UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Aneta Savarová

ČT a zemské digitální vysílání v letech 2005 až 2007: koncepce, stanoviska, postoje, praktické kroky v historickém ohlédnutí Bakalářská práce

Praha 2008

Bakalářská práce

ČT a zemské digitální vysílání v letech 2005 až 2007

2



3



Autor práce: Aneta Savarová Vedoucí práce: PhDr. Milan Šmíd Oponent práce: Datum obhajoby: 2008 Hodnocení:

4



Bibliografický záznam SAVAROVÁ, Aneta. Česká televize a zemské digitální vysílání v letech 2005 až 2007: koncepce, stanoviska, postoje a kroky v historickém ohlédnutí. Praha: Karlova univerzita, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2008. 44 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Milan Šmíd.

Anotace Bakalářská práce „Česká televize a zemské digitální vysílání v letech 2005 až 2007: koncepce, stanoviska, postoje a kroky v historickém ohlédnutí“ pojednává o vývoji zemského digitálního vysílání v České republice na příkladu České televize a jejího zpravodajského kanálu ČT24. Digitalizace televizního vysílání představuje v historii vysílání podobný posun, jakým byl nástup barevného obrazu. Přináší kvalitnější obraz i zvuk, naprosté většině diváků zlepšuje příjem signálu a umožňuje přenos většího počtu televizních, ale také rozhlasových kanálů. Aktuální rozvoj digitálního vysílání závisí na uvolňování pásem postupným vypínáním starých analogových televizních vysílačů. Tento proces by měla umožnit novela vysílacího zákona a Technický plán přechodu. Dokument vláda schválila dne 28.dubna 2008. Podle něj by mělo být analogové vysílání vypnuto do 11. listopadu 2011. Stát ale bude muset nejdřív donutit komerční televize, aby opustily analogový kmitočet, na který mají nárok až do roku 2018. Česká televize chce dosáhnout co největšího pokrytí republiky digitálním signálem do konce roku 2010. Cílem je, aby do tohoto termínu mělo digitální vysílání 90 až 95 % obyvatel.

5



Annotation This essay "The Czech television and municipal digital broadcast between years 2005 and 2007: conception, opinion, positions and proceeding in the historical hindsight" deals with evolution of municipal digital broadcasting in The Czech republic on the example of the Czech television and its news channel CT24. Digitizing of television broadcasting presents in history of telecast similar shift like a start of color image. It brings better quality of image and sound, easier reception for most of televiewers and allows transmit bigger amount of television, but also radio channels. The Actual digital broadcast development depends on zone liberation by sequential switching off old analog television transmitters. This process should be made possible with novel of broadcasting act and Technical plan of passing. The document was voted by government on 28th April. According to this legal instrument actual analog frequency shoud be switched-off till 11th November 2011. But first of all the state has to force Commercial televisions to leave the analog frequency to which they have a right till 2018. The Czech television wants to achieve the biggest possible coverage by digital signal by the end of 2010. The aim is that by the end of this term 90 - 95% of inhabitants will have a digital broadcast.

Klíčová slova Zemské digitální vysílání, analogové vysílání, Česká televize, ČT 24

Keywords Municipal digital broadcast, analog broadcast, Czech television, ČT 24

6



Prohlášení

1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Vlastní text práce bez anotací a příloh má celkem 80 251 znaků s mezerami, tj. celkem 44 normostran. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřenosti pro účely výzkumu a studia.

V Praze dne 21.5.2008

Aneta Savarová

7



Poděkování Děkuji svému konzultantovi PhDr. Milanu Šmídovi za soustavnou pomoc během přípravy této práce, jeho zkušenosti a rady s procesem zemského digitálního televizního vysílání. Dále bych chtěla poděkovat vedoucímu projektu digitalizace v ČT Ing. Pavlu Hanušovi za rozhovor a dokumentaci celého procesu v českých médiích. V neposlední řadě si vážím také odborné pomoci bývalého zástupce šéfredaktora serveru DigiZone.cz Mgr. Jana Kálala.

8



Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................10 2. Koncepce, které předcházely vzniku a rozvoji digitálního vysílání....................................11 2.1 Právní a organizační rámec digitálního vysílání...........................................................13 3. Cíle a principy přechodu na digitální vysílání v ČR ..........................................................17 3.1 Zemské digitální vysílání - charakteristika ..................................................................17 3.2 Zahájení a rozvoj digitálního vysílání v ČR v letech 2005-07......................................19 3.2.1 Digitalizace a změny na televizním trhu ...............................................................19 4. Praktické kroky České televize v historickém ohlédnutí....................................................24 4.1 ČT a zemské digitální vysílání v letech 2005 - 07........................................................31 Rok 2004 - počátky ......................................................................................................31 Rok 2005 - historický mezník ......................................................................................33 Rok 2006 - rozvoj ........................................................................................................34 Rok 2007 - zdokonalení digitálních programů ..............................................................35 4.2 Zpravodajský kanál ČT24 ...........................................................................................36 Programové schéma ČT24 ............................................................................................39 Zpravodajský portál ......................................................................................................42 5. Závěr ................................................................................................................................43 6. English Summary .............................................................................................................45 7. Seznam literatury a pramenů.............................................................................................46 8. Přílohy..............................................................................................................................48 8.1. Experimentální vysílání DVB-T.................................................................................48 8.2. Zpravodajský program ČT3 .......................................................................................49 8.3. Mapa pokrytí okolí Prahy signálem DVB-T ...............................................................50

9



1. Úvod Tato bakalářská práce má za cíl zobrazit proces digitalizace zemského vysílání v České televizi v rozmezí od roku 2005 až 2007. Jako hlavní zdroje informací se staly interní materiály ČT, informace publikované na specializovaném serveru www.digizone.cz1, dokumenty vlády ČR, které se vztahují k této problematice a v neposlední řadě také Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Českého telekomunikačního úřadu. Cenným zdrojem informací byly rovněž konzultace s ředitelem projektu digitalizace v ČT Pavlem Hanušem a bývalým zástupcem šéfredaktora výše zmiňovaného serveru Jana Kálala. Výhody digitálního přenosu už oceňují stovky miliónů lidí prakticky v celé Evropské unii, Americe a dalších zemích. Nyní k nim postupně přibývají i diváci v České republice. Aby mohlo výhody digitalizace využít co nejvíce lidí, členské země sedmadvacítky se shodly na tom, že do čtyř let uvolní prostor digitální éře. Už v roce 2009 by mohla většina českých domácností naladit možná až dvacet digitálních televizních stanic. Umožnit by jim to mohla novela vysílacího zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Stát ale bude muset nejdřív donutit komerční televize, aby opustily analogové kmitočty, na který mají nárok až do roku 2018. „Pilotem“ digitalizace v naší zemi je bezpochyby Česká televize. Do konce roku 2010 chce dosáhnout co největšího pokrytí republiky digitálním signálem. Cílem je, aby do tohoto termínu mělo digitální vysílání 90 až 95 % obyvatel. Právě televizní digitalizace umožnila vznik prvního skutečně nového kanálu – zpravodajské ČT 24, které se tato práce také věnuje. Pomocí antény a set-top boxu si ho už tři roky ladí statisíce lidí měsíčně. Kvalitnější pokrytí území televizním signálem, vyšší kvalita obrazu a zvuku, širší programová nabídka a řada nových služeb – to jsou jen některé benefity, které divákům přinese zemské digitální televizní vysílání. Přestože analogový i digitální systém vysílá ve stejných pásmech, digitální je mnohem efektivnější: místo jednoho analogového televizního programu jich dokáže vysílat v síti zhruba pět a v budoucnosti možná i více. Navíc digitálnímu vysílání nevadí odrážení signálů od překážek ani jejich překrývání. Vybrané území se proto dá pokrýt signálem snadněji a hospodárněji. 1

Dostupné na WWW:

10



2. Koncepce, které předcházely vzniku a rozvoji digitálního vysílání Digitalizace televizního vysílání představuje v historii vysílání podobný posun, jakým byl nástup barevného obrazu. Přináší kvalitnější obraz i zvuk, naprosté většině diváků zlepšuje příjem signálu a umožňuje přenos většího počtu televizních, ale také rozhlasových kanálů. Aktuální rozvoj digitálního vysílání závisí na uvolňování pásem postupným vypínáním starých analogových televizních vysílačů. První dokument, který zmiňoval digitální vysílání, vznikl v červnu v roce 1997. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předala Stálé komisi pro sdělovací prostředky text s názvem Problematika Internetu a digitálních elektronických médií 2. Dokument představil zemské digitální televizní vysílání jako technologickou novinku. V červenci 1997 podepsala Česká republika mezinárodní smlouvu na Evropské konferenci správy pošt a telekomunikací v Chesteru ve Velké Británii. Vícestranná koordinační dohoda o technických podmínkách, koordinačních principech a postupech pro zavádění zemské digitální televize3 zavázala naši zemi k několika úkolům: do roku 2005 měla zpracovat koncepci rozvoje televizního vysílání, dále musela zmapovat možnosti pokrytí ČR digitálním signálem a v neposlední řadě měla připravit půdu pro experimentální digitální vysílání. O dva roky později, v roce 1999, začala ČR teoretické úvahy promítat do praxe. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen RRTV) vyhlásila licenční řízení na experimentální zemské digitální vysílání pro rozhlas a televizi. Přihlásila se společnost Czech DVB Group 4 a České radiokomunikace 5. RRTV odsouhlasila dvouletý provoz s tím, že budou vysílat programy stávajících provozovatelů (ČT, Prima). V roce 2000 k zahájení vysílání skutečně došlo. České radiokomunikace přešly na zkušební provoz digitálního multiplexu 12. května z vysílačů Praha - město a Praha - Cukrák, Czech DVB Group 18. srpna na třech vysílačích: Ládví, Strahov a Zelený pruh. 6

2

RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ. Zpráva o stavu vysílání a činnosti RRTV (1.2. 1997 – 31.1.1998), 28.2. 1998 (cit.6.3.2008), s. 75. Dostupné na WWW: 3 Tamtéž, s. 77 4 Firma, která zajišťovala digitální vysílání českých programů přes satelitní službu Czech Link. 5 Akciová společnost, která provozuje síť terestrických vysílačů 6 RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ. Zpráva o stavu vysílání a činnosti RRTV (1.1. 2000 – 31.12.2000), 28.2. 2001 (cit.6.3.2008), s. 115. Dostupné na WWW:

11



V multiplexu Českých radiokomunikací byly zařazeny tři televizní programy: Nova, ČT 1 a ČT 2 a dva rozhlasové: ČRo 1 a ČRo 2. Multiplex Czech DVB Group obsahoval rovněž tři televizní programy: TV 3, Prima TV a ČT 1 a rozhlasovou modulaci Radia Proglas a ČRo 1. 7 V roce 2004 udělila RRTV souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu (dále jen ČTÚ), aby umožnil Českému Telecomu zahájit zkušební digitální vysílání. V témže roce, přesněji 15. července ČTÚ nabídl všem třem společnostem povolení ke zřízení a provozování tří sítí vysílačů DVB-T. Tím vznikly tři přechodné multiplexy: na síti A začaly vysílat České Radiokomunikace, B připadl společnosti Czech DVB Group, multiplex C dostal k užívání Český Telecom. Tato firma, která od 1. září 2006 vystupuje pod názvem Telefonica O2 Czech republic, zahájila experimentální vysílání 1. srpna 2004.8 V srpnu 2005 začaly v síti A vysílat programy ČT 1 a ČT2. Na začátku října se připojil i zpravodajský kanál ČT24. Veřejnoprávní televize na konci září vydala prohlášení, že chce společně s Novou přechodně využívat multiplex A. Zařazení Novy do této vysílací sítě ale podléhalo souhlasu RRTV, 19. října 2005 radní žádost schválili. 9 Řádné digitální vysílání televizních programů v Česku se stalo realitou 21. října 2005. České radiokomunikace zahájily řádné vysílání přechodného multiplexu A v Praze na kanále 25. Signál byl dostupný pro Prahu a střední Čechy. Tato nová technologie umožnila šíření mnohem většího množství programů než dosavadní analogové vysílání. Pomocí digitálních set-top boxů tak diváci v okruhu padesáti kilometrů mohli po automatickém přeladění objevit na obrazovce televizi Nova (zmizela TV Prima a Óčko), tři programy České televize (ČT 1, ČT 2, ČT 24) a pět okruhů Českého rozhlasu (ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava, ČRo Radio Česko, ČRo D-dur a ČRo Leonardo). 10 ČRo 4 – Wave se začlenil do sítě k dalším stanicím 13. ledna 2006. O necelý měsíc později už mohli větší programové nabídky využívat také obyvatelé Brna, Ostravy a okolí - řádného digitálního vysílání se dočkali 9. února 2006. Den poté už mohli sledovat také nový sportovní kanál České televize ČT 4 Sport.

7

Tamtéž, s. 115. DIGIZONE.CZ. Český Telecom bude šířit digitální televizní vysílání. 24.června 2004, (cit. 8.3.2008) Dostupné na WWW: 9 TECHNET.CZ. Nová éra: Digitální televize začala vysílat naostro. 21.10.2005, (cit. 8.3.2008). Dostupné na WWW: 10 POTŮČEK, Jan. Televize je tu, startuje řádné vysílání. DigiZone.cz. 21.10.2005, (cit. 8.3.2008). Dostupné na WWW: 8

12



K dalšímu rozšíření řádného pozemního digitálního vysílání České televize došlo 1. listopadu 2006 v Domažlicích a 1. července 2007 v Ústí nad Labem. Dne 31. srpna 2007 vypnula svoje analogové vysílání na Domažlicku Česká televize i Nova. Komerční televize se připojila ke čtyřem programům ČT a sedmi okruhům ČRo 24. prosince 2007. Programy sítě A šíří vysílač Vraní vrch. Prima v oblasti vysílá nadále analogově. Digitální vysílač Buková hora v Ústí nad Labem nabízí divákům čtyři programy České televize (ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT 4 Sport) a televizi Nova. Součástí nabídky je i sedm stanic Českého rozhlasu (Radiožurnál, Vltava, Praha, Rádio Wave, D-dur, Leonardo a Radio Česko). Televize Prima a multiplex B provozovaný firmou Czech Digital Group zvažovaly, že zahájí vysílání z Bukové hory také. Společnosti ale zatím chybí do digitální sítě další programy a televize Prima jeho celý provoz nezaplatí. 11

2.1 Právní a organizační rámec digitálního vysílání Digitální vysílání se opírá o dva základní dokumenty: Zákon o elektronických komunikacích12 a Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání 13. Legislativní zakotvení digitálního vysílání je předmětem mnoha diskuzí a sporů. Zejména kvůli tomu, zda by měla zůstat zachována původní regulace a legislativa pro analogové vysílání. Nebo by se měla vytvořit úplně nová, na míru šitá digitálnímu vysílání. 14 Problematika digitalizace spadá v současné době pod regulátory televizního vysílání, tedy Radu pro rozhlasové a televizní vysílání15 a Český telekomunikační úřad 16. Vliv má i Národní koordinační skupina pro digitalizaci17, ta ale nedisponuje takovými pravomocemi, aby propojila informační úsilí státu, veřejnoprávních a komerčních médií. Navíc se potýká s nedostatkem finančních prostředků. 11

DIGIZONE.CZ. Digitální vysílání v regionech. (cit. 8.3.2008). Dostupné na WWW: < http://regiony.digizone.cz/usti-nad-labem/> 12 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích; Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2006. 20.2. 2007 (cit. 26.2.2008). Dostupné na WWW: < http://www.mvcr.cz/micr/scripts/detail.php_id_205.html > 13 RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ. Zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. 17.5.2001, (cit.16.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/231-2001.pdf.> 14 DIGIZONE.CZ. Digitální Kocourkov. (cit. 9.3.2008). Dostupné na WWW: 15 Dostupné na WWW: 16 Dostupné na WWW:

13



Mediální legislativě se věnuje také Stálá komise pro sdělovací prostředky18, kterou zřídila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 22. dubna 1993, tedy zhruba v době vstupu soukromých médií na český trh. Komise plní dozorčí funkci nad mediálními radami. Například doporučuje sněmovně, zda má nebo nemá schválit výroční zprávu RRTV. Když sněmovna zprávu dvakrát neschválí, může radě hrozit odvolání. V lednu 2000 vznikla při RRTV první Meziresortní pracovní skupina pro digitální vysílání19. V rámci Skupiny pro digitální vysílání se problematikou zabývalo Ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Ministerstvem kultury připravilo Koncepci rozvoje digitálního televizního vysílání v České republice 20, kterou projednala Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 8. března 2001. Jeho cílem je urychlit přechod ze zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání v České republice, časově vymezit jednotlivé fáze tohoto přechodu, stanovit podmínky úplného vypnutí zemského analogového televizního vysílání a určit úlohu státu v celém procesu. Od roku 2001 se otázkou digitalizace zabývá také Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky21, která spolupracuje s ministerstvy při projednávání mediální legislativy. Jedná s RRTV a s radami veřejnoprávních mediálních institucí ohledně podmínek jejich fungování a zabývá se změnami technických a legislativních podmínek v ČR a v EU. Pro další vývoj situace byl klíčový vznik Zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání22, který nabyl účinnosti dne 4. července 2001. Dokument přišel s novinkou v podobě možnosti prakticky automatického prodlužování licencí komerčním televizím (o 12 let, jednorázový poplatek 200 milionů korun) a rádiím (o osm let). Toto prodloužení nebylo nijak navázané na spolupráci na televizní digitalizaci, jedinou výjimkou mohlo být nějaké vyšší mezinárodní nařízení. Prima si snadno prodloužila licenci do roku 2018, Nova do roku 2017. Součástí licence je i takzvaný soubor technických parametrů, díky němu si tyto televize obsadily místo v televizním prostoru až do výše uvedených let. Soubor technických parametrů 17

Dostupné na WWW: Více na WWW: 19 Dostupné na WWW: 20 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Koncepce rozvoje digitálního vysílání v ČR. 2006. (cit.16.4.2008).Dostupné na WWW: <www.mvcr.cz/micr/images/dokumenty/koncepce_rozvoje_digitalniho_vysilani_pro_vl_du_030306_final.pdf> 21 Více na WWW: < http://www.senat.cz/organy/index.php?lng=cz&ke_dni=26.02.2008&O=6&par_2=195> 22 Dostupné na WWW: 18

14



totiž určuje, na kterých kanálech a kde mohou tyto televize v České republice vysílat. Bez toho, aby se Nova a Prima vzdaly těchto kanálů dobrovolně, jim je nikdo nemůže "násilím" odebrat. Výjimkou by mohlo být jedině například závazné nařízení vlády nebo zákon. Ale v takovém případě by se Česko zase vystavilo hrozbě mezinárodních arbitráží. V roce 2004 začalo běžet licenční řízení na nové komerční televize, které by mohly začít vysílat zemskou digitální cestou. Zároveň začaly přípravy na zákonu o elektronických komunikacích, jehož součástí měla být i úprava zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání z roku 2001. Dosud totiž nebylo možné licencovat programy pro zemské digitální vysílání. Zákon o elektronických komunikacích23 byl nakonec schválený na jaře v roce 2005, ale část věnovaná digitalizaci z něj byla vyjmutá. Zůstala pouze pasáž umožňující České televizi vysílat dva další programy, a to právě zemskou digitální cestou. Navíc se v dokumentu objevil pojem veřejnoprávní multiplex. To bylo pro ČT klíčové a mohla právně čistě spustit jak vysílání ČT 24, tak později stanici ČT 4 Sport. Legislativa věnovaná komerčnímu digitálnímu vysílání byla schválená na jaře 2006 jako zákon 235/200624. Přinesla s sebou také požadavek na vydání Technického plánu přechodu zemského analogového vysílání na zemské digitální vysílání (TPP). Jeho přípravou byl pověřený Český telekomunikační úřad. První verze TPP25 vznikla už 2. srpna téhož roku. Po důrazném připomínkování především ze strany Novy a Primy ale ČTÚ nakonec dokument smetl se stolu a přepracoval ji do verze druhé. Ta se nakonec po dalším kole připomínek a dalších úpravách dočkala vydání dne 28. prosince 2006 jakožto opatření obecné povahy26. Návrh se od srpnové verze nijak nelišil, změnily se pouze termíny spouštění DVB-T a vypínání analogových kmitočtů. Podle této verze mělo dojít k přechodu na zemské digitální televizní vysílání do 10. října 2010.27 23

MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích; Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2006. 20.2. 2007 (cit. 26.2.2008). Dostupné na WWW: < http://www.mvcr.cz/micr/scripts/detail.php_id_205.html > 24 PARLAMENT ČR. Zákon č. 235/2005 Sb. Novela o rozhlasovém a televizním vysílání. 31.5.2006 (cit.2.5.2008). Dostupné na WWW: 25 ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD. Technický plán přechodu zemského analogového vysílání na zemské digitální televizní vysílání – Opatření obecné povahy č.OOP/15/XX.2006-Y (TPP). 2.8.2006, (cit. 2.5.2008). Dostupné na WWW: 26 ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD. Technický plán přechodu zemského analogového vysílání na zemské digitální televizní vysílání – Opatření obecné povahy č. OOP/15/12.2006-39 (TPP). 28.12.2006, (cit. 4.4.2008). Dostupné na WWW: 27 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání v ČR. (cit. 9.3.2008). Dostupné na WWW:

15



Zákon 235/2006 (takzvaná digitální novela - první) počítal s tím, že se současné komerční televize, to jest Nova a Prima, vyjádří do 90ti dnů od nabytí účinnosti novely k TPP. Kvůli průtahům v jeho schvalování došlo ale k paradoxní situaci: televizním vypršela už v říjnu 2006 lhůta pro přihlášení se k TPP (a získání dvou bonusových licencí). Ten byl přitom vydaný až v prosinci, což byl problém, který vedl nakonec k tomu, že byl dokument fakticky nepoužitelný. Komerční televize na přihlášení k němu neměly dost času, a tak nakonec ČTÚ na jaře 2007 sám uznal, že je to mrtvý dokument. Byť platí až do doby, než vstoupí v platnost nový Technický plán přechodu. V květnu 2007 proto představil náměstek ministra vnitra pro informatiku Zdeněk Zajíček novou, v pořadí už druhou digitální novelu. Ta navracela vítězům licenčního řízení jejich oprávnění, dala požadavek na nový Technický plán přechodu a České televizi dovolovala vysílat reklamu i po 1. lednu 2008. Přitom ke stejnému datu měla reklama v ČT prakticky skončit. (Stalo se tak kvůli novému zákonu o poplatcích 348/0528 poslaneckou iniciativou, která chtěla řešit zadluženost ČT návrhem z roku 2004 a prosadila postupné navyšování poplatku.) Přepokládalo se totiž, že v té době budou už vysílat nové digitální televize a zhruba miliarda korun, kterou ČT z reklamy získávala, přejde do jejich rozpočtů tím, že si společnosti začnou zadávat reklamu u nich. Kvůli průtahům v celém procesu se už v květnu 2008 ale vědělo, že něco takového není reálné. Druhá digitální novela (minidiginovela) jako zákon 304/0729 prošla také řadou úprav, aby byla nakonec podepsaná prezidentem 23. listopadu 2007 a začala platit od 1. ledna 2008. Podle novely už TPP nebude Opatřením obecné povahy ČTÚ, ale závaznou vládní vyhláškou. Pro Novu a Primu se v dokumentu objevila pobídka k navracení analogových kmitočtů podle TPP nejen v podobě jedné nové licence, ale i v tom, že se jim platnost stávající licence prodlouží o osm let. ČTÚ zveřejnil připomínkovou verzi nového TPP dne 20. prosince 2007. Ta si později prošla dalšími dvěma koly námitek, aby ji nakonec vláda schválila 28. dubna 2008. Dokument začne platit v polovině května. Od té doby budou mít provozovatelé televizního vysílání a operátoři 90 dní na to, aby se k jeho plnění přihlásili. Novu a Primu by za to čekala bonusová licence pro další celoplošně šířený celostátní program. TPP se ale ještě může změnit. Televize se totiž 28

PARLAMENT ČR. Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. 13.9.2005 (cit.2.5.2008). Dostupné na WWW: 29 PARLAMENT ČR. Novela zákona č. 304/07 v souvislosti s přechodem na digitální televizní vysílání. 7.12.2007 (cit.2.5.2008). Dostupné na WWW:

16



musí domluvit s operátory multiplexů na podmínkách zařazení jejich programu do konkrétní sítě, především pak na ceně za šíření signálu. 30

3. Cíle a principy přechodu na digitální vysílání v ČR 3.1 Zemské digitální vysílání - charakteristika Česká republika se v této době nachází v éře technologické televizní proměny. Od počátku vysílání prvního programu Československé televize, tedy od roku 1953, došlo k výrazným změnám nejen v programové, ale také v technické skladbě. Černobílým vysíláním počínaje, přes barevný obraz až po širokou škálu satelitních a kabelových sítí. Divákům se tak otevřely možnosti výběru zahraničních i českých programů. Většina populace však nadále zůstává u analogových vysílačů. Přechod od analogového k digitálnímu systému vysílání představuje nové možnosti jak pro vysilatele, tak pro recipienty. V této kapitole bych ráda přiblížila přínosy, nevýhody a základní rozdíly mezi analogovou a digitální televizí. Ve Slovníku mediální komunikace definuje Irena Reifová slovo televize jako elektronický systém přenosu pohyblivých (černobílých nebo barevných) obrazů spojených se zvukem, a to vzduchem z pozemních vysílačů.., ze stacionárních družic..nebo pomocí kabelových rozvodů, vždy pomocí zařízení, jež je schopno konvertovat obraz a zvuk v elektrické vlny (vysílač) a opět je rekonvertovat do viditelného světelného proudu reprodukujícího vyslaný obraz a slyšitelných vln reprodukujících zvuk (přijímač).31 Digitální systém přenosu funguje u analogového vysílání na základě rozkladu a složení obrazu a zvuku z jednotlivých částí. Při přenosu dojde k rozkladu do velkého počtu elementů, které mají číselnou hodnotu. Signál se změní na řadu čísel, která putuje z TV studia, přes kódovací zařízení až k uživateli. U analogového vysílání je nosná vlna vysílače přímo ovlivňována přenášeným obrazem nebo zvukem. Znamená to, že se její velikost a fáze plynule mění…Obraz v analogovém vysílání vytváří spojitý el. signál, který představuje rozsáhlou kapacitu, navíc podléhající řadě rušivých jevů. 32 30

POTŮČEK, Jan. TPP začne platit od poloviny května, může se ještě změnit. DigiZone.cz, 29.4.2008 (cit.2.5.2008). Dostupné na WWW: 31 REIFOVÁ, Irena a kol.: Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 259, (326 s.). 32 DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost elektronických médií. Praha: Votobia, 2004, s. 9, 10

17



A teď pojďme nastínit nevýhody a přínosy digitálního vysílání. Zdeněk Duspiva, předseda Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání v ČR, ve své práci Digitalizace jako budoucnost elektronických médií 33 považuje za základní nevýhodu vysoké náklady spojené s rozvojem nových sítí a zároveň nutnost obměny přijímačů. Pro celý systém představuje nevýhodu a zároveň riziko také souběh v rámci přechodového stavu analogu a digitálu. V tomto případě by se zdvojily náklady na straně provozovatelů. Aby bylo digitální vysílání úspěšné, je třeba dosáhnout co největšího počtu recipientů a plošného pokrytí signálu. 34 Duspiva vidí hlavní přínos digitálního vysílání v technologickém pokroku a kvalitativním a kvantitativním navýšení rozsahu i obsahu dosavadního vysílání. Digitální televize tak nemusí být jen pasivním prostředkem zábavy, ale díky interaktivitě umožní i zpětný proud dat směrem od diváka. Digitalizace umožní uplatnění prvků interaktivity a multimediálních a mobilních aplikací v oblasti kultury, zábavy i vzdělávání. 35 Výjimkou nebude ani elektronické nakupování, odbavení pošty nebo domácí bankovnictví. Obousměrný tok informací přinese novou podobu diskusních pořadů, na které bude moci divák pružně reagovat ve vztahu k moderátorovi a účastníkům diskuse. Digitální vysílání přinese také možnost zvýšení životní úrovně a vzdělání obyvatel. Zaváděním zemského digitálního vysílání se v důsledku nezbytnosti úplné inovace vysílacích sítí a milionů televizních a rozhlasových přijímačů budou generovat nové podnikatelské příležitosti v oblasti elektronického průmyslu a obchodu, a tím i vznik nových pracovních míst.36 A další benefity? Analogové, kabelové ani satelitní televize nedosahují tak kvalitního příjmu, jako je tomu u digitálního systému. Divák se například často setká se znehodnocením přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Přestože naladí celou řadu televizních programů, žádný z nich není ve vyhovující kvalitě. Pokud by byl v dosahu digitální signál, s příjmem nejsou problémy.

33

DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost elektronických médií. Praha: Votobia, 2004, 146 s. Tamtéž, s. 12 35 Tamtéž, s .13 36 Tamtéž, s.13 34

18



3.2 Zahájení a rozvoj digitálního vysílání v ČR v letech 2005-07 3.2.1 Digitalizace a změny na televizním trhu Rok 2005 znamenal řadu změn, které ovlivnily další proces digitalizace. RRTV pokračovala v licenčním řízení na nové pozice v multiplexech B a C. Stávající provozovatelé nadále vysílali experimentálně. Dne 29. září 2005 vydala Česká televize a televize Nova společné memorandum, které deklarovalo, že se do června 2007 podělí o datový tok v přechodném digitálním multiplexu A provozovaném Českými Radiokomunikacemi. Ten zatím vysílal pouze experimentálně. Jejich společné vysílání mělo tedy skončit o dva roky později, kdy Radiokomunikacím vypršela licence pro provoz multiplexu A. 37 První řádné digitální vysílání v multiplexu A zahájily České Radiokomunikace v Praze a okolí dne 21.října 2005. Společnost spustila čtyři televizní kanály: první a druhý program ČT a její zpravodajský kanál ČT24, Novu a pět rozhlasových (ČRo 2, ČRo 3, Leonardo, D-dur a Rádio Česko). Dne 22. prosince přišlo digitální vysílání do Brna a 9. února na Ostravsko. Kapacita multiplexu A ale umožňovala umístění až šesti programů. Zvýšení jeho pokrytí na 30 % populace ČR znamenalo zvýšení programové nabídky, která se v únoru 2006 rozšířila o ČRo 4 – Radio Wave a ČT4 Sport.38 Dne 23. ledna 2006 zveřejnilo Ministerstvo informatiky návrh aktualizované vládní Koncepce přechodu na zemské digitální vysílání v ČR39. Dokument schválila vláda dne 15. března společně s návrhem na vznik Národní koordinační skupiny pro digitalizaci a státní informační kampaň pro veřejnost. Dne 24. ledna RRTV oznámila, že je připravena hlasovat o projektech v licenčním řízení na digitální televizní programy v přechodných multiplexech B a C. Chtěla ale počkat na to, jak dopadne projednávání digitální novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. 37

Roční historie řádného digitálního vysílání za rok 2006. Konference DigiZone.cz – Kulatý stůl o digitalizaci, 28 stran (s.3). Praha, 31.října 2006 38 Roční historie řádného digitálního vysílání za rok 2006. Konference DigiZone.cz – Kulatý stůl o digitalizaci, 28 stran (s.5). Praha, 31.října 2006 39 VLÁDA ČR. Koncepce rozvoje digitálního televizního vysílání v ČR. 15.3.2006 (cit. 2.5.2008). Dostupné na WWW:

19



Krátkodobou experimentální licenci v přechodném multiplexu C udělila RRTV dne 15. února televizi Óčko, Top TV a TVb1. Televize začaly vysílat v Praze a v Brně 6. března, licence na obsah jim platila na 60 dní. Legislativní rámec digitálního vysílání tak začaly předbíhat nové technologie. Dne 4. dubna udělila RRTV licence v přechodných multiplexech B a C. Pozice v digitální síti B získala zpravodajská Z1, dětská televize Pohoda a regionální RTA. V síti C pak TV Barrandov, Febio a hudební Óčko. Ta se 5. května přemístila do přechodného multiplexu C v Praze, protože jeho provozovateli skončila krátkodobá licence na obsah. O deset dnů později udělila RRTV písemné vyrozumění o udělení licence úspěšným žadatelům digitálních televizí. Ve lhůtě 360ti dnů by měli zahájit vysílání. 40 Nová pravidla pro potřeby digitálního vysílání specifikovala dne 1.června 2006 takzvaná digitální novela mediálního zákona, která kromě jiného zakázala zkřížení vlastnictví digitálních sítí a programů.

41

Tento dokument zároveň ustanovil pravidla pro Technický

plán přechodu (dále jen TPP).42 Pokud provozovatelé komerčních televizí (Nova a Prima) do devadesáti dnů od tohoto data přistoupí k TPP a budou souhlasit s výměnou analogových kmitočtů za digitální, mohou požádat RRTV o udělení tzv. bonusové licence, tedy další licence pro celoplošné digitální vysílání. Proti výsledku licenčního řízení na obsazení pozic v multiplexu B a C podala 20. června žalobu společnost CET 21 (provozovatel TV Nova). K Městskému soudu v Praze se dovolalo také pět dalších společností: FTV Prima (Prima), Galaxie sport, Step PR a Minority. Jako první uspěla Nova, a tak byly 5.září 2006 licence zrušeny. Kvůli zajištění společného budoucího postupu založili úspěšní žadatelé o licenci dne 29. června Asociaci digitálních televizí a podali proti rušení licencí společně s RRTV kasační stížnost. ČTÚ zveřejnil dne 2. srpna návrh první verze TPP a zahájil třicetidenní připomínkové řízení. Dosavadní podoba dokumentu ale působila komplikace a neřešila povinnosti dotčených subjektů. Vedení ČTÚ se setkalo 24. srpna se zástupci analogových a digitálních televizí. Generální ředitel TV Nova Petr Dvořák prohlašuje, že TPP je v této podobě neschvalitelný a Nova k němu nepodá kvůli časové tísni ani žádné připomínky. 40

Roční historie řádného digitálního vysílání za rok 2006. Konference DigiZone.cz – Kulatý stůl o digitalizaci, 28 stran (s.7). Praha, 31.října 2006 41 Paragraf 17 odst. 4 zákona č. 231/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů 42 ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD. Technický plán přechodu zemského analogového vysílání na zemské digitální televizní vysílání – Opatření obecné povahy č. OOP/15/12.2006-39 (TPP). 28.12.2006, (cit. 4.4.2008). Dostupné na WWW:

20



Den poté se proti ČTÚ ohradila Regionální televizní agentura. Kritizovala hlavně to, že se v dokumentu nepočítá s regionálními televizemi.

43

Stanice od úřadu požadovaly záruku

zachování stávajícího pokrytí, což jim TPP v první verzi podle jejich mínění nenabízel. Rada ČTÚ pak dala "jízdní řád digitalizace" svému úřadu k přepracování. Naopak televize Prima neměla proti TPP žádné výhrady a dne 29. srpna požádala RRTV o vydání tzv. kompenzační licence pro druhý celoplošný digitální program. Televize Nova o bonusovou licenci nepožádala44. Konečnou verzi TPP nakonec RRTV schválila 28. prosince 2006.45 Asociace digitálních televizí vinila z komplikací Novu a vyzvala státní instituce, aby pokračovaly v přechodu na digitální vysílání bez ní. Nova podle nich žalobami proti uděleným digitálním licencím a odmítáním TPP proces blokuje.46 Nova jakožto největší hráč na českém televizním trhu, si však své výhody chtěla z pochopitelných důvodů chránit. Dne 19. října se proti rozhodnutí Městského soudu z 5. září 2006 ohradila RRTV a podala k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost. Městský soud totiž na základě žaloby TV Nova zrušil výsledek licenčního řízení na obsazení pozic v multiplexu B a C. Dne 1. listopadu spustily České Radiokomunikace vysílání multiplexu A v Domažlicích (kanál 38, vysílač Vraní vrch). Během Vánoc následovala programy ČT do Domažlic také Nova. Rok 2007 byl pro vývoj digitalizace na českém trhu ztracený. Začal odmítnutím návrhu TPP a pokračoval přes spory ohledně vypnutí zkušebního zemského analogového vysílání na Domažlicku. Na červen 2007 naplánoval ČTÚ ukončení analogového vysílání Novy a obou původních programů České televize z vysílače Vraní vrch. Analog skončil na Domažlicku jako první v celé České republice, i když jen částečně, dne 31. srpna. Šlo o první vypnutí středně velkého analogového vysílače v zemi. Měly se tím vyzkoušet reakce diváků. Pokus dopadnul celkem dobře (až na to, že Nova v listopadu analogové vysílání opět obnovila), i 43

Roční historie řádného digitálního vysílání za rok 2006. Konference DigiZone.cz – Kulatý stůl o digitalizaci, 28 stran (s.3). Praha, 31.října 2006 44 Roční historie řádného digitálního vysílání za rok 2006. Konference DigiZone.cz – Kulatý stůl o digitalizaci, 28 stran (s.10). Praha, 31.října 2006 45 KÁLAL, Jan. Co digitalizaci přinesl a vzal rok 2006. DigiZone.cz, 29.12.2006 (cit.4.4.2008). Dostupné na WWW: 46 PROHASKA, Jerry. Nova podporuje TPP, ale nepřistoupí k němu. Radiotv.cz, 3.4.2007 (cit.4.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.radiotv.cz/radio-clanky/4395/xxx.html>

21



když pětina domácností v oblasti nepřešla na digitální příjem, ale pouze otočila antény na jiné analogové vysílače v oblasti (především plzeňský Krašov). Absence Primy v digitálním multiplexu ale vedla řadu diváků na Domažlicku ke koupi satelitního přijímače.47 Kvůli spornému 12. televiznímu kanálu 48, který rušil digitální rozhlasové vysílání v Německu, bylo nutné vypnout analog také v severních Čechách. Čtyři programy ČT a sedm stanic ČRo začalo vysílat z Bukové hory na přechodném digitálním multiplexu A dne 1. července. Česká televize už se nechtěla vázat na komerční subjekty, a tak se začala připravovat na start svého vlastního veřejnoprávního multiplexu. Do konce prosince měli mít digitální vysílání k dispozici diváci na Plzeňsku, Jihlavsku a Pardubicku. Podle ČTÚ by ale digitální vysílání ČT rušilo na Pardubicku a Jihlavsku analogové kmitočty komerčních televizí, a tak nemohla začít vysílat. Televize čekala na výslednou podobu diginovely, aby věděla, jakým způsobem má vypsat veřejnou obchodní soutěž na provozovatele veřejnoprávního multiplexu. Dokument schválil Parlament ČR až na konci října a prezident ho podepsal v listopadu. ČT proto mohla vypsat veřejnou soutěž až na začátku prosince. Start veřejnoprávního multiplexu na Plzeňsku proto raději posunula na březen 2008.49 Navíc Kavčí hory připravily vlastní plán zavádění digitální sítě. Do konce roku 2008 chtějí pokrýt většinu Čech, během let 2009 a 2010 střed republiky a Moravu. ČT se nechce při zavádění vlastní digitální sítě vázat na komerční televize. Jedinou výjimkou je vypínání analogového vysílání ČT 1. 50 Dne 1. ledna 2008 vstoupil v platnost Zákon 304/2007 Sb.51 Tento dokument byl klíčový pro šest původních vítězů licenčního řízení na první digitální televize. Díky schválení „diginovely“ jim opět poběží lhůta v rozmezí 360ti dnů, kdy mohou zahájit vysílání. Dokument neotevřel dveře pouze televizi Óčko, TV Barrandov, Febio TV, TV Pohoda, RTA 47

POTŮČEK, Jan. Rok 2007 v digitalizaci: dařilo se všemu kromě DVB-T. DigiZone.cz. 27.12.2007, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/clanky/rok-2007-v-digitalizaci-darilo-se-vsemu/> 48 Na Domažlicku tento kanál využívá program ČT 2, v severních Čechách zase Nova. 49 POTŮČEK, Jan. Rok 2007 v digitalizaci: dařilo se všemu kromě DVB-T. DigiZone.cz. 27.12.2007, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/clanky/rok-2007-v-digitalizaci-darilo-se-vsemu/> 50 POTŮČEK, Jan. Veřejnoprávní multiplex: 2008 do Čech, 2009-10 na Moravu. DigiZone.cz, 7.12.2007, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/clanky/verejnopravni-multiplex-2008/> 51 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zákon 304/2007 Sb., 1.1.2008, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW:

22



a Z 1, ale také televizi Nova, Prima a dvěma sítím regionálních stanic. Pokud se totiž přihlásí k TPP a předčasně vrátí analogové kmitočty, mohou získat kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání. Nově a Primě by se navíc prodloužily licence o dalších osm let. Ostatní digitální televize si musí vyjednat podmínky, za jakých mohou obsadit některou z programových pozic v chystaných multiplexech. 52 Digitální novela sice dala provozovatelům vysílacích sítí prostor ke kreativitě, ale ČTÚ jim ho ve svém TPP omezil. „Postav síť s jakými parametry chceš, jen o tom dej dopředu všem vědět," mohli bychom parafrázovat paragrafy zákona 304/2007 Sb., které se týkají provozovatelů vysílacích sítí. Český telekomunikační úřad k tomu ve svém Technickém plánu přechodu ale operátorům dodává: „Pokud nepostavíš takovou síť, na kterou jsme spočítali pokrytí, nedostaneš žádné kmitočty navíc (i když tě nejspíš někteří diváci nenaladí)." 53 Dne 6. března 2008 požádala společnost První zpravodajská (provozovatel digitální zpravodajské televize Z 1) Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání Kompenzační licence pro celoplošné zemské digitální vysílání a také o kabelové a satelitní. 54 Bude jim platit do konce analogového vysílání. Poté může Asociace požádat o běžnou digitální licenci. Podle předběžných odhadů chce Z 1 zahájit zemské digitální vysílání na podzim 2008 v síti společnosti Czech Digital Group nebo Telefoniky O2. Televize bude vysílat i prostřednictvím internetové stránky,55 termín zahájení provozu je předběžně stanovený na květen nebo červen 2008. A právě v polovině května by měla začít platit poslední verze TPP, kterou vláda schválila 28. dubna 2008. Od té doby budou mít provozovatelé televizního vysílání a operátoři 90 dní na to, aby se k jeho plnění přihlásili. Důležité bude zejména rozhodnutí stávajících analogových televizí, protože bez jejich kmitočtů nelze vystavět všechny plánované digitální sítě. Naprosto klíčový je postoj televize Prima, jejíž kmitočty jsou potřeba nejvíce.56

52

POTŮČEK, Jan. Rok 2007 v digitalizaci: dařilo se všemu kromě DVB-T. DigiZone.cz, 27.12.2007, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/clanky/rok-2007-v-digitalizaci-darilo-se-vsemu/> 53 KÁLAL, Jan. Digitální novela dala operátorům prostor ke kreativitě, TPP jim ho omezil. DigiZone.cz, 21.12.2007, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW: 54 POTŮČEK, Jan. Z 1 požádala o licenci pro pozemní, kabelové a satelitní vysílání. DigiZone.cz, 7.3. 2008 (cit. 8.3.2008). Dostupné na WWW: 55 Více na WWW: < http://www.z1.tv> 56 POTŮČEK, Jan. Vláda projedná TPP v pondělí 28.dubna, přizvala šéfa Rady ČTÚ. DigiZone.cz, 23.4.2008 (23.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.digizone.cz/aktuality/vlada-projedna-tpp-v-pondeli-28-dubna/>

23



Podle TPP má analogové vysílání skončit do 11. listopadu 201157. (Výjimku má Jesenicko a Zlínsko, kde může analog fungovat až do června 2012). Do té doby by měly vzniknout čtyři sítě vysílačů. Veřejnoprávní bude obsahovat čtyři programy České televize a stanice Českého rozhlasu. Další tři sítě budou pro Novu, Primu a nové digitální stanice TV Barrandov, Febio TV, Óčko, TV Pohoda, RTA.58 Digitální sítě pro komerční televize by měly podle tohoto plánu odstartovat nejpozději v listopadu 2008, tedy přibližně v době, kdy vyprší novým šesti digitálním televizím lhůta pro zahájení vysílání. Minimálně tři ze šesti nových digitálních stanic (Óčko, TV Barrandov, Z 1) už deklarovaly, že by chtěly zahájit řádné zemské digitální vysílání do poloviny roku 2008. I kdyby ale TPP neprošel u současných komerčních televizí Nova a Prima, bylo by možné vybudovat dvě celoplošné digitální sítě. Jednu by obsadil veřejnoprávní multiplex a o druhou by se muselo podělit šest komerčních nováčků59.

4. Praktické kroky České televize v historickém ohlédnutí Kvůli autentičnosti této kapitoly jsem se pro informace vydala přímo ke zdroji, tedy k vedoucímu procesu digitalizace v České televizi – Pavlu Hanušovi.60 Na začátku 90. let 20. století ČT jako jediný provozovatel televizního vysílání, připravovala rekonstrukci technologického zařízení. V roce 1993 technický management ČT rozhodl o digitálním zařízení pro výrobu televizního zpravodajství. Tím byla spuštěna digitalizace výrobní základny, která trvala až do roku 1998 v rámci plánovaných rekonstrukcí.

57

Dokument původně počítal se dvěma variantami vypnutí analogu: ČTÚ navrhoval 11. listopadu 2011 a České Radiokomunikace zase červen 2012.

58

Analogové vysílání skončí v roce 2011, rozhodla vláda. Novinky.cz, 28.4.2008 (cit. 2.5.2008). Dostupné na WWW: 59 POTŮČEK, Jan. Rok 2007 v digitalizaci: dařilo se všemu kromě DVB-T. DigiZone.cz, 27.12.2007, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/clanky/rok-2007-v-digitalizaci-darilo-se-vsemu/> 60

Rozhovor v ČT jsem zaznamenala na diktafon dne 12.3.2008.

24



Digitalizace terestrického vysílání není přechod, který patří mezi tržní – tedy výměna jedné technologie za jinou. Když se v historii měnily technologie, tak to bylo na základě toho, že byla na trhu nějaká poptávka a nabídka. A proto lidé na základě svého zájmu technologii vyměnili. Pro terestrické vysílání to neplatí. Je to jediná technologická proměna v historii, která není řízena trhem a vývojem, ale administrativně. A to je princip celého přechodu na digitální vysílání. Druhá etapa se datuje od roku 1995 až do roku 2003. Podle Hanuše ale byla pouze hypotetická. Odborná veřejnost byla přesvědčena, že dojde k přechodu na digitál. Televize ke své image potřebovala deklarovat, že je připravena na digitalizaci. K tomu stačily dobře formulované texty ve výročních zprávách. Začaly se budovat taky Koncepce přechodu na digitální vysílání. Všichni totiž věřili, že se bude masově digitalizovat. Tato představa se ale během několika let ukázala jako mylná. Proces přechodu na digitální vysílání totiž výrazně ovlivnily dvě složky – ekonomická (mediální trh) a technologická. Komerční televize nestály o konkurenci, a tak bylo proti jejich zájmu vpustit do zemského vysílání nové firmy. Musely by se s nimi totiž dělit o zisky z reklamy. V úvahu by připadla i možná ztráta diváků, kteří by přišli o analog a nepořídili by si včas set-top-boxy. Tento postoj komerčních analogových televizí ještě umocnila mediální legislativa, respektive Zákon 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Dokument totiž automaticky prodloužil licence TV Nova a Prima – do roku 2017 a 2018. V této chvíli jsou tedy kmitočty blokovány licencemi a neexistuje způsob, jak je odebrat. Jedinou možností by bylo dobrovolné odevzdání kmitočtů, ale na to žádná z televizí pravděpodobně nepřistoupí. ČT se proto rozhodla pro vybudování multiplexu61 pouze s vlastními programy a okruhu Českého rozhlasu. Pokrytí totiž mohla rychle rozšířit na většinu území ČR. Podle ročenky z roku 2004 se Česká televize připravuje na přechod do digitální éry už čtyři roky. Technické zázemí rozvíjela televize podle plánu dlouhodobé strategie vedení a Rady ČT, zejména ve vysílací technice a technice objektu zpravodajství. Od září 2004 zároveň zahájila Česká televize kvalitativně novou etapu vlastního přechodu na pozemní digitální televizní vysílání v systému DVB-T. Start projektu s pracovním názvem Digitalizace České televize znamenal už ne oddělenou přípravou nových programů a služeb, ale především

61

Toto právo jí vyhradil Zákon o elektronických komunikacích z roku 2005

25



propojování všech procesů tak, aby Česká televize byla technicky, programově a provozně připravena na zahájení řádného pozemního televizního vysílání v ČR. 62 ČT neměla při vstupu do procesu digitalizace vyřešené financování. Přesto vedení smýšlelo spíš o programové stránce. Prvním krokem tedy nebyly technologické záměry, ale programové. A tak začala vznikat koncepce digitálního kanálu. Shodou okolností se potkal digitalizační proces ČT s myšlenkou tehdejšího šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala, který chtěl vytvořit zpravodajský kanál. Šámal s Hanušem tak měli společný záměr i zájem. Koncepce zpravodajského kanálu se přizpůsobila a 2.května 2005 začal vysílat digitální kanál ČT24. Chtěli jsme maximálně využít ekonomických zdrojů ČT, což by kanál výrazně zlevnilo. Od začátku byly pochybnosti, jestli je televize vůbec schopná dělat kontinuální zpravodajství. Většina tomu nevěřila. Původně měla ČT24 obsahovat magazíny, převzaté pořady podle vzoru slovenské TA3. Televize potřebovala kanál, který je flexibilní nejen z hlediska obsahu, ale i z hlediska užití na různých distribučních platformách a tento požadavek ČT24 splnila. 63 Ještě před spuštením kanálu byla televize aktivní z hlediska výstavby sítí v multiplexu A. Nešlo o sítě ve stejném pojetí, v jakém se dnes staví podle Technického plánu přechodu. Byly to sítě postavené na malých městských vysílačích.64 V době, kdy bylo zahájeno pravidelné vysílání v multiplexu A65, pokrývala Česká televize 80 % nákladů spojených s digitálním vysíláním. Televize preferovala synchronizovaný a rychlý postup všech současných vysílatelů, proto nepovažovala dočasný multiplex A za veřejnoprávní a vyzvala ostatní televize ke spolupráci na dosažení co největšího pokrytí. A to přesto, že tento postup by pro ni nebyl výhodný, neboť by posléze musela své vysílání přemístit do vlastního multiplexu. Na spolupráci pozitivně reagovala jen TV NOVA.66 Na začátku roku 2006 se díky zvýšení pokrytí multiplexu A rozšířila nabídka programů a 10. února začal vysílat ČT 4 Sport. Česká televize ho podpořila na svém prvním a druhém 62

ČESKÁ TELEVIZE. Ročenka 2004. (cit. 9.4.2008). Dostupné na WWW: 63 Skládá se totiž z programově krátkých úseků, které mohou vystupovat i samostatně. Mohou být ve video-on demand,video-pod castingu, na streamingu jako solitaire, kontinuální vysílání, nebo vysílat ze satelitu nekódovaně. ČT24 jako jediný kanál kódovaný není. 64 Existují dva základní typy sítí: založené na vysílačích velkých výkonů nebo složené z velkého množství vysílačů malých výkonů (Švédsko). 65 Dne 21.10.2005 bylo zahájeno pravidelné vysílání v multiplexu A v Praze a okolí, v prosinci v Brně a a v únoru v Ostravě. 66 Stav digitalizace zemského televizního vysílání v ČR, soukromý archív prezentace Pavla Hanuše, ČT (cit.9.4.2008).

26



programu masivní kampaní, která vysvětlovala i možnosti příjmu sportovního kanálu. Byl to zdánlivě promyšlený tah, tehdy totiž začaly XX. Zimní olympijské hry v Turíně. Většina příznivců sportu doufala, že je budou moci sledovat na novém kanálu. Klíčová utkání se ale odehrávala na ČT 2. Česká televize nabídne z XX. Zimních olympijských her v Turíně 16 dní nepřetržitého vysílání na dvou programech. Stanice ČT 2 a ČT 4 Sport přinesou 39 hodin živých přenosů a záznamů denně, přičemž až na tři případy půjde u obou kanálů o odlišný program. Olympijské studio se soustředí na kanál ČT 2, naopak program ČT 4 Sport bude spíše doplňkový a nabídne také záznamy atraktivních disciplín v divácky příznivějších časech.67 Olympijské vysílání zároveň způsobilo na přelomu ledna a února 2006 v ČR do té doby největší poptávku po set-top-boxech. Od 1. listopadu se region Domažlic stal čtvrtým místem, kde v Česku začalo zemské digitální vysílání a zároveň první oblastí, kde byl vypnut analog. Televizní vysílání mohlo po vypnutí analogu na konci prázdnin dál sledovat 99 % místních. Dvě třetiny lidí přešly na digitální příjem, zbylá třetina měla buď analogovou kabelovou přípojku, nebo si přesměrovala anténu na jiný analogový vysílač.68 Projekt měl nahradit analogové vysílání na 12. kanálu, které je již několik let rušeno vysíláním digitálního rozhlasu ze Spolkové republiky Německo a které již mělo být dávno vypnuto. 69 Dne 6. prosince západní soused analogové vysílání z vysílače Hoher Bogen ukončil, čímž se pro místní zlepšila kvalita rušené televize Prima. Na Šumavě ale bavorské změny zhoršily signál Nově, která musela od ČTÚ získat jiné frekvence. 70 K totální destrukci české digitalizace došlo po vydání druhé verze TPP71 dne 28. prosince 2006. Toto opatření obecné povahy sice přesahovalo specifika směrnice, ale ve skutečnosti mělo menší vliv než zákon. Opatření obecné povahy v podstatě pouze upravuje a specifikuje to, co nařizuje zákon. A ten nenařizoval žádný analog ani přechod na digitální vysílání. TPP bylo tedy nevymahatelné a nefunkční, protože ho nikdo nemusel plnit. 67

POTŮČEK, Jan. Začíná boj sportovních kanálů. DigiZone.cz, 10.2.2006 (cit.9.4.2008). Dostupné na WWW: 68 KÁLAL Jan. Průvodce digitálním vysíláním: Digitálně na Domažlicku. DigiZone.cz, 24.10.2007 (cit.19.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.digizone.cz/clanky/pruvodce-digitalnim-vysilanim-24/ > 69 ČESKÁ TELEVIZE. Projekt Domažlice. (cit. 8.3.2008). Dostupné na WWW: 70 KÁLAL, Jan. Signál Novy na Šumavě ruší DVB-T z Německa, řeší to ČTÚ. DigiZone.cz, 13.12.2006. (cit.19.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.digizone.cz/aktuality/signal-novy-na-sumave-rusi-dvb-t-znemecka/ > 71 První verze TPP71 vznikla už 2. srpna téhož roku. Po důrazném připomínkování především ze strany Novy a Primy ale ČTÚ nakonec dokument smetl se stolu a přepracoval ji do verze druhé.

27



Plán měl stanovit podmínky vypínání analogového vysílání. Zájmy komerčních subjektů a ČT byly ale natolik rozdílné, že dohodu v podstatě neumožnily. ČT nebyla schopna udělat kompromis, který by zastřešil dva názory: postupovat pomalu a vypínat analog v nevyhnutelných případech, nebo to udělat ihned. Televize proto k dokumentu zaujala dvě základní stanoviska: přestala vymáhat termíny a postupovala samostatně. To skončilo v březnu 2007, kdy komerční televize TPP odmítly. Díky prodloužení licencí (Nova do roku 2015, Prima do roku 2017) měly totiž velkou výhodu a dobrovolně analogové kmitočty vrátit nechtěly. ČT poté začala jednat s ČTÚ a vznikla Koncepce přechodu na digitální vysílání, kde je televize jakýmsi předskokanem, který bude terestrické vysílání táhnout sám (převážně na bázi kmitočtů ČT272). Tento dokument zliberalizoval trh, vyřešil otázku licencí a změnil postavení televize. Podle Pavla Hanuše bude přechod na digitální vysílání velmi nákladný a televize jeho financování pokryje z reklamy.73 To ale neznamená, že tento proces proběhne hladce, protože rozpor zůstal a mediální trh zůstává rozdělen s určitými příjmy a zisky. Ani po přechodu na digitál nové televize nikdy nepřeválcují nejsilnější TV Nova. Ale tím, že ČT analog vypne, nastolí na mediálním trhu jinou situaci. A na to zákonitě budou muset reagovat komerční subjekty. Věřím, že se i ony budou na digitálním vysílání nakonec podílet. To je tedy vklad ČT, který dělá na úkor sebe sama. Principem veřejnoprávní televize je zachování univerzality služby, a to nejen z hlediska obsahu, ale i distribučních platforem. Tzn., že by měla být dostupná všude tam, kde se vyskytují diváci. V červnu 2006 došlo na regionální radiokomunikační konferenci ITU v Ženevě74 k přerovnání mezinárodní koordinace kmitočtů. Díky dohodě GE06 si jednotlivé evropské země rozdělily analogové kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání. Koncepce sítě, která vstoupila v platnost 1. července 2007, směřovala k realizaci vysílačů velkých výkonů. Představa byla taková, že by se vysílalo v sítích A,B,C , kam by přešli stávající vysilatelé a mohl by se vypnout analog. Problém byl v tom, že síť A s tím vůbec nekorespondovala, protože patřila do malých městských vysílačů a v budoucnu se navíc měla překlápět. Navíc by komerční televize

72

Analogový druhý program ČT už brzy skončí a přejde na digitál.Podle TPP k tomu dojde u některých měst ze dne na den. 73 Původně měla reklama po 1. lednu 2008 v ČT prakticky skončit kvůli novému zákonu o poplatcích 348/0573 poslaneckou iniciativou, která chtěla řešit zadluženost ČT návrhem z roku 2004 a prosadila postupné navyšování poplatku. Navrátila ji až takzvaná minidiginovela, tedy výše zmiňovaný zákon 304/0773. 74 POTŮČEK, Jan. Co vyjednala Česká republika v Ženevě. DigiZone.cz, 20.6.2006, (cit.2.5.2008). Dostupné na WWW:

28



musely odevzdat kmitočty, a tím by odevzdaly i podíl na trhu. A to byl nerealistický předpoklad. Česká televize se proto pokoušela hledat nějakou dohodu, která by to vyřešila – marně. Neúspěšný návrh TPP a legislativní spory o platnost licencí nových digitálních stanic přiměly Českou televizi k ráznému kroku: na jaře v roce 2007 se rozhodla postupovat nezávisle na komerčních televizích a začala se připravovat na start svého veřejnoprávního multiplexu. Jeho spuštění ale zdrželo projednávání takzvané diginovely, tedy Zákona 231/01 o provozování rozhlasovém a televizním vysílání, podle které měla Česká televize vybrat provozovatele sítě. Sněmovna novelu schválila na konci října a prezident ji stvrdil podpisem v listopadu. ČT mohla vypsat veřejnou obchodní soutěž až začátkem prosince (s uzávěrkou 10. ledna 2008), televize proto přesunula start multiplexu na březen 200875 a připravila vlastní plán, nezávislý na vypínání analogových kmitočtů Novy a Primy, ale programu ČT 2. Digitální síť, jejíž datový tok má kromě ČT zaplnit také Český rozhlas, měla podle původního plánu začít vysílat do letošních Vánoc na Plzeňsku, Pardubicku a Jihlavsku. ČTÚ ale zjistil, že na Pardubicku a Jihlavsku by digitální vysílání ČT rušilo analogové kmitočty komerčních televizí a není ho možné spustit dříve, než zde dojde k vypnutí analogové televize. Česká televize se tedy soustředila alespoň na Plzeňsko.76 Z hlediska výstavby vysílací sítě multiplexu veřejné služby se stává ČT telekomunikačním operátorem. S tím už počítá také evropské právo, které reflektuje mimořádnost výstavby sítí. Na tu už se neaplikuje Zákon o veřejných zakázkách77. Tím, že se ČT posunula od uživatele k provozovateli multiplexu, tak se na ni vztahuje výjimka a může síť sama stavět. Podle Obchodního zákoníku78 mohla vypsat výběrové řízení, které hraje v legislativním procesu digitalizace podstatnou roli. A právě to byl pro ČT záludný problém. Výše zmiňovaný Zákon o veřejných zakázkách vyžaduje, aby bylo výběrové řízení nediskriminační. A to je z hlediska vysílání hodně neřešitelný problém. Mezinárodní koordinace využívání kmitočtů pro terestrické vysílání je totiž vždycky vázána na danou lokalitu, kvótu a výkon. Například 75

Později termín posunula na přelom května a června a nyní neurčitě hovoří o konci letních prázdnin 2008. POTŮČEK, Jan. Rok 2007 v digitalizaci: dařilo se všemu kromě DVB-T. DigiZone.cz, 27.12.2007, (cit. 19.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.digizone.cz/clanky/rok-2007-v-digitalizaci-darilo-se-vsemu/> 77 PARLAMENT ČR. Zákon 40/2004 Sb., 17.12.2003, (cit. 23.4.2008). Dostupné na WWW: 76

29



jestliže bude ČT vysílat na 49. kanálu v Českých Budějovicích – Kleť. Toto místo je zkoordinováno s určitým výkonem, a v současnosti je to pozemek, který vlastní České radiokomunikace. To v podstatě znemožňuje soutěživost, a proto nemohly být zaručeny rovné podmínky. Řešení přišlo v lednu 2008 v podobě novely Zákona 304/2007 Sb.79, která deklarovala, že ČT jakožto jediné televizi budou i nadále vyhrazeny vlastní kmitočty. Digitální televize licence už nikdy nedostanou, protože budou vyhrazeny pro multiplex, kde bude vysílat samotná televize, která se nedostane ke stejnému kmitočtu jako předtím. Podle Zákona o elektronických komunikacích80 ČT kmitočet zůstává. Termín vyhlášení výsledků výběrového řízení na technického operátora veřejnoprávního multiplexu ČT v dubnu 2008 posunula až na červen. Televize zatím nemůže říci, kolik společností se tendru zúčastní. O vítězi rozhodne generální ředitel ČT na základě doporučení výběrové komise.81 Když ČT začala vysílat terestricky, vedení řešilo i otázku dalšího programu. Televize chtěla směřovat k finálnímu stavu, tak bylo zřejmé, že čím dřív se pátý kanál vytvoří, tím líp. Tehdy se dělaly studie na typ kanálů. Už od počátků bylo jasné, že sportovní kanál bude mít televize určitě. Z těch zbývajících tří se sestavily dvě varianty s nějakou dominancí-sportovní, dokumentární, dětské vysílání. Podle průzkumů diváci preferují kanál s filmovými novinkami. Pro ČT je tato varianta z hlediska obchodního modelu nereálná.. V budoucnu proto plánuje dětský kanál. Dokumentární část by se rozložila mezi druhý a zpravodajský program.Bohužel současné konstrukce veřejnoprávního multiplexu, tak jak je dnes navrhovaná, už pátý kanál nesnese. Programově je tedy multiplex uzavřený. Ale bude ještě záležet na rozložení platforem (dalo by se vysílat satelitně, kabelově, nebo i v jiném multiplexu). Analogový druhý program ČT už brzy skončí a přejde na digitál. Místo něj se bude vysílat digitální multiplex se všemi programy - spolu s ČT1 a ČT2 i tématickými kanály ČT4 Sport a ČT24. Televize bude vypínat prakticky u některých měst ze dne na den, kvůli oddalování důležitých rozhodnutí a zdržování digitalizace ze strany TV Nova totiž ČT postupuje podle 78

VLÁDA ČR. Zákon 513/1991 Sb., 5.11.2001,(cit.24.4.2008). Dostupné na WWW: 79 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zákon 304/2007 Sb., 1.1.2008, (cit. 16.4.2008). Dostupné na WWW: 80 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích; 20.2. 2007 (cit. 26.2.2008). Dostupné na WWW: < http://www.mvcr.cz/micr/scripts/detail.php_id_205.html >

30



krizového scénáře. Uvedl to vedoucí projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš na jednání Rady ČT. „Kampaň musíme vést podle zmíněného plánu tři měsíce před vypínáním, a to už je teď napjatý termín. Budeme asi vypínat až po letní olympiádě…V půlnoci ještě poběží analogové vysílání ČT 2, ráno už budou obyvatelé chytat pouze digitálně, tzn. musí si včas pořídit set top box, satelit nebo kabelový příjem.82“ Diváky televize upozorní přímo na jejich obrazovce prostřednictvím piktogramu a také mediální kampaně. Pravděpodobně bude zřízena informační telefonní linka. V každé oblasti bude probíhat jiný způsob vypínání podle počtu převaděčů a dokrývačů závislých na vypínaném primárním vysílači ČT 2. V uvedených oblastech se nemusí ještě jednat o úplné vypnutí ČT dvojky, protože vysílače sekundární sítě signálně nezávislé na primárním vysílači zůstanou ještě nějakou dobu v provozu.83 V současné době dochází k diverzifikaci přechodu na digitální vysílání v celé Evropě. Záleží na tom, do jaké míry je určitá země závislá na terestrickém vysílání. Když je hodně závislá, je to problém. Například Německo řešit podobnou situaci nemusí, protože má pouze 2-3 % závislých diváků. Podobně je na tom i Rakousko, kde se počet závislých diváků pohybuje mezi 7 a 10ti %. Tato čísla jsou tak zanedbatelná, že může hladce proběhnout přechod na digitální vysílání. V České republice je však 75% závislost na terestrice. Z toho vyplývá, že ať už bude přechod na digitál postupný nebo rychlý, dojde k zásadnímu převratu na mediálním trhu.

4.1 ČT a zemské digitální vysílání v letech 2005 - 07 Rok 2004 - počátky 84 Česká televize se začala připravovat na pozemní digitální vysílání už v roce 2004, od května do září spolupracovala s provozovateli celoplošného pozemního televizního vysílání v celé republice. Zásadní zlom nastal dne 21. ledna, kdy vydalo Ministerstvo informatiky k připomínkovému řízení dokument nazvaný Aktualizace Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a 81

POTŮČEK, Jan. Operátora veřejnoprávního multiplexu ČT vybere až v červnu. DigiZone.cz, 23.4.2008 (cit. 23.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.digizone.cz/aktuality/operatora-verejnopravniho-multiplexu-ct/> 82 Analogová ČT 2 se nebude vypínat před olympiádou, Novinky.cz, 26.3.2008 (cit.2.5.2008). Dostupné na WWW: 83 Ve čtyřech oblastech skončí ještě letos analogová ČT2, Novinky.cz, 15.3.2008, (cit.23.4.2008). Dostupné na WWW:

31



televizní vysílání v České republice. 85 Text ale mnoho otázek nevyřešil a navíc byl v rozporu z původní verzí, a tak Česká televize spolu s ostatními provozovateli analogového celoplošného televizního vysílání vznesla námitky. Ministerstvo informatiky jejich připomínky nezohlednilo. Navíc vláda doporučila předsedům ČTÚ a RRTV, aby podle této koncepce postupovali při udělování licencí ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě. 86 Dne 21. května téhož roku se provozovatelé celoplošného vysílání rozhodli vzít situaci do vlastních rukou a založili Společnou pracovní skupinu pro přechod na DVB-T, která měla do té doby, než budou přijata legislativní a technická opatření, připravit půdu pro digitální vysílání. 87 RRTV zveřejnila 1. června dokument Další postup Rady v oblasti digitálního vysílání. 88 Dokument obsahoval plány, podle kterých se RRTV bude ubírat při vyhlášení licenčního řízení na rozhlasové a televizní zemské digitální vysílání. O devět dnů později proti textu vystoupila Česká televize, Nova a Prima. Ve společném stanovisku uvedly, že tento plán není vyhovující pro vyhlášení licenčního řízení aniž by neohrozil stabilitu České republiky.89 Na začátku září, tedy o necelé čtyři měsíce později, začala televize propojovat technickou, programovou a provozní část pro zahájení řádného pozemního digitálního vysílání. Díky projektu s názvem Digitalizace České televize vstoupila příprava zpravodajského programu ČT24 do realizační fáze. Dne 3. listopadu vyhlásila RRTV licenční řízení na programy v digitálních sítích B a C. Česká televize si pospíšila a už o dva dny později předala ČTÚ žádost o vyhrazení kmitočtů pro svůj první a druhý program a jejich doplňkových služeb v systému DVB-T. Souhlas RRTV se ale

84

ČESKÁ TELEVIZE. Ročenka 2004. (cit. 18.4.2008). Dostupné na WWW: 85 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Koncepce zahájení digitálního televizního vysílání v České republice 20042006. 21.1.2004, (cit.18.4.2008) Dostupné na WWW: 86 VLÁDA ČR. Usnesení vlády č.395 k zahájení řádného digitálního televizního vysílání. 28.4.2004, (cit.18.4.2008). Dostupné na WWW: 87 DVOŘÁK, M., JANEČEK, J., DVOŘÁK, P.: Memorandum o společném postupu při přechodu na DVB-T v České republice. Praha, 21.5.2004. 88 RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ. Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2004. 21.2.2005. Dostupné na WWW:< http://www.rrtv.cz/cz/files/zpravy/vz2004.zip> 89 DVOŘÁK, M., JANEČEK, J., DVOŘÁK, P.:Společné stanovisko České televize, TV Nova a Prima TV k dokumentu „Další postup Rady v oblasti digitálního vysílání“. Praha, 10.6.2004, (cit.18.4.2008).

32



získat nepodařilo. Česká televize se proto na konci prosince rozhodla, že prodlouží dosavadním provozovatelům experimentálního vysílání povolení k převzatému vysílání ČT 1 a ČT2. 90

Rok 2005 - historický mezník

91

Do nového roku vstoupila Česká televize ve vrcholné fázi příprav zpravodajského programu ČT24. Vedení mělo jasný cíl: zahájit jeho zkušební vysílání už na jaře. Kromě obsahových, logistických a technických změn probíhaly stavební úpravy objektu zpravodajství na Kavčích horách. Realizace zpravodajského programu měla už v té době svůj důvod - pro digitální televizi je totiž kanál základním programem. Vzhledem k nutnosti dodržovat podmínky výběrových řízení na technologie a služby Česká televize nemůže být stejně flexibilní jako komerční stanice. Dne 22. února se televizi otevřela cesta k vysílání nejen stávajících, ale i nových programů v systému DVB-T. Poslanci totiž schválili již výše zmiňovaný Zákon o elektronických komunikacích92, který televizi vyhradil veřejnoprávní multiplex. V první fázi by měl pokrývat 70 % území republiky. První a druhý program už v pozemním digitálním vysílání televize distribuovala v rámci experimentálního vysílání multiplexů společností České radiokomunikace a Czech Digital Group na pěti vysílačích malých výkonů v Praze a okolí. Zákon o elektronických komunikacích nabyl účinnosti 1. května, už o den později zahájila Česká televize jako první televizní vysilatel v zemi experimentální digitální vysílání „čtyřiadvacítky“ v multiplexu Czech Digital Group. Dostupnost programu rychle stoupala. Televize totiž přenášela signál ČT24 v rámci družicového a kabelového televizního vysílání a počet provozovatelů sítí se neustále zvyšoval. Tím ale ještě nebyl splněný předpoklad pro spuštění všech programů v systému DVB-T. Televize proto začala podnikat další kroky. Dne 20. července ČTÚ na základě její žádosti 93 vyhradil kmitočty dočasné telekomunikační sítě A pro první a druhý program. Přesně o dva měsíce později vyhověl ČTÚ dalšímu požadavku televize a vyhradil tytéž kmitočty pro 90

S výjimkou Českého Telecomu, a. s., v tomto případě muselo být vysílání na příkaz RRTV ukončeno. ČESKÁ TELEVIZE. Ročenka 2005. 29.3.2006, (cit. 18.4.2008). Dostupné na WWW: 92 MINISTERSTVO VNITRA ČR. Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích; Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2006, 20.2. 2007 (cit. 26.2.2008). Dostupné na WWW: < http://www.mvcr.cz/micr/scripts/detail.php_id_205.html > 91

33



„čtyřiadvacítku“. Přidělení kmitočtů bylo omezené do 30. června 2007. Dočasná síť obsahovala pět programů ČRo a šířila signál TV Nova. Memorandum ze dne 26. září 94 zavázalo oba vysilatele k přijetí standardů, které neomezí další vývoj DVB-T v zemi. Řádné pozemní digitální vysílání bylo v Česku zahájeno 21. října v rámci multiplexu A. Vysilatelé a provozovatelé ale byli ještě do konce prosince omezeni z hlediska technologií kvůli předchozímu experimentálnímu vysílání. Dne 5. prosince požádala televize ČTÚ o vyhrazení dalších kmitočtů, tentokrát pro nově vznikající ČT4 Sport.

Rok 2006 - rozvoj

95

Dne 10. února rozšířil programovou nabídku sportovní kanál. V rámci probíhajících Zimních olympijských her v Turíně přenášela televize denně od 9 do 24 hodin program olympiády. Na konci února už se vysílání prodloužilo o hodinu. Nabídka ČT4 Sport byla ve srovnání s ostatními sportovními kanály na českém trhu nepřekonatelná. Diváci se dočkali přímých přenosů, vzpomínkových pořadů, besed, magazínů a dokumentů. Od ledna měli k dispozici kompletní sportovní zpravodajství prostřednictvím teletextu. Velmi dynamicky se rozvíjelo také internetové vysílání, které od svého vzniku v roce 1995 vylepšilo grafiku i obsah. K dispozici byly služby s využitím principů on-demand (na vyžádání) nebo streaming (internetové vysílání) a pracovalo se také na projektech souvisejících s rozvojem mobilní televize (experimenty DVB-H a DVB-UMTS). Třeba návštěvníci portálu ČT24 nejčastěji sledovali internetové speciály věnované jednomu tématu nebo záznamy mimořádných přenosů – politických výstupů, rekonstrukce bitev.. Televize vyšla pomocí internetu výrazně vstříc divákům i v otázce digitalizace. Zřídila speciální internetové stránky k jednotlivým pořadům96, často informovala o vývoji situace ve

93

Ze dne 5.11.2004 JANEČEK, J., DVOŘÁK, P.: Memorandum o ochotě ČT a TV Nova v přechodném období společně využívat síť elektronických komunikací A pro vysílání televizních programů v systému DVB-T. Praha 26.9.2005. 95 ČESKÁ TELEVIZE. Ročenka 2006. 21.3.2006, (cit. 18.4.2008). Dostupné na WWW: 96 Dostupné na WWW: 94

34



zprávách 97 nebo v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. 98 V souvislosti s vypínáním analogového televizního vysílání v Domažlicích proběhlo dokonce několik setkání s veřejností. 99 Přesto se nepovedlo to zásadní – zpracování a vydání TPP. Plán měl stanovit podmínky vypínání analogového vysílání. Zájmy komerčních subjektů a ČT byly ale natolik rozdílné, že dohodu v podstatě neumožnily. TPP jakožto opatření obecné povahy má pouze oficiální charakter, a tak se jeho požadavky nedají vymáhat. Díky prodloužení licencí (Nova do roku 2015, Prima do roku 2017) mají komerční televize velkou výhodu a dobrovolně analogové kmitočty nevrátí. Jediným výsledkem digitalizace celého roku bylo už zmiňované vysílání v okolí Domažlic, které bylo zahájeno v listopadu.

Rok 2007 - zdokonalení digitálních programů 100 Zpravodajský kanál ČT24 od 1. ledna 2008 konečně dostál své původní koncepci a začal divákům nabízet kontinuální živý tok informací. Od 6 do 24 hodin nově vysílá profilové pořady a mimořádné přenosy (tiskové konference, semináře, společenské akce), od 24 do 6 hodin přináší krátké zprávy a reprízuje specializované pořady. To vše diváci mohou sledovat na inovovaném portálu www.ct24.cz, který byl spuštěný 8.února 2008. Podrobněji se budeme jeho koncepci věnovat v samostatné kapitole. Nepřetržité vysílání poskytoval už i sportovní kanál, který oslavil dne 10. února 2007 první narozeniny. Tvůrci zapracovali na programové pestrosti a zacílení. Zaměřili se hlavně na přímé přenosy, které kanál nabízel denně od 16 do 17 hodin a ve večerních hodinách. Řada projektů a programů se také přestala vysílat na ČT2 a přešla do schématu sportovního kanálu. Stále však zůstalo několik těch, které se vysílají duálně na obou kanálech. Tím se snížily náklady a personální nároky. 97

Více na WWW: Textový přepis OVM ze dne 8.7.2007. Dostupné na WWW: 99 POTŮČEK, Jan. Digitalizační kampaň na Domažlicku přijde na 1,5 milionu Kč. DigiZone.cz, 1.2.2007(cit.16.3.2008). Dostupné na WWW: 100 ČESKÁ TELEVIZE. Výroční zpráva o činnosti ČT v roce 2007. 26.3.2008, (cit. 18.4.2008). Dostupné na WWW: 98

35



Ve druhé polovině roku sledovanost prudce rostla a řadu příznivců si jistě program získá, až se rozšíří digitální pokrytí po celé republice. V objektu zpravodajství došlo k několika zásadním technologickým změnám, které ovlivní výrobu a vysílání v dalších letech. Všechny čtyři studiové komplexy mohou vysílat ve formátu 16 : 9. Domácí i zahraniční redakce začaly plně využívat formát XD-CAM. 101 Pro výrobu publicistických pořadů bylo vybudováno nové nelineární střihové pracoviště Avid, 102 kde bylo nainstalováno sdílené diskové pole 8 +8 TB.103 Redakce navíc může vstupovat do vysílání z celé zeměkoule prostřednictvím satelitního videotelefonu BGAN. 104 Od prosince nabízí Česká televize svým divákům na internetovém portálu Videopůjčovna ČT105 pořady, které není možné poskytovat zdarma v archivu na webu. Za cenu od 9 do 39 Kč si zde můžete stáhnout filmy a seriály. Většinu pořadů ale stále nabízí zdarma sekce iVysílání. 106 Televize poskytuje dvě celoplošné teletextové služby ČT1 a ČT2. Od roku 2007 přibyla třetí – ČT4 Sport. Na více než 1500 stránkách stránkách nabízí sportovní zpravodajství, zájmové a odborné rubriky. A právě analogová ČT2 brzy skončí ve čtyřech oblastech republiky a přejde na digitální vysílání, prakticky ze dne na den. V Plzni, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a v Praze proběhne jiný způsob vypínání podle počtu převaděčů a dokrývačů. Změna se nedotkne těch, kteří mají satelit nebo kabelové vysílání. Diváky televize včas upozorní. 107

4.2 Zpravodajský kanál ČT24 Podle šéfa digitalizace Pavla Hanuše měla veřejnost už od začátku pochybnosti, jestli je Česká televize vůbec schopná dělat kontinuální zpravodajství. Většina tomu nevěřila. Se zpravodajským programem s názvem ČT-News počítal už v roce 1998 tehdejší šéf televize Ivo Mathé. Ve své funkci už se mu ale vizi nepodařilo zrealizovat. 101

Jde o profesionální kamerový systém se zápisem na optické disky. Speciální počítačový systém pro střih příspěvků 103 Ukládá AV materiál v podobě dat na počítačové stanice s disky o velmi vysoké kapacitě 104 Jeho přenosová rychlost je 256 kbps. 105 Dostupné na WWW: 106 Dostupné na WWW: 107 Ve čtyřech oblastech skončí ještě letos analogová ČT2. Novinky.cz, 15.3.2008 (cit. 19.4.2008). Dostupné na WWW: 102

36



Další ředitel ČT Dušan Chmelíček posunul vznik digitálního zpravodajského programu na dobu neurčitou s tím, že by se v letech 2000-2001 mělo na jeho koncepci začít pracovat. Jeho nástupce Jiří Balvín chtěl zase vytvořit dva digitální kanály: ČT3 se měl zaměřit na zpravodajství, sport a aktuální publicistiku, ČT4 na dokument a vzdělávání. Jeho plány pohřbila Rada ČT, která mu v prosinci 2000 neschválila deficitní rozpočet. Se vznikem dvou kanálů souhlasil také současný ředitel Jiří Janeček. 108 Reálné plány se začaly rodit v roce 2004. O rok později se začal pod vedením někdejšího ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala a šéfredaktora zpravodajství Michala Petrova rodit koncept dnešní ČT24.109 Zpravodajský program měl původně obsahovat magazíny a převzaté pořady podle vzoru TA3, kterou na Slovensku vedl právě Zdeněk Šámal. Vycházel z koncepce ČT, která měla rozšířit kvalitní zpravodajství , včetně regionálního vysílání. Zároveň šlo o první projekt , který byl součástí realizace programu digitalizace ČT. V úseku zpravodajství začala probíhat modernizace (serverové technologie, studiového provozu, dovybavení regionálních redakcí, technologie na živé vstupy). Kromě toho už v té době měl úsek bezkonkurenční množství vstupních informačních zdrojů, technologickou základnu a výchozí kvalifikovanou pracovní silou. Bez dalších podstatných nákladů, především reorganizací výroby a vysílání, je tak mohl využít k vytvoření dalšího programu. Pomocí zpravodajského kanálu mohla televize implementovat doplňkové služby a experimentálně je ověřit v rámci programu digitalizace. Zlomový okamžik, který se nepochybně zapíše do historie ČT, nastal 2. května 2005. Hodinu po poledni veřejnoprávní televize spustila digitální experimentální vysílání zpravodajského kanálu ČT 24. Stanice jako první v České republice umožnila servis kontinuálního zpravodajství.110 Od května do září 2005 vysílal program osmnáct hodin denně, hned poté

108

ŠMÍD, Milan. Jak jsem se mýlil a nemýlil ve věci ČT24. 24.4.2008 (cit.24.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.ct24.cz/vyroci-ct24/12976-jak-jsem-se-mylil-a-nemylil-ve-veci-ct24/> 109 ČESKÁ TELEVIZE. Před třemi lety se v éteru objevila stanice ČT24. 21.4.2008 (cit.23.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.ct24.cz/vyroci-ct24/12625-pred-tremi-lety-se-v-eteru-objevila-stanice-ct24/> 110 ČESKÁ TELEVIZE. ČT zahajuje experimentální digitální vysílání. 2.5.2005(cit.4.4.2008). Dostupné na WWW:

37



přešel v souvislosti s přípravou na zahájení řádného pozemního digitálního vysílání na nepřetržitý provoz. ČT zároveň spustila také stejnojmenný internetový zpravodajský portál.111 V pražské redakci proběhla změna work-flow a pracovních návyků. Útvar zpravodajství přešel na směnný čtyřiadvacetihodinový provoz. Stávající regionální zpravodajské redakce byly podle finančních možností postupně posíleny tak, aby v každé redakci byly nejméně dva až tři štáby. Rovněž zde došlo k technologické modernizaci. Během prvního dne vysílání měl kanál technické problémy. Program ČT24 zahájil vysílání přesně ve 13:00 ze satelitu Eurobird1 v paketu Czechlink a také na internetové stránce www.ct24.cz. On-line vysílání bylo možné sledovat zhruba první půlhodinu (už v té době mělo ale problémy se zvukem), poté se internetový portál, na němž ČT spolupracuje s firmou Neris, dceřinou společností České tiskové kanceláře, zhroutil pod náporem návštěvníků. Nepřístupné byly také oficiální stránky České televize na adrese www.czech-tv.cz. Později televize stránky opět zprovoznila.112 Asi ve dvě hodiny odpoledne byla čtyřiadvacítka zařazena do programové nabídky kabelové televize UPC. Prostřednictvím satelitu, kabelových rozvodů UPC a internetu mohl tehdy kanál necelý milion diváků. Rozšíření příjmu mělo nastat až ve chvíli řádného zahájení pozemního digitálního vysílání. ČT24 měla dočasně do roku 2007 vysílat v digitální síti A, která svým signálem pokrývala zhruba tři čtvrtiny obyvatel České republiky. Když kanál odvysílal první pětiminutové zprávy (moderoval je Bohumil Klepetko), spustila se na šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala vlna kontroverzních reakcí ze strany médií. „Nový kanál zatím nemá průběžné nonstop zpravodajství, vyplňuje čas reprízami a ještě navíc porušuje principy mediální konkurence, protože vstupuje na trh v okamžiku, kdy se i jiné subjekty začínají shánět po digitální licenci, aby rozšířily programovou nabídku,“ říkali jedni. Jiní ve čtyřiadvacítku věřili a podle nich časem přinese rozvoj kreativních, a tedy i personálních zdrojů zpravodajství ČT, a může tak znamenat zpestření jednotvárné podoby týmu z obrazovky.113 Prvním šéfeditorem byl dnešní zástupce šéfredaktora a vedoucí domácí

111

ČESKÁ TELEVIZE. Ročenka 2005. 29.3.2006, (cit. 18.4.2008). Dostupné na WWW: 112 POTŮČEK, Jan. První den ČT 24: přetížený internet a čekání na Digital. Radiotv.cz, 3.5.2005 (cit.4.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.radiotv.cz/clanky/3156/prvni-den-ct24-pretizeny-internet-a-cekani-nadigital.html> 113 ČESKÁ TELEVIZE. Spuštění zpravodajské stanice ČT24 vyvolalo v médiích rozporuplné reakce. 22.4.2008, (cit.23.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.ct24.cz/vyroci-ct24/12755-spusteni-zpravodajske-stanicect24-vyvolalo-v-mediich-rozporuplne-reakce/>

38



redakce Ondřej Neumann, ke kterému se o měsíc později přidal nynější ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich. Původní programové schéma se od toho dnešního značně lišilo. Dopoledne se věsměs reprízovaly pořady z předchozího dne, vysílalo se 18 hodin denně.114 Jak vypadalo vysílání ČT24, když kanál začínal, ukáže shrnutí na další straně.

Programové schéma ČT24115 Prime time: 17:00 – 24:00 (původní zpravodajská výroba)

Základní programové typy: 1. Hlavní denní zpravodajské relace 1.a)

Zprávy (v délce 5 – 30´) – každou hodinu, hlavní relace v 18:30,

každou půlhodinu headlines 2.b)

Studio ČT24 (60´) – Po – Pá v 17:00, první zpravodajské shrnutí dne

(zprávy, diskuse, hosté ve studiu i na telefonu) 3.c)

Regiony (55´) – Po – Pá ve 20:05, co přinesl den v regionech

4.d)

Ekonomické zpravodajství (30´) – Po – Pá ve 21:30, den ve světě

ekonomiky, financí a obchodu (tři pravidelné denní pořady) 5.e)

Sport (25´) – Po – Pá ve 22:05, So ve 22:35, shrnutí událostí ve sportu

7.f) Počasí (5´) – bude součástí každé zpravodajské relace 8.g)

Poslední slovo (25´) – Po – Pá ve 23:35, noční talk-show se zajímavými

osobnostmi podle tématických oblastí 114

ČESKÁ TELEVIZE. ČT24 si za tři roky vysílání upevnila pozici na trhu a získala přízeň diváků. 21.4.2008 (cit.23.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.ct24.cz/vyroci-ct24/12698-ct24-si-za-tri-roky-vysilaniupevnila-pozici-na-trhu-a-ziskala-prizen-divaku/>

39



h) Události v kultuře (II) – rozšíření vydání zpravodajských UvK týdne

1.2.Týdeníky 1.a)

Týden v ČR (55´) – Ne ve 20:05, nejdůležitější události na domácí

scéně 2.b)

Týden ve světě (27´) – Ne ve 21:30, nejdůležitější události na světové

scéně c) Týden v ekonomice (27´) – Ne ve 21:03, nejdůležitější události v ekonomice 4.d)

Slovenský týden (27´) – So ve 21:30, aktuální sestřih zpravodajství a

publicistiky STV a TA3 5.e)

Prizma – magazín vědy a techniky

6.f) Týden ve sportu (27´) – Ne ve 22:33, nejzajímavější události ze světa sportu

3. Přebírané a sdílené pořady (ČT 1, ČT 2, Zahraničí) 1.a)

Zpravodajské: Události, Události, komentáře, Dobré ráno s ČT,

Večerník, Jihomoravský večerník, Report, Týden v regionech PHA, Týden v regionech OS, Týden v regionech BO 2.b)

Publicistické: Otázky Václava Moravce, Bez obalu, Mezi póly,

Reportéři ČT, U nás v Evropě, Za zdí, Černé ovce, Toulavá kamera, Objektiv 3.c)

Zahraniční: např. z produkce Deutsche Welle

4.d)

Dokumentární pořady (využití práva ČT opakovaně reprizovat kvalitní

dokumenty v exkluzivních časech na ČT 24 a nabídka tématických filmových festivalů spolupracujících s ČT)

115

Zdroj: Prezentace šéfa digitalizace ČT Pavla Hanuše

40



Počátky vysílání byly náročné. Rozjezd stanice připravovali titíž lidé, kteří zajišťovali tehdejší zprávy na ČT1 - polední zprávy, dvoje krátké odpolední, Večerník, Události a Události, komentáře. Tatáž skupina čítající redaktory, moderátory, zpravodajskou směnu, režiséry, kameramany, techniky a mnohé další dostala najednou úkol zajistit veškteré zprávy od šesti od rána do půlnoci.116 Není divu, že ve zpravodajství na prvním programu docházelo k chybám a diváci na tuto změnu reagovali v dopisech a na internetových diskusích. V té době se točilo na analogové kazety a stříhalo se na analogových střižnách. Dnes redaktoři natáčí ve formátu XD-Cam a využívají digitální střižny. Současné kontinuální vysílání doznalo řadu změn. Diváci můžou už od 5:59 hodin vstávat s pořadem Dobré ráno s Českou televizí, na které od 9 do 12 hodin navazuje živý pořad Před polednem. Zprávy se vysílají každou půlhodinu. Odpoledne kanál vysílá Studia ČT24, což je zpravodajsko-diskusní proud o aktuálních událostech. Zprávy jsou opět každou půlhodinu. Ke stávajícím pořadům, se kterými ČT24 zahajovala vysílání (Planeta Věda, Prizma, Evropské události) přibyla řada dalších: Světadíl, Milénium, Retro a Studio burza. Jednotlivé relace se natáčejí v pěti studiích. Z hlavního studia se vysílají Události, zprávy a některé další pořady. Ve virtuálním studiu zpovídá své hosty Václav Moravec. Ranní a dopolední vysílání se natáčí ve studiu Dobrého rána. Sportovní moderátoři využívají studio kanálu ČT4 SPORT . (Vysílání sportovního a zpravodajského programu je propojeno. Redaktoři ČT 4 Sport připravují pravidelné zpravodajství do vysílání ČT 24.) Burzovní zpravodajství se nově od letošního roku vysílá ze studia přímo z Burzovního paláce. Všechna studia prošla několika rekonstrukcemi a dnes už umožňují vysílat ve formátu 16:9.117 Zpravodajský kanál zapínají měsíčně statisíce lidí. V březnu 2006 ho sledovalo 467 tisíc domácností, teď už se číslo vyšplhalo na 1, 56 milionu.118

116

ČESKÁ TELEVIZE. ČT24 si za tři roky vysílání upevnila pozici na trhu a získala přízeň diváků. 21.4.2008 (cit.23.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.ct24.cz/vyroci-ct24/12698-ct24-si-za-tri-roky-vysilaniupevnila-pozici-na-trhu-a-ziskala-prizen-divaku/> 117 ČESKÁ TELEVIZE. ČT24 si za tři roky vysílání upevnila pozici na trhu a získala přízeň diváků. 21.4.2008 (cit.23.4.2008). Dostupné na WWW:< http://www.ct24.cz/vyroci-ct24/12698-ct24-si-za-tri-roky-vysilaniupevnila-pozici-na-trhu-a-ziskala-prizen-divaku/> 118 GERBERY, Juraj. Když procento a čtvrt není málo. Týden, 5.5.2008

41



Zpravodajský portál119 Ve stejný den, kdy začala čtyřiadvacítka vysílat, byl spuštěný web www.ct24.cz. Od současného provedení se lišil svým obsahem i layoutem. Zpravodajskou část zajišťovala agentura Neris120 a redakce se starala o videoarchiv pořadů a anonce relací, které se na kanále vysílaly. S novou podobou portálu se diváci setkali až letos – 8. února 2008. Změnil se obsah, vzhled a členění rubrik. V souladu s redesignem České televize se proměnilo i logo čtyřiadvacítky. Na stránkách se objevuje vše, co stanice vysílá (ať už jde o fotky nebo videa). Na hlavní stránce je navíc okno s živým vysíláním. Mimořádné události mohou diváci sledovat v přímém přenosu nebo ze záznamu (například letošní volba prezidenta). 121 Web ČT24 se také více propojuje se stanicí ČT24. Například některá debatní studia během prezidentské volby byla postavena na tom, že moderátor Václav Moravec vyzval diváky, aby posílali své dotazy právě prostřednictvím webu, a vybrané pak zodpovídali jeho hosté ve studiu (politologové, komentátoři deníků).122 Statistiky návštěvnosti ukazují, že počet přístupů na server zvyšuje hlavně v době mimořádných událostí (prezidentské nebo parlamentní volby). Cílovou skupinou ČT24 jsou lidé se středním a vyšším vzděláním, ekonomicky a společensky aktivní obyvatelé větších měst, se zájmem o publicistiku, zpravodajství. Program se často mění v závislosti na aktuálním dění (tiskové konference, přímé přenosy, historické události, pietní a kulturní akce). ČT 24 může sloužit jako testovací systém pro pro doplňkové služby. Některé pořady jsou interaktivní, diváci se mohou zapojit do živého vysílání například v pořadu Vedlejší efekty, a ovlivnit tak diskusi. Specializované magazíny mapují dění ve světě médií, vědy, kultury, ekonomiky, historie, přírody…Na otázky v pořadech reagují odborníci z řad politiků, novinářů, historiků… Start veřejnoprávního digitálního multiplexu přinese kanálu víc diváků. Proto televize počítá

119

ČESKÁ TELEVIZE. Výročí ČT24. Dostupné na WWW: Dceřiná společnost ČTK 121 Dostupné na WWW: 122 ČESKÁ TELEVIZE. Tři roky slaví i portál ČT24, od února v novém kabátě. 22.4.2008 (cit.23.4.2008). Dostupné na WWW: < http://www.ct24.cz/vyroci-ct24/12705-3-roky-slavi-i-portal-ct24-od-unora-v-novemkabate/> 120

42



se vznikem takzvané regionální hodinovky. Pro nejpestřejší regionální vysílání je podle něj nutné, aby do procesu vstoupil faktor internetu. 123

5. Závěr Český televizní trh čekají v letošním roce velké změny. Divákům se rozšíří nabídka o nové stanice a vzniknou i první digitální multiplexy. Čekalo se pouze na schválení Technického plánu přechodu. Jeho novou verzi vláda odhlasovala 28.dubna 2008. Dokument původně obsahoval dvě varianty vypnutí analogu: ČTÚ navrhoval 11. listopadu 2011 a České Radiokomunikace zase červen 2012. Vláda se přiklonila k návrhu ČTÚ. Současné analogové vysílání by tak mělo skončit do konce roku 2011. Pouze na Zlínsku a Jesenicku to bude o rok později. Do tří let by měly vzniknout čtyři sítě vysílačů. Veřejnoprávní bude obsahovat čtyři programy České televize a stanice Českého rozhlasu. Další tři sítě budou pro Novu, Primu a nové digitální stanice TV Barrandov, Febio TV, Óčko, TV Pohoda, RTA. Zákon už digitálnímu vysílání nebrání, vyhráno ale ještě není. Zatím totiž není jasné, jak bude přechod z analogu vypadat v praxi. K dokumentu mají připomínky dosavadní provozovatelé a operátoři. Největší výhrady mají komerční televize. Současní vysilatelé totiž musí dobrovolně vyměnit analogové kmitočty za digitální. Nelíbí se jim, že musejí dát peníze na kampaň pro přechod a že diváky nikdo nedonutí, aby si koupili set-top-boxy. Podle šéfa digitalizace v ČT Pavla Hanuše chce veřejnoprávní televize dosáhnout zákonného pokrytí 95 % do konce roku 2010. Veřejnoprávní multiplex by v současných podmínkách obsahoval čtyři programy a každý analogový signál by byl před vypnutím označen piktogramem. Nejdříve by zmizel program ČT 2 – už v červenci 2008 na Českobudějovicku. V listopadu 2011 by se končilo na Zlínsku. Zpravodajský program ČT 24 na českém trhu zatím nemá konkurenci. S podobným projektem chce v létě 2008 vstoupit na mediální scénu zpravodajská televize Z1. Otázkou je, jestli se 123

FRIDRICH, Milan. Počítáme s určitou regionální hodinovkou, DigiZone.cz, 10.4.2008, (cit.24.4.2008).

43



budou oba programy nějak překrývat. Každopádně na televizním poli zatím vždy byla Česká televize tahounem v zavádění nových technologií a ani u digitalizace tomu není jinak. Své vnitřní uspořádání měnila tak, aby byla schopna spolu s Českým rozhlasem naplnit digitální veřejnoprávní multiplex. Podobně je tomu ve všech evropských zemích, kde digitalizace probíhá a právě televize veřejné služby tam hrají klíčovou roli při přechodu na pozemní digitální vysílání. České komerční televize podobné aktivity do roku 2004 nerozvíjely. Teprve až se přiblížil okamžik, kdy bude naše země nucena vypnout analog, začaly o digitální vysílání projevovat zájem. Přechod na digitál se přesto snaží oddálit. V cestě by jim mohl stát multiplex veřejné služby – musely by víc investovat do nových programů a jednat rychle. Pro veřejnoprávní televizi představují komplikaci právě programy, respektive zákon, který určuje jejich počet. Komerční televize mohou o licence na ně žádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Na druhou stranu má Česká televize výhodu v tom, že se na digitální vysílání nejen po technické, ale i po programové stránce dlouhodobě připravovala a je schopna svou úlohu tahouna digitalizace splnit. Hlavní motivací pro přechod na digitální vysílání je hrozba vypnutí analogu a s tím spojená ztráta televizních programů. Ani tato bakalářská práce nemohla postihnout celý proces přechodu na digitální vysílání v České republice, protože je to stále ještě nedokončená věc. K absurdním situacím vede zejména absence komplexní vládní koncepce pro digitální vysílání, podle které by mohly být přijaty příslušné zákony, které by se pak staly podkladem pro rozhodování regulačních orgánů. Kvůli tomu zůstávají některé základní otázky nezodpovězené.

Dostupné na WWW:

44



6. English Summary The czech television market is going through big changes this year. The offer for televiewers is going to be extended by new channels and the first digital multiplexes will start up. It was only a question of homologation of Technical plan of passing. Its new version was voted by government 28th April 2008. The document contained two version of the analog switch-off: CTU suggested 11th November 2011 and The Czech Radiocomunications suggested June 2012. The government inclined to suggestion of CTU. Actual analog broadcast should be finished around 2011. Only in countries Zlinsko and Jesenicko it will be a year later. In three years time there should be set four nets of transmitters. The Statutory net will contain four programs of the Czech television and stations of the Czech radio. The others three nets will be for Nova, Prima and new digital stations TV Barandov, Febio TV, Ocko, TV Pohoda, RTA. Even when the broadcasting act is not in the way anymore, the battle is still not won. It's still not clear, how the pass from analog is going to be in reality. The actual entrepreneurs and operators have comments on this document. The biggest reserves have been made by commercial televisions, because the actual broadcasters have to volunteer to change an analog frequency for a digital one. They don't like that they have to give money on campaign for pass and that televiewers can't be forced to buy the set-top-box. According to the chief of digitalizing in CT Pavla Hanuse the statutory television wants to achieve legitimate coverage of 95% by the end of year 2010. The statutory multiplex would in actual conditions contain four programs and each analog signal would be marked by an icon before a switch-off. After the approval would first disappear channel CT2 - already in June 2008 in Ceskobudejovicko, finishing In November 2011 in Zlinsko. On czech market has channel CT24 no rivalry so far. In summer 2008 a news channel Z1 wants to be introduced with similar project. The question is if and how are the two programs going to overlap each other. 45



The main motivation for pass on digital broadcasting is menace of analog switch-off and connected loss of television programs. Not even this essay could implicate the whole process of pass to digital broadcasting in the Czech republic, because it's still an unfinished thing.

7. Seznam literatury a pramenů Literatura: BEDNÁŘ, Jiří: Digitální televize : populární průvodce technologií DVB-T. Praha: Sdělovací technika, 2006. BURTON, G., JIRÁK, J.: Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001. DUSPIVA, Zdeněk: Digitalizace jako budoucnost elektronických médií. Praha: Votobia, 2004, 146 s. KOUBEK, Filip: Dokument o zpravodajském programu ČT24. Česká televize, 2006 McLUHAN, Herbert Marshall: Člověk, média a elektronická kultura : Výbor z díla. Přeložili Irena Přibylová a Martin Krejza. Brno: Jota, 2000. McQUAIL, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2002. OSVALDOVÁ, B., HALADA, J. aj.: Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha: Libri, 2002. RUSS-MOHL, S., BAKIČOVÁ, H.: Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha: Grada, 2005. REIFOVÁ, Irena a kol.: Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, 326 s. THOMPSON, John B.: Média a modernita: Sociální teorie médií. Přeložil Jan Jirák. Praha : Karolinum, 2004.

46



Elektronické zdroje: DigiZone.cz. Http://www.digizone.cz DigitálníTelevize.cz. Http://www.digitalnitelevize.cz Česká televize. Http://www.ceskatelevize.cz Český telekomunikační úřad. Http://www.ctu.cz ČT24. Http://www.ct24.cz Ministerstvo informatiky ČR. Http://www.micr.cz/digitalizace Ministerstvo vnitra ČR. Http://www.mvcr.cz Novinky.cz. Http://www.novinky.cz Poslanecká sněmovna ČR. Http://www.psp.cz Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Http://www.rrtv.cz Radiotv.cz. Http://www.radiotv.cz Senát Parlamentu ČR. Http://www.senat.cz Vláda ČR. Http://portal.gov.cz

Nepublikované podklady: HANUŠ, Pavel: Stav digitalizace zemského televizního vysílání v ČR, soukromý archív prezentace. (2005).

47



8. Přílohy 8.1. Experimentální vysílání DVB-T

KAVČÍ HORY TV programy

další TV programy

vysílač DVB-T kanál 25

kodér MPEG 2

(obraz + zvuk)

rozhlasové programy

ČRo 1 ČRo 2

GPS

(obraz + zvuk)

kodér MPEG 2 (zvuk)

PRAHA-Cukrák GPS

vysílač DVB-T kanál 25

Generátor měřících signálů

data

vkladač dat

filtr

filtr

analogový vysílač ČT2 kanál 53

řídící počítač

48

sdružovač

ČT2 NOVA

kodér MPEG 2

MULTIPLEX

ČT1

PRAHA-MĚSTO

GPS



8.2. Zpravodajský program ČT3 Základní harmonogram Etapa

Zahájení

Ukončení

Etapa č.1 Příprava pilotního vysílání ČT3

1.1.2005

30.4.2005

Jednání s operátory

3.1.2005

28.1.2005

Vysílací schéma a výrobní úkol programu ČT3 na rok 2005

3. 1. 2005

31. 3. 2005

Controlling projektu ČT3

3.1.2005

31.12.2005

Kontrolní den

14.1.2005

Realizace změn v ČT v Praze, v TS Brno a Ostrava

3.1.2005

Uzavření smluv Příprava web portálu pro ČT3

1.1.2005 (žádost na RRTV by měla být podána již v lednu) 15.1.2005

Kontrolní den

4.2.2005

Zveřejnění projektu ČT3

14.2.2005 24. 1. 2005 (pouze k úvaze, zda nezveřejnit dříve... – nic nám v tom nebrání a čas pracuje proti nám)

Kontrolní den

25.2.2005

Kontrolní den

18.3.2005

31.3.2005 31.3.2005 31.3.2005

18.2.2005 28. 1. 2005

Popis Stavební úpravy Výběrová řízení na technologii Jednání s telekomunikačními operátory Organizační změny Vysílací schéma Vyjednání obchodních a technických podmínek Podmínkou je umístění v základní nabídce bez poplatku Sestavení vysílacího schématu a výrobního úkolu pro všechny fáze vysílání programu ČT3 v roce 2005, včetně pořízení dat do IIS PROVYS a SAP Ekonomické sledování projektu – středisko 413 Stav vyjednávání s telekomunikačními operátory. Výběrová řízení.Stavební úpravy. Organizační změny. Vysílací schéma. Ekonomika projektu Organizační a technické změny Smlouvy s agenturami Smlouvy s kabelovými operátory Licence na satelitní vysílání Koncepce zpravodajského portálu a příprava spuštění Smlouvy s telekomunikačními operátory. Výběrová řízení.Stavební úpravy. Příprava tiskové konference – podklady. Organizační změny, Zpravodajský portál. Vysílací schéma. Ekonomika projektu. Tisková konference-prezentace,Tisková zpráva, I. návrh PR kampaně programu ČT (v této souvislosti by měl být připraven rovněž I. návrh PR kampaně – obrazovka, tisk atd.) Stav přípravy technologie –stavební úpravy Harmonogram pro druhou etapu – 1.Varianta Stav příprav zkušebního vysílání. Organizační změny, Výběrová řízení, Vysílací schéma a výrobní úkol. Zpravodajský portál. Ekonomika projektu Stav přípravy technologie –stavební úpravy Harmonogram pro druhou etapu – 2.Varianta Stav příprav zkušebního vysílání,Výběrová řízení. Organizační změny. Zpravodajský

49



Spuštění web portálu ČT3

1.4.2005

30.4.2005

Zkušební vysílání

1.4.2005

30.4.2005

Kontrolní den

14.4.2005

8.3. Mapa pokrytí okolí Prahy signálem DVB-T

50

portál. Vysílací schéma a výrobní úkol. Ekonomika projektu Zkušební provoz portálu – omezený testovací přístup Zkušební vysílání – interní technické testovací vysílání Stav přípravy technologie –stavební úpravy Harmonogram pro druhou etapu – finální verze Stav příprav zkušebního vysílání,Výběrová řízení,Ekonomika projektu, Organizační změny



51

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents