UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví
Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví
Lucie Daňková
INFORMAČNÍ ARCHITEKTURA Návrh řešení pro konkrétní firmu (instituci) Bakalářská práce
OLOMOUC 2008
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Helena Kučerová Oponent bakalářské práce: Datum obhajoby: Hodnocení:
2
3
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Olomouci 10. května 2008 ................................................................................................................................................... podpis studenta
4
Poděkování: Děkuji PhDr. Heleně Kučerové za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní této práce poskytla.
5
Identifikační záznam DAŇKOVÁ, Lucie. Informační architektura : návrh řešení pro konkrétní firmu (instituci). [Information achitecture : concept of solution for a specific firm]. Olomouc, 2008-05-10. 48 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Helena Kučerová.
Abstrakt Bakalářská práce analyzuje webové stránky organizace International Society of Food, Agriculture and Environment – „ISFAE“. V práci jsou uvedeny a rozebrány obecné termíny, které se vztahují k informační architektuře webové stránky. Druhá část se podrobně zabývá organizačním a označovacím systémem webové stránky, rozebírá tělo a design informační architektury. Obecná teorie je vždy aplikována na konkrétní instituci („ISFAE“). Na konci práce jsou předkládány návrhy na změnu webové stránky „ISFAE“.
Klíčová slova informační architektura, informační architekt, International Society of Food, Agriculture and Environment (ISFAE), World Wide Web
6
Obsah Předmluva...................................................................................................................9 1 Úvod........................................................................................................................11 1.1 Definice pojmu Informační architektura........................................................11 1.2 Definice pojmu Informační architekt.............................................................12 1.3 Vývoj Informační architektury......................................................................13 1.4 Problematika Informační architektury...........................................................15 1.5 Pomocné disciplíny........................................................................................17 1.6 International Society of Food, Agriculture and Environment ......................20 2 Tělo Informační architektury .................................................................................21 2.1 Organizační systém........................................................................................23 2.1.1 Organizační schéma..................................................................................25 2.1.2 Organizační struktura ...............................................................................28 2.2 Systém značení...............................................................................................31 2.2.1 Textové odkazy.........................................................................................32 2.2.2 Vizuální značení........................................................................................35 3 Design webové stránky s aplikací na IA.................................................................36 3.1 Struktura hlavní webové stránky „ISFAE“....................................................37 3.2 Formát webové stránky „ISFAE“..................................................................39 4 Návrh řešení............................................................................................................41 Závěr.........................................................................................................................45 Použitá literatura.......................................................................................................46 Přílohy.......................................................................................................................48
7
Předmluva Tématem této bakalářské práce je informační architektura webových stránek. Námět mě zaujal, protože je velmi aktuální a poměrně nový. Zároveň mi umožnil aplikovat nastudované teoretické znalosti na konkrétní případ. Práce se týká nejen informační vědy, ale také knihovnictví, protože webové stránky připomínají knihovnu a její uspořádání. Odborníci informační architektury často používají knihovnu jako předlohu dokonalého a precizního organizování informací. Cílem bakalářské práce je aplikování informační architektury (dále jen IA) na konkrétní instituci. Posouzení aktuálního stavu IA v této instituci, rozebrání jednotlivých částí instituce v rámci IA a návrh vylepšení IA v této organizaci. Zkoumanou institucí je společnost zabývající se potravinami, zemědělstvím a životním prostředím v Helsinkách - Society of Food, Agriculture and Environment „ISFAE“. V této instituci jsem absolvovala svou čtyřměsíční zahraniční praxi. Bakalářská práce je zpracována především na základě anglického originálu knihy Petera Morvilla a Louise Rosenfelda „Information Architecture for the World Wide Web“. Dalšími informačními zdroji jsou články z odborných webových stránek zabývajících se Informační architekturou webových stránek. V českém jazyce není mnoho relevantní literatury s touto tématikou. V práci uvádím významné termíny i v anglickém znění. Práce je rozdělena do několika kapitol. V úvodní kapitole definuji základní pojmy a problematiku informační architektury webové stránky. Druhá kapitola se zabývá tělem informační architektury webové stránky „ISFAE“. Toto téma je velmi rozsáhlé a zahrnuje mnoho podkapitol. Ve své práci jsem zanalyzovala dvě z pěti stránek obsahu informační architektury. Podrobně jsem se zabývala organizačním systémem a systémem označení webové stránky „ISFAE“. Třetí kapitolu věnuji designu webové stránky. Text je doplněn řadou ukázek webových stránek „ISFAE“. V další části je vloženo několik návrhů na vylepšení a změnu hlavní webové stránky instituce. Na závěr práce
vkládám
přílohy
zobrazující
konkrétní
ukázky
dané
problematiky.
V bakalářské práci používám metodu citování literatury pomocí průběžných
8
poznámek. Bibliografické záznamy citovaných zdrojů jsou abecedně řazeny a citovány podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.
9
1 Úvod 1.1 Definice pojmu Informační architektura V digitálním světě patří informační architektura k základním pojmům. Tento fakt je způsoben především informační explozí, což potvrzuje nepřehlédnutelný nárůst výskytu webových stránek, elektronických konferencí, E-commerce a dalších komunikačních prostředků. Existuje více definicí informační architektury (dále jen IA). Jedna z nich popisuje informační architekturu jako umění a vědu organizování informací tak, aby byly efektivně uspokojeny informační potřeby uživatelů.1 Oproti tomu Andrew Dillon definuje IA následovně: „Informační architektura je termín, který se používá na popis designu, implementace a hodnocení informačního prostoru, který je lidsky a sociálně akceptovaný budoucími potenciálními zájemci."2 Avšak za jednu z nejucelenějších definicí je pokládána definice Louise Rosenfelda a Petera Morvilla.3 K této definici se přiklání také Institut informační architektury.4 Informační architekturu je charakterizována v následujících bodech: • strukturní design sdíleného informačního prostředí organizace • označování, hledání navigačního systému uvnitř webových stránek a intranetu • formulace informačních produktů umění a vědy • používání a vyhledávání informací v digitálním světě Dále uvádějí, že tato definice není konečná. Věda o informační architektuře se stále vyvíjí. Lze definovat jádro oboru, ale není jednoduché určit jeho přesné hranice.
1
HAGEDORN, K., Information Architecture Glossary, s. 6.
2
DILLON, A., Information architecture in JASIST: Just Where Did We Come From?, s. 821.
3
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 4.
4
http://iainstitute.org/en/about/our_mission.php
10
1.2 Definice pojmu Informační architekt Podle Richarda Wurmana úkolem informačního architekta je sběr, prezentování a organizování informací, které slouží určitému cíli. Tuto specifickou pozici definuje takto: „Jednotlivec, který organizuje předlohu v datech, transformuje ji z komplexní do přehlednější. Osoba, která vytváří strukturu nebo mapu informací umožňující, aby se v ní uživatelé jednoduše orientovali a našli cestu k poznatkům 21. století, které řeší problémy organizování informací tak, aby byly pochopitelné a srozumitelné“. 5 Většinu z těchto úkolů je možné přisoudit i profesi knihovníka. Toto tvrzení dokládá i fakt, že již první knihovníci se snažili efektivně zpřístupnit informace široké veřejnosti. V roce 1991 definoval toto povolání Andrew M. Cohill v knize Info Architecture and the Design Process takto: „Systém designu je mnohorozměrný proces, který vyžaduje nový druh projektového manažera,
informačního architekta, který má
znalosti a zkušenosti rozvíjet informační struktury, které vytvářejí mnohanásobné stupně a úrovně vzájemného ovlivňování mezi lidmi, stroji a fyzickým prostředím."6 Profese informačního architekta plní mnoho funkcí. Objasňuje poslání a představy webových stránek, stává se komunikačním prvkem mezi potřebami organizace a uživateli. Rozhoduje o tom, jaký obsah a funkce bude stránka zahrnovat. Specifikuje způsob, jakým budou uživatelé vyhledávat informace na stránce. Například: organizace stránky, navigace, vyhledávací systém a označování. Plánuje, jak bude stránka vyhovovat změnám a růstu v budoucnu.
5
WYLLYS, R. E. Information Architecture.
6
COHILL, M. What is an Information Architect.
11
1.3 Vývoj Informační architektury Informační architektura se v rámci disciplín informačního a knihovnického oboru začala rozvíjet poměrně pozdě. Rozvoj informační architektury jako samostatné vědní disciplíny vyplynul z poznatků informačního designu a managementu, které byly dlouhou dobu považovány za jádro informační vědy.7 Pojem informační architektura formuloval jako první Richard Wurman 8, americký architekt a grafický designer v roce 1976 na národní konferenci Amerického institutu Architektů (the National American Institute of Architects Convention) AIA.9 Termín informační architektura původně označoval spíše obor, který dnes nazýváme informační design. To potvrzuje fakt termín informační architektura vymyslel R. S. Wurman, původní profesí architekt a člen Amerického institutu grafického umění (American Institute of Graphic Arts) – AIGA.10 Wurmanovy vize zůstaly skryty až do doby, kdy se rozšířilo používání Internetu (World Wide Webu). Následovně používání tohoto termínu přešlo mimo jiné také do oblasti webového designu, kde si ho přisvojili experti na webový design a uplatnili ho ve výstavbě vysoce složitých webových stránek jako řešení potřeby naleznout cestu komunikace a sdílení společných digitálních dat. Je zajímavé sledovat proces proměny významu termínu tj. informační architektury v průběhu několika desetiletí oproti původnímu konceptu v dnešní chápání IA. Vznik nové samostatné disciplíny označované jako informační architektura se datuje od roku 2000, kdy se konala konference, kterou pořádala organizace Americké společnosti pro informační vědu a technologii (American Society for Information Science and Technology) – ASIS&T11 v Bostonu. Od tohoto roku se tato konference koná každoročně. V návaznosti na ASIS&T vznikla v roce 2002 dobrovolná nezisková organizace s názvem Institut informační architektury (The Information Architecture Institute) - IAI.12 Tvoří jej přes 4 000 informačních specialistů z více než padesáti zemí. Tato společnost podporuje jednotlivce i samotné organizace působící v oboru designu. Poskytuje vzdělání, 7
http://dlist.sir.arizona.edu/1298/
8
http://www.wurman.com/rsw/index.html
9
http://www.aiaconvention.com/live/61/
10
http://www.aiga.org/
11
http://www.asis.org/
12
http://iainstitute.org/
12
možnost profesionální výměny zkušeností a dovedností. Podporuje nejen osobní, ale i profesionální růst členů a jejich příležitost k rozšíření znalostí a schopností.
13
1.4 Problematika Informační architektury Každý den tisíce lidí tráví mnoho hodin u počítače a prohledávají webové stránky. Každý, kdo pracuje s internetem, si velmi dobře uvědomuje, jak důležitá je přehlednost webové stránky. Důležitou roli zde hraje čas, který strávíme hledáním. Někdy se stane, že požadovanou informaci nenajdeme, a to nejen kvůli nepřehlednosti webové stránky, ale také kvůli mnoha chybám, kterým by se dalo zabránit důkladným promyšlením IA. Informační architektura šetří čas uživatele stránky. Rozvoj systémů používajících informační architekturu je založen na poznatcích a metodách následujících faktorů:13 vzájemné ovlivňování jednotlivých systémů, analýza úkolů, organizační a sociální dopad technologií, přirozenost a proces designu, přirozenost jeho použití a komunikace. Tak jako budovy navržené architekty jsou různé, tak i webové stránky se od sebe liší. Někde se cítíme příjemně, útulně, a odněkud se snažíme co nejrychleji utéci. Tak mohou působit i webové stránky. Tak jako různé budovy slouží k různému užití, tak by i webové stránky měly být budovány pro různé uživatele a různé účely. Některé webové stránky se využívají ke hledání informací, jiné stránky se používají ke vzdělávacím účelům, na dalších můžeme nalézt inspiraci k relaxaci, např. počítačovou hru. Každá webová stránka má své specifikum, svůj účel a je určena pro jiný okruh uživatelů. Abychom porozuměli informační architektuře webových stránek, měli bychom si uvědomit, co nám jako uživatelům webových stránek vadí, a naopak, co se nám líbí a proč. 14 Nejčastějším případem špatné výstavby webové stránky je, že samotná organizace stránky neumožňuje uživateli rychle a efektivně nalézt požadovanou informaci. Takové stránky jsou nepřehledné, chybí jim seznam nebo přehled, podle kterého bychom se řídili. Většinou samotný navigační systém není propracovaný. Další chybou může být grafika a celková úprava webové stránky, která působí chaoticky a způsobuje nepřehlednost stránky. Ztrácíme se v graficky nezvýrazněném textu, 13
http://www.asis.org/Conferences/Summit2000/dillon/sld002.htm
14
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 13.
14
nebo naopak v použití příliš mnoho grafických efektů. Někdy se stává, že tvůrce stránky a uživatel si nerozumí i přesto, že mluví stejným jazykem. Autor může používat příliš odborné názvy a běžný uživatel si s nimi neví rady. Proto by mělo být vždy jasné, kdo bude potencionálním uživatelem stránky. Bohužel i dnes, více než deset let od doby, kdy se internet začal používat pro široké společenství lidí, se stává, že najdeme stránku, která není zcela dokončena, odkazy nejsou aktivní i přesto, že se tak tváří, nebo nás odkážou jinam, než je uvedeno. Častým případem bývá i přemístění stránky a nefungující server. S uvedenými příklady špatných webových stránek, plných nedostatků, se běžný uživatel internetu setkává velmi často. Takové stránky většinou okamžitě opouští a snaží se najít stránky „přitažlivější, příznivější a přátelštější“. Jaká kritéria by webové stránky měly splňovat? Při zpracování webových stránek by se mělo dbát nejen na jejich obsahovou a informativní kvalitu, ale především na jejich estetickou úroveň a grafické zpracování. Stránky by tak na první pohled měly působit příjemně a přitažlivě. Jestliže jsou splněna tato kritéria, uživatel se koncentruje na uvedenou informaci, což je pro webové stránky primární. Každý uživatel si přeje používat webové stránky, které mu umožní rychle a efektivně vyhledat potřebné informace v každodenním životě, např. informace o jízdních řádech. Uživatel si proto vybírá stránky, které jsou přehledné a splňují všechny požadavky kladené na webovou stránku. Pak se jedná o stránky, jejichž IA je na vysoké úrovni, obsahují dokonalý navigační systém, organizační schémata, seznam apod. Všechna zmíněná pozitiva a negativa můžeme zařadit do tří základních oblastí:
15
První okruh tvoří technika a odbornost, tzn. efektivní používání interaktivity, šířka frekvenčního pásu monitoru aj. Druhý okruh tvoří pohled a pocit tzn. kompletní estetika a funkčnost. A třetí formuje vše ostatní, tedy nalezení informací stránky, navigace. Všechny tyto poznatky nám poukazují na důležitost studia IA. S nárůstem populace, stoupá počet potenciálních uživatelů informačních technologií. Všude se setkáváme s využíváním webových stránek. Bude stále více důležitější najít rychle a jednoduše požadovanou informaci. Například v krizových situacích nebo v ohrožení.
15
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 10.
15
1.5 Pomocné disciplíny Informační architektura využívá mnoho disciplín16, které používá jako svou oporu. Každý, kdo pracuje v oblasti IA, by měl umět kombinovat základní schopnost rozumět perspektivám jiných disciplín se speciálními dovednostmi ve vizualizaci, organizaci a odkazováním na informace. Jednu z těchto disciplín reprezentuje grafický design. Mnoho odborníků, kteří publikují o IA, kteří ji praktikují, jsou často grafičtí designéři z oboru. Grafický design je více než produkce obrázků. Je to vytváření vztahu mezi obrazovými elementy a celkovou kompozicí. Grafičtí designéři se tradičně zaměřují na architekturu individuálních stránek informací, což může způsobit určité nedostatky při tvorbě webových stránek. Další pomocnou disciplínu zastupuje
informační věda a knihovnictví. Umožňuje přístup
k informacím bez informačních systémů. Knihovníci jsou profesionálové, věnující práci hledání, prohledávání a vytváření rejstříků. Nyní již knihovníci mohou konstatovat, že jejich odborná znalost si žádá jiné poskytnutí přístupu k tištěným informacím uložených v tradičních knihovnách. Tím se stává knihovnictví disciplínou využívající IA jako důležitou oporu a zdroj odborných znalostí. Dalším oborem ve výčtu, ze kterého IA rovněž čerpá, je žurnalistika. Žurnalisté, tak jako knihovníci organizují informace, avšak v rozdílném uspořádání. Máme-li na webu rychle se měnící informace, potom novinář má skvělý cit, jak nejlépe tyto informace organizovat a doručit. Novináři jsou také výborní kandidáti pro vytváření architektury stránek, neboť jejich kvalifikace jim umožňuje být velice precizní při úpravě obsahu. Dalšími odborníky, kteří mohou pomoci svým technickým pohledem na IA, jsou odborníci technického zaměření. Inženýři jsou experti v testování a hodnocení toho, jak systém pracuje. Měří, jak dlouho trvá uživatelům naučit se pracovat se systémem, najít v něm informace a počet chyb, které se vyskytnou při cestě k určenému cíli. Z pohledu uživatelů jsou inženýři vysoce kvalifikovaní odborníci s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti IS. Marketingoví specialisté rozumí publiku a dovedou efektivně zhodnotit význam zprávy pro různé typy publika. Posuzují, jak je zpráva prezentována. Je třeba si rovněž uvědomit, že hlavní úlohou marketingu je prodej produktů a zviditelnění značky na trhu, avšak pomoc uživateli najít v široké nabídce produkt, který hledá, by mělo být nezbytnou součástí tohoto povolání. 16
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide, s. 16-18.
16
Výše jmenované disciplíny a profese nám ukazují rozdílný pohled na informační architekturu. Je tedy možné konstatovat, že všechna tato hlediska pomáhají vytvářet kvalitní informační architekturu webových stránek. Naše porozumění světu je podmíněno tím, jak jsme schopni organizovat informace. Náš klasifikační systém zobrazuje sociální a politické pohledy. Dokážeme rozlišit, kdo je bohatý a kdo chudý. Stejně tak IA organizuje informace, aby lidé mohli najít správnou odpověď na své otázky. Podporuje prohledávání i přímé hledání. Cílem IA je použít organizaci informací a odkazovací systém vnímavě, s ohledem na uživatele. Web poskytuje skvělé flexibilní prostředí. Je možné použít organizační systém s obsahem informací a vymazat fyzické limity tištěného světa. V moderní době se setkáváme s organizováním informací skrze poznatky získané v knihách a uložené v knihovnách. Tabulka č. 1 poukazuje na rozdíly mezi tištěnými informacemi a webovými stránkami. Tabulka č. 1 Rozdíl mezi knihou a webovou stránkou17 IA koncept
Kniha
www
Složka, díl
Obálka, autor, kapitoly,
Hlavní stránka, navigační
název knihy, stránky,
okraj, spojení, obsahová
obsah, čísla stránek
mapa, seznam stránek, hledaní
Velikost
Dvourozměrné stránky
Multirozměrné informační
reprezentované
místo s hypertextovou
v jednom lineárním
navigací
za sebou jdoucím pořadí Hranice
Hmatatelné a ohraničené
Nehmatatelné, s neurčitými
s jasným začátkem
hranicemi které odkazují na
a koncem
informace na další stránce
Z výše uvedené tabulky nám vyplývá, že IA splňuje podobné role jak u knihy, tak i u webové stránky. Tabulka č. 2 prezentuje rozdíl mezi knihovnou a webovou stránkou.
17
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 6.
17
Tabulka č. 2 Rozdíl mezi knihovnou a webovou stránkou18 IA koncept
Knihovna
www
Účel
Poskytování přístupu
Poskytování přístupu
k informacím ve sbírce
k informacím, prodávaným
formálně publikovaných
produktům, provádění
dokumentů a databází
transakcí, ulehčení spoluprací
Různorodost
Centralizace
Různorodá sbírka knih,
Různorodost typy médií,
časopisů, hudby,
dokumentů a formátů
softwaru, databází
složek
Centralizovaná činnost
Decentralizované operace
uvnitř jedné nebo více
udržované nezávisle
fyzických budov
na sobě
Rozvoj IA dává knihovnám mnoho výzev. Knihovnictví je relativně velmi dobře definované prostředí pro uplatnění IA. Ale virtuální prostor je více flexibilní než fyzický, a tím může být více komplexní.
18
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 7.
18
1.6 International Society of Food, Agriculture and Environment ISFAE19 je vědecká společnost, která se věnuje aktivitám týkajícím se oblasti potravin, výživy, zemědělství a životního prostředí. Společnost byla vytvořena v roce 2000 a formálně založena 5. května 2003. ISFAE je jedna z předních světově nezávislých společností zabývající se výživou, zemědělstvím a životním prostředím. Vytváří a dodává kompletní a efektivní informace pro vědecké výzkumy a objevy. Cílem této společnosti je umožnit vědcům, studentům, profesionálům nebo rozhodujícím tvůrcům publikovat nedávné objevy ve vědeckém časopise Journal of Food, Agriculture and Environment (JFAE). Spolupracuje s několika školami, univerzitami a institucemi, které se zabývají oblastí jídla, výživy, zemědělství a životního prostředí v rámci IT, marketingu a komunikace. Tato vědecká společnost je hrdá na vysokou kvalitu servisu a má pověst důvěryhodné a spolehlivé společnosti. Ve své práci se zaměřím na analýzu informační architektury webové stránky této organizace.
19
www.isfae.org
19
2 Tělo Informační architektury Mnoho organizací, firem a obchodů bojuje s nesčetným množství dat, které chtějí zveřejnit na své webové stránce. Jak
zveřejnit informace, aby byly přehledné
a dostupné uživatelům a jak nejlépe usnadnit přístup uživatelů k těmto informacím může pomoci vyřešit implementace informační architektury. V příloze uvádím základní schéma informační architektury (viz. příloha č. 1). Informační architekturu webové stránky bychom mohli rozdělit na: • Tělo, nebo-li struktura • Povrch, nebo-li vzhled informační architektury Tělo informační architektury tvoří čtyři základní komponenty. 20 Tyto prvky jsou „viditelné“: • Organizační systém (Organization systems) – prezentace a kategorizace informací na stránce • Systém označení (Labeling systems) – charakteristika možností stránky a třídění srozumitelným jazykem pro uživatele • Navigační systém (Navigation systems) – pomoc uživateli pohybovat se skrze obsah stránky • Vyhledávací systém (Searching systems) – vyhledávání informací Tyto elementy většinou rozpoznáme na webové stránce na první pohled. Někdy není jednoduché tyto prvky na stránce přesně určit. S některými se uživatelé setkávají denně.
20
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 49.
20
Na webové stránce se nachází neviditelné prvky21, které na první pohled neregistrujeme, a které tvoří pozadí webové stránky a významně ovlivňují ostatní části těla informační architektury. Těmito prvky jsou: • Tezaurus (Thesauri) • Kontrolovaný slovník (Controlled vocabularies) • Metadata • Algoritmus (Algorithms)
21
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 52.
21
2.1 Organizační systém Každý člověk si po celý život vytváří svůj klasifikační systém. Dokážeme zhodnotit, kdo je bohatý a kdo chudý, kdo je hloupý a kdo chytrý. Klasifikujeme proto, abychom lépe pochopili svět, který odráží sociální a politické pohledy. Způsob, jakým si organizujeme a třídíme informace kolem nás, nám pomáhá pochopit dění kolem nás.
Informační architektura by měla organizovat informace tak, aby lidé našli odpověď na své otázky, které si kladou při návštěvě webové stránky. Webové prostředí je velmi flexibilní, bez limitů fyzického světa. Informační architektuře se tak nabízí mnoho možností jak dosáhnout úspěchu.
Jako vzor pro vytváření informační architektury je předkládána knihovna. V knihovně musí být také vše dokonale uspořádané tak, aby čtenář neměl problémy jakýkoliv dokument najít. Klasifikuje, katalogizuje a pomáhá najít informace, které návštěvník knihovny hledá. Tak by měla být zorganizována i IA. Avšak IA má výhodu oproti knihovně: webová stránka nemá žádné limity.
Jedním z častých jevů, který se objevuje na webových stránkách, je mnohoznačnost jazyka. Proto bychom měli velmi pečlivě vybírat slova k vyjádření informací, které na webové stránce chceme prezentovat. Dalším znakem webové stránky je různorodost zdrojů. Můžeme najít různé formáty dokumentů na různých médiích nebo mnoho článků z jednoho časopisu, mnoho čísel časopisu nebo dokonce celé databáze časopisů. V takovém množství je důležité se neztratit. Dalším úkazem jsou rozdílné perspektivy. Musíme mít stále na paměti, kdo bude stránky používat. Uživatelé se lišit věkem, úrovní vzdělání, rozsahem informační potřeby, avšak všichni by měli mít stejnou šanci najít hledané informace.
22
Správné organizování informací na webové stránce a intranetu je základ úspěchu. Organizační systém tvoří organizační schéma a organizační struktura.22 • Organizační schéma23 definuje společné charakteristiky položek v obsahu a ovlivňuje logické seskupování těchto jednotek. • Organizační struktura24 definuje typy vztahů mezi položkami obsahu a skupinami.
22
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 58.
23
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 59.
24
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 69.
23
2.1.1 Organizační schéma Každý den se setkáváme s různými schématy. Hledáme telefonní číslo v telefonním seznamu nebo se snažíme najít určitou věc v supermarketu. Některá schémata je jednoduché použít a k některým potřebujeme předem určité znalosti. Organizační schémata dělíme do dvou skupin: a
Přesné organizační schéma (Exact Organization Schemes)25
b
Mnohoznačné organizační schéma (Ambiguous Organization Schemes)26
Ad a) Přesná organizační schémata Příkladem přesného organizačního schématu může být telefonní seznam. Toto schéma rozděluje informace do přesně definovaných sekcí. Nevýhodou tohoto schématu je, že vyžaduje po uživatelích vědět přesně, co hledají. • Abecední – př. encyklopedie, slovníky, telefonní seznamy, knihkupectví, knihovny. Slova organizovaná abecedně podle jmen nebo oddělení • Chronologický – př. archiv vydání tisku. Seřazení podle data • Geografický – zde je nejdůležitější charakteristickou informací místo
25
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 59.
26
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 61.
24
Ad b) Mnohoznačné schéma Mnohoznačné schéma rozděluje informace, které vzdorují jakémukoli definování. Mohou být obtížně použitelné, ale jsou často zajímavější a efektivnější než přesné organizační schéma. Toto schéma je užitečné, nevíme-li, co přesně hledáme. Úspěch tohoto schématu závisí na kvalitě schématu a na pečlivém umístění jednotlivých pojmů ve schématu. Mnohoznačná schémata mohou být trojího typu: • Organizování informací podle tématu (Topic) Organizování informací podle tématu nebo předmětu je nejpoužívanější. U tohoto schématu je důležité přesně definovat rozsah obsahu. • Organizování informací na základě metafory (Metaphor) Organizování informací na základě metafory může představovat přítěž s mnoha limity. Toto schéma se obyčejně využívá, potřebujeme-li uživateli pomoct porozumět něčemu novému. • Hybridní schéma (Hybrids) Hybridní schéma. Navržením jednoduchého schématu dosáhneme uživatelského porozumění. Uživatel jednoduše pozná organizaci informací podle tématu nebo podle specifikace uživatelů. Není dobré míchat mnoho schémat dohromady, jako například organizování podle abecedy, času a tématu dohromady. Tam, kde musí být mnohonásobné prvky na jedné strance, měli bychom promyslet celistvost jednotlivých schémat.
25
Hlavní webová stránka organizace ISFAE využívá mnohoznačné hybridní schéma. Obrázek č. 1 Organizační schéma. Titulní webová stránka ISFAE
První stránka nabízí dvě základní možnosti a jednoznačně specifikuje uživatele: Uživatele, kteří hledají informace o společnosti „Society of Food, Agriculture and Environment – Internationa Society of Food, Agricultural and Environment“ (ISFAE) Uživatele, kteří hledají informace o publikacích této organizace - WFL vydavateli „World Food and Library Publisher“ (WFL Publisher)
26
2.1.2 Organizační struktura Organizační struktura formuje vzhled stránky. Struktura stránky vymezuje základní směry, kterými mohou být uživatelé navigováni. Webové stránky aplikují tyto typy organizačních struktur: • Hierarchie (the Hierarchy) • Databázově orientovaný model (the Database Oriented Model) • Hypertext (Hypertext)
Hierarchie Správně sestavená hierarchie27 webové stránky je základem Informační architektury. Hierarchii webové stránky si můžeme představit na základě modelů, které nás obklopují v běžném životě. Například hierarchie pracovních pozic v práci. Hierarchie webové stránky by měla být uspořádána pro rychlou a jednoduchou orientaci a obsluhu. Uživatel by měl získat informace maximálně na třetí úrovni hierarchie webové stránky, jinak se pro něj stane stránka nepřehledná, nezajímavá a rychle ji opustí. První hlavní stránka dané webové adresy se stává nejdůležitějším rozhraním pro uživatele. Musí jí být věnována pečlivá pozornost. Webová stránka ISFAE využívá mnohoúrovňové hiearchie. Obrázek č. 2 Ukázka úrovní hierarchie webové stránky ISFAE 1. úroveň
27
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 69.
27
2. úroveň International Society of Food, Agriculture and Environment Welcome to WFL Publisher
3. úroveň (a další úrovně)
Databázově orientovaný model Databáze28
představuje
nástroj
pro
shromáždění
a
uspořádání
informací.
Toto uspořádání dat nám umožňuje rychlé a jednoduché vyhledávání a získávání informací. V tomto modelu jsou důležitá metadata, která hrají hlavní roli v propojení Informační architektury a vzhledu databázového schématu. Databázově orientovaný model nám umožňuje hledání, prohledávání, filtrování a propojování. Hypertext Hypertext29 používá nepřímé strukturování informací. Skládá se ze dvou typů komponentů. První tvoří položky, které jsou navzájem propojené a druhé vytváří samotné propojení těchto položek. Tyto komponenty mohou spojovat data, text, obrázky, video či audio položky a mohou být propojeny ve struktuře hierarchie. Tato struktura poskytuje velkou flexibilitu. Nevhodná aplikace bez vhodných souvislostí ztrácí přehlednost. Webové stránky organizace ISFAE, využívají doplňkové struktury hypertextu založené na hierarchickém modelu organizační struktury.
28
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 73.
29
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 75.
28
Organizace ISFAE prezentuje a kategorizuje informace na své stránce, využitím mnohoznačného hybridního organizačního schématu a hierarchického modelu organizační struktury s hypertextem. Hlavní stránka rozděluje uživatele do dvou hlavních skupin. První skupina se zajímá o společnost ISFAE jako organizaci. Druhá skupina hledá informace WFL vydavateli. Ve druhé úrovni hierarchie organizační struktury obou skupin najdeme stejný základ možných informací, což poskytuje uživateli přehled a souvislost jednotlivých informací na stránce. Obrázek č. 3 Mnohoznačné hybridní organizační schéma a hierarchický model organizační struktury s hypertextem
29
2.2 Systém značení Značení30 na webové stránce přináší rozsáhlejší prezentaci informací. Cílem značení je komunikovat efektivně, tzn. zprostředkovávat určité informace bez nutnosti procházet celý obsah webových stránek. Základ systému tvoří mluvený jazyk. Nesprávné značení je pro uživatele nepřehledné a ztěžuje vyhledávání. Komunikace s webovou stránkou nám nepřináší zpětnou vazbu. Při osobní komunikaci na nás působí gestikulace, mimika, tón hlasu a jiné neverbální prostředky. Tyto projevy nám při komunikaci s webovou stránkou nahrazuje systém značení. Měl by být pro návštěvníky stránky srozumitelný a lehce pochopitelný. Komunikace s uživatelem začíná na hlavní stránce. Ta nás upozorňuje na důležité odkazy dvojího typu: • Textové31 • Obrazové32
30
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 82.
31
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 86.
32
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 97.
30
2.2.1 Textové odkazy • Kontextové odkazy (Contextual) - odkazy na informace jiné stránky nebo na místo s informacemi na té samé stránce • Značení pomocí záhlaví (Headings) – odkaz, který jednoduše popisuje obsah stránky • Značení uvnitř navigačního systému (Labels within navigation system) • Volby navigačního systému (Navigation systems choices) – odkazy, které reprezentují možnosti navigačního systému • Seznam termínů (Index terms) – klíčová slova, značky, hlavní předměty, které reprezentují obsah pro vyhledávání
Kontextové odkazy Kontextové odkazy popisují hypertextové spojení uvnitř struktury dokumentu. Nejsou založeny na systému nebo na hierarchii webové stránky, ale opírají se o obsah. Jsou přímé a jednoznačné. Autor těchto odkazů určuje co a kam chce odkazovat. Značení pomocí záhlaví Odkazy jsou použité jako záhlaví. Záhlaví popisuje, označuje informace, které jej následují. Záhlaví jsou tvořena buď hierarchicky uvnitř textu, nebo postupně. Hierarchická záhlaví jsou většinou zvýrazněna i vizuálně pomocí číslování, barev, velikosti písma a stylů. Pořadí záhlaví je tvořeno postupně krok za krokem. Uživatel je tak naváděn v určitém pořadí, krok po kroku. Na stránce může být uvedeno jen značení, které charakterizuje text, který bude následovat. Efektivní značení pomocí záhlaví uživatelům radí kde začít, co bude následovat a jak a kam text směřuje. Toto značení je systematičtější než značení kontextuální. Značení uvnitř navigačního systému Vhodné značení uvnitř navigačního systému pomáhá uživatelům rychle dosáhnout vytyčené cílové informace. Tvůrce webové stránky vybírá z velkého množství
31
termínů. Značení v rámci jedné webové prezentace se používá vždy stejné. Využívá se k tomu stejné barvy, stejného typu písma a stejného umístění. Existuje mnoho termínů, uvádím nejužívanější: • Main (Main Page, Home) • Search (Find, Browse ) • Site Map (Contents, Table of contents, Index) • Contact (Contact Us) • Help (FAQ, Frequently Asked Questions) • News (News & Events ) • About (About Us, Who we are, About + jméno instituce) Jednotné značení v celém dokumentu je pro uživatele racionální a usnadňuje a urychluje orientaci.
Na některých stránkách je značení umístěné v horní části webové stránky nebo v boční liště
a vysvětlení je přímo na hlavní strance. Tento způsob vysvětlení je
sice užitečný, ale ztěžuje a zpomaluje orientaci uživatele. Značení by mělo být dostatečně jasné bez nutnosti vysvětlení.
Seznam termínů Termíny tvoří klíčová slova, značky, metadata, kontrolovaný slovník nebo tezaurus. Tyto termíny mohou být použity k popisu obsahu webové stránky. Seznam termínů usnadňuje hledání určité části obsahu webové stránky, slouží jako alternativní zásobník. Organizace ISFAE používá textového značení pomocí záhlaví, které předurčuje následující informace.
32
Záhlaví je zvýrazněno a vystupuje z modré linky. Pro záhlaví jsou použity termíny: • Home • WFL Publisher • ISFAE • Meetings • Education and Training • Services • Advertise • Contact Us Při přiblížení myši k termínům se automaticky nabídnou další volby (viz. příloha číslo 1).
33
2.2.2 Vizuální značení Ikony mohou reprezentovat informace stejně jako slova, dokonce rychleji a jednodušeji, mohou jich být tisíce. Výhodou vizuálního značení je vytváření pěkného estetického a přehledného vzhledu webové stránky. Často bývají obrázky doplněné textem, který uživateli vysvětluje význam daných ikon. Například webová stránka firmy Hebios využívá vizuálního značení pro telefonní kontakt symbolu 33
telefonu.
Organizace ISFAE žádné vizuální značení na své webové stránce nepoužívá.
33
http://www.hebios.cz/
34
3 Design webové stránky s aplikací na IA Design webové stránky je stejně důležitý jako správná navigace nebo fungující odkazy na stránce. Koncepci stránky hodnotí i uživatelé. Posuzují funkčnost, přehlednost a celkový dojem stránky. Působivou stránku navštíví uživatel rád opětovně. Je-li stránka nepřehledná a hledáním informací stráví uživatel mnoho času, stránku opouští. Webové stránky by měly být kvalitní nejen po obsahové a informativní stránce, ale také i po stránce estetické a grafické. Vytvořit příjemné a přitažlivé stránky je součástí kreativního procesu. Návštěvník hledající informace potřebuje přehlednou a fungující stránku k rychlému vyhledání dat. Hlavním cílem vizuálního designu je poskytnout uživateli přesný směr k nalezení informace. Struktura stránky s kombinací efektivního vizuálního designu umožňuje uživatelům rychle pochopit umístění informací a slouží k rychlému zobrazení. Návštěvník by měl dostat při prvním pohledu na stránku jasnou představu o směru k vyhledání dat. Obrázek č. 4 Hlavní webová stránka „ISFAE“
35
3.1 Struktura hlavní webové stránky „ISFAE“ Při pohledu na webovou stránku „ISFAE“ napadá uživatele řada otázek: • Typ společnosti? The World of Food, Environment & Communication • Čím se zabývá? Society of Food, Agriculture and Environment • Komu je stránka určena? This site is for Scientific, Professional & Technical Communities • Vím, co hledám, kde to najdu pomocí odkazu search? = odkaz nám nabízí tři možnosti: Search WFL Publisher Search ISFAE Search WWW • Jaké směry stránka nabízí? Society of Food, Agriculture and Environment WFL Publisher • Kontakt? Adresa: Meri-Rastilantie 3B, FI-00980 Helsinki Finland Telefon/Fax: 00 358 9 75 92 775 Email:
[email protected] Website: www.isfae.org • Druh činnosti? Book price Calendar Assistant needed in our office
36
Employer Advertise with us Link • Počet uživatelů, kteří navštívili tuto stránku? Visitors • Pro uživatele je příjemná nabídka kontaktovat společnost v případě problému nebo nefungujících odkazů. Kindly inform us if the link is broken if file download problems occur. …
Struktura hlavní webové stránky této společnosti je různorodá, nabízí mnoho informací a je v rámci možností přehledná. Některé použité prvky nejsou vhodně aplikované (viz. návrh řešení).
37
3.2 Formát webové stránky „ISFAE“ Vzhled webové stránky zahrnuje diagramy, obsahové modely a řízené slovníky, které napomáhají scelit, spojit přehlednosti.
rozdrobený obsah.
Přispívají k dokonalé
Informační architekti využívají vizualizace ke komunikaci mezi
uživateli a obsahem. Webová stránka by měla poskytovat vícenásobné pohledy na stavbu informací. Digitální informační systém nemůže ukázat vše najednou, k tomu by měly být využity různé techniky.
Vizuální design pracuje se dvěma nejběžnějšími druhy diagramů: • „Blueprints“34 • „Wireframes“35
„Blueprints“ a „Wireframes“ jsou užitečné pro komunikaci v základních rovinách informačního systému struktury prvků s využitím sémantických hledisek jako řízeného slovníku. Diagramy definují: • Části obsahu – co je přesně představuje a jak by tyto části měly být seskupeny a uspořádány • Spojení mezi částmi obsahu – způsob, jakým jsou jednotlivé části obsahu spojené a jednoduchý pohyb mezi nimi
Blueprints „Blueprints“ se využívá při přípravě vzhledu webové stránky. Napomáhá naznačit vztahy mezi jednotlivými stránkami a dalšími částmi obsahu. Využívá se pro popsání organizace, navigace a označení v celkovém pohledu. Funguje jako zhuštěná mapa. Blueprints mohou být navrhovány na papíru, ale obecně je doporučené využívat softwarů pro sestavování diagramů. (například: „Visio“ nebo „OmniGratFle“) Tyto nástroje pomáhají k rychlému rozvržení návrhu stránky i s jeho umístěním. 34
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 296.
35
MORVILLE, P., Information Architecture for the World Wide Web, s. 307.
38
Wireframes Wireframes určuje obsah, kde a jak by měl být navigován s ohledem na místo a podstránku („subsite“). Wireframes slouží k různým účelům. Zobrazuje, jak by stránka měla vypadat z architektonického pohledu. Stojí na průniku informační architektury stránky a vzhledu a návrhu uspořádání struktury informací. Je důležité promyslet, jak a kde by systém navigace měl být umístěn na dané stránce.
Obsahový model Během vývoje webové stránky je informační architekt zaměřen především na rozklad a definování informační struktury, tak, aby vyhovovala celkové představě o webové stránce a uživatelům. Obsahové modely slouží k následnému ošetření jednotlivých částí obsahu.
Modely tvoří díly architektury informací vytvořené ze vzájemně
spojených částí obsahu. Obsahové modely pomáhají sjednotit jednotlivé části obsahu, což je důležité pro kontextovou navigaci. Obsahové modely nutí informační architekty k obtížnému určení, co je v obsahu ta nejdůležitější informace.
Řízené slovníky Pro vývoj řízených slovníků potřebuje informační architekt metadata, která usnadní diskuzi o hierarchizaci slovníků.
39
4 Návrh řešení Při vstupu na webové stránky „ISFAE“ se uživateli zobrazí hlavní stránka (http://www.isfae.org/). Tato stránka slouží jako první kontakt uživatele s organizací „ISFAE“. Proto by měla být dokonalá nejen po organizační a navigační stránce, ale také po stránce vizuální. Hlavní webová stránka „ISFAE“ by měla využít celý prostor plochy obrazovky. Účelněji by mohla být využita jedna třetina stránky, kterou zabírají modré pruhy. které jsou umístněny po bocích hlavní informační plochy. Obrázek č. 5 Hlavní stránka „ISFAE“
Běžící pruh umístěný v dolní části stránky rozptyluje pozornost uživatele. Tento pruh se snaží sdělit mnoho informací: • The scientific society ISFAE welcomes members and sponsors... • We invite you to organise a meeting, course or exhibition under the auspice of ISFAE .. • Publish your findings in the scientific journal JSFAE… • Publish your book with WFL Publisher …
40
• Recommend the scientific Journal and our books to your library, department or collegues… • Invite your library or department to make a link to www.isfae.org... • Tell about your project … • Inform us about up coming meetings or events … • Advertise with us Tento pruh je vlastní reklamou na samotnou společnost „ISFAE“ Obrázek č. 6 Reklama
Čas, během kterého tyto informace běží po pruhu, je příliš dlouhý. Uživatel není ochoten čekat téměř dvě minuty, než mu tento úzký proužek sdělí všechny informace. Čas běžící reklamy by měl být kratší a text informací stručnější. Změnila bych umístění a velikost číselníku, který sděluje počet návštěvníků stránky „ISFAE“. Tato informace jistě není tou nejdůležitější, kterou chce stránka prezentovat.
Obrázek č. 7 Číselník
Jediný barevný obrázek na hlavní stránce je příliš malý. Tento obrázek není použit v dostatečném rozlišení a vypadá rozmazaně. Přestože v tomto obrázku jsou umístěny důležité informace pro uživatele, nejsou dostatečně čitelné, a tak uživatel musí zaostřit zrak, aby si přečetl, pro koho je tato stránka určena.
Obrázek č. 8 Barevný obrázek z hlavní stránky „ISFAE“
41
42
Uprostřed stránky je použita červená linka, která rozděluje dva základní směry, které si uživatelé mohou zvolit k pokračování . Toto rozdělení by mělo být výraznější. Pod těmito dvěma směry stránka nabízí možnost přímého přístupu k časopisu a knihám vydaným WFL Publisher, což je zavádějící informace. (Druhá úroveň hierarchie webové stránky.) Obrázek č. 9 Dva základní směry
Kontaktní informace by měly být mnohem výraznější než číselník. Základní kontakty, druh činnosti a zmíněný číselník je umístěn na dolní části stránky a oddělen běžící reklamou.
Obrázek č. 10 Nabídka, číselník, adresa
43
Závěr Cílem této práce je aplikování metodik a poznatků informační architektury na interní elektronické informační zdroje v konkrétní instituci. Posouzení aktuálního stavu informační architektury v této instituci, analýza jejich jednotlivých částí v rámci informační architektury a návrh na vylepšení. Informační architektura je rozsáhlá věda, která zahrnuje mnoho složek. Ve své práci jsem aplikovala pouze některé komponenty informační architektury. Dále by bylo vhodné zpracovat a analyzovat některé části informační architektury webové stránky jako je vyhledávací a navigační systém, tezaurus, slovník a metadata. V závěru své práce předkládám návrhy jak vylepšit a změnit webové stránky „ISFAE“. Při podrobné analýze stránek „ISFAE“ nalezneme tyto části těla informační architektury: • Organizační systém • Systém označení • Vyhledávací systém Informační architektura webových stránek se jistě stane samozřejmou součástí tvorby každé webové stránky a každá instituce nebo organizace na ni bude klást velký důraz. Se zdokonalováním informačních technologií se bude zajisté rozvíjet i informační architektura.
44
Použitá literatura • HAGEDORN, Kat. 2002. Information Architecture Glossary. In Argus Center for Information Architecture [online]. 2000 [cit. 2007-11-8]. Dostupný z World Wide Web: < http://argus-acia.com/white_papers/ia_glossary.pdf > . • HEBIOS, [online]. 2008 [cit. 2007-05-04]. Dostupný z World Wide Web:
. • International Society of Food, Agriculture and Environment [online]. [cit. 200804-15]. Dostupný z World Wide Web: . • KIMEN, Shel. 10 questions about information architecture. Tech Republic [online]. 2008 [cit. 2008-02-06]. Dostupný z World Wide Web: < http://articles.techrepublic.com.com/5100-22-5074224.html>. • MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2007-11-06]. Dostupný z World Wide Web: . ISSN 1212-5075. • MORVILLE, P., ROSENFELD, L. Information architecture for the World Wide Web. 3rd ed. Sebastopol : O´Reilly, 2006. 504 s. : il. ISBN 978-0-596-52734-1. • Richard Saul Wurman, [online]. 2008 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z World Wide Web: . • ROSENFELD, L., MORVILLE, P. Information Architecture for the World Wide Web. 2rd ed. Sebastopol : O´Reilly&Associates, 2002. 461 s. ISBN 0-596-00035-9. • The American Institute of Architects, [online]. 2008 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z World Wide Web: . • The American Institute of Graphic Arts, [online]. 2008 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z World Wide Web: < http://www.aiga.org/>. • The Information Architecture Institute [online]. 2007 [cit. 2007-11-18]. Dostupný z World Wide Web: .
45
• VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Informační architektura pro World Wide Web. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 6 [cit. 2007-11-21]. Dostupný z World Wide Web: . ISSN 1212-5075. • WYLLYS, R. E. (2000). Information architecture [online]. The University of Texas at Austin [cit. 2005-05-13]. Dostupný z World Wide Web: .
46
Přílohy Příloha č. 1
Záhlaví s rozbalenými volbami
47
Příloha č. 2
Struktura těla informační architektury
Tělo IA (The Anatomy of an Information Architecture) Organizační systém (Organization systems) Organizační schéma (Organization Schemes) Přesné organizační schéma Abecední (Alphabetical) Chronologické (Chronological) Geografické (Geographical) Mnohoznačné organizační schéma Organizování informací podle tématu (Topic) Organizování informací na základě metafory (Metaphor) Hybridní schéma (Hybrids) Organizační struktura (Organization Structures) Hierarchie (The Hierarchy) Databázově orientovaný model (The Database Model) Hypertext (Hypertext)
Systém označení (labeling systems) Textové (Textual) Kontextové odkazy (Contextual links) Nadpisy (Headings) Položky navigačních schémat ( Navigation systems choices) Seznam termínů (Index terms) Obrazové (Iconic Labels) Navigační systém (Navigation systems) Základní navigační systém (Embedded navigation systems) Globální navigační systém (Global Navigation) Lokální navigační systém (Local Navigation) Kontextový navigační systém (Contextual Navigation) Doplňkový navigační systém (Supplemental Navigation Systems) Mapa stránky (Sitemaps) Seznam (Indexis) Průvodce (Guides)
48
Pokročilý navigační systém (Advanced navigation approaches) Vyhledávací systém (Search systems) Dělení podle uživatelů (Indexing for specific audience) Dělení podle názvu (Indexing by topic) Dělení podle obsahu (Indexing recent content) Thesaurus, kontrolovaný slovník, metadata (Thesauri, Controlled Vocabularies, Metadata) Metadata (Metadata) Kontrolovaný slovník (Controlled vocabularies) Theasaurus (Thesauri) Klasický tezaurus (Classic Thesaurus) Ekvivalence (Equivalence) Hierarchie (Hierarchical) Asociace (Associative) Dělený tezaurus (Indexing Thesaurus) Tezaurus k vyhledávání (Searching Thesaurus)
49