UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií

Bc. Petra Cvrkalová

Reflexe literárních děl ve vysílání České televize v letech 2006, 2010 a 2014 a jejich vlivu na čtenost knižních titulů Diplomová práce

Praha 2015

Autor práce: Bc. Petra Cvrkalová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jan Halada, CSc.

Rok obhajoby: 2015

Bibliografický záznam CVRKALOVÁ, Petra. Reflexe literárních děl ve vysílání České televize v letech 2006, 2010 a 2014 a jejich vlivu na čtenost knižních titulů. Praha, 2015. 108 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. Jan Halada, CSc.

Abstrakt Cílem diplomové práce Reflexe literárních děl ve vysílání České televize v letech 2006, 2010 a 2014 a jejich vlivu na čtenost knižních titulů je popsat, shrnout a srovnat příspěvky a reportáže věnované literatuře ve vybraných pořadech České televize a poté se pokusit určit jejich vliv na prodejnost knih. V teoretické části práce shrnuje dostupné poznatky týkající se problematiky čtenářské kultury, knižního trhu a čtenářských průzkumů, zmiňuje také definice recenze a literární kritiky. V praktické části se věnuje porovnání knižních titulů prezentovaných ve vysílání vybraných pořadů v příslušném období. K popsání této problematiky bude sloužit nejprve obsahová analýza a poté srovnání s žebříčkem prodejnosti tištěných knižních titulů podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na základě tohoto srovnání se práce snaží určit vliv prezentace literárních děl v televizním vysílání na prodejnost knih.

Abstract A purpose of the Diploma Thesis Reflection of literary output in Česká televize in 2006, 2010 and 2014 broadcasting and their impact on readership is to describe, summarize and compare reports dedicated to literature in selected Czech Television's programs, and then try to identify their influence on book sales and marketability of books. It summarizes the available evidence on the issue of reading culture, reading a book market surveys in the theoretical part, also mentions the definition of reviews and literary critique. In practical part it compares reports dedicated to literature in selected programs according to genre and language first, followed by comparison with the books‘ titles sales rank, as it is published on Union of Czech booksellers and publishers website. On the base of this comparison, this thesis tries to define the influence of the television broadcasting on books sales.

Klíčová slova literatura, kniha, čtenost, prodejnost, televizní vysílání, recenze Keywords literature, book, readership, marketability, television broadcasting, critique Rozsah práce: 166 690 znaků

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne …

Petra Cvrkalová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala docentu Janu Haladovi za jeho cenné rady a připomínky při psaní práce a za jeho vstřícnost během konzultací.

1 Diplomová práce

Reflexe literárních děl ve vysílání České televize v letech 2006,

2010 a 2014 a jejich vlivu na čtenost knižních titulů.

Obsah OBSAH ....................................................................................................................................................... 1 ÚVOD.......................................................................................................................................................... 3 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................... 5 LITERATURA JAKO SOUČÁST KULTURY ............................................................................ 5 1.1. Knižní trh ............................................................................................................................. 7 1.2. Proměny knižního trhu ....................................................................................................... 10 1.3. Struktura knižního trhu ...................................................................................................... 11 1.4. Bestsellery .......................................................................................................................... 13 1.5. Čtenáři a spotřebitelé ......................................................................................................... 15 1.6. Budoucnost knihy ............................................................................................................... 19 2. KNIHY V MÉDIÍCH ................................................................................................................... 22 2.1. Kniha jako mediální sdělení ............................................................................................... 22 2.1.1. Recenze a kritika................................................................................................................ 23 2.2. Literatura a televize ........................................................................................................... 27 1.

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................... 30 OBSAHOVÁ ANALÝZA ........................................................................................................... 30 TEORIE PRŮZKUMU ................................................................................................................ 30 4.1. Zařazení do žánrových kategorií ........................................................................................ 31 4.2. Zařazení do jazykových kategorií ....................................................................................... 34 4.3. Žebříček prodejnosti .......................................................................................................... 35 5. UDÁLOSTI ................................................................................................................................. 36 5.1. Události 2006 ..................................................................................................................... 36 5.2. Události 2010 ..................................................................................................................... 37 5.3. Události 2014 ..................................................................................................................... 37 6. ČTENÁŘSKÝ DENÍK ................................................................................................................ 38 7. TŘISTATŘICETTŘI ................................................................................................................... 38 7.1. Třistatřicettři 2006 ............................................................................................................. 39 7.2. Třistatřicettři 2010 ............................................................................................................. 40 7.3. Třistatřicettři 2014 ............................................................................................................. 40 8. U ZAVĚŠENÉ KNIHY ............................................................................................................... 41 8.1. U zavěšené knihy 2014 ....................................................................................................... 41 9. UDÁLOSTI V KULTUŘE .......................................................................................................... 42 9.1. Události v kultuře 2006 ...................................................................................................... 43 9.2. Události v kultuře 2014 ...................................................................................................... 44 10. ŽEBŘÍČEK PRODEJNOSTI....................................................................................................... 45 10.1. Ročník 2006 ....................................................................................................................... 45 10.2. Ročník 2010 ....................................................................................................................... 51 10.3. Ročník 2014 ....................................................................................................................... 53 11. INTERPRETACE ZÁVĚRŮ PRŮZKUMU ................................................................................ 67 11.1. Události .............................................................................................................................. 67 11.2. Události v kultuře ............................................................................................................... 67 11.3. Třistatřicettři ...................................................................................................................... 68 11.4. Čtenářský deník .................................................................................................................. 69 11.5. U zavěšené knihy ................................................................................................................ 69 12. SOUHRN KNIŽNÍCH TITULŮ VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE ....................................... 70 13. SOUHRN KNIŽNÍCH TITULŮ V ŽEBŘÍČKU PRODEJNOSTI .............................................. 71 14. OBECNÉ ZÁVĚRY PRŮZKUMU ............................................................................................. 73 3. 4.

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 76

2 SUMMARY .............................................................................................................................................. 79 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 81 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 84 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 86

3 ÚVOD Knihy jako součást našich životů nás doprovázejí více než pět tisíc let, od předchůdců v podobě hliněných tabulek a svitků přes vynález knihtisku až po současný nástup elektronických knih. S každým nástupem nového média se kniha proměňuje a zpravidla je jí dokonce předpovídán zánik. Prozatím pokaždé si kniha svou nezastupitelnou funkci v kulturním světě uchovala, dílčí změny se jí samozřejmě nevyhýbají, lze však směle tvrdit, že spíše než funkce a význam knihy jako takové se proměňuje její hmotná podoba. Tištěným knihám se věnuje i tato diplomová práce. Jejím cílem je porovnat, jaký prostor dostává literatura a příspěvky o knihách ve vysílání vybraných pořadů České televize a pokusit se najít souvislosti, případně odlišnosti mezi nimi. Následná analýza bude vycházet z kontextu prodejnosti knih podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů. V teoretické části se práce z hlediska obsahu shoduje s tezí, jednotlivé kapitoly však byly příhodněji pojmenovány a jako vhodnější se ukázalo také opačné pořadí kapitol. Oproti tezi tak teoretická část začíná kapitolou, která shrnuje pohledy na současnou knižní kulturu, literární hledisko problému a některé dílčí výsledky čtenářských průzkumů relevantních pro následný průzkum. Kapitola se také věnuje problematice bestsellerů, situaci na českém knižním trhu a teoretickému zázemí pro posouzení možných vlivů na prodejnost knih, zkoumanou v této práci. Druhá kapitola shrnuje zkoumané téma z hlediska novinářského, vymezuje kontext pro žurnalistické útvary, které se věnují literatuře, zejména recenzi a kritiku, které jsou definovány v samostatné podkapitole, a také ukazuje rozdíly mezi jednotlivými žánry. Jelikož se práce věnuje literatuře prezentované v televizi, kapitola shrnuje také teoretický kontext vztahu televize k tištěné knize a literární kultuře. Také v praktické části se práce obsahově s tezí shoduje, jednotlivé kapitoly jsou pouze vhodněji pojmenovány ve vztahu ke konkrétnímu zkoumanému pořadu. Jako sledované ročníky jsou zvoleny roky 2006, 2010 a 2014, tedy rozmezí s odstupem čtyř let, aby bylo možné jejich vzájemné srovnání. Posléze byly vybrány konkrétní pořady o literatuře, které se vysílaly alespoň v jednom ze sledovaných ročníků. Pouze v jednom

4 z nich se vysílaly pořady Čtenářský deník a U zavěšené knihy, ve dvou ročnících se jedná o pořad Události v kultuře a ve všech třech sledovaných ročnících se vysílala literární revue Třistatřicettři. Jako vhodné se rovněž ukázalo zahrnout do průzkumu pořad Události, který není primárně určen literatuře, jako hlavní zpravodajská relace s vysokou sledovaností však může mít na prodejnost knih, i když se jejich prezentaci věnuje daleko méně než literární pořady, potenciálně velký vliv. Praktická část nejprve krátce popíše využitou metodu obsahové analýzy a kritéria, podle kterých bude následný průzkum praktikován. V jeho první části budou jednotlivé příspěvky o literatuře nejprve kvantitativně rozděleny podle relevance, přičemž za relevantní považujeme takový, který se věnuje konkrétní knize (a tedy může mít vliv na její prodejnost). Relevantní příspěvky budou pomocí komparativní analýzy rozděleny do žánrových a jazykových kategorií. Výsledky v této fázi průzkumu budou poté srovnány s žebříčkem prodejnosti knižních titulů v příslušném sledovaném období. Cílem tohoto porovnání je určit, do jaké míry a zda vůbec má televizní příspěvek věnovaný literatuře schopnost ovlivnit prodejnost knih, případně zda televize naopak věnuje více pozornost knihám, které se dobře prodávají. Závěrem průzkumu nebudou obecně platné zákonitosti, jejich cílem je porovnání jednotlivých pořadů veřejnoprávní televize a jejich vztahu k literatuře a prodejnosti knih. Analýza tímto postupem získaných informací bude shrnuta v závěrečné části práce, která se pokusí odpovědět na otázky formulované výše.

5 TEORETICKÁ ČÁST 1. LITERATURA JAKO SOUČÁST KULTURY Na literaturu a knihy samotné můžeme pohlížet z mnoha různých pohledů. Nejednou v historii se knihy ukázaly jako důležitá součást kultury, často měnily svůj zejména společenský význam, někdy byly přeceňovány nebo naopak zatracovány, najdeme i historická období, kdy se knihy zakazovaly či rovnou pálily na hranicích. „Literatura, jako každé umění, je jev sociální, protože vedle svého subjektu, tvořícího autora, předpokládá i objekt, tj. vnímatele, a tím se stává orgánem lidského společenství.“1

Definovat

knihu

jako

předmět

se

jeví

velmi

snadné,

dle

encyklopedického hesla můžeme říct, že kniha – (z řeckého biblos, biblion, latinsky liber) – je „prakticky od vynálezu písma stálý průvodce člověka, historicky vzniklý a vyvíjející se způsob uchování sémantických informací v podobě rozsáhlejšího textu či obrazů, které vytvářejí jak tematický, tak i výtvarný komplex tvůrčích nápadů a jejich profesionálního provedení.“2 Knihy však reagují na mnohé společenské či politické a často i kulturní výkyvy velmi citlivě, spíše než na definici knihy samotné se proto zájem většiny literárních vědců soustředí na definování jejího významu v životě člověka. „Na samém prahu vyprávění o podivuhodném předmětu zvaném kniha stál strohý údaj: 5000 let. Asi tak dlouho zná lidstvo knihu, tak dlouho tento předmět spoluutváří život na naší planetě. Je to ohromné časové údobí, velkolepá, stále neskončená historie.“3 Kniha po celou svou historii náleží nejen k hmotnému kulturnímu dědictví, ale mnohdy také k dědictví duchovnímu.4 Slouží jako nástroj k uchování informací, je nezbytnou součástí procesu výchovy i vzdělání a v neposlední řadě přispívá ke kultivaci osobnosti. Přesto a nebo právě proto bývají knihy v rámci kultury označovány za výjimečné zejména pro svou funkci.

KREJČÍ, K. Sociologie literatury. S. 53. OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. A KOLEKTIV. Encyklopedie praktické žurnalistiky. S. 89. 3 PAVLÁT, L. Tajemství knihy. S. 231. 4 Jan Halada v této souvislosti hovoří o funkci „duchovně-materializační“, tedy že kniha současně tvoří i uchovává kulturu. 1 2

6 „Literární dílo má vůči jiným uměleckým výtvorům jednu zvláštnost. Nepodává uměleckou představu estetické hodnoty v přímé smyslově vnímatelné nápodobě předmětného světa jako výtvarný obraz, nýbrž v podobě slovního textu, tj. v podobě konvenčních jazykových symbolů nesoucích intelektuální významy, které jsou s konfiguracemi těchto symbolů spojeny.“5 Například literární historik, spisovatel a bohemista Karel Krejčí 6 člení literaturu na vrstvy podle funkce a požadavků kladených na autory a jejich díla. V této souvislosti mluví o třech základních vrstvách. Jako literaturu pro lid označuje díla, která jsou záměrně psána pro vrstvy kulturně méně vzdělané s účelem vzdělat je a povznést na vyšší úroveň. Z této funkce vyplývá také odlišná norma, opírající se hlavně o obecnou prospěšnost a užitečnost. Jako literaturu řemeslnou označuje knihy, které nemají ambice přinést něco nového, nesnaží se plně uspokojit normu, ale také se od ní příliš neliší. Nekladou důraz na originalitu ani na myšlenkovou průbojnost, ve všem se pohybují v mezích běžné konvence. Jako literární kýč označuje knihy, kterými kultivovaní čtenáři sice pohrdají, přestože je mnohdy čtou, ale současně se za to stydí a přiznávají se k tomu jen s výhradami nebo omluvami. Označuje tento typ knih také jako „literární periferii“. Kniha nebývá vždy jen kulturním statkem, z pohledu čtenářů může být chápána mnoha různými způsoby. Například jako spotřební předmět, událost, o které se mluví, předmět snobského i utilitárního zájmu, ideologického nástroje, dekorace, sběratelství a podobně. „Nároky čtenářů na knihy se mění, klesají a rostou, čtenář je přizpůsobivý, ale tvrdošíjný ve svých názorech, tradicionalista i modernista, přičemž se dají vyjádřit i modely čtenářských zájmů, ideálního, masového, intelektuálního, příležitostného čtenáře.“7

HAMAN, A. Literatura z pohledu čtenářů. S. 37. Podrobněji viz KREJČÍ, K. Sociologie literatury. S. 92-94. 7 HALADA, J. Člověk a kniha. S. 79. 5 6

7 Literární dílo tak z tohoto pohledu může být zdrojem informací a vzdělání, nositelem estetické či sociální hodnoty nebo také jen nástrojem zábavy. Umberto Eco uvádí, že to, čemu říkáme kultura, je ve skutečnosti jen dlouhý proces selekce a filtrování, přesto o významu knih pro kulturu ani v nejmenším nepochybuje. „Víc než kdy jindy si uvědomujeme, že kultura je pouze a jen to, co zbývá, když bylo vše zapomenuto.“8 Pochybnosti o tom, zda kniha má, či nemá nezastupitelnou roli v kulturním životě, zda ještě stále plní významnou funkci jako ve své historii, nebo jsme svědky všeobecného úpadku knižní kultury, se objevují v pravidelných intervalech, přesto podle literárních teoretiků není na místě propadat skepsi. „Knížky – a v tom jsou si podobné s architekturou, malířstvím nebo hudbou – patří k těm věcem, které nás jistým způsobem přesahují, mají větší rozměr, než je rozměr našeho života.“9 Knihám byl předpovídán zánik či úpadek téměř vždy s nástupem nového média (ať už televize, rozhlasu nebo v poslední době elektronických knih), a prozatím je příliš brzy na jakékoliv prognózy. Jisté je, že knihy i jejich význam se mění a zcela jistě ještě i měnit budou, mluvit o jejich zániku však stále není na místě. Ostatně už před více než dvaceti lety historik, novinář a spisovatel Jan Halada napsal: „Kniha bude i nadále měnit svou podobu, reagovat na technické a společenské impulsy, vyrovnávat se s konkurencí ostatních médií. Ve své mediální funkci musí svým uživatelům umožnit přístup k nabízeným informacím, využít všech distribučních kanálů a koexistovat s ostatními médii. Budoucnost knihy je i budoucností čtenáře, a proto četba v sobě ponese prvek kultivace i kratochvíle.“10 Jelikož toto tvrzení bezpochyby platí i v současné době, existuje jistě důvod předpokládat, že zánik knihy jako součásti kultury nás nečeká ani v příštích nejen dvaceti letech. 1.1. Knižní trh Knižní trh tvoří specifické odvětví ekonomiky a kultury v každé zemi. Jak uvádí Vladimír Pistorius, s jinými odvětvími národního hospodářství jej sice spojuje řada společných faktorů a zákonitostí, současně se však od nich v mnohém odlišuje. „Knižní

CARRIÈRE, J.-C., ECO, U. a de TONNAC J.-P. Knih se jen tak nezbavíme. S. 10. PECINA, M. Knihy a typografie. S. 47. 10 HALADA, J. Člověk a kniha. S. 117. 8 9

8 trh je snad více než jiné trhy trhem nehomogenním, v němž se setkávají různé dílčí tržní segmenty, které se navzájem výrazně liší a často spolu nesouvisejí.“11 Jedná se o trh relativně finančně náročný pro knihkupce i nakladatele, zejména v České republice a dalších postkomunistických zemích, kde je poměr výrobních nákladů k prodejní ceně knih mnohem vyšší než v západní Evropě.12 Knihy však nejsou považovány za standardní zboží, na rozdíl od jiných spotřebních předmětů mají specifický vliv na kulturu státu, ve většině zemí proto platí pro knižní trh specifické podmínky. Francie například řadí knihy mezi základní strategická životně důležitá odvětví národního hospodářství. Osvobození knih od daně z přidané hodnoty je variabilní, dle dostupných údajů z roku 2003 byly v některých státech knihy od daně osvobozeny úplně (Velká Británie, Brazílie, Filipíny, Ghana, Indonésie, Irsko, Keňa, Kolumbie, Jižní Korea, Litva, Lotyšsko, Mexiko, Norsko, Peru, Polsko, Rusko, Thajsko, Uganda). Evropské státy, které knihy nijak daňově nezvýhodňují, byly v roce 2003 pouze Dánsko, Bulharsko a Ukrajina, mimo Evropu také Jižní Afrika, Izrael, Chile, Gruzie a USA. 13 Jakkoliv je však knižní trh specifický a zvýhodněný, stále zůstává sektorem hospodářství a celková hospodářská situace na něj vždy dopadá. I vzhledem k jeho kulturní funkci se však v dobách ekonomicky slabších hovoří o jeho úpadku přece jen více než u jiných odvětví. Socioložka Jiřina Šmejkalová14 uvádí, že méně kvalitní, ale komerčně úspěšné knihy začínají převládat nad kvalitní literaturou, čímž vzniká dojem, že knih se vydává stále dostatek, reálně má však čtenář mnohem menší výběr. Tomuto trendu se postupně podřizují také knihkupci, kteří se orientují na co nejprůměrnějšího čtenáře, a v důsledku toho vzniká jakýsi „sešněrovaný ráj průměrných knih“. Podle Šmejkalové „komerčně a módně orientovaná produkce ohrožuje nejen vydávání knih prezentujících novátorská, neotřelá a tzv. marginální témata, ale zároveň reedice knih klasických a ověřených, které vytvářejí kontext, na jehož základě je možno nové a kontroverzní myšlenky posuzovat. Zejména na trhu s krásnou a odbornou literaturou dochází k tomu, že pronikání čím dál dravějších komerčních mechanismů, od nichž se teoreticky očekává rozšíření nabídky dostupných titulů, má zcela opačné důsledky. I PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 7. PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 7. 13 PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 9. 14 ŠMEJKALOVÁ, J. Kniha. S. 177. 11 12

9 když se zdánlivě zvětšuje počet vydávaných titulů, díky orientaci na specifický okruh snáze prodejných knih dochází i zde k jisté unifikaci trhu a následnému omezení možnosti individuálního výběru.“15 Ohledně úpadku knižního trhu a knižní kultury je velmi skeptický i literární kritik a vědec Otakar Chaloupka. V knize Takoví jsme my, čeští čtenáři píše: „Dnešní čtenář je čtenář opisující spirálu kulturnosti, zdvořile řečeno, nikoliv směrem vzhůru, nýbrž spíše naopak. Stačí mu málo. Málo co do počtu, neboť čte méně. Málo co do hodnoty, neboť jeho výběr knížek není zdaleka rovnovážný a čím je dílo umělecky pozoruhodnější, tím více potřebuje k vydání grant nebo sponzora. A tím menší náklad mívá. Málo co do místa knihy v jeho životě. Doby, kdy se člověk ztotožňoval s postavami knih, s jejich pocity a názory, kdy v nich hledal vzor nebo odhalení pravdy o životě, kdy mu literatura skýtala vědomí souvislosti a okouzlovala ho bohatostí jazyka, jako by byly pryč.“16 Ještě dále jde grafik a publicista Martin Pecina ve své publikaci Knihy a typografie. „Doprovodným jevem svobody a demokracie se staly knižní cetky, memoáry náctiletých fotbalistů s kýblem gelu na hlavě, kuchařky socpopových zpěváků a opotřebovaných hvězdiček, které by na svém knižním škváru rády vydělaly nějakou škváru navíc. O poznání hůř jde na odbyt kvalitní literatura krásná a odborná, která s TV celebritami svádí nerovný boj.“17 Jsme tedy skutečně svědky úpadku na knižním trhu? Hlavním účelem knih – potažmo tedy literatury jako celého odvětví – vždy bylo a bude uchovávat a předávat sdělení či informace. Takřka v pravidelných intervalech je knize předpovídán zánik, faktem však zůstává, že kniha v tradiční papírové verzi je stále jedním z nejlepších „médií“. Je nezávislá na televizním signálu, internetovém připojení i elektřině, a jak píše Jean-Claude Carrière, „bez elektřiny je všechno nenávratně ztraceno. Naproti tomu i potom, kdy veškeré audiovizuální dědictví zmizí, budeme stále ještě moci číst knihy, ať už ve dne nebo večer při svíčce.“18 Nelze tedy předpokládat, že by knihy úplně zanikly nebo přestaly být součástí naší kultury. Jejich význam se však podstatně proměňuje. ŠMEJKALOVÁ, J. Kniha. S. 171. CHALOUPKA, O. Takoví jsme my, čeští čtenáři. S. 15. 17 PECINA, M. Knihy a typografie. S. 10. 18 CARRIÈRE, J.-C., ECO, U. a de TONNAC J.-P. Knih se jen tak nezbavíme. S. 27. 15 16

10 1.2. Proměny knižního trhu Základním parametrem určujícím charakter národního knižního trhu je jeho velikost, která přímo závisí na počtu obyvatel.19 Na polistopadový knižní trh u nás se můžeme podívat ze čtyř souhrnných hledisek: z hlediska posunu, z hlediska struktury, z hlediska mezinárodního a z hlediska historického.20 Literární teoretik Jiří Trávníček charakterizuje vývoj knižního trhu v našem prostředí celkem ve třech fázích. Fáze liberalizační trvala od listopadových změn přibližně do prvního pololetí roku 1990 a mísily se v ní staré i nové vlivy, stále vycházely politicky orientované tituly, ovšem postupně k nim přibývají také například makrobiotické příručky a knihy o zdravém životním stylu. „Nicméně stále setrvačně vycházejí další svazky Sebraných spisů Vladimíra Iljiče Lenina, výbor z poezie Miroslava Floriana či Jan Šverma očima pamětníků. Ve druhé polovině roku už trh zaplavuje vlna titulů a autorů, které předchozí doba potlačovala. V nejvyšším nákladu jsou vydáni Švandrlíkovi Černí baroni (300 000 výtisků).“21 Fáze transformační trvala do konce roku 1992 a bylo pro ni typické hromadění knih starých i nových, ale také postupné zdražování papíru a tisku. Mnohá knihkupectví zanikla nebo byla zrušena v důsledku změn při privatizaci. Fáze stabilizační trvá od počátku roku 1993 až do současnosti, tedy po celou dobu existence samostatné České republiky, a knižní trh stále prochází změnami, které vedou k jeho stabilizaci. Podle Jiřího Padevěta, spisovatele a držitele ceny Magnesia Litera, v tomto období začínají vznikat takzvané „zbytkové náklady“, kdy zbytek je větší než prodaný náklad.22 V tomto období se rovněž začínají objevovat první kritiky ohledně úpadku čtenářství, někteří knihkupci a nakladatelé mluví o novodobé cenzuře „z ekonomických důvodů“.23

PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 11. Podrobněji viz ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 442-444. 21 ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 387. 22 Cit. in ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 390. 23 Podrobněji viz ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 386-390. 19 20

11 „Konsolidace českého trhu probíhá velmi pomalu. Čeká se na razantní změny, které však nepřicházejí. Knihy nicméně vycházejí ve stále větší titulové nabídce, permanentně vzrůstá i počet nakladatelů. Systém grantů umožňuje držet při životě náročnou domácí produkci, překlady z menších literatur i literaturu odbornou. (…) Nicméně právě v této fázi se ukazuje, že strategii „čtenář si knihu vždy najde“ je nutno opustit a nahradit strategií „kniha musí za čtenářem“.24 1.3. Struktura knižního trhu Struktura knižního trhu se liší podle strategií, žánrové rozdělení je až druhotné.25 Aktivita knižního trhu se vyjadřuje pomocí počtu vydaných knih na 10 000 obyvatel dané země. „Česká republika patří ke slušnému evropskému průměru, naše vydavatelská aktivita však není ničím výjimečná.“26 Nejčastějším artiklem na knižním trhu jsou knihy označované jako komerční, tedy knihy určené pro širokou čtenářskou obec. Řadí se mezi ně tradiční žánry jako beletrie, poezie, literatura faktu, knihy pro děti, knihy o umění nebo příručky, tedy knihy běžně dostupné v knihkupectvích. K tradičně nejsilnějším žánrům patří beletrie a literatura faktu. Vladimír Pistorius27 uvádí statistiku z let 1992 až 2000, kdy v počtu vydávaných knih celkově dominovala v žánrovém rozdělení literatura faktu (45 %) a beletrie (40 %), pomyslné třetí místo zaujímaly dětské knihy (9 %) a zůstatek tvořily knihy o výtvarném umění (6 %). Jiří Trávníček28 uvádí, že na celkovém počtu vydaných knih v roce 2010 byl podíl beletrie už jen 26 %. Proměňují se však nejen podíly, ale také celkové počty vydaných i prodaných výtisků. „Na konci 80. let by průměrný náklad českých knih zhruba 18 000 výtisků. Od té doby se počet vydávaných titulů zhruba zdvojnásobil a výrazně stoupla i cena knih.“29 Kromě žánrového rozdělení můžeme strukturovat knižní trh také podle jazyků, z nichž se knihy překládají (což je jeden z aspektů sledovaných v praktické části této práce). Překlady tvoří zhruba třetinu z celkového počtu vydaných titulů. Vladimír

ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 391. PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 13. 26 PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 13. 27 PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 28. 28 ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 400. 29 PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 32. 24 25

12 Pistorius30 uvádí statistiku podílu jednotlivých jazyků na celkovém počtu titulů přeložených do češtiny v letech 1992 – 2000: angličtina (46,2 %), němčina (33,9 %), francouzština (5,4 %), slovenština (1,8 %), italština (1,2 %), polština (1,1 %), ruština (0,8 %), skandinávské jazyky (0,6 %), španělština (0,5 %), latina (0,5 %), ostatní (7,9 %). Je tedy zřejmé, že dominantními překladovými jazyky jsou angličtina a němčina, ostatní jazyky následují s výrazným odstupem. Jak se tedy chovají knihy, které přicházejí na knižní trh? Vladimír Pistorius31 v tomto ohledu mluví o pěti typech knih v závislosti na počtu prodaných výtisků. Jako bestseller označuje knihu výborně prodejnou v průběhu dlouhé doby, už na samém počátku se jí prodá velký počet, a přesto se dobře prodává i později. Jako hvězda se označuje kniha, která se zpočátku prodává jako bestseller, potom ale její prodej prudce klesne a prakticky se zastaví. Jedná se zpravidla o „módní zboží“. Jako dojná kráva se označuje typ knihy, při jejímž prodeji nedochází k žádným extrémním vrcholům, avšak kniha se po dlouhou dobu stále dobře prodává. Typickými „dojnými krávami“ jsou slovníky, učebnice, různá kompendia a příručky, pravidla silničního provozu a podobně.32 Typ obyčejná kniha označuje většinu titulů na knižním trhu. Zpočátku se jich prodá určité množství a prodej postupem času slábne. Jako chcíplý pes se označuje kniha, kterou nakladatel přecenil a počet prodaných výtisků je výrazně nižší než zůstatek, jenž stále leží na skladě. Prodej takových knih je zpravidla zanedbatelný a nakladatelé ve snaze se jich zbavit po čase obvykle přistupují na výrazně nižší cenu.

PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 28. PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 131-132. 32 Jiří Trávníček stejný typ knih označuje jako „trvalky“, z anglického označení steadysellers. Toto označení vychází z členění úspěšných knih podle Roberta Escarpita v knize Sociologie de la littérature, kde dělí knihy na trvale prodejné (steady sellers), rychle prodejné (fast sellers) a neobyčejně úspěšné (best sellers). 30

31

13 O nákladu, v jakém se kniha dostane na trh, rozhoduje samozřejmě také osobnost autora. Vladimír Pistorius uvádí orientační náklady následovně: český žijící básník (500 – 1200), básnický debut (do 200), moderní zahraniční beletrie (do 1000), česká historie (2500 – 12 000), bestsellerový autor (30 000 – 60 000), český historický román (3000 – 20 000), český román renomovaného autora (1500 – 5000).33

1.4. Bestsellery Podle postavení literatury a vztahu ke knihám obecně můžeme do jisté míry soudit i danou společnost. Knižní kultura vypovídá o stavu společnosti nejen kulturně, ale i ekonomicky a sociálně. Knihy mohou být informačním médiem, nástrojem výchovy, velmi často také náplní volného času. Teoretik Jiří Trávníček chápe čtení také jako socio-kulturní stopu, tedy nikoli aktivitu ryze soukromou, nýbrž také jako jednání, jímž vstupujeme do různých sociálních vztahů34. I přesto ale pětina obyvatel České republiky, podle Trávníčkova průzkumu z roku 2010, hodnotí sama sebe jako nečtenáře, tedy že nepřečtou za rok ani jednu knihu. Pokud se nedíváme na literaturu jen jako na součást kulturního dědictví, velmi důležitým aspektem knižního trhu je bezpochyby i ekonomická stránka. Publikace Člověk a kniha Jana Halady uvádí sedm základních funkcí knihy35, kde na úroveň uchování kultury, humanizace osobnosti nebo nástroj výchovy řadí také funkci ekonomickou. Knihu tedy lze považovat za zboží, a podle toho se také chová. Což zpravidla vede nakladatele k využívání témat, která mají největší naději (ať už skutečnou, či předpokládanou) na rychlý odbyt, a tím vzniká fenomén tzv. bestsellerů. Stát se autorem bestselleru nemusí být nijak složité. Mnohdy autorovi stačí vzbudit kontroverzi, ať už tématem, či samotným literárním zpracováním. Jak ostatně uvádí Umberto Eco: „Hamlet není mistrovským dílem pro své literární kvality, stal se jím, protože vzdoruje našim interpretacím. Někdy k trvalé slávě stačí pronést pár nesmyslných slov.“36 Literární teoretik Aleš Haman ve svém díle Literatura z pohledu čtenářů píše: „Bestseller je slovo magické přitažlivosti pro nakladatele a ovšem i pro autory a svým způsobem i pro čtenáře. Původně znamená knížku, která se nejlépe PISTORIUS, V. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. S. 32. TRÁVNÍČEK, J. Čtenáři a internauti. S. 43. 35 HALADA, J. Člověk a kniha. S. 8-9. 36 CARRIÈRE, J.-C., ECO, U. a de TONNAC J.-P. Knih se jen tak nezbavíme. S. 120. 33 34

14 prodává. Východiskem významu je tady problematika tržní, ekonomická. Avšak v základu jevu samého jsou otázky kultury, především čtenářské. Neboť kniha, která se nejlépe prodává, se obvykle také nejvíce čte. Je to tedy publikum, čtenářstvo, které vytváří nezbytný předpoklad pro vznik bestselleru.“37 Podle Hamana má bestseller dvojznačnou povahu, jelikož může označovat jak knihu, která je úspěšná proto, že „pronesla závažné slovo k problematice své doby“, tak knihu, která „v honbě za čtenářským úspěchem opouští cesty uměleckého tvárného úsilí a nahrazuje je vnější látkovou atraktivností a lacinou vnímatelskou podbízivostí, které z uměleckého sdělení dělají masové čtivo, produkt masové kultury“.38 Čímž vzniká takzvané populární umění, které Haman označuje za „specifický typ komerční beletrie“, který je u čtenářů velmi oblíbený, nicméně na úkor „omezení napětí mezi uměleckým obrazem a životní realitou“ a také jazykového projevu, který ve snaze zalíbit se co nejširšímu spektru čtenářů musí být co nejjednodušší, „aby čtenář bez větší námahy intelektu byl s to vytvořit si obrazný svět díla“.39 Podle Hamana může fascinace bestsellery vést až ke smazání hranice mezi uměním a kýčem. Jako nejmarkantnější příklad tohoto trendu uvádí adaptace klasických románových děl do podoby muzikálů. Jan Halada považuje bestseller za „sůl knižního trhu a vítané zpestření nejrůznějších zpráv z knižních veletrhů, kde se sestavují žebříčky. Poutají na sebe pozornost ostatních médií, stejně tak jako jejich autoři, ale i nakladatelství. Co však skutečně bude bestsellerem, přestože nakladatel může mnohé v tomto směru ovlivnit, se s jistotou nedá nikdy přesně odhadnout.“40 Podobné stanovisko předložil také Karel Krejčí v publikaci Sociologie literatury, která byla napsána již v roce 1944 (vydána knižně však byla až v roce 2008). Podle něj existuje v každém období zájem nebo téma atraktivní pro celou společnost, což literární produkce musí nutně reflektovat. „S rozmanitostí těchto zájmů, které někdy bývají dirigovány nakladatelskou a knihkupeckou reklamou, souvisí vedle aktuální tvorby původní i repertoár překladový a oživování různých děl literatury starší.“41 Vzhledem HAMAN, A. Literatura z pohledu čtenářů. S. 133. HAMAN, A. Literatura z pohledu čtenářů. S. 150. 39 HAMAN, A. Literatura z pohledu čtenářů. S. 135. 40 HALADA, J. Člověk a kniha. S. 92. 41 KREJČÍ, K. Sociologie literatury. S. 132. 37 38

15 k období, kdy Sociologie literatury vznikala, ještě Krejčí neužívá pojem bestseller, ale stejně jako Haman poukazuje na takzvanou „módní četbu“, kdy se některá díla stávají populární nikoliv pro svou uměleckou hodnotu, ale pro oblibu u čtenářů. Podle Krejčího způsob, jak lidé čtou a co v knize hledají, určuje jejich čtenářskou zálibu. Každá kniha a každý autor si najdou svůj okruh čtenářů, který je spojen určitými společnými rysy. Krejčí rovněž zmiňuje ekonomický aspekt literatury, když poukazuje na skutečnost, že pokud je cílem autora se literaturou uživit, zpravidla to značně ovlivňuje kvalitu i kvantitu jeho děl, „obchodní zřetel na předpokládaného objednavatele hraje u autora odkázaného na výtěžek svého díla pronikavější roli než u spisovatele existenčně nezávislého.“42 1.5. Čtenáři a spotřebitelé Jelikož součástí této práce je průzkum zahrnující prodejnost knih, nemůžeme opomenout faktor, který je pro prodejnost rozhodující, a sice kdo vlastně knihy kupuje, potažmo čte. Definovat čtenáře v dnešní době může být obtížné. Jak píše grafik a publicista Martin Pecina: „Čtenář a sběratel jsou dvě naprosto různé kategorie, byť se mohou v mnoha případech prolínat a většina čtoucí populace je kombinací obou. Čtenář knihy čte, ale nemusí je nutně vlastnit, zatímco sběratel knihy vlastní, ale nemusí je číst.“43 Pokles čtenosti se v současné době hojně diskutuje. Různé teorie o upadající knižní kultuře a nezájmu o knihy slýcháme téměř denně. Jak s nadsázkou píše socioložka Jiřina Šmejkalová, „někdy se zdá, že diskurzivní návyky zavalovat přítomnost i budoucnost knihy temnými vizemi krize a zániku přežijí možná i samu knihu“44. Mezi čtením a prodejností je třeba rozlišovat, úpadek čtenářské kultury nebo čtenosti nemusí s prodejem knih nutně souviset. Otakar Chaloupka v této souvislosti mluví o „zaměření podle hlediska „co trh dá“, a to s rysy náhodnosti a vlivu popularity“.45 Umberto Eco hovoří o „efektu novosti“, který nás nutí číst všecko, protože je to nové, protože to právě vyšlo.46 Podle Pierra Bayarda mnohdy není vůbec KREJČÍ, K. Sociologie literatury. S. 117. PECINA, M. Knihy a typografie. S. 19. 44 ŠMEJKALOVÁ, J. Kniha. S. 208. 45 CHALOUPKA, O. Takoví jsme my, čeští čtenáři. S. 113. 46 CARRIÈRE, J.-C., ECO, U. a de TONNAC J.-P. Knih se jen tak nezbavíme. S. 203. 42 43

16 nutné konkrétní knihy číst, aby si člověk udělal o daném titulu představu a mohl o něm mluvit, což je často bráno jako společenská nutnost. „Povinnost mluvit o nepřečtených knihách nesmí být prožívána negativně, s úzkostí či s výčitkami svědomí. Pro toho, kdo takovou situaci dokáže prožívat pozitivně, kdo se umí oprostit od tíživého pocitu viny a soustředit se na konkrétní situaci, v níž se nachází, a na četné možnosti, které tato situace nabízí, tomu se otevírá skutečný prostor tvořivosti.“47 Kdo jsou tedy dnešní čtenáři, potažmo ti, kteří knihy kupují? Například Umberto Eco48 v typologii čtenářů mluví o dvou potenciálních čtenářských typech. Empirickým čtenářem může být kdokoliv, kdo čte nějaký text. Empiričtí čtenáři mohou číst mnoha způsoby a neexistuje žádné pravidlo, které by jim předepisovalo jak číst, protože často berou text jako nádobu pro své vlastní vášně, které mohou přicházet zvnějšku, mimo text, anebo které v nich text náhodou probouzí. Modelovým čtenářem je jakýsi ideální typ, kterého text nechápe jen jako spolupracovníka, ale snaží se ho zároveň tvořit. Začíná-li text frází „Bylo-nebylo“, vysílá tím signál, který okamžitě umožňuje výběr jeho modelového čtenáře. Tím musí být dítě či alespoň někdo, kdo je ochoten přijmout něco, co sahá mimo zdravý rozum a střízlivé chápání. „Čtenáři se pomalu sžívají s novými poměry, což znamená, že ztrácejí reflexi, že vydanou novinku musí mít hned, jinak se rozprodá, nyní jsou ochotni si na ni počkat, až přijde do slev. Už v roce 1995 jich 94 procent soudí, že nabídka knižního trhu je bohatá, 67 procent ji považuje za uspokojivou, ale jen 25 procent za přehlednou.“49 Už na přelomu 70. a 80. let však sociolog Aleš Haman uskutečnil průzkum, ze kterého vyplynulo, že u nás čte denně necelých 18 % populace a téměř 15 % nečte vůbec. Asi 23 % sáhlo po knize několikrát v týdnu a o něco víc než jedna čtvrtina populace četla jen výjimečně. Přitom poměr čtenářů aktivních vůči nečtenářům a občasným čtenářům BAYARD, P. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. S. 185. Podrobněji viz ECO, U. Šest procházek literárními lesy: přednášky na Harvardově univerzitě. S. 16-17. 49 HALADA, J. Čtenářský výzkum jako sonda současného knižního trhu. Čtenář, 1995, roč. 47, č. 10, s. 369-372. 47 48

17 byl zhruba vyrovnán. Ženy projevovaly více zájmu o četbu, nižší sociální vrstvy četly méně.50 Jan Halada shrnul v roce 1993 výsledky dostupných čtenářských průzkumů následovně: „Mezi aktivní čtenáře patří zaměstnanci, studenti, lidé s vyšším vzděláním a některé další skupiny, k příležitostným čtenářům a nečtenářům náleží dělníci, rolníci, důchodci a ženy v domácnostech, i když to nelze brát jako stabilní jev u všech uvedených sociálních skupin. Ženy čtou více než muži, projevují odlišný zájem o některé žánry než muži. (…) Značnou roli hraje dosažená úroveň vzdělání, která mobilizuje, aktivizuje a klade na komunikaci mezi čtenářem a autorem a dílem vyšší nároky. Čtenáři z větších měst bývají antitradicionalisty, venkovští naopak zase tradicionalisty, prosazuje se většinou role prostředí ve vztahu k četbě.“51 Jeho závěry se příliš neodlišují od aktuálních průzkumů Jiřího Trávníčka, které citujeme dále. Oproti předchozímu výzkumu Aleše Hamana se však změnila skladba čtených i prodávaných titulů. Lépe než o úpadku je tedy mluvit o změně knižní kultury. „Tak každá doba i každé prostředí má své zájmy, jejichž uspokojení hledá v literatuře. S rozmanitostí těchto zájmů, které někdy bývají dirigovány nakladatelskou a knihkupeckou reklamu, souvisí vedle aktuální tvorby původní i repertoár překladový a oživování různých děl literatury starší.“52 Čtenářské průzkumy měly svou váhu vždy. Na počátku osmdesátých let dosahovaly průměrné náklady v ČSR 13 000 výtisků, i když počet výtisků se liší podle tematiky: krásná literatura měla přibližně dvacetitisícové náklady a představovala 22 % z úhrnné produkce, knihy pro děti vycházely v průměrném nákladu 40 000 výtisků a na celkovém množství vydaných titulů se podílely 24 %.53 Aktuálně se proměnám i stavu čtenářské kultury věnuje především literární teoretik, kritik a historik Jiří Trávníček. Z jeho závěrů vyplývá, že pětina obyvatel České republiky (podle průzkumu z roku 2010) hodnotí sama sebe jako nečtenáře, tedy nepřečtou za rok žádnou knihu. Mezi nejčastějšími důvody uvádějí, že na čtení nemají Cit. in HALADA, J. Člověk a kniha. S. 81. HALADA, J. Člověk a kniha. S. 85. 52 KREJČÍ, K. Sociologie literatury. S. 132. 53 PAVLÁT, L. Tajemství knihy. S. 107. 50 51

18 čas, čtení je nebaví, připadá jim namáhavé nebo veškeré potřebné informace mohou získat z internetu. Výzkum shrnuje mimo jiné také údaje o tom, kde si čtenáři obstarávají informace o knihách. Respondenti měli možnost tří voleb, přičemž výsledkem je průměr všech tří voleb. Z Trávníčkových závěrů54 vyplynulo, že nejčastější volbou jsou informace od blízkých a známých (18 %), recenzemi v tisku, tedy novinách i časopisech, se nechává ovlivnit 8 % respondentů. Trávníček upozorňuje také na fakt, že odpovědi je možné hodnotit podle vzdělání respondentů – „vyšší vzdělání nese s sebou dvojnásobně častěji získávání informací o knihách prostřednictvím internetu, časopiseckých a novinových recenzí, nakladatelských katalogů a letáků a také přímo v knihkupectvích. Občané s nižším vzděláním (bez maturity) trojnásobně častěji než ti, kdo mají vyšší vzdělání, sdělují, že je informace o knihách nezajímají“.55 „Způsob, jak lidé čtou a co v knize hledají, určuje jejich čtenářskou zálibu. Každý druh literatury, každý autor, ba i každá jednotlivá kniha má svůj okruh čtenářů, který, vyloučíme-li čtenáře náhodné, spojuje lidi s některými společnými psychickými rysy.“56 Výzkum Jiřího Trávníčka přináší také mnohé zajímavé závěry57, které mohou případně ovlivnit prodejnost knih, sledovanou v této práci. Podle Trávníčkových závěrů 79 % obyvatel České republiky starších 15 let přečte za rok alespoň jednu knihu, ale pouze 46 % obyvatel starších 15 let si za rok alespoň jednu knihu koupí. V průměru si každý z respondentů koupil pět knih a utratil za ně 1 214 Kč. Cena knih přitom může mít na prodejnost výrazný vliv. „Za průměrnou mzdu by si český občan v roce 1989 mohl koupit necelých sto knih (v tehdejší průměrné ceně), zatímco o deset let později je to už jen něco více než osmdesát.“58 Beletristické knihy si čtenáři nejčastěji vybírají především podle žánru (23 %), až poté podle autora (18 %) nebo na základě doporučení (18 %). Roli při výběru hraje i vzdělání – čím vyšší vzdělání, tím více čtenář vybírá podle autora. Poezii u nás čte pouze jedno procento obyvatel starších 15 let. Nejoblíbenějším autorem se podle průzkumu stal Michal Viewegh (6,4 %), mezi prvními pěti se rovněž umístili Erich Více viz TRÁVNÍČEK, J. Čtenáři a internauti. S. 91. TRÁVNÍČEK, J. Čtenáři a internauti. S. 91. 56 KREJČÍ, K. Sociologie literatury. S. 129. 57 Více viz TRÁVNÍČEK, J. Čtenáři a internauti. S. 47 – 49. 58 ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 409. 54 55

19 Maria Remarque (3,9 %), Dick Francis (3,6 %), Karel Čapek (3,2 %) a o páté místo se shodně dělí Agatha Christie a Betty MacDonaldová (3 %). Z hlediska jednotlivých žánrů respondenti v průzkumu uvádějí jako nejoblíbenější nejčastěji současnou beletrii oddechovou (14 %), následuje literatura faktu (10 %), klasická beletrie (8 %) a odborná literatura (7 %). „Ze všech knih, které coby česká čtenářská populace za rok přečteme, tvoří beletrie více než dvě třetiny. Beletrie tedy rozhodně není s plus-minus 25% podílem na počtu všech titulů hegemonem vydavatelským, ale je beze zbytku hegemonem čtenářským. Čtení knih obecně a čtení knih beletristických se z velké části překrývá, nicméně z těch, kdo beletristické knihy nečtou, každý osmý tak činí proto, že čte knihy jiné.“59 Z hlediska spotřebitelského chování lze říct, že knihy se nejvíce nakupují ve věku 25-54 let, tedy paradoxně tehdy, kdy čteme nejméně. Ženy kupují o knihy něco více než muži, rovněž lze nalézt výraznou korelaci se vzděláním a s příjmem v přepočtu na člena domácnosti. V roce 2010 nakoupilo aspoň jednu knihu 46 % obyvatel ČR starších 15 let, přičemž každý občan za knihy vydal průměrně 558 korun. V roce 2013 byla tato čísla o něco málo vyšší (48 %, 692 korun). Navíc výzkum z roku 2013, primárně zaměřený na knižní trh, vyjevil i naše základní nabyvatelské strategie: při výběrů knih se rozhodujeme na prvním místě podle žánru, knihy si kupujeme především kvůli zábavě a relaxaci, knižní trh se většině obyvatel jeví jako nepřehledný a hlavním důvodem těch, kdo knihy nenakupují, je cena. (…) Nejčastějším zdrojem informací o knihách jsou blízcí a známí. Nejčastějším způsobem, jak knihy získáváme, je dárek. Téměř všichni obyvatelé České republiky (98 %) mají doma knihy a v jejich knihovnách se nachází v průměru 250 knih.60

1.6. Budoucnost knihy I navzdory předpokladu, že kniha v příštích letech nezanikne, nemůžeme popírat skutečnost, že její význam se proměňuje a vývoj v tomto směru zcela jistě bude i nadále pokračovat. Pokles zájmu o knihy se přičítá nejen nástupu novějších médií, ale také

TRÁVNÍČEK, J. Čtenáři a internauti. S. 69. Více viz ŠIMEČEK, Z. a TRÁVNÍČEK, J. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. S. 410. 59 60

20 celkovému počtu možností, které dnes máme, všechny ostatní aktivity, se kterými čtení knih soupeří o naši pozornost a náš čas. „Čtení už dlouho nemá to výsadní postavení jako v minulosti, kdy bylo jediným oficiálním zdrojem poznání a jednou z mála smysluplných kratochvilných aktivit. Dnes máme k dispozici více lákadel než jenom statické médium tištěné knihy, ale čtení knih stále ještě zůstává základní kulturněspolečenskou nezbytností.“61 Význam knihy nikdy nezůstal stejný a přesto kniha jako tištěný artefakt svou hodnotu vždy zachovala. Například Jan Neruda ve své době charakterizoval knihkupce následovně: „Takový kněhkupec věru aby znal všechno! Čísti, psáti, počítati, stenografii a písma orientální, češtinu, ruštinu, polštinu a srbštinu, franštinu, italštinu a španělštinu, jazyk Camoesův a jazyk Horiy i Glosky, švédštinu, dánštinu, angličtinu, němčinu a ještě několik tištěných řečí. On musí vědět, jak je která historie kratochvilna, jak jsou básně milostny, písně zpěvny, gratulanti praktičtí… On musí vyhledat v knize stránku, kde jsou rady proti bolení v kříži, on nesmí být zaražen, vyhrkne-li na něho otázka, jaké že barvy má znak uherský, a přijde-li někdo a ptá se, kde bydlí doktor X., knihkupec musí vědět, kde bydlí doktor X. On musí znát také hudebniny, a když nakupuje někdo novou polku, očekává se od kněhkupce, že mu ji zahvízdá.“62 S jistotou můžeme tvrdit, že toto od dnešního knihkupce už nikdo neočekává, a i přesto tvořili a stále tvoří nedílnou součást knižního trhu. Skepsi o přibližně sto let později nepodléhal ani maďarský knihovník a bibliograf Béla Keki, který napsal: „Znalost čtení a psaní je nevyhnutelným a základním požadavkem moderní doby. Při výměně myšlenek a poznatků kromě toho hrají stále větší úlohu novodobé sdělovací prostředky, jako jsou rozhlas, film, televize, magnetofonový záznam ap. Mnozí sledují tento vývoj s pesimismem a jsou toho názoru, že všechny moderní sdělovací prostředky neblaze ovlivňují četbu. Nicméně počet vydávaných knih a až astronomická čísla prodaných novin a časopisů po celém světě dokumentují, že vzdělání stamiliónů znatelně a nepřetržitě roste, a je tedy zcela zbytečné trápit se nad budoucností písma a knihy.“63

61

PECINA, M. Knihy a typografie. S. 21. Cit. in PAVLÁT, L. Tajemství knihy. S. 199. 63 KEKI, B. 5000 let písma. S. 141. 62

21 V současné době se nejčastěji setkáváme s názorem, že postupně směřujeme k takzvané obrazové kultuře. Stáváme se stále více obrazově orientovanými a klasická tištěná kniha díky tomu částečně ztrácí svůj význam. „Nápady mnoha – ne-li dokonce všech – kulturních výdobytků lidstva mají kořeny v úsilí o pohodlnost.“64 Člověk už není nucen číst tištěnou knihu, může se podívat na její filmovou či seriálovou verzi, muzikálové či divadelní provedení, mnohdy i komiksové zpracování, u klasických literárních děl se v posledních letech prosazují i „zkrácené“ verze pro čtenáře, kteří nemají čas číst stovky stránek, přesto však cítí potřebu vědomí, že danou knihu skutečně přečetli. „Pokaždé, když se objeví nějaká nová technika, snaží se prokázat, že zruší pravidla a omezení, která stála u zrodu každého jiného objevu v minulosti. Tváří se, že je věrná a jedinečná. Jako kdyby svým novým uživatelům automaticky přinášela přirozenou schopnost ji používat bez učení. Jako kdyby se chystala smést vše, co jí předcházelo, a zároveň udělat zpozdilého analfabeta z každého, kdo by se ji odvážil odmítnout.“65 Martin Pecina právě na tuto proměnu spoléhá, podle něj existuje možnost, že postupem času se společnost novými výdobytky jednoduše přesytí a k tištěným knihám se vrátí částečně z nostalgie a částečně z touhy po něčem skutečně hmatatelném. Jak píše ve své publikaci Knihy a typografie: „Tištěná kniha – klasický trojrozměrný objekt, který má začátek a konec, unikátní rozměr, příjemný materiál, barevnost nebo zušlechťující úpravu – je pak pro unaveného čtenáře balzámem na oči a spojením s fyzickým světem, a materiální podstatou věcí, jež nás obklopují. Reprezentuje cosi jako trvalou hodnotu, věc, které se mohu dotknout a ujistit se, že jsem skutečná bytost obývající hmatatelného prostoru. Že jsem součástí reálného prostředí a také kulturní kontinuity.“66 Vycházíme-li právě ze soudobých i historických názorů na pokračování knihy, můžeme tvrdit, že i do budoucna bude kniha zachována. Možná v jiné vizuální či materiální podobě, svou funkci a především svůj význam si však určitě zachová. Podle Umberta Eca existují jen dvě možnosti, buď kniha zůstane, čím je, nebo vznikne něco knize velmi podobného. „Obměny knižní podoby za více než pět set let neměly vliv na

BUERMANN, U. Jak (pře)žít s médii. S. 30-31. CARRIÈRE, J.-C., ECO, U. a de TONNAC J.-P. Knih se jen tak nezbavíme. S. 34. 66 PECINA, M. Knihy a typografie. S. 77. 64 65

22 její funkci ani vnitřní strukturu. Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Jakmile jste je jednou vynalezli, už to lépe udělat nemůžete. Nemůžete vymyslet lžíci, která by byla lepší než lžíce. (...) Kniha se osvědčila a nevíme, zda je možné pro účel četby vymyslet něco lepšího. Možná se změní její složky a stránky už nebudou z papíru. Kniha ale zůstane tím, čím je.“67 Umberto Eco je ve svých prognózách ostatně optimistický i při pohledu na dnešní čtenáře. Podle něj je sice na místě namítat, že procento čtenářů ze šesti miliard lidí je velmi nízké, nicméně v době jeho mládí byly na planetě jen dvě miliardy lidí a knihkupectví zůstávala prázdná. V tomto ohledu hodnotí dnešní počet čtenářů příznivěji. Nezbývá tedy než doufat, že budoucnost knih bude stejně optimistická jako Ecovy předpovědi. 2. KNIHY V MÉDIÍCH 2.1. Kniha jako mediální sdělení Zprostředkovat informace o knihách mohou média různými způsoby. Nejzákladnější dělení žurnalistických žánrů je standardně na žánry zpravodajské a publicistické. K definici obou kategorií přistupuje každý mediální teoretik jiným způsobem, jako nejjednodušší kritérium se však jeví objektivita – zpravodajství by mělo být objektivní, vyvážené, nepředpojaté a postavené na faktech, publicistika je naproti tomu subjektivní, zpravidla obsahuje názor konkrétního novináře, jeho soudy a postoje. Mezi nejčastější žurnalistické útvary, které se věnují literatuře, patří zejména recenze a kritika, z dalších žánrů to mohou být například anotace68, interview69

CARRIÈRE, J.-C., ECO, U. a de TONNAC J.-P. Knih se jen tak nezbavíme. S. 14. (lat. annotatio = poznámka, poznamenání) – stručná charakteristika slovesného díla, která přináší údaje o jeho obsahu, tématu, zaměření i o autorovi, a to včetně vizuálního grafického vybavení; v mediálním významu je vždy součástí celého marketingového i reklamního procesu a je zaměřena na širokou i úzkou čtenářskou skupinu; v informačním smyslu využívá anotace tisk, kniha, film, divadlo i další média. (OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. A KOLEKTIV. Encyklopedie praktické žurnalistiky. S. 21.) 69 (angl. schůzka, rozhovor, původně franc. entrevoir, přeneseného do angl. inter a view) – obecně rozhovor, žurnalistická metoda, jak získat informace, i samostatný, v médiích uplatňovaný druh, dialog otázek a odpovědí, v němž partneři na rozdíl od diskuse mají jasně stanovené role tazatele a odpovídajícího. Interviewovaná osoba je veřejně známá nebo vynikající v nějakém oboru, jejíž názory zaujmou recipienty. (OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. A KOLEKTIV. Encyklopedie praktické žurnalistiky. S. 82.) 67

68

23 s autorem nebo esej70, může se jednat i o zpravodajskou informaci (například o konání knižního veletrhu, literárních cenách a podobně).

2.1.1.

Recenze a kritika

Zřejmě nejčastějšími žánry v literární žurnalistice jsou recenze a kritika. Z hlediska definic jsou obě tradičně pojímány spíše jako psané žánry, tedy se spíše objevují v tištěných médiích. Například německý mediální teoretik Stephan Ruß-Mohl řadí recenzi mezi komentáře v části novin, která se v německém mediálním prostředí nazývá feuilleton a zahrnuje hodnocení divadelních představení, filmů, koncertů nebo knih. „Feuilleton jako samostatná část novin, která se pravidelně, do hloubky a nadčasově věnuje kultuře, společnosti i vědě, prakticky nemá v soudobých českých denících obdobu srovnatelnou s velkými deníky například v Německu nebo ve Švýcarsku. Píší do ní renomovaní novináři i odborníci. V Německu a ve Švýcarsku je součástí prakticky každých seriózních celostátních novin, mnohdy i regionálních.“71 Recenze jako novinářský žánr spadá do kategorie publicistiky. Na rozdíl od zprávy se tedy nezaměřuje jen na fakta, ale uvádí rovněž subjektivní názor a hodnocení. Na základě Encyklopedie praktické žurnalistiky můžeme recenzi definovat jako „shrnující zhodnocení a posudek, druh publicistického textu, jenž má za úkol především informovat a představit veřejnosti dílo (knihu, film, rozhlasovou či televizní inscenaci, výstavu atd.) v hlavních rysech“72. Encyklopedie praktické žurnalistiky uvádí také rozdíl mezi recenzí a kritikou. Recenze je na rozdíl od kritiky kratší, soustředí se tedy na vymezení základních kladů a záporů hodnoceného díla a pouze stručně představuje jeho tvůrce a kontext. Zjednodušeně lze říci, že recenze více informuje, zatímco kritika více hodnotí. Český teoretik Josef V. Bečka73 rozlišuje v rámci češtiny z hlediska kompozice tematické úseky a jejich stavbu. Z tohoto pohledu řadí recenzi k úvahovým postupům74, (lat. exagium = vážení, uvažování, franc. essai = pokus, zkouška) – pojednání, stať, v užším smyslu žánr na rozhraní publicistiky a literatury využívající celou škálu uměleckých výrazových prostředků, uveřejňovaný v časopisech, kulturních přílohách novin nebo knižních souborech. . (OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. A KOLEKTIV. Encyklopedie praktické žurnalistiky. S. 55.) 71 RUß-MOHL, S. Žurnalistika. S. 60. 72 OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. A KOLEKTIV. Encyklopedie praktické žurnalistiky. S. 150. 73 Podrobněji viz BEČKA, J. V. Česká stylistika. S. 352. 74 Sem patří útvary, v nichž se úvahový postup kombinuje s postupem informativním nebo odborným. Jsou to útvary, jež rozebírají výtvory umělecké. Autoři se neobejdou bez nezbytných údajů 70

24 konkrétně do podkategorie úvahových postupů kombinovaných s jinými postupy. Recenzi charakterizuje jako „typický smíšený útvar, který je aktuální, upozorňuje na umělecký výkon a hodnotí jeho kvality a společenský význam“.75 Jako podkategorii vyčleňuje recenzi odbornou, tedy recenzi vědeckého díla, která však náleží do odborných periodik a doba její aktuálnosti je delší než u recenze žurnalistické. Bečka řadí kritiku, stejně jako recenzi, mezi úvahové postupy, ale v jejich rámci do podkategorie publicistické a odborné úvahy. Kritiku definuje jako úvahu, v níž je rozvinuta část hodnotící a ta je propracována do kritického rozboru, v němž autor své hodnocení vyvozuje a odůvodňuje. Podle Bečky může být kritika někdy i objektivní, pokud dokáže recenzent objektivně stanovit „ideální stav“, jisté míře subjektivity se však nikdy nevyhne. Důležité je, čemu kritik přikládá váhu, jak posoudí vztah mezi recenzovaným dílem a ideálním stavem nebo do jaké míry přihlíží k podmínkám vzniku díla. „Proto týž objekt kritiky nemusí být od různých posuzovatelů hodnocen shodně. Kritika však zůstává hodnotící úvahou i tehdy, když její autor nevychází z objektivního měřítka, nýbrž ze svého subjektivního dojmu.“76 Slovenský profesor žurnalistiky Andrej Tušer77 rozlišuje mezi publicistikou racionálního a emocionálního typu, a to podle přístupu novináře k události, kterou zpracovává. Racionální žánry jsou charakteristické výkladovým slohovým postupem, který se někdy přibližuje i naučnému, využívají analýzu a syntézu, indukci a dedukci, abstrakci a konkretizaci, porovnávání, vysvětlování a argumentování. Naproti tomu emocionální žánry jsou charakteristické uměleckým vyjadřováním, které se může blížit uměleckému stylu, využívají alegoričnost, expresivitu a obrazné ztvárnění. Z tohoto hlediska řadí Tušer recenzi mezi racionální žánry a definuje ji jako „publicistický žánr, ve kterém se hodnotí umělecké, vědecké nebo jiné dílo“.78 Tušer považuje recenzi za jeden z mála žánrů, kterými je možno autora nebo dílo vědomě pozvednout, nebo mu uškodit. „Recenzent musí být schopen dílo rozebrat tak, aby popsal základní problémy a

informativních, ale nemohou se spokojit jen jimi. Musí mít odborné znalosti o umělecké tvorbě, ale nemohou použít postupů slohu pojednávacího, protože se nemohou opírat o objektivní metody výzkumu věd exaktních, zejména o vědecké experimenty. Zbývá jim individuální díla hodnotit, tedy postupem úvahovým, třebas i za cenu větší nebo menší subjektivity (BEČKA, J. V. Česká stylistika. S. 352.) 75 BEČKA, J. V. Česká stylistika. S. 352. 76 BEČKA, J. V. Česká stylistika. S. 343-344. 77 Podrobněji viz TUŠER, A. Ako sa robia noviny. S. 102. 78 TUŠER, A. Ako sa robia noviny. S. 157.

25 nedostatky díla, aby tyto nedostatky odůvodnil a případně navrhnul správné řešení. Měl by mít znalosti nejen o díle, které hodnotí, ale i o dalších dílech autora, ke kterému recenzi vztahuje. Důležitou součástí recenze je totiž nejen analýza a hodnocení, ale i porovnávání různých děl toho stejného autora. Novinář při tvorbě recenze by měl mít na zřeteli, jestli není tendenční, jestli není arogantní, jestli není nevkusná, jestli není popisná.“79 Neboť recenze a kritika jsou často zaměňovány, je na místě definovat nejmarkantnější rozdíly mezi oběma žánry. Jak jsme uvedli výše, jedním z rozdílů mezi recenzí a kritikou, kterých si čtenář může všimnout na první pohled, je rozsah. Recenze je určena širšímu publiku než kritika, a tomu je přizpůsobena i její forma. Recenze má za cíl přinášet více informací, například o díle, autorovi a podobně, zatímco kritika by měla více hodnotit a předkládat argumenty pro nebo proti danému dílu. Nicméně hranice mezi recenzí a kritikou je tenká a i mnoho teoretiků mezi nimi nerozlišuje téměř vůbec nebo jen velmi málo. Encyklopedie praktické žurnalistiky definuje kritiku jako „v užším smyslu žánr vyjadřující názor na dílo, posuzující jeho hodnoty, ozřejmující důvody jeho vzniku, zasazující je do životopisných, společenských nebo uměleckých souvislostí“80. Kritika se tedy recenzi velmi podobá, ale na rozdíl od ní poskytuje více úhlů pohledu a snaží se čtenáři pomoci při pochopení kritizovaného díla, častěji než recenze také využívá odbornou terminologii. Jan Halada v publikaci Člověk a kniha81 označuje kritiku za specifickou oblast literární publicistiky a rozděluje ji na tři okruhy podle vztahu kritika ke knize na kritiku odbornou, kritiku formou recenzí a kritiku v ústním podání. Jako kritiku formou recenzí, anotací a kulturních informací definuje takovou, která zahrnuje širokou skupinu profesionálních a příležitostných kritiků a recenzentů. Nesnaží se o zásadní hodnocení, ale uplatňuje stejná kritéria jako literární kritika, avšak na zúženém prostoru a v menší míře vysloveného soudu. „Tato kritika se objevuje převážně v kulturních rubrikách deníků, knižních hlídkách časopisů, odborných a populárních periodikách, zaměřených

TUŠER, A. Praktikum mediálnej tvorby. S. 114. OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. A KOLEKTIV. Encyklopedie praktické žurnalistiky. S. 95. 81 Podrobněji viz HALADA, J. Člověk a kniha. S. 89-90. 79 80

26 na knižní produkci, píší ji stálí i příležitostní recenzenti. Má formu sdělení, čtenářské literární informace. V této rovině také na čtenáře působí a může ovlivnit zájem o koupi knihy.“82 Italský lingvista a spisovatel Umberto Eco83 rozlišuje rovněž tři kategorie kritiky, nazývá je kritické žánry, jež považuje za ideální typy, které se v praxi vzájemně prolínají. Při způsobu, který označuje jako kritiku textu, kritik předpokládá, že čtenář o díle neví vůbec nic, a s kritikovou pomocí musí objevit, jak funguje a jak je uděláno. Jako literární kritiku označuje Eco způsob, kdy čtenář už o díle ví, protože o něm slyšel, a kritik mu musí ukázat, proč je krásné. Pro náš výzkum klíčový způsob kritiky definuje jako recenzi, kdy čtenář o díle stejně jako v prvním případě nic neví, ale recenze nemá za cíl suplovat jeho přečtení. Dobrá recenze se nevyhnutelně váže na bezprostřednost, na krátkou dobu, která uběhne mezi vydáním díla, jeho přečtením a napsáním hodnocení. „Recenze se v nejlepším případě může omezit na to, že poskytne čtenářům povšechnou představu o díle, které dosud nečetli, a pak jim vnutit soud kritika (jeho vkusu). Její funkce je výrazně informativní (říká, že se objevilo přibližně takové a takové dílo) a diagnosticko-důvěrná: čtenáři věří recenzentovi. Při recenzi čtenář nevidí dílo, pouze o něm slyší mluvit někoho jiného.“84 Zjednodušeně lze tedy říci, že kritika je podle Eca pouze druh recenze s tím rozdílem, že čtenář už o recenzovaném díle má nějaké povědomí. Sám Umberto Eco svou teorii shrnuje slovy: „Pravá kritika je ta, co se směje naposled, protože každému nechá jeho vlastní požitek, ale u všech ukáže jeho důvod.“85 Spisovatel Oscar Wilde údajně kdysi řekl: „Nikdy nečtu knihu, na kterou mám psát recenzi, člověk je pak příliš zaujatý.“86 Podobně svéráznou teorii prezentuje francouzský profesor literatury Pierre Bayard ve své knize Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. Podle něj k hodnocení knihy či napsání článku, potažmo recenze, stačí knihu pouze prolistovat. K tomu, abychom si o daném díle udělali názor, není vůbec potřebné ji držet v ruce, jelikož každý čtenář bude nakonec knihu vnímat jiným způsobem. Jak uvádí dále: „Vzdělaný člověk se musí snažit o poznání vzájemných HALADA, J. Člověk a kniha. S. 89-90. Podrobněji viz ECO, U. O literatuře. S. 156-158. 84 ECO, U. O literatuře. S. 156. 85 ECO, U. O literatuře. S. 158. 86 Cit. in BAYARD, P. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. S. 7. 82 83

27 spojů a vztahů a nikoliv o poznání jedné konkrétní knihy, podobně jako ten, kdo zodpovídá za železniční dopravu, musí dávat pozor na vztahy mezi vlaky, tedy na jejich křižování a návaznosti a nikoliv na jednotlivý náklad té které vlakové soupravy.“87 Bayard staví literární recenze a kritiky na stejnou úroveň jako uměleckého díla, jelikož podle něj kritiky a recenze zacházejí s uměleckými díly stejně, jako umělecká díla zacházejí s realitou. „Role, kterou pro kritiku hraje literatura nebo umění, je stejně druhotná jako role přírody pro spisovatele nebo malíře – nejsou předmětem tvorby, ale výzvou k tvorbě. Jediný a skutečný předmět kritiky totiž není dílo, ale kritika sama.“88

2.2. Literatura a televize V období masového nástupu televize bývalo nepsaným pravidlem její vliv na člověka kritizovat a považovat ho za zhoubný až nebezpečný. Svou rezervovaností k televizi byl známý například kanadský mediální teoretik Marshall McLuhan, který opakovaně kritizoval její vliv na kulturu a vzdělanost. McLuhan je autorem známé typologie horkých a chladných médií89, přičemž televizi řadí právě mezi ta chladná, která předpokládají od diváka vysokou míru zapojení. „Je možná dostatečně zjevné, že zatímco chladné médium diváka silně vtahuje, horké médium ne. Tvrzení, že typografie jakožto horké médium vtahuje čtenáře daleko méně než rukopis nebo že knižní vydání comics a televize – chladná média – vtahují uživatele jakožto tvůrce a účastníka, je asi v rozporu s populárními názory.“90 V předmluvě k druhému vydání své zřejmě nejznámější knihy Jak rozumět médiím McLuhan uvádí: „Každá technologie pro člověka postupně vytváří zcela nové prostředí. Prostředí nejsou nějaké pasivní obaly, nýbrž aktivní procesy.“91 Negativní vliv televize opakovaně kritizoval také Neil Postman, jehož skepse vyústila v jeho zřejmě nejslavnější knihu Ubavit se k smrti. Zde předkládá názor, že

BAYARD, P. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. S. 25. BAYARD, P. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. S. 193. 89 Horká média (v jeho době například rozhlas a kino) se soustřeďují především na oslovení jednoho lidského smyslu, kterému nabízejí velké množství informací a k jejich výkladu není potřeba velkého vkladu ze strany příjemců. Naproti tomu chladná média (v jeho pojetí například komiks a televize) oslovují více smyslů najednou a předpokládají vysokou míru aktivního zapojení příjemce. Podrobněji viz MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 90 MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. S. 153. 91 MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. S. 8. 87 88

28 naše média jsou našimi metaforami a naše metafory tvoří obsah naší kultury. 92 Jak píše dále: „Televize proměňuje kulturu v jedno velké revuální jeviště. Je docela možné, že v tom nakonec začneme nacházet potěšení a dojdeme k názoru, že se nám to tak líbí.“93 Jaký je tedy vztah televize a literatury, o němž z větší části pojednává tato práce? Úpadek knižní kultury se často skloňuje v souvislosti s nástupem televize, kdy lidé přestali číst (nejen knihy, ale také noviny a časopisy) a tento čas vyplňují sledováním televizních pořadů. Jako hlavní důvod se uvádí audiovizuální princip televize, onen „chladný“ charakter, který zaměstnává více smyslů (sluch i zrak) současně, a vytváří tak pocit živosti oproti statické tištěné knize či tištěným novinám. Jak uvádí Marshall McLuhan: „Banální a otřepaná poznámka konvenčně literárních lidí, že televize předkládá zážitky pasívním divákům, se zcela míjí cílem. Televize je především médiem, které vyžaduje tvořivě participující reakci.“94 Naproti tomu Neil Postman tvrdí, že „televize knihy nezakazuje, prostě je vytěsňuje“95. Prosazení knihy v televizi může být náročné, zejména pro její obtížné ztvárnění ve formě zprávy či reportáže, přesto informace o knihách mají potenciál být úspěšné.96 Televize je obecně považována za nejvlivnější z hlediska přenosu informací. Například novinář a spisovatel Ignacio Ramonet97 poukazuje na fakt, že televize se postupně z média zábavy a volného času stala také primárním informačním médiem, které určuje témata a důležitost jednotlivých zpráv. Zatímco dříve televizní zprávy často vycházely z informací zveřejněných toho dne v tisku, dnes se totéž děje naopak, kdy televize diktuje svou formu ostatním médiím, a to zejména tisku. Vliv televize vidí Ramonet zejména v síle obrazu, který kraluje a vydá „za tisíc slov“. „Média slouží, jak říká již jejich název, ke zprostředkování obsahů mezi dvěma různými subjekty. Nejpřímějším a nejstarším médiem je řeč, která umožňuje vyjadřovat

92

POSTMAN, N. Ubavit se k smrti. S. 23. POSTMAN, N. Ubavit se k smrti. S. 88. 94 MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. S. 311. 95 POSTMAN, N. Ubavit se k smrti. S. 150. 96 Za úspěšnou informaci v této souvislosti považujeme takovou, která má potenciál vyvolat u příjemce očekávanou reakci. Faktory, které rozhodují o úspěšnosti informace, se zabývá např. Michael Kunczik ve své knize Základy masové komunikace, kde mluví o takzvaných „hodnotách zpráv“, tedy předpokladu, co publikum zajímá a co může vzbudit jejich pozornost. (Více viz KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. S. 120-121.) 97 Více viz RAMONET, I. Tyranie médií. S. 14. 93

29 pocity a myšlenky a bezprostředně je sdělovat ostatním. Mluvená řeč je přitom vázána na to, že se mluvčí i posluchač nacházejí současně na stejném místě. Pro vývoj médií je charakteristická skutečnost, že tato bezprostřednost mluvčího a posluchače je zrušena, ať už prostorově nebo časově anebo v obojím smyslu.“98 V současné době se však do popředí diskusí na toto téma dostává i samotná televize. Stejně jako kdysi teoretikové varovali před vytlačováním knih televizí, dnes se hovoří o vytlačování televize novými médii, zejména těmi digitálními. Ani ta však, zdá se, nemají potenciál zcela eliminovat význam tištěné knihy. „Dnes se sice píše, tiskne a čte více textů než kdy dříve, ale existuje také nová elektrická technologie, která ohrožuje tuto prastarou technologii literárnosti, založené na fonetické abecedě. Protože rozšiřuje naši centrální nervovou soustavu, elektrická technologie zřejmě dává přednost inkluzívnímu a participačnímu mluvenému slovu před specialistickým psaným slovem. Naše západní hodnoty, které jsou na psaném slovu postaveny, byly už značně ovlivněny elektrickými médii telefonu, rozhlasu a televize.“99

98 99

BUERMANN, U. Jak (pře)žít s médii. S. 12. MCLUHAN, M. Jak rozumět médiím: extenze člověka. S. 85.

30 PRAKTICKÁ ČÁST 3. OBSAHOVÁ ANALÝZA Obsahová analýza je kvantitativní výzkumnou metodou pro systematický a intersubjektivně ověřitelný popis komunikačních obsahů, vycházející z vědecky podloženého kladení otázek100. V rámci mediálních studií se řadí mezi metody výzkumu médií, tedy pracovní postupy, jejichž využitím se lze dobrat objektivizovatelných dat 101. Postup vychází ze sociálně vědních metod měření a kvantifikace a při jeho použití se mediované obsahy zkoumají s ohledem na několik vybraných znaků. Základním rysem obsahové analýzy je, že kvantifikuje vybrané jevy vyskytující se v obsahu a řadí je do zvolených kategorií. Charakteristická je také vysoká míra strukturovanosti a s tím spojený i vysoký stupeň ověřitelnosti.102 Princip metody spočívá ve vymezení reprezentativního vzorku konkrétního typu mediovaných sdělení, pojmenování jeho jednotlivých částí či prvků a poté spočítání, kolik položek se ocitlo pod jednotlivými pojmenováními103. Obsahová analýza umožňuje přesně popsat zkoumaný materiál, vymezit proporce mezi jednotlivými aspekty, zpochybnit rychlé a falešné soudy a dovést pozorovatele k úvahám o věcech, které mu vůbec nepřišly na mysl, dokud neviděl výsledky před sebou104. Mezi základní přednosti této metody patří možnost zpracovat velké množství textů (nebo jiných mediovaných obsahů) a výsledky podrobit statistickým analýzám. Výsledky se pak navíc dají precizně a přehledně znázornit v číselných hodnotách, tabulkách a grafech. Cílem obsahové analýzy je kvantitativní popis mediovaných obsahů.105 4. TEORIE PRŮZKUMU Příspěvky o literatuře jsme vyhledávali ve videoarchivu na webových stránkách České televize. K bližší analýze jsme vybírali jen příspěvky, které měly literární souvislost – neřadíme mezi ně například soud ohledně autorských práv, výstavu fotografií k výročí narození spisovatele, prodej vily spisovatele Karla Čapka, a podobně. SCHULZ, W. Analýza obsahu mediálních sdělení. S. 30. BURTON, G. JIRÁK, J. Úvod do studia médií. S. 31. 102 SCHULZ, W. Analýza obsahu mediálních sdělení. S. 29. 103 BURTON, G. JIRÁK, J. Úvod do studia médií. S. 33. 104 BURTON, G. JIRÁK, J. Úvod do studia médií. S. 34. 105 SCHULZ, W. Analýza obsahu mediálních sdělení. S. 29-31. 100 101

31 Při bližší analýze jsme poté vyřadili ty příspěvky, které se nevěnovaly přímo literatuře nebo neměly recenzní charakter. Byly mezi nimi zejména zprávy o výročích narození či úmrtí spisovatelů, zfilmování literárních děl, výstavy vzácných knih v muzeu, snížení DPH na knihy a podobně. Tomu také odpovídá větší počet nerelevantních záznamů u zpravodajských pořadů (Události a Události v kultuře). Rovněž jsme předpokládali, že u publicistických pořadů bude obecně příspěvků více, naopak ve zpravodajských pořadech se spíše promítnou velmi úspěšné knihy nebo velké literární události. Sporné bylo zařazení reportáží u knih, které vyšly v zahraničí. Jako relevantní jsme je počítali pouze v případě, že kniha posléze vyšla i v českém překladu, a mohla se tedy objevit v žebříčku prodejnosti. Jednotlivé záznamy poté projdeme a zařadíme do žánrových a jazykových kategorií. 4.1. Zařazení do žánrových kategorií „Literární věda označuje za žánr skupiny či soubory literárních děl, které se vyznačují společnými literárními znaky, především kompozičním, tematickými nebo z hlediska formy. (...) Žánr se s vývojem knihy a knižní kultury měnil, přičemž žánrové členění bylo výrazem těchto změn, uplatňování dobových estetických či uměleckých kritérií i praktických nakladatelských potřeb a autorské invence spolu se čtenářským vkusem a zálibami.“106 Zařazení do žánrové kategorie může být mnohdy problematické, některé tituly stojí i doslova na pomezí několika žánrů. Pro účely této práce jsme proto vytvořili osm kategorií, do nichž budeme dané tituly řadit podle následujících pravidel. „Nejběžnější členění, spíše však ve smyslu užití druhového schématu, rozděluje žánry na epické, lyrické a dramatické, vnitřně je člení na románové, povídkové apod., podle specifických rysů člení žánry na tematické, kompoziční a synkretické.“107 Zcela jednoznačné je zařazení u žánrů, jež se vyznačují specifickou formou.

106 107

HALADA, J. Člověk a kniha. S. 104-105. HALADA, J. Člověk a kniha. S. 105.

32 Do kategorií poezie108 lze řadit všechna díla ve verších. Jednalo se ve většině případů o básnické sbírky, v několika případech šlo o sborníky písňových textů. Jednoznačné je také drama109, převážně se jednalo o soubory her jednoho autora, ojediněle se vyskytl scénář110. Některé žánry se vyskytovaly spíše výjimečně, přesto je nutné řadit je kvůli jejich specifičnosti do samostatné kategorie. Je to konkrétně případ komiksů111 a slovníků. Do kategorie próza112 řadíme tradiční beletristické žánry jako romány113 (detektivní114, fantasy115, dobrodružné116, historické117, humoristické118, science fiction119 a podobně), povídkové soubory120, novely121 a pohádky122. Sporné bylo pouze zařazení románu napsaného podle skutečných událostí, pokud se však jednalo o románové zpracování pouze s použitím reálného motivu, řadili jsme jej do kategorie próza. Literární druh vyznačující se volnou, zejména jazykovou imaginací ve formě verše. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 463.) 109 Jeden ze tří základních literárních druhů, určený svou existenciální vazbou na divadlo. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 123.) 110 V nejobecnějším smyslu písemný podklad pro natáčení filmu, ať už hraného, dokumentárního, či animovaného. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 195.) 111 Intersémiotický narativní žánr, líčící událost či příběh prostřednictvím série kreseb zpravidla doplněných textem. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 316.) 112 Literární druh zahrnující neveršované texty narativního a v širším pojetí také argumentativního nebo deskriptivního typu (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 526.) 113 Dlouhé fiktivní vypravování v próze, nejuniverzálnější žánr novodobé epiky, zaměřený na čtenáře, jenž se v něm uplatňuje také jako téma a hledisko. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 576.) 114 Jeden z klíčových žánrů populární epiky, líčící proces objasňování ztajemněného zločinu. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 106.) 115 Populární žánr iracionální fantastiky s tematickými zdroji v mýtu a středověké romanci. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 187.) 116 Žánr zábavné prózy s množstvím zápletek, navozující napětí vystupňováním motivu rizika a zkoušky. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 118.) 117 Románová fikce o minulosti, již autor sám neprožil. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 239.) 118 Románový typ zábavným způsobem líčící komické stránky života. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 261.) 119 Žánr fantastické literatury zobrazující hypotetická svět, zkonstruovaný s využitím vědeckotechnických paradigmat. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 621.) 120 Kratší próza ztvárňující v jistém nadhledu zvolený moment lidské existence. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 515.) 121 Původně název pro kratší vyprávění zdůrazňující novost, nápaditost, později se proměnilo v označení prozaického žánru středního rozsahu s relativně striktně vymezenými tvárnými rysy, vedle toho se užívá i jako synonymum k termínu povídka. Prozaický žánr středního rozsahu s pevně skloubeným a vypointovaným příběhem. Novela je ve srovnání s podstatně elastičtější povídkou a mnohotvárným románem formálně nejvyhraněnějším ze tří základních žánrů novodobé prózy. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 417.) 122 Zábavný, zpravidla prozaický žánr folklorního původu s fantastickým příběhem. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 472.) 108

33 Sporné bylo rozdělení kategorie literatura faktu123. Do ní by se dala zařadit většina ostatních recenzí, pro účely této práce proto použijeme několik samostatných podkategorií. Do kategorie nazvané literatura faktu jsme řadili nejčastěji publikace s historickou a dějinnou tematikou, odborné texty a encyklopedie. Z literatury faktu jsme vyčlenili dvě podkategorie – monografie124 a interview, (auto)biografie125 a vzpomínky126. Jako monografie jsme řadili sborníky (představující dílo fotografa, umělce apod.), monotematické publikace (průvodce, památky daného města, příběh kapely apod.). Jako interview řadíme všechny knihy psané formou knižního rozhovoru (nebo pokud tato forma knize výrazně dominuje). Interview se převážně vztahují k jednomu tématu, proto je řadíme k monografiím. Do biografií a autobiografií řadíme publikace, které představují životní příběh nějaké osobnosti. Jako podkategorii jsme zvolili vzpomínky, kam řadíme knihy, v nichž autoři vzpomínají pouze na určitou událost, nikoliv na celý svůj život. Jako biografii řadíme také knihy sestavené z osobní korespondence osobností. Všechny podkategorie literatury faktu se často prolínají. Pokud bylo zařazení sporné, řídili jsme se převládajícím žánrem. Velmi často se objevují sborníky fotografů, pokud se publikace zaměřuje převážně na dílo, řadíme ho jako monografii, pokud se věnuje více životnímu příběhu fotografa, řadíme ho jako biografii. Na pomezí stojí sborníky, které sestavil umělec sám, i tady se řídíme převládajícím žánrem. Analogický Definovat literaturu faktu jako svébytný žánr je velmi složité, proto se jednotlivé definice různí. Zřejmě nejlépe ji formuloval spisovatel Miroslav Ivanov: „Literatura faktu je přece také literatura, a jak já ji chápu, nemůže fakta pouze shromažďovat, musí je především respektovat. Nemůže ale za fakt vydávat to, o čem nemá důkazy. Nemůže s fakty manipulovat svévolně. Podmínkou ovšem také je, aby byla krásně napsána.“ (Cit in Slovník klubů českých a slovenských autorů literatury faktu. S. 9.) 124 Rozsáhlejší rozprava věnovaná jedinému, přesně vymezenému tématu. (HUBÁČEK, J. Učebnice stylistiky. S. 197.) 125 Forma biografické prózy, v níž životopisec je současně hrdinou svého díla. V autobiografii pisatel bilancuje své skutky a zážitky, předává individualizovaný obraz vlastní zkušenosti, svého tvůrčího a lidského vývoje. Autobiografie – na rozdíl od fabulovaného autobiografického románu – spadá k umělecké literatuře faktu a bazíruje na dokumentární věrohodnosti sdělení o reálné osobě. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 28.) 126 Paměti – synonymum memoáry, bývá někdy pojímáno i v širším významu jako souhrnné označení pro paměti, vzpomínky, deník a autobiografii. Vzpomínkové vyprávění zaměřené především na prostředí a osobnosti, které autor poznal, a na události, jichž byl svědkem. (MOCNÁ, D. Encyklopedie literárních žánrů. S. 436.) 123

34 postup uplatňujeme v případě publikací o hudebních skupinách. Ty se většinou věnují dílu skupiny, nikoliv životům jednotlivých členů, řadíme je tedy jako monografie. Jako biografie zpravidla řadíme i publikace o historických osobnostech, které se samozřejmě nevyhnou popisu doby, v níž daná osobnost žila, a hraničí tedy s literaturou faktu. Pokud dominuje popis doby například za vlády konkrétního panovníka, řadíme titul jako literaturu faktu. V několika případech se objevila kniha sestavená z dopisů, jednalo se o dopisy vzpomínající na jednu událost, zařadili jsme je tedy jako vzpomínky. Velmi sporné bylo řazení některých interview, pokud hraničily s biografií, ovšem žádné se nevěnovalo pouze životu dané osobnosti, řadíme je tedy podle formy jako rozhovory. Do samotné kategorie literatura faktu řadíme ostatní nebeletristické publikace, které nelze vyčlenit do žádné z výše uvedených podkategorií. Jednalo se velmi často o publikace o historii, encyklopedie a naučnou literaturu. Jako literaturu faktu řadíme, stejně jako Svaz českých knihkupců a nakladatelů, také kuchařky a knihy o hubnutí či životním stylu. V případě, že určení žánru nebylo jednoznačné, řídili jsme se převládajícím žánrem. Například jako komiks řadíme pouze dílo, které je celé zpracované komiksovou formou, pokud se jedná o knihu pro děti s podílem komiksových ilustrací a převahou psaného textu, řadíme ji jako pohádku do kategorie próza. 4.2. Zařazení do jazykových kategorií Jazykové rozdělení je ve srovnání s žánrovým zařazením jednoznačnější. Autory jsme řadili podle národnosti, nikoliv podle jazyka, v jakém je dané dílo napsáno. Samostatně tedy členíme knihy psané anglicky na americké, britské, ojediněle se vyskytují i australské nebo kanadské. Podobně je to v případě knih psaných ve španělštině (španělské, kolumbijské, chilské apod.) nebo němčině (německé, rakouské). Hledisko národnosti uplatňujeme také v případě, že autor píše jiným než mateřským jazykem. Například román Milana Kundery tedy řadíme jako český, nikoliv francouzský. V kategorii biografických publikací řadíme dílo podle národnosti autora i v případě, pokud píše o osobnosti jiné národnosti. Kategorii „kolektiv“ využíváme jako samostatnou pouze v případě, že se jedná o autory různých národností.

35

4.3. Žebříček prodejnosti Údaje z jednotlivých ročníků budeme porovnávat s žebříčkem prodejnosti knih Svazu českých knihkupců a nakladatelů, který se zveřejňuje každý týden na webových stránkách127. Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) byl poprvé založen v roce 1879, svou činnost obnovil v roce 1990. Mezi jeho aktivity patří organizace veletrhu Svět knihy, pořádání Ceny Jiřího Ortena pro mladé autory nebo tvorba bibliografické databáze vydaných knih. SČKN také každý týden zveřejňuje žebříčky papírových i elektronických titulů, pro účely našeho průzkumu však budeme využívat jen žebříček papírových titulů. Jedná se o jediný reprezentativní žebříček, který je u nás k dispozici, podobné žebříčky zveřejňují také mnohá knihkupectví, nicméně SČKN vyhodnocuje údaje z více knihkupectví. Žebříček v této podobě existuje od roku 2002 a dělí se na tři kategorie, a to beletrie, naučné a dětské. Hranice mezi kategoriemi někdy kolísá, výjimečně se proto může stát, že se stejná kniha objeví v různých kategoriích. Předpokládáme, že nejvíce z recenzovaných knih se objeví v kategorii beletrie, kam SČKN řadí i knihy, které jsme pro účely průzkumu zařadili jako biografie, monografie nebo poezii. Knih v ostatních kategoriích očekáváme méně. Všechny pořady se věnují množství faktografických titulů, z čtenářských průzkumů Jiřího Trávníčka však vyplývá, že pro odborné knihy chodí lidé častěji do knihovny. U dětských titulů je příspěvků relativně málo, což lze přičíst faktu, že dětská literatura až na výjimky nepodléhá aktuálním trendům (mezi evergreeny v žebříčku SČKN bez ohledu na ročník patří například Malý princ nebo Krteček).

127

http://sckn.cz/index.php?p=ladder

36 5. UDÁLOSTI Hlavní zpravodajská relace České televize se v průběhu let, které sledujeme v této práci, výrazně proměnila, zejména potom její časová dotace. Události ve sledovaném roce 2006 začínaly v 19:15, což byl čas, kdy na konkurenční Primě hlavní zpravodajství končilo a následoval bulvární magazín Extra, televize Nova ve stejnou dobu vysílala seriál Ulice. Události tak ze zpravodajského hlediska v čase začátku neměly přímou konkurenci. Celková stopáž byla rozdílná ve všední dny (cca 23 minut), v sobotu (cca 20-21 minut) a v neděli (cca 18-19 minut).128 O čtyři roky později, ve sledovaném ročníku 2010, trvaly Události necelou půlhodinu a začínaly v 19 hodin, stejně jako konkurenční 1. zprávy televize Prima (vysílací čas se změnil k 1. lednu 2007). Stopáž byla prodloužena na 25 minut ve všední dny, v sobotu 24 minut a v neděli 20,5 minuty.129 Ve sledovaném ročníku 2014 zůstávají Události ve stejném vysílacím čase, tedy od 19 hodin, trvají však ještě bezmála o patnáct minut déle. Zásadní proměnou prošla relace již v roce 2012, kdy přinesla řadu změn pro diváka na první pohled viditelných – změna prostředí, změna moderátorů, přibyla řada moderních prvků ve vysílání, prodloužila se stopáž relace na 48 minut ve všední den a 45 minut o víkendech. 130 Předpokládáme, že tento fakt ovlivní i počet příspěvků, které najdeme k analýze. Jelikož jsou Události primárně zpravodajský pořad, lze rovněž předpokládat více příspěvků, které se při druhotné analýze ukážou jako nerelevantní. 5.1. Události 2006 Dvacetiminutové zpravodajství během ročníku 2006 se věnovalo literatuře v celkem třinácti příspěvcích. Vzhledem ke zpravodajskému charakteru se však při druhotné analýze deset z nich ukázalo jako nerelevantní. Ze tří příspěvků, které se skutečně věnovaly knihám, jsou dvě knihy americké prozaické a jedna česká biografická.131 STEJSKALOVÁ, Radka. Proměna Událostí ČT v novém vysílacím čase. [bakalářská práce] S. 14-15. STEJSKALOVÁ, Radka. Proměna Událostí ČT v novém vysílacím čase. [bakalářská práce] S. 26. 130 NECHVÁTALOVÁ, Lenka. Proměna hlavní zpravodajské relace ČT Události v roce 2012. [bakalářská práce] S. 35. 131 Viz Tabulka 1 a Tabulka 2. 128 129

37 Zajímavostí je, že obě reportáže na prózu se zabývají stejnou knihou, a to Šifrou mistra Leonarda. Zajímavostí je, že jednou se reportáž věnuje knize pod názvem Šifra mistra Leonarda a jednou také pod názvem její druhé verze, Da Vinciho kód. Jelikož i v žebříčku SČKN se kniha objevuje pod oběma názvy, počítáme ji v naší analýze dvakrát jako samostatný titul. 5.2. Události 2010 V roce 2010 se Události vysílaly bezmála třicet minut a literatuře se ve sledovaném ročníku věnovalo celkem 48 příspěvků. Z toho se celkem 29 ukázalo jako nerelevantní, při bližší analýze jsme tedy zkoumali devatenáct příspěvků. Z nich se celkem sedm reportáží věnovalo literatuře faktu, shodně čtyři reportáže próze a monografiím nebo interview, dvě reportáže komiksu a jedna poezii. Jednou knihou je zastoupena kategorie (auto)biografie a vzpomínky.132 Největší jazykové zastoupení má literatura česká, které se věnuje celkem třináct příspěvků (čtyřikrát monografie a interview, třikrát literatura faktu, dvakrát próza, dvakrát komiks, jednou (auto)biografie a vzpomínky a jednou poezie). S velkým odstupem následuje literatura americká v celkem třech příspěvcích (dvakrát próza a jednou literatura faktu). Shodně jeden příspěvek se věnuje literatuře ruské, německé a švýcarské, ve všech těchto případech se jedná o literaturu faktu.133 5.3. Události 2014 Během ročníku 2014 měly Události bezmála tři čtvrtě hodiny, lze tedy předpokládat, že příspěvků bude více. Literární hledisko se promítlo celkem do šedesáti z nich, jako nerelevantní jsme vyhodnotili 39 z nich. Analyzovali jsme tedy 24 příspěvků, z nichž se celkem osm věnovalo knihám (auto)biografickým nebo vzpomínkovým, pět knihám prozaickým, čtyři monografiím nebo interview, shodně tři příspěvky se věnovaly literatuře faktu a komiksům a jedna poezii.134

132

Viz Tabulka 3. Viz Tabulka 4. 134 Viz Tabulka 5. 133

38 Z hlediska jazykového rozdělení stejně jako o čtyři roky dříve dominuje s velkým předstihem literatura česká, která se objevuje v celkem sedmnácti příspěvcích (pětkrát (auto)biografie a vzpomínky, čtyřikrát monografie a interview, třikrát literatura faktu, dvakrát próza, dvakrát komiks a jednou poezie). Tři příspěvky se věnují literatuře britské (dvakrát próza a jednou (auto)biografie a vzpomínky). Jedna kniha je prezentována ve čtyřech příspěvcích, a to konkrétně americká (komiks), slovenská ((auto)biografie a vzpomínky), německá ((auto)biografie a vzpomínky) a francouzská (próza).135 6. ČTENÁŘSKÝ DENÍK U pořadu Čtenářský deník odpadá rozdělení jazykové, jelikož se věnuje pouze literatuře české. Vysílal se jako týdeník na programu ČT2 v letech 2008, 2010 a 2011, jeden příspěvek trval okolo třinácti minut a představil vždy jednu konkrétní českou knihu. V našem průzkumu jsme tedy analyzovali pouze žánrové kategorie v roce 2010. Z celkem 51 příspěvků se jich naprostá většina, konkrétně 47, věnovala próze, ve třech případech se jednalo o (auto)biografii a vzpomínky, jednou byla zastoupena literatura faktu.136 7. TŘISTATŘICETTŘI Literární revue Třistatřicettři vznikla jako měsíčník roku 1999, první díl se objevil na obrazovce ČT2 již 22. března 1999, což z něj dělá nejdéle vysílaný pořad o literatuře v našem prostředí.137 Jeden díl pořadu trvá přibližně 53 minut a dva moderátoři – Jan Lukeš a Jan Schmid – dodržují také ustálenou strukturu pořadu: Úvod (představení tématu a hostů), Tržiště (aktuality a výročí), V. I. P. (veřejně známá osobnost), Spisovatel (minimedailon autora), Encyklopedické heslo (obvykle specifikuje téma), Nakladatelský

počin

(profil

nakladatelství,

významná

publikace),

Knihkupec

(představení sortimentu, případně knižních novinek), Téma (ústřední námět dílu), Čteme a doporučujeme (osobní literární tipy moderátorů), Literatura v pozadí (přesahy literatury k jiným uměním), Hádanka a co bude příště (spisovatelské přesmyčky, ohlášení příštího tématu). Podle okolností a potřeb mohou přibýt i některé nové rubriky 135

Viz Tabulka 6. Viz Tabulka 7. 137 http://www.czechlit.cz/odkazy/literarni-porady-v-ceske-televizi/ 136

39 (Knihovna, Antikvariát, Muzeum, Galerie), jiné se zase v konkrétním případě nemusejí uplatnit.138 Revue se vysílala původně na ČT2 v pátek večer, po vzniku programu ČT art dostala prostor zde, a to rovněž v pátek v hlavním vysílacím čase (20:25–21:20).139 Vzhledem k charakteru této práce jsme použili k analýze pravidelnou rubriku Čteme a doporučujeme, ve které oba moderátoři vybírají aktuální knihy, jež sami četli a zaujaly je. U každé knihy zaznívá jasný názor, příspěvky tak mají charakter recenze. Ve sledovaném ročníku 2006 se pořad vysílal pravidelně jednou za měsíc, v letech 2010 a 2014 se nevysílal během letních prázdninových měsíců, předpokládáme tedy rozdíl v počtu hodnocených knih v analýze. 7.1. Třistatřicettři 2006 V rubrice Čteme a doporučujeme se objevilo celkem 76 knih. Jednu jsme z analýzy vyloučili, a to sbírku básní Ludvíka Kundery, která je neprodejná, tudíž nevhodná pro účely našeho průzkumu. Analyzovali jsme tedy 75 knih. Z hlediska žánrů jednoznačně převládá literatura faktu, souhrnně za celý rok oba moderátoři doporučili 32 titulů. S odstupem následují knihy prozaické, které jsou zastoupeny v polovičním počtu, tedy šestnáct titulů. Celkem dvanáct knih spadá do kategorie monografie a interview, šest je (auto)biografických nebo vzpomínkových, ve čtyřech případech se jednalo o poezii a ve třech případech o slovník. Shodně jednou moderátoři doporučili komiks a drama.140 Jazykově zcela drtivě převládá literatura česká, která je zastoupena 62 knihami. Ve dvou případech byly doporučeny knihy britské (jednou próza, jednou literatura faktu) a americké (jednou (auto)biografie a vzpomínky, jednou komiks), ostatní jazyky reprezentuje jedna kniha, konkrétně literaturu španělskou (próza), švýcarskou (próza), norskou (drama), izraelskou (literatura faktu), slovenskou (poezie), čínskou (próza),

138

http://www.czechlit.cz/odkazy/literarni-porady-v-ceske-televizi/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/236397-literatura-na-ct-art-is-not-dead/ 140 Viz Tabulka 8. 139

40 italskou (próza) a lotyšskou (próza). V jednom případě se jedná o kolektivní dílo autorů více národností, konkrétně jde o slovník.141 7.2. Třistatřicettři 2010 Během ročníku 2010 bylo v rubrice Čteme a doporučujeme představeno 68 titulů, v jednom případě se však jednalo o film. Analyzovali jsme tedy 67 doporučených knih. Opět velmi výrazně převládá literatura faktu, doporučena byla celkem ve 25 případech. Monografie a interview byly zastoupeny třináctkrát, próza dvanáctkrát a (auto)biografie a vzpomínky jedenáctkrát. V šesti případech moderátoři doporučili poezii.142 Ani v jazykové kategorii se zastoupení příliš nezměnilo oproti minulému sledovanému ročníku, literatura česká dominuje s velkou převahou, celkem bylo doporučeno 54 českých knih (osmnáctkrát literatura faktu, dvanáctkrát monografie a interview, desetkrát (auto)biografie a vzpomínky, osmkrát próza a šestkrát poezie). Shodně tři knihy byly doporučeny z literatury americké (jednou próza, jednou monografie a interview, jednou (auto)biografie a vzpomínky) a francouzské (dvakrát literatura faktu, jednou próza), dvě knihy z literatury švýcarské (jednou próza, jednou literatura faktu) a německé (dvakrát literatura faktu). Jednou doporučili autoři knihu slovenskou (próza) a polskou (literatura faktu), v jednom případě se jednalo o knihu autorů více národností.143 7.3. Třistatřicettři 2014 V tomto sledovaném ročníku jsme analyzovali celkem 62 knih z rubriky Čteme a doporučujeme, tentokrát byly všechny relevantní. Vyrovnanější oproti ostatním sledovaným ročníkům je zastoupení jednotlivých žánrů, tentokrát je mírně dominantní próza, která je zastoupena šestnácti knihami, v patnácti případech se jednalo o literaturu faktu, čtrnáctkrát o (auto)biografii a vzpomínky, třináctkrát o monografii a interview, dvakrát o poezii, jednou se vyskytlo drama, v jednom případě byl doporučen slovník.144

141

Viz Tabulka 9. Viz Tabulka 10. 143 Viz Tabulka 11. 144 Viz Tabulka 12. 142

41 V jazykovém rozdělení však zůstává výrazná dominance české literatury, stejně jako v ostatních sledovaných ročnících, tentokrát jsou české tituly zastoupeny celkem 49 knihami. Třikrát moderátoři doporučili knihy z literatury slovenské (jednou próza, jednou (auto)biografie a vzpomínky, jednou literatura faktu) a ruské (dvakrát próza, jednou literatura fakty), dvakrát se jednalo o knihu britského autora (jednou próza, jednou literatura faktu). Jedna kniha byla doporučena od autorů švýcarského (literatura faktu), singapurského (monografie a interview), německého ((auto)biografie a vzpomínky), irského (próza) a amerického (próza).145

8. U ZAVĚŠENÉ KNIHY Pořad U zavěšené knihy vzniknul jako novinka programu ČT art v roce 2013, název si vypůjčil z fejetonů Jana Buriana Je tu nějaký zavěšený kafe?146 Vysílá se každý čtvrtek (s výjimkou letních prázdninových měsíců) od 21:30 do 22:00 v délce 28 minut. Původně ho moderovali Jiří Podzimek a Petr Vizina, od září 2014 k nim přibyly moderátorky Karolína Kočí (ve dvojici s Petrem Vizinou) a Kristýna Večeřová (ve dvojici s Jiřím Podzimkem). V pořadu U zavěšené knihy se aktuálním knihám, sledovaným v této práci, věnují rubriky tři, jsou to Tlusté a hubené, kde knihu doporučuje sám moderátor, každý díl pořadu začíná buď žebříčkem nejprodávanějších knih, nebo knihami doporučenými jednotlivými knihkupci. Zejména kvůli zveřejňování žebříčků tak předpokládáme častější výskyt duplicitních knih v analýze. 8.1. U zavěšené knihy 2014 Z výše uvedených tří rubrik, které se věnují konkrétním a aktuálním knižním titulům, jsme analyzovali celkem 243 knih. O duplicitní tituly se jednalo v 29 případech. Analyzovali jsme tedy 214 knih. Z žánrového hlediska s velkou převahou dominuje próza, která je zastoupena přesně ve stech případech. Druhou nejpočetnější kategorií je literatura faktu, do které jsme zařadili 45 knih. Shodně 26 knih spadá do kategorie monografie a interview i 145 146

Viz Tabulka 13. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/236397-literatura-na-ct-art-is-not-dead/

42 (auto)biografie a vzpomínky. V jedenácti případech se jednalo o poezii, třikrát o komiks, dvakrát o slovník a jednou o drama.147 Velmi výrazná je dominance literatury české, tituly českých autorů se objevily ve 122 případech (40 próza, 28 literatura faktu, 23 monografie a interview, sedmnáct (auto)biografie a vzpomínky, jedenáct poezie, dva slovníky a jeden komiks). Následuje literatura angloamerická, americké knihy jsou zastoupeny 22 tituly (patnáct próza, čtyři literatura faktu, tři (auto)biografie a vzpomínky), britské 14 tituly (devět próza, čtyři literatura faktu, jedna monografie a interview). Devětkrát se vyskytuje literatura francouzská, ve všech případech se jedná o prózu. Literatura slovenská je zastoupena osmkrát (čtyřikrát próza, dvakrát (auto)biografie a vzpomínky, dvakrát literatura faktu), sedmkrát literatura německá (třikrát literatura faktu, dvakrát próza a dvakrát (auto)biografie a vzpomínky). Pětkrát se objevila kniha ruského autora (tři próza, dvě literatura faktu), shodně ve třech případech se jednalo o knihu autora norského (třikrát próza), kanadského (dvakrát próza, jednou komiks) a švédského (třikrát próza). Ve dvou případech se jednalo o knihu italského autora (jednou próza, jednou literatura faktu) a australského autora (jednou próza, jednou komiks). Zbývající jazyky jsou zastoupeny jedním titulem, jedná se konkrétně o literaturu singapurskou (monografie a interview), afghánskou (próza), ukrajinskou (próza), polskou (próza), finskou (próza), rakouskou (drama), argentinskou (literatura faktu), zimbabwskou (literatura faktu), rumunskou (próza), chilskou (próza), indickou ((auto)biografie a vzpomínky) a palestinskou (próza). U dvou knih se jednalo o autory více národnostní, které jsme zařadili jako kolektivní.148 9. UDÁLOSTI V KULTUŘE Stejně jako hlavní zpravodajská relace, i kulturní zpravodajství v průběhu sledovaných let výrazně změnilo svou časovou dotaci. Zatímco v roce 2006 měly kulturní zprávy přibližně čtyři minuty, v roce 2014 už bezmála třicet. Během ročníku 2006 se Události v kultuře vysílaly bezprostředně po hlavní zpravodajské relaci, tedy před půl osmou, následované počasím a sportovním přehledem Branky, body, vteřiny,

147 148

Viz Tabulka 14. Viz Tabulka 15.

43 ani jeden z těchto pořadů neměl svůj pevně daný začátek.149 Události v kultuře se tehdy skládaly z několika předtočených reportáží bez moderátora. Jejich proměna přišla společně se změnou Událostí v roce 2007, kdy byly už jako samostatný pořad s vlastním moderátorem přesunuty na zpravodajskou ČT24 a vysílaly se v délce okolo 25 minut v čase 20:05 každý všední den. Jejich vysílání však bylo ukončeno v roce 2009 a jako samostatný pořad se vrací až se zahájením programu ČT art, tedy 31. srpna 2013, opět v samostatném formátu s moderátorem. Od té doby se vysílají pravidelně každý den v osm hodin večer v délce okolo dvaceti minut. Ve sledovaném ročníku 2006 se vedle reportáží věnovaných literatuře a knihám pravidelně objevovala také rubrika Nové knihy. Zatímco ve sledovaném ročníku 2014 Události v kultuře plnily spíše zpravodajskou funkci150, očekáváme zde tedy větší množství nerelevantních záznamů. 9.1. Události v kultuře 2006 Během tohoto sledovaného ročníku se ve vysílání objevilo celkem 260 titulů, z nichž čtyři se při bližším zkoumání ukázaly jako duplicitní (zpravidla byly představeny v rubrice Nové knihy a poté samostatně v reportáži) a celkem 26 příspěvků jsme vyhodnotili jako nerelevantní. Analyzovali jsme tedy celkem 230 příspěvků. Velmi dominantním žánrem se ukázala být próza, celkem bylo ve vysílání představeno 125 titulů. S velkým odstupem následuje literatura faktu, kterou zastupuje 43 titulů. Ve dvaceti případech se jednalo o monografii a interview, v devatenácti o (auto)biografii a vzpomínky, ve třinácti o poezii. Třikrát se objevil dramatický útvar a dvakrát slovník.151 Výrazná je také dominance literatury české, věnuje se jí celkem 115 příspěvků (50 próza, 22 literatura faktu, 19 monografie a interview, 12 (auto)biografie a vzpomínky, dva slovníky, jeden komiks a jedno drama). Rovněž velký podíl má literatura STEJSKALOVÁ, Radka. Proměna Událostí ČT v novém vysílacím čase. [bakalářská práce] Str. 15 "Jde ve skutečnosti o prodloužení Událostí kulturním zpravodajstvím. Nejde o magazín ani doplněk," upozornil výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl, "ale o součást hlavní zpravodajské relace, která – tím, že je vysílána na ČT art – zároveň symbolicky otevírá každodenní prime time této nové kulturní stanice." (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/234254-na-ct-art-i-kultura-je-udalost/) 151 Viz Tabulka 16. 149 150

44 angloamerická, v 33 případech se jedná o titul amerického autora (21 próza, šest literatura faktu, shodně dva tituly jsou monografie a interview, (auto)biografie a vzpomínky a poezie), ve dvaadvaceti případech o titul autora britského (11 próza, osm literatura faktu, dva komiksy a jedno drama). Literatura německá je zastoupena dvanácti knihami (osm próza, dvě poezie, jedna monografie a interview, jedna (auto)biografie a vzpomínky), literatura francouzská jedenácti knihami (pět próza, čtyři literatura faktu, dvě (auto)biografie a vzpomínky). V ostatních případech se jedná o počty výrazně menší, v pěti případech je představena literatura ruská (dvakrát próza, dvakrát literatura faktu, jednou poezie), shodně ve třech případech se jedná o literaturu italskou (třikrát próza), rakouskou (jednou próza, jednou literatura faktu, jednou drama), brazilskou (třikrát próza) a irskou (třikrát próza). Dvakrát je zastoupena kniha švýcarská (dvakrát próza), kolumbijská (dvakrát próza), chorvatská (dvakrát próza) a japonská (dvakrát próza). Ve zbývajících případech je představen vždy jeden titul, jedná se o literaturu portugalskou (próza), polskou (próza), nizozemskou (próza), španělskou (próza), dánskou (próza), lotyšskou (próza), kazašskou (próza), australskou ((auto)biografie a vzpomínky), marockou (próza), švédskou ((auto)biografie a vzpomínky a tureckou (próza). Jedna představená prozaická kniha byla od autorů více národností, zařadili jsme ji tedy jako kolektivní.152 9.2. Události v kultuře 2014 Podle původních předpokladů se vzhledem k proměně pořadu mnohem více příspěvků ukázalo jako nerelevantní. Literatuře se jich celkem věnovalo 246, z toho nerelevantních při bližším zkoumání bylo 143, navíc osm bylo duplicitních. Analyzovali jsme tedy celkem 95 příspěvků. Dominantním žánrem je stejně jako v předchozím sledovaném ročníku próza, které se věnuje celkem 43 příspěvků. V sedmnácti případech se jedná o (auto)biografii a vzpomínky, v patnácti o literaturu faktu, ve dvanácti o poezii, shodně čtyřikrát jsou představeny komiks a monografie a interview. Drama ani slovník se tentokrát nevyskytují.153

152 153

Viz Tabulka 18. Viz Tabulka 17.

45 Rovněž česká literatura zůstává dominantní i v tomto ročníku, zastoupena je celkem 66 tituly. V deseti příspěvcích se jedná o knihu britského autora (šest próza, čtyři (auto)biografie a vzpomínky), v pěti o knihu amerického autora (tři próza, jedna (auto)biografie a vzpomínky, jedna literatura faktu). V ostatních případech je počet titulů výrazně menší, dvakrát se vyskytla literatura čínská (jednou próza, jednou poezie) a slovenská (dvakrát próza), jednou knihou je zastoupena literatura japonská (próza), finská (próza), kolumbijská (próza), irská (próza), maďarská (próza), polská (poezie), francouzská (próza), norská (próza), izraelská ((auto)biografie a vzpomínky) a bulharská (komiks).154 10. ŽEBŘÍČEK PRODEJNOSTI Tituly, které se objevily ve vysílání České televize, jsme v této fázi průzkumu hledali v žebříčku prodejnosti podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Sledovali jsme, kolikrát se v něm kniha objeví, ve které kategorii, na kterém místě a zda období, kdy se v něm objevila poprvé, nějak koresponduje s datem její prezentace ve vysílání České televize. Svaz českých knihkupců a nakladatelů člení žebříček na kategorie beletrie, naučné a dětské, není však výjimkou, že se stejná kniha umístí i ve více kategoriích. Do termínu, kdy se daná kniha objevila ve vysílání, zahrnujeme také tituly, které jsme v první fázi průzkumu označili za duplicitní. Velmi pozoruhodný je fakt, že některé tituly se v žebříčku objevily buď ve více než jednom ze sledovaných ročníků, případně se neumístily v tom ročníku, kdy byly představeny Českou televizí. V této fázi průzkumu zahrneme do statistiky i tyto knihy, přestože je zřejmé, že reportáž v České televizi neměla možnost jejich prodejnost nijak ovlivnit.

10.1.

Ročník 2006155

Nejúspěšnější knihou, která se objevila ve vysílání České televize, a současně také nejprodávanější knihou za celé období roku 2006 (podle souhrnného žebříčku

154 155

Viz Tabulka 19. Viz Tabulka 32.

46 SČKN)156, je Šifra mistra Leonarda od amerického autora Dana Browna. V žebříčku se objevila celkem ve 45 týdnech, z toho ve 21 případech na místě prvním, čtyřikrát na místě druhém, pětkrát na místě třetím, čtyřikrát na místě čtvrtém, třikrát na místě pátém, pětkrát na místě šestém a jednou na místech sedmém, devátém a desátém. V žebříčku se poprvé objevil hned první týden v roce, (na prvním místě) a umístil se nepřetržitě až do 38. týdne. Poté se znovu objevuje mezi nejprodávanějšími knihami od 46. týdne (na místě šestém) až do konce roku, tedy 52. týdne (na místě desátém), což lze přičíst také předvánočnímu trhu. Šifra mistra Leonarda byla reflektována pořadem Události 7. dubna, což v žebříčku SČKN odpovídá 14. týdnu, kdy se umístila na prvním místě, stejně jako ve dvou předcházejících a jednom následujícím týdnu. Pozoruhodné je, že stejná kniha vyšla ve stejné době také v ilustrované verzi pod názvem Da Vinciho kód (doslovný překlad původního názvu knihy), žebříček SČKN navíc rozlišuje prodejnost knihy i v brožované podobě, v některých případech se tak stejná kniha mohla vyskytnout v žebříčku i třikrát. Da Vinciho kód se souhrnně (v ilustrovaném i brožovaném) vydání objevil v žebříčku celkem ve 33 týdnech, nikdy však na prvním místě jako Šifra mistra Leonarda. Dvakrát se umístil druhý, třikrát třetí, dvakrát čtvrtý, třikrát pátý, sedmkrát šestý, šestkrát sedmý, šestkrát osmý, dvakrát devátý a dvakrát desátý. Umístil se poprvé rovněž v týdnu prvním (na místě třetím), poté se dva týdny neobjevil. Znovu se do žebříčku dostal v týdnu čtvrtém (na čtvrtém místě) a poté nepřetržitě až do 28. týdne, kdy se objevil naposledy (na místě sedmém). Da Vinciho kód byl představen rovněž v Událostech, a to 27. února, což odpovídá 9. týdnu, kdy byla kniha na čtvrtém místě. Nejvýraznějším titulem v kategorii naučných knih je druhý díl Toulavé kamery, celkem se umístil ve 28 týdnech, z toho osmkrát na prvním, dvakrát na druhém, sedmkrát na třetím, čtyřikrát na druhém, jednou na pátém, pětkrát na šestém a jednou na osmém místě. V žebříčku se publikace objevila poprvé v 18. týdnu na prvním místě, stejně jako v týdnu následujícím, poté nepřetržitě mezi 21. a 28. týdnem, mezi 30. a 35. týdnem, ve 39. a 40. týdnu, mezi 42. a 50. týdnem a poté ještě jednou v 52. týdnu. Toulavé kameře se věnoval příspěvek v Událostech v kultuře 5. května, což odpovídá

156

http://sckn.cz/index.php?p=ladderA&rok=2006

47 osmnáctému týdnu, kdy se kniha v žebříčku objevila poprvé, a to na prvním místě, stejně jako v týdnu následujícím. V dětské kategorii patří k nejúspěšnějším titulům Letopisy Narnie. Ve vysílání České televize se objevil první díl, Lev, čarodějnice a skříň, který se do žebříčku promítnul celkem šestnáctkrát, dvakrát na prvním, čtyřikrát na druhém, čtyřikrát na třetím, jednou na čtvrtém, jednou na šestém, dvakrát na sedmém a dvakrát na osmém místě. Kniha se poprvé umístila hned v 1. týdnu (na druhém místě), poté nepřetržitě až do 10. týdne a také v 12., 13., 15., 17., 18. a 27. týdnu. První díl Letopisů Narnie byl doporučen v pořadu Třistatřicettři 10. března, což odpovídá 10. týdnu, kdy byla kniha na osmém místě, umístila se však i v devíti předchozích týdnech. Báječný rok, deník spisovatele Michala Viewegha, se mezi nejprodávanějšími tituly objevil celkem patnáctkrát, nepřetržitě mezi 18. a 32. týdnem, nikdy však na prvním místě. Umístil se šestkrát na třetím, dvakrát na čtvrtém, dvakrát na pátém, dvakrát na šestém, jednou na sedmém a dvakrát na devátém místě. Reportáž o knize vysílaly Události v kultuře 3. května, tedy v 18. týdnu, kdy se kniha v žebříčku objevila poprvé, a to na třetím místě, stejně ve dvou následujících týdnech. Dalším titulem zastupujícím českou prózu je Občanský průkaz Petra Šabacha, který se umístil celkem třináctkrát, šestkrát na prvním, jednou na druhém, dvakrát na třetím, jednou na čtvrtém, jednou na šestém a dvakrát na devátém místě. Poprvé se objevil mezi nejprodávanějšími knihami ve 36. týdnu (na místě třetím), poté nepřetržitě až do 47. týdne a jednou v 52. týdnu. Občanský průkaz se objevil ve vysílání Událostí v kultuře 13. září, což odpovídá 37. týdnu, kdy byla kniha na prvním místě (stejně jako v pěti následujících). Umístila se poprvé již v předchozím týdnu na třetím místě. Zajímavostí je, že Občanský průkaz se jednou objevil v žebříčku prodejnosti i v ročníku 2010, a to ve 40. týdnu na pátém místě. Science fiction zastupuje román Buch! populárního britského autora Terryho Pratchetta. V žebříčku prodejnosti se objevil celkem jedenáctkrát, poprvé se umístil ve 21. týdnu (na šestém místě), poté nepřetržitě až do 30. týdne a ještě jednou ve 34. týdnu (na devátém místě), nikdy se však neumístil první. Celkově byl dvakrát druhý, třikrát třetí, jednou čtvrtý, jednou pátý, třikrát šestý a jednou devátý. Rovněž se objevil ve

48 vysílání Událostí v kultuře, a to 13. června, což odpovídá 24. týdnu, kdy se román umístil na druhém místě, stejně jako v následujícím týdnu. V žebříčku se objevil i ve třech předchozích týdnech, dvakrát na druhém a jednou na šestém místě. Kniha českého spisovatele Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí se umístila celkem devětkrát, z toho čtyřikrát na prvním, třikrát na druhém, jednou na třetím a jednou na čtvrtém místě. Poprvé se v žebříčku objevila ve 43. týdnu (na prvním místě), a s výjimkou 48. týdne, kdy se neumístila, byla mezi nejprodávanějšími beletristickými tituly až do konce roku, tedy 52. týdne. Nesnesitelná lehkost bytí byla doporučena v literární revue Třistatřicettři 25. listopadu, což odpovídá 47. týdnu, kdy byla kniha na místě druhém. Umístila se i ve čtyřech předchozích týdnech, a to třikrát první a jednou druhá. Román Dokud tě nenajdu amerického spisovatele Johna Irvinga se umístil rovněž v kategorii beletrie, a to celkem devětkrát, z toho čtyřikrát na prvním, dvakrát na druhém, jednou na pátém, jednou na sedmém a jednou na osmém místě. V žebříčku se objevoval nepřetržitě mezi 31. a 39. týdnem. Doporučen byl ve vysílání Událostí v kultuře 19. srpna, což odpovídá 33. týdnu, kdy byl román na prvním místě, stejně jako ve dvou předchozích i dvou následujících týdnech. Brazilskou prózu zastupuje spisovatel Paulo Coelho knihou Rukověť bojovníka světla. V žebříčku prodejnosti se tento titul objevil celkem devětkrát, nepřetržitě mezi 4. a 11. týdnem a poté ještě jednou ve 13. týdnu, z toho se umístil třikrát na prvním, dvakrát na druhém, jednou na třetím, jednou na šestém a dvakrát na osmém místě. Kniha byla představena v Událostech v kultuře 7. února, což odpovídá 6. týdnu, kdy se umístila na prvním místě, stejně jako v jednom předchozím i jednom následujícím týdnu. Román české autorky Ireny Douskové Oněgin byl Rusák, pokračování úspěšného románu Hrdý Budžes, se v žebříčku objevil celkem pětkrát, nejprve mezi 14. a 17. týdnem a poté ještě jednou ve 25. týdnu, z toho dvakrát na druhém, jednou na čtvrtém, jednou na pátém a jednou na šestém místě. Román představily Události v kultuře 9. května, což odpovídá 19. týdnu, kdy kniha v žebříčku vůbec nefigurovala,

49 objevila se naposledy dva týdny předtím (na pátém místě) a poté až za šest týdnů (na šestém místě). Americký autor hororových thrillerů Stephen King se v žebříčku objevil pětkrát, a to s knihou Temná věž. Titul se umístil mezi 29. a 33. týdnem, jednou na druhém, jednou na čtvrtém, jednou na šestém, jednou na sedmém a jednou na devátém místě. Do svého vysílání ho zařadily Události v kultuře 26. srpna, což odpovídá 34. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nefigurovala. Dalším titulem, který se objevil ve více kategoriích, je průvodce Za strašidly do lesů a skal. V žebříčku se umístil čtyřikrát, z toho jednou v dětské kategorii (ve 30. týdnu na devátém místě) a třikrát v naučné kategorii (ve 23. a 25. týdnu na osmém a ve 27. týdnu na devátém místě). Titulu se věnovaly Události v kultuře 4. srpna, což odpovídá 31. týdnu, kdy už se kniha v žebříčku nevyskytovala. Druhá kniha Paula Coelha s názvem Jako řeka, jež plyne se vyskytla v žebříčku celkem čtyřikrát, mezi 39. a 42. týdnem, jednou na druhém, jednou na čtvrtém, jednou na pátém a jednou na devátém místě. Věnoval se jí příspěvek Událostí v kultuře 18. dubna, což odpovídá 18. týdnu, tedy období dlouho předtím, než se kniha v žebříčku objevila poprvé. Rovněž s více tituly se v žebříčku umístil Milan Kundera. Jeho kniha Nechovejte se tu jako doma, příteli se do seznamu nejprodávanějších knih promítla třikrát, mezi 34. a 36. týdnem, jednou na pátém, jednou na sedmém a jednou na desátém místě. Prezentována byla ve vysílání České televize dvakrát, poprvé 29. srpna v Událostech v kultuře, což by odpovídalo 35. týdnu, kdy byla kniha na pátém místě (umístila se však i v předchozím týdnu, a to na místě sedmém, a následujícím týdnu, kdy byla na místě desátém), podruhé ji představila revue Třistatřicettři 23. září, tedy ve 38. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nefigurovala. Českou prózu zastupuje také Irena Obermannová s knihou Deník šílené milenky. Ta se v žebříčku objevila třikrát, poprvé ve 45. týdnu na šestém místě, poté ještě ve 46. a 52. týdnu. Celkem se umístila jednou pátá, jednou šestá a jednou sedmá. Představily ji

50 Události v kultuře 7. listopadu, což odpovídá 45. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na šestém místě. V naučné kategorii se umístila kniha Divnopis aneb Proč se to tak jmenuje? kolektivu českých autorů. Celkem se v žebříčku objevila třikrát, mezi 47. a 49. týdnem, a to dvakrát na pátém a jednou na osmém místě. Ve svém vysílání se jí věnovaly Události v kultuře 26. prosince, což odpovídá 52. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nefigurovala. Českou literaturu zastupuje i Halina Pawlowská s titulem Jak blbá, tak široká. Za rok 2006 se umístila dvakrát, v 51. a 52. týdnu, což lze přičíst tomu, že vyšla až ke konci sledovaného roku. V obou týdnech se umístila na prvním místě. Objevila se vysílání Událostí v kultuře 26. prosince, tedy v 52. týdnu, kdy byla na místě prvním, stejně jako v předchozím týdnu. Umělohmotný třípokoj, román české spisovatelky Petry Hůlové, se v žebříčku objevil dvakrát, konkrétně ve 44. (na pátém místě) a 45. týdnu (na čtvrtém místě). Představen byl v Událostech v kultuře 16. listopadu, což odpovídá 46. týdnu, tedy období, kdy se kniha v žebříčku přestala objevovat. Rovněž dvakrát, a to jednou v kategorii naučné a jednou v kategorii beletrie, se objevuje vzpomínková kniha Amerika bez iluzí českého novináře Miroslava Konvaliny. Jednou se umístil ve 42. týdnu (v kategorii beletrie na sedmém místě) a jednou ve 44. týdnu (v kategorii naučné na devátém místě). Ve vysílání ho představily Události v kultuře 7. listopadu, což odpovídá 45. týdnu, kdy už se kniha v žebříčku nevyskytovala. Knižní verze televizního pořadu Uvolněte se, prosím! moderátora Jana Krause se objevila v žebříčku dvakrát, konkrétně ve 3. týdnu na místě devátém a v 8. týdnu na místě osmém. Události v kultuře ji prezentovaly 15. května, což odpovídá 20. týdnu, tedy období dlouho poté, co se kniha přestala v žebříčku vyskytovat. Pouze jednou se do žebříčku promítly tři tituly. Válka růží Ludmily Vaňkové se objevila ve 47. týdnu na desátém místě, prezentována v Událostech v kultuře byla 11.

51 prosince, což odpovídá 50. týdnu, kdy se kniha do žebříčku nedostala. Vzpomínková kniha tehdejšího prezidenta Václava Klause Rok třetí se objevila v 10. týdnu na 4. místě, hlavní zpravodajský pořad Události ji představil 6. března, což shodně odpovídá 10. týdnu. Rovněž jednou se v tomto ročníku objevuje kniha Bereme, co je české spisovatelky Věry Noskové, která se umístila osmá ve 29. týdnu. Ve sledovaném ročníku ji představili moderátoři revue Třistatřicettři 10. března, což odpovídá 10. týdnu, tedy dlouho předtím, než se kniha do žebříčku dostala. Pozoruhodné však je, že ve svém vysílání se titulu věnoval i pořad Čtenářský deník, ovšem v ročníku 2010, konkrétně 12. září.

10.2.

Ročník 2010157

Nejúspěšnější knihou z hlediska počtu umístění v tomto ročníku (a také nejúspěšnější v prodejnosti podle souhrnného žebříčku SČKN) je – stejně jako v ročníku 2006 – román Dana Browna, tentokrát Ztracený symbol. V žebříčku se umístil v celkem 29 týdnech, nepřetržitě mezi 5. a 28. týdnem a poté ještě ve 31., 35., 37., 49. a 50. týdnu. Celkově se umístil sedmkrát na prvním, devětkrát na druhém, třikrát na třetím, jednou na čtvrtém, jednou na pátém, jednou na šestém, třikrát na sedmém, jednou na osmém, dvakrát na devátém a jednou na desátém místě. Ve svém vysílání román reflektovaly Události 11. ledna, což odpovídá 2. týdnu, tedy tři týdny předtím, než se kniha v žebříčku objevila. Z české literatury si nejlépe vedla kniha Straka v říši entropie Markéty Baňkové, umístila se celkem třináctkrát, z toho jednou na prvním, třikrát na druhém, jednou na třetím, šestkrát na čtvrtém, jednou na pátém a jednou na devátém místě. Poprvé se kniha v žebříčku objevila v 38. týdnu (na druhém místě), poté nepřetržitě do 49. týdne a ještě jednou v 52. týdnu. Prezentována byla ve vysílání Událostí 18. září, což odpovídá 37. týdnu, tedy týdnu předtím, než se kniha v žebříčku objevila poprvé. Povídkový soubor Jánošíci s těžkou hlavou slovenského novináře Ľubomíra Smatany se mezi nejprodávanějšími knihami objevil celkem šestkrát, jednou na šestém, třikrát na sedmém a dvakrát na osmém místě. Umístila se poprvé ve 14. týdnu (na

157

Viz Tabulka 33.

52 osmém místě), poté nepřetržitě až do 18. týdne a ještě jednou ve 28. týdnu. Knihu prezentovaly Události v reportáži z 8. dubna, což odpovídá 14. týdnu, kdy se kniha v žebříčku objevila poprvé a umístila se i ve čtyřech následujících. Českou literaturu zastupuje kolektivní publikace Mýty o socialistických časech. Objevila se v kategorii naučné, a to celkem pětkrát, jednou na pátém, jednou na osmém, dvakrát na devátém a jednou na desátém místě. Umístila se poprvé ve 44. týdnu (na devátém místě) a poté nepřetržitě až do 48. týdne. Věnovala se jí reportáž v Událostech 1. listopadu, což odpovídá 44. týdnu, kdy se kniha v žebříčku objevila poprvé. Vzpomínková kniha Madeleine Albrightové Tajná řeč broží se umístila v žebříčku celkem čtyřikrát, mezi 43. a 46. týdnem, z toho byla jednou na druhém, dvakrát na šestém a jednou na devátém místě. Objevila se ve vysílání Událostí 25. října, což odpovídá 43. týdnu, kdy se kniha objevila v žebříčku poprvé, a to na druhém místě. Umístila se ještě ve třech následujících týdnech na nižších místech. Vzpomínková kniha německého autora Niklase Franka Můj otec – účtování se objevila v žebříčku třikrát, a to v kategorii naučné. Umístila se konkrétně mezi 16. a 18. týdnem, dvakrát na čtvrtém a jednou na devátém místě. Události se knize věnovaly 19. dubna, což odpovídá 16. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na čtvrtém místě. Umístila se také ve dvou následujících týdnech. Mezi naučnými knihami se objevila také Červená kniha švýcarského psychoanalytika Carla Gustava Junga, a to celkem dvakrát, jednou ve 42. (na devátém místě) a jednou ve 43. týdnu (na čtvrtém místě). Pozoruhodné je, že ve vysílání České televize se objevila ve dvou sledovaných ročnících. Během ročníku 2010 se jí věnovaly Události, konkrétně reportáž z 21. října, což odpovídá 42. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé a objevila se ještě i v týdnu následujícím. Červenou knihu doporučili ve svém pořadu také moderátoři revue Třistatřicettři, a to během sledovaného ročníku 2014, konkrétně 19. ledna. Během roku 2014 se už kniha v žebříčku prodejnosti nevyskytla. Jednou se v žebříčku objevila kniha českého autora Davida Jana Novotného Sidra Noach, konkrétně ve 37. týdnu na devátém místě. Knihu představil pořad

53 Čtenářský deník 5. prosince, což odpovídá 48. týdnu, tedy dlouho poté, co se kniha v žebříčku objevila. V tomto ročníku se umístily také čtyři tituly, které Česká televize ve svém vysílání představila v jiném ze sledovaných ročníků, a tudíž možnost ovlivnit jejich prodejnost byla zcela zanedbatelná. V jednom případě se jednalo o literaturu naučnou, konkrétně knihu Přehrady Čech, Moravy a Slezska, která se umístila jednou, ve 33. týdnu na čtvrtém místě. Doporučili ji moderátoři revue Třistatřicettři ve vysílání z 26. května 2006. Ve třech ostatních případech se jednalo o literaturu dětskou. Dvakrát se v žebříčku objevila kniha Petra Síse Hrej, Mozarte, hrej, bylo to v 16. (na šestém místě) a 17. týdnu (na sedmém místě). Knihu prezentovaly Události v kultuře rovněž v předchozím sledovaném ročníku, konkrétně 12. září 2006. Rovněž dvakrát se v žebříčku knih pro děti umístila Šmalcova abeceda Petra Šmalce, konkrétně ve 36. (na sedmém místě) a 38. týdnu (na desátém místě). I tato kniha se objevila ve vysílání České televize o čtyři roky dříve, bylo to v Událostech v kultuře 2. ledna 2006. Zajímavostí je také umístění Fimfára Jana Wericha, které poprvé vyšlo již v roce 1960. Ze sledovaných let se v žebříčku prodejnosti objevilo Fimfárum dvakrát, jednou to bylo v ročníku 2010 (ve 46. týdnu na desátém místě) a jednou v ročníku 2014 (ve 38. týdnu na druhém místě). Přitom reportáž, které se knize věnuje, byla odvysílána v Událostech v kultuře během sledovaného ročníku 2006, konkrétně 10. června. Umístění zejména dětských knih v jiných ročnících tak podporuje naši původní hypotézu, že prodejnost dětských knih méně podléhá aktuálním trendům.

10.3.

Ročník 2014158

Nejvíc umístění v žebříčku prodejnosti má na kontě kniha Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel švédského spisovatele Jonase Jonassona. Umístila se celkem osmačtyřicetkrát, což ovšem neodpovídá počtu týdnů, jelikož SČKN do žebříčku zahrnuje i druhé, brožované vydání knihy. V některých týdnech se tedy titul objevil i dvakrát, nikdy však na prvním místě. Celkově byl třikrát druhý, desetkrát třetí, dvakrát čtvrtý, osmkrát pátý, sedmkrát šestý, šestkrát sedmý, šestkrát osmý, pětkrát devátý a jednou desátý. Umístil se poprvé v šestém týdnu, a to na sedmém místě, poté se

158

Viz Tabulka 34 a Tabulka 35.

54 objevoval nepřetržitě do 11. týdne, také mezi 18. a 37. týdnem a také ve 39., 40., 48., 49., 51. a 52. týdnu, z toho mezi 21. a 37. týdnem se umístil vždy dvakrát. Rovněž dvakrát se kniha objevila ve vysílání U zavěšené knihy, poprvé 6. února (což odpovídá 6. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na sedmém místě) a podruhé 6. března (což odpovídá 10. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku popáté, rovněž na sedmém místě). Nejúspěšnější českou knihou z hlediska počtu umístění v žebříčku prodejnosti je kniha českého autora Evžena Bočka Poslední aristokratka, celkem se objevila ve 38 týdnech. Poprvé byla mezi nejprodávanějšími knihami hned v 1. týdnu (na třetím místě), poté se umístila nepřetržitě až do 16. týdne, mezi 18. a 20. týdnem a ve 23. týdnu, mezi 28. a 41. týdnem a také ve 46., 49., 51. a 52. týdnu. Celkově byla kniha dvakrát na prvním, jedenáctkrát na druhém, třikrát na třetím, jednou na čtvrtém, třikrát na pátém, třikrát na šestém, pětkrát na sedmém, třikrát na osmém, jednou na devátém a šestkrát na desátém místě. Román se objevil dvakrát ve vysílání pořadu U zavěšené knihy, poprvé 20. února, což odpovídá osmému týdnu, kdy byla kniha na druhém místě, a podruhé 6. března, což odpovídá 10. týdnu, kdy byla kniha rovněž na druhém místě. V obou případech se kniha objevila ve vysílání dlouho po svém prvním umístění v žebříčku prodejnosti. V dětské kategorii byla ze sledovaného ročníku nejúspěšnější kniha Deník malého poseroutky, konkrétně její první díl. Ve sledovaném ročníku 2014 se mezi nejprodávanějšími dětskými knihami objevila celkem ve 39 týdnech, nejprve mezi 2. až 11. týdnem, ve 13. a 15. týdnu, mezi 18. a 33. týdnem, mezi 37. a 42. týdnem, ve 47. týdnu a ještě mezi 49. a 52. týdnem, celkově se umístila jednou první, devětkrát druhá, šestkrát třetí, sedmkrát čtvrtá, pětkrát pátá, třikrát šestá, dvakrát sedmá, čtyřikrát osmá a dvakrát desátá. Poprvé se v žebříčku objevila ve 2. týdnu, a to na prvním místě, poté už nikdy první nebyla. Celkem třikrát zmínilo knihu vysílání U zavěšené knihy, nejprve 27. února (což odpovídá 9. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poosmé, a to na čtvrtém místě) a poté ještě 10. dubna (což odpovídá 15. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podvanácté, a to na osmém místě) a 15. května (což odpovídá 20. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku popatnácté, a to na pátém místě). Pozoruhodné je, že kniha vyšla již v roce 2009 a několikrát figuruje také v žebříčku ze sledovaného roku 2010, a to celkově patnáctkrát, konkrétně dvakrát na třetím, třikrát na čtvrtém, dvakrát na pátém, čtyřikrát na sedmém, třikrát na devátém a jednou na desátém místě.

55

Publikace Zhubněte jednou provždy slovenské autorky Antónie Mačingové je nejúspěšnější knihou v naučné kategorii z tohoto sledovaného ročníku, celkově se v ní umístila ve 36 týdnech, poprvé hned v 1. týdnu (na devátém místě), poté nepřetržitě až do 33. týdne a také ve 35., 37. a 39. týdnu, z toho pětkrát na prvním, čtyřikrát na druhém, osmkrát na třetím, sedmkrát na čtvrtém, čtyřikrát na pátém, dvakrát na šestém, dvakrát na sedmém, třikrát na devátém a jednou na desátém místě. Dvakrát se kniha objevila v pořadu U zavěšené knihy, nejprve 16. ledna (což odpovídá 3. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku potřetí, a to na pátém místě) a poté 10. dubna (což odpovídá 15. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku popatnácté, a to na třetím místě). Pozoruhodné je, že se jedná o titul, který vyšel již v roce 2009, a třikrát figuruje i v žebříčku za sledovaný ročník 2010, konkrétně mezi 23. a 25. týdnem, a to jednou na osmém a dvakrát na desátém místě. Druhý román Analfabetka, která uměla počítat švédského autora Jonase Jonassona se v žebříčku prodejnosti objevil ve 32 týdnech, s výjimkou 46. týdne to bylo nepřetržitě v rozmezí 20. a 52. týdne. Celkově se kniha umístila šestnáctkrát první, třikrát druhá, jednou čtvrtá, dvakrát pátá, dvakrát šestá, dvakrát sedmá, jednou osmá, dvakrát devátá a jednou desátá. Kniha se dvakrát objevila v pořadu U zavěšené knihy, poprvé 5. června (což odpovídá 23. týdnu, kdy se kniha umístila již počtvrté, a to stejně jako ve třech předchozích týdnech na prvním místě) a podruhé 10. září (což odpovídá 37. týdnu, kdy se kniha umístila druhá). První román britského autora Roberta Galbraitha (pseudonym Joanne K. Rowlingové) pod názvem Volání kukačky se v žebříčku umístil celkem dvacetkrát. Umístil se poprvé v 8. týdnu (na prvním místě), poté nepřetržitě až do 22. týdne, také mezi 25. a 28. týdnem a ve 32. týdnu. Celkově se kniha umístila čtyřikrát na prvním, dvakrát na druhém, jednou na třetím, šestkrát na čtvrtém, jednou na sedmém, jednou na šestém, dvakrát na osmém, dvakrát na devátém a jednou na desátém místě. Jelikož knihu napsala – i když pod pseudonymem – známá autorka bestsellerů, věnuje se jí vysílání České televize ve více pořadech. Shodně 19. února se objevila v Událostech i Událostech v kultuře, což odpovídá 8. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na prvním místě. Dvakrát se román objevil v pořadu U zavěšené knihy, poprvé 6. března

56 (odpovídá 10. týdnu) a podruhé 13. března (odpovídá 11. týdnu), v obou případech byla kniha v tomto týdnu na prvním místě. Celkem dvacetkrát se v žebříčku objevuje román Hvězdy nám nepřály amerického spisovatele Johna Greena. Stejně jako v případě některých předcházejících titulů tento počet neodpovídá týdnům, kdy se v žebříčku umístil, protože je zvlášť počítáno klasické a zvlášť brožované vydání. V některých týdnech se tak kniha objevuje i dvakrát. Celkově se umístila třikrát třetí, třikrát čtvrtá, jednou pátá, čtyřikrát šestá, třikrát sedmá, třikrát osmá, třikrát devátá a jednou desátá. Umístila se nepřetržitě mezi 22. (na devátém místě) a 38. týdnem, přičemž mezi 24. a 26. týdnem a také ve 34. týdnu byla v žebříčku dvakrát. Ve vysílání U zavěšené knihy se objevila 10. září, což odpovídá 37. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku na šestém místě. Umístila se však již v mnoha předchozích týdnech. Druhá kniha Evžena Bočka Aristokratka ve varu se umístila v osmnácti týdnech, mezi 3. a 8. týdnem, v 10. a 11. týdnu, mezi 28. a 33. týdnem, mezi 35. a 37. týdnem a také ve 39. týdnu. Celkově byla dvakrát na čtvrtém, jednou na pátém, šestkrát na šestém, jednou na sedmém, jednou na osmém, třikrát na devátém a čtyřikrát na desátém místě. Třikrát se kniha objevila ve vysílání U zavěšené knihy, poprvé to bylo 10. dubna (což odpovídá 15. týdnu, kdy se kniha v žebříčku neobjevila), podruhé 10. září (což odpovídá 37. týdnu, kdy byla kniha na desátém místě) a potřetí 24. září (což odpovídá 39. týdnu, kdy byla kniha rovněž na desátém místě). Kuchařka Vaříme s Láďou Hruškou – levně a chutně, dosud nejprodávanější kniha v české historii, se umístila v žebříčku celkem patnáctkrát v kategorii naučné. Poprvé se objevila ve 38. týdnu na třetím místě, poté nepřetržitě až do 52. týdne, vždy na prvním místě, celkově byla tedy čtrnáctkrát na prvním a jednou na třetím místě. Coby literární událost knihu prezentoval pořad U zavěšené knihy 19. listopadu, což odpovídá 47. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku už podesáté, a to na prvním místě, stejně jako i v osmi předchozích týdnech. V naučné kategorii uspěla také Akademická příručka českého jazyka, která se umístila celkem patnáctkrát, z toho pětkrát na prvním, jednou na druhém, třikrát na pátém, dvakrát na šestém, jednou na sedmém, jednou na osmém a dvakrát na desátém místě.

57 Poprvé se v žebříčku objevila v 8. týdnu, a to na pátém místě, poté vždy až do 15. týdne, také v 17., 19. a 20. týdnu, mezi 23. a 25. týdnem a ještě jednou ve 30. týdnu. V literární revue Třistatřicettři byla představena 13. dubna (což odpovídá 15. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku již poosmé, a to na pátém místě) a také se dvakrát objevila v pořadu U zavěšené knihy, konkrétně 6. března (což odpovídá 10. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku potřetí, a to na prvním místě) a 5. června (což odpovídá 23. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku již podvanácté, a to na šestém místě). Kniha Jana Hnízdila Zaříkávač nemocí s podtitulem Chcete se léčit, nebo uzdravit? se objevuje celkem dvanáctkrát v naučné kategorii, z toho jednou na druhém, šestkrát na třetím, dvakrát na čtvrtém, jednou na šestém a dvakrát na sedmém místě. Umístila se poprvé ve 41. týdnu (na sedmém místě) a poté nepřetržitě až do 52. týdne. V pořadu U zavěšené knihy ji představili 5. listopadu (což odpovídá 45. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku již popáté, a to na třetím místě, stejně jako ve dvou předchozích) a objevila se také v revue Třistatřicettři, konkrétně 30. listopadu, což odpovídá 48. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poosmé, a to také na třetím místě. Třetí pokračování Deníku Bridget Jonesové, tentokrát pod názvem Láskou šílená, se objevuje v žebříčku celkem třináctkrát, nepřetržitě mezi 39. (na třetím místě) a 51. týdnem. Umístila se třikrát druhá, osmkrát třetí, jednou pátá a jednou šestá. Knize se věnují Události i Události v kultuře, shodně 12. listopadu, což odpovídá 46. týdnu, kdy byla kniha na šestém místě. Umístila se už v sedmi předchozích týdnech. Celkem tři knihy má v žebříčku norský spisovatel Jo Nesbø. Román Červenka se umístil celkem třináctkrát, nepřetržitě mezi 12. (na prvním místě) a 24. týdnem, celkově byl šestkrát první, jednou druhý, jednou třetí, dvakrát pátý, jednou sedmý a dvakrát desátý. Červenka se objevila ve vysílání U zavěšené knihy třikrát, konkrétně 10. dubna (tedy v 15. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku již počtvrté, a to na druhém místě), 24. dubna (což odpovídá 17. týdnu, kdy byla kniha na prvním místě) a 15. května (což odpovídá 20. týdnu, kdy byla kniha na pátém místě). Román Přízrak se v žebříčku objevil celkem desetkrát, poprvé ve 42. týdnu na prvním místě a poté nepřetržitě až do 51. týdne. Celkem se umístil třikrát na prvním,

58 dvakrát na druhém, jednou na třetím, třikrát na čtvrtém a jednou na pátém místě. Rovněž se mu třikrát věnoval pořad U zavěšené knihy, bylo to 8. října (což odpovídá 41. týdnu, kdy kniha v žebříčku ještě nebyla), 22. října (což odpovídá 43. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na prvním místě) a 5. listopadu (což odpovídá 45. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku počtvrté, a to na druhém místě). Román Levhart se umístil sedmkrát, z toho jednou na třetím, jednou na pátém, jednou na šestém, dvakrát na sedmém a jednou na desátém místě. V žebříčku se objevoval mezi 1. a 4. týdnem a také mezi 7. a 9. týdnem. Ve svém vysílání ho zmiňuje pořad U zavěšené knihy také třikrát, konkrétně 9. ledna (což odpovídá 2. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na pátém místě), 20. února (což odpovídá 8. týdnu, kdy se kniha umístila desátá) a 13. března (což odpovídá 11. týdnu, kdy se kniha v žebříčku neobjevila). Science fiction román Divergence americké autorky Veronicy Rothové se objevuje celkem čtrnáctkrát v dětské kategorii, z toho čtyřikrát na druhém, dvakrát na třetím, dvakrát na čtvrtém, pětkrát na pátém a jednou na šestém místě. Poprvé se v žebříčku umístil v 15. týdnu, a to na šestém místě, poté mezi 18. a 22. týdnem, ve 24., 25. a 27. týdnu, mezi 29. a 32. týdnem a ještě jednou ve 34. týdnu. V pořadu U zavěšené knihy byl román představen 26. června, což odpovídá 26. týdnu, kdy kniha v žebříčku nebyla, neumístila se ani v týdnu následujícím. Pokračování Divergence, pod názvem Rezistence, uspělo rovněž v dětské kategorii, a to celkem devětkrát, poprvé ve 20. týdnu na třetím místě, poté vždy až do 22. týdne, mezi 27. a 31. týdnem a ještě jednou ve 34. týdnu. Celkově se Rezistence umístila jednou na druhém, pětkrát na třetím, jednou na čtvrtém, jednou na pátém a jednou na devátém místě. Ve vysílání U zavěšené knihy se objevila rovněž 26. června, což odpovídá 26. týdnu, kdy v žebříčku nefigurovala, umístila se však v týdnu následujícím, a to na třetím místě. Také v tomto ročníku se umístil Dan Brown, tentokrát s knihou Inferno, která se v žebříčku objevila celkem jedenáctkrát. Jednou byla první, dvakrát druhá, čtyřikrát třetí a čtyřikrát čtvrtá. Umístila se nepřetržitě mezi 1. (na čtvrtém místě) a 11. týdnem. Ve

59 vysílání U zavěšené knihy se objevila 9. ledna, což odpovídá 2. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na prvním místě, v následujícím týdnu se již umístila první). Vzpomínková kniha o Václavu Havlovi od Michaela Žantovského vyšla pod prostým názvem Havel a v žebříčku prodejnosti se objevila celkem devětkrát. Šestkrát to bylo na prvním, dvakrát na druhém a jednou na pátém místě. Poprvé se kniha do žebříčku dostala ve 44. týdnu (na pátém místě), poté se objevovala nepřetržitě až do 51. týdne. Shodně 30. září se objevila v Událostech i Událostech v kultuře, což odpovídá 40. týdnu, tedy čtyři týdny předtím, než se kniha v žebříčku objevila poprvé. Dvakrát ji prezentovalo i vysílání U zavěšené knihy, poprvé 8. října (tedy ve 41. týdnu, tři týdny před prvním umístěním) a podruhé 5. listopadu (což odpovídá 45. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na prvním místě). Povídkový soubor Po strništi bos Zdeňka Svěráka se mezi nejprodávanějšími knihami objevuje devětkrát, z toho dvakrát na pátém, dvakrát na šestém, třikrát na osmém, jednou na devátém a jednou na desátém místě. Umístila se poprvé hned v 1. týdnu, a to na místě osmém, poté se umístila také vždy mezi 3. a 6. týdnem, v 9. týdnu a vždy mezi 15. a 17. týdnem. Vysílání České televize ji reflektovalo dvakrát, nejprve v pořadu U zavěšené knihy 16. ledna, což odpovídá 3. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na osmém místě, poté byla také doporučena v revue Třistatřicettři, konkrétně 16. března, což odpovídá 11. týdnu, kdy kniha v žebříčku nefigurovala. Autorizované pokračování příběhů detektiva Hercula Poirota pod názvem Vraždy s monogramem se umístilo celkem osmkrát, dvakrát na prvním, jednou na druhém, dvakrát na čtvrtém, jednou na sedmém a dvakrát na devátém místě. Poprvé se v žebříčku objevila ve 37. týdnu (na prvním místě), poté nepřetržitě až do 43. týdne a také v 52. týdnu. Kniha se objevila ve vysílání Událostí v kultuře 9. září, což odpovídá 37. týdnu, kdy se v žebříčku objevila poprvé, a to na prvním místě. Vzpomínková kniha fotbalisty Tomáše Řepky s názvem Neuhýbám se do žebříčku dostala celkem sedmkrát, jednou v kategorii naučné (ve 20. týdnu) a šestkrát v kategorii beletrie (nepřetržitě mezi 12. a 17. týdnem). Poprvé se kniha umístila ve 12. týdnu na třetím místě, celkově byla třikrát třetí, jednou pátá, dvakrát šestá a jednou devátá. Objevila se 10. dubna v pořadu U zavěšené knihy, což odpovídá 15. týdnu, kdy

60 byla kniha v žebříčku již počtvrté, a to na šestém místě. Ve všech předchozích týdnech se umístila lépe, konkrétně vždy na třetím místě. Vítězná kniha v anketě Magnesia Litera, Průvodce protektorátní Prahou, se umístila celkem šestkrát v naučné kategorii. Celkově byla jednou druhá, jednou třetí, jednou čtvrtá, dvakrát šestá a jednou sedmá. Poprvé se v žebříčku objevila v 15. týdnu, a to na druhém místě, poté se umístila také v 16., 17., 22., 25. a 28. týdnu. Ve svém vysílání se jí dvakrát věnovaly Události v kultuře, nejprve 26. března (což odpovídá 13. týdnu, kdy kniha v žebříčku ještě nebyla) a poté 9. dubna (což odpovídá 15. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na druhém místě). Knihu dvakrát reflektoval také pořad U zavěšené knihy, konkrétně 23. ledna (což odpovídá 4. týdnu, kdy kniha v žebříčku ještě dlouhou dobu nebyla) a poté 24. dubna (což odpovídá 17. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku potřetí, a to na třetím místě). Vítězem v anketě Magnesia Litera se Průvodce protektorátní Prahou stal 8. dubna, což by také odpovídalo 15. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé. První díl historické ságy Husitská epopej českého autora Vlastimila Vondrušky se objevuje v žebříčku celkem šestkrát. Jednou se umístil na prvním, třikrát na třetím, jednou na šestém a jednou na sedmém místě, a to nepřetržitě mezi 42. (na čtvrtém místě) a 49. týdnem. Ve svém vysílání ji prezentoval pořad U zavěšené knihy 8. října, což odpovídá 41. týdnu, tedy týden předtím, než se kniha v žebříčku objevila poprvé. Dalším titulem, který zastupuje českou literaturu, je kniha Josefa Formánka Úsměvy smutných mužů. V žebříčku se objevuje celkem šestkrát, poprvé ve 42. týdnu (na čtvrtém místě), poté nepřetržitě až do 46. týdne a ještě jednou ve 49. týdnu. Celkově se kniha umístila dvakrát čtvrtá, jednou šestá, dvakrát osmá a jednou devátá. Ve vysílání České televize se objevila třikrát, nejprve v Událostech v kultuře 16. října (což odpovídá 42. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na čtvrtém místě), poté dvakrát v pořadu U zavěšené knihy, a to 22. října (což odpovídá 43. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to rovněž na čtvrtém místě) a 5. listopadu (což odpovídá 45. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku již počtvrté, a to na osmém místě). První díl publikace Dějiny Ruska 20. století od Andreje Zubova se objevil v naučné kategorii celkem šestkrát, nepřetržitě mezi 42. a 47. týdnem, z toho dvakrát na

61 šestém, jednou na sedmém, jednou na osmém, jednou na devátém a jednou na desátém místě. Třikrát se kniha objevila ve vysílání U zavěšené knihy, nejprve 22. října (což odpovídá 43. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na sedmém místě) a poté také 29. října (což odpovídá 44. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku potřetí, a to na šestém místě) a 5. listopadu (což odpovídá 47. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku naposledy, konkrétně na devátém místě). Celkem šestkrát se do žebříčku promítnul druhý díl českého komiksu Opráski sčeskí historje, který se objevil jednou v naučné kategorii (ve 27. týdnu na desátém místě) a pětkrát v kategorii beletrie, z toho jednou na prvním, dvakrát na čtvrtém, jednou na pátém a jednou na sedmém místě, umístil se nepřetržitě mezi 18. a 22. týdnem. Komiks se objevil ve vysílání U zavěšené knihy 15. května, což odpovídá 20. týdnu, kdy byl v žebříčku potřetí, a to na čtvrtém místě. V kategorii dětské se umístila také biografická kniha Petra Síse Pilot a Malý princ, celkem se v žebříčku objevila pětkrát, z toho jednou na čtvrtém, jednou na pátém, jednou na šestém, jednou na osmém a jednou na desátém místě. Umístila se poprvé ve 40. týdnu (na pátém místě), poté vždy až do 43. týdne a ještě jednou ve 46. týdnu. Kniha se objevila celkem ve třech pořadech České televize, nejprve 4. října v Událostech v kultuře (což odpovídá, 40. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na pátém místě), poté 8. října U zavěšené knihy (což odpovídá 41. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to čtvrtém místě) a 30. listopadu v revue Třistatřicettři (což odpovídá 48. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nefigurovala). Jedenácté pokračování Velkých dějin zemí Koruny české se umístilo celkem pětkrát v naučné kategorii, vždy mezi 9. a 13. týdnem, z toho jednou na pátém, dvakrát na šestém, jednou na sedmém a jednou na desátém místě. Titul se objevil v revue Třistatřicettři 13. dubna, což odpovídá 15. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nefigurovala. Vzpomínková kniha Medy Mládkové Můj úžasný život se objevuje mezi nejprodávanějšími tituly čtyřikrát, poprvé ve 37. týdnu na osmém místě, poté mezi 39. a 41. týdnem, celkově jednou na pátém, jednou na šestém, jednou na sedmém a jednou na osmém místě. Kniha byla představena v pořadu Třistatřicettři 5. října, což odpovídá 40. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku již potřetí, konkrétně na šestém místě.

62

Čtyřikrát se v žebříčku objevila kniha esejů Milana Kundery Slova, pojmy, situace, která se umístila v naučné kategorii, konkrétně jednou na čtvrtém, dvakrát na pátém a jednou na šestém místě, nepřetržitě mezi 30. a 33. týdnem. Vysílání České televize knihu představilo celkem třikrát, nejprve 14. července Události v kultuře (což odpovídá 29. týdnu, tedy týden předtím, než se kniha v žebříčku objevila poprvé), poté 24. září U zavěšené knihy a 5. října revue Třistatřicettři, což odpovídá 39. a 40. týdnu, kdy v obou případech už kniha v žebříčku nefigurovala. Science fiction zastupuje také román amerického autora George Martina Rytíř sedmi království, který se umístil celkem čtyřikrát, dvakrát na pátém, jednou na sedmém a jednou na devátém místě. Poprvé se umístil ve 42. týdnu (na pátém místě), poté vždy až do 44. týdne a ještě jednou ve 46. týdnu. Ve svém vysílání ho představil pořad U zavěšené knihy 22. října, což odpovídá 43. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na pátém místě, stejně jako v týdnu předchozím. Kniha Haliny Pawlowské Chuť do života se objevila v žebříčku čtyřikrát, nepřetržitě mezi 23. a 26. týdnem, z toho jednou na druhém, jednou na pátém a dvakrát na desátém místě. V pořadu U zavěšené knihy byla představena 26. června, což odpovídá 26. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku naposledy, a to na desátém místě. Titul Záhady brdských lesů se objevil čtyřikrát v naučné kategorii, poprvé ve 14. týdnu (na šestém místě) a poté ještě v 15., 17. a 19. týdnu, z toho dvakrát na šestém a dvakrát na osmém místě. Představen byl v revue Třistatřicettři 29. května, což odpovídá 22. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nefigurovala. Román amerického autora Jamese Rollinse Boží oko se objevil celkem třikrát, vždy mezi 17. a 19. týdnem, z toho jednou na třetím, jednou na sedmém a jednou na devátém místě. Představen byl U zavěšené knihy 26. června, což odpovídá 26. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nebyla. Vzpomínková kniha Jiřího Anderleho Láska za lásku se umístila celkem třikrát, poprvé v 5. týdnu na devátém místě a poté ještě v 5. a 10. týdnu, celkem byla jednou

63 čtvrtá, jednou osmá a jednou devátá. U zavěšené knihy byl titul prezentován 20. února, což odpovídá 8. týdnu, kdy kniha v žebříčku nebyla, umístila se až dva týdny poté. Komiks Káji Saudka a Miloše Macourka Muriel a andělé se umístil celkem třikrát, dvakrát na prvním a jednou na třetím místě, poprvé ve 4. týdnu (na prvním místě) a poté ještě v 5. a 7. týdnu. Shodně se mu věnovaly 22. ledna Události i Události v kultuře, což odpovídá 4. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na prvním místě, stejně jako v týdnu následujícím. Román Dvakrát dospělá Lenky Lanczové se umístil v dětské kategorii celkem třikrát, poprvé hned v 1. týdnu (na druhém místě) a poté ještě ve 2. a 5. týdnu, celkově jednou na druhém, jednou na osmém a jednou na desátém místě. Prezentován byl U zavěšené knihy 9. ledna, což odpovídá 2. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku podruhé, a to na osmém místě. Biografická kniha Jiřího Růžka V labyrintu zpravodajských služeb se umístila třikrát, konkrétně ve 13., 15. a 16. týdnu, celkově jednou na prvním, jednou na čtvrtém a jednou na desátém místě. Poprvé figurovala v žebříčku ve 13. týdnu na čtvrtém místě. Představena byla v pořadu U zavěšené knihy 24. dubna, což odpovídá 17. týdnu, kdy už se kniha v žebříčku neobjevila. Dvakrát se v dětské kategorii umístily Pohádky k neuvěření britského autora Terryho Jonese, nejprve ve 26. týdnu a poté ve 30. týdnu, v obou případech na osmém místě. Knize se dvakrát věnovaly Události v kultuře, nejprve 18. června (což odpovídá 25. týdnu, kdy kniha v žebříčku ještě nebyla, umístila se však v týdnu následujícím) a poté ještě 25. června (což odpovídá 26. týdnu, kdy byla kniha na osmém místě). Dvakrát se umístil román Himmlerova kuchařka francouzského spisovatele Franze-Oliviera Giesberta, ve 26. týdnu na osmém místě a ve 27. týdnu na desátém místě. Shodně 23. července se románu věnovala reportáž v Událostech i Událostech v kultuře, což odpovídá 30. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nefigurovala. Dvakrát se mezi nejprodávanějšími tituly objevil román Emila Hakla Hovězí kostky, v 17. a 18. týdnu, na čtvrtém a šestém místě. V pořadu U zavěšené knihy byl

64 představen 24. dubna, což odpovídá 17. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku poprvé, a to na čtvrtém místě. V naučné kategorii se umístily dvě knihy o současných subkulturách. Titul Kmeny: Současné městské subkultury se objevil dvakrát, ve 13. týdnu (na sedmém místě) a v 17. týdnu (na desátém místě), představil ji pořad U zavěšené knihy 24. dubna, což odpovídá 17. týdnu, kdy byla kniha na desátém místě, poté se už neumístila. Titul Kmeny 0 se v žebříčku objevil třikrát, vždy mezi 15. a 17. týdnem, jednou na šestém, jednou na sedmém a jednou na devátém místě. Ve vysílání České televize ho reflektovaly nejprve Události v kultuře 3. ledna, což odpovídá 1. týdnu, kdy kniha v žebříčku ještě nebyla, a poté U zavěšené knihy 24. dubna, což odpovídá 17. týdnu, kdy byla kniha v žebříčku naposledy, a to na šestém místě. Kniha Přišla z moře Miloše Urbana se umístila dvakrát, ve 12. a 13. týdnu na čtvrtém a pátém místě. Objevila se 24. dubna v pořadu U zavěšené knihy, což odpovídá 17. týdnu, kdy už kniha v žebříčku několik týdnů nebyla. Dům v Bretani, román české autorky Marty Davouze, se umístil dvakrát, nejprve v 1. týdnu (na sedmém místě) a poté ve 3. týdnu (na desátém místě). Ve vysílání U zavěšené knihy byl titul představen 20. března (což odpovídá 12. týdnu, kdy už kniha v žebříčku delší dobu nefigurovala). Dvakrát se objevila vzpomínková kniha Michala Viewegha Můj život po životě, konkrétně v 1. a 2. týdnu, a to na devátém a osmém místě. Knihu představila revue Třistatřicettři 19. ledna, což odpovídá 3. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nebyla. Ostatní tituly se v žebříčku objevily vždy jen v jednom týdnu. Průvodce Praha avantgardní se umístil v naučné kategorii ve 42. týdnu na sedmém místě. Představen byl nejprve U zavěšené knihy 22. října a poté 2. listopadu v revue Třistatřicettři (což odpovídá 43. a 44. týdnu, kdy v obou případech už kniha v žebříčku nebyla).

65 Román Evangelium podle Jidáše britského spisovatele Simona Mawera se umístil ve 40. týdnu na desátém místě. Ve svém vysílání ho představil pořad U zavěšené knihy 22. října, což odpovídá 43. týdnu, kdy už se v žebříčku neobjevil. Další titul Milana Kundery s názvem Zahradou těch, které mám rád se umístil na čtvrtém místě ve 38. týdnu, ve vysílání České televize se objevil hned ve třech pořadech. Nejprve 9. září v Událostech v kultuře (což odpovídá 37. týdnu, kdy kniha v žebříčku ještě nebyla), poté 24. září U zavěšené knihy (což odpovídá 39. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nebyla) a 5. října v revue Třistatřicettři (což odpovídá 40. týdnu, kdy už kniha v žebříčku rovněž nebyla). Vzpomínková kniha Flashky české autorky Evy Zábranové se umístila ve 38. týdnu na sedmém místě. Dvakrát se objevila ve vysílání U zavěšené knihy, konkrétně 17. září (což odpovídá 38. týdnu, kdy se kniha umístila) a 1. října (což odpovídá 40. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nebyla). Reflektoval ji také pořad Třistatřicettři, a to 5. října, což rovněž odpovídá 40. týdnu, kdy se v žebříčku již neobjevila. Román Poslední laponec francouzského spisovatele Oliviera Truca se umístil ve 38. týdnu na desátém místě. U zavěšené knihy byl představen 8. října, což odpovídá 41. týdnu, kdy už v žebříčku nebyl. Biografie George Harrisona pod názvem Za zamčenými dveřmi se umístila ve 35. týdnu na desátém místě, ve vysílání České televize se objevila celkem dvakrát, shodně 20. srpna v Událostech i Událostech v kultuře, což odpovídá 34. týdnu, kdy kniha v žebříčku ještě nebyla, umístila se až v týdnu následujícím. Vzpomínková kniha Není-li to nemožné... Barbary Wintonové, dcery Sira Nicolase Wintona, se umístila v naučné kategorii a to ve 48. týdnu na osmém místě. Události v kultuře knihu představily 18. května, což odpovídá 20. týdnu, tedy dlouho předtím, než se kniha v žebříčku objevila. Neumělcům života, kniha českého autora Marka Váchy, se umístila v 17. týdnu na osmém místě. V pořadu U zavěšené knihy se objevila 24. dubna, což odpovídá právě 17. týdnu.

66

Drahý život, povídkový soubor kanadské spisovatelky Alice Munroové, se objevil ve 12. týdnu na devátém místě. Pořad U zavěšené knihy ho představil 27. března, což odpovídá 13. týdnu, tedy následující týden poté, co se kniha v žebříčku umístila. Jméno růže, nové vydání slavného románu italského autora Umberta Eca, se v žebříčku objevilo v 11. týdnu na šestém místě, v pořadu U zavěšené knihy poté 6. března, což odpovídá předchozímu, tedy 10. týdnu. Román Macocha české autorky Petry Hůlové se umístil na sedmém místě v 11. týdnu. Pořad U zavěšené knihy se mu věnoval 13. března, což shodně odpovídá 11. týdnu. V dětské kategorii se umístila pohádka Dobrodružství pavouka Čendy českého autora Pavla Čecha, a to ve 45. týdnu na osmém místě. Kniha se objevila v pořadu U zavěšené knihy 12. listopadu, což odpovídá následujícímu, tedy 46. týdnu, kdy už kniha v žebříčku nebyla.

67 11. INTERPRETACE ZÁVĚRŮ PRŮZKUMU

11.1.

Události

K analýze jsme za tři sledované ročníky souhrnně použili 46 relevantních příspěvků, z hlediska žánrů se jednalo v jedenácti případech o prózu, v deseti případech shodně o literaturu faktu a (auto)biografii nebo vzpomínky, v osmi případech o monografii nebo interview, v pěti případech o komiks a ve dvou případech o poezii.159 Jazykově převládá literatura česká, která se vyskytla v 31 reportážích, v šesti příspěvcích se objevila literatura americká, ve třech příspěvcích literatura britská a ve dvou příspěvcích literatura německá. Jedna reportáž se shodně věnovala literatuře ruské, švýcarské, francouzské a slovenské.160 Z knih prezentovaných Událostmi se v žebříčku prodejnosti objevilo celkem šestnáct knih, tři ze sledovaného ročníku 2006, sedm ze sledovaného ročníku 2010 a šest ze sledovaného ročníku 2014.

11.2.

Události v kultuře

V průběhu tří sledovaných ročníků jsme analyzovali celkem 324 recenzí ve vysílání Událostí v kultuře, podle žánrového rozdělení se jednalo ve 168 případech o prózu, v 58 případech o literaturu faktu, ve 35 případech o (auto)biografii nebo vzpomínky, ve 25 případech o poezii, ve 24 případech o monografii nebo interview, v devíti případech o komiks, ve třech případech se vyskytlo drama a ve dvou případech slovník.161 Stejně jako v pořadu Události i zde dominovala literatura česká, věnovalo se jí celkem 181 příspěvků. S odstupem následuje literatura angloamerická, konkrétně 38 příspěvků prezentovalo literaturu americkou a 31 příspěvků literaturu britskou. Shodně dvanáct recenzí hodnotilo literaturu francouzskou i literaturu německou. V pěti případech se jednalo o literaturu ruskou, ve čtyřech případech o literaturu irskou, shodně

159

Viz Tabulka 20. Viz Tabulka 21. 161 Viz Tabulka 22. 160

68 ve třech případech byla hodnocena literatura italská, kolumbijská, rakouská, brazilská a japonská. Dvakrát se objevila literatura švýcarská, chorvatská, polská a slovenská. Všechny ostatní jazyky jsou zastoupeny vždy jednou, konkrétně se jednalo o literaturu tureckou, maďarskou, holandskou, portugalskou, španělskou, dánskou, lotyšskou, kazašskou, australskou, marockou, švédskou, finskou, norskou, izraelskou a bulharskou, v jednom případě se jednalo o publikaci autorů více národností, kterou jsme zařadili jako kolektiv.162 Ze všech knih recenzovaných v Událostech v kultuře se jich v žebříčku prodejnosti umístilo celkem 33, osmnáct ve sledovaném ročníku 2006 a patnáct v roce 2014.

11.3.

Třistatřicettři

V literární revue Třistatřicettři bylo souhrnně doporučeno 204 knih, mezi nimiž dominovala literatura faktu (72 knih), následovaná prózou (44 knih), monografií a interview (38 knih), (auto)biografií a vzpomínkami (31 knih) a poezií (12 knih), ve třech případech se objevil slovník, dvakrát drama a jednou komiks.163 Velmi výrazná je dominance české literatury, celkem bylo doporučeno 165 českých knih. Následovala literatura americká (šest knih), slovenská (pět knih), švýcarská (čtyři knihy), britská (čtyři knihy), ruská (tři knihy), francouzská (tři knihy), německá (tři knihy), izraelská (jedna kniha), lotyšská (jedna kniha), španělská (jedna kniha), singapurská (jedna kniha), čínská (jedna kniha), polská (jedna kniha), norská (jedna kniha), italská (jedna kniha) a irská (jedna kniha). V jednom případě se jednalo o kolektiv autorů více národností.164 Ze všech knih prezentovaných v revue Třistatřicettři se v žebříčku prodejnosti objevilo celkem osmnáct, čtyři ve sledovaném ročníku 2006, dvě ve sledovaném ročníku 2010 a dvanáct ve sledovaném ročníku 2014.

162

Viz Tabulka 24. Viz Tabulka 23. 164 Viz Tabulka 25. 163

69 11.4.

Čtenářský deník

Pořad Čtenářský deník se vysílal pouze ve sledovaném ročníku 2010, kde představil 51 knih. Z nich se 47 věnovalo próze, tři (auto)biografii a vzpomínkám a jedna literatuře faktu. Pořad se věnuje pouze české literatuře, jazykové rozdělení tedy chybí.165 V žebříčku prodejnosti se z vysílání Čtenářského deníku objevily dvě knihy.

11.5.

U zavěšené knihy

V pořadu U zavěšené knihy bylo představeno celkově 214 knih, v nichž dominuje próza, která je zastoupena rovnými sto knihami. Ve 45 případech se jednalo o literaturu faktu, shodně ve 26 případech o monografii nebo interview a (auto)biografii nebo vzpomínky, v jedenácti případech o poezii, třikrát se vyskytnul komiks, dvakrát slovník a jednou drama.166 Také v pořadu U zavěšené knihy dominuje literatura česká, která je zastoupena 122 tituly. Následuje literatura angloamerická, 22 knih zastupuje literaturu americkou, 14 knih literaturu britskou. V devíti případech je zastoupena literatura francouzská, v osmi případech literatura slovenská, v sedmi případech literatura německá, v pěti případech literatura ruská. Shodně tři knihy zastupují literaturu kanadskou, švédskou a norskou, dvě knihy literaturu italskou a australskou. V ostatních případech se jedná vždy o jednu knihu, které prezentují literaturu ukrajinskou, palestinskou, polskou, zimbabwskou, afghánskou, rumunskou, finskou, chilskou, singapurskou, rakouskou, indickou a argentinskou. Ve dvou případech se jednalo o kolektivní dílo autorů více národností.167 V žebříčku prodejnosti za rok 2014 se z vysílání pořadu U zavěšené knihy objevilo celkem 47 knih.

165

Viz Tabulka 7. Viz Tabulka 14. 167 Viz Tabulka 15. 166

70 12. SOUHRN KNIŽNÍCH TITULŮ VE VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE Souhrnně ve všech sledovaných pořadech České televize jsme analyzovali 838 recenzí. Žánrovému rozdělení dominovala próza, kterou zastupovalo 370 knih. Celkem 186 knih jsme zařadili do kategorie literatura faktu, 105 knih do kategorie (auto)biografie a vzpomínky, 96 do kategorie monografie a interview, 50 knih do kategorie poezie, v osmnácti případech se jednalo o komiks, v sedmi případech o slovník a celkem šestkrát se vyskytlo drama.168 Jazykovému rozdělení s velmi výrazným odstupem dominovala literatura česká, zastoupena celkem 550 tituly. Literatura americká je zastoupena 72 knihami, literatura britská 52 knihami, 25 knih pochází od autora francouzského, 24 knih od autora německého, šestnáct od autora slovenského, čtrnáct od autora ruského. 169 Literaturu švýcarskou představuje sedm knih, literaturu italskou šest knih, shodně pět knih představuje literaturu irskou a norskou. Čtyřmi knihami jsou zastoupeni autoři rakouští, polští a švédští, ve třech případech se jedná o knihu čínskou, brazilskou, australskou, kolumbijskou, japonskou a kanadskou. Dvě knihy prezentují autory finské, chorvatské, španělské, lotyšské, izraelské a singapurské. V ostatních případech se jednalo o jednu knihu, konkrétně autorů kazašského, bulharského, portugalského, marockého, tureckého,

maďarského,

holandského,

dánského,

afghánského,

ukrajinského,

argentinského, zimbabwského, rumunského, chilského, indického a palestinského. Ve čtyřech případech jsme knihu zařadili jako kolektivní, jelikož se na ní podíleli autoři více národností.170 Celkem ve 116 případech se ve vysílání České televize objevila kniha, která figurovala v žebříčku prodejnosti, některé tituly i ve více pořadech. Alespoň jednou jsme v žebříčku našli souhrnně 95 knih recenzovaných ve vysílání České televize.171

168

Viz Tabulka 26. Viz Tabulka 27. 170 Viz Tabulka 28. 171 Viz Tabulka 31. 169

71 13. SOUHRN KNIŽNÍCH TITULŮ V ŽEBŘÍČKU PRODEJNOSTI Ve sledovaném ročníku 2006 ze z knih prezentovaných v pořadech České televize objevilo celkem 24 titulů v žebříčku prodejnosti. Jednalo se o sedmnáct knih z kategorie próza, shodně tři knihy z kategorií literatura faktu a (auto)biografie a vzpomínky, jedna kniha byla z kategorie monografie a interview. V šestnácti případech to byla kniha česká (devětkrát próza, třikrát literatura faktu, třikrát (auto)biografie a vzpomínky, jednou monografie a interview). Umístily se také čtyři knihy autora amerického, dvě knihy autora britského a dvě knihy autora brazilského, ve všech případech se jednalo o prózu. Ve sledovaném ročníku 2010 jsme v žebříčku prodejnosti našli dvanáct knih z vysílání České televize, sedm z kategorie próza, dvě z kategorie literatura faktu, dvě z kategorie (auto)biografie a vzpomínky a jedna z kategorie monografie a interview. Sedm z umístěných knih mělo autora českého (pětkrát próza, dvakrát literatura faktu), dvě autora amerického (jednou próza, jednou (auto)biografie a vzpomínky) a shodně jedna autora slovenského (próza), německého ((auto)biografie a vzpomínky) a švýcarského (monografie a interview). Ze sledovaného ročníku se do žebříčku prodejnosti promítlo celkem 59 knih z vysílání České televize, celkem 37 z kategorie próza, deset z kategorie literatura faktu, devět z kategorie (auto)biografie a vzpomínky, dvakrát se jednalo o komiks a jednou o slovník. Mezi umístěnými knihami dominuje literatura česká, českého autora má celkem 34 knih umístěných v žebříčku. Shodně sedm knih se umístilo od amerického i britského autora, ve třech případech se jednalo o autora norského, shodně ve dvou případech o autora švédského a francouzského, jednou knihou se umístili autoři slovenský, ruský, kanadský a italský. Zajímavostí je, že v případě švédské a norské literatury se jedná vždy o stejného autora, konkrétně Jonase Jonassona a Jo Nesbøho. Ve všech sledovaných ročnících je tedy dominantním žánrem próza, z této kategorie se umístilo celkem 61 knih. Z kategorie literatura faktu to bylo patnáct knih, z kategorie (auto)biografie a vzpomínky čtrnáct knih, z kategorie monografie a interview dvě knihy, dvakrát se umístil komiks a jednou slovník. Zajímavostí je, že

72 mezi nejprodávanějšími knihami ani jednou nejsou zastoupeny kategorie poezie a drama.172 Také v žebříčku prodejnosti dominují tituly českých autorů, které jsou zastoupeny celkem 57 knihami. Třináctkrát se umístila kniha autora amerického, devětkrát kniha autora britského, třikrát kniha autora norského, shodně dvakrát kniha autora slovenského, brazilského, švédského a francouzského. V ostatních případech se jedná vždy o jeden titul autora německého, švýcarského, ruského, kanadského a italského.173

172 173

Viz Tabulka 36. Viz Tabulka 37.

73 14. OBECNÉ ZÁVĚRY PRŮZKUMU Jelikož jednotlivé sledované pořady České televize se navzájem liší svou strukturou a také přístupem, podle kterého knihy prezentují, jejich vzájemné srovnání by nemělo velkou váhu. Obecně lze však říct, že nejoblíbenějším žánrem se ukázala být současná beletrie oddechová, což vyplývá také z výzkumů čtenářství Jiřího Trávníčka. Z celkového počtu 838 sledovaných příspěvků jsme jich do kategorie próza (romány, povídky, pohádky, science fiction a podobně) zařadili celkem 370. S výjimkou literární revue Třistatřicettři, která souhrnně častěji představuje literaturu faktu (celkově 72 titulů z 204 doporučených knih), byla próza dominantním žánrem ve všech pořadech a také mezi knihami, které se promítly do žebříčku prodejnosti. Faktografické, naučné a populárně-naučné knihy (průvodce, historické publikace, kuchařky, knihy o životním stylu a podobně) zaujímaly pomyslné druhé místo, v celkovém počtu představených knih do této kategorie spadá 186 knih. Téměř vyrovnaný je počet titulů v kategorii (auto)biografie a vzpomínky (tedy knihy autobiografické, životopisy, zveřejněné dopisy osobností a podobně), kterou zastupuje celkem 105 knih, a v kategorii monografie a interview (souborné dílo osobnosti, fotografické publikace, knihy formou rozhovoru a podobně), kam jsme zařadili 96 titulů. Pozoruhodné je, že ačkoliv celkem padesát reportáží se věnovalo poezii (básnické sbírce nebo sborníku písní), tento žánr se ani jednou neobjevil v žebříčku prodejnosti, stejně jako drama, které však bylo ve vysílání prezentováno méně, a to celkem šestkrát.174 Obecně lze také říct, že zcela dominantní je vliv literatury české175 – v takřka všech sledovaných ročnících i takřka všech sledovaných pořadech (s výjimkou Událostí 2006) byla s převahou nejčastější a dominuje také mezi knihami, které se z vysílání České televize objevily v žebříčku nejprodávanějších knih. S velmi výrazným odstupem lze jako druhý nejčastější jazyk označit angličtinu, zejména knihy americké a britské se ve vysílání objevují pravidelně, v několika sledovaných pořadech se objevily také knihy kanadské nebo australské. U ostatních titulů lze říct, že pokud se knize dostane pozornosti, je buď z pera známého autora (například brazilskou literaturu zastupoval téměř výhradně Paulo Coelho, kolumbijskou výhradně Gabriel García Márquez, norskou téměř výhradně Jo Nesbø, švédskou téměř výhradně Jonas Jonasson), nebo 174 175

Viz Tabulka 29. Viz Tabulka 30.

74 kniha sama něčím vyčnívá (stala se ve své zemi bestsellerem, získala významné ocenění, její část se odehrává v Česku a podobně). Některé národní literatury se objevují ve všech sledovaných ročnících (například česká, britská, americká nebo francouzská), velmi často se objevují národnosti geograficky blízké Česku (rakouská, německá, polská nebo slovenská). Obecně platí, že čím vzdálenější národ, tím většího mezinárodního ohlasu musela kniha, případně její autor, dosáhnout (například kontroverzní a původně zakázaný román Nespavost lotyšského autora Albertse Belse, který se objevuje v analýze za rok 2006, nebo populární zimbabwský autor David Michie, jehož kniha Dalajlamova kočka se objevuje v analýze za rok 2014) a pokud se některá kniha od autora vzdálenějšího národa objeví ve více sledovaných pořadech, zpravidla se jedná o téhož autora nebo knihu (jako například u singapurského autora Sonu Shamdasaniho, který je autorem titulu Život v knihách, monografie C. G. Junga představené v roce 2014 v pořadech Třistatřicettři a U zavěšené knihy). Také v žebříčku prodejnosti je dominantním zastoupeným žánrem próza a nejčastějším autorem český. Ze všech sledovaných ročníků i pořadů, se v žebříčku alespoň jednou umístilo 95 knih, z nichž z kategorie próza to bylo 61 titulů a z české literatury 57 titulů. Pozoruhodné však je, že mezi celkově nejúspěšnějšími knihami z hlediska počtu umístění v žebříčku prodejnosti český autor není ani v jednom sledovaném roce – za rok 2006 je nejúspěšnější knihou Šifra mistra Leonarda a za rok 2010 Ztracený symbol, obě od amerického spisovatele Dana Browna, v roce 2014 kniha švédského autora Jonase Jonassona Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (tato kniha je současně celkově nejúspěšnější, z 52 týdnů se umístila aspoň jednou ve 48 týdnech, což žádný jiný z analyzovaných titulů nedokázal). Nejúspěšnější českou knihou z ročníku 2006 je druhý díl Toulavé kamery kolektivu moderátorů České televize, který se umístil ve 28 týdnech, z českých spisovatelů je mezi nejúspěšnějšími za rok 2006 Michal Viewegh (kniha Báječný rok se umístila patnáctkrát). Za rok 2010 je nejúspěšnější českou autorkou Markéta Baňková (kniha Straka v říši entropie se umístila třináctkrát) a za rok 2014 Evžen Boček (kniha Poslední aristokratka se umístila ve 38 týdnech, její pokračování Aristokratka ve varu v osmnácti týdnech). Pozoruhodné je, že s výjimkou Šifry mistra Leonarda (umístěné ve 45 týdnech v roce 2006) a její obdoby Da Vinciho kód (umístěné ve 33 týdnech v roce 2006) jsou ostatní celkově nejúspěšnější knihy (počítáme ty umístěné ve více než třiceti týdnech roku) ze sledovaného ročníku 2014 – kromě jmenovaných knih Stoletý stařík, který vylezl z okna

75 a zmizel a Poslední aristokratka jsou to také Deník malého poseroutky (39 týdnů), Zhubněte jednou provždy (36 týdnů) a Analfabetka, která uměla počítat (32 týdnů). V ročníku 2010 žádná kniha více než třicet umístění nedosáhla, nejúspěšnější knihou byl Ztracený symbol, který se umístil ve 29 týdnech. Zajímavostí také je, že knihy Deník malého poseroutky a Zhubněte jednou provždy se umístily i ve sledovaném ročníku 2010, ovšem ve výrazně menším počtu (Deník malého poseroutky patnáctkrát, Zhubněte jednou provždy třikrát). Z hlediska pořadů, které se promítly do žebříčku prodejnosti, je nejúspěšnější U zavěšené knihy, i přestože se vysílal pouze ve sledovaném ročníku 2014. Celkem se v jeho vysílání objevilo 47 knih, což je bezmála polovina všech umístěných knih. Odpovídá to tedy našemu původnímu předpokladu, že knihy z tohoto pořadu se v žebříčku budou objevovat častěji, protože ve svém vysílání zveřejňuje také seznam nejprodávanějších knih za předchozí týden. Druhým nejúspěšnějším pořadem z tohoto pohledu jsou Události v kultuře, které jsme analyzovali ve dvou sledovaných ročnících. Z jejich vysílání se do žebříčku prodejnosti promítlo celkem 33 knih, jejich počet je i v obou letech téměř vyrovnaný (osmnáct titulů v roce 2006, patnáct v roce 2014). U obou pořadů, které se vysílaly ve všech třech sledovaných letech, je počet umístěných knih také téměř shodný. Z pořadu Události je to šestnáct knih (tři za rok 2006, sedm za rok 2010 a šest za rok 2014) a z revue Třistatřicettři osmnáct knih (čtyři za rok 2006, dvě za rok 2010 a dvanáct za rok 2014). Pozoruhodný je fakt, že ačkoliv pořad Čtenářský deník se věnuje výhradně české literatuře a téměř výhradně próze, což jsou shodně nejčastější knihy z analýzy umístěné v žebříčku prodejnosti, z jeho vysílání se do něj promítly pouze dvě (konkrétně knihy Bereme, co je Věry Noskové a Sidra Noach Davida Jana Novotného).

76

ZÁVĚR Průzkum v této diplomové práci shrnuje příspěvky o literatuře ve vysílání vybraných pořadů České televize, konkrétně pořadů Události, Události v kultuře, Třistatřicettři, Čtenářský deník a U zavěšené knihy. Během analýzy jsme srovnali prezentovaná díla z žánrového a jazykového hlediska a výsledky jsme poté porovnali s žebříčkem prodejnosti tištěných titulů podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů za příslušné období. Do průzkumu jsme zaznamenali, která prezentovaná díla se v žebříčku objevila, kdy, kolikrát a na kterém místě. Jako zcela jednoznačný výsledek průzkumu se ukázal být dominantní vliv literatury české. Kvantitativně nejvíce knih bylo prezentováno téměř ve všech sledovaných pořadech i téměř všech sledovaných letech, s výjimkou Událostí v roce 2006, někdy i s velmi výrazným odstupem. Statisticky nejčastěji také v žebříčku prodejnosti z představených knih měly ty české největší podíl. Nejvíce umístění v žebříčku z českých autorů měl spisovatel Evžen Boček, a to s tituly Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu. Z jazykového hlediska je také značný vliv literatury angloamerické, německé či francouzské. Často se objevují také národnosti geograficky blízké Česku (literatura rakouská, polská či slovenská), obecně lze říci, že čím vzdálenější národ, tím většího mezinárodního ohlasu musí kniha anebo její autor dosáhnout, aby se mohla objevit ve vysílání. Pokud se knize dostává pozornosti, velmi často je jejím autorem známý spisovatel (například zástupcem brazilské literatury je zpravidla Paulo Coelho, kolumbijské zpravidla Gabriel García Márquez) nebo je kniha sama něčím výjimečná (získala významné ocenění, stala se bestsellerem, její autor získal Nobelovu cenu za literaturu, poukazuje na významné či aktuální společenské téma a podobně). Náklonnost k prezentaci knih, které se stanou bestsellery, se v případě našeho průzkumu neprokázala, pokud se ve vysílání České televize objevila hojně prodávaná kniha, zpravidla to bylo až poté, co se umístila v žebříčku prodejnosti. Některé knihy byly představeny již v době, kdy se objevily na knižním trhu, v tomto případě byl však jejich autorem téměř vždy zavedený autor bestsellerů, jehož další titul byl předem očekáván.

77 Podle očekávání mezi nejčastěji prezentovanými žánry byly zejména próza a literatura faktu. Tyto žánry se také nejčastěji objevují mezi knihami, které se posléze objevily v žebříčku prodejnosti, což lze přičíst i faktu, že Svaz českých knihkupců a nakladatelů člení žebříček na kategorie beletrie, naučné a dětské. Nejúspěšnější knihy ve všech sledovaných ročnících spadaly do kategorie próza, pozoruhodné však je, že i přes dominanci české literatury ani jedna z nich není česká. V roce 2006 nejvíce uspěla kniha Šifra mistra Leonarda (potažmo Da Vinciho kód), v roce 2010 román Ztracený symbol a v roce 2014 román Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Nejúspěšnějšími českými knihami ve sledovaných letech byly druhý díl Toulavé kamery za rok 2006, Straka v říši entropie spisovatelky Markéty Baňkové za rok 2010 a román Poslední aristokratka Evžena Bočka za rok 2014. V ostatních kategoriích, které člení SČKN, nejvíce uspěla slovenská autorka Antónia Mačingová s knihou Zhubněte jednou provždy (kategorie naučné za rok 2014), mezi dětskými knihami se nejčastěji objevovali americký autor Jeff Kinney s knihou Deník malého poseroutky a britský spisovatel Clive Staples Lewis s knihou Letopisy Narnie. Pozoruhodné je, že knihy Zhubněte jednou provždy i Deník malého poseroutky se objevily aspoň jednou i v jiném sledovaném ročníku, než kdy byly prezentovány ve vysílání České televize. Mezi sledovanými pořady je z hlediska počtu knih, které se promítly do žebříčku prodejnosti, nejúspěšnější pořad U zavěšené knihy, i přestože se vysílal pouze ve sledovaném ročníku 2014. Celkem se v jeho vysílání objevilo 47 knih, což je bezmála polovina všech umístěných knih. Odpovídá to tedy původnímu předpokladu, že knihy z tohoto pořadu se v žebříčku budou objevovat častěji, protože ve svém vysílání zveřejňuje také seznam nejprodávanějších knih za předchozí týden. Druhým nejúspěšnějším pořadem z tohoto pohledu jsou Události v kultuře, které jsme analyzovali ve dvou sledovaných ročnících. Z jejich vysílání se do žebříčku prodejnosti promítlo celkem 33 knih, jejich počet je i v obou letech téměř vyrovnaný (osmnáct titulů v roce 2006, patnáct v roce 2014). Pozoruhodné je, že oba pořady – Události i Třistatřicettři – vysílané ve všech třech sledovaných letech i přes větší počet prezentovaných knih z hlediska titulů, které se promítly do žebříčku prodejnosti, tolik úspěšné nebyly. Na základě závěrů analýzy není možné jednoznačně říct, zda prezentace knihy v televizním vysílání dokáže ovlivnit její prodejnost. Je však pravděpodobné, že

78 prodejnost (i předem očekávaná) může ovlivnit výběr titulu k prezentaci ve vysílání. Týká se to zejména zavedených autorů jako Michal Viewegh, Dan Brown, Paulo Coelho nebo Joanne K. Rowlingová (i pod pseudonymem Robert Galbraith). Televize nemá podle našich závěrů na prodejnost knihy zásadní vliv, je pouze jedním z mnoha faktorů, které mohou ovlivnit, zda se kniha bude dobře prodávat. Mezi nejúspěšnějšími knihami se zpravidla umisťují takové, které mají kontroverzní téma, případně kontroverzního autora – nejlepším příkladem je úspěch knihy Šifra mistra Leonarda, kterou kvůli jejímu kontroverznímu námětu odsoudila katolická církev, Velká Británie nepovolila její filmovou verzi natáčet na svém území a nějakou dobu se hovořilo i o možnosti, že Dan Brown ukradl námět jinému spisovateli. Přesto se kniha stala s velkou převahou nejúspěšnějším knižním titulem roku 2006. Jakmile kniha uspěje, může to mít vliv na fakt, že se poté prodává ještě více, což platí zejména u dětské literatury, která obvykle nepodléhá aktuálním trendům ani kontroverzním tématům, například kniha Deník malého poseroutky – dle našich kritérií nejúspěšnější dětská kniha v roce 2014 – se dobře prodávala i o čtyři roky dříve. Na pomyslném pomezí stojí knihy naučné, které aktuálním trendům částečně podléhají, přesto se však některá témata pravidelně vracejí – mezi nejúspěšnější patří knihy o zdraví, jídle a životním stylu. Podle výzkumů Jiřího Trávníčka chodí lidé pro literaturu faktu a naučné knihy raději do knihovny, přesto nejprodávanější kniha v historii českého knižního trhu – Vaříme s Láďou Hruškou – levně a chutně – byla kuchařka, kterou Svaz českých knihkupců a nakladatelů řadí právě do naučné kategorie. Kontroverzní hodnocení v médiích tak může prodejnosti knihy do značné míry prospět, rozhodně však nemá zásadní vliv. Můžeme tedy tvrdit, že v mnoha případech se televize více řídí zájmem čtenářů, než se čtenáři řídí hodnocením prezentovaným v televizním vysílání.

79 Summary

The research in this diploma thesis summarizes literary broadcasting on Czech Television, specifically Události, Události v kultuře, Třistatřicettři, Čtenářský deník, and U zavěšené knihy. During the analysis we compared presented works in the terms of genre and language. Secondary, we compared the results with the books‘ titles sale ranking of Union of Czech booksellers and publishers for a specific time, and also compared, which of these reviewed pieces are in the ranking chart, how many times they are in there, and on which post they are.

Books of Czech origin are the ones mostly reviewed; the dominating influence of Czech literature emerged as a result. Most of the books were presented in majority of the tracked programs in nearly all of the years, except the Události in the year of 2006, sometimes with a great difference. Statistically, from the introduced titles, the Czech books had the highest rate in merchantability ranking. The highest position reached writer Evžen Boček with his novels Poslední aristokratka and Aristokratka ve varu.

In linguistic terms, there is a considerable influence of Anglo-American, German, or French literature. Literatures geographically close to Czech republic, such as Austrian, Polish, or Slovak appears as well. In general, the book, or its author with different nationality, has to reach higher level of recognition to appear in broadcasting. In most cases, the book attracts attention if it is written by a famous writer. Paulo Coelho is a great example in Brazilian literature, or Gabriel García Márquez from Colombia. On the other hand, the book has to be extraordinary itself (win a major award, become a bestseller, the author is Nobel Prize-winner, content of an actual social topic etc.). The research did not show any special inclination to present best-selling books differently. Such book usually appeared in the broadcasting after its positioning in merchantability ranking. Some of the books were included in broadcasting at the same time as at the book market, because of its expectancy from the established author of bestsellers.

As expected, mostly presented book had the prosaic character or it was a non-fiction literature. These genres were concluded in the ranking, which is divided into fiction, educational and children’s literature. Even if the Czech literature dominates the rankings, the most successful books had different origins. In 2006, The Da Vinci Code succeeded, in 2010, the novel The Lost Symbol, and in 2014, the novel The Hundred-Year-Old Man Who Climbed Out the Window and Disappeared. The most successful Czech books were Toulavá kamera 2 in 2006, Straka v říši entropie by Markéta Baňková in 2010, and the novel Poslední aristokratka

80 by Evžen Boček in 2014. In other categories triumphed: Slovakian author Antónia Mačingová with her book Zhubněte jednou provždy in educational literature, American author Jeff Kinney with children’s book Diary of a wimpy kid, and English author Clive Staples Lewis with The Chronicles of Narnia as well. What is remarkable is, that Diary of a wimpy kid and Zhubněte jednou provždy were presented in the ranking also in different year. Even though the program U zavěšené knihy was broadcasted only in the year 2014, it presented the most books that were also in the rankings. In total, 47 books appeared there, which is almost half of all the ranked books. It shows the rankings of selling from the past weeks, so it is expected that the books from rankings will be presented. Followed by Události v kultuře, which was analyzed in two years and had 33 books from the rankings in its broadcasting (18 titles in 2006, and 15 titles in 2014). Události or Třistatřicettři were not such successful, despite of their higher quantity of titles.

Based on the analysis it is impossible to say if the presentation of book title has the influence in its sale ability. What is presumable is, that marketability (including the expected one) has the influence in the choosing of the title presented in broadcasting. This concerns especially prevailing authors such as Michal Viewegh, Dan Brown, Paulo Coelho, or Joanne K. Rowling (or using the pseudonym Robert Galbraith). Television does not have, based on our conclusions, a major impact; it is only one of many factors that can influence whether a book will sell well. Among the most successful books are usually those which have a controversial topic, or controversial author - the best example is the success of the book The Da Vinci Code, which has controversial subject and was rejected by the Catholic Church, the United Kingdom did not allow to shoot the film version on its territory, and there was supposedly a possibility that Dan Brown stole the story from another writer. Yet the book has become overwhelmingly the most successful book title in 2006. When the book succeeds, it could affect the fact that then sells even more, which is especially true for children's literature, which is usually exempt from current trends or controversial topics, such as the book Diary of a Wimpy Kid - according to our criteria, the most successful children's book in 2014 - was also sold well four years earlier. The imaginary border stands non-fiction literature, some of the topics come back regularly - the most successful books include health, food and lifestyle. According to the research of Jiří Trávníček, people go to non-fiction books to the library instead, still the best-selling book in the history of Czech book market – Vaříme s Láďou Hruškou – levně a chutně - was a cook, which the Union of Czech Booksellers and Publishers ranks just in the non-fiction category. Asserting, the television is mostly motivated by the interest of the public and the readers, but the readers are not exactly influenced by the titles presented in televisions.

81 Použitá literatura BAYARD, Pierre. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. 1. vyd. Překlad Petra James. Brno: Host, 2010, 208 s. ISBN 978-807-2943-678. BEČKA, Josef V. Česká́ stylistika. Vyd. 1. Praha: Academia, 1992, 467 p. ISBN 80200-0020-8. BUERMANN, Uwe a Radomil HRADIL. Jak (pře)žít s médii: příležitosti a hrozby informačního věku a nové úkoly pedagogiky. Vyd. 1. Hranice: Fabula, 2009, 239 s. ISBN 978-808-6600-581. BURTON, Graeme. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister, 2001, 390 s. ISBN 80-859-4767-6. CARRIÈRE, Jean-Claude, Umberto ECO a Jean-Philippe de TONNAC. Knih se jen tak nezbavíme. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010, 237 s. ISBN 978-802-5702-666. ECO, Umberto. O literatuře: přednášky na Harvardově univerzitě. Vyd. 1. Překlad Alice Flemrová. Praha: Argo, 2004, 313 s. Velká řada, sv. 38. ISBN 80-720-35886. ECO, Umberto. Šest procházek literárními lesy: přednášky na Harvardově univerzitě. Překlad Bronislava Grygová. V Olomouci: Votobia, 1997, 196 s. Velká řada, sv. 38. ISBN 80-719-8248-2. HALADA, Jan. Člověk a kniha: úvod do nakladatelské specializace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993, 120 s. ISBN 80-706-6767-2. HAMAN, Aleš. Literatura z pohledu čtenářů. Praha: Československý spisovatel, 1991, 176 s. ISBN 80-202-0281-1. HUBÁČEK, Josef. Učebnice stylistiky: pro posluchače pedagogických fakult, studenty učitelství v 1. - 4. ročníku základní školy. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 219 s. CHALOUPKA, Otakar. Takoví jsme my, čeští čtenáři. Praha: Adonai, 2002, 156 s. ISBN 80-865-0053-5. KEKI, Béla: 5000 let písma. Praha, Nakladatelství Mladá fronta, 1984. 1. vyd. ISBN 23-083-84. KREJČÍ, Karel. Sociologie literatury. Vyd. 2., dopl., V Grada Publishing 1. Praha: Grada, 2008, 160 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4726-236. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1995, 307 s. ISBN 80-718-4134-X.

82 MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. PAVLÁT, Leo: Tajemství knihy. Praha, Nakladatelství Albatros, 1988. 2. vyd. ISBN13858-88. PECINA, Martin. Knihy a typografie. 1. vyd. Brno: Host, 2011, 221 s. ISBN 978-8072943-937. PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2003, 248 s. ISBN 80-7185-516-2. POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999, 190 s. ISBN 80-204-0747-2. RAMONET, Ignacio. Tyranie médií. 1. vyd. Překlad Michal Pacvoň. Praha: Mladá fronta, 2003, 226 s. Myšlenky (Mladá fronta), sv. 11. ISBN 80-204-1037-6. RUß-MOHL, Stephan. Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. 1. vyd. Překlad Hana Bakičová. Praha: Grada, 2005, 292 s., [22] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0158-8. SCHULZ, Winfried. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2., přeprac. vyd. Překlad Barbara Köpplová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2004, 149 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze, 2. ISBN 80-246-0827-8. ŠIMEČEK, Zdeněk a Jiří TRÁVNÍČEK. Knihy kupovati--: dějiny knižního trhu v českých zemích. 1. vyd. Praha:Academia, 2014, 499 s. ISBN 978-80-200-2404-6. ŠMEJKALOVÁ, Jiřina. Kniha: k teorii a praxi knižní́ kultury. Vyd. 1. Brno: Host, 2000, 240 s. Studium (Brno, Czech Republic), sv. 5. ISBN 80-7294-005-8. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host, 2011,192 s. ISBN 978-80-7294-515-3. TUŠER, Andrej. Ako sa robia noviny. 1. vyd. Bratislava: SOFA, 1999, 219 s. ISBN 80857-5266-2. TUŠER, Andrej. Praktikum mediálnej tvorby. 1. vyd. Bratislava: Eurokodex, 2010, 368 s. ISBN 978-80-89447-16-9. Závěrečné práce: NECHVÁTALOVÁ, Lenka. Proměna hlavní zpravodajské relace ČT Události v roce 2012 [bakalářská práce]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2013. 50 listů. Vedoucí práce Václav Moravec.

83 STEJSKALOVÁ, Radka. Události ČT v novém vysílacím čase [bakalářská práce].Brno: Masarykova univerzita, 2007. Vedoucí práce David Kořínek. Dostupné z: .

Periodika: HALADA, J. Čtenářský výzkum jako sonda současného knižního trhu. Čtenář, 1995, roč. 47, č. 10, s. 369-372. Slovníky a příručky: Slovník klubů českých a slovenských autorů literatury faktu. 3. dopl. a upr. vyd. Editor Jan Halada. Praha: Vydavatelství 999, 2003, 351 s. ISBN 80-863-9110-8. OSVALDOVÁ, B., HALADA J. A KOLEKTIV. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 256 s. ISBN 80-859-8376-1. MOCNÁ, Dagmar. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, 699 s. ISBN 80-718-5669-X. Elektronické zdroje: http://www.czechlit.cz/odkazy/literarni-porady-v-ceske-televizi/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/236397-literatura-na-ct-art-is-not-dead/ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/234254-na-ct-art-i-kultura-je-udalost/ http://sckn.cz/index.php?p=ladder Archiv pořadů ČT dostupný online: Události: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/ Události v kultuře: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-vkulture/video/ Třistatřicettři: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096008034-tristatricettri/video/ U zavěšené knihy: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10619821880-u-zaveseneknihy/video/ Čtenářský deník: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169663406-ctenarsky-denik/

84 Seznam příloh Příloha č. 1: Rozdělení žánrů v Událostech 2006 (tabulka) Příloha č. 2: Rozdělení jazyků v Událostech 2006 (tabulka) Příloha č. 3: Rozdělení podle žánrů Události 2010 (tabulka) Příloha č. 4: Rozdělení podle jazyků Události 2010 (tabulka) Příloha č. 5: Rozdělení podle žánrů Události 2014 (tabulka) Příloha č. 6: Rozdělení podle jazyků Události 2014 (tabulka) Příloha č. 7: Rozdělení podle žánrů Čtenářský deník 2010 (tabulka) Příloha č. 8: Rozdělení podle žánrů Třistatřicettři 2006 (tabulka) Příloha č. 9: Rozdělení podle jazyků Třistatřicettři 2006 (tabulka) Příloha č. 10: Rozdělení podle žánrů Třistatřicettři 2010 (tabulka) Příloha č. 11: Rozdělení podle jazyků Třistatřicettři 2010 (tabulka) Příloha č. 12: Rozdělení podle žánrů Třistatřicettři 2014 (tabulka) Příloha č. 13: Rozdělení podle jazyků Třistatřicettři 2014 (tabulka) Příloha č. 14: Rozdělení podle žánrů U zavěšené knihy 2014 (tabulka) Příloha č. 15: Rozdělení podle jazyků U zavěšené knihy 2014 (tabulka) Příloha č. 16: Rozdělení podle žánrů Události v kultuře 2006 (tabulka) Příloha č. 17: Rozdělení podle žánrů Události v kultuře 2014 (tabulka) Příloha č. 18: Rozdělení podle jazyků Události v kultuře 2006 (tabulka) Příloha č. 19: Rozdělení podle jazyků Události v kultuře 2014 (tabulka) Příloha č. 20: Literatura v Událostech ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení (tabulka) Příloha č. 21: Literatura v Událostech ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení (tabulka) Příloha č. 22: Literatura v Událostech v kultuře ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení (tabulka) Příloha č. 23: Literatura v Třistatřicettři ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení (tabulka) Příloha č. 24: Literatura v Událostech v kultuře ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení (tabulka) Příloha č. 25: Literatura v Třistatřicettři podle jazykového rozdělení (tabulka) Příloha č. 26: Literatura ve vysílání České televize ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení (tabulka)

85 Příloha č. 27: Literatura ve vysílání České televize ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení (jazyky s větším počtem zastoupení) (tabulka) Příloha č. 28: Literatura ve vysílání České televize ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení (jazyky s menším počtem zastoupení) (tabulka) Příloha č. 29: Srovnání pořadů České televize ve všech sledovaných letech z hlediska žánrů (tabulka) Příloha č. 30: Česká literatura v pořadech České televize ve všech sledovaných letech (tabulka) Příloha č. 31: Knihy z vysílání České televize v žebříčku prodejnosti (tabulka) Příloha č. 32: Knihy z vysílání České televize 2006 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění) (tabulka) Příloha č. 33: Knihy z vysílání České televize 2010 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění) (tabulka) Příloha č. 34: Knihy z vysílání České televize 2014 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění) (1) (tabulka) Příloha č. 35: Knihy z vysílání České televize 2014 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění) (2) (tabulka) Příloha č. 36: Knihy z vysílání České televize v žebříčku prodejnosti podle žánrů (tabulka) Příloha č. 37: Knihy z vysílání České televize v žebříčku prodejnosti podle jazyků (tabulka)

86

Přílohy Tabulka 1: Rozdělení žánrů v Událostech 2006

Žánry literatura faktu próza monografie, interview Žánry

(auto)biografie, vzpomínky poezie drama 0

0,5

1

1,5

2

2,5

Tabulka 2: Rozdělení jazyků v Událostech 2006

jazyky

americká

jazyky česká

0

0,5

1

1,5

2

2,5

87 Tabulka 3: Rozdělení podle žánrů Události 2010

žánry literatura faktu próza monografie, interview žánry

komiks poezie (auto)biografie, vzpomínky 0

2

4

6

8

Tabulka 4: Rozdělení podle jazyků Události 2010

jazyky česká americká ruská

jazyky

švýcarská německá 0

2

4

6

8

10

12

14

88 Tabulka 5: Rozdělení podle žánrů Události 2014

Žánry literatura faktu próza monografie, interview Žánry

(auto)biografie, vzpomínky komiks poezie 0

2

4

6

8

10

Tabulka 6: Rozdělení podle jazyků Události 2014

jazyky česká britská americká jazyky

slovenská německá francouzská 0

5

10

15

20

89 Tabulka 7: Rozdělení podle žánrů Čtenářský deník 2010

žánry próza

(auto)biografie, vzpomínky

žánry

literatura faktu

0

10

20

30

40

50

Tabulka 8: Rozdělení podle žánrů Třistatřicettři 2006

žánry literatura faktu próza monografie, interview (auto)biografie, vzpomínky žánry

poezie slovník komiks drama 0

5

10

15

20

25

30

35

90 Tabulka 9: Rozdělení podle jazyků Třistatřicettři 2006

jazyky česká britská americká španělská švýcarská norská izraelská slovenská čínská italská lotyšská kolektiv

jazyky

0

10

20

30

40

50

60

70

Tabulka 10: Rozdělení podle žánrů Třistatřicettři 2010

Žánry poezie monografie, interview literatura faktu

Žánry

(auto)biografie, vzpomínky próza 0

5

10

15

20

25

30

91 Tabulka 11: Rozdělení podle jazyků Třistatřicettři 2010

jazyky česká americká francouzská německá jazyky

švýcarská slovenská polská kolektiv 0

10

20

30

40

50

60

Tabulka 12: Rozdělení podle žánrů Třistatřicettři 2014

žánry próza literatura faktu (auto)biografie, vzpomínky monografie, interview

žánry

poezie drama slovník 0

5

10

15

20

92 Tabulka 13: Rozdělení podle jazyků Třistatřicettři 2014

jazyky česká ruská slovenská britská švýcarská

jazyky

singapurská německá irská americká 0

10

20

30

40

50

60

Tabulka 14: Rozdělení podle žánrů U zavěšené knihy 2014

žánry próza literatura faktu monografie, interview (auto)biografie, vzpomínky žánry

poezie komiks slovník drama 0

20

40

60

80

100

120

93 Tabulka 15: Rozdělení podle jazyků U zavěšené knihy 2014

jazyky česká americká britská francouzská slovenská německá ruská norská švédská kanadská australská italská ukrajinská

jazyky

palestinská polská zimbabwská afghánská rumunská finská chilská singapurská rakouská indická argentinská kolektiv 0

20

40

60

80

100

120

140

94 Tabulka 16: Rozdělení podle žánrů Události v kultuře 2006

žánry próza literatura faktu monografie, interview (auto)biografie, vzpomínky

žánry

poezie drama slovník 0

20

40

60

80

100 120 140

Tabulka 17: Rozdělení podle žánrů Události v kultuře 2014

žánry próza (auto)biografie, vzpomínky literatura faktu žánry

poezie monografie, interview komiks 0

10

20

30

40

50

95 Tabulka 18: Rozdělení podle jazyků Události v kultuře 2006

jazyky česká americká britská německá francouzská ruská italská rakouská brazilská irská švýcarská kolumbijská chorvatská jazyky

japonská portugalská polská nizozemská španělská dánská lotyšská kazašská australská marocká švédská turecká kolektiv 0

20

40

60

80

100

120

140

96 Tabulka 19: Rozdělení podle jazyků Události v kultuře 2014

jazyky česká britská americká čínská slovenská japonská finská kolumbijská

jazyky

irská maďarská polská francouzská norská izraelská bulharská 0

10

20

30

40

50

60

70

97 Tabulka 20: Literatura v Událostech ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení

žánry próza literatura faktu (auto)biografie, vzpomínky žánry

monografie, interview komiks poezie 0

2

4

6

8

10

12

Tabulka 21: Literatura v Událostech ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení

jazyky česká americká britská německá jazyky

švýcarská francouzská slovenská ruská 0

5

10

15

20

25

30

35

98 Tabulka 22: Literatura v Událostech v kultuře ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení

žánry próza literatura faktu (auto)biografie, vzpomínky poezie žánry

monografie, interview komiks drama slovník 0

50

100

150

200

Tabulka 23: Literatura v Třistatřicettři ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení

žánry literatura faktu próza monografie, interview (auto)biografie, vzpomínky žánry

poezie slovník drama komiks 0

20

40

60

80

99 Tabulka 24: Literatura v Událostech v kultuře ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení

jazyky česká americká britská francouzská německá ruská irská japonská brazilská rakouská kolumbijská italská švýcarská chorvatská polská slovenská jazyky

turecká maďarská nizozemská portugalská španělská dánská lotyšská kazašská australská marocká švédská finská norská izraelská bulharská kolektiv 0

50

100

150

200

100 Tabulka 25: Literatura v Třistatřicettři podle jazykového rozdělení

jazyky česká americká slovenská švýcarská britská ruská francouzská německá izraelská jazyky

lotyšská španělská singapurská čínská polská norská italská irská kolektiv 0

50

100

150

200

101 Tabulka 26: Literatura ve vysílání České televize ve všech sledovaných letech podle žánrového rozdělení

žánry próza literatura faktu (auto)biografie, vzpomínky monografie, interview žánry

poezie komiks slovník drama 0

100

200

300

400

Tabulka 27: Literatura ve vysílání České televize ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení (jazyky s větším počtem zastoupení)

jazyky česká americká britská francouzská

jazyky

německá slovenská ruská 0

100

200

300

400

500

600

102 Tabulka 28: Literatura ve vysílání České televize ve všech sledovaných letech podle jazykového rozdělení (jazyky s menším počtem zastoupení)

jazyky švýcarská italská irská norská kolektiv rakouská polská švédská čínská brazilská australská kolumbijská japonská kanadská finská chorvatská španělská lotyšská izraelská singapurská kazašská bulharská portugalská marocká turecká maďarská nizozemská dánská afghánská ukrajinská argentinská zimbabwská rumunská chilská indická palestinská

jazyky

0

1

2

3

4

5

6

7

8

103 Tabulka 29: Srovnání pořadů České televize ve všech sledovaných letech z hlediska žánrů próza literatura faktu monografie, interview Čtenářský deník (auto)biografie, vzpomínky

Třistatřicettři Události v kultuře

poezie

Události U zavěšené knihy

komiks slovník drama 0

50

100

150

200

Tabulka 30: Česká literatura v pořadech České televize ve všech sledovaných letech

U zavěšené knihy Čtenářský deník česky

Třistatřicettři Události v kultuře Události

0

50

100

150

200

104 Tabulka 31: Knihy z vysílání České televize v žebříčku prodejnosti

U zavěšené knihy Čtenářský deník žebříček

Třistatřicettři Události v kultuře Události

0

10

20

30

40

50

Tabulka 32: Knihy z vysílání České televize 2006 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění)

žebříček prodejnosti Šifra mistra Leonarda Da Vinciho kód Toulavá kamera 2 Letopisy Narnie: Lev,… Báječný rok Občanský průkaz Buch! Nesnesitelná lehkost bytí Dokud tě nenajdu Rukověť bojovníka světla Oněgin byl Rusák Temná věž Za strašidly do lesů a skal Jako řeka, jež plyne Nechovejte se tu jako… Deník šílené milenky Divnopis Jak blbá, tak široká Umělohmotný třípokoj Amerika bez iluzí Uvolněte se, prosím Válka růží Rok třetí Bereme, co je 0

žebříček prodejnosti

10

20

30

40

50

105 Tabulka 33: Knihy z vysílání České televize 2010 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění)

žebříček prodejnosti Ztracený symbol Straka v říši entropie Jánošíci s těžkou hlavou Mýty o socialistických časech Tajná řeč broží Můj otec - účtování

žebříček prodejnosti

Sidra Noach Přehrady Čech, Moravy a… Hrej, Mozarte, hrej Šmalcova abeceda Fimfárum 0

10

20

30

40

106 Tabulka 34: Knihy z vysílání České televize 2014 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění) (1) Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Poslední aristokratka Deník malého poseroutky Zhubněte jednou provždy Analfabetka, která uměla počítat Volání kukačky Hvězdy nám nepřály Aristokratka ve varu Vaříme s Láďou Hruškou Akademická příručka českého jazyka Zaříkávač nemocí Bridget Jonesová: Láskou šílená Červenka Přízrak Levhart Divergence Rezistence Inferno Havel Po strništi bos Vraždy s monogramem Neuhýbám Průvodce protektorátní Prahou Husitská epopej Úsměvy smutných mužů Dějiny Ruska 20. století Opráski zčeskí historje 2 Pilot a Malý princ Velké dějiny Zemí Koruny české Můj úžasný život 0

10

20

30

40

50

60

107 Tabulka 35: Knihy z vysílání České televize 2014 v žebříčku prodejnosti (z hlediska počtu umístění) (2)

žebříček prodejnosti Slova, pojmy, situace Rytíř sedmi království Chuť do života Záhady brdských lesů Boží oko Láska za lásku Muriel a andělé Dvakrát dospělá V labyrintu zpravodajských služeb Pohádky k neuvěření Himmlerova kuchařka Hovězí kostky Kmeny: současné subkultury Kmeny 0 Přišla z moře

žebříček prodejnosti

Dům v Bretani Můj život po životě Praha avantgardní Evangelium podle Jidáše Zahradou těch, které mám rád Flashky Poslední laponec Za zamčenými dveřmi Není-li to nemožné Neumělcům světa Drahý život Jméno růže Macocha Dobrodružství pavouka Čendy 0

1

2

3

4

5

108 Tabulka 36: Knihy z vysílání České televize v žebříčku prodejnosti podle žánrů

žánry próza literatura faktu (auto)biografie, vzpomínky žánry

monografie, interview komiks slovník 0

10

20

30

40

50

60

70

Tabulka 37: Knihy z vysílání České televize v žebříčku prodejnosti podle jazyků

jazyky česká americká britská brazilská slovenská německá švýcarská

jazyky

švédská norská ruská francouzská kanadská italská 0

10

20

30

40

50

60