UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky
Kateřina Kučerová
Srovnávací analýza programového schématu a hlavní zpravodajské relace televizí ČT24 a Z1 Bakalářská práce
Praha 2009
Autor práce: Kateřina Kučerová Vedoucí práce: PhDr. Alice Tejkalová Oponent práce: ……………………….. Datum obhajoby: 2009 Hodnocení: ………………………..
Bibliografický záznam KUČEROVÁ, Kateřina. Srovnávací analýza programového schématu a hlavní zpravodajské relace televizí ČT24 a Z1. Praha, 2009. 90 s. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Alice Tejkalová.
Anotace Bakalářská práce „Srovnávací analýza programového schématu a hlavních zpravodajských relací ČT24 a Z1“ je komparativní analýzou, která zkoumá rozdíly programových schémat a hlavních zpravodajských pořadů veřejnoprávní televizní stanice ČT24 a jejího komerčního protějšku Z1 v červnu 2008 a lednu 2009. V úvodní části shrnuje z dostupné literatury poznatky o televizním zpravodajství a jeho specifikách a představuje zpravodajské televizní stanice ČT24 a Z1. Následující analýza se za využití metod kvantitativní analýzy zaměřuje na rozdíly v typologii pořadů zastoupených v programových schématech televizí ČT24 a Z1 a zkoumá skladbu hlavních zpravodajských relací obou televizí po žánrové i tematické stránce. Zvláštní pozornost je věnována zahraničnímu zpravodajství, u kterého se věnuje rozdílům v používaných typech zpravodajských příspěvků, jejich zastoupení v hlavním zpravodajském pořadu a živým zpravodajským vstupům a čteným zprávám. Protože byla komparativní analýza provedena ve dvou obdobích, postihuje práce také změny, ke kterým v průběhu šesti měsíců došlo v programových schématech, a zkoumá rozdíly v hlavních zpravodajských relacích v závislosti na aktuálním dění. Závěrečná část práce shrnuje poznatky analýzy a odpovídá na stanovené hypotézy.
Annotation Bachelor thesis „Comparative analysis of a programme scheme and the main news session of TV channels ČT24 and Z1“ is a comparative analysis that studies differences between the programme scheme of TV channel ČT24, which offers public service broadcasting, and its opposite private TV channel Z1. Thesis also confronts the main news session of both TV channels. For both parts of the analysis methods of quantitative research were used. The analysis of the programme schemes concentrates on differences between typology of programmes contained in broadcasting service of TV channels ČT24 and Z1, analysis of the main news sessions focuses on their genre and topical structure. Analysis of topical
structure particularly concentrates on a foreign news service as a one of the types of topical structure of the news session. The analysis of the foreign news service inquires into differences in used types of news reports, their representation in the main news session and live transmissions and read news as two representatives of diverse news genres. Comparative analysis was done in two periods – June 2008 and January 2009. Therefore it analyses changes that occurred in the programme schemes and differences in the main news session caused by actual events.
Klíčová slova Televize, zpravodajství, program, pořad, zprávy, komparativní analýza, ČT24, Z1
Keywords Television, news service, programme, news, news session, comparative analysis, ČT24, Z1
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Vlastní text práce bez anotací a příloh má celkem 137 685 znaků s mezerami, tj. 69 normostran. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro studijní účely.
V Praze dne ………………
Kateřina Kučerová ………………………
Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce PhDr. Alici Tejkalové za metodické vedení práce a cenné rady při jejím zpracování.
Obsah Obsah......................................................................................................................................1 Úvod .......................................................................................................................................3 1 Teoretická východiska ...................................................................................................4 1.1 Televizní zpravodajství a jeho specifika .................................................................4 1.1.1 Zpravodajství jako zdroj informací ..................................................................4 1.1.2 Požadavky kladené na zpravodajství ...............................................................5 1.1.3 Televizní zpravodajství a jeho specifika ..........................................................6 1.1.4 Vliv technologické konvergence na zpravodajství ..........................................7 1.2 Zpravodajské televizní stanice ................................................................................8 1.2.1 Odlišnosti médií podle způsobu jejich organizace ...........................................9 1.3 Charakteristika hlavního zpravodajského pořadu .................................................11 1.4 Typologie zpravodajských příspěvků ....................................................................12 1.4.1 Základní tematické typy zpráv a dělení dle časového zakotvení zprávy .......13 1.5 Stručný pohled na prvních čtyřicet let televizního zpravodajství na území České republiky ..........................................................................................................................15 1.5.1 Počátky televizního vysílání a nástup televizního zpravodajství ...................15 1.5.2 Televizní zpravodajství na obrazovkách ČST do roku 1989 .........................16 1.5.3 Hlavní zpravodajské pořady po roce 1990 .....................................................17 1.6 ČT 24 jako první česká zpravodajská televize ......................................................18 1.6.1 Sledovanost ČT24 ..........................................................................................19 1.7 Příchod digitální televize Z1 na českou mediální scénu .......................................20 1.7.1 Sledovanost Z1 ...............................................................................................22 1.8 Hlavní zpravodajské pořady ČT24 a Z1 ................................................................22 1.8.1 Události České televize ..................................................................................22 1.8.2 Zprávy v 7 televize Z1 ...................................................................................23 2 Metodologická východiska ..........................................................................................24 2.1 Zvolená metoda analýzy ........................................................................................24 2.1.1 Výzkumný vzorek ..........................................................................................24 2.1.2 Definice vybraných výzkumných kategorií ...................................................25 2.2 Stanovení hypotéz .................................................................................................27 2.2.1 Analýza programových schémat ....................................................................27 2.2.2 Analýza hlavního zpravodajského pořadu ČT24 a Z1 ...................................28 2.3 Použité techniky analýzy .......................................................................................29 3 Analýza programových schémat ČT24 a Z1 ................................................................30 3.1 Komparace programových schémat ČT24 a Z1 – červen 2008 ............................31 3.2 Komparace programových schémat ČT24 a Z1 – leden 2009 ..............................34 4 Analýza hlavního zpravodajského pořadu ČT24 a Z1 .................................................37 4.1 Události..................................................................................................................37 4.1.1 Žánrová struktura zpravodajství .....................................................................37 4.1.2 Tematická struktura příspěvků .......................................................................39 4.1.3 Zahraniční zpravodajství ................................................................................41 4.2 Zprávy v 7..............................................................................................................44 4.2.1 Žánrová struktura zpravodajství .....................................................................44 4.2.2 Tematická struktura příspěvků .......................................................................47 4.2.3 Zahraniční zpravodajství ................................................................................48 4.3 Komparace hlavní zpravodajské relace ČT24 a Z1 v letech 2008 a 2009 ............50 4.3.1 Příspěvky v hlavní zpravodajské relaci ..........................................................50 1
Zahraniční zpravodajství ................................................................................55 4.3.2 4.3.3 Živé vstupy .....................................................................................................60 Závěr ....................................................................................................................................66 Resumé .................................................................................................................................70 Summary ..............................................................................................................................71 Použitá literatura a zdroje.....................................................................................................72 Seznam příloh.......................................................................................................................75 Přílohy ..................................................................................................................................76
2
Úvod Televizní zpravodajství je pro řadu lidí nejdůležitějším zdrojem informací o dění v jejich státu i za jeho hranicemi. Díky svému společenskému významu, který je dán nutností být informován o aktuálním dění v různých oblastech lidského života, se proto stalo nepostradatelnou součástí televizního vysílání. V průběhu vývoje televizního vysílání se televizní zpravodajství stalo natolik divácky atraktivní, že mohly začít vznikat televizní stanice specializované výhradně na zpravodajství. V souvislosti s procesem digitalizace televizního vysílání vznikly i v České republice dvě zpravodajské televize, které jsou zástupci veřejnoprávních a soukromých médií. Cílem této bakalářské práce bude nalezení shodných znaků a odlišností mezi těmito dvěma zpravodajskými televizními stanicemi – veřejnoprávní ČT24 a soukromou Z1. Předmětem zkoumání budou programová schémata a hlavní zpravodajské pořady obou televizí ve dvou obdobích – v červnu 2008 a v lednu 2009. Úvodní část práce proto nabídne shrnutí poznatků o televizním zpravodajství a jeho specifikách, dále představí žánrové podoby zprávy a samozřejmě také zpravodajské televizní stanice ČT24 a Z1. Následující část práce přiblíží zvolenou metodu analýzy a nastíní hypotézy pro analytickou část. V dalších dvou kapitolách budou představeny výsledky analýzy programových schémat, která se zaměří na rozdíly v typologii pořadů zastoupených ve vysílání obou televizí, a výsledky analýzy hlavních zpravodajských pořadů – Událostí České televize a Zpráv v 7 televize Z1. Závěrečná kapitola pak bude věnována shrnutí nejdůležitějších poznatků z provedené komparativní analýzy. S ohledem na rozsah práce se nebude analýza hlavních zpravodajských pořadů věnovat způsobu získávání zpráv z regionů a zahraničí a zaměří se zejména na základní charakteristiky hlavního zpravodajského pořadu – na jeho žánrovou a tematickou strukturu. Vzhledem k rozsahu práce, objemu analyzovaných dat a cílům, ke kterým analýza programových schémat i hlavních zpravodajských pořadů směřuje, budou využity pouze metody kvantitativní analýzy a od kvalitativních metod, které nejsou intersubjektivně ověřitelné, bude upuštěno.
3
1 Teoretická východiska 1.1 Televizní zpravodajství a jeho specifika 1.1.1 Zpravodajství jako zdroj informací Zpravodajství je všeobecně chápáno jako „vědomá novinářská činnost i konkrétní viditelný a slyšitelný výsledek této činnosti“ (Osvaldová a kol., 2001: 21), stojí na faktech a událostech, které nejen vyhledává, shromažďuje, třídí a vybírá, ale také interpretuje a prezentuje publiku prostřednictvím médií. Zpravodajství je jen jedním z možných obsahů, které masová média publiku nabízejí, ale díky společenskému významu daného nutností být informován o aktuálním dění v různých oblastech lidského života se stalo nezbytnou a nepostradatelnou součástí mediální produkce. „Zprávy jsou považovány za významný atribut médií, dokonce někdy za jednu ze společenských funkcí komunikace.“ (Trampota, 2006: 23) Důvodů, proč si zpravodajství získalo tak významné postavení, je několik. Jedním je lidská potřeba informace získávat a dále je využívat například pro zorientování se nebo rozhodování. „Dalším důvodem důležitosti zpravodajství je jeho specifický vztah k aktuálnímu společenskému dění. V mnoha případech se zpravodajství skutečně stává hlavním či jediným zdrojem informací o společenských jevech a událostech, se kterými nemají publika možnost bezprostředního kontaktu.“ (Trampota, 2006:12) Zpravodajství má významnou pozici i v televizním vysílání. O jeho důležitosti svědčí i to, že jde o jeden z mála živě vysílaných pořadů s pevným vysílacím časem. Zpravodajské pořady kopírují zaměření média, které jejich prostřednictvím vytváří a utvrzuje vlastní image. „Především prostřednictvím zpravodajství se média snaží budit dojem, že jsou autoritou v oblasti veřejného (a někdy i soukromého) života. Proto je pro médium důležité, aby příjemci přijímali zpravodajství jako důvěryhodné. Vytváření dojmu důvěryhodnosti je pro médium důležité, neboť mu dává jistý druh moci vyplývající právě z toho, že například zpravodajství je příjemci vnímáno nejen jako uvěřitelné, ale dokonce jako důvěryhodné.“ (Burton, Jirák, 2003: 257) V průběhu vývoje televizního vysílání se zpravodajství stalo natolik divácky i ekonomicky atraktivní, že mohly začít vznikat televizní stanice specializované pouze na zpravodajství. Existence těchto televizních stanic jen stvrzuje svébytné postavení zpravodajství mezi ostatními mediálními obsahy.
4
1.1.2 Požadavky kladené na zpravodajství Nároky kladené na zpravodajství vyplývají z informační a definiční funkce, kterou se zpravodajství vyznačuje. „Zvláště pro moderní liberálnědemokratické společnosti je životně důležité, aby disponovaly spolehlivými zdroji informací, na jejichž základě by se občané, členové těchto společností, mohli orientovat ve světě a činit odpovědná rozhodnutí.“ (Trampota, 2006: 143) Zpravodajství zprostředkované médii je v řadě případů jediným zdrojem informací, a tak se na něj společnosti musí spoléhat. Jako jeden z klíčových požadavků kladených na zpravodajství je proto uváděna objektivita. Lze ji chápat ze dvou pohledů: •
jako užívání faktů a zobrazování reality tak, aby zobrazení co nejvíce korespondovalo s reálným stavem věcí
•
odkaz k souboru profesních postupů, které reportéři používají, aby produkovali výpovědi nárokující si vysokou míru pravdivosti (Trampota, 2006).
„Podle Briana McNaira mohou být ve zpravodajských obsazích identifikovány tři základní projevy objektivity: •
oddělování fakt od názoru
•
vyvážené zastoupení názorově odlišných stran
•
validace žurnalistických tvrzení odkazem (referencí) k jiným autoritám.“ (Reifová a kol., 2004:167)
Dosažení objektivity není ničím snadným a v praxi téměř nemožným. Novinář se totiž podílí nejen na zpracování a prezentaci zprávy, ale také na výběru událostí, které se zprávou stanou. Žádný novinář ale nemůže dosáhnout absolutní objektivity, protože je „produktem své společnosti, kultury a dosaženého vzdělání“ (Osvaldová a kol., 2001: 12). „Objektivita zpráv je tedy vždy jen relativní. Zprávy mají nevyhnutelně určitý sklon daný historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním kontextem společnosti, v níž vznikají.“ (Trampota, 2006: 147) Proto se snadněji vymezuje, co je porušením objektivity: záměrné zveřejňování nepravdivých informací, zkreslování reality, zdůrazňování některých názorů nebo sociálních skupin, neověřování informací, neoddělování názorů od faktů aj. Objektivita ale není jediným požadavkem, který by mělo zpravodajství splňovat. „Zpravodajství má být pokud možno přesné, vyvážené, nepředpojaté a poctivé při výběru, zpracování a prezentaci, nestranné, aktuální, včasné, jasné a srozumitelné.“ (Osvaldová a kol., 2007: 240) Mělo by také být přísně neosobní – tedy neobsahovat novinářův názor. 5
1.1.3 Televizní zpravodajství a jeho specifika Televize oslovuje publikum jako audiovizuální médium prostřednictvím obrazu, zvuků a mluveného slova, tedy dvou složek – obrazové a zvukové. Díky spojení obrazu a zvuku do vizuálně akustického sdělení jde zatím o „nejpřirozenější a nejkomplexnější smyslové zprostředkování informací o okolním světě“ (Osvaldová a kol., 2001: 73). Zapojení zraku i sluchu činí audiovizuální sdělení maximálně efektivním, a to i díky větší emocionálnosti než jakou disponuje psaná žurnalistika. To však neznamená, že audiovizuální sdělování neklade na diváka žádné nároky. Pokud odhlédneme od současných technických možností, které divákům umožňují zaznamenat si vybraný pořad, později se k němu vrátit a případně si některé úseky přehrát znovu, je příspěvek zpravodajského pořadu neopakovatelným sdělením. To klade vysoké nároky na jeho zpracování nejen z hlediska srozumitelnosti, přesnosti a jednoznačnosti sdělení, ale sdělení musí také diváka zaujmout hned prvním záběrem. Dalším specifickým znakem televizního zpravodajství je „časová identita mezi vysíláním zprávy a příjmem, která vede ke stírání časových rovin mezi předem natočenými zprávami a přímými reportážními vstupy redaktorů nebo živou zpravodajskou moderací ze studia, čímž se vytváří bezprostřední, specificky televizní zpravodajská přítomnost“ (Osvaldová a kol., 2001: 81). Efekt přítomnosti se také podílí na zvyšování autentičnosti sdělení, která dodává audiovizuálnímu sdělení větší atraktivnosti. „Tím, že rozhlas a televize jako auditivní a vizuální média využívají ke komunikaci více smyslových kanálů, tím, jak jsou schopny překonávat časoprostorovou vzdálenost mezi komunikátorem a příjemcem, mezi událostí a jejími vzdálenými posluchači a diváky, si vydobyla privilegované místo mezi ostatními médii v systémech masové komunikace moderní společnosti z hlediska jejich konzumace.“ (Šmíd, 2004: 3) Televizi lze stále ještě považovat za nejúčinnější masové médium, a to i přes nástup nových médií. O významném postavení televize svědčí i vybavenost domácností, ale i veřejných prostor, televizními přijímači. „Televizor se stal symbolickým objektem součástí vybavení domácnosti, možností výběru designu nebo stylu, který vyjadřuje něco o vkusu majitele, ale podle umístění v domácnosti ho lze považovat také za „trofej konzumerismu“. Televizor není jen distribuční systém pro slova a obrazy, které proudí skrze televizní obrazovku, ale jeho fyzická přítomnost, jako totemická součást vybavení bytu, je velmi důležitá pro trvalý koncept domova.“ (Morley, 2007: 278) Televizní přijímač si dokázal vydobýt natolik silné postavení, že se v mnohých domovech stal 6
„srdcem“ domácnosti. „Televizor ale nezpůsobil jen přeorganizování nábytku kolem něj tak, aby členové rodiny mohli televizní vysílání pohodlně sledovat, ale přeorganizoval také čas, který lidé tráví doma.“ (Morley, 2007: 278)
1.1.4 Vliv technologické konvergence na zpravodajství Zpravodajství prochází v současnosti výraznými proměnami, které souvisejí s rozvojem komunikačních technologií. Technologická konvergence, tedy sbližování jednotlivých technologií umožňující šíření obsahů větším počtem komunikačních kanálů, je spojena zejména s procesem digitalizace (a to nejen s digitalizací zpracování obsahu, ale také s digitalizací přenosu signálu). Dostupné technologie proto ovlivňují nejen formu, ale také obsah žurnalistických sdělení. „Televizní zpravodajství musí předefinovat svou roli a postavení s ohledem na nástup internetu a čtyřiadvacetihodinového zpravodajství.“ (Brighton, 2007: 73) „V souvislosti s televizním zpravodajstvím je pozorováno zvýšené využití plazmových stěn, na kterých je promítáno několik obrazových výstupů najednou, a tzv. občanské žurnalistiky.“ (Brighton, 2007: 74) Občanskou žurnalistikou můžeme chápat stírání rozdílů mezi producentem a příjemcem zpráv, který se stává aktivnější a zapojuje se do zpravodajské produkce. „Když islamističtí sebevražední atentátníci zaútočili 25. července 2005 na londýnské metro, fotografické snímky a videonahrávky zmatku a škod pořízené mobilními telefony byly nejpoužívanějším obrazovým materiálem vysílaným v televizním zpravodajství.“ (Lee-Wright, 2008: 255) Záběry a snímky pořízené diváky, jejichž využití v televizním zpravodajství roste, přispívají nejen ke zvyšování interaktivity a autenticity, ale také důvěryhodnosti. „Zpravodajství se snaží posílit svoji důvěryhodnost také tím, že prezentuje zprávy, „jak se doopravdy staly“ – tedy že různými autentickými výrazovými prostředky zdůrazňuje realističnost zpravodajství. Užití nahrávek přímo z místa děje, přítomnost reportéra na místě, grafické znázornění statistik – to vše má v příjemcích podpořit myšlenku, že zprávy, které sledují, jsou „pravda“. (Burton, Jirák, 2003: 257) Dalším trendem, který se prosazuje zejména díky rostoucímu počtu zpravodajských televizních stanic, je posilování žánru breaking news (zprávy v reálném čase) a kontinuálního pokrytí výjimečných událostí (např. letecké katastrofy, prezidentské volby). Tento žánr je divácky velmi atraktivní, a tak se toho televizní stanice snaží při pokrývání událostí výjimečného významu využít k navýšení sledovanosti. Kontinuální vysílání pak bývá někdy zbytečně protahováno, aby udrželo pozornost diváků co nejdéle. 7
Dochází také k posilování role infografiky. „Televizní obrazovka se stala multidimensionální a je rozdělená různými typy textových materiálů. Některé televizory umožňují divákům sledovat několik programů najednou, zatímco zpravodajské stanice poskytují kontinuální zpravodajský servis prostřednictvím crawlů1 na spodní části obrazovky.“ (Spigel, Olsson, 2004: 6) Infografiku používají televizní stanice nejen jako prostředek pro zpřehlednění nabízených informací, ale také pro zvýšení atraktivity zpravodajských pořadů. Dalším typickým rysem technologické konvergence je existence internetových zpravodajských portálů, které provozují televizní stanice. Většina zpravodajských kanálů doplňuje televizní vysílání internetovým portálem, kde kromě zpravodajství ve formě článků a videozáznamů nabízí zpravidla také živé on-line vysílání, archiv odvysílaných pořadů, blogy redaktorů i zajímavých osobností. Prostřednictvím internetových stránek pak mohou diváci hodnotit nejen samotný portál, ale také vysílání televizní stanice.
1.2 Zpravodajské televizní stanice Zpravodajské televizní stanice řadíme mezi tzv. programy specializované nebo také tematické. Od tzv. univerzálního, plnoformátového programu, kterým se rozumí „televizní program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy“2, se liší zejména programovou skladbou. Ta je sestavena ze zpravodajských a publicistických pořadů, některé zpravodajské televizní stanice nabízejí v omezené míře také pořady dokumentární a populárně naučné. Hlavním úkolem zpravodajské televizní stanice je poskytovat divákům kontinuální zpravodajský servis. Páteří celého vysílání jsou proto zpravodajské pořady. Jednak jsou to kratší zpravodajské relace, které v pravidelných vysílacích časech nabízejí souhrn nejdůležitějších a aktuálních událostí, a pak je to hlavní zpravodajská relace, která na delším časovém úseku shrnuje dění uplynulého dne. Ve vysílání zpravidla nechybí ani tematicky zaměřené zpravodajské pořady, které se daným tématem zabývají hlouběji. Jde například o zpravodajské pořady zabývající se ekonomikou, kulturou nebo děním v regionech.
1
Pod pojmem crawl rozumíme informační lištu umístěnou nejčastěji v dolní části televizní obrazovky, která divákům nabízí přehled nejdůležitějších a nejnovějších zpráv formou krátkých vět. 2 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, Část první, par. 2.
8
Nepostradatelnou součástí vysílání zpravodajských televizních stanic je také tzv. účelové zpravodajství. Jde o relace poskytující divákům „servis praktických informací, např. dopravní zpravodajství (informace o sjízdnosti silnic, o dopravní situaci na dálnicích a na hraničních přechodech, o dopravních uzávěrách ad.), o přesném čase, o počasí, o znečištění ovzduší, policejní zpravodajství, energetické zpravodajství, o splavnosti řek atd.“ (Osvaldová a kol., 2001: 72). Zpravodajské pořady jsou doplněny publicistickými pořady, například diskusemi a besedami s odborníky, kteří aktuální témata objasňují, vysvětlují a hodnotí. Vznik zpravodajských televizních stanic je spojen s rozvojem kabelového a satelitního vysílání na přelomu 70. a 80. let minulého století. Rozvoj satelitního a kabelového vysílání, který přinesl liberalizaci televizního trhu a vytvořil prostor pro vznik tematických stanic zaměřujících se na vybrané žánry nebo typy programů určené pro specifickou cílovou skupinu diváků, podpořilo zejména zlevnění technologií potřebných pro vysílání. První zpravodajskou televizní stanicí na světě se stala CNN, která vysílání zahájila 1. června 1980 ve Spojených státech amerických. Jejím zakladatelem byl Ted Turner, kterému se podařilo vyvrátit tehdy převládající domněnku, že zpravodajství je pro televizi prodělečnou záležitostí. Zpravodajské televize lze přirovnat k „továrnám na zprávy“. Zpravodajský servis, kterým se snaží zaujmout diváky a inzerenty a který nabízejí, je totiž bez ohledu na organizaci média a jeho poslání produktem, resp. zbožím. V produkci zpravodajství se proto můžeme setkat s očekávaným uspořádáním a stereotypy ve výběru událostí, jejich zpracování i následné prezentaci publiku. Zpravodajské televizní stanice patří svou povahou mezi velmi nákladné projekty. Zpravodajství je totiž jednou z nejdražších programových složek, která vyžaduje nejen odpovídající technické vybavení, ale v souvislosti s živým vysíláním klade vysoké nároky také na počet zaměstnanců, jejich schopnosti a zkušenosti.
1.2.1 Odlišnosti médií podle způsobu jejich organizace Podle organizačního uspořádání dělíme média na soukromá a veřejná. Ta podle míry svázanosti s vládou státu rozlišujeme na státní a veřejnoprávní (média veřejné služby). „Státní rozhlasy a televize jsou bezprostředně podřízeny státnímu aparátu, vládě, zatímco u veřejnoprávních rozhlasů a televize je jejich podřízenost a odpovědnost směřována k občanské veřejnosti a jejím reprezentantům.“ (Šmíd, 2004: 4)
9
Existují čtyři základní rozdíly odlišující média veřejného a soukromého sektoru: •
zřízení vysílatele
•
zisk oprávnění k vysílání
•
financování
•
programové povinnosti (Šmíd, 2004).
Veřejná média jsou zřízena z rozhodnutí vlády, nejčastěji právní normou přijatou politickou reprezentací státu, média soukromá zakládají podnikatelské subjekty formou obchodních společností. Další odlišnost spočívá v získání oprávnění k vysílání. Oprávnění k vysílání veřejných médií vyplývá ze zákona nebo ze smlouvy se státem, soukromá média musí o přidělení licence opravňující k vysílání žádat regulační orgán, který rozhodne o jejím udělení. Jedním z největších rozdílů veřejných a soukromých médií je způsob jejich financování. Zatímco média soukromých vlastníků si musí finanční prostředky na provoz zajistit výhradně sama prodejem reklamního času, sponzoringem a vlastní obchodní činností, média veřejná jsou spolufinancována státem nebo veřejnými financemi, zejména televizním a rozhlasovým poplatkem. I média veřejná mohou získávat finanční prostředky z podnikatelské činnosti, ta ale nesmí ohrožovat úkoly veřejné služby. Z odlišných způsobů financování pak vyplývají odlišnosti v produkovaných obsazích. Zatímco soukromá média musí dbát pouze na dodržování licenčních podmínek a příslušných zákonů, veřejná média musí naplňovat úkoly veřejné služby. Tím hlavním je poskytování objektivních, vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, poskytování vyvážení nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na jejich náboženské vyznání, etnický a národnostní původ, věk nebo pohlaví takovým způsobem, který bude odrážet rozmanitost názorů a také náboženských, filosofických a uměleckých směrů3. Cílem vlastníků soukromých médií je generovat zisk, tzn. vynakládat nižší náklady na fungování televizní stanice, než jsou příjmy plynoucí z podnikatelské činnosti, například z prodeje reklamního času. „Skutečnost, že produkce zpravodajství je u soukromých médií vedena primárně ekonomickými motivy produkovat zisk, s sebou nese nezbytné důsledky.“ (Trampota, 2006: 153) Hlavní cíl komerční stanice, tedy maximalizace zisku pro vlastníky, se projevuje ve výběru zpráv, jejich zpracování i prezentování publiku. 3
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, Část první, par. 2.
10
1.3 Charakteristika hlavního zpravodajského pořadu V televizním zpravodajství se setkáme se dvěma základními programovými typy zpravodajských pořadů: •
hlavní zpravodajská relace
•
krátký zpravodajský pořad (Osvaldová a kol., 2001).
Zatímco krátké zpravodajské pořady obsahující pět až šest zpravodajských příspěvků zajišťují kontinuální zpravodajský servis v průběhu celého dne, kdy jsou zařazovány v pravidelných časových intervalech, hlavní zpravodajský pořad přináší na závěr dne souhrn nejdůležitějších událostí z domácího i zahraničního dění. Televizní stanice zpravidla zařazují hlavní zpravodajskou relaci na úvod bloku nejsledovanějších pořadů, tzv. prime time4. Hlavní zpravodajská relace se skládá „z původních obrazových zpravodajských příspěvků, přejatých agenturních audiovizuálních materiálů z výměnné sítě, telefonátů a předtočených nebo přímých vstupů zahraničních zpravodajů a reportérů z místa události, které jsou uváděny a doprovázeny živým slovem moderátorů ze zpravodajského studia“ (Osvaldová a kol., 2001: 80). Některé televizní stanice uvádějí na závěr hlavního zpravodajského pořadu také sportovní zpravodajský blok, který je součástí relace, jiné ho společně s meteorologickým zpravodajstvím vysílají jako samostatné pořady po hlavní zpravodajské relaci. Televizní stanice uvádějí hlavní zpravodajský pořad denně ve stejný vysílací čas (výjimkou mohou být např. státní svátky) a jeho délka se v českých televizních stanicích pohybuje od 20 do 35 minut. Jedno vydání obsahuje průměrně 12 až 20 zpravodajských příspěvků v závislosti na délce pořadu. Doporučovaná průměrná délka jednoho příspěvku je 1 minuta a 10 sekund (Osvaldová a kol., 2001). Pro hlavní zpravodajský pořad je také charakteristická jednotná podoba. Vyznačuje se „ustálenou formální a grafickou podobou, jednotným barevným pojetím dekorací i hudebně vizuálního řešení hlavní znělky, předělů, upoutávek, titulků“ (Osvaldová a kol., 2001: 80). Shodné zůstává například také rozmístění moderátorů, jejich profesionální vystupování a další znaky. Tyto charakteristiky lze souhrnně označit za vnější podobu zpravodajského pořadu a tvoří důležitou součást image zpravodajského pořadu i celé televizní stanice, která hlavní zpravodajskou relaci často chápe jako svou „vlajkovou loď“. 4
„Označení nejvíce sledovaných večerních vysílacích časů v rozhlase a televizi. U televize se za prime time pokládá většinou časové období mezi 19 a 23 hodinou.“ (Šmíd, 1995: 37)
11
1.4 Typologie zpravodajských příspěvků Zpravodajský příspěvek, resp. televizní zpráva, je základní stavební jednotkou všech zpravodajských pořadů. „Obecně je charakterizována jako pohotová, věcná, stručná a přesná informace o společensky důležitých, významných nebo zajímavých událostech, zaznamenaných v jejich audiovizuální syntetické podobě.“ (Osvaldová a kol., 2001: 81) Základním atributem, který televizní zprávu formálně odlišuje, je „jedinečná vlastnost opticko-akustického kinetického zobrazení“ (Osvaldová a kol., 2001: 81). Televizní zpravodajské příspěvky lze členit podle několika hledisek. Jedním z nich je členění podle způsobu zpracování zprávy a výsledné podoby příspěvku: •
zpráva čtená
•
zpráva obrazová
•
zpráva kombinovaná
•
zpráva reportážní
•
televizní zpravodajský rozhovor (Osvaldová a kol., 2001).
V následujícím textu bude pozornost věnována zejména dvěma druhům zpravodajských příspěvků, které se v současném televizním zpravodajství vyskytují nejčastěji, tedy zprávě obrazové a zprávě kombinované. Zpráva obrazová je „stručným, krátkým a výstižným obrazovým záznamem události bez původního zvuku, který je nahrazen zakotvujícím textem komentáře, bez něhož by neměla výpovědní hodnotu“ (Osvaldová a kol., 2001: 84). Délka obrazové zprávy se zpravidla pohybuje kolem 18 sekund5. Obrazové zprávy se většinou v relaci nevyskytují jednotlivě, ale jsou zařazovány většinou po třech až pěti do bloku, který má jednotnou grafickou podobu a je doplněn podkresovou hudbou. Obrazové zprávy jsou chápány spíše jako doplněk kombinovaných, které tvoří páteř zpravodajského pořadu, a informují proto o událostech menšího významu, které by ale v hlavním zpravodajském pořadu přesto neměly chybět. Kombinované zprávy dostávají oproti obrazovým větší časový prostor a jejich počet převyšuje počet zpráv obrazových. Kombinovaná, nebo také rozšířená, zpráva se vyznačuje kompoziční strukturou obrácené pyramidy, je vystavěna na komentáři a synchronních výpovědích kompetentních osob. „Má vždy silné kompaktní čelo se shrnujícím jádrem sdělení, které tlumočí moderátor ze studia, na něž navazuje detailnější
5
Zjištěno na základě vlastního výzkumu.
12
rozvedení obsahu zprávy doplňujícími obrazovými informacemi.“ (Osvaldová a kol., 2001: 84) Průměrná délka kombinované zprávy jsou 2 minuty a 5 sekund6. Ve zpravodajských relacích se lze setkat také se zprávou čtenou, která není doplněna obrazovým materiálem. „Jde o stručnou, flešovou informaci obvykle přejatou ze zpravodajských agentur, stylisticky upravenou podle zásad mluveného jazyka a živě interpretovanou moderátorem ze studia.“ (Osvaldová a kol., 2001: 84) Čtená zpráva je v televizním zpravodajství využívána jen zřídka, a to zpravidla v případech, kdy je nutné diváka operativně informovat o mimořádné události, která se odehrála v průběhu vysílání zpravodajského pořadu, nebo těsně před jeho začátkem. Čtenou zprávu také televizní stanice využívají k doplnění důležitých a aktuálních informací k události, o které zpravodajská relace informovala. Dalším druhem televizní zprávy, se kterým se lze v některých zpravodajských relacích setkat, je televizní zpravodajský rozhovor. „V televizní praxi je slovem rozhovor běžně označována každá audiovizuální forma, která je realizována metodou otázek a odpovědí.“ (Osvaldová a kol., 2001: 85) Může se tedy jednat o anketu, vyjádření kompetentní osoby na kameru nebo živý vstup redaktora či jiné osoby do vysílání a rozhovor s moderátorem ve studiu. Pro potřeby této práce bude televizním zpravodajským rozhovorem chápán studiový rozhovor moderátora s hostem.
1.4.1 Základní tematické typy zpráv a dělení dle časového zakotvení zprávy Dalším možným způsobem třídění zpravodajských příspěvků je typologie podle tematického zaměření zpráv. Typologie podle tématu se řadí mezi nejpoužívanější členění, se kterým se lze setkat nejen v rámci samotného zpravodajského pořadu, ale také při analýzách obsahu médií. Vhodnou je obecná typologie Johna Hartleyho (cit. in Trampota, 2006), který zprávy dělí do následujících oblastí:
6
•
politické události
•
ekonomické události
•
zahraniční události
•
domácí události
•
příležitostné události
•
sport.
Zjištěno na základě vlastního výzkumu.
13
Tematické členění zpráv v sobě zahrnuje také geografické hledisko třídění zpráv. Kromě členění na zahraniční a domácí události, které se řídí kritériem hranic národních států, lze události z geografického hlediska třídit také uvnitř státu, a to na zprávy celostátního významu, zprávy regionální a zprávy lokální (místní). Kromě tematického nebo geografického hlediska lze zprávy rozlišovat také podle jejich časového zakotvení. Gay Tuchmanová rozlišuje: •
bezprostřední zprávy (spot news)
•
vyvíjející se zprávy (developing news)
•
průběžné zprávy (continuing news) (Tuchmanová, 1978).
Tato typologie „nepostihuje ani tak aktuální naléhavost události a její obsah, ale to, jakým způsobem jsou postupně odhalovány informace o události v čase a jak se událost z pohledu novinářů vyvíjí“ (Trampota, 2006: 31). Bezprostřední zpráva je podle Tuchmanové zprávou o jednorázové události, která se již dále nevyvíjí a novináři k ní proto později nedostanou nové informace měnící její vyznění. „Bezprostřední zprávy jsou neplánované, dochází k nim náhle a musí být rychle zpracovány. Jsou nepředvídatelné. Na příklad: ačkoli mohou hasiči očekávat, že pravděpodobně vypukne požár, nemohou nikdy předpovědět, kdy a kde začne hořet.“ (Tuchmanová, 1978: 53) Opakem je pak vyvíjející se zpráva, k níž novináři získávají v průběhu jejího vývoje nové informace, které dávají základ pro inovaci zprávy. „Vyvíjející se zpráva se týká nenadálých situací. Spadne letadlo. Tato událost je neočekávaná a existují zde omezení ve faktech, která budou k dispozici. Fakta musí být ve zprávě přestavěna zároveň s tím, jak se o události dovídáme více informací. Přestože je tedy událost stejně neočekávaná (jako bezprostřední zpráva), zpráva se mění a novináři ji vyvíjejí.“ (Tuchmanová, 1978: 55) Posledním typem zprávy je průběžná zpráva, která je založena na události objevující se v delším časovém období. „Průběžná zpráva usnadňuje kontrolu práce, protože události jsou předem stanovené. Jde o sérii událostí týkajících se stejného subjektu, které se dějí v průběhu časového období.“ (Tuchmanová, 1978: 56) Protože se jedná o události předem známé, mohou média regulovat vlastní práci a uvolňovat pro ni redaktory. Jako typický příklad Tuchmanová uvádí informování o procházení návrhu nového zákona jednotlivými procedurálními stupni nebo volby, a to včetně předvolební kampaně, samotného průběhu voleb, jejich výsledků a následného vývoje poté. V řadě případů dochází zejména u tematické typologie a typologie podle časového zakotvení zpráv k překrývání jednotlivých kategorií. Příkladem mohou být zahraniční 14
události, které mají vliv i na dění na domácí scéně. V souvislosti s procesem digitalizace, který způsobuje technologickou konvergenci, dochází také ke stírání rozdílů mezi jednotlivými typy zpráv a vytváření nových audiovizuálních žánrů.
1.5 Stručný pohled na prvních čtyřicet let televizního zpravodajství na území České republiky 1.5.1 Počátky televizního vysílání a nástup televizního zpravodajství První veřejné zkušební televizní vysílání na území tehdejšího Československa bylo zahájeno 1. května 1953 z Televisního studia Praha v Měšťanské besedě7, a to na základě vládního nařízení č. 13 vydaného 8. dubna 1952 (Kolektiv autorů, 2003). „Vláda pověřila ministerstvo spojů a Hlavní správu radiokomunikací technicky zajistit a vybavit televizní studio v Praze a Československý rozhlas dostal za úkol zajistit program.“ (Kolektiv autorů, 2003: 192) Pravidelné vysílání odstartovalo necelý rok po startu zkušebního provozu - 25. února 1954. Až do roku 1956 dodával zpravodajskou složku do televizního vysílání Československý rozhlas, kdy od 19 hodin vysílala Československá televize zvukovou modulaci Rozhlasových novin pod statický titulek na obrazovce. Vysílání televizního zpravodajství bylo u nás zahájeno v říjnu 19568. Hlavní redakce televizního zpravodajství vznikla 1. října 1956 a „prvním typem svébytného televizního zpravodajství byly Televizní aktuality a zajímavosti“ (Hladký a kol., 1986: 48). První pokusné vysílání vlastního zpravodajského pořadu Československé televize se uskutečnilo 2. října 1956. (Kolektiv autorů, 2003) Pravidelné každodenní vysílání pětadvacetiminutového zpravodajského pořadu bylo zahájeno 1. ledna 1957, kdy byly zároveň zrušeny modulace rozhlasových novin. (Kolektiv autorů, 2003) „Původní název Televizní aktuality a zajímavosti byl od 1. ledna 1958 změněn na Televizní noviny, které byly vysílány ve dvou vydáních, zpravidla na začátku a na závěr večerního vysílání.“ (Hladký a kol., 1986: 48) Československá televize rozšířila 29. prosince 1959 vysílání na sedm dní v týdnu, od toho dne se i vysílání zpravodajského pořadu stalo každodenním. (Kolektiv autorů, 2003)
7 8
http://www.ceskatelevize.cz/ct/historie/index.php http://www.ceskatelevize.cz/ct/historie/data.php
15
1.5.2 Televizní zpravodajství na obrazovkách ČST do roku 1989 Až do roku 1989, kdy v Československu došlo k pádu komunistického režimu a vzniku demokratického státu, byla Československá televize jedinou televizí vysílající na území státu. Monopol na televizní a rozhlasové vysílání měl autoritářský režim, kterému byla Československá televize (i Československý rozhlas) podřízena. Televize byla coby státní médium napojena na státní rozpočet, v jejím čele stál ústřední ředitel jmenovaný vládou po schválení Ústředního vedení Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a uplatňována byla také kádrová politika. Televize měla diváky nejen bavit, ale zejména měla plnit agitační, propagandistickou roli a měla se také podílet na organizování společenského života. Ideově televizi řídily orgány ÚV KSČ. Vzhledem k těmto skutečnostem byly zpravodajské pořady Československé televize jedinými, které mohli diváci až do roku 1989 sledovat. Od zahájení pravidelného vysílání zpravodajského pořadu Televizní aktuality a zajímavosti v lednu 1957, které byly o rok později přejmenovány na Televizní noviny, byl tedy tento zpravodajský pořad vysílán až do roku 1990. Výjimkou bylo pouze několik dní po srpnových událostech v roce 1968, kdy bylo vysílání od 21. srpna do 4. září přerušeno. (Kolektiv autorů, 2003) Po této krátké přestávce ve vysílání televizního zpravodajství způsobené vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa pokračovalo vysílání Televizních novin ve dvou vydáních denně (první vydání v 19 hodin, druhé po skončení večerního pořadu kolem 22. hodiny) až do roku 1980. Od ledna 1980 bylo vysílání Televizních novin rozšířeno také na druhý program Československé televize (ČST2), který vysílání zahájil 9. května 19709. První vydání Televizních novin bylo tedy simultánně vysíláno na prvním i druhém programu. 28. dubna 1980 byl posunut vysílací čas Televizních novin z původních 19.00 na 19.30 (Kolektiv autorů, 2003). Důvodem byla skutečnost, že v 19.30 začínal pořad Zeit im Bild rakouského vysilatele ORF a diváci v pohraničí na tento pořad přelaďovali. K dalším změnám pak došlo hned na začátku roku následujícího. V lednu 1981 byla provedena reorganizace hlavních zpravodajských relací. První vydání Televizních novin, které zůstávaly hlavní zpravodajskou relací Československé televize, bylo i nadále vysíláno od 19.30. Druhé vydání ale bylo nahrazeno zpravodajským pořadem 24 hodin ve světě, který od 22 hodin vysílal druhý program ČST2 a který byl zaměřen na zahraniční události. Nově se diváci také začali setkávat se zpravodajským pořadem Aktualita, který od 21.30 uváděl 9
http://www.ceskatelevize.cz/ct/historie/index.php.
16
ČST2 a který byl věnován komunální problematice. (Kolektiv autorů, 2003) Tento systém přetrval až do roku 1990, kdy v souvislosti s pádem komunistického režimu došlo v oblasti televizního vysílání k obsahovým, ale také programovým změnám.
1.5.3 Hlavní zpravodajské pořady po roce 1990 V květnu 1990 došlo v souvislosti s porevolučními změnami v Československé televizi po dvaatřiceti letech ke zrušení Televizních novin. Hlavní zpravodajský pořad byl nově vysílán pod názvem Deník ČST a pořad 24 hodin ve světě nahradilo komentované zpravodajství v pořadu Události, komentáře. K dalším změnám ve vysílání zpravodajského pořadu došlo až v roce 1992, kdy na základě zákona č. 483/1991 Sb. vznikla Česká televize a zahájila vysílání programu ČTV. Současně ale pokračovalo vysílání Československé televize, která divákům nabízela již jen jeden, federální program F1. Ten pokračoval ve vysílání zpravodajských pořadů ve struktuře stanovené v roce 1990 (hlavní zpravodajská relace Deník ČST vysílána v 19.30, komentované zpravodajství v pořadu Události, komentáře v 22 hodin). ČTV divákům nabízela v 18 hodin desetiminutový zpravodajský pořad Zprávy ČTV, od 18.15 pak patnáctiminutový pořad Večerník ČTV a hlavním zpravodajským pořadem dne byla třicetiminutová relace Zpravodajství ČTV vysílaná od 21.30 (Česká televize, 1992). Tento stav ale trval pouze jeden rok do zániku Československé federativní republiky a Československé televize. Československá televize, která byla jako instituce zřízena 1. října 1959 a jejíž činnost byla právně zakotvena v zákoně č. 18/1964 Sb., o Československé televizi10, zanikla 31. prosince 1992 kvůli rozdělení československé federace11. Televizní vysílání v nově vzniklé České republice zajišťovala pouze Česká televize, a to do zahájení vysílání první komerční televize TV Premiéry v červnu 1993. „Česká televize zahájila vysílání nově pojmenovaných programů ČT1 (na dosavadním kanálu ČTV, denně v průměru 18 hodin), ČT2 (na bývalém kanálu F1, denně v průměru 16 hodin) a ČT3 (na dosavadním kanálu OK3, nepřetržité vysílání). Začala platit inovovaná struktura zpravodajských pořadů. Na ČT1 dva hlavní třicetiminutové pořady – Události (denně od 19.30 hod.) a Události, komentáře (od pondělí do pátku po 22. hodině) – doplňovaly pěti- až desetiminutové dopolední, odpolední, podvečerní a noční Zprávy.“ (Kolektiv autorů, 2003: 10
Zákon stanovil základní poslání a úkoly televize ve společnosti, vymezil její působnost jako prostředku masové informace a kulturní instituce (na rozdíl od průmyslové technické televize) a její vztahy k resortu spojů a k jiným veřejným institucím. (Kolektiv autorů, 2003: 222) 11 http://www.ceskatelevize.cz/ct/historie/data.php.
17
283) Zpravodajské pořady nabízely ale také další dva programy České televize, které byly postupně zrušeny. Zpravodajství České (a také Československé) televize si monopolní postavení na české televizní scéně udrželo až do roku 1993, kdy 20. června zahájila lokální vysílání TV Premiéra (od roku 1997 TV Prima). Ta divákům nabídla hlavní zpravodajský pořad nazvaný Zpravodajský deník vysílaný od 19 hodin. První soukromá televizní stanice vysílající na území České republiky podobu zpravodajské relace i její vysílací čas několikrát proměnila. V současnosti mohou diváci hlavní zpravodajskou relaci Zprávy TV Prima sledovat od 18:55. Dalším konkurentem České televize se v roce 1994 stala TV Nova, která na televizní obrazovky vrátila „značku“ Televizní noviny. Pod tímto názvem vysílá TV Nova svou hlavní zpravodajskou relaci v 19:30. Vznik soukromých subjektů vysílání umožnil zákon č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
1.6 ČT 24 jako první česká zpravodajská televize V České republice je vznik zpravodajských televizních stanicí spojen s procesem digitalizace televizního vysílání. První českou zpravodajskou televizní stanicí, jejíž vysílání mohli diváci sledovat, se stal kanál veřejnoprávní České televize. ČT24 zahájila vysílání 2. května 2005 a od začátku vysílání byla šířena výhradně v digitální podobě. Diváci ji mohli proto přijímat pouze v rámci zemského digitálního televizního vysílání (DVB-T), v kabelových sítích, prostřednictvím satelitu a televizního vysílání přes internetový protokol (IPTV). Od svého startu až do konce října 2008 bylo možné ČT24 přijímat v rámci přechodného zemského multiplexu A, který byl společně s multiplexem B a C spuštěn v rámci zkušebního DVB-T vysílání. Na konci října 2008 byl experimentální provoz všech přechodných digitálních sítí ukončen a programy, které nabízel multiplex A, se rozdělily do dvou multiplexů. ČT24 byla jako program České televize přeřazena do digitální sítě 1, která je také označována jako veřejnoprávní multiplex, neboť jejím provozovatelem je Česká televize a jsou v ní šířeny pouze televizní a rozhlasové stanice médií veřejné služby12.
12
KUČEROVÁ, Kateřina. Týdenní revize: velké vypínání ČT 2 a start multiplexů 1 a 2. DigiZone.cz [online]. 2008 [cit. 2009-01-10].
18
„Od 2. května vysílal program ve zkušebním provozu v rozsahu 18 hodin, na plný 24hodinový provoz přešel od září 2005.“13 Se startem ČT24 bylo spojeno také spuštění zpravodajského portálu ČT24. „Kromě aktuálního textového zpravodajství přináší portál možnost sledovat program ČT24 živě po internetu na celém světě. Touto formou Česká televize rozšiřuje svou službu občanům České republiky a krajanům, žijícím mimo dosah pozemního a satelitního vysílání programu ČT24.“ (Česká televize, 2005: 20)
1.6.1 Sledovanost ČT24 ČT24 je pátou nejsledovanější televizní stanicí v České republice a tuto pozici si udržuje již déle než rok. Sledovanost veřejnoprávní zpravodajské televizní stanice se společně s rozšiřováním pokrytí signálem zemského digitálního vysílání postupně rozšiřuje.
Share celodenní sledovanosti ČT24 v roce 2008 2 1.5 1 0.5 0 Listopad
Prosinec
Říjen
Září
Srpen
Červen
Červenec
Květen
Duben
Březen
Únor
Share Leden
Share, celodenní hodnoty v %
Graf 1: Vývoj share celodenní sledovanosti ČT24 v roce 200814
Zatímco v lednu 2008 dosáhl podíl celodenní sledovanosti ČT24 1,05 procentního bodu, v prosinci téhož roku to bylo již o 0,57 procentního bodu více. Významný výkyv ve sledovanosti zaznamenala veřejnoprávní zpravodajská televizní stanice v únoru, kdy jí sledovanost stoupla v souvislosti s volbou prezidenta České republiky. Poté následoval mírný propad, od dubna 2008 ale televizní stanice zaznamenává rostoucí trend ve sledovanosti pouze s ojedinělými poklesy sledovanosti.
13
KRAFL, Martin. První český digitální kanál ČT24 je s Vámi už rok! : tisková zpráva. Česká televize [online]. 2006 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: <www.ceskatelevize.cz>. 14 Zdroj: ATO – Mediaresearch.
19
Graf 2: Sledovanost televizních stanic v lednu 200915
I
v roce
2009
pokračoval
trend
rostoucí
sledovanosti
veřejnoprávního
zpravodajského televizního kanálu. ČT24 dosáhla share celodenní sledovanosti 1,82 procentního bodu a i nadále si udržuje pozici páté nejsledovanější televizní stanice.
1.7 Příchod digitální televize Z1 na českou mediální scénu Po třech letech působení získala ČT24 konkurenci v podobě soukromé zpravodajsko-publicistické televizní stanice Z1. Držitelem vysílací licence je akciová společnost První zpravodajská, jejímž jediným akcionářem je investorská skupina J&T Group. Ta stojí také za slovenskou soukromou zpravodajskou televizní stanicí TA3, zatím jedinou slovenskou televizí tohoto typu. Z1 zahájila vysílání 1. června 2008, přestože jí licenci opravňující k zemskému digitálnímu vysílání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila již 4. dubna 2006. Zdržení ve startu vysílání Z1 a dalších pěti úspěšných projektů16 zapříčinil provozovatel TV Nova, společnost CET 21, který soudně napadl rozhodnutí RRTV v licenčním řízení, ve kterém TV Nova se svým projektem neuspěla. „Po prostudování rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zjistil provozovatel vysílání TV Nova, společnost CET 21 spol. s r. o., nezákonnost postupu. Rozhodnutí totiž obsahuje vady a nedostatky, mimo jiné například změnu podmínek v průběhu výběrového řízení, a proto společnost CET 21 spol. s r. o. proti tomuto rozhodnutí podává žalobu.“17 15
Měsíční zpráva o sledovanosti: leden 2009. ATO - Mediaresearch [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: <www.mediaresearch.cz>. 16 hudební televize Óčko, dětský televizní kanál Pohoda, Febio TV, TV Barrandov a Regionální televizní agentura (RTA) 17 Společnost CET 21 spol. s r. o. podala žalobu proti rozhodnutí o udělování licencí na digitální vysílání: tisková zpráva. DigiZone.cz [online]. 2006 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW:
.
20
Městský soud v Praze na základě žaloby společnosti CET 21 v září 2006 zrušil usnesení RRTV a šestice televizních stanic pozbyla oprávnění k vysílání18. Spor o zablokovaných licencích ukončil zákon č. 304/2007 ze dne 1. listopadu 2007, který v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální vysílání měnil zákon o elektronických komunikacích, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon o České televizi a zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Tzv. diginovela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vstoupila v platnost 1. ledna 2008 a všem úspěšným žadatelům o licence pro zemské digitální televizní vysílání vrátila vysílací oprávnění formou tzv. kompenzačních licencí, o jejichž udělení musela šestice nových televizních stanic požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Zpravodajská Z1 o kompenzační licenci požádala v březnu 2008 a získala ji o měsíc později. Dva měsíce po udělení kompenzační licence, v červnu 2008, zahájila televize vysílání. V lednu 2009 se ale v médiích začaly objevovat informace o tom, že se televize Z1 potýká s finančními problémy. Z1 musela v prosinci propustit část zaměstnanců a měla potíže také se splatností svých pohledávek19. Zaměstnanci si stěžovali na opožděné výplaty a Z1 měla zpoždění například i v platbách za internetové připojení a další služby. Za nečekanými potížemi nové televize stála zejména finanční krize, kdy inzerenti snižovali náklady na reklamu, což se pro Z1 jako novou soukromou televizi stalo velkým problémem. Od února se ale množství reklamy ve vysílání začalo opět zvyšovat a Z1 se podle dostupných informací podařilo své závazky ve velké míře splnit. K dalšímu propuštění zaměstnanců již nedošlo, a i když vedení Z1 v březnu 2009 plošně snížilo plat všem zaměstnancům, další informace o finančních potížích Z1 se již neobjevily. Stejně jako ČT24 je i Z1 výhradně digitální televizní stanicí, která využívá stejné vysílací platformy jako její veřejnoprávní protějšek včetně možnosti internetového vysílání, které lze naladit na zpravodajském portálu televize. Jeho provoz byl stejně jako v případě ČT24 spuštěn společně se zahájením televizního vysílání. Dostupnost obou televizních stanic pro diváky je tedy po technologické stránce velmi podobná, rozdíly spočívají pouze v odlišném pokrytí signálem DVB-T vysílání multiplexu 1, kde vysílá ČT24, a multiplexu 3 společnosti Czech Digital Group, ve kterém je zařazena Z1. 18
POTůČEK, Jan. Soud vyhověl Nově a zrušil udělení šesti digitálních licencí. DigiZone.cz [online]. 2006 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW:
. 19 BERÁNEK, Jan, LUŇÁKOVÁ, Zuzana. Zpravodajská televize Z1 má potíže. Hospodářské noviny [online]. 2009 [cit. 2009-05-01]. Dostupný z WWW:
.
21
1.7.1 Sledovanost Z1 Televizní stanice Z1 není zařazena do systému elektronického měření sledovanosti, které provádí společnost Mediaresearch a jehož zadavatelem je Asociace televizních organizací. Lze však očekávat, že její sledovanost nebude přesahovat hodnoty, kterých dosahuje konkurenční ČT24. Z1 zatím provedla pouze jednorázový průzkum sledovanosti, který pro ni v listopadu a prosinci 2008 zrealizovala společnost STEM/MARK. V rámci průzkumu bylo osloveno 625 respondentů z Prahy, Brna a nejbližšího okolí, kteří odpovídají cílové skupině televizní stanice Z1. Tou jsou osoby s vysokým socioekonomickým statusem působící v rozhodujících funkcích a mající velký zájem o veřejné dění. Typickým divákem soukromé zpravodajské televize je muž ve věku 30 až 59 let s čistým příjmem nad 35 tisíc korun měsíčně v řídící funkci. Podle průzkumu STEM/MARK sleduje v této cílové skupině Z1 35 procent diváků, tedy 128 tisíc ekonomicky nejaktivnějších lidí20.
1.8 Hlavní zpravodajské pořady ČT24 a Z1 Hlavní zpravodajský pořad je vnímán jako jeden z nejdůležitějších a také nejprestižnějších pořadů, které televizní stanice do vysílání zařazuje. Je chápán jako vyvrcholení celého dne, kdy po sérii krátkých zpravodajských pořadů zařazovaných kontinuálně do vysílání po celý den, nabízí souhrn nejdůležitějších událostí celého dne. Společně s pořadem, který nabízí komentované zpravodajství, uzavírá vysílací den.
1.8.1 Události České televize Se vznikem České republiky začala 1. ledna 1993 ve vysílání České televize platit inovovaná struktura zpravodajských pořadů a v rámci změn byl hlavní zpravodajský pořad přejmenován na Události. Třicetiminutový pořad byl do vysílání zařazen od 19:30. O čtyři roky později vedení televize rozhodlo o posunutí Událostí na 19:15 (Kolektiv autorů, 2003). Díky tomu mohla být hlavní zpravodajská relace prodloužena, protože Česká televize důsledně zachovává začátek hlavního večerního pořadu na dvacátou hodinu. Další rozšíření vysílacího času večerního bloku zpravodajství přišlo 1. ledna 2007, kdy Česká televize posunula Události na 19. hodinu, a celý pořad rozdělila do dvou částí – na zpravodajský blok Události vysílaný od 19:00 a Události v regionech od 19:25. Od této 20
DUBÁŠOVÁ, Ivana. Interview B.T. nejsledovanějším publicistickým pořadem Z1 : tisková zpráva. Z1 [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: <www.z1tv.cz>.
22
struktury Česká televize ustoupila 30. června 2008, kdy oba pořady opět sloučila. Od 19:00 tedy Česká televize vysílá Události, jejichž vysílací čas byl prodloužen o dobu, která předtím patřila zpravodajství z regionů. Hlavní zpravodajskou relaci České televize Události vysílá nejen zpravodajská stanice ČT24, ale souběžně jej nabízí také první program České televize ČT1.
1.8.2 Zprávy v 7 televize Z1 Hlavním zpravodajským pořadem soukromé zpravodajské televize Z1 je pořad nazvaný Zprávy v 7. Pořad je rozdělen do dvou částí – první je vysílána od 19:00 a nabízí přehled nejdůležitějších událostí dne. Zpravodajský blok trvá dvacet minut a po něm následuje krátký pětiminutový blok zahrnující sportovní zpravodajství a po něm také nekomentovanou předpověď počasí. Pět minut zbývajících do 19:30 vyplňuje televizní stanice reklamami a upoutávkami na pořady. V 19:30 zahajuje vysílání druhá část hlavního zpravodajského pořadu, která divákům nabízí komentované zpravodajství. K několika vybraným událostem, které mohl divák sledovat již v předchozí části relace, se přímo ve studiu vyjadřuje kompetentní osoba formou rozhovoru s jedním z moderátorů. Hostem je většinou odborník, se kterým má televizní stanice uzavřenou smlouvu o spolupráci. Příkladem je novinář Karel Hvížďala, který je „hlavním komentátorem Z1“. Po
dvacetiminutovém
komentovaném
zpravodajství
následuje
opět
blok
sportovního zpravodajství, počasí a zbývající čas do 20:00, kdy začíná další pořad, je opět vyplněn reklamami a upoutávkami.
23
2 Metodologická východiska 2.1 Zvolená metoda analýzy Vzhledem k tomu, že výzkumné téma zahrnuje studium objemnějšího vzorku dat, bude při analýze programového schématu a analýze hlavních zpravodajských pořadů televizních stanic ČT24 a Z1 použita obsahová kvantitativní analýza. „Obsahová analýza je kvantitativní výzkumnou metodou pro systematický a intersubjektivně
ověřitelný popis
komunikačních
obsahů,
vycházející
z vědecky
podloženého kladení otázek.“ (Schulz a kol., 2004: 30) Obsahová kvantitativní analýza byla zvolena zejména díky tomu, že umožňuje analyzovat rozsáhlé množství dat a získat výsledek v podobě statisticky aplikovatelné a měřitelné analýzy obsahů.
2.1.1 Výzkumný vzorek Pro analýzu programového schématu použiji krátkodobý programový plán vysílání zpravodajských stanic ČT24 a Z1. Protože mají týdenní plány v případě obou televizí neměnnou strukturu a postihují změny ve vysílání ve všedních a víkendových dnech, bude výběrový soubor omezen pouze na jeden týdenní plán vysílání v každém zkoumaném měsíci. V prvním zkoumaném období využiji programový plán pro týden od 9. do 15. června 2008, v případě druhého zkoumaného měsíce to bude plán pro 5. až 11. ledna 2009. Pro analýzu hlavních zpravodajských pořadů televizních stanic ČT24 a Z1 budou jako výzkumné vzorky použity hlavní zpravodajské relace Události a Zprávy v 7 v časovém úseku 1. – 30. června 2008 a 1. – 31. ledna 2009. Události veřejnoprávní České televize budou do výzkumného vzorku zařazeny v plné délce trvání. Analýza Zpráv v 7 soukromé televize Z1 se omezí pouze na první část tohoto zpravodajského pořadu. Jak již bylo uvedeno, hlavní zpravodajská relace televize Z1 je rozdělena do dvou částí. V 19:00 začíná první zpravodajský blok tvořený přibližně dvacetiminutovým přehledem nejdůležitějších událostí dne, sportovním zpravodajstvím a počasím, po kterém následují reklamy a upoutávky. Od 19:30 vysílá Z1 druhý blok, do něhož jsou z předchozího bloku vybrány nejdůležitější události, které do studia přichází komentovat hosté – odborníci, publicisté nebo redaktoři. Druhý blok obsahující komentované zpravodajství se od klasického pojetí hlavního zpravodajského pořadu liší právě zařazením komentářů a rozhovorů s hosty. Z analýzy bude druhý blok vyloučen, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. 24
2.1.2 Definice vybraných výzkumných kategorií Typy pořadů v programovém schématu televizních stanic Pořady, které zpravodajské televizní stanice ČT24 a Z1 divákům nabízejí, budou pro účely této práce rozčleněny do šesti kategorií: •
zpravodajské
•
publicistické
•
zpravodajsko-publicistické
•
zpravodajsko-vzdělávací
•
dokumentární
•
talkshow.
Zpravodajské pořady budou chápány jako souhrn zpráv o dění v různých oblastech lidské činnosti, tedy nejen v klasickém pojetí krátkých a hlavních zpravodajských pořadů, ale také delších relací věnovaných dění v určité oblasti – například v ekonomice, kultuře, regionech České republiky i Evropě. Druhou kategorií jsou publicistické pořady. Tato kategorie zahrnuje diskuse a rozhovory s odborníky nebo zainteresovanými osobami na aktuální téma, které obsahují subjektivní pohled dotazovaných, a pořady obsahující subjektivní pohled redaktorů (například Retro České televize). Kombinace obou předchozích kategorií nazvaná zpravodajsko-publicistické pořady bude určena pro pořady, které jsou buď bezprostředně vázány na předchozí zpravodajské pořady, kdy se do studia přichází k vybraným událostem vyjádřit odborník na danou oblast, nebo pro pořady kombinující žánr zpravodajství a publicistiky (příkladem je Dobré ráno a Studio 6 České televize nebo Z titulní strany televize Z1). Další kategorií budou zpravodajsko-vzdělávací pořady. Ty divákům nabízejí informace z různých vědních oborů, které se vztahují k aktuálním událostem (například objev nového léku, představení projektu v některém oboru) a jdou do hloubky tématu. Zaměření těchto pořadů je zejména na dění ve vědě a technice. Dokumentární pořady budou pro účely této práce definovány jako pořady, které pravdivě zachycují a vysvětlují údaje, tvrzení a události, objasňují je a představují veřejnosti, mohou mít vzdělávací charakter a mohou obsahovat svědectví účastníků a svědků události. Poslední používanou kategorií jsou talkshow, které budou pro účely této práce chápány jako rozhovor na zajímavé téma, které je méně závažné a vysílání zpravodajské televize spíše odlehčuje.
25
Na závěr musím upozornit na to, že rozlišení jednotlivých kategorií bylo ovlivněno také subjektivním přístupem k jednotlivým pořadům. Týká se to zejména rozlišení mezi zpravodajsko-publicistickými a publicistickými pořady a také rozlišení publicistických pořadů a tzv. talkshow. Rozdíly mezi těmito typy pořadů jsou do značné míry rozlišovány zejména na základě osobního postoje. Délka zpravodajského příspěvku Pro účely této práce bude délka zpravodajského příspěvku měřena jako součet uvedení zprávy moderátorem ve studiu a stopáže samotného zpravodajského příspěvku. Pokud bude k dané události do vysílání zařazen živý vstup redaktora či jiné odpovědné osoby nebo například studiový rozhovor, budou tyto prvky chápány jako součást zpravodajského příspěvku. Kategorie analýzy tematické struktury zpravodajských příspěvků Analýza tematické struktury zpravodajských příspěvků se zaměří na členění zpráv podle geografického hlediska. Vytyčeny budou tři kategorie událostí: • domácí • zahraniční • bohemika. Základním kritériem pro třídění zpráv budou hranice České republiky. Události, ke kterým dojde na území republiky, budou zařazeny do kategorie domácí, naopak události mimo hranice státu budou označeny jako zprávy zahraniční. Třetí kategorií budou tzv. bohemika, která v sobě sloučí předchozí dvě kategorie. Jako bohemika budou chápány události, ke kterým dojde na území jiného státu, do nichž je nějakým způsobem zapojena také Česká republika, případně události, ke kterým dojde na území České republiky, ale které mají mezinárodní přesah21. Živý vstup Živým
vstupem
se
rozumí
přímý
přenos
rozhovoru
moderátora
zpravodajského pořadu s redaktorem nebo kompetentní osobou, která se vyjadřuje k právě probíhající události.
21
Příkladem je nehoda českého autobusu v zahraničí, činnost České republiky při předsednictví Evropské unii nebo mise českých vojáků v zahraničí.
26
V rámci analýzy živých vstupů budou po technické stránce rozlišeny: •
živé vstupy obrazové
•
živé vstupy telefonické.
Živé vstupy obrazové obsahují kromě mluvené složky (výpovědi redaktora nebo jiné osoby) také složku obrazovou, tzn. divák může redaktora vidět na obrazovce. V případě živého telefonického vstupu televizní stanice zprostředkovává pouze telefonický kontakt s redaktorem nebo kompetentní osobou a do vysílání je vkládán statický obraz grafické úpravy telefonické masky se jménem odpovídající osoby a zpravidla také její fotografií.
2.2 Stanovení hypotéz 2.2.1 Analýza programových schémat S ohledem na to, že v týdenních vysílacích plánech, které televizní stanice připravují, nejsou zahrnuty náhlé změny ve vysílání, jako například neplánované tiskové konference
nebo
kontinuální
monotematické
vysílání
věnované
náhlé
události
mimořádného významu, bude analýza zaměřena zejména na odlišnosti v typech pořadů, které obě české zpravodajské stanice nabízejí. ČT24 se profiluje jako zpravodajská televizní stanice, která po celý den nabízí kontinuální zpravodajský servis. Z1 se označuje za zpravodajsko-publicistikou televizi, která se zaměřuje zejména na ekonomiku. Ze specializace obou televizních stanic vyplývá, že by měly divákům nabízet velmi podobné typy pořadů. Převažovat by jednoznačně měly zpravodajské a publicistické pořady. Programová náplň se však může mírně odlišovat, a to zejména kvůli způsobu organizace obou televizí. 1) V případě veřejnoprávní ČT24 lze očekávat, že se v programu objeví také vzdělávací (resp. populárně naučné) pořady, které budou naplňovat jeden z úkolů televize veřejné služby. Soukromá televize Z1 by naopak do vysílání mohla zařazovat pořady, jejichž cílem je zvýšit atraktivitu stanice a přilákání pozornosti diváka. 2) Z1 je v porovnání s ČT24 menší televizní stanicí – má menší technické zázemí i nižší počet zaměstnanců. Proto lze očekávat, že v porovnání s ČT24 bude vysílat i větší množství pořadů, které sama nevyrábí.
27
2.2.2 Analýza hlavního zpravodajského pořadu ČT24 a Z1 Hlavní zpravodajská relace veřejnoprávní České televize a soukromé zpravodajské televize Z1 se velmi odlišují. Rozdíl spočívá nejen v odlišné délce pořadu, ale také v tematické struktuře zpravodajství a použitých žánrech. Zatímco hlavní zpravodajská relace České televize publiku nabízí souhrn nejdůležitějších událostí z domácího, zahraničního, politického, ekonomického, regionálního, ale i kulturního dění, soukromá televize Z1 se zaměřuje zejména na ekonomiku. 1) Vzhledem ke kratší stopáži hlavního zpravodajského pořadu Z1 předpokládám,
že Události
České televize
nabídnou
divákům
větší
počet
zpravodajských příspěvků a jejich průměrná délka bude vyšší. 2) V případě obou zpravodajských pořadů lze předpokládat, že v oblasti žánrové struktury zpravodajských příspěvků bude dominovat kombinovaná zpráva. Z1 bude ale pravděpodobně využívat ve větší míře také obrazové zprávy. Důvodem je již zmíněná kratší stopáž pořadu a také větší důraz kladený na ekonomické a zahraniční zpravodajství, u kterého se častěji preferují kratší příspěvky. 3) V hlavních zpravodajských pořadech obou televizních stanic bude dominovat domácí zpravodajství. V prvním zkoumaném období bude druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou zpravodajství ze zahraničí. Podle odhadů se ale význam bohemik výrazně zvýší v druhém zkoumaném období, kdy Česká republika převezme předsednictví Rady Evropské unie, a jejich počet proto převýší množství zahraničních zpráv. 4) Lze předpokládat, že podíl zahraničního zpravodajství se bude v obou hlavních zpravodajských pořadech pohybovat na shodné úrovni. Vzhledem k událostem, ke kterým v lednu 2009 došlo, se podíl zahraničního zpravodajství v Událostech i Zprávách v 7 ve druhém zkoumaném období pravděpodobně zvýší. Větší počet zahraničních zpravodajských příspěvků bude v obou zkoumaných měsících řazen spíše do druhé poloviny relace. Rozdílný však bude pravděpodobně způsob zpracování příspěvků ze zahraničí. Z1 jako soukromá televize s nižším počtem zahraničních zpravodajů bude častěji využívat žánr obrazové zprávy. Také živé vstupy bude Z1 ze zahraničí vysílat jen ojediněle, a to s ohledem na jejich finanční náročnost. Celkově nabídne Česká televize divákům vyšší počet živých vstupů zpravodajů nejen ze zahraničí, ale také z domova. Právě živé vstupy věnované domácím událostem budou převažovat, druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou budou podle odhadů živé 28
vstupy ze zahraničí. Podíl živých vstupů u zpráv kategorie bohemik by se měl zvýšit ve druhém zkoumaném období v souvislosti s událostmi, ke kterým v lednu 2009 došlo.
2.3 Použité techniky analýzy Základní použitou technikou analýzy programového schématu i hlavních zpravodajských pořadů televizních stanic ČT24 a Z1 bude pozorování, které bude provedeno jako studium dokumentů. „Analýza dokumentů je analýzou jakýchkoli dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu. Záznamem mohou být právě tak dobře psané dokumenty jako jakékoliv materiální stopy lidského chování.“ (Disman, 2002: 124)
29
3 Analýza programových schémat ČT24 a Z1 Páteří programového schématu obou televizních stanic jsou vzhledem k jejich tematickému zaměření zpravodajské pořady. ČT24 i Z1 poskytují divákům kontinuální zpravodajský servis formou krátkých zpravodajských pořadů, které do vysílání zařazují v pravidelných intervalech. Souhrn nejdůležitějších událostí z domova i ze světa nabízí hlavní zpravodajský pořad, který na obou televizních stanicích začíná v 19:00. Události ve vybraných oblastech společenského života (ekonomika, kultura, regiony…) podrobněji zpracovávají ještě monotematické zpravodajské pořady. V případě České televize jsou to například relace Události v regionech, Týden v Olomouckém kraji nebo Evropské události, Z1 divákům nabízí například pořady Z1 Marketing, Z1 Business nebo Z1 Reality. ČT24 zahajuje živé vysílání v 6:0022, kdy začíná tříhodinový zpravodajskopublicistický pořad Studio 6 (do září 2008 Dobré ráno), po kterém následuje další, o 30 minut kratší, zpravodajsko-publicistický pořad Před polednem. Těmito relacemi ČT24 zahajuje denní kontinuální zpravodajský servis, kdy každých 30 minut vysílá krátký zpravodajský pořad. Ve 12:00 ČT24 vysílá delší třicetiminutový přehled zpráv, od 12:30 pak začíná odpolední blok Zpráv střídaných zpravodajsko-publicistickými pořady Studio ČT24, ve kterém se hosté vyjadřují k aktuálnímu dění. Tyto pořady se střídají po 15 minutách, často jsou však nahrazovány přenosy tiskových konferencí nebo věnovány pouze určité události (například červnová návštěva francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Praze). Toto schéma je ukončeno v 17:30. Zpravodajské pořady jsou vysílány v hodinovém intervalu, prokládány jsou publicistickými pořady. V 19:00 začíná hlavní zpravodajský pořad Události následovaný sportovním zpravodajstvím a předpovědí počasí. Večery pak patří monotematickým zpravodajským pořadům, zpravodajsko-publicistickému pořadu Události, komentáře a také publicistickým pořadům. Také konkurenční Z1 využívá zejména v odpoledním a večerním vysílacím čase 30minutové schéma krátkých zpravodajských pořadů zajišťující kontinuální zpravodajský servis. Dopolední blok však na rozdíl od ČT24 netvoří zpravodajsko-publicistické pořady nabízející široké spektrum témat, ale pouze zpravodajské pořady Zprávy a tříhodinový blok ekonomického zpravodajství (v červnu 2008 nahrazen reprízami publicistických
22
Od 5:00 do 5:59 vysílá reprízy pořadů.
30
pořadů a Zpráv). Odpoledne mohou diváci kromě krátkých zpravodajských pořadů sledovat monotematické zpravodajské pořady zaměřené na ekonomiku ekonomiku, publicistické pořady, druhý blok ekonomického zpravodajství, který trvá 180 minut, minut a jeden dokumentární pořad.. Stejně jako na ČT24 patří vysílací čas od 19:00 do 20:00 hlavnímu zpravodajskému pořadu doplněnému o sportovní zprávy a předpověď počasí. poč Vysílací čas po 20. hodině divákům Z1 přináší dokumentární pořad, po kterém následují monotematické zpravodajské pořady i publicistické pořady. Noční vysílání (od 1:00 do 5:59 v případě ČT24, do 6:45 v případě Z1) zaplňují reprízy pořadů. ČT24 však na rozdíl od své konkurence vysílá v noci každou hodinu premiérově krátký zpravodajský pořad. Pořady v nočních reprízách nebudou do analýzy programového schématu zahrnuty kvůli výpovědní hodnotě výsledků analýzy, které by byly započítáním nočních repríz ovlivněny. Zkoumáno bude proto pouze vysílání do 1:00 v noci.
3.1 Komparace programových schémat ČT24 ČT24 a Z1 – červen 2008 Zpravodajské pořady představují základ programu obou televizních stanic v červnu 2008 vysílala ČT24 ve všední dny 34 zpravodajských relací, což představuje 58 % všech odvysílaných pořadů v době od 5:00 ráno do 1:00 v noci. V případě Z1 je tento podíl ještě vyšší - 46 zpravodajských pořadů tvořilo dokonce 70 % celého programu23. V zastoupení dalších typů pořadů se ale ČT24 a Z1 rozcházejí. Graf 3: 3 Programové schéma ČT24 v pondělí až pátek, červen 2008
Programové schéma ČT24 - všední dny 3%
Zpravodajský 9% Publicistický
25%
58%
Zpravodajsko Zpravodajskopublicistický Zpravodajsko Zpravodajsko-vzdělávací
5%
23
Měřeno dle počtu pořadů ve vysílání, nikoli dle jejich stopáže.
31
Veřejnoprávní jnoprávní ČT24 dává značné množství prostoru také zpravodajskozpravodajsko publicistickým pořadům, které mají ve vysílání druhé nejvyšší, 25% zastoupení. Je to dáno zejména odpolední strukturou programového schématu, kdy po krátkém přehledu zpráv následuje rozhovor s hostem věnovaný aktuálnímu aktuálnímu tématu. Zpravodajské, zpravodajskopublicistické a publicistické pořady s 5% podílem tvoří celkem 88 % vysílání, z čehož jasně vyplývá, že další typy pořadů se ve vysílání objevují spíše ojediněle. Talkshow - rozhovory věnované zajímavým tématům, které s ohledem na ostatní pořady ČT24 představují určité odlehčení vysílání – tvoří třetí největší skupinu pořadů s 9% podílem.. Po nich následují již zmíněné publicistické pořady a nejmenšího podílu dosahují zpravodajsko-vědecké vědecké pořady s 3 %. Právě tyto pořady jsou (kromě rozdílného podílu zastoupení jednotlivých typů pořadů) jedinou zásadní odlišností v programovém schématu ČT24. Konkurenční Z1 zpravodajsko-vzdělávací zpravodajsko pořady divákům nenabízí a i když se vzdělávací složku vysílání snaží nabídnout formou dokumentárních tárních pořadů, chybí v těchto relacích návaznost na aktuální dění, dění, a tak se Z1 odchyluje od hlavního cíle zpravodajské televize – přinášet informace o aktuálních událostech. událostech. Dokumentární pořady mají sice zcela nepochybně epochybně také vzdělávací vzděl charakter, ale zpravidlaa nereagují na aktuální dění, takový pořad může proto vysílat jakákoli jiná televizní stanice (ať již tematická nebo plnoformátová). ČT24 se v tomto případě daří na rozdíl od Z1 skloubit požadavky na aktuálnost a zároveň dodat pořadu vzdělávací charakter. V programovém schématu ČT24 tedy sice oproti původním předpokladům předpokladů chybí typičtí představitelé vzdělávacích pořadů, avšak pořady na pomezí žánru zpravodajství a vzdělávání jsou zaměření televizní televi stanice mnohem bližší a lépe naplňují plňují její poslání. Graf 4: Programové schéma Z1 v pondělí až pátek, červen 2008
Programové schéma Z1 - všední dny 3% Zpravodajské
6%
Publicistické
9% 12%
Zpravodajsko Zpravodajskopublicistické
70%
Dokumentární
32
Také v případě Z1 jsou ve vysílání nejvíce zastoupeny zpravodajské pořady, které mají 70% podíl. Druhý největší podíl však na rozdíl od ČT24 netvoří zpravodajskopublicistické pořady, ale publicistické pořady. Zatímco Z1 odvysílala v červnu 2008 osm publicistických pořadů denně (12 %), ČT24 nabídla jen tři (5 %). Mezi nejméně frekventované typy pořadů patří také na Z1 talkshow (6 % pořadů) a již zmíněné dokumentární pořady, jejichž zastoupení dosahuje 3 %. To odpovídá charakteru televizní stanice, jejímž cílem rozhodně není pobavení diváka. Přítomnost dokumentárních pořadů ve vysílání však považuji za jeden z projevů skutečnosti, že Z1 je soukromou televizí zaměřenou na generování zisku. Dokumenty totiž nejsou typickou programovou složkou vysílání zpravodajských televizních stanic, a tak se podle mého mínění jedná o určitou formu oživení a zatraktivnění obsahu, jejímž cílem je přilákání diváků. Další odlišností mezi vysíláním ČT24 a Z1 je zařazení monotematických zpravodajských pořadů a publicistických relací. Zatímco ČT24 zařazuje oba zmíněné typy pořadů v podvečerním a večerním vysílacím čase, Z1 uvádí večer jen jeden monotematický zpravodajský pořad (oproti 3 na ČT24), dalších pět pak zařazuje do odpoledního programu. A zatímco ČT24 zařazuje publicistické pořady zejména do podvečerního vysílacího času, Z1 je rozptyluje v průběhu celého odpoledne i večera. Obě televizní stanice do vysílání zařazují přímé přenosy vybraných tiskových konferencí (a jejich sestřihů ze záznamu) a významných událostí. Jedná se o jeden z hlavních úkolů tohoto typu televizí, které jsou vždy připraveny přerušit připravený vysílací plán a zařadit přímý přenos očekávané i neočekávané tiskové konference, případně kontinuální vysílání o události mimořádného významu. ČT24 také pravidelně připravuje monotematické vysílání věnované významným událostem – příkladem byla červnová návštěva francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Praze nebo listopadové prezidentské volby ve Spojených státech amerických. V případě obou televizních stanic existují poměrně výrazné odchylky ve vysílacím plánu při porovnání všedních dnů (pondělí až pátek) a soboty a neděle. ČT24 v průběhu víkendu vysílá o 10 % více zpravodajských pořadů, což je způsobeno zejména tím, že výrazně klesá počet zpravodajsko-publicistických pořadů (z 15 na 2), ve kterých hosté přicházejí do studia rozebírat události zmíněné v předcházejících zpravodajských pořadech. Počet publicistických pořadů však výrazně roste, ČT24 jich nabízí o 16 % a Z1 o
33
10 % více než ve všední dny. Z1 vysílá o víkendu také více dokumentů, v červnu 2008 jich diváci mohli sledovat až deset denně24. ČT24 i Z1 o víkendech přísně dodržují kontinualitu zpravodajského servisu, servi jinak však dávají více prostoru publicistickým pořadům, které se věnují někdy i méně závažným tématům a mají v některých případech až „odpočinkový charakter“ (např. Toulavá kamera, Retro České televize). Z1 v souladu s tímto trendem zařazuje o víkendech více dokumentárních pořadů. Důvody pro částečné „odlehčení“ víkendového programu existují dva – tím prvním ním je skutečnost, že se v průběhu soboty a neděle výrazně utlumuje dění na politické i ekonomické scéně, tím druhým je pak podle mého názoru fakt, že víkend je (spolu se státními svátky) vnímán jako doba odpočinku.
3.2 Komparace programových schémat ČT24 a Z1 – leden 2009 Lednové programové schéma ČT24 se v porovnání s červnem 2008 téměř nezměnilo. Poslední červnový den Česká televize přesunula vysílání pořadu Události v regionech z cca 19:20 na 18:00 18:0 a z vysílání stáhla Večerník, který začínal v 18:00. Díky tomu mohla o 10 minut prodloužit hlavní zpravodajský pořad Události. V září 2008 pak došlo k přejmenování ranního zpravodajsko-publicistického zpravodajsko publicistického pořadu Dobré ráno na Studio 6, přičemž pořad prošel proměnou nejen z hlediska jeho názvu, znělky a používaných kulis, ale změnili se také moderátoři a pořad se více zaměřil na zpravodajsko-publicistický zpravodajsko servis. Graf 5: 5 Programové schéma ČT24 v pondělí až pátek, leden 2009
Programové schéma ČT24 - všední dny 4%
Zpravodajský 6% Publicistický
24% 59% 7%
Zpravodajsko Zpravodajskopublicistický Zpravodajsko Zpravodajskovzdělávací
Zastoupení jednotlivých typů pořadů zůstalo také téměř beze změn. Například Na podíl zpravodajských pořadů se zvýšil pouze o jeden procentní bod na 59 % a naopak 24
Podrobněji viz. Příloha č. 7, 8, 9, 10.
34
zpravodajsko-publicistické publicistické pořady o 1 % poklesly. Nadále však společně s publicistickými pořady tvoří naprostou většinu relací, které ČT24 divákům nabízí. V červnu 2008 dosáhl jejich podíl 88 %, v lednu se ještě zvýšil na 90 %. Také v případě ostatních typů pořadů došlo jen k nepatrným posunům. Naopak programové schéma Z1 prodělalo výraznější proměny. proměn Stálým a velmi výrazným prvkem vysílání se ve všední dny stal pořad Zprávy – Ekonomika, který Z1 vysílá dopoledne od 9. do 12. hodin a odpoledne od 15. do 17. hodin. Programové schéma se tím ustálilo na jednotné podobě platné pro všechny všední dny. V odpoledním vysílacím čase se kvůli tomu snížil počet monotematických zpravodajských zpravodajských pořadů z pěti na dva, přičemž jeden dále zůstává zařazen do večerního vysílacího času. Jedna z programových dominant – dokumentární pořad – je i nadále vysílána od 20:05, avšak odpolední dokument Z1 z vysílání stáhla. Stejně jako v případě ČT24 došlo i na Z1 k mírnému zvýšení procentuálního podílu zpravodajských pořadů, a to ze z 70 na 72 %. Podíl publicistických a zpravodajskozpravodajsko publicistických pořadů se také změnil jen málo, zastoupení publicistických pořadů vzrostlo o tři procentní body na 15 1 % a zpravodajsko-publicistických publicistických pořadů naopak pokleslo o 2 %. Snížil se podíl dokumentů, protože Z1 zrušila odpolední vysílání dokumentárního pořadu. Graf 6: Programové schéma Z1 v pondělí až pátek, leden 2009
Programové schéma Z1 - všední dny -
3% 3%
Zpravodajské 7% 15%
Publicistické ZpravodajskoZpravodajsko publicistické
72%
Dokumentární
Také ve víkendových vysílacích plánech obou zpravodajských televizí došlo k podobným posunům jako v prvním zkoumaném období. Počet zpravodajských pořadů ve vysílání ČT24 se zvýšil dokonce o 13 %, což představuje průměrně 47 zpravodajských pořadů. Výraznějšíí pokles analýza odhalila u obou televizních stanic v případě zpravodajsko-publicistických publicistických pořadů. Z1 jejich vysílání snížila o 5 %, ČT24 je dokonce 35
z vysílání stáhla úplně25. Stejně jako v červnu 2008 bylo tedy i lednové víkendové vysílání věnováno ve větší míře v porovnání se všedními dny publicistickým a v případě Z1 i dokumentárním pořadům. K žádným zásadním proměnám v zastoupení jednotlivých typů pořadů při porovnání června 2008 a ledna 2009 však ani u jedné z televizních stanic nedošlo. Programové schéma výrazněji proměnila jen Z1. Ta do vysílání zařadila dva rozsáhlé bloky ekonomického zpravodajství, které společně s krátkými zpravodajskými pořady tvoří hlavní osu vysílacího času do 19 hodin. Proměny v případě televize Z1, které podle mého názoru vedly k pevněji stanovenému programovému schématu, mohou souviset zejména s vyhodnocením prvních měsíců řádného vysílání. V prvních měsících provozu Z1 totiž ve vysílání chyběly programové dominanty srovnatelné s pořady Studio 6 nebo Před polednem, v lednu 2009 se jimi staly právě bloky ekonomického zpravodajství. Programová schémata ČT24 a Z1 se v obou sledovaných obdobích dosti podobají. Pořady, které nejsou zpravodajské, publicistické nebo zpravodajsko-publicistické, tvoří jen malou část vysílání – ta se u obou televizí pohybuje kolem 10 %. Podíl zpravodajských pořadů je vyšší v případě Z1, a to v červnu 2008 i lednu 2009, což je způsobeno tím, že jsou v jejím vysílání méně zastoupeny jiné typy pořadů. Týká se to zejména zpravodajskopublicistických pořadů, kterých ČT24 vysílá až dvakrát více (v procentuálním podílu dokonce až třikrát více) než Z1. Nejvýraznější odlišností mezi ČT24 a Z1 jsou zpravodajsko-vzdělávací pořady vysílané televizí ČT24 a dokumentární pořady vysílané televizí Z1, které mohou diváci sledovat každý všední den v prime time a v průběhu víkendových dnů jich Z1 nabízí až deset denně. Dokumenty sice vybočují z konceptu zpravodajské televizní stanice, ale jsou oživením, které Z1 zároveň odlišuje od ČT24. Kromě zatraktivnění vysílání může být za zařazováním dokumentárních pořadů do vysílání také jeden ze způsobů řešení nižších technických i personálních kapacit. Výroba zpravodajských, zpravodajsko-publicistických a publicistických pořadů klade totiž vysoké nároky zejména na personální zajištění a pravidelné vysílání dokumentů, které Z1 nakupuje, je proto podle mého mínění poměrně vhodným řešením. ČT24 naopak vysílá pouze jeden pořad, který sama nevyrábí. Jedná se o DW-European Journal, zpravodajský pořad německé veřejnoprávní stanice, ke kterému dodává pouze české znění. 25
Podrobněji viz příloha č. 17, 18, 19, 20.
36
4 Analýza hlavního zpravodajského pořadu ČT24 a Z1 4.1 Události 4.1.1 Žánrová struktura zpravodajství Nejčastěji
používaným
zpravodajským
žánrem
je
v případě
hlavních
zpravodajských ajských pořadů bezpochyby zpráva a její typologické varianty. Další zpravodajské nebo publicistické žánry jsou do hlavních zpravodajských relací zařazovány jen výjimečně. Důvodem je snaha o zpravodajské pokrytí co největšího počtu událostí, ke kterým kte v průběhu běhu dne došlo. Právě zpráva (bez ohledu na typ) je nejvhodnějším způsobem, jak tento cíl naplnit. Žánrové struktuře Událostí podle očekávání dominuje kombinovaná zpráva. Tímto způsobem bylo v červnu 2008 zpracováno 68 % všech zpravodajských příspěvků (316 z 462). Kombinovaná zpráva totiž nejvíce vyhovuje televiznímu zpracování událostí – kromě
komentáře
redaktora
může
obsahovat
několik
synchronních
výpovědí
kompetentních osob, což je nejen zpestřující prvek, který aktivizuje pozornost publika, ale podílí se tím také na posílení autenticity zpravodajství a zajištění názorové plurality. Události menšího významu jsou většinou zpracovány formou obrazové zprávy. Ty v červnu 2008 tvořily zbývající třetinu zpravodajských příspěvků. Graf 7: Žánrová struktura Událostí v červnu 2008
Žánrová struktura Událostí - červen 2008 Obrazová zpráva 32% Kombinovaná zpráva
68%
Ve druhém zkoumaném období se podíl kombinovaných zpravodajských příspěvků v Událostech ještě zvýšil, a to z 68 na 70 % (z 316 na 423). Naopak počet obrazových zpráv se snížil o tři procentní body na 29 % (178 z 604 zpravodajských příspěvků). Mírné zvýšení podílu kombinovaných zpráv jen dokazuje, že tato žánrová podoba zprávy je v současném televizním zpravodajství považována za nejucelenější nejucelenější a nejvíce vyhovující způsobb zpracování informace. Zvýšení podílu kombinovaných zpráv však nebylo jedinou změnou, kterou mohli diváci Událostí zaznamenat. zaznamenat 37
Graf 8: Žánrová struktura Událostí v lednu 2009
Žánrová strukura Událostí - leden 2009 0, 2% Obrazová zpráva 70% 0,5 %
29%
Kombinovaná zpráva Čtená zpráva
Zatímco v prvním sledovaném sledovaném období tvořily žánrovou strukturu Událostí pouze kombinované a obrazové zprávy, zprá o šest měsíců později se v nich vyskytly další dva zpravodajské žánry. Do vysílání byly zařazeny čtené (resp. flešové) zprávy a také zpravodajský rozhovor. Čtené zprávy tvořily 0,5 % všech příspěvků, v absolutních číslech se čtená zpráva v Událostech v celém sledovaném období objevila třikrát: •
3. ledna: Izrael zahájil pozemní operaci v pásmu Gazy
•
9. ledna: Ukrajinský prezident Viktor Juščenko oznámil, že Ukrajina Ukra souhlasí s přítomností ruských pozorovatelů na svém území (rusko(rusko ukrajinský spor o zemní plyn)
•
11. ledna: Rusko obdrželo od Ukrajiny podepsanou dohodu, kterou podmiňovalo obnovení dodávek zemního plynu (rusko-ukrajinský (rusko spor o zemní plyn).
Ve všech třech ech případech se jednalo o události mimořádného významu, ke kterým došlo v průběhu vysílání Událostí a které byly považovány za natolik důležité, že zpráva byla přečtena bez doprovodu obrazového materiálu. materiálu Dokazuje to skutečnost, že byl vždy nejprve odvysílán připravený zpravodajskýý příspěvek, často doplněný živým vstupem zahraničního zpravodaje z místa dění, a až poté byla uvedena čtená zpráva. zpráva Ta původní příspěvek doplňovala la nebo rozšiřovala o informace zásadně měnící vývoj události. události Výskyt této žánrové podoby p zprávy v lednu 2009 byl zcela jednoznačně zapříčiněn závažností obou událostí – tedy jak izraelsko-palestinského, palestinského, tak rusko-ukrajinského rusko konfliktu – a snahou České televize poskytovat divákům aktuální informace o jejich vývoji. V červnu 2008 nebyly čtené čtené zprávy využity jednoduše proto, že se nenaskytla 38
natolik podstatná informace, kterou by Česká televize musela v průběhu Událostí zprostředkovat touto formou. Musím usím však podotknout, že ačkoli je čtená zpráva považována spíše za žánr charakteristický pro počátky televizního zpravodajství, zpravodajství, její zařazení do současné televizní zpravodajské relace aktivizuje pozornost diváka, protože se v případě Událostí jedná o ojedinělou formu podání informace, která publiku naznačuje, že se jedná o něco skutečně naléhavého. V jednom případě se v lednových Událostech vyskytl také zpravodajský rozhovor. Jednalo se o rozhovor redaktora České televize s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, sem, který navštívil Českou republiku předsedající Evropské unii (odvysíláno 7. ledna). Z toho lze usuzovat, že zpravodajské rozhovory zařazuje Česká televize do hlavního zpravodajského pořadu jen výjimečně a vždy se jedná o velmi významné hosty. Zařazení tří čtených zpráv a jednoho zpravodajského rozhovoru však nijak zásadně žánrovou vou strukturu zpravodajských příspěvků nepoznamenalo. Jednalo se pouze o výjimky způsobené závažností tématu, nikoli o změnu trendu ve zpracování zpráv.
4.1.2 Tematická struktura příspěvků ematické Tematické
struktuře
zpravodajských
příspěvků
Událostí
dominuje
podle
geografického kritéria domácí zpravodajství, kterému bylo v červnu 2008 věnováno 59 % všech příspěvků (257 ze z 461).. Druhým nejčastějším pak je zahraniční zpravodajství s 36procentním podílem a zastoupením ve 166 příspěvcích,, nejméně využívanou je kategorie bohemik. Graf 9: Tematická struktura hlavního zpravodajského pořadu v červnu 2008 a lednu 2009
Tematická struktura Událostí Leden
319
220
62 Domácí Zahraniční
Červen
257
0%
20%
166
40%
60%
39
80%
38
100%
Bohemika
Také v lednu 2009 prokázala analýza stejné rozložení, i když došlo k mírným procentuálním posunům. Podíl domácího zpravodajství poklesl z 59 na 53 %, nárůst o jeden procentní bod naopak zaznamenalo zahraniční zpravodajství. Důvodem bylo zpravodajské pokrytí tří nejvýznamnějších lednových zahraničních událostí: •
inaugurace nového amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho první kroky v úřadu
•
izraelská ofenziva pásma Gazy
•
tzv. plynová krize, kdy Rusko přerušilo kvůli sporům s Ukrajinou dodávky zemního plynu do Evropy.
Česká televize těmto událostem věnovala ve vysílání podstatnou část prostoru – jednak kvůli jejich závažnosti, dále pak i proto, že se jednalo o vyvíjející se zprávy. Analýza však odhalila jen mírný nárůst počtu zpravodajských příspěvků v kategorii bohemik, a to i přesto, že se Česká republika 1. ledna 2009 ujala předsednictví Evropské unii a dalo se tedy předpokládat, že se díky tomu zastoupení bohemik výrazně zvýší. Oproti původním předpokladům, že díky českému předsednictví předstihnou bohemika příspěvky ze zahraničí, však došlo pouze k tříprocentnímu nárůstu na celkových 10 % (celkem 62 příspěvků) a bohemika zůstala nejméně využívanou kategorií zprávy dle geografického hlediska. Průměrně tedy Události přinesly pouze dva příspěvky kategorie bohemik denně, což je právě v souvislosti s akcemi týkající se předsednictví poměrně málo. Česká vláda se sice v roli předsedajícího členského státu EU zapojila do řešení izraelsko-palestinského i rusko-ukrajinského konfliktu, to však společně s rozruchem kolem instalace plastiky Entropa umělce Davida Černého byly jediné výraznější projevy českého předsednictví v prvním měsíci jeho fungování. Navíc blízkovýchodní mírová mise vedená českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem nebyla pro vyřešení izraelsko-palestinského sporu natolik přínosná nebo dostatečně dlouhá na to, aby jí média věnovala více prostoru. První měsíc českého předsednictví byl podle mého názoru s výjimkou zmíněných tří akcí spíše nevýrazný, což se pak pochopitelně projevilo i ve zpravodajství.
40
4.1.3 Zahraniční zpravodajství Informování o dění v zahraničí je nedílnou součástí hlavních zpravodajských pořadů. Doplňuje domácí zpravodajství a společně s ním vytváří obraz dění ve světě. Výběr událostí ze zahraničí, které budou do zpravodajského pořadu zařazeny, je ovlivněn několika faktory. Jednak jsou to tzv. zpravodajské hodnoty. „Zpravodajskými hodnotami se označují vlastnosti, kterými musí událost disponovat, aby se mohla stát zprávou.“ (Trampota, 2006: 26) Ke zpravodajským hodnotám patří výskyt (jde jednak o časový interval, který událost potřebuje k tomu, aby se rozvinula, dále pak o přiblížení se periodicitě média), blízkost geografická i kulturně-sociální, jasnost pro publikum i novináře, jednoduchost, smysluplnost, novost, průběžnost, možnost dalšího vývoje, prominentnost (vztah k elitním národům, státům nebo osobám), personalizace, negativita, míra překvapení, souznění, nepředvídatelnost a variace26. Dalším faktorem je dostupnost obrazových materiálů. Pokud zahraniční redakce disponuje atraktivním obrazovým materiálem, zvyšuje se tím pravděpodobnost, že událost bude zpracována a do pořadu zařazena. Televize získávají obrazový materiál ze zahraničí od vlastních zahraničních zpravodajů, dalším zdrojem jsou pak agenturní materiály. Česká televize odebírá zpravodajské materiály ze čtyř zdrojů: •
Reuters
•
CNN
•
Evropská vysílací unie (EBU)
•
Associated Press Television News27.
V červnu 2008 získalo zahraniční zpravodajství v jednom vydání Událostí průměrně necelou jednu třetinu vymezeného prostoru (29 %) o celkovém trvání 6 minut 26 sekund z přibližně pětadvacetiminutové stopáže celého pořadu. Česká televize zařadila do jednoho vydání hlavní zpravodajské relace v průměru pět zahraničních zpravodajských příspěvků a stejnou hodnotu odhalila analýza také v lednu 2009. K nejvýraznější odchylce od průměrného počtu zpráv v Událostech došlo 26. ledna, kdy bylo odvysíláno celkem 12 zahraničních zpráv. 26
REIFOVÁ, Irena, et al. Slovník mediální komunikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 328 s. ISBN 80-7178926-7, str, 76. 27 Z rozhovoru s Martinem Řezníčkem, vedoucím redaktorem zahraničního zpravodajství České televize, ze dne 2. března 2009.
41
Tabulka 1: Zahraniční zpravodajství v Událostech
Červen 2008 Leden 2009
Průměrný počet příspěvků v 1 vydání 5 5
Průměrná délka trvání 6 minut 26 sekund 11 minut 9 sekund
Procentuální podíl zahraničního zpravodajství 29 % 38 %
Celkový čas věnovaný zahraničí ve zkoumaném měsíci 2 hodiny 57 minut 5 hodin 32 minut
Přestože se průměrný počet zahraničních zpráv v obou zkoumaných měsících nezměnil, v lednu 2009 došlo k výraznému nárůstu časové dotace zahraničního zpravodajství.
Zatímco v červnu 2008, kdy mezi nejvýznamnější zahraniční události
patřila volba dvou kandidátů na prezidenta Spojených států amerických, prezidentské volby v Zimbabwe, irské referendum o Lisabonské smlouvě a fotbalové mistrovství Evropy UEFA Euro 2008, byly zahraničnímu zpravodajství věnovány celkem 2 hodiny 57 minut, v lednu 2009 to již bylo dvakrát více. Ačkoli se s ohledem na prodloužení stopáže Událostí o 10 minut dalo očekávat, že se čas věnovaný zahraničním zprávám zvýší, dvojnásobný nárůst na 5 hodin 32 minut tomu ale proporčně neodpovídá. Výrazné zvýšení doby, kterou Události věnovaly zahraničnímu dění, proto nemohlo způsobit pouze prodloužení délky pořadu, ale muselo být zapříčiněno zejména významem samotných událostí. Česká televize v lednu zpravodajsky pokrývala tři významné zahraniční události – jedná se o již zmíněný nástup Baracka Obamy do funkce prezidenta USA, ruskoukrajinský spor o dodávky zemního plynu a izraelsko-palestinský ozbrojený konflikt. Tyto vyvíjející se události byly kvůli přímému i nepřímému vlivu na dění v České republice natolik významné, že jim veřejnoprávní televize věnovala poměrně dost prostoru. O tom, že Česká televize tyto zahraniční události považovala za velmi důležité, svědčí ostatně také fakt, že sedm vydání lednových Událostí začínalo zpravodajským příspěvkem ze zahraničí věnovaný jednomu ze zmíněných událostí. Přitom v červnu zahájila hlavní zpravodajský pořad zahraniční zprávou pouze v jednom případě, kdy informovala o výsledcích irského referenda o Lisabonské smlouvě. Dalším důkazem významu lednového zahraničního dění je posun v zařazení zahraničních zpravodajských příspěvků v relaci. Zatímco v červnu bylo do první poloviny Událostí zařazeno jen 23 % všech zahraničních zpráv vysílaných v hlavní zpravodajské relaci, v lednu se tento podíl zvýšil o 10 procentních bodů.
42
Graf 10: 10 Zařazení zahraničních zpráv v Událostech v červnu 2008
Zařazení zahraničních zpráv v relaci - červen 2008 23%
1. polovina relace 2. polovina relace
77%
Graf 11: 11 Zařazení zahraničních zpráv v Událostech v lednu 2009
Zařazení zahraničních zpráv v relaci - leden 2009 1. polovina relace
33% 67%
2. polovina relace
I přesto však výsledky analýzy v obou měsících potvrzují hypotézu, podle které je zahraniční zpravodajství zařazováno spíše do druhé poloviny iny hlavní zpravodajské relace. Ani v lednu 2009, kdy bylo by dění ve světě věnováno dvakrát více času, se zahraničnímu zpravodajství nepodařilo získat alespoň poloviční zastoupení v obou částech pořadu. První polovina pořadu je věnována zejména ejména domácímu dění (ať již politickému nebo ekonomickému zpravodajství), zařazovány do ní bývají průměrně jen dvě až tři zahraniční zprávy. Přestože se v lednu 2009 počet zahraničních zpráv v první polovině pořadu zvýšil díky výše uvedeným třem událostem, událostem, ostatní dění v zahraničí nebylo v porovnání s domácím dění považováno za natolik závažné, aby získalo přednost před domácím děním. Zahraniční zprávy, které by se za obvyklé situace dostaly do první poloviny relace, byly odsunuty až do druhé části kvůli tomu, tomu, aby první polovina Událostí nebyla zahraničním zpravodajstvím přehlcena na úkor domácího dění. Podle mého názoru jde o typický případ uplatňování blízkosti jako jedné ze zpravodajských hodnot. Zahraniční dění, i když je často významné, není pro řadu diváků zajímavé. Publikum zpravidla více zajímá to, co se děje v jeho bezprostředním okolí, než události, byť velmi významné, které se odehrávají tisíce kilometrů daleko. Příkladem Příkl může 43
být problematika regulačních poplatků ve zdravotnictví a izraelsko-palestinský izraelsko konflikt. Přestože ozbrojený konflikt je sám o sobě velmi závažný, řadu diváků v lednu spíše zajímaly regulační poplatky, které jim přímo zasahují do života. života Této motivaci diváků se televizní vizní stanice podřizují, i když v případě České televize se too podle mého názoru neděje násilně, protože všechny podstatné informace ze zahraničí jsou do Událostí zpravidla zařazeny.
4.2 Zprávy v 7 4.2.1 Žánrová struktura zpravodajství Také v případě hlavní zpravodajské relace soukromé televize Z1 byla potvrzena hypotéza o nejčastějším ším výskytu kombinovaných zpráv, a to v obou zkoumaných měsících. V červnu
tvořily
kombinované
zprávy
60
%
všech
příspěvků
(214 z 340), druhou nejpočetnější skupinou pak byly s 34 % obrazové zprávy (celkem 123). Z1 však v prvním měsíci vysílání do Zpráv v 7 zařadila nejen obrazové a kombinované zprávy, ale také čtené zprávy a zejména pak zpravodajské rozhovory, což je pro českého diváka velmi neobvyklá složka hlavního zpravodajského pořadu. Graf 12: Žánrová struktura Zpráv v 7 v červnu 2008
Žánrová struktura Zpráv v 7 - červen 2008 1% 5% Obrazová zpráva 34%
Kombinovaná zpráva Čtená zpráva
60%
Zpravodajský rozhovor
Čtené zprávy získaly necelé n jednoprocentní zastoupení, ní, celkem je televize Z1 v červnu 2008 odvysílala dvě: •
2. června: Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban navrhl snížení daně z pohonných hmot
•
18. června: Kubánská televize odvysílala záběry bývalého prezidenta Fidela Castra. 44
Nejednalo se však o zpracování náhlých událostí, které se staly těsně před zahájením vysílání nebo v jeho průběhu (jak tento žánr zprávy používá Česká televize v Událostech), a tak zprávy mohly být doplněné obrazovým materiálem. materiálem Je proto možné, že byly jako čtené odvysílány z technických důvodů,, se kterými se televize v prvním měsíci provozu potýkala. ajímavější skupinou však byly zpravodajské z rozhovory,, které tvořily z celkového Zajímavější počtu příspěvků 5 %. V celkem 19 případech odvysílala Z1 v průběhu černových Zpráv v 7 rozhovor s hostem ve studiu, který se vyjadřoval k aktuální události, jíž byl věnován předchozí zpravodajský příspěvek. Hostem byli politici, odborníci na danou oblast o (nejčastěji ekonomický analytik a politolog), komentátoři a také redaktoři. Domnívám se, že se jednalo o projev nekoncepčnosti v sestavování hlavního zpravodajského pořadu. Rozhovory s hostem ve studiu jsou totiž nedílnou součástí druhého bloku Zpráv v 7 a první část pořadu je vyhrazena výhradně zpravodajství. Možná šlo o pokus ozvláštnit Zprávy v 7, jejichž přímou konkurencí jsou právě Události. Vedení Z1 ale od zavedení komentovaného zpravodajství i do první poloviny Zpráv v 7 upustilo, což dokazuje analýza žánrové struktury v lednu 2009. Vee druhém zkoumaném období se již diváci se zpravodajským rozhovorem setkat s nemohli, všechny rozhovory byly odvysílány výhradně ve druhém hém bloku zpravodajského pořadu. Graf 13: Žánrová struktura Zpráv v 7 v lednu 2009
1%
Žánrová struktura Zpráv v 7 - leden 2009 Obrazová zpráva 53%
46%
Kombinovaná zpráva Čtená zpráva
V lednu 2009 došlo také ke snížení podílu kombinovaných zpravodajských zpravodaj příspěvků, a to z 60 na 53 %. Naopak výrazný nárůst byl zaznamenán v případě obrazových zpráv, jejichž počet p se v lednu 2009 zvýšil o 12 % (z 123 na 271).
45
Důvodem mohou být finanční problémy, se kterými se soukromá televize Z1 v prvním měsíci roku 2009 potýkala. Vedení televize muselo propustit část zaměstnanců a je možné, že redaktoři museli zpracovat větší počet zpravodajských příspěvků a nemohli věnovat více času natáčení synchronních výpovědí. Zpracování obrazové zprávy je zpravidla časově i personálně méně náročné. Tuto domněnku částečně potvrzuje také fakt, že se zvýšil počet čtených zpráv, a to ze 2 na 8. Žánr čtené zprávy byl opět použit i v případech, kdy mohla být událost zpracována jiným způsobem, protože se nejednalo o náhlé informace. Příkladem jsou následující zprávy: •
2. ledna: Zemřel rakouský spisovatel Mario Simmel
•
6. ledna: Letiště Praha zvýšilo v roce 2008 zisk
•
6. ledna: Celosvětová finanční krize zhoršuje platební morálku evropských firem.
Snížení počtu kombinovaných zpráv ale Zprávám v 7 neprospělo. Z hlavního zpravodajského pořadu dne, od kterého divák zpravidla očekává podrobněji zpracované příspěvky, než které jsou v průběhu zařazovány do krátkých zpravodajských pořadů, se kvůli snížení zastoupení kombinovaných zpráv stal spíše rychlý přehled stručně zpracovaných událostí. Počet zpravodajských příspěvků se zvýšil na průměrně 18 v jednom cca 20minutovém vydání a Zprávy v 7 se začaly do značné míry vyznačovat klipovitostí. Jde o opačný trend, než který se v Událostech snaží prosazovat Česká televize, jež dění zpracovává podrobněji. Záleží samozřejmě na vkusu diváka, zda bude raději sledovat rychlý přehled zpráv, nebo méně dynamické, avšak podrobněji zpracované zpravodajství. Domnívám se však, že hlavní zpravodajská relace by měla poskytnout přehled nejvýznamnějších událostí dne, ty nejdůležitější rozvést a vytvořit tak pořad, který v sobě spojí dynamiku stručného zpravodajství s hlouběji zpracovanými vybranými tématy. Příliš mnoho informací zpracovaných do krátkých příspěvků může proto pořadu spíše uškodit, než vytvořit dojem komplexního zpravodajství.
46
4.2.2 Tematická struktura příspěvků Ani hlavní zpravodajská relace televize televi Z1 Zprávy v 7 nepřekvapila a největší počet příspěvků věnovala domácímu dění. V případě Zpráv v 7 je ale poměr p domácího a zahraničního zpravodajství zpravodajst vyrovnanější než v Událostech České televize. Graf 14: 14 Tematická struktura Zpráv v 7 v červnu 2008 a lednu 2009
Tematická struktura Zpráv v 7 Leden
283
234
57 Domácí Zahraniční
Červen
163
0%
154
50%
23
Bohemika
100%
V prvním zkoumaném zkouman období bylo 48 % zpravodajských příspěvků o dění v České republice (163 příspěvků), podíl zahraničních příspěvků však byl jen o tři procentní body nižší (154 příspěvků íspěvků představovalo 45 %). % Rozdíl mezi procentuálním zastoupením domácího a zahraničního zpravodajství v Událostech v červnu 2008 dosáhl 23 %, což znamená, že poměr mezi domácím a zahraničním zpravodajstvím je ve Zprávách v 7 mnohem vyrovnanější. Obě hlavní zpravodajské relace se shodují v zastoupení kategorie bohemik. I u Z1 se jedná o nejméně využívanou kategorii kategorii zpráv, která získala pouze 7% podíl. V lednu 2009 došlo ve Zprávách v 7 na rozdíl od zpravodajství České televize k nárůstu domácího zpravodajství o jeden procentní bod (na 49 %), % podíl počtu zahraničních příspěvků naopak poklesl na 41 %. % Vzhledem k tomu, jak významné události se v lednu 2009 udály, je to překvapující. Očekávala jsem, že i na Z1 dojde alespoň k jednoprocentnímu posílení segmentu zahraničních zahraničních zpráv, to se ale nestalo. nestalo Přestože se doba, kterou Z1 dění ve světě věnovala, zdvojnásobila, zdvojnásobila počet domácích zpravodajských příspěvků opět zahraniční zpravodajství výrazně předčil. A tak zatímco Česká televize s ohledem na význam zahraničních událostí částečně omezila počet domácích zpravodajských příspěvků, Z1 podíl počtu domácích zpráv nezměnila. nezměnila Díky tomu mohlo být
zachováno
téměř
stejné
procentuální 47
zastoupení
stanovené
na
základě
počtu příspěvků, avšak procentuální zastoupení stanovené na základě časové dotace zahraničního zpravodajství se mohlo zvýšit. V případě kategorie bohemik se ČT24 i Z1 shodla nejen v červnu, ale také v lednu. I ve Zprávách v 7 se zvýšil jejich podíl ze 7 na 10 %, a tak byla také v tomto případě vyvrácena hypotéza o vyšším počtu příspěvků v kategorii bohemik než zahraničních zpráv.
4.2.3 Zahraniční zpravodajství Zahraniční zpravodajství je podstatnou částí hlavní zpravodajské relace také v případě Zpráv v 7. Na rozdíl od České televize se ale Z1 více spoléhá na obrazové agenturní zpravodajství, a to i přesto, že obrazové materiály čerpá jen ze dvou zdrojů: •
Reuters
•
APTN28.
Zpravodajská televize Z1 v prvním měsíci vysílání zařazovala do hlavní zpravodajské relace průměrně pět zahraničních příspěvků, které tvořily 38 % vysílacího času pořadu. Celkem věnovala Z1 zahraničnímu dění 2 hodiny 52 minut, v lednu to již bylo téměř dvakrát tolik. Kromě izraelsko-palestinského ozbrojeného konfliktu, inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy a rusko-ukrajinského sporu o dodávky zemního plynu věnovala Z1 pozornost také zahraničním finančním trhům, společnostem nebo bankám kvůli celosvětové finanční a hospodářské krizi. Díky tomu se zvýšil nejen průměrný počet zahraničních příspěvků v jedné relaci z pěti na sedm, ale o dvě minuty se zvýšila i jejich průměrná stopáž. Tabulka 2: Zahraniční zpravodajství ve Zprávách v 7
Červen 2008 Leden 2009
Průměrný počet příspěvků v 1 vydání 5 7
Průměrná délka trvání 6 minut 16 sekund 8 minut 16 sekund
Procentuální podíl zahraničního zpravodajství 38 % 42 %
Celkový čas věnovaný zahraničí ve zkoumaném měsíci 2 hodiny 52 minut 4 hodiny 50 minut
Nejvýrazněji však lze rozdíl mezi červnem a lednem pozorovat na celkovém času, který byl dění ve světě věnován. Zatímco v červnu to byly 2 hodiny 52 minut, v lednu to již byly 4 hodiny 50 minut. Přestože tedy procentuální podíl zahraničního zpravodajství v tematické struktuře neukázal výrazný posun směrem k většímu zastoupení, srovnání celkové stopáže potvrdilo, že Z1 významné zahraniční dění v lednu 2009 nezanedbávala, jak by se z analýzy tematické struktury mohlo zdát.
28
Z rozhovoru s Hanušem Hanslíkem, šéfredaktorem zpravodajství televize Z1, ze dne 30. března 2009.
48
Zahraniční zpravodajské příspěvky se stejně jako v Událostech častěji vyskytují v druhé polovině relace. V červnu 2008 mohli diváci v první polovině pořadu sledovat třetinu zahraničního aničního zpravodajství (přesně 33 %), které jim pořad celkově nabídl. Graf 15:: Zařazení zahraničních zpráv ve Zprávách v 7 v červnu 2008
Zařazení zahraničních zpráv v relaci - červen 2008 1. polovina
33% 67%
2. polovina
Graf 16: 16 Zařazení zahraničních zpráv ve Zprávách v 7 v lednu 2009 200
Zařazení zahraničních zpráv v relaci - leden 2009 1. polovina
38% 62%
2. polovina
V lednu byla sice také většina zpravodajských zpravodajských příspěvků ze zahraničí zařazena do druhé poloviny pořadu, díky významu zahraničních událostí se však jejich podíl v první polovině relace zvýšil o pět procentních bodů na 38 %. Přestože posun zahraničních příspěvků do první poloviny Zpráv v 7 není v lednu tak výrazný jako u Událostí, kde bylo do první části pořadu zařazeno o 10 % příspěvků více než v červnu, je zastoupení zahraničního zpravodajství ve Zprávách v 7 rovnoměrněji rozloženo. Zvláště zřetelné je to v prvním zkoumaném období, kdy nedošlo ne ke koncentraci tolika významných událostí. Česká televize zařadila v červnu do první poloviny pořadu 77 % zahraničních zpráv, Z1 67 % příspěvků. Zastoupení zahraničních zpráv v obou částech Zpráv v 7 je tedy v porovnání s Událostmi vyrovnanější. Domnívám ívám se, že je to způsobeno větším zaměřením na zahraniční ekonomické dění, které k Z1 zařazuje spíše do první poloviny pořadu na rozdíl od České televize, která tuto tematiku v hlavním zpravodajském pořadu tolik nereflektuje. 49
4.3 Komparace hlavní zpravodajské relace ČT24 a Z1 v letech 2008 a 2009 4.3.1 Příspěvky v hlavní zpravodajské relaci Hlavní zpravodajské pořady – Události veřejnoprávní České televize a Zprávy v 7 soukromé Z1 – se v prvním zkoumaném období, kterým je červen 2008, přibližují v délce trvání. Stopáž Událostí se pohybuje mezi 20 a 25 minutami, Zprávy v 7 v prvním měsíci vysílání trvají od 15 do 20 minut. Díky tomu lze porovnat počet příspěvků, které televizní stanice do zpravodajského pořadu zařazují, dále také délku jednoho příspěvku a žánrovou strukturu relace. Ve druhém zkoumaném období se stopáže Událostí a Zpráv v 7 rozcházejí více. V posledním červnovém dnu totiž Česká televize zavedla dvě změny, které se týkaly hlavního zpravodajského pořadu. Zpravodajská relace Události v regionech, která byla vysílána po Událostech, byla z večerního vysílání vyřazena a přesunuta do podvečerních hodin. Díky tomu mohly být Události prodlouženy o 10 minut. Stopáž Událostí se proto od posledního červnového dne pohybuje od 30 do 35 minut. Také v případě soukromé televize Z1 došlo k prodloužení délky zpravodajského pořadu, v lednu 2009 trvaly 20 až 25 minut. Délka a počet zpravodajských příspěvků Do Událostí bylo v červnu 2008 zařazeno průměrně 15 zpravodajských příspěvků, což je o 3 více než v případě Zpráv v 7. Hlavní zpravodajská relace televize Z1 však s výjimkou jednoho vydání vykazuje vyšší stabilitu počtu příspěvků v průběhu zkoumaného měsíce. Zatímco v případě Událostí kolísá počet příspěvků od 10 do 22, odchylka od dosažené průměrné hodnoty ve Zprávách v 7 je menší. Počet příspěvků se pohybuje od 9 do 16 (pouze v jednom případě odvysílala Z1 v hlavní zpravodajské relaci 3 příspěvky, důvodem byly technické problémy). Ačkoli se průměrný počet příspěvků v jednom vydání hlavního zpravodajského pořadu příliš neliší, rozdíl v celkovém počtu odvysílaných příspěvků v obou pořadech je značný. Diváci České televize mohli v průběhu června sledovat celkem 462 zpravodajských příspěvků, Z1 vyrobila 340 příspěvků. Hlavní příčinu připisuji kratší stopáži Zpráv v 7 a zařazení zpravodajských rozhovorů, jejichž délka je v porovnání s kombinovanou zprávou vyšší a relace proto obsahuje nižší počet příspěvků.
50
Tabulka 3: Příspěvky v hlavní zpravodajské relaci v červnu 2008
Průměrný počet příspěvků Události
15
Zprávy v 7
12
Průměrná délka příspěvku
Nejdelší příspěvek
1 minuta 18 sekund 1 minuta 26 sekund
6 minut 51 sekund 13 minut 24 sekund
Nejkratší příspěvek
Celkový počet příspěvků za měsíc
11 sekund
462
10 sekund
340
Odborná literatura29 doporučuje, aby se průměrná délka jednoho zpravodajského příspěvku pohybovala kolem 1 minuty a 10 sekund. Menší odchylku od této doporučené hodnoty odhalila analýza červnových zpravodajských relací v případě Událostí České televize, v nichž jeden příspěvek trval průměrně 1 minutu a 18 sekund. Největší odklon od doporučované hodnoty byl v Událostech zaznamenán 2. června, kdy zpravodajský příspěvek o rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého musí stát v prvních třech dnech nemoci proplácet nemocenskou, dosáhl délky 6 minut 51 sekund. Přestože se průměrná délka jednoho zpravodajského příspěvku v Událostech blíží doporučované stopáži více než příspěvky ve Zprávách v 7, dopouští se redaktoři České televize častějších odchylek od této hodnoty. Jedním důvodem je častější využití živých zpravodajských vstupů30, které délku zpravodajského příspěvku výrazně prodlužují, a také větší zastoupení kombinovaných zpráv. Česká televize totiž u významnějších událostí rezignuje na doporučovanou stopáž a výjimkou proto nejsou příspěvky o délce tří nebo čtyř minut. Proti tomuto postupu veřejnoprávní televize nemám výhrady, jestliže se jedná o skutečně závažné téma, které si zasluhuje větší pozornost nebo podrobnější vysvětlení problematiky. A i když delší příspěvky kladou na pozornost diváka větší nároky, je to z důvodu správného pochopení daného tématu nebo poskytnutí všech podstatných informací pro diváka přijatelnější než kratší, avšak méně srozumitelný příspěvek. Redaktoři Z1 se sice od průměrné délky jednoho zpravodajského příspěvku 1 minuta 26 sekund v červnu 2008 odchýlili méně často, o to výrazněji však mezi naměřenými hodnotami vyniká největší naměřená odchylka. 14. června zařadila Z1 do hlavní zpravodajské relace příspěvek o republikové radě Strany zelených, který byl zpracován formou kombinované zprávy doplněné o živý telefonický rozhovor s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem. Moderátor, který rozhovor vedl, se dopustil závažné 29
OSVALDOVÁ, Barbora, et al. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001. 155 s. ISBN 80246-0248-2. 30 Podrobněji viz. kapitola 3.3.3 Živé vstupy.
51
chyby, když dal politikovi více než 10 minut na vyjádření. Celková délka této zprávy se kvůli tomu vyšplhala na 13 minut 24 sekund, což bylo vzhledem k šestnáctiminutové stopáži pořadu výrazným pochybením moderátora. Snad právě tato chyba se pak stala důvodem pro odstranění všech rozhovorů ze Zpráv v 731. V lednu 2009 se v souvislosti s prodloužením stopáží Událostí i Zpráv v 7 zvýšil průměrný počet zpravodajských příspěvků vysílaných v jednom vydání. Události České televize nabídly divákům průměrně 19 příspěvků, Zprávy v 7 pak 18 příspěvků. V případě Událostí navýšení považuji za odpovídající vzhledem k navýšení časové dotace pořadu, u hlavní zpravodajské relace Z1 však nárůst počtu příspěvků proporcionálně neodpovídá navýšení vysílacího času. Tabulka 4: Příspěvky v hlavní zpravodajské relaci v lednu 2009
Průměrný počet příspěvků Události
19
Zprávy v 7
18
Průměrná délka příspěvku 1 minuta 27 sekund 1 minuta 7 sekund
Nejdelší příspěvek
Nejkratší příspěvek
Celkový počet příspěvků za měsíc
10 minut
12 sekund
604
6 minut 25 sekund
12 sekund
589
Prudký nárůst počtu příspěvků ve Zprávách v 7 způsobilo jednak vyřazení zpravodajských rozhovorů, které příspěvky prodlužují, a zkrácení průměrné délky jednoho zpravodajského příspěvku, která v porovnání s červnem 2008 poklesla o 19 sekund. Díky tomu mohla Z1 zařadit do hlavního zpravodajského pořadu větší počet kratších příspěvků a nabízet „strohé, ale rychlé zpravodajství“32, což je podle šéfredaktora zpravodajství Z1 Hanuše Hanslíka cílem zpravodajských pořadů televize Z1. Lednové Zprávy v 7 však na mne působily příliš stroze, celý pořad získal nádech klipovitosti a bylo velmi náročné pozorně sledovat rychlý sled krátkých informací. Na konci pořadu jsem zpravidla i přes soustředěné sledování nebyla schopna vyjmenovat více než polovinu zpráv, kterých bylo v některých vydáních i 26. Vzhledem ke stopáži pořadu pohybující se mezi 20 a 25 minutami považuji tak vysoký počet příspěvků za přehnaný. Divák sice získá přehled o větším počtu událostí, značnou část si ale nedokáže zapamatovat a jejich zpracování je navíc povrchní. V červnu 2008 i lednu 2009 se i přes výrazné zvýšení počtu příspěvků ve Zprávách v 7 potvrdila hypotéza, která předpokládala, že hlavní zpravodajský pořad veřejnoprávní 31 32
S výjimkou druhého bloku komentovaného zpravodajství od 19:30. Z rozhovoru s Hanušem Hanslíkem, šéfredaktorem zpravodajství Z1, ze dne 30. března 2009.
52
České televize nabídne vyšší počet zpravodajských příspěvků. V porovnání se Z1 byly události v obou sledovaných obdobích zpracovávány v pořadu České televize podrobněji, a tak byla také stopáž příspěvků delší. Žánrová struktura hlavní zpravodajské relace Jak ukázala analýza žánrové struktury Událostí a Zpráv v 7, u obou televizních stanic jednoznačně převládá použití kombinované zprávy. V červnu 2008 tvořily kombinované zprávy v Událostech 68 % všech příspěvků a ve Zprávách v 7 60 % příspěvků33. Do jednoho vydání zařazuje Česká televize průměrně 10 kombinovaných zpráv, jejichž průměrná stopáž činí 2 minuty 19 sekund. Soukromá televize Z1 v prvním zkoumaném období využívala kombinované zprávy méně často a do jednoho vydání jich zařadila průměrně 7 o délce 2 minuty 23 sekund. Obrazové zprávy tvořily u obou televizních stanic přibližně jednu třetinu všech zpravodajských příspěvků (v Událostech 32 %, ve Zprávách v 7 33 %). Výrazně se však odlišuje jejich průměrná délka. Zatímco Česká televize preferuje kratší příspěvky trvající přibližně 17 sekund řazené po třech až čtyřech do jednoho bloku, které se pravidelně vyskytují v každém vydání nejméně jednou, průměrná délka obrazové zprávy v případě Z1 je 30 sekund a někdy se v relaci vyskytují samostatně. Bloky obrazových zpráv do hlavního zpravodajského pořadu zařazuje Z1 nepravidelně. Tabulka 5: Kombinované a obrazové zprávy v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008
Průměrný počet kombinovaných zpráv
Průměrný počet obrazových zpráv
Události
10
5
Zprávy v 7
7
4
Průměrná délka kombinované zprávy 2 minuty 19 sekund 2 minuty 23 sekund
Průměrná délka obrazové zprávy
Celkový počet kombinovaných zpráv za měsíc
Celkový počet obrazových zpráv za měsíc
17 sekund
316
146
30 sekund
214
123
Dominance kombinovaných zpráv se potvrdila v Událostech i Zprávách v 7. Z1 také ve větší míře využívá obrazové zprávy, což bylo v červnu 2008 způsobeno zejména větším zaměřením na ekonomická témata, která se obtížně obrazově zpracovávají. V lednu 2009 Z1 použití obrazových zpráv ještě zvýšila. Touto formou bylo zpracováno 46 % všech zpravodajských příspěvků a do jednoho vydání Zpráv v 7 bylo zařazeno průměrně devět obrazových zpráv, zatímco Události jich nabízely šest. 33
Viz. Příloha č. 22.
53
Kromě většího zaměření na ekonomické zpravodajství bylo zvýšení počtu obrazových zpráv ve Zprávách v 7 v lednu 2009 způsobeno pravděpodobně také finančními potížemi. Jak jsem již uvedla, televize musela propustit část zaměstnanců a je možné, že častější využití obrazových zpráv, jejichž výroba je časově méně náročná, souviselo také s nedostatečnými personálními zdroji. Tabulka 6: Kombinované a obrazové zprávy v Událostech a Zprávách v 7 v lednu 2009
Průměrný počet kombinovaných zpráv
Průměrný počet obrazových zpráv
Události
14
6
Zprávy v 7
10
9
Průměrná délka kombinované zprávy 2 minuty 34 sekund 1 minuta 47 sekund
Průměrná délka obrazové zprávy
Celkový počet kombinovaných zpráv za měsíc
Celkový počet obrazových zpráv za měsíc
19 sekund
423
178
28 sekund
303
271
Ve Zprávách v 7 se kvůli častějšímu využití obrazové zprávy snížil podíl kombinovaných zpráv z 60 na 53 %34. V jednom vydání hlavního zpravodajského pořadu odvysílala Z1 sice průměrně 10 kombinovaných zpráv, což je o tři více než v červnu, s ohledem na zvýšení počtu obrazových zpráv ale došlo ke snížení jejich procentuálního zastoupení. Zatímco v případě obrazových zpráv se jejich délka téměř nezměnila, stopáž kombinovaných zpráv vysílaných v lednových Zprávách v 7 se snížila o necelou minutu. Důvodem může být snaha o poskytnutí co největšího počtu zpráv v jednom vydání, což nutí redaktory ke zkracování jednotlivých příspěvků. Na rozdíl od Z1 se podíl kombinovaných zpráv v lednových Událostech zvýšil na 70 % a Česká televize zařadila do jednoho vydání průměrně 14 kombinovaných zpráv. Také jejich průměrná délka se zvýšila, i když jen o 15 sekund. Podoba lednových Událostí se tedy v porovnání se Zprávami v 7 příliš nezměnila. I nadále převládaly kombinované zprávy věnované důležitějším událostem doplněné v některých případech o živé vstupy redaktorů, méně zásadní informace nabídla Česká televize v podobě obrazových zpráv. Podoba Zpráv v 7 se proměnila kvůli vysokému počtu obrazových příspěvků a zkrácení průměrné stopáže kombinovaných zpráv. Hlavní zpravodajská relace soukromé televize Z1 proto v lednu 2009 získala podobu stručného přehledu zpráv a od červnového pojetí se tím značně odchýlila. Zatímco v červnu se Události i Zprávy v 7 žánrovou strukturou podobaly, v lednu se Z1 od podobného pojetí odklonila. 34
Viz Příloha č. 23.
54
Lednové Zprávy v 7 byly podle mého názoru snad až příliš stručné a počet příspěvků příliš vysoký, bližší mi proto byla podoba hlavního zpravodajského pořadu v červnu 2008.
4.3.2 Zahraniční zpravodajství Zahraniční zpravodajství je podstatnou součástí Událostí České televize i Zpráv v 7 televize Z1. Oba pořady sice přinášejí informace o zahraničním dění v podobné míře (veřejnoprávní televize vysílá téměř shodný počet příspěvků jako soukromá Z1), zahraniční příspěvky České televize jsou ale delší a jednotlivá témata jsou popsána podrobněji. Počet a délka příspěvků Počet a délka příspěvků ze zahraničí se na obou televizních stanicích příliš neliší. V červnu se dokonce průměrný počet odvysílaných zahraničních zpráv v jednom vydání pořadu shodoval a jejich průměrná délka se lišila o pouhých 10 sekund. V Událostech trval jeden zahraniční příspěvek v průměru 6 minut 26 sekund, ve Zprávách v 7 byl o 10 sekund kratší. Také celkový čas věnovaný zahraničnímu zpravodajství se lišil jen nepatrně – obě televize poskytly dění v zahraničí téměř 3 hodiny. Tabulka 7: Zahraniční příspěvky v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008
Události Zprávy v 7
Průměrný počet příspěvků v 1 vydání 5 5
Průměrná délka trvání 6 minut 26 sekund 6 minut 16 sekund
Celkový počet zahraničních příspěvků 166 154
Celkový čas věnovaný zahraničí ve zkoumaném měsíci 2 hodiny 57 minut 2 hodiny 52 minut
Z těchto výsledků analýzy usuzuji, že obě televizní stanice přisuzovaly zahraničnímu dění podobný význam, což se pak odrazilo nejen v počtu zpráv, ale i v jejich stopáži. O šest měsíců později se pokrytí zahraničních událostí a způsob jejich zpracování v Událostech a Zprávách v 7 lišil. Průměrný počet zahraničních příspěvků odvysílaných v Událostech se nezměnil, v případě Z1 se zvýšil na 7 a vzrostl i celkový počet příspěvků z červnových 154 na lednových 234. V celkovém počtu zahraničních zpráv dokonce Z1 předčila Českou televizi, když v hlavní zpravodajské relaci kratší o 5 až 10 minut odvysílala o 14 příspěvků více. I přesto bylo ale zahraničnímu zpravodajství věnováno více prostoru v Událostech.
55
Tabulka 8:: Zahraniční příspěvky v Událostech a Zprávách v 7 v lednu 2009
Události Zprávy v 7
Průměrný počet příspěvků v 1 vydání 5 7
Průměrná délka trvání 11 minut 9 sekund 8 minut 16 sekund
Celkový počet zahraničních příspěvků 220 234
Celkový čas věnovaný zahraničí ve zkoumaném měsíci 5 hodin 32 minut 4 hodiny 50 minut
Počet příspěvků totiž v tomto případě nebyl rozhodující. Česká televize jich sice odvysílala méně, byly však výrazně delší než zprávy Z1. Průměrná délka jednoho zpravodajského příspěvku v Událostech byla přibližně o 3 minuty nuty delší než ve Zprávách v 7, kde jeden příspěvek trval průměrně 8 minut 16 sekund. Díky vyšší stopáži příspěvků v Událostech dosáhla Česká televize výrazně vyšších hodnot celkového času, který byl zahraničnímu zpravodajství věnován. Česká televize odvysílala v lednu 2009 v Událostech celkem em 5 hodin 32 minut zahraničního zpravodajství, Z1 o 42 minut méně. méně Graf 17: Celkový čas věnovaný zahraničnímu zpravodajství v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008 a lednu 2009
Časová dotace zahraničního zpravodajství 290
Leden
332 172 177
Červen 0
100
200
Zprávy v 7 300
400
Události
Čas věnovaný zahraničnímu zpravodajství (v minutách)
Jestliže Česká televize odvysílala celkově nižší počet zahraničních příspěvků, avšak jejich celková stopáž byla delší než na Z1, je jasné, že Česká televize zpracovávala jednotlivé události podrobněji a pravděpodobně do nich zařadila také více ví živých zpravodajských vstupů, které délku příspěvku značně zvyšují. zv Jestliže chce divák získat pouze přehled o tom, co se ve světě děje a poté si případně vyhledat o jednotlivých událostech podrobnosti, jsou pro něj vhodnější Zprávy Zpráv v 7. Těm, kteří chtějí získat získat podrobnější informace, lze doporučit spíše Události.
56
Kombinované versus obrazové zprávy O tom, že se zahraničnímu zpravodajství podrobněji věnuje Česká televize, svědčí i skutečnost, že větší počet příspěvků nabízí v podobě kombinované zprávy. Ta dosahuje nejen delší stopáže, ale umožňuje také využití synchronních synchronních výpovědí kompetentních osob. Díky tomu získá divák více informací o aktuálním dění, ale i o pozadí celé události. Graf 18: Poměr kombinovaných a obrazových zpráv v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008
Události - červen 2008 43%
Zprávy v 7 - červen 2008
Kombinovaná zpráva 57%
51%
49%
Obrazová zpráva
Kombinovaná zpráva Obrazová zpráva
Výsledky analýzy obou zkoumaných období dokazují, že soukromá televize Z1 preferuje v případě zahraničního zpravodajství spíše jednoduché, stručné a strohé zprávy, které divákovi poskytnou jen nejnutnější údaje k pochopení události. Zatímco Česká televize přinesla v červnu 57 % všech zahraničních zpráv formou kombinované zprávy, Z1 jen necelou polovinu – 49 %. % V lednu byl tento rozdíl mezi oběma zpravodajskými pořady ještě výraznější - a to i přes význam zahraničních událostí,, kdy by se dalo očekávat, že Z1 s ohledem na složitost žitost událostí a jejich závažnost počet kombinovaných zpráv zvýší. Graf 19: Poměr kombinovaných a obrazových zpráv v Událostech a Zprávách v 7 v lednu 2009
Události - leden 2009
Zprávy v 7 - leden 2009
Kombinovaná zpráva
40% 60%
Obrazová zpráva
56%
44%
Kombinovaná zpráva Obrazová zpráva
Analýza však odhalila přesný opak. V lednu 2009 odvysílala Z1 celých 56 % všech zahraničníchh zpráv formou obrazové zprávy a dokonce tak počet kombinovaných zahraničních ičních zpráv snížila v porovnání s červnem o 5 %. Kdyby bylo zahraniční dění v lednu 2009 spíše nevýrazné, nedalo by se Z1 nic vytknout. Podle Podl mého názoru však 57
události jako inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy, rusko-ukrajinský spor o zemní plyn a pokračující celosvětová finanční a hospodářská krize vyžadovaly značnou pozornost (a tedy i častější zpracování do podoby kombinované zprávy), a to zejména v případě televize Z1, která deklaruje, že se zaměřuje na ekonomické dění. Snížení počtu kombinovaných zpráv proto mělo negativní vliv nejen na podobu relace Zprávy v 7, kterou se vyznačovala stručností a rychlostí střídání témat, ale pravděpodobně i na pochopení dané problematiky divákem, který si z vysílání Z1 vybral pouze hlavní zpravodajský pořad. Konkurenční Česká televize na rozdíl od Z1 naplnila očekávání a zvýšila počet kombinovaných zahraničních zpráv o 3 procentní body na celkových 60 %. To odpovídá nejen samotnému významu zahraničního dění, které mělo v některých ohledech dopad také na Českou republiku, ale také složitosti problémů, které bylo nutné podrobněji vysvětlit. Čtené zprávy Žánrové struktuře televizního zpravodajství obou televizních stanic dominují kombinované zprávy používané pro podrobnější zpracování události doplněné o obrazové zprávy, které jsou nositelem krátké a stručné informace. V Událostech i Zprávách v 7 se však objevily také další dva žánry, které pro hlavní zpravodajské pořady nejsou typické – zpravodajský rozhovor a čtené zprávy. Využití rozhovoru a jeho podoba se příliš nelišila, jedinou výraznou odlišností mezi Českou televizí a Z1 byla frekvence výskytu. Odlišnosti v použití však byly zaznamenány u čtených zpráv, kdy televize použily stejný žánr pro odlišný typ zprávy. Zatímco v Událostech jsou čtené zprávy používány výhradně pro informování o náhlých událostech mimořádného významu, ke kterým došlo těsně před začátkem hlavního zpravodajského pořadu nebo v jeho průběhu, Z1 jejich prostřednictvím informuje i o méně závažných událostech a vrací se tak k původnímu (historickému) pojetí čtené zprávy. S ohledem na pojetí čtené zprávy se s nimi divák Událostí setká jen výjimečně. V červnu 2008 nebyla čtená zpráva v Událostech odvysílána ani jednou – a to ani v domácím, ani v zahraničním zpravodajství35.
35
Viz. Příloha č. 24.
58
Z1 uvedla celkem 2 čtené zprávy: •
2. června: Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban navrhl snížení daně z pohonných hmot
•
18. června: Kubánská televize odvysílala záběry bývalého prezidenta Fidela Castra.
V případě obou zpráv nešlo o náhlé informace, které by se objevily při vysílání Zpráv v 7, a mohly být proto zpracovány formou obrazové zprávy, kterou pro tyto informace méně závažného charakteru využívá ČT24. Informace o odvysílání záběrů Fidela Castra se v Událostech objevila 18. června také, a to v podobě obrazové zprávy. Je tedy vysoce pravděpodobné, že Z1 disponovala obrazovým materiálem dodaným zahraniční agenturou, ale pouze je nevyužila nebo nebyl obrazový doplněk zprávy odvysílán kvůli technickým potížím, ke kterým v prvním měsíci vysílání při odbavování jednotlivých příspěvků docházelo. V lednu 2009 byla čtená zpráva využita v hlavních zpravodajských pořadech obou televizních stanic častěji36. Česká televize zařadila do Událostí v průběhu prvního měsíce roku 2009 celkem tři čtené zprávy, přičemž všechny se týkaly zahraničního dění: •
3. ledna: Izrael zahájil pozemní operaci v pásmu Gazy
•
9. ledna: Ukrajinský prezident Viktor Juščenko oznámil, že Ukrajina souhlasí s přítomností ruských pozorovatelů na svém území
•
11. ledna: Ruští představitelé oznámili, že obdrželi od Ukrajiny podepsanou dohodu o přítomnosti pozorovatelů, kterou podmiňovali obnovení dodávek zemního plynu.
Z1 odvysílala celkem osm čtených zpráv, pět z nich bylo zahraničních. Ale jen jedna z nich měla charakter flešové zprávy: •
14. ledna: Hamas souhlasil s podmínkami uzavření příměří.
Zbylé zprávy nebyly tak aktuální, aby k nim ještě neexistoval obrazový materiál, a proto mohly být zpracovány alespoň jako obrazové zprávy. Příkladem může být zpráva o úmrtí rakouského spisovatele Maria Simmela 2. ledna, kdy Česká televize stejnou zprávu doplnila alespoň o ilustrační záběry. Z toho vyplývá, že obě televize využívají stejný typ zprávy pro odlišný typ událostí. ČT24 se k čtené zprávě uchyluje pouze v případech, kdy je to s ohledem na význam informace nutné. Takto zpracovaná čtená zpráva se pak stává výrazným prvkem hlavní 36
Viz. Příloha č. 25.
59
zpravodajské relace, který upoutá pozornost diváků. Publikum je totiž zvyklé na to, že se tyto zprávy v relaci obvykle nevyskytují. Pokud je tedy čtená zpráva do Událostí zařazena, divák očekává, že půjde o skutečně důležitou informaci a zpozorní. Z1 využívá čtenou zprávu nejen k informování o naléhavých událostech, které jsou js mimořádně důležité, ale také pro události méně naléhavé. Částečně se tak vrací k praxi z minulosti, kdy kvůli neexistenci mobilní videotechniky a možnosti internetového nebo satelitního spojení s televizním studiem nebyla řada záběrů k dispozici v době vysílání relace. Na rozdíl od ČT24 si tedy ve čtených zprávách nebuduje způsob, jak divákům přednést výhradně náhlé a mimořádně významné informace. Může ůže proto podle mého názoru dojít k tomu, že čtená zpráva, i když je věnována důležité události, ve zpravodajství zpravod zanikne, protože divák jee zvyklý na to, že čtené zprávy jsou používány i pro méně důležité informace.
4.3.3 Živé vstupy „Specifickým žánrem televizního zpravodajství je přímý přenos s živým vstupem redaktora
do
zpravodajské
relace,
simultánně
zaznamenávající zaznamenávající
událost
v jejím
bezprostředním průběhu.“ (Osvaldová a kol., 2007: 242) Jde o žánr, který je díky rozvoji komunikačních technologií používán stále častěji. Živé vstupy ozvláštňují hlavní zpravodajský pořad a z diváckého hlediska jsou atraktivní. Publikum um má totiž díky nim pocit,, že se události přímo účastní. Pro televizní t stanice pak představují další příležitost, jak se odlišit od konkurence a navodit dojem exkluzivity. V počtu živých vstupů z domova i ze zahraničí jednoznačně dominuje Česká televize. V červnu odvysílala v Událostech celkem 57 živých vstupů, zatímco Z1 pouze 21 – z nich byla ale většina (17) uskutečněna jen prostřednictvím telefonického spojení. Graf 20: Živé obrazové a telefonické vstupy v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008
Živé vstupy - červen 2008 57
17 4
0
Události Zprávy v 7
Obrazový
Telefonický
Počet živých vstupů
60
V lednu se rozdíl mezi veřejnoprávní a soukromou televizní stanicí v počtu živých vstupů ještě zvětšil – Česká televize odvysílala celkem 100 živých vstupů, Z1 jen 44. Opět se navíc opakovala situace z června – ve 33 případech se jednalo lo pouze o telefonický vstup. televize avšak ve srovnání V lednu 2009 využila živý telefonický vstup také Česká televize, se Z1 je jeho využití v Událostech velmi výjimečné. Z celkového počtu 100 živých vstupů byly telefonické pouze tři. Graf 21: Živé obrazové a telefonické vstupy v Událostech a Zprávách v 7 v lednu 2009
Živé vstupy - leden 2009 97 33 11
3
Události Zprávy v 7
Obrazový
Telefonický
Počet živých vstupů
Soukromá televize Z1 využívá telefonické vstupy častěji pravděpodobně kvůli finanční náročnosti obrazového vstupu, jehož cena je několikanásobně vyšší než cena za telefonický hovor. Z1 se navíc koncem roku 2008 a začátkem roku 2009 potýkala s finančními potížemi tížemi a situaci zkomplikovaly také potíže s přenosovou technikou. Z1 vlastnila v té době pouze jeden satelitní přenosový vůz, který terý byl celý leden porouchaný, a televize si proto musela přenosové vozy půjčovat37. Z1 tak pravděpodobně neuskutečnila tolik živých vých obrazových vstupů, kolik jich plánovala, a část z nich nejspíš nahradila telefonáty. Živé vstupy v hlavních zpravodajských relacích České televize a Z1 se ale neliší jen počtem nebo formou, ale také tím, kdo v živém vstupu do vysílání promlouvá. Zatímco Zatím v případě Událostí České televize vystoupili v živých vstupech v obou zkoumaných obdobích jen zpravodajové a redaktoři, Z1 dává v živých vstupech prostor nejen svým zaměstnancům, ale také politikům, odborníkům nebo tiskovým mluvčím38. 37 38
Z rozhovoru s Ivanou Dubášovou, tiskovou mluvčí televize Z1, ze dne 15. dubna 2009. Pro účely této práce budou následující pojmy chápány takto: 1) odborník – muž/žena orientující se v teorii a praxi určitého vědního oboru (např. lékař, politolog, ekonom), který se nadále ve svém oboru vzdělává, k dané události vyjadřuje odborný, ale nezaujatý názor 2) politik – muž/žena působící v oblasti veřejného života, který se snaží prosazovat veřejné zájmy, např. poslanec, předseda vlády, předseda politické strany, ministr 3) tiskový mluvčí – muž/žena vykonávající profesi tiskového mluvčího (ve zpravodajském zprav příspěvku označen titulkem tiskový mluvčí).
61
Největší podíl živých živých vstupů (60 %) do vysílání hlavní zpravodajské relace zajišťují redaktoři nebo spolupracovníci Z1. Stálé zastoupení v živých vstupech mají také odborníci, které Z1 oslovila v červnu 2008 ve třech případech a v lednu 2009 dokonce dvanáctkrát. K nejméně oslovovaným lovovaným pak patří politici a tiskoví mluvčí, kteří v červnu a lednu vystoupili v živém vstupu ve Zprávách v 7 celkem devětkrát. Graf 22:: Osoby vystupující v živých vstupech ve Zprávách v 7 televize Z1
Živé vstupy - Zprávy v 7 Počet živých vstupů
50 40
4
30
12
20 10
Tiskový mluvčí Politik
5 3 13
25
Červen
Leden
Odborník Redaktor
0
Podle mého názoru jsou živé vstupy dalších osob ve zpravodajských relacích zajímavým prvkem, který pořad oživuje a pro diváky představuje také jistou míru překvapení. Pokud všechny živé vstupy do vysílání zajišťují pouze redaktoři, jako je tomu v případě Událostí, dálostí, může to na publikum působit monotónně a stereotypně. Vystoupení dalších osob proto považuji za vhodný způsob oživení zpravodajského pořadu, kdy dojde k odklonu od zavedené né praxe. praxe V tematické struktuře živých vstupů dominuje v Událostech i Zprávách v 7 domácí a zahraniční zpravodajství. Přestože se počet živých vstupů v Událostech a Zprávách v 7 výrazně liší,, jejich tematická struktura je v červnu 2008 téměř totožná. Graf 23:: Živé vstupy v Událostech a Zprávách v 7 podle tematické ické struktury, červen 2008
Počet živých vstupů v jednotl. kategoriích
Témata živých vstupů - červen 2008 6 20 31
3 7 11
Události
Zprávy v 7
Domácí
Zahraniční
62
Bohemika
Živé vstupy uskutečněné na území České republiky tvoří v případě Událostí 54 %, ve Zprávách v 7 53 %. Zahraničnímu dění je věnováno 35 %, resp. 33 % živých vstupů a nejnižší zastoupení mají bohemika s 11% podílem v Událostech a 14% ve Zprávách v 7. To odpovídá celkové tematické struktuře hlavních zpravodajských relací. K zásadní proměně však došlo v lednu 2009 Graf 24:: Živé vstupy v Událostech a Zprávách v 7 podle tematické struktury, leden 2009
Počet živých vstupů v jednotl. kategoriích
Témata živých vstupů - leden 2009 23 57 20
7 18 19
Události
Zprávy v 7
Domácí
Zahraniční
Bohemika
Zatímco Z1 i v lednu 2009 zařadila živé vstupy nejvíce k domácímu zpravodajství (43 %),, dále pak zahraničnímu (41 %) a nejnižší zastoupení měla bohemika (16 %), ČT24 reagovala na význam zahraničního dění a tematickou strukturu živých živých vstupů proměnila výrazněji nežž tematickou strukturu zpravodajských
příspěvků. Největší počet živých
vstupů uskutečnila ze zahraničí a jejich podíl dokonce předčil podíl domácích vstupů v červnu 2008. Celkem mohli diváci v lednu sledovat živé vstupy redaktorů v 57 příspěvcích, což představuje dstavuje 57% podíl na celkovém počtu živých vstupů. Živé vstupy z domova byly v lednu s 20% zastoupením pením dokonce odsunuty až na pomyslnou yslnou poslední příčku a druhou nejpočetnější skupinu tvořily s 23 % živé vstupy v kategorii bohemik. Ačkoli se tedy v lednu 2009 009 nepotvrdila hypotéza o častějším výskytu bohemik než zahraničních zpráv, v případě živých vstupů v Událostech platí. Počet zahraničních zpravodajských příspěvků tedy sice bohemika značně převyšoval, v případě bohemik však příspěvky obsahovaly živý vstup vstu redaktora častěji. Živé vstupy zahraničních zpravodajů V počtu uskutečněných živých vstupů ze zahraničí jednoznačně dominuje Česká televize. Důvodem je nejen finanční náročnost samotného živého vstupu do vysílání, ale také finanční náročnost práce zahraničního zpravodaje. Protože se jedná o velmi nákladnou 63
záležitost, soukromá televize Z1 disponuje pouze dvěma stálými zahraničními zpravodaji39, Česká televize vize jich má celkem 1040. Obě televize navíc vysílají zpravodaje do zahraničí v případě významných a důležitých důležitý událostí – Česká televize i Z1 například v červnu vyslaly zahraničního zpravodaje do Dublinu, aby informoval o irském referendu o Lisabonské smlouvě. Rozdíl mezi Českou televizí a Z1 však spočívá nejen v počtu zahraničních zpravodajů, ale také ve způsobu jejich práce. práce. Zahraniční zpravodajové České televize mají za úkol nejen vstupovat do vysílání v živých vstupech, ale také připravovat zpravodajské příspěvky vysílané ze záznamu a příspěvky do dalších pořadů (například Objektiv). Z1 ale klade důraz zejména na živé vstupy, vstupy, takže zahraniční zpravodajové nemusí zpravidla připravovat celé příspěvky nebo pořizovat vlastní záběry. Přestože živé vstupy jsou primární úkolem zahraničních zpravodajů televize Z1, Česká televize jich odvysílala více. V červnu 2008 bylo do Událostí zařazeno celkem 20 živých obrazových vstupů ze zahraničí, diváci Zpráv v 7 jich mohli sledovat jen 7. Rozdíl spočíval také v jejich podobě, zatímco Česká televize nabídla všechny zahraniční živé vstupy v obrazové podobě, Z1 je uskutečnila pouze telefonicky. telefonick Graf 25: Živé vstupy zahraničních zpravodajů v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008
Živé vstupy zahraničních zpravodajů - červen 2008 20
0
0
7 Události
Obrazový
Telefonický
Zprávy v 7
Počet živých vstupů
V lednu 2009 se počet živých vstupů ze zahraniční u obou televizních stanic výrazně zvýšil,, přičemž nejvíce se na nárůstu počtu podílely živé vstupy v příspěvcích o izraelsko-palestinském palestinském konfliktu, rusko-ukrajinském rusko ukrajinském sporu a inauguraci amerického prezidenta Baracka Obamy. Obamy Česká televize odvysílala v lednu 2009 o 37 živých vstupů více než v červnu a poprvé také použila formu telefonického hovoru hovoru (i když jen v jednom
39
Z rozhovoru s Hanušem Hanslíkem, šéfredaktorem zpravodajství televize Z1, ze dne 30. března 2009.
40
Z rozhovoru s Martinem Řezníčkem, vedoucím redaktorem zahraničního zpravodajství České televize, ze dne 2. března 2009.
64
případě - telefonátu z Izraele informujícím o ukončení bojů mezi Hamasem a izraelskou armádou). Graf 26: Živé vstupy zahraničních zpravodajů v Událostech a Zprávách v 7 v lednu 2009
Živé vstupy zahraničních zpravodajů - leden 2009 56 3 Obrazový
1
15
Telefonický
Události Zprávy v 7
Počet živých vstupů
Z1 také zvýšila počet živých vstupů a uskutečnila jich o 11 více než v prvním zkoumaném období. Navíc divákům na rozdíl od června 2008 nabídla kromě telefonických také obrazové živé vstupy, i když ve všech třech případech se jednalo o záběry APTN. ČT24 i Z1 shodně zařadily největší počet živých vstupů k příspěvkům věnovaným izraelské ofenzivě pásma Gazy. Gazy Je pochopitelné, že Z1 Z v počtu živých vstupů za konkurenční ČT24 značně pokulhává. Z1 jako nová soukromá televize zatím pravděpodobně nemá dostatečné množství prostředků na to, aby mohla hla vybudovat tak rozsáhlou síť zahraničních zpravodajů, jakou má veřejnoprávní Česká televize. Je ale pravděpodobné, že s ohledem na finanční náročnost a optimalizaci nákladů nebude počet stálých zahraničních zpravodajů zvyšovat a bude spíše budovat bud kontakty s Čechy, kteří v dané zemi již žijí a pracují prac například pro místní média.
65
Závěr Zpravodajské televizní stanice ČT24 a Z1 se od sebe do velké míry odlišují. Vyplývá to zejména z rozdílného zaměření, kdy ČT24 je zpravodajskou stanicí informující o dění v různých oblastech lidského života a Z1 se soustředí především na ekonomické zpravodajství. Odlišnosti však vyplývají také z postavení obou médií – zatímco zpravodajský kanál ČT24 je programem veřejnoprávním a jeho hlavní náplní je služba veřejnosti v podobě vyváženého, objektivního a srozumitelného zpravodajství, Z1 je jako komerční televize zaměřena na generování zisku. To se pak projevuje nejen v programové skladbě, ale také v hlavním zpravodajském pořadu. Dominantním žánrem ve vysílání ČT24 i Z1 je samozřejmě zpravodajství, které tvoří nadpoloviční většinu vysílání, přičemž větší zastoupení dosahující až dvou třetin má ve vysílání Z1. To je dáno nižším počtem zpravodajsko-publicistických pořadů, kterým ČT24 v programovém schématu vyhrazuje čtvrtinu prostoru, zatímco Z1 pouze necelou desetinu. Programová schémata ČT24 a Z1 se díky tomu dosti podobají, protože pořady, které nejsou zpravodajské, publicistické nebo zpravodajsko-publicistické, tvoří jen necelou desetinu vysílání. Přestože jejich podíl není příliš významný, jsou to právě tyto pořady, které obě televize značně odlišují. ČT24 jako jeden z projektů veřejnoprávní České televize zařazuje do vysílání zpravodajsko-vzdělávací pořady, které diváky seznamují s aktuálním děním a v návaznosti na něj přinášejí poznatky z různých vědních oborů. Výskyt těchto pořadů není příliš častý, ve vysílání mají pouze přibližně tříprocentní zastoupení, přesto ale naplňují jeden z úkolů média veřejné služby, které má informovat, ale také vzdělávat. Zároveň jsou také specifikem této televizní stanice, protože konkurenční Z1 tento typ pořadů nepřináší. Komerční Z1 obdobnou část programu, jakou na ČT24 zaujímají zpravodajskovzdělávací pořady, tedy přibližně tři procenta, zaplňuje dokumenty. Ty jsou tou nejzásadnější odlišností mezi oběma televizemi. Dokumenty vysílá Z1 každý den od 20:00 a jsou sice odchýlením od poslání zpravodajské televize, ale zároveň v programové náplni této televize vynikají, oživují ji a tvoří ji atraktivnější. Splňují tedy požadavky na pořad, který bude divácky atraktivní a komerční televize se jeho prostřednictvím snaží oslovit více diváků. Dokumenty jsou ale zároveň potvrzením hypotézy o častějším výskytu pořadů, které si televize Z1 sama nevyrábí. ČT24 zařazuje do vysílání pouze jediný pořad, který 66
neprodukuje (DW – European Journal). Dovoluje jí to rozsáhlé technické i personální zázemí, kterým ale Z1 nedisponuje. S přibližně 150 zaměstnanci je pro komerční televizi Z1 velmi náročné pokrýt celodenní živé vysílání, a tak pravděpodobně i z tohoto důvodu zařazuje do vysílání každý všední den večer a o víkendu až šestkrát denně dokumentární pořady cizí výroby. Programové schéma ČT24 i Z1 se od června 2008 do ledna 2009 příliš nezměnilo. Veřejnoprávní stanice provedla jen menší změny spočívající zejména v prodloužení hlavního zpravodajského pořadu Události. Program Z1 se proměnil výrazněji, když Z1 do vysílání zařadila nový pořad Zprávy
- Ekonomika, který nabízí každý všední den
dopoledne ve tříhodinovém a odpoledne ve dvouapůlhodinovém vydání. Tyto změny se ale nepromítly do zastoupení jednotlivých typů pořadů, ve kterém došlo jen k mírnému posunu v procentuálním zastoupení. Další zkoumání bylo věnováno hlavním zpravodajským relacím – Událostem České televize a Zprávám v 7 televize Z1. Jedním z očekávaných rozdílných znaků byl počet zpravodajských příspěvků a jejich délka. Kvantitativní analýza však hypotézy jednoznačně neprokázala. Události České televize sice v obou zkoumaných obdobích obsahovaly větší počet zpravodajských příspěvků, avšak jejich průměrná délka nebyla v obou měsících vyšší. V červnu 2008 zařadila Česká televize do Událostí průměrně 15 příspěvků o délce 1 minuta 18 sekund, Zprávy Z1 obsahovaly průměrně 12 příspěvků trvající průměrně 1 minutu 26 sekund. V červnu 2008 tedy Z1 nesplnila původní očekávání a její zpravodajské příspěvky byly delší. O šest měsíců později se ale Zprávy v 7 proměnily, průměrný počet příspěvků v relaci se zvýšil na 18, jejich průměrná stopáž však klesla na 1 minut 7 sekund. Vzhledem k tomu, že ČT24 také zvýšila počet příspěvků v Událostech na 19, jejichž průměrná délka činila 1 minutu 27 sekund, kvantitativní analýza potvrdila stanovenou hypotézu alespoň v druhém zkoumaném období. Obě televizní stanice preferují při zpracování událostí kombinované zprávy, které v Událostech tvořily v červnu 68 % a v lednu dokonce 70 % všech příspěvků. V případě Z1 však tato převaha kombinovaných zpráv není tak jednoznačná. V červnu 2008 odvysílala v podobě kombinované zprávy 60 % příspěvků, v lednu jejich podíl poklesl na 53 % a naopak se výrazně zvýšil podíl obrazových zpráv, a to z 33 na 46 %. Díky tomu se mohl také výrazně zvýšit počet odvysílaných příspěvků, protože průměrná stopáž obrazové zprávy je nižší než délka kombinované zprávy. Z1 v lednu odvysílala 589 zpravodajských příspěvků, zatímco v červnu jejich počet dosáhl jen 340 (Události nabídly 462, resp. 604
67
příspěvků). Stopáž Zpráv v 7 byla ale prodloužena průměrně jen o 5 minut, takže zvýšení počtu příspěvků nemohlo způsobit jen prodloužení relace, ale i změna žánrové struktury. Jednou z příčin bylo zvýšení podílu obrazových zpráv, dalším důvodem pak byly zpravodajské rozhovory. Ty jsou dalším rozdílným znakem, kterým se Události a Zprávy v 7 vyznačovaly. ČT24 nezařadila v červnu 2008 do Událostí ani jeden zpravodajský rozhovor, naopak Z1 jich odvysílala celkem 19. V lednu 2009 se ale situace zcela obrátila – Z1 zpravodajské rozhovory z hlavní zpravodajské relace zcela vypustila, Česká televize do Událostí jeden zařadila. Počet zpravodajských příspěvků se proto ve Zprávách v 7 zvýšil i díky tomu, že v nich chyběly rozhovory, jejichž stopáž je vždy delší než obrazová nebo kombinovaná zpráva. Zkrácení průměrné stopáže zpravodajského příspěvku, zvýšení podílu obrazových zpráv a vyřazení zpravodajských rozhovorů ze Zpráv v 7 - to vše způsobilo nárůst počtu příspěvků ve vydání tohoto hlavního zpravodajského pořadu. Zprávám v 7 to však spíše uškodilo. Příliš vysoký počet příspěvků, kdy většina z nich je zpracována jen velmi stručně, způsobil, že celý pořad působil velmi klipovitě a stroze. Kvantitativní analýza zkoumala také tematickou strukturu Událostí a Zpráv v 7 a podle původních očekávání potvrdila převahu domácího zpravodajství. Česká televize věnuje domácímu zpravodajství dvě třetiny prostoru, Z1 pouze polovinu. Díky tomu je podíl zahraničního zpravodajství, jako druhého nejvíce zastoupeného tématu, ve Zprávách v 7 vyrovnanější. Jen jednu desetinu vysílání poskytuje ČT24 a Z1 bohemikům – a to i v případě ledna 2009, kdy měl podle očekávání jejich podíl převýšit zahraniční dění v souvislosti s českým předsednictvím Evropské unii. Předmětem zkoumání bylo také zahraniční zpravodajství, které podrobněji zpracovávají Události. Svědčí o tom zejména celkový čas zahraničních příspěvků odvysílaných v lednu 2009. V červnu 2008 se počet a délka zahraničních příspěvků lišila jen nepatrně. Obě televize zařadily do hlavního zpravodajského pořadu průměrně pět zahraničních příspěvků, které trvaly celkem téměř tři hodiny. O šest měsíců později se počet příspěvků změnil pouze ve Zprávách v 7, které odvysílaly průměrně o dvě zprávy více, Česká televize však zahraničnímu dění věnovala celkem 5 hodin 32 minut, o 42 minut více než Z1. Také průměrná délka jednoho příspěvku byla vyšší v Událostech, kde činila 11 minut 9 sekund, o 3 minuty více než ve Zprávách v 7. Z toho vyplývá, že Česká televize zpracovávala zahraniční události podrobněji. O tom svědčí ostatně také skutečnost, že Česká televize zpracovala nadpoloviční většinu zahraničních událostí formou kombinované zprávy, zatímco Z1 preferovala častěji obrazové zprávy. 68
Analýza hlavních zpravodajských pořadů ČT24 i Z1 se zaměřila také na zařazení zahraničního dění v relaci. Obě televize podle očekávání vysílají více než dvě třetiny zahraničních zpráv v druhé polovině pořadu, což je v souladu s konceptem blízkosti jako jedné ze zpravodajských hodnot ovlivňujících výběr, zpracování a zařazení zprávy v pořadu. V lednu se sice vzhledem ke zmiňovaným závažným zahraničním událostem počet zahraničních zpráv v první polovině Událostí i Zpráv v 7 zvýšil (v Událostech o 10, ve Zprávách v 7 o 5 %), ale ani to nestačilo k dosažení alespoň rovnoměrného padesátiprocentního podílu. Jednou z posledních zkoumaných kategorií byly živé zpravodajské vstupy, které jednoznačně převažují ve vysílání Událostí. ČT24 zařazuje do hlavního zpravodajského pořadu více živých vstupů nejen ze zahraničí, což souvisí také s počtem stálých zahraničních zpravodajů, ale také z České republiky. V červnu i lednu odvysílala Česká televize dvakrát více živých vstupů než Z1. V červnu jich bylo do Událostí zařazeno 57, v lednu dokonce rovných sto. Z1 navíc většinu živých vstupů uskutečňuje pouze prostřednictvím telefonických hovorů, přičemž ČT24 tento způsob využívá pouze výjimečně. Právě nižší počet živých vstupů, větší podíl obrazových zpráv na úkor kombinovaných a kratší stopáž zpravodajských příspěvků považuji za největší rozdíly mezi Událostmi a Zprávami v 7. Tyto odlišnosti jsou navíc do velké míry způsobeny právě organizací televize Z1 jako komerčního média, které musí v rámci zpravodajské produkce hledat cesty, jak naplnit požadavky na zpravodajskou televizi, ale zároveň optimalizovat a snižovat náklady. ČT24 a Z1 se liší ještě řadou jiných znaků, příkladem je zejména výběr událostí, které jsou do zpravodajství zařazeny, vizuální úprava studia a další. Rozsah této práce však již nedovolil, aby byl věnován prostor dalším, neméně zajímavým charakteristikám, které se podílejí na odlišném zpravodajském obsahu, které ČT24 a Z1 divákům nabízejí.
69
Resumé Zpravodajské televizní stanice ČT24 a Z1 se odlišují zaměřením, kdy Z1 je na rozdíl od ČT24 úzce specializovanou televizí na ekonomické zpravodajství, ale také způsobem organizace média. ČT24 je zástupcem veřejnoprávní televize, konkurenční Z1 je zaměřena na vytváření zisku. Programová schémata ČT24 a Z1 se liší zařazením zpravodajsko-vzdělávacích pořadů ve vysílání ČT24 a dokumentů do vysílacího plánu Z1. Přestože tyto pořady mají na obou televizích jen tříprocentní zastoupení, vyjadřují rozdíly dané způsobem organizace. ČT24 jejich prostřednictvím naplňuje požadavky média veřejné služby na vzdělávání publika, Z1 činí svůj program prostřednictvím dokumentů zajímavější a divácky atraktivnější. Hlavní zpravodajské relace Události a Zprávy v 7 věnují nejvíce prostoru domácímu zpravodajství, druhým nejčastěji zobrazovaným tématem jsou zahraniční události. ČT24 i Z1 při zpracování preferují kombinované zprávy, i když v případě Z1 není tato převaha jednoznačná. V lednu 2009 kvantitativní analýza odhalila zvýšení podílu obrazových zpráv, zároveň došlo také ke zkrácení průměrné stopáže zpravodajského příspěvku a vyřazení zpravodajských rozhovorů z relace, což se projevilo ve výrazném zvýšení počtu zpravodajských příspěvků v lednových Zprávách v 7. Analýza zahraničního zpravodajství ukázala, že Události a Zprávy v 7 se v červnu 2008 téměř shodovaly, o šest měsíců později ale ČT24 výrazně zvýšila celkový čas věnovaný zahraničnímu dění, prodloužila průměrnou délku zahraniční zprávy a častěji je zpracovávala formou kombinované zprávy. Zahraniční zpravodajství bylo proto podrobněji zpracováno v hlavní zpravodajské relaci ČT24. Podílely se na tom také živé vstupy, které Česká televize zařazuje do Událostí dvakrát více než Z1, a to nejen ze zahraničí, ale také z domova.
70
Summary News TV channels ČT24 and Z1 differ in their alignment and the form of organisation - ČT24 is a public service broadcaster which offers general news service, Z1 in contrary to its competitor is a representative of commercial TV channel focused on generation of profit and specializes on economic news. The main difference between programme schemes of ČT24 and Z1 lies in newseducation programmes broadcasted by ČT24 and documentary films offered by Z1. Although, these programmes form only three percents of the whole programme scheme, they express differences between ČT24 and Z1 based on the form of organisation. ČT24 performs its obligations of a public service broadcaster through news-education programmes; Z1 makes its programme thanks to documentary films more interesting and diverse. In the main news sessions Události and Zprávy v 7 is dominating national news service followed by foreign news and there are presented just a few events with Czech actors that happened outside the Czech Republic. News TV channels ČT24 and Z1 use most frequently the form of combined news, although in case of Z1 is not the prevalence as explicit as in the news sessions broadcasted by ČT24. In January 2009, the comparative analysis revealed an increase in proportion of combined news in Zprávy v 7. Also the average duration of the news was reduced and interview was not broadcasted - all of this caused a strong increase in the number of reports in the main news session of TV channel Z1 in January 2009. Also the foreign news service was a subject of a quantitative analysis. It revealed correspondency in Události and Zprávy v 7 in June 2008 in produced news from abroad. But the situation has changed in January 2009. ČT24 increased total time spent with foreign news, extended the average duration of one report and more often the combined news was used. Therefore, the foreign news service in the main news session Události was more detailed. It was also caused by live transmissions, which are more often used by Czech television then by Z1.
71
Použitá literatura a zdroje Odborná literatura BRIGHTON, Paul, FOY, Dennis. News Values. 1st edition. London : Sage Publications, 2007. 216 s. ISBN 978-1-4129-4600-1.
BURTON, Graeme, JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003. 391 s. ISBN 80-85947-67-6.
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : Příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.
HLADKÝ, Miroslav, et al. Žurnalistika v televizi. 1. vyd. Brno : Novinář, 1986. 349 s.
Kolektiv autorů. Dějiny českých médií v datech : Rozhlas, televize, mediální právo. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2003. 461 s. ISBN 80-246-0632-1.
MORLEY, David. Modernity and Technology : The Geography of the New. 1st edition. London : Routledge, 2007. 346 s. ISBN 978-0-415-33342-9.
OSVALDOVÁ, Barbora, et al. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. rozš. vyd. Praha : Libri, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7277-266-7.
OSVALDOVÁ, Barbora, et al. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001. 155 s. ISBN 80-246-0248-2.
REIFOVÁ, Irena, et al. Slovník mediální komunikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 328 s. ISBN 80-7178-926-7.
SCHULZ, Winfried, et al. Analýza obsahu mediálních sdělení. Barbara Köpplová. 2. přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2004. 149 s. ISBN 80-246-0827-8.
72
SPIGEL, Lynn, OLSSON, Jan. Television after TV : Essays on a Medium in Transition. 1st edition. Durham : Duke University Press, 2004. 465 s. ISBN 0-8223-3393-7.
ŠMÍD, Milan. Stručný slovník elektronických médií. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1995. 57 s. ISBN 80-7184-142-0.
TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. 1. vyd. Praha : Portál, 2006. 192 s. ISBN 80-7367096-8.
TUCHMANOVÁ, Gaye. Making news : A Study in the Construction of Reality. New York, London : The Free Press, 1978. 244 s. ISBN 0-02-932960-4.
Ostatní literatura Ročenka České televize : 1992. Redaktoři: Katarína Bílková, Vít Šnábl. Praha : Oborové dokumentační a informační středisko České televize, 1993. 233 s. Zákony Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi. Elektronické zdroje BERÁNEK, Jan, LUŇÁKOVÁ, Zuzana. Zpravodajská televize Z1 má potíže. Hospodářské
noviny
[online].
2009
[cit.
2009-05-01].
Dostupný
z
WWW:
.
DUBÁŠOVÁ, Ivana. Interview B.T. nejsledovanějším publicistickým pořadem Z1 : tisková zpráva. Z1 [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: <www.z1tv.cz>.
KUČEROVÁ, Kateřina. Týdenní revize: velké vypínání ČT 2 a start multiplexů 1 a 2. DigiZone.cz [online]. 2008 [cit. 2009-01-10].
KRAFL, Martin. První český digitální kanál ČT24 je s Vámi už rok! : tisková zpráva. Česká
televize
[online].
2006
[cit.
<www.ceskatelevize.cz>. 73
2009-03-10].
Dostupný
z
WWW:
LEE-WRIGHT, Peter. Virtual News : BBC News at a ‘Future Media and Technology’ Crossroads. Sage Publications [online]. 2008 [cit. 2009-03-10].
Měsíční zpráva o sledovanosti: leden 2009. ATO - Mediaresearch [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: <www.mediaresearch.cz>.
POTůČEK, Jan. Soud vyhověl Nově a zrušil udělení šesti digitálních licencí. DigiZone.cz [online].
2006
[cit.
2009-03-05].
Dostupný
z
WWW:
.
Společnost CET 21 spol. s r. o. podala žalobu proti rozhodnutí o udělování licencí na digitální vysílání: tisková zpráva. DigiZone.cz [online]. 2006 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW:
zalobu-proti-rozhodnuti-o-udelovani-licenci-na-digitalni-vysilani/>.
ŠMÍD, Milan. Veřejnoprávní a soukromé televize v některých evropských zemích : Studie zpracovaná pro Parlament České republiky. Parlamentní institut [online]. 2004 [cit. 200903-10], s. 50. Dostupný z WWW: .
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2005. Česká televize [online]. 2006 [cit. 2009-03-10],
s.
67.
Dostupný
z
.
www.ceskatelevize.cz
74
WWW:
Seznam příloh Příloha č. 1: Vysílací plán ČT24 pro středu 11. června 2008 ..............................................76 Příloha č. 2: Vysílací plán ČT24 pro sobotu 14. června 2008 .............................................77 Příloha č. 3: Vysílací plán ČT24 pro neděli 15. června 2008 ..............................................78 Příloha č. 4: Vysílací plán Z1 pro středu 11. června 2008 ...................................................79 Příloha č. 5: Vysílací plán Z1 pro sobotu 14. června 2008 ..................................................80 Příloha č. 6: Vysílací plán Z1 pro neděli 15. června 2008 ...................................................81 Příloha č. 7: Programové schéma ČT24 v sobotu a neděli, červen 2008 (graf) ...................81 Příloha č. 8: Programové schéma Z1 v sobotu a neděli, červen 2008 (graf) .......................82 Příloha č. 9: Srovnání programového schématu ČT24 pro všední den a víkend, červen 2008 (graf) .....................................................................................................................................82 Příloha č. 10: Srovnání programového schématu Z1 pro všední den a víkend, červen 2008 (graf) .....................................................................................................................................82 Příloha č. 11: Vysílací plán ČT24 pro středu 7. ledna 2009 ................................................83 Příloha č. 12: Vysílací plán ČT24 pro sobotu 10. ledna 2009 .............................................84 Příloha č. 13: Vysílací plán ČT24 pro neděli 11. ledna 2009 ..............................................85 Příloha č. 14: Vysílací plán Z1 pro středu 7. ledna 2009 .....................................................86 Příloha č. 15: Vysílací plán Z1 pro sobotu 10. ledna 2009 ..................................................87 Příloha č. 16: Vysílací plán Z1 pro neděli 11. ledna 2009 ...................................................87 Příloha č. 17: : Programové schéma ČT24 v sobotu a neděli, leden 2009 (graf).................88 Příloha č. 18: Programové schéma Z1 v sobotu a neděli, leden 2009 (graf) .......................88 Příloha č. 19: Srovnání programového schématu ČT24 pro všední den a víkend, leden 2009 (graf) .....................................................................................................................................88 Příloha č. 20: Srovnání programového schématu Z1 pro všední den a víkend, leden 2009 (graf) .....................................................................................................................................89 Příloha č. 21: Vývoj share ČT24 v roce 2008 (graf) ............................................................89 Příloha č. 22: Žánrová struktura Událostí a Zpráv v 7 v červnu 2008 (graf) .......................89 Příloha č. 23: Žánrová struktura Událostí a Zpráv v 7 v lednu 2009 (graf) .........................90 Příloha č. 24: Čtené zprávy v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008 (tabulka) ............90 Příloha č. 25: Čtené zprávy v Událostech a Zprávách v 7 v lednu 2009 (tabulka) ..............90
75
Přílohy Příloha č. 1: Vysílací plán ČT24 pro středu 11. června 2008
05:00 05:05 05:31 05:59 08:25 09:00 09:45 11:30 11:35
Zprávy Regiony ČT24 Před půlnocí Dobré ráno Dobré ráno II Zprávy Před polednem Zprávy Milénium
12:00 12:30 12:32 13:00 13:15 13:31 13:45 14:00 14:15 14:40 14:45 15:01 15:15 15:30 15:45 16:00 16:15 16:30 16:45 17:00 17:15 17:30 17:32 17:59 18:00 18:15 18:30 18:49
Zprávy Zprávy Interview ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 - Studio Burza Zprávy Studio ČT24 Zprávy Interview ČT24 Minuta z přírody Večerník z Čech Černé ovce Studio ČT24 - Počasí ve světě Před 25 lety
76
19:00 19:25 19:40 19:45
Události Události v regionech Předpověď počasí Branky, body, vteřiny
20:00 20:04 20:30 20:33 21:00 21:30 22:00 22:15 22:30 23:08 23:10 23:15 23:30 23:32 00:00 00:16 00:54
Zprávy Ekonomika ČT24 Zprávy Regiony ČT24 Zprávy Události v kultuře Zprávy Před 25 lety Události, komentáře Branky, body, vteřiny Předpověď počasí Zítřejší tisk Zprávy Před půlnocí Zprávy Události, komentáře Branky, body, vteřiny
01:00 01:05 01:32 02:00 02:05 02:20 02:32 03:00 03:05 03:20 03:33 03:48 04:00 04:05 04:31
Zprávy Týden v kultuře Kultura v regionech Zprávy Večerník z Čech Události v regionech Ekonomika ČT24 Zprávy Večerníky Události v regionech Večerníky Události v regionech Zprávy Zajímavosti z regionů Archiv ČT24
Příloha č. 2: Vysílací plán ČT24 pro sobotu 14. června 2008
05:00 05:05 05:31 06:00 06:05 07:00 07:05 07:30 08:00 08:05 08:32 09:00 09:05 09:32 10:00 10:05 10:30 10:32 11:00 11:05 11:32
Zprávy Regiony ČT24 Před půlnocí Zprávy Vedlejší efekty Zprávy Média a svět Politické spektrum Zprávy Před půlnocí Historický magazín Zprávy Týden v kultuře Ekonomika ČT24 Zprávy Regiony ČT24 Zprávy Adresa: střední Evropa Zprávy Film 2008 Z metropole
18:31 Prizma 18:53 Před 25 lety
12:00 Zprávy 12:30 Zprávy 12:32 Týden v Olomouckém kraji 13:00 Zprávy 13:30 Zprávy 13:33 Investorský magazín 14:00 Zprávy 14:30 Zprávy 14:34 Retro 15:00 Zprávy 15:15 Neznalost neomlouvá aneb Cestou necestou 15:30 Zprávy 15:33 Evropské události 16:00 Zprávy 16:30 Zprávy 16:31 DW-European journal 17:00 Zprávy 17:30 Kultura v regionech 17:55 Předpověď počasí 17:59 Minuta z přírody 18:00 Zprávy 18:30 Zprávy
19:00 19:20 19:35 19:40
Události Události v regionech Předpověď počasí Branky, body, vteřiny
20:00 20:05 20:30 20:33 21:00 21:05 21:07 21:30 21:32 22:00 22:30 22:32 23:00 23:04 00:00 00:15 00:37
Zprávy Fokus ČT24 Zprávy Politické spektrum Zprávy Branky, body, vteřiny Evropské události Zprávy Historický magazín Zprávy Zprávy Archiv ČT24 Zprávy Historie.cs Zprávy Planeta Věda Prizma
01:00 01:05 01:30 02:00 02:05
Zprávy Z metropole Týden v regionech Zprávy Záznam z jednání schůze PS PČR Týden v regionech Evropské události Zprávy Záznam z jednání schůze PS
02:06 02:22 03:00 03:05 PČR 03:06 03:21 03:58 04:00 04:05 PČR 04:06
77
Reportéři ČT Události v regionech Týden v Olomouckém kraji Zprávy Záznam z jednání schůze PS Toulavá kamera
Příloha č. 3: Vysílací plán ČT24 pro neděli 15. června 2008
5:00 Zprávy 05:05 Záznam z jednání schůze PS PČR 05:06 Prizma 05:27 Zajímavosti z regionů 06:00 Zprávy 06:05 Záznam z jednání schůze PS PČR 06:06 Týden v kultuře 06:16 Kultura v regionech 07:00 Zprávy 07:05 Záznam z jednání schůze PS PČR 07:06 Objektiv 07:20 Investorský magazín 08:00 Zprávy 08:05 Politické spektrum 08:35 Neznalost neomlouvá aneb Cestou necestou 08:50 Před 25 lety 09:00 Zprávy 09:05 Film 2008 09:32 DW-European journal 10:00 Zprávy 10:05 Toulavá kamera 10:32 Objektiv 11:00 Zprávy 11:05 Známe se? 11:30 Zprávy 11:32 Archiv ČT24 12:00 13:00 13:05 14:00 14:30 14:34 15:00 15:05 16:00 16:30 16:35 17:00 17:29 17:55
Otázky Václava Moravce Zprávy Otázky Václava Moravce 2. část Zprávy Zprávy Fokus ČT24 Zprávy Historie.cs Zprávy Zprávy Média a svět Zprávy Adresa: střední Evropa Předpověď počasí
78
17:59 18:00 18:30 18:31 18:53
Minuta z přírody Zprávy Zprávy Planeta Věda Před 25 lety
19:00 19:20 19:35 19:40
Události Události v regionech Předpověď počasí Branky, body, vteřiny
20:00 20:05 21:00 21:04 21:30 21:35 21:38 22:00 22:30 22:32 23:00 23:15 23:30 23:33 00:00 00:05
Zprávy Vedlejší efekty Zprávy Týden v ekonomice Zprávy Branky, body, vteřiny Evropské události Zprávy Zprávy 168 hodin Zprávy Zítřejší tisk Zprávy Média a svět Zprávy Otázky Václava Moravce
01:00 01:05 02:00 02:10 PČR 02:11 02:36 03:00 03:05 PČR 03:06 03:21 04:00 04:05 PČR 04:06
Zprávy Otázky Václava Moravce 2. část Zprávy Záznam z jednání schůze PS 168 hodin Planeta Věda Zprávy Záznam z jednání schůze PS Média a svět Evropské události Zprávy Záznam z jednání schůze PS Vedlejší efekty
Příloha č. 4: Vysílací plán Z1 pro středu 11. června 2008
07:00 Zprávy 07:15 Zprávy 07:30 Zprávy 07:45 Zprávy 08:00 Zprávy 08:15 Zprávy 08:30 Zprávy 08:45 Zprávy 09:00 Zprávy 09:09 Interview B.T. 09:30 Souhrn 09:36 To říkáte vy! 10:00 Zprávy 10:10 Runway 10:30 Zprávy 10:35 Z1 Marketing 10:47 Z1 Business 11:00 Zprávy 11:10 18 minut Milana Knížáka 11:30 Souhrn 11:34 Z titulní strany 11:44 Horké křeslo
14:48 Z titulní strany 15:00 Zprávy 15:07 Z titulní strany 15:17 Z1 Auto 15:30 Souhrn 15:36 18 minut Milana Knížáka 16:10 Zprávy 16:05 Blížící se katastrofy: Dopad 17:00 Zprávy 17:10 Interview B.T. 17:30 Zprávy 17:32 Z1 Marketing 17:45 Z1 Business 18:00 Zprávy 18:10 Horké křeslo 18:30 Souhrn 18:35 18 minut Petry Procházkové 19:00 Zprávy v 7 1. část 19:30 Zprávy v 7 2. část 20:00 Zprávy 20:05 Tajemné civilizace: Mayové 21:00 Zprávy 21:10 To říkáte vy! 21:30 Souhrn 21:35 Interview B.T. 22:00 Zprávy v 10 22:30 Z1 Peníze 22:45 Z titulní strany 23:00 Zprávy 23:10 18 minut Petry Procházkové 23:30 Souhrn 23:35 To říkáte vy! 00:00 Zprávy
12:00 Zprávy 12:30 Souhrn 12:35 Z1 Marketing 12:47 Z1 Business 13:00 Zprávy 13:10 Auto-show 13:30 Souhrn 13:36 Interview B.T. 14:00 Zprávy 14:05 Z1 Marketing 14:17 Z1 Business 14:30 Souhrn 14:36 Neuvěřitelné
79
Příloha č. 5: Vysílací plán Z1 pro sobotu 14. června 2008
08:00 Zprávy 08:10 18 minut s Igorem Chaunem 08:30 Souhrn 08:35 Interview B.T. 09:00 Zprávy 09:05 Interview B.T. 0:30 Souhrn 09:32 Z titulní strany 09:42 To říkáte vy! 10:00 Zprávy 10:04 Euromaxx: A la carte 10:30 Souhrn 10:35 Runway 11:00 Zprávy 11:04 Nejkrásnější hotely světa 11:30 Souhrn
15:32 Z titulní strany 15:42 18 minut s Petrou Procházkovou 16:00 Zprávy 16:05 Země krásná neznámá 17:00 Zprávy 17:08 Interview B.T. 17:30 Souhrn 17:35 Auto-show 18:00 Zprávy 18:10 24 hodin s… 18:30 Souhrn 18:36 Runway 19:00 Zprávy v 7 1. část 19:30 Zprávy v 7 2. část 20:00 Zprávy 20:05 Odhalení: Portréty mocných 21:00 Zprávy 21:10 24 hodin s… 21:30 Souhrn 21:35 To říkáte vy! 22:00 Zprávy v 10 22:30 Neuvěřitelné 22:45 Z titulní strany 23:00 Zprávy 23:04 Nejlepší golfová hřiště 23:30 Souhrn 23:35 To říkáte vy! 00:00 Zprávy
12:00 Zprávy 12:30 Souhrn 12:35 24 hodin s… 13:00 Zprávy 13:03 Euromaxx: A la carte 13:30 Souhrn 13:36 To říkáte vy! 14:00 Zprávy 14:03 Nejkrásnější hotely světa 14:30 Souhrn 14:35 BIOgraf 15:00 Zprávy 15:10 To říkáte vy! 15:30 Souhrn
80
Příloha č. 6:: Vysílací plán Z1 pro neděli 15. června 2008
08:00 Zprávy 08:10 To říkáte vy! 08:30 Souhrn 08:37 18 minut Milana Knížáka 09:00 Zprávy 09:07 Runway 09:30 Souhrn 09:35 To říkáte vy! 10:00 Zprávy 10:04 Euromaxx: A la carte 10:30 Souhrn 10:37 BIOgraf 11:00 Zprávy 11:05 Nejkrásnější hotely světa 11:30 Souhrn 11:35 To říkáte vy!
15:32 Z titulní strany 15:42 Horké křeslo 16:00 Zprávy 16:05 Euromaxx: A la carte 16:31 Nejkrásnější hotely světa 17:00 Zprávy 17:08 Interview B.T. 17:30 Souhrn 17:35 Runway 18:00 Zprávy 18:10 Neuvěřitelné 18:30 Souhrn 18:36 Auto-show
12:00 Zprávy 12:30 Z titulní strany 12:40 Interview B.T. 13:00 Zprávy 13:05 Z titulní strany 13:15 Horké křeslo 13:30 Souhrn 13:36 18 minut Igora Chauna 14:00 Zprávy 14:05 Runway 14:30 Souhrn 14:35 Auto-show 15:00 Zprávy 15:11 BIOgraf 15:30 Souhrn
20:00 Zprávy 20:05 Země krásná neznámá 21:00 Zprávy 21:10 BIOgraf 21:30 Souhrn 21:35 24 hodin s… 22:00 Zprávy v 10 22:30 7 dní doma 22:45 Z titulní strany 23:00 Zprávy 23:06 7 dní v zahraničí 23:30 Souhrn 23:35 Nejkrásnější golfová hřiště 00:00 Zprávy
19:00 Zprávy v 7 1. část 19:30 Zprávy v 7 2. část
Příloha č. 7:: Programové schéma ČT24 v sobotu a neděli, červen 2008 (graf)
Programové schéma ČT24 - víkend 2% 3% 6%
Zpravodajský Publicistický
21% ZpravodajskoZpravodajsko publicistický
68%
ZpravodajskoZpravodajsko vzdělávací
81
Příloha č. 8:: Programové schéma Z1 v sobotu a neděli, červen 2008 (graf)
Programové schéma Z1 - víkend Zpravodajský 7% Publicistický
10%
7%
54%
ZpravodajskoZpravodajsko publicistický
22%
Dokumentární
Příloha č. 9: Srovnání programového schématu ČT24 pro všední den a víkend, červen 2008 (graf)
Příloha č. 10:: Srovnání programového schématu Z1 pro všední den a víkend, červen 2008 (graf)
Všední dny vs. víkend na Z1 Sobota a neděle
Pondělí až pátek
31
13
46
4
6
8
Počet jednotlivých typů pořadů Zpravodajský
Publicistický
Zpravodajsko Zpravodajsko-publicistický
Dokumentární
Talkshow
82
4
6 2 4
Příloha č. 11: Vysílací plán ČT24 pro středu 7. ledna 2009
05:00 05:05 05:31 05:59 08:25 09:00 09:10 11:30 11:35
Zprávy Regiony ČT24 Před půlnocí Studio 6 Studio 6 II Zprávy Před polednem Zprávy Milénium
12:00 12:30 12:45 13:00 13:15 13:30 13:45 14:00 14:15 14:30 14:45 15:00 15:15 15:30 15:45 16:00 16:15 16:30 16:35 16:50 17:00 17:05 17:30 17:55 18:00
Zprávy Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy P Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Studio ČT24 Zprávy Evropská komise v Praze Studio ČT24- Studio burza Zprávy Evropská komise v Praze Interview ČT24 Předpověď počasí Události v regionech
18:30 Studio ČT24 - Počasí ve světě 18:49 Před 25 lety 19:00 Události 19:40 Branky, body, vteřiny 19:55 Předpověď počasí
83
20:00 20:04 20:30 20:33 21:00 21:30 22:00 22:20 22:30 23:08 23:10 23:30 00:00 00:16
Zprávy Ekonomika ČT24 Zprávy Regiony ČT24 Zprávy Události v kultuře Zprávy Před 25 lety Události, komentáře Předpověď počasí Světadíl Před půlnocí Zprávy Události, komentáře
01:00 01:05 01:31 02:00 02:05 02:32 03:00 03:05 03:33 04:00 04:05 04:31
Zprávy Interview ČT24 Investorský magazín Zprávy Milénium Ekonomika ČT24 Zprávy Události v regionech Události v regionech Zprávy Zajímavosti z regionů Archiv ČT24
Příloha č. 12: Vysílací plán ČT24 pro sobotu 10. ledna 2009
05:00 05:05 05:31 06:00 06:05 06:30 07:00 07:05 07:30 08:00 08:05 08:32 09:00 09:05 09:32 10:00 10:05 10:30 10:32 11:00 11:05 11:32
Zprávy Regiony ČT24 Před půlnocí Zprávy Interview ČT24 Film 2008 Zprávy Média a svět Politické spektrum Zprávy Před půlnocí Prizma Zprávy Archiv ČT24 Milénium Zprávy Fokus ČT24 Zprávy Toulavá kamera Zprávy Film 2009 Z metropole
12:00 12:30 12:32 13:00 13:30 13:33 14:00 14:30 14:34 15:00 15:33 15:38 16:00 16:30 16:31 17:00 17:30
Zprávy Zprávy Retro Zprávy Zprávy Objektiv Zprávy Zprávy Média a svět Zprávy Zprávy Evropské události Zprávy Zprávy DW-European journal Zprávy Kultura v regionech
17:55 18:00 18:30 18:31 18:53
Předpověď počasí Zprávy Zprávy Prizma Před 25 lety
19:00 Události 19:40 Branky, body, vteřiny 19:55 Předpověď počasí
84
20:00 20:05 20:30 20:33 21:00 21:05 21:07 21:30 21:32 22:00 22:30 22:32 23:00 23:05 00:00 00:15 00:37
Zprávy Fokus ČT24 Zprávy Politické spektrum Zprávy Branky, body, vteřiny Evropské události Zprávy DW-European journal Zprávy Zprávy Archiv ČT24 Zprávy Charta 77 v Londýně Zprávy Fokus ČT24 Prizma
01:00 01:05 01:32 02:00 02:05 02:34 03:00 03:05 03:45 04:00 04:05 04:30
Zprávy Z metropole Týden v regionech Zprávy Týden v regionech Evropské události Zprávy Reportéři ČT Černé ovce Zprávy Toulavá kamera Politické spektrum
Příloha č. 13: Vysílací plán ČT24 pro neděli 11. ledna 2009
05:00 05:05 05:32 06:00 06:05 06:32 07:00 07:05 07:32 08:00 08:05 08:32 08:54 09:00 09:05 09:32 10:00 10:05 10:32 11:00 11:05 11:30 11:35
Zprávy Prizma Zajímavosti z regionů Zprávy Retro Kultura v regionech Zprávy Objektiv Investorský magazín Zprávy Politické spektrum Fokus ČT24 Před 25 lety Zprávy Film 2009 DW-European journal Zprávy Toulavá kamera Objektiv Zprávy Zajímavosti z regionů Zprávy Retro
12:00 13:00 13:05 16:33 17:29 17:55 18:00 18:30 18:31
Otázky Václava Moravce Zprávy Otázky Václava Moravce 2. část Média a svět Z metropole Předpověď počasí Zprávy Zprávy Fokus ČT24
18:53 Před 25 lety 19:00 Události 19:35 Branky, body, vteřiny 19:50 Předpověď počasí
85
20:00 20:05 21:00 21:04 21:30 21:35 21:38 22:00 22:30 22:32 23:00 23:30 23:33 00:00 00:05
Zprávy Vedlejší efekty Zprávy Investorský magazín Zprávy Branky, body, vteřiny Evropské události Zprávy Zprávy 168 hodin Zprávy Zprávy Média a svět Zprávy Otázky Václava Moravce
01:00 01:05 02:00 02:10 02:36 03:00 03:05 03:33 04:00 04:05
Zprávy Otázky Václava Moravce 2. část Zprávy 168 hodin Fokus ČT24 Zprávy Investorský magazín Evropské události Zprávy Vedlejší efekty
Příloha č. 14: Vysílací plán Z1 pro středu 7. ledna 2009
06:45 Z titulní strany 07:00 Zprávy 07:15 Zprávy 07:30 Zprávy 07:45 Zprávy 08:00 Zprávy 08:15 Zprávy 08:30 Zprávy 08:45 Zprávy 09:00 Zprávy – Ekonomika
17:20 Busineness 17:35 Interview B.T. 18:00 Zprávy 18:30 Zprávy 19:00 Zprávy v 7 1. část 19:30 Zprávy v 7 2. část 20:00 Zprávy 20:05 Dokument 21:00 Zprávy 21:05 Interview B.T. 21:30 Souhrn 21:35 Yacht and Life 22:00 Zprávy v 10 22:25 Z titulní strany 22:40 Z1 Reality 23:00 Zprávy 23:05 Interview B.T. 23:30 Souhrn 23:35 Autoshow 00:00 Zprávy
12:00 Zprávy 12:25 Z titulní strany 12:40 Z1 Business 13:00 Zprávy 13:05 24 hodin s… 13:30 Zprávy 14:00 Zprávy 14:05 Zaostřeno 14:30 Souhrn 14:35 Interview B.T. 15:00 Zprávy – Ekonomika 17:00 Zprávy
86
Příloha č. 15: Vysílací plán Z1 pro sobotu 10. ledna 2009
07:45 Z titulní strany 08:00 Zprávy 08:05 Dokument 08:30 Souhrn 08:35 18 minut Milana Knížáka 09:00 Zprávy 09:05 Autoshow 09:30 Souhrn 09:35 Interview B.T. 10:00 Zprávy 10:05 Dokument 10:35 BIOgraf 11:00 Zprávy 11:05 Zaostřeno 11:30 Souhrn 11:35 Interview B.T.
15:30 Souhrn 15:35 Interview B.T. 16:00 Zprávy 16:05 Dokument 16:35 24 hodin s… 17:00 Zprávy 17:05 Dokument 18:00 Zprávy 18:10 BIOgraf 18:30 Souhrn 18:35 Yacht and Life 19:00 Zprávy v 7 1. část 19:30 Zprávy v 7 2. část 20:00 Zprávy 20:05 Dokument 21:00 Zprávy 21:05 24 hodin s… 21:30 Souhrn 21:35 Dokument 22:00 Zprávy v 10 22:25 Dokument 23:00 Zprávy 23:05 Dokument 00:00 Zprávy
12:00 Zprávy 12:25 Yacht and Life 13:00 Zprávy 13:05 Euromaxx: A la carte 13:35 18 minut Eugena Kordy 14:00 Zprávy 14:05 Dokument 15:00 Zprávy 15:05 Runway Příloha č. 16: Vysílací plán Z1 pro neděli 11. ledna 2009
08:00 Zprávy 08:05 Dokument 08:30 Souhrn 08:35 Interview B.T. 09:00 Zprávy 09:05 BIOgraf 09:30 Souhrn 09:35 24 hodin s… 10:00 Zprávy 10:05 Dokument 10:35 Interview B.T. 11:00 Zprávy 11:05 Dokument
16:00 Zprávy 16:05 Dokument 16:35 Zaostřeno 17:00 Zprávy 17:05 Dokument 18:00 Zprávy 18:10 Autoshow 18:30 Souhrn 18:35 Runway 19:00 Zprávy v 7 1. část 19:30 Zprávy v 7 2. část 20:00 Zprávy 20:05 Dokument 21:00 Zprávy 21:05 Zaostřeno 21:35 Dokument 22:00 Zprávy v 10 22:25 Z titulní strany 23:00 Zprávy 23:05 Dokument 00:00 Zprávy
12:00 Zprávy 12:25 Runway 13:00 Zprávy 13:05 Dokument 13:35 Autoshow 14:00 Zprávy 14:05 Dokument 15:00 Zprávy 15:05 18 minut Milana Knížáka 15:30 Souhrn 15:35 Yacht and Life
87
Příloha č. 17:: : Programové schéma ČT24 v sobotu a neděli, leden 2009 (graf)
3%
Programové schéma ČT24 - víkend 5% Zpravodajský 19%
Publicistický 73%
ZpravodajskoZpravodajsko vzdělávací
18 Programové schéma Z1 v sobotu a neděli, leden 2009 (graf) Příloha č. 18:
Programové schéma Z1 - víkend Zpravodajský 7% Publicistický 21% 49% 2%
ZpravodajskoZpravodajsko publicistický
21%
Dokumentární
Příloha č. 19: Srovnání programového schématu ČT24 pro všední den a víkend, leden 2009 200 (graf)
Všední dny vs. víkend na ČT24 Sobota a neděle Pondělí až pátek
47 32
12 4
13
03 2
23
Počty jednotlivých typů pořadů Zpravodajský
Publicistický
Zpravodajsko Zpravodajsko-publicistický
Zpravodajsko-vzdělávací
Talkshow
88
Příloha č. 20:: Srovnání programového schématu Z1 pro všední den a víkend, leden 2009 (graf)
Příloha č. 21: Vývoj share ČT24 v roce 2008 (graf)
Podíl na sledovanosti v %
Share ČT24 v roce 2008 2 1.5 1 0.5 0
Zdroj: ATO - Mediaresearch Příloha č. 22: 22 Žánrová struktura Událostí a Zpráv v 7 v červnu 2008 (graf)
Žánrová struktura - červen 2008 Zprávy v 7
59%
Události
33%
68% 0%
20%
8% 32%
40%
Kombinovaná zpráva
60%
80%
Obrazová zpráva
Čtená zpráva/ rozhovor
89
100%
Příloha č. 23: 23 Žánrová struktura Událostí a Zpráv v 7 v lednu 2009 (graf)
Žánrová struktura - leden 2009 2% Zprávy v 7
52%
46% 1%
Události
70% 0%
20%
Kombinovaná zpráva
29%
40% Obrazová zpráva
60%
80%
100%
Čtená zpráva/ rozhovor
Příloha č. 24:: Čtené zprávy zpr v Událostech a Zprávách v 7 v červnu 2008 (tabulka)
Čtená zpráva zahraničí Události Zprávy v 7
0 1
Celkový počet čtených zpráv v měsíci 0 2
Příloha č. 25:: Čtené zprávy v Událostech a Zprávách v 7 v lednu 2009 (tabulka) (tabulka
Čtená zpráva zahraničí Události Zprávy v 7
3 5
90
Celkový počet čtených zpráv v měsíci 3 8