Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: Informační studia a knihovnictví Studijní obor: Informační studia a knihovnictví

Bc. Lenka Kárászová

Vývoj katalogizačních pravidel „Resource Description and Access“ Diplomová práce

Praha 2009

Vedoucí diplomové práce:

Oponent diplomové práce:

Datum obhajoby:

Hodnocení:

PhDr. Barbora Drobíková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 19. srpna 2009

………………………….. podpis diplomanta

Identifikační záznam KÁRÁSZOVÁ, Lenka. Vývoj katalogizačních pravidel „Resource Description and Access“ [The Development of "Resource Description and Access" Cataloguing Rules]. Praha, 2009. 93 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Barbora Drobíková.

Abstrakt Cílem této diplomové práce je zmapovat vývoj vznikajících katalogizačních pravidel „Ressource Description and Access“. První část je věnována současným mezinárodním standardům a úmluvám, které výrazně ovlivnily podobu i obsah RDA. Je zde představena historie a vývoj katalogizačních pravidel AACR2 a stručně popsána česká katalogizační politika. Dále jsou zmíněny studie FRBR a FRAD a vysvětleny jejich modely, popsány jsou také Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace. Jádrem práce je představení způsobu tvorby pravidel RDA, stručný popis jednotlivých kapitol návrhu pravidel a porovnání s pravidly AACR2, přičemž jsou zmíněny především výrazné změny v konkrétních instrukcích. V praktické části jsou uvedeny příklady zpracování různých typů informačních zdrojů a různých bibliografických entit podle pravidel RDA. Závěrem je nastíněn přínos RDA pro mezinárodní i českou katalogizační praxi.

Klíčová slova AACR2, anglo-americká katalogizační pravidla, FRBR (konceptuální model), FRAD (konceptuální model), jmenná katalogizace, katalogizace, katalogizační pravidla, katalogizační standardy, katalogizační teorie, mezinárodní standardní bibliografický popis, RDA (katalogizační pravidla), vývoj

OBSAH OBSAH .............................................................................................................................5 1. Předmluva.......................................................................................................................6 Úvod..................................................................................................................................8 2. Anglo-americká katalogizační pravidla..........................................................................9 1.1 Český překlad AACR2 a katalogizační politika ČR...........................................11 3. Funkční požadavky na bibliografické záznamy...........................................................13 4. Funkční požadavky na autoritní data............................................................................18 5. Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace............................................................21 6. Resource Description and Access................................................................................26 5.1 Počátky vývoje pravidel RDA.............................................................................26 5.2 Testování.............................................................................................................29 5.3 Struktura pravidel RDA.......................................................................................30 5.4 Popis jednotlivých kapitol a změn v RDA oproti AACR2..................................33 5.4.1 Kapitola 0: Úvod.............................................................................................33 5.4.2 Sekce 1: Záznam atributů provedení a jednotky.............................................35 5.4.3 Sekce 2: Záznam atributů díla a vyjádření......................................................43 5.4.4 Sekce 3: Záznam atributů osoby, rodiny a korporace.....................................49 5.4.5 Sekce 4: Záznam atributů pojmu, objektu, akce a místa.................................55 5.4.6 Sekce 5: Záznam primárních vztahů mezi dílem, vyjádřením, povedením a jednotkou..................................................................................................................56 5.4.7 Sekce 6: Záznam vztahů osob, rodin a korporací související se zdrojem.......57 5.4.8 Sekce 7: Záznam předmětových vztahů .........................................................62 5.4.9 Sekce 8: Záznam vztahů mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami.62 5.4.10 Sekce 9: Záznam vztahů mezi osobami, rodinami a korporacemi................65 5.4.11 Sekce 10: Záznam vztahů mezi pojmy, objekty, akcemi a místy..................67 5.5 Zobecnění a shrnutí změn pravidel AACR2.......................................................68 6. Příklady........................................................................................................................71 Závěr................................................................................................................................80 Použitá literatura..............................................................................................................82 American Library Association; Canadian Library Association; Chartered Institute of Library and Information Professional. Anglo-American Cataloguing Rules Governance [online]. c2006. [cit. 2009-06-15]. Dostupný z WWW: .......................................................................82 Seznam použitých zkratek ..............................................................................................89 Evidence výpůjček...........................................................................................................91

1. Předmluva Katalogizační pravidla „Ressource Description and Access“ (dále jen RDA) vznikají již od roku 2005. Původně mělo jít o novou revizi Anglo-amerických pravidel (dále jen AACR2), ale ukázalo se, že je potřeba větších změn. Od té doby jsou připravovány, diskutovány a schvalovány návrhy nového katalogizačního standardu, jehož první vydání by mělo být zveřejněno na podzim roku 2009. První část této diplomové práce bude věnována standardům a úmluvám, které tvoří stavební kameny nových pravidel RDA. Jsou to především AACR2. Bude popsána jejich historie a vývoj, stručně bude představena také česká katalogizační politika. RDA výrazně ovlivnil model Funkčních požadavků na bibliografické záznamy, který novým způsobem definuje entity bibliografického popisu a vztahy mezi nimi. Doplňuje jej model Funkčních požadavků na autoritní data. Z Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace byly použity především všeobecné principy katalogizace a záměry a funkce katalogu. Z těchto dokumentů budou zmíněny především ty části, které nejvíce ovlivnily RDA a jsou tedy důležité pro jejich pochopení. Hlavní část bude věnována samotným pravidlům RDA a jejich vývoji. Dále bude stručně představena každá kapitola RDA, naznačena návaznost na pravidla AACR2 a popsány rozdíly v konkrétních instrukcích. Cílem není postihnout všechny změny, ale ty nejdůležitější. Také uvedu několik samostatně zpracovaných záznamů, na kterých bych chtěla demonstrovat možný způsob katalogizace podle pravidel RDA. Závěrem bude zhodnocen přínos RDA pro mezinárodní i českou katalogizační praxi. V počáteční fázi přípravy jsem k dané problematice zpracovala rešerši v databázích Library and Information Science Abstracts (LISA), Information Science and Technology Abstracts Plus (ISTA), Library, Library Literature & Information Science Fulltext (LLIS) a databázi Národní knihovny České republiky KKL–Databáze knihovnické literatury. Výsledkem bylo velmi malé množství dokumentů, především krátkých článků, které přinášely pouze základní informace o RDA. V lednu 2009 jsem rešerši provedla ještě jednou, výsledek ale nebyl výrazně lepší. Důvodem je především skutečnost, že dosud vyšly jen návrhy pravidel a odborná veřejnost se s nimi zatím

6

seznamuje. Proto jsem vycházela především ze samotných pravidel a z informací zpřístupněných na webových stránkách Spojeného řídícího výboru pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for development of RDA, dále JSC). Většina studovaných dokumentů byla v anglickém jazyce. V rámci přípravy jsem se také přihlásila do elektronické

konference

zřízené

pro

účely

komunikace

mezi

jednotlivými

katalogizátory, kteří se o problematiku zajímají, a členy JSC. Příspěvky do konference mi především poskytly přehled o změnách v návrzích pravidel. Některé změny byly jen dílčí, jiné významné. Nejvýraznější byla změna struktury a rozdělení pravidel, ke které došlo na podzim roku 2007. Původní rozdělení na část A (bibliografický popis) a část B (selekční údaje) bylo přepracováno blíže modelu FRBR. Diplomovou práci jsem přizpůsobila těmto změnám, oproti zadání jsem ji také rozšířila o popis návrhů všech dosud

zveřejněných

kapitol.

Protože

již

všechny

návrhy

prošly

procesem

připomínkování, první vydání pravidel RDA by se od nich nemělo výrazně lišit. Změny konkrétních instrukcí jsem získávala z velké části vlastním studiem pravidel RDA a AACR2. Na začátku července 2009 vydala JSC dokument Changes to AACR2 Instructions1, který mi hledání těchto změn výrazně ulehčil. Použitá literatura je citována v souladu s normou ISO 690, resp. ISO 690-2. Záznamy jsou řazeny abecedně. Z uvedené normy vychází také zvolená citační metoda pomocí průběžných poznámek. Poznámky pod čarou stručně doplňují či objasňují informace uvedené v samotném textu. Na tomto místě bych ráda poděkovala za cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce především vedoucí práce PhDr. Barboře Drobíkové. Zároveň chci poděkovat manželovi a dalším členům rodiny, kteří mě po celou dobu podporovali.

1

SCHULTZ, Nathalie, Changes to AAR2 Instructions.

7

Úvod Budování katalogu neodmyslitelně patří k základním činnostem knihoven. Bez katalogu, který je tvořen bibliografickými záznamy, by nebylo možné nalézt požadovaný dokument. Jedním z nejrozšířenějších standardů pro tvorbu katalogizačních záznamů jsou pravidla AACR2. Vznikla v 70. letech 20. století pro potřeby lístkových katalogů. Lístkové katalogy byly řazeny abecedně podle záhlaví, které bylo jediným přístupem k záznamu. Od té doby se ale výrazně změnilo prostředí, ve kterém knihovny působí. Došlo k všeobecnému rozšíření počítačové techniky, procesy v knihovnách byly automatizovány, knihovny začaly vytvářet souborné katalogy a sdílet záznamy, vznikly nové způsoby publikování a s nimi i nové typy dokumentů, katalogy jsou přístupné online. Knihovny ale také musí hledat své nové místo v digitálním světě, který nás díky Internetu a novým technologiím obklopuje na každém kroku. Nejen doba vzniku, ale nutnost potýkat se s tímto rychle se měnícím prostředím, mluví v neprospěch pravidel AACR2. Potřeba přepracování či doplnění katalogizačních standardů byla v odborných kruzích diskutována již na počátku 90. let 20. století. Jedním z konkrétních výsledků těchto diskuzí bylo zpracování studie Funkčních požadavků na bibliografický záznam, jejímž cílem bylo jasně definovat funkce katalogizačního záznamu. Studie byla dále rozšířena na autoritní záznamy a vznikly tak Funkční požadavky na autoritní data. Následovalo Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace, které poskytlo nový obecný rámec pro tvorbu katalogizačních pravidel. V roce 2004 započaly práce na nové verzi Anglo-amerických katalogizačních pravidel. Brzy ale bylo zjištěno, že pouhá revize nebude stačit. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat nová pravidla RDA, která budou vycházet z původních AACR2, zároveň budou stavět na modelech FRBR, FRAD a budou také vycházet z katalogizačních principů uvedených v Ustanoveních mezinárodních zásad katalogizace. Pravidla RDA jsou také vytvářena s ohledem na použití v databázových strukturách a na popis různých typů dokumentů včetně digitálních.

8

2. Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2 je celosvětově nejpoužívanější katalogizační standard. Jeho původ můžeme datovat až na počátek 20. století, kdy došlo k dohodě Asociace amerických knihoven (American Library Association, dále jen ALA) a britské Knihovnické asociace (Library Association, dále jen LA) na vývoji společných katalogizačních pravidel. Británie do té doby používala pravidla Britského muzea z roku 1839, která vytvořil Anthony Panizzi, v USA to byla pravidla vytvořená Charlesem A. Cutterem z roku 1876. Společný standard byl vydán v roce 1908 jako Pravidla popisu pod autorem a pod názvem (Catalog Rules, Author and Title Entries). Protože se však obě strany na některých otázkách nemohly shodnout, vyšla ve dvou verzích, pro každý stát jedna. Spolupráci na jejich revizi přerušila 2. světová válka 2. Další dokumenty, které výrazně ovlivnily budoucí Anglo-americká pravidla, vznikly v 60. letech. 1. tzv. Pařížské principy. Byly dohodnuty v roce 1961 na První mezinárodní konferenci o katalogizačních principech a čerpaly z práce významného teoretika katalogizace Seymora Lubetzkeho. Podařilo se v nich sjednotit principy pro volbu a formu záhlaví bibliografického záznamu3.

2. Mezinárodní standard

bibliografického popisu (International Standard Bibliografic Description, dále jen ISBD), na němž se shodla konference Mezinárodní setkání katalogizačních expertů v Kodani roce 1969. ISBD především určuje údaje bibliografického popisu, stanovuje jejich pořadí a interpunkci, čímž zajišťuje mezinárodní srozumitelnost bibliografických záznamů a jejich výměnu mezi knihovnami4. Na začátku 60. let obnovila ALA a LA spolupráci na revizi katalogizačních pravidel. V roce 1966 dokonce uzavřely dohodu o nepřetržitém revidování pravidel, ke kterému také přizvaly Kongresovou knihovnu a Kanadskou knihovnickou asociaci (Canadian Library Association, CLA). První vydání Anglo-amerických pravidel (AngloAmerican Cataloguing Rules, AACR) bylo publikováno v roce 1967, opět v oddělené britské a severoamerické verzi. V roce 1974 byl založen Spojený řídící výbor pro revizi 2

Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … A brief history of AACR. 3 HALMICHOVÁ, Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel, s. 15. 4 Tamtéž, s. 20-21.

9

Anglo-amerických katalogizačních pravidel (Joint Steering Committee for Revision of AACR, dále jen JSC), jejímiž členy se stalo pět organizací: ALA, Kongresová knihovna, LA, Britská knihovna a Kanadský výbor pro katalogizaci. Ve druhém vydání pravidel – AACR2 (Anglo-American Cataloguing Rules. 2nd edition), publikovaných v roce 1978, byla sjednocena anglická a americká verze a přizpůsobena standardu ISBD5. AACR2 byla rozdělena do dvou částí: •

Část I – Popis – rámcově založena na ISBD, obsahuje všeobecnou kapitolu

a kapitoly pro popis specifických druhů dokumentů •

Část II – Volba selekčních údajů a záhlaví – byla více přiblížena Pařížským

principům Od roku 1981 se setkání JSC účastnil také Australský výbor pro katalogizaci (Australian Committee on Cataloguing, dále jen ACOC), který se stal v roce 1986 jeho stálým členem. V roce 1988 bylo vydáno nové revidované vydání AARC2. Zahrnovalo dodatky z let 1982, 1983, 1985. Další revize vyšla v roce 1998. Následovaly dodatky z let 1999 a 2001, kde byla kompletně přepracována kapitola 9 (s novým názvem: Elektronické zdroje). Dosud poslední revize z roku 2002 zahrnula dodatky 1999 a 2001 a nahradila kapitolu 3 (Kartografické dokumenty) a 12 (Seriáloví dokumenty) kompletně přepracovaným textem6. Jak je patrno, AACR2 již prošla několika revizemi s četnými dodatky. Důležitým podnětem pro tvorbu některých z nich byla Mezinárodní konference o budoucích principech a vývoji AACR, konaná v roce 1997 v Torontu. Odborníci zde diskutovali o otázkách principů AACR2, jejich logické struktuře, celosvětovém užití, měnícím se chápání seriality dokumentů, nadřazenosti fyzického nosiče nad obsahem apod7. Konference byla také podmětem pro vypracování Logické struktury Anglo-amerických katalogizačních pravidel v roce 1998, které se zhostil Tom Delsey. V této studii se

5

CHAPMAN, Ann, RDA : a new international standard. Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … A brief history of AACR. 7 CHAPMAN, Ann, RDA : a new international standard. 6

10

zaměřil na analýzu vnitřní logiky pravidel, upozornil na jejich slabá místa a doporučil směr další revize8. Práce na třetím vydání pravidel (AACR3) započaly v roce 2004. V prosinci 2004 vyšel návrh části I AACR3. Na základě komentářů, které k tomuto návrhu JSC a CoP obdrželi, bylo rozhodnuto o nutnosti zpracování zcela nového standardu. Jedním z hlavních důvodů byl především fakt, že pravidla AACR2 byla původně vytvořena pro prostředí lístkových katalogů a jejich přizpůsobení pro digitální prostředí se ukázalo jako příliš komplikované. Navržena byla práce na nových katalogizačních pravidlech RDA, která by měla poskytnout flexibilní rámec pro popis a zpřístupnění všech zdrojů, analogových i digitálních. Na základě RDA by měla vznikat data, která budou připravena pro nové databázové struktury, ale která budou zároveň kompatibilní s již existujícími záznamy v online knihovních katalozích9.

1.1 Český překlad AACR2 a katalogizační politika ČR

Český překlad pravidel AACR2 z roku 1988 byl vydán v letech 1994 - 1995. V dalších letech pak vycházely překlady dílčích revizí a doplňků. Cílem bylo zveřejnit čistý překlad bez tzv. českých interpretací. Důvodem byla především časová náročnost, které si příprava interpretací vyžaduje včetně ověření v praxi. Proto byly do překladů zapracovány pouze některé české interpretace, např. užití jazyka některých údajů. Návrhy českých interpretací jsou postupně vydávány v edici Standardizace Národní knihovny v Praze a na webových stránkách NK věnovaných katalogizační politice10. České interpretace vznikají na setkání pracovních skupin (pro jmenné a věcné zpracování dokumentů, seriálů, analytické zpracování a zpracování starých tisků), kterých se účastní jmenovaní zástupci českých knihoven. Komunikace členů skupin, ale i ostatních katalogizátorů, je také vedena v rámci elektronické konference KATPOL11. 8

DROBÍKOVÁ, Barbora, Vývoj, směřování a trendy katalogizace za poslední čtyři roky. Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA ... RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. 10 Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize 1988. … Předmluva k českému vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel, s. vii-xi. 11 KATPOL. 9

11

Interpretace jsou pak schvalovány na schůzích Rady pro katalogizační politiku12. Při tvorbě interpretací je zřejmá snaha o tvorbu co nejmenšího množství českých specifik, což je přínosné pro sdílení záznamů na mezinárodní úrovni 13. Dosud byly vydány tyto interpretace: •

AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace : duben 1999. 1. vyd.

Praha : Národní knihovna ČR, 1999. ISBN 80-7050-331-9. •

AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace. Speciální dokumenty.

1. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2000. ISBN 80-7050-356-4. •

AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace ke kapitolám 23 a 24

AACR2R : únor 2002. 1. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2002. ISBN 80-7050-3912. Dále jsou ke jmennému zpracování vydávána doporučení a příručky např. pro tvorbu unifikovaných názvů, zápisu jmen korporací, rodů a rodin, jmen panovníků atd. Konkrétní katalogizační problémy lze řešit též dotazem, který je odeslán prostřednictvím webového formuláře pracovníkům Národní knihovny 14. K již položeným dotazům je možné odeslat připomínky, starší dotazy lze najít v archivu. Do katalogizační politiky spadá také problematika Národních autorit ČR, věcného zpracování, minimálního záznamu pro souborný katalog, výměnných formátů MARC21 a UNIMARC.

12

KUBALOVÁ, Hana, AACR2 v české katalogizační praxi. Národní knihovna České republiky, Národní knihovna České republiky… Katalogizační politika. 14 Národní knihovna České republiky. Národní knihovna České republiky .... Dotazy ke katalogizaci. 13

12

3. Funkční požadavky na bibliografické záznamy15 V roce 1990 se ve Stockholmu konal Seminář o bibliografických záznamech (Seminar on Bibliographic Records), který podporovaly IFLA program pro Univerzální bibliografickou kontrolu a Mezinárodní program MARC (Universal Bibliographic Control and International MARC - UBCIM Programme) a IFLA Skupina pro bibliografickou kontrolu (Division of Bibliographic Control). Jeho účastníci diskutovali o nutnosti snížit náklady na katalogizaci. Zároveň si ale uvědomovali potřebu zabývat se novými druhy dokumentů a vzrůstajícími uživatelskými potřebami. Došli k závěru, že nátlak vytvářet katalogizační záznamy na „minimální úrovni“ vyžaduje přezkoumání vztahů mezi jednotlivými bibliografickými údaji v záznamu a uživatelskými potřebami. Navíc se shodli, že je třeba dohodnout standard pro tzv. základní úroveň záznamu (core level record), aby bylo možné udržet programy sdílené katalogizace na národní i mezinárodní úrovni. Na semináři bylo přijato devět rozhodnutí, z nichž jedno požadovalo zpracování studie definující funkční požadavky na bibliografické záznamy. Na tomto základě byla vypracována a v roce 1998 publikována studie Functional Requirements for Bibliographic Records (všeobecně známá pod zkratkou FRBR), která v roce 2002 vyšla v českém překladu pod názvem Funkční požadavky na bibliografické záznamy16. Účelem studie bylo vymezit jasně definovanými pojmy funkce bibliografického záznamu s ohledem na různé druhy dokumentů, různé způsoby použití a různé potřeby uživatelů. Měla zahrnovat nejširší rozsah funkcí bibliografického záznamu (popisné, selekční údaje, klasifikační znaky, anotaci apod.). Dále měla studie poskytnout rámec, který by umožnil jasné a jednotné pochopení, jaké informace bibliografický záznam poskytuje a co od něj očekávají uživatelé. Dalším úkolem bylo doporučit základní úroveň funkčnosti a základní údaje pro bibliografické záznamy vytvářené národními bibliografickými agenturami, aby bylo možno v případě potřeby snížit náklady na 15

Není-li uvedeno jinak, zpracováno podle: IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records, Funkční požadavky na bibliografické záznamy. 16 DROBÍKOVÁ, Barbora. Nový model bibliografického univerza podle FRBR a česká katalogizační praxe.

13

katalogizaci vytvářením záznamů na „nižší než úplné úrovni“, které ale budou vyhovovat základním uživatelským potřebám. Pro účely studie jsou funkční požadavky na bibliografické záznamy definovány ve vztahu k následujícím uživatelským potřebám : •

najít entitu odpovídající vyhledávacím kritériím, která uživatel zadal

•

určit entitu (potvrdit, že nalezený záznam popisuje hledaný dokument či

rozlišit mezi dvěma dokumenty se stejným názvem) •

vybrat entitu, která odpovídá potřebám uživatele (např. vybrat text

v jazyce, kterému uživatel rozumí) •

získat přístupu k popsané entitě (objednat dokument, vypůjčit, nebo získat

online přístup k elektronickému dokumentu připojením ke vzdálenému počítači). Základní prvky modelu vyvinutého pro studii tvoří: entity, atributy a vztahy. Tyto prvky byly odvozeny z údajů, které se typicky odrážejí v bibliografických záznamech. Nejprve jsou vymezeny základní entity, které jsou hlavním předmětem zájmu uživatelů bibliografických záznamů. Dále studie určuje vlastnosti či atributy spojené s každou entitou a vztahy mezi entitami, které jsou pro uživatele nejdůležitější při formulování bibliografických rešerší, interpretaci výsledků dotazů a navigaci entitami, popsanými v bibliografických záznamech. Z analýzy entit, atributů a vztahů byla odvozena struktura entita-vztah (E-R), která pak byla použita jako rámec pro hodnocení relevance každého atributu a vztahu vzhledem ke čtyřem (výše uvedeným) obecným uživatelským potřebám. Entity jsou rozděleny do tří skupin: 1. produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou obsaženy v bibliografických záznamech: dílo, vyjádření, provedení, jednotka; 2. entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za výrobu, distribuci nebo správu těchto produktů: osoba a korporace; 3. doplňkový soubor entit sloužících jako předměty intelektuální nebo umělecké činnosti: pojem, objekt, akce, místo. Entity první skupiny představují různé aspekty zájmů uživatele o výsledky intelektuální nebo umělecké činnosti. Entity definované jako dílo (intelektuální nebo umělecký výtvor) a vyjádření (intelektuální nebo umělecká realizace díla) odrážejí

14

intelektuální nebo umělecký obsah. Oproti tomu entity definované jako provedení (fyzické ztělesnění vyjádření díla) a jednotka (jedinečný exemplář provedení) odrážejí fyzickou formu. Dílo je abstraktní entita. Rozeznáváme jej pomocí jednotlivých realizací čili vyjádření díla. Protože je pojem dílo abstraktní, je obtížné definovat jeho přesné hranice. Ty mohou být v různých kulturách chápany odlišně. Pro účely studie FRBR jsou chápany různé texty zahrnující revize a aktualizace předchozího textu považovány za vyjádření téhož díla (nejsou považovány za samostatná díla). Podobně zkrácení nebo rozšíření díla či doplnění částí nebo doprovodu k hudební skladbě jsou považována za různá vyjádření téhož díla. Překlady z jednoho jazyka do druhého, hudební přepisy a úpravy, verze dabovaných filmů nebo filmů opatřenými titulky, jsou rovněž považovány za různá vyjádření téhož díla. Pokud ale při modifikaci díla dojde k podstatné změně intelektuálního nebo uměleckého obsahu, je toto dílo pokládáno za nové. Tedy parafráze, úpravy, adaptace pro děti, parodie, hudební variace na nějaké téma, volné přepisy hudebních skladeb či abstrakta, výběry a výtahy, jsou považovány za nová díla. Stejně tak pokud dojde k adaptaci z jedné umělecké formy do jiné (např. dramatizace románu), jedná se o nové dílo. Entita vyjádření je definována jako: „určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla ve formě abecedně-číselného, hudebního nebo choreografického zápisu, zvukového záznamu, obrazového statického nebo pohyblivého záznamu, objektu atd., nebo kombinace těchto forem“17. Vyjádření zahrnuje např. určitá slova, věty, odstavce, které jsou výsledkem realizace díla v textové formě. Pokud dojde k jakékoliv modifikaci textu, výsledné vyjádření se považuje za nové vyjádření (např. překlad z jednoho jazyk do druhého). Na druhou stranu nám entita vyjádření umožňuje propojit dvě provedení, která zahrnují totožný intelektuální nebo umělecký obsah, přestože se odlišují různými fyzickými vlastnostmi. Provedení přestavuje fyzickou podobu vyjádření díla. Při realizaci díla může být výsledné vyjádření fyzicky umístěno na nosiči např. papíru, zvukové kazetě, videokazetě, plátně apod., čímž vzniká konkrétní provedení. Změna fyzické podoby formy je pak pokládána za nové provedení. Jedná se o změnu vizuálních vlastností 17

IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records, Funkční požadavky na bibliografické záznamy, s. 19.

15

(např. změna druhu či velikosti písma), změnu materiálu (z papíru na mikrofilm) či změnu obalu. Tam, kde do výrobního procesu vstupuje vydavatel, distributor apod. a kde dochází ke změnám např. v publikování (změna nakladatele), může se výsledný produkt považovat za nové provedení. V případě, že dojde ke změně intelektuálního či uměleckého obsahu (dodatky, zkrácení atd.), jedná se o nové provedení zahrnující nové vyjádření díla. Pomocí entity provedení můžeme popsat sdílené fyzické vlastnosti kopií určité publikace, vydání atd., které mohou být důležitými faktory umožňujícími uživatelům vybrat si provedení podle svých potřeb a určit a získat kopii tohoto provedení. Entita jednotky představuje v modelu jednotlivý exemplář provedení. Většinou zahrnuje jen jeden materiální objekt (např. výtisk jednosvazkové monografie, jedno CD atd.), ale existují i případy, kdy se jedná o více materiálních objektů (monografie vydaná ve dvou svazcích, záznam vydaných na několika samostatných CD nosičích). Jednotka jako entita nám umožňuje určit jednotlivé kopie provedení a popsat vlastnosti, které jsou jedinečné pro tuto jedinou kopii (např. poškození konkrétního exempláře) a které se vztahují k činnostem, jež se zabývají touto kopií (např. výpůjčky). Entity ve druhé skupině představují entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za výrobu, distribuci nebo správu entit první skupiny. Zahrnují osobu a korporaci. Osobou je chápan jednotlivec, zatímco korporace může přestavovat organizaci, skupinu jednotlivců či organizaci, která je určena určitým jménem, včetně příležitostné skupiny (konference, kongresy, výstavy, festivaly atd.) Pro účely studie jsou za osobu či korporaci považovány jednotlivci či organizace, které jsou odpovědné za vytvoření nebo realizaci díla (např. autoři, skladatelé, umělci, překladatelé, režiséři, sponzoři díla) nebo jsou předmětem díla (např. historického díla, biografie, autobiografie). Entity třetí skupiny představují doplňkový soubor entit, které slouží jako předmět intelektuálního či uměleckého snažení. Zahrnují pojem (představa nebo myšlenka), objekt (hmotný předmět), akce (činnosti nebo událost) a místo (lokace). Každá v modelu definovaná entita je spojena se souborem atributů (vlastností), které slouží jako prostředky, jimiž uživatelé formulují dotazy a interpretují odpovědi při vyhledávání. Lze je rozdělit do dvou širokých kategorií: - atributy, které jsou v entitě 16

obsaženy, - atributy, které jsou entitám přiřazeny zvnějšku. Vztahy v rámci modelu entita-vztah znázorňují spojení mezi dvěma entitami a slouží uživateli jako pomůcka při „navigaci“ v univerzu bibliografických katalogů a databází. Studie rozlišuje dvě úrovně vztahů mezi entitami: •

vysoká úroveň (nebo také obecná) : představují vztahy mezi entitami na

nejvyšší úrovni zevšeobecnění v modelu. Ukazují jak jsou různé typy entit spojeny s jinou entitou (tj. jak jsou díla spojena s vyjádřeními, jak ta jsou spojena s osobami a korporacemi, pojmy, objekty, akcemi atd.; jak vyjádření jsou spojena s provedeními, jak ta jsou spojena s osobami a korporacemi atd.). •

nižší úroveň : popisují soubor vztahů spojených se čtyřmi základními

entitami (dílo, vyjádření, provedení a jednotka) na konkrétnější úrovni (např. mezi dvěma díly, mezi dvěma vyjádřeními téhož díla, mezi vyjádřením díla a vyjádřením jiného díla atd.). Studie FRBR následně pronikla do všech úrovní katalogizace. Od obecného Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace, která nahradila již zastaralé „Pařížské principy“, ke konkrétním katalogizačním pravidlům, jako jsou právě se vyvíjející RDA. Některé knihovní katalogy jsou dokonce tzv. FRBRizovány, tedy výsledky dotazů jsou uspořádány podle díla, vyjádření a provedení s odkazem na jednotky. Konverze do FRBR knihovními systémy jsou zatím ve fázi testování, za všechny jmenujme projekt OCLC „FictionFinder“18. Výsledky aplikací prozatím vykazují mnohé nedostatky. Zatím největší překážkou se zdá úroveň zpracování záznamů a jejich kvalita19.

18 19

OCLC, FictionFinder : OCLC research. LICHTENBERGOVÁ, Edita, Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi.

17

4. Funkční požadavky na autoritní data20 Již v průběhu tvorby FRBR bylo zřejmé, že bude potřeba někdy v budoucnu rozšířit model FRBR také na autoritní data.21 Proto byla v roce 1999 v rámci IFLA ustanovena Pracovní skupina pro Funkční požadavky a číslování autoritních záznamů FRANAR (Functional Requirements and Numbering of Authority Records), která v roce 2005 vydala první návrh studie Funkční požadavky na autoritní záznamy FRAR.22 V roce 2007 byla vydána její přepracovaná verze pod názvem Funkční požadavky na autoritní data FRAD.23 Pro účely studie jsou jako uživatelé definováni: 1. tvůrci autoritních dat, kteří vytvářejí a spravují soubory autorit, 2. koneční uživatelé, kteří užívají autoritní informace přímým vstupem do autoritního záznamu nebo nepřímo přes řízený selekční údaj (např. autorizovanou formu nebo odkaz) v knihovních katalozích, národních bibliografiích apod. Uživatelské potřeby jsou definované podobně jako u modelu FRBR, ovšem mají svá specifika. První tři se týkají obou skupin uživatelů, čtvrtá se vztahuje pouze k první skupině.24 • najít - entitu nebo soubor entit, které odpovídají daným kritériím (např. najít entitu použitím vztahu nebo atributu jako vyhledávacího kritéria) • určit - entitu (např. potvrdit, že určitá entita odpovídá nalezené entitě, rozlišit ji mezi dvěma nebo více entitami s podobnou charakteristikou) • zasadit entitu do kontextu - vysvětlit vztah mezi dvěma a více osobami, korporacemi, díly apod.; nebo objasnit vztah mezi osobou, korporací… a jménem, pod kterým je tato osoba, korporace atd. známa. • odůvodnit - objasnit rozhodnutí tvůrce autoritního záznamu při výběru jména nebo formy jména, na kterém je založen řízený selekční údaj

20

Není-li uvedeno jinak, zpracováno podle: IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Autority Data (FRANAR), Functional Requirements for Authority Data. 21 IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records, Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva, s. 5. 22 IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Autority Records (FRANAR), Functional Requirements for Authority Records.. 23 IFLA. Functional Requirements for Authority Data.. 24 PATTON, Glenn, FRAR : extending FRBR concepts to autority data, s. 42.

18

Model FRAD vychází ze stejné techniky analýzy entit a vztahů jako model FRBR. Entity odpovídají klíčovým zájmům uživatelů informací. Z modelu FRBR bylo přejato všech deset bibliografických entit - dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, korporace, pojem, objekt, akce, místo – přidaná byla nová entita – rodina. Vztahy mezi těmito a dalšími entitami jsou zřetelné z obr. č. 1. Vztahy mezi jednotlivými entitami jsou vyjádřeny šipkami. Jednoduchá šipka naznačuje jedinečnost konkrétní entity (např. jeden konkrétní identifikátor je přiřazen pouze k jedné konkrétní osobě), dvojitá šipka představuje možný vícečetný výskyt. V horní části diagramu jsou zobrazeny bibliografické entity, v dolní části jsou zobrazena jména, pod kterými jsou tyto entity známé, identifikátory přidělené entitám a řízené selekční údaje založené na těchto jménech a identifikátorech. Jsou zde také uvedeny dvě další entity, které ovlivňují obsah a formu řízeného selekčního údaje – pravidla (myšleno katalogizační pravidla) a agentura (která záznam vytváří). Jméno a identifikátor z dolní části diagramu jsou propojeny s bibliografickými entitami z horní části. Určitý příklad kterékoliv z bibliografických entit může být znám jedním nebo více jmény, a naopak jedno jméno může být spojeno s jedním nebo více případy kterékoliv bibliografické entity. Podobně určitému příkladu kterékoliv bibliografické entity může mít přidělen jeden nebo více identifikátorů, ale jeden identifikátor může být přidělen pouze k jednomu konkrétnímu příkladu bibliografické entity. V dolní části diagramu jsou naznačeny vztahy mezi entitami jména a identifikátoru a formální entitou řízeného selekčního údaje. Konkrétní jméno nebo identifikátor se může stát základem řízeného selekčního údaje, naopak řízený selekční údaj může být založen na konkrétním jménu nebo identifikátoru. Řízený selekční údaj tak může vzniknou např. kombinací dvou jmen a/nebo identifikátorů. Řízený selekční údaj je řízen pravidly, tato pravidla jsou aplikována jednou nebo více agenturami. Stejně tak řízený selekční údaj může být vytvořen nebo modifikován jednou nebo více agenturami.

19

OSOBA DÍLO

RODINA KORPORCE

VYJÁDŘENÍ

POJEM

PROVEDENÍ

OBJEKT

související s

JEDNOTKA

AKCE MÍSTO

bibliografické entity

znám

JMÉNO přidělen

IDENTIFIKÁTOR

základ pro

ŘÍZENÝ SELEKČNÍ ÚDAJ řízen

PRAVIDLA vytvořen/modifikován

aplikována

AGENTURA

Obr. 1: Model FRAD25

25

převzato z: IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Autority Records (FRANAR). Functional Requirements for Autority Data, s. 7.

20

5. Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace26 Ve dnech 28.-30. července 2003 proběhla v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem První Konference odborníků o mezinárodních katalogizačních pravidlech (First IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code), která vyústila v návrh Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace (Statement of International Cataloguing Principles, ICP)27. Tyto zásady katalogizace nahradily tzv. Pařížské principy z roku 1961. Odpovídají novým požadavkům elektronického prostředí a online katalogů používaných v knihovnách i mimo ně. Měly by tak vést k větší kompatibilitě katalogizační praxe a ke zvýšení možnosti mezinárodního sdílení bibliografických a autoritních záznamů. Rozšiřují také Pařížské principy na všechny typy dokumentů (z původních pouhých textových dokumentů) a z pouhé volby selekčních údajů na všechny aspekty bibliografických a autoritních záznamů, které se používají v knihovních katalozích. Konference se od té doby konala každý rok, kde byly mimo jiného projednávány změny v návrhu Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace (dále jen Zásady28), jejichž finální verze byla vydána v únoru 200929. Hlavním smyslem tvorby Zásad bylo poskytnout vodítko při vytváření katalogizačních pravidel. Jsou především určeny pro bibliografické a autoritní záznamy v běžných katalozích knihoven. Jsou vybudovány na základě FRBR a FRAD, proto zahrnují definice entit, atributů a vztahů důležitých pro popis zdrojů. Dále popisují funkce katalogu, zásady pro volbu a tvorbu selekčních údajů a základní prvky pro vyhledávání. V úvodu Zásad jsou popsány a vysvětleny všeobecné principy katalogizace. Slovo principy (zásady) je zde chápáno jako směrnice pro tvorbu katalogizačních pravidel, samy o sobě nejsou pravidly. Níže uvedené principy byly zpracovány a do

26

Není-li uvedeno jinak, zpracováno podle: IFLA, Ustanovení mezinárodních principů katalogizace. LICHTENBERGOVÁ, Edita, IFLA : Konference odborníků o mezinárodních katalogizačních pravidlech. s. 270. 28 Slovo „Principles“ je zde přeloženo jako „Základy“. Při použití slova „Principy“ by mohlo dojít k záměně s tzv. Pařížskými principy 29 IFLA, IFLA ... IME ICC : Meetings of Experts on an International Cataloguing Code. 27

21

Zásad zahrnuty na základě knihy Elaine Svenonius: The intelectual foundation of information organization30. •

Ohled na uživatele - při tvorbě popisných a selekčních údajů by měl být

vždy brát zřetel především na uživatele a jeho pohodlí. Je uveden jako nejdůležitější princip při tvorbě katalogizačních pravidel. •

Běžné použití - slovní zásoba, která je používána při tvorbě popisných a

selekčních údajů, by měla být v souladu se slovní zásobou většiny uživatelů •

Prezentace entit při popisu - . entity popisu a formy jmen by měly být

založeny na způsobu, jakým entity samy sebe identifikují. Princip je formulován proto, aby zajistil přesnost popisu. •

Správnost - popisovaná entita by měla být popsána správně a přesně (údaje

pocházejí z předepsaného zdroje – předepsaný pramen popisu, a jsou opsány ve formě, v jaké se objevují ve zdroji, což by mělo zajistit, že dva katalogizátoři popíší určitou bibliografickou entitu stejně) •

Dostatečnost a nezbytnost – při bibliografickém popisu by se měly

používat pouze prvky, které jsou potřebné pro uspokojení požadavků uživatelů a nezbytné pro jednoznačnou identifikaci entity. Na druhé straně by měl být natolik dostatečný, aby byla zachována funkčnost systému •

Významnost - datové prvky by měly být bibliograficky významné

•

Hospodárnost – Pokud vede k dosažení cíle více způsobů, měl by dostat

přednost ten, který je nejvíce hospodárný (nejmenší náklady nebo nejjednodušší postup) •

Konzistence a standardizace – Popis a tvorba selekčních údajů by měly být

standardizovány v nejvyšším možném rozsahu. Zajistí se tak větší konzistence, která zvyšuje možnost sdílení autoritních a bibliografických záznamů. Jak uvádí Svenonius31, je třeba si dát pozor, aby nedošlo ke konfliktu s principem uživatelova pohodlí, protože standardizace většinou užívá formalizované jazykové prostředky, které mohou být pro uživatele nesrozumitelné. Dalším negativem může být rostoucí počet pravidel, který přináší riziko vnitřní nekonzistence, a kde by implementace změn byla náročná. 30 31

SVENONIUS, Elaine, The intellectual foundation of information organization, s. 68-83. SVENONIUS, Elaine, The intellectual foundation of information organization, s. 75

22

•

Integrace – Popis všech typů dokumentů a všech řízených forem jmen má

pokud možno vycházet ze stejných obecných pravidel. Tato uniformita má několik výhod: podporuje to funkce katalogu, zejména funkci shromažďovací; umožňuje vytvoření jednotného rozhraní pro vyhledávání bibliografických informací, což přináší větší pohodlí uživateli; slouží též principu úspornosti. V neposlední řadě by měla být katalogizační pravidla obhajitelná, ne libovolná Dále jsou v Zásadách uvedeny entity, které odpovídají entitám definovaným ve FRBR a FRAD. Jsou to dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, rod/rodina, korporace, koncept, objekt, událost, místo. Každou entitu pak identifikují atributy32. Záměry a funkce katalogu vycházejí opět z díla Elaine Svenonius. Katalog by měl být účinným nástrojem umožňujícím uživateli: 1. najít jednotlivý zdroj nebo všechny zdroje, které patří k témuž dílu, obsahují vyjádření, prezentují totéž provedení, souvisejí s danou osobou, rodinou či korporací, vztahují se k určitému předmětu, nebo které jsou definované dalším kritériem, (jazykem, zemí vydání, datem vydání, typem nosiče atd.). 2. identifikovat bibliografický zdroj. 3. vybrat bibliografický zdroj odpovídající potřebám uživatele. 4. získat přístup k popsaným jednotkám nebo získat autoritní či bibliografické údaje nebo přístup k nim záznam. 5. navigovat uživatele v rámci katalogu i mimo něj (logické uspořádání a jasná prezentace způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahů mezi entitami)33. Obecně by měl být vytvořen samostatný bibliografický popis pro každé provedení. Měl by být založen na jednotce reprezentující provedení a může zahrnovat atributy náležející prezentovanému dílu a vyjádření. Popisná část bibliografického záznamu má být založena na schváleném mezinárodním standardu, což je v případě knihoven ISBD. Podle účelu katalogu či bibliografického souboru může být popis stanoven na několika úrovních úplnosti. Další část Zásad se věnuje selekčním údajům, které mohou být řízené nebo neřízené. Řízené selekční údaje by se měly vytvářet pro autorizované i variantní formy jmen jako jsou jména osoby, rodiny, korporace, názvu díla, vyjádření, provedení, jednotky, koncepty, objekty, události a místa. Pro řízení autorizovaných i variantních 32 33

IFLA, Ustanovení mezinárodních principů katalogizace. tamtéž

23

forem jmen by se měla vytvářet autoritní záznamy. Mezi neřízené selekční údaje např. patří bibliografické údaje pro jména, názvy (např. hlavní název uváděný tak, jak byl nalezen na provedení), kódy, klíčová slova atd., která nejsou řízena autoritními záznamy. Pro bibliografické záznamy se použijí autorizované selekční údaje pro díla a vyjádření (řízené selekční údaje) prezentovaná zdrojem, název provedení (obvykle neřízený) a autorizované selekční údaje pro tvůrce díla. Doplňkově se tvoří autorizované selekční údaje pro jména dalších osob, rodin, korporací a předmětů důležitých pro vyhledávání a identifikaci bibliografického zdroje. Selekčním údajem v autoritním záznamu je autorizovaná forma jména entity i variantní formy jména. Také je možné záznam zpřístupnit prostřednictvím jmen souvisejících entit. Dále Zásady stanovují, že autorizovaný selekční údaj pro jméno entity by měl být uveden v autoritním záznamu spolu s identifikátory entity a variantními formami jména Jméno preferované jako autorizovaný selekční údaj pro entitu by mělo být založené na jménu, které identifikuje entitu konzistentním způsobem, buď jako nejčastěji nalezené na provedeních nebo dobře akceptované jméno nalezené v referenčních zdrojích a vyhovující uživatelům katalogu (tzv. ‘konvenční jméno‘). Nechybí zde také principy pro stanovení formy jména pro autorizované selekční údaje. Pokud se jméno osoby/rodiny/korporace skládá z několika slov, výběr prvního slova pro autorizovaný selekční údaj by měl vycházet z konvencí země a jazyka nejvíce spojovaného s osobou/rodinou/korporací tak, jak se nachází na provedeních či v referenčních zdrojích. Výjimku tvoří korporace, jejíž jméno je součástí pro jurisdikci nebo území v jazyce a písmu, které nejlépe vyhovují potřebám uživatele katalogu. Pokud jméno korporace vyjadřuje podřízenost, autorizovaný selekční údaj by měl začínat jménem nadřízené složky. Autorizovaný selekční údaj pro dílo, vyjádření, provedení nebo jednotku může být buď název, který může stát sám o sobě, nebo název kombinovaný s autorizovaným selekčním údajem pro tvůrce díla. Pokud je potřeba odlišit jednu entitu od jiných téhož jména, měly by být do autorizovaného selekčního údaje pro entitu zahrnuty další identifikační charakteristiky.

24

Selekční údaje jsou potřebné pro vyhledávání. Umožňují 1. spolehlivě vyhledat a zpřístupnit bibliografické a autoritních záznamy a související bibliografické zdroje a 2. zpřesnit (limitovat) výsledky vyhledávání. Jsou zde také jmenovány základní selekční údaje: autorizovaný selekční údaj pro jméno tvůrce nebo prvního uvedeného tvůrce v případě více tvůrců, autorizovaný selekční údaj pro dílo/vyjádření, hlavní název nebo náhrada hlavního názvu provedení, rok vydání/rozpětí let vydání provedení, řízené předmětové termíny a/nebo klasifikační znaky pro dílo, standardní čísla, identifikátory, a „klíčové názvy“ popisované entity. Základní selekční údaje v autoritních záznamech jsou: autorizované jméno nebo název entity, identifikátor entity, variantní jména a variantní formy jména nebo názvu entity. Doplňkové selekční údaje představují atributy z ostatních oblastí bibliografického popisu nebo autoritního záznamu, mohou plnit roli volitelných selekčních údajů a prostředků pro filtrování nebo zpřesnění vyhledávání. V bibliografických záznamech to mohou být: jména dalších tvůrců, jména osob, rodin a korporací v jiných rolích než je role tvůrce, variantní názvy, autorizované selekční údaje pro edice, identifikátory bibliografického záznamu, jazyk vyjádření prezentovaného provedením, země vydání, typ obsahu, typ nosiče. V autoritních záznamech to mohou být: jména nebo názvy souvisejících entit, identifikátory autoritních záznamů. Závěrem je v Zásadách osvětlen princip pro zpřístupnění záznamů, který říká, že pokud je výsledkem vyhledávání několik záznamů se stejným selekčním údajem, záznamy by měly být prezentovány v logickém pořadí vhodném pro uživatele katalogu.

25

6. Resource Description and Access Resource Description and Access (Popis a zpřístupnění zdrojů - dále jen RDA) je nový bibliografický standard, který má nahradit pravidla AACR2. Pravidla RDA připravuje Spojený řídící výbor pro vývoj RDA (Joint Steering Committee for RDA– dále JSC). Na práci tohoto mezinárodního výboru se podílí Americká knihovní asociace (American Library Association - ALA), Australský katalogizační výbor (Australian Committee on Cataloguing – ACOC), Britská knihovna (British Library - BL), Kanadský výbor pro katalogizaci (Canadian Committee on Cataloguing - CCC), Autorizovaný institut knihovních a informačních profesionálů (Chartered Institute of Library and Information Professionals - CILIP) a Kongresová knihovna (Library of Congress - LC). Nad celým projektem dohlíží Výbor představených (Committee of Principals, CoP), kterému JSC podává zprávy34. CoP je tvořen řediteli nebo představiteli třech knihovních asociací (ALA, CILIP a CLA 35) a Kongresové knihovny, Britské knihovny, Australské národní knihovny (National Library of Australia) a Kanadské knihovny a archívů (Library and Archives Canada)36.

5.1 Počátky vývoje pravidel RDA JSC v roce 2004 zvolila za editora Toma Delseyho, který zpracovává návrhy jednotlivých úseků pravidel. Jedná se o kanadského informačního konzultanta, který se specializuje na informační modelování. Kromě jiného se podílel na několika úspěšných projektech jako FRBR a FRAD37. Po zpracování je návrh zveřejněn na webu JSC. Jeho součástí je vždy popis, jakým způsobem a do jakého data je možné odesílat oficiální připomínky. Mohou je zasílat instituce nebo skupina institucí konkrétnímu zástupci JSC

34

Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … RDA: Resource Description and Access : the cataloguing standard for the 21st century. 35 Canadian Library Association (Kanadská knihovní asociace) 36 American Library Association; Canadian Library Association; Chartered Institute of Library and Information Professional, Anglo-American Cataloguing Rules Governance. 37 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … Historic documents : Tom Delsey appointed as AACR3 editor.

26

pro lokalitu, ve které působí38. Každý člen JSC má zároveň na starosti určitou skupinu zákazníků (institucí), se kterými pracuje a jejichž komentáře neustále monitoruje a sdílí s ostatními členy JSC. Byly také zřízeny skupiny pro komunikaci s ostatními tvůrci katalogizačních pravidel (ve Francii, Číně, Německu, Itálii, Rusku apod.), metadatovými komunitami (iniciativou Dublin Core), archivy, muzei, vydavateli apod., kterých se vydání RDA také bude dotýkat39. Po uzavření připomínkování jsou komentáře projednány na nejbližším setkání JSC a schválené změny zapracovány editorem do návrhů. Pokud nedojde v určité otázce ke konsensu, je zřízena pracovní skupina, která se problematikou zabývá, vytváří další návrhy a doporučení. Návrhy jsou opět zveřejněny ke komentování. Tento proces se opakuje do té doby, než je text schválen 40. Schválené návrhy jsou nakonec zveřejněny na webu, ale již není možné k nim zasílat oficiální připomínky. Jednotlivci se mohou zapojit do diskusní emailové konference, která není součástí oficiálního mechanismu komentování RDA. Je určena k neformální komunikaci, ke které se může přihlásit kdokoliv. Nejčastěji do ní přispívají katalogizátoři, kteří chtějí zjistit, jakým způsobem bude konkrétní katalogizační problém řešen, k jakým změnám v pravidlech dochází a zda budou tyto změny opravdu k lepšímu. Členové RDA na takové dotazy někdy odpovídají, zvláště na ty, u kterých může dojít k nedorozumění či nesprávné interpretaci41. Dále jsou zde členové konference upozorňováni na nově vydané návrhy RDA, které jsou následně diskutovány, přicházejí sem pozvánky na konference, krátké zprávy apod. Všechny příspěvky a odpovědi jsou uchovávány v archivu42. Kromě hlavní části pravidel RDA vznikají také přílohy, vypracovávány pracovními skupinami, které se zaměřují např. na velká písmena, zkratky, úvodní členy, příklady, způsobem zápisu podle ISDB apod. Vznikají také dokumenty se zaměřením např. na mapování prvků FRBR a RDA v porovnání s prvky RDA, aktualizaci formátu 38

Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … Rule revision process: submitting proposal to revise AACR. 39 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. 40 CHAPMAN, Ann, RDA : a new international standard. 41 Joint Steering Committee for Revision of RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA … RDA: Resource Description and Access. 42 RDA-L.

27

MARC21. JSC také spolupracují s vydavateli, kteří vytvářejí vlastní metadatový soubor zvaný ONIX (Online Information Exchange). Společně vytvořily řízený slovník pro označení typu média, obsahu a nosiče (kapitoly 3.2, 3.3 a 6.10 RDA)43. Všechny dosud zpracované kapitoly byly zveřejněny naposledy ve formě „full draft“ (plný návrh) v listopadu 2008. Jejich připomínkování bylo ukončeno v únoru 2009. Stále se ale jedná o pouhé návrhy, nikoliv o závazné dokumenty. Pravidla RDA by měla vyjít až v listopadu 2009. Přesto ale chybí zpracovat některé kapitoly, které zatím nebyly zveřejněny v návrhu a vyjdou až společně s celými pravidly v listopadu 2009 (kap.12-15, 23, 33-37). Způsob vydání pravidel RDA ale bude trochu odlišný, než jak jsme tomu zvyklí u AACR2 (jednotlivé tištěné listy v kroužkových deskách, aktualizované pomocí doplňků). Bude se jednat vlastně o online databázi, přístupnou přes web. Hlavní výhodou tohoto způsobu není jen jednodušší a rychlejší aktualizace, ale především vyhledávání na několika úrovních např. vytvořením dotazu pomocí booleovských operátorů, zadání čísla kapitoly AACR2, listování, prolinkování instrukcí44, uložení častých dotazů. Bude možné si zvolit způsob zobrazení, vytvářet poznámky a pracovní postupy a sdílet je s kolegy ve své instituci i mimo ni, zobrazit další katalogizační pravidla apod. RDA online jsou dále vyvíjena tak, aby je bylo možné integrovat do knihovních systémů. Katalogizátor by mohl přímo ze svého systému kliknout na relevantní instrukci v RDA45 46. Cenovou politiku stanovují vydavatelé RDA, kterými jsou tři instituce: ALA, CLA a CILIP. Základem bude předplatné založené na rozsahu užití, které se bude odvíjet od velikosti instituce či konsorcia a knihovních služeb, nebo od množství zaměstnanců. Rozdílné ceny budou např. pro firmy, školní knihovny, pro instituce ze zemí, které leží mimo oblasti, ve kterých RDA vzniká (Austrálie, Kanada, Velká Británii, Evropa, USA a Mexiko) a pro rozvojové země. Uvažuje se o nabídce omezeného předplatného např. pouze na základní verzi RDA, verzi pro účely výuky, verzi zaměřenou pouze na katalogizaci speciálního druhu dokumentu (např. mapy) a časově limitované předplatné. 43

Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. 44 text RDA obsahuje četné odkazy na související instrukce 45 Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … RDA: Resource Description and Access : the cataloguing standard for the 21st century. 46 TILLET, Barbara B., Getting ready for RDA, s. 24-46.

28

Alternativou bude také e-kniha pro uživatele, kteří nepotřebují přístup k dalším katalogizačním zdrojům, uvažuje se o dalších offline produktech. Konkrétní cenová nabídka však bude zveřejněna také až ve třetím čtvrtletí 2009 47.

5.2 Testování Poté, co bude zveřejněno první vydání pravidel RDA, začne jejich testování. Na testování se budou především podílet tři americké národní knihovny: Kongresová knihovna, Národní zemědělská knihovna (National Agriculture Library) a Národní lékařská knihovna (National Library of Medicine)48. Dále bude vybráno asi dalších 20 institucí či jednotlivců, kteří budou reprezentovat různé typy knihoven, archivy, muzea apod. Cílem testování je ověřit ekonomickou, technickou a provozní proveditelnost implementace RDA. První tři měsíce budou probíhat školení, další tři měsíce samotné testování a poslední fáze bude věnována vyhodnocení výsledků, tvorbě zpráv a doporučení. Testování proběhne pravděpodobně takto: každý z testujících zpracuje 25 záznamů různých typů informačních zdrojů nejdříve podle používaných pravidel a následně podle RDA v knihovním systému dané instituce. Ke každému záznamu vyplní dotazník, který bude obsahovat otázky týkající se stráveného času při tvorbě záznamu, srozumitelnosti pravidel, překážek na které při použití RDA narazil, jaké druhy konzultací s kolegy nebo dalšími dokumentacemi potřebovali k tvorbě záznamu. Také požádají o zpětnou vazbu své uživatele49. Výsledky testování budou prezentovány na stránkách určených k tomuto účelu: http://www.loc.gov/bibliographicfuture/rda/testing.html50.

47

Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. 48 tamtéž 49 TILLET, Barbara B., Getting ready for RDA. 50 Library of Congress, Proposed Metodology for U.S. National Libraries RDA Test.

29

5.3 Struktura pravidel RDA Návrh pravidel RDA se původně svojí strukturou více blížil pravidlům AACR2. Byl rozdělen do dvou částí, část A zahrnovala bibliografický popis zdrojů a část B byla věnována selekčním údajům. V říjnu 2007 bylo na setkání JSC rozhodnuto o nové struktuře pravidel, která má více odpovídat entitám modelu FRBR (dílo, vyjádření, provedení a jednotka) a uživatelským cílům. Pravidla se opět dělí do dvou částí. První část je věnována popisu atributů každé z entit FRBR, druhá část zahrnuje popis vztahů mezi těmito entitami51.

Záznam atributů: Sekce 1: Záznam atributů provedení a jednotky Kapitola 1: Obecná pravidla pro záznam atributů provedení a jednotek Kapitola 2: Identifikace provedení a jednotek Kapitola 3: Popis nosičů Kapitola 4: Poskytnutí akvizičních a přístupových informací Sekce 2: Záznam atributů díla a vyjádření Kapitola 5: Obecná pravidla pro zápis atributů děl a vyjádření Kapitola 6: Identifikace děl a vyjádření Kapitola 7: Popis obsahu Sekce 3: Záznam atributů osoby, rodiny a korporace Kapitola 8: Obecná pravidla pro záznam atributů osob, rodin a korporací Kapitola 9: Identifikace osob Kapitola 10: Identifikace rodin Kapitola 11: Identifikace korporací Sekce 4: Záznam atributů pojmu, objektu, akce a místa

51

Joint Steering Committee for Revision of RDA, Joint Steering Committee for Revision of RDA … RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions.

30

Kapitola 12: Obecná pravidla pro záznam atributů pojmů, objektů, akcí a míst Kapitola 13: Identifikace pojmů Kapitola 14: Identifikace objektů Kapitola 15: Identifikace akcí Kapitola 16: Identifikace míst

Záznam vztahů: Sekce 5: Záznam primárních vztahů mezi dílem, vyjádřením, povedením a jednotkou Kapitola 17: Obecné instrukce pro záznam primárních vztahů mezi dílem, vyjádřením, povedením a jednotkou Sekce 6: Záznam vztahů osob, rodin a korporací, které souvisejí se zdrojem Kapitola 18: Obecná pravidla pro záznam vztahů osob, rodin a korporací související se zdrojem Kapitola 19: Osoby, rodiny a korporace související s dílem Kapitola 20: Osoby, rodiny a korporace související s vyjádřením Kapitola 21: Osoby, rodiny a korporace související s provedením Kapitola 22: Osoby, rodiny a korporace související s jednotkou Sekce 7: Záznam předmětových vztahů Kapitola 23: Obecná pravidla pro záznam předmětu díla Sekce 8: Záznam vztahů mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami Kapitola 24: Obecná pravidla pro záznam vztahů mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami Kapitola 25: Související díla Kapitola 26: Související vyjádření Kapitola 27: Související provedení Kapitola 28: Související jednotky Sekce 9: Záznam vztahů mezi osobami, rodinami a korporacemi

31

Kapitola 29: Obecná pravidla pro záznam vztahů mezi osobami, rodinami a korporacemi Kapitola 30: Související osoby Kapitola 31: Související rodiny Kapitola 32: Související korporace Sekce 10: Záznam vztahů mezi pojmy, objekty, akcemi a místy Kapitola 33: Obecná pravidla pro záznam vztahů mezi pojmy, objekty, akcemi a místy Kapitola 34: Související pojmy Kapitola 35: Související objekty Kapitola 36: Související akce Kapitola 37: Související místa

Součástí každé sekce je úvodní kapitola, která popisuje obecná pravidla společná pro zápis entit dané sekce, účel, cíle a principy popisu, definice základních termínů a seznam základních (povinných) prvků. Kapitoly 12-15, 23 a 33-37, které se týkají popisu a vztahů mezi entitami pojem, objekt, akce a místo a předmětu díla (kap.23) ještě nebyly zpracovány. Jejich vývoj začne až po prvním vydání pravidel RDA na podzim 200952.

V přílohách je možné najít doplňkové informace k zápisu velkých písmen, zkratek, úvodních členů, označení vztahů apod. Nechybí také slovník pojmů. Příloha A: Velká písmena Příloha B. Zkratky Příloha C: Úvodní členy Příloha D: Zápis syntaxe popisných dat Příloha E: Zápis syntaxe selekčních údajů Příloha F: Doplňkové údaje ke jménům osob 52

Joint Steering Committee for Revision of RDA. RDA : Constituency review.

32

Příloha G: Šlechtické tituly, hodnosti apod. Příloha H: Data křesťanského kalendáře Příloha I: Označení vztahu: Vztahy mezi zdrojem53 a osobami, rodinami a korporacemi souvisejícími se zdrojem Příloha J: Označení vztahu: Vztahy mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami Příloha K: Označení vztahu: Vztahy osobami, rodinami a korporacemi Příloha L: Označení vztahu: Vztahy mezi pojmy, objekty, akcemi a místy Příloha M: Úplné příklady

5.4 Popis jednotlivých kapitol a změn v RDA oproti AACR2

Následující část diplomové práce bude věnována stručnému popisu jednotlivých kapitol pravidel RDA (1-37)54. Dále budou uvedeny větší změny a jejich srovnání s původními instrukcemi v pravidlech AACR255. Pro lepší pochopení některých instrukcí a změn budou použity příklady převzaté přímo z příslušné kapitoly RDA nebo AACR2.

5.4.1 Kapitola 0: Úvod Samotným pravidlům předchází úvodní kapitola, která se věnuje popisu účelu a rozsahu pravidel RDA (kap. 0.0 RDA). Záznamy vytvořené podle RDA by měly pomoci uživatelům dosáhnout cílů, které jsou definovány podle funkčních modelů FRBR a FRAD. Tedy najít, určit, vybrat a získat entitu, nebo najít, identifikovat,

53

Pojem zdroj (informační zdroj) představuje v RDA díla, vyjádření, provedení nebo jednotky, které jsou předmětem popisu. V terminologii AACR2 odpovídá pojmu dokument. 54 Při popisu kapitol jsem vycházela ze samotného návrhu RDA: Joint Steering Committee for Revision of RDA, RDA: Constituency review. 55 Seznam změn jsem nejdříve čerpala z vlastního studia obou pravidel RDA a AACR2, později z: SCHULTZ, Natalie, Changes to AACR2 instruction.

33

objasnit vztahy a pochopit56. RDA mají poskytnout flexibilní rámec pro popis zdrojů, které jsou vytvořeny digitálními i tradičními technologiemi. Vycházejí z pravidel AACR2, záznamy vytvořené podle RDA tak mohou být začleněny do databází založených na AACR2. Dále jsou zde zmíněny vazby na další standardy, jako ISBD57 , MARC 21 formát pro bibliografická data58 a MARC 21 formát pro autoritní data59. Soubor datových prvků je kompatibilní s ISBD, MARC 21 a Dublin Core60, které jsou zmapovány v přílohách D a E RDA (kap. 0.2 RDA)61. Datové prvky v RDA reflektují atributy a vztahy spojené s entitami dílo, vyjádření, provedení a jednotka, které jsou definované ve FRBR, a s entitami osoba, rodina, korporace a místo definované ve FRAD. Atributy a vztahy vztahující se k entitám jméno, identifikátor, řízený selekční údaj a pravidla, jak je definuje FRAD, jsou zahrnuty výběrově, atributy a vztahy související s entitami pojem, objekt a akce nejsou zahrnuty v současnosti vůbec. RDA jsou natolik flexibilní, že mohou být v budoucnu rozšířena o další atributy a vztahy (kap. 0.3 RDA). Dále jsou v této kapitole objasněny cíle a principy pravidel RDA, které vycházejí z principů popsaných v Ustanovení zásad mezinárodních katalogizačních principů.. Jako cíle jsou zde zahrnuty: citlivost k uživatelským potřebám, hospodárnost, flexibilita, kontinuita. Principy představují: diferenciace, dostatečnost, vztahy, reprezentace, přesnost, jazykové preference, obecné užití a jednotnost (kap. 0.4 RDA). Následuje objasnění struktury pravidel, dělení na sekce, kapitoly a přílohy (kap. 0.5 RDA). Jsou zde také vyjmenovány základní prvky, které má minimální popis obsahovat. Původně měly být zachovány tři úrovně popisu z AACR2 (1.0D AACR2)62, nakonec ale došlo ke zjednodušení na jeden soubor základních (povinných) prvků63.

56

objasnit vztahy odpovídá uživatelské potřebě zasadit do kontextu, pochopit je ekvivalentem potřeby odůvodnit ve: FRAD 57

International Standard Bibliographic Description (ISBD). Preliminary consolidated edition. München: K.G. Saur, 2007. 58 MARC 21 Format for Bibliographic Data. 1999 edition. Washington: Library of Congress, 1999– . 59 MARC 21 Format for Authority Data. 1999 edition. Washington: Library of Congress, 1999– . 60 Dublin Core Metadata Element Set. Version 1.1. [Dublin, Ohio]: Dublin Core Metadata Initiative, 2006. (Available at http://dublincore.org/documents/dces/) 61 Joint Steering Committee for Revision of RDA. RDA : Constituency review. 62 KIORGAARD, Deirdre, Levels of description, access, and authority control. 63 KIORGAARD, Deirdre, RDA Core elements and FRBR user tasks.

34

Popis by měl ale také zahrnovat další prvky, které jsou v konkrétním případě potřebné pro rozlišení dvou podobných zdrojů/entit (kap. 0.6 RDA). RDA poskytují také instrukce pro tvorbu preferovaných nebo variantních selekčních údajů reprezentující dílo, vyjádření osobu, rodinu a korporaci a dále instrukce pro vytvoření preferovaného selekčního údaje pro tyto vztahy: - primární vztahy mezi provedením a dílem nebo vyjádřením ztělesněném v provedení - vztahy mezi zdrojem a osobou, rodinou a korporací vztahující se ke zdroji - vztahy mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou RDA poskytují instrukce pro užití názvu jako selekčního údaje (kap. 0.7 RDA) Nechybí zde také způsob použití alternativních pravidel a volitelných doplňků (kap. 0.8), příkladů (kap. 0.9), pravidla vztahující se k jazyku, písmu, číslicím, datům a měrným jednotkám (kap. 0.10 RDA).

5.4.2 Sekce 1: Záznam atributů provedení a jednotky 5.4.2.1 Kapitola 1: Obecná pravidla pro záznam atributů provedení a jednotek

Kapitola objasňuje funkční cíle, základní principy a instrukce ke kapitolám 2-4 RDA. Úvodem jsou definovány základní pojmy (kap. 1.0): zdroj, způsob vydání, úplný, analytický a hierarchický popis, dílo, vyjádření, provedení, jednotka. Pojem zdroj odpovídá pojmu dokument, užívaném v AACR2. Je chápán jako provedení či jednotka. Může být hmotný či nehmotný. Způsob vydání zahrnuje zdroj vydaný jako jednotlivá jednotka, monografie o více částech, seriál a integrační zdroj. Úplný popis zahrnuje popis zdroje jako celku, analytický popis jeho jedné části a hierarchický kombinuje popis úplný s analytickým. Dále jsou zde definovány cíle uživatelů a principy vztahující se k zápisu provedení a jednotky (kap. 1.3 RDA), ze kterých jsou jmenovány principy diferenciace, dostatečnosti, reprezentace, přesnosti a obecné užití. Uvedeny jsou také základní prvky 35

pro minimální popis vztahující se k provedení nebo jednotce. Následuje výčet prvků, které mají být zapsány v jazyce a písmu zdroje. Pokud určité písmo nelze zapsat, je možné použít transliteraci (kap. 1.4 RDA). Instrukce o typu popisu určuje, kdy je možné zvolit úplný, analytický či hierarchický popis (kap. 1.5 RDA). Dále následují obecné instrukce pro změny vyžadující nový popis, které se týkají monografií vydaných po částech, seriálů a integračních zdrojů (kap. 1.6.). V neposlední řadě kapitola poskytuje obecná pravidla pro přepis (kap. 1.7) interpunkce, diakritických znamének, symbolů, iniciál a nepřesností, zápisu čísel (kap. 1.8) a dat (kap. 1.9) a formulování poznámek (kap. 1.10). Změny: • 1.4 RDA obsahuje seznam prvků, které mají být zapsány v písmu a jazyce v jakém jsou uvedeny v jednotce. AACR2 v kapitole 1.0E obsahuje podobný seznam. V RDA je navíc volitelně možné přidat doplněk v transliterované podobě. • 1.6 RDA Změny vyžadující nový popis – navíc oproti AACR2 kap. 21.2 a 21.3 se vytváří nový záznam pro vícesvazkové monografie, seriály a integrační zdroje v případě, že dojde ke změně způsobu vydávání a typu média. Pro integrační zdroj se také vytváří nový záznam, pokud se změní základ integračního zdroje. • 1.7.3 RDA Interpunkce - v AACR2 (1.1B1) se nahrazují z hlavního názvu některá znaménka (… a []) jinými symboly, také je zde předepsána interpunkce pro alternativní název. V RDA se interpunkce naproti tomu zapisuje tak, jak je uvedena v prameni popisu. • 1.8 RDA Čísla vyjádřena číslicí nebo slovem – tímto pravidlem se zjednodušuje přepis římských číslic arabskými, která je v AACR2 zahrnuta v příloze C.2B1 a C.2B2. V popisu podle pravidel RDA se římské číslice zapisují způsobem, kterému dává přednost agentura vytvářející popis, nebo ve formě v jaké je uvedena v prameni popisu, případně oběma způsoby. • 1.9 RDA Datum - v RDA se změnil oproti AACR2 kap. 1.4F7 způsob zápisu nejistého data vydání. Týká se to: - přibližného data, které bude zapsáno stejně jako pravděpodobné datum - [1969?] nikoli [ca. 1969]

36

- pravděpodobného rozmezí let - [between 1843 and 1853?]

nikoli

[between 1843 and 1853]

- označení desetiletí, století - [1970s?], [1800s]

nikoliv

[197-?], [18--?]

Navíc je uveden způsob zápisu pro nejranější nebo nejposlednější možné datum – [not before/after August 21, 1919] Problematické se mi zdá nové označení desetiletí a století, protože v jiných jazycích (včetně češtiny) může být obtížné najít vhodný ekvivalent.

5.4.2.2 Kapitola 2: Identifikace provedení a jednotek Tato kapitola poskytuje instrukce pro záznam atributů provedení a jednotky. Jedná se o prvky, které typicky používají nakladatelé, producenti apod. při identifikaci zdrojů. Stejně tak jde o nejčastěji vyhledávané prvky uživatelů katalogů. Podkapitola Obecné instrukce (2.1.1 RDA) se věnuje pramenům popisu pro úplný, analytický a hierarchický popis. Následují obecné instrukce pro výběr preferovaného pramene popisu (kap. 2.2.2), pro více než jeden preferovaný pramen popisu (2.2.3) a pro další prameny popisu. Obsáhlá podkapitola je věnovaná názvu (2.3), tedy hlavnímu názvu, souběžnému názvu, dalším názvovým a souběžným dalším názvovým informacím, variantnímu, předchozímu a následnému názvu, klíčovému, zkrácenému a navrženému názvu. Následují údaje o odpovědnosti (2.4), údaje o vydání (2.5), číslování seriálů (2.6). Údaje o produkci (2.7), nakladateli (2.8), distribuci (2.9) a výroby (2.10) zahrnují místo, jméno producenta, nakladatele apod. a datum vydání, distribuce apod. Dále jsou zde obsažena pravidla pro datum copyrightu (2.11), údaje o edici (2.12), styl vydávání (2.13), periodicitu (2.14), identifikátor provedení (2.15), preferovanou citaci (2.16), kustodní historii (2.17), přímý zdroj akvizice (2.18), identifikátor jednotky (2.19) a poznámky (2.20). U každého popisného údaje se nejdříve uvádí, zda se jedná o základní prvek příp. za jakých podmínek se jím stává, je uvedena jeho definice a účel, vyjmenovány prameny popisu, způsob zápisu a další základní informace. K základním prvkům patří nově první místo vydání, název edice a číslování edice.

37

Naproti tomu nejsou tyto údaje v AACR2 pro první úroveň popisu uvedené jako povinné. Hlavní rozdíl v uspořádání této kapitoly je v tom, že jsou zde obsaženy instrukce pro všechny druhy dokumentů (knihy, seriály, kartografické dokumenty, hudebniny, elektronické zdroje atd.), zatímco v AACR2 je každému druhu dokumentu věnovaná zvláštní kapitola a některé instrukce se tedy opakují. Nově se zde objevují další údaje popisu, které nejsou v AACR2, nejsou uvedeny v základních prvcích popisu, nejsou tedy povinné. Jedná se o styl vydávání, který odpovídá hodnotám: samostatná jednotka (zdroj vydaný jako samostatná fyzická nebo logická jednotka), monografie o více částech, seriál nebo integrační zdroj, preferovaná citace (citace zdroje ve formě, kterou uvádí tvůrce, nakladatel, kustod, indexátor apod.), kustodní historie (údaje o předchozím vlastnictví nebo správě), přímý zdroj akvizice (původ zdroje, datum akvizice a způsob nabytí). Změny: • 2.2.4 RDA Jiné prameny popisu – v RDA v hranatých závorkách zapisuje pouze informace převzaté z jiného než popisovaného zdroje. V AACR2 se to ovšem vztahuje na všechny údaje získané mimo předepsaný pramen popisu (např. u knih pro údaje o názvu a odpovědnosti je to titulní stránka nebo náhrada titulní stránky). • 2.3.1.4 RDA Nepřesnosti – v RDA jsou v názvech nepřesnosti typu pravopisné chyby, překlepů apod. zapsány chybně, tedy tak, jak se objevují v prameni popisu, a v případě, že je to důležité, se správný název uvádí do poznámky. U seriálů a integračních zdrojů je to naopak, zapisuje se správná forma názvu, původní název je uveden v poznámce, případně chybný název je uveden také jako variantní. V AACR2 se nepřesnosti uvedou tak, jako se vyskytují v prameni popisu, nepřesnosti se uvádějí v hranaté závorce s označením sic nebo i.e. Př.

The wolrd [sic] of television nově

The wolrd of television + poznámka

• 2.3.2.6 RDA Společný název a názvy jednotlivých děl – v AACR2 (1.1B10) pokud hlavní pramen popisu obsahuje společný název i názvy jednotlivých částí, společný název bude zapsán v poli hlavního názvu, názvy částí se uvedou v poznámce o

38

obsahu. Podle RDA se názvy částí nezapisují do poznámky, ale je možné je volitelně uvést jako názvy souvisejících děl. • 2.3.3.2 RDA Souběžné názvy – souběžný název je podle RDA možné získat odkudkoliv z popisovaného zdroje. Podle AACR2 (1.1D1) se ale souběžné názvy opisují z hlavního pramene popisu, tedy titulního listu. Dále AACR2 (1.1D2) určuje, které souběžné názvy (v různých jazycích) a v jakém pořadí se uvádí při druhé úrovni popisu. RDA tuto instrukci neobsahují (zapisují se tak, jak jsou nalezena v prameni popisu). • 2.4.1.4 RDA Zápis údajů o odpovědnosti – podle RDA se zapisují tak, jak jsou uvedeny v prameni popisu s možností vynechání některých informací, pokud se tím neztratí důležité informace. AACR2 obsahuje seznam údajů, které se někdy z odpovědnosti vynechávají, ale za určitých okolností se zapisují (tituly, šlechtické tituly, oslovení, hodnosti apod.). • 2.4.1.5 RDA Údaje o odpovědnosti – RDA nemají pravidlo tří jako AACR2 (1.1F5). Do údaje o odpovědnosti je tedy možné zapsat všechny uvedené bez ohledu na počet. Volitelně v případě tří a více osob či korporací lze uvést první údaj o odpovědnosti a v hranaté závorce shrnutí v jazyce agentury, která záznam vytváří. Př. Roger Colbourne [and six others] • 2.4.1.8 RDA Jmenná fráze ve spojení s údajem o odpovědnosti – V RDA je jmenná fráze spojená s údajem o odpovědnosti vždy součástí údaje o odpovědnosti. AACR2 (1.1F12) specifikuje, kdy je fráze chápána jako další názvová informace a kdy jako údaj o odpovědnosti. Př. nově Characters from Dickens / dramatised adaptations by Barry Campbell nikoli

Characters from Dickens : dramatised adaptations / by Barry Campbell

• 2.5.2 RDA Údaje o vydání se v RDA zapisují tak, je uvedeno v prameni popisu, nejsou zde žádné specifikace pro zkratky apod.

Naproti tomu AACR2 tyto údaje

zkracují podle instrukcí (1.2B1) a přílohy B. Např. Second edition nikoliv 2nd ed. • 2.6 RDA – Číslování seriálů – podle AACR2 (12.3B1) se při číslování seriálů zkracují příslušná slova (jako vol., no. apod). Podle RDA se zapisují tak, jak jsou uvedena v prameni popisu. Je tedy možné napsat: volume 10, number 12. 39

• 2.7.2.4 RDA – Více míst vydání, produkce, distribuce apod. a 2.7.4.5 Více nakladatelů, producentů apod. – v RDA je toto pravidlo také oproti AACR2 (1.4C5) zjednodušeno. Pokud je více míst vydání, které se vztahují k jednomu nebo více nakladatelů, zapíší se tak, jak to udává pořadí nebo typografie v prameni popisu. • 2.7.2.6 RDA – Neznámé místo vydání, produkce, distribuce apod. – v AACR2 (1.4C6) se v případě neznámého místa vydání uvádí latinská zkratka s.l. Podle RDA se místo latinské zkratky zapisuje: Place of production not identified. • 2.7.4.7 RDA – Neznámý nakladatel, distributor apod. – v AACR2 (1.4D6) se používá latinská zkratka s.n. RDA místo latinské zkratky používá termín: Publisher not identified. • 2.7.4 Jméno nakladatele, distributora apod. se podle AACR2 (1.4.D2) zapisuje v nejkratší srozumitelné a mezinárodně identifikovatelné podobě. RDA tuto instrukci neobsahuje, jméno nakladatele se zapisuje tak, jak je uvedeno v prameni popisu. • 2.20.6 RDA Poznámky k údajům o produkci, vydání, distribuce a výroby – pro zápis odlišných nebo doplňkových informací pro údaje o produkci, vydání, distribuce a výroby se podle RDA tvoří poznámka, podle AACR2 tyto odlišnosti zapisují v nakladatelských údajích v hranatých závorkách (1.4C2-C4 AACR2). 5.4.2.3 Kapitola 3: Popis nosičů Prvky zahrnuté v této kapitole popisují vlastnosti nosiče zdroje. Týkají se fyzických vlastností nosiče a kódovaných či formátovaných informací uložených na nosiči. V úvodu jsou obsažené obecné instrukce pro zdroje skládající se z více nosičů, zápis online zdrojů a změny vlastností nosiče. Novými prvky jsou oproti AACR2 především Typ média (3.2 RDA) a Typ nosiče (3.3 RDA). Společně s prvkem Typ obsahu pro dílo a vyjádření (kap. 6.10 RDA) nahrazují obecné označení druhu dokumentu z AACR2 (1.1C1). Hlavním nedostatkem obecného označení druhu dokumentu bylo to, že zde bylo zohledněno několik aspektů najednou jako fyzický formát, typ materiálu, forma nosiče a způsob

40

zápisu (Braillovo písmo). Některé termíny odpovídají označení vyjádření (kartografický dokument, text), jiné provedení (mikrodokument)64. Typ média - vyjadřuje obecný typ zařízení, které zprostředkovává shlédnutí, spuštění apod. zdroje. Je možné vybrat jeden i více termínů z tohoto seznamu: audio, computer

(počítačový),

microform

(mikroforma,

např.

mikrofilm,

mikrofiš),

microscopic (mikroskopický), projected (projektovaný), stereografic (stereografický), unmediated (je možné jej vnímat přímo jedním nebo více lidskými smysly bez použití zařízení), video. Typ nosiče – jedná se o základní prvek, tedy povinný. Vyjadřuje formát média a nosiče v kombinaci s typem zařízení potřebného k shlédnutí, spuštění zdroje. Jedná se např. o zvukový disk, CD, online zdroj, mikrofiš, mikroskopické sklíčko, svazek, karta, videokazeta atd. Pokud se žádný termín pro typ média nebo nosiče pro daný zdroj nehodí, použije se označení other (jiný), pokud není možné typ média či nosiče určit, použije se unspecified (neurčený). Následují prvky rozsah (základní prvek), velikost, základní materiál (papír, plátno, kov, kůže apod.), použitý materiál (při záznamu obsahu, např. inkoust, tempera, křída), montáž, způsob výroby, generace (vztah mezi původním nosičem a nosičem reprodukce), struktura (uspořádání textu, obrázků…, např. oboustranný), formát knihy, velikost písma, polarita (např. negativ), míra redukce (oproti originálu např. nízká redukce), vlastnosti zvuku (zahrnují typ nahrávky, nahrávací médium, rychlost přehrávání apod.), projekční vlastnosti filmu, vlastnosti obrazu, digitálního souboru (typ souboru, formát, velikost, rychlost přenosu), vybavení a požadavky na systém, vlastnosti nosiče jednotky (chybějící stránky určité jednotky, věnování …), a poznámky. Změny: • 3.4.5.16 RDA Více svazků – v RDA je jednodušší instrukce týkající se většího množství svazků. AACR2 (2.5.B15) navíc uvádí způsob, jak zapsat bibliografické a fyzické svazky, pokud je jejich počet různý. Pouze u seriálů RDA stanovuje nutnost dát při popisu přednost bibliografickému svazku před označením fyzických svazků. • 3.4.5.3 RDA Nečíslované stránky - se označují buď slovem approximately (přibližně) a číslicí označující jejich odhad, nebo je katalogizátor spočítá a uvede slovem 64

http://www.rda-jsc.org/docs/gmd.pdf

41

unnumbered (nečíslováné). V AACR2 se uvádí s označením ca nebo v hranatých závorkách. Příklady: approximately 300 pages nikoliv ca. 300 p. 42 unnumbered pages nikoliv [42] p.

Navíc není nutné podle RDA počítat stránky, je možné pouze uvést, že se jedná o jeden nestránkovaný svazek. Př. 1 volume (unpaged)

• 3.4.5.5 RDA Číslo poslední stránky neodpovídá skutečnému počtu stránek – a pokud by se tak úplně zkreslila představa o rozsahu zdroje (např. číslování pouze střídavých stránek nebo by bylo číslo na poslední stránce uvedeno chybně), podle RDA se opraví počet stran se slovy that is, zatímco v AACR2 (2.5B4) je použita latinská zkratka i.e. v hranaté závorce. Příklad: 48, that is 96 pages

nikoliv 48 [i.e. 96] pages

• 3.4.5.6 RDA Označení chybějících stránek – podle RDA chybějící poslední část svazku označí (incomplete), zatímco v AACR2 (2.5B15) se používá označení + p. Příklad: xxiv, 179 pages (incomplete)

nikoliv xxiv, 179 + p.

5.4.2.4 Kapitola 4: Poskytnutí akvizičních a přístupových informací Prvky zahrnuté v této kapitole se používají k získání nebo přístupu ke zdroji. V AACR2 je uvedena pouze krátká instrukce pro údaje o dostupnosti bez bližší specifikace (1.8D). RDA poskytuje podrobnější instrukce. Žádný prvek však není základní, jejich zápis je tedy nepovinný. Podmínky přístupu (4.2 RDA) jsou podmínky, za kterých vydavatel nebo distributor zdroj nabízí, nebo cena, za kterou jej prodává. Příklady: £8.99 Not for sale, for promotion only (neprodejný, pouze k propagaci)

Kontaktní informace (4.3) se týkají organizace, ze které může být zdroj získán.

42

Pro publikované zdroje kontaktní informace zahrnují nejčastěji jméno, adresu atd. nakladatele, distributora zdroje. Pro archivní zdroje a sbírky kontaktní informace představují nejčastěji jméno, adresu apod. repozitáře, který zdroj vlastní. Omezení přístupu (4.4 RDA) - zapisuje se povaha a délka omezení Příklady: Accessible after 2008 (dostupný po roce 2008) Restricted to institutions with a subscription (dostupné pouze pro předplatitele)

Omezení užití (4.5 RDA) zahrnují podmínky pro reprodukování, vydávání či vystavování zdroje, povaha a délka omezení Příklady: Reproduction and use in any form requires written permission of the donor

(Pro reprodukci a užití v jakékoliv formě je požadován písemný souhlas dárce) This film is restricted to classroom use (Film je určen jen pro školní užití)

Uniform ressource locator URL (4.6) je adresa vzdáleného přístupu ke zdroji a zahrnuje všechny identifikátory zdroje potřebné k online přístupu zdroje za použití běžného internetového vyhledávače. Pokud není URL správné, zapisuje se

termín

incorrect nebo invalid a uvede se správné. Příklad: http://hdl.loc.gov/loc.rbc/jeff.16823

5.4.3 Sekce 2: Záznam atributů díla a vyjádření 5.4.3.1 Kapitola 5: Obecná pravidla pro zápis atributů děl a vyjádření

Úvodní kapitola sekce 2 RDA objasňuje funkční cíle a principy (kap. 5.2 RDA), z nichž jsou pro zápis atributů díla a vyjádření nejdůležitější princip diferenciace a reprezentace. Stanovuje základní instrukce kapitol 6-7 pro zápis dat, která slouží k identifikaci a popisu díla a vyjádření, a uvádí jejich základní prvky (5.3 RDA). Poskytuje také obecné instrukce pro tvorbu preferovaného a variantního selekčního údaje díla a vyjádření (5.5, 5.6 RDA). Oproti AACR2 se zde nově objevují instrukce pro zápis statusu identifikace (5.7 RDA) určující úroveň ověření dat, konzultovaný 43

zdroj (5.8 RDA), který představuje referenční zdroj, ze kterého byl získán název nebo další informace identifikující dílo nebo vyjádření, a instrukce pro tvorbu poznámek katalogizátora (5.9 RDA), které mohou být užitečné při použití nebo revizi dat.

Hlavním rozdílem oproti AACR2 je odlišná terminologie. Hlavní a vedlejší záhlaví z AACR2 (kap. 21.0) byly nahrazeny termíny preferovaný selekční údaj a variantní selekční údaj (5.1.4 RDA). Selekční údaj odkazuje na jméno, název, termín, kód apod., pod kterým je možné získat požadovanou informaci k určitému dílu. Preferovaný selekční údaj reprezentující dílo a vyjádření je tvořen preferovaným názvem pro dílo a preferovaným selekčním údajem osoby, rodiny nebo korporace odpovědné za dílo. Variantní selekční údaj reprezentující dílo a vyjádření je tvořen variantním názvem pro dílo a preferovaným selekčním údajem osoby, rodiny nebo korporace odpovědné za dílo. Takto definované termíny se objevují v celých pravidlech RDA.

5.4.3.2 Kapitola 6: Identifikace děl a vyjádření

Kapitola obsahuje instrukce pro výběr a zápis preferovaného selekčního nebo variantního názvu díla, pro zápis dalších identifikačních vlastností díla nebo vyjádření a pro tvorbu selekčních údajů. Je zde patrné, že při tvorbě této kapitoly editor vycházel z instrukcí AACR2 pro unifikovaný název (kap. 25) V úvodu je zmíněna funkce preferovaného selekčního údaje díla nebo vyjádření, který může být vytvářen k několika účelům: - propojit všechny záznamy díla, které se objevuje pod různými názvy - identifikovat dílo, pokud se název díla, pod kterým je dílo známé, odlišuje od hlavního názvu popisovaného zdroje - odlišit dvě a více děl s totožnými názvy - hierarchicky zobrazit popis zdroje spojovaného s různými vyjádřeními díla - označit související díla nebo související vyjádření

44

Dále jsou objasněny instrukce týkající se způsobu zápisu názvu díla (6.2 RDA) (zápis číslic, diakritických znamének, vynechání úvodních členů, iniciál a zkratek), následuje preferovaný název (6.2.2 RDA) a variantní název (6.2.3 RDA). Preferovaný název je základní prvek. Je to název nebo forma názvu vybraná jako základ pro preferovaný selekční údaj reprezentující dílo. Pravidla pro výběr preferovaného názvu dílo jsou téměř shodná s pravidly pro tvorbu unifikovaného názvu AACR2 (kap. 25).Variantní název je název nebo forma názvu, pod kterým je dílo známé, ale liší od preferovaného názvu. Je to volitelný prvek. Vytváří se např. pro názvy v jiné lingvistické formě (v jiném jazyce, písmu, pravopisu, transliteraci), názvy obsahující číslice, názvy s úvodními slovy, která byla z preferovaného názvu vypuštěna apod. Variantní název odpovídá odkazům k unifikovanému názvu v AACR2 (kap.26.4). Následují prvky, které jsou požadovány, pokud je třeba odlišit dvě a více děl se stejným názvem. Jedná se o: Formu díla (6.3 RDA) - např. hra, film, gobelín, seriál, báseň apod., datum díla (6.4 RDA) – nejranější datum spojené s dílem vyjádřené rokem, místo původu (6.5 RDA) a další odlišující vlastnosti díla (6.6). Podle AACR2 (25.5B) je možné odlišit dva stejné unifikované názvy podobným způsobem, ovšem instrukce pro jejich tvorbu jsou v porovnání s RDA daleko stručnější. Dále jsou uvedeny volitelné prvky původní jazyk díla (6.7) ve kterém bylo dílo poprvé vyjádřeno, a historie díla (6.8 RDA). Poslední dva prvky týkající se díla jsou opět základní: Identifikátor díla (6.9 RDA) a typ obsahu (6.10 RDA), který odráží základní způsob komunikace, ve které je obsah vyjádřen, a lidský smysl, kterým je vnímán. Typ obsahu zahrnuje seznam hodnot, ze kterých je možné vybrat jeden i více termínů. Je to např. kartografický soubor dat, kartografický obraz, soubor počítačových dat, počítačový program, hraná hudba, zvuky, mluvené slovo, nepohyblivý obraz, taktilní obraz, dvourozměrný pohyblivý obraz apod. Je možné použít případně termín other (jiný) nebo unspecified (neurčený). Tento prvek spolu s typem média (3.2 RDA) a typem nosiče (3.3 RDA) nahrazuje obecné označení druhu dokumentu z AACR2 (1.1C1). Následující prvky se týkají vyjádření: datum vyjádření (6.9 RDA), jazyk vyjádření (6.12 RDA), další odlišující charakteristiky vyjádření (6.13 RDA).

45

Používají se pro odlišení vyjádření díla od jiného vyjádření stejného díla. Identifikátor vyjádření (6.14 RDA) je opět základní prvek. Další instrukce této kapitoly se věnují hudebním dílům (6.15–6.19), legislativním dílům (zákonům, smlouvám; 6.20-6.22 RDA), náboženským dílům (6.23-6.25) a dílům oficiální komunikace (např. papežské dekrety, proslovy; 6.26 RDA). V neposlední řadě obsahuje instrukce pro tvorbu selekčního údaje díla a vyjádření (6.27-6.31). V pravidlech AACR2 jsou tyto instrukce obsažené v kapitole 21 pro volbu selekčních údajů. Změny: • 6.2.2.4 RDA – Preferovaný název – v RDA je zjednodušen výběr preferovaného názvu díla vydaného současně pod různými názvy. V případě, že je dílo současně vydáno pod dvěma názvy ve stejném jazyce, použije se název toho vydání, které bylo získáno jako první. Podle AACR2 se však vybere ten název vydání (v případě AACR se jedná o unifikovaný název), který je publikován v zemi katalogizační agentury (25.3C1 AACR2). Dále je navíc v AACR2 popsáno pravidlo pro výběr unifikovaného názvu, pokud je uvedeno více názvů v různých jazycích (25.3C2, 25.3C3). Tato dvě pravidla nebyla do RDA zahrnuta. • 6.12.1.4 RDA – Jazyk vyjádření – pokud je jedno vyjádření díla uvedeno ve více jazycích, zapíší se všechny jazyky. AACR2 oproti RDA navíc omezuje zápis jazyků jako doplňku k unifikovanému názvu v případě filmu s tituly, kdy se nezapisuje žádný jazyk (25.5C1 AACR2). V případě více než tří jazyků se zapisuje podle AACR2 označení polyglot (25.5C1 AACR2), podle RDA se uvedou všechny jazyky, zároveň je pro každé jazykové vyjádření vytvořen samostatný selekční údaj (6.28.3.7 RDA). • Zkratky – podle AACR2 se zkracuje název měsíce použitého u data unifikovaného názvu smlouvy (25.16B1). V RDA (Doplněk B) se měsíce nezkracují. • 6.23.2.9 - Preferovaný název pro části Bible – Podle RDA se již nebudou zkracovat označení pro Starý zákon (O.T.) a Nový zákon (N.T.; AACR2 25.18A). V případě jednotlivých knih se zapíše název knihy předcházený termínem Bible. Formulace Bible. Old Testament a Bible. New Testament se použíjí pouze jako preferovaný název pro souhrn všech knih Starého či Nového zákona.

46

Příklady Bible. Corinthians, 1st Bible. Ezra

nikoliv

Bible. N.T. Corinthians, 1st Bible. O.T. Ezra

nikoliv

• 6.27.1.3 - Selekční údaj díla s více autory – pokud je odpovědnost rozdělena stejnou měrou mezi více než tři osoby a není žádné z nich přisouzena hlavní odpovědnost, hlavní záhlaví se vytváří pro název (21.6C2 AACR2), V RDA toto omezení není, je možné v selekčním údaji pro dílo uvést všechny autory bez ohledu na jejich počet (6.27.1.3 RDA) • 6.27.1.4 – Selekční údaj sbírky děl od různých autorů – pokud nemá sbírka společný název, podle AACR2 se popisuje pod záhlavím pouze pro první dílo sbírky (21.7C1). Naproti tomu podle RDA se vytváří selekční údaj pro všechna díla ve sbírce s možností vytvoření preferovaného selekčního údaje pro celou sbírku s použitím odvozeného názvu (6.27.1.4 RDA). • 6.29.1.15 – Selekční údaj smluv – se podle RDA tvoří údaj korporace, která je uvedena jako první ve smlouvě nebo v referenčním zdroji bez ohledu na to, kolik je zúčastněných států. AACR2 (21.35A) naproti tomu obsahuje odlišné instrukce pro smlouvy mezi dvěma až třemi státy a mezi čtyřmi a více státy. V RDA tedy došlo k dalšímu zjednodušení instrukcí. • 6.30.4 – Selekční údaj rukopisu – pro jednotlivý rukopis se přidává k selekčnímu údaji do závorky označení manuscript (rukopis). V AACR2 (25.22B) se používá zkratka Ms. (Rkp.) Př. Catholic Church. Psalter (Manuskript Queen Mary) nikoliv Catholic Church. Psalter (Ms. Queen Mary)

• 6.28.3.2 - Podobně se v RDA nepoužívají zkratky pro termíny arranged (úprava), accompaniment (s doprovodem) a unaccompanied (bez doprovodu) jako je tomu v AACR2 – arr., acc., unacc. (25.35C1, 25.30B10)

5.4.3.3 Kapitola 7: Popis obsahu

47

Tato kapitola poskytuje instrukce pro zápis vlastností díla a vyjádření vztahující se k intelektuálnímu nebo uměleckému obsahu zdroje. Žádný z prvků popisu nepatří mezi základní prvky, jsou tedy všechny volitelné. Jedná se o povahu obsahu (7.2); pokrytí obsahu (7.3), což je chronologické nebo geografické pokrytí obsahu zdroje. Následují prvky týkající se kartografického obsahu : souřadnice (7.4 RDA), tedy zeměpisná délka a zeměpisná šířka, rektascenze a deklinace; ekvinokcium (7.5 RDA) a epocha (7.6 RDA). Dalšími prvky jsou: uživatelské určení (7.7 RDA) – označení skupiny uživatelů, pro které je zdroj zamýšlen; způsob organizace (7.8 RDA) – seskupení materiálů v archivních zdrojích nebo kolekcích; informace o diplomových pracích a disertacích (7.9 RDA) - udílená akademická hodnost, instituce nebo fakulta a rok udělení akademické hodnosti; souhrn obsahu (7.10 RDA), kterým je myšlen abstrakt, shrnutí, výtah apod.; místo a datum získání obsahu (7.11 RDA); jazyk obsahu (7.12); forma zápisu (7.13 RDA) – písmo, forma hudební notace, forma taktilního zápisu (např. Braillovo písmo); dostupnost obsahu (7.14 RDA), čímž je myšlen aparát, který pomáhá osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením lépe porozumět obsahu, např. znakový jazyk, titulky, zvukový popis, popis obrázků apod.; ilustrace (7.15 RDA); doplňkový obsah (7.16 RDA) – přílohy, rejstříky, bibliografie; barva obsahu (7.17 RDA); zvuk obsahu (7.18 RDA), poměr stran pohyblivého obrazu (7.19 RDA); formát zapsané hudby (7.20 RDA), který představuje hudební nebo fyzické uspořádání obsahu, prezentovaný ve formě zapsané hudby (partitura, klavírní výtah, hlas, sborová partitura apod.); prostředek přednesu hudebního obsahu (7.21 RDA) označení hlasů, nástrojů aj., u sólových nástrojů maximálně 11 nástrojů (u většího množství jsou chápány jako jedno hudební těleso); délka trvání záznamu (7.22 RDA); herec, vypravěč, moderátor (7.23 RDA) hudebního nebo dramatického díla; spolupracovníci (7.24 RDA), kteří měli podíl na technické nebo umělecké produkci filmu nebo video nahrávky; měřítko (7.25); zobrazení kartografického obsahu (7.26 RDA); další detaily kartografického obsahu (7.27 RDA) a ocenění (7.28 RDA). Podle pravidel AACR2 se výše zmíněné údaje objevují v různých oblastech bibliografického popisu, nejčastěji ve fyzickém popisu např. ilustrace (2.5C AACR2), rozsah popisné jednotky u hudebnin (5.5B1 AACR2), fyzické údaje filmu (poměr stran, zvukové charakteristiky, barva; 7.5C AACR2), a v poznámkách např. čtenářské určení

48

(1.7B14 AACR2), obsah (bibliografie, rejstříky apod., 1.7B18), jazyk (1.7B2 AACR2), nástrojové a vokální obsazení u hudebnin (6.7B1 AACR2). Některé tyto prvky nahrazují specifické údaje kartografických dokumentů (měřítko, souřadnice… 3.3 AACR2). Na jednom místě jsou tak shromážděny všechny údaje obsahu, které se týkají obsahu díla či vyjádření, které se v AACR2 objevovali na různých místech. Každý tento údaj se také stal samostatným prvkem, což v AACR2 nebylo zajištěno. • Zkratky – podle RDA se nezkracují označení souřadnic kartografického obsahu – declination (deklinace) a right ascesion (rektascenze), ani se nenahrazují písmeny řecké abecedy (7.4.4 RDA, 3.3D2 AACR2). Další označení matematických dat jako equinox (ekvinokcium) se také nezkracují, jako podle přílohy B AACR2. Příklad: Right ascension 16 hr./Declination -23°

nikoliv

α 16 hr./δ -23°

• 7.5 a 7.6 RDA – Epocha, ekvinokcium - jsou samostatné prvky, proto není třeba, aby těmto údajům předcházela jejich zkratka nebo slovní označení, jako je tomu u Příklad: 1950

eq. 1950

nikoliv

• 7.25 RDA – Měřítko kartografického obsahu – může být získáno z jakéhokoliv zdroje, proto se nikdy neuvádí v hranatých závorkách jako v AACR2 (3.3B1). Také ho neuvozuje označení scale. Př.

1:63 360

nikoliv

Scale [1:63 360]

5.4.4 Sekce 3: Záznam atributů osoby, rodiny a korporace 5.4.4.1 Kapitola 8: Obecná pravidla pro záznam atributů osob, rodin a korporací

Tato kapitola obsahuje obecné instrukce pro tvorbu preferovaného a variantního selekčního údaje, který reprezentuje osobu, rodinu nebo korporaci. Instrukce jsou pak podrobněji rozvedeny v kapitolách 9-11. V úvodu jsou definovány základní termíny: osoba, rodina, korporace, preferovaný a variantní název, preferovaný a variantní selekční údaj (8.1 RDA). Z funkčních cílů a principů jsou jmenovány principy

49

diferenciace, reprezentace, jazykové preference a obecného užití (8.2 RDA). Dále jsou představeny základní prvky (8.3 RDA), použití jazyka a písma (8.4 RDA) a způsob zápisu jmen (velkých písmen, číslic, diakritiky, iniciál, zkratek; 8.5 RDA), použití preferovaného a variantního selekčního údaje (8.6 a 8.7 RDA). Nově se zde objevují instrukce pro zápis rozsahu použití (8.8 RDA), které představuje dílo vztahující se ke jménu osoby, rodiny či korporace; data použití (8.9 RDA), statusu identifikace (8.10 RDA), který určuje úroveň ověření dat; indikátoru nerozlišeného jména (8.11 RDA), který představuje termín označující, že zapsaný základní prvek je nedostatečný k rozlišení dvou a více osob, rodin a korporací se stejným jménem; konzultované zdroje (8.12 RDA) referenční zdroje použité pro zápis jména a dalších atributů osoby, rodiny či korporace; a poznámka katalogizátora (8.13 RDA). Změny: • 8.5.6 RDA – Iniciály - AACR2 neobsahovala instrukce pro zápis mezer mezi iniciálami u osobních jmen, přestože v praxi se takto autoritní záhlaví zapisují. V RDA je již tato instrukce zahrnuta. Příklady: Rowling, J. K. Franco G. S., José Fernándo

5.4.4.2 Kapitola 9: Identifikace osob

Tato kapitola poskytuje instrukce pro výběr a zápis preferovaného a variantního jména osob a pro zápis dalších atributů, které osobu identifikují. Preferované jméno (9.2.2 RDA) tvoří základ pro preferovaný selekční údaj reprezentující osobu. Je to základní prvek, variantní jméno je volitelné. Instrukce pro výběr a zápis preferovaného jména se většinou shodují s instrukcemi AACR2 pro výběr a tvorbu personálního záhlaví (kap. 22). Zahrnují pravidla pro výběr jazyka a písma záznamu, výběr a zápis preferovaného jména z různých forem stejného jména, z více identit jedné osoby, způsob zápisu jmen obsahující příjmení, složené příjmení, příjmení s prefixem, šlechtická

50

jména, jména králů a panovníků, jména obsahující iniciály, číslice, fráze apod. Zvláštnostem jmen v některých jazycích je věnována příloha F RDA. Variantní jméno (9.2.3 RDA) je takové, pod kterým je určitá osoba známá, ale nezapisuje se jako preferované jméno. Používají se např. pro skutečné jména osob, které publikují pod pseudonymem, sekulární formy náboženského jména, náboženské jméno, dřívější či následné jméno, jméno v dalším jazyce nebo písmu a další varianty jmen. V pravidlech AACR2 jsou instrukce pro variantní jména obsažena v kapitole 26.2A, které se zabývají vylučovacími odkazy. K rozlišení dvou stejných jmen se používají doplňky, především životní data vztahující se k osobě (9.3 RDA), datum narození, úmrtí, činná léta, titul (9.4 RDA) královský, šlechtický, církevní hodnost či oslovení pro osoby s náboženským povoláním, plnější formy jména (9.5 RDA) např. pro rozpis iniciál. Další prvky, které lze volitelně do záznamu zahrnout jsou: pohlaví (9.7 RDA), místo narození (9.8 RDA), místo úmrtí (9.9 RDA), místo, se kterým je osoba spjata (9.10 RDA), bydliště (9.11 RDA), adresa (9.12 RDA), afiliace (9.13 RDA), jazyk osoby (9.14 RDA). Oblast působnosti (9.15 RDA) a profese (9.16 RDA) jsou za definovaných okolností základními prvky, následují instrukce pro bibliografické informace (9.17 RDA), identifikátor (9.18 RDA), který ale představuje základní prvek. Změny: • 9.2.2.8 RDA – Osoba s více identitami – V AACR2 je několik instrukcí pro autora používající pro své dílo několik identit, pro současného autora používající několik identit, pro osobu s více identitami, která používala pro díla jen jeden pseudonym, osoba s více identitami, která ale není současným autorem (22.2B2-B4 AACR2). V RDA jsou tato pravidla zobecněna. Nerozlišuje se mezi současnými a ostatními autory, jinak smysl pravidel zůstal stejný. • 9.2.2.9.5 RDA – Doplňky k příjmení – podle RDA je možné zapsat doplněk ke jménu typu junior jako součást preferovaného jména. Lidé, kteří tento doplněk používají, jej chápou jako součást jména a uživatelé by je pod tímto označením mohli hledat. Podle AACR2 se takové doplňky zapisují jen v případě, že je potřeba odlišit dvě osoby stejného jména (22.15C AACR2).

51

9.3.2.3 - Životní data dvou osob se stejným jménem a rokem narození – se zapisují ve formě rok měsíc den. Podle RDA se použije jazyk a písmo katalogizační agentury. Naproti tomu se podle AACR2 názvy měsíců předepsaným způsobem zkracují. Příklad: 1936 December 17 nikoliv 1936 Dec. 17 • 9.3.2. – 9.3.4. Zkratky – v RDA se nepoužívají zkratky označující životní data: cent., ca., b., d. (22.17A) Označení cent. se uvádí v nezkrácené podobě – century (století), ca. nahrazuje approximately (přibližně). Při výběru selekčního údaje se místo zkratek b. a d. používají termíny born a died (narozen, zemřel; 9.19.1.3 RDA). Příklady: approximately 1003

přibližný rok narození

1954-2008

životní data

1687–1709

činná léta

19th century

označení století, ve kterém byla osoba aktivní

born 1787

• 9.3.4. RDA – Roky činnosti – pokud jsou roky narození a úmrtí neznámé, zapíší se roky činnosti osoby. Podle AACR2 se používají pouze pro osoby, které nežily ve 20. století. RDA toto omezení nezahrnuje. • 9.19.1.2 RDA – Rozlišovací výrazy ke jménům – se v AACR2 používají v případě, že není možné zjistit úplnější formu jména nebo životní data pro odlišení identických záhlaví. Používají se označení funkce, oficiální oslovení, iniciály v akademické hodnosti apod. (22.19B1). V RDA nejsou chápány jako rozlišovací výrazy oslovení (9.19.1.2). Ta se používají pouze pro vdané ženy identifikovatelné podle jména jejich manžela (9.2.2.9.4 RDA). Příklad: Davis, Maxwell, Mrs.

5.4.4.3 Kapitola 10: Identifikace rodin Instrukce v této kapitole slouží k výběru a zápisu preferovaného a variantního jména rodin a dalších vlastností, které je charakterizují. Rodina jako údaj popisu se

52

v AACR2 neobjevuje, protože se jedná o nový prvek definovaný až ve studii FRAD. Preferované jméno rodiny (10.2.2 RDA) představuje jméno, pod kterým je rodina obvykle známá. Jméno rodiny může být příjmení (nebo jeho ekvivalent) používaný členy rodiny, jméno šlechtického, panovnického rodu, klanu apod. Je to základní prvek. Pravidla pro způsob zápisu a výběr preferovaného jména zahrnují oblasti týkající se změny jména rodiny, různé formy stejného jména, různá jména jedné rodiny apod. Variantní jméno rodiny je nepovinné. Vybírá se např. pro jméno v jiném jazyce, písmu, transliteraci, jméno obsahující dědičný titul a pro další varianty jména. Typ rodiny (10.3 RDA) je základní prvek a představuje obecný popis typu rodiny. Zapisuje se pomocí termínů jako Family, Clan, Royal house, Dynasty (rodina, klan, královský rod, panovnický rod). Datum (10.4 RDA), místo vztahující se k rodině (10.5 RDA) a významný člen rodiny jsou základními prvky pouze pokud je jich potřeba pro odlišení dvou rodin se stejným jménem. Je možné zapsat také dědičný titul rodiny (10.7 RDA) a historii rodiny (10.8 RDA). Poslední a zároveň povinný prvek je identifikátor rodiny (10.9 RDA). Příklady zápisu selekčních údajů: • Panovnická rodina působící v letech 1529-1739 v Madurai v Indii Nayak (Dynasty : 1529–1739 : Madurai, India)

• Dvě rodiny se stejným jménem, odlišené jejími významnými členy Peale (Family : Peale, Charles Willson, 1741–1827) Peale (Family : Peale, Norman Vincent, 1898–1993)

• Variantní selekční údaj pro rodinu Saint Amand St. Amand (Family)

5.4.4.4 Kapitola 11: Identifikace korporací

Tato kapitola poskytuje obecné instrukce pro výběr a zápis preferovaného a variantního jména korporací a jejich dalších vlastností. Po uvedení několika obecných pravidel týkající se výběru pramene popisu a selekčního údaje, který reprezentuje korporaci, jsou zde obsaženy instrukce týkající se jména korporace (11.2 RDA).

53

Preferované jméno korporace (11.2.2 RDA) se používá jako základ pro preferovaný selekční údaj, který reprezentuje korporaci. Stejně jako u jmen osob, je i zde preferované jméno základním prvkem, variantní jméno pak volitelným. Instrukce pro zápis preferovaného jména postihují např. tyto oblasti: korporace zapsaná v různých formách (v dalších jazycích, mezinárodní korporace, konvenční jména), změna jména, problematika iniciál, úvodních členů, čestných titulů, čísla nebo roku konference, transliterace, korporace s podřízenými a souvisejícími složkami, spojené výbory a komise, státní orgány a státní činitelé, zákonodárné orgány, soudy, ozbrojené síly, konzuláty,

náboženské

organizace,

náboženští

hodnostáři,

podřízené

složky

náboženských organizací jako provincie, diecéze, synody, papežské diplomatické mise apod. Variantní jméno korporace (11.2.3) představuje formu jména, pod kterou je korporace známá, ale nebyla použita jako preferované jméno korporace. V AACR2 se takové korporace odkazují vylučovacím odkazem (26.3A AACR2). Používá se pro rozšířená jména, jména obsahující akronymy, iniciály, zkrácené formy jména, jméno v dalším jazyce, písmu, v jiné transliteraci a pro další varianty jmen. Následuje popis dalších prvků: místa (11.3 RDA), data (11.4 RDA) a přidružené instituce (11.5 RDA), která jsou základními prvky pro konference apod., pro další korporace jsou povinná jen v případě potřeby odlišit dvě stejná jména. Další označení korporací (11.6 RDA) jsou v některých případech také povinná, jako např. číslo konference. Základní prvek je také identifikátor korporace (11.11 RDA). Nepovinné prvky jsou: jazyk korporace (11.7 RDA), adresa (11.8 RDA), oblast působnosti (11.9 RDA), historie korporace (11.10 RDA). V neposlední řadě je zde zmíněn způsob tvorby selekčních údajů korporací (11.12 RDA). Instrukce se převážně shodují s instrukcemi AACR2 pro korporativní záhlaví (kap. 24). Změny: • 11.3.2.3 RDA - Místo konání konference, kongresu apod. – Pokud je uvedeno více míst konání, zapisují se podle RDA všechna. Podle AACR2 se při více jak třech místech zapíše pouze první z nich a připojí se zkratka etc. (24.7B4 AACR2).

54

• 11.2.2.11 RDA – Pořadí konference, kongresu apod. – RDA v tomto smyslu obsahuje pouze jednu instrukci, podle které se z názvu konference, kongresu, setkání, výstavy, veletrhu, festivalu apod. (včetně podřízené složky) vynechává označení pořadí a roku konání. Podle AACR2 se ale navíc z názvu konference vypouští interval konání (např. annual - ročně; 24.7A1 AACR2), který podle RDA v názvu zůstává. Vlastní instrukce mají v AACR2 výstavy, veletrhy a festivaly, ze kterých se vypouštějí pouze číselná pořadí (24.8A1 AACR2).

5.4.5 Sekce 4: Záznam atributů pojmu, objektu, akce a místa Kapitola 12: Obecná pravidla pro záznam atributů pojmů, objektů, akcí a míst Dosud nezpracována

Kapitola 13: Identifikace pojmů Dosud nezpracována

Kapitola 14: Identifikace objektů Dosud nezpracována

Kapitola 15: Identifikace akcí Dosud nezpracována

5.4.5.1 Kapitola 16: Identifikace míst

Tato kapitola je věnována především instrukcím, které se týkají výběru a zápisu preferovaného či variantního jména místa. Označení místa se běžně používá pro vlády a nevládní společenství, jako doplňky pro odlišení dvou korporací se stejným jménem, jako doplňky ke jménům konferencí a k zápisu místa, které se vztahuje k osobě, rodině nebo korporaci.

55

Tyto instrukce vycházejí z kapitoly 23 AACR2 pro geografická jména a z kapitoly 26.3A, která se věnuje odkazům viz pro geografická a korporativní jména. Základním prvkem je preferované jméno místa (16.2.2), jenž se zapisuje v jazyce katalogizační agentury, pokud příslušný jazyk nemá vlastní formu jména místa, použije se jazyk jurisdikce, ve kterém se místo nachází atd. Variantní jméno místa (16.2.3 RDA) je nepovinné. Používají se např. pro zkrácené formy jména, jména v dalších jazycích, v jiném písmu apod. Chybí ale ještě dopracovat některé části týkající se použití selekčního údaje (16.1.2 RDA), zápisu souřadnic (16.3 RDA), dalších geografických informací (16.4 RDA), identifikátoru místa (16.5 RDA) a pro tvorbu selekčních údajů reprezentující místo.

5.4.6 Sekce 5: Záznam primárních vztahů mezi dílem, vyjádřením, povedením a jednotkou 5.4.6.1 Kapitola 17: Obecné instrukce pro záznam primárních vztahů mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou

Účelem této kapitoly je poskytnout základní instrukce pro popis primárních vztahů mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou. Mezi primární vztahy (17.4 RDA), jak je definuje FRBR, patří: - vztah mezi dílem a vyjádřením, skrze které je dílo realizováno - vztah mezi vyjádřením díla a provedením, které ztělesňuje dané vyjádření - vztah mezi provedením a jednotkou, která představuje exemplář daného vyjádření Je možné také do popisu zahrnout vztah mezi dílem a provedením bez identifikace vyjádření, skrze které by bylo dílo realizováno. Zápis těchto vztahů by měl uživateli umožnit najít všechny zdroje, které ztělesňují určité dílo či vyjádření a najít všechny zdroje, které jsou příkladem určitého provedení. Zápis primárních vztahů může být proveden třemi způsoby (17.4 RDA):

56

- pomocí identifikátoru díla, provedení, vyjádření nebo jednotky - selekčním údajem reprezentující dílo nebo vyjádření - složeným záznamem, který kombinuje popis jednoho nebo více prvků identifikující dílo/vyjádření s popisem provedení Příklady Zápisu vyjádření díla: • Identifikátor ISWC (mezinárodní standardní kód hudebních děl) pro Malou noční hudbu W.A. Mozarta ISWC: T-072.106.546-8

• Selekční údaj pro Malou noční hudbu (dílo) Mozart, Wolfgang Amadeus, 1756-1791. Kleine Nachtmusik

• Složený záznam pro překlad (provedení) s uvedeným názvem originálního díla The three evangelists / Fred Vargas ; translated from the French by Siân Reynolds. — London : Vintage Books, 2006. — Translation of: Debout les morts

Dále je zde uveden stručný popis zápisu vyjádření díla (realizace díla v podobě alfa-numerické, hudební, choreografické, obrazové, zvukové apod.; 17.5 RDA), vyjádřeného díla (dílo realizováno vyjádřením; 17.6 RDA), provedení díla (fyzické ztělesnění díla; 17.7 RDA), provedeného díla (dílo ztělesněné v provedení; 17.8 RDA), které je základním prvkem, provedení vyjádření (fyzické ztělesnění vyjádření; 17.9 RDA), provedené vyjádření (vyjádření ztělesněné v provedení; 17.10 RDA), které je základním prvkem, jednotky provedení (samostatný exemplář nebo příklad provedení; 17.11 RDA) a provedení doložené exemplářem (17.12 RDA).

5.4.7 Sekce 6: Záznam vztahů osob, rodin a korporací související se zdrojem 5.4.7.1 Kapitola 18: Obecná pravidla pro záznam vztahů osob, rodin a korporací související se zdrojem Tato kapitola poskytuje základní instrukce pro zápis osob, rodin nebo korporací vztahující se ke zdroji. Pojem zdroj v kapitolách 19-22 odkazuje na dílo, vyjádření,

57

provedení a jednotku (18.1 RDA). Cílem zápisu těchto vztahů je umožnit uživateli najít všechny zdroje, které se vztahují k dané osobě, rodině nebo korporaci (18.2 RDA). Zápis je možný vytvořit pomocí identifikátoru nebo preferovaného selekčního údaje osoby, rodiny nebo korporace. Pokud dojde ke změně odpovědnosti mezi částmi vícedílných monografií, mezi částmi seriálu nebo mezi iteracemi integračního zdroje, vytváří se doplňkový selekční údaj (18.4 RDA). Základními prvky jsou tvůrce a další osoba, rodina nebo korporace vztahující se k dílu (18.3 RDA). Je vhodné také uvést označení vztahu, který naznačuje povahu vztahu mezi osobami, rodinami a korporacemi (18.5 RDA). Je možné zapsat jedno nebo více označení, která jsou jmenována v příloze I RDA např. autor (autor), composer (skladatel), film producer (filmový producent), printer (tiskař) apod. Pokud je potřeba blíže vysvětlit tyto vztahy, je možné připojit poznámku k údajům o odpovědnosti, k vydání, k výrobě, publikaci, distribuci atd. a poznámku katalogizátora (18.6 RDA). 5.4.7.2 Kapitola 19: Osoby, rodiny a korporace související s dílem

Instrukce v této kapitole se věnují především zápisu vztahů mezi tvůrci a díly, dále mezi ostatními osobami, rodinami a korporacemi a díly. Tvůrce je osoba, rodina či korporace odpovědná za tvorbu díla. Je jedním ze základních prvků, přičemž je požadován pouze první uvedený tvůrce s primární odpovědností (19.2 RDA). Pokud není ve zdroji uvedena primární odpovědnost, je požadován zápis prvně jmenovaného tvůrce. Tvůrců odpovědných za dílo může být několik, mohou při tvorbě díla zastávat stejné, ale i různé role. Spadají sem také tvůrci, kteří vytvořili nové dílo na základě jiného (adaptace, revize atd.) díla, kteří změnily jeho povahu. Tvůrcem může být také korporace, jejíž dílo lze zařadit např. do některé z těchto kategorií: - díla administrativního charakteru, která souvisejí s interní politikou, postupy, metodami, se zaměstnanci, členy organizace, s jejich zdroji (katalogy, inventáře) - díla, která obsahují kolektivní myšlenku korporace (zprávy ze zasedání, komise) - díla podávající zprávu o aktivitě korporace (konference, expedice, festival, veletrh, výstava) 58

- legislativní díla (zákony, návrhy zákonů, výnosy hlavy států) Mezi tvůrce patří také vlády a církevní představitelé odpovědní za oficiální komunikaci např.: - oficiální komunikace hlav států, vlád, mezinárodních korporací - oficiální komunikace papežů, patriarchů, biskupů - souhrny oficiálních komunikací Další osoby, rodiny a korporace, které jsou spojené s dílem nepřímo (19.3), jsou požadovány pokud je selekční údaj reprezentující osobu, rodinu či korporaci použit pro tvorbu selekčního údaje reprezentující dílo (kap. 6.22 – 6.31 RDA). Mohou to být osoby, rodiny, korporace, kterým je adresována korespondence, oceněné osoby, sponzoři, produkční firmy, instituce hostící konferenci apod. Zápis osob, rodin a korporací, které jsou předmětem díla se řídí instrukcemi uvedené v kapitole 23 RDA. Spadají sem také osoby, rodiny a korporace, které jsou spojené s legislativním dílem (např. žalované osoby v trestním řízení, soudce, právník, žalovaná a žalující strana případu, jurisdikce či soud podléhající právnímu nařízení apod.; 19.3.2 RDA) nebo s náboženským dílem (denominace související s vyznáním, církev, denominace nebo církevní organizace související s liturgickým dílem; 19.3.3 RDA). Příklady: • Preferovaný selekční údaj tvůrce knihy: The sun also rises / by Ernest Hemingway Hemingway, Ernest, 1899–1961

• Preferovaný selekční údaj dvou tvůrců s různou odpovědností za dílo: Dedication = Widmung : op. 25, no. 1 / Robert Schumann ; original poem by Friedrich Rückert Schumann, Robert, 1810–1856 Rückert, Friedrich, 1788–1866

• Preferovaný selekční údaj tvůrce díla obsahující kolektivní myšlenku korporace: Inquiry into misuse/abuse of benzodiazepines and other forms of pharmaceutical drugs : interim report / Parliament of Victoria, Drugs and Crime Prevention Committee Victoria. Parliament. Drugs and Crime Prevention Committee

59

• Preferovaný selekční údaj osoby, představující žalující stranu v soudním sporu: The case of William Brooks versus Ezekiel Byam and others, in equity, in the Circuit Court of the United States, for the First Circuit–District of Massachusetts Brooks, William, 1803–1863

• Preferovaný selekční údaj církve přiřazené k liturgickému dílu: The United Methodist Book of Worship United Methodist Church (U.S.)

5.4.7.3 Kapitola 20: Osoby, rodiny a korporace související s vyjádřením Tato kapitola poskytuje obecné instrukce pro zápis vztahů osob, rodin a korporací související s vyjádřením. Jsou to především editoři, překladatelé, ilustrátoři, umělci, režisér, upravovatel hudby apod. Obecně jsou označování jako spolupracovníci, kteří mají podíl na realizaci díla prostřednictvím vyjádření. Zápis spolupracovníka je požadován pokud selekční údaj reprezentující osobu, rodinu nebo korporaci je použit při tvorbě selekčního údaje reprezentující dílo (6.27-6.31 RDA) Příklady: • Preferovaný selekční údaj editora kompilace: A compilation of the messages and papers of the Presidents, 1789-1902 / by James D. Richardson Richardson, James D. (James Daniel), 1843-1914

• Preferovaný selekční údaj představující autora hudebního doprovodu: Syrinx : for flute and piano : flute solo / Claude Debussy ; with piano accompaniment by Daniel Kelley Kelley, Daniel

• Preferovaný selekční údaj interpretů: Symphony no. 13, “Babi Yar” / Shostakovich. Performed by Peter Mikuláš, bass; Slovak Philharmonic Chorus; CzechoSlovak Radio Symphony Orchestra (Bratislava); Ladislav Slovák, conductor Mikuláš, Peter, 1954Slovenská filharmónia. Zbor Symfonický orchester Čs. rozhlasu v Bratislave

60

Slovák, Ladislav, 1919-1999

5.4.7.4 Kapitola 21: Osoby, rodiny a korporace související s provedením Instrukce v této kapitole jsou věnovány zápisu vztahů osob, rodin a korporací k provedení. Nejčastěji se jedná o producenty, nakladatele, distributory a výrobce. Producent je osoba, rodina nebo korporace odpovědná za zapsání, sestavení, vyrobení apod. zdroje v nepublikované formě (21.2 RDA). Nakladatel je odpovědný za publikování či vydání zdroje (21.3 RDA), distributor za distribuci zdroje (21.4 RDA) a výrobce za tisk, rozmnožování, obsazení apod. zdroje v publikované formě (21.5 RDA). Je možné zapsat také další osoby, rodiny či korporace odpovědné za provedení, např. výtvarníka knihy. • Preferovaný selekční údaj producenta: Annabella / produced by Thomas A. Edison. — 1897. An early motion picture Edison, Thomas A. (Thomas Alva), 1847- 1931

• Preferovaný selekční údaj distributora: Detailed ear model. — [Hamburg, Germany] : 3B Scientific ; Waco, TX : Distributed by Health Edco. An anatomical model Health Edco, Inc.

5.4.7.5 Kapitola 22: Osoby, rodiny a korporace související s jednotkou Mezi osoby, rodiny a korporace související jednotkou patří např. vlastník nebo kustod. Vlastník představuje osobu, rodinu či korporaci, která má jednotku vlastní (22.2 RDA), zatímco kustod má jednotku v opatrování (22.3 RDA). Je možné zapsat také další osoby, rodiny či korporace odpovědné spojené s jednotkou jako kurátor, knihař, restaurátor atd. (22.4 RDA). Příklady • Preferovaný selekční údaj sběratele: 100 botanical specimens from Meadville and vicinity / collected and presented to Allegheny College, by Ralph B. Reitz. One hundred specimens collected from 1887 to 1889, mounted in a scrapbook Reitz, Ralph B.

61

• Preferovaný selekční údaj dárce: Palatinatvs Bavariæ. — [Amsterdam] : Apud Ioannem Ianssonium, [1660s?]. — Donated by Henry Kissinger, former Secretary of State. Mr. Kissinger received the map as a gift from the Federal Republic of Germany Kissinger, Henry, 1923-

5.4.8 Sekce 7: Záznam předmětových vztahů Kapitola 23: Obecná pravidla pro záznam předmětu díla Dosud nezpracována

5.4.9 Sekce 8: Záznam vztahů mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami 5.4.9.1 Kapitola 24: Obecná pravidla pro záznam vztahů mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami

Kapitola poskytuje obecné instrukce pro zápis vztahů mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami (myšleno mezi dvěma a více díly, dvěma a více vyjádřeními apod.). Instrukce ke konkrétním entitám jsou obsaženy v kapitolách 25-28 RDA. Nejsou zde definovány žádné základní prvky. Cílem zápisu těchto vztahů je najít díla, vyjádření, provedení a jednotky vztahující se k těm zdrojům, které byly získány jako odpověď na hledání uživatele, a porozumět vztahům mezi dvěma a více díly či vyjádřeními, které jsou reprezentované preferovanými selekčními údaji. Zápis vztahů mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou a souvisejícím dílem, vyjádřením, provedením nebo jednotkou je možný pomocí identifikátoru souvisejícího díla, provedení atd., preferovaného selekčního údaje souvisejícího díla, provedení atd. nebo pomocí popisu souvisejícího díla, provedení atd. Popis může být strukturovaný (plný nebo částečný popis souvisejícího zdroje s použitím stejného pořadí prvků jako je v popisu samotného zdroje) nebo nestrukturovaný (plný nebo částečný popis souvisejícího zdroje samostatnou větou či odstavcem). Dále se zapisuje označení vztahu, pro který se používá odpovídající termín z přílohy J RDA (24.5 RDA). Je to např. označení continued by (pokračující), augmented by (rozšířený), motion picture adaptation of 62

(filmová adaptace). Dalšími popisovanými údaji může být číslování části (označení pořadí části nebo částí většího díla; 24.6 RDA), konzultovaný zdroj (24.7 RDA) a poznámky katalogizátora (24.8 RDA).

5.4.9.2 Kapitola 25: Související díla Související dílo je dílo, které se vztahuje k dílu reprezentovanému pomocí preferovaného selekčního údaje (např. adaptace, komentář, suplement, dodatek, část většího celku). Vztah je možné také blíže vysvětlit (25.2 RDA), způsob a příklady jsou uvedeny v příloze E RDA. Příklady: • Související dílo zapsané pomocí identifikátoru se jménem díla Paraphrase of: Tippett, Michael, 1905- 1998. Mask of time. — ISWC T010.304.108-2

• Související dílo reprezentované preferovaným selekčním údajem Parody of: Tolkien, J. R. R. (John Ronald Reuel), 1892-1973. Lord of the rings

Popisovaný zdroj: Bored of the rings : a parody of J.R.R. Tolkien’s The lord of the rings / by Henry N. Beard and Douglas C. Kenney of The Harvard lampoon • Nestrukturovaný popis souvisejícího díla – autorova úprava na ruský text Author’s adaptation of his Russian text

5.4.9.3 Kapitola 26: Související vyjádření Související vyjádření je vyjádření, které se vztahuje k vyjádření reprezentovanému pomocí preferovaného selekčního údaje (revidovaná verze, překlad apod.). I zde je možné podat bližší vysvětlení vztahu (26.2 RDA). Příklady: • Související vyjádření zapsané pomocí identifikátoru - překlad Translated as: http://bibpurl.oclc.org/ web/14222

• Související vyjádření zapsané pomocí selekčního údaje – revize Revision of: Roget, Peter Mark, 1779- 1869. Thesaurus of English words and phrases

63

Popisovaný zdroj: Roget’s Thesaurus of English words and phrases. — New edition / completely revised and modernized by Robert A. Dutch • Strukturovaný popis souvisejícího vyjádření – revize Revision of: Biology of fishes / Carl Bond. — 2nd edition. — 1996

Popisovaný zdroj: Bond’s Biology of fishes / Michael Barton. — 3rd edition — ©2007

5.4.9.4 Kapitola 27: Související provedení Související provedení představuje provedení, které se vztahuje k popisovanému zdroji (provedení v různých formátech). Příklady: • Souvisejícího provedení zapsané pomocí identifikátoru– ISBN ekvivalentního provedení pro velkoformátový tisk Also issued as: ISBN 978-0-06128- 533-2

• Související provedení zapsané pomocí identifikátoru – speciální vydání časopisu Lithos Special issue of: ISSN 0024-4937

• Strukturovaný popis souvisejícího provedení – provedení ve dvou svazcích Contains: v. 1. Status, distribution, and taxonomy (xvii, 848 pages : 1 map) — v. 2. Field guide (xvii, 740 pages, 96 leaves of plates : illustrations (some coloured), maps (1 coloured)

• Nestrukturovaný popis souvisejícího provedení – k tištěnému vydání též elektronické v PDF Also issued electronically via World Wide Web in PDF format

5.4.9.5 Kapitola 28: Související jednotky Související jednotka představuje jednotku vztahující se k popisovanému zdroji (např. jednotka použita jako základ pro mikrozáznam). Příklady:

64

• Nestrukturovaný popis související jednotky – knihovní kopie svázaná s dalšími 11 písněmi Library’s copy bound with 11 other songs

• Nestrukturovaný popis související jednotky – původní dopisy ve sbírce Watkinsonovi knihovny Original letters in the collection of the Watkinson Library, Trinity College, Hartford, Connecticut

5.4.10 Sekce 9: Záznam vztahů mezi osobami, rodinami a korporacemi 5.4.10.1 Kapitola 29: Obecná pravidla pro záznam vztahů mezi osobami, rodinami a korporacemi Tato kapitola poskytuje obecné instrukce pro zápis vztahů mezi osobou, rodinou nebo korporací, které jsou reprezentované preferovaným selekčním údajem, a mezi souvisejícími osobami, rodinami a korporacemi. Blíže jsou popsány v kapitolách 30-32. Cílem popisu těchto vztahů je najít osobu, rodinu nebo korporaci vztahující se k osobě, rodině či korporaci, které byly získány jako odpověď na hledání uživatele, a porozumět vztahům mezi dvěma a více osobami, rodinami či korporacemi, které jsou reprezentované preferovanými selekčními údaji. Základní prvky zde nejsou uvedeny, tedy všechny údaje popisu jsou volitelné. Zápis souvisejících osob, rodin nebo korporací je možný pomocí identifikátoru související osoby, rodiny nebo korporace nebo pomocí preferovaného selekčního údaje související osoby, rodiny nebo korporace (29.4 RDA). Je možné připojit označení vztahu, který představuje vhodný termín ze seznamu obsaženém v příloze K RDA. Jde např. o alternate identity (alternativní identita), nebo successor (nástupce). Pokud je potřeba, je možné zapsat také konzultovaný zdroj (28.6 RDA) a poznámky katalogizátora (29.7 RDA).

5.4.10.2 Kapitola 30: Související osoby

65

Související osoba je osoba spojovaná s osobou, rodinou či korporací, která je reprezentovaná preferovaným selekčním údajem. Představuje např. spolupracovníka, člena rodiny nebo zakladatele korporace. Příklady: • Související osoba vyjádřená identifikátorem – identifikátor pro Lewise Carrolla, identitu založenou Charlesem L. Dogsonem pro svá literární díla Library of Congress control number: n 79056546

• Související osoba vyjádřená preferovaným selekčním údajem – preferovaný selekční údaj pro Charlese L. Dogsona Carroll, Lewis, 1832-1898

5.4.10.3 Kapitola 31: Související rodiny Související rodina je rodina spojovaná s osobou, rodinou nebo korporací, které jsou reprezentované preferovaným selekčním údajem. Může to být např. rodina nějaké osoby nebo rodina, která vlastní významný podíl korporace. Příklady: • Související rodina vyjádřená identifikátorem – rodina Adey ze Sydney, vlastník restaurace Darling Mills Libraries Australia control number: 000035401429

• Související rodina vyjádřená preferovaným selekčním údajem – rodina se vztahem k Petru I. Velikému Romanov (Dynasty)

5.4.10.4 Kapitola 32: Související korporace Související korporace je korporace spojovaná s osobou, rodinou nebo korporací, které jsou reprezentované preferovaným selekčním údajem. Je to např. hudební skupina, která patří jedné osobě nebo dceřiná firma. Příklady:

66

• Související korporace vyjádřená identifikátorem – Miles Davis Quartet, korporace související s hudebníkem Milesem Davisem Library of Congress control number: no2007001419

• Související korporace vyjádřená preferovaným selekčním údajem – předchůdce Royal Australasia College of Surgeons College of Surgeons of Australasia

5.4.11 Sekce 10: Záznam vztahů mezi pojmy, objekty, akcemi a místy Kapitola 33: Obecná pravidla pro záznam vztahů mezi pojmy, objekty, akcemi a místy Dosud nebyla zpracována

Kapitola 34: Související pojmy Dosud nebyla zpracována

Kapitola 35: Související objekty Dosud nebyla zpracována

Kapitola 36: Související akce Dosud nebyla zpracována

Kapitola 37: Související místa Dosud nebyla zpracována

67

5.5 Zobecnění a shrnutí změn pravidel AACR2 K první velké změně, patrné již na první pohled, došlo v oblasti zobrazení. Pravidla RDA nepoužívají interpunkci známou z ISBD, stejně tak je zobrazení nezávislé na formátu MARC21. Přesto je možné oba tyto způsoby dále používat, čemuž by měly pomoci instrukce obsažené v přílohách D a E RDA. Zjednodušuje se také způsob zápisu. Údaje se převážně zapisují tak, jak jsou uvedeny ve zdroji. Týká se to například zápisu římských číslic, nepřesností, údajů o odpovědnosti (včetně titulů apod.), nakladatele (jméno nakladatele se nezkracuje). Tím se zmenšuje množství potřebných instrukcí. Pro uživatele bude také více srozumitelné slovní označení bez zkratek, které se v AACR2 často používají. Zkratky měsíců, dnů, století, svazků, stránek, souřadnic, zkratky uvedené u životních dat autorů apod., a latinské zkratky et al., s. n., s. l. atd. budou nahrazeny slovními výrazy v angličtině65. Jak uvádí B. Tillett z Kongresové knihovny jsou tato zjednodušení vytvořena proto, aby bylo možné získávat data automaticky od ostatních tvůrců metadat (ONIX, Dublin Core atd.) 66. Změna se také týká zápisu století či desetiletí u předpokládaného data vydání např. [1800s]. V tomto případě bude potřeba vytvořit interpretaci pro jiné jazyky, což může být komplikovanější v případě, že v daném jazyce neexistuje ekvivalentní označení. Zjednodušilo se také rozdělení pramenů popisu, které jsou v AACR2 definovány zvlášť pro každý druh dokumentu. Naproti tomu v RDA jsou rozděleny jen do tří kategorií: prameny popisu pro zdroje, které tvoří jedna nebo více stran, listů, archů atd. (nebo obrazy na jedné straně, listu…), prameny popisu pro pohyblivé obrazy a prameny pro ostatní zdroje. Pravděpodobně se budou méně často používat hranaté závorky. Podle RDA jen v případech, kdy údaje popisu budou získané mimo popisovaný zdroj, naproti tomu v AACR2 je to pokaždé, když údaj není převzat z hlavního pramene popisu. Ke změně dochází také ohledně pravidla tří, které bude volitelné. Bude tak možné zapsat všechny uvedené autory bez ohledu na jejich počet. Dílo vzniklé spoluprací více než tří osob/korporací se již nebude popisovat pod názvem, ale pod prvním uvedeným 65

Předpokládám, že se tyto termíny budou překládat do jazyka příslušné zpracovatelské organizace. Uživatelům to přinese větší srozumitelnost záznamů, protože často význam těchto zkratek neznají. 66 TILLETT, B., Getting ready for RDA. s. 16.

68

autorem (bez ohledu na to, zda je, nebo není určena primární odpovědnost). Také smlouva, pokud je sjednána mezi více než třemi stranami, se v AACR2 popisuje pod názvem, podle RDA pod první jmenovanou stranou. Při tvorbě selekčního údaje konference je také možné uvést více než tři místa konání. Pro sbírky děl bez společného názvu, které jsou vytvořené různými osobami, se bude pro každé dílo vytvářet vlastní selekční údaj. V AACR2 se hlavní záhlaví tvoří jen pro první dílo, pokud je děl do počtu tří, vytvářejí se pro ně vedlejší záhlaví. Díla sbírky, jejichž záznamy se vytvoří podle RDA, budou všechna vyhledatelná. Také při zápisu více jazyků vyjádření se podle RDA uvedou všechny, zatímco v AACR2 se uvádějí jen do počtu tří. Pokud je jazyků víc, uvádí se označení polyglot. Nově tak bude možné vyhledat vyjádření pod kterýmkoliv jazykem. Mnohé instrukce se výrazně zjednodušily, což ulehčí samotnou katalogizaci a umožní to také větší srozumitelnost záznamů uživatelů. Týká se to například instrukcí pro zápis více míst vydání, produkce apod., výběru preferovaného názvu díla vydaného současně pod různými názvy, výběr selekčních údajů osoby s více identitami, selekčních údajů smluv atd. Zápis selekčního údaje biblických knih se také změní. Nebudou se u nich již používat označení pro Nový a Starý zákon. Instrukce pro změny vyžadující nový záznam si také vyžádaly úpravy. V RDA jsou oproti AACR2 navíc popsány další případy použití nového záznamu. Jsou to změny v typu vydání, v typu média (např. z tištěné verze seriálu na elektronickou), v údajích o vydání pro seriály a integrované zdroje a změny základu integračního zdroje. V záznamech vytvořených podle pravidel RDA se již nebude používat obecné označení druhu dokumentu, které zohledňovalo charakteristiky obsahu i nosiče dokumentu. Místo něj vznikly tři nové oddělené prvky popisu: typ nosiče, typ obsahu a typ média. Jejich předností je možnost zapsat jeden nebo více termínů každého typu, mohou tak zdroj komplexněji popsat. Odpadá tím také nutnost výběru jednoho označení druhu dokumentu v případě dokumentu vykazujícího vlastnosti dvou a více druhů (např. kartografický dokument, který je zároveň elektronickým zdrojem). Zjednodušil se také výběr úrovně popisu, které byly v AACR2 tři. RDA pouze jmenují povinné (základní prvky), další prvky jsou volitelné, bude záležet na výběru

69

katalogizační agentury. Základní prvky korespondují s první úrovní popisu AACR2, navíc je povinné první místo vydání, název a číslování edice/subedice a typ nosiče. Změna nastala také v terminologii. Místo unifikovaného názvu se používá označení preferovaný název pro dílo. Záhlaví představovalo zapsaný údaj ve vrchní části katalogizačního lístku, proto bylo potřeba najít vhodnější označení pro databázové struktury. Místo hlavního a vedlejšího záhlaví se bude používat selekční údaj. Odkazy typu viz pak nahradí variantní selekční údaj. Nejvýznamnější změnu vidím v oblasti záznamu vztahů mezi entitami. Takto komplexně se v AACR2 neobjevují. Některé vztahy je možné podle AACR2 zapsat v údajích poznámky (např. název přeloženého díla nebo adaptace, další díla obsažená v dokumentu), tyto údaje ale není možné vyhledávat. Smysl zápisu vztahů v RDA je především v propojení entit. Každá entita bude mít vlastní záznam, mezi sebou pak budou propojené pomocí identifikátorů nebo selekčních údajů. Bude tedy možné při vyhledávání například zjistit pro určitého autora všechna jeho díla, po vybrání jednoho z nich všechna vyjádření díla apod. Zároveň ale bude možné najít např. související vyjádření (překlad, revizi), další osoby, které se na daném vyjádření podílely (spolupracovník, překladatel), nebo zjistit k určité osobě její druhou identitu a další díla, která publikuje pod touto druhou identitou. Vznikne tak vlastně síť vzájemně propojených záznamů, která umožní uživatelů snadnou orientaci mezi nimi.

70

6. Příklady Uvedené příklady jsem zpracovala samostatně podle instrukcí RDA a příkladů uvedených v příloze M RDA. U těch prvků, kde se zapisuje vybraný termín ze seznamu (obsazení hudebních děl, označení vztahů, typu obsahu, typu nosiče, typu média atd.), jsem se snažila o co nejpřesnější překlad z angličtiny do češtiny. Identifikátory entit jsou většinou fiktivní a slouží pouze pro ilustraci. Základní prvky jsou označeny hvězdičkou. Na příkladech jsem chtěla ukázat způsob zápisu různých entit, vztahů mezi nimi, různých druhů dokumentů a demonstrovat některé změny oproti katalogizaci podle pravidel AACR2. Zápis hodnoty určitého prvku je uveden ve třetím sloupci každého příkladu. Druhý sloupec označuje název prvku a první odkazuje na číslo kapitoly RDA dané instrukce. Příklad 1: Dílo Hudební dílo s několika variantními názvy v různých jazycích. Prvek obsazení je povinný pro hudební díla v případě, kdy je třeba odlišit dvě díla stejného názvu. Jedná se o básnickou předlohu, která byla inspirací Martinů a která se stala neoddělitelnou součástí skladby. Proto autora básně uvádím jako druhého tvůrce. Uvedena je také vazba na související dílo vyjádřené pomocí preferovaného selekčního údaje. Instrukce

Prvek RDA

Zápis

RDA 19.2 RDA 19.2 RDA 18.5 6.2.2 RDA

Tvůrce* Tvůrce Označení vztahu Preferovaný

Martinů, Bohuslav, 1890-1959 Bureš, Miloslav, 1909-1968. básník Otvírání studánek

6.2.3

název díla* Variantní název

Opening of the wells

6.2.3

díla Variantní název

Opening of the springs

6.2.3

díla Variantní název

Osveščenije istočnikov

6.2.3

díla Variantní název

Ouverture des puits

71

6.2.3

díla Variantní název

6.3 6.16 6.16 6.16 6.16 6.16 6.16 6.16 6.16 6.17 6.4 6.5 6.8

díla Forma díla Obsazení67* Obsazení* Obsazení* Obsazení* Obsazení* Obsazení* Obsazení* Obsazení* Číselné označení Datum díla Místo vzniku díla Historie díla

24.4

Dílo vztahující se

kantáta soprán alt baryton ženský sbor klavír housle (2) viola recitátor H. 354 1955 Nice (Francie) Otvírání studánek H. 354 je jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších skladeb Bohuslava Martinů a patří ke skladatelovým nejčistším vyznáním lásky rodnému kraji. Dvacetiminutová kantáta pro soprán, alt, baryton, recitátora, ženský sbor, dvoje housle, violu a klavír byla dokončena 12. července 1955 v Nice. Je věnována poličskému rodáku Miloslavu Burešovi, který je autorem textu, a „našemu kraji“. Premiéra se uskutečnila 7. ledna 1956 v provedení brněnského sboru Opus pod vedením Zdeňka Zouhara, který pro Martinů znamenal živé pouto s jeho vlastí už od první výměny dopisů ohledně kompozice vokální skladby Petrklíč, H. 348. Bureš, Miloslav, 1909-1968. Otvírání

5.8

k dílu Konzultovaný

studánek www(Katalog skladeb Bohuslava

6.9

zdroj Identifikátor díla*

Martinů) aun2006373166

Maifest der Brünnlein

Přiklad 2: Dílo

67

volný překlad termínu medium of performance, element specifický pro hudební díla

72

Básnické dílo, které vzniklo nezávisle na díle Bohuslava Martinů. Variantní název je název, pod kterým byla báseň uvedena v některých referenčních zdrojích, převládal ale název Otvírání studánek. Vazba na dílo je pomocí selekčního údaje. Instrukce

Prvek RDA

Zápis

RDA 19.2 RDA 6.2.2 RDA

Tvůrce* Preferovaný

Bureš, Miloslav, 1909-1968 Otvírání studánek

6.2.3

název díla* Variantní název

Píseň o studánce Rubínce

6.3 6.4 6.8

díla Forma díla Datum díla Historie díla

24.4

Dílo související s

báseň 1955 Báseň Otvírání studánek obsahuje melodické a jednoduché verše, ve kterých autor srovnává svět vlastního dětství se světem současným. Vznikla v roce 1955, vydaná byla až v roce 1959 spolu s Legendou z dýmu bramborové nati a dalšími básněmi souborně pod titulem Utkáno z pramenů. Martinů, Bohuslav, 1890-1959.

5.8

dílem Konzultovaný

Otvírání studánek www(Slovník české literatury)

6.9

zdroj Identifikátor díla*

aun2009081816

Příklad 3: Vyjádření Jedná se o koncert, který se konal 5.12.2007 v Galerii na HAMU. Jsou zde uvedeni interpreti a vazba na interpretované dílo pomocí identifikátoru díla. Instrukce RDA 19.2 RDA 6.2.2 RDA 6.10 RDA 6.10 RDA 68

Prvek RDA

Zápis

Tvůrce Preferovaný název díla* Typ obsahu* Typ obsahu

Martinů, Bohuslav, 1890-1959 Otvírání studánek hudební provedení68 mluvené slovo

vlastní překlad typu obsahu: performed music

73

6.11 RDA 6.12 RDA 7.11

Datum vyjádření Jazyk vyjádření* Místo získání obsahu

7.11 7.22 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 17.6 6.9

Datum získání obsahu Délka trvání Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Vyjádřené dílo Identifikátor vyjádření*

2007 čeština Galerie, Hudební akademie muzických umění, Praha 5.12.2007 19 min., 36 s. Kyzlink, Jaroslav dirigent Wallinger, Pavel instrumentalista Jahoda, Jiří instrumentalista Plocek, Karel instrumentalista Pechanec, Robert instrumentalista Potměšil, Jan, 1966vypravěč Brněnský akademický sbor interpret aun2006373166 w089705

Příklad 4: Provedení Hudebnina, v údajích o odpovědnosti je zapsána tzv. jmenná fráze, která by podle AACR2 měla být uvedena v údajích o názvu. V rozsahu jsou uvedené nečíslované strany, které by podle pravidel AACR2 byly uvedeny v hranatých závorkách. Obsahuje vazbu na dílo označené identifikátorem. Instrukce RDA 2.3.2 2.3.4 2.4.2 2.4.2 2.4.2 2.5.2 2.8.2 2.8.4 2.8.6

Prvek RDA

Zápis

Hlavní název* Další názvová informace

Otvírání studánek pro ženský sbor, alt a baryton sólo,

Údaje o odpovědnosti* Údaje o odpovědnosti Údaje o odpovědnosti Označení vydání* Místo vydání Jméno nakladatele* Datum vydání*

recitaci, dvoje housle, violu a piano Bohuslav Martinů na text básně Miloslava Bureše úvod Jiří Berkovec 4. vydání Praha Bärenreiter Editio Supraphon 1996 74

2.13 2.15 3.2 3.3 3.4.3 3.4.3 3.5 6.10 6.10 7.12 19.2 20.2 18.5 20.2 18.5 17.8

jeden svazek69 ISBN 80-7058-351-7 (brož.) nezprostředkovaný svazek 1 partitura (34 stran) 3 hlasy (11 nečíslovaných stran) 31 cm notovaná hudba text Text česky Martinů, Bohuslav, 1890-1959 Bureš, Miloslav, 1909-1968 básník70 Berkovec, Jiří, 1922-2008 autor přidaného komentáře aun2006373166

Styl vydání Identifikátor provedení* Typ média Typ nosiče* Rozsah notované hudby* Rozsah notované hudby Velikost Typ obsahu* Typ obsahu* Jazyk obsahu Tvůrce* Tvůrce Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Provedené dílo

Příklad 5: Osoba Záznam pro Bohuslava Martinů, který žil v několika zemích v exilu. Instrukce RDA 9.2.2 9.3.2 9.3.3 9.7 9.8 9.9 9.10 9.10 9.10 9.10 9.14 9.16 9.17

Prvek RDA

Zápis

Preferované jméno osoby* Datum narození* Datum úmrtí* Pohlaví Místo narození Místo úmrtí Země vztahující se k osobě Země vztahující se k osobě Země vztahující se k osobě Země vztahující se k osobě Jazyk osoby Profese Bibliografické informace

Martinů, Bohuslav 1890 1959 muž Polička Basilej, Švýcarsko Československo USA Švýcarsko Francie čeština skladatel Narozen 8.12.1890 v Poličce, zemřel 28.8.1959 v Liestalu u Basileje(Švýcarsko). Hudební skladatel, deníky, eseje, libreta,

69 70

Volný překlad termínu single unit Volný překlad termínu lyricist, může být přeložen i jako textař, lyrik

75

9.18 8.12

scénáře. jk01080381 Databáze národních autorit NK ČR

Identifikátor osoby Zdroj informací

Příklad 6: Korporace Variantní jména korporace představují iniciály, předchozí názvy instituce, název v angličtine. Související korporace představují předcházející název korporace (Nadace Bohuslava Martinů. Studijní centrum.), která je vyjádřená selekčním údajem a zřizovatelskou organizaci (Nadace Bohuslava Martinů) vyjádřenou identifikátorem. Instrukce

Prvek RDA

Zápis

RDA 11.2.3

Preferované jméno

Institut Bohuslava Martinů

11.2.2 11.2.2

korporace* Variantní jméno korporace Variantní jméno korporace

IBM Studijní centrum Nadace Bohuslava

Variantní jméno korporace Historie korporace

Martinů Bohuslav Martinu Institute Institut Bohuslava Martinů v Praze

11.2.2 11.8

byl založen v roce 1995. Hlavním cílem Institutu je shromáždit veškeré dostupné dokumenty z pera Bohuslava Martinů i materiály o něm, aby měli zájemci z řad muzikologů, interpretů i široké veřejnosti možnost studovat skladatelův život a dílo v plném kontextu doby. K tomuto účelu byla vytvořena knihovna tištěných partitur, kopií rukopisů, muzikologické literatury zaměřené na hudbu dvacátého století, a také rozsáhlý archiv obrazových

76

32.1 29.1 32.1 29.1 8.12

Identifikátor korporace* Související korporace

dokumentů a zvukových nosičů. kn20060810021 Nadace Bohuslava Martinů.

Označení vztahu Související korporace Označení vztahu Zdroj informací

Studijní centrum. předchůdce kn20010724528 nadřízená korporace www(Nadace Bohuslava Martinů)

Příklad 7: Provedení – film na DVD Chybí zde údaj o nakladateli, protože není uveden na obalu ani na samotném nosiči. Proto se povinně uvádí jméno distributora a datum copyrightu. Obsahuje vazby na adaptované dílo – vyjádřené preferovaných selekčním údajem a další tvůrce, spolupracovníky apod, jejichž počet není omezen. Instrukce

Prvek RDA

Zápis

RDA 2.3.2 2.4.2 2.4.2 2.9.2 2.9.2 2.11 3.11 3.2 3.3 3.4 3.5 3.16.2 3.16.8

Název Údaje o odpovědnosti Údaje o odpovědnosti Jméno distributora* Jméno distributora* Datum copyrightu* Styl vydání Typ média Typ nosiče* Rozsah Velikost Způsob zápisu Konfigurace zvukového

Proces režie David Jones producent Louis Marks BBC Europanda Entertainment B.V. ©1992 jeden svazek video videodisk 1 DVD-video 12 cm digitální stereo

3.16.9

kanálu Specifická zvuková

Dolby digital

3.19.3 6.10 7.7 7.10

charakteristika Kódovací formát Typ obsahu* Uživatelské určení Souhrn obsahu

DVD video pohyblivý obraz Nevhodné do 15ti let. Filmová adaptace románu Franze

Jazyk obsahu

Kafky Proces. anglická zvuková stopa

7.12

77

7.14 7.17.3 7.19 7.22 19.2 18.5 19.2

Dostupný obsah Barva pohyblivého obrazu Poměr stran Doba trvání Tvůrce* Označení vztahu Další osoba vztahující se

české titulky barevný 16:9 116 min. Pinter, Harold scénárista Marks, Louis

18.5

k dílu Označení vztahu

filmový producent

20.2

Další osoba vztahující se k

Jones, David

18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 20.2 18.5 21.4 21.4 25.1

dílu Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Spolupracovník Označení vztahu Distributor Distributor Související dílo

režisér McLachlan, Kyle herec Hopkins, Antony herec Robards, Jason herec Stevenson, Juliet herečka Walker, Poly herečka Molina, Alfred herec BBC Europa Enertrainmen Kafka, Franz, 1883-1924. Proces

Příklad 8: Provedení integračního zdroje – webová stránka Je uvedené pouze příbližné datum vydání. Skutečné dtum vydání nebylo možné dohledat. Instrukce RDA 2.3.2 2.8.2

Prvek RDA

Zápis

Název*

Joint Steering Commitee for

Název vydavatele*

Development of RDA Joint Steering Commitee for

78

2.8.6 2.13 2.20.12

Development of RDA [2004?]integrační zdroj Citováno 10.8.2009

Datum vydání Styl vydání Poznámka k vydání, čísti nebo iteraci založené na

3.2 3.3 4 4.6 6.10 7.10

identifikaci zdrje Typ média Typ nosiče* Rozsah* URL Typ obsahu* Souhrn obsahu

počítač online zdroj 1 online zdroj http://www.rda-jsc.org/index.html text Webová stránka Joint Steering Commitee for Development of RDA, která je odpovědná za tvorbu nových katalogizačních pravidel

7.12 7.17

RDA. anglicky barevná

Jazyk obsahu Barva

79

Závěr Vývoj pravidel RDA probíhá již čtyři roky. Až dosud byla zpracována většina návrhů jednotlivých kapitol, které prošli poměrně časově náročným připomínkováním, k němuž se připojily nejen knihovny, ale i další instituce z různých částí světa. Přestože byla pravidla zpracována v anglicky mluvícím prostředí, byla vytvořena s cílem stát se mezinárodně používaným katalogizační standardem. Cílem je také poskytnout katalogizátorům nástroje pro zpracování různých typů dokumentů včetně digitálních. Proto byly do popisu začleněny nové prvky jako typ média, typ nosiče a typ obsahu, které odrážejí nejen použití nových technologií, ale i nové typy informačních zdrojů, které knihovny organizují, popisují a zprostředkovávají. Zároveň jsou RDA natolik flexibilní, že by měly umožnit začlenění dalších typů médií, nosičů a obsahů, které v budoucnu teprve vzniknou. Za zmínku stojí také spolupráce s dalšími metadatovými komunitami, které se podílely již na tvorbě pravidel. Od této spolupráce si členové JSC slibují možnost získávaní záznamů například přímo od nakladatelů. S ohledem na širší využití pravidel (nejen v knihovnách, ale i dalších institucích) byla velká část instrukcí zjednodušena. Pravidla RDA jsou vytvářena především se zřetelem na uživatele a jeho potřeby. Je to patrné z četných úprav pravidel týkajících se zápisu popisných údajů, které se většinou zapisují tak, jak jsou uvedeny v informačním zdroji, ze zrušení velkého množství zkratek apod. Splňují tak jedny za základních principů katalogizace - obecného užití a ohledu na uživatele. Uživatel by měl také těžit z nového pojetí tvorby záznamů bibliografických entit, které vycházejí z modelů FRBR a FRAD. Propojení záznamů entit pomocí vztahů umožní jejich seskupování, zobrazení vyhledaných záznamů tak bude daleko přehlednější a pohyb mezi nimi více intuitivní. Pomocí jednoho zadaného rešeršního dotazu se tak dostane například k záznamům všech vyjádření nebo provedení určitého díla, k souvisejícím dílů, k dílům spolupracovníků apod. Aby ale mohl uživatel těchto výhod využívat, bude potřeba pro konkrétní informační zdroj vytvářet až čtyři záznamy: pro dílo, vyjádření, provedení a jednotku.

80

Výhodou je, že se záznam pro dílo respektive vyjádření vytvoří jednou, na ně se pak budou navazovat další entity. Alespoň zpočátku bude ale pravděpodobně nutné vytvářet větší počet záznamů, což může představovat vyšší náklady na katalogizaci. Dalším krokem by mohla být autoritní kontrola záznamů pro díla např. na národní úrovni jako je tomu nyní u autoritních záznamů osob a korporací, která by zaručila jednotné zpracování záznamů a umožnila by také přejímání těchto záznamů. To by naopak katalogizaci zjednodušilo. Nabízí se však otázka, co bude s již vytvořenými záznamy a zda je bude možné automaticky převést na záznamy jednotlivých entit s příslušnými vazbami. Myslím si, že v tomto směru se tato otázka netýká ani tak softwarových nástrojů, jako kvality či úrovně zpracování stávajících záznamů. V ČR se velmi málo vytvářejí unifikované názvy či unifikované záznamy. Většinou se v popisu neuvádí ani původní název díla71. Proto pravděpodobně nebude možné automaticky generovat záznamy děl. Nevýhodné může být zpracování podle RDA v případě zdrojů, které vyšly pouze v jednom provedení a vyjádření. Pak by zpracování čtyř záznamů místo jednoho bylo nadbytečné. Takových zdrojů bude více v oborech přírodních a technických, kde dochází k rychlému rozvoji poznání a opětovné vydání nebo překlad by přinesl neaktuální informace. Na vývoji pravidel RDA se podílejí, nebo jej alespoň sledují, knihovny po celém světě (jak je patrné například z diskuzí v elektronické konferenci RDA-L). Je tedy velmi pravděpodobné, že se RDA stanou mezinárodním standardem. AACR2 již nebude dále vyvíjeno, proto i české knihovny budou časem nucené na nová pravidla přejít. Přinášejí množství výhod, ale i nevýhody. Jaké konkrétní otázky bude třeba při jejich implementaci řešit se dozvíme nejdříve za rok, kdy bude dokončena jedna z fází testování. Knihovnám v ČR bych doporučovala sledovat trendy v katalogizaci, přemýšlet o tom, jaké záznamy a na jaké úrovni vytváříme a případně už nyní vytvářet záznamy s ohledem na RDA.

71

Drobíková, Barbora, Nový model bibliografického univerza podle FRBR a česká katalogizační praxe.

81

Použitá literatura • Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize 1988. 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 1994. ISBN 80-7050-187-1. • Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize 1998 : dodatky 1999. 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2001. ISBN 80-7050-187-1. • Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize 1998 : dodatky 2002. 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2004. ISBN 80-7050-187-1. • Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize 1998 : dodatky 2004. 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-187-1. • Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize 1988. 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna, 1994. Předmluva k českému vydání Anglo-amerických katalogizačních pravidel, s. vii-xi. ISBN 80-7050-187-1. • ATTI, John. RDA : a new cataloging standard for a digital future. In 44th Annual Convention of the Association of Jewish Libraries, July 5-8, 2009, Chicago, IL [online]. July 7 2009 [cit. 2009-08-01]. Dostupný z WWW: .

• American Library Association; Canadian Library Association; Chartered Institute of Library and Information Professional. Anglo-American Cataloguing Rules Governance [online]. c2006. [cit. 2009-06-15]. Dostupný z WWW: . • CANTELLO, Gillian. RDA: Why, What, Who and When. In RDA CLA Preconference Webcast : From Rules toEntities : Cataloguing with RDA, May 29, 2009 [online]. May 29, 2009 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW: . • DELSEY, Tom. AACR2 versus RDA. In RDA CLA Preconference Webcast : From Rules toEntities : Cataloguing with RDA, May 29, 2009 [online]. May 29, 2009 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW: .

82

• DENTON, William. FRBR and the History of Cataloging. In TAYLOR, Arlene G. (ed.). Understanding FRBR: What It Is and How It Will Affect Our Retrieval. Westport : Libraries Unlimited, 2007, s. 35-57. Dostupné též z WWW: . • DROBÍKOVÁ, Barbora. Nový model bibliografického univerza podle FRBR a česká katalogizační praxe. In Automatizace knihovnických procesů – 9. Praha : ČVUT, 2003, s. 104-111. Dostupný též z WWW: . ISBN 80-0102-738-4. • DROBÍKOVÁ, Barbora. Vývoj, směřování a trendy katalogizace za poslední čtyři roky : od FRBR až po revizi AACR2R v roce 2002. Národní knihovna. 2002, roč. 13, č. 3, s. 153-167. ISSN. Dostupný též z WWW: . ISSN 1214-0678. • HALMICHOVÁ, Miluše. Vývoj harmonizace katalogizačních pravidel. Praha, 2006. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2006-09-18. • CHAPMAN, Ann. RDA : a new international standard. Ariadne [online]. October 2006, vol. 49 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 1361-3200. • CHAPMAN, Ann. Cataloguing in the 21st century [online]. Page last revised on 03-Mar-2009 [cit. 2009-07-30]. Dostupný z WWW: . • IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records. Functional requirements for bigliographic records : final report [online]. Amended and corrected February 2008 [cit. 2009-05-30]. v, 137 s. Dostupné z WWW: . • IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records. Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva [online]. Přeložila Ludmila Celbová. Praha : Národní knihovna ČR, 2001. [cit. 2009-05-29]. iv, 117 s. Dostupné též na WWW: 83

• IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR). Functional Requirements for Authority Data : a Conceptual Model [online]. 2007-04-01 [cit. 2009-5-10]. 70 s. Draft. Dostupný z WWW: . • IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR). Functional Requirements for Authority Records : a Conceptual Model [online]. 2005-06-15 [cit. 2009-05-10]. 60 s. Draft. Dostupné z WWW: . • IFLA. IFLA [online]. [Haag] : IFLA, updated 2009-05-04 [cit. 2009-05-20]. IME-ICC : IFLA Meetings of Experts on an International Cataloguing Code. Dostupný z WWW: . • IFLA. Ustanovení mezinárodních principů katalogizace [online]. Přeložila Edita Lichtenbergová. 2009 [cit. 2009-06-14]. Dostupné z WWW: . • Joint Steering Committee for Revision of RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA [online]. Toronto : JSC, last updated 1 July 2009 [cit. 2009-07-10]. A brief history of AACR. Dostupný z WWW: . • Joint Steering Committee for Revision of RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA [online]. Toronto : JSC, last updated 1 July 2009 [cit. 2009-06-05]. Historic documents : Tom Delsey appointed as AACR3 editor. Dostupný z WWW: . • Joint Steering Committee for Revision of RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA [online]. Toronto : JSC, last updated 2 July 2009 [cit. 2009-07-10]. RDA: Resource Description and Access. Dostupný z WWW: . • Joint Steering Committee for Revision of RDA. RDA : Resource Description and Access : the cataloguing standard for the 21st century [online]. Toronto : JSC, 2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: .

84

• Joint Steering Committee for Revision of RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA [online]. Toronto : JSC, last updated 2 July 2009 [cit. 2009-07-10]. RDA: Resource Description and Access : frequently asked questions. Dostupný z WWW: . • Joint Steering Committee for Revision of RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA [online]. Toronto : JSC, last updated 2 July 2009 [cit. 2009-07-10]. Rule revision process: submitting proposal to revise AACR. Dostupný z WWW: . • Joint Steering Committee for Revision of RDA. RDA : Constituency review [online]. S. n. : ALA; CLA; CILIP, c 2006, last updated 23 June 2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: . • KATPOL [online]. Praha : CESNET, 1997 - [cit. 2009-07-10]. Dostupný z Internetu: < [email protected]>. Dostupný také z WWW: . • KIORGAARD, Deirdre. Draft statement of objectives and principles for RDA. Joint Steering Committee for Revision of RDA. 28 October 2008 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: . • KIORGAARD, Deirdre. Levels of description, access, and authority control. Joint Steering Committee for Revision of RDA. 1 July 2005 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: . • KIORGAARD, Deirdre. Strategic plan for RDA 2005-2009. Joint Steering Committee for Revision of RDA. Updated 28 October 2008 [cit. 2009-07-10]. Dostupný z WWW: . • KIORGAARD, Deirdre. RDA Core elements and FRBR user tasks. Joint Steering Committee for Revision of RDA. Updated 5 November 2008 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: . • KIORGAARD, Deirdre. RDA Scope and Structure. Joint Steering Committee for Revision of RDA. Updated November 2007 [cit. 2009-07-03]. Dostupný z WWW: .

85

• KUBALOVÁ, Hana. AACR2 v české katalogizační praxi. Národní knihovna. 2001, roč. 12, č. 2, s. 137-139. Dostupný též z WWW: . ISSN 1214-0678. • Library of Congress, Proposed Metodology for U.S. National Libraries RDA Test [online]. Washington (DC) : Library of Congress, March 13, 2009 [cit. 2009-0702]. Dostupný z WWW: . • LICHTENBERGOVÁ, Edita. Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi. In Knihovny současnosti 2007. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2007, s. 355-367. Dostupný též z WWW: . ISBN 978-80-86249-44-5. • LICHTENBERGOVÁ, Edita. IFLA : konference odborníků o mezinárodních katalogizačních pravidlech (Die Deutsche Bibliothek, Frankfurt nad Mohanem, 28.30.7.2003). Národní knihovna. 2003, roč. 14, č. 4, s. 270. Dostupný též z WWW: . ISSN 1214-0678. • LICHTENBERGOVÁ, Edita. Konference Cataloguing 2007: Back to Basics – and Flying into the Future. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 3 [cit. 2009-03-07]. Dostupný z WWW: . URN-NBN:cz-ik3956. ISSN 1212-5075. • LICHTENBERGOVÁ, Edita. Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace : návrh schválený IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, Frankfurt, Německo, 2003. Národní knihovna. 2003, roč. 14, č. 4, s. 271-273. Dostupný též z WWW: . ISSN 1214-0678. • Národní knihovna České republiky. Národní knihovna České republiky [online]. Praha : Národní knihovna ČR, únor 2000 [cit. 2009-07-13]. Dotazy ke katalogizaci. Dostupný z WWW: . • Národní knihovna České republiky. Národní knihovna České republiky [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 31.6.09 [cit. 2009-07-13]. Katalogizační politika :

86

katalogizace novodobých dokumentů vydaných od roku 1801. Dostupný z WWW: . • Národní knihovna České republiky. KZK : Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory [online]. Praha : Národní knihovna ČR, změněno 2.7.2009.[cit. 200907-02]. Dostupné z WWW:. • OCLC. FictionFinder : OCLC research. Dublin : OCLC, 2007 [cit. 2009-0716]. Dostupný z WWW: . • OLIVER, Chris. Changing to RDA. Feliciter [online]. 2007, vol 53, no. 7 [cit. 2009-01-15], p.250-253. Dostupný z WWW: .ISSN 0014-9802. • PATTON, Glenn E. An Introduction to FRAD. In Conference of the American Library Association, June 26 – July 2, 2008 [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupné z WWW: . • PATTON, Glenn E. FRAR : extending FRBR concepts to authority data. International Cataloguing and Bibliographic Control 2006, vol. 35, no. 2, p. 41-45. ISSN 1011-8829. • RDA-L [online]. Toronto: JSC [cit. 2009-07-30]. Dostupný z Internetu <[email protected]>. Dostupný také z WWW: . • RIVA, Pat. What you need to know about FRBR and FRAD when reading RDA. In In RDA CLA Preconference Webcast : From Rules toEntities : Cataloguing with RDA, May 29, 2009 [online]. May 29, 2009 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW: < http://tsig.wikispaces.com/file/view/RivaFRBRFRADforCLA2009.pdf>. • SCHULTZ, Nathalie. Changes to AACR2 Instructions. Joint Steering Committee for Revision of RDA. 2 July 2009 [cit. 2009-08-10]. Dostupný z WWW: . • SVENONIUS, Elaine. The intellectual foundation of information organization. Cambridge : MIT Press, 2000. xiv, 255 s. ISBN 0-262-19433-3.

87

Massachusetts – USA [online]. May 7 2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: . • TILLETT, Barbara B. What is FRBR? : a conceptual model for the bibliographic universe. Technicalities. 2003, vol. 25, no. 5, s. 11-13. Dostupný také z WWW: .

88

Seznam použitých zkratek Označené překlady termínů * byly převzaty z Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory72, ostatní jsou vlastní návrhy.

ACOC

Australian Committee on Cataloguing

Australský výbor pro katalogizaci

ALA

American Library Association

Asociace amerických knihoven *

BL CCC

British Library

Britská knihovna *

Canadian Committee on

Kanadský výbor pro

Cataloguing

katalogizaci *

Chartered Institute of CILIP

CLA CoP FRAD

Library and Information

knihovních a informačních

Professionals

profesionálů

Canadian Library Association Committee of Principals

Výbor představených

Functional Requirements

Funční požadavky na

for Authority Data

autoritní data

of Authority Numbering and Records

FRBR

72

Asociace kanadských knihoven

Functional Requirements FRANAR

Autorizovaný institut

Functional Requirements

Funkční požadavky na autoritní záznamy Funkční požadavky na

for Bibliographic Records

bibliografické záznamy *

IFLA

International Federation of Library Associations and Institutions

Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí *

JSC

Joint Steering Committee for RDA

Spojený řídící výbor pro vývoj RDA

LA

Library Association

Knihovnická asociace

Národní knihovna České republiky, KZK : Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory

89

LC OCLC

Library of Congress Online Computer Library Center, Inc

Kongresová knihovna * Automatizované knihovní středisko s interaktivním přístupem+ Popis a zpřístupnění

RDA

Resource Description and Access

zdrojů (Popis zdrojů a přístup k nim) *

Universal Bibliographic UBCIM

Univerzální

Control and International MARC bibliografická kontrola a Programme

Mezinárodní program MARC *

90

Evidence výpůjček Prohlášení: Dávám svolení k půjčování této diplomové práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury.

V Praze, 19.8. 2009. ……………………. Lenka Kárászová

Jméno

Katedra / Pracoviště

Datum

91

Podpis