UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra romanistiky Španělská filologie jednooborová
Diccionario de americanismos – MS (pizote – el fin de Z) Diplomová práce
Autor práce: Lucie Lakomá Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.
Olomouc, 2012
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci vypracovala sama pouze na základě uvedených pramenů a literatury. Olomouc, 7. 5. 2012
2
Děkuji Prof. PhDr. Jiřímu Černému, CSc. za vedení mé diplomové práce, za zapůjčení materiálů, za četné podněty, připomínky a zejména trpělivost a čas, který mi během sestavování práce věnoval.
3
1.
Introducción
2.
La lista de las abreviaturas
3.
El español hablado en América
4.
Pizote – el fin de Z
5.
Comentario
6.
Conclusión
4
INTRODUCCIÓN
El Diccionario de americanismos es la obra naciente de Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc. Este gran hombre trabaja en ésta con sus estudiantes ya por años. Es decir, es el autor mismo y además el coordinador de las tesinas que sirven como las bases para otras adaptaciones o transformaciones. La posibilidad de trabajar con Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc. fue una gran oportunidad en participar en algo que realmente tiene valor científico y que va a servir a generaciones futuras de traductores, estudiantes o interesados en el español hablado en América. Aquí, en mi tesina, tengo una parte de esta obra grande. Mi trabajo consistía en la búsqueda de los equivalentes checos a las palabras habladas en América del diccionario de Marius Sala El español de América de 1982. Traducioné la última parte del diccionario de Sala desde la palabra pizote hasta el fin de la letra Z. El trabajo con este diccionario bastante viejo fue muy difícil. Las palabras en este diccionario no son elaboradas muy bien. Falta la determinación de las clases de palabras, el género masculino o femenino, etc. o si se trata del verbo transitivo o intransitivo. Además, las palabras que designan los árboles, las plantas o los animales no son más especificadas. Todo está descrito muy generalmente. Eso es porque el diccionario de Marius Sala está especializado más bien en la existencia de palabras en los países de América, es decir, en donde están en uso. A estos problemas y otros vamos a dedicarnos en el capítulo «Comentario». Vamos a empezar con la lista de las abreviaturas utilizadas en este trabajo, después con el primer capítulo dedicado al español hablado en América, seguimos con la parte del diccionario, es decir, con los equivalentes checos desde pizote hasta el fin de Z. En el capítulo «Comentario» vamos a dedicarnos, como ya hemos dicho, a la metodología utilizada y a las dificultades con la traducción y terminamos con el capítulo «Conclusión».
5
2. LA LISTA DE LAS ABREVIATURAS adj. adj/subst.adv. aim. Am Antil apod. arch. Arg arw. arw/karib atd. Bol citosl. DA Dom Ekv eufem. f. guar. Guat Hond Chil intr. intr/zvrat.JižAm karib. keč. kniž. Kol Kost Kub LaPlat m. m/f. málo použ.map. may. Mex MS nah. např.: NET Nik Pan Par -
přídavné jméno přídavné jméno i podstatné jméno příslovce aimara, aymara apod. Amerika Antily a podobně archaický Argentina arahuaco, arawak apod. arahuaco/caribe apod. a tak dále Bolívie citoslovce Diccionario de Americanismos (Asociación de Academias de la Lengua Esp.) Dominikánská republika Ekvádor eufemismus femininum, ženský rod tg, guaraní, guar., apod. Guatemala Honduras Chile intranzitivní intranzitivní i zvratné jižní Amerika caribe, car., apod. q., quech., quechua, apod. knižní Kolumbie Kostarika Kuba oblast La Plata maskulinum, mužský rod maskulinum i femininum málo používané mapuche maya, apod. Mexiko Marius Sala n., nahuatl, nahua, apod. například Internet Nikaragua Panama Paraguay 6
Per Portor př.: xxx; Salv StřAm tr. tr/zvrat.Urug Ven zvrat. ;► ; ■ Syn: ; ■ Var:
Peru Portoriko příklad El Salvador střední Amerika tranzitivní tranzitivní i zvratné Uruguay Venezuela zvratné encyklopedické vysvětlení synonymum varianty
3. EL ESPAÑOL HABLADO EN AMÉRICA El origen de las diferentes variedades del español hablado en el continte americano está muy claro. Con la llegada de los conquistadores españoles al Nuevo Mundo nació la necesidad de denominar cosas nuevas todavía desconocidas. Se trató de gran conjunto de cosas de la geografía, economía, cultura, fauna y flora, etc. Así los españoles enriquecían su lengua materna. Algunas denominaciones las aceptaron de lenguas indígenas o las adoptaron de otras lenguas (p. e. de la lengua de los esclavos africanos, o de inmigrantes). En el continente americano se crearon diferentes zonas dialectales. Pedro Henríquez Ureña distiguió estas zonas: 1. Río de La Plata (guaraní), 2. Chile (araucano), 3. Países andinos (quechua), 4. México (nahuatl) y 5. Mar Caribe (arahuaco y caribe). Otras clasificaciones más detalladas propuso p. e. José Pedro Rona o Melvyn Resnick. En 1992 en el congreso que celebró la ocasión del Quinto Centenario del Descubrimiento de América Orlando Alba opinó que las teorías sobre las zonas no eran correctas y no corresponden a la realidad. Es que los autores no estudiaron las zonas lejanas y sus teorías las basaron solamente en el conocimiento de las zonas en su alrededor cercano.1 Como el americanismo no podemos considerar solamente las palabras que se utilizarían en toda la Hispanoamérica y no en España. Hay que tener en cuenta que la mayor parte de los
1
Jiří ČERNÝ, «Observaciones sobre el español hablado en América», Iberoamericana Olomucensia I (Romanica Olomucensia VIII), AUPO, Vydavatelství UP, Olomouc 1999, p. 39-43.
7
americanismos suele utilizarse solamente en alguna parte de Hispanoamérica. El término americanismo se puede referir a siguientes conceptos: unidades léxicas que tienen su origen en lenguas indígenas (p. e. zopilote) palabras adoptadas del inglés, francés, italiano o de una lenguna africana palabras españoles con significado distinto en Hispanoamérica palabras o construcciones comunes en Hispanoamérica, pero diferentes de la variante europea (p. e. papas/patatas) palabras de origen americano, adoptadas por el español y convertidas en internacionalismos (p. e. colibrí, chocolate, marihuana, tabaco) En los diccionarios de americanismos la señalización en donde están los americanismos en uso casi nunca refleja fielmente la realidad, porque las zonas dialectales no coinciden con las fronteras de un país.2
4. PIZOTE – EL FIN DE Z A anacona, viz: yanacón; (MS). aporuñar(se), tr/zvrat. (1) tr. (Chil): hromadit; (2) zvrat. (Chil): mýlit se; (3) (Chil): zlobit se; (MS). apotincarse, intr/zvrat. (1) (Chil): přikrčit se; ■ Var: apotingar; (MS). apotingar, viz: apotincarse; (MS). apozolado, -da, adj. (1) (Mex): obecně se říká o kukuřice nebo o něčem, co má konzistenci jako pozol; (MS). apozolarse, zvrat. (1) (Mex): jíst krém nebo něco, co má podobnou konzistenci jako pozol; (3) (Mex): ochabnout svalstvo; (MS). apuxado, -da, adj. (1) (Mex): bledý, bez elánu; (MS). apuxarse, intr/zvrat. (1) (Mex): zblednout a zeslábnout; (MS). asorochamiento, m. (1) (Arg, Bol, Chil): zrudnutí studem; (MS). asorocharse, intr/zvrat. (1) (StřAm): trpět vysokohorskou nemocí; (2) (Bol, Chil, Per): uvést do rozpaků; zastydět se; unavit se; (MS). atacuacharse, zvrat. (1) (Mex): rozveselit se, rozradostnit se, (2) (Mex): skrčit se, ukrýt se jako zajíc; (3) (Mex): stáhnout se (do ústraní); (MS). atilancar, viz: atilintar; (MS). atilincar, viz: atilintar; (MS). atilintar, tr. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): natáhnout nebo napnout něco; ■ Var: atilancar; atilincar; (MS). atincar, tr. (1) (Chil): viz: tincar; (MS). atocharse, intr/zvrat. (1) (Mex): skrčit se, schoulit se; (MS). atotumado, -da, adj. (1) (Am): mající tvar misky (totuma); (MS). atotumar(se), zvrat. (1) (Kol): omámit (se), ochromit (se); (MS). 2
Jiří ČERNÝ, «Observaciones sobre el español hablado en América», Iberoamericana Olomucensia I (Romanica Olomucensia VIII), AUPO, Vydavatelství UP, Olomouc 1999, p. 44-45.
8
azapallarse, intr/zvrat. (1) (Chil): ztloustnout; (MS). azopilado, -da, adj. (1) (Nik): opatrný, obezřetný; (MS). azopilotado, -da, adj. (1) přenes. (Guat, Mex, Nik): nepůvabný a při chůzi kymácející se a naklánějící se rameny ze strany na stranu; (MS, DA). azopilotarse, zvrat. (1) (Mex, Nik): při chůzi se kymácet a naklánět se rameny na obě strany; (MS, DA). B bonasí, viz: ponasí; (MS). bonasí arará, m., (← arw., karib.); (1) (Kub): druh rostliny; (MS). bonasí cardenal, m., (← arw., karib.); (1) (Kub): druh rostliny; (MS). C chaguazo, viz: chaguazo; (MS). chanate, viz: zanate; (MS). chapaneco, viz: sapaneco; (MS). chapisca, viz: tapisca; (MS). chimba, viz: simpa; (MS). chupillote, viz: zopilote; (MS). cimba, viz: simpa; (MS). cimbado, -da, adj/subst. (1) m. (Bol): zapletený bič; (2) adj. (Bol): učesaný; ■ Var: simbado; (MS). cimbero, m. (1) (Bol): řemeslník, který vyrábí biče a veškeré opratě pro jízdní i tažná zvířata; (MS). cimbrón, m. (1) (Bol): šlehnutí, švihnutí bičem; (MS). clacisque, viz: taciste; (MS). claciste, viz: taciste; (MS). claco, viz: tlaco; (MS). clacualero, viz: tlacualero; (MS). clascal, viz: tlascal; (MS). clayacanque, viz: tayacán; (MS). clazol, viz: tlazol; (MS). clazole, viz: tlazol; (MS). clemole, viz: tlemole; (MS). clemolito, viz: tlemolito; (MS). D darketo, -a, m/f. (1) (Mex): melancholický člověk oblékající se výhradně do oblečení černé barvy (něco jako kultura Emo); (DA). desenquimbarse, tr/zvrat. (1) (Kol): osvobodit se od podvodů; zbavit se dluhů; (MS). desenvaine, m. (1) (Dom, Salv): tasení meče nebo mačety; (MS). desquelitar, tr. (1) (Mex): vytrhat plevel ze záhonů; (MS). desquelite, m. (1) (Mex): odplevelování záhonů; (MS). desquiotillador, m. (1) (Mex): dělník, který řeže stvoly agáve na statcích; (MS). desquiotillar, tr. (1) (Mex): řezat stvoly agáve; (MS). destampar, tr. (1) (Arg): rozčesat; (MS). destotumarse, tr/zvrat.; (1) (Mex): rozbít si hlavu; (MS). donasí, viz: ponasí (MS). E empuparse, intr/zvrat. (1) (Arg): nacpat se, být uspokojený z jídla; (MS). enquimbarse, tr/zvrat. (1) (Kol): nazout si sandály; (2) (Kol): zadlužit se; (MS). entilar, tr. (1) (Hond, StřAm): zašpinit, umazat; (MS). entotumado, -da, adj. (1) (Kol): vykulený, idiotský; (MS). entotumarse, zvrat. (1) (Kol): viz: atotumarse; (MS). enyagualar, tr. (1) (Mex, Nik): křížit ruce nebo nohy; (2) (Mex, Nik): zavěsit na větev z vavřínu drobné kuchyňské nádoby; (MS, DA).
9
enyuyado, - da, adj. (1) (Urug): zarostlý plevelem; (MS). enyuyar(se), intr/zvrat. (1) (Arg, Chil): zarůst plevelem; (MS). F G H hucucha, viz: ucucha; (MS). hulpo, viz: ulpo; (MS). I ibahaí, viz: ubajay; (MS). ibáhai, viz: ubajay; (MS). ibahay, viz: ubajay; (MS). ibájai, viz: ubajay; (MS). ibajaí, viz: ubajay; (MS). iguará, viz: yaguaraba; (MS). iguaraya, viz: yaguaraba; (MS). J jamao, viz: yamao; (MS). jaruma, viz: yagruma; (MS). joche, viz: súchil; (MS). jocoyote, viz: socoyote; (MS). juche, viz: súchil; (MS). K kecha, viz: quecha; (MS). kechalera, f. (1) (Bol): průjmové onemocnění; (MS). kechento, m. (1) (Bol): ten, kdo trpí průjmovým onemocněním; (MS). kepo, viz: quepu; (MS). L llaba, viz: yaba; (MS). llagruma, viz: yagruma; (MS). llapa, viz: yapa; (MS). llapar, viz: yapar; (MS). M N niopo, viz: yopo; (MS). nupa, viz: yopo; (MS). Ñ ñanga, viz: yanga; (MS). ñapa, viz: yapa; (MS). ñapar, viz: yapar; (MS). ñapear, tr. (1) (Kol, Mex): odcizit; (2) (Portor): žádat něco navíc (př. dárek při nákupu) nebo žádat spropitné; (3) (Portor, Ven): zmenšit, snížit; (MS, DA). ñapita, viz: yapita; (MS). O orumo, viz: yagruma; (MS).
10
otoronca, viz: uturunco; (MS). otoronco, viz: uturunco; (MS). otoroncu, viz: uturunco; (MS). P pezote, viz: pizote; (MS). pío, viz: uspib; (MS). pisote, viz: pizote; (MS). piva, f. (1) (Nik): mladé děvče; (DA). pizote, adj/subst. (1) m. (Kost, Guat, Hond, StřAm, Mex): nosál bílý (Nasud narica); ► medvídkovitá šelma s velmi dlouhým ocasem a ohebným čenichem; (2) adj. (StřAm): neobratný, hrubý; (3) pisote solo (Hond): mýval; (4) que lo crea ~ (StřAm): to se mi moc nezdá; kdo nevěří ať tam běží; ■ Var: pezote, pisote; (MS). placar, m. (1) (Arg, Bol, Par, Urug): vestavěná skříň na oblečení a ložní prádlo; (DA). plafón, m. (1) (Portor): střecha; (DA). planchista, adj/subst. (1) (Guat): člověk, který vyvolává skandály, pohořšení; (DA). pliro, m. (1) (Guat): homosexuál; (2) (Guat): zženštilý muž; (DA). plosh, m. (1) (Salv): hlt likéru (mezi alkoholiky); (DA). pochitocal, m. (1) (Mex): větší množství želv; místo, kde se vyskytují v hojné míře; (MS). pochitoque, m. (1) (Mex): klapavka běloústá (Kinosternon leucostomum); ► endemický druh sladkovodní želvy žijící v oblasti Střední Ameriky; (2) ~ de tres lomos (Mex): klapavec salvinův (Staurotypus salvinii); ► endemický druh sladkovodní želvy; (3) ~ jahuactero (Mex): druh želvy; ► endemický druh sladkovodní želvy; (4) (Mex): mrzutá, nepříjemná osoba; (MS). pochitoqueada, f. (1) (Mex): lov želv; (MS). pochitoquear, tr. (1) (Mex): lovit želvy; (MS). pochitoqueo, m. (1) (Mex): ulovení želvy; (MS). pochitoquero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): příslušné adjektivum k pochitoque; (2) m. (Mex): místo bohaté na želvy; (MS). pochotal, m. (1) (Mex): plantáž stromů vlnovce pětimužného (Ceiba pentandra); (MS). pochote, m. (1) (Kost, Hond, Kol, Mex): vlnovec pětimužný (Ceiba pentandra); ► strom vyskytující se v rovníkové oblasti; dorůstá výšky 60-70m; má silný kmen pokrytý trny; listy jsou rozdělené na 5-9 lístků o délce 20cm; (2) (Mex): pupínky na tváři po holení vousů; (3) estar como ~, lleno de piquitos (Mex): být hodně zadlužený; ■ Var: puchote; (MS). pochotero, -ra, adj. (1) (Mex): příslušné adjektivum k pochote; (MS). pochotón, m. (1) (Salv): druh rostliny; ► keřovitá, stále zelená rostlina patřící do rodiny Rosaceae; existuje přes 100 druhů; listy jsou dlouhé 4-15 cm; květy bez okvětních lístků vytváří květenství ve tvaru koule o průměru 1-2 cm; (MS). poe, m. (← map.); (1) (Chil): druh rostliny (Fascicularia bicolor); ► epifitní rostlina patřící do rodiny Bromeliaceae; rozpíná se až do 50cm; listy růžově zbarvené; (MS). poental, m. (1) (Chil): místo bohaté na rostliny Fascicularia bicolor; (MS). pofi, m/f. (1) (Nik): blízký přítel; nerozlučný kamarád; (DA). poicao, m. (1) (Chil): říká se o luštěnině před sušením, tzn. že dosáhla plné zralosti; (MS). poicar, intr. (← map.); (1) (Chil): zrát (luštěnina a obiloviny); (MS). poico, m. (1) (Chil): říká se o přezrálém ovoci; (2) (Chil): postarší osoba; (MS). pokemón, -na, adj/subst. (1) m. (Chil): člověk, který následuje tendence mladých; ► má obarvené vlasy; netypický účes; ztotožňuje se japonskou kulturou; (2) adj. (Chil): týkající se tohoto člověka; (DA). polola, f. (1) (Chil, Ekv, Bol): koketa; (2) (Chil, Ekv): netrpělivá žena; (MS). pololear, intr. (1) (Am): být dotěrný, neodbytný; (2) (Chil, Bol, Ekv, Per): dvořit se, lichotit; (3) (Bol, Chil, Ekv, Per): koketovat, flirtovat; (4) (Chil): vydělat nějaké peníze bez velkého usilí; (5) (Bol, Chil): žít na psí knížku; (6) (Chil): vydobýt si přízeň (s politickými záměry); (MS). pololeo, m. (1) (Chil): výsledek dvoření, ucházení se; (2) (Chil): obtěžování, drzost, dotěrnost; (MS). pololiento, m. (1) (Chil): dotěrná osoba; (MS). pololo, m. (← map.); (1) (Chil): hmyz (Astylus krifasciatus); ► endemický druh brouka z Chile patřící do rodiny Melyridae; býložravec; délka 1,5cm; oranžově zbarvený s černými skrvrnami;
11
bzukot podobný ovádu; (2) (Chil, Bol): ten, kdo se uchází nebo si dělá nároky na nějakou ženu; (3) (Chil): neodbytná, nepříjemná, dotěrná osoba; (4) (Chil): muž vydržovaný nějakou ženštinou; (5) (Chil): květ švestky domácí (Prunus domestica); (6) (Chil): práce zadaná ve volném čase; (MS). poloste, m. (1) (Kost): míč nebo koule z těsta, bláta, apod.; (MS). pomoy, m. (← may.); (1) (Mex): druh stromu (Ochroma pyramidale); ► balsový strom patřící do rodiny Malvaceae; rychle rostoucí stálezelený strom; dosahuje výšky 30m; vyskytuje se v malých skupinkách daleko od sebe; kácí se po 6 - 10 letech a balsové dřevo je častým materiálem pro stavbu leteckých modelů; (MS). pomoyal, m. (1) (Mex): plantáž stromů pomoy (Ochroma pyramidale); (MS). ponasí, m. (← arw/karib.); (1) (Kub, Mex): druh rostliny (Hamelia patens); ► keřovitá rostlina patřící do rodiny Rubiceae; vyskytuje se od Floridy až po Argentinu; nektarem z typických tubovitých, oranžovorůžových květů se živí kolibříci a motýli; plod má osvěžující kyselou chuť a je pro lidi poživatelný; (2) (Antil): druh ryby; ■ Var: bonasí, donasí; (MS). pongaje, m. (1) (Bol, Ekv, Per): muži (indiáni) nuceni přes týden k práci na nějakém statku výměnou za část půdy k osevu; ■ Var: pongueaje; (MS, DA). pongo1, m. (← aim.); (1) (Bol, Per, JižAm): vzdělaný indián; (2) (Bol, Chil, Ekv, Per): indián pracující na statku; (MS). pongo2, m. (← keč.); (1) (Ekv, Per): úzký a nebezpečný brod řeky; (2) (Ekv, Per): vedlejší kanál; (MS). pongolote, m. (← totonaca); (1) (Mex): sukulent (Bombax ellipticum); ► vysoký; Bombacaceae; vyskytuje se v tropické Americe; trnitý kmen; axilární květenství; (2) (Mex): květ této rostliny; (MS). pongueaje, viz: pongaje (MS). ponina, f. (1) (Kub): peníze dané dohromady, tzn. složit se s někým na něco; (DA). popal, m. (← nah.); (1) (Mex): močál nebo bažina pokrytá vodními rostlinami; (MS). popalear, intr. (1) (Mex): chodit močálem; (MS). popaleo, m. (1) (Mex): chůze po močálu; (MS). popalera, viz: popalerío (MS). popalería, f. (1) (Mex): bažinaté území; ■ Var: popalera, popalerío; (MS). popalerío, viz: popalería (MS). popalero, -ra, adj. (1) (Mex): přídavné jméno k popales; (MS). popí, m. (← guar.); (1) (LaPlat): maniok oloupaný a usušený na slunci; (2) (Bol): skvrnitý; (MS). popojoche, m. (← nah.); (1) (Kost): lesní strom (Pachira aquatica); ► výška až 18 m; kmen slouží jako zásobárna vody; tmavě zelené listy; květy tvoří velké množství žlutých tyčinek s červeným koncem; plodem je tobolka; (MS, NET). poporear, tr. (1) (Kol): konzumovat koku; viz. též: poporo; (MS). poporeo, m. (1) (Kol): konzumace koky; (MS). poporito, m. (1) (Ven): zdrobnělina slova boule, tzn. boulička; (MS). poporo, m. (← arw., karib.); (1) (Bol, Kol, Per, Ven): čutora, ve které indiáni uchovávají koku; (2) (Ven): palice ze dřeva; (3) (Kol, Ven): nádor, boule; (MS). poporoto, m. (1) (Ven): palice, kyj; (2) (Ven, Kol): boule; (MS). poro, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Par, LaPlat): čutora, ve které se servíruje čaj maté; (2) (Per): nádoba naplněná kamínky, používaná jako hudební nástroj; (MS). poronco, viz: porongo (MS). poronga, f. (1) (Arg, Par, Urug): varlata; (2) (Kost): nádoba na vodu; (3) (Chil): nevhodný žert; (4) (Bol): penis; (5) (Chil): malá a bezvýznamná osoba; (6) ¡la ~! (Arg, Chil): sprostý výraz vyjadřující překvapení nebo příkré odmítnutí; (MS). porongal, m. (1) (Arg, Chil): místo, kde v hojném počtu rostou tykve; (MS). porongo, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Chil, Per, Urug): čutora, baňatá láhev; (2) (Arg, Bol, Chil, Per, Urug): tykev (Lagenaria siceraria); ► je statná popínavá jednoletá rostlina z rodiny cucurbitaceae; dorůstá do velikosti okolo 10m; plod – tykev se používá po vysušení na výrobu hudebních nástrojů a nádob, mladé plody jsou jedlé, používané na saláty; (3) (Arg, Bol, Kol, Kost, Chil, Per, Urug): nádoba vyrobená z tykve; (4) (Chil, Pan): čutora vyrobená z hlíny; (5) (Chil): malý a bezvýznamný jedinec; (6) (Kost): druh lastury; (7) (Kol): říká se o tlusťoučké osobě; ■ Var: poronco, porrongo; (MS).
12
poronguero, m. (1) (Chil): někdo, kdo vypráví hloupé vtipy; (MS). poronguito, m. (1) (Chil): tvrďák; (MS). pororó, m. (← guar.); (1) (StřAm): popcorn; (2) (LaPlat): sled neharmonických hlučných zvuků; ■ Var: pururu; (MS). porrongo, viz: porongo (MS). poroporo, m. (← keč.); (1) (StřAm, Kol, Per, Ven): lilek (Solanum aviculare); ► rychlerostoucí keřovitá rostlina; dorůstá až do 4m; hermafroditní květy jsou bílé a modrofialové barvy; bobule mají v průměru 10-15mm a jsou zbarveny od růžovooranžové až po karmínově červenou; listy a nezralé plody obsahují toxický alkaloid užívaný jako základ pro antikoncepční prostředky; ■ Var: puropuro, purupuru; (MS). porota, f. (1) (Arg): malinká žena nebo dívka; (MS). porotada, f. (1) (Chil): jídlo z fazolí; ► levný a výživný pokrm z fazolí, tuku, cibule a nudlí; (2) (Chil): jídlo chudých; (MS). porotal, m. (1) (Arg, Chil, Par, Per, LaPlat): místo oseté fazolemi; (2) (Arg): velké množství něčeho; (MS). poroteada, f. (1) (LaPlat): dušené nebo vařené fazole; (2) (LaPlat): žena hodně zasvěcená do sexu; (MS). porotear, intr. (1) (LaPlat): smilnit; (MS). porotera, f. (1) (Chil): bekasina jihoamerická (Gallinago paraguaiae); ► pták až 32 cm velký; dlouhý rovný zobák; peří hnědé barvy; od hlavy po ocas světlejší barvy a na břiše bílé; nohy žlutě zbarveny; (2) (Chil): ústa; (3) (Chil): muzikálová árie; (4) (Chil): chlapecká hra; (MS, DA). porotero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Chil): příslušné přídavné jméno k poroto; (2) m. (Chil): ten, kdo jí převážně porotos; (3) (Arg, Chil): pták (Gallinago paraguayae); ► pták až 32 cm velký; dlouhý rovný zobák; peří hnědé barvy; od hlavy po ocas světlejší barvy a na břiše bílé; nohy žlutě zbarveny; (MS). porotillo, m. (1) (Arg, Chil): rostlina (Macroptilium); ► planě rostoucí; trojčetné listy; květy jsou barvy fialové; plodem je luštěnina; (MS, DA). porotita, f. (1) (Arg): milá zdrobnělina k výrazu porota, tzn. malinkatá žena nebo dívka; (MS). poroto, m. (← keč.); (1) (StřAm, Kost, Pan): fazol obecný (Phaseolus vulgaris); ► jednoroční bylina; vytváří buď stonky s ukončeným růstem, tzv. keříčkové formy, nebo stonky s neukončeným růstem, tzv. ovíjivé formy; je pravotočivá se střídavými, trojpočetními listy; plodem je struk; (2) (StřAm, Kost): jídlo z fazolí; (3) (StřAm, Kost): běžné denní jídlo; (4) (Chil): osoba podřízená někomu; (5) (Chil): přezdívka; (6) (Chil, LaPlat): malicherná osoba, dítě; (7) (Chil): karamely (bonbón); (8) (Chil): hudebníci; (9) (LaPlat): penis; (10) anotarse; apuntarse un ~ (Arg, Par, Urug): zapojit se do hry; mít v něčem úspěch; (11) es un ~ (LaPlat): to je levou zadní; (12) la de apalear ~s (LaPlat): silná ruka nebo paže; (13) me importa un ~ (LaPlat): je mi to fuk; (14) no valer un ~ (La Plat): nemít cenu, význam; (MS). poruña, f. (← keč.); (1) (Arg, Chil): dobytčí roh užívaný v dolech jako naběračka; (2) (Arg, Chil): naběračka; ► používaná k porcování různého zboží; (3) (Arg, Chil): zahradnický nástroj; (4) (Arg): hliněný džbán; (5) hombre de ~ (Chil): neurozený, prostý; ■ Var: puropuro, purupuru; (MS). poruñazo, m. (1) (Chil): podvod realizovaný obchodníkem s falešnými kovy; (MS). poruñear, tr. (1) (Chil): podvést někoho tak, že nabídneme pravé kovy, ale ve skutečnosti mu prodáme falešné; (2) (Chil): mýlit se, zlobit se; ■ Var: puruñear; (MS). poruñeo, m. (1) (Chil): uskutečněný obchod s falešnými kovy; ■ Var: puruñeo; (MS). poruñero, m. (1) (Chil): obchodník s falešnými kovy, které však vydává za pravé; (2) (Chil): podvodník, darebák; ■ Var: puruñero; (MS). posol, viz: pozol[e]; (MS). potazo, m. (1) (Chil): upadnutí na zadek; (MS). potear, intr. (1) (Arg): smilnit; (MS). potito, m. (1) (Arg, Bol, Chil, Per): prdelka; (2) plata (o platita) en (la) mano, (y) ~ en el suelo (Chil): pořekadlo; ► zaplatíme a dostaneme zboží; (3) sana, sana, ~ de ranas; si no sanas hoy, sanarás mañana (Chil): pořekadlo; ► říkají chůvy dětem, aby je utěšily; (MS). poto, m. (← map.); (1) (Arg, Bol, Chil, Per): zadnice; (2) (Arg, Bol, Chil, Per): nejzazší bod nějaké věci; (3) (Chil, Ekv, Per): nádoba; (4) (Chil): pouzdro z kaučuku na cigarety nebo tabáky; (5) arch. (StřAm): místo v dolech, kde prováděli kontrolu zplnomocněnci krále; (6) ~ de mar (Chil):
13
medúzka; ► druh mořského živočicha šedé nebo tmavě zelené barvy s fialovými špičkami; dosahuje průměrné délky 8 cm; hermafroditní; hojně konzumována na jihozápadě Španělska; (7) el que tenga ~, no le diga pedorro a otro (Chil): ten, kdo má nějakou zdrav. vadu nebo chorobu, neměl by se vysmívat druhým; (8) estar como ~ de minero (Chil): mít průjem; (9) plata en mano, ~ en suelo (Chil): fráze oznamující úspěšné provedení platby; (MS). potoco, -ca, adj. (1) (Chil, Bol): malý a tlustý; (2) (Arg): s velkým zadkem; (3) (Arg): těžkopádný; (MS). potón, m. (1) (Chil): hrubián, sprosťák; (2) (Chil): hulvát; (MS). pozol[e], m. (← nah.); (1) (Kost, Hond, Mex): pokrm; ► polévka z měkké kukuřice s vepřovým masem; (2) (Mex, StřAm): nápoj; ► nealkoholický nápoj připravený z kukuřice, mléka, vody a cukru; velmi oblíbený zejména ve Španělsku; (3) (Guat): nadrcená kukuřice sloužící jako krmivo pro drůbež; (4) (Guat): sedlina, usazenina; (5) (Mex): rostlina; ► pojmenování pro kukuřici; (6) ser uno como el ~ de Sayula, de puro hocico (Mex): urážlivý výraz; ■ Var: posol; (MS). pozola, f. (1) (Kost): blecha písečná; ► hmyz vypadající jako zrnko kukuřice; (MS). pozolear, tr. (1) (Mex): jíst nebo pít pozol; (MS). pozoleo, m. (1) (Mex): časté požívání pokrmu zvaného pozol; ■ Var: puruñeo; (MS). pozolera, f. (1) (Guat): lehkomyslná žena; (MS). pozolero, adj/subst. (1) adj. (Mex, Nik): přídavné jméno k pozol; (2) m. (Mex, Nik): milovník pokrmu pozol; (MS). pozolillo, m. (1) (Salv): rostlina (Cuitlauzinia pendula); ► druh orchideje; pro krásu svých květů je velmi využíváná jako dekorační rostlina; roste v tropických lesích a kvete od dubna do června; květy jsou krémové barvy s růžovým zabarvením; (MS). poztempate, m. (← nah.); (1) (Kost): liána; (MS). prepizza, f. (1) (Arg, Bol, Chil, Urug): těsto na pizzu natřené pouze rajčatovým protlakem (prodejné; dále si každý dodá svoje ingredience); (DA). presea, f. (1) (Bol, Dom, Ekv, Guat, Hond, Kub, Nik, Pan, Ven): medaile pro vítěze; (DA). puca, viz: puka; (DA). puco, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Kol, Per): miska z pálené hlíny; (2) (Arg): hrnec nb hliněný džbán; (3) (Ekv): široký talíř ze dřeva; (4) (Arg): druh zámku z pálené hlíny, kterým uzavírají své domy obyvatelé pamp; (MS). puchacay, citosl. (1) euf. (Chil): vyjádření obdivu nebo překvapení; (DA). púcher, m/f. (1) (Hond, Nik, Salv): drogový dealer (zejména kokain); (DA). pucherí, m. (← guar.); (1) (Per, Ven): strom (Nectandra pichury); ■ Var: puchury; (MS). puchi, m. (1) (Bol): výkal; (DA). puchote, viz: pochote; (MS). puchury, viz: pucherí; (MS). pugio, viz: puquío; (MS). pugío, viz: puquío; (MS). puiscana, viz: puscana; (MS). puishcana, viz: puscana; (MS). pujagua, f. (← nah.); (1) (Hond, Kost): druh hodně měkké kukuřice; ■ Var: pujahua; (MS). pujagüita, f. (1) (Nik): druh rostliny; (MS). pujahua, viz: pujagua; (MS). pujcana, viz: puscana; (MS). puka, f. (1) (Portor): náhrdelník z ulit nebo jiného materiálu; ■ Var: puca; (DA). puma, m. (1) (Chil): odvážný, statečný člověk; (DA). pupero, m. (1) (Arg): pupeční pás; (MS). pupito, m. (1) (Arg): půvabná a žádaná slečinka; (MS). pupo, m. (← keč.); (1) (Arg, Chil, Ekv, Per, Bol, Kol): pupek; (2) (Kol): díra, důlek, prázdno; (3) hacer ~ (Arg): strpět, vystát někoho; snažit se; (MS). pupón, m. (1) (Arg, Mex): přeplněný, plný; (2) (Arg, Mex): břicháč; (3) ponerse uno ~ (Arg): zbohatnout; (MS). pupuisito, m. (1) (Ven): zdrobnělina od pupuí; (MS). pupuí, m. (← arw/karib.); (1) (Ven): druh ptáka; (MS). pupulo, -la, adj. (1) (Arg): s velkým pupkem; (2) (Arg): přesycený nebo přepitý; uspokojený; (MS).
14
pupy, adj. (1) (Kol): luxusní (věc); (DA). puque, adj. (← may.); (1) (Mex): shnilý, prázdný; (2) (Mex): nezdravý, slabý; (3) (Mex): neplodný (říká se o mužích); (MS). puquial, adj/subst. (1) m. (Per): pramen; zdroj vody; (2) adj. (Arg): příslušné přídavné jméno k vodě z puquio; (3) (StřAm): příslušné přídavné jméno k puquio; (MS). puquío, m. (← keč.); (1) (StřAm): vodní pramen; (2) (Per): farma (statek) která má svůj zdroj vody; ■ Var: pugío, pugio, puquio; (MS, DA). puquio, viz: puquío; (MS). purio, m. (← arw/karib.); (1) (Kub): lesní strom (Bocagea laurifolia); (MS). purial, m. (1) (Kub): místo s hojným výskytem stromů purio; (MS). purina, f. (1) (Portor): heroin; (2) (Portor): droga obecně; (DA). puruña, viz: poruña; (MS). puruñear, viz: poruñear; (MS). puruñeo, viz: poruñeo; (MS). puruñero, viz: poruñero; (MS). purupuru, viz: poroporo; (MS). pururu, viz: pororó; (MS). puscana, f. (← keč.); (1) (Arg, Chil): spřádací stroj; (2) (Arg): druh keře; ■ Var: puiscana; puishcana; pujcana; (MS). put, m. (← may.); (1) (Mex): papája; (2) hacer ~s (Mex): chodit za školu; (MS). puxo, -xa, adj. (← nah.); (1) (Mex): hodně bledý; bezbarvý; (MS). Q q’ara, f. (← aim.); (1) (Bol): holý, oškubaný; o běloších narozených v Bolívii; (MS). q’arito, m. (← aim.); (1) (Bol): zdrobnělina od q’ara; adolescent bílé rasy; (MS). qepu, viz: quepu; (MS). qhola, f. (← aim.); (1) (Bol): jeptiška (protože jí ostříhali vlasy); ► viz též: qholar; (MS). qholar, tr. (1) (Bol): ostříhat vlasy dohola; (MS). quecha, f. (1) (Arg, Bol): průjem; ■ Var: kecha; (MS). quechalo, -la, adj. (1) (Arg): průjmový, často má průjem; (MS). quechar, tr. (← keč.); (1) (Arg): mít průjem; (MS). quechera, f. (1) (Per): průjem; (MS). quechol, m. (← nah.); (1) (Mex): pták (Platalea mexicana); ► má plovací blány; narůžovělé peří a zobák ve tvaru špachtle; (2) ~ aguacate (Mex): mexické avokádo; ■ Var: quechole; (MS). quechole, viz: quechol; (MS). queco, viz: quingos; (MS). queik, m. (1) (Pan): dort; (DA). quelbo, viz: quilbo; (MS). quelital, m. (1) (Mex): místo, kde se hojně vyskytuje quelite; (MS). quelite, adj/subst. (← nah.); (1) m. (Am, Mex, StřAm): tykev muškátová (Cucurbita moschata); ► hranatý stonek; hranatá nezduřená stopka; plody uprostřed zúžené jsou nevýrazné barvy; dužina krémově zabarvená; vysoký obsah cukru a beta-karotenu; (2) (Mex, StřAm): výhonek, šlahoun nebo špička jedlé zeleniny; (3) (Mex): milenec; (4) adj. (Mex): nazelenalý, bledý; (5) ~ apetoso; ~ bronco; ~ cenizo; ~ cuale; ~ de espiga; ~ de fraile; ~ de trigo; ~ de zorrillo; ~ morado; ~ salado, etc. (Mex): odrůdy quelite nebo jiných rostlin; (6) estar alimentado con ~s (Mex): nemít energii nebo sílu; (7) poner a uno como ~ (Mex): hrubě někomu vynadat; (8) ponerle a uno ~ (Mex): zacházet s někým jako s hadrem; (9) ~ y calabacitas, en las primeras agüitas (Mex): pořekadlo; ► říkají rolníci o takových rostlinách, které plodí, když spadnou první deště; (10) tener cara de ~ (Mex): být bledý a jakoby nemocný; ■ Var: quilite; (MS). quelitear, tr. (1) (Mex): sklízet, pěstovat nebo sázet tykve quelite; (MS). quelitera, f. (1) (Mex): sklízení, pěstování nebo sázení tykví quelite; (2) (Mex): prodavačka tykví quelite; (3) (Mex): rostlinka tykve quelite; (MS). quelitero, -ra, adj. (1) (Mex): přídavné jméno ke quelite; (MS). quenco, viz: quingos; (MS). quengo, viz: quingos; (MS).
15
quengoso, -sa, adj. (1) (Per): zakroucený, klikatý; (MS). quenqueada, f. (1) (Arg, Ekv, Kol): klička, zákruta; (MS). quenqueado, viz: quingueado; (MS). quenqueadura, f. (1) (Arg, Ekv, Kol): klička, zákruta; (MS). quenquear, viz: quimbear; (MS). quénua, viz: quinua; (MS). quéñua, viz: quinua; (MS). quepo, viz: quepu; (MS). quepu, m. (← aim.); (1) (Arg, Bol): trn opuncie; (2) (Bol): malý trn; (3) pelo de kepo (Bol): bílé vlasy; ■ Var: kepo, qepu, quepo; (MS). quete, m. (1) (Per): balíček kokainové pasty; (DA). quetro, m. (← map.); (1) (Chil): kačer, který nelétá; (2) (Chil): kohout, který nemůže pěkně kokrhat; (3) (Chil): kohout nebo slepice olověné barvy; ■ Var: quetru; (MS). quetru, viz: quetro; (MS). queul, viz: queule; (MS). queule, m. (← map.); (1) (Chil): keule (Gomortega keule); ► strom až 15 m vysoký; s neopadávajícími jednoduchými podlouhlými listy; (2) (Chil): plod tohoto stromu; ► zelená peckovice; při dozrání zežloutne; ■ Var: queul; queuli; (MS). queuli, viz: queule; (MS). quiche, m. (← čib.); (1) (Kol, Ven): druh bromélie (Tillandsia); ► epifitní rostlina s vroubkovanými listy a růžovým nebo modrým květenstvím; plodem je tobolka pokrytý jemnými chloupky; (2) (Kol): slupka banánu; (3) (Kol): hmota z kukuřice zabalená do listí tohoto stromu; (4) bollos de ~ (Kol): sladké pečivo z kukuřice zabalené do listí z quiche; (MS). quigua, f. (← arw/karib.); (1) (Dom, Ven): druh měkkýše; (2) (Ven): druh stromu; (MS). quila, f. (← map.); (1) (StřAm): bambusovitá rostlina (Chusquea quila); (2) hacer ~ (Arg): zasáhnout do rvačky; (MS). quilbo, m. (← map.); (1) (Chil): součástka tkalcovského stavu; (2) (Chil): druh ptáka; (3) patas de ~ (Chil): osoba s dlouhýma štíhlýma nohama; (4) (estar) recién salido de los quelbos (Chil): pořekadlo; ► říká se při prvním použití něčeho; ■ Var: quelbo; (MS). quilco, m. (← map.); (1) (Chil): velký koš; (2) (Chil): svalnatá noha, kterou jsou škeble přichyceny k lastuře; (MS). quilite, viz: quelite; (MS). quillango, m. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Chil, Urug): přehoz z kůží, který používají indiáni; (2) (Bol): součást sedla; (MS). quillai, viz: quillay; (MS). quillay, m. (← map.); (1) (Arg, Chil, Bol, Ekv, Urug): mydlokor tupolistý (Quillaja saponaria); ► strom velkého vzrůstu; kmen pokrytý silnou kůrou popelavě šedé barvy; listy jsou drobné, kožnaté, oválného tvaru se zoubky; květy jsou zvenku chlupaté kalichy lemované bílými okvětními lístky; plod je chlupatý měchýřek; (2) (Arg, Chil): kůra tohoto stromu; (3) (Arg, Chil): punč; ■ Var: quillai; (MS, DA). quillayazo, m. (1) (Chil): punč; viz též: quillay; (2) (Chil): čisticí prostředek vyrobený z quillay; (3) (Chil): nápoj; (MS). quillazo, m. (1) (Chil): kapalina z quillay na mytí vlasů nebo na odstraňování skvrn; (2) (Chil): břečka; (MS). quilo, m. (← map.); (1) (Chil): popínavá rostlina (Muehlenbeckia hastulata); ► výška až 5 m; zelené květy s pěti okvětními lístky; léčivé vlastnosti; (2) (Chil): plod tohoto keře; (3) hacerle a uno mata de ~ (Chil): skrývat, zatajovat někoho; (MS, NET). quilpe, m. (← map.); (1) (Chil): náměsíčný člověk; (2) hacer ~ (Chil): mít noční můry; (MS). quiltro, m. (← map.); (1) (Chil): voříšek, pes bez rodokmenu; (MS). quimba, viz: quingos; (MS). quimbear, tr. (1) (Arg, Ekv, Kol): dělat čáry nebo dráhy které tvoří střídavě úhly; zkosit, klikat se; (2) (Ekv, Kol): tvořit zákruty v řece; (3) (Ekv): dělat kličky při fotbalu; (4) (Bol): předvést ladné pohyby těla v pasáži určitého tance; ■ Var: quenquear; quinguear; (MS). quimbo, viz: quingos; (MS). quimbos, viz: quingos; (MS).
16
quimboso, adj. (1) (Per): kličkující; (MS). quimil1, m. (← nah.); (1) (Mex): ranec oblečení; (2) (Chil): balík (množství); (3) (Chil): množství věcí; (4) (Mex): obecně, spousta něčeho; (MS). quimil2, viz: quimilí; (MS). quimilar, m. (1) (Mex): místo, kde se hojně vyskytují kaktusy quimilí; (MS). quimilero, m. (1) (Arg): ten, kdo hodně jí quimil; (MS). quimili, viz: quimilí; (MS). quimilí, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol): kaktus (Opuntia quimilo); ► hodně rozvětvený kaktus dorůstající až do výšky 4 m; květy má červené barvy; ■ Var: quimil2; quimili; (MS, DA). quin, viz: quiñe; (MS). quinca, viz: quinua; (MS). quincha, f. (← keč.); (1) (StřAm): rákosová tkanina nebo útek; (2) (Arg, Chil, Bol, Kol, Ekv, Per, Urug, Pan,Ven): zeď, střecha, zástěna, ohrada (kolem domu); (3) de pata en ~ (Chil): o zábavě: hlučná; (4) detrás de la ~ (Chil): v konkubinátu; ►vztah muže a ženy, kteří nejsou manželé, ale trvale spolu žijí, př. druh a družka; (5) saltar la ~ (Chil): odstoupit ze hry; ► před porážkou; (MS). quinchada, f. (1) (Arg): přikrytí, pokrytí rákosovou tkaninou; (2) (Arg): demižon; (3) carreta ~ (Arg): vozík s bočnímí stranami z rákosového pletiva; (MS). quinchado, -da, adj. (1) (Arg): o ohradě, zdi: zhotovená z rákosového pletiva; (MS). quinchador, m. (1) (Arg, Urug): odborník na výrobu rákosového pletiva; (MS). quinchal, m. (1) (Chil): lano, kterým se přivazují voli k vozu; (MS). quinchar, tr. (1) (StřAm): pokrýt nebo ohradit rákosovým pletivem; (MS). quinchazo, m. (1) (Arg): hudba, serenáda para dar en el rancho de quinchas; (MS). quinche, m. (1) (Urug): rákosové pletivo, (2) (Urug): koryto na vodu; (MS). quincho, m. (1) (Bol, Chil): stěna nebo ohrada z rákosu; (2) (Arg, Urug): chudý statek; (3) (Urug): venkovský nevěstinec; (MS). quiniar, viz: quiñar; (MS). quinie, viz: quiñe; (MS). quingos, m. (← keč.); (1) (Am): čáry nebo dráhy které tvoří střídavě úhly; cikcak; (2) (Arg, Ekv, Kol, Per): zatáčka, zákruta řeky nebo cesty; (3) (Arg, Bol, Chil, Ekv, Per): nakrucování při chůzi, ladnost pohybů, půvab pohybů; (4) (Bol, Chil, Per): ladný pohyb těla při tanci; pirueta; (5) (Ekv): grimasa; (6) (Kol): nesnáze, potíže, dluhy; (7) (Arg): roh domu; (8) (Arg): nevěstinec; (9) (Ekv): finta; (10) (Bol): pasáž, v určitých lidových tancích, kdy tanečník musí předvést ladné pohyby svého těla; (11) hacer (o echar) ~ (o quimba) (Ekv, Kol, Per): kroutit se, jít cikcak; ■ Var: queco; quenco; quimba; quimbo; quimbos; (MS). quingua, viz: quinua; (MS). quingueado, -da, adj. (1) (Per): klikatý, zatáčí se nebo má hodně zákrut; (2) (Arg): cikcak (říká se o tkaninách); ■ Var: quenqueado; (MS). quinguear, viz: quimbear; (MS). quinio, viz: quiño; (MS). quínoa, viz: quinua; (MS). quintral, m. (← map.); (1) (Arg, ‚Chil): rostlina (Tristerix); ► velmi škodlivá pro ostatní rostliny na kterých parazituje; květy jsou červené barvy; (2) (Arg, Chil): choroba rostlin; ► bývají jí postiženy vodní melouny a fazole; (3) ~ de quisco (Chil): rostlina (Tristerix aphyllus); ► rostlina parazitující na kaktusech; květy jsou červené barvy; (MS, DA, NET). quinua, f. (← keč.); (1) (StřAm, Mex): merlík chilský (Chenopodium quinoa); ► jednoletá dvouděložná rostlina; dorůstá výšky až 2 m; má listy tvaru kosočtverce a malé bílé kvítky tvořící květenství hroznu; (2) (Per): jedlá semínka této rostliny; ■ Var: quénua; quéñua; quinca; quingua; quínoa; quiñua; quiuna; (MS, DA). quinual, m. (1) (Chil): rostlina (Polypepis racemosa); (MS, NET). quinuar, m. (1) (Per, Mex): druh rostliny; (MS). quiña, f. (1) (Kol, Per): úder daný hrotem káči; (2) (Arg): šťouchnutí a naražení kuliček do sebe při hře kuličky; (MS). quiñada, f. (1) (Chil, Kol, Per): úder daný hrotem káči; (MS). quiñado, -da, adj. (1) (Arg, Chil, Per): poďobaný; (MS).
17
quiñador, m. (1) (Kol): káča, která se položí na zem a údery se roztáčí; (2) ser el trompo ~ (Kol): být velký smolař; (MS). quiñadura, f. (1) (Chil, Per): drcnutí do něčeho; (2) (Chil, Per): stopa po zapíchnutém hrotu, tzn. dírka; (MS). quiñar(se), tr/zvrat. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Chil, Ekv, Kol, Pan, Per, Ven): zranit se špičkou káči (hračka); (2) (Bol, Chil, Ekv, Kol, Pan, Per): strkat do někoho/něčeho; (3) (Bol, Chil, Ekv, Kol, Pan, Per): srazit něco s něčím; (4) (Kol, Per): bít se pěstmi; (5) (Per): mlátit se; (6) (Portor): být zklamaný; (7) (StřAm): roztáčet káču; (8) (Arg): narazit silně do něčeho, co se může rozbít; ■ Var: quiniar; (MS). quiñazo, m. (1) (Chil, Ekv, Kol, Per): trknutí, střet, drcnutí; (2) (Chil, Ekv, Kol, Pan, Per): úder daný hrotem jedné káči nějaké druhé; (MS). quiñe, m. (1) (Bol): kohoutí ostruha; (2) (Bol, Chil, Per): hrot káči; (3) (Kol, Ven): rána pěstí; (4) (Per): stopa po ostenu; (5) aguantar quines (Per): snášet rány osudu (neštěstí); (6) hacer ~ (Chil): quiñar nebo nabrat (ve smyslu udeřit); (7) ~ y cuarta (Pan): dětská hra; (8) (Arg): narazit silně do něčeho, co se může rozbít; ■ Var: quin; quinie; (MS). quiñetazo, m. (1) (Ven): úder; (MS). quiño, m. (1) (Chil, Ekv, Kol, Per, Ven): quiñazo; (2) (Chil, Ekv, Kol, Per, Ven): stopa po nárazu bodce; (3) (Ekv): sklenka likéru; (4) (Kol): dětská hra; (5) (Kol): rána pěstí; (6) (Per): stopa, značka, důlek ve dřevě; jizva po neštovici; (7) (Per): úder, náraz; viz též: quiñar; ■ Var: quinio; (MS). quiñua, viz: quinua; (MS). quiotar, intr. (1) (Mex): vyrašit (o stvolech agáve); (MS). quiote, m. (← nah.); (1) (Mex): stvol agáve; (2) (Mex): krk nějaké osoby; (3) (Mex): mužský pohlavní úd; (MS). quipe, m. (← keč.); (1) (Bol, Ekv): batoh; (2) (Per, Kol): ranec různých věcí; ■ Var: quipi; (MS). quipi, viz: quipe; (MS). quique, m. (← araucano.); (1) (StřAm): grizon velký (Galictis vittata); ► druh lasice; (2) (Chil): cholerik; (3) ser (o estar hecho) un ~ (Chil): být vznětlivý nebo nespolečenský; ■ Var: quiqué; quiqui; (MS, NET). quiqué, viz: quique; (MS). quiqui, viz: quique; (MS). quiquincho, viz: quirquincho; (MS). quirco, viz: quirquincho; (MS). quirquicho, viz: quirquincho; (MS). quirquinchada, f. (1) (StřAm): lov pásovců; (MS). quirquinchar, tr. (1) (StřAm): lovit pásovce; (MS). quirquinchero, m. (1) (Arg): říká se o psu vycvičeném na lov pásovců; (2) (Arg): zloděj cizího majetku; (MS). quirquincho, m. (← keč.); (1) (StřAm): pásovec; (2) (Arg, Chil): špatně naladěný člověk; (3) (Bol): přezdívka; (4) estar como un ~, ser (o volverse) un ~ (Chil): uhýbat; nevzdávat se; ■ Var: quiquincho; quirco; quirquicho; (MS). quisa, f. (1) (Bol): oloupaný a osmažený zralý banán; (2) (Per): kopřiva; (MS). quisca, f. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Chil): druh kaktusu; (2) (Arg, Chil): trn kaktusu; (3) (Arg, Chil): prasečí štětiny; (4) (Arg, Chil): trnitá věc; (MS). quiscal, m. (1) (Chil): terén zarostlý kaktusy; (2) (Chil): vlhovec velkoocasý (Quiscalus mexicanus); ► pták velký až 43 cm; dlouhý, silný zobák; dlouhý ocas; nohy s dlouhými prsty; vše černé barvy; u samců peří černé barvy s odlesky; samice hnědé peří s odlesky a nadočnice barvy šedé; (MS, NET). quisco, m. (1) (Arg, Chil): kaktus (Echinopsis chiloensis); ► endemický druh; výška až 8 m; bílé květy; (2) (Arg, Chil): železná špice používá k odlepování mořských plodů z útesu; (MS, NET). quiscudo, -da, adj. (1) (Arg, Chil): plný trnů; (2) (Arg, Chil): mající nepoddajné vlasy; (MS). quisquido, da, adj. (1) (Arg): trpící zácpou; ■ Var: quixquido; (MS). quisquir(se), zvrat. (← keč.); (1) (Arg): mít zácpu; (2) (Arg): nadměrně něco naplnit; (3) (Arg): dusit se; (MS). quiuca, f. (1) (Arg): žížala; (DA). quiuna, viz: quinua; (MS). quixquido, viz: quisquido; (MS).
18
R rabispís, m. (1) (Kol): zadnice, hýždě; (DA). racquetbol, m. (1) (Bol, Chil, Ekv, Hond, Kost, US): hra podobná squashi; (DA). raga, f. (1) (Bol): žert; (DA). raguay, m. (← araucano.); (1) (Chil): gunera čilská (Gunnera chilensis); ► vytrvalá rostlina; má mohutné, okrouhlé, krabaté a laločnaté listy, které jsou velmi dekorativní; slizové nádržky v listech a oddencích ve kterých žijí sinice; malé, červenozelené květy; plodem je peckovice; (2) (Chil): dlouhá kost nějaké vysoké dívky; ■ Var: rahuay; (MS, NET). rahuay, viz: raguay; (MS). rale, m. (← araucano.); (1) (Chil): pramice nebo kašna ze dřeva; (2) (Chil): miska; velký talíř; mísa (vyrobené ze dřeva); (3) (Chil): dřevěný nočník; (4) (Chil): indiánský bubínek; ■ Var: rali; (MS). rali, viz: rale; (MS). regata, f. (1) (Pan): ilegální automobilový závod; (DA). reinaldo, -da, adj. (1) (Nik): hloupý; (DA). remís, m. (1) (Arg, Par, Urug): pronajmutý automobil i s řidičem; (DA). requiñar, tr. (1) (Per): znova začít quiñar; (MS). rilain, f. (1) (Portor): stará prostitutka; (DA). rispado, -da, adj. (1) (Hond, Salv): rychlý; (DA). rispar, intr. (1) (Hond, Nik): rychle utéct (zvíře nebo člověk); (DA). ritalín, -na, m/f. (1) (Chil): velmi neklidné a hyperaktivní dítě; (DA). ritalínico, -ca, adj. (1) (Chil): neklidný, hyperaktivní; (DA). rito, m. (← araucano.); (1) (Chil): silná přikrývka z hrubého materiálu; (MS). rocote, m. (← keč.); (1) (StřAm): druh chilli papričky (Capsicum pubescens); ► dorůstá výšky až 2 m; rozvětvený stonek, kopinaté listy, malé bílé nebo fialové květy; (2) (StřAm): plod této rostliny; ► kuželovitý tvar; oranžová, červená nebo žlutá barva; pro svoji pikantní chuť užívaný jako koření; (3) (Ekv): hanlivý výraz pro indiána; ■ Var: rocoto; (MS). rocoto, viz: rocote; (MS). ruca, f. (← araucano.); (1) (Arg, Chil): indiánská chatrč; (2) (Arg, Chil): jakákoli pastýřská chýše; (3) (Chil): hornický důl; (4) (Chil): barabizna, dřevorubecká chatrč; (5) ir a la ~ (Chil): jít spát; (MS). rucanito, m. (1) (Mex): dědeček, stařeček; ► výraz soucitu nebo lásky; (MS). ruco, adj/subst. (← keč.); (1) adj (StřAm): starý, neužitečný; (2) m. (Hond): opotřebovaný nůž; (MS). runa, adj/subst. (← keč.); (1) f. (Ekv): indián; (2) adj. (Ekv): všední, prostý; (3) f. (Bol, Ekv): hanlivý výraz pro indiána; (4) f. (Ekv): používá se pro označení všeho, co je prvotřídní kvality; (MS). rungue, m. (← araucano.); (1) (Chil): svazek klacků používaný na obracení obilných zrn pražených v hliněné nádobě; (2) (Chil): kmeny stromů zbavené listí; (3) (Chil): holé násady košťat nebo prachovek (4) (Chil): přebytky, zbytky; (5) no quedar (o no dejar) de una cosa ni los ~ (Chil): nenechat (nebo nezůstat) nic; (MS). runguear, tr. (1) (Chil): jíst pražená obilná zrna; (2) (Chil): jíst zbytky; (3) (Chil): začít si něco se ženou s nejhorším postavením ve společnosti (týká se mužů); (MS). rungueo, m. (1) (Chil): pojídání pražených obilných zrn; (2) (Chil): nejmizernější práce, na kterou bývají přiřazena stará zvířata; (MS). rupachico, m. (← keč.); (1) (Arg): kopřiva; (2) (Arg): noční můra (Hylesia nigricans); ► dospělá je tmavě zbarvená se zlatavými chloupky na břiše; napadá různé druhy rostlin a při styku s lidskou kůží způsobuje dermatitidu; (MS, NET). rupachical, m. (1) (Arg): místo, kde roste hodně kopřiv; (MS). S sacamicas, adj/subst. (1) (Kol): lichotník; (DA). sacha, adj/subst. (← keč.); (1) f. (Arg): holub divoký skalní; (2) (Arg, Ekv): les, prales, lesík; (3) adj. (Arg, Ekv, Per): nepravý, podobný; (MS). sacuanjoche, m. (←nah.); (1) (Kost, Nik): plumérie (Plumeria rubra); ► výška až 5 m; stále zelený sukulentní keř; podlouhlé, kožovité listy s výraznou žilnatinou; květy mohou mít bílou, žlutou, oranžovou nebo růžovou barvu; silně voní; (MS, NET).
19
saguaipé, m. (←guar.); (1) (Arg, Bol, Par, Urug): motolice jaterní (Fasciola hepatica); ► parazitický červ; 2-3 cm; tělo má tvar kopinatého listu; napadá ovce, skot, další savce i člověka; živí se krví hostitele; (2) (Arg, Bol, Urug): fasciolóza; ► nemoc způsobená tímto parazitujícím červem; ■ Var: sobaipé; sagüipé; zaguaipé; (MS). sagüipé, viz: saguaipé; (MS). sajú, m. (← guar.); (1) (StřAm): chápan; ► druh opice; (MS). sanate, viz: zanate; (MS). sanco, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Chil, Ekv, Kol, Per): kaše z pražené obilné nebo kukuřičné mouky; (2) (Arg, Bol, Ekv, Kol, Per): dušený pokrm; ► kukuřičná mouka, tuk, cibule, mléko, čerstvý sýr a sůl; (3) (Chil): velmi husté bahno; (4) (Chil, Ekv, Kol): kaše ze zeleného banánu; (5) hacer ~ una cosa (Chil): zničit něco, rozbít na kusy; (6) parecer ~ una cosa (Arg): říká se o polévce nebo o něčem kapalném velmi hustém; ■ Var: sancu; sango; zanco; zancu; zango; (MS, DA). sancu, viz: sanco; (MS). sango, viz: sanco; (MS). sapallada, viz: zapallada; (MS). sapallera, viz: zapallera; (MS). sapallo, viz: zapallo; (MS). sapaneco, - ca, adj. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): baculatý; ■ Var: chapaneco; zapaneco; (MS). sapoyol, viz: zapoyol; (MS). sarandí, m. (← guar.); (1) ~ blanco (Arg, Urug): keř (Phyllantus sellowianus); ► rozvětvený; kopinaté listy; zelené květy; malý plod; odvar z listů má léčivé účinky; (2) ~ colorado (Arg, Urug): keř (Cephalanthus glabratus); ► jednoduché listy; jemně parfémované bílé květy seskupené do hlaviček; plod téměř pyramidovitého tvaru; (3) ~ negro (Arg, Urug): keř (Sebastiania schottiana); ► kopinaté listy; malé bíložluté květy; květenství klas; plodem je kaštan; (MS, DA). sarandinal, m. (1) (LaPlat): oblast zarostlá keři sarandí; (MS). sarura, f. (← arw/karib.); (1) (Ven): druh hada; (2) (Ven): druh keře; (MS). sayol, viz: sayole; (MS). sayole, m. (← nah.); (1) (Kost, Mex): druh mouchy; (2) (Mex): druh včelička; (3) (Mex): plástev včelího medu; ■ Var: sayol; sayul; zayul; (MS). sayul, viz: sayole; (MS). sayulear, tr. (1) (Mex): hledat v lese med od včely sayul; (MS). sayulero, -ra, adj. (1) (Mex): příslušné přídavné jméno k sayul; (MS). shimpa, viz: simpa; (MS). shimpear, tr. (1) (Arg): tahat za copy; (MS). shocoyote, viz: socoyote; (MS). shungu, m. (← keč.); (1) (Per): srdce ze dřeva; (MS). shunguito, m. (1) (Ekv): srdíčko, láskyplné zacházení; (MS). sicahuite, m. (← nah.); (1) (StřAm): akácie (mimóza) (Pithecollobium arboreum); (MS). simba, viz: simpa; (MS). simbado, viz: cimbado; (MS). simbar, tr. (1) (Arg): učesat, zaplést vlasy (týká se žen); (2) (Arg): zaplést hřívu; (3) símbame, te haré los rulos (Arg): pomoz mi, já též ti pomůžu; ■ Var: simpar; (MS). simpa, f. (← keč.); (1) (Arg, Per): spojení třech mezi sebou zapletených pramenů; (2) (Arg, Per): vlasy zapletené do copu; (3) (Bol): cop, který nosí někteří černoši; (4) (Arg, Bol, Per): cop, který nosí někteří indiáni; (5) (Arg, Bol, Chil, Kol, Per): celý cop; (6) (Per): zapletený pramen vlasů obecně; (7) (Bol): lano spletené z pevné kůže; (8) (Chil, Per): stuha, kterou si indiánky nebo ženy z vesnice svazují své copy; (9) (Per): žebřík vyrobený z provazů kůže; ■ Var: cimba; chimba; shimpa; simba; (MS, DA). simpada, f. (1) (Arg): zaplétání; (MS). simpar, viz: simbar; (MS). simpudo, -da, adj. (1) (Arg): dlouhovlasý nebo se zapletenými vlasy; (MS). sirca, f. (← keč., aim); (1) (Chil): žíla nějakého dolu; (2) (Chil): horní vrstva kamene, ve které jsou zrnka zlata (při rýžování zlata); (3) (Chil): pevný a kamenitý terén na dně nějaké rokle, který je odolný vodní erozi; ■ Var: sirga; (MS). sircador, m. (1) (Chil): zlatokop; (MS).
20
sircar, tr. (1) (Chil): rýžovat zlato; (2) (Chil): pořezat stonky s listy y rozhrnout půdu a rostlinu vyjmout i s celý kořenovým systémem; (MS). sirga, viz: sirca; (MS). siricote, m. (← may.); (1) (Am, Antil, Mex): strom (Cordia boissierií); ► silný kmen; dorůstá výšky až 5 m; hodně rozvětvený; listy jsou světle zelené barvy; užití v tradiční medicíně; (2) ~ blanco (Am, Antil): kordie šarlatová (Cordia sebestena); ► keřovitý strom vysoký až 10 m; listy jsou drsné a velmi tuhé; zářivě oranžovočervené květy; (MS, DA, NET). siripita, f. (← aim.); (1) (Bol): kobylka (Ensifera); ► rovnokřídlý hmyz; (2) (Bol): malá, vlezlá osoba; (MS). sobaipé, viz: saguaipé; (MS). soca, f. (← keč.); (1) (Am): poslední klíček (výhonek) cukrové třtiny; (2) (Bol): zbytky výhonku rýže po sklizni; (3) (Kol): výhonek který vyraší na tabáku po odkvětu; (4) (Ekv): tabák nejvyšší kvality; (5) (Mex): strniště nebo výhonky, které zůstavají v půdě z předchozího osevu; (MS, DA). sochinacascle, viz: sochinacaste; (MS). sochinacaste, m. (← nah.); (1) (Mex): luskový strom (Cymbopetalum penduliflorum); ► výška až 8 m; podlouhlé, jednoduché listy; (2) (Mex): květ tohoto stromu; ► fialová barva; šest okvětních lístků (3) (Mex): lusk, plod tohoto stromu; ■ Var: sochinacascle; sochinacastle; (MS, DA). sochinacastle, viz: sochinacaste; (MS). socondo, m. (← keč.); (1) (Arg): hlavoš (Cephalanthus); ► druh keře; jednoduché listy; z kořene se získává červené barvivo velmi užívané pro barvení silných látek; (2) (Arg): hluboká údolí mezi horami; (MS, DA). socoyote, m. (← nah.); (1) (Mex): mladší syn; (2) (Am): služka z nejnižší společenské vrstvy; ■ Var: jocoyote; shocoyote; (MS). sollate, viz: soyate; (MS). sompancle, viz: zompantle; (MS). sompantle, viz: zompantle; (MS). sompantli, viz: zompantle; (MS). soncle, m. (← nah.); (1) (Guat, Mex): jednotka míry v zemědělství; ► odpovídá 400 kusům nějakých zemědělských produktů; ■ Var: sonte; sontle; zonte; zontle; (MS, DA). sonte, viz: soncle; (MS). sontle, viz: soncle; (MS). sonto, -ta, adj. (← nah.); (1) (Hond, Guat, StřAm): bezuchý; ► člověk nebo zvíře s uřezanýma ušima (jedno nebo i obě); (2) la zonta de tu abuela (StřAm): hnusná babka; ► běžně užívaná urážka; (3) ser uno más caliente que un jarro zonto (Kost): být hašteřivý, mít bouřlivý temperament; ■ Var: zonto; (MS, DA). sontol, viz: zontol; (MS). soquear, intr. (1) (Kol): vyrašit (výhonky tabáku); (MS). soquital, viz: zoquital; (MS). soquite, viz: zoquite; (MS). sorocharse, zvrat. (1) (Arg, Bol, Chil, Ekv, Per): dostat nebo trpět vysokohorskou nemocí; (2) (Chil): uvést do rozpaků; (MS). soroche, m. (← keč.); (1) (StřAm): vysokohorská nemoc; (2) (Bol, Chil): galenit; (3) (Chil): červeň; (4) (Chil): ostudný; ■ Var: sorocho; (MS). sorocho, viz: soroche; (MS). sorocuá, f. (← guar.); (1) (Arg, Ven): pták (Trogon collaris exoptatus); ■ Var: surucuá; (MS, NET). sosquil, m. (← may.); (1) (Mex): vlákno z listu agáve; (2) (Mex): agáve (Agave fourcroydes; Agave leotonae; Agave sisalana); (MS, DA). sosquilar, intr. (1) (Mex): sosquilear; (MS). sosquileada, f. (1) (Mex): výprask; (MS). sosquilear, tr. (1) (Mex): zbičovat lanem z lýka; zbičovat obecně; (MS). sote, m. (← čib.); (1) (StřAm, Kol): blecha písečná (Tunga penetrans); ► parazit 1 mm velký; napadá teplokrevné živočichy; zavrtává se do kůže; vytvoří otok s otvorem, ze kterého později vypadávají vajíčka, která snáší; samice pak umírá, ale zůstává v ráně, která může hnisat; bolestivé a svědivé onemocnění; (MS).
21
sotol[e], m. (← nah.); (1) (Mex): trávovník (Dasylirion); ► dorůstá do výšky až 1,8 m; má krátké výhonky, hodně dlouhých, úzkych, trnitých listů tvořící růžičky; květenství lata je tvořeno malými květy; kmen bývá užívaný ve stavebnictví nebo jako palivo; (2) (Mex): alkoholický nápoj; ► vyrobený z této rostliny; ■ Var: xotol; zotol; zotole; (MS, DA). sotolín, m. (1) (Mex): sloní noha (Beaucarnea gracilis); ► rostlina vysoká 8 - 10 m; kmen naspodu zesílený do tvaru velké cibule připomíná sloní nohu; část stonku slouží jako zásobník vody; (MS, NET). sotolito, m. (1) (Mex): agáve; (MS). soyal[e], viz: soyate; (MS). soyate, m. (← nah.); (1) (StřAm, Mex): palma sladká (Brahea dulcis); ► výška až 12 m; kmen ne moc silný s málo znatelnými články; listy tvoří vějíře (používané jako střešní materiál); hroznovité květenství; květy mají krémovou nebo žlutou barvu a plodem je peckovice; (2) (Mex): různé textilní rostliny; (3) (Kub, Mex): list palmy, obyčejný textilní materiál získávaný z palem; (4) (Kub, Mex): kůže; (5) (Mex): klobouk; (6) arrancarle a uno el sollate (Kub): mluvit o někom špatně; ■ Var: sollate; soyal[e]; suyate; zoyal[e]; zoyate; zuyate; (MS, DA). suche1, adj/subst. (← keč.); (1) adj. (Ven): kyselý, nezralý; (2) m/f. (Chil): podřízený pracovník, podřazený; (3) m. (Chil): darebák; ■ Var: sucho; (MS). suche2, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol): pupínky na tváři po holení; ■ Var: sucho; suchi; (MS). suche3, viz: súchil; (MS). súchel, viz: súchil; (MS). suchento, adj. (1) (Bol): opupínkovaný na tváři (po holení); (MS). suchi, viz: suche2; (MS). súchil, m. (← nah.); (1) (Ekv, Kost, Kub, Mex, Per): strom (Talauma mexicana); ► vysoký až 30 m; zakulacená koruna; našedlá hladká kůra; jednoduché oválné nebo podlouhlé listy; velmi aromatické růžové květy; oválné plody hnědozelené barvy; využití v tradiční medicíně; terapeutické vlastnosti ; (2) (Guat): osvěžující nápoj; (3) (Mex): malá kytice; (4) (Mex): konec nějaké noční párty; (5) (Mex): užovka; (6) (Kost): květina podobná gardénii; (7) (Kost): dohazovačka; prostitutka; ■ Var: joche; juche; suche3; súchel; (MS, DA). sucho, viz: suche1; (MS). sucho, adj/subst. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Ekv, Per): ochrnutý; mrzák; (MS). suchuda, f. (1) caminar de ~ (Bol): pracně se šoupat po zadku; (MS). suchudo, -da, adj. (1) (Arg): opupínkovaný na tváři (po holení); (MS). supichir, tr. (← keč.); (1) (Bol): bít někoho až se z toho podělá; (2) (Mex): bičovat a týrat někoho dokud nevypustí duši; (MS). sura, f. (1) (Arg, Bol, Per): samice od nandu pampového (Rhea americana); (2) (Bol, Per): říká se o ženě, která se nestará o své děti nebo opustí svůj domov a stane se tulačkou; (MS, DA). suri, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Per): nandu pampový (Rhea americana); ► nelétavý; výška až 1,5 m; malá hlava; popelavá barva; silný zobák; dlouhý černý krk; (2) (Arg, Bol, Per): samotář; (3) (Arg, Bol, Per): nenasyta; (4) cara de ~ (Arg, Bol, Per): užíváno jako hanlivé přirovnání; ■ Var: surí; zurí; (MS, DA). surí, viz: suri; (MS). suriar, intr. (1) (Arg, Bol, Per): chovat se jako pštros: rád chodit rychle; (MS). suricito, m. (1) (Arg): pštrosí mládě; (MS). surucuá, viz: sorocuá; (MS). surubí, viz: suruví; (MS). surubio, viz: suruví; (MS). surumpe, m. (← aim.); (1) (Arg, Bol, Per): zánět očí; ► vzniká při přechodu zasněžených And a je způsobený odrazem slunečních paprsků ve sněhu; ■ Var: surumpi; surumpio; surupí; (MS, DA). surumpi, viz: surumpe; (MS). surumpio, viz: surumpe; (MS). surupí, viz: surumpe; (MS). suruví, m. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Par, Urug): anténovec (Pseudoplatystoma); ► druh ryby; délka až 1,5 m; oblé tělo; hlava velmi velká a zploštělá; (2) (Bol): sedlová střecha ranče vyrobená ze slámy; ■ Var: surubí; surubio; zurubí; zurubio; (MS, DA).
22
susunga, f. (← keč.); (1) (Kol): sběračka nebo naběračka plná děr; (2) (Kol): síto, cedník; ■ Var: zuzunga; (MS). susunguear, tr. (1) (Kol): provrtat, prosít, cedit; (MS). sute, adj/subst. (← keč.); (1) adj. (Kol, Ven): churavý, slaboučký; (2) adj. (Kol): zasviněný; (3) m. (Hond): druh avokáda; (4) m. (Kol, Ven): rozmazlené dítě; (5) beberle la mazamorra a un ~ y quebrarle el coroto en la cabeza (Kol): fráze zvažující něčí zvrácené chování; (MS). suyate, viz: soyate; (MS). T tacaco, m. (← nah.); (1) (Kost): popínavá rostlina (Cyclanthera pittieri); (2) (Kost): plod této rostliny; ► tvrdý plod oválného tvaru je zelené barvy; uvařený je určený ke konzumaci; (3) ~ cimarrón (Kost): rostlina (Sechium pittieri); (4) ser un viejo que un ~ (Kost): být starý jako lidstvo samo; (MS, DA). taciscle, viz: taciste; (MS). tacistal, m. (1) (Mex): plantáž palem sladkých; (MS). taciste, m. (1) (Mex): palma sladká (Brahea dulcis); ► výška až 12 m; kmen ne moc silný s málo znatelnými články; listy tvoří vějíře (používané jako střešní materiál); hroznovité květenství; květy mají krémovou nebo žlutou barvu a plodem je peckovice; ■ Var: clacisque; claciste; taciscle; tacistle; (MS, DA). tacistero, -ra, adj. (1) (Mex): přídavné jméno k taciste; (MS). tacistle, viz: taciste; (MS). taco, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Per): rohovník obecný (Ceratonia siliqua); ► tzv. svatojánský chléb; strom 6-15 m vysoký; řídká koruna; střídavé kožovité listy podlouhlého oválného tvaru; tmavorůžové květy; plodem jsou lusky obsahující tvrdá semena; (2) ~ de la reina (Arg, Urug): lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus); ► popínavá rostlina; výška 4 m; květy červenooranžové barvy; jemně vonící; chuť pikantní; pěstovaná jako okrasná rostlina; vhodná i ke konzumaci; (MS, DA). tacoalero, viz: tlacualero; (MS). tacotal, m. (1) (Kost): křoví; (2) (Hond): bažina, močál; (3) (Mex): plantáž rostlin tacote; (MS, DA). tacote, m. (← nah.); (1) (Mex): tabák sivý (Nicotiana glauca); ► keř; vysoký až 6 m; zelený stonek; listy oválné nebo kopinaté jsou jedovaté pro dobytek, ale užívané v lidové medicíně; květenství lata; květy žluté barvy ve tvaru trumpety; tobolkovitý plod; (2) ~ amarillo (Mex): rostlina (Verbesina fastigiata); (3) ~ de flor (Mex): keř (Montanoa arborescens); ► velký až 3,5 m, stále zelený; oválné ozubené listy; květenství lata; bílé vonné květy; (MS, DA, NET). tacotillo, m. (1) (Mex, Salv): strom (Cordia cylindrostachya); ► středně velký; málo rozvětvený; listy oválného tvaru; bílé květy; plod je červená peckovice; (2) ~ colorado (Mex): druh rostliny tacotillo; (MS, DA). tacuacha, viz: tacuache; (MS). tacuache, m. (← nah.); (1) (Kub, Mex): vačice opossum (Didelphis marsupialis); ► tělo dlouhé 50 cm; holý, šupinkovatý ocas má 40 cm; dospělá váží asi 1,5 kg; masožravec; žije nočním životem; zvláštní schopnost „stát se mrtvým“ (akineze nebo thanatóza) v případě nebezpečí; (2) (Kub): málo korektní čin; (3) (Kub, Mex): lež, klam; (4) hacer la tacuacha (Mex): předstírat, fingovat; ■ Var: tacuacha; tlacuache; (MS). tacuachera, f. (1) (Mex): doupě, brloh vačic; (2) (Mex): skupinka malých vačic; (MS). tacuachín, viz: tacuacín; (MS). tacuacín, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): vačice opossum (Didelphis marsupialis); ► tělo dlouhé 50 cm; holý, šupinkovatý ocas má 40 cm; dospělá váží asi 1,5 kg; masožravec; žije nočním životem; zvláštní schopnost „stát se mrtvým“ (akineze nebo thanatóza) v případě nebezpečí; (2) tlacuacín de agua (Guat): druh vačice; (3) tlacuacín ratón (Guat): druh vačice; ■ Var: tacuachín; tacuasín; tacuazín; tlacuacín; tlacuatzín; (MS). tacualero, viz: tlacualero; (MS). tacuara, f. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Chil, Urug): bambus; (2) (Bol, LaPlat): druh papouška; (3) (LaPlat): kapsář, zloděj využívající chvilky nepozornosti; (4) quebrar la ~ (Bol): mutovat; ■ Var: tacuará; (MS). tacuará, viz: tacuara; (MS).
23
tacuaral, m. (1) (Arg, Chil): místo s hojným výskytem bambusu; (MS). tacuarita, f. (1) (Arg, LaPlat): střízlík zahradní (Troglodytes aedon); ► hmyzožravý pták; 10 cm velký; hřbet hnědorezavé barvy; břicho šedobílé; žije v páru u zeme mezi keři a křovinami; (2) (Par): druh rostliny; (MS, DA). tacuasín, viz: tacuacín; (MS). tacuazín, viz: tacuacín; (MS). tacupé, m. (← guar.); (1) (Bol): v hornictví, hlína vložená do tavicí pece (tak jako u kovů); (2) (Bol): v hrnčířství, směs starých nadrcených keramických střepů smíchaná s jílem; (3) (Bol): druh lupů, který se objevuje dětem ve vlasech; (MS, DA). tacurú, m. (← guar.); (1) (Arg, LaPlat, Par): mravenec (Camponotus punctulatus); ► černá barva; hrudník ve tvaru vypouklého oblouku; (2) (Arg, Par, Urug): pahorek z jílovité půdy, mraveniště; ■ Var: tucurú; (MS). tacuruzal, m. (1) (Arg, LaPlat): místo osídlené mravenci tacurú; (MS). tagua, f. (← map.); (1) (Arg, Chil): pták (Fulica); ► tmavošedé nebo černé peří; zobák a karunkula barvy žluté; (2) hacer ~s (Chil): potopit se (ve vodě); (3) hacer ~s (Chil): házet plochými předměty o hladinu tak, aby se odrážely a „dělaly žabičky“; ■ Var: tahua; (MS, DA). taguapire, m. (← map.); (1) (Ven): luskový strom (Pithecellobium unguis-cati); ► korpulentní; lusky červené barvy; uvnitř jedlá semena barvy černé; (2) (Ven): výživný plod tohoto stromu; (MS, NET). taguapiral, m. (1) (Ven): místo osázené stromy taguapire; (MS). tagüita, f. (1) (Chil): vodní pták (Gallinula melanops crassirostris); ► menší vzrůst; olovnatá barva; vrch hlavy černý; křídla jsou kaštanově hnědá s bílými skvrnami; krátký žlutozelený zobák; (2) hacer ~s (o tahuitas) (Chil): potopit se (ve vodě); (3) jugar a las ~s (o tahuitas) (Chil): házet plochými kameny o hladinu tak, aby se odrážely a „dělaly žabičky“; ■ Var: tahuita; (MS, NET). tahua, viz: tagua; (MS). tahuita, viz: tagüita; (MS). tajamaní, viz: tejamanil; (MS). tajamanil, viz: tejamanil; (MS). t’ajjlli, m. (1) (Bol): druh koláče, který pekař uplácá ve svých dlaních; (MS). t’ajjllita, f. (1) (Bol): facka; (MS). t’ajjllitatar, tr. (1) (Bol): nafackovat (někomu); (MS). tala, m. (← aim.); (1) (Arg, Bol, Par, Urug): strom (Celtis spinosa); ► výška až 10 m; slabá kůra; koruna poměrně hustá; jednoduché kopinaté listy s pilovitými okraji; plodem je málo dužinatá peckovice žluté barvy, která po dozrání zoranžoví; (MS, DA). talaje, m. (← nah.); (1) (StřAm, Mex): štěnice (hmyz); ■ Var: tlalaje; (MS). talajote, viz: talayote; (MS). talar, m. (1) (Arg, Urug): místo osázené stromy tala; (MS). talayote, m. (← nah.); (1) (Mex): plod některých rostlin; (2) (Mex): rostlina (Cynanchum racemosum); ► trvalka; vejčité kopinaté listy; květenství hrozen; stonky obsahují mléčnou tekutinu; (3) (Mex): měchýřky (folikuly) těchto rostlin, které se jí vařené; (4) (Mex): varlata; ■ Var: talajote; talyote; tlalajote; tlalayote; tlalayotle; (MS, NET). talayotillo, m. (1) (Mex): rostlina (Cynanchum racemosum); ► trvalka; vejčité kopinaté listy; květenství hrozen; stonky obsahují mléčnou tekutinu; (MS, NET). talcacahuate, viz: taltacahuate; (MS). talcacao, m. (← nah.); (1) (Kost): rostlina (Capparis frondosa); ► výška 5 – 10 m; kmen v průměru jen 15 cm; hladká kůra tmavě zelené nebo hnědé barvy; hladké, silné, velké listy s velmi dlouhým řapíkem; bílé květy; plod tvarem podobný avokádu; uvnitř velká černá semena; kořen voní jako kakao; (MS, NET). talcayote, m. (← nah.); (1) (Mex): druh savce; (2) (Mex): druh rostliny; (3) (Mex): vychytralý, mazaný člověk; ■ Var: talcoyote; tlalcoyote; (MS). talchocote, m. (← nah.); (1) (Hond, Mex, Nik): strom (Simarouba glauca); ► až 25 m vysoký; složené listy; květy žluté barvy; plodem je černá peckovice podobná olivě; různé využití v tradiční medicíně; (2) (Hond): kamenec; (MS, DA). talcoyote, viz: talcayote; (MS). talerazo, m. (1) (LaPlat): rána daná bičem (vyrobený ze silného krátkého lana a z dřevěné rukojeti ze stromu tala); (MS).
24
talero, m. (1) (Arg, Chil): jakékoliv zvíře, které se živí tím, co najde; (2) (LaPlat): klacek ze dřeva stromu tala; (3) paloma talera (Arg): holub, který se živí převážně plody stromu tala; (MS). talguate, m. (← nah.); (1) (Hond, Mex): vyzáblá část těla; (2) (Hond, Mex): ženské poprsí větších rozměrů nebo povadlé; (3) (Guat): lalok u hovězího dobytka; (4) (Guat): v širším slova smyslu, povadlá kůže (u lidí); (MS). talguatoso, -sa, adj/subst. (1) adj. (Hond, Mex, LaPlat): osoba nebo zvíře s ochablými svaly; (2) (Hond, Mex, LaPlat): žena s povadlým poprsím; (3) (Guat): lalok u hovězího dobytka; (4) (Guat): v širším slova smyslu, povadlá kůže (u lidí); (MS). talguatudo, adj/subst. (1) (Guat, Hond, Mex): viz: talguatoso; (MS). talilla, f. (1) (LaPlat): keř (Crinodendron tucumanum); ► stálezelený; výška 10 – 30 m; ohrožený druh; oválné listy s pilovitými okraji; bílé květy; plodem je tobolka; (MS, NET). taliste, m. (← nah.); (1) (Mex): tvrdé ovoce; (2) (Mex): obecně nějaká tvrdá a odolná věc; (3) (Mex): druh luskové rostliny; (MS). talistillo, m. (1) (Guat, Hond, Mex): viz: taliste; (MS). talistique, m. (1) (Guat, Hond, Mex): viz: taliste; (MS). talita, f. (1) (LaPlat): plod stromu tala; ► málo dužinatá peckovice žluté barvy, která po dozrání zoranžoví; (MS, DA). talmeca, f. (← nah.); (1) (Kost): speciální uzda pro těžko ovladatelná jízdní zvířata; (MS, DA). talpetate, m. (← nah.); (1) (Guat, Hond): vrstva zeminy z podpovrchové půdy tvořená žlutou hlínou a jemným pískem; (MS). talpetatoso, m. (1) (Guat): půda v níž převažuje talpetate; (MS). talqueza, f. (← nah.); (1) (Kost, Mex, StřAm): řebříček obecný (Achillea millefolium); ► tráva až 50 cm vysoká; maličké kvítky tvoří poupátka; v tradiční medicíně se odvar z této rostliny užívá proti kašli, zažívacím potížím a krvácení; také používaná pro zastřešení chýší; ■ Var: talquezal; tlalquequezal; tlalquequetzal; tlalqueza; tlalquezal; (MS). talquezal, viz: talqueza; (MS). taltacahuatal, m. (1) (Mex): místo, kde se pěstuje podzemnice olejná; (MS). taltacahuate, m. (← nah.); (1) (Mex): podzemnice olejná; ■ Var: talcacahuate; tlalcacahuate; (MS). taltusa, viz: taltuza; (MS). taltusero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): přídavné jméno k taltusa; (2) m. (Mex): hlodavčí nora; (MS). taltuza, f. (← nah.); (1) (Kost, StřAm): hlodavec (Macrogeomys heterodus); ► 18 cm velký; načervenalá srst; ■ Var: taltusa; (MS, DA). talyote, viz: talayote; (MS). tamal, m. (← nah.); (1) (Am, US): druh pirožku; (2) (Am): chaos, zmatek; (3) (Chil, Mex): ranec, zavazadlo; (4) (Kub, Mex): vnější ženské pohlavní orgány; (5) (Per): vařené vepřové maso prodávané na ulici; (6) ~ asado (Kost): druh kukuřičného moučníku; (7) ~ de elote; ~ de cazuela; ~ pisque (Kub, Mex, StřAm): různé druhy tamal; (8) al que nace (o nació) pa (o para) ~, del cielo le caen las hojas (Mex): být synem Štěstěny; (9) cuando al pobre le va mal, ni presa le halla al ~ (Mex): mít peníze neznamená štěstí, ovšem nemít je, je pro člověka dost velké neštěstí; (10) estar una cosa hecha un ~ (Mex): být tlustý a špatně kupovat oblečení (nesedí a nevynikne); (11) estar uno hecho un ~ (Mex): chodit neupravený, zanedbaný (účes, oblečení); (12) hacer de chivo los ~es (Guat, Mex): podvádět; (13) hacer (o armar) ~ (Chil): užívané mezi hráči karet – uspořádat balíček karet, aby mohly být rozdány; (14) hacer un ~ (Kub, Mex): připravit lest nebo trik; (15) más son las hojas que los ~es (Kub, Mex): mnoho povyku pro nic; (16) traza de ~ mal atado (Bol): říká se o osobě s baculatou postavou; (17) ya se acabaron los indios que tiraban con ~es (Mex): už dávno pečení holubi z nebe nepadají; ■ Var: tamalli; tamar; tamare; tlamalli; (MS). tamalada, f. (1) (Mex): pojídání pirožků na svačinu (popř. v některých oblastech na oběd); (MS). tamaleada, f. (1) (Arg, Mex, StřAm): menu (obědové) s pirožkami jako hlavním chodem; (2) (Mex): pojídání nebo připravování pirožků; (3) (Mex, StřAm): pirožková párty; (MS). tamalear(se), tr. (1) (Mex, Nik): dělat pirožky; (2) (Mex, Nik, StřAm): jíst pirožky; (3) (Mex, Nik): osáhavat (sexuálně obtěžovat) nějakou ženu; (4) (Bol): potají plánovat něco, co poškodí někoho jiného; (MS, DA). tamaleo, m. (1) (Mex): příprava pirožků tamal; (MS). tamalera, f. (1) (Bol): šátek kterým se obvazuje při nějaké bolesti obličej (př. bolest zubů); (2) (Mex): skupina lidí, co pomlouvá druhé; (3) andar de ~ (Bol): chodit s ovázaných obličejem; (MS).
25
tamalería, f. (1) (Mex): místo kde se vyrábějí nebo prodávají pirožky; (MS). tamalero, m. (1) (Am): člověk který vyrábí nebo prodává pirožky; (2) (Chil): ten, kdo vymýšlí něco, aby mohl poškodit jiného (ve hře); (3) (Chil): milovník pirožků; (4) (Chil, Mex): podvodník; (5) (Bol): neohrabaný a zanedbaný člověk; (6) salir (en una empresa) como tamaleras de Oajaca (Mex): dopadnout špatně; neuspět při nějaké práci; (MS). tamalito, m. (1) (Mex): moučník z kukuřice; (MS). tamalli, viz: tamal; (MS). tamalote, m. (1) (Mex): druh rostliny; (MS). tamar, viz: tamal; (MS). tamare, viz: tamal; (MS). tambache, m. (← tarasco); (1) (Mex): zavazadlo; velký ranec oblečení; (2) (Mex): velmi tlustá žena; (3) (Mex): podvodný obchod, zrada; (4) hacer tambacho (Mex): získat majetek, dosáhnout bohatství; ■ Var: tambachi; tambacho; (MS). tambachi, viz: tambache; (MS). tambacho, viz: tambache; (MS). tambera, f. (1) (Mex): mladá kráva, tele (označení užívané mezi rančery; (2) (Arg, Chil): dojná kráva; (3) (LaPlat): manželka nebo partnerka majitele zájezdního penzionu; (MS). tambería, f. (1) (Arg): archeologické trosky malých osídlení; (MS). tambero, adj/subst. (1) m. (Arg): výraz pro označení ochočeného dobytka; (2) adj. (StřAm): přídavné jméno ke slovu tambo; (3) m. (StřAm): majitel zájezdního hostince, penzionu; (4) (Arg, Chil, Par, Urug): majitel dojnic, který se věnuje prodeji mléka; (5) (Arg, Chil, Par, Urug): člověk pracující v zájezdním hostinci nebo penzionu; (6) (Per): označení pro černocha který se rád účastní schůzí zvaných tambo; (7) (LaPlat): zvíře z dojírny; (8) (LaPlat): klidná, líná osoba; (MS). tambo, m. (← keč.); (1) (Bol, Chil, Ekv, Kol, Per, Ven): penzion, hostinec; (2) (Arg, Par, Urug): kravín; (3) (Kol): izolované statkářství sloužící jako penzion; (4) (Chil): penzion s nádvořím pro povozníky a jejich karavany; (5) (Arg, Chil, Per): nevěstinec; (6) (Par): ohrada, oplocení; (7) (Ekv): čepel mačety; (8) (Arg): hotel, penzion, ubytovna; (9) (Per): shromáždění „černých“ v rámci nezřízené zábavy; (10) (Mex): odraz (poskočení); (11) (Mex): vězení; (12) arch. (Am): hostinec postavený na kraji Královských cest Inků; (13) arch. (Am): hostinec a penzion u cesty (v koloniálním období); (14) (Chil): starý hřbitov indiánů; (15) (Per): chudý vesnický obchůdek; (16) (Ven): přístřešek, kde se zavěšují listy tabáku; (17) (Ven): improvizovaně postavený přístřešek nebo bouda; (18) (LaPlat): městská mlékárna; (19) (LaPlat): maloprodejna mléka; (20) ~ de tíos (Per): jakákoliv neuspořádána a hlučná schůze; (21) del timbo al ~ (Kol, Kub, Ven): odněkud někam; sem a tam; (MS). tampa, f. (← keč.); (1) (Arg): zacuchané vlasy; (2) (Arg): něco zamotané, neuspořádané; (3) (Arg): chuchvalec nití (vláken); (MS). tampado, -da, adj. (1) (Arg): zapletený (vlasy); (MS). tampala, f. (1) (Arg): dívka s rozcuchanými vlasy; (MS). tampar, tr. (1) (Arg): zaplést, zacuchat; (MS). tamposo, -sa, adj. (1) (Arg): zmatený, zamotaný; (MS). tampudo, -da, adj. (1) (Arg): mající sklon zaplést se; (MS). tamular, tr. (← nah.); (1) (Mex): rozdrtit chilli papričku a ostatní ingredience; (2) (Mex): vymačkat; (MS). tamulador, m. (1) (Mex): palička u hmoždíře; (MS). tanatada, f. (1) (Mex, Nik): to, co se vejde do brašny tanate; ■ Var: tenatada; (MS). tanate, m. (← nah.); (1) (Hond, Mex, StřAm): brašna, batoh; (2) (StřAm): balík, ranec; (3) cargar uno con los ~s (Mex, StřAm): stěhovat se, odejít; (4) (StřAm): harampádí; (5) (Mex): kožená brašna používaná při rýžování zlata; (6) (Mex): varlata; (7) (Mex): šourek; (8) a ~s los montones (Guat): fráze vyjadřující hojnost, dostatek; ■ Var: tenate; (MS). tanatear, tr. (1) (Mex, StřAm): nést v brašnách; (2) (StřAm): balit; ■ Var: tenatear; (MS). tanateo, m. (1) (Mex): nošení něčeho v brašně tanate; ■ Var: tenateo; (MS). tanatero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex, Nik): přídavné jméno k tanate; (2) m. (Mex): horník, který přenáší en tanates (kožené rance) drobné kousky kovů; (3) m. (Mex): brašnář; ■ Var: tenatero; (MS).
26
tancar, m. (← keč.); (1) (Bol): duranta (Duranta armata); ► stálezelený strom nebo keř; někdy trnitý; listy vstřícné nebo v přeslenech jsou celokrajné nebo zubaté; květy modré, levandulové nebo bílé; plodem je peckovice; (MS, NET). tancarial, m. (1) (Bol): místo s hojným výskytem keře tancar; (MS). tanela, f. (← nah.); (1) (Kost): těstoviny z listového těsta s medem; (MS). tangalear, tr. (← keč.); (1) (Hond, Kol): zpozdit, oddálit (časově); (2) (Hond, Kol): splést (př. záležitost); (MS). tangana, f. (← keč.); (1) (Per): dlouhé veslo pro pohánění malých plavidel; (MS). tanganazo, m. (1) (Per): rána daná dlouhým veslem tangana; (MS). tanganear, intr. (1) (Per): veslovat; (MS). tanganero, m. (1) (Per): ten kdo ovládá veslo tangana nebo ho má na starost; (MS). tanta, f. (← keč.); (1) (Bol): oblečení na cáry (staré, zničené); (MS). tantoso, adj/subst. (1) adj. (Bol): roztrhaný, otrhaný; (2) m. (Bol): individuum, co nosí oblečení tohoto typu, tzn. trhan, otrhanec; (MS). tapa, f. (← keč.); (1) (Bol): ptačí hnízdo; (2) (Bol): neuklizený pokoj; (MS). tapachiche, m. (← nah.); (1) (Kost, Mex, Nik): langusta; ■ Var: tapachichi; (MS). tapachichi, viz: tapachiche; (MS). tapacle, viz: tapate; (MS). tapalcate, viz: tepalcate; (MS). tapanco, m. (← nah.); (1) (Mex): půda užívaná na uskladnění harampádí a semen; (2) (Guat, Mex): (o domech) půda, která se používá pro uschování věcí; (3) (Mex): manželské lože; (4) el enano del ~ (Mex): fiktivní osoba, která vzbuzuje strach; (5) (Mex): neodůvodněný strach nebo obava obecně; (MS). tapate, m. (← nah.); (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): durman obecný (Datura stramonium); ► keř až 90 cm vysoký; velké tmavé listy; květy bílé nebo hnědé barvy; plod má velikost vejce, je nazelenalý a pokrytý ostny, zapáchá a má hořkou chuť; toxický; využití v tradiční medicíně; ■ Var: tapacle; tápate; tempacle; tempate; tepate; tlapacle; tlapate; tlápate; (MS, DA). tápate, viz: tapate; (MS). tapera, f. (← guar.); (1) (StřAm): zříceniny nějaké vesnice; (2) (StřAm): opuštěné zchátralé obydlí; (3) (LaPlat): osoba, která rychle zestárne; (4) (andar) de ~ en galpón (Arg, Urug): chodit sem a tam; (MS). taperón, m. (1) (Bol): trosky zchátralého velkého domu; (MS). tapescle, viz: tapesco; (MS). tapesco, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): rohož použitá jako postel nebo vestavěná police; (2) (Mex): podnos, tác používaný pro hnětení (př. těsta); ■ Var: tapescle; tapeste; tapestle; tapezcle; tapezco; tapezte; tapeztle; (MS). tapesquillo, m. (1) (Mex): malá police sloužící jako věšák na kuchyňské náčiní; (2) (Mex): nějaká deska sloužící jako stůl; (MS). tapeste, viz: tapesco; (MS). tapestle, viz: tapesco; (MS). tapezcle, viz: tapesco; (MS). tapezco, viz: tapesco; (MS). tapezte, viz: tapesco; (MS). tapeztle, viz: tapesco; (MS). tapisca, f. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): sklizeň kukuřice; (2) (Mex): sklizeň kávy; ■ Var: chapisca; tapisque; tapixca; tapizca; (MS). tapiscador, m. (1) (Mex, Nik): člověk, který na poli sklízí úrodu kukuřice; (MS). tapiscar, tr. (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): sklízet úrodu kukuřice; (2) (Mex, StřAm): sbírat úrodu; ■ Var: tapixcar; tapizcar; (MS). tapisque, viz: tapisca; (MS). tapixca, viz: tapisca; (MS). tapixcar, viz: tapiscar; (MS). tapizca, viz: tapisca; (MS). tapizcar, viz: tapiscar; (MS). taposo, m. (1) (Bol): neupravený člověk; (MS).
27
tara, f. (← keč.); (1) (Ven): langusta; (2) (Kol): druh hada; (3) (Chil, Per): keř nebo strom (Caesalpinia spinosa); ► vysoký až 5 m; složené listy; květy žluté barvy s červenými skrvnami; plodem je luštěnina užívaná jako barvivo; využití v tradiční medicíně; (4) (Ven): motýl; ► tmavé barvy; létá v noci; (5) ~ azul, ~ blanca (Ven): další druhy tohoto motýla; (6) (Bol, Ven): druh rostliny; (7) ser uno ~ negra (Ven): být zlověstný (o člověku); (MS, DA). tarilla, f. (1) (Ven): druh rostliny; (MS). tarita, f. (1) (Ven): druh motýla; (2) (Ven): světluška; (3) ver ~s (Ven): vidět okolo hlavy hvězdičky (v důsledku mdlob nebo rány); (4) (Ven): mít vidiny; (MS). tareche, m. (← keč.); (1) (Bol): amazónek šupinkový (Pionus maximiliani); (2) (Bol): aratinga dlouhoocasý (Aratinga acuticaudata); ► papoušek měří až 35 cm; tělo intenzivně zelené barvy, hlava modrá; dokáže napodobovat lidský hlas nebo různé zvuky; ■ Var: tarechi; (MS, DA). tarechi, viz: tareche; (MS). tarecua, f. (← tarasco); (1) (Mex): nástroj na obdělávání půdy; ► dřevěná rukojeť, lopatka ze železa; používá se na dělání důlků, jamek; (2) (Mex): stará, zkroucená bota; (3) (Mex): velké chodidlo; (4) (Mex): muchomůrka červená (Amanita muscaria); (MS, DA, NET). taro, viz: traro; (MS). tarsana, f. (← keč.); (1) (Ekv, Kost, Per): kůra stromu quillay používaná na mytí, praní; (2) (Ekv, Kost, Per): mydlokor tupolistý (Quillaja saponaria); ► strom velkého vzrůstu; kmen pokrytý silnou kůrou popelavě šedé barvy; listy jsou drobné, kožnaté, oválného tvaru se zoubky; květy jsou zvenku chlupaté kalichy lemované bílými okvětními lístky; plod je chlupatý měchýřek; (MS, DA, NET). tascal, viz: tlascal; (MS). tasín, m. (← keč.); (1) (Ekv): hnízdo; (2) (Ekv): plotna na vaření; (3) (Ekv): drdol utvořený pro nošení věcí na hlavě; (MS). tatascame, m. (← nah.); (1) (StřAm): strom (Lippia myriocephala); ► výška až 12 m; chlupaté větve; pilovité listy jsou ze spodní strany chlupaté; početné květy na stoncích tvoří hlavičky; velmi malý plod s neopadavým kalichem žlutorůžové nebo fialové barvy ; (MS, DA). tatascamillo, m. (1) (Salv): strom (Ransonia salvadorica); (MS, NET). tatascamite, m. (1) (StřAm): viz. tatascame; ■ Var: tatascamito; (MS). tatascamito, viz: tatascamite; (MS). tatatián, viz: tetlatia; (MS). tatatil, viz: tetlatia; (MS). tato, viz: tatú; (MS). tatole, m. (← nah.); (1) (Mex): úmluva, dohoda, ujednání; (2) (Mex): šuškání, šeptání; (3) (Mex): konspirace, spiknutí; (MS). tatolear, tr. (1) (Mex): sjednat základy nějaké dohody; (2) (Mex): šuškat, šeptat; (3) (Mex): spřádat, znosnovovat (př. spiknutí); (MS). tatuejo, m. (1) (StřAm): pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus); (MS, DA). tatú, m. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Par, Urug): pásovec devítipásý; (Dasypus novemcinctus); (2) ~ a par (o apara), ~ bolita, ~ canasta, ~ peba (Arg): další druhy pásovce; ■ Var: tato; (MS, DA). tauca, viz: taúca; (MS). taúca, f. (← keč.); (1) (Bol): množství nějakých věcí; (2) (Bol): sklad oblečení (pomačkání); (3) (Chil): větší váček na peníze; (4) (Chil): pytel, ranec nebo balík peněz; (5) (Chil): jídlo, co si dítě nese na celý den do školy; (6) (Chil): omeleta, placka; (7) (Chil): placatý chléb bez droždí; (8) (Per): velké množství něčeho; ■ Var: tauca; (MS). taucal, m. (1) (Arg): nahromadění; množství; hromada; (MS). taucar, tr. (1) (Bol): (na)hromadit; (MS). taxamanil, viz: tejamanil; (MS). taxcal, viz: tlascal; (MS). taya, f. (← keč.); (1) (Per): talisman lovců a rybářů; (2) (Kol): křovinář sametový (Bothrops atrox); ► jedovatý had; délka až 150 cm; světle hnědé až šedé barvy s tmavě hnědými až černými skvrnami, pruhy nebo mřížkovitou kresbou; kresba slouží jako ochranné zbarvení; na zploštělé hlavě má 2 černé pruhy, které vedou od každého oka ke koutku tlamy; (3) (Kol): keř (Caesalpinia spinosa); ► vysoký až 5 m; složené listy; květy žluté barvy s červenými skrvnami; plodem je luštěnina užívaná jako barvivo; využití v tradiční medicíně; (MS, DA, NET).
28
tayacán, m. (← nah.); (1) (StřAm): mladík, který řídí pluh; (2) (StřAm): důvěryhodná osoba, která někomu slouží; (3) (Mex): mladík, který doprovází svého pána na koni; (4) (Nik): odvážný člověk, vůdce; (5) (Mex): průvodce na venkovských cestách; ■ Var: clayacanque; tlayacanque; (MS). tayuyá, f. (← guar.); (1) (Arg, LaPlat): druh vinné révy (Cayaponia tayuya); ► výška až 12 m; malé žlutobílé květy; hojně užívaná v medicíně pro léčbu artritidy; (2) (Arg): druh okrasné rostliny, která dorůstá výšky až 5 m; (MS, NET). tazcal, viz: tlascal; (MS). tazol[e], viz: tlazol; (MS). tazolera, viz: tlazolera; (MS). tazul, viz: tlazol; (MS). teanguis, viz: tianguis; (MS). tecolero, m. (← nah.); (1) (Mex): uhlíř; (2) (Mex): nádeník ve stáji nebo v chlévě; (3) (EE.UU): ceremoniář plesu; (MS). tecolota, f. (1) (Mex): samice výra tecolote; (2) (Mex): nedopalek cigarety; (MS). tecolote, m. (← nah.); (1) (Hond, Kub, Mex, StřAm, US): výr; (2) (Kost): hnědá barva s nádechem do tmavě červena; (3) (Mex): policie, četník; (4) (Mex): tah ve hře s dvojsmyslnými slovy (zejména týkající se sexu); (5) (Guat, Mex, Salv): opilec; (6) (Guat, Mex): opilost; (7) (Mex): kukuřičný klas napadený houbou; (8) cantarle a uno el ~ (Mex): oznámit někomu blížící se smrt; umírat; (9) creer en el ~ (Mex): věřit báchorkám, povídačkám; (10) estar ~ (Salv): být opilý; (11) poner a uno el ~ (Mex): dát umírajícímu krucifix a svíčku; (12) si (o cuando) el ~ canta, el indio muere; ello no es cierto, pero sucede (Guat, Mex): jestliže se něco proslýchá, je to proto, že se to stane; ■ Var: tocolote; (MS). tecolotear, viz: tocolotear; (MS, DA). tecolotillo, m. (1) (Mex): keř nebo strom (Schoepfia schreberi); ► výška 9 – 25 m; hranaté bělavé větve; střídavé listy vejčitého nebo oválného tvaru; květy červené barvy; vejčitý plod rovněž červené barvy; (MS, NET). tecolotito, m. (1) (Mex): sýc plavočelý (Aegolius harrisii); ► druh sovy; (MS, DA, NET). tecomajuche, viz: tecomasúchil; (MS). tecomasuche, viz: tecomasúchil; (MS). tecomasúchil, m. (← nah.); (1) (Hond, Mex): Kochlospermum révolisté (Cochlospermum vitifolium); ► strom vysoký až 20 m; palmovité listy; květy žluté barvy; plody jsou zeleně zbarvené ve tvaru lusku s velkým počtem semen; využití v tradiční medicíně; ■ Var: tecomajuche; tecomasuche; (MS, DA). tecomate, m. (← nah.); (1) (Hond, Mex): tykev, dýně, tzv. indická okurka (Lagenaria siceraria); ► bíle nebo žlutě zbarvená; různé velikosti i tvar; (2) (Mex, StřAm): nádoba z této tykve nebo dýně; (3) (Mex, StřAm): nádoba z hlíny nebo vyrobená z ořechu kokosu nebo ze slupky tykve, dýně; (4) (Mex): popínavá rostlina, tzv. indická okurka (Lagenaria siceraria); ► stvoly válcovitého tvaru; velké listy jsou chlupaté ze spodní strany; kvete bíle; (5) (Mex): slovo, kterým Španělé označovali Indiány; (6) (Mex): hlava; (7) no necesitar ~s para nada (Guat): nepotřebovat zvláštní pomoc; ■ Var: tocomate; (MS, DA). tecuán, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): lidožravé zvíře z aztécké mytologie; ► jaguár; (2) (Mex, StřAm): jaguár americký (Panthera onca); (3) (Mex, StřAm): stále hladový, nenasytný; (4) (Hond, Nik): jaguár americký (Panthera onca); (5) (Mex): slangové označení pro četníka; ■ Var: teguan; (MS, DA). teguan, viz: tecuán; (MS). tejamaní, viz: tejamanil; (MS). tejamanil, m. (← nah.); (1) (Dom, Guat, Kub, Mex, Nik, Portor, StřAm): tenká deska používaná jako střešní taška; ■ Var: tajamaní; tajamanil; taxamanil; tejamaní; (MS). tejocotal, m. (1) (Mex): záhon rostlin tejocote; (MS). tejocote, m. (← nah.); (1) (Mex): hloh (Crataegus mexicana); ► růžovitá rostlina; výška až 5 m; trnité větve; malé pilovité listy; (2) (Mex): plod této rostliny; (3) ~ ameco (Mex): druh této rostliny; (4) no valer un ~ (Mex): nestát za nic; (MS, DA). tejocotera, f. (1) (Mex): místo, kde se uchovávají okrasné dřeviny tejocote; (2) (Mex): prodavačka okrasných dřevin tejocote; (MS). tejocotero, -ra, adj. (1) (Mex): příslušné přídavné jméno k tejocote; (MS).
29
tejolote, m. (← nah.); (1) (Mex): kamenná palička hmoždíře; (MS). tejolotear, tr. (1) (Mex): (roze)mlít v hmoždíři; (MS). temascal, m. (← nah.); (1) (Guat, Mex, Nik): lázně (koupelna); (2) (Guat, Mex, Nik): místo nebo pokoj, kde je velmi teplo; ■ Var: temascali; temaxcali; (MS). temascalear, intr. (1) (Mex): rád se koupat v lázních (koupelna); (MS). temascalero, m. (1) (Mex): mladík z lázní, který slouží koupajícím se; ■ Var: temaxcalero; (MS). temascali, viz: temascal; (MS). temaxcalero, viz: temascalero; (MS). temaxcali, viz: temascal; (MS). tembeta, viz: tembetá; (MS). tembetá, f. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Par, Per): malý kotouč, který někteří indiáni nosí jako ozdobu ve spodním rtu; (2) (Arg, Bol, Par, Per): označení pro indiána chiriguano (guaraní) pro jejich zvyk používat ozdobu ve spodním rtu; ■ Var: tembeta; (MS, DA). temole, viz: tlemole; (MS). temolillo, viz: timolillo; (MS). temolín, m. (1) (Mex): brouk obecně; (MS). tempacle, viz: tapate; (MS). tempate, viz: tapate; (MS). tempezquite, viz: tempisque; (MS). tempiscle, viz: tempisque; (MS). tempisque, m. (← nah.); (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): strom (Mastichodendron capiri); ► výška až 30 m; tmavošedá kůra; květy krémověbílé; (2) (Hond, Kost, Mex, StřAm): plod tohoto stromu; ► je jedlý, má tvar zašpičatělé oválné bobule a je žluté barvy; ■ Var: tempezquite; tempiscle; tempistle; tempixque; tempixquiztli; tempixte; tempixtle; tempizquiztle; tempizquiztli; (MS, DA). tempistle, viz: tempisque; (MS). tempixque, viz: tempisque; (MS). tempixquiztli, viz: tempisque; (MS). tempixte, viz: tempisque; (MS). tempixtle, viz: tempisque; (MS). tempizquiztle, viz: tempisque; (MS). tempizquiztli, viz: tempisque; (MS). tenamascle, viz: tenamaste; (MS). tenamastal, m. (1) (Mex): nerovnoměrný terén, plný hlubokých prasklin; (MS). tenamastazo, m. (1) (Hond, Mex): rána kamenem; (MS). tenamaste, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): kámen z ohniště na který se pokládá hrnec při vaření; (2) (Mex, StřAm): tvrdohlavý člověk; (3) (Guat): harampádí; (4) (Mex): blátivý terén, který po vysušení zůstane plný hlubokých výmolů; (5) (Hond): velký kámen obecně; (6) (Mex, StřAm): označení pro neotesaného, nudného člověka nebo pro nudnou, obyčejnou věc; (7) (US): plochá kovová deska používá na vaření; (8) cabeza de ~ (Mex, StřAm): říká se o hloupém, umíněném člověku; ■ Var: tenamascle; tenamaxtle; tinamastle; (MS, DA). tenamastero, m. (1) (Mex): ten, kdo vyrábí nebo prodává tenamastes; (MS). tenamaxtle, viz: tenamaste; (MS). tenatada, viz: tanatada; (MS). tenate, viz: tanate; (MS). tenatear, viz: tanatear; (MS). tenateo, viz: tanateo; (MS). tenatero, viz: tanatero; (MS). tenca, f. (← map.); (1) (Arg, Chil): drozdec (Mimus); ► podobný drozdu; přibližně stejné velikosti; šedavé, hnědé nebo černé barvy; krátký, široký zobák; (2) (Chil): lež; podfuk; ■ Var: trenca; (MS, DA). tenejal, m. (← nah.); (1) (Mex): nehašené vápno v prášku; (2) (Mex): kousky vápna, které zůstanou ve vařené kukuřici; (3) ser más fuertes (o bravos) los ~s que la cal (Mex): rozumět něčemu lépe než nadřízený; (MS). teocincle, viz: teocinte; (MS).
30
teocinte, m. (← nah.); (1) (Ekv, Hond, Kol, Kost, Mex, StřAm): druh kukuřice (Zamia loddigesii; Euchlaena mexicana); ► plodem jsou malá zrnka; složené listy jsou zakončené trny; kořen je velmi jedovatý, po uvaření poživatelný; (2) (Salv): rostlina (Echinochloa crus-galli; Echinochloa calona); ► bylina; 60 cm vysoká; uzlovité větvičky otočené k zemi; střídavé listy; malé zelené květy; slouží jako krmivo pro dobytek; ■ Var: teocincle; teocintle; teosinte; teoxintle; teoxintli; tucinte; (MS, DA). teocintle, viz: teocinte; (MS). teocote, m. (← nah.); (1) (Mex): borovice (Pinus teocote); (2) (StřAm): jiný pryskyřičný strom; (MS, NET). teosinte, viz: teocinte; (MS). teoxintle, viz: teocinte; (MS). teoxintli, viz: teocinte; (MS). tepache, m. (← nah.); (1) (Mex): alkoholický nápoj; (2) (Hond): ilegální výroba a prodej pálenky; (MS). tepachera, f. (1) (Mex): nádoba, ve které se připravuje pálenka; (2) (Mex): keřovitá rostlina (Calliandra anomala); ► výška 1 – 2 m; úzké podlouhlé listy jsou ostře zakončené; květenství lata; květy karmínové barvy; (MS, NET). tepachería, f. (1) (Mex): místo, kde se prodává pálenky tepache; (MS, DA). tepachero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): přídavné jméno k tepache; (2) m. (Mex): osoba, která vyrábí nebo prodává ilegální pálenku; (3) (Hond): pašerák pálenky; (MS). tepalcate, m. (← nah.); (1) (Guat, Mex, Salv): neužitečný krám, harampádí; (2) (Guat, Mex, Salv): nepoužitelná osoba; (3) (Guat, Mex, Salv): střep; úlomek hliněné nádoby; (4) arch. (Guat, Mex, Salv): indiánské označení pro housku; (5) de tal jarro, tal ~ (Mex): jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; (7) el que nace ~, ni a comal tiznado llega (US): plochá kovová deska používá na vaření; (8) cabeza de ~ (Mex): chudák zůstane chudákem; ■ Var: tapalcate; tepolcate; (MS). tepalcatero, m. (1) (Mex): hrnčíř; (2) (Mex): místo, kde je hodně harampádí, neužitečných věcí; (MS). tepalcatillo, m. (1) (Mex): sůl z jezera, která se sbírá, když padnou první deště; (2) (Mex): místo, kde je hodně harampádí; (MS). tepalcatudo, -da, adj. (1) (Mex): plný harampádí, neužitečných krámů; (MS). tepate, viz: tapate; (MS). tepatero, m. (1) (Mex): bylinkář; (MS). tepatiano, m. (1) (Mex): léčitel, mastičkář, vesnický lékař; (MS). tepeguajal, m. (1) (Mex): místo osazené stromy tepeguaje; (MS). tepeguaje, m. (← nah.); (1) (Mex): luskový strom (Acacia acapulcensis); ► až 20 m vysoký; kulatá koruna; silné větvě; kůra kávové barvy; listy dvojitě složené; krémovězelené květy ve tvaru hvězd; plodem je lusk se semeny tmavě hnědé barvy; dřevo tohoto stromu je tvrdé a odolné, často využívané ve stavebnictví; (2) ~ meco (o negro, o rayado) (Mex): druh tohoto stromu; (3) tener uno cabeza de ~ (Mex): být velmi tvrdohlavý; ■ Var: tepehuaje; (MS, DA). tepehuaje, viz: tepeguaje; (MS). tepeiscuintle, viz: tepeizcuinte; (MS). tepeixcuint[l]e, viz: tepeizcuinte; (MS). tepeizcuinte, m. (← nah.); (1) (Kost, Mex, StřAm): paka (hlodavec) (Agouti paca); ► býložravec; měří až 50 cm; hustá, rovná srst tmavohnědé barvy s bílými skvrnami na hřbětu a načervenalými na krku, břiše a bocích těla; velmi krátký ocas i nohy; špičatý čumák; uši malé, zaoblené; maso tohoto hlodavce je jedlé; (2) (Guat, Hond, Kost, Mex): druh masožravce; ■ Var: tepeiscuintle; tepeixcuint[l]e; tepeizcuint[l]e; tepescuincle; tepescuintle; tepezcuint[l]e; (MS, DA). tepeizcuint[l]e, viz: tepeizcuinte; (MS). tepemechín, m. (← nah.); (1) (Hond, Kost, StřAm): říční ryba (Agonostomus monticola); ► délka až 36 cm; silné tělo a zuby; barva olivová s tmavými liniemi; břicho bílé a šupiny žlué, velmi hrubé na omak; vhodná ke konzumaci; (MS, DA). tepescuincle, viz: tepeizcuinte; (MS). tepescuintle, viz: tepeizcuinte; (MS). tepetatal, m. (1) (Mex): místo nebo terén bohaté na tepetate; (MS). tepetate, m. (← nah.); (1) (Hond, Mex): důl, ve kterém nejsou kovy; (2) (Mex, Nik): pórovitý kámen používaný na stavbách; (3) (Mex, Nik): každý panel, tvárnice z tohoto materiálu; (4) (Mex): bílá jílovitá hmota, ze které se vyrábí kámen tohoto názvu; (5) (Mex): zeď postavená z tepetates; (7)
31
(Mex): kamenitý terén; (8) (US): líheň perlorodky; (9) sembrar en ~ (Mex): intenzivně se snažit někoho přesvědčit o tom, o čem si není jistý (čemu moc nevěří); (10) ser una cosa de muy tres piedras y un ~ (Mex): výraz pro vyjádření stupně výjmečnosti; (MS). tepetatero, -ra, adj., i subst. (1) adj. (Mex): přídavné jméno k tepetate; (2) m. (Mex): viz. tepetatal; (MS). tepetatoso, -sa, adj. (1) (Mex): země bohatá na tepetate nebo místo, jehož podlaha je z tepetate; (MS). tepezcuintear, tr. (1) (Guat, Mex): lovit hlodavce tepezcuinte; (MS). tepezcuintero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Mex): přídavné jméno k tepezcuinte; (2) m. (Mex): označení pro psa vycvičeného pro lov hlodavců tepezcuinte; (MS). tepezcuint[l]e, viz: tepeizcuinte; (MS). tepoja, viz: tepozán; (MS). tepolcate, viz: tepalcate; (MS). teponaste, viz: teponaztle; (MS). teponastle, viz: teponaztle; (MS). teponaxtli, viz: teponaztle; (MS). teponazte, viz: teponaztle; (MS). teponaztle, m. (← nah.); (1) (Mex): aztécký bubínek, dodnes používaný; (2) (Mex): druh stromu; ■ Var: teponaste; teponastle; teponazte; teponaztle; teponaxtli; (MS). teposán, viz: tepozán; (MS). tepoza, viz: tepozán; (MS). tepozán, m. (← nah.); (1) (Mex, Nik): komule davidova, tzv. motýlí keř (Buddleia davidii); ► keř vysoký až 6 m; čtyřúhelníkové větvičky; listy bělavé barvy jsou ze spodní části chlupaté; tvar oválný nebo podlouhlý; květenství lata; drobné květy; nasekané listy slouží k omámení ryb; časté je i využití v tradiční medicíně; (2) ~ blanco, ~ del cerro, ~ extranjero, ~ verde (Mex): další druhy této rostliny; ■ Var: tepoja; teposán; tepoza; tepozana; tepuza; toposa; topoza; topozán; (MS, DA, NET). tepozana, viz: tepozán; (MS). tepozancillo, m. (1) (Mex): rostlina (Buddleia parviflora); (MS). tepuza, viz: tepozán; (MS). tepú, m. (← map.); (1) (Chil): strom (Tepualia stipularis); ► až 7 m vysoký; zkroucený kmen; kůra načervenalé barvy; husté listí; kožnaté protilehlé listy; hermafroditní květy bílé barvy; dřevité plody; (MS, DA). tepual, m. (1) (Chil): les tvořený stromy tepúes; (MS). teque, viz: tique; (MS). tequesquital, m. (1) (Mex): země pokrytá uhličitanem sodným; (MS). tequesquite, viz: tequezquite; (MS). tequexquite, viz: tequezquite; (MS). tequezquite, m. (← nah.); (1) (Mex): uhličitan sodný; ■ Var: tequesquite; tequexquite; (MS). tequiar, tr. (1) (Mex, StřAm): obtěžovat, ublížit; (2) (Mex): nutit do práce (tequio); (MS). tequio, m. (← nah.); (1) málo užív. (Mex): práce uložená indiánům jako forma daně; (2) (Mex, StřAm): obtíž, újma; (3) (Am): kus nerostu, který je součástí krumpáče; (4) (Mex): povinná služba, kterou na vesnici žena nádeníka dělala na statcích; (5) arch. (Mex): úkol, který se zadával nováčkům na misích; (MS, DA). tequioso, -sa, adj. (1) (Mex, StřAm): protivný, otravný, nepříjemný; (2) (StřAm): zlobivý chlapec; (MS). tescal, m. (← nah.); (1) (Mex): terén s povrchem z čediče; (2) (Mex): kamenité místo; ■ Var: texcal; (MS). tescalera, f. (1) (Mex): kamenité místo; ■ Var: texcalera; (MS). tesguate, m. (←nah.); (1) (Mex): rostlina (Conostegia xalapensis); ■ Var: teshuate; tezguate; tezhuate; (MS, NET). tesguatillo, m. (1) (Mex): druh rostliny; (MS). teshuate, viz: tesguate; (MS). tesonsapote, viz: tezonzapote; (MS). tetatil, viz: tetlatia; (MS). tetelque, m. (←nah.); (1) (Mex, StřAm): hořký, bez chuti (říká se o ovoci); (2) (Mex, StřAm): chorobný, neduživý, chudokrevný; ■ Var: tetelqui; (MS).
32
tetelqui, viz: tetelque; (MS). tetlate, viz: tetlatia; (MS). tetlatia, f. (←nah.); (1) (Mex): škumpa zákeřná nebo jedovatá (Rhus toxicodendron); ► keř s plazivými větvemi; pilovité listy; drobné květy; pry kontaktu s kůží způsobuje dermatitidu; ; ■ Var: tatatián; tatatil; tetatil; tetlate; tetlatián; tetlatín; (MS, NET). tetlatián, viz: tetlatia; (MS). tetlatilla, f. (1) (Mex): keř (Pseudosmodingium perniciosum); ► páchnoucí, jedovatý; vylučuje páchnoucí pryž, která se používá jako protijed na štíří bodnutí; (MS, NET). tetlatín, viz: tetlatia; (MS). texcal, viz: tescal; (MS). texcalera, viz: tescalera; (MS). tezguate, viz: tesguate; (MS). tezhuate, viz: tesguate; (MS). tezonzapote, m. (← nah.); (1) (Mex): ovocný strom (Pouteria sapota); ► výška 15 – 45 m; množí se roubováním; (2) (Mex): plod této rostliny; ► vejčitý nebo kulatý tvar; dužina oranžové barvy; zralý plod má narůžovělou barvu; konzumuje se syrový; využití do koktejlů a zmrzlin; ■ Var: tesonsapote; (MS, NET). tiangue, viz: tianguis; (MS). tianguero, adj/subst. (1) m. (Mex): trhovec; (2) m. (Mex): člověk, který běžně nakupuje na trhu; (3) adj. (Mex): přídavné jméno od tianguis; tzn. trhový; (MS). tiánguez, viz: tianguis; (MS). tianguillo, m. (1) (Mex): malý trh; (MS). tianguis, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): obchodování se zbožím; (2) (Mex, StřAm): místo, kde se obchoduje; (3) (Mex): trh nebo jarmark a dny, ve kterých se koná; (4) (Ekv): trh s dobytkem; (5) (Kost): stánek se sladkostmi a s nápoji; ■ Var: teanguis; tiangue; tiánguez; tianguiz; (MS). tianguis, viz: tianguis; (MS). tibe, m. (← arw/karib.); (1) (Kol): korindon; ► druhý nejtvrdší minerál po diamantu; (2) (Kol, Kub): kámen používaný na broušení nástrojů; (MS, NET). tibisé, viz: tibisí; (MS). tibisí, m. (← arw/karib.); (1) (Dom, Kub, Ven): rákos (Arthrostylidium capillifolium); ► planě rostoucí; stonek až 3 m vysoký; květy utvářejí postranní klasy; ■ Var: tibisé; (MS, DA). tibisial, m. (1) (Kub): místo, kde roste hodně rákosu tibisí; (MS). ticho, viz: tijcho; (MS). tigua, f. (← arw/karib.); (1) (Dom, Kol, Portor): vodní pták (Tachybaptus dominicus); ► velký asi 26 cm; barva černá nebo šedohnědá; krátký ocas; nohy rovněž černé; malý, krátký zobák tmavé barvy s bílou špičkou; hrudník je celý bílý; (2) (Ven): druh stromu; (MS, NET). tiguacal, viz: tisguacal; (MS). tigüero, m. (← arw/karib.); (1) (Portor): část palmy, která chrání semena; (2) (Portor): nádoba vyrobená z palmového šustí; (MS, NET). tigüilote, m. (← nah.); (1) (StřAm): strom (Cordia dentata); ► výška až 10 m; rozsáhlé větve; oválné listy; vonné květy bílé nebo krémové barvy; bílý kulatý plod; dřevo využívané v truhlářství; listy v medicíně; Var: tihuilote; (MS, DA). tihuilote, viz: tigüilote; (MS). tijchar, viz: tischar; (MS). tijcho, m. (1) (Bol): cvrnknutí (při hře kuličky); (2) (Bol): označení pro vášnivého hráče; (3) (Bol): hazardní hra; (4) (Bol): cvrnknutí do hlavy apod.; ■ Var: ticho; (MS). tilcoate, viz: tilcuate; (MS). tilcoatera, viz: tilcuatera; (MS). tilcuate, m. (← nah.); (1) (Mex): užovka indigová (Drymarchon corais); ► délka přes 3 m; nejedovatý; hladké šupiny; modročerná barva; Var: tilcoate; (MS, NET). tilcuatera, f. (1) (Mex): hnízdo vodních hadů, užovek; Var: tilcoatera; (MS). tile, m. (← nah.); (1) (StřAm): uhlí, saze; (MS). tilinte, adj. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): napnutý, napjatý, natažený; (2) (Guat): elegantní; (3) (Hond): plný, přesycený; ■ Var: tilinque; tilinqui; (MS). tilinque, viz: tilinte; (MS).
33
tilinqui, viz: tilinte; (MS). tilintar, tr. (1) (StřAm): natáhnout nebo napnout něco (většinou provaz nebo kabel); (MS). timbó, m. (← guar.); (1) (Arg, LaPlat, Par): velmi mohutný luskový strom (Enterolobium contortisiliquum); ► až 30 m výška; rozlehlá koruna; šedá hladká kůra; listy složené; bílozelené květy; plodem je dřevitá luštěnina černé barvy; (2) (LaPlat): keř (Mascagnia rigida); ► kulaté větve; opadavé palisty; kožovité listy vejčitého tvaru; květy žluté nebo oranžové; (3) (Ven): melok hlíznatý (Ullucus tuberosus); ► jednoletá bylina dosahující výšky až 50 cm; hlízy se konzumují pečené nebo vařené; nať používána jako zelenina; využití v andské medicíně; ■ Var: timboy; (MS, DA, NET). timboy, viz: timbó; (MS, DA). timolillo, m. (1) (Kost, Mex): kajan (Cajanus); ► keř nebo polokeř; prutovité větve; dlouze řapíkaté listy; květenství hrozen; květy žluté barvy; plodem jsou lusky obsahující 3 – 4 jedlá semena; ■ Var: temolillo; (MS, NET). tinamastle, viz: tenamaste; (MS). tinca, f. (1) (Arg, Bol, Chil, Per): tušení; (2) (Per): hra „kuličky“; (3) (Arg, Per): kulička používaná pro hru cvrnkání kuliček do důlku; (4) (Per): obřad; (5) ponerle ~ a algo (Chil): udělat něco s velkou chutí; (MS). tincada, f. (1) (Chil): tušení; (2) (Arg): cvrknutí do kuličky (při hře); (MS). tincanazo, m. (1) (Per): cvrnknutí; (MS). tincanque, m. (1) (Chil): cvrnknutí (do hlavy aj.); (MS). tincar, tr. (← keč.); (1) (Arg, Chil, Ekv, Per): cvrnknout do kuličky; (2) (Chil, Bol, Per): mít tušení; (3) (Bol): skákat, poskakovat; (4) (Arg): chůzí si odřít nohy nebo chodidla (zvíře nebo člověk); (5) ~se el coto (Arg): výraz pro vyjádření zadostiučinění a radosti; ■ Var: tingar; (MS). tincazo, m. (1) (Arg, Ekv, Per): úder, praštění někoho do hlavy; (2) (Ekv): malé úsilí, námaha (z jakéhokoliv důvodu, za jakýmkoliv účelem); (3) (Per): telefonát; ■ Var: tingazo; (MS). tinco, m. (1) (Arg): výraz pro zvíře, které si chůzí odře nohy; (MS). tincucho, m. (1) (Arg): s nohama do X; (MS). tincudo, -da, adj. (1) (Arg): o zvířeti: s odřenýma nohama; (MS). tingar, viz: tincar; (MS). tingazo, viz: tincazo; (MS). tingo, viz: tingue; (MS). tingotazo, m. (1) (Per): cvrnknutí; (MS). tingote, m. (1) (Per): cvrnknutí; (MS). tingue, m. (1) (Arg, Chil, Ekv, Per): viz. tincazo; (2) (Arg, Chil, Ekv, Per): kukla ve tvaru kornoutu; ■ Var: tingo; tinque; (MS). tinguear, tr. (1) (Arg, Bol): viz: tincar; ■ Var: tinquear; (MS). tinguiñazo, m. (1) (LaPlat): kukla ve tvaru kornoutu; ■ Var: tinquinazo; tinquiñazo; (MS). tinque, viz: tingue; (MS). tinquinazo, viz: tinguiñazo; (MS). tinquiñazo, viz: tinguiñazo; (MS). tinquear, viz: tinguear; (MS). tiosimi, m. (← keč.); (1) (Arg): úl lesní včely; (2) (Arg): lesní včela (Plabeia); (MS). tipoí, m. (← guar.); (1) (Arg, Bol, LaPlat, Par, Per): tunika guaranských vesničanek; ► hranatý výstřih, velmi krátké rukávy; z plátna nebo bavlny; ■ Var: tipoy; (MS, DA). tipoy, viz: tipoí; (MS). tique, m. (← map.); (1) (Chil): strom (Aextoxicon punctatum); ► výška až 20 m; tmavé listy; hladká kůra šedě odstínovaná; oblé listy; bílé květy ve tvaru hvězdy; plod podobný malé olivě; (2) (Arg): druh lamy; ■ Var: teque; trique; (MS). tisar, tr. (← keč.); (1) (Arg): mykat, česat vlnu, aby mohla být spřadena; (2) (Arg): opotřebovat se, obnosit se (řečeno o látce); (MS). tischar, tr. (← keč.); (1) (Bol): viz: tincar; (2) (Bol): věnovat se nějaké hazardní hře; ■ Var: tijchar; (MS). tisguacal, m. (← nah.); (1) (Kost): druh velkého kraba tmavě modré barvy; ■ Var: tiguacal; (MS). tishpir, viz: tispir; (MS). tishpón, m. (1) (Arg): štípanec; (MS).
34
tispir, tr. (← keč.); (1) (Arg): štípnout (prsty); ■ Var: tishpir; (MS). tiste, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): osvěžující nápoj; ► podobný čokoládě; z pražené kukuřičné mouky, kakaa, achiote a cukru; (MS, DA). tiuque, m. (← map.); (1) (Arg, Chil): karančo jižní (Polyborus plancus); ► pták velký 40 cm; kávové barvy v různých odstínech dle části těla; zobák v barvě slonové kosti; samec má nohy světle šedé barvy, samice žluté; (2) (Chil): člověk bez zábran; (3) en tiempo de hambre hasta el ~ se hace fiambre (Chil): nouze naučila Dalibora housti; (MS, DA). tlaco, m. (← nah.); (1) (Am): mince; (2) (Am): měna, peníze (obecně); (3) correr el riesgo para sólo conseguir un ~ para la manteca (Mex): ať děláš, co děláš, stejně na sebe nevyděláš; (4) el que nació para ~, aunque se halle entre tostones (Mex): chudák zůstane chudákem; (5) estar sin (un) ~ (Mex): být věčně bez peněz; (6) no importarle a uno una cosa un ~ (Mex): říká se o něčem, co si nezaslouží pozornost nebo o něčem bezvýznamném; (7) no valer un ~ (Mex): říká se o něčem nedůležitém; ■ Var: claco; (MS). tlaconete, m. (← nah.); (1) (Mex): druh slimáka; (2) (Mex): tlouštík; ■ Var: tlalconete; (MS). tlacote, m. (← nah.); (1) (Mex): bolestivý zánětlivý vřídek ve škáře (spodní vrstva kůže, tzn. pod epidermis); (MS). t[l]acotillo, m. (1) (Mex): nádor, tumor; (MS). tlacuacín, viz: tacuacín; (MS). tlacual, m. (← nah.); (1) (Mex): porce jídla; (2) (Mex): hrnec na vaření; (MS, NET). tlacualero, m. (1) (Mex): muž nebo žena, která na statcích nosí pracovníkům jídlo; ■ Var: clacualero; tacoalero; tacualero; (MS). tlacualillo, m. (← nah.); (1) (Mex): policejní obušek; (2) (Mex): past, léčka, lest; (3) (Mex): silná hůl, tyč; ■ Var: tlancualili; tlancualli; (MS). tlacualón, m. (1) (Mex): velká nádoba; (MS). tlacuatzín, viz: tacuacín; (MS). tlalaje, viz: talaje; (MS). tlalajote, viz: talayote; (MS). tlalayote, viz: talayote; (MS). tlalayotle, viz: talayote; (MS). tlalcacahuate, viz: taltacahuate; (MS). tlalconete, viz: tlaconete; (MS). tlalcoyote, viz: talcayote; (MS). tlalquequezal, viz: talqueza; (MS). tlalquequetzal, viz: talqueza; (MS). tlalqueza, viz: talqueza; (MS). tlalquezal, viz: talqueza; (MS). tlamalli, viz: tamal; (MS). tlancualili, viz: tlancualillo; (MS). tlancualli, viz: tlancualillo; (MS). tlapacle, viz: tapate; (MS). tlapalería, f. (← nah.); (1) (Mex): obchod s malířskými potřebami; (MS). tlapalero, m. (1) (Mex): majitel obchodu s malířskými potřebami; (2) (Mex): obchodník s potřebami na malování; (MS). tlapate, viz: tapate; (MS). tlápate, viz: tapate; (MS). tlascal, m. (← nah.); (1) (Mex): tortilla, kukuřičná placka; (2) (Mex): koš na tortilly (v širším slova smyslu); (3) no me jalen el tazcal porque riegan las tortillas (Mex): doporučení, že není dobré dělat to, co způsobí nějakou škodu; ■ Var: clascal; tascal; taxcal; tazcal; tlatscán; tlatzcán; tlaxcal; tlaxcán; tlazcán; (MS). tlatlaucapacle, m. (← nah.); (1) (Mex): rostlina (Geranium alchimilloides); (2) (Mex): pták (Glaucidium phalanoides); (MS, NET). tlatscán, viz: tlascal; (MS). tlatzcán, viz: tlascal; (MS). tlaxcal, viz: tlascal; (MS). tlaxcala, f. (1) (Mex): druh rostliny; (MS).
35
tlaxcán, viz: tlascal; (MS). tlayacanque, viz: tayacán; (MS). tlazcán, viz: tlascal; (MS). tlazol, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): krmivo pro dobytek (seno); (2) (Mex): stébla třtiny; ■ Var: clazol; clazole; tazol[e]; tazul; tlazole; (MS). tlazole, viz: tlazol; (MS). tlazolera, f. (1) (Mex): místo na vesnických statcích, na které se ukládá seno; (2) (Mex): slisované seno nebo hromada sena, která se uchovává jako krmivo pro dobytek; ■ Var: tazolera; (MS). tlemole, m. (← nah.); (1) (Mex, US): dušené maso se zeleninou, tzn. ragú; (2) (Mex): druh rostliny (Tagete patuta) nebo (Physalis angulata); (3) conocer a uno hasta en temole (Mex): znát někoho moc dobře; ■ Var: clemole; temole; (MS, NET). tlemolito, m. (1) (Mex): druh jedlých fazolí; ■ Var: clemolito; (MS). toche, m. (← nah.); (1) (Mex): druh zajíce; (2) (Mex): druh pásovce; ■ Var: tochi; (MS). tochi, viz: toche; (MS). tochito, m. (1) (Mex): druh pásovce; (MS). toco, m. (← aim.); (1) (Bol): rozdělení lupu mezi komplici; (2) (Bol): bota; (MS). tocolotear, tr. (1) (Kub): (za)míchat balíček karet; (2) (Mex): hrát karty; ■ Var: tecolotear; (MS). tocolote, viz: tecolote; (MS). tocoloteo, m. (1) (Kub): karetní tah; (MS). tocomate, viz: tecomate; (MS). tola, f. (← aim.); (1) (StřAm): keř (Baccharis tola); (MS, NET). tolar, m. (1) (Arg, Bol, Chil, Per): oblast keřů tola; (MS). tolbache, viz: toloache; (MS). tolilla, f. (1) (Chil): keř (Baccharis boliviensis); ► výška 1,5 m; bílé květy; užívaný na okrasu; (MS, NET). toloache, m. (← nah.); (1) (Mex): rostlina; ► rodový název pro různé rostliny s léčivými vlastnostmi; (2) dar ~ (Mex): otrávit, zabít; ■ Var: tolbache; toloachi; toloatzin; (MS). toloachi, viz: toloache; (MS). toloatzin, viz: toloache; (MS). tololoche, m. (← nah.); (1) (Mex): kontrabas; ► hudební nástroj; (2) (Mex): druh léčivé rostliny; ■ Var: tololonchi; torolonche; (MS, DA). tololonchi, viz: tololoche; (MS). tompeatal, m. (1) (Mex): několik košíků tompeate nebo brašen tenate; (MS). tompeate, viz: tompiate; (MS). tompeatera, f. (1) (Mex): žena, která nosí košík nebo vak tompeate; ■ Var: tompiatera; (MS). tompiate, m. (← nah.); (1) (Mex): košík z palmy, který se používá pro uložení předmětů, obzvláště na zrní; (2) (Mex): taška, vak; (3) (Mex): varlata; (4) Mex): šourek; (5) al que comercia en canastas, nunca le faltan ~s (Mex): kdo je zapletený do choulostivých věcí, všude se setkává s trestem nebo obtížemi s tím spojenými; (6) colgar el tompeate (Mex): tvářit se vztekle, otráveně, rozmrzele; (7) ser de muchos tompeates (Mex): být statečný; ■ Var: tompeate; (MS). tompiatera, viz: tompeatera; (MS). toncori, viz: tongorí; (MS). tongolí, viz: tongorí; (MS). tongorí, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol): dobytčí játra; (2) (Arg, Bol, Urug): dobytčí vnitřní orgány; (3) (Arg, Bol, Urug): průdušnice; (4) (Arg, Bol): jícen; (5) (Arg, Bol): ohryzek; (6) (Arg, Bol): hrdlo; ■ Var: toncori; tongolí; (MS, DA). tope, viz: topo2; (MS). topecillo, m. (1) (Ven): nízký pahorek nebo kopec; (MS). topia, f. (← arw/karib.); (1) (Ven): každý kámen z ohniště; (2) (Ven): hlava; (3) (Ven): hlupák, tvrdohlavec; (MS). topiazo, m. (1) (Ven): bouchnutí do hlavy/ hlavou; (MS). topinambur, m. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Chil, Mex): slunečnice topinambur nebo topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus); ► tzv. židovské brambory; výška lodyhy 1,5 – 3 m; obrostlá bílými chloupky; střídavé listy; žluté květy; (2) (Mex): jedlá hlíza této rostliny; ■ Var: topinámbur; (MS, NET).
36
topinámbur, viz: topinambur; (MS). topito, m. (1) (Ven): nízký pahorek nebo kopec; (MS). topo1, m. (← arw/karib.); (1) (Ven): nízký pahorek nebo kopec; (MS). topo2, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Chil, Kol, Per, Ven): ozdobný špendlík nebo brož indiánek; (2) (Ekv, Kol): naušnice vyložená drahými kameny; ■ Var: tope; topu; tupu; (MS). toposa, viz: tepozán; (MS). topoza, viz: tepozán; (MS). topozán, viz: tepozán; (MS). topu, viz: topo2; (MS). torolonche, viz: tololoche; (MS). tospe, m. (← keč.); (1) (Bol): člověk, který se ve všem vrtá, vše osahá; (MS). tospir, tr. (1) (Bol): vrtat (se), hrabat (se); (MS). totazo, m. (1) (Kol): prasklina, puklina; (2) (Dom, Kol, Kub): úder do hlavy; (3) (Ven): úder, náraz, rána; (MS). tote, m. (← muisca); (1) (Kol): hračka vytvořená skládáním papíru; (2) (Kol): ohňostroj, který po zapálení skáče po zemi; (3) (Kol): kukuřičný popcorn; (MS). totear(se), zvrat. (1) (Kol, Ven): prasknout, puknout, nadělat trhliny, způsobit popraskání; (2) (Kol): nechat propadnout studenta u zkoušky; (MS). totí, m. (← arw/karib.); (1) (Kub): vlhovec kubánský (Dives atroviolaceus); ► pták velmi černé peří; ohnutý zobák; plochý ocas; živí se semínky a hmyzem; (2) (Kub): lidová přezdívka pro černocha; (MS, DA). totolate, m. (← nah.); (1) (Kost): čmelík; ► roztoč; uhnizďuje se v peří ptáků; zejména ve slepičím; (2) tener malos ~s (Kost): mít špatnou náladu; (3) tener ~ (Kost): být ustaraný, znepokojený; (MS, DA). totolcoxcatl, m. (← nah.); (1) (Mex): jedlá houba (Entoloma abortivum); (2) (Mex): krocaní vole obecně; (MS, NET). totolcuilo, m. (← nah.); (1) (Kost): druh červa; (MS). totolote, m. (← nah.); (1) (Mex): boule; (2) (Mex): druh rostliny; (MS). totolotudo, -da, adj. (1) (Mex): plný boulí; (MS). totolpa, f. (← nah.); (1) (Kost): plevel, který znemožňuje chůzi; (MS). totomostle, m. (← nah.); (1) (Hond, Mex): kukuřičné šustí; (2) (Hond, Mex): stonky a suché listy kukuřice, které zůstanou po sklizni; (3) (Mex, Salv): druh rostliny; (4) (Hond): malý klas kukuřice, který neuzrál; ■ Var: totomoxtle; tutumushta; tutumuste; (MS). totomoxtle, viz: totomostle; (MS). totoncaxoxocoyolin, m. (← nah.); (1) (Mex): rostlina (Begonia gracilis); ► výška až 1 m; stonek načervenalé barvy; asymetrické listy; plodem je tobolka; kořen užívaný jako emetický i projímavý lék; (2) (Mex): růžový květ této rostliny; (MS, NET). totoposte, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): placka z kukuřičné mouky; (2) (Mex): strom (Licania arborea); ► výška až 30 m; oválné až podlouhlé kožovité listy zespodu mírně plstnaté; malé bílé květy; plod má vejčitý tvar; (3) m/f. (Kost): hrubý, neotesaný člověk; ■ Var: totopoxtle; (MS, NET). totopostillo, m. (← nah.); (1) (Mex): druh rostlina (Coccoloba); (MS). totopoxtle, viz: totoposte; (MS). totora, f. (← keč.); (1) (StřAm): rostlina (Thypha); ► trvalka; stonek až 3 m vysoký; listy ve tvaru pásu; květenství klas válcovitého tvaru; květy hnědočervené; využívaná jako střešní materiál nebo zdivo na přístřešky; konstrukční materiál na plavidla; (2) (caballito de) ~ (Am): otep z této rostliny používaná při plavení se; (3) general ~, que nunca llega a la hora, o siempre llega en deshora (Chil): fráze, která se říká o tom, kdo přijde pozdě na schůzku; (MS, DA). totoral, m. (1) (StřAm): krajina s výskytem rostliny totora; (2) los ~es (Chil): imaginární místo, na které bývají odkazováni lidé, jimiž je opovrhováno; (3) subirse uno a los ~es (Chil): pyšnit se; (4) un tiro y al ~ (Chil): vykonat nějakou práci a pak se vrátit k obvyklé činnosti; (MS). totuma, f. (← arw/karib.); (1) (Am): plod stromu totumo; (2) (Am): nádoba vyrobená z tohoto druhu ovoce; (3) (Am): kalabašový strom (Crescentia cujete); ► strom; trvalka; až 5 m vysoký; dlouhé rozsáhlé větve; vejčité listy s ostrou špičkou; velké žluté květy; plod s tvrdou slupkou používaný na výrobu nádob; využití v tradiční medicíně; (4) (Chil): boule, otok; (5) (Chil): absces; (6) (Chil, Dom): hrb (na zádech); (7) (Chil, Per, Ven): hlava; (8) (Ven): objem nějaké nádoby vyrobené
37
z ovoce totuma; (9) (Chil): šrám, podlitina; (10) (Per): rozum; (11) corte (o pelao) de ~ (Ven): střih vlasů; (12) espada de ~ (Ven): meč s číškou (na rukojeti ochrana na ruku); (13) pelar tutuma (Bol): ostříhat si vlasy dohola; ■ Var: totume; tutuma; (MS, DA). totumada, f. (1) (Bol, Kol, Pan, Ven): obvyklý objem nějaké nádoby zvané totuma; (2) (Mex): přehnané množství něčeho; ■ Var: tutumada; (MS). totumal, m. (1) (Ven): pole určené na setí totumas nebo totumos; (MS). totumazo, m. (1) (Ven): ochrstnout někoho vodou z nádoby totuma; (MS). totume, viz: totuma; (MS). totumear, tr. (1) (Ven): promyslet, váhat, být nerozhodný, přemítat; (2) (Kol): prodávat nějaký nápoj v nádobě vyrobené z plodu totuma; tzn. kalabašového stromu; ■ Var: tutumear; (MS). totumilla, f. (1) (Ven): druh rostliny; (MS). totumillo, m. (1) (Ven): kalabašový strom (Crescentia cujete); ► strom; trvalka; až 5 m vysoký; dlouhé rozsáhlé větve; vejčité listy s ostrou špičkou; velké žluté květy; plod s tvrdou slupkou používaný na výrobu nádob; využití v tradiční medicíně; (MS, NET). totumito, viz: tutumito; (MS). totumo, m. (1) (Am, Per): kalabašový strom (Crescentia cujete); ► strom; trvalka; až 5 m vysoký; dlouhé rozsáhlé větve; vejčité listy s ostrou špičkou; velké žluté květy; plod s tvrdou slupkou používaný na výrobu nádob; využití v tradiční medicíně; (2) (Portor): nádoba; (3) (Chil): boule na hlavě; (4) (Chil): hrb; (5) (Kol): druh rostliny; (6) subir al tutumo (Bol): být plodný (být schopný sexuálního aktu); ■ Var: tutumo; (MS, DA). trámil, adj/subst. (← map.); (1) m. (Chil): osoba se slábnoucími končetinami; (2) adj. (Mex): nemotorný, neschopný, nešikovný, neohrabaný; (MS). trape, m. (← map.); (1) (Chil): vlněná smyčka používaná při mlácení obilí, svázání ovcí, přichycení zavazadel; (2) (Chil): obecně nějaká krátká smyčka ze zapletené vlny; (MS). trapi, m. (← map.); (1) (Chil): chilli paprička; (MS). trapicán, m. (1) (Chil): omáčka z chilli papriček; (MS). trapicar, tr. (1) (Chil): pálit jako chilli paprička; (2) (Chil): způsobit slzení očí nebo škrabání v krku; (3) (Chil): dusit se něčím pálivým, co způsobuje slzení očí nebo škrabání v krku; ■ Var: trapilcar; (MS). trapilcar, viz: trapicar; (MS). traro, m. (← map.); (1) (Arg, Chil): karančo jižní (Caracara plancus); ► dravý pták; 60 cm; hlava načervenalé barvy; horní část je barvy černé; bílý zobák; krk je bílošedý; hřbet a hrudník s širokými hnědými a šedými pruhy; (2) (Chil): chudák; ■ Var: taro; (MS, DA). trenca, viz: tenca; (MS). tricahue, m. (← map.); (1) (Chil): papoušek patagonský (Cyanoliseus patagonus); ► velký 45 cm; hřbet šedoolivové barvy; žluté břicho s červenou skrvnou; modrá křídla; (2) la saliva del ~ (Chil): říká se o nesplněném slibu; ■ Var: tricao; tricau; (MS, DA). tricahuera, f. (1) (Chil): jeskyně, ve kterých nacházejí útočiště velcí papoušci patagonští (tricahue); (2) (Chil): rámus nebo zmatek, když mluví několik osob najednou; (MS). tricao, viz: tricahue; (MS). tricau, viz: tricahue; (MS). trile, m. (1) (Chil): vlhovec žlutoramenný (Agelaius thilius); ► pták velký až 16 cm; samice má peří hnědé barvy, samec černé; ramena a spodní části křídel jsou barvy žluté; (2) como ~ (Chil): promočený, nasáknutý; (MS, DA). trintre, m. (← map.); (1) (Chil): říká se o domácích ptácích se zkadeřeným peřím; (2) (Chil): policista; (3) gallina ~ (Chil): nosnice (slepice); (MS). trique, viz: tique; (MS). trola, adj/subst. (← map.); (1) f. (Kol): plátek šunky; (2) f. (Chil): sloupávající se kůra stromu; (3) f. (Chil): kůra nebo třísky z mydlokoru tupolistého (Quillaja saponaria); (4) f. (Chil): plát surové kůže; (5) f. (Chil): bláto visící na chlupech zvířat; (6) f. (Chil): varle; (7) f. (Chil): jakákoli věc podobná kuličce; (8) adj. (Chil): naivní, pošetilý; (9) buenas ~s, don ~s, o don ~, par de ~s (Chil): fráze označující prostoduchého člověka; (10) sacar una (buena) ~ (Chil): získat nějakou výhodu, benefit; (11) ser un (don) ~s (Chil): být hlupák, trdlo; (MS). troludo, -da, adj. (1) (Arg, Chil): líný, nedbalý; (MS). tucear, tr. (1) (Mex): vydat se lovit hlodavce tuza; (MS).
38
tucero, adj/subst. (1) m. (Mex): hlodavčí nora; (2) (Mex): lovec hlodavců; (3) adj. (Mex): přídavné jméno k tuza; (MS). tuch1, viz: tuche1; (MS). tuch2, m. (← may.); (1) (Mex): pupeční šňůra; (2) (Mex): stopka na ovoci; (3) (Mex): výrůstek nebo hrbolek na jakémkoliv povrchu; (4) (Mex): zbytek používaného mýdla; (5) (Mex): svalnatý žaludek ptáků; (6) (Mex): vnější pohlavní orgány (žen a také zvířat); (MS). tuche1, m. (← may.); (1) (Mex): nehezká nádobka na pití; (2) (Mex): chrastítko pro děti; (3) (Mex): plod nějaké rostliny; ■ Var: tuch; (MS). tuche2, m. (← nah.); (1) (Kost): druh veverky; (MS). tuchear, intr. (1) (Mex): koketovat; (MS). tuchero, m. (1) (Mex): osoba plně oddávající se sexu, viz: tuchear; (MS). tuchero, -ra, adj. (1) (Mex): přídavné jméno k tuche1 nebo k tuch1; (MS). tuchero, –ra, adj/subst. (1) m. (Mex): místo, s hojným výskytem opic; (2) adj. (Mex): přídavné jméno k tucho; (MS). tucho, m. (← may.); (1) (Mex): chápan středoamerický (Ateles geoffroyi); ► druh opice; dlouhé přední i zadní končetiny; štíhlé tělo; malá hlava; silný a dlouhý ocas; dlouhá a měkká srst; ruce, hlava a zadní končetiny černé barvy; obličejová maska z bledé kůže kolem očí a čenichu; velmi obratný; (2) (Mex): osoba snědá, ošklivá a s uřezanými končetinami (jako výraz ponížení); (MS, NET). tucinte, viz: teocinte; (MS). tucuso, m. (← arw/karib.); (1) (Ven): kolibřík; (2) ~ montañero (Ven): květomil modrý (Cyanerpes cyaneus cyaneus); ► velký 12 cm; peří jasně modré barvy; maska, hřbet, křídla a ocas jsou barvy černé; nohy jasně červené, u samice pak červenohnědé; (MS, NET). tucusito, m. (1) (Ven): kolibřík; (MS). tul, viz: tule; (MS). tular, m. (1) (Mex): místo s výskytem rostlin tule; (MS). tule, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): šáchor (Cyperus canus; Cyperus articulatus; Scirpus californicus; Eleocharis filiculmis); ► rostlina; tlustý a silný oddenek; rákos s rovnými listy; výška od 50 cm až do 2 m; (2) (Kost): klobouk ze slámových listů nebo ze slámy; (3) (Kost): starý, zničený klobouk; (4) ~ ahuapetla, ~ bronco, ~ de camello, ~ de petate (Mex, Salv): varianty rostliny tule; (5) el que se acuesta con ~s, amanece con dolores (Mex): říkanka založená na hře s ženskými jmény – Tules (jako zdrobněnila Gertrudis) a Dolores; o tom že bude mít bolestivé probuzení ten, kdo strávil noc na palmové rohoži; (6) por el ~ se conoce el petate (Mex): jaký otec, takový syn; ■ Var: tul; (MS, DA). tulillo, m. (1) (Mex): šáchor jedlý, tzv. zemní mandle (Cyperus esculentus); ► rostlina vytvářející 40 – 60 cm vysoká zelená stébla; květ jsou drobné, trávovité klásky; vytváří podzemní hlízky, které jsou jedlé a chutnají jako mandle; (MS, NET). tullpa, viz: tulpa; (MS). tulpa, f. (← keč.); (1) (Ekv, Kol, Per, StřAm, Ven): kameny, které tvoří ohniště; (2) (Kol, StřAm): lehkomyslná hlava; (3) (Per): kuchyně, ve které se připravují pokrmy; ■ Var: tulpia; tullpa; (MS). tulpia, viz: tulpa; (MS). tuna, f. (← keč.); (1) (Bol): malá částice nějaké věci; (2) (Bol): drobky chleba; (MS). tunar, tr. (← keč.); (1) (Bol): (roz)drtit, rozebrat na částečky; (MS). tupa, f. (← map.); (1) (Chil, Portor): rostlina (Lobelia tupa); ► výška až 4 m; vztyčené stonky jsou duté, plné kaučukového mléka; jednoduché listy s pilovitými okraji; hermafroditní květy purpurové barvy; plodem je dvouchlopňová tobolka plná semínek; (2) (Kol): býčí zápas; (MS, DA). tupu, viz: topo2; (MS). turca, f. (← map.); (1) (Chil, Mex, Nik): štidlák kníratý (Pteroptochos megapodius); ► pták velký až 24 cm; kávová barva; hřbet je barvy hnědé, hrdlo a břicho bílé; černý zobák a nohy; (2) cantarle a uno la ~ (Chil): unavit se, cítit se mrtvý (únavou); ■ Var: turco; (MS, DA). turco, viz: turca; (MS). tusca, m. (← keč.); (1) (Arg, Urug): keř (Acacia aroma); ► výška až 7 m; dlouhé dvojité trny; žlutooranžový květ; plodem je lusk s velkým počtem semen uvnitř; (MS, DA). tuscal, m. (1) (Arg): místo osazené stromy nebo keři tusca; (MS). tuscanal, m. (1) (Arg): místo s hojným výskytem stromů nebo keřů tusca; (MS).
39
tuso, -sa, adj. (← keč.); (1) (Kol, Ven): zjizvený po neštovicích; (MS, DA). tutuma, viz: totuma; (MS). tutumada, viz: totumada; (MS). tutumear, viz: totumear; (MS). tutumito, -ta, adj. (1) (Kol, StřAm): ohromený, vykulený; ■ Var: totumito; (MS). tutumo, viz: totumo; (MS). tutumushta, viz: totomostle; (MS). tutumuste, viz: totomostle; (MS). tutumustear, tr. (1) (Hond): trestat důtkami; (MS). tutuni, viz: tutuñi; (MS). tutuñi, m. (← zapoteca); (1) (Mex): kulička z vařené kukuřice; (2) (Mex): druh palmy; (3) (Mex): plod této palmy; ■ Var: tutuni; (MS). tutupana, f. (← nah.); (1) (Mex): chřástal guyanský (Aramides cajanea); (2) correr más que una ~ (Mex): běžet rychle a hbitě; (MS, NET). tuza, f. (← nah.); (1) (Guat, Mex, US): hlodavec (Macrogeomys heterodus); ► savec; až 18 cm; srst tmavě rezavé barvy; žije v podzemí v tunelech, které si vyhrabává; (2) (Mex): přezdívka; (3) ~ real (Mex): druh tohoto hlodavce; (4) hacer hoyos donde hay ~s (Mex): snažit se navrhnout něco, co už se dříve stalo a nedopadlo to dobře, efektivně; (5) hacer hoyos donde hay ~s (Mex): chtít podvést někoho chytřejšího; (MS, DA). U ubajay, m. (← guar.); (1) (Arg, LaPlat, Par): strom (Eugenia myrcianthes); ► strom až 15 m; velmi rozvětvený; opadavý; jednoduché, oválné, podlouhlé listy tmavozelené barvy; malé bílé květy; (2) (Arg): plod tohoto stromu; ► kulatý; 3 až 5 cm; žlutá barva; jedlý; ■ Var: ibahaí; ibáhai; ibahay; ibájai; ibajaí; (MS, DA). uchuba, viz: uchuva; (MS). uchubo, viz: uchuva; (MS). uchuva, f. (← čib.); (1) (Kol): mochyně peruánská (Physalis peruviana); ► divoce rostoucí rostlina; až 1 m; žluté květy; (2) (Kol): plod této rostliny; ► tmavě žlutý; jedlý; sladkokyselý; (3) ~ negra (Kol): varianta této rostliny; ■ Var: uchuba; uchubo; uchuvo; (MS, DA). uchuvita, f. (1) (Kol): varianta rostliny uchuva; (MS). uchuvito, -ta, adj. (1) (Kol): opilý; (2) estar uno (como) ~ (Kol): být opilý; (MS). uchuvo, viz: uchuva; (MS). ucucha, f. (← keč.); (1) (StřAm): venkovské pojmenování pro malou krysu; (2) (Arg): malé množství něčeho; (3) (Arg): pohrdající výraz pro vyjádření bezvýznamnosti, podceňování; ■ Var: hucucha; ucush; (MS). ucumar, m. (← keč.); (1) (Arg): yeti; (2) ser uno como (o parecerse a) ~ (Arg): být ošklivý a chlupatý; (MS, NET). ucupec, viz: utzupec; (MS). ucush, viz: ucucha; (MS). uix, m. (1) (Mex): moč; (MS). uixada, f. (1) (Mex): loužička (od psa, apod.); (MS). uixar, intr. (1) (Mex): močit; (MS). ulmén, m. (← map.); (1) (Chil): výraz užívaný mezi Araukánci pro označení bohatého a vlivného muže; (MS). ulmenato, adj. (1) (Chil): bohatý, vlivný; (MS). ulpada, f. (1) (Arg, Chil): viz: ulpo; (2) (Chil): oblíbený prostředek používaný jako projímadlo; (MS). ulpar, tr. (1) (Arg, Chil): viz: ulpear; (2) (Arg): jíst; (MS). ulpeada, f. (1) (Arg, Chil): pojídání kukuřičné kaše nebo pití kukuřičného nápoje; (MS). ulpear, tr. (1) (Arg, Chil): jíst nebo pít ulpo; ► jedná se o druh kukuřičné kaše nebo nápoje; (2) (Arg, Chil): připravovat ulpo; ■ Var: ulpiar; (MS). ulpiar, viz: ulpear; (MS). ulpo, m. (← map.); (1) (Arg, Chil, Per): druh kukuřičné kaše; ► z pražené mouky a studené vody; (2) (Arg, Chil): nápoj; ► voda s medem zahuštěná moukou z vikve článkované; ■ Var: hulpo; urpo; (MS).
40
upallar, tr. (← keč.); (1) (Arg): bouchnout do ticha; (2) (Arg): překvapit; (3) (Arg): mlčet; (MS). upite, adj/subst. (← keč.); (1) m. (Arg): stojánek nebo krabička na vajíčka ptáků; (2) (Arg): řitní otvor ptáků; (3) adj. (Arg): zadní; (MS). upitear, intr. (1) (Arg): vrtět zadečkem; (MS). ura, f. (← guar.); (1) (Arg, Par): larva parazitické mouchy (Dermatobia hominis); ► délka až 10 mm; larva pronikne pod lidskou nebo i zvířecí kůži; původce vážných zdravotních problémů; (2) (Arg, Par): drsnokřídlec březový (Biston betularia); ► mohutný motýl; černá barva nebo černobílá jakoby smíchaná sůl s pepřem; snáší až 2000 vajíček světle zelené barvy; (3) (Arg): vulva; (MS, DA, NET). urpila, f. (← keč.); (1) (Arg, StřAm): holoubek picui (Columbina picui); ► velikost podobná holubu domácímu; štíhlejší tělo; šedavá barva; pás jasně modré barvy kolem každého oka; ■ Var: urpilla; (MS, DA). urpilita, f. (1) (Arg, StřAm): zdrobnělina od urpila; (MS). urpilla, viz: urpila; (MS). urpo, viz: ulpo; (MS). urucú, m. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Chil, LaPlat, Mex, Par): oreláník barvířský (Bixa orellana); ► stromek nebo keř; střídavé, řapíkaté, srdčitě vejčité listy; světle růžové květy; plodem jsou srdčité, štětinaté tobolky se semeny uvnitř; (MS, NET). urupagua, f. (← guar.); (1) (Ven): strom (Metteniusa nucifera; Aveledoa nucifera); ► výška 8 – 12 m; hladké, bělavé větve a kmen; jednoduché, oválné listy; vonné bílé květy; plodem je malá peckovice tmavě zelené barvy, podobá se olivě; (MS, NET). urupagüita, f. (1) (Ven): keř (Castela erecta); ► stálezelený; trnitý; výška 1 – 4 m; větve pokryté jemnými bělavými chloupky; malé červenobílé květy; plodem je červená peckovice; (MS, NET). uspí, viz: uspib; (MS). uspib, m. (← may.); (1) (Mex): strom (Conepia polyandra); ► až 35 m; bílé větve; podlouhlé nebo oválné listy; květenství hrozen; bílé květy s pěti okvětními lístky; (2) (Mex): plod tohoto stromu; ► oválná peckovice; oranžová nebo žlutá dužina; ■ Var: pío; uspí; uspío; uxpí; (MS). uspío, viz: uspib; (MS). uta, f. (← keč.); (1) (Per): nemoc; ► vředové onemocnění přenášené hmyzem; především na obličeji; u dětí a dospívajících; (2) es una ~ (Mex): říká se o bystrém člověku; (MS). utoso, m. (1) (Per): osoba nakažená nemocí uta; (MS, DA). utsupec, viz: utzupec; (MS). uturunca, viz: uturunco; (MS). uturunco, m. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Per): jaguár; (2) (Arg, Bol, Per): bájná bytost; ► tygří tělo, dvě hlavy; (3) (Arg): strakatá srst rezavé barvy (u dobytka a koz); ■ Var: otoronca; otoronco; otoroncu; uturunca; uturuncu; uturungo; (MS, DA). uturuncu, viz: uturunco; (MS). uturungo, viz: uturunco; (MS). ututo, m. (← keč.); (1) (Arg): malá ještěrka (Teyus buteos wainsoni); ► zelené barvy; při nebezpečí ztrácí část ocasu, který později znovu dorůstá; (2) (Arg): velmi neklidná osoba; (MS, NET). utzupec, m. (← may.); (1) (Mex): strom (Tabernaemontana amygdalifolia); ► vysoký až 8 m; blanité, podlouhlooválné listy; axilární květenství; velmi rozvětvené; oválný plod světle zelené barvy; (2) (Mex): květ této rostliny; ■ Var: ucupec; utsupec; (MS). uxpí, viz: uspib; (MS). V vichunga, viz: vinchuca; (MS). viki, f. (1) (Nik): pivo; (DA). vilca, f. (← keč.); (1) (Bol, Per): luskový keř nebo strom (Piptadenia grata); ► někdy trnité; malé početné listy; drobné bílé, žluté nebo zelené květy; plodem jsou blanité nebo kožovité lusky obsahující semena; (2) (Bol, Per): projímadlo vyrobené ze semínek této rostliny; (MS, NET). vinchuca, f. (← keč.); (1) (Arg, Bol, Chil, Ekv, Per): hmyz (Triatona infestans); ► polokřídlý hmyz; délka až 15 mm; vypouklé oči; ploché tělo hnědé barvy s okraji z příčných proužků hnědé a světlé barvy; žije ve střechách a zdech chudých vesnických domů; (2) ~ colorada (Urug): hmyz (Triatona rubrovaria); ► polokřídlý hmyz; délka až 3 cm; černé barvy s červenými skvrnami na hřbetu;
41
okraje na břiše tvoří černé a červené pásy; (3) ~ colorada (Urug): viz: ~ colorada; (4) (Chil, Ekv): větrník (hračka); (5) (Ekv): podprsenka; ■ Var: vichunga; (MS, DA). viravira, f. (← keč.); (1) (Arg, Chil, JižAm, Per, Ven, StřAm): rostlina (Gnaphalium); ► bylina; kopinaté listy; květy v hlavičkách; bílé šupinky; pokrytá bílým chmýřím; odvar používaný jako lék k uvolnění dýchacích cest; (MS, DA). viruchado, m. (1) (Arg): označení pro zvíře kousnuté upírem; (MS). viruchar, tr. (1) (Arg): pít zvířecí krev (upíři); (MS). virucho, m. (← keč.); (1) (Arg): upír; (MS). W X xocol, m. (← nah.); (1) (Mex): strom (Casearia decandra); ► vysoký; velká rozlehlá koruna; lehce šupinatá světle šedá kůra; podlouhlé, oválné listy zakončené do špičky; bílé květy; tobolka se semínkem kaštanově hnědé barvy; (2) (Mex): slivoň, švestka; (MS, DA). xotol, viz: sotol[e]; (MS). xtabentún, m. (← may.); (1) (Mex): povijnice nachová (Turbina corymbosa); ► dřevnatá popínavá rostlina; srdčité listy; kulatá semena kávové barvy; (2) (Mex): květ této rostliny; ► zvonkovitý; bílé barvy; (3) (Mex): silný likér; (MS, DA). Y yaba, f. (← arw/karib.); (1) (Dom, Kol, Kub, Mex, StřAm, Ven): andira bezbranná (Andira inermis); ► strom vysoký až 25 m; rozsáhlá koruna; střídavé listy; vonné květy růžové barvy s bílou skvrnou olemovanou pruhem fialové barvy; lusky s oválnými plody; dřevo využívané v truhlářství; využití i v tradiční medicíně; (2) (Dom, Kol, Kub, Mex, StřAm, Ven): denivka (Hemerocallis hybrida); ► dekorativní trvalka; různobarevné květy podobné liliím na téměř bezlistých lodyhách; ■ Var: llaba; yabo; (MS, DA, NET). yabal, m. (1) (Kub): místo bohaté na rostliny a stromy yaba; (MS). yabo, viz: yaba; (MS). yabruma, viz: yagruma; (MS). yabú, viz: yabuna; (MS). yabuna, f. (← arw/karib.); (1) (Kub): rostlina (Paspalum plicatulum); ► trvalka vysoká až 1,2 m; dlouhé listy; hnědá semena; ■ Var: yabú; yabura; (MS, NET). yabunal, m. (1) (Kub): místo bohaté na rostliny yabuna; (MS). yabura, viz: yabuna; (MS). yacaré, m. (← guar.); (1) (Arg, StřAm): kajman (Caiman); (2) (Per): rodové jméno hadů; (MS). yacón, m. (← keč.); (1) (Bol, Per): jedlý, sladce chutnající hlízovitý kořen; (2) (Bol, Per): rostlina, ze které tento kořen pochází (Smallanthus sonchifolius); ► výška až 2 m; bylinný stvol zelené barvy; střídavé kopinaté listy; malé žluté květy; (MS, DA, NET). yacure, m. (← guar.); (1) (Ven): akácie (trnovník akát); (MS). yagruma, f. (← arw/karib.); (1) (Antil, Ekv, Kol, Kub, Pan, Per, Portor, Ven): imbauba (Cecropia); ► strom vysoký až 20 m; rozsáhlá koruna; velké dlanité listy; málo výrazné květy; dřevo využívané v uměleckých řemeslech; (2) (Ven): palmová dřeň ze které indiáni vyrábějí určitý druh pečiva; (3) ~ hembra, ~ macho (Kub): druhy tohoto stromu; (4) ser uno como las hojas del yagrumo (Portor): být falešný, mít dvě tváře; (5) (Kol): užovka; (6) yagrumo hembra, yagrumo macho (Dom, Kol, Ven): druhy této rostliny; ■ Var: jaruma; llagruma; orumo; yabruma; yagrumo; yarum[b]a; yarumo; yauruma; yaurumo; yuruma; yurumo; (MS, DA). yagrumal, viz: yarumal; (MS). yagrumita, f. (1) (Kub): keřovitá rostlina (Bocconia frutescens); ► výška 1 – 3 m; podlouhle eliptické listy; květenství lata; hojně užívané v medicíně, dále na barvení látek nebo jako insekticid; (MS, NET). yagrumo, viz: yagruma; (MS). yagua, f. (← arw/karib.); (1) (Antil, Kol, Mex, Ven): palma (Attalea humboldtiana); ► výška až 13 m; silný kmen; vzpřímené listy; květy bílé barvy; oválný plod fialové barvy je po dozrání zdrojem oleje; vlákna slouží na pletení košíků a klobouků; (2) (Antil, Kub, Kol, Mex, Per, Portor, Ven):
42
tkanina omotaná na nejužší části kmene palmy; (3) (Mex): tvar doutníku; (4) coger ~ (Kub): utéct; vylekat se; rozzlobit se; (5) como en ~ (Portor): hodně, nadměrně; (6) contar ~ (Kub): zastydět se; (7) el que esculca ~s viejas, suele encontrar cucarachas (Portor): kdo se moc stará, moc se dozví; (8) la ~ que está pa un burro, no se la comen las vacas (Dom): co se má stát, stane se; (9) poner la ~ antes que caiga la gotera (Kub, Per, Portor): přísloví; ► něco jako pojistit se pro jistotu (př. vzít si deštník pro případ, že by mohlo pršet); (MS, DA). yaguacil, m. (1) (Dom): viz: yagua; (2) (Dom): vláknité šustí; ■ Var: yaguasil; (MS). yagual, m. (← nah.); (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): drdol uzpůsobený pro nošení věcí na hlavě; (2) (Mex): tkanina zavěšená ze střechy ve kterém se uchovávají potraviny a jiné věci; (MS). yagualear, m. (1) (Mex): viz: enyagualar; (MS). yagualeo, m. (1) (Mex): zkřížení; (2) (Mex): zavěšení; (MS). yagualero, -ra, adj. (1) (Mex): příslušné přídavné jméno k yagual; (MS). yaguancazo, m. (1) (Kub): rána uštědřená rákoskou z palmy yagua; (MS). yaguané, m. (← guar.); (1) (Arg, LaPlat): označení pro hovězí dobytek, který má na krku a žebrech odlišné zbarvení než na hřbetu a břiše; (2) (Am): skunk (Conepatus; Mephitis); (3) (Am): označení pro grošáka; (4) (Arg, Bol, LaPlat): veš; ■ Var: yaguaré; yaguré; (MS). yaguaraba, f. (← arw/karib.); (1) (Kub, Ven): kaktus (Lemairecereus griseus); ► tvar sloupu; až 8 m; šedé trny; růžové květy; (2) (Kub, Ven): plod tohoto kaktusu; ► zakulacený tvar; jedlá dužina; ■ Var: iguará; iguaraya; yaguaray; yaguraha; (MS). yaguaray, viz: yaguaraba; (MS). yaguaré, viz: yaguané; (MS). yaguasa, f. (← arw/karib.); (1) (Antil, Hond, JižAm, Kub): husička dvoubarvá (Dendrocygna bicolor); ► plovací blány; délka až 51 cm; krk a dlouhé nohy; peří skořicové barvy; ■ Var: chaguazo; yaguaso; yaguaza; (MS, DA). yaguasil, viz: yaguacil; (MS). yaguaso, viz: chaguazo; (MS). yaguaza, viz: chaguazo; (MS). yagüero, m. (1) (Antil, Kol, Ven): místo s výskytem palmy yagua; (2) (Kol): druh stromu; (3) (Mex): síto; (MS). yaguraha, viz: yaguaraba; (MS). yaguré, viz: yaguané; (MS). yamao, m. (← arw/karib.); (1) (Dom, Kub): strom (Guarea guidonia); ► výška až 20 m; listy s podlouhlými palisty a malými květy bílé barvy; axilární květenství lata; listy využívané v medicíně jako projímadlo; (2) (Dom, Kub): druh želvy; ■ Var: jamao; (MS, DA). yamavari, m. (← guar.); (1) (Ven): indiánský tanec; (MS). yana1, f. (← keč.); (1) (Arg): divoká včela (Scaptotrigona juyuyensis); ► černá barva; bez žihadla; med využívaný v medicíně; (2) (Arg): úl této včely; (MS, DA). yana2, f. (← arw/karib.); (1) (Kub): strom (Conocarpus erecta); ► výška až 20 m; kmen tmavé barvy; hodně rozvětvený; velké kopinaté listy zelené barvy; květenství hrozen; semenaté plody; (MS, DA). yanacón, m. (1) (Arg, Bol, Chil, Kol, Per): indián najmutý na obdělávání půdy; ■ Var: anacona; yanacona; (MS). yanacona, viz: yanacón; (MS). yanaconaje, m. (1) (Per): skupina indiánů yanacona, tzn. najmutí na obdělávání půdy; (MS). yanaconazco, m. (1) (Kub): dohoda nebo smlouva mezi indiánem yanacona a statkářem; (MS). yanaconizar, tr. (1) (Per): rozdělit statek na pozemky a rozdělit je mezi indiány yanacona; (MS). yanal, m. (1) (Kub): místo osazené stromy yana2; (MS). yanca, viz: yanga; (MS). yanga, adj/subst. (← keč.); (1) f. (Arg): osoba špinavá, neupravená, zanedbaná; (2) adj. (Arg): nevinný, hloupý, prostý; (3) (Kol): marný; (4) f. (Ekv): malá porce, troška; (5) adj. (Kol): nezaměstnaný, bez práce; (6) f. (Kol): lež, chvástání se; (7) a la yanca (Arg): zanedbaně; (8) a la yanca (Nik): překotně; (9) a la ~ (-yanga) (o a la ñanga-ñanga) (Arg, Chil): zanedbaně; (10) a la ñanga pichanga (Arg): podvodně; se lstí; (11) de puro ~ (Arg): říká se o neupravené, ztřeštěné osobě; (12) estar uno ~ ~ (Arg): být líný; (13) ni en ñanga (Kol): nijak; (14) ñanga-pichanga (LaPlat): bezcenná věc; (15) ser de las de ñanga y velay (Kol): být velmi vesnický; (16) ser uno muy ~ (o ser ~ ~) (Arg): být prostý a nezručný; ■ Var: ñanga; yanca; (MS).
43
yangada, f. (1) (Arg): neupravenost, zanedbanost; (MS). yangón, m. (1) (Arg): osoba neupravená, ztřeštěná; (2) (Arg): prosťáček, hlupák; (3) (Arg): lenoch, otrava; (MS). yanguería, f. (1) (Arg): hloupé chování; (MS). yanilla, f. (1) (Kub): strom (Picrodendron macrocarpum); ► výška až 7 m; složené podlouhlé listy; květy naoranžovělé barvy; tvrdé, černé dřevo užívané na konstrukce lodí; (MS, DA). yanillar, m. (1) (Kub): kraj s hojným výskytem stromu yanilla; (MS). yapa, f. (← keč.); (1) (Antil, JižAm, Portor, StřAm): přídavek, bakšiš, dárek k nákupu; (2) (Mex, Per): rtuť přidávaná ke stříbru; (3) (Arg, Bol, Chil, Par, Urug): dárek malé hodnoty, který nabídne prodávající kupujícímu, aby vzbudil jeho zájem; (4) (Arg, Chil, Urug): konec lasa na kterém je uvázaný železný kruh; (5) (Arg, Chil, Urug): část rybářského prutu, kam se dává návnada; (6) (Mex): spropitné, odměna; (7) eufem. (Mex): krádež; (8) (Kol): čtyřnožec obecně; (9) (Ven): mladší syn; (10) (Ekv): přezdívka; (11) dar (o pedir) la ~ (Arg, Chil, Urug): dát (nebo žádat) dárek k nákupu; (12) de ~ (o ñapa) (Arg, Chil, Kol, Portor, Urug): za přídavek; (13) nariz con ~ (Per): nosáč; (14) ni de ñapa (Portor, Ven): nijak; (15) una ñapa de gente (o una ñapa de queso) (Ven): označení pro osobu malého vzrůstu; ■ Var: llapa; ñapa; (MS). yapada, f. (1) (JižAm): dárek k nákupu; (2) (JižAm): bakšiš, přídavek; (MS). yapado, -da, adj. (1) (Arg): spojený, položený vedle sebe, přidružený; (MS). yapador, m. (1) (Per): štědrá osoba; ten, kdo dává něco navíc nebo dárek k nákupu; (MS). yapadura, f. (1) (Arg, Bol, Per: viz: yapada; (MS). yapar, tr. (1) (JižAm): dát přídavek; (2) (Per): přidat rtuť do tavicí pece; (3) (Arg, Bol): dát dárek k nákupu; (4) (Arg): dát k nějakému předmětu kousek ze stejného materiálu; (5) (Arg): spojit, sloučit; ■ Var: llapar; ñapar; (MS). yaparuro, viz: yaporore; (MS). yapero, m. (1) (Per): ten, kdo ochotně dá něco navíc (př. obchodník dá dárek k nákupu); (MS). yapista, m. (1) (Per): viz: yapero; (MS). yapita, m. (1) (Per): zdrobnělina od yapa; ■ Var: ñapita; (MS). yaporore, m. (← guar.); (1) (Ven): vesnická flétna; (2) (Ven): druh indiánského tance; ■ Var: yaparuro; yapururo; yapururú; yapururu; (MS). yapururo, viz: yaporore; (MS). yapururu, viz: yaporore; (MS). yapururú, viz: yaporore; (MS). yaque, m. (← arw/karib.); (1) (Ven): druh ryby; (2) (Ven): naditec jehnědokvětý (Prosopis juliflora); ► strom vysoký až 12 m; hustá koruna; pružné větve s dlouhými, silnými trny; vonící bílé květy; květenství klas; (MS, DA). yareicillo, m. (1) (Kub): keř (Gomidesia lindeniana); ► výška 4 – 10 m; (MS, NET). yareicito, m. (1) (Kub): malý bubínek; (MS). yarey, m. (← arw/karib.); (1) (Antil, Kub): palma (Copernicia); ► výška až 30 m; listy ve tvaru vějíře; plody a květy žluté barvy; (2) (Antil): tkanina zhotovená z vláken této palmy; (3) (Dom, Kub): klobouk vyrobený z vláken této palmy; (4) (Dom, Kub): vějíř vyrobený z listů této palmy; (MS, DA). yareyal, m. (1) (Kub): místo s hojným výskytem palem yarey; (MS). yareyón, m. (1) (Kub): palma (Copernicia gigas); ► výška až 15 m; silné, vztyčené listy; (MS, NET). yarum[b]a, viz: yagruma; (MS). yarumal, m. (1) (Kub): místo bohaté na rostliny yagruma; ■ Var: yagrumal; (MS). yarumero, m. (1) (Kol): strom (Schefflera morototoni); (MS, NET). yarumo, viz: yagruma; (MS). yas, m. (← may.); (1) (Kost): druh stromu; (MS). yatai, viz: yataí; (MS). yataí, m. (← guar.); (1) (Arg, Bol, Par, Urug): palma (Butia yatay); ► výška až 12 m; vytrvalý řapík; zpeřené listy popelavé barvy; květenství hrozen; květy žluté barvy; hruškovitý plod žlutooranžové barvy; (2) (Urug): palma (Butia paraguayensis); ► výška až 2 m; složené zpeřené listy popelavé barvy; žluté květy; oválný plod žlutooranžové barvy; (3) (Bol, LaPlat): druh včely; ■ Var: yatai; yatay; (MS, DA, NET). yatay, viz: yataí; (MS).
44
yauruma, viz: yagruma; (MS). yaurumo, viz: yagruma; (MS). yaya, f. (← arw/karib.); (1) (Antil, Kub, Pan, Ven): strom (Oxandra lanceolata); ► výška až 15 m; úzký kmen a větve šedé barvy; jednoduché kopinaté listy; shluky bílých květů; plodem je bobule tmavě červené barvy; dřevo užívané na stavby; (2) ~ cimarrona (Antil, Kub, Pan, Ven): druh tohotu stromu; (MS, DA). yayal, m. (1) (Kub): místo bohaté na stromy yaya; (MS). yoltamal, m. (← nah.); (1) (Kost, Nik): viz: tamal de elote; (MS). yoltasca, f. (← nah.); (1) (Kost): velká kukuřičná placka (tortilla); (2) přenes. (Kost): úplněk; (MS). yopa, viz: yopo; (MS). yopo, m. (← arw/karib.); (1) (Chil, Kol, Ven): strom (Piptadenia peregrina); ► výška až 20 m; bílé květy; (2) (Chil, Kol, Ven): plod tohoto stromu; ► lusk; léčivé vlastnosti; (3) (Chil, Kol, Ven): droga na šňupání; ■ Var: niopo; nupa; yopa; yupa; (MS, DA). yubía, f. (← arw/karib.); (1) (Ven): strom (Artocarpus integrifolia); ► stále zelený; výška 8 – 15 m; podlouhlé zašpičatělé listy; (2) (Ven): plod tohoto stromu; ► sladká chuť; jí se syrový nebo sušený; ■ Var: yuvía; (MS, NET). yule, m. (← nah.); (1) estar uno en su ~ (Chil, Kost): být v záři reflektorů; tzn. mít slávu, uznání; (MS). yunca, f. (← keč.); (1) (Bol, Chil, Ekv, Per): údolí horký svahů s tropickým klimatem v Bolívii; (2) (Bol, Chil, Ekv, Per): obyvatel tohoto místa; (3) (Bol, Chil, Ekv, Per): týkající se tohoto místa; (4) (Ekv): dobré plemeno koně; ■ Var: yunga; (MS). yunga, viz: yanca; (MS). yungueño, m. (1) (Bol, Per): obyvatel údolí zvaného yunga; (MS). yunguero, m. (1) (JižAm): obyvatel údolí zvaného yunga; (2) (JižAm): diestro en transitar las yungas; (3) (JižAm): týkající se údolí zvaného yunga; (MS). yupa, viz: yopo; (MS). yuquerí, m. (← guar.); (1) (Arg, Par, Urug): keř (Acacia); ► trn ve tvaru háčku; žluté květy; (2) (Arg, Par, Urug): plod tohoto keře; ► lusk; (MS, DA). yuruma, viz: yagruma; (MS). yurumo, viz: yagruma; (MS). yuta, f. (← keč.); (1) (Arg, Bol): zvíře, které má ocas kratší než ostatní zvířata stejného druhu, nebo je bez ocasu úplně; (2) (Arg, Bol): drak (dětský, ve tvaru šestiúhelníku) nebo kometa bez ocasu; (3) (Arg, Bol, Per): koroptev; (4) (Arg): syn nesezdaných rodičů; bez příjmení po otci; (5) (Bol): ten, kdo postrádá něco nezbytného (nějakou svoji součást); (6) trenza ~ (Arg, Bol): krátký cop; (7) hacer la ~ (Arg, Bol): chybět ve vyučování (jít za školu); ■ Var: yuto; yutu; (MS). yutear, tr. (1) (Arg): chytit nějaké zvíře za ocas; (2) (Arg): chybět ve vyučování (jít za školu); (3) (Arg): přestat se účastnit něčeho povinného; (MS). yutería, f. (1) (Bol, Per): chycení za ocas (nějakého zvířete); (MS). yutero, m. (1) (Arg): záškolák; (MS). yuto, viz: yuta; (MS). yutu, viz: yuta; (MS). yuvía, viz: yubía; (MS). yuyada, f. (1) (Arg): velké množství plevele; (MS). yuyal, m. (1) (Chil, LaPlat): neobdělávané území plné plevele; (MS, DA). yuyenco, m. (1) (Arg): nápoj připravený z léčivých rostlin; (MS). yuyería, f. (1) (LaPlat): bylinkářství; ► obchod s léčivými rostlinami; (MS). yuyerío, m. (1) (Arg, Bol, Chil, LaPlat): území s přemnoženým plevelem; (MS). yuyero, m. (1) (Arg): bylinkář; (2) (Arg): léčitel; (3) (Arg, LaPlat, Urug): prodejce léčivých bylin; (4) (LaPlat): karnevalová postava; ► představuje starého doktora s hůlkou a kufrem plným léčivých rostlin; (MS, DA). yuyo, m. (← keč.); (1) (Arg, Chil, JižAm): plevel; (2) (Arg, Bol, Chil): křen selský (Armoracia rusticana); ► vytrvalá bylina; výška až 1 m; kořen štiplavé chuti až 60 cm dlouhý; sbírají se listy a kořeny; užívá se v kuchyni i v léčitelství; (3) (Ekv, Kol, Per): jedlé byliny; (4) (Ekv, Kol): bylinky užívané jako koření; (5) ~ colorado (Arg): laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus); ► lodyha 10 – 200 cm vysoká; zelená až načervenalá, většinou nevětvená, pokrytá hustými krátkými chloupky;
45
drobné kvítky; roste velmi rychle a potlačuje růst ostatních rostlin tím, že jim odebírá živiny a vláhu; (6) (JižAm): jakákoliv jedlá bylinka bez chuti; (7) (Kol): obklad z čerstvých léčivých listů; (8) (Arg, Par, Urug): každá léčivá rostlina; (9) (Kol, StřAm): omáčka z bylin; (10) (Kol, Per): jídlo bez chuti; nudná osoba; (11) (Kol): měkký, poddajný; (12) (StřAm): osoba s puchýři na nohou; (13) (StřAm): puchýř mezi prsty na nohou; (14) ~ quemado (Kol): rostlina (Acmella repens; Spilanthes oppositifolia); (15) ~ vergonzoso (Arg, Bol): druh rostliny; (16) echarse a los ~s (Arg): zanedbávat se; (17) estar como un ~ (o tener el cuerpo como ~) (Arg, Chil): být slabý, bez síly; (18) volverse uno ~ (Kol): zeslábnout, chřadnout; ■ Var: yuyu; (MS, NET). yuyón, m. (1) (Per): bez chuti, nemastný neslaný (o pokrmu, apod.); (2) (Chil, Per): hloupý a nudný člověk; (MS). yuyonazo, m. (1) (Per): naprosto nudný pitomec; (MS). yuyoso, -sa, adj/subst. (1) m. (Per): místo s hojným výskytem léčivých rostlin; (2) adj. (Per): místo, na kterém roste už jen plevel, tzn. zaplevelený; (MS). yuyu, viz: yuyo; (MS). yuyudo, -da, adj. (1) (Per): viz: yuyoso; (MS). yuyuscar, tr. (1) (Per): vytrhat plevel; (MS). Z zacapal, m. (← nah.); (1) (Mex): popínavá rostlina (Cuscuta umbellata); ► parazitní; bez chlorofylu; větve žluté barvy propletené mezi sebou; velmi málo malinkých listů; bílé květy; plodem je tobolka; (2) (Mex): barva získaná z této rostliny; (MS, DA). zacatal, m. (1) (Mex, StřAm): hodně travnaté území; (2) (Mex, StřAm): místo oseté travinou; porostlé plevelem; (3) (Mex, US): stoh (slámy, apod.); (4) (Mex, US): množství sena nebo jiné trávy (pastvy); (MS). zacatascal, viz: zacatlascal; (MS). zacate, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm, US): tráva, píce; (2) (Kub, Mex, StřAm): travina; (3) (Mex, StřAm): lufa nebo houbička z rostlinných vláken; (4) ~ agujilla, ~ amargo, ~ blanco, ~ carrizo, ~ conejo, ~ chicha, ~ de agua, ~ de coco, ~ de manatí, ~ hondureño (Mex, StřAm): varianty rostliny zacate; (5) el que tiene cola de ~ no puede jugar con lumbre (Mex): každý ať si zamete před vlastním prahem; (6) mamar y comer ~ (Mex): jíst velmi rychle a hltat; (MS). zacateada, f. (1) (Guat, Mex): sekání trávy, traviny; (2) (Mex): výprask, trest (obecně); (MS). zacatear, tr. (1) (Guat, Mex, StřAm): pást dobytek; (2) (Guat, Mex): séct trávu (na krmení); (3) (Guat, Mex): sít travinu (jako krmivo); (4) (Guat): šlehat bičem, (po)trestat; (5) ~le a alguna cosa (Mex): zbavit strachu; (6) zacateárselas (Mex): utéct; vzít nohy na ramena; (MS). zacateo, m. (1) (Mex): pasení dobytka; (2) (Mex): útěk; (MS). zacatera, f. (1) (Mex, StřAm): viz: zacatal; (2) (Mex, StřAm): něco jako seník; (3) (Kost): druh papouška; (MS). zacatero, m. (1) (Mex): ptáček; (2) (Mex): týkající se zacate; (3) (Mex): člověk, který pěstuje, seče a prodává travinu zacate; (MS). zacatilla, f. (1) (Mex): červec (Dactylopius coccus); ► hmyz 3 – 4 mm velký; tělo pokrývá štítek z vosku vylučovaného voskovými žlázami; samice jsou bezkřídlé, tykadla a nohy často chybí; samci mají zakrnělý druhý pár křídel nebo jsou bezkřídlí; rostlinní parazité; živí se rostlinnými šťávami; poskytují barviva k barvení textilu; (MS, NET). zacatillo, m. (1) (Mex, StřAm): trávník, tráva; (2) (Mex): karmínová barva získaná z mrtvé, na slunci vysušené svinky (červce); (3) (Kost): peníze; (MS). zacatlascal, m. (← nah.); (1) (Mex): popínavá rostlina (Cuscuta umbellata); ► parazitní; bez chlorofylu; větve žluté barvy propletené mezi sebou; velmi málo malinkých listů; bílé květy; plodem je tobolka; (2) (Mex): košík; (3) (Mex): barva připravená z této rostliny; ■ Var: zacatascal; zacatlashcali; (MS, DA). zacatlashcali, viz: zacatlascal; (MS). zacatón, m. (1) (Kost, Mex): pampová tráva (Cortaderia selloana; Paspalum virgatum); ► travina; trvalka; výška až 3 m; dlouhé, ploché, zoubkované listy s velmi ostrými okraji; květenství lata; bílé květy; stvol využívaný na pletení provazů, klobouků a kartáčů; (2) (Kost, Mex): hmyz (Bacteriam azteca); ► rovnokřídlý; podlouhlé tělo vypadá jako větev kávové barvy; zaměnitelný s větví; (3) raíz de ~ (Mex): průmyslové vlákno získané z travin; (MS, DA).
46
zacatonal, m. (1) (Kost, Mex): pole zarostlé travinou zacatón; (MS). zaguaipé, viz: saguaipé; (MS). zaguate, m. (← nah.); (1) (Kost): svrab; (2) (Kost): vyhublý, prašivý pes; (3) (Kost): hlupák, hrubián; (MS). zanatada, f. (1) (Mex): houf ptáků zanate; (MS). zanatal, m. (1) (Mex): hejno ptáků zanate; (MS). zanate, m. (← nah.); (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): vlhovec velkoocasý (Quiscalus mexicanus); ► pták velký až 43 cm; dlouhý, silný zobák; dlouhý ocas; nohy s dlouhými prsty; vše černé barvy; u samců peří černé barvy s odlesky; samice hnědé peří s odlesky a nadočnice barvy šedé; ■ Var: chanate; sanate; (MS, DA). zanatear, tr. (1) (Guat, Hond, Mex): hlídat kukuřičná pole proti ptákům zanate; (MS). zanatera, f. (1) (Mex): houf ptáků zanate; (MS). zanatero, -ra, adj/subst. (1) adj. (Guat, Hond, Mex, Nik): vztahující se k ptákům zanate; (2) m. (Hond, Kost, Mex, StřAm): houf ptáků zanate (viz: zanatal; zanatera); (MS). zanco, viz: sanco; (MS). zancu, viz: sanco; (MS). zango, viz: sanco; (MS). zanguito, m. (1) (Per): sladkost; ► z kukuřice, másla, skořice, kukuřičné mouky a cukru; (MS, DA). zanto, viz: sonto; (MS). zapalla, viz: zapallo; (MS). zapallada, f. (1) (Arg, Chil, Par, Urug): nahodilá činnost; (2) (Arg, Chil, Par, Urug): nečekané získání něčeho (př. výhra); (3) (Arg, Chil): výhra; obdržení něčeho; (4) (Kol): vyslovení něčeho hloupého a neuváženého; (5) (Kol): množství dýní zapallo; (6) (LaPlat): střelení několika gólů ve fotbale; ■ Var: sapallada; (MS). zapallal, m. (1) (Kost): záhon dýní; (MS). zapallar, m. (1) (Chil, LaPlat, Per): místo osázené tykvemi; (2) (Chil, LaPlat, Per): tykev velkoplodá (Cucurbita maxima); (3) (Arg): trefit se (do černého) nebo mít štěstí; (MS, DA). zapallazo, m. (1) (Chil): úder tykví; (2) (Arg): šťastná náhoda, klika; (MS). zapallear, tr. (1) (Chil): sázet tykev; (MS). zapallera, f. (1) (Kol): rostlina tykve; ■ Var: sapallera; (MS). zapallero, m. (1) (Chil): pěstitel a prodavač dýní; (MS). zapalliento, m. (1) (Per): malá, obtloustlá osoba; (2) (Per): bledý, slabý, nemocný; (MS). zapallito, m. (1) (Arg, Par, Urug): viz: zapallo; (MS). zapallo, adj/subst. (← keč.); (1) (JižAm, StřAm): tykev velkoplodá (Cucurbita maxima); ► plazivá; jedlý plod; dlouhé, duté, hrubé výhonky; velké laločnaté listy; žluté květy; (2) (JižAm, StřAm): dýně; (3) (Arg, Chil, Urug): šťastná náhoda, klika; (4) (Kol, StřAm): nudný člověk; (5) colorado (Arg): druh rostliny; (6) (JižAm): jakákoliv jedlá bylinka bez chuti; (7) (Kol, StřAm): malý, tlustý člověk; (8) (Arg): kalabašový strom (Crescentia cujete); ► až 5 m vysoký; dlouhé rozsáhlé větve; vejčité listy s ostrou špičkou; velké žluté květy; plod s tvrdou slupkou používaný na výrobu nádob; využití v tradiční medicíně; (9) (Chil): hlava; (10) (Chil): lež; (11) (Chil): pozdější; zadní; (12) (LaPlat): hlupák; (13) (LaPlat): gól; (14) ~ angola, ~ criollo, ~ del diablo (Arg): varianty rostliny zapallo; (15) andar como ~ en un carro (LaPlat): chodit z jedné strany na druhou, kymácet se při tom a narážet do něčeho; (16) sembrar ~ (Arg, Per): uklouznout a spadnout; (17) sembrar ~ (Per): spadnout z koně; (18) todo guías nada ~s (Bol): člověk, který se hodně snaží, ale udělá málo; ■ Var: sapallo; zapalla; zapayo; zapulla; (MS, DA). zapallón, m. (1) (Arg, Chil, Ekv, Per): tlusťoch; (2) (Per): neomalenec; (MS). zapalote, m. (← nah.); (1) (Mex): hovorové označení agáve; (2) (Mex): dlouhý banán; (3) (Salv): druh stromu s fialovými květy; (4) (Hond): tmavá barva; (MS). zapaneco, viz: sapaneco; (MS). zapayo, viz: zapallo; (MS). zapayolo, viz: zapoyol; (MS). zapoyol, m. (← nah.); (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): semínko stromu zapote; ■ Var: sapoyol; zapayolo; zapoyolo; zapuyul; zapuyulu; (MS). zapoyolear, tr. (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): přidávat do nápojů rozemletá semínka z plodu stromu zapote; (MS).
47
zapoyolero, m. (1) (Mex): vztahující se k zapoyol; (MS). zapoyolito, m. (1) (StřAm): aratinga oranžovočelý (Aratinga canicularis); ► papoušek velký až 22 cm; zelené peří; na břiše žluté a světlé barvy; hrudník olivové barvy; konce křídel modré; ocas a přední část hlavy barvy oranžové; (MS, DA). zapoyolo, viz: zapoyol; (MS). zapulla, viz: zapallo; (MS). zapuyul, viz: zapoyol; (MS). zapuyulu, viz: zapoyol; (MS). zayul, viz: sayole; (MS). zintule, viz: zontol; (MS). zompancle, viz: zompantle; (MS). zompantle, m. (1) (Mex): mexický korálový strom (Erythrina coralloides); ► výška až 10 m; trnitý kmen i větve; trojčetné listy; květenství hrozen; červené květy; (2) (Mex): plod této rostliny; ► jasně červený luskový plod s černou skvrnou; využití v tradiční medicíně; ■ Var: sompancle; sompantle; sompantli; zompancle; zompantli; zumpancle; zumpantle; (MS, DA). zompantli, viz: zompantle; (MS). zompopera, f. (1) (Mex, StřAm): mraveniště; (MS). zompopo, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): mravenec (Atta); ► větší velikost; kávová nebo načervenalá barvy; hladká lesklá hlava; vyvinutá čelist; hrudník oddělený od zadečku; (2) (Mex): dušený pokrm; (3) (Salv): druh rostliny; (4) (StřAm): prosťáček, hlupák; (5) (Hond): zdatný chodec; (MS, DA). zoncha, f. (← nah.); (1) (StřAm): hlava ostříhaná dohola; (MS). zonchiche, m. (← nah.); (1) (Hond, Kost, Mex, StřAm): kondor havranovitý (Coragyps atratus); ► mrchožravý; velký až 60 cm; (MS, DA). zonte, viz: soncle; (MS). zontear, tr. (1) (Mex): řezat kukuřici na části; (2) (StřAm): uřezat uši nějakému zvířeti; (3) (StřAm): utrhnout uši nějaké nádoby; (MS). zontle, viz: soncle; (MS). zontol, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): citronová tráva (Cymbopogon nardus); ► úzké šedozelené listy; výška až 150 cm; silná citronová vůně; dochucování jídel, nápojů; i jako přísada do parfémů a kosmetických produktů; ■ Var: sontol; zintule; zuntule; (MS, NET). zonzapote, m. (← nah.); (1) (Mex, StřAm): sonzapot (Licania platypus); ► rostlina vysoká až 30 m; jednoduché listy; vonné květy hnědozelené barvy; květenství hrozen; plodem je jedlá peckovice; žlutá dužina; chlupatá semínka; ■ Var: zunzapote; (MS, DA). zopilo, -la, adj. (1) (Mex): hloupý; (MS). zopilota, f. (1) (Kost): musurana černá (Clelia clelia); ► užovkovitý had dlouhý až 2 m; černá barva; mláďata mohou mít červená břicha; živí se jedovatými hady; má zadní jedovaté zuby; člověku není nebezpečná; (2) (Mex): druh divoké včely; (MS, NET). zopilotada, f. (1) (Mex, Nik): velké množství ptáků zopilote; viz: zopilotera; (MS). zopilote, adj/subst. (← nah.); (1) m. (Hond, Kost, Mex, StřAm, US): kondor havranovitý (Coragyps atratus); ► mrchožravý pták; velký až 60 cm; černé peří; vrásčitá holá hlava a krk jsou šedé barvy; krátký zaoblený ocas; šedé nohy; (2) (Guat, Hond, Mex, Nik, Pan, Salv): kondor menší (Cathartes burrovianus); ► mrchožravý pták; velký až 1,5 m; černé peří; oranžová hlava s modrofialovou korunou; (3) (Kol, Mex, StřAm): mahagon honduraský (Swietenia humilis); ► strom vysoký až 20 m; rovný silný kmen; složené listy; malé bílé visící květy; květenství lata; plodem je oválná tobolka; semena světlé kávové barvy; dřevo užívané na výrobu dveří a nábytku; (4) (Pan): strom (Hernandia didymantha); ► výška až 25 m; jednoduché listy; zelené nebo žluté květy; plodem je černá peckovice; kůra využívána v tradiční medicíně; (5) adj. (Mex): lakomý, avorazado; (6) adj. (Mex): dychtivý, chtivý; (7) m. (Mex): zloděj; (8) ~ de montaña, ~ rey (o rey de los ~s) (Mex): kondor královský (Sarcoramphus papa); ► mrchožravý pták; velký až 80 cm; bílé peří se světle hnědým zabarvením; biskup a peří na křídlech jsou barvy černé; kolem krku šedé peří; holá hlava zbarvená do oranžova, žluta, modra a černa; zobák má tmavě oranžový; (9) hacer uno las del ~ (o lo del ~, o el viaje, o el correo del ~) (Mex): odejít s výmluvou a více už se nevrátit; ■ Var: chupillote; (MS, DA). zopiloteada, f. (1) (Mex): lov dravých ptáků; (MS).
48
zopilotear, tr. (1) (Guat): lovit dravé ptáky; (2) (Mex): hltat; (3) přenes. (Mex): vysmívat se; (4) (Mex): krást; (MS). zopilotera, f. (1) (Mex, StřAm): skupina dravých ptáků zopilote; (2) (Mex, StřAm): společenství, které tito ptáci vytvářejí v období snášení vajec; (3) (Mex, StřAm): skupina chamtivých lidí; (MS). zopilotillo, m. (1) (Mex, StřAm): kukačka rýhozobá (Crotophaga sulcirostris); ► pták velký až 30 cm; peří černé barvy; na hlavě a hrudníku se šupinkami; krátká zaoblená křídla; dlouhý, visící ocas; silný, zakřivený zobák; (MS, DA). zoquete, viz: zoquite; (MS). zoquetoso, -sa, adj. (1) (US): bahnitý, blátivý; (MS). zoquital, m. (1) (Mex): bahnité místo; ■ Var: soquital; (MS). zoquite, m. (← nah.); (1) (Mex, US): bahno, bláto; (2) (Antil, Mex, StřAm): odporný, špinavý, zapáchající člověk; (3) (Mex, US): stěžovatel, reptal; ■ Var: soquite; zoquete; (MS). zoquitera, f. (1) (Mex): bahniště; (MS). zotol, viz: sotol[e]; (MS). zotole, viz: sotol[e]; (MS). zoyal[e], viz: soyate; (MS). zoyate, viz: soyate; (MS). zumpancle, viz: zompantle; (MS). zumpantle, viz: zompantle; (MS). zuntule, viz: zontol; (MS). zunzapote, viz: zonzapote; (MS). zunzapotillo, m. (1) (Mex): keř (Garrya laurifolia); ► rozvětvený; tmavě načervenalá kůra; zapáchající; oválné nebo kopinaté listy tmavě zelené barvy; husté květenství; vejčitý plod s černými semeny; využití v tradiční medicíně; (2) (Guat): jochovec mexický (Clethra mexicana); ► strom vysoký až 20 m; silný kmen; chlupaté větve; listy s výrazným žilkováním; drobné květy; květenství hrozen; využití dřeva v truhlářství; (MS, DA). zurí, viz: suri; (MS). zurubí, viz: suruví; (MS). zurubio, viz: suruví; (MS). zuyate, viz: soyate; (MS).
49
5. COMENTARIO Como ya he mencionado en la introducción, el trabajo con este diccionario de Marius Sala fue muy difícil. Las palabras en este diccionario no son elaboradas muy bien. Su explicación es muchas veces muy breve, p. e. aparecen solamente las palabras bastante generales: árbol, planta, arbusto, mamífero, ave, pez, insecto, comida, bebida, ... En el caso de unas palabras encontré más significados y por eso tuve que asegurarme de su exactitud. Después decidí que era realmente verdadero y que había buscado. Las palabras de fauna y flora las buscaba en los diccionarios monolingües, sobre todo en DA. Si no las encontré, las trataba de encontrar en las páginas web españolas. Muchas veces encontré el nombre latino y esto me ayudó. Con el nombre latino se puede encontrar el equivalente checo (o nombre checo) y la explicación enciclopédica. Pues, mi cargo era de transcribir las palabras de MS por orden alfabético y ponerlas en el modelo dado que exige la forma del diccionario de americanismos que preparamos. Buscaba su significado exacto en diccionarios monolingües o en diccionarios de traducción. Si no lo conseguí, buscaba en las páginas web o las imágenes. Si no lo conseguí otra vez, lo consultaba con mi coordinador y nos decidimos a dejar solamente el significado básico sin explicación más concreta. Este tipo de problema apareció más veces. Además, no estuvieron designadas las clases de palabras, si se trata de sustantivo, de adjetivo, ..., lo mismo pasó con el género masculino o femenino, y el verbo transitivo o intransitivo. Muchas palabras estuvieron descritas enciclopédicamente y fue difícil traducirlas bien. Si no encontré una palabra satisfecha, las traduje también enciclopédicamente. Otro problema que surgió, fue con las derivaciones de las palabras. Tuve que utilizar la superscripción para distinguirlas. tuch1, viz: tuche1; (MS). tuch2, m. (← may.); (1) (Mex): pupeční šňůra; (2) (Mex): stopka na ovoci; (3) (Mex): výrůstek nebo hrbolek na jakémkoliv povrchu; (4) (Mex): zbytek používaného mýdla; (5) (Mex): svalnatý žaludek ptáků; (6) (Mex): vnější pohlavní orgány (žen a také zvířat); (MS). tuche1, m. (← may.); (1) (Mex): nehezká nádobka na pití; (2) (Mex): chrastítko pro děti; (3) (Mex): plod nějaké rostliny; ■ Var: tuch; (MS).
50
tuche2, m. (← nah.); (1) (Kost): druh veverky; (MS). tuchear, intr. (1) (Mex): koketovat; (MS). tuchero, m. (1) (Mex): osoba plně oddávající se sexu, viz: tuchear; (MS). tuchero, -ra, adj. (1) (Mex): přídavné jméno k tuche1 nebo k tuch1; (MS).
El último problema, creo que uno de los más complicados, fue la traducción de las frases hechas y los refranes y la búsqueda de adecuados equivalentes checos. Muchas veces encontré su explicación en español y después traté de resolverlo y encontrar un refran correspondiente en checo.
tamal, p. 25 (8) al que nace (o nació) pa (o para) ~, del cielo le caen las hojas (Mex): suerte te dé Dios, hijo, que el saber poco vale; quien tiene la suerte consigue fácilmente lo que desea; y que es mejor tener el dinero que el talento: Být synem štěstěny (9) cuando al pobre le va mal, ni presa le halla al ~ (Mex): la mala suerte va aneja a la falta de riqueza; Mít peníze neznamená štěstí, ovšem nemít je je pro člověka dost velké neštěstí. (15) más son las hojas que los ~es (Kub, Mex): más es el ruido que las nueces; en este caso encontré el significado en inglés que dice: much ado about nothing, y así se traduce al checo fácilmente como: Mnoho povyku pro nic (17) ya se acabaron los indios que tiraban con ~es (Mex): ya pasaron los tiempos en que se amarraban los perros con longanizas; tiene el significado irónico; cuando se pondera el nivel económico y la esplendidez de alguien: Už dávno pečení holubi z nebe nepadají tepalcate, p. 31 (8) cabeza de ~ (Mex): el que nace para ochavo, no llega a cuarto; este refrán afirmaba que la persona de condición humilde difícilmente dejará de serlo: 51
Chudák zůstane chudákem Žebrák zůstane žebrákem tiuque, p. 35 (3) en tiempo de hambre hasta el ~ se hace fiambre (Chil): a buena hambre no hay mal pan; dice que la necesidad obliga a valorar cosas mínimas: Nouze naučila Dalibora housti tlaco, p. 35 (3) correr el riesgo para sólo conseguir un ~ para la manteca (Mex): pasar penas para obtener poco beneficio; esforzarse mucho por algo sin conseguir el resultado bueno Ať děláš, co děláš, stejně na sebe nevyděláš (4) el que nació para ~, aunque se halle entre tostones (Mex): el que nace para ochavo no puede llegar a cuarto; este refrán afirmaba que la persona de condición humilde difícilmente dejará de serlo: Chudák zůstane chudákem
tule, p. 39 (6) por el ~ se conoce el petate (Mex): por el hilo se saca el ovillo; expresa que por la muestra y por el principio de una cosa se conoce lo demás de ella: Jaká matka, taková Katka Jaký otec, takový syn yagua, p. 46 (7) el que esculca ~s viejas, suele encontrar cucarachas (Portor): los que se meten en vidas ajenas, o en lo que no les importa, encuentran lo que no se esperan; Kdo se moc stará, moc se dozví
52
zacate, p. 43 (5) el que tiene cola de ~ no puede jugar con lumbre (Mex): el que tiene defectos no debe censurar los defectos análogos de sus semejantes; nehledej chyby jen u druhých, ale i u sebe: Každý ať si zamete před vlastním prahem
6. CONCLUSIÓN El proceso de elaboración del diccionario fue en ocasiones un trabajo complicado que exigía mucho tiempo y concentración. Traduje un gran número de americanismos del diccionario de Marius Sala desde pizote hasta el fin de la letra Z. Se trata de palabras que denominan varias cosas, p. e. la comida, la cultura, la fauna y flora, los refranes, ...¨ Como ya he dicho antes, en la introducción, este trabajo pertenece al gran diccionario de americanismos que sigue creándose. Así espero que lo hice bastante bien, tan bien que va a servir a todos los interesados en el español hispanoamericano.
53
BIBLIOGRAFIE Asociación de Academias de Lengua Española: Diccionario de americanismos, Lima: 2010. ČERNÝ, Jiří: «Observaciones sobre el español hablado en América», Iberoamericana Olomucensia I (Romanica Olomucensia VIII), AUPO, Vydavatelství UP, Olomouc, 1999. DUBSKÝ, Josef, Vladimír REJZEK: Španělsko-český a česko-španělský slovník, Praha: Leda, 2008. Kolektiv autorů: Španělsko-český a česko-španělský slovník, 2, Olomouc: FIN Publishing, 2002. SALA, Marius: El español de América, Santafé de Bogotá, 1982.
DRAE (diccionario de Real Academia Española)
http://buscon.rae.es/draeI/
www.biolib.cz www.google.cz www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi online slovník: www.seznam.cz www.wikipedia.org
54
ANOTACE Katedra romanistiky, Filozofická fakulta UP Olomouc, Autor Lakomá Lucie, Název Diccionario de americanismos - MS (pizote – el fin de Z), Vedoucí práce Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc. , Počet znaků 158 928, Počet příloh 0, Počet titulů použité literatury 5 knih + webové stránky Klíčová slova
slovník, španělsko-český, amerikanismus.
Diplomová práce zpracovává latinskoamerické termíny ze slovníku El español de América od Mariuse Saly. Jejím cílem je najít jejich vhodné české ekvivalenty.
ANNOTATION Katedra romanistiky, Filozofická fakulta UP Olomouc, Author Lakomá Lucie, Tittle Diccionario de americanismos - MS (pizote – el fin de Z), Co-ordinator Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc., Characters 158 928, Inset 0, Used literature 5 books + webpage Keywords
dictionary, spanish-czech, americanism.
The thesis processes some Latin American entries of the dictionary El español de América by Marius Sala. The aim of this work is to find suitable Czech equivalents.
55
