UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence
Martina Ţalčíková
ÚROVEŇ EDUKACE O CVIČENÍ V ŠESTINEDĚLÍ Bakalářská práce
vedoucí práce: MUDr. Antonín Kořenek, Ph.D.
Olomouc 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: „Úroveň edukace o cvičení v šestinedělí“ vypracovala samostatně pod vedením svého vedoucího bakalářské práce a pouţila jen uvedené informační zdroje. Současně souhlasím s uţitím práce ke studijním účelům. V Olomouci dne ………………….. .........................................................
Poděkování Děkuji MUDr. Antonínu Kořenkovi, za odborné vedení bakalářské práce a vrchní sestře Věře Tisoňové z nemocnice v Prostějově za pomoc při realizaci dotazníkového šetření.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 8 1
POJEM EDUKACE................................................................................................... 8 1.1
2
3
ANATOMIE ŢENSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁNŮ A PŘEDNÍ STĚNY BŘIŠNÍ .................................................................................................................... 11 2.1
Zevní rodidla .................................................................................................... 11
2.2
Vnitřní rodidla .................................................................................................. 11
2.3
Ţenský prs ........................................................................................................ 12
2.4
Pánevní dno ...................................................................................................... 12
2.5
Břišní svaly ....................................................................................................... 14
PROSPĚŠNOST CVIČENÍ PRO ORGANISMUS ČLOVĚKA ............................ 15 3.1
4
5
6
Historie edukace porodní asistence na území České republiky.......................... 8
Vliv cvičení na organismus těhotné ţeny ......................................................... 16
UKONČENÍ TĚHOTENSTVÍ PORODEM ............................................................ 17 4.1
Spontánní porod ............................................................................................... 17
4.2
Operativní porod............................................................................................... 17
ŠESTINEDĚLÍ ........................................................................................................ 19 5.1
Fyziologické změny v organismu ţeny v šestinedělí ....................................... 19
5.2
Hojení porodních poranění ............................................................................... 20
5.3
Laktace ............................................................................................................. 20
5.4
Ţivotospráva, hygiena a strava v šestinedělí .................................................... 21
5.5
Nepravidelnosti šestinedělí ............................................................................... 22
5.6
Pánevní dno po porodu ..................................................................................... 22
POHYBOVÁ AKTIVITA V ŠESTINEDĚLÍ ......................................................... 24 6.1
Vliv cvičení na organismus ţeny v šestinedělí ................................................. 24
6.2
Vliv cvičení na psychiku ţeny v šestinedělí ..................................................... 24
6.3
Cvičení a kojení ................................................................................................ 25
PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................... 27 7
EDUKAČNÍ ČINNOST PORODNÍ ASISTENTKY V ŠESTINEDĚLÍ ................ 27 7.1
Vhodné cviky v raném šestinedělí.................................................................... 30
7.2
Zásady při cvičení............................................................................................. 32
7.2.1
Doporučení pro 1.den po porodu .............................................................. 32
8
7.2.2
Doporučení pro 2. a 3. den po porodu ....................................................... 33
7.2.3
Doporučení pro 4. a další dny po porodu .................................................. 34
7.2.4
Omezení cvičení u ţeny po císařském řezu .............................................. 35
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................... 36 8.1
Cíle dotazníkového šetření ............................................................................... 36
8.2
Metodika dotazníkového šetření...................................................................... 36
8.2.1
Organizace dotazníkového šetření ............................................................ 36
8.2.2
Charakteristika zkoumaného souboru ....................................................... 37
8.2.3
Zpracování získaných dat.......................................................................... 37
8.2.4
Prezentace výsledků .................................................................................. 37
DISKUZE........................................................................................................................ 46 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 49 ANOTACE...................................................................................................................... 50 LITERATURA A PRAMENY ....................................................................................... 52 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................. 54 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 56 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 57
ÚVOD
Můj sportovní naturel, zájem o pohyb a vše s ním související mě vedl ke kladení dvou otázek: A/ Jaká je úroveň edukace o cvičení v šestinedělí? B/ Jaké poznatky byly publikovány o cvičení v šestinedělí a jeho příznivém vlivu na involuci dělohy a pánevního dna? Dříve se ţenám po porodu pouštěly pokyny ke cvičení nemocničním rozhlasem. Bylo to v době, kdy rooming in systém byl spíše výjimkou. Vše, tedy i kojení a cvičení po porodu bylo hromadně organizované. To samozřejmě dnes jiţ není moţné. Generace dnešních mladých ţen vyrostla v naprosto jiné době neţ jejich matky. Ţeny dnes mají o péči po porodu jiné představy a hlavně vyšší nároky. „Dnešní ţeny daleko více ţádají individuální přístup ze strany lékařů i asistentek, mnohé z nich chtějí více s námi komunikovat a spolurozhodovat o způsobu poskytování zdravotní péče“ (Kalinová, 2005, s. 26). V současné době jsme se dostali do druhého extrému, kdy se o cvičení po porodu nedbá vůbec nebo jen velmi málo. „V období těhotenství se většina ţen aktivně účastní předporodních kurzů, jsou instruovány jak cvičit a jak vykonávat běţné denní činnosti, aby ulevily pohybovému aparátu. Bohuţel většina z nich je neinformována jak pokračovat po porodu [...]“ (Al-Ahmadová, 2010, s. 2). Mnoho informací lze najít na internetu, problémem je ale kvalita dostupných informací. Důleţité je nezmeškat moţnost rekonvalescence hned po porodu. Tedy v době, kdy je většina maminek ještě hospitalizována na oddělení šestinedělí. Maminky po porodu by měly dostávat od porodních asistentek základní mnoţství fundovaných informací týkajících se této problematiky. Proto je hlavním cílem mé práce dotazníkovým šetřením zjistit, jaká je úroveň informovanosti o cvičení v šestinedělí. Zaměřila jsem se na své pracoviště v Jeseníku a dále informovanost rodiček porovnávám s porodnicí v Prostějově. Také mě zajímalo, zda mají ţeny o informace týkající se cvičení vůbec zájem. Ve většině nemocnic pracují rehabilitační sestry, ale cvičení s šestinedělkami je práce nás – porodních asistentek. Měli bychom rozumným a nenásilným vysvětlováním ţeny vést k tělesné aktivitě. Zvláště kdyţ si uvědomíme, ţe do fertilního věku dorůstá
6
generace ţen narozená po roce 1989. Generace, pro kterou se někdy zdá být virtuální svět důleţitější neţ ten skutečný. „A to ještě nepřišla řeč na minimalizaci denního pohybu, fyzické zátěţe, kterou dnešní lidé vlastně ani nevnímají jako nedostatečnou. Naopak, jiţ i malé děti jsou unavené, otrávené, unuděné, sedí hodiny a hodiny ve školních lavicích, doma pak u televizních obrazovek a počítačů, na kterých hrají donekonečna stupidní hry“ (Strusková, Novotná, 2007, s. 30). „Ţijeme ve světě, v němţ je kladen přehnaný důraz na jeho mentální a vizuální pojetí, a my tak občas zapomínáme, ţe vlastně máme nějaké tělo“ (Lang-Reeves, 2008, s. 12). Musíme se ptát. Jaká je vůbec jejich fyzická zdatnost? Budou schopny donosit další generaci dětí? „Sedentary population, sedící populace, tak nazvali američtí vědci lidské pokolení konce 20. století“ (Strusková, Novotná, 2007, s. 30). Obecně lze říci, ţe lékařská věda u nás je na vysoké úrovni. Ale není radno na to spoléhat. Je lépe dbát na prevenci a ţivotosprávu abychom se vyhnuli pozdějším zdravotním komplikacím. Nositelkou informací o zdraví prospěšném ţivotním stylu je v rodině většinou matka. Pokud ona bude zdravá a fyzicky aktivní, pravděpodobně k tomu povede i své děti. Námět a cíle bakalářské práce vycházejí z praktických potřeb ţen po porodu, kde rychlost a kvalita rekonvalescence podmiňuje bezproblémovou péči o rodinu. Na poli edukace o cvičení v šestinedělí a správné ţivotosprávy je ještě hodně práce. Z důvodu větší informovanosti jsem o cvičení vytvořila broţurku, která je součástí mé práce.
7
TEORETICKÁ ČÁST
1
POJEM EDUKACE
Pojem edukace vychází z latinského výrazu educo, educare – vychovávat, vypěstovat. Edukací v širším slova smyslu rozumíme výchovu a vzdělávání, které si kladou za cíl získávání nových poznatků. Členské státy Světové zdravotnické organizace v programu Zdraví 21 potvrzují, ţe porodní asistentky představují potenciální a velmi důleţitý přínos do oblasti zdraví jednotlivců a skupin. Edukace v ošetřovatelství
je
aplikovaný
obor
ošetřovatelství
zabývající
se
výchovou
a vzděláváním pacientů a také zdravé populace. Edukace se pokládá za jednu z funkcí ošetřovatelství. Efektivní a správně cílená edukace tak přináší nové poznatky a dovednosti, orientaci v problému, pochopení nových souvislostí a s tím i moţnou změnu hodnotového systému a posun v přesvědčeních a postojích. Potřeba edukace klientky vychází z celoţivotní potřeby učit se, získávat nové poznatky a přizpůsobovat se. Podle Maslowovy klasifikace potřeb patří potřeby kognitivní, coţ jsou potřeby poznání, vědění, porozumění mezi potřeby vyšší. Jsou to potřeby růstu, které ukazují na rozličné individuální tendence seberealizující se osoby. K typickým učitelským profesím se v posledních letech stále výrazněji přidávají i profese, u kterých se kompetence vzdělávat a vychovávat vyvíjela nenápadně a byla povaţována za méně důleţitý doplněk léčby. Mezi tyto profese patří i porodní asistentky, které edukují nejen jednotlivce, ale i klienty v rámci celé komunity (Dušová, Pedagogika a didaktika [online], www. projekty.osu.cz,[cit 2011-02]).
1.1 Historie edukace porodní asistence na území České republiky Při pohledu do historie zjistíme, ţe porodní asistentka byla vţdy povaţována za ţenu vzdělanou a moudrou. Neposkytovala jen péči související s porodem 8
a těhotenstvím, ale lidé se na ni často obraceli také s otázkami týkajícími se i jiných oblastí zdraví a nemoci (Vránová, 2007, s. 7). Narození dítěte patří v ţivotě ţeny mezi nejkrásnější a nejšťastnější chvíle. Nad kaţdým porodem se však vznáší riziko komplikací, které mohou vyústit ve smrt matky nebo jejího právě na svět přicházejícího potomka. Většina ţen je proto při porodu vděčná za pomoc zkušené a vzdělané osoby. Dnes je touto osobou porodní asistentka nebo lékař porodník. V dobách minulých se oficiální medicína prakticky porodnictvím nezabývala. Proto ţeny často končily v rukou pomocnic neznalých anatomie opírajících se pouze o vlastní zkušenosti a znalosti předávané z generace na generaci. Porodní báby se krátce a pouze teoreticky vzdělávaly na Karlově Univerzitě nedlouhou dobu po jejím zaloţení v roce 1348. Po další léta aţ do období reforem Marie Terezie byly porodní báby neškolené. Její čtyřicetiletá vláda znamenala nástup osvícenských reforem a velký přínos do oblasti vzdělanosti i péče o zdraví. Byly provedeny komplexní reformy lékařského studia, zdůrazňovala se úloha přírodních věd a klinická výuka u lůţka nemocného. Od roku 1759 porodní báby vyučovali doktoři medicíny a magistři porodnictví. Byly vydávány české a německé učebnice porodnictví. Z důvodu působení nezkoušených, tedy pokoutních porodních babiček bylo roku 1775 zapovězeno nezkoušeným bábám pomáhat při porodu. Podle studijního řádu z února 1804 se v Praze musely učit také venkovské báby, absolvovat celý kurz porodnictví a pak se ještě dva měsíce v babictví cvičit. O výuku porodních babiček v Čechách se velkou měrou zaslouţili porodníci Jan Melič a Antonín Jan Jungmann, zakladatel slavné praţské porodnické školy. Po Jungmannově penzionování vedl vzniklou babickou kliniku jeho ţák Wilhelm Lange. Za dobu svého krátkého působení vypracoval návrh na reformu výuky porodních bab. Podle něhoţ výuka probíhala aţ do roku 1920, kdy školu vedl profesor Václav Rubeška. Roku 1928 byl starý název porodní bába nahrazen pojmenováním porodní asistentka. V roce 1947 bylo studium pro porodní asistentky prodlouţeno z deseti měsíců na dva roky. Ve školním roce 1955/56 bylo zahájeno čtyřleté studium s maturitou. Ve školním roce 1958/59 bylo na středních zdravotnických školách otevřeno dvouleté pomaturitní studium pro porodní asistentky. Roku 1965 byla porodní asistentka přejmenována na ţenskou sestru a v roce 1993 se vrátilo původní pojmenování tohoto povolání na porodní asistentku. Ve školním roce 1995/96 nahradil bývalé dvouleté pomaturitní studium tříletý studijní obor
9
Diplomovaná porodní asistentka. Od akademického roku 2001/02 probíhá výuka porodních asistentek na vysokých školách jako bakalářský stupeň vzdělávání. Moderní porodní asistentka disponuje znalostmi, které jejím předchůdkyním hluboko do minulosti chyběly. Má to být osoba vzdělaná, empatická, trpělivá, která je schopna své znalosti a zkušenosti prakticky vyuţít ku prospěchu svých klientek, jejich dětí a celých rodin (Vránová, 2007, s. 33, 39, 43, 53, 58, 65, 89, 90). „Porodní asistentka má důleţitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen ţen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit“ (Vránová, 2007, s. 94).
10
2
ANATOMIE ŢENSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁNŮ A PŘEDNÍ STĚNY BŘIŠNÍ
Pohlavní systém ţeny v procesu reprodukce umoţňuje realizaci dvou hlavních procesů fertilizaci a gestaci (Dylevský, 2009, s. 375). K vnitřním a zevním pohlavním orgánům patří všechny orgány nutné pro početí, těhotenství a porod. Mezi zevní rodidla patří hrma, velké a malé stydké pysky, poštěváček, poševní předsíň, panenská blána, vestibulární ţlázy a hráz. Mezi vnitřní rodidla patří pochva, děloha, vejcovody a vaječníky. Vnitřní pohlavní orgány jsou uloţeny v malé pánvi. Její spodinu tvoří svalový a vazivový systém, který je podpůrným aparátem pánevních orgánů. K reprodukčním orgánům řadíme i ţenský prs (Kudela et. al., 2004, s. 11).
2.1 Zevní rodidla Mezi zevní rodidla patří hrma (mons pubis) – tukový polštář, který je pokrytý silnou kůţí s ochlupením. Mons pubis v dorzálním směru pokračuje velkými stydkými pysky (labia majora pudendi). Vnitřní stěna velkých stydkých pysků přechází do malých stydkých pysků (labia minora pudendi). Ty se vpředu se spojují a tvoří předkoţku poštěváčku (praeputium clitoridis). Poševní předsíň (vestibulum vaginae) je prostor mezi malými stydkými pysky. Spodinu předsíně tvoří poševní vchod a panenská blána (hymen). Velké a malé vestibulární ţlázy (glandulae vestibulares majores et minores) jsou dvě větší párové a řada menších nepárových ţlázek, vyúsťujících na různých místech do předsíně poševní. Na zevní rodidla, dorzálně mezi komisurou velkých stydkých pysků a řitním otvorem, navazuje hráz (perineum). Skládá se z tukové tkáně, z fascií a svalů diafragmy pelvis a urogenitale (Kudela et. al., 2004, s. 11-12).
2.2 Vnitřní rodidla Mezi vnitřní rodidla patří pochva (vagina), dutý svalový orgán, který spojuje dělohu se zevními rodidly. Děloha (uterus) dutý svalový orgán slouţící k uloţení, 11
výţivě a zajištění vývoje plodu. Na svém místě dělohu fixuje několik vazů (tzv. závěsný aparát) a svaly pánevního dna (tzv. podpůrný aparát). Z rohů děloţních vycházejí vejcovody (tuba uterina) směřující laterálně k vaječníkům a ústící nálevkovitě do dutiny břišní. Vaječník (ovarium) je párový orgán a jako samičí pohlavní ţláza je zdrojem pohlavních buněk i pohlavních hormonů (Kudela et. al., 2004, s. 12-15, Citterbart et al., 2008, s. 4-8).
2.3 Ţenský prs Podklad ţenského prsu (mamma feminina) tvoří vyvinutá mléčná ţláza (glandula mammaria), která je obklopená tukovým vazivem a vyklenuje se pod kůţí přední stěny hrudníku. Mléčná ţláza se skládá z 15-20 laloků (lobi), které se dále člení v lalůčky (lobuli). Vývody z jednoho laloku se spojují do společného mlékovodu (ductus lactiferi). Klinicky se prs rozděluje na čtyři kvadranty a centrální mamiloareolární komplex. Ten se skládá z pigmentovaného dvorce (areola mammae) a na něm vyvýšené prsní bradavky ( papilla mammae). Na vrcholu bradavky je 10 aţ 15 otvůrků, do nichţ ústí mlékovody. Mamiloareolární komplex obsahuje hladkou svalovinu. Kontrakce hladké svaloviny způsobuje, ţe bradavky i prsní dvorec jsou erektilní coţ má velký význam při kojení (Citterbart et al., 2008, s. 12-13).
2.4
Pánevní dno Pánevní dno je jednou z nejdůleţitějších a také anatomicky a hlavně funkčně
nejsloţitějších struktur lidského těla. Tvoří funkční uzávěr pánevních orgánů a dutiny břišní, je základním článkem hlubokého stabilizačního systému. U člověka má pánevní dno také funkci posturální a sfinkterovou. Je formováno svalovými vrstvami uloţenými střechovitě přes sebe. Svaly východu pánevního jsou organizované do dvou svalověvazivových plotének, diaphragma pelvis a diaphragma urogenitale. Patří sem také svěrače močové trubice a análního kanálu. Diaphragma pelvis je nálevkovitý, převáţně svalový útvar. Má za podklad musculus levator ani (pars iliaca et pars pubica) a musculus coccygeus. Musculus
12
levator ani začíná široce od bočních stěn malé pánve v rozsahu od spony stydké po trn sedací koti (spina ischiadica). Odtud ho dorzálně doplňuje musculus coccygeus. Centrálně se svalové snopce obou stran sbíhají ve vazivové centrum perineale uloţené mezi pochvou a rektem. Ventrálně se svaly nespojují a tvoří mezeru, která se nazývá hiatus urogenitalis a tou prochází pochva a uretra. Svalové snopce, které se přikládají ke stěně pochvy, se označují musculus pubovaginalis. Uretru a pochvu obkruţuje musculus sphincter urethrae externus, musculus sphincter urethrovaginalis a musculus compressor urathrae. Musculus coccygeus má trojúhelníkovitý tvar. Svou základnou se upíná ke kostrči a k nejkaudálnějšímu okraji kosti kříţové. Svým vrcholem se upíná k trnu sedací kosti. Diaphragma urogenitale je vazivová trojúhelníkovitá ploténka s příměsí hladké svaloviny, která se zespodu přikládá k hiatus urogenitalis. Zesiluje pánevní dno v jeho ventrální části. Je rozepjatá mezi rozestupujícími se rameny kostí stydkých a sedacích. Okolo vyústění uretry a pochvy jsou uloţeny svaly hráze (musculi perinei). Patří k nim
laterálně
uloţený
musculus
ischiocavernosus
a
mediálněji
musculus
bulbospongiosus (Kačinetzová, A. et al., 2010, s. 14-15, Kudela et al., 2004, s. 15, Citterbart et al., 2008, s. 11-12). Z hlediska funkce mají uvedené anatomické svalové struktury tři funkční úrovně zapojení. Nejspodnější (k povrchu nejblíţe uloţená) vrstva se účastní sfinkterové funkce a její tah působí především předozadním směrem. Na udrţování vzpřímené polohy se účastní nejméně. Aktivuje se například při kýchání. Tah střední vrstvy je laterolaterální s hvězdicovitým vyzařováním od středu hráze. Stabilizuje kyčle a funkci chodidel. Závisí na ní pruţnost chůze, dává napětí dolním končetinám. Hlavní součástí hlubokého stabilizačního systému je vrstva nejvnitřnější. Představuje spojení s hlubšími vrstvami břišní stěny, zády a je funkčně napojena na bránici. Tato vrstva je stěţejním bodem pro statiku a dynamiku. Tyto svaly nás vlastně napřimují zevnitř. Je vývojově nejmladší a také nejzranitelnější (Skalka, Urologie pro praxi [online],www.solen.cz, [cit. 2011-0302]).
13
2.5
Břišní svaly Břišní svaly svým spolupůsobením tisknou zepředu orgány dutiny břišní,
sklápěním ţeber působí jako svaly výdechové. Zahrnují svaly ventrální, mezi které patří přímý sval břišní (musculus rectus abdominis) táhnoucí se při střední čáře od hrudníku aţ ke kosti stydké a musculus pyramidalis, coţ je drobný sval tvaru trojúhelníku uloţený kaudálně před přímým břišním svalem. Dále svaly laterální, kam patří tři ploché svaly uloţené ve vrstvách. Je to zevní šikmý sval břišní (musculus obliquus externus abdominis) umístěný na povrchu boční stěny břišní, vnitřní šikmý sval břišní (musculus obliquus internus abdominis) a příčný sval břišní (musculus transversus abdominis) tvořící nejhlubší vrstvu postranního svalstva břišního. Ke svalům břicha se řadí i svalový pruh orientovaný na zadní straně dutiny břišní podél páteře, jímţ je čtyřhranný sval bederní (musculus quadratus lumborum) (Čihák, 2002, s. 347-350).
14
3
PROSPĚŠNOST CVIČENÍ PRO ORGANISMUS ČLOVĚKA
Jiţ ze starověku je známa důleţitost pohybové aktivity pro zdraví člověka. V současné době se zapomíná na původní význam jednoduché pohybové činnosti, jejímţ cílem není získávat rekordy a přinášet vrcholové výkony, ale podílet se na zdravém ţivotním stylu (Blahutková, 2003, s. 4). „Dnešní člověk má mnoho důvodů, proč ho můţe bolet – a také často bolí – v zádech. Obecně lze říci, a vědecký svět se na této tezi sjednotil zhruba před dvaceti lety, ţe nejčastější příčinou bolestí v zádech je muskulární dysbalance, tedy svalová nerovnováha“ (Strusková, Novotná, 2007, s. 29). Pokud člověk neposiluje a po tělesné námaze neprotahuje břišní a hýţďové svalstvo, přetíţí se pánevní dno. Dojde ke spasmu, sníţí se metabolismus v malé pánvi a od toho se odvíjí všechny další problémy (Strusková, Novotná, 2007, s. 23). Z hlediska tendence svalů ke zkracování a ochabování můţeme kosterní svalstvo, coţ jsou svaly příčně pruhované, rozdělit do dvou typů. Svaly fázické (svaly s převahou fázických vláken), které vykonávají převáţně pohyb a mají tendenci k ochabování. K těmto svalům patří především ohýbače krku, mezilopatkové svaly, břišní a hýţďové svaly. Svaly tonické (svaly s převahou tónických vláken), které drţí naše tělo ve vzpřímeném stoji a mají tendenci ke zkrácení. Jde o svaly šíje, svaly prsní, paravertebrální svaly bederní páteře, svaly dna pánevního, ohybače kyčlí a kolen a přitahovače stehen. Tónické svaly se snadno zapojují do pohybu a mnohdy aţ nesprávně nahrazují práci oslabených svalů z druhé skupiny. Tím vzniká svalová dysbalance. Jiţ ze školních lavic víme, ţe funkce tvoří orgán, proto pro tělesnou a duševní pohodu je nutné mít svaly nejen silné, ale i protaţené (Strusková, Novotná, 2007, s. 33).
15
3.1 Vliv cvičení na organismus těhotné ţeny Pokud těhotenství probíhá bez obtíţí, nebrání změny s ním související v pravidelné pohybové aktivitě. Pro zdravou ţenu je pohyb příjemný a velmi uţitečný doplněk těhotenství (Beránková, 2002, s. 7). Sport v těhotenství je velmi specifický, jeho cílem není zvyšovat fyzickou kondici. Pokud ţena před otěhotněním aktivně necvičila, neměla by s cvičením začínat sama, ale pod odborným vedením porodní asistentky (Čech et al., 2006, s. 75). Těhotné, které cvičí, mají většinou menší obavy z porodu, více si věří, protoţe se naučily ovládat své svaly a také je uvolnit. Cvičením ţena získává lepší kontrolu nad svým tělem, můţe eliminovat těhotenské potíţe, jimiţ jsou bolesti v zádech, způsobené posunutím těţiště těla vpřed a rozvolněním svalů, vazů a kloubních spojení vlivem hormonálních změn (Vitíková, 2007, s. 10). Aktivita zlepšuje svalovou výkonnost a zajišťuje lepší proudění krve v celém těle, tedy i v dolních končetinách, kde předchází vzniku nebo zvětšování varixů. Pohybem také lze ovlivnit zpomalení střevní peristaltiky a tím i celkového trávení, které způsobuje větší náchylnost k zácpě (Bejdáková, 2006, s. 11). Nepodstatný není ani vliv cvičení na imunitní systém a psychickou pohodu ţeny (Vitíková, 2007, s. 9).
16
4
UKONČENÍ TĚHOTENSTVÍ PORODEM
Těhotenství končí porodem, při kterém se za optimálních podmínek narodí zdravý, donošený novorozenec. Porod včasný (partus maturus) nastává mezi 38. a 42. týdnem těhotenství, můţe proběhnout fyziologicky spontánně nebo operativně (Čech et al., 2006, s. 121).
4.1
Spontánní porod Za spontánní lze povaţovat porod, při kterém se narodí dítě jevící známky ţivota,
v předem vypočítaném termínu, správné poloze a bez komplikací. Vlastní porod dělíme na tři doby porodní. Čtvrtou dobou porodní jsou někdy označovány dvě hodiny, které tráví rodička na porodním sále po porodu placenty. První doba porodní otevírací představuje období od začátku pravidelných děloţních kontrakcí, kdy se postupně otevírá a zkracuje děloţní hrdlo. Zánikem hrdla vzniká děloţní branka. Jejím otevřením do průměru deseti centimetrů končí první a začíná druhá doba porodní. Tato doba se nazývá vypuzovací a na jejím konci dochází k porodu dítěte. Třetí doba porodní je doba od porodu plodu do vypuzení placenty (Kudela et al., 2004, s. 167).
4.2
Operativní porod Pokud jsou příznivé podmínky, je snahou vést porod přirozenými silami
a přirozenými cestami. Někdy je však nutno ukončit těhotenství operačním výkonem. Porodnické operace jsou rozlišovány na přípravné, porod ukončující a operace ve III. době porodní. Přípravné operace slouţí k rozšíření porodních cest a patří mezi ně dilatace děloţního hrdla a nástřih branky (episiotomie). Porod ukončující operace jsou plánované nebo akutně vzniklé při zkomplikování průběhu porodu. Patří mezi ně obraty plodu, extrakce plodu za pouţití porodnických kleští nebo vakuum extraktoru a císařský řez (sectio caesarea). Manuální vybavení lůţka a revize dutiny děloţní se provádí ve III. době porodní, pokud ţena silně krvácí (Macků, 1997, s. 291-298).
17
I ţeny po operativním porodu mohou cvičit, pouze musí dodrţovat určitá omezení, především první dny po porodu (Čech et al., 2006, s. 158).
18
5
ŠESTINEDĚLÍ
Šestinedělí (puerperium) je období, které u ţeny začíná bezprostředně po porodu a trvá 42 dní. V tomto čase pozvolna mizí změny vyvolané těhotenstvím a porodem a celý organismus se vrací do stavu jako před otěhotněním (Kudela, et al., 2004, s. 223). Prvních sedm dní nazýváme rané (časné) šestinedělí. Pozdní šestinedělí od 8. do 42. dne je doba nutná k involuci těhotenských změn na pohlavních orgánech (Čech et al., 2006, s. 153). „Těhotenství a porod zanechávají v tělesné a psychické sloţce ţeny dalekosáhlé změny, takţe úplný návrat do původního stavu nenastane téměř nikdy“ (Čech et al., s. 153). „K překonání prvních dnů plných prázdnoty a vyčerpání a zároveň nadšení ze zvládnutého porodu ţeny potřebují především lásku, věnovaný čas, pozornost a péči“ (Stadelmann, 2009, s. 260).
5.1 Fyziologické změny v organismu ţeny v šestinedělí Největší změny v šestinedělí probíhají na děloze, jejíţ tělo se vlivem retrakce děloţní svaloviny zmenšuje a desátý den po porodu jiţ není fundus děloţní za sponou stydkou hmatný. Děloţní tělo se involuje rychleji neţ děloţní hrdlo, které je dobře formováno za tři týdny po porodu společně s pochvou. Její stěny opět zesílí a zpevní se, ale nikdy uţ nezíská takovou pruţnost, jakou měla před porodem. V dutině děloţní dochází k regeneračním pochodům, které jsou doprovázeny odchodem sekretu zvaného očistky (lochia). Vejcovody a vaječníky klesají do malé pánve a mizí jejich prosáknutí. Upravuje se metabolismus (Čech et al., 2006, s. 153-155). První dny po porodu se tělo zbavuje přebytečných tekutin, zvyšuje se diuréza, pozvolna mizí otoky. Močový měchýř zpočátku rozepjatý a nedokonale se vyprazdňující spolu s močovými cestami získává svůj původní tonus. Upravuje se i tonus střev, střevní kličky zaujímají svoji původní polohu, pár dní můţe přetrvávat obleněná peristaltika a sklon k zácpě. Po porodu klesne bránice, prohlubuje se dýchání, sniţuje se tepová i dechová frekvence. Objem krve
19
klesá, ale ještě nějakou dobu v krvi přetrvává zvýšená koncentrace sráţlivých faktorů (Vitíková, 2007, s. 85).
5.2 Hojení porodních poranění Téměř u kaţdého porodu dochází k drobným poraněním okrajů hrdla děloţního. Na vulvě mohou vzniknout malé trhlinky na kůţi malých stydkých pysků. Tato poranění se zhojí spontánně bez ošetření. Nejčastějšími poraněními jsou ruptury hráze. Obvykle postihují všechny vrstvy tvořící hráz. Je roztrţena kůţe, podkoţí a svalstvo diaphragmy urogenitale a pars pubococcygea musculus levatoris ani (Čech et al., 2006, s. 360-361). K přerušení svalů dna pánevního můţe dojít i při přípravné operaci před porodem, jakou je nástřih hráze (episiotomie). U mediální episiotomie, která jde ve střední čáře směrem k řitnímu otvoru, je protnut musculus transversus perinei superficialis a profundus. Mediolaterální episiotomie míří od střední čáry introitu šikmo k hrbolu sedací kosti. Jsou protnuty stejné svaly jako u epiziotomie mediální a navíc musculus bulbocavernosus. U této episiotomie nehrozí poškození řitního svěrače. Poranění se ošetřují v infiltrační anestezii suturou vstřebatelným šicím materiálem. Naprostá většina se hojí per primam a ţeny se mohou věnovat kromě péče o dítě i tělesné aktivitě (Čech et al., 2006, s. 486-487).
5.3
Laktace Mléčná ţláza se připravuje na laktaci celé těhotenství. Estrogeny působí na růst
mlékovodů a progesteron stimuluje epitel alveolů. Po porodu dochází k prudké hormonální změně. Začátek laktace navozuje pokles estrogenů a progesteronu, ale hlavní pro tvorbu mléka je hypofyzární prolaktin. Ten je spolu s oxytocinem vyplavován na podnět při stimulaci bradavek pitím novorozence. Aby kojení bylo úspěšné, je důleţité po porodu dítě k prsu přiloţit co nejdříve. Je důleţité posilovat kontakt mezi matkou a dítětem volným a častým přikládáním k prsu bez časového omezení. Dítě, které je správně přiloţeno, bradavky nepoškodí. Pro zdraví dítěte
20
a psychickou pohodu ţeny je kojení nejlepším způsobem výţivy (Čech et al., 2006, s. 156-157).
5.4 Ţivotospráva, hygiena a strava v šestinedělí Těhotenství i šestinedělí klade na ţenu mimořádné nároky. Nastává nový čas, kdy ţena nese zodpovědnost nejen za sebe, ale i za své dítě. Aby všechny nároky, které s touto novou situací souvisí, zvládla, je nutné najít si dostatečný čas na spánek a odpočinek. Přiměřenou pozornost věnovat péči o hygienu, vyměšování, zdravou stravu a dostatečný pohyb (Čech et al., 2006, s. 74). Ţena v šestinedělí musí dbát zásad zvýšené hygieny. Očistky odcházející z dělohy mají silně alkalickou reakci čímţ mnění pH pochvy. Je narušena biologická ochrana poševního prostředí, hrdlo děloţní je pootevřené a tím je usnadněno pronikání bakterií z oblasti zevních rodidel. Od třetího týdne šestinedělí je dutina děloţní opět sterilní. Přinejmenším po tuto dobu je ţeně doporučováno oplachování rodidel po kaţdém močení, stolici a kojení. Koupel v tomto období není vhodná. Samozřejmostí je častá výměna hygienických vloţek. Důleţité je otuţování bradavek, omývání vlaţnou vodou bez mýdla, eventuelně pouţití vhodného dezinfekčního prostředku při vzniku ragád (Kudela et al., 2004, s. 223-224). Strava kojící matky by měla být lehká, vyváţená a pestrá s dostatkem bílkovin, vlákniny a minerálních látek, bez dráţdivých, kyselých a nadýmajících jídel. V jídelníčku by mělo být dostatečné mnoţství ovoce a zeleniny, které mohou tvořit přesnídávky mezi hlavními jídly. Záleţí spíše na kvalitě neţ na kvantitě výţivy. Důleţitý je zvýšený příjem tekutin pro dostatečnou tvorbu mléka. A to přibliţně 3 litry neperlivé vody denně. Zbytečné je popíjení sladkých šťáv a tím příjem prázdných kalorií. Alkohol přechází do mléka, proto jeho poţívání v období kojení není vhodné (Čech et al., 2006, s. 158).
21
5.5 Nepravidelnosti šestinedělí Ţenu mohou v šestinedělí postihnout komplikace, které se projevují krvácením z rodidel, infekcí rodidel, onemocněním cév, prsu a poruchou laktace. Krvácení v poporodním období můţe být způsobeno porodním poraněním, zadrţení částí placenty nebo většího mnoţství plodových blan, špatnou involucí dělohy nebo poruchami krevní sráţlivosti. Puerperální infekce je souhrnný název pro řadu chorobných stavů, při nichţ ţena trpí horečkou, která je příznakem zánětlivého procesu. Ten nejčastěji vzniká v děloze, hlavně v místě uloţení placenty a odtud se můţe šířit na ostatní části rodidel, močových a ţlučových cest, aţ můţe dojít ke vzniku peritonitidy. Prevencí je dodrţování hygienických pravidel jak ţenou, tak zdravotnickým personálem (Kudela et al., 2004, s. 224-225). Zánět prsu začíná zpravidla traumatem bradavek většinou způsobeným špatnou technikou kojení. Postihuje většinou horní zevní kvadrant prsu. Pokud je teplota pod 38°C je moţné kojení. V kaţdém případě je nutné dokonalé vyprázdnění prsů odstříkáváním. Prevencí je dodrţování hygieny a správná technika kojení (Čech et al., 2006, s. 370-371). V šestinedělí také ţeně hrozí větší riziko vzniku tromboflebitid, kde prevencí je včasná mobilizace po porodu. Pozornost je nutno věnovat i psychickému stavu ţeny, kdy rozkolísaná duševní rovnováha způsobená rychlou změnou hormonálních hladin můţe vyústit aţ v patologický stav tak zvanou laktační psychózu (Kudela et al., 2004, s. 223).
5.6 Pánevní dno po porodu Není zcela jasné, dochází-li při porodu k poškození pánevního dna, a jestli má toto poškození vliv na prolaps pánevních orgánů a inkontinenci moče nebo stolice. Tato otázka rozděluje odborníky do dvou názorových skupin. V průběhu vaginálního porodu můţe dojít k poškození nervů, svalů, podpůrných struktur nebo orgánů malé pánve. Z nervů je to zejména nervus pudendus, jehoţ nervové pleteně zásobují pánevní orgány a svaly. Tato zjištění potvrzují klinické studie. Harold Gainey uţ v roce 1955 zveřejnil svou práci, ve které hodnotil stav pánevního dna u ţen po porodu palpačním vyšetřením 22
pochvy a perinea. Porovnával skupinu rodiček s episiotomií a bez episiotomie a dále je dělil na primipary a multipary. U ţen bez episiotomie nacházel větší poranění a následné problémy s močovou inkontinencí a svalovou atrofií. Od té doby proběhlo dalších několik studií, v nichţ jsou vyuţívány počítačové modely schopné analyzovat svalové změny pánevního dna během porodu, kdy se měří prodlouţení jednotlivých svalových struktur. Největší zatíţení bylo zjištěno u nejkaudálnější a nejmediálnější části levátorového komplexu. Další moţnosti přináší zobrazení pánevního dna pomocí 3D techniky ultrazvuku. I přesto, ţe k pánevnímu traumatu během porodu dochází, jeho klinický význam a vliv na zdraví ţen není úplně zřejmý (Kašíková, Moderní babictví [online], www.levret.cz, [cit 2011-03-01]).
23
6
POHYBOVÁ AKTIVITA V ŠESTINEDĚLÍ
Ţena po porodu chce být dobrou matkou, ale zároveň zůstat ţenou. V této době se kromě pocitů štěstí objevuje i smutek z toho, ţe ztrácí něco ze své identity a vítá něco nového s obavami, zda se své role zhostí dobře. Ţena musí dopřát svému tělu čas, aby nabylo rovnováhy a srovnalo příjem a výdej energie. Není dobré nechat se ovládat stereotypními obrázky pečlivé, energické, sebevědomé a kompetentní matky, které předkládají média a reklamy. Ţena se nemá snaţit být ve všem perfektní, protoţe realita je často jiná, ale i to má svůj význam (Wessels, Ollerich, 2006, s. 81-82). „Postarejte se o to, aby se tělo dostalo do kondice. Pokud budete tělesně fit, snáze se vyrovnáte se zátěţí všedního dne a budete se cítit lépe“ (Wessels, Ollerich, 2006, s. 82).
6.1 Vliv cvičení na organismus ţeny v šestinedělí „Tělo se v kaţdém případě změnilo a bude jiné, i kdyţ budete intenzivně trénovat a patrně bude vypadat i jinak neţ před těhotenstvím“ Wessels, Ollerich, 2006, s. 84). Při aktivním pohybu je rozprouděn krevní oběh, čímţ se zlepšuje funkce svalů a všech vnitřních orgánů (Strusková, Novotná, 2007, s. 36). Povzbuzením krevního oběhu se zabraňuje vzniku zánětu ţil. Zesílení svalové práce příznivě působí na zavinování dělohy. Účelný pohyb, uvolňování pánevního dna a postupné posilování svalů stěny břišní nejlépe navrátí břišní lis ke své předporodní funkci a tvaru. Posilováním svalového korzetu ţena přispívá ke správnému drţení těla (Brachovcová, Cvičení v šestinedělí [online], www.bodybuilding.cz, [cit. 2011-03-06]).
6.2 Vliv cvičení na psychiku ţeny v šestinedělí Psychika ţeny v šestinedělí je vystavena vysoké zátěţi pramenící z velkých hormonálních změn odehrávajících se po porodu, únavy, proţité bolesti a obav, zda se narodí zdravé dítě. Také adaptace na novou roli matky, osobnostní vlastnosti,
24
zkušenosti s péčí o dítě a podpora rodiny hrají v tomto procesu obrovskou roli. Ţena obvykle po porodu, i přes velké fyzické i psychické vyčerpání, nemůţe usnout. Nastává doba, kdy je matka v neustálé pohotovosti, doba nepravidelného a nedostatečného nočního spánku. Všechny tyto vlivy působí na stupňující se únavu. Dobrá fyzická kondice a umění relaxace získané cvičením jsou jedny z nejdůleţitějších faktorů, aby se ţena mohla postupně adaptovat na zvýšenou zátěţ v období šestinedělí, ověřila si, ţe je schopná se o dítě postarat a nepodléhala pocitům méněcennosti a neschopnosti (Ratislavová, Moderní babictví [online], www.levret.cz, [cit. 2011-03-06]). Je tedy ţádoucí, aby si ţena pravidelně udělala čas na sebe a naučila se relaxovat a ventilovat nahromaděné vnitřní napětí. K tomu jí, kromě odreagování se přiměřenou sportovní aktivitou, mohou dopomoci i jiné různé techniky či aktivity. Vhodnou relaxací můţe být zpěv nebo poslech hudby, obzvláště v sounáleţitosti s dítětem. Hudba uklidňuje a zmírňuje úzkost (Geisel, 2004, s. 207). „To všechno jsou stimulující faktory, které potřebuje narušený vegetativní nervový systém, aby se mu dostalo impulsu k vytvoření nové biochemické rovnováhy“ (Geisel, 2004, s. 209).
6.3 Cvičení a kojení „Pokud máte šanci, dítě v prvních měsících ţivit výhradně mateřským mlékem, vnímejte to jako jedinečně krásné období“ (Wessels, Oellerich, 2006, s. 80). Rozumná míra zátěţe bez zbytečného přepínání je i pro kojení příznivá. V minulosti měly ţeny ze sportování v období šestinedělí obavy. Bály se, ţe dojde k omezení nebo dokonce úplné zástavě tvorby mléka. Důvodem byly zřejmě obavy, ţe kojení nárokuje, aby ţena přijala asi o 500 kalorií denně navíc. Existovaly domněnky, ţe ţena při cvičení tyto kalorie spálí. Ale studie na Kalifornské universitě v Davisu nic takového
neprokázala
(Brachovcová,
Cvičení
v šestinedělí
[online],
www.bodybuilding.cz, [cit. 2011-03-06]). Kateřna Neumannová, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lţích, je důkazem toho, ţe kojení je moţné i u vrcholových sportovkyň, jak říká Anna Mydlilová z Laktační ligy. Je pravda, ţe při intenzivním tréninku se můţe do mateřského mléka ve zvýšeném mnoţství dostávat kyselina mléčná, ale to je problém, který se běţné populace těţko bude týkat. Kaţdodenní zkušenosti kojících a cvičících maminek spíše potvrzují, ţe sport jim přináší uspokojení
25
díky vyplaveným endorfinům (Kojící matky, které cvičí, mají více mléka. [online], www.ona.idnes.cz,
[cit. 2011-03-06]).
Další výhodou je, ţe cvičení v době laktace pravděpodobně zabraňuje ztrátě vápníku v kostním tkanivu. Studií univerzity v Utahu bylo zjištěno, ţe u ţen kojících déle neţ šest měsíců a neprovozujících pohybovou aktivitu, došlo ke sníţení vápníků v kostní tkáni i přes to, ţe jejich konzumace vápníku byla vyšší neţ denní doporučené dávky. Sportovní aktivitou je moţno tento úbytek vápníku zbrzdit ((Brachovcová, Cvičení v šestinedělí [online], www.bodybuilding.cz, [cit. 2011-03-06]). „Pravidelný pohyb prospívá celému organismu a zajišťuje správné prokrvení prsou, coţ podporuje tvorbu mléka“ (Wessels, Oellerich, 2006, s. 81).
26
PRAKTICKÁ ČÁST
7
EDUKAČNÍ ČINNOST PORODNÍ ASISTENTKY V ŠESTINEDĚLÍ
„Myslím si, ţe je důleţité matkám přiblíţit pěkné i realistické stránky šestinedělí a předat jim co nejvíce informací, aby tento úsek svého ţivota chápaly jako normální stav, a ne jako nemoc, anebo ho naopak zcela neignorovaly“ (Stadelmann, 2009, s. 258). Po porodu zaţívá ţena velice intimní chvíle se svým dítětem a dnes uţ většinou i s partnerem. Porodní asistentka má být pro ţenu důleţitým modelem v péči o dítě, měla by umoţnit co nejlepší podmínky pro vazbu matky s dítětem těsně po porodu na porodním sále i na oddělení šestinedělí (Ratislavová, Moderní babictví [online], www. levret.cz, [cit. 2011-03-06]). Komplexní poradenství se nesmí omezit jen na tělesné funkce, ale dostatek pozornosti by měl být věnován i stránce duševní. V dnešní době by bylo dobré vrátit se v některých zvycích do časů dávno minulých. Je třeba znovu se naučit ţeny po porodu chránit. I to patří mezi úkoly porodní asistentky. Ţena má v raném šestinedělí nárok na klid a odpočinek, aby se zotavila po obtíţných týdnech těhotenství a náročných hodinách porodních bolestí. Porodní asistentka tedy ţeně v první řadě vysvětlí, ţe na hýčkání, péči a odpočinek má po porodu nárok a můţe se mu bez výčitek svědomí oddat. Je dobré ţeně říci, ţe na návštěvy širokého příbuzenstva a všech známých je čas aţ po období hájení, tedy po šestinedělí. A to s ohledem nejenom na ni, ale i na její dítě, které tím chrání před moţnou infekcí. I matka by se měla chránit před nákazou zvenčí, protoţe její imunitní systém je po porodu oslabený a snáze podléhá nákaze (Stadelmann, 2009, s. 260, 262, 270). Jestliţe porod proběhl bez komplikací a ţena neztratila velké mnoţství krve, můţe po dvouhodinovém odpočinku na porodním sále, kdy porodní asistentka pomáhala ţeně s prvním přiloţením dítěte k prsu a sledovala její fyziologické funkce, v doprovodu porodní asistentky odejít do sprchy. Časné vstávání je preferováno z důvodu prevence
27
tromboembolických komplikací, povzbuzení činnosti střev a krevního oběhu. Ţena je poučena o hygienickém reţimu oddělení šestinedělí, o nutnosti častého sprchování a oplachování rodidel dezinfekčním roztokem, o pravidelném mytí rukou, hlavně před kojením a po kaţdé manipulaci s hygienickými vloţkami (Čech et al., 2006, s. 157). V průběhu šestinedělí kontroluje porodní asistentka odchod očistků z rodidel, to znamená jejich mnoţství a kvalitu. Ţenu poučí o jejich vzhledu a přiměřeném mnoţství. S odchodem očistků souvisí zavinování dělohy, tedy kontrola výšky děloţního fundu a také křečovité bolesti v břiše, které zvláště u vícerodiček mohou být poměrně silné a bolestivé. Ţena má vědět, ţe děloha se vrací do své původní velikosti a na své původní místo a čím více porodů má ţena za sebou, tím je to obtíţnější a bolestivější. Ţena je edukována, ţe se má snaţit být v teple a případné bolesti prodýchat, tak jak to dělala při bolestech porodních. Podávání spasmolytik je aţ na posledním místě, pokud nepomůţe léčba fyzikální. Také je od porodní asistentky upozorněna, ţe zejména po delším leţení, se můţe z vaginy uvolnit větší část sraţené krve, aby se zbytečně nevyděsila. Je jí vysvětlen mechanismus vzniku této krevní sraţeniny a to, ţe ji má porodní asistentce ukázat. V souvislosti s involucí děloţní je ţeně sděleno, ţe důleţitým předpokladem pro správné zavinování dělohy je pravidelné vyprazdňování močového měchýře. Ţena je ode dne porodu porodní asistentkou vedena k polohování na břiše, čímţ také působí na lepší zavinování dělohy a uleví eventuálním porodním poraněním. Z důvodu prevence zácpy jsou ţenám podávána lehce stravitelná jídla a jsou poučeny o nutnosti příjmu dostatečného mnoţství tekutin. Je jim předvedena masáţ břicha ve směru hodinových ručiček, která účinně podporuje činnost střev. Někdy mají ţeny strach z prvního poporodního vyprázdnění, pak jsou porodní asistentkou uklidněny, ţe mohou lehce tlačit a nemusí se bát potrhání stehů na hrázi nebo jiných komplikací (Stadelmann, 2009, s. 265, 267-268, 270). Jedním z nejdůleţitějších edukačních úloh porodní asistentky v období šestinedělí je rozebrat se ţenou důleţitost a výhodnost kojení. Ţena má být přesvědčena o smyslu a přínosu kojení. Má vědět, ţe novorozenec potřebuje mateřské mléko, které ho obsahem imunoglobulinů chrání před nemocemi. Naproti tomu nemá ţena na kojení pohlíţet jako na povinnost, i kdyţ mezinárodní organizace WHO doporučuje dobu kojení šest měsíců. Protoţe u vystresované matky se naruší pro kojení nezbytná souhra hormonů a tím můţe dojít ke sníţení produkce prolaktinu (Stadelmann, 2009, s. 363365). „Obrňte se, uţívejte si mateřské štěstí ve dvou se svým muţem a vyhněte se
28
jakékoli formě stresu, neboť adrenalin a kortizol brzdí jak prolaktin, tak imunitní systém“ (Stadelmann, 2009, s. 365). Samozřejmostí je podpora ţeny při kojení, tedy asistence, vysvětlení a ukázání vhodných poloh při kojení. Důleţité pro úspěšné kojení je uvolněné drţení těla, v prvních dnech po porodu se nabízí poloha vleţe na boku, aby nedošlo k zatěţování oslabeného pánevního dna. V pozdějších dnech je moţno vybrat z různých poloh tu, která bude nejlépe vyhovovat matce i dítěti a matka při ní uplatní správnou techniku kojení a tím se vyhne bolestivému a kojení nepříznivému zhmoţdění bradavek. Někdy i přes preventivní péči věnovanou prsům, spočívající v dokonalé hygieně a masáţi, k tomuto poranění bradavek dojde. Pak je porodní asistentka na blízku a opětovně poradí ţeně jak správně kojit a jakou metodu má pouţít k uspíšení hojení ragád. Dítě musí mít v ústech co největší část dvorce, aby nebyla namáhána jen bradavka. Při dokončování kojení není vhodné dítě od prsu odtahovat, ale nejprve zrušit podtlak vsunutím prstu do koutku úst dítěte. Špatná technika kojení často vzniká z důvodu obavy matky, aby dítě mělo volný nos a mohlo dýchat. Je jí vysvětleno, ţe dítě má mít přitisknuté k tělu bez obav o jeho dýchání. Také je připomenuta nutnost prsy při kojení střídat, aby se dokonale vyprazdňovaly, čímţ ţena předchází nebezpečí vzniku zánětu prsu. Poslední důleţitou věcí týkající se kojení je zmínka o individuálních nárocích kaţdého jednotlivého dítěte na mnoţství mléka, které potřebuje k zasycení. Není nutná pravidelná kontrola mnoţství vypitého mléka, hlavní je, kdyţ dítě přibývá na váze (Stadelmann, 2009, s. 373-374, 393). Porodní asistentky pečují i o ţeny po císařském řezu. Edukace u těchto ţen je obdobná jako u ţen po vaginálním porodu. S tím rozdílem, ţe prvních 24 hodin jsou intenzivně sledovány na resuscitačním pokoji. Po té jsou předány na oddělení šestinedělí, kde jiţ probíhá standardní ošetřování. Jsou vedeny k pohybové aktivitě stejně jako ostatní ţeny po porodu, ovšem s určitými omezeními. (Čech et al., 2006, s. 158). Navíc u nich vystupuje do popředí edukace v péči o jizvu v podbřišku. Hojení jizev je individuální a svou roli zde hrají genetické dispozice jedince. Aby byly vytvořeny optimální podmínky pro její zhojení, je potřeba jizvě věnovat od prvního dne po operaci dostatečnou péči. Porodní asistentka ţeně vysvětlí potřebnost udrţovat jizvu v čistotě a v suchu. Ukáţe klientce masírování okolí jizvy krouţivými pohyby, jehoţ cílem je prokrvení jizvy a jejího okolí, aby nedošlo ke staţení a srůstu s podkoţím (Vitíková, 2007, s. 119).
29
Pokud na oddělení šestinedělí nejsou zaznamenány ţádné komplikace, je ţena do domácí péče propuštěna, po spontánním porodu třetí, a po císařském řezu pátý den. (Čech et al., 2006, s. 158). Před odchodem do domácího ošetřování je ţena poučena o správnosti dodrţování hygienických pravidel, tak jak se je naučila na oddělení šestinedělí. O propuštění ţeny je informována terénní porodní asistentka, která je v optimálním případě se ţenou seznámena jiţ z předporodní péče a zná její rodinné zázemí. Ta ţenu navštěvuje v domácím prostředí, pokračuje v edukaci, kontroluje děloţní involuci, odchod očistků, hojení porodních poranění nebo jizvy po císařském řezu a hlídá správnou techniku kojení (Čech et al., 2006, s. 158). Po třech týdnech od porodu ţenu upozorní, ţe si můţe začít masírovat hráz krouţivými pohyby podél jizvy, anebo naplocho přes jizvu jemnými pohyby zprava doleva. Teplá koupel před masáţí zlepší její účinek (Dumoulin, 2006, s. 20). Tak jako při všech přirozených procesech mohou i v období šestinedělí nastat potíţe. Porodní asistentka je zde od toho, aby včas identifikovala první příznaky, v rámci svých moţností a kompetencí je řešila a také, aby tyto informace předala lékaři (Stadelmann, 2009, s. 279).
7.1 Vhodné cviky v raném šestinedělí Cvičení v raném šestinedělí by nemělo být tak intenzivní, aby u ţeny vedlo k nepříjemné únavě, naopak má vyvolávat ţádoucí pocit osvěţení. Ţeny jsou porodní asistentkou informovány o vhodnosti různých cviků v závislosti na průběhu porodu (Čech et al., 2006, s. 158). Je vhodné začínat pozvolna, počet opakování a obtíţnost cvičení zvyšovat postupně. Intenzitu cvičení je nutné přizpůsobit momentálnímu stavu ţeny (Beránková, 2002, s. 55). Vzhledem k ochablosti pánevního dna po porodu je nejlepší všechny cviky provádět vleţe na zádech nebo na boku (Wessels, Oellerich, 2006, s. 84). S některými cviky je vhodné začít uţ v den porodu. Nejprve je na místě provádět lehká dechová cvičení. Tato cvičení jsou základem všech poporodních cvičení. Umoţňují zvýšit okysličení organismu a jsou i nedílnou součástí relaxace (Dumoulin, 2006, s. 11).
30
Důleţitá je cévní gymnastika, která spočívá v krouţení kotníky a zápěstí vleţe na posteli a v moţnosti kaţdé dvě aţ tři hodiny z postele vstát a projít se (Vitíková, 2007, s. 87). Při vstávání z lehu je dobré se nejprve překulit na bok a pak teprve vstát, tak jak to ţena byla zvyklá praktikovat v době těhotenství. Při vstávání ze sedu je nejvhodnější se posunout aţ na kraj ţidle, dolní končetiny přitisknout k sobě a vstát za pouţití síly nohou pokud moţno s napnutým pánevním dnem. Ţena také musí vědět, ţe nemá zvedat nic těţšího neţ je její novorozené dítě a má se vědomě snaţit stát zpříma (Wessels, Oellerich, 2006, s. 85). Běhání, skákání a delší stání na nohou není vhodné (Dumoulin, 2006, s. 24). V den porodu je pro správné zavinování dělohy velice přínosné polohování ţeny na břiše. Do oblasti mezi sponu stydkou a podbřišek si můţe vloţit malý srolovaný ručník. Také jemné vtahování břišní stěny a pánevního dna má svůj význam pro zlepšení prokrvení v oblasti malé pánve, zlepšení hojení a svaly získají dříve podpůrný tonus (Vitíková, 2007, s. 86). Intenzivnější cvičení na posílení svalstva pánevního dna můţe ţena začít praktikovat v době, kdy v této oblasti nebude pociťovat ţádnou bolest nebo dva aţ tři týdny po porodu. Zrovna tak s posilováním břišního svalstva není vhodné pospíchat. K namáhavějšímu posilování je moţné přistoupit, je-li pánevní dno v kondici (při kašli, smíchu nebo kýchnutí nedochází k úniku moči). Při procvičování břišních svalů je nutné myslet na vtahování břicha směrem dolů, do podloţky a postupovat od nejhlubších svalů po povrchové. Před tímto cvičením je nutné zkontrolovat, jestli se u ţeny nevyskytuje diastáza přímých břišních svalů. To si ověří tak, ţe vleţe na břiše pokrčí dolní končetiny a prsty jedné ruky si poloţí doprostřed břišní stěny nad pupek. Pokud při zvednutí hlavy a odlepení ramen od podloţky cítí ţena prohlubeň širší neţ 3 cm jedná se o diastázu. Ta vypovídá o nedostatečné síle nejen přímého břišního svalu, ale i svalů hlubokých (Vitíková, 2007, s. 85, 93). V tom případě je potřeba ji napravit, aby břišní svaly mohly správně fungovat jako obal vnitřních orgánů a podpora páteře (Dumoulin, 2006, s. 30). V raném šestinedělí je mimořádně důleţité i posilování prsních svalů pro dobré prokrvení mléčné ţlázy a příznivé ovlivnění průběhu laktace (Wessels, Oellerich, 2006, s. 80).
31
7.2
Zásady při cvičení Pro uspokojivý výsledek cvičení není ani tak důleţitá jeho intenzita jako spíše
důslednost, vytrvalost a pravidelnost (Beránková, 2002, s. 56). Cvičení má ţena provádět v klidu a ve vyvětraném pokoji. Myslet na to, ţe se jedná o malé pohyby, které zvenku nejsou zpravidla ani viditelné (Wessels, Oellerich, 2006, s. 87). Protahovací cviky se provádí jen do pocitu tahu, pohyb nikdy nesmí být bolestivý. Svaly a vazy jsou po porodu elastičtější a zároveň zranitelnější, neboť účinek relaxinu a progesteronu ještě nějakou dobu přetrvává. Před cvičením je dobré se vymočit. Také nalité prsy plné mléka nejsou pro provádění cviků ideální, proto je lépe cvičit po kojení. V době šestinedělí není vhodné navštěvovat plavecký bazén, protoţe hrozí nebezpeční vniknutí infekce do děloţní dutiny. K běţným sportovním aktivitám jako je běh, aerobic, tanec, cyklistika, je moţno se vrátit s několikaměsíčním odstupem, aţ bude mít ţena zpevněné pánevní dno a břišní svaly (Vitíková, 2007, s. 85).
7.2.1 Doporučení pro 1. den po porodu DECHOVÁ CVIČENÍ (fotografie a popis cviků viz příloha č. II., s. 60-62) Cvičení je zaměřeno na zvýšení okysličení organismu a relaxaci (Dumoulin, 2006, s. 11). Při hlubokém dýchání je rozsah pohybu bránice aţ 7 cm. Bránice je hlavní dýchací sval, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní. Při nádechu klesá, dolů stlačuje orgány v břiše a umoţňuje tím zvětšení hrudníku. Při výdechu naopak stoupá vzhůru (Beránková, 2002, s. 11). CVIK 1: Břišní dýchání vleže se zvedáním paží CVIK 2: Břišní dýchání vleže se zatahováním břicha CVIK 3: Břišní dýchání vleže s aktivací pánevního dna Je ţádoucí při cvicích leţet uvolněně, k čemuţ si můţeme dopomoci podloţením hlavy malým polštářkem (Lang-Reeves, 2008, s. 52). Cviky provádět pomalu, bez zbytečného spěchu s respektováním rytmu svého dechu. Při nádechu nechat hrudník co nejvíce rozvinout do šíře a vzhůru (Beránková, 2002, s. 11). Vydechování nemá být násilné, ale ţena se při něm snaţí vtahovat břicho, aby vytlačila vzduch z plic (Dumoulin, 2006, s. 11). 32
U cviku číslo jedna, dva i tři lze přidat krouţení kotníky se současným hýbáním prstů u nohou a krouţení zápěstími se zavíráním a otvíráním pěstí. Těmito cviky ţena přispěje k ještě lepšímu prokrvení v příslušné oblasti a pomáhá zmenšovat případné otoky horních a dolních končetin (Dumoulin, 2006, s. 13). AKTIVACE HYŽDÍ A PÁNEVNÍHO DNA, PROTAHOVÁNÍ ZAD (fotografie a popis cviků viz příloha č. III., s. 62-63) CVIK 4: Odkulení s výdrží Tento cvik je jeden z nejpodstatnějších pro zpevňování pánevního dna a protaţení zad. Mezi cviky je dobré si odpočinout, uvolnit se několika hlubokými výdechy a vnímat pánev. Je důleţité dbát na to, aby se páteř nezvedala současně ani po úsecích, ale obratel po obratli, pak je cvik hodnotný pro pánevní dno (Lang-Reeves, 2008, s. 64). AKTIVACE MLÉČNÉ ŽLÁZY (fotografie a popis cviků viz příloha č. IV., s. 63-64) CVIK 5: Cvičení na posílení prsních svalů Při tomto cvičení zůstávají ramena uvolněná, neměla by se přitahovat k uším. Pokud se ţena snaţí naučit správnému drţení těla, to znamená, drţí rovně záda a má staţená ramena k sobě, zlepší se tím i poloha ňader (Dumoulin, 2006, s. 79-80).
7.2.2 Doporučení pro 2. a 3. den po porodu Ţena provádí cviky určené pro první den po porodu a podle chuti k nim můţe přidat další cvičení. AKTIVACE PÁNEVNÍHO DNA A POSÍLENÍ HÝŽDÍ (fotografie a popis cviků viz příloha č. V., s. 64-65) CVIK 6: Silné prkno Ţena tímto cvikem směřuje ke zpevnění pánevního dna, protoţe jenom tak dosáhne pevného trupu a dolní části zad (Lang-Reeves, 2008, s. 66). CVIK 7: Posílení hýždí vleže na břiše
33
Pozvolným a postupným zapojováním a posilováním hýţďových svalů ţena spěje k dokonalému postavení pánve (v souhře se svaly břišními a svaly dna pánevního) (Strusková, Novotná, 2007, s. 38). PROTAHOVACÍ CVIKY (fotografie a popis cviků viz příloha č. VI., s. 66-68) CVIK 8: Kočičí hřbet Tímto cvikem ţena podporuje zavinování dělohy, aktivuje břišní a hýţďové svaly (Vitíková, 2007, s. 105). Mobilizuje hrudní a bederní páteř, protahuje paravertebrální hrudní a bederní svaly a protahuje svaly šíje (Strusková, Novotná, 2007, s. 54). CVIK 9: Protažení hýždí CVIK10: Protažení svalů v oblasti kyčle Protahovací cviky jsou důleţité, protoţe napjatý sval toho při zátěţi uţ moc nezmůţe. Proto je protaţení a uvolnění tak důleţité (Lang-Reeves, 2008, s. 56).
7.2.3 Doporučení pro 4. a další dny po porodu Ţena provádí cviky určené pro první, druhý a třetí den po porodu a podle chuti k nim můţe přidat další cvičení. UVOLŇOVACÍ CVIČENÍ (fotografie a popis cviků viz příloha č. VII., s. 69-70) CVIK 11: Vytřepávání nohou CVIK 12: Vytřepávání nohou a propínání špiček Uvolňující cviky jedna a dva jsou prospěšné pro oběhový systém dolních končetin a sniţují riziko vzniku tromboembolie (Lang-Reeves, 2008, s. 66). OVLIVNĚNÍ KŘÍŽOKYČELNÍHO SKLOUBENÍ (fotografie a popis cviků viz příloha č. VIII., s. 71-72) CVIK 13: Posílení svalstva v oblasti kyčlí CVIK 14: Posílení hýžďových svalů a svalstva trupu
34
Smyslem cviků je také protaţení přitahovačů stehen, mechanická masáţ v této oblasti a tím i zvýšení jejího metabolismu (Strusková, Novotná, 2007, s. 57). CVIČENÍ PRO VYROVNÁNÍ PÁTEŘE (fotografie a popis cviků viz příloha č. IX., s. 73) CVIK 15: Zpevnění svalů kolem páteře Toto cvičení uvádí do rovnováhy svaly zad, na které jsou v průběhu celého dne kladeny veliké nároky při častém zvedání dítěte (Beránková, 2002, s. 75) Po propuštění do domácího ošetřování by se ţena i doma měla věnovat cvičení, kterému se naučila v porodnici.
7.2.4 Omezení cvičení u ţeny po císařském řezu Císařský řez je chirurgický zákrok, proto je období po porodu hlavně obdobím rekonvalescence (Dumoulin, 2006, s. 52). Ţena zachovává klid na lůţku do odeznění celkové nebo spinální anestezie (Michalský, Volfová, 2008, s. 32). Na břicho se ţena můţe poloţit 24 hodin po operaci. První dny po porodu císařským řezem je bolestivá zejména oblast podbřišku, kde byl veden řez. Při pohybu, kýchání nebo kašli je účelné fixovat břicho v oblasti jizvy tlakem přiloţených rukou, eventuálně i s přiloţeným polštářkem. I pro ţenu po císařském řezu jsou důleţitá dechová cvičení, cévní gymnastika, cvičení pro povzbuzení práce střev, která můţe provádět po odeznění anestezie. (Dumoulin, 2006, s. 53, 57, 59, 62).
35
8
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
8.1 Cíle dotazníkového šetření Cíl 1 Zjistit úroveň informovanosti o cvičení v šestinedělí a porovnat tuto informovanost
na
oddělení
šestinedělí
Jesenické
nemocnice
spol.
s r.o.
a Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod nemocnice Prostějov. Cíl 2 Zjistit, jaký je zájem ţen o informace týkající se cvičení v šestinedělí a porovnat zájem ţen na oddělení šestinedělí Jesenické nemocnice spol. s r.o. a Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod nemocnice Prostějov. Cíl 3 Zjistit, jestli informace o cvičení v šestinedělí, získané od porodní asistentky v porodnici, měly vliv na odhodlání ţeny cvičit i po propuštění do domácího ošetřování a porovnat odhodlání ţen propuštěných z Jesenické nemocnice spol. s r.o. a Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod nemocnice Prostějov.
8.2
Metodika dotazníkového šetření Pro realizaci dotazníkového šetření jsem si vybrala formu písemného dotazování.
K získávání informací jsem zvolila dotazníkovou metodu. Vytvořila jsem jednoduchý dotazník (viz příloha č. I, s. 58-59), který obsahuje 16 poloţek. Ty tvoří uzavřené otázky, na něţ ţeny odpovídají ano nebo ne. Dotazník jsem takto sestavila na základě sondy, v které jsem oslovila 15 ţen po porodu na oddělení šestinedělí a zjistila, ţe tato forma dotazování je pro ně nejpřijatelnější. Vyplňování dotazníku je anonymní.
8.2.1 Organizace dotazníkového šetření Vyhotoveno bylo 100 dotazníků, 50 (100%) dotazníků bylo rozdáno v Jesenické nemocnici spol. s r.o. a 50 (100%) dotazníků v Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod nemocnice Prostějov. V Jeseníku bylo vráceno 47 (94%) správně vyplněných dotazníků, 3 (6%) dotazníky nebyly vyplněny v celém rozsahu, proto byly z šetření vyřazeny. V Prostějově bylo vráceno 48 (96%) dotazníků, 2 (4%) dotazníky 36
nebyly vráceny. První tři poloţky dotazníku jsou obecného charakteru, týkají se základních informací o ţenách po porodu, parity a věku. Zbývající otázky jsou zjišťovací.
8.2.2 Charakteristika zkoumaného souboru Cílovou skupinu tvoří náhodně vybrané ţeny na oddělení šestinedělí v Jeseníku a v Prostějově po spontánním nebo operativním porodu. Bylo zjištěno, ţe v Jeseníku se věk respondentek pohyboval od 19 let do 39 let, průměrný věk činil 29 let. V Prostějově se věk respondentek pohyboval od 19 let do 38 let, průměrný věk činil 29 let. Prvorodiček v Jeseníku bylo 24 (50%) a vícerodiček 23 (50%) a v Prostějově bylo prvorodiček 20 (42%) a vícerodiček 28 (58%).
8.2.3 Zpracování získaných dat Zpracování dat bylo provedeno v programu MS Excel. V rámci analýzy jsem návod k zpracování dotazníku čerpala z webových stránek Ústavu lékařské biofyziky Lékařská fakulta - Univerzita Palackého v Olomouci (Zásady tvorby databáze, seznamy, organizace dat, třídění, funkce, výpočty a souhrny v Excelu [online], www. upol.cz, [cit. 2011-03-18]). Nejprve jsem předloţené dotazníky shrnula do přehledné tabulky tak, ţe kaţdý sloupec prezentuje jednotlivé otázky v dotazníku, zatímco řádky prezentují jednotlivé respondenty dotazníku. K popsání dat jsem vytvořila kontingenční tabulky a následně pro větší přehlednost, výsledky graficky znázornila. Cílem bylo určit počet (absolutní četnost) a procento osob (relativní četnost=absolutní četnosti dělené rozsahem výběru, (celkovým počtem prvků) v souvislosti s tím,
jestli
se
kladně
či
záporně
vyjádřilo
a to proto, abych následně mohla šetření zhodnotit.
8.2.4 Prezentace výsledků Otázka dotazníku č. 4 Sportovala jste před otěhotněním?
37
k
jednotlivým
otázkám,
Tabulka 1 Sportovní aktivita žen Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
24
51,1%
26
54,2%
Ne
23
48,9%
22
45,8%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 1 (viz příloha č. X., s. 74) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek bylo před
otěhotněním
sportovně
aktivních
24
(51,1%),
23
(48,9%)
ţen
se
před otěhotněním sportovní aktivitě nevěnovalo. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek bylo před
otěhotněním
sportovně
aktivních
26
(54,2%),
22
(45,8%)
ţen
se
před otěhotněním sportovní aktivitě nevěnovalo. Otázka dotazníku č. 5 Víte o moţnosti navštěvování předporodních kurzů? Tabulka 2 Informovanost žen o možnosti navštěvování předporodních kurzů Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
41
87,2%
46
95,8%
Ne
6
12,8%
2
4,2%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 2 (viz příloha č. XI, s. 74) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek o moţnosti navštěvování předporodních kurzů vědělo 41 (87,2%), 6 (12,8%) ţen o moţnosti navštěvování předporodních kurzů nevědělo.
38
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek o moţnosti navštěvování předporodních kurzů vědělo 46 (95,8%), 2 (4,2%) ţeny o moţnosti navštěvování předporodních kurzů nevěděly. Otázka dotazníku č. 6 Víte o moţnosti cvičení v šestinedělí? Tabulka 3 Informovanost žen o cvičení v šestinedělí Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
38
80,9%
34
70,8%
Ne
9
19,1%
14
29,2%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 3 (viz příloha č. XII, s. 75) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek o moţnosti cvičení v šestinedělí vědělo 38 (80,9%) ţen, 9 (19,1%) ţen o moţnosti cvičení v šestinedělí nevědělo. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek o moţnosti cvičení v šestinedělí vědělo 34 (70,8%) ţen, 14 (29,2%) ţen o moţnosti cvičení v šestinedělí nevědělo. Otázka dotazníku č. 7 Navštěvovala jste předporodní kurzy? Tabulka 4 Návštěvnost předporodních kurzů Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
11
23,4%
21
43,75%
Ne
36
76,6%
27
56,25%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 4 (viz příloha č. XIII, s. 75)
39
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek předporodní kurzy navštěvovalo 11 (23,40%) ţen, 36 (76,6%) ţen předporodní kurzy nenavštěvovalo. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek předporodní kurzy navštěvovalo 21 (43,75%) ţen, 27 (56,25%) ţen předporodní kurzy nenavštěvovalo. Otázka dotazníku č. 8 Cvičila jste v těhotenství? Tabulka 5 Tělesná aktivita žen v těhotenství Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
16
34%
26
54,2%
Ne
31
66%
22
45,8%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 5 (viz příloha č. XIV, s. 76) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek se pohybové aktivitě věnovalo 16 (34%) ţen, 31 (66%) ţen v těhotenství nebylo sportovně aktivních. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek se pohybové aktivitě věnovalo 26 (54,2%) ţen, 22 (45,8%) ţen v těhotenství nebylo sportovně aktivních. Otázka dotazníku č. 9 Byla jste informována o cvičení v šestinedělí v těhotenské poradně? Tabulka 6 Podání informací o cvičení v šestinedělí v těhotenské poradně
40
Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
19
40,4%
13
27,1%
Ne
28
59,6%
35
72,9%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 6 (viz příloha č. XV, s. 76) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek bylo informováno o cvičení v šestinedělí v těhotenské poradně 19 (40,4%) ţen, 28 (59,6%) ţenám tato informace poskytnuta nebyla. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek bylo informováno o cvičení v šestinedělí v těhotenské poradně 13 (27,1%) ţen, 35 (72,9%) ţenám tato informace poskytnuta nebyla. Otázka dotazníku č. 10 Byla jste po porodu informována o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou? Tabulka 7 Podání informací o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou po porodu Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
22
46,8%
16
33,3%
Ne
25
53,2%
32
66,7%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 7 (viz příloha č. XVI, s. 77) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek bylo o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou informováno 22 (46,8%) ţen, 25 (48,9%) ţenám tato informace poskytnuta nebyla. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek bylo o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou informováno 16 (33,3%) ţen, 32 (66,7%) ţenám tato informace poskytnuta nebyla.
41
Otázka dotazníku č. 11 Máte zájem o informace o cvičení v šestinedělí? Tabulka 8 Zájem žen o informace o cvičení v šestinedělí Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
31
66%
32
66,7%
Ne
16
34%
16
33,3%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 8 (viz příloha č. XVII, s. 77) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) má zájem o informace o cvičení v šestinedělí 31 (66%) ţen, 16 (34%) ţen zájem o informace nejeví. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) má zájem o informace o cvičení v šestinedělí 32 (66,7%) ţen, 16 (33,3%) ţen zájem o informace nejeví. Otázka dotazníku č. 12 Četla jste v těhotenství nějakou knihu o šestinedělí? Tabulka 9 Četba knihy o šestinedělí v těhotenství Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
31
66%
23
47,9%
Ne
16
34%
25
52,1%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 9 (viz příloha č. XVIII, s. 78) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek 31 (66%) ţen četlo v těhotenství knihu o šestinedělí, 16 (34%) ţen ţádnou knihu o šestinedělí nečetlo. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek 23 (47,9%) ţen četlo v těhotenství knihu o šestinedělí, 25 (52,1%) ţen ţádnou knihu o šestinedělí nečetlo.
42
Otázka dotazníku č. 13 Získávala jste v těhotenství informace o šestinedělí z internetu? Tabulka 10 Získávání informací v těhotenství o šestinedělí z internetu Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
21
44,7%
32
66,7%
Ne
26
55,3%
16
33,3%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 10 (viz příloha č. XIX, s. 78) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek získávalo informace o šestinedělí z internetu 21 (44,7%) ţen, 26 (55,3%) ţen nečerpalo informace o šestinedělí z internetu. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek získávalo informace o šestinedělí z internetu 32 (66,7%) ţen, 16 (33,3%) ţen nečerpalo informace o šestinedělí z internetu. Otázka dotazníku č. 14 Upřednostňujete informace o cvičení v šestinedělí v ústní formě? Tabulka 11 Ústní forma informování Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
22
53,2%
23
47,9%
Ne
25
46,8%
25
52,1%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 11 (viz příloha č. XX, s. 79)
43
Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek preferuje 22 (46,8%) ţen podávání informací o šestinedělí v ústní formě, 25 (53,2%) ţen upřednostňuje jiný způsob podávání informací. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek preferuje 23 (47,9%) ţen podávání informací o šestinedělí v ústní formě, 25 (52,1%) ţen upřednostňuje jiný způsob podávání informací. Otázka dotazníku č. 15 Upřednostňujete informace o cvičení v šestinedělí v písemné formě? Tabulka 12 Písemná forma informování Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
27
57,4%
31
64,6%
Ne
20
42,6%
17
35,4%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 12 (viz příloha č. XXI, s. 79) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek preferuje 27 (57,4%) ţen podávání informací o šestinedělí v písemné formě, 20 (42,6%) ţen upřednostňuje jiný způsob podávání informací. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek preferuje 31 (64,6%) ţen podávání informací o šestinedělí v písemné formě, 17 (35,4%) ţen upřednostňuje jiný způsob podávání informací. Otázka dotazníku č. 16 Máte v plánu po propuštění z porodnice chodit na cvičení pro šestinedělky?
44
Tabulka 13 Plán žen chodit po propuštění z porodnice cvičit Město
Jeseník
Prostějov
Absolutní
Relativní
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
četnost
četnost
Ano
11
23,4%
18
37,5%
Ne
36
76,6%
30
62,5%
Celkem
47
100%
48
100%
Odpověď
Graf 13 (viz příloha č. XXII, s. 80) Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Jeseníku ze 47 (100%) respondentek má v plánu chodit cvičit po propuštění z porodnice 11 (23,4%) ţen, 36 (76,6%) ţen cvičení v plánu nemá. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe v Prostějově ze 48 (100%) respondentek má v plánu chodit cvičit po propuštění z porodnice 18 (37,5%) ţen, 30 (62,5%) ţen cvičení v plánu nemá.
45
DISKUZE
Šestinedělí, zrovna tak jako těhotenství proţije kaţdá ţena individuálně. I kdyţ má toto období mnoho společných znaků, kaţdá ţena je vnímá a pociťuje jinak. Po porodu se mnoho ţen zabývá otázkou jak se zbavit přebytečných kilogramů nabraných v těhotenství a většina z nich by se ráda vrátila do kondice, v jaké byla před otěhotněním. Některé by s novou etapou ve svém ţivotě rády zahájily i nový přístup ke svému zdraví a tělesným aktivitám. K tomu si potřebují dobře zorganizovat čas a zapojit ostatní členy rodiny. V této náročné době můţe být ţenám i jejich rodinám nápomocná vzdělaná porodní asistentka. Má bakalářská práce měla přispět ke zjištění, zda ţeny mají o cvičení v šestinedělí zájem, zda se zajímají o průběh šestinedělí, kde tyto informace čerpají a zda je o cvičení v šestinedělí edukují porodní asistentky před porodem v těhotenské poradně nebo po porodu na oddělení šestinedělí. Jestli získané informace o cvičení v šestinedělí mají vliv na jejich úmysl se cvičení věnovat. Pro větší objektivnost porovnávám analyzovaná data ve dvou porodnicích, v Jeseníku a v Prostějově. L. Homzová se ve své závěrečné práci (Cvičení a jeho vliv na průběh šestinedělí) zabývá problematikou propojenosti fyzioterapie a porodní asistence směřující ke správné aplikaci kinezioterapie (léčebné tělesné výchovy) v průběhu šestinedělí. Publikace od P. Dráče a J. Křupky (Trvalé zmeny po tehotnosti) ukazuje na spojitost obou oborů. Ze své praxe vím, ţe realizace této propojenosti je značně problematická, hlavně z organizačních důvodů. Jak uvádí L. Al-Ahmadová ve své bakalářské práci (Specifické fyzioterapeutické metody jako součást péče o ţenu v šestinedělí) bylo pro ni překvapením, ţe z pohledu fyzioterapeuta má systém rooming-in své nevýhody v tom, ţe na oddělení šestinedělí není dán pevný řád. Matky přizpůsobují svůj rytmus hlavně potřebám dítěte, a proto není moţné si s nimi stanovit přesný čas ke cvičení. V tomto ohledu jim můţe vyhovět porodní asistentka, která na oddělení pracuje. Zná potřeby maminek i jejich dětí, má k nim blíţe a stará se pouze o ně. Na rozdíl od fyzioterapeuta, který je pro matky cizí a někdy se před ním i stydí coţ také L. Al-Ahmadová ve své práci zmiňuje. Proto bych viděla propojenost obou oborů jako nutnou, ale spíše v hlubším a kvalitnějším vzdělávání porodních asistentek v této oblasti. Ty by pak edukovaly ţeny po porodu lépe, neţ je tomu dosud.
46
Předpoklad, ţe edukace porodní asistentkou v oblasti kinezioterapie není dostatečná, se potvrdil v závěrečné práci L. Homzové z roku 2010. Výzkumné šetření bylo realizováno ve Středomoravské nemocniční a.s.-odštěpný závod Nemocnice Prostějov na oddělení šestinedělí. Já jsem o rok později prováděla dotazníkové šetření na oddělení šestinedělí Jesenické nemocnice spol. s r.o. a Středomoravské nemocniční a.s.-odštěpný závod Nemocnice Prostějov. Výsledky jsou podobné. V průběhu těhotenství při kontrolách v těhotenské poradně byla o cvičení v šestinedělí informována v Jeseníku necelá polovina ţen (40,4%) a v Prostějově pouhá jedna čtvrtina ţen (25,5%). Porodní asistentkou na oddělení šestinedělí bylo po porodu informováno v Jeseníku téměř polovina ţen (46,8%) a v Prostějově třetina ţen (31,9%). Celková úroveň informovanosti o cvičení v šestinedělí bez ohledu na to, zda ţenám informace byly poskytnuty v těhotenské poradně před porodem, porodní asistentkou po porodu nebo je ţeny samy v těhotenství čerpaly z knih nebo z internetu, byla v obou sledovaných porodnicích poměrně vysoká. V Jeseníku 80,9% a v Prostějově 70,8%. Z toho je vidět, ţe mnoho ţen, které nedostanou informace od porodní asistentky, si je hledá jinde. Pak záleţí na úrovni, odbornosti a také pochopení těchto informací. V kaţdém případě tu chybí osobní kontakt a jistý prvek důvěrnosti, který můţe být pro nejistou těhotnou nebo šestinedělku přínosný. V tomto ohledu by měly být porodní asistentky více aktivní, samy ţeny oslovovat, protoţe ty se někdy bojí nebo ostýchají zeptat. Důvodem k větší aktivitě porodních asistentek je i fakt, ţe ţeny ve většině o informace související se cvičením v šestinedělí mají zájem. V Jeseníku i Prostějově jevila zájem o informace více neţ polovina oslovených ţen. V Jeseníku 66% a v Prostějově 66,7%. Přitom zájem o ústní i písemnou formu informování byl téměř totoţný. V Jeseníku upřednostňovalo více ţen podání informací písemnou formou (57,4%) neţ ústní (53,2%). V Prostějově byl poměr obdobný, více ţen upřednostňovalo písemnou formu informací (64,6%) neţ ústní (47,9%). Z toho, ţe součet v obou městech je více neţ 100% vychází, ţe některé ţeny odpověděly na obě otázky kladně, a tudíţ povaţují ústní i písemnou formu za rovnocennou. Proto je potřebné se ţenami mluvit, podpořit je v jejich odhodlání cvičit a také spoluvytvářet výukové materiály s fyzioterapeuty a lékaři. Pokud se opřu o svou úvahu z úvodu práce, ţe zdravá a fyzicky aktivní matka pravděpodobně k pohybu a zdravému stylu ţivota povede i své děti. Nevycházejí mi nijak veselá čísla. I kdyţ se pohybovým aktivitám před otěhotněním věnovala polovina ţen, v Jeseníku (51,1%) a v Prostějově (54,2%), tak hlavně v Jeseníku po příchodu 47
z porodnice hodlá cvičit pouze čtvrtina ţen (23,4%) v Prostějově je to o něco více (37,5%) ţen. Můţe to být způsobeno tím, ţe v Jeseníku bylo dotazováno více prvorodiček (50%) neţ v Prostějově (42%), průměrné věkové sloţení v obou porodnicích bylo shodné. Prvorodičky se ocitají v nové ţivotní situaci, jsou nezkušené, a proto rada a podpora porodní asistentky v tomto období by pro ně byla velkou pomocí. Myslím, ţe vhodným řešením by bylo cvičit s těhotnými a ţenami po porodu současně. Cviky jsou obdobné a výměna informací, která by mezi ţenami mohla proběhnout, by pro obě skupiny jistě byla podnětná. Informace o moţnosti navštěvování předporodních kurzů má vysoké procento ţen, v Jeseníku je to (87,2%) ţen a v Prostějově (95,8%) ţen. Návštěvnost kurzů je v Jeseníku 23,4% ţen a v Prostějově 43,7% ţen. Domnívala jsem se, ţe informace o cvičení v šestinedělí podané porodní asistentkou v období po porodu jsou nejdůleţitější. Ona je ta, která ţenu provází první hodiny a dny šestinedělí a můţe na ni kladně působit. Ale z dotazníkového šetření vyplývá, ţe i kdyţ v Jeseníku dostalo informace o cvičení v šestinedělí po porodu 46,8% ţen, cvičit se chystá pouze 23,4% ţen. V Prostějově dostalo po porodu informace o cvičení v šestinedělí 33,3% ţen a cvičit se chystá 37,5% ţen. Je samozřejmě správné ţeny po porodu poučit o vhodném polohování a pohybové aktivitě, ale hlavní kvantum informací o prospěšnosti cvičení v šestinedělí by měly znát z doby těhotenství, kdy se těší na své dítě, plánují a mají čas si vše řádně promyslet. Po porodu, kdy se v ţenském těle odehrávají velké hormonální změny a ţena se soustředí hlavně na dítě, je schopna se nechat vést v tom, v čem uţ načerpala nějaké znalosti v předešlé době. Jak píše L. AlAhmadová ve své bakalářské práci (Specifické fyzioterapeutické metody jako součást péče o ţenu v šestinedělí) bylo by vhodné, aby jiţ v období těhotenství byly ţeny instruovány o moţnostech a důleţitosti cvičení po porodu. Z toho nám vychází, ţe je důleţité a vhodné informace o cvičení v šestinedělí soustředit na dobu těhotenství, kdy ţena pravidelně navštěvuje těhotenskou poradnu, do předporodních kurzů a setkávání těhotných v kurzech cvičení před porodem.
48
ZÁVĚR
Bakalářská práce „Úroveň edukace o cvičení v šestinedělí“ má přispět ke zmapování, jakou měrou jsou ţeny po porodu informovány o moţnosti cvičení v šestinedělí. V kapitolách teoretické části je krátce vysvětlen pojem edukace a historie vzdělávání porodních asistentek v České republice, stručně je popsána anatomie důleţitá pro pochopení vztahu mezi orgánem a jeho funkcí. Velký prostor je věnován popisu průběhu šestinedělí. Praktická část bakalářské práce se soustředí na významnou roli edukační činnosti porodní asistentky celkově v době po porodu a speciálně se věnuje doporučené formě kinezioterapie v tomto období. Poslední část praktické části sestává ze zhodnocení výsledků dotazníkového šetření. Hlavními cíly bylo zjistit, jak dalece jsou ţeny informovány o cvičení v šestinedělí, zda mají o informace týkající se cvičení v šestinedělí zájem a jaký má vliv informace o cvičení podaná porodní asistentkou po porodu na jejich úmysl se pohybové aktivitě v šestinedělí opravdu věnovat. Zjištěné poznatky jsem porovnala na oddělení šestinedělí Jesenické nemocnice spol. s r.o. a Středomoravské nemocniční a.s.-odštěpný závod Nemocnice Prostějov, kde proběhlo dotazníkové šetření. Všechny cíle bakalářské práce byly splněny, protoţe jsem shromáţdila veškeré poznatky a zjistila, ţe většina ţen zájem o informace o cvičení v šestinedělí má, celková informovanost o cvičení v šestinedělí je vysoká, ale podíl na ní mají informace získané ţenami individuálně. Informace podané porodními asistentkami jsou nedostatečné. Proto jsem vytvořila edukační materiál o cvičení v šestinedělí, který je v porodnici v Jeseníku jiţ vyuţíván.
49
ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Bakalářská práce Název práce: Úroveň edukace o cvičení v šestinedělí Název práce v AJ: Education level of the exercise in the postpartum period Datum zadání: 2010-12-18 Datum odevzdání: 2011-05-09 Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Autor práce: Ţalčíková Martina Vedoucí práce: MUDr. Antonín Kořenek, Ph.D. Oponent práce: MUDr. Antonín Kořenek, Ph.D. Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce si klade za cíl zjistit míru informovanosti o cvičení v šestinedělí. Jedná se o prospektivní longitudinální studii porovnávající úroveň informovanosti ve dvou porodnicích. Těţiště práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření, které proběhlo u sta náhodně vybraných ţen po porodu. Ţeny byly tázány písemně formou dotazníku se šestnácti otevřenými otázkami. Dotazníky byly rozdány od listopadu 2010 do března 2011 na oddělení šestinedělí Jesenické nemocnice spol. s r.o. a Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod nemocnice Prostějov. Tato bakalářská práce by měla být pomocníkem pro ţeny po porodu ke zkvalitnění návratu do aktivního ţivota. Klíčová slova v ČJ: těhotenství, šestinedělí, cvičení, pohybová aktivita, edukace Abstrakt v AJ: This bachelor thesis aims to establish the level of awareness of exercise in confinement. It is a prospective longitudinal study comparing the level of awareness in two hospitals. The focus of the work consists of a quantitative survey, which was based on one hundred randomly selected women after childbirth. The women were
50
asked about writing a questionnaire with sixteen open questions. The questionnaires were distributed between November 2010 and March 2011 at the Postpartum Department in The Jesenická hospital and the Středomoravská nemocniční - a branch office of The Prostějov hospital. This thesis should be helpful for women after birth to improve their return to the active life. Klíčová slova v AJ: pregnancy, confinement, exercise, physical activity, education Rozsah: 80 str.
51
LITERATURA A PRAMENY
AL-AHMADOVÁ, Laila. Specifické fyzioterapeutické metody jako součást péče o ženu v šestinedělí. České Budějovice, 2010. 75 s. Bakalářská práce (Bc). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. BEJDÁKOVÁ, Jitka. Cvičení a sport v těhotenství. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 136 s. ISBN 80-247-1214-8. BERÁNKOVÁ, Blanka. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. 1.vyd. Praha: Triton, 2002. 85 s. ISBN 80-7254-231-1. BLAHUTKOVÁ, Marie. Psychomotorika. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 92 s. ISBN 80-210-3067-4. CANTIENI, Benita. Cvičení po porodu. 1.vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 152 s. ISBN 978-80-251-1465-0. CITTERBART, Karel. et al. Gynekologie. Druhé doplněné a přeprac. vydání. Praha: Galén, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. ČECH, Evţen. et al. Porodnictví. 2., přeprac. a doplň. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 546 s. ISBN 80-247-1313-9. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 488 s. ISBN 80-247-0143-X. DRÁČ, Pavel, KŘUPKA, Josef. Trvalé zmeny po tehotnosti. Martin: Osveta, 1992. 170 s. ISBN 80-217-0235-4. DUMOULIN, Chantale. Ve formě po porodu. 1.vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2006. 95 s. ISBN 80-7367-080-1. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 544 s. ISBN 978-80-247-3240-4. GEISEL, Elisabeth. Slzy po porodu. 1. vyd. Praha: One Woman Press , 2004, ISBN 8086356-32-9. GREGORA, Martin. Kniha o matce a dítěti. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 244 s. ISBN 80-247-0854-X. HOLOUŠOVÁ, Drahomíra, KROBOTOVÁ Milena. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 117 s. ISBN 80-244-1237-3.
52
HOMZOVÁ, Lenka. Cvičení a jeho vliv na průběh šestinedělí. Olomouc, 2010. 57 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd. JURÍČKOVÁ, Lubica, IVANOVÁ, Kateřina. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2. KAČINETZOVÁ, Alena. et al. Rehabilitace sborník příspěvků. 1. vyd. Praha: Triton, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7387-299-1. KALINOVÁ, Táňa. Návštěvní služba. Moderní babictví. 2005, roč. 3, č.7, s. 24 –27. ISSN 1214-5572. KUDELA, Milan. et. al. Základy gynekologie a porodnictví. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 273 s. ISBN 80-244-0837-6. LANG-REEVES, Irene. Pánevní dno. 1.vyd. Praha: Jan Vašut s.r.o., 2008. 126 s. ISBN 978-80-7236-590-6. MACKŮ, František. Porodnictví. 1.vyd. Praha: Karolinum – nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997. 300 s. ISBN 80-7184-290-7 MACKŮ, František. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 1998. 328 s. ISBN 80-7169-589-0. MICHALSKÝ, Rudolf, VOLFOVÁ, Ivana. Kapitoly z obecné chirurgie pro studující ošetřovatelství. 1.vyd. Slezská Univerzita v Opavě, 2008. 83 s. ISBN 978-80-7248-46458. SMITH, Tony. Encyklopedie lidského těla. 4.vyd. Praha: Fortuna Print, 2005. 240 s. ISBN 80-7309-368-5. STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství přirozený porod. 3., přeprac. vyd. Praha: One Woman Press, 2009. 514 s. ISBN 978-80-86356-50-1. STRUSKOVÁ, Olga., NOVOTNÁ, Jarmila. Metoda Ludmily Mojžíšové Praha: Nakladatelství xyz, s.r.o., 2007. 151 s. ISBN 80-87021-68-1. VITÍKOVÁ, Radka. Těhotenství a šestinedělí v kondici. 1.vyd. Praha: Galén, 2007. 127 s. ISBN 978-80-7262-409-6. VRÁNOVÁ, Věra. Historie babictví a současnost porodní asistence. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 203 s. ISBN 978-80-244-1764-6 WESSELS, Miriam., OELLERICH, Heike. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 128 s. ISBN 80-247-1427-2.
53
INTERNETOVÉ ZDROJE BRACHOVCOVÁ, Jitka. Cvičení v šestinedělí [online], Závěrečná práce. Fakulta tělesné kultury a sportu. Karlova Univerzita v Praze V Kutné Hoře, srpen 1997 [cit. 2011-03-06]. Dostupný z WWW:
DUŠOVÁ, Bohdana. I. Část Pedagogika a didaktika.[online], Ostravská univerzita 2006, 57 s. [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: http:
KAŠÍKOVÁ, Eva. Pánevní dno a porod. Moderní babictví [online], září 2008, roč. 6, č.16 [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: ISSN 12145572 RATISLAVOVÁ, Kateřina. Psychologie časného poporodního období. Moderní babictví [online], červen 2008, roč. 6 , č. 15 [cit. 2011-03-06]. Dostupný z WWW: ISSN 12145572
SKALKA, Pavel., Moţnosti léčebné rehabilitace v léčbě močové inkontinence. Urologie pro praxi [online], 2002, roč. 3, č. 3 [cit. 2011-03-02]. Dostupný z WWW: ISSN 1803-5299
Kojící matky, které cvičí, mají více mléka. [online], [cit. 2011-03-06]. Dostupný z WWW:
54
Zásady tvorby databáze, seznamy, organizace dat, třídění, funkce, výpočty a souhrny v Excelu [online], [cit. 2011-03-18]. Stránky Ústavu lékařské biofyziky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci: Dostupný z WWW:
ZDROJ FOTOGRAFIÍ Autor fotografií- Květoslav Ţalčík v roce 2010, figurantka- autorka práce. Souhlasím se zveřejněním fotografií v bakalářské práci „Úroveň edukace o cvičení v šestinedělí.“ Datum……………….
Podpis……………………….
55
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Sportovní aktivita ţen Tabulka 2 Informovanost ţen o moţnosti navštěvování předporodních kurzů Tabulka 3 Informovanost ţen o cvičení v šestinedělí Tabulka 4 Návštěvnost předporodních kurzů Tabulka 5 Tělesná aktivita ţen v těhotenství Tabulka 6 Podání informací o cvičení v šestinedělí v těhotenské poradně Tabulka 7 Podání informací o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou po porodu Tabulka 8 Zájem ţen o informace o cvičení v šestinedělí Tabulka 9 Četba knihy o šestinedělí v těhotenství Tabulka 10 Získávání informací v těhotenství o šestinedělí z internetu
56
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha I. Dotazník Příloha II. Dechová cvičení (cvik 1, cvik 2, cvik 3) Příloha III. Aktivace hýţdí a pánevního dna, protahování zad (cvik 4) Příloha IV. Aktivace mléčné ţlázy (cvik 5) Příloha V. Aktivace pánevního dna a posílení hýţdí (cvik 6, cvik 7) Příloha VI. Protahovací cviky (cvik 8, cvik 9, cvik 10) Příloha VII. Uvolňovací cvičení (cvik 11, cvik 12) Příloha VIII. Ovlivnění kříţokyčelního skloubení (cvik 13, cvik 14) Příloha IX. Cvičení pro vyrovnání páteře (cvik 15) Příloha X. Graf 1 Sportovní aktivita ţen Příloha XI. Graf 2 Informovanost ţen o moţnosti navštěvování předporodních kurzů Příloha XII. Graf 3 Informovanost ţen o cvičení v šestinedělí Příloha XIII Graf 4 Návštěvnost předporodních kurzů Příloha XIV Graf 5 Tělesná aktivita ţen v těhotenství Příloha XV Graf 6 Podání informací o cvičení v šestinedělí v těhotenské poradně Příloha XVI Graf 7 Podání informací o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou po porodu Příloha XVII Graf 8 Zájem ţen o informace o cvičení v šestinedělí Příloha XVIII Graf 9 Četba knihy o šestinedělí v těhotenství Příloha XIX Graf 10 Získávání informací v těhotenství o šestinedělí z internetu Příloha XX Graf 11 Ústní forma informování Příloha XXI Graf 12 Písemná forma informování Příloha XXII Graf 13 Plán ţen chodit po propuštění z porodnice cvičit
57
Příloha I. Dotazník Dotazník k bakalářské práci na téma ÚROVEŇ EDUKACE O CVIČENÍ V ŠESTINEDĚLÍ Váţená paní, slečno, jmenuji se Martina Ţalčíková a jsem studentkou třetího ročníku Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku. Jeho vyplněním umoţníte získat informace potřebné pro vypracování mé bakalářské práce na téma „Úroveň edukace (informovanosti) o cvičení v šestinedělí.” Dotazník není časově náročný a je zcela anonymní. Pokud se rozhodnete jej vyplnit, zakříţkujte u kaţdé otázky vaši odpověď (kromě otázky číslo tři). Děkuji za ochotu a spolupráci. Martina Ţalčíková Datum:
58
Dotazník k bakalářské práci na téma ÚROVEŇ EDUKACE O CVIČENÍ V ŠESTINEDĚLÍ
1.
Jste prvorodička?
ano
ne
2.
Jste vícerodička?
ano
ne
3.
Kolik je vám let?
ano
ne
4.
Sportovala jste před otěhotněním?
ano
ne
5.
Víte o moţnosti navštěvování předporodních kurzů?
ano
ne
6.
Víte o moţnosti cvičení v šestinedělí?
ano
ne
7.
Navštěvovala jste předporodní kurzy?
ano
ne
8.
Cvičila jste v těhotenství?
ano
ne
9.
Byla jste informována o cvičení v šestinedělí ano
ne
ano
ne
11. Máte zájem o informace o cvičení v šestinedělí?
ano
ne
12. Četla jste v těhotenství nějakou knihu o šestinedělí?
ano
ne
13. Získávala jste v těhotenství informace o šestinedělí
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
v těhotenské poradně? 10. Byla jste po porodu informována o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou?
z internetu? 14. Upřednostňujete informace o cvičení v šestinedělí v ústní formě? 15. Upřednostňujete informace o cvičení v šestinedělí v písemné formě? 16. Máte v plánu po propuštění z porodnice chodit na cvičení pro šestinedělky?
59
Příloha II. DECHOVÁ CVIČENÍ Cvik 1: Břišní dýchání vleže se zvedáním paží (opakujeme 5-10x)
První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny volně nataţené,
chodidla
poloţená
na vzdálenost kyčlí, horní končetiny podél těla.
Druhá poloha: S nádechem do břicha horní končetiny plynule vzpaţit.
Třetí poloha: S výdechem vrátit paţe zpět k tělu do připaţení. Bedra přitisknout k podloţce.
60
CVIK 2: Břišní dýchání vleže se zatahováním břicha (opakujeme 5-10x) První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené v
kolenou
a
chodidla
postavená
na vzdálenost kyčlí, dlaně zlehka poloţené na podbřišek. Při nádechu se zhluboka nadechnout do břicha, aby se břišní stěna vyklenula a mírně se nadzvedla střední část zad. Krátce zadrţet dech. Druhá poloha: S výdechem nechat záda volně klesnout na podloţku a vtáhnout břišní stěnu k páteři. Zadeček přitom posunout níţ k patám. Cvik číslo dvě vede k aktivaci příčného břišního
svalu
a
povzbuzení
střevní
peristaltiky (Vitíková, 2007, s. 91). CVIK 3: Břišní dýchání vleže s aktivací pánevního dna (opakujeme 5-10x) První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny volně nataţené, chodidla poloţená na vzdálenost kyčlí, horní končetiny podél těla. Plynule dýchat.
61
Druhá poloha: S výdechem
stisknout
dolní
končetiny
k sobě od kotníků ke kyčlím, lehce sklopit pánev, boky tlačit k podloţce a stáhnou břicho. Zároveň natáhnout trup jako kdyby byla hlava taţena nahoru a hýţdě dolů.
Třetí poloha: Uvolnit do výchozí polohy. Další opakování následuje po minutové pauze. Cvikem číslo tři zapojuje ţena lehce příčný břišní sval, zevní a vnitřní šikmé svaly a zároveň k sobě přitahuje přímé břišní svaly, takţe dochází ke zmenšování diastázy (Dumoulin, 2006, s. 27).
Příloha III. AKTIVACE HÝŽDÍ A PÁNEVNÍHO DNA, PROTAHOVÁNÍ ZAD CVIK 4: Odkulení s výdrží (opakujeme 5-10x) První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené v
kolenou
a
chodidla
postavená
na vzdálenost kyčlí, horní končetiny podél těla. Plynule dýchat.
62
Druhá poloha: S výdechem odkulit pánev, aby se zvedla od podloţky a postupně jeden bederní obratel po druhém, tak vysoko jak je to příjemné. Výdrţ 30 vteřin s břišním dýcháním.
Třetí poloha: S výdechem se soustředěně vrátit obratel po obratli do výchozí polohy. Napětí uvolnit aţ
v okamţiku
kdy
celá
záda
leţí
na podloţce.
Příloha IV. AKTIVACE MLÉČNÉ ŽLÁZY CVIK 5: Cvičení na posílení prsních svalů (opakujeme 5-10x) První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny volně nataţené, chodidla poloţená na vzdálenost kyčlí, horní končetiny podél těla. Plynule dýchat.
63
Druhá poloha: Zvednout paţe a pokrčit lokty, dlaně jsou v úrovni prsou. S výdechem zatlačit dlaněmi proti sobě. V této poloze vydrţet pět vteřin.
Příloha V. AKTIVACE PÁNEVNÍHO DNA A POSÍLENÍ HÝŽDÍ CVIK 6: Silné prkno (opakujeme 5x) První poloha: Leh na břiše, dolní končetiny nataţené, chodidla poloţená na šířku kyčlí. Hlavu poloţit
na
hřbety
pokrčených
horních
končetin. Zapřít se prsty u nohou.
Druhá poloha: Zhluboka
a
uvolněně
se
nadechnout
a soustředit se na dolní část zad. S výdechem pomalu zvednout holeně, stáhnout hýţdě a lehce podsadit pánev, spodní partie zad by měla zůstat pevná.
64
Třetí poloha: Povolit napětí a vrátit se do výchozí polohy teprve tehdy aţ budou holeně poloţené zpět na podloţce. Nadechnout se.
CVIK 7: Posílení hýždí vleže na břiše (opakujeme 5x na kaţdou stranu) První poloha: Leh na břiše, dolní končetiny nataţené, chodidla poloţená na šířku kyčlí. Hlavu poloţit
na
hřbety
pokrčených
horních
končetin. Pravidelně dýchat.
Druhá poloha: S výdechem zanoţit pravou dolní končetinu do výšky, která je příjemná a při tom se neprohýbat v bederní části páteře.
Třetí poloha. S výdechem vrátit pravou dolní končetinu na podloţku a totéţ provést s levou dolní končetinou.
65
Příloha VI. PROTAHOVACÍ CVIKY CVIK 8: Kočičí hřbet (opakujeme 5x) První poloha: Vzpor klečmo, dlaně opřeny pod rameny a kolena pod kyčlemi. Prsty rukou směřují vpřed. Paţe, trup a stehna svírají pravý úhel. Pohled směřuje na podloţku.
Druhá poloha: S výdechem
postupně
vyklenovat
páteř
do oblouku, hlavu sklonit mezi ramena a rukama se odtlačit od země. Nadechnout se do zad.
Třetí poloha: S výdechem pomalý návrat do výchozí polohy.
66
CVIK 9: Protažení hýždí (opakujeme 5x na kaţdou stranu) První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny volně nataţené, chodidla poloţená na vzdálenost kyčlí, horní končetiny podél těla. Plynule dýchat.
Druhá poloha: Hlavu vysunout do dálky jako při snaze přitisknout hrudní páteř na podloţku. S výdechem horními končetinami uchopit pokrčené koleno levé dolní končetiny a co nejvíce ho přitisknout k hrudníku. Ramena i hlava zůstávají na podloţce. V krajní poloze výdrţ, uvolněně dýchat.
Třetí poloha: S nádechem návrat do původní polohy. Totéţ provést s pravou dolní končetinou.
67
CVIK 10: Protažení svalů v oblasti kyčle (opakujeme 10x na kaţdou stranu) První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené v kolenou a chodidla postavená na větší vzdálenost neţ je vzdálenost kyčlí. Horní končetiny upaţené do pravého úhlu k trupu. Plynule dýchat.
Druhá poloha: S výdechem poloţit kolena na pravou stranu tak, aby se pánev příliš nezvedala.
Třetí poloha: S nádechem vrátit kolena do výchozí polohy. Totéţ provést na levou stranu.
68
Příloha VII. UVOLŇOVACÍ CVIČENÍ CVIK 11: Vytřepávání nohou (opakujeme 5-10x) První poloha: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené v kolenou a chodidla postavená na vzdálenost kyčlí. Horní končetiny pokrčené v loktech a sloţené pod hlavou. Pod pánev podloţit pevný polštářek. Plynule dýchat.
Druhá poloha: S výdechem postupně přitáhnout pokrčené dolní končetiny k břichu. Břišní svaly i pánevní dno zůstávají působením podloţení pánve polštářkem bez napnutí. Dolní končetiny volně vytřepat, plynule při tom dýchat.
Třetí poloha: S výdechem návrat do původní polohy.
69
CVIK 12: Vytřepávání nohou a propínání špiček (opakujeme 5x na kaţdou stranu) První poloha: Leh na zádech, horní končetiny podél těla. Pokrčit
pravou
dolní
končetinu,
záda
přitisknutá k podloţce. Pravidelně dýchat.
Druhá poloha: S výdechem zvednout levou dolní končetinu (je moţno ji pod kolenem uchopit oběma rukama). V této poloze za pravidelného dýchání propínat špičku zvednuté končetiny asi jednu minutu. Pak nohu protřepat.
Třetí poloha: S výdechem pomalu poloţit levou dolní končetinu na podloţku.
70
Příloha VIII: OVLIVNĚNÍ KŘÍŽOKYČELNÍHO SKLOUBENÍ CVIK 13: Posílení svalstva v oblasti kyčlí (opakujeme 5x na kaţdé straně) První poloha: Leh na levém boku, obě dolní končetiny leţí mírně pokrčené na sobě. Pravá paţe pokrčená, dlaň opřená o podloţku před tělem. Hlava leţí na pokrčené levé paţi. Pravidelně dýchat.
Druhá poloha: S výdechem koleno horní končetiny vytočit tahem vzhůru, záda rovná, šíje v prodlouţení těla. V této poloze krátká výdrţ, pravidelně dýchat.
Třetí poloha: S výdechem
poloţit
do výchozí polohy.
71
horní
končetinu
CVIK 14: Posílení hýžďových svalů a svalstva trupu (opakujeme 5x na kaţdé straně) První poloha: Leh na levém boku, obě dolní končetiny leţí rovně na sobě v prodlouţení těla. Levý bok opřený o levou horní končetinu pokrčenou v lokti. Pravá paţe pokrčená, dlaň opřená o podloţku před tělem. Pravidelně dýchat.
Druhá poloha. S výdechem
zdvihnout
pravou
dolní
končetinu, koleno je propnuté, přitáhnout špičku a snaţit se vytahovat pravou dolní končetinu do dálky a následně vtahovat zpět do trupu. Pravidelně dýchat.
Třetí poloha: S výdechem návrat do výchozí polohy.
72
Příloha IX. CVIČENÍ PRO VYROVNÁNÍ PÁTEŘE CVIK 15: Zpevnění svalů kolem páteře (opakujeme 5x) První poloha: Leh na břicho (moţno podloţit srolovaným ručníkem, aby se nezvětšovalo prohnutí v bederní páteři). Horní končetiny upaţené a pokrčené v loktech do pravého úhlu, dlaně směřují k podloţce. Hlava opřená o čelo. Pravidelně dýchat. Druhá poloha: S výdechem zvednout paţe nad podloţku, hlava zůstává opřená o čelo. Krátká výdrţ.
Třetí poloha: S nádechem
uvolnit
a
paţe
na podloţku do výchozí polohy.
73
vrátit
Příloha X Graf 1 Sportovní aktivita žen
Příloha XI Graf 2 Informovanost žen o možnosti navštěvování předporodních kurzů
74
Příloha XII Graf 3 Informovanost žen o cvičení v šestinedělí
Příloha XIII Graf 4 Návštěvnost předporodních kurzů
75
Příloha XIV Graf 5 Tělesná aktivita žen v těhotenství
Příloha XV Graf 6 Podání informací o cvičení v šestinedělí v těhotenské poradně
76
Příloha XVI Graf 7 Podání informací o cvičení v šestinedělí porodní asistentkou po porodu
Příloha XVII Graf 8 Zájem žen o informace o cvičení v šestinedělí
77
Příloha XVIII Graf 9 Četba knihy o šestinedělí v těhotenství
Příloha XIX Graf 10 Získávání informací v těhotenství o šestinedělí z internetu
78
Příloha XX Graf 11 Ústní forma informování
Příloha XXI Graf 12 Písemná forma informování
79
Příloha XXII Graf 13 Plán žen chodit po propuštění z porodnice cvičit
80
