykem uvedlo 27 dívek (14,04%) a 8 chlapců (4,16%). Graf č.: 2 (viz. tab. č.: 2, str. 22)
28
3. Jaká ochrana je nejbezpečnější proti nákaze pohlavně přenosnou infekcí? a) očkování b) kondom a vaginální kondom c) hormonální antikoncepce d) přerušovaná souloţ e) souloţ 10 dní po menstruaci f) souloţ 10 dní před menstruací g) partnerská věrnost Ze 100 odpovědí respondentů vyplývá, ţe kondom a vaginální kondom patří mezi nejbezpečnější ochranu před STD pro 39 dívek (39%) a 42 chlapců (42%). Pět dívek (5%) a 2 chlapci (2%) povaţují za nejbezpečnější ochranu očkování. Ţádná z dívek, ale 2 chlapci (2%) se domnívají, ţe nejbezpečnější ochrana před STD je hormonální antikoncepce. Přerušovanou souloţ, souloţ 10 dní po menstruaci a 10 dní před menstruací neuvedl ţádný z respondentů jako ochranu před STD. Partnerská věrnost je nejbezpečnější ochranou před STD pro 6 dívek (6%) a 4 chlapce (4%). Ti z respondentů, kteří uvedli partnerskou věrnost jako nejbezpečnější ochranu, neţijí aktivním sexuálním ţivotem.
Graf č.: 3 (viz. tab. č.: 3, str. 22)
29
4. Jakým způsobem se nemůžeme nakazit sexuálně přenosnou chorobou? a) při pettingu, neckingu b) análním stykem c) orálním stykem d) infikovanými sexuálními pomůckami e) na znečištěné toaletě f) podáním infikované krevní transfuze g) infikované injekční jehly h) mateřským mlékem Z celkového počtu 175 odpovědí se domnívá, ţe se při pettingu a neckingu nemůţe nakazit STD 23 dívek (13,21%) a 38 chlapců (21,66%). Anální styk povaţují za bezpečný 4 dívky (2,28%) a 5 chlapců (2,85%). Devět dívek (5,18%) a 7 chlapců (3,99%) udává orální styk. Infikované sexuální pomůcky jsou bezpečné pro 1 dívku (0,57%), ale ţádného chlapce. Znečištěná toaleta není rizikem
pro přenos STD
u 21 dívek (11,9%) a 25 chlapců (14,25%). Mateřským mlékem se nemůţe přenést STD u 25 dívek (14,25%) a 17 chlapců (9,69%). Podání infikované krevní transfúze a infikované injekční stříkačky neuvedl ţádný respondent.
Graf č.: 4 (viz. tab. č.: 4, str. 23)
30
5. Proti kterým sexuálně přenosným chorobám se můžete očkovat? a) syfilis b) některé HPV viry (rakovina děloţního čípku) c) HIV d) infekční ţloutenka typu B Ze 196 odpovědí udává 49 dívek (24,99%) a 47 chlapců (32,97%), ţe existuje očkovací látka proti virům způsobujícím karcinom děloţního čípku. 46 dívek (23,46%) a 49 chlapců (24,99%) uvedlo očkování proti infeční ţloutence typu B. Proti syfilis by se očkovaly 2 dívky (1,06%) a 1 chlapec. Očkovací látku proti HIV uvedly 2 dívky (1,02%) a ţádný chlapec.
Graf č.: 5 (viz. tab. č.: 5, str. 23)
31
6. Jaké následky mohou zanechat vyléčené sexuální choroby zdravotním stavu? a) muţskou i ţenskou neplodnost b) znovuobnovení infekce c) celoţivotní přenašečství Ze 100 odpovědí udává 37 dívek (37%) a 41 chlapců (41%), ţe následkem vyléčených STD je muţská a ţenská neplodnost. Znovuobnovení infekce uvádí 9 dívek (9%) a 5 chlapců (5%). 4 dívky (4%) a 4 chlapci (4%) se domnívají, ţe můţe dojít k celoţivotnímu přenašečství.
Graf č.: 6 ( viz. tab. č.: 6, str. 23)
32
7. Kdo Vám poskytl nejvíce informací o existenci sexuálně přenosných chorob? a) rodiče a ostatní rodinní příslušníci b) vyučující ve škole c) zdravotnický personál d) media ( televize, rozhlas, noviny, internet, odborná literatura) e) někdo jiný – kdo?.................................................................................... f) nikdy nikdo g) přátelé Ze 134 odpovědí respondentů vyplývá, ţe média poskytují nejvíce informací o STD a to 23 dívkám (17,02%) a 23 chlapcům (17,02%). Vyučující ve škole uvedlo 12 dívek (8,88%) a 22 chlapců. Patnáct dívek (11,90%) a 8 chlapců (5,92%) uvedlo, ţe jim nejvíce informací o STD poskytly přednášky. Zdravotnický personál poskytl informace 6 dívkám (4,44%) a 7 chlapcům (5,18%). Rodiče a ostatní rodinní příslušníci informovali o STD 4 dívky (2,96%) a 6 chlapců (4,48%). Čtyři dívky (2,96%) a 3 chlapci (2,22%) byli informováni od svých přátel. Informován o riziku STD nebyl pouze 1 chlapec (0,74%).
Graf č.: 7 (viz. tab. č.: 7, str. 23)
33
8. Kdo Vás nejčastěji upozorňuje na riziko nákazy sexuálně přenosnou chorobou? a) rodiče a ostatní rodinní příslušníci b) vyučující ve škole c) zdravotnický personál d) media ( televize, rozhlas, noviny, internet) e) někdo jiný – kdo?.................................................................................... f) nikdo g) přátelé V celkovém počtu 114 odpovědí respondentů uvádí 24 dívek (20,88%) a 19 chlapců (16,53%), ţe je nejčastěji na riziko nákazy STD upozorňují média. Vyučující ve škole uvedlo 7 dívek (6,29%) a 16 chlapců (13,94%). Rodiče a ostatní rodinní příslušníci upozornili 7 dívek (6,29%) a 8 chlapců ( 6,96%). Čtyři dívky (3,48%) a 5 chlapců (4,35%) uvedli své přátele. Zdravotnický personál upozornil 7 dívek (3,68%) a 1 chlapce (0,87%). Pět dívek (4,35%) a 7 chlapců (6,29%) nebylo nikým upozorněno na riziko STD. Přátele uvedlly 4 dívky (48%) a 5 chlapců (4,35%).
Graf č.: 8 (viz. tab. č. 8, str. 24)
34
9. Zúčastnil/a jste se někdy přednášky či debaty na téma sexuálně přenosné choroby? a) ano b) ne c) ne, ale šlo o obdobné téma (antikoncepce, znásilnění, onemocnění pohlavních orgánů) Ze 100 respondentů se přednášky na téma STD zúčastnilo 41 dívek (41%) a 40 chlapců (40%). Sedm dívek (7%) a 5 chlapců (5%) absolvovalo přednášku na obdobné téma. Na přednášce o STD nebyly 2 dívky (2%) a 5 chlapců (5%).
Graf č.: 9 (viz. tab. č.: 9, str. 24)
35
10. Domníváte se, že v ČR je výskyt sexuálních chorob: a) vzácný b) se stoupající tendencí c) alarmující Ze 100 respondentů se 48 dívek (48%) a 42 chlapců (42%) domnívá, ţe v ČR je stoupající výskyt STD. Alarmující výskyt uvedla 1 dívka (1%) a 2 chlapci (2%). Jedna dívka (1%) a 6 chlapců (6%) uvádí vzácný výskyt STD v ČR.
Graf č.: 10 (viz. tab. č.: 10, str. 24)
36
11. Kde byste se nechal/a anonymně a bezplatně testovat na AIDS a ostatní sexuálně přenosné infekce? Ze 100 odpovědí uvedlo 16 dívek (16%), ţe by se nechalo anonymně a bezplatně testovat na AIDS a ostatní STD u svého gynekologa. Deset dívek (10%) a 21 chlapců (21%) uvedlo nemocnici. U lékaře 1 dívka (1%) a 4 chlapci (4%). Ve speciálních centrech 5 chlapců (5%) a ţádná dívka. V toxikologickém centru 10 dívek (10%) a 4 chlapci (4%). Jedna dívka (1%) by zakoupila test v lékárně. Kde by se bezplatně a anonymně nechaly testovat neví 2 dívky (2%) a 2 chlapci (2%). Při dárcovství krve na transfúzní stanici se bezplatně nechává testovat 10 dívek (10%) a 14 chlapců (14%), kteří ţijí aktivním sexuálním ţivotem.
Graf č.: 11 (viz. tab č.: 11, str. 24)
37
12. Máte strach, že se při pohlavním styku nakazíte přenosnou chorobou? a) ano b) jen někdy c) ne d) nepřemýšlel/a jsem o tom Ze 100 dotázaných respondentů uvedlo 15 dívek (15%) a 6 chlapců (6%), z nichţ více jak polovina mělo 5 – 10 sexuálních partnerů, ţe má strach z nákazy STD. Devět dívek (9%) a 13 chlapců (13%) se obává nákazy STD jen občas. Onemocnění STD se nebojí 14 dívek (14%) a 13 chlapců. Převáţná většina těch, kteří se neobávají přenosu STD, ještě neměla sexuálního partnera. Na onemocnění STD nepomyslelo 12 dívek (12%) a 18 chlapců (18%), kteří ţijí aktivním sexuálním ţivotem.
Graf č.: 12 (viz. tab. č.: 12, str. 25)
38
13. Hovoříte otevřeně se svými sexuálními partnery o sexuálních chorobách? a) ano, je to pro mě důleţité b) většinou ano c) spíše ne d) ne, nepovaţuji to za důleţité e) ne, neměla jsem sexuálního partnera Ze 100 respodentů uvedlo 10 dívek (10%) a 1 chlapec (1%), ţe je pro ně důleţité hovořit s partnery o STD. Ne s kaţdým partnerem, ale většinou o STD hovoří 7 dívek (7%) a 2 chlapci (2%). Téma o STD většinou nerozebírá 11 dívek (11%) a 16 chlapců (16%). Rozhovor o STD se sexuálním partnerem nepovaţují za důleţitý 3 dívky (3%) a 6 chlapců (6%). K této otázce se blíţe nemohlo vyjádřit 19 dívek (19%) a 5 chlapců (25%) , protoţe ještě neměli sexuálního partnera.
Graf č.: 13 (viz. tab. č.: 13, str. 25)
39
14. Jakou ochranu jste použil/a (používáte) při náhodném pohlavním styku nebo při prvním styku s novým partnerem? a) neměl/a jsem pohlavní styk b) kondom c) hormonální antikoncepci d) ţádnou e) jinou – jakou? f) neměl/a jsem náhodný styk Ze 100 respondentů se k této otázce nemůţe vyjádřit 19 dívek (19%) a 25 chlapců (25%), protoţe neměli sexuálního partnera. Devatenáct dívek (19%) a 19 chlapců (19%) pouţilo při prvním nebo náhodném pohlavním aktu kondom. Hormonální antikoncepci jako jedinou ochranu pouţilo 10 dívek (10%) a 2 chlapci (2%). Dvě dívky (2%) a 2 chlapci (2%) nepouţilo ţádnou ochranu. Dva chlapci uvedli (2%), ţe neměli náhodný styk.
Graf č.: 14 (viz. tab. č.: 14, str. 25)
40
15. Chráníte se pokaždé při náhodném nebo pohlavním aktu s novým partnerem ? a) ano b) většinou ano c) ne d) většinou ne e) neměl/a jsem náhodný styk Ze 100 respondentů uvedlo 7 dívek (7%) a 5 chlapců (5%), ţe pouţívá vţdy ochranu. Čtyři dívky (4%) a 8 chlapců (8%) ochranu většinou má. Jedna dívka (1%) z dotazovných ochranu nepouţívá. Ve většině případů nepouţívají ochranu 3 dívky (3%) a 2 chlapci (2%). Náhodný styk nemělo 35 dívek (35%) a 25 chlapců (25 %).
Grafč.: 15 (viz. tab č.: 15, str. 25)
41
16. Kolik sexuálních partnerů jste již měl/a? a) ţádného b) 1 - 5 c) 5 - 10 d) více neţ 10 Ze 100 dotázaných respondentů uvedlo 19 dívek (19%) a 25 chlapců (25%), ţe nemělo ţádného partnera. 28 dívek (28%) a 22 chlapců (22%) mělo 1 – 5 sexuálních partnerů. 5 - 10 partnerů měly 3 dívky (3%) a 2 chlapci (2%). Více neţ 10 partnerů měl 1 chlapec (1%) a ţádná dívka.
Graf č.: 16 (viz. tab. č. 16, str. 26)
42
17. Považujete sám/a sebe za : a) výhradně věrného sexuálního partnera b) věrného partnera, který byl pouze 1x nevěrný c) promiskuitního d) vysoce promiskuitního e) nevím – sexuálního partnera jsem ještě neměl/a Ze 100 respondentů se povaţuje 22 dívek (22%) a 18 chlapců (18%) za výhradně věrného partnera. Pouze 1x nevěrných bylo 7 dívek (7%) a 5 chlapců (5%). Dvě dívky (2%) a 2 chlapci (2%) patří k promiskuitním partnerům. Devatenáct dívek (19%) a 25 chlapců se nemůţe k otázce vyjádřit.
Graf č.: 17 (viz. tab. č.: 17, str. 26)
43
18. Kolikrát jste měl/a nechráněný náhodný pohlavní styk? a) neměl/a jsem pohlavní styk b) nikdy nechráněný c) méně neţ 10x d) více neţ 10x
Ze 100 respondentů uvedlo 19 dívek (19%) a 25 chlapců (25%), ţe nemělo pohlavní styk. Nikdy nechráněný styk 22 dívek (22%) a 12 chlapců (12%). Méně neţ 10 nechráněných styků mělo 8 dívek (8%) a 11 chlapců (11%). Jedna dívka (1%) a 2 chlapci (2%) měli více neţ 10 krát nechráněný pohlavní styk.
Graf č. 18 (viz. tab č.: 18, str. 26)
44
7. DISKUZE V České republice má výskyt STD stoupající tendenci. Úsilí a náklady vynaloţené při léčbě následků
po proběhlé nemoci STD motivují k zamyšlení nad preventivním
opatřením a zaměřením se na nedostatky a informační šum ve společnosti. V otázkách, které se týkaly vědomostí o STD, uvedla většina respondentů, ţe mezi STD nepatří herpetické infekce, rakovina děloţního čípku, condylomata, plísňové infekce, výtoky z pochvy a močové trubice.
Všichni respondenti uvedli, ţe se zúčastnili
přednášek o STD nebo ţe o STD vědí z médií, a přesto nevědí, která onemocnění jsou přenášena pohlavním stykem. Jako nejbezpečnější ochranu před STD uvedlo 5 respondentů očkování, i kdyţ v jiné otázce týkající se očkování znali pouze dvě očkovací látky proti STD. Dívky a chlapci, kteří ještě neměli pohlavní styk, naivně uvedli jako nejbezpečnější odhranu před STD partnerskou věrnost. Nadpoloviční většina dotázaných neví, ţe k přenosu infekce můţe dojít při orálním nebo análním styku a infikovaným mateřským mlékem.Velké nedostatky z hlediska sexuální výchovy byly zjištěny v rodinách respondentů. O problematice STD hovoří v rodině jen malé procento dotázaných. Dvacet čtyři respondentů, kteří ţijí aktivním sexuálním ţivotem, se nechává pravidelně testovat proti STD na transfúzní stanici při odběru krve jako čestný dárce. Strach z nákazy STD nemá více jak polovina dotázaných, kteří ţijí aktivním sexuálním ţivotem a ne při kaţdém styku se chrání. Zajímavé je, ţe dívky v rámci preventivních gynekologických prohlídek, bývají mnohem častěji nformovány o kontracepci a onemocnění pohlavních orgánů, a přesto vykázaly menší vědomosti neţ chlapci. Výzkumem nelze poukázat na to, zda dívky nechávají zopovědnost na partnerech nebo si jen riziko nákazy neuvědomují, či slepě důvěřují a spoléhají na preventivní gynekologické prohlídky. Obdobná studie, ale na téma prevence zánětlivých onemocnění ţenských reprodukčních orgánů, uvedla jako hlavní nedostatky nikoli neznalost dotazovaných o prevenci, vniku a léčbě onemocnění, ale to, ţe nevěnují dostatečnou pozornost svému zdravotnímu stavu. Výzkumem bylo zjištěno - nemají-li dotázané ţeny ţádné zdravotní potíţe, nemají tedy důvod zabývat se preventivním opatřením.
45
8. ZÁVĚR Po prostudování odborné literatury byl proveden výzkum u adolescentní mládeţe. Vzorek výzkumu tvořilo náhodně vybraných 50 dívek a 50 chlapců z gymnázia v Šumperku. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají adolescentní dívky a chlapci znalosti o STD. Pro doplnění informací o problematice jsem navštívila soukromou dermatovenerologickou ordinaci MUDr. Cenkové v Jeseníku a
„K“ centrum pro
drogově závslé v Šumperku. Ke zjištění potřebných údajů byla pouţita metoda dotazníku. Pro splnění cílů práce byl dotazník sestaven do tří tématických celků. První celek (1.- 6. otázka v dotazníku) byl zaměřen na znalosti dospívajících o vzniku, přenosu, prevenci a léčbě STD, ve kterém mělo být 800 správných odpovědí od 50 dívek a 50 chlapců. Padesát dotázaných dívek mělo pouze 305 odpovědí správně. Padesát chlapců mělo 333 správných odpovědí. Znalosti chlapců o STD jsou lepší neţ znalosti dívek. Druhý tématický celek (7. – 12. otázka) byl zaměřen na informovanost mládeţe o STD. Z výzkumu vyplývá, ţe nejvíce informací o STD poskytla dívkám média a přednášky. Chlapci byli informování prostřednictvím médií a vyučujícími ve škole. Před rizikem nákazy STD varují dívky také média a chlapce vyučující. Třetí celek (13. – 18. otázka) byl zaměřen na rizikové sexuální chování adolescentů a předcházení STD. Odpovědi od 19 dívek a 25 chlapců byly nehodnotitelné, protoţe tito studenti ještě neměli sexuální zkušenosti.Většina dotazovaných udává, ţe pro ně není důleţité hovořit se svými sexuálními partnery o STD. Nadpoloviční většina pouţívá při prvním nebo náhodném styku kondom. Převáţná většina studentů se při náhodném styku chrání. Z 56 respondentů mělo 50 dotázaných 1 - 5 sexuálních partnerů a 40 z nich se povaţuje za věrného prtnera. Náhodný styk vţdy s ochranou mělo 34 dotázaných. Z výzkumu vyplynulo, ţe chlapci mají lepší vědomosti o přenosu a prevenci STD neţ dívky. Chlapci také přistupují k sebeochraně před STD zodpovědněji neţ dívky. Vzhledem k výsledkům průzkumu jsem vytvořila edukační projekt na téma: „Víš co jsou sexuálně přenosné choroby a jak se můţeš proti nim chránit ?“.Tento informační materiál slouţí k doplnění znalostí o STD. Je k dispozici klientkám gynekologické ambulance v Jesenické nemocnici a byl rozdán vybranému vzorku studentů.
46
LITERATURA A PRAMENY BARTÁK, Alexandr, Herpes genitalis. Sestra, 2002, č. 10. s. 78. ISSN 1210-0404 BRUNCOVÁ, Marie, Moderní láska a sexualita 1. vyd. Praha: Pragma, 2004. 158 s. ISBN 80-7278-426-6. DVOŘÁKOVÁ, Klaudia, Pohlavně přenosné infekce. Sestra, 1999, č. 1, s. 70 CHRISMAS, June, Jackson, CONNELL, Elisabeth, Encyklopedie zdravé ženy. Přel. Jaroslav Jelínek. 2. vyd. Praha: Pragma, 2006. 800 s. Přel. z : Evey Womańs Health, Nev York: Doubleday Book Music clubs, 2004. ISBN 80-80-7205. IVANOVÁ, Kateřina, JURIČKOVÁ, Lubica, Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univ. Palackého, 2009. 99 s. ISBN 97880244-1832-2. JUŘENÍKOVÁ, Petra, HUSKOVÁ, Jitka, Ošetřovatelství, učbní text pro SZŠ 2. část. 1. vyd. Praha: středisko sluţeb školám Uherské Hradiště. 2001. 174 s. KUDELA, Milan, aj. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fykulty. 2. vyd. Olomouc: Univ. Palackého, 2008. 284 s. ISBN 978-80-244-1975-6. LANGEMEIER, Martin. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha: Pragma 2001. 210 s. ISBN 80-7076-325-6. MAŠATA, Jaromír, JEDLIČKOVÁ, Anna, aj. Infekce v gynekologii a porodnictví a zálady jejich antiinfekční léčby. 1.vyd. Praha, MAXDORF s r.o., 2004. 371 s. ISBN 80-7345-038-0. NAVRÁTIL, Leoš, aj. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. Nový zákon. Český ekumenický překlad Jakub Kubů. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2009. 395s. ISBN 978-80-87-289-10-1. The British Medical Association, Rodinná encyklopedie zdraví Přel. Jaroslav Hořejší. 2. vyd. Praha: Euromedia group, k.s. 2001. 1184 s. přel. z : The British Medical Association Complete Health Ecyclopedia, London : Dorling Kindersley, 1999. ISBN 80-7176-872-3. ROZTOČIL, Aleš, aj. Porodnictví. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7013-339-2.
47
ELEKTRONICKÉ ZDROJE MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Opatření proti pohlavním nemocem [online] . 2003 [cit. 2010-12-20]. Dostupné na WWW:
48
SEZNAM ZKRATEK atd.
a tak dále
č.
číslo
ČR
Česká republika
MZ
Ministerstvo zdravotnictví
např.
například
r.
rok
sb.
sbírka
STD
Sexually transmitted diseases
STI
Sexually transmitted infections
tab.
tabulka
tj.
to je
tzv.
tak zvaně
TRF
transfuzní stanice
49
SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Co jsou STD…………………………………………………………………22 Tab. 2 – Která onemocnění nepatří mezi STD………………………………………..22 Tab. 3 – Jaká ochrana je nejbezpečnější proti nákaze STD…………………………...22 Tab. 4 – Jakým způsobem se nemůţeme nakazit STD………………………………..23 Tab. 5 – Proti kterým STD existuje očkvací látka ……………………………………23 Tab. 6 – Jaké následky mohou zanechat vyléčené STD……………………………....23 Tab. 7 – Kdo poskytl nejvíce informací o STD……………………………………….23 Tab. 8 – Kdo nejčastěji upozorňuje na riziko nákazy STD…………………………...24 Tab. 9 – Účast na přednáškách o STD………………………………………………...24 Tab. 10 – Výskyt STD v ČR……………………………………………………………24 Tab. 11 – Anonymní a bezplatné testy STD……………………………………………24 Tab. 12 – Strach z nákazy STD………………………………………………………...25 Tab. 13 – Rozhovor o STD se sexuálními partnery……………………………………25 Tab. 14 – Pouţitá ochrana při náhodném pohlavním styku……………………………25 Tab. 15 – Ochrana při kaţdém náhodném pohlavním styku…………………………...25 Tab. 16 – Mnoţství sexuálních partnerů……………………………………………….26 Tab. 17 – Věrnost x promiskuita……………………………………………………….26 Tab. 18 – Četnost náhodných pohlavních styků………………………………………..26
50
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Co jsou STD………………………………………………………………27 Graf č. 2 – Která onemocnění nepatří mezi STD…………………………………......28 Graf č. 3 – Jaká ochrana je nejbezpečnější proti nákaze STD………………………...29 Graf č. 4 – Jakým způsobem se nemůţeme nakazit STD……………………………..30 Graf č. 5 – Proti kterým STD existuje očkvací látka ………………………………....31 Graf č. 6 – Jaké následky mohou zanechat vyléčené STD……………………………32 Graf č. 7 – Kdo poskytl nejvíce informací o STD…………………………………….33 Graf č. 8 – Kdo nejčastěji upozorňuje na riziko nákazy STD………………………...34 Graf č. 9 – Účast na přednáškách o STD……………………………………………...35 Graf č. 10 – Výskyt STD v ČR…………………………………………………………36 Graf č. 11 – Anonymní a bezplatné testy STD…………………………………………37 Graf č. 12 – Strach z nákazy STD……………………………………………………...38 Graf č. 13 – Rozhovor o STD se sexuálními partnery………………………………….39 Graf č. 14 – Pouţitá ochrana při náhodném pohlavním styku………………………….40 Graf č. 15 – Ochrana při kaţdém náhodném pohlavním styku………………………...41 Graf č. 16 – Mnoţství sexuálních partnerů……………………………………………..42 Graf č. 17 – Věrnost x promiskuita…………………………………………………….43 Graf č. 18 – Četnost náhodných pohlavních styků……………………………………..44
51
SEZNAM PŘÍLOH 1 - Opatření proti pohlavním nemocem – vyhláška MZ……………………………….53 2 – Hlášení pohlavní nemoci…………………………………………………………...56 3 – Dotazník……………………………………………………………………………57 4 - Informace o prevenci šíření pohlavní nemoci………………………………………62 5 - Souhlas s odběrem krve na test HIV………………………………………………..63 6 - Pozvánka na vyšetření ……………………………………………………………...65
52
Příloha 1 - Opatření proti pohlavním nemocem – vyhláška MZ Opatření proti pohlavním nemocem Změna: 225/1996 Sb. Dne 17. prosince 1968. Referenti: Dr. Voldánová a Rychtářová, tel. 2110, linka 408. Ministerstvo zdravotnictví vydává v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 70 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a § 72 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebné preventivní péče, tyto směrnice: 1. Pohlavními nemocemi podle těchto směrnic se rozumějí příjice (Syphilis), kapavka (Gonorrhoea), měkký vřed (Ulcus molle) a čtvrtá pohlavní nemoc (Lymphogranuloma venereum).*) 2. Nemocným pohlavní nemocí, podezřelým z onemocnění nebo z nákazy pohlavní nemocí, rekonvalescentům po pohlavních nemocech, jakoţ i osobám označeným v rámci epidemiologického vyšetřování jako zdroj nákazy se poskytuje dispenzární péče.**) 3. Dispenzární péči osobám uvedeným v předcházejícím odstavci poskytuje, pokud dále není výslovně stanoveno jinak, koţní oddělení nemocnice s poliklinikou I. typu (polikliniky) příslušné podle trvalého pobytu. Osobám zdrţujícím se po dobu delší šesti měsíců mimo místo trvalého pobytu poskytuje dispenzární péči koţní oddělení nemocnice s poliklinikou I. typu (polikliniky) příslušné podle přechodného pobytu. 4. Osoby, kterým je léčebně preventivní péče poskytována v zařízeních zdravotnické sluţby ministerstva vnitra, mohou být v dispenzární péči koţních oddělení těchto zdravotnických zařízení, pokud postačí jen ambulantní péče. 5. Pracovníci ţeleznic mohou být v dispenzární péči koţních oddělení poliklinik ústavů ţelezničního zdravotnictví, pokud postačí jen ambulantní péče. 6. Dispenzární péči vojákům v činné sluţbě poskytuje koţní oddělení vojenské nemocnice příslušné podle sluţebního přidělení za činné vojenské sluţby. 7. Obrátí-li se voják v činné sluţbě sám na lékaře v zařízení státní zdravotní správy se ţádostí o vyšetření a léčení pohlavní nemoci nebo je-li tam odeslán svým ošetřujícím lékařem, je lékař zařízení státní zdravotní správy povinen odeslat jej, pokud to jeho celkový stav dovoluje, zpět k jeho útvaru s doporučením k okamţitému odeslání na koţní oddělení vojenské nemocnice, příslušné podle odstavce 6. Obdobně postupuje lékař zařízení státní zdravotní správy, zjistí-li pohlavní nemoc u vojáka v činné sluţbě při vyšetřování nebo hospitalizaci z jiných příčin. 8. Osoby v ochranné výchově nebo nestálého pobytu podezřelé z moţnosti neodpovědného rozšiřování pohlavních nákaz jsou v dispenzární péči venerologického oddělení nemocnice s poliklinikou III. typu příslušné podle místa zachycení. Není-li u této nemocnice venerologické oddělení, jsou tyto osoby v dispenzární péči koţního oddělení této nemocnice, které postupuje v tomto případě podle oddílu III výnosu
53
ministerstva zdravotnictví č. 10/1968 Věstníku MZd, kterým se vydávají zásady pro organizaci a provoz venerologických oddělení nemocnic s poliklinikou. 9. Osobám ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody poskytuje dispenzární péči lékař zdravotnického zařízení příslušného ústavu, kde se vykonává vazba, nebo nápravně výchovného ústavu ve spolupráci s koţním oddělením nemocnice s poliklinikou I. typu (polikliniky) příslušné podle místa ústavu. 10. Ambulantní vyšetřování osob označených jako zdroje nákazy, stejně jako vyšetřování a léčení ostatních osob uvedených v odstavci 2, včetně ústavní karantény či izolace, je moţné provádět i bez jejich souhlasu.*) Rozhodnutí o povinném lékařském vyšetřování, o povinných zkouškách, o povinném léčení, popř. o nucené ústavní péči vydává za zdravotnické zařízení ošetřující lékař.**) 11. Hromadné zdravotní prohlídky a diagnostické zkoušky na pohlavní nemoci u vybraných skupin obyvatel nebo obyvatelstva určitého území zajišťuje koţní oddělení nemocnice s poliklinikou ve spolupráci s orgány hygienické sluţby. 12. Vedoucí mikrobiologických a sérologických laboratoří i vedoucí lékaři transfúzních oddělení oznamují jednou měsíčně primáři koţního oddělení nemocnice s poliklinikou pověřenému vedením oboru v okrese všechny pozitivní výsledky mikrobiologických a sérologických vyšetření na pohlavní nemoci. 13. Za úroveň dispenzární péče poskytované osobám uvedeným v odstavci 2 odpovídá primář koţního oddělení nemocnice s poliklinikou pověření vedením oboru v okrese. 14. Všech onemocnění pohlavní nemocí, úmrtí na pohlavní nemoc, podezření z onemocnění nebo z nákazy pohlavní nemocí a označené zdroje nákazy pohlavní nemocí podléhají epidemiologickému hlášení. Hlášení podává ošetřující lékař a postupuje přitom podle zásad stanovených v příloze těchto směrnic. 15. Onemocnění pohlavní nemocí i úmrtí na pohlavní nemoc podléhají kromě epidemiologického hlášení podle předchozího odstavce rovněţ hlášení pro statistické účely. Hlášení podávají koţní oddělení zdravotnických zařízení, která mají nemocné pohlavní nemocí ve své dispenzární péči, a postupují přitom podle zásad stanovených v příloze těchto směrnic. 16. V zájmu prevence přenosu a šíření pohlavních nemocí jsou pracovníci zdravotnických zařízení povinni provádět tato opatření: a) řádně kredeizovat všechny novorozence bez rozdílu, zda jsou narození ve zdravotnických zařízeních nebo mimo ně (např. v domácnostech), b) vyšetřovat klinicky i laboratorně všechny ženy, které žádají přerušení těhotenství c) vyšetřit klinicky i sérologicky na příjici aa) kaţdého novorozence bb) všechny těhotné ţeny, a to ve třetím aţ čtvrtém a v sedmém aţ osmém měsíci těhotenství cc) všechny hospitalizované d) vyšetřovat sérologicky na příjici aa) všechny dárce krve,
54
bb) vybrané pracovníky vykonávající činnosti epidemiologicky závaţné. 17. Hlášení a zprávy lékařům obsahující údaje o pohlavně nemocných a podezřelých z onemocnění nebo z nákazy pohlavní nemoci posílají se v zalepené obálce do rukou vedoucího lékaře s poznámkou "Otevře pouze lékař". 18. Zdravotnická dokumentace o pohlavně nemocných, podezřelých z onemocnění i podezřelých z nákazy, jakoţ i rekonvalescentech po pohlavních nemocech není součástí centrální kartotéky. Uchovává se odděleně v uzamčených skříních na koţních odděleních nemocnic s poliklinikou (poliklinik). 19. Zrušují se: a) instrukce ministerstva zdravotnictví reg. č. 141/P-1956-č. 50/1960 Věstníku MZd (Slov. reg. č. 145/P-1956-č. 50/1956 Věstníku MZd), o boji proti pohlavním nemocem, b) instrukce ministerstva zdravotnictví reg. č. 2/P-1960 č.10/1960 Věstníku MZd (Sov. reg. č. 33/P-1960- č. 6/1960 Věstníku MZd), o spolupráci zdravotnických zařízení s orgány ministerstva vnitra v boji proti pohlavním nemocem. 20. Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 15. prosince 1968. Ministr: Dr. Vlček v.r. Příloha zrušena *) Příloha k vyhlášce č. 46/1966 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem. *) § 23 a 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, § 46 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, a § 32 a 42 vyhlášky č. 46/1966 Sb. **) Povinnosti těchto osob jsou stanoveny ve vyhlášce č. 46/1966 Sb., zejména v § 32 a 42. **) § 77 zákona č. 20/1966 Sb. a zákona č. 71/1967 Sb., o spr ávním řízení. *) Č. skl. SEVT 14 632 O - Hlášení pohlavní nemoci. **) Č. skl. SEVT 14 633 O nebo SEVT 14 633 1. (MZČR, www.portal.gov.cz)
55
Příloha 2 – Hlášení pohlavní nemoci
56
Příloha 3 - Dotazník
Dotazník Vážení studenti , jmenuji se Pavla Hurtová a jsem studentkou Univerzity Palackého v Olomouci. Studuji 3. ročník kombinovaného bakalářského studia, obor Porodní asistentka. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku, který bude podkladem pro moji bakalářskou práci na téma: Vědomosti adolescentů o sexuálně přenosných chorobách Vyplnění dotazníku je dobrovolné a vaše odpovědi jsou anonymní. Poskytnuté informace nebudou sloužit k jiným účelům. V dotazníku jsou zahrnuty otázky, kde je možnost výběru daných odpovědí, což vám usnadní rozhodování. Nejvíce vyhovující odpověď zakroužkujte. V otázkách, kde je možnost více odpovědí, zakroužkujte všechny vyhovující odpovědi. V otázkách, kde není možnost výběru, vyjádřete fakta do vyznačeného prostoru.
1. Co si představujete pod pojmem sexuálně přenosné choroby? a) infekční choroby, které se přenášejí sexuálním kontaktem b) infekční choroby přenosné při tělesném kontaktu c) infekční choroby přenosné nekontaktním stykem ( kontaminovaným vzduchem, vodou, potravinami, předměty) 2. Která onemocnění nepatří mezi sexuálně přenosná?( možnost více odpovědí) a) AIDS, syfilis, kapavka, infekční ţloutenka typu B, D, b) herpetické infekce, Lymfogranuloma inguinale, Condylomata c) karcinom děloţního čípku, měkký vřed, chlamydiová infekce d) infekce - streptokokové, stafylokokové, plísňové, e) chřipka, koţní bradavice, salmonelóza f) infekce - svrab, muňky, roupi, trichomonas vaginális g) výtoky z pochvy, zánět močové trubice h) ţádné
57
3. Jaká ochrana je nejbezpečnější proti nákaze pohlavně přenosnou infekcí? a) očkování b) kondom a vaginální kondom c) hormonální antikoncepce d) přerušovaná souloţ e) souloţ 10 dní po menstruaci f) souloţ 10 dní před menstruací g) partnerská věrnost 4. Jakým způsobem se nemůžeme nakazit sexuálně přenosnou chorobou? (možnost více odpovědí) a) při pettingu, neckingu b) análním stykem c) orálním stykem d) infikovanými sexuálními pomůckami e) na znečištěné toaletě f) podáním infikované krevní transfuze g) infikované injekční jehly h) mateřským mlékem 5. Proti kterým sexuálně přenosným chorobám se můžete očkovat? (možnost více odpovědí) a) syfilis b) některé HPV viry (rakovina děloţního čípku) c) HIV d) infekční ţloutenka typu B 6. Jaké následky mohou zanechat vyléčené sexuální choroby na zdravotním stavu? a) muţskou i ţenskou neplodnost b) znovuobnovení infekce c) celoţivotní přenašečství
58
7. Kdo Vám poskytl nejvíce informací o existenci sexuálně přenosných chorob? a) rodiče a ostatní rodinní příslušníci b) vyučující ve škole c) zdravotnický personál d) media ( televize, rozhlas, noviny, internet, odborná literatura) e) někdo jiný – kdo?.................................................................................... f) nikdy nikdo g) přátelé 8. Kdo Vás nejčastěji upozorňuje na riziko nákazy sexuálně přenosnou chorobou? a) rodiče a ostatní rodinní příslušníci b) vyučující ve škole c) zdravotnický personál d) media ( televize, rozhlas, noviny, internet) e) někdo jiný – kdo?.................................................................................... f) nikdo g) přátelé 9. Zúčastnil/a jste se někdy přednášky, či debaty na téma sexuálně přenosné choroby? a) ano b) ne c) ne, ale šlo o obdobné téma ( antikoncepce, znásilnění, onemocnění pohlavních orgánů) 10. Domníváte se, že v ČR je výskyt sexuálních chorob: a) vzácný b) se stoupající tendencí c) alarmující
59
11. Kde byste se nechal/a anonymně testovat na AIDS a ostatní sexuálně přenosné infekce? …………………………………………………………………………………….
12. Máte strach, že se při pohlavním styku nakazíte přenosnou chorobou? a) ano b) jen někdy c) ne d) nepřemýšlel/a jsem o tom 13. Hovoříte otevřeně se svými sexuálními partnery o sexuálních chorobách? a) ano, je to pro mě důleţité b) většinou ano c) spíše ne d) ne, nepovaţuji to za důleţité e) ne, neměla jsem sexuálního partnera 14. Jakou ochranu jste použil/a (používáte) při náhodném pohlavním styku nebo při prvním styku s novým partnerem? a) neměl/a jsem pohlavní styk b) kondom c) hormonální antikoncepci d) ţádnou e) jino – jakou? …………………………………………………………………… f) neměl/a jsem náhodný styk 15. Chráníte se při každém náhodném pohlavním aktu? a) ano b) většinou ano c) ne d) většinou ne e) neměl/a jsem náhodný styk
60
16. Kolik sexuálních partnerů jste již měl/a? a) ţádného b) 1 - 5 c) 5 - 10 d) více neţ 10 17. Považujete sám/a sebe za : a) výhradně věrného sexuálního partnera b) věrného partnera, který byl pouze 1x nevěrný c) promiskuitního d) vysoce promiskuitního e) nevím – sexuálního partnera jsem ještě neměl/a 18. Kolikrát jste měl/a nechráněný náhodný pohlavní styk? a) neměl/a jsem pohlavní styk b) nikdy nechráněný c) méně neţ 10x d) více neţ 10x
Škola: Věk: Pohlaví:
a) ţenské b) muţské
Bydliště:
a) město b) vesnice
61
Příloha 4 – Informace o prevenci šíření pohlavní nemoci Jméno: ……………………………
Příjmení: ………………………………………..
Bydliště:…………………………………………………………..r.č…………………...
Informace o prevenci šíření pohlavní nemoci Dnešního dne jsem byl/a písemně i ústně poučen/a o nebezpečí pohlavní nemoci , na kterou jsem léčen/a. Při onemocnění kapavkou mám zákaz pohlavního styku na dobu tří měsíců. Při onemocnění syfilidou (přijící) mám úplný zákaz pohlavního styku aţ do doby, neţ mi ošetřující lékař dá k němu svolení, neboť do té doby mohu ohrozit pohlavní chorobou druhé osoby. Pokud jsem v evidenci pro syfilis a otěhotním, budu se hlásit u ošetřujícího koţního lékaře. Jsem si vědom/a toho, ţe kdybych v tomto období porušil/a zákaz pohlavního styku dopouštím s přestupku podle §29 odst. 1 písm.f) č.200/90 Sb.O přestupcích, za který mi můţe být uloţena pokuta do 10 000,- Kč, dále se vydávám nebezpečí trestního stíhání pro trestný čin ohroţování pohlavní nemoci podle §226 ţ 224 trestního zákona s různými trestními sazbami, z nichţ nejvyšší je od 3 do 10 let odnětí svobody. Byl/a jsem poučen/a o zákonné povinnosti podrobit se všem nutným léčebným a vyšetřovacím úkonům a povinnosti docházet na pravidelné kontroly v termínech stanovených léařem. Dokud nebudu vyřazen/a z evidence pro pohlavní nemoc, nesmím být dárcem krve. V případě ţádosti policie, státního zastupitelství, soudu nebo přestupkové komise souhlasím s podáváním lékařské zprávy o mém zdravotním stavu. Souhlasím s odběrm krve na HIV. Svým podpisem stvrzuji, ţe mě lékař podrobně a srozumitelně poskytl informce o mém zdravotním stavu a prevenci šíření pohlavní nemoci. Měl/a jsem moţnost klást doplňující otázky, na které mi bylo řádně odpovězeno.
V ………………..dne:……………
Podpis lékaře:…………….
Podpis pacienta:……………..
Jesenická nemocnice spol. s r.o., řízená dokumentace, protokol č.: 43, r. 2000.
62
Příloha 5 – Záznam o informovaném souhlasu/nesouhlasu s poskytováním zdravotní péče Váţená paní, váţený pane, Vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu Vám bylo doporučeno provedení vyšetření protilátek proti HIV. Před vlastním zákrokem budete svým vlastním ošetřujícím léařem podrobně o tomto výkonu informován/a s přípravou, postupem, průběhem, riziky a komplikacemi, které mohou nastat. Tento záznam Vám poskytuje nezbytné informace a je ávodem k případným dotazům na ošetřujícího lékaře.
A) vyšetření protilátek proti HIV 1. Příčina a vznik nemoci HIV je virus lidské imunitní nedostatečnosti . Tento virus je původcem onemocnění AIDS – Acquired immunodeficiency Syndrome – syndrom získaného selhání imunity. Příznaky u osob infikovaných tímto virem mohou být velmi pestré, mohou připomínat např. chřipku. Takto pestré příznaky mohou být přítomné u řady dalších infekčních i neinfekčních onemocnění. Proto je třeba vyloučit nebo potvrdit moţné příčiny těchto příznaků. Jedním z těchto vyštření je právě vyšetření HIV. Výsledek tohoto vyšetření pomůţe Vašemu lékaři v rozhodování o příčině Vašich potíţí a o případné včasné a správné léčbě. Část infkovaných osob nemusí však po určitou dobu mít vůbec ţádné zdravotní potíţe a proto je v určitých situacích na místě preventivní vyšetření HIV. 2. Příprava před výkonem Před odběrem krve na toto vyšetření není nutná ţádná příprava. 3. Vlastní výkon Zdravotní sestra Vám odebere ze ţíly na ruce po lokální dezinfekci kůţe několik mililitrů krve na poţadované vyšetření . Při odběru si na okamţik přitlačíte sterilní krytí v místě vpichu, aby nedošlo ke krvácení a vzniku krevní podlitiny. 4. Možné komplikace Komplikace tohoto běţného úkonu jsou minimální – drobná modřina v místě vpichu, event. lokální zarudnutí. Prasknutí cévy je zcela vyjimečné.
63
B) Informovaný souhlas Já, níţe podepsaný: Jméno, příjmení, r.č……………………………………….., pacient ………nemocnice Zákonný zástupce pacienta: Jméno, příjmení, datum narození, bydliště zákonného zástupce: …………………………………………………………………………………………….
Prohlašuji, ţe: MUDr. ……………mne podrobně informoval a poučil o výše uvedeném zdravotním výkonu . Byla jsem také informován/a o moţných rizicích a komplikacích. Všechny informace mi byly sdělěny srozumitelně, bylo mi umoţněno vše si rozváţit, měl/a jsem moţnost klást doplňující otázky, na které mi bylo řádně odpovězeno. Byla jsem poučen/a o mém právu svobodně se rozhodnout o dalším navrhovaném postupu při poskytování zdrvaotní péče. Souhlasím, aby v případě výskytu neočekávaných komplikací, vyţadujících neodkladné provedení dalších zákroků nutných k záchraně ţivota nebo zdraví , byly provedeny veškeré další potřebné a neodkladné výkony nutné k záchraně ţivota nebo zdraví. Poučení povaţuji za dostatečné, nemám další otázy a souhlasím s navrhovanou zdravotní péčí a výkonem. V ………………..dne ……..v……….hodin Podpis pacienta/ Zákonného zástupce:…………………
Podpis lékaře………………
V případě, že pacient souhlasí , ale není schope podpisu : Pacient není schopen stvrdit tento souhlas podpisem vzhledem ke svému zdravotnímu stavu: (stručný důvod, např. nevidomý pacient, úraz,….) Pacient projevil svůj souhlas následujícím způsobem: Svědek (jmeno a podpis dalšího zdravotnického pracovníka)
Jesenická nemocnice spol. s r.o., řízená dokumentace, protokol č.: 44, r. 2000.
64
Příloha 6 – Pozvánka na vyšetření
Pan/paní:……………………………………………………………………. Bydliště:……………………………………………………………………...
Pozvánka na vyšetření Dostavte se dne:……………..na kožní ambulanci …………………..nemocnice K povinnému vyšetření pro pohlavně přenášené choroby. Nedostavíte-li se v uvedeném termínu či nebudete-li řádně omluvena/a, bude se Váš případ řešit dle §29 odst.1/a h/ zákona č.200/90 Sb.prostřednictvím Policie ČR.
V ……………..dne……………….
……………………. Podpis lékaře
Jesenická nemocnice spol s r.o., řízená dokumentace, protokol č.: 42, r. 2000.
65
66
67
