UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií
Diplomová práce
2016
Sylvie Dardová
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií
Sylvie Dardová
Struktura a příčiny zadluženosti fyzických osob občanů v České republice Diplomová práce
Praha 2016
Autor práce: Sylvie Dardová Vedoucí práce: Mgr., Ing. Olga Angelovská Oponent práce: Datum obhajoby: 2016
Hodnocení:
Bibliografický záznam DARDOVÁ, Sylvie. Struktura a příčiny zadluženosti fyzických osob občanů v České republice. Praha, 2016 134 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky. Vedoucí diplomové práce Mgr., Ing. Olga Angelovská.
Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice zadluženosti fyzických osob občanů v České republice a následnému návrhu řešení, které mají za cíl tuto problematiku eliminovat. Zvolené teorie lidského kapitálu a konzumní společnosti nejlépe popisují teoretický koncept problematiky zadlužování. Následně na tuto kapitolu navazují uplatňované veřejně politické nástroje, mezi něž lze převážně řadit legislativní opatření, vzdělávací činnost a informační a komunikační nástroje. Ty bývají velmi důležitou složkou, neboť vdechují všem opatřením život. Důležitou složkou diplomové práce je výzkum, který byl proveden hned v několika rovinách, přičemž mohlo následně dojít mezi jednotlivými proměnnými k ověření stanovených hypotéz. Rozšíření poznatků v oblasti teorie a výzkumu mne přivedla k jednotlivým návrhům, jak lze daný problém řešit. V souhrnu se jedná o úpravu celého procesu poskytování úvěrů a následného vymáhání, který by v případě implementace zadluženost osob snížil a zároveň uspokojit výtěžnost „solidních“ věřitelů.
Abstract This diploma thesis is devoted to the issue of indebtedness of natural person citizens of the Czech Republic and the follow up solution proposal, which aim is eliminate this problem.
Selected theories of human capital and the consumerist society best
describe theoretical concept debt issues. Consequently, this chapter is followed by the application of state policy instruments, which can mostly be sort of legislative action, educational activities and information and communication tools. They are a very important component, since all the measures breathe life.
An important component of this thesis is to research, which was carried out in several directions, taking could then occur between individual variables to verify hypotheses. The extension of knowledge in the field of theory and research led me to the various proposals on how to solve the problem. In summary, it is a modification of the entire lending process and the subsequent recovery, which would in case of implementation of indebtedness persons decreased while satisfying yield “creditable” lenders.
Klíčová slova Dluh, exekuce, finanční gramotnost, insolvence, právní gramotnost, úvěr, vymáhání, zadluženost.
Keywords Debt, execution, financial literacy, insolvency, legal literacy, loan, recovery indebtedness.
Rozsah práce: 139.705 znaků
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.
V Praze dne 13. 05. 2016
Sylvie Dardová
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkovala vedoucí své diplomové práce Mgr., Ing. Olze Angelovské, která mi věnovala především svůj čas, odbornou pomoc a cenné rady.
Jméno studenta/studentky: Sylvie Dardová Název v jazyce práce:
Struktura a příčiny zadluženosti fyzických osob občanů v České republice
Název v anglickém jazyce:
Structure and causes of indebtedness of individuals citizens in the Czech Republic
Klíčová slova: insolvence,
Bankrot, dluh, finance, exekuce, fyzická osoba, nezajištěný, zadluženost, zajištěný
Klíčová slova anglicky:
Bankruptcy, debt , execution, finance, indebtedness, individual, insolvency, secure, unsecure
Akademický rok vypsání:
2015/2016
Jazyk práce:
Čeština
Typ práce:
Diplomová práce
Ústav:
Katedra veřejné a sociální politiky
Vedoucí / školitel:
Mgr., Ing. Olga Angelovská
Obor práce:
Veřejná a sociální politika
Teze diplomové práce (výzkumný projekt): A.
Vymezení výzkumného problému
Zadluženost osob je palčivým problémem nejen v České republice ale také celé Evropské unie, neboť každý občan by měl mít druhou možnost začít a žít svůj život bez likvidačních závazků. I když je půjčování si finančních prostředků svázáno vždy s rizikem, není pochyb o tom, že se jedná o jakousi přirozenou součást života velké části občanů a tak se v případě neschopnosti splácet setkáváme s řadou dopadů, jako je: • rozpad rodin, • ztráta pracovních návyků, • dopad na psychické zdraví, rezignace, frustrace a • dopady na státní rozpočet, neboť tyto osoby nejsou zaměstnány a tím dochází ke snížení výběru daně z příjmů a zvýšení nákladů ve formě dávek, úhrad zdravotního pojištění apod.
Nyní se setkáváme se stále se zvyšujícím se počtem zadlužených osob, které nejsou schopny své závazky hradit ani z případného prodeje majetku a jsou nuceny využít institut Oddlužení, který je založen na jejich součinnosti a ochotě uhradit alespoň část svých vzniklých dluhů.
B. Cíle diplomové práce (jejich přímá souvislost s formulovaným výzkumným problémem) Cílem diplomové práce bude podání přehledu o struktuře insolvenčních dlužníků v České republice a zodpovězení níže u vedených otázek, které nám umožní vzniklou situaci lépe pochopit.
C. Výzkumné otázky Jaká je struktura zadlužených osob: •
věk,
•
pohlaví,
•
místo bydliště.
Jaká je struktura závazků: •
objem,
•
identifikace subjektu (bankovní/nebankovní),
•
účel.
Důvody, pro které je insolvenční návrh zamítnut. Zde se zaměříme na komparaci s jinými státy a jejich přístupu při řešení tohoto problému.
D. Teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá problematikou zadluženosti, jejich aktérech a dalších aspektech zadluženosti, které se vzájemně propojují. Rovněž charakterizuje
zadluženost v Evropské unii se zaměřením na Českou republiku. Teoretická část bude obsahem důvodů a okolností, které vedou občany k jejich zadlužování.
E. Výzkumný plán V praktické části diplomové práce bude rozdělena na dvě části. V první části se zaměříme na provedení analýz uvedených výzkumných otázek s uvedením komentáře týkajícího se zjištění. Druhá část bude obsahovat komparaci se státy Evropské unie, kde se budeme snažit o využití Best practice, analýzu důvodových zpráv, případně právních předpisů a kritické úvahy de lege ferenda. V práci se nebudeme zabývat zkoumáním osob, u kterých je vedeno exekuční řízení, ale budeme se zabývat osobami, které se své problémy snaží řešit formou insolvenčního řízení, tzn. je zde předpokládaná větší aktivita při řešení problému.
F. Seznam odborné literatury a zdrojů empirických dat 1. HÁSOVÁ, Jiřina a MORAVEC, Tomáš. Insolvenční řízení. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. xviii, 262 s. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-459-9. 2. MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy, ve znění zákonů č. 69/2011 Sb. a č. 73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011. 793 s. Glosátor. ISBN 978-8087212-75-2. 3. Creditreform.cz. Vývoj insolvencí v prvním čtvrtletí 2015. [online]. 11. 4. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: ODKAZ 4. Česká národní banka. Měnová a finanční statistika. [online]. 11. 4. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: ODKAZ 5. Český statistický úřad. Práce, sociální statistiky. [online] 11. 4. 2015 [cit. 201504-11]. Dostupné z: ODKAZ 6. Evropská unie. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2015-0509]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie 7. Financial Balance Sheets. Eurostat online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: ODKAZ
8. Insolvence v Německu 2014. CREDITREFORM. [online]. 19. 4. 2015 [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/fileadmin/user_upload/CRInternational/local_documents/cz/Presseartikel/Insolvence_v_Nemecku_2014.p df 9. Marian Chiriac. Balkan Insight. Romania\’s Personal Bankruptcy Plan Worries IMF.
[online].
23.
01.
2015
[cit.
2015-05-08].
Dostupné
z:
http://www.balkaninsight.com/en/article/imf-concerned-over-romania-scontroversial-law-1 10. Mgr. et. Mgr Kateřina Skřivánková. Krátký exkurz do německého insolvenčního práva. Konkursní noviny. [online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/kratky-exkurz-do-nemeckehoinsolvencniho-prava 11. Mgr. et. Mgr Kateřina Skřivánková. Krátký exkurz do německého insolvenčního práva - II. Konkursní noviny. [online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/kratky-exkurz-do-nemeckehoinsolvencniho-prava-ii 12. European Commission. EUROSTAT. [online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné
z:
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_peps05&lang=e n 13. Statistics. EUROSTAT. [online]. 19. 4. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/tipsun20 14. TUČEK, Milan. Centrum pro výzkum veřejného mínění: Názor na zadlužení obyvatel a státu – leden 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7338/f3/er1 50213.pdf 15. Věra Jourová. EUROPEAN COMMISSION. Insolvency Law in Europe – Giving people and businesses a second chance. [online]. 23. 04. 2015 [cit. 2015-05-08]. Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/commission/2014-
2019/jourova/announcements/insolvency-law-europe-giving-people-andbusinesses-second-chance_en
G. Předběžná náplň práce v anglickém jazyce The diploma thesis is going to be focused on structure of insolvency debtors in the Czech Republic with the aim at the individuals‘
structure (i.e. age, gender and
whereabouts) and structure of obligations (i.e. banking/non-banking, volume and purpose). Based on the findings the student is going to propose solutions that could enable the solution of given situations.
Obsah OBSAH................................................................................................................................................................... 1 1.
UVEDENÍ DO PROBLÉMU ...................................................................................................................... 2
2.
CÍLE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY............................................................................................................... 9 2.1 Metody práce ..................................................................................................................................... 10 2.1.1 Analýza a sběr vlastních dat.......................................................................................................... 10 2.1.2 Analýza sekundárních dat ............................................................................................................. 12
3.
TEORETICKÁ VÝCHODISKA .............................................................................................................. 13 3.1 Teorie lidského kapitálu ..................................................................................................................... 13 3.1.1 Finanční gramotnost ..................................................................................................................... 13 3.2 Teorie konzumní společnosti .............................................................................................................. 16
4.
VEŘEJNĚ POLITICKÉ NÁSTROJE ..................................................................................................... 18 4.1 4.2
5.
AKTÉŘI A PROCES ZADLUŽOVÁNÍ.................................................................................................. 24 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2
6.
Legislativní opatření .......................................................................................................................... 18 Informační a komunikační nástroje.................................................................................................... 23
Bankovní sektor .................................................................................................................................. 28 Nebankovní sektor .............................................................................................................................. 29 Vývoj úvěrů se selháním ..................................................................................................................... 30 Zajištění úvěrů ................................................................................................................................... 31 Vymáhání pohledávek ........................................................................................................................ 32 Zajištěných zástavním právem k nemovitosti................................................................................. 36 Vymáhání nezajištěných pohledávek ............................................................................................. 39
VÝZKUMNÁ A ANALYTICKÁ ČÁST.................................................................................................. 40 6.1 Realizace dotazníkového šetření ........................................................................................................ 40 6.1.1 Základní informace k získaným datům .......................................................................................... 40 6.1.2 Analýza výzkumných otázek........................................................................................................... 42 6.1.3 Shrnutí ........................................................................................................................................... 47 6.2 Analýza dat získaných z insolvenčního rejstříku ................................................................................ 47 6.2.1 Definice hypotéz ............................................................................................................................ 51
7.
NÁVRHY MOŽNÝCH ŘEŠENÍ NÁSTROJI VEŘEJNÉ POLITIKY ................................................ 56 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5
Regulace a dohled nad nebankovním trhem ...................................................................................... 56 Pravidlo „First in first out“ ............................................................................................................... 57 Změna přístupu k majetku dlužníka .................................................................................................... 59 Legislativní úpravy............................................................................................................................. 61 Vizualizace navržených opatření........................................................................................................ 64
ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 67 SUMMARY ......................................................................................................................................................... 70 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................................. 73 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................................... 76 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ...................................................................................................................... 77 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 78
1
1. Uvedení do problému Řešení zadluženosti je bezesporu nezbytné, a i když je půjčování si finančních prostředků svázáno vždy s rizikem, není pochyb o tom, že se jedná o jakousi přirozenou součást života velké části občanů. Aktuálně se tedy setkáváme se stále zvyšujícím se počtem zadlužených osob, které nejsou schopny své závazky hradit ani z případného prodeje majetku. Finanční prostředky tak zastávají v současné společnosti několik rolí. Již je nelze chápat pouze jako jistý prostředek směny, který nám umožňuje uspokojit své základní potřeby, ale také jako zdroj moci, který nám přináší jistou společenskou prestiž. Tento aspekt způsobuje, že dochází k sociální stratifikaci společnosti, a tak se osoby, které nedisponují hmotným bohatstvím, snaží tuto situaci řešit jiným způsobem, což má za následek zvýšené zadlužování, které umožňuje dočasně zajistit jejich základní potřeby. Tento způsob života je ovlivněn také fenoménem, který nazývá Keller „pracující chudobou“. Jedná se o skutečnost, kdy současný člověk neví, z čeho bude zítra živ a chudí občané již nejsou pouze ti, kteří žijí v bídě ale ti, kteří ač pracují, tak žijí na hranici chudoby. I když se převážně jedná o fenomén, který je spíše spjat s rozvojovými zeměmi, rovněž se s ním potýká také Česká republika. Ilona Švihlíková upozorňuje na skutečnost, že pokud v České republice neporoste úroveň mezd, bude se tento problém prohlubovat.1
Při pohledu do insolvenčního rejstříku však docházíme ke zjištění, že se tento problém netýká pouze rodin s nízkými příjmy, ale dotýká se také občanů s průměrnými, až nadprůměrnými příjmy a tak lze tento sledovaný sociálněekonomický problém nazývat celospolečenským a celosvětovým, neboť jak si ukážeme níže, nejedná se o pouze o lokální problematiku.
Pokud se však na tuto oblast podíváme podrobněji, docházíme k několika zjištěním. V prvním případě dochází k jisté likvidaci osob, které nejsou schopny zabezpečit své základní potřeby a jsou tak více odkázány na pomoc svých blízkých, případně na sociální systém. Z druhého úhlu pohledu dochází ke snížení výnosů věřitelů, kteří těmto osobám půjčky poskytují. Tyto subjekty tak vykazují ztrátu, neboť se v případě defaultu klienta2 nemohou 1
Řešení můžeme nalézt ve dvou (patrn i více) rovinách. V první řadě dochází k navyšování minimálních mezd. A dále v zahraničních pobídkách, které jsou schopny tuto úroveň zvýšit. 2 Neschopnost klienta hradit řádné splátky úvěru.
2
domoci vymožení zapůjčených finančních prostředků. Situace, zejména fyzických osob, umocňovala minimální až neexistující regulace subjektů, které mohou na českém finančním trhu poskytovat spotřebitelské úvěry. Velká část obyvatel si navíc do nedávné doby myslela, že své finanční problémy vyřeší tím, že omezí komunikaci s věřiteli a vyhnou se tak soudnímu řízení.3
Jednou z možností pro fyzické osoby občany, jak mohou řešit svou špatnou finanční situaci, je forma úpadku pomocí oddlužení. Institut oddlužení byl do českého právního řádu zahrnut po vzoru angloamerického práva. Tato problematika je v České republice [dále jen ČR] řešena zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení [dále jen Insolvenční zákon], který se aplikuje nejen na řešení úpadku fyzických, ale také právnických osob, podnikatelů i nepodnikatelů. Evidence těchto údajů v insolvenčním rejstříku [dále jen ISIR] poskytuje poměrně dobrý a dostupný podklad pro detailnější analýzu dat. Pohledem na situaci a její vývoj v ČR od roku 2008 si můžeme udělat ucelenější obraz o předmětu problému.
Převážná část finančních závazků je tvořena:
• Bankovními a nebankovními úvěry. • Neuhrazenými pokutami (např. pokuty dopravního podniku a policie). • Závazky u leasingových společností (jedná se např. o spotřebitelské úvěry na automobily a elektrospotřebiče). • Neuhrazeným nájemným (bytová družstva, společenství vlastníků jednotek) a závazky vůči energetickým společnostem (plynárny, elektrárny apod.). • Náklady soudních exekutorů a právních zástupců. • Neuhrazeným zdravotním pojištěním a nedoplatky na finančních úřadech. • Neuhrazeným vyúčtováním faktur telefonních operátorů a poplatků za televizi a rozhlas.
Občané se snaží předejít soudnímu řízení také tím, že si převedou své trvalé bydliště na příslušný úřad. Zde však platí fikce doručení, která považuje písemnost za doručenou desátým dnem úložní lhůty (na poště) A to i v případě, že si adresát písemnost nevyzvedl. Občan se tak zbaví možnosti podat odvolání.
3
3
Problém zasahuje podstatnou část obyvatelstva v různých věkových kategoriích. Pohledem do insolvenčního rejstříku lze zjistit, že se jedná o rozmezí 14 – 93 let věku4.
Níže uvedená tabulka zobrazuje počet podaných návrhů na zahájení insolvenčního řízení v příslušných letech. Největší zastoupení je u osob ve věku 35 – 44 let, tato skupina tvoří 32% z celku5, která je následována skupinou ve věku 45 – 54 (24 %) a dále skupinou 25 – 34 (23 %). Věková struktura obyvatel žádajících o insolvenci se nikterak dramaticky nemění a zůstává poměrně stálá.
Tabulka č. 1: Zastoupení občanů dle věku (2008-2014) Věk
2008
2009
do 24 11 48 25-29 74 268 30-34 124 425 35-39 133 467 40-44 164 420 45-49 113 412 50-54 101 309 55-59 92 265 60-64 70 221 65-69 27 90 > 70 11 25 Celkem 920 2 950 Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
2010 153 914 1 284 1 496 1 320 1 253 1 025 939 660 344 116 9 504
2011 296 1 902 2 465 3 145 2 852 2 650 2 034 2 009 1 516 708 266 19 843
2012 361 2 709 3 412 4 527 4 071 3 776 2 854 2 708 2 033 1 081 379 27 911
2013 447 3 441 3 918 5 333 5 077 4 382 3 530 3 058 2 173 1 260 479 33 098
2014 707 4 212 4 701 6 252 6 119 5 040 4 245 3 358 2 423 1 512 656 39 225
% (2014) 2% 11% 12% 16% 16% 13% 11% 9% 6% 4% 2% 100%
Zastoupení mužů a žen je v tomto ohledu stejné a není zde sledován vyčnívající element. V rámci analýzy bylo srovnání provedeno po odstranění duplicit rodných čísel, aby nedocházelo ke zkreslení údajů o případy, které podávají insolvenční návrhy opakovaně6. Od 01. 01. 2014 však dochází k úpravě insolvenčního zákona v oblasti podávání insolvenčních návrhů, kdy lze podat tzv. Návrh na společné oddlužení manželů7. Z tohoto důvodu se zobrazuje ve výstupech ISIRu pouze první z rodných čísel, což může způsobit částečné zkreslení.
4
Tento věk je udáván na vstupu osoby do insolvenčního rejstříku (uvádí, kolik bylo let příslušné osobě v době, kdy o insolvenci požádala). 5 Údaje jsou uváděny ke konci roku 2014. 6 Největší počet evidovaných insolvenčních návrhů na 1 rodné číslo je 30. Poslední návrh je datován k prosinci 2015 a opětovně byl pro svou nedostatečnost zamítnut.
4
Graf č. 1: Zastoupení občanů dle pohlaví (k 31. 12. 2014)
Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
Insolvenční řízení je zahajováno na základě návrhu8, který je doručen příslušnému krajskému soudu, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka9 [Zákon 182/2006]. Níže uvedený graf zobrazuje jednotlivé krajské soudy, včetně uvedení podaných návrhů. Největší procento případů přísluší KS Brno, který řeší z celkového počtu 39 225 případů za rok 2014 celkem 17 % případů. Dále následují soudy Ostrava (15 %), Ústí nad Labem (13 %), Praha (12 %), Plzeň (11 %) a další. V jednotlivých letech nedochází k vyšším výkyvům, čímž zůstává pořadí soudů neměnné.
Graf č. 2: Počet návrhů fyzických osob občanů: dělení dle let a krajských soudů
Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
7
Na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (č. j. 1 VSPH 669/2009-A-21 ze dne 15. 12. 2009) dochází od 01. 01. 2014 ke změně insolvenčního zákona v oblasti podání insolvenčních návrhů. 8 Návrh na zahájení insolvenční řízení může podat dlužník, nebo věřitel. 9 Obecný soud dlužníka je příslušný soud, který je určen trvalým bydlištěm dlužníka.
5
Druhá varianta, kterou volí věřitelé v případech, že dlužník nesplácí své závazky je exekuční řízení. V tomto případě vychází vždy z návrhu věřitele a má tvrdší podmínky, než výše uvedené řízení insolvenční, neboť v tomto případě je potřeba uhradit celkovou pohledávku, včetně naběhlého příslušenství a dalších nákladů, jako jsou soudní poplatky, náklady exekučního řízení apod.
Tabulka č. 2 : Počet exekučních řízení v letech 2013 a 2012 Níže uvádíme přehled nových exekučních řízení dle jednotlivých krajů v letech 2012 a 2013. Tento údaj je porovnáván s počtem obyvatel (vždy k 1. lednu příslušného roku). Výslednou hodnotou je procentuální vyjádření, kolik občanů v uvedeném kraji je postiženo exekucí. Tento údaj je však zavádějící, neboť je známo, že roste mnohost exekučních řízení na jedno rodné číslo, tzn., že narůstá počet případů, kdy má jedna osoba více než jednu exekuci. S ohledem na tuto skutečnost lze tedy konstatovat, že je procento obyvatel postižených exekučním řízení nižší, což však nic nemění na skutečnosti, že v meziročním porovnání došlo ke snížení ve všech krajích. Procentuální poměr snížení je uveden ve sloupci s názvem Y-o-Y %, který porovnává, o kolik procentních bodů byl snížen počet exekucí oproti předchozímu roku.
Kraj Moravskoslezský kraj
Počet exekucí v roce 2013
Počet obyvatel k 1. 1. 2013
101 000
1 226 602
Hl. m. Praha
99 000
1 246 780
Ústecký kraj
89 000
Středočeský kraj
77 000
Jihomoravský kraj
76 000
Olomoucký kraj
%
Y-o-Y %
8,2%
-11,1%
114 000
1 230 613
9,3%
-19,2%
122 000
1 241 664
9,8%
-17,5%
108 000
-16,2%
91 000
828 026 13,0% 1 279 345 7,1%
-1,5%
77 000
1 166 313
6,6%
638 638
6,7%
7,9%
826 764 10,8% 1 291 816 6,0%
Počet exekucí Počet obyvatel v roce 2012 k 1. 1. 2012
%
6,5%
38 000
1 168 650 637 609
6,0%
-11,5%
43 000
Plzeňský kraj
35 000
572 687
6,1%
-22,4%
45 000
571 709
7,9%
Liberecký kraj
34 000
438 594
7,8%
-8,1%
37 000
438 600
8,4%
Královéhradecký kraj
33 000
-2,8%
34 000
553 856
6,1%
30 000
552 946 636 611
6,0%
Jihočeský kraj
-23,1%
39 000
636 138
6,1%
Pardubický kraj
29 000
-3,3%
30 000
516 411
5,8%
Karlovarský kraj
27 000
-9,6%
30 000
303 165
9,9%
Zlínský kraj
24 000
587 693
-3,8%
25 000
589 030
4,2%
Kraj Vysočina
22 000
511 207
-11,9%
25 000
511 937
4,9%
516 440 301 726
4,7% 5,6% 8,9% 4,1% 4,3%
Zdroj: Exekutorská komora/Český statistický úřad, zpracován: vlastní
6
V oblasti postižených důchodů na území České republiky vycházíme z evidence České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), která evidovala k 31. 12. 2015 celkem 79 991 exekučních či insolvenčních srážek na vyplácené důchody10. Tento trend je stále vzrůstající, o čemž se můžeme přesvědčit níže.
Tabulka č. 3: Počet výplat důchodů s exekuční/insolvenční srážkou Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Počet 30858
35 223
40 718
46 121
51 184
60 874
67 614
70 997
75 315
79 991
Zdroj: ČSSZ, zpracování: vlastní
Narůstající trend zadlužování jedinců a domácností není problematikou pouze českou. Totožnou situaci lze vysledovat ve většině zemí Evropské unie [dále jen EU]. V tomto kontextu lze provést srovnání mezi jednotlivými zeměmi formou výpočtu míry hrubého zadlužení11. Údaje jsou částečně zkresleny o neziskové organizace, které slouží domácnostem. S ohledem na relevanci dat je tento vliv však zanedbatelný a nelze mu přikládat vyšší váhu. Abychom mohli sledovat a komentovat vývoj, nezaměříme se pouze na sledování jednoho období, ale dojde k porovnání údajů za rok 2005 a 2014.
Graf č. 3: Míra hrubého zadlužeností domácností EU v letech 2005 a 2014
Zdroj: OECD, zpracování: vlastní 10 11
ČSSZ provádí srážky ze všech důchodů, tj. ze starobních, pozůstalostních a invalidních. Výpočet: výše půjček k hrubému disponibilnímu důchodu domácností v daném roce.
7
Česká republika v tomto ohledu obsadila 6. místo, čímž ji lze označit za zemi s nízkým zadlužením v rámci EU. Co se týče porovnání mezi jednotlivými léty, došlo ve většině zemí k nárůstu. Největší nárůst vykazuje Slovenská republika (+150%), která je následovaná Českou republikou (+87%), Slovinskem (+55%) a Kyprem (+53%). Ke snížení došlo pouze v Německu (-16%) a dále v Litvě (-2%) a Velké Británii (-2%). Struktura pohledávek je v ČR tvořena převážně úvěry na bydlení (úvěry ze stavebního spoření a hypotéční úvěry), což jsou úvěry dlouhodobého charakteru se splatností až 30 let, které jsou méně rizikové, než úvěry určené na spotřebu.
8
2. Cíle a výzkumné otázky Tato diplomová práce si klade za hlavní cíl zjištění a popis problémů spojených se zadlužováním jednotlivců a domácností, ale také jejich kritickou reflexi. Zaměříme se na využívání veřejně-politických nástrojů, které jsou určeny k eliminaci tohoto problému s uvedením návrhů možných variant řešení, včetně formulace doporučení pro praxi. Převážně doporučení pro praxi budou stěžejním tématem této diplomové práce. Text práce je strukturován od obecného ke konkrétnímu a je rozdělen do sedmi kapitol, jež sledovanou problematiku zrcadlí. Text je v rámci práce následně logicky členěn do podkapitol a pro názornost doplněn o grafy a tabulky. Cíle práce se liší od původního záměru, neboť bylo původně zamýšleno, že dojde k využití srovnávací metody. Ta měla být použita napříč státy EU s následným využitím pravidel best practice12, které by bylo možné aplikovat na území ČR. V průběhu vypracovávání této práce jsem však od tohoto záměru upustila, neboť zjištění, která jsou uvedena v kapitole 6 a 7 mi přišla daleko zajímavější a přínosnější pro praxi. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zaměřit práci jiným směrem a nerealizovat tak předpokládaný komparační záměr.
Práce bude zaměřena analytickým směrem, s uvedením co největšího množství dopadů a vlivů, které problematiku zadluženosti ovlivňují, neboť chápeme, že každé rozhodnutí má nějaké příčiny a dopady. A ať už se jedná o pozitivní či negativní, nebo chtěné či nechtěné, analýzou těchto příčin jsme schopni upozornit jednotlivce a domácnosti na situaci, která vede k jejich zadlužování, a jsme schopni uvést důsledky, které může jejich chybné rozhodnutí způsobit.
Z tohoto hlediska jsou dílčí cíle definovány do těchto jednotlivých cílů:
1) Analyzovat strukturu předlužených osob ve vazbě na pohlaví a věk. Budou zodpovězeny otázky, které věkové skupiny jsou nejvíce ohroženy předlužeností a následně také to, zda se předluženost týká více žen či mužů.
12
Jedná se o tzv. nejlepší praxi, nebo osvědčené postupy. Popisují se tak nejlepší metody, které se firmám osvědčily v praxi a společnosti díky nim dosáhly dobrých výsledku. Tyto metody se poté aplikují také v jiných společnostech, které si z nich berou příklad.
9
2) Analyzovat důsledky a příčiny předluženosti domácností. Nalezneme zde odpověď na otázku, které události zapříčinily tento stav. 3) Prozkoumat souvislosti mezi předlužeností jedinců a domácností z pohledu věku a místa bydliště (zda má věk a bydliště insolvenčního dlužníka v době návrhu na povolení oddlužení vliv na objem a počet čerpaných úvěrů). 4) Vymezení nástrojů s možností uplatnění na území České republiky, které mohou z veřejně politického hlediska zlepšit postavení fyzických osob, jako subjektů finančního trhu. 5) Charakterizovat jednotlivé aktéry, kteří mají vliv na problematiku zadluženosti v České republice. Vyspecifikujeme si jejich vztah k problematice, oblast jejich vlivu a také kompetence, které jim přísluší.
2.1 Metody práce Tato kapitola si klade za cíl představení, jakým způsobem je diplomová práce zpracována a jaké postupy a data jsou zde využity. V teoretické části diplomové práce budeme vycházet převážně z analýzy dokumentů, z poznatků získaných z odborné literatury, výročních a tiskových zpráv, které se k dané problematice vážou. Abychom však lépe pochopili důvody, které vedou občany České republiky k zadlužování, provedeme nejdříve analýzu insolvenčního rejstříku. Jako metoda speciálně vědní byla použita sekundární analýza dat, dotazníkové šetření a obsahová analýza dokumentů [Hendl, 2005]. Dále bude provedena identifikace aktérů, kteří se podílejí na procesu řešení zadluženosti, nebo mají vztah k zadluženým osobám.
2.1.1 Analýza a sběr vlastních dat Předpokladem pro realizaci sběru vlastních dat bylo učinit zjištění, která nám podají odpověď na otázky týkající se struktury zadlužených osob a důvodů vzniku jejich zadlužení. První fáze výzkumu zahrnuje dotazníkové šetření. Tento způsob byl zvolen převážně z toho důvodu, že se jedná o rozšířený nástroj, který slouží jako zdroj získávání informací od respondentů. Jiné získání takového počtu dat by bylo značně složité, neboť jsem se snažila pokrýt celé území ČR alespoň minimálním počtem respondentů. 10
Celkem bylo e-mailovou zprávou osloveno 962 respondentů. Z tohoto počtu se 84 emailů vrátilo jako nedoručených. Možnost vyplnit dotazník mělo tedy 878 respondentů. Z tohoto počtu vyplnilo dotazník 62 respondentů různého věku a pohlaví. 1 osoba vyplnila, že oddlužení jí nebylo schváleno. S jejich odpověďmi se můžete seznámit v příloze. Sběr dat proběhl v prosinci 2015. Takto získána data jsou následně zpracována v tabulkovém procesoru Microsoft Excel 2013 a slouží jako podklad pro odpověď na definované hypotézy.
Se stanovenými výzkumnými cíli souvisí také formulace výzkumných otázek, na které se budeme snažit najít odpověď.
1.
Jaká životní událost zapříčinila, že jste museli své problémy řešit formou insolvenčního řízení?
2.
Setkali jste se v rámci insolvenčního řízení s nějakým problémem, který jste museli řešit nad rámec zákonných povinností?
3.
Nastaly ve Vaší rodině v souvislosti se zadlužením nějaké problémy (např. rozvod, neshody v rodině apod.) nebo jste cítili podporu od svých blízkých, či přátel?
4.
Pocítil (a) jste nějakou zásadní změnu před a po schválení insolvence (např. psychickou úlevu, snížení tlaku věřitelů apod.)?
5.
Očekáváte, že budete v budoucnu čerpat další půjčky?
6.
Pokud ano, budete obezřetnější?
Druhá fáze výzkumu zahrnuje rozhovory se zadluženými osobami. Celkem bylo osloveno 16 osob, z nichž 12 žádost o rozhovor odmítlo, 2 osoby neměly v době kontaktování čas a na další telefonáty již nereagovaly a 2 osoby žádost o rozhovor přijaly. Jako důvod neúčasti na rozhovoru uvedly tyto příčiny: 1. Nezájem o danou problematiku, neboť insolvenční řízení je již ukončeno a dále nechtějí nic řešit. 2. Stud před ostatními osobami a nechuť o tomto problému hovořit. Samotná insolvence jim připadá ponižující a sdělovat někomu cizímu své niterní pocity nechtějí. 3. Nedostatek času.
11
Jako další důležité výběrové kritérium bylo zvoleno místo bydliště insolvenčního dlužníka. Z důvodu dostupnosti a možnosti přizpůsobení se času respondentů byly zvoleny města Praha a Ostrava. V obojích místech se pohybuji často a navštívit respondenty dle jejich časových možností by bylo snadnější. Jsem si vědoma toho, že je tento vzorek respondentů nedostačující a není reprezentativní, avšak i přes tuto skutečnost byly tyto rozhovory přínosné, jelikož se člověk neúčastný přímo tohoto problému může setkat s někým, kdo je tímto přímo zasažen a najít tak řešení, která by mu mohla pomoci. Na počátku každého rozhovoru byl respondent seznámen s obsahem diplomové práce, včetně stanovených hypotéz a stanovením souhlasu s nahráváním rozhovoru na mobilní telefon. Doba trvání rozhovoru byla 45 minut. Respondent byl upozorněn, že na všechny otázky nemusí odpovídat a závisí pouze na jeho vůli, zda chce o dané situaci hovořit13. Z důvodu nízkého počtu rozhovorů nebudou tyto údaje nikterak analyzovány14.
2.1.2 Analýza sekundárních dat Mimo provedené dotazníkové šetření čerpá tato práce z množství dalších různých zdrojů dat. Převážně zde budou využita statistická data, která nám poslouží zejména k popisu struktury dlužníků a závažnosti této situace. Využijeme zde převážně data z ISIRu, EUROSTATu15, Centra pro výzkum veřejného mínění AK ČR [dále jen CVVM], Českého statistického úřadu [dále jen ČSÚ] a společnosti Creditreform16.
Empirické a teoretické poznatky jsou čerpány především z vybraných českých zdrojů, jako jsou zákony, chystané novely zákonů, odborné posudky či články, soudní rozhodnutí, veřejné výstupy, jako jsou např. semináře, veřejné debaty atp. Ze zahraniční literatury bude použita např. práce expertních skupin EU, nebo přehled o fungování insolvenčního práva z německé právní úpravy. Velkým přínosem pro seznámení se a orientaci v dané problematice je také dlouholetá praxe v oblasti vymáhání pohledávek a poskytování úvěrů. Získávání důležitých a zajímavých informací je také podpořeno stážemi v jiných entitách a absolvováním seminářů a školení na oblast dluhové problematiky.
13
Tato informace byla respondentům sdělena pro zvýšení jejich komfortu a snížení nervozity. S přepisem rozhovoru se můžete seznámit v příloze této diplomové práce. 15 Statistický úřad Evropské unie. 16 Poskytovatel služeb v oblasti hospodářských informací. 14
12
3. Teoretická východiska Teoretická východiska vychází především z problematiky zadluženosti, a neboť lze zadluženost považovat za interdisciplinární téma, které je zkoumáno především z hlediska sociálního, ekonomického, vzdělávání a v poslední době také z hlediska právního, budeme se v teoretické části zabývat především finanční gramotností a teorií konzumní společnosti.
3.1 Teorie lidského kapitálu Oblast vzdělávání přímo souvisí se zvyšováním lidského kapitálu a ten je dle metodiky OECD definován jako soubor znalostí, dovedností, schopností a vlastností, jež zjednodušují tvorbu osobních, společenských a ekonomických hodnot a blahobytu [Keeley OECD, 2007]. Arnošt Veselý [2006, s. 13] vymezuje lidský kapitál ve třech směrech. Prvotně se domnívá, že lidský kapitál nemusí mít produktivní funkci jen na trhu práce, ale investice do něj se mohou projevit i v jiných oblastech, jako je rodinný či občanský život. Za druhé je třeba mít na paměti to, že lidský kapitál v sobě obsahuje taktéž osobní vlastnosti a motivaci. A za třetí se lidským kapitálem rozumí znalosti, dovednosti a vlastnosti jedinců, které přispívají k vytváření osobní spokojenosti, společenského blaha a ekonomické prosperity. Jedná se o jakousi rozšířenou definici OECD.
Z výše uvedené definice lze lidský kapitál chápat jako pojem, který se skládá z různých forem investic, jako jsou investice do vzdělávání, zdravotnictví, pracovní přípravy a dalších faktorů, které zvyšují produktivitu jedince a skupin. Jako většina teorií je i tato podrobena kritice, avšak nelze popřít, že přímá souvislost mezi výdělkem a kvalifikací existuje. Kritici sice mohou rozporovat, co tento pozitivní vztah zapříčiňuje, což ale není předmětem zkoumání této diplomové práce. My se zaměříme především na zvyšování lidského kapitálu v oblasti finanční gramotnosti, která je z pohledu zadluženosti klíčová.
3.1.1 Finanční gramotnost Vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti je fenoménem poslední doby, který se z doby bagatelizování tohoto problému stal problémem velmi dobře řešeným na několika úrovních. Situace v této oblasti byla řešena různými státy EU různě, a tak, jak uvádí Balabán 13
(2009, 23), vydala Rada Evropy doporučení pro vlády členských zemí Evropské unie, a to z toho důvodu, aby byl zajištěn růst finanční vzdělanosti občanů, která zajistí nejen ochranu investora, ale jako hlavní cíle udává zajištění připravenosti jednotlivců a domácností. Vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti zvyšuje jednotlivcům a domácnostem orientaci v oblasti financí, které ovlivňují jejich každodenní život.
Finanční gramotnost je třísložková a skládá se z: • Peněžní gramotnost – jedná se o souhrn kompetencí, zahrnujících správu finančních prostředků hotovostních i bezhotovostních. Dále orientaci v oblasti spoření, pojištění a úvěrové oblasti. • Cenová gramotnost – tato složka finanční gramotnosti je zaměřena na porozumění občanů v oblasti cenových mechanismů, jako je znalost trhu v oblasti nabídky a poptávky, tvorby cen a daňové problematiky. Další složkou je problematika a znalost inflace, která je chápána jako opakovaný růst většiny cen v příslušné ekonomice. Hodnota inflace je v České republice měřena ČSÚ. • Rozpočtová gramotnost - napomáhá jedincům a domácnostem zvládnout správu svých rozpočtů. Jedná se především o zvládání a řízení svých příjmů a výdajů, včetně úspor a orientace na trhu s finančními produkty a službami. Jedinci by měli mít schopnost umět porovnávat mezi sebou jednotlivé varianty a vybrat si tu nejvhodnější [Balabán, 2009, 24 – 27].
Výuka není založena pouze na studiu materiálů, ale zahrnuje také práci a konzultaci na praktických příkladech a také se od r. 2009 můžeme setkat s vyhlašováním školních soutěží pro žáky základních středních škol, které je vyhlašováno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V oblasti internetu se můžeme setkat s několika kvalitními stránkami, které čtenáře s touto problematikou seznamují a umožňují také testování získaných informací17. Finanční gramotnost však není sama o sobě zaměřena pouze na vzdělávání v oblasti správy a nakládání s finančními prostředky, ale je zaměřena také na oblast právní gramotnosti. Právní gramotnost poskytuje jednotlivcům vzdělávání v oblasti platné právní úpravy tak, aby byl občan znalý svých práv a povinností. Může se nám tak dostat pomoci v oblasti uzavírání
17
http://www.denfinancnigramotnosti.cz/
14
smluv, zjištění nároků na čerpání sociálních dávek a dávek v hmotné nouzi, podávání insolvenčních návrhů a převážně řešení problematiky exekucí.
Právní gramotnost je poskytována několika subjekty:
• Občanský sektor pomáhá nejen při vzniku, ale zaměřuje se také na podporu prevence tím, že zajišťuje semináře, školení a přednášky pro různé subjekty, jako jsou azylové domy, školy, domovy důchodců apod. Jako nejznámější poskytovatel těchto služeb je v ČR označena Poradna při finanční tísni, která své služby poskytuje zdarma, což je jeden ze základních znaků těchto organizací. Na Českém trhu se již delší dobu můžeme setkávat se subjekty, které své poradenství poskytují a úplatu. Tyto subjekty se však snaží na tomto problému více parazitovat, než aby poskytovaly řádné služby. Často poskytují za úplatu služby i těm osobám, u kterých je jasné, že na oddlužení nedosáhnou, jelikož podmínky tohoto institutu nesplňují. Tyto poplatky se často vyšplhají do řádu tisíců korun a nejsou nikterak vázány na výsledek, tzn. že, společnostem nezáleží, zda dojde k odvrácení exekuce a dojde k povolení insolvence. Přitom odborná pomoc z řad neziskového sektoru je bezplatná a snadno dostupná.
• Exekutorská komora [dále jen EK], resp. soudní exekutoři poskytují zdarma konzultace ve spolupráci s místními úřady, organizacemi, ale také spolupracuje s Masarykovou univerzitou, kde byl v roce 2013 započat projekt Klinika exekutorského práva. Tento projekt seznamuje studenty s problémy, které se týkají exekučního práva z pohledu všech aktérů.
• Česká advokátní komora [dál jen ČAK] poskytuje zdarma konzultace 2 hodiny týdně. Délka jednoho právního poradenství obvykle nepřesahuje 15 minut. Toto poradenství je poskytováno na náklady příslušných advokátů a bez nároku na odměnu. Základním cílem tohoto právního poradenství je pomoc osobám zorientovat se v situaci, ve které se ocitly (Sdělení ČAK k bezplatnému právnímu poradenství). Od obdobných poradenství poskytovaných občanskými společnostmi se advokáti liší tím, že jsou pojištěni za případnou způsobenou škodu a jsou povinni mlčenlivostí.
15
3.2 Teorie konzumní společnosti Konzumní společnost je termínem zcela běžně používaným a lze si pod ním představit jakousi potřebu nadměrného nakupování a zvyšování požitků, od kterých očekáváme navyšování osobního pocitu štěstí.
„Rodí se homo consumericus třetího typu, ničím
nespoutaný, mobilní a flexibilní „turbokonzument“, z valné části oproštěný od staré kultury společenských vrstev a s nepředvídatelnými zálibami a nákupy.“ [Lipovetsky, 2007, str. 16] Občané si tak naivně myslí, že je jejich život daleko svobodnější s možností nekonečné volby ale při pohledu do nitra této takříkajíc svobody se můžeme sami sebe zeptat, do jaké míry jsou mé úvahy a rozhodnutí svobodné? Nakolik je moje rozhodování ovlivněno mým vlastním názorem a jakou roli zde hrají vnější vlivy? Je známo, že podstatnou roli v ovlivňování hraje reklama, která s lidmi manipuluje v jejich rozhodování. Neustále nás upozorňuje na nový sortiment, vytváří nadbytečné potřeby nákupů a ztotožňuje pocit štěstí s majetkem, který nám ho dopřeje. Lidé již nenakupují jen proto, aby uspokojili své nezbytné potřeby, ale nakupují, jelikož pociťují z nakupování uspokojení a zábavu. Nadprodukce a nadspotřeba sebou nese doprovodné jevy, jako je ekologická zátěž a hlavně růst zadluženosti, neboť nedostatek peněžních prostředků již není problém a lze jej snadno řešit životem na dluh. Občané si tak i bez dostatečných úspor mohou vybrat z nabídky kreditních karet, prodejů na splátky, kontokorentů a dalších nabídek, které jim umožní řešit jejich potřebu ihned a nemusí ji odkládat na pozdější dobu. Všemožné reklamy, které opěvují nové výrobky a upozorňují nás na naši potřebu je vlastnit, tak ovlivňují náš úsudek a nakupujeme věci, které v častých případech ani nepotřebujeme, což se může jevit jako manipulace s lidským myšlením. Tato manipulace je však legitimní a záleží pouze na nás, zda nabídce odoláme, či se jí necháme strhnout k nákupu. Část občanů se tak dostává do problematické situace, kdy se rozhodují, zda svou potřebu odloží, nebo si dopřejí pocit uspokojení a splní si onu potřebu na dluh. Přímá úměra nám poté dá jasnou rovnici čím více potřeb na dluh, tím více problémů. Tento problém se nemusí týkat pouze občanů s nižším příjmem, ale zasahuje též do sféry dobře situovaných osob, které svou touhu po vlastnictví nemohou zastavit18.
18 Sekundární chudoba je stav, kdy příjmy by potenciálně postačovaly k uspokojení potřeb domácnosti, ale neděje se tak v důsledku nevhodného vynaložení těchto příjmů (Rowntree, 1901; Mareš, 1999). Klasickým příkladem sekundární chudoby je rodina osoby závislé na alkoholu nebo gamblingu, který svou (popř. i manžela/manželky; partnera/partnerky) mzdu investuje do své závislosti, takže ostatní členové žijí v bídě. Důležitým momentem je chudobu stanovovat dle standardu v dané zemi (Nedomová, Špiláčková, 2014).
16
Pokud se lidé nechají zlákat konzumerismem, může se stát jejich jakýmsi životním cílem a zábavou, která jim přinese dočasné štěstí a pocit blaha. Později se však mohou stát na tomto jevu závislými bez možnosti reálného posouzení svého chování a jejich následků. Lidské chování se tak přesunuje z homo oeconomicus k člověku nemyslícímu na budoucnost, a tak tato porucha dostala své pojmenování. Shopaholismus lze definovat, jako patologickou behaviorální závislost,19 kdy se osobě dostává pocitu blaha a jistého vzrušení, ke kterému se chce stále vracet. Tento pocit nakonec nadřazuje svým zájmům, pracovnímu životu a rodině, což může vyústit do konfliktů, neboť se člověk může dostat do vztahových rozepří, které jsou způsobeny nabalujícími se finančními problémy.
Považovat hyperkonzumenta pouze za člověka přijímajícího svůj úděl je nesprávné. Homo consumericus zůstává subjektem aktivním s možností uplatnění svého názoru a volby, jenž by měl brát v úvahu všechny důsledky svého jednání. Konzumní společnost se vymezuje od společností předchozích svou nadbytečnou produkcí, zbytečným plýtváním zdroji a energiemi a tak přežití planety Země není jediným důvodem, proč je nutné zpochybnit ideologii nespoutané produkce a spotřeby [Lipovetsky, 2007, str. 378 -379]. Racionalizace spotřeby by měla být dalším směrem, jímž se společnost vydá. Lidé si začnou pořizovat pouze ty věci, které potřebují a na které si dokáží vydělat. Své peněžní prostředky začnou opětovně optimalizovat a utrácet efektivně tak, aby byly pokryty jejich potřeby a zároveň nedocházelo ke zbytečnému plýtvání. Je nezpochybnitelné, že je konzumerismus neudržitelný nejen materiálně, ale i emocionálně a je spjatý s velkým negativem konzumní společnosti, kterým je její nadbytečná produkce a zbytečné plýtvání zdroji a energiemi. Lze konstatovat, že pokud se nebudou lidé chovat ve své spotřebě racionálně a nezačnou si pořizovat pouze věci, na které si dokáží vydělat, bude se zadluženost neúměrně zvyšovat.
19 PhDr. Magdalena Dostálová definuje shopaholismus jako nezdrženlivé nakupování. Uvádí, že oniománii skutečně v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) samostatnou diagnostickou kategorii nenalezneme, čímž se však závažnost této nemoci nikterak nesnižuje. Na rozdíl od patologické závislosti na psychoaktivních látkách se jedná o nelátkovou neboli behaviorální závislost. S jinými návykovými nemocemi má shopaholismus některé společné rysy, například zhoršené sebeovládání.
17
4. Veřejně politické nástroje Veřejná politika, jakožto multidisciplinární obor, nám nabízí dva základní směry, které jsou sice na jedné straně zdrojem vnitřního pnutí, ale na druhé se vzájemně doplňují. První směr označujeme jako deskriptivní. Ten je založen na popisu procesu vytváření veřejné politiky v reálném životě. Zde není cílem aktuální procesy měnit a ani jim napomáhat k racionalizaci prostřednictvím tvorby politicky užitečných poznatků. Druhý směr je normativní. Ten nám naopak přináší řadu poznatků a návrhů na to, jak by se měla veřejná politika vytvářet [Růžička, 2011, 27 – 30]. Veřejnou politiku lze vymezit jako vědní disciplínu aplikující a propracovávajíc výkladové rámce ekonomie, politických věd, práva, sociologie a dalších oborů k analýze a prognóze procesů formování a uplatňování zájmů veřejných, jenž se váží na řešení diferencovaných sociálních problémů [Potůček, 2010, str. 12 – 18]. Aby mohly nástroje veřejné politiky řádně fungovat, je potřeba, aby její tvůrci znali její minulost, současnost a byli schopni predikovat její budoucnost. Můžeme je rozdělit na nástroje, které jsou zaměřeny na předcházení problému (tzv. preventivní) a na nástroje, které řeší důsledky vzniklého problému. (tzv. reaktivní). V oblasti zadluženosti jsou nejvíce přínosná legislativní opatření, veřejné sociální služby, soudnictví a jasná, přesná a srozumitelná komunikace všech uvedených oblastí. Informování o všech učiněných zjištěních, či chystaných a provedených opatřeních je sama o sobě bezbranná, dokud ji není vdechnuta účelná komunikace.
Jedním z mnoha cílů veřejné politiky je vhodný výběr takových nástrojů, které mohou dané problematice pomoci při jejím řešení. S ohledem na rozsah problému je nutno provádět intervenci přímo státními orgány. Zvolené nástroje si nyní probereme a uvedeme příklady, jež nastávají v praxi.
4.1 Legislativní opatření Jako nejvýznamnější nástroj při realizaci veřejné politiky lze značit legislativu. Ta se spolu se zvyšujícím se právním povědomím veřejnosti o svých právech v oblasti finančního
18
sektoru a vymáhání pohledávek stává složkou s největším vlivem na ochranu spotřebitele. Legislativa bývá často ovlivněna lobbingem velkého množství aktérů.
Lobbing lze pojmout jako nástroj, který zprostředkovává myšlenky, nástroje, ale také zdroje. Mezi největší lobbistické skupiny ve vytyčené oblasti lze označit Exekutorskou komoru, Advokátní komoru, organizaci Člověk v tísni, Bankovní asociaci apod. Role prostředníka, tzv. lobbisty, je pojímána převážně kriticky a v tomto pojetí jej Thomas [Müller, Laboutková, Vymětal; 2010, 21 – 24] definuje jako „osoba najatá zájmovou skupinou pro snazší ovlivňování veřejné politiky žádoucím směrem, která ve prospěch této skupiny vykonává jednu nebo více z následujících možností: (a) přímo kontaktuje veřejné úředníky; (b) monitoruje politické a vládní aktivity; (c) je poradcem v oblasti politické strategie a taktiky; a (d) rozvíjí a připravuje lobbistické snahy dané skupiny“. Lobbing je tedy interakcí mezi dvěma (může být i více) subjekty, které se buď mohou snažit najít společnou cestu, nebo si také mohou navzájem stavět hradby. Lobbing nelze apriori vnímat negativně, ale mělo by na něj pohlíženo jako na možnost, jak lze vést kvalifikovanou diskusi, kde mohou všichni aktéři prezentovat své potřeby a názory. Interakcí mezi těmito subjekty tak může vzniknout kvalitní legislativa, která nemusí být často novelizována. Tato interakce v českém právním prostředí ovšem moc nefunguje, což lze vysledovat častou novelizací.
Pokud je již zákon vydán a nabyl účinnosti, je potřeba, aby byly tyto normy dodržovány. Dohled nad dodržováním těchto nástrojů je otázkou složitého mechanismu, který zajišťují úředníci, soudní instituce a dohledové orgány, mezi které lze řadit především Ministerstvo financí, ČNB a ČOI. Nyní se podrobněji zaměříme na jednotlivé legislativní nástroje.
Jak základní legislativní rámce lze označit tyto 4 zákony:
1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Úvěrovou problematikou se zde zabývá přímo oddíl 7, § 2395 - § 2400.
2. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [dále jen OSŘ] - základní ustanovení hovoří o tom, že OSŘ upravuje postup soudů a účastníků v občanském soudním řízení. 19
3. Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Tento zákon je poslední dobou poměrně často novelizován a reaguje tak na situaci na trhu s vymáháním pohledávek. Exekuční řád nabyl účinnost 01. 09. 2001 a do této doby nebyl výkon rozhodnutí nikterak kvalitní. Věřitelé proto vyvíjeli tlak, aby byla tato situace neprodleně řešena, neboť exekuční řízení bylo zdlouhavé a nekvalitní. Zákon č. 120/20011 tak zvedl povolání soudního exekutora a zajistil věřitelům kvalitnější a rychlejší výkon rozhodnutí.
4. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční zákon reagoval na neutišitelnou situaci v oblasti předluženosti občanů, neboť zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání nebyl dostatečný.
Jeho základní nedostatky byly shledávány převážně v těchto oblastech: • Řízení trvalo velmi dlouho a věřitel neměl dostatečné pravomoci k tomu, aby ovlivnil insolvenční řízení. • Správci konkursní podstaty nemuseli mít adekvátní vzdělání.20 Nyní musí mít insolvenční
správci
vysokoškolské
vzdělání
magisterského
studijního
programu, odbornou praxi v délce 3 let a úspěšně vykonanou zkoušku insolvenčního správce.
Vláda tak sestavila tým expertů, kteří dostali za úkol zpracovat návrh zákona, který vychází převážně z práva německého a částečně také z práva Spojených států amerických. Nový insolvenční zákon tak celkově upravil ze základů způsob řešení úpadku. I když je tento zákon stále ve vývoji a k jeho změnám dochází neustále, nabízí nám oproti původní verzi podstatně lepší řešení. V oblasti fyzických osob nabízí kromě řešení formou konkursu, také více preferovanou formu oddlužení. Celý postup se díky tomuto zákonu podstatně zjednodušil a zpřehlednil. Účastníkům insolvenčního řízení je dána povinnost využívat 20
Zákon č. 328/1991 Sb. Upravuje podmínky pro správce konkursní podstaty takto: Správce konkursní podstaty vybírá soud zásadně ze seznamu správců, který je u soudu veden. Do tohoto seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou FO, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Do seznamu je dále možno zapsat i veřejnou obchodní společnost, kterou bude správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Správcem může soud ustanovit pouze ve věci nepodjatou osobu.
20
předepsaných formulářů (o zlepšení tohoto procesu bude dále pojednáno v kapitole 7), veškeré úkony mají přesně definované lhůty a věřitelům je dána možnost ovlivňovat insolvenční řízení. Celkový proces je tak navíc přehledný a transparentní, neboť jsou všechny dokumenty veřejně přístupné v ISIRu.
Ač se nejedná o legislativní nástroj, přistupují věřitelé v otázce snížení reputačního rizika k zavádění neformálního, leč účinného nástroje, kterým jsou firemní etické kodexy. Mezi základní lze zařadit etický kodex soudních exekutorů či finančních institucí. Větší finanční instituce si své spolupracující soudní exekutory vybírají převážně dle jejich reputace, neboť nechtějí vědomě podstupovat riziko možných negativních kampaní ve sdělovacích prostředcích21.
V Evropském kontextu se tímto problémem zabývá Evropská komise v čele s paní Věrou Jourovou. Po ukončení analýzy, kterou Evropská komise provede ve všech 28 členských zemích22, je plánováno vydání doporučení či nařízení, která povedou k postupnému sbližování insolvenčního práva v zemích Evropské unie. Rovněž se předpokládá, že dojde k zamezení větších nerovností v aplikaci tohoto zákona a dojde k zavedení ve všech zemích Evropské unie bez výjimky.
Další legislativní opatření přichází formou nového zákona s názvem tzv. Hypotéční směrnice, neboli Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU. Základní pilíře, které směrnice obsahuje, jsou především tyto složky:
• Věřitel má povinnost informovat dlužníka o všech skutečnostech, které mohou v průběhu života úvěru nastat. Jedná se o tzv. informační povinnost, která by měla být přímo součástí úvěrové smlouvy (např. buď přímo v textu Smlouvy o úvěru, nebo ve Všeobecných úvěrových podmínkách, které musí být součásti smlouvy).
21 Možnost zavedení teritoriality v oblasti exekucí = systém územní působnosti exekutorů by zamezil věřitelům v jejich výběru. Tento návrh je aktuálně projednáván na půdě poslanecké sněmovny. 22 Jedná se o tyto členské země: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.
21
• Stanovení maximální hranice pro naúčtování sankcí.
Směrnice přesně definuje
maximální možnou výši, jejíž souhrn všech uplatněných smluvních pokut vůči dlužníkovi nepřesáhne součin čísla 0,7 a výše jistiny čerpaného úvěru23, a zároveň nepřesáhne částku 200.000,- Kč.
Příklad A: Pokud bude výše jistiny 500.000 Kč, nesmí uplatněné smluvní pokuty vůči dlužnické straně přesáhnout částku 200.000,00 Kč, neboť 0,7*500.000 = 350.000 Kč, tzn., že se zde uplatní maximálně 200.000,00 Kč.
Příklad B: Pokud bude výše jistiny 100.000 Kč, nesmí uplatněné smluvní pokuty vůči dlužnické straně přesáhnout částku 70.000,00 Kč, neboť 0,7*100.000 = 70.000 Kč, tzn., že se zde uplatní maximálně 70.000,00 Kč.
• Přesný a zřetelný výpočet roční procentuální sazby nákladů [dále jen RPSN]. Tato hodnota se vypočítává pro spotřebitelské úvěry a pomáhá klientům porovnávat náklady na jednotlivé úvěry. Příloha 1 Hypoteční směrnice definuje výpočet RPSN jako: „Základní rovnice vyjadřující ekvivalenci mezi čerpáním na jedné straně a splátkami a poplatky na straně druhé. Základní rovnice, kterou stanoví roční procentuální sazba nákladů (RPSN), odpovídá na ročním základě celkové současné hodnotě čerpání na jedné straně a celkové současné hodnotě splátek a plateb poplatků na straně druhé.“ S podrobným popisem vzorce pro výpočet RPSN se můžete seznámit v příloze č. 1.
Ani ten nejlepší nápad však není samospasný a proto přichází na řadu další důležitá položka veřejně-politických nástrojů, a to informovanost o provedených opatřeních.
23
Jistina úvěru je vyplacená částka úvěru. Není navýšena o sankce, pokuty apod.
22
4.2 Informační a komunikační nástroje Informace je sama o sobě bezcenná, pokud se nedostane ke svým cílovým posluchačům. Její moc jí vdechuje až srozumitelná a účelná komunikace. Bez efektivní komunikace může dojít k situaci, kdy se informace ke svým klíčovým posluchačům nedostane, nebo ji nebudou dostatečně rozumět. Především rostoucí vliv internetu a televize nás zásobuje nekončící nabídkou různých úvěrových produktů, ale tak, jak nás zásobuje nabídkou úvěrů, zásobují nás také informacemi o legislativních změnách a kauzách spojených s touto problematikou.
Další silnou komunikační strategií jsou osvětové kampaně, které mají za cíl upozornit veřejnost na rizika spojených s dluhovou problematikou. Jako hlavní a komunikační nástroje slouží webové stránky a praktická pomoc pracovníků občanského sektoru, nebo sociálních pracovníků, kteří mají k sociálně slabším skupinám nejblíže, neboť mají schopnost najít s dlužníky společnou řeč a znají jejich rodinné a finanční poměry. Všechny komunikační, legislativní, vzdělávací a informační nástroje však nemají 100% schopnost ochránit svéprávné osoby od neúměrného zadlužování. Pokud budou lidé stále čerpat finanční prostředky, které jsou podmíněny zajištěním nemovitostí i u malých částek, nevyžadují kontroly v registrech, případně jejich RPSN vysoko přesahuje hodnotu 100 a občané si musí o půjčky volat na placené linky, není již ve veřejně politické moci tyto kroky jakkoli ovlivnit.
23
5. Aktéři a proces zadlužování Jestliže nemají domácnosti či jednotlivci dostatečné prostředky a ani žádné rezervy, řeší svůj nedostatek čerpáním peněžních prostředků na úvěr nebo zápůjčku. Úvěr je občanským zákoníkem definován jako závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně zaplacení úroků z poskytnutých peněžních prostředků. Úroky musí být u úvěru sjednány vždy24. Peněžní prostředky lze poskytnout také formou zápůjčky, kde lze rovněž ujednat úroky. Oproti úvěru nemusí být zápůjčka sjednána písemně a ne vždy se jedná o peněžní prostředky. Poskytovatelem zápůjčky nemusí být pouze bankovní či nebankovní subjekt, ale může ji poskytnout i fyzická osoba. Úvěry mohou být poskytnuty několika subjekty, přičemž jako základní dělení lze uvést subjekty bankovní a nebankovní. Rozdílnosti mezi jednotlivými subjekty v poskytování popíši v kapitole 5.1 a 5.2.
Na problematice zadlužování je zainteresováno mnoho aktérů, kteří ovlivňují oblast legislativy, financí, vzdělávání nebo se jedná a samotné dlužníky a jejich blízké okolí. Detailněji se v diplomové práci zabývám pouze některými vybranými subjekty a to zadluženými osobami, věřiteli a insolvenčními správci, jako vykonavateli insolvenčního práva. Zbývající aktéry probereme pouze okrajově, případně vůbec. V celkovém kontextu je však nutné je uvést a následně vydefinovat, jaký je jejich vztah k problematice, jaké mají kompetence, případně odpovědnost a oblasti vlivu.
24
§ 2395 a následný zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění
24
Tabulka č. 4: Identifikace aktérů
osoby
Zadlužené
AKTÉR
VZTAH K PROBLEMATICE
KOMPETENCE
ODPOVĚDNOST
OBLAST VLIVU
Prosazují své osobní zájmy. Snaží se
Ovlivňování
Splnit
Ekonomické
o zajištění tzv. „druhé šance“ a
veřejného mínění a
insolvenčního
existenční
vymanění z finančních problémů.
politiků.
soudu.
zájmy.
podmínky
a
Osoby, které nejsou schopny hradit své závazky. Jedná se o rozmanitou skupinu osob a nelze ji přesně
na zadluženou osobu
Osoby s přímou vazbou
definovat. Skupina osob je složena (dle zjištění viz výše) z celkové populace. Prosazují
své
osobní
zájmy
s ohledem na to, aby došlo ke
Ovlivňování
snížení dopadů na ně samotné.
veřejného mínění a
Zastávají
politiků.
tézi
„Když
jsem
to
Zvýšená
finanční
zátěž.
Ekonomické zájmy.
nezapříčinil, proč mám za to trpět“.
Osoby s přímou vazbou na zadluženou osobu (zaměstnavatelé, rodiče, sourozenci, partneři, manželé, děti, ručitelé, zástavci nemovitosti apod.). Insolvenční správci
Poskytují odbornou Řídí se pokyny soudů dle zákona č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb.
pomoc,
kooperují
s věřiteli, zodpovídají
se
soudům a spravují
Spolupracují
s
dalšími aktéry a
Ekonomické
musí
zájmy.
dodržovat
právní předpisy.
majetek dlužníka.
Osoby zajišťující výkon správy nad majetkem insolvenčního dlužníka. Sdružují se v Asociaci insolvenčních správců.
Neziskové organizace
Zajištují vzdělávání Pro své fungování musí zajistit dotační podporu a kvalifikované pracovníky, kteří dané problematice rozumí a mají schopnosti problémy řešit.
a odborná pomoc postiženým osobám.
Spolupracují
Rovněž jsou také
dalšími aktéry
příjemci
dotací
z rozpočtů
(obcí,
s
Osvětová činnost
a
pomoc.
měst a krajů). Subjekty, jež jsou zřízeny za účelem poskytování odborné pomoci zadluženým osobám. Mezi nejznámější patří např. Poradna při finanční tísni (www.financnitisen.cz).
25
Ministerstvo spravedlnosti
AKTÉR
VZTAH K PROBLEMATICE
KOMPETENCE
ODPOVĚDNOST
OBLAST VLIVU
Je povinno implementovat nařízení
Jeho spolupráce s
Evropské komise do práva České
dalšími aktéry je vysoce provázaná
Vysoký vliv má
systém a vydává
a
v oblasti
právní předpisy
(legislativní
republiky. Je resortně příslušné pro
Financuje
řešení dané problematiky, včetně toho, že by měl rychle reagovat na fungování
trhu
(např.
soudní
nekalé
potřebná
činnost,
praktiky „šmejdů“).
legislativní. dohled
atd.).
Zabezpečuje moc zákonodárnou a soudní. Mají
vliv
na
Lobbisté
tvorbu a úpravu právních Prosazují skupinové zájmy.
předpisů. Snaží se ovlivnit
názory
zainteresovaných
Měly by dbát na
Legislativní
dodržování
činnost
právních předpisů
ekonomické
a etických kodexů.
zájmy.
a
skupin. Věřitelé, insolvenční správci, ministerstva, dlužníci atd. Musí Nutnost
přizpůsobit
se
všem
Věřitelé
změnám, které jsou poměrně časté a nesou
sebou
vysoké
finanční
náklady, které mají za následek spíše snižování
výnosů
z
vymáhání
pohledávek.
zajistit
složitou Dodržují
právní
administrativu
předpisy a snaží
nákladné
se o ovlivňování
implementace
veřejného mínění
změn.
a lepšího obrazu.
Nutnost
a Ekonomické zájmy.
dodržovat právní předpisy.
Bankovní a nebankovní subjekty: ČSSZ, pojišťovny (zdravotní, majetkové apod.), telekomunikační a vodárenské společnosti, exekutorské úřady, advokáti, finanční úřady atd. Zaměstnavatelé
Zvýšené
finanční
náklady
s
Vedení nákladné
vyplácením mzdy v případě vedení
administrativy
exekuce na zaměstnance, včetně
dodržování
nutnosti odpovídat ve stanoveném
právních
čase na dotazy z řad exekutorů.
předpisů.
a
Ekonomické zájmy.
Právnické a fyzické osoby zaměstnávající zadlužené osoby.
26
VZTAH K PROBLEMATICE
KOMPETENCE
ODPOVĚDNOST
Navrhuje a implementuje změny
věcí
Ministerstvo práce a sociálních
AKTÉR
právního
rámce.
Zajišťuje
finanční
pomoc
osobám,
které
na
tuto
pomoc mají nárok a požádají
OBLAST VLIVU
Musí se potýkat s nákladnou Dodržování a tvorba
administrativou a
Ekonomické
právních předpisů.
zvýšenými
zájmy.
náklady
o ni (např. příspěvek na
na
příspěvky a dávky.
bydlení, dávky).
Poskytovatel finančních prostředků osobám v tíživé finanční situaci (např. příspěvky v hmotné nouzi a
Přizpůsobení školství
Ministerstvo
příspěvky na bydlení). vzdělávání
aktuálním problémům, které lze
z pozice
vzdělávání
Vzdělávání učitelů Zajištění vzdělávání.
a zajištění jeho financování.
ovlivnit.
Vzdělávací činnost v oblasti
finanční
gramotnosti
a
prevence.
Zajištění financí
Ministerstvo
Vzdělávací subjekt. financování
(dotace, legislativní opatření apod.).
Zajišťuje
financování,
Ekonomické zájmy
uděluje dotace atd.
Osvětová činnost.
Evropská unie
Zákon o státním rozpočtu. Komparace
v
oblasti
insolvenčního
práva
EU.
Snaha o zjišťování tzv. „best practices“ pravidel.
Zajišťuje regulaci trhu a vydávání
Velká kooperace a spolupráce
s
dalšími aktéry a
doporučení/nařízení.
Regulace
a
dohled.
zeměmi.
Média
Evropská komise. Silný vliv na názory občanů a medializaci problémů.
Informuje ovlivňuje mínění.
občany
a
veřejné
Poskytování pravdivých
Osvětová činnost.
informací.
TV, rozhlas a internet. Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
27
5.1 Bankovní sektor Vyspělé a fungující bankovnictví je součástí každé tržní ekonomiky a řádné fungování tohoto sektoru zajišťuje ekonomický pokrok. Toto odvětví je zařazeno mezi obory s největší dynamikou rozvoje a je silně spjato s dalšími odvětvími. Vyspělost ekonomiky odráží vyspělý bankovní systém a naopak. Primární činností bankovních institucí jsou operace s finančními prostředky, jako je poskytování půjček a přijímání vkladů [Revenda 2001, s. 22]. Jako bankovní instituce jsou uváděny banky (včetně stavebních spořitelen) a pobočky zahraničních bank, kterým je udělena licence České národní banky [dále jen ČNB]. Dle jejich údajů je k 4. 1. 2016 registrováno v ČR celkem 46 bank a poboček zahraničních bank.
Graf č. 4 : Počet bank a poboček zahraničních bank v ČR
Zdroj: ČNB, zpracování vlastní
Dohled a regulatorní činnost nad těmito subjekty vykonává ČNB a Evropská centrální banka (ECB). Součástí dohledu je také provádění zátěžových stres testů25. Regulace bankovního sektoru spočívá především v dodržování pravidel sledování bonity účastníků a jejich úvěruschopnosti. Výjimku z tohoto pravidla lze sledovat pouze v případech předschválených úvěrových limitů26.
25
Jedná se o hodnocení odolnosti bankovního sektoru. ČNB tyto stres testy provádí, aby zjistila, zda je sektor v ČR odolný a do jaké míry je schopen ustát ekonomickou krizi. Obecně platí pro české banky, že i ty nejhorší scénáře jsou schopné bez větších komplikací ustát. 26 Úvěry poskytované na základě finanční situace klienta, která je bance známá. Obecně vychází z kontroly běžného účtu (zda je zde měsíčně zasílána mzda a jaké jsou zde evidovány odchozí položky), zda má klient spoření apod. Následně dochází k vyhodnocení, které stanoví, jakou částku může klient čerpat bez toho, aby musel dokládat svůj příjem a případně nějaké zajištění.
28
Bankovní instituce se sdružují v Bankovním registru klientských informací [dále jen BRKI], kde jsou z jejich strany zasílány měsíčně informace o platební morálce klientů. Následně mohou banky z tohoto registru čerpat informace, které jsou využívány při hodnocení bonity klienta. Uvádí se zde přehled závazků, včetně závazků po splatnosti. K 31. 12. 2015 využívá tento registr 25 subjektů.
5.2 Nebankovní sektor Poskytování peněžních prostředků je také v kompetenci nebankovních subjektů (tj. subjekty, které nemají bankovní licenci), kterých bylo v roce 2012 registrováno 33 65127. Mohou jimi být akciové společnosti, společnosti s ručeným omezeným, ale i fyzické osoby. Tyto subjekty se částečně sdružují v České leasingové a finanční asociaci a v Registru nebankovních klientských informací. Oproti bankovnímu sektoru bývá pravidlem, že jsou tyto subjekty benevolentnější v kontrole bonity žadatelů, což má za následek prohlubování dluhové pasti občanů. Toto (ne)hodnocení je způsobeno nedostatečným dohledem, jelikož oproti bankovnímu sektoru, nad kterým vykonává dohled ČNB, není tento sektor vždy regulován, což může mít v některých ohledech za příčinu jeho nepřehlednost. Dohled je vykonáván několika subjekty, přičemž nejdůležitější je Česká obchodní inspekce [dále jen ČOI]. Tento subjekt vykonává především dohled nad dodržováním právních předpisů a v případech, kdy poskytovatel peněžních prostředků neposkytne spotřebiteli jistotu, že uzavíraná smlouva obsahuje všechny potřebné náležitosti. Dalším dohlížejícím subjektem je ČNB, která však v případě nebankovních poskytovatelů vykonává dohled pouze nad minimem subjektů28. Mimo dohled se pohybují aktivity stínového bankovnictví [tzv. shadow banking], u kterých byl v roce 2012 odhadován objem zapůjčených peněžních prostředků ve výši cca 100 mld. Kč29 [Teplý, 2013, 11 – 12].
Je však potřeba uvést, že nebankovní sektor nelze vnímat nikterak pejorativně. S ohledem, na jeho částečnou nepřehlednost je nutné brát v úvahu jeho nezastupitelnou roli 27
Zpráva finančního arbitra 2012 Jedná se o leasingové společnosti, factoringové společnosti a spořitelní družstva. 29 Dle Teplého se jednalo v roce 2012 o cca 35% z celkového oficiálního objemu zapůjčených prostředků 277,5 mld. Kč). 28
29
v ekonomice. Poskytovatelem zápůjčky nemusí být pouze bankovní či nebankovní subjekt, ale může ji poskytnout i fyzická osoba.
5.3
Vývoj úvěrů se selháním Klasifikace vyjadřuje stupeň rizikovosti úvěrů. Jedná se o tzv. pravděpodobnost
nesplácení závazku klientem. ČNB klasifikuje úvěry do několika skupin: 1. sledované úvěry; 30 – 90 dní po splatnosti 2. nestandardní úvěry; 91 – 180 dní po splatnosti 3. pochybné úvěry; 180 – 360 dní po splatnosti 4. ztrátové úvěry; více než 1 rok po splatnosti
Úvěry se selháním, které jsou v grafu zobrazeny na pravé ose (červená čára), představují součet úvěrů nestandardních, pochybných a ztrátových. Na přelomu roku 2008/2009 lze sledovat zvyšování podílu úvěrů se selháním, který se v roce 2011 dostal až na hodnotu 5,3%. V následujícím období dochází k trvalému poklesu na 4,4 %.
Graf č. 5: Úvěry rezidentským domácnostem podle účelu (mld. Kč) podíl úvěrů se selháním (%)
Zdroj: ČNB, 11/2015
30
Ve Zprávě o finanční stabilitě (ČNB; 2015) upozorňuje ČNB na možné zvýšení úrokových sazeb v budoucím období, které by mohlo mít za následek zvýšení splátky úvěru, kterou již klient nebude moci ze svých příjmů pokrýt. V takovém případě lze dle ČNB očekávat zvýšený výskyt úvěrů se selháním. Toto tvrzení lze odůvodnit níže zobrazeným grafem, kde je uveden pokles úrokových sazeb od roku 2014. U všech typů poskytovatelů došlo ke snížení výše úrokové sazby o 1% bod, což se může později odrazit na výši měsíční splátky o několik stovek až tisíců korun, neboť došlo také k navýšení průměrné výše hypotéky, která v lednu 2016 poprvé přesáhla částku 2M CZK [Fincentrum, Hypoindex 2016].
Graf č. 6: Úrokové sazby z nových hypotéčních úvěrů podle typu banky (v %)
5.4 Zajištění úvěrů V případě poskytnutí peněžních prostředků využívají poskytovatelé zajištění úvěru jako jednu z možností, jak předcházet ztrátě v případě selhání se splácením. Věřitelé se snaží takovým situacím předcházet, k čemuž jim slouží různé schvalovací modely, které prověřují dostatečné příjmy a zjištění dlužníka. Pokud dlužník tyto podmínky není schopen splnit, či zajistit jinou formou či osobou, není mu úvěr poskytnut. Tyto modely bývají pravidelně revidovány a upravovány, aby co nejlépe reagovali na situaci na trhu (jedná se např. o změny týkající se výše životního minima apod.).
31
Jak jsme již uvedli výše, jedná se spíše o praxi bankovních subjektů, které jsou podrobeny pravidelným kontrolám ze strany ČNB, pravidelných auditů a kontrolám ze strany Ministerstva financí ČR. Druhy zajištění bývají odvozené od produktu, který je klientům poskytnut.
Jako základní formy zajištění lze uvést: 1. Ručitelské závazky. 2. Vklady u jiných bank (spoření, běžné účty apod.). 3. Směnky. 4. Nemovité zajištění. 5. Movité zajištění (např. automobil). 6. Pojistné smlouvy (životní i majetkové).
5.5 Vymáhání pohledávek Pokud klient není schopen své závazky hradit, nastupuje fáze vymáhání pohledávky, která bude podrobněji popsána v této kapitole. Nezaměřím se zde pouze na konečnou fázi, ale projdeme si ji zde od počátku jejich vzniku, až do jejich plného vymožení. Pro názorné dokreslení byl vyhotoven základní model, který vychází ze znalosti vymáhacího procesu dvou významných bankovních subjektů a jednoho nebankovního, které působí na českém trhu. Nejedná se tedy o unifikovaný model, který by reflektoval všechny známé varianty vymáhání, ale spíše varianty legální, dle pravidla best practice. Vymáhání pohledávek zde bude rozděleno na dvě skupiny. První skupina zahrnuje formu mimosoudního vymáhání, tzn., dokud nedošlo k soudní žalobě. Druhá varianta se týká soudního vymáhání.
Obrázek č. 2: Mimosoudní model vymáhání pohledávek Mimosoudní vymáhání spočívá v řešení pohledávek před splatností měsíční splátky, až do zaplacení nedoplatků, případně do odstoupení od smlouvy. Institutem odstoupení od smlouvy si věřitel uplatňuje právo na úhradu celkové pohledávky ihned. Dlužník, potažmo spoludlužník či ručitel jsou po odstoupení od smlouvy písemně vyrozuměni o nutnosti uhradit pohledávku ihned. V opačném případě se vystavují soudnímu řízení. 32
Ve fázi mimosoudního vymáhání jsou uplatňovány smluvní pokuty a poplatky za upomínkové řízení, které bývají účtovány v řádu stovek korun za zaslanou upomínku. Tyto sankce by měly být účtovány dle platného sazebníku úhrad, který je vydán příslušnou institucí a dlužník je s ní srozuměn. Toto praktikum se však týká převážně bankovních institucí. U nebankovních institucí můžeme sledovat početné případy, kdy se poplatky a sankce účtují vysoce nepřiměřeně a často pak převyšují jistinu úvěru.
33
Pohledávka s hrozícím nedoplatkem
(např. 3 dny před splatností měsíční splátky) Klient bude předem upozorněn na vzniklou situaci KONTAKTOVÁN
ANO
NE
SMS/E-mail
Klient není kontaktován
(pokud klient uvedl kontaktní údaje)
(neuvedl kontaktní údaje)
UHRAZENO
NE
ANO
KONEC
VZNIKL NEDOPLATEK Vymáhaná pohledávka (nastává vymáhací cyklus): a) zasílání upomínek / SMS / E-mailů / telefonické kontaktování; b) dohledávání kontaktů v případě, že společnost nemá na klienta platný kontakt; c) nabídka restrukturalizace, vymáhání přes inkasní společnosti; d) návrh na prodej nemovitého majetku zajišťujícího úvěr (možná spolupráce s realitní kanceláří věřitele); e) vymáhání přes inkasní společnosti; f) započato odstoupení od smlouvy (jedná se o jakousi poslední fázi mimosoudního vymáhání, kdy je klient povinen uhradit vzniklý nedoplatek. Jedná se o 3 – 5 dlužných splátek dle přístupu věřitele). UHRAZENO
NE
ANO
ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY 34
Obrázek č. 3: Soudní model vymáhání pohledávek V případě odstoupení od smlouvy z důvodu nesplácení, přistupuje věřitel k vymáhání celkové pohledávky za klientem. Tento úkon je započat tzv. předžalobní výzvou30 a v případě, že dlužník na jejím základě pohledávku neuhradí, nebo nesepíše notářský zápis31, přistupuje věřitel k vymáhání pohledávky formou soudního řízení či insolvenčního řízení, což je procesní úkon, jímž se žalobce obrací na soud a žádá o ochranu svých porušených nebo ohrožených práv.
Variant, jak provádět soudní vymáhání pohledávky evidujeme několik. Příklady
uvedené v textu jsou nejčastější. Názorný model s uvedením všech známých variant uvádím níže. Odstoupení od smlouvy
KONEC
Uhrazeno
ANO NE
Předžalobní výzva
ANO
Uhrazeno
NE
Inkasní společnosti
Soudní řízení
Restrukturalizace
Rozhodčí řízení
Uhrazeno
Prodej/postoupení pohledávky
Insolvenční řízení
ANO
NE Exekuční řízení
Pohledávka je zcela vymožena, případně nastaly skutečnosti, které znemožňují její vymáhání (úmrtí, splnění oddlužení apod.).
30 Podmínka zaslání předžalobní výzvy byla do OSŘ začleněna s účinností od 01. 01. 2013. Toto ustanovení má za cíl zamezit vydělávání na nákladech řízení. 31 Notářský zápis je mimosoudní dohoda, v níž se dlužnická strana zavazuje zaplatit celý svůj dluh v měsíčních splátkách. Dříve byla tato dohoda sepisována formou exekutorského zápisu.
35
Soudní vymáhání se od mimosoudního liší také tím, že zde dochází k realizaci zástavního práva k nemovitosti, proto si jako další základní dělení zvolíme, zda je pohledávka zajištěna nemovitostí či nikoli. Tato volba vychází ze znalosti dané problematiky, neboť se jedná o důležitý charakter typu úvěru, který sebou nese jiná rizika, než úvěr nezajištěný, který bývá podstatně nižší. Rizika spojená s poskytnutím a vymáháním těchto úvěrů si popíšeme níže.
Mohou tak nastat dvě varianty řešeni: • Vymáhání pohledávek zajištěných zástavním právem k nemovitosti. • Vymáhání pohledávek bez zajištění zástavního práva k nemovitosti.
5.5.1 Zajištěných zástavním právem k nemovitosti Zajištěným věřitelem je takový věřitel, jehož pohledávka je zjištěna zástavním právem k nemovitosti. Tato nemovitost může být ve vlastnictví dlužníka, případně také třetí osoby. Zajištěné úvěry bývají více regulovány než nezajištěné, neboť vytvářejí na trhu vyšší hrozbu v případě selhání, a tak se ČNB snaží intervenovat preventivně tak, aby nevznikla smyčka mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů [ČNB, Zpráva o finanční stabilitě, 18].
Graf č. 7: Vztah hodnoty LTV a LTI u nových úvěrů ČNB sleduje tyto hodnoty velmi obezřetně a jelikož sleduje náznaky jistého uvolňování trhu s nemovitostmi, snaží se intervenovat a na základě svých zjištění vydala doporučení pro nově poskytované úvěry. Abychom lépe pochopili sledované hodnoty, uvedeme si přesné definice. 1
Hodnota LTV (loan to value) zobrazuje poměr výše poskytnutého úvěru a hodnoty zajištění. Příkladem lze uvést: výše poskytnutého úvěru 800 tis. / hodnota nemovitosti 1 mio = LTV 80.
2
Hodnota LTI (loan to income) zobrazuje poměr výše úvěru a čistého příjmu žadatele o úvěr. Příkladem lze uvést: výše úvěru 1 mio. / čistý příjem žadatele 500 tis. = 2.
ČNB vydala s ohledem na možné zvýšení úrokových sazeb doporučení, aby hodnota LTV nepřesahovala 90%. V hodnotách přesahujících 90% lze poskytnout maximálně 10% z celkového objemu úvěru za dané čtvrtletí. U žádného úvěru by však LTV nemělo 36
přesáhnout 100%32. Hodnota LTI by neměla přesáhnout interní limit instituce. Tento limit však zatím není pevně dán, ale pohybuje se kolem hodnoty 5.
Níže se můžeme seznámit se strukturou pohledávek s uvedením hodnot LTV a LTI. Úvěry s vysokou hodnotou LTV nemají vždy nízkou hodnotu LTI (tzn., že si je neberou pouze lidé s vysokými příjmy). Naopak s rostoucím LTI se zvyšuje podíl úvěrů s LTV 80 – 100 a také průměrná výše úvěru. Tyto úvěry lze shledávat za poměrně rizikové, neboť se občané mohou v případě ztráty zaměstnání dostat rychle do finanční tísně.
Výtěžky z prodeje tohoto zajištění se různí dle typu dražitele. Mezi nejpoužívanější varianty patří prodej soudním exekutorem a prodej insolvenčním správcem. Náklady na zpeněžení se v obou případech různí. U insolvenčního správce jsou počítány z výtěžku zpeněžení a jsou pevně stanoveny max. 5%33. U soudního exekutora je tento výpočet složitější. Odměna exekutora je stupňována dle výtěžku zpeněžení. Pokud částka nepřesahuje 3.000.000 Kč, jsou náklady na zpeněžení stanoveny 15%. Pokud částka přesahuje 3.000.000 Kč, jsou náklady na zpeněžení stanoveny 10%34. Podle dražitele se také liší výtěžky z prodeje nemovitosti, které zástavní věřitel obdrží. Tato částka je počítána jako poměr - obdržený výtěžek / aktuální tržní cena nemovitosti (tato cena je stanovena soudním 32 ČNB provedla šetření, na základě kterého lze konstatovat, že trend v poskytování úvěrů nad 100% LTV lze spatřovat více u stavebních spořitelen. 33 Dle § 298 Insolvenčního zákona lze dále požadovat náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele však lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. 34 Hodnoty upravuje exekuční řád a jsou uvedeny bez DPH.
37
znalcem). U zpeněžení insolvenčním správcem je předpokládaný výtěžek z prodejní ceny vyšší, než v exekučním řízení. Níže se můžete seznámit s tabulkou, která porovnává výtěžnost dvou různých subjektů35 za poslední rok. Lze tedy konstatovat, že prodej insolvenčním správcem je z pohledu věřitele a dlužníka příznivější, neboť zajišťuje procentuálně vyšší výtěžnost.
Tabulka č. 5: Vývoj koeficientu výtěžnosti z realizace nemovitého zajištění Subjekt A
1/15 – 6/15
7/15 – 12/15
1/16
Insolvenční správce
72%
79%
82%
Soudní exekutor
72%
64%
68%
Subjekt B
1/15 – 6/15
7/15 – 12/15
1/16
Insolvenční správce
75%
77%
75%
Soudní exekutor
66%
69%
65%
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
Pokud je dlužník v prodlení se splácením a ví, že svou situaci nebude moci řešit, je v tomto případě nejvhodnější, aby svou situaci řešil po dohodě se zástavním věřitelem formou dobrovolného prodeje. V případě, kdy dojde na nucený prodej je výhodnější pro obě strany, pokud bude nemovitost zpeněžena insolvenčním správcem. Věřitel v tomto případě obdrží vyšší částku a dlužník pokryje větší část pohledávky, což snižuje jeho případné budoucí úroky z úvěru, sankční úroky (někdy nazývané jako úroky z prodlení) a soudní poplatky36. Toto příslušenství může v průběhu vymáhání narůst do statisícových až milionových částek, neboť prodej nemovitosti trvá minimálně 2 roky a za tuto dobu se každý den částka navyšuje o příslušnou sazbu, která se v oblasti bankovních úvěrů pohybuje okolo 15% a v oblasti nebankovních okolo 25%.
35
Oba subjekty spadají do bankovního sektoru. Vzorek realizovaných zástav lze shledat za reprezentativní, neboť se jedná o desítky kusů prodaných nemovitostí. Subjekt A realizuje v průměru 30 kusů nemovitostí v příslušných obdobích a jednotlivých stavech a subjekt B v průměru 70 kusů nemovitostí v jednotlivých stavech. 36 Do částky 20.000 Kč je účtován soudní poplatek 1.000. V částce vyšší 20.000 Kč a nižší 40.000.000 Kč je účtován soudní poplatek ve výši 5% ze žalované částky.
38
5.5.2 Vymáhání nezajištěných pohledávek Nezajištěné pohledávky jsou takové, které nejsou zajištěné proti případnému nesplácení. Pro potřeby této diplomové práce je zajištěním myšleno zástavní právo k nemovitosti. Od zajištěných úvěrů se liší tím, že jsou úročeny vyšší sazbou úroků z úvěru a obvykle jsou poskytovány v nižší výši, než úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti (tzv. hypotéky). Tyto pohledávky jsou však specifické svou mnohostí účastníků, neboť není v těchto případech neobvyklé, že dochází k formě zajištění formou spoludlužnického či ručitelského závazku. Pokud tedy dojde k soudnímu vymáhání, bývají tyto pohledávky uhrazeny rychleji, než pohledávky zajištěné nemovitostí.
39
6. Výzkumná a analytická část Na základě poznatků, které jsem získala v průběhu studia a pracovního života, dojde nyní k ověření nejen několika hypotéz, ale také bude provedena analýza dotazníkového šetření, které nám podá odpovědi na jednotlivě položené otázky. Nejdříve se ale zaměříme na provedené dotazníkové šetření, včetně toho, jaká byla struktura respondentů.
6.1 Realizace dotazníkového šetření Jelikož se v mém okolí nenachází dostatečný počet osob, který by řešil své problémy formou insolvenčního řízení, byl na internetových stránkách vytvořen jednoduchý dotazník. Jednotlivé otázky byly položeny jak uzavřenou formou (nabízí se volba pouze jedné možnosti), tak otevřenou (vlastní text) či polouzavřenou (je nabídnuta volba odpovědi, ale respondent může zároveň vepsat i vlastní text). U většiny otázek byla zvolena forma otevřená a to z důvodu snahy o eliminaci nedostatků v jejich formulaci, ale také z toho důvodu, aby nedošlo k navádění subjektů k odpovědím [E. Kaneové [1985:78,79].
Výzkum byl proveden na populaci občanů, kteří mají schváleno oddlužení insolvenčním soudem. Získaná data jsou anonymizovaná, aby nemohlo dojít k jejich zneužití a zajistila se tak větší návratnost vyplněných dotazníků [Jeřábek 1992; podle Kaneové [1985:74-76]). Vybraný vzorek respondentů nelze označit za reprezentativní, neboť ač byla výběrem oslovena celková populace, byla návratnost dotazníkového šetření pouze 7%. Podrobnější informace o proběhlém sběru dat jsme si již uvedli v kapitole 2.1.1.
6.1.1 Základní informace k získaným datům Jsem si vědoma omezením svého výzkumu, neboť byli osloveni pouze insolvenční dlužníci s uvedenou e-mailovou adresou, což není u starších ročníků preferovaný komunikační prostředek. Oproti tomu však došlo k oslovení populace s různým krajským a věkovým zastoupením a výběr respondentů tak nebyl omezen pouze na občany v místě mého bydliště (hlavní město Praha). Jednotlivé otázky jsou pro přehlednost doplněny o
40
vysvětlující komentáře, tabulky a grafy, které byly zpracovány pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel 2013 a Microsoft Access.
Celkové zastoupení osob je dle dat získaných z insolvenčního rejstříků (viz graf č. 1) genderově poměrně vyrovnané. Muži jsou zastoupeni 52% a ženy 48%. Pokud se podíváme na respondenty podrobněji, lze konstatovat, že ženy jsou v tomto ohledu sdílnější, neboť z navrácených responsí jsou zastoupeny 72% (44 osob), oproti mužům, kteří zastupují zbývajících 28% (17 osob).
Graf č. 8: Dělení respondentů dle pohlaví
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
Věková struktura respondentů je v rozmezí 20 – 64 let. Největší část se nachází mezi 35 – 49 rokem, což odpovídá rovněž zastoupení insolvenčních dlužníků, kterým bylo oddlužení povoleno v roce 201437.
37
Tendence jsou v roce 2014 stejné jako v předchozích letech.
41
Graf č. 9: Rozdělení respondentů dle věkových skupin
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
Tato skutečnost je sledována také společností Creditreform, která ve své tiskové informaci ohledně vývoje insolvencí v ČR v r. 2015 uvádí, že nejvyšší počet insolvenčních dlužníků je tradičně zastoupen v kategorii 31 – 40 let a 41 – 50 let. Podrobněji je tato skutečnost uvedena v grafu č. 10.
Graf č. 10: Věková struktura oddlužení 2015
Zdroj: Creditreform
6.1.2 Analýza výzkumných otázek Na základě dlouholeté praxe v oblasti vymáhání (bankovního i nebankovního sektoru) a poznatků získaných v průběhu studia dojde nyní k ověření hypotézy, zda je neúměrné zadlužení hlavní příčinou podání návrhu na insolvenční řízení a zda si tyto osoby vezmou z této životní zkušenosti ponaučení a budou v průběhu svého života obezřetnější. Součástí dotazníkového šetření byly položeny také další otázky, které nám mohou pomoci objasnit závěry ke stanoveným hypotézám, případně navrhnout změny ve vedení insolvenčního 42
řízení. Většina otázek byla zvolena formou otevřeného typu a to z důvodu, aby respondenti nebyli naváděni ke zvolení odpovědi a uvedli údaje tak, jak je nejvíce pociťují.
Otázka č. 1: Jaká životní událost zapříčinila, že jste museli své problémy řešit formou insolvenčního řízení?
Otázka byla položena formou polouzavřeného typu a byly nabídnuty tyto možnosti výběru: • nemoc; • ztráta zaměstnání; • rozvod; • neúměrné zadlužení; • půjčky s vysokou úrokovou sazbou či sankcemi, které by bylo obtížné až nemožné v budoucnu splatit; • jiná (prosím vypište).
Výběr možností byl stanoven na základě profesních zkušeností, přičemž respondenti měli označit pouze jednu odpověď, která vystihuje nejvíce jejich důvody pro podání insolvenčního návrhu. Získaná data byla seřazena sestupně dle počtu získaných bodů. Na jejich základě lze potvrdit hypotézu, že hlavním důvodem pro podání insolvenčního návrhu je neúměrné zadlužení (27,9%). Jako další důvod je stanoven rozvod/rozchod (19,7%) a ztráta zaměstnání (14,8%).
Tabulka č. 6: Jaká životní událost zapříčinila, že jste museli své problémy řešit formou insolvenčního řízení? Důvod Neúměrné zadlužení Rozvod/Rozchod Ztráta zaměstnání Půjčky s vysokou úrokovou sazbou či sankcemi Nemoc Ostatní (předlužené dědictví, neplacení výživného apod.) Ručení jiné osobě Snížení mzdy Dluhy z podnikání/Druhotná platební neschopnost Celkem Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
Počet % 17 27,9% 12 19,7% 9 14,8% 7 11,5% 5 8,2% 4 6,6% 3 4,9% 2 3,3% 2 3,3% 61 100,0%
43
Otázka č. 2: Setkali jste se v rámci insolvenčního řízení s nějakým problémem, který jste museli řešit nad rámec zákonných povinností?
Otázka byla položena jako otevřená. Respondenti měli tedy možnost vypsat plně své názory a pocity. Většina respondentů se nesetkala s žádným problémem (75 %). Dalších 25 % respondentů bylo nespokojeno s průběhem insolvenčního řízení z těchto důvodů:
• 33 % dotázaných subjektů bylo nespokojeno s chováním insolvenčního správce; • další část byla nespokojena s chováním věřitelů, kteří i přes povolení oddlužení tvořili na dlužníky nátlak, aby nadále hradili své závazky i přes tu skutečnost, že jim bylo povoleno oddlužení (53%); • zbylých 14 % respondentů nepovažovalo za adekvátní zajištění osoby, která se zaváže k úhradě pravidelného důchodu.
Nespokojenost s chováním insolvenčních správců bude částečně řešena novelou insolvenčního zákona38, kde se očekává, že dojde ke zvýšení kontrol a dohledu nad insolvenčními správci. Zároveň se předpokládá, že dojde ke zvýšení transparentnosti řešení insolvenčních řízení, které bude založeno na zavedení strojově čitelných podání prostřednictvím datových schránek. Tato nově navrhovaná forma zajišťuje při řádném fungování možnost vytěžovat data automaticky, což při nastavení různých kontrol zajišťuje řádné vedení insolvenčních řízení.
V otázce nespokojenosti s chováním věřitelů je jediným řešením zvýšení edukace insolvenčních dlužníků ve svých právech. Například do jaké míry jsou povinni hradit své závazky, včetně toho, jak může věřitel přistupovat k vymáhání po ostatních účastnících závazkového vztahu (spoludlužník, ručitel, aval a zástavce).
Jestliže insolvenční dlužník není schopen pokrýt minimální splátky, je povinen si zajistit osobu, která se zaváže k zasílání měsíčního důchodu, aby bylo zajištěno, že bude uhrazeno min. 30%. V tomto ohledu se nejedná o neadekvátní chování ze strany insolvenčního
38
Předpokládané datum účinnosti je od 1. července 2016.
44
správce, ale o dodržování zákonných požadavků pro schválení insolvenčního řízení. Komise zabývající se otázkou insolvenčního řízení však uvažuje o změně, která by tuto podmínku omezila pro občany, kteří ze svých příjmů nejsou schopni uhradit minimálně požadovaných 30%. Nově se uvažuje, že by mohlo dojít k úpravě, kdy bude insolvenční dlužník odevzdávat veškerý svůj příjem po dobu 7 let a po uplynutí této lhůty jej bude moci soud osvobodit od zbývající části závazku. Minimálně stanovená hranice tak nebude 30% od částky uznané soudem, ale 7 let od povolení oddlužení. Tyto případy by podléhaly přísné kontrole, která by spočívala např. v tom, že pokud by insolvenční dlužník neměl zaměstnání a dostatečně jej nehledal, tak by k osvobození nedošlo. Aktuálně se jedná o teoretickou úvahu, která má však opodstatnění v německém insolvenčním právu.
Otázka č. 3: Nastaly ve Vaší rodině v souvislosti se zadlužením nějaké problémy (např. rozvod, neshody v rodině apod.) nebo jste cítili podporu od svých blízkých či přátel?
Otázka byla položena jako otevřená. Na základě získaných dat byly odpovědi rozděleny do následujících skupin: • podpora v rodině (24 osob; 39,3%) • neshody v rodině (19 osob; 31,1%) • žádné problémy (13 osob; 21,3%) • nikomu jsem se o tom nezmínila (5 osob; 8,2%)
Graf č. 11 : Nastaly ve Vaší rodině v souvislosti se zadlužením nějaké problémy (např. rozvod, neshody v rodině apod.) nebo jste cítili podporu od svých blízkých či přátel?
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
45
Otázka č. 4: Pocítil/pocítila jste nějakou zásadní změnu před a po schválení insolvence (např. psychickou úlevu, snížení tlaku věřitelů apod.)? Jednalo se rovněž o otázku otevřeného typu. Respondentni napsali odpověď na otázku, zda pocítili nějakou změnu po schválení insolvenčního řízení. Převážná část respondentů odpověděla, že pocítila snížení tlaku ze strany věřitelů (97%). Zbylé 3% dotázaných osob nepociťovaly žádnou změnu. Případně jsou na tom po schválení oddlužení po finanční stránce hůř.
Otázka č. 5: Očekáváte, že budete v budoucnu čerpat další půjčky? Otázka byla položena rovněž jako otevřená, přičemž největší část dotazovaných subjektů zvolila, že již nebudou žádné půjčky čerpat (77%). Zbylá část subjektů odpověděla, že budu půjčku čerpat pouze v nutných případech (9,8%), případně na bydlení (8,2%). Ostatní subjekty uvedly že budou čerpat (3,3%), či neví (1,6%).
Graf č. 12: Očekáváte, že budete v budoucnu čerpat další půjčky?
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
46
Otázka č. 6: Pokud ano, budete obezřetnější? Otázka byla položena jako otevřená. Respondenti shodně uváděli, že v případě čerpání dalších půjček budou vysoce obezřetní. Své finanční záležitosti by v případě nutnosti řešili pouze přes bankovní subjekty a to pouze v těch případech, jak je uvedeno v otázce č. 3, tzn. v opravdové nutnosti, nebo na vlastní bydlení.
6.1.3 Shrnutí V otázce budoucího zadlužování by bylo z mého pohledu přínosné, pokud bychom se dotázali respondentů v roce 2020 a zjistili, zda došlo k jejich dalšímu zadlužování, případně zda mají opakované problémy se splácením, nebo se ze své situace poučili a chovají se zodpovědně. V současné chvíli je zajištění požadovaného vzorku subjektů obtížné, neboť není ještě tolik osob, které by prošly oddlužením a zároveň by již měly dostatečný čas na čerpání půjček. Banky budou v tomto ohledu postupovat obezřetněji a nebudou těmto subjektům finanční prostředky půjčovat, pokud budou mít záznam v registrech, což je aktuálně 4 roky po ukončení obchodu. Případně mohou požádat o výmaz z registru na vlastní žádost, ale je zde identifikován příznak, ke kterému banky přistupují velmi obezřetně.
6.2 Analýza dat získaných z insolvenčního rejstříku Jako základní zdroj dat posloužil insolvenční rejstřík, jenž je jeden z mnoha veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy. Jeho správa a vedení spadá do gesce Ministerstva spravedlnosti ČR, které zabezpečuje rovněž jeho základní úlohu, kterou je maximálně možná míra publicity nejen o vedených insolvenčních řízení, ale také o řízeních již proběhlých. Sběr dat proběhl na insolvenčních řízeních zahájených v roce 2014. Toto období bylo vybráno převážně z důvodu, že je nám známá aktuálně platná právní úprava a také je ve všech případech znám stav řízení. Pro účely této analýzy byly dohledávány pouze stavy řízení, které byly řešeny formou povolení oddlužení splátkovým kalendářem. Řízení, u nichž došlo k rozhodnutí o konkursu, reorganizaci, zpeněžení majetkové podstaty či úmrtí, nejsou předmětem této analýzy.
47
Analýza dat byla provedena na 213 případech, které budou dále děleny dle pohlaví a jednotlivých krajských soudů. Tento přístup byl zvolen nejen z důvodu rovného zastoupení všech skupin, ale také pro účely zjištění rozdílností v chování jednotlivých skupin. U každého krajského soudu bylo detekováno minimálně 16 případů oddlužení splátkovým kalendářem, které byly později podrobněji prozkoumány tak, aby nám mohly podat odpověď na stanovené hypotézy. Věková struktura analyzovaných osob byla ve věku 20 let – 93 let a zastoupení mužů a žen odpovídá celkovému zastoupení v insolvenčním rejstříku (viz graf č. 1) Zde bylo zjištěno zastoupení žen 48% a mužů 52%.
Graf č. 13: Rozdělení dle pohlaví
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
Tabulka č.7: Provedený počet jednotlivých šetření
Nejnižší počet zkoumaných případů byl proveden u KS Plzeň. Naopak největší počet byl proveden u KS Ostrava. Krajský soud Počet Brno 20 20 České Budějovice Hradec Králové 20 Ústín n/Labem (LBC) 18 Ostrava (OLO) 19 Ostrava 22 Hradec Králové (PCE) 20 Praha (krajský) 19 Plzeň 16 Ústí nad Labem 20 Praha (městský) 19 Celkem 213 Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
48
Podrobnější šetření jednotlivých insolvenčních případů bylo prováděno detailním náhledem do insolvenčního rejstříku, který spočíval v analýze dokumentů, které jsou v insolvenčním rejstříku uloženy převážně ve formě PDF. Zkoumání bylo založeno převážně na zjištění počtu a objemu úvěrů, které byly předmětem insolvenčního řízení. Další podmínkou bylo zjištění, zda se jedná o pohledávky uznané soudem. Případy, kdy byla pohledávka ze strany insolvenčního soudu popřena nejsou zohledňovány a došlo k jejich vyřazení39. Tyto úvěry byly poté členěny:
A) Dle typu poskytovatele: • Bankovní subjekt. • Nebankovní subjekt. B) Dle typu zajištění: • Zajištěné (zajištěním se v tomto případě chápe nemovité zajištění dle zákona č. č. 190/2004 Sb.). • Nezajištěné (úvěry, které nesplňují výše uvedenou podmínku zajištění. Spadají zde rovněž úvěry se spoludlužnickými či ručitelskými závazky).
Nyní se podrobně podíváme na strukturu závazků na základě výše uvedeného dělení. Jedná se o velmi zajímavý pohled, na základě kterého lze konstatovat, že nebankovní subjekty tvoří co do počtu obchodů minimální 80% všech závazků, ale naopak, co se týče objemů, není rozdíl tak znatelný, což lze doložit průměrnou výší úvěru. Zatímco bankovní úvěry nabývají průměrné hodnoty 221.516 Kč, jsou nebankovní závazky podstatně nižší, neboť je jejich průměrná hodnota 52.193 Kč.
39
Převážně se jednalo o součásti pohledávek, které byly definovány jako pokuty či sankční úroky.
49
Tabulka č. 8: Přehled bankovních a nebankovních úvěrů Krajský soud
Počet Brno 30 26 České Budějovice Hradec Králové 22 Ústín n/Labem (LBC) 18 Ostrava (OLO) 22 Ostrava 15 Hradec Králové (PCE) 21 Praha (krajský) 26 Plzeň 24 Ústí n/Labem 31 Praha (městský) 19 Celkem 254 Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
Bankovní úvěry Nebankovní úvěry Suma Průměr Počet Suma Průměr 4 474 712 149 157 135 5 357 340 39 684 7 452 802 286 646 139 5 586 333 40 189 3 317 371 150 790 155 6 113 595 39 443 5 292 989 294 055 128 7 644 583 59 723 2 433 243 110 602 122 8 784 781 72 006 5 816 879 387 792 182 11 190 965 61 489 5 206 200 247 914 167 7 895 642 47 279 5 964 024 229 386 147 9 131 358 62 118 3 606 050 150 252 82 4 782 207 58 320 5 655 777 182 444 149 6 377 849 42 804 7 045 046 370 792 148 8 242 498 55 693 56 265 094 221 516 1 554 81 107 151 52 193
Druhý pohled na strukturu pohledávek nám ukáže dělení dle zajištění. Pohledávky s evidovaným zajištěním (připomínám, že se jedná pouze o zajištění nemovitostí) tvoří nízkou složku, a to jak do objemu (14,8%) tak hlavně do počtu (0,55%)40. Závěrem lze říci, že nebankovní a nezajištěné pohledávky (nejedná se pouze o úvěry, ale také o nedoplatky na energiích, nájemném apod. viz kapitola Uvedení do problému) tvoří převážnou a nejproblematičtější část.
Tabulka č. 9: Přehled zajištěných a nezajištěných úvěrů Úvěry se zajištěním Úvěry bez zajištění Počet Suma Průměr Počet Suma Průměr Brno 0 0 0 165 9 832 053 59 588 1 2 673 468 2 673 468 164 10 365 667 63 205 České Budějovice Hradec Králové 1 670 173 670 173 176 8 760 793 49 777 Ústín n/Labem (LBC) 1 2 032 836 2 032 836 145 10 904 737 75 205 Ostrava (OLO) 1 70 263 70 263 143 11 147 761 77 956 Ostrava 1 3 891 271 3 891 271 196 13 116 573 66 921 Hradec Králové (PCE) 0 0 0 189 13 101 843 69 322 Praha (krajský) 3 4 791 292 1 597 097 172 10 304 089 59 907 Plzeň 0 0 0 106 8 388 257 79 134 Ústí nad Labem 1 935 397 935 397 179 11 098 230 62 001 Praha (městský) 1 4 414 512 4 414 512 166 10 873 032 65 500 Celkem 10 19 479 212 1 947 921 1 801 117 893 033 65 460 Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní Krajský soud
40
Výpočet je proveden jako poměr počtu/objemu předmětných pohledávek k součtu celého objemu či všech kusů.
50
6.2.1 Definice hypotéz Na základě předchozích zjištění budou ověřeny hypotézy: A) Ovlivňuje věk insolvenčního dlužníka v době počet a výši čerpaných úvěrů? B) Ovlivňuje bydliště insolvenčního dlužníka výši a počet čerpaných úvěrů?
Podkladová data pro ověření obou hypotéz jsou čerpána z ISIRu. Závislost mezi jednotlivými proměnnými bude ověřena pomocí korelačního koeficientu41. Korelační koeficien uvádí, že pokud je hodnota korelačního koeficientu záporná, pak to značí, že když jedna veličina roste, tak druhá klesá (jedná se o tzv. antikorelaci). Při nulovém korelačním koeficientu na sobě veličiny mohou záviset, tento vztah ale nelze vyjádřit lineární funkcí, a to ani přibližně. Pokud je hodnota korelačního koeficientu +1, pak to značí zcela přímou závislost (Král, 2010).
Krom výpočtu korelačního koeficientu budeme pracovat se statistickou hladinou významnosti. Tento výpočet bude proveden pomocí funkce CHIDIST, která se počítá jako CHIDIST = P(X>x), kde X je náhodná proměnná s rozdělením χ2. Výpočet této hodnoty bude rovněž proveden v tabulkovém procesu MS Excel. Nyní si provedeme jednotlivé výpočty stanovených hypotéz.
HYPOTÉZA A - Ovlivňuje věk insolvenčního dlužníka v době podání insolvenčního návrhu počet a výši čerpaných úvěrů?
Podkladová data potřebná pro výpočet korelačního koeficientu proto převedeme do tabulky, kde následně provedeme klíčování jednotlivých věkových skupin42. Pro každou hodnotu provedeme výpočet zvlášť.
41 Korelační koeficient udává, do jaké míry se vzájemně mění dvě proměnné. Korelační koeficient musí mít hodnotu v rozsahu od -1 do +1 (včetně těchto hodnot). Výpočet byl proveden v Excelu pomocí analytického nástroje MS Excel – analýza dat. 42 Klíčování je nutné provést. V opačném případě bychom nemohli spočítat korelační koeficient. Hodnoty musí být v obou případech číselné a jasné, což věkový rozptyl není.
51
Tabulka č. 10: Podkladová tabulka pro výpočet korelačního koeficientu hypotézy A Kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Věk
Objem
Počet
do 24
54 725
8
25 - 29
64 015
7
30 - 34
89 759
10
35 - 39
112 996
8
40 - 44
75 176
9
45 - 49
77 635
9
50 - 54
59 184
9
55 - 59
72 885
7
60 - 64
69 878
10
65 - 69
39 576
8
> 70 58 109 Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
6
Hypotéza A1: Má věk insolvenčního dlužníka vliv na počet čerpaných úvěrů?
Korelační koeficient pro zjištění vlivu mezi věkem a počtem čerpaných úvěrů je -0,176. Veličiny na sobě mohou záviset, ale spíš minimálně. Lze tedy konstatovat, že věk nemá vliv na počet čerpaných úvěrů. Při pohledu na grafické zobrazení níže lze uvést, že vliv je nepatrný, neboť počet čerpaných úvěrů na osobu se pohybuje kolem hodnoty 8 a nejsou zde patrné žádné výkyvy. Tuto hypotézu lze potvrdit i na základě výpočtu CHI-KVADRÁTU, na jehož základě nelze nulovou hypotézu zamítnout, tzn. počet je konstantní a nezávisí na věku. Podrobný výpočet hypotézy A1 je součástí přílohy (příloha č. 2).
Graf č. 14: Průměrný počet úvěrů na osobu dle věku
Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
52
Hypotéza A2: Má věk insolvenčního dlužníka vliv na objem čerpaných úvěrů?
Oproti tomu je závislost mezi objemem úvěrů a věkem provázanější. Hodnota korelačního koeficientu nabývá negativní hodnoty -0,3668. Lze tedy uvést, že věk má na objem úvěrů vliv, neboť se snižujícím se věkem klesá jejich objem, což můžeme porovnat v názorném grafickém zobrazení níže. Výsledek CHI-KVADRÁTu (příloha č. 3) je 0,0000, tzn., že je pravděpodobnost nižší než 5%, že by tyto četnosti vznikly náhodně. Z tohoto důvodu zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní, což znamená, že statistický vliv věku na objem čerpaných úvěrů je významný.
Graf č. 15: Průměrný objem úvěrů na osobu dle věku
Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
HYPOTÉZA B - Ovlivňuje bydliště insolvenčního dlužníka v době podání insolvenčního návrhu počet a výši čerpaných úvěrů?
53
Tabulka č. 11: Podkladová tabulka pro výpočet korelačního koeficientu hypotézy B Kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Bydliště
Objem
Počet
Brno
59 588,20
8,25
České Budějovice
79 025,06
8,25
Hradec Králové
53 282,29
8,85
Ústín n/Labem (LBC)
88 613,51
8,11
Ostrava (OLO)
77 902,94
7,58
Ostrava
86 334,23
8,95
Hradec Králové (PCE)
69 690,65
9,40
Praha (krajský)
87 256,54
9,11
Plzeň
79 134,50
6,63
Ústí n/Labem
66 853,48
9,00
91 542,18
8,79
Praha (městský) Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
Hypotéza B1: Má bydliště insolvenčního dlužníka vliv na počet čerpaných úvěrů? Korelační koeficient pro zjištění vlivu mezi bydlištěm a počtem čerpaných úvěrů je 0,1063. Hodnoty mohou, stejně jako mezi věkem a počtem čerpaných úvěrů, mezi sebou souviset, ale spíš minimálně. Totéž potvrzuje výpočet CHI-KVADRÁTU, jehož hodnota je 0,999951 (viz příloha č. 4).
Hypotéza B2: Má bydliště insolvenčního dlužníka vliv na objem čerpaných úvěrů? Vliv bydliště na objemem čerpaných úvěrů je podstatnější. Hodnota korelačního koeficientu nabývá hodnoty 0,4283, což vyjadřuje přímou závislost. Výsledek CHI-KVADRÁTu je stejně jako v závislosti mezi věkem a objemem úvěrů 0,0000 (viz příloha č. 5), tzn., že je pravděpodobnost nižší než 5%, že by tyto četnosti vznikly náhodně. Z tohoto důvodu zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní, což znamená, že statistický vliv místa bydliště na objem čerpaných úvěrů je významný.
54
Graf č. 16 : Souvislost mezi bydlištěm a objemem čerpaných úvěrů
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
Výsledné zjištění je tedy následující:
1. Věk a bydliště insolvenčního dlužníka nesouvisí s počtem čerpaných úvěrů. 2. Věk a bydliště insolvenčního dlužníka souvisí s objemem čerpaných úvěrů.
Se zvyšujícím se věkem insolvenčního dlužníka roste objem čerpaných úvěrů, který kulminuje na hodně 35 – 39 let jeho věku. Poté dochází k jeho postupnému snižování. Obdobně je na tom souvislost mezi bydlištěm insolvenčního dlužníka a objemem. Závěrem lze tedy konstatovat, že na počet čerpaných úvěrů nemá věk ani místo bydliště vliv. Oproti tomu však mají vliv na jejich objem.
Tabulka č. 12: Výpočet korelačního koeficientu pro jednotlivé varianty VĚK
BYDLIŠTĚ
OBJEM
-0,366864
0,428357
POČET
-0,176157
0,106324
Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
55
7. NÁVRHY MOŽNÝCH ŘEŠENÍ NÁSTROJI VEŘEJNÉ POLITIKY Předchozí část diplomové práce pojednávala o teoretických poznatcích, které jsem studiem dokumentů a případnou analýzou získala. Zjištěné skutečnosti nám napomohly k tomu, abychom nalezli možná řešení, která by pomohla otázku zadluženosti občanů alespoň částečně vyřešit. Oblast návrhů nebude pokrývat pouze otázku dlužníků, ale také otázku věřitelů a zvýšení jejich ochrany před zneužíváním institutu oddlužení ze strany dlužníků. I když lze očekávat, že nebude část diplomové práce zabývající se zvýšením ochrany věřitelů přijímána s nadšením, je z mého pohledu nutno uvést, neboť i věřitel by měl mít v tomto ohledu právo na spravedlivý přístup a nemělo by docházet ke krácení jeho práv. První navrhovaná změna je úprava v oblasti regulace a dohledu nad nebankovním sektorem a to převážně v oblasti šedé zóny. Následně se zaměřím na úpravu insolvenčního řízení, které bude rozšířeno o zavedení pravidla First in first out a ve změně přístupu k majetku insolvenčního dlužníka.
Další část této kapitoly se zaměří na legislativní úpravu, případně na doporučení, jaké nástroje by v oblasti vymáhání měl poskytovatel úvěru klientům nabízet se snahou o zamezení soudního vymáhání. Poslední část této práce je zaměřena na konečnou vizualizaci navrhovaných opatření. Nyní si probereme jednotlivá opatření.
7.1 Regulace a dohled nad nebankovním trhem Analýzou poskytovatelů finančních prostředků (kapitola 4) bylo zjištěno, že se zde pohybuje více skupin, které se mohou dělit také dle jejich rizikovosti. Regulace bankovního trhu není v tomto ohledu potřeba. Nastavení pravidel, včetně plánované hypotéční směrnice je dostačující. Nejvyšší riziko shledáváme v oblasti tzv. stínového bankovnictví. Jak již bylo uvedeno, pohybuje se na této půdě odhadem 50.000 poskytovatelů, kteří nejsou nikterak regulováni. Tvrzení nutnosti regulace tohoto sektoru je rovněž podloženo analýzou insolvenčního rejstříku, neboť podstatná část těchto poskytovatelů je mimo pravomoc dohledových orgánů.
56
Přísnější regulace může spočívat v několika bodech. Např. pokud nebude nebankovní subjekt evidován v evidenci dohledového orgánu, nebude v rámci soudního řízení na tento subjekt brán ohled jako na poskytovatele půjček a soud tak buď žalobu na zaplacení zamítne zcela, nebo pouze do výše jistiny. Aby nedocházelo ke zkreslování výše jistiny, bude žalobce povinen dodat soudu mezi důkazními prostředky bankovní informaci (pravděpodobně výpis z účtu), na základě které bude zřejmé, že příslušná částka byla na účet žalovaného vyplacena. Tímto opatřením dojde ke snížení nekalých praktik některých poskytovatelů, kteří do Smlouvy napíší vyšší částku, přičemž dlužník pak dostane pouze její poloviční výši. Nákladovost tohoto opatření je nízká. Spočívala by pouze v úpravě zákonných norem, přičemž její přínos by byl značný.
7.2 Pravidlo „First in first out“ Jako první opatření je navrhováno zavedení pravidla FIRST IN FIRST OUT (dále jen „FIFO“). Tato zásada je spíše používána v obchodní praxi a je vyjadřována jako „první přišel, první obsloužen“. Lze to chápat tak, že zakázka, která přichází jako první, má nejvyšší prioritu. Následná práce se provádí v pořadí, jak přichází zakázka, resp. pracovní úkol [Štůsek, 2007, s. 106].
V tomto případě lze zásadu FIFO použít tak, že nejdéle poskytnuté závazky budou uspokojeny nejdříve a v celkové výši. Poskytovatelé půjček tak budou více dbát na dodržování pravidel a nebudou poskytovat úvěry osobám, které mají nakročeno do dluhové pasti. Pokud dojde k úpravě insolvenčního zákona v tomto ohledu, lze očekávat, že objem poskytovaných úvěrů těmto osobám poklesne, neboť by věřitelům nebylo zajištěno, že budou uspokojeni minimálně z deklarovaných 30%. Řazení pohledávek nebude striktně dle data poskytnutí, ale zaměříme se také na roli zadlužené osoby v úvěrovém vztahu. V případech, kdy bude předmětná osoba v roli hlavního dlužníka či nositele bonity, bude tato pohledávka řazena na přední místa. Jako další faktor bude bráno datum poskytnutí. Pokud nebude předmětná osoba hlavním dlužníkem, či nositelem bonity, neznamená to, že by byla pohledávka vyřazena z uspokojení z majetku dlužníka, ale bude zařazena na místa s horším pořadím. 57
Příkladem lze uvést tuto tabulku, která názorně zobrazuje navrhované řešení. První sloupec zobrazuje věřitel A, B a C. Poskytnuté půjčky jsou řazeny dle data poskytnutí. Pokud věřitel poskytne více úvěrů, nedochází k jejich součtu, ale každá je řešena odděleně. Následně bude proveden přezkum, zda zadlužená osoba vystupuje v roli hlavního dlužníka, či nositele bonity. Pokud se v této roli nevyskytuje, bude tato pohledávka zařazena na horší pořadí.
Tabulka č. 13: Vizualizace návrhu řešení pravidlem FIFO Pořadí/název Hlavní poskytovatele dlužník/bonita ANO 1 (A) NE 2 (B) ANO 3 (A) ANO 4 (C) ANO 5 (B)
Datum poskytnutí 22. 04. 2008 12. 12. 2009 17. 12. 2009 10. 01. 2010 27. 12. 2011
Výše Procento Pořadí pohledávky uspokojení uspokojení 150.000 300.000 45.000 120.000 28.000
100% 0% 100% 60% 0%
1. 5. 2. 3. 4.
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
Toto opatření má za cíl snížit poskytování půjček, a to především tam, kde lze očekávat, že se klient dostane do problémů se splácením. Pokud nebude mít věřitel alespoň 30 % šanci na upokojení z částky uznané soudem, bude se snažit více těmto rizikům předcházet. Jedná se tedy o návrh, který zvýší ochranu nejen spotřebitele, ale také věřitele. Toto řešení by bylo jistě složitější na administrativu a v první fázi by bylo jistě vhodné posílit činnost administrativních pracovníků soudů, asistentů insolvenčních správců a věřitelů. Jeho přínos by však byl značný a to převážně v řešení příčin problematiky zadluženosti, nikoli až následných důsledků.
Pokud bychom byli schopni ovlivnit zavedení tohoto pravidla, lze očekávat, že by taktéž došlo ke snížení zadluženosti občanů, kteří jsou již na pokraji osobního bankrotu. Tito občané se snaží zachránit svou situaci, nebo čerpají finanční prostředky s úmyslem získat profit s vědomím toho, že jim bude povoleno oddlužení a oni tak budou nuceni uhradit pouze minimální částku.
58
Mezi zásadní klady lze uvést: • Snížení zadlužování občanů s vysokým rizikem předlužení, kteří nejsou schopni či ochotni uplatnit myšlenku přiměřené spotřeby či dobrovolné skromnosti (věřitelé nebudou ochotni již těmto osobám poskytovat finanční prostředky, neboť si budou vědomi snížené míry uspokojení). • Zvýšení uspokojení věřitelů, kteří poskytují své finanční prostředky racionálně a provádějí hodnocení klienta před tím, než mu je poskytnou. Naopak ti věřitelé, kteří budou poskytovat své tyto prostředky neuváženě.
Předpokládané zápory: • Zvýšené personální náklady, které se budou týkat převážně soudních orgánů, insolvenčních správců, věřitelů a obecně prospěšné společností. Veškeré kontroly podaných přihlášek a seřazení dle pravidel FIFO bude v kompetenci insolvenčního správce, který bude za jejich správnost plně odpovědný. • Nutná novelizace Insolvenčního zákona, včetně možných úprav ISIRu a vytvoření nových formulářů, jehož data by měla být elektronicky vytěžována (systém pro elektronické vytěžování dat je efektivní nástroj pro získávání dat z papírových dokumentů. Na takto získaných datech lze jednoduše provádět analýzy a korelace).
7.3 Změna přístupu k majetku dlužníka Následující navrhované opatření je spjato s předcházejícím návrhem zavedení pravidla FIFO. Jeho podstatou je zamezit možnosti, aby si insolvenční dlužník ponechal ve svém vlastnictví jakýkoli nemovitý či movitý majetek.
Hlavním důvodem, se kterým se můžeme aktuálně setkat, jsou ty situace, kdy dochází k porušování insolvenčního zákona v případech, kdy se věřitel insolvenčního dlužníka přihlásí jako zajištěný, tzn., že má svou pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti a dlužník se poté v některých případech s věřitelem dohodne, že mu bude hradit svou pohledávku mimo insolvenční řízení.
59
Touto dohodou, která je ve většině případů uzavřena mezi dlužníkem a věřitelem ústní formou, má za následek několik důsledků. V první řadě dochází k porušení zákona v oblasti upřednostňovaní věřitelů, když dlužník hradí mimo rámec insolvenčního řízení přímo k rukám věřitele. Druhý aspekt je takový, že se sníží uspokojení ostatních věřitelů, neboť finanční prostředky, které by měly být poměrově rozděleny mezi nezajištěné věřitele, jsou zasílány věřiteli zajištěnému. Po ukončení insolvenčního řízení (ať už rozhodnutím soudu, kdy je insolvenční dlužník zproštěn od hrazení zbývající části závazku, nebo doplatí-li plnou výši přihlášených pohledávek) tak zůstane nemovitý majetek v jeho vlastnictví, což popírá důvody vzniku insolvenčního řízení. Ač se toto řešení může jevit z pozice insolvenčního dlužníka jako tvrdé, je nutné brát v úvahu také pozici věřitelů, kterým v těchto případech vzniká finanční újma, jenž nastává z upřednostňování jiného věřitele, což je samo o sobě porušování zákona. Z interních zdrojů mám zjištěno, že se jedná o cca 40% pohledávek zajištěných zástavním právem k nemovitosti, které jsou vymáhány v insolvenčním řízení a věřitel s dlužníkem dohodne na takovéto formě splácení. Jelikož je tento trend stále rostoucí, a se zvyšujícím se povědomím dlužníků a těchto praktikách nelze očekávat jeho sestupnou tendenci, je potřeba, aby byl nějakým způsobem řešen.
Takto upravené principy insolvenčního řízení by spočívaly v několika aspektech:
1. Zajištění celkového majetku insolvenčního dlužníka (věci movité a nemovité, mzda či jiné podobné příjmy, jako je obdržené nájemné, výnosy z prodeje dluhopisů či akcí, pohledávky, důchodové pojištění a další věci, které jsou v dlužníkově dispoziční sféře). Po dobu vedení řízení nebude moci insolvenční dlužník s tímto majetkem nakládat. Zákonitě nemusí dojít k prodeji celého majetku, ale bude tzv. zadržen, dokud se situaci nevyřeší a nedojde k ukončení insolvenčního řízení.
2. Ocenění majetku insolvenčního dlužníka soudním znalcem. Zde navrhuji, aby byl soudní znalec za své ocenění odpovědný. (např. do výše ztráty, kterou svým oceněním způsobí). Vyskytují se případy, kdy soudní znalec podhodnotí nemovitou či movitou věc a ta je poté prodána za nižší cenu, než je její skutečná hodnota.
60
3. Zpeněžení celého majetku, nebo majetku do výše hodnoty, která dostatečně pokryje jeho soudem uznané závazky. Pokud by majetek převyšoval dlužníkovi závazky, bude mu tato cena vrácena, případně nedojde k prodeji příslušného majetku.
4. Rozdělení výtěžku, dle principu FIFO. Nejdříve by došlo k uspokojení zajištěných věřitelů dle pořadí zápisu na listu vlastnictví. Poté by došlo k uspokojení dalších věřitelů insolvenčního dlužníka, kteří přihlásili své nezajištěné pohledávky a měly by být poměrně uspokojeni dle splátkového kalendáře z dlužníkovy mzdy, či z dalších příjmů.
Obrázek č. 4: Návrh zajištění majetku
Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní
7.4 Legislativní úpravy Cílem této kapitoly je navrhnout legislativní úpravy, které povedou ke snížení zadluženosti občanů. Nejedná se o závažné úpravy, ale pouze o úpravy jednoduššího charakteru, jejichž finanční náklad na zavedení by nebyl nikterak zásadní, ale přínos lze očekávat značný. 61
Teritorialita soudních exekutorů43 – neustále zmiňovaná teritorialita soudních exekutorů (ať už krajská či obecní) by sebou přinesla jednu velmi pozitivní věc, a to snížení nákladů na vedení exekucí, např. na lustraci osob, mobiliární exekuce apod. Neboť pokud by jeden soudní exekutor vedl veškeré exekuce vůči povinnému, byly by tyto náklady podstatně nižší, než kdyby tyto exekuce vedlo více soudních exekutorů. Slučování exekučních řízení se nyní provádí pouze v těch případech, kdy jsou stejné osoby v pozici povinného, věřitele a soudního exekutora. Tyto údaje by byly elektronicky přístupné např. z Centrální evidence exekucí, kde je již část těchto údajů evidována. Před každým exekučním návrhem by tak měl oprávněný povinnost provést kontrolu v tomto registru a exekuční návrh by poté musel zaslat již evidovanému soudnímu exekutorovi. Centrální evidence exekucí je provozována Exekutorskou komorou České republiky [125 zákon č. 120/2001 Sb. (exekuční řád)]. Pokud by povinný neměl evidovánu žádnou exekuci, mohl by si oprávněný zvolit, kterému soudnímu exekutorovi svůj návrh na nařízení exekuce směrovat.
Úspory by však nebyly pouze na straně povinného ale také soudních exekutorů, neboť se v současné době setkáváme s tím, že proti jednomu povinnému je vedeno více exekucí a exekutor se pak není schopen uspokojit ani na vynaložených nákladech na exekuční řízení. Pokud by byl každý povinný veden u jednoho soudního exekutora, předešlo by se kulminaci těchto nákladů, neboť by nebyly vynakládány opakovaně, ale pouze jednou.
Alokace plateb na jistinu - tak, jako je v insolvenčním řízení legislativně ukotveno44, že veškeré platby pocházející z insolvence jsou přednostně alokovány na jistinu, mělo by toto pravidlo platit také pro exekuční řízení. Tímto přístupem by se zamezilo neúměrnému navyšování pohledávek nejen v insolvenčních řízeních, ale také v řízení exekučních. Dodržování obou přístupů by mělo být rovněž kontrolováno auditními firmami, případně zahrnuty do kontrol ČNB, neboť ne všechny instituce tento paragraf dodržují. Obzvláště co se týká kombinace více osob na úvěru, mimo hlavního dlužníka také spoludlužníka, případně ručitele či zástavce nemovitosti je toto pravidlo porušováno více, neboť v případech, kdy je
Více o teritorialitě se můžete dozvědět např. na stránkách http://www.ceska-justice.cz/tag/teritorialita/. § 165, odst. 4 Insolvenčního zákona upravuje plnění poskytnuté věřiteli. Výslovně se v něm uvádí, že po rozhodnutí o úpadku postupem podle tohoto zákona k uspokojení jeho pohledávky se započte nejprve na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení a nakonec na náklady spojené s uplatněním pohledávky. Tento 43
44
62
pohledávka vymáhána v exekučním řízení a jeden z účastníků je v insolvenčním řízení, nebývá hlášení plateb mezi jednotlivými institucemi pravidlem. Tímto není exekuční pohledávka ponižována o platby z insolvenčního řízení, které jsou v případě oddlužení splátkovým kalendářem zasílány měsíčně. Proto tak může dojít k přeplacení pohledávky ze strany povinného až v řádu několika jednotek až desítek tisíc korun českých.
Vymáhání pohledávky před soudním vymáháním – tato etapa by měla být alespoň formou doporučení upravena. Převážná část bankovních subjektů se snaží vymáhat pohledávky s co největší precizností, neboť se snaží svého klienta tzv. uzdravit a vrátit zpět do zdravé banky. Této přístup je velmi logický, neboť věřitel se snaží svého klienta si udržet co nejdéle a pomoci mu, jelikož předpokládá, že si klient tohoto přístupu bude velmi cenit, a doporučí banku dalším osobám, případně bude sám po zlepšení své situace čerpat další půjčky. Banka si tak vědomě na trhu vylepšuje své reputační hledisko, které je velmi důležité. Důležitým aspektem v tomto případě je telefonický hovor, ve kterém věřitel nevystupuje z pozice moci ale jako partner pro klienta, kterému se snaží v jeho nelehké situaci pomoci a nalézt řešení, jenž bude přijatelné pro obě strany. Dlužník v těchto případech však nerad komunikuje, neboť se za svou situaci stydí. Bývá tedy pravidlem, že často na telefony, SMS zprávy a písemnou či elektronickou komunikaci nereaguje. Věřitel tak musí opakovaně dlužníka kontaktovat, dokud se mu nepodaří zahájit diskuzi nad problémem a najít smírčí řešení. Poté nastává situace, kdy lze nabídnout jedno z následujících řešení:
Restrukturalizace úvěru – jedná se o změnu stávajícího splátkového kalendáře klienta, která může spočívat v některém z těchto způsobů:
1) Smazání stávajícího nedoplatku splátek – klient tak pokračuje pouze ve splácení měsíčních splátek a není nucen uhradit najednou dluh, který může spočívat až ve výši 4 splátek. Tyto splátky mu však nebývají odpuštěny, ale bývají zpravidla zaúčtovány na úvěr a věřitel je vyžaduje splatit v konečné fázi úvěru. 2) Snížení měsíčních splátek – klient tak hradí pouze jistinu úvěru a nemusí hradit splátky úroků, které jsou převážně v počáteční fázi úvěru vyšší, než splátka jistiny. způsob umořování je již uveden v občanském zákoníku. Pokud však dlužník vysloveně neuvede, že požaduje takovéto umořování, je na věřiteli, jaký přehled umořování zvolí.
63
3) Dočasné pozastavení všech splátek po určitou dobu. Klient nemusí hradit žádnou složku úvěru. Měsíční předpisy splátek jsou ale zaúčtovány a navyšují úvěr. Jejich splatnost je vyžadována ale až na konci splatnosti úvěru. 4) V případě nižších nedoplatků je tato částka rozpočítána na určitý počet měsíců a o tuto částku je navýšena měsíční splátka. Pokud klient jednu z uvedených dohod plní, je v tomto období ušetřen všech sankcí, jako jsou smluvní pokuty, poplatky za upomínky, sankční úroky a náklady, jako jsou soudní poplatky či náklady na vedení exekučního řízení. Důležité je, aby klient řešil svou situaci ještě před vznikem nedoplatku, neboť čím dříve věřitele požádá o poskytnutí úlevy, tím větší možnosti bude mít.
V rámci telefonického hovoru mezi dlužníkem a věřitelem může také dojít ke zjištění, že má dlužník uzavřeno pojištění schopnosti splácet. Klienti si často sjednávají v době poskytnutí úvěru pojištění schopnosti splácet. Toto pojištění zajišťuje v případě, že je pojištěná osoba v pracovní neschopnosti, nebo přijde o zaměstnání (pouze výpovědí ze strany zaměstnavatele), hrazení splátek úvěru pojišťovnou a klient se tak v době neschopnosti hradit své závazky nemusí obávat vymáhání. Jelikož může od poskytnutí úvěru do jeho defaultu uplynout několik let, není neobvyklé, že klient zapomene na to, že má toto pojištění sjednáno a může tak požádat o plnění. Pokud klient disponuje nemovitostí, může se dohodnout na prodeji nemovitého majetku před soudním řízením. U pohledávek, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti, může dojít ze strany věřitele k dohodě, že za určitou částku bude souhlasit s prodejem předmětu zástavního práva přímo, i za podmínky, že nepokryje celou část úvěru. Zbylou část úvěru může klient splácet řádnýma splátka, nebo mu může být navíc poskytnuta restrukturalizace formou snížení splátek. Ne vždy se však daří dlužníkům tuto situaci vysvětlit, neboť na svém majetku často lpí i s tím vědomím, že nebudou moci hradit měsíční splátky a i tak o něj přijdou.
7.5 Vizualizace navržených opatření Na základě výše uvedených změnových opatření a doporučení lze navrhnout úpravu celkového procesu v oblasti poskytování úvěrů a v případě defaultu také úpravu procesu 64
vymáhání pohledávek od fyzických osob občanů. Obojí lze aplikovat jak na bankovní, tak i nebankovní sektor.
Abychom mohli lépe demonstrovat navrhovaná řešení, provedeme si vizualizaci úpravy celého procesu, včetně popisu jednotlivých aktivit. Tento postup byl zvolen z důvodu lepšího pochopení, neboť názorné vyjádření je pro pochopení lepší, než jakékoli abstraktní vyjádření případu.
65
Obrázek č. 5: Názorné zobrazení navrhovaných řešení
ŘÁDNÁ REGISTRACE SUBJEKTU (subjekt, poskytovatel úvěrů, je řádně registrován a spadá pod dozorové orgány).
POSKYTNUTÍ ÚVĚRU (kontrola příjmů a výdajů klienta, kontrola registrů, včetně analýzy schopnosti splácet)
DEFAULT KLIENTA
KLIENT ŘÁDNĚ SPLÁCÍ (dále nebude řešeno)
MIMOSOUDNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK • Nabídka vhodné restrukturalizace. • Kontrola uzavřeného pojištění splácet. • Prodej nemovitého majetku, který je zároveň zastaven, se souhlasem věřitele.
INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ
EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ Přednostní alokace vymožených plateb Na
jistinu
pravidelného
pohledávky,
včetně
sledování
plateb
z insolvenčního řízení (pokud je jeden z účastníků veden v insolvenci) a jejich alokace na jistinu. Zde je nutná kooperace s věřitelem. KONTROLA DLE NASTAVENÝCH PRAVIDEL FIFO (přihlášení do insolvenčního řízení)
ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU DLUŽNÍKA (insolvenčním správcem)
USPOKOJENÍ VĚŘITELŮ DLE PRAVIDEL FIFO 66
Závěr Téma zadluženosti je velmi obsáhlé ale i přes jeho náročnost a neustálý vývoj se snad všechny stanovené cíle diplomové práce podařilo naplnit. Nutno však uvést, že hlavně pracovní praxe byla jejím hybatelem a směrovala celý její vývoj a převážně tato skutečnost mě přivedla k úvaze, zda lze zamezit vzniku onoho problému. Poté jsem si položila otázku „Existuje možnost, jak nastavit pravidla takovým způsobem, že by se dalo vzniklý problém eliminovat?“
Tento přístup uvažování mne vedl ke snaze najít taková řešení, která by eliminovala vznik definovaného problému, zároveň taková, která by bylo možné bez větších finančních nákladů implementovat a uvést v život a zároveň u kterých lze jejich přínos pro společnost logicky podložit a zdůvodnit. Ve svých opatřeních jsem se neorientovala pouze na restriktivní přístupy týkající se poskytovatelů úvěrů, ale také jsem se zaměřila na osoby čerpající tyto úvěry, neboť problém má dvě strany mince a obě by měly být řešeny zároveň. Pouze tak může dojít k nastavení komplexního řešení.
Problém jsem si tedy rozdělila na dvě fáze. Nejdříve se zabývám fází před vznikem dluhu a poté fází po jeho vzniku. V první části lze konstatovat, že možnosti, jak dosáhnout na úvěr jsou v současné době velmi benevolentní a poskytovatelé půjček nejsou nikterak kontrolováni. Benevolentní pravidla pro poskytování půjček nejsou pouze míněna v souvislosti s nebankovními subjekty, jak by se mohlo na první pohled zdát. Samotné banky začínají tento přístup také aplikovat, neboť disponují přebytkem aktiv, která nemají komu zapůjčit a tak se za všech okolností snaží o navýšení úvěrové produkce. Avšak tento zvolený přístup je občas zavede do uzavření velmi rizikových obchodů, které jsou již předem určeny k neúspěchu. Jenže byla to právě ta banka, která nebrala ohled na schopnost klienta splácet, nepožadovala žádné zajištění úvěru ba ani neprovedla řádnou kontrolu v dostupných registrech klientských informací. Tím, že toto riziko podstoupila, si musela být sama vědoma toho, že si zhoršila své postavení a v budoucnu se tak nemusí domoci svých prostředků. Naopak může dojít k situaci, že na její úkor budou v případném insolvenčním řízení uspokojeni věřitelé, kteří provedli řádnou kontrolu schopnosti klienta splácet.
67
Poté nastává druhá fáze života úvěru a to je fáze vymáhání. Zde si již může věřitel určit, jako formou bude svou pohledávku vůči dlužníkovi uplatňovat. A ať už zvolí insolvenční řízení nebo řízení exekuční, musí si uvědomit, že každé má svá pozitiva i negativa. V otázce úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti je lepší si zvolit realizaci zástavního práva insolvenčním správcem, neboť nejen že bude realizace trvat kratší dobu, ale dojde také k vyššímu výnosu z prodeje (tento se pohybuje okolo 7% - 9% oproti exekučnímu řízení). V otázce splátkového kalendáře navrhuji daleko razantnější změnu, která by zajistila vyšší uspokojení těm věřitelům, kteří své úvěry poskytují s rozmyslem a chovají se s tzv. „péčí řádného hospodáře“. Tento subjekt by byl upřednostněn na úkor těch, kteří si své klienty neověřují a poskytují úvěry bez většího rozmyslu.
Není sebemenších pochyb o tom, že je v oblasti vymáhání nutná potřeba regulace. Ale avšak ani ten nejlepší záměr není samospasný a pokud se občané nenaučí chránit sami sebe a nezačnou uvažovat dlouhodoběji, než pouze v horizontu několika měsíců. Pokud svůj styl myšlení nezmění, změní se na této situaci pramálo. Občané, kteří inklinují k nepřiměřenému zadlužování, v sobě musí nejprve probudit myšlenku přiměřené spotřeby či dobrovolné skromnosti a až poté se lze spoléhat na legislativní opatření, která mají za cíl zamezit likvidačním a nekalým praktikám ze strany poskytovatelů úvěrů. Jak uvádí Erazim Kohák ve své knize Zelená svatozář: kapitoly z etické etiky [2010], není dobrovolná skromnost synonymem asketismu. Je to i výběrové náročnosti jedince, který si může zvolit mezi možností mít radost ze života, nebo možností mít radost z majetku. Lidé by si měli vážit více těch, kteří dokáží být šťastní s menším zatížením společnosti a Země, nikoli těch, co mají víc. I když se tato citace z pera pana Koháka týká převážně ekologického pojetí, dá se jistě aplikovat na celkový přístup jedince a společnosti k životu, neboť hromadění majetku šťastný život nezajistí.
Na závěr lze konstatovat, že se Česká republika a potažmo Evropská unie vydávají správným směrem. A ať už toto hledisko můžeme nalézt ve formě zavedení vzdělávání formou právní či finanční gramotnosti, nebo ve formě zvýšené kontroly klienta splácet, jedná se jistě o logický a promyšlený přístup, jak zamezit zvyšujícímu se zadlužování občanů. A tak
68
jak uvedl kdysi Voltaire45 „Jedna z věcí, jež se v posledních stoletích namáhal lidský duch nalézti, je tajemství, jak dlužit více, než máme, a žít si při tom, jako bychom byli bez dluhů“ by mohla být v budoucnu pouze jakousi vzpomínkou.
45
Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.
69
Summary The subject of indebtedness is very extensive but despite its complexity and constant development, perhaps all the objectives of the thesis were fulfilled. However it must be noted that the actual work experience was the inciter and directed all of its development which mostly led me to ponder whether it is possible prevent the existence of that problem. Then I asked the question "Is there a way to set the rules in a way that could eliminate the problem at all?"
This approach led me to attempt to find a solution that would eliminate the formation of a defined problem, which would be possible to implement without major financial cost and also it’s contribution to the society could be logically backed and justified. In my proceedings I did not focus solely on the restrictive approaches concerning credit providers, but I focused on those benefiting from these loans, because the problem has two sides and both should be addressed simultaneously. Only this approach can lead to a complex solution.
I have split this problem into two phases. First, I deal with the stages before the emergence of a debt and afterwards with the phase after its genesis. In the first part it can be stated that possibilities of acquiring a loan are currently very benevolent and credit providers are not controlled at all. Permissive rules for granting loans are not only regarding non-banking entities as it might seem at first glance. Banks themselves are beginning to apply this approach as well, as they have surplus assets and no one to lent them to. So under all circumstances they are trying to increase loan production. However, this approach can sometimes lead them to closing high-risk trades that are already pre-destined to fail. But it was the bank in the first place, that did not take into account the client's ability to repay, did not require any collateral or even failed properly to check the available registers for client’s information. By undergoing this risk, the bank has to be self aware that it just worsened their position for the future and thus it might not be possible to reinforce their resources.
Then comes the second phase in a life of the loan, and it is the phase of credit recovery. There creditor can already determine in what form he will apply his claim against 70
the borrower. And whether he chooses bankruptcy proceedings or execution, he must realize that each has its pros and cons. On the issue of loans secured by a lien on the property it is better to choose the assistance of insolvency administrator, because not only the operation will take less time, but will also generate a higher return of sales (this is around 7% - 9% versus enforcement proceeding). On the issue of repayment schedule I suggest far more radical alternative that would ensure greater gratification to those creditors who provide their loans wisely and exercise so-called "Due diligence". This entity would be prioritized at the expense of those who cannot verify their clients background and provide loans without much forethought.
There is no doubt that regulation in the area of loans recovery is needed. However even the best aim is not the universal cure, unless people learn to protect themselves and start thinking long term, not just in the horizon of next few months. Unless their way of thinking will not change, the situation can hardly change itself. The citizens who incline to excessive indebtedness, must first awaken the idea of adequate consumption and voluntary self-restrain in themselves, and only after that we can rely on legislative measures that aim to avoid winding-up measures and deceptive methods on the part of credit providers. As Erazim Kohak mentions in his book Green Halo: Chapters of ethical morality [2010], voluntary self-restraint is not a synonym for asceticism. It i also about the individual’s fervor of choice, when each individual may choose whether to experience the joy of life or the pleasure of possession. People should rather appreciate those who can be happy with lesser burden to the society and planet Earth, not those who have more. Even though this quote from Mr. Kohak’s pen mainly concerns the ecological concept, it can certainly be applied to the overall approach of individuals and society to life, since accumulation of wealth cannot assure a happy life.
In conclusion, the Czech Republic and by extension the European Union are headed in the right direction. And whether this aspect can be found in the fashion of introducing a form of legal education and financial literacy, or in the form of enhanced customer’s due diligence to repay it is certainly a logical and coherent approach to avoid increasing indebtedness of citizens. And as Voltaire once said "One of the things that for the past
71
centuries human spirit was trying to find, was the secret of owing more than we had, and live as if we were free of debt" could in the future be only a memory.
72
Použitá literatura BALABÁN, Zdeněk (ed.) a Ivan NOVESKÝ. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: COFET, 2009, 448 s. ISBN 978-80-254-4207-4. CBCB: Czech Banking http://www.cbcb.cz/
Credit
Bureau
[online].
[cit.
2015-05-11].
Dostupné
z:
Celkový přehled počtu subjektů ke dni. In: Česká národní banka: Základní seznamy [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS?p_lang=cz CNCB: Czech Non-Banking Credit Bureau [online]. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.cncb.cz/ Creditreform.cz. Vývoj insolvencí v prvním čtvrtletí 2015. [online]. 11. 4. 2015 [cit. 2015-0411]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/fileadmin/user_upload/CRInternational/local_documents/cz/Presseartikel/vyvoj_insolvenci_1_ctvrtleti_2015.pdf Česká bankovní asociace [online]. [cit. 2014-09-15]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/ Česká justice [online].[cit. justice.cz/tag/teritorialita/
2014-09-15].
Dostupné
z:
http://www.ceska-
Česká leasingová a finanční asociace. [online]. [cit. 2014-09-15]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=1 Česká národní banka. Měnová a finanční statistika. [online]. 11. 11. 2015 [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni_statistika/bank_stat_ko mentar.html?cnb_css=false Český statistický úřad. Práce, sociální statistiky. [online] 11. 4. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni_statistika/bank_stat_ko mentar.html DOSTÁLOVÁ, Magdalena. Pozor na "nakupovací" nemoc [online]. , 2 [cit. 2016-01-18]. Dostupné z: http://www.csspraha.cz/wcd/inspirace/shopaholismus.pdf European Commission. EUROSTAT. [online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_peps05&lang=en EUR-lex: Directive 2014/17/EU of the European Parliament and of the Council of 4 February 2014 on credit agreements for consumers relating to residential immovable property and amending. Legal content [online]. European Parliament (Council of the European Union), 2014 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014L0017&from=EN 73
Evropská unie. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie Fincentrum Hypoindex leden 2016: Fincentrum Hypoindex leden 2016. In: Fincentrum [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.fincentrum.com/promedia/detail/542/Fincentrum-Hypoindex-leden-2016-Prumerna-vyse-hypoteky-poprveprekrocila-hranici-2-mil-Kc Financial Balance Sheets. Eurostat online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/File:Households_liabilities_as_a_percentage_of_household_disposable _income,_2007_and_2011.png#filehistory HÁSOVÁ, Jiřina a MORAVEC, Tomáš. Insolvenční řízení. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. xviii, 262 s. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-459-9. HENDL, Jan. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Čtvrté, rozšířené vydání. Praha: Portál, 2012. ISBN 9788026202004. Insolvence v Německu 2014. CREDITREFORM. [online]. 19. 4. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.creditreform.cz/fileadmin/user_upload/CRInternational/local_documents/cz/Presseartikel/Insolvence_v_Nemecku_2014.pdf JOUROVÁ VĚRA, EUROPEAN COMMISSION. Insolvency Law in Europe – Giving people and businesses a second chance. [online]. 23. 04. 2015 [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/commission/2014-2019/jourova/announcements/insolvency-laweurope-giving-people-and-businesses-second-chance_en Kancelář finančního arbitra. Výroční zpráva o činnosti finančního arbitra 2012 [online]. 2013. [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/galerie/tinymce/media1/1výroční%20zpráva_2012_1.pdf KEELEY, Brian. Human capital: how what you know shapes your life. Paris: OECD, c2007. OECD insights. ISBN 978-92-64-02908-8. KOHÁK, Erazim. Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. 2., přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-8585086-9. KRÁL, Martin. Excel VBA: výukový kurz. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80251-2358-4. LIPOVETSKY, Gilles. Paradoxní štěstí: esej o hyperkonzumní společnosti. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2007, 443 s. Střed (Prostor). ISBN 978-80-7260-184-4. Marian Chiriac. Balkan Insight. Romania\’s Personal Bankruptcy Plan Worries IMF. [online]. 23. 01. 2015 [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: http://www.balkaninsight.com/en/article/imfconcerned-over-romania-s-controversial-law-1
74
MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy, ve znění zákonů č. 69/2011 Sb. a č. 73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011. 793 s. Glosátor. ISBN 978-80-87212-75-2. MÜLLER, Karel B, Šárka LABOUTKOVÁ a Petr VYMĚTAL. Lobbing v moderních demokraciích. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3165-0. NEDOMOVÁ, Eva a Marie ŠPILÁČKOVÁ. Chudoba, definování a možnosti jejího měření. FÓRUM sociální politiky: odborný recenzovaný časopis [online]. Vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., 2014, 2014(1), 2-8 [cit. 2016-01-18]. ISSN 1803-7488. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/vedtym/dok/publikace/spilackova_nedomova_forum%201_2014.pdf NEKOLA Martin a Arnošt VESELÝ. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Vyd. 1. Editor Arnošt Veselý, Martin Nekola. Praha: SLON, 2007. Studijní texty, 40. ISBN 978-808-6429-755. PERTHEN, Ervín. Správa a vymáhání pohledávek v praxi. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015, xi, 79 stran. Právo prakticky. ISBN 978-80-7478-952-6. POTŮČEK, Martin. Veřejná politika. Uprav., dopl. a aktual. vyd. v českém jaz., repr. 2010. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), c2005. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 8086429504. REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. 613 s. ISBN 807261-051-1. RŮŽIČKA, Vlastimil. Politika a média: v konzumní společnosti. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3667-9. SKŘIVÁNKOVÁ, Kateřina. Krátký exkurz do německého insolvenčního práva. Konkursní noviny. [online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.konkursninoviny.cz/clanek/kratky-exkurz-do-nemeckeho-insolvencniho-prava SKŘIVÁNKOVÁ, Kateřina. Krátký exkurz do německého insolvenčního práva - II. Konkursní noviny. [online]. 19. 04. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.konkursninoviny.cz/clanek/kratky-exkurz-do-nemeckeho-insolvencniho-prava-ii Statistics. EUROSTAT. [online]. 19. 4. 2015 [cit. 2015-04-19]. http://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/tipsun20
Dostupné
z:
ŠTŮSEK, Jaromír. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2007, xi, 227 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-534-6. TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978802-4622-873.
75
TUČEK, Milan. Centrum pro výzkum veřejného mínění: Názor na zadlužení obyvatel a státu – leden 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7338/f3/er150213.pdf VESELÝ, A. 2006. Teorie mnohačetných forem kapitál. [online]. [cit.17.2.2010]. Dostupné http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/117_014_Vesely.pdf
Praha: FSV UK. na:
Vzrostl počet důchodů s exekuční srážkou. Rostou i exekuce z nemocenských dávek. In: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2016/20160211-vzrostl-pocet-duchodu-s-exekucni-srazkou.-rostou-i-exekuce-znemocenskych-davek.htm Právní předpisy Směrnice EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/17/ЕU Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření Zákon č. 328/1991 Sb., zákona o konkursu a vyrovnání
Seznam zkratek ASIS
Asociace insolvenčních správců
BRKI
Bankovní registr klientských informací
CVVM Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky ČNB
Česká národní banka
ČOI
Česká obchodní inspekce
ČR
Česká republika
ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení
ČSÚ
Český statistický úřad
ECB
Evropská centrální banka
EK
Exekutorská komora
EU
Evropská unie 76
FIFO
First in first out
IŘ
Insolvenční řízení
ISIR
Insolvenční rejstřík
KS
Krajský soud
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MS
Městský soud
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSŘ
Občansko soudní řád
RPSN Roční procentuální sazba nákladů
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Zastoupení občanů dle věku (2008-2014) Tabulka č. 2 : Počet exekučních řízení v letech 2013 a 2012 Tabulka č. 3: Počet výplat důchodů s exekuční/insolvenční srážkou Tabulka č. 4: Identifikace aktérů Tabulka č. 5: Vývoj koeficientu výtěžnosti z realizace nemovitého zajištění Tabulka č. 6: Jaká životní událost zapříčinila, že jste museli své problémy řešit formou insolvenčního řízení? Tabulka č. 7: Provedený počet jednotlivých šetření Tabulka č. 8: Přehled bankovních a nebankovních úvěrů Tabulka č. 9: Přehled zajištěných a nezajištěných úvěrů Tabulka č. 10: Podkladová tabulka pro výpočet korelačního koeficientu hypotézy A Tabulka č. 11: Podkladová tabulka pro výpočet korelačního koeficientu hypotézy B Tabulka č. 12: Výpočet korelačního koeficientu pro jednotlivé varianty Tabulka č. 13: Vizualizace návrhu řešení pravidlem FIFO
Graf č. 1: Zastoupení občanů dle pohlaví (k 31. 12. 2014) Graf č. 2: Počet návrhů fyzických osob občanů: dělení dle let a krajských soudů Graf č. 3: Míra hrubého zadlužeností domácností EU v letech 2005 a 2014 Graf č. 4 : Počet bank a poboček zahraničních bank v ČR Graf č. 5: Úvěry rezidentským domácnostem podle účelu (mld. Kč) podíl úvěrů se selháním (%) 77
Graf č. 6: Úrokové sazby z nových hypotéčních úvěrů podle typu banky (v %) Graf č. 7: Vztah hodnoty LTV a LTI u nových úvěrů Graf č. 8: Dělení respondentů dle pohlaví Graf č. 9: Rozdělení respondentů dle věkových skupin Graf č. 10: Věková struktura oddlužení 2015 Graf č. 11 : Nastaly ve Vaší rodině v souvislosti se zadlužením nějaké problémy (např. rozvod, neshody v rodině apod.) nebo jste cítili podporu od svých blízkých či přátel? Graf č. 12: Očekáváte, že budete v budoucnu čerpat další půjčky? Graf č. 13: Rozdělení dle pohlaví Graf č. 14: Průměrný počet úvěrů na osobu dle věku Graf č. 15: Průměrný objem úvěrů na osobu dle věku Graf č. 16 : Souvislost mezi bydlištěm a objemem čerpaných úvěrů Obrázek č. 1: Výpočet roční procentní sazby nákladů Obrázek č. 2: Mimosoudní model vymáhání pohledávek Obrázek č. 3: Soudní model vymáhání pohledávek Obrázek č. 4: Návrh zajištění majetku Obrázek č. 5: Názorné zobrazení navrhovaných řešení
Seznam příloh Příloha č. 1: Výpočet roční procentní sazby nákladů Příloha č. 2: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy A1 Příloha č. 3: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy A2 Příloha č. 4: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy B1 Příloha č. 5: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy B2 Příloha č. 6: Přepis rozhovorů Příloha č. 7: Odpovědi respondentů
78
Příloha č. 1: Výpočet roční procentní sazby nákladů
Věk
Počet
Ø
1
do 24
8
8,27
0,008991009
2
25 - 29
7
8,27
0,195804196
3
30 - 34
10
8,27
0,360639361
4
35 - 39
8
8,27
0,008991009
5
40 - 44
9
8,27
0,063936064
6
45 - 49
9
8,27
0,063936064
7
50 - 54
9
8,27
0,063936064
8
55 - 59
7
8,27
0,195804196
9
60 - 64
10
8,27
0,360639361
10
65 - 69
8
8,27
0,008991009
11
> 70
6
8,27
0,624375624
91
91
1,956043956
95% kvantil chi-kvadrát rozdělení
Kód
18,30704
Funkce CHIDIST se počítá jako CHIDIST = P(X>x), kde X je náhodná proměnná s rozdělením χ2. - tj. odpovídá p-value
Příloha č. 2: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy A1
0,996666
Zdroj: insolvenční rejstřík, zpracování: vlastní
79
Příloha č. 3: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy A2 Objem
Ø
do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39
54 725,00 64 015,00 89 759,00 112 996,00
70 358,00 70 358,00 70 358,00 70 358,00
3473,530928 571,8418517 5349,765499 25839,26553
5 6 7 8
40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59
75 176,00
70 358,00 70 358,00 70 358,00 70 358,00
329,9287075 752,6468774 1774,613775 90,76052474
9 10 11
60 - 64 65 - 69 > 70
69 878,00 39 576,00 58 109,00
70 358,00 70 358,00 70 358,00
3,274680918 13467,28906 2132,493832
773 938,00
773 938,00
77 635,00 59 184,00 72 885,00
53 785,41
Funkce CHIDIST se počítá jako CHIDIST = P(X>x), kde X je náhodná proměnná s rozdělením χ2. - tj. odpovídá p-value
Věk
1 2 3 4
95% kvantil chi-kvadrát rozdělení
Kód
18,30704
0,000000
Zdroj: insolvenční rejstřík, zpracování: vlastní
Věk
Počet
Ø
1
Brno
8
8,45
0,004606993
2 3 4 5 6
České Budějovice
8
Hradec Králové Ústín n/Labem (LBC) Ostrava (OLO) Ostrava
9 8 8 9
8,45 8,45 8,45 8,45 8,45
0,004606993 0,019200192 0,013466227 0,089041991 0,029919090
7 8 9 10
Hradec Králové (PCE)
9
Praha (krajský) Plzeň Ústí n/Labem
9 7 9
8,45 8,45 8,45 8,45
0,107453528 0,051993993 0,390952237 0,036166399
95% kvantil chi-kvadrát rozdělení
Kód
11
Praha (městský)
9
8,45 93
0,013905314 0,761312957
18,30704
93
Funkce CHIDIST se počítá jako CHIDIST = P(X>x), kde X je náhodná proměnná s rozdělením χ2. - tj. odpovídá p-value
Příloha č. 4: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy B1
0,999951
Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní
Věk
Objem
Ø
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Brno České Budějovice Hradec Králové Ústín n/Labem (LBC) Ostrava (OLO) Ostrava Hradec Králové (PCE) Praha (krajský) Plzeň Ústí n/Labem
59 588,20 79 025,06 53 282,29 88 613,51 77 902,94 86 334,23 69 690,65 87 256,54 79 134,50 66 853,48
76 293,05 76 293,05 76 293,05 76 293,05 76 293,05 76 293,05 76 293,05 76 293,05 76 293,05 76 293,05
3657,634537674 97,831499349 6940,280698737 1989,613234533 33,970813046 1321,552060353 571,372100274 1575,478354614 105,826445726 1167,937709768
11
Praha (městský)
91 542,18
76 293,05
3047,929978777
839 223,58
839 223,58
20 509,43
95% kvantil chi-kvadrát rozdělení
Kód
18,30704
Funkce CHIDIST se počítá jako CHIDIST = P(X>x), kde X je náhodná proměnná s rozdělením χ2. - tj. odpovídá p-value
Příloha č. 5: Výpočet CHI-KVADRÁT hypotézy B1
0,000000
Zdroj: ISIR, zpracování: vlastní 80
Příloha č. 6: Přepis rozhovoru Žena: 46 Bydliště: Praha Stav: Rozvedená, 2 děti Kde jste „našla“ svého insolvenčního správce? Byl mi doporučen přes Poradnu při finanční tísni. Z jakého důvodu jste požádala o insolvenční řízení? Manžel nadělal dluhy a exekuce se nedala zaplatit. Něco mu zůstalo z podnikání a to je jeho, ale naše společné byly jen na mě, jelikož on nevydělává čisté příjmy. Všechno má placeno na ruku a já už mám několik let obstavené účty. Zkoušela jsem insolvenci 4x a po 5 to konečně vyšlo. Jaký máte pocit z vedení insolvenčního řízení insolvenčním správcem? Ze začátku se mi nelíbila, jelikož se pozvala sama ke mně domů a vysloveně nechtěla jednat v kanceláři, že se prý musíme sejít u mne doma. Dobrý dojem na mě začal dělat až v době, když mi řekla, že to se mnou myslí dobře. Její otázky se mi ale zdály i tak moc osobní a někdy až vtíravé. Ptala se mě na rodiče, proč jsem se s manželem rozvedla, když spolu žijeme a kolik vydělávají děti. Nakonec jsem musela i přiznat, že přiznáváme jen minimum příjmů a zbytek jich máme nelegálních, což se mi moc nechtělo, jelikož jsem se bála, že mě může udat. Pak mi ale vypočetla, že mi insolvenci neschválí. No a tak mi řekla, ať si najdu někoho, kdo mi bude ochoten sepsat, že mi bude měsíčně poskytovat nějaké peníze (asi 4.000) a to že mi pak bude stačit na povolení insolvence. Moc mi pomohla. Setkala jste se s negativní reakcí ve vašem okolí? V práci to byla hrůza. Měla jsem strach, co mi v zaměstnání řeknou, ale to bylo ještě horší. Všichni mě přehlíželi a mladí kolegové na mě útočili, že jsem hloupá. Nakonec mě odsoudili a vůbec se mnou nekomunikovali. Po schválení jsem se psychicky uklidnila a už nenavštěvuji psychiatra. Osobně to beru jako velký krok k lepšímu.
81
Žena: 58 Bydliště: Praha Stav: Rozvedená, 2 děti Kde jste „našla“ svého insolvenčního správce? Nevím, už si nepamatuji. Z jakého důvodu jste požádala o insolvenční řízení? Manžel si žil na poměry. Měl velkou firmu a z toho pramenilo i hodně žen a kamarádů. Pak se mu přestalo dařit a bral si půjčky, aby mohl žít takhle dál. Mě to bylo v té době jedno, měli jsme rozdělené SJM a na půjčkách jsem nijak nefigurovala. Později jsme ale přišli o jeho polovinu nemovitosti, kterou prodal soudní exekutor. Kupec si do té půlky nastěhoval Rumuny, Bulhary a bezdomovce, tak jsem byla nucena prodat druhou polovinu. Ve finále jsme nemovitost za 18 miliónů prodali za 5 miliónů. Ty jsme pak dali dcerám, které je neustále chtěly. Po změně exekutorského řádu, kdy za dluhy ručí i manželka, jsem měla obstavené účty, tak jsem podala návrh na insolvenci a žádost o rozvod. Jaký máte pocit z vedení insolvenčního řízení insolvenčním správcem? Je mi to jedno jak to vede. Setkala jste se s negativní reakcí ve vašem okolí? Pro každého jsem jak prašivá. Všichni se odvrátili a dokonce i dcery. Příbuzné už žádné nemám. Jen sestru, která je na tom snad ještě hůř, tak spolu bydlíme v podnájmu. Jsme několik měsíců pod práškama na nemocenské. V práci mi obstavení účtu udělali peklo. Měla jsem pohovor s právním oddělením a personalistkou a ti mi jasně řekli, že si nic takového nemůžu dovolit a jestli to nedám do pořádku, tak se to bude řešit veřejně a to ať raději odejdu. Mám 3 roky do důchodu, co bych asi dělala? Do práce se vracet nebudu a ani nevím, co bych dělala.
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
