UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií
Bc. Michal Türb
Role soukromých bezpečnostních agentur a jejich postavení na trhu práce Diplomová práce
Praha 2016
Autor práce: Bc. Michal Türb Vedoucí práce: PhDr. František Knobloch, CSc.
Rok obhajoby: 2016
Bibliografický záznam TÜRB, Michal. Role soukromých bezpečnostních agentur a jejich postavení na trhu práce. Praha, 2016. 85 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. František Knobloch, CSc.
Abstrakt Diplomová práce „Role soukromých bezpečnostních agentur a jejich postavení na trhu práce“ se zaměřuje na komplexní posouzení stavu komerční bezpečnosti v České republice z hlediska potřebných právních předpisů, které vymezují jejich existenci a činnost. Hlavní důraz je kladen na stát, jako významného odběratele bezpečnostních služeb – diplomová práce zkoumá způsob, kterým jsou nakupovány bezpečnostní služby a následné dopady na trh komerční bezpečnosti v České republice. V první části práce jsou popsána teoretická a věcná východiska, která jsou nezbytná pro empirickou část diplomové práce a interpretaci zjištěných závěrů. Jedná se především o stručný historický vývoj soukromých bezpečnostních služeb, jejich typologii a roli, jež zaujímají v bezpečnostním systému naší republiky a také o současnou legislativu, jež reguluje činnost soukromých bezpečnostních služeb. Empirická část práce využívá především metodu případové studie: jsou zde zkoumány jednotlivé „případy“, tedy zadávací řízení na nákup bezpečnostních služeb podle platného Zákona o veřejných zakázkách, které jsou následně zpracovány do zobecňující případové studie. Součástí empirické části diplomové práce je také komparace České republiky s vybranými evropskými zeměmi a dopad státních intervencí na trh práce. Závěrečná část interpretuje zjištěné závěry v návaznosti na stanovené výzkumné otázky a zároveň predikuje možný vývoj v oblasti komerční bezpečnosti s ohledem na chystané legislativní změny.
Abstract The dissertation "The role of private security companies and their position in the labor market" focuses on a comprehensive assessment of the state of commercial security in the Czech Republic in terms of the legislation, which define their existence and activities. The main emphasis is on the state, as major customer security services the dissertation examines the way in which they are purchased by the security services and the consequent impact on the commercial security market in the Czech Republic. The first part describes the theoretical and factual bases, which are necessary for the empirical part of the dissertation and interpretation of the findings. This is essentially a brief history of private security services, their typology and the role they occupy in the security system of our country and also about the current legislation, which regulates the activities of private security services. The research mainly uses the method of case study are explored individual "cases", fives tenders for the purchase of security services according to the “Law on public procurement”, which are then processed into generalizing case studies. Part of the empirical part of the dissertation is also a comparison of the Czech Republic with selected European countries and the impact of these interventions on the labor market. The final section interprets these findings in relation to the research questions and also predicts the possible development of commercial security with regard to the forthcoming legislative changes.
Klíčová slova trh práce, mzda, komerční bezpečnost, legislativa, stát, vláda, zaměstnanost, dodavatel, odběratel, uchazeč, riziko, ekonomika
Keywords labor market, wage, commercial security, legislation, state, government, employment, supplier, provider, contender, risk, economy,
Rozsah práce: 195 235 znaků včetně mezer (bez abstraktu a příloh)
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 28. dubna 2016
Bc. Michal Türb
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce, PhDr. Františku Knoblochovi, CSs., za trpělivost, ochotu a vstřícnost při vedení této práce.
Institut sociologických studií Teze diplomové práce
Jméno studenta/studentky: Bc. Michal Türb Název v jazyce práce: Role soukromých bezpečnostních agentur a jejich postavení na trhu práce Název v anglickém jazyce: The role of private security agencies and their status in the labor market Klíčová slova: trh práce, mzda, komerční bezpečnost, legislativa, stát, vláda, zaměstnanost, dodavatel, odběratel, dodavatel, riziko, ekonomika Klíčová slova anglicky: labor market, wage, commercial security, legislation, state, government, employment, supplier, provider, risk, economy, working conditions, status and prestige, safety Akademický rok vypsání: 2015 Jazyk práce: český Typ práce: Diplomová práce Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky Vedoucí / školitel: PhDr. František Knobloch, CSc. Obor práce: Veřejná a sociální politika
Teze diplomové práce (výzkumný projekt): A.
vymezení výzkumného problému Politické a společenské změny v roce 1989, znamenaly také výrazný přechod
vlastnictví do soukromých rukou a s tím spojenou potřebu tento majetek chránit. Možnost podnikání šla ruku v ruce s prudkým rozmachem poskytování bezpečnostních služeb, jakožto zcela nového oboru. Uchazečů o získání koncese k provozování bezpečnostních služeb bylo mnoho a trh se velmi brzy stal nepřehledným a přesyceným. Dle údajů z webových stránek Asociace soukromých bezpečnostních služeb České republiky dává tato situace „prostor kdejakým kejklířům, nedoukům a podvodníkům, kteří v tzv. volném trhu kupodivu dobře prosperují. Propírají přes blíže neurčené služby velké množství peněz, předstírají jakési tajné služby, které neprovádí a inkasují královské odměny, provádí kriminální a zločinnou činnost, kterou přikrývají tajuplnými bezpečnostními
službami.“
(X.
let
výročí
založení
Asociace
soukromých
bezpečnostních služeb ČR) Nutnost zakotvit činnost soukromých bezpečnostních agentur do zákonné podoby je stále více zřejmá. Na území České republiky dnes existuje velké množství subjektů (dle údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb je těchto subjektů k 31. 12. 2014 téměř 6 500 - přičemž samotných agentur provozujících na základě CZ-NACE „Činnost
soukromých bezpečnostních agentur“ je téměř jeden tisíc), které provozují služby bezpečnostního charakteru, nicméně jejich vlastní činnost není (vyjma vlastního získání koncese) nikterak zákonem upravována. „Význam zákona spočívá ve skutečnosti, že po 25 letech od změny podmínek v ČR nejen společenských, ale hlavně i v oblasti právního postavení občana a vztahu občanstát, dojde k legislativnímu ukotvení předmětu podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti, tj. popsání toho, co mohou vykonávat, jaké jsou podmínky jejich vzniku a vymáhání těchto podmínek způsobem, který odpovídá závažnosti realizované činnosti.“ (P. Bezchlebová 2014 – K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů) Výzkumný problém formuluji jako analýzu současného stavu na poli komerční bezpečnosti se zaměřením na celospolečenskou funkci, kterou soukromé bezpečnostní agentury mají plnit, její skutečný stav s ohledem na existující legislativu, postavení majitelů bezpečnostních agentur a jejich zaměstnanců a na roli, kterou soukromé bezpečnostní agentury plní na trhu práce – tedy dopady na zaměstnanost. Nedílnou součástí výše uvedené problematiky je sociální hledisko: tedy pracovní podmínky zaměstnanců, jejich kompetence k vykonávání požadovaných činností v návaznosti na roli, kterou bezpečnostní agentury sehrávají při ochraně vlastnických, duševních a občanských práv. B. Cíle diplomové práce Cílem diplomové práce je komplexní posouzení stavu komerční bezpečnosti v ČR z hlediska potřebné legislativy, která vymezuje podmínky jejich existence a porovnání tohoto stavu s několika dalšími evropskými zeměmi v kontextu postavení na trhu práce. Práce řeší propojení legislativního rámce jako určujícího faktoru pro pracovní podmínky zaměstnanců, vymezení předmětu podnikání a činnosti a také otázku prestiže zaměstnání v oblasti komerční bezpečnosti, která bude opět komparována s vybranými evropskými zeměmi. Dílčím cílem je analýza státních zásahů (zvyšování minimální mzdy) a jejich dopad na zaměstnanost v oblasti komerční bezpečnosti i zaměstnanosti obecně. C. Výzkumné otázky
Je současná legislativa, která vymezuje předmět podnikání a činnost soukromých bezpečnostních agentur dostatečná?
Jaké je postavení soukromých bezpečnostních agentur ve vybraných evropských zemích?
Lze odůvodnit případné rozdíly v postavení odlišnou legislativou?
Jaké jsou podmínky k podnikání majitelů soukromých bezpečnostních služeb?
Jaké jsou pracovní podmínky zaměstnanců soukromých bezpečnostních agentur a prestiž zaměstnání v oblasti komerční bezpečnosti?
Je dnešní struktura bezpečnostního personálu dostačující a vyhovující z hlediska role, kterou mají soukromé bezpečnostní služby plnit?
Mají státní intervence (například zvyšování minimální mzdy) negativní dopad na zaměstnanost v oblasti komerční bezpečnosti a na zaměstnanost obecně?
D. Teoretická východiska Dle údajů Českého statistického úřadu bylo na území České republiky v 1. pololetí roku 2014 evidováno téměř 5 miliónů zaměstnanců (přesně 4 942 600 osob), přičemž ve stejnou dobu bylo v oblasti komerční bezpečnosti dle údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb zaměstnáno téměř 50 000 osob (49 968). Lze tak jednoduše spočítat, že bezpečnostní sektor tvoří zhruba 1 % pracovního trhu, což soukromé
bezpečnostní
agentury
bezesporu
řadí
mezi
významné
oborové
zaměstnavatele. K 1. čtvrtletí letošního roku, tedy roku 2015, je dle databáze Integrovaného portálu Ministerstva práce a zahraničních věcí neobsazeno 2 879 volných pracovních míst, z nichž 274 je trvale neobsazených po dobu delší než 12 měsíců, ostře s tímto stavem však kontrastuje údaj stejného portálu, který k březnu tohoto roku uvádí počet 16 192 uchazečů o pozici v oblasti ochrany a ostrahy. Skutečnost, že při takovémto výrazném převisu nabídky nad poptávkou stále zůstává téměř 3 tisíce míst neobsazených, může být jedním z indikátorů, které svědčí o tom, že pracovní podmínky a s tím související právní rámec činnosti soukromých bezpečnostních agentur vykazuje vážné nedostatky, které je třeba akutně řešit. S nedobrými pracovními podmínkami, mezi kterými jistě čelní místo zaujímá vyplácená mzda spolu se sociálními jistotami a zaměstnaneckými benefitů, velmi úzce souvisí mimo samotné neobsazenosti potřebného počtu míst i vysoká míra fluktuace,
která znamená nejenom další zvýšené náklady zaměstnavatelů, ale také snižuje kvalitu bezpečnostního personálu, destabilizuje a zatěžuje trh práce a v neposlední řadě sráží kredit soukromých bezpečnostních služeb u koncových zákazníků i široké veřejnosti. Velmi vypovídající hodnotu má graf, který porovnává míru fluktuace, výši vyplacených mezd a kompetence bezpečnostních pracovníků v několika zemích Evropy:
Zdroj: SECURITAS ČR s.r.o V podmínkách České republiky nacházejí uplatnění v soukromých bezpečnostních agenturách především osoby s nižším vzděláním, osoby zdravotně znevýhodněné, či v důchodovém věku, případně jedinci, kteří ukončili své působení u některé z ozbrojených složek a v zaměstnání v komerčním sektoru vidí logické pokračování své kariéry. Na trhu bezpečnostních služeb existují i zaměstnavatelé, kteří se cíleně zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (například Agentura Pancéř, či agentura Bartoň a partner). Principem jejich činnosti je zřizování potřebného počtu pracovních míst ve spolupráci s Úřadem práce a následné čerpání finančních dotací na každé takové místo. Tento systém umožňuje jistou konkurenceschopnost těchto agentur i přes tristní stav v oblasti současných fakturačních sazeb za ostrahu, který je příčinou neustálého snižování pracovních podmínek zaměstnanců „běžných“ agentur, zanikání pracovních pozic a v neposlední řadě i obcházení platné legislativy (například pracovní činnost konaná mimo pracovní poměr, či nelegální zaměstnávání). Na základě výše uvedených faktů, lze konstatovat, že soukromé bezpečnostní agentury hrají velmi významnou roli na trhu práce, nicméně pracovní podmínky a tím i skladba zaměstnanců (vzdělanostní, věková, zdravotní apod.) v žádném případě neodpovídá nárokům, které jsou v dnešní době na bezpečnostní personál kladeny. Stále více se rozevírají „nůžky“ mezi požadavky trhu, potřebami zákazníků, které vyplývají z podstaty jejich podnikání a z vývoje bezpečnostní situace obecně a mezi ochotou a
povinností za tyto požadavky řádně zaplatit. Důsledkem je dlouhodobě neudržitelná situace v oblasti komerční bezpečnosti, kterou je třeba koncepčně vyřešit. E. Výzkumný plán Diplomová práce bude vycházet především z kvalitativního výzkumu – v tomto případě budu analyzovat dokumenty, které se váží ke zkoumané problematice: příslušné zákony, předpisy, vyhlášky, výroční zprávy, nařízení vlády a dokumenty vydané Unií soukromých bezpečnostních služeb a dalšími oborovými sdruženími. Jako doplnění diplomové práce použiji výzkum kvantitativní (dotazníkovou metodu), kdy oslovím zástupce vybraných soukromých bezpečnostních společností s cílem zjistit jejich stanovisko k jednotlivým výzkumným otázkám.
F. Seznam odborné literatury a zdrojů empirických dat X. let výročí založení Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR. ASBS.CZ [online]. 2009 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.asbs.cz/novinky/xlet-vyrocizalozeni-asociace-soukromych-bezpecnostnich-sluzeb-cr.html AVANT, Deborah D. The market for force: the consequences of privatizing security. 3rd print. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2007, xiv, 310 s. ISBN 978-0-52161535-8. BEZCHLEBOVÁ, Pavlína. Aktualizované údaje o zaměstnanosti a počtu koncesí v oblasti SBS k 30. 06. 2014. Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.usbscr.cz/aktualizovane-udaje-o-zamestnanosti-apoctu-koncesi-v-oblasti-sbs-k-30-06-2014/ BEZCHLEBOVÁ, Pavlína. Analýza k minimálním mzdovým nákladům. Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.usbscr.cz/analyza-k-minimalnim-mzdovym-nakladadum-od-1-1-2015/ BEZCHLEBOVÁ, Pavlína. Má zvyšování minimální mzdy a jejích stupňů vliv na zaměstnanost? Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.usbscr.cz/ma-zvysovani-minimalni-zarucene-mzdy-a-jejichstupnu-vliv-na-zamestnanost/ BUREŠ, Oldřich. Privatizace bezpečnosti: české a zahraniční zkušenosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 318 s. ISBN 978-80-247-4601-2. DOSKOČILOVÁ, Veronika. Komparace českých a slovenských soukromých bezpečnostních služeb v letech 1993 - 2012 [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2014. 112 s. Vedoucí práce Oldřich Bureš.
Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2014p1 K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů. Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR [online]. 2014 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.usbscr.cz/k-navrhu-zakona-o-soukrome-bezpecnostni-cinnosti-a-o-zmenenekterych-zakonu/ Komora podniků komerční bezpečnosti ČR [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.kpkbcr.cz/ MACEK, Pavel. Soukromé bezpečnostní služby. 1. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, 130 s. ISBN 80-85981-62-9. Minimální mzda a zaručená mzda. Právní rádce [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-20768400-minimalni-mzda-a-zarucena-mzda Minimální mzda od 1. 1. 2015. MPSV.CZ [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/19457 Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/navrh-zakona-osoukrome-bezpecnostni-cinnosti.aspx Občanskýzákoník.Bussinescenter.cz[online]. 2014[cit. 201515].Dostupnéz:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/ PROTIVINSKÝ, Miroslav. Nová zákonná úprava SBS ve Slovinsku. Kriminalistika. 2007, s. 301-302. Přehled o vývoji částek minimální mzdy. MPSV.CZ [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871 Subdodávky v komerční bezpečnosti. ŽÁK, Petr. Bezpečnostní zpravodaj [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.bezpecnostni-zpravodaj.cz/subdodavky-vkomercni-bezpecnosti/ Securitas AB [online]. 2015 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: www.securitas.com Trestní řád.Bussinescenter.cz[online]. 2014[cit.2015-05-15]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_rad/ Trestní zákoník. Bussinescenter.cz[online]. 2013[cit.2015-05-15]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/ Trh bezpečnostních služeb z pohledu cen a mezd. ŽÁK, Petr. Bezpečnostní zpravodaj [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.bezpecnostni-zpravodaj.cz/trhsoukromych-bezpecnostnich-sluzeb-z-pohledu-cen-a-mezd/
Zákon o zaměstnanosti. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435 Zákon o veřejných zakázkách. Bussinescenter.cz [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/verejne-zakazky/ Zákon o zaměstnanosti. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace: Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti. Úřad vlády České republiky [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9JGCREHP Živnostenský zákon. Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-455-1991-sb-o-zivnostenskem-podnikanizivnostensky-zakon/zneni-20140101/uplne/ G. Předběžná náplň práce v anglickém jazyce The aim of this dissertation is a comprehensive assessment of the state of commercial security in the Czech Republic in terms of the necessary legislation, which defines the conditions of their existence and to compare this situation with several other European countries in the context of labor market position. Dissertation addresses the interconnection of the legislative framework as a determining factor for the working conditions of employees, defining the scope of business and operations, as well as the question of prestige jobs in commercial security, which will once again are compared with selected European countries. A partial objective is to analyze the state measures (increase in the minimum wage) and their impact on employment in commercial security and employment in general. H. Podpisy studenta a vedoucího práce
Vedoucí práce: …………………………..
Student: ………………………………….
1
Obsah OBSAH ....................................................................................................................................................... 1 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ............................................................................................................. 3 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................... 3 UVEDENÍ DO PROBLÉMU .................................................................................................................... 5 1
CÍLE PRÁCE ................................................................................................................................... 8
2
VÝZKUMNÉ OTÁZKY .................................................................................................................. 8
3
POUŽITÉ METODY ....................................................................................................................... 9 3.1 3.2 3.3 3.4
4
ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH AKTÉRŮ............................................................................................... 10 STUDIUM A ANALÝZA DOKUMENTŮ.............................................................................................. 11 PŘÍPADOVÉ STUDIE – ANALÝZA VYBRANÝCH STÁTNÍCH TENDERŮ ............................................... 12 KOMPARACE S VYBRANÝMI ZEMĚMI EVROPY .............................................................................. 13
TEORETICKÁ VÝCHODISKA .................................................................................................. 15 4.1 STRUČNÝ HISTORICKÝ VÝVOJ SBS A JEJICH ROLE ........................................................................ 16 4.1.1 Privatizace bezpečnosti ...................................................................................................... 17 4.2 AKTUÁLNÍ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................... 20 4.3 TYPOLOGIE SBS ........................................................................................................................... 21 4.4 LEGISLATIVA SPOJENÁ S EXISTENCÍ SBS ..................................................................................... 22 4.4.1 Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. ................................................................................... 22 4.4.2 Profesní (dříve dílčí) kvalifikace ........................................................................................ 22 4.5 KOMPETENCE SOUKROMÝCH BEZPEČNOSTNÍCH SLUŽEB .............................................................. 24 4.5.1 Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) ................................................................................... 24 4.5.2 Trestní zákoník (zákon č. 40/2003 Sb.) .............................................................................. 25 4.5.3 Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) .......................................................................... 25 4.5.4 Delegování práv a povinností ............................................................................................ 25 4.6 TEORIE LIDSKÉHO KAPITÁLU – BEZPEČNOSTNÍ PERSONÁL............................................................ 26 4.7 VZTAH K TRHU PRÁCE .................................................................................................................. 29
5
SBS A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ...................................................................................................... 30 5.1 137/2006 SB. ZÁKON O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH......................................................................... 31 5.1.1 Zadávací dokumentace ....................................................................................................... 33 5.1.2 Hodnotící kritéria ............................................................................................................... 34 5.1.3 Analýza k minimálním mzdovým nákladům........................................................................ 35 5.1.4 Mimořádně nízká nabídková cena...................................................................................... 37 5.1.5 §101 Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením .............. 38 5.2 ZÁKON Č.435/2004 SB. - ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI ................................................................... 39 5.2.1 Podmínky pro získání příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením ........... 40 5.3 MINIMÁLNÍ MZDA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁVAZNOST NA POSKYTOVANÉ PŘÍSPĚVKY ............................................................................................................................................. 41
6 SBS V EVROPĚ – KOMPARACE ČESKÉ REPUBLIKY S VYBRANÝMI EVROPSKÝMI ZEMĚMI .................................................................................................................................................. 43 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7
POROVNÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA PRÁVNÍ REGULACE PŮSOBENÍ SBS .......................... 43 RUMUNSKO .................................................................................................................................. 44 ŠVÉDSKO ...................................................................................................................................... 45 NĚMECKO ..................................................................................................................................... 47 MALTA ......................................................................................................................................... 47 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ .................................................................................................................. 48 MAĎARSKO .................................................................................................................................. 50
2 6.8 BELGIE ......................................................................................................................................... 51 6.9 LUCEMBURSKO ............................................................................................................................ 52 6.10 ŠPANĚLSKO ............................................................................................................................. 52 6.11 IRSKO ...................................................................................................................................... 53 6.12 TABULKOVÉ SROVNÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY A VYBRANÝCH ZEMÍ EVROPY Z HLEDISKA SLEDOVANÝCH CHARAKTERISTIK .......................................................................................................... 54 7
PŘÍPADOVÁ STUDIE .................................................................................................................. 56 7.1
PŘÍPAD Č. 1: MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY – „RÁMCOVÁ SMLOUVA NA ZAJIŠTĚNÍ OSTRAHY OBJEKTŮ MV ČR PRO OBDOBÍ LET 2015 – 2018“. ..................................................................
56 7.1.1 Charakteristika zadavatele................................................................................................. 56 7.1.2 Typ zadávacího řízení ........................................................................................................ 57 7.1.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně .......................................................... 58 7.1.4 Předmět plnění ................................................................................................................... 58 7.1.5 Požadavky na bezpečnostní personál ................................................................................. 58 7.1.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky .......................................................................... 59 7.2 PŘÍPAD Č. 2: ČESKÁ REPUBLIKA – SPRÁVA STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV „15-016 CENTRALIZACE ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH SLUŽEB – FYZICKÁ OSTRAHA“ ................................................................... 60 7.2.1 Charakteristika zadavatele................................................................................................. 60 7.2.2 Typ zadávacího řízení ........................................................................................................ 61 7.2.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně .......................................................... 62 7.2.4 Předmět plnění ................................................................................................................... 62 7.2.5 Požadavky na bezpečnostní personál ................................................................................. 63 7.2.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky .......................................................................... 63 7.3 PŘÍPAD Č. 3: MINISTERSTVO KULTURY ČR: „POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB FYZICKÉ OSTRAHY A PULTU CENTRALIZOVANÉ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ A STÁTNÍCH FONDŮ – ČÁST 2: NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE ................................................................................................................................................. 64 7.3.1 Charakteristika zadavatele................................................................................................. 64 7.3.2 Typ zadávacího řízení ........................................................................................................ 65 7.3.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně .......................................................... 66 7.3.4 Předmět plnění ................................................................................................................... 66 7.3.5 Požadavky na bezpečnostní personál ................................................................................. 67 7.3.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky .......................................................................... 68 7.4 PŘÍPAD Č. 4: OSTRAHA OBJEKTŮ LOM PRAHA S. P.: „LETIŠTNÍ A LETECKÉ BEZPEČNOSTNÍ SLUŽBY VČETNĚ OSTRAHY AREÁLU LOM PRAHA S. P. - LETIŠTĚ PŘEROV “ ......................................... 69 7.4.1 Charakteristika zadavatele................................................................................................. 69 7.4.2 Typ zadávacího řízení ........................................................................................................ 69 7.4.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně .......................................................... 69 7.4.4 Předmět plnění ................................................................................................................... 70 7.4.5 Požadavky na bezpečnostní personál ................................................................................. 70 7.4.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky .......................................................................... 71 7.5 PŘÍPAD Č. 5: ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČESKÉ REPUBLIKY: „ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB FYZICKÉ OSTRAHY V BUDOVĚ GŘ ŘSD ČR“........................................................................................................ 71 7.5.1 Charakteristika zadavatele................................................................................................. 71 7.5.2 Typ zadávacího řízení ........................................................................................................ 72 7.5.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně .......................................................... 72 7.5.4 Předmět plnění ................................................................................................................... 73 7.5.5 Požadavky na bezpečnostní personál ................................................................................. 73 7.5.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky .......................................................................... 73 7.6 PŘÍPADOVÁ STUDIE – SHRNUTÍ A CHARAKTERISTIKA ................................................................... 74 7.6.1 Hodnocení jednotlivých nabídek ........................................................................................ 74 7.6.2 Výsledek zadávacího řízení a řešení případných námitek .................................................. 75 7.6.3 Případová studie: zobecnění zjištěných skutečností ........................................................... 79 8
ZVYŠOVÁNÍ MINIMÁLNÍ MZDY A NÁSLEDNÝ DOPAD NA ZAMĚSTNANOST.......... 81
9
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 83
10
SUMMARY..................................................................................................................................... 88
11
POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................ 89
3 12
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................ 94
13
PŘÍLOHY ....................................................................................................................................... 95
Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka č. 1: Příklady vysoutěžených fakturačních sazeb – str. 6 Tabulka č. 2: Výzkumné otázky a použité metody – str. 9 Tabulka č. 3: Návrh tabulky analýzy aktérů – str. 11 Tabulka č. 4: Základní kategorie dokumentů – str. 11 Tabulka č. 5: Struktura dokumentu Private Security Services in Europe – str. 15 Tabulka č. 6 – příklad zakázek v návaznosti na Bezpečnostní strategii ČR – str. 18 Tabulka č. 7: Typologie soukromých bezpečnostních subjektů – str. 22 Tabulka č. 8: Srovnání minimálních mezd a zvýšení mzdových nákladů – str. 42 Tabulka č. 9: Srovnání vybraných evropských zemí – str. 55 Tabulka č. 10: Vysoutěžené hodinové sazby dle Rámcových smluv – str. 60 Tabulka č. 11: Přepočtené hodinové ceny jednotlivých uchazečů o VZ – str. 64 Tabulka č. 12: Vývoj mzdy a počtu zaměstnanců v období 2013 – 2015 – str. 83 Tabulka č. 13: Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti – analýza aktérů – str. 85 Grafy Graf č. 1: Trénink, mzdy, fluktuace – str. 14 Graf č. 2: Přehled vývoje počtu subjektů nabízející bezpečnostní služby – str. 20 Graf č. 3: Analýza minimálních mzdových nákladů k 1. 1. 2016 – str. 36
Seznam zkratek AČR – Armáda České republiky CoESS – Confederation of European Security Services ČR – Česká republika GŘ – generální ředitelství HZS – Hasičský záchranný sbor
4 LP – LOM PRAHA MK – Ministerstvo kultury MP – Městská policie MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky NG – Národní galerie OP – Obecní policie PČR – Policie České republiky PMC – Private Military Company PSC – Private Security Company ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic SBS – soukromé bezpečnostní služby SSHR – Správa státních hmotných rezerv USBS – Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky VZ – veřejná zakázka ZD – zadávací dokumentace ZP – zdravotní postižení ZVZ – Zákon o veřejných zakázkách
5
Uvedení do problému Politické a společenské změny v roce 1989, znamenaly také výrazný přechod vlastnictví do soukromých rukou a s tím spojenou potřebu tento majetek chránit. Možnost podnikání šla ruku v ruce s prudkým rozmachem poskytování bezpečnostních služeb, jakožto zcela nového oboru. Uchazečů o získání koncese k provozování bezpečnostních služeb bylo mnoho a trh se velmi brzy stal nepřehledným a přesyceným. Dle údajů z webových stránek Asociace soukromých bezpečnostních služeb České republiky dává tato situace „prostor kdejakým kejklířům, nedoukům a podvodníkům, kteří v tzv. volném trhu kupodivu dobře prosperují. Propírají přes blíže neurčené služby velké množství peněz, předstírají jakési tajné služby, které neprovádí a inkasují královské odměny, provádí kriminální a zločinnou činnost, kterou přikrývají tajuplnými bezpečnostními
službami.“
(X.
let
výročí
založení
Asociace
soukromých
bezpečnostních služeb ČR) Ruku v ruce s činností těch poskytovatelů bezpečnostních služeb, kteří využívají nedostatečné legislativní ukotvení oboru, volnost trhu a současně poptávku po bezpečnostních službách k nelegální činnosti, jdou i ty subjekty, které stejné podmínky cíleně zneužívají k cenotvorbě, která velmi ztěžuje konkurence schopnost těch společností,
které
odmítají
legislativu
porušovat.
Systematické
„podrážení“
nabídkových cen, vede k destabilizaci trhu, logickém poklesu kvality dodávaných služeb, pracovních podmínek samotných zaměstnanců v oblasti komerční bezpečnosti a v neposlední řadě i ke zvyšování bezpečnostních rizik všude tam, kde bezpečnostní služby působí. V této práci budu klást velký důraz na roli státu v oblasti komerční bezpečnosti, na jeho vliv při kultivaci trhu a to nejen z pohledu uplatnění státní moci – tedy z pohledu regulační role státu (tvorba legislativy, kontrolní mechanismy, zájem na eliminaci bezpečnostních rizik apod.), ale také v rovině státu jako významného odběratele bezpečnostních služeb. Právě tato rovina se dnes jeví jako značně alarmující, jelikož lze doložit, že státní instituce zcela vědomě nakupují služby bezpečnostního charakteru za ceny, které nejsou v souladu s platnou legislativou:
6 Tabulka č. 1: Příklady vysoutěžených fakturačních sazeb INSTITUCE
PLATNÁ
MINIMÁLNÍ
VYSOUTĚŽENÁ
MZDA
FAKTURAČNÍ SAZBA
ÚŘAD VLÁDY ČR
48,10 (2010)
58,-
NÁRODNÍ
48,10 (2011)
48,40
48,10 (2012)
48,-
ÚŘAD VLÁDY ČR
50,60 (2013)
46,84
STÁTNÍ
50,60 (2013)
82,52
TECHNICKÉ
MUZEUM
MINISTERSTVO
VNITRA
GŘ HZS
ÚŘAD INSPEKCE
PRÁCE
Zdroj: Unie soukromých bezpečnostních služeb V okamžiku, kdy k platné minimální mzdě připočteme tzv. odvody (sociální a zdravotní pojištění) ve výši 34%, získáme minimální mzdový náklad zaměstnavatele bez jeho zisku, provozních nákladů (řízení zakázky, vybavení, školení…) a vedlejších mzdových nákladů (náklady na dovolenou a zákonné příplatky), což je údaj, který po srovnání s vysoutěženými fakturačními cenami vypovídá o skutečnosti, že sám stát, který prostřednictvím vlády a parlamentu disponuje zákonodárnou mocí, svou politikou nutí dodavatele bezpečnostních služeb porušovat platnou legislativu degraduje tak pracovní trh a dává tak prostor pro další obcházení zákonů spojených s podnikáním a zaměstnaností obecně. Velké a solidní společnosti – až na výjimky se jedná o společnosti, které mají nadnárodní působnost a dlouhodobě tedy poskytují své služby i v zemích, kde je trh výrazně kultivovanější než v České republice – dlouhodobě usilují o změnu stávajícího stavu. Za tímto účelem se sdružují do profesních uskupení (Unie soukromých bezpečnostních služeb, Security Club apod.), a společně vyvíjejí činnost, jejíž prvotním cílem je přijetí efektivního zákona, který by znemožnil existenci těch subjektů, které dnes trh degradují a tento typ podnikání přivádějí do slepé uličky a to tím, že přesně vymezí podmínky, za kterých lze bezpečnostní služby poskytovat. Nutnost zakotvit činnost soukromých bezpečnostních agentur do zákonné podoby je stále více zřejmá. Na území České republiky dnes existuje velké množství subjektů (dle údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb je těchto subjektů k 31. 12. 2014 téměř 6 500 - přičemž samotných agentur provozujících na základě CZ-NACE „Činnost soukromých bezpečnostních agentur“ je téměř jeden tisíc), které provozují služby
7 bezpečnostního charakteru, nicméně jejich vlastní činnost není (vyjma vlastního získání koncese) nikterak zákonem upravována. „Význam zákona spočívá ve skutečnosti, že po 25 letech od změny podmínek v ČR nejen společenských, ale hlavně i v oblasti právního postavení občana a vztahu občanstát, dojde k legislativnímu ukotvení předmětu podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti, tj. popsání toho, co mohou vykonávat, jaké jsou podmínky jejich vzniku a vymáhání těchto podmínek způsobem, který odpovídá závažnosti realizované činnosti.“ (R. Zapletal, 2014 : K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů) Druhým cílem profesních sdružení bezpečnostních subjektů je možnost poskytovat své služby za takové ceny, které umožní dodávat potřebnou kvalitu, za dodržení všech právních ustanovení a zároveň budou generovat přiměřený zisk. Ideou této myšlenky, je přesunutí „konkurenčního boje“ z oblasti cenotvorby, do oblasti kvality, know - how, bezpečnostních řešení a inovací. Veřejnost tak získá – vedle státních složek jako PČR, Městských a Obecních policií – další efektivní nástroj pro ochranu svých práv, bezpečnosti, majetku a pořádku na místech veřejně přístupných, jako jsou například parky, nákupní centra, nádraží, vlaky, či administrativní budovy státních institucí. Z dnešního pohledu se k požadovanému cíli, lze přiblížit patrně především pomocí přijetí již zmíněného Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a částečně také novelizací, či zcela novým pojetím Zákona o veřejných zakázkách, kdy tato kombinace opatření zajistí, že své služby budou moci poskytovat pouze ti dodavatelé, kteří vyhoví předepsaným kritériím a zároveň nebudou v případě dodávek státním institucím (či sektorovým, případně dotovaným zadavatelům) nuceni z existenčních důvodů obcházet platnou legislativu. Toto opatření lze posuzovat také s přesahem do oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb je možné očekávat nárůst kvality bezpečnostního personálu) a výdajů státu na politiku zaměstnanosti. Výzkumný problém: Výzkumný problém formuluji s ohledem na výše uvedené jako nevyhovující stav na poli komerční bezpečnosti se zaměřením na celospolečenskou funkci, kterou soukromé bezpečnostní služby (dále jen SBS) mají plnit s ohledem na existující legislativu. V kontextu České republiky vnímám jako veřejný problém spojený s existencí soukromé bezpečnostní činnosti vykonávanou SBS, především státní
8 toleranci nesprávně interpretované legislativy v rámci zadávání veřejných zakázek a její zjevnou nedostatečnost ve vztahu k předmětu činnosti SBS (včetně očekávané role SBS) – tento stav přímo produkuje nevyhovující pracovní podmínky zaměstnanců SBS, nízkou kvalitu poskytovaných služeb a dochází tak k systematickému narušování hodnotového žebříčku občana České republiky…
1 Cíle práce V této práci se věnuji komplexnímu posouzení stavu komerční bezpečnosti v ČR z hlediska potřebné legislativy, která vymezuje podmínky jejich existence a porovnání tohoto stavu s několika dalšími vyspělými evropskými zeměmi. Důležitým aspektem výzkumu je zaměření na stát jako představitele moci na všech úrovních (zákonodárná, výkonná i soudní) a také jako na významného odběratele bezpečnostních služeb, kterým svým chováním determinuje způsob a podmínky nákupu služeb v oblasti komerční bezpečnosti. Stát je rozhodujícím aktérem určujícím za jakých podmínek (tedy kdo a s jakou kvalifikací) může poskytovat služby bezpečnostního charakteru a také jakým způsobem jsou tyto služby prodávány. Státní intervence (například zvyšování minimální mzdy) také v současné době nepřímo ovlivňují situaci poskytovatelů bezpečnostních služeb, pracovní podmínky zaměstnanců těchto agentur a tím trh práce v České republice. Cílem této diplomové je tedy posouzení legislativního rámce a jeho celkové funkčnosti ve vztahu k požadované roli soukromých bezpečnostních služeb pro činnost subjektů poskytujících bezpečnostní služby (Živnostenský zákon, Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti apod.) v podmínkách České republiky, postavení majitelů a provozovatelů těchto subjektů na volném trhu komerční bezpečnosti s důrazem na stát jako odběratele těchto služeb, tedy především na Zákon o veřejných zakázkách. Všechny uvedené aspekty budou komparovány s vybranými evropskými zeměmi.
2 Výzkumné otázky Výzkumné otázky jsem oproti původní schválené tezi zčásti redukoval – z předpokládaných sedmi otázek jsem během vytváření výzkumného plánu dospěl k finálním čtyřem, které však nikterak nevybočují z původního tématu diplomové práce. Důvodem
této
redukce
byla
především
nutnost
přizpůsobit
jejich
počet
9 předpokládanému rozsahu připravované práce a to především směrem k interpretaci zjištěných závěrů. Výzkumné otázky této diplomové práce jsou tedy definovány takto:
Na jakém právním základě dnes provozují svou činnost subjekty poskytující bezpečnostní služby?
Je platná legislativa dostatečná? Komparace s vybranými evropskými zeměmi.
Jaké jsou podmínky k podnikání majitelů soukromých bezpečnostních služeb s ohledem na stát, jako odběratele?
Mají státní intervence (například zvyšování minimální mzdy) negativní dopad na zaměstnanost v oblasti komerční bezpečnosti a na zaměstnanost obecně?
3 Použité metody V průběhu psaní této diplomové práce jsem ve snaze nalézt odpovědi na definované výzkumné otázky využíval obě základní složky výzkumu: tedy kvantitativní i kvalitativní formu vyhodnocení dat. Kvalitativní složka pro potřeby této práce převažovala, jelikož bylo třeba pečlivě analyzovat a třídit především množství textů – zákonů, vyhlášek, nařízení, předpisů a specificky i zadávacích dokumentací těch tendrů, které řídí platným Zákonem o veřejných zakázkách, včetně zákona samotného. Kvantitativní složka výzkumu byla využita zejména při zpracování statistických dat, jako jsou údaje o zaměstnanosti, počtu soukromých bezpečnostních služeb, vydaných koncesí, fakturačních sazeb apod. Výzkumné otázky, metody sběru dat a jejich další zpracování shrnuje tato přehledová tabulka: Tabulka č. 2: Výzkumné otázky a použité metody Výzkumná otázka Metody sběru dat Sběr relevantních Na jakém právním dokumentů (zákony, základě dnes provozují vyhlášky, nařízení apod.) svou činnost subjekty poskytující bezpečnostní služby? Sběr relevantních Je platná legislativa dokumentů – zákony, dostatečná? vyhlášky, nařízení apod.
Metody analýzy dat Studium dokumentů.
Studium dokumentů a následná komparace s vybranými evropskými zeměmi.
10 Jaké jsou podmínky k podnikání majitelů soukromých bezpečnostních služeb s ohledem na stát, jako Odběratele? Mají státní intervence (například zvyšování minimální mzdy) negativní dopad na zaměstnanost v oblasti komerční bezpečnosti a na zaměstnanost obecně? Zdroj: autor
Sběr relevantních dat – zadávací dokumentace, včetně rozhodnutí o nejvýhodnější nabídce (státní tendery a tendery konané dle Zákona o veřejných zakázkách). Sběr relevantních dat – statistické údaje, vývoj zaměstnanosti, analýzy Unie soukromých bezpečnostních služeb apod.
Případová studie. Analýza aktérů.
Analýza historických událostí. Práce s kvantitativními daty.
3.1 Analýza jednotlivých aktérů Nedílnou součástí každé implementované politiky jsou aktéři, kteří ji přímo, či nepřímo ovlivňují, nebo jsou touto politikou významně zasaženi. Aktéři vzájemně vstupují do interakcí, v nichž hájí své zájmy, požadované cíle, čímž výslednou politiku (přímo, či nepřímo ovlivňují). Autoři Varvasovszky a Brugha, tak jak je ve své knize Analýza a tvorba veřejných politik, citují Nekola s Veselým (2007), uvádějí: Analýza aktérů se snaží identifikovat všechny jednotlivce, skupiny, či organizace, kterých se daná politika přímo týká, poznat jejich jednání, záměry a vzájemné vztahy a zhodnotit jejich vliv, zdroje a zájem na realizaci určité politiky. V kontextu předkládaného veřejněpolitického problému je potřeba identifikovat především aktéry klíčového charakteru, tedy ty aktéry, kteří dokáží aktivním způsobem ovlivňovat politické dění a tím formovat konečnou podobu výstupu. Aktéry lze dále rozdělit na tři základní skupiny:
Cílová skupina – jedná se o aktéry, jejichž chování a jednání je nutno ovlivnit, aby bylo dosaženo požadované změny. Mezi těmito aktéry často panují nesymetrické vztahy a ambivalentní názory na řešení problému.
Koncoví příjemci – jsou ti aktéři, jichž se výsledná politika přímo dotýká a kteří budou změnou významně dotčeni.
Třetí strany – příjemci politiky, kteří jsou zasaženi jen nepřímo, často si tohoto dopadu sami nejsou vědomi a aktivně se na procesu řešení problému nikterak nepodílí.
Dalším způsobem dělení aktérů je dělení podle:
11
Zájmu – vyjadřuje míru zájmu řešit nastalý problém – tento zájem může být determinován i faktem, že aktér je ze své pozice nucen participovat na řešení.
Moci – vyjadřuje míru moci ovlivnit výslednou podobu politiky-
Postoje – tento ukazatel je klíčový pro nalezení konsensu mezi aktéry.
Tabulka č. 3: Návrh tabulky analýzy aktérů Aktér
Zájem
Moc
Postoj
Aktér 1 Aktér 2 Aktér 3 Aktér X Zdroj: autor
3.2 Studium a analýza dokumentů Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat a popsat současný stav komerční bezpečnosti v České republice a na základě tohoto zjištění odpovědět na stanovené výzkumné otázky. Ke splnění cíle práce je nezbytné podrobit zkoumání poměrně velké množství základních dokumentů. Tyto dokumenty jsem pro přehlednost rozdělil do tří základních kategorií: Tabulka č. 4: Základní kategorie dokumentů Kategorie dokumentu
Příklad dokumentu
Existence SBS
Živnostenský
zákon,
Ústava
České
republiky apod. Činnost SBS
Občanský zákoník, Trestní řád, Trestní zákoník apod.
Prodej služeb
Zákon o veřejných zakázkách, smluvní vztahy v soukromém sektoru, Obchodní zákoník, ustanovení o minimální mzdě, kategorizace prací apod.
Zdroj: autor Smluvní vztahy, mezi dvěma soukromými subjekty, tedy mezi SBS a nestátním odběratelem služeb zmiňuji v diplomové práci pouze okrajově, jelikož se soustřeďuji na
12 tendery, které se řídí Zákonem o veřejných zakázkách (v těchto případech lze spolehlivě získat všechna potřebná data včetně vysoutěžených fakturačních sazeb), nicméně i soukromí odběratelé jsou velmi důležitou součástí trhu, podílí se na jeho kvalitě ve smyslu kultivace a správně nastavená právní úprava formou implementace veřejné politiky má zásadní dopad na tuto část dodavatelsko – odběratelských vztahů. Smyslem analýzy dokumentů bylo přehledně vydefinovat všechny relevantní dokumenty, které umožňují samotnou existenci SBS a determinují jejich činnost (včetně prodeje bezpečnostních služeb) a následně posoudit jejich funkčnost v návaznosti na roli SBS, pracovní podmínky zaměstnanců, trh práce a konkurenceschopnost jednotlivých poskytovatelů bezpečnostních služeb.
3.3 Případové studie – analýza vybraných státních tenderů Velmi důležitou a nosnou součástí této diplomové práce, jsou případové studie. Vzhledem k tematizaci práce a výzkumným otázkám, jsem se zaměřil na jednotlivé státní tendry a výběrová řízení, která se řídí dle Zákona o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ): V případové studii jde o detailní studium jednoho případu nebo několika málo případů. Zatímco ve statistickém šetření shromažďujeme relativně omezené množství dat od mnoha jedinců (nebo případů), v případové studii sbíráme velké množství dat od jednoho nebo několika málo jedinců. V případové studii jde o zachycení složitosti případu, o popis vztahů v jejich celistvosti. Případová studie v sociálněvědním výzkumu je podobná mikroskopu: její hodnota závisí na tom, jak dobře je zaostřená. Předpokládá se, že důkladným prozkoumáním jednoho případu lépe porozumíme jiným podobným případům. Na konci studie se zkoumaný případ vřazuje do širších souvislostí. Může se srovnat s jinými případy, provádí se také posouzení validity výsledků. (Hendl, 2005 : 104) V případě tendrů, které vypisují státní instituce, či sektoroví zadavatelé, jsou data velmi dobře dostupná – jako zdroj jsem použil webový portál Ministerstva pro regionální rozvoj, který slouží právě k uveřejňování všech výběrových řízení dle ZVZ, včetně konečných výsledků: Věstník veřejných zakázek. Tento portál nabízí kompletní přehled všech tendrů v ucelené podobě: Výzvy k podání nabídky, Zadávací dokumentace (včetně kvalifikačních předpokladů) a případných Dodatečných informací. Mnoho relevantních informací o probíhajících výběrových řízeních lze vyhledat také za pomoci elektronických specializovaných portálů, které slouží k uveřejnění řízení
13 ve všech jeho podobách a následně také ve většině případů i k samotnému podávání nabídek. Nejpoužívanějšími portály jsou: www.centralniadresa.cz/cadr/ www.ezak.cz www.vhodne-uverejneni.cz www.gemin.cz www.gordion.cz/nabidkaGORDION/ www.softender.cz www.tendermarket.cz
3.4 Komparace s vybranými zeměmi Evropy Česká republika se vzhledem ke své geografické poloze nachází ve středu Evropy a tvoří tak jakýsi pomyslný předěl mezi vyspělým a z hlediska soukromého podnikání více rozvinutým Západem a ekonomicky ještě stále zaostalejším Východem. Specifikem České republiky (stejně jako několika dalších zemí), je fakt, že politické změny si vyžádaly velmi rychlý rozvoj služeb, které souvisí s přechodem části (dříve státního) majetku do soukromých rukou – tedy i ochrany soukromého vlastnictví. Počátky budování samostatného odvětví poskytování soukromých bezpečnostních služeb, se tedy datuje od roku 1990 a do dnešních dnů prošlo mnoha změnami, které formovaly komerční bezpečnost až do dnešní podoby. Komparace s vybranými evropskými zeměmi doplňuje tuto práci o srovnávací pohled na problematiku poskytování soukromých bezpečnostních služeb nejenom v podmínkách srovnatelných s Českou republikou – tedy se zeměmi bývalého Východního bloku, ale také v konfrontaci s ekonomicky velmi silnými a stabilními zeměmi, jako je například Švédsko – kde má soukromá bezpečnostní činnost hluboké kořeny a pro správné fungování státu, je úzká součinnost SBS s místní policií nezbytná. Velmi vypovídající hodnotu má graf, který porovnává míru fluktuace, výši vyplacených mezd a kompetence bezpečnostních pracovníků v několika zemích Evropy:
14
Graf č. 1: Trénink, mzdy, fluktuace
Zdroj: SECURITAS ČR s.r.o. Základní zdroj informací je webový portál COESS.ORG. – tedy portál Konfederace soukromých bezpečnostních služeb (Confederation of European Security Services), která byla založena v roce 1989 a dnes sdružuje 26 národních asociací soukromých bezpečnostních služeb z 19 různých evropských států. Hlavním posláním této konfederace je: The main objective of CoESS is to represent and support the growth of an industry that delivers solutions of high quality and professionalism, focused on the selection and development of qualified staff and technology. (Hlavním cílem je zastupovat a podporovat růst průmyslu, který dodává řešení vysoké kvality a profesionality, zaměřený na výběr a rozvoj kvalifikovaného personálu a technologií.) Zdroj: www.coess.org Sdružení CoESS pravidelně přináší souhrnné informace o všech evropských zemích ve formě dokumentu s názvem Private Security Services in Europe: CoESS Facts and Figures, kde lze přehledně dohledat veškeré relevantní informace dle jednotlivých zemí, které se dělí následujícím způsobem:
15 Tabulka č. 5: Struktura dokumentu Private Security Services in Europe Ekonomické aspekty
-
trh
SBS
(základní
charakteristiky)
Právní aspekty
-
kontrakty
-
SBS (počet)
-
bezpečnostní personál (počet)
-
legislativa
-
kontrola a sankce
-
kolektivní smlouvy
-
zvláštní požadavky
-
pravomoci a kompetence SBS
-
zbraně
-
K9 (psi)
-
školení a související ustanovení
-
spolupráce veřejný X soukromý sektor
-
boj proti pirátství na volném moři
Zdroj: CoESS Komparace České republiky s vybranými evropskými zeměmi (Rumunsko, Německo, Malta, Lucembursko, Maďarsko, Španělsko, Irsko, Belgie, Spojené království a Švédsko) velmi významně přispívá k zodpovězení definovaných výzkumných otázek, kterými se zabývá tato diplomová práce, jelikož nabízí přímé srovnání jednotlivých aktuálně fungujících systémů za použití objektivních vstupních dat.
4 Teoretická východiska Teoretická východiska použitá v této práci jsou nezbytná pro komplexní pochopení a orientaci zkoumaného problému. Bez jejich uvedení, by zcela jistě nebylo ihned zřejmé, že se jedná opravdu o veřejněpolitický problém, který je třeba systematicky a koncepčně řešit, jelikož jsou porušována práva občanů i hodnoty společnosti. Teoretická východiska se zaměřují na stručný historický vývoj komerční bezpečnosti, roli, kterou zastávají soukromé bezpečnostní služby ve společnosti, význam a postavení
16 ve vztahu k trhu práce a také na samotnou podstatu existence SBS – tedy na jakém základě vlastně tyto služby fungují. V neposlední řadě se zabývám i teorií lidského kapitálu - tedy bezpečnostního personálu.
4.1 Stručný historický vývoj SBS a jejich role Pravděpodobně od nepaměti existence lidského bytí, bychom byli schopni vysledovat snahy o získání cizího majetku, či ohrožení života a zdraví jiné osoby. Důvodem může být prostá snaha o vlastní obohacení, získání vlivu, postavení – a to za jakoukoliv cenu. Od nepaměti si také lidé svoji bezpečnost svépomocí chránili a to i v okamžiku, kdy významnou část této ochrany převzal na svá bedra stát: Bezpečnost je statkem, který si snadno spojíme jak s veřejným, tak se soukromým sektorem či prostorem. Povinnost státu zajistit alespoň minimální úroveň bezpečnosti pro své občany patří mezi jeho základní povinnosti či funkce; zároveň pocit bezpečí, k němuž
objektivní
stav
bezpečnosti
přispívá,
patří
mezi
základní
lidské
potřeby.(Foukalová, 2012 : 11) Významná období pro činnost SBS byla období totalitních režimů – tedy rozmezí mezi lety 1939 až 1945 a poté nástup komunistického režimu (1948 – 1989), která prakticky znamenala dočasné potlačení jakékoliv činnosti založené na komerční bázi. Pro tyto režimy bylo nepřípustné, aby na území našeho státu působily subjekty, které nejsou zcela ovládané státem a nespadají pod jeho absolutní kontrolu. K částečnému, nicméně dobrovolnému oslabení vlivu a kontroly státní moci při zajišťování bezpečnosti došlo až v roce 1983, kdy byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 135/1983 Sb., která stanovila (vedle již existující závodní stráže, vrátných a hlídačů) pojem pracovník hlídací služby. Tito zaměstnanci byli touto vyhláškou definováni jako: „pracovníci organizace, která smluvně zabezpečuje ostrahu majetku jiných organizací a má tento předmět činnosti zapsán v podnikovém rejstříku.“ (Foukalová, 2012 : 20) Opravdový rozmach činnosti SBS se datuje od roku 1991, kdy byl přijat živnostenský zákon, který zařadil podnikání v oblasti komerční bezpečnosti mezi koncesované živnosti a rozčlenil je na tři základní kategorie: ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů a poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob. Přijetí tohoto zákona znamenalo doslova začátek „boomu“ a nebývalého rozmachu komerční bezpečnosti v tehdejší České a Slovenské federativní republice.
17
4.1.1 Privatizace bezpečnosti „Všeobecný význam slova bezpečnost spočívá v zabezpečení, zajištění, v bezpečí, resp. v jistotě a klidu. To co je bezpečném prosto obav, je bez starostí, protože je jisté, klidné. Bezpečné je to, co je zbaveno nebezpečí a je spojeno se spolehlivou ochranou, pevně zajišťující existenci tohoto stavu.“ (Bílek, 2003 : 91) Bezpečnost, tedy zajištění jistoty a klidu svých občanů, je bezesporu jedním z hlavních poslání moderního demokratického státu. V prostředí České republiky má stále monopol na „legitimní použití násilí“ ve prospěch zajištění bezpečnosti pouze a výhradně samotný stát, nicméně trend privatizace bezpečnosti se nevyhýbá ani naší republice. Příčinu lze spatřovat dle slov manažerů předních českých SBS (Kuník, Beroun, Růžička, Kameník) v nečinnosti a neefektivnosti státního systému a jeho složek zajišťujících bezpečnost, což otvírá prostor pro činnost SBS. Jak uvádí přední americký odborník na SBS Dempsey: „Privatizace znamená převedení vládou zajišťované funkce zcela, nebo částečně do soukromého sektoru.“ (Bureš a kol., 2013 : 37) Soukromé bezpečnostní služby nedisponují, tak jak je uvedeno v další části práce, žádným zvláštním oprávněním k použití „násilí“ ve prospěch zajištění bezpečnosti, tudíž netvoří přirozenou konkurenci státních bezpečnostních složek. Jejich význam lze chápat spíše jako složku spolupracující a pokrývající ty oblasti, které výkon státních bezpečnostních složek nedokáže, nemůže (například z kapacitních důvodů), či zcela prostě nechce řešit. Potřeba využití SBS, tedy potřeba privatizace bezpečnosti, roste tak, jak se mění bezpečnostní situace
- dokument
„Bezpečnostní strategie České republiky 2015“ stále identifikuje hrozbu přímého vojenského napadení naší země jako velmi nízkou, nicméně poukazuje na „…zvyšující se závažnost nevojenských hrozeb, jako je například přerušení dodávek strategických surovin, negativní aspekty mezinárodní migrace, riziko rostoucí globální nerovnosti, nebo rostoucí závažná hospodářská a finanční kriminalita…“ Stejný dokument uvádí tyto bezpečnostní hrozby:
Oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti
Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí
Terorismus
Šíření zbraní hromadného ničení a jeho nosičů
Kybernetické útoky
Negativní aspekty mezinárodní migrace
18
Extremismus a nárůst interetnického a sociálního napětí
Organizovaný zločin, zejména závažná hospodářská a finanční kriminalita, zejména korupce, obchodování s lidmi a drogová kriminalita
Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury
Přerušení dodávek strategických surovin, nebo energie
Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události
Bezpečnostní strategie ČR zahrnuje do tzv. Institucionálního rámce zajištění vnitřní bezpečnosti vedle Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Městských a Obecních policií a Armády ČR, také Soukromé bezpečnostní služby, kterým přisuzuje především roli při ostraze a ochraně majetku a osob, nicméně s ohledem na výše uvedené hrozby lze s jistotou tvrdit, že jejich význam je daleko vyšší: SBS jsou využívány velmi často ve státním zájmu a v souladu s identifikovanými riziky. Tabulka č. 6 – příklad zakázek v návaznosti na Bezpečnostní strategii ČR Zařazení
Příklad zakázky
Identifikované riziko
kritická infrastruktura
ČEZ, ČEPS, ČEPRO
přerušení
dodávek
strategických surovin, nebo energie,
ohrožení
funkčnosti
kritické
infrastruktury objekty
důležité
obranu státu
pro Český
kybernetické
hydrometeorologický ústav
ohrožení
útoky,
předpovědních
pracovišť veřejný prostor
České
dráhy,
Parky
ohrožení
Karlovo náměstí, Dopravní kritické podnik města Prahy
drogová
funkčnosti infrastruktury, kriminalita,
majetková a násilná trestná činnost Zdroj: autor Široká veřejnost vnímá existenci SBS především v souvislosti s ostrahou velkých nákupních center, obchodních zón a také průmyslových a výrobních objektů. Tato činnost, tedy již zmíněná ostraha majetku a osob, je nejrozšířenějším typem služby, kterou SBS poskytují, bylo by však chybné tvrdit, že SBS poskytují výlučně tyto služby.
19 Jak již bylo zmíněno, trend v oboru komerční bezpečnosti se ubírá směrem k technickým řešením zabezpečení, tedy k využití moderních a sofistikovaných technických prvků v kombinaci s fyzickou ostrahou. Tento trend vychází z několika faktorů, kterými jsou především vzrůstající bezpečnostní rizika, jejichž povaha se mění v čase, snaha o eliminaci selhání lidského faktoru a o efektivní využití vynaložených finančních prostředků. Klasický a po dlouhou dobu preferovaný model – tedy využití mechanických zábranných prostředků (ploty, mříže, zámky apod.) v prosté kombinaci s fyzickou ostrahou, se z dnešního pohledu jeví v převážné většině případů jako nedostatečný. Velké a významné SBS, které chtějí posílit a do budoucna i udržet svou pozici na trhu, tedy upírají svou pozornost k maximalizaci využití moderních technologií, tak aby byly schopny nabídnout potenciálním zákazníkům taková bezpečnostní řešení, která plně uspokojí jejich potřeby. V České republice SBS stále více zastávají činnosti, které byly v minulosti striktně vyhrazeny státním ozbrojeným složkám, či Obecním a Městským policiím. Například dle Bureše (2013), využívají, či využívaly některé obce a městské části SBS k udržování klidu a pořádku a k prevenci drobné kriminality (Bolatice, Náměšť nad Oslavou, Janovice nad Úhlavou, Stonava, Štěpánkovice, Praha 10, Nový Bydžov, Nýrsko…) Od roku 2015 využívá služby SBS například i Městská část Praha 2, při ostraze komplexu parků na Karlově náměstí. Důvodem je především nemožnost stálého střežení tohoto rizikového prostoru ze strany Městské policie a Policie České republiky, se kterými však SBS velmi úzce spolupracuje a zároveň snaha zajistit přijatelný stupeň bezpečnosti v tomto veřejném prostoru. SBS dnes hrají důležitou úlohu i v těch oblastech bezpečnosti, které byly ještě před relativně krátkým časovým úsekem prakticky neznámé. Jedná se především o řešení tzv. kyberkriminality (tedy ohrožení aktiv prostřednictvím počítačové sítě), employment screening (tedy výběr a prověřování personálu), bezpečnostní poradenství (bezpečnostní audity a posouzení), technologické bezpečnostní služby, nebo SBS s vlastní technologickou divizí jsou prostřednictvím svých inteligentních technických řešení schopny poskytovat nejenom účinnou prevenci kriminality a následné šetření vzniklých událostí, ale také cenné informace pro koncového odběratele služeb (informace o chování zákazníků obchodů a obchodních center, zájmu o sledovanou komoditu, počítání a rozpoznávání osob apod.). Možnosti využití technických systémů, jsou dnes – samozřejmě za dodržení platné legislativy – prakticky neomezené.
20 Role SBS nejenom v České republice, ale i kdekoliv v civilizovaném světě neustále nabývá na významu. Tak jak se objevují nová bezpečnostní rizika, či se ta stávající modifikují, je nutné adekvátně na situaci reagovat – mimo státních složek, které zajišťují vnější i vnitřní bezpečnost naší republiky, je kladen stále větší důraz na efektivní využití, komerčního sektoru, který státní složky vhodně doplňuje. O velmi úzké spolupráci soukromé a státní bezpečnostní sféry vypovídá i skutečnost, že například Armáda České republiky dlouhodobě využívá SBS nejenom k ochraně strategických objektů (technické zabezpečení muničních skladů), ale například i k zajištění některých logistických činností. Samostatnou kapitolou je pak i spolupráce na poli specializovaného výcviku, kde se dlouhodobě prosazuje SBS a zároveň výcviková agentura AEGIS (mimo jiné), která se může pochlubit takovými klienty, jako je Útvar rychlého nasazení PČR, Útvar na ochranu ústavních činitelů, Bezpečnostní informační služba apod.
4.2 Aktuální situace v České republice Subjekty, které nabízejí některé z možných služeb bezpečnostního charakteru (založených na komerčním základě), se v České republice dále dělí dle tzv. kódu NACE (tedy klasifikace ekonomických činností) takto: CZ NACE 80.00 (800000) – Ostatní jinam nezařazené – bezpečnostní služby CZ NACE 80.10 (801000) – Činnost soukromých bezpečnostních agentur CZ NACE 80.20 (802000) – Činnosti související s provozem bezp. systémů CZ NACE 80.30 (803000) – Pátrací činnosti V současné době působí na našem území více než 6,5 tisíce těchto koncesovaných subjektů, ve kterých působí téměř 50 tisíc zaměstnanců. Graf č. 2: Přehled vývoje počtu subjektů nabízející bezpečnostní služby
Zdroj: Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Poptávku po bezpečnostních službách výrazně ovlivňují především dva faktory, kterými jsou ekonomická situace naší republiky (tedy hospodářský růst, či propad) a také
21 bezpečnostní situace (v ČR i ve světě). Z výše uvedeného grafu lze vyčíst, že v letech 2009 až 2011 došlo k výraznému nárůstu počtu těchto subjektů, nicméně právě od konce roku 2011 zaznamenáváme pokles, který trvá až do poloviny roku 2013, kdy křivka opět začíná stoupat vzhůru. Zajímavě se jeví srovnání s údaji Českého statistického úřadu, který uvádí, že Hrubý národní produkt (HDP) v roce 2009 reálně poklesl na - 4,8 %, poté došlo k jeho nárůstu o 2 % (2011), následně opět k poklesu (v roce 2012 byla tato hodnota -0,9) a v roce 2014 již je opět zaznamenán nárůst na 2 %. Cílem této práce však primárně není vyzkoumat vztah mezi ekonomickou situací a trhem komerční bezpečnosti, nicméně tento vztah existuje a nelze jej opomíjet. Český republika je ve srovnání s rozvinutými a ekonomicky silnými zeměmi trhem velmi konzervativním – ve světě se dnes komerční bezpečnost ubírá především cestou sofistikovaných bezpečnostních technologií a lidský faktor je stále více těmito technologiemi nahrazován (srovnání s vybranými zeměmi tvoří samostatnou kapitolu této práce). V našich podmínkách se však zatím činnost SBS stále spojuje především s fyzickou ostrahou
- tedy s přímou činností bezpečnostního pracovníka, která je
vykonávána při střežení svěřeného majetku. Konkurence schopnost jednotlivých SBS, které usilují o získání zákazníka, se tak ve většině případů zužuje na prosté srovnání fakturačních sazeb za hodinu práce bezpečnostního pracovníka.
4.3 Typologie SBS Soukromé bezpečnostní společnosti dnes zastávají významnou roli při zajištění mnoha rozličných činností ve veřejném i soukromém zájmu. V podmínkách České republiky působí výhradně subjekty, které se zabývají klasickou ostrahou majetku a osob, detektivní činností, či činnostmi související s instalací a provozem technických bezpečnostních systémů, nicméně ve světě je velmi silně vnímán postupující trend tzv. privatizace bezpečnosti. Privatizací bezpečnosti se rozumí stále širší spektrum činností, které ve státním zájmu provádějí soukromé bezpečnostní subjekty – provozováním soukromých věznic počínaje a podpůrnými činnostmi vojenského charakteru v zemích třetího světa konče…. Právě činnost soukromých bezpečnostních služeb v místech světových ozbrojených konfliktů tvoří zcela specifickou kategorii poskytovaných služeb a lze bez nadsázky říci, že se jedná o samostatné bezpečnostní odvětví, které svůj boom zažilo v souvislosti s opatřeními po útocích na World Trade Center v New Yorku v roce 2001. Soukromé společnosti jsou využívány především jako ostraha ambasád, sídel západních
22 společností, které v těchto zemích provádějí rekonstrukční činnost, ropných zařízení, či zajišťují logistiku a další podpůrné služby. Česká republika však nedisponuje žádnou podobnou společností, proto se jimi tato diplomová práce v širším měřítku nevěnuje. Tabulka č. 7: Typologie soukromých bezpečnostních subjektů Soukromé bezpečnostní služby (SBS) Private Security Company (PSC) Private Military Company (PMC)
Ostraha majetku a osob Detektivní služby
Preventivní činnost
Technické služby Ostraha majetku a osob v zemích ozbrojených
Defenzivní činnost
konfliktů Aktivní bojová účast v zemích ozbrojených
Ofenzivní činnost
konfliktů
Zdroj: autor
4.4 Legislativa spojená s existencí SBS 4.4.1 Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. V současné době specifikuje formu a činnost subjektů, které poskytují bezpečnostní služby výhradně Zákon o živnostenském podnikání – tedy Živnostenský zákon. Část druhá tohoto zákona a Hlava II zařazují činnost soukromých bezpečnostních agentur do tzv. koncesovaných živností, které se v této oblasti ještě dále dělí:
na koncesi Ostraha majetku a osob
na koncesi Služby soukromých detektivů
na koncesi Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob
Pozn.: Podmínky získání uvedených koncesí specifikuje Příloha č. 3 tohoto zákona.
4.4.2 Profesní (dříve dílčí) kvalifikace Osvědčení zvané Profesní kvalifikace (do 31. března 2012 zvaná jako Dílčí kvalifikace) je základní požadavek, který musí splňovat každý, kdo má zájem pracovat u soukromé bezpečnostní agentury – tedy v oblasti ostrahy majetku a osob. Prvotním myšlenkou tohoto následného vzdělávání, které je součástí Národní soustavy kvalifikací
23 bylo sjednotit minimální vědomostní a dovednostní požadavky kladené na osobu, která vykonává ostrahu majetku a osob – tedy pozici tzv. strážného u soukromé bezpečnostní agentury, tímto zaručit minimální kvalitativní úroveň bezpečnostního personálu směrem k zákazníkům, kultivovat trh a tím přiblížit celý obor blíže k přijetí Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Dnes je možné získat odbornou způsobilost pro. „Strážný“, „Detektiv – koncipient“ a „Psovod bezpečnostní služby“. Dle
údajů
odborného
webového
portálu
Bezpečnostní
zpravodaj
(www.bezpečnostni-zpravodaj.cz) lze docílit požadované kvalifikace pro výkon činnosti strážného takto:
získat vysokoškolské vzdělání libovolného směru
vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního, nebo obdobného charakteru
střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována
profesní kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
Obsahem zkoušky, na jejímž základě vydá autorizovaná osoba certifikát o získání Profesní kvalifikace Strážný je:
provádění ochrany a ostrahy majetku a osob
obsluhování technických bezpečnostních systémů
uplatňování zásad součinnosti se složkami Integrovaného záchranného systému, zejména s Policií ČR a vymezenými osobami
aplikování právních základů bezpečnostní činnosti
kontrola osob a vozidel na vrátnicích a branách
kontrolní činnost ve střežených objektech
24
dozor v objektech a na veřejných prostranstvích
provádění jednoduchých úkonů k zajištění a obnovení bezpečnosti a ke snížení ztrát na majetku a zdraví osob
používání věcných bezpečnostních prostředků
vedení dokumentace o ostraze, kontrolách a poskytnutých službách
a tyto zkoušky jsou vykonávány v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
4.5 Kompetence soukromých bezpečnostních služeb Soukromé bezpečnostní služby v České republice nemají právně zakotvený žádný status, který by je opravňoval při výkonu své činnosti ke zvláštním pravomocem, zaměstnanci nemají postavení veřejného činitele a za každých okolností se musí řídit všeobecně platnou legislativou. Mimo Ústavy České republiky (zákon č.1/1993 Sb.) a Listiny základních práv a svobod (zákon č.2/1993 Sb.) se činnost soukromých bezpečnostních agentur opírá především o ustanovení Trestního řádu, Trestního zákoníku a Občanského zákoníku.
4.5.1 Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) Z Trestního řádu, je pro činnost soukromých bezpečnostních služeb (dále jen SBS) stěžejní paragraf o Zadržení osoby podezřelé – tedy oprávnění omezit osobní svobodu, přesněji jeho odstavec č. 2. §76 – Zadržení osoby podezřelé (2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.
25
4.5.2 Trestní zákoník (zákon č. 40/2003 Sb.) Trestní zákoník přesně definuje znaky trestného činu, dělí je na zločiny a přečiny, pro činnost SBS jsou však nejzásadnějšími ustanoveními dva paragrafy zakotvené v Hlavě III: §28 – Krajní nouze (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. §29 – Nutná obrana (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
4.5.3 Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) Stěžejní ustanovení Občanského zákoníku jsou definována takto: §6 Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. § 11 Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. § 22 (1) Zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. (2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
4.5.4 Delegování práv a povinností Velmi důležitým aspektem, který vymezuje (mimo platné legislativy) a upravuje samotný výkon činnosti na poli komerční bezpečnosti, je tzv. delegování práv a povinností ze strany Objednatele (tedy zákazníka, který si bezpečnostní služby objednává) na Dodavatele – tedy soukromou bezpečnostní agenturu. V praxi je toto delegování
provedeno
samotným
podpisem
obchodní
smlouvy
o
dodávce
bezpečnostních služeb, jejíž nedílnou součástí je tzv. Směrnice pro výkon bezpečnostní
26 služby (tak zní nejčastěji název tohoto dokumentu), která vymezuje činnost ve střeženém objektu a vychází z interních norem Objednatele, platné legislativy a odkazuje na četné přílohy (řády, vyhlášky, směrnice nebezpečnostního charakteru apod.). Zaměstnanci bezpečnostní služby, tak konají činnost v rozsahu svých pravomocí pouze uvnitř střeženého prostoru, kterým může být například obchodní centrum, sportovní areál, administrativní budova, či výrobní podnik. V rámci střeženého prostoru tak musí všechny osoby, které se zde pohybují respektovat pokyny členů bezpečnostní agentury, podrobit se definovaným vstupním a výstupním procedurám (například evidence vstupu a výstupu) a dbát všech interních ustanovení majitele, či provozovatele objektu. Souhlas s respektováním nastavených pravidel vyjadřuje každá osoba například svým vstupem do objektu, zakoupením platné vstupenky, uzavřením zaměstnaneckého poměru atd. Neznalost práv a povinností obou strana, tak velmi často vede k více, či méně medializovaným kauzám, které soukromé bezpečností služby staví v očích široké – a nutno podotknout, že převážně laické – veřejnosti do velmi špatného světla… Součástí zkoušek odborné způsobilosti Profesní kvalifikace, je tak mimo teoretické části i praktické řešení tzv. Typových situací, které zrcadlí skutečně řešené praktické situace z reálného výkonu služby.
4.6 Teorie lidského kapitálu – bezpečnostní personál I přes masivní pronikání moderních technologií do všech oblastí lidské činnosti, bezpečnostní sektor nevyjímaje, nelze pravděpodobně v dohledné době zcela vyloučit vliv lidského faktoru. Tyto technologie dokáží zcela spolehlivě detekovat jakýkoliv předefinovaný bezpečnostní incident, jsou používány, především pro svou schopnost nepřetržitě monitorovat zájmovou oblast bez rizika selhání. Sofistikovaná bezpečnostní řešení však vždy zahrnují i samotnou reakci na bezpečnostní incident, kterou je ve většině případů zásah kvalifikovaného bezpečnostního pracovníka. Tento zásah může být ve formě přijetí vhodného režimového opatření, fyzické kontroly zájmového prostoru, eliminace případného pachatele, či koordinace zásahu ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému. Lze tak s jistotou tvrdit, že kvalita bezpečnostního řešení je přímo úměrná kvalitě technických prvků a kvalitě bezpečnostního personálu ve vztahu k hrozícím rizikům.
27 „Lidský kapitál je vědění vtělené v lidech. Lze jej rozdělit na znalosti (tj. poznatky a informace, které jedinec má a které je schopen nějakým způsobem vyjádřit a komunikovat)a poznávací a výkonové dovednosti, které jsou aktuálními schopnostmi konkrétního člověka a jako takové bezprostředně nepřenositelné. (Veselý, 2006 : 9) Kompetentní a motivovaný bezpečnostní pracovník má své nezastupitelné místo v komplexním řešení bezpečnostní situace zájmové oblasti. Laická veřejnost vnímá bezpečnostní personál především jako zaměstnance SBS, kteří tvoří tzv. „první sled“ – tedy konají svou činnost na veřejně přístupných místech, v obchodních centrech, na kulturních, či sportovních akcích, případně ve velkých průmyslových podnicích. Velmi základně však lze tyto pracovníky zařadit do několika dalších kategorií, dle vykonávané činnosti: na operátory pultů centrální ochrany, členy výjezdových, či zásahových jednotek, bezpečnostní analytiky, soukromé detektivy, recepční a ostrahu vstupních a vjezdových filtrů. Každá z těchto popsaných pozic vyžaduje specifické dovednosti, schopnosti a znalosti, jinou míru fyzické zdatnosti a zdravotní způsobilosti. Společným jmenovatelem je však kvalita a spolehlivost, která je v oboru komerční bezpečnosti nezastupitelná. Zaměstnání v bezpečnostní agentuře (jak jsou SBS často nazývány), bezesporu nemá v České republice nikterak velkou společenskou prestiž a bývá vnímáno jako jedna z posledních šancí uplatnění se na trhu práce. S tímto smutným faktem nemohu z pohledu své dlouholeté praxe nic, než souhlasit a věřím, že i tato diplomová práce přispěje svým malým, nicméně důležitým dílem ke změně současného stavu, jelikož jedním z cílů práce je i zkoumání platné legislativy, která definuje rámec fungování SBS ze všech úhlů pohledu – tedy i z hlediska kultivace trhu, trhu práce nevyjímaje. Důležitou bezpečnostní práci, tedy přímý dozor a preventivní činnost vedoucí k ochraně zdraví, života, majetku, veřejných prostranství, strategických objektů, budov a zařízení dnes nezřídka vykonávají osoby bez jakékoliv potřebné kvalifikace, kompetencí, či osobní motivace konat tento typ zaměstnání. Je s podivem, že v době, kdy jsou SBS uváděny jako jedna ze složek zajišťující bezpečnost státu (Bezpečnostní strategie ČR 2015), neexistuje žádná právní úprava, která by stanovila byť jen základní, ale jasně definované požadavky, které musí splňovat bezpečnostní pracovník v přímém výkonu služby (snad s výjimkou tzv. Profesní kvalifikace). Každý uchazeč k jakékoliv jiné bezpečnostní složce (PČR, MP, OP, AČR) musí projít poměrně přísnými vstupními
28 testy, které prověří jeho psychické a fyzické schopnosti i zdravotní stav. Tento proces poté zaručuje minimální požadovanou úroveň nově přijatých členů těchto složek. „Zaměstnávání jinak poměrně těžko uplatnitelných žadatelů o práci (kvůli předdůchodovému věku, nízkému vzdělání zdravotním handicapům atd.) lze však vnímat dvěma úhly pohledu. Za prvé jako pozitivum z hlediska snižování celkové nezaměstnanosti v České republice. Za druhé jako negativum pro obor soukromé bezpečnosti, neboť kvalita mnohých jeho koncových pracovníků (zejména v oblasti fyzické ostrahy) je mnohdy velmi nízká. (Bureš, 2013 : 163) Za podružné jevy, které souvisí se zaměstnávání osob bez potřebné kvalifikace, je nutné označit vysokou fluktuaci bezpečnostních pracovníků a tím neustálé snižování kreditu a prestiže poskytovatelů bezpečnostních služeb, kteří se v návaznosti na jednostranné snižování minimální mzdy bez možnosti uplatňovat toto zvýšení na koncovém odběrateli, dostávají do legálně neřešitelné situace, která opětovně nahrává těm, kteří jsou ochotní platnou legislativu cíleně porušovat, či její nedokonalosti využívat pro vlastní podnikání. Neexistence jakýchkoliv stanovených požadavků na zdravotní stav osob vykonávající bezpečnostní činnost (vyjma prostého vyjádření praktického lékaře) umožnilo vznik SBS, které se specializují na zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných, což vede k další destabilizaci bezpečnostního trhu. Dle Unie soukromých bezpečnostních služeb a některých manažerů/majitelů SBS, jak uvádí Bureš, „některé SBS systematicky zneužívají možnost čerpání státního příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených v souladu s ustanovením §78 zákona č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti, ačkoliv je zřejmé, že v oboru bezpečnostních služeb by měl zdravotní stav pracovníka odpovídat požadavkům na jeho pracovní činnost.“ Společnosti, které se zaměřily na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jsou také zvýhodňovány při veřejných tendrech, tedy při zadávání veřejných zakázek dle ustanovení §101 zákona č. 137/2006 Sb. a dále je jim umožněno pobírat příspěvek až 8 000,- měsíčně na jednoho zaměstnance, což ve svém důsledku opět způsobuje oslabení konkurenčního prostředí, neboť SBS, které se z principu (a v souladu s posláním a rolí SBS) orientují na kompetentní, fyzicky, psychicky a zdravotně způsobilé
pracovníky,
nejsou
schopny z hlediska
ceny konkurovat.
„Záměr
zákonodárce při stanovování různých forem podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením byl jednoznačně motivován snahou příspěvkem odstranit sníženou výkonost zaměstnanců se zdravotním postižení, umožnit zaměstnavateli učinit taková opatření, aby mohl tyto osoby zaměstnávat. V oblasti SBS však k ničemu takovému nedochází.
29 (Bureš, 2013 : 165) Dochází tak k situacím, kdy je ostraha strategických objektů, jako jsou například objekty spadající do kritické infrastruktury, či mezi objekty důležité pro obranu státu na základě proběhnutých tendrů svěřena právě zmíněným společnostem a to z jediného důvodu: pro nejnižší nabídkovou cenu. Tato cena však neumožňuje dodávat služby na takové úrovni a v takové kvalitě, aby byla minimalizována možná rizika, která mohou nastat a jež by ve svém důsledku mohla mít nedozírný dosah, který by se dotkl chodu celého státu. Je proto ve veřejném zájmu, pokud SBS mají sehrávat takovou roli, která je jim přisuzována, aby vedle pokročilých a moderních technologií, byla i úroveň samotného bezpečnostního personálu na výši, která plně odpovídá hrozbám dnešního nebezpečného světa.
4.7 Vztah k trhu práce Dle údajů Českého statistického úřadu bylo na území České republiky ve 3. čtvrtletí roku 2015 evidováno více než 5 miliónů osob aktivních na trhu práce (přesně 5 060 300 osob), přičemž k 30. 6. 2015 bylo v oblasti komerční bezpečnosti dle údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb zaměstnáno více než 45 000 osob (46 786). Lze tak jednoduše spočítat, že bezpečnostní sektor tvoří bezmála 1 % pracovního trhu, což soukromé bezpečnostní agentury bezesporu řadí mezi významné oborové zaměstnavatele. Není jistě nezajímavé porovnat počet zaměstnanců SBS s počtem příslušníků Policie České republiky, kterých bylo dle informace zveřejněné na portálu Policie ČR k 1. 9. 2014 39 331 (počet zaměstnanců v pracovním poměru činil 9 280). K 3. čtvrtletí roku 2015, je dle databáze Integrovaného portálu Ministerstva práce a zahraničních věcí neobsazeno 3 929 volných pracovních míst v oblasti ostrahy, z nichž 472 je trvale neobsazených po dobu delší než 12 měsíců, ostře s tímto stavem však kontrastuje údaj stejného portálu, který k prosinci 2015 uvádí počet 15 312 uchazečů o pozici v oblasti ochrany a ostrahy. Skutečnost, že při takovémto výrazném převisu nabídky nad poptávkou stále zůstává více než 3 tisíce míst neobsazených, může být jedním z indikátorů, které svědčí o tom, že pracovní podmínky a s tím související právní rámec činnosti soukromých bezpečnostních služeb vykazuje vážné nedostatky, které je třeba akutně řešit. S nedobrými pracovními podmínkami, mezi kterými jistě čelní místo zaujímá vyplácená mzda spolu se sociálními jistotami a zaměstnaneckými benefitů, velmi úzce souvisí mimo samotné neobsazenosti potřebného počtu míst i vysoká míra fluktuace, která
30 znamená nejenom další zvýšené náklady zaměstnavatelů, ale také snižuje kvalitu bezpečnostního personálu, destabilizuje a zatěžuje trh práce a v neposlední řadě sráží kredit soukromých bezpečnostních služeb u koncových zákazníků i široké veřejnosti. V podmínkách České republiky nacházejí uplatnění v soukromých bezpečnostních agenturách především osoby s nižším vzděláním, osoby zdravotně znevýhodněné, či v důchodovém věku, případně jedinci, kteří ukončili své působení u některé z ozbrojených složek a v zaměstnání v komerčním sektoru vidí logické pokračování své kariéry. Na trhu bezpečnostních služeb existují i zaměstnavatelé (jak již bylo uvedeno), kteří se cíleně zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním (například Agentura Pancéř, či agentura Bartoň a partner). Principem jejich činnosti je zřizování potřebného počtu pracovních míst ve spolupráci s Úřadem práce a následné čerpání finančních
dotací
na
každé
takové
místo.
Tento
systém
umožňuje
jistou
konkurenceschopnost těchto agentur i přes tristní stav v oblasti současných fakturačních sazeb za ostrahu, který je příčinou neustálého snižování pracovních podmínek zaměstnanců „běžných“ agentur, zanikání pracovních pozic a v neposlední řadě i obcházení platné legislativy (například pracovní činnost konaná mimo pracovní poměr, či nelegální zaměstnávání). Na základě výše uvedených faktů, lze konstatovat, že soukromé bezpečnostní agentury hrají velmi významnou roli na trhu práce, nicméně pracovní podmínky a tím i skladba zaměstnanců (vzdělanostní, věková, zdravotní apod.) v žádném případě neodpovídá nárokům, které jsou v dnešní době na bezpečnostní personál kladeny. Stále více se rozevírají „nůžky“ mezi požadavky trhu, potřebami zákazníků, které vyplývají z podstaty jejich podnikání a z vývoje bezpečnostní situace obecně a mezi ochotou a povinností za tyto požadavky řádně zaplatit. Důsledkem je dlouhodobě neudržitelná situace v oblasti komerční bezpečnosti, kterou je třeba koncepčně vyřešit.
5 SBS a veřejné zakázky Nákup bezpečnostních služeb prostřednictvím státních institucí, či společností s většinovým vlastnictvím státu, tvoří nezanedbatelnou část obratu SBS. Přesný podíl státních zakázek a zakázek soukromých nelze z důvodu absence přesných dat uvést (v případě České republiky tento údaj neuvádí ani jednotně strukturovaný dokument Confederation of European Security Services – CoESS nazvaný Private Security services of Europe naposledy uveřejněný roku 2013), nicméně odborný odhad poskytuje prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb České republiky, JUDr.
31 Kameník – dle jeho vyjádření tvoří podíl státních kontraktů 50% obratu SBS v České republice (Bureš, 2013 : 175). Dle Unie soukromých bezpečnostních služeb činil obrat SBS k polovině roku 2015 více než 17miliard korun za rok, tudíž z hlediska státních zakázek lze uvažovat o ročním obratu téměř 9 miliard korun. Společnost s nejvyšším obratem v oblasti SBS je dnes v České republice SECURITAS ČR, s. r. o. (mateřská společnost Securitas AB je současně největší a nejvýznamnější světový poskytovatel bezpečnostních služeb), která se v oblasti fyzické ostrahy orientuje především na velké a stabilní zákazníky, kterým nabízí své zahraniční know how. Jednatel SECURITAS ČR, pan Michal Kuník, uvádí rozložení poměru státní zakázky – soukromé kontrakty jako 20: 80 %, což při ročním obratu 1,6 miliardy činní více než 300 miliónů korun. Důvodová zpráva k připravovanému Zákonu o soukromé bezpečnostní činnosti (odhadovaný počátek platnosti je v této zprávě stanoven na 1. 6. 2016) zdůrazňuje nepopiratelný význam existence SBS: „…soukromé bezpečnostní služby ve stále větší míře doplňují činnost orgánů státu a územních samosprávných celků (orgánů veřejné moci) při zajišťování vnitřního pořádku.“ Sám stát by tedy měl ve veřejném zájmu vyvíjet takovou činnost, aby tyto společnosti měly takové podmínky ke své činnosti, které jim umožní nejenom prostou existenci, ale především efektivní plnění své společenské role. Mimo připravovaného a již zmíněného Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, je v případě nákupu bezpečnostních služeb ze strany státních subjektů tzv. Zákon o veřejných zakázkách, jehož kompletně přepracované znění by mělo vyjit v platnost na jaře letošního roku – tedy roku 2016.
5.1 137/2006 Sb. Zákon o veřejných zakázkách Zákon o veřejných zakázkách je závazný předpis pro každého zadavatele veřejných zakázek, kterými jsou tito zadavatelé:
Veřejný zadavatel – například Česká republika (ministerstva, soudy, státní zastupitelství apod.), územní samosprávné celky (obce, kraje apod.), další právnické osoby založené za účelem uspokojování potřeb ve veřejném zájmu
Dotovaný zadavatel – právnická, či fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku, která je hrazena z více než 50% z veřejných zdrojů a splňuje další podmínky
32
Sektorový zadavatel – osoba vykonávající tzv. relevantní činnost (energetika, plynárenství, veřejná doprava apod.) – tyto osoby se řídí Zákonem o veřejných zakázkách pouze v případě tzv. nadlimitních zakázek, které jsou definovány právě zákonem č. 137/2006 Sb.
Další typy zadavatelů – centrální, sdružení zadavatelů apod.
Bezpečnostní služby jsou nakupovány především prvními třemi druhy zadavatelů: téměř všechna ministerstva, významné státní budovy, instituce i subjekty zajišťující dodávky energií, veřejnou dopravu, či strategická úložiště státních hmotných rezerv, svěřují ostrahu svých aktiv SBS, jejichž vzájemná soutěž o získání zakázky probíhá vždy na základě zákona. Dle Manuálu veřejného zadavatele (Koláčková, Langr, Levandovský, Polák, Šrámek, 2012 : 3) je účelem zákona o veřejných zakázkách „komplexně upravit oblast veřejného zadávání v České republice v návaznosti na legislativní předpisy práva Evropské unie v této oblasti, zejména zajištění transpozice směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES do českého právního řádu. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon by měly přispět k větší právní jistotě zadavatelů i dodavatelů. V praxi má tedy být Zákon o veřejných zakázkách transparentním a účinným nástrojem (závazným pro všechny účastníky řízení), který umožní tzv. „tendrování“ nejen bezpečnostních služeb na základě jasně stanovených pravidel. K tomu, aby v rámci zadávání veřejných zakázek bylo zajištěno zdravé konkurenční prostředí, jehož výsledkem bude pořízení nejlepší možné služby, či produktu za přiměřené finanční prostředky. Aby byl dodržen tento princip, jsou v rámci veřejného zadávání aplikovány tři základní zásady:
Zásada transparentnosti – tato zásada hovoří o povinnosti zadat veřejnou zakázku tak, aby byla vždy zajištěna kontrola celého zadávacího procesu, jako klíčové se jeví především stanovení hodnotících kritérií předložených nabídek.
Zásada rovného zacházení – zásada rovného přístupu k informacím, zákaz znevýhodňování jakéhokoliv uchazeče o veřejnou zakázku v průběhu řízení apod.
Zásada zákazu diskriminace – zásada diskriminace je velmi blízká předchozí zásadě rovného zacházení, zahrnuje však i zákaz stanovení takových kritérií v zadávací dokumentaci, která bezprostředně nesouvisí s předmětem veřejné zakázky a která by diskriminovala některého
33 z uchazečů. Tímto ustanovením však nejsou nikterak dotčena práva zadavatele na stanovení takových omezujících podmínek, které vedou k výběru nejvhodnějšího dodavatele.
5.1.1 Zadávací dokumentace Klíčovým dokumentem každého zadávacího řízení v souladu dle Zákona o veřejných zakázkách, je tzv. Zadávací dokumentace (dále jen ZD). Hlava IV tohoto zákona upravuje v paragrafech 44 až 49 všechny náležitosti se ZD spojených. Zadávací dokumentaci lze definovat například takto: „je to komplexní a klíčový dokument, který musí na jedné straně dostatečně jasně a jednoznačně vymezit předmět veřejné zakázky, tedy shrnout, co vlastně zadavatel má v úmyslu zrealizovat, na druhé straně je nutné, aby obsahoval veškeré požadavky zadavatele týkající se předmětu veřejné zakázky a podmínky nutné pro úspěšnou realizaci jeho záměru. (Kol. autorů, 2012 : 23) § 44 Hlavy IV stanovuje minimální obsah zadávací dokumentace, který čítá deset bodů, kterými jsou a) obchodní podmínky, b) technické podmínky, c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací, d) požadavky na zabezpečení dodávek, e) požadavky na varianty nabídek, f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny, g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky, h) hodnotící kritéria, i) požadavek na zpracování nabídky pouze v elektronické podobě (pokud je zadavatelem stanoveno)a j) jiné požadavky. Počet uvedených povinných částí obsahu se může měnit v závislosti na předmětu plnění veřejné zakázky - příkladem je absence bodu d) pokud je předmětem dodání pouze služeb, či vypuštění bodů c), či j). Zadávací dokumentace slouží také ke stanovení takových kritérií, která je uchazeč o veřejnou zakázku splnit, pokud se chce účastnit samotné soutěže. Tato kritéria jsou souhrnně nazývány kvalifikační předpoklady, které se dále dělí na základní kvalifikační předpoklady (§53 ZVZ), profesní kvalifikační předpoklady (§54 ZVZ) a technické profesní předpoklady (§56 ZVZ), které společně tvoří souhrn relevantních informací o uchazeči tak, aby bylo zřejmé, že je schopen plnit předmět veřejné zakázky. Základní kvalifikační předpoklady řeší a dokládají „bezúhonnost“ subjektu, dokládají se například výpisem z evidence Rejstříku trestů, potvrzením z Finančního úřadu, České správy sociálního zabezpečení, či několika druhy čestných prohlášení. Profesní kvalifikační předpoklady jsou dokládány především výpisem z Obchodního rejstříku, dokládají odbornou způsobilost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Pro
34 účely státních nákupů bezpečnostních služeb je častým požadavkem prokázání schopnosti dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v oblasti obrany, nebo bezpečnosti,
odpovídající požadavkům
na opatření,
která stanovil zadavatel
v zadávacích podmínkách. SBS, které se účastní státních tendrů, prokazují v technických kvalifikačních předpokladech nejčastěji reference – tedy seznam významných služeb, které v minulosti realizovali, či realizují a které svou povahou odpovídají požadavkům zadavatele. Dále je nezřídka dokládána schopnost řídit budoucí zakázku prostřednictvím realizačního týmu, či zakázku zabezpečit vhodnými technickými prostředky (radiostanice, vozidla, osoby se zvláštní kvalifikací apod.). Některé kvalifikační předpoklady, lze prokázat i prostřednictvím subdodavatele. Dle §60 ZVZ (bod 1) stanoví, že „dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, nebo nesplní povinnosti stanovenou v §58 (Změny v kvalifikaci, pozn. autora), musí být veřejným zadavatelem vyloučen v účasti v zadávacím řízení. Zadávací dokumentace je ve své podstatě prvotním filtrem, který již na počátku celého procesu eliminuje nevhodné a nekvalitní uchazeče a do užšího zadávacího řízení tak postoupí jen ti, kteří jsou schopni plnit předmět veřejné zakázky na požadované úrovni. Základním předpokladem ovšem je vyvážené a opodstatněné nastavení kvalifikačních kritérií tak, aby nebylo možné je žádným způsobem obejít a to i bez přímého porušení platné legislativy.
5.1.2 Hodnotící kritéria §78 ZVZ rozlišuje dvě základní hodnotící kritéria: a) ekonomická výhodnost nabídky b) nejnižší nabídková cena. Pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, je nezbytně nutné, aby stanovil další dílčí subkritéria, kterým je povinen přidělit procentuální váhu, či stanovit matematický vztah mezi jednotlivými subkritérii – v krajním případě je možné prostě seřadit dílčí kritéria dle významu. Z hlediska vlastní povahy činnosti SBS a jejich prostřednictvím dodávaných služeb, je ekonomická výhodnost nabídky kritériem, které se přímo nabízí pro vyhodnocení podaných nabídek jednotlivých uchazečů. Zákon o veřejných zakázkách uvádí jako příklad jednotlivých subkritérií nabídkovou cenu, kvalitu, technickou úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní
35 náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Především požadovaná kvalita dodávaných služeb je nepopiratelným kritériem, které nelze v případě poptávky po bezpečnostních službách opomenout. Veřejní zadavatelé nakupují bezpečnostní služby ve veřejném zájmu, proto nelze zúžit hodnotící kritéria pouze na nejnižší nabídkovou cenu, která nikterak nevypovídá o výběru optimální nabídky. Na trhu SBS dnes, jak již bylo uvedeno, působí bezmála 6 500 subjektů, které se z hlediska kvality a know - how diametrálně odlišují a je třeba právě ve veřejném zájmu vzít v potaz všechna relevantní a objektivně měřitelná kritéria a posoudit tak předložené nabídky.
5.1.3 Analýza k minimálním mzdovým nákladům Cenovou politiku v oblasti komerční bezpečnosti si lze představit jako jakýsi trojúhelník, jehož vrcholy tvoří tři částky, kterými jsou: minimální mzda (respektive minimální zaručená mzda pro danou skupinu povolání), skutečně vysoutěžená (v případě státních zakázek), či smluvně dohodnutá fakturační sazba a reálný náklad, který vzniká dodavateli bezpečnostních služeb, tedy soukromé bezpečnostní agentuře. Minimální mzda v tomto případě silně ovlivňuje reálný náklad a výsledná fakturační sazba by tam měla bezpodmínečně tvořit ideální kompromis mezi požadavky zákazníka (na kvalitu bezpečnostního personálu) a potřebami dodavatele služeb. Potřebami dodavatele služeb se rozumí kompletní pokrytí všech nákladů a přiměřený zisk. Toto vše za předpokladu, že bezpečnostní agentury striktně dodržují platnou legislativu v oblasti zaměstnávání a soukromého podnikání. Dlouhodobě neúnosnou situaci právě na poli cen v doposud nejrozšířenějším produktu – tedy v tzv. fyzické ostraze – se rozhodla řešit Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR dokumentem, který byl publikován pod názvem „Analýza k minimálním mzdovým nákladům od 1. 1. 2016“. Tento dokument si klade za cíl velmi transparentním a srozumitelným způsobem dát do souvislostí minimální zaručenou mzdu v podmínkách poskytování bezpečnostních služeb a stanovit tak minimální přípustnou hodinovou fakturační sazbu za nepřetržitou fyzickou ostrahu objektu za dodržení již zmíněné platné legislativy. Druhým cílem je poukázat na současný stav v oblasti cen a na skutečnost, že na našem trhu působí velmi mnoho subjektů, které nabízejí své služby za ceny, které nelze uspokojivě vysvětlit a spolu se státem se tak přímo podílejí na devastaci trhu, lidského kapitálu a na zvyšování bezpečnostních rizik. Odborný tým ze sdružení USBS ČR při tvorbě své analýzy z těchto údajů:
36
většina činností v oblasti ostrahy majetku a osob a fyzické ostrahy objektů je zařazena do 2. stupně minimální zaručené mzdy
tento typ služby je provozován typicky v nepřetržitém, případně třísměnném provozu
s účinností od 1. 1. 2016 je stanovena minimální zaručená mzda pro výše uvedené činnosti a typ provozu na částku 69,10 Kč
Pomocí grafu je možné minimální mzdový průměrný hodinový náklad na činnost strážného zobrazit takto (údaje převzaty z Analýzy minimálních mzdových nákladů): Graf č. 3: Analýza minimálních mzdových nákladů k 1. 1. 2016 rezervy na průměrný dovolenou a noční příplatky za příplatek/hod.; práci přesčas a 2,64 Kč o svátcích; 13,00 Kč zdravotní a sociální pojištění (35%); 25,93 Kč
SO+NE průměrný příplatek/hod.; 2,34 Kč
zaručená mzda; 69,10 Kč
Zdroj: data z Analýzy k minimálním mzdovým nákladům k 1. 1. 2016 - USBS Z výše
uvedeného
vyplývá,
že
průměrný
minimální
mzdový
náklad
v nepřetržitém provozu na hodinu práce jednoho zaměstnance činní od 1. 1. 2016 113,- bez DPH. V této podobě bychom však veškeré finanční prostředky získané od zákazníka obratem investovali zpět do mzdy zaměstnance, tudíž je nutné k výsledné částce ještě připočíst procentuelní sazbu, která ji navýší tak, abychom získali reálnou hodnotu, za kterou lze poskytovat požadovanou službu. Pro účely tohoto dokumentu byla použita procentuelní sazba ve výši 15%, která zahrnuje:
náklady na řízení zakázky a kontrolní činnost
37
vybavení zaměstnanců (uniforma, obranné prostředky, komunikační technika apod.)
školení a vzdělávání zaměstnanců
lékařské prohlídky
přiměřený zisk podnikatele
Po navýšení mzdových nákladů o 15% sazbu docházíme ke konečné sazbě ve výši 129,95 Kč bez DPH/hod práce zaměstnance fyzicky střežícího objekt v nepřetržitém režimu ostrahy. Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR považuje za rozhodující hranici minimální fakturační částky takovou sazbu, která vychází z modelu střežení v mimopracovní době – tedy převážně o sobotách, nedělích a svátcích: tato sazba odpovídá po přičtení uvedených 15% 138, 74 Kč/hod. Ve srovnání s předchozí analýzou, která zohledňovala platnou výši zaručené minimální mzdy pro rok 2015, došlo k navýšení minimálních mzdových nákladů o 7,60 Kč/hod.
5.1.4 Mimořádně nízká nabídková cena „Mimořádně nízká nabídková cena“ je přesný termín, kterým se zabývá §77 ZVZ a postup při výskytu tohoto jevu definuje takto: „Při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen, ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádnou nabídkovou cenu, ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné;“ Důležitým vodítkem (nikoliv však jednoznačným kritériem) k posouzení, zda ceny uvedené v nabídkách, nejsou tzv. mimořádně nízkými cenami, je pro uchazeče a následně také pro samotného zadavatele je tzv. předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou je zadavatel povinen stanovit ještě před zahájením samotného zadávacího řízení. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky tvoří dle ZVZ „předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky“a zadavatel má právo ji zveřejnit jako a) částku orientační, b) zveřejnit jako částku nepřekročitelnou, či ji c) stanovit pouze pro vlastní potřebu (a pro potřebu zadávacího řízení) bez zveřejnění. Ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze dospět mnoha způsoby (např. průzkumem trhu, poptávkovým řízením, zjištěním ceny obvyklé apod.), nicméně vždy
38 je zadavatel povinen vycházet z platných právních ustanovení a dodržovat znění aktuálního ZVZ. V případě fyzické ostrahy (typ bezpečnostních služeb, který je ve státním sektoru soutěžen v naprosté většině případů) tvoří základ nabídkové ceny minimální mzdový náklad na hodinu práce jednoho bezpečnostního pracovníka, který spolu s dalšími složkami (viz. předešlá kapitola práce - Analýza k minimálním mzdovým nákladům) stanoví hranici nejnižší možné nabídkové ceny. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen MPSV) vydalo na základě analýzy předložené Unií soukromých bezpečnostních služeb České republiky (analýzu předložil prezident unie JUDr. Jiří Kameník) písemné stanovisko, ve kterém náměstek pro řízení úřadu a mezinárodní spolupráci MPSV pan Robin Povšík uvádí: „…v případě veřejných zakázek na služby fyzické ostrahy bude nabídková cena, odpovídající mzdovým a personálním nákladům nižší než 130,10 Kč za hodinu služby bez DPH, považována za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu § 77 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“ Toto písemné prohlášení vedené pod číslem jednacím 2015/32521 – 34/2 reflektuje výši ve 2. stupni minimální zaručené mzdy pro rok 2015 a tvoří přílohu této diplomové práce. Nařízením vlády č. 567/2006 Sb. došlo s platností od 1. 1. 2016 ke stanovení nových tarifů ve všech stupních zaručené minimální mzdy a proto je nutno tento fakt zohlednit v kalkulaci minimálních mzdových nákladů tak, jak je uvedeno v kapitole 5. 1. 3.
5.1.5 §101 Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením Opakované navyšování minimální mzdy, které přímo ovlivňuje i další stupně minimální zaručené mzdy znamená pro dodavatele bezpečnostních služeb zvýšené náklady ve formě vynaložených finančních prostředků, které následně kalkulují do nabídkové ceny. Za dodržení platné legislativy, jsou ty SBS, které se touto legislativou striktně řídí, jen velmi obtížně konkurenceschopné těm subjektům, které ji cíleně porušují (již uvedené zaměstnávání „na černo“, řetězení smluv, vyplácení části mzdy „bokem“ apod.), či se – a toto je legální forma podnikání – zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a v plné míře čerpají výhody, které jim ZVZ poskytuje. SBS, za splnění podmínky, že zaměstnává více než 25% zaměstnanců, ze kterých tvoří více než 50% osoby se zdravotním postižením (dle §67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), je při hodnocení podaných nabídek zvýhodněna v podobě ponížení
39 rozhodné výše nabídkové ceny o 15% (odstavec 4 § 101 ZVZ). Toto ustanovení ZVZ však nikterak neovlivňuje skutečnost, že pokud dojde ke skutečnému uzavření smluvního vztahu mezi takto zvýhodněným uchazečem na straně jedné a dodavatelem na straně druhé, je předmětem této smlouvy původní a nikterak neponížená nabídková cena. Zcela hypoteticky lze vyvodit ten závěr, že v okamžiku, kdy je dle zadávací dokumentace jediným hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, nemůže nastat v okamžiku, kdy o zakázku usiluje SBS splňující ustanovení § 67 zákona o zaměstnanosti a také SBS která zaměstnává osoby bez zdravotního postižení, situace že by prvně uvedená SBS v zadávacím řízení neuspěla – samozřejmě za předpokladu, že vyhovují všem ostatním požadavkům zakotveným v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Vzhledem k uvedenému zvýhodnění, tak může nastat situace, kdy koncový odběratel služeb vynakládá za tyto služby paradoxně více finančních prostředků, než kdyby v zadávacím řízení uspěla SBS se zdravými zaměstnanci a to až do výše zmíněných 15 % rozdílu nabídkových cen. Dle § 101 má zadavatel právo omezit účast v zadávacím řízení pouze na ty subjekty, které splňují podmínku o zaměstnávání osob se zdravotním postižení, je však povinen toto rozhodnutí zveřejnit v oznámení, či výzvě o zahájení zadávacího řízení. JUDr. Kameník, prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR, k problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaujímá velmi vyhraněný postoj: „…pomocí tohoto nesmyslu, se prakticky vyřadili z pracovního procesu zdraví lidé a stát dvakrát platí jednoho člověka – jednou toho invalidu a podruhé toho zdravého nezaměstnaného. U nás ten invalida je snížení odborné způsobilosti jako takové a navíc vyřazení toho zdravého pracovníka.“ (Bureš, 2013 : 165)
5.2 Zákon č.435/2004 Sb. - Zákon o zaměstnanosti Ekonomická výhodnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením má své kořeny v ustanoveních zákona č. 435/2004 – tedy Zákona o zaměstnanosti. Jeho třetí část, konkrétně §67 až § 83, komplexním způsobem řeší tuto problematiku. Primárním účelem existence této části zákona je poskytnout osobám se zdravotním postižením zvýšenou ochranu na trhu práce, přičemž se za takovou osobu dle § 67, odstavce 2 považují „takové fyzické osoby, která jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, invalidními v prvním, či druhém stupni, nebo osobou zdravotně znevýhodněnou.“
40 Ochrana osob se zdravotním postižením spočívá především v motivaci zaměstnavatelů takové osoby zaměstnávat – tito mají možnost čerpat finanční dotace na částečnou úhradu nákladů spojených s jejich zaměstnáváním, či s provozem vytvořených, nebo vymezených chráněných míst a také v motivaci odběratelů služeb, či produktů dodávaných prostřednictvím osob se zdravotním postižením – například tzv. náhradní plnění.
5.2.1 Podmínky pro získání příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Podmínky pro přiznání příspěvku na osobu zdravotně postiženou, včetně jeho výše upravuje §78 Zákona o zaměstnanosti. Základním požadavkem na poskytnutí příspěvku je zaměstnávání více než 50% všech zaměstnanců zaměstnavatele na tzv. chráněných pracovních místech. Tato místa je možné na základě písemné dohody s příslušným Úřadem práce zřídit, či vymezit. Při tzv. zřizování chráněného pracovního místa, je možné čerpat dotaci na částečnou úhradu nákladů spojených se zřízením tohoto chráněného pracovního místa, za splnění dalších zákonných ustanovení. V případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením se typicky jedná o vymezení chráněných pracovních míst na základě písemné smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem bezpečnostních služeb, předkládané spolu s žádostí o vymezení chráněného pracovního místa příslušnému Úřadu práce. Žádost podávaná zaměstnavatelem musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání a charakteristiku a počet požadovaných míst. Úřad práce musí, při posuzování každé žádosti, mimo jiné přihlížet k aktuální situaci na trhu práce a posuzovat tak společenskou účelnost chráněného pracovního místa a jeho vhodnost pro osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel, který splňuje podmínku zaměstnávání více než 50% osob se zdravotním postižení z celkového počtu minimálně 25 zaměstnanců, může dle §76 a §78 zažádat o dva druhy příspěvků: Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného místa je finanční dotace, která je upravena vyhláškou ministerstva, jež specifikuje charakteristiku chráněného místa, druhy nezbytných provozních nákladů spojených s provozováním tohoto místa a způsob poskytnutí příspěvku. Současná maximální výše příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů činní 48 000,- /rok. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě je na rozdíl od výše uvedeného příspěvku, který se vztahuje
41 k pracovnímu místu, určen na částečné pokrytí nákladů spojených se zaměstnáváním konkrétního zaměstnance. Odstavec 2 § 78 charakterizuje tento příspěvek jako náhradu za „skutečně vynaložené prostředky na mzdy, nebo platy v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy, nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance“. Maximální výše tohoto příspěvku dnes aktuálně činní 8 000,- na jednoho zaměstnance a měsíc (v případě osoby se zdravotním postižením) a 5 000,- na osobu zdravotně znevýhodněnou. Souběžně s tímto příspěvkem je možno v odůvodněných případech zažádat i o dodatečný příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a to až do výše 2 000,- na osobu (1 000,na osobu zdravotně znevýhodněnou). Souběžné poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu nákladů na provoz chráněného místa a příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, je vyloučeno na základě ustanovení § 78, odstavce 7a, který uvádí: „Příspěvek (příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením – pozn. autora) nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec zaměstnán na chráněném pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného provozního místa.“
5.3 Minimální mzda osob se zdravotním návaznost na poskytované příspěvky
postižením
a
S účinností od 1. 1. 2016 došlo nařízením vlády č. 233/2015 Sb. ke zvýšení minimální mzdy a to včetně minimální mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením. Na straně zaměstnavatelů tak vznikly zvýšené mzdové náklady, které především v oblasti komerční bezpečnosti měly a stále mají výrazný dopad především na ekonomické výsledky stávajících kontraktů, kde dochází k jednáním o navyšování cen (v případě neúspěch pak často také k ukončování smluvního vztahu) a také na cenotvorbu v případě připravovaných tendrů. Zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením však tento dopad zvýšení minimální mzdy nikterak nepocítí: parlament České republiky již schválil navýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v celkové výši 1 500,- na osobu a měsíc. Následky navýšení minimální mzdy tak ponesou pouze zaměstnavatelé „zdravých“ osob:
42 Tabulka č. 8: Srovnání minimálních mezd a zvýšení mzdových nákladů Skupina
Minimální
Minimální
Příspěvek na Příspěvek na Růst
mzda 2015
mzda 2016
zaměstnávání zaměstnávání nákladů
2. sk. prací
2. sk. prací
2015
2016
10 900,-
0
0
+700,-
10 300,-
až 10 000,-*
až 11 500,-*
- 100,-
Osoby bez 10 200,ZP Osoby
se 8 900,-
ZP * - § 78 zákona č. 435/2004 Zdroj: údaje převzaty z MPSV.CZ Právní rámec odměňování je zakotven v zákonu č. 262/2006 Sb. – tedy v Zákoníku práce, který definuje podmínky za kterých je zaměstnancům vyplácena mzda a její výši. § 109, odstavec 4 tohoto zákona specifikuje jedno ze základních pravidel vyplácení odměny za vykonanou práci takto: „mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.“ § 110 se zabývá rovnými podmínkami při vyplácení sjednané odměny za práci – především však pojednává o povinnosti stejně odměňovat zaměstnance, kteří konají práci stejné hodnoty a složitosti, přičemž je nutno dodržet podmínku totožných pracovních podmínek a výkonnosti. Výše minimální mzdy (§ 111) je upravována nařízeným vlády a její výše je stanovena i s přihlédnutím k míře vlivů omezující pracovní uplatnění zaměstnance – především pak tedy osob se zdravotním postižením, tak jak je uvedeno v tabulce č. 5 této práce. Právě zakotvení těchto podmínek do zákonné podoby je z hlediska SBS ve vztahu nejen k veřejným zakázkám, vzájemné konkurenceschopnosti na trhu bezpečnostních služeb a požadované kultivace trhu, vnímáno kritiky poskytování bezpečnostních služeb společnostmi zaměstnávající osoby zdravotně postižené jako velmi důležitý argument, který podporuje tvrzení, že současná platná legislativa neplní ten účel, pro který byla vytvořena a dochází k cílenému odčerpávání finančních prostředků ze státního rozpočtu.
43
6 SBS v Evropě – komparace České republiky s vybranými evropskými zeměmi Soukromé bezpečnostní služby provozují svou činnost prakticky ve všech státech Evropské unie, kde plní svou roli nejen z hlediska důležitého zaměstnavatele, ale především složky, která je součástí bezpečnostního systému dané země. Mgr. Krulík, ve své knize Soukromé bezpečnostní služby ve státech Evropské unie signalizuje trend ústupu státních bezpečnostních složek z veřejného prostoru a jejich postupné nahrazování soukromými subjekty. Tento trend je možné v prozatím marginální podobě zachytit již i v České republice, kdy například některé obce, či městské části řeší zajištění „veřejné“ bezpečnosti prostřednictvím SBS. Pro potřeby této diplomové práce jsem vybral deset zemí, které volnou formou komparuji nejen mezi sebou, ale především s Českou republikou. Každá z těchto zemí má svá specifika, nicméně společným jmenovatelem je silná tradice poskytování bezpečnostních služeb prostřednictvím SBS a také jejich časté využití státním sektorem k zajištění veřejných potřeb. Pro srovnání uvedených zemí a utvoření si povědomí o podmínkách působení SBS v jednotlivých státech, předpokládané kvalitě dodávaných služeb a jejich využití, jsou sledovanými údaji především počet obyvatel dané země, právní regulace SBS, počet aktivních subjektů, rozsah činností a podíl státních kontraktů z hlediska trhu SBS.
6.1 Porovnání České republiky z hlediska právní regulace působení SBS Základním právním ustanovením, na základě kterého v prostředí České republiky SBS mohou existovat a vyvíjet svou činnost, je – tak jak již je popsáno v předešlých kapitolách - Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Česká republika doposud nemá žádnou existující a funkční právní normu, která by vhodným způsobem regulovala činnost SBS na našem území. Ze sledovaných 29 zemí Evropy (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Polsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko) nemá žádnou obdobu „zákona o soukromé bezpečnostní činnosti“ pouze sousední Rakousko, nicméně i přes absenci této formy regulace jsou dozorujícími orgány nad činností SBS Rakouská obchodní komora a především Policejní sbor.
44 Z výše uvedených sledovaných údajů, je především právní regulace SBS tou oblastí, která je v prostředí České republiky dlouhodobě diskutována. Neexistence jakékoliv formy zákona o SBS je dle mnoha odborníků na danou problematiku, samotných majitelů, či vrcholných manažerů jednotlivých SBS i mnoha politiků jednou z klíčových příčin současného neuspokojivého stavu v oblasti komerční bezpečnosti na našem území. „Vzhledem
k tomu,
že
dosavadní
regulace
a
její
vynucování
včetně
samoregulačních mechanismů trhu soukromých bezpečnostních služeb dlouhodobě nepřináší kýžený efekt, je jediným možným řešením přijetí kompletní nové právní úpravy předmětné problematiky. Jedině zcela nová právní úprava s sebou přinese odstranění zejména bezpečnostních rizik“. (Důvodová zpráva k navrhovanému Zákonu o soukromé bezpečnostní činnosti) Předkládaný návrh Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, přináší jako jedno z opatření vydávání licencí (namísto dnešních koncesí v rámci Živnostenského zákona), ke kterým by se vyjadřovala řada subjektů (především Policie České republiky, zpravodajské služby apod.) tak, aby licencované společnosti byly zárukou vysoké profesionální kvality a zároveň představovaly minimální možné riziko pro společnost. V případě přijetí Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti s variantou následného „přelicencování“ všech subjektů, které mají i nadále zájem podnikat v oblasti komerční bezpečnosti, by společnost získala skutečně efektivní nástroj v boji proti kriminalitě a obecným hrozbám.
6.2 Rumunsko Vznik soukromých bezpečnostních služeb v Rumunsku a následné budování zcela nového odvětví – bezpečnostního průmyslu založeného na komerčním základě, datujeme stejně jako v případě České republiky do roku 1990, kdy v tehdejším socialistickém bloku vrcholilo období politických změn, které umožnily prudký rozvoj soukromého podnikání. Již od samého počátku, tedy od roku 1990 vešel v platnost zákon, který upravoval činnost SBS (č. 31/1990), jeho skutečná účinnost z hlediska regulace však byla značně diskutabilní,
neboť
nestanovil
žádné
požadavky
na
potřebné
kompetence
bezpečnostního personálu, či na požadovanou úroveň bezpečnostních služeb.
45 Zlomovým rokem z hlediska legislativy v oblasti SBS byl rok 2005, kdy byl přijat zákon, který neumožnil další existenci těm subjektům, které neuhradily všechny závazky vůči státu, což mělo praktický dopad na cca 300 společností, které byly nuceny trh opustit. Po roce 2007 dochází k dalšímu rozvoji činnosti SBS a k rostoucí poptávce po bezpečnostních službách v důsledku nahrazování státních služeb soukromými subjekty (státní instituce, letiště, elektrárny apod.) a také v důsledku zvýšenému zájmu movité privátní klientely po ostraze jejich majetku. Specifickou oblastí (na rozdíl například od České republiky), je privatizace těch oblastí, které jsou v našich podmínkách neustále zajišťovány státními složkami – jedná se především o privatizaci vězeňství – přeprava vězňů, provoz věznic, ostraha soudních síní a budov. V současné době působí na území Rumunska zhruba 1 800 držitelů licence SBS (údaj dle CoESS z roku 2014), které zaměstnávají více než 120 000 osob (počet obyvatel Rumunska se pohybuje nad hranicí 20 000 000 obyvatel). Některé SBS vyvíjejí svou činnost i na nadnárodní úrovni – Group4Falck, Prosegur a Securitas AB, jiné (například společnost Bidepa) jsou aktivní v zemích aktuálních ozbrojených konfliktů – Afghánistán, Irák apod. Vzhledem k zajištění mnoha činností ve veřejném zájmu a státních kontraktů je v Rumunsku garantována minimální úroveň mzdy, která náleží bezpečnostnímu personálu, jež se podílí na plnění těchto zakázek. Dle údajů z roku 2013 (Krulík, 2013 : 137) činila tato zaručená mzda 1,5 € za hodinu práce bezpečnostního pracovníka, přičemž minimální mzda činila ve sledovaném roce 0,98 €/hod. SBS, které při podávání nabídek nezohlední tyto minimální mzdové náklady na činnost svých zaměstnanců, jsou automaticky ze soutěže vyřazovány, jelikož vzniká důvodné podezření z porušování platné legislativy.
6.3 Švédsko Historie SBS ve Švédském království sahá až do doby před druhou světovou válkou – konkrétně již v roce 1934 založil Erik Philip – Sörensen soukromou bezpečnostní společnost Hälsingborgs Nattvakt, která se postupně etablovala až ve společnost Securitas AB (1972), která je dnes největším globálním poskytovatelem bezpečnostních služeb na světě. Již v roce 1974 byl přijat zákon č. 191 o soukromých bezpečnostních službách, který je v platnosti i dnes a spolu s dalšími zákony (např. Zákon o ochraně státních
46 institucí, Zákon o udržování veřejného pořádku apod.), tvoří základní regulaci činnosti SBS ve Švédsku, které zajišťují velmi široké spektrum činností, přes mobilní hlídky, ochranu osob, budov, ulic i celých čtvrtí, ostrahu letišť apod. Velký důraz je ve Švédsku kladen na kvalitu a výcvik bezpečnostního personálu – základní výcvik každé osoby, která chce vykonávat pozici „strážce“ činní minimálně 217 hodin, po kterém následuje zkušební období v délce 4 měsíců pod vedením zkušeného kolegy (mentora) na konkrétní zakázce. Základní výcvik probíhá z jedné poloviny v rámci Národního institutu pro výcvik a z druhé poloviny formou praxe u konkrétního zaměstnavatele. Každoročně je každý zaměstnanec SBS povinen absolvovat školení v rozsahu 34 hodin, kdy je přezkušován kompetencí nutných k výkonu povolání a seznamován se změnami v oboru. Mimo tento základní výcvik existují nadstavbové moduly, nutné k vykonávání specializovaných činností jako jsou ochrana osob, přeprava finančních hotovostí a cenností, či odhalování trestné činnosti v obchodech, v rozsahu desítek hodin. O tom, že SBS ve Švédsku mají výsadní postavení a plní zde důležitou roli při zajištění „veřejné“ bezpečnosti, hovoří i fakt, že legislativa zná pojem stevard, kterým se rozumí zaměstnanec SBS, který disponuje omezenými policejními pravomocemi a je jakousi „prodlouženou rukou“ státu. Tito zaměstnanci musejí být držiteli licence pracovníka SBS (stejně jako všichni strážci) a poté projít dvoutýdenním kurzem pořádaným policejním ředitelstvím. Po úspěšném absolvování tohoto kurzu získávají omezené pravomoci podobné pravomocem policejním a to na zkušební dobu jednoho roku. Stevardi vykonávají svou činnost v uniformách svých zaměstnavatelů, rozlišeni však jsou motivem státního znaku (tři korunky) na doplňcích své uniformy. Dle údajů CoESS působilo v roce 2013 na území Švédska 250 SBS, které zaměstnávají 20 000 osob. Podíl státních zakázek na celkovém počtu uzavřených kontraktů je dle různých zdrojů odhadnut na 8 až 20% (Krulík, 2013 : 170). Přesné údaje je obtížné získat i z toho důvodu, že státní složky (především policie) si často najímá SBS (zejména stevardy) na blíže nespecifikované činnosti ve státním zájmu. Švédsko nemá zákonem ustanovenou minimální mzdu, dle Krulíka (2013) se průměrná mzda strážců pohybovala v roce 2013 na hranici 2 400 € měsíčně – bez započtení zákonných příplatků.
47
6.4 Německo Německo je další z rozvinutých a vyspělých evropských zemí, kde mají SBS velmi silnou a dlouhou historickou tradici. První předchůdce moderní formy SBS zde vzniknul již v roce 1901 (Institut pro ostrahu a zámečnictví) a to v návaznosti na vznik podobných subjektů ve Spojených státech. Není bez zajímavosti, že zaměstnanci těchto prvních společností poskytovali i služby ne zcela typické pro bezpečnostní sektor (například sledování technologických procesů), které se však v dnešních dnech opět dostávají do popředí zájmu odběratelů a vyspělé SBS je nabízejí jako přidanou hodnotu svých služeb. Oldřich Krulík, uvádí ve své knize Soukromé bezpečnostní služby ve státech evropské unie (2013 : 99) že „firmy dnes nevystačí s poskytováním služeb nočních hlídačů, ale jsou konfrontovány jak s trendem stahování se veřejných bezpečnostních sborů z veřejného prostoru, tak s požadavky zákazníků po zajišťování co možno nejširšího spektra (outsourcovaných) služeb od jednoho dodavatele (úklid, stravování, facility management, požární bezpečnost, recepční služby, řidiči, telefonisté apod.). Dnešní Německo vzniklo v roce 1990 sloučením dvou samostatných států – Spolkové republiky Německo (SRN) a Německé demokratické republiky, kde z důvodu socialistického zřízení SBS neexistovaly. V okamžiku sloučení (přesněji v těsném předstihu) začaly nejprve na území bývalé Německé demokratické republiky působit soukromé bezpečnostní subjekty z bývalé SRN. Současnou právní regulaci činnosti SBS představuje zákon ze dne 23. VII. 2002 o bezpečnostních službách a s ním související další zákony (zákon o regulaci průmyslu a obchodu, zákon o podnikatelských aktivitách, či zákon o soukromých bezpečnostních službách z roku 1994). Činnost SBS pro veřejný sektor představuje dle CoESS 24% všech uzavřených kontraktů (2013) a na území Německa působilo ke konci stejného roku 4 000 subjektů s licencí SBS. Tyto subjekty dnes zajišťují ostrahu například i vojenských objektů, významných státních institucí, pořádku při veřejných akcích, nebo jsou najímány jednotlivými obcemi.
6.5 Malta Historie SBS na Maltě sahá do roku 1996, jedná se tedy o sektor poměrně mladý, nicméně v bezpečnostním systému země zaujímá významné místo. Malta je další zemí, která dokladuje stálé sílící trend nahrazování státních sborů soukromými subjekty, které
48 jsou pověřeny zajištěním bezpečnosti. Dnes soukromý sektor na Maltě pokrývá širokou škálu činností, což dokladuje i kompletní zajištění setkání představitelů vlád Commonwealth v roce 2006, které dopadlo po všech stránkách úspěšně. Již v roce 1996 vznikl zákon o soukromé ostraze a místních strážcích (zákon ze dne 27. VIII. 1996), který je v platnosti doposud. Další rámec právní regulace je tvořen:
Nařízením ze dne 25. V. 1999 ustavující Radu bezpečnostních služeb pro mzdové otázky
Nařízení ze dne 1. I. 2002 vymezující činnost Rady bezpečnostních služeb pro mzdové otázky
Právní oznámení č. 160/1996 o regulaci soukromé ostrahy
Právní oznámení č. 115/2002 o činnostech soukromé ostrahy a místních strážců
Zcela unikátním jevem v kontextu poskytovaných bezpečnostních služeb v Evropě, je projekt „místních strážců“, spuštěný v rámci pilotního projektu v roce 2000. Místní strážce, tak jak je aplikuje Malta, je možné v podmínkách České republiky přirovnat k Městské, či Obecní policii a to nejen z hlediska předmětu činnosti, ale také vzhledem k jejich pravomocem. Ústředním orgánem, který zajišťuje a koordinuje nasazení SBS v jednotlivých obcích, je tzv. Řídící výbor pro místní bezpečnost, který přijímá požadavky jednotlivých obcí, které specifikují své potřeby (rozsah služeb, čas, finanční limity apod.) na základě kterých pověřený úředník tohoto výboru zajistí výběr a nasmlouvání vhodné, předem certifikované soukromé bezpečnostní služby s přihlédnutím ke kvalitě a ekonomické výhodnosti. Dle statistik CoESS působilo v roce 2013 na Maltě celkem 25 SBS, které zaměstnávaly více než 3 500 osob. V současné době se však Malta potýká především s požadavky na neustálé zvyšování odborných kompetencí bezpečnostního personálu, které se z pohledu požadavků trhu jeví jako nedostatečné a také s problémem nepříliš transparentního systému udělování licencí, nutných pro vstup na trh SBS.
6.6
Spojené království Spojené království se seskládá ze čtyř zemí: Anglií, Walesem, Skotskem a
Severním Irskem. Prvé tři země spolu tvoří tzv. Velkou Británii. Policejní systém ve Spojeném království, se oproti běžně známým policejním systémům ostatních vyspělých zemí liší především „existencí“ tří kategorií policistů:
49
Police Officer – toto označení náleží klasickému příslušníku policejního sboru, který vykonává svou činnost na plný úvazek a disponuje všemi pravomocemi z této funkce plynoucími
Special Police Constable – policista, který sice disponuje stejnými pravomocemi jako Police Officer, vykonává svou činnost pouze na částečný úvazek a v převážné většině případů bez nároku na mzdu
Police Community Support Officer – policista konající svou činnost na plný úvazek, avšak pouze s omezenými pravomocemi. Příslušníky tohoto sboru lze přirovnat k Místním strážcům v případě Malty (nejedná se však o zaměstnance SBS), či ke sborům Městské, či Obecní policie v České republice
Vedle policejního sboru existují i na území Spojeného království subjekty, které poskytují komerční služby bezpečnostního charakteru. Tyto služby lze rozdělit na služby „závodní stráže“ (in – house – guarding) a „ostatní bezpečnostní služby“. Základní rozdíl tkví v udělování licencí – zatímco SBS, které poskytují služby „závodní stráže“ dnes licencují místní úřady a dochází tak nedostatečnému „filtrování“ závadových osob (osoby s nedostatečnou kompetencí, osoby s kriminální minulostí apod.), SBS, které poskytují služby „ostatního charakteru“ musí projít licenčním řízením u nevládní instituce zvané Security Industry Authority, SIA (Úřad pro bezpečnostní průmysl). Tato instituce začala působit již v roce 2003 a „došlo k významným změnám a zkvalitnění celého sektoru. Způsobilo to zavedení licenčních podmínek, dále také vytvoření pravidel a hodnocení kvality garantující alespoň určitou úroveň poskytovaných služeb. I mnozí zákazníci změnili své priority a přestali se orientovat výhradně na cenu.“ (Krulík, 2013 : 153) Licence vydávané SIA jsou dnes vysoce uznávané i v celém světě a bez takovéhoto oprávnění není možné vykonávat například některé bezpečnostní činnosti v zemích ozbrojených konfliktů. Žhavým problémem, který v současné době řeší Spojené království v oblasti komerční bezpečnosti, je kromě licencování jednotlivých subjektů, také nejednotnost právní regulace SBS v jednotlivých členských zemích. Zákon regulující činnost SBS má v současné době přijata pouze Anglie a Wales
- Zákon o průmyslu soukromé
bezpečnosti z roku 2001 s účinností od roku 20013. Zbývající dvě země, Skotsko a Severní Irsko mají činnost SBS regulovanou pouze ve formě vyhlášek, což se z pohledu
50 zejména vlastních SBS jeví jako nedostačující. Tyto společnosti poukazují zejména na rozdílné standardy, platné v zemích Spojeného království. V roce 2002 vešel v platnost Zákon o policejní reformě, jehož součástí je i ustanovení o tzv. „širší bezpečnostní rodině“, která zahrnuje i soukromý sektor a sousedské hlídky. Z výše uvedených důvodů se jako jedna z předložených variant řešení oblasti činnosti SBS jeví rozšíření zákona o průmyslu soukromé bezpečnosti na všechny země Spojeného království (tedy včetně Severního Irska) včetně stěžejní role SIA – tato varianta byla v roce 2009 uvedena v život v podobě pilotního projektu. Dle posledních dostupných statistických údajů z roku 2010 (dle CoESS) působilo na území Spojeného Království 2 500 SBS, které zaměstnávaly více než 360 000 zaměstnanců.
6.7 Maďarsko Maďarsko je další z bývalých zemí tzv. Východního bloku, kde lze hovořit o vzniku soukromého bezpečnostního sektoru teprve v souvislosti s politickými změnami v letech 1989 – 1990. Již v roce 1995 vešlo v platnost nařízení ministra vnitra, které upravuje oblast ochrany majetku a osob, ten samý rok bylo vydáno nařízení, jež regulovalo oblast činnosti soukromých detektivů a konečně roku 2005 byl vydán zákon o poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti a ochrany majetku (zákon CXXXIII/2005). Činnost v oblasti SBS je podmíněna především získáním licence – tuto licenci vydávají v případě fyzických i právnických osob policejní orgány za splnění dalších stanovených podmínek. Mimo policejních sborů patří mezi regulační orgány v Maďarsku Ministerstvo spravedlnosti, které stanovuje pravidla pro podnikání v rámci sektoru komerční bezpečnosti. Zaměstnanci SBS nedisponují žádnými zvláštními oprávněními v porovnání s ostatními občany, jejich pravomoci upravuje zákon č. 4/1998, jež přesně definuje oprávnění zaměstnanců SBS při ostraze objektů a neveřejných prostor. Každý zaměstnanec SBS musí absolvovat dle nařízení ministra vnitra ze dne 18. IV, 2003 č. 16 a nařízením ministra spravedlnosti o prosazování práva ze dne 28. VII. 2008 č. 15 základní výcvikový blok v délce minimálně 320 hodin, jehož součástí je i kromě teoretické přípravy také přezkoušení z nabytých vědomostí a sebeobrana. Na základní blok lze navázat nadstavbovými moduly, které jsou nezbytné pro konání specifických činností, mimo běžný rámec činnosti SBS (ochrana finančních
51 institucí, přeprava finančních hotovostí a cenin, pořadatelská služba, činnost psovoda apod.). Odborná příprava zaměstnance probíhá v rámci určených vzdělávacích institutů a každý budoucí pracovník si jej financuje z vlastních zdrojů a to ještě před samotným nástupem ke svému zaměstnavateli. Veřejný sektor nemá žádné omezení ve vztahu k možnosti pronajímat si k zajištění bezpečnostních služeb soukromé subjekty, nicméně Maďarsku je situace z tohoto pohledu komplikovaná: existují zde konkurenční uskupení ve formě Pomocné policie, jejíž tradice sahá do roku 1989 a jejíž činnost je upravena zákony č. 52/2006 a 84/2009, Maďarské gardy (tato byla na základě porušování práv menšin soudně zakázána roku 2009) a obecní policie. Obecní policie v Maďarsku nemá právní oporu, nicméně některé obce, které řeší především romskou kriminalitu, si tyto formy policie samy na svém území zřídily a samy je financují. V roce 2014 působilo na území Maďarska téměř 3 500 SBS a zaměstnává 69 000 licencovaných osob na pozici guard.
6.8 Belgie Belgie přijala zákon o soukromé bezpečnostní činnosti již v roce 1990 pod názvem: Zákon ze dne 10. IV. 1990, o regulaci soukromé bezpečnosti, který je dnes platný ve znění ze dne 7. V. 2004. Institucí, která je zodpovědná za vytváření regulačního rámce, je Federální ministerstvo vnitra, kontrolními orgány jsou ve vztahu k SBS policejní orgány a určení zaměstnanci veřejného sektoru. Zástupci zaměstnavatelů se sdružují v Profesní asociaci podnikatelů ve strážní oblasti, což je alternativa Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky, kde jsou zastoupeny všechny významné a silné SBS. Cílem tohoto sdružení je kultivace trhu a potlačení nekalé konkurence v oboru. Asociace zároveň funguje jako partner při kolektivním vyjednávání se zástupci odborů. Druhou významnou asociací, jež působí na území Belgie je Belgická asociace rizikového managementu. Činnost v oblasti komerční bezpečnosti je v Belgii možná na základě vydané licence, což pro v případě fyzické osoby znamená splnit, mimo dalších stanovených podmínek, také základní výcvik v rozsahu 32 hodin (pro operační personál), 40 hodin (prostřední management) a 106 hodin (pro vyšší management), přezkoušení v podobě kurzu každých 5 let a případné další nástavbové kurzy. Zaměstnanci SBS v Belgii
52 nedisponují žádnými zvláštními pravomocemi oproti ostatním občanům země, potřebné výjimky uděluje výhradně Federální ministerstvo vnitra. Veřejné zakázky nabývají na stále větším významu: dle Krulíka (2013 : 9) činil podíl státních zakázek v Belgii roku 1998 jen asi 1 až 2% všech kontraktů, v roce 2008 se již jednalo o více než 21% všech kontraktů a dle posledních údajů CoESS z roku 2013 činní podíl státních zakázek 22%. Každá státní zakázka je uzavírána na základě povolení Federálního ministerstva vnitra, udělovaného vždy na konkrétní zakázku a časové období. Počet SBS v Belgii byl v roce 2010 odhadován na 189, při počtu více než 18 600 osob v přímém výkonu služby (Krulík, 2013 : 11)
6.9 Lucembursko Počátek soukromé bezpečností činnosti v Lucembursku se datuje do devadesátých let 20. století. V roce 2002 byl přijat zákon o poskytování služeb v oblasti bezpečnosti, fungování uvnitř sektoru dále upravuje nařízení ze dne 22. VIII. 2003. Orgánem, který zodpovídá za regulaci sektoru je Ministerstvo spravedlnosti. Bezpečnostní personál je povinen absolvovat základní výcvik v rozsahu 80 hodin, který si ve většině případů zajišťují zaměstnavatelé sami. Každý nový zaměstnanec je po nástupu na zakázku přidělen ke zkušenému spoluzaměstnanci, který je zodpovědný za jeho praktický zácvik. Podíl veřejných zakázek činí v Lucembursku stabilně asi 25% všech kontraktů a podléhá pouze omezení zabezpečení bezpečnosti civilního letectví, což je činnost, která je v Lucembursku zajišťována výhradně státními ozbrojenými složkami. Dle údajů CoESS (rok 2010) působí na území Lucemburska 13 soukromých bezpečnostních služeb, ve kterých je zaměstnáno 2 700 osob v přímém výkonu služby.
6.10 Španělsko První právní úprava a regulace soukromé bezpečnostní činnosti ve Španělsku se datuje do roku 1978, kdy byl vydán královský výnos č. 629. Tento výnos upravoval veškerou oblast bezpečnostních služeb až do roku 1992, kdy vešel v platnost zákon č. 23/1992, o soukromých bezpečnostních službách, který reagoval na sílící potřebu upravit stávající regulaci. Dnes je ústředním právním regulačním nástrojem královský výnos ze dne 9. Prosince 1994, regulující soukromé bezpečnostní služby ve znění královského výnosu ze dne 9. října 2001.
53 Institucí odpovědnou za vytváření právního rámce působení SBS ve Španělsku je Ministerstvo vnitra a policejní složky, v případě přepravy peněz a cenností se jedná i o instituce bankovního dohledu. Bezpečnostní personál je povinen absolvovat základní výcvik v akreditovaných výcvikových střediscích (akreditaci uděluje Ministerstvo vnitra) a to v minimálním rozsahu 200 hodin, přičemž 180 hodin tvoří teorie a zbývajících 20 hodin praxe na pracovišti. Každoročně je nutné podstoupit tzv. pokračující výcvik v rozsahu 20 hodin. Závěrečnou fází výcviku je závěrečná zkouška, kterou uchazeč o vydání licence skládá před komisí, kterou tvoří specialisté z řad policejního sboru. Bezpečnostní personál má ze zákona stanovené pouze dvě pravomoci, které jej odlišují od běžného občana:
lze zkontrolovat totožnost konkrétní osoby
povinnost zadržet osobu, která se dopustila, či je důvodně podezřelá ze spáchání trestného činnost a to až do příjezdu příslušníků veřejných bezpečnostních sborů
Veřejný sektor nemá žádné právní omezení vzhledem k využití SBS a podíl státních zakázek tvoří zhruba 30% všech uzavřených kontraktů (Krulík, 2013 : 166) Dle údajů CoESS z roku 2013 působilo na území Španělska 1490 soukromých bezpečnostních služeb, přičemž tyto zaměstnávaly ve stejném sledovaném roce více než 200 000 zaměstnanců (223 936). Z pohledu České republiky se zajímavě jeví údaj o procentuálním vyjádření uzavřených smluv na dobu určitou, či na brigádu (tedy Dohodu o pracovní činnosti, případně Dohodu o provedení práce), které činí pouze 15% všech uzavřených smluv mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem.
6.11 Irsko Regulace soukromých bezpečnostních služeb na území Irska se datuje od roku 2004, kdy byl přijat zákon o soukromých bezpečnostních službách. Dle Krulíka (2013 : 46) byla „tato norma dlouho očekávána, aby vnesla řád do oblastí výcviku personálu, kontroly a standardizace výkonu činnosti těchto služeb.“ Dozorující orgánem nad činností SBS, který současně odpovídá za regulaci, je Irská obdoba SIA, která působí ve Spojeném království: Privat security authority, PSA (Úřad pro soukromou bezpečnost). PSA je součástí Ministerstva spravedlnosti a rovnosti, jedná se tedy o vládní instituci zřízenou na základě legislativy v roce 2004.
54 Výcvik bezpečnostního personálu je zajišťován ze strany PSA a jeho rozsah se pohybuje v rozmezí 21 až 32 hodin. Tento výcvik je zajišťován ve spolupráci s:
Bezpečnostním institutem Irska
Úřadem pro výcvik a zaměstnanost
Dublinským technologickým institutem
Největším zástupcem zaměstnavatelů v Irsku v oblasti SBS je tzv. Irská asociace bezpečnostního průmyslu (Irish Security Industry Association, ISIA), jež zavazuje všechny společnosti
v této asociaci sdružené k pečlivému prověřování nově
nastupujícímu personálu: nedodržení tohoto ustanovení může vést k vyloučení z asociace. Zakázky pro veřejný sektor představují v Irsku cca 30% všech kontraktů (CoESS 2013), ve stejném roce zde působilo cca 200 SBS, které zaměstnávaly více než 20 000 zaměstnanců.
6.12 Tabulkové srovnání České republiky a vybraných zemí Evropy z hlediska sledovaných charakteristik Výběr zemí, které uvádím v mé práci, jako země komparované s Českou republikou jsem prováděl s ohledem na ústřední téma celé práce, kterým je vztah SBS a státních zakázek. Každý stát, či společenství států (v případě Spojeného království) využívá SBS k zajištění části svých potřeb, jež se přímo týkají bezpečnosti svých obyvatel a bezpečnosti veřejného života. Neméně důležitým záměrem při výběru níže uvedených států bylo obsáhnout celou šíři typologie evropských zemí z hlediska historie existence SBS, politického uspořádání, ekonomické vyspělosti i geografické polohy. Ve výběru jsou země, které jsou svou povahou velmi blízké České republice (Maďarsko, Rumunsko, Slovensko), země, které jsou z našeho pohledu značně specifické (Malta, Lucembursko) i ty státy, které představují absolutně nejrozvinutější a nejpropracovanější systémy v oblasti komerční bezpečnosti – zde je na místě uvést především Švédsko.
55 Tabulka č. 9: Srovnání vybraných evropských zemí Země Rozloha Počet Zákon km2 obyvatel regulující (mil.) SBS 238 391 20 ano Rumunsko 449 964 9,3 ano Švédsko 357 093 82,4 ano Německo 315,12 0,4 ano Malta 243 253 61,3 ano Spojené království 93 030 10 ano Maďarsko 30 528 10,6 ano Belgie 0,5 ano Lucembursko 2 586 505 990 46,5 ano Španělsko 70 273 4,2 ano Irsko 49 036 5,4 ano Slovensko 78 868 10,5 ne Česká republika
Počet SBS 1 800 250 4 000 25 2 500
Počet zaměstnanců SBS 120 000 20 000 183 400 3 500 360 000
3 500 189 13 1490 200 nezjištěno 6 500
69 000 18 600 2 700 200 000 20 000 17 200 50 000
Zdroj: CoESS a Soukromé bezpečnostní služby v zemích Evropské unie (údaje z let 2010 – 2013) Tabulka č. 6 přináší přehled základních charakteristik vybraných zemí (jež byly komparovány v textové části), doplněné o Slovensko a samozřejmě Českou republiku. Ze sledovaných charakteristik nelze s jistotou a prokazatelně vyvodit žádné kauzální vztahy, nicméně především údaje o počtu obyvatel, existenci právní regulace SBS a počtu SBS poskytují přinejmenším prostor pro vznik hypotézy, jež tento vztah předpokládá. České republice, která jako jediná z uvedených zemí nedisponuje jakoukoliv obdobou zákona o soukromých bezpečnostních službách, patří jednoznačný primát v počtu koncesovaných subjektů, jež provozují soukromé bezpečnostní služby - nejblíže je Německo se 4 tisíci SBS, nicméně počtem obyvatel Německo Českou republiku více než šestinásobně převyšuje. Ve srovnání České republiky a vyspělého Švédska, kde SBS v mnoha ohledech disponují obdobnými pravomocemi jako tamější policie, je rozdíl ještě více markantní: 10,5 miliónů obyvatel a 6 500 SBS právně neregulované České republiky
oproti 9,3 miliónu obyvatel a 250 (!) SBS Švédska
s propracovaným zákonem o SBS…
56
7 Případová studie „Výzkum pomocí případové studie se zaměřuje na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. Základní výzkumnou otázkou je, jaké jsou charakteristiky daného případu, nebo skupiny porovnávaných případů.“ (Hendl, 2005 : 103) Jednotlivé případy, použité pro účely této případové studie a uvedené v této diplomové práci jsou vybrány s důrazem na zkoumanou problematiku, tudíž splňují všechna požadovaná kritéria: vždy se jedná o nákup bezpečnostních služeb realizovaný dle platného Zákona o veřejných zakázkách, k dispozici je kompletní Zadávací dokumentace, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, včetně platné uzavřené smlouvy mezi Zadavatelem a Uchazečem. Všechna data pocházejí z oficiálních zdrojů, tudíž nelze nikterak zpochybnit jejich validitu. Každý zkoumaný tendr byl uzavřen v roce 2015 a je tak možné transparentním způsobem komparovat veškerá data s aktuálně platnou legislativou, včetně Analýzy k minimálním mzdovým nákladům tak, jak ji předkládá USBS ČR. Uvedené jednotlivé případy jsou reprezentanty typických tenderů soutěžených dle ZVZ nejen v roce 2015. Každý z případů je v následujících kapitolách podrobně popsán a v následně v souladu s předmětem kvalitativního výzkumu zpracován do zobecňující případové studie.
7.1 Případ č. 1: Ministerstvo vnitra České republiky – „Rámcová smlouva na zajištění ostrahy objektů MV ČR pro období let 2015 – 2018“. 7.1.1 Charakteristika zadavatele Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen MVČR) patří mezi ústřední orgány státní moci a do jeho kompetence patří správa vnitřních věcí naší republiky. MVČR je přímo nadřízeno Policii České republiky a Hasičského záchranného sboru, jehož generální ředitelství je organizační součástí ministerstva. Působnost MVČR je dle §12 zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vymezena takto:
veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu
57
jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla
sdružování v politických stranách a politických hnutích
shromažďovací právo
veřejné sbírky
archivnictví
zbraně a střelivo
požární ochrana
cestovní doklady, povolování pobytu cizinců, postavení uprchlíků
územní členění státu
státní hranice, její vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla
státní symboly
státní, hospodářské a služební tajemství
7.1.2 Typ zadávacího řízení MVČR z pozice tzv. centrálního zadavatele zadalo veřejnou zakázku (dále jen VZ) s názvem „Rámcová smlouva na zajištění objektů MV ČR pro období let 2015 – 2018“ v souladu s ustanovením §21 odst. 1 písm. a), ve smyslu §11, §89 a 92 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů jako nadlimitní veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 82 050 645,- bez DPH. Dle zadávací dokumentace je „cílem této nadlimitní VZ uzavřít mezi centrálním zadavatelem a vybraným uchazečem rámcovou smlouvu na plnění předmětu VZ“. Veřejná zakázka byla centrálním zadavatelem rozdělena na sedm částí s těmito předpokládanými dílčími hodnotami VZ: Bytová správa Ministerstva vnitra (5 212 562,-), Krajské ředitelství HZS Plzeňského kraje (3 630 545,-), Moravský zemský archiv Brno (2 580 099,-), Zemský archiv v Opavě (1 737 521,-), Technický ústav požární ochrany HZS ČR (1 737 521,-), Záchranný útvar Hlučín (2 104 066,-) a Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (65 038 441,-). Zadávací řízení bylo zadavatelem rozděleno do dvou etap: v první etapě vybere centrální zadavatel nejvhodnějšího uchazeče pro každou jednotlivou část VZ, uzavře s ním Rámcovou smlouvu a ve druhé etapě bude vítězný uchazeč oslovován jednotlivými resortními organizacemi (pověřující zadavatelé) MVČR za účelem uzavření konkrétní prováděcí smlouvy.
58 Zadávací řízení bylo vypsáno dne 10. dubna 2015, lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 31. 7. 2015.
7.1.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně Odstavec N Zadávací dokumentace VZ specifikuje hodnotící kritéria takto: „v souladu s ustanovením §78 odst. 1 písm. b) zákona je jediným hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena bez DPH“. Stejný dokument definuje nabídkovou cenu jako nejvyšší přípustnou a nepřekročitelnou po celou dobu platnosti kontraktu s výjimkou změny ceny v návaznosti na případnou změnu sazby DPH. Každý uchazeč o VZ tak musí do kalkulace ceny započítat všechny proměnné, které mohou nastat po dobu trvání kontraktu – tedy po dobu 48 měsíců. Mezi tyto proměnné patří zejména státní intervence v oblasti zvyšování minimální mzdy.
7.1.4 Předmět plnění Předmětem plnění je zajištění služeb fyzické ostrahy na jednotlivých stanovištích, které centrální zadavatel typově rozdělil na stanoviště A, B, C, D a E (bližší specifikace je uvedena v ZD) a to osobami, které jsou v přímém zaměstnaneckém vztahu k vítěznému uchazeči a zároveň splňují podmínky odstavce e) a f) zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Zadávací dokumentace dále specifikuje služby fyzické ostrahy takto: „Službou fyzické ostrahy a recepční činnosti se rozumí ochrana věcí movitých a nemovitých ve vlastnictví nebo správě pověřujícího zadavatele a ochrana zdraví a života pracovníků pověřujícího zadavatele a ostatních osob přítomných v objektech ve vlastnictví/užívání pověřujícího zadavatele. ZD dále hovoří o dohledu a obsluze bezpečnostních prvků technické a režimové ochrany v dohodnutém rozsahu dle budoucí prováděcí smlouvy uzavřené s pověřeným zadavatelem.
7.1.5 Požadavky na bezpečnostní personál Centrální zadavatel stanovil specifické požadavky na bezpečnostní personál v přímé návaznosti na typologii jednotlivých stanovišť – již uvedené stanoviště A, B, C, D a E. Všechna stanoviště, s výjimkou stanoviště typu A (bezpečnostní řídící stanoviště – velín), musí být bez výjimky obsazena bezpečnostními pracovníky, kteří jsou plně schopni vykonávat vedle běžných administrativních úkonů (různé druhy evidence), obsluhy technických bezpečnostních systémů a činností spojených s protipožární
59 ochranou, také kontrolní pochůzkovou činnost a být schopni „při zjištění protiprávního jednání provést zásah k zajištění pachatele.“ (Zadávací dokumentace) Obecné požadavky na bezpečnostní personál bez rozdílu stanoviště jsou stanoveny takto: jsou v pracovně právním vztahu k uchazeči, komunikují v českém jazyce, předloží výpis z rejstříku trestů, jsou fyzicky způsobilí, mají chování a vystupování na odpovídající úrovni, disponují požadovanými psychickými vlastnostmi, nevykonávají činnost pod vlivem alkoholu a návykových látek, spolehlivě ovládají systémy technické ochrany, znají dokumentaci požární ochrany a absolvují řádné školení ze strany zadavatele. Zcela specifické nároky klade zadavatel na bezpečnostní personál, jež bude účasten na plnění části VZ č. 7, jež se týká ostrahy objektů Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Tyto objekty se seskládají z Přijímacích středisek, Pobytových středisek a Záchytných zařízeních cizinců, kde se se až do vyřízení všech legislativních úkonů koncentrují cizinci, kteří se provinili proti cizinecké a migrační politice České republiky. Z tohoto důvodu je nutné, aby bezpečnostní personál, jež je v přímém kontaktu se zadrženými osobami splňoval tato kritéria: „základní znalost cizího jazyka, psychologické vyšetření na úrovni testů potřebných pro Policii České republiky a test fyzické zdatnosti opět na úrovni Policie České republiky. V případě Záchytného zařízení cizinců v Bělé Jezové jsou vyžadování také bezpečnostní pracovníci se specializací psovod (v ZD se jedná o stanoviště typu E), kteří konají činnost na tzv. pohyblivém stanovišti za využití služebního psa.
7.1.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky Po ukončení zadávacího řízení zveřejnil centrální zadavatel výsledky zadávacího řízení, včetně všech uzavřených Rámcových smluv na tzv. profilu veřejného zadavatele v souladu s §83 zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Ve všech případech, tedy ve všech sedmi částech VZ, došlo k uzavření Rámcových smluv a to takto:
60 Tabulka č. 10: Vysoutěžené hodinové sazby dle Rámcových smluv Část
Uchazeč
VZ 1.
Blesk
Stanoviště Stanoviště Stanoviště Stanoviště Stanoviště A
B
C
D
E
X
44,47
44,47
X
X
X
47,47
X
X
X
X
X
54,21
X
X
X
X
41,97
X
X
44,47
X
X
X
X
42,47
X
42,47
X
X
X
130,74
130,74
Servis, s.r.o. 2.
Blesk Servis, s.r.o.
3.
FORCORP X GROUP, spol. s r.o.
4.
Blesk Servis, s.r.o.
5.
Blesk Servis, s.r.o.
6.
Blesk Servis, s.r.o.
7.
FORCORP 130,74 GROUP, spol. s r.o.
Zdroj: profil zadavatele MV ČR na www.ezak.cz
7.2 Případ č. 2: Česká republika – Správa státních hmotných rezerv „15-016 Centralizace zajištění bezpečnostních služeb – fyzická ostraha“ 7.2.1 Charakteristika zadavatele Správa státních hmotných rezerv (dále jen SSHR) byla zřízena za účelem zajištění základních potřeb obyvatelstva v krizových situacích. Ustavujícím dokumentem je zákon č. 2/1969 Sb., působnost SSHR pak upravuje zejména zákon č. 97/1993 Sb., ve
61 znění pozdějších změn. §1 tohoto zákona říká, že: „SSHR je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.“ SSHR je organizačně členěna na ústředí (se sídlem v Praze a jednotlivé organizační jednotky, kde jsou soustředěny uložené státní hmotné rezervy pro krizové stavy. Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů České republiky a ochrana těchto zásob je klíčovým předpokladem pro úspěšné zvládnutí možné krizové situace, včetně možného ohrožení státu. §4 zákona 97/1993 Sb. dělí státní hmotné rezervy do tří kategorií, jimiž jsou:
hmotné rezervy – základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu.
mobilizační rezervy – vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty nutné pro zajištění mobilizačních dodávek
pohotovostní zásoby – vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů, v systému nouzového hospodářství, kterou nelze zajistit obvyklým způsobem, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou ze zahraničí
Jednou z klíčových skladovaných komodit jsou strategické zásoby ropy, jež je jedním z ústředních poslání SSHR vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika je zcela závislá na dovozu této suroviny ze zahraničí a v případě přerušení dodávek ropy je čerpání vlastních skladovaných zásob jedinou možností řešení krizové situace.
7.2.2 Typ zadávacího řízení Veřejná zakázka s názvem „15-016 Centralizace zajištění bezpečnostních služeb – fyzická ostraha“ je dle ZD tzv. veřejnou zakázkou malého rozsahu, na kterou se nevztahují postupy dle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato VZ byla vypsána v roce 2015 jako VZ na služby a to formou otevřené výzvy. Zadávací řízení bylo vypsáno prostřednictvím elektronického tržiště veřejné správy Gemin. Oddíl I., odstavec 1. ZD definuje účel VZ takto: „Účelem veřejné zakázky je centralizace zajištění ochrany vybraných objektů a majetku v péči Státních hmotných
62 rezerv pro účely a k zajištění zákonné působnosti vyplývající ze zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.“ Výstupem zadávacího řízení je uzavření smlouvy o ostraze vybraných objektů v okresech Děčín, Náchod, Sedlčany a Uherské Hradiště na dobu určitou v délce 6 měsíců od podpisu smlouvy s tím, že požadovaný rozsah ostrahy je nepřetržité střežení 1 bezpečnostním pracovníkem po dobu 24 hodin. Každý uchazeč mohl podat celkovou nabídku na všechny čtyři objekty, či jen na jeden z objektů, kdy se předpokládalo, že cena za jeden objekt je stejná i pro další zbývající tři. VZ byla vypsána dne 29. 12. 2015, lhůta pro podání nabídek byla stanovena ke dni 13. 1. 2016, kdy proběhlo také neveřejné otevírání jednotlivých nabídek. Nabídky byly podány prostřednictvím elektronického tržiště Gemin. Samotné plnění vysoutěžené VZ je plánováno v rozmezí 1. 2. 2016 až 31. 7. 2016, tedy po dobu uvažovaných 6 měsíců po sobě jdoucích. Dle zákona č. 137/2006 Sb. je veřejný zadavatel povinen stanovit předpokládanou hodnotu VZ, není však povinen tuto hodnotu zveřejnit – v případě zadávacího řízení na ostrahu vybraných objektů SSHR, nebyla předpokládaná výše hodnoty VZ zveřejněna.
7.2.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně Jako jediné hodnotící kritérium, bylo pro účely této VZ stanoveno dle zákona č. 137/2006 Sb., kritérium zohledňující výhradně nejnižší nabídkovou cenu. Strukturu této nabídkové ceny definuje příloha č. 2 ZD VZ – Krycí list nabídky. Nabídková cena je závazná po celou dobu trvání smluvního vztahu a změna této ceny je dle ZD, oddílu IV., odstavce č. 3, možná pouze v těchto případech: a) dojde-li v době po podání nabídky do podpisu smlouvy veřejné zakázky ke změně sazeb DPH, b) dojde-li v době po podání nabídky do podpisu smlouvy veřejné zakázky ke změně jiných daňových předpisů, majících vliv na cenu veřejné zakázky,
7.2.4 Předmět plnění Předmětem plnění vyplývající ze smluvního vztahu mezi zadavatelem a vítězným uchazečem, je zajištění služeb fyzické ochrany a ostrahy těchto vybraných objektů SSHR po dobu 6 měsíců:
Mostecká 2235/35, 407 47 Varnsdorf, okres Děčín
Bohuslavice nad Metují, 549 06, okres Náchod
Na Červeném Hrádku 1147, 264 01, Sedlčany
63
Maršála Malinovského 336, 686 01, Uherské Hradiště
Fyzická ostraha je dle ZD definována pouze jako „plnění základních povinností ochrany vyplývající zejména ze zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, BOZP atd.“ Bezpečnostní pracovníci musí konat svou činnost ve směnách o maximální délce 12 hodin a při výkonu služby, jsou povinni být vybaveni obrannými prostředky a uniformou svého zaměstnavatele. ZD nikterak blíže nespecifikuje požadované činnosti, jež jsou ze strany požadovány: případná obsluha bezpečnostních technologií, pochůzková činnost, evidenční a kontrolní činnost na vstupních filtrech do objektů, či jiné požadované činnosti.
7.2.5 Požadavky na bezpečnostní personál ZD, včetně jejich příloh, nikterak nevymezuje požadavky na bezpečnostní personál, či jakákoliv jiná kritéria, která by měli bezpečnostní pracovníci v souvislosti s plněním předmětu zakázky splňovat. Není zde specifikován žádný požadavek na fyzickou zdatnost zaměstnanců SBS, jazykovou vybavenost, či znalost bezpečnostních technologií. ZD dokumentace výslovně uvádí pouze požadavek na tzv. bezpečnostní spolehlivost, jež se pro účely této VZ dokládá výpisem z rejstříku trestů, jehož stáří nesmí překročit jeden měsíc od vydání tohoto dokumentu. Zadavatel, tedy SSHR dále požaduje plné řízení a kontrolu výkonu strážní služby ze strany vítězného uchazeče.
7.2.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky Dne 20. 1. 2016 oznámil zadavatel VZ výběr nejvhodnější nabídky s tím, že zadávacího řízení se účastnili celkem tři uchazeči, kteří také bezezbytku splnili kvalifikační požadavky plynoucí ze ZD. Jako nejvhodnější nabídka byla na základě jediného kritéria (nejnižší nabídková cena) vyhodnocena nabídka SBS BLESK Servis s.r.o., jež předložila nabídku v celkové výši plnění za všechny čtyři objekty ve výši 1 196 657,28 Kč bez DPH, druhý uchazeč v pořadí dle kritéria skončil POLYS security ČR s.r.o. s cenou 1 607 424,- Kč bez DPH a na třetím místě SECURITAS ČR s.r.o. s cenou 637 728,- Kč bez DPH za jeden objekt (tedy 2 550 912,- Kč bez DPH za všechny čtyři objekty zadavatele).
64 Zadavatel v ZD nespecifikoval přesný předpokládaný počet odsloužených hodin, ZD dokumentace hovoří pouze o nepřetržité ostraze v rozsahu 24 hodin vždy jedním bezpečnostním pracovníkem na každém z vybraných objektů. Vzhledem k rozsahu smlouvy (6 měsíců, od 1. 2. 2016 do 31. 7. 2016) je možné dodatečně dopočítat přesný počet sloužených hodin a dobrat se tímto způsobem k hodinovým sazbám jednotlivých uchazečů: 182 dnů x 24 hodin dává v součtu 4 368 hodin/objekt, což činí 17 472 hodin za celý předmět plnění VZ. Tabulka č. 11: Přepočtené hodinové ceny jednotlivých uchazečů o VZ Uchazeč
Nabídková
Počet hodin za Přepočtená
cena za celou celou VZ
hodinová
VZ
sazba
bez
DPH BLESK Servis 1 196 657,28
17 472
s.r.o.
Kč bez DPH
POLYS
1 607 424,- Kč 17 472
68,49 Kč/hod 92 Kč/hod
ČR bez DPH
security s.r.o.
SECURITAS
2 550 912,- Kč 17 472
ČR s.r.o.
bez DPH
146 Kč/hod
Zdroj: ZD VZ a Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky
7.3 Případ č. 3: Ministerstvo kultury ČR: „Poskytování služeb fyzické ostrahy a pultu centralizované příspěvkových organizací a státních fondů – část 2: Národní galerie v Praze 7.3.1 Charakteristika zadavatele Ministerstvo kultury České republiky, plní v tomto zadávacím řízení úlohu tzv. centrálního zadavatele, prostřednictvím kterého je vypsána VZ pro samotné Ministerstvo kultury, jeho příspěvkové organizace i státní fondy. Ministerstvo kultury (dále jen MK) bylo zřízeno v souladu s §8 zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. MK je ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti patří:
umění
65
kulturně výchovná činnost
kulturní památky
věci církevní a náboženské společnosti
věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků
příprava návrhů zákonů a jiných právních předpisů pro oblast rozhlasového a televizního vysílání
provádění autorského zákona
výroba a obchod v oblasti kultury
MK sdružuje 27 příspěvkových organizací a 2 státní fondy (například Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní knihovna České republiky, Státní fond kinematografie, Státní fond kultury ČR či Národní divadlo), mezi kterými hraje významnou roli Národní galerie v Praze, jejíž jednotlivé objekty jsou součástí části č. 2 této VZ. Národní galerie v Praze byla ustanovena dle zákona č. 148/1949 Sb., o Národní galerii v Praze a její působnost je definována Statutem Národní galerie v Praze (dále jen NG) na základě Rozhodnutí ministra kultury č. 5/2015 ze dne 15. 7. 2015. Základním posláním NG, je získávání sbírkových předmětů, tvorba sbírek výtvarného umění a architektury, vědecké bádání, edukační a informační činnost, poskytování odborné pomoci a služeb ve smyslu prováděcího zákona č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a poskytuje standardizované veřejné služby.
7.3.2 Typ zadávacího řízení Zadávací řízení, je dle §10 ZVZ definována jako VZ na služby a dále je rozdělena do 4 samostatných částí, které jsou soutěženy zvlášť. Dle celkové předpokládané hodnoty VZ (608 335 000,- Kč bez DPH) se v souladu s platným zákonem jedná o otevřené nadlimitní zadávací řízení. Část č. 2, tedy objekty Národní galerie, která je předmětem zkoumání, byla centrálním zadavatelem předběžně stanovena na předpokládanou hodnotu 195 270 000, - Kč bez DPH. Cílem zadávacího řízení, bylo uzavřít Rámcové smlouvy (závazný návrh Rámcové smlouvy je součástí ZD a doplněný a podepsaný návrh Rámcové smlouvy ze strany uchazeče je součástí nabídky) s vítěznými uchazeči na každou ze soutěžených částí (tedy části 1, 2, 3, 4) na dobu určitou v délce trvání 48 měsíců.
66 Nabídky mohli uchazeči podávat v listinné, či elektronické podobě (pomocí elektronického nástroje Gordion) a to v případě části 2 VZ do 6. října 2015, bez možnosti absolvovat předchozí fyzické prohlídky jednotlivých míst plnění.
7.3.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně Část 13 ZD stanoví jako základní a současně jediné hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu a to dle ustanovení §81 odst. 1 písm. b) ZVZ s tím, že nabídka takového uchazeče, jež předloží nejnižší nabídkovou cenu za soutěženou část VZ, bude vyhodnocena jako nabídka nejvhodnější. Část 10. stejné ZD dále uvádí, že „uchazeči jsou odpovědni za správné stanovení nabídkové ceny a jsou povinni stanovit nabídkovou cenu s ohledem na čtyřletou dobu plnění a zohlednit ve výši nabídkové ceny veškeré jim známé faktory, které mohou ovlivnit výši nabídkové ceny v průběhu plnění veřejné zakázky“. Toto ustanovení ZD, spolu s částí IV., odstavcem 4. 4. Rámcové smlouvy, jež hovoří o konečné výši a nepřekročitelnosti jednotkových nabídkových cen po celou dobu trvání smlouvy, klade důraz na řádnou a uváženou kalkulaci nabídkových cen ze strany jednotlivých uchazečů, především však k možnosti zvyšování minimální zaručené mzdy.
7.3.4 Předmět plnění „Předmětem veřejní zakázky je poskytování služeb fyzické ostrahy a pultu centralizované ochrany u objektů zadavatele, jeho příspěvkových organizací a státních fondů, kdy je zadavatel povinen tyto služby zadávat v rámci centralizovaného zadávání, neboť bezpečnostní služby spadají do seznamu komodit, které jsou od 1. července 2013 povinně nakupovány v souladu s Usnesením vlády č. 930 ze dne 14. prosince 2011.“ (ZD, část 6: vymezení předmětu veřejné zakázky) Centrální zadavatel v rámci zadávacího řízení poptává služby fyzické ostrahy, tedy služby bezpečnostních pracovníků, kteří vykonávají přímou ostrahu majetku a osob zadavatele a dále služby tzv. kustodů, jež působí především jako bezpečnostní preventisté a informační služba ve veřejnosti přístupných výstavních prostorách. Specifickou poptávanou službou je provozování Centrálního operačního střediska (bezpečnostní velín) v objektech zadavatele, včetně vlastní Zásahové jednotky, jež má za úkol bezprostředně reagovat na poplachové stavy a konat další činnosti specifikované příslušnou Prováděcí smlouvou.
67
7.3.5 Požadavky na bezpečnostní personál Přesné požadavky na bezpečnostní personál stanovuje Příloha Rámcové smlouvy č. 2 – Technická specifikace, která rozlišuje 7 jednotlivých typů stanovišť ostrahy a 5 typů bezpečnostních pracovníků, na které se vztahují kompetenční nároky.
stanoviště typ 1 – Řídící bezpečnostní stanoviště
stanoviště typ 2 – Prostor stále expozice/výstavy
stanoviště typ 3 – Vrátnice
stanoviště typ 4 – Recepce
stanoviště typ 5 – Vnější kontrola objektu
stanoviště typ 6 – Vnější kontrola objektu se služebním psem
stanoviště typ 7 - Bezpečnostní přeprava nebo doprovod při přepravě finančních hotovostí, cenností, nebo sbírkových předmětů
Typy/role bezpečnostních pracovníků jsou vzhledem ke klíčovým požadavkům specifikovány takto: Vedoucí ostrahy objektu (stanoviště typu 1) – organizuje a řídí směnu, řeší
vzniklé
mimořádné
události,
poskytuje
součinnost
složkám
integrovaného záchranného systému (dále jen IZS), kontroluje své podřízené, komunikuje se zástupcem objednatele, monitoruje bezpečnostní technologie apod. Bezpečnostní pracovník (stanoviště typu 2, 3 a 5) – obchůzková činnost, informační činnost, schopnost provést úkony k zadržení pachatele, reakce na poplachové stavy bezpečnostních technologií až do vzdálenosti 1 km (fyzická zdatnost), zajištění režimových opatření (klíčový režim, evidenční činnost apod.) Bezpečnostní pracovník recepce (stanoviště typu 4) – kontrola režimu vstupu osob, evidence návštěv, reakce na poplachové stavy, kontrola vnášených předmětů, informační činnost Bezpečnostní pracovník se psem (stanoviště typu 6) – tělesná a psychická způsobilost k práci se psem, znalost potřebných norem a vyhlášek, reakce na poplachové stavy, obchůzková činnost, schopnost zasáhnout proti pachateli trestné činnosti Bezpečnostní pracovník se zbraní (stanoviště typu 1, 2, 3, 5 a 7) – držitel zbrojního oprávnění skupiny „D“, fyzická zdatnost, musí splňovat
68 požadavky na bezpečnostního pracovníka pro typy 2, 3, 5, při zařazení na stanoviště č. 7 musí být aktivní řidič a vlastnit řidičské oprávnění Zvláštní kategorií bezpečnostních pracovníků tvoří Operátor Centrálního operačního střediska, jež organizuje požadavky vedoucích ostrahy jednotlivých objektů, koordinuje řešení mimořádných událostí, kvalifikovaně obsluhuje a vyhodnocuje bezpečnostní technologie a vede písemné záznamy o průběhu služby. Zásahová jednotka pak koná samotný zásah při vzniku mimořádné události na jednotlivých připojených objektech, koordinuje svoji činnost s bezpečnostním pracovníkem přítomným na objektu a provádí preventivní patrolační činnost dle požadavku zadavatele. Člen Zásahové jednotky musí být ve velmi dobré fyzické kondici, vlastnit řidičské oprávnění skupiny „B“ a vykazovat velmi dobrou orientace v Praze.
7.3.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky Dne 15. ledna 2016 oznámil centrální zadavatel písemnou formou výběr nejvhodnější nabídky pro část 2 VZ. Jako nejvhodnější nabídka byla vyhodnocena z hlediska hodnotícího kritéria, tedy nejnižší nabídkové ceny, nabídka uchazeče „ABAS IPS Management s.r.o.“ s celkovou cenou za část 2 ve výši 153 036 538,- Kč bez DPH. Jako druhý uchazeč v pořadí byla vyhodnocena „Společnost SECURITAS, CENTR GROUP, INDUS PRAHA a G4S pro kulturu“ (178 478 640,- Kč bez DPH) a třetí „Společnost pro veřejnou zakázku Poskytování služeb fyzické ostrahy a pultu centralizované ochrany v objektech Ministerstva kultury a jeho příspěvkových organizací a státních fondů“ (193 617 792,- Kč bez DPH). Vítězný uchazeč předložil tyto nabídkové hodinové ceny za fyzickou ostrahu (ceny jsou součástí zveřejněné Přílohy č. 1 prováděcí smlouvy):
Vedoucí ostrahy objektu – 144,-/hod bez DPH
Bezpečnostní pracovník – 93,-/hod bez DPH
Bezpečnostní pracovník se zbraní – 136,-/hod bez DPH
Bezpečnostní pracovník se psem – 0,-/hod bez DPH (pozice nebyla předmětem části 2 VZ)
Bezpečnostní pracovník recepce – 93,-/hod bez DPH
Operátor Centrálního operačního střediska – 93,-/hod bez DPH
Člen Zásahové jednotky – 144,-/hod bez DPH
69
7.4 Případ č. 4: Ostraha objektů LOM PRAHA s. p.: „Letištní a letecké bezpečnostní služby včetně ostrahy areálu LOM PRAHA s. p. - letiště Přerov “ 7.4.1 Charakteristika zadavatele Společnost LOM PRAHA (dále jen LP) je státní podnik, založený Ministerstvem obrany České republiky. LP se zaměřuje především na opravárenskou činnost v oblasti leteckého průmyslu, zaměřenou především na vrtulníky Mi v zemích spadajících do NATO a v rámci Evropské unie. Důležitou činností společnosti LP, je výcvik pilotů v Centru leteckého výcviku a také provozování vlastního letiště v Přerově, jehož ostraha je předmětem části III. Této VZ.
7.4.2 Typ zadávacího řízení VZ „Letištní a letecké bezpečnostní služby včetně ostrahy areálu LOM PRAHA s. p. - letiště Přerov“ je zakázkou na služby (Pomocné služby pro leteckou dopravu, Bezpečnostní služby) v předpokládané hodnotě zakázky ve výši 3 000 000,- Kč bez DPH a je jednou ze tří částí VZ „Ostraha objektů LOM PRAHA s. p.“ zadavatele LOM PRAHA s. p. Cílem zadávacího řízení je uzavření smlouvy s vítězným uchazečem na období nespecifikované - tedy na dobu neurčitou.
7.4.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně Dle článku č. 13 ZD je hodnotícím kritériem: „…nejnižší nabídková cena za jednu hodinu poskytování služby jedním pracovníkem ostrahy v Kč bez DPH, jak je tato nabídková cena definována pro jednotlivé části v čl. 8 této zadávací dokumentace.“ Uvedený článek č. 8 poukazuje na povinnost uchazeče zakalkulovat do nabídkové ceny všechny uvažované náklady, včetně nákladů na služební vozidlo s uvažovaným denním nájezdem 130 kilometrů, které je využíváno při samotném výkonu služby, režijních nákladů a přiměřeného zisku uchazeče. Ustanovení článku VI., odstavce 7, dává vítěznému uchazeči právo zvýšit sazbu za hodinu práce bezpečnostního pracovníka vždy jedenkrát za rok a to výhradně o míru inflace vyhlášené Českým statistickým úřadem.
70
7.4.4 Předmět plnění Předmětem plnění je poskytování služeb fyzické ostrahy, tzv. bezpečnostních služeb, jejichž smyslem je zamezit vniknutí neoprávněných osob do prostor letiště, poškozování, či neoprávněné manipulaci s majetkem objednatele, protipožární ochrana a poskytování letištních a leteckých bezpečnostních služeb dle § 45, odst. 2, písmeno g) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a výkon dohledu nad prováděním níže uvedených služeb ve smyslu § 16a, odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb., poskytovaných jinými subjekty:
technické a provozní odbavení letadla na odbavovací ploše
odbavení cestujících a jejich zavazadel
odbavení nákladu a pošty
zásobování palubního bufetu potravinami a nápoji
dohled nad manipulací s leteckými pohonnými hmotami a oleji
Ostraha využívá pro výkon své činnosti služební motorové vozidlo ve správě dodavatele (vítězného uchazeče), jež slouží k efektivnímu zajištění pochůzkové činnosti ve střeženém areálu.
7.4.5 Požadavky na bezpečnostní personál Vzhledem k předmětu plnění jsou na bezpečnostní personál, zajišťující ostrahu letiště Přerov, kladeny nadstandardní požadavky na fyzický i psychický stav a především na potřebnou odbornou kvalifikaci. Mezi základní osobnostní předpoklady patří bezúhonnost, přiměřené rozumové schopnosti a neexistence duševní poruchy, či choroby, návyků na požívání alkoholu a omamných látek, dodržování pravidel zdvořilostní a profesionální etiky a přiměřený zdravotní stav. Během výkonu strážní služby platí přísný zákaz kouření. Zadávací dokumentace stanoví odbornou kvalifikaci, potřebnou pro poskytování letištní a letecké bezpečnostní služby v tomto rozsahu: „Osoby, které budou poskytovat letištní a letecké bezpečnostní služby musí být držiteli odpovídající kvalifikace pro výkon letištních a leteckých bezpečnostních služeb, zejména musí mít platné potvrzení o absolvování bezpečnostního školení v souladu s Národním programem bezpečnostního výcviku v civilním letectví České republiky (dále jen „NPBV“), jedná se o typy školení: A2, B1, B11, B14, B15, D2 a D3.“
71 Dle požadavku zadavatele musí být při výkonu služby přítomni vždy minimálně 2 bezpečnostní pracovníci, kteří splňují požadovanou odbornou kvalifikaci potřebnou pro poskytování letištní a letecké bezpečnostní služby, všichni pak musí být aktivní řidiči.
7.4.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky Dne 15. 5. 2015 byla zadavatelem vydána tzv. Písemná zpráva zadavatele, prostřednictvím které oznámil výsledek všech částí zadávacího řízení výběr nejvhodnějších nabídek. Pro část 3, „Letištní a letecké bezpečnostní služby včetně ostrahy areálu LOM PRAHA s. p. - letiště Přerov“, byla jako nejvýhodnější nabídka vybrána nabídka společnosti SBS „IVA“ s.r.o., jež předložila konečnou nabídkovou cenu za hodinu práce jednoho bezpečnostního pracovníka ve výši 130,- Kč bez DPH. Na druhém místě se umístila společnost G4S Secure Solutions (CZ), a.s. s nabídkovou cenou 225,- Kč bez DPH, třetí uchazeč, bezpečnostní služba CEZAR, byl vyloučen pro nesplnění kvalifikačních předpokladů.
7.5 Případ č. 5: Ředitelství silnic a dálnic České republiky: „Zajištění služeb fyzické ostrahy v budově GŘ ŘSD ČR“ 7.5.1 Charakteristika zadavatele Ředitelství silnic a dálnic České republiky (dále jen ŘSD) je příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy České republiky na základě zřizovací listiny, ke dni 1. 1. 1997. Předmětem činnosti ŘSD je především (nikoliv však výlučně):
Hospodaření s dálnicemi a silnicemi I. třídy, včetně příslušenství
Koordinace a kontrola plnění povinností organizací údržby a správy silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje
Zabezpečení výstavby a modernizace silnic a dálnic
Zabezpečení a plnění závazků státu, vyplývajících z koncesionářských smluv
Provozování systému výkonového zpoplatnění na vybraných pozemních komunikacích v České republice
Provozování systému časového zpoplatnění na vybraných pozemních komunikacích v České republice ve smyslu ust. § 21 a násl. zákona č.
72 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 347/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb. a další zákony ve znění dalších předpisů Dle oficiálního webového portálu www.rsd.cz je ŘSD: „státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR. Základním předmětem činnosti organizace ŘSD je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy.“ V čele ŘSD stojí generální ředitel, který je do své funkce jmenovaný ministrem dopravy České republiky.
7.5.2 Typ zadávacího řízení Zadavatel, tedy ŘSD, vypsal v roce 2015 tzv. otevřené zadávací řízení na služby, pod názvem VZ „Zajištění služeb fyzické ostrahy v budově GŘ ŘSD ČR“. Cílem tohoto řízení je uzavření smlouvy s uchazečem, jehož nabídka bude vyhodnocena jako nejvhodnější a to na dobu určitou v délce trvání 48 měsíců s předpokládaným zahájením plnění k 1. 1. 2016. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel ve výši 4 200 000,Kč bez DPH s tím, že tuto částku v dokumentu Popis a odůvodnění zakázky odůvodnil takto: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se odvíjí od ceny na trhu“.
7.5.3 Hodnotící kritérium a ustanovení o nabídkové ceně Dle zadávací dokumentace, oddílu 3, odstavce 3. 1., je: „základním hodnotícím kritériem pro výběr vítězné veřejné zakázky, je nejnižší nabídková cena za 48 měsíců, při současném splnění všech zadávacích podmínek.“ Zadavatel zvlášť zdůrazňuje nutnost dodržování všech platných předpisů a platných norem, které se týkají podmínek zaměstnávání jakékoliv kategorie zaměstnanců v České republice. V návaznosti na ustanovení odstavce 5. 2 oddílu V. zveřejněné Smlouvy o poskytování služeb (smlouva je součástí zadávací dokumentace) je uchazeč povinen zakomponovat do nabídkové ceny všechny položky, které mohou cenu ovlivnit a jsou nezbytné k řádnému poskytování dohodnutých služeb. Toto ustanovení dále stanovuje, že: „celkovou nabídkovou cenu služeb není možné z žádného důvodu navýšit, s výjimkou navýšení sazby DPH, při změně právních předpisů a při změně míry inflace.“
73
7.5.4 Předmět plnění Dokument Popis a odůvodnění zakázky definuje stručným způsobem předmět plnění jako: „Ochrana majetku před krádežemi, před poškozováním, předcházení škod na zdraví a majetku a zamezení vstupu neoprávněných osob do objektu GŘ ŘSD ČR.“ Jedná se o zajištění komplexních bezpečnostních služeb v budově Generálního ředitelství v Praze jedním bezpečnostním pracovníkem s tím, že vítězný uchazeč se zavazuje k posílení ostrahy do 30 minut od přijetí požadavku ze strany zadavatele. Podmínkou, stanovenou v zadávací dokumentaci, je osobní motorové výjezdové vozidlo ve vlastnictví uchazeče, které bude využito k dopravě bezpečnostního personálu na objekt, právě v případě požadavku na navýšení personálního obsazení. Komplexními bezpečnostními službami, se rozumí ochrana majetku před krádežemi, ochrana majetku před poškozováním, předcházení škod na zdraví a majetku a zamezení vstupu neoprávněných osob.
7.5.5 Požadavky na bezpečnostní personál Základním požadovaným kritériem, jež musí dle zadavatele splňovat bezpečnostní personál, je zdravotní způsobilost dle Nařízení vlády 352/2003 o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, nebo podniků (§ 2 dle P1, funkce B, pořadové číslo 1). Dalšími požadavky na bezpečnostní personál je schopnost spolehlivě obsluhovat technická zařízení (CCTV, PZTS a EPS), konat pochůzkovou činnost, dostatečně komunikovat slovem i písmem nejenom k zaměstnancům zadavatele, ale rovněž i k veřejnosti, dbát na čistotu a upravený vzhled a zachovávat mlčenlivost.
7.5.6 Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky Zadávacího řízení se zúčastnilo celkem pět uchazečů o VZ, ze kterých však dva uchazeči (SISTEL INTERNATIONAL s.r.o. a AB FACILITY a.s.), byli pro porušení podmínek zadávacího řízení vyloučeni. Dne 30. 11. 2015 provedla hodnotící komise posouzení všech nabídek, které vyhověly podmínkám zadávacího řízení, a zadavatel oznámil výběr nevhodnější nabídky: 1. FORCORP GROUP s.r.o. – 2 159 174,- Kč bez DPH (61,55 Kč bez DPH/hod)
74 2. Skupina IPO seskupení firem (IPO – STAR s.r.o./Hana Nováčková IPO, IPO SECURITY s.r.o.) – 4 121 900,- Kč bez DPH (117,50 Kč bez DPH/hod) 3. SECURITAS ČR s.r.o. – 4 152 355,12 Kč bez DPH (118,36 Kč bez DPH/hod)
7.6 Případová studie – shrnutí a charakteristika Všechny předchozí zkoumané případy, byly vybrány tak, aby reprezentovaly taková zadávací řízení, jež kladou na uchazeče, tedy na jednotlivé SBS a následně jejich personál zvýšené nároky, jež korespondují s významem a strategickou úlohou zadavatele v rámci České republiky. Vzhledem k uvedenému bylo možné předpokládat, že samotný zadavatel má zájem o dodávku takových bezpečnostních služeb, jež zaručí vysoce kvalifikovanou a profesionální ochranu zdraví, života a majetku zadavatele a v širším významu – jedná se o státní instituce, či subjekty státem zřízené – i ochranu zájmů každého obyvatele naší republiky. Kolektivní případová studie (Stake, 1995) je pro účel této diplomové práce zaměřena především na studium a rozbor kritérií hodnocení jednotlivých nabídek, výsledek zadávacího řízení a samotnou realizace VZ, včetně řešení případných námitek ostatních uchazečů.
7.6.1 Hodnocení jednotlivých nabídek Všechny jednotlivě zkoumané případy zadávacích řízení dle ZVZ, měly zadavatelem stanovené totožné hodnotící kritérium: tímto kritériem je ve všech případech nejnižší nabídková cena. V oblasti nákupu bezpečnostních služeb na komerčním základě je volba tohoto kritéria jevem obvyklým, což dostatečně naznačuje i tvrzení jednatele společnosti SECURITAS ČR s.r.o., pana Michala Kuníka v rozhovoru pro odborný časopis Security magazín (2015): „Musím s lítostí konstatovat, že v současnosti je trh bezpečnostních služeb v zoufalém stavu. Je to proto, že jediným konkurenčním nástrojem je stále cena a jediným beneficientem cenové války, která v současnosti zuří, je zákazník.“ Zadavatelé se volbou tohoto hodnotícího kritéria sami připravují o možnost poměrně účinné selekce kvalitních, odborně zdatných a prověřených zadavatelů a podporují tak snahu některých uchazečů o maximální snížení ceny s následným dopadem na pracovní podmínky zaměstnanců, kvalitu bezpečnostního personálu a v konečném důsledku tedy na celkovou úroveň dodávané služby.
75 § 78 ZVZ, odstavec 1, písmeno a), vkládá do rukou zadavatelů nástroj v podobě hodnotícího kritéria nazvaného ekonomická výhodnost nabídky, které je právě v případě nákupu bezpečnostních služeb, kdy nejde o nákup „naprosto identického produktu“ od několika prodejců, nýbrž o nákup služby (kdy na konečnou kvalitu má vliv více proměnných), nesporně vhodnější, než prostý kalkul s nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel se v případě hodnocení nabídek pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, sám vystavuje mnoha rizikům – jsou známy případy, kdy vítězný uchazeč odmítne poskytnout součinnost dle § 82 ZVZ a následně tak dochází k oslovení druhého uchazeče v pořadí a celá situace se může opakovat. Velmi často pak dochází ke zrušení celého zadávacího řízení. Druhým, neméně významným rizikem je situace, kdy vítězný uchazeč součinnost poskytne, dojde k uzavření smlouvy, v jejímž průběhu se nový dodavatel bezpečnostních služeb dostane do provozních obtíží (ekonomické, personální apod.) a opětovně dojde k vypovězení smluvního vztahu s potřebou vypsání nového zadávacího řízení. Pravděpodobně nejhojněji se vyskytuje stav, kdy dodavatel neposkytuje z dlouhodobého hlediska služby na požadované úrovni a po celou dobu kontraktu dochází nejenom k uplatnění sankčních ustanovení smlouvy, ale také k nezabezpečení potřebné úrovně střežení na objektech zadavatele.
7.6.2 Výsledek zadávacího řízení a řešení případných námitek
7.6.2.1 Ministerstvo vnitra České republiky Uveřejněné rámcové smlouvy, které obsahují vysoutěžené hodinové sazby, poukazují na alarmující skutečnost, kdy významná státní instituce, jakou Ministerstvo vnitra zcela jistě je, neváhá uzavřít smlouvy na ostrahu svých objektů, které jsou v přímém rozporu s výkladem platné legislativy. Všechny uvedené vysoutěžené ceny musí dle Zadávací dokumentace zohledňovat všechna rizika vyplývající z řádného plnění smlouvy po celou dobu její platnosti, což jsou v případě této VZ 4 roky od podpisu smlouvy. Jedním z těchto rizik je i zvyšování minimální mzdy, které má přímý dopad na zaručenou minimální mzdu pro druhou skupinu prací. V porovnání s Analýzou k minimálním mzdovým nákladům pro rok 2015 je zjevné, že ani v případě jediné hodinové sazby, která převyšuje minimální mzdový náklad, nejsou tato rizika zakalkulována. Centrální zadavatel se tak vystavuje bezprostřední hrozbě, kdy vítězný uchazeč nebude schopen plnit závazky, které plynou
76 ze smlouvy, plnit a dojde tak k ohrožení chráněných aktiv a k nutnosti vypsat nové zadávací řízení. Rámcová smlouva, která byla uzavřena pro část č. 7 VZ obsahuje ceny, které o více než 60 haléřů převyšují minimální mzdové náklady dle USBS, nicméně tento minimální mzdový náklad kalkuluje vzhledem k odměňování zaměstnanců SBS pouze s tzv. minimální zaručenou mzdou pro 2. skupinu prací, což značí, že MV ČR je ochotno zaplatit za hodinu práce bezpečnostního pracovníka SBS, který splňuje testy fyzické zdatnosti na úrovni PČR, psychologické testy na téže úrovni a ovládá základy cizího jazyka, pouze tuto zákonem stanovenou minimální mzdu. To vše za situace, kdy zaměstnanci SBS jsou v přímém kontaktu se zadrženými cizinci (střeží tzv. vnitřní perimetr), vykonávají totožnou činnost, jako například Vězeňská služba a tvoří tak klíčovou bezpečnostní složku celého střeženého areálu. V každém objektu spadajícím pod Správu uprchlických zařízení MV ČR, který byl součástí VZ slouží i Policie ČR (především však Cizinecká policie), která však za standardních okolností do přímého styku s cizinci nepřichází a je využívána především k ostraze vnějšího perimetru objektů (pozn. autora – společnost ve které pracuji, dlouhodobě střeží uvedená zařízení) Podání námitek: Centrální zadavatel – tedy autor citované Důvodové zprávy, Ministerstvo vnitra České republiky – odmítl námitku společnosti REI, s.r.o. s tím, že se nejedná o podezřele nízkou nabídkovou cenu, neboť uchazeči svou nabídkovou cenu zdůvodnili čerpáním dotačních programů na zaměstnávání zdravotně postižených osob…MV ČR tak popřelo svoji vlastní Důvodovou zprávu k předkládanému návrhu zákona, který má za cíl řešit nevyhovující situaci na poli komerční bezpečnosti. Hodinové částky za fyzickou ostrahu částí 1 až 6 jsou o více než polovinu nižší, než minimální přípustná fakturační částka pro rok 2015, dle analýzy USBS ČR – tedy 130,10 za hodinu práce bezpečnostního pracovníka. Tuto skutečnost napadá prostřednictvím podání námitky jeden z uchazečů o VZ, společnost REI, s.r.o. (námitka proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky pro část č. 6 VZ), kdy uvedla, že: „důvodem pro podání námitky je Důvodová zpráva Ministerstva vnitra pro předkládaný návrh zákona do parlamentu ČR, a to Zákona o bezpečnostní činnosti a o změně souvisejících zákonů. Ve zmíněné je konstatováno, že „…při výběru nejnižších cen u veřejných zakázek, dochází k degradaci oboru bezpečnostních služeb“. Důvodová zpráva uvádí jako „odstrašující příklady“ z roku 2014, kdy ceny u veřejných zakázek
77 byly 47,69 Kč za jednu hodinu, 55,- Kč/hod. a 52,-Kč/hod. (Rozhodnutí centrálního zadavatele o námitkách uchazeče)
7.6.2.2 Správa státních hmotných rezerv Dne 29. 1. 2016 byla podepsána smlouva mezi SSHR a vítězným uchazečem – SBS BLESK Servis s.r.o., která byla dle zákona zveřejněna na profilu veřejného zadavatele. SSHR přistoupila na nabídkovou cenu, jež je o více než 50% nižší, než minimální mzdový náklad pro rok 2016, dle předložené analýzy těchto mzdových nákladů USBS ČR, který pro rok 2016 činí 138,74 Kč/hodinu. Strategické zásoby České republiky, respektive objekty v majetku Státní správy hmotných rezerv, tak dnes střeží SBS, jenž na základě platné smlouvy fakturuje nižší hodinovou částku za bezpečnostního pracovníka, než je zákonem stanovená hranice minimální zaručené mzdy pro druhou skupinu prací (68,49 Kč/hod versus 69,10 Kč/hod zaručené minimální mzdy). Podání námitek: Nebyly podány žádné námitky.
7.6.2.3 Ministerstvo kultury České republiky Ministerstvo kultury České republiky, jako centrální zadavatel VZ přistoupil na hodinové sazby u pozic bezpečnostní pracovník, bezpečnostní pracovník recepce a operátor Centrálního operačního střediska na hodinové fakturační sazby, které jsou výrazně nižší, než sazby vypočtené USBS ČR (93,- Kč bez DPH X 130,10 Kč bez DPH). Jelikož uvedené pozice tvoří naprostou většinu předpokládaného objemu fakturačních hodin, ovlivnily tyto položky velmi výrazně celkovou nabídkovou cenu uchazeče. Podání námitek: Proti oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, podal druhý z uchazečů, „Společnost SECURITAS, CENTR GROUP, INDUS PRAHA a G4S pro kulturu“ (dále jen stěžovatel), námitku, kterou odůvodnil nesprávným rozhodnutím zadavatele, který dle stěžovatele porušil §77 ZVZ, jelikož: „buď nevyzval vybraného uchazeče k odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, resp., pokud jej vyzval, pak pochybil, pokud vybraného uchazeče následně nevyloučil, jelikož jím předloženou nabídkovou cenu nelze zdůvodnit, když tato je objektivně mimořádně nízká.“ (Rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele, č. j. MK 10380/2016 OIVZ)
78 Stěžovatel ve své námitce argumentuje skutečností, že převážná většina pozic, uvedených v ZD a Technické specifikaci, klade tak vysoké nároky na bezpečnostní personál, že je nelze obsadit osobami se zdravotním postižením a následně na tyto osoby čerpat předpokládanou dotaci dle zákona o zaměstnanosti. Vyjádření zadavatele: „Je pouze odpovědností vítězného dodavatele, aby zajistil osoby, které jsou schopny plnit požadavky na jednotlivé pracovní pozice. V případě nedodržení kvalitativních parametrů na výkon bezpečnostních služeb budou vůči dodavateli uplatňovány sankční mechanismy.“ Dále poukazuje na fakt, kdy i při teoretickém obsazení těchto pozic osobami se zdravotním postižením, nelze toto prakticky realizovat, jelikož na trhu práce není k dispozici požadovaný počet těchto osob. Vyjádření zadavatele: „Zadavatel je toho názoru, že stěžovatel nezná a nemůže znát množství osob se zdravotním omezením, s kterými vybraný uchazeč počítá při realizaci veřejné zakázky a jeho domněnka nemožnosti získání těchto osob na trhu práce je tak čistě spekulativní.“ V neposlední řadě se námitka stěžovatele opírá o minimální zaručenou mzdu pro 2. skupinu prací, která je spolu se zákonnými příplatky a povinnými odvody zaměstnavatele základním prvkem pro výpočet hodinové nabídkové ceny za fyzickou ostrahu, doplněnou o veškeré provozní a režijní náklady zaměstnavatele, spolu s přiměřeným ziskem. Vyjádření zadavatele: „Položkový rozklad jednotlivých částí nabídkové ceny vybraného uchazeče obsahoval konkrétní hodnoty u veškerých požadovaných položek včetně přímých mzdových nákladů, ostatních přímých nákladů, režijních nákladů a předpokládaného zisku vybraného uchazeče. Rozhodnutím zadavatele byla námitka stěžovatele na podezřele nízkou nabídkovou cenu zamítnuta, spolu s tímto písemným odůvodněním, uvedeným v Rozhodnutí.
7.6.2.4 LOM PRAHA s. p. Analýza k minimálním mzdovým nákladům USBS ČR nezahrnovala v položce ostatní přímé náklady, náklady na služební vozidlo, tudíž lze důvodně předpokládat, že nabídková cena předložená SBS „IVA“ s.r.o. (130,- Kč bez DPH) měla být značně vyšší, než uvedených 130,- Kč/hodinu. Dalším faktorem, který měl být při kalkulaci
79 hodinové sazby zohledněn, je avizovaná navýšená minimální mzda k 1. 1. 2016, jež má přímý vliv na cenotvorbu nabídkových cen fyzické ostrahy. Podání námitek: Dne 24. 4. 2015 byla podepsána smlouva mezi zadavatelem, tedy společností LOM PRAHA s. p. a SBS „IVA“ s. r. o. na ostrahu části 3 VZ. Proti výsledku zadávacího řízení a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, nedošlo ze strany ostatních uchazečů k podání námitek a to i přes skutečnost, že i přes vysoké požadavky zadavatele na bezpečnostní personál (především na jeho odbornost), nutnost zakalkulovat do ceny náklady na služební vozidlo a nemožnost nikterak zvyšovat fakturační sazbu (mimo inflační doložky) byla výsledná nabídková cena o 10 haléřů nižší, než minimální doporučená hodinová sazba USBS ČR, jež činní 130,10 Kč/hodinu.
7.6.2.5 Ředitelství silnic a dálnic České republiky Zadavatel, tedy ŘSD, oznámil dne 8. 1. 2016 uzavření smlouvy s uchazečem Skupina IPO seskupení firem, jehož nabídka byla hodnotící komisí vybrána na základě hodnotícího kritéria jako druhá nejvhodnější. K neuzavření smlouvy se společností FORCORP GROUP s.r.o. nedošlo na základě § 82 ZVZ, odstavce 4: „Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle odstavce 2. Odmítneli vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu, nebo neposkytne-li řádnou součinnost, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. V obou případech – v případě původně vítězného uchazeče FORCORP GROUP s.r.o. i v případě uchazeče, se kterým byla smlouva skutečně uzavřena, tedy Skupina IPO seskupení firem, byla nabídková cena hluboko pod minimální nabídkovou cenou předloženou USBS ČR. Podání námitek: Nebyly podány žádné námitky.
7.6.3 Případová studie: zobecnění zjištěných skutečností Závěry, vyplývající ze zkoumání jednotlivých předložených případů, vypovídají o shodném přístupu jednotlivých zadavatelů k nákupu tak strategické komodity, kterými jsou bezpečnostní služby. Tento přístup je charakterizován především hodnocením
80 předkládaných nabídek dle jediného kritéria, kterým je nejnižší nabídková cena, což je skutečnost, která značně znevýhodňuje ty uchazeče o VZ, kteří striktně dodržují veškerou platnou legislativu spojenou se zaměstnáváním osob všech kategorií, investují do vzdělávání bezpečnostního personálu a v neposlední řadě kalkulují s objektivně předpokládanými nároky, jež jsou kladeny na osoby, konajícími bezpečnostní činnost na jednotlivých pozicích. Tyto nároky jsou souhrnem odborných, osobnostních a neposlední řadě i zdravotních předpokladů, jež jsou nezbytné pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky. Dle vyjádření Branch managera společnosti SECURITAS ČR s.r.o., pro státní zakázky (Branch Státní správa), pana Jana Chodory, je ročně v oblasti komerční bezpečnosti vypisováno dle ZVZ více než 100 zadávacích řízení, ze kterých je dle jeho odborného odhadu téměř 95% hodnoceno podle nejnižší nabídkové ceny. Dalším významným charakteristickým rysem všech případů, je tolerance zadavatelů k takovým nabídkovým cenám, které jsou hluboko pod minimální možnou nabídkovou cenou, při zohlednění všech aspektů, které na výslednou nabídkovou cenu mohou mít vliv. Tyto nabídkové ceny – tedy ceny, které bezezbytku splňují kritéria pro podezřele nízkou nabídkovou cenu – se vyskytují v každém z výše uvedených případů a nikdy nebyly důvodem pro vyřazení nabídky takovéhoto uchazeče. V případě námitek ze strany některého z dalších uchazečů o VZ, či v případě vyzvání ze strany zadavatele k rozkladu předkládané ceny, se vždy vyzvaný uchazeč obhájil předpokladem čerpání dotací na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tento postup je však v rozporu s výkladem Zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.), kdy dotace čerpané na zaměstnávání osob se zdravotním postižením neslouží ke zvyšování zisku zaměstnavatele (a tím k vytváření prostoru pro snižování nabídkových cen), nýbrž k částečnému pokrytí nákladů, které zaměstnavateli vznikají právě v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením – tedy například s úpravou pracovního místa, odstranění tzv. snížené výkonosti (obsazení stanoviště další osobou, která se bude podílet na samotném výkonu), pořízením pomůcek, které umožní lépe vykonávat požadovanou činnost apod. Zadavatelé také jednotně přenášejí všechna možná rizika spojená s výběrem nejvhodnější nabídky na své budoucí dodavatele a zbavují se tak odpovědnosti za samotný průběh kontraktu. Těmito riziky je myšlena zejména skutečnost, že uchazeči ve snaze snížit nabídkovou cenu na úroveň, která jim zaručí šanci získat VZ, operují s finančními prostředky, které v okamžiku podání nabídky nemají k dispozici. K získání
81 příspěvku na zaměstnávání osoby se zdravotním postižením je nutno splnit řadu podmínek (viz. samostatná kapitola této práce), tento příspěvek je nenárokový a uchazeč se tak vystavuje riziku, že za nabídkové ceny nebude schopen plnit předmět smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a dodavatelem. Možné řešení je lze spatřovat v zavedení spoluodpovědnosti odběratele za transparentnost a čistotu podnikání dodavatele. Inspiraci lze nalézt v sousedním Německu, kde tuto cestu zvolili: podle ustanovení §13 MiLoG se aplikuje § 14 o vysílání pracovníků, které definuje odpovědnost zadavatele – tedy zákazníka. Nákup bezpečnostních služeb ze strany významných státních institucí, podniků a zadavatelů, jež se řídí ZVZ, probíhá, dle předložené studie, bez přihlédnutí ke stále rostoucímu významu SBS a jejich role v systému „veřejné“ bezpečnosti. Dochází tak k postupné devastaci trhu SBS a bezpečnostního průmyslu za současného zvyšování hrozících rizik.
8 Zvyšování minimální mzdy a následný dopad na zaměstnanost V dokumentu Úřadu vlády ČR „Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR“ je uvedeno: „Jako každé regulační opatření v socioekonomické oblasti je ovšem minimální mzda předmětem zásadního politického sporu. Politická pravice zdůrazňuje možné negativní dopady minimální mzdy na zaměstnanost. Trh práce je podle tohoto typu kritiky deformován. Minimální mzda sice zajistí vyšší mzdy, ale ve výsledku pro menší počet
zaměstnanců
–
minimální
mzda
tak
údajně
vytváří
nedobrovolnou
nezaměstnanost.“ (2014 : 5) Kritika státní intervence v oblasti zvyšování minimální mzdy se ozývá ze strany majitelů a provozovatelů soukromých bezpečnostních agentur stále silněji a to i v návaznosti na dvojí zvýšení této sazby v poměrně krátkém časovém úseku (červen 2013, leden 2015). Vládě ČR je kladeno za vinu, že nedomýšlí dopady své intervence, nebere ohledy na reálnou situaci a podmínky, které na trhu práce panují. Zvýšení minimální mzdy je veřejností (tedy převážně tou částí, která je v zaměstnaneckém poměru) přijímána velmi kladně, neboť se na první pohled jedná o velmi pozitivní vládní opatření. Již citovaný dokument Úřadu Vlády České republiky „Vliv minimální mzdy na nezaměstnanost v ČR“ se svým obsahem pokouší vyvrátit, či naopak prokázat vliv minimální mzdy na výši nezaměstnanosti a to jak v globálním měřítku (tedy z pohledu
82 národního hospodářství), tak také z dílčího pohledu jednotlivých ekonomických činností rozděleného dle CZ-NACE. Hypotéza byla v tomto případě stanovena takto: „Zvýšení minimální mzdy má negativní dopad na zaměstnanost v ČR“ a pro její potvrzení byla použita tzv. metoda nejmenších čtverců. Při samotném testování byla vzata do úvahy celá řada dalších proměnných, jako například: průměrný počet zaměstnanců dle CZNACE, rozdíl poměru minimální mzdy k průměrné mzdě dle téhož rozdělení, růst hrubého domácího produktu, diference poměru mezi minimální mzdou a životním minimem a tzv. náhodná složka. Samotné testování (zkoumáno bylo časové období od roku 2000 do roku 2012, přičemž se vycházelo z údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí) přineslo, respektive potvrdilo dva nejdůležitější předpoklady: 1. „Proměnná zastupující vliv minimální mzdy na celkový počet zaměstnanců v národním hospodářství vyšla statisticky nevýznamná. Lze tedy obecně říci, že tato proměnná nemá vliv na celkovou zaměstnanost v ČR.“ 2. „Jak můžeme vidět v tabulce 6, odhady koeficientů základních modelů ukázaly vliv minimální mzdy na počet zaměstnanců v několika odvětvích. Směr jejího efektu na míru nezaměstnanosti podle získaných odhaduje v souladu s vyslovenou hypotézou.“
(2014 : 25) Pro účely této diplomové práce není podstatně podrobně analyzovat zjištěné závěry,
nicméně
výsledek
výzkumu
prokazuje,
že
celková
úroveň
zaměstnanosti/nezaměstnanosti se vlivem zvyšování minimální mzdy nemění, jednotlivá odvětví však nárůst nezaměstnanosti vlivem této úpravy pociťují. Jedná se o ty profese, kdy vysoké procento zaměstnanců pracuje za mzdu na hranici minimální mzdy. Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR vypracovala svou vlastní studii zaměřenou na zvyšování nezaměstnanosti vlivem nárůstu minimální mzdy, ve které se opírá o sebraná statistická data, zkušenosti odborníků z oboru komerční bezpečnosti a o své výpočty. Tato studie jednoznačně dokazuje výrazný úbytek zaměstnanců (a tím i pracovních míst) ve sledovaném období, kterým je časový úsek mezi posledními dvěma zvyšování minimální mzdy a zároveň poukazuje na fakt, že objem vyplácených mzdových prostředků se prakticky nezměnil. Tento dokument však nelze považovat za absolutně směrodatný (na rozdíl od Analýzy minimálních mzdových nákladů), jelikož
83 v něm nejsou nikterak obsaženy další možné příčiny jako například postupné nahrazování lidské síly technikou - tedy dnešní celosvětový trend. Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR však ze své analýzy vyvozuje následující stanovisko: a) Zvyšování mzdových nákladů formou navyšování mzdových „tarifů“ zaručené mzdy vede k likvidaci pracovních míst. b) Likvidace pracovních míst je markantní zejména v oblasti, kde mzdové a personální náklady činí přes 85 – 90 % celkové ceny služby. Zobecňujeme tak poznatek z oblasti SBS. c) Ve vztahu k bodu b) lze tvrdit, že na tomto stavu se podílí zásadní měrou sám stát, který diktuje subjektům, kolik musí minimálně vyplácet zaměstnancům. Na druhou stranu stát - není ochoten své vlastní požadavky promítnout do své politiky nákupu a preferuje subjekty, které soutěží v podstatě pouze o „dotace“ formou získání zakázky za nejnižší cenu (získaná zakázka je podmínkou získání dotace). Nebo jinak, stát přímo preferuje subjekty, které porušují platnou legislativu zásadním způsobem. Stát tak nakupuje od „pašeráků“, ačkoli vydává miliardy na „finance“. d) MPSV a celá současná vláda se mýlí, když tvrdí, že zvyšování minimálních mezd nemá vliv na nezaměstnanost. Má, a naše výpočty, statistická data a reálná zkušenost to dokazují.
Tabulka č. 12: Vývoj mzdy a počtu zaměstnanců v období 2013 - 2015 30. 6. 2013 1. 1. 2015 rozdíl rozdíl v % mzda
59, 60
64,80
5,20
8,72
zaměstnanců
51900
47485
-4415
-8,51
hodin měsíčně
159
159
celkem
5 901 901 920,- 5 870 969 424,- 30 932 496,-
-0,52
odvod 34 %
2 006 646
1 996 129
-0,52
652,80
604,16
10 517 048,64
Zdroj: Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR
9 Závěr Soukromá bezpečnostní činnost tvoří velmi specifický segment podnikání, který v návaznosti na celosvětově rostoucí rizika, neustále nabývá na významu. Již v úvodu této práce zmíněná privatizace bezpečnosti, tedy pozvolný odklon od zajištění
84 všeobecné bezpečnosti a ochrany majetku státními složkami k širokému využívání soukromých subjektů, spolu s faktem, že se tyto subjekty zároveň stávají významným a strategickým zaměstnavatelem s nemalými nároky na odbornost personálu, staví problematiku SBS na jedno z čelních míst aktuálně řešených témat. Postavení SBS v České republice, vzhledem k roli, kterou by v bezpečnostním systému měly zaujímat, je - jak vyplývá ze zjištěných skutečností uvedených v této práci – velmi neuspokojivé a rovněž v evropském kontextu se Česká republika svým přístupem ke komerční bezpečnosti výrazným způsobem vymyká. Absence účinné a především potřebné legislativy, jež upravuje a reguluje tento obor, vede k neúměrnému počtu (ve srovnání s ostatními komparovanými zeměmi Evropy) subjektů, jež poskytují bezpečnostní služby na komerční bázi, které nejsou prakticky nikterak kontrolovány z hlediska dodržování pracovně-právních předpisů, předmětu vlastní podnikatelské činnosti a potřebné odbornosti. Tento stav vedl ke značné devastaci trhu, což se projevilo především v devalvaci nabídkových cen za poskytování fyzické ostrahy a to až do té míry, kdy i stát, prostřednictvím státních institucí a podniků (a to i strategických a pro chod státu zásadních) zcela bezostyšně nakupuje bezpečnostní služby za ceny, jež nelze v souladu se správným výkladem platné legislativy obhájit. Takový zadavatel tímto jednáním ohrožuje veřejný zájem zajištění bezpečnosti, ochrany střežených veřejných aktiv i duševního vlastnictví. Tento převládající trend se strany státních zadavatelů, se promítá například i do uváděné předpokládané hodnoty veřejné zakázky, kdy lze jednoduchým početním úkonem dojít k průkaznému zjištění o předpokládané a očekávané hodinové fakturační sazbě. Nákup bezpečnostních služeb „pod cenou“ se stal ve státní sféře normou… Dlouhodobě neudržitelnou situaci v oblasti SBS se dnes zabývá především Ministerstvo vnitra České republiky, jako předkladatel chystaného Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti: „Vzhledem k tomu, že dosavadní regulace a její vynucování včetně samoregulačních mechanismů trhu soukromých bezpečnostních služeb dlouhodobě nepřináší kýžený efekt, je jediným možným řešením přijetí kompletní nové právní úpravy předmětné problematiky. Jedině zcela nová právní úprava s sebou přinese odstranění zejména bezpečnostních rizik“. (Důvodová zpráva k navrhovanému Zákonu o soukromé bezpečnostní činnosti) Předkládaný návrh Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti přináší jako jedno z opatření vydávání licencí (namísto dnešních koncesí v rámci Živnostenského zákona),
85 ke kterým by se vyjadřovala řada subjektů (především Policie České republiky, zpravodajské služby apod.) tak, aby licencované společnosti byly zárukou vysoké profesionální kvality a zároveň představovaly minimální možné riziko pro společnost. V případě přijetí Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti s variantou následného „přelicencování“ všech subjektů které mají i nadále zájem podnikat v oblasti komerční bezpečnosti lze předpokládat stejný jev, jako v případě uvedených evropských zemí: prudký pokles počtu subjektů, poskytující bezpečnostní služby, kultivaci trhu a zvýšení odborné a profesní způsobilosti. Důvodová zpráva k připravovanému zákonu preferuje také variantu tzv. prokazování zdravotní způsobilosti u osob vykonávajících bezpečnostní činnost, kdy (v bodu 2.3.5) uvádí tyto přínosy:
vyloučení možných budoucích zdravotních selhání osob, které přímo vykonávají bezpečnostní činnosti, jde tedy o ochranu, jak těchto osob, tak i osob třetích
charakter činnosti soukromých bezpečnostních služeb, v žádném případě nevylučuje působení osob se zdravotním postižením (například obsluha zabezpečovacího systému, dohledového, poplachového a přijímacího centra)
Prokázání zdravotní způsobilosti by zabezpečilo obsazení pracovních pozic těmi osobami, které splňují požadovaná zdravotní kritéria, zároveň by nedošlo k diskriminaci osob se zdravotním postižením a byly by eliminovány SBS, které kalkulují s plošným získáváním dotací na osoby se zdravotním postižením v rozporu s jejich určením. Tabulka č. 13: Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti – analýza aktérů Aktér Ministerstvo vnitra ČR
Parlamentní podvýbor pro obecní policie a soukromé bezpečnostní služby
Zájem nutnost řešit stávající situaci vyplývá z Důvodové zprávy k chystanému Zákonu o soukromé bezpečnostní činnosti. zájem řešit stávající situaci s ohledem na bezpečnostní rizika a jasné vymezení kompetencí, aktivně se podílí na tvorbě
Moc vysoká míra státní moci
vysoká míra moci, moc zákonodárná, navíc se jedná o odborný specializovaný výbor
Poznámka
86
Profesní sdružení soukromých bezpečnostních služeb
Zaměstnanci soukromých bezpečnostních agentur
navrhovaného Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti zájem na kultivaci trhu, ochraně vlastních práv, vymezení činnosti, „likvidaci“ nekalé konkurence – tyto zájmy deklarují prostřednictvím dokumentů jako například Analýza k minimálním mzdovým nákladům, či K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů. snaha a zájem o zlepšení pracovních podmínek a sociálních jistot
střední míra moci, kterou je třeba posilovat sdružením se do jednotného a názorově konzistentního uskupení
účinným prostředkem k prosazování svých zájmů, je uskupení do silných profesních sdružení, která pak jednotně vystupují – jednotnost však z mnoha důvodů stále chybí – jedním z nich je i fakt, že současný stav mnohým majitelům BA vyhovuje
nízká moc, slabé odborové organizace,
legislativní změny by patrně přinesly i výraznou změnu ve struktuře bezpečnostního personálu
Zdroj: autor V nedávné době rozvířily novou diskuzi o politice nákupu bezpečnostních služeb ze strany státních institucí zadávací řízení na ostrahu, které vypsalo Ministerstvo kultury a Letiště Praha. V případě Ministerstva kultury se jednalo o zajištění fyzické ostrahy na 113 objektech v rámci celé České republiky, včetně tak významných institucí jako je například Národní galerie, či muzea a galerie v historickém centru Prahy. Postup ministerstva kultury při zadávacím řízení, respektive absenci jakékoliv strategie zabezpečení takto významných veřejných objektů a hodnocení na základě nejnižší nabídkové ceny, veřejně kritizoval například poslanec Martin Lank (Úsvit – Národní koalice): „V době teroristických útoků na veřejné instituce včetně muzeí a galerií je naprosto skandální nepožadovat žádnou strategii zabezpečení těchto objektů. Všude ve světě je trend přesně opačný. Navíc se již běžně k ostraze užívají mnohem sofistikovanější
technologie,
než
důchodci
ozbrojeni
baterkou…“
(www.securitymagazin.cz) Poslanec Hamáček poslal na Ministerstvo kultury interpelaci, na niž reagoval ministr kultury Mgr. Daniel Herman písemným vyjádřením ze dne 7. 1. 2016, vedeným pod číslem jednacím MK 482/2016 OIVZ. V tomto vyjádření se ministr plně staví za
87 průběh zadávacího řízení a neshledává žádná pochybení (vyjádření tvoří přílohu č. 1 této Diplomové práce). Zcela opačný postoj zaujala k hodnocení nabídek společnost Letiště Praha, která při hodnocení nabídek na fyzickou ostrahu, vyloučila jednoho z uchazečů v souladu s § 77 odst. 6 Zákona o veřejných zakázkách, právě o nejnižší nabídkovou cenu. Při tomto rozhodnutí vycházel zadavatel ze stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky ze dne 2. 9. 2015, vedeném pod číslem jednacím 2015/32521-34/2, vydaném prostřednictvím náměstka pro řízení úřadu a mezinárodní spolupráci, kde se uvádí: „…v případě veřejných zakázek na služby fyzické ostrahy bude nabídková cena, odpovídající mzdovým a personálním nákladům nižší, než 130,10 Kč za hodinu služby bez DPH, považována za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu §77 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“ (toto stanovisko tvoří Přílohu č. 2 této práce) Právě Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky je prvním veřejným zadavatelem, jež zakotvil přímo do zadávací dokumentace (veřejná zakázka Poskytování služeb fyzické ostrahy objektů MPSV, kapitola 5, odstavec 5. 1.) upozornění na nutnost rozkladu nabídkových cen, které budou nižší, než 130,10 Kč bez DPH za hodinu služby. Toto zadávací řízení není doposud ukončeno, nelze tak posoudit skutečný dopad tohoto kritéria na výsledek řízení. Závěry této diplomové práce poměrně jednoznačně poukazují na nedostatečnost existující legislativy, jež upravuje činnost SBS na straně jedné a zároveň na nesprávnou interpretaci a nevyužívání všech možností stávající legislativy v oblasti veřejných zakázek a zaměstnávání (Zákon o veřejných zakázkách, Zákon o zaměstnanosti). Přijetí Zákona o soukromé bezpečnostní činnosti ve skutečně funkční podobě a následné „licencování“ všech subjektů, jež mají zájem nadále působit v oblasti komerční bezpečnosti a zakotvení jednoznačných požadavků na fyzické, psychické, zdravotní a odborné předpoklady bezpečnostního personálu v návaznosti k jednotlivým pracovním pozicím by (na základě zjištění z komparace jednotlivých zemí) přineslo účinný nástroj k eliminaci nekvalitních SBS, posílení významu SBS při ochraně (nejen) veřejného zájmu a k celkové kultivaci trhu komerční bezpečnosti. Ponechání současného stavu, (tzv. Nulová varianta, tak jak ji uvádí Důvodová zpráva k chystanému Zákonu o soukromé bezpečnostní činnosti) tedy ponechání regulace všech bezpečnostních činností v intencích Živnostenského zákona se jeví jako nejméně vhodná a spolu s preferovanou strategií nákupu bezpečnostních služeb ze strany většiny zadavatelů,
88 kteří jsou povinni se řídit ZVZ by dále posilovala pozici těch SBS, které cíleně využívají nedostatečnosti stávající legislativy a absence kontroly ze strany dozorujících orgánů ke snižování cen pod zákonnou mez. Přímé dopady současné podoby právního rámce v oblasti SBS, lze nalézt zejména v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců těchto společností, které jsou přímou příčinou vysoké fluktuace zaměstnanců ve vlastním výkonu služby a jejich motivaci (zejména finanční) vykonávat zodpovědně všechny požadované činnosti. Nepřímým dopadem současného stavu, avšak z hlediska požadované role SBS velmi závažným, je pak plošně nízká kvalita dodávaných služeb, které se jeví vzhledem k aktuálně hrozícím bezpečnostním rizikům, jako nepřijatelná. Všechny uvedené faktory společně přispívají k nízké prestiži a atraktivitě oboru komerční bezpečnosti, který se trvale potýká s nedostatkem odborně zdatného, kompetentního personálu, jenž je pro posílení pozice SBS v bezpečnostním systému České republiky nezbytný.
10 Summary Private security activities constitute a very specific segment of the business, which in response to increasing worldwide risk is becoming increasingly important. Already at the beginning of this dissertation mentioned the privatization of security, a gradual shift away from securing general safety and protection of property by state forces in the widespread use of private entities, along with the fact that these subjects are also becoming an important and strategic employer with considerable demands on the expertise of staff, puts the issue security companies on one of the front position currently solved topics. Position of security companies in the Czech Republic, due to the role that the security system should take, it is - as is clear from the findings presented in this dissertation - very disappointing and also in the European context, the Czech Republic in its approach to commercial security significantly beyond. The absence of effective and above all necessary legislation, which governs and regulates this field, leads to a disproportionate number (compared to other European countries) entities that provide security services on a commercial basis, which are practically no way be checked for compliance with labor regulations, the subject's own business activities and the necessary expertise. The conclusions of this dissertation quite clearly point to the inadequacy of existing legislation, which regulates the activities of security companies on the one hand while on the incorrect
89 interpretation and failure to use all possibilities of the existing legislation in public procurement and employment. Direct impacts current form the legal framework for security companies can be found especially in the working conditions of the employees of these companies, which are the direct cause of the high turnover of staff in the self-service performance and motivation (particularly financial) to perform responsibly all the required actions. Indirect impact on the status quo, but in terms of required security companies’ role very seriously, then flat low quality of service delivery, which appears to be due to the impending current security risks as unacceptable. All these factors together contribute to low prestige and attractiveness of commercial security industry, which is constantly facing a shortage of professionally able, competent personnel, which is to strengthen the position of security companies in the security system of the Czech Republic needed.
11 Použitá literatura Knižní a časopisecké zdroje ABRAHAMSEN, Rita a Michael C WILLIAMS. Security beyond the state: private security in international politics. New York: Cambridge University Press, 2011. ISBN 0521154251. AVANT, Deborah D. The market for force: the consequences of privatizing security. 3rd print. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2007, xiv, 310 s. ISBN 978-0521-61535-8. BÍLEK, Pavel. Demokratický právní stát ve světle práva na bezpečnost. První. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2003. ISBN 80-7251-122-X. BUREŠ, Oldřich. Expertní studie k možnosti působení soukromých bezpečnostních služeb v oblastech, kde doposud vykonávají působnost orgány veřejné moci. Praha: Ministerstvo vnitra: odbor bezpečnostní politiky, 2012. BUREŠ, Oldřich. Privatizace bezpečnosti: české a zahraniční zkušenosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 318 s. ISBN 978-80-247-4601-2. DOSKOČILOVÁ, Veronika. Komparace českých a slovenských soukromých bezpečnostních služeb v letech 1993 - 2012 [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2014. 112 s. Vedoucí práce Oldřich Bureš. FELDMANN, H. How Flexible are Labour Markets in the EU Accession Countries Poland, Hungary and the Czech Republic?. Comparative Economic Studies, 06, 2004,
90 vol. 46, no. 2. pp. 272-310 ProQuest Central. ISSN 08887233. FISCHER, Robert J. a Gion GREEN. Introduction to Security. 7th ed. Burlington: Elsevier/Butterworth-Heinemann, 2004. ISBN 0-7506-7600-0. FOUKALOVÁ, Kristýna. Soukromá (Ne)Bezpečnost: Soukromé bezpečnostní služby jako možné riziko pro demokratický právní stát a lidská práva. Brno, 2012. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno. Vedoucí práce JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D. Good for Guards, and Us; A New Deal Boosts Wages for Private Security Officers and should Slow Turnover, Making Everyone Safer. Los Angeles, Calif.: , Jan 25, 2008 ProQuest Central. ISBN 04583035. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. IVANKA, Ján. Systematizace bezpečnostního průmyslu. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Fakulta aplikované informatiky, 2011. ISBN 978-80-7454-122-3. JUŘÍČEK, Ludvík a Petr ROŽŇÁK. Bezpečnost, hrozby a rizika v 21. století. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014, 323 s. ISBN 978-80-7418-201-3. KAMENÍK, Jiří a František BRABEC. Komerční bezpečnost: Soukromá bezpečnostní činnost detektivních kanceláří a bezpečnostních agentur. Praha: Aspi, 2007. ISBN 97880-7357-309-6. KRULÍK, Oldřich. Soukromé bezpečnostní služby ve státech Evropské unie. První. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2013. ISBN 978-80-7251-396-3. MACEK, Pavel. Soukromé bezpečnostní služby. 1. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, 130 s. ISBN 80-85981-62-9. KOLÁČKOVÁ, Kateřina, LANGR, Tomáš, LEVANDOVSKÝ, Vladimír, POLÁK, Martin, ŠRÁMEK, Marek. Manuál veřejného zadavatele pro veřejné zakázky zadávané formou jednacího řízení s uveřejněním, jednacího řízení bez uveřejnění a zjednodušeného podlimitního řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Vyd. 1. Praha: OTIDEA, 2012. KRČ, Robert. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a judikaturou. Praha: Linde, 2013, xiv, 1253 s. ISBN 978-80-7201-888-8. PROTIVINSKÝ, Miroslav. Nová zákonná úprava SBS ve Slovinsku. Kriminalistika. 2007, s. 301-302. STAKE, Robert E. The art of case study research. Thousand Oaks: SAGE Publications, 1995. ISBN 0-8039-5767-X. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/enhancements/fy0655/95004979-d.html
91 VESELÝ, Arnošt, Martin NEKOLA a Zuzana DRHOVÁ. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2007, 407 s. ISBN 978-80-86429-75-5. Internetové zdroje X. let výročí založení Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR. ASBS.CZ [online]. 2009 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.asbs.cz/novinky/xlet-vyrocizalozeni-asociace-soukromych-bezpecnostnich-sluzeb-cr.html Analýza poptávky po pracovní síle a nabídka pracovní síly v celé ČR za prosinec 2015. Integrovaný portál MPSV [online]. 2016 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh/ CoESS [online]. [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: www.coess.org Informace k profesní kvalifikaci strážný. Bezpečnostní zpravodaj [online]. 2013 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.bezpecnostni-zpravodaj.cz/informace-k-profesnikvalifikaci-strazny/ Minimální mzda v Německu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/20173 Ministerstvo pro regionální rozvoj ČR: Veřejné investování [online]. 2015. [cit. 201510-26]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Verejne-investovani/Verejne-zakazky-aPPP/Casto-kladene-dotazy-Novy-zakon-o-zadavani-verejnych-zakazek-(1)/Jmenujmealespon-nektere-hlavni-prinosy-chystaneho-zakona#CatName Působnost privátních bezpečnostních firem na Ukrajině – „záhada“ rusko-ukrajinského konfliktu. Security Magazín [online]. 2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: Působnost privátních bezpečnostních firem na Ukrajině – „záhada“ rusko-ukrajinského konflikt SECURITAS ČR s.r.o. [online]. [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: www.securitas.cz Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/strateg_zam_2020 Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR. Ceny veřejného sektoru a některých soukromých subjektů 2013příklady [online]. 2014 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.usbscr.cz/wp-content/uploads/Ceny-veřejného-sektoru-a-některýchsoukromých-subjektů-2013přiklady.pdf Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR. Nové údaje na základě ČSÚ v oblasti SBS [online]. 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.usbscr.cz/wpcontent/uploads/poctySBS30062015a.pdf
92 VÁCLAVÍK, Radek. Kuník (SECURITAS ČR): Jediným konkurenčním nástrojem na trhu bezpečnostních služeb je cena. SECURITY magazín [online]. 2015, (6) [cit. 201604-11]. Dostupné z: http://www.securitymagazin.cz/zpravy/integrovana-reseni-avysoce-specializovane-bezpecnostni-sluzby--to-je-budoucnost-komercni-bezpecnosti1404048469.html VESELÝ, Arnošt. Teorie mnohačetných forem kapitálů [online]. Praha: Fakulta sociálních věd UK, 2006 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/117_014_Vesely.pdf Věstník veřejných zakázek [online]. 2016, 2016 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ Vláda schválila návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. 2015. Security magazín [online]. [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: http://www.securitymagazin.cz/legislativa/vlada-schvalila-navrh-zakona-o-soukromebezpecnostni-cinnosti-1404044394.htm Zaměstnanost, nezaměstnanost. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost_nezamestnanost_prace ZAPLETAL, R.: K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů. Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR [online]. 2014 [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.usbscr.cz/k-navrhu-zakona-o-soukromebezpecnostni-cinnosti-a-o-zmene-nekterych-zakonu/ Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace: Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti. Úřad vlády České republiky [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9JGCREHP Profily zadavatelů a jednotlivé veřejné zakázky LOM PRAHA, s. p.: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/ostraha-objektu-lom-praha-s-p Ministerstvo kultury ČR: https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazka.seam?idZak=NTQ3Jm5ncHJhZ3 Vl Ministerstvo vnitra České republiky: https://www.zakazky.mvcr.cz/vz00026243 Ředitelství silnic a dálnic ČR: https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazka.seam?idZak=ODIzMyZnb3JkaW 9uUnNk Správa státních hmotných rezerv České republiky: https://zakazky.sshr.cz/contract_display_693.html
93 Zákony a legislativa Zákon č. 40/1964 Sb. – Občanský zákoník Zákon č. 40/2003 Sb. – Trestní zákoník Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách Zákon č. 141/1961 Sb. – Trestní řád Zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání
94
12 Seznam příloh Příloha č. 1: Analýza k minimálním mzdovým nákladům od 1. 1. 2015 (sken) Příloha č. 2: Vyjádření MPSV k mimořádně nízké nabídkové ceně (sken) Příloha č. 3: Odpověď ministra kultury na interpelační otázky
95
13 Přílohy Příloha č. 1: Analýza k minimálním mzdovým nákladům od 1. 1. 2015 (sken)
96
97
98 Příloha č. 2: Vyjádření MPSV k mimořádně nízké nabídkové ceně (sken)
99
100
101
102
Příloha č. 3: Odpověď ministra kultury na interpelační otázky (sken)
103
104
105
106
107
108
