Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví
Adéla Pinterová
Dějiny Středočeské vědecké knihovny v Kladně Bakalářská práce
Praha 2008-05-02
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Černá, Milena Oponent bakalářské práce: Datum obhajoby: Hodnocení:
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité informační zdroje.
V Praze dne ……………………………… Adéla Pinterová
Identifikační záznam PINTEROVÁ, Adéla. Dějiny Středočeské vědecké knihovny v Kladně [History of Central
Bohemian Research Library
in Kladno]. Praha, 2008-05-02, 46 s.
Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Milena Černá. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá historií Středočeské vědecké knihovny v Kladně (SVK Kladno, www.svkkl.cz). V první polovině práce je zahrnuto období do 80. let 20. stol, od vzniku knihovny po její přejmenování na Státní vědeckou knihovnu. Druhá část práce je zaměřená na její vývoj během 90. let do současnosti s důrazem na služby knihovny, regionální funkce, aktivity v oblasti práce s uživateli knihovny. Jsou hodnoceny změny, které knihovna prodělala během tohoto období, a zmíněny problémy působení knihovny. V závěru práce jsou popsány perspektivy knihovny. [Autorský abstrakt]. Klíčová slova: Knihovna, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, dějiny knihoven, Středočeský kraj, knihovnictví, Státní vědecké knihovny, krajské knihovny, veřejné knihovny, Kladno
OBSAH 1 PŘEDMLUVA....................................................................................................................I ÚVOD....................................................................................................................................3 2 VZNIK A POČÁTEČNÍ VÝVOJ KNIHOVNY...............................................................5 2.1 VZNIK KNIHOVNY....................................................................................................................5 2.2 LIDOVÁ KNIHOVNA..................................................................................................................5 3 ČINNOST KNIHOVNY V PRVNÍ POLOVINĚ 20. STOL............................................8 3.1 OBECNÍ KNIHOVNA KRÁLOVSKÉHO HORNÍHO MĚSTA KLADNA......................................................8 3.2 MĚSTSKÁ VEŘEJNÁ KNIHOVNA................................................................................................10 3.2.1 KNIHOVNA V DOBĚ OKUPACE...............................................................................................11 4 ČINNOST KNIHOVNY VE DRUHÉ POLOVINĚ 20. STOL......................................13 4.1 OKRESNÍ LIDOVÁ KNIHOVNA V KLADNĚ..................................................................................13 4.2 KRAJSKÁ KNIHOVNA V KLADNĚ.............................................................................................14 4.2.1 POČÁTKY REGIONÁLNÍCH FUNKCÍ KNIHOVNY............................................................................16 4.3 STÁTNÍ VĚDECKÁ KNIHOVNA V KLADNĚ..................................................................................19 4.3.1 AUTOMATIZACE..................................................................................................................21 4.3.2 REGIONÁLNÍ FUNKCE...........................................................................................................24 4.3.3 BIBLIOGRAFICKO – INFORMAČNÍ SLUŽBY.................................................................................25 4.3.4 STAVEBNÍ ÚPRAVY..............................................................................................................26 4.3.5 NESTANDARDNÍ SLUŽBY KNIHOVNY........................................................................................27 4.4 STŘEDOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA A ODDĚLENÍ MĚSTSKÉ KNIHOVNY.......................................28 5 SOUČASNÝ STAV, SLUŽBY A PROBLÉMY KNIHOVNY......................................30 5.1 STŘEDOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V KLADNĚ........................................................................30 5.1.1 SOUČASNÁ PODOBA KNIHOVNY..............................................................................................30 5.1.2 FONDY KNIHOVNY...............................................................................................................31 5.1.3 SLUŽBY KNIHOVNY DNES......................................................................................................33 5.1.4 WEBOVÉ STRÁNKY KNIHOVNY...............................................................................................35
5.1.5 HUDEBNÍ ODDĚLENÍ.............................................................................................................37 5.1.6 REGIONÁLNÍ FUNKCE...........................................................................................................38 6 PERSPEKTIVY DALŠÍHO VÝVOJE KNIHOVNY....................................................40 ZÁVĚRY ...................................................................................................................................41 VÝVOJ NÁZVU KNIHOVNY.............................................................................................................42 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...................................................................................44 WEBOVÁ SÍDLA..........................................................................................................................44 PUBLIKOVANÁ LITERATURA...........................................................................................................44 ČLÁNKOVÁ LITERATURA...............................................................................................................45 DIPLOMOVÉ A JINÉ ŠKOLNÍ PRÁCE..................................................................................................47 MATERIÁLY PRO VNITŘNÍ POTŘEBY KNIHOVNY.................................................................................48 ARCHIVNÍ MATERIÁLY..................................................................................................................48 NORMY.....................................................................................................................................48 PŘÍLOHY...........................................................................................................................49 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA..................................................................................................................49 ZAKLÁDACÍ LISTINA (Z: WWW.SVKKL.CZ) OBR. Č. 4.........................................................................49 STATISTIKA I. (ROK 1899) OBR. Č. 5............................................................................................50 VÝROČNÍ ZPRÁVA (ROK 1904) OBR. Č. 6.......................................................................................50 RAZÍTKO SPOLKOVÉ KNIHOVNY LIDOVÁ KNIHOVNA OBR. Č. 7............................................................51 PODPIS ANTONÍNA JIROTKY, PRVNÍHO KNIHOVNÍKA OBR. Č. 8............................................................51 RAZÍTKO OBECNÍ KNIHOVNY KRÁLOVSKÉHO HORNÍHO MĚSTA KLADNA OBR. Č. 9.................................51 ZÁMEK– SÍDLO KNIHOVNY (1928-1954) - VČETNĚ INTERIÉRŮ OBR. Č. 10-12.....................................52 KNIŽNÍ SEZNAM 1936 OBR. Č. 13, 14...........................................................................................53 ZPRÁVY Z KNIHOVNY 1941 OBR. Č. 15..........................................................................................55 OBECNÍ DŮM Č. 1641 OBR. Č. 16.................................................................................................55 ................................................................................................................................................55 6.0.1 LOGO KNIHOVNY OBR. Č. 17................................................................................................56 PROSTORY KNIHOVNY V SOUČASNÉ DOBĚ OBR. Č. 18-20...................................................................56 HUDEBNÍ ODDĚLENÍ PŘED ÚPRAVOU OBR. Č. 21...............................................................................57 HUDEBNÍ ODDĚLENÍ PO ÚPRAVĚ OBR. Č. 22-24...............................................................................57 VOLNÝ VÝBĚR OBR. Č. 25 ...........................................................................................................58
KOMPAKTNÍ REGÁLY PŘÍZEMÍ OBR. Č. 26........................................................................................58 ŠATNA OBR. Č. 27 .....................................................................................................................58 REGIONÁLNÍ FUNKCE OBR. Č. 28-29..............................................................................................59 TEXTOVÉ PŘÍLOHY.....................................................................................................................60 STATISTIKA ROK 2005 A 2007....................................................................................................60 AUTOMATIZACE – SEZNAM VYBAVENÍ K ROKU 1994........................................................................62 „VZPOMÍNÁNÍ NA KNIHOVNU“.......................................................................................................62
1 Předmluva Tématem bakalářské práce je historie Středočeské vědecké knihovny. Téma vychází z potřeby shrnout situaci několika posledních let, kdy knihovna prošla největšími změnami a zároveň poukázat na její nejstarší historii. Středočeská vědecká knihovna v Kladně prošla za dobu své existence dlouhým vývojem. Přesto je posledních deset let obdobím nejpronikavějších změn. Za tuto dobu se knihovna změnila prakticky nesrovnatelně oproti předchozím 90 letům. Cílem bakalářské práce je shrnout dějiny Středočeské vědecké knihovny v Kladně, popsat a zhodnotit vývoj a současný stav nejstarší kladenské knihovny, a upozornit na její význam v kontextu českého knihovnictví. První polovina práce se věnuje historii knihovny do roku 1984, kdy byla napsána diplomová práce M. Rabochové. V prvních kapitolách, kde je shrnuta nejstarší historie knihovny od jejího založení, uvádím některé informace, které v předchozí diplomové práci nezazněly, proto jsou kapitoly podrobnější. Oproti nim se mohou navazující kapitoly zdát méně podrobné. Cílem nebylo opakovat již napsané, to by bylo duplicitní prací. Cílem bylo shrnout historii a poukázat na její významné body. Ve své bakalářské práci se nezabývám podrobnou historií Kladna, ač rozvoj knihoven na Kladensku těsně souvisí s hospodářskou situací Kladenska na počátku 19. stol. a s dělnickým hnutím, nechtěla jsem tímto práci zatěžovat. V druhé polovině zachycuji události, které následovaly po roce 1984 a nejsou tedy zachyceny ve zmiňované diplomové práci. Věnovala jsem pozornost zejména službám knihovny, regionálním funkcím, aktivitám v oblasti práce s uživateli knihovny. Dále rozebírám prostředí, ve kterém působí. V jedné z podkapitol práce se zabývám automatizací knihovny, která k nejnovějšímu vývoji patří. Z informací a číselných údajů jsem vybrala jen ty nejzajímavější, knihovna má ve svém archivu veškeré podkladové historické materiály, podrobnosti by bylo možné uplatnit spíše v diplomové práci. Dále existují publikace k výročí knihovny 50, 75 a 100 let. Problémem při zpracování tak širokého tématu bylo vybrat právě to, co je důležité. Bakalářská práce svým rozsahem nedovoluje věnovat se podrobně tak i
rozsáhlé historii jakou má kladenská knihovna. Podrobná historie knihovny by bylo téma na diplomovou práci o více stranách. Mou snahou bylo, aby práce byla vyvážená, snažila jsem se obsáhnout vše důležité a nic neopomenout. Snažila jsem se vybrat nejzajímavější okamžiky vývoje Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Práce je rozdělena do kapitol na historická období podle toho, jaký název knihovna nesla. K tomuto problému pojmenování knihovny připojuji podkapitolu v závěru práce o vývoji názvu knihovny s úvahou o názvu knihovny. Vycházela jsem jak z již publikovaných materiálů, tak z rozhovorů se zaměstnanci knihovny, které probíhaly během mé třítýdenní praxe i po ní. Knihovnu znám nejen jako uživatel, ale i z pohledu knihovníka. V příloze přikládám fotografie dnešní podoby knihovny. Dále některé statistické údaje a speciální přílohu „Vzpomínání knihovníků“ – rozhovor se třemi dlouholetými pracovníky knihovny. Jsou jimi paní Věra Přibylová, paní Miroslava Frolíková a pan Jiří Hloušek. Všechny tři spojuje láska ke své profesi, kterou vykonávali právě v kladenské knihovně a to po většinu svého života. Z mého osobního pohledu toto vzpomínání vhodně doplňuje předložené téma. Knihovní řád v přílohách neuvádím, je dostupný na webové adrese knihovny. Vývoj knihovny nebyl jednoduchý. Jak říká paní ředitelka „Dříve si čtenář v knihovně četl, dnes si uživatel v knihovně užívá“ [KÁDNEROVÁ, Výroční zpráva za rok 1994, s. 3], a já s ní souhlasím. Touto cestou bych ráda poděkovala všem, kteří mi s bakalářskou prací pomáhali, především vedoucí práce PhDr. Mileně Černé za cenné připomínky a rady, paní ředitelce knihovny PhDr. Jiřině Kádnerové a všem pracovníkům knihovny za ochotu a čas, který mi věnovali.
i
Úvod Knihovna svou činností (budování fondů, jejich zpřístupňování, aktivní využívání a další knihovnické, bibliografické a informační činnosti) přispívá k rozvoji vědy a kultury, vzdělávání, výchovy, techniky, ekonomiky a národního hospodářství. Funkce regionální, kdy je knihovna střediskem shromažďování a uchovávání regionálních knih a informací, také zajišťuje univerzální přístupnost dokumentů. Garantuje bibliografické zpracování dokumentů. Je zprostředkovatelem meziknihovní výpůjční služby a je ústřední knihovnou regionu, plní funkci informačního střediska a regionálního databázového centra [KÁDNEROVÁ, č. 21]. Státní vědecké knihovny jsou raritou našeho knihovnictví. Vznikly po složitém historickém vývoji, žádná nevznikla na „zeleném drnu“ – z ničeho. K jejich vzniku bylo potřeba určitých okolností. Vnějšími podmínkami pro vývoj vědeckých knihoven je vývoj sídelního města, počet a (v minulosti) národnostní složení obyvatelstva, postoj samosprávných orgánů města nebo státu a finanční možnosti zřizovatele. K vnitřním zase vhodné umístění, skladovací prostory, dosažitelnost, personální vybavení, možnosti poskytovat relevantní informace (tzn. velikost fondu) a jednoznačné vymezení úkolů pro vědeckou knihovnu. Je nutné z hlediska vývoje na každou SVK nahlížet jako na individuální organismus [VYČICHLO, č. 46]. Stejně tak i na Středočeskou vědeckou knihovnu v Kladně. Kladno - středně veliké město nacházející se asi 20km od Prahy – není jen předměstím hlavního města, jak bývá často označováno. První zmínky o Kladně sahají až do 9.-10. stol. - pravděpodobný je zápis v kronice Václava Hájka z Libočan. Věrohodnější je však zmínka o Kladně při příležitosti založení břevnovského kláštera roku 993. Kladenští z Kladna sídlili na tvrzi, do dnešní doby nedochované. Roku 1543 zemřel poslední nositel tohoto jména a dědictví připadlo Oldřichu ze Žďáru (Kladenští vymřeli po přeslici). Oldřich ze Žďáru si roku 1561 vymohl povýšení Kladna majestátem císařským ze vsi na městečko1 s tím, že smí používat pečeť a každé dva roky konat jarmark. Žďárští ze Žďáru se tak stali rodem vládnoucím Kladnu. Na město bylo Kladno povýšeno 5. 6. 1870.
1
Privilegium Ferdinanda I. z 22.12.1561.
3
Významnou událostí byl první nález uhlí na půdě kladenské2 uskutečněný Janem Váňou roku 1846 (šachta Kateřina Josef) [HLOUŠEK, č. 3]. Vývoj situace po zrušení feudalismu (1848) přinesl počátky kladenského průmyslu a prudký růst obyvatel. Na severozápad od Prahy začalo růst centrum dělnického hnutí. Kladenští dělníci měli svůj tisk. Jedním z významných periodik, které vycházely, se stal deník Svoboda, jehož první číslo vyšlo 23. 4. 1891 a jehož redaktorem byl i Antonín Zápotocký. Roku 1898 bylo Kladno povýšeno na královské horní město. Kladenský okres jako součást Středočeského kraje je jedním z nejhustěji obydlených míst Středočeského kraje. Středočeský kraj má přibližně 1000 obcí, dáno knihovním zákonem z roku 1919, má každá obec knihovnu. Vzniká tak situace, kdy Středočeský kraj (jako největší) má, v závislosti na počtu obcí, nejvíce knihoven. Česká republika má nejhustší síť knihoven vůbec a Středočeský kraj tedy nejhustší síť knihoven v republice. Knihovnictví ve Středočeském kraji má starší tradici než by se mohlo zdát. Při sledování nejstarší historie knihovny a data jejího vzniku se dostaneme k roku 1897, kdy bylo c. k. místodržitelstvím v Praze povoleno založení spolku Lidová knihovna. Přesto lze kladenskou knihovnu považovat za jednu z nejmladších. Například historie Městské knihovny v Rakovníku sahá až k roku 1841. V době, kdy vznikala veřejná knihovna v Kladně, bylo té v Rakovníku více jak padesát let. Během sedmdesátých let začaly v Kladně vznikat spolky, hlavní prvky kulturního života ve městě. Na konci 19. století existovalo v Kladně asi čtyřicet takových spolků, nejvýznamnějším z nich byla Beseda Budislav. Každý spolek měl vlastní knihovnu určenou především pro své členy.
2
První nálezy uhlí na Kladensku se datují již k roku 1772 a 1775 u Vrapic [KRAJNÍK, č. 9].
4
2 Vznik a počáteční vývoj knihovny 2.1 Vznik knihovny Vznik knihovny logicky vyplynul ze situace, kdy městu chyběla veřejná knihovna. Jak se dočítáme v Zápisníku Lidové knihovny: „Myšlenka založiti Lidovou knihovnu a spojenou s ní čítárnu vyšla z řad Kladenského studentstva3.“ [Zápisník Lidové knihovny na Kladně, č. 62, nestr.]. Iniciátory myšlenky byli učitel František Náprstek a MUC. Jaroslav Diestl, ti dali v srpnu roku 1896 podnět pro založení spolku „Lidová knihovna“. Jaroslav Diestl svolal do hostince „U Kýnů“ (současná ulice Ivana Olbrachta) schůzi se zástupci jednotlivých spolků. Stanovy spolku byly předloženy 30. 12. 1896, ale místodržitelský výnos z 23. 1. 1897 ustanovení spolku zakázal. Návrh na založení spolku Lidová knihovna byl schválen až napodruhé. Ze stanov nebylo patrné jakékoli vyloučení politické činnosti. Situace devadesátých let na politiku citlivých nedovolovala jinou možnost. Spolek se musel podřídit a vypracovat nové stanovy, které byly schváleny c. k. místodržitelstvím v Praze po opakovaném zažádání 19. 3. 1897. Ustanovující valná hromada se konala 22. 5. 1897. Byly vykonány volby funkcionářů. Byl zvolen výbor, revizoři účtů a knihovny a stanoven příspěvek 10 kr. měsíčně za činného člena. Lidová knihovna zahájila činnost půjčováním 5. 9. 1897. V úloze knihovníka se střídali členové knihovní komise. Byly pořízeny první knižní komise, zakládají se katalogy a inventáře. Knihovna se snažila získat zájem široké veřejnosti o novou kulturní instituci.
2.2 Lidová knihovna Spolek se snažil připojit ke knihovně čítárnu a získat zájem města o knihovnu. Město se neodmítlo zúčastňovat schůzí, ale prosadilo si právo veta. Dva jeho zástupci měli být vysláni do knihovní komise a měli mít právo rozhodovat s konečnou platností o všech usneseních. Bylo dohodnuto, že knihovní komise bude rozhodovat samostatně. Roční příspěvek 300 zlatých byl stanoven na potřeby knihovny a mohl být městskou radou upravován dle potřeby. Městská rada nemohla
3
Od studentů pocházely první dary a knižní podpory. Například pražský akademický spolek
„Krakovec“ věnoval 10 zlatých a 100 knih.
5
poskytnout prostory knihovně v budově patřící městu, proto věnovala knihovně 50 zlatých na roční nájemné v soukromém objektu. Valná hromada 12. 2. 1899 podává návrh na převzetí knihovny pod správu města. Bylo nutno však dále opatřovat ze soukromých prostředků to, co nemohlo hradit město. Zpráva z dubna 1899 uvádí jmění 195 zlatých 92 kr. V květnu téhož roku spolek vlastní již 857 svazků knih. O knihovně se dá říci, že se rozvíjela stejně intenzivně jako samo Kladno. Spolek se jménem Lidová knihovna dostal od obce dostačující částku na pronájem a byla mu vyhrazena malá místnost v kladenské Sokolovně na Královské třídě (dnešní třída T. G. Masaryka) o výměře dvaceti metrů čtverečních. Zde knihovna sídlila dva roky. Díky blízkosti Prahy a živému rozvoji města, se knihovna brzy stala hojně navštěvovanou a činnou4. Noví čtenáři byli získáváni vyvěšováním hektografovaných seznamů v místních hostincích. Seznamy knih byly tištěny na náklady spolku a zdarma rozdávány jeho členům. Mezi členy patřily především korporace, jako například Místní odbor Českoslovanské obchodní besedy, zábavní spolek „Žďár“, Klub cyklistů, Společenstvo řezníků, Řemeslnická beseda pomocníků, spolek „Lidumil“, Orel, Bratrský penzijní spolek. Spolek se rozrostl z původních 51 členů na 163 členů (1901). Knihy byly opatřeny spolkovým razítkem (příloha obr. č. 7) a signaturou uvnitř i vně. K půjčení byly v neděli od 9:00-11:00 a odpoledne od 14:00-16:00 hodin. Byly zavedeny legitimační lístky a výpůjční lístky. Radou byl schválen návrh nevymáhat pokuty, ale po třech nedělích zasílat upomínající lístek. Knihy byly nakupovány v Praze se slevou a vázány u kladenských knihtiskařů. Komise doporučila klást při výběru literatury důraz na autory české (z knih bylo rozhodnuto zakoupit například – Slovanský přehled, Naše doba, Živnostenské právo). Knihovna disponovala jen malým množstvím svazků. Kterákoli kniha s poškozenými listy byla doplňována listy přepsanými, aby nemusela být vyřazena. Vybírání příspěvků bylo později změněno na 1 zlatý ročně vybíraný 4krát ročně, každé 3 měsíce. O pomoc byly požádány členské korporace, jejichž knihovničky mohly být sloučeny s Lidovou knihovnou. Snaha pravděpodobně nebyla bez výsledků, protože 4
“Kladno. Lidová knihovna Kladno koná dne 12.2. o 2. hod. odpoledne valnou hromadu
v místnostech knihovny. Členové, kteří mají vypůjčené knihy, žádají se, by je co nejdříve odvedli za příčinou revise.” [SVOBODA, č. 3 z 3.2.1899, roč. IX].
6
brzy na to se v místních novinách objevuje následující inzerát: „Lidová knihovna na Kladně hledá byt o dvou místnostech, po případě k stěhování hned“ [Zápisník Lidové knihovny na Kladně, č. 62, nestr.]. V Zápise ze schůze konané 25. 10. 1899 se dočítáme o pronájmu dvou místností pro Lidovou knihovnu v ceně 120 zlatých v staré Záložně městskou radou. Nevyhovující prostory Sokolovny (vlhko, tma) s nedostatkem místa opustila knihovna roku 1899, aby přesídlila do druhého patra bývalé Občanské záložny5. Knihovna byla přemístěna během čtrnácti dnů v prosinci roku 1899. Roční pronájem dvou místností hradila obec. Čtenáři museli po příkrých schodech do druhého patra. Do novin byla dána zpráva o nově otevřené čítárně Lidové knihovny, otevřené vždy v neděli od 13:00 do 16:00 hodiny. Knihovníkem byl Antonín Jirotka, zpočátku bez nároku na mzdu, později s malou odměnou. Jeho zásluhou (vedl Knihu statistik) se dnes dovídáme podrobnější údaje. Například Zprávy knihovní z 19. 12. 1899 uvádí: čtenářů 116 si vypůjčilo 140 knih. Město nepomáhalo jen penězi, ale i vybavením – darovalo knihovně nábytek [Zprávy knihovní, nestr., zápis ze dne 11.1.1900]. Jak dokládají archivní materiály, knihovna vlastnila k roku 1900 1 137 knih a navštěvovalo ji 361 členů. Stále totiž byla spolkovou knihovnou. Vysoké náklady na provoz knihovny a nedostatečné dary knihovně, takové problémy provázely spolek Lidová knihovna. Nedařilo se řešit finanční problémy, ač členové platili příspěvky v hodnotě mzdy za směnu a půl. Bylo rozhodnuto požádat starostu města Jaroslava Hrušku o převzetí knihovny do městské správy. 15. 2. 1901 byl tento návrh schválen6. Město přebralo knihovnu pod svou správu v červenci roku 1901. Byl tím položen základ veřejného knihovnictví v kladenském okrese.
5
V současné době v budově sídlí Státní okresní archiv.
6
Zápisník končí zápisem ze 24. 7. 1901, kdy je na schůzi jednohlasně schválen návrh na převzetí
knihovny pod správu obce.
7
3 Činnost knihovny v první polovině 20. stol. 3.1 Obecní knihovna královského horního města Kladna 1. 12. 1901 byla knihovna znovu otevřena pod novým názvem Obecní knihovna královského horního města Kladna. Knihovna byla otevřena v nově upravených místnostech ve starém záložním domě, knihovníkem zůstal Antonín Jirotka. Z Lidové knihovny bylo převzato 1 171 děl ve 1 304 svazcích. Proběhla oprava knih a nové očíslování. Knihy byly rozděleny dle tématu do kategorií A-M7. Byl vypracován první knihovní řád (knihovnu mohli navštěvovat čtenáři od šestnácti let) a půjčovní doba byla rozšířena na dva dny v týdnu. Půjčovalo se ve středu od 19:00 do 20:00, později i 13:30-14:30, a v neděli 10:00-11:00 a 13:00-14:00. Během roku bylo zakoupeno 797 děl o 1 071 svazcích. Úhrnem knihovna vlastnila 1 964 děl ve 2 343 svazcích. Průměrně přicházelo do knihovny 39 čtenářů denně s 82 knihami8. Do knihovny bylo zapsáno 165 lidí9, čísla však neodpovídají skutečnosti. Jsou nižší, protože v knihovně, jak poznamenává knihovník, byl zapsán pouze jeden člen rodiny. Ze sociálního hlediska se čtenáři skládali především z dělníků, úředníků, dále pak řemeslníků, učitelů, obchodníků a nakonec sluhů a dokonce dvou lékařů. Antonín Jirotka poznamenává: “Přirovnáme-li výsledek činnosti letošního roku s výsledkem roku loňského, seznáme, že čtenářů vždy více a více přibývá, tak že se počet čtenářů zdvojnásobil, že obyvatelé města našeho knihovnu naši, zvláště
7
Toto rozdělení knihovna používala celých padesát let. Skupiny A-M: A = původní česká beletrie, B
= přeložená beletrie, C = původní české básně, D = přeložené básně, E = dějepis, archeologie, paměti, životopisy, F = sociologie, politika, G = technické spisy, H = přírodní vědy, CH = vychovatelství, I = zdravotní věda, tělocvik, J = kulturní historie, filozofie, literatura, K = zeměpis, L = časopisy, M = spisy obsahu různého. 8
V Knize statistik se dočítáme, že půjčovních dnů bylo v měsíci prosinci osm. Statistika byla vedena
velice pečlivě. Každý měsíc má vlastní tabulku a zápis. V tabulce je uveden den (datum), počet výpůjček, počet knih a počet knih v jednotlivých oborech (rozdělení A-M) plus jejich součet. Uváděno bylo také, kteří spisovatelé se těšili největší oblibě a které jejich díla byla nevíce vyhledávána. K 31. 1. 1902 bylo v knihovně 102 stálých čtenářů. V tomto si průměrně každý čtenář vypůjčil 32 knih. 9
Stálých čtenářů 165 (157 mužů a 8 žen) tj. ročně 29 knih na čtenáře.
8
v zimních měsících, vždy více a více vyhledávají.” [Statistika I., nestr.]. Přes prázdniny bývalo zavřeno, probíhala revize a oprava knih10. Kromě beletrie měla knihovna ve fondu dle zápisů také technickou literaturu, knihy o kulturní historii, o zdravovědě a politice. Obecní knihovna královského horního města odkoupila roku 1902 fond knihovny Besedy Budilslav11. Knihovna Besedy Budislav byla jednou z největších spolkových knihoven. Knižní fond obecní knihovny se tím zdvojnásobil. Finanční problémy knihovny byly odstraněny. V zápise knihovní komise z roku 1903 se dočítáme dnes pro nás již úsměvnou historiku – “o zlozvyku některých čtenářů vyměňovati si svůj starý klobouk za nový nebo alespoň lepší svého spolučtenáře”. Knihovníci museli vypůjčovatele upozornit, aby klobouk neodkládali. K 18. 8. 1906 bylo v knihovně 2 721 knih a z toho jen 176 nepřečteno za tento rok. Z toho vyplývá, že knihovna byla skoro celá přečtena. A tento stav nebyl výjimečný. Technické možnosti knihovny byli omezené, knihovna trpěla na nedostatek pracovních sil. Od roku 1909 byli v knihovně již dva knihovníci: Antonín Kratochvíl a Václav Časta. Roku 1913 vystřídalo petrolejové lampy elektrické osvětlení. Počet uživatelů plynule stoupal, půjčovní doba se rozšířila na 2 hodiny 3x týdně.
10
Knihovna uzavřena od 15. 7. 1902. Knihy z Besedy Budislav (tj. 854 sv.) se zařazují, opravují.
11
Vznik Besedy je datován do 60. let 19. století.
9
3.2 Městská veřejná knihovna Roku 1922 nastoupil na místo knihovníka absolvent Státní knihovnické školy v Praze František Sajfert. Stal se tak prvním odborným knihovníkem pracujícím v kladenské knihovně. O dva roky později byla ustanovena knihovní rada. František Sajfert se stal vedoucím knihovny. Upravil pracovní dobu tak, aby se mohl věnovat čtenářům, mohl ovlivňovat jejich výběr literatury: knihovna byla otevřená každý den od 18:00 do 20:00 a v neděli od 10:00 do 12:00. Mezi nové služby knihovny přibyla první kniha rad a přání. Zákon ze dne 22. 7. 1919 č. 430 Sb. byl mezníkem nejen pro kladenskou knihovnu12. I přes její kvality bylo jasné, že v knihovně jsou nedostatky. V kladenském okrese byly položeny základy knihovnictví ještě před vydáním prvního knihovnického zákona. Nejedno prvenství by si zasloužilo chválu. Knihovní zákon z 5. 11. 1919 (607 Sb.) určoval jak má vypadat knihovna a jaké má splňovat standardy. Knihovna v Kladně ho předběhla – pod město patřila již v r. 1901, jen příruční knihovnu nestihla vybudovat včas (zákonem stanovené dva roky od vzniku knihovny), povedlo se jí to až roku 1933. Obce s více jak 10 000 obyvateli měli zřídit hudební oddělení (k tomu ovšem nedošlo) a knihovna v takové obci měla být otevřena denně. Kladenská knihovna toto splňovala od roku 1922. Dále zákon určuje bezplatnou četbu – kterou sledovaná knihovna splňovala s výjimkou hospodářské krize roku 1933. V době, kdy byl knihovníkem František Sajfert byla knihovna opět v krizové situaci po stránce nevyhovujících prostor. Dosavadní prostory přestaly stačit a bylo nutné knihovnu dále rozvíjet. Například dětské oddělení fungující od roku 1922 nebylo možné z nedostatku prostor a financí oddělit od místnosti pro dospělé a mládež. Knihovní rada se nad problémem s nevyhovujícími prostory sešla poprvé 15. 10. 192413. Snahy o přemístění knihovny byly úspěšné až o čtyři roky později.
12
Statistické šetření Státního úřadu statistického v Čechách z 31.12.1920: Čechy, Morava a Slezsko
měli 3.343 veřejné knihovny se 1 644 558 svazky (převzato z: ŽIVNÝ, Ladislav Jan. 10 let veřejných knihoven a co předcházelo. Časopis československých knihovníků 7 (1928) č. 4 s. 155). 13
Zúčastnil se i spisovatel Jan Hostáň
10
3.2.1
Knihovna v době okupace 1. 4. 1928 byl zahájen provoz knihovny v kladenském zámku (stavitelem
Kilián Ignác Diezenhofer). Historické události se podepsaly na chodu knihovny. Krizová třicátá léta málem pozastavila tok dotací od města. Finance se nedostávaly ani městu ani knihovně. Cílem knihovníků bylo nepřerušit základní chod knihovny. Finanční krize donutila knihovníky vybírat za půjčování knih poplatek (1933). Poplatky činily 10 haléřů za svazek, 20 za novinky. 3. 5. 1933 byl přijat návrh na vytvoření příruční knihovny (prezenční). Františka Sajferta vystřídal Karel Stodola. Významným přínosem pro knihovnu byl příchod nového knihovníka Josefa Mikovce (původně knihovníka z Kročehlav) roku 1938 nastupujícího na místo Františka Sajferta toho času odevšího do důchodu. Předložil plán a počal s radikálními změnami: zavedl nový přírůstkový seznam, nový jmenný seznam na lístcích, upravil půjčovnu, přijal nový způsob vedení statistiky. Čekal ho však těžký úkol, udržet knihovnu na určité úrovni během druhé světové války. V roce 1941 byly v zámku knihovně přiděleny další místnosti v pravém křídle přízemí. Byla upravena hala, čímž odpadly fronty a vznikla tak možnost volného výběru. Upraveno bylo také německé oddělení, rozšíření se dočkalo i oddělení pro mládež. Bylo doplněno hudební oddělení knihovny. Městská veřejná čítárna byla zabrána “pro účele protiletecké ochrany” [Zprávy z knihovny, s. 14]. Sestěhovala se tedy do levého křídla přízemí. Při té příležitosti byla oddělena čítárna časopisů od studijní knihovny. Čtenářům byly vystaveny čtenářské legitimace. Jak se město rozrůstalo, pohlcovalo okolní obce. Vznik Velkého Kladna, jak je označován rok 1941, znamenal spojení Kladna s okolními obcemi Dříň, Dubí, Újezd a Rozdělov14. Důsledkem toho se stala sledovaná knihovna ústřední pro všechny kladenské knihovny, z obecních knihoven staly pobočky městské knihovny v Kladně. Týkalo se to knihoven v Kročehlavech, Dubí a Rozdělově. Byl zaveden jednotný řád a jednotná evidence. Kladenská knihovna započala regionální činnost velmi záhy – poskytovala pomoc při zřizování knihoven nejen okolí Kladna, ale i mimo republiku (například Francie, spolek „Havlíček“). 14
V roce vzniku knihovny bylo Kladno bez později připojených obcí Kročehlav, Rozdělova, Dubí,
Dříně, Vrapic, Hnidous a Motyčína. Počet obyvatel dle sčítání lidu z roku 1911: Kladno: 19 111; Buštěhrad: 3 435; Dubí: 7 951; Kročehlavy: 10 472; Rozdělov: 4204.
11
Druhá světová válka zbrzdila další rozvoj knihovny15. Musely být zavedeny tiskopisy v německém jazyce (legitimace, přihlášky, upomínky) pro německé čtenáře. Byl sepsán seznam nežádoucí literatury. Nacisty bylo za války zničeno na čtyři tisíce knih. Celkový fond činil v roce ukončení války 49 041 svazků včetně poboček.
Nástup
komunistického
režimu
předurčil
podobu
knihovny
pro následujících čtyřicet let16.
15
Nacisté rozpustili knihovní radu. Zemřel její předseda František Kleiner a pokladník Antonín Pavlis.
Členové rady Macák a Škach byly odvezeni do koncentračního tábora. Po vypálení Lidic byla knihovně vnucována literatura kolaborantů s nacistickou ideologií. Knihovna se zaměřila na nákup naučné literatury hlavně z oblasti techniky a výtvarného umění. Z toho vznikla myšlenka na studijní knihovnu, která vznikla roku 1943 a byla zrušena roku 1944 - místnost uvolněna pro potřeby oddělení okamžitých opatření. Překvapení v květnu 1945 čekalo na knihovníky v podobě zachráněných knih. Nacisté nestihli zničit všechny zabavené knížky, dochovány zůstaly např. Dějiny národa českého (F. Palacký). Knihovna byla poté očištěna od nacistické literatury [HLOUŠEK, č. 31]. 16
Zlomový rok 1948 a První sjezd českých a slovenských knihovníků v Brně 13.-14.5.1948, kde bylo
proklamováno: „Knihovna přestává být institucí nepolitickou…!!“.
12
4 Činnost knihovny ve druhé polovině 20. stol. 4.1 Okresní lidová knihovna v Kladně Padesátá léta znamenala v historii knihovny nemalé změny. Vznikla každoročně pořádaná soutěž “Budujeme vzornou lidovou knihovnu”, které se kladenská knihovna účastnila a podílela se na jejím pořádání a dokonce byla i vyznamenána (r. 1957 získala čestný Štít ministerstva školství a kultury). Roku 1952 byla Okresní lidová knihovna v rámci nového územního uspořádání převzata pod správu Okresního národního výboru a byla pověřena novou funkcí. Stala se metodickým centrem pro všechny knihovny v okrese (metodika okresní, krajská a ústřední). Tím byly položeny základy metodicko – instrukční činnosti. Vznikají knihovny okresní a krajské. Středočeský kraj nemá přirozené centrum (krajské město). Knihovna v Kladně nebyla dostatečně veliká a neměla dostatek profesionálních pracovníků na to, aby se stala knihovnou krajskou. Krajská knihovna pro pražský kraj tak vznikla uměle a knihovny Středočeského kraje byly řízeny z hlavního města. Byly vydávány pokyny “Krajského metodického kabinetu”. Akvizice se nutně začala orientovat na literaturu o Marxismu-Leninismu. Byly konány pravidelné besedy (i pro děti), hudební večery a jiné kulturní akce. Knihovna se přidala i k pořádání celorepublikové akce Březen – Měsíc knihy (pořádán od r. 1955). Další změna proběhla r. 1954, kdy se z kladenského zámku knihovna přesunula do Okresního domu (Generála Klapálka 1641), kde sídlí dodnes17. Budova je projektem Josefa Maříka a Karla Šidlíka. Byla postavena v rozmezí let 1909 a 191018 jako úřední budova samosprávných orgánů kladenského okresu (studovna sloužila jako zasedací místnost). Budova působí na první pohled odlišně, svým charakterem se do středoevropského kontextu nehodí (je postavena ve stylu pozdní secese) [ČERVENÝ, č. 52]. Horní část vchodu zdobí mozaika s nápisem “Okresní dům”. Na cestě ke statusu vědecké knihovny byla okresní knihovna v Kladně ještě daleko. Ve srovnání s jinými vědeckými knihovnami je ta kladenská nejmladší. 17
Okresní dům je dnes v logu knihovny.
18
K roku 1910 mělo Kladno 19 368 obyvatel, 1661 domů [ČERVENÝ, č. 65].
13
Knihovny v Brně a Hradci Králové mají své základy v knihovnách z poloviny 18. a konce 16. století. Ostatní starší knihovny byly pověřeny funkcí vědecké knihovny ještě na konci čtyřicátých let (jak je tomu u Ostravy a Olomouce), nebo těsně na začátku let padesátých (Plzeň) [VYČICHLO, č. 46]. Oproti těmto je knihovna v Kladně znevýhodněná danou situací nepřirozeného geografického a politického charakteru kraje (Středočeský kraj je prstencem obepínajícím Prahu). Veškeré orgány samosprávy byly v minulosti umístěny právě do hlavního města a Středočeský kraj byl řízen odtud. To ovlivnilo nejen vývoj knihovny, ale vůbec knihovnictví samotného19. Na konci padesátých let byl schválen návrh na novou strukturu knihovnictví u nás. Zákon č. 53/59 Sb. ustanovoval Jednotnou soustavu knihoven, základními prvky byly knihovny krajské, okresní a místní 20. Kladenský okres má lidovou knihovnu ve všech obcích, kromě ústřední knihovny je to 30 vesnických knihoven. Knižní fond lidových knihoven kladenského okresu činí roku 1958 140 286 sv., to znamená na 1 obyvatele 1,7 svazku. Šedesátá léta jsou pro knihovnu charakteristická prudkým vývojem kupředu. Další reorganizace ČSSR měla vliv na systém knihovnictví u nás. Kladenská knihovna byla 1.7.1960 pověřena krajskou metodickou funkcí (výhodou byla blízkost Prahy). Dostala nový název (1963) Krajská lidová knihovna v Kladně.
4.2 Krajská knihovna v Kladně Krajská lidová knihovna v Kladně byla pro knihovny Středočeského kraje centrem pro metodickou a bibliografickou činnost a meziknihovní výpůjční službu. 19
Roku 1960 měl Středočeský kraj 11 298 km2 a 1 256 700 obyvatel. Za deset let soutěže BVLK
získalo 8 knihoven Středočeského kraje štíty a tituly Vzorná lidová knihovna a 25 knihoven čestné uznání ministerstva školství, krajské uznání získalo 86 knihoven [EFFENBERGER, č. 30]. 20
Karel Mlčoch uvádí (MLČOCH, č. 47, s. 238), že pouze v lidových knihovnách bylo zapsáno ve
Středočeském kraji (mimo Prahu) 170 000 čtenářů, tzn. 13% obyvatel kraje. Dle statistiky z r. 1965 bylo v kraji přes 1800 lidových knihoven a v nich 2 755 000 svazků, počet výpůjček činil přes 4 000 000 z toho 2 500 000 svazků na vesnicích. Roční průměr činil na obyvatele Středočeského kraje 5 svazků (celostátní průměr byl 8 svazků) ve městě a 2,5 na vesnici. Výpůjček na jednoho čtenáře připadalo 36 svazků/rok ve městě a 20 svazků na vesnici. V obou případech to bylo méně než činil průměr v ostatních českých krajích. Ve středočeském kraji je nejhustší síť knihoven. Průměrně připadá jedna knihovna na 260 obyvatel v kraji (ve státě je to 340).
14
Metodická pomoc spočívala v organizování návštěv odborných pracovníků krajské knihovny v knihovnách všech okresů a v upevňování střediskového systému. Pořádala školení, kurzy, semináře pro profesionální knihovníky, vydávala metodické materiály apod. Kladenská knihovna držela nad obecními knihovnami ruku, doporučovala jak pracovat, vypomáhala neprofesionálním knihovníkům. Pomáhala zlepšovat knihovnickou práci. Kromě metodické práce plní Krajská knihovna ve smyslu usnesení rady SKNV č. 464 ze dne 2. 11. 1965 funkci vědecké knihovny. To znamená budování fondu české, slovenské i zahraniční literatury, skript, fondu regionální literatury Středočeského kraje, shromažďování regionálního tisku (publikace, drobné tisky, noviny, časopisy), zpracovávání regionální bibliografií, vydávání seznamů novinek zařazených do fondu krajské knihovny. Téhož roku bylo zahájeno vydávání metodického zpravodaje. Od roku 1964 knihovna organizuje systém nákupu knih pro místní lidové knihovny v kraji. Ve školním roce 1965–1966 zahájila svou činnost VUML Večerní universita Marxismu-Leninismu. Knihovna reagovala na tuto příležitost a začala budovat fond politické literatury pro potencionální uživatele knihovny – studenty této university. Tento fond byl později využit na založení samostatného oddělení Politické literatury (1974). Typická je na Kladně práce s mladými čtenáři, bylo sledováno, jakou literaturu čtou mladí učni a byly vydávány metodické materiály jak s nimi pracovat. Krajské funkce knihovna přebírala postupně. Hlavními jsou krajská metodická funkce, bibliografická činnost a získávání odborné literatury. 11. 7. 1967 byla schválena koncepce budování střediskových knihoven, na které se pracovalo od roku 1965. Knihovna se zapojila tím, že školila neprofesionální knihovníky, dohlížela na vývoj situace střediskových knihoven, dělala rozbory a pomáhala knihovnám. Byly rozesílány knihy do místních lidových knihoven21. Mimo jiné pořádala besedy se spisovateli, exkurze budoucích čtenářů. Fond se stále rozšiřoval (rostl o 13 000 – 17 000 svazků za rok), stejně tak pracovní kolektiv (v roce 1971 v knihovně pracovalo již 53 knihovníků).
21
Vyhláška z 25.6.1963 udává povinnost organizovat meziknihovní výpůjční služby. Za rok 1979 to
bylo 451 souborů = 14 482 svazků.
15
Problémy se skladovacími prostory provázely knihovnu od jejího počátku. Hrozilo, že stropy neunesou tíhu (1967). Byla zahájena přístavba a ještě téhož roku dokončena (1971). Akvizice byla prováděna s vědomím, že fond je tvořen pro celý Středočeský kraj. Do regionálního fondu nejsou zařazovány pouze dokumenty, jejichž obsah se týká regionu okrajově. Těžiště metodické práce nadále spočívalo v řízení a organizování činnosti střediskových knihoven. Roku 1975 získala knihovna prostory na uskladnění v kostele Československé církve husitské a o dvanáct let později v bývalém klášteře v Kročehlavech.
4.2.1 Počátky regionálních funkcí knihovny Na úseku regionalistiky se začalo pracovat až v r. 1967. Bylo vytvořeno samostatné bibliografické oddělení, které mělo za úkol shromažďovat a zpracovávat regionální fond a regionální bibliografie. Fond regionální literatury byl budován na základě tří hledisek. Bylo to hledisko obsahové, územní a autorské vzhledem k regionu. Informační aparát tvořily: katalogy (lístkové – jmenný, místní, předmětový), kartotéky a bibliografie. Definice regionálního dokumentu zní: regionální dokumenty jsou písemné (tištěné), obrazové, zvukové a audiovizuální dokumenty, které mají vztah k určitému regionu nebo jsou v regionu publikovány, tyto vztahy mohou být obsahové (obsahem se věnují regionu), územní (vydané v regionu) či autorské (autor má vztah k regionu). Regionální činnost v krajské knihovně se soustředí především na zpracování průběžné regionální bibliografie. Primárně je zpracováván periodický tisk na území kraje. Kartotéky byly doplňované o záznamy z Bibliografického katalogu ČSSR (kartotéky obsahují záznamy od roku 1967) [KÁDNEROVÁ, č. 11]. Základním zdrojem akvizice regionálních dokumentů je povinný výtisk. Povinný výtisk platící na regionální literaturu (schválený r. 1969), který není definován jen obsahovou vazbou na region, ale i vazbou nakladatele k regionu, prakticky nikdo nerespektoval. Do roku 1962 byla v Kladně jen okresní knihovna, regionální fond tedy neexistoval. Až na některé jednotlivé publikace, které se dostaly do fondu spíše náhodně (darem apod.). Začalo se s intenzivním nákupem. Větší množství knih bylo získáno nákupem v antikvariátu v Kolíně. Ten byl ale 1. 1. 1970 zrušen a tím knihovna ztratila nejdůležitějšího dodavatele starší regionální literatury.
16
Záznamy dokumentů byly ukládány do katalogu jmenného a geografického zároveň. Současně s tím byla také vytvářena kartotéka deziderát, na jejímž základě byla zpracována retrospektivní regionální bibliografie. Knihovna se snažila vytvořit regionální fond všech publikovaných dokumentů, které byly kdy vydány. Přírůstky regionální literatury se po počátečních problémech ze strany nakladatelů začaly pomalu zvyšovat. Od roku 1967 je shromažďován regionální periodický tisk a zároveň vydávána ročenka o regionální literatuře “Středočeský kraj v tisku”. Na přelomu sedmdesátých let navázala knihovna úspěšnou spolupráci s muzei a archivy. Tyto instituce
upozorňovaly
na další
vydavatele
a
materiály,
které
zůstávaly
nepodchyceny. Byl uskutečňován záměr získávání podkladů pro retrospektivní regionální bibliografii. Tehdy mělo bibliografické oddělení 2 pracovníky. Shrneme-li vývoj a situaci povinného výtisku, seznáme, že akvizice nebyla jednoduchá. Hlavním zdrojem akvizice (pomineme-li výměnu, dar atd.) je nákup a povinný výtisk. Situace akviziční politiky knihovny souvisí se změnami legislativními o povinném výtisku. Povinný výtisk od r. 1969 platil pro tisky Středočeského regionu, jde tedy o regionální literaturu. Od 1. 7. 1979 byla knihovna příjemcem celostátního povinného výtisku knih (neperiodických publikací). Do fondu tak přibývalo o cca 3 000 svazků více (do té doby to bylo 20 000 knih a 600 titulů časopisů ročně). Do knihovního fondu byly zařazovány i tisky vydané v malém nákladu. Tyto publikace ve fondu doposud chyběly (tzn. vysokoškolské učebnice a skripta). O rok později (1980) je rozšířen i na periodika. Se zavedením zákona č. 281/1991 byl zrušen povinný výtisk vysokoškolských učebnic a skript. Další změnou byl zákon č. 37/1995 o neperiodických publikacích, který zrušil celostátní povinný výtisk, zbyly jen knihovnám: NKP, v Brně a Olomouci. Státní vědecké knihovny byly příjemci regionálního povinného výtisku, který je vztahován i na tisky vydané vydavatelem sídlícím na území Středočeského kraji. Ediční činnost knihovny nereprezentovalo jen vydávání ročenek a metodických textů. Knihovna od svého počátku vydávala vlastní materiály, zprvu jen seznamy knih, které měla ve fondu. Vlastní ediční činnost začíná roku 1952, kdy byla knihovna pověřena funkcí Okresní lidové knihovny a stala se metodickým centrem pro všechny knihovny v okrese Kladno. Nejprve byly vydány metodické texty a později i bibliografie k významným výročím a politickým událostem 17
[VÁVROVÁ, č. 12]. Od počátku sedmdesátých let byly materiály tříděny do několika základních edic. Byly to: Metodické texty, Knihovnická teorie a praxe, Bibliografie (především k regionálním tématům) – Velká a Malá řada, dále periodikum Zpravodaj knihoven Středočeského kraje (vycházel pod upraveným názvem do r. 2000) a lístková bibliografie časopiseckých článků ze společenských věd.
18
4.3 Státní vědecká knihovna v Kladně Knihovna v Kladně byla v podstatě vždy napřed. Kromě již zmíněného předstihu před prvním knihovnickým zákonem byla knihovna napřed i ve svých službách, které měla dle statutu vykonávat. Její pověření vědeckou funkcí v roce 1965 podmínilo další rozvoj odborné a metodické činnosti. Přejmenování knihovny z Krajské na Státní vědeckou v roce 198322 tak bylo v podstatě jen úředním úkonem. Funkce knihovny zůstaly nezměněné. Univerzálnost knihovního fondu spočívá v dostupnosti literatury všech vědních oborů. Knihovna v Kladně shromažďovala a trvale uchovávala domácí knižní produkci a seriály získané pomocí povinného výtisku (výběrově nákupem norem, zvukových a audiovizuálních dokumentů). Mezi odbornou literaturu se nevřazovaly normy (fond studovny), audiovizuální a zvukové dokumenty (fond hudebního oddělení), seriály (fond studovny), adresáře, katalogy firem, telefonní seznamy (fond informačních služeb). Půjčovalo se prezenčně a absenčně. Samozřejmostí byly rezervační služby (zamlouvání), meziknihovní výpůjční služba, cirkulační výpůjční služba – časopisy dle pořádníků (na individuální dohodě), studovna (periodika, možnost půjčení svázaných ročníků domů), reprografické služby (xerokopie A4). Knihovna za dobu své existence měla mnoho poboček23. Některé byly zrušeny (Dříň r. 1995 pro nezájem čtenářů, Dubí r. 1991, Staré Kročehlavy24), jiné zůstaly (Nové Kročehlavy, Rozdělov), ostatní se často stěhovaly. Roku 1988 byla otevřena ústřední půjčovna beletrie v Dělnickém domě, odkud se záhy stěhovala zpět do kladenského zámku (1992). Byl přebudován volný výběr v prvním patře hlavní 22
V r. 1985 v ČSR více jak 30 000 knihoven se 4 700 000 čtenářů (což tvoří přibližně 40% obyvatel
země) [PRŮCHA, č. 18 ]. 23
Roku 1948 vznikla čítárna pro děti, která byla nejdříve umístěna v zámku, roku 1954 přemístěna do
Okresního domu, nakonec roku 1977 do přízemí jednoho z panelových domů na adrese Čs. Armády 2192, kde bylo do roku 2002, kdy se dětské oddělení přestěhovalo (po rozdělení knihovny na městskou a vědeckou část) do budovy na Sítné. 24
Kročehlavská knihovna byla založena roku 1896 jako Lidová knihovna obce Kročehlavy-Štěpánov,
roku 1906 ji převzala do správy obec. Roku 1927 zde byla otevřena knihovna pro mládež a v únoru 1936 Veřejná čítárna v Kročehlavech.
19
budovy (1989). Devadesátá léta znamenají novou formu spolupráce knihoven, vzniká například Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), jehož se stala SVK kolektivním členem a jejíž zástupce pracuje ve výkonném výboru. Knihovna je také aktivním členem Sdružení Knihoven, kde je zastoupena ve všech sekcích kromě sekce starých tisků. Po vzniku samostatného státu a změnách v územní organizaci knihovna změnila zřizovatele. Po zániku krajů se roku 1991 stalo zřizovatelem knihovny Ministerstvo kultury ČR. Od roku 1993 je také knihovna vydavatelem knihovnického periodika vycházejícího od r. 1949 – Čtenáře. SVK patřila mezi ty instituce, které měly provoz v budovách vrácených roku 1989 původním majitelům. Dělnický dům, po pražském Lidovém domě druhý největší objekt ČSSD, byl r. 1990 vrácen České straně sociálně demokratické. Městská část knihovny tak musela být vystěhována. Kladenský zámek, majetek Okresního úřadu, byl knihovně nabídnut pro nové umístění půjčovny beletrie. Stav historického objektu se dal označit za zubožený. Byl prakticky neobyvatelný. V jeho prostorách sídlilo městské muzeum. První patro bylo pro knihovnu nevyhovující, stropy by váhu regálů neunesly, a tak byla knihovna umístěna do přízemí. Provoz knihovny byl zahájen zároveň s kompletní rekonstrukcí zámku. Ta spočívala v opravě střechy, oken a topení. Pokud bychom tuto situaci měli zhodnotit, dala by se označit za pozitivní. Vystěhování knihovně pomohlo. Knihovna získala klidné prostředí a nové prostory, čímž nalákala více čtenářů. Zámek se nachází v klidné části centra, kde později vyrostl (v zámecké zahradě) i park s medvědáriem, který se stal oblíbeným místem Kladeňáků. Výhodou je i blízkost hlavní budovy SVK. Zaujímá strategickou polohu u autobusového nádraží, přímo u zastávky MHD, nedaleko zámku (5 minut chůze). Změnami v té době prošly i prostory bývalého Okresního domu – hlavní budovy knihovny. Roku 1992 byla půjčovna literatury přestěhována do bývalé velké studovny a malá studovna byla určena pro systematický katalog a informační služby. Namísto
hudebního
oddělení
vznikla
v přízemí
specializovaná
studovna
pro regionální dokumenty s regionální faktografickou kartotékou a regionálními periodiky.
20
4.3.1 Automatizace Za největší změnu za posledních několik let v životě jakékoli větší knihovny se dá považovat právě automatizace. Na konci osmdesátých let se kladenská knihovna snažila zapojit do procesu automatizace knihoven. Za počátek automatizace může být pokládán rok r. 1988, kdy knihovna investovala do nákupu 16 bitového počítače Atari, který byl ve své době špičkou. Byl na něm spuštěn zkušební provoz programu REOS25. Počátky nebyly jednoduché. Byly naprogramovány 4 programy a naplněny daty, ale tyto programy nebyly nikdy používány. Přesto by se dalo říci, že pomohly: učily pracovat a zvykat si na novou techniku. Do strojem čitelné podoby byla převedena kartotéka profesionálních knihoven středních Čech (informace o jejich vybavení, velikosti), dále to byl program Uživatelé a jejich čtenářské záznamy (také nepoužíváno). O dva roky později byl zakoupen 32 bitový počítač s tiskárnou a byl zaměstnán externí programátor, který dokončil SW REOS (Regionální osobnosti). Směr pokroku byl určen. Byly pořádány semináře, kde se pracovníci mohli seznámit s počítačem. Panoval obecný souhlas, že právě technika je budoucností knihoven [MAULISOVÁ, č. 34]. V té době vzniká 1. verze „Automatizace knihovnicko-informačních agend SVK Kladno“. V roce 1991 knihovna vlastnila 2 osobní mikropočítače plus jeden mikro počítač od firmy CORE. Americká společnost UNISYS darovala knihovně tři počítače AT 386 se sítí NOVELL 3.11. Od ledna 1992 byl zaměstnán v knihovně programátor. Byl uveden do provozu rešeršní-databázový systém CDS/ISIS26. Do roku 1996 fungoval CDS/ISIS (nebyl uživatelsky příjemný) jako knihovní software, přičemž nebyl kompletní. Stále chyběl komplexní systém pro automatizaci celého knihovnického procesu (akvizice, ukládání, veřejného katalogu, výpůjční protokol, rezervace, statistiky…). Program REOS byl nadstavbou CDS/ISIS, který byl tehdy jediným programovým vybavením. Vněm bylo zahájeno ukládání záznamů 25
Automatizovaná databáze Regionálních osobností REOS měla být prvním počinem v procesu
automatizace. Databáze byla tvořena záznamy biografické kartotéky, která měla přibližně 7 000 záznamů (na základě údajů z kartotéky bylo vydáváno “Kalendárium osobností a událostí Středočeského kraje”). 26
Autorem systému signatur používaného v SVK byl Václav Štech, zakladatel knihovny ve Slaném.
Tento systém byl používán 50 let, do doby než začal CDS/ISIS generovat signaturu.
21
z regionálních periodik do databáze ANAL, která navázala na ročenky. Díky sponzorům se knihovna stala téměř ze dne na den vybavenou knihovnou výpočetní technikou. Vznikla potřeba vypracování systematické strategie automatizace knihovnických a bibliografických procesů a zaškolení pracovníků. Roku 1992 přibyly od firmy UNISYS další 2 počítače. Byl zakoupen modul AKVIZICE27 od vědecké knihovny v Liberci výměnou za program REOS. V roce 1993 je v knihovně celkem již 9 počítačů. Začátkem roku 1993 SVK zakoupila ještě další AT 286. Automatizovaný systém právnických informací ASPI byl zakoupen v závěru r. 1992 a provozován od února 1993 v informační službě. To bylo poprvé, kdy knihovna přesunula počítače ze zákulisí do služeb. Konečně bylo co nabídnout. Knihovna rozšiřuje své technické vybavení každým rokem (r. 1994 přikoupeny další 4 počítače). Ke dni 31. 12. 1993 měla SVK 12 počítačů, z toho 11 zapojených v síti (Novell 3.11), 5 tiskáren, 3 reprografická zařízení, 1 čtecí zařízení na CD-ROM [MAULISOVÁ, č. 34]. S počítači zprvu nepracovali čtenáři, ale pracovníci. Uvažovalo se o připojení na některou ze sítí, byl zakoupen fax-modem a prostřednictvím datové sítě Eurotel se SVK připojila na SVK Liberec a Ústí. Knihovna se rozhodla automatizovat proces akvizice a katalogizace. Kromě budování akviziční báze a spolu s ní báze nakladatelů a centrálního katalogu, se začalo ukládání záznamů o regionálních periodikách, záznamů čtenářů s budováním katalogu regionálních knih a adresáře SKIP. Svými záznamy knihovna přispívá do celostátní evidence periodik a do celostátního kooperačního systému článkové bibliografie. Od září 1994 probíhala retrokatalogizace na osmi počítačích a záznamy byly importovány jednou měsíčně do centrálního katalogu (předpokládaný počet 10 000 záznamů ročně byl nakonec dvojnásobný). Česká národní bibliografie na CD-ROMu vypomohla při procesu automatizace, stačilo uložit vlastní signatury. Retrokonverze pokračuje i během roku 1995, kdy byla knihovna připojena k internetu (viz. níže), měla možnost přehrávat CD (externí mechanika), ve studovně a půjčovně byl umístěn první počítač pro veřejnost (celkem 23 PC v knihovně). Automatizace probíhala v zákulisí28. Knihovna vybrala z široké nabídky knihovnických softwarů29 Rapid Library společnosti Cosmotron Systems Ltd. Bylo nutné provést retrokonverzi 27
Uveden do provozu v listopadu 1992, v té době byla SVK Kladno třetí knihovnou s
automatizovaným systémem po Olomouci a Hradci Králové.
22
z výměnného formátu do systému Rapid Library a zněj do výměnného formátu UNIMARC. Dále převést seznam uživatelů do strojové báze. Uživatelé dostávají místo papírových kartiček plastové s čárovým kódem. Postupná retrospektivní konverze30 katalogu SVK Kladno byla zahájena začátkem roku 1996. Na začátku tohoto roku je uloženo již 74 000 záznamů. Fond tehdy čítal celkem 600 000 knihovních jednotek. Takové množství dokumentů čekalo na zpracování. Do všech dokumentů bylo nutné nalepit čárové kódy, zapsat přírůstková čísla a signatury. Výsledky fyzické revize fondu a záznamy z katalogizace (včetně záznamů z ČNB) byly propojeny a tyto údaje se pak staly základem pro automatizovaný výpůjční protokol. Rozvoj automatizace souvisí v každé knihovně především s finanční situací knihovny. Jinak tomu nebylo ani u SVK Kladno. Primárním určením byly požadavky uživatelů a potřeby regionu [KÁDNEROVÁ, č. 29]. Od 15. dubna 1996 měli uživatelé možnost zasednout k počítači v prostorách informačních služeb SVK a připojit se k internetu31. Knihovna byla prvním místem ve městě, které bylo připojeno na internet. V té době bylo plánováno zakoupení čtyř počítačů pro uživatele. Strojově zpracováno bylo cca 100 000 knih. 19. listopadu byl na internetu vystaven elektronický katalog knihovny na webové adrese: www.nkp.cz/externi/kladno/svkl.htm (ta vystavena na internetu srpna, informace zde byly nejen o knihovně, ale i o městě a okrese v českém a anglickém jazyce). Státní vědecká knihovna v Kladně se tak stala první knihovnou v ČR, která zřídila vlastní počítačovou síť. Od 22. 5. 1997 byla půjčovna vybavena pěti počítači s katalogem v systému Rapid Library. Začátkem roku 1997 byl spuštěn automatizovaný provoz akvizice a
28
Seznam uvádějící veškeré programové vybavení, které knihovna používala a vlastnila k roku 1994
uvádím v příloze. 29
Uvažovalo se o nákupu SMARTLIBu, TINLIBu, ALEPHu.
30
Knihovna se podílí se na projektu Retrokon (NKP).
31
Uvádím některé číselné údaje: v období od 15.4.1996 do 31.5.1996 pracovalo s internetem 63
uživatelů v knihovně po dobu 70,75 hodiny = 37 otevíracích dnů knihovny, nejdelší doba na internetu 2 a půl hodiny, nejméně: 4 min. (10,-Kč za 30 min.) [PAVLÍK, č. 50].
23
katalogizace,
později
(1. 9. 1997)
i
automatizovaný
výpůjční
proces32.
Do elektronického katalogu bylo převedeno asi 130 000 záznamů o knižních titulech. Po zpřístupnění elektronického katalogu nebylo třeba lístkových katalogů. Postupně byly katalogy uzavírány a vystěhovány. Postupem času byla zpuštěna nová verze systému Advanced Rapid Library. Bylo nutné provést další úpravy. V té době si dva systémy předávaly záznamy mezi sebou, starší verze Rapidu (v MS DOS) a nová (v MS Windows).
4.3.2 Regionální funkce Funkce a charakter Krajské knihovny určuje §11 Knihovnického zákona (29.6.2001 schválen 3. knihovní zákon, platný od 1. 1. 2002): dle tohoto paragrafu je krajská knihovna knihovnou s univerzálním fondem a knihovnou, uchovávajícím konzervační (tzn. povinné výtisky) a historický fond. Dále vykonává koordinační, bibliografické, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti. Dle §2 a §11 KZ také plní a koordinuje výkon regionálních funkcí. Ač se regionální bibliografickou činností zabývají především SVK, jejím výsledkem jsou informace a fakta o regionech a regionům určené [KÁDNEROVÁ, č. 16]. Regionální bibliografická činnost umožňovala spolupráci s okresními knihovnami. Databáze REOS k datu 1. 11. 1994 má již 11 instalací v knihovnách okresních i státních vědeckých. Kladno se snaží o kooperaci knihoven i v tomto směru. Kromě těchto regionálních funkcí knihovna poskytuje také hojně využívané meziknihovní výpůjční služby33. Knihovně zbyl
jen povinný výtisk z Středočeského kraje a Prahy pro
neperiodické publikace. Po schválení zákona č. 320/2002 (v platnost vešel 32
Posun v čase: na začátku se půjčovalo způsobem zapisování knih do sešitu (co řádek to půjčená
kniha). Po vrácení se řádek škrtl. Posléze se touto metodou nedalo dále půjčovat, nebylo to technicky možné. Přistoupilo se k evidenci výpůjček pomocí podepsaných knižních lístků. Ke stému výročí založení knihovny byl zprovozněn plně automatizovaný systém. 33
Meziknihovní výpůjční služby v SVK v Kladně vykazují stále vyšší počet dokumentů poskytnutých
touto cestou. K 30. 6. 1995 bylo vypůjčeno z fondu 648 dokumentů jiným knihovnám a 74 dokumentů vypůjčeno z jiných knihoven uživatelům kladenské knihovny. K 30. 6. 1994 to bylo 547 dokumentů ve 112 souborech, výpůjčky tedy vzrostly oproti r. 1994 o 18,5% a naopak pro čtenáře z Kladna klesly o 33,9%[BRAUNEROVÁ, č. 28, s. 13] .
24
1. 1. 2003) přišla SVK o povinný výtisk z Prahy. Problematiku povinného výtisku se knihovna snaží řešit důkladně, aby ve fondu nevznikala bílá místa. SVK se snaží dokupovat také regionální literaturu vyšlou i mimo Středočeský kraj. Přes internet je možné sledovat i souborný katalog regionálních dokumentů REDO na webové stránce knihovny www.svkkl.cz. Jedná se o záznamy knih obsahově týkajících se regionu, jejichž význam spočívá v údaji o knihovně vlastnící daný dokument. Program byl dílem kooperací knihoven pro Čáslav, Kolín, Mladou Boleslav, Příbram a Vlašim. Jeho retrokonverze dat z CDS/ISIS na UNIMARC proběhla roku 1997. Byl vystaven s generálním katalogem na internetu. K roku 1998 obsahoval 4 800 záznamů. Na základě retrospektivní konverze článkové bibliografie byl dokončován projekt Rozvoj regionálních databází (zahájen r. 2000) v rámci programu výzkumu a vývoje Ministerstva kultury ČR. Od provozu knihovnického systému Advanced Rapid Library byly ukládány záznamy tam, ale v období od 1992–1999 v původním CDS/ISIS. Cílem bylo rozvíjet regionální databáze současně s konverzí záznamů článkové
(a
také
regionální)
literatury.
Podíleli
se
na něm
pracovníci
bibliografického oddělení. Zároveň byla provedena revize fondu a katalogu seriálů, konverze záznamů článků, kontrola a aktualizace údajů a navázání záznamů autorit. Výsledkem projektu nebylo jen dovršení konverze článkové bibliografie, ale také komplexní vystavení všech informačních zdrojů vytvářených knihovnou na internetu v roce 2002 a dále v rámci projektu Jednotná informační Brána.
4.3.3 Bibliograficko – informační služby Kromě budování informačního střediska, jehož součástí byla i studovna regionální literatury, čekalo knihovnu mnoho práce s automatizací. Informační služby v SVK byly zprvu zajišťovány bibliograficko-informační službou pracovníky oddělení bibliografie v součinnosti s ústřední půjčovnou knih, později s půjčovnou odborné literatury. S nárůstem čtenářských požadavků na odbornou informační činnost byl v říjnu 1990 vyčleněn samostatný odborný pracovník, který zajišťoval zodpovídání dotazů a zpracování rešerší. Toto pracoviště bylo přesunuto v říjnu 1993 spolu s pracovištěm bibliografie do samostatného útvaru bibliografie a informací, v té době mají informační služby 3 pracovníky.
25
Na tomto pracovišti jsou propojeny informační služby univerzálního i regionálního charakteru, bibliografická činnost a tvorba regionálních databází SVK34. Tyto služby jsou propojeny jak s půjčovnou odborné literatury, tak se studovnou (tento stav trvá dodnes). K dispozici jsou databáze OCLC, EBSCO, CASLIN, JIB apod.
4.3.4 Stavební úpravy Rok 1996 byl ve znamení nejen automatizace a internetu, ale i rozsáhlých stavebních úprav. Omítka byla odkryta až na původní z r. 1911. Místo zelené fasády dostala budova novou, žlutou. Byl vybudován nový vchod do knihovny. Byla zakoupena budova v těsném sousedství hlavní budovy, kam bylo do přízemí umístěno hudební oddělení. Nákup byl financován zřizovatelem a vznikla tak situace, kdy knihovna vlastní tři vedle sebe situované budovy. Hlavní, ústřední budova (Okresní dům), na ní navazující (ale nepropojená) „administrativní budova“ s ředitelstvím a odbornými pracovišti, a nakonec budova s hudebním oddělením v přízemí. Přesunutím hudebního oddělení z hlavní budovy do nově zakoupené bylo uvolněno přízemí. Tak získala hlavní budova větších prostor uživatelských. Provoz knihovny byl na určitou dobu omezen, probíhalo náročné stěhování. V roce 2003 obsáhl fond knihovny velikost 624 000 svazků, tj. plocha o výměře 1115m2. Od roku 2003 má knihovna nové sklady s posuvnými regály v přízemí, kde byli původně umístěny kanceláře ekonomického a bibliografického oddělení včetně automatizace. Během roku 2003 zde bylo upraveno také sociální zařízení (WC pro veřejnost i pro zaměstnance, kuchyňka pro zaměstnance v 1. patře). Tato přestavba byla zpožděna o 2 měsíce. Roku 2004 byly rozšířeny sklady s kompaktními regály v přízemí, vybudován a upraven výtah na knihy z přízemí do 1. patra (upraven tak, aby umožňoval přepravu dokumentů z odboru doplňování a zpracování do skladů). 34
Z aplikačních programů byl v bibliografickém oddělení instalován samotný REOS, který byl
instalován ve všech SVK v Čechách (Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Liberec, Kladno), v Národní knihovně, v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v OK Příbram, Mladá Boleslav, Nymburk, Rakovník, Kolín, Karlovy Vary, Pardubice, Vsetín, Děčín, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí, v MěK v Kostelci nad Orlicí. Dokonce na Slovensku: pod kódem LATIN2 v ŠVK Košice.
26
V roce 2005 proběhla rozsáhlá rekonstrukce hlavní budovy. Jejími hlavními důvody bylo rozšíření a otevření prostor pro služby a jejich modernizace. Byla vystěhována knihařská dílna, která byla přesunuta do budovy na Sítné. Byly zrušeny sklady v 1. patře, knihy jsou nyní skladovány jen v přízemí. V celém prvním patře je nový inventář (nábytek a počítače). Knihovna představila nové typy služeb – po letech byl v knihovně znovu vybudován volný výběr novinek s koutkem pro děti. Volný výběr umožňuje uživatelům vybírat z celkově asi 8000 novinek. Prostředí se stalo příjemnějším. Vnitřní vzhled budovy byl přestavěn tak, aby byl co nejpodobnější původnímu vzezření. Historické prvky byly zanechány, interiér byl citlivě upraven. Byla opravena terasa, provedena renovace dveří a oken, barva nátěrů byla vybrána s ohledem k secesním barvám. Bylo opraveno zábradlí, obnoveny parkety, vyčištěny vitráže. Strop v malé studovně byl obnoven vzhledem k původnímu. Moderní služby jsou integrovány do historického domu, který je současně kulturní památkou.
4.3.5 Nestandardní služby knihovny Specializace knihovny (vedle specializace fondu regionálních dokumentů regionu střední Čechy) bylo budování fondu turistických map a průvodců ČR, Evropy (se zřetelem na Alpy) a další země světa (fond systematicky budován od r. 1965, viz. literatura č. 9). Tato sbírka byla doplňována i kompletním souborem domácích časopisů a výběrově i časopisů zahraničních z vlastivědy, turistiky, cestování a cestovního ruchu. Tak vznikla nová služba knihovny: 18. 3. 1997 (k výročí data schválení založení spolku „Lidová knihovna na Kladně“ 19. 3. 189735) bylo otevřeno „íčko“, Informační středisko pro cestovní ruch a občanské informace. Otevřením se knihovna stala členkou Asociace turistických informačních středisek A.T.I.S.36 (díky vazbám na další střediska byly poskytovány aktuální informace celé ČR). Původní fond speciálních dokumentů doplňovaly katalogy cestovních kanceláří, informační zpravodaje, informace o místech a regionech ČR. Středisko nabízelo i výběrovou kolekci videokazet. Majetkem knihovny je i fond knih, sborníků map, plánů, novin a časopisů vycházejících na Kladně a na Kladensku. Dále sbírka pohlednic Kladna a okolí. Byly poskytovány kompletní informace o dopravních
35
Knihovna jako jediná má také vlastní vlajku a to od stého výročí založení knihovny 22. 5. 1997.
36
Kladenská knihovna je první knihovnou této asociace.
27
spojeních. Se vstupem do Asociace A.T.I.S. byly rozšířeny nabízené služby o prodej map, plánů, pohlednic Kladna a Kladenska, informací o cestovním ruchu, o aktuálním stavu ubytování v Kladně, o turistických trasách regionu a zajímavých místech jako jsou muzea, památníky, hrady, zámky apod. To vše ve spolupráci s Klubem českých turistů. Zcela mimořádný byl prodej jízdenek a místenek autobusových dopravců. Byl zpuštěn pilotní projekt společnosti AMS Systém a SVK, kdy byla knihovna kromě autobusového nádraží Praha Florenc jediným místem v republice, kde byly prodávány jízdenky s místenkou. Poprvé byl prodej umožněn využitím internetu. Knihovna byla jakýmsi výukovým střediskem pro knihovny, které zřizovaly informační centra pro rozvíjející se turistický ruch. Služba Informační servis pro nadace a jiné neziskové organizace, poskytovaná knihovnou od roku 1998, byla zřízena v Infocentru pro cestovní ruch a občanské informace. Spolupracovala s Informačním centrem nadací a jiných neziskových organizací v Praze (ICN) a tím poskytovala informace široké veřejnosti (odebírala Měsíčník pro neziskový sektor, Kompendium finančních zdrojů a další zdroje informací pro danou tématiku). S oddělením Městské knihovny (viz. níže) byla tato speciální služba převzata nově vzniklou Městskou knihovnou.
4.4 Středočeská vědecká knihovna a oddělení Městské knihovny Dne byl 30. 8. 2001 podepsán delimitační protokol – SVK je od okamžiku převedena z Ministerstva kultury na Krajský úřad Středočeského kraje. 6. 12. 2001 zastupitelstvo Středočeského kraje projednalo zřizovací listinu a nový název knihovny. Kladenská knihovna byla definována jako univerzální knihovna Středních Čech, okresní knihovna pro Kladno a městská knihovna zároveň. A to do roku 2002. V roce 2002 byla z rozhodnutí kraje městská část knihovny vyčleněna. Byla rozdělena instituce budovaná od počátku jako celek. Po vzniku krajů 1. 1. 2002 přešly vědecké knihovny pod kraje jako zřizovatele.
Knihovna
přestala
být
zřizována
Ministerstvem
kultury
ČR.
Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo o financování knihovny městem.
28
Oběma radami bylo odsouhlaseno rozdělení knihovny. Městská rada odmítla spolupodílení na financování městské části knihovny, nechtěla platit knihovnu, kterou nezřizuje. Problematická situace se neslučovala s kooperací a koordinací knihoven (odborná veřejnost nesouhlasila). Trend byl v té době zcela opačný. Samotný akt oddělení i provoz dvou knihoven v takovém městě jako je Kladno (co se týká velikosti) je finančně velice náročný. Nastává situace duplicitní práce. Akvizice, zpracování, služby, automatizovaný systém, náklady, administrativa atd. Vznikla tedy samostatná Městská knihovna Kladno (dále jen MěK Kladno) a z krajské knihovny byla vyčleněna funkce městské knihovny. Fond MěK Kladno tvoří původní fond (přibližně 100 000 svazků), který je dlouhodobou zápůjčkou městské knihovně krajskou knihovnou. Po oddělení městské knihovny vznikl samostatný subjekt plně financovaný městem. SVK se stala čistě vědeckou knihovnou s odbornými službami. Oddělení fondu bylo nutné vyznačit v katalozích. Knihovna se i nadále snaží o maximální automatizovaný systém je komplikací).
29
spolupráci knihoven (rozdílný
5 Současný stav, služby a problémy knihovny 5.1 Středočeská vědecká knihovna v Kladně 5.1.1 Současná podoba knihovny Z původního jednoho zaměstnance bez platu a odměn a pracovní dobou 4 hodiny týdně se knihovna rozrostla v kolos se sedmdesáti zaměstnanci. V současné době
činí
návštěvnost
v půjčovně
odborné
literatury
350
lidí
denně,
v nejvytíženějších dnech až 500-550 (před deseti lety dosahovalo maximum 100 návštěvníků). Na počátku byla Lidová knihovna v Kladně. V šedesátých letech se z Okresní knihovny stala knihovna s krajskou metodickou působností s novým zřizovatelem, Středočeským krajským národním výborem. Od roku 1983 jí náležel název Státní vědecká knihovna. Jak jsem v úvodu podotkla, posledních několik let bylo ve znamení výrazných změn. Proti vstupu do knihovny hlavním vchodem je situovaná šatna. Provoz šatny byl obnoven z důvodu ochrany fondu a pro pohodlí uživatelů. Novinkou jsou automaty s občerstvením - jídelní automat v rohu „internetové kavárny“ a nápojový automat v chodbě. V bývalých prostorách informačních služeb v přízemí se nachází registrace, návrat knih a internet (11 počítačů) s možností občerstvením. Pro registrované uživatele je hodina internetu zdarma (pokud je volno a nečeká další uživatel na uvolnění počítače, je prodloužení pobytu na internetu uživateli umožněno), pro neregistrované uživatele je internet zahrnut do poplatku 20 Kč za den (poplatek platí pro veškeré služby knihovny). V přízemí a na chodbách je možnost připojení pomocí WI-FI. Návštěvník knihovny má možnost využít některou z pohovek v přízemí či v prvním patře. Byla provedena renovace elektroinstalací v přízemí, údržba terasové podlahy na chodbách a oprava oken. Veškeré prostory dostaly novou tvář. Vybavení místnosti v přízemí bylo navrhnuto architektem, včetně pultu do tvaru písmene J s dostatkem místa pro knihovníky. První patro je upraveno na komunitní část knihovny. Je zde možnost posezení a v přilehlé chodbě Malá galerie tvořená oválnými výkladními vitrínami. Každý rok je pořádáno přibližně 10 výstav. Prostředí je osvětleno velkým vitrážovým oknem s mozaikou. U vstupu proti schodišti je elektromagnetická brána. V nově
30
zrekonstruovaných prostorách je půjčovna literatury, volný výběr knih, studovna, informační služby a příruční knihovny. Do 1. patra stále není bezbariérový přístup. Ten je v nejbližší době plánován. Celkové náklady na rekonstrukci roku 2005 činily 5,9 mil. Kč a byly čerpány z vlastních nákladů. Další rekonstrukce si vyžádala další finance. Pokud shrneme situaci po rekonstrukci, je možné konstatovat zvýšení počtu návštěv, jednotliví uživatelé navštěvují knihovnu s vyšší frekvencí návštěv. Počet výpůjček se také zvyšuje. Pracovníci knihovny zaznamenali delší dobu pobytu, více návštěv s malými dětmi i kočárky, uvolněnější pocit uživatelů i zaměstnanců. Stále více je využívána možnost objednání dokumentů z domova po internetu. Úbytek uživatel je konstatován v hudebním oddělení, je způsobený stanovenou dobou devíti měsíců od vydání zvukového dokumentu a také konkurencí stahování hudby z internetu (což nečiní problémy jen knihovně v Kladně). Mezi studenty (a to mohu potvrdit) koluje pověst knihovny, ve které je možné získat jakýkoli dokument.
5.1.2 Fondy knihovny Situace se skladovými prostory není stále dořešena. Na řešení chybějí finanční prostředky. Externí sklady jsou dnes v bývalé diskotéce Harlekýn (přibližně 5 minut autem od ústřední budovy), v bývalé základní škole na Dříni a na Sítné v prostorech bývalé půjčovny. Pro uživatele to znamená čekání na dokument do druhého dne. Jedná se o starší ročníky časopisů (ve studovně je potřeba si je objednat předem) a o starší publikace. Dokumenty ze skladů jsou dováženy každý půjčovní den kromě soboty. Možnost objednat si dokument z domova přes internet je stále častěji využívána. Sklady nesplňují parametry moderních skladů a jsou nedostačující svou kapacitou. Jsou plné a bez rezervy. Knihovna do budoucna plánuje další stavební úpravy. Ty zahrnují rozšíření skladů, volného výběru a vybudování výtahu pro handicapované. Původní přístavba by měla být rozšířena (na hranici pozemku) a zvýšena o jedno patro. Tam by se mělo přemístit hudební oddělení a výuková učebna. To si vyžádá přemístění odboru doplňování a zpracování a kanceláří do vedlejší budovy (mimo hlavní budovu knihovny), čímž se vylepší situace skladových prostor.
31
Zpracování fondu probíhá v automatizovaném systému Advanced Rapid Library37 ve formátu UNIMARC (funguje od roku 1997). Je plánován přechod do formátu MARC21. Středočeská vědecká knihovna v Kladně spolupracuje s NKP v tvorbě záznamů bibliografických i autoritních. Tvoření katalogu a databáze autorit se SVK snaží harmonizovat s autoritami NKP. Soubor všech typů autorit obsahuje celkem 200 757 záznamů. Vzhledem k duplicitní práci byl katalog SVK spojen s katalogem výměnného fondu v rámci nového elektronického katalogu (IPAC2) Fond je prakticky celý zkatalogizován, zbývají doplnit části fondu poezie. Oddělení regionální bibliografie sklidilo plody své práce, když se dočkalo pochvaly na konferenci v Seči (2007) za faktografické údaje (geografické a korporativní autority, klíčová slova, odkazy, vazby na katalog, fotky, aktualizace) v katalogu, které jsou přídavnou hodnotou oproti běžným katalogům. Akvizice je limitována jen financemi, nikoli prostorem (rozpočet knihovny 3 000 000,- Kč). Při rozdělení na část městskou a vědeckou bylo vyřazeno přibližně 20 000 knih. Zde je uplatňována strategie knihovny vlastnit vše minimálně v jednom exempláři (vyřazují se duplicity, multiplicity). Knihovna může mít ve fondu knihu, která je důležitá pro ČR jako celek, nejen pro region, proto je proces vyřazování velice pečlivě kontrolován. Je vypracován dlouhodobý akviziční plán, který je ročně aktualizován. Knihovna se snaží o co nejširší záběr (celoplošný výběr). Pokroku se knihovna nebrání, oddělení akvizice je již připravené na e-booky (počítá s nimi do budoucna). V oddělení seriálů probíhá elektronické svazování do ročníků za účelem vytvoření společného sjednocujícího záznamu, ve kterém bude uvedeno, která čísla konkrétně knihovna vlastní. SVK má právo celorepublikového povinného výtisku seriálů, práce je tedy mnoho. Vedeno je asi 3500 živých titulů. Meziknihovní výpůjční služba je vytížená, musí vyřizovat mnoho zásilek a zajišťovat komunikaci s knihovnami. Její služby jsou stále rozšiřovány, prošla změnami především kvalitativními. Změnil se způsob objednávání i rychlost vyřízení
37
V průběhu povinné praxe (září 2007) jsem zjišťovala spokojenost zaměstnanců s knihovním
systémem ARL a bylo mi řečeno, že na drobné neshody a drobná zdržení ze strany firmy, jsou zaměstnanci knihovny se systémem spokojeni. Obrovská výhoda systému tkví ve faktu, že ARL má vše v jednom okně a nemá rozdělené moduly, jak je tomu u mnoha jiných knihovních systémů.
32
žádanek. Jsou zapůjčovány knihy, periodika, zvukové dokumenty, kopie dokumentů (MVS má k dispozici scanner). Služba je orientována na praktickou činnost. Specializace knihovny (mapy, průvodce) dále nepřetrvává. Na specializaci dnes knihovna nedostává finanční prostředky. Knihovna buduje, jak již bylo řečeno, fond univerzální.
5.1.3 Služby knihovny dnes On-line Elektronický katalog o
Katalog dokumentů SVK
o
Databáze regionálních dokumentů a článků
o
Soubory autorit a regionální faktografie
Objednávání dokumentů z katalogu Informace o dostupnosti exemplářů Objednávky nebo rezervování dokumentu Konto čtenáře Novinky ve fondu a kalendárium Výpůjční služby Absenční výpůjční služby o
Půjčovna literatury, hudební oddělení
Prezenční výpůjční služby o
Půjčovna literatury, informační služby, studovna, hudební oddělení
Informační služby Pracoviště informačních služeb
•
Vyhledávání informací – referenční služby
•
Poskytování informací – faktografické a rešeršní služby
•
Reprografické služby
•
Přístup k internetu
Internetové pracoviště s občerstvením
Licencované on-line zdroje
•
Domácí informační zdroje
•
Zahraniční informační zdroje Kurzy pro uživatele
33
Služby uživatelům jsou realizovány v půjčovně odborné literatury, hudebním oddělení a informačními službami ve studovně. Čísla dokládají, že počet návštěv v půjčovně vzrost meziročně o 12 000, počet výpůjček o 8 000. Zvyšuje se počet objednávek dokumentů pomocí internetu. Ve studovně je trvale vystaveno cca 300 titulů odebíraných seriálů, aktuálně jsou vystavovány nové tituly, trvale zůstávají vystaveny ty, o které je zájem. Z důvodu ochrany knihovních fondů a pro potřeby meziknihovních služeb jsou požadované články z časopisů skenovány, aby seriály byly co nejvíce uchráněny před poškozením [www.svkkl.cz, č. 1]. Knihovna spolupracuje s NKP a dalšími knihovnami na tvorbě Souborného katalogu ČR, souborné databázi Články v českých novinách, časopisech a sbornících a souboru národních autorit. Svůj katalog zpřístupňuje také v Jednotné informační bráně a pomocí protokolu Z39.50 poskytuje záznamy z nich i jiným knihovnám s různými knihovními systémy. [www.svkkl.cz, č. 1]. Knihovna stále rozšiřuje vzdělávací aktivity pro veřejnost. Systém vzdělávání v počítačové gramotnosti pro veřejnost zajišťuje výuku od úplných začátečníků až po mírně pokročilé uživatele Wordu, internetu a online katalogu SVK. Seniorům a mírně pokročilým uživatelům výpočetní techniky nabízí Klub přátel výpočetní techniky a internetu. S rozšířením počtu PC s přístupem na internet s Windows XP a po umožnění přístupu zdarma vzrůstá počet návštěvníků internetu. Knihovna nyní vlastní 47 počítačů. Od roku 2007, kdy dva z pracovníků informačních služeb získali certifikát trenérů paměti, knihovna nabízí cykly tréninků paměti pro veřejnost. Uskutečnily se v roce 2007 pro velký zájem 5x [www.svkkl.cz, č. 1]. Mezi pravidelné vzdělávací aktivity pro školy (ZŠ, SŠ, VŠ, VOŠ) patří i lekce přípravy uživatelů informací realizované a připravované podle požadavků škol buď jako základní lekce, která seznamuje se službami knihovny a s jejich efektivním využitím, nebo jako na základní lekci navazující lekce speciální, zaměřené oborově nebo na práci s určitým typem dokumentů (např. se slovníky), cykly lekcí a oborové dny zaměřené podle studovaných předmětů a témat vyučované buď v knihovně nebo jako lektorský vstup ve vyučování. Mezi specifické lekce patří i informační hygiena a lekce trénování paměti pro školy. Vzdělávací akce pro školy nemá však takovou odezvu, jaká by vynaloženému úsilí náležela. Dlouhodobě knihovna spolupracuje
34
se Střediskem komplexní sociální péče, o.p.s Kladno (Kladenská univerzita třetího věku), pro které
zajišťuje vlastními lektory
přednášky formou
semináře pro
studenty historie a tréninky paměti pro seniory. Mezi další vzdělávací aktivity knihovny patří výuky rešeršní činnosti a práce s bázemi dat v knihovnách na území Středočeského kraje a výuky tréninků paměti v knihovnách podle jejich požadavků. Byl zaveden systém platby upomínek, tzv. zpozdné (1 den zpoždění/1 dokument/1 Kč) a zvýšen manipulační poplatek za rezervace (1 dokument/10 Kč) [www.svkkl.cz].
5.1.4 Webové stránky knihovny Budeme-li posuzovat knihovnu i dle její prezentace na internetu, můžeme zkonstatovat, že Středočeská vědecká knihovna má jedny z nejefektivnějších a nejpřehlednějších webových stránek v porovnání s ostatními vědeckými knihovnami. Stránky jsou i v anglické verzi.
Obr. č. 1 Webová stránky knihovny Katalog, přístupný ze stránek knihovny, poskytuje informace nejen o stavu fondu, ale také o aktuálních výpůjčkách a rezervacích. Lze v něm vyhledávat podle běžných kritérií: autora, názvu, data vydání, předmět, formy žánry, MDT,
35
edice, místo vydání, nakladatel, ISBN, ISSN signatura, třídící znak norem, osobní jméno jako předmět, věcné téma jako předmět, geografické jméno jako předmět, kód záznamu. Katalog nabízí výběr zdrojů záznamů, tedy databáze, ze kterých dokumenty pocházejí: Katalog dokumentů SVK, Databáze regionálních dokumentů a článků (regionální bibliografie), Soubory autorit a regionální faktografie, ale katalog Národní knihovny, Souborný katalog Karlovy Univerzity, Katalog Library of Congress a Web monitoring firmy Cosmotron. Kritéria lze omezit na druh dokumentu, jazyk dokumentu, datum vydání (od-do). Novinkou je také Slovník nabízející termíny vyhledatelné v katalogu. Jedná se o kvalitní rešeršní systém. Po půlročním zkušebním provozu byla spuštěna 9. 4. 2008 nová verze elektronického katalogu (IPAC2).
Obr. č. 2 Elektronický katalog knihovny Knihovnické periodikum Čtenář je zveřejňováno na webových stránkách knihovny od r. 1998. Koncem minulého roku (2007) byla zahájena příprava webových stránek časopisu na adrese http://ctenar.svkkl.cz. Aktuální čísla jsou přístupná pouze pro předplatitele (heslo), starší čísla jsou přístupná všem.
36
Obr. č. 3 Webové stránky časopisu Čtenář Samostatné oddělení public relations knihovna nemá. Knihovna vydává letáky se zajímavými adresami, radami jak na internet apod.
5.1.5 Hudební oddělení Hudební oddělení bylo založeno roku 1985. Od roku 1997 spolupracuje se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých (SONS) v Kladně. Je realizován společný nákup a příprava zvukových knih (zvukové knihy nakoupeny v Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana dle seznamů). V současné době má knihovna nové tituly na CD-ROMech ve formátu MP3 a na externím harddisku, odkud je možné stáhnout zvukové knihy na flashdisk. Hudební oddělení je přestavěno. Místnost je změněna z původní situace, kdy regály byly situovány za pultem, kam neměli uživatelé přístup, na volný výběr. Změnou ve volný výběr není již vyžádání dokumentu vázáno na žádanku. Náročná přestavba trvala několik měsíců. Do budoucna se bude hudební oddělení stěhovat do hlavní budovy do prvního patra, aby veškeré služby byly k dispozici pod jednou střechou. V hudebním oddělení se nachází počítač se speciální programem pro zrakově postižené uživatele počítače. Jedná se o prostředek umožňující zvětšení i odečítání obrazovky. Uživatel tak vidí a slyší vše, co se mu zobrazí na obrazovce a usnadňuje
37
mu práci s aplikacemi, elektronickými dokumenty, elektronické poště a internetu vůbec.
5.1.6 Regionální funkce Dnešní regionální funkce jsou orientovány na praxi. V minulých letech šlo především o metodickou pomoc ostatním knihovnám v podobě publikování metodických materiálů a vzdělávacích programů. Oddělení kooperace knihoven, regionální služby knihovnám obsluhované oblasti, mají na starosti přibližně 1000 obecních knihoven, z toho je drtivá většina neprofesionální (některé dokonce o pěti čtenářích). Oddělení zajišťuje rozvážení knihovních souborů a cirkulaci dokumentů (výměnný fond, soubory půjčené na rok). Oddělení reprezentuje také nabízení dalších služeb Středočeské vědecké knihovny pro knihovníky (knihovnická minima, kurzy, bližší spolupráce s SVK atd.). Výměnný fond budovaný pro tyto účely je půjčován knihovnám bezplatně. Knihovny jsou navštěvovány pracovníky SVK a je jim nabídnuta pomoc jakéhokoli směru. V roce 2002 měla knihovna více jak 550 000 knihovních jednotek. Novým prvkem v práci knihovny se stalo budování systému kooperace knihoven ve Středočeském kraji. Regionální funkce získaly vydáním nového knihovního zákona novou podobu, byl učiněn podstatný krok k vytváření kooperačního systému knihoven ve Středočeském kraji. Kooperace navazuje na Střediskový systém, který byl zrušen po roce 1989, a vrací se tak k systému spolupráce knihoven v daném kraji. Žádná knihovna sama o sobě není schopna kvalitně uspokojit potřeby svých uživatelů, kooperace umožňuje účelné vynaložení finančních prostředků. Kooperační systémy mají význam pro knihovny malých obcí, protože zvyšují kvalitu knihovnických a informačních služeb a tím přispívá k vyrovnání rozdílů, které mají obyvatelé měst a malých obcí. Nositelem těchto úkolů se stávají tzv. regionální funkce (financováno ze státního rozpočtu). Jsou to služby, které poskytují velké knihovny těm menším (pro nekvalifikované knihovníky). Ve Středočeském kraji odpovídá za organizaci činností k naplnění záměru regionálních funkcí SVK v Kladně. Není možné toto koordinovat z jednoho místa pouze jednou institucí. Středočeská vědecká knihovna v Kladně pověřila zkušené knihovny (Beroun, Benešov, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Lysá nad Labem, Poděbrady, Říčany, Jílové u Prahy,
38
Příbram, Slaný a Rakovník), které s kladenskou knihovnou tvoří tým a realizuje kooperaci knihoven ve Středočeském kraji. Jsou to tyto funkce: poradenská a kontrolní činnost, statistika knihovnických činností, vzdělávání knihovníků, semináře, porady, pomoc při revizi a aktualizaci knihovních souborů, tvorba výměnných souborů, jejich cirkulace a distribuce. Vzniká tak výměnný fond. Roku 2002 mělo být rozděleno 92 mil. Kč na výkon regionálních funkcí. Změna v regionálních funkcích se udála v roce 2005, díky zákonu č.1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, kdy byla svěřena zřizovateli knihovny, tj. Středočeskému kraji, povinnost podílet se i na podpoře činnosti knihoven v celém kraji [Koncepce, č. 28]. Byla tedy schválena Koncepce podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje (vstoupila v platnost k 1. 1. 2006). Koncepce udává typy regionálních funkcí. Jedná se o poradenskou a konzultační činnost, plánovací a rozborovou (včetně sběru statistických dat a zpracování výkazů), dále vzdělávání knihovníků, pořádání seminářů a porad, nákup a zpracování výměnného fondu a nakonec práci s výměnným fondem. Z původních 15 pověřených knihoven zbylo 5 (viz. příl. obr. č. 28 a 29), čím se zvětšila vzdálenost menších knihoven od ústřední-pověřené. Tato skutečnost působí komplikace pro vykonávání regionálních funkcí. Ke dni 29. 2. 2008 knihovna obsluhovala celkem 824 knihoven (bez SVK) – pomineme-li neevidované knihovny.
39
6 Perspektivy dalšího vývoje knihovny Lze opakovaně konstatovat, že Středočeská vědecká knihovna je i nadále stále více využívána svými uživateli a čtenáři a nedotkla se jí stagnace a pokles zájmu, který zaznamenávají mnohé jiné knihovny v ČR [www.svkkl.cz, č. 1, Výroční zpráva 2007]. Knihovna bude nadále pokračovat ve své činnosti. Kromě městské funkce bude vykonávat všechny stávající. Bude uchovávat konzervační a historický fond. Spolupráce s NKP pokračuje, pracovníci knihovny jsou průběžně zaškolováni při tvorbě autorit. Knihovna zasílá kvalitní záznamy, je tím pověstná. Nadále bude vykonávat regionální funkce, díky nimž se kvalita knihovních a informačních služeb v kraji zvyšuje. V létě knihovna přejde z formátu UNIMARC na MARC21. V nejbližší době jsou plánovány stavební úpravy. Ještě letos (vedou se přípravná jednání) chce knihovna stihnout vzájemně propojit 2 obslužní budovy č. 1550 a č. 1624. Dále již zmiňovaná přístavby budovy č. 1641 (hlavní budova). Zde, v hlavní budově, budou umístěny veškeré služby včetně hudebního oddělení a ve vedlejších budovách bude administrace. Spojením služeb získá knihovna více prostor pro sklady, více prostor pro uživatele, nové zázemí pro knihovníky a tím i lepší využití pracovních sil. Celá situace přestavby je závislá na finančních prostředcích. V úvahu připadá rok 2009, pravděpodobněji roku 2010. Rozhodnutí o projektu teprve padne, uvažuje se buď o samostatném projektu financovaném Evropskou unií či o projektu s Integrovaným projektem města Kladna (IPRM) v rozmezí let 2008-2013. Úpravy by zahrnovali kromě již zmíněného i osobní výtah do 1. patra a podkroví (bezbariérový přístup všude), zřízení relaxačního koutku pro uživatele v zahradě za hlavní budovou, využití nových prostor v zamýšleném depozitáři, rozšíření studoven a volného výběru, přemístění výukové učebny z vedlejší budovy do prvního patra hlavní budovy tam, kde se dnes nachází odbor doplňování a zpracování fondu. Kromě stavebních úprav knihovna plánuje i projekt digitalizace. Knihovna nevlastní vzácnější fondy, má však výjimečné regionální tituly, které by chtěla zdigitalizovat. Je zvažována příprava koncepce digitalizace regionálních titulů, není
40
však upřesněno, zda bude vybudována digitalizační dílna, nebo zda bude digitalizace probíhat externě. Takových dílen je již několik a nabízejí komerční využití. Takové řešení by pro knihovnu bylo přijatelnější. Systém regionálních funkcí platný od 1. 1. 2006 je každý rok vyhodnocován a aktualizován. V tomto směru jsou očekávány změny. Po stavebních úpravách přijdou na řadu i změny v systému služeb. Nové prostory umožní nové aktivity, vzdělávací akce, automatizaci. Prognózy do budoucna se dají jen těžko vyvozovat. Stejně jako se šířily nepotvrzené obavy o vytlačení divadla filmem a knih internetem, Gutenberg přežije. Ve srovnání se situací knihovny před deseti lety a nyní, není při rychlosti vývoje možné předem říci, jakou podobu bude knihovna mít za dalších deset let. Ještě před deseti lety pracovníci knihovny pohlíželi na výpočetní techniku s obavami, dnes je jejich práce bez technologií nepředstavitelná. Je zde prosazován názor, že knihovna se musí umět přizpůsobit a musí reagovat na potřeby uživatelů. Z toho je možné do budoucna vycházet.
Závěry Domnívám se, že kladenská knihovna bude pokračovat v dosavadním pozitivním vývoji a bude se zapojovat do budoucích trendů (některé nynější kroky to potvrzují - digitalizace, příprava na e-booky). Letos uplyne 111 let od jejího založení. Může se chlubit tradicí i pokrokovým myšlením zároveň. Získala si své místo a to nejen mezi občany Kladna, její význam stále narůstá. Vzhledem k požadovanému rozsahu se nemohla předložená bakalářská práce zabývat historickými etapami knihovny do hloubky. Jak uvádím v předmluvě, podrobná historie knihovny byla již zpracována, navazuji tedy na již publikované materiály. Téma vychází z potřeby shrnout a zhodnotit poslední čtvrtstoletí ve vývoji knihovny. Do své bakalářské práce jsem se rozhodla zařadit ty informace, které jsou podle mého názoru zajímavé a které kladenskou knihovnu vystihují. Myslím si, že práce splňuje svůj cíl, kterým bylo shrnout historii knihovny a zhodnotit její současný stav.
41
Měla jsem možnost knihovnu poznat i ze zákulisí, což mi velice pomohlo při zpracovávání tématu. Současný stav knihovny je rozebrán ze všech hledisek a konzultován se zaměstnanci knihovny. Rozhodla jsem se na závěr práce uvést podkapitolu zabývající se názvem knihovny a na ni navazující úvahu o názvu.
Vývoj názvu knihovny Během dlouhé historie knihovny se její název mnohokrát měnil. Změny názvu však neměly na její funkce vliv. Zprvu spolková Lidová knihovna změnila název na Obecní knihovna královského horního města Kladna roku 1901, kdy přešla pod správu města. Tento název byl platný do roku 1918, kdy byl titul Královské horní město Kladnu odebrán a zrušen se vznikem první republiky. V mezidobí od roku 1918 do roku 1952 nesla knihovna název Městská veřejná knihovna. Roku 1952 byla knihovna pověřena funkcí okresní knihovny a stala se Okresní lidovou knihovnou v Kladně. Tento název jí zůstal i po roce 1960, kdy byla pověřena krajskou metodickou působností, a změněn byl až roku 1963 na Krajskou lidovou knihovnu v Kladně. Roku 1964 změnila knihovna zřizovatele, stal se jím Středočeský krajský národní výbor, byl připojen krajský kabinet a z názvu vypadlo slovo „lidová“. V roce 1965 byla knihovna pověřena funkcí vědecké knihovny, její název zůstal. Krajskou knihovnou byla tedy od roku 1964 do roku 1983, kdy byla přejmenována na Státní vědeckou knihovnu, přičemž její funkce tím ovlivněny nebyly. Název Státní vědecká knihovna (1983-2002) byl sjednocujícím s ostatními vědeckými knihovnami. Kladenská knihovna byla poslední z vědeckých knihoven, která byla přejmenována na Státní vědeckou. Roku 2002 byl název změněn na Středočeská vědecká knihovna a to z důvodu zachování zkratky SVK. Při poslední změně byla knihovně odebrána funkce městské knihovny, z čehož vyplývá, že městská knihovna vznikla na Kladně dvakrát. Poprvé v roce 1897 (Lidová knihovna) a podruhé v roce 2002 (Městská knihovna Kladno). Úvaha na závěr S poslední změnou byla jednotnost názvů knihoven vědeckých v ČR překonána. I ostatní vědecké knihovny pojaly vlastní názvy, stejně jako kladenská, se změnou územní organizace a vznikem krajů. Některé zachovaly zkratku jako SVK v Kladně (Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Studijní a vědecká 42
knihovna v Hradci Králové, Severočeská vědecká knihovna), ostatní zvolily název nový (Vědecká knihovna v Olomouci, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Krajská vědecká knihovna Liberec). O radikální změně názvu knihovna neuvažovala (například po významném kladenském rodákovi), i když padaly různé návrhy, název Středočeská vědecká knihovna zvítězil. Je to logické z hlediska nedostatku „odborných“ institucí v Kladně. Kraj si žádá zastoupení takové instituce. To však může být zavádějící pro potenciální uživatele, kteří pod pojmem „vědecké“ knihovny vidí jen a pouze odbornou literaturu, nikoli univerzální fondy, které knihovna má. Knihovna je jednou z nejstarších městských institucí a tedy i institucí váženou. Takovou si jí také všichni pod tímto názvem představují a myslím si, že své čtenáře a uživatele si získá i tak.
43
Seznam použitých zdrojů Webová sídla 1. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. Kladno : Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 1997-, [cit. 2008-15-04]. Dostupný z: www.svkkl.cz.
Publikovaná literatura 2. CEJPEK, Jiří; HLAVÁČEK, Ivan; KNEIDL, Pravoslav. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 192 s. ISBN 80-7184-163-3. 3. HLOUŠEK, Jiří. Krajská knihovna v Kladně. Kladno : Krajská knihovna, [1972]. 25 s., [12] s. příl. 4. KRAJNÍK, Stanislav. Nejstarší historie Kladna (do poloviny 19. století). Kladno : Krajská knihovna, 1970. 6 s. 5. Městská veřejná knihovna (Kladno, Česko). Knižní seznam vydaný při 40letí městské veřejné knihovny v Kladně. [Kladno : Městská veřejná knihovna], 1936. 245 s. 6. Městská veřejná knihovna (Kladno, Česko). Padesát let Městské veřejné knihovny na Kladně. 1. vyd. Praha : Knihovní rada města Kladna, 1948. 97 s. 7. Městská veřejná knihovna (Kladno, Česko). Zprávy z knihovny : informace o činnosti knihovny, seznam nových knih, různé o knihovně, knihách a čtenářích. Uspoř. Josef Mikovec. Kladno : Veřejná knihovna města Kladna, 1941. 24 s. 8. PRŮCHA, Stanislav. Bibliograficko-informační služba a práce s bibliografiemi v okresních knihovnách Středočeského kraje a v Krajské knihovně v Kladně. Kladno : Krajská knihovna, 1970. 3 s. (Knihovnická teorie a praxe). 9. Státní vědecká knihovna (Kladno, Česko). Mapy a průvodce ve fondu Státní vědecké knihovny v Kladně :(vydané v letech 1991-1996) : Česká republika.Zprac. Alena Vávrová. 1. vyd.Kladno :Václav Svoboda,1997. 179 s. Bibliografie.Velká řada,sv. 134. ISBN80-85191-12-1. 10. Státní vědecká knihovna (Kladno, Česko). Průvodce po službách Státní vědecké knihovny Kladno. [Zprac. Kol. prac. SVK Kladno, red. Jiřina Kádnerová]. 1.vyd. Kladno : Státní vědecká knihovna Kladno, 1993. 40 s. 11. Státní vědecká knihovna (Kladno, Česko). Regionální literatura ve veřejných knihovnách Středočeského kraje. Zprac. Jiřina Kádnerová. Kladno : Státní vědecká knihovna, 1989. 23 s. 12. Státní vědecká knihovna (Kladno, Česko). Soupis ediční činnosti knihovny v Kladně v letech 1910-1966. Zprac. Alena Vávrová. Kladno : Státní vědecká knihovna v Kladně, 1995. 28 s. Bibliografie. Velká řada, 136.
44
13. Státní vědecká knihovna (Kladno, Česko). Soupis ediční činnosti knihovny v Kladně v letech 1967-1995. Zpracovala Alena Vávrová. Kladno : Státní vědecká knihovna v Kladně, 1996. 73 s. Bibliografie. Velká řada, 137. 14. Státní vědecká knihovna (Kladno, Česko). Sto let veřejné knihovny v Kladně. Sest. kol. autorů Státní vědecké knihovny v Kladně ; [foto Luděk Švorc, Věra Přibylová a archiv]. Kladno : Státní vědecká knihovna Kladno, 1997. [22] s. textu, [26] s. obrazových příloh. ISBN 80-85191-17-2. 15. Středočeská vědecká knihovna (Kladno, Česko). Knihovny Středočeského kraje. [Zpracoval kolektiv autorů Středočeské vědecké knihovny ve spolupráci s knihovnami Středočeského kraje ; úvod Jiřina Kádnerová Kádnerová]. Kladno : Středočeská vědecká knihovna v Kladně ; Praha : Žaket, 2004. 119 s. : barev. il. Obsahuje bibliografii. ISBN 80-85191-46-6. 16. Středočeská vědecká knihovna (Kladno, Česko). Koncepce podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje. Zpracovaly Jiřina Kádnerová, Anna Matoušková. Kladno, Středočeská vědecká knihovna Kladno, 2005. 33 s.
Článková literatura 17. BRAUNEROVÁ, Ivana. Meziknihovní služby. Zpravodaj knihoven středních Čech. 1997, roč. ?, č. 1, s. 13-15. ISSN 0862-9538. 18. CUKROVÁ, Ladislava. Veřejné knihovny v okrese Kladno v číslech. Kladenský deník : noviny pro Prahu a střední Čechy. Pragoprint, a.s. 2000, roč. 5, č. 132 (08.06.2000), s. 6. ISSN 1210-7360. Číselné výsledky činnosti knihoven v okrese Kladno. 19. EFFENBERGER, František. U nás ve středočeském kraji. Čtenář : měsíčník pro práci vesnických knihoven. 1960, roč. 12, č. 9, s.198-200. 20. HLOUŠEK, Jiří. Knihovna v době okupace. Svoboda. 1977, roč. 87, č. 66, 19.3. Praha. 21. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Akvizice ústřední knihovny regionu s městskou funkcí. In Knihovny současnosti ´98 : sborník ze 6. konference, konané ve dnech 20. – 22. října 1998 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno : Sdružení knihoven ČR, 1998, s. 11-44. ISBN 80-86249-01-8. 22. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Kladenská knihovna se představuje. Čtenář : měsíčník pro práci s knihou. 1983, roč. 35, č. 2, s. 35-37. 23. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Kronika dnešního Kladenska. Čtenář : měsíčník pro práci s knihou. 1983, roč. 30, č. 2, s. 32-35. 24. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Práce s regionální literaturou ve středočeském kraji. Zpravodaj pro knihovny Středočeského kraje. 1973, roč. ?, č. 3, s. ?. 25. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Pro spokojenost čtenářů : PV v KK Kladno. Svoboda.1980, roč. 89 (7.1.), s. 33. 26. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Regionální dokumenty ve veřejných knihovnách. Začátek. Čtenář : měsíčník pro práci s knihou. 1996, roč. 48, č. 1, s. 2-8. ISSN 0011-2321. Práce s regionálními dokumenty ve veřejných knihovnách; záznam přednášky.
45
27. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Regionální dokumenty ve veřejných knihovnách. Dokončení. Čtenář : měsíčník pro práci s knihou. 1996, roč. 48, č. 2, s. 4247. ISSN 0011-2321. Práce s regionálními dokumenty ve veřejných knihovnách; záznam přednášky. 28. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Rok 1996 v SVK Kladno. Zpravodaj knihoven středních Čech. 1997, roč.?, č. 1, s. 6-7. 29. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Rozhovor s ředitelkou Středočeské knihovny PhDr. Jiřinou Bínovou ke 105. výročí založení kladenské knihovny. Připravila Hana Jirkalová. Čtenář : měsíčník pro knihovny. 2002, roč. 54, č. 6, s. 165-169. Kladno : Středočeská vědecká knihovna v Kladně. ISSN 0011-2321. 30. KÁDNEROVÁ, Jiřina. SVK v Kladně má "íčko" : Státní vědecká knihovna v Kladně otevřela informační středisko pro cestovní ruch. Čtenář : měsíčník pro práci s knihou. 1997, roč. 49, č. 4, s. 134-135. ISSN 0011-2321. 31. Krajská knihovna (Kladno, Česko). 30 let ve středočeském kraji. Čtenář. 1974, roč.?, č. 4, s. 98-99 a 99-100. 32. MALEC, J. Třicet let knihovnictví ve Středočeském kraji. Zpravodaj pro knihovny Středočeského kraje. 1975, roč. ?, č. ?, s. ?. 33. MAULISOVÁ, Marie. Současný stav automatizace knihovnických, bibliografických a ekonomických prací v SVK Kladno. Zpravodaj pro knihovny Středočeského kraje. 1992, roč. ?, č. ?, s. 10-12. 34. MAULISOVÁ, Marie. Automatizace SVK Kladno. Zpravodaj knihoven středních Čech. 1994, roč.?, č. 2, s. 10-23. ISSN 0862-9536. 35. MIKA, Jiří. Regionální bibliografie a faktografie – příklad spojení tradičního a moderního přístupu ke knihovnické práci. In Knihovny současnosti 2002 : sborník ze 10. konference, konané ve dnech 24. – 26. září 2002 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 195-200. ISBN 8086249-18-2. 36. MLČOCH, Karel. Středočeský kraj [statistické údaje o knihovnictví]. Čtenář. 1966, roč. 18, č. 7, s. 238. 37. MILLER, Zdeněk. 30 let ve středočeském kraji. Čtenář, ????, č. 4, roč. XVI, s. 98-111. Je takový článek? 38. Noviny SVK : zpravodaj Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Č. 1 (březen 2002)- č. 3. Kladno : Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2002-. sv. ; 30 cm. ISSN 1213-7766. 39. PAVLÍK, Jakub. Představuje se pracoviště informačních služeb SVK v Kladně. Zpravodaj knihoven Středních Čech. 1994, roč.?, č. 1 s. 15-19. 40. PRŮCHA, Stanislav. Ediční činnost SVK Kladno a její využití. Zpravodaj pro knihovny Středočeského kraje. 1985, roč. ?, č. 1, s. 9-20. 41. PRŮCHA, Stanislav. Analýza plnění programu rozvoje jednotné soustavy knihoven ČSR na léta 1981-1985. Zpravodaj pro knihovny Středočeského kraje. 1985, roč. ?, č. 2, s. 20-38. 42. PRŮCHA, Stanislav. Zpravodaj pro knihovny Středočeského kraje.1982, roč. ?, č. 2, s. 27-28, 2-25 a č. 1 s. 34-37.
46
43. PŘIBYLOVÁ, Věra. Činnost veřejných knihoven středních Čech včetně SVK Kladno v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998). Zpravodaj knihoven středních Čech. Státní vědecká knihovna v Kladně : Kladno. 2000, č. 1, s. 1. ISSN 0862-9536. Statistické výsledky činnosti veřejných knihoven středních Čech a Státní vědecké knihovny v Kladně v roce 1999. 44. Státní vědecká knihovna v Kladně (Kladno, Česko). Zpracování programu REOS v SVK Kladno. Zpravodaj pro knihovny Středočeského kraje. 1989, roč. ?, č. 2, s. 18-21. 45. ŠENFELDOVÁ, Eva. Informační servis pro nadace a jiné neziskové organizace ve Státní vědecké knihovně v Kladně. Zpravodaj knihoven středních Čech. 1999, roč. ?, č. 1, s. 3-4. ISSN 0862-9538. 46. VYČICHLO, Jaroslav. Státní vědecké knihovny z pohledu uplynulých padesáti let : 1948-1998. In Knihovny současnosti ´98 : sborník ze 6. konference, konané ve dnech 20. – 22. října 1998 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno : Sdružení knihoven ČR, 1998, s. 11-44. ISBN 80-86249-01-8. 47. ZIKÁNOVÁ, Eva. Hudební oddělení SVK v Kladně. Zpravodaj knihoven středních Čech. 2000, č. 1, s. 8-9. Státní vědecká knihovna v Kladně : Kladno. ISSN 0862-9536. 48. WRÓBLEWSKÁ, Eva; MIKA, Jiří. Bibliografická porada knihoven středních Čech. Zpravodaj knihoven středních Čech. 2000, roč. ?, č. 2, s. 2-3. Státní vědecká knihovna v Kladně : Kladno. ISSN 0862-9536. 49. CHVORINOV, Michal; LANDSINGER, Tomáš, POPOVSKÝ, Ilias. Být tak knihovníkem. [Rozhovor připravila] Lenka Novotná. Kladno Záporno kulturní revue pro Kladno. 2007, roč. 2, č. 2 , s. 29-33. ISSN 1802-1530.
Diplomové a jiné školní práce 50. BAUEROVÁ, Daniela; KÜHNELOVÁ, Petra. Knihovnictví v České republice : Státní vědecká knihovna Kladno [seminární práce]. [Česko] : D. Bauerová, P. Kühnelová, 2000. 8 l. 51. KÁDNEROVÁ, Jiřina. Z dějin knihovny v Rakovníku : diplomová práce. Vedoucí práce Jiří Cejpek. Fakulta osvěty a novinářství Karlovy university, Katedra knihovnictví a vědeckých informací, 1967. [108] s. 52. ČERVENÝ, Jan. Architektonická studie budovy Státní vědecké knihovny Kladno.[ČR] : J. Červený, 1994. 53. KACEROVSKÁ, Dita. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [seminární práce]. Praha : Dita Kacerovská, 2006. 14 s., [3] l. příl. Obsahuje bibliografii. 54. NOVÁ, Dominika; HAVLASKOVÁ, Jitka. SVK Kladno [seminární práce]. 2003. [10] l. : il. Kroužková vazba. Obsahuje bibliografii. 55. NOVÁKOVÁ, Radka; KUTINOVÁ, Milada. Státní vědecká knihovna v Kladně : management [seminární práce]. Praha : Vyšší škola informačních služeb, 1996/97. 7 volných listů v pouzdře. 56. RABOCHOVÁ, Marcela [diplomová práce]. Vznik, vývoj a perspektivy Krajské knihovny na Kladně. Vedoucí práce Karel Šindelář. Oponent Milena Černá. Praha, 1984.
47
57. ROUBALOVÁ, Eva. SVK Kladno a její působení v rámci regionu střední Čechy. [Kladno : E. Roubalová, 1998]. [14] volných listů. 58. SMETANOVÁ-HOJDOVÁ, Barbora. Vznik a vývoj lidových knihoven po vydání 1. knihovnického zákona (1919) do roku 1939 v okrese Kladno [diplomová práce]. Vedoucí práce Eva Techlová. Praha, 1995. 112 s. : tab.
Materiály pro vnitřní potřeby knihovny 59. Středočeská vědecká knihovna (Kladno, Česko). Knihovní řád. Kladno : Středočeská vědecká knihovna, 2007, [cit. 2008-15-04]. Dostupný z: http://www.svkkl.cz/index.php?kodstr=radkn 60. Středočeská vědecká knihovna (Kladno, Česko). Výroční zprávy. Kladno : Středočeská vědecká knihovna Kladno, 1899-. 61. Středočeská vědecká knihovna (Kladno, Česko). Noviny SVK : zpravodaj Středočeské vědecké knihovny v Kladně. 2002, roč. 1, č. 1 - 3. Kladno : Středočeská vědecká knihovna v Kladně. ISSN 1213-7766.
Archivní materiály 62. Lidová knihovna (Kladno). Zápisník „Lidové knihovny“ na Kladně 18991901 [rukopis]. Kladno, Lidová knihovna, 1899-1901. [31] l. 63. Lidová knihovna (Kladno). Zápis schůzí knihovní rady [rukopis]. Kladno, Lidová knihovna, 1899-. [34] l. 64. Obecní knihovna královského horního města Kladna (Kladno. Česko). Statistika I : (1901-1906). Kladno, Obecní knihovna královského horního města Kladna, 1901-1906.
Normy 65. ČSN 01 0191. Formální úprava jednorázových bibliografických soupisů. Praha : Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980. 7, [1] s. Účinnost od 1. 1. 1981. Zrušená norma (bez náhrady). Platnost ukončena v únoru 2003. 66. ČSN ISO 690 (01 0197). Dokumentace – Bibliografické citace – Obsah, forma a struktura. Praha : Český normalizační institut, 1996. 31 s. 67. ČSN ISO 690-2 (01 0197). Informace a dokumentace – Bibliografické citace – Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha : Český normalizační institut, 2000. 22 s.
48
Přílohy Obrazová příloha Zakládací listina (z: www.svkkl.cz) obr. č. 4
49
Statistika I. (rok 1899) obr. č. 5
Výroční zpráva (rok 1904) obr. č. 6
50
Razítko spolkové knihovny Lidová knihovna obr. č. 7
Podpis Antonína Jirotky, prvního knihovníka obr. č. 8
Razítko Obecní knihovny královského horního města Kladna obr. č. 9
51
Zámek– sídlo knihovny (1928-1954) - včetně interiérů obr. č. 10-12
52
Knižní seznam 1936 obr. č. 13, 14
53
54
Zprávy z knihovny 1941 obr. č. 15
Obecní dům č. 1641 obr. č. 16
55
6.0.1 Logo knihovny obr. č. 17
Prostory knihovny v současné době obr. č. 18-20
56
Hudební oddělení před úpravou obr. č. 21
( www.svkkl.cz)
Hudební oddělení po úpravě obr. č. 22-24
57
Volný výběr obr. č. 25 Převzato z: www.svkkl.cz
Kompaktní regály přízemí obr. č. 26 Převzato z: www.svkkl.cz
Šatna obr. č. 27 Převzato z: www.svkkl.cz
58
Regionální funkce obr. č. 28-29
Obr. č. 28 Pověřené knihovny a regiony v letech 2002-2005 (převzato z Koncepce podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje, č. 16)
Obr. č. 29 Pověřené knihovny a regiony v roce 2006 (převzato z Koncepce podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje, č. 16)
59
Textové přílohy Statistika rok 2005 a 2007
Registrovaní uživatelé Návštěvníci Výpůjčky FOND druh dokumentu knihy: naučná literatura beletrie literatura pro děti a mládež knihy celkem kartografické dokumenty normy hudebniny (noty) gramofonové desky CD kazety, včetně „zvukových knih“ audiovizuální dokumenty elektronické zdroje ostatní dokumenty celkem CELKEM (neperiodické dokumenty) SERIÁLY (časopisy, noviny)
60
31.12.200 31.12.2007 5 4210 5566 103782 141449 221334 245986
309940 182887 76103 568930 6318 24526 6804 3999 7867 4568 474 331 48569 628812 54552
313269 178665 76022 567956 6664 25518 6996 3999 9450 4718 481 443 52605 627225 57 597
Seznam zkratek NKP SVK MěK ČNB ARL
-
Národní knihovna Praha Státní vědecká knihovna ; Středočeská vědecká knihovna Městská knihovna Kladno Česká národní bibliografie Advanced Rapid Library
61
Automatizace – seznam vybavení k roku 1994 síť LAN nesla všechny aplikace DB systému CDS/ISIS: - hlavní akviziční báze AKV a pomocné báze pro ukládání AKV1, AKV2 - ANAL – SRB – vlastní ukládání - ANAL – ASBN-Č – data z NK - ISBNO (ohlášené knihy opatřené ISBN) - KNIHY A PERIODIKA (TPP MAKS) – centrální katalog budovaný akvizicí - NAKL – seznam nakladatelů doplňovaný přes akvizici - ULHAL (seznam nakladatelů – zpracováno SVK Ústí nad Labem) - UŽIVATELÉ – (zpracováno SVK Plzeň – výměnou za REOS) - PE – soupis regionálních periodik - KP-REG – katalog regionálních knih - EZ – excerpční základna NK - RES – rešerše (DB NK) - NAKL-BIS (adresář informačních pracovišť) - operační systém MS-DOS verze 4.0, 5.0, 6.0 a 6.2 - Novell 3.11 - Turbo Pascal - FoxPro 2.0 (multiuser) - PCTOOLS - textový editor TEXT602 - informační systém mikro CDS/ISI a jeho nadstavba MAKS (jednouživatelská verze) - automatizovaný právní systém ASPI - AKVIZICE – programová nadstavba CDS/ISIS - REOS – programová nadstavba CDS/ISIS regionální osobnosti - REFA – programová nadstavba CDS/ISIS – regionální fakta - Účetnictví, ZP, DKP - MZDY (od firmy FLUX) - Statistika z Hradce Králové - INFO – systém – články z časopisů PROFIT, Úspěch a živnostník a z lékařských časopisů - TELEFON – sledování a účtování telefonických hovorů - WINDOWS – verze 3.0 a 3.1 - grafické prostředí CorelDRAW! S českou podporou - encyklopedie ENCARTA pro Windows (na CD-ROM) - CD-ROM Musical Instruments pro Windows - CD-ROM ČNB (knihy, periodika, články, disertační práce)
Báze dat vytvářené v SVK Kladno - ANAL (články z periodického tisku v regionu mimo Prahu za 1992,1993 - Soupis regionálních periodik - REOS - REDO - Souborný katalog regionálních dok. - Centrální katalog knih - cizí báze: SNB-Č/BK ČČČ = národní článková bibliografie za rok 1992 a 1993; Rešerše (záznamy rešerší zpracovaných NK), ASPI (Automatizovaný systém právních informace) a Profit (DB článků z periodik Českomoravský profit, Úspěch a Živnostník)
„Vzpomínání na knihovnu“ Při psaní mé bakalářské práce vyvstala připomínka, zda by nebylo dobré k historii knihovny připojit i výpovědi dlouholetých pracovníků. Nápad jsem přivítala a rozhovory jsem uskutečnila se třemi knihovníky-pamětníky, zda to tak
62
mohu říct. S paní Věrou Přibylovou, paní Miroslavou Frolíkovou a panem Jiřím Hlouškem. Pokusila jsem se zaznamenat jejich výpovědi, jejich vzpomínání na knihovnu, na jejich práci. Jejich hodnocení dnešní podoby knihovny, dnešní práce s technikou a stavu knihovnictví vůbec. O lidských povahách, změnách doby a osobních pocitů. Nikdy jsem nevěřila slovům „Setkání s tím člověkem mě změnilo“, „setkání s některými lidmi může člověka ovlivnit“ a tak podobně. Až po setkání se třemi kladenskými stálicemi kladenské knihovny, které vám chci v následujícím příspěvku představit, jsem pochopila, že to jde. Vždycky jsem chtěla být, jako lidé, kteří žijí pro svou profesi. Chtěla jsem být například jako můj děda, učitel, který žije svým povoláním, žije pro něj, žije díky němu. Ten také říká, že život je složen ze tří složek. Z práce, partnerského vztahu = rodiny, lásky, a ze spánku. Třetinu života člověk stráví v práci, třetinu s rodinou a třetí prospí. Pokud není člověk šťastný v práci, přijde domů rozmrzelý a nefunguje to ani doma. A pokud to nefunguje ani doma, pak člověk špatně spí, nebo nespí vůbec. Na knihovnictví jsem se dostala poté, co mi při přijímacích zkouškách na žurnalistiku utekly dva body. Zná to asi každý, knihovnictví jsem měla jako druhou možnost, právě pro blízkost práce s informacemi. To jsem však byla ještě rozhodnutá, že po prvním semestru zkusím znovu přijímací zkoušky a vydám se vstříc novinářské profesi. Jenže okamžitě po prvním semestru na UISKu jsem věděla, že na žurnalistiku už se nedostanu, alespoň ne na bakalářské studium. Bylo jasné že jsem se našla a že konečně vím, co chci dělat. Začala jsem snít o práci v kladenské knihovně, nedej bože v národní! Teorie je pěkná věc, ale zelený je strom praxe. Na povinné třítýdenní praxi, kterou jsem absolvovala právě v kladenské knihovně, jsem pochopila, že i já jsem našla své povolání, pro které bych chtěla žít. Jestli ne celý život, alespoň jeho část určitě. A také jsem zažila svou první „existenční krizi“. Jak se do budoucna rozhodnout? Jak skloubit to, co by si člověk přál s tím, co je pro jeho budoucnost v uvozovkách nejlepší? Řekněme si upřímně, v knihovnictví nikdy peníze nebyly, nejsou a nejspíš ani nikdy nebudou. A představa svobodného života na vlastních nohách s pozdějším úmyslem založení rodiny bez podpory zámožných rodičů je těžko slučitelná s představou práce v knihovně (nehledě na to, že po pěti letech studia
63
vysoké školy je plat srovnatelný s platem lidí vyučených). Být „nešťastná“ a „bohatá“ nebo „šťastná“ a bydlet s rodiči do pětatřiceti? To byl můj v té chvíli neřešitelný problém. Rozhřešení přišlo jak od mé maminky („teď to neřeš, stejně nic nevyřešíš, studuj, uvidíš, teď víc peněz nepotřebuješ, a pak se to vyřeší“) tak teď po rozhovoru s těmito vzácnými lidmi:
Pozn.: přepis rozhovoru není doslovný, je upraven.
Paní Věra Přibylová nastoupila do kladenské knihovny ve svých patnácti letech a to v roce 1954. Ke knihám měla vždy vztah, již na základní škole jí byla vzorem její učitelka českého jazyka. Ta ji také k četbě přivedla. Její vášeň pro knihy a čtení vůbec jí vydržela dodnes. Dnes, v roce 2008, je jednou z profesně nejstarších knihovnic. A možná i rekordmankou hodnou zápisu do Guinessovi knihy rekordů? Kdo se s ní může rovnat? V kladenské knihovně pracuje již 54 let. Jak to začalo? Do knihovny jsem nastoupila v patnácti letech. Tehdy rodiče stavili barák a tak jsem řekla: já vám půjdu pomoct a nastoupila jsem do práce do knihovny. Zrovna sháněli pracovní sílu, byla to vlastně náhoda. Ptali se mě, co jsem četla, tak jsem jim vyjmenovala některé knížky a asi to byly zrovna ty, které chtěli slyšet. Měla jsem tenkrát přehled o literatuře. Četla jsem ráda, a to hlavně díky mé paní učitelce ze základní školy. Nikdy nás nenutila číst nějakou povinnou četbu, místo toho přednášela a já jsem to hltala, ona byla bezvadná. Takže ten den, kdy jsem do knihovny přišla, jsem byla nesmírně šťastná, protože jsem si na ní vzpomněla a byla jsem šťastná, že jsem v knihovně a dělám takovouto práci. Pak jsem měla možnost pracovat v mateřské školce, práce mě bavila. Ale v knihovně řekli, kdepak, my jsme si tě vychovali, hezky se k nám vrátíš. A když jsem viděla, že o mě stojí, vrátila jsem se do zámku. Dálkově jsem vystudovala střední knihovnickou školu, vysoká škola mi nevyšla a to mě dodnes mrzí. Přesto si myslím, že za ta léta praxe jsem některé znalosti nabrala. V tomto povolání nejde o peníze, knihovnická práce nikdy nebyla dobře placená a ani dnes není. Je to taková okrajová záležitost v kultuře.
64
Díky práci v knihovně na úseku metodiky a regionálních funkcí mám v každém městě někoho známého. Dnes už to není takové, ale knihovníci vždy drželi při sobě, každé setkání bylo událostí a my byly rádi, že se vidíme. Pokaždé jsme se těšili na soutěž Budujeme vzornou lidovou knihovnu či na podobnou příležitost se setkat a pohovořit. Pojďte dál, pojďte si popovídat. Patřilo k tomu i občerstvení a slavnostní nálada. Samozřejmě, že tam byl nádech politiky, ale přesto na to dodnes ráda vzpomínám. Bylo to uznání knihovnické práce a to v dnešní době chybí. Řada mých kolegů knihovníků již odešla do důchodu a ráda, ale já jsem ráda, že mohu pracovat dál. Každý den jsem mezi lidmi, které mám ráda a každý den se něco děje. Když se po revoluci rušil systém střediskových knihoven, byla jsem nešťastná. Práce, kterou jsme celá léta vykonávali, padla. Nebyla to jen pomoc metodická. Malým knihovnám jsme pomáhali i fyzicky, rovnali jsme jim knihy na regálech, zaváděli přírůstkové seznamy a tak dále. Dříve to bylo takové spádnější. Dnes je to jiné. Ale jsem ráda, že se k tomu opět vracíme, že se znovu těm malým knihovnám pomáhá. Myslím si, že takové malé knihovny v malých obcích stojí na novinkách. Málo kdo se vrací ke starší literatuře. A na to, aby stále dokupovaly novinky, tyto knihovny nemají. Proto jsme tu my, abychom jim poskytly náš fond a čtenářům nabízeli stále nové a nové tituly. Na kladenskou knihovnu jsem hrdá. Poslední úpravy jí velice změnily a je to jako bych si doma budovala svůj byt. To ke mně úplně patří. Z každého úspěchu a z každého vylepšení mám radost a jsem za to ráda. Celý život také dobrovolně vedu knihovnu u nás v Braškově. Zrovna jsem nakoupila některá leporela a těší mě, že do knihovny chodí i rodiče s dětmi. Protože jak malým dětem vštípíte vztah ke knihám, je to na celý život. Mám radost, když přijde čtenář, že má nějaký problém a já mu ho pomohu vyřešit. To v jiném povolání nemáte. Chodil mi tam čtenář, velice pravidelně, a jednou přišel, že musí na vojnu. Znala jsem ho odmala. Řekl, že až se vrátí, že určitě přijde. A taky že přišel. Za dva roky mi přivedl ukázat svou milou a teď ke mně chodí jeho děti. Já už jsem vlastně odchovala několik generací čtenářů. Je to na tom hezké, protože lidi mě znají. Dá se říct, že mé povolání mi bylo koníčkem. Dělala jsem ji ráda, každý den jsem se těšila do práce. I dnes, kdy jsem v knihovně dál jsem šťastná. Chodím do práce, abych byla spokojená.
65
Pan Jiří Hloušek, pro mne legenda kladenského knihovnictví, také v knihovně pracoval mnoho let. Přišel jsem do knihovny a k mému zklamání jsem začal dělat takzvaného organizačního pracovníka. Knihovnické vzdělání jsem neměl. Svolával jsem porady knihovníků ve Středočeském kraji, organizoval je, domlouval s fakultou knihovnictví přednášky, od katalogizace po nejmenší detaily, aby ti knihovníci, zejména vesničtí, věděli co a jak. Pak se uvolnilo místo v provozu, já jsem postoupil a nová kolegyně přišla na mé místo. A to bylo něco! Přímý styk s knížkama, s lidma, mě chyběl samozřejmě. A jako nový v provozu jsem byl zpočátku rozpačitý. Knihovnice, ke kterým jsem já odmala chodil do zámku, byly teď mými kolegyněmi. Například Justa Urbanová. K té jsem chodil do zámku, kde rozdělili literaturu na oddělení pro dospělé a děti. Já jsem připadal ještě do dětského, což mi nevyhovovalo. Půjčil jsem si tam jednou Bídníky, na doporučení paní knihovnice, „zhltnul“ jsem je v jednom kuse, ale chyběl tam konec! Poslední list byl vytržený a já do dnes nevím, jak to dopadlo. Od té doby jsem vždy Justě říkal, i když jsme později spolu pracovali, že má u mě vroubek. Byly to fajn ženský, který mi se vším pomohly, hlavně zpočátku. Byla to krásná doba. I když jsem byl nový, díky kolegyním jsem se už od začátku cítil dobře a to pro mne bylo nové. Nejdříve jsem musel do skladu zakládat vrácené knihy. A to byl pro mne hrozný problém. Vzal jsem knihu a zjistil jsem, že jsem ji ještě nečetl! Založil jsem ji a všiml jsem si, že na regále je další, kterou jsem také nečetl! Vzal jsem jinou a tu jsem taky nečetl. Otočil jsem se a v regále další, které jsem nečetl! Napravo, tu jsem nečetl, nalevo, tu také ne. A tak jsem nosil s sebou zápisník a všechno jsem si psal, co bych chtěl přečíst. To byla utopie, ale bylo to krásný. Pak jsem přišel nahoru do půjčovny, knihy byly tehdy ve volném výběru, ale nosily se lidem na přání. Jako knihovník jsem si mohl se čtenáři popovídat, zjistit, co čtou. Dneska knihovníci koukají do počítače a už ten kontakt není takový. Nejsem proti technice, sám mám doma počítač a internet jen úžasná věc. Ale pro mne to v této práci znamená odlidštění. K nám chodili čtenáři jako domů. A to na tom bylo to krásný. Ten bezprostřední styk s lidma, jen tak si povídat o knížkách, i když někdy nebyl čas, protože bylo více čtenářů.
66
Byl jsem v provozu jediný muž. Jednou přišel čtenář a začal na mne „Ještě že jste tu, potřebuju poradit s technickým problémem.“ Takto na mě uhodil, to narazil na toho pravého, na mne, který neměl o technice ani „šajn“. Samozřejmě, že jsme mu vyhověli a nakonec jsme se k problému dopracovali. V dětském oddělení v přízemí, tam kde je dnes internet, jsme se scházeli jednou za měsíc, za dva. Kdo chtěl, po práci, protože řada z nás psala, ať už básničky, povídky, romány, včetně knihovnických výročních zpráv. Někdo do šuplíku, někdo se pokoušel publikovat. A tak nás napadlo pořádat takové večery. Na tu první soutěž si velice dobře pamatuji. Byla to soutěž: „Kdo to napsal“. Posluchači odhadovali, kdo byl autorem daného příspěvku. Kdo měl čas, chuť, přišel. Bylo to úžasné. Dnes už to takové není. Postupně nastávalo zcizení a to mě hrozně moc mrzí. Obrovskou chybou bylo, když musely odejít kolegyně, kterým chybělo knihovnické vzdělání. Místo nich přišli jiné, ale pokud nemáte vztah k lidem a neumíte to s nimi, není to ve vás, to se nedá naučit. Jindra Malec, to byla hlava knihovny. Nesmírně jsem si toho člověka vážil. Od něj jsem také dostal první úkol napsat brožuru o historii knihovny, k 75. výročí. Pod tím jsem nesměl být podepsán, z politických důvodů. Měl jsem na to hrozně málo času, asi šest neděl. S odstupem času samozřejmě vidíte, co by tam ještě mělo být. Hrozně rád vzpomínám na mou první ředitelku, Zoru Sedlmayerovou. Ta bohužel v dubnu zemřela. To byl první člověk s knihovnickým vzděláním, který byl ředitelem knihovny. Shodou okolností jsme se znali už před tím, a ona mi podala pomocnou ruku, právě když jsem se díky ní dostal na místo organizačního pracovníka. Knihovnické vzdělání jsem si doplnil už během práce. Pracoval jsem a navíc jsem se musel učit, protože jsem nemohl jít je zkoušce nepřipraven. Byl jsem tu od rána do večera. A vůbec jsem nechápal kolegyně, které spěchaly domů. „Utíkat odtud, když je tady tak krásně?“ Až později mi došlo, že ony musí obstarat domácnost. A to je také jediné, čeho lituji, to je jedinou chybou, kterou jsem udělal, co se týká knihovny. Že jsem pro knihovnu přišel o nejkrásnější chvíle mých dětí a jejich rané dětství.
67
Od sedmdesátého roku jsem měl na starosti literární přednášky, přesněji řečeno o literatuře. Konaly se třeba jednou za šest neděl. A mne napadlo, že by mohly být častěji. Nahoře ve studovně pro to bylo vhodné místo. Zpočátku chodilo strašně malonko lidí. Šest, sedm, i když jsme tady měli významné osobnosti. Pan Grygar například, pan doktor Kalivoda z vědeckého ústavu. Tak zkusíme něco jiného, zkusíme přednášky o umění, historii a cestopisných zážitcích. Pak se mi podařilo navázat kontakty i s Národní galerií. Vytvořil se tady časem takový okruh lidí, kteří sem pak chodili pravidelně. Záleželo samozřejmě na tématu, ale časem sem začalo chodit kolem těch 40 až 80 lidí. Což jsme považovali za úspěch. Dokonce jsme se do studovny nevešli, lidí bylo na sál mnoho! Přesto jsme byly víceméně já a kolegyně Anička trpěni, že toto pořádáme. Nebyli jsme podporováni, říkalo se: jen je nechte, když je to baví. Dokonce od spolupracovníků přicházeli stížnosti, takové malichernosti, jako že nemají u stolu přesně tu židli, kterou měli a tak dále. Nikdy nezapomenu na pana doktora Šmída. Byl to přítel pana Horníčka, taky tu přednášel. Na ty večery hrozně rád vzpomínám. Chtěl jsem vytvořit něco pravidelného, středu co středu od šesti hodin tady ve studovně. Pamatuji si na jednu růžovolící tělnatější čtenářku, která poté, co jsme udělali volný výběr, přišla a stěžovala si, že se jí to nelíbí, protože musí dávat hlavu na stranu a ohýbat se, aby si mohla vše prohlédnout. Nebo jiná čtenářka, která přišla a řekla: „Pán knihovník, já bysom čítala něco pekného. Nie po slovensku, su tam také výrazy, ktorým já nerozumím“. Nebo paní, která přišla celá nešťastná, že nechala v knize založenou penzi. A teď nastal problém, jaké knihy jste měla? „On byl na obálce takový chlap…“ Takovým způsobem jsme po knize pátrali, ani jsme nevěděli, zda šla kniha do volného výběru nebo do skladu, a jestli vůbec tam peníze zůstaly. Bylo to málo pravděpodobné, ale nakonec neuvěřitelné bylo, že ten pan Mariánek tu knihu objevil mezi tisíci jiných a peníze tam opravdu našel. To je jako když Vás někdo pohladí… Dokonce, pan Mariánek, dnes také před důchodem, se některé tituly naučil nazpaměť, ani nemusil jít do katalogu. Nakonec se knihovna stala vědeckou, oddělila se městská knihovna, s čímž jsem nesouhlasil. Ale stalo se. S tím se nedá nic dělat. Dodnes potkávám lidi na ulici, kteří mne poznávají „Á, pan knihovník…“.
68
Dnes většinu lidí, co pracují v knihovně ani neznám. Vypadá to tu jako když přijdete do univerzitní knihovny. Snažím se zachytit každou zmínku o knihovně. Pro mne bylo velkou poctou tady pracovat.
Paní Miroslava Frolíková pracuje v knihovně od roku 1963. Její pohled na knihovnu je maličko střídmější, ale o to zajímavější. Zprvu jsem nastoupila do muzejní knihovny na zámku Jemniště, kam jsem se dostala náhodou. Byla to starodávná knihovna. Byla jsem po střední škole, která mi velice scházela. Pan ředitel (dnes zaměstnanec národní knihovny) mi dával potřebné knihovnické znalosti. Byla jsem tam dva roky. Byla to stará knihovna s velkými starými regály, dnes na to koukám úplně jinak. Tehdy jsem si té krásy nevážila. Dokonce se pan ředitel bál, abych starožitný nábytek nepolepila svými pohledy (smích). Když jsem tam dala vše do pořádku - katalog, rovnání knih na policích – tak jsem odešla a po mne nastoupil ornitolog. Tak jsem si říkala, to to dopadne. Pan ředitel muzea mne poslal jakoby na zkušenou, abych viděla také nějakou jinou knihovnu, jela jsem do Benešova. Na čtrnáct dní, byla to taková praxe. A teprve tehdy jsem viděla pořádnou knihovnu. Dnes se to zdá směšné, ale byl to obrovský rozdíl a mne se v Benešově moc líbilo. A pak jsem hrozně toužila do Benešova jít. Tak dlouho jsem na to myslila, až jsem odešla po dvou letech z muzejní knihovny. V Bystřici u Benešova byla vlastně první středisková knihovna. Střediskový systém se zaváděl asi roku 1965. Po dvou měsících mě z benešovské knihovny převelili právě tam, do Bystřice. A byla jsem tam daná s tím, že to má být pro mne čest, že mohu být v takové knihovně. Že si budu budovat knihovnu jak budu chtít, vše od začátku – výměnný fond… To byla také knihovna, která byla v budově postavené jako památník obětem první světové války. Takže na půlce byla hasičská zbrojnice, a na druhé knihovna. A ta už tenkrát měla ústřední topení vedené z podniku Java. Byl to malý domek, snad tam dodnes stojí. Vždy 9. května tam dávali věnec. Takže já jsem klopítala přes ten věnec do knihovny. Byly tam polní podmínky. Kromě topení tam už nebylo nic. Tak jsem začínala. Dělala jsem přírůstkový seznam, prostě vše od začátku. Tam jsem byla také dva roky a mezitím jsem se provdala, byla jsem na mateřské a odstěhovala jsem se do Kladna.
69
Byla jsem metodičkou. Jak vypadaly knihovny tenkrát a jak vypadají dnes, to se nedá srovnat. Knihovna byla všude, knihovníci pracovali dobrovolně, bez nároku na odměnu. Chodili jsme pěšky, pamatuji si na výlety, kdy když jsme chtěli spojit dvě knihovny, tak jsme z té jedné šli lesem do té druhé, aniž jsem znala cestu. A nebo si pamatuji na knihovnu, která byla v kůlně. Nikam se nevešla, nebyl na ni prostor, tak jí měl knihovník v kůlně ve skříni. Tenkrát byly spisy hlavně marxismu-leninismu, to muselo být všude, povinná četba, v modrém, či v hnědém papíře. Ten pán to měl ve skříni – kromě skříně tam měl i motorku - a protože tam nebyla podlaha, tak on měl vykopaný „příkop“ – protože skříň byla vysoká – měl ji zasazenou na udusané hlíně. Knihy neměl až u země, byly výš. To byl takový můj největší knihovnický zážitek. Byly jsme pro to tehdy zapálené, dělaly jsme to s láskou. To byly začátky. Pak se to začalo rozvíjet – a to bylo to nejlepší období. Střediskové knihovny si vše hlídaly sami, byly to profesionálové, udělal se plánek, jedna knihovna v obci katalogizovala, ostatní přidružené o které se staraly. Dávaly jim výměnné fondy, měnily jim knížky, staraly se jim o fond s tím, že dělaly třeba prověrku fondu, kontrolovaly jim přírůstkové seznamy. Pořád to bylo čím dál lepší. Knihovnice se vypracovaly a bylo vše zaběhnuté. V osmdesátých letech jsem byla dva roky v půjčovně, kde mě to bavilo. Na to vzpomínám ráda. Po revoluci přešly knihovny pod obce, soutěž Budujeme vzornou lidovou knihovnu byla zrušena. Přesto si myslím, že problémy v malých vesnických knihovnách jsem pořád stejné i po těch čtyřiceti letech. Zrovna jsme řešili problém, naším požadavkem bylo vytvořit těmto knihovnám jednoduché statistiky. Nakonec musejí vyplňovat papíry s mnoha údaji, ve kterých se nikdo nevyzná a my to pak musíme opravovat. Knihovníci si tam vymýšlí, což já poznám, nebo to vůbec nevyplní. A já se musím složitě dovolávat a vyptávat. Další problém, který se mi zdá řešitelný, je internet ve vesnických knihovnách. V takových knihovnách o deseti čtenářích, které většinou ani nefungují, nemá smysl zařizovat internet. Hrozí jim zrušení. Jsou tu snahy za každou cenu je
70
nechat fungovat. Myslím si, že to nemá smysl. Knihovna pokud funguje, pak ano. Ta, která nefunguje a je nevyužitá, tu bych zrušila. To jsou věci praxe. Asi jsem profesionálně deformovaná. Kamkoli přijedu, jdu se podívat, jakou tam mají knihovnu. Přesto kdybych se měla znovu rozhodnout, knihovnictví bych si nevybrala. Mám ráda přírodu, nějaký příbuzný obor by mne bavil. Něco, kde by byla vidět má práce. Knihovnu mám vlastně jako koníčka už od sedmnácti let. Změna by byla podle mého názoru dobrá. Zajímám se o výtvarné umění, i když nejsem nadaná. Uměla bych si život představit i jinak. Tenkrát jsme byly mladé a plné ideálů.
71
Evidence výpůjček Prohlášení: Dávám svolení k půjčování této bakalářské práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury.
V Kladně, 2. 5. 2008 Adéla Pinterová
Jméno
Katedra / Pracoviště
Datum
72
Podpis