Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví

Studijní program: Informační studia a knihovnictví Studijní obor: Informační studia a knihovnictví

Bc. Romana Applová

Programy severoamerických veřejných knihoven zaměřené na rozvoj čtenářství u dětí od narození do 6 let: případové studie

Diplomová práce

Praha 2011

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Hana Landová, Ph.D. Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 25. dubna 2011

…………………………………… podpis diplomanta

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí této diplomové práce PhDr. Haně Landové Ph.D. za odborné vedení, všestrannou pomoc, cenné rady a komentáře. Dále bych ráda poděkovala svojí rodině, především manželovi a synovi za trpělivost a psychickou podporu. A také slečně knihovnici Bc. Lence Hrubé z Vědecké knihovny v Olomouci za pomoc při shánění materiálů.

Identifikační záznam APPLOVÁ, Romana. Programy severoamerických veřejných knihoven zaměřené na rozvoj čtenářství u dětí od narození do 6 let: případové studie/ North American public libraries programmes focusing on developement of children’s reading skills from birth to 6 years: case studies. Praha, 2011. 97 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Hana Landová, Ph.D. Abstrakt Cílem diplomové práce je charakteristika a zhodnocení programů a projektů probíhajících ve Spojených státech amerických na podporu dětského čtenářství. Úvodní část je věnována čtení dětem od narození do šesti let, vlivu knih na dítě a faktorům, které ovlivňují vznik čtenářství. V dalších kapitolách jsou představeny projekty Americké knihovnické asociace a její divize Asociace knihovnických služeb pro děti. Dále jsou prezentovány programy vybraných knihoven a neziskových organizací (např. Mother Goose on the Loose, Birth to six nebo Reach out and Read). V závěrečné kapitole je popisován stav v této oblasti v České republice. Jsou zde zmíněny projekty Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou, Poprvé do školy – Poprvé do knihovny, a také spolupráce knihoven a mateřských škol. Klíčová slova Pre-gramotnost, dětské čtenářství, miminka, batolata, předškoláci, Spojené státy americké, Americká knihovnická asociace, knihovnické programy, neziskové organizace, spolupráce knihoven s MŠ.

OBSAH Předmluva ............................................................................................................................ 9 1

Úvod ........................................................................................................................... 10

2

Četba dětí do šesti let................................................................................................ 12

2.1

Periodizace čtenářského věku dítěte .................................................................. 12

2.2

Faktory ovlivňující vznik čtenářství................................................................... 14

2.3

Rozvoj čtení........................................................................................................ 15

2.3.1

První slova a věty.................................................................................................... 16

2.3.2

Prohlížení knih ........................................................................................................ 18

2.3.3

Typologie knih pro předškolní věk ......................................................................... 19

2.4

Pojetí předškolní výchovy ve vztahu k osvojování gramotnosti........................ 19

2.4.1

Vývoj v Evropě a v USA od konce 18. století do přelomu tisíciletí....................... 20

2.4.2

Období 2. poloviny 20. století u nás ....................................................................... 21

2.5

Vliv četby na dítě ............................................................................................... 22

2.6

Milníky v gramotnosti od narození do šesti let .................................................. 23

3 3.1

Programy v severoamerických knihovnách: obecná charakteristika ................. 26 Projekty Asociace knihovnických služeb pro děti ............................................. 27

3.1.1

Vlastní projekty....................................................................................................... 28

3.1.2

Spolupráce s partnery.............................................................................................. 28

3.2

Knihovnické programy....................................................................................... 29

3.3

Neziskové organizace......................................................................................... 31

4 4.1

Projekty ALA: charakteristika vybraných projektů ............................................ 34 Americká knihovnická asociace......................................................................... 34

4.1.1

Historie a priority.................................................................................................... 34

4.1.2

Strategický plán 2015 ............................................................................................. 35

4.2

Asociace knihovnických služeb pro děti............................................................ 35

4.2.1

Historie a struktura ALSC ...................................................................................... 36

4.2.2

Strategický plán ALSC 2006 – 2011 ...................................................................... 37

4.2.3

Udělování ocenění a medailí................................................................................... 38

4.2.4

Seznamy významných děl....................................................................................... 39

4.3

Projekty ALSC ................................................................................................... 40

4.3.1

Every child ready to read ........................................................................................ 40

4.3.2

Children´s day/Book day ........................................................................................ 41

4.3.3

Kids @ your library ................................................................................................ 43

4.3.4

Born to read............................................................................................................. 44

4.3.5

First Book................................................................................................................ 45

4.3.6

National „Drop Everything And Read“ Day – D.E.A.R......................................... 46

4.3.7

Reading Rockets ..................................................................................................... 47

4.3.8

Family Literacy Involvement Program................................................................... 48

5

Další projekty a programy....................................................................................... 50

5.1

Reading is fundamental – RIF (Čtení je základ) ................................................ 51

5.1.1

Počátky RIF ............................................................................................................ 52

5.1.2

Programy RIF.......................................................................................................... 52

5.1.3

Leading to Reading ................................................................................................. 54

5.1.4

Články a brožury..................................................................................................... 55

5.2

Mother Goose on the Loose ............................................................................... 56

5.2.1

Dr. Betsy Diamant-Cohen....................................................................................... 57

5.2.2

Specifika programu................................................................................................. 57

5.3

Birth to six.......................................................................................................... 59

5.3.1

O knihovně.............................................................................................................. 59

5.3.2

Pre-gramotnost........................................................................................................ 59

5.3.3

Šest předčtenářských schopností............................................................................. 60

5.3.4

Metoda dialogického čtení...................................................................................... 61

5.3.5

Storytime – čas na příběh........................................................................................ 62

5.3.6

Mluvení a čtení s dětmi........................................................................................... 62

5.3.6.1

Miminka........................................................................................................... 62

5.3.6.2

Batolata............................................................................................................ 63

5.3.6.3

Předškoláci....................................................................................................... 63

5.3.7 5.4

Programy pro rodiče a pedagogy ............................................................................ 64 Zero to three ....................................................................................................... 66

5.5

Reach out and read ............................................................................................. 67

5.5.1

Historie a současnost............................................................................................... 68

5.5.2

Dopad a výzkum ..................................................................................................... 69

6 6.1

Situace v ČR: charakteristika vybraných projektů, spolupráce knihoven s MŠ 71 Celé Česko čte dětem ......................................................................................... 72

6.1.1

Projekt a jeho podpora ............................................................................................ 73

6.1.2

Ocenění a další aktivity........................................................................................... 74

6.1.3

Dobrovolnictví ........................................................................................................ 76

6.1.4

Zlaté tituly do 6 let.................................................................................................. 77

6.1.5

Program „Klub školek, které čtou“......................................................................... 79

6.2

Rosteme s knihou ............................................................................................... 80

6.3

Poprvé do školy – poprvé do knihovny.............................................................. 81

6.4

Spolupráce knihoven a mateřských škol ............................................................ 83

6.4.1

Centrum dětského čtenářství při KJM v Brně......................................................... 84

6.4.2

Knihovna města Olomouce..................................................................................... 85

6.4.3

Městská knihovna Břeclav...................................................................................... 85

6.4.4

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně......................................................... 86

6.4.5

Knihovna Kroměřížska ........................................................................................... 86

7

Závěr .......................................................................................................................... 88

Seznam použitých zdrojů.................................................................................................. 90 Seznam zkratek.................................................................................................................. 97

Předmluva Tato diplomová práce se zabývá americkými programy, které probíhají na podporu čtenářství u dětí od narození do šesti let. Práce je rozčleněna do pěti kapitol (kromě úvodu a závěru). První kapitola je teoretická a její náplní je vliv četby na děti obecně, faktory ovlivňující čtení, rozvoj řeči či typologie knih pro děti do šesti let. V další kapitole jsou přehledově rozděleny programy, které jsou realizovány Americkou knihovnickou asociací (American Library Association, dále jen ALA), americkými knihovnami a neziskovými organizacemi. Třetí kapitola je věnována ALA, jedné z jejích divizí – Asociaci knihovnických služeb pro děti (Association for Library Services to Children – ALSC) a jejím programům. Předmětem čtvrté kapitoly jsou významné projekty amerických knihoven a neziskových organizací (např. Birth to six, Mother Goose on the Loose nebo Zero to three). V poslední kapitole je popisován stav v této oblasti v České republice. Jsou zde zmíněny projekty, jako Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou nebo Poprvé do školy – Poprvé do knihovny, a také spolupráce knihoven a mateřských škol. V teoretické části jsem čerpala z odborné literatury – především z knih O. Chaloupky, R. Wildové nebo D. Einon. Informace o jednotlivých programech jsem získávala z webových stránek těchto projektů a také z článků v knihovnických databázích. Vzhledem k tomu, že většina materiálů je v anglickém jazyce, je třeba na tomto místě zmínit, že překlad nemusí být vždy úplně přesný. Zvláště oficiální názvy jednotlivých programů jsem překládala sama, a to z důvodu lepší srozumitelnosti práce. Může se tedy stát, že originální název má lehce odlišný význam, což by ale ve výsledku nemělo vadit. Práce má celkem 97 stran. Informační zdroje jsou citovány podle normy ISO 690 a ISO 690-2. Způsob odkazování na citované zdroje je pomocí metody průběžných poznámek, která je uvedena v příručce Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací, kterou zpracovala PhDr. Eva Bratková, Ph.D.

9

1

Úvod Tématem této diplomové práce jsou projekty ve Spojených státech amerických,

které jsou určeny těm nejmenším, dětem od narození do šesti let. Proč jsem si vybrala právě tuto věkovou kategorii? Když jsem se rozhodovala, jaké téma diplomové práce by mě nejvíce bavilo zpracovávat, nenapadlo mě, jak moc mi nakonec bude blízké. Ale vezmu to popořádku. Od počátku mého studia knihovnictví jsem zjišťovala, že se nejlépe cítím v dětském oddělení a práce s dětským čtenářem mě zajímá nejvíce. Vždyť právě z dětí vyrostou pozdější uživatelé veřejných, univerzitních nebo vědeckých knihoven. A jejich raný vztah ke knize a knihovně může hrát v budoucnu rozhodující roli. Z tohoto důvodu jsem si vybrala toto téma, protože mě zajímalo, jaké metody používají v zahraničí, konkrétně tedy v USA. Byla jsem zvědavá, jak pracují s tak malými dětmi, protože o programech v českých knihovnách pro tuto kategorii jsem mnoho neslyšela. Ještě než jsem začala diplomovou práci psát, vdala jsem se, otěhotněla a narodil se mi syn. Kromě všech radostí a starostí, s tím spojených, jsem nyní měla doma i vzorek z věkové kategorie, kterou se zabývá tato práce. Proto jsem si mohla některé rady ze zmiňovaných programů vyzkoušet přímo na něm. Prakticky od narození jsem mu před spaním něco četla. Ze začátku to mohlo být vlastně cokoliv – časopisy, noviny, básničky, pohádky. Nejdůležitější byl pro něj můj hlas, který k němu promlouval a mohl se tak cítit v bezpečí. Kolem půl roku věku už bylo vidět, že na knížku čeká, a když jsem začala číst, začal se usmívat. V tuto dobu jsme přečetli např. Malého prince nebo Krkonošské pohádky. Když měl asi devět měsíců, začaly ho zajímat hlavně obrázkové knížky a leporela. Ukazovala jsem mu různá zvířátka, auta a další předměty. Knihy jsme měly po domě rozmístěny tak, aby si je kdykoliv mohl vzít a prohlížet. Stránky se naučil otáčet velmi rychle a nestalo se, že by nějakou potrhal. Jediným problémem se tak stávala nekvalitní vazba knih, která přece jen lehce neobratné zacházení někdy nevydržela. Dalším hitem se stal velký nástěnný kalendář s Milerovým Krtečkem, každý den jsme si ho museli prohlížet a já jsem stále dokola opakovala, co na kterém obrázku vidí. Zdálo se mi, že to příliš nevnímá, ale po pár týdnech, když jsem opět ukázala na velikou 10

sovu, ozvalo se vedle mě: „Hůhůů!“ Dalších zvířecích zvuků jsme se zatím nedočkali (a to máme doma psa), ale soví houkání nás provází už několikátý měsíc. Podobně to bylo i s jinými obrázky, nejdříve to vypadalo, že se na ně nesoustředí, ale najednou začal ukazovat, kde je auto, pejsek, kočička apod. Nyní má syn patnáct měsíců (duben 2011), celé dny na všechno kolem sebe ukazuje a chce vědět, jak se to jmenuje. Zatím čekám, kdy začne tato slova používat sám, ale zatím jich říká asi pět až deset (tata, mama, ne, to, ta, mňam, ham, dej). Je zajímavé, že i když ještě nemluví jako my, naprosto dokonale rozumí ohromné spoustě věcí. Velmi často mě to až překvapí, co všechno chápe. Kromě jednoduchých každodenních konverzací typu: Chceš se napít? (ukáže na hrneček). Jdeme ven (přinese si bundu). Půjdeme se koupat (ukazuje na ručník); dokáže adekvátně reagovat na mnohem složitější dotazy. Například vezme ponožky a zanese je do správné přihrádky nebo bere koš s prádlem, když slyší, že půjdeme prát. A takto bych mohla pokračovat, o překvapení není nouze snad každý den. Proč tohle všechno píšu? Děti již od narození vnímají svět kolem sebe a nasávají do sebe všechny informace jako houby. Také je však potřeba si uvědomit, že každé dítě je individualita a na každé platí něco jiného. Bohužel nemohu odhadnout, zdali moje výchova ke čtení a knihám ponese výsledky, ale to nedokáže nikdo. Ale vždycky si mohu říct, že jsem to alespoň zkusila a navíc už jen ty společně strávené chvíle stojí za to. Úplně stejně na tom jsou i jiní rodiče, dětští knihovníci ve Spojených státech (ale i v ČR), a další lidé, kteří působí v této oblasti. Mohou jen doufat, že jejich snaha přinese ovoce. Ale je potřeba to přinejmenším vyzkoušet. Tato diplomová práce představuje a charakterizuje činnost americké Asociace knihovnických služeb pro děti, dále projekty neziskových organizací a zajímavé programy v amerických knihovnách. Přehled není úplný, snažila jsem se vybrat to nejzajímavější, to, co by mohlo být inspirací i v našich českých podmínkách.

11

2

Četba dětí do šesti let Na začátku bychom si mohli položit klíčovou otázku – kdy vlastně vzniká dětské

čtenářství? Řada renomovaných psychologů na základě výzkumů konstatovala, že vzniká mnohem dříve, než dítě dovede číst a než si vůbec uvědomuje, co čtenářství je. Většina se také shoduje, že na vztahu dítěte k četbě se podílí celkové prostředí jeho života, vzory, příklady, atmosféra, rodina, škola. Také to, jak brzy se setkává se slovesnou tvorbou a jak je mu představena, jak se začlení do množství dalších zájmů dítěte. A kdy tedy hledat počátky dětského čtenářství? Jak uvádí O. Chaloupka1, podle některých odborníků je to již doba před narozením, kdy je rozhodující, zdali si budoucí maminka čte, zpívá a dítě slyší její hlas. Toto pokračuje i v kojeneckém věku vyprávěním pohádek před spaním, zpěvem ukolébavek. Ještě později se dítě setkává s rozpočitadly, říkadly a veršíky a samo se je učí při svých hrách, takže na ně bezprostředně působí zvuková stránka jazyka, která se ukládá do mysli dítěte a připravuje půdu pro budoucí schopnost naučit se číst. Dá se říci, že dítě, které vstupuje do první třídy, již číst umí (ukazuje na obrázky, dokáže o nich vyprávět), jediné co neumí, je práce s písmenky. V šesti letech chápe symboliku písma, má díky naposlouchaným příběhům bohatou fantazii a širokou slovní zásobu. Po nástupu do školy se z posluchače postupně stává čtenářem.

2.1

Periodizace čtenářského věku dítěte Existuje několik dělení, velmi často se shodujících v hlavních úsecích

s psychologickou periodizací vývoje jedince. Vlivem pedagogické literatury se často používá i rozlišování podle školního věku mládeže. Uvedla bych například rozdělení podle J. Tomana2: -

Předčtenářská etapa (předškolní věk) - mladší do 3 let - starší 3 až 6 let

-

Čtenářská etapa (školní věk) - mladší školní věk (prepubescence) - 1. fáze – 7 až 9 let

1 2

CHALOUPKA, O. Rodina a počátky dětského čtenářství, s. 6 – 7. TOMAN, J. Dětské čtenářství a literární výchova, s. 7.

12

- 2. fáze – 9 až 11 let - starší školní věk (pubescence) - 1. fáze – 12 až 13 let - 2. fáze – 14 až 15 let Další periodizace podle L. Vášové a M. Černé3 bere v úvahu anglosaské členění lidského věku a zahrnuje do oblasti zkoumání dětského čtenářství vedle nejranějších předčtenářských etap i období adolescence. 1. Období prenatálního vývoje 2. Období nemluvněte 0 – 1 rok 3. Období batolete 1 – 3 roky 4. Období předškolní 3 – 6 let 5. Mladší školní věk (prepuberta) 6 – 11 let 6. Střední školní věk (puberta) 11 – 14 let 7. Dozrávání (adolescence) 16 – 20 let Poněkud odlišnou klasifikaci na základě ontogenetického hlediska a vývoje gramotnosti, uvádí ve své knize i R. Wildová4. Rozlišuje pre-gramotnost (pre-literacy – od 1. roku života do systematické školní výuky čtení a psaní), čtenářskou gramotnost (reading literacy – zahrnující období povinné školní docházky) a funkční gramotnost (functional literacy – gramotnost po ukončení povinné školní docházky, gramotnost dospělých). Každá z těchto etap má své specifické zvláštnosti, z pedagogického pohledu se tyto etapy liší především svými cíli, obsahem, metodami podněcování a výuky a také metodami zjišťování dosažené úrovně.

3 4

VÁŠOVÁ, L., ČERNÁ, M. Bibliopedagogika, s. 45-48. WILDOVÁ, R. Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti, s. 10.

13

Takto bylo vytvořeno několik více či méně podrobných dělení, která jdou ruku v ruce s etapami ontogeneze dětské psychiky. Úroveň předčtenářská zahrnuje ta vývojová stádia, kdy dítě ještě samo nečte, ale s knihami se postupně seznamuje a komunikuje s nimi. Úroveň čtenářská, se týká následujících vývojových etap, kdy dítě již samo čte, stává se aktivním čtenářem a jeho čtenářství se prohlubuje. Jak již bylo řečeno v úvodu, tato diplomová práce se zabývá pouze předčtenářským obdobím, tzn. od narození dítěte do jeho šesti let.

2.2

Faktory ovlivňující vznik čtenářství U malých dětí jsou pro jejich rozvoj důležité dva principy – orientační reflex (co

to je?) a princip nápodoby5. Ten první je definován touhou po poznání, je to zvídavost, zvědavost. Napodobování je druhá vlastnost, kterou se dítě snaží pochopit svět, který jej obklopuje. Napodobuje své rodiče, učí se od nich a pozoruje je v každodenních situacích. Pokud vidí, že tráví volný čas četbou, zapíše si tento poznatek hluboko do paměti a je připraveno jej později uplatnit. Samozřejmě to ale není tak jednoduché, protože při procesu vzniku čtenářství působí mnoho různých faktorů a podnětů, které se navzájem podporují nebo stojí proti sobě. Ve výsledku nakonec může dojít i k opačným situacím. Dítě, kterému bylo od narození čteno, rodiče jsou čtenáři a domov je zaplněn knihami, tak ono samotné knihu otevřít nechce. A naopak děti, které ke čtení nikdo nevedl, mohou být náruživými čtenáři. Důvodem může být tzv. negativní nápodoba6, což je vzdor proti dobře míněnému vlivu rodiny, vliv cítí jako tlak na jeho osobu a snaží se prosadit své já. Předpoklady a vývoj dětského čtenářství jsou tedy do jisté míry nevypočitatelné a velmi individuální. Sympatie či antipatie k četbě mohou být často probuzeny něčím, z hlediska dospělého zcela náhodným, nepodstatným a také nezamýšleným. Tato určitá náhodnost empatického ohlasu prvních dojmů u malého dítěte je pochopitelná, protože dítě ještě nemá zázemí zkušeností, s nimiž by svůj dojem mohlo srovnat, a v rané senzomotorické fázi ani takovéto srovnávací procesy nezná. I tak je tato vstupní sympatie 5 6

CHALOUPKA, O. Rodina a počátky dětského čtenářství, s. 8. Tamtéž, s. 15.

14

či antipatie velmi predispoziční a dospělí si zřídka uvědomují, jak brzy začíná ovlivňovat další rozvoj dítěte – většinou daleko dřív, než si rodiče sami kladou otázku, jak na tento rozvoj pozitivně působit7. Přesto existuje množství podnětů, které kladně působí na vztah předškolního dítěte a čtení knih. Patří sem předčítání nebo vypravování pohádek a povídání o nich, televizní večerníčky, obrázkové knížky, říkánky, písničky apod. Všechny tyto podněty vytvářejí u malého dítěte pocit, že k životu patří stejně jako jídlo, spánek nebo hračky.

2.3

Rozvoj čtení Čtení je jedna z klíčových dovedností, na níž je víceméně založené veškeré

formální vzdělávání. Podaří-li se rodičům vypěstovat v dítěti lásku a úctu ke knihám, bude to jeden z největších darů, jaký mu mohou dát. Knížky navíc podněcují obrazotvornost, podporují dovednost číst a zlepšují schopnost poslouchat. Také zlepšují paměť, protože dlouho předtím, než se dítě samo naučí číst, si zapamatuje základní slova, celé věty, zajímavé obrázky. V neposlední řadě se vytváří pozitivní asociace mezi literaturou a poutavými informacemi. Děti velmi rády napodobují dospělé. Když je vidí číst, budou si chtít „číst“ také. Již roční dítě je schopné prohlížet si klasickou knihu a otáčet stránky, aniž by je roztrhalo. Pokud to pro něj není nic neznámého, nemá důvod knihu trhat. Kojenci potřebují velké, výrazné a často opakované paměťové pomůcky, aby si něco zapamatovali. Každý den chtějí hrát naprosto stejné hry. Milují prohlížet si jednu knížku stále dokola a zastavit se pokaždé u téhož obrázku. Cvičí si tak paměť a důvěrně známá slova mu vždy připomenou zážitek s nimi spojený, a tak se seznámí s jejich významy. Proces rozvíjení pre-gramotnosti bývá tedy spojován již s prvním prohlížením obrázků. Z hlediska věku dítěte se tyto počátky datují obdobím kolem prvního roku života. Postupně je grafický kód obrázků nahrazován znakovým kódem tištěné řeči a dítě si začíná uvědomovat rozdíl obrázek – písmeno, později i psané slovo. Proces rozvoje „předčtecích“ dovedností je úzce provázán s vývojem mluvené řeči a s rozvojem prvního „psaní“8. 7 8

CHALOUPKA, O. Rozvoj dětského čtenářství, s. 62. WILDOVÁ, R. Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti, s. 24.

15

V počátečním období pre-gramotnosti je zdůrazňována aktivita dítěte a rozvoj komunikačních, expresivních, poznávacích, případně dalších funkcí, které jsou pro dosažení její optimální úrovně důležité. U dítěte do dvou let je paměť nerozlučně spjata s pohybovou aktivitou9. Pokud „sní“ sendvič z knížky nebo „vypije“ džus z obrázku, dobře si obě věci zapamatuje. Jestliže při prohlížení mává nožkami, hladí koťátko a pusinkuje miminko, je to na každé stránce spousta různých aktivit, které mají funkci slov – znaků, díky nimž rozumí obsahu knížky. Začas bude schopné nahradit každou činnost příslušným slovem. Toto platí i u říkadel, veršovánek, písniček a prstových her. Jak již bylo řečeno, paměť dítěte je založená na činnosti, proto rytmická říkadla doprovázející pohyb a hru jsou pro její rozvoj ideální. Děti si nejlépe pamatují opakované rytmické věty a pohyb, který slova doprovází. K učení přispívá i vzrušení, takže nespoutaný smích a zábava téměř zaručují, že děťátko do druhého dne na současné zážitky rozhodně nezapomene. Mnoho říkanek spojených s pohybem obsahuje slova nová nebo vyslovovaná se zcela jiným přízvukem, rozšiřuje se tak slovní zásoba. Verše a rýmy jsou důležité i v pozdějším vývoji čtenářských dovedností, protože nutí děti sluchem rozlišovat krátké zvuky, které tvoří slova. Zajímavé je, že dítě jen málokdy zapomene slova a děj spojený s pohybem. I když od vlastního dětství rodičů uplynulo mnoho let, většina z nich si téměř okamžitě vybaví celou říkanku „Vařila myšička kašičku“. Také se rozvíjí předvídavost dítěte, kdy po několika opakováních už ví, kdy přijde závěrečné pošimrání a rozesměje se už při pouhém očekávání škádlivého závěru. 2.3.1

První slova a věty Při zkoumání nejranějších stádií čtenářské gramotnosti hledají odborníci analogii

s vývojem mluvené řeči. Výzkumy posledních desetiletí ukazují, že dítě je schopno osvojit si řeč zásadně samo díky aktivním, objevujícím procesům, ve kterých si děti testují své hypotézy. Děti si neosvojují řeč tím, že nefunkčně opakují slova a části vět, které jsou jim předříkávány. Osvojují si ji tak, že zkoušejí aktivně a kreativně prostřednictvím řečových konstrukcí vyjádřit svá přání, potřeby, záměry, atd. To probíhá díky tomu, že řeč, se kterou 9

EINON, D. Rozvoj osobnosti, s. 124.

16

se setkávají ve svém prostředí, intuitivně kategorizují, přičemž si vytvářejí pravidla k jejímu používání. Případně – při snaze o přiblížení se k řeči dospělých – svoji řeč upravují10. Rodiče jen výjimečně přeslechnou první slůvko svých ratolestí, ale dítě zpočátku komunikuje pomocí posunků. Přibližně kolem osmého měsíce se kojenec vyjadřuje jedním až dvěma znaky, v 11 měsících jich používá nesrovnatelně víc (ukazuje, že chce napít, ručičkou dělá pápá, apod.)11. První slova jsou potom většinou podstatná jména, která označují osoby, které o ně pečují (tata, mama, baba, dada) nebo kočka, pes, auto, dudlík, jídlo. Někdy se již hodně podobají skutečným slovům, jindy zní úplně odlišně. Zvířátka děti často označují citoslovci, kterými napodobují jejich zvukové projevy (haf, čiči), a s jídlem je to obdobné (ham, mňam). Slovní zásoba 14měsíčního dítěte činí zhruba čtyři až pět výrazů, ale už ve dvou letech se rozroste na 50 až 300 slov – je to velice individuální12. Jakmile začne aktivně používat větší množství slov, přidá k nim měsíčně třicet až padesát dalších. Jen málokteré se však učí rovnoměrným tempem. Jeden den může překvapit deseti novými výrazy a potom třeba celý týden nepřidá ani jeden. Tímto způsobem se střídají období rychlého vývoje s přestávkami. Děti také často rozumí daleko většímu počtu slov, než jsou schopny samy aktivně používat, a někdy velmi přesně pochopí složitější pokyny, aniž by uměly vůbec mluvit. V průběhu celého předškolního věku se slovní zásoba dítěte postupně rozrůstá. Ve třiceti měsících čítá přibližně 450 slov. Ve třech letech se zdvojnásobí a v pěti letech je opět více než dvakrát tak velká. V šesti letech obsahuje aktivní slovník většiny dítek zhruba 2500 slov. Pokud bychom přičetli vlastní jména, byl by konečný počet ještě větší. Ve třech a půl letech je dítě schopné používat pomocná slovesa, vyjádřit kompletní zápor a klást otázky, které začínají co, proč a jaký. Dalším krokem je použití spojek, kterými 10

WILDOVÁ, R. Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti, s. 24. EINON, D. Rozvoj osobnosti, s. 158. 12 Prudký rozmach slovní zásoby kolem dvou let, kde za několik měsíců činí přírůstek známých slov více než 1200%, je v tomto věku doprovázen i vlastní slovotvořivou činností dětí, vytvářením nových slov, zkomolenin, zpodstatňováním sloves a odvozováním sloves od podstatných jmen, odvozováním slov od dějů a činností, stavů a emocí, vytvářením neexistujících slov z potřeby rýmu, svérázným významovým výkladem slov apod. Tato schopnost svérázné jazykové tvorby se kolem šesti let ztrácí. (CHALOUPKA, O. Rozvoj dětského čtenářství, s. 86) 11

17

nejprve utváří souvětí souřadná. V pěti letech si poradí se složitějšími větami a souvětími podřadnými, s vedlejší větou vztažnou, potom účelovou, časovou, důvodovou a nakonec podmínkovou13. 2.3.2

Prohlížení knih První knížky by měly sestávat z jednoduchých obrázků známých věcí. Zvířátka

nikdy nezklamou, ale vhodné jsou i předměty z domova (postel, židle, hrníček) nebo z procházek (auto, traktor, strom). Každý obrázek je vhodné ukázat prstem a zřetelně vyslovit jeho název. Ve větě pak příslušné slovo zdůraznit – „Podívej se, tady je KOČKA.“ Rodič by se měl snažit, aby dítě postupně ukazovalo samo – „Vašíku, kde je KOČKA?“ Obrázkové knížky představují dokonalý způsob rozšiřování slovní zásoby. Ty nejmenší potěší obrázky známých věcí a dějů, trochu větší děti přitahují obrázky nové. Dítě zpočátku nedokáže sledovat děj bez názorných ilustrací. Pro batole do tří let je vhodná velmi jednoduchá forma knížek, což představuje několik vět pod velkým obrázkem. Děj by měl být jasný a založený na zkušenosti dítěte – i když samozřejmě obsahuje pohádkové prvky. Jak se řeč a paměť dítěte zdokonaluje, vstřebá i příběhy složitější a vyžaduje menší zrakové podněty ve formě obrázků. Ve čtyřech nebo pěti letech většina z nich udrží pozornost i u knih bez obrázků, což je věk, kdy je možné začít pouštět i nahrávky zvukové. Samotné čtení obrázků sice patří k nejjednodušším formám čtení, ale i tak musí dítě zvládnout řadu dovedností, aby četlo obrázky s porozuměním. Musí například pochopit problém sekvenčnosti – myšlenku, že série obrázků může vyprávět příběh. Dále si musí uvědomit, že stránka se šesti obrázky medvěda není o šesti medvědech, ale o jednom a čtením zleva doprava se jeden medvěd ocitá v šesti různých momentech v čase. Na obrázcích jsou také předměty a postavy v pozadí menší (i když ve skutečnosti tomu tak být nemusí), aby byly zachovány zásady perspektivy. A samozřejmě objekty, které jsou v naší realitě trojrozměrné, jsou na obrázku zachyceny pouze dvourozměrně14.

13 14

EINON, D. Rozvoj osobnosti, s. 158-161. SPINK, J. Children as readers : A study, s. 60-62.

18

2.3.3

Typologie knih pro předškolní věk Žánrové skladbě charakteristické pro toto období dominují lidová a autorská

poezie, říkadlová, literární adaptace lidových pohádek, pohádková tvorba autorská a jednoduché příběhy z dětského života. Členění, resp. rozlišení tvorby pro předškolní děti z hlediska typologie knihy jako artefaktu vypadá dle K. Homolové15 následovně: - První typ: publikace, kde výtvarný projev figuruje bez textu, např. knížky-hračky z různých materiálů, obrázkové knížky na prohlížení, leporela, apod. - Druhý typ: publikace stimulativní a instruktivní pro estetické či jiné dovednosti, např. omalovánky, vystřihovánky, apod. - Třetí typ: publikace, v nichž stejně jako v prvním typu rovněž dominuje výtvarná složka, ale slovo se dostává do popředí, zpravidla jako stručný doprovod k obrázkům, např. příběhová leporela. - Čtvrtý typ: knížky, v nichž výtvarná a textová účast jsou vyvážené a v nichž se již uplatňují specifické literární žánry, např. knížky veršů, drobná vyprávění ze života dětí, pohádky, apod. - Pátý typ: publikace naučného charakteru, např. encyklopedie pro děti. Ovšem uměleckonaučný charakter mají v podstatě i všechny předchozí typy tvorby pro předškolní děti.

2.4

Pojetí předškolní výchovy ve vztahu k osvojování gramotnosti Rozvoj pre-gramotnosti ovlivňuje také pojetí předškolní výchovy. V historickém i

současném vývoji lze velmi zjednodušeně analyzovat dva polární názory, totiž, zda je cílem předškolní výchovy připravit dítě na školu (s čímž souvisí i zavádění prvků učebních činností do předškolních osnov, případně i výuka počátků čtení), nebo považovat za klíčovou především „ochrannou“ roli těchto zařízení (herní činnosti, bez cílené předškolní

15

HOMOLOVÁ, K. Čtenářská propedeutika, s. 19.

19

přípravy či v moderním pojetí: „rozvíjení lidství dítěte“). Mezi těmito dvěma póly se však vyskytuje širší spektrum různých koncepcí16. 2.4.1

Vývoj v Evropě a v USA od konce 18. století do přelomu tisíciletí Od začátku institucionální předškolní výchovy se vedly spory o náplň práce

v předškolních výchovných zařízeních. Na jedné straně se vycházelo z rousseauovského přesvědčení, že čím plněji bude dítě dítětem, tím lépe se stane dospělým, což pro koncepci předškolních zařízení představovalo zdůraznění významu herních činností a odmítání jakékoliv přípravy na školu (např. Owen, Oberlin). Na druhé straně se objevily tendence k zavádění prvků učení školského typu (Oberlinovi pokračovatelé, Wilderspin, Chimani, Pape-Carpentiere). V mnoha zařízeních, kde byly školské prvky zaváděny, se však postupně objevovala tendence opačná, a byly zase odstraňovány. Koncem 18. a v 19. století byla tedy preferována především „ochranná“ funkce. Na začátku 20. století se do popředí zájmu dostal americký program „Nursery School“, který byl jednoznačně proti školským způsobům. V Evropě i v USA v 1. polovině 20. století převládlo zaměření na rozvoj herních aktivit dětí. Toto pojetí bylo označováno jako tzv. volná výchova. Po 2. světové válce se objevily v předškolní výchově trendy orientace na systematickou přípravu na školu. V 60. a 70. letech se pak hovořilo o tzv. kompenzační předškolní výchově, pod jejímž vlivem probíhaly desítky experimentů s různými předškolními programy, které měly za úkol rozvíjet řeč, zrakovou a sluchovou percepci, myšlení, pozornost a motivaci k činnosti. Období 80. a 90. let 20. století a přelom tisíciletí charakterizuje zaměření na rozvoj schopností a dovedností, které lze označit za předškolní přípravu. Nejedná se však o systematické vyučování čtení dětí, ale o jejich osobnostní individualizovaný rozvoj prostřednictvím přirozených metod a situací podporujících utváření počátků gramotnosti.

16

WILDOVÁ, R. Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti, s. 31-38.

20

2.4.2

Období 2. poloviny 20. století u nás Po roce 1948 byl u nás převzat sovětský model předškolní výchovy orientovaný

na rozvoj intelektu dítěte a cílené přípravy na školu. V 70. a 80. letech vycházela činnost mateřských škol ze závazných, centralisticky uplatňovaných osnov předškolní výchovy. Po roce 1989 došlo k okamžitému zavržení centralistického modelu. Následovalo období hledání optimálního modelu koncepce předškolního zařízení. Na jedné straně se objevovaly tendence k znovuzavedení školní přípravy. Na straně druhé byl maximálně liberalistický způsob, bez jakékoli snahy předškolní vývoj dítěte podněcovat. Již v první polovině 90. let mateřské školy začaly vytvářet vlastní koncepce svých programů, s různými variacemi. Vznikla řada inovativních programů. Jednou z velmi reálných je „koncepce osobnostně orientovaného modelu předškolní výchovy“17. V tomto modelu je zdůrazněn rozvoj osobnosti dítěte a jeho rozumového, emocionálního a fyzického potenciálu v přirozených situacích, prostřednictvím využití aktivity dítěte, jeho zájmu a vnitřní motivace. Nejedná se tedy ani o systematickou učební činnost, ani o přehnaně liberální přístup. Na začátku třetího tisíciletí (jako reakce na různé, v řadě případů i protichůdné koncepce předškolní výchovy) vznikl koncepční rámec, který je východiskem pro vytváření programů ve všech předškolních zařízeních v České republice. Tento dokument – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání18 – specifikuje jeho obsah v pěti oblastech (biologická, psychologická, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální) a stanovuje podmínky předškolního vzdělávání. Oblast literární výchovy dítěte je v něm realizována ve dvou rovinách – jako výchova literaturou a výchova k literatuře. RVP PV vymezuje úkoly týkající se výchovy zájmu dětí o literaturu (a čtení) a postupné seznamování s literárními texty. Děti se seznámí se základními postavami a typy literatury pro nejmenší a také s různými autorskými styly. Metodicky je propracována i otázka jednoduchého rozboru textu se zřetelem k životu a k dosavadním zkušenostem dětí.

17

WILDOVÁ, R. Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti, s. 36-37. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2004 [cit. 2010-08-25]. Dostupné z WWW: . 18

21

Celkový systém literární výchovy v mateřské škole tak má maximálně angažovat spontánní zájem dítěte. Literární výchova nabývá v MŠ velice bohatého rozpětí, kdy se četbou navozují další aktivity jako je hra, recitace, dramatizace, výtvarný projev zachycující předčítaný příběh, vyprávění, výtvarné vyprávění aj19. Tyto činnosti zakotvují zájem dítěte o literaturu v obsáhlejším souboru aktivit a dlouhodobě rozvíjejí působení na kulturnost dítěte.

2.5

Vliv četby na dítě Pojem dítěte v odborné literatuře je do jisté míry abstrakcí, generalizací a často

idealizací. V reálném životě je každé jednotlivé dítě originál, na každé platí něco jiného. „Děti přicházejí v různorodých tvarech, velikostech a barvách a jsou konzistentně nekonzistentní, předvídaně nepředvídatelné“20. Je jasné, že dítě je schopné se anatomicky i psychicky vyvíjet bez poslouchání příběhů a čtení knih. Avšak knihy jsou rozšířením jeho dětského světa, který tvoří zkušenosti z domova skrze rodiče, zvířata, předměty a později kamarády a další lidi z jeho okolí. Děti pomocí příběhů dotvářejí a získávají nové zážitky. Díky knihám mohou děti porozumět světu, ve kterém žijí. Připraví se na životní situace (první návštěva u zubaře, v nemocnici, oddělení od rodičů). Trauma pak může být menší, než by bylo bez přípravy (částečné teoretické přípravy z knihy, kdy to prožívá její hrdina). Samozřejmě žádná kniha nemůže přesně připravit člověka na danou situaci (např. 1. den ve škole), ale může poskytnout návody a pochopení a reálná zkušenost potom nemusí být tak nepřekonatelná. Dítě v předškolním věku si prostřednictvím knih postupně uvědomuje, co smí a co nesmí, co je správné a co nesprávné, co znamená dobré chování a co špatné, učí se hodnotit. Z knihy, ve které dominuje zábavná (estetická) složka, tak může získat neuvědomělé poučení na konkrétních situacích. Osvojuje si snáze i takové abstraktní vlastnosti jako hodný, zdvořilý, slušný, spravedlivý, závistivý, sobecký, falešný, škodolibý apod. Dítě pak chápe také komplikovanější vztahy, například z rodinného prostředí21.

19

HOMOLOVÁ, K. Čtenářská propedeutika, s. 56. SPINK, J. Children as readers : A study, s. ix. 21 HOMOLOVÁ, K. Čtenářská propedeutika, s. 34. 20

22

Dítě v předškolním věku má také hlubokou potřebu sblížit se poetickou formou s přírodou a s jejími tvory. V příbězích o zvířatech, antropomorfizovaných pohádkách, kde se kombinují dobrodružství, vynalézavost i humor, je cílem možnost identifikace s určitou literární postavou. Dítě je zde schopno promítnout do zvířecích literárních postav svá přání a problémy. Jsou mu totiž stejně blízké jako lidé, dochází k syntéze – zvířata „jsou“ lidmi. Antropomorfizované pohádky tak odpovídají dětskému synkretismu (schopnosti vztahovat vnější svět ke své osobě), imitaci (oblibě napodobovat činnost lidí a okolního světa), personifikaci (kdy se okolní svět stává součástí vlastního světa), fantazijní konkrétnosti (fantazie malých dětí má svůj zdroj v každodennosti, v smyslových zážitcích a v prožitých událostech)22. Čtení knih ovlivňuje tyto typy rozvoje: fyzický, intelektuální, jazykový, emoční, osobnostní, sociální, morální a duchovní. Více se o jednotlivých druzích rozepisuje John Spink ve své studii Children as readers (Děti jako čtenáři)23. Je zde i zajímavá periodizace vývoje podle věku dítěte podle Jeana Piageta nebo Sigmunda Freuda. Problematikou čtení v prvních letech života se zabýval už ve 40. letech 20. století Arnold Gesel24. Ve svém díle popisuje například jednotlivé roky dítěte a jeho preference v těchto obdobích. Třeba pětileté dítě má nejraději, když je mu čteno, avšak dlouhý čas může strávit prohlížením knih samo a také předstírat, že čte. Preferuje příběhy o zvířatech, která se chovají jako lidé. Někteří pětiletí rádi sledují kreslené komiksy, i když jim ještě moc nerozumějí.

2.6

Milníky v gramotnosti od narození do šesti let Většina dětí se naučí číst v sedmi letech. Schopnost čtení je ale založena na

komunikačních dovednostech, které se děti začínají učit již od narození. Během tohoto vývoje dosahují určitých stádií, ve kterých se rozvíjí konkrétní znalosti jazyka. Je však potřeba si uvědomit, že každé dítě je originál a nemusí vždy splňovat přesně všechna kritéria. Pokud mají rodiče obavy, že jejich dítě skutečně zaostává, měli by se poradit se svým dětským lékařem, učitelem nebo logopedem. Čím dříve se dostanou do péče 22

HOMOLOVÁ, K. Čtenářská propedeutika, s. 36. SPINK, J. Children as readers : A study, s. 15, s. 29-42. 24 GESELL, A. et al. The first five years of life. 393 s. 23

23

odborníka, tím bude pomoc snazší. Následující přehled je založen na aktuálních výzkumech v této oblasti25. Od narození do tří let, většina kojenců a batolat dokáže: - Vydávají zvuky, které napodobují tóny a rytmus, který používají dospělí, když mluví. - Reagují na gesta a výrazy obličeje. - Začínají spojovat slova, která slyší často, s předměty, které tato slova označují. - Vytváří vlastní řeč a snaží se komunikovat se svými rodiči. - Poznají některé knihy podle obálky. - Předstírají, že čtou knihy. - Chápou, jak mají knihu držet. - Sdílení knihy s dospělým berou jako běžnou součást života. - Pojmenují některé objekty v knize. - Povídají si o postavách z knihy. - Dívají se na obrázky v knížce a uvědomují si, že to jsou symboly reálných věcí. - Poslouchají příběhy. - Vyžadují, aby dospělí četli nebo psali s nimi. - Začínají věnovat pozornost abecedě, především prvním písmenům z jejich jména. - Snaží se něco napsat nebo nakreslit. - Vytváří čmáranice, které se podobají dospělému písemnému projevu. Ve věku od 3 do 4 let, většina dětí umí: - Mají rády poslouchání a vyprávění si o pohádkových knihách. - Chápou, že tištěné písmo nese nějaké poselství. - Pokouší se číst a psát. - Identifikují známé znaky a popisky. - Zapojují se do her s rýmy. - Identifikují některá písmena. - Používají známá písmena k napsání slov jako je jejich jméno nebo fráze „Miluji Tě“.

25

DeBRUIN-PARECKI, A. et al. Helping your child become a reader, s. 37-38.

24

Ve věku 5 let, většina předškoláků dokáže: - Znějí, jako když čtou, i když to jen předstírají. - Užívají si předčítání. - Převyprávějí jednoduché příběhy. - Používají popisný jazyk k vysvětlování nebo při kladení otázek. - Rozpoznají písmena. - Chápou, že tištěné písmo se čte zleva doprava a odshora dolů. - Začínají spojovat mluvené slovo s napsaným. - Začínají psát písmena abecedy a některá slova, která často používají nebo slyší. - Začínají psát příběhy s čitelnými pasážemi. Ve věku 6 let prvňáčci umí: - Přečíst a převyprávět známé příběhy. - Používají různé způsoby, jak si pomoci při čtení příběhu – předpovídání, co se stane, kladení otázek, využívání obrázků. - Rozhodují se podle svého k použití čtení a psaní na různé účely. - Přečtou si některé věci nahlas a s lehkostí. - Identifikují nová slova pomocí známých písmen nebo částí slov. - Identifikují rostoucí počet slov, která znají od vidění. - Dokáží psát o tématech, která jsou jim velmi blízká. - Zkouší používat některá interpunkční znaménka a velká písmena.

25

3 Programy v severoamerických knihovnách: obecná charakteristika Spojené státy americké jsou třetí nejlidnatější zemí na světě, v roce 2006 překročily hranici 300 milionů obyvatel. To je zhruba třicetkrát více než obyvatel v České republice. Podle předpokladů by v červenci 2011 měl být celkový počet obyvatel 313,232,044 milionů. Z toho 20,1% v kategorii od narození do čtrnácti let, tzn. 62,889,723 dětí26. Navíc i samotná populace je velice rozmanitá, protože v zemi najdeme 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než jeden milion. Podle odhadu z roku 2007 tvoří 79,96% obyvatelstva běloši, 12,85% Afroameričané, 4,43% Asiaté, 0,97% Indiáni a Inuité, 0,18% Havajané a 1,61% jiná nebo více ras. Navíc je v těchto číslech zahrnuto 15,1% těch, kdo se považují za jednu z těchto etnických skupin a zároveň za Hispánce, Latinoameričany nebo španělsky mluvící obyvatele. Při sčítání lidu v USA je totiž otázka rasy jedna věc, zatímco otázka hispánského původu věc druhá27. Tyto čísla uvádím z jednoho prostého důvodu. Abych ilustrovala, jak složitá je problematika

vzhledem

k různým

socioekonomickým

vrstvám

obyvatelstva

a

národnostním menšinám. Je třeba si uvědomit, že americká společnost je mnohem diferencovanější, než ta česká. Kromě ekonomických rozdílů, zde najdeme odlišné etnické skupiny a především přes šedesát milionů dětí. O důležitosti veřejných knihoven a programech na podporu čtenářství není třeba pochybovat. Naštěstí, ve Spojených státech amerických probíhá řada programů a akcí na podporu pre-gramotnosti u dětí již od jejich narození. Rodiče se dozví mnoho užitečných informací – jaké knihy jsou vhodné pro konkrétní věk, jak s dítětem knihu sdílet, jak rozvíjet jeho jazykové schopnosti, rozšiřovat slovník a jak je důležité dětem předčítat. Knihovny jsou zde ideálním prostředníkem, jak dostat knihy k rodičům a jejich dětem. Je jasné, že dítě se může vyvíjet i bez knih, ale jeho svět bude ochuzen o společně strávený čas s rodiči a o poslouchání příběhů.

26

The World Factbook [online]. 2011 [cit. 2011-03-24]. CIA. Dostupné z WWW: . 27 Tamtéž.

26

Výzkumy z posledních desetiletí v oblasti neurovědy ukázaly, jak lidský mozek přijímá, zpracovává a uchovává informace. Pomocí počítačových modelů byly zkoumány různé mozkové funkce, které ovlivňují učení, paměť, emoce a smyslové vnímání. Knihovny hrají důležitou roli ve vytvoření optimálního vzdělávacího prostředí založeného na těchto nových výzkumech mozku. Bylo totiž zjištěno, že čím více pozitivních zkušeností děti mají, tím lépe budou získávat nové znalosti a učit se28. Bohužel v USA vyrůstá mnoho dětí v informačně chudém prostředí, ale pravidelné návštěvy knihovny a účast na vhodných programech, mohou jejich životy obohatit a usnadnit jim počátky učení a čtení. Nejpodstatnějšími prvky v knihovnických programech pro děti jsou stimulující prostředí, opakování, rituály, aktivní činnost a osobní zkušenost. Kombinací říkadel, písniček, prstových her, pohybu, hudby a hudebních nástrojů či loutek vznikají zábavné a vzdělávací programy, které jsou zaměřeny na rozvoj dětských předčtenářských schopností. Druhým typem jsou projekty, které propagují čtení v rodinách a různými způsoby se snaží dostat knihy k dětem. Fungují zde různé distribuční programy, které dodávají knihy zdarma do škol a knihoven. Také existuje síť dobrovolníků, kteří zásobují knihami místa, kde rodiče čekají se svými dětmi (úřady, nemocnice, čekárny dětských lékařů apod.). V této kapitole se pokusím rozdělit a stručně představit vybrané projekty, které na podporu pre-gramotnosti v USA najdeme.

3.1

Projekty Asociace knihovnických služeb pro děti Association for Library Services to Children29 (dále jen ALSC) je jednou ze

součástí Americké knihovnické asociace, která je nestarší a největší svého druhu na světě. ALSC nabízí svoje vlastní projekty a také spolupracuje s řadou partnerů, kteří podporují dětskou pre-gramotnost již od narození.

28

DIAMANT-COHEN, B.; RIORDAN, E.; WADE, R. Make way for dendrites : How brain research can impact children´s programming. Children and Libraries. Spring 2004, vol. 2, issue 1, s. 12. ISSN 1542-9806. 29 ALA - Assn. for Library Service to Children [online]. c2010 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: .

27

3.1.1

Vlastní projekty

a) Every Child Ready to Read Společný projekt ALSC a PLA (Public Library Association, také součást ALA). Odborníci vyvinuli nástroje, které mají rodiče novorozenců, batolat a předškoláků informovat o jejich zásadní roli prvních učitelů svých dětí. Veřejné knihovny se mohou zapojit a získat všechny potřebné materiály a prostředky, aby mohly rodičům ukázat, jak své děti vzdělávat a rozvíjet pomocí knih. b) Children´s Day/Book day Je oslavou dětství, rodiny a čtení, koná se každoročně 30. dubna. Opět jsou nabízeny rodičům typy jak, kdy a jaké knihy mají dětem číst. Celý program je i ve španělském jazyce. c) Kids @ your library: public awareness campaign Nabízí tipy, jednoduché tiskové materiály a loga ke stažení na pomoc veřejným knihovnám, aby získaly děti, rodiče a dobrovolníky jako své uživatele. Na webových stránkách je k dispozici množství materiálů zdarma, které si knihovny mohou stáhnout, vytisknout a používat bezplatně pro svoji propagaci. d) Born to Read Je určen budoucím a novopečeným rodičům. Informuje, jak důležité je dětem číst již od narození, jak s nimi mluvit a sdílet potěšení z četby. 3.1.2

Spolupráce s partnery

a) First Book Sdružení, které každoročně věnuje miliony knih školám a programům pro rodiny s nízkými příjmy. Děti tak mají možnost číst a vlastnit alespoň nějaké nové knihy. Knihovníkům nabízí nové knihy zdarma nebo za velmi výhodné ceny. 28

b) National „Drop Everything and Read“ Day 12. dubna byl vyhlášen Národní den „Všeho nech a čti“. Je to iniciativa na podporu rodin ke společnému čtení alespoň třicet minut denně. c) Reading Rockets Národní multimediální projekt, který podporuje malé děti učit se číst a jejich rodiče, kteří jim v tom mohou pomoci. Tento program je především zaměřen na výuku čtení a na poruchy, které se mohou objevit, např. dyslexie. d) Family Literacy Involvement Program Program na zvýšení rodinné gramotnosti (FLIP) je multikulturní, vzdělávací, interaktivní program gramotnosti pro rodiny s dětmi od narození do osmi let. Pomáhá rozvíjet čtení, porozumění textu a angažovanost rodičů.

3.2

Knihovnické programy Ve Spojených státech funguje přes devět tisíc veřejných knihoven30. Rozsah této

práce neumožňuje popsat činnost všech oddělení pro děti a mládež v USA a samozřejmě ne všechny knihovny se také věnují dětem do šesti let. Z těchto důvodů jsem vybrala šest amerických knihoven, jejichž program je zde stručně představen. a) Mother Goose on the Loose Tento program je rozšířen v knihovnách po celých Spojených státech. Kombinuje hudbu, pohyb, vizuální gramotnost a jazykový rozvoj na pomoc dětem, aby byly připraveny na školu a uměly se koncentrovat. Nabízí koordinované aktivity s hudbou a rytmem, sbírání sociálních znalostí, efektivní vyjádření emocí, spolupráce s vrstevníky a rodiči, rozvoj lásky k učení31.

30

DAVIS, D. M. ALA [online]. 2009 [cit. 2011-03-27]. The Condition of U.S. Libraries: Public Library Trends 2002-2009. Dostupné z WWW: . 31 Mother Goose on the Loose [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

29

b) Multnomah County Library Knihovna v Portlandu ve státě Oregon rozvíjí projekt Birth to six. Upozorňují na důležitost hlasitého předčítání dětem, vyprávění si o knize, o obrázcích, zpívání písniček a říkadel. Nabízí rady pro jednotlivé věkové kategorie od narození po vstup do školy32. c) Wichita Public Library Wichita je největším městem ve státě Kansas, má téměř 400.000 obyvatel. Veřejná knihovna nabízí řadu zajímavých programů pro děti od jednoho roku do jedenácti let. Pro ty nejmenší jsou připraveny dvaceti až třicetiminutová setkání plná her, hudby, rýmů, příběhů a dalších aktivit. Programy jsou rozděleny podle věku – pro roční děti s rodiči, pro batolata okolo dvou - tří let, pro předškoláky od tří do šesti let. Webové stránky obsahují i tipy pro rodiče a seznam zajímavých knih pro děti33. d) Berkeley Public Library Berkeley leží na východním pobřeží sanfranciského zálivu v severní Kalifornii. Místní veřejná knihovna nabízí programy pro kojence, batolata, předškoláky a jejich rodiče. Na pěti pobočkách probíhají tzv. Storytimes pro různé věkové kategorie (0-12 měsíců, 6-12 měs., 6-36 měs., 12-36 měs., 6 měs.-3 roky). Hlavním tématem jsou knihy, hudba, písničky, říkanky, prstové hry a příběhy. Knihovna navíc disponuje rozsáhlým fondem pro děti již od narození (knihy, leporela, audio knihy, videa, DVD). I na tomto webu je odkaz o důležitosti počáteční gramotnosti a rady pro rodiče34. e) Saint Paul Public Library Saint Paul se nachází ve státě Minnesota, je hlavním a druhým nejlidnatějším městem tohoto amerického státu u řeky Mississippi. Opět zde najdeme speciální programy pro

32

Multnomah County Library [online]. c2010 [cit. 2011-03-23]. Birth to six. Dostupné z WWW: . 33 Wichita Public Library [online]. c2011 [cit. 2011-03-27]. Programs for Children. Dostupné z WWW: . 34 Berkeley Public Library for Kids [online]. c2011 [cit. 2011-03-27]. Storytimes and other Events for Children. Dostupné z WWW: .

30

děti již od kojeneckého věku. Knihovna nabízí program Sing, Play, Learn (Zpívej, hraj si, uč se), který je určen dětem od narození do pěti let a je zaměřen na hudbu, rýmy, čtení a pohyb. Další projekt má název Grow a Reader (Pěstování čtenáře) a probíhá za podpory ALSC. Rodiče získají informace o pre-gramotnosti, tipy na vhodné knihy a také mohou navštěvovat tzv. Storytimes. Posledním programem je Blast off to kindergarten (Odstartovat do školky), který se věnuje tomu, aby všechny děti ze Saint Paul byly připraveny na mateřskou školku. K dispozici jsou rady pro rodiče na každý měsíc, aby věděli, jak mohou svoje dítě připravit na nový režim35. f) Lincoln Libraries Město Lincoln je hlavní a zároveň druhé největší město státu Nebraska. Knihovna opět nabízí tři druhy tzv. Storytimes – pro batolata od 18 do 36 měsíců, pro děti od tří do pěti let a pro celé rodiny. Je podporována počáteční gramotnost, rozšiřování slovní zásoby, seznámení s různými knihami a další jazykové aktivity36. Existuje studie z roku 2004, která zachycuje dopady knihovnických programů počáteční gramotnosti ve Spojených státech amerických. V letech 2002 a 2003 se těchto akcí zúčastnilo více než 30 000 dětí od narození do pěti let věku a přibližně 1 300 rodičů a vychovatelů. Výsledky ukázaly, že rodiče bez ohledu na věk, vzdělání a finanční situaci, významně změnili čtenářské návyky a četnost užívání knihovny k lepšímu37.

3.3

Neziskové organizace V poslední podkapitole jsou uvedeny velké americké neziskové organizace, které

také podporují dětské čtenářství.

35

Saint Paul Public Library [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Kids & Families. Dostupné z WWW: . 36 Lincoln City Libraries [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Linc for Kids. Dostupné z WWW: . 37 New Study Reveals Results of Early Literacy Research. ILA Reporter. April 2004, vol. 22, issue 2, s. 2627. ISSN 0018-9979.

31

a) International Reading Association Mezinárodní čtenářská asociace sdružuje globální síť jednotlivců a institucí, podporujících celosvětovou gramotnost. Funguje již od roku 1956 a má přes 70.000 členů38. b) National Association for the Education of Young Children Národní asociace pro vzdělávání malých dětí se věnuje zlepšování životních podmínek, se zvláštním důrazem na kvalitu vývoje a vzdělávání všech dětí od narození do osmi let. Založena v roce 1926, má téměř 80.000 členů a více než 300 poboček39. c) Reading is fundamental RIF je největší neziskovou organizací zabývající se dětskou gramotností ve Spojených Státech. Vizí tohoto projektu je gramotná Amerika, ve které mají všechny děti přístup ke knihám a objevují hodnotu a radost z četby. Nejvyšší prioritou je oslovení dětí od narození do osmi let40. d) Zero to three Další program je pod patronací Národního centra pro kojence, batolata a rodiny, se sídlem ve Washingtonu (National Center for Infants, Toddlers and Families). Má název Zero to three a kromě tělesného vývoje a zdraví se zabývá i oblastí vzdělávání a počáteční gramotností41. e) Reach out and Read Nezisková organizace, která podporuje pregramotnost a školní připravenost, a to prostřednictvím rozdávání knih a rad v ordinacích dětských lékařů po celých Spojených

38

International Reading Association [online]. c1996-2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . 39 National Association for the Education of Young Children [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . 40 Reading Is Fundamental [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . 41 Zero to three : National Center for Infants, Toddlers and Families [online]. c2010 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW: .

32

státech. Vytváří se unikátní vztah mezi rodiči a pediatrem, již od preventivní prohlídky v šesti měsících věku dítěte a trvá až do jeho pěti let42.

42

Reach Out and Read [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

33

4

Projekty ALA: charakteristika vybraných projektů Tato kapitola je věnována Americké knihovnické asociaci (American Library

Association – ALA)43, stručně její struktuře a historii. Hlavní důraz je kladen na projekty jedné z divizí ALA – Asociace knihovnických služeb pro děti (Association for Library Services to Children). Jsou to především projekty Every child ready to read (Každé dítě je připraveno číst); El día de los niňos/El día de los libros; Children´s day/Book day (Dětský den/Den knihy); Kids @ your library: public awareness campaign (Děti v knihovně: kampaň na rozšíření veřejného povědomí).

4.1

Americká knihovnická asociace Americká knihovnická asociace je nejstarší a největší knihovnickou organizací na

světě. Svoji práci vykonává pomocí složité struktury výborů, podvýborů, divizí, kanceláří, kulatých stolů a dalších speciálních skupin. Každý výbor má zvláštní roli, která byla definována při jeho založení. Řídícím orgánem je Rada (Council). Důležitou součástí jsou tzv. divize. ALA má jedenáct divizí, zaměřených na určitý typ knihovny (např. Americká asociace školních knihovníků – American Association of School Librarians, Asociace akademických a vědeckých knihoven – Association of College and Research Libraries, Asociace veřejných knihoven – Public Library Association) nebo služby (Asociace knihovnických služeb pro mládež – The Young Adult Library Services Association, Asociace referenčních služeb – Reference and User Services Association ad.). Jednotlivé divize publikují časopisy, knihy a další materiály, pořádají konference a workshopy. Pro tuto diplomovou práci je však nejdůležitější Asociace knihovnických služeb pro děti, jejíž činnost a projekty jsou popsány dále. 4.1.1

Historie a priority ALA byla založena 6. října 1876 ve Philadelphii u příležitosti výstavy k 100.

výročí založení Spojených států amerických. U jejího zrodu stálo 103 knihovníků (90 mužů a 13 žen) včetně takových osobností jako byli Melvil Dewey, Charles Ammi Cutter, 43

Úvodní webová stránka je na této URL adrese: http://ala.org/

34

Justin Winsor nebo William Frederick Poole. Cílem sdružení bylo, aby knihovníci dělali svoji práci snáz, při nižších nákladech. Dnešní prioritou ALA je podpora knihovnictví a knihovnických služeb, poskytování vedení pro vývoj, propagaci a zlepšení knihovnických a informačních služeb, s cílem posílit vzdělávání a zajištění volného přístupu k informacím pro všechny. ALA se zavázala k sedmi klíčovým oblastem, do kterých investuje svou energii a lidské zdroje. Jsou to: rozmanitost, spravedlivý přístup k informačním a knihovnickým službám, vzdělávání a celoživotní učení, intelektuální svobody, advokacie pro knihovny, gramotnost, organizační dokonalost. 4.1.2

Strategický plán 2015 V červnu 2010 přijala ALA nový strategický plán na příštích pět let, který

nastiňuje strategické cíle a stanovuje priority asociace. Do jeho vývoje bylo zapojeno 9.000 členů, kteří prováděli průzkumy a shromažďovali informace o společenských, vzdělávacích, ekonomických a technologických trendech, které budou mít vliv na knihovny a knihovníky v příštím desetiletí. Plán uvádí tyto hlavní cíle: - ALA hraje klíčovou roli při formulování právních předpisů, politik a norem, které ovlivňují knihovnické a informační služby. - ALA podporuje rozmanitost v oblasti knihovnictví. - ALA poskytuje vedení při transformaci knihoven a jejich služeb v dynamickém a globálním světě digitálních informací. - ALA nabízí svým členům takové prostředí, ve kterém mají možnost účastnit se a přispívat bez ohledu na své místo nebo pozici. - ALA funguje účinně, efektivně a kreativně, tak aby plnila své poslání ve společnosti.

4.2

Asociace knihovnických služeb pro děti Jak již bylo uvedeno, jednou ze součástí Americké knihovnické asociace je

Asociace knihovnických služeb pro děti (Association for Library Service to Children – ALSC). Jedná se o největší světovou organizaci věnující se podpoře a zlepšování 35

knihovních služeb pro děti a mládež. Členové ALSC jsou inovátory na poli služeb pro děti, samozřejmostí jsou tvůrčí programy, osvědčené postupy vzdělávání a odborná pomoc. Síť ALSC zahrnuje více než 4.200 dětských knihovníků, expertů na dětskou literaturu, vydavatelů, členů knihovnických fakult a dalších dospělých, kteří se věnují vytváření lepší budoucnosti pro děti prostřednictvím knihoven. 4.2.1

Historie a struktura ALSC Oddělení pro děti a mládež (The Division for Children and Young People) bylo

organizováno a přijato Ústavou a zákony v červnu 1941. Dne 24. června 1941 byla divize schválena Radou ALA. Divize se skládala z Americké asociace knihovníků školních knihoven – American Association of School Librarians (dříve Sekce školních knihoven – School Libraries Section, jejíž první schůze byla v roce 1915), dále ze Sdružení dětských knihoven – Children´s Library Association (dříve Sekce pro knihovní práci s dětmi – Section for Library Work with Children, která se poprvé setkala v roce 1901) a spolku Mladých lidí čtoucích u kulatého stolu – Young People´s Reading Round Table (první schůze v roce 1930). V polovině 50. let proběhla restrukturalizace. K 31. 12. 1956 Oddělení pro děti a mládež zaniklo a jeho stanovy a cíle přebraly dvě nové divize: Dětská knihovnická asociace (Children´s Library Association) a Sdružení knihovníků pro mládež (Association of Young People´s Librarians). O dva roky později 28. 1. 1958 bylo rozhodnuto o novém názvu, a to Divize dětských služeb Americké knihovnické asociace (Children´s Services Division of the American Library Association). Další změna nastala o necelých dvacet let později, na podzim roku 1976, kdy byl odsouhlasen nový a dodnes platný název Asociace knihovnických služeb pro děti (ALSC). Základní členství bylo definováno takto: Aktivní členové se skládají z dětských knihovníků a jejich asistentů, kteří věnují veškerý čas práci s dětmi v knihovnách a školách. Přidružení členové jsou potom asistenti, kteří věnují část svého času práci s dětmi a dále knihovníci a další, kteří se chtějí ztotožnit s prací dětských knihovníků. ALSC je řízena třináctičlennou správní radou, která zahrnuje prezidenta (v roce 2010 Thom Barthelmess), více-prezidenta, minulého prezidenta, finančního úředníka, právního poradce a osm ředitelů. Pět úředníků slouží jako výkonný výbor. Správní rada se schází dvakrát 36

ročně, na výroční konferenci ALA v červnu a na zimním zasedání v lednu. S cílem usnadnit práci výboru jsou výbory organizovány do osmi prioritních skupin, zastoupených konzultanty. Ti fungují jako spojení mezi výbory a radou ALSC. 4.2.2

Strategický plán ALSC 2006 – 2011 Hlavní prioritou plánu je vytvoření lepší budoucnosti pro děti prostřednictvím

knihoven. Asociace vyznává tyto hodnoty: spolupráci, služby pro členy, integritu a respekt, rovnost přístupu, společenství, dokonalost a inovaci. Důležité body: - ALSC je uznávána jako nejlepší sdružení knihovnických služeb pro děti. - ALSC je uznávána jako první zdroj informací o čtení. - ALSC úspěšně obhajuje děti a služby pro ně v rámci ALA. - ALSC je považována za inovátora na poli budoucích knihovnických služeb. - ALSC je schopna financovat výzkum na ověření dopadu služeb pro děti. - ALSC je strukturována tak, aby rychle a účinně reagovala na změny v profesionálním prostředí. - ALSC bedlivě sleduje spolupráci ve prospěch gramotnosti dětí. - ALSC je vnímána jako významný hráč v rámci ALA. - ALSC schválila základní kompetence pro dětské knihovníky. Děti a knihovna: - Všechny děti mají rovný přístup do knihovny. - Všechny děti mají silnou podporu pro učení se číst. - Všechny děti uznávají knihovnu jako nedílnou součást svých životů. - Každé dítě se bude cítit vítáno a bude mít nezbytné dovednosti pro využívání služeb knihovny. - Rodiče budou partnery s knihovníky a budou se tak podílet na gramotnosti a úspěchu ve škole. - V každé knihovně jsou děti na prvním místě. - Všechny knihovny uznávají význam služeb pro děti s adekvátními materiály a zdroji.

37

- Všechny knihovny uznávají ALSC jako lídra v prosazování vysoce kvalitních služeb pro děti. - Knihovna je fyzický prostor odrážející vývojové potřeby dětí. - Dětem a rodičům jsou nabízeny rozmanité netradiční programy a aktivity. 4.2.3

Udělování ocenění a medailí ALSC oceňuje každoročně ty nejlepší dětské knihy v různých kategoriích. Ceny

jsou vyhlašovány vždy v lednu na tiskové konferenci, která se koná u příležitosti zimní schůze Americké knihovnické asociace. - Medaile Johna Newberyho Pojmenována po britském knihkupci z 18. století. Medaile je každoročně udělována za nejvýznamnější příspěvek americké literatury pro děti. Od roku 1922 do roku 2011 bylo oceněno 90 titulů. - Medaile Randolpha Caldecotta Na počest anglického ilustrátora z 19. století. Udělována umělci z nejvýznamnější americkou obrázkovou knížkou pro děti. Od roku 1938 bylo oceněno 74 titulů. - Cena Arbuthnot Podle May Hill Arbuthnotové, americké dětské spisovatelky 20. století. Každý rok je určen autor, kritik, knihovník, historik nebo učitel literatury z jakékoli země, který připraví dokument s přínosem v oblasti literatury pro děti. Udělováno od roku 1970. Zajímavostí je, že na rok 2012 je určen český spisovatel a ilustrátor Petr Sís. - Cena Batchelder Na počest americké knihovnice Mildred L. Batchelderové. Oceněna je nejlepší kniha, která vyšla mimo území USA a v jiném jazyce a poté byla přeložena do angličtiny a vydána ve Spojených státech. Od roku 1968. - Medaile Pura Belpré Pojmenováno po první latinskoamerické knihovnici, která působila ve Veřejné knihovně v New Yorku. Cena se uděluje od roku 1996 latinskoamerickému spisovateli nebo

38

ilustrátorovi za dílo pro děti a mládež, které nejlépe vystihuje a zobrazuje latinskoamerickou kulturu. - Medaile Carnegie Na počest amerického filantropa Andrew Carnegiho z 19. století. Je vyznamenáno nejvýraznější video pro děti za uplynulý rok, od r. 1991. - Cena Geisel Podle amerického autora 20. století Theodora Seusse Geisela pro spisovatele nebo ilustrátory nejvýznamnější americké knihy pro začínající čtenáře publikované v angličtině v USA. Uděluje se od roku 2006. - Cena Odyssey Na počest epické básně od Homéra z 8. století př. n. l., aby připomínala starověké kořeny vyprávění. Je oceněna nejlepší audiokniha dostupná v angličtině ve Spojených státech. Od roku 2008. - Medaile Sibert Pojmenována podle amerického vydavatele Roberta F. Siberta, žijícího ve 20. století. Je to ocenění pro autory a ilustrátory nejlepší naučné knihy, od r. 2001. V roce 2008 tuto medaili získal již zmiňovaný Čech Petr Sís za svou knihu Zeď: Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. - Medaile Wilder Podle americké autorky 20. století Laury Ingallsové Wilder. Ocenění získá autor nebo ilustrátor, jehož knihy, vydávané v USA, měli značný a trvalý přínos v oblasti literatury pro děti. Udělována od roku 1954. - Cena Schneider Na počest americké lékařky Dr. Katherine Schneider žijící ve 20. století. Jedná se o ocenění autora nebo ilustrátora knihy, která umělecky zobrazuje zkušenosti dětí nebo dospívajících se zdravotním postižením. 4.2.4

Seznamy významných děl Kromě výše uvedených ocenění, vyhlašuje ALSC každý rok seznamy nejlepších

knih, nahrávek, videí a počítačového softwaru pro děti. Jsou to: 39

- Významné dětské knihy – téměř sto titulů nejlepších z nejlepších, rozděleno do čtyř kategorií podle věku od narození do 14 let (pro nejmladší čtenáře, mladší čtenáře, starší čtenáře a pro všechny věkové kategorie). - Významné dětské nahrávky – 25 záznamů nahrávek pro děti. - Významná dětská videa – 20 nejlepších videí za uplynulý rok. - Významný dětský počítačový software – oceňovány jsou zajímavé, kreativní, interaktivní nebo naučné hry pro děti. ALSC také uděluje profesionální ceny a granty knihovnám a knihovníkům. Každoročně tak rozdělí kolem 80.000 dolarů na nové dětské knihy, stipendijní programy pro knihovníky a další finanční pomoc na různé aktivity pro děti.

4.3

Projekty ALSC ALSC v současnosti nabízí tři hlavní iniciativy pro děti. Jsou to: Every child

ready to read (Každé dítě je připraveno číst), El día de los niňos/El día de los libros; Children´s day/Book day (Dětský den/Den knihy), Kids @ your library: public awareness campaign (Děti v knihovně: kampaň na rozšíření veřejného povědomí). Kromě toho asociace spolupracuje s řadou partnerů, zahrnující komerční společnosti i nezisková sdružení. Spolupráce probíhá na třech projektech, které podporují čtení dětem již od narození. Patří sem programy: First book (První kniha), National „Drop everything and read“ Day (Národní den „Všeho nech a čti“) a Reading rockets (Raketové čtení). 4.3.1

Every child ready to read Iniciativa Každé dítě je připraveno číst je společným projektem Asociace

veřejných knihoven (Public Library Association – PLA) a ALSC. Současné výzkumy počáteční gramotnosti a rozvoje mozku ukazují, že nikdy není příliš brzy připravit děti na úspěch ve čtení. Rodiče novorozenců, batolat a dětí v předškolním věku by měli být informováni o své zásadní roli prvních učitelů svých dětí. Proto byly odborníky vyvinuty důležité nástroje, které mají připravit rodiče na jejich významnou roli. Veřejné knihovny se 40

mohou zapojit a získat všechny potřebné materiály a prostředky, aby mohly rodičům ukázat, jak své děti vzdělávat a rozvíjet pomocí knih44. Program je určen pro děti od narození do pěti let. Důraz je kladen na pět jednoduchých postupů – mluvení, zpívání, čtení, psaní a hraní, kterými se rozvíjejí jazykové a před-čtenářské dovednosti prakticky hned od narození. Bohužel program se během tvorby diplomové práce aktualizoval, údajně kvůli zastaralosti původních výzkumů a informací. Protože není aktualizace ještě dokončena, není možné ji zahrnout do této práce. Jedinou informací je příprava 2. rozšířeného a aktualizovaného vydání brožury Every child ready to read, které je chystáno na červen 2011.

Obr. č. 1: Logo programu Every Child Ready to Read45

4.3.2

Children´s day/Book day Další akcí, kterou ALSC podporuje je Dětský den/Den knihy46. Je oslavou dětství,

rodiny a čtení, koná se každoročně 30. dubna. Oslava zdůrazňuje význam gramotnosti pro všechny děti bez rozdílu jazyka nebo kulturního prostředí. Program vznikl jako rozšíření Dne dětí, který se slaví od roku 1925. Ten měl upozorňovat na důležitost a blaho dětí. Zakladatelkou myšlenky je dětská spisovatelka Pat Mora, která v roce 1996 navrhla spojit oslavu dětství s čtenářstvím. V roce 2011 se oslaví již 15. ročník. Oslavy většinou probíhají 44

ALA [online]. c2007 [cit. 2011-03-25]. Every Child Ready to Read. Dostupné z WWW: . 45 ALA [online]. c2007 [cit. 2011-04-12]. Every Child Ready to Read. Dostupné z WWW : . 46 ALA [online]. c2007 [cit. 2011-03-25]. Dia de los ninos. Dostupné z WWW: .

41

ve veřejných a školních knihovnách po

celých Spojených státech, případně

v knihkupectvích nebo komunitních centrech. Rodičům je k dispozici brožurka s typy jak, kdy a jaké knihy mají dětem číst. Celý program je i ve španělském jazyce. Hlavním partnerem je Reforma – Národní asociace na podporu knihovnických a informačních služeb pro latinskoamerické a španělské uživatele. Finančně je program podporován také nadací W. K. Kellogga47. Cíle tohoto projektu jsou následující: - Pocta dětem a dětství. - Podpora gramotnosti a propojení všech dětí s knihami bez rozdílu jazyka a prostředí. - Pocta mateřskému jazyku, podpora vícejazyčné gramotnosti v multikulturním prostředí a celosvětové porozumění prostřednictvím četby. - Zapojení rodičů jako členů týmu rozvoje gramotnosti. - Podpora rozvoje knihovních fondů Estela and Raúl Mora Award Od roku 2000 je udělována cena, která je pojmenována na počest rodičů zakladatelky Dne knihy Pat Mory. Získávají ji knihovny, které slaví Dětský den/Den knihy, aby byly motivovány k rozmanitým aktivitám pro děti. Prvním držitelem ceny z roku 2000 je veřejná knihovna v texaském Austinu. Od té doby bylo oceněno celkem patnáct knihoven v USA. Výherce obdrží plaketu a šek na 1.000 dolarů48. Projekt spojuje děti a knihy a je dobré, aby děti samotné, ale i rodiče a veřejnost vnímali toto propojení. Oslava čtenářství a různé aktivity pořádané knihovnami v tento den mohou významně přispívat ke zvýšení gramotnosti a oblibě četby. Program se také hodně zaměřuje na latinskoamerické a španělské obyvatele a snaží se o jejich začlenění do společnosti.

47

Webové stránky nadace jsou na adrese: http://www.wkkf.org/. Tato nadace byla založena roku 1930. Zaměřuje se na ochranu, zdraví, vzdělávání a podporu dětí v Severní i Jižní Americe a v Jižní Africe. 48 El día de los niňos/El día de los libros [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. Pat Mora. Dostupné z WWW: .

42

V České republice sice takové propojení neexistuje, ale Den dětí se u nás také slaví, a to 1. června. A namísto dne knihy máme celý měsíc knihy – březen. Během tohoto měsíce knihovny nabízí různorodé aktivity na podporu čtenářství, jak pro dospělé, tak pro děti. Bohužel pro děti do šesti let toho v naší zemi mnoho nenajdeme.

Obr. č. 2: Logo projektu Children´s Day/ Book Day49

4.3.3

Kids @ your library Děti v knihovně jsou kampaň na oslovení veřejnosti a dětí, aby chodily do

knihovny. Nabízí tipy, jednoduché tiskové materiály a loga ke stažení na pomoc veřejným knihovnám, aby získaly děti, rodiče a dobrovolníky jako své uživatele. Na webových stránkách je k dispozici množství materiálů zdarma, které si knihovny mohou stáhnout, vytisknout a používat bezplatně pro svoji propagaci. Jsou to plakáty a záložky do knih, které vytvořil vítězný ilustrátor David Diaz. Dále slogan akce „So much to see, so much to do @ your library“ v několika jazycích a barevných provedeních. Kromě angličtiny i ve španělštině, francouzštině, ruštině a polštině. V nabídce je i píseň složená speciálně pro tuto kampaň. Autorem je zpěvák a držitel Grammy Award Bill Harley. Jsou zde uvedeny odkazy na několik verzí písně s názvem Ve Vaší knihovně (At your library), včetně textu a notového záznamu.

49

ALA [online]. c2007 [cit. 2011-04-13]. Dia de los ninos. Dostupné z WWW : .

43

Také je k dispozici soubor tipů a nástrojů pro podporu knihovnických služeb pro děti přímo od ALSC – bibliografie knih pro děti, statistiky, průzkumy, marketingové rady, hry, hádanky a jiné zábavné aktivity. Je skvělé, že existuje projekt, který zastřešuje a bezplatně nabízí různé propagační materiály pro knihovny. Knihovníci nemusí trávit drahocenný čas vymýšlením, jak dostat svou knihovnu do povědomí veřejnosti a mohou použít cokoliv z tohoto programu včetně plakátů či oficiální písně. Jistě by nebylo špatné vytvořit podobné stránky i v našich podmínkách, protože větší propagace knihoven nikdy nemůže být na škodu. Navíc propagace je sjednocená a lidé pak chápou potřebnost knihoven jako celku.

Obr. č. 3: Slogan akce Kids @ your library50

4.3.4

Born to read Program Zrozen ke čtení (Nikdy není brzy začít) byl v nedávné době zcela

přepracován a jeho internetové stránky pouze nabízejí ke koupi brožuru pro budoucí i nové rodiče. V ní se rodiče dozví, jak důležité je dětem číst již od narození, jak s nimi mluvit a sdílet potěšení z četby. Obsahuje také seznam doporučených knih. Během tvorby této diplomové práci byl však zřejmě pozastaven nebo zrušen, protože na internetových stránkách ALSC na něj nyní chybí odkaz. Je velká škoda, že je tento projekt v současné době pozastavený nebo dokonce zrušený. Myšlenka čtení dětem prakticky od narození je chvályhodná, protože rodiče i dítě si na společně strávené chvilky s knihou zvykají od počátku a obě strany z toho mohou 50

ALA [online]. c2007 [cit. 2011-04-13]. Kids @ your library. Dostupné z WWW : .

44

jedině profitovat. Mrzí mě, že v ČR v podstatě neexistují programy na podporu čtení pro takto malé děti. Inspirace některými americkými programy pro tuto kategorii (0 – 6 let) by nemusela být vůbec špatná.

Obr. č. 4: Logo programu Born to Read51

4.3.5

First Book První kniha je neziskové sdružení, které každoročně věnuje miliony knih školám a

programům pro rodiny s nízkými příjmy. Děti tak mají možnost číst a vlastnit alespoň nějaké nové knihy. Knihovníkům nabízí nové knihy zdarma nebo za velmi výhodné ceny. Nutností je registrace na webových stránkách společnosti (http://register.firstbook.org). Knihy jsou distribuovány třemi způsoby: - Zdarma; Národní knižní banka První knihy dodává knihy zdarma do programů, které nejméně z 80% slouží dětem z rodin s nízkými příjmy. - Se slevou; Levné, vysoce kvalitní knihy s 50-90% slevou z maloobchodní ceny do programů s podílem alespoň 50% rodin s nízkými příjmy. - Grant na knihy; Poradní výbor První knihy poskytuje grant programům, které slouží alespoň v 80% rodinám s nízkými příjmy, aby mohly dostávat knihy zdarma.

51

ALA [online]. c2007 [cit. 2011-04-12]. Born to Read. Dostupné z WWW : .

45

Programy v USA jsou velmi často určeny na podporu sociálně slabších rodin. Rodiče jsou rádi, že zajistí svým dětem alespoň základní péči (jídlo, bydlení, vzdělání) a knihy v těchto rodinách často úplně chybějí. Sdružení jako First Book tuto situaci mění a snaží se čtenářství podporovat. V Česku sice zatím nejsou takové rozdíly ve společnosti, ale můžeme se jen dohadovat, jak se situace bude vyvíjet v budoucnu. 4.3.6

National „Drop Everything And Read“ Day – D.E.A.R.

Obr. č. 5: Logo projektu Drop Everything And Read52

12. dubna byl vyhlášen Národní den „Všeho nech a čti“53. Je to iniciativa na podporu rodin ke společnému čtení alespoň třicet minut denně. Všechno ostatní by v tu chvíli mělo jít stranou a rodina by si měla užít tento společně strávený čas nad knihou. Proč právě 12. duben? V tento den slaví narozeniny držitelka medaile Newbery, kterou uděluje ALSC, Beverly Clearly. A její nejpopulárnější knižní postava Ramona Quimby, je oficiální mluvčí tohoto programu. Cílem je, aby se čtení stalo pravidelnou a běžnou činností v každé rodině. K dispozici je navíc seznam doporučených knih pro různé věkové kategorie (0-4 roky, 5-7 let, 8-11 let, 12 a výše). Program se postupem času rozšířil o další iniciativu pod názvem „Drop everything and go green“ – Všeho nech a buď zelený! Jedná se o ekologické směřování a nabízí deset tipů dětem, jak šetřit životní prostředí.

52

Drop Everything And Read [online]. c2009 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : . 53 Tamtéž.

46

Tento program mi připomíná český projekt „Celé Česko čte dětem“. Propaguje společné čtení určitý počet minut denně a nabízí seznamy vhodných knih dětem různého věku již od narození. Rozdílem je oslava národního dne tohoto projektu 12. dubna. Celé Česko čte dětem svůj den v kalendáři (zatím) nemá. Zajímavé je rozšíření programu směrem k ekologii. Děti v každé zemi světa by se měly učit být šetrné ke svému okolí. To by jistě stálo za úvahu i u nás. 4.3.7

Reading Rockets

Obr. č. 6: Logo projektu Reading Rockets54

Národní multimediální projekt, který podporuje malé děti učit se číst a jejich rodiče, kteří jim v tom mohou pomoci55. Je to národní vzdělávací služba WETY, což je veřejná televizní a rozhlasová stanice ve Washingtonu D. C. Výzkumy ve Spojených státech ukázaly, že jedno z pěti dětí má vážné potíže naučit se číst. Ale díky včasné identifikaci a vhodné pomoci se to naučit může a zmenší tak možnost neúspěchu ve škole i v životě. Od roku 1965 vláda USA investovala více než 100 milionů dolarů, aby zjistila, proč má tolik dětí problémy se čtením. Díky těmto výzkumům, je dnes možné identifikovat ohrožené děti a nabídnout jim pomoc. Projekt je šířen prostřednictvím internetu, ale také televize. Programy o čtení a vzdělávání jsou vysílány veřejnou televizní stanicí PBS. Webové stránky jsou velmi komplexní a denně aktualizované. Nabízejí nepřeberné množství strategií čtení, rady a činnosti na pomoc dětem naučit se číst a číst dobře. Také obsahuje rady pro rodiče, učitele a další pedagogy, kteří bojují s různými čtenářskými problémy jako je špatná plynulost čtení, malá slovní zásoba či neschopnost

54 55

Reading Rockets [online]. c2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : . Tamtéž.

47

porozumění textu. Tento program je tedy především zaměřen na výuku čtení a na poruchy, které se mohou objevit, např. dyslexie. Nabídka je rozdělena podle typu uživatelů (pro rodiče, pro učitele, pro ředitele škol, pro knihovníky a pro ostatní profesionály jako jsou školní psychologové, výchovní poradci, učitelé v mateřských školách). Pro každý okruh je k dispozici široký výběr témat, rad, článků, výzkumů, které mohou pomoci při četbě dětí od narození po školní věk. Kategorie dětí od narození do šesti let, které se věnuje tato diplomová práce, je v tomto případě ještě rozdělena na kojence, batolata a předškoláky. Pro každou skupinu mohou rodiče najít tipy, jak učinit ze čtení přirozenou a milovanou součást dětských životů. Nejen jak a co číst, ale také vhodné hry na rozšiřování slovní zásoby a motivaci ke čtení. Většina článků je nabízena v několika jazycích (angličtina, španělština, arabština, čínština, korejština, ruština, vietnamština). Partnerskou stránkou tohoto projektu je LD Online (www.ldonline.org), což je největší světová stránka o poruchách učení a ADHD. Program získal i řadu ocenění, jak za své televizní přenosy, tak za webové stránky. Ceny získaly tyto vzdělávací pořady: Adventures in Summer Learning, Toddling Toward Reading, A Chance to Read, Reading and the Brain, Reading Rocks!, Launching Young Readers, A Tale of Two Schools, Empowering Parents, Becoming Bilingual. Opět velmi záslužný program, který se od ostatních liší svým zaměřením na výuku čtení a především na poruchy, které se mohou vyskytnout. Projekt podporuje vláda Spojených států, využívá šíření pomocí televize a internetu. V naší republice zatím nic podobného nenajdeme. Je to škoda, protože alespoň jeden televizní program čistě na podporu pre-gramotnosti, by mohl i v Česku najít své diváky. 4.3.8

Family Literacy Involvement Program Program na zvýšení rodinné gramotnosti (FLIP) je multikulturní, vzdělávací,

interaktivní program gramotnosti pro rodiny s dětmi od narození do osmi let56. Pomáhá rozvíjet čtení, porozumění textu a angažovanost rodičů. Je financován prostřednictvím 56

ALA/Grant Partnerships [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. Family Literacy Involvement Program. Dostupné z WWW: .

48

Národního grantu z Institutu muzejních a knihovnických služeb patřícího pod Dětské muzeum v Houstonu. ALSC je národní partner tohoto grantu. Účelem školení je účastníkům vysvětlit, jak realizovat tento program gramotnosti v knihovnách a muzeích. Projekt podporuje šíření gramotnosti již od narození a vzdělává knihovníky a další, kteří pracují s dětmi a jejich rodiči.

Obr. č. 7: Logo programu Family Literacy Involvement Program57

57

ALA/Grant Partnerships [online]. c2011 [cit. 2011-04-19]. Family Literacy Involvement Program. Dostupné z WWW: .

49

5 Další projekty a programy: charakteristika projektů a programů jiných institucí V předposlední kapitole jsou představeny programy, které probíhají v amerických knihovnách nebo v jiných neziskových organizacích. Jsou zde zmíněny tyto programy: Reading is fundamental, Mother Goose on the Loose, Birth to six, Zero to three a Reach Out and Read. KNIHY – malé děti je berou do rukou, prohlížejí si je. Co když ale doma knihy chybějí (ať už z důvodu nedostatku peněz nebo kvůli jiným prioritám)? Pro takové děti a rodiče je knihovna ideálním doplňkem. Knihovny tradičně slouží široké socioekonomické vrstvě, a tak mohou tento nedostatek pokrýt. Výzkumy potvrzují, že výše rodinného rozpočtu má přímé spojení se čtecími a psacími schopnostmi dítěte. Knihovny by tyto rozdíly měly stírat a ukázat rodičům možnosti a důležitost knih ve spojení se školní připraveností, stejně tak mohou programy pomoci i rodičům samotným. Čtení není jen požadavek z balíčku znalostí, je to hodnota, rodinná hodnota, kde je výchova něčím důležitým. Pokud se knihy doma čtou a myšlenky z nich jsou diskutovány, pak se dítě učí velice důležitou roli mezi ním a rodičem, vychovatelem. Když dítě vidí rodiče číst, získají pocit, že je to úplně běžná aktivita. Podpora půjčování knihovních materiálů, které mohou být brány domů a sdíleny mezi rodiči a dítětem (sourozenci) je dalším způsobem jak veřejné knihovny mohou pomoci posílit domácí vzdělávací prostředí. Knihovny sice nemají možnost každodenního působení jako školy a domovy, ale přesto nabízí pozitivní prostředí, které připraví předškolní děti na více strukturované vzdělávací situace. Dětští knihovníci mohou vytvářet specifické programy a rozvíjet je pro děti a jejich rodiče. Mezi hlavní dovednosti patří: verbální komunikace s ostatními, zvídavost a entusiasmus, uposlechnutí příkazu, empatie, ohleduplnost, schopnost soustředit se. Až za těmito body se umisťuje rozpoznání základních barev a tvarů, používání tužky, ovládání písmen a číslic. Všechno dohromady je potom kombinací chování a sociálních zkušeností. Výzkumy ukázaly, že děti potřebují schopnost sebeovládání proto, aby se mohly učit (sedět na židli, dávat pozor, poslouchat, kontrolovat emoce a chování). Dále 50

komunikovat s dospělými, s vrstevníky, spolupracovat, dosáhnout skupinových cílů a řešit konflikty. Musí být schopni získat informaci, spojit ji s něčím, co je pro ně známé, uložit do mozku a vyvolat ji, když bude třeba58. Programy pro předškolní vzdělávání by měly být volně přístupné, dobře propagované, pro děti a rodiče dohromady. Měly by obsahovat knihovnický základ, předškolní vyprávění příběhů, přístup ke vzdělávacím hrám, obecné rodinné programy, vzdělávací programy pro dospělé. Aktivity jsou vhodné pro děti od narození do dvou let, od tří do pěti a nad šest let.

5.1

Reading is fundamental – RIF (Čtení je základ)

„Téměř dvě třetiny rodin s nízkými příjmy v USA nevlastní žádné knihy“59. RIF je největší neziskovou organizací zabývající se dětskou gramotností ve Spojených Státech. Vizí tohoto projektu je gramotná Amerika, ve které mají všechny děti přístup ke knihám a objevují hodnotu a radost z četby. Jeho posláním je motivace dětí ke čtení tím, že spolupracují s nimi, jejich rodiči, členy komunity, aby se četba stala zábavnou a přínosnou součástí každého dne. Nejvyšší prioritou je oslovení dětí od narození do osmi let.

Obr. č. 8: Logo projektu Reading is fundamental60 58

DIAMANT-COHEN, B. First Day of Class : The Public Library's Role in "School Readiness". Children & Libraries. Spring 2007, vol. 5, no. 1, s. 40-48. ISSN 1542-9806. 59 Reading Is Fundamental [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW: . 60

Reading Is Fundamental [online]. c2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : .

51

5.1.1

Počátky RIF V roce 1966, 3. listopadu, paní Margaret McNamara spolu se skupinkou místních

učitelů a dobrovolníků ve Washingtonu D. C. zahájila distribuci knih a motivační program pod názvem Reading is fundamental. Tento projekt začínal na třech základních školách, ale velmi rychle se rozrůstal. V roce 1975 vzal americký Kongres na vědomí toto sdružení a vytvořil „Distribuční program levných knih (Inexpensive Book Distribution Program – IBDP)“. Ten stanovil federální fondy, ze kterých bylo možné čerpat finanční prostředky na knihy. Díky této podpoře expanze rychle pokračovala. Roku 1977 již bylo osloveno milion dětí. V současnosti RIF slouží ročně 4,4 milionům dětí ve všech 50 státech USA a poskytuje 15 milionů nových knih zdarma. Program zasahuje děti různých věkových kategorií, včetně škol, komunitních center, přistěhovaleckých komunit, kostelů, nemocnic a zdravotnických zařízení. Od prvního dne fungování tak organizace darovala více než 380 milionů nových knih dětem, které by jinak žádné neměly61. 5.1.2

Programy RIF RIF je štědře podporován americkým ministerstvem školství a dále i řadou

společností, nadacemi a tisíci jednotlivci, díky nimž může naplňovat své poslání. Knihy jsou šířeny pomocí sítě více než 400.000 dobrovolníků. Momentálně jsou realizovány tři programy. Books for Ownership Specialitou tohoto programu je možnost výběru. Knihy nejsou dětem přiděleny, ale děti mají možnost volby, příležitost rozhodnout o tom, co se jim líbí a zvolit si knihu podle svých zájmů a představ. To je může inspirovat, a později, při složitějším rozhodování si mohou vybrat cestu ke vzdělávání, úspěchu ve škole a budoucím životě. 61

Reading Is Fundamental [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. About RIF: Our History. Dostupné z WWW: .

52

Tuto příležitost mají několikrát do roka. Distribuce knih se děje unikátním způsobem, kdy jsou představeny desítky knih a děti si z nich potom vybírají podle svého. Knihy jsou zdarma, ale přesto je vidět v dětských očích úžas, když se ptají: „To opravdu nemusím vrátit tuto knihu zpátky do knihovny?“ Tento program je velmi důležitý pro děti, které nemají doma žádné knihy, mají omezený přístup do knihovny a knihkupectví a RIF je tak pro ně jedinou možností, jak vlastnit alespoň nějakou knížku. Děti si takto mohou vybrat dvě až pět knih bezplatně za rok. Care to Read Tento program je zaměřen na zaměstnance dětských komunitních, mateřských a předškolních center, je určen na podporu počínající čtenářské gramotnosti. Skládá se ze šesti seminářů o pregramotnosti a využití dětské literatury, aktivního zapojení dospělých a objasnění pojetí rozvoje gramotnosti. Každý seminář je založen na aktuálních výzkumech o vývoji dítěte a na osvědčených postupech. Workshopy poskytují zdroje, informace, praktické osvojování vhodných technik. Je používán model, kdy účastník po návratu do svého centra může školit také své kolegy. Cílem programu je vytvoření podnětného prostředí, přístup ke kvalitní dětské literatuře a motivace dospělých k četbě jak dětem, o které se starají, tak i svým vlastním. Program nabízí těchto šest seminářů: Understanding Early Language and Literacy Development (Pochopení počátečního jazyka a rozvoj gramotnosti); Creating LiteracyRich Environments (Vytvoření gramotně bohatého prostředí); Where Conversation Leads (Tam, kde vede konverzace); Reading Aloud (Čtení nahlas); The Writing Connection (Psané spojení); Supporting Language and Literacy Every Day (Podpora jazyka a gramotnosti každý den). Dále je k dispozici výukový manuál, seznam vhodných knih pro děti, tři barevné plakáty na podporu gramotnosti, graf s vývojovými milníky gramotnosti a řada DVD Read with me (Čtěte se mnou). Family of Readers Projekt pomáhá rodičům rozvíjet dovednosti a sebedůvěru, upevnit vedoucí roli při čtení svým dětem a učení lásce ke knihám. Prostřednictvím řady seminářů se rodiče 53

dozví, jak vybrat ty nejvhodnější knihy, jak číst nahlas svým dětem a také jak naplánovat veřejné předčítání ve své komunitě. Program slouží desítkám tisíc dětí a rodičů po celé zemi, se zvláštním důrazem na rizikové, znevýhodněné skupiny. Důraz je kladen na interakci s dítětem, zapojení rodičů a posílení mezigeneračních vztahů. Cílem je zlepšit sdílení knih v rodině a podpora rodičů jako účastníků ve vzdělávání svých dětí. 5.1.3

Leading to Reading Naučit se používat jazyk a vyjadřovat se psaným slovem, jsou rozhodující

schopnosti, které děti získávají od raného dětství. Předčítání dětem prakticky od narození, je nejefektivnější způsob, jak tyto dovednosti podpořit. Čtení také stimuluje představivost a rozšiřuje jejich pochopení okolního světa. Rodiče, kteří budou dětem pomáhat rozvíjet čtenářské schopnosti již v raném věku, tak položí základy budoucího úspěchu ve škole a v životě. V roce 2007 zahájila RIF provoz internetových stránek Leading to Reading62, které nabízejí zajímavé aktivity na podporu gramotnosti a jsou určeny pro rodiče a jejich děti. Webové stránky projektu upoutají pozornost na první pohled. Průvodci jsou dvě kreslená zvířátka Rita a Riffy. Veškerý obsah je barevný a ozvučený dětskými hlasy. Nabídka je rozdělena pro dvě věkové kategorie. První je určena pro miminka a batolata ve věku od narození do dvou let. Rodiče zde najdou příběhy, říkanky, ukolébavky a různé typy her (pexeso, prstové hry, hry s barvami). Druhá kategorie je věnována předškolákům ve věku od tří do pěti let. V nabídce jsou příběhy ke čtení, písničky, hry, vymalovávání obrázků, objevování nových informací o zvířatech. Vše je podáno zábavnou, hravou formou, která děti i rodiče opravdu zaujme. Pro rodiče je tu také odkaz, kde najdou zajímavé knihy, články nebo aktivity, které by mohly rozšířit jejich znalosti v této oblasti. K dispozici je například článek od

62

URL adresa stránek je http://www.rif.org/kids/leadingtoreading/en/leadingtoreading.htm.

54

Národní Asociace pro vzdělávání malých dětí (NAEYC), ve kterém je popsáno deset znaků, jak má vypadat správné předškolní zařízení pro děti od tří do šesti let63. 5.1.4

Články a brožury RIF vytvořil několik brožur s různými tématy, aby pomohl šířit čtení v rodinách.

Všechny tyto materiály ve formátu PDF jsou volně ke stažení, kopírování a rozšiřování. Názvy brožur jsou: Choosing Good Books for Children of All Ages (Výběr vhodných knih pro děti všech věkových kategorií); How to Get Preschoolers Excited About Reading (Jak zaujmout předškoláka četbou); Reading Aloud to Your Children (Čtěte nahlas vašim dětem); Summertime Reading Adventures (Letní čtenářské dobrodružství); La Lectura (Četba pro předškoláky – ve španělském jazyce). Dále je k dispozici velké množství článků v šesti kategoriích: Reading Aloud (Čtení nahlas – 4 články), Literacy-Rich Environments (Gramotně-bohaté prostředí – 6 čl.), Motivating Kids to Read (Motivace dětí ke čtení – 5 čl.), Home-to-School Connections (Spojení domov-škola – 15 čl.), Families and Literacy (Rodiny a gramotnost – 12 čl.), Choosing Good Books (Výběr dobré knihy – 5 čl.). Bohužel, 14. února 2011 bylo vydáno alarmující prohlášení prezidentky RIF Carol H. Rasco. Vedení republikánské strany USA chce v rámci úspor zastavit financování RIF. Bez této státní podpory, ale nemůže organizace dále fungovat. Přes čtyři miliony dětí na 17.000 místech po celých Spojených Státech by tak mohly přijít o zdarma šířené knihy a další programy. Je potřeba doufat, že zástupci Kongresu změní svůj názor a projekt, který je takto nepřetržitě financován od roku 1975, bude pokračovat i nadále. Tento program oslaví v roce 2011 již 45 let svého působení. V Česku opět něco nevídaného – projekt na rozvoj pre-gramotnosti s takovou tradicí a podporou. Také webové stránky Leading to Reading jsou skvěle zpracované a věřím, že nejeden rodič sám stráví čas zkoušením, co která hra nabízí. Stránky bych doporučila i českým rodičům, pokud umí 63

Leading to reading [online]. 1996 [cit. 2011-03-22]. Ten Signs of a Great Early Childhood Classroom. Dostupné z WWW : .

55

alespoň trochu anglicky. Jejich případná mutace do češtiny, by také nebyla špatná. Organizace RIF má skutečně široký rozsah a propracovanou strategii. Dle mého názoru patří k těm nejlepším v USA. Zpráva o zastavení jejího financování zasáhla plno lidí a vzedmula vlnu podpory a solidarity, která snad udrží projekt i nadále.

5.2

Mother Goose on the Loose

Obr. č. 9: Logo projektu Mother Goose on the Loose64

Knihovna Enoch Pratt v Baltimoru, ve státě Maryland, rozjela v roce 1998 velmi úspěšný týdenní předškolní program Mother Goose on the Loose, který vytvořila Dr. Betsy Diamant-Cohen. Kombinuje hudbu, pohyb, vizuální gramotnost a jazykový rozvoj na pomoc dětem, aby byly připraveny na školu a uměly se koncentrovat. Nabízí koordinované aktivity s hudbou a rytmem, sbírání sociálních znalostí, efektivní vyjádření emocí, spolupráce s vrstevníky a rodiči, rozvoj lásky k učení. Rodiče pracují během těchto aktivit se svými dětmi. Dále se učí, že tyto aktivity nejsou jen pro zábavu, ale zároveň rozvíjí dětský mozek. Interakcí s malými dětmi, oslovováním je jmény, kladením otázek, komentováním situace se dítě naučí více slovíček a gramatiky65.

64

Mother Goose on the Loose [online]. c2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : . 65 Tamtéž.

56

5.2.1

Dr. Betsy Diamant-Cohen Autorka programu Mother Goose on the Loose se zabývá touto problematikou již

od 80. let, kdy vytvářela programy pro rodiče a malé děti v knihovnách v New Jersey. V roce 1986 se přestěhovala do Izraele a začala pracovat v knihovně v Jeruzalémě. Tady provozuje programy na podporu dětského čtenářství pro anglicky mluvící rodiny. Na konci 80. let začíná spolupracovat s Barbarou Cass-Beggsovou, která vede kurzy Your baby needs music (Vaše dítě potřebuje hudbu) a stává se certifikovaným instruktorem tohoto projektu. Nakonec přepracovává svoje dřívější programy a vytváří Mother Goose on the Loose program, který nabízí knihovně v Baltimoru. V roce 2002 získává knihovna cenu za tento program, jako silný příspěvek komplexního souboru služeb pro děti. Dr. Diamant-Cohen se stále zabývá dětmi a raným čtenářstvím, napsala řadu knih a článků na toto téma. V roce 2004 byla vybrána Knihovním věstníkem (Library Journal) jako jedna z vlivných a mocných lidí, kteří utvářejí budoucnost knihoven. Od té doby se kromě psaní, věnuje pořádáním školení a seminářů po celé zemi66. 5.2.2

Specifika programu Mother Goose on the Loose je program na podporu pre-gramotnosti pro děti od

narození do tří (až pěti) let. Nabízí třicet minut interaktivní zábavy, při použití říkanek, písniček, loutek, hudebních nástrojů a dalších, ke stimulaci procesu učení u kojenců a batolat. Je založený na výzkumu, který ukázal, že děti se nejlépe učí pomocí opakování a stereotypu v příjemném prostředí. Program se odlišuje od ostatních, protože je postaven na deseti po sobě jdoucích částech, s využitím 80% opakování týden co týden. Zbylých 20% patří novým aktivitám, které jsou přidávány každý týden, aby program oživily67. V kombinaci s pozitivní motivací a tipy pro rodiče, pomáhá dětem rozvíjet všechny 66

Mother Goose on the Loose [online]. c2011 [cit. 2011-03-10]. Dr. Betsy Diamant-Cohen. Dostupné z WWW: . 67 DIAMANT-COHEN, B. Mother Goose on the Loose: Applying Brain Research to Early Childhood Programs in the Public Library. Public Libraries. January/February 2004, vol. 43, no. 1, s. 41-45. ISSN 0163-5506.

57

potřebné dovednosti, které potřebují, aby byly připraveny na školu. Je k dispozici v angličtině, španělštině a hebrejštině, dále existuje verze pro děti se speciálními potřebami. Výhody pro děti do tří let: - Láska k učení prostřednictvím zábavných aktivit, dětských říkanek a hudby. - Sociální a emocionální dovednosti, rozvoj sebedůvěry a hraní si s ostatními. - Jemné a hrubé motorické schopnosti díky hrám s prsty, cvičení, tanci. - Jazykové dovednosti – učení nových slov, zpívání písniček, poslech zvuků, protiklady. - Všeobecné znalosti o světě poznáváním tvarů, zvířat, barev atd. Program je rozšířen v knihovnách po celých Spojených státech. Konkrétně se nachází v těchto státech: Arizona (5 knihoven), Kalifornie (3), Connecticut (1), Delaware (1), District of Columbia (1), Illinois (1), Indiana (1), Maryland (7), Massachusetts (4), New Jersey (5), Ohio (1), Pennsylvania (2), Jižní Karolína (1). Knihovnické programy jako Mother Goose on the Loose nabízí nesoutěžní prostředí pro děti, aby se naučily, jak si společně hrát, soucítit a odpovídat si vzájemně verbálně i nonverbálně a ocenit, pochválit cizí reakci. V některých knihovnách rodiče dostanou knihu a čtou ji nahlas svému dítěti během konání akce. Nenápadným tlakem a povzbuzováním od knihovníka se mohou inspirovat a sdílet knihu se svým dítětem, i když je to činnost, která pro ně není doma úplně běžná. A také se předpokládá, že potom co tohle dělají týden co týden v knihovně, přenesou si četbu i k sobě domů. Jde o velmi propracovaný program, který si během svého trvání již našel plno příznivců. Kombinuje předčítání s dalšími aktivitami vhodnými pro malé děti, takže není pochyb, že je to baví. A to nejen je, ale i jejich rodiče.

58

5.3

Birth to six Knihovna v Portlandu (v kraji Multnomah, ve státě Oregon) rozvíjí projekt Od

narození do šesti (Birth to six)68. Upozorňují na důležitost hlasitého předčítání dětem, vyprávění si o knize, o obrázcích, zpívání písniček a říkadel. Nabízí rady pro jednotlivé věkové kategorie od narození po vstup do školy. Existuje přímá souvislost mezi předčítáním nahlas a pozdějším úspěchu ve čtení. Děti, které vyrůstají v konverzačně bohatém prostředí, mají náskok, před dětmi, se kterými rodiče moc nemluví. Důležité jsou slovní hříčky, hraní si s melodií slov nebo říkadla. Rodiče, které děti takto motivují, jim usnadňují budoucí výuku čtení ve škole. 5.3.1

O knihovně Knihovna v Portlandu je nejstarší veřejnou knihovnou na západ od Mississippi.

Její historie sahá až do roku 1864. V současné době tvoří centrální knihovna spolu s osmnácti dalšími v kraji soustavu knihoven, která nabízí dva miliony knih a 700 počítačových stanic. Jako největší veřejná knihovna ve státě Oregon slouží téměř jedné pětině obyvatel tohoto státu a nabízí širokou řadu programů a služeb. 5.3.2

Pre-gramotnost Děti se připravují na čtení mnohem dříve, než vstoupí do školy. Počáteční

gramotnost je všechno, co dítě ví o čtení a psaní předtím, než začne umět číst a psát. Patří sem kojenec, který ochutnává knížku, batole, které chce číst oblíbenou knihu stále dokola a předškolák, který „čte“ příběh zpaměti. Pre-gramotnost se rozvíjí v prvních pěti letech života a rodiče jsou pro své děti těmi nejlepšími prvními učiteli. Nejedná se však o výuku čtení. Nejdůležitější je vytvoření zábavné a stimulující atmosféry, nabízení příležitostí k mluvení, poslouchání, předčítání a zpívání. 68

Multnomah County Library [online]. c2010 [cit. 2011-03-23]. Birth to six. Dostupné z WWW: .

59

Na podzim roku 2006 byl proveden ministerstvem školství průzkum v mateřských školách ve státě Oregon. Bylo zjištěno, že 19,4% dětí v kraji Multnomah, vstupujících do školky, nemá dostatečné jazykové a předčtenářské schopnosti. Výzkumy ukazují, že vývoj jazyka a čtenářské gramotnosti začíná již při narození. Během prvních tří let života dítěte, dosáhne jeho mozek 90% kapacity, jakou bude mít v dospělosti. Čtení nahlas každý den zvyšuje mozkovou kapacitu pro jazyk a literární dovednosti a je tím nejdůležitějším pro pozdější výuku čtení. Posláním programu je podporovat všechny dospělé, kteří mají větší kontakt s dětmi od narození do pěti let, aby s nimi mluvili a četli jim, a tím jim pomohli uspět ve škole i v životě. 5.3.3

Šest předčtenářských schopností Malé děti potřebují celou řadu dovedností, aby se z nich stali úspěšní čtenáři.

Odborníci definovali šest konkrétních schopností, které jsou základními stavebními kameny pro pozdější znalost čtení a psaní. Výzkumy ukázaly, že děti, které vstupují do školy s těmito schopnostmi, jsou schopny lépe pochopit instrukce, jak číst po nástupu do první třídy. Patří sem: 1. Slovní zásoba – znát názvy předmětů je nesmírně důležitá dovednost pro učení se číst. Děti při nástupu do školy znají kolem 3.000 – 5.000 slov. Přispět k rozvoji slovní zásoby je možné čtením různých typů knih a pojmenováním všech objektů v dětském světě. 2. Motivace ke čtení – podpora zájmu a radosti z knih. Takové dítě baví číst, hraje si s knihami, chce, aby mu bylo čteno, má rádo návštěvy knihovny. Mělo by vidět rodiče, že také čtou a používají čtení a psaní v každodenním životě. 3. Povědomí o textu – základní pravidla, jako je čtení zleva doprava, shora dolů. Schopnost dítěte ukázat slova na stránkách knihy. Lze podporovat upozorňováním a čtením slov všude okolo – na značkách, v obchodě, na poště. 4. Vyprávěcí schopnost – pochopení a vyprávění příběhů, popis věcí a děje např. vyprávění o narozeninové oslavě nebo výletu do zoo. Je dobré motivovat dítě mluvit o knize, o tom co dělalo apod. 60

5. Znalost písmen – vědět, že konkrétní písmena mají jména, určitý zvuk a liší se od sebe navzájem. Dítě může ukazovat písmena v knize, říkat čemu se podobají, kreslit je do písku nebo do sněhu. 6. Fonologické povědomí – schopnost slyšet zvukové odlišnosti ve slovech, vytvářet rýmy, doplnit chybějící slovní spojení. 5.3.4

Metoda dialogického čtení Děti se nejvíce naučí, když jsou do četby aktivně vtaženy. K tomu vědci vyvinuli

metodu, která se nazývá Dialogické čtení69. Většina dospělých sdílí s dítětem knihu tak, že čtou a děti poslouchají. V dialogickém čtení pomáhá dospělý dítěti, aby se stalo vypravěčem příběhu, a dospělý se stává posluchačem, tazatelem, divákem. Kniha se tak pro ně stává předmětem konverzace, dialogu. Metoda je založená na třech hlavních technikách – kladení otázek začínajících Co?, kladení otevřených dotazů a rozšíření toho, co dítě odpoví. Tyto techniky povzbuzují dítě, aby více mluvilo a popisovalo to, co vidí. Dialogické čtení může být použito pro děti všech věkových kategorií, ale nejefektivnější je, pokud má dítě alespoň padesát slov aktivní slovní zásoby. Na výuku jazyka jsou speciálně připravena hlavně batolata, ve druhé polovině 2. roku života (19-24 měsíců). V tomto období jsou schopna přijmout devět nových slov za den, což je 63 slov za týden. V testech bylo zjištěno, že děti mohou poskočit ve čtení o několik měsíců, během několika týdnů dialogického čtení. Je vhodné klást například tyto otázky: „Co je tohle? Jak se to jmenuje? Co ještě vidíš? Jak se to asi stalo? Co si o tom myslíš?“ apod. Zpočátku je těžké naučit se vést dialog správně, ale s praxí je to jednodušší. Důležité je, aby to dítě i rodiče bavilo. Jedním ze způsobů je střídání mezi kladením otázek a čtením, například přečíst jednu stránku plynule a na druhé se ptát. Samozřejmě tato metoda je jednou 69

Multnomah County Library [online]. c2010 [cit. 2011-03-23]. Dialogic Reading. Dostupné z WWW: .

61

z možností, stejně dobře si dítě užije i čtení knihy bez přestávky, což mu pomáhá pochopit kontinuitu příběhu a slyšet příjemný rytmus poslouchaného jazyka. 5.3.5

Storytime – čas na příběh Každý týden probíhají v knihovnách v Multnomah County ve státě Oregon akce

pro děti. Knihovníci a speciálně vyškolený personál přizpůsobují příběhy, písničky a pohybové aktivity tak, aby odpovídaly věku a pozornosti dětí, kterým jsou určeny. Rodiče se dozví, jak podpořit pre-gramotnost a připravit své děti na čtení. Knihovníci odpovídají na otázky o knihách a knihovnických službách a učí rodiče, jak mají probudit v dětech zájem o knihy. Nabídka je rozdělena do několika kategorií podle věku a jazyka. Aktivity pro miminka od narození do dvanácti měsíců, pro děti kolem jednoho roku, pro batolata okolo dvou let, pro předškolní děti od tří do šesti let, rodinná setkání s dětmi od narození do šesti let. Dále pro děti od narození do šesti let ve čtyřech různých jazycích – čínštině, ruštině, španělštině a vietnamštině. 5.3.6

Mluvení a čtení s dětmi Rodiče by měli mluvit, zpívat a vyprávět příběhy dětem po celý den. Používat

jednoduché věty a podporovat úsilí dětí, aby s nimi komunikovaly. Důležité je nejen jak často, ale i jak se s dětmi mluví. Rodiče by měli hovořit pomalu a zřetelně vyslovovat, opakovat slova, mluvit tváří tvář k dítěti, poskytovat zpětnou vazbu, nepoužívat zjednodušenou batolecí řeč, promlouvat s dětmi – vést dialog, ne monolog. 5.3.6.1 Miminka Miminka přichází na svět připravená se učit. Rozumí jazyku mnohem dříve, než sama začnou mluvit. Je dobré dítěti často říkat, co dělá, vidí, slyší nebo cítí. Při čtení se vytváří milující pouto mezi ním a rodičem, hlas má uklidňující účinek a napomáhá vytvářet 62

vztah mezi čtením a potěšením. I když miminko nerozumí slovům, slyší hlas a blízkost rodiče, kterou potřebuje. Co je důležité? Ukazovat na předměty v knize a pojmenovávat je, měnit hlasy a dělat zvuky zvířat, klást otázky, reagovat na zájem dítěte, improvizovat – není nutné číst přesně to, co je psáno, být uvolněný a bavit se. Jaké knihy mají miminka nejraději? Knihy s fotografiemi jiných dětí, knihy s výraznými obrázky věcí z dětského světa, knihy s rytmem a opakováním, knihy se zajímavou texturou, která je cítit na dotyk, knihy se zvuky zvířat, ukolébavky. 5.3.6.2 Batolata Děti od jednoho roku do tří let mají každý den plno práce, objevují pořád něco nového a jsou stále v pohybu. Je těžké získat jejich pozornost a věnovat se jen knize. Klíčem úspěchu je zjistit, ve které části dne jsou nejvíce vnímavé. Zkoušet mu číst, když si chce zrovna hrát venku nebo objevuje novou hračku, je úplně zbytečné. Batole má největší zájem, když nemá hlad, není unavené nebo mokré. Je dobré, aby bylo čtení interaktivní, používat otázky a podporovat opakování známých vět. Pro tuto věkovou kategorii je nejlepší metoda dialogického čtení, která byla popsána v podkapitole 5.3.4. A co má batole nejraději? Čtení oblíbených příběhů znovu a znovu, aktivní zapojení do vyprávění, ponechat na něm výběr, na co by se chtěl dívat a nechat jej obracet stránky. Jaké knihy jsou nejvhodnější? Malé knihy do malých rukou, knihy s jednoduchými rýmy, knihy se známými předměty – auta, hračky, zvířata, knihy s rutinními činnostmi – před spaním, koupání, jídlo, knihy s velmi málo nebo s opakujícími se slovy, knihy na dobrou noc. 5.3.6.3 Předškoláci Děti od tří do šesti let jsou už téměř připraveny ke čtení. Je vhodné dále pokračovat v hlasitém čtení a zařazením nových knih pro tento věk. Také povzbudit 63

vnímání psaného textu všude kolem něj a nenásilně jej nechat experimentovat s počátky psaní. Co je dobré při čtení s předškolákem? Zapojení do výběru knihy a nechat jej vyprávět příběh vlastními slovy, diskuse o postavách a událostech v příběhu, povzbuzovat používání fantazie, mimochodem ukazovat na některá známá písmena, vybírat knihy s rýmem a opakováním a vynechávat při čtení slova, která může dítě doplnit. A jaké knihy mají rádi? Knihy, které vyprávějí příběhy, humorné knihy, knihy s jednoduchým textem, který si může zapamatovat, knihy o dětech, knihy o chození do školy a o přátelství, knihy s hravým jazykem nebo rýmy, knihy s abecedou, čísly, slovní zásobou, knihy o skutečném světě – o autech, zvířatech apod. 5.3.7

Programy pro rodiče a pedagogy

- New Parent Program (Program pro čerstvé rodiče) Každý měsíc doručí dodavatelská firma UPS informační balíček z knihovny pro novopečené rodiče dětí narozených v Multnomah County. Balíček zve tyto rodiče do knihovny a obsahuje srozumitelné informace o raném vývoji mozku, první čtenářský průkaz pro miminko, vzdělávací DVD pro rodiče, klasickou dětskou knížku a kupóny na knihy zdarma při návštěvě knihovny. Program podporuje Knihovnická nadace, Boone Bridge Books a grant od UPS. - Řada Mother Goose Čtyřtýdenní program, který je více popsaný v kapitole 5.2. Podporuje rodiče, aby se svými dětmi využívali kvalitní obrázkové knihy a probudili v nich touhu poznávat okolní svět. Rodiče obdrží tašku s dětskými knihami a průvodce, ve kterém najdou vhodné aktivity. - Books while you wait (Knihy při čekání) Jednoduchá služba spočívající na zásobování míst knihami tam, kde rodiče čekají se svými dětmi. To znamená ordinace lékařů, úřady sociálních služeb nebo věznice. 64

Dobrovolníci osvěžují a vyměňují sbírky jednou za měsíc, dětské knihy jsou v angličtině, španělštině, ruštině a vietnamštině. - It´s in the bag (Je to v tašce) Kolekce tematických tašek pro miminka, batolata či předškoláky. Obsahuje 125 různých tematických sbírek v angličtině nebo španělštině, obsahujících tři až pět obrázkových knih a související činnosti jako jsou hračky, puzzle, učební osnovy. Osnovy jsou napsány tak, aby je mohl použít i začátečník (rodič nebo učitel). Tašky pro miminka jsou navíc rozděleny do tří věkových kategorií: 0-6 měsíců, 612 měsíců, 12-18 měsíců. Každá kolekce zahrnuje užitečné informace o pregramotnosti, rozvoji a učení, také zvukové nahrávky písniček a ukolébavek, leporela a hračku. Všechny tašky jsou k dispozici na přepážkách v jednotlivých pobočkách knihovny. - Raising a reader (Vychováváme čtenáře) Největší knihovní projekt na podporu pregramotnosti. Zasahuje 40.000 dětí, rodičů a vychovatelů a každý týden rozesílá více než 40.000 knih do domovů. Spolupracuje s téměř 400 partnery, včetně dětských center, zdravotníků a neziskových organizací. Poskytuje školení, knihy a činnosti, které povzbuzují rodiče, učitele a pečovatele, aby četli dětem. Materiály jsou k dispozici v pěti jazycích. Projekt podporuje řada nadací. Knihovna v Multnomah County má výborně propracovanou strategii pro děti od narození do šesti let. I na jejich webových stránkách najdou zájemci množství informací k rozvoji dětské pre-gramotnosti. Také oceňuji další programy, které knihovna nabízí, asi nejvíce New Parent Program, který se snaží získat rodiče pár měsíců po návratu z porodnice. U nás podobná služba funguje v rámci projektu „Celé Česko čte dětem“ pod názvem Moje první kniha. Zajímavou myšlenkou je i služba Books while you wait, která nabízí knihy na různých místech, kde musejí rodiče čekat se svými dětmi. Podobnou vlaštovku zavádí i CČČD, když začíná knihami zásobovat ordinace dětských lékařů, prozatím jen v Moravskoslezském kraji. Můžeme jen doufat, že se bude postupně rozšiřovat i dále. 65

5.4

Zero to three

Obr. č. 10: Logo programu Zero to three70

Další program je pod patronací Národního centra pro kojence, batolata a rodiny, se sídlem ve Washingtonu (National Center for Infants, Toddlers and Families). Má název Zero to three (Od nuly do tří) a kromě tělesného vývoje a zdraví se zabývá i oblastí vzdělávání a počáteční gramotností71. Tato nezisková organizace se věnuje zdraví, vývoji a celkovému zlepšování života kojenců a batolat. První tři roky života dítěte, jsou obdobím neuvěřitelného růstu ve všech oblastech vývoje. Webové stránky nabízejí informace a články ve třech kategoriích: Chování a vývoj, Týrání dětí, Péče a vzdělávání. V kategorii první je potom několik podsekcí – o vývoji mozku, problémovém chování, raném vývoji, duševním zdraví, podpora emocionálního vývoje, hraní, výživa dětí, spánek, temperament a také o pregramotnosti. V každé sekci jsou k dispozici články, letáky pro rodiče, prezentace, grafy, interaktivní nástroje, FAQ. O pre-gramotnosti se zájemci z řad rodičů, prarodičů nebo učitelů dozvědí, jak ji od počátku rozvíjet, druhy vhodných knih, vliv bilingválního prostředí, podpora prvních pokusů o kreslení, komunikační dovednosti a další. Stránky nabízejí i zajímavou službu informačního e-zpravodaje s názvem Od miminka po velké dítě (From baby to big kid). Po jednoduchém zaregistrování dostávají rodiče každý měsíc email, obsahující informace o vývoji dítěte od narození do tří let

70

Zero to three : National Center for Infants, Toddlers and Families [online]. c2010 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : . 71 Tamtéž.

66

(články podložené vědeckými výzkumy, aktivity pro rodiče a děti na podporu vzdělávání, často kladené otázky, výzkum o vývoji dítěte a co to znamená pro rodiče). Tento program není zaměřen pouze na rozvoj pre-gramotnosti, ale na celkový vývoj dítěte do tří let. Přesto i tady je zmiňována důležitost četby a knih již od narození. Rodiče, kteří hledají informace k psychickému a fyzickému vývoji, výživě či spánku dítěte, se tak setkávají i s problematikou počáteční gramotnosti. Program je zajímavý i tím, že se orientuje na ty úplně nejmladší, děti, které nenavštěvují ani mateřskou školku. I v ČR fungují různé webové stránky pro takto malé děti72, občas se na nich objevují články o důležitosti četby nebo hry s písmeny, slovy či říkadla. K dispozici jsou i informační emaily o vývoji dítěte, podobně jako služba From baby to big kid. Zatím však není tato nabídka ucelená jako u projektu Zero to three.

5.5

Reach out and read

Obr. č. 11,12: Loga projektu Reach Out and Read73

Nezisková organizace, která podporuje pregramotnost a školní připravenost, a to prostřednictvím rozdávání knih a rad v ordinacích dětských lékařů po celých Spojených státech. Vytváří se unikátní vztah mezi rodiči a pediatrem, již od preventivní prohlídky v šesti měsících věku dítěte a trvá až do jeho pěti let. Během této doby dostává dítě při každé prohlídce vhodnou knihu a rodiče obdrží rady o důležitosti hlasitého předčítání. Program se soustřeďuje speciálně na rodiny s nízkými příjmy. 72 73

Například: www.rodina.cz, www.babyweb.cz, www.babyonline.cz, www.peceodite.cz, www.miminka.cz. Reach Out and Read [online]. c2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : .

67

Třístupňový model na podporu pregramotnosti a školní připravenosti: - V ordinaci vysvětlí proškolený pediatr a sestra rodičům, jak důležité je čtení nahlas dětem každý den. Také nabídnou tipy a motivaci pro konkrétní věk. - Pediatr dává každému dítěti od 6 měsíců do 5 let novou knihu přiměřenou jeho věku, kterou si vezme domů. - V čekárně je vytvořeno gramotně bohaté prostředí – nástěnky, informace, knihy. Pokud je to možné, dobrovolníci zabaví dítě a rodičům ukážou techniky čtení nahlas. Čtrnácti publikovanými vědeckými studiemi bylo potvrzeno, že tento model opravdu funguje74. 5.5.1

Historie a současnost Projekt vznikl v roce 1989 spoluprácí pediatrů a dětských pedagogů a byl poprvé

spuštěn na poliklinice v Bostonu. Tehdy bylo distribuováno 1000 knih. O deset let později, v roce 1999, to bylo již 795 programů v 50 státech a rozdáno více než jeden milion knih. Také byly spuštěny internetové stránky projektu. Program je podporován Americkou pediatrickou akademií, i bývalými prvními dámami USA – Hillary Clintonovou a Laurou Bushovou. Jako jediný americký program na podporu gramotnosti byl uveden na konferenci o globální gramotnosti v Bílém domě v roce 2006. V říjnu 2010 byl program realizován ve 4.654 nemocnicích a zdravotních střediscích ve všech padesáti státech USA. Ročně osloví 3,9 milionů dětí a rozdá více než 6,4 milionů nových, věkově vhodných knih. V současnosti se projektu účastní 27.000 poskytovatelů zdravotní péče, dobrovolníci věnují provozu 350.000 hodin za rok. V loňském roce se připojilo 209 nemocnic a poliklinik a bylo tak osloveno dalších 150.000 dětí75.

74

Reach Out and Read [online]. c2011 [cit. 2011-03-30]. Reach Out and Read´s Evidence Base. Dostupné z WWW: . 75 Reach Out and Read [online]. c2011 [cit. 2011-03-30]. History of Reach Out and Read. Dostupné z WWW: .

68

5.5.2

Dopad a výzkum To, co odlišuje Reach Out and Read od podobných programů, je jeho vědecká

základna. Od roku 1991 byl třístupňový model podroben zkoumání mnoha odborníků, výsledky byly publikovány v lékařských časopisech. Bylo zjištěno, že rodiče zasažení tímto programem čtou čtyřikrát častěji svým dětem než jiní. Děti vykazují významný rozvoj jazyka a šestiměsíční vývojový náskok před svými vrstevníky v předškolním věku. Mají také lepší výsledky ve slovních testech a školní připravenosti než ostatní. Proč je program tak efektivní? Využívá již zavedenou síť lékařských ordinací a poliklinik, nemusí budovat vlastní kanceláře. Rodiče věří radám, které dostanou od důvěryhodné osoby – svého dětského pediatra a má široký záběr – pediatři nabízejí rady a pomoc při každé preventivní prohlídce od šesti měsíců do pěti let. V neposlední řadě, velké slevy od vydavatelů umožňují nakoupit dvakrát více knih, než při standardních maloobchodních cenách. Výzkumy dále zjistily, že více než jedna třetina amerických dětí (34%) vstupuje do mateřské školky bez znalosti základních jazykových dovedností, které potřebují k tomu, aby se naučily číst. Méně než polovině dětí (48%) je denně večer čteno, z toho vyplývá, že více než 13 milionů dětí mladších pěti let, chodí spát bez pohádky na dobrou noc. Procento dětí, kterým je denně čteno se ještě snižuje v rodinách s nízkými příjmy, jen 36%. V takovýchto rodinách (celkem 61%) nemají doma žádné dětské knihy, protože na ně nejsou peníze. Program Reach out and Read už zní téměř jako pohádka. Momentálně si nedovedu představit, že by dětští lékaři v ČR hromadně podstupovali školení o prospěšnosti četby a zdarma při preventivních prohlídkách darovali dětem vhodné knížky. O efektivitě programu není třeba polemizovat. Myslím si, že většina rodičů opravdu věří svému pediatrovi a protože chtějí pro své dítě to nejlepší, budou se řídit jeho radami, jak v oblasti zdraví, tak v oblasti předčítání nahlas.

69

Obr. č. 12,13: Fotografie z ordinací, podporujících tento projekt76,77

76

California Community Foundation [online]. c2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : . 77 Baltimore City Health Department [online]. c2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW : .

70

6 Situace v ČR: charakteristika vybraných projektů, spolupráce knihoven s mateřskými školami V poslední kapitole je soustředěna pozornost na programy, které probíhají na podporu čtenářství u dětí od narození do šesti let v České republice. Situace není ani v nejmenším taková jako ve Spojených státech, kde se této věkové kategorii věnuje spousta projektů, které byly zmíněny v předchozích kapitolách. U nás se pozornost upírá spíše na starší děti, od šesti let výše. Můžeme se jen domnívat, proč tomu tak je. Samozřejmě nelze srovnávat české a americké děti, protože vyrůstají v odlišném prostředí – historie, kultura a systém vzdělávání je jiný. Většina amerických programů je orientována na rodiny s nízkými příjmy či národnostní menšiny. V naší zemi toto zatím nepřevládá, ve společnosti nejsou (zatím) takové rozdíly. Také si myslím, že česká společnost nechává prvotní seznamování s knihou na rodičích. Zřejmě se vychází z předpokladu, že český národ vždy patřil mezi náruživé čtenáře78 a rodiče budou tento návyk předat svým dětem i nadále. Jak ale ukazují průzkumy z posledního desetiletí, české děti nečtou tolik, jako jejich rodiče. Jistě na to mají vliv multimediální technologie (televize, počítač, internet), ale hledá se i spojení s rolí rodičů, školy či knihovny při vytváření čtenářského návyku79. Možná by stálo za zamyšlení inspirovat se některými programy, které probíhají v USA na podporu čtenářství pro děti již od narození. Možná by bylo dobré pomoci rodičům v jejich důležité roli prvních učitelů svých dětí a ukázat jim cestu, jak vést své potomky k lásce a radosti z čtení knih. Programy, které v této kapitole zmiňuji, tak nejsou a priori věnovány dětem do šesti let, ale i starším. Projekty jako Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou nebo Poprvé do školy – Poprvé do knihovny však zahrnují i tuto věkovou kategorii (0-6 let).

78

KUCHYŇOVÁ, Z. Český rozhlas [online]. 30-09-2010 [cit. 2011-03-15]. Češi potvrdili pověst vášnivých čtenářů. Dostupné z WWW: . 79 GABAL, I.; VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, L. Jak čtou české děti : Analýza výsledků sociologického výzkumu. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2005, roč. 5, č. 2, [cit. 2011-03-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-8231.

71

6.1

Celé Česko čte dětem

Obr. č. 14: Loga projektu Celé Česko čte dětem80

Tato obecně prospěšná společnost vznikla 10. května 2006, její zakladatelkou je paní Mgr. Eva Katruščáková. Inspirací je kampaň probíhající v Polsku pod názvem Cała Polska czyta dzieciom. Nadace dala svolení k použití svých materiálů a využití ověřených metod, také se podělili o zkušenosti a cenné rady. Společnost nabízí tyto druhy obecně prospěšných služeb: - popularizace hlasitého čtení dětem a mládeži v České republice a podpora širšího přístupu dětí a mládeže ke kulturním statkům; - napomáhání správnému psychickému a emocionálnímu vývoji dětí a mládeže, získávání vhodných charakterových vlastností, vzorců morálního chování a formování návyku číst si v dospělosti; - iniciace vzdělávacích a naučně zábavných programů pro děti a mládež ve školách a jiných výchovně vzdělávacích institucích; - podpora a propagace akcí veřejného čtení; - vydavatelské a nakladatelské činnosti; - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí; - poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti81.

80

Celé Česko čte dětem – Loga [online]. c2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW : .

72

6.1.1

Projekt a jeho podpora Tento projekt vznikl proto, aby si společnost uvědomila, jak ohromný význam má

pravidelné čtení dítěti pro jeho emocionální vývoj a pro formování návyku číst si v dospělosti. Vědci a praktikové shodně tvrdí, že pravidelné hlasité předčítání učí dítě jazyku a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti a vzorce morálního chování, posiluje jeho sebevědomí. Právě proto je společné čtení vítanou formou moudrého kontaktu s dítětem a vynikající výchovnou metodou. Pravidelné předčítání v přátelské atmosféře je spolehlivý a účinný způsob, jak se může čtení stát pro dítě stejně přitažlivým, či dokonce ještě přitažlivějším než televize. Právě to je ta správná cesta, jak dát dítěti pocítit jeho důležitost, projevit mu svou lásku, nenásilně rozvíjet jeho jazykové dovednosti a všeobecné vědomosti a formovat jeho vlastní návyk a potřebu číst si s chutí rovněž v dospělosti. Pravidelné čtení dítěti: - vytváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem - podílí se na emočním rozvoji dítěte - učí morálním hodnotám, napomáhá při výchově - rozvíjí jazyk, paměť a představivost, učí myšlení - formuje čtecí návyky a podporuje získávání vědomostí po celý život - rozšiřuje znalosti, zlepšuje soustředění, usnadňuje učení - je tou nejlepší investicí do úspěšné budoucnosti dítěte82 Projekt „Celé Česko čte dětem“ aktivně podpořilo přes padesát známých osobností ze světa, kultury, umění a sportu. Jsou to tito slavní lidé: Václav Havel, Dagmar Havlová, Michal Horáček, Zdeněk Svěrák, Jan Hřebejk, Emma Srncová, Barbora Špotáková, Petr Nárožný, Jaromír Nohavica, Aneta Langerová, Michal Viewegh s ženou Veronikou, Petr Hapka, Ondřej Vetchý, Ivana Chýlková, Aňa Geislerová, Ondřej Pavelka, Monika Žídková, Martin Dejdar, Jan Přeučil, Vanda Hybnerová, Saša Rašilov, Petr 81

KMEŤOVÁ, Marta. Celé Česko čte dětem [online]. 2010 [cit. 2011-03-28]. Výroční zpráva o.p.s. Celé Česko čte dětem za rok 2009. Dostupné z WWW: . 82 Celé Česko čte dětem [online]. c2010 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

73

Kostka, Jaroslav Dušek, Ester Janečková, Richard Krajčo, Arnošt Goldflam, Pavel Zuna, Kateřina Neumannová, Viktor Preiss, Libuše Šafránková, Dominik Hašek, Ewa Farna, Aleš Juchelka, Olga Sommerová, Olga Špátová, Eva Dřízgová, Helena Třeštíková, Pavel Jungwirth a Halina Pawlowská. Tyto celebrity předčítají dětem v různých městech ČR. Projektu byla udělena osobní záštita bývalého prezidenta Václava Havla. Má i záštitu Ministerstva kultury České republiky, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a také Dětského fondu OSN UNICEF České republiky.

Obr. č. 15,16: Fotografie ze čtení v kostele sv. Anny v Praze (Z. Svěrák a M. Horáček, manželé Havlovi)83

6.1.2

Ocenění a další aktivity 4. dubna 2008, ve Varšavě za přítomnosti polského ministra kultury, získal tento

projekt cenu za propagaci myšlenek čtení dětem od polské nadace Cała Polska czyta dzieciom. 3. června 2010 udělil Český literární fond výroční cenu iniciátorce této celostátní kampaně Evě Katruščákové. Konkrétně za přínos knižní kultuře a za návrh a realizaci celého projektu.

83

Celé Česko čte dětem – Pražská křižovatka – 30. Října 2007 [online]. c2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: .

74

A nakonec v listopadu 2010 obecně prospěšná společnost Neziskovky.cz již čtvrtým rokem udělovala ceny za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň. Ceny jsou rozdávány ve čtyřech kategoriích (tištěná reklama, televizní a kino spot, rádiový spot, internetový projekt). Obecně prospěšná společnost „Celé Česko čte dětem“ byla nominována ve třech kategoriích (televizní a kino spot, rádiový spot a internetový projekt). V nejprestižnější kategorii televizní a kino spot získala 1. místo za spot „Pohádky čekají, až je budete číst svým dětem.“ Národní Knihovna ČR vybrala webové stránky „Celé Česko čte dětem“ jako kvalitní zdroj informací, který je archivován jako součást kulturního dědictví České republiky. Webové stránky projektu zhlédlo k 31. 12. 2009 téměř 550 000 unikátních návštěvníků. Dalším způsobem, jak dostat knihu k dětem a zpříjemnit jim tak pobyt v nemocnici je pořádání pravidelných čtení na dětských odděleních v nemocnicích po celé České republice. Dobrovolníci z řad studentů a pracujících, tak předčítají například ve Fakultní nemocnici v Ostravě, v nemocnici v Karviné, Třinci, Olomouci, Ivančicích, Praze-Motole, v Kroměříži, Frýdku-Místku, Opavě nebo Havířově. Společnost se také snaží vybavovat dětské knihovničky v nemocnicích a v ordinacích dětských lékařů. Knížka pomůže dítě nejen zabavit, ale vzniká i užitečná vazba, že kniha je dobrou volbou, když má člověk dlouhou chvíli. Na jiném projektu „Moje první kniha“ spolupracuje společnost s vedením měst, která se postupně do projektu zapojují. Rodiče obdrží při vítání občánků první knihu pro své dítě i s dopisem, který říká, jak ohromný význam pro rozvíjení osobnosti jejich dítěte má pravidelné předčítání. Akce zatím probíhá v Třinci, v Olomouci, Bystřici nad Olší, v Jílové u Prahy, v Sázavě, ve Frýdku-Místku nebo v Čeladné. K celostátní propagaci projektu vznikl unikátní kalendář na rok 2010, na jehož tvorbě se podíleli přední čeští umělci, spisovatelé, herci a sportovci a jejich děti. Společně byli nafoceni jako pohádkové postavy.

75

Obr. č. 17: Martin Dejdar se svými dětmi v pohádce Kocour v botách84

6.1.3

Dobrovolnictví Společnost má dvě skupiny dobrovolníků:

1. skupina – dobrovolníci, kteří chodí pravidelně předčítat dětem do nemocnic – 62 osob. Tuto skupinu tvoří studenti středních a vysokých škol a pracující osoby. Dobrovolníci

84

Celé Česko čte dětem – Objednávám si [online]. c2010 [cit. 2011-04-19]. Dostupné z WWW : .

76

pravidelně ve svém volném čase docházejí číst malým dětským pacientům do nemocnic. Svým čtením jim zpříjemňují pobyt v nemocničním zařízení. 2. skupina – regionální koordinátoři, kteří ve svém volném čase zdarma pomáhají šířit myšlenky projektu ve svém regionu. Oslovují školky, školy, knihovny, mateřská centra a jiné instituce, hovoří s rodiči, učiteli, vychovateli, psychology, ale také starosty a primátory. K 31. 12. 2009 bylo k dispozici 41 regionálních koordinátorů. Jsou to lidé, kteří mají úzký vztah k dětem a knize i ke kulturním statkům. Seznam všech koordinátorů, i s kontakty na ně, je na webových stránkách. 6.1.4

Zlaté tituly do 6 let Zlaté tituly jsou knihy, které byly vybrány na základě doporučení dětí, rodičů,

knihovníků a učitelů. Budou postupně doplňovány, přehled není uzavřený. Jsou to knihy, které učí děti něco dobrého, nutí je k zamyšlení, vyvolávají úsměv na jejich tváři. Kritéria pro jejich výběr jsou následující: - jsou zaměřeny na děti a jsou pro ně zajímavé - pojednávají o něčem, co je pro dětský zdravý rozvoj podstatné nebo díky čemu se naučí něco důležitého pro život - jsou napsány či přeloženy vytříbeným mateřským jazykem - učí děti racionálně myslet - poskytují jim znalosti, případně smysluplnou zábavu - rozvíjejí dobrý vkus a smysl pro humor - šíří úctu k jiným dětem, lidem a ostatním živým bytostem, zvířatům, přírodě, zemi, uznávaným společenským normám a zákonům - jsou přiměřené jejich věku a citlivosti, nesmějí v nich vzbuzovat strach a neklid - obsahují pozitivní morální odkaz a propagují vzorce správných postojů a chování - rozvíjejí jejich estetické vnímání - formují jejich optimistický postoj k životu, sebedůvěru a kladný přístup ke světu - neutvrzují v nich negativní stereotypy chování související s pohlavím - nevzbuzují v nich sklony k zápornému společenskému chování a předsudky 77

- Kategorie 0-4 roky: Michal Černík: Paci, paci, pacičky František Hrubín: Špalíček veršů a pohádek Eduard Petiška: Martínkova čítanka, Zlatý věnec Karel Čapek: Dášeňka Zdeněk Miler, Eduard Petiška: Krtek a autíčko, Jak krtek ke kalhotkám přišel Daisy Mrázková: Můj medvěd Flóra Melanie Watt: Chameleon Leon Milena Lukešová (Helena Zmatlíková): Kdo chce koťátko? Zdeněk Miler, Hana Doskočilová: Jak krtek uzdravil myšku - Kategorie 4-6 let: Václav Čtvrtek: Pohádky z pařezové chaloupky; Maková panenka a motýl Emanuel Hana Doskočilová: Eliška a táta Král Daniela Fischerová: Duhové pohádky Pavel Šrut: Verunka a kokosový dědek Jiří Kolář: Z deníku kocoura Modroočka Václav Čtvrtek: O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi Hans Christian Andersen: Ošklivé káčátko Astrid Lindgrenová: Pipi Dlouhá punčocha; Lotta z Rošťácké uličky Zdeněk Svěrák: Tatínku, ta se ti povedla Dále jsou k dispozici tituly v kategoriích 6-8 let, 8-10 let, 10-12 let a 12-14 let, se snahou zahrnout jak české, tak i zahraniční knihy. Na webových stránkách jsou také užitečné rady pro rodiče – co ANO a co NE při čtení dětem. V nich se mohou dozvědět spoustu informací, jak správně číst nahlas a jak děti motivovat, aby je četba bavila a stejně tak dobré rady, co při hlasitém čtení vhodné není. Děti a rodiče se mohou zapojit i do celostátních soutěží, které probíhají ve třech oblastech – výtvarné, čtenářské a fotografické.

78

6.1.5

Program „Klub školek, které čtou“ Mateřské školy mohou, a také by měly, domácí čtení doplňovat. Dětem, kterým

doma nikdo nečte, navíc poskytnou příležitost ke každodennímu kontaktu s psaným slovem. Do programu se mohou přihlásit školky, ve kterých budou dětem předčítat každý den alespoň 20 minut. V únoru 2011 bylo zapojeno 47 školek po celé České republice. Dětem by se mělo číst pravidelně, třeba i několikrát denně. Děti, které se nemohou soustředit, je vhodné umožnit tiše si hrát, i při tom budou poslouchat. Také je dobré zvát do školky rodiče, prarodiče, zástupce zajímavých povolání, skauty apod., aby dětem nahlas předčítali. Dále navázat spolupráci s místní knihovnou a pravidelně (např. jednou měsíčně) ji s dětmi navštěvovat. Četba může být inspirací k nejrůznějším aktivitám, zejména výtvarným, divadelním atd. Dětem by měly být k dispozici poličky s vhodnými knihami, na druhé straně by ve školce mělo být co nejméně televizních přijímačů. Školka by měla zorganizovat setkání s rodiči na téma prospěšnosti čtení dětem v rodině a významného omezení času stráveného u televize a počítače. Pro děti je také důležitý příklad dospělých, kteří sami čtou knihy. Existuje i druhý program „Klub škol, které čtou“ určený pro školy a děti od šesti let výše. V únoru bylo zapojeno 65 škol v ČR. Projekt CČČD je u nás jediným srovnatelným programem s americkými projekty, který se věnuje i dětem do šesti let. Podporuje pre-gramotnost a snaží se rodičům vštípit důležitost hlasitého předčítání každý den. Webové stránky jsou velmi kvalitně zpracované. Společnost podporují známé osobnosti i česká média, zájem o různorodé aktivity má stoupající tendenci. Musíme jen doufat, že postupem času bude obliba veřejnosti co nejširší a čtení dětem každý den se stane samozřejmostí.

79

6.2

Rosteme s knihou

Obr. č. 18: Logo kampaně Rosteme s knihou85

Projekt „Rosteme s knihou“ byl zahájen v roce 2005 na brněnském veletrhu Svět knihy jako propagační kampaň na podporu čtení knih v České republice. Program je realizován občanským sdružením Svazu českých knihkupců a nakladatelů a jeho společností Svět knihy s.r.o., spolu s dalšími profesními a mediálními organizacemi a subjekty, které působí v oblasti propagace četby. Cílem projektu je zvyšování čtenářské gramotnosti, získání kladného vztahu ke knihám a literatuře a oslovení především předškolní a školní mládeže novým, zajímavým způsobem. Autoři chtějí prohlubovat literární vzdělání, čtenářskou vyspělost, zlepšovat a obohacovat komunikační dovednosti a kulturní znalosti mladých lidí, a tím pečovat o růst intelektuálního potenciálu naší země86. Obsahovou náplní projektu jsou mediální pořady a spoty zaměřené na literaturu pro děti a výchovu ke čtenářství (Knižní svět na ČT2, pořady v Českém rozhlase, v novinách a časopisech). Dále interaktivní webový portál, metodické semináře pro učitele, rodiče a odbornou veřejnost, spolupráce se školkami, školami, družinami, dětskými psychology. Důležité je také zapojení dětských oddělení regionálních a městských knihoven, knihkupectví v jednotlivých městech a webových serverů určených pro rodiče a děti. 85

Rosteme s knihou [online]. c2007 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW : . 86 Tamtéž.

80

Na webových stránkách jsou zájemcům k dispozici aktuální doporučení na nové knihy a knižní tipy v několika kategoriích (pro nejmenší, děti do deseti let, starší děti, naučné knihy). Maskoty programu jsou Rosťa a Rostík. Ten první je web pro dospělé – pro rodiče, učitele, knihovníky a další zájemce, kteří zde najdou teorii o čtenářství, inspiraci, tipy na knihy, informace ze zahraničí, další aktuality a zajímavosti. Rostík je určen dětem. Účelem stránek (www.rostik.cz) je zábava, soutěže, hry, kde hraje kniha hlavní roli. Děti si mohou ověřit své znalosti o knihách nebo si jen tak hrát online hry. Je to hlavně zábava, s kapkou poučení. Projekt je finančně podporován ministerstvem kultury ČR. Oceňuji jakoukoli snahu na podporu dětského čtenářství v naší republice. Je dobré, že kromě prvního zmiňovaného programu Celé Česko čte dětem, které má asi nejlepší propagační kampaň, existují i další. Zájemci získají množství užitečných informací ze světa literatury, stránky jsou pravidelně aktualizovány a nabízejí zprávy o činnosti knihoven, pozvánky na křty knih či výstavy ilustrací. Poněkud slabší se mi však zdá kategorizace nových a knižních tipů. Rodiče by asi více ocenili rozdělení do více věkových kategorií (např. 0-3 roky, 3-6 let, 7-10 let, 11-14 let). Současné členění nemusí být úplně přehledné.

6.3

Poprvé do školy – poprvé do knihovny

Obr. č. 19: Logo projektu Poprvé do školy – Poprvé do knihovny87

87

Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. c2009-2011 [cit. 2011-04-13]. Poprvé do školy - Poprvé do knihovny. Dostupné z WWW : .

81

Tento projekt pořádá Knihovna Jiřího Mahena v Brně88, v roce 2010 proběhl již osmý ročník. Od začátku září do poloviny října je pro prvňáčky a jejich rodiče připraven bohatý program podporující dětské čtenářství. Formou zajímavých pořadů a aktivit v prostorách knihovny nabízí seznámení dětí s knihovním prostředím a vytváří vazbu začínajících čtenářů ke knihám a čtení. Po dobu projektu se mohou prvňáčci bezplatně registrovat na kterékoli pobočce KJM a celý rok si tak zdarma půjčovat knížky. V říjnu potom probíhá slavnostní pasování na rytíře knih a čtenáře knihovny. Projekt vrcholí na konci prvního školního roku dětí, kdy samy představí, co se jim povedlo během tohoto roku přečíst, a získají pomyslný klíč od knihovny. Projekt se koná pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Michala Haška, primátora statutárního města Brna Bc. Romana Onderky, MBA, starosty MČ Brno – střed Mgr. Libora Šťástky a za podpory městských částí, ve kterých se slavnostní pasování koná.

Obr. č. 20: Fotografie z pasování na čtenáře knihovny a rytíře knihy v KJM v Brně89

Zájem o projekt věnovaný speciálně prvňáčkům má vzrůstající tendenci. V roce 2008 bylo registrováno 500 dětí, o rok později již 919. V roce 2010 (od 1. 9. do 10. 10. 2010) se v ústřední knihovně a na jejích dvaceti pobočkách zaregistrovalo celkem 1 316

88

Webové stránky knihovny jsou na adrese: http://www.kjm.cz/. Město kultuře zasvěcené – Statutární město Brno[online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW : . 89

82

prvňáčků. Slavnostně pasováno králem či hejtmanem jihomoravského kraje nebo starostou příslušné městské části a za doprovodu celé královské družiny bylo celkem 1017 dětí90. Podobný projekt probíhá i v jiných dětských knihovnách po celé ČR, zmínila bych například Knihovnu města Ostravy (http://www.kmo.cz/), Městskou knihovnu ve Šternberku

(http://www.mkzsternberk.cz/)

či

Městskou

knihovnu

v Prostějově

(http://www.knihovnapv.cz/).

6.4

Spolupráce knihoven a mateřských škol Kromě projektů, které mají celonárodní charakter (Celé Česko čte dětem,

Rosteme s knihou) nebo programu Poprvé do školy – Poprvé do knihovny, který pořádají některé knihovny, je potřeba zmínit i roli samotných dětských oddělení v knihovnách v ČR. Registrace do dětského oddělení není podmíněna věkem, v podstatě se čtenářem může dítě stát již krátce po narození. Jeho rodiče si mohou půjčovat dětské knížky, leporela, říkadla či pohádky a nemusejí utrácet peníze za nové. Specifické programy pro takto malé děti (0-3 let), ale v našich knihovnách nenajdeme. Výjimkou by mohl být Klub Médi Tuláka, který pořádá Městská knihovna v Praze každý první čtvrtek v měsíci od 11:00 hodin. Klub je určen pro předškolní děti a jejich rodiče a koná se v Domě čtení91. Děti si tu mohou malovat, hrát si, číst pohádky a hlavně spolu příjemně strávit čas92. I jiné knihovny v rámci svých komunitních aktivit nabízejí své prostory rodičům a malým dětem, ale žádná z nich nenabízí ucelený program na podporu čtenářství jako v USA. Svou formou to jsou spíše takové dětské koutky či mateřská centra, děti s rodiči se navzájem setkávají a kromě hraní a malování, mohou využívat i knihy a poslouchat příběhy.

90

Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-29]. Poprvé do školy - Poprvé do knihovny. Dostupné z WWW: . 91 Dům čtení je pobočka Městské knihovny v Praze, která funguje od listopadu 2010. Cílem Domu čtení je nejen půjčování knih, časopisů, mluveného slova a filmů, ale také pořádání akcí, které svedou dohromady knihy, autory, vydavatele a čtenáře. 92 Městská knihovna v Praze [online]. 2010 [cit. 2011-03-16]. Méďa Tulák v Domě čtení. Dostupné z WWW: .

83

Jinou kapitolu tvoří knihovnické lekce a tematické besedy, které knihovny pořádají pro základní, ale i mateřské školy. V některých knihovnách jsou určeny jen mateřským školkám, v jiných jsou spojeny s 1. třídou ZŠ. Protože tématem této diplomové práce není Česko, ale Spojené státy, není mým cílem rozepisovat všechny programy, které v knihovnách v naší republice probíhají. Protože bydlím na Moravě, vybrala jsem pět moravských knihoven, abych na jejich příkladu ilustrovala, jaké aktivity jsou připravovány pro děti do šesti let. 6.4.1

Centrum dětského čtenářství při KJM v Brně Toto centrum vzniklo k 1. 1. 2009 v Knihovně Jiřího Mahena v Brně93. Jeho zrod

vyvolala potřeba centra, které by na Moravě zajišťovalo a koordinovalo aktivity na podporu čtenářství a snaha zprostředkovat vzdělávací aktivity regionům a přivést zajímavé a známé osobnosti. Centrum realizuje aktivity k přímé i nepřímé podpoře dětského čtenářství. Přímo podporuje dětské čtenářství u dětí navštěvujících dopolední výukové programy a u dětí navštěvujících knihovnu v odpoledních hodinách ve svém volném čase s rodiči, prarodiči nebo kamarády. Nepřímá podpora dětského čtenářství je realizována v podobě dalšího profesního vzdělávání v oblasti práce s literaturou a podpory čtenářství pro pracovníky knihoven, zejména dětských oddělení. Dále při prohlubování spolupráce s pedagogy základních a středních škol, snaze o vylepšení nabídky besed a přizpůsobení se potřebám pedagogů. Poslední cílovou skupinu CDČ v oblasti nepřímé podpory dětského čtenářství jsou studenti a pedagogové vysokých škol. V současnosti je navázána úzká spolupráce s Katedrou české literatury a s Katedrou francouzského jazyka z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a dále s Katedrou UNESCO pro muzeologii a světové dědictví a s Kabinetem informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity94.

93

URL adresa stránek je http://www.kjm.cz/centrum-detskeho-ctenarstvi. Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-16]. O Centru. Dostupné z WWW: . 94

84

Dětské oddělení při ústřední KJM95 nabízí mateřským školám knihovnické lekce pod názvem Knihovnická abeceda s opičkou Rozárkou a Pohádkové pexeso s opičkou Rozárkou. Při první návštěvě knihovny se děti hravou formou seznámí s prostředím a pravidly, které je nutno dodržovat. Malé děti provází pořadem loutka opičky Rozárky. Dále jsou v nabídce KJM literární besedy pro MŠ: Pohádky nejen o mašinkách (o cestování) a Když jde malý bobr spát (hravé seznámení s denním režimem). I hudební oddělení KJM připravuje pro zájemce z MŠ hudební pořady plné hudby, her a fantazie (Pohádky z kouzelného sluchátka, Písničky v pohádce, Co to hraje?). Podobné lekce a besedy nabízejí i v dalších pobočkách knihovny po celém Brně. 6.4.2

Knihovna města Olomouce Městská knihovna v Olomouci (http://www.kmol.cz/) a její dětské oddělení

pořádá knihovnické lekce pro MŠ a 1. třídu ZŠ. Dětem jsou představeny základní pojmy jako kniha, autor, spisovatel, poezie, próza atd. Dále se seznámí s knihovnou a jejími službami pro dětské čtenáře. V nabídce jsou také tematické besedy pro MŠ a 1. třídu ZŠ s názvy: Hrátky se zvířátky (pohádky a básničky o zvířatech), Začarovaná abeceda (povídání o písmenkách), Teta to plete (popletené klasické pohádky), Putování pohádkovým světem (známé pohádky a jejich autoři), Medvídek Pú a kamarádi (vše o známých zvířátkách), Červená Karkulka (známá pohádková postava, jak ji neznáte). V případě zájmu knihovnice připraví i besedu na přání. Knihovnické lekce a besedy se konají každý všední den dopoledne v prostorách oddělení pro děti a mládež KMOL a jsou zdarma96. 6.4.3

Městská knihovna Břeclav Dětské oddělení v knihovně v Břeclavi (http://www.knihovna-bv.cz/) taktéž

nabízí řadu tematických besed určených speciálně pro děti z mateřských školek. Témata 95

Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-16]. Nabídka pro školy. Dostupné z WWW: . 96 Knihovna města Olomouce [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-16]. Oddělení pro děti a mládež. Dostupné z WWW: .

85

jsou: Pohádkové postavičky, O pohádkách z večerníčků, Pejsek a kočička, Krtek a jeho kamarádi, Říkadla a rozpočítávadla. Knihovnice se snaží děti zapojit do programu, kladou jim otázky k rozšíření vyprávění, ptají se, co vidí na obrázku, apod. 6.4.4

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Zlínská knihovna (http://www.kfbz.cz/) a její dětské oddělení připravuje pro

mateřské školky jednak exkurze, na kterých seznamují děti s možností navštěvovat knihovnu již v předškolním věku a také besedy, které je možné připravit dle požadavků pedagoga. Cílem je vytvořit aktivní vztah dětí ke knihám a časopisům. Celoročně je k dispozici téma Zlínská knihovnička, kde se děti seznámí s knihovnou, ochranou a hygienou při četbě, a je pro ně připraveno obrázkové čtení, hry a kvízy. Na jaře probíhá i dopravní výchova pro nejmenší, ve které se děti učí, jak se chovat na ulici. Dětské oddělení má i svůj vlastní blog s názvem Zlínská knihovnička, jehož průvodcem je kocour Miloš. Stránky jsou velmi příjemně a mile zpracovány a dobře se na nich orientuje. Děti a rodiče zde mohou najít informace k chodu knihovny, tipy na různé akce, zajímavé webové stránky nebo nové knihy. Prostřednictvím stránek je možné i půjčené knihy prodloužit. Pozornost návštěvníků jistě zaujmou i vtipné odkazy jako Pověst o hrdinném Milošovi, Milošova literární svačina, Milošova poradna či Milošova talentmánie97. 6.4.5

Knihovna Kroměřížska V kroměřížské knihovně funguje již zmiňované Pasování prvňáčků na čtenáře

knihovny98. V letošním roce 2011 má akce dvě části. První z nich probíhá v prostorách knihovny od února do května. Druhá část se uskuteční v Manském sále Arcibiskupského zámku Kroměříž v červnu. Zámek je proslulý také svou zámeckou knihovnou a pro děti to musí být opravdu zážitek, když jsou pasováni v těchto nádherných prostorách. 97

Zlínská knihovnička [online]. c2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . Knihovna Kroměřížska [online]. c2006-2009 [cit. 2011-03-23]. Pasování prváčků. Dostupné z WWW: . 98

86

Program v knihovně probíhá v Oddělení pro děti a mládež, kde jsou děti přivítány. Potom jsou jim zadány jednoduché soutěžní úkoly, které plní v družstvech a jsou zaměřeny na znalost písmenek a pohádek. Po vyhodnocení soutěží jsou pasováni na čtenáře. Na zámku proběhne slavnostní pasování, které bude ukončeno předáním pamětních listů všem zúčastněným dětem poté, co sborově odříkají čtenářský slib. Pamětní listy získají z rukou zámeckého knihovníka za asistence knihovnic z dětského oddělení v dobových kostýmech. Všichni žáci, kteří se zapojí do této akce, dostanou možnost roční registrace zdarma a odnesou si i ručně dělanou záložku do knížky. Kromě této akce jsou v nabídce knihovny také besedy pro mateřské školky99. Délka trvání je asi 45 minut, beseda je zpoplatněna padesáti korunami za jednu třídu. Od února 2011 jsou k dispozici čtyři témata: - My jsme malí muzikanti (seznámení s hudebními nástroji, rozeznávání zvuků věcí, zvířat atd., děti jsou do programu aktivně zapojeny zpíváním a hraním na hudební nástroje). - Vylezte skřítkové, vylezte z mechu (povídání o skřítcích, poznávání skřítků na obrázcích, hledání skřítků v dětském oddělení spojené se čtením ukázek z knih). - Ladova zima (seznámení s Josefem Ladou a jeho obrázky, povídání o zimě a zimních tradicích s ukázkami klasických Ladových obrázků, děti jsou aktivně zapojeny říkáním známých básniček a zpíváním). - František Hrubín a jeho Špalíček (seznámení s F. Hrubínem, jeho básničkami, informace o vzniku Špalíčku veršů a pohádek, na závěr čtení pohádky O Smolíčkovi, při kterém děti dávají obrázky na magnetickou tabuli).

99

Knihovna Kroměřížska [online]. c2006-2009 [cit. 2011-03-23]. Besedy. Dostupné z WWW: .

87

7

Závěr Když jsem začínala tuto diplomovou práci psát, měla jsem trošku obavy, jestli

vůbec bude o čem. Brzy jsem ale zjistila, že situace ve Spojených státech je úplně jiná, než v České republice. U nás sice najdeme programy na podporu čtenářství a neustále kolem sebe slyšíme, že české děti málo čtou, ale pozornost je soustředěna převážně na děti školou povinné, na ty, co už umějí číst. U dětí do šesti let leží veškerá zodpovědnost na rodičích, určitou roli může sehrát i mateřská školka. Malé dítě totiž potřebuje zprostředkovatele mezi psaným slovem a sebou samým. Jak píše O. Chaloupka ve své knize Rozvoj dětského čtenářství, roli zprostředkování v takovém případě můžeme chápat dvojím způsobem – jednak jako „komunikační mezičlánek“, který jen doslova zprostředkovává, což nutně znamená jistá omezení (volba knihy, její interpretace). Můžeme však tuto roli chápat i jinak. Zprostředkovatel nemusí být jen reprodukující článek řetězu, jímž text přichází k dítěti, které si jej ještě samo neumí přečíst. Zprostředkovatel může do celé věci vkládat i sám sebe, svou vlastní potenci kulturní a emoční, svůj estetický prožitek a své vlastní nasměrování k dítěti. V takovém případě není pouhým mezičlánkem, ale aktivním subjektem celého procesu, který sám působí na dítě stimulativně a aktivizačně, který zesiluje jeho rodící se zájmové motivace právě o tuto podobu kulturních podnětů100. Někteří rodiče si možná ani neuvědomují, jak důležitou roli v tomto případě mají. Projekty v USA jsou zaměřeny právě na rodiče, snaží se je motivovat, ukázat jim cestu, jak sdílet knihu se svým dítětem, informují je o vhodných knihách pro konkrétní věkovou kategorii apod. Situaci ještě komplikuje rozmanitost americké populace. Ve společnosti jsou jednak velké socioekonomické rozdíly, a také množství etnických skupin. Některé programy se tak zaměřují především na rodiny s nízkými příjmy (First Book, Reading is fundamental). V některých knihovnách zase existují programy pro španělsky, rusky nebo čínsky mluvící komunitu (např. v Multnomah County Library). Dětem od narození do šesti let se nevěnují jen knihovny, ale také různé neziskové organizace – International Reading Association, Reach Out and Read nebo Zero to three. Neméně důležitou roli hraje také Americká knihovnická asociace s projekty, které zaštiťuje jedna z jejích divizí – Association for Library Services to Children. 100

CHALOUPKA, O. Rozvoj dětského čtenářství, s. 137.

88

Je jasné, že nemůžeme srovnávat Spojené státy americké a Českou republiku, už jen z důvodu počtu obyvatel (třicetkrát více než v ČR, z toho přes 60 milionů dětí od narození do čtrnácti let). Přesto by mohly být některé zmíněné programy inspirací i v našich podmínkách. České knihovny sice pořádají lekce a besedy pro předškolní děti, ale nenabízí ucelené programy na podporu pre-gramotnosti jako je tomu v USA. To by bylo dobré změnit. Dnešní rodiče jsou často zaneprázdnění a své děti odkládají k televizním pohádkám. Bylo by dobré jim neustále připomínat důležitost hlasitého předčítání a strávení společného času nad knížkou. První vlaštovkou je už pátým rokem projekt Celé Česko čte dětem. Tento program se zaměřuje na děti již od narození a svou strukturou je srovnatelný s některými americkými projekty. To ale nestačí. V České republice funguje hustá síť veřejných knihoven, většina z nich má také dětské oddělení. Bylo by skvělé, kdyby se v nich více zaměřili i na děti do šesti let, jako je tomu v USA. Samozřejmě to vše záleží na lidech, na knihovnících a jejich krásné, ale nikdy nekončící práci. „Každým takovým projektem a neúnavnou prací knihovníků se otevírá prostor dalším novým čtenářům. Jestli si děti knihy zamilují a ty se stanou po celý život jeho součástí a závislostí v pozitivním slova smyslu, to už záleží jen na nich“101. Byla bych ráda, kdyby tato diplomová práce přispěla ke zlepšení situace v ČR a stala se inspirací pro všechny, kdo věnují svůj čas dětem, hlavně těm úplně nejmenším. Ti totiž naši péči potřebují asi nejvíce.

101

GALÁŠOVÁ, J. Kniha jako pozitivní závislost: Role knihovny při výchově k dětskému čtenářství, s. 23.

89

Seznam použitých zdrojů ALA/Home – American Library Association [online]. c2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW : . ALA - Assn. for Library Service to Children [online]. c2010 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW : . ALA [online]. c2007 [cit. 2011-03-25]. Born to Read. Dostupné z WWW : . ALA [online]. c2007 [cit. 2011-03-25]. Dia de los ninos. Dostupné z WWW : . ALA [online]. c2007 [cit. 2011-03-25]. Every Child Ready to Read. Dostupné z WWW : . ALA [online]. c2007 [cit. 2011-03-25]. Kids @ your library. Dostupné z WWW : . ALA/Grant Partnerships [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. Family Literacy Involvement Program. Dostupné z WWW : . Berkeley Public Library for Kids [online]. c2011 [cit. 2011-03-27]. Storytimes and other Events for Children. Dostupné z WWW : . BRATKOVÁ, Eva. (zprac.). Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha : 90

Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008-12-22 [2011-04-15]. 60 s. (PDF). Dostupné z WWW: . Celé Česko čte dětem [online]. c2010 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW : . DAVIS, D. M. ALA [online]. 2009 [cit. 2011-03-27]. The Condition of U.S. Libraries: Public Library Trends 2002-2009. Dostupné z WWW: DeBRUIN-PARECKI, A. et al. Helping your child become a reader, 1. vyd. Washington, D.C. : U.S. Department of Education, Office of Communications and Outreach, 2005. 55 s. Dostupné z WWW : DIAMANT-COHEN, B. First Day of Class : The Public Library's Role in "School Readiness". Children & Libraries. Spring 2007, vol. 5, no. 1, s. 40-48. ISSN 1542-9806. DIAMANT-COHEN, B. Mother Goose on the Loose: Applying Brain Research to Early Childhood Programs in the Public Library. Public Libraries. January/February 2004, vol. 43, no. 1, s. 41-45. ISSN 0163-5506. DIAMANT-COHEN, B.; RIORDAN, E.; WADE, R. Make way for dendrites : How brain research can impact children´s programming. Children and Libraries. Spring 2004, vol. 2, issue 1, s. 12-20. ISSN 1542-9806. Drop Everything And Read [online]. c2009 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW : .

91

EINON, D. Rozvoj osobnosti. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Fragment, 2001. 240 s. ISBN 807200-518-9. El día de los niňos/El día de los libros [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. Pat Mora. Dostupné z WWW : . GABAL, I.; VÁCLAVÍKOVÁ; HELŠUSOVÁ, L. Jak čtou české děti : Analýza výsledků sociologického výzkumu. Knihovnický Zpravodaj Vysočina [online]. 2005, roč. 5, č. 2, [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW : . ISSN 1213-8231. GALÁŠOVÁ, Jana. Kniha jako pozitivní závislost : Role knihovny při výchově k dětskému čtenářství. In Kniha v 21. století. Opava : Slezská univerzita, Filozofickopřírodovědecká fakulta, 2006. s. 19-23. GESELL, A. et al. The first five years of life. New York : Harper & Brothers, 1940. 393 s. HOMOLOVÁ, K. Čtenářská propedeutika. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2009. 85 s. ISBN 978-80-7368-657-4. CHALOUPKA, O. Rodina a počátky dětského čtenářství. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. 103 s. ISBN 80-85865-40-8. CHALOUPKA, O. Rozvoj dětského čtenářství. 1. vyd. Praha : Albatros, 1982. 572 s. ISBN 13-824-82. International Reading Association [online]. c1996-2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW : .

92

KMEŤOVÁ, Marta. Celé Česko čte dětem [online]. 2010 [cit. 2011-03-28]. Výroční zpráva o.p.s. Celé Česko čte dětem za rok 2009. Dostupné z WWW : . Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-16]. Nabídka pro školy. Dostupné z WWW : . Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-16]. O Centru. Dostupné z WWW : . Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-29]. Poprvé do školy Poprvé do knihovny. Dostupné z WWW : . Knihovna Kroměřížska [online]. c2006-2009 [cit. 2011-03-23]. Besedy. Dostupné z WWW : . Knihovna Kroměřížska [online]. c2006-2009 [cit. 2011-03-23]. Pasování prváčků. Dostupné z WWW : . Knihovna města Olomouce [online]. c2009-2011 [cit. 2011-03-16]. Oddělení pro děti a mládež. Dostupné z WWW : . KUCHYŇOVÁ, Z. Český rozhlas [online]. 30-09-2010 [cit. 2011-03-15]. Češi potvrdili pověst vášnivých čtenářů. Dostupné z WWW : .

93

Leading to reading [online]. 1996 [cit. 2011-03-22]. Ten Signs of a Great Early Childhood Classroom. Dostupné z WWW : . Lincoln City Libraries [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Linc for Kids. Dostupné z WWW : . Městská knihovna v Praze [online]. 2010 [cit. 2011-03-16]. Méďa Tulák v Domě čtení. Dostupné z WWW : . Mother Goose on the Loose [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW : . Mother Goose on the Loose [online]. c2011 [cit. 2011-03-10]. Dr. Betsy Diamant-Cohen. Dostupné z WWW : . Multnomah County Library [online]. c2010 [cit. 2011-03-23]. Birth to six. Dostupné z WWW : . Multnomah County Library [online]. c2010 [cit. 2011-03-23]. Dialogic Reading. Dostupné z WWW : . National Association for the Education of Young Children [online]. c2011 [cit. 2011-0328]. Dostupné z WWW : . New Study Reveals Results of Early Literacy Research. ILA Reporter. April 2004, vol. 22, issue 2, s. 26-27. ISSN 0018-9979. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2004 [cit. 2010-08-25]. Dostupné z WWW :

94

. Reading Is Fundamental [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW : . Reading Is Fundamental [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. About RIF : Our History. Dostupné z WWW : . Reading Rockets [online]. c2011 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW : . Reach Out and Read [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW : . Reach Out and Read [online]. c2011 [cit. 2011-03-30]. History of Reach Out and Read. Dostupné z WWW : . Reach Out and Read [online]. c2011 [cit. 2011-03-30]. Reach Out and Read´s Evidence Base. Dostupné z WWW : . Rosteme s knihou [online]. c2007 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW : . Saint Paul Public Library [online]. c2011 [cit. 2011-03-28]. Kids & Families. Dostupné z WWW : . SPINK, J. Children as readers : A study. 1. vyd. London : Library Association Publishing Limited, 1989. 129 s. ISBN 0-85157-440-8.

95

The World Factbook [online]. 2011 [cit. 2011-03-24]. CIA. Dostupné z WWW : . TOMAN, J. Dětské čtenářství a literární výchova. 1. vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 1999. 22 s. ISBN 80-7204-111-8. VALAKOS, D. Promoting Visual Literacy using the Mother Goose on the Loose program. Public Libraries. March/April 2007, vol. 46, no. 2, s. 47-54. ISSN 0163-5506. VÁŠOVÁ, L. ČERNÁ, M. Bibliopedagogika. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 132 s. ISBN 80-04-24503-X. Wichita Public Library [online]. c2011 [cit. 2011-03-27]. Programs for Children. Dostupné z WWW : . WILDOVÁ, R. Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005. 213 s. ISBN 80-7290-228-8. Zero to three : National Center for Infants, Toddlers and Families [online]. c2010 [cit. 2011-03-23]. Dostupné z WWW : . Zlínská knihovnička [online]. c2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW : .

96

Seznam zkratek

ALA – American Library Association ALSC – Association for Library Services to Children Apod. – A podobně Atd. – A tak dále CČČD – Celé Česko čte dětem CDČ – Centrum dětského čtenářství ČR – Česká republika DVD – Digital Versatile Disk KJM – Knihovna Jiřího Mahena MČ – městská část MŠ – Mateřská školka Např. – Například OSN – Organizace spojených národů PDF – Portable Document Format PLA – Public Library Association Resp. – Respektive UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UNICEF – The United Nations Children´s Fund USA – United States of America (Spojené státy Americké) Tzv. – Tak zvaná ZŠ – Základní škola

97