UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociálních studií

Anna Havlásková

Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice Bakalářská práce

Praha 2016

Autor práce: Anna Havlásková Vedoucí práce: Mgr. Ing. Olga Angelovská Datum obhajoby: 2016

Bibliografický záznam

HAVLÁSKOVÁ, Anna. Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice. Praha, 2016. 63 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Ing. Olga Angelovská

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat proces tvorby politiky, konkrétně neschváleného návrhu ministra Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové z roku 2009. Nejprve je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy – rodičovský příspěvek a nemocenská dovolená. Jedno z navržených opatření, tzv. otcovská dovolená, mělo za cíl podpořit fungující rodinu, rodinné vztahy a podpořit aktivní otcovství. Část zákona, otcovská dovolená, je analyzována pomocí teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Aktivním otcovství se zabývají různé neziskové organizace, například Liga otevřených mužů nebo Gender Studies. Cílem zavedení otcovské je podpora většího zapojení otců do výchovy dětí, což usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu což zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce. Okno příležitostí se tedy podle analýzy Teorie tří proudů otevřelo problémem v proudu problémů a souslednost je problém – řešení.

Klíčová slova Aktivní otcovství, podpora rodiny, otcovská dovolená, Prorodinný balíček, Teorie tří proudů

Abstract The Bachelor thesis is focusing on the topic of active fatherhood in the Czech Republic. The purpose of the thesis is to describe the process in the making of the politics, particularly the unapproved concept of minister Petr Nečas and the member of the parliament Michaela Šojdrová from 2009. At first the changes of the stance and the role of the father in the family from pre-historic times until present is described. Consequently, the specific types of supporting active fatherhood are introduced and compared with other European states - parents' benefits and sickness compensation. One of the suggested measurements, the so-called paternity leave, is programmed to support a functional family, the relationships in the family and to support the active fatherhood. As a part of the concept the paternity leave is analyzed with the aid Multi Stream Theory. The goal of the Multi Stream Theory is to find an explanation why some of the public policies are accepted and some of them are not. Various nonprofit organizations deal with the topic of active fatherhood, for example, The League of open men or Gender Studies. The goal of establishing paternity leave is to support a greater involvement of the fathers in raising the children, which leads to a better accessibility for women into the labor market. That would also provide the option of using their labor potential which would lead to decreasing the discrimination of women on the labor market. According to the Multi Stream Theory a window of opportunities has opened through a problem in the problem stream.

Keywords Active fatherhood, Family support, Paternity leave, Family package of allowance, Multi stream theory Rozsah práce: 78 826 znaků (včetně mezer)

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 11. 5. 2016

Anna Havlásková

Poděkování Děkuji své vedoucí práce a vedoucím bakalářského semináře za odbornou pomoc, podnětné a důležité připomínky a rady, které mi pomohly při zpracování mé bakalářské práce.

Institut sociologických studií Projekt bakalářské práce

Vedoucí práce: MGR. ING. OLGA ANGELOVSKÁ Řešitel práce: Anna Havlásková

Vymezení problému Má bakalářská práce bude rozdělena do dvou částí. První část se bude zabývat otázkou podpory aktivního otcovství – co to je, jaké zákony a legislativní uzákonění aktuálně fungují v České republice. Představím tedy typy podpor aktivního otcovství – rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Mateřský a později rodičovský příspěvek, představuje okamžitou pomoc a důležitý zdroj příjmů zejména pro rodiny s dítětem v raném věku. Okamžitou pomoc výrazně pro sociálně slabé domácnosti a pojistku v případě ztráty zaměstnání nebo jen dočasné ztráty pracovních příjmů. V každém případě jde o vyjádření zájmu státu o rodinu. Stát se snaží zmírnit rozdíly v životní úrovni domácnosti rodičů, kteří vynakládají svůj čas, snahu a prostředky na výchovu další generace a domácnosti bezdětných občanů. Z toho důvodu je důležitá část rodinných dávek spojena s narozením dítěte a obdobím jeho prvních let, kdy je v častém případě rodina zabezpečena a závislá jen na jednom pracovním příjmu, nebo v jiném případě dokonce odkázána na pomoci státu Mitchell 2010: 27-28. Také v ní bude popsán historický vývoj těchto opatření od jejich založení – tedy od roku 1990. Až do poloviny devadesátých let neměli muži nárok na poskytnutí žádného příspěvku ze systému nemocenského či sociálního zabezpečení. Teprve k 1. 10. 1990 došlo nahrazením mateřského příspěvku za příspěvek rodičovský k formálnímu zrovnoprávnění obou pohlaví v péči o malé dítě v souvislosti s nárokem na tuto dávku. Druhá část se bude týkat Návrhu poslanců Petra Nečase a Michaely Šojdrové na vydání zákona o podpoře rodin s dětmi a o změně jiných zákonů. V roce 2009 vláda ČR zamítla návrh na zavedení jednotýdenní otcovské dovolené, která je součástí tzv. Prorodinného balíčku, který byl vytvořen poslancem Petrem Nečasem a jeho kolegyní Michaelou Šojdrovou. Za úkol měl podpořit rodiny s dětmi. Poté konkrétním cílem zavedení institutu otcovské dávky, v době relativně krátké po narození dítěte, je podpora 1

většího zapojení otců do péče o děti, s čímž se také pojí stabilizace rodinných vztahů. Budu zkoumat, z jakého důvodu byl návrh odmítnut – zda se jednalo o finanční nedostatky či byl návrh proti hodnotové politické ideologii, kdo se podílel na jeho tvoření, kdo jej podporoval. V návrhovém stádiu je další zákon, který by měl vyjít v roce 2017. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) představila v září čtyři opatření. Prosazovat chce možnost rodičovské do jednoho roku dítěte pro lidi s vyšším příjmem, zavedení mikrojeslí, několikaměsíční ošetřovatelské volno při péči o starší členy rodiny a otcovskou dovolenou, která by se platila z nemocenské. Analýzu Prorodinného balíčku pomocí Teorie tří proudů budu následně aplikovat na budoucí návrh pro rok 2017.

Zdůvodnění významu tématu Česká republika stále patří mezi šest zemí EU, které zatím nemají institucionální podporu otcovství zakotvenou v zákonech. V dalších zemích je ale otcovská dovolená běžným standardem – zejména ve skandinávských zemích - například Švédsko, Norsko a Finsko. Muži si ji mohou vybrat v libovolném termínu v určité časové lhůtě po porodu a trvá průměrně dva týdny. Čeští otcové tak prozatím mají nárok jen na čerpání rodičovské dovolené, a to od data narození dítěte až do jeho tří let. Rodičovská dovolená je individuální a je vyplácena pouze jednomu z rodičů. Před mužem, který uvažuje o rodičovské dovolené, tak stojí dvě zásadní překážky: přerušit profesní aktivitu a pečovat o dítě znamená porušit tabu, a navíc to znamená pro rodinu významnou ekonomickou ztrátu. Rodičovská dovolená otci náleží po dobu od narození dítěte až do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Délku rodičovské je možné si upravit. Lze ji vyčerpat během dvou, tří nebo čtyř let. Délku je také možné měnit i v průběhu čerpání. Pokud se tedy během průběhu rodič rozhodne pro rychlejší čerpání, můžeš ji změnit na pomalejší variantu. V porovnání se zeměmi, které patří do Evropské unie, v České republice muži využívají rodičovskou dovolenou minimálně. Přestože podle posledních průzkumů jen 1% osob tvoří otcové na rodičovské dovolené, tento počet se stále zvyšuje a roste MPSV 2015. Je nutno zmínit, že nejaktivnějšími jsou v tomto směru muži ve Skandinávii. „Skandinávský model je charakteristický tradiční orientací na rovnost žen a mužů (mj. zde byla zavedena otcovská dovolená ve formě tzv. otcovských dnů) a rovné příležitosti v zaměstnání. Tento model přitom vychází ze základních principů severské demokracie a klade důraz na dodržování lidských práv. Ekonomická intervence ve prospěch rodin je ovšem podle komparativního zkoumání poskytovaných 2

finančních transferů směrem k rodinám relativně nižší. Rodičovský příspěvek je sice relativně vysoký, ale je poskytován jen po dobu o něco delší než jeden rok. Pracovní kariéra obou rodičů je proto často pro rodinu nutná z ekonomických důvodů. (…) Pro tento model je rovněž typické zaměření rodinné politiky směrem k jednotlivým členům rodiny spíše než na institucionální podporu rodiny jako celku“ MPSV 2004: 14. Kvůli nízkému počtu mužů na rodičovské dovolené je představení této legislativy důležité a studie návrhu je nový způsob uchopení tématu, který bude mít velký přínos také pro mou praktickou část práce. Samotná úloha aktivního otcovství je důležitá z toho důvodu, že pomáhá v kompenzování znevýhodněných žen, pokud jde o podmínky přístupu a účasti na trhu práce a znevýhodnění mužů spojené s účastí v rodinném životě, vyplývající ze sociálních praktik, které vyplývají ze stereotypů, že ženy jsou v zásadě zodpovědné za neplacené práce související se starat o rodinu, a že muži jsou odpovědni za placenou práci pocházející z hospodářské činnosti. Council 2000 Všechna tato odůvodnění slouží k odpovědění otázky, jakých cílů by otcovská dovolené měla dosáhnout, tedy nejen výše zmíněný konkrétní cíl. „Cílem není pasivní podpora rodiny, ale vytváření vlídnějšího prostředí rodičům pro snadnější sladění pracovního a rodinného života. Zároveň reagujeme na skutečnost, že na rozdíl od zahraničí u nás téměř neexistuje nabídka různých typů služeb péče o děti“ Petr Nečas 2008. Zvolené téma se úzce týká rodin, tvůrců veřejné politiky a ostatních skupin zapojených do dané tématiky. Přináší nový pohled týkající se návrhů zákonů, který není nijak dříve zpracované či uchopené. V mém okolí se vyskytuje mnoho mužů, kteří by se chtěli zapojit do rodičovství, zejména tedy hned po narození dítěte, ale velice se jim nevyplácí si vzít například paragraf na starání se o nemocného člena rodiny nebo neplacenou dovolenou. Také do budoucna bych chtěla, jelikož sama plánuji mít děti, abych se s touto problematikou po porodu nemusela zabývat a existoval už zákon na podporu rodiny a zejména aktivního otcovství.

Cíle práce, výzkumné otázky Cílem mé bakalářské práce s názvem Podpora aktivního otcovství je podat současný obraz podpory aktivního otcovství v České republice. Dalším cílem je popis procesu tvorby politiky, konkrétně tedy návrhu zákona o podpoře rodin z roku 2009 a roku 2017. 3

-

Cíl: podání současného obrazu podpory aktivního otcovství v České republice

 Výzkumné otázky: o Jaká je současná podpora otcovství v České republice? o Liší se podpora v Evropských zemích? o Využívají muži rodičovskou dovolenou místo žen? -

Cíl: Popis procesu tvorby politiky

 Výzkumné otázky: o Kdo se podílel na tvorbě návrhů? o Jaké byly postupy a podmínky při vytváření návrhů? o Proč byl návrh z roku 2009 odmítnut? o Kdo byl pro x proti? Otázky budu zodpovídat pomocí provedení kvantitativních dotazníků s experty (europoslankyně Michaela Šojdrová) a s odborníky (nezisková organizace Liga otevřených mužů). Také zrealizuji případové studie návrhů.

Hodnotová a teoretická východiska V první části své práce, týkající se aktivního otcovství budu vycházet z teoretického východiska rodinné politiky. Tedy z její kauzální teorie a jejího kauzálního rámce. Jsou díky rodinné politiky rovné příležitosti k péči o dítě? Jaké dopady jsou kladeny na otce kvůli současné podobě podpory aktivního otcovství? Dává dostatečně široký sortiment možností, kterými podporuje muže k vyššímu zapojení do rodiny. Odpověď na otázku, zda je otcovská dovolená politicky ukotvena či zavedena, je negativní. V roce 2009 vláda ČR zamítla návrh na zavedení jednotýdenní otcovské dovolené, která je součástí tzv. Prorodinného balíčku, který byl vytvořen poslancem Petrem Nečasem a jeho kolegyní Michaelou Šojdrovou. Za úkol měl podpořit rodiny s dětmi. Rodinná politika má za cíl vytvořit příznivé společenské klima a podmínky pro všechny aktéry rodiny. Chce umožnit lidem vlastní život a možnost realizace rodičovských párů, také vytvořit rodičům vhodné podmínky pro péči o děti. V druhé části, která se bude týkat Návrhu zákona, budu vycházet z teorie tří proudů: do politiky vstupují určité vstupy. Teorie identifikuje „proud problémů“- co se děje, jaký je ve společnosti problém (v mém případě nedostatečná podpora aktivního otcovství a problém otců vyřešit otázku, jak pomoci matce s výchovou dítěte. Do toho vstupuje „proud veřejných politik“ - (co s tím můžeme udělat) a „proud politiky - (pro 4

co můžeme získat podporu) s „nositeli veřejných politik“, kteří se snaží najít „okna příležitosti“, aby propojením těchto proudů umožnili změnu veřejných politik, tedy určitý výstup veřejné politiky. Důležitá otázka spojená s rodičovskou dovolenou, ale také i s otcovskou dovolenou zní, jak by byla po zavedení využívána. Také studie Alison J. Smith Parental Leave: Supporting Male Parenting, která zkoumala souvislost mezi nastavením rodičovské dovolené a jejím využíváním muži na příkladu 14 členských států Evropské unie, potvrdila, že vzhled rodičovské dovolené má vliv na její využívání. Jako nástroje pro zvýšení využívání rodičovské dovolené muži doporučuje studie tato opatření: za prvé, by rodičovská dovolená měla být individuálním právem (měla by být tedy rozdělena na části, jež jsou nárokem každého rodiče zvlášť, ne rodiny jako celku), také by měl příspěvek na rodičovské dovolené do vysoké míry kompenzovat mzdu rodiče a posledním bodem je fakt, že by rodičovská dovolená měla být velmi flexibilní, co se týče možností jejího čerpání Smith 2001: 28.

Metody a zdroje dat Co se týče empirické částí bakalářské práce, bude zrealizována pomocí kvalitativního výzkumného přístupu. Metody využité v této práci jsou zvoleny tak, aby umožnily v co největší míře naplnit výzkumné cíle a zodpovědět dané otázky. V první části mé bakalářské práce, nazvané Aktivní otcovství, budu praktikovat tzv. Analýza událostí, tedy legislativní proces. „Cílem analýzy událostí není pouze popsat výskyt události a její časování, ale postihnout také faktory, které výskyt a časování ovlivňují. Cílem je tedy zahrnout do modelu sadu vysvětlujících proměnných“ Šťastná 2011: 65. Analýza má mnoho prvků, které se snaží zkoumat - Programová a koncepční fáze, věcné návrhy právních norem a veřejných programů, legislativní proces, politické rozhodovací procesy a jejich účastníci. S těmito metodologiemi je úzce spojen cíl (podání současného obrazu podpory aktivního otcovství v České republice) i výzkumná otázka mé bakalářské práce (jaká je současná podpora otcovství v České republice). V druhé části mé bakalářské práce budu zkoumat případovou studii Návrhu zákona. Jakou měl návrh podobu, co v něm tam navrhováno, jaké bylo zákonné ukotvení, i když návrh neprošel. V případové studii se jedná o zkoumání předem zvoleného jevu, v rámci jeho reálného kontextu. Případová studie má primárně

5

deskriptivní cíl: usiluje o zachycení složitosti případu, jeho komplexnosti, popisuje vztahy v jejich celistvosti. Může však být i explanační: odhalit skryté souvislosti a vysvětlit příčiny konkrétních jevů. Respondenty z veřejně politického okruhu – oborníky a poslance. S nimi budu praktikovat tzv. expertní rozhovory. Expertní rozhovor je specifickou aplikací polostandardizovaného rozhovoru. Podle Jeřábka můžeme rozhovory dělit na standardizované, kterými označuje nejvíce formalizovanou formu rozhovoru, polostandardizované a nestrukturované. [Jeřábek 1992: 72]. V praxi je nejvíce užívaný polostandardizovaný rozhovor, neboť v sobě spojuje přednosti obou ostatních typů. Pod expertním rozhovorem si podle Hendlovy typologie můžeme představit rozhovor s návodem, případně problémově zaměřený rozhovor s expertem, který se pohybuje v prostředí dané problematiky. V případě těchto rozhovorů nás zajímá schopnost respondenta působit jako odborník na danou problematiku. Informátor do výzkumu nevstupuje jako jednotlivý případ, ale reprezentuje celou skupinu respondentů určitého vědního oboru [Hendl 2005: 166-175]. Mezi výše zmíněné respondenty patří dvě skupiny – odborníci, které bude zastupovat Lukáš Talpa z neziskové organizace, zvané Liga otevřených mužů, který byl v roce 2009 v blízkém kontaktu s návrhem zákona. Mám v plánu udělat rozhovor nejen s odborníkem, ale také s europoslankyní Michaelou Šojdrovou, která samotný návrh vytvořila. Data získaná z rozhovorů budu mít ve formě dokumentů, které jsem získala přepisem nahrávek z prováděných výzkumných rozhovorů. Přepis rozhovoru může být buď doslovný, nebo jen částečný, který má výhodu v tom, že není tak časově náročný jako přepis doslovný. Tyto dokumenty získané z přepisu nemají stejnou strukturu, protože rozhovory byly polostrukturované, tudíž všechny se svým obsahem lišily. Tyto dokumenty je nyní zapotřebí zanalyzovat a následně interpretovat. Studie a rozhovory mi pomohou odpovědět na výzkumnou otázku – Jaký byl proces tvorby a průběh přijímání zákona? Literatura a prameny  BAKALÁŘ, E. 2002. Průvodce otcovstvím aneb bez otce se nedá (dobře) žít. 1. vydání. Praha: Vyšehrad, 216 s. ISBN 80-7021-605-0  BOSNIČKOVÁ, Nina, Jitka Kolářová. 2012. Kde to ladí a kde skřípe: slaďování práce a péče v mezinárodní perspektivě. Praha: Gender studies  ČERMÁKOVÁ, Marie. 1997. Rodina a měnící se gender role: sociální analýza české rodiny. Praha: Sociologický ústav 6

 DUDOVÁ, R. 2008. Promarněná šance na změnu: zhodnocení reformy rodičovského příspěvku. In: Křížková, A. (et al.). Práce a péče: proměny „rodičovské“ v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. 1. vydání. Praha: SLON.  HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha, Portál  JEŘÁBEK, H. 1992. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vydání. Praha: Karolinum  LAJDA, Juraj. 2015. Rodina v 21. století: Sborník příspěvků. Praha: Ideál  MAŘÍKOVÁ, H., RADIMSKÁ, R. 2003. Podpora využívání rodičovské dovolené muži [online]. Praha: Sociologický ústav AV ČR  MAŘÍKOVÁ, H. 2008. Otcové v péči o děti [online]. Praha: Socioweb  Maříková, Hana. 1999. Muž v rodině: Demokratizace sféry soukromé. Sociologický ústav Akademie věd České republiky.  Maříková, Hana. 1997. Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny. Sociologický ústav Akademie věd České republiky.  Maříková, Hana. 2011. Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci. Sociologický ústav Akademie věd České republiky.  Mitchell, Eva. 2010. Finanční podpora rodin s dětmi v České republice v evropském kontextu. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky

Internetové zdroje:  Kaufmann, J. 2010. Chápající rozhovor. Praha: Slon. [online]. Dostupné z: < http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/281444/mod_resource/content/3/Kaufmann_Ch apajici_rozhovor_48-83.pdf>  Liga Otevřených Mužů. Dostupné z  Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2008. Tisková zpráva - Prorodinný balíček [online] dostupné z:  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Národní zpráva o rodině. online Dostupné z

7

 Resolution of the Council and of the Ministers for Employment and Social Policy, meeting within the Council of 29 June 2000 on the balanced pariticipation of women and men in family and workng life. [online] dostupné z:  Smith, A. J. 2001: Parental Leave: Supporting Male Parenting? A Study Using Longitudinal Data of Policy Variation Across the European Union. Příspěvek na konferenci EURESCO The Second Demographic Transition in Europe, Bad Heerenalb.

[online]

dostupné

z

 Šťastná, Anna. 2011. Analýza historie událostí (event history analýza) – možnosti a základní principy při studiu životníchdrah. Sociologický ústav. online

Dostupné

z:



8

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 1 1

VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU ............................................................................... 3

2

CÍLE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................................................................................... 4

3

METODOLOGIE A ZDROJ DAT ................................................................................................. 5

4

ROLE OTCE V RODINĚ................................................................................................................ 7 4.1

5

HISTORIE ........................................................................................................................................ 7

SOUČASNÉ ZPŮSOBY PODPORY AKTIVNÍHO OTCOVSTVÍ ............................................ 9 5.1 ČESKÁ REPUBLIKA ......................................................................................................................... 9 5.1.1 Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek ...................................................................... 9 5.1.2 Nemocenské pojištění ......................................................................................................... 12 5.2 SROVNÁNÍ SE STÁTY EVROPY....................................................................................................... 13 5.2.1 Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek .................................................................... 14 5.2.2 Nemocenské pojištění ......................................................................................................... 15

6

NÁVRH ZÁKONA 2009 ................................................................................................................ 17 6.1 6.2

7

PRORODINNÝ BALÍČEK ................................................................................................................. 17 ZAVEDENÍ OTCOVSKÉ DÁVKY ...................................................................................................... 18

TEORETICKÉ VÝCHODISKO .................................................................................................. 20 7.1 TEORIE TŘÍ PROUDŮ ..................................................................................................................... 20 7.1.1 Proud problémů ................................................................................................................. 22 7.1.2 Proud politiky..................................................................................................................... 23 7.1.3 Proud veřejných politik ...................................................................................................... 24 7.1.4 Okna příležitostí ................................................................................................................. 26 7.1.5 Promotéři veřejných politik................................................................................................ 26

8

ANALÝZA NÁVRHU Z ROKU 2009 .......................................................................................... 28 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6

PROUD PROBLÉMŮ ........................................................................................................................ 28 PROUD POLITIKY .......................................................................................................................... 34 PROUD VEŘEJNÝCH POLITIK ......................................................................................................... 36 OKNA PŘÍLEŽITOSTÍ...................................................................................................................... 37 PROMOTÉŘI VEŘEJNÝCH POLITIK .................................................................................................. 37 APLIKACE NA NÁVRH PRO ROK 2017 ............................................................................................ 38

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 40 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 42 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................. 47 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ..................................................................................... 47 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 48

Úvod V moderní společnosti jsou stále častěji diskutována témata jako rovnováha mezi pracovním životem, životem pro rodinu a osobním životem jednotlivců. Často se v těchto souvislostech objevuje pojem aktivního otcovství. Pokud uvažujeme o možných důvodech diskriminace na pracovním trhu dle pohlaví, půjde zde především o odlišnou životní dráhu žen a mužů. Díky podpoře otcovství, a tedy většímu zapojení mužů do péče o dítě nacházíme vhodný nástroj ke zmírnění této diskriminace. „Aktivním otcovstvím se rozumí výkon otcovské role otcem, kdy se otec osobně podílí na vedení domácnosti a péči o dítě a aktivně vytváří vzájemný vztah s dítětem.“ (MPSV 2009a: 2). Prosazování aktivního otcovství se daří především díky změnám, ke kterým dochází v dnešní společnosti. Jedná se o přibližování a spojování rolí mužů a žen. Muži projevují větší zájem o rodinu, jsou schopni a ochotni více pečovat o děti a přijímají i větší podíl na běžných pracích v domácnosti. Ženy se naproti tomu zase více prosazují ve veřejné sféře, jsou výkonnější a nezávislejší. Společnost oboje vychovává a osvětou modifikuje jejich vrozené vlastnosti. Dokonce se daří aktivní otcovství ustanovovat za normu chování. Místo generace pasivních otců nastupují muži s upřímným zájmem o děti, kteří o ně zodpovědně pečují a ochotně jim věnují svůj čas i energii. Nedostatkem ale je, že jim k tomu stát nedává mnoho podpory tak, aby se mohli ve více případech jako aktivní otcové projevovat (LOM 2016). Stát má několik nástrojů pro pomoc rodinám. Nejvýznamnější z nich je pravděpodobně finanční podpora. Ta může být poskytována ve formě přímé, prostřednictvím sociálních dávek, anebo nepřímé, díky daňovým zvýhodněním. Může také zmírňovat rozdíly životní úrovně v domácnostech rodičů, kteří investují svůj čas, energii a prostředky na výchovu dětí, a u domácností občanů bez dětí. Proto je významný díl rodinných dávek spojen právě s narozením dítěte a péčí o ně v jeho prvních letech, kdy je rodina často závislá na příjmu jen jednoho z rodičů anebo dokonce zcela závisí jen na podpoře státu (Mitchell 2010: 27-28). V roce 2009 vláda ČR zamítla návrh na zavedení jednotýdenní otcovské dovolené, která je součástí tzv. Prorodinného balíčku, vytvořeným poslancem Petrem Nečasem a jeho kolegyní Michaelou Šojdrovou. Česká republika stále patří mezi šest zemí EU, které institucionální podporu otcovství zatím nemají zakotvenou v zákonech. V jiných zemích je ale otcovská dovolená běžným standardem – zejména ve skandinávských státech – například Švédsku, Norsku a Finsku. Muži si ji mohou vybrat 1

v libovolném termínu v určité časové lhůtě po porodu a trvá průměrně dva týdny. V evropských zemích, kde se otcové mnohem více angažují v každodenní péči o malé děti, pobírají tzv. otcovskou dovolenou a tvoří významné procento osob na rodičovské dovolené, dochází k mnohým změnám, které se týkají celé společnosti. V prvních kapitolách bakalářské práce je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy – rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Dále je představen výše zmíněný Prorodinný balíček, který je stěžejním prvkem bakalářské práce. Pomocí teorie tří proudů je analyzován proces tvorby a schvalování návrhu. Analýza bude podpořena odpověďmi, které byly získány expertními rozhovory – europoslankyní Michaelou Šojdrovou, think-tankem Klárou Kalíškovou a projektovým manažerem Ligy otevřených mužů (dále jen LOM) Lukášem Talpou. Zvolené téma se úzce týká rodin, tvůrců veřejné politiky a ostatních skupin zapojených do dané tématiky. Přináší nový pohled, týkající se návrhů zákonů, který není nijak dříve zpracován či uchopen. V mém okolí se vyskytuje mnoho mužů, kteří by se chtěli zapojit do rodičovství, zejména tedy hned po narození dítěte, ale velice se jim nevyplácí vzít si například paragraf na starání se o nemocného člena rodiny nebo neplacenou dovolenou. Podpora otcovství s sebou přináší spousty řešení problému diskriminace na základě pohlaví, jak už na trhu práce (genderové nerovnosti v zaměstnání), tak změnu v pohledu na roli matek či otců v rodinách.

2

1 Vymezení výzkumného problému Česká republika stále patří mezi šest zemí Evropské unie, které zatím nemají institucionální podporu otcovství zakotvenou v zákonech. V dalších zemích je ale otcovská dovolená běžným standardem – zejména ve skandinávských zemích například Švédsko, Norsko a Finsko. Muži si ji mohou vybrat v libovolném termínu v určité časové lhůtě po porodu a trvá průměrně dva týdny. Čeští otcové tak prozatím mají nárok jen na čerpání rodičovské dovolené, a to od data narození dítěte až do jeho tří let. Rodičovská dovolená je individuální a je vyplácena pouze jednomu z rodičů. Před mužem, který uvažuje o rodičovské dovolené, tak stojí dvě zásadní překážky: přerušit profesní aktivitu a pečovat o dítě znamená porušit tabu, a navíc to znamená pro rodinu významnou ekonomickou ztrátu. V porovnání se zeměmi, které patří do Evropské unie, muži v České republice využívají rodičovskou dovolenou minimálně. Přestože podle posledních průzkumů jen 1% osob tvoří otcové na rodičovské dovolené, tento počet se stále zvyšuje a roste (MPSV 2015). Zavedení otcovské dovolené by mělo za cíl zlepšit integritu otců do rodinného života a posílit celkové vazby v rodině. Větší zapojení mužů do péče o děti usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu a to zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce (Gender studies 2008: 20). Část Návrhu z roku 2009 o otcovské, by umožnila mužům zůstat po dobu jednoho týdne po porodu doma s rodinou, a to ve výši 70 % denního vyměřovacího základu. Návrh nebyl v roce 2009 přijat a stále není nijak otcovská dovolená zavedena. Zvolené téma se úzce týká rodin, tvůrců veřejné politiky a ostatních skupin zapojených do dané tématiky. Přináší nový pohled týkající se návrhů zákonů, který není nijak dříve zpracované či uchopené. Téma je aktuální i z toho důvodu, jelikož je znovu projednáváno zavedení otcovské dovolené se stejnou podobou.

3

2 Cíle a výzkumné otázky Práce si klade za cíl podat současný obraz podpory aktivního otcovství v České republice. Daleko zásadnějším cílem práce je však popis a analýza procesu tvorby politiky, konkrétně tedy části návrhu zákona o podpoře rodin z roku 2009 a jeho aplikace na návrh pro rok 2017. Podání současného obrazu podpory aktivního otcovství v České republice o Jaká je současná podpora otcovství v České republice? o Liší se podpora v Evropských zemích? o Využívají muži rodičovskou dovolenou místo žen? Popis a analýza procesu tvorby politiky o Kdo se podílel na tvorbě návrhů? o Jaké byly postupy a podmínky při vytváření návrhů? o Proč byl návrh z roku 2009 odmítnut? o Kdo byl pro x proti?

4

3 Metodologie a zdroj dat Bakalářská práce je zpracována jako případová studie (jednoho případu). Cílem případové studie je „(...) popsání a porozumění zkoumaným případům, využití této znalosti pro detailní prozkoumání jednoho či několika případů, porozumění souvislostem (...)“ (Jelínková 2011: 195). Případová studie má primárně deskriptivní cíl: usiluje o zachycení složitosti případu, jeho komplexnosti, popisuje vztahy v jejich celistvosti. Může však být i explanační: odhalit skryté souvislosti a vysvětlit příčiny konkrétních jevů. V případě této bakalářské práce jde o aktivní otcovství. Významným

teoretickým

východiskem,

kterým

je

analyzována

část

Prorodinného balíčku, je tzv. Teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Jedná se o nastínění rozhodovacích procesů. Při vytváření bakalářské práce byly využity zdroje primární i sekundární. Právě sekundárních zdrojů bylo využito pro znázornění způsobu, jakým je v ČR nastaveno čerpání rodičovských a mateřských dovolených a jak je toto rodiči využíváno. Dokumenty měly vypovídat o tom, jak je záležitost aktivního otcovství v současnosti řešena a jakým způsobem byla zákonně navrhnuta jeho podpora. Sekundární zdroje pocházely z dokumentů MPSV (např. národní koncepce), záznamy proběhnutých konferencí či komisí, dokumentů různých občanských sdružení (např. Ligy otevřených mužů, jež se spolu s MPSV podílela na uskutečnění projektu „Táto, jak na to?“). Pro správné pochopení systému bylo nutno prostudovat i právní normy, které popisují systémové nastavení rodičovských a mateřských dovolených. Byla využita rovněž odborná literatura na téma rodiny a souladu rodinného života se životem pracovním. Sekundární zdroje však samy o sobě nepodaly dostačující přehled o problematice případové studie, nepřijetí návrhu z roku 2009 a nezodpověděly všechny kladené otázky. Proto bylo v této bakalářské práci uskutečněno rovněž šetření prostřednictvím expertních rozhovorů s osobami činnými ve veřejně politické sféře. Expertní rozhovor je specifickou aplikací polostandardizovaného rozhovoru. Podle Jeřábka můžeme rozhovory dělit na standardizované, kterými označuje nejvíce formalizovanou formu rozhovoru, polostandardizované a nestrukturované (Jeřábek 1992: 72). První expertní rozhovor byl proveden s poslankyní Evropského parlamentu Michaelou Šojdrovou, která se podílela na tvorbě Prorodinného balíčku (jelikož byl 5

tento rozhovor pro práci zásadní, v kapitole Přílohy je vloženo znění otázek pro daný rozhovor). Dalším respondentem, se kterým byl proveden expertní rozhovor, byl Lukáš Talpa, který je odborným garantem tématu Aktivní otcovství v neziskové organizaci Lize otevřených mužů. Posledním respondentem byla paní Klára Kalíšková z thinktanku IDEA při CERGE_EI. Jelikož je zpracovávané téma dosti specifické, bylo při výběru a oslovení aktérů postupováno velmi cíleně dle jednotlivých oblastí jejich působení.

6

4 Role otce v rodině 4.1 Historie Pohled na dobré otcovství a normy dobrého otcovství se spolu s významem a postavením otce v rodině vyvíjel v průběhu historie, během které docházelo k určitým proměnám ve společnosti. V rámci těchto proměn zaujímali otcové různá postavení v rodinách. Kulturní a společenské faktory, vytvářející a ovlivňující status otců jak v rodině, tak ve společnosti, definovaly sociální role otců včetně jejich práv a povinností, které s sebou role otce přináší (Chmelářová 2008: 26). Italský psychoanalytik Luigi Zoja považuje otcovství za výtvor kultury. Své přesvědčení zakládá na příkladech srovnání samců u savců, kteří podle něj o své potomky nepečují (Zoja 2005). Naopak jiný autor (např. Bakalář) vnímá toto pojetí jako stereotypní přesvědčení, podpořené příklady, které neodporují ideologii autora. Svá tvrzení tedy opírá o širokou škálu rozmanitých způsobů otcovské péče v přírodě, ve kterých samec projevuje otcovský zájem o mláďata, a uvádějí příklady konkrétních savců (Bakalář 2002). Postavení otce v rodině, jeho role a význam, jak výše zmíněné postoje ukazují, je utvářeno mnoha kulturními a společenskými faktory a v neposlední řadě úzce souvisí s vývojem celé lidské společnosti. Zoja zasadil počátky otcovství do prehistorického období, které se vyznačovalo přechodem od přírody ke kultuře. V tomto období došlo k rozdělení ženských a mužských rolí a také k budování rodinného prostředí a péči o potomstvo, které mělo za úkol udržovat podmínky k přežití kmene (Zoja 2015). Na rozdíl od nových typů rodiny, které přišly koncem 20. století, se patriarchální tradiční rodina vyznačovala odlišností v komplementaritě mužské a ženské role. Žena pečovala o děti a zajišťovala správný chod domácnosti, zatímco muž se staral hlavně o hospodářství a řemeslo. Výrazná změna ve společnosti nastala po průmyslové revoluci, kdy se do jisté míry zrušilo oddělování těchto rolí, a svět rodiny se distancoval od světa práce. Z toho tedy vyplývá, jak uvádí Možný (1990), že dřívější komplementarita ženské a mužské role se změnila v polaritu. Emancipační hnutí mají také z určité části podíl na proměně tradičních rolí. Hnutí se přičinila i o mnoho jiných změn, které umožnily ženám i jinou formu orientace než jen na tu rodinnou. Téměř všechny výše zmíněné tradiční role ztratili muži v průběhu posledních dvou století, což od konce 18. století způsobuje nárůst zodpovědnosti matky za chod domácnosti, výchovu a péči o děti. Otec již nebyl nezpochybnitelnou hlavou rodiny, nepodílel se na výchově dětí, 7

nepředával jim dále morální zásady a přestal být hlavním pečovatelem a nenahraditelným ochráncem. Radikální změnu, která oddělovala domácí a pracovní prostředí, způsobil ekonomický rozvoj, který nutil muže k výkonu práce po celý den mimo prostředí domova, což následně také oddělovalo role uvnitř rodin, a tak rodiny dostávaly zcela nový charakter. Dítě neví téměř nic o otcově práci a stává se z něj vzdálená osoba. Rozdělení světa za posledních několik desítek let na dvě oddělené sféry bez vzájemné komunikace: na veřejnou, tedy profesní sféru, ve které dominují muži, a soukromou neboli rodinnou sféru, pod vedením matky, má na svědomí úpadek vlivu otců na děti a ztrátu vzájemné komunikace. Tyto efekty změn v uspořádání rodiny, které byly typické pro dobu industrializace, přetrvávaly i ve 20. století. O rodičovství se stále staraly ženy a muži obstarávali finanční zabezpečení svých rodin a málokdy se zabývali otázkou otcovství (Chmelářová 2008: 29-30).

8

5 Současné způsoby podpory aktivního otcovství 5.1 Česká republika Naše společnost usiluje o správnou funkci rodin, které jsou jejími stavebními kameny. Existuje několik forem podpory, ale zřejmě nejznámější z nich je podpora finanční, s níž je počítáno ve všech teoretických koncepcích. V současnosti je považována za určitou kompenzaci nákladů na život rodiny nebo za „ohodnocení“ práce rodičů. Realizuje se ve formě přerozdělování prostředků ve prospěch skupin domácností, jejichž podpora je v zájmu společnosti, a děje se několika cestami. Jedná se o přímou finanční podporu rodin v podobě dávek poskytovaných ze sociálního programu pro občany České republiky, které jsou generovány formou dávek sociálního pojištění, programem sociální péče a státní sociální podporou. Dalším způsobem přerozdělování financí pro rodiny je využívání daňových opatření, která rodiny podporují nepřímo. Třetí cesta pak obnáší ostatní možnosti finanční podpory rodiny, které plynou z veřejného sektoru. Jsou to různé slevy na dopravu nebo kulturu, různé výhody při nákupech rodinných výrobků nebo služeb atp. (Mitchell 2010: 31). V mé práci se budu zabývat finanční podporou z pohledu přímé podpory aktivního otcovství. Představím rodičovskou dovolenou a rodičovský příspěvek, spadající pod příspěvek ze státní sociální podpory, dále peněžitou pomoc v mateřství a otcovskou dovolenou, které spadají pod nemocenské pojištění. Dávky budou nakonec srovnány se stavem poskytování finanční podpory v zemích Evropy.

5.1.1 Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek Příspěvek na péči o dítě, který následuje po mateřské dovolené, byl až do roku 1990 rezervován pouze pro ženy a nazýval se „mateřský příspěvek“. Poprvé byl zaveden v roce 1970 a měl být dávkou, která nahrazuje příjem, jestliže matka zůstává po mateřské dovolené doma, aby pečovala o dítě či děti. Od roku 1985 mohl dávku pobírat také osamělý muž, pokud neměl družku či pokud se matka nemohla ze závažných důvodů o dítě starat. Následně od roku 1990 se změnil název dávky na „rodičovský příspěvek“ a nárok na něj měla jak matka, tak otec dítěte po dobu tří let (Křižíková 2008: 31). V minulosti neměli muži v jakémkoli rodinném stavu nárok na rodičovský příspěvek. Jestliže byli v zaměstnaneckém poměru, pečovat o dítě doma nemohli, neboť jejich zaměstnavatel je nemusel povinně uvolnit z práce, anebo byli nuceni proti své 9

vůli pracovní poměr ukončit. Ochrana žen byla v oblasti pracovněprávní v pořádku, ale u mužů tomu tak nebylo. Až po zavedení rodičovské dovolené v novele zákoníku práce (viz zákon č. 155/2000 Sb.), účinné od 1. ledna 2001, byl ustanoven rovnoprávný nárok žen a mužů jako rodičů na poskytnutí neplaceného volna ze strany zaměstnavatele. To znamená pro muže – otce garanci stejných práv a stejné ochrany, jako je tomu u žen – matek. Viz zákon č. 155/2000 Sb., par. 158: Rodičovská dovolená „K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.“ Nárok otce na rodičovskou dovolenou vzniká tedy po narození dítěte, u matky až po ukončení tzv. mateřské dovolené, na níž nastupuje již před porodem. Během této doby matka dostává finanční podporu v mateřství ve formě dávky nemocenského pojištění. U otce vzniká nárok jen na rodičovský příspěvek a nemá na něj vliv ani termín zahájení rodičovské dovolené ani věk dítěte (Maříková 2003: 17). Nastavení úrovně sociálního programu je pro muže i ženy v době rodičovské dovolené totožná (neutrální pro pohlaví), ale žena může, na rozdíl od muže, pobírat po určitý čas finanční pomoc v mateřství, která bývá obvykle vyšší, než je tomu u rodičovského příspěvku“ (Štamberková, Štefko 2007: 10). Formálně jsou si tedy ženy a muži v současnosti rovni – všichni mohou čerpat rodičovskou dovolenou. Přesto je počet otců na rodičovské dovolené stále velmi nízký – za poslední období se pohybuje kolem 1 %: v r. 2001 to bylo 0,78 %, v roce 2007 pak 1,30 %. Z následujících tabulek vyplývá lehce vzestupná tendence k zvyšování počtu mužů pobírajících rodičovský příspěvek.

10

Tab. 1.: Souhrnný počet vyplacených dávek rodičovského příspěvku Období

Počet vyplacených žen

Počet vyplacených mužů

(muži a ženy)

Podíl mužů v %

12/2000 5/2001

530 701

4 227

534 928

0,79

6/2001 11/2001

524 736

4 298

529 034

0,81

12/2001 5/2002

528 251

4 532

532 783

0,85

6/2002 11/2002

519 163

4 650

523 813

0,89

12/2002 5/2003

517 421

4 759

522 180

0,91

Celkem

Zdroj: Český statistický úřad. 2003

Tab. 2.: Počet příjemců rodičovského příspěvku podle pohlaví Průměrný měsíční počet příjemců za sledovaný rok (v tis.) Rok

Ženy

Muži

Celkem

2004

276,3

3,4

279,6

2005

289,4

4,1

293,6

2006

304,0

4,2

308,2

2007

337,7

4,9

324,6

2008

353,6

6,3

359,9

2009

356,5

6,0

362,5

2010

331,5

5,4

336,9

2011

317,5

5,8

323,3

2012

301,4

5,3

306,7

2013

287,6

5,2

292,8

2014

273,4

5,1

278,5

Zdroj: MPSV. 2016a, upraveno autorem

11

V současnosti na rodičovský příspěvek má nárok ten rodič, jenž se během kalendářního měsíce osobně, po celý den a řádně stará o dítě nejmladší v rodině. Limitem je celková částka 220 000 Kč a věk dítěte (do 4 let), přičemž se nikterak nesleduje příjem rodičů. Nárok na rodičovský příspěvek rodič neztrácí, pokud se snaží díky výdělečné činnosti zlepšit podmínky pro život rodiny. Nejsou zkoumány ani nároky na dávky v nezaměstnanosti a během případné rekvalifikace (MPSV 2016b). Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, v České republice muži celodenně pečují o malé děti jen v jednoprocentním podílu ze všech takto angažovaných osob. K dispozici jsou poměrně přesné údaje ohledně otcovské péče o malé děti, neboť vycházejí z dat o příjemcích rodičovského příspěvku. Podle údajů MPSV v posledním období zvolna roste počet otců, kteří dostávají rodičovský příspěvek (viz tab. č. 1). Např. v roce 2004 to bylo 3 234 mužů, což tvořilo právě 1 % ze všech, kteří tuto podporu obdrželi. To znamená, že v drtivé většině je rodičovský příspěvek i nadále určen zejména ženám. Ukazatel příjmu rodičovského příspěvku jedním rodičem je však jen přibližný a příjemce osobně o dítě pečovat ve skutečnosti nemusí. Naproti tomu ale o příspěvek nemusí požádat ani jeden z obou rodičů (Nešporová 2005: 13).

5.1.2 Nemocenské pojištění Peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství spadá, stejně jako vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a podpora při ošetřování člena rodiny, pod pilíř sociálního pojištění. Je financována z nemocenského pojištění, které si dává za cíl zabezpečení osoby pro případ pracovní neschopnosti jak v důsledku nemoci, tak úrazu nebo karantény a dále v mateřství či těhotenství. Kromě těchto výše zmíněných dávek je z tohoto pojištění přirozeně hrazena i nemocenská. Plátci těchto dávek jsou okresní správy sociálního zabezpečení a také zaměstnavatelé v tom případě, pokud jsou v postavení tzv. organizace. Dávky, které jsou vydány ze systému nemocenského pojištění, nepodléhají daňové povinnosti (Mitchell 2010: 34). „Zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění.“ Partnerům je umožněno se střídat v pobírání dávky od počátku 7. týdne ode dne porodu, přičemž četnost střídání

12

omezena není. Při střídání v péči o dítě se výplata peněžité pomoci v mateřství matce zastaví a začne se vyplácet muži z jeho nemocenského pojištění, pokud však splňuje podmínky nároku na její výplatu a naopak. Od 1. 1. 2012 byla zavedena další podmínka pro muže, a to že musí pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (MPSV 2016c). Otcovská dovolená V současné době neexistuje v České republice žádné uzákonění otcovské dovolené. Ve své práci se zabývám návrhem zákona z roku 2009, jehož součástí bylo zahrnuto zavedení tzv. otcovské. Cílem otcovské dávky by byla podpora většího zapojení otců do péče o děti, dále finanční zabezpečení rodiny a v poslední řadě posílení rodinných vazeb. Poskytování dávky by bylo po dobu jednoho týdne, a to ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, přičemž nástup na pobírání této dávky by byl do uplynutí šesti týdnů věku dítěte nebo do šesti týdnů ode dne, kdy bylo dítě svěřeno do nahrazující péče rodičům, za splnění dalších podmínek.

5.2 Srovnání se státy Evropy Ke změnám ve společnosti dochází v zemích, v nichž otcové zaujímají vysoký podíl angažovanosti v každodenní péči o malé děti, a co se týče využívání podpory ve formě rodičovské dovolené, tvoří významné procento osob. Následně muži pečující o děti poskytují větší šanci ženám uplatnit se či prosadit v politice nebo také ve vedení velkých a úspěšných firem. Co se tedy týče genderové perspektivy, dochází k většímu vyrovnání, kdy ženy mají snazší přístup k pracovním úspěchům i moci (ve smyslu například politického rozhodování) a muži mají přístup k výchově a péči o děti. Kromě těchto dopadů může mít aktivní otcovství vliv také ve veřejném prostoru, který se stává mnohem přátelštější a přístupnější vůči rodičům a dětem. Ve veřejných prostorách, jako jsou ulice, parky, dále ve veřejných budovách či v prostředcích hromadné dopravy, tam všude se počítá se vstupem rodičů a dětí. Souvislost je jasně očividná a pochopitelná: v zemích, kde péče o děti je záležitostí také mužů a nejen doménou pouze žen, je problematika praktikování rodičovství (dostupnost školek/jeslí, přístupnost veřejného prostoru) problémem mužů i žen (MPSV 2010a: 4). Dávky v zemích Evropy komparuji s dávkami v České republice v délce jejich trvání. Samozřejmě se liší finančně, což má vliv na délku pobírání dávky. Pro mou bakalářskou práci je však podstatný čas, který by

13

otec mohl při pobírání dávky strávit se svým dítětem. Do grafů (Graf 1 a Graf 2) vkládám také Českou republiku z toho důvodu, aby byla jasně vidět komparace.

5.2.1 Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek Rodičovská dovolená v České republice patří v evropském kontextu spíše k těm delším, jak je zřejmé z grafu 1. V tomto porovnání pojímá většina států instituci rodičovské dovolené flexibilněji. Část rodičovské dovolené je např. ve Švédsku vyhrazena výhradně otci (60 dnů), nemůže na ni tedy nastoupit matka. Existuje také možnost vyčerpat určitou délku dovolené až v pozdějším věku dítěte (Švédsko, Itálie, Slovinsko např. 8 let, Dánsko 9 let). Možnost vybrat část rodičovské dovolené při nástupu dětí do školy poskytují země s dobře rozvinutou institucionální péčí o malé děti. Zátěž zaměstnavatele je tak tedy rozdělena do více možných etap. V řadě států také existuje tzv. systém přerušení kariéry. Během doby, kdy se rodič doma stará o dítě, je zaměstnanec dočasně nahrazen např. nezaměstnaným nebo jinou osobou (studentem apod.). Tento systém platí např. v Itálii, Španělsku nebo Belgii. Některé státy v těchto případech usnadňují zaměstnavatelům situaci tím, že platí část (Itálie) nebo celé (Španělsko) sociální pojištění tomuto náhradníkovi. Ve Španělsku je navíc zaměstnavatel osvobozen od pojištění po dobu 12 měsíců, pokud přijme ženu před uplynutím 24 měsíců od narození dítěte, která byla po dobu 12 měsíců nezaměstnaná (Matějková, Paloncyová 2004: 41). Graf 1: Délka rodičovské dovolené v Evropě

Délka rodičovské dovolené v Evropě 40 35 30

25 20

15 10

Počet měsíců

5

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Kundra 2009

14

Česká republika

Francie

Španělsko

Rakousko

Portugalsko

Švédsko

Norsko

Dánsko

Německo

Itálie

Slovinsko

Lucembursko

Finsko

Řecko

Velká Británie

Island

Nizozemsko

Irsko

Belgie

0

5.2.2 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění funguje v převážné většině Evropy systémově a jsou z něj poskytovány nemocenské dávky a také mateřské podpory v průběhu mateřských dovolených. V některých státech jsou poskytovány i peněžité dávky pro péči o člena rodiny, otcovské dávky anebo jiné, které např. dorovnávají dávky v těhotenství anebo při mateřství (Chvátalová 2012: 253). Otcovská dovolená u otců má v různých zemích Evropy odlišný charakter: lze ji otcům poskytovat v době narození potomka, a zároveň během té doby mají matky nárok na dávky mateřské dovolené, anebo lze dovolenou pro otce chápat jako alternativu anebo přímo část mateřské dovolené. První variantu dovolené pro otce bychom mohli v tuzemském pracovním právu zařadit mezi volna z pracovní činnosti vynucená z důvodu důležitých osobních překážek v práci, při nichž je poskytována náhrada mzdy (patří sem např. dvoudenní volno v souvislosti s vlastní svatbou). V Evropě je délka otcovské dovolené kolem termínu narození dítěte převážně 2-3 dny. Někdy je náhrada platu zaměstnanci stanovena dle stejných kritérií, jako je tomu při stanovení výše mateřského příspěvku (vyplácí se např. jako nemocenská dávka se stanovením maximální výše). Mimo otcovskou dovolenou v období porodu mohou v některých zemích otcové čerpat další otcovskou dovolenou a pečovat o děti po dobu 2-3 týdnů. Může se jednat o dva základní druhy dovolené: první je výhradně pro otce, a pokud ji nevyužije on sám anebo do určitého věku dítěte (ve Francii do 4 měsíců), ztrácí na ni nárok. Za druhé představuje otcovská dovolená určité období mateřské dovolené, kdy je ženám umožněno nechat otcům, po určité minimální délce dovolené, zbývající čas (tak je tomu např. v Polsku, kde při narození prvního dítěte může muž po 14 týdnech čerpat zbývající 2 týdny a u druhého a dalšího dítěte 4 týdny) (Matějková, Paloncyová 2004: 40). Jako výpomoc ženě v prvních dnech po porodu je v severských zemích zaveden institut otcovské dovolené, který je tedy určen pouze mužům a je navíc přidán ke klasické rodičovské dovolené. Jsou zde zavedeny tzv. skandinávské kvóty, které říkají, po jakou stanovenou dobu „musí“ zůstat otec doma se svým dítětem, aby nepřišel o státní finanční podporu. „Konkrétně se jednalo o zavedení tzv. otcovských kvót, kdy je určitá část rodičovské dovolené vyhrazena otci a pokud ji nevyužije, rodina ztrácí na tuto část placeného volna nárok“ (Nešporová 2005: 10).

15

Graf 2: Délka otcovské dovolené v Evropě

Zdroj: Vlastní zpracování dle dat z Kundra 2009

16

6 Návrh zákona 2009 6.1 Prorodinný balíček V České republice má státní podpora rodin samozřejmě svou finanční stránku, a to v podobě daňových opatření a systému sociálního zabezpečení. Systém sociálního zabezpečení poskytuje díky sociálnímu pojištění podporu občanům v nemoci, mateřství, stáří atd. Dále skrze státní sociální podporu zajišťuje přídavky na děti, rodičovský příspěvek, porodné, příspěvek na bydlení a další. Rodiny s nezaopatřenými dětmi jsou prioritními jednotkami rodinné politiky pro ČR. Současná česká rodina se potýká s mnoha společenskými tlaky, socioekonomickými překážkami a změnou kulturních hodnot jak ve výchově, tak v péči o dítě, což způsobuje ztížení podmínek, které vedou k problémovému fungování rodin a obtížnější naplňování potřeb. Pro podporu rodiny vytvořilo MPSV, ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem a Michaelou Šojdrovou, roku 2008 tzv. Prorodinný balíček. Jednalo se o soubor prorodinných opatření, který obsahoval východiska a konkrétní návrhy. Cíle balíčku byly zaměřeny na podporu vytváření vhodných socioekonomických podmínek pro fungování rodin, slučitelnosti práce a rodiny a služeb péče o děti na zkvalitňování rodinných vztahů a posilování rodičovských kompetencí, dále na podporu rodin se specifickými potřebami a na podporu zapojení všech aktérů do realizace rodinné politiky. Pro slučitelnost práce a rodiny byla v prorodinném balíčku navrhována tato opatření: Prvním prvkem je zavedení a následná podpora nových služeb, které budou pečovat o děti zvláště předškolního roku v prostředí, které se bude co nejvíce podobat formě rodiny (zavedení institutu vzájemné rodičovské výpomoci, podpory služeb péče o děti v oblasti živnostenského podnikání prostřednictvím revize hygienických a kvalifikačních požadavků na provoz živností; o zavedení služby péče o děti poskytované na nekomerčním základě - institut miniškolky). Druhým prvkem opatření je zavedení daňových výhod, týkajících se zaměstnavatelů, kteří zajišťují či poskytují svým zaměstnancům péči o děti. Přičemž cílem výše zmíněných opatření není pasivní podpora rodin, ale naopak vytváření a odstraňování překážek, které ztěžují slučitelnost pracovního a rodinného života (MPSV 2008). Pro podporu fungující rodiny, rodinných vztahů a podpory aktivního otcovství je navrhováno: ¾ zavedení otcovské dávky (v podstatě vytvoření stavu odpovídajícího zavedení otcovské dovolené, která funguje v řadě evropských zemí) (MPSV 2008). 17

Prorodinný balíček nebyl schválen. Proces začal na jaře 2009, kdy byl projednán v připomínkových řízeních a předložen Legislativní radě vlády. V roce 2009 vládla vláda Mirka Topolánka, které byla vyslovena nedůvěra a následně padla. 19. 11. 2008 vláda sice schválila záměr, který byl poté zpracován do paragrafového znění, ale to se bohužel schválení vládou před jejím pádem nedočkalo. Balíček se tedy neprojednával a následně se nové vládě nepředložil z fiskálních důvodů. Úřednické vládě byl předložen jako poslanecký návrh Petra Nečase a Michaely Šojdrové, avšak neprošel legislativním procesem - projednávání skončilo v 1. čtení.

6.2 Zavedení otcovské dávky Cílem zavedení institutu otcovské dávky v době relativně krátké po narození dítěte je podpora většího zapojení otců do péče o děti a podpora stabilizace rodinných vztahů. I když má otec dítěte již ode dne narození dítěte podle § 196 zákoníku práce právo čerpat rodičovskou dovolenou, není v této době finančně zabezpečen. Vytvoření pozitivní vazby mezi otcem dítěte a dítětem již v raném věku jeho života je nepochybně velmi žádoucí; vyššímu počtu případů čerpání rodičovské dovolené otci však v řadě případů mohou bránit i otázky finanční; např. v typicky dříve dvouvýdělečném manželství dochází u mnohých z nich k poklesu příjmů v důsledku nástupu ženy na mateřskou dovolenou (peněžitá pomoc v mateřství nenahrazuje ucházející příjem v plné výši) a v době zvýšených výdajů souvisejících s narozením dítěte a počátky péče o ně (byť i částečně saturovaných dávkami státní sociální podpory) může být pro takovou rodinu sociálně neúnosné, aby otec dítěte zůstal (byť i po přechodnou dobu) na rodičovské dovolené, což by znamenalo další výpadek příjmů rodiny. Obdobně jako v případě péče o dítě z důvodu porodu navrhuje se poskytovat otcovské i z důvodu převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Přitom se vychází z toho, že i v tomto případě (či spíše naopak právě v tomto případě), je nutno podpořit vytvoření vazby mezi dítětem převzatým do péče a jeho náhradním rodičem. I v tomto případě se však navrhuje, aby dávka byla čerpána pouze v poměrně krátké době po převzetí dítěte, kdy je vytváření příslušných vazeb sice nejintenzivnější, současně však též pro obě strany nejnáročnější. Zavedením otcovské dávky do právního řádu ČR se prakticky vytváří stav odpovídající zavedení otcovské dovolené, která funguje v řadě evropských zemí. Typické pro otcovskou dovolenou je její poskytování v raném věku dítěte po dobu od několika dnů přibližně do dvou, maximálě tří týdnů. Dávka poskytovaná po dobu

18

čerpání otcovské dovolené je obvykle odvozena ze mzdy/platu, a to obvykle v rozmezí od 60–100 % její/jeho výše (MPSV 2008: 35-36).

19

7 Teoretické východisko 7.1 Teorie tří proudů Klíčovým teoretickým východiskem, z kterého budu vycházet ve své práci, je teorie tří proudů (dále TTP). Cílem této teorie, vytvořené pro potřeby politického systému USA, je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Jedná se o nastínění rozhodovacích procesů. Autorem této teorie je americký vědec J. W. Kingdon, jenž vychází z publikace Agendas, alternatives and public policies. V tomto díle Kingdon vysvětluje funkčnost systému Spojených států amerických prostřednictvím teorie tří proudů: prvním je proud problémů v politice, druhým přímo proud veřejných politik a třetím je politický proud. V určitých momentech dochází k jejich spojení a vytvoření příležitosti pro utváření veřejné politiky. Hlavní roli zde sehrávají političtí aktéři, kteří danou veřejnou politiku obhajují a propagují. Tuto teorii dále rozvinul Nikolaos Zahariadis a popsal proces formování veřejné politiky v celé jeho šíři - v počáteční fázi nastolování, utváření možností a následného výběru a rozhodnutí. Vysvětlil proces utváření veřejných politik u parlamentních demokracií v Evropě (Zahariadis 1999, 2003 a 2007). Dle mého názoru je klíčové pojetí TTP, jak jej uvádí právě Zachariadis ve svých syntézách z let 2003 a 2007, které pokládám za aktuální verze teorie. V tomto pojetí je pozornost věnována především přístupu k vysvětlení kolektivní volby a její problematiky v procesu tvorby veřejných politik. Jde zejména o „zodpovězení otázek, které charakterizují jednotlivé fáze formování veřejných politik, tj. jak je přidělována pozornost (nastolování agendy), jak a kde je prováděno zjišťování alternativ (formulování alternativ) a jak je ovlivněna jejich selekce (rozhodování, resp. výběr)“ (Novotný 2012: 26). Hlavním tématem TTP je sled kroků organizací dle módu „odpadkový koš“, do nějž účastníci zahazují anebo z něj vybírají problémy, které spolu zdánlivě nesouvisí. Rovněž následná řešení jsou bez souvislostí. Celý proces není kontrolován, počet účastníků je proměnlivý, postup je velmi dynamický a interaktivní. Tento „garbage can model“ byl vytvořen již v roce 1972 Cohenem, Marchem a Olsenem. Kingdon pak v roce 1995 použil jeho modifikovanou variantu při procesu tvorby a výsledků veřejných politik federální vlády USA a to při ověřování důležitosti některých bodů agendy. TTP pomáhá k vysvětlení tvorby veřejné politiky při současných nejednoznačných podmínkám, které jsou typické zejména pro organizované anarchie (Zahariadis 2007: 66 – 67). Jedná se například o univerzity, ale může to být i národní 20

vláda nebo politická strana – tyto instituce mohou být zdrojem nejednoznačnosti. Z jejich podstaty vyplývá jejich inklinace k souboru idejí spíše než ke klasickému modelu organizace jako kompaktní struktury (Novotný 2012: 24). Pro pochopení TTP je důležité to, že vidí kolektivní uvažování více jako kombinaci výsledků nejen strukturálních prvků, ale také kognitivních i emocionálních procesů. Ty jsou pak velmi závislé na daném kontextu. TTP tudíž představuje snahu o propojení přístupů racionální volby s přístupy konstruktivistickými v oblasti procesu tvorby veřejných politik a nejde jen o pouhé odvození individuálních snah, jak tomu bylo u klasičtějšího pojetí kolektivní volby (Zahariadis 2007: 65). TTP pracuje i s dalšími přístupy - systémovou teorií (volbou jako kolektivním výstupem, který je formulován rozličnými faktory vnějšími i vnitřními), teorií politické komunikace (důraz na cestu, kterou je ovlivněna informace k dané volbě nebo rozhodnutí), teorií chaosu (akcentování komplexnosti), prospektovou teorií a teorií omezené racionality (jakým způsobem se rozhodují jednotlivci) (Zahariadis 2007: 65– 66). Hlavní faktory ovlivňující tvorbu veřejné politiky lze dle Kingdona popsat prostřednictvím tří nezávislých proudů. V prvním proudu se jedná o problémy a jejich bližší definování, dále o dostupná data k problémům a rovněž o důležité události, které je dostávají do povědomí. Významnou roli zastává rovněž hodnocení daných výstupů z již existujících iniciativ a jejich dopady. Druhý – veřejně politický proud - tvoří myšlenky zúčastněných a zejména pak různorodé podněty pro vyřešení problémů. Třetí proud, tzv. politický, zahrnuje politiky, kteří jsou voleni, a volby samotné. Řešení problému lze ovlivňovat administrativními zásahy i změnami legislativy nebo různými kampaněmi či veřejným míněním. V této teorii je pro změnu politiky rozhodující „okno příležitostí“, díky němuž tvůrci veřejných politik propojují všechny proudy a tím mohou vyvolat významné změny politiky (Novotný, Nekola 2010: 67 – 68).

21

Obr. 1: Schéma teorie tří proudů

Zdroj: Vilém Novotný. 2012

7.1.1 Proud problémů V první části analýzy se jedná o proud problémů (Problem stream), což je oblast, v níž vzniká budoucí problém. Jejím obsahem jsou různé stavy (conditions), které evokují politické zájmy (concerns) u jedinců vně i uvnitř určitého systému veřejné politiky; na ně pak mají zájem zaměřit se zúčastnění politici i občané. Tyto znaky jsou základem pro první část analýzy. Důležitou součást představují indikátory (Indicators), které určují okolnosti pro vznik možného problému (Zahariadis 2003: 152). Indikátory (indicators) zejména naznačují závažnost konkrétního stavu a rozsah očekávané změny. Tyto signály můžeme sledovat rutinně anebo pomocí speciální studie. K politickému využití indikátorů může dojít jejich aplikací pro měření váhy nebo rozsahu změny sledovaného stavu, přičemž zvyšují šanci, že upoutají pozornost oficiálních míst (offical attention) (srov. Zahariadis 2003: 153 a 2007: 70–71) (Novotný 2012: 37). Další veličinu tvoří klíčové události (Focusing Events). Jsou to události, které upozorní na problém a dostanou jej do centra veřejných i politických zájmů (Zahariadis 2003: 153). Události, přitahující pozornost ke vztahům s problémy (focusing events), 22

jsou událostmi specifickými, které zvyšují pozornost věnovanou specifickým evaluačním rovinám daných problémů. Vítaná pozornost je akcentována médii nebo aktéry veřejné politiky (Zahariadis 2007: 72), přičemž média a promotéři se často navzájem ovlivňují. Jeden je na počátku agendy, následující ji rozvíjí, načež první opětovně reaguje (Novotný 2012: 37). V návaznosti na výše uvedené je třetím atributem zpětná vazba (Feedback), která představuje dopady a přináší řešení daného problému. Někdy může jakékoli řešení vyvolat nový problém (Zahariadis 2003: 154). Zpětná vazba z již realizovaných programů (program feedback) problémy formuluje a je zacílena do oblasti možných řešení daného problému. Napomáhá ke zvýraznění toho, co je funkční a osvědčilo se, i toho, co nemusí fungovat. Jde o přelévání (spill over) úspěšných řešení mezi jednotlivými oblastmi veřejných politik (Zahariadis 2007: 72). Posledním činitelem proudu problémů je zatížení problémy (Problem load). V souvislostech teorie se jedná o to, že v centru pozornosti politiků je obrovský počet problémů, což může způsobit nepříliš efektivní práci s dostupnými informacemi k jednotlivým problémům. Existuje velké množství informací, ale ne všechny jsou zohledněny při uvádění určité politiky do života. Pokud nejsou informace vybírány analyticky – nelze předvídat efektivitu finálního výstupu (Zahariadis 2003: 154). Posledním atributem jsou Policy Images, které Zahariadis uvádí ve své práci z roku 2003. Tato kategorie představuje samotné zobrazení veřejné politiky. Jde o to, jaké je vnímání problému na straně široké veřejnosti, členů státní správy a rovněž úředníků vlády. Problém nemusí být viditelný a pak půjde o schopnost Promotérů veřejných politik (Policy Entrepreneurs) jej identifikovat a pracovat s ním tak, aby se dostal do první linie politického zájmu (Zahariadis 2003: 154).

7.1.2 Proud politiky Další součástí analýzy je proud politiky (Politics Stream) a jeho znaky. Nabádá k širší politické diskusi, kterou je pak utvářena veřejná politika (Zahariadis 2007: 69). Tento politický proud obnáší zejména jednotlivé strany nebo i koalice, jež spolu soutěží o příležitost prostřednictvím vlády moci ovlivnit tvorbu veřejné politiky. Je tvořen zákonodárci, tvůrci veřejné politiky, kteří budou rozhodovat o přijetí konkrétního návrhu. V jednotlivých politických stranách jsou určitá ideologická přesvědčení, která přinášejí určité ideje. Důležitá je u tohoto proudu také role názorového klimatu ve společnosti; to pak ovlivní rozhodnutí tvořitelů veřejné politiky (Zahariadis 2007: 69). 23

První článek tvoří kampaně nátlakových skupin (pressure Gross campaigns). Političtí činitelé spatřují v podpoře nebo opozici daných skupin (pressure groups campaigns) ukazatele podpory anebo odmítnutí na široké politické scéně. Pokud se pohledy výrazně odlišují, snaží se politici monitorovat rovnováhu mezi podporou a opozicí. Vnímání vývoje veřejného mínění pak přímo ovlivní jejich využívání případně potlačení daného obtížného tématu (srov. Zahariadis 2003: 8). Druhým článkem je celkové naladění společnosti (National Mood). Většina lidí má základní smýšlení o hodnotách vymezeno kulturní tradicí. Pokud dojde ke změně nálady veřejnosti, pravděpodobně dojde ke změně ve stávající veřejné politice nebo v politickém systému celkově (Zahariadis 2003: 154). Naladění společnosti (national mood) nabádá k iluzi, že celá řada jedinců je ve svém uvažování směrována určitými jednotnými liniemi a že je naladění společnosti proměnné v čase. Vnímání těchto změn nálady vládními činiteli se daří zejména díky průzkumům mínění veřejnosti. Dle toho pak reagují buď prosazováním jistých bodů do svých programů anebo naopak jejich význam oslabují (Zahariadis v Novotný: 39). Třetím článkem proudu politiky jsou personální změny administrativy nebo zákonodárné moci (administrative or legislative turnover). Může mít velmi výrazný vliv na volbu řešení v dané veřejné politice. Jde o náhlý příchod skupiny určitého ideologického smýšlení do parlamentu po volbách, což může vést k vyzdvižení určitých témat a potlačení jiných. Také na úrovni státní správy může výměna klíčových úředníků politiku významně ovlivnit (Zahariadis 2007: 69).

7.1.3 Proud veřejných politik Následující součást analýzy je proud veřejných politik (Policy Stream), v němž probíhá „souboj“ názorů usilujících o zvýraznění v politických kruzích (Zahariadis 2003: 154). Tato součást teorie je blízká subsystému veřejných politik (policy subsystem). TTP označuje veřejné politiky za určitý způsob řešení problémů či formu idejí, přinášející řešení problémů a často také vznikající, aniž by byly nezbytné (Zahariadis 2007: 69). Politika proudů zahrnuje myšlenky, soupeřící o kladné přijetí ve veřejné politice. Vznikají v komunitách nebo strukturách veřejné politiky, což je druhý prvek tohoto proudu. Působí zde byrokraté, zaměstnanci zastupitelstev, akademičtí a výzkumní pracovníci v think-tancích. Společně sledují politický zájem nebo znepokojení (concern) v daných okruzích veřejných politik. Myšlenky jsou probírány na určitých fórech a

24

rozličnými formami, např. slyšeními v parlamentu, akademickými pojednáními (papers) nebo konverzací (Zahariadis 2007: 72). Ideje tvoří důležitý prvek, neboť jejich „myriáda“ (soup) vlastně představuje proud veřejných politik - soutěží o kladné přijetí ve veřejně politických sítích. Z tohoto pohledu je nutno separovat ideje od ideologií v širším pojetí (např. liberalismus nebo marxismus) (Zahariadis 2003: 8). Proudem veřejných politik proplouvá značný objem idejí, ale jen několika se zdaří vzbudit patřičnou pozornost a být v popředí úvah skupiny odborníků. Jakým způsobem se pak ideje tříbí (soften up), aby mohly představovat odpovídající řešení, které může být přijato? Dle TTP je zařazujeme do dvou skupin faktorů, které významně ovlivňují zdokonalování idejí (Zahariadis 2007: 72). První skupinou jsou základní kritéria výběru (selection criteria), ovlivňující dosažitelnost (availability) návrhů a označované jako dočasné. Je to technická proveditelnost (technical feasibility) a hodnotová přijatelnost (value acceptability). Jedná se o návrhy obtížné pro realizaci s menší šancí pro konečný výběr. Podobné je to s návrhy, jenž nekorespondují s hodnotami tvořitelů veřejných politik. Existuje menší pravděpodobnost, že se bude uvažovat o jejich přijetí. Vyplývá z toho, že ideje realizované jen s velkými obtížemi, neodpovídající názorům mnoha specialistů v síti veřejných politik, nemají valnou šanci na zisk pozornosti a úspěch v proudu veřejných politik (Zahariadis 2007: 72). Druhou skupinu faktorů reprezentuje začlenění určité komunity nebo sítě, což je dáno mírou konfigurace v institucích veřejné politiky. Jedná se o faktory s vazbou na vnější charakteristiky prostředí, v němž se ideje vyskytují. TTP předpokládá, že sítě veřejných politik nejsou budovány na rovnocenných významových úrovních. Pak se liší institucionální konfigurace nebo stupeň integrace veřejné politiky i podle daných zemí. Tímto je ovlivňován způsob i rychlost vývoje idejí - jejich zrod v proudu veřejných politik a rychlost vzestupu jejich významu. Integrace sítě představuje vazby mezi účastníky. Rozlišujeme několik způsobů dle kombinací čtyř úrovní velikosti, způsobu začlenění účastníků procesů, dále kapacitních možností a celkového přístupu. V těchto rozměrech pak lze rozlišovat dva druhy sítí veřejných politik: ty, jež jsou více integrované, a ty, u nichž je integrace na nižším stupni. Sítě s nižší integrací mají více účastníků a vládne u nich konkurenční způsob vztahů, mají menší administrativu a lepší přístup. Naproti tomu sítě s vyšší integrací mají účastníků méně a vztahy mezi nimi jsou

25

konsensuální, mají větší administrativu, ale přístup do nich je omezen (Zahariadis 2007: 72).

7.1.4 Okna příležitostí Okna příležitostí nebo okna veřejných politik (opportunity windows, policy windows) reprezentují stavební článek skupiny. K objasnění tvorby veřejné politiky je z pozice TTP podstatné, aby se v daném okamžiku spojily tři výše popsané proudy v okně příležitosti a touto cestou bylo umožněno přijetí určité veřejné politiky jejími tvůrci. TTP předjímá, že k volbám (rozhodnutí) dochází v případech, kdy se v jednom okamžiku spojí všechny tři proudy. Kingdonova definice oken jako pomíjivých článků: „příležitosti pro obhájce návrhů k prosazení vlastních oblíbených rozhodnutí nebo k tomu, aby obrátili pozornost ke svým specifickým problémům.“ Dle jeho teorie v daném okamžiku nabývají na významu problematické náměty politické agendy. Okna nabízejí příležitosti nebo okolnosti, díky nimž může dojít ke spojení (coupling) tří proudů (Kingdon v Novotný 2012: 44). Pro okna veřejných politik je typické, že bývají krátkodobá. Otevírají se díky podstatným problémům v proudu problémů – současně běží události, problém i řešení (Zahariadis 2007: 74). Otevřená okna ovlivňují způsob, jakým rozhodují tvůrci veřejné politiky. Ke spojení tří proudů dojde v čase, kdy jsou okna otevřena a tvůrci, kteří jsou právě držiteli moci, mohou rozhodovat o veřejné politice. Styl jejich rozhodování, jenž je ovlivněn množstvím informací potřebných k rozhodnutí, pak tvoří rozdíl mezi výstupy daných politik, neboť tyto výstupy jsou pod významným vlivem potřeby informací na straně tvořitelů veřejných politik (Zahariadis 2003: 157 a 2007: 74).

7.1.5 Promotéři veřejných politik Okna veřejných politik znamenají příležitost ke spojení proudů, ale skutečné propojení je závislé na činnosti tvůrců veřejných politik (policy entrepreneurs). Promotéři veřejných politik představují další podstatný prvek této skupiny. Jsou to jedinci nebo kolektivy, jenž se snaží o spojení tří proudů a jsou dle Kingdona ochotni investovat: „čas, energii, reputaci, peníze k tomu, že budou prosazovat určitou pozici kvůli předpokládanému budoucímu zisku ve formě materiálních, účelových či solidárních užitků“ (Kingdon v Novotný 2012: 45). Dle TTP představují promotéři veřejné politiky více než jen obhájce určitých řešení – následně pak zprostředkovávají moc, manipulují problematickými preferencemi a nejasnými technologiemi (Zahariadis 2007: 74).

26

TTP uvádí předpoklady, které navyšují pravděpodobnost uspění promotérů veřejných politik při prosazování výběru daného řešení a které se dotýkají jejich dovedností (skills). TTP uvažuje se třemi veličinami: vztahem promotérů veřejných politik a tvůrců veřejných politik, zdroji, které promotéři veřejných politik využívají, a v neposlední řadě také jejich manipulačními strategiemi. V prvé řadě jsou úspěšnějšími promotéři veřejných politik ti, kteří mají lepší přístup k centrální moci - k těm, kdo rozhodují. V druhé řadě jsou to promotéři, kteří mají více zdrojů (času, financí, dobré pověsti a energie). Prosazují své návrhy lobováním u politiků nebo obecnou diskusí a dosahují úspěchů při protěžování preferovaných projektů. A za třetí, promotéři uplatňují manipulační strategie (Zahariadis 2007: 74).

Je možno označit je za symbolické:

rámování (framing), strategické využití symbolů (strategic use of symbols) a působení na city (affect priming), a za procedurální: „salámovou taktiku“ (salami tactics) (Zahariadis 2007: 77-78). Klademe-li si otázku, jak se tvůrci veřejných politik rozhodují pro přijetí anebo odmítnutí některé veřejné politiky, TTP nám nabízí tuto odpověď: při otevřených oknech veřejných politik se jejich promotéři, kteří jsou nejvytrvalejší a bez přestání hledají řešení významných problémů, snaží o propojení tří proudů. V okamžiku, kdy uspějí s jejich propojením, získají rovněž vysokou pravděpodobnost uspět celkově. Toto ovlivňuje rovněž typ otevřeného okna a také dovednosti, zdroje a strategie promotérů veřejných politik, kteří zaměří svou pozornost určitým směrem a ovlivní volbu (Zahariadis 2007: 77–78).

27

8 Analýza Návrhu z roku 2009 Návrh z roku 2009 (tzv. Prorodinný balíček), který byl již představen v kap. 4, se skládá z mnoha opatření, která mají za cíl podpořit rodiny s dětmi. Jelikož je pro mou bakalářskou práci zásadní pouze část návrhu o tzv. otcovské dovolené, z tohoto důvodu bude analýza pomocí teorie tří proudů provedena pouze na navrhnutí tohoto prvku. Otcovská byla navrhnuta jako nová dávka nemocenského pojištění. „Cílem zavedení institutu otcovské dávky v době relativně krátké po narození dítěte je podpora většího zapojení otců do péče o děti a podpora stabilizace rodinných vztahů“ (MPSV 2010a: 34). Základní délka pro pobírání otcovské byla navrhována jeden týden; což představuje dobu, kterou lze z hlediska dosažení považovat za minimální. Otcovská se stanoví stejným způsobem jako peněžitá pomoc v mateřství poskytovaná muži. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru (MPSV 2008a: 100).

8.1 Proud problémů Následující kapitola se zaměřuje na spojení zavedení otcovské dovolené s proudem problémů a všech jeho atributů. Indikátory Mezi hlavní rutinní indikátory ve společnosti, které vedly k předložení návrhu o zavedení otcovské, patřil, podle europoslankyně Michaely Šojdrové, „počet mužů, kteří si v České republice brali po porodu dovolenou. Některé soukromé firmy dobrovolně nabízely možnost využití otcovské dovolené (v důvodové zprávě), ale možnost byla jen dobrovolná, což byl slabý impuls od zaměstnavatelů, proto jsme usilovali o to, aby byla otcovská dovolená zákonně ustanovena a zaměstnavatelé by měli povinnost dovolit dovolenou, když si o ni zaměstnanec požádá.“ Dalším rutinním indikátorem byl nízký počet mužů (pouhé 1 %), pobírající rodičovský příspěvek (viz kap. 5). Liga otevřených mužů (LOM) zavedení otcovské dovolené jednoznačně podporuje. Lukáš Talpa, manažer projektu Táta na plný úvazek, považuje podporu otcovství za nedostatečnou (Talpa 2016). Stalo se běžnou praxí, že tátové chtějí být po narození dítěte týden či dva se svými dětmi a ženami doma. Podle výzkumu Podoby otcovství, které se LOM účastnil, si 57 % otců bezprostředně po porodu vybírá dovolenou, dalších 16 % řeší tuto potřebu zajištěním neplaceného volna (LOM 2016). 28

Obr. 2: Řešení prvních dní po porodu

Zdroj: Mediaresearch. 2009-2010 V době tvorby zákona předcházely speciální studie, které upozorňovaly či doporučovaly zavedení lepší podpory k aktivnímu otcovství. Mezi ně patřila například Národní koncepce podpory rodin s dětmi, vytvořena Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2008. Jednalo se o aktualizaci Národní koncepce rodinné politiky z roku 2005, přičemž ve srovnání s předcházející koncepcí z roku 2005 je nově organizována, je ve shodě s programovým prohlášením, a co se týče cílů, konkrétně vládních, jsou zaměřeny na potřeby rodin s dětmi a následně na zásadní oblasti jejich podpory. V České republice se stále velmi málo využívá pružná pracovní doba, práce z domu či práce na zkrácený úvazek - v těchto věcech jsme stále dosti konzervativní. Naproti tomu ve většině vyspělých zemí již v praxi umožňují mj. postupný přechod rodičů malých dětí z rodičovské dovolené přímo do zaměstnání díky zkráceným nebo postupně se zvyšujícím úvazkům. V ČR sice Zákoník práce tyto postupné přechody z rodičovské a mateřské dovolené do zaměstnání při využití zkráceného úvazku nebo obdobné úpravy pracovní doby umožňuje, ale nejsou stále příliš využívány. Tomu odpovídá také to, že patříme k zemím s nejvyšším počtem odpracovaných hodin, což je komplikací ve slučitelnosti práce a rodinného života; existuje nejen stálý nedostatek času pro rodinu, ale jsou obtíže i s jeho rozvržením (MPSV 2010a: 18). V této souvislosti je potřeba podpořit aktivnější zapojení mužů do rodinné péče a výchovy dětí a tím slučitelnost práce a rodinného života umožnit. To by významně 29

přispělo ke zmírnění přetěžování žen anebo k zapojení matek na trhu práce a podpořilo slučitelnost práce s rodinným životem. Zároveň by se zlepšil a posílil vztah otců k dětem, samotný vztah rodičů mezi sebou a bylo by ukotveno postavení mužů jako otců v rodině, byla by pozitivně ovlivněna i celková stabilita a řada rodinných funkcí. Vyšší zapojení otců do rodinné péče vyžaduje zvýhodnění i při zavedení flexibilního způsobu čerpání rodičovské podpory. Vyšší podíl aktivních otců je úkol pro celou společnost, vyžaduje

spolupráci

všech

zúčastněných.

Významnou

úlohu

by

měli

mít

zaměstnavatelé, u nichž musíme odstraňovat předsudky, které zdůrazňují pohled na muže jako hlavního živitele rodiny (MPSV 2010a: 19). Mezi přijatá opatření, která měla za cíl posilovat vědomí hodnoty rodičovství a rodičovské kompetence a podporovat rodiny k vlastní zodpovědnosti za jejich funkčnost a stabilitu, patřila opatření v tabulce. Tab. 3: Přijatá opatření z roku 2008 Cíl

Opatření

Výstupy

Účinnost/Jiné

Vytvořit

a) Zavést systém

Novela z č. 11/1995

1. 1. 2008

podmínky pro

třírychlostního čerpání

Sb. O státní podpoře,

zapojení otců

rodičovského příspěvku

ve znění pozdějších

do péče o děti

předpisů b) Legislativně zakotvit

Zákon č. 187/2006

nárok mužů pečujících o dítě

Sb. o nemocenském

pobírat od 7. týdne věku

pojištění, ve znění

dítěte peněžitou pomoc

pozdějších předpisů

1. 1. 2009

v mateřství c) Legislativně zakotvit

Zákon č. 187/2006

možnost rodičů 1x se

Sb. o nemocenském

vystřídat při péči o

pojištění, ve znění

nemocného člena rodiny bez

pozdějších předpisů

ztráty nároku na poskytování nemocenské dávky – ošetřovného Zdroj: MPSV. 2008b, upraveno autorem

30

1. 1. 2009

Mezi navrhované opatření, které mělo za cíl posilovat vědomí hodnoty rodičovství, rodičovské kompetence a podporovat rodiny k vlastní zodpovědnosti za jejich funkčnost a stabilitu, patřilo legislativní zakotvení otcovské dovolené (viz Tab. 5). Tab. 4: Navrhovaná opatření z roku 2008 Cíl

Opatření

Zodpovídá

Účinnost/Jiné

Vytvořit podmínky Legislativně

Novela

pro zapojení otců zakotvit „otcovskou

187/2006

do péče o děti

dovolenou“

MPSV

z č. Sb.

o

nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů

Zdroj: MPSV. 2008b, upraveno autorem

Další speciální studií, v níž bylo také navrhnuto, aby byla zavedena otcovská dovolená, byl Návrh směrnice rady, vytvořený Evropským parlamentem a radou v Bruselu dne 9. Října roku 2008. (Návrh Směrnice Evropského parlamentu a rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS). Poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů (složený z evropských sociálních partnerů, zástupců členských států a nevládních organizací). Výbor byl také konzultován a zastává stanovisko, že směrnice by měla být změněna, aby vypomáhající manželé či manželky dostali jasné profesní postavení s ochranou prostřednictvím systémů sociálního zabezpečení, a byla poskytnuta placená mateřská či otcovská dovolená (Komise evropských společenství 2008: 9). Gender studies, což představuje významného aktéra prosazujícího otcovskou dovolenou, vytvořilo v roce 2008 zpravodaj Rovné příležitosti do firem, který vyšel v rámci projektu EU EQUAL „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“, koordinovaný Gender Studies. V kapitole Aktivní otcové, autorka Anna Valouchová uvádí pozitiva aktivních otců pro stát, zaměstnavatele, společnost a pro jednotlivce i rodinu. Aktivní otec, podle Valouchové, své otcovství nezakládá na tom, kolik peněz přinese do rodiny, a jak dlouho proto stráví v práci, ale na tom, kolik času stráví se svým dítětem, na tom, že ví, co obnáší výchova i každodenní péče již v útlém věku dítěte. V rámci odpovědi na otázku Proč aktivní otcové? definuje čtyři okruhy, pro které aktivní otcové znamenají pozitivní dopad. Pro stát, kde statistiky ukazují klesající zaměstnanost žen (až o 40 %), by mělo tento pokles pomoci setřít rozložení péče mezi 31

oba partnery. Větší zapojení mužů do péče o děti usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu a to zároveň ve výsledku může snížit diskriminaci žen na trhu práce, co se týče platové diskriminace, ta může stále přetrvávat. Rozdělené veřejné a rodinné sféry se prolínají a smazává se hierarchizace mužského a ženského světa. Veřejný prostor se stává otevřenější a přátelštější k dětem a jejich rodičům, přičemž se objevuje více dětských koutků, v prostředcích veřejné dopravy či v budovách je dán na děti větší zřetel. Muži i ženy budou moci svobodněji volit své životní strategie či identity ne podle zažitých stereotypů ve společnosti. Ženy se tedy budou moci realizovat na pracovním trhu a muži naopak v rodině (Gender studies 2008: 20). Samotné MPSV a ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení) uspořádaly od roku 2008 do listopadu 2009 celkově čtyři tiskové konference související s tématem podpory rodin s dětmi a také celkem vydaly 24 tiskových zpráv. Dále vydaly v letech 2008 a 2009 celkem čtrnáct publikací či letáků, které souvisely s tématem podpory rodin s dětmi. Kromě výše zmíněných publikací či konferencí, se také tématem podpory rodin s dětmi pravidelně zabývají resortní noviny MPSV, tzv. Práce a sociální politika. Komunikační útvary MPSV a ČSSZ v poslední řadě odpovídaly průběžně novinářům na dotazy, které se týkaly podpory rodin a dětmi a rovněž poskytovaly podklady či dokonce kompletní články médiím (MPSV 2010a: 15). Klíčové události V souhrnné zprávě z roku 2010, ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že zpracovalo kampaň s názvem „Táto, jak na to“, která má podpořit aktivní otcovství a poskytnout veřejnosti patřičné informace (v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, oblasti podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života). Cíl této kampaně je vedle podpory uplatňování žen na pracovním trhu také zdůraznění významu otcovství jako takového. Projekt zviditelňuje důležitost otcovství, pomáhá s posilováním rodičovských kompetencí mužů a jejich pozitivní motivací tak, aby byli intenzivněji zapojeni do péče o děti (MPSV 2010a: 16). V tehdejším roce 2009, nebyla otcovská dovolena upravena zvláštní evropskou směrnicí (Eurokomisař Vladimír Špidla však jednal se sociálními partnery o takové možnosti) (Gender studies 2008: 20). Ve dnech 5. a 6. února 2009 se v Praze konala mezinárodní konference Rodičovská péče a politika zaměstnanosti „kolize nebo 32

komplementarita?“ pořádaná Českým předsednictvím v radě EU a místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí za podpory Evropské komise. První blok druhého

dne Formy

veřejné

podpory

rodičů

pečujících

celodenně

o

děti

otevřel Guillermo Barrios Baudor z Univerzity krále Juana Carlose v Madridu referátem „Přiblížení tématu z hlediska pracovního práva a sociálního zabezpečení“, v němž navrhnul, co může udělat veřejná správa, aby přispěla k lepšímu slaďování rodiny a zaměstnání. Jedním z návrhů je: „podporovat veškerá kolektivní vyjednávání týkající se většího zapojení otců do péče o děti formou otcovské dovolené“ (Demografie 2009). Zpětná vazba z předcházejících programů „Při tvorbě otcovské dovolené jsme se nechali inspirovat již existujícími legislativními opatřeními. Sice v té době zatím mnoho zemí v Evropě nemělo zavedenou otcovskou dovolenou (např. v Polsku se ve stejné době diskutovalo o otcovské), Petr Nečas byl tehdejším ministrem práce a sociálních věcí, jezdil po zahraničí a viděl ji u jiných zemí, kde je oblíbená či rozšířená (např. Skandinávské země)“ (Šojdrová 2016). Může se jednat o nárůst stížností na řešení konkrétního problému ze strany občanů nebo o námitky úředníků, kteří v průběhu implementace politiky zjistí, že daná politika nemá očekávané účinky. Zatížení problémy Podle europoslankyně Šojdrové představovala velký problém ve společnosti „obecněpolitická situace, která byla vysoce nestabilní.“ Dále také „odeznívání hospodářské krize – což se projevovalo ve vysoké nezaměstnanosti.“ V roce 2009 nastoupila celosvětová hospodářská recese, která postihla rovněž českou ekonomiku. V předchozím desetiletí naše ekonomika nepřetržitě rostla a náhle klesl hrubý domácí produkt o 4,1 %, což znamenalo nejvýraznější propad v moderní historii ČR. Určitým signálem byly již výsledky posledního čtvrtletí roku 2008, jelikož se objevily potíže s exportem, na který je náš průmysl orientován - poptávky ze zahraničí byly dramaticky oslabeny. V této souvislosti došlo k výraznému zpomalení produktového růstu mezi roky 2008 a 2009 a dokonce došlo k jeho propadu do záporných čísel (MPO 2010). Na výrazné snížení produktu EU-27 měly vliv všechny výdaje, mimo výdajů veřejných, což odpovídalo globálnímu ekonomickému prostředí a přijatým stimulačním 33

opatřením na vládních úrovních. Toto signalizoval rovněž vývoj českého hospodářství a k zápornému vlivu vnějšího sektoru spolu s nižšími investičními aktivitami se v druhém pololetí 2009 připojila ještě nižší spotřeba domácností. Z ní pocházely v minulých třech letech hlavní zdroje hospodářského růstu, ale se zvyšováním napětí na pracovním trhu slábl její příznivý vliv a dospěl až k záporným hodnotám (MPO 2010). Trh práce byl negativně poznamenán hospodářskou recesí. Došlo k výraznému poklesu zaměstnanosti, která ročně klesla o 68,2 tis. osob (cca o 1,4 %) a míra nezaměstnanosti vzrostla v závěru roku až na 9,2 % (během roku narostla o 3,2 p.b.). Tento nepříznivý vývoj nastal zároveň se zhoršením i jiných ukazatelů na pracovním trhu, obzvláště výrazným snížením počtu volných pracovních míst. Objem vyplacených mezd byl celkově nižší, ale jelikož propouštěnými byli zejména níže kvalifikovaní zaměstnanci, pobírající nižší mzdy, průměrná mzda zaznamenala růst. V porovnání s minulým rokem se její růst značně zpomalil, ale vyjádřeno v reálu naopak zrychlil, což nastalo vlivem snížení inflace. „Ekonomické prostředí zásadně ovlivnilo vývojové tendence odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu“ (MPO 2010). Například ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje nejvíce mužů-živitelů rodin, klesla zaměstnanost o 5,9 % (což úzce souvisí s problematikou nízkého zapojení otců do péče o děti). Mzdy a platy se v úhrnu snížily o 5 % (náhrady zaměstnancům o 6 %). Pokles zisků vyjádřených jako hrubý provozní přebytek se v české ekonomice odehrál citelněji již v roce 2008, v roce 2009 byl jejich meziroční úbytek menší (Český statistický úřad 2011). Dalším problémem, který se mohl dostat do popředí zájmu a pozornosti, bylo neustálé zaměstnání možným pádem vlády, který se však nakonec opravdu odehrál v březnu roku 2009.

8.2 Proud politiky Kampaně nátlakových skupin V občanském

sektoru

hrají

důležitou

roli

neziskové

organizace.

Jedním

z nejvýraznějších aktérů prosazující otcovskou dovolenou je Liga otevřených mužů, v čele s panem Lukášem Talpou, který je odborným garantem tématu Aktivní otcovství, dále manažer projektů Táta na plný úvazek, Patron, Pěstujme pěstouny, lektor seminářů pro aktivní otce a v neposlední řadě účinkuje ve výboru pro slaďování pracovního a rodinného života. „Výbor se podílel tím, že podal podnět radě vlády, aby podpořila

34

tento krok“ (Lukáš Talpa 2016). LOM se podíval na návrh ve formě připomínek a podílel se na výzkumu Táta na plný úvazek. Dále sem spadají organizace Gender Studies; například i Linda Sokačová, která je ředitelkou Gender Studies, působila v roce 2008 jako předsedkyně Národní tematické sítě E – Rovné příležitosti žen a mužů a podílela se na realizaci řady aktivit a prezentaci projektů a programu EQUAL. Dále lidé ze sektoru gender sociologie ze sociologického časopisu (Gender Studies 2009). Všechny výše jmenované organizace se snaží problematiku zavedení otcovské dovolené dostat do popředí a do širšího povědomí veřejnosti.

Naladění ve společnosti V roce 2003 provedlo MPSV Průzkum veřejného mínění o podpoře využívání rodičovské dovolené muži. Průzkum byl proveden v rámci speciálního sociologické šetření omnibusového výzkumu CVVM ve spolupráci dvou týmů Sociologického ústavu AV ČR – Gender & sociologie a Centra pro výzkum veřejného mínění, zakázka Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Výzkum spadal do Centra pro výzkum veřejného mínění, v čele s proškolenými tazateli. „Zkoumanou populací byli obyvatelé České republiky starší 15 let. Výzkum byl proveden kvótním výběrem vzorku 1 067 respondentů (521 mužů, 526 žen) na základě proporcionálního zastoupení kvótních znaků v populaci ČR, kterými byly: pohlaví, věk, dosažené vzdělání, velikost místa bydliště a region. (…) Se zavedením speciální dovolené pro otce (tzv. otcovské dovolené), která by byla hrazena zaměstnavatelem, kdy muž by měl nárok zůstat při narození dítěte nějaký čas doma, souhlasí více než 50 % dotázané populace. Z těch, kteří souhlasí se zavedením otcovské dovolené, je nejvíce lidí (přes 50 %) pro jednotýdenní až dvoutýdenní dovolenou“ (MPSV 2003). Vládní činitelé pomocí průzkumu veřejného mínění se zvyšujícím se počtem mužů, kteří si berou dovolenou krátce po porodu (viz indikátory politického problému), pociťují změny vnímání otcovské dovolené ve společnosti. Tab. 5: Souhlas s otcovskou dovolenou Počet

%

Ano

577

54,1

Ne

173

16,2

Neví

316

29,7

Zdroj: MPSV. 2003

35

Personální výměna v administrativě či zákonodárné moci Tento prvek, tedy personální výměna v zákonodárné moci, mohl hrát velkou roli v neuzákonění návrhu, jelikož padla vláda. Balíček se tedy neprojednával a následně se nové vládě nepředložil z fiskálních důvodů. Úřednické vládě byl předložen jako poslanecký návrh Petra Nečase a Michaely Šojdrové, avšak neprošel legislativním procesem - projednávání skončilo v 1. čtení (viz kapitola 6).

8.3 Proud veřejných politik Kritéria výběru idejí Hodnotová přijatelnost byla podle europoslankyně Šojdrové sdílená, dobrá, vysoká. Bylo to z toho důvodu, že možnost otcovské byla dobrovolná, nebyla dána za povinnost a naopak byla dána jako motivaci. „Proveditelnost v rámci balíčku, tak jak byl navrhnut, přijatelná byla, ale v té době se dělala řada restriktivních opatření (Topolánkova vláda, která padla) – úsporného typu, dopadala krize, celkově finanční nároky byly vysoké, ať už se to týkalo dětských skupin nebo dovolené.“ Europoslankyně Šojdrová považuje péči o děti a rodiny za investici, ne jako vyhozené náklady rodinné politiky. Vláda to však takto nepřijala a nebylo to takto vnímáno, ani ve společnosti to není vnímáno jako investice. „Balíček byl v době, kdy se muselo spíše šetřit, což mělo pro něj rozhodující roli“ (Šojdrová 2016). „Z hlediska charakteru dávky se navrhuje, aby se jednalo o dávku nemocenského pojištění, tj. o dávku, jejímž účelem je kompenzovat příjem ucházející pojištěnci v důsledku nutnosti přerušit z důvodu stanovené sociální události výdělečnou činnost. Pro rok 2008 byla výše výdajů na nemocenské pojištění v hodnotě 31, 9 miliard korun“ (MPSV 2009b: 55). Co se týče ekonomických dopadů, očekává se, že využívání navrhovaného opatření otci se bude pohybovat okolo 70 – 90 %. U zaměstnanců, kteří pobírají průměrnou mzdu nebo nižší bude otcovská stejně vysoká jako čistá mzda za stejné období, za jaké se otcovská poskytuje. U zaměstnanců pobírajících vyšší než průměrnou mzdu se denní vyměřovací základ pro výpočet otcovské redukuje, proto poskytování této dávky z hlediska náhrady ztráty příjmu z výdělečné činnosti nebude tak výhodné. Očekávaný roční dopad bude následující: 300 – 400 mil. Kč na otcovské, 140 – 160 mil. 36

Kč snížení výběru pojistného na sociální zabezpečení, 60 – 80 mil. Kč snížení výběru pojistného na zdravotní pojištění. Toto opatření bude mít i dopad na výběr daní z příjmů fyzických osob. Pokud by byla povinnost platit ze všech příjmů, které nebudou poskytnuty z důvodu čerpání otcovské, platit daň, snížil by se výběr daní cca o 80 – 100 mil. Kč (MPSV 2008a: 104). Europoslankyně Šojdrová uvádí, že mimo otcovskou dovolenou chtěli také podpořit částečné úvazky, aby nejen matky, ale i otcové měli možnost většího zapojení ve výchově, zejména po dobu intenzivní péče, přičemž zaměstnavatel by měl povinnost poskytnout rodičům částečný úvazek - flexibilní formu práce.

8.4 Okna příležitostí Otevření okna politiky se může stát v proudu problémů nebo v proudu politiky. Mezi těmito dvěma typy oken je zásadní rozdíl, protože to, jaký typ okna se otevře, ovlivní způsob spojování určitých faktů a následnou politiku. Jestliže se okno otevře v proudu problémů, spojování logicky reaguje na daný problém. Okno se tedy otevřelo závažným problémem v proudu problémů a souslednost je problém – řešení. Pokud se však otevře v proudu politiky, spojování je doktrinální, jelikož se jedná o hledání potenciálního problému na předložená řešení, souslednost je tedy řešení – problém (Zahariadis, 2003: 8-9, 157, 159). V případě otcovské dovolené se jednalo o otevření okna politiky v proudu problému.

8.5 Promotéři veřejných politik „Proces tvorby neprobíhal bez problému – probíhaly diskuze, aby návrh podpořily také levicové strany (levicové spektrum sociální demokracie). Do poslední chvíle jsem usilovala o to, aby návrh podepsal představitel sociální demokracie, což se nepodařilo. Dále jsem také chtěla podporu ze Strany zelených, což se také nepodařilo (např. Kateřina Bursíková Jacque). Problém byl tedy v úzké skupině podpory, kdy jsme neměli široké zastoupení souhlasu s návrhem v politických stranách“ (Šojdrová 2016). Na národní úrovni, tedy ve veřejném sektoru, hraje hlavní roli Ministerstvo práce a sociálních věcí, v jejímž čele byl navrhovatel Prorodinného balíčku, ministr Petr Nečas. Politická strana KDU-ČSL byla hlavní stranou, která podporovala odsouhlasení otcovské dovolené. „KDU-ČSL pracuje na „prorodinné“ politice od roku 2000. Podle KDU musí být prorodinná politika pozitivní, musí tedy motivovat lidi k tomu, aby měli děti – strana tedy nepodporuje potraty, restrikce, ale chtějí rodiny podporovat k tomu, 37

aby měly dobré podmínky pro zakládání rodin, zároveň je tady moment vysoké rozvodovosti, vysoký počet nesezdaného soužití partnerů a děti se rodí mimo manželství. Pro zdravý vývoj dětí je nejdůležitější stabilní rodina (psychologové dokládají – čím dříve se tatínci podílejí na výchově, tím lepší vztah s dětmi mají), postupně to podporuje počet mužů pobírajících rodičovskou dovolenou a matkám to umožňuje návrat do zaměstnání/profese, od problémů psychologických až po ekonomické“ (Šojdrová 2016). V Zápise z 9. schůze Stálé komise pro rodinu, která se konala dne 3. října 2008 v zázemí Parlamentu České republiky, konkrétně Poslanecké sněmovny, se kladně k balíčku jako celku vyjádřila také Místopředsedkyně zdravotního výboru PS J. Fialová. Dále také zakladatelka mateřských center R. Kolínská, která pochválila MPSV za předložení balíčku a přivítala rozšíření škály možností pro rodiče. Apelovala na poslance, aby za 6 měsíců, až zákony přijdou do PSP, tyto návrhy podpořili. (Poslanecká sněmovna 2008).

8.6 Aplikace na návrh pro rok 2017 Týdenní otcovská poporodní péče umožní mužům podílet se na péči o novorozené dítě. Nová dávka bude poskytována z nemocenského pojištění, výše je stanovena na 70 procent denního vyměřovacího základu, je tedy podobná jako peněžitá pomoc v mateřství. Nástup bude možný kdykoliv v období šesti týdnů ode dne narození dítěte. „Očekáváme, že této možnosti využije 70 až 90 procent otců. K zavedení tohoto opatření nás vedla snaha vytvořit podmínky pro posílení vazby mezi dítětem a oběma rodiči v raných týdnech života dítěte a podporovat a motivovat otce k zapojení se do rané péče o dítě,“ vysvětlila předsedkyně Odborné komise Marie Čermáková (Eurozprávy 2015). „V porovnání s Prorodinným balíčkem jsou cíle návrhu pro rok 2017 daleko ambicióznější - povinná a nepřenositelná otcovská dovolená“ (Šojdrová 2016). „Předpokládá se, že celkové výdaje na novou dávku nemocenského pojištění – otcovskou – se promítnou do státního rozpočtu ve výši 630 mil. Kč až 800 mil. Kč. Dále se očekává roční finanční dopad do výběru pojistného na zdravotní pojištění ve výši 72 mil. Kč až 93 mil. Kč. Celkové výdaje ČSSZ na zavedení nové dávky a první rok provozu se předpokládají ve výši 40,5 mil. Kč (jedná se o mzdové a věcné výdaje, jednorázové

výdaje

na

vybavení

kanceláří,

náklady

na

IT,

náklady

na

úpravy aplikačního programového vybavení, výdaje na tisk nových tiskopisů žádostí a 38

výdaje na informační kampaň). Opakující se roční výdaje (mzdové a IT) se odhadují na cca 30 mil. Kč“ (Šojdrová 2016). „V zákoníku práce se řeší v souvislosti s otcovskou poporodní péčí případný souběh této dávky s náhradou mzdy a dále v návaznosti na změny u ošetřovného se upravuje poskytování pracovního volna zaměstnanci z důvodu ošetřování člena rodiny tak, aby se povinnost poskytovat pracovní volno vztahovala nejen na ošetřování členů domácnosti, ale i na ošetřování a péči o další fyzické osoby, které nežijí se zaměstnancem ve společné domácnosti“ (Šojdrová 2016). „V zákoně o důchodovém pojištění se na zavedení otcovské poporodní péče reaguje rozšířením okruhu osob, které budou účastny důchodového pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob“ (Šojdrová 2016). „Nabytí účinnosti zákona se předpokládá v roce 2017 (prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení)“(Šojdrová 2016). Uznání a identifikace sociálního problému může vyplynout z výzkumů, které jsou provedeny na témata spojené s rodinnou politikou. Jedním z průzkumů byl objednaný výzkum pro Ligu otevřených mužů, provedený agenturou Mediaresearch (LOM 2013). Výzkum byl proveden v Olomouckém a Zlínském kraji a přinesl překvapivé výsledky, které říkají, že až 93 % respondentů je pro zavedení otcovské dovolené. Otcovská dovolená by dle respondentů byla vítaná, protože až nadpoloviční většina otců si po narození potomka bere v práci buď dovolenou, nebo neplacené volno (LOM 2013). V současné době je podpořena otcovská dovolená Odbornou komisí pro rodinnou politiku (dále jen Komise), skupinou expertů, která je pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí. Komise hodnotí současný stav rodin se závislými členy v České republice z hlediska jejich sociální, demografické a ekonomické situace a na základě analýz a dalších věcných podkladů navrhnout rámec pro rodinnou politiku v ČR a postupy pro prosazení relevantních opatření ve prospěch rodin (MPSV 2015). Europoslankyně Šojdrová s novým návrhem souhlasí a doporučuje jít s širší podporou návrhu, aby byl schválen. Také vidí velkou šanci v přijetí návrhu. Stejná názor má také paní Kalíšková, která otcovskou dovolenou považuje za něco, co v České republice s porovnáním s Evropou chybí. Také konstatuje, že je „návrh dobře zpracován, není tam nic, co by zatěžovalo stát“ (Kalíšková 2016). Stejně i tak pan Lukáš Talpa doufá v přijetí zákona. 39

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo popsat a zanalyzovat proces tvorby politiky, konkrétně návrhu pro podporu slučitelnosti práce a rodiny, Prorodinného balíčku. V Prorodinném balíčku, který byl vytvořen Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo navrhnuto zavedené tzv. otcovské. Cílem zavedení tohoto institutu, v době relativně krátké po narození dítěte, byla podpora většího zapojení otců do péče o děti a podpora stabilizace rodinných vztahů. Větší zapojení mužů do péče o děti dále usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu. Návrh byl v práci analyzován pomocí Teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Mezi hlavní indikátory a klíčové události, které nadefinovaly problém nedostatečného uzákonění podpory aktivního otcovství v době krátce po porodu, patří speciální studie MPSV (např. Národní koncepce podpory rodin s dětmi) nebo např. kampaň s názvem „Táto jak na to?“ a konference Rodičovská péče a politika zaměstnanosti. Při tvorbě otcovské se nechali autoři inspirovat již existujícími legislativními opatřeními (např. ve Skandinávských zemích) avšak další existující problémy strhávaly pozornost od balíčku (např. odeznívání hospodářské krize). Mezi hlavní neziskové organizace, které se podporovaly přijetí otcovské, patřily Liga otevřených mužů a Gender Studies. Naladění ve společnosti bylo kladné k přijetí zákona, vládní činitelé pomocí průzkumu veřejného mínění na pobírání rodičovského příspěvku muži, se zvyšujícím se počtem mužů, kteří si berou dovolenou krátce po porodu (viz indikátory politického problému), pociťují změny kladného vnímání otcovské dovolené ve společnosti. Proveditelnost v rámci balíčku, tak jak byl navrhnut, přijatelná byla, ale v té době se dělala řada restriktivních opatření (Topolánkova vláda, která padla) úsporného typu, dopadala krize, celkově finanční nároky byly vysoké, ať už se to týkalo dětských skupin nebo dovolené. Co se týče procesu tvorby balíčku, neprobíhal bez problému – byl malý kruh politických stran, které by podpořily přijetí balíčku. Podporu se nepodařilo sehnat za strany zelených či sociální demokracie. Co se týče aplikace analýzy na návrh pro rok 2017, experti, s nimiž byly provedeny expertní rozhovory, hodnotí aktuální situaci za pozitivní, vidí tedy vysokou šanci v přijetí návrhu. V porovnání s Prorodinným balíčkem jsou cíle návrhu pro rok

40

2017 daleko ambicióznější - povinná a nepřenositelná otcovská dovolená. Nabytí účinnosti zákona se předpokládá v roce 2017 (prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení).

41

Použitá literatura BAKALÁŘ, Eduard. Průvodce otcovstvím, aneb, Bez otce se nedá (dobře) žít. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2002. ISBN 80-7021-605-0 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku ČR. online. cit. 7. 5. 2016. Dostupné z < https://www.czso.cz/documents/10180/20534938/115610j.pdf/b487dd3c-0ad7-4ccdb62d-8fc9bf917b95?version=1.0> DEMOGRAFIE. Reportáž: Rodičovská péče a politika zaměstnanosti. 2009. online. 7. 5. 2016. Dostupné z < http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=606> DRHOVÁ. Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politiky. Praha: Matfyzpress, 2010. ISBN 978-80-7378-130-9 EUROPEAN PARLIAMENT. Policy Department: Citizens´Right and Constitutional Affairs. 2015. ISBN 978-92-823-6492-5 EUROZPRÁVY.CZ. Marksová chce podpořit rodiny, připravila hned čtyři opatření. online. cit. 29. 4. 2016. 2015. Dostupné z GENDER STUDIES. Rovné příležitosti do firem. EU EQUAL. 2008. ISBN 978-8086520-25-4 GENDER STUDIES. Výroční zpráva 2008. Gender studies o.p.s. 2009. online. Dostupné z < http://www.genderstudies.cz/download/Vyrocni_zprava_2008.pdf> HOWLETT, Michael. RAMESH, M. PERL, Anthony. Studying Public Policy: Policy Cycles & Policy Subsystems. Oxford: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19542802-5. CHMELÁŘOVÁ, H. Tátové v historii in Aktivní otcovství (eds). Brno: Nesehnutí Brno. 2008. online. cit. 17. 3. 2016. Dostupné z < http://www.tatadoma.cz/download/aktivni-otcovstvi.pdf> 42

JELÍNKOVÁ, Marie. Případová studie. in NEKOLA, Martin. GEISSLER, Hana. MOURALOVÁ, Magdalena eds. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum, 2011. s. 194-220. ISBN 978-80-246-1865-4 JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-662-5 KINGDON, John W. Agendas, alternatives and public policies. Second edition. New York: Harper Collins, 1995. ISBN 0-673-52389-6 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh Směrnice Evropského parlamentu a rady. online. 25. 4. 2016. 2008. Dostupné z KŘÍŽKOVÁ, Alena, Radka DUDOVÁ, Hana HAŠKOVÁ, Hana MAŘÍKOVÁ a Zuzana UHDE. Práce a péče: proměny "rodičovské" v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2008. Knižnice Sociologické aktuality. ISBN 978-80-86429-94-6 KUNDRA, Lucie. Legislativní možnosti podpory aktivního otcovství. Praha: ProEquality, 2009. 40 s. ISBN 978-80-87110-4-0 LANSKY, Vicki. Ahoj mami, ahoj tati. Přeložila Kateřina Orlová. Frýdek Místek: Alpress. 2000. ISBN 80-7218-349-4 LOM. Liga otevřených mužů. online. 2016. Dostupné z < http://ilom.cz/> LOM. Průzkum veřejného mínění mezi obyvateli Zlínského a Olomouckého kraje. online. cit. 29. 4. 2016. 2013. Dostupné z MAŘÍKOVÁ, Hana, Radka RADIMSKÁ. Podpora využívání rodičovské dovolené muži. Sociologický ústav AV ČR. online. 4. 4. 2016. 2003. Dostupné z < http://www.mpsv.cz/files/clanky/956/pruzkum.pdf> MATĚJKOVÁ, B., Paloncyová, J.: Rodinná politika ve vybraných evropských zemích II., 2004

43

MEDIARESEARCH. Táto, jak na to?. online. cit. 26. 4. 2016. 2009-2010. Dostupné z < http://www.tatanaplnyuvazek.cz/wp-content/uploads/2013/05/podobyotcovstvi.pdf> MITCHELL, Eva. Finanční podpora rodin s dětmi v České republice v evropském kontextu. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2010. ISBN 978-80-7330-183-5. MOŽNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. Vyd. 1. Praha: SLON, 1999. Základy sociologie. ISBN 80-85850-75-3. MPO. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009. online. 2010. cit. 26. 4. 2016. Dostupné z MPSV. Průzkum veřejného mínění o podpoře využívání rodičovské dovolené muži. online. 5. 4. 2016. 2004. Dostupné z < https://www.czso.cz/csu/czso/1413-04-2004pruzkum_verejneho_mineni_o_podpore_vyuzivani_rodicovske_dovolene_muzi> MPSV. Národní koncepce rodinné politiky. online. 2005. 24. 4. 2016. Dostupné z MPSV. 2008a. Soubor prorodinných opatření – Prorodinný balíček. online.  Dostupné z MPSV. 2008b. Národní koncepce podpory rodin s dětmi. online. 24. 4. 2016. Dostupné z MPSV. 2009a. Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým subjektům v oblasti podpory rodiny pro rok 2009.

online.

Dostupné

z

MPSV.EU2009. 2009b. Systém sociálního zabezpečení v České republice. online. Dostupné z MPSV. 2010a. Souhrnná zpráva o plnění národní koncepce podpory rodin s dětmi. online.

Dostupné

z


stazeni/CPR/texty/souhrnna-zprava-o-plneni-narodni-koncepce-podpory-rodin-sdetmi.pdf> MPSV. V. konference o rodinné politice na téma Rodina na prahu 21. století. 2010. ISBN: 978-80-7421-017-4 MPSV. Odborná komise pro rodinnou politiku. online. 2015. cit. 29. 4. 2016. Dostupné z < http://www.mpsv.cz/cs/21022> MPSV. 2016a. Počet příjemců rodičovského příspěvku podle pohlaví. online. cit. 26. 3. 2016. Dostupné z < http://www.mpsv.cz/cs/10543>

.MPSV.2016b. Rodičovský příspěvek. online. cit. 27. 3. 2016. Dostupné z MPSV. 2016c. Nemocenské pojištění v roce 2016. online. cit. 6. 4. 2016. Dostupné z < http://www.mpsv.cz/cs/7> NEŠPOROVÁ, Olga. Harmonizace rodiny a zaměstnání: rodiny s otci na rodičovské dovolené. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. 2005 NOVOTNÝ, V. a Martin NEKOLA. Strategické řízení a přístupy k procesu tvorby veřejných politik. In OCHRANA, F.(ed.). Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politik. Praha: Matfyzpress. 2010. ISBN 978-80-7378-130-9 POLÁŠEK, Martin, Vilém NOVOTNÝ a Michel PEROTTINO. Mezi masovou a kartelovou stranou: možnosti teorie při výkladu vývoje ČSSD a KSČM v letech 20002010. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012. ISBN 978-80-7419094-0 POSLANECKÁ SNĚMOVNA. Zápis z 9. schůze Stálé komise pro rodinu. Parlament České republiky. 2008 ŠTAMBERKOVÁ J. ; ŠTEFKO M.: Využívání mateřské a rodičovské dovolené. Praktická příručka pro zaměstnance i zaměstnavatele. Český helsinsky výbor. 2007 ZAHARIADIS, Nikolaos. Ambiguity and choice in public policy: political decision making in modern democracies. Washington: Georgetown University Press, c2003. American governance and public policy. ISBN 0-87840-135-0 45

ZAHARIADIS, N. 2007. The Multiple Streams Framework: Structure, Limitations, Prospects. In SABATIER, Paul A. Theories of the policy process. 2nd ed. Boulder: Westview Press, c2007. ISBN 978-0-8133-4359-4 ZOJA, Luigi. Soumrak otců: archetyp otce a dějiny otcovství. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2005. Obzor. ISBN 80-7260-145-8

46

Seznam zkratek EU

Evropská Unie

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

LOM

Liga otevřených mužů

TTP

Teorie tří proudů

Seznam tabulek, obrázků a grafů Tab. 1: Souhrnný počet vyplacených dávek rodičovského příspěvku Tab. 2: Počet příjemců rodičovského příspěvku podle pohlaví Tab. 3: Přijatá opatření z roku 2008 Tab. 4: Navrhovaná opatření z roku 2008 Tab. 5: Souhlas s otcovskou dovolenou

Obr. 1: Schéma teorie tří proudů Obr. 2: Řešení prvních dnů po porodu

Graf 1: Délka rodičovské dovolené v Evropě Graf 2: Délka otcovské dovolené v Evropě

47

Přílohy Příloha č. 1: Otázky pro rozhovor s Europoslankyní Michaelou Šojdrovou Současná podpora aktivního otcovství •

Hodnotíte současnou podporu aktivního otcovství jako dostačující?

•

Jakou roli jste hrála při tvorbě Prorodinného balíčku?

•

Popsala byste stručně program Vaší strany? Jak se týkal návrhu?

•

Proč byl návrh zamítnut?

•

Kdo byl pro x proti? – politické strany, konkrétní osoby

-

Jak aktéři zdůvodňovali své názory?

Teorie tří proudů •

Jaké jste viděli indikátory, které určují okolnosti pro vznik možného problému? Co naznačovalo závažnost k vytvoření složky o otcovské? (např. hodnotící zpráva)

•

Odehrála se nějaká významná událost, která přivedla téma otcovské do centra veřejných i politických zájmů?

•

Inspirovali jste se při tvorbě návrhu již nějakým existujícím návrhem? (poučili?)

•

Existoval v době schvalování či tvorbě návrhu jiný, významnější veřejně politický problém, který stahoval převážnou pozornost politiky? Nebo to bylo právě téma otcovské dovolené?

•

Ideje – rozhodovali jste se při tvorbě mezi mnoha opatřeními? Např.? Jaké jste při nich stanovili kritéria (technická proveditelnost, hodnotová přijatelnost) => splňovala podle Vás otcovská tato dvě kritéria?

•

Probíhal proces tvorby bez problémů?

Návrh 2017 

Co si myslíte o nové úpravě otcovské, který se však stále obměňuje?



Vidíte velkou naději v přijetí návrhu?



Poskytla byste mi nějaké další informace ohledně návrhu pro rok 2017?

48