UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut ekonomických studií

Diplomová práce

2014

Jana Malíčková

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut ekonomickcýh studií

Jana Malíčková

ODDLUŽENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Diplomová práce

Praha 2014

Autorka: Jana Malíčková Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jana Gutiérrez Chvalkovská

Bibliografický záznam Malíčková, Jana. Oddlužení v České republice Praha 2014. 82 s. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Fakulta socialních věd, Institut ekonomických studií, Vedoucí diplomové práce: PhDr. Mgr. Jana Gutiérrez Chvalkovská.

Abstrakt Oddlužení je v českém právním řádu zakotveno od roku 2008. Během šesti let účinnosti dané právní úpravy bylo podáno již 84 000 žádostí o povolení oddlužení a jejich počet stále roste. Pro empirickou část této práce jsem vytvořila vlastní datový soubor se 175 žadateli o oddlužení, který má 25 proměnných. Zjistila jsem, že oddlužení je povoleno více než 90 % žadatelů. Největší vliv na povolení oddlužení má způsob vyplnění žádostí. Ručně vyplněné žádosti mají mnohem nižší procento úspěšnosti než žádosti vyplněné na počítači nebo psacím stroji. U dlužníků velmi často dochází k optimalizaci finančního daru tak, aby měli dostatečnou částku na povolení oddlužení.

Klíčová slova: oddlužení, logit model E-mail autorky: [email protected] E-mail vedoucí práce: [email protected]

Abstract Personal bankruptcy has been enacted in the Czech legal system since 2008. In the six years, during which the legal regulation was in effect, there here have been already 84,000 applications for personal bankruptcy filed and the number is still increasing. For the empirical part of this work, I have created a data set matrix consisting of 175 applicants for personal bankruptcy and 25 descriptive variables. I found out that personal bankruptcy was permitted in more than 90% of the cases. The single variable with the highest influence on the positive handling of the request for personal bankruptcy was the manner of filling in the application. Handwritten applications have a much lower percentage of approval than those written on a computer or a typewriter. We noted that frequently debtors received a financial donation optimized in order to have sufficient financial means for the permission of personal bankruptcy.

Keywords: personal bankruptcy, logit model Author’s e-mail: [email protected] Supervisor’s e-mail: [email protected]

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Prohlašuji dále, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

Praha, 31. července 2014 Podpis

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí této práce PhDr. Mgr. Janě Gutiérrez Chvalkovské za zajímavý nápad na téma diplomové práce, její rady a komentáře. Dále děkuji JUDr. Tomáši Richterovi LL.M., Ph.D. za cenné připomínky k mé práci a také organizátorům a účastníkům workshopu ”Právo a ekonomie”pořádaného CSLEA (především Mgr. Liboru Duškovi, Ph.D. a Josefu Montagovi, Ph.D.).

Největší dík však patří mým blízkým za to, že mě neustále podporovali a pomáhali mi, a to nejen při psaní této práce, ale během celého mého studia.

Teze diplomové práce Dne 1. ledna 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Ten do českého právního řádu vnesl nový právní institut tzv. ”oddlužení”(neboli osobní bankrot). Oddlužení je určeno pro fyzické nebo právnické osoby, které nejsou podnikateli a nejsou schopny splácet své závazky věřitelům (většinou se jedná o spotřebitelské úvěry). Existují dvě formy oddlužení: zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře. Druhá forma nastává mnohem častěji a dlužník v ní musí během pěti let splatit alespoň 30 % svých dluhů. Dlužníkovi z jeho příjmů každý měsíc zůstane pouze nezabavitelné minimum, které se odvíjí od počtu vyživovaných osob, zbytek jeho příjmů je určen na splátky jeho nezajištěným věřitelům a jako odměna insolvenčnímu správci. Pokud dlužník po pěti letech splatí alespoň 30 % svých dluhů, insolvenční soud jej osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, které ještě nebyly splaceny (tedy maximálně 70 % původní dlužné částky) a nyní již bývalý dlužník může začít žít život bez dluhů. Tento právní institut se za více než pět let v českém právním řádu začal ”těšit”značné oblíbenosti. Měsíčně o oddlužení žádá stále více dlužníků. Podle odhadů společnosti Czech Credit Bureau převýšil počet povolených oddlužení v roce 2012 17 tisíc případů, počet návrhů na oddlužení dosáhnul 24 tisíc. Meziročně osobní bankroty vzrostly o více než polovinu. Zároveň již existují v ČR první případy, kdy došel proces oddlužení do konce a dlužníci byli po splacení více než 30 % svých závazků zbaveni nesplacených dluhů. Pokud je autorce diplomové práce známo, nebyla doposud v České republice zpracována studie zaměřující na žadatele o oddlužení, jejich šanci získat povolení oddlužení s přihlédnutím k charakteristice žadatele a žádosti. Autorka by nejdříve chtěla získat na náhodně vybraném vzorku návrhů na povolení oddlužení údaje o žadatelích (věk, pohlaví, akademický titul, kraj, způsob vyplnění žádosti). Z tohoto datového souboru by zpracovala popisné statistiky žadatelů. Následně by testovala hypotézy sledující, zda některé faktory mají větší vliv na odmítnutí, zamítnutí, nebo povolení oddlužení. Závěry této práce mohou sloužit jako podklady pro případnou změnu právní úpravy oddlužení.

Hypotézy

1. Muži mají větší šanci na povolení oddlužení, než mají ženy. Tento předpoklad zakládám na faktu, že ženy mají menší průměrnou i mediánovou mzdu než muži. 2. Mladší lidé mají větší šanci na povolení oddlužení než lidé starší. 3. Lidé z kraje, kde je vyšší míra nezaměstnanosti, mají menší šanci na povolení oddlužení než lidé z kraje s menší mírou nezaměstnanosti. 4. Lidé, kteří vyplnili žádost o povolení oddlužení ručně, mají menší šanci na povolení oddlužení než lidé, jejíž žádost je vyplněna na počítači nebo na psacím stroji. 5. Žadatelé o oddlužení, kteří na žádosti uvedli i svůj akademický titul, mají větší šanci na povolení oddlužení než žadatelé, kteří akademický titul nemají nebo jej neuvedli na žádosti. Metodologie

Pomocí náhodně vybraného vzorku návrhů na žádosti o oddlužení na insolvenčním rejstříku bude vytvořen datový soubor. Pomocí probit modelů budou na datovém souboru testovány hypotézy. Vysvětlovanou proměnnou bude odmítnutí, zamítnutí a povolení návrhu na oddlužení. Vysvětlující proměnnou bude mimo jiné věk, pohlaví a kraj žadatele o oddlužení.

Použité zkratky OSŘ

Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.)

IZ

Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení)

Obsah 1 Úvod

1

2 Česká právní úprava oddlužení

7

2.1

Podání návrhu na oddlužení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

2.2

Posouzení návrhu na oddlužení insolvenčním soudem . . . . . . . . .

9

2.3

Schůze věřitelů a rozhodnutí o schválení oddlužení . . . . . . . . . . . 10

2.4

Realizace oddlužení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.4.1

Zpeněžením majetkové podstaty . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.4.2

Plnění splátkového kalendáře

. . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

2.5

Splnění oddlužení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.6

Osvobození od dluhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.7

Společné oddlužení manželů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

3 Případové studie 3.1

3.2

16

Plněním splátkového kalendáře 3.1.1

Dlužnice A

3.1.2

Dlužnice B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Zpeněžením majetkové podstaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.2.1

Dlužnice C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

4 Data - popisná statistika 4.1

4.2

4.3

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

29

Výsledek řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 4.1.1

Kolikrát byla žádost podána . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

4.1.2

Forma oddlužení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Demografické údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4.2.1

Pohlaví

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.2.2

Věk dlužníka v době podání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.2.3

Nezaměstnanost v kraji žadatele . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.2.4

Manželství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.2.5

Počet dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.2.6

Akademický titul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Příjmy dlužníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

4.4

4.5

4.3.1

Dary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.3.2

Celkový příjem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

4.3.3

Příjmy a pohlaví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.3.4

Částka určená dlužníkům

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Dluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 4.4.1

Celkové dluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.4.2

Nevykonatelné dluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.4.3

Vykonatelné dluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.4.4

Nezajištěné dluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.4.5

Zajištěné dluhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.4.6

Poměr splacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Vlastnosti návrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 4.5.1

Kdo podal insolvenční návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4.5.2

Způsob vyplnění žádosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

5 Data - hypotézy a jejich testování

51

5.1

První podání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

5.2

Poslední podání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

6 Shrnutí

61

7 Příloha

70

1

Úvod

“Ze začátku jsme si brali půjčky na elektroniku. Za čas přišel větší finanční výdaj nebo menší výplata z důvodu nemoci. Potom jsme si brali větší půjčky, abychom mohli zaplatit ty staré dluhy. A netrvalo dlouho a už jsme nebyli schopni platit řádné splátky.” Jan Š., žadatel o povolení oddlužení

Je to již více než šest let (konkrétně od 1. ledna 2008), co nabyl účinnosti nový insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). Ten nahradil několikrát novelizovaný zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Kromě změny úpravy samotného konkurzního řízení vzniká v českém právním řádu nový institut tzv. ”oddlužení”, neboli osobní bankrot. Ten se snaží reagovat na nárůst situací, ve kterých se úpadek netýká pouze právnických osob, ale i spotřebitelů. Jejich úpadek totiž neznamená problém jen pro ně a jejich věřitele, ale může se stát i problémem pro širší společnost. Český právní řád se v tomto směru snaží navázat na nové směřování úpadkového práva, které započalo v 70. letech minulého století v USA a na následné zavedení institutu oddlužení i v právním řádu Spolkové republiky Německo. A v čem tedy oddlužení spočívá? Zjednodušeně řečeno, pokud má dlužník alespoň dva věřitele a nemůže déle než 30 dní splácet, může si u insolvenčního soudu zažádat o povolení oddlužení. Pokud soud nenalezne důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí žádosti, dojde ke schválení oddlužení. To má nejčastěji formu plnění splátkového kalendáře. Dlužník tedy po dobu 5 let musí žít pouze s minimálními finančními prostředky, zbytek jeho příjmů je určen na splátku dluhů. Pokud po 5 letech splatí alespoň 30 % svých dluhů, insolvenční soud mu zbytek dlužné částky odpustí. Člověk tedy může začít žít nanovo s čistým štítem. Druhou, méně častou formou oddlužení, je zpeněžení 1

majetkové podstaty. Při ní se insolvenční správce snaží zpeněžit dlužníkův majetek a z těchto prostředků uspokojit věřitele. Rovněž zde musí být věřitelé uspokojeni alespoň z 30 %, aby mohl být dlužník zbývajících pohledávek zbaven. Tématika osobních bankrotů získává na důležitosti s přibývajícím počtem půjček a horší makroekonomickou situací. Poskytování spotřebitelských úvěrů dosáhlo svého vrcholu v předkrizových letech, kdy průměrný roční nárůst spotřebitelských úvěrů v ČR dosáhl téměř 30 % [18]. Podle ministerstva financí sice úroveň zadlužení občanů České republiky není tak vysoká jako v jiných členských státech EU, alarmující je však dynamika růstu úvěrů [15]. Podle mého názoru je důvodů, proč mají lidé v poslední době tolik dluhů, hned několik. Mezi společenské jevy zvyšující množství dluhů bych jednoznačně zařadila konzumní styl života a ochotu půjčit si na mnoho věcí. V průzkumu agentury STEM z roku 2010 [14] na 1047 respondentech bylo zjištěno, že s nápadem vzít si na dovolenou úvěr a zaplatit o 20 % více nesouhlasí 69 % respondentů, avšak s úvěrem na televizi nesouhlasí jen 35 % lidí. Rovněž horší hospodářská situace po Velké krizi v roce 2008 uvrhla českou ekonomiku do vleklé recese, to mělo samozřejmě dopad na trh práce, míra nezaměstnanosti byla vyšší než v předkrizových letech [8] a málokdo si mohl být svým pracovním místem jistý. Déle také trvá, než si lidé bez práce najdou nové pracovní místo. Česká ekonomika se sice z recese dostala již v roce 2013 [6], na trh práce se však efekty oživení začnou dostávat až po několika měsících. Jako další velký problém stojící za rostoucí zadlužeností Čechů se jeví špatná finanční a právní gramotnost obyvatelstva a pokulhávající znalosti matematiky. Podle již výše zmiňovaného průzkumu agentury STEM z roku 2010 [14] pouze necelá třetina lidí ví, co znamená zkratka RPSN (tj. roční procentní sazba nákladů, vyjadřující procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru). Dále jen 17 % respondentů dokázalo správně spočítat úročení úvěru a jen třetina zná rozdíl mezi zkratkami p.m. a p.a. (tj. per monatum, měsíčně, a per annum, ročně). Ani výsledky průzkumu ohledně chování a zvyklostí lidí ve světě financí nebyly nijak potěšující. Podle průzkumu své veškeré účty platí jen 65 % lidí a dlouhodobé finanční cíle má stanovena pouze necelá pětina respondentů. Co se týče smluv a stížností, na které se průzkum také zaměřil, jen desetina lidí rozumí všemu,

2

co je ve smlouvě napsáno. A dvěma pětinám lidí se stalo, že jim byla předložena tak dlouhá smlouva, že ji nepřečetli celou. Na druhou stranu v mezinárodních studiích si Česká republika vede poměrně dobře [2] a [17]. V posledních letech navíc vzniklo v Česku několik projektů, které se snaží zvýšit znalosti o financích. Například Česká televize vysílala v letech 2009 až 2012 pořad Krotitelé dluhů, ten sledoval osudy lidí, kteří se dostali do finančních problémů, a nenásilnou formou divákům přinášel rady, jak zacházet s penězi a na jaká úskalí si dávat pozor. Několik dílů bylo věnováno lidem procházejícím oddlužení1 . Ministerstvo financí také v roce 2010 stanovilo Národní strategii finančního vzdělávání [15], jejímž cílem je vytvoření systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR. Toto vzdělání by mělo být dvoupilířové. První pilíř by se měl zaměřit na finanční gramotnost na základních a středních školách. A pilíř druhý by měl sledovat vzdělávání dospělých, což by mělo být zajištěno soukromým sektorem. Podstatné zvýšení finanční gramotnosti je však dle mého názoru dlouhodobý komplexní proces, který zahrnuje znalosti financí, smluv a finanční matematiky, a proto výsledky této strategie nebudou ihned v blízké budoucnosti patrné. Při pročítání návrhů na povolení oddlužení jsem si všimla, že žadatelé o povolení oddlužení nejčastěji mezi konkrétní důvody, proč oni sami nejsou schopni dostát svým závazkům, uvádějí ztrátu zaměstnání a následnou dluhovou spirálu, při níž spousta půjček vzniká na pokrytí splátek půjček předchozích. Rovněž některé negativní společenské jevy, jako je závislost na výherních automatech nebo návykových látkách, dostává závislé do obřích dluhů. Mezi další důvody, které můžeme najít v návrzích na oddlužení, patří životní situace jako je rozvod, vypořádání dědictví nebo brání si půjček na svého partnera nebo příchod potomstva. V některých případech bylo zadlužení žadatelů však také způsobeno jejich naivitou, kdy ručili za dluh jejich blízké nebo známé osoby. Oddlužení bylo do českého právního řádu zavedeno kvůli některým jeho výhodám oproti jiným formám řešení dluhů. Pozitivní dopady oddlužení zasahují nejen žadatele o oddlužení, ale i celou společnost. Žadatelé o oddlužení se díky statusu člověka v oddlužení vyhnou exekutorům a není jim zabavován jejich majetek (viz kapitola 2). To má zajisté pozitivní dopad na psychiku dlužníka i jeho rodiny. Navíc 1

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213556322-krotitele-dluhu/311292320110016/

3

se sníží náklady na vymáhání pohledávek, které jsou účtovány na vrub dlužníka. Člověk v procesu oddlužení si také nemusí brát další půjčky u nebankovních společností či lichvářů, kteří mají pro dlužníka značně nevýhodné úvěrové podmínky. Na ně by se lidé v dluzích museli většinou obracet, protože banky jim už další úvěr neposkytnou. Oddlužení také nutí lidi udržovat si práci, aby měli z čeho platit věřitelům a během 5 let dosáhli alespoň 30 % nesplacených dluhů. Stát z toho těží ve formě daně z příjmu (i když její výše asi není horentní). Další kladný aspekt oddlužení shledávám v jeho výchovném charakteru. Předpokládám, že žít za minimální životní náklady 5 let a zpočátku také odolávat nátlaku věřitelů, případně exekutorů, je pro dlužníky dostatečně silný zážitek, za který jim již další dluhy nestojí. Podruhé již o oddlužení podle české legislativy žádat nemohou. Jinak je tomu v USA, kde se může žádat opakovaně a místní občané toho hojně využívají. Podle studie [22] měla v roce 2010 skoro jedna šestina Američanů mezi 45 až 53 lety nebo jejich partneři požádali alespoň jednou o oddlužení a z nich jedna pětina požádala o oddlužení dvakrát a více. Klady pro společnost vidím v nižší kriminalitě a bezdomovectví, nezvyšování nezaměstnanosti a finanční náročnosti lidí pro sociální systém státu. Podle některých studií se při zavedení oddlužení zvýšila spotřeba nebo podnikatelská aktivita [13]. Ovšem i oddlužení má své nevýhody. Pro věřitele je negativní stránkou jednoznačně ta, že mohou přijít až o 70 % dlužné částky. Když vezmeme v potaz, že se jedná o 70 % nominální částky a dluhy jsou často spláceny v průběhu 5 let (někdy i více), může reálné uspokojení věřitelů činit zhruba čtvrtinu původního dluhu. Věřitelé ovšem také mohli zareagovat na zavedení institutu osobního bankrotu zvýšením úrokových sazeb nebo přísnějšími kritérii při schvalování půjčky2 . Dalším negativem může být zneužití osobního bankrotu, protože je těžké odlišit, zda dlužník není schopen splácet, nebo není ochoten splácet. K těmto případům již existuje judikatura [21], ve které se Vrchní soud v Praze vyslovil, že ”Představa dlužníka, že si bude i v průběhu oddlužení plně užívat všech radostí života s finanční podporou své přestárlé babičky a že starost o své dluhy přenechá insolvenčnímu správci odporuje nejen obecně přijímané morálce, ale též účelu a cíli oddlužení.” 2

V České republice, ale i jinde ve světě, od počátku Velké recese úrokové sazby klesají kvůli snižování klíčových úrokových sazeb centrálních bank. Například dvoutýdenní repo sazba byla v listopadu 2012 snížena na své historické minimum 0,05 %.

4

K negativům, které s sebou institut oddlužení nese, avšak tentokrát pro dlužníky, patří i nově vznikající tzv. ”oddlužovací společnosti”. Ty parazitují na zadlužených lidech, důvěryhodných poradnách a tomto právním institutu. Obvykle se tváří jako důvěryhodný partner při řešení dluhu, mají velmi profesionálně zpracovanou internetovou propagaci3 a svým zákazníkům slibují tzv. ”oddlužení”. Ve skutečnosti se pouze tyto společnosti stávají prostředníky mezi dlužníkem a jeho věřiteli za nemalou provizi. S právním institutem oddlužení nemají nic společného a jejich cílem je pouze zneužití zoufalé situace dlužníků. Někteří lidé o tom ale vědí a dokážou se prostřednictvím internetu informovat4 . Horší to však může být s těmi, kteří přístup k internetu nemají. Zároveň není vyloučeno, že samotný institut oddlužení nemusí postihovat všechny lidi s finančními problémy, ale může určité skupiny diskriminovat. Například je možné, že ženy na tom budou při povolování oddlužení hůře než muži, jelikož jejich průměrná mzda je nižší než průměrná mzda u mužů [5]. Na druhou stranu by na tom mohly být lépe jako například u mikroúvěrů, kdy je kvůli jejich důvěryhodnosti většina půjček poskytována právě jim [12]. Další hypotézou je, zda lidé mladší mají větší šanci na povolení oddlužení, než lidé starší. U nich je větší pravděpodobnost, že si najdou dobře placené zaměstnání a že si práci udrží, případně nezemřou. Jak jsem zmínila již dříve, o oddlužení nemohou zažádat podnikatelé, tudíž osobní bankrot nemůže být povolen živnostníkům5 . Mezi další faktory, které by na proces oddlužení mohly mít vliv, pokládám oblast, odkud žadatel o oddlužení pochází. Tuto hypotézu zakládám na faktu, že míra nezaměstnanosti se v různých oblastech naší republiky i několikanásobně liší a právě udržení si práce, případně její rychlé nalezení, je důležité pro dlužníkovy příjmy, ze kterých platí věřitelům své závazky. Soudce, který o oddlužení rozhoduje, mohou dále ovlivnit i formální stránky žádosti, zda je vyplněna ručně nebo na počítači. Jelikož počítač značně zlepšuje čitelnost, další hypotézou bude, že žádosti vypisované na počítači nebo psacím stroji mají větší šanci na úspěch. Poslední hypotéza testuje, zda lidé, kteří v návrhu na oddlužení uvedli akademický titul, mají vyšší šanci na 3

http://www.oddluzovacicentrum.cz http://podvodnefirmy.cz/category/financnictvi/ 5 Někdy je však podnikatelům proces oddlužení povolen, pokud je podíl dluhů z podnikání na celkových dluzích nepatrný. Od roku 2014 o oddlužení za jistých podmínek mohou žádat i podnikatelé v souladu s novelizovaným insolvenčním zákonem v případě, že s tím věřitelé souhlasí. 4

5

povolení oddlužení. To nutně neznamená, že to jsou všichni lidé, kterým tento titul náleží, někteří z nich tento titul do formuláře neuvedou, naopak někdo může titul uvádět neoprávněně. Ověřím tak hypotézu, že soudci budou s vyšší pravděpodobností povolovat oddlužení lidem s akademickým titulem, protože ti mají lepší šance na trhu práce. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. Na tuto kapitolu navazuje kapitola popisující českou právní úpravu oddlužení, jak proces oddlužení probíhá, co se musí uvést ve formuláři, co podle české legislativy musí žadatel o osobní bankrot splňovat a jak může soud rozhodnout. Ve třetí části sleduji tři případy o oddlužení. Kapitola čtvrtá představuje proměnné mého empirického výzkumu. V kapitole páté testuji výše zmíněné hypotézy a sestavuji model predikující úspěšnost žadatelů o oddlužení. V závěru celou práci shrnuji a uvádím několik problematických bodů oddlužení a jak by se jim případně dalo vyvarovat. Zmiňuji také, co dále by u oddlužení a insolvenčního zákona mohlo být zkoumáno.

6

2

Česká právní úprava oddlužení

Cílem této kapitoly je přiblížit čtenáři, jak samotný proces oddlužení podle českého právního řadu probíhá. Následující text zároveň představuje důležitý předpoklad pro empirickou část diplomové práce, ve které se budu snažit zjistit, jaké faktory mají vliv na odmítnutí, zamítnutí, či schválení návrhu na oddlužení. K pramenům řešení oddlužení patří v českém právu následující právní normy: • Insolvenční zákon (č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení) - především § 389 - § 418, • Vyhláška č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, • Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce. Pro zdárné absolvování oddlužení musí dlužník projít postupně všemi šesti částmi oddlužovacího procesu: 1. Podání návrhu na oddlužení insolvenčnímu soudu, 2. Posouzení návrhu na oddlužení insolvenčním soudem, 3. Schůze věřitelů, 4. Realizace oddlužení, které může nabývat jedné ze dvou forem: • Zpeněžením majetkové podstaty, • Plněním splátkového kalendáře, 5. Splnění oddlužení, 6. Osvobození od dluhů. 2.1

Podání návrhu na oddlužení

Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník. Tento návrh se podává společně s insolvenčním návrhem, kterým se zahajuje insolvenční řízení. Podá-li však insolvenční návrh jiná osoba než dlužník, může dlužník podat návrh na povolení oddlužení nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi (§ 390 7

(1) IZ). Pokud by byl návrh na povolení oddlužení podán po 30denní lhůtě nebo neoprávněnou osobou, je takový návrh odmítnut. Odvolání může podat pouze osoba, která podala návrh, tj. dlužník (§ 390 (3) IZ). Dlužník v úpadku je definován jako dlužník mající více věřitelů, peněžité závazky jsou po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen splatit (§ 3 (1) IZ). O oddlužení může požádat pouze dlužník, který není podnikatelem nebo nemá dluhy z podnikání. K otázce kdo je, či není, ve smyslu tohoto zákona podnikatelem, existují doprovodné předpisy a judikatura. Někdy dokonce záleží na příslušném insolvenčním soudu, zda dlužníka považuje za podnikatele, nebo ne. Většinou soud posuzuje, jak velká část dluhů pochází z podnikání. Novela insolvenčního zákona účinná od 1. 1. 2014 v § 389 (2) stanovuje, že dluhy z podnikání nebrání povolení oddlužení v případě, že jde o pohledávku zajištěného věřitele nebo tehdy, když s tím věřitel, o jehož pohledávku jde, souhlasí. Dluhy z podnikání nejsou také překážkou v povolování osobního bankrotu v případě, že jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka. Samotný návrh na oddlužení musí obsahovat obecné náležitosti podání, mezi které patří označení soudu, kterému je návrh směřován, jméno podávající osoby, označení věci, které se to týká, podpis a datum. Dále pak musí být součástí návrhu na povolení oddlužení (§ 391 IZ): • označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, • údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, • údaje o veškerých dlužníkových příjmech (ze závislé činnosti, podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a autorské odměny) za poslední 3 roky. Novela č. 217/2009 v § 391 (d) IZ umožňuje dlužníkovi vybrat konkrétní formu oddlužení (buď zpeněžením majetkové podstaty, nebo formou splátkového kalendáře). Pokud by si dlužník vybral oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem stanovených splátek (§ 391 (2) IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři,

8

jehož podobu zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti6 (§ 391 (3)). Zákon nestanovuje konkrétní formu vyplnění. Soudce v návrhu sleduje poctivý záměr dlužníka, jelikož vyplňuje údaje o insolvenčních řízeních či jiných řízeních řešící úpadek dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního orgánu, vedených v posledních 5 letech, tj. údaj o vedení insolvenčního či obdobného řízení u konkrétního soudu, včetně uvedení, kdy a jakým způsobem bylo takové řízení ukončeno. Dlužník musí také do žádosti uvést údaje o nezahlazených pravomocných odsouzeních výše uvedených osob pro trestní čin majetkové nebo hospodářské povahy, což dokládá výpisem z trestního rejstříku, který nesmí být starší více než 3 měsíce. Povinnými přílohami návrhu na povolení oddlužení (§ 392 (1) IZ), které slouží jako podkladové materiály k rozhodovacímu procesu v insolvenčním řízení, jsou: • seznam dlužníkova majetku, • seznam dlužníkových závazků, které jsou roztříděny do čtyř kategorií podle toho, zda jsou, či nejsou vykonatelné a zda jsou, či nejsou zajištěné, • listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka, • písemný souhlas nezajištěného věřitele, že hodnota plnění bude nižší než 30 % jeho pohledávky. 2.2

Posouzení návrhu na oddlužení insolvenčním soudem

O návrhu na povolení oddlužení rozhoduje insolvenční soud, těmi jsou v prvním stupni krajské soudy (§ 9 (4) OSŘ). Nejdříve insolvenční soud posuzuje formální stránku věci. Řeší, zda je návrh na povolení oddlužení úplný. Soud rovněž zkoumá srozumitelnost a určitost daného návrhu, a to včetně příloh. V této fázi může být návrh odmítnut z následujících důvodů: • navrhovatel ani přes výzvu učiněnou v souladu s § 393 (1) IZ nedoplnil všechny náležitosti návrhu na povolení oddlužení vyžadované zákonem nebo prováděcími předpisy (§ 393 (3) IZ), • návrh zůstal i přes uvedenou výzvu nesrozumitelný či neurčitý, 6

http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/formulare-vzory.html

9

• k návrhu nebyly ani přes výzvu připojeny požadované přílohy nebo neobsahujíli tyto přílohy stanovené náležitosti (§ 393 (3) IZ), • návrh byl podán opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn (§ 390 (3) IZ). Pokud návrh projde posuzováním formální stránky věci, může se začít zkoumat sama faktická stránka dlužníkovy situace. Insolvenční soud se zajímá o poctivost záměru a ekonomické možnosti žadatele. Návrh na povolení oddlužení může být zamítnut pokud (§ 395 IZ): • je důvodné předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, • očekávané příjmy v následujících 5 letech nejsou dostatečně vysoké, aby mohly uspokojit věřitele alespoň z 30 %, a dlužník se s věřiteli nedohodl na nižším plnění, • návrh na povolení oddlužení byl znovu podán osobou, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, dosavadní řízení dokládá lehkomyslný či nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v rámci insolvenčního řízení. Pokud krajský soud v tomto typu insolvenčního řízení neshledá důvody pro odmítnutí (formální důvody) nebo zamítnutí žádosti (faktické důvody) a není-li návrh na povolení oddlužení vzat zpět, je oddlužení povoleno (§ 397 IZ). V případě pochybností, zda je dlužník oprávněn návrh podat, insolvenční soud oddlužení povolí a tato otázka bude prozkoumána v průběhu schůze věřitelů. Insolvenční soud přidělí také žadateli o povolení oddlužení insolvenčního správce ze seznamu insolvenčních správců vedených Ministerstvem spravedlnosti ČR. 2.3

Schůze věřitelů a rozhodnutí o schválení oddlužení

Teprve v této fázi vstupují do insolvenčního řízení také věřitelé (pokud nepodali insolvenční návrh). Když je oddlužení povoleno, věřitelé jsou vyzváni insolvenčním soudem k podávání přihlášek svých pohledávek (ty však mohou podávát i před povolením oddlužení). Seznam pohledávek vyhotovuje přidělený insolvenční správce dlužníka. Dlužník nebo insolvenční správce mohou případně sporné pohledávky popírat (§ 410 IZ). V této fázi je role insolvenčního soudu pasivní, soud pouze dohlíží 10

na správný průběh schůze věřitelů a pokud by se schůze nekonala, vstoupil by insolvenční soud zpět do hry. Po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek svolá insolvenční soud zveřejněním vyhlášky schůzi věřitelů (§ 47 (1) IZ). Na schůzi se jedná a rozhoduje o způsobu řešení úpadku. Dlužník se této schůze musí také zúčastnit a zároveň musí odpovídat na dotazy věřitelů. Hlasovací právo zákon přiznává všem dlužníkovým věřitelům, kteří včas a řádně podali přihlášky svých pohledávek. Hlasování není dovoleno zajištěným věřitelům, kteří se v průběhu oddlužení uspokojí prodejem zástavy. Hlasování věřitelů může probíhat i mimo schůzi věřitelů (§ 401 IZ). Za každou jednu korunu přihlášené nezajištěné pohledávky má věřitel jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí o způsobu oddlužení je potřeba získat prostou většinu. Insolvenční soud je pak vázán výsledky schůze věřitelů. Insolvenční soud oddlužení schválí neprodleně po skončení jednání (§ 404 IZ). Insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvečního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. V tomto případě je pak dlužníkův úpadek řešen konkursem (§ 405 IZ). 2.4

Realizace oddlužení

V České republice existují dva způsoby realizace oddlužení. Prvním je zpeněžení majetkové podstaty, druhým je plnění splátkového kalendáře. Od novelizace z roku 2009 si žadatel o oddlužení může vybrat, jakou formu oddlužení preferuje (§ 391 (d) IZ). 2.4.1

Zpeněžením majetkové podstaty

Při oddlužení touto formou se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu (§ 398 IZ). Zveřejněním rozhodnutí jsou neúčinná práva na uspokojení se ze zajištění. S majetkovou podstatou zahrnutou do oddlužení má právo nakládat pouze insolvenční správce. Nelze vykonávat ani soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce postihující majetek, který je součástí majetkové podstaty. Insolvenční správce ve spolupráci s dlužníkem sestaví soupis majetkové podstaty. Majetek v něm musí být jednoznačně identifikován. V případě, že se uplatňuje právo na zajištění, daný majetek musí být ohodnocen znaleckým posudkem. Stejně jako u 11

exekucí, některý majetek nemůže být součástí majetkové podstaty. Jedná se například o osobní majetek dlužníka (oblečení, zubní kartáček atd.) nebo věci s důležitou hodnotou pro dlužníka (například snubní prsten, rodinné fotografie atd.). Existuje několik způsobů zpeněžení: • veřejnou dražbou (podle zákona o veřejných dražbách), • prodejem movitých a nemovitých věcí (podle OSŘ), • prodejem mimo dražbu. Když se najde kupec a majetek je zpeněžen, tak insolvenční správce musí soudu dodat konečnou zprávu a rozvrh (§ 408 (2) IZ). Konečná zpráva se podává, aby bylo jasné, jak bude celková částka rozdělena mezi věřitele. Přílohou konečné zprávy je také vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce. V zákonné 15denní lhůtě mohou věřitelé nebo i dlužník podat odvolání. Soud svolá zasedání, kterého se účastní insolvenční správce, dlužník, věřitelský výbor. Konečná zpráva je na tomto zasedání schválena, odmítnuta, případně ještě doplněna (§ 304 IZ). Po nabytí právní moci usnesení o schválení konečné zprávy vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení. V něm se stanovuje, kolik má být každému věřiteli vyplaceno. Přitom by všichni věřitelé měli být vyplaceni poměrně k výši jejich pohledávek a nezajištění věřitelé by měli být uspokojeni alespoň z 30 %. Po splnění rozvrhu je insolvenční správce povinen soudu dodat zprávu o splnění. 2.4.2

Plnění splátkového kalendáře

V drtivé většině případů převládá forma druhá7 . V ní dlužník musí po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Těmi jsou pohledávky výživného, náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, úmyslnými trestními činy. Dále také pohledávky uvedené v § 279 (2) OSŘ. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění. 7

Podle Credit Reform byla v roce 2013 tato forma zvolena v 18 803 případech, forma zpeněžení majetkové podstaty jen v 572 případech.

12

Dlužník má samozřejmě jisté povinnosti, které musí po schválení oddlužení touto formou dodržovat (§ 412 IZ). Tyto povinnosti slouží k zlepšení pozice věřitelů a vyšší průhlednosti informací o dlužníkovi a jeho příjmech, ať již pravidelných nebo jednorázových. Jsou to tyto povinnosti: • vykonávat výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání práce usilovat, • neodmítat dary a dědictví a vydat je insolvenčnímu správci ke zpeněžení a k použití na mimořádné splátky nad rámec splátkového kalendáře, • oznámit změnu bydliště, sídlo nebo zaměstnání insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému sboru, • předkládat přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců vždy k 15. březnu a 15. září insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému sboru, • nezatajovat žádný ze svých příjmů, • předkládat na žádost k nahlédnutí daňová přiznání, • neposkytovat žádnému věřiteli zvláštní výhody, • nepřijímat nové závazky, které k jejich splatnosti nemůže splnit. Insolvenční soud stanovuje termín první splátky a příjmy, z nichž by dlužník měl tuto splátku uhradit. Nejpozdější termín pro první splátku věřitelům je stanoven na konec měsíce následujícího po měsíci, kdy nastaly účinky schválení oddlužení. Do července roku 2009 byli dlužníci oprávnění provádět splátky věřitelům sami. Tento koncept se však v praxi ukázal jako málo vhodný. Řada dlužníků nezvládala výpočet částek určených jednotlivým věřitelům, proto tuto funkci následně převzal insolvenční správce. Insolvenční soud také může přikázat zaměstnavateli dlužníka, aby prováděl srážky ze mzdy na účet insolvenčního správce. Pokud jsou některé pohledávky během přezkumného řízení popřeny, tak jsou jednotlivé splátky uloženy u insolvenčního správce, který je podle výsledku incidenčního

13

sporu vydá věřiteli, anebo rozdělí mezi ostatní věřitele. V případě, že by dlužník nakládal s příjmy jinak, než zákon a soud stanoví, může být oddlužení zrušeno a na majetek prohlášen konkurs. 2.5

Splnění oddlužení

Dlužník oddlužení splní, pokud během 5 let splatí alespoň 30 % nezajištěných dluhů, které byly do oddlužení přihlášeny, anebo pokud za dříve než 5 let uspokojí všechny své nezajištěné pohledávky v plné výši. Insolvenční soud vezme splnění oddlužení na vědomí rozhodnutím. Proti tomuto rozhodnutí není možné odvolání. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Soud také rozhodne o odměně pro insolvenčního správce, jeho nákladech a zprostí ho jeho funkce (§ 413 IZ). 2.6

Osvobození od dluhů

Pokud dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Při osvobození dlužníka zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku. Pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 IZ), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení. Je-li hodnota plnění nižší než 30 % jejich pohledávek (případně nejnižší hodnoty plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli), může insolvenční soud po slyšení dlužníka a insolvenčního správce přesto přiznat dlužníkovi osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že nižší plnění nezavinil on (§ 415 IZ). Osvobození se dlužníkovi odejme, jestliže do 3 let od osvobození od oddlužení vyjde najevo (§ 417 IZ): • ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvod14

ného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům, • byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele. Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (§ 418 IZ): • jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, • v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníkovi po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo to navrhne dlužník. 2.7

Společné oddlužení manželů

Novelizací insolvenčního zákona k 1. 1. 2014 dochází také k úpravě společného návrhu manželů na povolení oddlužení (§ 394 (a) IZ). Podle něj manželé mohou tento návrh podat společně. Manželi musí být ke dni, kdy návrh na povolení oddlužení dojde insolvenčnímu soudu. Návrh také musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, aby jejich majetek určený pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty byl považován za majetek ve společném jmění manželů. Návrh je podepsán oběma manželi a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Manželé mají v insolvenčním řízení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Zároveň je na stránkách Ministerstva spravedlnosti dostupný formulář pro oddlužení manželů.

15

3

Případové studie

V následujících případových studiích ukážu na konkrétních příkladech osobních bankrotů, jak proces oddlužování ve skutečnosti vypadá. Do této studie jsem zahrnula tři případy, ve kterých proces oddlužení došel do úplného konce a dlužník byl insolvenčním soudem oddlužen. Případy jsem vybírala tak, aby byly zastoupeny obě formy oddlužení a zároveň tak, abych zveřejnila ten, kde došlo k 100% uspokojení věřitelů, i ten s nižším uspokojením věřitelů. Případy jsou také proloženy časovými údaji a tak lze sledovat, jak dlouho proces oddlužení přibližně trvá. Chtěla bych také porovnat, do jaké výše byli věřitelé uspokojeni. Zdrojem této části jsou informace dostupné v insolvenčním rejstříku. Zde jsem však při výběru konkrétních případů částečně omezena. Zaprvé tím, že institut oddlužení je v českém právním řádu zakotven pouze 6 let a tedy jen zlomek povolených oddlužení došel do svého konce (pokud dlužník splácí celých 5 let a nesplatí 100 % svých dluhů dříve). Zadruhé jsem byla omezena informacemi dostupnými v insolvenčním rejstříku. Insolvenční správce dlužníka musí podle IZ každého čtvrt roku informovat soud o tom, jak dlužník splácí své závazky věřitelům a jestli vše probíhá podle stanoveného plánu. Zde totiž většina insolvenčních správců uvede pouze krátkou zmínku o příjmech dlužníka a že vše probíhá v pořádku, případně kolik procent svých pohledávek již má splaceno. Bylo obtížné najít případ, ve kterém by insolvenční správce zveřejnil pro každý měsíc, jaké byly dlužníkovy příjmy, kolik činila nezabavitelná částka, kolik šlo po odečtení zálohy pro insolvenčního správce právě věřitelům. Navíc se někdy insolvenční správce dlužníka mění. Přesto jsem našla případy, které měly vše potřebné zveřejněné, a mohla jsem z nich celý případ rekonstruovat. 3.1 3.1.1

Plněním splátkového kalendáře Dlužnice A

Dlužnice A je 66letá důchodkyně z Ostravy. Žije sama v pronajatém bytě. V žádosti uvádí, že přišla o práci z důvodu uzavření provozovny. O tom, proč si v minulosti nabrala tolik půjček, se nezmiňuje. O povolení osobního bankrotu žádá hned na jaře 2008, tedy pár týdnů po tom, co je tento institut do českého právního řádu

16

zaveden. Dluhy však neplatí už od září 2007, tedy více než půl roku. Jejím příjmem je pouze starobní důchod, který v době podání činí 9 013 Kč. Měsíčně však podle jejího tvrzení musí zaplatit věřitelům 18 950 Kč. Celkem v žádosti o oddlužení přiznává 15 závazků v celkové výši 549 859 Kč. Všechny dluhy jsou bez zajištění a nejsou vykonatelné. Jejími věřiteli jsou 3 banky, 6 nebankovních poskytovatelů úvěrů a mobilní operátor. Z množství věřitelů lze soudit, že se dlužnice A pravděpodobně dostala do dluhové spirály a na pravidelné splátky půjček si brala další úvěry a takzvaně vytloukala klín klínem. Majetek, který vlastní, není v žádném případě dostatečný, aby jeho zpeněžení pokrylo její dluhy. Vlastní pouze vybavení bytu - lednici, televizi, pračku, obývací stěnu, koberec a sedačku v celkové hodnotě 31 500 Kč. V případě, že by ji bylo oddlužení povoleno, dostávala by ještě ze smlouvy o důchodu 2 000 Kč měsíčně od soukromé osoby, ke které neuvádí, jestli je to osoba blízká, ani důvod, proč ji daná třetí osoba takto vypomáhá. Insolvenční řízení bylo zahájeno v den podání žádosti o oddlužení, tedy 21. dubna 2008. V tento den nastávají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Například exekutor nemůže zabavovat její majetek atd. Čtyři dny nato Krajský soud v Ostravě zjišťuje úpadek dlužníka a povoluje řešení úpadku oddlužením. Ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku mohou věřitelé přihlásit své pohledávky. Dohromady se přihlásilo 12 pohledávek v celkové výši 582 105 Kč. Tři věřitelé se nepřihlásili vůbec, naopak jeden věřitel, kterého dlužnice A neuvedla, se přihlásil a jeho pohledávka nebyla popřena. Obrázek 1: Závazky dlužnice A

17

Z grafu je patrné, že existuje jistá diskrepance mezi závazky, které dlužnice A uvádí, a mezi přihlášenými pohledávkami. Jak jsem již výše uvedla, tři věřitelé se se svými pohledávkami vůbec nepřihlásili, naopak jeden věřitel přihlásil svoji pohledávku, přestože na ni dlužnice A ”zapomněla”. I výše dluhů úplně neodpovídala výši udávané samotnou dlužnicí - jeden dluh u bankovní společnosti dosahoval 121 445 Kč, i když dlužnice A v návrhu na povolení oddlužení uvedla, že dluží pouze 4 556 Kč. Pokud se podíváme, jakou část závazků tvoří původní dluh a jakou naběhlé úroky z prodlení, náklady řízení atd., není tento poměr pro ni příliš příznivý. Jednu pětinu jejich závazků tvoří právě příslušenství. Zbývajících 80 % tvoří původní dluh, v ní je nejen započítaná samotná půjčka, ale i běžné úroky. Ty se však z dostupných materiálů nedaly bohužel vyčíslit. Na schůzi věřitelů bylo odsouhlaseno oddlužení formou splátkového kalendáře. Obrázek 2: Přihlášené pohledávky vůči dlužnici A

10. června 2008 schválil Krajský soud v Ostravě oddlužení dlužnice A formou plnění splátkového kalendáře. Termín první splátky byl stanoven na 15. července 2008. Celkem bude plněno 9 věřitelům. Jejím příjmem bude starobní důchod a důchod vyplácený dlužnici A soukromou osobou (tj. dar). Dlužnice A splácela každý měsíc. Až do 33. splátky byl její příjem přibližně 12 000 Kč, pak její příjem poklesl o 2 000 Kč, protože soukromá osoba poskytující dar byla od té doby evidována na úřadu práce. Po 60 splátkách byli věřitelé vyplaceni přesně z 30 %. Také je zajímavé, že dlužnice A během oddlužení ani příliš nezaznamenala

18

Obrázek 3: Složení závazků dlužnice A

Obrázek 4: Rozdělení měsíčních splátek dlužnice A

Obrázek 5: Graf splácení závazků dlužnice A

pokles svých disponibilních příjmů. Jelikož dlužnice A splatila každému věřiteli požadovaných 30 % nominální výše dluhů, insolvenční správkyně navrhla osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek. 5. prosince 2013 se konalo jednání soudu, na kterém soud vzal na vědomí splnění schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud osvobodil dlužnici A od placení pohledávek věřitelům, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a věřitelům, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Celkové příjmy dlužnice A za pět let činily 665 650 Kč, z toho 66 000 Kč činilo

19

Obrázek 6: Splacení pohledávek dlužnice A

Obrázek 7: Zdroje příjmů dlužnice A během oddlužení

plnění od soukromé osoby. Pokud se podíváme na rozložení výdajů dlužnice A během oněch 5 let, vidíme, že 10 % bylo vyplaceno jako odměna insolvenčnímu správci, 26 % získali věřitelé a skoro dvě třetiny si dlužnice A ponechala jako nezabavitelnou částku. Obrázek 8: Výdaje dlužnice A během oddlužení

Uspokojení věřitelů z 30 % platí pouze v případě, pokud počítáme s nulovou inflací. V letech 2008 až do současnosti však inflace v České republice oscilovala mezi 6,3 % až 1,0 % [7]. Abychom zjistili, jakou částku věřitelé reálně dostali, spočítáme 20

současnou hodnotu (PV) splátek dlužnice A k roku 2007. Pro výpočet jsme sečetli splátky jednotlivých pohledávek v jednotlivých letech a diskontovali je roční mírou inflace. Výpočtem jsme dospěli k závěru, že dlužnice A splatila celkově 28,2 % svých závazků, pokud do výpočtů zahrnujeme i inflaci. (Detaily výpočtu jsou uvedeny v příloze.) 3.1.2

Dlužnice B

Dlužnice je 25letá svobodná matka ročního dítěte na rodičovské dovolené. Žije v menším městě ve východních Čechách. Kvůli mateřské dovolené nebyla podle svých slov schopna splácet svoje závazky. Jejím příjmem je příspěvek na rodičovské dovolené ve výši 3 800 Kč. Zároveň nastoupila na zkrácenou pracovní dobu jako pokladní v supermarketu, kde očekává měsíční příjem 10 000 Kč. Dlužnice nemá na rozdíl od dlužnice A uzavřenu žádnou darovací smlouvu, nevlastní ani žádný majetek. Ve své ručně vyplněné žádosti přiznává 6 věřitelů, kterým celkově dluží 143 355 Kč. Mezi její věřitele patří 1 banka, 1 nebankovní společnost, 2 mobilní operátoři, 1 provozovatel internetu a 1 poradenská společnost zabývající se ”oddlužením občanů”. Svůj návrh na povolení oddlužení podává 18. října 2011. 1. listopadu 2011 soud zjišťuje její úpadek a povoluje řešení úpadku oddlužením. Soud nařizuje přezkumné jednání a svolává schůzi věřitelů na 2. ledna 2012. Na grafu níže můžete vidět závazky, které uvádí dlužnice, a přihlášené pohledávky věřitelů. Obrázek 9: Dluhy uváděné dlužnicí a přihlášené věřiteli

21

Dlužnici B se přihlásily 4 pohledávky u 2 věřitelů, o 3 pohledávkách již dlužnice v žádosti o oddlužení věděla, čtvrtá pohledávka je u jednoho z těchto dvou věřitelů. Čtyři věřitelé se nepřihlásili vůbec. ”Oddlužovací společnost”o svoje pohledávky zájem nejeví a přihlášku nepodává. Otázkou může být, proč se věřitelé nehlásí a prakticky tak přicházejí o možnost uspokojení svých pohledávek. Pokud totiž oddlužení dojde do poslední fáze a dlužník předtím splatil alespoň 30 % svých pohledávek, insolvenční soud dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých v oddlužení, ale i pohledávek věřitelů, kteří se do insolvenčního řízení nepřihlásili, i když tak měli učinit (§ 414 IZ). Rozdílnost uváděných a přihlášených dluhů je dle mého názoru zapříčiněna dvěma protichůdnými vlivy. Zaprvé dlužníci většinou přesně neví, kolik dluží. Tato informační asymetrie na straně dlužníka může být způsobena nízkou finanční a právní gramotností dlužníků, anebo také čirou zapomnětlivostí dlužníka. Z této asymetrie plyne, že by se mělo přihlásit více pohledávek, než dlužník v žádosti uvádí. Na druhé straně si věřitel nemusí v insolvenčním rejstříku povšimnout výzvy k přihlášení svých pohledávek. Dlužník nemá žádnou povinnost informovat své věřitele, o kterých ví, že žádá o povolení osobního bankrotu a oni se mohou přihlásit. A kvůli tomuto jevu se množství dlužníkových závazků snižuje. Na druhou stranu v dnešní době se spousta společností specializuje na vymáhání dluhů, banky mají přímo oddělení na vymáhání pohledávek. To také podtrhuje fakt, že 3 závazky dlužnice byly odkoupeny od původních věřitelů společnostmi, které se přímo zaměřují na správu, odkup a vymáhání pohledávek. Pokud se podíváme, kolik musí dlužnice zaplatit na původních dluzích a kolik na příslušenství dluhů, které se skládá z úroků, úroků z prodlení, smluvních pokut atd., je pro ni poměr velmi příznivý. Lépe řečeno jen 9 % jejich dlužných částek tvoří příslušenství dluhů. Z více jak 90 % tvoří závazky dlužnice B jistiny a úrok. To je určitě dobrá zpráva. Například u vymáhání skrze exekuce by poměr mohl být úplně opačný. Jak ukazuje analýza společnosti Člověk v tísni, člověk dlužící 1 020 Kč může na svém dluhu celkem uhradit skoro 18 000 Kč, pokud je dluh vymáhán exekutorem. V Německu se při stejné výši dluhu původní výše navýší pouze na trojnásobek [9]. 25. února 2012 soud nařídil dlužnici B zaplatit první splátku. Dlužnice již po 18

22

Obrázek 10: Přihlášené pohledávky dlužnice B

Obrázek 11: Složení závazků dlužnice B

Obrázek 12: Měsíční splátky dlužnice B

měsících splácí 100 % nominální částky svých dluhů. 13. srpna 2013 Krajský soud v Hradci Králové tedy ruší povinnost plátce mzdy dlužnice provádět ze mzdy dlužnice srážky pro účely insolvenčního řízení. Příjmy dlužnice se zvýšily, protože se jí pravděpodobně dařilo v práci. Dlužnice měla snahu své dluhy co nejdříve splatit. To se jí povedlo už po roce a půl, kdy splatila plnou výši všech přihlášených pohledávek. Krajský soud tedy osvobodil dlužnici B od placení dalších dluhů. Pokud bychom chtěli zjistit reálné uspokojení věřitelů, musíme splátky každého 23

Obrázek 13: Průběh splácení dlužnice B

Obrázek 14: Výše splacených pohledávek dlužnice B

Obrázek 15: Rozložení výdajů dlužnice B během oddlužení

roku diskontovat mírou inflace [7]. Podle mých propočtů dlužnice B zaplatila 96 % reálné částky. (Detaily jsou uvedeny v příloze.) Při průběhu oddlužování formou splátkového kalendáře mohou být věřitelé uspokojeni i po 5 letech. A to pouze z 30 % nominální částky přihlášených pohledávek. V reálném vyjádření závisí jejich uspokojení na výši inflace. Čím vyšší inflace v průběhu let, kdy je dlužník v oddlužení, tím nižší reálné uspokojení věřitelů je. Najdou se ale i výjimky, kdy dlužník splatí 100 % svých závazků ještě dříve než po 24

pěti letech. To je výhodné jak pro dlužníky (mohou žít dříve s vyšším disponibilním důchodem, než je nezabavitelné minimum), ale i pro věřitele (jejich pohledávky jsou uspokojeny v plné nominální výši). Výše uspokojení věřitelů je přímo úměrná příjmu dlužníka. Přitom lidé v produktivním věku mají mnohem vyšší šanci na zvýšení svých příjmů na rozdíl od lidí ve věku důchodovém. Na druhou stranu je výše uspokojení nepřímo úměrná výši všech pohledávek za konkrétním dlužníkem. Pokud je celková výše přihlášených pohledávek opravdu vysoká, nemají podle mého názoru dlužníci příliš stimulů, aby se snažili splatit celou částku a nejen požadovaných 30 %. Nominální rozdíl mezi 30 % dluhu a 100 % dluhu je tak velký u vysokých částek, že ani mírné zvýšení příjmu by jim neumožnilo splacení všech dluhů dříve než po 5 letech. Lidé někdy upravují výši svých příjmů (darovací smlouvy) tak, aby zaplatili pouze oněch 30 % a nemuseli tedy dávat věřitelům více, než se po nich žádá. Myslím si, že by mělo být vytvořeno více stimulů pro zaplacení vyšší procentuální částky. To by mohlo nastat po prodloužení oddlužovací doby nebo zvýšením minimální požadované částky na uspokojení věřitelů. I nyní se lze od požadovaných 30 % odchýlit se svolením věřitele směrem dolů, kdyby v budoucnu byla tato klauzule zvýšena například na 50 %, pořád by se dalo odchýlit směrem dolů. Oddlužení formou splátkového kalendáře je mnohem oblíbenější než forma druhá, a to z toho důvodu, že žadatelé o oddlužení většinou nevlastní hodnotnější majetek, který by mohl být zpeněžen. Na druhou stranu požadavek určité výše příjmů v následujících 5 letech při schvalování oddlužení nutí dlužníky být aktivní součástí ekonomického života, a nejen žít z podpory státu. 3.2

Zpeněžením majetkové podstaty

Zpeněžením majetkové podstaty je druhá forma, kterou může oddlužení podle českého právního řádu probíhat. Tento způsob však volí daleko méně dlužníků a jejich věřitelů. Důvodem je dle mého názoru především fakt, že dlužníci většinou vlastní velmi málo majetku. Často je tento majetek navíc starý a nehodnotný a jejich cena neodpovídá pořizovací ceně, jakou zpravidla žadatelé o povolení oddlužení navrhují. Zpočátku se může zdát, že tato metoda uspokojení věřitelů je mnohem rychlejší než splácení dluhů 5 let. Opak však často bývá pravdou. Když jsem se podívala do 25

svého vzorku (viz kapitola 4), tak v 10 ze 153 schválených oddluženích (6 % případů) byla schválena forma zpeněžením majetkové podstaty a pouze jeden z oněch 10 případů byl již ve zdárném konci a dlužník byl oddlužen. Ve zbylých případech se často čekalo na vhodného kupujícího, vypořádání spoluvlastnictví, případně nebyly o aktuálním stavu procesu oddlužení v insolvenčním rejstříku zaznamenány žádné zprávy. Věřitelé tak opět přicházejí vlivem inflace o část svých závazků, i když je jim nakonec nominální částka přece jen splacena. 3.2.1

Dlužnice C

Dlužnice C je 51letá vdovu, která má vyživovací povinnost ke svým 5 dětem. Bydlí v pronajatém domě. Jejím příjmem je pouze plat učitelky na gymnáziu ve výši 20 000 Kč. Na vdovský ani sirotčí důchod nárok nemají, protože se podle jejího tvrzení zřekli dědictví. Vlastní ideální polovinu nemovitosti v hodnotě 900 000 Kč, ke které je zřízeno zástavní právo, a dále vybavení bytu v hodnotě zhruba 100 000 Kč. Dluhy dle jejího udání zdědila po manželovi a o jejich výši se dozvěděla až po jeho smrti. Jejich celková výše činí 1 012 781 Kč u třech věřitelů, jeden dluh je zajištěný. Mezi její věřitele patří stavební spořitelna, banka a mobilní operátor. Svůj návrh na povolení oddlužení podává 27. prosince 2011. O měsíc později Krajský soud v Brně zjišťuje její úpadek a zároveň povoluje řešení úpadku oddlužením a také vyzývá její věřitele, aby přihlásili své pohledávky do 30 dnů. Soud nařizuje přezkumné jednání a svolává schůzi věřitelů na 16. dubna 2012. Celkově se přihlásili 3 věřitelé. Uznána byla nakonec pouze jedna pohledávka, zbylé dvě byly odmítnuty nebo vzaty věřitelem zpět. Zůstává jí tedy pouze jeden zajištěný dluh u stavební spořitelny, který je však oproti jejím předpokladům o 50 % vyšší kvůli úrokům z prodlení. 25. dubna 2012 Krajský soud v Brně schvaluje oddlužení dlužnice C formou zpeněžení majetkové podstaty. Do této majetkové podstaty náleží právě ideální polovina nemovitosti, která je zástavou oné pohledávky. 19. září 2012 insolvenční soud souhlasí s tím, aby byl zpeněžen prodejem mimo dražbu z majetkové podstaty dlužníka její majetek. Oprávnění nakládat s nemovitosti přechází na insolvenčního správce. 3. prosince 2012 je na ideální polovinu nemovitosti uzavřená kupní smlouva, ve které se kupující zavazuje zaplatit za dům 500 000 Kč. Insolvenční správce má nárok na 26

Obrázek 16: Uváděné dluhy a přihlášené pohledávky dlužnice C

10 %. Věřitel tedy dostává 455 000 Kč a insolvenční správce 45 000 Kč. 25. ledna 2013 uděluje insolvenční soud insolvenčnímu správci souhlas, aby vydal výtěžek zpeněžení zajištěnému věřiteli stavební spořitelně. Zajištěný věřitel je tedy uspokojen z 31 % a dlužnice splnila podmínky oddlužení. Její insolvenční správce proto může podat návrh na vydání usnesení o osvobození od placení pohledávek. Na konci srpna insolvenční soud bere na vědomí splnění oddlužení dlužnice C a zároveň osvobozuje dlužnici od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Obrázek 17: Výše splacení pohledávek za dlužnicí C

Věřitel (stavební spořitelna) je uspokojen až po 25. lednu 2013, tedy zhruba po dvou letech od doby, co závazek přestal být splácen. Pokud spočítáme současnou

27

hodnotu splacené částky (455 000 Kč) k lednu 2011 pomocí roční inflace v letech 2011 a 2012, získáme částku 432 252 Kč. Ta tvoří jen 29,6 % přihlášené pohledávky a 46 % původní splatné jistiny. Dlužník dvouletým čekáním přišel o 22 748 Kč. Na druhou stranu byla oddlužením splacena částka, na jejíž získání nemusel projevit přílišnou aktivitu.

28

4

Data - popisná statistika

Návrhy na povolení oddlužení jsou veřejně dostupné (s výjimkou údajů, které stanoví zákon) na internetových stránkách insolvenčního rejstříku. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat z něj kopie a výpisy. U každé spisové značky je uvedeno, v jakém stavu žádost je (povoleno oddlužení, vyřízená věc atd.), u kterého krajského soudu je případ veden, jméno žadatele, jeho rodné číslo, bydliště, jméno insolvenčního správce (pokud byl již přidělen). Následně je tu mnoho příloh, které jsou rozděleny podle toho, k jaké fázi řízení se vážou. • Oddíl A - Řízení do úpadku, • Oddíl B - Řízení po úpadku, • Oddíl C - Incidenční spory, • Oddíl D - Ostatní, • Oddíl P - Přihlášky. Oddíl A obsahuje insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení, jeho přílohy a případná doplnění a především usnesení soudu o úpadku spojené s povolením oddlužení. V oddíle B nalezneme seznam přihlášených pohledávek, sdělení dlužníka o plnění oddlužení, sdělení správce o plnění oddlužení, usnesení o splnění oddlužení atd. Oddíly C a D jsou většinou prázdné. V oddílu P jsou uvedeny přihlášky pohledávek věřitelů. K empirické části mé diplomové práce jsem vytvořila vlastní unikátní datový soubor. Tento soubor obsahuje náhodně stratifikovaný výběr 175 dlužníků (případně i jejich manželů, pokud manželé žádají o oddlužení společně), kteří podali návrh na oddlužení v České republice v letech 2008 až 2013. Proměnné jsem získala vypisováním z naskenovaných souborů dostupných v elektronické podobě insolvenčního rejstříku8 . Celkem jsem sesbírala 25 proměnných (vyjma kolinearit několika proměnných). Získané proměnné jsem pro přehlednost rozdělila do 5 kategorií, které v následujícím textu představím a popíši. První kategorií je výsledek insolvenčního řízení 8

www.isir.justice.cz

29

a vše, co se onoho řízení týká. Druhou skupinu tvoří demografické údaje, které byly o dlužníkovi v návrhu na povolení oddlužení dostupné. V třetí kategorii jsem se zaměřila na příjmy dlužníka. Ve skupině čtvrté jsem sledovala dlužníkovy dluhy a jejich rozdělení podle vykonatelnosti a zajištění. A v poslední kategorii jsou sesbírány specifické parametry dlužníkovy žádosti. Samozřejmě by bylo možné o dlužníkovi sesbírat mnohem více údajů. Z návrhu na povolení oddlužení lze například ještě zjistit přesný důvod jeho zadlužení, z insolvenčního rejstříku délku trvání řízení atd. Tyto údaje by však byly vhodné pro zkoumání v jiných oborech, jako je například sociologie, psychologie nebo právo. 4.1

Výsledek řízení

Jak již bylo uvedeno v kapitole 2, soud může žádost o oddlužení zamítnout, odmítnout, nebo povolit. Zároveň dlužník může svoji žádost vzít zpět, případně může být řízení zastaveno kvůli nepřekonatelné absenci procesních podmínek. Co má vliv na výsledek stavu řízení, je jednou ze základních otázek empirické části této diplomové práce. Agentura Czech Credit Bureau udává, že jsou v průměru povoleny dvě třetiny návrhů na oddlužení [3]. Mne zajímalo, co je hlavní příčinou nepovolení návrhu na oddlužení. Pokud chceme v insolvenčním rejstříku zjistit, jak případ dopadl, kolonka ”stav řízení”nám bohužel není příliš nápomocná. Udává se v ní pouze jedna z těchto kategorií: například ”prohlášený konkurs”, ”povoleno oddlužení”, ”vyřízená věc”atd. Dlužníkovi například může být povoleno oddlužení, dlužník vše splatí, je osvobozen od zbývajících dluhů a řízení je ukončeno. V insolvenčním rejstříku se tedy jedná o ”vyřízenou věc”. Stejně tak se ale o ”vyřízenou věc”jedná, pokud oddlužení není schváleno. Pro účely mé práce je však důležité, jak soud ve věci návrhu na povolení oddlužení rozhodl. Pro tuto informaci jsem našla každého dlužníka mého vzorku v insolvenčním rejstříku. V oddíle A v insolvenčním rejstříku je přiloženo usnesení o úpadku. V něm je pak vidět výrok soudu, tedy proměnná, která nás zajímá. Pokud žádají manželé společně o oddlužení, soud jejich dvě řízení spojí v jedno a celé jejich řízení tedy dopadne stejně. Pro účely diplomové práce jsem jednotlivým stavům řízení přiřadila následující čísla: 30

Tabulka 1: Stav řízení 0 0 0 0 1

vzato zpět zastaveno odmítnuto zamítnuto povoleno

Samozřejmě by bylo lepší rozdělit výsledky do více kategorií, ale v některých samostatných kategoriích není dostatek výsledků kvůli nedostatečné velikosti datového souboru. 4.1.1

Kolikrát byla žádost podána

Při hledání dlužníků v insolvenčním rejstříku jsem si povšimla, že spousta žadatelů nemá pouze jeden záznam. Někteří žadatelé měli dva záznamy, někteří dokonce i záznamů sedm. Jeden záznam odpovídá jednomu podání insolvenčního návrhu. Při bližším zkoumání jejich žádostí jsem zjistila, že pokud je dlužníkovi návrh na oddlužení odmítnut, řízení je zastaveno nebo nějakým jiným způsobem v řízení neuspěje, dlužník podává žádost o oddlužení znova a znova většinou do té doby, než je úspěšný. Žádné ustanovení insolvenčního nebo jiného zákona takový postup nezakazuje a dlužník může podat návrh, kolikrát chce. Pouze v případě, že by oddlužení bylo povoleno, dlužník splatil alespoň 30 % svých nezajištěných závazků a byl by oddlužen, v budoucnu již o oddlužení podle stávající právní úpravy žádat nemůže. Oddlužení vytváří dlužníkovi pouze ”druhou šanci”vést život bez stresů z nezaplacených splátek a strachu z exekutorů. Z tohoto důvodu jsem vytvořila proměnnou, kolikrát dlužník podal návrh na povolení oddlužení. V mém vzorku zažádalo doposud o oddlužení pouze jedenkrát 126 dlužníků ze 175 celkových (72 %). Pouze 5 z oněch 126 dlužníků bylo se svoji žádostí neúspěšných a oddlužení jim nebylo povoleno. Není však vyloučeno, že se v budoucnu znovu přihlásí o oddlužení. Na obrázku níže je vidět histogram s počtem dosud podaných žádostí o oddlužení:

Stav žádostí je uveden k dubnu roku 2014 a není vyloučeno, že se od této doby změnil. Výsledek řízení jsem rozdělila do dvou proměnných. První proměnnou tvoří vý31

Obrázek 18: Histogram: Kolikrát dlužník žádost o oddlužení podal

sledek řízení u prvního podání a druhou proměnnou je výsledek řízení po posledním podání. Pokud dlužník podal žádost pouze jedenkrát, je proměnná po prvním a posledním podání identická. V následující tabulce jsou vidět počty jednotlivých stavů řízení po prvním a posledním podání. Tabulka 2: Výsledek řízení po prvním a po posledním podání Po prvním podání oddlužení odmítnuto oddlužení zamítnuto oddlužení povoleno vzato zpět řízení zastaveno

34 0 121 7 13

Po posledním podání oddlužení odmítnuto oddlužení zamítnuto oddlužení povoleno vzato zpět řízení zastaveno

6 1 163 1 4

V tabulce číslo 2 si můžeme všimnout, že celkově je v mém vzorku oddlužení povoleno 163 dlužníkům ze 175 alespoň při posledním podání, což je více než 90% úspěšnost žadatelů. To přináší do naší analýzy zcela nové světlo oproti přístupu Czech Credit Bureau [3], která udává dvoutřetinovou úspěšnost návrhů. Insolvenční soudy také příliš často nezamítají oddlužení. Zamítnut byl v mém vzorku pouze jeden žadatel o oddlužení. Toto rozhodnutí insolvenční soud odůvodnil výpisem z evidence rejstříku trestů, podle kterého byl žadatel o oddlužení v minulosti odsouzen za trestný čin loupeže k trestu odnětí svobody v trvání tří roků. Podle § 395 (3) IZ lze jako nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení vyvozovat zejména také tehdy, když podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. Za takové trestné činy můžeme například považovat krádež, krácení daní atp., trestné činy, které se nacházejí převážně v hlavách 5 - 6 trestního zákoníku. 32

Tabulka 3: Kombinace výsledků řízení po prvním a po posledním podání První podání oddlužení povoleno oddlužení odmítnuto oddlužení odmítnuto vzato zpět vzato zpět oddlužení odmítnuto řízení zastaveno oddlužení se neschvaluje oddlužení odmítnuto oddlužení odmítnuto oddlužení odmítnuto řízení zastaveno řízení zastaveno řízení zastaveno

Poslední podání oddlužení povoleno oddlužení povoleno oddlužení odmítnuto oddlužení povoleno řízení zastaveno řízení zastaveno oddlužení povoleno oddlužení se neschvaluje oddlužení se neschvaluje vzato zpět oddlužení zamítnuto oddlužení odmítnuto oddlužení se neschvaluje řízení zastaveno

121 25 5 6 1 2 11 0 0 1 1 1 0 1

Po povolení oddlužení nastává schůze věřitelů, kde se oddlužení schvaluje. Tabulka 4: Schválení oddlužení oddlužení se schvaluje oddlužení se neschvaluje

158 5

Převážná většina oddlužení byla schválena. Pouze 5 ze 163 povolených návrhů bylo neschváleno. Téměř každý dlužník, který žádá o povolení oddlužení, nakonec uspěje. Zároveň v mém datovém souboru existuje nemalá skupina žadatelů o oddlužení (42 návrhů), kteří napoprvé neuspěli, ale v některém dalším podání návrhu již byli úspěšní. Otázkou tedy je, jestli nějak změnili svůj přístup, a také to, co je odlišuje od žadatelů, kteří uspěli již při prvním podání návrhu. 4.1.2

Forma oddlužení

Jak již bylo zmíněno, oddlužení může probíhat dvěma formami. Častější je způsob plnění splátkového kalendáře. Podle dat z Credit Reform proběhlo loni touto formou 18 803 oddlužení, zpeněžením majetkové podstaty bylo schváleno jen 572 případů. Důvodem, proč druhou formou probíhá oddlužení v tak málo případech, je pravděpodobně absence vlastnictví cennějšího majetku. Většinou dlužníci mají pouze základní vybavení bytu, málokdy vlastní svůj byt či dům. Pokud dochází k oddlužení, museli by zároveň mít možnost, kam se odstěhovat. 33

Tabulka 5: Forma oddlužení Forma splátkový kalendář zpeněžením majetkové podstaty

Počet 148 10

V mém vzorku je plněno formou zpeněžení majetkové podstaty 10 ze 148 případů. To je dvojnásobně více, než podle dat Credit Reform. Avšak v tak malém datovém vzorku se dá tato odchylka akceptovat. 4.2

Demografické údaje

Na začátku této kapitoly bych chtěla připomenout, že pokud oba manželé žádají o oddlužení, mohou soud požádat o spojení jejich případů. Pokud soud vyhoví, vynese usnesení o spojení věcí ke společnému projednávání. Potom jsou dluhy obou manželů považovány za společné, stejně tak jejich příjmy. To by mohlo vyhovovat manželovi s nižšími příjmy a vyššími dluhy. Na druhou stranu to může mít negativní dopad na manžela, který například nespáchal trestní čin majetkové nebo hospodářské povahy, když jeho protějšek ano, obě žádosti by byly v tom případě zamítnuty. Zjistit však v insolvenčním rejstříku, zda má dlužník manžela, který rovněž žádá o oddlužení, je docela problematické. Nikde v návrhu není tento fakt jasně uveden. Někdy se sice dlužník v textu žádosti o oddlužení o této skutečnosti zmiňuje, avšak vzhledem k délce žádosti je obtížné zmínku o tomto faktu najít. Dále můžeme v insolvenčním rejstříku vyhledávat dlužníky se stejným příjmením a bydlištěm. Tato metoda však může zklamat v případě, že lidé mají po svatbě stále svá předchozí příjmení, nebo když mají svůj trvalý pobyt každý někde jinde. Nejspolehlivější metodou pro zjištění, zda je návrh s manželem žadatele spojen, je prozkoumat oddíl A - Řízení do úpadku, kde se buď nachází usnesení o spojení věcí k společnému projednávání, nebo výroková část usnesení o úpadku obsahuje i jméno druhého manžela. Od 1. 1. 2014 mají manželé, kteří chtějí o oddlužení žádat společně, k dispozici speciální formulář a žádost mohou podat společně. Zároveň je v novele insolvenčního zákona účinné od 1. 1. 2014 upraven společný návrh manželů přímo v zákoně. Nově také není vyžadován souhlas druhého manžela s oddlužením, pokud o povolení oddlužení žádá pouze jeden manžel. Dříve tomu tak nebylo a byl vyžadován v návrhu na povolení oddlužení souhlas. 34

4.2.1

Pohlaví

Tato proměnná byla zjištěna z rodného čísla žadatele. Jak je všeobecně známo, ženy mají jako třetí číslici v rodném čísle 5 nebo 6 a muži 0 či 1. Takto se jednoduše dalo zjistit, zda se jedná o ženu či muže. Pro potřeby dalšího výzkumu jsem mužům přiřadila číslo 0 a ženám číslo 1. Pokud se jednalo o spojenou žádost manželů, žádné číslo jim přiřazeno nebylo. Zařazení této proměnné má jasnou motivaci v tom, že pohlaví dlužníka je pro soudce evidentní a je možné, že by se v některých případech mohli soudci rozhodnout zvýhodňovat muže, či ženy. Ženy jsou brány jako spořivější a například poskytovatelé mikroúvěrů dávají přednost spíše žadatelkám než žadatelům o úvěr, protože ženy s větší pravděpodobností úvěr splatí [10] a [12]. Na druhou stranu průměrná mzda žen v roce 2011 činila 79 % průměrné mzdy mužů [5]. Častěji také nastupují na rodičovskou právě ony, a proto se jim většinou významně snižují příjmy a zvyšují výdaje. Na obrázku můžeme vidět rozložení mužů, žen a manželů v mém vzorku žadatelů:

Obrázek 19: Procentuální rozdělení žadatelů podle ”pohlaví”

Na něm je vidět, že nejvíce žádají o oddlužení ženy (39 % žádostí), muži o něco méně (27 %). Více než jedna třetina případů je spojena s návrhem druhého manžela dlužníka. Pro vyšší zájem žen o oddlužení však nemám žádné vysvětlení. Buď to může být způsobeno tím, že ženy jsou se svými nižšími příjmy více náchylné být v dluzích, anebo si ženy spíše přiznají problémy a žádají o oddlužení.

35

4.2.2

Věk dlužníka v době podání

I tato proměnná byla zjištěna z rodného čísla dlužníka. První dvě číslice značí rok narození dlužníka. Zároveň jsem měla k dispozici rok podání žádosti. Z jejich rozdílu byl vypočten věk dlužníka v době podání žádosti o oddlužení. K této proměnné, která je pro soud také velmi zřejmá, může soud přihlížet zejména při vyšším věku dlužníka, kdy je jasné, že dlužník může umřít dříve, než k samotnému splacení alespoň 30 % pohledávek dojde. Zároveň lidé v důchodu jen málokdy bývají zaměstnaní a mohou tak navýšit své příjmy. Na druhou stranu velmi mladí lidé mohou mít problémy s hledáním zaměstnání a tedy i zajištěním příjmů, což může také ovlivnit soud. Obrázek 20: Histogram: Věk žadatelů

Na histogramu je vidět, že jsou zastoupeny všechny věkové kategorie. Neexistuje věková kategorie, která by byla výrazně více zastoupena oproti jejímu zastoupení v běžné populaci. Průměrný věk žadatele je 46 let. Nejmladšímu žadateli o oddlužení v mém vzorku bylo v době podání žádosti 23 let, nejstarším žadatelem byla 76letá žena. Oběma žadatelům bylo oddlužení povoleno při prvním podání. 4.2.3

Nezaměstnanost v kraji žadatele

Návrhy na povolení oddlužení se podávají insolvenčnímu soudu. Tím je podle OSŘ (§ 9 (4)) krajský soud. Místní příslušnost je založena na trvalém pobytu, případně bydlišti žadatele o oddlužení. Podle toho, kam žádost o oddlužení žadatel podal, jsem zjistila, z jakého kraje pochází. Bohužel existuje několik oblastí, kde žadatelé žádají v jiném kraji, než ve kterém bydlí. Například Krajský soud v Brně přijímá žádosti od dlužníků i z Kraje Vysočina a ze Zlínského kraje. Krajský soud v Ostravě 36

posuzuje některé žádosti z Olomouckého kraje, Krajský soud v Hradci Králové projednává žádosti i z Pardubického kraje. Krajský soud v Plzni se zabývá i žádostmi z Karlovarského kraje. Z tohoto důvodu jsem zmíněné žádosti znovu překontrolovala a přiřadila jim kraj, ve kterém žadatel udává svůj trvalý pobyt. V následující tabulce je vidět, kolik žadatelů v mém vzorku pochází z jednotlivých krajů: Tabulka 6: Počet žádostí z jednotlivých krajů ČR kraj Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj

počet žádostí 8 15 10 16 12 9 30 10 4 10 10 8 28 5

počet obyvatel 1 246 176 1 297 044 636 459 552 099 636 677 572 859 836 037 1 168 975 438 527 515 804 510 520 586 626 1 224 044 301 075

Z uvedené tabulky je patrné, že nejvíce dlužníků v mém vzorku pochází z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Naopak nejméně žadatelů je z kraje Libereckého a Karlovarského. Samozřejmě tyto dva kraje mají nižší počet obyvatel než první dva zmiňované. Pokud ovšem počet dlužníků přepočteme k počtu obyvatel k říjnu 2013 podle dat Českého statistického úřadu, krajem s největším počtem žádostí o oddlužení je stále Ústecký, následovaný Moravskoslezským. Naopak nejméně žadatelů je po přepočtení v Praze. To souvisí s počtem závazků po splatnosti, kterou můžeme vidět na obrázku níže. Na obrázku 21 si můžeme povšimnout, že nejčastěji se závazky po splatnosti vyskytují v severních Čechách a na severní Moravě a ve Slezsku. Tyto kraje jsou spojovány s ubývajícími pracovními příležitostmi a rostoucí nezaměstnaností. Z tohoto důvodu jsem proměnnou kraj ve svém vzorku nahradila proměnnou míra nezaměstnanosti v daném kraji v roce podání žádosti o oddlužení. Míra nezaměstnanosti je měřena jako procentní podíl lidí bez práce k celkovému počtu lidí v produktivním 37

Obrázek 21: Podíl závazků po splatnosti v České republice podle okresů (v procentech)

věku. Tabulka 7: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR v jednotlivých letech, zdroj: MPSV Česká republika Hl.m.Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2008 4,11 1,77 3,04 3,06 3,28 5,24 7,07 4,36 3,15 3,75 3,93 4,65 4,39 4,09 6,03

2009 6,10 2,60 4,57 4,95 5,56 7,72 8,93 7,29 5,12 6,11 6,51 6,68 7,31 6,69 8,09

2010 6,96 3,50 5,63 5,62 6,28 8,48 9,83 8,02 5,74 6,90 7,22 7,83 8,40 7,65 8,73

2011 6,7 3,63 5,62 5,60 5,75 8,22 9,66 7,47 5,48 6,33 6,90 7,47 8,04 6,97 8,33

2012 6,76 3,85 5,69 5,7 5,44 8,00 10,00 7,35 5,70 6,22 6,72 7,48 8,08 6,95 8,47

2013 7,68 4,8 6,48 6,47 6,20 8,96 11,11 8,15 6,82 7,02 7,41 8,24 9,12 7,94 9,77

I na těchto datech je vidět, že Moravskoslezský a Ústecký kraj měly ze všech krajů v každém ze zmiňovaných let nejvyšší míru nezaměstnanosti. Naopak nejlépe je na tom v tomto ohledu dlouhodobě Praha. Soudci by tedy mohli upřednostňovat žadatele pocházejících z krajů s nižší nezaměstnaností. U nich je vyšší pravděpodobnost, že jejich pracovní místo nebude zrušeno, anebo že brzy najdou nové pracovní místo. 38

4.2.4

Manželství

Další demografickou proměnnou je, zda žadatel vyživuje manželku nebo žadatelka manžela v době podání žádosti o oddlužení. Tuto proměnnou jsem získala z příslušné kolonky v návrhu na povolení oddlužení. Tato proměnná bude použita pro výpočet nezabavitelné částky. Obrázek 22: Procentuální rozložení žadatelů v manželství a mimo něj

Z výše uvedeného obrázku je patrné, že procentuální rozložení žadatelů v manželství a mimo něj je v mém vzorku velmi vyrovnané. 86 žadatelů nemá vyživovací povinnost k manželce nebo manželovi, zbylých 89 žadatelů vyživovací povinnost k manželce nebo manželovi má. 4.2.5

Počet dětí

Počet vyživovaných děti neslouží přímo jako vysvětlující proměnná. Počet dětí by dle mého nemělo mít vliv na povolení, odmítnutí nebo zamítnutí oddlužení. Tuto proměnnou jsem zavedla kvůli výpočtu nezabavitelné částky. S každou vyživovanou osobou se zvyšuje nezabavitelná částka zhruba o 1 500 Kč. Čím vyšší počet dětí, tím věřitelé dostanou méně. Obrázek 23: Histogram: Počet dětí žadatelů

Z obrázku lze vyčíst, že necelé dvě třetiny žadatelů z mého vzorku už žádnou 39

vyživovací povinnost k dítěti nemají, více jak třetina žadatelů má alespoň jedno dítě, většina žadatelů s dětmi má 1 - 2 děti, našel se však i žadatel s 6 dětmi. 4.2.6

Akademický titul

Proměnná akademický titul byla zařazena z důvodu, že případný žadatel o oddlužení s akademickým titulem by mohl mít větší úspěch při žádání o oddlužení, než člověk bez vysokoškolského titulu. Předpokládám, že osoba s vysokoškolským vzděláním má vyšší šanci najít dobře placené zaměstnání, je lépe schopna dohodnout se s věřiteli, a tedy žádostem o povolení oddlužení lidí s vysokoškolským vzděláním by mělo být spíše vyhověno. Akademický titul bývá uveden v žádosti, kde je na něj vyhrazena kolonka přímo vedle jména žadatele. Nezkoumala jsem, zda žadatel uvedl akademický titul oprávněně, či zda člověk, který akademický titul u své žádosti neuvedl, akademický titul nemá. V mém vzorku ze 175 žadatelů o oddlužení měli akademický titul pouze 4 žadatelé (jedenkrát titul Ing., třikrát titul Mgr.) 4.3

Příjmy dlužníka

Dlužník je povinen v návrhu na povolení oddlužení uvést očekávané příjmy na následujících 5 let . Pokud by tyto údaje neposkytl, jeho žádost o oddlužení je odmítnuta. Na základě zkoumaných návrhů bych dlužníkovy příjmy rozdělila do tří kategorií vlastní příjmy, dary a nečekané příjmy. Tato proměnná by podle insolvenčního zákona měla být jednou z kritických proměnných při posuzování návrhu na povolení oddlužení. Vlastní příjmy představují mzdu, plat, příjmy z pravidelných brigád, případné důchody (starobní, vdovský, invalidní atd.) nebo také příspěvky na dítě. Tyto příjmy se většinou dají jednoduše předvídat do budoucnosti. Dlužník v nich vychází ze současného stavu a známých okolností. Navíc je u návrhu na povolení oddlužení povinen uvést své příjmy za poslední 3 roky a doložit je pracovními smlouvami a výplatními lístky. Nečekané příjmy se na druhou stranu do budoucna hůře predikují. Patří k nim například vyšší mzda, plat v dalším zaměstnání, dědictví, jednorázové dary, výhry. Dlužník by podle § 412 1 (b) IZ neměl odmítat dary, dále by měl usilovat o udržení 40

pracovního místa, v případě nezaměstnanosti by měl nové místo aktivně vyhledávat. Tyto údaje dlužník samozřejmě v návrhu na oddlužení neuvádí, pokud o nich neví, například návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené atp. 4.3.1

Dary

Nejzajímavější složkou příjmů jsou podle mého názoru dary. Dlužník se může dohodnout s třetí osobou a uzavřít smlouvu o důchodu, případně darovací smlouvu. V ní se dárce zavazuje dlužníkovi pravidelně měsíčně poskytnout určitou finanční částku. Tato částka bude v případě schválení oddlužení automaticky sražena na plnění věřitelům. Dlužník tuto smlouvu uzavírá v případě, že nemá dostatek budoucích financí, aby mohl uspokojit své věřitele a aby mu bylo oddlužení povoleno. V mém datovém souboru měla darovací smlouvu necelá jedna čtvrtina žadatelů o oddlužení. Výše darovacích smluv se samozřejmě různily. Často byly jejich výše vypočítány tak, aby příjem žadatelů po 5 letech přesně vyšel na uspokojení 30 % dluhu. Na obrázku níže jsou uvedeny výše darovacích smluv u žadatelů v mém vzorku: Obrázek 24: Histogram: Výše darů

Nejnižší měsíční dar činil 500 Kč, nejvyšší měsíční plnění bylo 12 076 Kč. Přibližně polovina darů byla menší než 3 000 Kč. Někteří dlužníci měli i více poskytovatelů darů, většinou to byli jejich příbuzní. Téměř polovina z nich měla darovací smlouvu uzavřenou s některým ze svých příbuzných (jasně uveden příbuzenský vztah nebo měl dárce a příjemce daru stejné příjmení). Zbylá část příjemců daru měla s dárcem buď jiné příjmení, nebo neuvedli příbuzenský vztah.

41

Darovací smlouvu může dlužník uzavřít prakticky s kýmkoliv. Soud nezkoumá, zda dárce tyto prostředky opravdu bude mít z čeho hradit. Pokud analyzujeme poskytovatele darů, necelá polovina darů je poskytována rodinnými příslušníky, jak už jsem uvedla výše. Mezi ně jsem zahrnovala lidi se stejným příjmením jako obdarovaný dlužník nebo pokud byl výslovně uveden příbuzenský vztah. V opačném případě jsem dárce zařadila mezi ”cizí”osobu. Obrázek 25: Procentuální zastoupení žadatelů s dary a bez nich

Nejzajímavější skupinou jsou ”cizí poskytovatelé”darů. Otázkou je, co je jejich motivací pomoci dlužníkovi v procesu oddlužování. První možností může být spřízněnost mezi dárcem a obdarovaným, kterou jsem neměla možnost odhalit. Například jedná se o vdanou sestru nebo o rodiče provdané dcery, když jejich příbuzenská spřízněnost není uvedena a jejich příjmení se liší. Také může jít o přítele/přítelkyni dlužníka. Pokud se však o žádnou takto blízkou osobu nejedná, motivace pro poskytovatele daru je dle mého názoru velmi nízká. 4.3.2

Celkový příjem

Na obrázku níže můžete vidět histogram celkových příjmů našich žadatelů. Pokud žadatelé podali návrh na povolení oddlužení víckrát, uvedla jsem příjem z posledního návrhu. Příjmy se však mezi návrhy nijak výrazně nelišily. Z histogramu je patrné, že žadatelé většinou patří k nižší až střední vrstvě. Zdánlivě vysoké příjmy některých žadatelů o vyhlášení osobního bankrotu jsou zapříčiněny společnými návrhy manželů. Abychom získali lepší přehled o finanční situaci jednotlivých žadatelů, tak bychom se měli podívat na příjem na žadatele. (Příjem 42

Obrázek 26: Histogram: Celkový příjem

manželů při společném projednávání žádosti byl vydělen dvěma). Obrázek 27: Histogram: Příjem ”na žadatele”

V tomto histogramu již chybí žadatelé s příjmy nad 35 000 Kč. Na četnosti ještě více posílila skupina žadatelů s příjmem mezi 10 001 a 15 000 Kč. Více než polovina žadatelů mého vzorku musí vystačit s příjmy do 15 000 Kč. S příjmy do 20 000 Kč hospodaří skoro 90 % žadatelů tohoto vzorku. Průměrný příjem žadatele je 14 341 Kč, medián příjmů je 13 970 Kč. 4.3.3

Příjmy a pohlaví

V mém datovém vzorku jsem rovněž sledovala jaké je rozložení příjmů mužů, žen a manželů. Z histogramu je patrné to, co jsme očekávali. Ženy jsou spíše zastoupeny v nízkopříjmových sloupcích. Manželé jsou zastoupeni ve vysokopříjmových sloupcích. A muži spíše v středněpříjmových sloupcích. I průměrné příjmy různých skupin žadatelů odpovídají našim očekáváním. Nejnižší průměrný příjem mají ženy - 14 287 Kč. 43

Obrázek 28: Histogram: Příjmy podle pohlaví

Muži na tom se svým průměrným příjmem byli o trochu lépe - 15 750 Kč. Nejvyšší průměrný příjem mají manželé (jejich společný příjem) - 26 567 Kč. 4.3.4

Částka určená dlužníkům

Dlužníci samozřejmě všechny své příjmy na oddlužení neposkytují. Zůstává jim nezabavitelná částka a zbývající část jejich příjmů je určena věřitelům a jako odměna pro insolvenčního správce. Nezabavitelné částka se vypočítává jako součet fixní částky a podle počtu vyživovaných osob. V této práci jsem musela vše trochu zjednodušit, jelikož se výše nezabavitelné částky mezi roky může měnit. Změnit se mohou i osobní poměry dlužníka. Proto jsem vycházela pouze z informací uvedených u soudu v žádosti o oddlužení. Fixní část nezabavitelné částky tvoří 6 000 Kč na žadatele, ta se navyšuje o částku 1 500 Kč na žadatelem vyživovanou osobu. Pro insolvenčního správce je určeno zhruba 1 085 Kč. Věřitelé tedy měsíčně obdrží příjem dlužníka bez 7 085 Kč a bez 1 500 Kč za každou další vyživovanou osobu. Na následujícím histogramu je vyobrazeno rozložení částek určených věřitelům z jednotlivých návrhů na povolení oddlužení v mém vzorku: Je velmi zajímavé si povšimnout, že u osmi návrhů na povolení oddlužení nebylo věřitelům určeno nic (lépe řečeno spíše záporná částka). Nezabavitelná částka spolu s odměnou pro insolvenčního správce činila více, než jaká byla výše dlužníkových příjmů. Těmto žadatelům by tedy v žádném případě nemělo být oddlužení povoleno.

44

Obrázek 29: Histogram: Kolik je určeno věřitelům u jednotlivých žádostí

4.4

Dluhy

Výše dluhů také patří mezi ty informace, které o sobě musí žadatel o povolení oddlužení povinně poskytnout. Dluhy jsou ostatně to, proč se návrh na povolení oddlužení podává. Ve formuláři na povolení oddlužení musí žadatel uvést výši svých dluhů své věřitele. V příloze musí doložit smlouvy, na základě kterých tyto závazky vznikly. Dluhy se dělí do čtyř skupin podle toho, zda jsou zajištěné a vykonatelné. Vykonatelné jsou ty dluhy, které jsou přímo vynutitelné prostřednictvím státní moci nebo pod její kontrolou, například exekuce. Zajištěnými dluhy jsou ty, proti kterým je poskytnuta nějaká záruka, například hypotéka. Většina spotřebitelských dluhů jsou ty nezajištěné a nevykonatelné. 4.4.1

Celkové dluhy

Na následujícím grafu je rozložení celkového součtu všech dluhů žadatele v mém vzorku žadatelů o oddlužení: Na ose x jsou uvedeny horní hranice sloupců s danou četností. Průměrná výše dluhu činila 818 516 Kč. Medián výše dluhů mezi žadateli dosahoval 592 921 Kč. Dluhy můžeme dělit jak podle jejich vykonatelnosti, tak podle jejich zajištěnosti. 4.4.2

Nevykonatelné dluhy

Na následujícím grafu můžete vidět rozložení dluhů, které nejsou vykonatelné: Z

45

Obrázek 30: Histogram: Celková výše dluhů

Obrázek 31: Histogram: Nevykonatelné dluhy

histogramu je vidět, že četnost nevykonatelných dluhů nesleduje žádné statistické rozdělení. 4.4.3

Vykonatelné dluhy

Na následujícím grafu je znázorněno rozložení vykonatelných dluhů: 4.4.4

Nezajištěné dluhy

Na následujícím grafu můžete vidět rozložení nezajištěných dluhů: 4.4.5

Zajištěné dluhy

Na následujícím grafu můžete vidět rozložení zajištěných dluhů: Z obrázku si můžeme všimnout, že skoro čtyři pětiny žadatelů o oddlužení nemají žádný zajištěný dluh. Výše zajištěných dluhů se jinak velmi různí. Existují i dlužníci

46

Obrázek 32: Histogram: Vykonatelné dluhy

Obrázek 33: Histogram: Nezajištěné dluhy

Obrázek 34: Histogram: Zajištěné dluhy

s více jak 2milionovým zajištěným dluhem. Tím jsou úvěry na bydlení. Zajištěné dluhy by neměly mít na povolení oddlužení žádný vliv, jelikož jejich věřitelé by se v případě neschopnosti splatit dluh mohli uspokojit na zajištěných věcech.

47

4.4.6

Poměr splacení

Tato proměnná vyjadřuje, jak velkou část nezajištěných dluhů dlužník za 5 let z nezabavitelné částky splatí. Je definována jako: max(0;

castka...urcena...veritelum × 60 ) nezajistene...dluhy

Na grafu můžete vidět, že 22 žadatelů v mém vzorku nevydělávalo částku, která by Obrázek 35: Histogram: Poměr splacení

po 5 letech uspokojila alespoň 30 % jejich nezajištěných dluhů. Na druhou stranu nemalá část dlužníků (36,5 %) byla schopna splatit 100 % nezajištěných dluhů i dříve než za 5 let. 4.5

Vlastnosti návrhu

Poslední skupinu proměnných tvoří údaje o návrhu na povolení oddlužení. 4.5.1

Kdo podal insolvenční návrh

Insolvenční návrh může podat buď věřitel nebo samotný dlužník. Na rozdíl od návrhu na povolení oddlužení, který může podat pouze dlužník. Pokud insolvenční návrh podá věřitel, může se dlužník k insolvenčnímu návrhu připojit do 30 dnů se svým návrhem na povolení oddlužení. V návrhu na povolení oddlužení musí žadatel vyplnit, zda je návrh podáván po insolvenčním návrhu věřitele. Na následujícím grafu je vidět, kolik insolvenčních návrhů podali dlužníci a kolik věřitelé: Z grafu je patrné, že naprostou většinu návrhů na povolení oddlužení podali dlužníci. Pouze 4 insolvenční návrhy mého vzorku byly podány věřiteli. Podle mého 48

Obrázek 36: Procentuální zastoupení insolvečních návrhů podaných dlužníky a věřiteli

názoru by žadatelé, kteří podali sami insolvenční návrh, měli mít větší zájem na spolupráci a tím pádem by jim návrh na povolení oddlužení měl být spíše povolen. 4.5.2

Způsob vyplnění žádosti

Dlužníci mohli žádost vyplnit na počítači, psacím stroji, anebo ručně. Při procházení návrhů na oddlužení jsem si povšimla, že ručně vyplněné žádosti jsou obvykle vypisovány velmi špatným rukopisem a někdy také neobsahují požadované informace o dlužníkovi. Proto jsem jako další proměnnou zavedla, zda žádost byla vyplněna ručně (proměnná nabývá hodnoty 1) nebo je vyplněna na počítači nebo psacím stroji (proměnná nabývá hodnotu 0). Zároveň jsem posuzovala, jak byl návrh na povolení oddlužení vyplněn při prvním podání a jak při posledním podání návrhu na povolení oddlužení. Tabulka 8: Způsob vyplnění žádosti pří prvním podání ručně PC

27 148

Při prvním podání většina žadatelů vyplnila svůj návrh na počítači nebo psacím stroji, jen 27 žadatelů vyplnilo svoji žádost ručně. Tabulka 9: Způsob vyplnění žádosti při posledním podání ručně PC

23 152

Při posledním podání se situace nijak výrazně nezměnila. Ručně byly podány o 4 žádosti méně. Je vidět, že oproti první žádosti, přešli žadatelé z ručního vyplnění na vyplnění na 49

Tabulka 10: Jak se měnil způsob vyplnění žádosti První podání ručně ručně PC PC

Poslední podání ručně PC ručně PC

23 4 0 148

počítači pouze ve 4 případech. Zbývajících 23 žadatelů zůstalo u ručního vyplnění. Nikdo nepřešel z vyplnění na počítači na ruční vyplňování. Mnohem zajímavější je se podívat, jak dopadli žadatelé, kteří při prvním podání vyplnili žádost o oddlužení ručně a jak ti, kteří návrh na povolení oddlužení vyplnili na počítači nebo psacím stroji: Obrázek 37: Procentuální zastoupení výsledků řízení u ručně vyplněných žádostí

Obrázek 38: Procentuální zastoupení výsledků řízení u žádostí vyplněných na PC

Odmítnutých žádostí bylo v případě ručního vyplnění procentuálně mnohem více (59 %), než u návrhů vyplněných na počítači (12 %). Otázkou na zamyšlení tedy je, co způsobuje tak vysoký počet odmítnutých ručně vyplněných žádostí.

50

5

Data - hypotézy a jejich testování

V této části budu zjišťovat, které výše zmiňované proměnné mají vliv na povolení/nepovolení oddlužení v insolvenčním řízení před českými soudy. Zároveň budu testovat hypotézy, jestli má pohlaví, věk, nezaměstnanost, způsob vyplnění a akademický titul dlužníka vliv na povolení oddlužení. Předpokládám, že ženy by mohly být před insolvenčním řízením při povolování oddlužení znevýhodněny, jelikož jejich výdělek bývá průměrně nižší než ten u opačného pohlaví [5]. Ženy mohou být také znevýhodněny jejich úlohou v rodině. V jejich prospěch by naopak mohla mluvit vyšší důvěryhodnost, která se také během povolování oddlužení sleduje [12]. Mladí lidé by podle mé hypotézy mohli mít větší šance na povolení oddlužení než lidé ve vyšším věku. Lidé v nižším věku mají větší šanci získat dobré zaměstnání, případně mají lepší kapacity na další studium, a tím pádem na kariérní postup a lepší platové ohodnocení. Na druhou stranu zralejší lidé díky svým zkušenostem mají na výplatní pásce vyšší částku. Ovšem lidé v důchodovém věku většinou již nemají příliš příležitostí, jak si navýšit svůj příjem kromě důchodu. Otázkou však je, jak tyto předpoklady platí u hůře placených pozic, které se v mém vzorku objevovaly nejčastěji. Lidé pocházející z kraje s nižší nezaměstnaností by měli mít vyšší šanci na povolení oddlužení. Tato skupina lidí by totiž snáze měla najít práci a déle si ji udržet. To by mělo zvyšovat její příjmy a tedy šanci na lepší uspokojení věřitelů. Další hypotéza bude testovat, jestli lidé, kteří žádost o povolení oddlužení vyplní ručně, mají menší šanci na povolení oddlužení. Tato otázka mě napadla až při procházení jednotlivých návrhů na povolení oddlužení. Ručně vyplněné žádosti byly většinou zpracovány o dost hůře a spousta informací chyběla. Některé ručně vyplněné žádosti rovněž byly dosti obtížně čitelné. Nemyslím si, že by insolvenční soud posuzoval čistě jen formu způsobu vyplnění žádosti, ale spíše sama forma způsobu vyplnění oddlužení vypovídá o spoustě dalších faktorů, ať již je to vzdělání nebo bohatství. Poslední hypotéza se ptá, jestli má vliv akademický titul dlužníka na povolení oddlužení. Akademický titul by měl zlepšovat postavení na trhu práce a zvyšovat plat i finanční gramotnost. Jelikož vysvětlovaná proměnná, tj. povolení/nepovolení oddlužení, je binární, k 51

modelování nepoužiji klasickou lineární regresi, ale logit model. Ten je definován jako

P (y = 1|x) = G(β + β1 ∗ x1 + · · · + βk ∗ xk ) = G(β + X ∗ β) kde x je množina vysvětlujících proměnných. G je funkce, která nabývá hodnot mezi 0 a 1: 0 < G(z) < 1 Logistická (logit) funkce je kumulativní distribuční funkce pro standardní náhodně proměnnou: G(z) =

exp(z) = λ(z) 1 + exp(z)

Model G(x) = λ(z) nazýváme logit modelem: P (y = 1|x) = λ(β + X ∗ β) Pro měření správnosti modelu (goodness-of-fit) nelze u logit modelu používat klasické R2 , které se běžně používá u klasických lineárních regresí. Stata nám spočítá pseudo R2 , které je definováno pomocí log-likelihood funkce: 1−

Lu Lr

Případně můžeme sledovat počet dobře předpovězených pozorování. Celkově vytvořím dva modely. Jeden bude zjišťovat, co má vliv na povolení oddlužení u prvního podání návrhu na povolení oddlužení. Druhý se bude zabývat posledním návrhem na povolení oddlužení. 5.1

První podání

Pokud v logit modelu použijeme jako vysvětlující proměnnou pouze věk. P-value v tomto modelu dosahuje 0,698 a tak na 5procentní hladině významnosti nemůžeme zamítnout hypotézu, že by věk měl nulový vliv na povolení oddlužení. Pokud jako vysvětlující proměnnou použijeme pohlaví, bude použito jen 116 pozorování. Zbylých 59 pozorování jsou společné žádosti manželů: Ani zde p-value není dostatečně nízká, abychom proměnnou mohli prohlásit za signifikantní. I u této proměnné na 5procentní hladině významnosti nemůžeme za52

Obrázek 39: Proměnná věk u prvního podání žádosti

Obrázek 40: Proměnná pohlaví u prvního podání žádosti

mítnout hypotézu, že by měla nulový vliv na povolení oddlužení. Pokud budeme sledovat, jestli má míra nezaměstnanosti v daném kraji vliv na povolení oddlužení po podání první žádosti: Obrázek 41: Proměnná nezaměstnanost u prvního podání žádosti

p-value zde dosáhne 0,058. A tak u nezaměstnanosti na 5procentní hladině významnosti nemůžeme zamítnout hypotézu, že by měla nulový vliv na povolení oddlužení. U proměnné způsob vyplnění žádosti p-value dosáhla 0,000051229 . A tak na 9

0,00005122=2*(1-normal(abs(z)))

53

Obrázek 42: Proměnná způsob vyplnění žádosti u prvního podání žádosti

1procentní hladině významnosti zamítáme hypotézu, že by způsob vyplnění žádosti měl nulový vliv na povolení oddlužení. Obrázek 43: Proměnná akademický titul u prvního podání žádosti

U akademického titulu p-value naopak dosáhla 0,798. Na 5procentní hladině významnosti nemůžeme zamítnout hypotézu, že by měla nulový vliv na povolení oddlužení. Nyní nejprve vytvořím logit model, který obsahuje hodně proměnných, které by mohly mít vliv na povolení a to proto, abych měla představu, které proměnné by mohly především ovlivňovat výsledek. Mezi proměnné jsem tedy zahrnula věk, pohlaví, nezaměstnanost, celkový měsíční příjem, celkovou výši dluhů, poměr splacení, způsob vyplnění žádosti a zda dlužník má akademický titul. V této regresi byla jedinou signifikantní proměnnou způsob vyplnění žádosti. Dále byla významná například nezaměstnanost, případně celková výše dluhů. Naopak proměnné, na kterých jsem zakládala své původní hypotézy, vůbec signifikantní nejsou. Věk, pohlaví a akademický titul dlužníka pravděpodobně nemají žádný vliv na povolení oddlužení. Celkové pseudo R2 v této regresi dosahovalo pouze 0,1061, 54

Obrázek 44: Model č. 1

což není příliš dobrý výsledek. Avšak pseudo R2 se u logit modelu interpretuje hůře a na základě [1] považuji za dostatečnou hodnotu pseudo R2 hodnotu od 0,2 do 0,4. Nyní se tedy budu snažit počet proměnných oproti modelu č. 1 snížit. Do modelu zahrneme signifikantní proměnnou způsob vyplnění, nezaměstnanost, poměr splacení a celková výše dluhů. Naopak určitě vynechám demografické proměnné o dlužníkovi jako je pohlaví, věk a akademický titul. Z následně provedeného F-testu vyšlo najevo, že tyto proměnné mohu v modelu č. 1 vynechat (viz Příloha). Nejdříve do modelu zahrnu proměnné, které měly v modelu č. 1 p-value alespoň kolem 0,5. Obrázek 45: Model č. 2

Na výsledcích vidíme, že signifikantnost způsobu vyplnění oddlužení ještě vzrostla. Stejně je tomu i u ostatních proměnných. V následujícím modelu je tedy nahradím jejich složkami, abych zjistila, zda nějaká nemá větší vliv na povolení oddlužení. Co se týče znamének u způsobu povolení oddlužení, je úměrnost stejná, jak se předpokládalo, když dlužník vyplnil svoji žádost ručně, klesá mu pravděpodobnost povolení oddlužení. Naopak u nezaměstnanosti je znaménko překvapivě opačné, lidé z kraje s vyšší nezaměstnaností mají vyšší pravděpodobnost, že jim bude oddlužení povoleno, než lidem z krajů s nízkou mírou nezaměstnanosti.

55

Obrázek 46: Model č. 3

V modelu č. 3 jsem nahradila celkové příjmy a celkovou výši dluhů jejich jednotlivými složkami. Pseudo R2 se nyní oproti předchozímu modelu zvýšilo na 0,1689. Celkové příjmy se skládají z vlastních příjmů a darů. Jejich významnost je v tomto modelu velmi podobná, p-value dosahovala 0,056 a 0,115. Jejich efekt je však v daných jednotkách téměř nulový. Celková výše dluhů se skládá ze 4 druhů dluhů rozdělených podle jejich vykonatelnosti a zajištění. Nejvíce významné byly v tomto modelu nezajištěné a nevykonatelné dluhy. Při sbírání dat jsem si všimla, že naprostá většina dlužníků měla alespoň jeden dluh v této kategorii, naopak v ostatních skupinách byly dluhy zastoupeny jen příležitostně. Když se podíváme na znaménka jednotlivých složek dluhů, pouze nezajištěné dluhy měly záporné znaménko, a tedy čím byl vyšší tento dluh, tím klesala pravděpodobnost oddlužení. Naopak u zajištěných dluhů, kde se věřitel může uspokojit ze zpeněžení zástavy, je znaménko kladné. V následujícím modelu tedy nahradím celkovou výši dluhů nezajištěnými a nevykonatelnými dluhy a u příjmů ponechám původní celkové příjmy. Vynechám proměnnou poměr splacení kvůli vysoké p-value: Obrázek 47: Model č. 4

Pseudo R2 sice pokleslo na 0,11, ale není zde žádná málo signifikantní proměnná.

56

Pokud pro větší přesnost modelu eliminuji outliers mající absolutní hodnotu ze standardizovaných Pearsonových reziduí větší než 2, tak se pseudo R2 zvýší na 0,2096. Obrázek 48: Model č. 4 po vyřazení 9 outliers

5.2

Poslední podání

Nyní bych se zaměřila na to, jaké proměnné ovlivňují výsledek po posledním podání dlužníka návrhu na povolení oddlužení. Nejprve budu testovat hypotézy a poté budu tvořit model. Nyní otestuji hypotézy jako v předchozí části: Obrázek 49: Proměnná věk u posledního podání žádosti

P-value u věku dosahuje 0,833. A tedy na 5procentní hladině významnosti nemůžeme zamítnout hypotézu, že by věk měl nulový vliv na povolení oddlužení. U proměnné pohlaví p-value dosahuje. A tedy na 5procentní hladině významnosti nemůžeme zamítnout hypotézu, že by měla nulový vliv na povolení oddlužení. U nezaměstnanosti p-value dosahuje 0,264. I u této proměnné na 5procentní hladině významnosti nemůžeme zamítnout hypotézu, že by měla nulový vliv na povolení oddlužení. U způsobu vyplnění žádosti p-value dosahuje 0,001. Na 1procentní hladině významnosti zamítáme hypotézu, že by způsob vyplnění žádosti neměl vliv na výsledek 57

Obrázek 50: Proměnná pohlaví u posledního podání žádosti

Obrázek 51: Proměnná nezaměstnanost u posledního podání žádosti

Obrázek 52: Proměnná způsob vyplnění žádosti u posledního podání žádosti

insolvenčního řízení. Zda má akademický titul vliv na povolení, zjistit nemůžeme, protože všichni nositelé akademického titulu v mém vzorku dostali povolení oddlužení v insolvenčním řízení. Nyní vytvořím model, co má vliv na povolení/nepovolení oddlužení při posledním podání žádosti. Předpokládám, že výsledné signifikantní proměnné budou stejné

58

jako u modelu u prvního podání. Některé proměnné se však oproti prvnímu modelu budou lišit. Proměnnou ručně vyplněno při prvním podání nahradím proměnnou ručně vyplněno při posledním podání. Někteří žadatelé o povolení oddlužení změnili mezi prvním a posledním podáním způsob vyplnění, a to tak, že několik přešlo od ručně vyplněné žádosti k vyplnění na počítači. Naopak nikdo nepřešel z počítačově vyplněné žádosti na ručně psanou, což je vcelku logické. Dále přidám proměnnou, kolikrát dlužník už žádá o povolení oddlužení. Obrázek 53: Model č. 6

V modelu č. 6 jsem stejně jako v modelu č. 1 použila více proměnných, abych pro úvod získala představu, které jsou a které nejsou signifikantní. Mezi signifikantní proměnné opět patří způsob vyplnění žádosti, nezaměstnanost, celkové příjmy. Naopak málo signifikantní proměnnou jsou nyní celkové dluhy a poměr splácení. Obrázek 54: Model č. 7

Dospěla jsme k modelu, kde jako vysvětlující proměnné figurují celkový příjem, nezajištěné-nevykonatelné dluhy, způsob vyplnění žádosti a po kolikáté dlužník o oddlužení žádá. Pseudo R2 dosáhlo 0,2165. Pokud pro větší přesnost modelu eliminujeme 5 outliers s nejvyššími standardizovanými Pearsonovými reziduy, tak se pseudo R2 zvýší na 0,5263.

59

Obrázek 55: Model č.7 bez 5 outliers

Z modelu plyne, že největší vliv na povolení oddlužení má tedy způsob vyplnění žádosti. Při vyplnění žádosti rukou, ceteris paribus, je o 99,10919 % nižší pravděpodobnost povolení oddlužení než při strojovém vyplnění (na 95% konfidenčním intervalu je pravděpodobnost o hodnotu z intervalu 82,88 % až 99,95 % nižší). Dále také vyšlo z logit modelu najevo, že s růstem příjmu o 1 Kč vzroste pravděpodobnost na povolení oddlužení o 0,033 %. S růstem nezajištěných dluhů o 1 Kč klesá pravděpodobnost na povolení oddlužení o 0,00027 %. S dalším pokusem o oddlužení, ceteris paribus, pravděpodobnost na schválení žádosti o oddlužení klesá o 57,609 %.

60

6

Shrnutí

Oddlužení je v českém právním řádu něco málo přes šest let. Nyní podle mého názoru nastává vhodná doba na komplexnější hodnocení tohoto právního institutu a to z několika důvodů. Zaprvé doba splácení formou splátkového kalendáře je právě pět let a tak jsou nyní oddluženi první jedinci, kteří spláceli celých pět let. Zadruhé za onu dobu se oddlužení usadilo v českém právním řádu a zároveň prošlo několika drobnými novelizacemi a je vytvořena doprovodná judikatura. A zatřetí za dobu pěti let přišlo na české soudy více než 84 000 žádostí o povolení oddlužení [3]. Ve své práci jsem podrobněji zkoumala vybraný vzorek 175 žadatelů o oddlužení. Co se týče počtu povolených oddlužení, agentura Czech Credit Bureau udává, že oddlužení je povoleno zhruba dvěma třetinám žadatelů [3]. A tak si můžeme položit zajímavou otázkou, co se děje se zbývající třetinou žadatelů o osobní bankrot. Jsou jejich případy vyřešeny exekucemi, nebo si snad berou další splátky a vytloukají klín klínem? Může vůbec někdo takovým lidem ještě půjčit? Podle mé studie na náhodně vybraném vzorku 175 žadatelů o oddlužení je podle insolvenčního rejstříku patrné, že naprostá většina neúspěšných jedinců se nevzdává a návrh podává znovu. A to často tak dlouho, dokud jim soud nevyhoví a oddlužení nepovolí. Někteří žadatelé v mém vzorku podali návrh na povolení oddlužení i sedmkrát, než se stali úspěšnými. Pouze 5 z 54 dlužníků, kterým oddlužení po prvním návrhu nebylo povoleno, další návrh doposud znovu nepodalo. Odmítnutí se často děje na základě formálních hledisek, kdy soud nemůže případ posoudit z důvodu nedoložení například pracovní smlouvy navzdory výzvě soudu, a tak není problém podat návrh znovu. Je tedy možné, že někteří neúspěšní žadatelé podají návrh znovu. V tom jim žádný paragraf nebrání a soudy jsou, zdá se, v tomto ohledu velmi shovívavé. Celkově je oddlužení povoleno více jak 90 % žadatelů. Tento fakt do statistiky úspěšných/neúspěšných žadatelů vnáší zcela nové světlo oproti přístupu Czech Credit Bureau, který se zabývá pouze úspěšností návrhů a ne jednotlivých žadatelů. Pouze jedna desetina sledovaného vzorku žadatelů o oddlužení (zatím) neuspěla. České soudy jsou tedy velmi shovívavé a oddlužení povolují prakticky všem. Z institutu oddlužení jsou vynechány určité skupiny. Například živnostníci ještě do roku 2014 podle insolvenčního zákona nemohli žádat o povolení oddlužení. Nyní 61

to za jistých podmínek žádat lze (viz kapitola 2). Při výzkumu, co má skutečný vliv na povolení oddlužení, není rozhodující proměnnou věk, pohlaví, míra nezaměstnanosti v kraji odkud dlužník pochází ani jeho akademický titul. Všechny tyto proměnné se ukázaly jako nesignifikantní. Jako proměnnou s největší významností se ukázalo být, zda člověk vyplnil žádost o oddlužení ručně, nebo naopak na počítači. S touto proměnnou jsem se v mém vzorku začala zaobírat až později, když jsem si při procházení návrhů na povolení osobního bankrotu povšimla, že ručně vyplněné žádosti jsou často velmi špatně napsané. V testování vyšla tato proměnná jako nejvíce signifikantní u prvního i posledního návrhu na oddlužení. Nemyslím si však, že by soud žádost striktně zamítal/odmítal hned při pohledu na způsob vyplnění. Způsob vyplnění žádosti je dle mého názoru spíše proxy proměnnou pro vzdělání a majetkové poměry dlužníka, které dále rozhodují o finanční gramotnosti a situaci daného jedince, a tedy i o tom, jestli člověk bude muset žádat o oddlužení. Vzdělání je většinou pozitivně korelováno s vlastnictvím počítače v domácnosti. Naopak je tomu s věkem - mladší lidé mají doma počítač skoro vždy, naopak lidé v důchodovém věku počítač spíše nemají. Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 nemělo připojení k internetu 148 tisíc domácností. Podle studie českého statistického úřadu z druhého čtvrtletí roku 2010 [4], které je zhruba uprostřed sledovaného období, mělo 59 % domácností (tj. 2,4 milionu domácností) počítač. O něco málo domácností (56 %, tj. 2,3 milionu) mělo připojení k internetu. Pravděpodobnost, že domácnost bude mít doma počítač, roste, když tuto domácnost obývají děti do 16 let. Studie také zjistila, že mezi nejbohatšími domácnostmi má počítač a internet skoro každá domácnost. Na druhou stranu domácnosti z nejnižšího příjmového kvartilu mají doma počítač a internet jen v jedné pětině případů. Lidé žijící ve větších obcích mají většinou větší dostupnost k internetu například v internetových kavárnách. Mezi nejčastější důvody, proč lidi nemají doma počítač a internet, patří podle jejich slov finance nebo že neumějí s počítačem pracovat, někteří mají přístup k počítači jinde než z domova. Jednou z nejméně vybavených kategorií domácností v tomto směru jsou domácnosti jednotlivců starších 65 let, pouze v 7 % z nich je osobní počítač a 6 % je připojeno k internetu. Vzdělání se mi na vzorku mých žadatelů o povolení oddlužení nepodařilo zjistit, nikde totiž nemusejí být tyto údaje uvedeny. Avšak Poradna při finanční tísni,

62

o.p.s. sbírá tyto údaje o svých klientech [19]. Rozložení jejich klientů podle vzdělání vypadalo následovně: Obrázek 56: Klienti poradny při finanční tísní v roce 2012 podle vzdělání

Jelikož i další jejich statistiky o klientech byly podobné těm, které jsem shromáždila v mém datovém vzorku (věk, příjmy, dluhy), považuji tyto údaje o dlužnících jako relevantní. Z nich je vidět, že naprostá většina klientů nemá vyšší než středoškolské vzdělání. Jedna sedmina má dokonce pouze základní vzdělání. Podle mého názoru bude u těchto lidí i finanční a právní gramotnost slabší. K vyřešení problému s odmítnutými návrhy na povolení oddlužení částečně slouží Poradna při finanční tísni, o.p.s. Tato nezisková společnost se snaží situacím platební neschopnosti zabránit a případně dlužníkům pomoci s řešením jejich případu. Poradna má však v České republice jen tři stálé pobočky, a to v Praze, Ústí nad Labem a Ostravě. V metropolích severní Moravy a severních Čech je k počtu obyvatel nejvíce návrhů na povolení oddlužení, proto je umístění stálých poboček opodstatněné. Dále poradna ještě pravidelně zajíždí do dalších sedmi měst ČR. Poskytuje i telefonickou pomoc a pomoc přes internet, kterou však lidé bez počítače asi nevyužijí. Dle jejich výroční zprávy z roku 2013 [19] se společnost setkala s 11 492 novými klienty. Kolika z nich se věnovala právě kvůli oddlužení, sice neuvádí, ale zajisté to nebude malé číslo. Většina klientů byla v kontaktu s poradnou právě telefonicky. Financování poradny probíhá především formou darů od sponzorů, což jsou většinou banky. Společnost v roce 2013 zaměstnávala pouze 12 lidí. Myslím si, že by společnost měla být více podporována, například ze strany Ministerstva financí ČR, a rozšířit se do více měst.

63

Dále by se problém s neschopností správně vyplnit všechny požadované údaje dal vyřešit spoluprací soudních asistentů s dlužníky nebo jinými specialisty, případně advokáty pro bono. Pokud by byl dlužník například již třikrát odmítnut, byl by kontaktován právě touto osobou a ta by mu s vyplněním návrhu nebo s řešením situace pomohla. Bohužel existuje i spousta podvodných poraden, které si na poradny pouze ”hrají”a snaží se na dlužnících pouze profitovat. Dlužníci se většinou v záplavě poraden, center atd. příliš neorientují a rádi by se ze své tíživé situace dostali co nejrychleji a nejsnáze. Někdy jsou také těmito společnostmi sami kontaktováni. Takzvaná ”oddlužovací centra”slibují, že jim s oddlužením pomohou, domluví se s věřiteli a peníze budou moci zasílat pouze jim. Ovšem poplatek za tuto službu je často pro dlužníky vysoký a uzavřená mandátní smlouva bývá pro dlužníky velmi nevýhodná. Tyto společnosti tak parazitují na špatné životní situaci dlužníka a jeho neznalostech. Jejich byznys není v současnosti v České republice nijak regulován. K dlužníkovým příjmům se započítávají také dary, které dlužník (měsíčně) přijímá. Tyto dary jsou většinou ”využívány”u dlužníků, kteří po dobu 5 let nejsou schopni nashromáždit tolik příjmů, aby mohli uspokojit své věřitele alespoň z oněch 30 %. Darovací smlouvu má uzavřenou téměř čtvrtina žadatelů z mého vzorku. A skoro polovina darovacích smluv je uzavřena mezi příbuznými. Zbytek je uzavřen často mezi dlužníkem a ”cizí”osobou (tj. osoba s jiným příjmením nebo nebyl udán příbuzenský vztah). Zde však může nastat situace, že darovací smlouva je spíše smlouvou o (zá)půjčce a dlužníkovi skrytě vzniká nový dluh, který bude muset patrně po oddlužení plnit, nebo již plní (v některých návrzích je například uvedeno za práci na zahradě atp.). U některých dlužníků s velmi nízkým příjmem (např. důchodci, kteří nemohou být již zaměstnáni) vzniká až absurdní situace, kdy většina pohledávek věřitelů je pokryto z darovací smlouvy. Jako například u důchodkyně z Ostravska, která vinou uzavření pobočky přišla o přivýdělek k důchodu, a tak nezvládala splácet půjčky. Celková výše dluhů činila cca 550 tis. Kč. K tomu, aby mohla dluh splácet, uzavřela darovací smlouvu ve výši 2 000 Kč měsíčně, což ji značně zvýšilo její 9tisícový důchod. Nezabavitelná částka se po dobu oddlužení pohybuje mezi 6 až 7 tisíci korun. Na věřitele tedy připadá něco mezi 3 až 4 tis. Kč (nezapomeňme na 1 085 Kč,

64

to je částka, která je určena insolvenčnímu správci). Vysoké procento splátek věřitelům je pokryto z darovací smlouvy a oproti stavu před oddlužením nenastává pro důchodkyni příliš razantní snížení vlastních příjmů. Zhruba po 3 letech oddlužování příjmy dlužnice o 2 tisíce Kč klesají, jelikož již není plněno z darovací smlouvy, protože dárkyně údajně přišla o práci. Můžeme se jen dohadovat, zda tomu opravdu tak bylo, nebo byla darovací smlouva vypovězena z jiného důvodu. Dlužnice totiž (shodou okolností) své dluhy po 5 letech splácí z 31 %. Nad 30 % ”přeplatila”pouze 5 tis. Kč. (Celkově dárkyně poskytla dlužnici 66 000 Kč.) Insolvenčním soudem je tedy dlužnice oddlužena. Darovací smlouvy se často šijí na míru, jak jsem si povšimla i u jiného dlužníka, který výši darovací smlouvy v různých svých návrzích na oddlužení měnil podle toho, jaké byly zrovna jeho aktuální příjmy. Za poslední rok, který jsem věnovala oddlužení, jsem nepřišla na to, kdo na oddlužení vydělává a kdo prodělává. Je tedy otázkou, komu se oddlužení více hodí. Je to snad dlužník, který nemusí splatit až 70 % svých nezajištěných dluhů? Anebo věřitel, který také může dostat všechny své pohledávky do poslední koruny zpět bez přílišné aktivity? Jakou ztrátu by fakticky pro prodávajícího tvořilo nezaplacení hrnců v udávané hodnotě 36 000 Kč nebo pro poskytovatele půjčky s vysokým úročením a poplatky, kde jistina tvoří jen nevelkou část dluhu, nezaplacení celého dluhu? Můj výzkum samozřejmě nepokrývá všechny aspekty oddlužení, které by se dle mého názoru daly na osobním bankrotu zkoumat. K dalšímu průzkumu a analýze by například mohl sloužit rozdíl mezi uváděnými dluhy a přihlášenými pohledávkami. Již v kapitole případová studie jsem naznačila, že se tyto dvě skupiny kvůli informační asymetrii do jisté míry liší, i když by měly být prakticky vyrovnané. Působí na sebe dva protichůdné faktory. Zaprvé nevědomost dlužníků o všech jejich dluzích a její výši. Zadruhé nevědomost věřitelů o tom, že dlužník žádá o povolení osobního bankrotu, a měli by v případě povoleného oddlužení přihlašovat své pohledávky. Tomu by mohla napomoci povinnost dlužníka informovat všechny své věřitele, o kterých ví. Nyní je tomu tak, že pokud si věřitel v určené době nepodá přihlášku své pohledávky, může být v poslední fázi oddlužení zbaven práva na vymáhání své pohledávky. Ze střednědobého hlediska (v horizontu nejméně 10 let) by se dále dalo zkoumat

65

chování dlužníků po oddlužení. Průzkum by se mohl zaměřit na to, zda jsou ve svém finančním životě více zodpovědní, neberou si lehkovážné půjčky a pečlivě čtou smlouvy. Případně jaká skupina ”oddlužníků”potřebuje o oddlužení znovu zažádat (zatím to v českém právním řádu není možné). Zajímavým případem by mohla být i diskriminace lidí, kteří si prošli osobním bankrotem, v žádosti o další půjčku. Zda jim věřitelé vůbec jsou ochotni půjčit, případně zda za to nechtějí vyšší úrokovou sazbu. Tento jev se může lišit také podle druhů věřitelů. Například banky dle mého názoru těmto rizikovým lidem budou chtít půjčit jen velmi neochotně. Naopak méně solventní věřitelé asi nebudou dlužníkovu minulost příliš řešit a bez okolků půjčku poskytnou. Z dlouhodobého hlediska by se výzkum mohl zaměřit na trendy v počtech žádostí o oddlužení. Tento průzkum by mohl testovat hypotézu, jestli v době recese stoupá počet lidí žádajících o osobní bankrot a v době konjunktury naopak klesá. Anebo se zaměřit na to, jestli vztah není opačný a počet žádostí o oddlužení nepředpovídá ekonomický růst/pokles. Dále by studie mohla zjišťovat, jestli není oddlužení navázáno na nějaké jiné proměnné, například na výše úrokových sazeb.

66

Reference [1] Ainsworth, A., (2004). Logistic Regression [Online], California State University, Northridge, http://www.csun.edu/~ata20315/psy524/docs/Psy524\ %20lecture\%2019\%20logistic_cont.ppt [2] Atkinson, A. and F. Messy (2012), “Measuring Financial Literacy: Results of the OECD / International Network on Financial Education (INFE) Pilot Study”, OECD Working, Papers on Finance, Insurance and Private Pensions,No. 15, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/5k9csfs90fr4-en [3] Czech Credit Bureau (2013): V roce 2013 zbankrotovalo třináct set obchodních společností, téměř 4 a půl tisíce živnostníků a 19 tisíc soukromých osob http: //www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/V-roce-2013-zbankrotovalo\ --třináct-set-obchodních-společností,-téměř-4-a-půl-tisíce\ --«ivnostníků-a-19-tisíc-soukromých-osob.aspx [4] Český statistický úřad (2011): Kolik domácností ČR má počítač a internet? http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kolik_domacnosti_v_ cr_ma_pocitac_a_internet [5] Český statistický úřad (2012): Zostřeno na muže a ženy http://www.czso.cz/ csu/2012edicniplan.nsf/publ/1413-12-r_2012 [6] Český statistický úřad (2014): HDP, národní účty http://www.czso.cz/csu/ redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty [7] Český statistický úřad (2014): Inflace http://www.czso.cz/csu/redakce. nsf/i/mira_inflace [8] Český statistický úřad (2014): Zaměstnanost, nezaměstnanost http://www. czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace [9] Člověk v tísni (2013): Právo patří bystrým http://www.clovekvtisni.cz/cs/ socialni-prace/socialni-integrace/pravo-patri-bystrym [10] International Labour Office, Geneva (2008): Small change, Big changes: Women and Microfinance http://www.ilo.org/gender/Events/WCMS_091581/ lang--en/index.htm 67

[11] Insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení) včetně důvodové zprávy [12] D’Espallier B., Guérin I., Mersland R.(2009): Women and Repayment in Microfinance, Working Paper [13] Fan W., White M.J. (2002): Personal Bankruptcy and the Level of Entrepreneurial Activity, NBER Working Paper No. 9340, http://www.nber.org/papers/ w9340 [14] Ministerstvo nční

financí

gramotnost

České -

republiky

Kvantitativní

(2011):

výzkum

pro

FinaMF

http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/TZ_2010-12-13_ Zaverecna-zprava-Prezentace-Kvantitativni-vyzkum-Financni\ --gramotnost-obyvatel-CR.pdf [15] Národní

strategie

finančního

vzdělávání

2010.

http://www.

msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/narodni-strategie\ --financniho-vzdelavani-2010 [16] Občanský soudní řád (Zákon č. 99/1963 Sb.) [17] OECD (2014), PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st Century (Volume VI), PISA, OECD Publishing http://dx. doi.org/10.1787/9789264208094 [18] Navigátor bezpečného úvěru (2013) http://navigatoruveru.cz/navigator\ --bezpecneho-uveru/ [19] Poradna při finanční tísni(2014): Výroční zpráva za rok 2013 http://www. financnitisen.cz/doc/vyrocni_zprava_13.pdf [20] Strejček, J. (2009): Oddlužení - jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku, Diplomová práce, Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze [21] Usnesení Vrchního soudu v Praze z 8. 1. 2013, čj. č.j. MSPH 89 INS 13383/2012, 1 VSPH 1775/2012-B-18

68

[22] Xiaodong Fan and Berk Yavuzoglu (2013): Understanding Personal Bankruptcy Behavior: A Structural Model With Emphasis on Labor Supply and Health Insurance Enrollment Decisions http://www.ssc.wisc.edu/~byavuzog/ Bankruptcy.pdf

69

7

Příloha

Současná hodnota u případových studií Tabulka 11: Dlužnice A - Cash flow věřitelům v jednotlivých letech dluh 2008 2009 2010 2011 2012 2013 splaceno inflace (v %) 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 1,4 Nebank.spol.1 39 862 1 676 3 232 2 865 2 031 1 743 786 12 333 Nebank.spol.2 85 529 3 598 6 938 6 149 4 359 3 742 1 687 26 473 Nebank.spol. 3 13 657 575 1 108 982 696 598 269 4 228 Banka 1 - 1 160 463 6 753 13 020 11 541 8 180 7 023 3 166 49 683 Banka 1 - 2 121 446 5 110 9 852 8 733 6 190 5 315 2 395 37 596 Banka 2 - vše 3 847 162 313 277 196 169 76 1 193 Mob.operátor 92 339 3 887 7 494 6 643 4 708 4 042 1 822 28 596 Nebank.spol. 5 13 657 575 1 108 982 696 598 269 4 228 Energ.spol. 35 878 1 510 2 911 2 580 1 829 1 570 708 11 107

Tabulka 12: Dlužnice A - Současná hodnota cash 2008 2009 2010 2011 inflace (v %) 6,3 1,0 1,5 1,9 Nebank.spol.1 39 862 1 577 3 010 2 629 1 829 Nebank.spol.2 85 529 3 385 6 462 5 643 3 925 Nebank.spol. 3 13 657 541 1 032 901 627 Banka 1 - 1 160 463 6 353 12 127 10 591 7 366 Banka 1 - 2 121 446 4 807 9 177 8 014 5 574 Banka 2 - vše 3 847 153 291 254 177 Mob.operátor 92 339 3 657 6 980 6 096 4 240 Nebank.spol.5 13 657 541 1 032 901 627 Energ.spol. 35 878 1 420 2 711 2 368 1 647

flow k roku 2007 2012 2013 celkem 3,3 1,4 1 520 676 11 240 3 262 1 450 24 128 521 232 3 853 6 123 2 722 45 282 4 633 2 059 34 265 147 65 1 087 3 524 1 566 26 062 521 232 3 853 1 369 608 10 123

Tabulka 13: Dlužnice B - cash flow věřitelům v jednotlivých letech 2012 2013 SUMA Banka - 1.dluh 1211,61 913,79 2125,40 Banka - 2.dluh 18067,18 13620,21 31687,39 Poskytovatel internetu 29862,28 64974,78 94837,06 Banka - 3.dluh 6435,80 4851,73 11287,53

70

% 28,2% 28,2% 28,2% 28,2% 28,2% 28,3% 28,2% 28,2% 28,2%

Tabulka 14: Dlužnice B - současná hodnota cash flow k roku 2011 2012 2013 celkem splaceno inflace 3,30% 1,40% Banka - 1.dluh 1172,904259 872,3834 2045,288 96,23% Banka - 2.dluh 17490,00734 13003,06 30493,07 96,23% Poskytovatel internetu 28908,30134 62030,68 90938,98 95,89% Banka - 3.dluh 6230,205378 4631,889 10862,09 96,23%

Modelování a testování hypotéz Obrázek 57: F-test k modelu č. 1

Obrázek 58: Graf závislosti standardizovaných Pearsonových reziduí na vyrovnaných hodnotách pro model č. 7

71