UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Hana Hejnová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD
Ústav porodní asistence
Hana Hejnová
Výživa v těhotenství Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Bc. Pavla Kudlová, PhD.
Olomouc 2011
1
ANOTACE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Název práce: Výživa v těhotenství
Název práce v AJ: Nutrition in pregnancy Datum zadání: 2011-01-26 Datum odevzdání: 2011-05-06
Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Autor práce: Hejnová Hana Vedoucí práce: Mgr. Bc. Pavla Kudlová, PhD. Abstrakt v ČJ: Předmětem bakalářské práce je správná výživa v těhotenství. Cílem práce bylo zjistit informovanost žen o správné výživě, dále informovanost o jednotlivých složkách potravy, jejich stravovací zvyklosti a jejich chování v době těhotenství. Práce analyzuje i informační zdroje o výživě, ze kterých těhotné ženy čerpají informace. Výzkumné šetření bylo provedeno formou anonymního dotazníku ve FN Olomouc a v Nemocnici Kyjov.
Abstrakt v AJ: Subject of this thesis is correct nutrition in pregnancy. The objective was to determine awareness of women about proper nutrition, as well as provide information on food ingredients, their eating habits and behaviors during pregnancy. The paper analyzes the sources of information about nutrition which pregnant women draw information. The survey was conducted by anonymous questionnaire in Olomouc and Kyjov Hospital.
2
Klíčová slova v ČJ: Těhotenství, zdraví, výživa, těhotná žena Klíčová slova v AJ:
Pregnancy, health, nutrition, teemer
Rozsah: 90 s., 6 příl.
3
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Bc. Pavly Kudlové, PhD., a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 30. dubna 2011 -----------------------------podpis
4
Děkuji Mgr. Pavle Kudlové, PhD. za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady. Děkuji porodním asistentkám z FN Olomouc a z Nemocnice Kyjov za pomoc při realizaci průzkumného šetření. V neposlední řadě děkuji svým rodičům a příteli za podporu během mého studia.
5
OBSAH: ANOTACE……………………………………………………………………………. 2 ÚVOD………………………………………………………………………………… 8 1 TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………… 9 1.1 VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ………………………………………………….... 9 1.1.1 Specifika výživy……………………………………………………………….. 10 1.1.2 Význam výživy v prekoncepčním období……………………………………... 11 1.1.2.1 Kyselina listová…………………………………………………………….... 11 1.1.2.2 Nenasycené mastné kyseliny………………………………………………… 12 1.1.2.3 Železo………………………………………………………………………... 12 1.2 PŘÍJEM ZÁKLADNÍCH ŽIVIN………………………………………………... 14 1.2.1 Bílkoviny………………………………………………………………………. 14 1.2.2 Tuky……………………………………………………………………………. 15 1.2.3 Sacharidy………………………………………………………………………. 15 1.3 PŘÍJEM VITAMINŮ A MINERÁLNÍCH LÁTEK…………………………….. 17 1.3.1Vitamin A………………………………………………………………………. 17 1.3.2 Vitamin D……………………………………………………………………… 17 1.3.3 Vápník…………………………………………………………………………. 18 1.3.4 Jod……………………………………………………………………………... 18 1.3.5 Hořčík………………………………………………………………………….. 18 1.3.6 Zinek…………………………………………………………………………… 19 1.4 VÝZNAMNÉ POTRAVINY V TĚHOTENSTVÍ……………………………… 1.4.1 Obiloviny………………………………………………………………………. 1.4.2 Ovoce a zelenina………………………………………………………………. 1.4.3 Mléko a mléčné výrobky……………………………………………………… 1.4.4 Maso, ryby, vejce, luštěniny…………………………………………………... 1.4.5 Sůl a koření…………………………………………………………………….
20 20 20 21 21 22
1.5 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN………………………………………….. 23 1.5.1 Charakteristika glykemického indexu potravin……………………………….. 23 1.5.2 Zjištění hodnoty glykemického indexu……………………………………….. 23 1.6 VÝROBKY DIA A LIGHT……………………………………………………… 24 1.7 PŘÍJEM TEKUTIN V TĚHOTENSTVÍ………………………………………… 25 1.8 ALTERNATIVNÍ VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ……………………………….. 26 1.8.1 Vegetariánky a veganky……………………………………………………….. 26
6
1.9 ZDRAVOTNÍ POTÍŽE V SOUVISLOSTI SE STRAVOU V TĚHOTENSTVÍ 28 1.9.1 Pálení žáhy…………………………………………………………………….. 28 1.9.2 Těhotenské zvracení (emesis gravidarum)…………………………………….. 28 1.9.3 Zácpa…………………………………………………………………………… 29 1.10 ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY…………………………………………………… 30 1.10.1 Listerióza……………………………………………………………………... 30 1.10.2 Toxoplazmóza………………………………………………………………… 31 1.11 ALKOHOL…………………………………………………………………….. 32 1.12 KOUŘENÍ……………………………………………………………………… 33 1.13 KOFEIN………………………………………………………………………... 34 2 PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………………. 35 2.1 CÍLE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ……………………………………………. 35 2.2 METODIKA PRÁCE……………………………………………………………. 36 2.2.1 Metoda průzkumu……………………………………………………………… 36 2.3 ZKOUMANÝ SOUBOR………………………………………………………… 38 2.4 ORGANIZACE ŠETŘENÍ………………………………………………………. 39 2.5 ZPRACOVÁNÍ DAT, STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ………………………... 40 2.6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA……………………………. 41 DISKUZE……………………………………………………………………………. 66 ZÁVĚR………………………………………………………………………………. 72 LITERATURA A PRAMENY………………………………………………………. 74 SEZNAM ZKRATEK……………………………………………………………….. 77 SEZNAM TABULEK……………………………………………………………….. 78 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………….. 79 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………… 80
7
ÚVOD Těhotenství je jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. Začíná početím a končí porodem. Těhotenství trvá 40 týdnů a je rozděleno do tří trimestrů. V tomto období prochází žena velkými změnami, a to jak tělesnými, tak i psychickými. Těhotenství může provázet zvracení, ranní nevolnost, otoky a další komplikace běžné pro toto období. Některým komplikacím lze předejít vhodným výběrem stravy a dodržováním zdravé výživy. Výživa v těhotenství hraje velmi důležitou úlohu. Podílí se nejenom na správném vývoji plodu během těhotenství, ale ovlivňuje i zdraví nastávající maminky. Důsledkem nedodržování zásad správné výživy v těhotenství mohou být různé deformace plodu, předčasný porod a dokonce i potrat. Těhotné ženy by neměly brát zdravou výživu na lehkou váhu. Téma práce jsem si zvolila proto, že mne toto téma zajímá jak z profesního hlediska, tak i jako potencionální matku. Práce je zaměřena na zjištění, jak jsou na tom těhotné ženy se stravováním, jak jsou informované o správném stravování a jednotlivých složkách potravy. Do výživy budoucí matky patří i zákaz kouření, alkoholu a omezení kofeinu, jelikož ovlivňují vývoj plodu. Užívání těchto návykových látek může skončit fatálně a to si mnoho těhotných žen vůbec neuvědomuje. Průzkumné šetření bylo provedeno ve dvou zdravotnických zařízeních – ve Fakultní nemocnice Olomouc a v Nemocnice Kyjov na pracovištích gynekologicko – porodnické kliniky. Na závěr bych chtěla říct, že toto téma mě velice zajímalo a mělo pro mě velký přínos. Výsledky průzkumného šetření byly uspokojivé, ale i přesto by bylo vhodné vytvořit stručný edukační materiál, který by byl součástí gynekologických ambulancí a poraden pro těhotné ženy. Téma ,,Výživa v těhotenství“ je velice rozsáhlé, ale snažila jsem se ho podat co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji.
8
1
TEORETICKÁ ČÁST
1.1 VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Výživa je nutná pro zdárný vývoj plodu a k zabezpečení důležitých změn v organismu ženy. Příjem některých nutrientů působí přímo či nepřímo na organismus ženy (Hronek, 2004, s. 16). Je důležitou součástí pro správný vývoj miminka. Těhotná žena by se měla zdravě stravovat nejen v těhotenství, ale i v prekoncepčním období (v období před otěhotněním), a také v období kojení. Těhotenství je fyziologický stav, proto zdravá žena, která dodržovala zdravou výživu již před otěhotněním, nemusí nijak radikálně měnit své stravovací návyky. Přesto je třeba budoucí maminky upozornit na některé potřebné živiny, vitaminy a minerální látky, které jsou v těhotenství velmi důležité pro zdárný vývoj plodu. Základem pro vytvoření správného jídelníčku je vyvážená a pestrá strava (Štundlová, 2006, s. 3). Z hlediska výživy v době těhotenství řadíme mezi rizikové skupiny žen: ženy sociálně slabé, drogově závislé, alkoholičky, ženy bez partnera, ženy držící přísné diety, obézní ženy nebo naopak ženy podvyživené a ženy s metabolickým onemocněním, např. diabetičky (Svačina et al., 2010, s. 449). V těhotenství se výrazně mění hmotnost ženy. To má za následek růst plodu, zvětšovaní dělohy, růst prsů, narůstající objem plodové vody, placenty, nárůst tukové tkáně a zvětšený objem tělních tekutin (Hronek, 2004, s. 16; Committee on Nutritional status During Pregnancy and Lactation, 1990, s. 121). Stanovit optimální váhový přírůstek je obtížné. Závisí na hmotnosti ženy a její nutriční rezervě při koncepci (Roztočil et al., 2008, s.102). V bibliografických zdrojích se však uvádí optimální váhový přírůstek během těhotenství přibližně ±12 kg (Štundlová, 2006, s. 7; Svačina et al., 2010, s. 447). Váhový přírůstek během těhotenství u žen z rozvojových zemí je v průměru nižší (± 7kg) ve srovnání s ženami z ekonomicky rozvinutých zemí (Committee on Nutritional status During Pregnancy and Lactation, 1990, s. 163). U vícečetných těhotenství bývá váhový přírůstek vyšší z důvodu většího příjmu živin matky a vlivem růstu intrauterinní váhy plodů. V některých případech se stává, že těhotná žena neví o svém vícečetném těhotenství a snaží se záměrně omezit svůj příjem. To může mít za následek nízkou porodní hmotnost dvojčat a předčasný porod. Tato těhotenství jsou často součástí nejrůznějších studií (Committee on Nutritional status During Pregnancy and Lactation, 1990, s. 212).
9
Ženy, které mají podváhu již před těhotenstvím, rodí většinou děti s nízkou porodní hmotností. U žen s nadváhou a obezitou se rodí také děti s nízkou porodní hmotností. Důsledkem podvýživy matky může být předčasný porod nebo dokonce úmrtí dítěte (Nevoral, 2003, s. 56). U těhotné ženy s obezitou může vzniknout gestační diabetes mellitus, hypertenze, preeklampsie a další závažné onemocnění. Těhotná žena tak ohrožuje sebe i svoje dítě. Obezita může vzniknout při přejídání, kdy si matky mylně myslí, že ,,jí za dva“ (Nevoral, 2003, s. 56).
1.1.1 Specifika výživy Cílem výživy v prekoncepčním období (v období před otěhotněním) je zabránit vzniku řady patologických stavů, které by se mohly vyskytnout při absenci některých nutrientů, a to nejen u plodu, ale i u budoucí matky (Hronek, 2004, s. 19). Jestliže se těhotná žena dlouho před těhotenstvím nesprávně stravovala, popíjela alkohol, držela přísné diety nebo naopak trpěla obezitou a během těhotenství v tomto duchu pokračuje, je skoro jisté, že dříve, či později na to doplatí ona i její dítě (Fořt, 2007, s. 248) Podávání vybraných nutrientů v rozvojových zemích ovlivnilo radikálně hmotnost novorozence od 40 do 300 g, a tím se výrazně snížila novorozenecká úmrtnost (Fořt, 2007, s. 247). Nedostatečný příjem nutrientů má za následek především závažné vrozené malformace (rozštěp rtu, rozštěp patra, defekt komorového septa, defekt vzniku kónického tvaru hrudníku, defekty močového traktu, kongenitální hydrocefalus, pylorická stenóza, zkrácení končetin) (Hronek, 2004, s. 19). Během těhotenství by budoucí matky měly dodržovat hygienické zásady při konzumaci vybraných potravin, protože by mohlo dojít k přenosu alimentárních infekcí, a to by mělo závažný dopad na matku i dítě. Proto je nutné každé ovoce a zeleninu pečlivě umýt a dodržovat hygienické zásady před konzumací potravin a s jejich manipulací (Fořt, 2007, s. 248). Při konzumaci syrového masa, ale i při styku s výkaly infikované kočky může vzniknou toxoplasmóza. Toto infekční onemocnění může mít závažný dopad na plod (Štundlová, 2006, s. 6). Těhotná žena by se také měla vyhýbat měkkým zrajícím sýrům a měla by dodržovat pitný režim (Svačina, 2010, s. 453).
10
1.1.2 Význam výživy v prekoncepčním období Snižuje rizika vzniku výše uvedených malformací. Má význam pro udržení optimální tělesné hmotnosti v prekocepčním období. Tělesná hmotnost ženy v období před otěhotněním úzce souvisí s porodní hmotností novorozence. Důležité je také stabilizovat metabolismus ženy již v období před otěhotněním. Jestliže má žena nízké energetické zásoby v období koncepce, dochází ke snížení bazálního metabolismu a je shromažďována energie pro potřeby plodu. Plod se většinou rodí s nízkou porodní hmotností a dochází v 60 % k úmrtí novorozence v 1─7. dnu po porodu. U zvýšeného bazálního metabolismu ženy je zároveň i zvýšená porodní hmotnost novorozence (Hronek, 2004, s. 20). Prekoncepční výživa má také vliv na endokrinní systém, a to na gonadotropní sekreci. Příjem vyvážené stravy u žen ve fertilním věku ovlivňuje růst a zrání folikulů, ovulaci a také počet a kvalitu uvolněných oocytů. K nejdůležitějším nutrietům v prekoncepční výživě patří především kyselina listová, esenciální mastné kyseliny, železo, vápník a hořčík (Hronek, 2004, s. 20).
1.1.2.1 Kyselina listová Kyselina listová patří mezi vitaminy skupiny B (Sabersky, 2009, s. 73). Má ochranný vliv ve vztahu k defektu neurální trubice (DNT). Odhaduje se, že dostatečným příjmem kyseliny listové v prekoncepčním období lze předejít DNT v 50─70 % (Hronek, 2004, s. 20). Doporučená dávka kyseliny listové u žen s normálním rizikem DNT je 0,4 mg/d, u žen s rizikem recidivy DNT v dalším těhotenství je doporučená dávka 4─5 mg/d. Důležité je podávat kyselinu listovou nejméně jeden měsíc před početím, aby byla účinná (Hronek, 2004, s. 20). Při nedostatku kyseliny listové dochází k poruše plodu již 3─4 týdny po oplodnění. To znamená, že 1─2 týdny po vynechání menstruace (Štundlová, 2006, s. 11). Zdrojem kyseliny listové jsou luštěniny, zelenina (špenát, rajčata, okurky, salát, květák, petržel), z ovoce je to pomeranč a banány. Dalším zdrojem jsou pivovarské kvasnice, žloutky, celozrnné obiloviny, ořechy a vnitřnosti. Kyselina listová je velmi citlivá na teplo, takže se moc nedoporučuje dlouhé tepelné zpracování (Štundlová, 2006, s. 11).
11
Nedostatek kyseliny listové mohou vyvolat některé zvyklosti těhotné ženy: kouření, alkohol a v ojedinělých případech i hormonální antikoncepce (Svačina, 2010, s. 452). Kyselina listová je důležitá pro tvorbu DNA, červených krvinek a dokonce je prevencí Alzheimerovy choroby a má vliv na činnost nervové soustavy plodu (Fořt, 2007, s. 251─252).
1.1.2.2 Nenasycené mastné kyseliny Nenasycené mastné kyseliny jsou součástí každé buňky. Jde především o omega 6-nenasycené mastné kyseliny, z nichž nejvýznamnější je arachidonová kyselina, a omega-3 nenasycené mastné kyseliny, z nichž má hlavní význam dokohexaenová kyselina (Hronek, 2004, s. 22). Nenasycené mastné kyseliny jsou důležité pro rozvoj a výstavbu mozku a sítnice plodu a pro nekomplikovaný průběh gravidity (snížení rizika předčasného porodu, preeklampsie a nízké porodní hmotnosti) (Hronek, 2004, s. 22; Müllerová, 2004, s. 55). Spotřeba nenasycených mastných kyselin je nejvyšší ve třetím trimestru a také v raném dětství, kdy dochází k nejrychlejšímu růstu mozku plodu (Müllerová, 2004, s. 55). Doporučená denní dávka dokosahexaenové kyseliny je 300 mg (Hronek, 2004, s. 22). Hlavním zdrojem jsou mořské ryby, lněné semínko, vlašské ořechy (Hronek, 2004, s. 22).
1.1.2.3 Železo Železo je v těhotenství důležitý stopový prvek. Těhotná žena i dítě jsou velmi náchylní na nedostatek železa ve stravě. Příjem železa musí být proto vyšší než stačí tělo spotřebovat, z důvodu výživy plodu a placenty a ke zvýšení množství červených krvinek u matky (Committee on Nutritional status During Pregnancy and Lactation, 1990, s. 272). Při jeho nedostatku může dojít k poškození plodu, nízké porodní hmotnosti a dokonce i předčasnému porodu (Sabersky, 2009, s. 182). U matky je zvýšené riziko infekce v období šestinedělí (Svačina, 2010, s. 452). Mnoho žen ve fertilním věku přijímá ve své stravě nedostatečné množství železa. Pokud se k tomu přidají ještě faktory snižující resorpci železa, jako např. káva, vápník
12
a ztráta železa při pravidelném menstruačním krvácení, pak dochází velmi často k nedostatku železa (Hronek, 2004, s. 22). Mezi nejčastější projevy u matky patří bledost, únava, závratě, bušení srdce, malátnost, zánět jazyka, ztráta lesku vlasů a ragády ústních koutků (Sabersky, 2009, s. 182). Může být dokonce chuť na neobvyklé materiály či předměty, jako je zem, omítka atd. (Fořt, 2007, s. 253). Tyto příznaky jsou však nespecifické a je nutné v těhotenství měřit hodnotu hemoglobinu v krvi (Sabersky, 2009, s. 182). Klesne-li hodnota pod 110 g/l, mělo by být zahájeno doplňování železa (Fořt, 2007, s. 253). Mezi rizikové skupiny patří např. vegetariánky, ženy s podvýživou, ženy s hypermenoreou a ženy po mnohočetných těhotenstvích (Hronek, 2004, s. 22). Doporučená denní dávka železa je 30 mg (Sabersky, 2009, s. 182). Zdrojem železa je maso, vejce, obiloviny, luštěniny a zelené druhy zeleniny (Štundlová, 2006, s. 12). Tyto potraviny je vhodné také doplňovat o látky zvyšující absorpci železa (askorbová kyselina) (Hronek, 2004, s. 23). Pozor naopak na předávkování železem, které může způsobit bakteriální infekce. V důsledku toho, že zvýšená hladina železa podporuje růst bakterií. Vysoký obsah železa může také bránit vstřebávání zinku, což může mít zase za následek poruchy růstu u dítěte (Sabersky, 2009, s. 183). Při předávkování železem dojde ke zvracení a krvavým průjmům, jelikož se poškodí sliznice střev. Proto podávaní železa nad 30 mg je zcela nevhodné (Fořt, 2007, s. 254).
13
1.2 PŘÍJEM ZÁKLADNÍCH ŽIVIN Pestrá, vyvážená a hlavně pravidelná strava jsou základem úspěchu, jelikož je plod v těhotenství odkázán na rovnoměrný přísun glukózy mateřskou krví. Proto by nastávající maminka měla jist 5─7× denně v menších porcích kvalitní a pestré stravy s vysokým podílem složitých sacharidů (škrobu z obilovin, brambor, luštěnin a zeleniny). Z těchto složitých sacharidů se cukr uvolňuje pomaleji a delší dobu, na rozdíl od cukrů jednoduchých. V těhotenství může vzniknout tzv. ,,těhotenská cukrovka“. Po porodu však mizí. Většinou k léčbě stačí dieta, pouze v některých ojedinělých případech vyžaduje toto onemocnění léčbu inzulinem. Při dlouhodobém zvýšení cukru v krvi dochází k nadměrnému růstu plodu a k dalším komplikacím (Štundlová, 2006, s. 8-9). Největší požadavky na příjem energie jsou mezi 10. ─ 30. týdnem těhotenství, kdy se ukládá poměrně velké množství mateřského tuku (Committee on Nutritional status During Pregnancy and Lactation, 1990, s. 137). Těhotné ženy s jakýmkoliv chronickým onemocněním, které vyžaduje speciální dietu, by těhotenství měly konzultovat s odborným lékařem, a onemocnění by mělo být včas kompenzováno (Štundlová, 2006, s. 9). Těhotné ženy by se měly vyvarovat nápojům a potravinám, které nemají moc velkou výživovou hodnotu jako jsou např. chipsy, cukrovinky, instantní polévky a sladké nápoje (Štundlová, 2006, s. 9). Základními živinami jsou bílkoviny, cukry a tuky (Štundlová, 2006, s. 9).
1.2.1 Bílkoviny Bílkoviny jsou důležitým zdrojem aminokyselin. Slouží jako zdroj energie. V těhotenství mají důležitý význam pro normální růst plodu, vývoj placenty, změny dělohy a prsů (Hronek, 2004, s. 60). V těhotenství je potřeba zvýšit příjem bílkovin na 80 g na den (Hronek, 2004, s. 60). V našich podmínkách většinou nedochází k nedostatku bílkovin v organismu (Müllerová, 2004, s. 25─26). Zdroje bílkovin dělíme na živočišné (mléčné výrobky, maso, vejce a ryby) a na rostlinné (luštěniny, ořechy, obiloviny a brambory) (Štundlová, 2006, s. 10). Existují výjimky, kdy může dojít k nedostatku bílkovin, a to u žen stravujících se alternativně (veganky, vegetariánky, makrobiotičky), u žen
14
sociálně slabých, drogově závislých, u alkoholiček, u žen s těžkým onemocněním zažívacího traktu a metabolickými poruchami (Müllerová, 2004, s. 26). Nedostatek bílkovin se může projevit hypoproteinémií, nízkou hmotností placenty, otoky u matky a hrozí riziko nízké porodní hmotnosti dítěte, proto jsou bílkoviny důležitou stavební látkou pro správný vývoj plodu (Štundlová, 2006, s.10).
1.2.2 Tuky Jsou nejenom důležitým zdrojem energie, ale také ovlivňují správný růst a vývoj plodu. Nejdůležitější jsou v těhotenství tzv. esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité pro správný vývoj mozku, centrálního nervového systému a sítnice plodu, a které si tělo matky nedovede vytvořit, proto je musí přijímat v potravě (v tuku ryb a v rostlinných tucích) (Štundlová, 2006, s. 10). Mají také za úkol snižovat riziko předčasného porodu a zajišťovat, aby plod měl optimální tělesnou hmotnost po porodu (Sabersky, 2009, s.157). Tuky se dělí na živočišné a rostlinné. Živočišným tukům bychom se měli vyhýbat obloukem. Jsou obsaženy např. v paštikách, tlustém mase, uzeninách, vnitřnostech a vedou k obezitě a ke kardiovaskulárním onemocněním (Štundlová, 2006, s. 10). Mohou negativně ovlivňovat psychický vývoj plodu a imunitní systém plodu (Sabersky, 2009, s. 157). Upřednostňovány jsou rostlinné tuky, které jsou obsaženy např. v rostlinném oleji, ořechu a semenu (Štundlová, 2006, s. 10). Doporučený denní příjem tuků je 75 g (Hronek, 2004, s. 71).
1.2.3 Sacharidy Sacharidy se dělí na jednoduché a složité (polysacharidy). V potravě by měly převažovat složité sacharidy, které jsou obsaženy v obilovinách, semenech, ořechách, v bramborech, v rýži a kořeněné zelenině. Zajišťují správnou činnost střev a zabraňují zácpě. Jsou důležitým zdrojem energie, vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Jednoduché sacharidy můžeme najít v řepném cukru, v medu a v ovoci. Nemají vysokou nutriční hodnotu a slouží jako okamžitý zdroj energie. Při zvýšeném příjmu těchto cukrů v těhotenství, může dojít ke zvýšenému přírůstku hmotnosti a k cukrovce. Těhotné ženy by se měly zejména vyhýbat cukrovinkám, slazeným nápojům a sladkému pečivu (Štundlová, 2006, s. 10). Doporučeno je v těhotenství 300 g sacharidů na den (Hronek, 2004, s. 76).
15
Těhotenství
je
charakterizováno
hyperglykémií,
hyperinzulinémií
a hypertriacylglycerolémií. Plod je závislý na hladině glukózy u matky. Není však závislý na inzulinu matky, jelikož ho začíná produkovat již v 9.─11. týdnu gravidity. Gestační diabetes mellitus (GDM) vzniká v těhotenství zhruba u 3─5 % žen. Souvisí se zvyšující se inzulinovou rezistencí v těhotenství, která je ale kompenzována i zvýšenou sekrecí inzulinu z pankreatu. Ohroženy jsou hlavně obézní ženy a ženy s velkým přírůstkem hmotnosti během těhotenství (Svačina, 2010, s. 448). Při nedostatečném příjmu sacharidů se snižuje tělesný i duševní vývoj, dochází k únavě a mohou se objevit i příznaky hypoglykemického šoku (Hronek, 2004, s. 80).
16
1.3 PŘÍJEM VITAMINŮ A MINERÁLNÍCH LÁTEK V těhotenství je potřeba přijímat i další živiny, i když nejsou zdrojem energie. Jsou to vitaminy a minerální látky, které jsou velmi důležité a nezbytné pro správný vývoj plodu a zdraví budoucí maminky a neměly by být v těhotenství podceňovány (Štundlová, 2006, s. 10). Patří mezi ně kyselina listová, vitamin A, vitamin D, vápník, jod, železo, hořčík a zinek (Štundlová, 2006, s. 10─13). Na kyselinu listovou a železo jsem se už zaměřila na začátku mé práce, proto budu pokračovat zbylými minerálními látkami a vitaminy.
1.3.1Vitamin A Vitamin A může mít pozitivní i negativní vliv na plod v době těhotenství. Při jeho nedostatku může způsobit růstovou retardaci a předčasný porod. Z mnoho studií také vyplývá, že nedostatek vitaminu A má vliv na imunitní systém plodu, kdy je větší pravděpodobnost přenosu HIV pozitivity z matky na plod. Naopak může snadno dojít k jeho předávkování, což má teratogenní účinek (Svačina, 2010, s. 452). V těhotenství je tedy doporučeno 1,1 mg denně. Nedoporučuje se jeho suplementace v multivitaminových preparátech, jelikož může dojít ke snadnému předávkování (Nevoral, 2003, s. 57). Je také potřeba omezit konzumaci potravin s vysokým obsahem vitaminu A (játra a paštiky). Negativní účinky nemá provitamin beta-karoten obsažený v zelenině se žlutým a oranžovým zabarvením nebo s tmavozelenými listy jako např. mrkev, špenát a kapusta (Štundlová, 2006, s. 11).
1.3.2 Vitamin D Nedostatek vitaminu D je nezbytný pro vstřebávání vápníku a může mít za následek u matky měknutí kostí a deformity pánve a u plodu může způsobit hypokalcémii, křeče a v těžších případech křivici. Doporučeno je za den přijmout 10 µg vitaminu D. Většinou je dostatečným zdrojem sluneční záření. V případě nedostatku slunění je potřeba vitamin D přijmout v potravě (mořské ryby, rybí tuk žloutek, máslo, mléko, a také je obsažen v margarínech) (Müllerová, 2004, s. 36─37). Nedostatek tohoto vitaminu hrozí u rizikových skupin (ženy drogově závislé, sociálně slabé a imigrantky) (Svačina, 2010, s. 452).
17
1.3.3 Vápník Vápník je důležitý především pro správný vývoj kostí a zubů a slouží také jako prevence vzniku vysokého tlaku. Je doporučeno užívat 700─1200 mg denně. Dostatečný příjem vápníku snižuje riziko předčasného porodu a komplikací v těhotenství. Zdrojem je především mléko a mléčné výrobky, ale také např. sardinky s kostmi (Štundlová, 2006, s. 11). Mnoho studií dokazuje, že je důležité především minerální hustota kosti matky ještě před otěhotněním, a až potom aktuální příjem vápníku. Přesto chrání dostatečný příjem vápníku zdraví těhotné ženy (Svačina, 2010, s. 452). Je-li u nastávající maminky během těhotenství nedostatek vápníku v potravě, začne se uvolňovat z jejich zásob v kostech. Hrozí tedy u těhotné ženy osteoporóza, vznik zubního kazu a nedostatečný vývoj kostí u plodu (Hronek, 2004, s. 155).
1.3.4 Jod Jod je velmi důležitý pro správný tělesný a duševní vývoj plodu. Je součástí hormonů štítné žlázy a doporučuje se ho denně konzumovat v dávce 220 µg (Štundlová, 2006, s. 12). Nejtěžší formou postižení je tzv. kretenismus, který se naštěstí v našich podmínkách nevyskytuje. Mohou však vzniknout mírnější formy tohoto onemocnění (Nevoral, 2003, s. 58). Dále hrozí při jeho nedostatku spontánní potrat, novorozenecký hypotyreoidismus a nízká porodní hmotnost plodu (Svačina, 2010, s. 452). Nejdůležitější je příjem jodu v prvních týdnech těhotenství. Zdrojem jodu jsou především mořské ryby a plody moře. Vhodné je doplňovat jod i v tabletách (Nevoral, 2003, s. 58). V menším množství jsou obsaženy v mléku a mléčných výrobcích a v masu (Müllerová, 2004, s. 41).
1.3.5 Hořčík Nedostatek hořčíku v těhotenství může způsobit křeče v lýtkách, předčasné děložní stahy a vysoký krevní tlak u matky (Štundlová, 2006, s. 12). U plodu se nedostatek hořčíku může projevit vrozenými vývojovými vadami, edémem a poruchou hematopoezy. Spekuluje se i o souvislosti nedostatku hořčíku se syndromem náhlého úmrtí novorozence (Hronek, 2004, s. 182). Doporučeno je konzumovat 400 mg hořčíku denně (Štundlová, 2006, s. 12). Většinou přijímáme dostatek hořčíku v potravě. Zdrojem jsou celozrnné výrobky,
18
luštěniny, mléko, drůbeží maso, ryby, brambory, mandle, ořechy, zelenina a banány (Sabersky, 2009, s. 48).
1.3.6 Zinek Zinek je důležitý pro normální růst plodu a správný vývoj pohlavních orgánů a mozku plodu (Štundlová, 2006, s. 12). Jeho nedostatek může způsobovat neplodnost, těhotenstvím indukovanou hypertenzi, preeklampsii, porodní hemoragie, infekce a zdlouhavý porod U plodu může způsobit i teratogenní poškození a opožděný růst (Svačina, 2010, s. 452). Doporučuje se denní příjem zinku kolem 10 mg (Štundlová, 2006, s. 12). Při vysokých dávkách suplementace železem může dojít k poruše vstřebávání zinku. Je tedy nutné při podávání železa současně podávat i zinek (Svačina, 2010, s. 452). Zdrojem je maso, mořské ryby, vejce, mléko a dýňová semena (Štundlová, 2006, s. 12).
19
1.4 VÝZNAMNÉ POTRAVINY V TĚHOTENSTVÍ 1.4.1 Obiloviny Obiloviny se skládají ze škrobu, tedy ze sacharidů a v menším množství také z bílkovin. Proto při dostatečné konzumaci v těhotenství nedochází k zácpě. Jsou důležitou součástí jídelníčku těhotných žen. Jsou vyrobeny buď z pšeničné a žitné mouky, kukuřice, rýže, ovsa nebo ječmene. V poslední době také z prosa a tzv. pseudocerálie pohanky a amarantu. Celozrnné výrobky obsahují vitaminy B, E a z minerálních látek hořčík, železo, zinek a jod. Nedoporučuje se konzumovat bílé pečivo (rohlík, housky, žemle, veky), jelikož neobsahuje zmíněné vitaminy a minerální látky (Müllerová, 2004, s. 17). Denní příjem obilovin je 3─6 porcí denně (Müllerová, 2004, s. 17).
1.4.2 Ovoce a zelenina Příjem ovoce a zeleniny je v těhotenství nepostradatelný. Ovoce a zelenina obsahuje rostlinné látky, které posilují imunitu. Proto by měli být součástí jídelníčku každé těhotné ženy a měly by ho konzumovat několikrát denně. Jsou bohaté na vitamin C, na kyselinu listovou, která chrání před defekty neurální trubice, a na beta - karoten. Můžou obsahovat také draslík a hořčík. Syrová zelenina chrání před volnými radikály, které poškozují buňky. ,,Tyto agresivní látky vznikají z cigaretového kouře, ze škodlivin v životním prostředí, z UV-záření a z alkoholu“ (Sabersky, 2009, s. 114). Pozor na pesticidy (prostředky na ochranu rostlin), které ovoce a zelenina může obsahovat. Může hrozit narušení nervového systému, psychického a fyzického vývoje a také můžou vyvolat rakovinu. Proto je důležité ovoce a zeleninu před konzumací důkladně umýt. Některé studie doporučují konzumovat biopotraviny (Sabersky, 2009, s. 114). Těhotná žena by měla konzumovat 400─500 g ovoce a zeleniny denně (Müllerová, 2004, s. 18). Nejvhodnější je konzumovat zeleninu a ovoce v syrovém stavu. Vhodné jsou kombinace ovocných a zeleninových salátů. Vhodná je i zelenina nakládaná a konzervovaná. Ovoce by se mělo konzumovat spíše jen v syrovém stavu. Kompoty by nastávající maminka měla jíst jen v omezeném množství, pro jejich vysoký obsah cukrů. Rovněž kandované ovoce, džemy a marmelády se nedoporučují (Hronek, 2004, s. 258).
20
1.4.3 Mléko a mléčné výrobky Mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem vápníku, který je důležitý pro správný vývoj kostí. Jsou také zdrojem minerálních látek (vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, sodíku a zinku), vitaminů A, E, B a v letních obdobích také vitaminu D a cholesterolu. Obsahuje plnohodnotnou bílkovinu, která obsahuje všechny esenciální kyseliny, jež organismus nedokáže syntetizovat (Hronek, 2004, s. 252). V těhotenství se nedoporučuje konzumovat syrové mléko pro možný vznik listeriózy a také měkké sýry. Vhodnější jsou nízkotučné mléka a mléčné výrobky pro vyšší obsah vápníku. Z mléčných výrobků jsou vhodné 30 % sýry, jogurty a tvaroh (Sabersky, 2009, s. 92─93). Doporučuje se konzumovat 3 porce denně (jedna porce představuje 200 ml mléka nebo 200 ml jogurtu nebo 55 g sýra) (Müllerová, 2004, s. 19).
1.4.4 Maso, ryby, vejce, luštěniny Maso, ryby a vejce jsou zdrojem bílkovin, železa, zinku, fosforu a vitaminů skupiny B. Luštěniny (sója, čočka, fazole, hrách a podzemnice olejná) jsou bohaté na bílkoviny. Obsahují železo, vápník, kyselinu listovou, hořčík a vitaminy B1 a B12. Bohužel způsobují v některých případech meteorismus (Müllerová, 2004, s. 20). Jejich doporučená dávka za týden je 200 g (Hronek, 2004, s. 257). Těhotným ženám se doporučuje maso lehce stravitelné. Vhodné je maso kuřecí, krůtí, telecí a libové králičí (Hronek, 2004, s. 257). Vnitřnosti se v těhotenství moc nedoporučují, a to zejména játra pro vysoký obsah vitaminu A, a jelikož se v nich zadržují škodlivé látky. Naopak např. jelita a krvavé tlačenky jsou vhodné pro vysoký obsah železa a uplatňují se při hrozící chudokrevnost. Nevhodné jsou uzeniny (Müllerová, 2004, s. 20). Doporučená denní dávka masa je od 180 do 250 g (Hronek, 2004, s. 257). Ryby jsou v těhotenství hlavním zdrojem esenciálních aminokyselin a jodu. Jod je důležitý pro správný vývoj mozku plodu. Vhodné jsou všechny mořské ryby. Z našich ryb zejména pstruh, štika a kapr. Nevhodné jsou uzené ryby, konzervované, solené a kořeněné. Podle posledních výzkumů až 90 % žen nekonzumuje ryby pravidelně (Hronek, 2004, s. 256─257). Doporučuje se konzumovat více než 340 g ryb za týden (Sabersky, 2009, s. 130).
21
I přes vysoký obsah cholesterolu nejsou vejce v těhotenství zakázána. Těhotné ženy, které nemají kardiovaskulární onemocnění nebo predispozice k němu, mohou v těhotenství konzumovat jedno až dvě vejce denně. Nejlépe vařené natvrdo jako prevence salmonelózy (Hronek, 2004, s. 257).
1.4.5 Sůl a koření Doporučená denní dávka soli u dospělého člověka je 5 g. Ve skutečnosti spotřebují lidé v České republice 12 g za den na osobu. Těhotné ženy by měly konzumaci soli výrazně omezit. V těhotenství se v organismu zadržuje voda a vznikají edémy. Proto by se příjem soli u těhotných měl výrazně snížit. Určité množství soli se vyskytuje i v minerálních vodách (2 g v 1 litru). Není vhodné dosolovat stravu a konzumovat zvýšené množství potravin s vysokým obsahem soli (brambůrky, uzeniny, konzervované potraviny…atd.). Těhotná žena by měla dát přednost domácím pokrmům před konzervovanými a k přípravě používat co nejméně soli (Hronek, 2004, s. 260─261). Sůl je obsažena i v některých kořeněných směsích, v prášku do pečiva, v minerálních vodách a v některých lécích. Pozor by si těhotné ženy měly dávat na vakuované soli, které se pomalu rozpouští a snadněji dochází k přesolování jídel (Hronek, 2004, s. 260─261). Podle jedné studie těhotné kuřačky používaly více koření než nekuřačky. V těhotenství je vhodné příjem koření omezit. Mezi riziková koření patří: jalovčinky, hořčičné semínko, šafrán, pelyněk, rozmarýn, petržel, muškátový oříšek, skořice, pepř, máta, routa vonná, kari a celer, které ve vysokém množství mohou způsobit prudké záněty žaludku, střev, ledvin a v tom nejhorším případě i potrat (Hronek, 2004, s. 261─262). Vhodné jsou v malých množstvích kopr, pažitka, zelenina, petrželová a celerová nať a k ochucení jídel kyselé zelí (Hronek, 2004, s. 261─262).
22
1.5 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN Proč navzdory oblíbenosti nízkotučných potravin celá země tloustne a proč stoupá počet diabetiků? Na tuto otázku nám dává odpověď objasnění mechanismů, které souvisejí s glykemickým indexem. Podílí se na tom obliba potravin s vyšším glykemickým indexem (často bývaly doporučovány jako zdravé pro nízký obsah tuku). Co vůbec znamená glykemický index potravin, nemá mnoho těhotných žen povědomí (Kunová, 2004, s. 35).
1.5.1 Charakteristika glykemického indexu potravin ,,Glykemický index udává, do jaké míry je sacharidová potravina schopna zvýšit hladinu cukru v krvi. Zvýšení hladiny cukru v krvi (glykémie) provokuje slinivku břišní k vyplavení hormonu inzulínu. Čím více hladina cukru po jídle stoupne, tím více inzulínu je zapotřebí. Dochází tak ke střídání velmi vysoké a velmi nízké glykémie, což je pro organismus velký nápor“ (Kunová, 2004, s. 35; Piťha, Poledne, 2009, s. 57). K potravinám s vysokým glykemickým indexem patří: bílé rohlíky, bagety, hamburgery, pizza, koblihy apod. Člověk má po nich častěji hlad. Potraviny s nízkým glykemickým indexem více zasytí a na delší čas. Jsou dokonce prevencí civilizačních chorob (Piťha, Poledne a kol., 2009, 57─58). Pokud se zvýšeně konzumují potraviny s vysokým glykemickým indexem, hrozí vznik kardiovaskulárních chorob, diabetes II. typu a některé typy rakoviny (střev a prsu). Kromě toho vedou k obezitě, protože dochází k nadměrnému ukládání tukových zásob (Kunová, 2004, s. 35). Potraviny s vysokým glykemickým indexem mají dopad i na psychiku citlivějších lidí. Vlivem hypoglykémie dochází k podrážděnosti, nervozitě či hladu a vede to k další konzumaci většinou sladkého jídla (Kunová, 2004, s. 35).
1.5.2 Zjištění hodnoty glykemického indexu ,,Index udává schopnost sacharidové potraviny zvýšit hladinu krevního cukru. Při zjišťování hodnoty glykemického indexu se vychází z hodnoty glykemického indexu glukózy, která je rovna 100. Čím více se hodnota blíží 100, tím je pro obézní a diabetiky zákeřnější“ (Piťha, Poledne a kol., 2009. s. 58).
23
1.6 VÝROBKY DIA A LIGHT Potraviny s označením ,,light“ mají snížené množství tuku a cukru. Pokud je těhotné ženy neomezeně konzumují, aniž by sledovaly jejich energetickou hodnotu, mohou významně přibývat na váze. Jelikož výrobky ,,light“ obsahují méně tuku, proto moc nezasytí a je po nich brzy hlad. Nebezpečí představují i potraviny a nápoje bez cukru. Jsou doslazovány umělými sladidly, a ty by se neměly konzumovat ve velkém množství. Z hlediska zasycení je vhodné je kombinovat s vlákninou, např. se zeleninou nebo ovocem (Piťha, Poledne a kol., 2009, s. 48─49). Výrobky DIA (diabetické potraviny) mají energetickou hodnotu a obsahují i sacharidy a tuky, proto je musíme započítávat do hodnoty jídelníčku. Diabetici je ale nemusí vyhledávat, protože nejsou nezbytné. Někteří diabetologové je dokonce zakazují. Mnozí si mylně myslí, že mohou být konzumovány v neomezeném množství (Svačina, 2000, s. 151).
24
1.7 PŘÍJEM TEKUTIN V TĚHOTENSTVÍ Těhotné ženy by denně měly přijímat 1,5─3 litry tekutin, v průměru tedy asi 2,5 litru. V letních měsících by se měl příjem tekutin zvýšit. Vhodné jsou neperlivé vody, ovocné šťávy a 100% neslazené džusy ředěné vodou. Mezi tekutiny se počítá i ovoce, zelenina a polévky. Minerální vody jsou vhodné jen v omezeném množství. Káva se do příjmu tekutin nepočítá, jelikož obsahuje kofein a ten dehydratuje. Nevhodné jsou také slazené nápoje s umělými sladidly a pití bylinných čajů ve velkém množství (Štundlová, 2006, s. 13).
25
1.8 ALTERNATIVNÍ VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ S alternativní výživou (vegetariánství a veganství) by těhotná žena neměla začínat v těhotenství, ohrožuje tak správný vývoj plodu a děti se rodí s nízkou porodní hmotností (Štundlová, 2006, s. 15). Bez masa a dalších živočišných potravin mohou u těchto žen chybět plnohodnotné bílkoviny, vápník, zinek, železo a vitamin B12 (Kozierová, Erbová, Olivierová, 1991, s. 1000; Štundlová, 2006, s. 15). Ženy, které mají alternativní výživu pod kontrolou, jsou v dobrém zdravotním stavu a potřebné živiny přijímají alespoň v doplňcích stravy, nemusí svůj způsob stravování opouštět. Měly by to však konzultovat se svým ošetřujícím lékařem a dietologem (Štundlová, 2006, s. 15).
1.8.1 Vegetariánky a veganky Vegetariánky preferují rostlinnou stravu, odmítají živočišnou s výjimkou vajec a mléčných výrobků. Vegetariánství přímo neohrožuje těhotenství, ale jsou popsány případy předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti dítěte u ženy vegetariánky (Hronek, 2004, s. 279). Ženy se mohou stát vegetariánkami z ekonomických, zdravotních, náboženských, etických nebo ekologických důvodů (Kolierová, Erbová, Olivierová, 1991, s. 999). ,,Veganky konzumují pouze rostlinnou stravu“ (Hronek, 2004, s. 279─281). Hlavními důvody jsou obavy z kardiovaskulárního onemocnění, které hrozí při nadměrné konzumaci živočišných produktů. Dalším důvodem může být náboženské vyznání. Veganky a vegetariánky konzumují ve větším množství ovoce a zeleninu, a touto cestou dodávají velké množství antioxidantů do těla, které snižují riziko onkologického onemocnění. Na druhé straně je tu mnoho zdravotních rizik z nedostatku vitaminu B12, vitaminu D, železa, vápníku a některých aminokyselin. Dalším možným rizikem je vznik hypospadie u plodu mužského pohlaví. Vegetariánky a veganky by měly konzumovat zvýšené množství luštěnin, které obsahují vitamin B12, na který je rostlinná strava chudá. Také mléčné výrobky obsahují dostatečné množství vitaminu B12 a důležité minerální látky: vápník a hořčík (Hronek, 2004, s. 279─281). Při veganství je třeba dbát na dostatečný příjem vitamínu B12, vitamínu D, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin (Sabersky, 2009, s. 161─162).
26
U veganů se lze nejčastěji setkat s anémií z deficitu zejm. vitamínu B12 nebo vzácněji železa. Velmi vzácně se lze setkat i s deficitem některých aminokyselin u těhotných žen. V tomto případě však hrozí závažné poškození plodu (Herbert, 1994, s. 1233─1237; Graig, W.J, 1994, s. 1233─1237; Hronek, Kudláčková, 2005, s. 161─164).
27
1.9 ZDRAVOTNÍ POTÍŽE V SOUVISLOSTI SE STRAVOU V TĚHOTENSTVÍ V těhotenství dochází často k zažívacím potížím. Ranní nevolnosti doprovázejí většinou počátek těhotenství a často sami postupně vymizí. Zažívací potíže jsou způsobeny rostoucí dělohou, která tlačí na žaludek a střeva. Část viny nese i nedostatek pohybu (Nevoral, 2003, s. 59). Ranní nevolnost může způsobit i snížená hladina krevního cukru s poklesem krevního tlaku nebo také kolísání krevního cukru v souvislosti s vzestupem hladiny inzulinu. Proto se doporučuje držet stabilní hladinu krevního cukru, a to tím, že se vyvarujeme především potravinám s vysokým glykemickým indexem (Fořt, 2007, s. 259).
1.9.1 Pálení žáhy K pálení žáhy dochází vlivem zvětšené dělohy, která tlačí na žaludek. Potrava se tak vrací zpátky do jícnu a způsobuje zmíněné potíže. Proto je vhodné jíst malé porce. Dále se doporučuje nelehat si ihned po jídle, nejíst dráždivá jídla a jídla, která uvolňují dolní jícnový svěrač (tučná jídla, alkohol a čokoláda). Těhotné ženy s těmito potížemi by měly spát v polosedu s podloženou horní polovinou těla (Štundlová, 2006, s. 14). K pálení žáhy většinou dochází na začátku a na konci těhotenství. Pálivý pocit se může objevovat po každém jídle i několik hodin. Antacida se moc nedoporučují, protože váží železo (Müllerová, 2004, s. 76─77). Přirozeným řešením je konzumace vlákniny (Fořt, 2007, s. 260).
1.9.2 Těhotenské zvracení (emesis gravidarum) Těhotenská nevolnost se objevuje nejčastěji v 1. trimestru. Příčinou můžou být hormony, uvolnění svaloviny žaludku, stres, nedostatek vitaminu B6 a škodlivé látky v potravě. Zvracení můžou vyvolat i některé intenzivní vůně a zápachy. Je vhodné se vyhnout dráždivým, kořeněných a tučným jídlům. Doporučuje se jíst malé porce vícekrát denně a tekutiny podávat mezi jídly (Štundlová, 2006, s. 14). Ke zmírnění potíží se někdy používá i aktivní uhlí rostlinného původu. Důležitá je také psychická podpora těhotné ženy. (Fořt, 2007, s. 258). V těhotenství
může
dojít
i
k vystupňovanému
zvracení
(hyperemesis
gravidarum), které provází dráždění vegetativního nervstva. Těhotná žena velice rychle
28
hubne, dochází k narušení minerálního a vodního hospodářství a k dehydrataci. Ta se projevuje snížením turgorem kůže, žízní a sníženým močením. Těhotná žena v těchto případech musí být hospitalizována a musí být zahájena infuzní terapie (Müllerová, 2004, s. 76). O těhotenském zvracení pojednává i článek ,, Zvracení v těhotenství“, kdy při neléčeném zvracení může dojít až k hyperemesis gravidarum, která může způsobit trhliny na jícnu a dokonce i Wernickeovu encefalopatii. Hyperemesis postihuje až 20 z 1000 těhotných. Cílem článku je přinést přehled o diferenciální diagnóze hyperemesis gravidarum, zdůraznit nutnost včasného rozpoznání a léčby tohoto stavu (Goodwin, 2004, s. 44).
1.9.3 Zácpa Zácpa je způsobena sníženou motilitou střev, tlakem zvětšené dělohy, nedostatkem pohybu, vlákniny a tekutin. Proto je vhodné konzumovat dostatek vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny) a pít dostatek tekutin (Štundlová, 2006, s. 14). Příčinou zácpy může být i konzumace přípravků železa v těhotenství (Müllerová, 2004, s. 77).
29
1.10 ALIMENTÁRNÍ NÁKAZY Alimentární nákazy jsou infekční onemocnění, které se přenáší potravou. Při nákaze plodu během těhotenství dochází většinou k jeho úmrtí nebo těžkému poškození. Mezi tyto infekce patří: Listerióza a Toxoplasmóza (Müllerová, 2004, s. 91).
1.10.1 Listerióza Původcem je Listeria monocytogenes. Mladí lidé se ubrání této bakterii díky své imunitě. Staří lidé, těhotné ženy a kojenci jsou ohroženy, jelikož mají oslabenou imunitu. Listerií se může těhotná žena nakazit ze syrového mléka a mléčných výrobků, z nedostatečně tepelně zpracovaného nebo syrového masa. Mezi rizikové výrobky patří: sýry niva, romadúr, camembert, dezerty ze syrového mléka, mléčná rýže, zmrzlina, mléčné koktejly, tatarský biftek, majonéza, mušle a další syrové mořské plody. Tuto bakterii lze zničit vařením, dušením, smažením a pečením (Sabersky, 2009, s. 78-80). Listerie prochází placentou, takže plod se může lehce nakazit, jelikož ještě nemá vytvořenou imunitu. Následkem je většinou předčasný porod, a tím dochází k úmrtí plodu, nebo jsou poškozeny různé orgány, čímž je plod opět ohrožen na životě. K nakažení plodu může dojít i za porodu při průchodu porodními cestami. Infekce se projevuje nespecifickými příznaky podobnými chřipce. Těhotná žena má horečku, bolesti hlavy a průjem. Je důležité včas vyhledat lékařskou pomoc, lze tak předejít nakažení plodu nebo jeho následného poškození (Sabersky, 2009, s. 78─80). Autoři článku: ,,Těhotenská listerióza jako příčina septického onemocnění novorozence“ předkládají jednu kasuistiku onemocnění listeriózou v těhotenství, jehož následkem došlo dokonce k rozvoji septického stavu u novorozence. Po kultivaci agens bylo onemocnění jak u matky, tak u novorozence zvládnuto antibiotickou terapií. Za běžných podmínek může toto onemocnění uniknout. Autoři uvádějí, že jde o onemocnění raritní a že není možné provádět běžný těhotenský screening na odhalení listeriózy (Tömölová, Zmrhal, Hradec, 2004, s. 19─21).
30
1.10.2 Toxoplazmóza Původcem je Toxoplasma gondii. Nachází se v těle prasat, ovcí, hovězího dobytka, myší a koček. K infekci může dojít při konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelně zpracovaného masa nebo z kočičího trusu. Nákaza v prvních měsících těhotenství většinou způsobí potrat nebo těžké poškození plodu. V pozdním stadiu těhotenství může u plodu způsobit žloutenku, slepotu, zánět srdečního svalu a hydrocefalus (Sabersky, 2009, s. 153─154). Onemocnění může probíhat bez jakýchkoli klinických příznaků. V ojedinělých případech se může vyskytnout horečka, malátnost, zduření lymfatických uzlin a zvětšení sleziny (Müllerová, 2004, s. 91─92). Těhotná žena by měla syrovou zeleninu a ovoce před konzumací vždy důkladně umýt, protože může být kontaminována kočičím trusem. Kočka sama o sobě nebezpečí nepředstavuje, ale úklid jejího trusu by měl převzít jiný člen rodiny. Taktéž po práci v zahradě by si těhotná žena měla důkladně umýt ruce (Sabersky, 2009, s. 153─154).
31
1.11 ALKOHOL Alkohol patří mezi nejrozšířenější legálně užívané drogy. Svými zdravotními a sociálními důsledky ohrožuje zdravou populaci a především těhotné ženy. Toxicky působí na játra a v těhotenství prochází placentární bariérou. V plodové vodě narůstá koncentrace alkoholu pomaleji než v séru plodu a lze zjistit i době, kdy už alkohol v krevním oběhu plodu nelze prokázat (Vavřinová, Binder, 2006, s. 55─56). Ohrožuje plod tzv. fetálním alkoholovým syndromem (FAS). Ten se projevuje obličejovými abnormalitami ( zúženými očními štěrbinami, krátkými nosními křídly a široce posazenými očnicemi), mentální retardací, pedes aqinovares, srdečními defekty a růstovou retardací (Roztočil et al., 2008, s. 106). Určit hranici, kdy konzumace alkoholu neohrožuje plod, je velmi obtížná. Většinou se uvádí, že 100 g alkoholu týdně (což jsou asi 2 sklenice piva nebo dvě sklenice vína denně) nemá nežádoucí vliv na plod. Samozřejmě je to velice individuální a záleží na typu člověka. Vyšší dávky mohou nenávratně poškodit plod a způsobit FAS (Hájek, 2004, s. 229). S alkoholismem u těhotných žen se většinou setkáváme u osob závislých současně i na jiných drogách a u sociálně slabých osob. U těchto žen lze v průběhu těhotenství očekávat zdravotní komplikace. Dochází u nich k malnutrici a karenci vitaminů, především skupiny B (Hájek, 2004, s. 229). Poškození plodu závisí na délce působení alkoholu, na hladině alkoholu v krvi matky, na stravovacích návycích matky, na citlivosti organismu a na stupni těhotenství. V prvním trimestru dochází k poškození nervového systému a k ovlivnění růstu buněk. To se projeví pomalejším vývojem plodu a nižší porodní hmotností. Mozek je velmi citlivý na alkohol a neurony jsou pak nalezeny na nesprávném místě. Při konzumaci alkoholu ve druhém trimestru hrozí nejčastěji potrat. Ve třetím trimestru dochází k rychlému růstu plodu a ten je díky alkoholu narušen. Dochází k poškození mozku a nervového systému. Výsledkem jsou poruchy chování v dospělosti (Vašut et al, 2007, s. 69). Naštěstí není alkoholismus u těhotných žen tak častý. Vývoj a růst plodu sledujeme pomocí Dopplerovské flowmetrie. Porod volíme většinou vaginálně. Při komplikacích u alkoholové cirhózy jater, kdy hrozí krvácení z jícnových varixů volíme císařský řez (Vavřinová, Binder, 2006, s. 58).
32
1.12 KOUŘENÍ Kouření patří mezi nejčastější závislost u těhotných žen. V průměru je to 1/5 těhotných žen. Nežádoucí účinky kouření jsou vlivem nikotinu a oxidu uhelnatého, které těhotná žena vdechuje (Vavřinová, Binder, 2006, s. 58─59). Kouření způsobuje vazokonstrikci cév, a to i v placentě. Plod je vystaven přechodné hypoxii, která většinou v závislosti na počtu vykouřených cigaret přejde v hypoxii chronickou. Hrozí riziko předčasného odloučení placenty a spontánního potratu (Roztočil at al., 2008, s. 106). Děti kuřaček se rodí často předčasně, s nízkou porodní hmotností až intrauterinní růstovou retardací. Může u nich dojít k lehké mozkové dysfunkci, mají poruchy soustředění a horší prospěch ve škole. Jsou více ohroženy tzv. syndromem náhlého úmrtí kojence, zvýšeným výskytem respiračního onemocnění, astmatem a chronickým zánětem středního ucha (Vavřinová, Binder, 2006, s. 60). Opět je obtížné určit kolik cigaret denně škodí, či neškodí plodu. Zdroje literatury uvádí, že vykouření 5 cigaret denně nemá z perinatologického hlediska škodlivé účinky (Vavřinová, Binder, 2006, s. 60). Kouření škodí nejen plodu, ale i samotné ženě. Je u ní zvýšené riziko rakoviny, kardiovaskulárního a plicního onemocnění. Dochází k vyšší potřebě vitaminu C, kterého je vlivem kouření nedostatek (Vašut et al., 2007, s. 71─72). Negativní vliv na plod má samozřejmě i pasivní kouření. Žena by se proto v době těhotenství měla vyhýbat zakouřeným prostorům. U plodu může v raném dětství dojít k rozvoji alergie a atopie. Užívaní odvykacích pomůcek v době těhotenství jako jsou nikotinové žvýkačky, náplasti a spreje se nedoporučuje (Hájek, 2004, s. 229). Článek: ,, Proč nekouřit v těhotenství – nové poznatky o účincích nikotinu“ je zaměřen na účinky nikotinu na plod. Je zaměřen na vlivy izolovaného nikotinu, který je doporučován při léčbě závislých kuřáků, kteří se snaží s kouřením přestat. Pojednává o užívání NNT (náhradní nikotinová terapie), kam zahrnujeme žvýkačky, náplasti, inhalátory a tablety. Podle autorky článku má užívání NNT v těhotenství logické opodstatnění. Kuřačka a její plod nejsou vystavovány oxidu uhelnatému, kyanovodíku a dalším 4000 chemických škodlivin obsažených v cigaretovém kouři. Nikotin uvolňující se pomalu z přípravků NNT nemá tak silné účinky na aktivaci sympatického nervstva a kůry nadledvin, takže je podstatně menší riziko vazospasmu (Hrubá, 2007, s. 132-134).
33
1.13 KOFEIN Mnoho žen si život bez kávy nedovede představit. A proto je pro ně neodmyslitelné přestat pít kávu v době těhotenství. V tomto období jsou unavené a vyčerpané a právě káva je pro ně tím nejlepším budičem. V malém množství nejsou dokázány nepříznivé účinky na plod. Těhotné ženy mají povoleno 300 mg kofeinu denně (2─3 šálky kávy/den).Zvýšená konzumace kávy (6─8 šálků kávy/den) může být příčinou nižší porodní hmotnosti plodu. Teratogenní účinky nebyly prokázány. Kofein zvyšuje krevní tlak a působí tachykardii, jak u matky, tak u plodu. Prochází totiž placentární bariérou. Při konzumaci ranní kávy může dojít ke větší aktivitě plodu během dne. Plod potřebuje na odbourání kofeinu 20krát delší dobu než dospělý člověk, jelikož játrům chybí jeden důležitý enzym na odbourávání. Konzumace zvýšeného množství kofeinu v těhotenství může vést u dítěte k hyperaktivitě (Sabersky, 2009, s. 64─65).
34
2
PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 CÍLE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 1)
Zjistit úroveň informovanosti žen o výživě v těhotenství
2)
Zjistit stravovací zvyklosti a chování respondentek v době těhotenství
3)
Zmapovat informační zdroje o výživě v těhotenství, ze kterých respondentky čerpají informace
4)
Zjistit úroveň informovanosti těhotných žen o jednotlivých složkách potravy
35
2.2 METODIKA PRÁCE 2.2.1 Metoda průzkumu K získání informací od těhotných žen byla použita metoda nestandardizovaného strukturovaného dotazníku. Dotazník byl anonymní s očekáváním co nejpravdivějších odpovědí respondentek. Byl sestaven po prostudování literatury a za pomocí vedoucí práce Mgr. Bc. Pavly Kudlové, PhD. Dotazník obsahuje 25 položek. ,,Dotazník je metoda získávání empirických informací, založená na nepřímém tázání
se
respondentů,
s použitím
dopředu
formulovaných
písemných
otázek/položek“ (Žiaková a kol.,2009 s. 130). K cíli 1 se vztahují položky 6, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 20 a 21. Jejich cílem bylo zjistit úroveň informovanosti těhotných žen o výživě v době těhotenství. Zjistit jejich přehled o tom, kolik je optimální hmotnostní přírůstek během těhotenství (položka 6), zda si myslí, že zdravá strava ovlivňuje vývoj plodu (položka 12), kolik tekutin by měly denně vypít (položka 13), zjistit informovanost o konzumaci kofeinu v těhotenství (položky 14─15), o konzumaci alkoholu v těhotenství (položka 16), o kouření v těhotenství (položka 18), zjistit vědomosti o glykemickém indexu (položka 20) a vědomosti o výrobcích DIA a LIGH (položka 21). V případě, že respondentky správnou odpověď nevěděly nebo si nebyly jisté správnou odpovědí, měly na výběr možnost ,,nevím“. K cíli 2 se vztahují položky 11, 17, 19 a 5. Jejich cílem bylo zjistit stravovací zvyklosti a chování respondentek v době těhotenství. Zjistit, zda dodržují správnou výživu v době těhotenství (položka 11), jestli konzumují alkohol v těhotenství (položka 17), zda kouří během těhotenství a pokud ano, kolik denně, týdně nebo za určité časové období (položka 19). Poslední položka vztahující se k tomuto cíli (položka 5) měla za úkol zjistit, kolik kg zatím v těhotenství přibraly. K cíli 3 se vztahují položky 8, 9 a 10. Cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy prošly v rámci vzdělání nebo povolání edukací o správné výživě (položka 8), zda se zajímají o správnou výživu v době těhotenství (položka 9) a pokud ano, z jakých zdrojů čerpají informace o správné výživě (položka 10). K cíli 4 se vztahují položky 22, 23, 24 a 25. Měly za úkol zjistit úroveň vědomostí těhotných žen o jednotlivých složkách potravy. Jestli jsou informovány o
36
tom, který přípravek se podává od 2. trimestru, jehož nedostatek může způsobit předčasný porod, nízkou porodní hmotnost nebo dokonce potrat (položka 22), kolik g tuků, bílkovin a cukrů by měla nastávající maminka nanejvýš za den zkonzumovat (položka 23), v jakém období se podává kyselina listová a z jakého důvodu (položky 24-25). Pokud respondentky nevěděly správnou odpověď nebo si nebyly jisté správnou odpovědí, měly na výběr možnost ,,nevím“.
37
2.3 ZKOUMANÝ SOUBOR Kritéria pro zkoumaný soubor byla stanovena tato:
Ženy nad 18 let
Těhotné ženy
Ve 3. trimestru
Průzkumné šetření bylo prováděno ve dvou pracovištích
FN Olomouc
a v Nemocnici Kyjov na porodním sále a na gynekologickém oddělení.
Soubor nebyl omezen věkem těhotných maminek, jejich vzděláním ani počtem předchozích porodů.
„Metoda záměrného výběru je zřejmě vůbec nejrozšířenější metodou výběru, s jakou se při aplikaci kvalitativního přístupu setkáváme. Dle stanoveného kritéria cíleně vyhledáváme jedince, kteří splňují určité kritérium (soubor kritérií). Tito jsou současně ochotni se zapojit do výzkumu“ (Miovský, 2006, s. 135).
38
2.4 ORGANIZACE ŠETŘENÍ Dotazníky byly předem sestaveny a schváleny Mgr. Bc. Pavlou Kudlovou, PhD. Předcházel jim malý předprůzkum, aby se zjistilo, zda jsou otázky srozumitelné. Respondentky otázkám rozuměly a nevznikly žádné komplikace při vypracování. Dotazník byl anonymní a jeho anonymita nebyla během průzkumu porušena. V úvodu dotazníku byl vysvětlen důvod šetření pro vyplnění i zdůrazněna jeho anonymita. Dále byl vysvětlen způsob vyplňování. Dotazník obsahuje 25 položek. Byly v něm použity položky: 1.
otevřené: 1, 3, 5,
2.
uzavřené: 2, 4,6-25,
3.
polootevřené/polouzavřené položky: 10
Průzkumné šetření bylo prováděno od 1.3.2011 do 31.3.2011 ve FN Olomouc a v Nemocnici Kyjov na ambulancích porodních sálů a na Gynekologickém oddělení. Před rozdáním dotazníků do nemocnic byla poslána žádost o povolení průzkumného šetření, která byla následně schválena. Žádost o povolení průzkumného šetření je přiložena v příloze. Dotazníky byly ve FN Olomouc přímo rozdány porodní asistentkou v ambulanci porodního sálu těhotným ženám ve 3. trimestru a v Nemocnici Kyjov byly rozdány autorkou závěrečné práce v ambulanci porodního sálu těhotným ženám ve 3. trimestru. Na Gynekologickém oddělení v Kyjově byly rozdány autorkou práce po pokojích, nicméně byla zachována anonymita a to tím, že je nastávající maminky odevzdávaly v zapečetěných obálkách na sesternu zdravotním sestrám, proto byla návratnost 93 % (ze 70 rozdaných dotazníků se vrátilo 65, které byly dále zpracovány).
39
2.5 ZPRACOVÁNÍ DAT, STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ Data, která byla získána, byla zpracována do četnostních tabulek, a to čárkovací metodou. K dalšímu zpracování byly využity jednoduché popisné statistické metody. „Absolutní četnost je dána početností výskytu určité hodnoty dané třídy. Relativní četnost vyjadřuje procentuální podíl počtu výskytů hodnot v dané třídě z celkového počtu hodnot“ (Žiaková a kol., 2009 s. 230).
fi = ni:N fi…..relativní četnost (%) ni…..absolutní četnost N…..celková četnost Aritm eti ck ý prům ěr b yl vypočí t án ze vzorce:
x = (x1+x2+x3…xn):N x…..aritmetický průměr N…..celková četnost
40
2.6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány ve Microsoft® Excel 2003 a poté zaneseny do Microsoft® Word 2003. Výsledky v % byly zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Tabulky zahrnují relativní a absolutní četnosti, ale do grafů jsou zaneseny pouze relativní hodnoty.
Cíl 1 Informovanost žen o výživě v těhotenství
K cíli 1 odpovídají dotazníkové položky 6, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 20 a 21.
Položka 6 - Kolik kg je optimální přírůstek během těhotenství? a.
8 kg
b.
12 kg
c.
15 kg
d.
nevím
Správná odpověď: b) 12 kg
Tabulka 1 Optimální přírůstek hmotnosti respondentek Kg ni fi 7 10,8 8 kg 40 61,5 12 kg 10 15,4 15 kg 8 12,3 nevím 65 100,0 celkem
Podle většiny respondentek je optimální váhový přírůstek 12 kg, odpovědělo tak 40 (61,5 %) respondentek. Jako druhou nejčastější odpovědí bylo 15 kg, odpovědělo tak 10 (15,4 %) respondentek. Celkem 8 (12,3 %) respondentek zvolilo položku nevím a 7 (10,8 %) respondentek odpovědělo, že optimální váhový přírůstek během těhotenství je 8 kg
41
Položka 12 - Myslíte si, že zdravá strava ovlivňuje vývoj plodu? a.
ano, určitě
b.
možná
c.
ne
d.
nevím
Správná odpověď: a) ano, určitě
Tabulka 2
vliv ano, určitě možná ne nevím celkem
Vliv výživy na plod ni
fi 50 15 0 0 65
76,9 23,1 0 0 100,0
Nejvíce respondentek, celkem 50 (76,9 %) si myslí, že zdravá strava určitě ovlivňuje vývoj plodu a 15 (23,1 %) respondentek s myslí, že ,,možná“ zdravá strava ovlivňuje vývoj plodu. Na možnost ,,ne“ a ,,nevím“ neodpověděla ani jedna respondentka.
42
Položka 13 - Jaké množství tekutin byste denně měla vypít? a.
6─8 sklenic (2,5 l)
b.
4─5 sklenic (1,5 l)
c.
9─10 sklenic (3 l)
d.
nevím
Správná odpověď: a) 6─8 sklenic (2,5 l)
Tabulka 3
množství 6─8 skleniček 4─5 skleniček 9─10 skleniček nevím celkem
Množství tekutin za den ni
fi 46 8 10 1 65
70,8 12,3 15,4 1,5 100,0
Podle většiny respondentek, celkem 46 (70,8 %) se má denně vypít 6─8 sklenic tekutin. Druhou nejčastější odpovědí bylo 9─10 sklenic tekutin, odpovědělo tak celkem 10 (15,4 %) respondentek. Pak následovala odpověď 4─5 sklenic tekutin, celkem 8 (12,3 %) respondentek a 1 (1,5 %) respondentka odpověděla ,, nevím“.
43
Položka 14 - Konzumace kofeinu v těhotenství: a.
je zakázána v jakémkoliv množství
b.
je povolena v malém množství (300 mg/den)
c.
je povolena v neomezeném množství
d.
nevím
Správná odpověď: b) je povolena v malém množství (300 mg/ den)
Tabulka 4 Informovanost respondentek o konzumace kofeinu v těhotenství kofein ni f i 16 24,6 je zakázána 43 66,2 je povolena v malém množství 0 0 je povolena v neomezeném množství 6 9,2 nevím 65 100,0 celkem
Graf 1. Informovanost respondentek o konzumaci kofeinu v těhotenství je zakázána 80
66,2 je povolena v m além m nožství
60 %
40 20
24,6 0
je povolena v neom ezeném m nožství
9,2
nevím
0
Konzumace kofeinu
Nejvíce respondentek 43 (66,2 %) si myslí, že je konzumace kofeinu v těhotenství povolena v malém množství (300 mg/den). Dále si myslí 16 (24,6 %) respondentek, že je konzumace kofeinu v těhotenství zakázána. Celkem 6 (9,2 %) respondentek odpovědělo ,,nevím“ a ani jedna respondentka si nemyslela, že je konzumace kofeinu v těhotenství povolena v neomezeném množství.
44
Položka 15 - Jak působí kofeinové nápoje na organismus? a.
nemají vliv na organismus
b.
dehydratují
c.
působí příznivě na organimus
d.
nevím
Správná odpověď: b) dehydratují
Tabulka 5 Působení kofeinu na organismus kofein nemá vliv na plod dehydratují působí příznivě na plod nevím celkem
ni 2 53 2 8 65
fi 3,1 81,5 3,1 12,3 100,0
Graf 2. Působení kofeinu na organismus nem á vliv na plod
81,5
100
dehydratuje %
50
3,1
3,1 12,3
0
Působení kofeinu
působí příznivě na plod nevím
Podle nejvíce respondentek 53 (81,5 %) kofein dehydratuje. Celkem 8 (12,3 %) respondentek odpovědělo ,, nevím“. Pouze 2 (3,1 %) respondentky odpověděly, že kofein nemá vliv na plod a 2 (3,1 %) respondentky odpověděly, že kofein působí příznivě na plod.
45
Položka 16 - Konzumace alkoholu v těhotenství a.
nemá vliv na vývoj plodu
b.
ovlivňuje negativně vývoj plodu (FAS-fetální alkoholový syndrom)
c.
jsou dokázány příznivé účinky na plod
d.
nevím
Správná odpověď: b) ovlivňuje negativně vývoj plodu (FAS-fetální alkoholový syndrom)
Tabulka 6
Konzumace alkoholu v těhotenství Alkohol nemá vliv na plod způsobuje FAS působí příznivě na plod nevím celkem
ni 3 54 3 5 65
fi 4,6 83,1 4,6 7,7 100,0
Graf 3. Konzumace alkoholu v těhotenství
100
%
83,1
80
nem á vliv na plod
60
způsobuje FAS působí příznivě na plod
40 20
4,6
4,6
7,7
nevím
0
Konzumace alkoholu
Většina respondentek odpověděla, že alkohol ovlivňuje negativně vývoj plodu 54 (83,1 %). Celkem 5 (7,7 %) respondentek nevědělo odpověď, 3 (4,6 %) respondetky odpověděly, že alkohol nemá vliv na plod a 3 (4,6 %) respondentky odpověděly, že alkohol působí příznivě na plod.
46
Položka 18 - Kouření v těhotenství: a.
nemá vliv na vývoj plodu
b.
ohrožuje rizikem syndromu náhlého úmrtí kojence, zvýšeným výskytem respiračního onemocnění, vznikem astmatu, chronickým zánětem středního ucha
c.
jsou dokázány příznivé účinky na plod
d.
nevím
Správná odpověď: b) ohrožuje rizikem syndromu náhlého úmrtí kojence, zvýšeným výskytem respiračního onemocnění, vznikem astmatu, chronickým zánětem středního ucha
Tabulka 7
Kouření v těhotenství Kouření nemá vliv na plod ohrožuje plod působí příznivě na plod nevím celkem
ni 0 61 1 3 65
fi 0 93,9 1,5 4,6 100,0
Graf 4. Kouření v těhotenství nem á vliv na plod
93,9
100 80 %
ohrožuje plod
60 40 20
0
1,5 4,6
0
působí příznivě na plod nevím
Kouření
Většina respondentek 61 (93,9 %) odpověděla, že kouření v těhotenství ohrožuje plod. Celkem 3 (4,6 %) respondentky odpověděly ,,nevím“, 1 (1,5 %) respondentka odpověděla, že kouření působí příznivě na plod a ani jedna respondentka neodpověděla, že kouření nemá vliv na vývoj plodu.
47
Položka 20 - Potraviny s nízkým GI (glykemickým indexem) a.
méně zasytí a nastávající maminka bude mít mezi jídly záchvaty hladu
b.
více zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu
c.
méně zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu
d.
nevím jak na organismus potraviny s nízkým GI účinkují
Správná odpověď: b) více zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu.
Tabulka 8 Potraviny s nízkým GI GI méně zasytí, maminka bude mít hlad více zasytí, maminka nebude mít hlad méně zasytí, maminka nebude mít hlad nevím celkem
ni f i 5 7,7 13 20,0 8 12,3 39 60,0 65 100,0
Graf 5. Potraviny s nízkým GI
60,0
m éně zasytí, m am inka bude m ít hlad
60 40
20,0
% 20
7,7
více zasytí, m am inka nebude m ít hlad
12,3
m éně zasytí, m am inka nebude m ít hlad
0
nevím
GI
Nejvíce respondentek 39 (60,0 %) vůbec nevědělo, jak potraviny s nízkým GI na organismus účinkují. Celkem 13 (20,0 %) respondentek odpovědělo, že více zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu. Dále si 8 (12,3 %) respondentek myslí, že potraviny s nízkým GI méně zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu. A nejméně respondentek 5 (7,7 %) si myslí, že potraviny s nízkým GI méně zasytí a nastávající maminka bude mít mezi jídly záchvaty hladu.
48
Položka 21 - Výrobky označené jako DIA nebo LIGHT v těhotenství a.
nastávající maminka může konzumovat v omezeném množství
b.
nastávající maminka by neměla konzumovat
c.
nastávajcí maminka může konzumovat v libovolném množství
d.
nevím
Správná odpověď: b) nastávající maminka by neměla konzumovat
Tabulka 9
Výrobky DIA nebo LIGT v těhotenství konzumace konzumace v omezeném množství maminka by neměla konzumovat maminka může konzumovat v libovolném množství nevím celkem
ni f i 13 20,0 18 27,7 18 27,7 16 24,6 65 100,0
Graf 6. Výrobky DIA nebo LIGHT v těhotenství
27,7 27,7
30,0 25,0
24,6
20,0
konzum ace v om ezeném m nožství m am inka by nem ěla konzum ovat
20,0 % 15,0
m am inka m ůže konzum ovat v libovolném m nožství
10,0 5,0
nevím
0,0
Výrobky DIA nebo LIGHT
Na tuto položku odpověděly respondentky se stejným počtem 18 (27,7 %) u dvou možností, a to tak, že nastávající maminka by je neměla konzumovat a nastávající maminka je může konzumovat v libovolném množství. Celkem 16 (24,6 %) respondentek na tuto otázku neznalo odpověď a 13 (20,0 %) respondentek odpovědělo, že je nastávající maminka může konzumovat v omezeném množství.
49
Cíl 2 Stravovací zvyklosti a chování respondentek v době těhotenství
K cíli 2 se vztahují položky 11, 17, 19 a 5.
Položka 5 - Kolik kg jste zatím během těhotenství přibrala?............kg
Tabulka 10
Kg 3-8 kg 9-13 kg 14-17 kg 18-22 kg celkem
Váhový přírůstek respondetek ni fi 13 20 19 13 13
20,0 30,8 29,2 20,0 100,0
Průměrný váhový přírůstek během těhotenství byl 13 kg. Celkem 20 (30,8 %) respondentek přibralo v těhotenství mezi 9-13 kg. Dále nejvíce respondentek přibralo mezi 14-17 kg, celkem 19 (29,2 %) a se stejným počtem byly respondentky s váhovým přírůstkem mezi 3-8 kg a 18-22 kg, a to celkem 13 (20,0 %).
50
Položka 11 - Dodržujete správnou výživu? a.
ano
b.
spíše ano
c.
ne
d.
spíše ne
Tabulka 11 Dodržování správné výživy respondentkami výživa ni fi 6 ano 47 spíše ano 2 ne 10 spíše ne 65 celkem
9,2 72,3 3,1 15,4 100,0
Celkem 47 (72,3 %) respondentek odpovědělo na tuto otázku odpovědí ,, spíše ano“. Druhou nejčastější odpovědí bylo ,, spíše ne“, celkem 10 (15,4 %) respondentek. Na třetím místě byla odpověď ,, ano“, celkem 6 (9,2 %) respondentek a jenom 2 (3,1 %) respondentky odpověděly ,, ne“.
51
Položka 17 - Pijete alkohol v těhotenství? a.
ano, pravidelně
b.
výjimečně
c.
ne, vůbec
Tabulka 12 Konzumujete alkohol v těhotenství? alkohol ni fi 0 ano, pravidelně 13 vyjimečně 52 ne, vůbec 65 celkem
0 20,0 80,0 100,0
Garf 7. Konzumujete alkohol v těhotenství?
80,0 80 60
ano, pravidelně
% 40 20
vyjim ečně
20,0
ne, vůbec
0
0
konzumace alkoholu
Celkem 52 (80,0 %) repondentek odpovědělo, že nepije v těhotenství alkohol vůbec a 13 (20,0 %) respondentek odpovědělo, že pije alkohol v těhotenství výjimečně a ani jedna respondentka neodpověděla, že by pila alkohol v těhotenství pravidelně.
52
Položka 19 - Kouříte během těhotenství?
a.
ano (upřesněte kolik cigaret/denně/týdně)……………….
b.
ne
c.
občas (upřesněte kolik cigaret za jaké časové období)………….
Tabulka 13 kouření ano ne občas celkem
Kouříte během těhotenství? ni fi 3 58 4 65
4,6 89,2 6,2 100,0
Graf 8. Kouříte během těhotenství?
89,2
100 80
%
ano ne
60 40 20
6,2
4,6
občas
0
Kouření
Celkem 58 (89,2 %) respondentek nekouří během těhotenství, 4 (6,2 %) respondentky kouří občas během těhotenství. Z toho 1 respondentka kouří 2 cigarety za měsíc, 1 respondentka kouří 3 cigarety za měsíc, 1 respondentka 10 cigaret za měsíc a 1 respondentka 4 cigarety za celé těhotenství. Nejméně respondentek, celkem 3 (4,6 %) kouří během těhotenství pravidelně. Z toho 2 respondentky kouří 3 cigarety denně a 1 respondentka kouří 8 cigaret denně.
53
Cíl 3 Zmapovat informační zdroje o výživě v těhotenství, ze kterých respondentky čerpají informace
K cíli 3 se vztahují položky 8, 9 a 10.
Položka 8 - Prošla jste v rámci Vašeho vzdělání nebo povolání edukací o správné
výživě? a.
ano
b.
ne
Tabulka 14 Edukace respondentek o správné výživě edukace ni fi 32 ano 33 ne 65 celkem
49,2 50,8 100,0
Edukací o správné výživě prošlo 33 (50,8 %) respondentek a 32 (49,2 %) respondentek uvedlo, že nebylo edukováno.
54
Položka 9 - Zajímáte se sama o správnou výživu v době těhotenství? (pokud je
odpověď ano pokračujte následujícími otázkami, pokud je odpověď ne, pokračujte až do otázky č. 11). a.
ano
b.
ne
Tabulka 15
zájem ano ne celkem
Zájem respondentek o správnou výživu ni fi 53 12 65
81,5 18,5 100,0
Většina respondentek 53 (81,5 %) se zajímá o správnou výživu a pouze 12 (18,5 %) respondentek nemá zájem o správnou výživu v době těhotenství.
55
Položka 10 - Z jakých zdrojů čerpáte informace o správné výživě? (zatrhněte všechny
možnosti) a. b. c. d. e.
knihy, časopisy televize letáky, brožurky internet jiné……………. Tabulka 16 Zdroje informací o správné výživě zdroje ni fi 43 knihy, časopisy 13 televize 19 letáky, brožurky 42 internet 5 jiné 122 celkem
35,2 10,7 15,6 34,4 4,1 100,0
Graf 9. Zdroje o správné výživě
40
35,2
34,4 knihy, časopisy
30
televize
%
15,6
20
letáky, brožurky
10,7 10
4,1
internet jiné
0
zdroje
Celkem 43 (35,2 %) respondentek čerpá informace o správné výživě z knih a časopisů. Dále 42 (34,4 %) respondentek čerpá informace z internetu. Z letáků a brožurek čerpá informace 19 (15,6 %) respondentek a z televize 13 (10,7 %) respondentek. Nejméně respondentek čerpá informace z jiných zdrojů, celkem 5 (4,1 %), a to jednohlasně od zdravotnického personálu.
56
Cíl 4 Zjistit úroveň informovanosti těhotných žen o jednotlivých složkách potravy
K cíli 4 se vztahují položky 22, 23, 24 a 25.
Položka 22 - Jaký přípravek se podává od 2. trimestru, jehož nedostatek může
způsobit předčasný porod, nízkou porodní hmotnost novorozence nebo dokonce i potrat? a.
vápník
b.
železo
c.
vitamin A
d.
nevím
Správná odpověď: b) železo Tabulka 17 Jaký přípravek se podává od 2. trimestru? přípravek ni fi 6 vápník 32 železo 7 vitamin A 20 nevím 65 celkem
9,2 49,2 10,8 30,8 100,0
Graf 10. Jaký přípravek se podává od 2. trimestru?
49,2 50
30,8
40
%
30 20
vápník železo
9,2
10,8
10
vitamin A nevím
0
Přípravek
Nejvíce respondentek 32 (49,2 %) odpovědělo, že se podává železo. Celkem 20 (30,8 %) respondentek na tuto otázku neznalo odpověď, 7 (10,8 %) repondentek odpovědělo, že se podává vitamin A a 6 (9,2 %) respondentek odpovědělo, že se podává vápník.
57
Položka 23 - Kolik g tuků, bílkovin a cukrů by měla nastávající maminka nanejvýš
za den zkonzumovat? a.
90 g tuků, 100 g bílkovin, 400 g cukrů
b.
80 g tuků, 90 g bílkovin, 350 g cukrů
c.
75 g tuků, 80 g bílkovin, 300 g cukrů
d.
nevím
Správná odpověď: c) 75 g tuků, 80 g bílkovin, 300 g cukrů.
Tabulka 18 Kolik je spotřeba v těhotenství tuků, bílkovin a cukrů? Kolik kg tuků, bílkovin a cukrů ni f i 1 1,5 90 g tuků, 100 g bílkovin, 400 g cukrů 11 16,9 80 g tuků, 90 g bílkovin, 350 g cukrů 4 6,2 75 g tuků, 80 g bílkovin, 300 g cukrů 49 75,4 nevím 65 100,0 celkem
Graf 11. Kolik je spotřeba v těhotenství tuků, bílkovin a cukrů?
75,4 80
80 g tuků, 90 g bílkovin, 350 g cukrů
60
%
40 20
90 g tuků, 100 g bílkovin, 400 g cukrů
75 g tuků, 80 g bílkovin, 300 g cukrů
16,9 6,2
1,5
nevím
0
spotřeba
Většina respondentek, celkem 49 (75,4 %), neznala na tuto otázku odpověď. Celkem 11 (16,9 %) respondentek si myslí, že druhá možnost je správná. Jen 4 (6,2 %) respondentky si myslí, že třetí možnost je správná a pouze 1 (1,5 %) respondentka zakroužkovala první možnost.
58
Položka 24 - Kyselina listová se podává: (můžete zatrhnout více odpovědí)
a.
v I. trimestru těhotenství
b.
nejméně jeden měsíc před otěhotněním
c.
ve II. trimestru těhotenství
d.
nevím
Správná odpověď: a) v I. trimestru těhotenství b) nejméně jeden měsíc
před otěhotněním i c) ve II. trimestru těhotenství
Tabulka 19 Kyselina listová se podává kyselina listová v I. trimestru jeden měsíc před otěhotněním ve II. trimestru nevím celkem
ni f i 37 48,1 22 28,6 8 10,4 10 13,0 77 100,0
Graf 12. Kyselina listová se podává
48,1 50 40
V I. trimestru
28,6
Jeden měsíc před otěhotněním
30
%
20
10,4 13,0
10
Ve II. trimestru Nevím
0 Kyselina listová
Nejčastější odpovědí respondentek bylo, že kyselina listová se podává v I. trimestru těhotenství, celkem 37 (48,1 %). Dále následovala odpověď, že kyselina listová se podává jeden měsíc před otěhotněním, celkem 22 (28,6 %) respondentek. Celkem 10 (13,0 %) respondentek neznalo na tuto otázku odpověď a 8 (10,4 %) respondentek si myslí, že kyselina listová se podává ve II. trimestru.
59
Položka 25 - Kyselina listová se podává jako:
a.
prevence vzniku anemie (nedostatek červených krvinek)
b.
prevence defektu neurální trubice u plodu
c.
prevence předčasného porodu
d.
nevím
Správná odpověď: b) prevence defektu neurální trubice u plodu
Tabulka 20 Podávání kyseliny listové kyselina listová prevence anemie prevence defektu neurální trubice prevence předčasného porodu nevím celkem
ni f i 19 29,2 28 43,1 2 3,1 16 24,6 65 100,0
Graf 13. Podávání kyseliny listové
40
%
anemie
43,1
50
29,2
24,6
30 20 10
defektu neurální trubice předčasného porodu
3,1
0
nevím Kyselina listová
Nejvíce respondentek 28 (43,1 %) odpovědělo, že se kyselina listová podává jako prevence defektu neurální trubice u plodu. Jako druhá nejčastější odpověď, byla prevence vzniku anemie, celkem 19 (29,2 %) respondentek. Dále 16 (24,6 %) respondentek neznalo na tuto otázku odpověď a pouze 2 respondentky odpověděly, že se kyselina listová podává jako prevence předčasného porodu.
60
Základní údaje o respondentkách
Položka 1 - Kolik je Vám let?...........let
Tabulka 21
Věk 19─24 let 25─30 let 31─35 let 36─39 let celkem
Věk respondentek ni
fi
13 29 19 4 65
20,0 44,6 29,2 6,2 100,0
Průměrný věk respondentek je 29 let. Nejpočetnější skupinou byly respondentky ve věku 25─30 let, celkem 29 (44,6 %). Druhou nejpočetnější skupinou byly respondentky ve věku 31─35 let, celkem 19 (29,2 %). Na třetím místě byla skupina respondentek ve věku 19─24 let, celkem 13 (20,0 %). Nejméně početnou skupinou byly respondentky ve věku 36─39 let, celkem 4 (6,2 %).
61
Položka 2 - Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
a.
základní škola
b.
střední škola bez maturity
c.
střední škola s maturitou
d.
vysoká škola
Tabulka 22 Vzdělání respondentek vzdělání ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ celkem
ni
fi
6 18 30 11 65
9,2 27,7 46,2 16,9 100,0
Nejvíce respondentek vystudovalo střední školu s maturitou, celkem 30 (46,2 %). Po nich následovaly respondentky s vystudovanou střední školou bez maturity, celkem 18 (27,7 %). S vystudovanou vysokou školou bylo pouze 11 (16,9 %) respondentek a se základním vzděláním pouze 6 (9,2 %).
62
Položka 3 - V kolikátém týdnu těhotenství jste?............týdnu
Tabulka 23 Týden těhotenství respondentek týden těhotenství ni 35─36 týden 37─38 týden 39─40 týden nad 40 týden celkem
fi
13 15 32 5 65
20,0 23,1 49,2 7,7 100,0
Průměrný týden těhotenství byl 38. týden. Nejpočetnější skupinou byly respondentky ve 39─40 týdnu, celkem 32 (49,2 %). Na druhém místě byly respondentky ve 37─38 týdnu, celkem 15 (23,1 %). Pak následovaly respondentky ve 35─36 týdnu, celkem 13 (20,0 %) a nejméně bylo respondentek nad 40 týden, celkem 5 (7,7 %).
63
Položka 4 - Jste:
a.
prvorodička
b.
druhorodička
c.
vícerodička
Tabulka 24
počet porodů prvorodička druhorodička vícerodička celkem
Počet porodů respondentek ni
fi
30 27 8 65
46,2 41,5 12,3 100,0
Nejvíce respondentek bylo prvorodiček, celkem 30 (46,2 %). Na druhém místě byly druhorodičky, celkem 27 (41,5 %) a nejméně bylo vícerodiček 8 (12,3 %).
64
Položka 7 - Bydlíte na vesnici nebo ve městě?
a.
vesnice
b.
město
Tabulka 25 bydliště vesnice město celkem
Bydliště respondentek ni fi 28 37 65
43,1 56,9 100,0
V rámci našeho šetření uvedlo 37 (56,9 %) respondentek, že žije ve městě a 28 (43,1 %) respondentek uvedlo, že žije na vesnici.
65
DISKUZE Výživa v těhotenství je důležitá pro zdárný vývoj plodu. Málokterá těhotná žena si to uvědomuje. Následkem může být i ztráta nenarozeného dítěte. Proto autorku závěrečné práce zajímalo, jak jsou těhotné ženy informované o výživě v těhotenství, jaké mají stravovací zvyklosti v těhotenství, ze kterých zdrojů čerpají informace o výživě, a jaká je jejich informovanost o jednotlivých složkách potravy. Na nestandardizovaný dotazník odpovídalo 65 těhotných žen ve 3. trimestru těhotenství.
Maminky
v takto
pokročilém
těhotenství
nám
mohly
v rámci
dotazníkového šetření zpětně vypovědět, jak byly edukovány ze stran výživy, jaký postoj zaujaly ke kouření, k alkoholu a ke konzumaci kofeinu v době těhotenství. Také jsme si několika položkami ověřovaly jejich ,,vědomosti“ o jednotlivých složkách potravy, které měly během těhotenství konzumovat. Podle českého statistického úřadu roste průměrný věk rodiček. Např. v roce 1997 dosahoval průměrný věk rodiček mezi 20─24 lety cca ve 40 %. V roce 2006 už se zvýšil na 25─29 let a to v cca 45 %. V roce 2009 už byl průměrný věk rodiček 34 let a přesahoval 45 %. V našem průzkumném šetření jsme zachytili nejčastěji uváděný věk respondentek mezi 25─30 lety, celkem 44,6 %. Na druhém místě byl věk mezi 31─35 lety, celkem 29, 2 %. Na třetím místě byl věk mezi 19─24 lety, celkem 20,0 %. Nejméně bylo respondentek ve věku mezi 36─39 lety a to 6,2 %. Podle výzkumného šetření, které bylo provedeno v roce 2009 ve FN Brno (Reindlová, Kudlová, 2009, s. 2─6), které bylo zaměřeno na pacientky s gestačním diabetem mellitem, bylo nejvíce respondentek s ukončeným středním či vyšším odborným vzděláním, celkem 35 (49 %). Na druhém místě byly respondentky s vysokoškolským vzděláním 22 (31 %) a nejméně bylo respondentek se základním vzděláním a s výučním listem 14 (20 %). Naše otázka týkající se vzdělání dopadla takto: nejvíce respondentek, celkem 30 (40,2 %), má ukončenou střední školu s maturitou, 18 (27,7 %) respondentek má ukončenou střední školu bez maturity, 11 (16,9 %) respondentek má vystudovanou vysokou školu a nejméně respondentek, celkem 6 (9,2 %), má pouze základní vzdělání. K cíli 1: Na otázku, jaký je optimální přírůstek během těhotenství, odpovědělo
40 (61,5 %) respondentek správně, že 12 kg, což je potěšující. Celkem 10 (15,4 %)
66
respondentek si myslí, že optimální přírůstek hmotnosti během těhotenství je 15 kg a 8 (12,3 %) respondentek nevědělo na tuto otázku odpověď. Nejméně respondentek, celkem 7 (10,8 %) si myslí, že 8 kg je optimální přibrat v těhotenství. U nejvíce respondentek se váhový přírůstek za celé těhotenství pohyboval ± mezi 12 kg. V diplomové práci s názvem ,,Životní styl těhotných žen a tělesná hmotnost novorozenců“ Romana Gottvaldová (2010) uvedla, že průměrná hmotnost žen před porodem byla 78 kg, se směrodatnou odchylkou ± 11,87. Nejnižší hmotnost před porodem byla 54 kg, nejvyšší pak 140 kg. Dobrá zpráva je, že 50 (76,9 %) respondentek odpovědělo, že zdravá strava ovlivňuje vývoj plodu, 15 (23,1 %) respondentek se myslí, že možná zdravá strava ovlivňuje vývoj plodu a ani jedna respondentka naštěstí neodpověděla, že zdravá strava neovlivňuje vývoj plodu. Podle výzkumného šetření z roku 2009 v Diabetologickém centru FN Brno (Reindlová, Kudlová, 2009, s. 2─6) uvedlo 47 (66 %) nastávajících maminek, které denně vypijí 1,5─2 litry tekutin, že by mohlo zvýšit denní příjem tekutin. Velmi dobré výsledky má skupina 17 (24 %) těhotných, která přijímá dostatečné množství tekutin. Podle našeho průzkumného šetření odpovědělo nejvíce nastávajících maminek správně 46 (70, 8 %), že by měly denně vypít 6─8 sklenic (2,5 l) tekutin. Na otázku jestli je konzumace kofeinu v těhotenství povolena nebo zakázána, odpovědělo 43 (66,2 %) respondentek správně, že konzumace kofeinu v těhotenství je povolena v malém množství (300 mg/den), 16 (24,6 %) respondentek odpovědělo, že je v těhotenství zakázána, 6 (9,2 %) respondentek nevědělo na tuto otázku odpověď a ani jedna respondentka neodpověděla, že se může kofein v těhotenství konzumovat v neomezeném množství. Na tuto otázku navazovala otázka následující, jak působí kofeinové nápoje na organismus. A opět správně odpověděla většina respondentek, celkem 53 (81,5 %), že kofeinové nápoje dehydratují, 8 (12,3 %) respondentek nevědělo na tuto otázku odpověď, 2 (3,1 %) respondentky odpověděly, že nemá vliv a na plod a bohužel 2 (3,1 %) respondentky odpověděly, že působí příznivě na plod. Zajímavé byly otázky týkající se konzumace alkoholu v těhotenství. Na otázku jestli alkohol v těhotenství má nebo nemá vliv na vývoj plodu odpovědělo naštěstí nejvíce respondentek, že alkohol ovlivňuje negativně vývoj plodu a způsobuje FAS, celkem 54 (83,1 %). Celkem 5 (7,7 %) respondentek nevědělo, jestli má alkohol
67
příznivý nebo nepříznivý účinek na plod. Překvapením bylo, že 3 (4,6 %) respondentky odpověděly, že alkohol má příznivé účinky na plod a 3 (4,6 %) respondentky, že alkohol nemá vliv na plod. Další zajímavou otázkou v dotazníku byla otázka 18, týkající se kouření. Na otázku, zda kouření má nebo nemá vliv na plod, odpovědělo naštěstí 61 (93,9 %) respondentek, že kouření ohrožuje rizikem syndromu náhlého úmrtí kojence, zvýšeným výskytem respiračního onemocnění, vznikem astmatu, chronickým zánětem středního ucha. Bohužel se našla 1 (1,5 %) respondentka, která si myslí, že kouření má příznivý účinek na plod a 3 (4,6 %) respondetky, které nevědí, jestli má alkohol příznivé nebo nepříznivé účinky na plod. Podle výzkumného šetření z roku 2009 v Diabetologickém centru FN Olomouc (Reindlová, Kudlová, 2009, s. 2─6) nevnímají 2 (3 %) respondentky kouření jako rizikový faktor pro plod. Vystavují tak plod hypoxiím. U otázky 20 jsem se zabývala informovaností žen o glykemickém indexu. Překvapením bylo, že 39 (60,0 %) respondentek nevědělo, jak na organismus účinkují potraviny s nízkým glykemickým indexem. Proto byl vytvořen graf č. 14 (viz. příloha 1), který rozděluje těhotné ženy, na ženy pocházející z města nebo z vesnice, a srovnává jejich vědomosti o glykemickém indexu. Počet respondentek z města a z vesnice, které nevěděly odpověď na tuto otázku byl vyrovnaný. Zajímavá byla odpověď, že potraviny s nízkým glykemickým indexem více zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu, která byla správná, a jednoznačně ji vědělo více respondentek z města, celkem 12 (18,5 %). Další zajímavou otázkou byla položka 21, která měla za úkol zjistit, jestli mohou těhotné ženy konzumovat výrobky DIA nebo LIGT. Odpovědi byla zcela vyrovnané. Lišily se až podle toho, jestli těhotná žena pocházela z města nebo z vesnice (viz. graf č. 15, příloha 1). Správnou odpověď, tedy že nastávající maminka by je neměla konzumovat, vědělo opět více respondentek z města, celkem 10 (15,4 %). Ale zároveň také mnohem více respondentek pocházející z města odpovědělo, že se výrobky DIA nebo LIGTH se mohou konzumovat v libovolném množství, celkem 11 (16,9 %), což je samozřejmě nesprávně. K cíli 2: Překvapením bylo, že na otázku, zda dodržují správnou výživu,
odpovědělo ,,spíše ano“ 47 (72,3 %) respondentek a 6 (9,2 %)respondentek odpovědělo ,,ano. Spíše nedodržuje správnou výživu 10 (15,4 %) respondentek
68
a 2 (3,1 %) respondentky nedodržují správnou výživu vůbec. Podle výzkumu v diplomové práce na téma: ,,Životní styl těhotných žen a tělesná hmotnost novorozenců“ Romany Gottvaldové (2010) dodržuje zdravou výživu 102 (49, 5 %) těhotných žen a 68 (33 %) nedodržuje zdravou výživu. Naštěstí ale ani jedna z respondentek nekonzumuje alkohol v těhotenství pravidelně. Pouze 13 (20,0 %) respondentek alkohol konzumuje výjimečně, ale většina respondentek 52 (80,0 %) nepožije alkohol v těhotenství vůbec. Podle výzkumného šetření z roku 2009 v Diabetologickém centru FN Brno (Reindlová, Kudlová, 2009, s. 2─6) konzumují alkohol 4 (6 %) těhotné ženy. Dobrá zpráva je, že 58 (89,2 %) respondentek nekouří během těhotenství. Bohužel se však najdou i takové, které kouří. Celkem 2 (3,1 %) repondentky kouří 3 cigarety denně, 1 (1,5 %) respondentka 8 cigaret denně, 1 (1,5 %) respondentka odpověděla, že vykouří 3 cigaraty za měsíc, 1 (1,5 %) respondentka vykouří 10 cigaret za měsíc, 1 (1,5 %) respondentka vykouří 2 cigarety za měsíc a 1 (1,5 %) respondentka vykouřila 4 cigarety za celé těhotenství. Ve výzkumném šetření diplomové práce Romany Gotvaldové na téma ,, Životní styl těhotných žen a tělesná hmotnost novorozenců“ (2010) kouří příležitostně 29 (14,1 %) respondentek, pravidelně 26 (12,6 %) respondentek, nikdy kouření nezkusilo 31 (15,1 %) respondentek, zkusilo, ale nekouří 67 (32,5 %) respondentek a přestalo v době těhotenství 53 (25,7 %) respondentek. K cíli 3: Podle výzkumného šetření z roku 2009 v Diabetologickém centru FN
Brno (Reindlová, Kudlová, 2009, s. 2─6) byly v mnoha důležitých oblastech nastávající maminky správně edukovány personálem diabetologického centra, a to ve 100 %. V diplomové práce s názvem ,,Pohybová aktivita a zásady správné životosprávy těhotných a kojících žen“ Jitka Masaříková (2010) uvedla, že 44 (88 %) těhotných žen bylo informováno o správné výživě a 6 (12 %) nebylo. Podle našeho průzkumu edukací o správné výživě prošlo 32 (49, 2 %) respondentek a 33 (50,8 %) respondentek nebylo edukováno o tom, jak se mají správně stravovat v době těhotenství. U otázky 9 bylo potěšující, že zájem o správnou výživu v době těhotenství mělo 53 (81,5 %) respondentek a pouze 12 (18,5 %) respondentek o ni zájem nemělo. Z otázky 10 jsme se dozvěděly, že respondentky nejvíce čerpaly informace o správné výživě z knih a časopisů, celkem 43 (35,2 %) respondentek, 42 (34,4 %)
69
respondentek čerpalo informace z internetu, 19 (15,6 %) respondentek čerpalo z letáků a brožurek, 13 (10,7 %) respondentek se vzdělávalo z televize a u možnosti jiné, odpovědělo 5 (4,1 %) respondentek, že je zdrojem informací je pro ně zdravotnický personál (lékaři, porodní asistentky). V diplomové práci na téma ,,Pohybová aktivita a zásady správné životosprávy těhotných a kojících žen“ Jitka Masaříková (2010) uvedla, že nastávající maminky získávaly nejvíce informací z novin, časopisů a letáků 31 (40 %) a nejméně získávaly informace z médií 3 (4 %). K cíli 4: Zajímavé výsledky vyšly u položky 22. Otázka zněla: Jaký přípravek se
podává od 2. trimestru, jehož nedostatek může způsobit předčasný porod, nízkou porodní hmotnost novorozence nebo dokonce i potrat? Nejvíce respondentek, celkem 32 (49,2 %) vědělo, že se od 2. trimestru těhotenství podává železo. Což bylo potěšující. Ale zároveň 20 (30,8 %) respondentek nevědělo, jaký přípravek se podává od 2. trimestru. Zajímalo nás, jestli je rozdíl mezi odpovědí prvorodičky, druhorodičky a vícerodičky. Výsledky byly velice překvapivé, jelikož správnou odpověď vědělo 15 (23,1 %) prvorodiček a pouze 12 (18,5 %) druhorodiček. Také je překvapivé, že nejvíce druhorodiček, celkem 10 (15,4 %) nevědělo, který přípravek se podává od 2. trimestru (viz. graf č. 16, příloha 2). Položka 23 měla za úkol zjistit kolik g tuků, bílkovin a cukrů by měla nastávající maminka nanejvýš za den zkonzumovat. Celkem 49 (75,2 %) respondentek nevědělo na tuto otázku odpověď. Pouze 4 (6,2 %) respondentky odpověděly správně, že v těhotenství je potřeba za den zkonzumovat 75 g tuků, 80 g bílkovin, 300 g cukrů. U položky 24 mohly respondentky zatrhnout více možností. Většina z nich odpověděla na otázku, která zjišťovala, kdy se podává kyselina listová, správně i přes to, že byly správné hned 3 odpovědi – a, b i c. Nejdůležitější je však podávání kyseliny listové jeden měsíc před otěhotněním. Kyselina listová může být ale podávána i po celou dobu těhotenství. Nejvíce respondentek, a to jak prvorodiček 10 (15,4 %), tak druhorodiček 13 (20,0 %) i vícerodiček 4 (6,2 %) odpovědělo, že se kyselina listová podává v I. trimestru. Překvapivě ale zase hodně prvorodiček 9 (13,9 %) odpovědělo, že se kyselina listová podává jeden měsíc před otěhotněním (viz. graf č. 17, příloha 2). Poslední položkou v dotazníku byla otázka, která zjišťovala, proč se kyselina listová podává. Celkem 28 (43,1 %) respondentek odpovědělo správně, že se kyselina listová podává jako prevence defektu neurální trubice, celkem 16 (24,6 %)
70
respondentek neznalo odpověď na tuto otázku, 19 (29,2 %) respondentek si myslelo, že se kyselina listová podává jako prevence anemie a pouze 2 (3,1 %) respondentky si myslely, že se kyselina listová podává jako prevence předčasného porodu.
71
ZÁVĚR Průzkumné šetření bylo prováděno proto, aby se zjistily nedostatky znalostí těhotných žen o správné výživě a tyto nedostatky byly odstraněny. Ačkoliv se zdá, že o zdravé výživě slyšíme na každém kroku, během průzkumného šetření se zjistilo, že hodně nastávajících maminek má o těchto informacích nedostatečné povědomí. Teoretická část byla proto zaměřena na to nejdůležitější, co by měla nastávající maminka o výživě v těhotenství vědět. Průzkumné šetření se zabývalo informovaností žen o správné výživě v době těhotenství, o jejich stravovacích zvyklostech v těhotenství, dále z jakých zdrojů čerpají informace o správné výživě a jejich informovanost o jednotlivých složkách potravy. Po nastudování literatury, týkající se tohoto tématu, byl vytvořen dotazník, který měl 25 položek, a jehož výsledky pomohly realizovat už zmiňované cíle, kterých bylo celkem 4. Cíl 1 Zjistit informovanost žen o výživě v těhotenství Cíl 1 byl splněn. Ke zjištění potřebného cíle pomohly otázky 6, 13, 14, 15, 16, 18, 20 a 21. U těchto položek až na výjimku položky 20 (informovanost žen o glykemickém indexu) a 21 (informovanost žen o výrobcích DIA nebo LIGHT) nastávající maminky odpovídaly ve většině případů správně. Šlo o položky týkající se konzumace alkoholu, kouření, kofeinu a také denního příjmu tekutin v těhotenství. V teoretické části je na tyto položky zaměřeno docela podrobně. Cíl 2 Zjistit stravovací zvyklosti a chování respondentek v době těhotenství. Cíl 2 byl splněn. Ke zjištění tohoto cíle pomohly otázky 5, 11, 12, 17 a 19. Položky byly zaměřeny např. na to, kolik kg nastávající maminka v těhotenství přibrala, zda dodržuje zdravou výživu, jestli kouří a pije alkohol. Příjemným zjištěním našeho průzkumu bylo, že žádná z nastávajících maminek nekonzumuje alkohol pravidelně. Samozřejmě, že to bylo potěšující zprávou. U položky kouření se bohužel našly výjimky. Ženy kouří i v těhotenství, což se bohužel předpokládalo. Následky kouření a konzumace alkoholu jsou popsány v teoretické části. Cíl 3 Zmapovat informační zdroje o výživě v těhotenství, ze kterých respondentky čerpají informace. Cíl 3 byl splněn. K dosažení tohoto cíle přivedly výsledky položek 8, 9 a 10.
72
Předpokládalo se, že v dnešní době se veškeré informace čerpají jen z internetu. Těhotné ženy však nejčastěji odpovídaly, že informace čerpají jak z internetových zdrojů,tak z knih a časopisů. Cíl 4 Zjistit úroveň informovanosti těhotných žen o jednotlivých složkách potravy. Cíl 4 byl splněn. Výsledky odpovědí na položky 22, 23, 24 a 25 byly velice překvapivé, jelikož dělaly těhotným ženám nejvíce problémy. A přitom se jednalo o jedny z nejdůležitějších položek, týkající se podávání železa a kyseliny listové během těhotenství. V teoretické části na ně bylo zaměřeno v kapitole ,,Význam výživy v prekoncepčním období“. Řešením by bylo, kdyby nastávající maminky byly více informovány v prenatálních poradnách o správné výživě v těhotenství. Dalším možným řešením by bylo vytvoření stručného edukačního materiálu, který by byl ve všech prenatálních poradnách a gynekologických ambulancích.
73
LITERATURA A PRAMENY 1. Committee on Nutritional status During Pregnancy and Lactation. Nutrition During Pregnancy. Institute of Medicine, 480 s., ISBN-10:0-309-07676-5 2. CRAIG, W.J.. Iron status of vegetarians. Am J Clin Nutr, 1994, roč. 59, čís. 5 Supl., s. 1233S-1237S.
3. FOŘT, Petr. Tak co mám jíst? 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 424 s. IBSN 978-80-247-1459-2
4. GODWIN, Murphy T. Zvracení v těhotenství. Gynekologie po promoci, roč. 2004, č. 4, s. 44
5. GOTTVALDOVÁ, Romana. Životní styl těhotných žen a tělesná hmotnost novorozenců: diplomová práce. Brno: Lékařská fakulta UM, 2010. 112 s.
6. HÁJEK, Zdeněk. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 444 s. IBSN 80-247-0418-8
7. HERBERT, V.. Staging vitamin B-12 (cobalamin) status in vegetarians. Am J Clin Nutr, 1994, roč. 59, čís. 5 Supl., s. 1233S-1237S. 8. HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 1. vyd. Praha: MAXDORF, 2004. 309 s. ISBN 80-7345-013-5
9. HRONEK, M.; KUDLÁČKOVÁ, Z.. Deficient intake of nutrients and the resulting health complications in vegetarians in the course of pregnancy and lactation. Ceska Gynekol, 2005, roč. 70, čís. 3, s. 161-164.
10. HRUBÁ, Drahoslava. Proč nekouřit v těhotenství – nové poznatky o účincích nikotinu. Praktická gynekologie, roč. 2007, č. 3, s. 132-134.
74
11. KOZIEROVÁ,
Barbara,
ERBOVÁ,
Glenora.,
OLIVIEROVÁ,
Rita.
Ošetrovatel´stvo. 1.vyd. Martin: Osveta, 1995. 1457 s. ISBN 80-217-0528-0
12. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 136 s. IBSN 80-247-0736-5
13. MASAŘÍKOVÁ, Jitka. Pohybová aktivita a zásady správné životosprávy těhotných a kojících žen: diplomová práce. Brno: Fakulta sportovních studií UM, 2010. 73 s.
14. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 332 s. IBSN 80-247-1362-4
15. MÜLLEROVÁ, Dana. Výživa těhotných a kojících žen. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. 124 s. IBSN 80-204-1023-6
16. NEVORAL, Jiří, et al. Výživa v dětském věku. 1. vyd. [Praha?]: H&H, 2003. 434 s. ISBN 80-86-022-93-5
17. PIŤHA, Jan, POLEDNE, Rudolf a kol. Zdravá výživa pro každý den. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. IBSN 978-80-247-2488-1
18. REINDLOVÁ, V., KUDLOVÁ, P. Přístup gestačních diabetiček k dodržování léčebného režimu. Sestra v diabetologii, 2009. Roč. 5, č. 3, s. 2—6. ISSN 1801-2809
19. ROZTOČIL, Aleš at al., Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 80-247-1941-2
20. SABERSKY, Annete. Zdravá výživa pro těhotné a kojící matky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 192 s. IBSN 80-247-2740-0
75
21. SVAČINA, Štěpán, BRETŠNAJDROVÁ, Alena. Obezita a diabetes. 1. vyd. Praha: MAXDORF, 2000. 307 s. IBSN 80-85800-43-8
22. SVAČINA, Štěpán, et al. Poruchy metabolismu a výživy. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. 505 s. IBSN 978-80-7262-676-2
23. ŠTUNDLOVÁ, Darja. Stravování v těhotenství. 1. vyd. Praha: Geoprint, 2006.15 s.
24. TÖMÖLOVÁ Zuzana, ZMRHAL Jan, HRADEC David. Těhotenská listerióza jako příčina septického onemocnění novorozence. Praktická gynekologie, roč. 2004, č. 3, s. 19-21.
25. VAŠUT, Karel, a kol. Léčiva v těhotenství. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, 112 s. IBSN 978-80-251-1452-0
26. VAVŘINOVÁ, B., BINDER, T. Návykové látky v těhotenství. 1. vyd. Praha: TRITON, 128 s. ISBN 80-7254-829-8
27. ŽIAKOVÁ, K. a kol. Oštetrovatelśtvo teória a vedecký výskum. Martin: Osveta, 2009. 322 s. ISBN 80-8063-304-2
Ostatní zdroje: Obrázek – Výživová pyramida http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/10104119181/foto/pyramida.jpg Obrázek ─ Anatomie http://www.sblog.cz/
[email protected]/vyziva,_jidlo,_zdrave_jidlo,_stravovani,_teho tenstvi/
76
SEZNAM ZKRATEK GI
Glykemický index
FAS
Fetální alkoholový syndrom
NNT
Nikotinová náhradní terapie
GDM
Gestační diabetes mellitus
DIA
Diabetické potraviny
77
SEZNAM TABULEK Tab. 1 ─ Optimální přírůstek hmotnosti respondentek…………………………… 41 Tab. 2 ─ Vliv výživy na plod……………………………………………………... 42 Tab. 3 ─ Množství tekutin za den……………………………………………….... 43 Tab. 4 ─ Informovanost respondentek o konzumaci kofeinu v těhotenství………. 44 Tab. 5 ─ Působení kofeinu na organismus………………………………………... 45 Tab. 6 ─ Konzumace alkoholu v těhotenství……………………………………… 46 Tab. 7 ─ Kouření v těhotenství……………………………………………………. 47 Tab. 8 ─ Potraviny s nízkým GI…………………………………………………… 48 Tab. 9 ─ Výrobky DIA nebo LIGHT v těhotenství………………………………... 49 Tab. 10 ─ Váhový přírůstek respondentek………………………………………….. 50 Tab. 11 ─ Dodržování správné výživy respondentkami……………………………. 51 Tab. 12 ─ Konzumujete alkohol v těhotenství?.......................................................... 52 Tab. 13 ─ Kouříte během těhotenství?........................................................................ 53 Tab. 14 ─ Edukace respondentek o správné výživě………………………………… 54 Tab. 15 ─ Zájem respondentek o správnou výživu……………………………......... 55 Tab. 16 ─ Zdroje informací o správné výživě………………………………………. 56 Tab. 17 ─ Jaký přípravek se podává od 2. trimestru?................................................. 57 Tab. 18 ─ Kolik je spotřeba v těhotenství tuků, bílkovin a cukrů?............................. 58 Tab. 19 ─ Kyselina listová se podává………………………………………………. 59 Tab. 20 ─ Podávání kyseliny listové………………………………………………... 60 Tab. 21 ─ Věk respondentek………………………………………………………... 61 Tab. 22 ─ Vzdělání respondentek…………………………………………………... 62 Tab. 23 ─ Týden těhotenství respondentek……………………………………......... 63 Tab. 24 ─ Počet porodů respondentek……………………………………………… 64 Tab. 25 ─ Bydliště respondentek…………………………………………………… 65
78
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 ─ Grafy……………………………………………………………………..... 79 Příl. 2 ─ Žádosti o dotazník…………………………………………………………. 81 Příl. 3 ─ Dotazník…………………………………………………………………… 83 Příl. 4 ─ obr. Výživová pyramida…………………………………………………… 87 Příl. 5 ─ obr. Anatomie…………………………………………………………….... 88 Příl. 6 ─ Standart výživy těhotných ve FN Olomouc………………………………. 89
79
PŘÍLOHY Příloha 1 - Grafy a Položka 20 ni vesnice město celkem
b fi
ni
3 3 6
c fi
4,6 4,6 9,2
3 12 15
ni
d fi
4,6 18,5 23,1
4 5 9
ni
6,1 7,7 13,8
fi
18 17 35
27,7 26,2 53,9
Graf 14. Potraviny s nízkým GI 27,7
30 25
18,5
20
vesnice
% 15 10
26,2
4,6
4,6
4,6
6,1
b
c
7,7
město
5 0
a
a Položka 21 vesnice město celkem
ni
d
b fi
ni
c fi
ni
d fi
ni
fi
7
10,8
8
12,3
6
9,2
7
10,8
6
9,2
10
15,4
11
16,9
10
15,4
13
20,0
18
27,7
17
26,1
17
26,2
Graf 15. Výroby DIA nebo LIGHT 20 15
%
10,8
9,2
9,2
10
16,9
15,4 12,3
15,4 10,8 vesnice město
5 0 a
b
c
80
d
a položka 22 ni prvorodička druhorodička vícerodička celkem
b fi
5 2 0 7
ni
7,7 3,1 0 10,8
c fi
15 12 4 31
ni
d fi
23,1 18,5 6,1 47,7
2 3 1 6
ni
3,1 4,6 1,5 9,2
fi
8 10 3 21
12,3 15,4 4,6 32,3
Graf 16. Jaký přípravek se podává od 2. trimestru? 23,1
25
18,5
20
15,4 15
prvorodička druhorodička vícerodička
12,3
% 7,7
10
6,1 3,1
5
3,1
4,6
4,6 1,5
0 0 a
b
c
a
d
b
Položka 24 ni fi ni 10 15,4 prvorodička 13 20,0 druhorodička vícerodička 4 6,2 celkem 27 41,6
c fi
ni
d fi
ni
fi
9 3
13,9 4,6
3 2
3,1 7,7
1 1
1,5 1,5
0
0
1
1,5
0
0
12
18,5
6
9,2
2
3
Graf 17. Kyselina listová se podává
20,0 20
15,4
13,9
15
%
7,7
10
6,2
4,6
5
0
4,6
3,1 1,5
4,6 3,1
7,7 3,1 1,5
1,5
1,5 0
0
a
b
c
d
81
a,b
a,b,c
prvorodička druhorodička vícerodička
Příloha 2 – Žádosti o dotazník
82
83
Příloha 3 - Dotazník Milé maminky, jmenuji se Hana Hejnová a jsem studentkou 3. ročníku Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, kde studuji obor Porodní asistentka. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který mi slouží k výzkumné části mé bakalářské práce na téma Výživa v těhotenství. Dotazník je zcela anonymní. Byla bych Vám vděčná za pár minut Vašeho času a za zakroužkování Vámi zvolené odpovědi u všech otázek, popř. u Vámi zvolené položky jiné…., prosím, doplňte vaši odpověď. Děkuji.
1. Kolik je Vám let?.................let
2. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a. základní škola b. střední škola bez maturity c. střední škola s maturitou d. vysoká škola 3. V kolikátém týdnu těhotenství jste?............týdnu 4. Jste: a. prvorodička b. druhorodička c. vícerodička 5. Kolik kg jste zatím během těhotenství přibrala?............kg 6. Kolik kg je optimální přírůstek během těhotenství? a. 8 kg b. 12 kg c. 15 kg d. nevím 7. Bydlíte na vesnici nebo ve městě? a. vesnice b. město 8. Prošla jste v rámci Vašeho vzdělání nebo povolání edukací o správné výživě? a. ano b. ne
84
9. Zajímáte se sama o správnou výživu v době těhotenství? (pokud je odpověď ano pokračujte následujícími otázkami, pokud je odpověď ne, pokračujte až od otázky č. 11) a. ano b. ne 10. Z jakých zdrojů čerpáte informace o správné výživě? (zatrhněte všechny možnosti) a. knihy, časopisy b. televize c. letáky, brožurky d. internet e. jiné………….. 11. Dodržujete správnou výživu? a. ano b. spíše ano c. ne d. spíše ne 12. Myslíte si, že zdravá strava ovlivňuje vývoj plodu? a. ano, určitě b. možná c. ne d. nevím 13. Jaké množství tekutin byste denně měla vypít a. 6-8 sklenic (2,5 l) b. 4-5 sklenic (1,5 l) c. 9-10 sklenic (3 l) d. nevím 14. Konzumace kofeinu v těhotenství: a. je zakázána v jakémkoliv množství b. je povolena malém množství (300 mg/den) c. je povolena v neomezeném množství d. nevím 15. Jak působí kofeinové nápoje na organismus? a. nemají vliv na organismus b. dehydratují c. působí příznivě na organismus d. nevím
85
16. Konzumace alkoholu v těhotenství: a. nemá vliv na vývoj plodu b. ovlivňuje negativně vývoj plodu(FAS-fetální alkoholový syndrom) c. jsou dokázány příznivé účinky na plod d. nevím 17. Pijete alkohol v těhotenství? a. ano, pravidelně b. výjimečně c. ne, vůbec 18. Kouření v těhotenství: a. nemá vliv na vývoj plodu b. ohrožuje rizikem syndromu náhlého úmrtí kojence, zvýšeným výskytem respiračního onemocnění, vznikem astmatu, chronickým zánětem středního ucha c. jsou dokázány příznivé účinky na plod d. nevím 19. Kouříte během těhotenství? a. ano (upřesněte kolik cigaret/denně/týdně)………………. b. ne c. občas (upřesněte kolik cigaret za jaké časové období)…………. 20. Potraviny s nízkým GI (glykemickým indexem) a. méně zasytí a nastávající maminka bude mít mezi jídly záchvaty hladu b. více zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu c. méně zasytí a nastávající maminka nebude mít mezi jídly záchvaty hladu d. nevím jak na organismus potraviny s nízkým GI účinkují 21. Výrobky označené jako DIA nebo LIGHT v těhotenství a. nastávající maminka může konzumovat v omezeném množství b. nastávající maminka by neměla konzumovat c. nastávající maminka může konzumovat v libovolném množství d. nevím 22. Jaký přípravek se podává od 2. trimestru, jehož nedostatek může způsobit předčasný porod, nízkou porodní hmotnost novorozence nebo dokonce i potrat? a. vápník b. železo c. vitamin A d. nevím
86
23. Kolik g tuků, bílkovin a cukrů by měla nastávající maminka nanejvýš za den zkonzumovat? a. 90 g tuků, 100 g bílkovin, 400 g cukrů b. 80 g tuků, 90 g bílkovin, 350 g cukrů c. 75 g tuků, 80 g bílkovin, 300 g cukrů d. nevím 24. Kyselina listová se podává: (můžete zatrhnout více odpovědí) a. v I. trimestru těhotenství b. nejméně jeden měsíc před otěhotněním c. ve II. trimestru těhotenství d. nevím 25. Kyselina listová se podává jako: a. prevence vzniku anemie(nedostatek červených krvinek) b. prevence defektu neurální trubice u plodu c. prevence předčasného porodu d. nevím
87
Příloha 4 – obr. Výživová pyramida
Zdroj obrázku: http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/10104119181/foto/pyramida.jpg
88
Příloha 5 – obr. Anatomie
Zdroj obrázku: http://www.sblog.cz/
[email protected]/vyziva,_jidlo,_zdrave_jidlo,_stravovani,_teho tenstvi/
89
Příloha 6 – Standart výživy těhotných ve FN Olomouc
90
