Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Obor: Teoretická a evoluční biologie

Imprintingu podobné jevy a homogamie jako faktory ovlivňující evoluci barvy očí a vlasů

Diplomová práce

Bc. Lukáš Joudal Vedoucí práce: doc. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D. Praha 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, 2.5.2016

Podpis:……………………………… Lukáš Joudal 2

Poděkování -

Rád bych poděkoval zejména svému školiteli doc. Mgr. Karlu Kleisnerovi, Ph.D. za jeho trpělivost, pomoc při shánění literatury, poznámky k diplomové práci a jeho vstřícnost.

-

Jsem neskonale vděčný Mgr. Zuzaně Štěrbové za pomoc s tvorbou dotazníku, pomoc při statistickém zpracování dat, za pomoc s korekcí textu diplomové práce, za její vždy pozitivní přístup a ochotu poradit s jakýmkoliv problémem. Díky, Zuzko.

-

Mé poděkování patří Mgr. Petru Turečkovi za pomoc se statistickým zpracováním dat a za ochotu vždy zodpovědět všetečné otázky statistiky se týkající.

-

Poděkovat bych chtěl i Mgr. Vítu Třebickému za pomoc s tvorbou dotazníku a jeho převedení do elektronické podoby.

-

Všem respondentům, kteří se do výzkumu zapojili.

-

V poslední řadě bych chtěl poděkovat všem, kteří mě při psaní diplomové práce podporovali, zejména pak své rodině a přátelům.

3

Abstrakt Předchozí studie zjistily, že výběr partnera je do značné míry ovlivněn fyzickými i osobnostními rysy rodiče opačného pohlaví. Tento vliv je modulován kvalitou vztahu rodiče a respondenta během dětství. Rovněž existuje mnoho studií zaměřených na výzkum výběru partnera v závislosti na sobě-podobnosti, které ukazují, že partneři jsou si v mnoha charakteristikách vzájemně podobní. Vzájemná sobě-podobnost partnerů má pozitivní vliv na partnerskou spokojenost a stabilitu vztahu. Předešlé studie rovněž zjistily, že výběr partnera je konzistentní, tedy ex-partneři se vzájemně podobají. Hlavním cílem práce je přispět k objasnění mechanismů výběru partnera na základě podobnosti (v barvě očí a vlasů) s rodičem opačného pohlaví a/nebo na základě soběpodobnosti. Dalším cílem práce je zjistit, zda si lidé konzistentně vybírají partnery na základě fenotypových znaků (barva očí a vlasů). Online studie se zúčastnilo celkem 1266 respondentů, z toho bylo 942 žen a 324 mužů. Výsledky ukázaly, že ženy si vybírají sobě-podobné partnery v barvě očí, že ženy si vybírají partnery v závislosti na odstínu barvy očí svého otce, že ženy podobné si s partnerem v barvě vlasů vykazují vyšší míru shody v partnerském vztahu. V neposlední řadě se nám povedlo potvrdit, že konzistentní výběr partnerů mužů/žen na základě barvy očí i vlasů funguje a to jak pro dlouhodobá partnerství, tak pro krátkodobá partnerství. Studie potvrdila vliv homogamie a imprintingu podobného efektu na partnerský výběr, avšak pouze u žen. U mužů žádné signifikantní výsledky nalezeny nebyly, ačkoli se ukázalo, že obě pohlaví si své partnery vybírají konzistentně. U mužů budou hrát pravděpodobně ve výběru partnera důležitější roli jiné mechanismy (než homogamie a imprinting-like).

4

Abstract Existing studies have demonstrated that choosing a partner is strongly determined by physical and personal characteristics of a parent of the opposite sex. This influence is affected by the quality of the relationship with the parent during one’s childhood. There are many studies focused on choosing a partner in relation to self-similarity. They show that many characteristics are shared between partners. The partner self-similarity has a positive impact on one’s satisfaction in and stability of a relationship. Previous research also shows consistency in choosing a partner, meaning there exists a resemblance among ex-partners. The main objective of this thesis is to make a contribution to understanding the mechanisms of choosing a partner based on similarity (colour of eyes and hair) with the parent of the opposite sex and/or based on self-similarity. Next aim is to explore consistency in choosing a partner according to phenotype characteristics (eye and hair colour). The online survey involved overall 1 266 participants, 942 women and 324 men. The survey provided following results. Women choose self-similar partners in terms of eye colour; they also choose their partners depending on the eye colour of their father. Those women with hair colour similar to their partner’s show higher relationship satisfaction. Our results also prove that consistent choosing of a partner (both male and female) based on their eye and hair colour works in both long-term and short-term relationships. Our research verified the influence of homogamy and imprinting-like effect on choosing a partner but only in case of female participants. There were no significant results among men, although the data shows consistency in choosing a partner between both sexes. There might be different mechanisms affecting men’s preference (other than homogamy and imprinting-like).

5

Obsah Abstrakt ................................................................................................................................................... 4 Abstract ................................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................................ 8 I. Teoretická část.................................................................................................................................... 10 1. Asortativní párování ...................................................................................................................... 10 1.1. Homogamie ............................................................................................................................ 10 1.1.1. Homogamie a partnerská spokojenost ........................................................................... 12 1.2. Imprinting ............................................................................................................................... 12 1.2.1. Rodičovský a rivalský imprinting ..................................................................................... 13 1.2.2. Sexuální imprinting .......................................................................................................... 14 1.2.2.1. Sexuálnímu imprintingu podobný efekt ................................................................... 15 1.2.2.2. Kvalita vztahu s rodičem během dětství .................................................................. 16 1.2.3. Pozitivní/Negativní sexuálnímu imprintingu podobný efekt........................................... 16 1.3. Konzistence výběru partnera.................................................................................................. 17 1.3.1. Dlouhodobé/ krátkodobé vztahy .................................................................................... 18 1.4. Teorie fenotypové podobnosti, frekvenčně závislé selekce a sociálního učení ..................... 20 1.4.1. Teorie fenotypové podobnosti ........................................................................................ 20 1.4.2. Teorie frekvenčně závislé selekce ................................................................................... 20 1.4.3. Teorie sociálního učení .................................................................................................... 21 II. Empirická část .................................................................................................................................... 22 1. Cíle práce ....................................................................................................................................... 22 1.1. Výzkumné hypotézy ............................................................................................................... 22 2. Materiály a metody výzkumu ........................................................................................................ 23 2.1. Měřící nástroje ....................................................................................................................... 23 2.1.1. Dotazník partnerské přizpůsobivosti ............................................................................... 24 2.1.2. Zkrácený dotazník zapamatovaného rodičovského chovaní ........................................... 24 2.2. Vzorek ..................................................................................................................................... 25 2.2.1. Sběr dat ........................................................................................................................... 26 2.2.2. Úprava dat ....................................................................................................................... 26 2.3. Statistické zpracování dat ....................................................................................................... 27 2.3.1. Analýza dat ...................................................................................................................... 28 2.3.1.1. Sociálně demografické údaje ................................................................................... 28 2.3.1.1.1. Věkové složení respondentů ............................................................................. 28 2.3.1.1.2. Vzdělání ............................................................................................................. 29 6

2.3.1.1.3. Obec, ve které respondenti žijí, či žili do 15 let ................................................. 30 2.3.1.2. Statistická analýza .................................................................................................... 31 2.3.1.2.1. Základní statistická analýza barev očí a vlasů respondenta/ky a jejich rodičů . 31 2.3.1.2.2. Homogamie ....................................................................................................... 34 2.3.1.2.2.1. Homogamie a partnerská spokojenost ...................................................... 35 2.3.1.2.3. Sexuálnímu imprintingu podobný efekt ............................................................ 36 2.3.1.2.3.1. Kvalita vztahu s rodičem během dětství .................................................... 37 2.3.1.2.4. Konzistence výběru partnera ............................................................................ 39 3. Diskuse........................................................................................................................................... 48 3.1. Homogamie ............................................................................................................................ 48 3.1.1. Homogamie a partnerská spokojenost ........................................................................... 49 3.2. Sexuálnímu imprintingu podobný efekt ................................................................................. 49 3.2.1. Kvalita vztahu s rodičem během dětství ......................................................................... 50 3.3. Konzistentní výběr partnera ................................................................................................... 51 3.4. Limity výzkumu ....................................................................................................................... 52 4. Závěr .............................................................................................................................................. 53 Literatura ............................................................................................................................................... 54 Přílohy.................................................................................................................................................... 65 Informovaný souhlas ......................................................................................................................... 65 Dotazník s-EMBU ............................................................................................................................... 65 Dotazník – partnerská přizpůsobivosti DAS ...................................................................................... 66 Dotazník ............................................................................................................................................. 68

7

Úvod Barva duhovky lidského oka vykazuje značnou fenotypovou variabilitu. Přestože mohou ekologické a environmentální faktory vysvětlovat změny v pigmentaci pokožky u evropské populace, v případě barvy očí a vlasů je toto vysvětlení nepravděpodobné (Bornstein, 1973; Cumming et al., 2000). Lidé evropského původu a v menší míře ti z okolních regionů, jako je Střední východ nebo západ Asie, mají nejen hnědou barvou očí, ale mají i jiné barevné kombinace. Jiné barvy očí než je hnědá, jsou považovány za původem z Evropy. Podle mnoha výzkumů se tyto barvy očí rozšířily díky sexuálnímu výběru (Frost, 2006a). Mutace zapříčiňující světlé odstíny barvy očí, je podle posledních nálezů, datována přibližně 10 000 let před našim letopočtem (Eiberg et al., 2008) a místem vzniku je udávána oblast v severozápadní části Černého moře (Cavalli-Sforza et al., 1994; Eiberg et al., 2008). Znamená to tedy, že mutace vznikla před velmi krátkou evoluční dobou. Tím pádem jsou mechanismy přírodního výběru a driftu vyloučeny z možných aspirantů zapříčiňujících rozšíření tohoto znaku. Těmto mechanismům totiž trvá přibližně 1 milion let k zafixování znaku do genofondu populace (Frost, 2006a; Harding et al., 2000). Podle Mendelovské dědičnosti by muži s recesivními znaky mohli preferovat ženy s recesivními znaky, jelikož by tím mohli odhalit případnou nevěru, pokud by se na potomstvu projevily fenotypově dominantní znaky (Bovet, 2012). Každopádně toto tvrzení musíme brát s rezervou, jelikož genetický determinismus je často mnohem složitější, než jak jej známe z Mendelovské dědičnosti, zároveň je zde i nezanedbatelný vliv životního prostředí (Susanne, 1975). V mé práci se primárně zabývám barvou očí a vlasů a u těchto vlastností je to s genetickým determinismem trochu komplikovanější, klasická mendelovská tabulka dědičnosti zdá se být v těchto znacích neúplně využitelná. Jelikož fenotypový projev barvy očí není pouze o dvou barvách, dominantní hnědé a recesivní modré, taktéž u barvy vlasů máme širší paletu barev nežli jen recesivní blond a dominantní černou (White a Rabago-Smith 2011). U evropské populace má barva očí více variant alel, které jsou kódovány na genech OCA2 a HERC2 (Duffy et al., 2007; Kayser et al., 2008; Frost, 2008) Tyto dva geny nesou hlavní zodpovědnost za barvu očí, ovšem existují zde i další geny ovlivňující barvu očí a těmi jsou TYRP1 a DCT, jejich varianty alel jsou pouze u evropské populace (Alonso et al., 2008; Frost, 2008). Výše jsem se zmínil o barvě vlasů, u které je ovšem situace nepatrně odlišná nežli je tomu u barvy očí. Barva vlasů je kódována na genu MC1R a širokou paletu barev vlasů zde zajišťují nesynonymní alely. U Evropanů je jich známo 11 (Rana et al., 1999; Harding et al., 2000; Frost, 2006b). Nicméně i přes výše zmíněnou složitost kódování barev očí a vlasů 8

můžeme říct, že modrá barva očí je k hnědé recesivní, tak i blond barva vlasů je k černé recesivní (Eiberg a Mohr, 1996; Sturm, 2009; Duffy, 2007; Eiberg, 2008). Mechanismy výběru partnera jsou nejasné. Výběr by mohl být založen na vrozených mechanismech, na učení anebo na obojím. Sexuální výběr pro jednotlivé fenotypové rysy závisí na preferencích pro tyto rysy (Price et al., 1993, Wilkinson a Reillo, 1994; BakkerPomiankowski, 1995), preference mohou, ale nemusí, být geneticky podmíněny (Dugatkin a Godin, 1998). Kojenci (0-6 měsíců) se raději dívají na obličeje lidí, kteří byli hodnoceni rodiči kojenců jako atraktivnější, nežli na obličeje lidí, jež byli hodnoceni jako méně atraktivní (Langlois et al., 1987; Slater et al., 1998). Tyto studie mohou poukazovat na to, že existují geneticky podmíněné preference obličejové atraktivity a že děti (i dospělí) mají biologicky dán „univerzální detektor přitažlivosti“ (Langlois a Roggman, 1990; Slater et al., 1998). Existují ovšem studie prokazující, že zvířata vychovaná člověkem po dosažení sexuální zralosti, upřednostňují člověka, jakožto jedince vhodného k páření, oproti jedincům vlastního druhu (Lorenz, 1931, podle Arronssonové, 2011). Což naopak podporuje tezi sexuálního imprintingu a mechanismů jemu podobných, tedy že sexuální preference se utvářejí až v průběhu jedincova života. Jaký je důvod toho, že si vybereme takového partnera a nikoliv jiného? Funguje tu systematický vzor pro asortativní párování? Znamená to tedy, že si lidé spíše vybírají soběpodobné protějšky, nebo že se "protiklady přitahují"? V následujícím textu se budeme zabývat asortativním párováním a mechanismy, které na takovéto párování mají vliv - imprintingem, imprintingu podobnými jevy a homogamii.

9

I. Teoretická část 1. Asortativní párování Behaviorální mechanismy, jako je například frekvenčně závislá selekce, imprinting či homogamie, hrají roli v udržování generické variability a jsou tedy zdrojem variability fitness. V panmiktických populacích bez asortativního párování je genetická variabilita udržována rovnováhou mezi novými mutacemi alel a odstraňováním těch škodlivých alel přírodním výběrem. Ovšem u populací s asortativním párováním genetické modely ukazují, že behaviorální mechanismy vedou ke změnám genofondu populace, například preferencí pro vzácné fenotypy, imprintingem či sociálním učením (Hughes et al., 1999; Little et al., 2003; Little et al., 2011). Asortativní párování definujeme jako párování výběrové, kdy jedinci na protějšcích hledají určité fenotypové vlastnosti, a ty následně buď preferují, nebo naopak nepreferují (Penton-Voak et al., 1999; Alvarez a Jaffe, 2004; Little et al., 2006). Pokud jedinci hledají fenotypově podobné jedince, jedná se o homogamii, pokud naopak vyhledávají jedince fenotypově odlišné, hovoříme pak o heterogamii (Buss a Barnes, 1986). V lidské populaci známe mnoho případů pozitivního asortativního párování, partneři se navzájem podobají např.: ve vzdělání, socioekonomickém statusu, věku, fyzických charakteristikách včetně barvy očí a vlasů (Bereczkei et al., 2002; Penton-Voak et al., 1999; Little et al., 2001; Little et al., 2003). Jako příklady negativního asortativního párování mohu uvést výběr partnera s opačným pohlavím, či s odlišným MHC (hlavní histamokompatibilní komplex) (Wedekind et al., 1995). U lidi se častěji uplatňuje princip homogamie, tedy pozitivní asortativní párování (Buss a Barnes, 1986).

1.1. Homogamie Homogamii definujeme jako výběr sobě-podobných partnerů. U vzájemně si podobných partnerů pozorujeme vyšší míru altruismu a to, i když si navzájem partneři nejsou blízce příbuzní (Rushton, 1989), protože podobní si partneři nesou více společných genů (Sweeney a Cancian, 2004). Zároveň homogamie může zabraňovat roztříštění genetické komplexity přizpůsobené k lokálním podmínkám, čímž se zvyšuje reprodukční úspěch jedinců lokálně přizpůsobených. Je ovšem možné, že u extrémní homogamie by docházelo k vysokým reprodukčním nákladům (inbrední deprese – Flegr, 2005 str. 127; Armbruster a Reed, 2005). 10

Proto se vyvinuly mechanismy udržující optimální poměr mezi inbreedingem a outbreedingem. Pojem inbreeding charakterizuje párování blízce si příbuzných jedinců, naopak pojem outbreeding charakterizuje párování jedinců vzájemně si nepříbuzných (Bateson, 1983, 1988; Berezckei, 2009). Lidé v páru vzájemně si podobní jak fyzicky, tak psychicky mají vyšší pravděpodobnost, že spolu vydrží déle, nežli páry méně si podobné (Hill, Rubin, a Peplau, 1976; Little, 2006). To u podobnějších si párů zvýší pravděpodobnost přenosu genů jedince do další generace (Weisfeld et al., 1991; Bereczkei a Csanaky, 1996; Bateson, 1983; Read a Harvey, 1988). Logické tedy je, že lidé mají tendenci brát si partnery, kteří jsou jim podobní. Tento fenomén byl široce zdokumentován v západních společnostech (např.: Alvarez a Jaffe, 2004; Bereczkei et al., 2002; Zajonc et al., 1987), kde se lidé berou dobrovolně, nikoli pod vlivem předem dohodnutých svazků. Například výzkum Zajonce et al., (1987) ukázal, že pokud necháme účastníky pokusu náhodně vybrat a spárovat fotografie lidí tak, aby vzájemně si podobní byli párováni společně, fotografie skutečných partnerů byly párovány signifikantně častěji, což poukazuje na vzájemnou podobnost partnerů. Alvarez a Jaffe (2004) zjistili podobnost mezi sourozenci a partnery zkoumaných osob, což rovněž ukazuje na vysoký stupeň podobnosti mezi partnery, jelikož i sourozenci jsou si vzájemně podobní. Tedy vnímání sama sebe pravděpodobně utváří preference při výběru partnera (Buston a Emlen, 2003). V minulosti bylo publikováno mnoho studií, které prokazují, že se manželé vzájemně podobají jeden druhému v mnoha rysech. Vzájemná podobnost partnerů byla nalezena v řadě sociálně demografických, psychologických, postojových i fyzických charakteristikách (Bereczkei et al., 1997; Mascie-Taylor, 1988; Susanne a Lepage, 1988). Mladí partneři, kteří si sebe navzájem vybrali dobrovolně, byli nezávislými hodnotiteli vnímáni jako více si podobní, nežli s kontrolními osobami. Významné korelace byly nalezeny v 9 z 12 obličejových charakteristik (Bereczkei, 2009). Homogamie byla prokázána i ve shodě barvy očí mezi partnery (Little et al., 2003), co se týče barvy vlasů, tento výzkum prokázal, že si muži vybírají ženy se stejnou barvou vlasů, u žen výběr partnera se stejnou barvou vlasů výzkum neprokázal. To podporuje také výzkum Boveta (2012) jenž tvrdí, že muži dávají přednost obličejovým rysům podobným jim samotným a to jak v případě preferencí, tak v následném skutečném výběru partnerky. Vyšší míra homogamie je zaznamenána i u dlouhodobých partnerů. Silně pozitivně korelují ve věku, sociálních postojích, náboženstvích, rovněž mírná korelace je nalezena u inteligence, vzdělání a fyzické atraktivity. Zároveň jsou u nich nalezeny komplementární znaky a to ve výšce, váze a osobnostních vlastnostech (dominantní/ submisivní), (Price a Vandenberg, 11

1980; Martin et al., 1986; Feingold, 1988; Hinsz, 1989; Keller et al., 1996; Watson et al., 2004; Luo a Klohnen, 2005; Koenig et al., 2009; Hatemi et al., 2010; Zietsch et al., 2011). Homogamie mezi partnery tedy zvyšuje pravděpodobnost, že partneři budou mít více společných genů, které následně s vyšší pravděpodobností přenesou na společné potomstvo, např.: budou-li mít oba partneři modré oči, jejich potomci budou mít modré oči (Laeng et al., 2007). Při vyšší míře podobnosti se tento fenomén bude projevovat u dalších znaků, a tedy více společných genů se bude předávat do dalších generací (Gyuris et al., 2010). Vyšší vzájemná podobnost partnerů zvyšuje i spokojenost ve společném soužití (Bereczkei a Csanaky, 1996).

1.1.1. Homogamie a partnerská spokojenost Jedním z faktorů, které mají vliv na kvalitu a fungování vztahu je pak partnerská podobnost. Partneři ve spokojeném vztahu, hodnotící společné soužití jako šťastné, jsou si vzájemně podobní ve věku, vzdělání (Bereczkei a Csanaky, 1996). Jak ukazují další studie, zmíněné v předešlé kapitole, vyšší míra homogamie mezi partnery přispívá k delšímu a spokojenějšímu soužití partnerů. Existují ovšem i vlastnosti, kdy se partneři vzájemně doplňují a je u nich zaznamenána vyšší míra spokojenosti pokud mají vzájemně rozdílné vlastnosti. Jedná se například o povahové vlastnosti, kdy jedinec submisivní preferuje soužití s jedincem dominantním a naopak (Dryer a Horowitz, 1997). V souvislosti s tématem práce se v praktické části zaměříme na vliv homogamie a vliv partnerské přizpůsobivosti na podobnosti si partnerů v barvě očí a vlasů.

1.2. Imprinting Etologický pojem imprinting je již dlouho znám. Zaveden byl Konradem Lorenzem, který jej definoval jako jev vyskytující se v životě jedince pouze jedenkrát a to těsně po narození, kdy mládě vtiskne do paměti první pohybující se předmět, v jeho případě se stal tím objektem přímo K. Lorenz, kdy si ho do paměti vtisklo čerstvě vylíhlé mládě husy a následovalo ho tak, jako by následovalo svou matku (Lorenz, 1965). Na rozdíl od většiny ostatních procesů učení, imprinting trvá jen určitou dobu ve vývoji jedince a tím je období od narození po rané dětství. Zároveň je tento proces nevratný (McFarland, 1993; Walton a Bower, 1993; De Haan et al., 2001; Perret et al., 2002; Rantala a Marcinkowska, 2011) a pro zachování nevyžaduje 12

posilování (Eibl-Eibesfeldt, 1975, podle Aronnsonové, 2011). U lidí imprinting začíná dokonce již v děloze, kdy plod rozpoznává hlasy svých rodičů (Kisilevsky et al., 2003). Rovněž je nutné říci, že preference imprintingem získané nejsou dědičné a tedy jedinci jsou ovlivňováni i adoptivními rodiči (Bereczkei et al., 2004). Například v experimentech, kde jsou zvířata chována hromadně napříč druhy (dohromady savci, ptáci), kdy jeden dělá pěstounského rodiče jedinci jiného druhu, se ukazuje, že jedinci vychovaní těmito pěstouny v následném sexuálním chování dávají přednost jedincům toho druhu, jehož byli pěstouni, nežli jedincům jejich vlastního druhu (např. Bischof, 1994, Kendrick, 1998; Arronson, 2011). Imprinting můžeme dělit na pozitivní a negativní. Pozitivním imprintingem rozumíme takový, kdy je určitá fenotypová vlastnost upřednostňována v té podobě, v jaké je jedinci osvojena. Oproti tomu negativní imprintig je takový, kdy si jedinec vytvoří averzi k určité fenotypové vlastnosti. (Immelmann et al., 1991; Oetting et al., 1995; Kendrick et al., 1998; Cate et al., 2006; Bereczkei et al., 2009). Podle výzkumu Bereczkei et al., (2002) je vliv imprintingu do určité míry ovlivněn i kvalitou vztahu potomka s rodičem. Dalším způsobem členění imprintingu je podle typu. Známe imprinting sexuální, rodičovský či rivalský, o kterých budou následující kapitoly (Perrett et al., 2002; Vos, 1994; Hansen a Slagsvold, 2003; Little et al., 2003; Berezckei, 2004; Verzijden et al., 2008).

1.2.1. Rodičovský a rivalský imprinting Hovoříme-li o rodičovském imprintingu, popisujeme tak jev, kdy si mláďata po svém narození vtisknou do paměti obraz nejbližšího pohybujícího se jedince, nejčastěji se tedy jedná o jeho rodiče (Lorenz, 1965). Důvodem tohoto vtisknutí je následné rozeznání rodiče mezi jedinci stejného druhu (Rowley a Chapman, 1986; Bateson, 1990). Adaptivní výhodou rodičovského imprintingu je, že se mládě drží poblíž rodiče, který mu zajišťuje potravu a ochranu před predátory. Rodičovský imprinting pozorujeme u některých druhů ryb, ptáků a savců včetně člověka (Rowley a Chapman, 1986; Bateson, 1990). Příkladem rodičovského imprintingu u lidí je fakt, že plod v prenatálním stádiu vývoje rozpoznává hlas svých rodičů (Kisilevsky et al., 2003). Známe též imprinting rivalský, kdy si muži vtisknou do paměti fenotyp svých bratrů, otce a tato skutečnost jim v následném životě slouží jakožto referenční model pro odhadnutí potenciálního soupeře u dívek (Vos, 1994; Hansen a Slagsvold, 2003; Verzijden et al., 2008).

13

Těmito typy imprintingu se ovšem v práci dále nezabývám, proto je zde uvádím pouze ve stručné charakteristice.

1.2.2. Sexuální imprinting U některých druhů zvířat mohou být určité vlastnosti imprintovány jen samci, ale ne samicemi, příkladem je ptačí druh Taeniopygia guttata (zebřička pestrá), kdy oba rodiče byli v bílé variantě zabarvení, bez jakýchkoliv sexuálních dimorfismů, uměle však bylo manipulováno s barvou zobáku pomocí laku na nehty, který byl nanesen na matku. V důsledku toho si samci vybírali jako partnery jedince s tímto znakem a to nezávisle na pohlaví, stačilo jen, aby měl uměle zbarvený zobák a byl pro samce atraktivní (Vos, 1995) a naopak to může být pro jiné charakteristiky (Witte a Sawka, 2003, Witte a Caspers, 2006). U savců imprintují potomstvo zejména matky, důvodem může být převážná rodičovská péče matky oproti péči otce. Z toho plyne, že obě pohlaví potomstva si imprintují matku (Kendrick et al., 1998). Studie na zvířatech – ovcích a kozách, rovněž naznačují, že imprinting je u samic někdy slabší a méně stabilní nežli je tomu u samců. Důvodem je převážná výchova potomstva matkou, nikoli otcem, a tím pádem samice nemá vzor v opačném pohlaví (Weisman et al., 1994, Kendrick et al., 1998). Bylo prokázáno, že potomci si vtisknou nejčastěji fenotypové charakteristiky rodiče opačného pohlaví, či sourozence opačného pohlaví (Vos, 1995; Witte a Sawka, 2003). Todd a Miller (1993) o sexuálním imprintingu hovoří jakožto o adaptivním mechanismu pomáhajícím jedincům najít vhodného partnera, díky kterému jejich potomci nedědí pouze vlastnosti rodičů, ale i preference pro ně (Laland, 1994; Štěrbová, 2012). Můžeme uvést i konkrétní případ. Pokud má žena preferenci pro velké nosy, bude vyhledávat muže s velkými nosy, což zapříčiní, že potomci budou mít velké nosy a zároveň budou i na případných partnerech preferovat velké nosy (Little et al., 2011). Tento mechanismus pomáhá postupem času zafixovat danou vlastnost v populaci (Darwin, 1871, podle Little et al., 2011). Podobně jako u homogamie, tak i sexuální imprinting je jedním z mechanismů udržující ideální poměr mezi inbreedingem a outbreedingem (Bereczkei, 2009). Bateson (1983, 1988) tvrdí, že jednou z funkcí sexuálního imprintingu je tvořit rovnováhu mezi inbreedingem a outbreedingem, což je nazýváno jako adaptivní cíl optimálního outbreedingu. Partneři by se od sebe měli odlišovat, ale jen do určité míry. Vzhledem k tomu, že inbreeding a outbreeding mají jak reprodukční náklady, tak přínosy adaptivním kompromisem se mezi nimi vyvinul výběr partnera s mírným stupněm příbuznosti (Bereczkei, 2009). Inbreeding, česky též příbuzenské 14

křížení, je škodlivý především z hlediska snížení genetické variability potomstva, naopak outbreeding, neboli křížení jedinců geneticky vzdálených populací, je škodlivý zejména v narušení genofondu populace lokálně přizpůsobené (Thornhill, 1993). V této souvislosti je zajímavé, že na Islandu je největší reprodukční úspěch zaznamenán u párů příbuzných si na úrovni třetího a čtvrtého kolene bratranců, či sestřenic a pokles plodnosti je pak zaznamenán jak u vzájemně příbuznějších jedinců, tak geneticky vzdálenějších (Helgason, 2008). Závěrem této kapitoly ještě musí být řečeno, že ve skutečnosti termín „sexuální imprinting“ popisující vtištění si určitého vzoru během dětství neodpovídá přesnému slova smyslu imprintingu, tak jak ho zavedl K. Lorenz, spíše se jedná o "imprinting-like" efekt (např. Little et al., 2003; Sulutvedt a Leang, 2014). Avšak tento termín je již mezi vědci ustálený, a tak se, v kontextu vtištění si rodiče opačného pohlaví a následném výběru si partnera závislém na vtištění, používá.

1.2.2.1. Sexuálnímu imprintingu podobný efekt Bateson (1978; podle Leang, 2014) se domníval, že sexuální imprinting existuje i u lidí. Bylo prokázáno, že sexuální imprinting má vliv i na výběr kamarádů v dětství, dítě si intuitivně vybírá kamarády podobné rodičům, tím si následně zvyšuje šanci vybrat si partnera rodiči podobného (Perrett et al., 2002; Little et al., 2003). U lidí existuje velká variabilita barvy očí (Little et al., 2003; White a Rabago-Smith, 2011) i barvy vlasů (Frost, 2006b), specifický příklad barvy očí a vlasů najdeme u albínů, oproti ostatním barvám očí a vlasů, se ta jejich liší absencí melaninu (Woolf, 2005). Při hodnocení atraktivity je očím věnována značná pozornost (Althoff a Cohen, 1999; Davies a Hoffman, 2002) a je to jeden z rysů ovlivňující přitažlivost jedince během sociálních interakcí (Peshek et al., 2011). Studie zkoumající barvu očí a vlasů mužů a žen, jejich partnerů a rodičů nalezla pozitivní korelaci mezi rysy rodičů a partnerů respondenta. Barva vlasů a očí partnerů se shodovala s barvou očí a vlasů rodičů opačného pohlaví (Wilson a Barrett, 1987). Zajímavé je, že u žen byly zjištěny účinky obou rodičů na výběr partnera, z hlediska preference barvy očí a vlasů. Studie Little et al., (2003) zkoumající barvu očí a vlasů mužů a žen, jejich partnerů a rodičů nalezla pozitivní korelaci mezi rysy respondentů, jejich rodičů a partnerů. Výzkum Littla et al., (2003) prokázal, že respondentova barva očí se shodovala s barvou očí rodiče opačného pohlaví i rodiče stejného pohlaví. Stejně tomu tak bylo u barvy vlasů. Tato studie rovněž našla 15

signifikantní výsledky ve shodě barvy vlasů a očí rodiče opačného pohlaví s partnerem respondenta, v tom se tedy shoduje s předešlou studií (Wilson a Barrett, 1987). Oproti předešlé studii byla prokázána shoda v barvě očí i vlasů otce respondenta a respondentovy partnerky (Little et al., 2003). To že barva očí a vlasů otce ovlivňuje dcery i syny poukazuje na rozdílné závěry předchozí studie (Wilson a Barrett, 1987). Dalším důkazem sexuálního imprintingu popsaným ve výzkumu Wilsona a Barretta (1987) je fakt, že dcery starších otců si signifikantně častěji vybíraly starší partnery.

1.2.2.2. Kvalita vztahu s rodičem během dětství Ženy hodnotily jako nejatraktivnější muže, kteří byli v centrální části obličeje podobní jejich otci v případě, že ženy měly se svým otcem pozitivní vztah (Wiszewska et al., 2007; Watkins et al., 2011). Ovšem významná korelace byla prokázána mezi obličeji otců a mužů pouze v případě, že dcery retrospektivně hodnotily vztah s otcem jako pozitivní. Podobnosti byly nalezeny v obličejových poměrech, např.: výška čela, výška obličeje, výška/šířka nosu atd. (Berezckei, 2009; Gyuris et al., 2010). Kvalita vztahu mezi matkou a synem během dětství pozitivně predikuje podobnost mezi matkou a partnerkou v obličejových rysech (Bereczkei et al., 2002). Tento výzkum prokázal, že pokud mají muži se svými matkami špatný vztah z dětství, nevyberou si za partnerku ženu tolik podobnou jejich matce. Jedinci, kteří zpětně hodnotili svůj vztah z dětství s rodičem opačného pohlaví jako pozitivní, si s vyšší pravděpodobností vybírají partnera s podobnými charakteristikami, jako má jejich rodič z důvodu, že je pravděpodobné, že jejich partner bude dobrým rodičem společných dětí, stejně tak jak on považoval svého rodiče za dobrého (Wiszewska et al., 2007). Zajímavé je ovšem zjištění výzkumu (Gyuris et al., 2010), který říká, že i negativní vztah mezi matkou a synem přiměl syna vybrat si partnerku matce podobnou. Některé výzkumy dokonce tvrdí, že kvalita vztahu s rodičem nehraje roli při výběru partnera (Marcinkowska a Rantala, 2012).

1.2.3. Pozitivní/Negativní sexuálnímu imprintingu podobný efekt Pozitivní sexuální imprinting je proces, při kterém jedinec používá fenotyp rodiče opačného pohlaví jako šablonu pro výběr partnera a hraje tak důležitou roli ve výběru partnera (Rantala a Marcinkowska, 2011). Příkladem pozitivního sexuálního imprintingu je fakt, že jedinci si 16

vybírají partnery s barvou očí, jako má jeho rodič opačného pohlaví (Little et al., 2003). Adaptivní výhodou pozitivního sexuálního imprintingu na rodičovské fenotypy by mohlo být snížení rizika hybridizace, jelikož potomci budou hledat partnera rodičům podobného (Irwin a Price, 1999). Ovšem od vymření neandrtálců není u moderních lidí jiný druh, se kterým bychom se mohli rozmnožovat, a tedy z pohledu lidské populace se adaptivní výhoda stává nezajímavou. Není tomu tak u zvířat, kde existuje možnost křížení se u mnoha druhů a u kterých tedy imprinting zaručuje adaptivní výhodu (Rantala a Marcinkowska, 2011). Naopak negativní imprinting, nebo Westermarckův efekt, se vyznačuje tím, že jedinci si tvoří silnou sexuální averzi k jedincům, s nimiž žili v raném dětství, zpravidla se tak jedná o rodiče a sourozence. Tento proces vede k zabránění sourozeneckému incestu, předchází příbuzenskému křížení. (viz, například, Immelmann et al., 1991; Cate et al., 2006; Westermarck, 1891). Westermarckova hypotéza získala podporu i u etnografické studie, která naznačuje, že u jedinců žijících spolu v dětství je menší pravděpodobnost, že se vezmou, než u jedinců, jež spolu v dětství nevyrůstali (Shepher, 1971; Wolf, 1995). Je tedy možné, že sexuální imprinting vyplývá z výběru pro vyhnutí se outbreedingové depresi, vzhledem k tomu, že inbreedingu už je zabráněno Westermarckovou biologicko-sociální bariérou (Bovet, 2012). Z biologického hlediska se jedná o jev popisující vzájemnou sexuální averzi mezi osobami, které spolu vyrůstali v raném dětství, z hlediska sociálního se jedná o tzv. efekt exogamie, kdy si jedinci vybírají partnery v rámci jiné komunity či klanu, ve kterém vyrostli (Kolarsky, 2001). V souvislosti s tématem práce se v praktické části budeme věnovat pozitivnímu sexuálnímu imprintingu v souvislosti s barvou očí a vlasů.

1.3. Konzistence výběru partnera Samice paviánů čakma Papio ursinus v oblasti Moremi (Botswana) získávají výhodu v silnější sociální vazbě, vyšší vzájemné interakci a jsou si se samci vzájemně bližší, pokud si vybírají v užší skupině vzájemně si podobných samců, nežli pokud si vybírají ve velké skupině, která je fenotypově nejkonzistentnější. Se samci z této skupiny nemají samice tak blízký vztah (Silk, 2012). Výběr partnera je podobný i u jiných druhů, například u delfína skákavého Tursiops truncatus (Frére et al., 2010) či u makaka ásámského Macaca assamensis (Schülke et al., 2010). Pro toto tvrzení existuje několik možných vysvětlení. Vyšší variabilita výběru partnerů, zaznamenaná u samic ve větších skupinách, může být do určité míry ovlivněna vyšší si vzájemnou konkurencí s ostatními samicemi (Seyfarth, 1977, 1980). Dalším vysvětlením může 17

být to, že samice ve větších skupinách mohou jednodušeji rozštěpit svou pozornost mezi větší počet samců, což také sníží konzistenci výběru partnera (Henzi et al., 1997a, b). Samice paviánů rovněž zaznamenaly stabilnější vztahy se samci a stabilní preferenci podobných samců pokud vyrůstaly se svými matkami a sestrami delší čas (Silk et al., 2006, 2010). Silné sociální vazby přináší reprodukční výhody a podle Silk (2012) by měly zvyšovat fitness jedince, avšak tento fakt nebyl důsledně prozkoumán a tak toto tvrzení musíme brát s rezervou. Když se zaměříme na výzkumy prováděné na lidech, rovněž zde nalezneme znaky poukazující na konzistentní výběr partnera (Buunk, 2002). Muži i ženy zaznamenali konzistentní výběr partnera v těchto charakteristikách: fyzická atraktivita, výše příjmu, vzdělání, sebevědomí, inteligence a dominance (Buunk, 2002). V rámci pohlaví byla ovšem prokázána různá důležitost těchto vlastností. Muži kladli převážně důraz na fyzickou atraktivitu ženy, zatímco ženy preferovaly muže, kteří měli vyšší příjem, vzdělání, inteligenci a byli dominantnější, nežli ony samy (Buunk, 2002). Zajímavá byla i rozdílnost v rámci věkových skupin žen, kdy mladší ženy mezi 20-30 lety preferovaly muže s přibližně stejným vzděláním, jako měly ony samy, tak ženy starší mezi 40-60 lety preferovaly muže s vyšším vzděláním, než měly ony samy. U žen byl dále nalezen jakožto ovlivňující faktor výběru partnera menstruační cyklus (Little et al., 2001; Penton-Voak a Little, 2003). Konzistence výběru partnera a znaky preferované na partnerovi jsou rovněž odlišné v rámci toho, co od vztahu očekávám, tedy zda ho považuji za dlouhodobý, či jen jako krátkodobý.

1.3.1. Dlouhodobé/ krátkodobé vztahy Fyzická atraktivita hraje důležitou roli v různých sociálních interakcích a to například při navazování kontaktu s jinou osobou. První informaci, kterou získáváme o neznámém jedinci, je jeho vzhled. Vzhledem myslíme rysy obličeje, držení těla, hmotnost i barvu očí a vlasů (Little et al., 2001; Little et al., 2003). Pro příležitostný sexuální styk je fyzická přitažlivost více preferována. Při vyhlídce na dlouhodobější vztah je pro muže fyzická atraktivita stále důležitá, pro ženy již tolik ne (Little et al., 2008; Little et al., 2011). Krátkodobý vztah je povětšinou takový, ve kterém zainteresované osoby neočekávají už při navázání vztahu jeho delší trvání. Může se tak jednat o vztah na jednu noc či románek paralelně vedený s dlouhodobým vztahem. Oproti tomu pro dlouhodobý vztah je zásadní odlišnost v očekávání, co od vztahu partneři chtějí. Může se jednat o společné bydlení, založení rodiny či o vstoupení do svazku manželského. Co se týče délky trvání vztahu, tak ta je těžko 18

definovatelná, jelikož každý z nás máme jiná kritéria (Perret et al., 2002). Zásadní pro definici dlouhodobého vztahu není tedy délka, ale to co od vztahu očekávám, jakou perspektivu v něm vidím do budoucna (Perret et al., 2002). Je ovšem pravdou, že mnoho lidí tyto dva typy vztahů odlišuje zejména délkou vztahu. U krátkodobých vztahů je rozhodujícím kritériem pro výběr partnera jeho fyzická atraktivita a zároveň vzájemná nižší podoba obličejů (DeBruine, 2005), což je pravděpodobně vlivem tendence vyhnout se inbreedingu (Berezkei, 2009). Diametrální rozdíl v navazování krátkodobého vztahu je patrný v rámci pohlaví. Pokud k muži přistoupila cizí dívka a rovnou mu sdělila zájem o sex, tak 75% mužů s nezávazným sexem souhlasilo, když ovšem se stejnou nabídkou přišel muž za ženou, tak v 100% případů byl odmítnut (Clark a Hatfield, 1989; Li et al., 2006). Zásadními kritérii pro dlouhodobý vztah jsou jak fyzické rysy, tak i rysy osobnostní. Muži se potýkají s problémem nejistého otcovství (Leang et al., 2007). Takže pro dlouhodobý vztah si muži cení charakteristik u žen, jako je důvěryhodnost a sexuální věrnost více nežli je tomu tak u krátkodobých vztahů (Buss a Schmitt, 1993). Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že lidé mají tendenci najít sobě-podobné obličeje, které jsou pro ně důvěryhodnější než ty méně podobné (DeBruine, 2002, 2005), dá se tedy očekávat, že muži, kteří hledají dlouhodobý vztah, budou preferovat sobě-podobné partnerky. Tato hypotéza byla podpořena výzkumem PentonVoak et al., (1999), kde používali počítačem manipulované obrázky a zjistili, že soběpodobnost zvýšila atraktivitu obličeje potencionálního partnera. Jelikož minimální nezbytné náklady na reprodukci se v rámci pohlaví liší, ženy musí do potomstva investovat energie mnohem více, nejen tu u pohlavního styku, ale i následných 9 měsíců těhotenství, musí podstoupit i riziko v průběhu porodu (Buss, 2007) a také investují do následné výchovy dítěte (Little et al., 2002) Preferují tak pro dlouhodobý vztah hlavně muže, kteří jim v tomto aspektu pomohou. Ženy tak v dlouhodobých svazcích preferují muže, kteří jim zajistí stabilnější vztah, mají zájem o svazek manželský a dostatek finančních zdrojů (Vigil, 2006). Muži s vysokou tělesnou symetrií, což můžeme považovat za ukazatel „dobrých genů“ (Moller a Thornhill, 1998; Little et al., 2002), byli považováni ženami za velmi atraktivní, byli méně ochotní investovat otcovskou péči do potomstva a raději investovali energii do maximalizování počtu partnerek (Gangestad a Simpson, 2000; Little et al., 2002). Je tedy možné, že některé ženy si mohou podvědomě vybírat pro dlouhodobá partnerství muže, kteří nedosahují takových vzhledových kvalit, jako jiní jejich soupeři a to z důvodu otcovské péče. Předpokladem může být, že méně atraktivní muž bude své nedostatky kompenzovat v kvalitní péči o potomstvo (Little et al., 2002). Méně atraktivní muži kompenzují atraktivitu úsilím 19

vkládaným do rodičovství, zatímco nejatraktivnější muži spíše investují do hledání dalších partnerek (např Hewlett, 1991; Appicella a Marlowe, 2007). Tyto skutečnosti poukazují na fakt, že sexuální imprinting hraje jinou roli u dlouhodobých a krátkodobých vztahů (Rantala a Marcinkowska, 2011).

1.4. Teorie fenotypové podobnosti, frekvenčně závislé selekce a sociálního učení V poslední části práce shrnu několik dalších teorií výběru partnera, kterými se hlouběji nezabývám, ale přesto by čtenář měl vědět, že existují i jiné mechanismy výběru než ty, kterými se zabývám podrobněji.

1.4.1. Teorie fenotypové podobnosti Teorie fenotypové podobnosti je založena na faktu, že genotyp se promítá do fenotypu (Rushton, 1989). Je to mechanismus, který umožňuje jedinci rozpoznat některé shodné vlastnosti jeho vlastního fenotypu a fenotypu neznámého jedince. Experimentální důkazy ukazují, že jak zvířata, tak i lidé jsou schopni rozpoznat genetickou podobnost s jiným jedincem na základě sdílených čichových a vizuálních aspektů (Weisfeld et al., 2003; Oda et al., 2006; Wedekind, 2007). Algoritmus pro rozpoznání vzájemné podobnosti si jedinci vytváří na základě pachu a vzhledu svých příbuzných (Lacy a Sherman, 1983). Fenotypová podobnost mezi partnery tak pomáhá k přenesení většího množství společných genů do dalších generací (Bateson, 1983).

1.4.2. Teorie frekvenčně závislé selekce Výzkum Hughes et al., (1999) zkoumal fenomén frekvenčně závislé selekce na pavích očkách. Zjištěním bylo, že samice se pářily se samci majícími vzácnější fenotyp. Samci vzácnějšího fenotypu jsou úspěšnější jednak proto, že si navzájem méně konkurují oproti samcům s hojněji se vyskytujícím fenotypem a rovněž tu hraje svou roli fenomén vzácných samců, který říká, že se samice přednostně páří s nositeli vzácných znaků, tedy nositeli vzácných alel (Flegr, 2005, str. 106). Mutace pro světlý fenotyp barvy očí pravděpodobně vznikla teprve před 10 000 lety 20

(Eiberg et al., 2008) v jejím šíření, kdy bude upřednostňován méně četný fenotyp světlé barvy očí, pravděpodobně bude hrát svou roli i fenomén frekvenčně závislé selekce. Fenomén frekvenčně závislé selekce podporuje i výzkum Frosta (2008), který tvrdí, že v době vzniku mutace připadalo na jednoho muže vícero žen, bylo to zejména z důvodu častějšího úmrtí mužů při shánění obživy a náročných nebezpečných výpravách, podle této teorie si pravděpodobně muži častěji vybírali ženy se vzácnějším fenotypem, což mohlo zapříčinit prvotní rozšíření světlé barvy očí u lidské populace. Některé výzkumy zjistily (Bornstein, 1973; Jablonski a Chaplin, 2000), že světlá barva očí, vlasů a pokožky jsou adaptace k environmentálním podmínkám oblastí severní Evropy. Pokud by se tato teze potvrdila, dá se očekávat, že mechanismus frekvenčně závislé selekce by byl jedním z mechanismů pomáhajícím šíření těchto znaků v populaci (Thornhill a Gangestad, 1999; Little et al., 2002; Little et al., 2011).

1.4.3. Teorie sociálního učení Díky sociálnímu učení jsou negenetickou cestou přenášeny vzorce chování jiných jedinců, tam kde živočichové žijí ve skupinách, jsou převážně napodobováni vůdčí jedinci (Flegr, 2005). Mechanismy sociálního učení pomáhají šíření preference určitých rysů, jakmile se vyskytnou v dané populaci a to ať se jedná o rysy zvýhodňujícího svého nositele v daném prostředí, či se jedné o neutrální rysy (Little et al., 2011). Příkladem sociálního učení může být výzkum Hoglunda et al., (1995), který zjistil, že pokud do okolí samce tetřeva umístí figuríny tetřevích samic, zvýší tak atraktivitu konkrétního samce u pravých samic. Podobná skutečnost byla nalezena i u mužů. Ti, kteří měli na ruce snubní prsten, byli ženami považováni za atraktivnější, nežli ti, kteří snubní prsten neměli (Eva a Wood, 2006). Rovněž muži obklopení ženami byli považováni za atraktivnější oproti mužům, kteří buď byli sami, anebo byli ve skupině vícero mužů (Hill a Buss, 2008; Little et al., 2011). Vzhledem k tomu, že se výzkumy vzájemně nevyvrací, lze očekávat, že na šíření výše zmíněných znaků má vliv vícero jevů.

21

II. Empirická část 1. Cíle práce Hlavním cílem empirické části je otestovat, zda si heterosexuálně orientovaní lidé vybírají dlouhodobé partnery na základě podobnosti s rodičem opačného pohlaví (sexuálnímu imprintingu podobný efekt) a/nebo na základě sobě-podobnosti (homogamie) v barvě očí a vlasů. V případě testování vlivu rodičů na výběr partnera byl model současně kontrolován pro kvalitu vztahu s daným rodičem během dětství. V případě výběru si partnera na základě soběpodobnosti byl model současně kontrolován pro vliv partnerské přizpůsobení. V neposlední řadě je cílem práce testovat konzistenci výběru partnera na základě barvy očí a vlasů.

1.1. Výzkumné hypotézy a) Partneři respondentů budou mít podobnou barvu očí a vlasů s rodiči opačného pohlaví respondenta. b) Podobnost mezi partnerem a rodičem opačného pohlaví v barvě očí a vlasů bude nalezena pouze v případě, že budou respondenti hodnotit vztah s rodičem jako pozitivní. c) Respondent bude podobný svému partneru v barvě očí a vlasů. d) Partneři, kteří si budou vzájemně podobní v barvě očí a vlasů, budou vykazovat vyšší partnerské přizpůsobení. e) Výběr partnerů na základě barvy očí/vlasů bude konzistentní.

22

2. Materiály a metody výzkumu 2.1. Měřící nástroje

Sběr dat naší studie probíhal formou internetového dotazníku. Dotazník se skládal z několika částí, nejdříve respondenti odpovídali na otázky sociálně demografického charakteru (pohlaví, věk, vzdělání, místo bydliště a politické smýšlení) a to za sebe, svého současného/posledního dlouhodobého partnera a za své rodiče. Poté respondenti odpovídali na otázky fyzického charakteru (výška, váha) a to za sebe, současného/posledního dlouhodobého partnera a za své rodiče. Následně respondenti zodpovídali otázky týkající se barvy očí a vlasů, odpovídali za sebe, současného partnera, všechny minulé partnery a za své rodiče. K tomuto účelu jsme po vzoru předchozích studií (např. Little et al., 2003) zvolili slovně zakotvené možnosti. V případě barvy očí respondenti vybírali z možností (1 - černá, 2 - hnědá, 3 - zelená, 4 - modrá a 5 - šedá), v případě barvy vlasů (1 - černá, 2 - tmavě hnědá, 3 - světle hnědá, 4 - červená, 5 - zrzavá, 6 blond a 7 - šedá). V případě barvy vlasů byli respondenti tázáni, zda se jedná o barvu přirozenou, pokud se nejednalo o přirozenou barvu, respondenti ji uvedli (měli i možnost nevím). U otázek barvy očí nás dále zajímal jejich odstín, respondent měl na výběr zvolit, zda jsou oči světlé/tmavé a to za sebe, všechny své partnery (současného i minulé) a za své rodiče. Před poslední částí otázek jsme se respondentů zeptali na jejich sexuální orientaci, kterou uvedli na Kinseyho škále, ta zahrnuje odpovědi od výrazně heterosexuálně orientovaného jedince až po výrazně homosexuálně orientovaného jedince, přičemž obsahuje 7 možných odpovědí (Carlton, 2009). U současného partnera nás zajímala délka vztahu, kterou respondenti uvedli v měsících. Následně jsme se zeptali na délku společného soužití respondenta s rodiči, kterou uvedli v letech. Poslední dvě skupiny otázek byly zaměřeny na partnerskou přizpůsobivost a dotazník, v němž respondenti retrospektivně hodnotili vztah s rodiči v dětství. V případě partnerské přizpůsobivosti byl využit převzatý dotazník DAS (Kratochvíl, 2006), v případě vztahu respondenta s rodičem byl použit převzatý dotazník s-EMBU (Poliaková, Mojžišová a Hašto, 2007). Celý dotazník je k nahlédnutí v přílohách (viz příloha 4)

23

2.1.1. Dotazník partnerské přizpůsobivosti Dotazník DAS (dyadic adjustment scale), česky lze přeložit jako dotazník partnerské přizpůsobivosti, jehož autorem je G. B. Spanier (Spanier, 1976), obsahuje celkem 32 otázek, které jsou rozděleny do 4 subškál – shoda v partnerském vztahu, vyjadřování emocí, partnerská spokojenost a partnerská soudržnost. Dotazník může nabývat maximální hodnoty 151, čím více se součet hodnot odpovědí na všech 32 otázek dotazníku blíží maximální hodnotě, tím respondent vyjadřuje vyšší spokojenost ve vztahu. Cílem dotazníku je zjistit partnerskou přizpůsobivost, ať už se jedná o manželské páry či nemanželské páry. Dotazník je k nahlédnutí v příloze (viz příloha č. 3). Subškála shoda v partnerském vztahu se zaměřuje na informace ohledně společných zájmů respondenta s partnerem, například zda se partneři shodnou v otázce náboženství, přátel, životní filosofie atd. Vyšší součet naznačuje vyšší míru shody partnerů v těchto otázkách. Názorná otázka: „Do jaké míry se s partnerem shodnete v rozhodnutí týkající se zaměstnání?“ Subškála vyjadřování emocí nám vypovídá o emocionální a sexuální shodě respondenta s partnerem. Zda respondent hodnotí svůj vztah jako šťastný, či nešťastný a zda si respondent s partnerem vzájemně projevují lásku. Názorná otázka: „Do jaké míry se shodnete v sexu?“ Subškála partnerská spokojenost nám přináší informace o obecném hodnocení vztahu, o tom jestli partneři uvažují o pokračování, či spíše o ukončení vztahu, čím je vyšší součet za výše zmíněné otázky, tím je vztah respondenta s partnerem spíše na dobré cestě k jeho pokračování. Názorná otázka: „Litujete toho, že žijete společně?“ Subškála partnerské soudržnosti nám podává informace o pevnosti vztahu respondenta s partnerem, o tom kolik času spolu partneři tráví a zda tento čas považují za kvalitně investovaný. Názorná otázka: „Jak často společně něco plánujete?“

2.1.2. Zkrácený dotazník zapamatovaného rodičovského chovaní Dotazník s-EMBU (zkrácený dotazník zapamatovaného rodičovského chovaní) je zkrácenou verzí dotazníku EMBU (Egna Minnen Beträffande Uppofostran), který obsahuje 83 otázek a 15 subškál (Perris et al., 1980). Pro náš výzkum jsme se rozhodli využít zkrácenou verzi (Arrindell et al., 2005). Zkrácená verze obsahuje 23 otázek a je rozdělena do tří subškál, respondenti vyplňovali otázky za rodiče opačného pohlaví. Dotazník s-EMBU nám slouží k získání informací, jak respondent retrospektivně hodnotí vztah s rodičem z dětství. Subškály 24

dotazníku jsou: odmítání, hyperprotektivita a emoční vřelost (Poliaková, Mojžišová a Hašto, 2007). Dotazník je k nahlédnutí v příloze (viz příloha č. 2). Subškála odmítání shrnuje informace výchovy rodičů v převážně negativních situacích, to jak rodiče respondenta trestali, to jestli se respondent cítil oproti sourozencům opomíjený, či to jak byl rodiči kritizován. Názorná otázka: „Moji rodiče mě kritizovali a v přítomnosti jiných lidí mi říkali, jaký(á) jsem lenivý(á) a neužitečný(á).“ Subškála emoční vřelost shrnuje informace pozitivního charakteru výchovy jedince, tedy to jak láskyplně se rodiče k respondentovi chovali. Názorná otázka: „Mezi mnou a mými rodiči jsem cítil(a) něhu a vřelost.“ Poslední subškálou dotazníku s-EMBU je hyperprotektivita, tato subškála shrnuje informace o tom, jak moc se rodiče o potomka strachovali, to jakou dostával respondent od rodičů volnost a svobodu. Názorná otázka: „Myslím si, že se moji rodiče přehnaně obávali o to, aby se mi něco nestalo.“

2.2. Vzorek Výzkumu se zúčastnili muži i ženy starší 18 let. Výzkumu se zúčastnilo 1947 respondentů, z celkového počtu jsme museli vyřadit 681 respondentů z důvodů neúplného, či špatně vyplněného dotazníku. Data set v konečné fázi obsahoval 1266 respondentů, z čehož 942 bylo žen a 324 mužů. Průměrný věk respondentů byl 27,5 let, medián 23 let, minimální věk byl 18 let a maximální věk 76 let. Z celkového počtu 1266 respondentů jich 651 má v současné době dlouhodobý vztah1, 63 respondentů má v současné době krátkodobý vztah2, 249 respondentů v současné době vztah nemá, ale v minulosti mělo, zbytek respondentů odpověděl, že vztah nikdy neměl. Průměrná délka vztahu činila 56 měsíců, medián 30 měsíců, minimální délka vztahu byl 1 měsíc a maximální délka vztahu 500 měsíců. Z celkového počtu respondentů mělo 6 černou, 446 hnědou, 317 zelenou, 402 modrou a 92 šedou barvu očí. Z celkového počtu respondentů mělo 52 černou, 484 tmavě hnědou, 385 světle hnědou, 102 červenou/zrzavou, 222 blond, 8 šedou barvu vlasů a 13 vlasy nemělo.

1 2

Dlouhodobý vztah je takový, který respondent považuje za perspektivní a počítá s ním do budoucna Krátkodobý vztah je takový, který respondent NEpovažuje za perspektivní a NEpočítá s ním do budoucna

25

-

Podmínky účasti ve výzkumu

- respondent musel být starší 18 let - respondent musel na začátku výzkumu potvrdit informovaný souhlas (viz příloha č. 1) - respondent alespoň do 12 let vyrůstal s rodičem opačného pohlaví, důvodem nám bylo zaměření výzkumu na sexuálnímu imprintingu podobnému efektu - respondent byl heterosexuálně orientovaný

2.2.1. Sběr dat Sběr dat probíhal pomocí internetového rozhraní Qualtrix. Nábor probíhal oslovením účastníků dřívějších studií na Univerzitě Karlově, pomocí inzerování dotazníku na Facebookových stránkách, zároveň byli respondenti osloveni, aby dotazník rozeslali mezi své známé a pomohli tak v jeho šíření, v poslední řadě ho tvůrci dotazníku šířili mezi své rodinné příslušníky a známé. Účast ve výzkumu byla dobrovolná, respondentům nebyla vyplácena jakákoliv odměna. Ve chvíli kdy respondent spustil vyplňování dotazníku, byl obeznámen s jeho podstatou a pro následné pokračování musel potvrdit informovaný souhlas (viz příloha č. 1), ve kterém bylo uvedeno, že dotazník je zcela anonymní a data budou sloužit pouze k vědeckým účelům. Pakliže by respondent informovaný souhlas nepotvrdil, nebylo by mu následně umožněno ve vyplňování pokračovat. Takovýto jedinec se ovšem neobjevil. Dotazník trvalo vyplnit přibližně 30 minut. Tato informace byla rovněž uvedena v úvodu dotazníku (viz příloha č. 1). Jako motivaci vyplnění dotazníku bylo, že jsme respondentům nabídli zaslání výsledků studie, pokud na sebe uvedli e-mailový kontakt.

2.2.2. Úprava dat Základní úprava dat probíhala v programu Microsoft Excel 2013. Nejdříve jsme se zaměřili na respondenty, kteří dotazník sice otevřeli a odpověděli na několik otázek, ale dále nepokračovali, tedy jejich odpovědi postrádaly smysl a byly tak vyřazeny. V dalším kroku jsme vyfiltrovali data, u kterých vzniklo podezření na obsah nekorektních a zavádějících informací. Stěžejním kritériem výzkumu sexuálnímu imprintingu podobnému efektu byla otázka, zdali respondent vyrůstal s rodiči od narození alespoň do 12 let. Pokud tato podmínka nebyla splněna, byla tato 26

data vymazána. Následně jsme vyřadili všechny respondenty, kteří nebyli heterosexuálně orientovaní. Celkem jsme vyřadili 681 z 1947 respondentů. Dále jsme spojili odpovědi zrzavé a červené barvy vlasů do jedné kategorie a to u všech otázek, které tyto dvě subškály obsahovaly. Pro možnost zařadit do korelací i vliv výchovy rodičů na výběr partnerů bylo potřeba vytvořit ze 23 otázek dotazníku s-E.M.B.U. tři subškály. Podle standardizovaného postupu jsme vytvořili subškály Odmítání, Hyperprotektivita a Emoční vřelost, každá subškála zahrnovala odpovědi za rodiče opačného pohlaví. Data jsme upravili standartním způsobem (Arrindell et al., 2005; Poliaková, Mojžišová a Hašto, 2007). Podle standardizovaného postupu jsme v dotazníku partnerské přizpůsobivosti vytvořili tyto subškály: shoda v partnerském vztahu, vyjadřování emocí, partnerská spokojenost, partnerská soudržnost a nakonec i subškálu pro celkový skór DAS (Spanier, 1976). Pro zjištění vlivu vztahu respondenta s rodičem opačného pohlaví na podobnost partnera s rodičem opačného pohlaví a pro zjištění vlivu homogamie na partnerské přizpůsobení jsme vytvořili následující škály: podobnost partnerů v barvě očí/vlasů, podobnost matky s respondentovou partnerkou v barvě očí/vlasů a podobnost otce s respondentčiným partnerem v barvě očí/vlasů (shoda v barvě očí/vlasů mezi jedinci = 1; odlišnost v barvě očí/vlasů mezi jedinci = 0). Buňky, které zůstaly nevyplněny, byly nahrazeny hodnotou -9999 („missing values“).

2.3. Statistické zpracování dat Pro potřeby statistického zpracování našeho výzkumu jsme použili tyto programy: Microsoft Excel 2013, statistický program SPSS 20 a statistický program R. Pro korelační analýzy jsme použili Spearmanovo rhó, pro výpočet podobnosti v barvě očí a vlasů jsme použili χ² (chí kvadrát). Pro výpočet vlivu kvality vztahu rodiče opačného pohlaví s respondentem na výběr partnera byla užita metoda lineární regrese, rovněž pro výpočet vlivu podobnosti v barvě očí/vlasů na partnerské přizpůsobení jsme použili metodu lineární regrese. Výpočet pro konzistenci výběru partnerů probíhal pomocí permutačních testů.

27

2.3.1. Analýza dat 2.3.1.1. Sociálně demografické údaje Výzkumu se zúčastnilo 1266 respondentů a pro ukázku skladby respondentů slouží následující údaje o věkovém složení respondentů a rozdělení v rámci pohlaví, jejich vzdělání, vzdělání jejich partnerů, rodičů a nakonec porovnání místa bydliště do 15 let respondenta se současným místem bydliště respondenta.

2.3.1.1.1. Věkové složení respondentů Tabulka č. 1 znázorňuje věkové složení respondentů Věk respondenta (let)

♂

♀

průměr

29

26,9

medián

26

24

min.

18

18

max.

67

76

N

324 (25,6%)

942 (74,4%)

28

2.3.1.1.2. Vzdělání

Graf č. 1 znázorňuje vzdělání respondenta, partnera, matky a otce

Neparametrickou korelací jsme zjistili, že vzdělání respondenta pozitivně koreluje se vzděláním otce (p < 0,001; ρ = 0,154), i se vzděláním matky (p < 0,001; ρ = 0,144). Rovněž pozitivně korelovalo vzdělání respondenta se vzděláním jeho současného partnera (p < 0,001; ρ = 0,456). Pozitivní korelace byla nalezena i mezi vzděláním partnera a vzděláním respondentova otce (p

29

< 0,001; ρ = 0,157) a vzděláním respondentovy matky (p < 0,001; ρ = 0,129). Současně věk respondentů pozitivně koreluje s dosaženým vzděláním (p < 0,001; ρ = 0,497).

2.3.1.1.3. Obec, ve které respondenti žijí, či žili do 15 let

Graf č. 2 popisuje velikost obce, ve které respondent žil do 15 let a ve které žije v současné době

30

Neparametrickou korelací jsme zjistili, že současné místo bydliště respondenta/ky pozitivně koreluje s místem respondentova/čina bydliště do 15 let (p < 0,001; ρ = 0,456)

2.3.1.2. Statistická analýza 2.3.1.2.1. Základní statistická analýza barev očí a vlasů respondenta/ky a jejich rodičů Analýza probíhala pomocí χ² (chí kvadrát) testu, do výpočtu byla zahrnuta data obsahující barvu očí/vlasů respondenta a barva očí/vlasů respondentových rodičů. Testy probíhaly mezi všemi proměnnými. -

Barva očí

Graf č. 3 znázorňuje zastoupení jednotlivých barev očí ve výzkumném vzorku

Pomocí χ² (chí kvadrát) jsme zjistili signifikantní výsledky ve všech námi prováděných výpočtech (viz tabulka č. 2): 31

-

barva očí otce signifikantně predikuje barvu očí dcery (χ² = 225,8539; p < 0,001; df = 1; N = 895)

-

barva očí matky signifikantně predikuje barvu očí dcery (χ² = 187,1232; p < 0,001; df = 1; N = 901)

-

barva očí otce signifikantně predikuje barvu očí syna (χ² = 87,9762; p < 0,001; df = 1; N = 283)

-

barva očí matky signifikantně predikuje barvu očí syna (χ² = 52,0418; p < 0,001; df = 1; N = 311).

-

barva očí jednoho rodiče signifikantně predikuje barvu očí druhého rodiče (χ² = 8,2690; p = 0,004; df = 1; N = 1160)

Tabulka č. 2 znázorňuje shodu v barvě očí barva očí matky

barva očí otce

barva očí respondenta/ky

Ano/Ano*

Ano/Ano*

barva očí matky

/

Ano

barva očí otce

Ano

/

* muži/ženy

32

-

Barva vlasů

Graf č. 4 znázorňuje zastoupení jednotlivých barev vlasů ve výzkumném vzorku

Pomocí χ² (chí kvadrát) jsme zjistili signifikantní výsledky ve všech námi prováděných výpočtech (viz tabulka č. 3): -

barva vlasů otce signifikantně predikuje barvu vlasů dcery (χ² = 11,4298; p < 0,001; df = 1; N = 855)

-

barva vlasů matky signifikantně predikuje barvu vlasů dcery (χ² = 17,4927; p < 0,001; df = 1; N = 898)

-

barva vlasů otce signifikantně predikuje barvu vlasů syna (χ² = 24,2742; p < 0,001; df = 1; N = 254)

-

barva vlasů matky signifikantně predikuje barvu vlasů syna (χ² = 14,3043; p < 0,001; df = 1; N = 301)

-

barva vlasů jednoho rodiče signifikantně predikuje barvu vlasů druhého rodiče (χ² = 7,5304; p = 0,006; df = 1; N = 1102) 33

Tabulka č. 3 znázorňuje shodu v barvě vlasů barva vlasů matky

barva vlasů otce

Ano/Ano*

Ano/Ano*

barva vlasů matky

/

Ano

barva vlasů otce

Ano

/

barva vlasů respondenta/ky

*muži/ženy

2.3.1.2.2. Homogamie Analýza probíhala pomocí χ² (chí kvadrát) testu, do výpočtu byla zahrnuta data obsahující barvu očí/vlasů respondenta a současného partnera, či posledního partnera respondenta v případě, že respondent v současnosti partnera neměl. Testy probíhaly vždy mezi respondentem a respondentovým partnerem, selektivní proměnnou bylo pohlaví respondenta. V případě očí byla do výpočtů zahrnuta data i o odstínu – v kategoriích světlý/tmavý, pro tyto účely byly využity odpovědi příslušné otázce týkající se odstínu barvy očí.

-

Barva očí

Pomocí χ² (chí kvadrát) jsme zjistili signifikantní výsledky v následujících výpočtech:

-

respondentky si signifikantně častěji vybíraly partnery podobné v barvě očí (χ² = 3,8612; p = 0,049; df = 1; N = 409),

-

respondentky si signifikantně častěji vybíraly partnery podobné v odstínu barvy očí: (χ² = 4,4167; p = 0,035; df = 1; N = 407).

Nebyly nalezeny další signifikantní výsledky. Nepodařilo se nám prokázat, že barva očí respondenta predikuje barvu očí jeho partnerky v konkrétní barvě očí (χ² = 1,7516; p = 0,185; df = 1; N = 109) a ani v odstínu barvy očí (χ² = 0,0003; p = 0,985; df = 1; N = 106).

34

-

Barva vlasů

V kategorii barvy vlasů nebyly nalezeny signifikantní výsledky. Nepodařilo se prokázat, že by barva vlasů respondentky predikovala barvu vlasů jejího partnera (χ² = 2,2896; p = 0,1302; df = 1; N = 398), rovněž jsme neprokázali, že by barva vlasů respondenta predikovala barvu vlasů jeho partnerky (χ² = 0,0028; p = 0,952; df = 1; N = 107).

2.3.1.2.2.1. Homogamie a partnerská spokojenost Pro zjištění vlivu podobnosti si partnerů v barvě očí/vlasů na partnerskou přizpůsobivost (DAS) byla využita lineární regrese. Jako závislá proměnná byla kvalita vztahu mezi respondentem a partnerem a jednotlivé subškály (DAS), jako nezávislá proměnná pak vzájemná podobnost v barvě očí a vlasů. Selektivní proměnnou bylo pohlaví respondenta.

-

Muži

Analýza neprokázala, že by podobnost mezi respondentem a jeho partnerkou v barvě očí ovlivnila kvalitu jejich vztahu (DAS) a to v žádné ze subškál: -

Shoda v partnerském vztahu (B = 1,354; t = 0,816; p = 0,417)

-

Partnerská spokojenost (B = 0,604; t = 0,368; p = 0,714)

-

Partnerská soudržnost (B = -0,229; t = -0,266; p = 0,791)

-

Vyjadřování emocí (B = 0,271; t = 0,446; p = 0,657)

-

Celkový skór (DAS) (B = 2,000; t = 0,501; p = 0,618)

Analýza neprokázala, že by podobnost mezi respondentem a jeho partnerkou v barvě vlasů ovlivnila kvalitu jejich vztahu (DAS) a to v žádné ze subškál: -

Shoda v partnerském vztahu (B = -0,574; t = -0,301; p = 0,764)

-

Partnerská spokojenost (B = -1,961; t = -1,059; p = 0,293)

-

Partnerská soudržnost (B = -0,304; t = -0,312; p = 0,756)

-

Vyjadřování emocí (B = 0,021; t = 0,029; p = 0,977)

-

Celkový skór (DAS) (B = -2,817; t = -0,621; p = 0,537)

35

-

Ženy

Analýza neprokázala, že by podobnost mezi respondentkou a jejím partnerem v barvě očí ovlivnila kvalitu jejich vztahu (DAS) a to v žádné ze subškál: -

Shoda v partnerském vztahu (B = -0,089; t = -0,099; p = 0,921)

-

Partnerská spokojenost (B = -1,132; t = -1,315; p = 0,190)

-

Partnerská soudržnost (B = -0,403; t = -0,896; p = 0,371)

-

Vyjadřování emocí (B = -0,512; t = -1,556; p = 0,121)

-

Celkový skór (DAS) (B = -2,081; t = -0,996; p = 0,320)

Analýza prokázala, že podobnost mezi respondentkou a jejím partnerem v barvě vlasů pozitivně predikuje shodu v partnerském vztahu -

Shoda v partnerském vztahu (B = 1,894; t = 2,097; p = 0,037)

Analýza neprokázala, že by podobnost mezi respondentkou a jejím partnerem v barvě vlasů ovlivnila kvalitu jejich vztahu (DAS) v těchto případech: -

Partnerská spokojenost (B = 0,079; t = 0,090; p = 0,928)

-

Partnerská soudržnost (B = 0,138; t = 0,303; p = 0,762)

-

Vyjadřování emocí (B = 0,435; t = 1,309; p = 0,192)

-

Celkový skór (DAS) (B = 2,684; t = 1,260; p = 0,209)

2.3.1.2.3. Sexuálnímu imprintingu podobný efekt Analýza probíhala pomocí χ² (chí kvadrát) testu, do výpočtu byla zahrnuta data obsahující barvu očí/vlasů rodičů a současného partnera, či posledního partnera respondenta v případě, že respondent v současnosti partnera neměl. Testy probíhaly vždy mezi respondentovým rodičem opačného pohlaví a respondentovým partnerem. V případě očí byla do výpočtů zahrnuta data i o odstínu – v kategoriích světlý/tmavý, pro tyto účely byly využity odpovědi příslušné otázce týkající se odstínu barvy očí.

36

-

Barva očí

Pomocí χ² (chí kvadrát) jsme zjistili signifikantní výsledky v následujících výpočtech:

-

ženy si signifikantně častěji vybírají partnery v závislosti na odstínu barvy očí svého otce (χ² = 7,6047; p = 0,005; df = 1; N = 385).

Nebyly nalezeny další signifikantní výsledky. Nepodařilo se prokázat, že by barva očí otce respondentky predikovala barvu očí jejího partnera (χ² = 0,3232; p = 0,569; df = 1; N = 387), dále jsme neprokázali, že barva očí respondentovy matky predikuje barvu očí jeho partnerky v konkrétní barvě očí (χ² = 0,1179; p = 0,731; df = 1; N = 105) a ani v odstínu barvy očí (χ² = 1,6134; p = 0,204; df = 1; N = 102).

-

Barva vlasů

V kategorii barvy vlasů nebyly nalezeny signifikantní výsledky. Nepodařilo se prokázat, že by barva vlasů matky respondenta predikovala barvu vlasů jeho partnerky (χ² = 0,7105; p = 0,392; df = 1; N = 109). Rovněž jsme neprokázali, že by barva vlasů otce respondentky predikovala barvu vlasů jejího partnera (χ² = 0,6915; p = 0,405; df = 1; N = 360).

2.3.1.2.3.1. Kvalita vztahu s rodičem během dětství Pro zjištění vlivu vztahu respondenta s rodičem opačného pohlaví (s-EMBU) na podobnost rodiče opačného pohlaví s partnerem v barvě očí/vlasů byla využita lineární regrese. Jako závislá proměnná byla míra podobnosti mezi partnerem a respondentovým rodičem opačného pohlaví, jako nezávislá proměnná pak jednotlivé subškály dotazníku s-EMBU. Selektivní proměnnou bylo pohlaví respondenta.

37

-

Muži

Analýza neprokázala, že by kvalita vztahu respondenta s matkou ovlivnila podobnost respondentovy partnerky s respondentovou matkou v barvě očí, a to ve všech subškálách (sEMBU). Vliv na podobnost matky s partnerkou v barvě očí jsme neprokázali u subškál: -

odmítání (B = -0,001; t = -0,058; p = 0,954)

-

emoční vřelost (B = -0,008; t = -0,662; p = 0,509)

-

hyperprotektivita (B = 0,014; t = 1,517; p = 0,132)

Analýza neprokázala, že by kvalita vztahu respondenta s matkou ovlivnila podobnost respondentovy partnerky s respondentovou matkou v barvě vlasů, a to ve všech subškálách (sEMBU). Vliv na podobnost matky s partnerkou v barvě očí jsme neprokázali u subškál: -

odmítání (B = -0,09; t = -0,650; p = 0,517)

-

emoční vřelost (B = 0,012; t = 1,090; p = 0,278)

-

hyperprotektivita (B = 0,010; t = 1,337; p = 0,184)

-

Ženy

Analýza neprokázala, že by kvalita vztahu respondentky s otcem ovlivnila podobnost respondentčina partnera s respondentčiným otcem v barvě očí, a to ve všech subškálách (sEMBU). Vliv na podobnost matky s partnerkou v barvě očí jsme neprokázali u subškál: -

odmítání (B = 0,003; t = 0,414; p = 0,679)

-

emoční vřelost (B = -0,006; t = -1,058; p = 0,291)

-

hyperprotektivita (B = -0,003; t = -0,572; p = 0,567)

Analýza neprokázala, že by kvalita vztahu respondentky s otcem ovlivnila podobnost respondentčina partnera s respondentčiným otcem v barvě vlasů, a to ve všech subškálách (sEMBU). Vliv na podobnost matky s partnerkou v barvě očí jsme neprokázali u subškál: -

odmítání (B = -0,009; t = -1,491; p = 0,137)

-

emoční vřelost (B = 0,000; t = -0,106; p = 0,916)

-

hyperprotektivita (B = -0,003; t = -0,757; p = 0,450)

38

2.3.1.2.4. Konzistence výběru partnera Konzistenci výběru partnera jsme testovali pomocí permutačních testů. Permutace byly prováděny tak, že partnerky mužů byly zaměňovány výhradně mezi sebou, stejně jako partneři žen. Když přiřadíme partnery náhodně (permutujeme partnery žen a partnerky mužů zvlášť), což jsme v rámci permutačního testu v programu R provedli 10 000× , získáme průměrný index konzistence výběru, který může nabývat hodnot od 0 do 1. Pokud chceme zjistit, za kolik variability v datech konzistentní výběr odpovídá, postupujeme v rámci permutačních testů následujícím způsobem: Postupně zaměňujeme dva náhodné jedince z řad partnerů a sledujeme, zda index konzistence výběru partnera v populaci klesá nebo roste, zaměňujeme mezi sebou vždy pouze dvě partnerky mužů nebo dva partnery žen. Vzhledem k tomu, že v souboru partnerek je 217 žen, kdežto v souboru partnerů 848 mužů, zaměňujeme

dvě

partnerky

s pravděpodobností

1:(217/1065)

a

dva

partnery

s pravděpodobností 1:(848/1065). Pokud po jednom prohození dojde k přiblížení indexu konzistence průměru náhodných pokusů, prohozené partnery zachováme a postup opakujeme. Pokud se po prohození index konzistence nezmění nebo zvýší, vrátíme se k předchozímu uspořádání partnerů. Ve chvíli, kdy index konzistence dosáhne průměru náhodných uspořádání, spočítáme, kolik partnerů bylo potřeba minimálně přemístit, aby bylo dosaženo průměrné konzistence výběru (Vzhledem k úzkému konfidenčnímu intervalu průměrné hodnoty indexu konzistence uvádíme pouze počet kroků nutných k dosažení průměru, počet kroků potřebných k překročení hranice konfidenčního intervalu.). Je důležité si uvědomit, že při náhodném přeřazení jednoho partnera dojde vlastně k prohození dvou partnerů naráz. Při tom může dojít ke zvýšení nekonzistence souboru partnerů u jednoho (např. pokud jeden z prohozených partnerů je jediným partnerem respondenta), nebo u obou respondentů (např. pokud dojde k prohození partnerů respondentů s homogenním souborem partnerů) naráz. Vzhledem k povaze permutačního testu, který pracuje se zaznamenaným souborem partnerů, ale pro jistotu počítáme s tím, že odchylka od náhodného rozložení partnerů byla způsobena konzistentním výběrem pouze u jednoho z respondentů. Uváděná vysvětlená variabilita je tak do jisté míry minimální vysvětlitelnou variabilitou. Jak vyplývá z počítačových simulací, které jsme provedli, více než tři čtvrtiny prohození partnerů (79%), které vedou ke snížení indexu konzistence populace, tvoří takové manipulace, při kterých nedochází ke snížení dílčího indexu konzistence u respondentů, jimž byli prohozeni partneři. Minimální vysvětlitelná variabilita je tedy poměrně přesným ukazatelem velikosti efektu konzistentního výběru. 39

-

Konzistence výběru dlouhodobých partnerů podle barvy očí

Zjištěný index konzistence výběru dlouhodobých partnerů podle barvy očí je 0,6393164 Průměrný index konzistence výběru dlouhodobých partnerů podle barvy očí je 0,596335 (99% konfidenční interval: 0,5960156 – 0,5966544). Z 10 000 náhodných pokusů dosáhl index konzistence hodnoty naměřeného indexu v 0% případů. p<0,001. Lidé jsou tedy ve výběru dlouhodobých partnerů podle barvy očí signifikantně konzistentní.

Graf č. 5 popisuje konzistenci výběru dlouhodobého partnera podle barvy očí

40

K dosažení náhodné hodnoty indexu konzistence v případě barvy očí dlouhodobých partnerů je potřeba v průměru 33,661 kroků snižujících index konzistence (99% CI = 33,36159 – 33,96041) náhodným prohozením dvou partnerů či partnerek ze souboru celkových 1065. Tato hodnota byla získána na základě 1000 běhů simulace přechodu k průměrnému indexu konzistence. Konzistentní výběr partnerů podle barvy očí může tedy vysvětlit přiřazení minimálně 3,16% partnerů. V každém běhu je provedeno v průměru 122,925 (99% CI = 121,0831 – 124,7669) prohození.

41

-

Konzistence výběru krátkodobých partnerů podle barvy očí

Zjištěný index konzistence výběru krátkodobých partnerů podle barvy očí je 0,5565646 Průměrný index konzistence výběru krátkodobých partnerů podle barvy očí je 0,516255 (99% CI = 0,5160268 – 0,5164831). Z 10 000 náhodných pokusů dosáhl index konzistence hodnoty naměřeného indexu v 0% případů. p<0,001. Lidé jsou tedy ve výběru krátkodobých partnerů podle barvy očí signifikantně konzistentní.

42

Graf č. 6 popisuje konzistenci výběru krátkodobého partnera podle barvy očí

K dosažení náhodné hodnoty indexu konzistence v případě barvy očí krátkodobých partnerů je potřeba v průměru 99,767 kroků snižujících index konzistence (99% CI = 98,86188 – 100,67212) náhodným prohozením dvou partnerů či partnerek ze souboru celkových 2738. Tato hodnota byla získána na základě 1000 běhů simulace přechodu k průměrnému indexu konzistence. Konzistentní výběr krátkodobých partnerů podle barvy očí může tedy vysvětlit přiřazení minimálně 3,64% partnerů. V každém běhu je provedeno v průměru 287,003 (99% CI = 283,6713 – 290,3347) prohození.

43

-

Konzistence výběru dlouhodobých partnerů podle barvy vlasů

Zjištěný index konzistence výběru dlouhodobých partnerů podle barvy vlasů je 0,7151525 Průměrný index konzistence výběru dlouhodobých partnerů podle barvy vlasů je 0,6825892 (99% CI = 0,6822999 – 0,6828785). Z 10 000 náhodných pokusů dosáhl index konzistence hodnoty naměřeného indexu v 0,2% případů. p=0,002. Lidé jsou tedy ve výběru dlouhodobých partnerů podle barvy vlasů signifikantně konzistentní.

44

Graf č. 7 popisuje konzistenci výběru dlouhodobého partnera podle barvy vlasů

K dosažení náhodné hodnoty indexu konzistence v případě barvy očí dlouhodobých partnerů je potřeba v průměru 27,006 kroků snižujících index konzistence (99% CI = 26,74497 – 27,26703) náhodným prohozením dvou partnerů či partnerek ze souboru celkových 1084. Tato hodnota byla získána na základě 1000 běhů simulace přechodu k průměrnému indexu konzistence. Konzistentní výběr dlouhodobých partnerů podle barvy vlasů může tedy vysvětlit přiřazení minimálně 2,49% partnerů. V každém běhu je provedeno v průměru 122,601 (99% CI = 120,5444 – 124,6576) prohození.

45

-

Konzistence výběru krátkodobých partnerů podle barvy vlasů

Zjištěný index konzistence výběru krátkodobých partnerů podle barvy vlasů je 0,5923754 Průměrný index konzistence výběru dlouhodobých partnerů podle barvy vlasů je 0,5612701 (99% CI = 0,5610089 – 0,5615313). Z 10 000 náhodných pokusů dosáhl index konzistence hodnoty naměřeného indexu v 0,1% případů. p=0,001. Lidé jsou tedy ve výběru krátkodobých partnerů podle barvy vlasů signifikantně konzistentní.

Graf č. 8 popisuje konzistenci výběru krátkodobých partnerů podle barvy vlasů

46

K dosažení náhodné hodnoty indexu konzistence v případě barvy očí krátkodobých partnerů je potřeba v průměru 57,343 kroků snižujících index konzistence (99% CI = 56,73722 – 57,94878) náhodným prohozením dvou partnerů či partnerek ze souboru celkových 2389. Tato hodnota byla získána na základě 1000 běhů simulace přechodu k průměrnému indexu konzistence. Konzistentní výběr krátkodobých partnerů podle barvy vlasů může tedy vysvětlit přiřazení minimálně 2,40% partnerů. V každém běhu je provedeno v průměru 202,541 (99% CI = 199,6237 – 205,4583) prohození.

47

3. Diskuse Hlavním cílem práce bylo otestovat, zda si heterosexuálně orientovaní lidé vybírají dlouhodobé partnery na základě podobnosti s rodičem opačného pohlaví (sexuálnímu imprintingu podobný efekt) a/nebo na základě sobě-podobnosti (homogamie) v barvě očí a vlasů. V případě testování vlivu rodičů na výběr partnera byl model současně kontrolován pro kvalitu vztahu s daným rodičem během dětství. V případě výběru si partnera na základě sobě-podobnosti byl model současně kontrolován pro vliv partnerské přizpůsobení. V neposlední řadě bylo cílem práce testovat konzistenci výběru partnera na základě barvy očí a vlasů.

3.1. Homogamie Naše výsledky poukazují na vzájemnou podobu partnerů v barvě i v odstínu barvy očí a to v případě, že respondentkou byla žena. Pokud byl respondentem muž, nenašli jsme v tomto případě žádnou shodu. Naše výsledky se tak shodují s výsledky studie Littla et al., (2003) v případě podobnosti si v barvě očí respondentky a jejího partnera. V případě podobnosti mezi respondentem a partnerkou se naše studie ve výsledcích rozcházejí, zatímco výzkum Littla et al., (2003) prokázal shodu v barvě očí respondentů a jejich partnerek, my takovou shodu neprokázali. Naše studie poukazuje na vzájemnou podobu v barvě očí respondentových/činých rodičů, prokázali jsme, že barva očí jednoho rodiče signifikantně predikuje barvu očí druhého rodiče. Naše výsledky se tak v tomto případě shodují se studií Littla et al., (2003). V případě barvy vlasů se nám nepodařilo prokázat žádnou shodu mezi partnery. Naše výsledky se tak shodují s výsledky předešlé studie v případě, že respondentkou byla žena a odpovídala za svého partnera (Little et al., 2003). V případě, že respondentem byl muž, studie Littla et al., (2003) prokázala, že shoda v barvě vlasů mezi respondentem a jeho partnerkou je, což nám se prokázat nepodařilo. Naše studie poukazuje na vzájemnou podobu v barvě vlasů respondentových/činých rodičů, prokázali jsme, že barva vlasů jednoho rodiče signifikantně predikuje barvu vlasů druhého rodiče. Naše výsledky se tak v tomto případě shodují se studií Littla et al., (2003). Ač naším primárním cílem nebylo zjistit, jestli se partneři vzájemně podobají ve výši dosaženého vzdělání, zjistili jsme, že partneři vykazují vysokou míru podobnosti si v tomto znaku. Náš výzkum se tak shoduje s předešlými výzkumy na toto téma (např.: Buunk, 2002; Watson et al., 2004; Zietsch et al., 2011), v souvislosti s tímto zjištěním připadá v úvahu otázka, 48

jaké charakteristiky hrají významnou roli v teorii homogamního párování, jelikož výsledky naší studie, zaměřené na barvu očí a vlasů, teorii homogamního párování nepotvrdily ve všech zkoumaných případech. Teorie homogamního párování pravděpodobně hraje jinou roli v párování na základě barvy očí/vlasů, na základě dalších obličejových rysů, například poměr vzdálenosti očí, velikosti nosu atd. (Bereczkei, 2009) a na základě sociálně-demografických charakteristik (Watson et al., 2004; Zietsch et al., 2011).

3.1.1. Homogamie a partnerská spokojenost Předchozí studie zjistily, že vzájemná podobnost mezi partnery ve věku, vzdělání (Bereczkei a Csanaky, 1996), pozitivně predikovala vyšší míru partnerské přizpůsobivosti. Pokud partneři v těchto rysech vykazovali vyšší míru homogamie, považovali svůj vztah za šťastnější a spokojenější, oproti tomu partneři s nižší mírou homogamie svůj vztah popisovali jako méně šťastný. Nám se v případě barvy očí nepodařilo prokázat, že by vyšší či nižší míra homogamie mezi partnery v tomto znaku jakýmkoliv způsobem ovlivnila partnerskou přizpůsobivost a to ani v případě vnímání vztahové přizpůsobivosti mužem či ženou. V případě barvy vlasů jsme dospěli k závěru, že vyšší či nižší míra homogamie mezi partnery v barvě vlasů nemá vliv na partnerskou přizpůsobivost muže. Oproti tomu se naše studie s předchozími studiemi shoduje ve skutečnosti, že pokud si je žena s partnerem vzájemně podobna v barvě vlasů, tak vykazuje vyšší partnerskou spokojenost, v ostatních subškálách dotazníku DAS (Spanier, 1976) jsme neprokázali, že by podobnost s partnerem měla na jednotlivé subškály dotazníku partnerského přizpůsobení vliv. Ačkoli je v současné době poměrně obecně přijímaný názor, že vzájemná podobnost partneru pozitivně ovlivňuje partnerskou spokojenost, je možné, že se to univerzálně nevztahuje

na

podobnost

v jakýchkoli

charakteristikách,

ale

převážně

v sociálně-

demografických charakteristikách (Bereczkei et al., 1997; Hatemi et al., 2010).

3.2. Sexuálnímu imprintingu podobný efekt Stejně tak jako barva očí a vlasů otců signifikantně predikuje barvu očí a vlasů synů i dcer, tak i barva očí a vlasů matek signifikantně predikuje barvu očí a vlasů synů a dcer. Ve všech případech jsme se tedy plně shodli se závěry výzkumu Littla et al., (2003).

49

V oblasti výzkumu sexuálnímu imprintingu podobného efektu jsme se zaměřili na fyzické charakteristiky, konkrétně jsme se zaměřili na barvu očí a vlasů (Little et al., 2003; Rantala et al., 2011). Výsledky ukázaly, že ženy si vybírají partnery s podobným odstínem barvy očí, jako má jejich otec. V případě barvy vlasů nebyla prokázána shoda. Stejně tak jsme neprokázali, že muži si vybírají partnerky se shodnou barvou očí či vlasů jakou mají jejich matky. Naše výsledky v oblasti výběru partnera ženami se tak částečně shodují s výsledky (Little et al., 2003; Wilson a Barrett, 1987), rozdílem je skutečnost, že ve výzkumu Littla et al., (2003) dospěli k závěru, že si ženy vybírají partnera s barvou očí shodnou s barvou očí otce. Náš výzkum neprokázal konkrétní shodu v barvě, nýbrž náš výzkum prokázal shodu v odstínu barvy očí. Naše studie se ovšem rozchází ve výsledcích v barvě vlasů i očí mužovy partnerky a jeho matky, dále se naše studie rozchází ve výsledcích v barvě vlasů respondentky partnera a jejího otce. Předchozí studie našla shodu v těchto případech (Little et al., 2003), naše studie shodu neprokázala ani v jednom případě. Naše studie neprokázala, že by mechanismus sexuálnímu imprintingu podobnému efektu měl vliv na výběr partnera podle barvy očí/vlasů. Jedním z vysvětlení může být, že jsme zkoumali jinou populaci než předchozí výzkum Littla et al., (2003), kde mohla být jiná variabilita barev očí/vlasů. Jiné výzkumy prokázali, že mechanismus sexuálnímu imprintingu podobnému efektu má vliv na výběr partnera v sociálně-demografických charakteristikách, (Perrett et al., 2002) pravděpodobně tak mechanismus sexuálnímu imprintingu podobnému efektu bude hrát jinou roli v párování na základě sociálně-demografických charakteristik a na základě barvy očí/vlasů.

3.2.1. Kvalita vztahu s rodičem během dětství Nedošli jsme ke stejným závěrům jako výzkumy Wiszewské et al., (2007); Berezckiho (2009); Gyuriseho a Bereczkiho (2010). Tyto výzkumy zjistily, že ženy si vybírají partnery podobnější si s otcem v případě, že měly v dětství s otcem pozitivní vztah. Nenašli jsme signifikantní výsledky, že by kvalita vztahu dcery s otcem predikovala podobnost partnera s otcem a to ani v případě barvy očí, tak ani v případě barvy vlasů. Naše studie se shoduje se studií (Berezckei et al., 2002), ve které nebyl nalezen vliv emoční vřelosti a hyperprotektivity matky při výchově muže na podobnost matky s mužovou partnerkou v obličejových rysech. Oproti naší studii se liší v kategorii odmítnutí, Bereczkei et al., (2002) prokázali, že pokud má v dětství muž s matkou špatný vztah, tak si vybere partnerku 50

odlišnou matce, naše výsledky ovšem tento závěr nepotvrdily. Náš výzkum tedy podporuje závěr studie Marcinkowské a Rantaly (2012), která rovněž neprokázala, že by kvalita vztahu s rodičem opačného pohlaví v dětství ovlivnila výběr partnera. Nenašli jsme signifikantní výsledky, že by kvalita vztahu s rodičem opačného pohlaví (emoční vřelost, hyperprotektivita a odmítání) ovlivnila podobnost partnera s rodičem opačného pohlaví v barvě očí/vlasů.

3.3. Konzistentní výběr partnera V poslední části studie jsme se zaměřili na otázku, zdali si lidé konzistentně vybírají partnery v souvislosti s barvou očí/vlasů. Předchozí studie zjistily, že si lidé své protějšky konzistentně vybírají v závislosti na těchto rysech – fyzická atraktivita, výše příjmu, vzdělání, sebevědomí, inteligence a dominance (Buunk, 2002). Naší studii se podařilo prokázat, že lidé si vybírají partnery konzistentně a to jak v případě barvy očí, tak v případě barvy vlasů. Podle velikosti efektů se zdá, že barva očí partnerů je relativně konzistentnější (>3% vs cca 2,5%) než barva vlasů. Rovněž jsme prokázali, že konzistentní výběr partnerů se vyskytuje jak u dlouhodobého typu vztahu, tak i u krátkodobého vztahu. Naše studie se tak shoduje se studií Buunka (2002) ve tvrzení, že u lidí dochází ke konzistentnímu výběru partnerů. Vzhledem k tomu, že jsme nenašli jiné studie zabývající se konzistentním výběrem partnera v závislosti na barvě očí/vlasů, můžeme se tak považovat za první, kteří se této problematiky chopili. Některé výzkumy tvrdí, že výběr se liší v případě, že jedinec vyhledává dlouhodobý anebo krátkodobý vztah (Little et al., 2008; Little et al., 2011). Náš výzkum se sice nezabýval konkrétní odlišností mezi tím, zdali si jedinci vybírají odlišné partnery v barvě očí/vlasů v závislosti na tom jaký vztah mají/měli, jestli dlouhodobý, či krátkodobý, avšak prokázali jsme, že si jedinci vybírají v barvě očí/vlasů protějšky konzistentně u obou typů vztahu. Tato skutečnost by mohla naznačovat, že si lidé vybírají partnery v barvě očí/vlasů totožně, nezávisle na tom o jaký typ vztahu usilují, zda krátkodobý, či dlouhodobý. Jakkoli jsme tuto hypotézu přímo netestovali, naše výsledky by tak mohly být odrazovým můstkem pro následující výzkumy v této problematice. Budoucí studie by tak mohly testovat, zda si lidé vybírají partnery s odlišnou či stejnou barvou očí/vlasů v závislosti na typu vztahu (dlouhodobý/krátkodobý).

51

3.4. Limity výzkumu Limitem naší studie může být skutečnost, že jsme s respondenty nebyli v přímém kontaktu, a tak jsme jim nebyli schopni podat názornou ukázku, jak přesně definujeme konkrétní barvu očí, či vlasů. Je tedy možné, že různí respondenti mohli shodnou barvu vnímat odlišně, tímto mohl být náš výzkum do jisté míry zkreslen. Z tohoto důvodu by bylo vhodné, v případě následujících studií, lépe respondenty informovat (například jim předložit vzorník barev očí a vlasů či si respondenty sjednat schůzku a na té je dostatečně informovat). Dalším limitem studie může být fakt, že ne každý z respondentů si může pamatovat konkrétní barvu očí či vlasů rodičů, současných partnerů a pak zejména partnerů minulých a tak nám mohl podat spíše svou domnělou představu barvy očí/vlasů, nežli tu skutečnou.

52

4. Závěr Hlavním cílem práce bylo přispět k objasnění mechanismů výběru partnera na základě podobnosti (v barvě očí a vlasů) s rodičem opačného pohlaví (sexuálnímu imprintingu podobný efekt) a/nebo na základě sobě-podobnosti (homogamie). Dalším cílem práce bylo zjistit, zda si lidé konzistentně vybírají partnery na základě fenotypových znaků (barva očí a vlasů). Do výzkumu bylo celkem zapojeno 1266 respondentů. Studie potvrdila vliv homogamie a imprintingu podobného efektu na partnerský výběr, avšak pouze u žen. U mužů žádné signifikantní výsledky nalezeny nebyly, ačkoli se ukázalo, že obě pohlaví si své partnery vybírá konzistentně. Práce přinesla tyto výsledky: -

Ženy si vybírají sobě-podobné partnery v barvě očí

-

Ženy si vybírají partnery v závislosti na odstínu barvy očí svého otce

-

Ženy podobné si s partnerem v barvě vlasů vykazují vyšší míru shody v partnerském vztahu

-

Zjistili jsme, že existuje konzistence výběru partnera podle barvy očí u dlouhodobých vztahů

-

Zjistili jsme konzistenci výběru partnera u krátkodobých vztahů podle barvy očí

-

Zjistili jsme, že existuje konzistence výběru partnera u dlouhodobých vztahů podle barvy vlasů

-

Zjistili jsme statisticky průkaznou konzistenci výběru partnera podle barvy vlasů u krátkodobých vztahů

53

Literatura Akins, C. K. (2004). The role of Pavlovian conditioning in sexual behavior: A comparative analysis of human and nonhuman animals. International Journal of Comparative Psychology, 17(2). Alonso, S., Izagirre, N., Smith-Zubiaga, I., Gardeazabal, J., Díaz-Ramón, J., Díaz-Pérez, J., ... & Rúa, C. (2008). Complex signatures of selection for the melanogenic loci TYR, TYRP1 and DCT in humans. BMC evolutionary biology,8(1), 1. Althoff, R. R., & Cohen, N. J. (1999). Eye-movement-based memory effect: a reprocessing effect in face perception. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 25(4), 997. Alvarez, L., & Jaffe, K. (2004). Narcissism guides mate selection: Humans mate assortatively, as revealed by facial resemblance, following an algorithm of “self seeking like”. Evolutionary Psychology, 2(1), 147470490400200123. Apicella, C. L., & Marlowe, F. W. (2007). Men’s reproductive investment decisions. Human Nature, 18(1), 22-34. Armbruster, P., & Reed, D. H. (2005). Inbreeding depression in benign and stressful environments. Heredity, 95(3), 235-242. Arrindell, W. A., Akkerman, A., Bagés, N., Feldman, L., Caballo, V. E., Oei, T. P., ... & Davis, M. (2005). The short-EMBU in Australia, Spain, and Venezuela.European Journal of Psychological Assessment, 21(1), 56-66. Aronsson, H. (2011). On Sexual Imprinting in Humans. Bakker, T., & Pomiankowski, A. (1995). The genetic basis of female mate preferences. Journal of Evolutionary Biology, 8(2), 129-171. Bateson, P. (1978). Sexual imprinting and optimal outbreeding. (non vidi) Bateson, P. (1983). Optimal outbreeding. Mate choice, 257, 277. Bateson, P. P. G. (1988). Preferences for close relations in Japanese quail.Acta XIX Congressus Internationalis Ornithologici, 1, 961-972. Bateson, P. (1990). Is imprinting such a special case?. Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences,329(1253), 125-131. Belsky, J., Steinberg, L., & Draper, P. (1991). Childhood experience, interpersonal development, and reproductive strategy: An evolutionary theory of socialization. Child development, 62(4), 647-670.

Bereczkei, T., & Csanaky, A. (1996). Mate choice, marital success, and reproduction in a modern society. Ethology and Sociobiology, 17(1), 17-35. Bereczkei, T., Voros, S., Gal, A., & Bernath, L. (1997). Resources, attractiveness, family commitment; reproductive decisions in human mate choice. Ethology, 103(8), 681-699.

54

Bereczkei, T., Gyuris, P., Koves, P., & Bernath, L. (2002). Homogamy, genetic similarity, and imprinting; parental influence on mate choice preferences.Personality and Individual Differences, 33(5), 677-690. Bereczkei, T., Gyuris, P., & Weisfeld, G. E. (2004). Sexual imprinting in human mate choice. Proceedings of the Royal Society of London, Series B: Biological Sciences, 271(1544), 11291134. Bereczkei, T., Hegedus, G., & Hajnal, G. (2009). Facialmetric similarities mediate mate choice: sexual imprinting on opposite-sex parents. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 276(1654), 91-98. Bereczkei, T., & Csanaky, A. (2001). Stressful family environment, mortality, and child socialisation: Life-history strategies among adolescents and adults from unfavourable social circumstances. International Journal of Behavioral Development, 25(6), 501-508. Bischof, H. J. (1994). Sexual imprinting as a two-stage process. Causal Mechanisms of Behavioural Development: Festschrift for Jaap Kruuit. Bittles, A. H., Mason, W. M., Greene, J., & Rao, N. A. (1991). Reproductive behavior and health in consanguineous marriages. Science, 252(5007), 789-794. Bornstein, M. H. (1973). Color vision and color naming: a psychophysiological hypothesis of cultural difference. Psychological Bulletin, 80(4), 257. Bovet, J., Barthes, J., Durand, V., Raymond, M., & Alvergne, A. (2012). Men’s preference for women’s facial features: testing homogamy and the paternity uncertainty hypothesis. PloS one, 7(11), e49791. Brown, W. M., Price, M. E., Kang, J., Pound, N., Zhao, Y., & Yu, H. (2008). Fluctuating asymmetry and preferences for sex-typical bodily characteristics.Proceedings of the National Academy of Sciences, 105(35), 12938-12943. Buss, D. M., & Schmitt, D. P. (1993). Sexual strategies theory: an evolutionary perspective on human mating. Psychological review, 100(2), 204. Buss, D. M. (2007). The evolution of human mating. Acta Psychologica Sinica,39(3), 502-512. Buss, D. M., & Barnes, M. (1986). Preferences in human mate selection.Journal of personality and social psychology, 50(3), 559. Buston, P. M., & Emlen, S. T. (2003). Cognitive processes underlying human mate choice: The relationship between self-perception and mate preference in Western society. Proceedings of the National Academy of Sciences, 100(15), 8805-8810. Carlton, L. (2009). Health and Wellness for Life. Champaign: Human Kinetics, 211 ten Cate, C. (1994). Perceptual mechanisms in imprinting and song learning. ten Cate, C., Verzijden, M. N., & Etman, E. (2006). Sexual imprinting can induce sexual preferences for exaggerated parental traits. Current Biology,16(11), 1128-1132.

55

Cavalli-Sforza, L. L., Menozzi, P., & Piazza, A. (1994). The History and Geography of Human Genes. Princeton, NJ (Princeton University Press) 1994. Cumming, R. G., Mitchell, P., & Lim, R. (2000). Iris color and cataract: The blue mountains eye study. American journal of ophthalmology, 130(2), 237-238. Cunningham, M. R. (1986). Measuring the physical in physical attractiveness: Quasi-experiments on the sociobiology of female facial beauty. Journal of personality and social psychology, 50(5), 925. Darwin, C. (1871). The descent of man, and selection in relation to sex. London, UK: John Murray (non vidi) Davies, T. N., & Hoffman, D. D. (2002). Attention to faces: A change-blindness study. Perception, 31(9), 1123-1146. DeBruine, L. M. (2002). Facial resemblance enhances trust. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 269(1498), 1307-1312. DeBruine, L. M. (2005). Trustworthy but not lust-worthy: Context-specific effects of facial resemblance. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 272(1566), 919-922. Dryer, D. C., & Horowitz, L. M. (1997). When do opposites attract? Interpersonal complementarity versus similarity. Journal of personality and social psychology, 72(3), 592. Duffy, D. L., Montgomery, G. W., Chen, W., Zhao, Z. Z., Le, L., James, M. R., ... & Sturm, R. A. (2007). A three–single-nucleotide polymorphism haplotype in intron 1 of OCA2 explains most human eye-color variation. The American Journal of Human Genetics, 80(2), 241-252. Dugatkin, L. A., & Godin, J. G. J. (1998). How females choose their mates.Scientific American, 278(4), 46-51. Eiberg, H., & Mohr, J. (1995). Assignment of genes coding for brown eye colour (BEY2) and brown hair colour (HCL3) on chromosome 15q. European journal of human genetics: EJHG, 4(4), 237-241. Eiberg, H., Troelsen, J., Nielsen, M., Mikkelsen, A., Mengel-From, J., Kjaer, K. W., & Hansen, L. (2008). Blue eye color in humans may be caused by a perfectly associated founder mutation in a regulatory element located within the HERC2 gene inhibiting OCA2 expression. Human genetics, 123(2), 177-187. Eibl-Eibesfeldt, I. (1975). Imprinting and imprinting-like learning processes.Ethology, the Biology of Behavior. Austin, TX Holt: Rinehart and Winston Inc, 258-71. (non vidi) Eva, K. W., & Wood, T. J. (2006). Are all the taken men good? An indirect examination of matechoice copying in humans. Canadian Medical Association Journal, 175(12), 1573-1574. Feingold, A. (1988). Matching for attractiveness in romantic partners and same-sex friends: A metaanalysis and theoretical critique. Psychological Bulletin,104(2), 226. Flegr, J. (2005). Evoluční biologie [Evolutionary biology]. Academia, Praha.

56

Frère, C. H., Krützen, M., Mann, J., Connor, R. C., Bejder, L., & Sherwin, W. B. (2010). Social and genetic interactions drive fitness variation in a free-living dolphin population. Proceedings of the National Academy of Sciences, 107(46), 19949-19954. Frost, P. (2006a). Why Do Europeans Have So Many Hair and Eye Colors? URL: http://cogweb. ucla. edu/ep/Frost_06. html (citirano 2.4. 2007). Frost, P. (2006b). European hair and eye color: A case of frequency-dependent sexual selection?. Evolution and Human Behavior, 27(2), 85-103. Frost, P. (2008). Sexual selection and human geographic variation. Journal of Social, Evolutionary, and Cultural Psychology, 2(4), 169. Gangestad, S. W., & Simpson, J. A. (2000). The evolution of human mating: Trade-offs and strategic pluralism. Behavioral and brain sciences, 23(04), 573-587. Gosselin, C., & Wilson, G. (1980). Sexual Variations: Fetishism, Transvestism and Sado-Masochism. Grammer, K., & Thornhill, R. (1994). Human (Homo sapiens) facial attractiveness and sexual selection: the role of symmetry and averageness.Journal of comparative psychology, 108(3), 233. Grammer, K., Fink, B., Møller, A. P., & Thornhill, R. (2003). Darwinian aesthetics: sexual selection and the biology of beauty. Biological Reviews,78(3), 385-407. Gyuris, P., Járai, R., & Bereczkei, T. (2010). The effect of childhood experiences on mate choice in personality traits: Homogamy and sexual imprinting. Personality and Individual Differences, 49(5), 467-472. de Haan, M., Johnson, M. H., Maurer, D., & Perrett, D. I. (2001). Recognition of individual faces and average face prototypes by 1-and 3-month-old infants.Cognitive Development, 16(2), 659-678. Hansen, B. T., & Slagsvold, T. (2003). Rival imprinting: interspecifically cross-fostered tits defend their territories against heterospecific intruders. Animal Behaviour, 65(6), 1117-1123. Harding, R. M., Healy, E., Ray, A. J., Ellis, N. S., Flanagan, N., Todd, C., ... & Rees, J. L. (2000). Evidence for variable selective pressures at MC1R. The American Journal of Human Genetics, 66(4), 1351-1361. Hatemi, P. K., Hibbing, J. R., Medland, S. E., Keller, M. C., Alford, J. R., Smith, K. B., ... & Eaves, L. J. (2010). Not by twins alone: Using the extended family design to investigate genetic influence on political beliefs. American Journal of Political Science, 54(3), 798-814. Helgason, A., Pálsson, S., Guðbjartsson, D. F., & Stefánsson, K. (2008). An association between the kinship and fertility of human couples. Science,319(5864), 813-816. Henzi, S. P., Lycett, J. E., & Piper, S. E. (1997a). Fission and troop size in a mountain baboon population. Animal Behaviour, 53(3), 525-535. Henzi, S. P., Lycett, J. E., & Weingrill, T. (1997b). Cohort size and the allocation of social effort by female mountain baboons. Animal Behaviour, 54(5), 1235-1243.

57

Hewlett, B. S. (1991). Intimate fathers: The nature and context of Aka Pygmy paternal infant care. University of Michigan Press. Hill, C. T., Rubin, Z., & Peplau, L. A. (1976). Breakups before marriage: The end of 103 affairs. Journal of Social Issues, 32(1), 147-168. Hill, S. E., & Buss, D. M. (2008). The mere presence of opposite-sex others on judgments of sexual and romantic desirability: Opposite effects for men and women. Personality and Social Psychology Bulletin. Hinsz, V. B. (1989). Facial resemblance in engaged and married couples.Journal of Social and Personal Relationships, 6(2), 223-229. Hogan, J. A. (2001). Development of behavior systems. In Developmental psychobiology (pp. 229279). Springer US. Höglund, J., Alatalo, R. V., Gibson, R. M., & Lundberg, A. (1995). Mate-choice copying in black grouse. Animal Behaviour, 49(6), 1627-1633. Hughes, K. A., DU, L., RODD, F. H., & REZNICK, D. N. (1999). Familiarity leads to female mate preference for novel males in the guppy, Poecilia reticulata. Animal Behaviour, 58(4), 907-916. Immelmann, K., Pröve, R., Lassek, R., & Bischof, H. J. (1991). Influence of adult courtship experience on the development of sexual preferences in zebra finch males. Animal Behaviour, 42(1), 83-89. Irwin, D. E., & Price, T. (1999). Sexual imprinting, learning and speciation.Heredity, 82(4), 347-354. Ishi, H., Gyoba, J., Kamachi, M., Mukaida, S., & Akamatsu, S. (2004). Analyses of facial attractiveness on feminised and juvenilised faces.Perception, 33(2), 135-145. Jablonski, N. G., & Chaplin, G. (2000). The evolution of human skin coloration.Journal of human evolution, 39(1), 57-106. Kayser, M., Liu, F., Janssens, A. C. J., Rivadeneira, F., Lao, O., van Duijn, K., ... & den Dunnen, J. T. (2008). Three genome-wide association studies and a linkage analysis identify HERC2 as a human iris color gene. The American Journal of Human Genetics, 82(2), 411-423. Keller, M. C., Thiessen, D., & Young, R. K. (1996). Mate assortment in dating and married couples. Personality and Individual Differences, 21(2), 217-221. Kendrick, K. M., Hinton, M. R., Atkins, K., Haupt, M. A., & Skinner, J. D. (1998). Mothers determine sexual preferences. Nature, 395(6699), 229-230. Kim, K., & Smith, P. K. (1998). Retrospective survey of parental marital relations and child reproductive development. International journal of behavioral development, 22(4), 729-751. Kisilevsky, B. S., Hains, S. M., Lee, K., Xie, X., Huang, H., Ye, H. H., ... & Wang, Z. (2003). Effects of experience on fetal voice recognition.Psychological Science, 14(3), 220-224. Koenig, L. B., McGue, M., & Iacono, W. G. (2009). Rearing environmental influences on religiousness: An investigation of adolescent adoptees.Personality and individual differences, 47(6), 652-656. 58

Kolarsky, A., Brichcin, S., & Holly, M. (2001). The significance of theory in the logic of sexodiagnostics. PSYCHIATRIE-PRAHA-, 5(4), 242-247. Lacy, R. C., & Sherman, P. W. (1983). Kin recognition by phenotype matching.American Naturalist, 489-512. Laeng, B., Mathisen, R., & Johnsen, J. A. (2007). Why do blue-eyed men prefer women with the same eye color?. Behavioral Ecology and Sociobiology,61(3), 371-384. Laland, K.N . and Brown, G.R. (2002) Sense and Nonsense: Evoluionary Perspectives on Human Behaviour. Oxford: Oxford University Press. Langlois, J. H., Roggman, L. A., Casey, R. J., Ritter, J. M., Rieser-Danner, L. A., & Jenkins, V. Y. (1987). Infant preferences for attractive faces: Rudiments of a stereotype?. Developmental psychology, 23(3), 363. Langlois, J. H., & Roggman, L. A. (1990). Attractive faces are only average.Psychological science, 1(2), 115-121. Lie, H. C., Rhodes, G., & Simmons, L. W. (2008). Genetic diversity revealed in human faces. Evolution, 62(10), 2473-2486. Lieberman, D., Tooby, J., & Cosmides, L. (2007). The architecture of human kin detection. Nature, 445(7129), 727-731. Little, A. C., Burt, D. M., Penton-Voak, I. S., & Perrett, D. I. (2001). Self-perceived attractiveness influences human female preferences for sexual dimorphism and symmetry in male faces. Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences, 268(1462), 39-44. Little, A. C., Jones, B. C., Penton-Voak, I. S., Burt, D. M., & Perrett, D. I. (2002). Partnership status and the temporal context of relationships influence human female preferences for sexual dimorphism in male face shape.Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences,269(1496), 1095-1100. Little, A. C., Penton-Voak, I. S., Burt, D. M., & Perrett, D. I. (2003). Investigating an imprinting-like phenomenon in humans: partners and opposite-sex parents have similar hair and eye colour. Evolution and Human Behavior,24(1), 43-51. Little, A. C., Burt, D. M., & Perrett, D. I. (2006). Assortative mating for perceived facial personality traits. Personality and Individual Differences, 40(5), 973-984. Little, A. C., Apicella, C. L., & Marlowe, F. W. (2007). Preferences for symmetry in human faces in two cultures: data from the UK and the Hadza, an isolated group of hunter-gatherers. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 274(1629), 3113-3117. Little, A. C., Burriss, R. P., Jones, B. C., DeBruine, L. M., & Caldwell, C. A. (2008). Social influence in human face preference: men and women are influenced more for long-term than short-term attractiveness decisions.Evolution and Human Behavior, 29(2), 140-146. Little, A. C., Jones, B. C., DeBruine, L. M., & Caldwell, C. A. (2011). Social learning and human mate preferences: a potential mechanism for generating and maintaining between-population diversity in attraction. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, 366(1563), 366-375. 59

Lorenz, K. (1931). Beiträge zur Ethologie sozialer Corviden. Journal of Ornithology, 79(1), 67-127. Lorenz, K. (1965). Evolution and modification of behavior. University of Chi-cago Press. Chicago, Ill. Luo, S., & Klohnen, E. C. (2005). Assortative mating and marital quality in newlyweds: a couplecentered approach. Journal of personality and social psychology, 88(2), 304. Marcinkowska, U. M., & Rantala, M. J. (2012). Sexual imprinting on facial traits of opposite-sex parents in humans. Evolutionary Psychology, 10(3), 147470491201000318. Martin, N. G., Eaves, L. J., Heath, A. C., Jardine, R., Feingold, L. M., & Eysenck, H. J. (1986). Transmission of social attitudes. Proceedings of the National Academy of Sciences, 83(12), 43644368. Mascie-Taylor, C. G. N. (1988). Assortative mating for psychometric characters. In C. G. N. Mascie-Taylor & A. J. Boyce (Eds.), Human mating patterns (pp. 61–82). Cambridge: Cambridge University Press. McFarland D (1993) Animal behavior. Longman Scientific and Technical, Harlow Oda, R., Matsumoto-Oda, A., & Kurashima, O. (2005). Effects of belief in genetic relatedness on resemblance judgments by Japanese raters. Evolution and Human Behavior, 26(5), 441-450. Oetting, S., Proeve, E., & Bischof, H. J. (1995). Sexual imprinting as a two-stage process: mechanisms of information storage and stabilization. Animal Behaviour, 50(2), 393-403. Penton-Voak, I. S., Perrett, D. I., & Peirce, J. W. (1999). Computer graphic studies of the role of facial similarity in judgements of attractiveness. Current Psychology, 18(1), 104-117. Perrett, D.I., Lee, K.J., Penton-Voak, I.S., Rowland, D.R., Yoshikawa, S., Burt, D.M., Henzi, S.P., Castles, D.L., and Akamatsu, S. (1998). Effects of sexual dimorphism on facial attractiveness. Nature, 394, 884–887. Perrett, D. I., Burt, D., Penton-Voak, I., Lee, K., Rowland, D., and Edwards, R. (1999). Symmetry and human facial attractiveness. Evolution and Human Behavior, 20, 295-307. Perrett, D., Penton-Voak, I. S., Little, A. C., Tiddeman, B. P., Burt, D. M., Schmidt, N., ... & Barrett, L. (2002). Facial attractiveness judgements reflect learning of parental age characteristics. Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences, 269(1494), 873-880. Perris, C., Jacobsson, L., Linndström, H., Knorring, L. V., & Perris, H. (1980). Development of a new inventory for assessing memories of parental rearing behaviour. Acta Psychiatrica Scandinavica, 61(4), 265-274. Price, R. A., & Vandenberg, S. G. (1980). Spouse similarity in American and Swedish couples. Behavior genetics, 10(1), 59-71. Price, T., Schluter, D., & Heckman, N. E. (1993). Sexual selection when the female directly benefits. Biological Journal of the Linnean Society, 48(3), 187-211. Ramachandran, V. S., & Hirstein, W. (1999). The science of art: A neurological theory of aesthetic experience. Journal of consciousness Studies, 6(6-7), 15-51. 60

Rana, B. K., Hewett-Emmett, D., Jin, L., Chang, B. H. J., Sambuughin, N., Lin, M., ... & Jenkins, T. (1999). High polymorphism at the human melanocortin 1 receptor locus. Genetics, 151(4), 1547-1557. Rantala, M. J., KoskimÌki, J., Taskinen, J., Tynkkynen, K., & Suhonen, J. (2000). Immunocompetence, developmental stability and wingspot size in the damselfly Calopteryx splendens L. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 267(1460), 2453-2457. Rantala, M. J., & Marcinkowska, U. M. (2011). The role of sexual imprinting and the Westermarck effect in mate choice in humans. Behavioral Ecology and Sociobiology, 65(5), 859-873. Read, A. F., & Harvey, P. H. (1988). Genetic relatedness and the evolution of animal mating patterns. Human mating patterns, 115-131. Rhodes, G. (2006). The evolutionary psychology of facial beauty. Annu. Rev. Psychol., 57, 199-226. Rowley, I., & Chapman, G. (1986). Cross-fostering, imprinting and learning in two sympatric species of cockatoo. Behaviour, 96(1), 1-16. Rushton, J. P. (1989). Genetic similarity, human altruism, and group selection.Behavioral and Brain sciences, 12(03), 503-518. Salter, F. (1996). Carrier females and sender males: An evolutionary hypothesis linking female attractiveness, family resemblance, and paternity confidence.Ethology and Sociobiology, 17(4), 211220. Seyfarth, R. M. (1977). A model of social grooming among adult female monkeys. Journal of Theoretical Biology, 65(4), 671-698. Seyfarth, R. M. (1980). The distribution of grooming and related behaviours among adult female vervet monkeys. Animal Behaviour, 28(3), 798-813. Shepher, J. (1971). Mate selection among second generation kibbutz adolescents and adults: Incest avoidance and negative imprinting. Archives of sexual behavior, 1(4), 293-307. Schülke, O., Bhagavatula, J., Vigilant, L., & Ostner, J. (2010). Social bonds enhance reproductive success in male macaques. Current Biology, 20(24), 2207-2210. Silk, J. B., Alberts, S. C., & Altmann, J. (2006). Social relationships among adult female baboons (Papio cynocephalus) II. Variation in the quality and stability of social bonds. Behavioral Ecology and Sociobiology, 61(2), 197-204. Silk, J. B., Beehner, J. C., Bergman, T. J., Crockford, C., Engh, A. L., Moscovice, L. R., ... & Cheney, D. L. (2010). Strong and consistent social bonds enhance the longevity of female baboons. Current Biology, 20(15), 1359-1361. Silk, J. B., Alberts, S. C., Altmann, J., Cheney, D. L., & Seyfarth, R. M. (2012). Stability of partner choice among female baboons. Animal Behaviour,83(6), 1511-1518. Singh D (1993) Body shape and women’s attractiveness: the critical role of waist-to-hip ratio. Hum nat 4:297–321 61

Slater, A., Von der Schulenburg, C., Brown, E., Badenoch, M., Butterworth, G., Parsons, S., & Samuels, C. (1998). Newborn infants prefer attractive faces.Infant Behavior and Development, 21(2), 345-354. Sturm, R. A., & Larsson, M. (2009). Genetics of human iris colour and patterns. Pigment cell & melanoma research, 22(5), 544-562. Sulutvedt, U., & Laeng, B. (2014). The self prefers itself? Self-referential versus parental standards in face attractiveness. PeerJ, 2, e595. Susanne, C. (1975). Genetic and environmental influences on morphological characteristics. Annals of Human Biology, 2(3), 279-287. Susanne, C., & Lepage, Y. (1988). Assortative mating for anthropometric characters. Human mating patterns, 83-99. Symons, D. (1995). Beauty is in the adaptations of the beholder: The evolutionary psychology of human female sexual attractiveness. Sexual nature, sexual culture, 80-118. Štěrbová, Z., & Valentová, J. (2012). Influence of homogamy, complementarity, and sexual imprinting on mate choice. Anthropologie, 50(1), 47-59. Thornhill, N. W. (1993). The natural history of inbreeding and outbreeding: theoretical and empirical perspectives. University of Chicago Press. Thornhill, R., & Gangestad, S. W. (1999). Facial attractiveness. Trends in cognitive sciences, 3(12), 452-460. Todd, P. M., & Miller, G. F. (1993). Parental guidance suggested: How parental imprinting evolves through sexual selection as an adaptive learning mechanism. Adaptive Behavior, 2(1), 5-47. Vandenberghe PL, Mesher GM (1980) Royal incest and inclusive fitness. Am Ethnol 7: 300–317. Verzijden, M. N., Korthof, R. M., & Ten Cate, C. (2008). Females learn from mothers and males learn from others. The effect of mother and siblings on the development of female mate preferences and male aggression biases in Lake Victoria cichlids, genus Mbipia. Behavioral Ecology and Sociobiology, 62(8), 1359-1368. Vos, D. R. (1994). Sex recognition in zebra finch males results from early experience. Behaviour, 128(1), 1-14. Vos, D. R. (1995). The role of sexual imprinting for sex recognition in zebra finches: a difference between males and females. Animal Behaviour, 50(3), 645-653. Watkins, C. D., DeBruine, L. M., Smith, F. G., Jones, B. C., Vukovic, J., & Fraccaro, P. (2011). Like father, like self: emotional closeness to father predicts women's preferences for self-resemblance in opposite-sex faces. Evolution and Human Behavior, 32(1), 70-75. Walter, A., & Buyske, S. (2003). The Westermarck Effect and early childhood co‐socialization: Sex differences in inbreeding‐avoidance. British Journal of Developmental Psychology, 21(3), 353-365.

62

Walton, G. E., & Bower, T. G. R. (1993). Newborns form “prototypes” in less than 1 minute. Psychological Science, 4(3), 203-205. Watson, D., Klohnen, E. C., Casillas, A., Nus Simms, E., Haig, J., & Berry, D. S. (2004). Match makers and deal breakers: Analyses of assortative mating in newlywed couples. Journal of personality, 72(5), 1029-1068. Wedekind, C. (2007). Body odours and body odour preferences. Oxford handbook of evolutionary psychology, 315. Weisfeld, G. E., Russell, R. J. H., Weisfeld, C. C., & Wells, P. A. (1991). Correlates of satisfaction in British marriages. Ethology and sociobiology,13(2), 125-145. Weisfeld, G. E., Czilli, T., Phillips, K. A., Gall, J. A., & Lichtman, C. M. (2003). Possible olfactionbased mechanisms in human kin recognition and inbreeding avoidance. Journal of experimental child psychology, 85(3), 279-295. Weisman, R., Shackleton, S., Ratcliffe, L., Weary, D., & Boag, P. (1994). Sexual preferences of female zebra finches: imprinting on beak colour.Behaviour, 128(1), 15-24. Westermarck, E. (1891). 1921: The History of Human Marriage. London:, 3. (non vidi) White, D., & Rabago-Smith, M. (2011). Genotype–phenotype associations and human eye color. Journal of human genetics, 56(1), 5-7. Wilkinson, G. S., & Reillo, P. R. (1994). Female choice response to artificial selection on an exaggerated male trait in a stalk-eyed fly. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 255(1342), 1-6. Wilson, G. D. (1987). An ethological approach to sexual deviation. Variant sexuality: Research and theory, 84-115. (non vidi) Wilson, G. D., & Barrett, P. T. (1987). Parental characteristics and partner choice: some evidence for Oedipal imprinting. Journal of Biosocial Science,19(02), 157-161. Wiszewska, A., Pawlowski, B., & Boothroyd, L. G. (2007). Father–daughter relationship as a moderator of sexual imprinting: a facialmetric study. Evolution and Human Behavior, 28(4), 248-252. Wiszewska, A., Pawlowski, B., & Boothroyd, L. G. (2007). Father–daughter relationship as a moderator of sexual imprinting: a facialmetric study. Evolution and Human Behavior, 28(4), 248-252. Witte, K., & Sawka, N. (2003). Sexual imprinting on a novel trait in the dimorphic zebra finch: sexes differ. Animal Behaviour, 65(1), 195-203. Witte, K., & Caspers, B. (2006). Sexual imprinting on a novel blue ornament in zebra finches. Behaviour, 143(8), 969-991. Wolf, A. P. (1995). Sexual attraction and childhood association: a Chinese brief for Edward Westermarck. Stanford University Press. Wolf, A. P. (1970). Childhood association and sexual attraction: A further test of the Westermarck hypothesis. American Anthropologist, 72(3), 503-515. 63

Wong, B.J.F., Karimi, K., Devcic, Z., McLaren, C.E., and Chen, W. (2008) Evolving attractive faces using morphing technology and a genetic algorithm: A new approach to determining ideal facial aesthetics. The Laryngoscope, 118, 962-974. Woolf, C. M. (2005). Albinism (OCA2) in amerindians. American journal of physical anthropology, 128(S41), 118-140. Zajonc, R. B., Adelmann, P. K., Murphy, S. T., & Niedenthal, P. M. (1987). Convergence in the physical appearance of spouses. Motivation and emotion,11(4), 335-346. Zietsch, B. P., Verweij, K. J., Heath, A. C., & Martin, N. G. (2011). Variation in human mate choice: simultaneously investigating heritability, parental influence, sexual imprinting, and assortative mating. The American Naturalist,177(5), 605.

64

Přílohy Informovaný souhlas Dobrý den, velice děkujeme za Váš zájem podílet se na našem výzkumu „Jak vzhled člověka ovlivňuje partnerské preference“. Účast ve výzkumu je zcela anonymní a není možné podle vyplněných údajů dohledat konkrétní/ho hodnotitele/ku. Účast ve výzkumu můžete kdykoliv přerušit a Vámi vyplněné údaje nebudou ke zpracování výzkumu využity. Odpovídejte prosím pravdivě, žádná odpověď není správná, nebo špatná. Vyplňování dotazníku by Vám mělo zabrat cca 30 minut. Podmínky účasti ve výzkumu: - zúčastnit se mohou muži a ženy ve věku od 18 let. Děkujeme Vám za účast na výzkumu. Bc. Lukáš Joudal, Bc. Šimon Pokorný, Mgr. Zuzana Štěrbová, Mgr. Vít Třebický & Mgr. Karel Kleisner Ph.D. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek kontaktujte prosím Mgr. Zuzanu Štěrbovou na email: [email protected]. Nyní bychom Vás rádi požádali o vyplnění informovaného souhlasu, který je nutný k další výzkumné činnosti: Prohlašuji, že jsem byl/a seznámen/a s podmínkami účasti na výzkumu „Jak vzhled člověka ovlivňuje partnerské preference“ a že se jej chci dobrovolně zúčastnit. Beru na vědomí, že údaje poskytnuté pro účely tohoto výzkumu jsou anonymní a budou použity pouze pro vědecké účely.  Ano, souhlasím. (1)  Ne, nesouhlasím. (2)

Dotazník s-EMBU V následujícím dotazníku budete hodnotit chování svých rodičů v období svého dětství (tj. do 12 let). Na každou následující otázku odpovíte dvakrát, jednou pro otce a jednou pro matku. Pokud jste nevyrůstal/a s oběma rodiči, za druhého rodiče dotazník nevyplňujte. Na každou otázku jsou možné čtyři typy odpovědí: a) Nikdy b) Ano, ale málo kdy c) Ano, často d) Ano, většinou 1. Stávalo se, že se rodiče tvářili mrzutě nebo naštvaně, aniž by mi řekli důvod. 2. Moji rodiče mě chválili. 3. Stávalo se, že jsem si přál(a), aby se rodiče méně starali o to, co jsem dělala. 4. Stávalo se, že mě rodiče tělesně trestali více, než jsem si zasloužil(a). 5. Když jsem přišel/la domů, musel(a) jsem rodičům říct, co jsem dělal(a). 6. Myslím si, že se rodiče snažili, aby mé dospívání bylo podnětné, zajímavé a poučné (např. tak, že mi dávali dobré knihy, zařizovali mi tábory, brali mě do kroužků). 7. Moji rodiče mě kritizovali a v přítomnosti jiných lidí mi říkali, jaký(á) jsem lenivý(á) a neužitečný(á). 8. Stávalo se, že mi rodiče zakázali něco, co měli jiné děti dovolené, protože se báli, že by se mi mohlo něco stát. 9. Moji rodiče se mě snažili podněcovat k tomu, abych byl(a) nejlepší. 10. Moji rodiče se tvářili smutně, nebo dávali jiným způsobem najevo, že jsem se choval(a) špatně, takže jsem se potom skutečně cítil(a) provinile. 11. Myslím si, že se moji rodiče přehnaně obávali o to, aby se mi něco nestalo. 65

12. Když se mi nedařilo, cítil(a) jsem, že se mě rodiče snaží uklidnit a povzbudit. 13. Chovali se ke mně jako k „černé ovci“ rodiny nebo jako k „obětnímu beránku“. 14. Moji rodiče mi dávali slovy a gesty najevo, že mě mají rádi. 15. Cítil(a) jsem, že moji rodiče mají raději mého sourozence. 16. Moji rodiče mě často ztrapňovali. 17. Mohl(a) jsem chodit, kam jsem chtěl(a), aniž by mi do toho rodiče příliš mluvili. 18. Měl(a) jsem pocit, že moji rodiče zasahovali do všeho, co jsem dělal(a). 19. Mezi mnou a mými rodiči jsem cítil(a) něhu a vřelost. 20. Moji rodiče mi jasně vymezovali hranice, co smím a co nesmím dělat, poté na tom přísně trvali. 21. Moji rodiče mě přísně trestali i za maličkosti. 22. Moji rodiče chtěli rozhodovat o tom, jak bych měl(a) chodit oblékaný/á, nebo jak bych měl(a) vypadat. 23. Cítil(a) jsem, že když se mi něco podařilo, byli na mě moji rodiče hrdí.

Dotazník – partnerská přizpůsobivosti DAS A) Většina lidí v některých otázkách nesouhlasí se svým/ partnerem. Zaznamenejte prosím u každé položky míru souhlasu či nesouhlasu mezi Vámi a Vaším partnerem: 1. nakládání s rodinnými příjmy 2. rekreace 3. náboženství 4. projevování citů 5. přátelé 6. sex 7. správné nebo vhodné chování 8. životní filosofie 9. jednání s rodiči a příbuznými 10. cíle a důležité záležitosti 11. množství společně tráveného času 12. důležitá rozhodnutí 13. úkoly v domácnosti 14. volný čas a zájmy 15. rozhodnutí týkající se zaměstnání Odpovědi na otázky 1-15: 1 - Vždy shoda 2 - Téměř vždy shoda 3 - Občas neshoda 4 - Často neshoda 5 - Téměř vždy neshoda 6 - Vždy neshoda B) 16. Jak často uvažujete o ukončení vztahu? 17. Jak často vy nebo váš partner po hádce odchází z domu? 18. Jak často vás napadne, že vztah mezi vámi a vaším partnerem je v pořádku? 19. Důvěřujete svému partnerovi? 20. Litujete toho, že žijete společně? 21. Jak často se hádáte? 66

22. Jak často si jdete s partnerem na nervy? Odpovědi na otázky 16-22: 1 - Pořád 2 - Často 3 - Spíše častěji 4 - Občas 5 - Zřídka 6 - Nikdy C) Jak často se následující chování vyskytuje ve vašem vztahu? 23. Políbíte svého partnera? 24. Chodíte společně za zábavou a koníčky? Odpovědi na otázky 23 a 24: 1 - Každý den 2 - Téměř každý den 3 - Příležitostně 4 - Zřídka 5 - Nikdy D) Jak často se následující chování vyskytuje ve vašem vztahu? 25. Máte podnětnou výměnu názorů 26. Společně se smějete 27. Klidně o něčem diskutujete 28. Společně něco plánujete Odpovědi na otázky 25-28: 1 - Nikdy 2 - Méně než jednou za měsíc 3 - Jednou nebo dvakrát za měsíc 4 - Jednou nebo dvakrát týdně 5 - Jenou denně 6 - Častěji než jednou denně E) Dále jsou uvedeny některé momenty, v nichž se páry někdy shodnou a někdy ne. Označte u následujících položek, zda během posledních několika týdnů mezi vámi vznikly rozpory nebo problémy v popsaném chování. 29. Nezájem o sex 30. Neprojevování lásky Odpovědi na otázky 29 a 30: 1 - Ano 2 - Ne 31. Jednotlivé body na ose představují různé stupně štěstí ve vztahu. Střední bod "šťastné" odpovídá stupni spokojenosti, jaký je ve většině vztahů. Zakroužkujte bod, který nejlépe vystihuje stupeň štěstí ve vašem vztahu. Odpovědi na otázku 31: 1 - Krajně nešťastné 2 - Značně nešťastné 3 - Trochu nešťastné 4 - Šťastné 5 - Velmi šťastné 6 - Nesmírně šťastné 7 - Dokonalé 32. Který z následujících výroků vyjadřuje nejlépe vaše pocity týkající se budoucnosti vašeho vztahu? 67

1 - Nesmírně si přeji, aby se náš vztah vydařil, a udělal(a) bych pro to cokoliv 2 - Velmi si přeji, aby se náš vztah vydařil, a udělám vše, co je v mých silách, aby tomu tak bylo 3 - Velmi si přeji, aby se náš vztah vydařil, a budu k tomu poctivě přispívat 4 - Byl(a) bych rád(a), kdyby se náš vztah vydařil, ale sám(a) pro to nemohu dělat víc, než dělám 5 - Byl(a) bych rád(a), kdyby se náš vztah vydařil, ale odmítám pro to dělat víc, než dělám nyní 6 - Náš vztah se nemůže vydařit a já pro něj nemohu nic udělat

Dotazník Q2.1 Jaký je Váš věk? Q2.2 Jaké je Vaše pohlaví?

 Muž (1)  Žena (2) Q2.3 Jak velká byla obec, ve které jste převážně žil/a do 15 let?

       

v obci nad 1 milion obyvatel (1) v obci se 100 tisíci až 1milionem obyvatel (2) v obci s 50 tisíci až 100 tisíci obyvateli (3) v obci se 30 tisíci až 50 tisíci obyvateli (4) v obci s 10 tisíci až 30 tisíci obyvateli (5) v obci se 3 tisíci až 10 tisíci obyvateli (6) v obci s 1 tisícem až 3 tisíci obyvateli (7) v obci do 1 tisíce obyvatel (8)

Q2.4 Jak velká je obec, ve které převážně žijete dnes?

       

v obci nad 1 milion obyvatel (1) v obci se 100 tisíci až 1milionem obyvatel (2) v obci s 50 tisíci až 100 tisíci obyvateli (3) v obci se 30 tisíci až 50 tisíci obyvateli (4) v obci s 10 tisíci až 30 tisíci obyvateli (5) v obci se 3 tisíci až 10 tisíci obyvateli (6) v obci s 1 tisícem až 3 tisíci obyvateli (7) v obci do 1 tisíce obyvatel (8)

Q2.5 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

       

neukončené základní vzdělání nebo základní vzdělání (1) střední odborné (bez maturity) (2) úplné střední (s maturitou) (3) nástavbové studium (včetně pomaturitního studia) (4) vyšší odborné vzdělání (Dis.) (5) bakalářské (Bc., BcA.) (6) magisterské (Ing., MUDr., JUDr., PhDr., Mgr., aj.) (7) doktorské (Ph.D., ThD., DrSc., CSc.) (8)

68

Q2.6 Jaké je Vaše politické smýšlení?

      

extrémní levice (1) levice (2) levý střed (3) střed (4) pravý střed (5) pravice (6) extrémní pravice (7)

Q3.1 Kolik měříte? (Uveďte v centimetrech.) Q3.2 Kolik vážíte? (Uveďte v kilogramech.) Q3.3 Jaká je barva Vašich očí?

69

    

černá (1) hnědá (2) zelená (3) modrá (4) šedá (5)

Q3.4 Je barva Vašich očí spíše tmavá nebo spíše světlá?

 spíše tmavá (1)  spíše světlá (2) Q3.5 Jaká je barva Vašich vlasů?

        

černá (1) tmavě hnědá (2) světle hnědá (3) červená (9) zrzavá (4) blond (5) šedá (6) vlasy nemám (plešatý/á, vyholený/á) (7) Jiná (uveďte) (8) ____________________

Q3.6 Je tato barva Vaše přirozená barva vlasů?

 ano (1)  ne (2) Q3.7 Jaká je přirozená barva Vašich vlasů?

     

černá (1) tmavě hnědá (2) světle hnědá (3) zrzavá (4) blond (5) šedá (6)

Q4.1 Máte vlastní děti?

 ano (1)  ne (2)  nevím (3) Q4.8 Vyberte, s kým jste vyrůstal/a do 12 let ve společné domácnosti (můžete zaškrtnout více možností, např. pokud jste vyrůstal/a s biologickou matkou, biologickým otcem do 6 let a s nebiologický otcem od 9 let, zaškrtněte "biologická matka", "biologický otec" a "nebiologický otec"):

    

Biologická matka (1) Nebiologická matka (2) Biologický otec (3) Nebiologický otec (4) Někdo jiný (uveďte) (5) ____________________

70

Q202 Následující bloky otázek budou zaměřeny na toho rodiče, kterého si lépe pamatujete z dětství, kdo Vám věnoval více péče a o kom se domníváte, že Vás více ovlivnil. Nyní prosím zaškrtněte, za koho budete dále odpovídat.

 Biologická matka (1)  Nebiologická matka (2) Q203 Následující bloky otázek budou zaměřeny na toho rodiče, kterého si lépe pamatujete z dětství, kdo Vám věnoval více péče a kom se domníváte, že Vás více ovlivnil. Nyní prosím zaškrtněte, za koho budete dále odpovídat.

 Biologický otec (1)  Nebiologický otec (2) Q7.1 Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání Vaší matky?

       

neukončené základní vzdělání nebo základní vzdělání (1) střední odborné (bez maturity) (2) úplné střední (s maturitou) (3) nástavbové studium (včetně pomaturitního studia) (4) vyšší odborné vzdělání (Dis.) (5) bakalářské (Bc., BcA.) (6) magisterské (Ing., MUDr., JUDr., PhDr., Mgr., aj.) (7) doktorské (Ph.D., ThD., DrSc., CSc.) (8)

Q7.2 Kolik přibližně měří Vaše matka? (Uveďte v centimetrech.) Q7.3 Kolik přibližně váží Vaše matka? (Uveďte v kilogramech.) Q7.4 Jaká je barva očí Vaší matky?

    

černá (1) hnědá (2) zelená (3) modrá (4) šedá (5)

Q7.5 Je barva očí Vaší matky spíše tmavá nebo spíše světlá?

 spíše tmavá (1)  spíše světlá (2) Q7.6 Jaká je barva vlasů Vaší matky?

        

černá (1) tmavě hnědá (2) světle hnědá (3) červená (9) zrzavá (4) blond (5) šedá (6) vlasy nemám (plešatá, vyholená) (7) Jiná (uveďte) (8) ____________________

71

Q7.7 Je tato barva přirozená barva vlasů jejích vlasů?

 ano (1)  ne (2)  nevím (3) Q7.8 Jaká je přirozená barva jejích vlasů?

     

černá (1) tmavě hnědá (2) světle hnědá (3) zrzavá (4) blond (5) šedá (6)

Q194 OD kolika let jste žil/a s matkou ve společné domácnosti? (Pokud od narození, napište "0".) Q195 DO kolika let jste žil/a s matkou ve společné domácnosti? (Pokud s ní stále žijete, napište prosím svůj současný věk.) Q6.1 Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání Vašeho otce?

       

neukončené základní vzdělání nebo základní vzdělání (1) střední odborné (bez maturity) (2) úplné střední (s maturitou) (3) nástavbové studium (včetně pomaturitního studia) (4) vyšší odborné vzdělání (Dis.) (5) bakalářské (Bc., BcA.) (6) magisterské (Ing., MUDr., JUDr., PhDr., Mgr., aj.) (7) doktorské (Ph.D., ThD., DrSc., CSc.) (8)

Q6.2 Kolik přibližně měří Váš otec? (Uveďte v centimetrech.) Q6.3 Kolik přibližně váží Váš otec? (Uveďte v kilogramech.) Q6.4 Jaká je barva očí Vašeho otce?

    

černá (1) hnědá (2) zelená (3) modrá (4) šedá (5)

Q6.5 Je barva očí Vašeho otce spíše tmavá nebo spíše světlá?

 spíše tmavá (1)  spíše světlá (2)

72

Q6.6 Jaká je barva vlasů Vašeho otce?

        

černá (1) tmavě hnědá (2) světle hnědá (3) červená (9) zrzavá (4) blond (5) šedá (6) vlasy nemá (plešatý, vyholený) (7) Jiná (uveďte) (8) ____________________

Q6.7 Je tato barva přirozená barva vlasů jeho vlasů?

 ano (1)  ne (2)  nevím (3) Q6.8 Jaká je přirozená barva jeho vlasů?

     

černá (1) tmavě hnědá (2) světle hnědá (3) zrzavá (4) blond (5) šedá (6)

Q199 OD kolika let jste žil/a s otcem ve společné domácnosti? (Pokud od narození, napište "0".) Q201 DO kolika let jste žil/a s otcem ve společné domácnosti? (Pokud s ním stále žijete, napište prosím svůj současný věk.) Q18.1 V následujícím dotazníku budete hodnotit chování svých rodičů v období svého dětství (tj. do 12 let). Na každou následující otázku odpovíte dvakrát, jednou pro otce a jednou pro matku. Pokud jste nevyrůstal/a s oběma rodiči, za druhého rodiče dotazník nevyplňujte. Q18.2 Do kolika let jste žil/a s OBĚMA rodiči v jedné domácnosti? (např. 18; pokud s nimi stále žijete, napište prosím svůj současný věk) Q18.5 1. Stávalo se, že se rodiče tvářili mrzutě nebo naštvaně, aniž by mi řekli důvod. Q18.6 2. Moji rodiče mě chválili. Q18.7 3. Stávalo se, že jsem si přál/a, aby se rodiče méně starali o to, co jsem dělala. Q18.8 4. Stávalo se, že mě rodiče tělesně trestali více, než jsem si zasloužil/a. Q18.9 5. Když jsem přišel/la domů, musel/a jsem rodičům říct, co jsem dělal/a. Q18.10 6. Myslím si, že se rodiče snažili, aby mé dospívání bylo podnětné, zajímavé a poučné (např. tak, že mi dávali dobré knihy, zařizovali mi tábory, brali mě do kroužků). Q18.11 7. Moji rodiče mě kritizovali a v přítomnosti jiných lidí mi říkali, jaký/á jsem lenivý/á a neužitečný/á.

73

Q18.12 8. Stávalo se, že mi rodiče zakázali něco, co měli jiné děti dovolené, protože se báli, že by se mi mohlo něco stát. Q18.13 9. Moji rodiče se mě snažili podněcovat k tomu, abych byl/a nejlepší. Q18.14 10. Moji rodiče se tvářili smutně, nebo dávali jiným způsobem najevo, že jsem se choval/a špatně, takže jsem se potom skutečně cítil/a provinile. Q18.15 11. Myslím si, že se moji rodiče přehnaně obávali o to, aby se mi něco nestalo. Q18.16 12. Když se mi nedařilo, cítil/a jsem, že se mě rodiče snaží uklidnit a povzbudit. Q18.17 13. Chovali se ke mně jako k „černé ovci“ rodiny nebo jako k „obětnímu beránku“. Q18.18 14. Moji rodiče mi dávali slovy a gesty najevo, že mě mají rádi. Q18.19 15. Cítil/a jsem, že moji rodiče mají raději mého sourozence. (Pokud sourozence nemáte, otázku prosím nevyplňujte.) Q18.20 16. Moji rodiče mě často ztrapňovali. Q18.21 17. Mohl/a jsem chodit, kam jsem chtěl/a, aniž by mi do toho rodiče příliš mluvili. Q18.22 18. Měl/a jsem pocit, že moji rodiče zasahovali do všeho, co jsem dělal/a. Q18.23 19. Mezi mnou a mými rodiči jsem cítil/a něhu a vřelost. Q18.24 20. Moji rodiče mi jasně vymezovali hranice, co smím a co nesmím dělat, poté na tom přísně trvali. Q18.25 21. Moji rodiče mě přísně trestali i za maličkosti. Q18.26 22. Moji rodiče chtěli rozhodovat o tom, jak bych měl/a chodit oblékaný/á, nebo jak bych měl/a vypadat. Q18.27 23. Cítil/a jsem, že když se mi něco podařilo, byli na mě moji rodiče hrdí. Nikdy (1) Ano, ale Ano, často (3) Ano, většinou málokdy (2) (4) Otec (1)









Matka (2)









Q11.1 Jaká je Vaše sexuální orientace?

      

Výhradně heterosexuální (1) Převážně heterosexuální (2) Spíše heterosexuální (3) Bisexuální (4) Spíše homosexuální (5) Převážně homosexuální (6) Výhradně homosexuální (7)

Q11.2 Máte v současné době partnera/ku?

 Ano, dlouhodobého/bou (dlouhodobý vztah je takový, který považujete za perspektivní a počítáte s ním do budoucna) (1)  Ano, krátkodobého/bou (krátkodobý vztah je takový, který NEpovažujete za perspektivní a NEpočítáte s ním do budoucna) (2)  Ne, v současnosti nemám partnera/ku, ale v minulosti jsem měl/a. (3)  Ne, nikdy jsem partnera/ku neměl/a (4) Q11.3 V následujících otázkách prosím odpovídejte za svého/svou současného/ou nebo minulého/ou partnera/ku.

74

Q205 Považoval/a jste svůj poslední vztah za dlouhodobý nebo krátkodobý?

 Dlouhodobý (1)  Krátkodobý (2) Q11.4 Jaká je (byla) délka Vašeho vztahu? (Uveďte v měsících.) Q11.5 Jakého pohlaví je (byl/a) Váš/Vaše partner/ka?

 Muž (1)  Žena (2) Q11.6 Jaký je věk Vašeho/Vaší (bývalé/ho) partnera/ky? Q11.7 Kolik přibližně měří Váš (bývalý/á) partner/ka? (Uveďte v centimetrech.) Q11.8 Kolik přibližně váží Váš (bývalý/á) partner/ka? (Uveďte v kilogramech.) Q11.9 Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání Vašeho (bývalé/ho) partnera/ky?

       

neukončené základní vzdělání nebo základní vzdělání (1) střední odborné (bez maturity) (2) úplné střední (s maturitou) (3) nástavbové studium (včetně pomaturitního studia) (4) vyšší odborné vzdělání (Dis.) (5) bakalářské (Bc., BcA.) (6) magisterské (Ing., MUDr., JUDr., PhDr., Mgr., aj.) (7) doktorské (Ph.D., ThD., DrSc., CSc.) (8)

Q13.1 Jakou barvu očí by měl mít Váš/Vaše ideální partner/ka?

    

černá (1) hnědá (2) zelená (3) modrá (4) šedá (5)

Q13.2 Měla by být barva očí Vašeho/Vaší partnery/ky spíše tmavá nebo světlá?

 spíše tmavá (1)  spíše světlá (2) Q13.3 Jakou barvu vlasů by měl mít Váš/Vaše partner/partnerka?

        

černá (1) tmavě hnědá (2) světle hnědá (3) červená (8) zrzavá (4) blond (5) šedá (6) vlasy by mít neměl/a (plešatý/á, vyholený/á) (7) jiná (9)

Q12.1 Následující otázky se budou týkat Vašeho nynějšího dlouhodobého partnerského vztahu.

75

Q12.3 Jak dlouho spolu bydlíte (pokud spolu nebydlíte, vyplňte prosím 0)? (Uveďte v měsících.) Q12.4 Jste ve vztahu spokojený/á? Q12.5 Domníváte se, že je Váš partner ve vztahu spokojený/á?

      

Zcela nespokojený/á (1) Značně nespokojený/á (2) Trochu nespokojený/á (3) Spokojený/á (4) Velmi spokojený/á (5) Nesmírně spokojený/á (6) Zcela spokojený/á (7)

Q12.7 1. nakládání s rodinnými příjmy Q12.8 2. rekreace Q12.9 3. náboženství Q12.10 4. projevování citů Q12.11 5. přátelé Q12.12 6. sex Q12.13 7. správné nebo vhodné chování Q12.14 8. životní filosofie Q12.15 9. jednání s rodiči a příbuznými Q12.16 10. cíle a důležité záležitosti Q12.17 11. množství společně tráveného času Q12.18 12. důležitá rozhodnutí Q12.19 13. úkoly v domácnosti Q12.20 14. volný čas a zájmy Q12.21 15. rozhodnutí týkající se zaměstnání

     

Vždy shoda (1) Téměř vždy shoda (2) Občas neshoda (3) Často neshoda (4) Téměř vždy neshoda (5) Vždy neshoda (6)

Q12.22 16. Jak často uvažujete o ukončení vztahu? Q12.23 17. Jak často Vy nebo Váš partner po hádce odchází z domu? Q12.24 18. Jak často Vás napadne, že vztah mezi Vámi a Vaším partnerem je v pořádku? Q12.25 19. Důvěřujete svému partnerovi? Q12.26 20. Litujete toho, že žijete společně? Q12.27 21. Jak často se hádáte? Q12.28 22. Jak často si jdete s partnerem na nervy? Q12.29 23. Jak často Vás napadne, že s někým jiným by se Vám mohlo žít lépe?

     

Pořád (1) Často (2) Spíše častěji (3) Občas (4) Zřídka (5) Nikdy (6)

76

Q12.31 24. Chodíte sám/a do společnosti? Q12.32 25. Políbíte svého partnera? Q12.33 26. Chodíte společně za zábavou a koníčky? Q12.34 27. Chodí Váš partner/ka sám do společnosti?

    

Každý den (1) Téměř každý den (2) Příležitostně (3) Zřídka (4) Nikdy (5)

Q12.35 28. Máte podnětnou výměnu názorů Q12.36 30. Společně se smějete Q12.37 31. Klidně o něčem diskutujete Q12.38 32. Společně něco plánujete

     

Nikdy (1) Méně než jednou za měsíc (2) Jednou nebo dvakrát za měsíc (3) Jednou nebo dvakrát týdně (4) Jednou denně (5) Častěji než jednou denně (6)

Q12.39 Dále jsou uvedeny některé momenty, v nichž se páry někdy shodnou a někdy ne. Označte u následujících položek, zda během posledních několika týdnů mezi vámi vznikly rozpory nebo problémy v popsaném chování. Q12.40 32. Nezájem o sex

 Ano (1)  Ne (2) Q12.41 33. Neprojevování lásky

 Ano (1)  Ne (2) Q12.42 34. Jednotlivé body na ose představují různé stupně štěstí ve vztahu. Střední bod "šťastné" odpovídá stupni spokojenosti, jaký je ve většině vztahů. Zakroužkujte bod, který nejlépe vystihuje stupeň štěstí ve Vašem vztahu.

      

Krajně nešťastné (1) Značně nešťastné (2) Trochu nešťastné (3) Šťastné (4) Velmi šťastné (5) Nesmírně šťastné (6) Dokonalé (7)

77

Q12.43 35. Který z následujících výroků vyjadřuje nejlépe Vaše pocity týkající se budoucnosti Vašeho vztahu?

 Nesmírně si přeji, aby se náš vztah vydařil, a udělal/a bych pro to cokoliv (1)  Velmi si přeji, aby se náš vztah vydařil, a udělám vše, co je v mých silách, aby tomu tak bylo (2)  Velmi si přeji, aby se náš vztah vydařil, a budu k tomu poctivě přispívat (3)  Byl/a bych rád/a, kdyby se náš vztah vydařil, ale sám/a pro to nemohu dělat víc než dělám (4)  Byl/a bych rád/a, kdyby se náš vztah vydařil, ale odmítám pro to dělat víc než dělám nyní (5)  Náš vztah se nemůže vydařit a já pro něj nemohu nic udělat (6) Q12.44 Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem ve Vašem současném dlouhodobém vztahu? 1 (1) 2 (2) 3 (3) 4 (4) 5 (5) 6 (6) 7 (7) Zcela nespokojen/a:Zcela spokojen/a (1)













Q15.1 Měl/a jste v minulosti nějakého/kou krátkodobého (sexuálního) partnera/ku?

 Ano (1)  Ne (2) Q15.2 Kolik jste měl/a doposud krátkodobých (sexuálních) parterů/ek?

78



Q15.3 Jakou barvu očí měl Váš/Vaše krátkodobý/á (sexuální) expartner/ka? (Postupujte prosím pokud možno od současnosti do minulosti.) Současně otázky vyplňujte pouze za ty partnery, u kterých si dané charakteristiky pamatujete (pokud jste měl/a např. 10 sexuálních partnerů/ek, ale pamatujete si barvu vlasů pouze u 2 z nich, vyplňte ji za tyto 2 partnery/ky a zbytek nevyplňujte). černá (1) hnědá (2) zelená (3) modrá (4) šedá (5) Partner 1 (1)











Partner 2 (2)











Partner 3 (3)











Partner 4 (4)











Partner 5 (5) Partner 6 (6)

 

 

 

 

 

Partner 7 (7)











Partner 8 (8)











Partner 9 (9)











Partner 10 (10)











Partner 11 (11)











Partner 12 (12)











Partner 13 (13)











Partner 14 (14)











Partner15 (15)











79

Q15.4 Byla barva očí Vašich krátkodobých (sexuálních) expartnerů/expartnerek spíše tmavá nebo spíše světlá? (Postupujte prosím pokud možno od posledních vztahů k těm ranějším.) Současně otázky vyplňujte pouze za ty partnery, u kterých si dané charakteristiky pamatujete (pokud jste měl/a např. 10 sexuálních partnerů/ek, ale pamatujete si barvu vlasů pouze u 2 z nich, vyplňte ji za tyto 2 partnery/ky a zbytek nevyplňujte). Spíše tmavá (1) Spíše světlá (2) Partner 1 (1)





Partner 2 (2)





Partner 3 (3)





Partner 4 (4)





Partner 5 (5) Partner 6 (6)

 

 

Partner 7 (7)





Partner 8 (8)





Partner 9 (9)





Partner 10 (10) Partner 11 (11)

 

 

Partner 12 (12)





Partner 13 (13)





Partner 14 (14)





Partner 15 (15)





80

Q15.5 Jaká byla barva vlasů Vašich krátkodobých (sexuálních) expartnerů/ek? (Postupujte prosím pokud možno od posledních vztahů k těm ranějším.) Současně otázky vyplňujte pouze za ty partnery, u kterých si dané charakteristiky pamatujete (pokud jste měl/a např. 10 sexuálních partnerů/ek, ale pamatujete si barvu vlasů pouze u 2 z nich, vyplňte ji za tyto 2 partnery/ky a zbytek nevyplňujte). černá tmavě světle červená zrzavá blond šedá vlasy nemá jiiná (1) hnědá hnědá (8) (4) (5) (6) (plešatý/á, (9) (2) (3) vyholený/á) (7) Partner 1 (1)



















Partner 2 (2)



















Partner 3 (3)



















Partner 4 (4)



















Partner 5 (5)



















Partner 6 (6)



















Partner 7 (7)



















Partner 8 (8)



















Partner 9 (9)



















Partner 10 (10)



















Partner 11 (11)



















Partner 12 (12)



















Partner 13 (13)



















Partner 14 (14)



















Partner 15 (15)



















81

Q14.1 Měl/a jste v minulosti nějaký jiný (než současný) dlouhodobý vztah? (Dlouhodobý vztah je takový, který považujete za perspektivní a počítáte s ním do budoucna.)

 Ano (1)  Ne (2) Q14.2 Kolik jste doposud měl/a dlouhodobých vztahů? (Dlouhodobý vztah je takový, který považujete za perspektivní a počítáte s ním do budoucna.) Q14.3 Jakou barvu očí měl/a Váš/Vaše dlouhodobý/á expartner/ka? (Postupujte prosím pokud možno od současnosti do minulosti.) Současně otázky vyplňujte pouze za ty partnery, u kterých si dané charakteristiky pamatujete (pokud jste měl/a např. 10 dlouhodobých partnerů/ek, ale pamatujete si barvu vlasů pouze u 2 z nich, vyplňte ji za tyto 2 partnery/ky a zbytek nevyplňujte). černá (1) hnědá (2) zelená (3) modrá (4) šedá (5) Partner 1 (1)











Partner 2 (2) Partner 3 (3)

 

 

 

 

 

Partner 4 (4)











Partner 5 (5)











Partner 6 (6)











Partner 7 (7)











Partner 8 (8)

 

 

 

 

 











Partner 9 (9) Partner 10 (10)

Q14.4 Byla barva očí Vašich dlouhodobých expartnerů/expartnerek spíše tmavá nebo spíše světlá? (Postupujte prosím pokud možno od posledních vztahů k těm ranějším.) Současně otázky vyplňujte pouze za ty partnery, u kterých si dané charakteristiky pamatujete (pokud jste měl/a např. 10 dlouhodobých partnerů/ek, ale pamatujete si barvu vlasů pouze u 2 z nich, vyplňte ji za tyto 2 partnery/ky a zbytek nevyplňujte). Spíše tmavá (1) Spíše světlá (2) Partner 1 (1)





Partner 2 (2) Partner 3 (3)

 

 

Partner 4 (4)





Partner 5 (5)





Partner 6 (6)





Partner 7 (7)





Partner 8 (8) Partner 9 (9)

 

 

Partner 10 (10)





Q14.5 Jaká byla barva vlasů Vašich dlouhodobých expartnerů? (Postupujte prosím pokud možno od posledních vztahů k těm ranějším). Současně otázky vyplňujte pouze za ty partnery, u kterých si

82

dané charakteristiky pamatujete (pokud jste měl/a např. 10 dlouhodobých partnerů/ek, ale pamatujete si barvu vlasů pouze u 2 z nich, vyplňte ji za tyto 2 partnery/ky a zbytek nevyplňujte). černá tmavě světle červená zrzavá blond šedá vlasy nemá jiná (1) hnědá hnědá (8) (4) (5) (6) (plešatý/á, (9) (2) (3) vyholený/á) (7) Partner 1 (1)



















Partner 2 (2)



















Partner 3 (3)



















Partner 4 (4)



















Partner 5 (5)



















Partner 6 (6)



















Partner 7 (7)



















Partner 8 (8)



















Partner 9 (9)



















Partner 10 (10)



















Q17.1 Nyní bude následovat několik otázek týkající se sexuality. Znovu zdůrazňujeme, že veškeré odpovědi v tomto výzkumu jsou anonymní, nebudou posytnuty žádné třetí osobě a budou využity pouze k výzkumným účelům. Q17.2 S kolika různými partnery jste měl/a pohlavní styk za posledních 12 měsíců? Q17.3 S kolika různými partnery jste měl/a pohlavní styk pouze jedenkrát? Q17.4 S kolika různými partnery jste měl/a pohlavní styk, aniž byste měl/a zájem o dlouhodobý vztah s tímto jedincem?

        

0 (1) 1 (2) 2 (3) 3 (4) 4 (5) 5 - 6 (6) 7 - 9 (7) 10 - 19 (8) 20 a více (9

Q17.5 Sex bez lásky je OK. Q17.6 Dokážu si v současné době představit, že bych neměl/a problém užít si „příležitostný“ sex s různými partnery. Q17.7 Nechci mít sex, dokud si nejsem jistá/ý, že s partnerem máme vážný dlouhodobý vztah. 83

        

1 - zcela souhlasím (1) 2 (2) 3 (3) 4 (4) 5 (5) 6 (6) 7 (7) 8 (8) 9 - zcela nesouhlasím (9)

Q17.8 Jak často si představujete sex s někým, s nímž nemáte vážný partnerský vztah? Q17.9 Jak často se Vám stane, že se sexuálně vzrušíte, když komunikujete s někým, s nímž nemáte vážný partnerský vztah? Q17.10 Jak často máte v každodenním životě spontánní fantazie o tom, že máte sex s člověkem, kterého jste právě potkal/a?

        

nikdy (1) velmi zřídka (2) zhruba jednou za 2-3 měsíce (3) zhruba jednou za měsíc (4) zhruba jednou za 14 dní (5) zhruba jednou za týden (6) několikrát za týden (7) skoro každý den (8) nejméně jednou denně (9)

Q206 Následující blok otázek je zaměřen na Vaše preference v partnerství. Jako dominantní definujeme osobu mající převahu, prosazující svou vůli. Jako submisivní definujeme osobu poddajnou, ustupující, podřizující se cizí vůli. Zaznamenávací arch pro otázky Q16.2-Q16.7: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) Submisivní:Dominantní           (1) Q16.2 Preferujete být v dlouhodobém vztahu spíše dominantní nebo submisivní? Q16.3 Jste v dlouhodobém vztahu obecně spíše dominantní nebo submisivní? Q16.4 Preferujete být v krátkodobém (sexuálním) vztahu spíše dominantní nebo submisivní? Q16.5 Jste v krátkodobém (sexuálním) vztahu obecně spíše dominantní nebo submisivní? Q16.6 Jaký by měl být Váš ideální dlouhodobý partner? Q16.7 Jaký by měl být Váš ideální krátkodobý (sexuální) partner?

Q16.8 Jaký by měl být Váš ideální dlouhodobý partner?

    

Výrazně mladší (1) Trochu mladší (2) Stejně starý (3) Trochu starší (4) Výrazně starší (5)

84

11 (11)



Q16.9 Jaký by měl být Váš ideální krátkodobý (sexuální) partner?

    

Výrazně mladší (1) Trochu mladší (2) Stejně starý (3) Trochu starší (4) Výrazně starší (5)

Q16.10 Jaký by měl být Váš ideální dlouhodobý partner?

    

Výrazně nižší (1) Trochu nižši (2) Stejně vysoký (3) Trochu vyšší (4) Výrazně vyšší (5)

Q16.11 Jaký by měl být Váš ideální krátkodobý (sexuální) partner?

    

Výrazně nižší (1) Trochu nižši (2) Stejně vysoký (3) Trochu vyšší (4) Výrazně vyšší (5)

Q19.1 Chcete být informován/a o výsledcích výzkumu?

 Ano (1)  Ne (2) Q19.2 Máte zájem účastnit se i dalších výzkumů Etologie člověka?

 Ano (1)  Ne (2) Q19.3 Uveďte, prosím, svoji e-mailovou adresu (tato nebude předávána osobám třetích stran), děkujeme. Q19.4 Pokud máte nějaké otázky, návrhy, či připomínky, nebo se chcete o problematice něco více dozvědět, kontaktujte nás na našich webových stránkách http://web.natur.cuni.cz/etologiecloveka/index.php/cz/, http://web.natur.cuni.cz/filosof/, e-mailem ([email protected]) nebo nám zanechte vzkaz přímo zde. Ještě jednou Vám moc děkujeme. Bc. Lukáš Joudal, Bc. Šimon Pokorný, Mgr. Zuzana Štěrbová, Mgr. Vít Třebický & Mgr. Karel Kleisner Ph.D.

85