UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie
Lenka Bílková
REÁLNÁ VIRTUALITA ANEB INTERNETOVÁ KOMUNIKACE STUDENTŮ FSV Diplomová práce
Praha 2009
Autor práce: Lenka Bílková Vedoucí práce: PhDr. Ing. Petr Soukup Oponent práce: Datum obhajoby: 2009 Hodnocení: ………………………..
2
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM Bílková, Lenka. Reálná virtualita aneb internetová komunikace studentů FSV. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, 2009. Vedoucí diplomové práce PhDr. Ing. Petr Soukup
KLÍČOVÁ SLOVA Internet, internetová komunikace, anonymita, disinhibiční efekt, virtuální přátelství, virtuální vztahy
KEY WORDS Internet, internet communication, anonymity, disinhibition effect, virtual friendships, virtual relationships
3
ABSTRAKT
Internet je fenomén, který je poslední dobou stále více probírán v rŧzných oblastech vědy. Tato práce nahlíţí na komunikační funkci internetu a vztahy na něm vytvářené či udrţované. Internet je zde zkoumán jako médium umoţňující kontakt s okolním světem. Teoretická
část
představuje
postavení
internetu
mezi
ostatními
médii
z pohledu
komunikačních teorií, věnuje se charakteristikám a specifikŧm virtuální internetové komunikace a přibliţuje tvorbu vztahŧ na internetu. Mezi specifika komunikace probíhající prostřednictvím klávesnice a obrazovky patří pocit anonymity a s tím související efekt disinhibice. Komunikující, kteří se vzájemně nevidí, jsou v komunikaci více otevření a mají méně zábran neţ při reálné komunikaci tváří v tvář. V práci jsou zkoumány tyto jevy v souvislosti se sociabilitou respondenta a s ostatními charakteristikami, jeţ mohou ovlivňovat zpŧsob internetové komunikace. V analytické části vycházím z vlastního šetření mezi studenty FSV UK. Kapitola, která je věnována tvorbě partnerských vztahŧ, je dále rozšířena o data World Internet Projectu z roku 2008.
4
ABSTRACT
The Internet is a phenomenon that has lately increased discussion in the various fields of science. This paper looks at the communicative function of the Internet and relationships it can create or maintain. The Internet is here studied as a medium allowing contact with the „outside‟ world. The theoretical segment presents the status of the Internet within other media forms in terms of communication theory, deals with the characteristics of a specific virtual web communication and the formation of relationships through the Internet. The specifics of communication via the keypad and the screen allow for anonymity, leading to the disinhibition effect. Thus, people who are communicating don‟t actually see each other, allowing for communication to be more open, permitting users to have fewer reservations compared to real face to face communication. In this paper, these phenomena are examined in the context of the respondent sociability and other characteristics that may influence Internet communication. In the analysis I convey from my own investigation among students of the FSV UK. The chapter dedicated to creating partnerships is a further extension of data from the World Internet Project 2008.
5
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Reálná virtualita aneb internetová komunikace studentů FSV vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce za pouţití pramenŧ a literatury uvedených v přiloţené bibliografii. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely studia a výzkumu.
V Praze dne 18. 5. 2009
..........................................
6
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych zde poděkovat PhDr. Ing. Petru Soukupovi za odborné vedení této práce.
7
OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................................................................. 9 2. TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 11 2. 1. VIRTUÁLNÍ INTERNETOVÁ SÍŤ, MÉDIUM DNEŠNÍ DOBY .............................................................................. 11 2.1.1. Internet z pohledu komunikačních teorií............................................................................................ 11 2.1.2. Vliv internetu na reálnou komunikaci ................................................................................................ 13 2. 2. INTERNET V ČÍSLECH ................................................................................................................................. 14 2. 3. VIRTUÁLNÍ INTERNETOVÁ KOMUNIKACE................................................................................................... 15 2. 4. ROZŠÍŘENÁ KOMUNIKACE ZAPOJENÍM SLUCHU A ZRAKU........................................................................... 16 2. 5. KONCEPT PŘÍTOMNOSTI DEFINOVANÝ VIRTUÁLNÍ REALITOU .................................................................... 17 2. 6. SLOŢKY VIRTUÁLNÍ INTERNETOVÉ KOMUNIKACE ...................................................................................... 19 2. 7. RYSY VIRTUÁLNÍ INTERNETOVÉ KOMUNIKACE .......................................................................................... 20 2. 8. IDENTITA NA INTERNETU, MNOHOSTRANNÉ IDENTITY NEBO REÁLNĚJŠÍ JÁ? .............................................. 22 2. 9. DISINHIBICE............................................................................................................................................... 24 2. 10. INTERNET JAKO PROSTŘEDÍ VÝVOJE VZTAHŦ .......................................................................................... 26 3. ANALYTICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 30 3. 1. CÍLE VÝZKUMU.......................................................................................................................................... 30 3. 2. VÝZKUMNÉ OTÁZKY.................................................................................................................................. 31 3. 3. METODOLOGIE A INFORMACE O DATOVÉM SOUBORU ................................................................................ 32 3. 4. VLIV INTERNETU NA REÁLNÉ SOCIÁLNÍ INTERAKCE .................................................................................. 32 3. 5. 1. Nejčastěji používané aplikace ........................................................................................................ 35 3. 5. 2. Typy aplikací dle uživatelů .............................................................................................................. 37 3. 6. DIMENZE ONLINE VZTAHŦ ......................................................................................................................... 41 3. 7. VIRTUÁLNÍ PŘÁTELSTVÍ ............................................................................................................................ 45 3. 8. VLIV SOCIABILITY NA VIRTUÁLNÍ INTERNETOVOU KOMUNIKACI ............................................................... 49 3. 9. VZNIK PARTNERSKÝCH VZTAHŦ NA INTERNETU ........................................................................................ 50 4. SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI ............................................................................................................... 53 5. ZÁVĚR............................................................................................................................................................. 56 6. SUMMARY ..................................................................................................................................................... 59 7. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 63 8. POUŽITÉ ZDROJE........................................................................................................................................ 64 9. SEZNAM TABULEK V PŘÍLOHÁCH ........................................................................................................ 67 10. PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 68 10. 1. ZVACÍ EMAIL ....................................................................................................................................... 68 10. 2. TABULKY ............................................................................................................................................. 68 10. 3. DOTAZNÍK ............................................................................................................................................ 81 11. PROJEKT DIPLOMOVÉ PRÁCE ............................................................................................................. 87
8
1. ÚVOD S postupným rozvojem technologií a snadnějšími moţnostmi přístupu na webové sítě se virtuální internetová komunikace stává jedním z významných zpŧsobŧ sociální interakce. Dle určitých teorií komunikace skrz internet usnadňuje interakci a sniţuje obavu z komunikace probíhající tváří v tvář. V tomto případě by tedy komunikace pomocí internetu umoţňovala zvláště uzavřenějšímu jedinci, jeţ má zábrany v komunikaci tváří v tvář, větší moţnost navázání nových vztahŧ, rozšiřování jeho sociální sítě a zlepšování komunikačních dovedností. Zastánci opačné hypotézy jsou toho názoru, ţe častá komunikace ve virtuální realitě naopak sílu osobních vazeb oslabuje a jedinec se stává izolovanějším a více osamělým. Virtuální internetová komunikace odehrávající se v prostředí klávesnice-obrazovka v porovnání s komunikací fyzickou postrádá zapojení smyslŧ sluchu, čichu a hmatu. V komunikaci tváří v tvář se opíráme z velké části o nonverbální komunikaci-mimiku, oční kontakt, gesta, pozici těla, stejně jako o tón hlasu, tempo mluvy, hlasitost, intonaci. Do komunikace vstupují i faktory identifikace daného člověka-pohlaví, věk, etnikum…, coţ je při online komunikaci skryto.1 Internetová komunikace je specifická zaměřením na textovou část sdělení. Komunikující se cítí méně svázáni díky určité míře anonymity a neviditelnosti, kterou internetové médium poskytuje. Internet bývá často vnímán jako prostředí bez závazkŧ a zábran. Tento jev, známý pod pojmem disinhibiční efekt, mŧţe vést komunikující uţivatele internetu k větší otevřenosti. Některými jedinci je internetová síť povaţována za prostředí, kde mají lepší moţnost vyjádření sebe sama. Své „reálné já“(real me) identifikují s internetem. Internet jako studnice nepřeberného mnoţství kontaktŧ bývá mnohými vyuţíván také kvŧli moţnosti navázat vztah s lidmi sdílející specifické zájmy, je jim zde umoţněno sdílet s nimi jinou část své identity. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a analytické. V teoretické části se věnuji pohledŧm na virtuální internetovou síť z hlediska komunikačních teorií a charakteristikám virtuální internetové komunikace za přiblíţení tvorby vztahŧ na internetu. V analytické části vycházím z vlastního online dotazníkového šetření provedeného mezi studenty Fakulty sociálních věd UK a z dat World Internet Projectu 2008. Data studentŧ FSV byla sesbírána online dotazníkem. Z podstaty tohoto typu šetření tedy vyplývá, ţe se nejednalo o náhodný
1
Vlastní překlad-Clarke, P. 2000 The Internet as a Medium for Qualitative Research, www.und.ac.za/users/clarke/web2000/pc.pdf, str. 8
9
výběr a výsledky výzkumu nelze zobecňovat, spíše jde o bliţší pochopení reality virtuálních vztahŧ. Pojítkem kapitol analytické části jsou vztahy internetem vytvářené a udrţované. Čas strávený na internetu mŧţe ukrajovat z času věnovanému reálné komunikaci s blízkými nebo naopak kontakty upevňovat. Předpokládám, ţe internet je u mladé generace oblíbený komunikační nástroj pro posilování kontaktŧ s prostorově vzdálenými osobami. Další část je věnovaná nejpouţívanějším internetovým aplikacím z hlediska charakteristik uţivatelŧ (míry sociability, disinhibice, identifikace sama sebe na internetu). Virtuální přátelství realizovaná v prostředí internetového média nabízí komunikujícím určité dimenze v porovnání s přátelstvími reálnými, srovnání virtuálních a reálných přátelství umoţňuje lépe odkrýt specifika virtuálních přátelství. Tématem poslední kapitoly je role internetu z hlediska navazování partnerských vztahŧ. Cílem této práce není zobecnit závěry z výzkumu vyplývající, ale spíše naznačit, jakým oblastem by se mohla teorie virtuální internetové komunikace dále blíţe věnovat.
10
2. TEORETICKÁ ČÁST
2. 1. Virtuální internetová síť, médium dnešní doby 2.1.1. Internet z pohledu komunikačních teorií S postupným rozvojem se dle Lévyho stává internet více univerzálním a svět informací méně totalizujícím. Jedním z nejdŧleţitějších aspektŧ je to, ţe poskytuje alternativu k masovým komunikačním médiím, které šíří organizované, programované obsahy z centrálního bodu k velkému počtu anonymních, pasivních a izolovaných příjemcŧ. S uţíváním internetu jsou překonána média tzv. prvního mediálního věku, která jsou charakterizována komunikací od jednoho k více, jednosměrnou, centralizovanou komunikací, fragmentují geografické komunity v popření interaktivity a homogenizace kulturních forem (Lévy 2001 dle Holmes 2005, str. 9). Podstatou médií druhého věku, tzv. nových elektronických médií, je vizuální zobrazovací jednotka spojená s počítačovou sítí. Na rozdíl od médií prvního věku jsou tato média decentralizovaná (zprostředkovaný obsah a jeho výběr nespočívá na tom, kdo komunikovaný obsah dodává), interaktivní (příjemce si mŧţe vybírat obsahy, vyměňovat si obsahy, spojit se s jinými příjemci atd.) a jejich forma, obsah i uţití je flexibilní (McQuail 2002, str. 41). Tab. 1: Rozdíl mezi médii prvního a druhého věku
Média prvního věku (vysílající) Centralizované (menšina hovoří k většině) Jednosměrná komunikace Náchylné ke státní kontrole Účastníci jsou fragmentovaní a tvoří masu Ovlivňuje uvědomění
Média druhého věku (interakční) Decentralizované Dvousměrná komunikace Vyhýbá se státní kontrole Účastníci si udrţují svou individualitu Ovlivňuje individuální časoprostorovou zkušenost
Zdroj: Holmes 2005, str.9
Základním rysem médií druhého věku je jiţ výše zmíněná interaktivita. Změny, jeţ tato média přinesla, spočívají ve vzrŧstu moţností interpersonální interakce.
Z hlediska
dŧsledku těchto změn navrhují J. L. Bordewijk a B. van Kaam model typologie toku informací:
11
Obrázek 1: Typologie toku informací v komunikačním modelu
Ovládání zdroje informací Centrální Ovládání času
Centrální
Individuální
Projev
Registrace
Konzultace
Konverzace
a výběru tématu Individuální
Zdroj: McQuail 2002, str. 80
Projevem je informace šířena z jednoho centra k mnoha koncovým příjemcŧm. Jedná se o typicky jednosměrnou komunikaci k početnému publiku, přičemţ je zde málo příleţitostí ke zpětné vazbě. Místo a čas jsou určovány podavatelem. V konverzaci na sebe pŧsobí komunikující navzájem a přímo. Ačkoliv tímto zpŧsobem zprostředkovaná elektronická komunikace má centrum, to nehraje v komunikační události roli. Při konverzační komunikaci jsou si komunikující rovni. Podstatou konzultace je hledání informací v centrálním skladu informací. Místo a téma konzultace je určováno příjemcem. Registrací je chápána opačná situace, neţ je tomu u konzultace. Centrum zde poţaduje informace od účastníkŧ. Jedná se například o podchycení plateb od zákazníkŧ, zaznamenávání telefonických hovorŧ atd. Shromaţďování informací se často děje bez upozornění jednotlivcŧ. Sloţka projevu v modelu představuje média prvního věku. Na jejím základě se mohl vyvinout konzultační model a s novými médii se zároveň prosazuje konverzační, interaktivní komunikace. V modelu naznačené šipky ukazují směr přesunu těţiště toku informací od konverzačního ke konzultačnímu modelu. Neznamená to ovšem, ţe sloţka projevu musí ustupovat do pozadí, ale mŧţe nabývat nových podob soustředěním komunikace na malou skupinu diferencovaného publika, jeţ se zformuje na základě společného zájmu či informační potřeby (McQuail 2002, str. 78–81).
12
2.1.2. Vliv internetu na reálnou komunikaci Prostředí virtuální internetové sítě2 je některými označováno jako svět sám o sobě. Moţnosti jeho vyuţití jsou rozmanité. Vyuţíváme jej k práci, jako prostředek ke vzdělávání, nacházíme zde zajímavé informace, stejně jako zábavu. V neposlední řadě slouţí internet také jako komunikační médium. S jeho postupným rozvojem se počínaly objevovat názory negativního vlivu internetu na lidskou komunikaci. Na internet tyto teorie pohlíţí spíše jako na katalyzátor vztahŧ a komunikace. Gergen označuje společnost komunikujících na internetu jako „saturovaná já“. Saturovaná já, sama a izolovaná, zaţívají pocit světa práce a volného času jako prostoru konstruovaného kulturními produkty a sociálními fikcemi (Riva, Davide 2001, str. 41). Teoretik virtuální komunikace Lévy vidí rozvoj elektronické komunikace optimističtěji:
„Ve většině případŧ je omyl povaţovat vztahy mezi starým a novým
mechanismem komunikace za substituční. Film nenahradil divadlo, ale posunul ho jinam. Od té doby, co píšeme, na sebe nemluvíme o nic méně, ale jinak. Milostné dopisy nebrání milencŧm v polibku. Osoby, které nejvíce telefonují, se často setkávají s největším počtem lidí. Rozvoj virtuálních společenství je doprovázen všeobecným rozvojem kontaktŧ a interakcí nejrŧznějších typŧ. Vidina jednotlivce „izolovaného před svou obrazovkou“ vychází spíše z klamné představy neţ ze sociologického prŧzkumu“ (Lévy 2000, str. 115). Marshall McLuhan označuje elektronická média za prostředek spojující svět v „globální vesnici“. Z mechanického, objektivního, nezúčastněného a „vizuálního“světa tisku byla společnost změněna pomocí satelitu a jiných přenosŧ na svět elektronický, tj. svět, jenţ je vnořený, zúčastněný, bezprostřední a akustický. V této souvislosti hovoří McLuhan o novém „tribálním“ (kmenovém) elektronickém vědomí, které nahradí individuální kulturu, jeţ vládla od vynálezu tiskařského lisu (Horrocks 2002, str. 9–10). „ Nyní ţijeme v globální vesnici“, prohlašuje McLuhan, „ v simultánním dění. Vrátili jsme se do akustického prostoru. Začali jsme znovu strukturovat prapŧvodní cit, kmenové emoce (od nichţ nás oddělilo několik málo století gramotnosti) kultury, která předcházela vynálezu písma a tisku.“ Vztah mezi člověkem a prostředím byl změněn s příchodem gramotnosti. Předchozí společnost byla 2
Virtuální komunikace je komunikací odehrávající se mimo reálný prostor. Pojem virtuální se nevztahuje jen k internetu. Virtuální komunikace zahrnuje kromě internetové i jiné telekomunikační sítě, proto pouţívám úplný název virtuální internetová síť.
13
„akustická“, komunikace zahrnovala vysoce interaktivní výměny, ústřední byla role řeči a naslouchání. Vizuální oproti orálnímu a akustickému bylo zdŧrazněno písmem: „Husí brk ukončil hovory, zrušil tajemství, dal nám uzavřený prostor a města, vytvořil cesty, armády a byrokracie“ (McLuhan 1970 dle Horrocks 2002, str. 41). Zatímco tisk izoloval čtenáře, tak elektronická média přinášejí v Luhanově pojetí sjednocení. McLuhan chápe elektronickou technologii jako vrchol principu smyslové harmonie, prŧhlednosti a bezprostřednosti, ve které mají všechny smysly schopnost pracovat v navzájem vyrovnaném vztahu (Horrocks 2002, str. 42).
2. 2. Internet v číslech Celkový počet internetových uţivatelŧ na světě je podle údajŧ World internet statistics přes jednu a pŧl miliardy. 3 Mezi lety 2000 a 2008 došlo k 336 procentnímu nárŧstu, největší boom v této oblasti probíhá poslední dobou v rozvojových zemích, internet se postupně dostává i na místa, kde by jej člověk nečekal, jako například na Mount Everest do výšky 5300 metrŧ.4 Zúţím-li pohled na Českou republiku, tak podíl dospělé populace pouţívající internet je podle posledních údajŧ zveřejněných Českým statistickým úřadem 54 %. Tyto údaje pochází z druhého čtvrtletí roku 2008, kdy bylo prováděno šetření o vyuţívání informačních a komunikačních technologií v českých domácnostech.5 Dle očekávání internet nejvíce vyuţívá mladá generace. Ve věkové kategorii 16–24 let internet vyuţívá 90 % populace, pro věkovou kategorii 25–34 let je procento uţivatelŧ 74 % a dále se s věkem postupně sniţuje- 69 % pro lidi ve věku 34–44 let, 56 % ve věkové kategorii 45–54 let, 33 % z věkové kategorie 55–64 let a 6 % z věkové kategorie starší 65 let. 6 Nejoblíbenější aktivitou českých uţivatelŧ internetu je komunikace, a to zejména pouţívání elektronické pošty (přijímání a posílání emailŧ), kterou vyuţívá 88 % všech uţivatelŧ internetu. Podíl jednotlivcŧ vyuţívajících moţnosti telefonování přes internet je 3
http://internetworldstats.com/stats.htm http://www.vnunet.com/vnunet/news/2121365/internet-cafe-opens-mount-everest 5 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pouzivani_informacnich_technologii_jednotlivci 6 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/1_kolik_a_kdo_z_nas_pouziva_internet 4
14
37% a 28 % uţivatelŧ komunikuje prostřednictvím programŧ typu instant messenger7. Další oblíbenou činností prováděnou na internetu je vyhledávání informací týkajících se rŧznorodých oblastí.
2. 3. Virtuální internetová komunikace
Stěţejním tématem této práce je virtuální internetová komunikace. Moţnosti komunikace, jeţ internet nabízí, jsou široké z hlediska pouţívaných aplikací i zapojení smyslŧ. Pro lepší uchopení problematiky zde uvádím základní dělení virtuální internetové komunikace. 1) Z hlediska časového okamţiku, kdy komunikace probíhá, je rozlišována komunikace synchronní a asynchronní. V případě synchronní komunikace jsou komunikující strany připojeny k internetu ve stejný okamţik. Komunikace probíhá „online“, v reálném čase. Asynchronní komunikace přítomnost u počítače v daném čase nevyţaduje, komunikující si vyzvednou zprávu poté, co se připojí k internetu. Mnohé komunikující servery nabízejí moţnost obou typŧ komunikace. Lze zde zanechat vzkaz na virtuální nástěnce, stejně jako chatovat (Šmahel 2003, str. 102). 2) Z hlediska smyslového zapojení lze rozlišovat komunikaci textovou a rozšířenou komunikaci za pomocí zapojení smyslŧ zraku a sluchu: Textová komunikace Psaný text tvoří dosud velkou většinu komunikace přes internet. Mezi výhody vztahŧ zprostředkovaných textově patří moţnost asynchronní komunikace. Komunikace se nemusí odehrávat v reálném čase, lze tedy odpovědět v okamţiku, kdy se to komunikujícímu hodí. Písemné dialogy mohou zahrnovat jiné psychické mechanismy, neţ jsou obsaţené v přímém rozhovoru dvou osob. Mohou odráţet odlišný kognitivní styl umoţňující lidem být více expresivní, kreativní a organizovaní. Někteří se cítí lépe při vyjadřování psaným slovem. Textově zprostředkovanou interakci lze nahrávat a konverzace tak lze zpětně dohledat. Některé textové vztahy mají tendenci vyústit v disinhibiční efekt (Efekt disinhibice souvisí s podstatou média internetu projevující se menšími zábranami neţ v reálném ţivotě, absencí 7
Instant messenger je program umoţňující online výměnu vzkazŧ mezi uţivateli v reálném čase. Uţivatelé mohou sledovat, kteří přátelé jsou připojeni a posílat jim zprávy. Nejznámějším programem tohoto typu v České republice je ICQ, v zahraničí je oblíbený Messenger.
15
úzkosti ze sociálních situací a ztráty obav z odhalení sebe sama. Komunikující jsou více otevřenější ke sdělení, k němuţ by se v osobním kontaktu zdráhali8).
2. 4. Rozšířená komunikace zapojením sluchu a zraku Lidský hlas je bohatý na významy a emoce. K navození pocitŧ radosti a pohody mnohdy postačuje zvuk hlasu blízké osoby. Při tomto typu komunikace nedochází tak často k nedorozumění vzniklému přenosem vlastních významŧ do psaných slov. Psycholog Zbyněk Vybíral zabývající se lidskou komunikací se k tomu vyjadřuje následovně: „Kdyţ chce mluvčí zabránit nedorozumění, mŧţe dodat „správný klíč k dekódování“: např. mrknutím, posunkem, ironickým správným tónem, ale také dopovězením, zopakováním. Vţdy se předpokládá schopnost příjemce dekódovat díky naznačenému určitým zpŧsobem obsah. Často jde o velmi závaţná data, z nichţ většina se ztratí písemným přepisem, neboť na papíře zŧstávají jen slova bez zaznamenání dŧrazŧ, pauz, modulace či mimického doprovodu“ (Vybíral 2000, str. 89). Stejně jako psanou komunikaci i tuto lze uchovat pro případnou pozdější reflexi. Zrakové zapojení v komunikaci umoţňuje širší smyslové vnímání a s tím související moţnost číst v řeči těla komunikující osoby, ačkoliv i tento typ audiovisuálního setkání je zprostředkovaný pouze na obrazovkách. 9 I kdyţ internetová komunikace jiţ umoţňuje zapojení smyslŧ sluchu a zraku v komunikaci, textová komunikace je nejčastější formou komunikace. Příčinou tohoto jevu je dle Šmahela moţnost podněcování fantazie, jeţ dělá virtuální svět přitaţlivý a krásný (Šmahel 2003, str. 135). Naši identitu vyjadřujeme oblečením, jeţ nosíme, řečí těla, kariérou či koníčky. Tyto věci lze povaţovat za média, kterými komunikujeme, to, kým jsme. Podobně i ve virtuálním prostoru si lidé vybírají určitý komunikační kanál, kterým se vyjadřují. Existují rŧzné moţnosti a kombinace moţností vedoucí ke specifickým atributŧm identity. Lidé spoléhající se na textovou komunikaci preferují sémantiku jazyka, dávají větší dŧraz na slova na rozdíl od „vizualizátorŧ“, kteří dávají dŧraz spíše na symbolické a holistické úvahy vyjádřené avatary10. Někteří lidé preferují synchronní komunikaci typu chatu reflektující spontánní, vtipné a dočasně „přítomné“ já. Jiní jsou více přemýšliví a reflexivní a preferují asynchronní 8 9
Šmahel 2003, str. 13 http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/showdown.html
10
Avatar je grafická reprezentace uţivatele v interaktivním online chatu nebo prostředí hry. Termín pochází z hinduistické mytologie, kde symbolizuje světské zhmotnění boha (vlastní překlad – Jones 2003, str. 21).
16
komunikaci formou online nástěnek nebo emailŧ. Jsou osobnosti, které se chtějí ukázat a ty, které se naopak skrývají. 11
2. 5. Koncept přítomnosti definovaný virtuální realitou Mnohé teorie komunikace vyslovují tvrzení, ţe funkce média spočívá ve zhroucení prostoru a času a tím vzniká iluze přítomnosti na jiných místech spolu s ostatními (vlastní překlad- Biocca, Kim, Levy, 1995; Czitrom, 1982; McLuhan, 1964 dle Biocca 2001, str. 1). Přítomnost je reprezentována dvěmi souvisejícími fenomény: telepřítomností, tj. pocitem přítomnosti na určitém místě a mentálními modely zprostředkovaného prostoru tvořícího iluzi a sociální přítomností, tj. pocitem bytí společně s druhým. V
souvislosti
s
danou
teorií
je
vhodné
uvést
Goffmanovu
percepci
“spolupřítomnosti“ (copresence). Koncept spolupřítomnosti je zaloţen na základním smyslovém uvědomění si druhého. Teorie spolupřítomnosti je tedy přístup zdŧrazňující smysly. Pokud jde o internetovou komunikaci, tak jsou smysly uţivatele rozšířeny dle úrovně pouţité technologie. Reprezentace druhého vytváří stupeň smyslové spolupřítomnosti. Spolupřítomnost zahrnuje určitou úroveň vzájemného uvědomění, pokud senzorické uvědomění si druhého je skutečností jak pro uţivatele/ pozorovatele, tak zprostředkovaného druhého, jeţ si jsou sebe sami vzájemně vědomi (vlastní překlad-Goffman 1959 dle Biocca 2001, str. 6). Ke kognitivnímu pocitu přítomnosti v interakci hrají dŧleţitou roli vnímání „blízkosti“ (immediacy), „dŧvěrnosti“ (intimacy) a „zapojení“ ( involvement). Nejvyššího stupeně vnímání je dosaţeno pomocí komunikace tváří v tvář, jeţ poskytuje maximální pocit blízkosti a přímého zapojení s druhou osobou, s jejími myšlenkami a chováním (Biocca, Levy 1995, str. 284). Langer vidí princip virtuální reality v: „sdílení imaginace, pobývání v grafických a sluchových světech, které se vyjadřují navzájem“. V této verzi je vyjádřena typologie „vnoření“, „interakce“ a informační „intenzity“. Pocit vnoření se přichází ze zařízení, která izolují smysly natolik, ţe se člověk cítí přenesen na jiné místo“ (vlastní překlad-Langer 1998 dle Horrocks, str. 36). Schopnost počítače změnit virtuální scénu je popisována „interakcí“, do níţ se uţivatel noří synchronizovaně se svým vlastním pohybem nebo úhlem pohledu. 11
Vlastní překlad-http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/identitymanage.html
17
Informační intenzita definuje míru, jak mŧţe virtuální svět nabízet uţivatelŧm informace o jejich prostředí. To vede k tomu, ţe postavy virtuální reality jednají jako ve skutečnosti, nebo zakoušejí „telepřítomnost“ v jiných světech virtuálního prostředí (ibid, str. 37). Při kaţdodenní zkušenosti fyzického světa automaticky generujeme mentální model vnějšího prostoru od podnětŧ senzorických orgánŧ. Standardní smysl přítomnosti je základní stav vědomí, ve kterém uţivatel přisuzuje zdroj pocitŧm fyzického prostředí. Za tímto stavem vědomí lze reflektovat rozdílné vnímavostní, psychologické a sociální záleţitosti, jeţ spojuje šest rozličných konceptŧ přítomnosti: -
přítomnost jako sociální obohacení: prostor, k němuţ je médium pouţívané k interakci s jinými lidmi vnímáno jako sociabilní, vřelé, sensitivní, personalizované nebo intimní.
-
přítomnost jako realismus: stupeň, ke kterému mŧţe médium produkovat zdánlivě přesné reprezentace objektŧ, událostí a lidí, např. reprezentace, které vypadají, znějí a jsou vnímány jako reálné věci.
-
přítomnost jako ponoření se do virtuálního systému.
-
přítomnost jako transportace. V této konceptuální definici jsou definovány tři typy transportace: transportace uţivatele na jiné místo („you are there“), transportace místa a objektŧ k uţivateli („it is here“), transportace dvou nebo více komunikátorŧ dohromady k místu, které sdílejí („ we are together“).
-
přítomnost jako sociální aktér média: tato konceptualizace přítomnosti zahrnuje sociální odpovědi uţivatelŧ média objektŧm-entitám (lidé nebo počítačové charakteristiky) uvnitř média: uţivatelé odpovídají na sociální podněty presentované osobami, které potkají v médiu.
-
přítomnost jako médium, jako sociální aktér: poslední definice přítomnosti zahrnuje sociální odpovědi uţivatelŧ média ne k objektŧm uvnitř média, ale k vjemŧm poskytovaným samotným médiem- pouţití přirozeného jazyka, interakce v reálném čase, atd.), základní sociální podněty vystavené hlavními uţivateli média pro zacházení s médiem jako se sociální entitou (ibid., str. 54).
Sociální přítomnost je uţivatelova schopnost vnímat přítomnost komunikujících, subjektŧ, zatímco naplnění média je schopnost média zprostředkovat rozlišné náměty, aby
18
byly pochopené co nejjednoznačněji. Sociální přítomnost a naplnění média se liší v emailové komunikaci v porovnání s video konferencí. Komunikace prostřednictvím klávesnice a obrazovky bez přítomnosti neverbálních rysŧ komunikace, mezi které patří například výrazy tváře, postoj, tón hlasu, povzbuzuje komunikující uţivatele najít jiné cesty, jak vytvořit komunikaci kompletnější. Rozdíly mezi online komunikací a komunikací tváří v tvář jsou nicméně podstatné. Zatímco reálná komunikace probíhá v kooperativním prostředí regulovaném vzájemným uvědoměním, online komunikace probíhá v mnohem méně kooperativním prostředí v podmínkách, jeţ médium poskytuje. V online prostředí a zejména asynchronní komunikaci tak chybí dvě typické sloţky komunikace tváří v tvář, coţ je vzájemný závazek participujících a moţnost přeformulovat sdělení a zpětná vazba umoţňující poskytnutí sociálního významu sdělení (vlastní překladRiva, Davide 2001, str. 32–34).
2. 6. Složky virtuální internetové komunikace
V procesu virtuální internetové komunikace Riva definuje tři psychociální základy umoţňující identifikovat paralelní dráhy komunikačních studií. Jsou jimi: systémová realita („network reality“), virtuální konverzace („virtual conversation“) a konstrukce identity („identity construction“). První vede od intersubjektivní interpretace kognitivního procesu k názoru, ţe poznání je koordinovaná aktivita, jejíţ produkty nejsou situované v mysli, ale v prostoru mezi myslemi. Druhá vede od komunikace jako lineárního procesu k pouţití interlokutorním modelŧm jako paradigmatu komunikační interakce. Třetí vede od základní pasivity uţivatelŧ komunikačních technologií k aktivní participaci ve fungování přístroje, který zároveň ovlivňuje uţivatelovo individuum. Virtuální prostor je viděn jako elektronická obdoba prostoru mluvčího, ve kterém subjekty na sebe vzájemně pŧsobí. Prostor nahrazuje přesvědčivou simulací fyzickou přítomnost druhého, zatímco mluvčí je schovaný za maskou identit. Klíčovým znakem virtuálního prostoru je interakce, skrz kterou mohou být konstruovány nový smysl a kontrola. Výsledkem těchto nových smyslŧ je pocit přítomnosti, který naplňuje prostor plynulou formou. Základem komunity lidí komunikujících v technologickém prostředí je posun od masového média k rozšíření média jako alternativních zdrojŧ zprostředkovaných záţitkŧ.
19
Na komunikaci je nahlíţeno jako na výsledek komplexně koordinované aktivity, události, která generuje konverzační prostor mezi provázanými osobními a sociálními vztahy. Nejedná se tedy jen o transfer informací, ale i o aktivaci psychosociálního vztahu, proces, kterým mluvčí spolukonstruují prostředí reality. Na dŧleţitosti nabývá psychosociální dimenze individuality mluvčího. Odesílatel a příjemce jako abstraktní monofunkční entity byli nahrazeni mluvčími s myšlenkami, emocemi, afekty a psychosociální identitou, která vyjadřuje jejich pozici v rodinách, skupinách, organizacích a institucích. Paralelně s tím Riva se spolupracovníky ve svých výzkumech zaznamenává vzrŧstající dematerializaci mluvčích, nebo jinak řečeno vzrŧstávající relevanci jejich psychické přítomnosti (vlast. překlad- Riva, Davide 2001, str, 42).
2. 7. Rysy virtuální internetové komunikace Mezi charakteristické rysy virtuálního prostředí internetu dle Sulera (2006)12 náleţí: Omezené smyslové vnímání (Reduced Sensation) Ačkoliv je pouţívání mikrofonŧ a kamer stále rozšířenější, komunikace ve virtuálním prostoru je nejvíce zaměřena na psaný text. I kdyţ ani pouţití těch nejmodernějších prostředkŧ zatím nedokáţe nahradit reálný kontakt. Zprostředkovaný obraz je dvojrozměrný a nemŧţeme vnímat vŧně, doteky či chutě. Textová forma komunikace (Texting) Souvisí s předešlým bodem, skutečností, ţe podstatou převáţné části komunikace je text. V případě tohoto typu komunikace lze říct, ţe internetový vztah mezi lidmi jsou dokumenty. V online vztahu si participující vyvíjejí svŧj vlastní jazyk zkratek, symbolŧ, frází. S fenoménem textové formy komunikace je spojována tendence tzv. projikování, tj. promítání svých pocitŧ, fantazií a obav do toho, s kým momentálně komunikuji. Mechanismus elektronického přenosu zároveň ovlivňuje „filtraci“ přijímaných informací. Komunikující tak mŧţe získat dojem, ţe lidé na internetu mu více rozumí, jelikoţ jeho nevědomí si vybírá pro něj vhodné informace, zatímco ty nepohodlné jsou filtrovány (Šmahel 2003, str. 20). Zároveň to, co je přiřazováno k naší virtuální reprezentaci, je vědomé jen z části. Velkou část tohoto přenosu myšlenek a pocitŧ tvoří projekce ve formě přání, 12
Vlastní překlad z- http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/basicfeat.html
20
komplexŧ, fantazií a nevědomých tendencí. Naše virtuální reprezentace se tak stává samostatnou osobností, jeţ mŧţe existovat nezávisle na naší vŧli a vědomí (Šmahel 2003, str. 40).
Flexibilita identit (Identity Flexibility) Při textové komunikaci mŧţe být komunikující sám sebou, mŧţe vyjadřovat pouze části své identity, imaginativní identitu, či být anonymní. Výhodou daného prostředí je skutečnost, ţe člověk má moţnost prezentovat se na internetu mnoha rŧznými zpŧsoby. Mŧţe zde měnit a testovat svou osobnost, gender, věk i fyzický vzhled na fotce či v popisu. Díky anonymitě lze měnit svou internetovou identitu a zkoušet jiné identity, po kterých člověk v reálném ţivotě touţí, ale z rŧzných dŧvodŧ je nemŧţe realizovat (Šmahel 2003, str. 39). Změněné stavy (Altered Perceptions) Během komunikace emailem nebo při chatování mohou někteří lidé zaţívat pocity změněného stavu vědomí, jeţ se podobají snu. Tyto změněné a snové stavy vědomí ve virtuálním prostředí mohou být jednou z vysvětlujících proměnných pro počítačovou závislost.
Rovnost statusu (Equalized Status) Komunikující na internetu mají stejnou příleţitost nehledě na jejich pohlaví, rasu, vzdělání, náboţenství atd. Transcendentální prostor (Transcended Space) Dŧleţitým aspektem na internetu je překonání geografické vzdálenosti- hranice státŧ a geografická poloha nejsou tak podstatné. Lze se připojit prakticky odkudkoliv a komunikovat s lidmi z opačného konce světa. To je podstatné zejména pro lidi se specifickými zájmy, pro něţ není jednoduché najít ve svém okolí někoho, kdo by s nimi zájmy sdílel. Časová flexibilita (Temporal Flexibility) S časovou flexibilitou souvisí pojmy synchronní a asynchronní komunikace. Asynchronní komunikace jiţ svou podstatou dává časový prostor pro odpověď. Ačkoliv při synchronní komunikaci jsou oba účastníci v daném čase online, i zde při textové komunikaci vznikají delší časové prodlevy pro reakce neţ při komunikaci tváří v tvář. Komunikující tak mají více času na promyšlení reakce. Jelikoţ komunikující mohou poslat zprávu kdykoliv, mohou získat pocit, ţe ten druhý je „vţdy přítomný“. Při synchronní komunikaci převládá pocit přítomnosti 21
druhého, zatímco pocit přítomnosti sebe je silnější u asynchronní komunikace, kdy se lidé zároveň mohou více vyjádřit o sobě. Sociální multiplicita (Social multiplicity) Mŧţeme navázat kontakt s velkým mnoţstvím uţivatelŧ internetu a v jednom okamţiku komunikovat i s několika lidmi najednou, aniţ by o tom vzájemně věděli. Možnost záznamu zpráv (Recordability) Někteří lidé si mohou zálohovat zprávy, coţ odráţí jejich přístup ke vztahu. Uloţená zpráva umoţňuje kontinuitu vztahu. Pokud si jej ovšem dotyčný přečte po určité době, mŧţe být text interpretován jinak v závislosti na celkovém psychologickém kontextu. Přerušení sdělení (Media Disruption) Suler tuto podmínku zmiňuje v souvislosti s frustrací, jeţ se mŧţe objevit, pokud médium nefunguje tak, jak si představujeme. Člověk komunikuje s druhou stranou, aniţ by se dočkal odpovědi. To mŧţe vést k váţnému ohroţení komunikace, jeţ Suler označuje za „záţitek černé díry.“
2. 8. Identita na internetu, mnohostranné identity nebo reálnější já?
Totoţnost jediné osoby je ztělesňována mnohočetností. Stejně jako v ţivotě lze hrát několik rolí. Virtuální prostor nabízí moţnost prezentovat kaţdou danou část individuálně. Lze dokonce „zpochybnit“ sama sebe online. V rozličných prostorech jde prezentovat osobnostní charakteristiky odlišnými zpŧsoby. Díky mnoţství rŧzně zaměřených online skupin se komunikující mŧţe zaměřit na rozvoj konkrétního aspektu, či mŧţe vyjádřit tu část identity, kterou se obává ukazovat v reálném světě. Negativní aspekty identity lze usměrnit, zatímco pozitivní aspekty identity lze vyjádřit a rozvíjet. V některých případech lze proměnit negativní rys své identity v pozitivní nebo změnit postoj k tomuto jevu.13
13
Vlastní překlad z- http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/identitymanage.html
22
V porovnání s reálnou komunikací je v elektronické komunikaci zesíleno vnímání sebe sama a zeslabeno vnímání okolí. Tato myšlenka je rozvíjena v teorii o dvou komponentách sebepojetí v prostředí reálné komunikace (Matheson and Zanna, 1988 dle Divínová 2005, str. 52). Vnější vědomí sebe sama, tedy to, jak mě vidí druzí, jak mě hodnotí a co si o mně myslí, je v komunikaci elektronické niţší neţ v komunikaci tváří v tvář. Zatímco uvědomění sebe sama je v elektronické komunikaci silnější. Komunikující prostřednictvím obrazovky a klávesnice je tak zaměřen víc sám na sebe a méně vnímá to, jak jej hodnotí a posuzuje okolí. Podle této teorie má při online komunikaci vnější vědomí menší vliv na sebepojetí, neţ je tomu u komunikace tváří v tvář. Není aţ tak dŧleţité to, co si o nás myslí a jak nás vnímají druzí v porovnání s reálným ţivotem. Jedinci, jeţ se cítí sami sebou spíše v online komunikaci, své virtuální já povaţují subjektivně za opravdovější neţ reálné já. Jde o pocit, ţe ve virtuálním prostředí se projevuje daná osoba taková, jaká opravdu je, ţe se zde mŧţe projevit a je akceptována. Mŧţe zde jít spíše o projekci nevědomých tendencí, kompenzaci nedostatkŧ reálného ţivota, ať uţ se jedná o pocity méněcennosti, problémy v komunikaci či zařazení do sociálních skupin. Zároveň však mŧţe jedinec projevit ty aspekty svého já, které díky společenskému tlaku projevit nelze (Šmahel 2003, str. 64). Názor, ţe je těţké oprostit své reálné já, vyjadřuje Kendall: „Je velmi těţké předstírat tento svět. Stáváme se tím, co hrajeme“ (vlastní překlad-Kendall, 1999 dle Mann et al. 2000, str. 210). S podobnou tezí přichází Horn: „ Ačkoliv bychom si to někdy vroucně přáli, nemŧţeme opustit sami sebe, kdyţ jsme v online prostředí. I kdyţ někdo předstírá, je zatím něco skutečného, nikdy si úplně nevymýšlí“ (vlastní překlad-Horn, 1998 dle Mann et al. 2000, str. 210). V této souvislosti si taktéţ lze poloţit otázku, co je to pravá identita? Obvykle se předpokládá, ţe je to identita, jiţ vědomě kaţdý den zaţíváme. V reálném ţivotě lze také nosit „masku“, která je odlišná od skutečnosti, jak lidé přemýšlí a vnitřně se cítí. Lidé svou osobnost pořád odkrývají a objevují něco, čeho si předtím nebyli vědomi. Naše vidiny a fantazie mnohdy odhalí skryté aspekty, čím bychom chtěli být. Pokud osoba online prezentuje tyto skryté identity nebo fantazie, moţná se v některých ohledech jedná o „já“ více pravdivé a skutečné.
23
2. 9. Disinhibice Suler spojuje jev projevení svého „reálného já“ s disinhibičním efektem, tedy stavem určité nevázanosti, oproštění se od zábran. Koncept disinhibičního efektu je moţno nalézt jiţ v teorii Gustava Le Bonna, jenţ se zabýval deindividualizací v prostředí davové hysterie během francouzské revoluce. V davu se stírají intelektuální schopnosti lidí, jejich individualita a převládají nevědomé vlastnosti a pudy, jeţ by byly normálně potlačeny (Šmahel 2003, str, 14). Za příznivý jev provázející disinhibici patří větší otevřenost a upřímnost jedincŧ při online komunikaci. Výzkumy zaměřené na disinhibiční efekt potvrdily, ţe otevírání se druhým („self disclosure“) probíhá na internetu mnohem rychleji neţ ve vztazích reálného ţivota. Díky pocitu bezpečí účastníkŧ probíhá komunikace uvolněněji, osobní a intimní věci jsou sdělovány otevřeněji. Lidé komunikující na internetu jsou oproštění od sociálních pravidel a cítí se méně vystaveni kritice a kontrole, méně jim záleţí na mínění druhých. Odpoutanost a otevřenost ve vztahu k ostatním mŧţe zároveň vést k porušování pravidel a flamingu, tj. agresivního chování v podobě slovního napadení. V souvislosti s flamingem Šmahel udává, ţe v prostředí virtuální reality je aţ čtyřikrát větší moţnost agresivního chování ve formě slovního napadení (Šmahel 2003, str. 13-14). V kvalitativním výzkumu, který provedl Šmahel mezi mladými uţivateli internetu, identifikoval následující znaky související s disinhibičním efektem: -
větší otevřenost zpŧsobená zmizením bariér, které jsou mezi komunikujícími
-
redukce úzkosti směřující k lepší moţnosti projevení sebe sama díky redukci komplexŧ a strachŧ
-
větší sexuální otevřenost, jeţ by v reálném ţivotě zpŧsobila pohoršení
-
absence sankcí
-
internet jako prostředí změny identity (Šmahel 2003, str. 23-24 ). Dle Šmahela přispívá k disinhibičnímu efektu pocit fyzického bezpečí díky tomu,
ţe osoba, s kterou komunikujeme, není přítomna a nemŧţe dojít k fyzickému ohroţení. Při textové komunikaci se účastníci vzájemně nevidí, mizí případné komplexy z toho, jak vypadají, a fyzická stránka není jiţ tak podstatná. Pokud je komunikace člověku nepříjemná, mŧţe ji jednoduše ukončit, odpojit se, či v případě chatování lze zapnout filtr, jenţ příspěvky obtěţující osoby nezobrazí. Útěk je tak jednou z moţných strategií v překonávání problémŧ
24
v komunikaci na rozdíl od reality, kde jsme limitováni dŧsledky našeho chování. Významnou roli zde hraje anonymita, coţ je aspekt, který bude více přiblíţen níţe (Šmahel 2003, str. 25– 26). Suler14 řadí mezi hlavní příčiny disinhibičního efektu následující faktory: Neviditelnost (You can´t see me) Neviditelnost souvisí s anonymitou, i kdyţ zde existují podstatné rozdíly. V textové komunikaci typu emailu, chatu, blogŧ a instant messengerŧ mají ostatní komunikující přehled o tom, kdo je daná osoba. Nicméně pořád jej nevidí a neslyší. Možnost asynchronní komunikace (See you later) V asynchronní komunikaci jako jsou nástěnky a emaily spolu lidé vzájemně neinteragují v reálném čase. Není nutno zde reagovat ihned, reakci si mohou promyslet. Solipsistická introjekce (It’s all in my head) Absence vodítek komunikace tváří v tvář kombinovaná s textovou komunikací mŧţe zpŧsobit pocit vytváření si vlastních projekcí o druhém, jak vypadá, jaký má hlas. Nevědomky si komunikující přehrává rozhovor v hlavě a danou osobu si vizualizuje. Disociativní imaginace (It´s just a game) Při kombinaci solipsistické introjekce s únikem do virtuálního prostoru jako do prostředí snového světa dochází k jevu disociativní imaginace. Skutečný svět leţí mimo komunikujícího, netýká se ho, zatímco on je účastníkem světa odlišného, separovaného od poţadavkŧ a odpovědností reality. Rovnost statusů (We’re equals) Na poli internetu mají účastníci stejné šance bez ohledu na status, bohatství, rasu či gender. Více determinujícím faktorem vlivu na ostatní je schopnost komunikace, vytrvalost, kvalita myšlenek a technické know-how. Při rozhovoru s autoritou v realitě se lidé mnohdy zdráhají říci otevřeně svŧj vlastní názor, zatímco při online komunikaci tento ostych mizí. Anonymita (You don’t know me)
14
http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/disinhibit.html
25
Pro většinu lidí na internetu je daný člověk anonymní do té míry, s jakou se před nimi otevře. Výjimku tvoří technologičtí experti a technologicky zdatní internetoví uţivatelé, kteří se dokáţí dostat k více informacím. Lea, Spears, Watt a Rogers konstatují, ţe anonymita jedince ve vztahu k ostatním zvyšuje depersonalizované vnímání sama sebe, zatímco anonymita ostatních by měla primárně zvýšit percepce skupinové homogenity, skupiny jako entity a tendence k stereotypizaci ostatních pokud jde o skupinu ( vlastní překlad- Wang, Zuoming 2007, str. 7). Sociální anonymita je vztahována k individuální subjektivní zkušenosti anonymitypředpokladu, zda komunikující věří, ţe jsou anonymní a ostatní jsou anonymní vŧči nim. Tato sociální dimenze anonymity mŧţe být kategorizována do dvou typŧ: sociální disociace referující se k pocitu, ţe ostatní jej nemohou identifikovat a beztotoţnost je asociována s pocitem, ţe ostatní neví, jakou roli daný účastník zaujímá. Rozlišují odlišné typy anonymity, jako je anonymita vizuální (nedostatek fyzických nonverbálních podnětŧ), jmenná anonymita (zpŧsobená nedostatkem osobních identifikátorŧ), biografická anonymita (nedostatek detailŧ o dané osobě) nebo domovní identita (nedostupnost adresy). Tyto odlišné typy anonymity mohou mít podobné nebo rŧzné efekty a některé formy mohou mít přídavné efekty vŧči druhým, coţ rozhodným zpŧsobem závisí na kontextuálních podmínkách, stejně jako na intra versus inter- skupinových kontextech. V souvislosti s anonymitou vyslovuje Suler premisu, ţe nikdo nechce být zcela anonymní. Nikdo nechce být zcela neviditelný, bez jména, identity, přítomnosti nebo interpersonálního dopadu. Kaţdý chce a potřebuje vyjádřit některý aspekt své identity. Anonymita na internetu komunikujícím umoţňuje, aby skryli některé aspekty své identity pro odkrytí jiných. 15
2. 10. Internet jako prostředí vývoje vztahů
V duchu myšlenky, ţe elektronická komunikace je nejjednodušší, nejpřístupnější a nejvíce disinhibovaný zpŧsob potkávání nových potencionálních partnerŧ, zformuloval Cooper se svými spolupracovníky teorii nazvanou Triple A Engine („motor tří A“), kde sloţka anonymity (Anonymity) spojená s dostupností (Affordability) a přístupem (Access)
15
http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/badboys.html
26
vede k ochotě více se otevřít a upřímně mluvit obecně o sexuálních záleţitostech a zvláště o sexuálních fantaziích (Divínová 2005 , str. 2). Při vymezení pojmu atraktivity ve virtuálním prostředí vychází Šmahel z koncepce S. W. Ducka rozlišujícího sociální a mezilidskou přitaţlivost. Zatímco sociální atraktivita je krátkodobá, ovlivněná členstvím v sociálních skupinách a závislá na faktorech jako podobnost a blízkost, interpersonální přitaţlivost vychází z hlubší znalosti osobnosti druhého člověka a jeho pohledu na svět. Vztahy vznikající na internetu jsou tedy většinou podmíněny sociální atraktivitou. V reálném světě hraje dŧleţitou roli interpersonální přitaţlivosti fyzický vzhled, fyzická blízkost a podobnost zájmŧ, postojŧ a hodnot. Na internetu se stává nezbytnou dovedností schopnost slovního vyjadřování. Na rozdíl od reálného prostředí nemáme moţnost doplnit slova neverbálním projevem. Mezi kritéria online lásky Patricia Wallace zahrnuje (Wallace 1999 dle Divínová 2005, str. 55): Blízkost Zatímco v realitě jde o fyzickou blízkost, na internetu je náhradou fyzické blízkosti frekvence setkávání. Dle Wallaceové se někdy odhalíme druhé osobě snadněji neţ v reálném ţivotě, coţ umocňuje pocit navracení se k ní. Míru sdílených společných postojů a názorů Čím více s někým souhlasíme, tím máme pocit větší blízkosti. Komplementární vztahy Často mají k sobě blízko lidé s komplementárním vztahem – někdo, kdo rád odpovídá, si bude dobře rozumět s někým, kdo se rád ptá. Pokud se člověk otevře, intimnost vztahu mŧţe narŧstat a člověk má větší potřebu navracet se k danému člověku. Spirálu „ty máš rád mě, já mám rád tebe, ty mě máš rád víc“ Kdyţ komunikující ví, ţe druhá osoba ho má ráda, je k němu víc přátelský, coţ zpŧsobuje stejnou reakci i z druhé strany.
Humor.
27
Platnost některých z uvedených faktorŧ atraktivity na internetu prokázal Šmahel ve svém kvalitativním výzkumu: Atraktivita mŧţe být sniţována i pasivitou v komunikaci, kterou si mŧţe komunikující protějšek vyloţit jako nezájem. Ve virtuálním světě nevidíme, zda je daný člověk přítomen za monitorem počítače a zda nás vnímá, „slovní“ aktivita je tedy jediný zpŧsob vyjádření zájmu. Pasivita tak napomáhá ke zvyšování nejistoty u druhého komunikujícího, a tedy i sniţuje atraktivitu (Šmahel, Veselá 2006, str. 181). Vztahy rozvíjené a udrţované prostřednictvím internetu rozděluje Griffiths (2001 dle Divínová 2005, str. 59) do tří základních typŧ: 1. jedinci, kteří se osobně nikdy nesetkali. 2. lidé, kteří se potkali online a chtěli by vztah posunout dále do reálného prostředí 3. lidé, jeţ se setkali osobně a svŧj vztah udrţují prostřednictvím internetu. Obvykle se tak děje kvŧli zeměpisné závislosti. Mezi motivace vedoucí uţivatele internetu k navázání vztahu patří moţnost nepřeberného mnoţství vztahŧ. Na internetu lze nalézt mnoţství potencionálních partnerŧ a stále poznávat nové a nové lidi. Tito lidé jsou navíc snadno dostupní a otevření ke komunikaci, zatímco v reálném světě tomu tak vţdycky být nemusí. Lze se také bavit s lidmi z celého světa, poznávat jinou mentalitu, jiné kulturní prostředí. Z tohoto hlediska poskytuje internet nezávislost na lokalitě. Je zde poměrně jednoduché navázat kontakt, jakoby „kliknutím“. Seznámit se v realitě mŧţe být obtíţnější. Komunikující mají moţnost vyzkoušet si taktéţ své sexuální virtuální zkušenosti. Internet se jeví jako vhodný komunikační prostředek pro lidi postiţené či jinak sociálně handicapované. Hledají-li lidé na internetu skutečný vztah-přátelství nebo lásku-snaţí se převést tento vztah do reality. Funkce internetu je tedy zprostředkování vztahu (Šmahel 2003, str. 88-91). V souvislosti s vývojem vztahŧ na internetu byla odvozena teorie SIPT (Social Information Processive Theory) neboli Teorie postupného zpracovávání sociálních informací. SIPT model předpokládá, ţe stejně jako při komunikaci tváří v tvář, jsou komunikující motivováni k přidruţení se k ostatním. Tato motivace je nicméně tlumena skutečností, ţe online komunikace redukuje mnoţství sociálních informací dostupných ve formě neverbálních a kontextuálních podnětŧ. Nedostatek neverbálních signálŧ online komunikace zpŧsobující vnímání komunikace jako neosobní je postupně překonáván v čase. V prostředích zaloţených na textové komunikaci se tvoří sociální konexe jazykovými prostředky (stylem, výběrem slov, obsahem). Jelikoţ je výměna informací pomalejší, tvorba vztahu vyţaduje delší časovou periodu k dosaţení vývoje srovnatelného s interakcí tváří v tvář (vlastní překlad-Walther, Ramirez 2007, str. 5). S postupem času a výměnou vzkazŧ se 28
úroveň vztahŧ formovaných v online komunikaci mŧţe blíţit úrovni vztahu zaloţeném na reálném kontaktu. Výsledky výzkumu komunikace na internetu provedeného McKennou a Barghem (2002) na téměř 600 respondentech ukazují, ţe podstatná část účastníkŧ výzkumu si vytvořila blízký vztah s někým, koho potkala na internetu, z čehoţ polovina tyto vztahy převedla i do reálného ţivota. Následně provedené experimenty se zaměřily na dŧvody pro vznik vztahŧ na internetu. Respondenti, kteří se po počátečním navázání kontaktu na internetu setkali se svým online protějškem, pozitivně ohodnotili kvalitu vztahŧ v takto vytvořeném prostředí. Při setkání online cítili ke komunikačnímu partnerovi na internetu větší sympatie neţ při reálném kontaktu. Lidé byli schopni lépe vyjádřit své „opravdové já“ (aspekty své osobnosti, které povaţují za dŧleţité, ale bojí se je uvést na veřejnost). Projevovaly se taktéţ tendence projektovat lepší vlastnosti do svého komunikačního partnera (vlastní překlad- Bargh, McKenna 2004, str. 9). K podobným výsledkŧm dospěli Parks a Floyd (1995), kdyţ při zkoumání online vytvořených vztahŧ zjistili, ţe vztahy vytvořené na internetu jsou hodnoceny podobně z hlediska hloubky a kvality jako vztahy navázané v reálném prostředí (ibid. 9). Autoři z těchto výzkumŧ odvozují, ţe vzhledem k relativnímu pocitu anonymity a neviditelnosti je internetové prostředí vhodné ke komunikaci o dŧvěrných tématech, ačkoliv participující vyvíjecí daný internetový vztah jej vnímají jako méně závazný v porovnání se vztahy vzniklými při kontaktu tváří v tvář.
29
3. ANALYTICKÁ ČÁST 3. 1. Cíle výzkumu Některé teorie povaţují internet za katalyzátor reálných vztahŧ. William Bainbridge hovoří o vzrŧstající dŧleţitosti virtuálních komunit v budoucnosti. Přátelství s těmi, kdo se odstěhovali daleko, bude normální díky jednoduchosti udrţování kontaktu telefonicky, emailem a videem. Lidé budou patřit do virtuálních měst tvořených všemi jejich přáteli a rodinnými členy. Odpoutají se od svých fyzických komunit směrem k online komunitám. V jeho vizi se větší mnoţství lidí bude setkávat na internetu a budou mít tak více virtuálních přátel neţ ve skutečném ţivotě. Dŧsledkem vzniku virtuálních komunit a informačního přetíţení mŧţe být osobní izolace a uvadající snaha objevovat své okolí. Více času se bude trávit na počítačích a méně chozením ven a socializací s přáteli a sousedy. Elektronická komunikace bude vést k postupné izolaci od přímého lidského kontaktu. Lidé budou upřednostňovat cyber sex místo tradičního potěšení dotyku dvou těl. Společnost bude fragmentovaná a postrádající systém podpory a bude se spoléhat na falešné vědomí komunit vytvořených elektronickou technologií (vlastní překlad-Bainbridge W. S. 2004, str. 321–322). Jiným zpŧsobem vidí situaci Lévy, který za rozvojem internetu vidí moţnosti posunu ke vzniku a rozvoji kontaktŧ a interakcí nejrŧznějšího typu (Lévy 2000, str. 115). Cílem mého výzkumu je blíţe prozkoumat aspekty pouţívání rŧzných aplikací internetu a zejména těch, které umoţňují komunikaci z hlediska rŧzných charakteristik populace. Ačkoliv je výzkum zaměřen na virtuální vztahy, neopomíná vliv internetu na vztahy reálné. Předpokládám, ţe hlavní funkcí internetu je vedle funkce zábavné a informační i funkce komunikační, coţ by v případě niţší míry sociability jedince znamenalo moţnost rozšíření sociální sítě díky spojení s virtuálním světem. Virtuální komunikace často bývá dávána do souvislosti s disinhibičním efektem. Se sniţujícími se zábranami ve virtuálním prostředí souvisí i větší identifikace s tímto prostředí. Analýza bude věnována i tomu, jakým zpŧsobem se projevuje disinhibiční efekt a ztotoţnění sama sebe na internetu ve virtuální komunikaci a případně navazování partnerských vztahŧ.
30
3. 2. Výzkumné otázky V následující analýze vycházím ze stanovených výzkumných otázek. Jejich společným jmenovatelem je internet a jeho vliv na sociální interakce reálného ţivota a virtuální komunikace, jeţ je studována z hlediska pouţívaných internetových aplikací, dále je zkoumána dimenze vzniku virtuálních přátelství a jejich přínosu a poslední část analýzy je věnována navazování partnerských vztahŧ ve virtuálním prostředí internetu. Cílem mé analýzy je zjistit: 1. Jaký je vliv internetu na sociální interakce v reálném ţivotě? Vycházím z předpokladu, ţe internet je pro svou rozšířenost a dostupnost přijatelným komunikačním nástrojem, díky němuţ mohou být v kontaktu zvláště ti, co jsou od sebe prostorově vzdáleni a internet jako zprostředkovatel kontaktu pomáhá tyto vztahy udrţovat či posilovat. 2. Jaké jsou nejčastější aktivity uţivatelŧ internetu a jaké proměnné mají vliv na pouţívání daných internetových aplikací respondenty? Internetové médium nabízí širokou moţnost vyuţití rŧzných aplikací, jejichţ hlavními funkcemi jsou funkce informační, komunikační a funkce zábavy. Předpokládám, ţe komunikační aplikace jsou mezi mladými uţivateli internetu velmi oblíbené a vyuţívané, přičemţ oblíbenějšími formami jsou ty s větší mírou anonymity, tj. v textové formě. 3. Jaké proměnné mají vliv na zpŧsob komunikace jedince na internetu? Předpokládám, ţe uzavřenějším jedincŧm s menší mírou sociability internet nabízí moţnost rozšíření své sociální sítě. Introvertně zaměření uţivatelé komunikačních aplikací internetu tak budou mít více virtuálních přátel, s nimiţ budou trávit delší čas online komunikací v porovnání s extrovertními uţivateli. Vlivy na faktory komunikace budou dále zkoumané z hlediska míry otevřenosti, tj. disinhibice či identifikace sama sebe na internetu. 4. Jaký je přínos virtuálního přátelství pro online komunikující? Díky téměř neomezeným moţnostem internetu z časoprostorového hlediska je jednodušší najít někoho, kdo sdílí s uţivatelem jeho případné specifické zájmy. Internetové vztahy tak přinášejí uţivatelŧm moţnost realizovat se tam, kde jim to jejich reálné vztahy neumoţňují. 5. Jakými charakteristikami se vyznačují ti, kteří na internetu hledají partnerský vztah? Internet je vhodným prostředníkem zejména pro ty, kteří pociťují určité zábrany při seznamování se v reálném kontaktu, protoţe poskytuje pocit anonymity a je zde poměrně jednoduché zkontaktovat jinou osobu.
31
6. Liší se muţi a ţeny ve zpŧsobu vyuţívání internetové seznamky a motivacích virtuálního seznámení?
3. 3. Metodologie a informace o datovém souboru Šetření, které jsem prováděla, probíhalo formou online dotazníku, jenţ byl zveřejněn na následujícím webovém rozhraní: http://www.my3q.com/go.php?url=bilkl2bs/36478. Sběr dat probíhal od 21. února do 14. března 2009. Cílovou skupinou byli studenti Fakulty sociálních věd. Pro oslovení respondentŧ jsem vyuţila hromadných emailových adres daných ročníkŧ, ţádost o vyplnění dotazníku s odkazem byla taktéţ zveřejněna na stránkách Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky (znění emailu adresovaného respondentŧm a odkazu viz. příloha: Zvací dopis). Z povahy výzkumu vyplývá, ţe se jednalo o samovýběr, na ţádost reagovali zejména studenti Institutu sociologických studií, Institutu ekonomických studií a Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky. Během období, kdy probíhal výzkum, tj. od 20. 2. do 14. 3. 2009, odpovědělo celkem 273 respondentŧ. Vzhledem k faktu, ţe dotazník byl veřejně přístupný díky odkazu na webových stránkách IKSZ, na dotazník odpověděli i respondenti, kteří svými sociálními charakteristikami nezapadají do identifikace cílové skupiny. Ze souboru jsem tedy vyřadila čtyři respondenty neodpovídající věkem a konečný počet analyzovaných dotazníkŧ činí 269 (informace o datovém souboru-Příloha 1).
3. 4. Vliv internetu na reálné sociální interakce Internet mŧţe rekonfigurovat přístup k informacím, lidem, sluţbám a technologiím, stejně jako mŧţe hrát roli v pozměňování osobních vztahŧ s rodinou a kamarády. Tento proces mŧţe mít vliv na sociální kapitál skrz sniţující se nebo zvyšující se interakce s ostatními (vlastní překlad-Dutton 1999, 2004 dle Joinson 2007, str. 10). Lidé, kteří ţijí daleko od své rodiny, mohou pouţívat internet k udrţení apriorních sociálních vztahŧ. Internetová zkušenost je tak spojovaná se vzrŧstající interakcí v rámci přátel a rodiny a schopností potkávat nové lidi. Boneva specifikuje rozdíly genderu v pouţívání internetu a sociálních interakcích. Ţeny více pouţívají email pro kontakt s rodinou a udrţení kontaktu s lidmi, jeţ jsou prostorově vzdáleni (vlastní překlad-Boneva 2001 dle Joinson 2007, str. 10). Ve Výzkumu studentŧ FSV byl vliv internetu na sociální interakce zjišťován baterií dotazující se na pouţívání internetu s ohledem na míru kontaktu se čtyřmi skupinami-lidé se 32
stejnými koníčky a zájmy, rodina, přátelé a spoluţáci (znění otázky: „U kaţdé z uvedených skupin prosím označte, jestli pouţívání internetu sníţilo nebo naopak zvýšilo Váš kontakt s touto skupinou“). Výsledky poukazují na posílení kontaktŧ se všemi danými skupinami. Pokud se jedná o skupinu lidí stejných koníčkŧ a zájmŧ, tak 1 % deklaruje částečné sníţení kontaktu, 50 % stejnou úroveň kontaktu, 32 % částečné zvýšení kontaktu a 17 % výrazné zvýšení kontaktu s danou skupinou lidí. Pouţívání internetu výrazně sníţilo kontakt s rodinou u 2 % respondentŧ, částečné sníţení pociťuje 8 %, stejná úroveň zŧstává u 50 % lidí, k částečnému zvýšení došlo u 31 % respondentŧ a k výraznému zvýšení u 9 %. K tomu je nutné vzít úvahu fakt, ţe internet je významným komunikačním prostředkem s ostatními rodinnými příslušníky zejména u lidí ţijících mimo domov, v tomto případě jsou jimi především studenti na kolejích. Studenti vyuţívající internetového spojení na kolejích se v 60 procentech vyslovují k posílení kontaktu s rodinou. Následující tabulka týkající se kontaktu s rodinou v rámci pohlaví neukazuje na významné rozdíly mezi muţi a ţenami u dotazovaných respondentŧ. V daném výzkumu se neprokázala hypotéza Bonevové, ţe ţeny více udrţují kontakty s rodinou v porovnání s muţi. Tabulka 2: Vliv internetu na kontakt s rodinou dle pohlaví Používání internetu kontakt s výrazně sníţilo rodinou muţi 3% ţeny 1% Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
částečně sníţilo 9% 8%
stejná úroveň 49 % 50 %
částečně zvýšilo 33 % 30 %
výrazně zvýšilo 6% 11 %
Největší vliv na posílení kontaktu díky internetu se projevuje u kontaktu s přáteli a spoluţáky. U 80 % respondentŧ vede pouţití internetu k posílení kontaktu se spoluţáky, 1 % deklaruje sníţení kontaktu a u 19 % zŧstává kontakt se spoluţáky na stejné úrovni. Podobná situace je v rámci kontaktu s přáteli, u 79 % se projevuje zvýšení kontaktu, z čehoţ 41 % hovoří o částečném zvýšení kontaktu a 38 % o výrazném zvýšení. Na stejné úrovni zŧstává kontakt u 19 % a sníţení kontaktu se projevuje u 2 % respondentŧ. Internet a jeho vliv na přátelství zkoumala i otázka dotazující se na pouţívání internetu a reálný styk s přáteli. Pouţívání internetu nemá u 80 % respondentŧ vliv na setkávání s přáteli tváří v tvář, 11 % se od doby pouţívání internetu setkává s přáteli méně a 9 % tráví s přáteli tváří v tvář naopak více času.
33
Pro přesnější zjištění, kolik času věnuje reálně respondent zmiňovaným skupinám, by bylo zapotřebí rozsáhlejšího výzkumu. Nicméně ze subjektivního posouzení respondentŧ lze usoudit, ţe vnímají funkci internetu z hlediska reálných kontaktŧ spíše pozitivně.
34
3. 5. Zpŧsoby pouţívání internetových aplikací
3. 5. 1. Nejčastěji pouţívané aplikace Následující analýza je věnována zpŧsobu vyuţívání internetu. Pomocí baterie otázek obsahující rŧzné formy aplikací byli respondenti dotazováni, zda a kolik času týdně tráví danou aplikací. 16 Níţe uvedená tabulka ukazuje na celkový prŧměrný čas strávený danou aplikací mezi všemi respondenty v porovnání s prŧměrem uţivatelŧ dané funkce, tj. celkovou oblíbeností a oblíbeností mezi jejími uţivateli: Tabulka 3: Průměrný čas strávený týdně danou aplikací
Hledání informací do školy nebo do práce Online zasílání zpráv: ICQ, MSN, Skype Hledání informací pro zábavu či jiné potřeby Email Poslech hudby nebo sledování videa přes internet Sociální sítě typu libimseti.cz, Facebook Hraní her ní fóra Telefonování přes internet, např. prostřednictvím Skype Chaty a IRC: např. xchat.cz N=266 Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
Průměr mezi uživateli aplikace
Celkový průměr
Standart. Odchylka
Rozptyl
Pořadí dle počtu uživatelů (% uživatelů dané aplikace)
8,12 6,75 5,49 5,13 3,51 3,45 1,46 0,92
8,33 11,33 5,31 8,01 5,08 5,43 4,27 3,05
69,34 128,28 28,17 64,11 25,77 29,52 18,27 9,32
2 (99 %) 4 (85 %) 3 (98 %) 1 (99 %) 5 (80 %) 6 (73 %) 8 (32 %) 9 (30 %)
8,25 7,86 5,59 5,15 4,35 4,71 4,57 3,08
0,80 0,52
1,80 3,96
3,24 15,67
7 (39%) 10 (7 %)
2,02 8,19
Největší podíl času na internetu stráví respondenti hledáním informací seriozního charakteru, a to v prŧměru 8 hodin týdně. Nejoblíbenějším komunikačním prostředkem je email, který vyuţívá 99 % dotazovaných. Spolu s vyhledáváním informací se jedná o nejčastěji vyuţívanou funkci z hlediska počtu respondentŧ. Respondenti tráví v prŧměru 5 hodin týdně posíláním nebo čtením emailových zpráv. Druhou nejoblíbenější komunikační formou z hlediska počtu uţivatelŧ je synchronní komunikace, online zasílání zpráv pomocí programŧ typu ICQ, MSN nebo Skype. Této činnosti se věnuje 86 % respondentŧ, kteří jsou připojení prŧměrně 8 hodin týdně k jednomu z těchto komunikátorŧ. Záměrně je zmíněno slovo „připojení“ a ne aktivní činnost, jak tomu 16
Znění otázky: Kolik hodin TÝDNĚ přibližně používáte internet k následujícím činnostem? Počítejte dohromady celkový čas na všech místech, kde internet používáte. Pokud se určité činnosti nevěnujete, napište k dané položce číslo „0“.
35
je například u emailu. Uţivatelé se často připojují bez záměru s někým nutně komunikovat či někomu něco sdělit a program mají otevřený na pozadí. Častým jevem odehrávajícím se na poli serverŧ tohoto typu je komunikace pro komunikaci. Lidé vyuţívají moţnosti programu, který je upozorní na to, ţe se přihlásil někdo z jejich online kontaktŧ a konverzují s nimi, i kdyţ zrovna nic zajímavého ke sdělení nemají. Zdeněk Vybíral v této souvislosti hovoří o regresi, infantilním vyuţitím tohoto média. „ Po síti brouzdají děti. A kdyţ ne děti, tak naše dětské duše“ (Vybíral 1999, str. 71). V některých fórech mŧţe jít spíše neţ o vypovídání se, „pokec“ neţ-li o diskuzi. Internet tak nabízí únik od problémŧ kaţdodenní reality a zahání nudu. Na druhou stranu má tato moţnost i světlé stránky rozvíjení komunikačních dovedností, moţnosti navazovat kontakty s lidmi z rŧzných koutŧ světa, odlišných kultur a národností. Další vyuţívanou funkcí internetu slouţící primárně k zábavě a odpočinku je poslech hudby nebo sledování videa na internetu. Uţivatelé touto formou tráví v prŧměru 4,4 hodiny týdně. V poslední době nabývají na oblíbenosti tzv. sociální sítě (libimseti.cz, Facebook), na nichţ jejich uţivatelé mezi respondenty tráví v prŧměru 4,7 hodiny týdně. Sociální sítě nabízejí širokou moţnost komunikace skrz vytváření vlastních profilŧ s fotkami a údaji, jeţ dotyčný chce o sobě sdělit. Lze nahrávat fotky, komentovat fotky přátel, zanechávat vzkazy, hrát hry a pouţívat rŧzné jiné aplikace stejně jako chatovat s kontakty, které jsou online. Sociální sítě svým uţivatelŧm mimo jiné umoţňují typ komunikace nacházející se mezi přímou stoprocentní komunikací vedenou osobně, telefonicky či emailem a ţádnou komunikací. Své online kontakty lze periferně vnímat (jak ţijí, co dělají, kde jsou na dovolené apod.) a aniţ bychom s nimi museli být v přímé komunikaci, máme pocit, ţe o nich víme.17 Oblíbenost některých sociálních sítí jako jsou v českých podmínkách zejména libimseti.cz nebo lide.cz spočívá i v moţnosti rychlého navázání kontaktu s moţným potencionálním partnerem díky inzerátŧm v seznamce či vyhledávání partnerŧ dle zadaných kritérií (pohlaví, věk, bydliště atp.). Vytváření sítě přátel je poměrně jednoduché a síť lze neustále rozšiřovat. Navzdory celkovému počtu online přátel jedinci udrţují pravidelný kontakt pouze s 5 aţ 10 % těchto kontaktŧ18. Tato teorie vychází z teze o přibliţném počtu udrţitelných sociálních vazeb vyslovené poprvé britským antropologem Robinem Dunbarem19 v roce 1992.
17 Tomáš Jindříšek, LUPA.cz, dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/facebook-rozvod-v-primem-prenosu/ 18 Vlastní překlad z http://www.insidefacebook.com/2009/02/27/facebooks-in-house-sociologist-shares-stats-onusers-social-behavior 19 Teorie Dunbarova čísla ( Dumbar‟s number) je teoretický kognitivní limit pro počet lidí, s kterými lze udrţovat sociální vztah, ve kterém se individua vzájemně osobně znají. Není určena přesná hranice, ale obyčejně uváděný počet je 150 lidí (vlastní překlad z http://en.wikipedia.org/wiki/Dunbar %27s_number).
36
Další internetovou aktivitou v pořadí je hraní online her. Věnuje se mu přibliţně 32 % respondentŧ více neţ 4,5 hodiny týdně. Necelá jedna třetina respondentŧ taktéţ tráví volný čas na internetu diskutováním na ních fórech. Čas, který touto činností uţivatelé tráví, je prŧměrně 3 hodiny týdně. Internet ve formě bezplatné telefonické linky díky programu Skype vyuţívá 40 % respondentŧ a čas, který stráví synchronní telefonní komunikací, případně i za připojení webové kamery, je 2 hodiny týdně. Jako nejméně vyuţívaná forma komunikace z hlediska počtu uţivatelŧ se jeví chaty typu xchat.cz. Nicméně uţivatelé, kteří tráví volný čas tímto typem činnosti, zde stráví poměrně velkou část svého volného času, a to prŧměrně přes 8 hodin týdně.
3. 5. 2. Typy aplikací dle uživatelů V následující části analýzy se pokusím najít souvislost mezi typem aplikací, jeţ jsou na internetu vyuţívány, a charakteristikami jejich uţivatelŧ. Tuto problematiku přiblíţím pomocí faktorové analýzy, která najde souvislosti mezi proměnnými a redukuje je do menšího počtu latentních proměnných. Do analýzy jsou zahrnuty všechny dotazované pouţívané aplikace na internetu: email, sociální sítě, diskuzní fóra, chaty, online zasílání zpráv, hraní her, poslech hudby nebo sledování videa přes internet, telefonování přes internet, hledání informací do školy nebo do práce, hledání informací pro zábavu či jiné potřeby. Faktorovou analýzu provádím metodou Varimax, při níţ rotované faktory jsou i po rotaci na sobě nekorelované a osy faktorŧ svírají pravý úhel. Podmínkou pro provedení faktorové analýzy je kromě ordinality proměnných i nepříčinnost vztahŧ mezi proměnnými a vzájemná korelace mezi poloţkami. Ve vzájemné interkorelaci všech zahrnutých proměnných internetových aktivit se ukázala jako nevhodná poloţka diskuzní fóra. Pro následující analýzu ji tedy vylučuji. Faktorová analýza ostatních poloţek poukazuje na vhodnost zahrnutí těchto proměnných mírou Kaiser-Meyerov-Olkinovou (KMO), jejíţ hodnota je 0,620 a Bartlettovým testem (viz. Příloha 2). Baterie výše jmenovaných poloţek je rozčleněna do čtyř faktorŧ. Podíl celkově vysvětlené variability je 62 %, z toho první faktor vysvětluje 22 % variability, druhý faktor 17% variability, faktor třetí 12 % a poslední faktor vyčleněný v analýze vysvětluje 11 % celkové variability. Do prvního faktoru jsou zahrnuty poloţky hraní her (faktorová zátěţ:0,823), chaty a IRC (0,818) a poslech hudby nebo sledování videa (0,444). Označím jej za „faktor zábavy“.
37
Druhý faktor tvoří poloţky: email (0,849), hledání informací do školy nebo do práce (0,682), online zasílání zpráv (0,425). Tento faktor ponese označení „faktor informačněkomunikační“. Do třetího faktoru spadají poloţky: telefonování přes internet (0,775), online zasílání zpráv (0,579) a poslech hudby nebo sledování videa (0,446). Tento faktor budu pracovně nazývat jako „faktor komunikační“ navzdory zahrnutí poloţky poslechu hudby nebo sledování videa, jeţ byla přibliţně se stejnou faktorovou zátěţí zahrnuta i do prvního faktoru. Do posledního faktoru náleţí aktivita hledání informací pro zábavu či jiné potřeby (0,818) a sociální sítě (0,664). Tento faktor označím za „faktor sociálně-relaxační“. Tabulka 4: Internetové aplikace-matice faktorových zátěží Hraní her Chaty Email Informace do školy nebo do práce Telefonování přes internet Online zasílání zpráv Poslech hudby nebo sledování videa Informace pro zábavu Sociální sítě % vyčerpané variability
1. faktor ,823 ,818
2. faktor
3. faktor
,849
,169
,682
-,159
,310
,425
,775 ,579
,124
,446
,272
,375 11,950
,818 ,664 11,238
,444 ,107 22,164
16,972
4. faktor
Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
Po sémantickém vymezení faktorŧ provedu korelaci daných faktorŧ s určitými charakteristikami, mezi které zahrnu jak sociodemografické (pohlaví, věk a rodinný stav respondenta), tak i míru disinhibice20, míru identifikace sebe sama na internetu21 a míru sociability22 (Pro upřesnění uvádím definici dvou pólŧ na škále sociability, čímţ je rozlišení na extroverta a introverta. Typický extrovert je sociabilní jedinec, jenţ má rád společnost. Má hodně přátel. Potřebuje mít kolem sebe lidi, s nimiţ mŧţe komunikovat. Nerad čte či studuje o samotě. Vyhledává vzrušení, rád riskuje, jedná bez dlouhého uvaţování, celkově reaguje impulsivně. Je bezstarostný, veselý, optimistický, rád se směje a má rád pohyb. Zatímco 20
Míra disinhibice byla vytvořena z baterie otázek zaměřených na chování a postoj k internetu. Do indexu jsem zahrnula následující poloţky: A. Na internetu mám pocit anonymity, C. Na internetu se cítím být v kontaktu s druhými lidmi méně svázaný, F. Vyjadřovat se na internetu je pro mne snazší neţ v běţném rozhovoru, I. Styděl/a bych se, kdyby se někdo dozvěděl o některých mých aktivitách na internetu, K. Na internetu ukazuji své fotografie, které povaţuji za intimní. Odpovědi byly hodnoceny na škále: 1-určitě ano, 2-spíše ano, 3- spíše ne, 4-určitě ne. Nejniţší hodnota indexu, tj. 5 bodŧ ukazuje na disinhibiční chování, čím vyšší index, tím se sniţuje míra disinhibice, kterou komunikující na internetu pociťuje. 21 Míru identifikace sama sebe na internetu jsem vytvořila z baterie otázek zaměřených na chování a postoj k internetu. Do indexu byly zahrnuty následující poloţky:B. Na internetu se mi lépe vyjadřují emoce, pocity a city, D. Na internetu odhaluji i soukromé detaily ze svého ţivota, které v běţném ţivotě nesděluji, E. Cítím, ţe na internetu jsem více sám sebou neţ ve skutečnosti, G. Raději potkávám lidi na internetu neţ osobně . 22 Míra sociability byla měřena EPQ-R testem otázkami zjišťujícími extroverzi/introverzi respondentŧ. Index extroverze nabývá hodnot od 0 do 12, přičemţ čím vyšší hodnota, tím je jedinec otevřenější okolnímu světu.
38
typický introvert je introspektivní, tichý, spíše samotářský jedinec dávající přednost knihám před setkání s lidmi. Je rezervovaný, kromě blízkých přátel si od ostatních lidí uchovává odstup. Své záleţitosti plánuje předem, je opatrný. Neprovádí okamţitá rozhodnutí. Nemá rád vzrušení, preferuje spořádaný zpŧsob ţivota. Kontroluje své city. Je spolehlivý, spíše pesimistický, velký význam přikládá etickým hodnotám23). Pro hlubší vhled do problematiky struktury faktorŧ a jejich případnou souvislost s určitými charakteristikami byla provedena korelační analýza Spearmanovým koeficientem, nominální proměnná pohlaví je tedy analyzována jako proměnná ordinálního charakteru. Pro zjištění souvislosti proměnné rodinný stav respondenta s pouţívanými aplikacemi na internetu byl aplikován t-test (Příloha 3). Tab. 5: Závislost faktorových skórů na vybraných charakteristikách populace Faktor Faktor Faktor informačněFaktor sociálnězábavy komunikační komunikační relaxační Věk Korelace -0,07 -0,09 0,18** -0,23** Sig. (oboustran.) 0,28 0,00 0,00 0,16 N 265 265 265 265 Pohlaví Korelace 0,01 0,04 -0,04 -0,15* Sig. (oboustran.) 0,01 0,81 0,52 0,54 N 265 265 265 265 Míra disinhibice Korelace -0,12 -0,03 0,18* -0,25** Sig. (oboustran.) 0,09 0,01 0,00 0,69 219 219 219 N 219 Míra sociability Korelace -0,08 -0,04 0,21** -0,16* Sig. (oboustran.) 0,19 0,47 0,00 0,01 N 265 265 265 265 Míra identifikace sama sebe na internetu Korelace -0,11 0,03 -0,02 -0,22** Sig. (oboustran.) 0,08 0,63 0,00 0,72 N 229,00 229,00 229,00 229,00 Poznámka: Spearmanovy korelační koeficienty statisticky významné *p< 0,05 **p<0,01(oboustranné) Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
Ze závislostí vyplývá, ţe vliv proměnné věk se projevuje u faktoru „informačněkomunikačního“ (email, hledání informací do školy nebo do práce, online zasílání zpráv) a faktoru „komunikačního“ (telefonování přes internet, online zasílání zpráv a poslech hudby nebo sledování videa). Mladší respondenti více komunikují synchronní formou komunikace, zatímco starší respondenti ve větší míře píšou emaily a hledají na internetu informace. Vliv pohlaví se projevuje u faktoru zábavy. Muţi se v porovnání se ţenami více věnují online hraní her a poslechu hudby a sledování videa přes internet. 23
Miglierini B., Vonkomer J. 1979, str. 13–14
39
Rozdílně tráví čas na sociálních sítích a zasíláním online zpráv respondenti, kteří ţijí s partnerem v domácnosti a kteří s partnerem neţijí (Příloha 4). Na sociálních sítích tráví více času lidé, kteří neţijí s partnerem v jedné domácnosti24, tj. lidé bez partnera a ti, kteří s někým chodí. Lidé bez partnera tráví taktéţ více času komunikací zasíláním online zpráv. Komunikace s neznámými lidmi na internetu mŧţe více posilovat sociální vazby. Ti, jeţ jsou součástí určité internetové komunity, pociťují menší sociální osamělost. Pokud tráví hodně času online, mohou dle Moodyho pociťovat spíše emocionální osamění, tzn. pocit prázdnoty zapříčiněný neexistencí ţivotního partnera. Moody vyslovuje tezi, ţe čas strávený připojením k internetové síti mŧţe být příčinou toho, ţe je méně času vyuţito k vytváření vztahŧ tváří v tvář (vlastní překlad-Moody 2001, str. 7). Je ovšem na místě uvaţovat variantu, ţe těmto lidem naopak internet pomáhá sociální vazby navazovat díky jiţ zmíněnému disinhibičnímu efektu a niţším komunikačním zábranám. Internet tedy nemusí být katalyzátorem sociálních a emocionálních vztahŧ, ale mŧţe je zároveň pomáhat vytvářet. Lidi bez partnera tráví i více času odpočinkovými aktivitami na internetu, sledováním videa, posloucháním hudby a hraním her online. Míra disinhibice se projevuje zejména formou komunikace. Lidé s vyšší mírou disinhibice dávají přednost synchronní komunikaci před asynchronní, tj. méně času stráví psaním emailŧ, ale o to větší podíl času věnují komunikaci synchronní-více diskutují na internetových fórech, častěji se objevují na chatech a IRC, více času tráví online zasíláním zpráv. V porovnání s lidmi s menší mírou disinhibice se zároveň více věnují hledání informací jak do školy, tak i informací pro zábavu. Mohlo by se zdát, ţe míra disinhibice obecně souvisí s časem stráveným rŧznými aktivitami na internetu. Tato hypotéza se ovšem nepotvrdila (Příloha 5). Další uvaţovanou proměnnou je míra sociability. Vliv této proměnné se projevuje u faktoru komunikačního a sociálně-relaxačního. Extroverti se více věnují telefonování přes internet a posílání online zpráv, coţ jsou aktivity náleţící do komunikačního faktoru. Introverti tráví více času vyhledáváním informací na internetu. Předpoklad o tom, ţe introverti více komunikují na internetu díky moţnosti navazování vztahŧ tzv. jedním kliknutím, se tedy nepotvrdil. Naopak jedinci, kteří jsou sociabilní a komunikativní, vyuţívají médium internetu více pro komunikační účely.
24
Předpokládám, ţe sezdaní respondenti ţijí se svým partnerem v jedné domácnosti.
40
3. 6. Dimenze online vztahů V první části této analýzy se zaměřím na zkoumání dimenzí přátelství navázaných nebo udrţovaných online formou. Zajímá mě, co internetové vztahy komunikujícím nabízí a zda se to nějak projevuje ve zpŧsobu komunikace. Druhá část je věnována srovnání přínosu virtuální a reálné skupiny. Online přátelství a navázané vztahy jsou zkoumány baterií zahrnující osm poloţek25, u kterých respondenti mající online přátele vyjadřovali míru souhlasu (1-určitě ano, 2-spíše ano, 3-spíše ne, 4-určitě ne). Největší míru souhlasu respondentŧ (56 %) získalo tvrzení: „ Online přátelství se snažím často převést do reálného života.“ Ukazuje se tak, ţe tito respondenti se snaţí o vzájemné propojení svého reálného a virtuálního světa a pokud je to moţné, tak online navázaná přátelství převádějí do reálného ţivota. Internet jim tedy umoţňuje zprostředkování nových přátelství, které realizují mimo online prostředí. Lidé, kteří své virtuální vztahy převádějí do reálného ţivota, přiznávají nesmělost při seznamování v reálném ţivotě, kterou jim internet pomáhá překonávat.
Respondenti souhlasící s tvrzením, ţe online přátelství
převádí do reálného ţivota, v 64 % zároveň vyjadřují souhlas s tvrzením, ţe jim internet pomáhá odbourávat nesmělost při navazování kontaktu (Příloha 6). Další dvě příčky v ţebříčku zaujímají ty, které vyjadřují hloubku virtuálního přátelství. 55% respondentŧ má virtuální přátele, které povaţuje za velmi blízké a 48 % respondentŧ tvrdí, ţe se na své online přátele mŧţe spolehnout. Respondenti, jeţ mají blízké virtuální přátele, se v porovnání s těmi, co virtuální přátele nemají, více zajímají o osobní ţivot své virtuální skupiny přátel a zároveň se identifikují více s tvrzením, ţe tato skupina obohacuje jejich osobní ţivot ve srovnání se skupinou reálnou26 (Příloha 7 a Příloha 8). Respondenti deklarující spolehlivost svých virtuálních přátel se cítí uznávanější ve své virtuální skupině
25
A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké, B. Se svými online přáteli sdílím i jiné stránky sama sebe, neţ sdílím se svými reálnými přáteli, C. S online přáteli řeším své intimní problémy častěji neţ se svými reálnými přáteli, D. Na své online přátele se mohu spolehnout, E. S online přáteli se bavím o jiných tématech neţ se svými reálnými přáteli, F. Online přátelství se snaţím často převést do reálného ţivota, G.Internet jsem jiţ někdy pouţil(a) za účelem seznámení s potenciálním partnerem / partnerkou, či kdyţ jsem chtěl s někým chodit, H. Mohu říci, ţe jsem zaţil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně. 26 Souvislost byla zkoumána s otázkami číslo 47 a 49 směřovanými ke srovnání přínosu virtuální a reálné skupiny přátel. Přesné znění otázek: „Zajímám se o osobní život členů této skupiny.“ „Tato skupina obohacuje můj vnitřní život.“
41
přátel a spíše souhlasí s tvrzením, ţe ve virtuální skupině mají pocit, ţe někde patří v porovnání se skupinou reálných přátel27 (Příloha 9 a Příloha 10). Významným momentem je vznik partnerských vztahŧ. Toto téma bude více přiblíţeno v
kapitole týkající se partnerských vztahŧ. Internet vyuţilo k seznámení
s případným partnerem 46 % respondentŧ a zamilovanost na internetu někdy zaţilo 29 % respondentŧ. Jinou identitu projevuje 14 % dotazovaných, kteří vyjádřili souhlas s tvrzením, ţe s online přáteli sdílí i jiné stránky sama sebe neţ sdílí s reálnými přáteli. Se svými intimními problémy se virtuálním přátelŧm svěřuje 11 % respondentŧ. Tabulka 6: Hodnocení online vztahů Vyjádření míry souhlasu v %
F. Online přátelství se snaţím často převést do reálného ţivota. A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké. D. Na své online přátele se mohu spolehnout. G. Internet jsem jiţ někdy pouţil(a) za účelem seznámení s potenciálním partnerem / partnerkou, či kdyţ jsem chtěl s někým chodit. E. S online přáteli se bavím o jiných tématech neţ se svými reálnými přáteli. H. Mohu říci, ţe jsem zaţil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně. B. Se svými online přáteli sdílím i jiné stránky sama sebe, neţ sdílím se svými reálnými přáteli. C. S online přáteli řeším své intimní problémy častěji neţ se svými reálnými přáteli. Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
Určitě
Spíše
Spíše
Určitě
Průměr
ano
ano
ne
ne
N
2,39
17
39
32
13
152
2,40 2,65
27 9
28 39
23 30
22 22
162 158
2,66
26
20
15
39
168
2,91
2
32
38
28
161
3,07
15
14
19
52
166
3,35
3
11
33
53
161
3,56
2
9
18
70
161
Pro lepší pochopení dimenzí dŧleţitosti přikládané online vztahŧm jsem provedla faktorovou analýzu metodou Varimax (Příloha 11). Interkorelace poloţek potvrzuje vhodnost zahrnutí všech poloţek baterie do analýzy, coţ ukazuje i Bartlettŧv test a hodnota KaiserMeyerova-Olkinova koeficientu (KMO=0,623). Faktorovou analýzou byly vyčleněny tři faktory celkově vysvětlující 63 % variability. Variabilita vysvětlená prvním faktorem je 30 %, druhým faktorem je vysvětleno 19 % celkové variability a třetím faktorem 14 %. Do prvního faktoru byly zahrnuty poloţky: Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké (0,838). 27
Souvislost byla zkoumána s otázkami číslo 44 a 53 směřovanými k srovnání přínosu virtuální a reálné skupiny přátel. Přesné znění otázek: „V této skupině mám pocit, že někam patřím.“ „V této skupině se cítím uznávanější.“
42
Na své online přátele se mohu spolehnout (0,828). Online přátelství se snažím často převést do reálného života (0,507). Do druhého faktoru náleţí poloţky: Se svými online přáteli sdílím i jiné stránky sama sebe, než sdílím se svými reálnými přáteli (0,850). S online přáteli se bavím o jiných tématech než se svými reálnými přáteli (0,721). S online přáteli řeším své intimní problémy častěji než se svými reálnými přáteli (0,651). Do třetího faktoru spadají poloţky: Internet jsem již někdy použil (a) za účelem seznámení s potenciálním patnerem/partnerkou, či když jsem chtěl(a) s někým chodit (0,868). Mohu říci, že jsem zažil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal (a) jen virtuálně (0,790). První faktor pojmenuji jako faktor „dŧleţitosti internetového přátelství.“ Druhý faktor ponese pracovní název faktor „dŧvěrnosti internetového přátelství“ a třetí faktor je faktorem „intimity internetových vztahŧ“. Tabulka 7: Dimenze online vztahů – matice faktorových zátěží A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké. D. Na své online přátele se mohu spolehnout. F. Online přátelství se snaţím často převést do reálného ţivota. B. Se svými online přáteli sdílím i jiné stránky sama sebe, neţ sdílím se svými reálnými přáteli. E. S online přáteli se bavím o jiných tématech neţ se svými reálnými přáteli. C. S online přáteli řeším své intimní problémy častěji neţ se svými reálnými přáteli. G. Internet jsem jiţ někdy pouţil(a) za účelem seznámení s potenciálním partnerem / partnerkou, či kdyţ jsem chtěl s někým chodit. H. Mohu říci, ţe jsem zaţil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně. % vyčerpané variability
1. faktor ,838 ,828 ,507
2. faktor ,111
,194
,850
-,237
,721
,242
,651
3. faktor
,172
,243 ,868
,107
,258
,790
29,732
18,997
14,165
Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
Definování uvedených faktorŧ mi poslouţí k vytvoření součtových indexŧ nesoucích stejný název jako faktory, tj. index dŧleţitosti internetového přátelství, index dŧvěrnosti internetového přátelství a index intimity internetových vztahŧ. Hodnoty prvního a druhého indexu, jeţ oba obsahují tři poloţky, jsou 3–12 bodŧ, přičemţ čím je hodnota niţší, tím větší dŧleţitost přikládají respondenti online vztahŧm. Index intimity zahrnuje jen dvě poloţky, jeho hodnota se tedy pohybuje v rozmezí 2–8 bodŧ.
43
Tab. 8: Závislost indexů na vybraných charakteristikách populace index důležitosti index důvěry internetového internetového index intimity přátelství přátelství internetového vztahu Korelace -0,02 0,00 Věk 0,18* Sig. (oboustran.) 0,76 0,02 0,96 N 149 159 165 Korelace -0,08 0,14 Pohlaví 0,17* Sig. (oboustran.) 0,35 0,07 0,03 N 149 159 165 Korelace 0,04 Míra disinhibice 0,30** 0,33** Sig. (oboustran.) 0,66 0,00 0,00 N 131 138 142 Korelace 0,13 0,13 -0,02 Míra sociability Sig. (oboustran.) 0,11 0,11 0,82 N 149 159 165 Míra identifikace sama Korelace 0,08 sebe na internetu 0,37** 0,36** Sig. (oboustran.) 0,35 0,00 0,00 N 133 139 145 Poznámka: Spearmanovy korelační koeficienty statisticky významné *p< 0,05 **p<0,01( oboustranné) Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
Z korelační analýzy indexŧ s proměnnými věk, pohlaví, míra disinhibice, sociability a identifikace sama sebe na internetu (proměnná rodinný stav se neukázala jako významná- viz. Příloha 12) vyplývá, ţe index „dŧleţitost internetového přátelství“ nekoreluje s ţádnou z daných proměnných (Příloha 13). Index dŧvěry internetového přátelství souvisí s věkem, mírou disinhibice a mírou identifikace sama sebe na internetu. Se stoupajícím věkem respondenta se projevuje i klesající dŧvěra k online přátelŧm, mladší ročníky jsou tedy více otevřenější vŧči svým internetovým přátelŧm a více s nimi probírají osobní věci v porovnání se staršími kolegy. Co se týče míry disinhibice, ukazuje se zde předpokládaný vztah mezi mírou disinhibice a dŧvěrností internetových přátelství. Se vzrŧstající mírou otevřenosti se zvyšují „investice“ do daného vztahu a vztah se upevňuje (viz. teorie Patricie Wallaceové týkající o blízkosti, jeţ je pociťována se vzrŧstající frekvencí setkávání na internetu a odhalování se druhé osobě, coţ zároveň podněcuje k vzájemnému setkávání). Stejný jev se projevuje i u míry identifikace sebe sama na internetu, se vzrŧstající mírou identifikace roste i míra svěřování se přátelŧm v online síti. Index intimity internetového vztahu koreluje s pohlavím, mírou disinhibice a mírou identifikace sama sebe na internetu. O vytváření vztahŧ na internetu se pokoušejí spíše příslušníci muţského pohlaví. Pokud jde o disinhibici a identifikaci sama sebe na internetu,
44
projevuje se stejný jev jako u předešlého indexu. Lidé, kteří se někdy pokoušeli o vytvoření vztahu na základě internetového setkání či zaţili vztah zaloţený na online seznámení, se více ztotoţňují s komunikací na internetu a více se zde svěřují.
3. 7. Virtuální přátelství V další části analýzy věnované virtuálním vztahŧm se zaměřím na srovnání reálné a virtuální skupiny přátel. Respondenti byli v otázce č. 39 dotazováni, zda chodí na internetu pravidelně někam, kde potkávají stejně lidi, či skupiny lidí. Následující otázka byla poté směřována k názvu serveru, kde se s těmito lidmi nejčastěji respondent setkává. Z celkového počtu respondentŧ 62 % s pravidelností navštěvuje nějaký internetový komunikační server, který vyuţívá ke komunikaci se svými online přáteli, zatímco zbylých 38% respondentŧ nemá na internetu online přátele, s nimiţ pravidelně komunikuje. Mezi nejčastěji pouţívané servery respondenty mého výzkumu patří Facebook, jejţ jako nejčastější místo pro komunikaci online uvádí 133 respondentŧ, tj. 49 % ze všech respondentŧ a 77 % z těch, co pravidelně navštěvují určitý komunikační server. Mezi ostatní sociální sítě, jeţ jsou pravidelně respondenty navštěvovány, patří taktéţ server www.libimseti.cz (3 respondenti), www.lide.cz (4), www.spoluzaci.cz (4),www.vkontakte.ru (1), www.iboys.cz (1). Zvláštní postavení zaujímá server www.spoluzaci.cz, český server, díky němuţ mohou mezi sebou udrţovat kontakty bývalí spoluţáci. Mohou si zde snadno domlouvat sraz nebo zanechávat rŧzné informace na elektronické nástěnce. Vysoká oblíbenost komunikačního serveru Facebook mezi respondenty nekoresponduje s obecnou preferencí komunikačních sítí v ČR. Výsledky monitorování výzkumného projektu NetMonitor zaměřeného na denní návštěvnost českých online serverŧ poukazují na oblíbenost komunikačního serveru lide.cz mezi českými uţivateli internetu. Prŧměrná denní návštěvnost se zde prŧměrně pohybuje kolem 450 tisíc, prŧměrná návštěvnost serveru libimseti.cz je 240 tisíc návštěvníkŧ.28 Pro srovnání s návštěvností
Facebooku, jeţ není NetMonitorem
sledována, pouţiji aplikaci Google Trends. Křivky návštěvnosti čtyř srovnávaných serverŧ (facebook.com, spoluţáci.cz, lide.cz a libimseti.cz) během měsíce února potvrzují oblíbenost serveru lide.cz, návštěvnost na ostatních serverech je na zhruba stejné úrovni. 29 Oblíbenost komunikační sítě Facebook mezi dotazovanými respondenty mŧţe spočívat v charakteristice dotazované skupiny. Facebook byl pŧvodně vytvořen jako komunikační nástroj pro studenty
28 29
www.netmonitor.cz www.google.com/trends- hodnoty udávané na ose y jsou relativní.
45
Harvardské univerzity, postupně se k němu připojovaly ostatní univerzity a od srpna roku 2006 je síť veřejná a funguje mezinárodně.30 Obrázek 2: Návštěvnost sociálních sítí (únor 2009) ● facebook.com ●spoluzaci.cz
●lide.cz ●libimseti.cz
Zatímco většina respondentŧ vyuţívá výše zmíněných multifunkčních sociálních sítí, u nichţ mohou vyuţívat rozmanitých funkcí, někteří se sdruţují v komunitních zájmových serverech jako je www.deviantar.cz (1), www.webtrh.cz (1), www.cyklodiskuse.cz (1), www.emimino.cz (1) či www.modrykonik.cz (1).31 Do další specifické skupiny lze zařadit hráčské servery-Hattrick (1), World of Warcraft (1)32 a RPG Forum (1), kde čas nejčastěji tráví 3 respondenti. Sedm z respondentŧ nejčastěji navštěvují internetové komunity www.nyx.cz a jeden respondent server www.zpovědnice.cz. Jedná se o komunitní servery zaměřené na chatování, ale spíše neţ o „pokec“ zde jde o diskuzi nad rŧznými tématy či rady s problémy. Dalšími prostředníky vyuţívanými respondenty pro pravidelné setkávání a komunikaci se svými online přáteli jsou tzv. instant messengery typu ICQ (3), Skype (1) a Jabber (1) a chatovací servery www.xchat.cz (1), www.xko.cz (1). V baterii otázek směřovaných ke srovnání virtuální a reálné skupiny respondenti srovnávali míru přínosu těchto dvou skupin přátel. Virtuální přátelé byli definováni jako přátelé, s nimiţ se respondent osobně nezná nebo se s nimi nepotkává kvŧli velké vzdálenosti apod. Jedná se tedy o přátelství, jeţ jsou udrţována díky internetovému spojení. Někdy se mohou prolínat přátelé, s kterými je udrţován kontakt díky internetu spolu s přáteli, jeţ 30
www.guardian.co.uk/technology/2007/jul/25/media.newmedia www.deviantar.com je server slouţící k publikaci vlastních uměleckých výtvorŧ- poezie, fotografie, malby atp.,www.webtrh.cz je zaměřený na obchodní zájmy, na www.cyklodiskuse.cz spolu sdílejí zkušenosti milovníci cyklistiky, zatímco na serverech www.modrykonik.cz a www.emimino.cz si vyměňují své zkušenosti maminky. 32 Světově v počtu přihlášení hráčŧ za měsíc je World of Warcraft nejoblíbenější online počítačová hra. Více viz. diplomová práce V. Maderové: „Motivace ve virtuálních organizacích: příklad gild ve hře World of Warcraft.“ 31
46
komunikující často potkává v reálném kontaktu tváří v tvář. Tato situace nastává zejména v případě sociálních sítí jako je Facebook, na němţ mnozí mají kontakty jak na své virtuální přátele, tak i na přátele, s nimiţ se často potkávají tváří v tvář. Přínos virtuální skupiny ve srovnání s reálnou ukazuje následující tabulka: Tabulka 9: Srovnání virtuální a reálné skupiny přátel
A. V této skupině mám pocit vlastní dŧleţitosti. B. V této skupině mám pocit, ţe někam patřím. C. V této skupině mi lidé naslouchají. D. Můžu mluvit o tématech, o které se lidé mimo tuto skupinu příliš nezajímají. E. Zajímám se o osobní ţivot členŧ této skupiny. F. Mám pocit, ţe jsem této skupině uţitečný. G. Tato skupina obohacuje mŧj vnitřní ţivot. H. Tato skupina je pro mě zdrojem společné zábavy. I. V této skupině zapomínám na své problémy. J. V této skupině se cítím oblíbenější. K. V této skupině se cítím uznávanější. Zdroj: Výzkum studentŧ FSV
ve své virtuální skupině % 1 1 0
spíše ve své virtuální skupině % 6 6 6
spíše ve své reálné skupině % 52 52 53
ve své reálné skupině % 41 42 42
N 162 162 161
6 0 2 0
20 4 9 8
31 56 47 48
44 40 43 43
158 161 160 161
1 2 1 1
13 17 6 6
45 37 49 47
41 44 45 46
161 158 159 158
Ze srovnání lze odvodit, ţe většina respondentŧ se identifikuje spíše se skupinou přátel, jeţ potkává tváří v tvář. Nicméně přibliţně 6 aţ 26 % respondentŧ nachází v určitých aspektech větší pochopení u své virtuální skupiny. Nejvýraznější vliv virtuální skupiny se projevuje v moţnosti diskutování témat, o která se lidé mimo tuto skupinu nezajímají. Mezi specifika internetu řadí Suler flexibilitu identit a moţnost transcendentálního prostoru. Díky internetu mŧţe tedy komunikující diskutovat témata, která by byla v reálném ţivotě tabu. Internet jako most, překlenující vzdálené prostory, zároveň pomáhá lidem se specifickými zájmy a potřebami. V internetovém prostředí se mohou lehčeji seznámit s někým, kdo s nimi jejich zájmy sdílí. Pro určitou skupinu lidí je virtuální skupina zdrojem společné zábavy a zapomínají s ní na své problémy. V této souvislosti hovoří Šmahel o internetu jako o prostředí odreagování a zábavy. Internet srovnává se vstupem do zábavního parku. Uţivatel vstupuje někam, kam se jde především bavit a relaxovat, zaţívá zde pohlcení svou činností a je vtaţen do děje do takové míry, ţe zapomíná na sebe i svou únavu (Šmahel 2003, str. 27–28). O stejném jevu hovoří i Langer, kdyţ zmiňuje princip vnoření se, kdy dochází k izolaci smyslŧ natolik, ţe se člověk cítí přenesen na jiné místo (Langer dle Horrocks 2001, str. 36).
47
Za účelem další analýzy pro zjištění toho, jaké proměnné se ukazují jako významné při identifikaci jedince s virtuální skupinou, byl vytvořen index identifikace s virtuální skupinou.33 Byla provedena korelační analýza, kde byla zkoumána vzájemná souvislost proměnných. Ukazuje se, ţe se stoupající dŧleţitostí virtuální skupiny klesá míra extroverze jedince. S virtuální skupinou se tedy spíše identifikují lidi méně sociabilní, kteří jsou spíše introvertně zaměření (PKK34=-0,17). S mírou identifikace ve virtuální skupině přátel taktéţ souvisí délka členství v dané skupině (PKK= 0,29). Respondenti se tedy více identifikují s danou skupinou, pokud jsou déle členy dané komunity. Teorie postupného zpracovávání sociálních informací (SIPT) předpokládá, ţe motivace komunikujících na internetu k přidruţení se k ostatním jsou tlumené nedostatkem podnětŧ dostupných při komunikaci tváří v tvář. V online prostředí, kde je většina vztahŧ zaloţena na textové komunikaci, je tedy výměna informací pomalejší a vývoj vztahu trvá déle. Pokud komunikující nicméně ve vztahu vytrvá, kvalita vztahu je srovnatelná s kvalitou vztahu vytvořeného v reálném kontaktu. S délkou členství souvisí i čas, který jedinec tráví v dané komunitě (PKK=0,18) a s délkou času stráveného komunikací se zvětšuje i identifikace jedince s danou komunitou, kauzalita mŧţe být taky opačná- díky tomu, ţe jedinec přikládá význam svým virtuálním vztahŧm, tráví více času v kontaktu s těmito přáteli. Provedená korelace ukázala významnou souvislost mezi mírou identifikace s virtuální skupinou a úrovní disinhičního chování na internetu (PKK=-0,35). Disinhibiční index byl sestaven tak, ţe se vzrŧstajícím indexem klesá míra otevřenosti. Vzniká tak logická souvislost mezi tím, jak se respondenti svěřují na internetu a kvalitou vztahŧ. Vztah se upevňuje s mírou intimity. Tato zjištění souvisí s kritérii internetového vztahu definovanými Wallaceovou. Fyzická blízkost je v internetovém vztahu nahrazena frekvencí setkávání. Pokud vznikne vztah, ve kterém si je komunikující vědom toho, ţe osoba na opačném konci ho má ráda, chová k němu vřelejší přístup, coţ zároveň vyvolává spirálovitou reakci i z druhé strany. Stejná situace nastává i v závislosti identifikace s virtuální skupinou s indexem identifikace sama sebe na internetu (PKK=-0,47). Jako významná se neukázala korelace mezi dŧleţitostí přikládané virtuální komunitě a počtem virtuálních přátel. Celkový počet online přátel i počet blízkých online přátel je závislý na míře sociability komunikujícího (Příloha 14). Zde se neprokázala předpokládaná hypotéza o tom, ţe introvertně zaměřené osoby si nedostatek sociálních vazeb kompenzují vytvářením 33 Odpovědi ve své virtuální skupině byly přiřazeny 2 body, odpovědi spíše ve své virtuální skupině 1 bod. Identifikace s reálnou skupinou byla překódována jako 0. Čím větší byl bodový součet indexu, tak tím spíše respondentovi preference směřovaly k virtuálnímu přátelství. 34 PKK= Pearsonŧv korelační koeficient
48
vazeb na internetové síti. Kauzalita je spíše opačná. S rostoucí mírou sociability se zvyšuje i počet online přátel. Celkový prŧměrný počet online přátel u introvertŧ 35 je 24, zatímco u extrovertŧ je to 38. Co se týče počtu blízkých přátel, tak introverti mají v prŧměru 3 blízké online přátele, zatímco extroverti mají přibliţně 7 blízkých online přátel. Počet kontaktŧ ovšem zjevně nevypovídá o kvalitě vztahŧ. U introvertŧ se projevuje větší míra identifikace sama sebe na internetu a s tím související intimnější míra komunikace se svými přáteli (PKK= 0,15), ačkoliv celkový čas strávený komunikací36 je u lidí s vyšší mírou sociability prŧměrně 20 hodin týdně, zatímco introverti věnují komunikaci méně časupřibliţně 16 hodin za týden37.
3. 8. Vliv sociability na virtuální internetovou komunikaci Míra sociability jedince byla zjišťována pomocí EPQ-R škály. Index sociability nabývá hodnot od 0 do 12, přičemţ se vzrŧstající hodnotou indexu je i míra otevřenosti vyšší. Dle EPQ-R testu byl soubor rozdělen na extroverty a introverty, přičemţ hranicí zde byla hodnota indexu 7 bodŧ ( Miglierini B., Vonkomer J. 1979, str. 51). Respondenti, jejichţ index sociability se pohyboval v rozmezí 0 aţ 7 bodŧ, byli přiřazeni k introvertŧm, zatímco ti, u nichţ byla hodnota indexu sociability od 8 bodŧ výše, byli označeni za extroverty. Míra sociability z hlediska zpŧsobu komunikace byla zkoumána pomocí korelační analýzy. Z hlediska pouţívaného typu aplikace se ukázalo, ţe extroverti mají větší tendenci ke komunikaci ve srovnání s introverty, kteří čas na internetu tráví spíše vyhledáváním informací. Co se týče sociability z hlediska srovnání virtuálních a reálných přátelství, i zde se projevuje, ţe extroverti mají větší počet online přátel. Ale na rozdíl od introvertŧ nepřikládají svým virtuálním přátelstvím takovou dŧleţitost a zároveň se méně identifikují s virtuálním světem. S počtem kontaktŧ tedy nesouvisí kvalita vztahŧ. Vztahy na internetu u introvertŧ jsou více intimnější, tito lidé se zde svým přátelŧm více svěřují.
35
Rozlišení na introverty a extroverty bylo provedeno dle vzorového EPQ-R testu ( Miglierini B., Vonkomer J., 1979). 36 Celkový čas strávený komunikací je proměnná vzniklá součtem poloţek v baterii času stráveného online aktivitami určených pro komunikaci, tj. čas strávený psaním/čtením emailŧ, na sociálních sítích, diskuzních fórech, chatech, instant messengerech a telefonováním prostřednictvím Skypu. 37 T-test neprokázal signifikantní rozdíl v rozdílu komunikace mezi extroverty a introverty.
49
3. 9. Vznik partnerských vztahů na internetu Výše uvedená faktorová analýza týkající se dimenzí internetového vztahu vyčlenila faktor intimity. Respondenti, kteří někdy vyuţili internet, kdyţ se chtěli seznámit s potencionálním partnerem, či zaţili virtuální lásku, mají více disinhibované chování na internetu, více se tedy svěřují a zároveň se více ztotoţňují s komunikací na internetu. Ti, kteří vyjadřují míru souhlasu s tvrzením, ţe jim internet při seznamování pomáhá překonat nesmělost nebo obavy, které v reálném ţivotě při seznamování pociťují, přiznávají, ţe internet jiţ někdy pouţili za účelem seznámení se. 85 % z těch, kteří na otázku ohledně nesmělosti, kterou jim internet pomáhá překonávat, odpověděli určitě ano, vyuţili internet v případě, ţe chtěli s někým navázat vztah. Procento těch, kteří vyuţili internet pro seznámení se s partnerem a přiznávají svou nesmělost ztotoţněním se s odpovědí spíše ano, je 66 %. Pokud jde o pocit zamilovanosti proţitý při komunikaci s někým, koho dotyčný znal jen virtuálně, tak 42 % respondentŧ, kteří někdy zaţili virtuální lásku, se přiznává k tomu, ţe tak překonalo ostych proţívající v reálném ţivotě při seznamování (Příloha 15). Pro bliţší představu, jakým zpŧsobem se lidé na internetu seznamují, jsem vyuţila dat WIP 2008 (World Internet Project je mezinárodní projekt zaloţený na longitudinálním studiu zkoumající vliv počítačŧ, internetu a příbuzných technologií na ţivot jedince, rodiny a společnosti. Projektu se účastní více neţ 20 zemí. V České republice je projekt podporovaný Ministerstvem školství a výzkum je vedený Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucím projektu je David Šmahel. V roce 2008 byl projekt spolu sponzorován výzkumným projektem „ Problémy kybernetických hrozeb v České republice“, který probíhal na Karlově univerzitě. Sběr dat probíhal v září 2008 agenturou STEM. Celkově bylo dotazováno 2215 respondentŧ
38
), přičemţ jsem zkoumala populaci mladých lidí s nejméně
středoškolskou úrovní vzdělání. Zaměřila jsem se na otázky týkající se formy a účelu seznámení na internetu.39 Z celkového počtu 393 respondentŧ více neţ 53 % někdy navštívilo internetovou seznamku. Chi-Square test poukazuje na rozdíl v rámci pohlaví u otázky
38
http://www.worldinternetproject.net/publishedarchive/Czech_Republic_2008_Four %20Years.pdf Znění otázek bylo následující:„Navštívil jste někdy internetovou seznamku?“„Založil jste si někdy svůj profil na internetové seznamce?“„Kontaktoval jste někdy nějakou osobu skrze internetovou seznamku?“ Forma komunikace s danou osobou-„Psaná forma (ICQ, email, chat)“; „telefon“; „webová kamera“; „výměna eroticky laděných fotografií“; „reálný kontakt tváří v tvář“. Účel seznámení:„Hledal jsem pouze virtuální vztah.“„Hledal jsem reálné nezávazné seznámení.“„Hledal jsem reálné vážné seznámení.“„Hledal jsem pouze virtuální seznámení s účelem erotické komunikace.“„Hledal jsem reálné seznámení za erotickým účelem.“ 39
50
navštěvování internetové seznamky. Jak uţ bylo zmíněné ve výše uvedené analýze, jsou to spíše muţi, kteří vyhledávají vztahy na internetu. Tabulka 10: Navštěvování internetové seznamky -znaménkové schéma Ano Ne Pohlaví dotázaného Muţ 117 81 Ţena 92 103 Pohlaví dotázaného Muţ 59 % 41 % Ţena 47 % 53 % Pohlaví dotázaného Muţ + Ţena + Zdroj: World Internet Project 2008 Pozn.: Zastoupení v tabulce adjustovaných reziduí roztříděné podle pohlaví ukazuje na zvýšení nebo sníţení očekávaných četností v dané kategorii. Znaménka +/- ukazují na odchylku při α=0,05.
Pokud jde o zaloţení si profilu na internetové seznamce, tak 22 % respondentŧ deklaruje zaloţení internetové seznamky. I zde je aktivnější spíše muţské pohlaví- 26 % oproti ţenskému- 19 %. Nicméně uvedený rozdíl nebyl prokázán jako statisticky signifikantní. V kontaktování osoby na internetové seznamce se opět ukazují být aktivnější muţi- 31 % oproti 22 % ţen. U této aktivity je rozdíl mezi pohlavími prokázán jako signifikantně významný: Tabulka 11: Kontaktování skrze internetovou seznamku -znaménkové schéma Ano Ne 61 137 Pohlaví dotázaného Muţ 42 153 Ţena Pohlaví dotázaného Muţ 31 % 69 % Ţena 22 % 78 % Pohlaví dotázaného Muţ + Ţena + Zdroj: World Internet Project 2008 Pozn.: Zastoupení v tabulce adjustovaných reziduí roztříděné podle pohlaví ukazuje na zvýšení nebo sníţení očekávaných četností v dané kategorii. Znaménka +/- ukazují na odchylku při α=0,05.
Nejčastější formou je psaná komunikace. Pomocí ICQ, emailu nebo chatu komunikovalo s protějškem 98 % respondentŧ. S postupným sniţováním míry anonymity a neviditelnosti se sniţuje i procento lidí, jeţ vyuţívá rozšířenější moţnosti komunikace telefonickou formou či pomocí webové kamery. Telefonicky někdy komunikovalo s protějškem na internetu 38 % respondentŧ, zatímco webovou kameru pouţilo jiţ jen 10 % komunikujících (ne všechny počítače jsou standardně vybaveny webovou kamerou, takţe zde mŧţe hrát roli technická vybavenost uţivatelova počítače). Řeč těla, jiţ textová komunikace postrádá, bývá nahrazována projekcemi, které si komunikující vytvoří na základě chybějícího významu a emocí. Jiná situace ovšem nastává u
51
nástrojŧ virtuální komunikace umoţňující přenos hlasu. Ačkoliv je moţné slyšet jeden druhého a za pomocí webové kamery i vidět, tato moţnost jiţ není tak vyuţívaná. Slovy Vybírala: „ Zdá se, jako by uţivatelé internetu ani neměli zájem se vzájemně slyšet (a také vidět) a vyuţívat moţností neverbální komunikace. Tato komunikace by totiţ ztratila jeden dŧleţitý aspekt, a to anonymitu“ (Vybíral 2000, str. 90).
Oblíbenost písemné formy
komunikace mŧţe spočívat spíše v tom, ţe internetové seznamovací servery jsou přizpŧsobené písemné komunikaci a pokud někdo chce vztah rozšířit, domluví se na reálném setkání. Reálné setkání s případným partnerem někdy uskutečnila téměř polovina respondentŧ- 49 %, coţ mŧţe souviset s tím, ţe nejsilnějším motivem pro seznámení je za účelem reálného nezávazného vztahu a další v pořadí je reálné váţné seznámení. Internetové médium uţivatelŧm slouţí jako vhodný prostředek k vytvoření potencionálního vztahu, spíše neţ prostředí realizace vztahu. Respondenti přitom deklarují seznámení s motivem reálného erotického setkání jako nejméně častý účel vyhledávání virtuálního protějšku. Případný rozdíl prŧměrŧ mezi pohlavími byl zkoumán t-testem, jenţ neukázal ţádné signifikantní rozdíly (Příloha 16). Tabulka 12: Účel virtuálního seznámení-průměry Celkový Průměr Průměr průměr muži ženy Hledal jsem reálné nezávazné seznámení 1,35 1,38 1,31 Hledal jsem reálné váţné seznámení 1,57 1,60 1,52 Hledal jsem pouze virtuální vztah 1,63 1,64 1,62 Hledal jsem pouze virtuální seznámení s účelem erotické komunikace 1,85 1,82 1,90 Hledal jsem reálné seznámení za erotickým účelem 1,85 1,80 1,93 N=102 Zdroj: World Internet Project 2008
Data WIP 2008 umoţňují srovnat případné rozdíly v přístupu k seznamování v rámci celé zkoumané populace. Následující analýza je věnována zkoumání chování v online seznamování v závislosti na věkových skupinách. Věk 15–17 let je období, kdy mladí lidé pozvolna začínají proţívat své první partnerské vztahy, coţ se projevuje i ve zvýšené aktivitě v zakládání si profilu na internetové seznamce. U respondentŧ v této věkové skupině se vyskytovala i zvýšená tendence pro oslovování druhé osoby v internetové seznamce. Jde spíše o zkoušení a hledání moţných variant neţ o tendenci najít si partnera, coţ je potvrzeno i tím, ţe tito mladí lidé se se svými kontakty nesetkávají v reálném kontaktu a seznamku neberou jako cestu k reálnému váţnému seznámení. Zatímco u starší věkové kategorie, tj. lidí ve věku 18–29 let, je zvýšený výskyt četností u všech zmíněných poloţek. Tito respondenti v porovnání s ostatními věkovými kategoriemi navštěvují internetové seznamky, zakládají si
52
profily na internetové seznamce a kontaktují osoby skrz internetovou seznamku. V porovnání s mladšími a staršími ročníky se zároveň setkávají se svými online protějšky tváří v tvář, coţ mŧţe pramenit z aspirace po vzniku váţného vztahu. Tabulka 13: Seznamování na internetu v rámci věkových kategorií-znaménkové schéma 12-14 let 15-17 let 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ let Navštívil jste někdy internetovou seznamku Ano --o +++ ----Ne +++ o --+ +++ +++ Založil jste si někdy svůj profil na internetové seznamce Ano -+++ +++ -----Ne ++ ----+++ ++ +++ Kontaktoval jste někdy nějakou osobu skrze internetovou seznamku Ano -++ +++ --o -Ne ++ ---+++ o ++ Reálný kontakt tváří v tvář Ano + o o o Ne + + o o o Hledal jsem reálné vážné seznámení Ano -+ o o o Ne + ++ o o o N=1456 Zdroj: World Internet Project 2008 Pozn.: Zastoupení v tabulce adjustovaných reziduí roztříděné podle pohlaví ukazuje na zvýšení nebo sníţení očekávaných četností v dané kategorii. Znaménka +/- ukazují na odchylku při α=0,05, ++/-- na odchylku při α=0,01, +++/--- při α=0,001. .
4. SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI Internet a jeho účinek na vztahy v realitě byl zkoumaný baterií otázek, ve kterých vyjadřoval respondent svŧj subjektivní pocit týkající se vlivu internetu na reálné vztahy. Studenti vnímají internet z hlediska komunikativní funkce vesměs pozitivně. Co se týče kontaktu s rodinou, internet většinou kontakty posiluje, coţ mŧţe pramenit ze skutečnosti, ţe velká část studentŧ ţije mimo domov a internet vyuţívá jako médium, jeţ pomáhá zprostředkovat kontakt. Internet hraje zároveň významnou roli i v posilování kontaktŧ s přáteli a spoluţáky. V obou případech se 80 % respondentŧ vyjadřuje pozitivně z hlediska jejich subjektivního vnímání vlivu internetu na kontakty s danými skupinami. Nejčastější činností na internetu je hledání informací (do školy či do práce), čímţ respondenti tráví 8 hodin týdně. Informacím pro zábavu věnují studenti prŧměrně 5,5 hodiny
53
týdně. Téměř všichni respondenti (99 %) vyuţívají email, přičemţ prŧměrně stráví posíláním či čtením emailových zpráv 5 hodin týdně. Větší podíl času ovšem stráví respondenti online posíláním zpráv, a to téměř 7 hodin týdně, k pouţívání programŧ tohoto typu se hlásí 86 % dotazovaných studentŧ. Zde se ovšem nemusí jednat o aktivní činnost komunikace, mnozí si program spouštějí zapnutím počítače a aplikaci mají otevřenou na pozadí. Spíše neţ o konverzaci mŧţe jít v mnohých případech spíše o „pokec“, komunikaci pro komunikaci. V této souvislosti Zdeněk Vybíral hovoří o regresi, infantilním vyuţití média, kdy internet poskytuje moţnost úniku od problémŧ kaţdodenní reality a zahání nudu (Vybíral 1999, str. 71). Další oblíbenou komunikační činností na internetu jsou sociální sítě, jeţ vyuţívá 73% respondentŧ, kteří zde tráví téměř 5 hodin týdně. Mezi nejoblíbenější sociální síť u dotazovaných respondentŧ je Facebook. Z celkového počtu 269 dotazovaných jej pouţívá 49%. Vysoká oblíbenost této sociální sítě mezi studenty mŧţe souviset s charakteristikou komunikující skupiny. Facebook byl pŧvodně zaloţen jako komunikační server pro studenty Harvardské univerzity a odtud se rozšířil dále. Výhoda sociálních sítí souvisí zejména s moţností nepřímé komunikace, tj. komunikace mezi přímou stoprocentní komunikací vedenou osobně, telefonicky či emailem a ţádnou komunikací. Člověk s druhým nemusí být v přímém kontaktu, ale i přesto jej periferně vnímá díky profilu, jejţ jeho přítel aktualizuje zprávami na online nástěnce, komentáři či fotografiemi. Telefonního spojení pomocí programu Skype vyuţívá téměř 40 % respondentŧ, kteří stráví prŧměrně 2 hodiny týdně touto formou komunikace. Další oblíbenou činností přibliţně u třetiny dotazovaných studentŧ je hraní online her, čemuţ se věnují v prŧměru 4, 5 hodiny týdně. Necelá jedna třetina respondentŧ tráví 3 hodiny týdně diskutováním na online fórech. Z hlediska počtu uţivatelŧ se jako nejméně oblíbená forma internetové komunikace jeví diskuze na veřejných chatech. Nicméně uţivatelé, kteří se této činnosti věnují, jí tráví přes 8 hodin týdně. Souvislost mezi vyuţíváním určité aplikace a charakteristikami respondenta byla zkoumána pomocí polohové faktorové analýzy, korelace faktorŧ s určitými proměnnými. Mladší studenti upřednostňují synchronní formu komunikace (online posílání zpráv, chatování) před asynchronní komunikací emailem, které se věnují spíše jejich starší kolegové. Muţi více neţ ţeny vyuţívají moţnosti zábavy, které internet nabízí. Volný čas tráví více hraním online her, posloucháním hudby na internetu a sledováním videí. Vliv rodinného stavu se projevuje ve větší míře vyuţíváním sociálních sítí těmi, kteří neţijí s partnerem v jedné domácnosti, tj. lidmi bez partnera a těmi, kteří s někým chodí. 54
Disinhibiční efekt (tj. uvolněnější komunikace díky menším zábranám při komunikaci na internetu neţ v reálném ţivotě) vystupuje jako významný faktor ve formě komunikace, asynchronní formu komunikace (emailem) upřednostňují komunikující s menší mírou disinhibice. Zatímco respondenti s větší mírou disinhibice mají tendence k pouţívání spíše synchronní komunikace-diskuze na fórech, chatování, online zasílání zpráv. Zajímavou proměnnou je míra sociability jedince. Nepotvrdila se předpokládaná hypotéza o tom, ţe introvertní jedinci budou více komunikovat na internetu ve srovnání s extroverty. Míra extroverze jedince klesá s dŧleţitostí, kterou přikládá jedinec virtuální skupině. S virtuální skupinou se tedy spíše identifikují lidé méně sociabilní. S mírou sociability komunikujícího je taktéţ spjat počet virtuálních přátel. S rostoucí mírou sociability se zvyšuje počet přátel, s kterými studenti komunikují na internetové síti. Počet kontaktŧ ovšem nevypovídá o kvalitě vztahŧ. Vztahy na internetu u introvertŧ jsou více intimnější, tito lidé se zde svým přátelŧm více svěřují. Velká část respondentŧ (56 %) vzájemně propojuje reálný a virtuální svět. Přátelství navázaná online se snaţí převést do reálného ţivota. Tito lidé častěji přiznávají nesmělost při seznamování v reálném kontaktu, kterou jim internet pomáhá odbourávat. Více neţ polovina dotazovaných má virtuální přátele, které povaţuje za velmi blízké. Ti, co mají blízké virtuální přátele, se spíše identifikují s tvrzením, ţe jejich virtuální přátelé obohacují jejich osobní ţivot ve srovnání s reálnou skupinou přátel a taktéţ vyjadřují zájem o osobní ţivot těchto přátel. Komunikující, kteří cítí, ţe se na své online přátele mohou spolehnout, spíše souhlasí s tím, ţe ve virtuální skupině mají pocit, ţe někam patří v porovnání se skupinou reálnou a taktéţ se ve své virtuální skupině cítí uznávanější. Virtuální přátelství nabízí komunikujícím moţnost realizovat se v dimenzích, které jim jejich reálná skupina neumoţňuje, a to zejména v debatování o tématech, o která se lidé mimo virtuální skupinu příliš nezajímají (26 % respondentŧ), v zapomínání na své problémy (19 % respondentŧ) a v zábavě (14 % respondentŧ). Se vzrŧstající mírou otevřenosti na internetu (disinhibicí) vzrŧstá i dŧvěrnost internetových přátelství a vztah se upevňuje. Komunikující s větší mírou disinhibice zároveň někdy pouţili internet jako prostředek k seznámení nebo zaţili vztah zaloţený na online seznámení. Z hlediska navštěvování internetové seznamky a zakládání si profilu na seznamce je více aktivnější muţské pohlaví, coţ ukázala data WIP 2008. Komunikace s protějškem probíhá nejčastěji textovou formou-pomocí ICQ, emailu nebo chatu komunikovalo s protějškem 98% respondentŧ. Ostatní formy komunikace jiţ nejsou tak vyuţívané (38 % respondentŧ někdy hovořilo s potencionálním partnerem telefonicky a 10 % pouţilo webovou 55
kameru). Zvýšená aktivita v zakládání profilu na internetové seznamce se projevuje jiţ u mladých lidí ve věku 15–17 let. Tito mladí lidé zároveň více oslovují druhé osoby skrz seznamku, ale spíše neţ o tendenci o reálné setkání jde o zkoušení a hledání moţných variant partnerského vztahu. Lidé ve věkové skupině 18–29 let se projevují jako nejaktivnější ze všech věkových skupin z hlediska navštěvování internetových seznamek, zakládání si profilu na seznamce, kontaktování osob přes seznamku i uskutečněná setkání tváří v tvář na základě online seznámení.
5. ZÁVĚR Rozvoj internetu je vnímán rozporuplně, coţ se projevuje i v názorech mediálních teoretikŧ ohledně vlivu internetového média na reálné vztahy. Negativní postoj zaujímá například Gergen, jenţ se směrem ke komunikujícím na internetu vyjadřuje jako k izolovaným, „saturovaným“ já (Riva, Davide 2001, str. 41). Názor na negativní vliv virtuálních komunit v budoucnosti zaujímá i Bainbridge, který předpovídá postupně vzrŧstající vliv těchto komunit. V jeho představách se více lidí bude setkávat na internetu, kde budou mít větší mnoţství přátel v porovnání s reálným ţivotem. Dŧsledkem toho bude osobní izolace a falešné vědomí identifikace s virtuálními komunitami (Baindridge W. S. 2004, str. 321–322). Optimistické stanovisko ohledně rozvoje elektronických médií zastává Marshall McLuhan, který je označuje za prostředek sjednocení, vrchol principu smyslové harmonie, prŧhlednosti a bezprostřednosti (Horrocks 2002, str. 42). Lévy vidí za rozvojem internetového setkávání moţnost posunu, všeobecného rozvoje kontaktŧ a interakcí nejrŧznějšího typu spíše neţ izolované jedince komunikující prostřednictvím obrazovky (Lévy 2000, str. 115). Internet mŧţe pozměnit přístup k informacím, sluţbám, technologiím, stejně jako rekonfigurovat osobní vztahy s rodinou a kamarády. Tento proces mŧţe dle Duttona mít vliv na sociální kapitál sniţováním nebo zvyšováním interakce s ostatními (Dutton 1999, 2004 dle Joinson 2007, str. 10). Lidé, kteří ţijí mimo domov, mohou internet pouţívat k udrţení apriorních sociálních vztahŧ. Dotazovaní studenti vyjadřovali svŧj subjektivní pocit ohledně vlivu internetu na reálné vztahy vesměs kladně. Co se týče kontaktŧ s přáteli a spoluţáky, tak se v obou případech přibliţně 80 % respondentŧ vyjádřilo pozitivně z hlediska posílení kontaktu s těmito skupinami díky internetu. Internet hraje zároveň dŧleţitou roli při posilování kontaktu s rodinou, a to zejména u studentŧ studujících mimo domov. 56
Neprokázala se hypotéza Bonevové, ţe ţeny v porovnání s muţi více vyuţívají média internetu pro komunikaci s rodinou (Boneva 2001 dle Joinson 2007, str. 10). Komunikace na internetu spočívá většinou ve výměně textových vzkazŧ. Mezi výhody vztahŧ zprostředkovaných textově patří moţnost asynchronní komunikace, jeţ nevyţaduje přítomnost u počítače v daném čase, komunikující si mohou vyzvednout zprávu aţ poté, co se připojí k internetu. Téměř všichni dotazovaní respondenti (99 %) vyuţívají ke komunikaci email, čtením a posíláním emailových zpráv tráví prŧměrně 5 hodin týdně. Velmi oblíbenou činností (86 % respondentŧ) je i synchronní komunikace zasíláním online zpráv. Dotazovaní uţivatelé jsou na programy umoţňující tento typ komunikace připojeni prŧměrně 7 hodin týdně. Výhodou tohoto typu komunikace je sociální multiplicita.40 V jednom okamţiku lze navázat kontakt s více osobami najednou, aniţ by o tom vzájemně věděli. Další z funkcí, kterou internet nabízí, je zábava, moţnost úniku od kaţdodenní reality. Ve srovnání s reálnou skupinou přátel 19 % respondentŧ ve své virtuální skupině zapomíná na své problémy a pro 14 % je virtuální skupina větším zdrojem zábavy v porovnání s reálnou skupinou přátel. V souvislosti s internetem jako prostředím odreagování a zábavy hovoří Langer o principu vnoření se, kdy dochází k izolaci smyslŧ natolik, ţe se člověk cítí přenesen na jiné místo (Langer dle Horrocks 2001, str. 26). Šmahel přirovnává internet k zábavnímu parku. Uţivatel vstupuje někam, kam se jde především bavit a relaxovat, je zde pohlcen svou činností a vtaţen do děje tak, ţe zapomíná na sebe i svou únavu (Šmahel 2003, str. 27-28). Oblíbenou formou komunikace na internetu jsou i sociální sítě, jeţ vyuţívá 73 % dotazovaných studentŧ, kteří zde tráví téměř 5 hodin týdně. Výše zmíněné aplikace (email, instant messenger, sociální sítě) se vyznačují komunikací pomocí textu. Při textovém typu komunikace ovšem mŧţe docházet k nedorozumění vzniklému přenosem vlastních významŧ do psaných slov. Písemným přepisem se často ztrácí významná data a zaznamenaná slova zŧstanou bez zaznamenání dŧrazŧ, pauz, modulace či mimiky (Vybíral 2000, str. 89). Virtuální komunikace a zejména asynchronní komunikace postrádá dvě typické sloţky komunikace tváří v tvář, coţ je vzájemný závazek participujících a moţnost přeformulovat sdělení (Riva, Davide 2001, str. 32–34). S textovou formou komunikace je taktéţ spojována tendence promítat své pocity, fantazie a obavy do toho, s kým momentálně komunikuji. Komunikující zároveň nevědomě filtruje informace, které se mu nehodí. Lze tak nabýt dojmu, ţe lidé na internetu mu více rozumí (Šmahel 2003, str. 20).
40
www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/identitymanage.html
57
Internet nabízí i rozšířenou formu komunikace zapojením ostatních smyslŧ-sluchu a zraku. Tato moţnost ovšem není tak vyuţívána, coţ mŧţe pramenit z toho, ţe textová komunikace umoţňuje podněcovat fantazii, jeţ dělá virtuální svět přitaţlivý (ibid., str. 135). Textová komunikace poskytuje komunikujícím anonymitu, jeţ zapojením ostatních smyslŧ mizí. S postupným sniţováním míry anonymity a neviditelnosti se tak sniţuje i počet uţivatelŧ, kteří rozšířenější moţnosti komunikace vyuţívají. Telefonnímu spojení pomocí programu Skype se věnuje necelých 40 % respondentŧ prŧměrně 2 hodiny týdně. U studentŧ, kteří více komunikují pomocí sociálních sítí, se projevil vliv rodinného stavu-na sociálních sítích tráví více času ti, kteří neţijí s partnerem v jedné domácnosti (lidé bez partnera a ti, co s někým chodí). Lidé bez partnera věnují větší podíl času i komunikaci zasíláním online zpráv. Dle Moodyho mohou ti, kteří tráví hodně času online pociťovat emocionální osamění, pocit prázdnoty pramenící z neexistence ţivotního partnera. Čas strávený připojením mŧţe být dle něj příčinou toho, ţe je méně času vyuţito k vytváření vztahŧ tváří v tvář (Moody 2001, str. 7). Z odpovědí respondentŧ ovšem vyplývá, ţe u mnohých pomáhá internet sociální vazby navazovat díky niţším komunikačním zábranám (efektu disinhibice). Respondenti, kteří se ztotoţňují s tvrzením, ţe jim internet pomáhá při seznamování překonat nesmělost nebo obavy, které v reálném ţivotě při seznamování pociťují, vyuţili někdy internet za účelem seznámení. Muţské pohlaví se v porovnání s pohlavím ţenským ukazuje jako aktivnější co se týče navštěvování internetové seznamky a zakládání si profilu na seznamce. Motivace internetového seznámení se nicméně v rámci pohlaví neliší. Muţi stejně jako ţeny nejčastěji hledají reálné nezávazné seznámení, dále reálné váţné seznámení a následuje čistě virtuální vztah, virtuální vztah za účelem erotické komunikace a na posledním místě je reálné seznámení za erotickým účelem. Neprokázala se hypotéza vztahující se k sociabilitě předpokládající, ţe introverti nedostatek sociálních vazeb kompenzují vytvářením vazeb na internetu. Naopak, více komunikativní jedinci vyuţívají v porovnání s introverty ve větší míře médium internetu ke komunikačním účelŧm. Extrovertněji zaměření jedinci mají větší počet virtuálních přátel. Počet kontaktŧ ovšem nevypovídá o kvalitě vztahŧ. U introvertŧ se projevuje větší míra identifikace sama sebe na internetu a s tím souvisí i intimnější komunikace se svými virtuálními přáteli. Šmahel, který zkoumal zpŧsob vyjadřování extrovertŧ a introvertŧ na internetu z hlediska pouţívání emotikon41, se k tomu vyjadřuje následovně: „ Někteří v realitě 41
Emotikony je zkratka spojení emotivní ikony, které slouţí k vyjádření emocí ve virtuálním prostředí (Šmahel 2003, str. 150).
58
introvertní lidé nechtějí či nemají potřebu vyjadřovat své emoce ani ve virtuálním prostředírozhodně se však nejedná o pravidlo. Člověk, který je v realitě silně introvertní, se mŧţe ve virtuálním prostředí projevovat jako „extrovert“-často se zde pravděpodobně jedná o princip kompenzace“ (Šmahel 2003, str. 131). Míra identifikace s virtuální skupinou přátel souvisí s délkou členství v této skupině. Dle Teorie postupného zpracovávání sociálních informací (SIPT) je komunikace na internetu utlumována nedostatkem podnětŧ, jeţ jsou dostupné při komunikaci tváří v tvář. V online prostředí je výměna informací pomalejší a déle trvá, neţ se vztah vyvine. Nicméně pokud komunikující ve vztahu vytrvá, pak je jeho kvalita srovnatelná s kvalitou vztahu vytvořeného v reálném kontaktu. Wallaceová v této souvislosti hovoří o frekvenci virtuálního setkávání nahrazující fyzickou blízkost v reálném vztahu a spirálovité reakci. Pokud vznikne virtuální vztah, ve kterém si je komunikující vědom toho, ţe druhá osoba jej má ráda, vyjadřuje více pozitivní city, coţ vyvolá spirálovitou reakci i z druhé strany (Wallace 1999 dle Divínová 2005, str. 55). Z výzkumu vyplývá, ţe internet reálné vztahy u dotazovaných studentŧ spíše podporuje a napomáhá k vytváření nových. Pokud je to moţné, tak respondenti převádí své online vztahy do vztahŧ reálných. Spíše neţ prostředí, kde realizují vztah, je internet zprostředkovatelem vztahŧ.
6. SUMMARY The development of the Internet is seen as contradictory, which is reflected through the critiques of media theorists regarding the effect of the Internet on real-life relationships. Negative attitudes have stemmed from theorists, such as Gergen, who claims people communicate via the Internet in isolation of reality- as isolated, “saturated” selves (Riva, Davide 2001, p. 41). Bainbridge predicts a gradual increasingly influential online network, reflecting negatively on the virtual community. He insinuates that people will have a vast array of social interactions, which will heavily outweigh real life relations. Personal seclusion and the use of online aliases will eventuate from these online communities (Bainbridge W. S. 2004, p. 321–322). McLuhan takes an optimistic stance on the development of electronic media, describing it as a means of unification, the pinnacle of harmony, transparency and immediacy (Horrocks 2002, p. 42). Levy sees Internet growth as the general development of
59
contacts and interactions of various types, rather than isolated individuals communicating via the screen (Lévy 2000, p. 115). The Internet can alter the access to information, services, technology, as well as revolutionizing personal relationships between family and friends. This process, according to Dutton, may have an impact on society by reducing or increasing the interaction with others (Dutton 1999, 2004 in Joinson 2007, p. 10). People living away from home are able to utilise the Internet to maintain precarious social relations. Students who were interviewed expressed a positive, subjective feeling towards the impact of the Internet to the real relations. Approximately 80% of participants positively expressed the strengthening of relationships with friends and classmates through the Internet. The Internet plays a vital role in reinforcing and retaining contact with family, especially for students studying away from home. Bonevova‟s hypothesis claimed that women were more likely to use the Internet as a means of communication with family than men; however this hypothesis was not confirmed (Boneva 2001 in Joinson 2007, str. 10). Communication on the Internet is mainly comprised of the exchange of text messages. The benefits conveyed through text links include the possibility of asynchronous communication, whereby the communications are not exchanged simultaneously; the message can be received and viewed after connecting to the Internet. Almost all the respondents interviewed (99%) use email to communicate; an average of five hours per week is spent reading and sending email messages. Instant messaging has proved a very popular activity (86% of respondents partake in this form of communication) as the messaging occurs in real time; the average usage of this medium is seven hours per week. The advantage of this type of communication is the vast social multiplicity. That is, instantaneously users can establish contact with multiple individuals at the same time. The Internet can offer a fun escape from everyday reality. In comparison with a real group of friends, 19 % of respondents in the virtual group forget their worries and have fun, with 14 % finding the virtual group a better source of entertainment compared to the real group of friends. In this sense, the Internet as an environment of „group therapy‟ and entertainment, Langer discusses the principle of „nesting‟, which leads to the isolation of the senses so that one feels transported to another place (Langer in Horrocks 2001, p. 26). Šmahel likens the Internet to an amusement park; the user enters an environment which is particularly fun and relaxing; the user is consumed by the new environment and forgets themself and their exhaustion (Šmahel 2003, p. 27-28).
60
A popular form of communication on the Internet is social networking, to which 73% of interviewed students devote on average five hours per week. The applications, such as email, MSN Messenger, Facebook, are characterized as communication through text. In the text form of communication, however, misunderstandings can result from the transfer of expressive prose to written word. Through written transcription, often important meaning is lost and the recorded words remain without emphasis, pause, inflection or mimicry (Vybíral 2000, p. 89). Virtual and asynchronous communication, in particular, lacks two typical components of face to face communication; the mutual commitment to participation, and the possibility to reformulate communication (Riva, David 2001, p. 32-34). The text form of communication is also associated with a tendency to project ones feelings, fears and fantasies to another. Users can also subconsciously filter, or consciously dismiss, information that they do not find appealing, to gain the empathy of other virtual users (Šmahel 2003, p. 20). The Internet offers an expanded form of communication incorporating the senses through audiovisual means. This option is not frequently used, which may stem from the fact that textual communication stimulates imagination, which makes the virtual world attractive (Šmahel 2003, p. 135). Text communication offers anonymity which can „disappear‟ with the incorporation of other senses. With the gradually declining degree of anonymity and invisibility, is also the decreasing number of users who utilize the possibility of widespread communication. 40 % of respondents use audiovisual communicating networks, such as Skype, on the average of two hours per week. In the case of students, communication through social networks is reflected by marital status. Those who are single or living separately to their partner spend more time on social networks compared to those who live with their partner. People without a partner also spend more time sending messages online. In Moody‟s opinion, those who spend a lot of time online feel a greater sense of emotional isolation, a feeling of emptiness resulting from the absence of a partner. He thinks that time spent on the Internet may lead to less time for building relationships face to face (Moody 2001, p. 7). However, the results of respondents show that the Internet may help to build social ties due to lowered communication barriers (disinhibition effect). Male sex compared to the female sex appears to be more proactive in terms of attending an Internet dating and the establishment of a profile there. Also motivations of Internet identification do not differ in the context of sex. Men as well as most women are looking for a real independendent relationship, a real serious relationship, a virtual relationship, a virtual sex communication and as the last one is the real erotic communication.
61
Respondents who claim that the Internet helps them to overcome the introversion they feel in real life contact have sometimes used the Internet for the purpose of openly communicating and meeting someone. The hypothesis relates to sociability, assuming that introverts compensate for their lack of social relations by creating links on the Internet, has failed. On the contrary, more extroverted individuals use Internet for communication purposes and they have greater number of virtual friends compared to introverts. An individual‟s number of contacts, however, does not represent the quality of relationships. Introverted individuals reflect an increased self-identification on the Internet and thus are more intimate in communications with their virtual friends. Šmahel who examined the behaviour of introverts and extroverts on the Internet in terms of the use of emoticons claims that “some people who are introverts in reality don‟t want to or don‟t need to express their emotions even in virtual space. But certainly it is not a rule. Somebody who is an introvert in reality can show himself off. The man, who is in reality very introverted, can manifest himself in a virtual environment as "extrovert"-a principle of compensation can work in this case" (Šmahel 2003, p. 131). The level of identification with a virtual group of friends is related to the length of membership in this group. According to the Social Information Processive Theory (SIPT) communication on the Internet compared to real communication is suppressed by lack of incentives that are available when communicating face to face. The exchange of information online takes a longer amount of time, meaning the relationship is developing slower. However, when people communicating online take the time to endure this unhurried exchange, the quality of the relationship is comparable to a relationship created in real life. Wallace refers to this as the frequency of virtual meetings replacing physical proximity in the real relationship and spiral reaction. If there is a virtual relationship in which an online individual is aware that the other user likes them, they express more positive feelings, which cause the escalation in responses from the other user (Wallace 1999 in Divínová 2005, p. 55). Research suggests that the Internet supports the real relationships of respondents as well as helping them to create new ones. If it is possible, respondents can translate their online relationships into real ones. The Internet is thus seen as a mediator of relationships rather than an environment of creating or realising the relationships.
62
7. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Rozdíl mezi médii prvního a druhého věku
11
Tabulka 2: Vliv internetu na kontakt s rodinou dle pohlaví
33
Tabulka 3: Prŧměrný čas strávený týdně danou aplikací
35
Tabulka 4: Internetové aplikace-matice faktorových zátěţí
38
Tabulka 5: Závislost faktorových skórŧ na vybraných charakteristikách populace
39
Tabulka 6: Hodnocení online vztahŧ
42
Tabulka 7: Dimenze online vztahŧ-matice faktorových zátěţí
43
Tabulka 8: Závislost indexŧ na vybraných charakteristikách populace
44
Tabulka 9: Srovnání virtuální a reálné skupiny přátel
47
Tabulka 10: Navštěvování internetové seznamky-znaménkové schéma
51
Tabulka 11: Kontaktování skrze internetovou seznamku-znaménkové schéma
51
Tabulka 12: Účel virtuálního seznámení-prŧměry
52
Tabulka 13: Seznamování na internetu v rámci věkových kategoriíznaménkové schéma
53
Seznam obrázkŧ Obrázek 1: Typologie toku informací v komunikačním modelu
12
Obrázek 2: Návštěvnost sociálních sítí (únor 2009)
46
63
8. POUŽITÉ ZDROJE Bainbridge William S. (2004). The Future of the Internet. In: Howard, P. N., Jones, S. Society online. The Internet in Context. Sage Publications, str. 307–324.
Bargh, J., McKenna, KatelynY.A. (2004). The Internet and Social Life. Annual Review of Psychology, Vol. 55 Issue 1, p573-590. [cit. 29. 11. 2008]. Dostupné z databáze EBSCO.
Biocca, F., Burgoon, J., Harms, Ch., Stone, M. (2001). Criteria and scope conditions for a theory and measure of social presence. [cit. 5. 1. 2009]. Dostupné z: http://www.temple.edu/ispr/prev_conferences/proceedings/2001/biocca1.pdf
Biocca, F., Levy, M. R. (1995). Communication in the age of virtual reality. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.
Clarke, P. (2000). The Internet as a Medium for Qualitative Research. [cit. 30. 11. 2008]. Dostupné z: www.und.ac.za/users/clarke/web2000/pc.pdf Divínová, R. (2005). Cybersex: forma internetové komunikace. Praha: Triton
Holmes, D. (2005). Communication theory: media, technology and society. SAGE Horrocks, Ch.(2002). Marshall McLuhan a virtualita, Praha: Triton
Joinson, A., McKenna, K., Postmes, T., Reips, U. D. (2007). The Oxford handbook of Internet psychology. Oxford University Press.
Jones, S. (2003). Encyclopedia of new media: an essential reference to communication and technology. SAGE. Lévy, P. (2000). Kyberkultura: Zpráva pro Radu Evropy. Praha: Karolinum Maderová, V. (2009). Motivace ve virtuálních organizacích: příklad gild ve hře World of Warcraft. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Institut sociologických studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Martin Hájek, PhD. 64
Mann, Ch., Stewart, F. (2000). Internet communication and qualitative research: a handbook for researching online. SAGE McQuail, D. (2002). Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. Miglierini B., Vonkomer J. (1979). Příručka pre administráciu a interpretáciu Eysenckového osobnostního dotazníka EOD. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy
Moody, E. (2001). Internet Use and Its Relationship to Loneliness. CyberPsychology & Behavior, Volume 4, Number 3. [cit. 29. 11. 2008]. Dostupné z databáze EBSCO.
Ramirez, Walther (2007). When Online Meets Offline: The Effect of Modality Switching on Relational Communication. Communication Monographs Vol. 74, No. 3, p. 287-310. [cit. 29. 11. 2008] Dostupné z databáze EBSCO.
Riva, G., Davide, F. (2001). Communications through virtual technologies: identity, community and technology in the communication age. IOS Press
Suler J. The Psychology of Cyberspace. [cit. 29. 11. 2008] Dostupné z: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/psycyber.html Šmahel, D. (2003). Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton Šmahel, D., Veselá, M. (2006). Interpersonální atraktivita ve virtuálním prostředí. Československá psychologie. 50, 2, s. 174–186. Praha: Academia Vybíral, Z. (1999). Co, čím, jak a s kým komunikujeme? Hradec Králové: Gaudeamus Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál
Wang, Zuoming (2007). Anonymity Effects and Implications in the Social Identity Model of Deindividuation: From Crowd to Computer-Mediated Communication. Conference Papers --
65
International Communication Association, Annual Meeting, p1-27. [cit. 5. 1. 2009]. Dostupné z databáse EBSCO.
Internetové zdroje Český statistický úřad- www.czso.cz Google trends- www.google.com/trends www.guardian.co.uk/technology/2007/jul/25/media.newmedia [cit. 10. 3. 2009] www.insidefacebook.com/2009/02/27/facebooks-in-house-sociologist-shares-stats-on-userssocial-behavior [cit. 3. 3. 2009] www.internetworldstats.com/stats.htm [cit. 5. 3. 2009] www.lupa.cz/clanky/facebook-rozvod-v-primem-prenosu/ [cit. 8. 3. 2009] NetMonitor- www.netmonitor.cz www.vnunet.com/vnunet/news/2121365/internet-cafe-opens-mount-everest [cit. 8. 3. 2009] Světový internetový projekt- www.worldinternetproject.net
66
9. SEZNAM TABULEK V PŘÍLOHÁCH
Příloha 1: rozloţení souboru podle pohlaví, rodinného stavu, věku, sociability Příloha 2: Faktorová analýza pouţívaných aplikací internetu Příloha 3: Rozdíly v pouţívání internetových aplikací v závislosti na rodinném stavu respondenta Příloha 4: Prŧměrný čas strávený na sociálních sítí a online zasíláním zpráv dle rodinného stavu respondenta Příloha 5: Korelace disinhibičního efektu s časem stráveným na internetu Příloha 6: Souvislost převádění online přátelství do reálného s nesmělostí, kterou internet pomáhá překonávat-znaménkové schéma Příloha 7: Souvislost mezi hloubkou online přátelství a zájmem o osobní ţivot těchto přátelznaménkové schéma Příloha 8: Souvislost mezi hloubkou přátelství a obohacením vnitřního ţivota skupinou virtuálních přátel-znaménkové schéma Příloha 9: Souvislost mezi spolehlivými online přáteli a pocitem náleţitosti do této skupiny přátel-znaménkové schéma Příloha 10: Souvislost mezi spolehlivými online přáteli a pocitem uznání v této skupině přátel-znaménkové schéma Příloha 11: Faktorová analýza-dimenze online vztahu Příloha 12: Internetové přátelství dle rodinného stavu Příloha 13: Tabulka vzájemných korelací proměnných charakterizujících povahu virtuálních vztahŧ Příloha 14: Online vztahy na základě sociability-prŧměry Příloha 15: Seznamování se na internetu-kříţové tabulky Příloha 16: Dŧvody navazování kontaktu přes internet-test nezávislosti
67
10. PŘÍLOHY 10. 1. ZVACÍ EMAIL Znění emailu adresovaného respondentŧm: Dobrý den, jsem studentkou sociologie FSV UK a chtěla bych Vás poprosit o participaci na výzkumu pro mou diplomovou práci týkající se internetové komunikace. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění by nemělo trvat déle než 10 minut. Dotazník je k dispozici na stránce: http://www.my3q.com/go.php?url=bilkl2bs/36478 Předem mnohokrát děkuji za Vaši pomoc a čas, který vyplnění věnujete. Lenka Bílková Text odkazu na webových stránkách byl o něco stručnější s následujícím obsahem: Dotazník Virtuální komunikace Studentka sociologie žádá své spolustudující o pomoc – jedná se o výzkum pro diplomovou práci, která se zabývá virtuální komunikací studentů a studentek FSV. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění trvá přibližně 10 minut, naleznete jej zde. Lenka Bílková, 25. 2. 2009 10. 2. TABULKY Příloha 1: rozložení souboru podle pohlaví, rodinného stavu, věku, sociability Pohlaví Muž Žena Celkem
Počet 105 164 269
% 39 61 100
Platná % 39 61 100
Rodinný stav Svobodný, s nikým "nechodí" Svobodný, s někým "chodí" Svobodný, žije s partnerem Ženatý/vdaná Celkem
Počet
%
Platná %
94 73 82 20 269
34,9 27,1 30,5 7,4 100
34,9 27,1 30,5 7,4 100
68
Počet let 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
Počet 3 8 20 20 26 39 37 47 27 14 10 1 10 4 1 2
% 1,1 3 7,4 7,4 9,7 14,5 13,8 17,5 10 5,2 3,7 0,4 3,7 1,5 0,4 0,7
Platná % 1,1 3 7,4 7,4 9,7 14,5 13,8 17,5 10 5,2 3,7 0,4 3,7 1,5 0,4 0,7
Celkem
269
100
100
Extrovert/Introvert Frekvence Introvert 128 Extrovert 138 Celkem 266 Chybějící 3
% 47,6 51,3 98,9 1,1
Platná % 48,1 51,9 100
Příloha 2: Faktorová analýza používaných aplikací internetu Korelační matice
email email
sociální sítě
chaty
online zasílání zpráv
hraní her
hudba, video
telefonován í přes internet
Informace do školy nebo do práce
Informace pro zábavu
1,000
,116
,001
,301
-,046
,054
,052
,299
,085
,116
1,000
-,011
,241
,008
,209
,134
,137
,248
,001
-,011
1,000
,080
,434
,226
,056
-,016
-,013
,301
,241
,080
1,000
,067
,253
,169
,105
,142
-,046
,008
,434
,067
1,000
,209
,032
,007
,017
,054
,209
,226
,253
,209
1,000
,168
,125
,095
,052
,134
,056
,169
,032
,168
1,000
,010
,024
,299
,137
-,016
,105
,007
,125
,010
1,000
,202
sociální sítě chaty online zasílání zpráv hraní her hudba, video
telefonování přes internet Informace do školy nebo do práce
69
Informace pro zábavu
,085
,248
-,013
,142
,017
,095
,024
,202
Determinant = ,446
KMO and Bartlettův Test Kaiser-Meyer-Olkin míra vhodnosti vzorku ,620 Bartlettův test
Approx. Chi-Square
210,226
df
36
Sig.
,000
Celkově vysvětlená variabilita Komponenta
Extrakce součtu čtvercových zátěží (Extraction Sums of Squared Loadings)
Počáteční charakter.hodnoty (Initial Eigenvalues) Celkem
% rozptylu
Kumulativní %
Celkem
% rozptylu
Kumulativní %
1
1,995
22,164
22,164
1,995
22,164
22,164
2
1,527
16,972
39,135
1,527
16,972
39,135
3
1,076
11,950
51,085
1,076
11,950
51,085
4
1,011
11,238
62,324
1,011
11,238
62,324
5
,823
9,144
71,467
6
,764
8,491
79,959
7
,687
7,635
87,594
8
,580
6,449
94,043
9
,536
5,957
100,000
Metoda extrakce: Principální komponenty Rotovaná komponentní matice Komponenta 1
2
Hraní her
,823
Chaty
,818
3
4
Email
,849
,169
Informace do školy nebo do práce
,682
-,159
,310
Telefonování přes internet ,775 Online zasílání zpráv ,425 Poslech hudby nebo sledování videa
,444
,579
,124
,446
,272
Informace pro zábavu ,107
,818
Sociální sítě ,375
,664
Extrakční metoda principální komponentní analýza: Rotační metoda: Varimax s Kaiser Normalizací Rotace konvergovaná v 5 rotacích.
70
1,000
Příloha 3: Rozdíly v používání internetových aplikací v závislosti na rodinném stavu respondenta ANOVA
email
sociální sítě typu libimseti.cz, Facebook diskuzní fóra
chaty a IRC: např. xchat.cz
online zasílání zpráv: ICQ, MSN, Skype Hraní her
Poslech hudby nebo sledování videa přes internet Telefonování přes internet, např. prostřednictvím Skype Hledání informací do práce nebo do školy Hledání informací pro zábavu či jiné potřeby
Meziskup. Vnitroskup. Celkem Meziskup. Vnitroskup. Celkem Meziskup. Vnitroskup. Celkem Meziskup. Vnitroskup. Celkem Meziskup. Vnitroskup. Celkem Meziskup. Vnitroskup. Total Meziskup Vnitroskup. Celkem Meziskup. Vnitroskup. Ćelkem Meziskup. Vnitroskup. Celkem Meziskup. Vnitroskup. Celkem
Součet čtverců 69,618 16958,482 17028,099 286,777 6452,575 6739,352 79,220 1884,219 1963,440 355,099 2774,842 3129,941 1308,194 31054,919 32363,112 46,726 3629,109 3675,835 163,364 5948,018 6111,382 29,339 578,071 607,410 43,684 18272,574 18316,258 35,540 7303,064 7338,605
Průměr čtverce
df 3 262 265 3 193 196 3 76 79 3 13 16 3 227 230 3 82 85 3 213 216 3 103 106 3 261 264 3 258 261
23,206 64,727
F ,359
Sig. ,783
95,592 33,433
2,859
,038
26,407 24,792
1,065
,369
118,366 213,449
,555
,654
436,065 136,806
3,187
,025
15,575 44,257
,352
,788
54,455 27,925
1,950
,123
9,780 5,612
1,743
,163
14,561 70,010
,208
,891
11,847 28,306
,419
,740
Příloha 4: Průměrný čas strávený na sociálních sítí a online zasíláním zpráv dle rodinného stavu respondenta
Rodinný stav Průměr
sociální sítě typu libimseti.cz, Facebook 5,579
online zasílání zpráv: ICQ, MSN, Skype 10,245
73
81
5,482
8,766
60
64
3,129
5,294
59
72
1,600
3,071
N svobodný, s někým "chodí"
Průměr N
svobodný, žije s partnerem
Průměr N
ženatý/vdaná
Průměr N
Celkem
Průměr N
71
5
14
4,715
7,857
197
231
Příloha 5: Korelace disinhibičního efektu s časem stráveným na internetu Korelace
Disinhibice
Čas na internetu
Disinhibice
Čas na internetu
1 , 214
-0,016 0,823 206
-0,016 0,823 206
1 , 260
Pearsonova korelace Sig.(oboustranné) N Pearsonova korelace Sig.(oboustranné) N
Příloha 6: Souvislost převádění online přátelství do reálného s nesmělostí, kterou internet pomáhá překonávat-znaménkové schéma J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji. * F. Online přátelství se snažím často převést do reálného života. Křížová tabulka F. Online přátelství se snažím často převést do reálného života. ne Počet
J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji. J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji.
92
8
26
34
54
72
126
85,2%
63,9%
73,0%
14,8%
36,1%
27,0%
100,0%
100,0%
100,0%
36,5%
36,5%
73,0%
6,3%
20,6%
27,0%
42,9%
57,1%
100,0%
ano
J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji.
ne
ano
Total Adjustovaná rezidua
46
ne
Total % z celku
46 ano
Total % uvnitř F. Online přátelství se snažím často převést do reálného života.
Celkem
ano
ne
J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji.
ne
++
--
--
++
ano
72
Příloha 7: Souvislost mezi hloubkou online přátelství a zájmem o osobní život těchto přátel-znaménkové schéma E. Zajímám se o osobní život členů této skupiny. * A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké. Křížová tabulka
Počet
% uvnitř A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké.
E. Zajímám se o osobní život členů této skupiny.
reálná virtuální
Total E. Zajímám se o osobní život členů této skupiny.
reálná virtuální
Total % z celku
Adjustovaná rezidua
E. Zajímám se o osobní život členů této skupiny.
reálná virtuální
Total E. Zajímám se o osobní život členů této skupiny.
reálná virtuální
A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké. ne ano 51 54 0 6 51 60 100,0% 90,0%
Celkem
105 6 111 94,6%
,0%
10,0%
5,4%
100,0%
100,0%
100,0%
45,9% ,0% 45,9%
48,6% 5,4% 54,1%
94,6% 5,4% 100,0%
+ -
+
Příloha 8: Souvislost mezi hloubkou přátelství a obohacením vnitřního života skupinou virtuálních přátel-znaménkové schéma
G.Tato skupina obohacuje můj vnitřní život. * A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké. Křížová tabulka A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké. ne Počet
G.Tato skupina obohacuje můj vnitřní život.
reálná virtuální
Total % uvnitř A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké.
G.Tato skupina obohacuje můj vnitřní život.
reálná virtuální
Total % z celku
G.Tato skupina obohacuje můj vnitřní život.
reálná virtuální
Total Adjustovaná rezidua
G.Tato skupina obohacuje můj vnitřní život.
73
reálná virtuální
Celkem
ano 49
49
98
2
11
13
51
60
111
96,1%
81,7%
88,3%
3,9%
18,3%
11,7%
100,0%
100,0%
100,0%
44,1%
44,1%
88,3%
1,8%
9,9%
11,7%
45,9%
54,1%
100,0%
+
-
-
+
Příloha 9: Souvislost mezi spolehlivými online přáteli a pocitem náležitosti do této skupiny přátel-znaménkové schéma BV této skupině mám pocit, že někam patřím. * D. Na své online přátele se mohu spolehnout. Křížová tabulka
D. Na své online přátele se mohu spolehnout.
ne 57 2 59 96,6% 3,4%
reálná
Počet
B. V této skupině mám pocit, že někam patřím. virtuální
% uvnitř D. Na své online přátele se mohu spolehnout. % z celku
Celkem B. V této skupině mám
reálná
pocit, že někam patřím. virtuální
Celkem
ano Celkem 42 99 8 10 50 109 84,0% 90,8% 16,0% 9,2%
100,0% 100,0% 100,0% 52,3% 38,5% 90,8% 1,8% 7,3% 9,2% 54,1% 45,9% 100,0%
B. V této skupině mám pocit, že někam patřím . virtuální reálná
Total B. V této skupině mám reálná pocit, že někam patřím. virtuální
+ -
+
Příloha 10: Souvislost mezi spolehlivými online přáteli a pocitem uznání v této skupině přátel-znaménkové schéma K. V této skupině se cítím uznávanější. * D. Na své online přátele se mohu spolehnout. Křížová tabulka
Počet
% uvnitř D. Na své online přátele se mohu spolehnout.
K. V této skupině se cítím uznávanější. Celkem
reálná
K. V této skupině se cítím uznávanější.
reálná virtuální
virtuální
Celkem % z celku
Adjustovaná residua
K. V této skupině se cítím uznávanější.
reálná virtuální
Celkem K. V této skupině se cítím uznávanější.
reálná virtuální
74
D. Na své online přátele se mohu spolehnout. ne ano 56 41 2 8 58 49 96,6% 83,7%
Celkem
97 10 107 90,7%
3,4%
16,3%
9,3%
100,0%
100,0%
100,0%
52,3% 1,9% 54,2%
38,3% 7,5% 45,8%
90,7% 9,3% 100,0%
+ -
+
Příloha 11: Faktorová analýza-dimenze online vztahu Korelační matice(a)
A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké.
B. Se svými online přáteli sdílím i jiné stránky sama sebe, než sdílím se svými reálnými přáteli.
C. S online přáteli řeším své intimní problémy častěji než se svými reálnými přáteli.
D. Na své online přátele se mohu spolehnout.
E. S online přáteli se bavím o jiných tématech než se svými reálnými přáteli.
F. Online přátelství se snažím často převést do reálného života.
G. Internet jsem již někdy použil(a) za účelem seznámení s potenciální m partnerem.
H. Mohu říci, že jsem zažil(a) pocit zamilovanos ti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně.
A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké. 1
0,217
0,258
0,551
-0,106
0,213
0,052
0,141
B. Se svými online přáteli sdílím i jiné stránky sama sebe, než sdílím se svými reálnými přáteli.
0,217
1
0,512
0,158
0,412
0,139
0,127
0,282
C. S online přáteli řeším své intimní problémy častěji než se svými reálnými přáteli.
0,258
0,512
1
0,14
0,15
0,043
0,17
0,35
0,551
0,158
0,14
1
-0,027
0,273
0,088
0,089
-0,106
0,412
0,15
-0,027
1
0,022
0,104
0,128
0,213
0,139
0,043
0,273
0,022
1
0,119
0,115
0,052
0,127
0,17
0,088
0,104
0,119
1
0,451
0,141
0,282
0,35
0,089
0,128
0,115
0,451
1
D. Na své online přátele se mohu spolehnout. E. S online přáteli se bavím o jiných tématech než se svými reálnými přáteli. F. Online přátelství se snažím často převést do reálného života. G. Internet jsem již někdy použil(a) za účelem seznámení s potenciálním partnerem
H. Mohu říci, že jsem zažil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně.
a Determinant = ,227
75
KMO and Bartletův test Kaiser-Meyer-Olkin míra vhodnosti vzorku. ,623 Bartlettův test
Approx. Chi-Square
214,033
df
28
Sig.
,000
Celkově vysvětlená variabilita
Komponenta
Počáteční charakter.hodnoty (Initial Eigenvalues) Celkem
%variability
Kumulativní %
Extrakce součtu čtvercových zátěží (Extraction Sums of Squared Loadings) Celkem
%variability
Kumulativní %
1
2,379
29,732
29,732
2,379
29,732
29,732
2
1,520
18,997
48,728
1,520
18,997
48,728
3
1,133
14,165
62,893
1,133
14,165
62,893
4
,940
11,744
74,637
5
,714
8,928
83,565
6
,504
6,301
89,866
7
,420
5,253
95,119
8
,390
4,881
100,000
Extrakční metoda: Principálních komponent
76
Rotovaná komponentní matice(a) Komponenta 1 A. Mám online přátele, které bych označil(a) za velmi blízké.
2 ,838
D. Na své online přátele se mohu spolehnout.
3 ,111
,828
F. Online přátelství se snažím často převést do reálného života.
,507
B. Se svými online přáteli sdílím i jiné stránky sama sebe, než sdílím se svými reálnými přáteli. E. S online přáteli se bavím o jiných tématech než se svými reálnými přáteli.
C. S online přáteli řeším své intimní problémy častěji než se svými reálnými přáteli.
,172
,194
,850
-,237
,721
,242
,651
,243
G. Internet jsem již někdy použil(a) za účelem seznámení s potenciálním partnerem / partnerkou, či když jsem chtěl s někým chodit.
,868
Extrakční metoda principální komponentní analýza: Rotační metoda: Varimax s Kaiser Normalizací Rotace konvergovaná ve 4 rotacích. .
Příloha 12: Internetové přátelství dle rodinného stavu ANOVA
Součet čtverců index důležitosti internetového přátelství index důvěry internetového přátelství index intimity internetového vztahu
Průměr čtverce
df
Meziskupinový
34,828
3
11,609
Vintroskupinový
680,380
145
4,692
Celkem Meziskupinový
715,208
148
18,659
3
6,220
Vnitroskupinový Celkem
499,756 518,415
155 158
3,224
Meziskupinový Vnitroskupinový
16,686
3
5,562
650,126
161
4,038
Celkem
666,812
164
77
F 2,474
Sig. ,064
1,929
,127
1,377
,252
Příloha 13: Tabulka vzájemných korelací proměnných charakterizujících povahu virtuálních vztahů
Míra extroverze
Počet virtuálních přátel celkem
Čas strávený ve virtuální skupině
Délka členství ve virtuální skupině
Míra disinhibice
Míra identifikac e sama sebe na internetu
1
,135(*)
,172(**)
,135
-,014
,134
,153(*)
-,169(*)
,099
Míra přínosu virtuální skupiny
.
,028
,005
,074
,859
,051
,020
,036
,106
269
267
262
176
173
214
232
154
267
Pearsonov a korelace
,135(*)
1
,665(**)
,218(**)
,065
-,045
,001
,107
,159(**)
,028
.
,000
,004
,394
,518
,991
,185
,009
267
267
262
176
173
212
230
154
265
,172(**)
,665(**)
1
,307(**)
,080
,061
,069
-,026
,143(*)
,005
,000
.
,000
,296
,379
,303
,754
,021
262
262
262
175
172
209
226
153
260
,135
,218(**)
,307(**)
1
,176(*)
-,079
-,073
,228(**)
,500(**)
,074
,004
,000
.
,020
,339
,373
,005
,000
176
176
175
176
173
149
153
153
174
-,014
,065
,080
,176(*)
1
-,172(*)
-,268(**)
,289(**)
,149
,859
,394
,296
,020
.
,037
,001
,000
,052
Pearsonov a korelace Sig. (oboustran né) N
Čas strávený ve virtuální skupině
Míra extroverze
Počet blízkých virtuálních přátel
Pearsonov a korelace Sig. (oboustran né) N
Sig. (oboustran né) N
Počet blízkých virtuálních přátel
Celkový čas strávený komunikac í
Počet virtuálních přátel celkem
Pearsonov a korelace Sig. (oboustran né) N
Délka členství ve virtuální skupině
Pearsonov a korelace
Míra disinhibice
Sig. (oboustran né) N Pearsonov a korelace Sig. (oboustran né) N
173
173
172
173
173
148
152
150
171
,134
-,045
,061
-,079
-,172(*)
1
,828(**)
-,345(**)
-,132
,051
,518
,379
,339
,037
.
,000
,000
,056
214
212
209
149
148
214
211
128
212
,153(*)
,001
,069
-,073
-,268(**)
,828(**)
1
-,472(**)
-,156(*)
,020
,991
,303
,373
,001
,000
.
,000
,018
232
230
226
153
152
211
232
132
230
-,169(*)
,107
-,026
,228(**)
,289(**)
-,345(**)
-,472(**)
1
,090
,036
,185
,754
,005
,000
,000
,000
.
,270
154
154
153
153
150
128
132
154
153
Pearsonov a korelace
,099
,159(**)
,143(*)
,500(**)
,149
-,132
-,156(*)
,090
1
Sig. (oboustran né)
,106
,009
,021
,000
,052
,056
,018
,270
.
N 267 265 260 174 * Korelace je signifikantní na 0.05 hladině významnosti (oboustranné). ** Korelace je signifikantní na 0.01 hladině významnosti (oboustranné).
171
212
230
153
267
Míra identifikace sama sebe na internetu
Pearsonov a korelace Sig. (oboustran né) N
Míra přínosu virtuální skupiny
Pearsonov a korelace Sig. (oboustran né) N
Celkový čas strávený komunikací
78
Příloha 14: Online vztahy na základě sociability-průměry
Introvert/ extrovert introvert
23,70
3,37
5,477
1,490
13,4911
15,6164
127
125
86
85
112
128
48,602
5,913
5,4476
1,5025
2,34423
16,31148
37,91
7,07
7,680
1,451
13,9573
19,5176
137
134
89
87
117
136
72,220
17,541
10,7085
1,2557
1,68356
21,64506
31,08
5,29
6,597
1,470
13,7293
17,6261
264
259
175
172
229
264
62,285
13,374
8,5856
1,3792
2,04255
19,30764
N
Total
Standardní odchylka Průměr N Standardní odchylka
Míra identifikace sama sebe na internetu
Počet blízkých online přátel
N
extrovert
Délka členství ve virtuální skupině
Celkový počet online přátel Průměr Standardní odchylka Průměr
Čas strávený ve virtuální skupině
Celková komunikace
Příloha 15: Seznamování se na internetu-Křížové tabulky J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji. * G. Internet jsem již někdy použil(a) za účelem seznámení s potenciálním partnerem / partnerkou, či když jsem chtěl s někým chodit. Křížová tabulka % uvnitř J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji. G. Internet jsem již někdy použil(a) za účelem seznámení s potenciálním partnerem / partnerkou, či když jsem chtěl s někým chodit. určitě ano % ( N) J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji. Celkem
spíše ano % ( N)
určitě ano
71,4 %(5)
14,3 %(1)
spíše ano
37,9 %(11)
27,6 %(8)
spíše ne
28,1 %(16)
spíše ne % ( N)
určitě ne % ( N)
Celkem %
14,3 %(1)
100,0 %
17,2 %(5)
17,2 %(5)
100,0 %
17,5 %(10)
21,1 %(12)
33,3 %(19)
100,0 %
18,4 %(9)
16,3 %(8)
14,3 %(7)
51,0 %(25)
100,0 %
28,9 %
19,0 %
16,9 %
35,2 %
100,0 %
určitě ne
79
J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji. * H. Mohu říci, že jsem zažil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně. Křížová tabulka % uvnitř H. Mohu říci, že jsem zažil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně. H. Mohu říci, že jsem zažil(a) pocit zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal jen virtuálně. určitě ano % ( N) J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném životě při seznamování pociťuji. Celkem
spíše ano % ( N)
spíše ne % ( N)
určitě ne % ( N)
Celkem %(N)
určitě ano
21,7 % (5)
9,5 %(2)
spíše ano
39,1 % (9)
14,3 %(3)
24,1 %(7)
13,4 %(9)
20,0 %(28)
spíše ne
21,7 %(5)
61,9 %(13)
51,7 %(15)
34,3 %(23)
40,0 %(56)
17,4 %(4)
14,3 %(3)
24,1 %(7)
52,2 %(35)
35,0 %(49)
100,0 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
100,0 %
5,0 %(7)
určitě ne
Příloha 16: Důvody navazování kontaktu přes internet-test nezávislosti t-test rovnosti průměrů t
Sig. (oboustranné)
df
Rozdíl průměrů
Standardní chyba rozdílu
95% interval spolehlivosti Nižší
Hledal jsem pouze virtuální vztah
Hledal jsem reálné nezávazné seznámení
Hledal jsem reálné vážné seznámení
Hledal jsem pouze virtuální seznámení s účelem erotické komunikace
Hledal jsem reálné seznámení za erotickým účelem
Vyšší
,208
101
,836
,02
,098
-,173
,214
,207
87,422
,836
,02
,098
-,174
,215
,701
101
,485
,07
,096
-,124
,259
,707
90,736
,482
,07
,096
-,122
,257
,759
100
,449
,08
,100
-,123
,275
,756
87,098
,452
,08
,101
-,124
,276
-1,153
100
,251
-,08
,072
-,225
,060
-1,212
97,893
,228
-,08
,068
-,218
,053
-1,736
100
,086
-,12
,071
-,265
,018
-1,878
99,971
,063
-,12
,066
-,254
,007
80
10. 3. DOTAZNÍK Jak dlouho přibližně používáte internet?(Uveďte prosím délku užívání v letech, např. 6) 1* počet let pouţívání internetu e.g. 6
let 2* Odkud se nejčastěji připojujete k internetu? Z domova Z kolejí/ bytu Ze školy Z práce Z jiného místa – např. z internetové kavárny, z knihovny, od přátel apod. Kolik hodin TÝDNĚ přibližně používáte internet k následujícím činnostem? Počítejte dohromady celkový čas na všech místech, kde internet používáte. Pokud se určité činnosti nevěnujete, napište k dané položce číslo „0“. 3* Email e.g. 2.5
hodina/y 4* Sociální sítě typu libimseti.cz, Facebook, atd. hodina/y 5* Diskuzní fóra hodina/y 6* Chaty a IRC: např. xchat.cz hodina/y 7* Online zasílání zpráv: např. ICQ, MSN, Skype hodina/y 8* Hraní her hodina/y 9* Poslech hudby nebo sledování videa přes internet hodina/y 10* Telefonování přes internet, např. prostřednictvím Skype hodina/y 11* Hledání informací do školy nebo do práce hodina/y
81
12* Hledání informací pro zábavu či jiné potřeby: např. zprávy, kuchařské recepty, antivirový software, informace o cestování atd. U kaţdé z uvedených skupin prosím označte, jestli pouţívání internetu sníţilo nebo naopak zvýšilo Váš kontakt s touto skupinou. Kontakt Výrazně Částečně Částečně Výrazně Netýká zŧstal na sníţilo sníţilo zvýšilo zvýšilo se mě stejné úrovni A. Lidé se 13 stejnými koníčky a zájmy 14 B. Rodina 15 C. Přátelé 16
D. Spoluţáci/ Kolegové z práce
17 Řekl/a byste, ţe od té doby, co pouţíváte internet, trávíte se svými přáteli společně tváří v tvář méně času, více času nebo spolu trávíte přibliţně stejnou dobu jako předtím? Méně společně stráveného času Přibliţně stejně času Více času společně Odhadněte, kolik máte přibližně online přátel (tj. přátel, se kterými se osobně neznáte nebo se příliš nepotkáváte kvůli velké vzdálenosti apod.) a kolik z nich považujete za blízké přátele. Nemáte-li online přátele, vepište do daného políčka "0". 18 A. Přátel online celkem: 19 B. Z nich blízcí přátelé: Uveďte, prosím, nakolik souhlasíte s následujícími výroky ohledně komunikace na internetu. Určitě Spíše Spíše Určitě Netýká ano ano ne ne se mě 20* A. Na internetu mám pocit anonymity. 21* 22* 23* 24* 25*
B. Na internetu se mi lépe vyjadřují emoce, pocity a city. C. Na internetu se cítím být v kontaktu s druhými lidmi méně svázaný/á. D. Na internetu odhaluji i soukromé detaily ze svého ţivota, které v běţném ţivotě nesděluji. E. Cítím, ţe na internetu jsem více sám/a sebou neţ ve skutečnosti. F. Vyjadřovat se na internetu je pro mne snazší neţ v běţném rozhovoru.
82
26* 27* 28* 29* 30*
G. Raději potkávám lidi na internetu neţ osobně. H. Na internetu mi velmi chybí neverbální komunikace, tj. jak se kdo tváří, tón hlasu, pohled. I. Styděl/a bych se, kdyby se někdo dozvěděl o některých mých aktivitách na internetu. J. Internet mi při seznamování pomáhá překonat mou nesmělost nebo obavy, které v reálném ţivotě při seznamování pociťuji. K. Na internetu ukazuji své fotografie, které povaţuji za intimní.
Pokud máte online přátele (tj. přátele, se kterými se osobně neznáte nebo se často nepotkáváte kvŧli velké vzdálenosti apod.), tak prosím odpovězte na následující baterii otázek. Nemáte-li online přátele, zvolte "Nemám online přátele". Nemám Určitě Spíše Spíše Určitě online ano ano ne ne přátele A. Mám online přátele, které bych označil/a 31 za velmi blízké. B. Se svými online přáteli sdílím i jiné 32 stránky sama sebe, neţ sdílím se svými reálnými přáteli. C. S online přáteli řeším své intimní 33 problémy častěji neţ se svými reálnými přáteli. D. Na své online přátele se mohu 34 spolehnout. E. S online přáteli se bavím o jiných 35 tématech neţ se svými reálnými přáteli. F. Online přátelství se snaţím často převést 36 do reálného ţivota. G. Internet jsem jiţ někdy pouţil/a za účelem seznámení s potenciálním partnerem 37 / partnerkou, či kdyţ jsem chtěl s někým chodit. H. Mohu říci, ţe jsem zaţil/a pocit 38 zamilovanosti při komunikaci s někým, koho jsem znal/a jen virtuálně. 39 Chodíte pravidelně na internetu někam, například na nějaký server, kde potkáváte stejné lidi, či skupiny lidí, například na chaty, diskuzní fóra, hry, IRC, sociální sítě typu Facebook, libimseti apod.? ano
ne
If your answer is 'ne', please jump to question 64.
83
40 Kde se nejčastěji s těmito lidmi setkáváte? Řekněte prosím název serveru. e.g. libimseti, lide.cz, Facebook...
41 Kolik hodin TÝDNĚ přibliţně v této skupině trávíte? e.g. 3
hodina/y 42 Kolik let jste přibliţně členem této skupiny? rok Srovnejte svou reálnou skupinu přátel a virtuální (tj. přátele, s nimiţ se osobně neznáte nebo se nepotkáváte kvŧli velké vzdálenosti apod.) Nemáte-li virtuální skupinu přátel, zvolte moţnost "Netýká se mě". Ve své Spíše ve své Spíše ve své Ve své Netýká virtuální virtuální reálné reálné se mě skupině skupině skupině skupině A. V této skupině mám 43 pocit vlastní dŧleţitosti. B. V této skupině mám 44 pocit, ţe někam patřím. C. V této skupině mi 45 lidé naslouchají. D. Mŧţu mluvit o tématech, o které se 46 lidé mimo tuto skupinu příliš nezajímají. E. Zajímám se o 47 osobní ţivot členŧ této skupiny. F. Mám pocit, ţe jsem 48 této skupině uţitečný. G. Tato skupina 49 obohacuje mŧj vnitřní ţivot. H. Tato skupina je pro 50 mě zdrojem společné zábavy. I. V této skupině 51 zapomínám na své problémy. J. V této skupině se 52 cítím oblíbenější. K. V této skupině se 53 cítím uznávanější.
84
Odpovězte na následující baterii otázek: ano ne 54* A. Střídají se u Vás často dobrá a špatná nálada? 55* B. Jste upovídaný/á? 56* C. Cítíte se někdy „mizerně“ a nevíte proč? 57* D. Myslíte si o sobě, ţe máte velmi ţivou povahu? 58* E. Jste často podráţděný/á? 59* F. Poznáváte rád/a nové lidi? 60* G. Jsou Vaše city lehce zranitelné? 61* H. Dokáţete se obyčejně úplně uvolnit a bavit se ve veselé společnosti? 62* I. Zdá se Vám často, ţe máte všeho „plné zuby“? 63* J. Jste obyčejně první při navazování nových přátelství? 64* K. Řekl/a byste o sobě, ţe jste nervózní? 65* L. Dokáţete lehce oţivit nudnou společnost? 66* M. Jste člověk, který se často trápí? 67* N. Máte při společenských příleţitostech sklon drţet se stranou? 68* O. Setkáváte se rád/a s lidmi? 69* P. Řekl/a byste o sobě, ţe jste nervózní nebo ţe ţijete v napětí? 70* Q. Máte rád/a kolem sebe hodně pohybu a vzrušení? 71* R. Trápíte se po nějaké nepříjemné zkušenosti dlouho? 72* S. Máte problémy „s nervy“? 73* T. Kdyţ jste mezi lidmi, jste většinou zticha? 74* U. Cítíte se často osamělý/á? 75* V. Myslí si o Vás lidé, ţe jste velmi ţivý/á? 76* W. Trápí Vás často pocit viny? 77* X. Dokáţete rozproudit zábavu ve společnosti? 78* Kolik je Vám let? let 79* Jste muţ nebo ţena? muţ
ţena
80* Jaký je Váš rodinný stav? Jste: Svobodný/á,neţijete s partnerem ani s nikým "nechodíte" Svobodný/á,neţijete s partnerem, ale s někým "chodíte"
85
Svobodný/á a ţijete s partnerem/-kou Ţenatý/vdaná Rozvedený/á, ţijete odděleně 81 Obor studia:
86
11. PROJEKT DIPLOMOVÉ PRÁCE Předpokládaný název: Virtuální komunikace Jméno diplomanta: Bc. Lenka Bílková Jméno konzultanta: PhDr. Ing. Petr Soukup
Charakteristika práce S postupným rozvojem technologií a snadnějšími moţnostmi přístupu na webové sítě se virtuální komunikace stává jedním z významných zpŧsobŧ sociální interakce. Dle určitých teorií komunikace skrz internet usnadňuje interakci a sniţuje obavu z komunikace probíhající tváří v tvář. V tomto případě by tedy komunikace pomocí internetu umoţňovala zvláště uzavřenějšímu jedinci, který má zábrany v komunikaci tváří v tvář, větší moţnost navázání nových vztahŧ, rozšiřování jeho sociální sítě a zlepšování komunikačních dovedností. Zastánci opačné hypotézy jsou toho názoru, ţe častá komunikace ve virtuální realitě naopak sílu osobních vazeb oslabuje a jedinec se stává izolovanějším a více osamělým. Kyberkomunikace odehrávající se v prostředí klávesnice-obrazovka v porovnání s komunikací fyzickou postrádá zapojení smyslŧ sluchu, čichu a hmatu. V komunikaci tváří v tvář se opíráme z velké části o nonverbální komunikaci-mimiku, oční kontakt, gesta, pozici těla stejně jako tón hlasu, tempo mluvy, hlasitost, intonaci. Do komunikace vstupují i faktory identifikace daného člověka-pohlaví, věk, etnikum…, coţ je při online komunikace skryto.42 Typickým znakem komunikace na internetu je tzv. disinhibice. Z. Vybíral do projevŧ disinhibičního chování řadí: ztrátu nebo odloţení zábran, studu, ostychu, pocitŧ trapnosti, moţnost vypnout svědomí, nezdrţenlivost, netrpělivost, zájem o tabuizované (moţnost zajímat se o to, co chci), zvýšenou zvědavost, pudové chování, impulsivní rozhodování, povolení uzdy exhibicionismu, odklon od „reality“ a fantazijní únik.43 Podle Johna Sulera mají na efektu disinhibice podíl následující faktory: 42
Clarke, P. 2000 The Internet as a Medium for Qualitative Research, www.und.ac.za/users/clarke/web2000/pc.pdf 43 Vybíral Z. 2002 : Výzkum disinhibice u mladých uţivatelŧ chatu, sborník Děti, mládeţ a rodiny, Brno: Barrister&Principal, strany 275 – 288
87
Anonymita (You don´t know me): moţnost oddělení chování na internetu od skutečného Neviditelnost (You can´t see me): nikdo se na nás nedívá a my nevidíme ostatní Asynchronní komunikace (See you later): moţnost vyjadřovat se jasněji, expresivněji…, nejsme vystavováni bezprostředním reakcím Solipsistická introjekce ( It's all in my head): pocit, ţe se vše odehrává v mé hlavě, přenášení našich představ do projevŧ jiných Disociativní imaginace ( It's Just a Game): moţnost kdykoliv se odpojit Statusová rovnost ( We're Equals): omezení vlivu autority44
Dle některých výzkumŧ osamělí lidé upřednostňují komunikaci online před komunikací fyzickou tváří v tvář. Připojení k internetu jim dává pocit lepšího sebeuvědomění, jsou více otevřenější a lépe si hledají přátele (Morahan-Martin, Schumacher, 2000).45 Dále ve svém bádání zachází Moody, jenţ rozlišuje dva typy osamělosti, a to sociální a emocionální. Lidé trávící hodně času online jsou spíše emocionálně osamělí, tzn., zaţívají pocit prázdnoty zapříčiněný neexistencí ţivotního partnera. Sociální osamělost je zpŧsobená absencí přátel a sociálních vazeb. Čas strávený připojením k internetové síti mŧţe být příčinou toho, ţe je méně času vyuţito k vytváření reálných vztahŧ, coţ mŧţe zpŧsobovat emocionální osamělost. Ovšem díky tomu, ţe jsou povětšinou tito lidé součástí internetové komunity, pociťují menší sociální osamělost.46 Čas strávený na internetu vyhledáváním rŧzných informací, hraním online her či komunikací zaujímá významné místo v ţebříčku volnočasových aktivit. Dotazníkovým šetřením zaměřeným na fenomén internetu a jeho vyuţití lze zjistit, jak velká část je věnována právě komunikaci a je-li směřována k získání nových kontaktŧ či spíše k posílení jiţ vzniklých vazeb, či jakým zpŧsobem funguje internet v případě navazování nových přátelství. Anonymní prostředí internetu mŧţe slouţit jako alternativa ke skutečné realitě, z níţ se někteří mohou pokusit utéci do reality virtuální a prezentovat své lepší já či zakoušet jaké je to mít částečně změněnou identitu. 44
Suler, The online disinhibition effect, http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/disinhibit.html Morahan-Martin, J., Schumacher, P. 2000. Incidence and correlates of pathological Internet use among college students. Computers in Human Behavior 16 (2000). Dostupné z databáze ScienceDirect 45
46
Moody, E. 2001. Internet Use and Its Relationship to Loneliness. CyberPsychology & Behavior. Dostupné z databáze EBSCO
88
Jakými osobnostními rysy se vyznačují ti, jeţ tráví hodně času komunikací prostřednictvím klávesnice a obrazovky? Pomocí kvantitativního dotazníkového šetření postoje českého obyvatelstva k internetu a dodatečným šetřením mezi internetovými uţivateli se budu snaţit v mé diplomové práci charakterizovat uţivatele internetu s dŧrazem na ty, kteří významnou část svého volného času stráví online komunikací. Pro analýzu osobnostních charakteristik vyuţiji EPQ-R Eysenckŧv dotazník zjišťující míru sociability.
Struktura práce: Práce bude mít dvě hlavní části, teoretickou a analytickou. V teoretické části přiblíţím názory na fenomén internetové komunikace, zejména na psychosociální stránku. Pro analytickou část pouţiji data kvantitativního dotazníkového šetření World Internet Project a vlastního dodatečného online dotazníkového online šetření zaměřeného na formy internetové komunikace na základě osobnostních charakteristik. Struktura online dotazníku: Sociodemografické otázky Iinternetové použití a chování na internetu- zpŧsob komunikace na internetu- email, chat, instant messenger (ICQ, messenger,…), sociální sítě (Facebook, MySpace,...), míru disinhibice, navazování známostí on-line za účelem vytvoření vztahu, stupeň vývoje online vztahu tj. intenzita vztahu- stupeň dŧvěry a porozumění. Reálná komunikace s okolím EPQ-R osobnostní dotazník, v němž je obsažená E-škála (míra sociability), N- škála (míra stability) a L- škála (škála lži). Hlavním účelem šetření bude zjistit, liší-li se extrovertně a introvertně zaměření lidé ve zpŧsobu komunikace na internetu. Budu vycházet z předpokladu, ţe introverti tráví více času komunikací na internetu, jelikoţ komunikace, jeţ se neodehrává tváří v tvář, jim umoţňuje lépe se otevřít a ztrácejí zde komunikační zábrany. Vytváří si více komunikační sítě online přátel, zatímco komunikace extrovertních jedincŧ je zaměřena spíše na přátele, jeţ
89
znají z reálného ţivota. Introverti v komunikaci se svými online přáteli nacházejí své „pravé já“ 47, zatímco extroverti jej umísťují v tradičních sociálních interakcích. Rozdíly budou zkoumány pomocí vícerozměrných statistických metod zjišťujících souvislost mezi mírou sociability a zpŧsobem internetové komunikace.
Informační zdroje: Altuzarra, M. P., Zegers, B. 2007: Modelo Empírico, Descriptivo y Predictivo Para el Compromiso de Identidad en el Chat en Adolescentes Escolares Chilenos. PSYKHE, Vol.16, N.2, 85-96. Dostupné z databáze EBSCO. Amichai-Hamburger, Y., Wainapel, G., Fox, S. 2002: “On the Internet No One Knows I´m an Introvert”: Extroversion, Neuroticism, and Internet Interaction. CyberPsychology & Behavior; Apr2002, Vol. 5 Issue 2, p125-128. Dostupné z databáze EBSCO. Anolli, L., Villani, D., Riva, G. 2005 : Personality of People Using Chat: An On-line Research. CyberPsychology & Behavior; Feb2005, Vol. 8 Issue 1, p89-95. Dostupné z databáze EBSCO. Burianová, B. 2000: Jak se chováme on–line? Psychologie dnes 6 (12), s. 18–19. Clarke, P. 2000: The Internet as a Medium for Qualitative Research, www.und.ac.za/users/clarke/web2000/pc.pdf Cooper, A., McLoughlin, I., Campbell, K. 2000: Sexuality in Cyberspace: Update for the 21st Century. CyberPsychology & Behavior, Volume 3, Number 4. Dostupné z databáze EBSCO. Činčera, J. , Šimková, B. 2004: Internet Addiction Disorder and Chatting in the Czech Republic. CyberPsychology & Behavior, Volume 7, Number 5. Dostupné z databáze EBSCO. Johnson, G. M., Kulpa, A. 2007: Dimensions of Online Behavior: Toward a User Typology. CyberPsychology & Behavior .Volume 10, Number 6, 2007. Dostupné z databáze EBSCO. Huang, Y-R. 2006: Identity and Intimacy Crises and their relationship to internet dependence aminy college students. CyberPsychology & Behavior,Volume 9, Number 5. Dostupné z databáze EBSCO.
47
Koncept „ real me“ vytvořený McKennem and Barghem 90
Koucká, P. 2006: Žijete on-line? Psychologie dnes. Dostupné na http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=9758 Koch, W., Pratarelli, M. 2004: Effects of Intro/Extraversion and Sex on Social Internet Use. Dostupné z databáze EBSCO. Lévy, P. 2000: Kyberkultura: Zpráva pro Radu Evropy. Praha: Karolinum. Mensch, G., Talmud, I. 2006: The Quality of Online and Offline Relationships: The Role of Multiplexity and Duration of Social Relationships. The Information Society, 22: 137–148. Dostupné z databáze EBSCO. Moody, E. 2001: Internet Use and Its Relationship to Loneliness. CyberPsychology & Behavior, Volume 4, Number 3. Dostupné z databáze EBSCO.
Morahan-Martin, J., Schumacher, P. 2000: Incidence and correlates of pathological Internet use among college students. Computers in Human Behavior 16. Dostupné z databáze ScienceDirect.
Pratarelli 2002: Confirmatory Factor Analysis of Internet Use and Addiction. CyberPsychology & Behavior, Volume 5, Number 1. Dostupné z databáze EBSCO. Rodino Michelle. Breaking out of Binaries: Reconceptualizing Gender and its Relationship to Language in Computer-Mediated Communication, http://jcmc.indiana.edu/vol3/issue3/rodino.html Suler, J. The Psychology of Cyberspace. http://www.rider.edu/users/suler/psycyber/psycyber.html
Shaw, L., Gant, L. 2002: In Defense of the Internet: The Relationship between Internet Communication and Depression, Loneliness, Self-Esteem, and Perceived Social Support. CyberPsychology & Behavior. Dostupné z databáze EBSCO. Šmahel, D. 2007: Adolescents and Emerging Adults on the Internet: Exploring Identity, Relationships and Addictive Behavior. Habilitation Thesis. Brno. Vybíral, Z. 2001: Mění se lidská psychika v éře internetu? Psychologie dnes 7 (3), s. 16–19.
91
Vybíral, Z. 2002 : Výzkum disinhibice u mladých uživatelů chatu. Sborník Děti, mládeţ a rodiny, Brno: Barrister&Principal, strany 275 – 288.
Young, K., Rodgers, R. C. 1998: The Relationship Between Depression and Internet Addiction . CyberPsychology & Behavior, Volume 1, Number 1, pp. 25-28. Dostupné na www: http://www.netaddiction.com/articles/cyberpsychology.pdf Young, K. 2003: Surfing not studying. Dostupné na http://www.netaddiction.com/articles/surfing_not_studying.pdf
Podpis konzultanta:
PhDr. Ing. Petr Soukup
92
