UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a ţurnalistiky
Vendula Pecková
Latinskoamerické telenovely v České republice Bakalářská práce
Praha 2011
-1-
Autor práce: Vendula Pecková Vedoucí práce: Mgr. Tereza Hronová
Rok obhajoby: 2011
-2-
Bibliografický záznam PECKOVÁ, Vendula. Latinskoamerické telenovely v České republice. Praha, 2011. 85 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Tereza Hronová.
Abstrakt Bakalářská práce „Latinskoamerické telenovely v České republice“ se zabývá telenovelami, které pocházejí z Latinské Ameriky a byly vysílány českými televizními stanicemi. Nejprve autorka popisuje telenovelu jako ţánr, poté se věnuje postavení telenovely v Latinské Americe a telenovelovému průmyslu a dále exportu latinskoamerických telenovel do Evropy a ostatních světových zemí. V druhé části práce autorka provedla vlastní výzkum, který mapuje všechny latinskoamerické telenovely vysílané v České republice. Vysílaly je hlavní celoplošné stanice Nova, Prima a Barrandov. Autorka dochází k závěru, ţe telenovely získaly svou popularitu hlavně v počátcích svého vysílání, kdy se dostaly do hlavního vysílacího času, ale postupem let jejich sledovanost klesala a telenovely se dostávaly v televizním programu do odpoledních a ranních hodin. V roce 2009 latinskoamerické telenovely z českých televizních obrazovek zmizely a v současné době je vysílá pouze odnoţ televize Prima, Prima Love.
Abstract Bachelor thesis „Latin telenovelas in the Czech republic” deals with the topic of telenovelas broadcasted by television channels in the Czech republic. The autor describes telenovela as genre, position of telenovelas in Latin America, telenovela industry in Latin America and export of Latin telenovelas to Europe and others countries in the world. In the second part of the thesis, the autor did a research of Latin telenovelas in the Czech republic broadcasted by main TV channels Nova, Prima and Barrandov. The conclusion is that telenovelas were popular in the begging of their broadcasting, but through the time they lost the ratings and move to the low rating times in the TV program. In 2009, Latin telenovelas disappeared from the Czech TV program and now they are broadcasting only by standby station of TV Prima, Prima Love.
-3-
Klíčová slova Telenovela, Latinská Amerika, telenovelový průmysl, export telenovel, Česká republika.
Keywords Telenovela, Latin America, telenovela industry, export of telenovelas, Czech Republic. Rozsah práce: 108 961 znaků
-4-
Prohlášení 1. Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a pouţil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, ţe práce nebyla vyuţita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. Vendula Pecková
V Praze dne 6. 5. 2011
-5-
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své konzultantce Mgr. Tereze Hronové za velmi dobré připomínky k mé práci a za nápad, jak mou práci směřovat. Dále bych ráda poděkovala všem přátelům, kteří mi poskytovali zajímavé připomínky vţdy, kdyţ jsme diskutovali na téma telenovel.
-6-
Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 8 TEORETICKÉ UKOTVENÍ ŢÁNRU TELENOVELA ............................................................... 9
I.
1.1 CO JE TO „TELENOVELA“ ................................................................................................................ 9 1.1.1 Postavení telenovely vůči soap opeře ................................................................................... 9 1.1.2 Vztah telenovely a melodramatu ........................................................................................ 10 1.1.3 Vymezení telenovely podle počtu dílů a délky vysílání ....................................................... 10 1.1.4 Klasické náměty telenovel .................................................................................................. 10 1.2 HISTORIE A VÝVOJ TELENOVEL .................................................................................................... 12 TELENOVELY V LATINSKÉ AMERICE ................................................................................. 14
II.
2.1 TELENOVELOVÝ PRŮMYSL ........................................................................................................... 14 2.1.1 Mexická Televisa a TV Azteca ............................................................................................ 15 2.1.2 Brazilská Globo.................................................................................................................. 16 2.1.3 Venezuelská Venevisión a RCTV ........................................................................................ 17 2.1.4 Americká Univisión a Telemundo ...................................................................................... 18 2.2 PUBLIKUM TELENOVEL V LATINSKÉ AMERICE ............................................................................. 20 EXPORT TELENOVEL DO SVĚTA...................................................................................... 21
III. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
PŘÍKLADY SVĚTOVĚ ÚSPĚŠNÝCH TELENOVEL ......................................................... 30
IV. 4.1 4.2 4.3 V.
EXPORT TELENOVEL V HISTORII ................................................................................................... 21 POHYB TELENOVEL PO LATINSKOAMERICKÝCH ZEMÍCH .............................................................. 21 LATINSKOAMERICKÉ TELENOVELY V EVROPĚ ............................................................................. 22 LATINSKOAMERICKÉ TELENOVELY VE SVĚTĚ ............................................................................... 24 DŮVODY SLEDOVANOSTI LATINSKOAMERICKÝCH TELENOVEL VE SVĚTĚ ..................................... 27
SIMPLEMENTE MARÍA .................................................................................................................. 30 YO SOY BETTY, LA FEA ................................................................................................................ 32 TERRA NOSTRA............................................................................................................................. 33
LATINSKOAMERICKÉ TELENOVELY V ČESKÉ REPUBLICE ....................................... 35 5.1 CÍLE VÝZKUMU ............................................................................................................................ 35 5.2 METODA VÝZKUMU ...................................................................................................................... 37 5.3 PŘEHLED TELENOVEL VYSÍLANÝCH V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................. 38 5.3.1 Počátky telenovel v České republice .................................................................................. 38 5.3.2 Telenovely jako součást televizního programu .................................................................. 41 5.3.3 Postupné mizení telenovel z televizní obrazovky ................................................................ 45 5.3.4 Reprízované telenovely....................................................................................................... 46 5.3.5 Budoucnost latinskoamerických telenovel v České republice ............................................ 47 5.4 TELENOVELY V ČESKU Z HLEDISKA ZEMĚ PŮVODU...................................................................... 48 5.5 LATINSKOAMERICKÉ SPOLEČNOSTI U NÁS .................................................................................... 49 5.6 POČET DÍLŮ V LATINSKOAMERICKÝCH TELENOVELÁCH ............................................................... 51 5.7 NEJČASTĚJŠÍ AUTOR LATINSKOAMERICKÝCH TELENOVEL ............................................................ 52 5.8 LATINSKOAMERIČTÍ HERCI A HEREČKY ........................................................................................ 53 5.9 ČAS VYSÍLÁNÍ JEDNOTLIVÝCH TELENOVEL .................................................................................. 54 5.10 SLEDOVANOST TELENOVEL V ČESKÉ REPUBLICE ......................................................................... 56
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 57 SUMMARY .............................................................................................................................................. 60 POUŢITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 62 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 65 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 66
-7-
ÚVOD Téma bakalářské práce „Latinskoamerické telenovely v České republice“ jsem si vybrala proto, ţe mě tématika telenovel velmi zajímá. Jako divák jsem je začala vnímat v roce 1999 a od té doby jsem sledovala, jaké místo mají v televizním programu a jak z něj pomalu mizí. Téma telenovel se však v poslední době dostalo opět do popředí, a to zásluhou vysílání turecké telenovely Tisíc a jedna noc, která se u nás objevila na začátku roku. Moje práce se touto telenovelou zabývat nebude, protoţe je zaměřena pouze na telenovely pocházející z Latinské Ameriky. Také nebude obsahovat informace o ruské telenovele Anastázie, německé Biance či Sladké Lauře. Nicméně by měla poskytnout vědecké zázemí, ze kterého budou moci diskuze o těchto telenovelách vycházet. Má práce se liší od původního projektu bakalářské práce. Místo obsahové analýzy časopisů Seriál a TV Tip Seriál jsem se věnovala mapování telenovel samotných. Nezabývala jsem se tedy jejich mediálním obrazem, jak jsem měla původně v plánu. Zjistila jsem, ţe mediální obraz telenovel je vhodnější dělat, kdyţ uţ existuje nějaká základní práce o latinskoamerických telenovelách v Česku, ze které je moţné vycházet. Taková práce tu však nebyla, proto jsem se rozhodla takovou práci vytvořit. Zjistila jsem, ţe latinskoamerické telenovely v České republice nejsou nijak zmapovány. Neexistuje o nich ţádná vědecká práce, články o telenovelách jsou spíše publicistického stylu. Proto je cílem mé práce tuto tématiku zmapovat. Nejprve se budu věnovat obecně ţánru telenovely, jeho postavení v zemích Latinské Ameriky a jeho exportu do ostatních světových zemí. Poté přejdu k tématice latinskoamerických telenovel v České republice, ve které se budu věnovat hlavně tomu, jaké telenovely se u nás vysílaly, kdy se vysílaly, jaké byly a jakou měly sledovanost.
-8-
I.
TEORETICKÉ UKOTVENÍ ŢÁNRU TELENOVELA 1.1
Co je to „telenovela“
Telenovela je pojem, který je v současné době poměrně často pouţíván, proto se pokusím o jeho definici. Telenovela je televizní ţánr, který se vyznačuje určitými specifiky. Slovo telenovela je odvozeno ze slov „tele“ (zkratka pro televizi) a „novela“ (příběh, Zdrenghea 2007: 168). Telenovelu můţeme vymezit z několika hledisek: můţeme zkoumat její postavení vůči soap opeře a melodramatu, její počet dílů, délku vysílání či její téma. Postupně se budu věnovat všem vymezením a na konci se pokusím shrnout celkovou definici telenovely.
1.1.1 Postavení telenovely vůči soap opeře Baslarová (2007) či Zdrenghea (2007) kladou důraz na vymezení telenovely v rámci soap opery. Baslarová vyčleňuje telenovelu jako subţánr soap opery, protoţe se podle ní v některých ohledech uchyluje k soap opeře, např. tím, ţe netrvá na kvalitním zpracování, a v některých k jiným ţánrům, např. k seriálu, tím, ţe má neuzavřené epizody (Baslarová 2007: 2). Zdrenghea (2007) chápe telenovelu jako uzavřený typ soap opery, tedy takový, kde se vyprávění na konci uzavírá. Americké soap opery k ţádnému předem danému konci nesměřují, vysílají se tak dlouho, dokud jsou na jejich natáčení finance – takové soap opery nazývá Zdrenghea otevřené (Zdrenghea 2007: 166). Telenovely naopak směřují ke šťastnému konci, kde se všechno vyřeší (Stan 2003:51). Tato forma uzavřené soap opery je podle Zdrenghey typická pro Latinskou Ameriku, kde jsou telenovely vysílány kaţdý večer a mohou se táhnout aţ čtyři měsíce. Důleţité pro ně je, ţe jsou navrţeny aţ do konce, velmi často směřují ke svatbě hlavních hrdinů (Zdrenghea 2007: 166). Rozdíl mezi americkými soap operami a telenovelami je podle něj také ten, ţe soap opery se zaměřují na rodinu jako na centrální jednotku vyprávění, zatímco telenovely se zaměřují na vztah zamilovaného páru (Zdrenghea 2007: 169). Telenovely a soap opery se liší i svým postavením ve svých domácích zemích. Zatímco pro severoamerické herce je vrcholem kariéry hrát v hollywoodském filmu, v Latinské Americe míří herci ke hraní v telenovelách. Televizní práce a denní drama není v USA moc hodnoceno. V latinskoamerických zemích jsou telenovely ceněny (Stan 2003:51).
-9-
1.1.2 Vztah telenovely a melodramatu Na telenovely však není nazíráno pouze z pohledu soap oper, ale také z pohledu melodramatu, které má v Latinské Americe silnou tradici. Melodrama je drama, které zveličuje či přehání dějovou linii a chování postav s cílem zasáhnout co nejvíce emoce. Telenovelu jako melodramatické vyprávění vidí R. Pearson (Pearson 2005) či výše zmiňovaný Zdrenghea (2007). Zdrenghea (2007) říká, ţe většina telenovel se spoléhá hlavně na konvenční melodramatické vyprávění, ve kterém je zamilovaný pár konfrontován s opozicí (Zdrenghea 2007: 169). Pearson se zaměřuje na to, jaká je narativita telenovely, tvrdí, ţe lidé vědí, jak telenovela dopadne, ale nevědí, jak bude vyprávěna (Pearson 2005: 403).
1.1.3 Vymezení telenovely podle počtu dílů a délky vysílání Telenovela je vymezována také délkou vysílání, počtem dílů nebo klasickým dějem. Telenovely jsou ve většině zemí Latinské Ameriky vysílány v prime-time1, trvají okolo čtyř či šesti měsíců v závislosti na úspěšnosti telenovely (Zdrenghea 2007: 168). Zdrenghea (2007) také zmiňuje, ţe mají od 180 do 200 dílů, s čímţ se však podle dosavadních zkušeností nedá tak úplně souhlasit, neboť to je velmi individuální – telenovela Rosalinda má např. 80 dílů, zatímco Divoký Anděl odvysílal aţ 270 dílů. Počet dílů je velmi problematický také z toho důvodu, ţe záleţí na televizích, v jaké stopáţi budou jednotlivé díly vysílat.2 V některých případech se liší počet dílů v jednotlivých zemích právě z tohoto důvodu. Proto se spíše přikláním k tomu, ţe počet dílů nemusí patřit k těm nejpřesnějším charakteristikám telenovel.
1.1.4 Klasické náměty telenovel Děj telenovely podle Zdrenghey zahrnuje silnou porci napětí, nejistoty a zvratů (Zdrenghea 2007: 169). Bývá často velmi podobný: mladá, krásná, čestná a chudá dívka se zamiluje do bohatého a vysoce postaveného muţe. Společně musí překonat řadu překáţek způsobených třetí stranou. Milenci všechno překonají a dosáhnou pravé lásky (de la Luz Casa Pérez 2005: 409). Hlavní hrdina se často kvůli chudé dívce rozejde se
1
Prime-time je v překladu hlavní vysílací čas a znamená nejlepší vysílací čas, tedy dobu od osmé do desáté hodiny večerní. 2 Kaţdá telenovela je natáčena v určité stopáţi, např. 45 min nebo 60 min. Ale televize si pak mohou stopáţ telenovely upravit. V praxi to můţeme vidět u telenovely Historie jedné lásky, která byla v České republice vysílána ve stopáţi 30 min a její počet dílů u nás nesouhlasí s počtem dílů v Brazílii.
- 10 -
svou bohatou přítelkyní, která pak novému páru stojí v cestě a bojuje proti dívce (Zdrenghea 2007: 173, Acosta-Alzuru 2010: 188). Oblíbeným zvratem je také skutečnost, ţe dívka je dcerou bohatých rodičů (Pearson 2005: 402, Zdrenghea 2007: 173).
Dominantou
kaţdé
telenovely
je
milostný
příběh,
který
je
mařen
melodramatickými prvky jako je nevěra, zrada, lţi či sociální nebo politické tlaky (Pearson 2005: 402). Důleţité je, ţe dobro vţdy vítězí nad zlem, láska nad zločiny, vraţdami a lţí. Ve většině mexických telenovel má velkou roli panenka guadalupská, která je vţdy volána, aby pomohla dobru zvítězit (Pearson 2005: 403). Takto pojímaný děj telenovely bývá povaţován za klasický popelkovský – jak chudá dívka ke štěstí přišla. Klasické telenovely jsou např. Marimar nebo Kassandra – jsou to milostné příběhy, které obsahují mnoţství energických poddějů, postavy zde překonaly nespočetné překáţky (jako je odlišná sociální třída, vztahy v rodině, konflikty) a vyhrály nad léčkami osudu (Zdrenghea 2007: 170). Tyto tradiční telenovely jsou známé jako „telenovela rosa“, v nichţ kontext příběhu není zdaleka tak důleţitý jako milostný příběh sám o sobě (Acosta-Alzuru 2010: 188). Telenovely mají také důleţitou sociální funkci. Pomáhají lidem vztahovat se k sociálním situacím – publikum z nich čerpá významy a díky nim si tvoří svou kulturní identitu (de la Luz Casa Pérez 2005: 407). Z výzkumu Clifforda pro TV Azteca (2005) vyplynulo, ţe telenovela poskytuje svým divákům významy, které se v rodině diskutují, např. rodiče díky nim poznávají ţivot mladé generace a tím i svých dětí (Clifford 2005: 361). Telenovely zahrnují témata jako gramotnost dospělých, plánování rodiny, environmentální ochrana či práva menšin, mají tzv. zábavně-vzdělávací charakter (Stan 2003: 52). Telenovely také slouţí jako reprezentace reality, reflektují kaţdodenní ţivot. Informují a vzdělávají stejně tak jako baví – drama denního ţivota je převedeno do melodramatu telenovely (Pearson 2005: 404). Telenovelu tedy obecně můţeme definovat jako televizní ţánr, který má předem jasný konec, ke kterému směřuje a zhruba předem daný počet dílů, ve kterých se bude děj odehrávat. Na jejím počátku bývají dva hlavní hrdinové, často chudá a prostá dívka, která se zamiluje do bohatého mladého muţe. Tento pár musí překonat intriky, aby nakonec vše dobře dopadlo. Děj telenovely vţdy směřuje ke šťastnému konci. Má také svou sociální funkci, díky které je v Latinské Americe velmi oblíbeným ţánrem. Telenovela se však postupem času vyvíjí, proto je nutné podívat se na její historii a vývoj.
- 11 -
1.2
Historie a vývoj telenovel
Telenovely se vyvinuly v průběhu 50. let v Latinské Americe z tehdy vysílaných kubánských rádionovel, kterým dal jejich nový styl a formát příchod televize (Pearson 2005: 400, McAnany, La Pastina 1994: 832, Stan 2003:51). První telenovely se pak objevily v 60. letech, kdy skupina scénáristů pod vedením kubánské spisovatelky Delie Fiallo začala přepisovat rádiové příběhy pro televizní obrazovky. Nejvíce zkušení v počátcích telenovel byli právě kubánští autoři a scénáristé rádionovel, kteří se po kubánské revoluci rozptýlili po celé Latinské Americe a vytvořily tak mnoţství příběhů a vlastní průmysl (Miller 2010: 201). Tyto příběhy obsahovaly univerzální témata jako je zrada, zakázaná láska, trest a upoutaly publikum napříč Latinskou Amerikou (Zdrenghea 2007: 166, Stan 2003: 51). První telenovely byly kratší, měly okolo 15 aţ 20 dílů a promítaly se párkrát v týdnu (Zdrenghea 2007: 168). Telenovely v 60. letech byly také velmi často adaptacemi novel a jiných literárních forem, aţ ke konci 60. let začaly místní společnosti vyrábět své vlastní příběhy (Zdrenghea 2007: 173). Děj a okolnosti příběhu v telenovelách se však musely přizpůsobovat vývoji společnosti, musely drţet krok s jejími proměnami. Telenovela napodobuje současné starosti svých diváků, proto jak se mění společnost, tak se mění i to, co je moţné vidět na obrazovkách (de la Luz Casa Pérez 2005: 408, 410). V 70. letech tak začala nová vlna telenovel, která se lišila od původních milostných příběhů a která zahrnovala témata jako policejní korupce, styky s těmi nahoře, násilí ve městech, nemoţnost někoho potrestat či sílu mafie. Tato témata se objevila např. v telenovelách La mujer del presidente (Kolumbie) či Nada personal (Mexiko, Zdrenghea 2007: 170). Telenovela začala obsahovat i problémy běţného ţivota. Postupně se např. měnila role ţenských postav v telenovelách – začaly pracovat mimo domov, coţ se promítlo i do telenovel a mělo za následek lehký úpadek machismu v telenovelových příbězích (de la Luz Casa Pérez 2005: 410).3 Změna v tématech u telenovel nemusela být způsobena pouze vývojem ve společnosti. Vliv na to měly také dovezené telenovely z jiných zemí Latinské Ameriky. Kaţdá země má trochu jiné telenovely, ať uţ z hlediska hlavních témat či jejich provedení. Brazilské a chilské telenovely mají odlišný děj od těch mexických – zaměřují se více na příběhy z minulosti a obsahují témata jako kolonizace, otroctví či imigrace (Zdrenghea 2007: 173). Brazilské a venezuelské telenovely s sebou do Mexika 3
Machismus označuje muţskou dominanci ve všech oblastech kaţdodenního ţivota.
- 12 -
přinesly nová témata, novou reprezentaci lásky a vztahů. Pod tímto vlivem se v mexických telenovelách začalo objevovat více sexu, menší soustředění na manţelství či akceptace předmanţelského sexu (de la Luz Casa Pérez 2005: 409). Platí to však i naopak, kdy mexická telenovela dosáhla obrovského úspěchu v Brazílii, protoţe byla „sladká“ (La Pastina, Straubhaar 2005: 280). Rozdílům v jednotlivých zemích a šířením telenovel v Latinské Americe se budu věnovat v další kapitole, stejně jako rozdílům mezi telenovelami vyrobenými různými společnostmi.
- 13 -
II.
TELENOVELY V LATINSKÉ AMERICE 2.1
Telenovelový průmysl
Telenovely jsou v Latinské Americe důleţitým obchodem. Jejich autoři mají téměř padesátiletou zkušenost s jejich výrobou, která je velmi profesionální. Vše spojené s telenovelami zahrnuje průmysl, který kupuje nejlepší herce, scénáristy a reţiséry v Latinské Americe (Zdrenghea 2007: 170). Budeme ho nazývat telenovelový průmysl. Postavení telenovelového průmyslu úzce souvisí s latinskoamerickým filmovým průmyslem. Ten zde není nijak velký, proto herci směřují spíše do průmyslu s telenovelami a telenovely se pro ně stávají vrcholem kariéry (Stan 2003: 51). Telenovelový průmysl zahrnuje nejvýznamnější společnosti, které vyrábějí telenovely. Hlavními výrobci jsou mexická Televisa, brazilská Globo a venezuelská Venevisión, které nejenom telenovely vyrábějí, ale jsou také nejvýznamnějšími vývozci telenovel do jiných zemí (Zdrenghea 2007: 173, McAnany, La Pastina 1994: 831). Důleţité je zmínit také výrobní společnosti, které sídlí mimo území Latinské Ameriky, ale jejichţ telenovely jsou také určené pro latinskoamerické publikum. Tyto společnosti sídlí v Miami a jmenují se Univisión a Telemundo. Výrobních společností je v Latinské Americe více, přehled těch nejvýznamnějších přináší Tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Země Mexiko Brazílie Venezuela Kolumbie Argentina Peru USA
Společnost Televisa TV Azteca Globo Venevisión RCTV RCN Caracol Televisión Telefe Canal 13 (El Trece) América Iguana Univisión Telemundo Zdroj: Autor
- 14 -
Tyto společnosti nejsou pouze výrobci telenovel. Jsou to korporace, které dominují domácímu trhu, na němţ mezi sebou soutěţí maximálně dvě velké entity. Trhu dominují vertikálně i horizontálně.4 Vlastní výrobní prostředky, kreativní zaměstnance, kontrolují obsah, stejně jako kontrolují několik distribučních kanálů na domácím trhu a mají přístup k distribučním kanálům na zahraničním trhu (Miller 2010: 201). Výroba i distribuce začíná v domácí sféře, odkud se šíří do zahraničí. Kaţdá tato společnost je jiná, má svou vlastní historii a jejich telenovely bývají specifické. Tyto rozdíly si podrobně ukáţeme hlavně na mexických společnostech Televisa a TV Azteca a také u brazilské Globo. U všech ukáţeme jejich historii a způsob, jakým natáčejí telenovely pro své publikum. Budeme se věnovat také venezuelským společnostem a americkým distribučním sítím.
2.1.1 Mexická Televisa a TV Azteca Televisa vznikla v roce 1972 spojením „první mexické komerční stanice Telesistema Mexicana (zaloţená ve spolupráci s americkou ABC) s jejím hlavním konkurentem, Televisión Independente de México“ (Štětka 2007: 150). V devadesátých letech si upevnila své postavení na trhu s podílem na publiku 98 % a s exportem do zahraniční kolem 30 tisíc programových hodin ročně (Štětka 2007: 151). Jejím nejdůleţitějším kanálem je Channel 2. Televisa natáčela hlavně telenovelu rosa, zaměřovala se primárně na milostný příběh dvou aktérů. Její cílení na diváky bylo v různou dobu různé: dopoledne cílila na děti, odpoledne na ţeny v domácnosti a večer na všechny dospělé (de la Luz Casa Pérez 2005: 410). Její monopolní postavení narušila v roce 1993 nově vzniklá TV Azteca, kdy mexická vláda prodala část svých mediálních podniků (Pearson 2005: 405, de la Luz Casa Pérez 2005: 410). TV Azteca začala také vyrábět telenovely a aby na mexickém trhu uspěla, přišla s inovativním uchopením telenovel, které provokovaly. Hlavním autorem těchto telenovel byl Ibarra (de la Luz Casa Pérez 2005: 410). Ibarra přenesl děj ze studia do ulic, začal pouţívat jiné pohyby kamerou, tvořil nové dialogy a nová témata, postavy se staly reálnější a vnesl do telenovel předtím Televisou ignorovaná témata jako je domácí násilí na ţenách, vládní byrokracie nebo politická korupce (de la Luz Casa Pérez 2005: 410). Azteca tak začala být vnímána jako ta, která vyrábí 4
Vertikální integrace vlastnictví znamená, ţe „všechny funkce podniku – od zdroje, z něhoţ výrobek pochází, přes výrobní procesy aţ po distribuci a prodej výrobku – jsou soustředěny v rukou jedné organizace“ (Burton, Jirák 2001: 90). Horizontální integrace vlastnictví zahrnuje propojování různých organizací stejného odvětví, které se navzájem podporují (Burton, Jirák 2001: 90).
- 15 -
realistické telenovely, zatímco Televisa se zaměřovala hlavně na popelkovský styl telenovel (Clifford 2005: 361). Realistická témata se začala postupně dostávat i do telenovel Televisy, která se měnila pomalu, aby neztratila publikum a postupně ho přizpůsobila novým trendům (Pearson 2005: 405). Tyto změny se projevily ve dvou nejúspěšnějších telenovelách v Mexiku: Sin Pecado Consebido (Televisa) a Lo quo es amor (Azteca). Tyto telenovely obsahovaly to, co dřívější nikoliv, objevovala se tu témata muţské impotence, domácího násilí, homosexuality, AIDS, menopauzy apod. Zvláště patrné to bylo u Lo que es amor, která vyprávěla příběh skupiny yuppies, kteří pracují na burze, ale nikdy pořádně nepracovali, a reprezentují standard střední vyšší třídy (Pearson 2005: 405, de la Luz Casa Pérez 2005: 411). Telenovely společnosti Azteca zaujaly spíše mladé a vzdělanější diváky, zatím co Televisa je populárnější u starších a méně vzdělaných diváků (de la Luz Casa Pérez 2005: 411).
2.1.2 Brazilská Globo Další z nejvýznamnějších společností v Latinské Americe je brazilská Globo, jejíţ telenovely jsou odlišné od těch v ostatních zemích. Televize Globo vznikla v roce 1965 jako „podnik národního deníku O Globo a americké mediální korporace TimeLife“ (Štětka 2007: 148). Televize se v průběhu 70. let osamostatňovala od státu a dnes dominuje brazilskému vysílání s podílem na publiku kolem 70 % (Štětka 2007: 148, 149). Celá korporace je tak velká, ţe se v roce 2005 umístila na 25. příčce mezi všemi světovými mediálními a zábavními firmami. Proslavila se hlavně exportem telenovel, ačkoliv pro ni export není důleţitým příjmem (Štětka 2007: 150). Jednou z nejúspěšnějších telenovel společnosti byla telenovela Beto Rockfeller z roku 1968, která vyprávěla příběh antihrdiny, který předstírá, ţe je milionář a je zapletený se dvěma ţenami. Telenovela obsahovala hovorový jazyk, představovala společenskou satiru, zavedla do děje aktuální události (Zdrenghea 2007: 169). Globo vloţila tyto trendy do svých telenovel a stala se leaderem trhu. Přinesla do svých telenovel kvalitu, změnila výrobu a modernizovala vyprávění, díky čemuţ se stala významným vývozcem telenovel. Prodala je do 123 zemí světa (Zdrenghea 2007: 169). Brazilské telenovely hrají velkou roli v diskuzi o politických tématech a událostech v historii země (Porto 2005: 342). Scénáristé se v těchto telenovelách věnují brazilské sociální
a politické realitě, kterou se snaţí zprostředkovat brazilskému
publiku (Hamburger 2000: 159). Telenovely Globo podle jejích diváků nejsou - 16 -
romantické, postrádají intimitu a ukazují pouze sex (La Pastina, Straubhaar 2005: 282). V tomto ohledu vyrábí Globo naprosto odlišné produkty neţ Televisa. Typickým příkladem brazilské telenovely je O rei do gado (Král dobytka) z roku 1996. Tato telenovela do svého děje zakomponovala politický boj za agrární reformu a její význam byl tak velký, ţe se dokonce objevovala v politických částech denního tisku (Hamburger 2000: 160). Začátek telenovely se odehrává na počátku 20. století, kdy dvě italské rodiny emigrovaly do Brazílie a zaloţily si tam kávové farmy. Děj tak odkazuje k brazilské historii, která je častým tématem telenovel vyrobených společností Globo. V tomto případě uţívá černobílé dokumentární vstupy (Hamburger 2000: 161). Vlastní příběh se odehrává o 40 let později, kdy hlavní hrdina Bruno, potomek obou rodin, vlastní dobytčí farmu a říká se mu král dobytka. Příběh obsahuje další témata jako je cizoloţství ţen (Brunova manţelka), násilí na ţenách (milenec Brunovy manţelky), předmanţelské těhotenství či pannenství (Hamburger 2000: 161, 162). O rei do gado je tedy ukázkovým příkladem brazilské telenovely, která se místo na melodrama a romantiku soustředí na politické a sociální problémy.
2.1.3 Venezuelská Venevisión a RCTV Nejvýznamnější společností, která vyrábí telenovely ve Venezuele, je Venevisión, které konkuruje RCTV. Venevisión vznikla v roce 1961 a hned poté uzavřela smlouvu s americkou ABC o technické podpoře a právech na vysílání. Venevisión byla jako kanál v opozici vůči prezidentu Hugo Chávezovi, coţ se projevilo i v jejích telenovelách.5 Jednou z populárních telenovel, ve které se toto téma vyskytuje, je Cosita Rica z roku 2004. Vyuţívala silné polarizace obyvatel Venezuely ohledně postavy prezidenta Huga Cháveze, podařilo se jí vytvořit reálné charaktery, které tvořily alegorie k politickým postavám ve Venezuele. Své popularity dosáhla hlavně proto, ţe zrcadlila a kritizovala realitu (Acosta-Alzuru 2010: 185, 186). Cosita rica „není pouze melodramatickým příběhem hlavních hrdinů Diega a Paoly, ale naopak reálnou telenovelou o politické a socioekonomické krizi“ (Acosta-Alzuru 2010: 188). V telenovele je několik míst, kde se odehrává děj: čtvrť República, která zobrazuje chudobu Venezuely či konsorcium Luján, které představuje samotnou Venezuelu – stejně jako Venezuela se dělí na dobu před Olegariem Pérezem (v reálu Hugo
5
Informace o společnosti Venevisión pocházejí z jejích oficiálních stránek www.venevision.com
- 17 -
Chávezem) a po něm. Zajímavým faktem je také to, ţe chudí nejsou vnímáni jako ti dobří a bohatí jako ti špatní, ale zdůrazňují se rozdíly mezi lidmi nehledě na třídní postavení (Acosta-Alzuru 2010: 189, 190). Kromě venezuelských problémů se telenovela zabývala problémy soutěţe Miss Venezuela, latinskoamerickým machismem nebo problematikou dětí, které ţijí na ulici (Acosta-Alzuru 2010: 191 – 197). Úspěch tzv. reálných telenovel s politickým nádechem je často úzce spjat s aktuální situací a se způsobem, jak se telenovely s realitou vyrovnávají. Podobným počinem byla i kolumbijská telenovela Chepa Fortuina, kde vystupovaly dvě ţeny – Venezuela a Kolumbie, přičemţ Venezuela byla ovládaná svým psem Hugem. Druhou významnou venezuelskou společností pro výrobu telenovel je RCTV (Radio Caracas Televisión), která byla zaloţena v roce 1953. Své publikum začala ztrácet v 90. letech právě na úkor Venevisión.6 Její význam se vrátil společně s telenovelou Por estas Calles (Těmito ulicemi), která vyprávěla o zkorumpovaném vladaři, který divákům připomínal současného prezidenta Carlose Andrese Péreze, který byl poté díky telenovele při korupci opravdu přistiţen (Stan 2003: 52). RCTV má mezinárodního distributora Coral Pictures, který exportuje její telenovely do zahraničí. V tomto ohledu má RCTV velkou převahu nad Venevisión (Mato 2005: 438). Její nejúspěšnější telenovelou byla Kassandra, která byla přeloţena do 80 jazyků. Telenovely Delie Fiallo jsou obecně nejúspěšnějším exportem RCTV. Tato společnost však nemá vysílací práva na všechny telenovely této autorky, některá práva mají peruánská America a mexická Televisa (Mato 2005: 438). V roce 2007 ztratila RCTV svoji vysílací licenci ve Venezuele, protoţe se zúčastnila neúspěšného pokusu o převrat. Od té doby se snaţí najít cestu, jak se dostat zpátky k divákům.
2.1.4 Americká Univisión a Telemundo Kromě velkých výrobních společností sídlících v Latinské Americe je třeba zmínit i velké distribuční společnosti,
které sídlí v Miami v USA a zaměřují se
primárně na distribuci telenovel pro hispánské americké publikum, tedy osoby, které emigrovali z Latinské Ameriky do USA. Tyto společnosti vyuţívají potenciál trhu, který chce sledovat latinskoamerické telenovely. Největšími distribučními americkými
6
Všechny informace o RCTV pochází z internetových stránek http://www.rctvintl.com/esp/index.php a z anglické verze encyklopedie Wikipedie.
- 18 -
společnostmi jsou Univisión a Telemundo, obě propojené se společnostmi v Latinské Americe. Miami je pro latinskoamerickou produkci telenovel velmi významné město. Sídlí tu autoři, herci, herečky, reţiséři a další personál spojený s telenovelovým průmyslem (Mato 2005: 430). Je geograficky dobře poloţené – není to daleko do Latinské Ameriky a je tu teplé počasí, dobré technické zázemí a sluţby s nízkými cenami a snadným natáčením venku a podpora místní vlády. V Miami je vysoká koncentrace Hispánců, proto je toto město vstupním místem na hispánský severoamerický trh (Mato 2005: 431). Miami získalo svou identitu jako současně dvě místa, Latinská Amerika i USA, protoţe produkty tady vyrobené jsou snadno identifikovatelné jak pro Hispánce, tak pro Latinoameričany (Mato 2005: 432). V tomto případě vše platí pouze pro španělsky mluvící Latinskou Ameriku, nikoliv pro Brazílii. Univisión je největší španělsky mluvící síť v USA, sleduje ji okolo 80 % Hispánců (Mato 2005: 436). Spolupracuje se dvěma nejvýznamnějšími telenovelovými společnosti v Latinské Americe, s Televisou a Venevisión. Televisa vlastní téměř 11 % akcií Univisión. Televisa tak dodává 40 % programu, Venevisión 11 % programu, některé programy získává Univisión také od peruánské společnosti Iguana a zbytek si vyrábí sama (Mato 2005: 437). Poté, co Telemundo, největší konkurent Univisión, vysílala kolumbijskou telenovelu Ošklivka Betty, uzavřela Univisión smlouvu také s kolumbijskou RCN a s venezuelskou RCTV (Mato 2005: 437). Telemundo je druhou nejvýznamnější distribuční sítí v USA. Její podíl na trhu je 30 %, tedy o dost menší neţ má Univisión (Mato 2005: 436). Spolupracuje pouze s Televisou a poté, co Univisión uzavřela smlouvu s kolumbijskou RCN, podepsala ji Telemundo s její konkurenční společností Caracol TV.7 Telemundo tak dostala příleţitost zasahovat do kolumbijského trhu s telenovelami (Mato 2005: 437, 439). Telemundo je velmi významná společnost hlavně proto, ţe v Miami vyrábí vlastní telenovely, a současně také natáčí v koprodukci s ostatními latinskoamerickými společnostmi (Miller 2010: 211). V roce 2001 se její vlastní programy začaly přenášet z USA do Latinské Ameriky (Mato 2005: 436). Tato situace započala úspěchem jejich telenovel Pasión de Gavilanes (v Česku vysílaná pod názvem Plameny vášně) a El cuerpo de deseo (Touhy těla), které dosáhly mezinárodního úspěchu (Miller 2010: 211).
7
Caracol TV vyrobila např. úspěšnou telenovelu Pedro el Escamoso.
- 19 -
Obě tyto telenovely byly natočeny v koprodukci s kolumbijskou Caracol TV (Miller 2010: 211).
2.2
Publikum telenovel v Latinské Americe
Telenovely jsou v zemích Latinské Ameriky velmi sledované, dominují televiznímu programu. Dívá se na ně široké publikum napříč věkem i pohlavím a dosahují vysokých reklamních sazeb (Zdrenghea 2007: 168). Podle Millera (2010) se 53 % televizních diváků v Latinské Americe definuje jako ti, kdo sledují telenovely (Miller 2010: 200).8 V Mexiku je sleduje 80 % obyvatel, kteří mají doma televizi (de la Luz Casa Pérez 2005: 409). I kdyţ jsou sledovány převáţně ţenami, které jsou méně vzdělané a pouze třetina muţů je sleduje pravidelně, je toto masové publikum větší neţ u jakéhokoliv jiného televizního ţánru (Stan 2003: 51). Víme tedy, ţe jsou telenovely v Latinské Americe velmi sledovaným produktem. McAnany a La Pastina (1994) se zabývali tím, proč to tak je. 9 Objevili čtyři hlavní důvody, proč lidé telenovely sledují. Podle nich je publikum aktivní a odvozuje si z telenovel významy. Publikum pouţívá narativní materiál telenovel, který obsahuje hodnoty, řešení problémů nebo významy důleţité pro jejich ţivot. Diváci pak tyto poznatky aplikují do svého ţivota. Příběhy jsou podle nich relevantní jejich vlastním zkušenostem – dokáţou pak porozumět svým sociálním, třídním nebo genderovým rolím. Telenovela pomáhá otevírat v soukromých rozhovorech citlivá témata. Publikum také rozpozná, ţe je telenovela fiktivní, ale přesto ji dokáţe aplikovat na svůj vlastní ţivot. Autoři nakonec ukázali, ţe při interpretaci telenovely záleţí na genderu, třídě, etniku nebo vzdělání. Dokazují tedy to samé, co ukázali Katz a Liebes (1990) ve své studii Dallas, tedy to, ţe kaţdý přijímá vysílaný obsah jinak (McAnany, La Pastina 1994: 833 – 838). Podobný výzkum provedla také Angová (1985) ve své knize Watching Dallas a dospěla z hlediska soap oper k podobným výsledkům.10 Obecně tedy můţeme říct, ţe telenovely jsou tak sledované hlavně proto, ţe si v nich lidé nacházejí významy, které aplikují na svůj vlastní ţivot.
8
Výzkum pracoval se skupinou diváků ve věku 12- 64 let. Autoři provedli analýzu 26 výzkumů publika telenovel v Latinské Americe mezi lety 1970 a 1993. Hledali v nich společné výsledky, které se ve většině studií shodovaly. 10 Soap opery se od telenovel liší (viz kapitola I.), proto se jejímu výzkumu nevěnuji podrobněji. 9
- 20 -
III.
EXPORT TELENOVEL DO SVĚTA Všechny televizní společnosti vyrábí telenovely hlavně pro domácí trh. Pokud
telenovela uspěje na domácím trhu, můţe ji společnost exportovat na zahraniční trh. Typickou cestou pro latinskoamerickou telenovelu je podle Millera úspěch na domácím trhu, poté export do dalších latinskoamerických zemí, vstup do jihoevropských zemí Itálie a Španělska, dále do Nizozemska a Belgie, poté do Francie, a aţ nakonec do Velké Británie a USA (Miller 2010: 203). Pro účely mé práce se tímto schématem budu řídit. Nejdříve se budu věnovat historii exportu obecně, poté pohybu telenovel po Latinské Americe a následně exportu do Evropy a zbytku světa.
3.1
Export telenovel v historii
Export telenovel mimo domácí trh začal v 70. letech. Výrobci zjistili, ţe jejich telenovely jsou tak úspěšné, ţe je mohou vyváţet i mimo vlastní zemi (Zdrenghea 2007: 167). První telenovela, kterou bylo moţno vidět v různých zemích, byla peruánská Simplemente María z roku 1969 (Zdrenghea 2007: 168).11 První globální telenovelou se stala mexická Los ricos también lloran (Bohatí také pláčou) z roku 1979, která byla exportovaná do Ruska, Číny, USA a dalších zemí (Zdrenghea 2007: 168). Velký úspěch zaznamenala také brazilská La Escrava Isaura (Otrokyně Isaura) z roku 1976, jejíţ hlavní představitelka Lucélia Santos se stala jednou z nejslavnějších osobností v Číně, Polsku nebo na Kubě (Zdrenghea 2007: 169, Štětka 2007: 150). Brazilská Globo byla první společnost, která začala exportovat telenovely do Evropy. Pronikla tam uţ v roce 1975 telenovelou Gabriela, která měla obrovský úspěch v Portugalsku (Štětka 2007: 150). Globo se během desetiletí dostala do téměř stovky světových zemí. Obecně nejúspěšnějšími telenovelami jsou kromě brazilských také mexické, venezuelské a argentinské (Zdrenghea 2007: 167). V dalších kapitolách se zaměříme na pohyb telenovel v rámci latinskoamerických zemí a později ve světě.
3.2
Pohyb telenovel po latinskoamerických zemích
Kdyţ telenovely uspějí na domácím trhu, mohou být exportovány jednou ze tří cest: buď se vyveze původní výroba s původním jazykem, původní výroba s dabingem
11
Více informací o této telenovele uvádíme dále v textu v samostatné kapitole (kapitola IV.).
- 21 -
nebo s titulky, která jde hlavně na zahraniční trh do světa, nebo se exportuje jako nový formát, který reinterpretuje a reprodukuje původní formát v jiné kultuře (Miller 2010: 202). Formát však musí začleňovat široké pásmo hodnot – aby se dostal do světa, musí nejprve obstát na trzích s podobnými chutěmi, tedy na latinskoamerickém trhu (Miller 2010: 203). Specifickým znakem Latinské Ameriky je skutečnost, ţe: „Latinská Amerika je moţná jediný velký region na světě, kde byl omezen velký televizní tok z USA a kde je lokální zábava úspěšná v prime-time“ (Biltereyst, Meers 2000: 396). Platí to hlavně v Mexiku a Brazílii, kde dominují domácí monopoly Televisa a Globo (Biltereyst, Meers 2000: 396). Tato situace vede k tomu, ţe hlavním výdělkem společnosti je příjem z domácího trhu a příjem z exportu bývá povaţován pouze za bonus (Miller 2010: 201). Telenovela je totiţ vyráběna hlavně pro domácí trh. Pokud doma uspěje, dostává se do ostatních latinskoamerických zemí, které mají podobnou kulturu a ţádnou jazykovou bariéru. Kdyţ uspěje i v těchto zemích, stává se pak ideálním produktem pro export do zbytku světa (La Pastina, Straubhaar 2005). V souvislosti
s telenovelami
mluví
Mato
(2005)
o
transnacionalizaci
telenovelového průmyslu. Podle něj se „výrobní vztahy a veškeré procesy spojené s výrobou telenovel odehrávají ve výrobních jednotkách, které jsou umístěné v různých zemích“ (Mato 2005: 425). K transnacionalizaci začalo podle Mata (2005) docházet v 80. letech mezi Mexikem, Brazílií, Venezuelou, Kolumbií, Peru a Argentinou, tedy v rámci latinskoamerického regionu. Začala se projevovat nejen exportem telenovel, ale také uzavíráním smluv s mezinárodním obsazením či koprodukcí s ostatními zeměmi v Latinské Americe, Evropou či USA (Mato 2005: 426).
3.3
Latinskoamerické telenovely v Evropě
První zahraniční cesta telenovel mimo latinskoamerický region vede nejčastěji do Evropy. Latinskoamerické telenovely se sem dostaly v roce 1975 díky brazilské telenovele Gabriela, kterou natočila společnost Globo. Jiţní Evropa se pak stala vstupní branou do zbytku Evropy (Biltereyst, Meers 2000: 400). V roce 1983 se telenovely vysílaly v celé Evropě kromě Albánie a sovětských zemí. Nejúspěšnějším vývozcem telenovel do Evropy se stala společnost Globo, která vyváţela hlavně do Portugalska, Itálie a Francie. Dalšími významnými vývozci jsou Televisa, Venevisión a RCTV.
- 22 -
Evropa se tak stala velmi výrazným trhem pro latinskoamerickou výrobu, hlavně v průběhu 80. let (Biltereyst, Meers 2000: 400). Od 90. let se u latinskoamerických společností začaly objevovat koprodukční snahy s evropskými zeměmi, hlavně se Španělskem a Itálií (Biltereyst, Meers 2000: 401). Příkladem úspěchu latinskoamerické telenovely na evropském trhu byla venezuelská telenovela Cristal vysílaná ve Španělsku, jejíţ share byl přes 80 %, a která tam byla vysílaná celkem 7x, aniţ by ztratila svou popularitu (Stan 2003: 51). Popularita a vysílání latinskoamerických telenovel v Evropě se však změnila v průběhu 90. let a telenovely se staly pro Evropu spíše marginální záleţitostí. V roce 1995 se v Evropě vysílalo 79 latinskoamerických telenovel, ale pokrytí telenovelami nebylo napříč Evropou vůbec rovnoměrné. Téměř vymizely ze severních zemí a z Velké Británie, kde předtím dominovaly hlavně brazilské výrobky – nejpopulárnějšími telenovelami byly Sinhá Moça a Escrava Isaura (Biltereyst, Meers 2000: 403). Podle výzkumu z roku 1995 byl celkový podíl latinskoamerických telenovel na evropském televizním programu 3,2 %, přičemţ docházelo k rozdílům v jednotlivých zemích. V jiţní Evropě telenovely tvořily 8,2 % vysílacího času, ve východní Evropě 4,2 % a v severní a anglosaské části Evropy pouze 2,3 % (Biltereyst, Meers 2000: 403). Z počtu 79 latinskoamerických jich 43 pocházelo z Brazílie, pouze 12 z nich bylo vyrobeno v Mexiku nebo Venezuele (Biltereyst, Meers 2000: 403). Hlavní důvody pro koupi latinskoamerických telenovel evropskými televizními kanály byly podle Biltereysta a Meerse (2000) délka programu, která zaujala na poměrně dlouhou dobu větší mnoţství publika, levná pořizovací cena telenovel a jejich zahraniční původ (Biltereyst, Meers 2000: 400). Právě jejich latinskoamerický původ smíchaný s levnou pořizovací cenou stál v popředí jejich úspěchu. Ale nízká cena a niţší kvalita se pak staly i důvodem jejich pozvolného pádu. Postavení telenovel v Evropě v polovině 90. let odpovídal zhruba tento obrázek: bývaly vysílány většinou ve všední dny, často ráno, v poledne nebo odpoledne, v prime time se objevovaly pouze na jihu Evropy, nikdy však ne v západní nebo severní Evropě (Biltereyst, Meers 2000: 403). Důvodů pro postupné mizení latinskoamerických telenovel z Evropy bylo několik: mohla za to kulturní vzdálenost, tedy nedostatek znalosti latinskoamerického světa a světa telenovel, a také jazyková bariéra, která zapříčiňuje, ţe lidé v některých zemí mají averzi vůči dabingu nebo titulkům. Navíc v průběhu 90. let panoval v Evropě trend přeorientovat se na severoamerické soap opery (Biltereyst, Meers 2000: 404, 405). - 23 -
Jak bylo řečeno, kaţdá země má jiný postoj k telenovelám. Postupné mizení latinskoamerických telenovel ze západní a severní Evropy neznamená, ţe to samé nastává i u jihoevropských zemí – tam mají stále důleţité místo v časovém rozvrhu. Ve Španělsku se sice posunuly do niţších ratingových časů, ačkoliv dříve dominovaly hlavnímu vysílacímu času, v Portugalsku se však stále drţí v prime time (Biltereyst, Meers 2000: 405, 406). Velmi populární jsou také v Itálii (Biltereyst, Meers 2000: 406). Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se tyto země staly potenciálem pro latinskoamerické telenovely a opravdu zde nastal jejich velký nástup. Severoamerické soap opery a latinskoamerické telenovely získaly první místo v preferencích východních Evropanů. Rumunsko, Chorvatsko, Bosna a Rusko „se staly největšími východoevropskými trhy pro populární melodramata“ (Stan 2003: 51). Nicméně ani v těchto zemích se telenovely většinou nedostaly do prime time a neměly takový vliv na diváky jako v Latinské Americe. Přesto však přinesly např. romským ţenám chuť číst telenovelové titulky ve večerní škole pro dospělé (Stan 2003: 52). Telenovely jsou chápány spíše jako levné programy, ačkoliv některé z nich měly velký úspěch.12 V polovině 90. let autoři Biltereyst a Meers spekulovali, jaká bude situace latinskoamerických telenovel v Evropě za deset let, zda telenovely vymizí z obrazovek jako se to stalo v západní a severní Evropě, nebo zda se na nich udrţí. Nenašla jsem ţádný novodobější výzkum o latinskoamerických telenovelách, můţu tak usuzovat pouze ze situace, která nastala v České republice. Té se budu věnovat v poslední části práce.13
3.4
Latinskoamerické telenovely ve světě
Latinskoamerické telenovely se staly populárními po celém světě. Na Pobřeţí Slonoviny kvůli poslednímu dílu Marimar posunuly některé mešity své bohosluţby, na Filipínách byla hlavní představitelka Marimar, herečka a zpěvačka Thalía, uvítaná jako zahraniční hlava státu a na letišti ji přivítal sám prezident. V Indonésii „přestali lidé chodit do práce, aby nezmeškali další osudy Kassandry“ (Stan 2003: 50). Telenovely
12
Např. brazilská telenovela O pagador de promessas dosáhla v Maďarsku share 80,7 % (Biltereyst, Meers 2000: 408). Isauru sledovalo v Polsku 28 milionů lidí (Mato 2005: 398). Mezi další úspěšné telenovely patří Marimar, která byla velmi populární v Rumunsku, Kassandra, která byla sledovaná v Bulharsku a v Jugoslávii i během jugoslávské války a jejíţ diváci dokonce adresovali dopis venezuelské vládě, ţe je Kassandra nevinná, nebo Los ricos también lloran, která uspěla v Rusku (Stan 2003:51). 13 Kapitola V.
- 24 -
jsou hlavním exportním televizním artefaktem Latinské Ameriky, tvoří 70 – 80 % exportu (Mato 2005: 427). Při exportu telenovel do světa dochází k několika situacím: vymazávají se specifika dané země, ve které byla telenovela vyrobena, ale zároveň se snaţí udrţet nebo zdůraznit místní odkazy. Kolumbie se tak snaţí ve svých telenovelách udrţovat kávový průmysl tím, ţe se stává součástí děje (Mato 2005: 426, 427). Společně s exportem telenovel se však vyskytuje několik teorií, které je třeba zmínit. Většina studií uvádí export latinskoamerických telenovel do světa jako příklad popření teorie kulturního imperialismu. V dalších odstavcích se tedy budu věnovat teorii kulturního kapitalismu, teorii „zpětného toku“ a reakcím na tuto teorii. Nakonec bychom měli mít komplexní obraz toho, jaké postavení má telenovelový průmysl v globálních tocích. Teorie kulturního imperialismu je podle Thomsona (2004) „pohled, podle něhoţ je globalizace komunikace ve vleku komerčních zájmů velkých nadnárodních korporací sídlících v USA a jednajících začasté ve shodě se západními (především americkými) politickými a vojenskými zájmy“ (Thompson 2004: 135). Teorií kulturního imperialismu se zabýval Schiller (1969). Schiller se domnívá, ţe tradiční místní trhy jsou ovlivňovány západními hodnotami, které přicházejí z USA. Kdybychom teorii kulturního imperialismu převedli na případ Latinské Ameriky, dominovala by latinskoamerickému místnímu trhu severoamerické pořady, které by šířily hodnoty západního kapitalismu. Z předchozích kapitol víme, ţe tomu tak není. Teorie kulturního kapitalismu však zahrnuje kromě kultury i severoamerický kapitál, investice a technologie (Thompson 2004: 136). Vliv ekonomických prostředků na vysílání v Latinské Americe se popřít nedá, proto se mu budu věnovat v dalších odstavcích. Na teorii kulturního imperialismu proběhlo mnoho reakcí. Já se však budu zabývat pouze těmi, které souvisejí s telenovelovým průmyslem. Několik autorů v souvislosti s ní začalo mluvit o „zpětném toku“ (contra-flow) z Jihu na Sever. Přivedla je na to hlavně skutečnost, ţe velké lokální korporace z Latinské Ameriky, hlavně brazilská Globo a mexická Televisa, dominují svým národním trhům a zároveň šíří svoje produkty a svůj vliv do dalších částí světa (Štětka 2007: 148, Miller 2010: 207). Právě export latinskoamerických telenovel bývá pouţíván jako zásadní argument „zpětného toku“ v globální komunikaci (Biltereyst, Meers 2000: 400). Největším příkladem je Globo, která v 80. letech vyvezla telenovely do více neţ 50 zemí světa (Biltereyst, Meers 2000: 397).
- 25 -
Existují také argumenty proti teorii „zpětného toku“. Někteří autoři říkají, ţe se přeceňuje moc telenovelových korporací a ţe pohyb latinskoamerických telenovel je oproti severoamerickému exportu marginální (Biltereyst, Meers 2000: 398). Zatímco programy z USA tvoří např. v Evropě 58 % televizního programu, latinskoamerické telenovely dosahují pouze kolem 3 % (Biltereyst, Meers 2000: 403). Další argumenty se týkají samotné autenticity telenovel jako ţánru – někteří autoři tvrdí, ţe je inspirována severoamerickými soap operami a ţe jsou telenovely prostoupeny západními hodnotami, coţ podle nich odpovídá kulturnímu imperialismu (Biltereyst, Meers 2000: 396). Na tyto výroky reagují stoupenci latinskomerických telenovel tím, ţe telenovely jsou podle nich klasickým latinskoamerickým melodramatem, které vycházejí z historie daných zemí (Biltereyst, Meers 2000: 397). Další argumenty proti teorii „zpětného toku“ vyuţívají globálního kapitálu v latinskoamerických korporacích. Vlastnické struktury a mezipodnikové dohody jsou totiţ na nadnárodní úrovni (Miller 2010: 207). Hlavní
telenovelové
společnosti
jsou
vlastněny
velkými
konglomeráty
s „mezinárodními a mezisektorovými průmyslovými koncerny“ (Miller 2010: 208). Venevisión, Caracol TV a Univisión jsou součástí venezuelského konglomerátu Cisneros Group (Miller 2010: 208, Mato 2005: 439, 440). Kolumbijská RCN patří pod konglomerát Organización Carlos Ardilla Lülle (Miller 2010:208). Ţádná z velkých výrobních společností telenovel neexistuje pouze sama o sobě, ale je součástí globální sítě. Podle Millera (2010) můţeme mluvit o třech druzích toků mezi Latinskou Amerikou a USA: z Jihu na Sever, kdy latinskoamerické společnosti vysílají své telenovely na severoamerický trh prostřednictvím společností Univisión a Telemundo, koprodukce, kdy země spolupracují mezi sebou jako např. Telemundo s kolumbijskou Caracol TV, a ze Severu na Jih, kdy severoamerický produkt vstupuje na latinskoamerický trh (Miller 2010: 209). První druh toku jsem popsala v předchozích kapitolách tím, jak fungují americké distribuční společnosti Univisión a Telemundo – jejich prostřednictvím se dostávají latinskoamerické telenovely na Sever. Problémem podle Millera je však skutečnost, ţe u společnosti Univisión se těţko pozná, kde končí a kde začíná Televisa či Venevisión, jelikoţ jsou spolu velmi propojené (Miller 2010: 210). Koprodukci provádí nejen Telemundo s latinskoamerickými zeměmi, ale také latinskoamerické společnosti s evropskými zeměmi. Tok ze Severu na Jih probíhá také, coţ dokazuje např. úspěch formátu Zoufalé manţelky od americké ABC, který odkoupilo několik latinskoamerických zemích a lokalizovalo je do telenovelové formy - 26 -
(Miller 2010: 212). Miller dochází k závěru, ţe telenovely jsou spíše produktem globální struktury a globálního kapitálu neţ produkt Jihu a ţe tedy export telenovel není příkladem „zpětného toku“ (Miller 2010: 213).
3.5
Důvody sledovanosti latinskoamerických telenovel ve světě
V kapitole 2.2 jsem se zabývala tím, proč jsou telenovely úspěšné u latinskoamerických diváků. Teď je třeba zaměřit se na to, proč dosahují takové popularity i mimo hranice Latinské Ameriky. Na tuto otázku se snaţí odpovědět akademické i neakademické texty jako např. denní tisk v jednotlivých zemích. Akademikové se domnívají, ţe diváci „ţijí skrz utrpení a neštěstí postav“ (Stan 2003:52) a telenovely u nich vyvolávají opravdovou spoluúčast s nimi. Navíc ve světě telenovely existuje spravedlnost, coţ mnoho diváků oceňuje (Stan 2003: 52). Další teorie říká, ţe telenovely jsou globálně populární proto, ţe se zaměřují na takové narativní elementy, které jsou univerzální a nadčasové, ale zároveň vyvolávají dojem lokálně-identifikovatelného obsahu (Miller 2010: 205, 206). Univerzálnost a nadčasovost se ukazuje v základním popelkovském příběhu, který je úspěšný napříč dějinami i místem (idea, ţe protagonisté dosáhnou lásky navzdory nepřízni osudu, je stále oblíbená). Diváci se většinou identifikují s postavami a tato identifikace můţe probíhat i napříč národy. Identifikace se projevuje v případech, kdy v daných zemích najdeme společné ţivotní podmínky jako jsou v daných telenovelách. Podle Millera se Straubhaar (1991) domnívá, ţe společná zkušenost Mexika, Brazílie a Ruska s rychlou industrializací vedla v Rusku k velké popularitě telenovel, které se týkaly tohoto tématu. Stejná situace nastala na Filipínách, kdy byla Marimar populární, protoţe byla stejně chudá jako ostatní Filipínci (Miller 2010: 205). Telenovela tedy kombinuje univerzální elementy (z chudého se stane bohatý) s přizpůsobivými specifiky (povaha postav, sociální situace). Je to tedy formát „kulturně specifický, ale národně neutrální“ (Miller 2010: 206). Biltereyst a Meers (2000) se domnívají, ţe telenovela si nezachovává ani svůj specifický lokální kontext. Podle nich můţeme mluvit o hybridizaci a neutralizaci telenovel, kdy se kulturní a národní charakteristiky mění na univerzálně exportovatelné znaky (Biltereyst, Meers 2000: 397). Také La Pastina a Straubhaar (2005) přemýšlejí nad tím, proč se některá telenovela stane nadnárodním hitem. Předchůdcem úspěchu je podle nich úspěch na - 27 -
místním trhu a koncept kulturní blízkosti, ty ale úspěch nezaručí (La Pastina, Straubhaar 2005: 271). Telenovela navíc nemusí být úspěšná v celé zemi, můţe zaujmout jenom vesnickou nebo městskou komunitu, která spíše porozumí sociálním a politickým podtextům.14 Autoři tedy pro vysvětlení sledovanosti telenovel pouţívají nejen teorii kulturní blízkosti, ale také ţánrové blízkosti. Podíváme se na obě dvě. Teorie kulturní blízkosti říká, ţe „televizní publikum směřuje k tomu sledovat takové programy, které jsou bliţší a relevantní jeho kultuře a jazyku“ (La Pastina, Straubhaar 2005: 271).
Publikum obecně raději sleduje produkty národní neţ
zahraniční. Pokud je však národní výroba moc drahá, preferují diváci program z podobné kultury, často z jazykově podobného trhu (La Pastina, Straubhaar 2005: 273). Teorie kulturní blízkosti vysvětluje export telenovel v rámci Latinské Ameriky. Příkladem je telenovela Simplemente María, která byla velmi populární v rámci celé Latinské Ameriky. Publikum si tedy vybírá to, co je jim blízké a co vykazuje historické, kulturní nebo jazykové společné rysy (La Pastina, Straubhaar 2005: 273). Kulturní blízkost existuje na několika stupních – můţeme mluvit o vícenásobné blízkosti. Ta zahrnuje blízkost geografickou, jazykovou, náboţenskou, etnickou, genderovou a lokální, která je ve velkých zemích mnohdy důleţitější neţ národní, pokud je venkov výrazně odlišný od měst (La Pastina, Straubhaar 2005: 274). Teorie ţánrové blízkosti stojí na tom, ţe ţánr můţe mít vlastnost, kterou mohou sdílet velmi rozdílné kultury. Příkladem ţánru, který je kulturně blízký různým národům, je melodrama – je postavené na struktuře a obsahuje takové archetypy, které mohou být sdílené kulturami, protoţe vyprávění příběhu je známé po celém světě (La Pastina, Straubhaar 2005: 275). Např. v Latinské Americe jsou ţánrově oblíbené programy z USA, které se v domácí tvorbě nevyrábějí (La Pastina, Straubhaar 2005: 276). Latinskoamerické telenovely jsou tedy mezi světovým publikem úspěšné z obou dvou důvodů: jsou jim kulturně blízké, stejně jako ţánrově blízké. Telenovely obecně vykazují vlastnost, která se nazývá „culture shareability“, coţ můţeme přeloţit jako schopnost kulturního sdílení. Podle autorů sdílí úspěšně exportovaný kulturní produkt hodnoty, obrazy a archetypy napříč kulturami (La Pastina, Straubhaar 2005: 278).
14
Příkladem takové situace je telenovela O rei do Gado, která měla mnoţství politických podtextů a uspěla hlavně ve městech, a telenovela Marimar, která měla jednoduchý příběh a uspěla hlavně na venkově (La Pastina, Straubhaar 2005: 272).
- 28 -
Nejúspěšnější autorka latinskoamerických telenovel, Delia Fiallo, říká, ţe „úspěch telenovel nespočívá v ničem jiném neţ v emocích, které se nemění v čase ani v jednotlivých zemích“ (Mato 2005: 441). Protoţe sdílíme stejné emoce, jsou podle ní telenovely všude ve světě tak úspěšné.
- 29 -
PŘÍKLADY SVĚTOVĚ ÚSPĚŠNÝCH TELENOVEL
IV.
Latinskoamerické telenovely se dostaly do celého světa. Ne všechny však dosáhly stejné popularity. V následující kapitole představím ty nejpopulárnější, které zaznamenaly největší úspěch a o kterých byly napsané samostatné vědecké práce: Simplemente María, Yo soy Betty, la fea a Terra nostra. U kaţdé stručně popíšu, o čem dějově byla, a pak zmíním hlavní body, proč byla úspěšná a jak se její úspěch projevil.
4.1
Simplemente María
Telenovela Simplemente María (Jednoduše Marie) je nejúspěšnější telenovelou vysílanou v Latinské Americe.15 Byla natočena v roce 1969 v Peru a dosáhla obrovské popularity. Její sledovanost byla 85 % (u některých dílů dokonce 100 %), klíčový díl se svatbou Maríi a Estebana sledovalo více lidí neţ mistrovství světa ve fotbale (Singhal, Obregon, Rogers 1995: 1, 5). Singhal, Obregon a Rogers (1995) zpracovali studii o tom, proč byla právě tato telenovela tak populární.16 Telenovelu natočila společnost PANTEL (Panamericana de Television) v černobílém provedení. Vysílala se přes 21 měsíců mezi dubnem 1969 a lednem 1971 a měla 448 dílů (kaţdý díl trval hodinu). Vyprávěla o Maríi, která emigrovala z venkova do města a bohatá rodina ji zaměstnala jako sluţku. Svedl ji Roberto, bohatý student medicíny, který jí slíbil sňatek, ale pak ji opustil a María jako těhotná byla nucená přestěhovat se do čtvrti, kde ţila niţší třída imigrantů. Během dne pracovala jako sluţka a večer chodila do večerní školy učit se číst a psát. Tam ji učil Esteban. Jeho matka, doňa Pierina, naučila Maríu šít na šicím stroji Singer a ona tak díky ní začala pracovat jako švadlena v místním obchodě s oblečením, aby zabezpečila sebe a své dítě. Nakonec se stala velmi úspěšnou módní návrhářkou a přestěhovala se do Paříţe, centra módy, kde si otevřela vlastní butique s oblečením. Aţ po dvaceti letech dvoření a přátelství se María a Esteban vzali. Maríin syn Antonio mezitím dospěl a vzal si za ţenu Itu, neteř bývalého medika Roberta, který svedl Maríu. Vzali se a Ita zemřela při porodu jejich dítěte.
15
Pro ilustraci jsou v příloze č. 6 obrázky 1 – 4, které ukazují, jak telenovela vypadala. V době vysílání telenovely nebyly provedeny ţádné výzkumy o publiku, proto autoři vycházejí ze zpráv, které se dochovaly, a z rozhovorů s diváky, kteří se na ni tenkrát dívali. Je tam však prodleva 26 let. Originální nahrávka také není dostupná, neboť byla zničena při vojenském převratu (Singhal, Obregon, Rogers 1994: 1). 16
- 30 -
María byla v telenovele zobrazovaná jako těţce pracující ţena, která díky své píli a odhodlání prodělala vzestupnou sociální mobilitu. Telenovela obsahuje klasický popelkovský příběh, kdy se chudá sluţka stala vlastníkem módního obchodu. Také ukazuje hlavní problémy, kterým museli migranti z vesnic čelit ve městě. Celkově bylo v Latinské Americe odvysíláno pět verzí Simplemente María, ale ţádná neměla takový úspěch jako tato z roku 1969. Důvodů, proč to tak bylo, je několik. Z velké části za to mohl výjimečný produkční tým. Důleţitou osobností se stal Genaro Delgado Parker, který koupil scénář z Argentiny, vybral herce a celý tým. Velkou roli hrálo i načasování, v té době se zvětšovalo televizní publikum a témata v Simplemente María korespondovala se současnými sociálními problémy. Doba 60. let byla zlatá éra peruánských herců a hereček, právě Saby Kamalich (María) nebo Ricardo Blume (Roberto/Antonio) toho byli důkazem, Elvira Travesi (doňa Pierina) se těšila velkému respektu. Portorikánský herec Braulio Castillo (Esteban) byl jednou z nejpopulárnějších televizních hvězd ve všech středoamerických zemích. Publikum se dokázalo identifikovat s postavami, které v telenovele hrály, hlavně s Maríou, která zobrazovala aspirace mnoha divaček a městských migrantů. Muţi se identifikovali s Estebanem, milým gentlemanem, který čekal 20 let, neţ si Maríu vzal. Diváci vnímali svůj vztah s postavami jako reálný – kdyţ se María a Esteban ve 225. díle brali, dav pěti tisíc lidí se shromáţdil před kostelem, kde se svatba natáčela. Pro diváky byli María a Esteban ţiví lidé, ne fiktivní postavy. Kdyţ zemřela manţelka Maríina syna, Ita, diváci truchlili a několik tisíc se jich objevilo na natáčení pohřbu, oblečeni ve smutečních šatech. Lidé tuto telenovelu sledovali kolektivně, bavili se o ní v rodině i mezi přáteli. Velmi důleţitým faktorem oblíbenosti telenovely byla také její kvalitní výroba a domácí produkce, Peru do té doby většinu telenovel kupovalo ze zahraničí. Telenovela byla navíc kulturně neutrální a mohla tak být úspěšná i v jiných zemích. Dělali ji tak, aby se dala exportovat. Simplemente María přinesla kromě svého úspěchu také nečekané důsledky pro společnost. Lidé začali hodně nakupovat šicí stroje Singer, začali se hromadně zapisovat do večerních škol, aby se naučili číst a psát, změnili svůj názor na sluţky jako na negramotné a hloupé dívky a vzrostl počet zábavně vzdělávacích programů vyrobených v Peru (Singhal, Obregon, Rogers 1995: 10 – 12). Vidíme tedy, ţe Simplemente María se stala jak ve sledovanosti, tak ve svých důsledcích, nejvýznamnější telenovelou v historii Latinské Ameriky.
- 31 -
4.2
Yo soy Betty, la fea
Další velmi významnou a populární latinskoamerickou telenovelou je Ošklivka Betty, vyrobená kolumbijskou společností RCN v roce 1999.17 Její popularita však fungovala jinak, neţ Simplemente María. Je to dáno především jinou dobou a také jiným způsobem šíření tohoto produktu. Zatímco Simplemente María měla pět verzí18, z nichţ ani jedna nedosáhla takového úspěchu jako originál, Ošklivka Betty měla verzí mnohem víc a většina z nich byla velmi populární. Betty se tak stala globální telenovelou s populárním nápadem, zatím co Simplemente María byla populární díky svému zpracování. Telenovela Ošklivka Betty vypráví o mladé dívce Beatriz, která je velmi inteligentní, ale není vůbec hezká, nosí mastnou ofinu, obrovské brýle a podle scénáristů „chodí jako kachna“.19 Betty se stane pravou rukou ředitele podniku Ecomoda, ve kterém se vytvářejí módní kolekce. Armando Mendóza je sukničkář, do kterého se Betty zamiluje, on však vyuţívá pouze jejího intelektu. Protoţe se Ecomoda dostane do problémů, vytvoří Betty fiktivní firmu, která ji odkoupí a jejíţ je ředitelkou. Ecomoda se tak dostává do jejích rukou a Armando se o ní začne ucházet pouze proto, aby získal Ecomodu zpět. Přitom se však do Betty zamiluje. Ta odjede pryč a pomocí své přítelkyně Catalíny se změní v krásnou mladou ţenu, která si nakonec Armanda vezme. Betty byla telenovela psaná za chodu. Její děj se mohl měnit na přání diváků, čehoţ vyuţil současný kolumbijský prezident. Projevilo se to v díle, ve kterém Ecomoda doplatila na pašování látek z Panamy, protoţe se Kolumbie s tímto problémem zrovna potýkala (Baslarová 2007: 3). Betty měla v Kolumbii fenomenální úspěch, sledovalo ji 72 % diváků, kteří měli zapnutou televizi. Dostala se do 21 zemí, díky smlouvě RCN se společností Telemundo ji sledovalo přes milión španělsky mluvících amerických diváků (Miller 2010: 203). Po Ekvádoru, Mexiku a Izraeli se dostala i do méně sledovaných míst jako je Čína a Japonsko, kde byla také velmi úspěšná. V roce 2006 ji koupila americká ABC a vysílala ji anglicky. Celkově se Betty dostala do 70 zemí světa (Miller 2010: 203). 17
V příloze 6, obr. 5, 6 je ukázána kolumbijská Ošklivka Betty a také její světové kopie. Telenovela byla natočena celkem pětkrát různými zeměmi. V roce 1967 Argentinou, 1969 Peru, 1972 Venezuelou, dále v 80. letech opět Argentinou, ale v barevném provedení, a v 90. letech Mexikem. Všechny verze vyprávěly ten samý příběh. 19 Přesný popis Betty si můţeme poslechnout v úvodní znělce telenovely, v písničce „Se dice de mí“ (Říká se o mně) od Yolandy Rayo. 18
- 32 -
Betty má mnoho verzí. Mexická Televisa natočila La Fea Más Bella, španělská Telecino má Yo Soy Bea, německá verze se jmenuje Verlieb in Berlin s hlavní hrdinkou Lisou, v Nizozemsku se ošklivka jmenuje Lotte. Americká verze Ugly Betty přitáhla v roce 2006 v prime time 16,3 milionů diváků (Miller 2010: 203). V Indii se hlavní hrdinka jmenuje Jassi a pracuje v módním domě v Bombaji (Miller 2010: 198). Kolumbijský originál se vysílal v České republice mezi lety 2002 a 2003 v programu televize Nova a dosáhl poměrně slušné sledovanosti (té se budeme věnovat v další části práce). Betty se objevila také v české verzi, kterou natočila televize Prima pod názvem Ošklivka Katka v roce 2003. U nás však nebyla její sledovanost tak velká, proto po 73. dílu skončila.20
4.3
Terra nostra
Poslední telenovelou, která byla velmi úspěšná, je brazilská Terra nostra (Naše země) z roku 1999.21 Natočila ji společnost Globo a je to jedna z mála brazilských telenovel, která se částečně ujala i v České republice, kde ji vysílala televize Nova. Napsal ji Benedito Ruy Barbosa, jeden z nejznámějších autorů telenovel v Brazílii. Globo ji vysílala v prime time mezi 20,50 – 21,50 od září 1999. Dosáhla sledovanosti 64 % domácností, které měly zapnutou televizi (Porto 2005: 343). Příběh je situovaný do 19. století, kdy italští imigranti přijíţdějí do Brazílie pracovat na kávových plantáţích. Protoţe v Brazílii bylo v tu dobu zrušeno otroctví, nahradili Italové původní africké otroky v jejich práci, ale na rozdíl od nich dostávali zaplaceno. Vlastníci plantáţí byli v té době velmi mocní lidé a dominovali místní politice, káva byla hlavním produktem Brazílie (Porto 2005: 343). Hlavními hrdiny jsou Mateo a Juliana, kteří se potkají na lodi cestou do Brazílie a po připlutí se jejich cesty rozdělí. Juliana se nastěhuje k příteli jejích rodičů, kteří cestou zemřeli, Francheskovi, Mateo se dostává s ostatními imigranty na kávovou plantáţ pana Gumercinda. Telenovela pak vypráví dva samostatné příběhy, jeden odehrávající se ve městě a druhý na kávové plantáţi. Juliana si bere Francheskova syna Marca Antonia, Mateo se oţení s dcerou Gumercinda Rosanou. Nakonec se však Juliana a Mateo společně potkají a začnou ţít spolu (Porto 2005: 344). Jako ostatní brazilské telenovely, i Terra nostra obsahuje politická a sociální témata a komentáře historických událostí (Porto 2005: 344). Dvě témata telenovele 20 21
Informace pochází z oficiálních internetových stránek Ošklivky Katky www.osklivka-katka.cz Příloha 6, obr. 7,8 ukazuje hlavní hrdiny telenovely.
- 33 -
dominovala: politické události a situace italských imigrantů (Porto 2005: 345). Diváci v ní nacházeli nejen informace o historii, ale také současnou politickou situaci v zemi (Porto 2005: 351). Terra nostra byla nejdraţší telenovelou vyrobenou společností Globo. Díky její výrobě a podobností jejích prvních epizod s hollywoodským filmem se jí začalo říkat „brazilský Titanic“ (Porto 2006: 356). Úspěch telenovely spočíval hlavně v její historické reflexi. Velký úspěch slavila Terra nostra v Itálii, kde lidé měli dojem, ţe se konečně dozvěděli, co se stalo jejich předkům, kteří do Brazílie kdysi odcestovali. Brazílie pro ně byla snem nové budoucnosti a v době svého vysílání byla populárnější neţ domácí italské programy (La Pastina, Straubhaar 2005: 284, 285).
- 34 -
V.
LATINSKOAMERICKÉ TELENOVELY V ČESKÉ REPUBLICE V této části práce se budu věnovat latinskoamerickým telenovelám, které se
vysílaly v České republice. Protoţe situace těchto telenovel není v Česku nijak zmapovaná, vycházím z vlastního výzkumu, který jsem provedla v únoru 2011. Nejdříve představím cíle, kterých bych chtěla dosáhnout, pak metodu, kterou jsem pro svůj výzkum zvolila, a nakonec výsledky, ke kterým jsem dospěla.
5.1
Cíle výzkumu
Cílem mého výzkumu je získat přehled o telenovelách vysílaných v České republice, jde o deskriptivní výzkum. Moje základní výzkumná otázka zní „Jaký byl vývoj telenovel v České republice od roku 1993 do současnosti“. Rok 1993 jsem zvolila proto, ţe 1.1.1993 vznikla Česká republika jako stát a oficiálně se mluví o českých pořadech. Svůj výzkumný problém jsem rozvinula na několik vedlejších výzkumných otázek, které předkládám v následujících řádcích společně s jejich popisem. VVO1: Které telenovely se v České republice vysílaly? V České republice není ţádná práce, která by v této zemi mapovala vysílání latinskoamerických telenovel. Proto musím zjistit, jaké telenovely se tady vysílaly. Zaměřím se pouze na celoplošné televizní kanály, tedy Českou televizi, Premiéru TV (později Primu) a Novu, protoţe jejich vysílání mohli sledovat všichni obyvatelé České republiky, kteří mají přístup k televizi. U Novy a Primy se zabývám i jejích kanály Prima Cool, Prima Love a Nova Cinema. Do výzkumu zařazuji i televizi Barrandov, protoţe vysílá celoplošně a ve svém programu telenovely měla. 22 Některé telenovely byly opakovány, musím tedy podchytit i tuto skutečnost.
22
Česká televize vznikla v roce 1993 a je jedinou veřejnoprávní televizní stanici v České republice. Premiéra TV vznikla 21.6.1993, ale vysílala pouze na regionální úrovni. Aţ v roce 1994 začala vysílat celoplošně. Je to komerční televize. Komerční televize Nova byla spuštěna 4.2.1994 na bývalém kanálu České televize, proto měla od počátku přístup ke všem divákům. V současné době je leadrem trhu. TV Barrandov se na televizním trhu objevila aţ 11.1.2009, do současné doby nezískala příliš mnoho diváků (informace pocházejí z oficiálních stránek televizních stanicí).
- 35 -
VVO2: Z jakých zemích telenovely pocházely? Spolu s telenovelami budu zjišťovat také zemi původu dané telenovely. Ráda bych zjistila, která latinskoamerická země u nás dominovala z hlediska exportu svých telenovel. V souvislosti se zemí původu je třeba podívat se i na nejsledovanější telenovely a zjistit, zda je u nás produkce některých zemí oblíbenější neţ produkce jiných. VVO3: Které společnosti vysílané telenovely vyrobily? Jak jsem se zmínila v předchozí části práce, kaţdá společnost telenovelového průmyslu vyrábí trochu jiné telenovely. Jedním z cílů je tedy zjistit, která výrobní společnost telenovel dominuje na českém trhu a zda tato její dominance odpovídá jejímu postavení v Latinské Americe. VVO4: Kolik dílů latinskoamerické telenovely mají? Kdyţ jsem definovala telenovelu, jedním z definičních kritérií byl počet dílů. Snaţila jsem se naznačit, ţe je třeba velkého intervalu, protoţe počet dílů je velmi rozmanitý. Pokusím se tedy ukázat, jaký byl průměrný počet dílů latinskoamerických telenovel v České republice a jaký byl jejich medián. VVO5: Jaký autor telenovely byl v telenovelách vysílaných v Česku nejčastější? Kaţdá telenovela má svého autora nebo autory. Jedním z cílů je zjistit, zda jsou telenovely některých autorů v Česku častěji vysílané nebo zda na autorovi telenovely vůbec nezáleţí. VVO6: Kteří herci a herečky v telenovelách hráli? Podobná situace jako u autorů nastává také u hereček a herců. Hrají někteří z nich v latinskoamerických telenovelách vysílaných u nás častěji neţ jiní? Mohlo se stávat, ţe se u nás někteří herci nebo herečky stali oblíbení a televize pak mohly nakoupit jiné telenovely, ve kterých hráli. VVO7: Ve kterých časech v televizním programu se telenovely vysílaly? Jak jsem zmiňovala v teoretické části práce, v Latinské Americe dominují telenovely v prime time. Výzkum na evropské televizní scéně v roce 1995 však ukázal, - 36 -
ţe se v evropských zemích telenovely vysílají spíše v niţších ratingových časech, jako je dopoledne či odpoledne. Ráda bych ukázala, kdy se telenovely vysílaly u nás a jak se jejich vysílací čas vyvíjel. VVO8: Jaká byla sledovanost telenovel v České republice? Na závěr bych se ráda zaměřila na to, jak u nás byly telenovely sledované. Jakého dosahovaly share a rating.23 Cílem bude ukázat, které latinskoamerické telenovely u nás byly nejsledovanější a vysvětlení proč tomu tak mohlo být.
5.2
Metoda výzkumu
Pro výzkum telenovel v České republice jsem zvolila několik technik. Nejprve jsem musela najít všechny latinskoamerické telenovely vysílané v České republice. Pro tento účel jsem prošla televizní programy od roku 1993 do roku 2011. V roce 1993 jsem vycházela z televizního programu Teletip, od září 1993 z Mladé fronty Dnes: magazín + TV a od roku 1997 jsem získávala informace z TV Magazínu. Různé zdroje televizních údajů jsem pouţila proto, ţe některá čísla daných časopisů byla nedostupná.24 Tyto údaje pro mě byly klíčové a povaţuji je za nejdůleţitější. Má práce se o ně opírá. Po zjištění telenovel vysílaných v Česku jsem od kaţdé z nich shlédla jeden či více dílů, abych se zorientovala v ději a ve způsobu zpracování. Pouţila jsem videa z vlastního archivu a z internetových zdrojů, mezi nimiţ byla nejčastější stránka www.youtube.com. Internetové zdroje jsem pouţila také k hledání výrobních informací o telenovelách, které nebylo moţné vyčíst z původních znělek. Jednalo se o informace, v jakém roce byly telenovely natočeny, jakou společností, kdo je napsal či kolik dílů mají.25 Posledním zdrojem informací se pro mě staly údaje o sledovanosti, které jsem zjišťovala u jednotlivých televizních stanic. Poţádala jsem všechny televizní stanice, které telenovely vysílaly, tedy Novu, Primu a TV Barrandov, zda by mi zaslaly rating či share. Obrátila jsem se také na společnost ATO Mediaresearch, která se zabývá
23
Share je „Podíl ţivé sledovanosti daného kanálu na celkové sledovanosti v daném časovém úseku. Udává se v procentech“. Rating je „Podíl osob z cílové skupiny (CS), které ţivě sledovaly průměrnou sekundu daného časového úseku televizního vysílání na daném televizním kanálu.“ Zdroj: www.ato.cz 24 Národní knihovna České republiky neumoţňuje přístup ke všem televizním programům, pouze k některým. 25 Nejlépe mi poslouţily internetové stránky latin.cz, fdb.cz, novely.org, telenovely.org a anglické, španělské a portugalské stránky o telenovelách.
- 37 -
sledovaností televizních pořadů v České republice. Nepodařilo se mi však získat kompletní informace, proto pracuji s nekompletními údaji. Pro zpracování získaných dat jsem vyuţila statistický software SPSS. Tento program mi umoţnil lepší přehlednost získaných dat a základní statistické operace. Všechny tabulky, pokud není uvedeno jinak, jsou mé vlastní výroby. Kódovací klíč je v příloze (Příloha č. 3).
5.3
Přehled telenovel vysílaných v České republice
Na začátek je třeba zmapovat všechny latinskoamerické telenovely, které se v České republice vysílaly. Od roku 1993 do roku 2011 jich bylo 58, přičemţ je vysílaly tři televize, Prima, Nova a Barrandov. Přehled všech telenovel s důleţitými informacemi je v příloze (viz Příloha č. 1). Jsou řazeny chronologicky za sebou. Nejprve najdeme 23 telenovel, které vysílala Premiéra TV, později Prima, pak následují dvě, které v současné době vysílá Prima Love. Aţ za nimi je 32 telenovel, které vysílala televize Nova a na závěr uvádím dvě, které vysílala TV Barrandov. Na začátek se budu věnovat počátkům telenovel v České republice, pak jejich pravidelnému výskytu v programu a nakonec jejich postupnému mizení z televizních obrazovek. Jednotlivým charakteristikám telenovel se budu věnovat později. Pro lepší orientaci ve vysílání telenovel jsem vytvořila schéma, které najdeme v příloze (Příloha č. 2). Schéma ukazuje dvě nejvýznamnější stanice, které vysílaly telenovely. U kaţdé z nich jsou dvě časové osy: na horizontální ose jsou uvedeny časy vysílání od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, na vertikální ose jsou znázorněny roky, ve kterých se telenovely vysílaly, od roku 1993 do 2011. Do tohoto schématu jsou zaneseny telenovely tak, jak byly v tu dobu vysílány. Vidíme tedy, jak se posouvaly v čase svého vysílání a také to, kolik jich bylo vysíláno.
5.3.1 Počátky telenovel v České republice Latinskoamerická telenovela se na české obrazovce objevila poprvé na stanici Premiéra TV. Byla jí Manuela natočená v roce 1991 s Grecií Colmenares v hlavní roli. Manuela vyprávěla příběh dvou sester, Manuely a Isabely, dvojčat, která byla při narození oddělena a v dospělosti se zamilovala do stejného muţe.26 Premiéra ji vysílala kaţdý den v podvečer. Manuela je v Česku právem povaţovaná za „matku telenovel“, 26
Fotku Manuely i Fernanda můţeme vidět v příloze 6, obr. 9,10.
- 38 -
protoţe představila tento ţánr v naší zemi. Dnes uţ se téměř nedá zjistit, jak moc byla populární, určitě však vzbudila pozornost. Další telenovela nenastoupila hned po Manuele, ale aţ rok po jejím ukončení. Byla to mexická telenovela Divoké srdce, kterou natočila Televisa v roce 1993. Chodila kaţdý den v 19,30, coţ značí skutečnost, ţe byla zřejmě poměrně sledovaná. Za dobu svého vysílání se nikam časově nepřesunula. Děj Divokého srdce se neodehrával v současnosti, ale v minulosti a vyprávěl příběh dvou mladých lidí, kteří se vzali a jejich láska se začala objevovat aţ po svatbě.27 Po Divokém srdci následovala půl roku pauza – tato pauza se do roku 1999 opakovala po kaţdé telenovele, která byla na Premiéře, později Primě, vysílána. Třetí latinskoamerickou telenovelou na našich obrazovkách byla telenovela Milagros – nekonečné obzory. Tato telenovela kombinovala obě předchozí – odehrávala se v minulosti a do hlavní role byla obsazena Grecia Colmenares.28 Dalo by se předpokládat, ţe s tímto obsazením bude vysílána v podvečer, ale Prima ji nasadila na jedenáctou hodinu před polednem a později dokonce přesunula na osmou ranní. Zdá se tedy, ţe programové oddělení neočekávalo sledovanost. Dalšími telenovelami na Primě byly produkty brazilské společnosti Globo. Na této televizní stanici běţela Historie jedné lásky, Příští oběť či Co dokáže láska. Všechny se vysílaly od roku 1998 do 1999. Mezi nimi byla také mexická Vina od společnosti Televisa. Všechny tyto telenovely mají společné to, ţe se o nich málo ví. Na rozdíl od Manuely, či pozdější Antonelly, nebylo jejich vysílání zřejmě moc registrováno, neboť o nich nenajdeme informace ani na stránkách českých fanoušků, kteří se telenovelám věnují opravdu podrobně. Prima byla do roku 1999 jediná, kdo zařadil telenovely do svého programu. Nezdá se však, ţe by zasáhly do přílišného povědomí publika. V únoru 1999 nasadila televize Nova do svého programu svou první telenovelu, mexickou Esmeraldu od společnosti Televisa, kterou napsala kubánská spisovatelka Delia Fiallo. Nejdříve se vysílala odpoledne, pak se přesunula k večeru a v září se dostala do hlavního vysílacího času, prime time. Nova ji vysílala kaţdé pondělí a pátek od 20,00, coţ byl pro telenovelu nevídaný úspěch. Telenovela Esmeralda vyprávěla příběh o slepé dívce, která se zamiluje do syna bohatého majitele letního sídla, José Armanda. Otěhotní s ním, ale on ji odvrhne, protoţe si myslí, ţe dítě není jeho. 27 28
Hlavní postavy telenovely jsou v příloze 6, obr. 11. Změnu Grecie Colmenares v Milagros můţeme vidět v příloze 6, obr. 12, 13.
- 39 -
Esmeralda pak podstoupí operaci očí a zrak se jí vrátí. Setkává se s José Armandem a po mnoha peripetiích se na konci vezmou.29 Slepá dívka a její typická smaragdová barva se staly symbolem telenovely, o které začaly kolovat i vtipy. Její představitelka, Letícia Calderón, se v Česku stala velmi populární. Po fenomenálním úspěchu Esmeraldy nasadila Nova další telenovelu z dílny Delie Fiallo, Kassandru, natočenou společností RCTV v roce 1992. Kassandra byla dívka, která vyrostla v cirkuse, ale ve skutečnosti pocházela z bohaté rodiny. Zamilovala se do Luise Davida, ale netušila, ţe má zlé dvojče Ignácia. Ignácia si pak nevědomky vzala za muţe a měla s ním dítě. Nakonec se vše vyjasnilo, Ignacio zemřel a Kassandra si mohla vzít svého Luise Davida.30 Telenovela začala chodit od osmé hodiny večerní, ale po dvaceti dílech byla přesunuta do podvečerních hodin. Zdá se tedy, ţe nedosáhla takového úspěchu jako Esmeralda. Nova se však zřejmě nechtěla vzdát a v dubnu 2000 začala vysílat novou mexickou telenovelu Labyrinty vášně, kde opět hlavní roli ztvárnila Letícia Calderón.31 Tato telenovela byla zřejmě úspěšnější neţ Kassandra, protoţe v hlavním vysílacím čase zůstala téměř 40 dílů a zbytek telenovely se přesunul na sobotu a neděli v podvečer. Labyrinty vášně se staly jedinou telenovelou v České republice, která byla vysílaná pouze o víkendech. V roce 1999 začala Nova vysílat ještě jednu velmi významnou telenovelu, Divokého anděla s Natalií Oreiro a Facundem Aranem v hlavních rolích. Byla natočena argentinskou společností Telefe v roce 1998 a měla celkem 270 dílů. V době svého vysílání se stala velmi populární hlavně mezi mladými lidmi, neboť hlavní hrdinka Milagros nebyla typickou dívkou z telenovely. Chovala se spíše jako chlapec a celkově byla tato telenovela velmi komediální.32 Natalia Oreiro se v České republice stala hvězdou takového formátu, ţe přijela na předávání Českého slavíka a předala absolutního slavíka naší zpěvačce Lucii Bílé. Také tu několikrát koncertovala a začala se u nás prodávat její CD s písničkami. Natalia Oreiro dokonce vydala speciální edici hudebního disku pro Českou republiku. Na jejím obalu byla vyfocená pouze s českou vlajkou okolo svého těla. Kdyţ se podíváme na obrovský úspěch telenovel Esmeralda, Divoký anděl a Labyrinty vášně, naskytne se otázka, jak je moţné, ţe se staly tak populárními, kdyţ u 29
Fotku Esmeraldy a José Armanda můţeme vidět v příloze 6, obr. 18. Kassandra a Luis David jsou v příloze 6, obr. 21. 31 Proměnu Letície Calderón z Esmeraldy na Juliettu vidíme v příloze 6, obr. 22. 32 Natalii Oreiro v roli Milagros vidíme společně s Facundem Aranem v příloze 6, obr. 20. 30
- 40 -
nás formát telenovel neznámý nebyl, protoţe televize Prima je pravidelně vysílala. Můţe pro to existovat několik vysvětlení. Za prvé je moţné, ţe Prima obecně nebyla tolik sledovaná, proto diváci formát telenovely nezaznamenali. Druhým moţným vysvětlením je, ţe diváci telenovely na Primě znali, ale neshledali je přitaţlivými. Je třeba si všimnout, ţe Nova nasadila telenovely úplně jiného typu, neţ který vysílala Prima. Prima nasadila dvě argentinské telenovely s Grecií Colmenares a pak tři brazilské. Nova začala vysílat dvě mexické telenovely od Televisi a jednu venezuelskou od RCTV, z nichţ u dvou z nich byla autorkou uznávaná Delia Fiallo. Divoký Anděl byl sice z Argentiny, ale komediální Natalia Oreiro se velmi lišila od váţné Manuely. Nova tedy nasadila spíše „telenovely rosa“, zatímco Prima vysílala produkty společnosti Globo, které, jak uţ jsem zmínila, jsou od Televisy velmi odlišné. Třetí moţností úspěchu telenovel na Nově je samotná televize Nova. Nova byla v té době nejsledovanější celoplošnou televizní stanicí a je moţné, ţe telenovely byly úspěšné právě proto, ţe je vysílala televize Nova. V současné době těţko můţeme říci, zda by uspěly takovou měrou, kdyby je vysílala pouze televize Prima. Kdyţ mluvím o počátku telenovel, mám na mysli období od roku 1993 do roku 2000, kdy končily první telenovely na televizi Nova. Proto je třeba zmínit ještě několik telenovel, které sice nedosáhly takové sledovanosti jako Esmeralda či Divoký anděl, ale přesto byly významné. Na televizi Nova je to argentinská telenovela Milady, která se začala vysílat souběţně s Divokým andělem. V této telenovele se v hlavní muţské roli objevil Gabriel Corrado, který hrál uţ v Manuele jejího dobrého přítele Rudyho.33 Na Primě se souběţně s Esmeraldou vysílala argentinská Antonella, která vyprávěla příběh mladé dívky, která chtěla být herečkou, ale zatím dělala klauna pro děti. Cesta za štěstím byla první venezuelskou telenovelou v České republice. Hrála v ní Scarlet Ortiz, která se později objevila v Luise Fernandě na Nově. Tato telenovela se uţ podobala těm, které začala později vysílat televize Nova.
5.3.2 Telenovely jako součást televizního programu Od roku 2000 se staly latinskoamerické telenovely pravidelnou součástí televizního programu. Televizi Prima trvalo delší dobu, neţ začala telenovely vysílat pravidelně po sobě. Po Cestě za štěstím Prima nasadila mexickou Perlu se Silvií Navarro v hlavní roli. Tato herečka se později objevila v dalších telenovelách, které
33
Gabriela Corrada v roli Maxima můţeme vidět v příloze 6, obr. 19.
- 41 -
Prima koupila. Po Perle však opět následovala pauza, která trvala téměř rok. Aţ od vysílání Hříšné lásky v roce 2002 můţeme u Primy mluvit o pravidelném vysílání telenovel. V Hříšné lásce hrála opět hlavní roli Silvia Navarro, po jejímţ boku stál Sergio Basañez.34 Hříšná láska se vysílala rok v době pozdního odpoledne a byla přepracováním kolumbijské telenovely Café con aroma de mujer, která byla velmi úspěšná po celém světě. Její scénář napsal Fernando Gaitán, který byl autorem Ošklivky Betty. Pokud mluvíme o telenovelách na televizi Prima, je nutné si uvědomit, ţe se frekvence jejich vysílání nedá ţádným způsobem srovnat s Novou. Prima vysílala vţdy jednu, maximálně dvě telenovely najednou, Nova do svého programu zařadila tři, někdy i čtyři telenovely denně. Proto v případě Primy mluvíme o menším mnoţství telenovel neţ v případě Novy.35 Po Hříšné lásce nastoupila nová telenovela Osudová láska, kde hlavní roli právničky Andrey ztvárnila mexická zpěvačka a herečka Lucero. Telenovela však neslavila divácký úspěch a po měsíci se přesunula na dobu těsně před polednem. Po jejím skončení začala Prima vysílat venezuelskou telenovelu Nejdražší poklad, který se propadl aţ na osmou hodinu ranní. Přesto však Prima zkusila nasadit v srpnu 2003 na pátou hodinu odpolední jinou telenovelu mexické produkce, Vášnivý polibek. I ta se však po měsíci vysílání přesunula na osmou hodinu ranní. Zdá se tedy, ţe si Prima i přes úspěch telenovel na Nově nedokázala získat publikum pro své vlastní telenovely. Televize Nova zařadila telenovely do svého televizního programu ihned po úspěchu Esmeraldy. Po Kassandře se na obrazovce objevily Barvy lásky, venezuelská telenovela s Catherine Correia a Simonem Pestanou, která vyprávěla příběh mladé dívky Aurory, kterou vychovává ţena, která ji našla na schodech kostela, spolu se svými čtyřmi dětmi. Aurora se zamiluje do Diega, bohatého mladíka, který má zlé dvojče Rodriga. Na první pohled se zdá, ţe Barvy lásky jsou podobné Kassandře, ale zatím co Kassandra byla váţnou telenovelou o nástrahách lásky a těţkém osudu člověka, Barvy lásky byly velmi veselé, místy komediální a ve všech ohledech barevné a plné ţivota. Po skončení Divokého Anděla se v televizním programu objevila venezuelská Luisa Fernanda, kde hlavní hrdinku hrála jiţ zmiňovaná Scarlet Ortiz z Cesty za 34
Silvii Navarro můţeme vidět jako Perlu v příloze č. 6, obr. 14, v Hříšné lásce na obr. 15. Premiéra TV měla v roce 1994 sledovanost 2,40 %, v roce 1996 stoupla na 3,45 %. V roce 1997 uţ jako TV Prima dosáhla sledovanosti 8,87 %, v roce 1998 11,08 %, v roce 1999 12,7 %. Nova měla na počátku vysílání sledovanost 59,50 %, v roce 1996 66,88 %, v roce 1999 klesla opět na 50,35 %. Vidíme tedy, ţe sledovanost obou televizních stanic byla rozdílná. Zdroj: ww.ato.cz (roční zprávy). 35
- 42 -
štěstím. Příběh mladé studentky práv, která se zamiluje do svého profesora, je natočený RCTV, stejnou společností jako Barvy lásky s téměř stejným rokem natočení. Obě telenovely tak působily kompaktně a vyváţeně. Původně byly obě vysílané v podvečer, postupem času se však přesunuly do odpoledních hodin. Zřejmě je to tím, ţe byly cílené spíše na mladší publikum a neobsahovaly takovou váţnost jako předchozí telenovely. Po skončení Barev lásky se na televizní obrazovku dostala další telenovela Delie Fiallo, mexická Rosalinda natočená Televisou. Způsob natáčení Televisy i nový příběh jiţ známé autorky zřejmě způsobily, ţe telenovela opět zaujala širší publikum a přesunula se z odpoledních hodin do podvečerních. Rosalinda byla příběhem o mladé květinářce, která se zamiluje do bohatého mladíka, který kdyţ zjistí, ţe je dcerou vraţedkyně, která mu zabila otce, odvrhne ji. Rosalinda se zblázní a ztratí paměť. Aţ po určité době si vše vybaví a zjistí, ţe Fernando José má její matku rád, protoţe ona nikoho nezabila. Rosalinda je tedy dalším typickým příběh klasické telenovely popelkovského stylu.36 Herečka a zpěvačka Thalía, která hrála Rosalindu, se u nás také stala populární, i kdyţ zdaleka nedosáhla popularity Natalie Oreiro. Další vývoj telenovel na Nově uţ není třeba rozebírat tak podrobně. Nova do svého programu zařadila venezuelskou telenovelu Samantha od Venevisión. Ta se však přesouvala stále blíţe poledni. Dále se na obrazovce objevily peruánské Vypůjčené životy s Grecií Colmenares nebo venezuelská Tajuplná žena. U Vypůjčených ţivotů je zajímavé, ţe Grecia Colmenares opět zaujala televizní diváky, ačkoliv byla v hlavní roli o deset let starší. Navíc Prima v té době reprízovala Manuelu, takţe jsme mohli Grecii vidět ve více rolích najednou. Další vysílané telenovely jsou kaţdá jiná, přesto však mají jednu věc společnou. Všechny nějakým způsobem navazují na dříve vysílané úspěšné telenovely. V Divokém měsíci hraje Gabriel Corrado z Milady a Manuely, Yago, syn džungle, je dalším počinem herce Facunda Arana známého z Divokého anděla. Luz Maríu napsala Delia Fiallo, stejně jako Zamilovanou, Právo na lásku a Milagros. V telenovele Kachorra má hlavní roli slavná Natalia Oreiro. Ve všech zmíněných telenovelách tedy figuruje něco, kvůli čemu se mohly stát sledovanými a oblíbenými. Ale ve skutečnosti ţádná z nich velký úspěch nezaznamenala a jejich vysílací čas zůstal v odpoledních, někdy poledních hodinách.
36
Mexickou zpěvačku Thalíi můţeme vidět jako Rosalindu v příloze č. 6, obr. 23.
- 43 -
Z těchto charakteristik vybočila kolumbijská telenovela Ošklivka Betty, kterou Nova nasadila v říjnu 2002. Příběh ošklivého káčátka zaujal české publikum a tato telenovela se tak stala čtvrtou nejsledovanější telenovelou na Nově, coţ ukáţu, aţ se budu konkrétně věnovat sledovanosti. Nova ji vysílala kaţdý všední den ve čtyři hodiny odpoledne. O jejím úspěchu svědčí i skutečnost, ţe Nova koupila i její pokračování s názvem Ecomoda, které mělo pouhých 26 dílů. Toto pokračování se objevilo v září 2003, tedy poměrně krátkou dobu po skončení Ošklivky. Ošklivka Betty však byla jedna z mála telenovel, která se dokázala na Nově mezi ostatními prosadit. Další vysílané telenovely se uţ nepřesunuly v časovém rozvrhu za druhou hodinu odpolední, byly tedy vysílané v nízkých ratingových časech. Mexické Tři životy Sofie se ve svém příběhu zaměřovaly na starší ţenu, která řeší problémy se svými dětmi a manţelem. Přesto se neujala a Nova ji přesunula na dobu po poledni. Podobný osud potkal také telenovely Pomsta, Vášeň a nenávist, kde hrál Sergio Basañez známý z Hříšné lásky a Mariana, královna noci, další dílo kubánské spisovatelky Delie Fiallo. Mexická historická telenovela Opravdová láska s Adelou Noriega, která hrála v Právu na lásku, se přesunula z doby po poledni aţ k odpoledni, přesto se však postupně začala vracet časově zpět. Telenovela, která dokázala mezi ostatními zaujmout, byla aţ Má tlustá Valentýna vysílaná na přelomu let 2004 a 2005. Tato venezuelská telenovela vyprávěla příběh o baculaté dívce Valentýně, která se zamiluje do svého bratrance Oresta a kterou nemá ráda Orestova matka Olympie. Proto se jí pokusí otrávit. Aby Valentýna nezemřela, musí drţet přísné diety, díky kterým velmi zhubne. Protoţe si myslí, ţe ji otrávil Orestes, vrací se zpět do jeho domu a snaţí se zjistit, co se doopravdy stalo. Na telenovele je zajímavé, ţe ačkoliv Valentýna zhubla, Orestes ji měl rád baculatou, a proto kdyţ Valentýna na konci svá kila zase nabrala, vůbec nic se nedělo. 37 Valentýna se v časovém rozvrhu programu dostala aţ na půl čtvrtou hodinu odpolední, coţ uţ byl v této době úspěch. Mimo Valentýnu však musím poznamenat, ţe zlatá doba telenovel jiţ dávno skončila a jejich vysílací časy jsou stále horší. Proto je moţné mluvit o jejich pomalém pádu.
37
Natalii Streingard jako Valentýnu můţeme vidět v příloze č. 6, obr. 26.
- 44 -
5.3.3 Postupné mizení telenovel z televizní obrazovky Od roku 2005 jiţ můţeme mluvit o pozvolném úpadku latinskoamerických telenovel na českých televizních obrazovkách, který se projevuje zejména přesouváním telenovel do stále niţších ratingových časů. Na televizi Prima se tento jev začíná projevovat uţ ke konci roku 2003, zřejmě proto, ţe Prima nedokázala najít takovou telenovelu, která by vybočila ze všech ostatních jako Ošklivka Bety nebo Má tlustá Valentýna. Po Vášnivém polibku uţ Prima pokračovala ve vysílání telenovel od osmé do desáté hodiny ranní. Nejdražší poklad nahradila Skrytá vášeň, která se ve vysílání pravidelně drţela okolo deváté hodiny ranní. Brazilské Křehké pouto chodilo v deset hodin ráno, Navzdory osudu nastoupilo na obrazovku v lednu 2005 opět v devět hodin ráno. Prima tak vysílala uţ jen jednu latinskoamerickou telenovelu denně. Do roku 2006 začala vysílat ještě Plamen pochybnosti se Silvií Navarro a Sofie a její láska, která skončila na osmé hodině ranní. Novým pokusem o zájem diváků bylo nasazení dvou venezuelských telenovel v únoru 2006 do podvečera: Nezkrotná Lucía v půl páté a Divoká kočka v půl šesté. Tento pokus ale opět nevyšel a po měsíci se obě telenovely posunuly na půl devátou a půl desátou hodinu ráno. Po této další neúspěšné zkušenosti se uţ Prima o nic nepokusila. V roce 2007 nasadila ráno Plameny vášně a Jsi můj život, které ukončily vysílání latinskoamerických telenovel na Primě v únoru 2008. Prima tedy vysílala latinskoamerické telenovely 15 let. Neţ se dostanu k televizi Nova, pozastavím se nad poslední telenovelou na Primě. Jsi můj život je argentinská telenovela, jejíţ hlavní postavy ztvárňují Natalia Oreiro a Facundo Arana, slavná dvojice, která hrála v druhé nejpopulárnější telenovele u nás, v Divokém andělovi. Proto bylo velmi překvapivé, ţe Prima telenovelu s takovým diváckým potenciálem vysílala v deset hodin ráno. Po předchozích zkušenostech s telenovelami se zdá, ţe uţ se její programoví pracovníci báli dalšího neúspěchu a proto se ani nepokusili vysílat ji v lepším čase. Tato telenovela byla ve světě populární, dá se tedy předpokládat, ţe zřejmě nebyla ani z nejlevnějších, a proto se Primě taková investice vůbec nemohla vyplatit. V televizi Nova byla situace telenovel lepší neţ na Primě. Do roku 2006 se stále drţely mezi dvanáctou a třetí hodinou odpolední. Na Nově se objevila argentinská telenovela Darované srdce, kde se opět objevil Gabriel Corrado. V telenovele Vždy tě
- 45 -
budu milovat zase hrál herec Fernando Carrillo, známý jako Fernando José v Rosalindě. Tyto telenovely uţ byly v televizním programu většinou osamocené mezi ostatními seriály, Nova je ze svého programu postupně začala vypouštět. V roce 2006 představila svou první brazilskou telenovelu Terra nostra, kterou však v průběhu vysílání přesunula z druhé hodiny odpolední na dobu před polednem. Další telenovely uţ na sebe v programu nijak nenavazují. Rok po ukončení Terra nostra přichází Láska nad lásky, která ze z půl jedné přesunuje na půl devátou ráno. Rok poté se objevuje v půl deváté ráno venezuelská telenovela Juanin zázrak, která vypráví o mladé dívce, která byla omylem uměle oplodněna a musí se naučit ţít s následky. Půl roku po Juanině zázraku začala Nova vysílat kolumbijsko-americkou telenovelu Zorro: Meč a růže, kterou v roce 2009 skončilo vysílání latinskoamerických telenovel na televizi Nova. Zmizení latinskoamerických telenovel z Novy a Primy se zdá být jasným signálem toho, ţe latinskoamerické telenovely uţ u nás nejsou divácky úspěšné. O vysílání telenovel se v roce 2009 pokusila nově vzniklá televize TV Barrandov, která do svého vysílacího času nasadila argentinskou telenovelu Lalola, která vyprávěla příběh sukničkáře Lala, který se jednoho rána probudí jako ţena.38 Barrandov vysílal Lalolu kaţdý den okolo třetí hodiny odpoledne a z hlediska jejich sledovanosti byla poměrně úspěšná. Po Lalole nastoupila v roce 2009 argentinská telenovela Darované srdce, kterou jiţ předtím vysílala Nova. Úspěch této telenovely zřejmě nebyl takový jako u Laloly, protoţe byla z dvanácté hodiny přesunuta na půl devátou. Od té doby Barrandov latinskoamerickou telenovelu uţ do svého programu nenasadil.
5.3.4 Reprízované telenovely Pokud mám uvést kompletní přehled latinskoamerických telenovel v České republice, nesmím opomenout ani jejich reprízy. Budu se však zabývat pouze těmi, které se dostaly na významnou pozici v programu. Opomenu tedy ty, které televize opakovaly uprostřed noci pouze proto, aby zaplnily svůj noční program. Prima opakovala pouze dvě své telenovely. Telenovelu Manuela, kterou začala vysílat znovu v roce 2001 v šest hodin večer, a telenovelu Milagros – nekonečné obzory, kterou opakovala v roce 1998 těsně před půlnocí. U Milagros můţeme říci, ţe její repríza nebyla nijak důleţitá, ale Prima ţádnou jinou telenovelu v tuto dobu
38
Hlavní postavy z telenovely Lalola, Lolu a Facunda, můţeme vidět v příloze č. 6, obr. 27.
- 46 -
neopakovala. Manuela byla opakovaně vysílaná celý rok a v průběhu se posunula na půl pátou odpoledne. Zdá se tedy, ţe repríza této telenovely sedm let po jejím vysílaní byla úspěšná. Nova ve svém vysílání opakovala celkem pět telenovel. V roce 2000 opět nasadila svoji neúspěšnější telenovelu, Esmeraldu. Nejdříve ji vysílala pouze v sobotu dopoledne, pak se však posunula na všední dny od půl jedné odpoledne. V tu samou dobu nasadila Nova znovu svou další telenovelu, Milady. Milady byla vysílaná kaţdý všední den v půl jedné do doby, neţ se na její místo přesunula Esmeralda a Milady v televizním programu skončila na páté hodině ranní. Zdá se tedy, ţe o opakování Milady moc diváků nestálo. Velmi úspěšnou reprízou telenovely na Nově bylo opakování Divokého anděla. Telenovela byla střídavě vysílaná od druhé nebo třetí hodiny odpolední a i přes ostatní telenovely si v programu zachovávala své místo. Reprízu Divokého anděla bychom tak mohli v některých ohledech srovnat v reprízou Manuely na Primě. Posledními reprízovanými telenovelami byla Kassandra a Rosalinda. Kassandra začala v roce 2001 na čase půl jedné odpoledne, ale stejně jako Milady se později přesunula na pátou hodinu ráno. Rosalinda měla opačný postup. Nova ji začala opakovat ráno v deset hodin, ale postupně se propracovala aţ na tři čtvrtě na dvanáct. Repríza Rosalindy tedy byla úspěšnější. Repríza všech těchto telenovel ukazuje na to, ţe byly předtím divácky úspěšné a ţe televizní stanice chtějí dosáhnout podobného úspěchu znova. V ţádném případě se jim to však nepodařilo, i kdyţ v případě Manuely a Divokého anděla o tom nelze získat ţádná data.
5.3.5 Budoucnost latinskoamerických telenovel v České republice Od roku 2009 můţeme mluvit o naprostém konci latinskoamerických telenovel v České republice, neboť ji ze svého televizního programu vyřadila Nova, Prima i Barrandov. Přesto se však v roce 2011 začínají objevovat znovu, i kdyţ za omezených podmínek. Prima spustila v roce 2011 svůj nový kanál Prima Love, který je zacílený na mladé ţeny.39 Kromě amerických seriálů na něm začala vysílat také dvě nové
39
Prima Cool je zaměřena na mladé muţe a ţádné telenovely nevysílá. Nova Cinema pouze reprízovala telenovelu Zorro: Meč a růţe a dále ve vysílání telenovel nepokračuje.
- 47 -
telenovely: Pravá tvář vášně a V náruči ďábla. Obě dvě telenovely byly natočené americkou společností Telemundo v koprodukci s Kolumbií. Pravá tvář vášně vypráví příběh dvou dívek Mariany a Analíi, které spolu mají automobilovou nehodu. Kolemjedoucí lékař najde tělo Mariany, ale mylně ho pokládá za Analíu, jejíţ fotku v autě najde. Protoţe je celá znetvořená, vytvoří jí podle fotky „její“ původní tvář. Mariana se tak stává Analíou a musí se sţít s jejím původním ţivotem.40 Telenovela V náruči ďábla zase ukazuje příběh mladého Angela, který je kvůli dluhům nucený dělat loupeţe pro místní gang, a který se zamiluje do právničky Manuely, která ho dostala z vězení.41 Milostný příběh se odehrává na pozadí ţivota lidí, kteří jsou nuceni ţít nelegálním ţivotem proto, aby se uţivili. Ačkoliv se dějově můţe zdát, ţe jsou telenovely rozdílné, ve skutečnosti si jsou velmi podobné. Obě jsou zaměřené na mladší publikum, ať uţ svou hudbou nebo provedením. V obou hraje v Latinské Americe velmi známá herečka Gaby Espino a obě jsou natočené velmi podobným způsobem. Navíc v porovnání se všemi předchozími telenovelami jsou naprosto odlišné. Nejsou ničím podobné sladkým mexickým telenovelám, neodehrávají se v Latinské Americe, ale v USA a nejsou ani komediální. Kdybychom jim měli přiřadit nějaký přívlastek, museli bychom je označit jako akční, neboť významnou roli v nich hrají místní gangy a obecně se tam děje hodně akce. Nástup telenovel na Primě Love však nijak nenaznačuje jejich budoucnost. Vysílají se sice v podvečer a večer, ale specifické postavení Primy Love jim neumoţňuje dostat se k širšímu publiku. Telenovely se na tomto programu mohou uchytit, neboť není jeho cílem získat sledovanost jiných skupin, neţ pro které byla stvořena.
Přesto
se
však
dostáváme
do
situace,
která
zabraňuje
vysílání
latinskoamerických telenovel na hlavních televizních stanicích, neboť pokud je budou televize kupovat, tak to bude pro jejich specifické programy zaměřené na ţeny a nikoliv do jejich hlavního televizního programu.
5.4
Telenovely v Česku z hlediska země původu
Kdyţ se podívám na to, odkud jednotlivé telenovely v České republice pocházejí, dojdu k výsledku, ţe některé země se v českém vysílání objevují častěji neţ jiné. Výsledky jsou shrnuty tabulce č.2.
40 41
Dvojí tvář Analíi můţeme vidět v příloze č. 6, obr. 16. Hlavní postavy Ángela, Manuelu a Martína můţeme vidět v příloze č. 6, obr. 17.
- 48 -
Nejčastější zemí, odkud se do Česka dostávaly telenovely, je Mexiko. Přišlo k nám celkem 18 telenovel z této země. O trochu menší počet telenovel pochází z Venezuely a Argentiny. Dále se pak objevuje Brazílie, Kolumbie a Peru. Kdyţ se podíváme na kumulativní procenta, vidíme, ţe polovina vysílaných telenovel pocházela z Mexika nebo Venezuely.42 Co se týče koprodukčních telenovel, vidíme, ţe jich v České republice nebylo mnoho, dohromady sedm. Nejčastější koprodukční zemí je USA. Tabulka č. 2 Kumulativní Frekvence Hodnoty
Procenta
procenta
Mexiko
18
30,5
30,5
Venezuela
11
18,6
49,2
Argentina
9
16,9
66,1
Brazílie
5
8,5
74,6
Peru
4
6,8
81,4
Kolumbie
4
6,8
88,1
Kolumbie a USA
4
6,8
94,9
Argentina a Itálie
2
3,4
98,3
Venezuela, USA a Mexiko
1
1,7
100,0
58
100,0
Celkem (n)
Pokud se zabýváme zemí původu jednotlivých telenovel, je důleţité podívat se, zda země původu nemá závislost na televizní stanici, která ji v České republice vysílala. Ačkoliv se můţe zdát, ţe by spolu země původu a televizní stanice mohly souviset, Chíkvadrát test ukázal, ţe zde ţádná významná souvislost není.43 Můţe to být způsobené i tím, ţe máme příliš malý datový soubor, a proto se tu ţádná závislost určit nedá.
5.5
Latinskoamerické společnosti u nás
Výzkum výrobních společností, které jsou součástí telenovelového průmyslu v Latinské Americe, ukazuje, ţe nejvýznamnějším exportérem u nás byla mexická Televisa, která odpovídá významnému postavení mexických telenovel u nás. Od této 42
Kumulativní procenta ukazují součet procent za sebou jdoucích hodnot a udávají, jakou část souboru tvoří dané hodnoty. 43 Chí-kvadrát test je statistická metoda, která zkoumá závislost dvou nominálních proměnných. V tomto případě byla hodnota významnosti vyšší 0,005.
- 49 -
společnosti se k nám dostalo 13 telenovel z celkového počtu 58, coţ tvoří 22 %. Televisa vyrobila např. telenovely Esmeralda, Rosalinda nebo Divoké srdce. Další významné společnosti u nás byly venezuelská RCTV a argentinská Telefe. RCTV k nám dovezla např. Kasandru, Barvy lásky nebo Luisu Fernandu, od Telefe se u nás vysílal mimo jiné Divoký anděl. Kdyţ se na výsledky podíváme komplexně, zdá se, ţe se v České republice vysílaly telenovely ze širokého spektra výrobních společností. Výsledky můţeme vidět v grafu č. 1 Graf č. 1
Pokud české výsledky vztáhneme na telenovelový průmysl v Latinské Americe, vidíme, ţe se Česká republika vymyká světovým tendencím. Za největšího exportéra telenovel je povaţovaná brazilská společnost Globo, která dominovala např. severoevropskému trhu s telenovelami. K nám však dodala pouze 5 telenovel z celkového počtu 58, coţ není mnoho. Navíc většinu těchto telenovel vysílala televize Prima ještě před fenomenálním úspěchem Esmeraldy v roce 1999. Nova vysílala pouze jedinou brazilskou telenovelu, Terra nostra. Případ České republiky tak ukazuje, ţe brazilské telenovely se nemusí ujmout všude. Televisa své místo ve světovém exportu telenovel v České republice potvrdila.
- 50 -
Kdyţ se podíváme na venezuelské exportéry, vidíme, ţe více telenovel se k nám dostalo od RCTV, zatím co Venevisión se drţí v dolní části tabulky. Potvrzuje se tak jiţ zmíněná skutečnost, ţe Venevisión je zřejmě vedoucí společností ve Venezuele, ale export telenovel má mnohem více zvládnutý konkurenční RCTV.
5.6
Počet dílů v latinskoamerických telenovelách
Počet dílů v jednotlivých telenovelách vysílaných v České republice se pohybuje na škále od 26 dílů (Ošklivka Betty II: Ecomoda) do 270 dílů (Divoký anděl). Abychom zjistili průměrnou délku telenovely, rozhodla jsem se pouţít tři statistické metody: průměr, medián a modus. Průměr vezme všechny údaje o počtu dílů a vydělí je počtem vysílaných telenovel. Výsledkem pak bude průměrná hodnota, která nám ukáţe průměrný počet dílů telenovely vysílané v České republice. Pokud pouţijeme průměr, můţe dojít ke zkreslení, a to hlavně v případě, kdy se v souboru dat vyskytuje extrémně nízká nebo extrémně vysoká hodnota. V našem případě počet dílů Ošklivky Betty II: Ecomoda je velmi nestandardní, proto jsem se rozhodla vypočítat i medián a modus. Medián nám udává střední hodnotu souboru dat, kdy si vezme všechny počty dílů, seřadí je od nejmenšího do největšího čísla a udá nám to, které se vyskytne uprostřed. Medián tedy není ovlivněn extrémními hodnotami. Pro zajímavost jsem zvolila i metodu modu, který nám udá nejčastější hodnotu. Modus řekne, který počet dílů byl v českém prostředí nejčastější. Výsledky vidíme v tabulce č. 3. Tabulka č. 3 Počet dílů Počet případů (n) Počet dílů
58
Průměr
Medián
147
145
Modus 150
Minimum 26
Maximum 270
Výsledky nám ukazují, ţe hodnoty průměru i mediánu si jsou velmi blízko, extrémní hodnoty se zřejmě vyváţily. Průměrný počet dílů je 147 dílů, medián nám ukazuje 145 dílů. Nejčastější počet dílů je pak 150. Z tohoto výsledku vidíme, ţe Zdrehengův předpoklad, ţe telenovela má 180 aţ 200 dílů, je poměrně přehnaný.
- 51 -
5.7
Nejčastější autor latinskoamerických telenovel
Autoři latinskoamerických telenovel jsou různí. Někdy je autorem jeden člověk, někdy na telenovele pracuje tým autorů. Mezi desítkami autorů však najdeme několik těch, kteří napsali více neţ jednu telenovelu, která se v České republice vysílala. Nejvýznamnější autorkou latinskoamerických telenovel je Delia Fiallo. V České republice se od ní vysílalo celkem 8 telenovel, mezi nimiţ byla Esmeralda, Kassandra či Rosalinda. Její telenovely vyrobila mexická Televisa, peruánská America či venezuelská RCTV. Druhým nejvýznamnějším autorem telenovel je brazilský scénárista Manoel Carlos. Napsal telenovely natočené společností Globo, které vysílala televize Prima. Významnou roli mají také Enrique Torress, Fernando Gaitán a Caridad Bravo Adams. Enrique Torrres je autorem populárního Divokého anděla, Fernando Gaitán napsal úspěšnou Ošklivku Betty. Caridad Bravo Adams je autorkou u nás méně významných telenovel jako je Divoké srdce, Vţdy tě budu milovat nebo Skrytá vášeň. Tabulku nejvýznamnějších autorů latinskoamerických telenovel, které se vysílaly v České republice, můţeme najít v tabulce č. 4. Tabulka zahrnuje pouze ty autory, kteří napsali dvě a více telenovel. Tabulka č. 4 Kumulativní Frekvence Hodnoty
Procenta
procenta
Delia Fiallo
8
13,6
13,6
Manoel Carlos
4
6,8
20,3
Caridad Bravo Adams
4
6,8
27,2
Enrique Torres
3
5,1
32,3
Fernando Gaitán
3
5,1
37,4
Alberto Gómez
2
3,4
40,8
Ricardo Rodríguez
2
3,4
44,2
Celkem (n)
58
- 52 -
5.8
Latinskoameričtí herci a herečky
Důleţitou součástí telenovel jsou nejen autoři, kteří je napsali, ale také herci a herečky, kteří v nich hráli. Herců a hereček si diváci všímají více neţ autorů. Kdyţ si některého nebo některou z nich oblíbí, je pak velká šance, ţe se jim daný člověk bude líbit i v jiné telenovele. Podíváme se tedy na to, zda se někteří herci nebo herečky objevovali v telenovelách vysílaných v Česku vícekrát. Tabulka č. 5 Kumulativní Frekvence Hodnoty
Procenta
procenta
Gabriel Corrado
3
5,1
5,1
Facundo Arana
3
5,1
10,2
Fernando Carrillo
2
3,4
13,6
Fernando Colunga
2
3,4
17
Jorge Enrique Abello
2
3,4
20,4
Jorge Salinas
2
3,4
23,8
Mario Cimarro
2
3,4
27,2
Sergio Basaňez
2
3,4
30,6
Víctor Noriega
2
3,4
34
Celkem (n)
58
Tabulka č. 5 ukazuje, ţe nejvíce si v telenovelách v České republice z herců zahrál Gabriel Corrado a Facundo Arana. Oba dva hráli hlavní role ve třech telenovelách. Zatímco Facundo se u nás proslavil hlavně díky Divokému andělovi, Gabriel měl významné role, ač ţádná z nich mu podobnou popularitu nezajistila. Poprvé ho diváci měli moţnost zaznamenat ve vedlejší roli v telenovele Manuela, kde hrál jejího nejlepšího přítele Rudyho. Blíţe se k divákům dostal v telenovele Milady, a pak v Divokém měsíci. Facundo dále hrál hlavní roli v telenovele Yago, syn dţungle a pak opět s Natalií Oreiro v telenovele Jsi můj ţivot. Mezi ţenami hrála nejčastěji Grecia Colmenares, Natalia Oreiro a Silvia Navarro. Grecia Colmenares se u nás proslavila díky Manuele, dále se objevila v telenovele Milagros – nekonečné obzory a v telenovele Vypůjčené ţivoty. Natalia Oreiro se stala známou díky Divokému andělovi a svoji komediální povahu pak ukázala
- 53 -
v telenovele Kachorra. Silvia Navarro hrála v Perle, později v Hříšné lásce. Její role v telenovele Plamen pochybnosti uţ byla méně významná, protoţe se vysílala brzy ráno. Další významné herečky můţeme najít v tabulce č. 6. Tabulka č. 6 Kumulativní Frekvence Hodnoty
Procenta
procenta
Grecia Colmenares
3
5,1
5,1
Natalia Oreiro
3
5,1
10,2
Silvia Navarro
3
5,1
15,3
Adela Noriega
2
3,4
18,6
Ana María Orozco
2
3,4
22,0
Angie Cepeda
2
3,4
25,4
Danna García
2
3,4
28,8
Leticia Calderon
2
3,4
32,2
Marlene Favela
2
3,4
35,6
Regina Duarte
2
3,4
39,0
Scarlet Ortiz
2
3,4
42,4
Celkem (n)
58
U Grecie můţeme říci, ţe televize nakoupily další telenovely díky její osobě. Milagros – nekonečné obzory se vysílala rok po Manuele, Premiéra tak zřejmě chtěla vyuţít její popularity. U Natalie Oreiro je tato spojitost také, dalo by se říct, ţe Nova i Prima nakoupily další telenovely s ní hlavně díky její osobě. Popularitu v Divokém andělovi získal i Facundo Arana, který se pak objevil v dalších koupených telenovelách Yago, syn dţungle a Jsi můj ţivot. Dá se tedy říci, ţe televize vybírají své telenovely také podle toho, zda uţ čeští diváci hlavní herce a herečky znají.
5.9
Čas vysílání jednotlivých telenovel
Pro zkoumání časů, kdy se u nás telenovely vysílaly, jsem zvolila stejnou metodu jako u počtu dílů. Spočítala jsem průměr, medián, modus, minimum a maximum. Jak se vyvíjel čas vysílání telenovel na televizních stanicích v čase jsem
- 54 -
ukázala v přehledu telenovel. Teď se podívám na to, jaký čas byl nejčastější a co to znamená pro latinskoamerické telenovely.44 Tabulka č. 7 nám ukazuje informace o čtyřech časech vysílání. Čtyři jsou proto, ţe některé telenovely se často přesouvaly z jednoho vysílacího času do druhého, proto bylo třeba pracovat se všemi časy, které se postupně přesouvaly. První čas tedy ukazuje dobu, kdy byly telenovely nasazeny do televizního programu a další časy se objevují tehdy, kdyţ byla telenovela přesunuta na jiný čas. Ve výsledcích nejsou zahrnuty reprízy jednotlivých telenovel, pouze jejich první objevení se na televizní obrazovce. Vidíme, ţe se telenovely vysílaly od osmé hodiny ranní aţ po osmou hodinu večerní. Mediánem je vysílací čas mezi půl druhou a půl třetí odpoledne, průměrný čas vysílaní telenovel je od půl druhé do třetí hodiny odpolední. Mezi jednou a třetí hodinou odpoledne se opravdu vysílalo nejvíce telenovel. Modus nám udává dvě hodnoty: devátou hodinu ranní a dvanáctou aţ třináctou hodinu odpolední. V devět hodin ráno se vysílalo velké mnoţství telenovel na Primě, od dvanácti do jedné vysílala velmi často televize Nova. Tabulka č. 7 Čas vysílání Počet (n)
Průměr
Medián
Modus
Minimum
Maximum
Čas vysílání
59
13:50
13:25
09:00
08:30
20:00
Čas vysílání
59
13:29
13:50
12:55
08:00
18:40
Čas vysílání
59
13:40
13:57
11:55
08:10
18:35
Čas vysílání
59
15:04
14:17
09:10
09:10
20:00
Z uvedených výsledků je tedy vidět, ţe telenovely se málokdy vysílaly večer či podvečer. Na počátku jejich vysílání jsme je v tuto dobu v programu mohli najít, ale v průběhu času se posouvaly stále více do niţších ratingových časů, aţ skončily vysílání kolem osmé hodiny ranní. Kromě tří případů (Esmeralda, Kassandra, Labyrinty vášně) tedy můţeme souhlasit s tvrzením Biltereysta a Meerse (2000), ţe se latinskoamerické telenovely v Evropě nedostávají do prime time, ale posouvají se stále více do niţších ratingových časů.
44
Pracuji se všemi 59 telenovelami, protoţe Nova a Barrandov vysílali Darované srdce v jinou dobu.
- 55 -
5.10 Sledovanost telenovel v České republice Posledním bodem, kterému se budu věnovat, je sledovanost telenovel v České republice. Podařilo se mi získat údaje o sledovanosti telenovel z televize Nova a z televize Barrandov.45 Z televize Nova jsem získala informace o nejsledovanějších telenovelách v České republice. Všechna data jsou uvedené v příloze (Příloha č. 4). Nejsledovanější telenovelou v České republice byla Esmeralda, která v cílové skupině 15 – 54 let dosáhla share 64,22 %, celkově ji sledovalo 927 tisíc diváků. Druhou nejsledovanější telenovelou byl Divoký anděl se share 58,85 %. Dále se umístily Labyrinty vášně, Ošklivka Betty a Kassandra. Zatímco Esmeraldu, Labyrinty vášně a Kassandru sledovalo více diváků starších 55 let, Divoký anděl a Ošklivka Betty byly populárními spíše mezi mladými, čemuţ odpovídá stejný či sníţený share u skupiny 15+. Sledovanost telenovel se drţela relativně vysoko mezi lety 2000 a 2001, kdy stále čerpaly z úspěchu prvních telenovel na Nově. V roce 2002 se mezi nejsledovanější telenovely dostala pouze Ošklivky Betty. V roce 2003 uspěla Kachorra a Milagros, ale jejich share ve skupině 15 – 54 let dosahoval jen hodnot 35 % a 38 %.46 V roce 2004 uspěla ve sledovanosti pouze Má tlustá Valentýna. Ţádná další telenovela uţ nedosáhla nijak významného úspěchu. Televize Barrandov nasadila dvě telenovely, Lalolu a Darované srdce. Lalola dosáhla sharu 0,74 ve skupině dospělí 15 – 54 let, coţ je oproti Nově velmi malé číslo. Nicméně musíme brát v potaz skutečnost, ţe Barrandov nesleduje zdaleka tak velké publikum jako televizi Nova. Její nejsledovanější pořad dosahuje share okolo 5 %. Údaje o sledovanosti na Barrandově se nacházejí v příloze (Příloha č. 5). Podle klesajících údajů o sledovanosti telenovel se tedy zdá, ţe doba jejich vysílání na hlavních celoplošných televizních stanicích v České republice skončila.
45
Televize Prima nechtěla poskytnout ţádné informace o sledovanosti. Jako důvod uvedla, ţe k daným informacím uţ nemá přístup. 46 Hlavní hrdiny telenovel Kachorra a Milagros můţeme vidět v příloze č. 6, obr. 24, 25.
- 56 -
ZÁVĚR Telenovela je ţánr, který se vyvinul v 50. letech na Kubě a z ní se rozšířil do celého
světa.
Můţeme
ji
definovat
jako
uzavřenou
soap
operu
s prvky
latinskoamerického melodramatu, která vypráví většinou klasický popelkovský příběh o mladé chudé dívce a bohatém mladíkovi. Telenovely jsou v Latinské Americe součástí telenovelového průmyslu, který zahrnuje herce a herečky, scénáristy, reţiséry a veškerý pracovní
personál.
V Latinské
Americe
jsou
nejvýznamnějšími
společnostmi
telenovelového průmyslu brazilská Globo, mexická Televisa a venezuelská Venevisión. Telenovely se z Latinské Ameriky exportují nejčastěji do Evropy, především do Španělska, Portugalska a Itálie. Po úspěchu v Evropě se dostávají do USA a zbytku světa. Někteří autoři proto mluví o popření teorie kulturního imperialismu, která říká, ţe se mediální toky šíří z bohatého Severu na chudý Jih. Podle této teorie „zpětného toku“ proudí mediální toky i z Jihu na Sever, a to hlavně ve formě telenovel. Výzkum latinskoamerických telenovel v České republice ukázal, ţe se u nás vysílalo celkem 58 telenovel. Jejich vysílání na hlavních celoplošných stanicích Nova a Prima začalo v roce 1993 a skončilo v roce 2009. Latinskoamerické telenovely byly součástí televizního programu 16 let. První latinskoamerickou telenovelou v České republice byla Manuela, kterou následovalo Divoké srdce a Milagros – nekonečné obzory. Tyto telenovely vysílala televize Prima. Velký „boom“ telenovel nastal v roce 1999, kdy Nova nasadila do svého televizního programu mexickou telenovelu Esmeralda. Ta se dostala do hlavního vysílacího času, coţ se předchozím telenovelám nepodařilo. Úspěch Esmeraldy přinesl na televizní obrazovky další latinskoamerické telenovely, mezi prvními Milady, Divoký anděl, Kassandra a Labyrinty vášně. Ţádná z nich však uţ nedosáhla popularity Esmeraldy. V dalších letech se latinskoamerické telenovely objevovaly v televizním programu poměrně často, ale postupně se posouvaly do niţších ratingových časů. Staly se pravidelnou součástí odpoledního, později popoledního programu. Od roku 2005 se telenovely na Primě přesunuly trvale na osmou a devátou hodinu ranní, u telenovel na Nově tento posun nastal aţ v roce 2007. V roce 2009 Nova vysílala poslední latinskoamerickou telenovelu ve svém programu, Zorro: Meč a růţe. Shrneme-li latinskoamerické telenovely v České republice, můţeme říct, ţe nejvíce jich pocházelo z Mexika od tamní společnosti Televisa. Nejvýznamnější
- 57 -
autorkou telenovel vysílaných v České republice byla Delia Fiallo, mezi herečkami v hlavní roli se zde objevovala víckrát Grecia Colmenares, Natalia Oreiro a Silvia Navarro. Mezi herci dominoval Gabriel Corrado a Facundo Arana. V rámci sledovanosti u nás uspěly první telenovely, mezi nimiţ byly telenovely Delie Fiallo Esmeralda, Kassandra, Rosalinda a Milagros. Uspěly také telenovely s nádechem humoru jako je Divoký anděl, Ošklivka Betty, Kachorra a Má tlustá Valentýna. Zdá se tedy, ţe telenovely byly sledované hlavně proto, ţe byly nové a neznámé. Jakmile si na ně české publikum zvyklo a tento ţánr poznalo, začala jeho sledovanost klesat dolů. Na základě vývoje latinskoamerických telenovel v České republice můţeme zkusit odhadnout, jak to s nimi bude v budoucnosti. Prima Love, odnoţ televize Prima, která je určená pro mladé ţeny, začala vysílat telenovely Pravá tvář vášně a V náruči ďábla. Zdá se tedy, ţe telenovely se budou přesouvat na vedlejší kanály hlavních celoplošných stanic, které budou zaměřeny na ţenské publikum. Tato situace nastala na Slovensku – telenovely tam vysílá TV Doma, odnoţ slovenské televizní stanice Markíza. Kdyţ se vrátíme zpět k úvodu a k turecké telenovele Tisíc a jedna noc, vidíme, ţe moţný důvod, proč se na Slovensku stala populární, je ten, ţe je to jiný typ telenovely, neţ na který byli slovenští diváci zvyklí. Turecká telenovela postrádá expresivní vyjádření emocí, je spíše tichá a hrdinové své pocity proţívají niterně, nedávají je na odiv. Řekla bych, ţe to je hlavní rozdíl mezi latinskoamerickými a touto tureckou telenovelou. O turecké telenovele také můţeme říct, ţe má určitou noblesu. Proto si myslím, ţe u slovenských diváků tento druh telenovely obstál. TV Doma začala před pár dny vysílat další tureckou telenovelu, Slzy Bosporu, která se schématem velmi podobá Tisíci a jedné noci, i kdyţ příběh je odlišný. Domnívám se, ţe Slzy Bosporu nedosáhnou sledovanosti Tisíce a jedné noci, protoţe uţ nebudou nové. Nabízí se tedy otázka, jak je moţné, ţe turecká telenovela neuspěla u českého publika. Podle mě je pravděpodobné, ţe čeští diváci jsou více zaujatí vůči telenovele jako ţánru, slovo „telenovela“ je v českých poměrech téměř synonymem k negativnímu pořadu. Také je moţné, ţe se divákům nelíbil způsob, jakým televize Nova telenovelu prezentovala, protoţe jim v podstatě určila, ţe se jim turecká produkce musí líbit. Esmeralda se začala vysílat v odpoledních hodinách a teprve se vzrůstající sledovaností se posouvala do lepších vysílacích časů, aţ si vydobyla své místo v hlavním vysílacím čase. Lidé si ji vybrali, líbila se jim, a proto dominovala osmé hodině večerní. O turecké telenovele nikdo nic nevěděl, lidé si ji ani nemohli oblíbit a uţ byla v hlavním vysílacím - 58 -
čase. Domnívám se, ţe i toto mohl být důvod, proč se u českých diváků objevovaly velké vlny nesouhlasu s touto situací. Nicméně v poslední době se zdá, ţe Tisíc a jedna noc není tak neúspěšná, jak to vypadalo, a ţe si ve svém podvečerním čase našla své poměrně početné publikum. Je pravděpodobné, ţe telenovely budou v českém prostředí uţ vţdy vyvolávat emoce. S postupným mizením latinskoamerických telenovel z českého televizního programu se mohlo jevit, ţe ţánr telenovely u nás definitivně skončil. Případ Tisíce a jedné noci, Pravé tváře vášně a V náruči ďábla však ukázal, ţe diskuze o telenovelách je stále ţivá a aktuální.
- 59 -
Summary A telenovela is a genre which was developed in the 1950s in Cuba and then spread to all over the world. It can be defined as a closed soap opera with elements of Latin melodrama which often shows a classical Cinderella’s story about a poor young girl and a rich guy. Telenovelas are a part of telenovela industry in Latin America that also includes actors, scriptwriters, producers and the whole film crew. The most famous companies of telenovela industry in Latin America are Brazilian Globo, Mexican Televisa and Venezuelan Venevisión. Telenovelas from Latin America are exported principally to Europe, precisely to Spain, Portugal and Italy. If they are successful they get to the USA. For this reason some authors talk about disclaiming the theory of cultural imperialism, which says that the flow of media spreads from the rich North to the poor South. The contra-flow theory says that the flow of media also spreads from the South to the North, particularly in the form of telenovelas. The research of Latin telenovelas in the Czech Republic shows that television channels broadcasted 59 telenovelas. Their broadcasting begun in 1993 and ended in 2009. Latin telenovelas were a part of the TV programme for 16 years. The first Latin telenovela in the Czech Republic was Manuela and then Corazón salvaje and Milagors – más allá del horizonte. These telenovelas were broadcasted by the Prima TV. There was a big boom in telenovelas in 1999 when TV Nova started broadcasting the Mexican telenovela Esmeralda. Esmeralda was broadcasted in prime time. Because of its success the Nova TV bought other telenovelas like Milady, Muñeca brava, Kassandra or Laberintos de passion. But neither of these reached the same popularity as Esmeralda. Latin telenovelas became a part of the TV programme but through the time they moved to low rating times. They became a regular part of the TV programme in the afternoon. In 2005 telenovelas at the Prima TV begun to be broadcasted at 8 o´clock in the morning, telenovelas at the Nova TV had the same destiny since 2007. In 2009 the Nova TV broadcasted its last Latin telenovela Zorro: La espalda y la rosa. Most of telenovelas came from Mexico, especially from Televisa company. The most famous author of Latin telenovelas in the Czech Republic is Delia Fiallo, among the most famous actresses rank Grecia Colmenares, Natalia Oreiro and Silvia Navarro. Gabriel Corrado and Facundo Arana dominated among actors. Esmeralda, Kassandra, Rosalinda and Milagros from Delia Fiallo had the highest ratings. The same ratings had
- 60 -
comic telenovelas Muñeca brava, Yo soy Betty, la fea, Kachorra and Mi gorda bella. It seems that telenovelas were watched because they were new. Later their rating was lower and lower.
- 61 -
Pouţitá literatura ACOSTA-ALZURU, Carolina. Beauty queens, machistas and street children, the production and reception of socio-cultural issues in telenovelas. International journal of cultural studies, vol. 13 (No. 2: 185 – 203), 2010. 18 s. ISSN: 1460-356X.
ANG, Ien. Watching Dallas. Soap opera and the melodramatic imagination. New York: Methuen. 1985. 148 s. ISBN 0416416306. BASLAROVÁ, Iva. Tzv. femininní televizní žánry: telenovela a soap opera. In: Vztahy, jazyky, těla: CD-ROM. Praha: ERMAT Praha. 2007. ISBN 978-80-903086-0-2.
BILTEREYST, Daniel, MEERS, Philippe. The international telenovela debate and the contra-flow argument: a reppraisal. Media, Culture & Society, vol. 22 (No. 4: 393 – 413). 2000. ISSN: 1460-3675. BURTON, Graeme. JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal. 2001. 392 s. ISBN 80-85947-67-6.
CLIFFORD, Reginald. Engaging the Audience: The social imaginary of the novela. Television & New Media, vol. 6 (No. 4: 360 – 369). 2005. ISSN: 1552-8316. DE LA LUZ CASAS PÉREZ, María. Cultural identity: Between reality and fiction. Television & New Media, vol. 6 (No. 4: 407 – 414). 2005. ISSN: 1552-8316.
HAMBURGER, Esther I. Politics and intimacy: The agrarian reform in a Brazilian telenovela. Television & New Media, vol. 1 (No. 2, 159 – 178). 2000.
LIEBES, Tamar, KATZ, Elihu. The export of meaning: Cross cultural readings of „Dallas“. New York: Oxford University Press. 1990. ISBN 978-0-7456-1295-9.
- 62 -
MATO, Daniel. The transnationalization of the Telenovela industry, territorial references, and the production of markets and representations of transnational identities. Television & New Media, vol. 6 (No. 4: 423 – 444). 2005. ISSN: 1552-8316.
MCANANY, Emile G., LA PASTINA, Antonio. C. Telenovela Audiences. Communication Research, vol. 21 (No. 6: 828 – 849). 1994. ISSN: 1552-3810.
MILLER, Jade. L. Ugly Betty goes global: Global network of localized content in the telenovela industry. Global Media and Communication, vol. 6 (No. 2: 198 – 217). 2010. ISSN: 1742-7673.
PEARSON, Rosalinda C. Fact or Ficton? Narrative and reality in the Mexican telenovela. Television & New Media, vol. 6 (No. 4: 400 – 406). 2005. ISSN: 15528316. PORTO, Mauro P. Political controversies in Brazilian TV fiction: Viewer´s interpretations of the telenovela Terra Nostra. Television & New Media, vol. 6 (No. 4: 342 – 359). 2005. ISSN: 1552-8316.
SCHILLER, Herbert. Mass Communications and American Empire. New York: A. M. Kelley. 1969. 216 s. ISBN-10: 0813314402.
SINGHAL, Arvind, OBREGON, Rafael, ROGERS, Everett. M. Reconstructing the story of Simplemente María, the most popular telenovela in Latin America of all time. Gazette, vol. 54 (1 – 15). 1994. ISSN: 1748-0493.
STAN, Lavinia. Living la vida loca: Telenovelas and post-communist transition. Sphere of politics, vol. 105 (No. 105: 50 – 54). 2003. ISSN 1221-6720.
STRAUBHAAR, Joseph D. Beyond Media Imperialism: Asymmetrical interdependence and cultural proximity. Critical Studies in Mass Communication, vol. (No. 8, 39–59). 1991. ISSN: 1479-5809.
- 63 -
STRAUBHAAR, Joseph D., LA PASTINA, Antonio C. Multiple proximities between television genres and audiences. Gazette, vol. 67 (No. 3: 271 – 288). 2005. ISSN: 17480493. ŠTĚTKA, Václav. Mediální integrace národa v době globalizace. Brno: Masarykova univerzita. 2007. 200 s. ISBN 978-80-210-4376-3.
ZDRENGHEA, Mihai M. Soap operas vs. telenovelas. Studia universitatis BabesBolyai, Philologia, vol. 2 (No. 1: 165 – 176). 2007. ISSN 2065-9652. INTERNETOVÉ ZDROJE: Asociace televizních organizací: www.ato.cz Filmová databáze: www.fdb.cz Latinskoamerické telenovely: www.latin.cz Latinskoamerické telenovely: www.novely.org Latinskoamerické telenovely: www.telenovely.org Oficiální stránky České televize: www.ceskatelevize.cz Oficiální stránky společnosti RCTV: www.rctv.com, www.rctvintl.com Oficiální stránky společnosti Venevisión: www.venevison.com Oficiální stránky telenovely Ošklivka Katka: www.osklivka-katka.cz Oficiální stránky televize Barrandov: www.barrandov.tv Oficiální stránky televize Nova: tv.nova.cz Oficiální stránky televize Prima: www.iprima.cz
- 64 -
Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam latinskoamerických telenovel vysílaných v České republice (tabulka) Příloha č. 2: Schéma vysílání latinskoamerických telenovel v České republice (schéma) Příloha č. 3: Kódovací klíč pro výzkum latinskoamerických telenovel v České republice (textový dokument) Příloha č. 4: Údaje o sledovanosti latinskoamerických telenovel na televizi Nova (tabulka) Příloha č. 5: Údaje o sledovanosti latinskoamerických telenovel na televizi Barrandov (tabulka) Příloha č. 6: Fotky z jednotlivých latinskoamerických telenovel, obr. 1 – 28 (fotografie)
- 65 -
Přílohy: Příloha č. 1: Seznam latinskoamerických telenovel vysílaných v České republice Český název
Původní název
Země
Manuela
Manuela
Argentina, Itálie
1991
228
Divoké srdce
Corazon salvaje
Mexiko
1993
160
Milagros nekonečné obzory
Milagros, más allá Argentina, del Itálie horizonte
Rok
Počet Společnost dílů
Hlavní herečka
Grecia Deltavisión Colmenares
Televisa
Edith Gonzáles
Hlavní herec
Autor
Jorge Martínez
Manoel Carlos
Premiera 16.10.1993 30.9.1994 TV
17:20, 16:50, 17:50, 18:10
Eduardo Palomo
María Zarattini
Premiera 23.10.1995 10.6.1996 TV
19:30
Prima
2.1.1997
1993
200
Telefe
Grecia Colmenares
Osvaldo Laport
Guillermo Glanc, Juan Marín, María Victoria Menis
TV stanice
Začátek vysílání
Konec vysílání
Čas vysílání
11:05, 23.12.1997 10:55, 8:10
Historie jedné lásky
Historia de amor
Brazílie
1995
146
Globo
Regina Duarte
José Mayer
Manoel Carlos
Prima
11.7.1998
5.2.1999
19:30 18:00
Příští oběť
A proxima vítima
Brazílie
1995
140
Globo
Suzana Vieira
José Wilker
Silvio de Abreu
Prima
28.7.1998
15.2.1999
11:35
Vina
La culpa
Mexiko
1996
80
Televisa
Tiaré Scanda
Raúl Araiza
Marco García
Prima
15.10.1998 10.2.1999
13:05
Antonella
Antonella
Argentina
1992
165
Canal 13
Andrea del Gustavo Boca Bermundez
Enrique Torres
Prima
11.2.1999
4.10.1999
12:55, 13:50, 12:30
Co dokáţe láska
Por Amor
Brazílie
1998
130
Globo
Regina Duarte
Antonio Fagundez
Prima
16.2.1999
19.8.1999
11:25, 11:55
Cesta za štěstím
Llovizna
Venezuela
1997
145
RCTV
Scarlet Ortiz
Luis Fernandez
Prima
20.8.1999
14.3.2000
11:55
- 66 -
Manoel Carlos María Elena Portas
Český název
Původní název
Země
Rok
Perla
Perla
Mexiko
1998
208
Hříšná láska
Cuando seas mía
Mexiko
2001
238
Osudová láska
Mi destino eres tu
Nejdraţší poklad Vášnivý polibek
Mexiko
Caríssima Venezuela Por un beso
Mexiko
Počet Společnost dílů
Hlavní herečka
Hlavní herec
Autor
TV stanice
Začátek vysílání
Konec vysílání
Čas vysílání
Azteca
Silvia Navarro
Leonardo García
Enrique Torres
Prima
26.4.2000
2.3.2001
12:05, 14:50, 18:00
Azteca
Silvia Navarro
Sergio Basañez
Fernando Gaitán
Prima
6.2.2002
14.2.2003
16:35
Prima
17.2.2003
1.7.2003
17:10, 11:30
2001
90
Televisa
Lucero
Jorge Salinas
Carmen Deniels, Jorge Lozano Soriano
2001
103
RCTV
Roxana Díaz
Carlos Montilla
Julio César Mármol
Prima
2.7.2003
25.11.2003
11:10, 8:50
2000
99
Televisa
Natalia Esperón
Víctor Noriega
Inés Rodena
Prima
12.8.2003
26.1.2004
17:10, 8:00
Guy Ecker
Nora Alemán, Caridad Bravo Adams
Prima
26.11.2003 30.4.2004
Carolina Reynaldo Dieckmann Gianecchini
Manoel Carlos
Prima
3.5.2004
6.12.2004
9:55
9.5.2005
9:00
Skrytá vášeň
La mentira
Mexiko
1998
100
Televisa
Křehké pouto
Lacos de família
Brazílie
2000
150
Globo
Navzdory osudu
Alma rebelde
Mexiko
1999
90
Televisa
Lisette Morelos
Eduardo Verastegui
Hilda Morales
Prima
3.1.2005
Plamen pochybnosti
La duda
Mexiko
2002
110
Azteca
Silvia Navarro
Victor Gonzales
José Luis Durán
Prima
10.5.2005 13.10.2005
Kate del Castillo
- 67 -
8:55
9:00
Český název
Původní název
Země
Rok
Sofie a její láska
Sofía dame tiempo
Kolumbie
2003
120
Nezkrotná Lucía
Angel rebelde
Venezuela
2004
Divoká kočka
Gata salvaje
Venezuela
Pasión de Kolumbie, Gavilanes USA
Plameny vášně Jsi můj ţivot Pravá tvář vášně V náruči ďábla
Sos mi vida
Hlavní herečka
Hlavní herec
Autor
TV stanice
Začátek vysílání
Telemundo
Karen Martínez
Rafael Novoa
Dago García
Prima
14.10.2005 31.3.2006
217
Venevisión, Fonovideo
Grettell Valdez
Víctor Noriega
Alberto Gómez
Prima
28.2.2006
18.1.2007
2002
252
Venevisión, Fonovideo
Marlene Favela
Mario Cimarro
Alberto Gómez
Prima
28.2.2006
8.3.2007
2003
188
Telemundo, Caracol TV
Danna García
Mario Cimarro
Julio Jimenez
Prima
19.1.2007 17.10.2007
8:40, 9:50
Facundo Arana
Adrian Suar
Prima
9.3.2007
8.2.2008
9:40, 8:50, 9:35, 9:10
Konec vysílání
Čas vysílání 9:05, 8:00, 8:25 16:20, 8:20, 8:55 17:20, 9:20, 9:55
Argentina
2006
230
Pol-ka
Natalia Oreiro
El rostro Kolumbie, de Analia USA
2008
178
Telemundo
Elizabeth Guttiérez
Martín Carpan
Humberto Kiki Olivieri
Prima Love
8.3.2011
stále běţí
17:55
Más sabe el diablo
2009
182
Telemundo
Gaby Espino
Jencarlos Canela
Jimena Romero, Lina Uribe
Prima Love
8.3.2011
stále běţí
19:45
Televisa
Leticia Calderon
Fernando Colunga
Delia Fiallo
1.11.1999
15:45, 17:35, 18:35, 20:00
Telefe
Florencia Raggi
Gabriel Corrado
Alejandra Bochatey, Laura Ferrari
5.1.2000
18:40, 16:55, 17:20, 18:15
Esmeralda Esmeralda
Milady
Počet Společnost dílů
Kolumbie, USA
Mexiko
Milady, la historia Argentina continua
1996
1998
137
145
- 68 -
Nova
Nova
1.2.1999
21.8.1999
Český název
Původní název
Divoký anděl
Muñeca brava
Země
Rok
Počet Společnost dílů
Hlavní herečka
Hlavní herec
Autor
Facundo Arana
Enrique Torres
Nova
10:20, 17:40, 21.8.1999 10.10.2000 18:10, 18:40
TV stanice
Začátek vysílání
Konec vysílání
Čas vysílání
Argentina
1998
270
Telefe
Natalia Oreiro
Kassandra Kassandra Venezuela
1992
150
RCTV
Coraima Torres
Osvaldo Ríos
Delia Fiallo
Nova
5.11.1999
30.8.2000
20:00, 18:50, 18:35
Labyrinty vášně
Laberintos de pasión
1999
80
Televisa
Leticia Calderon
Francesco Gattorno
Tere Medina
Nova
7.2.2000
2.12.2000
20:00, 18:40
Barvy lásky
Carita pintada
RCTV
Catherine Correia
Simon Pestana
Valentina Párraga
22.3.2001
18:35, 17:40, 14:50, 15:10
Mexiko
Venezuela
1999
125
Nova
31.8.2000
Luisa Fernanda
Luisa Fernanda
Venezuela
1998
130
RCTV
Scarlet Ortiz
Guillermo Pérez
Xiomara Moreno
Nova
11.10.2000 27.4.2001
17:40, 14:45, 13:55, 14:20
Rosalinda
Rosalinda
Mexiko
1999
80
Televisa
Thalía
Fernando Carrillo
Delia Fiallo
Nova
23.3.2001
26.7.2001
14:55, 17:40
Samantha
Samantha Venezuela
1998
120
Venevisión
Alicia Machado
Alejandro Martinez
Vivel Nouel
Nova
23.4.2001 12.10.2001
13:25, 12:40
Vypůjčené ţivoty
Vidas prestadas
Peru
2000
120
Iguana, Grecia Venevisión Colmenares
Luis José Santander
Augusto Cabada
Nova
30.7.2001
Tajuplná ţena
Mujer secreta
Venezuela
1999
125
Juan Carlos Vivas
Alidha Ávila
Nova
15.10.2001 22.4.2002
RCTV
Carolina Tejera
- 69 -
26.2.2002
18:35, 17:45, 16:30, 16:50 13:10, 13:50, 9:25
Český název
Původní název
Divoký měsíc
Luna salvaje
Yago, syn dţungle
Yago, pasión Morena
Luz María Luz María
Země
Argentina
Rok
2000
Počet Společnost dílů
151
Hlavní herečka
Hlavní herec
Autor
Telefe
Carina Zampini
Gabriel Corrado
Ricardo Rodríguez, Patricia Maldonado
Facundo Arana
Ricardo Rodríguez, Claudia Piňeiro
Nova
Nova
TV stanice
Nova
Začátek vysílání
Konec vysílání
Čas vysílání
22.7.2002
14:05, 14:35, 13:30, 13:10
1.7.2002
6.3.2003
15:35, 13:20, 14:00, 12:15
23.7.2002
7.4.2003
13:10, 12:00, 13:20 15:35, 15:50, 15:20
4.12.2001
Argentina
2001
161
Telefe
Gianella Neyra
Peru
1998
176
América
Angie Cepeda
Christian Meyer
Delia Fiallo
Jorge Enrique Abello
Fernando Gaitán
Nova
9.10.2002
18.6.2003
Nova
3.2.2003
9:00, 15.10.2003 12:55, 11:55
Nova
13:55, 15:45, 15.5.2003 23.12.2003 13:15, 13:45
Ošklivka Betty
Yo soy Betty, la fea
Kolumbie
1999
169
RCN
Ana María Orozco
Zamilovaná
Pobre diabla
Peru
2000
180
América
Angie Cepeda
Salvador del Solar
Delia Fiallo
Právo na lásku
El privilegio de amar
Televisa
Adela Noriega
René Strickler
Delia Fiallo
Pablo Raga
Gustavo Barrios, Diana Segovia
Nova
21.7.2003
4.3.2004
12:05, 14:55, 15:40, 14:15
Jorge Enrique Abello
Fernando Gaitán
Nova
1.9.2003
6.10.2003
15:55
Mexiko
1998
155
Kachorra
Kachorra
Argentina
2002
150
Telefe
Natalia Oreiro
Ošklivka Betty II: Ecomoda
Ecomoda
Kolumbie
2001
26
RCN
Ana María Orozco
- 70 -
Český název
Původní název
Milagros
Milagros
Tři ţivoty Sofie
Tres veces Sofia
Pomsta
Země
Peru
Mexiko
La Venezuela, revancha USA
Opravdová Amor real láska Vášeň a nenávist
Un nuevo amor
Mariana, královna noci
Mariana de la noche
Má tlustá Valentýna
Mi gorda bella
Darované srdce
Maximo corazón
Rok
1999
Počet Společnost dílů
220
Hlavní herečka
Hlavní herec
Autor
América
Sonya Smith
Roberto Mateos
Delia Fiallo
Nova
12:35, 16:05, 1.12.2003 26.10.2004 16:20, 17:20
Omar Fierro
Luis Felipe Salamanca, Dario Dago
Nova
5.1.2004
7.6.2004
13:00, 12:05, 12:20
Nova
5.3.2004
7.10.2004
13:25, 12:35, 11:55
Čas vysílání
110
Azteca
2000
151
Venevisión, Fonovideo
Danna García
Jorge Reyes
Mariela Romero
Fernando Colunga
Caridad Bravo Adams
Nova
8.6.2004
12:20, 21.10.2004 14:15, 13:50
Nova
7.7.2004
4.11.2004
13:35, 12:50
27.4.2005
11:55, 13:05, 14:00, 12:45
22.10.2004 13.7.2005
13:45, 14:45, 15:35, 14:10
8.11.2004
12:50, 13:55, 14:50, 12:55
2003
95
Televisa
Mexiko
2003
85
Azteca
Vanessa Acosta
Sergio Basañez
José Ignacio Cabrujas
Televisa
Alejandra Barros
Jorge Salinas
Delia Fiallo
RCTV
Natalia Steingard
Juan Pablo Raba
Carolina Espada
Telefe
Valeria Bertucelli
Gabriel Corrado
Claudio Lacelli, Oscar Tabernise
Argentina
Konec vysílání
1998
Mexiko
Venezuela
Začátek vysílání
Lucía Mendéz
Adela Noriega
Mexiko
TV stanice
2003
2002
2002
135
178
139
- 71 -
Nova
Nova
Nova
8.10.2004
31.5.2005
Český název
Původní název
Země
Rok
Počet Společnost dílů
Hlavní herečka
Hlavní herec
Autor
TV stanice
Začátek vysílání
Konec vysílání
Čas vysílání
Nova
14.7.2005
31.1.2006
14:15, 13:50, 14:10
Vţdy tě budu milovat
Siempre te amaré
Mexiko
2000
135
Televisa
Laura Flores
Fernando Carrillo
Caridad Bravo Adams, Fernanda Villeli
Terra nostra
Terra nostra
Brazílie
1999
150
Globo
Ana Paula Arosio
Thiago Lacerda
Benedito Ruy Barbosa
Nova
1.2.2006
6.9.2006
13:55, 11:25, 11:00
Láska nad lásky
Amor de mis amores
Kolumbie
2004
101
RCN
Adanely Nuňez
Agmeth Escaf
Héctor Forero
Nova
2.1.2007
25.5.2007
12:20, 12:55, 8:30
Juanin zázrak
Juana la virgen
Venezuela
2002
153
RCTV
Daniela Alvarado
Ricardo Alamo
Perla Farías
Nova
1.4.2008
29.8.2008
8:30
Zorro: la Zorro: Meč espalda y a růţe la rosa
Kolumbie, USA
2006
120
Telemundo
Marlene Favela
Christian Meier
Carolina Díaz
Nova
17.2.2009
11.8.2009
8:30
24.6.2009
15:10, 14:30, 15:00
31.5.2010
11:55, 8:40
Lalola
Lalola
Darované srdce
Maximo corazón
Argentina
Argentina
2007
2002
150
139
America TV
Carla Peterson
Luciano Castro
Alejandro Maci, Esther Barrandov 12.1.2009 Feldman, Sebastian Ortega
Telefe
Valeria Bertucelli
Gabriel Corrado
Claudio Lacelli, Barrandov 6.11.2009 Oscar Tabernise
- 72 -
Příloha č. 2: Schéma vysílání telenovel v České republice
- 73 -
- 74 -
Příloha č. 3: Kódovací klíč Název telenovely = nominální stringová proměnná. Zjišťujeme český název telenovely, teda takový, pod kterým se vysílala v České republice. Název zjišťujeme z televizního programu. Původní název telenovely = nominální stringová proměnná. Z původních znělek telenovel zjišťujeme, jak se telenovela jmenuje v originále. Země původu = nominální kategorizovaná proměnná. Informaci zjišťujeme z televizního programu a ověříme na internetových stránkách. Pokud byla telenovela natočena v koprodukci, zjišťujeme obě země a zavádíme pro ně společnou kategorii. Mexiko 1
Venezuela
2
Argentina
3
Peru
4
Brazílie
5
Kolumbie
6
USA
7
Argentina, Itálie
8
Kolumbie, USA
9
Venezuela, USA, Mexiko
Rok výroby = ordinální proměnná. Rok výroby zjišťujeme z televizního programu a ověřujeme na internetových stránkách. Pokud byla telenovela natáčena v rozmezí dvou let, uvádíme pozdější dobu, kdy byla dokončena. Počet dílů = kardinální proměnná. Počet dílů zjišťujeme z televizního programu podle toho, jaký díl byl vysílán, kdyţ se telenovela objevila v programu naposledy. Výrobní společnost = nominální kategorizovaná proměnná. Informaci o společnosti zjišťujeme z původní znělky telenovely a ověřujeme na internetových stránkách. V případě koprodukce více společností uvádíme obě a zavádíme pro ně společnou kategorii. 1
Televisa
2
Azteca
- 75 -
3
RCTV
4
Venevision
5
RCN
6
America
7
Iguana a Venevisión
8
Telefe
9
Globo
10 Telemundo 11 Telemundo, Caracol 12 Venevisión, Fonovideo 13 Canal 13 14 Pol-ka 15 Deltavision Herec v hlavní roli = nominální stringová proměnná. Hlavního herce zjišťujeme z titulků ve znělce telenovely, bývá to první muţské jméno v titulcích. V ději telenovely si pak ověříme, ţe je tato osoba dějově nejvýznamnější. Herečka v hlavní roli = nominální stringová proměnná. Hlavní herečku zjišťujeme z titulků ve znělce telenovely, bývá to první ţenské jméno v titulcích. V ději telenovely si pak ověříme, ţe je tato osoba dějově nejvýznamnější. Autor telenovely = nominální stringová proměnná. Autora telenovely zjišťujeme z původní znělky telenovely. Buď bývá uveden označením „novela de“, „historia original de“ nebo přímo „autor“. Televizní stanice = Nominální proměnná. Z televizního programu zjistíme, na které televizní stanici se daná telenovela vysílala. 1
Nova
2
Prima
3
Premiéra TV
4
Prima Love
5
Barrandov
- 76 -
Začátek vysílání = kardinální datová proměnná. Z televizního programu zjišťujeme, ve který den se telenovela objevila v programu, coţ odpovídá tomu, kdy byl vysílán její první díl. Konec vysílání = kardinální datová proměnná. Z televizního programu zjišťujeme, kdy byl vysílán její poslední díl. Čas vysílání = kardinální datová proměnná. Z televizního programu zjišťujeme, ve který čas se telenovela vysílala. Pokud se přesouvala v časovém rozvrhu, zaznamenáme všechny tyto změny. Základní proměnná je cas_1. Všechny ostatní časy, kam se přesouvala, se zaznamenávají do dalších proměnných cas_2, cas_3 a cas_4.
- 77 -
Příloha č. 4 Telenovely na TV Nova
titul Esmeralda Divoký anděl Labyrinty vášně Ošklivka Betty + Ošklivka Betty II: Ecomoda Kassandra Milady Rosalinda Vypůjčené životy Milagros Kachorra Má tlustá Valentýna Divoký měsíc Luisa Fernanda Samantha Tajuplná žena
počet 138 138 80 195 150 128 80 120 220 150 178 151 130 120 125
kanál Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova
vysíláno od 1.2.1999 14.2.2000 7.2.2000 9.10.2002 5.11.1999 5.8.1999 23.3.2001 30.7.2001 1.12.2003 21.7.2003 22.10.2004 4.12.2001 11.10.2000 23.4.2001 15.10.2001
15-54 15+ vysíláno do Rating Share Tisíce Rating Share Tisíce 1.11.1999 15,3 64,22 927 21,7 70,16 10.10.2000 10,3 58,85 623 14,1 59,06 2.12.2000 9,5 31,08 575 17,2 43,13 6.10.2003 9,0 56,45 535 9,3 52,24 30.8.2000 8,9 39,59 538 16,1 51,42 22.10.2000 7,4 41,28 450 11,5 47,37 27.7.2001 5,2 46,36 316 9,1 56,40 26.2.2002 4,6 31,05 279 7,6 36,55 26.10.2004 4,4 35,34 259 6,8 44,24 4.3.2004 4,2 38,77 252 4,4 37,89 13.7.2005 4,2 40,97 248 4,8 43,19 22.7.2002 4,0 43,53 241 5,3 48,23 27.4.2001 3,1 36,92 189 5,1 44,82 12.10.2001 2,0 32,99 123 3,9 47,61 22.4.2002 1,6 27,60 97 3,1 40,68
1 826 1 184 1 447 786 1 352 964 764 642 579 371 411 451 432 328 266
CET 21 spol. s r.o.
Zdroj: ATO - Mediaresearch
- 78 -
Příloha č. 5 Telenovely na TV Barrandov Název
Začátek
Konec
15+ Rat%
9.6.2009
Lalola
15-54
Shr%
Rat%
Muţi 15+
55+
Shr%
Rat%
Shr%
Rat%
Ţeny 15+
Shr%
Rat%
Shr%
15:23
16:09
0,09
0,99
0,05
0,57
0,19
1,52
0,12
1,64
0,07
0,60
9.6.2009
Lalola
9:59
10:46
0,06
1,11
0,09
1,92
0,01
0,13
0,05
1,39
0,07
0,98
29.6.2009
Lalola
15:25
16:14
0,08
0,86
0,02
0,24
0,21
1,76
0,07
0,89
0,09
0,84
29.6.2009
Lalola
9:59
10:55
0,06
1,01
0,03
0,63
0,12
1,46
0,08
1,49
0,05
0,67
27.8.2009
Darované srdce
7:27
8:14
0,09
1,88
0,02
0,51
0,16
2,75
0,09
2,44
0,11
1,39
Zdroj: TV Barrandov
- 79 -
Příloha č. 6 Obr. 1 Simplemente María: María se synem Obr. 2 Simplemente María
Zdroj: http://telenovelasfamosas.blogspot.com
Zdroj: www.sobrenovelas.com
Obr. 3 Simplemente María: svatba Maríi a Estebana
Obr. 4 Simplemente María
Zdroj: http://simplementenovelas.blogspot.com Zdroj: http://simplementenovelas.blogspot.com
- 80 -
Obr. 5 Ošklivky v různých verzích
Obr. 8 Terra nostra: Juliana a Mateo
Zdroj: http://www.teleblog.it Zdroj: http://chevere.ning.com Obr. 9 Manuela: Isabela a Fernando
Obr. 6 Kolumbijská Ošklivka Betty
Zdroj: www.latin.cz Zdroj: http://www.betty-la-fea.net Obr. 10 Manuela (Grecia Colmenares)
Obr. 7 Terra nostra: Juliana a rodina pana Francheska
Zdroj: www.latin.cz Zdroj: http://telenovelusky.blog.cz
- 81 -
Obr. 11 Divoké srdce: Hlavní postavy
Zdroj: http://zurita-bach.com
Obr. 12 Milagros – nekonečné obzory
Obr. 13 Milagros – nekonečné obzory (Grecia Colmenares)
Zdroj: http://telenoveleiros.blogspot.com
Zdroj: http://telenoveleiros.blogspot.com
- 82 -
Obr. 14 Perla (Silvia Navarro)
Zdroj: www.latin.cz Obr. 17 V náruči ďábla
Obr. 15 Hříšná láska (Silvia Navarro)
Zdroj: http://missromance.blog.cz Zdroj: http://eldattavanetta.blogspot.com
Obr. 18 Esmeralda (Letícia Calderon)
Obr. 16 Pravá tvář vášně
Zdroj: http://tele-nove-ly.blog.cz
Zdroj: http://www.espectaculosmexico.com
- 83 -
Obr. 19 Milady (Gabriel Corrado)
Obr. 21 Kassandra
Zdroj: http://www.telenovely.org Zdroj: http://telenovely-pasion.blog.cz Obr. 22 Labyrinty vášně (Letícia Calderon)
Obr. 20 Divoký anděl (Natalia Oreiro a Facundo Arana)
Zdroj: http://marilynencina.galeon.com/ Zdroj: http://novely.org
- 84 -
Obr. 23 Rosalinda
Obr. 25 Milagros
Zdroj: http://www.telenovely.org Obr. 26 Má tlustá Valentýna Zdroj: http://simona-bog.blog.cz
Obr. 24 Kachorra (Natalia Oreiro)
Zdroj: http://www.telenovely.org Obr. 27 Lalola
Zdroj: http://katkahsm.blog.cz
Zdroj: http://gallico.blog.cz
- 85 -
