UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut základů vzdělanosti
Eliška Bucvanová
Obsahová analýza časopisu Sluníčko Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Libor Prudký, Ph.D.
Praha 2008
1
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato práce byla zpřístupněna v příslušné knihovně UK a prostřednictvím elektronické databáze vysokoškolských kvalifikačních prací v repozitáři Univerzity Karlovy a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.
V Praze dne 26.června 2008
Eliška Bucvanová
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, Ing. Liborovi Prudkému, Ph.D., především za jeho podnětné rady, ale i za projevenou trpělivost a optimismus, který mi v průběhu jejího vzniku vléval do žil.
3
OBSAH 1. ÚVOD. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. TEORETICKÁ ČÁST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Metodologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1. Studium literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1.1. Studium literatury o použité metodě analýzy. . . . . . . . . . . . . 2.1.1.2. Studium literatury o psychologickém vývoji příjemců. . . . . . 2.1.1.3. Studium literatury o dětském čtenářství. . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1.4. Studium literatury o žánrech literatury pro děti a mládež . . 2.1.2. Analýza časopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Obsahová analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1. Výzkum obsahu textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2. Sběr a rozbor dat týkajících se obsahu textu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Psychologické aspekty čtenářů Sluníčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1. Periodizace vývoje dle Piageta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2. Periodizace vývoje dle Říčana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4. Dětské čtenářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1. Předpoklady rozvoje čtenářské schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2. Vývojové etapy dětského čtenářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.3. Historie Literatury pro děti a mládež . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.4. Čtenářské potřeby dnešních dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.5. Co na děti nejvíce působí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5. Literatura pro děti a mládež – vývoj a žánry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.1. Zdroje literatury pro děti a mládež. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.2. Vývojová linie žánrů literatury pro děti a mládež v souladu s věkem čtenáře. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.3. Řazení a charakteristiky jednotlivých žánrů literatury pro děti a mládež . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. EMPIRICKÁ ČÁST. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1. Obsahová analýza vybraných výtisků časopisu Sluníčko . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1. Postup analýzy časopisu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1.1. Výběr vzorku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1.2. Měření fyzických parametrů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1.3. Sestavení tabulek č. 1/1980, 1/1990, 1/1997, 1/2007. . . . . . . 3.1.1.4. Stanovení pracovních žánrovch kategorií. . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1.5. Sestavení tabulky č. 1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1.6. Stanovení žánrových kategorií. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1.7. Obsahy jednotlivých vydání časopisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1.8. Sestavení tabulek č. 2, 3, 4 - podklad analýzy. . . . . . . . . . . . 3.1.2. Vyhodnocení analýzy časopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2.1. Analyzované výtisky a jejich fyzický popis. . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2.2. Vyhodnocení analýzy časopisu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2. Obsahová analýza komiksů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1. Postup analýzy komiksů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1.1. Metoda a její omezení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1.2. Definice klíčových pojmů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1.3. Popis jednotlivých komiksů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1.4. Stanovení indikátorů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6 7 7 7 7 7 7 8 8 9 10 11 13 13 14 16 16 17 18 19 19 20 20 21 21 25 25 25 25 26 27 28 32 32 34 34 35 36 37 40 40 40 41 42 44
4
3.2.1.5. Stanovení faktických hodnot. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1.6. Přiřazení faktických hodnot k hodnotovým kategoriím . . . . . 3.2.2. Vyhodnocení analýzy komiksů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2.1. Komiks a časopis Sluníčko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2.2. Vyhodnocení analýzy komiksů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LITERATURA – ODKAZY Z TEXTU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BIBLIOGRAFIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PŘÍLOHY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48 50 56 56 57 60 61 64 66
5
1. ÚVOD Často slýchám názor, že žijeme v „informační společnosti“. To je možná způsobeno mou několikaletou pracovní zkušeností v Informačním centru pro mládež. Těžko však popřeme, že v současné době lidé (a tedy i děti) ve velké části světa zpracovávají mnohem větší množství informací produkovaných masovými sdělovacími prostředky, než tomu bylo kdykoli v minulosti. V tomto tvrzení i v celé předkládané práci vycházím z předpokladu, že člověk přijímá hodnoty z několika zdrojů, přičemž média jsou jedním z nich. Odvážnou motivací vzniku této práce bylo zmapovat, „co“ je v analyzovaných výtiscích časopisu Sluníčko dětem prezentováno a jak se to v průběhu času mění. Po představení dětského čtenářství a teorie vztahující se k literatuře pro děti a mládež přistupuji k první části analýzy. V dostupné literatuře tedy nejprve hledám ty aspekty literární produkce, které dokáží oslovit dětského čtenáře; v pramenech pak ověřuji, jak s nimi časopis Sluníčko zachází. Za pomoci kvantitativní obsahové analýzy se zaměřuji na strukturu příspěvků, jednak z hlediska způsobu jejich prezentace, jednak z hlediska jejich žánrového vymezení. V druhé části se snažím za použití spíše kvalitativního rozboru komiksu poodhalit, jaké hodnotové sdělení tento, na stránkách Sluníčka dynamicky se rozvíjející, žánr nese. Nekladu si za cíl odhalit přesnou strukturu hodnot, která je dětskému čtenáři předkládána. To by byl cíl nejen problematicky uchopitelný, nýbrž i špatně stanovený, neboť hodnoty jsou těžko vymezitelné a jejich přijetí či odmítnutí závisí na součinnosti mnoha faktorů a je tedy záležitostí individuální. Snažím se však s pomocí mezinárodně uznávané klasifikace hodnotových orientací rozklíčovat, odkud a kam se na této nabídnuté planině hodnot Sluníčko přesouvá. Závěry však nechci vzhledem k velikosti vzorku (analyzuji čtyři výtisky časopisu Sluníčko) zobecňovat ani na celkovou produkci tohoto periodika, natož pak na dětské časopisy jako celek.
6
2. TEORETICKÁ ČÁST
2.1. Metodologie
2.1.1. Studium literatury
Analýze jednotlivých výtisků časopisu Sluníčko předcházelo studium literatury o metodě použité v této práci, tedy o kvantitativní metodě obsahové analýzy, i o základech kvalitativního výzkumu. Čas jsem věnovala i studiu literatury o vývoji příjemců tohoto periodika z pohledu psychologie, literatury o dětském čtenářství i o žánrech literatury pro děti a mládež.
2.1.1.1. Studium literatury o použité metodě analýzy Než jsem analýzu časopisu Sluníčko započala, věnovala jsem se studiu různých metod analýzy textů. Takovou příležitost mi poskytla kniha autorů I. Bertrand a P. Huges Media Research MethodsI. Výstupy této práce jsou postaveny na metodě, kterou nazýváme kvantitativní obsahová analýza. Dále jsem se držela pravidel kvalitativního výzkumu, která jsou stanovena v knize Základy kvalitativního výzkumuII od autorů A. Strausse a J. Corbinové.
2.1.1.2. Studium literatury o psychologickém vývoji příjemců V práci nejprve stručně charakterizuji věkovou skupinu, pro kterou je časopis Sluníčko určen. Z hlediska vývojové psychologie sleduji, co je pro děti v daném období důležité a zejména se zaměřuji na to, co je určující pro jejich další vývoj. Vycházím zde z koncepcí vývoje osobnosti podle švýcarského psychologa a přírodního vědce J. PiagetaIII a českého odborníka P. ŘíčanaIV; jejich pohledy doplňuji poznatky amerického psychoanalytika německého původu E. EriksonaV a částečně i českého sociologa J. AlanaVI.
2.1.1.3. Studium literatury o dětském čtenářství V další kapitole se zaměřuji na fenomén dětského čtenářství. Jmenuji předpoklady rozvoje čtenářské schopnosti u dítěte a poukazuji na ty aspekty literatury, které jsou pro malého čtenáře na literární tvorbě zvláště přitažlivé, což se pokouším postavit do relace s obdobím jeho vývoje. Poukazuji na čtenářské potřeby dnešních dětí a celkový přehled doplňuji
7
nástinem vývoje literatury pro děti a mládež od jejích počátků. Vycházela jsem při tom z poznatků českých autorů zabývajících se dětským čtenářstvím, J. TomanaVII a S. UrbanovéVIII, v případě historického vývoje se držím poznatků prezentovaných J. ČeňkovouIX. Dětským čtenářstvím se zde zabýváme proto, abychom byli schopni lépe pochopit, jak s těmito faktory pracuje časopis Sluníčko.
2.1.1.4. Studium literatury o žánrech literatury pro děti a mládež Stanovení žánrových kategorií, které užívám ve své analýze vychází jednak z dostupné literatury o žánrech literatury pro děti a mládež, jednak z pramenů samotných. Věnuji proto samostatnou kapitolu zdrojům literatury pro děti a mládež, jak je prezentuje J. ČeňkováX a vývojovým liniím žánrů literatury pro děti a mládež v souladu s věkem čtenáře, jak je podává M. GenčiováXI. Nejdůležitějším východiskem pro stanovení žánrových kategorií byly vedle pramenůXII charakteristiky jednotlivých žánrů literatury pro děti a mládež autorek S. Urbanové a M. RosovéXIII.
2.1.2. Analýza časopisu Po výběru vzorku jsem všechny analyzované výtisky1 zkoumala z hlediska jejich celkových rozměrů, z hlediska plochy, kterou na jejich stránkách zabírají texty a obrázky, a z hlediska počtů těchto obrázků a slov obsažených v jednotlivých příspěvcích2. Příspěvky jsem řadila do stanovených pracovních žánrových kategorií a údaje z každého vydání časopisu zaznamenávala do tabulek v počtech centimetrů čtverečních i v počtech slov a obrázků. Na základě pracovních kategorií jsem stanovila finální žánrové kategorie, které jsem ověřila sestavením obsahů3 jednotlivých vydání, kde jsem ke každému příspěvku přiřadila i žánrovou kategorii. Následně jsem vypracovala souhrnnou tabulku a několik dalších doplňkových tabulek, jež mi posloužily k analyzování obsahu.
1
Na tomto místě bych ráda uvedla, že jednotlivá označení výtisk, číslo časopisu a vydání používám často jako synonyma a míním jimi vždy jeden ze čtyř pramenů, se kterými jsem pracovala. 2 Zde bych ráda uvedla, co míním slovem příspěvky: jedná se o jednotlivé články, které mají vlastní nadpis, jsou dílem jednoho autora, nesou samostatný úkol nebo předstaují vnitřně propojený text (často spojený s obrázky), který je od okolního textu oddělen významově; v případě reklamy, míním jedním příspěvkem jednu reklamu konkrétní společnosti na své výrobky (v případě, že na jedné stránce časopisu inzerují své výrobky tři firmy, posuzuji tyto tři reklamy jako tři příspěvky; v případě soutěže, do které věnují ceny tři společnosti, posuzuji tyto reklamy jako součást dominantního celku soutěže a zahrnuji je tudíž do jednoho příspěvku). 3 Obsahy jednotlivých vydání se nachází v přílohové části této práce.
8
Potom jsem provedla podrobnější analýzu všech takových článků z analyzovaných výtisků, které spadaly do jedné žánrové kategorie – do kategorie zvané komiks. Zde jsem se zaměřila na hodnotové sdělení výtisků z jednotlivých let. Při rozboru komiksu mi byla nápomocná metodologická práce autorů A. Strausse a J. Corbinové Základy kvalitativního výzkumuXIV. Při hledání indikátorů pro stanovení kategorií jsem vycházela z „třísložkového“ modelu vizuálního zobrazování, jak jej popisuje J. Vančát ve své knize Tvorba vizuálního zobrazeníXV. Ve stanovených indikátorech jsem hledala jejich faktické hodnoty, které mi posloužily jako
pracovní kategorie. Ty jsem pak přiřazovala k hodnotovým kategoriím,
jejichž východiskem je dotazník užívaný v rozsáhlém mezinárodním výzkumu Evropské hodnoty – Hodnotové struktury v zemích Evropy a Severní Ameriky (EVS)XVI (u nás realizovaný v letech 1991 a 1999, data pro další srovnatelný se právě sbírají). Toto je jen stručný nástin postupu analýzy, podrobně jej popisuji v empirické části této práce.
2.2 Obsahová analýza Následující část je věnovaná výkladu metody obsahové analýzy. Poznatky jsem čerpala z knihy Media Research MethodsXVII autorů I. Bertrand a P. Hughese. K určení obsahu jednotlivých článků existují různé metody analýzy textů. Autoři uvádějí ve své knize následující metody, přičemž k jejich stručnému vysvětlení nebo spíše nástinu uvádějí otázku, na kterou se analytik aplikující danou metodu může ptát.
Přehled metod výzkumu textů: •
Sémiotická analýza, jejíž klíčová otázka může být formulována následovně: jak tento text vyjadřuje svět pomocí kódů?
•
Strukturální analýza, jejíž základní otázka by mohla znít: jak struktury tohoto textu vytvářejí významy?
•
Literární kritika, která se může ptát: co tento text (intuitivně) znamená?
•
Hermeneutická analýza, která by se snažila zjistit: co chtěl autor tímto textem sdělit?
•
Fenomenologická analýza, kde by hlavním záměrem badatele bylo: co tento text představuje pro mě?
9
•
Post-strukturalistická analýza, která hledá způsob, jak je význam tohoto textu utvářen v kulturním prostředí?
•
Obsahová analýza, které se věnujeme podrobněji, neboť se jedná o metodu, kterou jsem zvolila pro rozbor časopisu Sluníčko.
2.2.1. Výzkum obsahu textu
Termín „obsahová analýza“ představuje sociálněvědní metodologii vyvinutou za účelem studia obsahu médií, která v podstatě pracuje s lineárním modelem komunikace. Metoda usiluje o vytváření opakovatelných a odůvodněných závěrů o prostředí, ve kterém se údaje vyskytují.
Na co si dát pozor Dostatek péče je třeba věnovat přípravě výzkumu: aby byla odůvodněna velikost a skladba vzorku, definované jednotky měření a zajištěn systém sběru dat; dále tomu, aby závěry vycházely z dat, bez jejich zkreslování, jež by vedlo k podpoře předsudků. Badatel však občas musí připustit, že některé závěry nejsou prověřené a pravděpodobně je vůbec není možné nijak prověřit. Hlavními problémy, které tuto metodu provází od jejího vzniku, jsou nesnáze s definicemi kategorií. Zdá se, že zde existuje kompromis mezi ustavením definic, dostatečně jasných pro efektivní měření, a kategorií měření, dostatečně významných pro tvorbu hodnotných závěrů. Je třeba dobře vysvětlit používané termíny, popsat podrobně metody (včetně předvedení podrobného popisu kategorií) a sestavit výsledky do tabulky. Je také nutné vyhnout se nepodloženým závěrům. Následkem toho, že odmítneme vytvářet nepodložené závěry však může být, že závěrečná shrnutí se vzhledem k rozsahu projektu jeví jako banální. Základní postup je následující: nejprve pozorně prohlédnout celý zkoumaný materiál, pečlivě ustavit kategorie a na tomto základě zhodnotit, co tam je, pak vybrat jednu rubriku a věnovat se jí pozorněji.
Výhody této metody Metoda umožňuje práci s obsáhlým počátečním vzorkem a citlivé odvození menších účelových vzorků. V rámci uplatnění obsahové analýzy je možné užívat rozličné metodologie pro rozličné účely, například: klasická obsahová analýza na velký vzorek a sémiotická 10
analýza na menší jednotky textu. Přesun od velkého obrazu k jeho menším a menším součástem umožňuje načrtnout závěry o velkých otázkách (jako například souhrnná ideologie) i menších otázkách (jako například, proč je daný spor prezentován daným způsobem). Specifickou výzkumnou otázku je dobré vyvodit až z provedení rozsáhlého přehledu dané látky jako celku.
Silné stránky obsahové analýzy Když ji uplatníme na dostupný text, není finančně náročná. Je poměrně snadné se k materiálům dostat (včetně těch staršího data). Toto je snazší pro rozbor tisku, protože obvykle existují kompletní archivy: o něco málo složitější je to s televizními pořady, jež obvykle nejsou tak důkladně archivovány. Je nevtíravá a nezasahuje do života lidí, takže přináší jen nemnoho eticky sporných otázek. Může stejně snadno zacházet se současnými událostmi jako s událostmi minulými (za předpokladu, že se evidence dochovala), tj. není odkázána na nespolehlivou paměť. Je vynikající při práci s velkým množstvím údajů, které mohou být kvantifikovány a porovnávány se statistikami vypovídajícími o skutečném světě.
Sporné otázky, které s sebou metoda nese Je těžké zajistit reprezentativnost studovaného vzorku, zejména když není znám celkový dosah zkoumaného jevu. Je skoro nemožné ustanovit skutečně nezvratné definice kategorií a pravidlo říká, že čím preciznější definici kategorií ustanovíme, tím méně zajímavé/hodnotné je jejich měření. Problém nastává i s ustanovením jednotek měření. Měření jevu (i když může být provedeno precizně) není totéž jako jeho objasnění. Závěry obsahové analýzy nevysvětlují, jak je obsah utvářen (to může být vyvozeno teprve pomocí určitého rámce porozumění), nebo jaký má význam (to může být vyvozeno z teorie komunikace).
2.2.2. Sběr a rozbor dat týkajících se obsahu textu
Pojem „obsahová analýza“ s sebou nese odlišení „obsahu“ a „formy“, a tedy lineární model komunikace: z této pozice mohou být příjemci nahlíženi jako nerozlišená a pasivní nebo jako sociálně stratifikovaná a aktivnější skupina, ale každopádně se zde obecně soudí, že obdrží stejné „sdělení“, protože význam je textu vlastní. Úsilí o vědeckou reliabilitu a validitu vedlo ke zdokonalování a standardizaci výzkumných technik, přesto stále všechny formy obsahové analýzy spočívají ve sběru vzorku, 11
ustavení kategorií obsahu, měření přítomnosti každé kategorie ve vzorku a interpretaci výsledků a to většinou ve vztahu k nějakým vnějším kritériím.
Odběr vzorku Obsahová analýza se nezabývá lidmi, takže ani neužívá termínů „populace“, avšak stále užívá principů vzorkování; jsou-li užívány přiměřené techniky odběru vzorku, abychom zajistili jeho reprezentativnost, mělo by být možné výsledky zevšeobecnit.
Ustavení kategorií Ustavení kategorií měření je často velmi obtížné. Čím konkrétnější kategorie badatel ustaví, tím snazší bude je přesně definovat. Čím širší je ustaví, tím více se bude muset spoléhat na subjektivní soudy. Ve skutečnosti je badatel nucen ke kompromisu, přičemž se snaží o nejlepší možné definice kategorií za daných podmínek a ví, že jsou vždy nedokonalé.
Měření Pravidla vědecké práce obvykle pracují se samostatnými ucelenými jednotkami, nebo vyčíslují jinak nepočitatelné, aby došlo k rozdělení celistvého kontinua (váha, výška atd.). Analýza médií nepojednává o měřitelných jednotkách a i v případech, kde byly dobře definovány kategorie, je jejich měření problematické. Pro různé typy médií jsou příznačné různé problémy s tvorbou kategorií měření. Výzkumník musí najít způsob, jak se s nimi vypořádat pomocí experimentální metody, postupným vylepšováním jednotek měření ihned po vybroušení definic kategorií. Závěry však musí být chápány jako arbitrární a podmíněné: závislé na okolnostech výzkumu, spíše než na skutečných vlastnostech zkoumaného předmětu.
Závěrečná zpráva bere v úvahu obsah i strukturu a pojednává postup, jakým byly tyto vizuální prvky vybrány, uspořádány, nahrány a sestříhány, přičemž klade důraz spíše na postup než na obsah.
12
2.3.
Psychologické aspekty čtenářů Sluníčka
Časopis Sluníčko byl původně určen „pro nejmenší“ 4, později mírně rozšířil cílovou skupinu příjemců na „malé a větší“5. V současné době je tedy určen cílové skupině dětí ve věku mezi čtvrtým a osmým rokem života.6 V následující kapitole bych ráda stručně charakterizovala, jaké faktory (psychické, fyzické i sociální) jsou v daném období určující. Na takto postavených základech se pokusím nastínit, k čemu je tato věková kohorta vnímavá a jak s tím pracuje látka prezentovaná v časopisu Sluníčko. Z hlediska vývojové psychologie toto období spadá do dvou vývojových etap. V práci vycházím z koncepce švýcarského filozofa a psychologa J. PiagetaXVIII a předního českého odborníka P. ŘíčanaXIX, které doplňuji ještě poznatky EriksonovýmiXX, abych tak ukázala, že přes odlišné pojmenování a stanovení hranic jednotlivých období, pozorují a popisují různí autoři obdobný vývoj. Zmínění autoři se také zajímavě doplňují z hlediska toho, co nás zajímá při zkoumání mechanismů, které může využívat dětský časopis k tomu, aby děti zaujal.
2.3.1. Periodizace vývoje dle Piageta
Ve vývojové psychologii dříve převládaly dvě tendence. Jedna předpokládala, že vývoj jedince je otázkou dědičnosti, druhá vycházela z toho, že vývoj je otázkou výchovy. Až Jean Piaget (1896-1980) přišel s názorem, že vývoj probíhá na základě součinnosti přirozených schopností zrání dítěte a jeho komunikace s prostředím. Erikson dokládá, že výchova probíhá v různé podobě ve všech společnostech, i když se antropologům zprvu zdálo, že děti v některých domorodých společnostech vyrůstají bez cílených zásahů dospělých členů společnostiXXI. Piaget odlišuje čtyři vývojová stádia: sensorimotorické stádium (od narození do druhého roku života; dítě poznává svět pomocí pohybů a smyslů); předoperační stádium (od druhého do sedmého roku života; vyznačuje se užíváním jazyka a egocentričností myšlení); stádium konkrétních operací (mezi sedmým a dvanáctým rokem života; nyní dítě dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, chápe stálost množství); stádium formálních operací (od 4
Jak je uvedeno ve výtiscích z let 1980 a 1990. Jak je uvedeno ve výtiscích z let 1997 a 2007. 6 Údaj pochází z informací o časopisu, které uvádí nakladatel na svých internetových stránkách : Mladá fronta, O časopisu Sluníčko [online]. Poslední revize 20.6.2008 [citováno 21.6.2008]. Dostupné z:
5
13
dvanáctého roku výše; člověk je schopen logicky myslet o abstraktních pojmech). Pro naše účely je podstatné pouze druhé a třetí stádium, kterými se zde zabývám podrobněji. V předoperačním stádiu se jedinec učí užívat jazyk a vytváří objektní reprezentace pomocí představ a slov. Myšlení je stále egocentrické, dítě má potíže s uvědomováním si názorů druhého. Začíná vytvářet morální úsudky, na jejichž základě rozumí sociálním konvencím a morálním pravidlům. Do pěti let si děti sice hrají společně, nicméně každé podle svých pravidel, které je možno libovolně měnit. S pátým rokem přichází smysl pro povinnost a pravidla, která jsou ještě pojímána jako absolutní morální imperativy určené autoritou. Čin děti
posuzují jako dobrý nebo špatný z hlediska následků (potrestání, pochvala), nikoli
z hlediska záměrů, které k němu vedly. Ve stadiu konkrétních operací děti již ovládají různá konzervační pojetí a začínají používat stále složitější logické operace.
2.3.2. Periodizace vývoje dle Říčana
Dle Říčana v tomto věku (čtyři až osm let) dítě prochází obdobím předškoláka a následně vstupuje do období mladšího školního věku. V období předškoláka se dítě nachází ve věku mezi třetím a šestým rokem života. Jedinec si již prošel věkem batolecím, ve kterém byl do prvních narozenin, a věkem kojeneckým, který byl ukončen přibližně oslavou třetích narozenin7.
Období předškoláka je dobou živosti
fantazie, neboť dětská psychika ještě není spoutána kázní a racionalitou. Jsou položeny základy socializace. V dítěti se probouzí zvídavost a počíná klást otázky po vzniku a smyslu světa i otázky po vlastním těle. Z odpovědí (i těch nevyřčených) si utváří obraz o světě, jakýsi první „světový názor“XXII. Z hlediska tělesného vývoje pozorujeme, že dítě sílí, stává se odolnějším a výkonnějším. Zvyšuje se taktéž rychlost vedení vzruchu. Zlepšuje se také jeho ladnost a zručnost, což mu umožňuje zapojovat se do prvních pro ostatní užitečných činností (může „pomáhat s domácími pracemi“8), což podporuje sebevědomí dosud spíše přijímajícího člena domácnosti9, který se nyní cítí také prospěšný. Z hlediska rozumového vývoje chápe
7
Vzhledem k cílové skupině časopisu Sluníčko se těmito dvěma obdobími nebudeme podrobně zabývat. Do uvozovek „pomoc v domácnosti“ vkládám z toho důvodu, že se v tomto věku ještě obvykle nejedná o skutečnou užitečnou pomoc, nýbrž obvykle o projev snahy rodičů (a dalších dospělých, kteří se v okolí dítěte pohybují a mají zájem na jeho výchově) o zapojení do společné činnosti. 9 Užívám slovo „domácnost“, a protože jsem si vědoma faktu, že některé děti nevyrůstají v rodině, ale například v dětském domově, míním v tomto kontextu slovem domácnost jakékoliv prostředí, ve kterém dítě v danou dobu vyrůstá. 8
14
dítě základní matematické vztahy10. Nemá však smysl učit jej chápat složitější matematické vztahy, protože to v jeho rozumovém rozvoji nehraje velkou roli. Důležité je na něj v tuto dobu hodně mluvit a odpovídat na jeho otázky, neboť to vede k rozvoji slovní zásoby a schopnosti uvažovat. Jeho myšlení je ještě hodně egocentrické (má pocit, že věci se dějí kvůli nám lidem), magické (domnívá se, že myšlenka samotná věci ovlivňuje a jen těžko rozeznává mezi přáním a činem) a zároveň antropomorfní (přisuzuje věcem a zvířatům lidské vlastnosti a hledá v jejich projevech „záměrné a cílené jednání“11) což nahrává již zmíněné živosti fantazie. V tomto věku je pro dítě velmi důležitá hra (kojenec a batole spíše experimentovali, školák už má povinnosti). Umí již vymýšlet vlastní hry s jistými pravidly. Potřebuje být mezi vrstevníky. Uvědomuje si rozdílné chování v rozličných situací – vstupuje do konkrétních rolí a umí je střídat; jinou přijme ve školce mezi kamarády, jinou ve vztahu k učitelce, jinou roli hraje doma. Stejně jako hra je pro něj v tuto dobu velmi důležitá kresba a další techniky výtvarného projevu (modelování, vystřihování, výroba různých předmětů atd.). Jako se dospělí vyjadřují řečí, dítě toho hodně poví tím, jak si hraje a co a jak vytváří. V tomto období vrcholí citlivost k působení pohádky (a přetrvává i do mladšího školního věku). Oslovuje zejména svou časovou i místní neurčitostí a fantastikou (např. proměňování člověk-zvíře), postavy jsou výrazné typy, vyskytuje se zde surová morálka (sekání hlav, apod.). Vyznačuje se zjednodušeným černobílým obrazem skutečnosti: dobro/zlo, buď/anebo. Pohádkou zároveň dítě přejímá nejstarší dědictví své kultury. Hra, výtvarná tvorba i pohádka mají hojivou a psychoterapeutickou funkciXXIII. V období mladšího školního věku se dítě nachází mezi šestým a jedenáctým rokem života. Ne vše, co je pro toto období charakteristické, je pro naši práci relevantní, neboť časopis Sluníčko není určen dětem starším osmi let. Nicméně alespoň počátek tohoto období musíme vzít v této práci úvahu. Vstup do školních dveří představuje pro dítě zásadní změnu. Se školní docházkou přichází povinnosti, ale otevírají se i nové obzory. Dítě se učí myslet novým způsobem. Ve škole je vyžadována kázeň, dítě pomalu nabývá schopnost odložit uspokojení a učí se předvádět „výkon na povel“. Pokouší se také uplatnit se ve větší skupině. Není jistě překvapující, že musí napnout vskutku všechny síly, aby toto vše zvládnulo. Z hlediska tělesnosti dochází jen k malým biologickým změnám a vývoj je ovlivňován spíše sociálně. Na počátku tohoto období dítě vzhlíží k autoritám, bere je vážně a věří jim vše, co řeknou. Teprve 10
Například, že 3 je více než 2. Zde odkazuji na Sokolem zvýrazněnou distinkci jednání/reagování, kde jednání je něco více, než pouhá reakce na podnět, což anticipuje svobodu (Sokol 2004). Tuto distinkci však dále nerozvádím, neboť pro účely této práce považuji za důležitou především zmínku o svobodě, kterou sem Sokol vnáší. 11
15
na základě zkušeností postupně přicházejí pochybnosti (o Ježíškovi apod.). V této době se také utváří celoživotní vztah ke vzdělanosti a knihám. Každé dítě se někdy setká s nezdarem (například dostane špatnou známku, prohraje ve vybíjené apod.), stane-li se však taková událost opakovaně a na dítě jsou stále kladeny nepřiměřeně vysoké nároky nebo mu není látka adekvátně vysvětlena, může to pro něj představovat následky na celý život. Se vznikem času pro povinnosti vzniká i místo pro volný čas. Je úlohou rodičů a školy, aby dítě naučily, jak tento čas správně naplnit. Vhodnými aktivitami jsou ty, které je možno dále rozvíjet, kde se dítě něco učí a kde je potřeba využívat sociálních dovedností, aby bylo dosaženo kolektivního úspěchu (jedná se například o sport, hru na hudební nástroj, či výtvarné umění). Kromě sociálních a jiných dovedností s takovými aktivitami dítě nabývá tolik důležité sebevědomí, které je v tomto období založeno zejména na uznání ostatníchXXIV.
2.4. Dětské čtenářství12 V této kapitole bych chtěla popsat předpoklady rozvoje čtenářské schopnosti u dítěte a poukázat na aspekty literatury, které jsou pro malého čtenáře na literární tvorbě zvláště přitažlivé a v jakém období jeho vývoje. Poukážu na čtenářské potřeby dnešních dětí a celkový přehled doplním nástinem vývoje literatury pro děti a mládež od jejích počátků. Vycházet při tom budu z poznatků českých autorů zabývajících se dětským čtenářstvím, J. TomanaXXV a S. UrbanovéXXVI, v případě historického vývoje se držím fakt prezentovaných J. ČeňkovouXXVII. Dětským čtenářstvím se zde zabýváme proto, abychom se v další kapitole mohli pokusit popsat, jak s těmito faktory pracuje časopis Sluníčko.
2.4.1. Předpoklady rozvoje čtenářské schopnosti Dle TomanaXXVIII je hlavním předpokladem osvojení literárního díla dětským čtenářem jeho záměrná aktivita, která se projevuje jako jeho citová, myšlenková i volní reakce na specifické podněty a informace prezentované v tomto díle. Čtenářský akt je proces ovlivňovaný faktory sociálními, psychologickými a recepčními.
12
Pojem čtenářství zde chápeme jako schopnost jednotlivce pracovat s textem, rozumět jeho významu.
16
Ze sociálních faktorů ovlivňuje jeho vznik a vývoj zejména rodinné prostředí, škola a zájmové aktivity dětí, dále pak kulturní instituce (např. knihovna), masová média, nabídka knižního trhu, ale i úroveň jejich vzdělanosti či dobové chápání literární tvorby, normy a hodnotící kritéria; v podstatě hrají určitou roli jakékoli faktory, které ovlivňují sociální vývoj dítěte, takže nesmíme zapomenout třeba ani na národní příslušnost či geografické prostředí. V oblasti psychiky hrají zásadní roli dispozice čtenáře, a to hlavně mezi sedmým a patnáctým rokem života. Jedná se konkrétně o stupeň rozvoje jeho inteligence, poznávací a emočně volní procesy, stavy vědomostí, dovedností a schopností, návyky, sklony, psychické založení, charakterové vlastnosti, pohlaví a další. Z hlediska čtenářské kompetence dítěte (jenž představuje připravenost jedince na estetické osvojení literárního díla) je rozhodující úroveň rozvoje jeho psychických funkcí – vnímavost, pozornost, paměť, představivost, emocionalita, logické a obrazné myšlení spjaté s řečí a vyjadřováním a samozřejmě také úroveň techniky čtení. V pohledu na čtenářskou kulturu rozlišujeme, co dítě na předkládaném materiálu zajímá: přitahuje čtenáře jen poutavý příběh a popisy prostředí, nebo ocení i estetickou hodnotu díla. Toman předkládá poznatek, že kultivovaný čtenář dokáže odlišit brak od kvalitní literatury, ke které se pak vrací.
2.4.2. Vývojové etapy dětského čtenářství
Čtenářský rozvoj dítěte závisí na zásadních vývojových trendech a proměnách jeho psychiky. Rozvoj schopnosti čtení se však nemusí shodovat s věkem biologickým. Důležitými obdobími pro rozvoj čtenářství je mladší (prepubescence, 7-11) a starší (pubescence 12-15) školní věk. Zvláštní postavení tu má první ročník školní docházky, neboť počáteční fáze čtenářství je rozhodující: dítě je neproblematicky otevřeno všem vnějším podnětům (tedy i knize). Četba pro dítě obvykle představuje aktivitu spontánně prožitkovou. Dětské čtení se vyznačuje výraznou imaginativností, naivním realismem a emoční intenzitou. Děje se tomu tak za předpokladu, že je dítě schopno vnímat text celistvě. V období pubescence dochází k prudkému rozvoji poznávacích a racionálních aktivit; dítě zaujímá spíše kognitivní přístup ke skutečnosti, proto se zvyšuje jeho potřeba věcného poučení.
17
2.4.3. Historie Literatury pro děti a mládež
K lepšímu zmapování současného dětského čtenářství nám pomůže také pochopení vývoje literatury pro děti a mládež od počátku jejího vzniku, jak jej popisuje J. Čeňková.XXIX Za první dílo adresované přímo dětem a mládeži literárněvědní badatelé považují Orbis sensualium pictus Jana Amose Komenského (poprvé bylo vydáno v roce 1658). Vedle biblických textů se jednalo o nejrozšířenější četbu pro děti až do konce 18. století. V 17. století sepsal klasicistní vzdělanec Charles Perrault známá pohádková vyprávění „Pohádky matky husy“. V osvícenství se literatura pro děti a mládež skládala zejména z didaktických textů. Zároveň se v 18. století poprvé objevily žánry jako je obrázková kniha, antologie písní, bajek nebo mravních vyprávění, divadlo pro děti, dobrodružná a historická próza, cestopisy, naučné knihy, ale také časopisy a rádce pro mládež, četná byla taktéž převyprávění děl antické literatury. V romantismu se do literatury pro děti a mládež zakořeňují různé folklorní žánry, jako jsou říkadla, básně, písně, pohádky, pověsti a legendy. V našich zemích je rozvoj literatury pro děti a mládež spojen s reformami Marie Terezie a Josefa II., a tedy se zavedením povinné školní docházky, protože ta přinesla potřebu školní četby i mravně výchovných spisů. V návaznosti na folklorní poezii vzniká v 19. století umělá poezie. V první polovině 20. století se v literatuře projevily odlesky levicových idejí a s nimi přišla sociálně orientovaná tvorba. K tvorbě pro děti vybízeli autoři v periodickém tisku, kteří také přicházeli s novými tvůrčími nápady; vznikaly autorské pohádky, dobrodružné prózy, prózy s dětským hrdinou a také český komiks. Od konce 40. let se v zemích sovětského bloku rozvíjela literatura pro děti a mládež v součinnosti se socialistickým realismem a vznikaly tak specifické žánrové varianty jako je školní povídka. V současné době vznikají nové varianty žánrů křížením témat klasických žánrů (například pohádka či mýtus), výtvarného filmového umění (rozšíření obrázkové knihy a komiksu) a působením novodobých médií (fantasy, gamebook). Tento přehled nám také ukazuje, jak se literatura pro děti a mládež mění společně se společensko-politickou situací, ve které vzniká. Toto jsem vzala v úvahu, když jsem volila vzorek časopisů, které jsem analyzovala.
18
2.4.4. Čtenářské potřeby dnešních dětí
Cílem čtenářské aktivity současné dětské populace je zejména relaxace a citový zážitek. Děti četbou zahání nudu, přináší jim uvolnění, pro osamělé představuje prostředek náhradní komunikace, přináší jim emoční a fantazijní kompenzace a únik od každodenní všednosti. Zejména straší čtenáři také hledají v četbě řešení svých problémů, v konfrontaci s uměleckými obrazy si ověřují své zkušenosti, názory a postoje. Pociťují také sílící potřebu obohacovat své poznatky o nové společenské a přírodní reálie, jedná se jim tedy i o věcné a naučné informaceXXX. Toman
pozoruje,
že
se
současný
trend
v České
republice
vyvíjí
v souladu
s celoevropským: oslabují se racionálně poznávací motivy četby a stále roste intenzita čtenářských potřeb emocionálně relaxačních. Z hlediska žánrů mají nejmladší čtenáři v oblibě především autorskou pohádku se zvířecími hrdiny, klasickou kouzelnou pohádku, prózu o přírodě, příběh ze života dětí, uměleckonaučnou prózu encyklopedického typu a obrázkový seriál.
2.4.5. Co na děti nejvíce působí M. RosováXXXI dokládá, že na děti v předškolním věku působí zejména antropomorfizace předmětů a zvířat; o příbězích samotných dětí se píše až pro čtenáře mladšího školního věku (tématem je pak například nástup do školy, první prázdniny apod.). Působivá je jednoduchá fabule, nenáročná kompoziční výstavba a humorné ladění textu. Důležitou roli hraje jeho srozumitelnost. Vděčné je užívání pohádkových motivů v příběhové próze; vzniklý text pak stojí na pomezí dvou žánrů. Faktem je, že příběh o zvířatech zcela oproštěný od pohádkových motivů se v literatuře pro předškolní děti objevuje jen zřídkaXXXII. M. ŠubrtováXXXIII podotýká, že pro děti v předškolním věku je velmi důležitá především osoba vypravěče. Předčítání může zapůsobit nejlépe tehdy, když je prezentováno živě, a tedy dotvářeno v přímém kontaktu s posluchačem (může se jednat o pohádku, příběh i jakýkoliv jiný žánr). Jazyk představuje zvukovou formu sociální komunikace; je kulturním korelátem základních sociálních situací, které mají primárně emocionální základ – sám zvuk lidského hlasu je prostředkem komunikace a současně sebevyjádřením („řeč začíná křikem“XXXIV). Důležitý je zde citový náboj bezprostřednostiXXXV.
19
2.5.
Literatura pro děti a mládež – vývoj a žánry
K prvním pokusu o vymezení literatury pro děti a mládež jakožto pojmu v rámci literárněvědného bádání došlo až ve 20. století. V 50. a 60. letech začaly vznikat studie o jednotlivých žánrech. Literatura pro děti a mládež zahrnuje texty přímo psané pro dětského příjemce. Taková literatura může mít následující funkce: poznávací, relaxační, didaktickou nebo fantazijní. Většinou je však naplněno více funkcí najednou.XXXVI
Na tomto místě bych ještě ráda uvedla, že můžeme rozlišit četbu pro děti a mládež (literatura, která přešla k dětskému čtenáři z literatury pro dospělé) a intencionální dětskou literaturu, neboli literaturu pro děti a mládež (autorem cílená k dětskému čtenáři; vznikala od pol. 18.st. a zpočátku se vyznačovala čistě didaktickým a mravoučným charakterem a teprve od první třetiny 19.století se rozšířila i o literaturu uměleckou).
2.5.1. Zdroje literatury pro děti a mládež Literatura pro děti a mládež je dle J. ČeňkovéXXXVII tvořena žánry, které čerpají inspiraci ze třech zdrojů, jež jsou spjaty s jejím vznikem:
a) žánry původně určené dětem a mládeži (říkadla, próza s dětským hrdinou, autorská pohádka pro mladší děti, hrané a loutkové drama, obrázková kniha); b) žánry, které literatura pro děti a mládež převzala ze starověké a folklorní literatury (mýtus, epos, bajka, pohádka a pověst); c) univerzální žánry, které jsou společné literatuře pro děti a mládež i literatuře pro dospělé (dobrodružná, vědeckofantastická, historická, biografická, detektivní próza, próza s dívčí hrdinkou, autorská pohádka a novodobé mytické prózy, poezie, drama, komiks, fantasy literatura a literatura faktu).
20
2.5.2. Vývojová linie žánrů literatury pro děti a mládež v souladu s věkem čtenáře
Pro naši práci je zajímavý pohled na žánry z hlediska schopností čtenáře v souladu s jeho věkem13, jak jej prezentuje M. GenčiováXXXVIII. Pro jednotlivé věkové skupiny tedy obecně platí:
a) pro nižší předškolní věk jsou určujícími žánry říkadla a popěvky; b) pro starší předškolní věk je nejvíce lákavá pohádka, zejména zvířecí; c) pro věk nižšího stupně základní školy jsou působivé složitější pohádky kouzelné a později povídky, příběhy ze života a uměleckonaučná literatura o přírodě; d) pro věk pubescence je vedoucím žánrem povídka nebo román o dospívání, literatura faktu (dokumentární, publicistická, uměleckonaučná i vědeckopopulární) a literatura vědeckofantastická.
2.5.3. Řazení a charakteristiky jednotlivých žánrů literatury pro děti a mládež
Následující systematický přehled literatury pro děti a mládež byl v této práci určující pro ustavení pracovních žánrových kategorií, ze kterých jsem vcházela při tvorbě finálních žánrových kategorií. Systém literatury pro děti a mládež dle autorek S. Urbanové a M. RosovéXXXIX je následující:
a) poezii můžeme dělit na lidovou a umělou: o s lidovou poezií se dítě setkává nejdříve – jedná se o různé ukolébavky, říkadla, rytmizované říkanky, rozpočitadla, škádlivky, oblamovačky, veršované hádanky, „skákanky“ a jiné žánrové varianty říkadel; jejich účelem je dítě konejšit, zlepšovat koordinaci pohybů, doprovázet hru, napomoci zábavnému poznávání světa, umožnit přirozenou komunikaci s okolím; významová rovina zde není prioritní, důležitý je rytmus, artikulačně zvuková nosnost, propojenost s pohybem, mimikou a gestem; text si dítě nejdříve osvojí, pak v něm teprve hledá smysl (cílem je nejdříve podnítit činnost – takovou činností může být navázání kontaktu s okolím, oslovení spoluhráčů 13
Na základě této vývojové linie můžeme následně určit, do jaké míry časopis Sluníčko odpovídá na potřeby své cílové skupiny. Podotýkám ještě, že zde přebírám periodizaci vývoje, jak ji prezentuje autorka a nepřevádím ji do periodizace dle J. Piageta nebo P. Říčana, jak jsem ji uváděla v části věnované psychologickým aspektům cílové skupiny Sluníčka.
21
jako jsou zvířata, rostliny, jednoduše aktivní zapojení do světa – pak teprve vnímat estetickou a didaktickou polohu); o umělá poezie představuje pro některé autory spornou otázku, neboť jsou přesvědčeni o účelnosti této tvorby pro děti, o její výchovné a pragmatické funkci, která upřednostňována před estetickou hodnotou; existuje ale i hodnotná, nekáravá a přitom nepodbízivá poezie pro děti, která odpovídá cítění dětského čtenáře; b) pohádka je známá14 již z egyptských záznamů ze 13. století př. Kr., z nejstarších záznamů pro děti musíme jmenovat ještě Ezopovy bajky, biblické příběhy, antickou literaturu, orientální a indické vlivy či soubory středověkých exempel; samotný název pohádka je mladý (ještě B. Němcová mluví o báchorkách a pověstech); pro druhovou klasifikaci se stala hlavním znakem pohádkovost - prvek kouzelnosti a magičnosti ve vztahu k realitě; jedná se o tak rozšířený žánr, že jej klasifikujeme ještě do následujících kategorií: o kouzelná pohádka, která má své kořeny v mýtu a kultu – často představuje iniciační cestu mladého hrdiny, najdeme zde prvek trojího opakování apod.; o zvířecí pohádka se vyznačuje, jak již název napovídá, zvířaty jakožto hlavními protagonisty příběhu; zvířecí pohádky jsou například o tom, proč psi nenávidí kočky; blíží se k bajkám, mají alegorický význam a neskrývanou didaktickou moralitu; o dětské pohádky se netají se svou didaktickou funkcí, jejich posláním je děti vychovávat, vést k poslušnosti a odpovědnosti; dominantní myšlenkou je, že domov je místem jistoty a bezpečí; příkladem je pohádka „O budulínkovi“, „O červené Karkulce“, ale dle zmíněných autorek i pohádka „O neposlušných kůzlatech“15; o novelistická pohádka představuje pohádku realistickou, takovou, která má blízko k povídce; kouzlo je zde potlačeno ve prospěch moudrosti, šibalství, mazanosti hrdinů; příkladem je pohádka „O hloupém Honzovi“; o legendární pohádka vysvětluje původ a pojmenování jevů (rostlin, živočichů); základem jsou často biblické příběhy, kde se vedle příznačných pohádkových rekvizit (proutek, mošna) jako mocné objevuje také Slovo; c) pověsti, báje, legendy autorky řadí do jedné kategorie, nicméně předvádí, jaké jsou mezi nimi rozdíly:
14
Podotýkám, že zde hovoříme o nejstarších objevených záznamech pohádkové látky, neříkáme, že se pohádka teprve tehdy vyvinula. 15 V souvislosti s tímto bych chtěla poukázat na problematičnost přiřazování jednotlivých děl ke konkrétním žánrům: v pohádce „O neposlušných kůzlatech“ najdeme jasně výchovnou funkci, zároveň zde vystupují antropomorfizovaná zvířata, na základě čehož bychom ji mohli řadit i ke zvířecím pohádkám.
22
o mýtus (báje) obsahuje závažné sdělení o tajemství duše, jedná se o hledání odpovědí na otázky o vzniku a původu světa, člověka, národa, města, lásky, nenávisti, žárlivosti apod.; nejde v něm o fikci a potěšení z vyprávění jako v pohádce ani o zprávu o určité lokalitě, předmětu, historické události jako v pověsti; o pověst se ve srovnání s pohádkou víc váže na konkrétní místo, čas a postavy; původně nebyla pro děti, v době národního obrození totiž byla prostředkem k upevnění národního uvědomění; obsahuje autentická historická fakta, je realistickým dokreslením děje; o legendy a legendární báje původně vyprávěly o životě a skutcích světců, přičemž se nejednalo o životopis jako spíše o epizody ze života; d) bajka patří mezi velmi staré žánry a na různých místech procházela různým vývojem, evropská bajka je nejvíce ovlivněna bajkami řeckého otroka Aisópa/Ezopa (6.století př. Kr.); můžeme zde najít proměněné vztahy mezi člověkem a zvířetem; bajka se vyznačuje schopností přesáhnout zvířecí svět do lidských vztahů (formou alegorie) – zvířata žijí ve světě přírodních zákonů stejně jako lidé; výrazný je zde společensko-satirický a kritický prvek; rozsahem se jedná o nejkratší epický útvar; jejími hlavními prostředky je personifikace, hyperbolizace, aktualizace; vždy obsahuje moralitu a nezastře svůj didaktický charakter; ve 20. st. byla bajka pojata šířeji jako přechodný útvar mezi zvířecí pohádkou a mravoučným příběhem; e) příběhová próza ze života dětí je nejednoznačně vymezitelným žánrem: mísí se v něm tematické hledisko s ontogenetickým, zatímco poetologické je skryto v nepřesném termínu próza (může se jednat o povídku, novelu, črtu, román); na jedné straně autor tematizuje životní zkušenosti (základem je reálná fikce), vychází ze současného života dětí, na druhé straně hledá únik z reality prostřednictvím fantazie (pohádkovosti, snu, scifi), humoru, grotesky či parodie; ze sociálně závažných funkcí můžeme vysledovat humanizaci, socializaci, adaptaci dítěte na nové prostředí, asimilaci s realitou, identifikaci; f) próza s dívčí hrdinkou, neboli dívčí román představuje další samostatný žánr; rozdílnost jednotlivých románů není v postavách (ty se očekávají), ale spíše v jejich životních peripetiích16; g) dobrodružná literatura zprostředkuje čtenáři fiktivní únik z každodenní skutečnosti, kompenzaci běžné životní zkušenosti; výraznými prvky jsou cizokrajné ryze nedětské prostředí, které se čtenáři jeví jako mimořádné, a doba vzdálená současné realitě; jedná se
16
Vzhledem k tomu, že tento žánr je zacílen na starší čtenářky, nevěnuji mu pozornost.
23
o rozličné prozaické útvary; ani téma není jednoznačné, může se jednat o: verneovky, mayovky, cestopisy, sci-fi (které čerpá poznatky z vědy a techniky, exponuje příběh do budoucnosti, často na jinou planetu), fantasy (prostředí se skládá z imaginárních světů, častým námětem je návrat do minulosti lidstva sahající k mýtům a legendám), detektivky, historicko-dobrodružná vyprávění, také akční horory a thrillery, které se pohybují na pomezí triviální literatury, do oblasti dobrodružných a fantastických příběhů v období posledních 30 let vykrystalizoval i komiks, kterému se budeme věnovat podrobněji; h) historická próza pracuje s již uzavřenou minulostí – se skutečností zprostředkovanou archivními zdroji a prameny; řadíme sem historický román (ten především), ale také různé příspěvky encyklopedického rázu a životopisné romány, v poslední době dochází i k přepisům literárních děl do filmové, divadelní či komiksové podoby i) próza s přírodní tematikou, neboli beletrie o přírodě; často se jedná prostě o vyprávění ze života zvířat, zejména mláďat, přátelství dětí a zvířat, příběhy s ochranářským charakterem, ale i příběhy, kde je absence rodinného citu suplována přátelstvím se zvířetem, mnohdy se propojuje žánr přírodních povídek s informativností o životě lesních zvířat; najdeme zde různé prozaické útvary (romány, novely, povídky, črty, reportážní nebo lyrickou prózu, fejetony) umělecky zobrazující přírodní realitu, příkladem jsou příběhy s názvy „Pod jezevčí skalou“, „Na pytlácké stezce“ a další; typické je prolínání subjektivního autorského přístupu s odborným hlediskem, přičemž stěžejní pozornost věnována vztahu člověka k přírodě a jeho místu v ní; zasahuje do populárně-naučné literatury; neřadíme sem díla, v nichž převažuje odborný aspekt, ani díla, která představují antropomorfizovanou přírodu, v níž se zrcadlí svět lidí (například Karafiátovy „Broučky“).
24
3. EMPIRICKÁ ČÁST
3.1. Obsahová analýza vybraných výtisků časopisu Sluníčko 3.1.1. Postup analýzy
Po výběru vzorku jsem všechny analyzované výtisky zkoumala z hlediska jejich celkových rozměrů, z hlediska plochy, kterou na jejich stránkách zabírají texty a obrázky, a z hlediska počtů těchto obrázků a slov obsažených v jednotlivých příspěvcích. Jednotlivé příspěvky jsem řadila do stanovených pracovních žánrových kategorií a údaje z každého vydání časopisu zaznamenávala do tabulek v počtech centimetrů čtverečních i v počtech slov a obrázků. Na základě pracovních kategorií jsem stanovila finální žánrové kategorie, které jsem ověřila sestavením obsahů17 jednotlivých vydání, kde jsem ke každému příspěvku přiřadila i žánrovou kategorii. Následně jsem vypracovala souhrnnou tabulku a několik dalších doplňkových tabulek, jež mi posloužily k analyzování obsahu. Toto je jen stručný nástin postpu mé práce, konkrétněji jej pojednávám v následujících částech této kapitoly.
3.1.1.1. Výběr vzorku Časopis Sluníčko jsem pro svou analýzu zvolila proto, že se jedná o periodikum, které soustavně vychází již 41 let a stále si zachovává přízeň velkého množství čtenářů18. Až na mimořádné výjimky vychází jedno číslo měsíčně. Rozhodla jsem se analyzovat vždy prosincová vydání časopisu. Učinila jsem tak z toho důvodu, že se dalo předpokládat, že jedním z hlavních témat příspěvků budou Vánoce a tradice, které se k nim vztahují. Toto společné téma mi mělo usnadnit srovnání jednotlivých příspěvků z hlediska obsahu. Celkově jsem porovnávala čtyři vydání časopisu; jednalo se o čísla z let 1980, 1990, 1997 a 2007. Výběr se odvíjel od let 1990 a 2007. Rok 1990 byl prvním celým rokem, který uplynul od změny politického režimu v naší zemi v roce 1989. Dalo se tudíž předpokládat, že již proběhly určité společenské změny. Prosinec roku 2007 v současnosti představuje poslední
17 18
Obsahy jednotlivých vydání jsou součástí přílohy této práce. Dle redaktorky časopisu Mgr. Jany Jašové je současný náklad časopisu 100 tisíc kusů.
25
dostupný prosincový výtisk. Rok 1980 a 1997 jsem zvolila k porovnání v rozmezí 10 let od let 1990 a 2007.
3.1.1.2. Měření fyzických parametrů Prvním krokem samotné analýzy bylo zjištění počtu a velikosti stránek; následně jsem měřila kolik místa je na těchto stránkách věnováno textu, kolik obrázkům. Změřené údaje jsem vkládala do tabulky, kde jsem jednotlivé texty již rozčleňovala do pracovních žánrových kategorií (o těch bideme mluvit v další části této podkapitoly). Zabývala jsem se následujícími faktory: kolik místa na stránce autoři věnovali obrazové složce, kolik místa textové a jak hustě je tento text napsaný (jinými slovy, kolik se na určitou plochu vejde slov). Měřila jsem tedy jednak rozlohu obrázků na stránce v jednotce centimetrů čtverečních (dále jen cm²), jednak počet těchto obrázků. Obrázky byly v některých případech ohraničené, jejich spočítání tedy nepředstavovalo problém. Jednalo-li se například o komiks, zaznamenávala jsem jako jednotlivé obrázky vždy ty části komiksu, které byly ohraničené linkou a vedle nichž byl alespoň proužek nenabarveného papíru. V některých případech bylo však ustavení toho, co je jeden obrázek a co více obrázků v rámci jedné stránky nejednoznačné. Obecně jsem se držela pravidla, že je-li mezi obrázky bílá plocha, jedná se o oddělené obrázky a jsou-li obrázky spojené alespoň tenkou linkou (například kabelem telefonního aparátu), jedná se o jeden obrázek. Jako jeden obrázek jsem posuzovala i bílou plochou oddělené výjevy, které však nesly sdělení pouze jako celek (může se jednat například o sedícího psa a u něj stojící postavy, u níž je zřejmé, že mu dává povel; je zde tedy patrná právě probíhající komunikace mezi oběma postavami). Obrázky vždy doplňovaly nějaký text (v případě zasílání dětských obrázků do redakce doplňoval spíše text obrázky). Obrázky jsem tedy zaznamenávala (stejně jako textovou část) vždy ve vazbě na konkrétní stránky. V případě textu jsem brala v úvahu faktory, jako je velikost plochy, kterou text zabírá, a počet slov v tomto textu obsažený. Snažila jsem se tímto způsobem alespoň řádově zaznamenat velikost písma. Nemělo však smysl měřit velikost písmen samotnou, protože v dětském časopisu je často jeden článek napsaný různě velkými písmeny nebo písmeny psanými „rukou“, a tudíž je jinak veliké úplně každé písmeno. Zaznamenávala jsem tedy velikost plochy, kterou zabraly celé odstavce nebo jiné textové útvary. Do analýzy jsem nezahrnula případnou barevnost textů nebo nadpisů ani jejich polohu na stránce či styl písma, kterým jsou napsány (jedná-li se o psací či tiskací písmena, psaná strojově nebo rukou, velká nebo malá). Neznamenávala jsem velikost jednolitých barevných 26
ploch, které sloužily jako podklad textu nebo jako „rám“ stránky, ani bílá místa, tedy plochy, které nebyly popsané ani pokreslené.
3.1.1.3. Sestavení tabulek č. 1/1980, 1/1990, 1 1997, 1/2007 Nejprve jsem vypracovala pracovní tabulky; pro každý analyzovaný výtisk jsem vytvořila samostatnou tabulku (označuji je číslem roku, ve kterém vyšel daný analyzovaný výtisk, např. tedy tabulka č. 1/1980). Všechny tabulky, o nichž bude řeč, jsou součástí přílohy této práce. Do tabulek jsem zaznamenávala všechny údaje, které jsem naměřila19. Velikost plochy, kterou zabírá text a obrázky, počet slov a počet obrázků jsem nejprve zaznamenávala do řádků po jednotlivých stránkách, u čísel jednotlivých stran jsem značkou „!“ upozornila na to, že velikost takto označených stran je poloviční, než velikost všech ostatních, což jsem také uvedla v popisu fyzických parametrů. Procházela jsem časopisy stránku po stránce a plnila tak jednotlivé řádky tabulky. V tabulce tedy bylo zaznamenáno číslo stránky, název a autor daného příspěvku (pro toto byl v programu Microsoft Excel, se kterým jsem pracovala, prostor v tzv. komentáři, který při pohledu na tabulkový list není vidět, při ukázání na buňku myší se však zobrazí; v této práci názvy a autory jednotlivých příspěvků zaznamenán v přehledu obsahů jednotlivých časopisů, jež jsou součástí přílohy), velikost textové části příspěvku v jednotkách cm², počet slov věnovaný jednotlivým příspěvkům i velikost (opět v jednotkách cm²) a počet obrázků, které tyto příspěvky doprovázely. Všechny tyto údaje jsem zaznamenávala do různých kolonek dle čísla stránky a žánrového zařazení (k žánrovým kategoriím a jejich ustavení se dostaneme později). Tato pracovní verze tabulek, se kterou jsem pracovala byla tvořena řádky označujícími číslo stránky a sloupci, které byly označeny pracovními žánrovými kategoriemi. Tabulku jsem z hlediska sloupců rozdělila do čtyř hlavních sloupců: 1. hlavní sloupec (označený jako „strana“) nesl číslo stránky; 2. hlavní sloupec („text“) sloužil k zaznamenání textové části časopisů; 3. hlavní sloupec („obrázky“) k zaznamenání obrazové části; 4. hlavní sloupec („úkoly“) byl sloupcem doplňkovým a sloužil k zaznamenání činnosti, která se po dětech na vybraných stránkách vyžadovala.
19
viz část 3.1.1.2. Měření fyzických parametrů, této práce
27
Tabulka však čítala v rámci tohoto základního rozdělení podstatně více sloupců. V případě sloupce označeného jako „text“ se jednalo o sloupce s pracovními žánrovými kategoriemi20, které sloužily k prvotnímu zmapování analyzované látky. Teprve na takto postavených základech jsem mohla ustavit finální žánrové kategorie. Ve sloupci označeném jako „obrázky“ je zaznamenána rozloha a množství obrázků, které se na dané stránce nacházejí. Sloupec „obrázky“ je rovněž rozdělen na několik dalších podskupin. Sloupec označený jako „úkoly“ je rozdělen na několik dalších, které odkazují ke konkrétním činnostem a je zde pouze zaznamenáno, že daný úkol (popř. reklama tvořená úkolem) se vztahuje k činnosti, která je v záhlaví tohoto sloupce. Způsob stanovení, výčet a vysvětlení kategorií textu, obrázků i úkolů, tedy jednotlivých sloupců tabulky, je podrobně popsán v následující části. Pro každý analyzovaný výtisk jsem vytvořila samostatnou tabulku. Všechny čtyři tabulky jsou téměř stejné, místy se mohou drobně lišit dle toho, jak jsem s každým výtiskem postupně přidávala další pracovní žánrové kategorie.
3.1.1.4. Stanovení pracovních žánrových kategorií Asi nejproblematičtějším krokem při použití metody obsahové analýzy je stanovení kategorií měření a řazení jednotlivých údajů (v podstatě těmito kategoriemi určujeme, co považujeme za údaj hodný zaznamenání a co pro nás není podstatné).
Sloupec označený jako „text“ Při stanovení pracovních žánrových kategorií textové části jsem vycházela z literatury uvedené v teoretické části této práce v kapitole 2.5. Literatura pro děti a mládež – vývoj a žánry a z časopisu samotného. Při práci mi klasifikace žánrů literatury pro děti a mládež dle dostupné literatury posloužila jen orientačně (nicméně významně), neboť v časopisu se vyskytovaly i příspěvky, které nespadaly do definice žádného žánru literatury pro děti a mládež; bylo třeba zaznamenat i ta slova, která se nevztahovala k žádnému žánru literatury pro děti a mládež. V případě, že nějaký příspěvek či popisek nebylo možné zařadit do kategorie literatury pro děti a mládež, vytvořila jsem kategorii novou (příkladem mohou být samostatná hesla komentující obrázky nebo reklama). Na druhé straně se v časopisu některé 20
Zde se musíme zastavit nad názvem kategorií měření; nazvala jsem je „žánrové kategorie“ z toho důvodu, že se odvíjí od přináležitosti jednotlivých příspěvků k určitým žánrům. V analýze však musíme počítat i s články, které nespadají do žánrů literatury pro děti a mládež (například anketa), nebo prvky, které sami o sobě vůbec nepředstavují žánr jako takový (jedná se třeba o nadpisy, autorství příspěvků apod.), které však bylo třeba taktéž zaznamenat, neboť jsem (kromě čísel stránek a občasných technických údajů na stránce) zaznamenávala veškeré texty.
28
žánry vůbec nevyskytovaly; takové žánry jsem do finálních žánrových kategorií pochopitelně vůbec nezahrnovala. Následující výčet tedy představuje soubor pracovních žánrových kategorií (tak, jak vyplynul z literatury a z časopisu). Do závorky za označení kategorie (kurzívou) vypisuji celý název kategorie (v případě, že byl příliš dlouhý na to, aby se vešel do buňky tabulky) spolu s jeho vysvětlením (pokud kategorie není nijak definována, znamená to, že její definice je shodná s definicí žánru uvedenou v kapitole 2.5. Literatura pro děti a mládež – vývoj a žánry): •
poezie (představuje místo pro básničky);
•
říkadla/hádanky/pořekadla (místo pro lidovou poezii);
•
úkoly (jedná se o kategorii, která se dále člení na několik dalších, které jsem zaznamenávala do čtvrtého hlavního sloupce a bude o ní tedy ještě řeč níže);
•
pop-naučná (představuje populárně-naučnou literaturu);
•
pohádka (představuje především kouzelnou pohádku);
•
legenda (zde byl prostor pro zaznamenání legend, bájí a pověstí);
•
bajka;
•
zvířecí pohádky;
•
próza-děti (představuje žánr prózy s dětským hrdinou, nebo také prózu ze života dětí);
•
hist.próza (sem jsem měla v úmyslu zaznamenávat útvary historické prózy);
•
komiks-text (komiks je v členění literatury pro děti a mládež dle přehledů, které jsem měla k dispozici součástí dobrodružné literatury; protože však je významově provázaný s obrázky, vyčlenila jsem mu samostatný prostor);
•
próza-přír. (představuje žánr prózy s přírodní tematikou, neboli beletrie o přírodě);
•
písně (sem jsem zaznamenávala texty písní);
•
noty (a zde byl prostor pro zaznamenání notové osnovy a not);
•
anketa (tato kategorie sloužila pro zaznamenání příspěvků čtenářů);
•
obr.čtení (představuje prostor pro žánr obrázkového, nebo také malovaného čtení);
•
nadpisy (sem jsem zaznamenávala všechny nadpisy vyjma nadpisů věnovaných reklamě);
•
autorství (znamená prostor věnovaný označení autora příspěvku);
•
jiné (do kategorie jiné jsem zaznamenávala ostatní věci, které nebylo možné zařadit do žánrů literatury pro děti a mládež a zároveň se vyskytovaly řídce, tudíž nemělo smysl pro ně vytvářet vlastní sloupce; jednalo se konkrétně o: samostatně stojící slova – hesla,
29
krátké úryvky z pohádek komentující obrázek, slovo šéfredaktorky a jména výherců soutěží); •
rekl-nadp/hesl/sděl (neboli reklama-nadpis/hesla/sdělení; samostatnou kategorii jsem věnovala reklamě, přičemž jsem zde vždy zaznamenávala zvlášť nadpisy / další hesla, která nebyla zařazena do věty21 / a na posledním místě byl prostor pro zaznamenání informativního sdělení reklamy, které se obvykle skládalo z vět; protože kolonka v tabulce poskytovala prostor pro zaznamenání jen jednoho čísla, uváděla jsem sem součet všech tří zmíněných částí a tyto části jsem jednotlivě rozepisovala do komentáře, který však ve vytištěné tabulce není zobrazitelný);
•
dospělým (v prvních dvou analyzovaných výtiscích se vyskytuje dvojstránka věnovaná přímo dospělým - je tak dokonce označená), v novějších výtiscích se sice nevyskytuje, nicméně sdělení určené přímo jim zde také najdeme; jedná se konkrétně o návod, jak naučit děti lyžovat, vtipné výroky dětí poslané do redakce, informace o časopisu, nakladateli a tiskárně, výzva k rodičům, aby vyplnili anketu oblíbenosti jednotlivých rubrik, objednací kupón na zakoupení předplatného časopisu Sluníčka, ale i nabídka práce a vzdělávacích seminářů).
Nebylo třeba počítat se všemi žánry literatury pro děti a mládež (například žánrem prózy s dívčí hrdinkou, neboť se jedná o žánr pro starší věkovou kategorii). Pro každou pracovní žánrovou kategorii je vyčleněn jeden sloupec, který je vždy ještě rozdělen na dva: v prvním najdeme počet cm², jaký daný text na stránce zabral, v druhém počet slov, která spočívala na této vyměřené ploše. V případě, že se příspěvek pohyboval na pomezí dvou a více žánrů, vydělila jsem počet cm² a počet slov věnovaných tomuto příspěvku počtem kategorií, do kterých spadal, a do komentáře v počítačovém programu jsem uvedla, že se jedná pouze o část příspěvku, což mi posloužilo při převodu údajů z tabulek pro jednotlivé roky do souhrnné tabulky (kterou označuji jednoduše: tabulka č. 1), kde je již počet příspěvků spadajících do dané pracovní žánrové kategorie uveden).
Sloupec označený jako „obrázky“ Sloupec s názvem „obrázky“ jsem rozdělila na 4 další sloupce, které jsem označila následovně:
21
jev, který je pro reklamu tak typický
30
•
profi (zvlášť jsem tak zaznamenávala obrázky, které do časopisu vybrala nebo nechala vytvořit redakce; označením „profi“ jsem chtěla vyjádřit, že je jedná o obrázky profesionálních výtvarníků);
•
od dětí (tento sloupec je vyčleněn pro obrázky, které do redakce zasílaly děti);
•
komiks (zvláštní sloupec jsem věnovala komiksovému zobrazení, neboť se jedná o žánrovou kategorii, kterou jsem následně analyzovala podrobněji);
•
rekl-obr/loga (neboli reklama: obrázky / loga; v posledním sloupci jsem zaznamenávala prostor, který byl věnován obrázkům v reklamě - zvlášť jsem zaznamenávala loga a všechny ostatní typy obrázků22.
Každý sloupec s nadpisem jedné z kategorií je ještě rozdělen do dvou sloupců, přičemž do prvního jsem zaznamenávala počet cm², které obrázky na dané stránce zabraly, do druhého počet těchto obrázků na stránce.
Sloupec označený jako „úkoly“ Do sloupce „úkoly“ jsem nezaznamenávala počty centimetrů ani počty úkolů (to bylo již zaznamenáno v pod-sloupci „úkoly“ v rámci textové části tabulky – tedy v rámci druhého hlavního sloupce), nýbrž jen fakt, že se na dané stránce daná aktivita vyžaduje a k čemu se vztahuje. Veškeré činnosti, které byly po dětech v různých rubrikách vyžadovány jsem shrnula do následujících kategorií: •
malování (jedná se o vybarvování, dokreslování a obkreslování; některá cvičení představovala nácvik psaní, jiná omalovánky);
•
ruční pr. (neboli ruční práce; sem jsem zahrnula výrobu různých předmětů, která obnášela stříhání, lepení, skládání a vyřezávání);
•
komunikace (do tohoto sloupce jsem zaznamenávala úkoly, které nevyžadovaly žádné praktické dovednosti, avšak vyžadovaly, aby se o nich dítě s někým bavilo, popř. aby o nich uvažovalo a získalo následně od dospělého zpětnou vazbu; mohlo se jedna o úkoly typu: povídejte si s rodiči, jak se tráví Vánoce v Rusku, nebo najdi 5 rozdílů na dvou podobných obrázcích);
•
jiné (do sloupce „jiné“ jsem zaznamenávala ty úkoly, které se nehodily do žádné z výše popsaných kategorií; jednalo se konkrétně o úkoly: spoj obrázky, které k sobě
22
Jejich podíl byl uveden v komentáři, který se zobrazil při ukázání myší na danou buňku v programu, ve kterém jsem pracovala. Zvlášť jsem tato „reklamní sdělení“ zaznamenávala pro případ, že bych v další fázi analýzy tato data potřebovala.
31
logicky patří; dle návodu uvař kakao; utvoř věty ze slov různě umístěných na stránce; spočti matičky a šroubky na obrázku; najdi správnou cestu ven z bludiště; poměř, které ze zvířátek na obrázku je větší).
3.1.1.5. Sestavení tabulky č. 1 Nutností bylo enormní množství údajů ve čtyřech výše popsaných tabulkách (tabulky č. 1/1980, 1/1990, 1/1997, 1/2007) nějak uspořádat, zpřehlednit. Sečetla jsem tedy údaje v jednotlivých sloupcích a tyto součty zaznamenala do tabulky (jenž nazývám jednoduše tabulka č. 1), která umožnila srovnat součty všech pracovních kategorií za jednotlivé roky. Vedle počtu centimetrů čtverečních a počtu slov, obrázků či úkolů jsem zde ještě zaznamenávala počet článků, které se v daném výtisku za danou kategorii vyskytly (uvedeno ve sloupci „počet“). Zde se projevilo, že některé připravené pracovní kategorie zůstaly prázdné (je tomu tak v případě legendy a prózy s přírodní tematikou), v jiných se vyskytl jen jediný záznam (jako třeba v případě bajky či dobrodružné literatury). V následující části uvádím, jak jsem jednotlivé pracovní kategorie soustředila do finálních žánrových kategorií.
3.1.1.6. Stanovení žánrových kategorií Při ustavení finálních žánrových kategorií jsem vycházela ze všech dosud vytvořených tabulek a v případech, kde jsem si nebyla jistá, do které žánrové kategorie mám příspěvky z málo využité pracovní kategorie zařadit, jsem daný příspěvek opět studovala přímo v prameni. Zde předkládám seznam finálních žánrových kategorií, na jejichž základě jsem sestavila tabulku č. 2:
Sloupec označený jako „text“ •
autorská poezie (do této kategorie řadím články z pracovní kategorie poezie);
•
lidová
poezie23
(do
této
kategorie
řadím
články
z pracovních
kategorií
říkadla/hádanky/pořekadla, písně; kategorii noty ruším a 26 a 24 not, které se vyskytly v časopisech z let 1980 a 1997 nezahrnuji do analýzy); •
kouzelná pohádka (do této kategorie řadím články z pracovní kategorie pohádka a zařazuji sem ještě jeden příspěvek z pracovní kategorie dobrodružná literatura, neboť
23
Rozlišuji autorskou a lidovou poezii, protože poezie autorská prezentovaná v těchto výtiscích se skládá z básní, lidová odkazuje k říkadlům, hádankám, pořekadlům a písničkám – to co se dá učit, odříkávat a zpívat při různých činnostech, třeba hrách, naopak autorskou a lidovou pohádku nerozlišuji, protože důležitější roli z hlediska dětského příjemce zde hraje tematika, respektive postavy – zvířata, lidé.
32
se jedná o příspěvek, který vypráví o tom, jak se cestovatel Všetečka vypravil do pekla; k pohádce má tedy tento příběh velmi blízko); •
próza se zvířecími hrdiny (do této kategorie řadím články z pracovních kategorií zvířecí pohádky, které se v časopisech vyskytovaly velmi často, a bajky, protože bajka se ve všech analyzovaných časopisech vyskytla jen jednou);
•
kategorie próza s dětským hrdinou, populárně naučná próza a komiks zůstaly zachovány v původní podobě;
•
pracovní kategorie úkoly, soutěže, anketa a obrázkové čtení jsem shrnula pod kategorii aktivity; učinila jsem tak jednak proto, že se (kromě úkolů) vyskytovaly spíše řídce, jednak proto, že se v podstatě jedná o stejný typ příspěvku: všechny na dětech vyžadují aktivitu – jakou, to je zaznamenáno ve sloupci, který nese název „aktivity“, (jedná se však o zachovaný sloupec tabulky č. 1, který se předtím jmenoval „úkoly“);
•
kategorii reklama jsem taktéž zachovala jako samostatnou kategorii, do tabulky č. 2 jsem však již nezaznamenávala její rozvrstvení na informace/příběh/úkol (vše jsem zde sečetla do jedné položky); toto rozvrstvení je však zachováno v obsahu jednotlivých výtisků, který jsem vytvářela v současně s tabulkou č. 2, o obou bude řeč později;
•
do kategorie jiné jsem zahrnula veškerá sdělení dospělým a popisky obrázků od dětí;
•
pracovní kategorie nadpisy a autorství jednotlivých příspěvků se nevyznačuje ničím podstatným; pozorujeme sice nárůst prostoru, jenž byl nadpisům věnován a relativní znižování počtu slov, to však může být spojeno s celkovým růstem formátu časopisu i s nárůstem jeho barevnosti; nepředstavuje to však jednoznačný trend – tyto dvě kategorie tudíž do další analýzy nezahrnuji.
Sloupec označený jako „obrázky“ Sloupec, do kterého jsem zaznamenávala plochu a množství obrázků zůstal prakticky nezměněný. Jedinou změnou bylo sloučení původního rozdělení reklam na obrázky a loga pod kategorii obrázky. Kategorie ve sloupci obrázky jsou tedy následující (nijak je již nekomentuji, neboť byly řádně vysvětleny v části, kde jsem popisovala pracovní kategorie): •
profi;
•
od dětí;
•
komiks;
•
reklama.
33
Sloupec označený jako „úkoly“ Kategorie ve sloupci „úkoly“ zůstaly taktéž zachovány, změnilo se pouze zaznamenávání jednotlivých aktivit. Protože jsem do kategorie aktivity zařadila pracovní kategorie úkoly, anketa a obrázkové čtení, pojmenovala jsem tento sloupec aktivity. Do sloupců uvádím, kolikrát byla daná aktivita v těchto kategoriích v rámci jednotlivých vydání časopisu na dětech vyžadována (proto je sloupec pojmenován „aktivity-četnost“)24. Finální kategorie z hlediska aktivity dětí jsou tedy následovné25: •
malování;
•
ruční práce;
•
komunikace (sem jsem přidala příspěvky z pracovních kategorií anketa a obrázkové čtení);
•
jiné.
3.1.1.7. Obsahy jednotlivých vydání časopisů Pořadová čísla, názvy (i s jejich autory), žánrové zařazení jednotlivých příspěvků a jejich stránkování jsem uvedla do tabulek, které jsem pojmenovala Obsah (najdeme je v přílohové části této práce). Pro každý analyzovaný výtisk jsem sestavila jednu tabulku s obsahem (každá tabulka je tedy označena nadpisem Obsah + rok relevantního výtisku, např. Obsah 1980). Sestavení obsahů mi posloužilo při ověření funkčnosti nově stanovených žánrových kategorií. Zároveň je z těchto tabulek patrné, kolik jednotlivých příspěvků se v analyzovaných vydáních časopisu vyskytuje. Jako jednotlivé příspěvky jsem uváděla každý „článek“, který měl jiný nadpis, jiného autora či jiné zaměření. Vyskytlo-li se na jedné stránce více reklam, uváděla jsem každou z nich jako samostatný příspěvek.
3.1.1.8. Sestavení tabulek č. 2, 3, 4 – podklad analýzy Tabulka č. 2 předvádí rozvrstvení žánrových aktegorií. Výrazně se neliší od tabulky č. 1; jediný (a zásadní) rozdíl je v tom, že příspěvky z pracovních žánrových kategorií byly buď vyloučeny z analýzy (případ not, nadpisů a autorství), nebo sečteny do nových žánrových kategorií (postup popsán výše). Po sečtení všech textových a obrázkových částí na základě 24
Upozorňuji, že neuvádím počet příspěvků, které danou aktivitu iniciovaly, ale celkový počet aktivit: bylo-li tedy v jedno příspěvku vyžadováno malování a ruční práce, uvádím ke každému +1; to platí jen pro sloupec „aktivity-četnost“, ve sloupci „aktivity“ jakožto textové kategorii uvádím počet slov a centimetrů čtverečních, které danému úkolu byly věnovány; v případě, že byl úkol součástí například prózy s dětským hrdinou se tedy může ve sloupci „aktivity“ vyskytnout desetinné číslo. 25 Jejich popis zůstává stejný jako v části pracovních kategorií, uvádím zde tedy jen, kam jsem přidala nově zařazenou anketu a, obrázkové čtení.
34
tabulky č. 2 (bez ohledu na žánrovou kategorii) pak vznikla ještě tabulka, kterou nazývám tabulka č. 3, kde jsem zaznamenala fyzické parametry jednotlivých výtisků: ve sloupcích najdeme vedle počtu a rozlohy slov a obrázků ještě počet stran a jejich průměrnou26 rozlohu (a to jak průměrnou rozlohu jednotlivých stran tak i průměrnou rozlohu časopisu jako celku). Po spočítání celkové plochy, kterou jednotlivé časopisy nabízely pro prezentaci veškerého obsahu, jsem spočítala průměrné hodnoty cm² textu a obrázků na cm² plochy časopisu a stejně tak jsem učinila i s množstvím slov. To jsem zaznamenala do tabulky č. 4, ze které je patrná celková textovost a obazovost27 jednotlivých výtisků. Především na základě těchto třech tabulek jsem vyhodnocovala výsledky obsahové analýzy časopisu jako celku. Zhodnocení výsledků předkládám v další kapitole.
3.1.2. Vyhodnocení analýzy časopisu
Ještě než se dostaneme k samotným výsledkům tohoto rozboru, ráda bych uvedla omezení této práce (ta, která již nebyla uvedena v předchozích částech). Obsahová analýza je kvantitativní metodou; nutně zde dochází k jistým zobecněním. Snažila jsem se všechny kroky analýzy provádět pečlivě a s rozvahou, abych nezanedbala nějaké podstatné fakty28, přesto jsem se jistých zobecnění dopustit musela (například při stanovování žánrových kategorií posuzovaných příspěvků). Chtěla bych varovat před neopodstatněným zobecňováním zjištěných poznatků, k čemuž právě metoda obsahové analýzy láká, neboť obvykle předkládá dosti konkrétní informace. Některé rubriky se v jednotlivých číslech časopisu mohou vyskytovat jen jednou za čas; v případě, že například v posledním analyzovaném vydání nenajdeme třeba písničku, když jsme jí ve všech ostatních vydáních našli, nemůžeme ještě usuzovat, že písničky ze Sluníčka vymizely. Při stanovování (řekněme přímo vyčítání) poznatků (zejména) z uvedených tabulek mám stále na paměti, že se
26
O průměrné ploše strany hovořím proto, že jsem musela nějak do analýzy zahrnout poloviční velikost vybraných stran ve výtiscích z let 1980 a 1990. Učinila jsem tak zprůměrňováním velikosti jedné strany (součet plochy velkých i malých stran : jejich počtem) 27 Pojmy textovost a obrazovost označuji, jak hustě jsou stránky pokryty textem a obrázky. 28 Zde je otázkou, zda vůbec existuje něco jako „fakt“, tedy něco samo o sobě, něco nevyvratitelného. Tímto však nadnáším otázku, která sahá široko daleko za rámec této práce. Nezbývá nám, než zůstat v souladu se zde užitou metodou a hledat v číslech zaznamenaných v tabulkách jistý smysl, a následně jej důsledně ověřovat a zejména mít stále na paměti, že každá vědecká metoda má jistá omezení.
35
jedná o pouhá čtyři vydání časopisu, který za 41 let své existence čítá pravděpodobně již 492 čísel (jednotlivých vydání)29.
3.1.2.1. Analyzované výtisky a jejich fyzický popis Analýze jsem podrobila kompletní výtisky (vždy) prosincových vydání časopisu Sluníčko z let 1980, 1990, 1997, 2007. Skoro každé vydání, se kterým jsem pracovala se vyznačuje jiným formátem strany. V celkovém přehledu se časopis zvětšoval. Ve výtisku z roku 1980 najdeme 32 stran, z toho 24 stránek o velikosti 18 x 23 cm, což činí celkovou plochu 414cm²; v případě stran 9 – 16 činí rozsah strany pouze 9 x 23 cm, to představuje celkovou plochu 207cm²; průměrná velikost stránky pak vychází na 362,3 cm². Výtisk z roku 1990 čítá stejný počet stran jako výtisk z roku 1980, velikost strany se však změnila na 19 x 23,5 cm, což ve výsledku představuje plochu o 446,5cm², v případě stran 9 – 16 se jedná o strany o velikosti 9,5 x 23,5 cm, tudíž plochu strany spočítáme na 223,25 cm²; průměrná velikost stránky pak vychází na 390,7 cm². Novější vydání, se kterými jsem pracovala mají již všechny strany stejně velké. Čísla z let 1997 a 2007 se pyšní stránkou o rozsahu 20,5 x 24,5 cm, plochu strany tedy vypočítáme na 502,25 cm². V časopisu z roku 1997 najdeme 36 očíslovaných stránek, přičemž doprostřed je vložen list silnějšího papíru, který tvoří další 4 strany, které však nejsou nijak označeny. Pro potřeby této práce jsem je označila číslicí s písmenem: 1a – 4a. V časopisu z roku 2007 najdeme již plných 44 stran. Silnější strany uprostřed zůstaly zachovány, byly však také řádně očíslovány. Dvě starší vydání, se kterými jsem pracovala jsou tištěna na tenkém papíru, přičemž všechny strany jsou ze stejného materiálu. Ve vydání z roku 1997 najdeme navíc již zmíněnou vloženou čtvrtku. Časopis z roku 2007 obsahuje hned několik druhů papíru. Úvodní stránka je pevnější a lesklá, následuje množství tenčích stran a v prostředku je vloženo několik tvrdších papírů, což souvisí z úkoly, které jsou na těchto stranách dětem zadávány (obvykle se jedná o vystřihovánky a skládačky).
29
Počet výtisků je pouze pravděpodobný a došla jsem k němu jednoduchým výpočtem: 41 (ročníků) x 12 (měsíců); nijak jsem však toto číslo v redakci neověřovala; není to pro naše účely podstatné; důvodem uvedení tohoto čísla je, aby si čtenář uvědomil, že jsme podrobili analýze jen zlomek toho, co vyšlo, a že tedy nemůžeme tyto závěry ledabyle zobecňovat.
36
3.1.2.2. Vyhodnocení analýzy časopisu Textovost a obrázkovost Pojmy textovost a obrázkovost v této práci představují vyjádření prostoru, který je na stránkách časopisu věnován textu nebo obrázkům. Pracuji jednak s rozlohou textových a obrázkových částí, měřenou množstvím centimetrů čtverečních
(dále jen cm²), jednak
s počtem slov a obrázků. Z tabulky č. 3 je patrné, že počet cm², které zabírají slova i počet slov celkově spíše roste. V tabulce č. 4 však vidíme, že tento růst je spojen spíše s nárůstem velikosti strany. Ve skutečnosti platí, že nejvíce textu v poměru k ploše, kterou nabízel časopis, najdeme v nejstarším analyzovaném vydání. V letech 1990, 1997 a 2007 jsou již rozdíly jen minimální. Také počet slov je relativně (tj. v poměru k rozloze a počtu stran) největší v nejstarším vydání a relativně nejmenší ve vydání posledním, i když fakticky je právě v tomto nejstarším vydání největší počet slov. Co se týče plochy, která je věnována obrázkům: je zde patrný jednoznačný růst s postupem času. V nejstarším analyzovaném vydání najdeme nejméně pokreslených ploch (a to jak z hlediska absolutního, tak z hlediska relativního), zatímco ve vydání nejnovějším najdeme jednoznačně více pokreslených ploch.
Zhodnocení z hlediska žánrových kategorií Z přehledů obsahu jednotlivých analyzovaných vydání časopisu (v příloze) vyčteme, že ve vydání z roku 1980 lze najít 25 příspěvků na 32 stranách; ve vydání z roku 1990 najdeme 27 příspěvků na stejném počtu stránek; v čísle z roku 1997 se nachází již 39 příspěvků na 40 stranách; a vydání z roku 2007 se pyšní 49 příspěvky na 44 stranách. Je patrné, že Sluníčko vyrostlo nejen co do velikosti, ale i do množství příspěvků (a to jak absolutně, tak i v poměru k počtu stránek). Jednotlivé příspěvky však neposuzujeme jen podle jejich množství, nýbrž, a to především, podle plochy, kterou zabírají na stránce, a podle počtu slov jim věnovaných. Budeme zde vycházet z tabulek č. 2 a 3, které jsme si pro analýzu připravili. V této práci nebudu uvádět všechna čísla uvedená v tabulce, budu však komentovat ty případy, ve kterých je patrný jistý posun, nebo naopak existuje nápadné setrvání ve stejném stavu. Zaměříme se nyní na strukturu těchto příspěvků z hlediska žánrových kategorií, jež jsme stanovili v průběhu utváření analýzy30.
30
viz kapitola 3.1.1. Postup analýzy
37
Hned první žánrová kategorie – autorská poezie představuje nápadný posun: přestože se Sluníčko postupně zvětšovalo co do své plochy, prostor věnovaný této žánrové kategorii se výtisk od výtisku zmenšoval. V prosinci roku 2007 již nenajdeme jediný příspěvek, který by spadal do této žánrové kategorie. Naprosto stejné závěry můžeme učinit o příspěvcích spadajících do žánrové kategorie lidová poezie; i když zde není posun tak výrazný, stejně musíme konstatovat, že v posledním analyzovaném vydání časopisu nenajdeme jediný příspěvek, který bychom do této žánrové kategorie mohli zařadit. Co se týče žánrové kategorie populárně naučné literatury, nemůžeme pozorovat jednoznačný trend. Žádný příspěvek nenajdeme jen ve vydání z roku 1990, v ostatních třech vydáních je však této žánrové kategorii věnován přibližně stejný prostor (ovšem na jinak velké ploše). Plocha, kterou zabírá text této žánrové kategorie sice mírně roste, počet slov však s postupem času klesá. Je tedy zřejmé, že příspěvek populárně naučné literatury byl v roce 1980 sepsán podstatně menším písmem. Poznatek, že byl rozsáhlejší než v novějších číslech časopisu podporuje i fakt, že v roce 1980 najdeme jen jeden příspěvek této žánrové kategorie, kdežto v nejnovějším analyzovaném vydání je najdeme dva. Posouzení žánru kouzelné pohádky je problematické, protože nemůžeme pozorovat žádný trend. Rozloha, množství slov i množství příspěvků věnovaných tomuto žánru narůstají s každým novějším vydáním časopisu, avšak v posledním čísle jej nenajdeme vůbec. Próza se zvířecími hrdiny byla ve vydání z roku 1980 zdaleka nejrozšířenějším žánrem. Nedá se říci, že by postupně mizela, avšak prostor jí věnovaný se spíše zmenšuje. O próze s dětským hrdinou nemůžeme říci nic konkrétního. Její rozloha i počet slov kolísá vydání od vydání. To však nemůžeme prohlásit o komiksu. Prostor věnovaný komiksu rapidně narůstá a to jak z hlediska jeho rozlohy, tak i z hlediska počtu slov, obrázků a celkového množství příspěvků. K tomuto žánru se ještě vrátíme v podrobnější analýze v další kapitole této práce. Naprosto rapidně narostl prostor věnovaný reklamě. Zatímco v roce 1980 jsme našli jednu zmínku, která by mohla představovat reklamu (jednalo se o upoutávku na spřízněný časopis Mateřídouška). Této zmínce bylo věnováno celkem 124 slov na 50 cm². V roce 1990 nebyl reklamě věnován skoro žádný prostor (jednalo se o uvedení loga garanta rubriky „Soutěž Dobrý chodec“ a odkazu na nově vyšlou knihu). V roce 1997 bylo reklamě věnováno již 14 příspěvků na 773 cm² o 1595 slovech31. V roce 2007 bylo reklamě věnováno již plných 24
31
Jednalo se o reklamy na Kinder Surprise, Tamagoči, Pohádka o Honzovi (MC, CD Avik), Spi, děťátko, spi (MC, CD MUSIC VARS), Labutí princezna (DVD Bonton), Zrcadélko ježibaby Čambuchy a Lískulka (knihy G plus G), Hra o hračky (od Mattela), LEGO , Děti a my (časopis Portál), Klasika před školou (rozhlasová stanice
38
příspěvků na 1352 cm² s 2466 slovy.
32
Z hlediska prostoru věnovaného obrázkům
prezentovaných v reklamě je posun ještě daleko výraznější, neboť prostor věnovaný reklamě v roce 2007 činí 5732 cm² (v porovnání k prostoru z let 1980, kdy reklamní obrázky zabíraly 17 cm² , v roce 1990 jen 8 cm² a v roce 1997 rovných 2555 cm² ). Z hlediska celkové plochy, která byla reklamě v roce 2007 věnována (7084 cm² ) se jedná o plných 14 stran věnovaných jen reklamě. Nutno podotknout, že reklama se stala součástí různých úkolů, vyprávění a komiksů. Užívá tedy právě těch prostředků, které malého čtenáře (nebo spíše posluchače) nejvíce zaujmou. Plynule narůstalo i množství příspěvků, které vyžadují dětskou aktivitu. Zatímco v roce 1980 jsme našli po dvou příspěvcích, které rozvíjely zručnost a komunikaci, v roce 2007 jsme našli již 8 příspěvků, které vybízely k malování, 7 jich rozvíjelo zručnost, 6 komunikační dovednosti a v 8 případech se jednalo o další cvičení jako jsou úkoly typu „spoj obrázky, které k sobě logicky patří; uvař kakao podle návodu; utvoř věty ze slov různě umístěných na stránce; spočti matičky a šroubky na obrázku; najdi správnou cestu ven z bludiště; poměř, které ze zvířátek na obrázku je větší“. Pracovní kategorie nadpisy a autorství jednotlivých příspěvků se nevyznačuje ničím podstatným; pozorujeme sice nárůst prostoru, jenž byl nadpisům věnován a relativní zmenšování počtu slov; to však může být spojeno s celkovým růstem formátu časopisu i s nárůstem jeho barevnosti (nepředstavuje to však jednoznačný trend).
Souhrnem Vzhledem k tomu, že reklama zabírá (co do rozlohy) v nejmladším vydání plných 14 stran, dalo by se tedy říci, že Sluníčko narostlo zejména o reklamní sdělení. To však není vše: Sluníčko narostlo také z hlediska různých aktivit, které jsou po dítěti vyžadovány (jedná se
Classic FM), Šmoulové (CD EMI MONITOR), Pohádkové Vánoce s CD/MC (Supraphon) a na prodejnu se školními potřebami Pastelka. 32 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE, dodavatel Licenčního textilu (Licence UP), Disney – Princezna, kouzelná cesta (videohra), Vánoční poslouchání (CD-Supraphon), Kde se schovává tučňák Pip? (kniha nakladatelství Thovt), Mateřídouška, Sunny speaks english, Velká zimní soutěž (výhry: kolo, hračky, PC-hra, trička, společenské hry), Sněhurák Pribináček, Umí prase létat? (společenská hra Albi), Mladá fronta doporučuje (knihy), Český rozhlas 2, Praha, Jmenuji se ALBERTÍK (reklama na hudební CD od SHAKER production), Hračky z Klatov (OLYMP), Vláčkodráha Thomas and friends, Barbie (PC-hry, časopisy, oblečení ve stylu Barbie), Svět ukrytý v abecedě (knihy Thovt), Lipánek Poctivý a dobrý (Madeta), 3KOSHOP (fotbalové dresy atd.), Namaluj a vyhraj – mlsejte zdravě (bonbóny Damel), Sponzoři vzniku CD s pohádkami Sluníčka (Nestlé, Nadační fond ČRo) projekt zastřešuje Světluška, Výherci z listopadového čísla (říkadla, kalendář, písničky – Divadélko Romaneto), Tento měsíc v Mladé frontě vychází časopisy, Nevíš si rady?! Nevadí…Lipánek vždycky poradí! (Lipánek)
39
zejména o hravě didaktické materiály) a o komiksy. Událo se tak však na úkor poezie a částečně i příběhové prózy všeho druhu.
3.2. Obsahová analýza komiksů 3.2.1. Postup analýzy
3.2.1.1. Metoda a její omezení V této části práce jsem se držela zásad, které uvádí autoři J. Corbinová a A. Strauss ve své knize Základy kvalitativního výzkumuXL: Soustavně jsem porovnávala vyvozené poznatky se základní studovanou látkou.Všechny kroky jsem se snažila komentovat přesně a srozumitelně. K poznatkům jsem zaujímala skeptický postoj, dokud se mi neosvědčily při jejich zvážení z několika úhlů pohledu. Snažila jsem se rozlišovat jemné detaily ve významu údajů, porozumět jim a oddělit související od nesouvisejícího. Shromažďování údajů provázelo analýzu a naopak; neboť si uvědomuji, že analyzování je ve skutečnosti interpretování. Prvním krokem analýzy byla konceptualizace údajů, neboli rozbor pozorování promluvy nebo obrázku a přidělení jména (ptáme se, co toto reprezentuje). Podobným jevům přidělujeme stejná jména, která musí být do jisté míry obecná (aby jich nebylo nepřehledně mnoho); tuto funkci v mé práci zastávají indikátory. Při hledání indikátorů pro stanovení kategorií jsem vycházela z „třísložkového“ modelu vizuálního zobrazování, jak jej popisuje J. Vančát ve své knize Tvorba vizuálního zobrazeníXLI. Dalším krokem je určování kategorií, neboli kategorizace (proces seskupování pojmů a hledání, co mají společného). Můžeme vytvářet kategorie a v nich subkategorie: ve stanovených indikátorech jsem hledala jejich faktické hodnoty (jakési subkategorie), které jsem pak přiřazovala k hodnotovým kategoriím. Jako východisko pro stanovení hodnotových kategorií mi posloužil dotazník užívaný v rozsáhlém mezinárodním výzkumu Evropské hodnoty – Hodnotové struktury v zemích Evropy a Severní Ameriky (EVS)XLII (u nás realizovaný v letech 1991 a 1999, data pro další srovnatelný se právě sbírají). Toto je jen stručný nástin postupu analýzy, podrobně jej popisuji v dalších částech této kapitoly.
40
Důležitým aspektem této práce je, že se snaží poznatky nezobecňovat; víme, že analyzujeme čtyři výtisky časopisu Sluníčko za určité roky a měsíce, nic víc. Dále si uvědomuji problematiku subjektu badatele. Snažila jsem se subjektivním soudům vyhýbat právě těmi metodami, jež jsem popsala v předchozích několika odstavcích, přesto se však domnívám, že analýzu tohoto typu by měl provádět výzkumnický tým lidí, kteří mají každý jiné zkušenosti (a ne jednotlivec, jako tomu bylo v případě této práce).
3.2.1.2. Definice klíčových pojmů Protože se touto analýzou snažím poodhalit hodnotové sdělení komiksů prezentovaných v pramenech, považuji za nutné charakterizovat pojem komiks i pojem hodnota.
Komiks Podrobnou definici tohoto žánru nabízí Encyklopedie literárních žánrůXLIII autorů D. Mocné a J. Peterky. Pro přesnost si dovoluji část rozsáhlé definice citovat: Komiks (z anglického comic strips = žertovné pásy, termín je znám v angloamerickém světě od konce 19. stol.). Intersémiotický narativní žánr, líčící událost či příběh prostřednictvím série kreseb zpravidla doplněných textem. Komiks spojuje výrazové prostředky výtvarného projevu (kresba), literatury (text), filmu (technika střídání záběrů z různých úhlů a vzdálenosti) i divadla (výrazná gesta a emblematické masky postav). Hodnota Kvalitní definici termínu hodnota předkládá J. Sokol ve své knize Malá filozofie člověka a Slovník filosofických pojmůXLIV. Opět budu část definice citovat: Hodnoty, novověký (H. Lotze) obecný pojem pro všechno, čeho si ceníme nebo vážíme jako takového, ne jako prostředku k něčemu jinému. To, co je vzácné, čemu se člověk věnuje, za čím je ochoten jít, něco obětovat. Pojem h. se snaží vyjádřit fakt, že svobodná volba není lhostejná, nýbrž dává něčemu přednost. Člověk v životě zahlíží mnoho různých h., které se často navzájem vylučují (srv. anglické »mít koláč a sníst ho«). Proto si člověk i lidská společnost různé h. řadí výš nebo níž a vytváří tak hierarchii h.: při konfliktu h. by měl dát přednost té, která stojí výš. V této práci si klademe za cíl poodhalit hodnotové sdělení komiksů analyzovaných vydání časopisu Sluníčko, tedy to, jaké hodnoty jsou v nich předkládány.
41
3.2.1.3. Popis jednotlivých komiksů V několika následujících odstavcích se pokusím stručně charakterizovat zápletku analyzovaných příspěvků33. Jejich vypodobnění zařazuji (se souhlasem nakladatele) do přílohové části této práce. Komiksy v této práci označuji kromě jejich skutečného názvu ještě číselným kódem, který se skládá z: čísla roku, ve kterém vyšel analyzovaný výtisk a z čísla stránky, na které se daný komiks nacházel.
1980/32: Cour a Courek Jsou Vánoce, což naznačuje ozdobený stromek, který můžeme vidět v okně. Kocour se psem lopatami odhazují sníh. Vyzívají další dva, aby jim šli se sněhem pomoci. Ti však vymyslí alternativní řešení práce a vytvoří si „překvapivě“ lepší nástroj, než je lopata.
1990/32: Vrabčák Čimčárek o Vánocích Vrabčák a jeho kamarád chameleón se rozhodnou napsat Ježíškovi dopis o tom, co by si přáli k Vánocům. Dárky dostanou, avšak prohozené. To jim nečiní problém, neboť problematickou situaci vyřeší výměnou dárků.
1997/24: Cour a Courek Kocour Cour zdobí stromeček a těší se, že kocourovi Courkovi udělá radost. Ten má však jiný plán: schová se do krabice místo vánočního dárku a těší se, že Coura mile překvapí. Ve skutečnosti však všichni členové domácnosti (ta čítá ještě dva psy) celý večer trnou strachy, co se Courkovi stalo. Ten, když už nemůže vydržet čekání na rozbalování dárků (které bez něj nikdo nechce začít), vyskočí z krabice a raduje se, jak ostatní potěšil.
1997/28-29: Kometka Jedná se o první příspěvek, jehož představiteli nejsou jen antropomorfizovaní zvířecí hrdinové (ačkoli zde nechybí). Tento komiks je dobře charakterizovatelný žánrem sci-fi. Jedná se o výlet vesmírnou raketou na jinou planetu, kde hlavního hrdinu Péťu a jeho psa Bublu provází jejich kamarádka Kometka. V korálovém lese jim ukazuje místa, kde rostou 33
Snažím se zde striktně držet děje a pointy tak, jak jsem jí roklíčovala. Popis komiksů je z analytického hlediska výrazně problematickou složkou této práce. Je totiž otázkou, které prezentované faktory zaznamenat a které nechat bez povšimnutí. Existuje něco, co je stoprocentně zaznamenáníhodné a něco, co stoprocentně nestojí za zmínku? (například nezaznamenávám, že postava má žlutý svetr a zelené kalhoty, nebo že jedna postava je o hlavu větší než ta druhá, nebo že mraky jsou na pravé straně obrázku atd.) Přestože se snažím vycházet čistě z děje, musíme připustit, že vycházím zejména z toho, co považuji za významné. Podotýkám, že například sémiotická analýza se výše popsanými faktory zabývá podstatně podrobněji než analýza obsahová, kterou jsme zde rozhodli použít.
42
houby i stoj na jejich sběr. Následně vyhoví i Bublovi a zavede je do velryby, která slouží k pěstování masových hub. Po návštěvě si chlapec odváží domů nádobu plnou hub a zve kamarádku na smaženici; pejsek si pochvaluje chuť masových hub.
1997/36: Pik a Kvik zase doma Malí tučňáci Pik a Kvik se, spolu s dalšími kamarády, vrací z výletu na velrybě. Vrací se k mamince a žádají jí o jídlo pro sebe a svou velkou kamarádku. Mezitím zpívají koledy a při předání vánočky velrybě Decimálce jí přejí šťastné vánoce.
2007/3: Nazdárek hafánek! Kocourek věší na lustr jmelí a hubuje kamaráda pejska, že mu s ničím nepomůže. Pejsek se s plnou pusou cukroví vyptává, proč by měl pomoci a co jsou to tradice. Když kocourek vysvětlí, že se jedná mimo jiné o pečení cukroví, obrátí pejsek celou situaci a žertovně se kocourkovi vysměje se slovy, že mu přece pomáhá jíst zmíněné cukroví.
2007/4-5: Barbánek, Zlaté prasátko Pejsek Barbánek chce nejdřív pomoci svému kamarádovi Honzovi zdobit stromeček, ten jej však odežene; vydá se tedy do kuchyně, aby pomohl mamince s přípravou štědrovečerní večeře, ale i maminka jeho pomoc odmítá; nakonec se jde zeptat tatínka čtoucího noviny, co je ve světě nového, i ten jej však odežene. Když Barbánek s Honzou žádají o něco k snědku, maminka je poučí o vánoční tradici půstu a následného spatření zlatého prasátka. Oba se rozhodnou půst vydržet, Barbánek usne a zdá se mu o vepřových hodech. V tom ho probudí zbytek rodiny s tím, že je na stole večeře.
2007/17 (Reklama): Sněhurák, Pribináček Tentokrát se v komiksu nejedná ani tak o dobrodružné vyprávění jako spíš o reklamní sdělení. Jednu stránku časopisu totiž zabírá reklama na produkt jménem Pribináček, která má však formu komiksu společně s úkolem. Čtyři kamarádi – žabka, stonožka, kohoutek a kocourek Pribináček chtějí stavět sněhuláka. Dohodnou se, co kdo přinese na další schůzku, kohoutek však zapomene na mrkvičku, načež se žabka rozpláče, protože se na sněhuláka těšila. Pribináček ji utěší a vymyslí alternativní zábavu: postaví si ze sněhu každý to, co má rád. Na konci jsou děti vyzvány k tomu, aby uhodly, co si kdo ze sněhu postavil.
43
2007/38-39: Na hradě Bradě - Pozor, padá sníh! Bertík a Bibi, děti hraběte Barnabáše a hraběnky Berty žijí na středověkém hradě. Chtějí si jít hrát ven, ale tatínek jim to zakáže, protože by mohl popadat sníh ze střech a spadnout na ně. Protože však zvídavé děti chtějí jít ven, snaží se najít způsob, jak to udělat bez absolvování rizika. Ve staré kronice najdou zaklínadlo, s jehož pomocí shodí sníh ze střech sami a následně z tohoto sněhu na nádvoří staví vlastní hrad.
2007/44: (Reklama) Nevíš si rady?: nevadí… Lipánek vždycky poradí! Jedná se o další komiks spojený se reklamou a úkolem pro děti. Reklama je na produkt s názvem Lipánek. Děti se radí, co by mohli dát rodičům k Vánocům; v tom si vzpomenou, že „kapitán Lipánek“ si „vždy ví rady“. Lipánek jim poradí, jak vyrobit svícen, přičemž součástí reklamy je návod na jeho výrobu (z obalu od Lipánka). Z vyrobeného svícnu se děti i rodiče na závěr těší.
3.2.1.4. Stanovení indikátorů Při stanovení indikátorů jakožto základu pro odvození faktických hodnot jsem posuzovala zvlášť indikátory projevené řečí a indikátory projevené zobrazením. Z hlediska řeči jsem se soustředila pouze na to, co bylo řečeno (tedy jaká informace byla mluvčím vyslána) a jak to bylo řečeno (jednalo se tedy o jakýsi způsob promluvy). Co se týče posuzování obrázků, vycházela jsem z toho, že každé zobrazení můžeme posuzovat z hlediska psychologického (tedy z hlediska vnitřních pochodů postav), z hlediska sociologického (odkazy na to, jaké jsou mezi jednotlivými postavami vztahy) a konečně z hlediska způsobu zobrazení samotného (jaký způsob předkládá zobrazení).XLV Toto oddělené posuzování mělo zabránit přehlédnutí nějakých podstatných indikátorů a mělo minimalizovat subjektivní hodnotící tendence, kterým jsem se v průběhu analýzy cíleně bránila. Do další analýzy nemělo být toto rozdělení nijak zachováno. Když byl nějaký indikátor patrný ze dvou hledisek, zaznamenala jsem jej jen z hlediska jedné; podstatné bylo, že bude nějakým způsobem zaznamenán. Indikátor může představovat jednak konkrétní projevenou akci, jednak pouhé konstatování, že se něco událo, nebo že bylo něco (pro příběh významného) zobrazeno. Indikátory slouží jen jako prostředek k tomu, abychom se dostali k faktickým hodnotám, pracovní kategorii. Jednotlivé indikátory jsem posuzovala z hlediska jednotlivých komiksů. Faktické hodnoty jsem již hledala pro soubory komiksů otištěných v každém vydání časopisu.
44
Seznamy nalezených indikátorů uvádím v následujících několika tabulkách. Každá tabulka nese v prvním řádku označení a název daného komiksu.
1980/32: Cour a Courek Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno • všichni přiloží ruku k dílu • ochotně jdou pomoci
Zobrazené Jak bylo řečeno Psychologické hl. • nekompromisní • všichni se požadavek pomoci ochotně zapojí do práce • nevěří invencím • spolupracují kočky se psy • pes kouří • mají obavy, co jdou ostatní dva dělat • vyrobí originální nástroj • jsou překvapení (nápadem)
Sociologické hl. • dělají pořádek • mají ozdobený stromeček • úhledný domek • kamarádí se odlišné druhy postav (kočky a psi) • vtipné a bystré řešení
Hledisko zobrazení • obrázky jsou hranaté i oblé, vkládané do sebe • je zobrazena situace: domek, zahrada, sníh • mimika, bohatá gestikulace
1990/32: Vrabčák Čimčárek o Vánocích Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno • ocenění toho, být hodný • poklona kamarádovi • napíšeme Ježíškovi (tradice)
Zobrazené Jak bylo řečeno Psychologické hl. Sociologické hl. • sebe-ocenění • leguán se ochotně • kooperují a připojí ke kamarádí se dva • úcta kamarádově rozdílní jedinci k obdarovateli nápadu (vrabec a leguán) • slušné nenásilné jednání mezi • vrabčák není líný • každému nadělit rovným dílem přáteli • milé popisky dárků • ochota vyhovět • ochota vyhovět kamarádovi (úsměv, přátelský postoj) • sváteční atmosféra (kometa nad vánočním stromem)
Hledisko zobrazení • ostrá nelogičnost leguána na zasněžené jedli • obrázky se prolínají • nejasné obrysy zobrazených předmětů • mimika, bohatá gestikulace • poukaz k vánočním tradicím
1997/24: Cour a Courek Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno Jak bylo řečeno • snaha potěšit a • rozhodnost překvapit • projevená starost bližního • citoslovce – • přání moment k vánocům překvapení • radost z toho, že se mu vyvedla klukovina
Zobrazené Psychologické hl. • obavy o bližního • netrpělivost • dobrá nálada o vánocích • moment překvapení • snaha potěšit nevhodným
Sociologické hl. Hledisko zobrazení • domácnost je • obrázky jsou uklizená, uspořádané, nazdobená všechny obdélníkové • kdo není doma, není v bezpečí • teplé barvy domácnosti • postavy jsou pohromadě • zobrazena domácnost • jedná se o
45
způsobem
• poukaz k vánočním tradicím
rozličné druhy postav (kočky a psi) • vyhrocená situace (dobrý konec)
s významnými detaily (stromek, dárky, krabice s Courkem, jeho nepoužité boty, nic jiného) • mimika, bohatá gestikulace
1997/28-29: Kometka Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno Jak bylo řečeno • očekávání (za • nadšení chvíli uvidíš) z poznávání, dobrodružství • poučení • vznik nových • projev přátelství k návštěvníkovi slov (houboryba, • radost z houbovysavač) uspokojení
Zobrazené Psychologické hl. Sociologické hl. • zvídavost postav • v neznámé krajině jsou samé dobré • chuť poznávat věci (houby) • starost o vlastní • přátelskost uspokojení • neexistence • přátelskost konfliktu • údiv, obdiv technice • obavy před neznámým, nikoliv útěk, jen varování zkušeného člověka v daném prostředí • nadšení: oplatit kamarádovi službu
Hledisko zobrazení • technické vynálezy, fantastično • fantaskní krajina • až schematické obrázky • antropomorfizované postavy • křečovitost postav, schematičnost
1997/36: Pik a Kvik zase doma Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno • přání šťastné cesty • s potřebami jídla za maminkou • zpívání koled • poukaz k vánočním tradicím
Jak bylo řečeno • výzva k pomoci • jídlo jako něco, čeho si máme vážit • přátelské vztahy • souhlas matky s tím, co dělají děti + jejich podpora v dané činnosti
Zobrazené Psychologické hl. • maminka se postará - bezpečí • pomůžeme přátelům • vděk • nadšení: oplatit kamarádovi službu • dobrodružství
Sociologické hl. • spolupráce odlišných druhů postav (tučňáci, velryba) • ochota pomoci • vánoce u moře – multikulturalita • neexistence konfliktu
Hledisko zobrazení • širá krajina • barevnost, pozitivní vzezření • i malí mohou něco udělat pro veliké • chybí mimika
2007/3: Nazdárek hafánek! Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno • poukaz k vánočním tradicím • potřeba spolupráce
Zobrazené Jak bylo řečeno Psychologické hl. Sociologické hl. Hledisko zobrazení proměny • výtka, stížnost • píle, ochota • láduje se • chybí pracovat x cukrovím mimiky • nepochopení lenost, žravost • bílý podklad – • pracuje • poučení, zvídavost • lstivost chybí prostředí, • náklonnost • ochota vysvětlit tvořeno pouze • výsměch - vtip
46
schematicky z nejnutnějších předmětů
• předstíraná nechápavost
2007/4-5: Barbánek, Zlaté prasátko Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno • ochota pomoci • poukaz k vánočním tradicím • myslí na kamaráda • jídlo jako hodnota
Jak bylo řečeno • okřiknutí • nadšení pro společnou činnost • nedočkavost • milé oslovení
Zobrazené Psychologické hl. • překonání sebe sama – odměna • zvídavost • nadšení • sebepřekonání • laxnost • pracovitost
Sociologické hl. • přátelství • zanedbávání přátel • stereotypy: matka vaří, otec čte noviny • spořádaná upravená nazdobená domácnost • jistota doma • úplná rodina
Hledisko zobrazení • bohatá mimika • proměna prostředí jednotlivých obrázků • různost tvaru obrázků • dynamika v rámci obrázků
2007/17 (Reklama): Sněhurák, Pribináček Indikátory Projevené řečí Zobrazené Co bylo řečeno Jak bylo řečeno Psychologické hl. Sociologické hl. Hledisko zobrazení • přátelství různých • schematické • přátelství • nadšení pro • kocourek společnou činnost Pribináček je druhů obrázky • společná hra (multikulti:-) • jednoduchá • aktivní zapojení • každý se chce samaritán přidat • lítostivá žabička • celkově přátelská mimika čtenáře! atmosféra • zapomnětlivost • bubliny stále • poznat, co ke • efektivní spolupráce stejné – celé komu patří vytvořeno na vyžaduje počítači bystrost • nápady, co se dá udělat ze sněhu
2007/38-39: Na hradě Bradě - Pozor, padá sníh! Indikátory Projevené řečí Co bylo řečeno Jak bylo řečeno • otec projevuje • děti se dovolují starost o děti otce, jestli mohou • děti jsou • nadšení nad poslušné podařeným dílem • děti jsou nápadité a zvídavé, díky čemuž zažijí dobrodružství • jsou aktivní a nenudí se • umí si poradit • nebojí se studovat a nevadí jim to
Zobrazené Psychologické hl. Sociologické hl. Hledisko zobrazení • nebojí se • otec představuje • obrázky i bubliny překonávat autoritu jsou hranaté problémy • děti jsou • znázornění jsou • užívají si rovnocennými bez zbytečných společnou hru partnery (děvče a detailů chlapec) • spolupracují • jsou statické • děti jsou nápaditější než rodiče
47
2007/44: (Reklama) Nevíš si rady?: nevadí… Lipánek vždycky poradí! Indikátory Projevené řečí Zobrazené Co bylo řečeno Jak bylo řečeno Psychologické hl. • děti chtějí udělat • Kapitán Lipánek • když si neví rodičům radost radí rady, obrátí se na zkušené • mluví o vánocích a • Kapitán Lipánek tradicích je samaritán a zachrání je • jak udělat rodičům radost • deklarování, že Lipánek si vždycky poradí!
Sociologické hl. Hledisko zobrazení • přátelské vztahy • schematické znázornění • úplná rodina • chybí detaily • radost z vánoc prostředí • radost • chybí mimika z obdarování blízkého • upozornění na hodnotu a nedostupnost peněz
3.2.1.5. Stanovení faktických hodnot Spojením „faktické hodnoty“ mám na mysli hodnoty, které vyplynuly přímo z indikátorů. Nebyly předem nijak stanoveny, představují spíše soubory, pod které je možné zařadit jednotlivé indikátory. Faktické hodnoty již posuzuji z hlediska celých vydání časopisu (pro každý analyzovaný výtisk tedy vznikne jeden soubor faktických hodnot). Faktické hodnoty slouží jako základ pro určování hodnotových kategorií, o nichž bude řeč v další části. Při stanovování faktických hodnot jsem přikládala všem stejnou váhu, nerozlišuji tedy, jeli ve všech komiksech k této hodnotě jeden nebo více odkazů; důležitou roli hraje fakt, že je znatelně prezentován.
Faktické hodnoty pro: Časopis Sluníčko, ročník 14, číslo 4 (prosinec 1980) •
pracovitost
•
ochota vyhovět
•
tradicionalita
•
kooperace
•
mezidruhová tolerance
•
invence-tvořivost
•
pořádkumilovnost
•
úcta k tradicím
48
Faktické hodnoty pro: Časopis Sluníčko, ročník 24, číslo: 7 (prosinec 1990) •
poslušnost
•
úcta k bližnímu
•
úcta k tradicím
•
sebe-ocenění
•
úcta k darujícímu
•
slušnost
•
spolupráce
•
pracovitost
•
přátelskost
•
mezidruhová tolerance
•
rovnost
•
tvořivost
Faktické hodnoty pro: Časopis Sluníčko, ročník 30, číslo 12 (prosinec 1997) •
láska k bližnímu
•
úcta k tradicím
•
šprýmovnost
•
rozhodnost
•
starostlivost
•
přátelskost
•
pořádkumilovnost
•
domov jakožto prostor bezpečí
•
mezidruhová tolerance
•
touha po dobrodružství
•
zvídavost
•
obdiv k technickému pokroku
•
maminka jako jistota
•
společně trávený čas jako hodnota
•
podpora bližního
49
Faktické hodnoty pro: Časopis Sluníčko, ročník 40 , číslo 12 (prosinec 2007) •
úcta k tradicím
•
spolupráce
•
výsměch jako pointa vtipu
•
pracovitost
•
lenost – žravost
•
přátelskost
•
překonání sebe sama jako cesta k odměně
•
genderové stereotypy: matka vaří, otec čte noviny
•
domov jako místo bezpečí a klidu
•
úplná rodina jako místo bezpečí
•
aktivnost
•
nápaditost
•
mezidruhová tolerance
•
starostlivost
•
poslušnost
•
zvídavost
•
vzdělávání jako hodnota
•
úcta k autoritě
•
rovnost
•
spoléhání na osobu samaritána jako klad
3.2.1.6. Přiřazení faktických hodnot k hodnotovým kategoriím V této analýze jsem jako východisko pro hodnotové kategorie převzala kategorizaci pro hodnotové orientace z mezinárodního výzkumu European Value Study (v České republice realizovaného pod názvem Evropské hodnoty – Hodnotové struktury v zemích Evropy a Severní Ameriky (EVS))
XLVI
. Jedná se o kategorizaci hodnotových orientací, která byla
vypracována týmem zkušených odborníků a která je ověřena lety opakovaných výzkumů. Proto ji přebírám bez jakéhokoliv nároku na komentáře, výhrady či doplnění z mé strany.
50
Hodnotové kategorie dle EVS •
slušnost
•
samostatnost
•
pracovitost
•
pocit odpovědnosti
•
představivost
•
snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem
•
spořivost, šetrné hospodaření s penězi a věcmi
•
odhodlání, vytrvalost
•
náboženská víra
•
nesobeckost
•
poslušnost
•
žádná
Přiřazení faktických hodnot k hodnotovým kategoriím V následujících čtyřech tabulkách přiřazuji faktické hodnoty k hodnotovým kategoriím. Každá tabulka odpovídá jednomu vydání časopisu (nikoliv jednomu komiksu). Ve spodní části tabulky komentuji významné prvky, přičemž i zde stále beru v úvahu konkrétní komiksy. Shlukování faktických hodnot do souborů hodnotových kategorií totiž nepředstavuje nic automatického; opětovně je třeba posoudit kontext.
51
Časopis Sluníčko, ročník 14, číslo 4 (prosinec 1980) Hodnotové kategorie Slušnost Samostatnost Pracovitost Pocit odpovědnosti Představivost Snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem
Faktické hodnoty • úcta k tradicím • •
pracovitost pořádkumilovnost
• • •
invence-tvořivost kooperace mezidruhová tolerance
Spořivost, šetrné hospodaření s penězi a věcmi Odhodlání, vytrvalost Náboženská víra Nesobeckost • ochota pomoci Poslušnost Žádná Komentář: Výraznými prvky zde jsou ochota zapojit se do společné činnosti a tvořivost. Mezidruhová tolerance je v komiksech běžnou záležitostí, ale i ta napovídá dominující hodnotě: snášenlivosti a ohleduplnosti k jiným lidem. Ve vydání z roku 1980 byl publikován jen jeden komiks. Jeho pointa spočívala ve vtipné kreativitě, invenci, což odkazuje na představivost. Ochota pomoci je zde výrazná spíše ve spojení s chutí tvořit, proto hodnota nesobeckosti zůstává potlačena. Najdeme zde i pracovitost a pořádkumilovnost, jež obě řadím pod pracovitost. Úcta k tradicím vyjádřená vánoční atmosférou není nijak výrazná, navíc se jedná o kategorii, která je celkově do systému hodnotových kategorií problematicky zařaditelná. Úcta k tradicím bývá často spojována s náboženskou vírou, o čemž však v tomto případě může být řeč jen těžko – Vánoce jsou sice spojeny s vírou, nicméně zde nejsou prezentovány jako původně výhradně křesťanské svátky.
52
Časopis Sluníčko, ročník 24, číslo: 7 (prosinec 1990) Hodnotové kategorie Slušnost
Samostatnost Pracovitost Pocit odpovědnosti Představivost Snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem
Faktické hodnoty • úcta k bližnímu • úcta k tradicím • slušnost • úcta k darujícímu • sebe-ocenění • tvořivost • pracovitost
• • • •
spolupráce přátelskost mezidruhová tolerance rovnost
Spořivost, šetrné hospodaření s penězi a věci Odhodlání, vytrvalost Náboženská víra Nesobeckost • ochota vyhovět Poslušnost • poslušnost Žádná Komentář: Dominantními hodnotami v prosincovém vydání z roku 1990 jsou přátelství, úcta k bližnímu, slušnost a rovnost, všechny odkazují buď k snášenlivosti a ohleduplnosti, nebo ke slušnosti. Důležitou roli zde hraje také ocenění poslušnosti. Ochota vyhovět kamarádovi odkazuje na nesobeckost, která zde jde ruku v ruce se slušností a ohleduplností. Vzniklý problém je řešen tvořivě, ale opět především s ohledem na druhého.
53
Časopis Sluníčko, ročník 30, číslo 12 (prosinec 1997) Hodnotové kategorie Slušnost Samostatnost
Pracovitost Pocit odpovědnosti Představivost Snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem
Faktické hodnoty • • • • • • •
rozhodnost touha po dobrodružství zvídavost „šprýmovnost“ obdiv k technickému pokroku pořádkumilovnost starostlivost
• • • • •
láska k bližnímu přátelskost mezidruhová tolerance společně trávený čas jako hodnota podpora bližního
Spořivost, šetrné hospodaření s penězi a věci Odhodlání, vytrvalost Náboženská víra Nesobeckost Poslušnost Žádná • úcta k tradicím • domov jakožto prostor bezpečí • maminka jako jistota Komentář: V roce 1997 již nelze vycházet z kontextu jednoho komiksu, nicméně i zde se pokusíme najít ty nejvýraznější prvky. Opakovaným prvkem je dobrodružství a snaha překvapit samostatnou neočekávanou akcí. Obojí klade důraz na samostatnost. I Obdiv k technickému pokroku řadíme spolu se „šprýmovností“ a zvídavostí k dobrodružství, které vyžaduje samostatnost. V kontrastu k dobrodružství a touze poznávat je zde patrná tendence chápat domov jakožto místo bezpečí. Výrazným prvkem je starost o druhé, která odkazuje k pocitu odpovědnosti. Ve všech komiksech je opět jednou z hlavních myšlenek láska k blízkým a přátelství, ocenění společně stráveného času a mezidruhová tolerance; tedy poukazy ke snášenlivosti a ohleduplnosti. Opět se slaví Vánoce a nacházíme zde tedy úctu k tradicím, opět ji však nemůžeme spojit s náboženskou vírou. Tentokrát však ani není výrazně spojena se slušností či ohleduplností. Nenajdeme zde již čistý odkaz k pracovitosti, i když je na ní odkázáno prostřednictvím pořádkumilovnosti, která zde však přece jen není nijak výrazná.
54
Časopis Sluníčko, ročník 40 , číslo 12 (prosinec 2007) Hodnotové kategorie Slušnost Samostatnost Pracovitost Pocit odpovědnosti Představivost Snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem
Faktické hodnoty • úcta k tradicím •
pracovitost
• • • • • •
nápaditost spolupráce přátelskost mezidruhová tolerance starostlivost rovnost
Spořivost, šetrné hospodaření s penězi a věci Odhodlání, vytrvalost • • • • Náboženská víra Nesobeckost Poslušnost
Žádná
• • • • • • • •
překonání sebe sama jako cesta k odměně aktivnost zvídavost vzdělávání jako prostředek k dosažení cílů
domov jako místo bezpečí a klidu úplná rodina jako místo bezpečí poslušnost úcta k autoritě spoléhání na osobu samaritána jako klad výsměch jako pointa vtipu lenost – žravost genderové stereotypy: matka vaří, otec čte noviny
Komentář: Ohleduplnost a snášenlivost je tentokrát založena na ochotě spolupracovat, hodnotě přátelství, mezidruhové toleranci, starostlivosti a rovnosti. Výrazným prvkem je zde překonání sebe sama jako cesta k odměně spolu s aktivností, zvídavostí a poukazem ke vzdělávání jako prostředku k dosažení nějakého cíle; všechny mohou poukazovat na odhodlání a vytrvalost. Patrný je také důraz na úctu k autoritě a spoléhání se na ní (zejména je to patrné v reklamách, které z představitele prodávaného výrobku učiní osobu zachranitele), který spolu se poslušností a prezentací domova a úplné rodiny jako hodnoty odkazuje k ocenění poslušnosti. Pracovitost a úcta k tradicím jsou zde zastoupeny spíš okrajově. Zajímavá je tentokrát dosti naplněná kategorie „žádná“, což může odkazovat na fakt, že jsou zde prezentovány jako hodnoty i jevy, které obvykle za hodnoty nepovažujeme: lenost, žravost, výsměch jakožto pointa vtipu. Patrné jsou zde i genderové stereotypy, kdy matka vaří a otec čte noviny.
55
V komiksech se vyskytují i ty hodnoty, na které zde není explicitně poukázáno. Je dosti pravděpodobné, že se v komiksech nějakou formou budou vyskytovat prakticky všechny; my se však zaměřujeme především na ty výrazné a ty, které se opakují.
3.2.2. Vyhodnocení analýzy komiksů
3.2.2.1. Komiks a časopis Sluníčko Podrobnější analýze podrobujeme komiks právě proto, že v tomto žánru pozorujeme v rámci analyzovaných výtisků výraznou dynamiku. Prostor věnovaný komiksu na stránkách časopisu Sluníčko v průběhu let rapidně narůstá, a to jak z hlediska jeho rozlohy, tak i z hlediska počtu slov, obrázků a celkového množství příspěvků. V hodnotách cm² a počtů slov, obrázků a jednotlivých příspěvků to ukazuje následující tabulka.
Tabulka: komiks Počet
Počet
rok
cm² textu
Počet slov
1980
8
12
1
340
5
1990
28
26
1
324
7
1997
74
170
3
1481
25
2007
217
422
5
1679
35
příspěvků
cm² obrázků
obrázků
Zatímco ve výtiscích z let 1980 a 1990 najdeme po jednom komiksovém příspěvku, ve vydáních z let 1997 a 2007 je to již o dva a o čtyři více. Daleko patrnější je nárůst tohoto žánru z množství obrázků, které mu byly věnovány, i z hlediska jejich rozlohy; totéž platí o rozloze a počtu slov. V roce 1980 můžeme naměřit 8 cm² textu o 12 slovech. Pěti obrázkům je věnováno 340 cm². V roce 1990 představuje rozloha 28 cm² prostor pro 26 slov. Obrázkům je však věnován skoro stejný prostor jako v předchozím analyzovaném vydání. Ve vydání z roku 1997 najdeme tři komiksy, kterým je věnována plocha o rozloze 1481 cm² v případě obrázků a 74 cm² v případě textu, který však čítá již 170 slov. V prosincovém čísle z roku 2007 zaznamenáváme další (nicméně již téměř nepatrný) růst prostoru, který je věnován obrázkům,
56
avšak výrazný je nárůst prostoru věnovaný textové části komiksu: na rozloze o 217 cm² napočítáme skutečně rovných 170 slov.
3.2.2.2. Vyhodnocení analýzy komiksů V následujících několika odstavcích komentuji, které hodnotové kategorie jsou v analyzovaných výtiscích zastoupeny, v jakém kontextu a jaké dosahují relativní významnosti; na konci uvádím i ty, které zde nejsou zastoupeny vůbec. Opakuji, že jsem jako východisko pro hodnotové kategorie převzala kategorizaci pro hodnotové orientace z mezinárodního výzkumu European Value Study (v České republice realizovaného pod názvem Evropské hodnoty – Hodnotové struktury v zemích Evropy a Severní Ameriky (EVS)) XLVII
. Pro lepší přehlednost uvádím seznam hodnotových kategorií i zde - v části prezentující
výsledky, i když je uveden v postupu analýzy: Hodnotové kategorie dle EVS: slušnost / samostatnost / pracovitost / pocit odpovědnosti / představivost / snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem / spořivost, šetrné hospodaření s penězi a věcmi / odhodlání, vytrvalost / náboženská víra / nesobeckost / poslušnost / žádná
1980, ve znamení snášenlivosti a ohleduplnosti, představivosti a pracovitosti Jako dominantní hodnoty v čísle z roku 1980 ukázala analýza jednak snášenlivost a ohleduplnost k jiným lidem, jednak představivost. Snášenlivost a ohleduplnost se zde odvíjí zejména od tolerance a ochoty zapojit se do společné činnosti. O představivosti zde hovoříme zejména ve spojení s tvořivostí. I ochota pomoci je zde výrazná spíše ve spojení s chutí tvořit; proto hodnota nesobeckosti (se kterou bychom ji mohli v jiném kontextu spíše spojovat) zůstává spíše v pozadí. Pracovitost je zde prezentována nejen jako pozitivní hodnota, ale také jako smysluplná a třeba i zábavná činnost. Je zde patrná jistá úcta k tradicím vyjádřená vánoční atmosférou. Úcta k tradicím bývá často spojována s náboženskou vírou. Tomuto však komiksy ztvárněné ve Sluníčku neodpovídají: Vánoce zde nejsou prezentovány jako původně křesťanské svátky, ale spíše jako běžné společenské zvyky odkazující na to, že slavit Vánoce je „v naší společnosti normální a běžné“.
1990, ve znaku snášenlivosti a ohleduplnosti, nesobeckosti, slušnosti a poslušnosti Ve vydání z roku 1990 dominuje opět snášenlivost a ohleduplnost, tentokrát ještě společně se slušností. Snášenlivost a ohleduplnost je však tentokrát postavena na jiných 57
základech - na základech přátelství a úcty k bližnímu. Ochota vyhovět kamarádovi odkazuje na nesobeckost, která zde jde opět ruku v ruce se slušností a ohleduplností. Vzniklý problém je řešen tvořivě, ale opět zejména s ohledem na druhého. Důležitou roli zde hraje ocenění poslušnosti.
1997, ve znaku samostatnosti, odpovědnosti, snášenlivosti a ohleduplnosti V časopisu z roku 1997 najdeme opakovaně prvky dobrodružství a snahy překvapit samostatnou neočekávanou akcí. Obojí klade důraz na samostatnost. I obdiv k technickému pokroku řadíme, spolu se a zvídavostí, k prvkům, které vyžadují samostatnost. V kontrastu k touze po poznávání je zde výrazná tendence chápat domov jako „místo bezpečí“. Výrazným prvkem je starost o druhé, která odkazuje k pocitu odpovědnosti. Ve všech komiksech v tomto vydání je jednou z hlavních myšlenek láska k blízkým, přátelství, ocenění společně stráveného času a tolerance - tedy poukazy ke snášenlivosti a ohleduplnosti. Opět se slaví Vánoce a nacházíme zde tedy úctu k tradicím, opět ji však nemůžeme spojit s náboženskou vírou. Tentokrát vyznívají oslavy Vánoc spíše jako způsob, kterak můžeme blízké potěšit. Nenajdeme zde čistý odkaz k pracovitosti; je na ní však odkázáno, a to spíše prostřednictvím pořádkumilovnosti.
2007, ve znamení ohleduplnosti a snášenlivosti, odhodlání a vytrvalosti, poslušnosti a dalších Ve výtisku z roku 2007 je (dominantní hodnota) ohleduplnost a snášenlivost tentokrát založena především na ochotě spolupracovat, hodnotě přátelství, tolerance, starostlivosti a rovnosti. Výrazným prvkem je zde překonání sebe sama jako cesty k odměně, spolu s aktivností, zvídavostí a poukazem ke vzdělávání jako prostředku k dosažení kýženého cíle; všechny mohou poukazovat na odhodlání a vytrvalost. Patrný je také důraz na úctu k autoritě a spoléhání se na ní (zejména je to patrné v reklamách, které z představitele prodávaného výrobku učiní osobu jakéhosi „samaritána“), který, spolu s prezentací domova a úplné rodiny jako hodnoty, odkazuje k ocenění poslušnosti. Dříve častá hodnota pracovitost je zde zastoupena spíš okrajově. Zajímavá je tentokrát dosti naplněná kategorie „žádná“, což může odkazovat na fakt, že jsou zde v kladném smyslu prezentovány i jevy, které obvykle za hodnoty nepovažujeme: lenost, žravost, výsměch jakožto pointa vtipu. Patrné jsou zde i genderové stereotypy, kdy matka vaří a otec čte noviny. To se však může odvíjet od faktu, že s větším množstvím komiksů přichází i větší množství typů postav: ve straších vydáních se většinou jednalo o antropomorfizované zvířecí hrdiny, u nichž pohlaví často nebylo znatelné.
58
Souhrnem Na první pohled je z uvedených komentářů patrné, že ve sdělení v průběhu času stále převládá hodnota snášenlivosti a ohleduplnosti. Dalšími prezentovanými hodnotami jsou poslušnost, ale také představivost a pracovitost, nesobeckost, slušnost, samostatnost a odpovědnost, ale i odhodlání a vytrvalost. V žádném z analyzovaných výtisků nenajdeme jakožto hodnotu náboženskou víru ani spořivost a šetrné hospodaření. Vánoce jsou v komiksech frekventovaným pozadím, nikoli však ústředním tématem, tradiční svátky nejsou prezentovány jako hodnota, nýbrž spíše jako „součást prosince“ – nicméně součást příjemná, neboť je trávíme v rodinném a přátelském kruhu.
59
4. ZÁVĚR Děti jsou v předškolním a školním věku mimořádně zvídavé. Pro jejich emocionální i intelektuální rozvoj je určující odpovídat na jejich četné otázky - živě komunikovat, neboť to rozvíjí jejich slovní zásobu i schopnost uvažovat. Důležitá je pro ně hra a techniky výtvarného projevu, které na ně mají psychoterapeutické účinky. Z hlediska žánrů mají nejmladší čtenáři v oblibě především autorskou pohádku se zvířecími hrdiny, klasickou kouzelnou pohádku, prózu o přírodě, uměleckonaučnou prózu a obrázkový seriál. Literatura jim přináší emoční a fantazijní kompenzace i únik od každodenní všednosti. Ve srovnání starších a novějších vydání časopisu pozorujeme výrazný úbytek poezie i mírný ústup prozaických útvarů. Výrazně se rozšířil prostor věnovaný komiksu a příspěvkům, které vyžadují dětskou aktivitu (jedná se zejména o hravě didaktické materiály a techniky rozvíjející výtvarný projev). Naprosto rapidně narostlo množství reklamních sdělení. Reklama se zároveň stala součástí různých úkolů, vyprávění a komiksů. Můžeme konstatovat, že žánrová struktura časopisu Sluníčko do velké míry odpovídá potřebám dnešních dětí. Reklama užívá právě těch prostředků, které malého čtenáře nejvíce zaujmou. Není však v našich silách (a není to ani naším cílem) posoudit dopady toho, k čemu jsme došli. Hodnotové vyznění časopisu se pohybuje na hodnotovém poli stanoveném výzkumem Evropských hodnot poměrně vyrovnaně. Ve sdělení v průběhu času stále převládá hodnota snášenlivosti a ohleduplnosti. Dalšími prezentovanými hodnotami jsou poslušnost, ale také představivost a pracovitost, nesobeckost, slušnost, samostatnost, odpovědnost, odhodlání a vytrvalost. Objevují se však i prvky, které (alespoň dle výzkumu Evropských hodnot) nemůžeme považovat za hodnoty. Negativní vlastnosti nejsou sice přímo odsouzeny, jejich prezentace je však spíše pointou vtipu a záleží tedy na vzájemné interakci mezi tím, kdo Sluníčko předčítá a dítětem. Pro děti v předškolním věku je velmi důležitá především osoba vypravěče. Předčítání může zapůsobit nejlépe tehdy, když je prezentováno živě, a tedy dotvářeno v přímém kontaktu s posluchačem. Společná četba časopisu utužuje a podporuje intimní vztahy v rodině, protože předškolním dětem obvykle čtou rodiče jejich blízcí či učitelé a další spřízněné osoby. Závěrem bych ráda vyzdvihla, že bez ohledu na konkrétní sdělení časopisu jeho význam spočívá především podpoře utužování blízkých a vřelých svazků mezi dítětem a osobou, se kterou si časopis čte či prohlíží.
60
LITERATURA – ODKAZY Z TEXTU: I
BERTRAND, I. – HUGHES, P. Media Research Methods. PALGRAVE MACMILLAN, New York, 2005.
II
STRAUSS, A. – CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu, Boskovice, Albert, 1999.
III
ATKINSONOVÁ R. L. - ATKINSON R. C. - SMITH E. E. - BEM D. J. - NOLEN-HOEKSEMA S. Psychologie. Praha, Victoria Publishing 1995. IV V
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Vývojová psychologie. Praha, Portál, 2006. ERIKSON, E. Dětství a společnost. Praha, Argo, 2002.
VI
ALAN, J. Etapy života očima sociologie. Praha, Panorama, 1989.
VII
TOMAN, J. Dětské čtenářství a literární výchova, Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999.
VIII
URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století: (reflexe české tvorby a recepce). Votobia, Olomouc 2004.
IX
X
XI
ČEŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál, 2006. ČEŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál, 2006. GENČIOVÁ, M. Literatura pro děti a mládež: (ve srovnávacím žánrovém pohledu). Praha, SPN, 1984.
XII
Časopis Sluníčko, ročník 14, číslo 4, vydáno 20. prosince 1980
Časopis Sluníčko, ročník 24, číslo 7, vydáno 19. prosince 1990 Časopis Sluníčko, ročník 30, číslo 12, vydáno 4. prosince 1997 Časopis Sluníčko, ročník 40, číslo 12, vydáno 13. prosince 2007 XIII
URBANOVÁ, S. – ROSOVÁ, M. Žánry, osobnosti, díla: historický vývoj žánrů české literatury pro mládež – antologie. Ostrava,: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2002. XIV
STRAUSS, A. – CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu, Boskovice, Albert, 1999.
XV
VANČÁT, J. Tvorba vizuálního zobrazení: gnozeologický a komunikační aspekt výtvarného umění ve výtvarné výchově. Praha, Karolinum, 2000. XVI
Methodology Group of European Value Study (Jacques Hagenaars et al.): Euroepan Value Study, Master Questionnaire, 2008, question 52. XVII
BERTRAND, I. – HUGHES, P. Media Research Methods. New York, PALGRAVE MACMILLAN, 2005.
XVIII
ATKINSONOVÁ R. L. - ATKINSON R. C. - SMITH E. E. - BEM D. J. - NOLEN-HOEKSEMA S. Psychologie. Praha, Victoria Publishing 1995. XIX
XX
XXI
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Vývojová psychologie. Praha, Portál, 2006. ERIKSON E. H. Dětství a společnost. Praha, Argo, 2002. ERIKSON E. H. Dětství a společnost. Praha, Argo, 2002.
61
XXII
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Vývojová psychologie. Praha, Portál, 2006.
XXIII
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Vývojová psychologie. Praha, Portál, 2006.
XXIV
ŘÍČAN, P. Cesta životem. Vývojová psychologie. Praha, Portál, 2006.
XXV
TOMAN, J. Dětské čtenářství a literární výchova, Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999.
XXVI
URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století: (reflexe české tvorby a recepce). Votobia, Olomouc 2004.
XXVII
ČEŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál, 2006.
XXVIII
XXIX
XXX
TOMAN, J. Dětské čtenářství a literární výchova, Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999.
ČEŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál, 2006. TOMAN, J. Dětské čtenářství a literární výchova, Akademické nakladatelství CERM, Brno, 1999
XXXI
ROSOVÁ, M. Od „Obrázkového čtení“ k textu. In URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století : (reflexe české tvorby a recepce). Votobia, Olomouc 2004, str. 23-50. XXXII
URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století: (reflexe české tvorby a recepce). Votobia, Olomouc 2004.
XXXIII
ŠUBRTOVÁ, M. Role vypravěče v pohádkách pro malé čtenáře. In Urbanová, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století : (reflexe české tvorby a recepce). Votobia, Olomouc 2004, str. 91-98. XXXIV
Zde si dovoluji přejmout citaci z knihy J. Alana Etapy života očima sociologie, který cituje H. Walona (WALLON, H.: od činu k myslenie. Bratislava, Pravda 1982, s. 205, in: ALAN, J. Etapy života očima sociologie. 1989, s. 127). Činím tak z toho důvodu, že se mi slovenskou knihu v České republice nepodařilo sehnat. XXXV
URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století: (reflexe české tvorby a recepce). Votobia, Olomouc 2004.
XXXVI
ČEŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál, 2006.
XXXVII
XXXVIII
ČEŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál, 2006. GENČIOVÁ, M. Literatura pro děti a mládež: (ve srovnávacím žánrovém pohledu). Praha, SPN, 1984.
XXXIX
URBANOVÁ, S. – ROSOVÁ, M. Žánry, osobnosti, díla: historický vývoj žánrů české literatury pro mládež – antologie. Ostrava,: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2002. XL
STRAUSS, A. – CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu, Boskovice, Albert, 1999.
XLI
VANČÁT, J. Tvorba vizuálního zobrazení: gnozeologický a komunikační aspekt výtvarného umění ve výtvarné výchově. Praha, Karolinum, 2000. XLII
Methodology Group of European Value Study (Jacques Hagenaars et al.): Euroepan Value Study, Master Questionnaire, 2008, Question No. 52. XLIII
MOCNÁ, D. – PETERKA, J. Encyklopedie literárních žánrů. Praha, Paseka, 2004, str. 316.
XLIV
SOKOL, J. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů. Praha, Vyšehrad, 1998.
62
XLV
VANČÁT, J. Tvorba vizuálního zobrazení: gnozeologický a komunikační aspekt výtvarného umění ve výtvarné výchově. Praha, Karolinum, 2000. XLVI
Methodology Group of European Value Study (Jacques Hagenaars et al.): Euroepan Value Study, Master Questionnaire, 2008, question 52. XLVII
Methodology Group of European Value Study (Jacques Hagenaars et al.): Euroepan Value Study, Master Questionnaire, 2008, question 52.
63
BIBLIOGRAFIE ALAN, J. Etapy života očima sociologie. Praha, Panorama, 1989. ATKINSONOVÁ R. L. - ATKINSON R. C. - SMITH E. E. - BEM D. J. - NOLENHOEKSEMA S. Psychologie. Praha, Victoria Publishing 1995. BERTRAND, I. – HUGHES, P. Media Research Methods. New York, PALGRAVE MACMILLAN, 2005. ČEŇKOVÁ, J. a kol. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha, Portál, 2006. ERIKSON, E. Dětství a společnost. Praha, Argo, 2002. Methodology Group of European Value Study (Jacques Hagenaars et al.): Euroepan Value Study, Master Questionnaire, 2008. MOCNÁ, D. – PETERKA, J. a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Praha, Litomyšl, Paseka, 2004. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Vývojová psychologie. Praha, Portál, 2006. SOKOL, J. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů. Praha, Vyšehrad, 1998. STRAUSS, A. – CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu, Boskovice, Albert, 1999. TOMAN, J. Dětské čtenářství a literární výchova. Brno, Akademické nakladatelství CERM, 1999. URBANOVÁ, S. Meandry a metamorfózy dětské literatury. Olomouc, Votobia, 2003. URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století : (reflexe české tvorby a recepce). Votobia, Olomouc 2004. VANČÁT, J. Tvorba vizuálního zobrazení: gnozeologický a komunikační aspekt výtvarného umění ve výtvarné výchově. Praha, Karolinum, 2000.
Internetové zdroje: Mladá fronta, O časopisu Sluníčko [online]. Poslední revize 20.6.2008 [citováno 21.6.2008]. Dostupné z:
64
Prameny: Časopis Sluníčko, ročník 14, číslo 4, vydáno 20. prosince 1980, vydala: Česká ústřední rada Pionýrské organizace SSm v Mladé frontě, Vedoucí redaktorka: dr. Vladimíra Gebhartová
Časopis Sluníčko, ročník 24, číslo 7, vydáno 19. prosince 1990, vydala: Mladá fronta, Šéfredaktorka: dr. Jarmila Holaňová Časopis Sluníčko, ročník 30, číslo 12, vydáno 4. prosince 1997, vydala: Mladá fronta, Šéfredaktorka: dr. Jarmila Krůtová Časopis Sluníčko, ročník 40, číslo 12, vydáno 13. prosince 2007, vydala Mladá fronta, a.s. Šéfredaktorka: Mgr. Eva Mikšíčková
Diplomové práce napsané na související téma: JANDURA, T. Některé podoby komiksu v současné četbě dětí. Diplomová práce pod vedením PhDr. Vladimíry Gebhartové. Praha, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury, 2002. TYDRYCHOVÁ, M. Časopisy pro děti mladšího školního věku. Diplomová práce pod vedením PhDr. Vladimíry Gebhartové. Praha, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury, 2002.
65
PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1: Obsah 1980 Příloha č. 2: Obsah 1990 Příloha č. 3: Obsah 1997 Příloha č. 4: Obsah 2007 Příloha č. 5: Tabulka č. 1/1980 Příloha č. 6: Tabulka č. 1/1990 Příloha č. 7: Tabulka č. 1/1997 Příloha č. 8: Tabulka č. 1/2007 Příloha č. 9: Tabulka č. 1 Příloha č. 10: Tabulka č. 2 Příloha č. 11: Tabulka č. 3 Příloha č. 12: Tabulka č. 4 Příloha č. 13: Obrázek 1980/32 Příloha č. 14: Obrázek 1990/32 Příloha č. 15: Obrázek 1997/24 Příloha č. 16: Obrázek 1997/28 Příloha č. 17: Obrázek 1997/29 Příloha č. 18: Obrázek 1997/36 Příloha č. 19: Obrázek 2007/3 Příloha č. 20: Obrázek 2007/4 Příloha č. 21: Obrázek 2007/5 Příloha č. 22: Obrázek 2007/17 Příloha č. 23: Obrázek 2007/38 Příloha č. 24: Obrázek 2007/39 Příloha č. 25: Obrázek 2007/44 Příloha č. 26: Souhlas nakladatele s publikováním údajů
66