UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ústav ošetřovatelství

Jitka Milerová

Ošetřovatelské péče o pacienty se zavedeným permanentním močovým katetrem BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Praha 2016

Bakalářská práce

Autor práce: Jitka Milerová Vedoucí práce: PhDr. Šárka Tomová, PhD. Oponent práce: PhDr. Hana Nikodemová Datum obhajoby: 7. 6. 2016

Ošetřovatelská péče o pacienty se zavedeným PMK



Abstrakt Téma bakalářské práce je ošetřovatelská péče o pacienty se zavedeným permanentním močovým katetrem. Správně pečovat o permanentní močový katetr by měl umět veškerý nelékařský zdravotnický personál, bez rozdílu vzdělání, délky praxe, oddělení či nemocnice kde sestra/asistent pracuje. Tato péče musí být prováděna podle standardů daných nemocnic, které se nacházejí na místech, které by měly být známy sestře/asistentovi již při prvním nástupu do zaměstnání. Postup uvedený v tomto standardu je pro sestru/asistenta vodítkem, jak správně zavést permanentní močový katetr a také jak o něj pečovat. Bakalářská práce se dělí na dvě části. První část je teoretická, která má za úkol seznámit s vývojem katetrizace a pomůcek, především katetrů potřebných k cévkování. Jaké způsoby katetrizace se používají i jaké katetry jsou vhodné k danému způsobu katetrizace. Také se v této části dozvídáme, kdo je kompetentní k zavádění katetrů u mužů a u žen. Jaké jsou potřebné pomůcky ke katetrizaci a jaké mohou nastat komplikace při permanentní katetrizaci. Nedílnou součástí této části je popsání správné péče o permanentní močový katetr. Druhou částí bakalářské práce je empirická část. Ta se zabývá zpracováním dat z vybraných nestandardizovaných dotazníků vyplněných od zdravotnických asistentů a všeobecných sester v nemocnicích Nemos Plus a FN Motol. Úkolem je zjistit, zda dosažené vzdělání, délka praxe, pozice v zaměstnání druh oddělení a nemocnice má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

Klíčová slova Cévkování; Inkontinence; Ošetřovatelské postupy; Permanentní močový katetr; Urologie.



Abstract The subject matter is nursing care for patients with established permanent urinary catheter. Properly care for an indwelling urinary catheter should be able to all non-medical healthcare-care staff, regardless of their education, length of practice, department or hospital where the nurse / assistant working. This care must be carried out according to the standards of the hospitals, which are located in places that should be known to the nurse / assistant when first starting work. The procedure specified in this standard is the nurse / assistant clue how to properly implement an indwelling urinary catheter and how to care for him. Bachelor thesis is divided into two parts. The first part is theoretical, which aims to learn about the development and catheterization devices, especially catheters needed for catheterization. What methods are used catheterization and catheters which are suited to its way of catheterization. Also in this section, we learn who is responsible for the introduction of catheters for men and women. What are the necessary tools for catheterization and what complications can occur when permanent catheterization. An integral part of this section describes the proper care of indwelling urinary catheter. The second part of the thesis is empirical part. The body is engaged in processing data from selected non-standardized questionnaires completed by medical assistants and nurses in hospitals - Nemos Plus and FN Motol Hospital. The task is to determine whether the level of education attained, length of practice, job title kind of department and the hospital has an impact on the knowledge of care for indwelling urinary catheter.

Keywords Catheterization; Incontinence; Nursing procedures; Indwelling urinary catheter; Urology.


Zadávací protokol






Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením PhDr. Šárky Tomové, PhD., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. Dále prohlašuji, že stejná práce nebyla použita k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze 2016

Jitka Milerová



Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala své vedoucí práce PhDr. Šárce Tomové, PhD., za odborné vedení práce, cenné rady, ochotu a trpělivost při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili výzkumného šetření.



OBSAH 1

ÚVOD .............................................................................................................................. 11

2

VÝVOJ KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE .............................................. 12 2.1

VÝVOJ UROLOGIE V ČESKÝCH ZEMÍCH ....................................................................... 13

2.1.1 3

4

5

ANATOMIE MOČOVÝCH CEST .............................................................................. 15 3.1

MOČOVÁ TRUBICE ...................................................................................................... 15

3.2

MOČOVOD .................................................................................................................. 15

3.3

MOČOVÝ MĚCHÝŘ ...................................................................................................... 15

3.4

MOČENÍ ...................................................................................................................... 15

MOČOVÉ KATETRY ................................................................................................... 17 4.1

TYPY KATETRŮ ........................................................................................................... 17

4.2

OZNAČENÍ KATETRŮ ................................................................................................... 18

KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE ............................................................. 19 5.1

DRUHY KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE ............................................................. 19

5.1.1

Jednorázová katetrizace močového měchýře ..................................................... 19

5.1.2

Intermitentní katetrizace močového měchýře ..................................................... 20

5.1.3

Permanentní katetrizace močového měchýře ..................................................... 21

5.2

POMŮCKY K PERMANENTNÍ KATETRIZACI MOČOVÉHO MĚCHÝŘE ............................... 22

5.2.1

6

Vznik urologie ve FN Motol ............................................................................... 13

Močové sáčky ..................................................................................................... 22

5.3

POSTUP ZAVEDENÍ PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU U ŽENY ........................... 23

5.4

POSTUP ZAVEDENÍ PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU U MUŽE ........................... 25

5.5

PÉČE O PACIENTA SE ZAVEDENÝM PERMANENTNÍM MOČOVÝM KATETREM ................ 26

5.6

ODSTRANĚNÍ PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU ................................................ 27

NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE ................. 29 6.1

PREVENCE ZANESENÍ INFEKCE DO MOČOVÝCH CEST PŘI KATETRIZACI MOČOVÉHO MĚCHÝŘE .................................................................................................................... 30

6.2

OSTATNÍ KOMPLIKACE KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE ...................................... 31



CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE ...................................................................................... 33

7

CÍLE ............................................................................................................................ 33

7.2

HYPOTÉZY .................................................................................................................. 33

8

7.1

METODIKA ................................................................................................................... 34 8.1

POUŽITÉ METODY ....................................................................................................... 34

8.2

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU ............................................................... 34

VÝSLEDKY .................................................................................................................... 35

9

9.1

VÝSLEDKY KVANTITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ..................................................................... 35

9.2

STATISTICKÁ ANALÝZA ŠETŘENÍ ................................................................................ 49

10

DISKUZE ........................................................................................................................ 60

11

ZÁVĚR ............................................................................................................................ 66

12

BIBLIOGRAFIE ............................................................................................................ 69

13

PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 72

1 ÚVOD Během své sedmileté praxe ve zdravotnictví jsem měla možnost spatřit již spoustu věcí správných, ale i špatných. Právě ty špatné události mě inspirovaly k tomu, abych se zabývala tímto tématem. Myslím si, že správná péče o pacienty se zavedeným permanentním močovým katetrem je velice důležitá, dá se tím předejít řady komplikacím, o kterých se budu zmiňovat v této práci. Představa, že s pacientem se zavedeným permanentním močovým katetrem se sestra či zdravotnický asistent může sejít na kterémkoliv oddělení nemocnice, mě celkem znepokojovala. Znají sestry a zdravotničtí asistenti správný postup při jeho zavádění? Doufám, že ano, všechny nás to stejně učili již na středních školách a jedná se o relativně jednoduchý zákrok. Další, z čeho mám strach, je to, jestli nelékařský zdravotnický personál správně ovládá péči o močový katetr, protože toto je opravdu nezbytnou součástí každodenní ošetřovatelské péče. Nejen, jestli je schopen nelékařský zdravotnický personál se o tento katetr správně postarat, ale zda je schopen o této péči dostatečně edukovat a informovat pacienty. Toto vše je nesmírně důležité, jedině tím můžeme předejít možným komplikacím. Bohužel jsem měla možnost již párkrát vidět zanedbanou a špatnou péči o pacienta se zavedeným permanentním močovým katetrem, právě to mě přinutilo se o této problematice dozvědět mnohem více a také zjistit prostřednictvím dotazníků, zda je tato péče všem zdravotníkům známá a zda jí dodržují. Myslím si, že každý nelékařský zdravotnický personál bez ohledu na své vzdělání a délku vykonávané praxe, by tuto péči měl bezpochyby ovládat, aby se předcházelo dalším komplikacím, které se bohužel i v dnešní době stále dějí, a to především vinnou těchto pracovníků a jejich špatnou péčí.

11

2 VÝVOJ KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE O prvních známkách katetrizace močového měchýře se dozvídáme již ve starověku, kdy se jako prostředek pro úlevu od bolesti při retenci moče používala sláma, trubky ze dřeva, palmové listy, stonky cibulí a o něco později se používaly kovy, jako je zlato, stříbro, měď, mosaz a olovo. Byly to duté katetry, které se používaly jednorázově. Tvarné katetry byly vyvinuty v 11. století. Již tehdy bylo zjištěno, že stříbro má antiseptické účinky a dá se dobře tvarovat. V Americe Benjamin Franklin, který je považován za zakladatele nových katetrů, navrhl stříbrné cévky pro svého nemocného bratra v roce 1752, jelikož kovové katetry byly pro jeho bratra každodenní útrapou, snažil se najít něco bezpečnějšího a lepšího (Didusch, 2005). V polovině roku 1800 se vývoj katetrů rozvinul, kdy Louis Mercier Coude, vynalezl tzv. Coude typ katetru, který měl za cíl usnadnit mužskou katetrizaci. Byl vyrobený z gumy, která bohužel nevydržela při vyšší tělesné teplotě. V roce 1851 získal patent Charles Goodyear na vulkanizované pryže, které zlepšily tvrdost katetru. Také vyráběl katetry na zakázku do různých tvarů. Tímto otevřel hromadnou výrobu zakřivených modelů katetrů (Didusch, 2005) . Latexová guma se stala dostupná v roce 1930. Dr. Frederic Foley předvedl v roce 1935 na urologickém zasedání trvalý katetr s balónkem. Ačkoliv on prohrál právní bitvu s Davol na patent, i přesto je tento katetr známý jako „Foley“. Ještě před Foley, Francouzi Malecot a de Pezzar položili základy pro trvalé katetry. Kdy typ Malecot, který měl křídla, a typ Pezzer, který se vázal k mužskému penisu nebo byl přišitý k ženským stydkým pyskům, jsou považovány za nejrannější typy trvalých katetrů. Důležitým průkopníkem pro aseptické podmínky při zavádění katetrů byl již v roce 1867 Joseph Lister, který měl řadu posmívačů a odpůrců i z řad urologů. Nicméně dnešní urologové souhlasí s jeho názorem, že je nesmírně důležitá absolutní dezinfekce před zaváděním katetru, aby zabránila mikroorganismům infikovat močové cesty (Newman, 2012). V roce 1971 Dr. Jack Lapides představil čistou intermitentní katetrizační techniku. Jeho teorií bylo to, že bakterie nejsou jedinou příčinou infekce. Věřil, že chronické zbytky stagnující moče a přepětí z močového měchýře jsou další příčinou vzniku infekce močových cest. Byl zastáncem, že je lepší intermitentní katetrizace oproti permanentní katetrizaci. Zpočátku byl za tuto myšlenku opovrhován světovými urology. Nicméně, tři desetiletí po této debatě, čistá intermitentní katetrizace zůstává preferovanou metodou pro léčbu chronické retence moči a neurogenního močového měchýře (Newman, 2012). 12

2.1

Vývoj urologie v Českých zemích Urologie vznikla z oboru známého jako chirurgie za velmi složitých a zdlouhavých

okolností, jelikož samotná chirurgie byla z počátku vyčleňována z medicíny a ze samotné společnosti. Byla považována za nekalé řemeslo, kterým se zabývají ranhojiči, lazebníci, mastičkáři ale občas i kati, a proto chirurgy bylo opovrhováno. Byla akceptována až v 18. století. Chirurgie u nás začíná založením Karlovy univerzity, a to v roce 1348, kdy se přednášela medicína a anatomie na podkladě spisů Celsia, Hippokrata a hlavně Galéna. Zlom v medicíně, ale především v chirurgii, udělal Jan Jesenius, který 8. 6. 1600 uskutečnil veřejnou pitvu v Praze. Bohužel třicetiletá válka ukončila přednášky na Karlově univerzitě (Kohlíček, 1999). V roce 1773 byla poprvé zřízena na Univerzitě Karlově, tehdy Karlově-Ferdinandově univerzitě, zvláštní stolice pro chirurgii, kdy teprve tímto rokem můžeme počítat začátek chirurgie v Českých zemích. Prvním profesorem se stal Karel Ferdinand Arnold, který se zasloužil tím, že vyčlenil pro operace samostatný pokoj. Předtím se operovalo mezi postelemi. Tehdy se posuzoval dobrý chirurg podle toho, za jakou dobu dokáže provést tzv. „řez na kámen“, nejčastější druh operace. Také se zasloužil o první chirurgickou ambulanci (Kohlíček, 1999). V době, kdy byla Karlovo-Ferdinandova univerzita rozdělena na českou a německou část, byl zvolen děkanem české lékařské fakulty Vilém Weis, který zahájil vyučování v jazyce českém. Dále se zasloužil o vznik urologického pokoje roku 1872 (Kohlíček, 1999). Důležitým a často opomíjeným představitelem urologie byl Emanuel Chocholka, kterému byl jako první uznán titul: „Odborný urolog s právem provozovat soukromou praxi“. Největším přínosem byl vynález, který si nechal patentovat roku 1923, a to cystoskop na studené světlo, tím předběhl o 40 let dobu, tedy dnešní cystoskopy. Dále se musím zmínit o významném chirurgovi a urologovi Arnoldu Jiráskovi, který se stal výborným učitelem, vzorem dalších významných chirurgů a urologů jako je J. Rejsek, který v roce 1931 otevřel první samostatné urologické oddělení v Praze, Bulovka (Kohlíček, 1999). 2.1.1 Vznik urologie ve FN Motol Zajímavostí je, že FN Motol vznikla jako provizorium za dob okupace Prahy, kdy měla nahradit částečnou kapacitu lůžek zabraných Němci. Otevřená byla roku 1942 a původně disponovala odděleními, kterými jsou: chirurgie, interna, gynekologie, plicní a rtg,

13

kam přestoupila řada odborníků medicíny v době zabrání nemocnice v centru Němci. Byla to městská nemocnice pod vedením nemocnice na Vinohradech. Po válce do nemocnice nastoupil prof. Niederle, který na chirurgii vyčlenil dva pokoje pro potřeby urologie. V roce 1967 zde byla zřízena první urologická ordinace, ve které ordinoval Dr. Jaromír Hrubý, který roku 1977 přenechal svojí funkci Dr. Kawaciukovi. Za jeho působení se v roce 1984 vybudovalo samostatné urologické oddělení, kterému byl přednostou (Kohlíček, 1999).

14

3 ANATOMIE MOČOVÝCH CEST „Vylučování moče zajišťuje močový systém, který tvoří ledviny, močovody, močový měchýř a močová trubice.“ (Mikšová, et al., 2006). Přesto se v této kapitole nezaměřím na kompletní anatomii močových cest. Budu zde popisovat pouze anatomii nezbytnou k zavedení katetru do močového měchýře. Také zde popíši fyziologii močení, což je nezbytnou součástí nejen

pro

pochopení

správné

péče

o

permanentní

močový

katetr,

ale

i k navrácení fyziologického močení po vyjmutí tohoto katetru.

3.1

Močová trubice Latinsky uretra, je vývodná močová cesta, která u žen končí vývodem mezi stydkými

pysky pod klitorisem a u mužů na distální části penisu (Mikšová, et al., 2006).

3.2

Močovod Latinsky ureter, vystupuje z ledviny, jde o trubici dlouho asi 20 až 30 cm a širokou asi

4 až 5 mm, a vstupuje do močového měchýře, tím transportuje moč (Naňka & Ondřej, 2009).

3.3

Močový měchýř Latinsky vesica urinaria, je dutý svalový orgán, který slouží především jako zásobník

moče. Když je prázdný má miskovitý tvar, ale po jeho naplnění má tvar kulovitý, kdy jeho tloušťka stěny je závislá na samotném naplnění močového měchýře. Dále na naplněném měchýři rozeznáváme dno, tělo, hrot a krček, kdy je krček zúžená spodina, ve které začíná močová trubice (Naňka & Ondřej, 2009).

3.4

Močení Latinsky mikce, je samotné vyprazdňování močového měchýře po jeho naplnění, kdy

dojde ke zvýšení tlaku a stimulaci nervových zakončení v jeho stěně. Dále impulzy přecházejí do centra močení, a to do úrovně 2. až 4. sakrálního obratle a poté do centra kontroly močení, mozkové kůry, proto jakékoliv poškození sakrální části míchy vede k poruchám tohoto mechanismu, a to buď k nemožnosti vyprázdnit močový měchýř, nebo naopak k neschopnosti moč udržet (Kapounová, 2007). Také existuje řada faktorů, které ovlivňují samotnou mikci. Základní faktor je růst a vývoj jedince, nácvik močení v dětství až po schopnost kontroly udržení moče, kterou má člověk přibližně okolo 4. až 5. roku života. 15

Mezi další faktory ovlivňující mikci patří psychosociální faktory, jako je například zajištění soukromí, vhodná poloha při močení, jakékoliv individuální návyky jedince a také dostatek času. Mikci také ovlivňuje příjem tekutin a potravy či léků ovlivňující močení nebo snížený svalový tonus a jakékoliv onemocnění ledvin a močových cest (Mikšová, et al., 2006).

16

4 MOČOVÉ KATETRY Močové katetry neboli cévky jsou duté nástroje, které se používají k jednorázovému vyprázdnění močového měchýře nebo k permanentní dlouhodobé katetrizaci (Kawaciuk, 2009). Tyto katetry jsou především užívány k léčbě retence moči a k pooperační drenáži močových cest (Hora, 2004). Ke katetrizaci močového měchýře používáme katetry z měkkého materiálu jako je pryž nebo latex, polotuhého materiálu jako je neoplex nebo polyuretan či tuhé materiály jako je kov či sklo. Existují také silikonové katetry, které se převážně používají u nemocných s vyšším rizikem striktury uretry (Kawaciuk, 2009). Katetry, které jsou ze100% silikonu se mohou ponechat až 8 týdnů, ale jsou dražší než katetry měkké latexové potažené silikonem, které se mohou ponechat maximálně po dobu 4 týdnů, zde záleží na zvyklostech daných nemocnic a jejich odděleních a vnitřních předpisech - standardech (Hora, 2004).

4.1

Typy katetrů Nejčastěji používané katetry k jednorázovému cévkování představují Nelatonův katetr,

který je zakončený válcovitým rovným zobákem a je vhodný ke katetrizaci žen, mužů (méně často) i dětí. Dalším typem je Thiemanův katetr, který je zahnutý a ukončený kuželovitě protáhlým zobákem a je vhodný ke katetrizaci mužů (Řezáčová, 2002). Dalším typem katetru podobným Thiemanovu katetru je Mercierova cévka, která je zahnutá a zaoblená na konci (Kawaciuk, 2009). Nejčastěji používaný katetr k permanentnímu cévkování močového měchýře je Folleyův katetr, který je vyráběný z pružného latexového, gumového nebo silikonového materiálu (Řezáčová, 2002). Pro udržení v močovém měchýři je na jeho konci opatřen balónkem, který se po zavedení naplní tekutinou. Jedná se tedy o dvojcestný Folleyův katetr. Existuje také trojcestný Folleyův katetr, jenž se používá ke stavění krvácení po prostatektomii, kdy třetí „ventil“ slouží ke kontinuálnímu průplachu. Dalším typem trojcestného katetru je Dufourova cévka, která má zahnutý otevřený konec a větší balónek, na 30 až 80 ml, který po jeho naplnění tamponuje prostatické lůžko (Kawaciuk, 2009). Starším typem pro permanentní katetrizaci je Malécotova cévka, která je na konci zakončena růžicí, a používala se u žen, a Pezzerova cévka, která je zakončena kloboučkem. Ani jedna se v dnešní době již nepoužívá (Kawaciuk, 2009).

17

4.2

Označení katetrů Na katetru je vždy označeno číslem velikost obvodu a průměru, pro který se používá

Charrierova stupnice, a to písmenem CH nebo číslování podle French označená písmenem Fr. Obě číslování jsou totožná, což znamená 1 CH je roven 1 Fr, kdy jeden stupeň CH či Fr se rovná přibližně jedné třetině milimetru v průměru, z toho vyplývá, že 18 CH-Fr má obvod 18 milimetrů, ale 5,4 milimetru v jeho průměru. Toto číslování je vždy řádně napsáno na obalu katetru, navíc u permanentního katetru je uvedeno doporučené množství objemu tekutiny k fixačnímu balónku (Řezáčová, 2002).

18

5 KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE Cévkování, je proces, při kterém se zavádí sterilní cévka přes močovou trubici do močového měchýře. Tento děj se provádí pouze v nejnaléhavějších případech, jelikož zasahuje do fyziologie močového ústrojí a vede k řadě komplikací (Rozsypalová, et al., 2002). Důležitou indikací k zavedení cévky může být nejen akutní retence moči, ale také nutné vyprázdnění močového měchýře před operačním výkonem, při těžkých úrazech, u lidí v bezvědomí, ale také u stavů, kdy je nutné přesné sledování bilance tekutin (Zeman & Krška, 2011).

5.1

Druhy katetrizace močového měchýře Základní a jednoduché rozdělení katetrizace močového měchýře se dělí na

jednorázovou a permanentní, dlouhodobou, katetrizaci. Kdy za jednorázovou katetrizaci považujeme, jestliže je cévka po vyprázdnění močového měchýře ihned odstraněna, tudíž většinou slouží k diagnostickému účelu nebo se používá při retenci moče a k jednorázovému vyprázdnění močového měchýře (Vytejčková, 2013). Jestliže se jednorázová katetrizace provádí vícekrát za den, je toto považováno za intermitentní, přerušovanou katetrizaci močového měchýře, která nejvíce připomíná fyziologické vyprazdňování moči (Kusyová, 2010). O permanentní katetrizaci močového měchýře mluvíme tehdy, kdy se používají speciální cévky s fixačním balónkem, které zůstávají po delší dobu zavedeny v močovém měchýři. Avšak permanentní katetrizaci lze dále ještě rozdělit podle délky využití katetru na krátkodobou, po dobu maximálně 14 dnů, střednědobou na 2 až 6 týdnů a nakonec dlouhodobou využívající déle jak 6 týdnů (Ramakrishnam & Mold, 20013). 5.1.1 Jednorázová katetrizace močového měchýře Jedná se o jednorázové zavedení močové cévky přes močovou trubici do močového měchýře z různých indikací, mezi které patří: retence moči z jakýchkoliv příčin (po operaci, po porodu či vyšetření, při obstrukci nebo neurogenním měchýři atd.), odebrání sterilního vzorku moči na požadované vyšetření určené lékařem, nejčastěji k mikrobiologickému vyšetření, zjištění reziduální, zbytkové moči v močovém měchýři, před vyšetřením či operací, při vyšetření jako je např. cystografie, pro aplikaci kontrastní látky ascendentní cestou nebo při nutné aplikaci léčiv přímo do močového měchýře (Vytejčková, 2013).

19

Také existují kontraindikace pro katetrizaci močového měchýře, mezi které patří např. akutní zánět močové trubice nebo jen známky probíhajícího zánětu močových cest či prostaty, traumata uretry nebo těžké stenózy močové trubice. Vždy bychom se měli zamyslet nad tím, zda katetrizace močového měchýře je nevyhnutelná, jelikož způsobuje řadu komplikací a to zejména možné zanesení infekce do močových cest (Vytejčková, 2013). 5.1.2 Intermitentní katetrizace močového měchýře V dnešní době je technika intermitentní katetrizace první volbou léčby u pacientů, kteří nemohou spontánně močit či trpí dysfunkcí dolních močových cest, za dodržení určitých předpokladů nemocného - celkově dobrá kondice nemocného, schopnost edukace a spolupráce s nemocným a v neposlední řadě dostačující jemná motorika rukou, aby byl nemocný vůbec schopen tento výkon sám provést. Jestliže nemocný nemá dostačující schopnost zavést si sám katetr do močové trubice, lze využít variantu katetrizace druhou osobou, většinou tou, která o nemocného pečuje či žije s ní ve společné domácnosti (Baumová, 2008). Mezi kontraindikace intermitentní katetrizace patří stavy, kdy je potřeba u nemocného intenzivní terapie s monitorací hodinové diurézy nebo, kdy je potřebný příliš vysoký obrat tekutin. Také další kontraindikací může být těsná striktura uretry, kdy se intermitentní katetrizace nedá využít k dilataci striktury, která ji úplně znemožňuje provést. Intermitentní katetrizace se dá provádět třemi technikami - sterilní, čistou a no-touch technikou. Při použití sterilní intermitentní katetrizaci dbáme zásadně na sterilních pomůckách, a to sterilních rukavicích nebo sterilní pinzetě, sterilní lubrikans i sterilní okolí močové trubice, které otíráme dezinfekčním roztokem před samotným zavedením cévky. Také při každém zavedení se používá vždy zcela nový sterilní katetr. Při použití čisté intermitentní katetrizaci nejsme tak přísní na sterilní prostředí a pomůcky, ale důležité je zde důkladné mytí rukou mýdlem a okolí močové trubice vždy před samotným zavedením cévky. Ani lubrikans nemusí být sterilní. Také lze akceptovat opakované použití téhož katetru především u pacientů, kteří jsou již na režim intermitentní katetrizace dlouhodobě adaptováni. Technika no-touch je určitým kompromisem dvou předešlých technik. Při této technice si stačí řádně umýt ruce i okolí močové trubice mýdlem a vodou před samotným zavedením katetru, ale vždy je zapotřebí použít nový katetr, který uchopíme během katetrizace za obal tak,

20

aby nedošlo ke znesterilnění katetru. Také k tomuto účelu používáme sterilní lubrikans, jestli je to možné (Krhut, 2007). Ať už nemocný používá kteroukoliv techniku intermitentní katetrizace, je velmi důležitá frekvence katetrizace během dne. Doporučuje se frekvence 4 až 6x denně, lze však zohlednit, zda nemocný pociťuje plný močový měchýř. Jestliže je senzitivita močového měchýře zachována, může se tímto nemocný korigovat, jestliže není, je nemocnému upraven pitný režim na maximální příjem 2000 ml za den a frekvence katetrizace 4 až 6x denně, kdy při jednorázové katetrizaci nesmí vypuštěná moč přesahovat 400 až 500ml na jednu porci (Šámal, et al., 2011). Z řady

výzkumů

např.

Bakke

et

al.

(1997),

Choong

a

Emberton

(2000)

a také Johansson et al. (2002) zabývajících se zanesením infekce při využití intermitentní katetrizace močového měchýře vyplývá, že je intermitentní katetrizace bezpečná a efektivní technika, a je při ní nižší riziko zanesení infekce než při využití permanentního katetru, při dodržování veškerých zásad (Dobrovodská, 2006). Ke komplikacím souvisejících s intermitentní katetrizací řadíme nejen zanesení infekce, i když v menší míře, ale také možné poranění uretry a vzácně i striktury uretry. Proto je velmi důležité správné zvolení velikosti katetru pro jednotlivého pacienta a důkladná edukace při samotné katetrizaci (Krhut, 2007). 5.1.3 Permanentní katetrizace močového měchýře O permanentní močové katetrizaci hovoříme tehdy, kdy je močový katetr v močovém měchýři ponechán delší dobu za použití speciálních katetrů opatřených balónkem pro jeho fixaci v močovém měchýři. Dle doby ponechané močového katetru v močovém měchýři, lze permanentní katetrizaci dále dělit na krátkodobé nebo dlouhodobé využití permanentního katetru, více viz níže. Indikace k zavedení permanentního močového katetru jsou různé, např. přesné sledování množství vyloučené moči, hodinová diuréza u závažných a kritických stavů nemocných z různých příčin. Také po operačních zákrocích jako prevence retence moči, při opakovaném výplachu močového měchýře nebo pro opakované aplikace léčiv do močového měchýře, obstrukci močových cest, při nezvladatelné inkontinenci, v období před úmrtím pacienta, u kterého se úmrtí očekává, pro zvýšení kvality života nebo jeho pohodlí, a také na intenzivních péčích u pacientů v komatózních stavech. O krátkodobém využití hovoříme tehdy, když je katetr zanechán v močovém měchýři po dobu max. 14 dnů dle Evropské urologické asociace (EAU) a Evropské asociace

21

urologických sester (EAUS). Jestliže je katetr ponechán v močovém měchýři delší dobu než 14 dnů, jedná se o dlouhodobou katetrizaci močového měchýře (Vytejčková, 2013).

5.2

Pomůcky k permanentní katetrizaci močového měchýře Pomůcky si sestra dle zvyklosti každého oddělení připraví na sesterně nebo vyšetřovací

místnosti, a to buď na pojízdný vozík nebo na podnos či tác. Dobře připravené pomůcky musí obsahovat správný druh a velikost cévky podle toho, koho a za jakým účelem se bude provádět katetrizace. Vždy je potřeba si zkontrolovat označení cévky a neporušení sterilního obalu. Sterilní rukavice správné velikosti podle toho, kdo bude samotnou katetrizaci provádět. Na některých odděleních se necévkuje ve sterilních rukavicích, ale místo nich se používá sterilní pinzeta, která tyto rukavice plnohodnotně nahradí při správné manipulaci (Mikšová, et al., 2006). Sterilní tampóny v dostatečném množství, asi 3 až 5 kusů. Sterilní nůžky pro odstřihnutí zatavených sáčku s tampóny. Dózu s dezinfekčním prostředkem (Rozsypalová, et al., 2002). Sestra si musí dát pozor na použití správné dezinfekce, a to dezinfekce na sliznice jako je např. Octeniset nebo Skinsept mucosa (Vytejčková, 2013). Lubrikant rozpustný ve vodě jako je Mezocain gel, který znecitliví močovou trubici, pomáhá při zavádění lepším skluzem cévky a v neposlední řadě snižuje riziko traumatu uretry. Také sterilní čtverce, pro nanesení tohoto gelu (Mikšová, et al., 2006). Možné je využití sterilně baleného Instilla gelu ve stříkačkách o různém objemu 6 nebo 11 ml, kdy je tato stříkačka na konci opatřena tupým kónusem a tím je určena k přímé aplikaci do močové trubice. Objem gelu si vybíráme podle toho, zda budeme cévkovat muže či ženu, tudíž záleží na délce močové trubice. U žen si bereme menší objem gelu, ale u mužů ten větší (Vytejčková, 2013). Čtverce buničiny na usušení genitálu. Dvě emitní misky nebo jednu misku a jednu podložní mísu. Při odběru vzorku moče na vyšetření je potřeba i sterilní zátkovaná zkumavka, ale při permanentní katetrizaci je nutné mít připravený sběrný sáček na moč, který se napojí na katetr, a také dostatečné množství roztoku ve stříkačce pro nafouknutí balónku (Rozsypalová, et al., 2002). 5.2.1 Močové sáčky Močové sáčky jsou potřeba při permanentní katetrizaci močového měchýře a napojují se na konec močové cévky, kdy slouží jako sběrný rezervoár moče. Močové sáčky by měly 22

především sloužit svému účelu, a proto požadavky na ně jsou čistě praktické. Měla by se u nich dát vizuálně kontrolovat moč a její množství, dále by neměla pacienta příliš omezovat v pohybu, a také by tento systém měl být pevně uzavřen, čímž se minimalizuje možnost vzestupu infekce. Vždy se musí dbát na to, aby sběrný vak, byl sterilní. Většina zdravotnický zařízení preferuje uzavřený drenážní systém. Ale existuje více druhů močových sběrných sáčků, a to krátkodobé sáčky nevýpustné nebo s výpustným systémem, dlouhodobé sáčky výpustné s antirefluxní chlopní bránící zpětnému návratu moči do močového měchýře, speciální sáčky pro zjišťování hodinové diurézy a také menší sáčky pro mobilní pacienty. Riziko nevýpustných močových sáčku je, že můžou při přeplnění prasknout, a proto se musí jejich náplň častěji kontrolovat a měnit. Výhodou výpustných sáčků je, jak už jejich název napovídá, možnost moč pravidelně vypouštět a tím předejít přeplnění sběrného sáčku. Další výhodou těchto výpustných sáčků je to, že již většina z nich je navíc ještě opatřena silikonovým portem, či jiným vstupem, který nám umožňuje po dezinfekci bezpečně a správně odebrat sterilní moč přes silikonovou membránu. Záleží na druhu vstupu, buď se dá moč odebrat pouze pomocí stříkačky, nebo se ještě ke stříkačce musí napojit jehla. Výhodou menších sáčků je pro mobilní pacienty to, že se dají vložit do síťových vaků a ty lze pak připevnit k dolní končetině pomocí suchého zipu. Důležité je, aby sestra vysvětlila pacientovi, že tento sáček musí častěji kontrolovat, aby se nepřeplnil a nepraskl a tudíž ho častěji vypouštět. Také sestra musí dbát na to, aby byla dostatečně zajištěna hadice proti zalomení, jinak by nemohla odtékat moč do sběrného sáčku a hromadila by se v močovém měchýři. Vždy se musí dbát na to, aby tento močový sáček byl umístěn pod úrovní pupku (Vytejčková, 2013).

5.3

Postup zavedení permanentního močového katetru u ženy Tento výkon může provádět sestra či porodní asistentka nebo zdravotnický asistent

pouze při odborném dohledu, a ta tudíž odpovídá za správné, šetrné a sterilní provedení. Před samotným výkonem sestra vysvětlí pacientce postup a důvod cévkování a zajistí jí soukromí. Jestli je pacientka schopna přesunu, je možno tento výkon provést na vyšetřovacím lehátku nebo na gynekologickém stole, který nám zajistí správnou polohu pacientky při výkonu. Jestliže pacientka není schopna přesunu, tak lze tento výkon provést na pokoji pacientky v jejím lůžku za nepřítomnosti spolu pacientek na pokoji, jestliže ani spolu pacientky nejsou schopni přesunu, soukromí můžeme zajistit pomocí pojízdné zástěny, která bývá součástí oddělení.

23

Dalším krokem před výkonem je řádné omytí genitálů pacientky, schopná pacientka zvládne tento úkon sama a ležící pacientce s tímto pomůžeme. Nutné je, aby si sestra před výkonem řádně umyla ruce mýdlem. Poučíme pacientku a správné poloze, vleže na zádech s pokrčenými nohami a koleny od sebe, tzv. gynekologická poloha. Aby sestra mohla pokračovat ve výkonu, musí si správně připravené pomůcky dát k sobě tak, aby je mohla uchopit do sterilních rukavic (Mikšová, et al., 2006). Sestra, než si navlíkne sterilní rukavice, připraví emitní misku na odtok moči a druhou na odkládání použitých tamponů, na odtok moči lze také využít podložní mísu. Potom si ještě navlhčí tampóny vhodnou dezinfekcí a až poté si správně navlékne sterilní rukavice, tak aby je neznesterilnila. Poté sestra použije nedominantní ruku pro oddálení labia majora, která po celou dobu výkonu nepřestane držet a v žádném případě je nepustí, jelikož se tímto stala ruka nesterilní. Za použití druhé ruky provádí správnou a bezpečnou dezinfekci labia minora, tudíž na každou stranu použije jeden tampón a na střed třetí, kdy postupuje od ústí močové trubice ke konečníku a vždy použitý tampón vhodí do připravené emitní misky. Během toho kontroluje a hodnotí ústí močové trubice, zda v ní není nějaká překážka nebo jestli není poraněná (Šamáková & kolektiv, 2006). Dalším krokem, který si však sestra může připravit dopředu, je nanesení lubrikantu s anestetickým účinkem pomocí sterilního čtverce na špičku katetru, tento katetr opatrně zavede do močového měchýře přes ústí močové trubice do hloubky přibližně 5 až 10 cm, kdy moč začne odtékat do připravené emitní misky nebo podložní mísy, v tu chvíli může již pustit labia majora a naplnit fixační balónek sterilním roztokem dle velikosti cévky a nakonec na konec katetru napojí drenážní soupravu se sběrným vakem. Ještě je zapotřebí, aby se sestra vždy ujistila, že cévka drží v močovém měchýři jemným povytažením. Nakonec si sestra uklidí pomůcky, sundá si rukavice a odpad řádně a správně zlikviduje. Poslední krok sestry je provedení řádného záznamu do dokumentace pacientky, kde musí být zapsán datum a hodina zavedení i velikost a druh katetru, také v neposlední řadě podpis sestry, která tento výkon prováděla (Řezáčová, 2002). Tento výkon může provádět sestra sama bez asistence druhé osoby, ale je potřeba, aby si vše řádně připravila k rukám, nebo jí může druhá osoba asistovat, když si sestra není jistá svojí zručností a má strach, že by mohla v jakékoliv části výkonu kteroukoliv pomůcku znesterilnit.

24

5.4

Postup zavedení permanentního močového katetru u muže Tento výkon může provádět lékař, všeobecná sestra bez odborného dohledu po

absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře nebo sestra specialistka za asistence druhé osoby, většinou sestry nebo zdravotnického asistenta, kdy úkolem pro asistující osobu je příprava pacienta, pomůcek, prostředí a konečně samotná asistence při výkonu. Postup při zavedení permanentního katetru u muže má několik odlišných bodů oproti zavedení močového katetru u ženy. Asistující sestra/asistent řádně připraví pomůcky, poučí pacienta a zajistí soukromí jako u ženy, pouze poloha pacienta se liší, není gynekologická, je pouze vleže na zádech s jemně pokrčenými končetinami (Mikšová, et al., 2006). Zajistíme stejným způsoben hygienu genitálů u muže jako u ženy a před samotným výkonem si jak provádějící osoba výkon, tak asistující osoba řádně umyje ruce mýdlem. Pomůcky k výkonu si připravíme tak, ať je má asistující osoba po ruce, jelikož právě ona bude pomůcky postupně podávat vykonávající osobě, dále lékař a sestra. Lékař si oblékne sterilní rukavice, sestře postačí ochranné nesterilní rukavice, jelikož svojí manipulací by sterilní rukavice znesterilnila. Poté sestra nechá lékaře, aby si vybral stranu pro něho vhodnou k provedení výkonu, záleží, jestli má dominantní pravou či levou ruku, sama se postaví na protější stranu. Je vhodné si toto domluvit s lékařem předem, aby si sestra připravila pomůcky na správnou stranu. Poté lékař svou nedominantní rukou uchopí penis pevně pod glans penis, tímto se mu tato ruka stává nesterilní a po celou dobu výkonu je v této pozici. Další postup záleží na zvyklosti oddělení či provádějícího lékaře. Sestra sterilním způsobem podá lékaři pinzetu a lékař jí uchopí dominantní rukou. Mezi tím si sestra připravila tampónky navlhčené dostatečným množstvím vhodné dezinfekce na sliznice. Kdy si lékař pomocí sterilní pinzety vyjme navlhčený sterilní tampón a poté provede dezinfekci glans penis kruhovým pohybem od ústí močové trubice k okraji, poté použitý tampón vhodí do připravené emitní misky (Řezáčová, 2002). Jestliže lékař není zvyklý při výkonu používat sterilní pinzetu, postačí mu pouze sterilní rukavice, ale další postup se trochu liší. Sestra sterilně otevře tampony, které z výšky nasype lékaři do dominantní ruky, tak aby lékaře neznesterilnila, poté je nad připravenou emitní miskou poleje dostatečným množstvím vhodné dezinfekce na sliznice, ale před tím malé množství dezinfekce odleje do téže emitní misky, aby hrdlo lahve z dezinfekčního roztoku bylo sterilní. Další postup je stejný.

25

Dále lékař uchopí od sestry močový katetr, který otevřela tak, aby ho neznesterilnila, buď pinzetou, nebo sterilní dominantní rukou přibližně 8-10 cm od zaváděného konce, kdy druhý konec chytí sestra do jedné ruky a drží ho směrem vzhůru a ve druhé ruce má připravený sterilní čtverec s naneseným lubrikantem s anestetickým účinkem a nechá lékaře, aby konec katetru navlhčil tímto lubrikantem, lze také použít již připravené stříkačky se sterilním lubrikantem a aplikovat je přímo do močové trubice, to provede sestra hned po její dezinfekci, kterou provedl lékař a nechá se pár minut působit, mezitím provádí další úkony. Použitý čtverce či stříkačku vyhodí do připravené emitní misky (Mikšová, et al., 2006). Lékař mezitím nedominantní rukou zdvihne penis kolmo k tělu a mírně ho vytahuje směrem nahoru a druhou rukou zavádí močový katetr do močové trubice plynule a pomalu asi 20 cm, kdy sestra stále drží v jedné ruce konec močového katetru a ve druhé ruce emitní misku, aby do ní mohla odtéci moč. Poslední krok je napuštění fixačního balónku sterilním roztokem v dostatečném množství dle velikosti močového katetru a napojení na drenážní soupravu se sběrným vakem, který provádí sestra. Konečný postup je stejný jako u zavedení permanentního močového katetru u ženy viz víše (Řezáčová, 2002).

5.5

Péče o pacienta se zavedeným permanentním močovým katetrem Pacienta se zavedeným permanentním močovým katetrem můžeme potkat na

kterémkoliv oddělení v nemocnici, proto je nezbytně nutné, aby všechny sestry/asistenti, bez ohledu na jakém oddělení právě pracují, ovládaly správnou péči o pacienta se zavedeným permanentním močovým katetrem. Z ošetřovatelského procesu dbáme především na umožnění správného spádu moči, tudíž umístění sběrného sáčku pod úrovní pupku. Dostatečnou hygienu genitálií a okolí výstupu močového katetru, pro riziko zanesení infekce. Dále je zapotřebí sledovat barvu, zápach a množství moče, aby pacient měl vyrovnaný příjem a výdej tekutin (Valachová & Pokorná, 2008). Důležité je, aby sestra/asistent dbali na dostatečný příjem tekutin pacienta a to minimálně 2000ml za den, tyto informace pečlivě zaznamenávali do dokumentace stejně tak i výdej moče a také řádně informovali o tomto průběhu ošetřujícího lékaře. Také si sestra/asistent musejí všímat příznaků celkové infekce, a to subfebrilie, tachykardie, zvýšené pocení, třesavky nebo i poruchy vědomí a o jakémkoliv zhoršení stavu informovat lékaře a pohotově zakročit. Také nesmí zapomenout sledovat lokální příznaky infekce, je-li nám schopen pacient tyto informace podat, je velmi důležité se na tyto projevy pacienta vhodně ptát, jako je bolest, pálení, řezání nebo také zvýšená dráždivost. 26

Nesmírně důležité je zabránit při pravidelném vypouštění sběrného sáčku vzestupné infekci, tudíž dbát na to, aby konec katetru byl stále sterilní, a aby se nikdy sběrný vak nedotýkal země. Jestliže je pacient schopen se sám o permanentní močový katetr postarat, je potřeba, aby ho sestra/asistent řádně edukovali o správné péči a vždy se přesvědčili, zda pacient všechno pochopil a je tudíž schopen se sám o permanentní močový katetr starat (Kapounová, 2007). Důležité je, aby permanentní močový katetr byl měněn v pravidelných intervalech a to maximálně po dobu 21 dnů, jestliže je katetrizace potřebná být zachována po delší dobu, než je interval výměny katetru. Když má pacient zavedený permanentní močový katetr dlouhodobě, je nezbytné, aby sestra během dne uzavírala permanentní močový katetr vždy sterilním kolíčkem na několik hodin, aby se hromadil močový měchýř močí, a tím si mohl pacient uvědomovat opět potřebu mikce (Žůčková, 2009). Pakliže však sestra vůbec nekolíčkuje permanentní močový katetr, vede to k tomu, že se pacientovi zmenší kapacita močového měchýře a tudíž navrácení spontánního močení po odstranění permanentního močového katetru je mnohem komplikovanější (Veselský, 2007).

5.6

Odstranění permanentního močového katetru O odstranění permanentního močového katetru rozhoduje lékař, předchází tomu,

především u dlouhodobé katetrizace močového měchýře, zkoušení mikce ještě při zavedením močového katetru a tím opětné trénování močového měchýře a pocit pacienta na plný močový měchýř. Toto spočívá v pravidelném uzavírání močového katetru pomocí plastové zátky či peánu a vypouštění dle pocitu plného močového měchýře u pacienta. Takto se u pacienta opět zajistí fyziologické vylučování moče. Jestliže lékař rozhodl o odstranění permanentního močového katetru, sestra o této situaci informuje pacienta, připraví si pomůcky a to, ochranné nesterilní rukavice, čtverce buničiny, sterilní stříkačka o velikosti postačující k vypuštění fixačnímu balónku, emitní misku a nádobu či sáček na infekční odpad, dle zvyklosti oddělení. Když je pacient schopen přesunu z lůžka, je možné zajistit soukromí tím, že ho necháme přemístit na vyšetřovací lehátko, jestliže není toho schopen, můžeme tento výkon provádět přímo na pokoji po zajištění soukromí. Poloha pacienta je stejná jako při zavádění permanentního močového katetru, viz víše. Sestra si před výkonem řádně umyje ruce mýdlem, navlékne si ochranné nesterilní rukavice a pomůcky si připraví k ruce. Nejprve pomocí sterilní stříkačky vytáhne náplň fixačního balónku, ujistí se, že opravdu odsála veškerou tekutinu z fixačního balónku. Poté tuto 27

stříkačku vyhodí do připravené emitní misky. Přiloží buničinu ke genitálu pacienta a cévku opatrně vytáhne a vyhodí do infekčního odpadu. Poté poučí pacienta o nutnosti sledování močení, kdy by se pacient měl spontánně vymočit přibližně do 6 hodin po odstranění katetru. Dále ho požádá o sledování možného řezání, pálení nebo hematurie při vymočení (Vytejčková, 2013).

28

6 NEJČASTĚJŠÍ RIZIKA KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE Za nejčastější riziko katetrizace močového měchýře je považován vznik infekce močových cest a vznik močových kamenů. Kdy riziko infekce je závislé na délce katetrizace a standardech ošetřovatelské péče o močový katétr, proto je mnohem menší riziko infekce u pacientů s jednorázovou nebo intermitentní katetrizací, i když je tu možnost, že při jednorázovém zavádění cévky se může do močových cest dostat určitý počet bakterií, avšak tyto bakterie jsou pravděpodobně ihned odneseny proudem moči a tudíž v močovém měchýři nedochází k hromadění a dalšímu množení bakterií (Rulík, 2011). „Infekce močových cest (urinary tract infection – UTI) patří celosvětově mezi nejčastěji se vyskytující variantu bakteriálních infekcí a představují přibližně 40% všech infekcí, k nimž dochází během hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení.“ (Koves, et al., 2014, p. 9). Jedním z hlavních rizikových faktorů je zavedení močového katetru, který je příčinou až 80% případů. Infekce močových cest má také nezanedbatelný ekonomický dopad na nemocnici. Ke katetrizační infekci močových cest dochází již v době, kdy je katétr ponechán v močovém měchýři po dobu delší než dva dny, kdy jako den první se počítá den zavedení močového katétru, dle Národní sítě pro bezpečnost ve zdravotnictví (National Healthcare Safety Network – NHSN). Do speciální kategorie rizikových faktorů spadá také i dlouhodobě zavedený močový katétr, který uveřejnila Evropská urologická asociace v roce 2010 (Koves, et al., 2014). Další příčinou infekce močových cest je vznik biofilmu na močovém katétru, který je příčinou rizika katetrizace a to ucpání katétrů krystalickými nánosy bakteriálního původu, tím dochází ke tvorbě močových kamenů. S tímto problémem se setkáváme zhruba u 50% dlouhodobě katetrizovaných pacientů, kdy i v dnešní době bohužel není znám způsob úplného zabránění vzniku nánosů. Jsou známi jen možnosti jak tento proces o něco oddálit, a to používáním uzavřených metod katétrové drenáže a jiné povrchy katetrů, jako je potažení stříbrem. Bohužel je toto řešení finančně náročnější. Jediným, avšak úplným řešením, existuje pouze vyjmutí cizího tělesa, katétru, z těla pacienta, ale toto bohužel pokaždé není možné (Holá, Růžička, 2008). Existují dvě vstupní brány zanesení bakterií do močových cest, a to, extraluminálně, což znamená, „Přímý vstup mikroorganismů při zavádění katétru, vzestup mikroorganizmů z perinea po zevním povrchu katétru,“ (Kohoutová, 2014, p. 31) a intraluminárně, což znamená, 29

„reflux

mikroorganizmů

v souvislosti

s narušením

uzavřeného

systému

a kontaminací moči ve sběrném sáčku.“ (Kohoutová, 2014, p. 31). Další vliv na vznik infekce močových cest má věk pacientů, kdy je větší výskyt vzniku infekce zaznamenám u starších pacientů oproti mladším, toto souvisí s řadou anatomických a fyziologických změn v oblasti močového měchýře a močové trubice. Jelikož skončení tvorby pohlavních hormonů u starších osob má vliv na následnou atrofii sliznice močové trubice. Také u žen po porodech může dojít k poklesu vnitřních pohlavních orgánů, které může vést k zesílení a zakřivení močové trubice. Dalším problémem u mužů je zvětšování prostaty, které vede k hromadění reziduální moči v močovém měchýři, kde se mikroorganismy můžou shromažďovat a rozmnožovat (Štrajtová, 2010). Na vznik infekce má vliv také pohlaví pacienta, z výzkumu publikovaném v anglickém časopise BioMedCentral vyplývá, že až 73% žen má vyšší výskyt vzniku infekce oproti mužům, u nich je to pouhých 27% (Hazellet, et al., 2006).

6.1

Prevence zanesení infekce do močových cest při katetrizaci močového měchýře Mezi základní strategií pro zabránění vzniku infekce močových cest je považováno

používání především krátkodobé katetrizaci, zavádění katétru za přísných aseptických podmínek, používání uzavřeného drenážního systému, včasné odstranění katétru, což znamená ponechávat močový katétr jen na nezbytně nutnou dobu a také především stanovit systém kontroly pro zavádění infekce do močových cest. Nesmírně důležité je správné umístění katetru a sběrného vaku, u ležících pacientů na zádech musí vést katetr vždy nad stehnem či lýtkem a močový sběrný vak musí být umístěn pod úrovní pupku tak, aby se zabránilo tlaku, což umožňuje správné proudění moče do sběrného sáčku a tím se také zabrání otlakům na zevním ústí močové trubice (Moussa, et al., 2009). Další možností prevence je vždy si pečlivě rozmyslet, zda zavedení katetru je nezbytně nutné. Pakliže ano, tak na co nejkratší dobu, vždy je zapotřebí uvažovat o alternativní katetrizaci, ať už jednorázové nebo intermitentní, pokud to zdravotní stav pacienta dovoluje. Jestliže je zapotřebí dlouhodobá katetrizace močového měchýře, například na intenzivních péčích, vždy by sestry/asistenti měli dbát na standardy ošetřovatelské péče o permanentní močový katétr. Protože pouze správná péče o permanentní močový katetr může snížit výskyt infekce v močových cestách (Heldová, 2010).

30

6.2

Ostatní komplikace katetrizace močového měchýře Mezi další komplikace spojené s katetrizací močového měchýře, mimo již zmíněné

infekce a obstrukce močových cest v důsledku močových kamenů, je epididimitis, což znamená zánět nadvarlete u mužů nebo vznik hematurie, která může vzniknout poraněním močové trubice při zavádění katetru špatnou a nešetrnou technikou nebo při nesprávné manipulaci a špatnou péčí o permanentní močový katetr (Vytejčková, 2013). Jednou z další komplikace je špatné zvolení velikosti katetru, které může vést buď k obtékání katetru, což znamená, že jsme zvolili malý průměr katetru. Také nám katetr může obtékat z jiné příčiny a to je nutné vždy vyloučit před zavedením silnějšího katetru, a to vysokým tlakem v močovém měchýři, který může vzniknout při obstrukci katetru z jakýchkoliv příčin. Jestliže naopak použijeme větší průměr katetru než je potřeba, může to vést ke striktuře uretry, což je patologické zúžení močové trubice, které může vést až k ischemizaci uretry (Veselský, 2007). Další komplikace souvisí s aktivní spoluprací pacienta při samotném zavádění katetru. Nejen že se musí katetr vždy zavádět šetrně a ohleduplně, ale také je nesmírně důležité, aby pacient spolupracoval. Byl uvolněný, pomůže mu v tom správné dýchání nosem, kdy pomalu a zhluboka dýchá a plně se na toto dýchání soustředí, to vede k psychickému uklidnění pacienta a tudíž i k uvolnění napětí ve svěrači. Tímto způsobem nám nedojde k poranění svěrače močové trubice (Řezáčová, 2002). Bohužel k porušení svěračů může dojít i tehdy, kdy je katetr dlouhodobě zavedený v močovém měchýři a neprovádí se tzv. kolíčkování katetru, kterým se tento svěrač trénuje, a může tedy dojít retenci moče nebo k inkontinenci pacienta (Vytejčková, 2013). U mužů ještě navíc může kromě epididimitis, vzniknout také tzv. balanopostitida, což je zánět předkožky a žaludu, který je důsledkem špatné péče o katetr a nedostatečnou hygienou genitálií, především špatnou péčí o předkožkový vak. Další komplikací u mužů je parafimóza, což je následek po špatném přetažení předkožky přes glans penis po zavedení katetru a jeho následné uskřinutí, toto se musí ihned řešit s urologem, proto je velmi důležité, aby po zavedení permanentního katetru byla ihned předkožka zpátky přetažená přes glans penis (Veselský, 2007). Další komplikací, se kterou jsem se sama setkala při své dosavadní praxi, a bohužel jsem se o ní nikde nedočetla, je vznik dekubitu v místě vyústění katetru z močové trubice. Toto jsem měla možnost vidět především u mužů, a myslím si, že to vzniká špatnou manipulací s permanentním močovým katetrem, tahem na vývod z močové trubice ve stejném místě, tudíž 31

špatnou péčí o pacienta se zavedeným permanentním močovým katetrem. Proto je velice nutné dbát u pacienta na to, aby katetr nijak netlačil na vývod z močové trubice a v pravidelných intervalech měnit strany, kudy vede hadička od katetru ke sběrnému sáčku. Dále zbytečně nenechávat příliš plný sběrný vak na moč, protože jestliže tento vak nebude zavěšený pod úrovní pupku pod postelí a spadne na zem, tak to vede k zvyšování tlaku na močovou trubici.

32

7 CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE 7.1

Cíle

C1:

Zjistit, zda nelékařský zdravotnický personál zná ošetřovatelský standard, postup při zavedení permanentního močového katetru a péči o něj.

C2:

Zjistit, zda nelékařský zdravotnický personál postupuji při katetrizaci močového měchýře podle standardu dané nemocnice.

C3:

Zjistit, zda dosažené vzdělání má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

C4:

Zjistit, zda pozice v zaměstnání má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

C5:

Zjistit, zda existuje souvislost mezi oddělením, kde nelékařský zdravotnický personál v dané době pracuje, a znalostmi péče o permanentní močový katetr.

C6:

Zjistit, zda existuje souvislost druh nemocnice a znalostmi péče o permanentní močový katetr.

C7:

Zjistit, zda délka praxe má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

7.2

Hypotézy

H1:

Zdravotnický nelékařský personál zná ošetřovatelský standard, postup při zavádění permanentního močového katetru.

H2:

Zdravotnický nelékařský personál postupuje při katetrizaci močového měchýře dle ošetřovatelského standardu.

H3:

Dosažené vzdělání nemá vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

H4:

Pozice v zaměstnání nemá vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

H5:

Oddělení kde nelékařský zdravotnický personál pracuje, nemá vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

H6:

Druh nemocnice nemá vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

H7:

Délka praxe nemá vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr.

33

8 METODIKA 8.1

Použité metody K dosažení výsledků byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření pro

soubor zdravotnických asistentů a všeobecných sester pracujících v Nemos Plus nebo FN Motol. Ke sběru dat byl použit anonymní nestandardizovaný dotazník (viz příloha 1), kdy bylo možné zaškrtnutí pouze jedné možnosti jako správné. Dotazník obsahuje 26 povinných otázek a 1 nepovinnou otázku. Z celkového počtu 26 povinných otázek bylo 25 uzavřených a 1 otázka otevřená. Z celkového počtu 1 nepovinné otázky, otevřené, na ní žádný respondent neodpověděl. Prvních 5 otázek bylo zaměřeno na stupeň dosaženého vzdělání, pozici v zaměstnání, délku praxe, oddělení a nemocnici respondentů. 6. a 7. otázka zjišťovala způsobilost k vyplnění tohoto dotazníků v závislosti, zda se setkávají na svých pracovištích s permanentním močovým katetrem a jestli tento způsob katetrizace je u nich nejčastější. Otázky 8 – 22 se týkaly oblastí, zda respondenti postupují dle ošetřovatelského standardu. 23. – 26. otázka jsou zpětné vazby, které se týkaly ošetřovatelského standardu, kde se nachází, zda je dostačující a jestli provádí katetrizaci močového měchýře dle tohoto standardu. Pro vyhodnocení dotazníkového šetření byl použit program STATISTICA 12, kdy výsledky byly upraveny v programu Microsoft Excel 2016.

8.2

Charakteristika zkoumaného vzorku Výzkumný soubor tvoří zdravotničtí asistenti a všeobecné sestry z interního,

chirurgického oddělení a OCHRIPU v nemocnicích, Nemos Plus a FN Motol. Celkově bylo rozdáno 130 dotazníků, z celkového počtu se vrátilo a bylo zpracováno 123 dotazníků. Výsledky šetření jsou znázorněny v grafech.

34

9 VÝSLEDKY Na tomto místě uvedu výsledky kvantitativního šetření znázorněné v grafech podle posloupnosti otázek v dotazníku. Poté uvedu statistickou analýzu dat. Obrázky jsou zdrojem autora.

9.1

Výsledky kvantitativního šetření Obr. 1: Uveďte stupeň vašeho dosaženého vzdělání C; 13,82%

D; 2,44%

B; 12,20%

A; 71,54%

SZŠ

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA

VŠ – BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

VŠ – MAGISTERSKÉ STUDIUM

Z obr. 1 vyplývá, že z celkového počtu respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání 71,54%, vyššího odborného vzdělání 12,20%, vysokoškolského vzdělání s titulem Bc. 13,82% a vysokoškolského vzdělání s titulem Mgr. 2,44%. Obr. 2: Jste zaměstnán jako

A; 28,46%

B; 71,54%

ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT

VŠEOBECNÁ SESTRA

Z obr. 2 vyplývá, že z celkového počtu respondentů je 28,46% zaměstnána jako zdravotnický asistent a 71,54% jako všeobecná sestra. 35

Obr. 3: Na jakém oddělení v současnosti pracujete

C; 32,52%

A; 34,96%

B; 32,52% INTERNÍ ODDĚLENÍ

CHIRURGICKÉ ODDĚLENÍ

OCHRIP

Z obr. 3 vyplývá, že z celkového počtu respondentů pracuje na interním oddělení 34,96%, na chirurgickém oddělení 32,52% a na oddělení OCHRIP 32,52% respondentů.

Obr. 4: V jaké nemocnici pracujete

A; 47,97%

B; 52,03%

NEMOS PLUS - NEMOCNICE OSTROV

FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL

Z obr. 4 vyplývá, že z celkového počtu respondentů pracuje 47,97% v Nemos Ostrov a 52,03% ve Fakultní nemocnici Motol.

36

Obr. 5: Uveďte, jak dlouho pracujete ve zdravotnictví

D; 31,71%

A; 32,52%

C; 13,01% B; 22,76%

MÉŇĚ NEŽ 5 LET

5-10LET

11-15 LET

16 A VÍCE LET

Z obr. 5 vyplývá, že z celkového počtu respondentů pracuje ve zdravotnictví kratší dobu než 5 let 32,52%, 5 – 10 let pracuje 22,76%, 11 – 15 let pracuje 13,01% a déle jak 16 let pracuje ve zdravotnictví 31,71% respondentů.

Obr. 6: Setkáváte se na vašem pracovišti s katetrizací močového měchýře B; 0,00%

A; 100,00%

ANO

NE

Z obr. 6 vyplývá, že z celkového počtu respondentů se všichni setkávají na svých pracovištích s katetrizací močového měchýře.

37

Obr. 7: Jaký způsob katetrizace močového měchýře nejčastěji používáte na Vašem pracovišti

A; 100,00% PERMANENTNÍ MOČOVÝ KATETR

EPICYSTOSTOMIE

JEDNORÁZOVÁ KATETRIZACE

STERILNÍ INTERMITENTNÍ KATETRIZACE

JINÉ ZPŮSOBY (UVEĎTE JAKÉ…)

Z obr.

7

vyplývá,

že

z celkového

počtu

respondentů

všichni

nejčastěji

používají permanentní močovou katetrizaci na jejich pracovištích.

Obr. 8: Jaké nejčsastější riziko přináší zavedení permanentního močového katetru A; 10,57% B; 0,00%

E; 11,38% D; 3,25%

C; 74,80% BOLESTIVOST MOČOVÉ TRUBICE

DEHYDRATACE

ZADRŽUJE INFEKCI A ZPŮSOBUJE VZNIK KAMENŮ

NEDOSTATEČNOU DIURÉZU

DILATACI MOČOVÉ TRUBICE

Z obr. 8 vyplývá, že z celkového počtu respondentů považuje za nejčastější riziko katetrizace močového měchýře zadržení infekce a vznik kamenů 74,80% , dilataci močové trubice 11,38%, bolestivost močové trubice 10,57% a nedostatečnou diurézu 3,25% respondentů.

38

Obr. 9: Jak často provádíte výměnu permanentního močového katetru na Vašem oddělení B; 1,63%

C; 98,37% 1X TÝDNĚ

1X ZA 2 TÝDNY

1X ZA 3 TÝDNY

NEMĚNÍME

Z obr. 9 vyplývá, že z celkového počtu respondentů provádí výměnu permanentního močového katetru v intervalu 1x za 3 týdny 98,37% a 1x za 2 týdny 1,63% respondentů.

Obr. 10: Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u mužů B; 6,50%

40,65%

C; 52,85%

VŠEOBECNÁ SESTRA BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU VŠEOBECNÁ SESTRA BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ABSOLVOVÁNÍ CERTIFIKOVANÉHO KURZU KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE NEBO LÉKAŘ POUZE LÉKAŘ SESTRA SPECIALISTKA VŠEOBECNÁ SESTRA BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ABSOLVOVÁNÍ CERTIFIKOVANÉHO KURZU KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE, SESTRA SPECIALISTKA NEBO LÉKAŘ

Z obr. 10 vyplývá, že z celkového počtu respondentů si myslí, že je kompetentní ke katetrizaci močového měchýře u mužů pouze lékař 52,85%. 40,65% si myslí, že tuto katetrizaci 39

může provádět všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře, sestra specialistka nebo lékař. 6,50% si myslí, že tuto katetrizaci může provádět všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře a lékař.

Obr. 11: Jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování muže A; 6,50%

C; 8,13%

B; 85,37% VÝHRADNĚ OCHRANNÉ STERILNÍ RUKAVICE

VÝHRADNĚ OCHRANNÉ NESTERILNÍ RUKAVICE

DOSTUPNOSTI A ZVYKLOSTÍ NA ODDĚLENÍ

PŘI ASISTENCI NENÍ NUTNÉ POUŽÍVAT ŽÁDNÉ RUKAVICE

Z obr. 11 vyplývá, že z celkového počtu respondentů používá 85,37% výhradně ochranné nesterilní rukavice, 8,13% používá rukavice dle zvyklosti a dostupnosti na oddělení a 6,50% používá výhradně ochranné sterilní rukavice při asistenci lékaři u katetrizace močového měchýře u mužů.

40

Obr. 12: Jak se zachováte při znesterilnění močového katetru D; 0,81%

A; 99,19% VYHODÍM HO A POUŽIJI NOVÝ STERILNÍ KATETR ZAVEDU KATETR OPAKOVANĚ PO DOKONALÉ DEZINFEKCI KATETRU A ÚSTÍ URETRY ZAVEDU KATETR OPAKOVANĚ PO DOKONALÉ DEZINFEKCI ÚSTÍ

ZÁLEŽÍ NA TOM, VE KTERÉ FÁZI PŘÍPRAVY DOŠLO KE ZNESTERILNĚNÍ

Z obr. 12 vyplývá, že z celkového počtu respondentů vyhodí a použije nový sterilní katetr 99,19% při znesterilnění močového katetru a 0,81% záleží na tom, v jaké fázi přípravy došlo ke znesterilnění katetru. Obr. 13: Jakým směrem dezinfikujeme močovou trubici u ženy při katetrizaci močového měchýře

B; 100,00%

SMĚREM OD KONEČNÍKU K ÚSTÍ MOČOVÉ TRUBICE

SMĚREM OD ÚSTÍ MOČOVÉ TRUBICE KE KONEČNÍKU

SMĚREM Z LEVA DOPRAVA

SMĚREM Z PRAVA DOLEVA

Z obr. 13 vyplývá, že z celkového počtu respondentů všichni dezinfikují močovou trubici u ženy směrem od ústí močové trubice ke konečníku. 41

Obr. 14: K jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci A; 14,63%

B; 14,63%

C; 3,25% D; 67,48%

PRO LEPŠÍ SKLUZ MOČOVÉHO KATETRU DO MOČOVÉHO MĚCHÝŘE KE SNÍŽENÍ BOLESTIVOSTI PŘI ZAVÁDĚNÍ K PREVENCI TRAUMATU URETRY VŠECHNY MOŽNOSTI JSOU SPRÁVNÉ

Z obr. 14 vyplývá, že z celkového počtu respondentů si 3,25% myslí, že lubrikační gely slouží při katetrizaci močového měchýře k prevenci traumatu uretry, 14,63% si myslí, že slouží ke snížení bolestivosti při zavádění katetru, dalších 14,63% si myslí, že slouží k lepšímu skluzu močového katetru do močového měchýře a 67,48% si myslí, že všechny výše uvedené možnosti jsou správné.

Obr. 15: Kdo je kompetentní k závádění močového katetru u ženy A; 11,38% B; 0,81%

E; 87,80%

VŠEOBECNÁ SESTRA DIPLOMOVANÁ VŠEOBECNÁ SESTRA PORODNÍ ASISTENTKA ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT (POUZE PŘI ODBORNÉM DOHLEDU) VŠECHNY UVEDENÉ

42

Z obr. 15 vyplývá, že z celkového počtu respondentů je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u ženy diplomovaná všeobecná sestra 0,81%, všeobecná sestra 11,38% a všechny možnosti jako správné uvedlo 87,80% respondentů.

Obr. 16: Jaké je správné umístění sběrného močového sáčku D; 2,44% B; 0,81%

A; 96,75% POD ÚROVNÍ PUPKU

NAD ÚROVNÍ PUPKU

V ÚROVNI PUPKU

NA UMÍSTĚNÍ SBĚRNÉHO SÁČKU NEZÁLEŽÍ

Z obr. 16 vyplývá, že z celkového počtu respondentů umisťuje 96,75% sběrný močový sáček pod úrovní pupku, 0,81% nad úrovní pupku a 2,44% si myslí, že na umístění sběrného močového sáčku nezáleží.

Obr. 17: Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta A; 13,82%

B; 86,18%

POD STEHNEM NEBO LÝTKEM

NAD STEHNEM NEBO LÝTKEM

43

JINÉ

Z obr. 17 vyplývá, že z celkového počtu respondentů uvedlo 86,18%, že by hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta měla vést nad stehnem nebo lýtkem a 13,82% si myslí, že by tato hadička měla vést pod stehnem nebo lýtkem.

Obr. 18: Jak často provádíte výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému) C; 3,25%

D; 2,44%

E; 10,57%

B; 1,63%

A; 82,11%

KAŽDÝCH 24 HODIN

PODLE VZHLEDU (PŘÍTOMNOSTI SEDIMENTU)

PŘI PORUŠENÍ CELISTVOSTI SÁČKU

KAŽDÝCH 12 HODIN

PO NAPLNĚNÍ SBĚRNÉHO SÁČKU

Z obr. 18 vyplývá, že z celkového počtu respondentů provádí výměnu jednorázového sběrného močového sáčku každých 24 hodin 82,11% respondentů. 10,57% respondentů provádí výměnu tohoto sáčku vždy po jeho naplnění. 3,25% respondentů provádí výměnu tohoto sáčku při porušení celistvosti sáčku. 2,44% respondentů provádí výměnu tohoto sáčku každých 12 hodin. 1,63% respondentů provádí výměnu tohoto sáčku podle vzhledu (přítomnosti sedimentu).

44

Obr. 19: Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému permenentní močové katetrizace A; 4,07% E; 18,70%

B; 6,50%

D; 1,63%

C; 69,11% UZAVŘENÝ DRENÁŽNÍ SYSTÉM NEJDE VYPUSTIT UZAVŘENÝ DRENÁŽNÍ SYSTÉM SE MŮŽE ROZPOJOVAT MEZI KATETREM A SBĚRNÝM VAKEM POUZE PŘI ODBĚRU MOČI UZAVŘENÝ DRENÁŽNÍ SYSTÉM SE NESMÍ ROZPOJOVAT MEZI KATETREM A SBĚRNÝM VAKEM, MOČ SE VYPOUŠTÍ VÝPUSTNÝM VENTILEM U UZAVŘENÉHO SYSTÉMU JE VYŠŠÍ RIZIKO VZNIKU INFEKCE

NEVÍM

Z obr. 19 vyplývá, že z celkového počtu respondentů si 69,11% myslí, že se uzavřený drenážní systém nesmí rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem, moč se vypouští výpustným ventilem. 6,50% respondentů si myslí, že se uzavřený drenážní systém může rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem pouze při odběru moči. 4,07% respondentů si myslí, že se uzavřený drenážní systém nedá vypustit. 1,63% respondentů si myslí, že u uzavřeného drenážního systému je vyšší riziko vzniku infekce. 18,70% respondentů neví, která z výše uvedených možností je správná. Obr. 20: Jak často by měla být minimálně vypouštěna moč ze sběrného močového sáčku C; 2,44%

D; 0,81% A; 8,13%

B; 88,62% 1X DĚNNĚ

2X DENNĚ

45

3X DENNĚ

4X DENNĚ

Z obr. 20 vyplývá, že z celkového počtu respondentů si myslí, že by minimálně měla být vypouštěna moč ze sběrného močového sáčku 2x denně 88,62% respondentů, 1x denně 8,13% respondentů, 3x denně 2,44% respondentů a 0,81% respondentů 4x denně.

Obr. 21: Jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve Vašem standardu A; 0,81% B; 24,39%

C; 74,80%

A 1X TÝDNĚ

B 1X ZA 2 TÝDNY

C 1X ZA 3 TÝDNY

D NEMĚNÍME

Z obr. 21 vyplývá, že z celkového počtu respondentů tvrdí 74,8%, že frekvence výměny permanentního močového katetru uváděna ve standardu nemocnice je 1x za 3 týdny, 1x za 2 týdny 24,39% respondentů a 1x týdně 0,81% respondentů.

Obr. 22: Jakou dezinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru D; 8,13%

B; 91,87% ALKOHOLOVOU, PŘ. SOFTASEPT

SLIZNIČNÍ, PŘ. SKINSEPT MUCOSA

JODOVOU – BRAUNOL

FYZIOLOGICKÝ ROZTOK

46

BOROVOU VODU

Z obr. 22 vyplývá, že z celkového počtu respondentů používá 91,87% dezinfekci slizničního tipu - mucosa, a 8,13% dezinfekci jodového tipu - braunol, před zavedením permanentního močového katetru.

Obr. 23: Podle jakých pravidel provádíte katetrizaci močového měchýře B; 0,81%

C; 0,81%

A; 98,37% DLE OŠETŘOVATELSKÉHO STANDARDU

DLE ODBORNÉ LITERATURY

DLE ZKUŠENOSTÍ STARŠÍCH SESTER

Z obr. 23 vyplývá, že z celkového počtu respondentů provádí katetrizaci močového měchýře 98,37% podle ošetřovatelských standardů, 0,81% podle odborné literatury a 0,81% podle zkušeností starších sester. Obr. 24: Je Vám znám standard ošetřovatelské péče o zavedení permanentního močového katetru ve Vaší nemocnici

A; 100,00% ANO

NE (V případě, že zvolíte tuto odpověď, ukončete vyplňování dotazníku)

Z obr. 24 vyplývá, že z celkového počtu respondentů je všem znám standard o zavedení permanentního močového katetru v jejich nemocnici.

47

Obr. 25: Víte, kde tento standard najdete PC + S; 17,89%

S; 12,20%

PC; 69,92%

PC

S

PC + S

Z obr. 25 vyplývá, že z celkového počtu respondentů tento standard najde v počítači 69,92%, 17,89% respondentů ho najde buď v počítači nebo v tištěné podobě na sesterně a 12,20% respondentů ho najde na sesterně v tištěné podobě.

Obr. 26: Připadá Vám tento standard dostačující

A; 100,00%

ANO

NE

Z obr. 26 vyplývá, že z celkového počtu respondentů všem připadá standard dostačující v podobě jaké je v jejich nemocnici.

48

9.2

Statistická analýza šetření

H0 – Znaky jsou nezávislé HA – Znaky jsou závislé

Obr. 27: Jste zaměstnán jako: x Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta?

osa X – Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta? osa Y – Jste zaměstnán jako?  p (0,00509) ≤ 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „pozice v zaměstnání“ a „znalosti, kudy by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta“. Prokázali jsme závislost, tj. pozice v zaměstnání má vliv na odpovědi na otázku, kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta?

49


Obr. 28: Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování muže?

osa X – Jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování muže? osa Y – Na jakém oddělení v současnosti pracujete?  p (0,04309) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „vliv oddělení“ a „znalosti, jaké se používají rukavice při asistenci lékaře u cévkování mužů“. Prokázali jsme závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování muže?

50


Obr. 29: Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x K jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci?

osa X – K jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci? osa Y – Na jakém oddělení v současnosti pracujete?  p (0,00009) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „vliv oddělení“ a „znalosti, k jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci“. Prokázali jsme závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, k jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci?

51


Obr. 30: Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u žen?

osa X – Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u ženy? osa Y – Na jakém oddělení v současnosti pracujete?  p (0,02243) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „vliv oddělení“ a „znalosti kompetencí, kdo může zavádět permanentní močový katetr u ženy“. Prokázali jsme závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u ženy?

52


Obr. 31: Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému)?

osa X – Jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému)? osa Y – Na jakém oddělení v současnosti pracujete?  p (0, 02361) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „vliv oddělení“ a „znalosti, jak často se provádí výměna jednorázového sběrného močového sáčku“. Prokázali jsme závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému)?

53


Obr. 32: Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Jaká frekvence výměny permanetního močového katetru je uvedena ve vašem standardu?

osa X – Jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu? osa Y – Na jakém oddělení v současnosti pracujete?  p (0,00001) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný

Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „vliv oddělení“ a „znalosti frekvence výměny permanentního močového katetru podle standardu“. Prokázali jsme závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu?

54


Obr. 33: V jaké nemocnici pracujete? x Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u můžů?

osa X – Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u mužů? osa Y – V jaké nemocnici pracujete?

 p (0,02614) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „druh nemocnice“ a „znalosti kompetencí, kdo může zavádět permanentní močový katetr u mužů“. Prokázali jsme závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u mužů?

55

H0 – Znaky jsou nezávislé HA – Znaky jsou závislé Obr. 34: V jaké nemocnici pracujete? x Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému k permanentní močové katerizaci:

osa X – Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním systému k permanentní močové katetrizaci. osa Y – V jaké nemocnici pracujete?  p (0,04871) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „druh nemocnice“ a „znalosti o uzavřeném drenážním systému k permanentní močové katetrizaci“. Prokázali jsme závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním systému k permanentní močové katetrizaci.

56


Obr. 35: V jaké nemocnici pracujete? x Jaká frekvence výměny permanetního močového katetru je uvedena ve vašem standardu?

osa X – Jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu? osa Y – V jaké nemocnici pracujete?  p (0,00000) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „druh nemocnice“ a „znalosti frekvence výměny permanentního močového katetru podle standardu“. Prokázali jsme závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu?

57


Obr. 36: V jaké nemocnici pracujete? x Jakou desinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru?

osa X – Jakou desinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru? osa Y – V jaké nemocnici pracujete?  p (0,00154,) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „druh nemocnice“ a „znalosti druhu desinfekce potřebné k permanentní močové katetrizaci“. Prokázali jsme závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, jakou desinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru?

58


Obr. 37: Uveďte, jak dlouho pracujete ve zdravotnictví. x Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanetního močového katetru u ležícíhopacienta?

osa X – Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta? osa Y – Uveďte, jak dlouho pracujete ve zdravotnictví?  p (0,00324) < 0,05 → H0 zamítáme – prokazujeme HA  platí HA – test je statisticky významný Na 5% hladině významnosti zamítáme nulovou hypotézu o nezávislosti znaku „délky praxe“ a „znalosti, kudy by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta“. Prokázali jsme závislost, tj. délka praxe má vliv na odpovědi na otázku, kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta?

59

10 DISKUZE Tato bakalářská práce se zabývala ošetřovatelskou péčí o pacienty se zavedeným permanentním močovým katetrem. Cíle práce bylo zjistit, jestli nelékařský zdravotnický personál, sestry/asistenti, zná ošetřovatelský standard, postup při zavádění permanentního močového katetru a péči o něj, zdali postupuje při katetrizaci močového měchýře podle standardu dané nemocnice. Jestli dosažené vzdělání, pozice v zaměstnání, druh oddělení, délka praxe a druh nemocnice má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr. Pro výzkumné šetření byl použit sběr dat ve formě dotazníků. Dotazníky byly určeny zdravotnickým asistentům a všeobecným sestrám. Výzkumné šetření probíhala na oddělení interna, chirurgie a OCHRIP v nemocnicích, Nemos Plus a FN Motol, od června do září 2015. Data byla shromážděna, po vyhodnocení celkem od 123 respondentů. Úvodní otázky v dotazníku měly identifikační charakter. Z výsledků kvantitativního šetření identifikační části vyplývá, že z celkového počtu 123 respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání 71,54%, vyššího odborného vzdělání 12,20%, vysokoškolského vzdělání s titulem Bc. 13,82% a vysokoškolského vzdělání s titulem Mgr. 2,44%. Tudíž převážná většina respondentů absolvovala pouze střední zdravotnickou školu. Je třeba si uvědomit, že až do roku 2003/2004, kdy bylo možné naposledy nastoupit do prvního ročníku střední zdravotnické školy a po jeho zdárném absolvování se ze studentů stali všeobecné sestry. Další ročníky, se změnou vzdělávacího systému, po absolvování střední zdravotnické školy se stali zdravotnickými asistenty. Podle zákona č. 96/2004 Sb. se „za výkon povolání zdravotnického asistenta považuje poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky; ošetřovatelskou péči spojenou se sebeobsluhou a uspokojování základních potřeb pacientů může zdravotnický asistent provádět bez odborného dohledu.“ (Vyhláška č. 96/2004 Sb., 2012). Tohoto výzkumu se zúčastnilo 28,46% zdravotnických asistentů a 71,54% všeobecných sester. Bez ohledu na vzdělání a pozici v zaměstnání na interním oddělení pracuje 34,96% respondentů. Na chirurgickém oddělení pracuje 32,52% respondentu a na oddělení OCHRIP je zaměstnáno také 32,52% respondentů. Respondentů pracujících v Nemos Plus bylo z celkového počtu 47,97%, zbylých 52,03% respondentů pracuje ve FN Motol. Délka praxe se u respondentů liší. Praxi menší než 5 let má 32,52%, 5 – 10 let má 22,76%, 11 – 15 let má 13,01% a praxi delší jak 16 let je u 31,71% respondentů. Zajímavé je, že přibližně stejný počet je respondentů mající praxi menší jak pět let, tedy krátce po absolvování škol, a respondentů, kteří mají naopak praxi delší jak 16 let. 60

Z dalších výsledků kvalitativního šetření zaměřené na způsobilost respondentů k vyplnění dotazníků, čímž se zabývala otázka 6 a 7 vyplývá, že 100% respondentů se na svých pracovištích setkávají s katetrizací močového měchýře a nejčastěji používají permanentní katetrizaci. V další části dotazníku směřované na znalosti respondentů ošetřovatelských standardů o katetrizaci močového měchýře a péči o permanentní močový katetr, které jsou obsažené v otázkách 8 – 22 vyplývá, že nemá vliv dosažené vzdělání na znalosti péče o permanentní močový katetr. Neexistuje žádný statisticky významný graf zaměřený na to, zda dosažené vzdělání má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr. Tudíž můžeme přijmout H3. Avšak pozice v zaměstnání má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr. Toto nám ukazuje statistický významný graf, označený jako Obr. 27. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. pozice v zaměstnání má vliv na odpovědi na otázku, kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta. Kdy 35 zdravotnických asistentů a 71 všeobecných sester uvedlo, že by měla vést hadička od sběrného močového sáčku nad stehnem nebo lýtkem. To, že by hadička od sběrného močového sáčku měla vést pod stehnem nebo lýtkem uvedlo 17 všeobecných sester a žádný zdravotnický asistent. Proto nemůžeme přijmout H4. Tato otázka byla použita v bakalářské práci, Ošetřovatelská péče o pacienta s permanentním močovým katetrem vypracovanou Pavlínou Mácovou z Jihočeské univerzity V Českých Budějovicích na Zdravotně sociální fakultě v roce 2014, kdy stejnou otázku položila pouze všeobecným sestrám. Z jejího šetření vyplývá, že 33 zdravotních sester dává hadičku od sběrného močového sáčku u ležícího pacienta pod stehno nebo lýtko a 27 sester dává tuto hadičku nad stehno či lýtko, zbylé 2 zdravotní sestry uvedly možnost jiné (Mácová, 2014). Další statisticky významný graf, označený jako Obr. 28. ukazuje, že existuje závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování

muže?

Kdy

2

respondenti

pracující

na

interně,

3

na

chirurgii

a další 3 na OCHRIPU označili, že při asistenci lékaři u cévkování muže používají výhradně ochranné sterilní rukavice. Možnost, že při asistenci lékaře u cévkování muže se používají výhradně nesterilní rukavice, označilo 33 respondentů pracujících na interně, 36 respondentů pracujících na chirurgii a dalších 36 respondentů pracujících na OCHRIPU. 8 respondentů pracujících na interně, 1 pracující na chirurgii a 1 na OCHRIPU označili možnost, že si při asistenci lékaři při cévkování muže berou rukavice dle zvyklostí a dostupnosti oddělení. Možnost, že při asistenci není nutné používat žádné rukavice, neuvedl ani jeden z respondentů bez ohledu na jakém oddělení pracují. 61

Druhý statisticky významný graf zaměřený na druh oddělení a znalosti péče o permanentní katetr nám znázorňuje graf, označený jako Obr. 29. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, k jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci? Možnost, že lubrikační gely slouží při katetrizaci k lepšímu skluzu močového katetru do močového měchýře, uvedlo 12 respondentů pracujících na interně, 3 pracující na chirurgii a další 3 pracující na OCHRIPU. Možnost, že lubrikační gely slouží při katetrizaci ke snížení bolestivosti při zavádění katetru, uvedlo 12 respondentů pracujících na interně, 3 pracující na chirurgii a další 3 pracující na OCHRIPU. Možnost, že lubrikační gely slouží při katetrizaci k prevenci traumatu uretry, uvedli 3 respondenti pracujících na interně, 1 respondent pracující na chirurgii a žádný respondent pracující na OCHRIPU. Poslední možnost, že

všechny

výše

uvedené

možnosti

jsou

správné,

označilo

16 respondentů pracujících na interně, 33 respondentů pracujících na chirurgii a 34 respondentů pracujících na OCHRIPU. Třetí statisticky významný graf zaměřený na druh oddělení a znalosti péče o permanentní močový katetr nám znázorňuje graf, označený jako Obr. 30. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u ženy? 10 respondentů pracujících na interně, 2 pracující na chirurgii a 2 pracující na OCHRIPU uvedlo, že má kompetenci k zavádění močového katetru u ženy pouze všeobecná sestra. Pouze 1 respondent pracující na interně uvedl, že má kompetenci k zavádění močového katetru u ženy pouze diplomovaná všeobecná sestra. Ostatní respondenti, 32 pracujících na interně, 38 pracujících na chirurgii a 38 pracujících na OCHRIPU uvedlo, že kompetentní k zavádění močového katetru mají všechny uvedené – všeobecná sestra, diplomovaná sestra, porodní asistentka a zdravotnický asistent pouze při odborném dohledu. Kompetence všech nelékařských zdravotnických pracovníků nám určuje zákon č. 96/2004 Sb. Čtvrtý statisticky významný graf zaměřený na druh oddělení a znalosti péče o permanentní močový katetr nám znázorňuje graf, označený jako Obr. 31. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému)? 32 respondentů pracujících na interně, 38 pracujících na chirurgii a 31 pracujících na OCHRIPU označilo, že se každých 24 hodin provádí výměna jednorázového sběrného močového sáčku. Pouze 2 respondenti pracující na OCHRIPU si myslí, že se tento sáček mění podle vzhledu moči či přítomnosti sedimentu. 3 respondenti pracující na interně a 1 pracující na OCHRIPU si myslí, že tento sáček se mění pouze při porušení celistvosti sáčku. To, že se 62

tento sáček mění každých 12 hodin, označili 2 respondenti pracující na chirurgii a 1 respondent pracující na OCHRIPU. Posledních 8 respondentů z interny a 5 z chirurgie provádí výměnu tohoto sáčku vždy až po jeho naplnění. Tato otázka byla použita v bakalářské práci, Znalosti sester o katetrizaci močového měchýře vypracovanou Petrou Fišerovou z Masarykovy univerzity v Brně roku 2013, kdy stejnou otázku položila pouze všeobecným sestrám, které pracují na standartním interním oddělení a chirurgickém, ARO a JIP chirurgie a interna. Z jejího šetření vyplývá, že 16 zdravotních sester z 21 pracujících na standartním interním oddělení, 32 zdravotních sester z 35 pracujících na standartním chirurgickém oddělení, 11 zdravotních sester z 15 pracujících na ARO, 12 zdravotních sester ze 17 pracujících na interním JIP a 11 zdravotních sester z 11 pracujících na chirurgickém JIP odpovědělo, že se výměna sběrného močového sáčku, otevřeného drenážního systému, provádí každých 24 hodin (Fišerová, 2013). Pátý a poslední statisticky významný graf zaměřený na druh oddělení a znalosti péče o permanentní močový katetr nám znázorňuje graf, označený jako Obr. 32. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh oddělení má vliv na odpovědi na otázku, jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu? 1 respondent pracující na interně tvrdí, že frekvence výměny permanentního močového katetru, která je uvedena v ošetřovatelském standardu je 1x týdně. 42 respondentů pracujících na interně, 30 pracujících na chirurgii a 20 pracujících na OCHRIPU tvrdí, že frekvence výměny permanentního močového katetru, která je uvedena v ošetřovatelském standardu je 1x za 3 týdny. Pouze 10 respondentů pracujících na chirurgii a 20 respondentů pracujících na OCHRIPU tvrdí, že frekvence výměny u permanentního močového katetru, která je uvedena v ošetřovatelském standardu je 1x za 2 týdny. Tato otázka byla použita v bakalářské práci, Znalosti sester o katetrizaci močového měchýře vypracovanou Petrou Fišerovou z Masarykovy univerzity v Brně roku 2013, kdy stejnou otázku položila pouze všeobecným sestrám, které pracují na standartním interním oddělení a chirurgickém, ARO a JIP chirurgie a interna. Z jejího šetření vyplývá, že 13 zdravotních sester z 21 pracujících na standartním interním oddělení, 22 zdravotních sester z 35 pracujících na standartním chirurgickém oddělení, 5 zdravotních sester z 15 pracujících na ARO, 7 zdravotních sester ze 17 pracujících na interním JIP a 2 zdravotních sester z 11 pracujících na chirurgickém JIP odpovědělo, že frekvence výměny permanentního močového katetru je po 21 dnech (Fišerová, 2013). Jelikož máme 5 grafů se statickým významem zaměřeným na druh oddělení a znalosti péče o permanentní močový katetr, proto nemůžeme přijmout H5. 63

Mezi další statisticky významné grafy zaměřující se na to, zda má/nemá druh nemocnice vliv na znalosti péče o zavedený permanentní močový katetr nám znázorňuje graf, který je označený jako Obr. 33. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u mužů? 2 respondenti zaměstnaní v Nemos Plus a 6 zaměstnanců FN Motol tvrdí, že je kompetentní zavádět permanentní močový katetr u mužů všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře a lékař. 26 respondentů zaměstnaných v Nemos Pus a 39 zaměstnanců FN Motol tvrdí, že je kompetentní zavádět

permanentní

močový

katetr

u

mužů

pouze

lékař.

Zbylých

31 respondentů zaměstnaných v Nemos Plus a 19 zaměstnanců FN Motol tvrdí, že je kompetentní zavádět permanentní močový katetr u mužů všeobecná sestra bez odborného dohledu po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře, sestra specialistka a lékař. Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků se nachází v zákonu č. 96/2004 Sb. Druhý statisticky významný graf zaměřený na druh nemocnice a znalosti péče o permanentní močový katetr nám znázorňuje graf, označený jako Obr. 34. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním systému k permanentní močové katetrizaci. Jelikož mohli respondenti označit pouze jednu možnost, vybralo si odpověď, uzavřený drenážní systém nejde vypustit, jako správnou 2 zaměstnanci Nemos Plus a 8 zaměstnanců FN Motol. Odpověď, uzavřený drenážní systém se může rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem pouze při odběru moči, označilo jako správnou 7 zaměstnanců Nemos Plus a 1 zaměstnanec FN Motol. Odpověď, uzavřený drenážní systém se nesmí rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem, moč se vypouští výpustným ventilem, označilo jako správnou 35 zaměstnanců Nemos Plus a 50 zaměstnanců FN Motol. Odpověď, u uzavřeného drenážního systému je vyšší riziko vzniku infekce, označilo jako správnou pouze 2 zaměstnanci Nemos Plus. Poslední odpověď, která označovala, že respondent nezná správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému, označilo 13 zaměstnanců Nemoc plus a 10 zaměstnanců FN Motol. Třetí statisticky významný graf zaměřený na druh nemocnice a znalosti péče o permanentní močový katetr nám znázorňuje graf, označený jako Obr. 35. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu? Pouze 1 zaměstnanec FN Motol tvrdí, že frekvence výměny permanentního močového katetru, která je uvedena ve standardu dané nemocnice je 1x týdně. 59 zaměstnanců Nemos Plus 64

a 33 zaměstnanců FN Motol tvrdí, že frekvence výměny permanentního močového katetru, která je uvedena ve standardu jejich nemocnic je 1x za 3 týdny. Zbylých 30 zaměstnanců FN Motol tvrdí, že frekvence výměny permanentního močového katetru, která je uvedena ve standardu jejich nemocnice je 1x za 2 týdny. Čtvrtý a poslední statisticky významný graf zaměřený na druh nemocnice a znalosti péče o permanentní močový katetr nám znázorňuje graf, označený jako Obr. 36. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. druh nemocnice má vliv na odpovědi na otázku, jakou desinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru? Všichni zaměstnanci Nemos Plus, 59, shodně tvrdí, že před zavedením permanentního močového katetru používají slizniční dezinfekci, př. Skinsept Mucosa, s tímto tvrzením souhlasí 54 zaměstnanců FN Motol. Zbylých 10 zaměstnanců FN Motol tvrdí, že před zavedením permanentního močového katetru používají jodovou dezinfekci, př. Braunol. Jelikož máme 4 grafy se statickým významem zaměřeným na druh nemocnice a znalosti péče o permanentní močový katetr, proto nemůžeme přijmout H6. Poslední skupinou statisticky významných grafů je, zda má délka praxe vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr. Takto statisticky významný graf nacházíme pouze jeden, označený jako Obr. 37. Z tohoto grafu vyplývá, že existuje závislost, tj. délka praxe má vliv na odpovědi na otázku, kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta? To, že by hadička od sběrného močového sáčku měla vést nad stehnem či lýtkem si myslí 40 respondentů s praxí do 5-ti let, 20 respondentů s praxí 5 – 10 let, 15 respondentů s praxí 11 – 15 let a 31 respondentů s praxí 16 a více let. To, že by hadička od sběrného

močového

sáčku

měla

vést

pod

stehnem

či

lýtkem

si

myslí

8 respondentů s praxí 5 – 10 let, 1 respondent s praxí 11 -15 let a 8 respondentů s praxí 16 a více let. Jelikož existuje statisticky významný graf zaměřený na délku praxe a znalosti péče o permanentní močový katetr, proto nemůžeme přijmout H7.

65

11 ZÁVĚR Dá se říct, že katetrizace močového měchýře je považována za jednoduchý invazivní výkon, který by měl ovládat každý lékař, sestra či zdravotnický asistent. Bohužel, i tento jednoduchý výkon může vést k různým komplikacím. Proto by se celý zdravotnický tým, od lékaře, po sestry a asistenty, měli dobře zamyslet nad tím, zda je tento výkon nezbytný, jestli by nebylo vhodnější pro pacienta jiné řešení jeho situace, než se přistoupí ke katetrizaci močového měchýře. Dnes již dobře víme, že dlouhodobá katetrizace močového měchýře vede k infekci močových cest. Proto je nesmírně důležité, aby se katetr v močovém měchýři ponechával co nejkratší dobu, a tím by se předcházelo možnému vzniku infekce v močových cestách. Dále je vhodné přemýšlet o jiné alternativě, než je dlouhodobá katetrizace. Je samozřejmě důležité, aby toho byl pacient schopný, jako je třeba pouze jednorázová katetrizace prováděné profesionálem, či intermitentní katetrizace, kterou si pacient může provádět sám. Z různých studií vyplývá, že je pro člověka bezpečnější jednorázová katetrizace, i když několikrát za den, než dlouhodobá katetrizace, pro vznik infekce v močových cestách. Jestliže je permanentní katetrizace nezbytná a nevyhnutelná, je nejen důležité dodržování aseptických a správných postupů při katetrizaci, ale také je potřeba se zamyslet nad materiálem katetru, který použijeme při katetrizaci. Dnes již víme, že existují katetry vyrobené z různých materiálů, jako je silikon, latex, guma či katetry potažené stříbrem, bohužel všechny tyto materiály nám nesnižují vznik infekce v močových cestách. Je jen na nás jaký druh katetru si vybereme při zavádění do močového měchýře. Vím, že také záleží na dostupnosti oddělení v dané nemocnici, avšak vedení nemocnic jde především o cenovou dostupnost těchto katetrů. Myslím si, že by se všichni měli zamyslet nad tím, zda je dražší varianta pořídit speciální katetry, které snižují nástup infekce do močových cest, nebo používat levnější a dostupnější varianty katetrů, ale s tím spojené náklady na antibiotickou léčbu při vzniku infekce v močových cestách a tudíž prodlužování hospitalizace pacientů v nemocnici, což sebou nese další náklady. Jak jsem již zmínila, katetrizace je považována za jednoduchý invazivní výkon. Nejen správně provedená katetrizace je základem úspěchu pro průběh bez komplikací, které jsou spojené s katetrizací. Stejně důležitá je také péče o pacienta se zavedeným permanentní močovým katetrem a edukace pacienta o jeho péči. Proto si myslím, že by sestra, či asistent bez ohledu na délce vykonávané praxe či dosaženého maximálního vzdělání, měli umět správně

66

o tohoto pacienta pečovat a dostatečně edukovat schopného pacienta o důležitosti správné péče o močový katetr. Z mého průzkumného šetření, kterého se celkem zúčastnilo 123 respondentů, z toho 35 zdravotnických asistentů a 88 všeobecných sester vyplývá, že neexistuje žádný statistický význam dosaženého maximálního vzdělání na znalosti péče o permanentní močový katetr. Bohužel tento průzkum ukázal, že pozice v zaměstnání má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr, a to v otázce, kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta. Dále tento průzkum prokázal, že typ oddělení, kde respondenti pracují, má vliv na znalostech péče o permanentní močový katetr. Statistický význam se prokázal celkem v 5ti otázkách. Jako první v otázce, jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování muže. Jako druhé v otázce, k jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci. Potřetí v otázce, kdo je kompetentní k zavádění močového katetru u ženy. Naposledy v otázce, jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému). Popáté v otázce, jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu. Další statisticky významná oblast se týká celku, kdy druh nemocnice má vliv na znalosti péče

o

permanentní

močový

katetr.

Z průzkumu

vyplynul

statistický

význam

u celkem 4 otázek. První otázkou je, kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u mužů. Druhá otázka se statistickým významem je, vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému k permanentní močové katetrizaci. Jako třetí se ukázala statisticky významná otázka, jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu. V poslední řadě se ukázal statistický význam u otázky, jakou dezinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru. Poslední statisticky významná oblast se týká jedné otázky, která se zaměřuje, zda délka praxe má vliv na znalosti péče o permanentní močový katetr a to otázky, kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta. Bohužel se z mého průzkumného šetření prokázala spousta nedostatků jak u zdravotnických asistentů, tak všeobecných sester v oblastech, pozice v zaměstnání, délce praxe, druhu oddělení a nemocnice. Proto by si všichni měli položit několik otázek. Zná nelékařský zdravotnický personál, zdravotnický asistent/všeobecná sestra, správnou péči o permanentní močový katetr? Ovládá všechen nelékařský zdravotnický personál, zdravotnický asistent/všeobecná sestra, katetrizaci močového měchýře? Dodržuje nelékařský zdravotnický personál, zdravotnický asistent/všeobecná sestra, ošetřovatelské standardy, postupy a péči o 67

zavedený permanentní močový katetr? Je schopen si tento personál najít při sebemenších nejasnostech

či

pochybnostech

v postupu

zavedení

močového

katetru

či

péči

o permanentní močový katetr správný standart? Jednou i mi budeme na druhé straně, jako pacienti, a budeme si pokládat tyto otázky a především doufat, že zdravotnický asistent/všeobecná sestra správně ovládá všechny činnosti, které vykonává na pacientovi, na nás, a je dostatečně proškolena ve všech činnostech. Proto si myslím, že je nezbytnou součástí nelékařských zdravotnických pracovníků celoživotní vzdělávání ve všech oblastech, od té nejzákladnější až po ty nejsložitější.

68

12 BIBLIOGRAFIE 1.

BAUMOVÁ, I., 2008. Intermitentní katetrizace jako součást léčby dysfunkcí močového měchýře. Urologie pro praxi, 4 září, pp. 197-199.

2.

DIDUSCH, W., 2005. Urologic History. [Online] Available at: http://www.urologichistory.museum/content/milestones/catheterization/p2.cfm [Přístup získán 30 6 2015].

3.

DOBROVODSKÁ, L., 2006. Terapie pooperační retence moči. Florence, říjen, pp. 38-40.

4.

FIŠEROVÁ, P., 2013. Znalosti sester o katetrizaci močového měchýře. [Online] Available at: http://is.muni.cz/th/381417/lf_b/1Bc_prace_x6finale.pdf

5.

HAZELLET, S., TSAI, M., GARERI, M. & ALLEN, K., 2006. The association between indwelling urinary katheter use in the elderly and urinary tract infection in acute care. BioMedCentral, 12 říjen, pp. 1-7.

6.

HELDOVÁ, D., 2010. Možnosti prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací močového měchýře. Sestra, 10 říjen.

7.

HOLÁ, V. & RŮŽIČKA, F., 2008. Biofilmové infekce močových katetrů. Medicína pro praxi, únor, pp. 47-52.

8.

HORA, M., 2004. Urologie pro studenty všeobecného lékařství. 1. editor Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0857-X

9.

KAPOUNOVÁ, G., 2007. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 2987. editor Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1830-9

10.

KAWACIUK, I., 2009. Urologie. 1. editor Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-627-7

11.

KOHLÍČEK, J., 1999. Urologie v českých zemích, vznik a vývoj do roku 1989. 3. editor Praha: StudiaGeo spol. s.r.o.. ISSN 1211-0795

12.

KOHOUTOVÁ, J., 2014. Uroinfekce spojené se zdravotní péčí - epidemiologie, prevence. Urologie pro praxi, 15 leden, pp. 30-31.

13.

KOVES, B., HAJDŮ, A., TENKE, P. & JOHANSEN, T., 2014. Řešení infekcí močových cest souvisejících s katetrizací (založené na důkazech). Urologické listy, 12 březen, pp. 9-12.

14.

KRHUT, J., 2007. Intermitentní katetrizace - indikace, technika, dispenzarizace neurogenního měchýře. Abstrakta, pp. 186-187.

15.

KUSYOVÁ, Z., 2010. Katetrizace močového měchýře. Sestra, Issue 10. 69

16.

MÁCOVÁ, P., 2014. Ošetřovatelská péče o pacienta s permanentním močovým katétrem. [Online] Available at: http://theses.cz/id/tlwan3/Bakalsk_prce.pdf

17.

MIKŠOVÁ, Z., FROŇKOVÁ, M., HERNOVÁ, R. & ZAJÍČKOVÁ, M., 2006. Kapitoly z ošetřovatelské péče I, aktualizované a doplňkové vydání. 2426. editor Praha: Grada. ISBN 80-2471442-6

18.

MOUSSA, S., CAMPEAU, L. & CORSOS, J., 2009. Indwelling Catheters and Neurogenic Bladder: Are they really that bad?. místo neznámé:Current Medicine Group LLC. ISSN 1931-7212

19.

NAŇKA, O. & ELIŠKOVÁ, M., 2009. Přehled anatomie. 1. editor Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1717-6

20.

NEWMAN, D., 2012. A brief history of urinary catheters. [Online] Available at: http://www.urotoday.com/history-of-urinary-catheters.html [Přístup získán 30 6 2015].

21.

RAMAKRISHAM, K. & MOLD, J., 20013. Urinary Catheters: A Review. [Online] Available at: http://ispub.com/IJFP/3/2/4596 [Přístup získán 18 srpen 20015].

22.

ROZSYPALOVÁ, M., HALÁDOVÁ, E. & ŠAFRÁNKOVÁ, A., 2002. Ošetřovatelství II. 220. editor Praha: Informatorium. ISBN 80-86073-97-1

23.

RULÍK, M., 2011. Mikrobiální biofilmy. 1, editor Olomouc: Upol. ISBN 978-80-2442747-8

24.

ŘEZÁČOVÁ, K., 2002. Základy ošetřovatelství 1 a 2. 1. editor Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0477-9

25.

ŠAMÁKOVÁ, M. & kolektiv, 2006. Základy ošetřovatelství. 1. editor Praha: Karolinum. ISBN 80-246-1091-4

26.

ŠÁMAL, V. a další, 2011. Čistá intermitentní katetrizace v léčbě neurogenních dysfunkcí dolních močových cest po spinálním poranění. Česká urologie, 15 duben, pp. 229-236.

27.

ŠTRAJTOVÁ, A., 2010. Ošetřovatelská péče o infekce močových cest, související s katetrem. Florence, července, pp. 7-9.

28.

VALACHOVÁ, J. & POKORNÁ, J., 2008. Péče o inkontinentní pacienty, péče o permanentní katetr. Diagnóza v ošetřovatelství, srpen, pp. 6-8.

29.

VESELSKÝ, Z., 2007. Pravidla ošetřovatelské péče o nemocné s permanentním katetrem močového měchýře. Florence, květen. 70

30.

Vyhláška č. 96/2004 Sb., 2012. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. [Online] [Přístup získán 9 únor 2016].

31.

VYTEJČKOVÁ, R., 2013. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. 1. editor Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3420-0

32.

ZEMAN, M. & KRŠKA, Z., 2011. Chirurgická propedeutika. 4425. editor Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3770-6

33.

ŽŮČKOVÁ, K., 2009. Péče o permanentní katetry, periferní kanyly a porty. Diagnóza v ošetřovatelství, září, pp. 15-16.

71

13 PŘÍLOHY Příloha 1

Dotazník

Příloha 2

Povolení k průzkumnému šetření v nemocnici Nemos Plus

Příloha 3

Povolení k průzkumnému šetření v nemocnici FN Motol

Příloha 4

Přehled statisticky významných tabulek a chí-kvadrátu

Příloha 5

Standard ošetřovatelské péče Nemos Plus

Příloha 6

Standard ošetřovatelské péče FN Motol

72

Příloha č. 1:

Dotazník

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jmenuji se Jitka Milerová a jsem studentkou 2. lékařské fakulty – Univerzity Karlovy v Praze, 2. ročníku bakalářského oboru Všeobecná sestra, kombinovaná forma studia. Ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který bude použit jako výzkumný materiál k mé bakalářské práci na téma: „Ošetřovatelská péče o pacienty se zavedeným permanentním močovým katetrem“. Dotazník je anonymní a výsledky tohoto šetření budou sloužit výhradně pro účely této práce. Dotazník se skládá z 29 otázek. Odpovězte prosím na všechny uvedené otázky a zaškrtněte pouze jednu možnou odpověď. Předem děkuji za ochotu a Váš čas při vyplňování dotazníku. Milerová Jitka

1) UVEĎTE STUPEŇ VAŠEHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ. A) SZŠ B) VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA C) VŠ – BAKALÁŘSKÉ STUDIUM D) VŠ – MAGISTERSKÉ STUDIUM 2) JSTE ZAMĚSTNÁNA JAKO: A) ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT B) VŠEOBECNÁ SESTRA 3) NA JAKÉM ODDĚLENÍ V SOUČASTNOSTI PRACUJETE? A) INTERNÍ ODDĚLENÍ B) CHIRURGICKÉ ODDĚLENÍ C) OCHRIP 4) V JAKÉ NEMOCNICI PRACUJETE? A) NEMOS PLUS - NEMOCNICE OSTROV B) FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL

5) UVEĎTE, JAK DLOUHO PRACUJETE VE ZDRAVOTNICTVÍ. A) MÉŇĚ NEŽ 5 LET B) 5-10LET C) 11-15 LET D) 16 A VÍCE LET 6) SETKÁVÁTE SE NA VAŠEM PRACOVIŠTI S KATETRIZACÍ MOČOVÉHO MĚCHÝŘE? A) ANO B) NE 7) JAKÝ ZPŮSOB KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE NEJČASTĚJI POUŽÍVÁTE NA VAŠEM PRACOVIŠTI? A) PERMANENTNÍ MOČOVÝ KATETR B) EPICYSTOSTOMIE C) JEDNORÁZOVÁ KATETRIZACE D) STERILNÍ INTERMITENTNÍ KATETRIZACE E) JINÉ ZPŮSOBY (UVEĎTE JAKÉ…) 8) JAKÉ NEJČASTĚJŠÍ RIZIKO PŘINÁŠÍ ZAVEDENÍ PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU? A) BOLESTIVOST MOČOVÉ TRUBICE B) DEHYDRATACE C) ZADRŽUJE INFEKCI A ZPŮSOBUJE VZNIK KAMENŮ D) NEDOSTATEČNOU DIURÉZU E) DILATACI MOČOVÉ TRUBICE 9) JAK ČASTO PROVÁDÍTE VÝMĚNU PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU NA VAŠEM ODDĚLENÍ? A) 1X TÝDNĚ B) 1X ZA 2 TÝDNY C) 1X ZA 3 TÝDNY D) NEMĚNÍME

10) KDO JE KOMPETENTNÍ K ZAVÁDĚNÍ PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU U MUŽŮ? A) VŠEOBECNÁ SESTRA BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU B) VŠEOBECNÁ SESTRA BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ABSOLVOVÁNÍ CERTIFIKOVANÉHO KURZU KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE NEBO LÉKAŘ C) POUZE LÉKAŘ D) SESTRA SPECIALISTKA E) VŠEOBECNÁ SESTRA BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ABSOLVOVÁNÍ CERTIFIKOVANÉHO KURZU KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE, SESTRA SPECIALISTKA NEBO LÉKAŘ 11) JAKÉ POUŽÍVÁTE RUKAVICE PŘI ASISTENCI LÉKAŘI U CÉVKOVÁNÍ MUŽE? A) VÝHRADNĚ OCHRANNÉ STERILNÍ RUKAVICE B) VÝHRADNĚ OCHRANNÉ NESTERILNÍ RUKAVICE C) DOSTUPNOSTI A ZVYKLOSTÍ NA ODDĚLENÍ D) PŘI ASISTENCI NENÍ NUTNÉ POUŽÍVAT ŽÁDNÉ RUKAVICE¨ 12) JAK SE ZACHOVÁTE PŘI ZNESTERILNĚNÍ MOČOVÉHO KATETRU? A) VYHODÍM HO A POUŽIJI NOVÝ STERILNÍ KATETR B) ZAVEDU KATETR OPAKOVANĚ PO DOKONALÉ DEZINFEKCI KATETRU A ÚSTÍ URETRY C) ZAVEDU KATETR OPAKOVANĚ PO DOKONALÉ DEZINFEKCI ÚSTÍ D) ZÁLEŽÍ NA TOM, VE KTERÉ FÁZI PŘÍPRAVY DOŠLO KE ZNESTERILNĚNÍ E) JINÉ 13) JAKÝM SMĚREM DEZINFIKUJEME MOČOVOU TRUBICI U ŽENY PŘI KATETRIZACI MOČOVÉHO MĚCHŽÝŘE? A) SMĚREM OD KONEČNÍKU K ÚSTÍ MOČOVÉ TRUBICE B) SMĚREM OD ÚSTÍ MOČOVÉ TRUBICE KE KONEČNÍKU C) SMĚREM Z LEVA DOPRAVA D) SMĚREM Z PRAVA DOLEVA

14) K JAKÉMU ÚČELU SLOUŽÍ LUBRIKAČNÍ GELY PŘI KATETRIZACI? A) PRO LEPŠÍ SKLUZ MOČOVÉHO KATETRU DO MOČOVÉHO MĚCHÝŘE B) KE SNÍŽENÍ BOLESTIVOSTI PŘI ZAVÁDĚNÍ C) K PREVENCI TRAUMATU URETRY D) VŠECHNY MOŽNOSTI JSOU SPRÁVNÉ 15) KDO JE KOMPETENTNÍ K ZAVÁDĚNÍ MOČOVÉHO KATETRU U ŽENY? A) VŠEOBECNÁ SESTRA B) DIPLOMOVANÁ VŠEOBECNÁ SESTRA C) PORODNÍ ASISTENTKA D) ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT (POUZE PŘI ODBORNÉM DOHLEDU) E) VŠECHNY UVEDENÉ 16) JAKÉ JE SPRÁVNÉ UMÍSTĚNÍ SBĚRNÉHO MOČOVÉHO SÁČKU? A) POD ÚROVNÍ PUPKU B) NAD ÚROVNÍ PUPKU C) V ÚROVNI PUPKU D) NA UMÍSTĚNÍ SBĚRNÉHO SÁČKU NEZÁLEŽÍ 17) KDE BY MĚLA VÉST HADIČKA OD SBĚRNÉHO SÁČKU PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU U LEŽÍCÍHO PACIENTA? A) POD STEHNEM NEBO LÝTKEM B) NAD STEHNEM NEBO LÝTKEM C) JINÉ 18) JAK ČASTO PROVÁDÍME VÝMĚNU JEDNORÁZOVÉHO SBĚRNÉHO MOČOVÉHO SÁČKU (OTEVŘENÉHO DRENÁŽNÍHO SYSTÉMU) A) KAŽDÝCH 24 HODIN B) PODLE VZHLEDU (PŘÍTOMNOSTI SEDIMENTU) C) PŘI PORUŠENÍ CELISTVOSTI SÁČKU D) KAŽDÝCH 12 HODIN E) PO NAPLNĚNÍ SBĚRNÉHO SÁČKU

19) VYBERTE SPRÁVNÉ TVRZENÍ O UZAVŘENÉM DRENÁŽNÍM MOČOVÉM SYSTÉMUK PERMANENTNÍ MOČOVÉ KATETRIZACI: A) UZAVŘENÝ DRENÁŽNÍ SYSTÉM NEJDE VYPUSTIT B) UZAVŘENÝ DRENÁŽNÍ SYSTÉM SE MŮŽE ROZPOJOVAT MEZI KATETREM A SBĚRNÝM VAKEM POUZE PŘI ODBĚRU MOČI C) UZAVŘENÝ DRENÁŽNÍ SYSTÉM SE NESMÍ ROZPOJOVAT MEZI KATETREM A SBĚRNÝM VAKEM, MOČ SE VYPOUŠTÍ VÝPUSTNÝM VENTILEM D) U UZAVŘENÉHO SYSTÉMU JE VYŠŠÍ RIZIKO VZNIKU INFEKCE E) NEVÍM 20) JAK ČASTO BY MĚLA BÝT MINIMÁLNĚ VYPOUŠTĚNA MOČ ZE SBĚRNÉHO MOČOVÉHO SÁČKU? A) 1X DĚNNĚ B) 2X DENNĚ C) 3X DENNĚ D) 4X DENNĚ 21) JAKÁ FREKVENCE VÝMĚNY PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU JE UVEDENA VE VAŠEM STANDARDU? A) 1X TÝDNĚ B) 1X ZA 2 TÝDNY C) 1X ZA 3 TÝDNY D) NEMĚNÍME 22) JAKOU DEZINFEKCI POUŽÍVÁTE PŘED ZAVEDENÍM PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU? A) ALKOHOLOVOU, PŘ. SOFTASEPT B) SLIZNIČNÍ, PŘ. SKINSEPT MUCOSA C) BOROVOU VODU D) JODOVOU – BRAUNOL E) FYZIOLOGICKÝ ROZTOK

23) PODLE JAKÝCH PRAVIDEL PROVÁDÍTE KATETRIZACI MOČOVÉHO MĚCHÝŘE? A) DLE OŠETŘOVATELSKÉHO STANDARDU B) DLE ODBORNÉ LITERATURY C) DLE ZKUŠENOSTÍ STARŠÍCH SESTER 24) JE VÁM ZNÁM STANDARD OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O ZAVEDENÍ PERMANENTNÍHO MOČOVÉHO KATETRU VE VAŠÍ NEMOCNICI? A) ANO B) NE (V případě, že zvolíte tuto odpověď, ukončete vyplňování dotazníku) 25) VÍTE, KDE TENTO STANDARD NAJDETE? NAPIŠTE……. 26) PŘIPADÁ VÁM TENTO STANDARD DOSTAČUJÍCÍ? A) ANO B) NE 27) POKUD NE, CO BYSTE NA NĚM ZMĚNIL/A? NAPIŠTE….

Příloha č. 2:

Povolení k průzkumnému šetření v nemocnici Nemos Plus

Příloha č. 3:

Povolení k průzkumnému šetření v nemocnici FN Motol

Příloha č. 4:

Přehled statisticky významných tabulek a chí-kvadrátu

Jste zaměstnán jako:

Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta? B

A

součty

35

0

35

28,46%

0,00%

28,46%

71

17

88

57,72%

13,82%

71,54%

součet

106

17

123

součet

86,18%

13,82%

100,00%

zdravotnický asistent % všeobecná sestra %

Jste zaměstnán jako: x Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

7,845733

df=1

p=,00509

M-V chí-kvadr.

12,43753

df=1

p=,00042

Statist.

Na jakém oddělení v současnosti pracujete?

Jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování muže? A

B

C

součty

2

33

8

43

1,63%

26,83%

6,50%

34,96%

3

36

1

40

2,44%

29,27%

0,81%

32,52%

3

36

1

40

2,44%

29,27%

0,81%

32,52%

součet

8

105

10

123

součet

6,50%

85,37%

8,13%

100,00%

interna % chirurgie % OCHRIP %

Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Jaké používáte rukavice při asistenci lékaři u cévkování muže? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

9,846641

df=4

p=,04309

M-V chí-kvadr.

9,482216

df=4

p=,05011

Statist.

Na jakém oddělení v současnosti pracujete?

K jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci? A

D

B

C

součty

12

16

12

3

43

9,76%

13,01%

9,76%

2,44%

34,96%

3

33

3

1

40

2,44%

26,83%

2,44%

0,81%

32,52%

3

34

3

0

40

2,44%

27,64%

2,44%

0,00%

32,52%

součet

18

83

18

4

123

součet

14,63%

67,48%

14,63%

3,25%

100,00%

interna % chirurgie % Ochrip %

Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x K jakému účelu slouží lubrikační gely při katetrizaci? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

28,11807

df=6

p=,00009

M-V chí-kvadr.

28,90751

df=6

p=,00006

Statist.

Na jakém oddělení v

Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového

současnosti pracujete?

katetru u žen?

interna % chirurgie % OCHRIP

A

E

B

součty

10

32

1

43

8,13%

26,02%

0,81%

34,96%

2

38

0

40

1,63%

30,89%

0,00%

32,52%

2

38

0

40

%

1,63%

30,89%

0,00%

32,52%

součet

14

108

1

123

součet

11,38%

87,80%

0,81%

100,00%

Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u žen? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

11,39873

df=4

p=,02243

M-V chí-kvadr.

11,19655

df=4

p=,02444

Statist.

Na jakém oddělení v současnosti

18. Jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému)?

pracujete? A

C

E

D

B

součty

32

3

8

0

0

43

26,02%

2,44%

6,50%

0,00%

0,00%

34,96%

38

0

0

2

0

40

30,89%

0,00%

0,00%

1,63%

0,00%

32,52%

31

1

5

1

2

40

25,20%

0,81%

4,07%

0,81%

1,63%

32,52%

součet

101

4

13

3

2

123

součet

82,11%

3,25%

10,57%

2,44%

1,63%

100,00%


Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Jak často provádíme výměnu jednorázového sběrného močového sáčku (otevřeného drenážního systému)? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

17,69823

df=8

p=,02361

M-V chí-kvadr.

23,38893

df=8

p=,00290

Statist.

Na jakém oddělení v

Jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je

současnosti pracujete?

uvedena ve vašem standardu? C

A

B

součty

42

1

0

43

34,15%

0,81%

0,00%

34,96%

30

0

10

40

24,39%

0,00%

8,13%

32,52%

20

0

20

40

16,26%

0,00%

16,26%

32,52%

součet

92

1

30

123

součet

74,80%

0,81%

24,39%

100,00%


Na jakém oddělení v současnosti pracujete? x Jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

29,40786

df=4

p=,00001

M-V chí-kvadr.

37,77886

df=4

p=,00000

Statist.

V jaké nemocnici

Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového

pracujete?

katetru u mužů? C

E

B

součty

26

31

2

59

21,14%

25,20%

1,63%

47,97%

39

19

6

64

31,71%

15,45%

4,88%

52,03%

součet

65

50

8

123

součet

52,85%

40,65%

6,50%

100,00%

Nemos plus % FN Motol %

V jaké nemocnici pracujete? x Kdo je kompetentní k zavádění permanentního močového katetru u mužů? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

7,288793

df=2

p=,02614

M-V chí-kvadr.

7,415606

df=2

p=,02453

Statist.

V jaké nemocnici

Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému

pracujete?

k permanentní močové katetrizaci: B

E

C

A

D

součty

7

13

35

2

2

59

5,69%

10,57%

28,46%

1,63%

1,63%

47,97%

1

10

50

3

0

64

0,81%

8,13%

40,65%

2,44%

0,00%

52,03%

součet

8

23

85

5

2

123

součet

6,50%

18,70%

69,11%

4,07%

1,63%

100,00%


V jaké nemocnici pracujete? x Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému k permanentní močové katetrizaci: Chí-kvadr.

Statist.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

9,550894 df=4

p=,04871

M-V chí-kvadr.

10,88606 df=4

p=,02787

V jaké nemocnici

Jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je

pracujete?

uvedena ve vašem standardu? C

A

B

součty

59

0

0

59

47,97%

0,00%

0,00%

47,97%

33

1

30

64

26,83%

0,81%

24,39%

52,03%

součet

92

1

30

123

součet

74,80%

0,81%

24,39%

100,00%


V jaké nemocnici pracujete? x Jaká frekvence výměny permanentního močového katetru je uvedena ve vašem standardu? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

38,20771

df=2

p=,00000

M-V chí-kvadr.

50,22072

df=2

p=,00000

Statist.

V jaké nemocnici pracujete?

Jakou desinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru? B

D

součty

59

0

59

47,97%

0,00%

47,97%

54

10

64

43,90%

8,13%

52,03%

součet

113

10

123

součet

91,87%

8,13%

100,00%


V jaké nemocnici pracujete? x Jakou desinfekci používáte před zavedením permanentního močového katetru? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

10,03457

df=1

p=,00154

M-V chí-kvadr.

13,88095

df=1

p=,00019

Statist.

Uveďte, jak dlouho pracujete ve

Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku

zdravotnictví.

permanentního močového katetru u ležícího pacienta?

méně než 5 let % 5 - 10 let % 11 - 15 let %

B

A

součty

40

0

40

32,52%

0,00%

32,52%

20

8

28

16,26%

6,50%

22,76%

15

1

16

12,20%

0,81%

13,01%

16 a více let

31

8

39

25,20%

6,50%

31,71%

součet

106

17

123

součet

86,18%

13,82%

100,00%

%

Uveďte, jak dlouho pracujete ve zdravotnictví. x Kde by měla vést hadička od sběrného sáčku permanentního močového katetru u ležícího pacienta? Chí-kvadr.

sv

p

Pearsonův chí-kv.

13,76593

df=3

p=,00324

M-V chí-kvadr.

18,25504

df=3

p=,00039

Statist.

Příloha č. 5: Standard ošetřovatelské péče Nemos Plus

Ošetřovatelský standard 14 02 Katetrizace močového měchýře 1. Definice Cévkování (katetrizace) močového měchýře je zavedení sterilní cévky – katétru močovou trubicí do močového měchýře. 2. Cíl       

zabránění vzniku infekce močových cest v souvislosti s katetrizací zabránění poranění močových cest klienta při katetrizaci zabránění komplikací v souvislosti s hromaděním moči v močovém měchýři vyprázdnění před vyšetřením, operací nebo po operaci, když se nemocný nemůže sám vymočit odebrání sterilního vzorku moči pro diagnostické účely kvantifikace rezidua v močovém měchýři udržení průchodnosti cévky a odvodného systému

3. Kompetentní osoby (kompetence zaměstnanců) a) Sestra pro intenziv ní péči: - bez odborného dohledu provádí katetrizaci močového měchýře muže b) Všeo becná sestra, po ro dní asistentka: - bez odborného dohledu provádí katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad

10 let, pečuje o močové katétry pacientů všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře 4. Ošetřovatelský postup a) Druhy katetrů: -

Nelatonův katetr - rovný; užívá se u dětí, u žen, výjimečně u mužů Tiemanův katetr - rovný se zahnutým kuželovitým zobákem; užívá se u mužů Folleyův katetr - permanentní močový katétr, nejčastěji používaný k chronickému odvádění moče do sběrného sáčku; plastový či silikonový; obsahuje balónek k fixaci v močovém katétru, balónek se plní vzduchem či fyziologickým roztokem

Obvod katetru se značí podle Charrierovy stupnice, která značí obvod daného katetru, např. CH=24

b) Postup při jednorázové katetrizaci ženy: -

-

-

-

-

příprava klientky, zdůvodnění, vysvětlení, zajištění hygienické očisty, soukromí příprava pomůcek na sterilní roušku nebo stolek: sterilní cévka, sterilní rukavice, sterilní rouška, antiseptický roztok (Skinsept mucosa, Octenisept), 3 sterilní tampóny, sterilní pinzetu, sterilní čtverec, stříkačku 5ml. Nesterilní pomůcky: Mesocain gel, fyziologický roztok, 1 emitní miska + nádoba na moč, náplast, sběrný sáček na moč poloha klientky: gynekologická poloha, na zádech s pokrčeným i koleny oblékneme si sterilní rukavice, přičemž ruka, kterou budeme zavádět katetr, musí zůstat po celou dobu výkonu sterilní jednou rukou shora od sebe oddálíme velká a malá labia a povytáhneme směrem nahoru, tím odhalíme ústí močové trubice - po dezinfekci ústí močové trubice a jejího okolí se nesmí labia nad ústím močové trubice uzavřít, udržením rozevřených labií zabraňujeme kontaminaci močového vývodu. Ruka, kterou se dotýkáme klientky, se stává nesterilní a zůstává v poloze odhalující močový vývod. do druhé ruky vezmeme 3 sterilní tampóny, namočené v dezinfekčním roztoku, a provedeme dezinfekci ústí močové trubice a jejího okolí - směrem od shora dolů (od spony směrem ke konečníku), nejprve postranní rýhu a nakonec ústí močové trubice. Na každý tah použijeme 1 tampón a po otření tampón odhazujeme do připravené emitní misky. před vlastním zavedením cévky prohlédneme ústí močové trubice všímáme si případných anomálií, poranění nebo výtoku z močové trubice. katetr uchopíme asi 5 cm od jeho konce, natřeme Mesocainem gelem, který jsme předtím nanesli na sterilní čtverec a zavádíme šetrně do močové trubice do délky asi 4-5 cm, začátek katetru zavádíme šikmo shora dolů, zbytek vodorovně. po zavedení cévky, pokud cévkujeme pouze jednorázově, vypustíme obsah močového měchýře do nádoby na moč nebo do emitní misky, případně do zkumavky, objem moči případně změříme a zapíšeme do dokumentace klientky

c) Postup při zavádění permanentního katetru u ženy:

stejný postup zavedení jako u jednorázového cévkování po zavedení katetru vypustíme obsah močového měchýře, obsah případně změříme a zaznamenáme, katetr zafixujeme v močovém měchýři naplněním balónku katetru (vpravením předepsaného množství fyziologického roztoku do balónku zvláštním vstupem v cévce) a cévku napojíme na odvodnou soupravu se sběrným sáčkem - v případě potřeby fixujeme cévku zevně náplastí, aby se předešlo možnému pohybu cévky -

d) Cév kování muž e: -

postup je stejný jako u ženy, cévkování provádí lékař nebo sestra se specializací pro intenzivní péči a sestra asistuje

e) Péče o klienta s e zavedenou permanentní c év kou:

zajistit dostatečný příjem tekutin - doporučuje se vypít minimálně 2–2,5 litrů tekutin denně, pokud není doporučeno jinak - udržovat čistotu lůžka, provádět důkladnou hygienickou péči - sestra musí poučit sanitáře a ošetřovatele o manipulaci a správném umístění drenážního systému a péči o něj -

-

péče o cévku 

otíráme sterilním čtvercem s dezinfekčním roztokem (Skinsept mucosa, Octenisept, Betadine) - vždy směrem od shora dolů (od těla směrem ke sběrnému sáčku)  prevence zpětného toku moči - sběrný sáček nesmí být výše než močový měchýř  pravidelně provádíme kontrolu průchodnosti hadiček odvodného systému nesmí být nikde zalomené ani „zaškrcené“ (např. gumou v pase u kalhot)  pokud klient leží, měla by odvodná hadička vést nad stehnem či lýtkem nohy a být připevněna k boku lůžka například držákem na močové sáčky -

výměna permanentního katetru  dobu zavedení permanentního katétru určí lékař – nejčastěji do 7 dnů, při

delším užívání se většinou vyměňuje po 3 až 4 týdnech (příp. v intervalu doporučeném výrobcem), pokud se nevyskytnou potíže -

výměna sběrného sáčku  provádí se 1x za 24 hodin (příp. dle doporučení výrobce a druhu drenážního

systému) -

vyprázdnění močového sáčku  provádí se dle potřeby, vždy pokud posíláme klienta na vyšetření, nejdéle

sáček vyprazdňujeme po 12 hodinách  při vyprazdňování sběrného sáčku za použití nesterilních sběrných nádob drenážní spojka a nesterilní sběrná nádoba nesmí nikdy přijít do kontaktu -

rozpojování odvodného systému   

důležitá je hygiena rukou před a po manipulaci s katetrem dodržet zásady asepse, rozpojené konce před napojením dezinfikujeme uzavření cévky kolíčkem - jen v nezbytném případě, kolíček musí být vždy sterilní, raději k uzavření cévky používáme metodu zevního uzavření svorkou bez odpojování cévky z odvodného systému  pokud má klient katetr uzavřen zátkou, je nutné močový měchýř v pravidelných intervalech (2–3 hodiny) vypouštět  proplachování cévky se provádí výjimečně a pouze na ordinaci lékaře

f) Odstranění permanentního katetru

provádíme na základě ordinace lékaře injekční stříkačkou odsajeme fyziologický roztok náplně balónku na maximum, do podtlaku - šetrně vytáhneme katétr a celý uzavřený systém odložíme do emitní misky - klientovi osušíme perineální oblast a pomůžeme mu zaujmout původní polohu - sledujeme spontánní močení (riziko retence) a porovnáváme jej s příjmem tekutin -

g) Měření r eziduální moči: -

klient se vymočí a ihned po vymočení zbytek moči vycévkujeme získané množství moči změříme a zapíšeme do dekurzu

5. Záznamy do dokumentace a. b. c. d.

při zavedení datum a čas, identifikace toho, kdo jej zavedl, potíže při zavedení PMK průběžné provedené výkony v souvislosti se zavedeným permanentním katetrem při sledování bilance zaznamenávat množství moče datum a čas odstranění katétru, identifikace toho, kdo jej odstranil, potíže při extrakci PMK

6. Komplikace a. případné komplikace při zavádění cévky popíšeme v dekurzu b. poranění močové trubice při nešetrné katetrizaci c. zavlečení nebo vznik infekce močových cest a. nemocní mohou pociťovat mírné pálení nebo nepříjemný pocit tlaku, které ale jsou normální a nejsou důvodem k obavám b. vytékání moči kolem cévky c. podráždění močového měchýře katétrem d. ucpání katétru hlenovitými usazeninami - jedním z nejdůležitějších důvodů pro výměnu katétru 7. Zvláštní upozornění a. pokud při zavádění cévky narazíme na odpor, nevyvíjíme příliš sílu, silný tlak proti odporu může způsobit poranění. Klientku požádáme, aby zhluboka dýchala, tím můžeme docílit uvolnění zevního svěrače močové trubice. Pokud se nedaří cévku zavést, raději voláme lékaře, nikdy nezavádíme cévku násilím. b. použití co nejmenšího možného katétru, který zajistí dobrou drenáž, ale aby byla minimalizována možnost traumatu močového měchýře a močové trubice c. vždy je vysoké riziko zavlečení infekce - je nutné důsledně dodržovat zásady asepse při prováděném výkonu d. při použití trvale zavedeného katétru se do tří až čtyř týdnů u pacientů může vyvinout tzv. bakteriurie - v moči se začnou vyskytovat bakterie, roste riziko vzniku infekcí močových cest e. není-li sáček pod úrovní močového měchýře, moč stagnuje v močovém měchýři a vznikají infekce a následně litiáza, musí být zachován tzv. gravitační spád

8. Přehled změn

Katetrizace močového měchýře

Dokument: Datum změny 15. 12. 2014

Popis změny

Kap. / str.

Beze změn

Příloha 6

Standard ošetřovatelské péče FN Motol

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents