UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Srovnání grafické stránky deníku Blesk z roku 1993 a 2012

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky UK FSV

Marcela Mojžíšová

Srovnání grafické stránky deníku Blesk z roku 1993 a 2012 Bakalářská práce

Praha 2012

Autor práce: Marcela Mojžíšová Vedoucí práce: Doc. Filip Láb, Ph.D.

Rok obhajoby: 2012

Bibliografický záznam

MOJŽÍŠOVÁ, Marcela. Srovnání grafické stránky deníku Blesk z roku 1993 a 2012. Praha, 2012. 49 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí bakalářské práce Doc. Filip Láb, Ph.D.

Abstrakt Tato práce „Srovnání grafické stránky deníku Blesk z roku 1993 a 2012“ se věnuje analýze grafické úpravy nejprodávanějšího českého bulvárního deníku Blesk. První část práce je věnována obecným vizuálním znakům tiskovin. Tento teoretický rámec je důležitý pro vymezení zkoumané oblasti a definici klíčových termínů, se kterými budu pracovat v praktické části. Pro komparaci vizuální stránky deníku Blesk z roku 1993 a roku 2012 jsem si z každého roku vybrala jeden týden, respektive pět čísel deníku z jednoho týdne (pondělí – pátek). Následná analýza se zaměřuje na celkovou vizuální stránku daných čísel (formát, rozměr, okraje) a také na dílčí znaky, jako jsou užité barvy, fotografie, uspořádání jednotlivých stran s důrazem na titulní stranu, usazení nadpisů, a použití dalších grafických doplňků. Po popisu typografických znaků z každého období zvlášť docházím ke kapitole, jejímž cílem je komparace obou souborů a zhodnocení změn, ke kterým v průběhu devatenácti let došlo. Závěr věnuji svým osobním dojmům z obou ročníků zvoleného deníku a vlastnímu zhodnocení přínosu této práce.

Abstract This paper "Comparison of Blesk’s graphic pages of 1993 and 2012" deals with the analysis of best-selling graphic presentation of the Czech tabloid Blesk. The first part is devoted to general visual characteristics of printed materials. This theoretical framework is important to determine the area under the examination and definition of the key terms which I work with in the practical part. Comparing the visual aspects of Blesk from 1993 and 2012, I selected one week from each or five issues from the daily of one week (Monday - Friday). The subsequent analysis focuses on the overall visual aspect of particular issues (format, size, margins) and the sub-characters used such as a color photograph, the arrangement of the parts with an emphasis on the title page, the title of establishment and the usage of other graphic accessories. After the description of typographic character of each period separately I focus on the chapter. The aim is to compare two files and investigate the changes that have occurred in the course of nineteen years, if there are any. The conclusion is dedicated to my personal impression from the selected material of two years and evaluates the contribution of this work.

Klíčová slova Blesk, grafická úprava, typografie, srovnání čísel z roku 1993 a 2012, vizuální znaky tiskovin

Keywords Flash, graphic design, typography, comparison figures from 1993 and 2012, visual signs printed Rozsah práce: 64 364 znaků (včetně mezer)

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 10. května 2012

Marcela Mojžíšová

1

Obsah ÚVOD ................................................................................................................ 2 TEORETICKÁ ČÁST 1. DEFINICE ...................................................................................................... 4 1. Definice bulvárního tisku ................................................................... 4 1. 2. Charakteristika deníku BLESK ...................................................... 5 2. VIZUÁLNÍ ZNAKY TISKOVIN ................................................................. 7 2. 1. Z hlediska typografie .................................................................... 7 2. 2. Struktura novin a časopisů ............................................................ 12 PRAKTICKÁ ČÁST 3. RÁMEC PRÁCE ............................................................................................ 15 3.1. Vymezení zkoumaného vzorku ........................................................ 15 3. 2. Stanovení hypotézy ........................................................................ 16 3. 3. Metoda výzkumu ............................................................................ 16 4. KOMPOZICE BLESKU ................................................................................ 18 4. 1. Vydání z roku 1993 ......................................................................... 19 4. 2. Vydání z roku 2012 ........................................................................ 26 4. 3. Srovnání obou ročníků.................................................................... 32 ZÁVĚR ................................................................................................................ 37 SUMMARY ........................................................................................................ 38 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................ 39 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................ 42 PŘÍLOHY ........................................................................................................... 43

2

Úvod Téma „srovnání grafické stránky deníku Blesk z roku 1993 a 2012“ jsem si vybrala s cílem rozebrat a popsat vizuální stránku bulvárního deníku Blesk. Tento titul jsem si zvolila především proto, že se jedná o periodikum s nejvyšším nákladem ze všech prodávaných deníků v České republice. Druhým důvodem je skutečnost, že Blesk je prvním významným bulvárním titulem z porevoluční éry u nás. Je tudíž vhodným pro srovnání grafických znaků z počátečních let vydávání a dneška, jelikož vychází již dvacet let1. Jistě bychom našli i mnoho jiných vhodných titulů, jako je například Mladá Fronta, či Hospodářské noviny. Z hlediska grafické podoby je ale bulvární tisk daleko bohatším zdrojem pro analýzu, než jiné deníky. Bulvární tisk se snaží čtenáře zaujmout a pobavit, a k tomu je grafická úprava velmi důležitá, tudíž i rozmanitá. Naproti tomu Hospodářské noviny chtějí především informovat a jejich podstata se opírá o obsahovou, textovou stránku. Grafická úprava v tomto případě splňuje hlavně praktickou funkci, tvoří text čitelnější a přehlednější. Blesk je však ještě něčím jedinečný. Jako jediný2 z deníků od roku 1993 zvýšil svůj průměrný náklad cca o sto tisíc, zatímco většina ostatních deníků postupem let náklad snižovala3. A to i přesto, že právě mezi bulvárním tiskem vzrostla poměrně výrazně konkurence. Ponecháme-li stranou obsahovou část deníku a zaměříme-li se čistě na jeho vizuální stánku, můžeme konstatovat, že se jeho tvůrcům povedlo udržet krok s vývojem společnosti a nabídnout čtenářům natolik atraktivní zboží, že své klienty nejen neztrácí, ale naopak oslovuje nové.

1

První číslo vyšlo 13. dubna 1992

2

Mohu posuzovat pouze na základě informací poskytovaných ABC ČR. Tato databáze však nezahrnuje všechna periodika, tvrzení tudíž nemusí být zcela přesné. 3

Zdroj: ABC ČR: Blesk – průměrný náklad v roce 1993: 376 028 Ks; Blesk v roce 2011: 459 537 Ks. Příklad klesajícího nákladu: Mladá fronta Dnes – průměrný náklad roku 1993: 342 043 Ks; roku 2011: 286 139 Ks.

3

Ráda bych touto prací přinesla obraz o počáteční a současné podobě deníku Blesk, což by nám mohlo prozradit něco také o vývoji společnosti, respektive nárocích čtenáře z roku 1993 a dneška. Na začátku práce se nejprve seznámíme s obecnou charakteristikou bulvárního tisku, na kterou navážu údaji z historie Blesku a údaji o jeho aktuálním postavení na českém trhu. V následující kapitole představím základní vizuální znaky tiskovin, na které se při pozdější analýze zaměřím, a to jak z obecného typografického hlediska, tak se zřetelem na vizuální úpravu (především českých) deníků. V druhé části práce, která je zaměřena na praktickou část, shrnu zvolené metody analýzy, vymezím zkoumaný vzorek a stanovím hypotézu práce. Po té bude následovat stěžejní část práce, která bude také nejrozsáhlejší. V té popíši vizuální znaky každého ze zvolených vydání Blesku zvlášť, a to s ohledem na druhou kapitolu „vizuální znaky tiskovin“. Následně tyto znaky porovnám, vyhodnotím a stanovím, zda jsou závěry slučitelné se stanovenou hypotézou. Základním zdrojem pro tuto práci budou především výtisky deníku Blesk. Nutnou teoretickou oporu pro analýzu budu těžit z literatury zaměřené na grafickou úpravu tiskovin. Dále jsem při analýze dostupné literatury vhodné pro toto téma přečetla několik diplomových či bakalářských prací, jejichž podstatou byl rovněž deník Blesk. Šlo však především o analýzy po stránce jazykové (Kovandová, Kateřina; „Jazyk a styl české bulvární publicistiky“), vizuální (Stárek, Václav; „Typografie bulvárního tisku“), či srovnání bulvárních deníků s tzv. seriózním tiskem (Gajdušková, Tereza; „Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk“). Přesto některé pasáže uvedených prací byly podstatným zdrojem pro vybrané kapitoly této práce. Nezaznamenala jsem však práci, která by analyzovala dvě různá časová období deníku. Navíc po celkové grafické stránce, tedy jak fotografii, písmo, tak rozmístění a úpravu textů. Z tohoto hlediska by měla být tato práce přínosným doplněním.

4

1. Definice

1. 1. Definice bulvárního tisku

Dnešní podobu evropského bulvárního tisku výrazně ovlivnil vývoj na americkém kontinentě, kde se začaly vydávat první bulvární noviny „The New York Sun“4. Byly určeny pro masové publikum a byly psány na jazykově nízké úrovni. Záhy si získaly mezi čtenáři velkou oblibu a na jejich výrobu se postupně zaměřili další vydavatelé. V rámci konkurenčního boje začaly noviny přinášet čím dál víc skandálních zpráv a senzací5. Tento trend přešel na začátku třicátých let také na evropský kontinent. U nás používané označení „bulvár“ má svůj původ ve francouzském jazyce, ve kterém Boulevard (čteno bulvár) označuje třídu či širokou ulici. 6 Výraz se postupně přenesl do českého jazyka jako označení užívané k pojmenování periodického tisku především se skandálním obsahem založeným častěji na pomluvách, než na relevantních zdrojích, který se zaměřuje na senzace a informace ze soukromí známých lidí. „Postupně se slovo bulvár stalo synonymem pro neseriózní, neověřený, hovící vkusu ulice, laciný a pokleslý typ novin či časopisů. V některých případech jsou informace i obrazový materiál v bulváru získány rovněž nelegálními či neetickými způsoby: nelegálním odposlechem telefonátů či rozhovorů…“ (Osvaldová a kol., 1999: 32) 4

Začal je vydávat Benjanin Henry Day v roce 1833.

5

Jeden z vydavatelů, Janes Gordon Bennet, si začal zprávy dokonce vymýšlet. (zdroj: VÁŇA, Tomáš. Vznik deníku The New York Times. Praha, 2011. Diplomová práce (Mrg.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Barbara Köpplová.) 6

„Bulvár … … původně označení novin prodávaných přímo kameloty na ulicích, lákající kolemjdoucí vyvoláváním senzačních titulků.“(Osvaldová a kol., 1999: 32) S tímto pouličním prodejem se v západní Evropě začalo ve třicátých letech 19. století a z hlediska distribuce šlo o velký průlom, protože veškerý tisk byl do té doby šířen výhradně pomocí předplatného. Díky tomu bylo možné značně snížit cenu (odpadly výlohy s poštovným) a rozšířit tak tisk i do nižších společenských tříd.

5

Bulvární tisk se ale neliší jen po své obsahové stránce. Velmi důležitá je pro něj také grafická podoba, hlavně volba a užití barev. Od počátku jsou pro něj příznačné především výrazné barvy (jako je žlutá či červená) a časté užití kontrastů (žlutá + černá, červená + bílá)7, a to byl v této době barevný tisk velmi drahý a noviny byly standardně tištěny pouze černou barvou. Dalším, jistě neméně důležitým znakem bulváru, je nízká prodejní cena8 a zaměření se na masové čtenářstvo, tedy střední a nižší střední společenskou třídu. V České republice se vyskytuje bulvární tisk v meziválečném období9, nedosáhl ale pořádného rozvoje. Znovuobnovení tohoto typu novin můžeme přiřadit k roku 1990, kdy začal vycházet Špígl10. Mnohem známějším a poměrně rychle oblíbeným se však stal právě Blesk, který začal vycházet roku 1992.

1. 2. Charakteristika deníku Blesk

U založení deníku Blesk stál Petr Schönfeld11 a první číslo vyšlo 13. dubna 1992. Vzorem pro něj byl švýcarský deník Blick.12 Přes počáteční potíže s prodejem se stal záhy Blesk nejčtenějším bulvárem u nás, což také v roce 1996 potvrdil koupí konkurenčního deníku Expres.

7

V Americe se označoval tento typ novin také jako „žlutý“ (yellow press) či „červený“ tisk. Yellow press se označoval New York World, který se tak nazýval kvůli kreslenému seriálu Yellow Kid. Konkurenční New York Journal záhy začal vydávat kreslený seriál Red Kid. (zdroj: přednášky Doc. PhDr. Barbary Köpplové, CSc., Karlova univerzita FSV MS, LS 2011) 8

Ve třicátých letech devatenáctého století se začaly v USA vydávat tzv. penny press, jejichž název byl odvozen od prodejní ceny, stály 1 penny. V českém jazyce se setkáme s ekvivalentem šestákové noviny. 9

Expres, Telegraf a jiné.

10

Zanikl 2002.

11

Schönfeld začínal v Zemědělských novinách a na konci roku 1989 se stal jejich šéfredaktorem. V roce 1992 spoluzakládal a později vedl bulvární deník Blesk. Pracoval také jako mediální ředitel vydavatelství Ringier, kterému tento titul patří. (zdroj: Zakladatel Blesku Schönfeld se vrací do médií. 29. 01. 2008 12:22, 12. února 2012, 17:00. Dostupné z www: < http://www.tyden.cz/rubriky/media/lide-v-mediich/zakladatelblesku-schonfeld-se-vraci-do-medii_41510.html>.) 12

Vychází od roku 1959, majitel Michael Ringier.

6

Dnes je Blesk celostátní deník vydávaný společností Ringier Axel Springer CZ a.s. a „přináší přehledné aktuální zpravodajství a zajímavosti a senzace z domova i ze světa, doplněné řadou fotografií a infografikou.“13. Vychází v mutacích Praha, Praha a střední Čechy, severní Čechy, východní Čechy, západní Čechy, jižní Čechy, severní Morava, jižní Morava a Brno a okolí. Průměrný denní náklad ze září 2011 je 442 66514 a čtenost společnost Median s. r.o. odhaduje na téměř jeden a půl milionu.15

Blesk cílí na poměrně širokou skupinu čtenářů. Zaměřuje se především na lidi v pokročilém a vyšším věku se středním vzděláním.16 Čtenáři deníku Blesk jsou povětšinou lidé se základním (23%) nebo středoškolským vzděláním (73%). Vysokoškoláci pak tvoří poměrně zanedbatelnou část čtenářské základny (4%).17 Z hlediska pohlaví jsou čtenáři vyrovnaní, jen mírně převažují ženy (54%).18 Této cílové skupině odpovídá i prodejní cena deníku, kterou Blesk drží na deseti korunách.19 To řadí Blesk mezi nejlevnější deníky na českém trhu.20

13

Ringier Axel Springer. 20. 11. 2011, 16:50. www:

14

zdroj: ABC ČR - Kancelář ověřování nákladu tisku. 7. 11. 2011, 17: 30. Dostupné z www: . 15

Údaj ze září 2011 uvádí 1 404 000 obyvatel. Zdroj: Median. Výzkum trhu, médií a veřejného mínění & vývoj software. 7. 11. 2011, 18:20. Dostupné z www: . 16

citace: MEDIALEVNE.CZ. 8. 11. 2011, 15:40. Dostupné z www: . 17

Zdroj: Genderová informační a tisková agentura GITA. 12. 11. 2011, 16:30. Dostupné z www: . 18

Kompletní informace o čtenářích se mi bohužel nepodařilo zjistit, jelikož tisková mluvčí společnosti Ringier mi odpověděla: „Jedná se o interní informace, která po nás zpracovává společnost Median. Tato data nesmíme poskytovat třetím stranám, a to pod velmi vysokou sankcí.“ Zdroj: Kateřina Kuchařová tiskový mluvčí a vedoucí oddělení komunikace, 4. 1. 2012, 10:20. 19

V roce 1993 byla prodejní cena 5 Kč.

20

Například prodejní cena Hospodářských novin je 24 Kč.

7

2. Vizuální znaky tiskovin

2.1. Z hlediska typografie

Pro tuto kapitolu jsem čerpala informace z mnoha různých zdrojů21, ze kterých dohromady vyplývá velká škála voleb a bezpočet možností pro vizuální úpravu tiskovin. Navíc je práce grafika do značné míry subjektivní záležitost, takže každý zhotovitel na základě stejných požadavků vytvoří jiný vizuální návrh. „Grafická úprava (nebo také grafický design, typografie, typo) je užitý, tj. uměleckořemeslný obor.“22 (Magincová, 2008: 55) Aniž by si to čtenář uvědomil, každý grafický znak má svůj širší význam, především emocionální. Kromě sdělení, tedy samotného obsahu, který daný znak nese, nám říká ještě něco víc. Bez toho, abychom text četli, již podle typu písma, velikosti, či jeho zalomení, jsme schopni odhadnout, o jaký druh textu se jedná. Zda o lehčí dílo publicistického žánru, zpravodajství, či báseň. Zároveň je nesplnitelným úkolem zahrnout všechny možné varianty grafické úpravy periodik do práce tohoto rozsahu. Proto je výběr níže uvedených znaků značně subjektivní a je proveden se zřetelem na potřeby následujícího rozboru deníku Blesk. Přesto je několik základních parametrů, kleté určují sazbu, a které v analýze mají své jisté místo: „formát tiskovin, sazební obrazec (velikost okrajů strany při umístění sazebního obrazce/obdélníku, ve kterém jsou v bloku řádky na straně/, umístění stránkové číslice, počet sloupců); písmo (druh písma,

21

Saltz: Základy typografie; Magincová: Příručka nakladatelského redaktora; Dusong: Typografie; Horný: Počítačová typografie a design dokumentů.

8

stupeň/=velikost/), proklad (mezery mezi řádky), délka řádku; styly odstavců; vzorové stránky“ (Magincová, 2008: 58) PAPÍR Samotný papír nelze zařadit mezi typografické znaky, ale je pro ně velmi důležitým predikátorem. Úprava papíru dává předpoklad pro následnou volbu, ať už formátu, či samotného písma. Pro noviny se používá obvykle papír bez povrchové úpravy, často i nebělený, s nižší gramáží. Tento typ papíru má jedinou výhodu: nízké náklady, ale mnoho nevýhod. Těmi jsou: zhoršená čitelnost písma, zkreslení výsledné podoby zvolených barev, špinění zapříčiněno nedostatečným vlisováním tiskařské barvy. Mnohdy může při nízké gramáži text prosvítat a rušit čitelnost předchozího listu. Se všemi těmito okolnostmi by měl grafik daného periodika počítat již na začátku, před volbou konkrétního písma či vizuálu.

FORMÁT TISKOVIN „Formátem se rozumí tvar stránky nebo listu“. (Dusong, 1997: 116). Používá se několik základních typů formátů: čtvercový formát, obdélníkový „francouzský“ formát – na výšku, úzký formát – na šířku, aj. Pro deníky v ČR je nejběžnější obdélníkový formát na výšku, obvykle velikosti A3. Rozlišujeme tzv. čistý formát, což je po ořezu potištěného papíru, a tzv. výrobní (hrubý), což je formát dodaný z papírny. (Osvaldová a kol., 1999: 64). Rozdíl mezi nimi je řádově několik milimetrů. Například u formátu A3 je čistý formát cca 297 x 420 mm a hrubý cca 300 x 420.23

23

Po stranách jsou listy papíru uchyceny v podavači, který způsobí jemnou perforaci. Nejčastěji se ořezává právě tato neestetická část, proto jsou rozměry odlišné u šířky.

9

FORMÁT STRANY Text na straně je zalomen buď tzv. na spad, to je až ke kraji listu, či na zrcadlo, kdy je text usazen do nepotištěného rámu. Ten vytváří okraje, kam deníky obvykle umisťují číslo a popis strany (jméno rubriky, aj.). Kompozice strany Při vytváření kompozice strany je důležité vzít v úvahu tzv. optický střed stránky. Ten se nachází „v jedné třetině stránky, jehož konstrukce je dána geometrií úhlopříček stránky a dvojstránky“ (Magincová, 2008: 58). Optický střed strany je „místem na pozorované ploše libovolného formátu, kam padne zrak čtenáře nejdříve“ (Horný, 1997: 111). Je tedy nejvhodnějším místem pro umístění důležité zprávy, fotografie, či samostatné řádky. Sloupec Text na straně je zalomen24 do sloupců.25 Ty vytvářejí pomyslnou mřížku sloužící pro organizování textu. Rovněž výrazně usnadňují čitelnost a přehlednost. Počet sloupců se odvíjí od velikosti písma, prokladu a duktu26 textu. Záleží také na záměru autora.27 Obecně platí, že „… k dobré čitelnosti dále přispívá 52 až 70 znaků na řádek.“ (Saltz, 2010: 130) Je několik typů zarovnání sloupce: na levý praporek,28 zarovnání doprava, sazba na střední osu, asymetrické a volné řádkování. V denním tisku se nejčastěji užívá tzv. zarovnání do bloku, respektive do odstavců, kdy je text zarovnán do boku a první řádek „ustupuje“ nejméně o jeden čtverčík“. (Dusong, 1997: 146) „ zarovnáním levého i pravého okraje sloupce (takzvané zarovnání do bloku) získá text svěží, čistý a uvážlivý vzhled, vypadá formálněji a autoritativněji.“ (Saltz, 2010: 176) 24

Lámání: označení pracovního postupu při zhotovení předlohy pro tisk. (Osvaldová a kol., 1999: 97)

26

Tzv. duktem určujeme tučnost písma (Saltz, 2010: 66)

27

Vícesloupcová mřížka může obsahovat od dvou až do dvanácti sloupců. (Saltz, 2010: 88)

28

Text je zarovnán k levému okraji.

10

PÍSMO Je mnoho typů písma (fontů).29 Kromě toho se liší také tučností: velmi slabé, slabé, normální, polotučné aj. Dále rozlišujeme patkové30, bezpatkové a polopatkové, antikvu31 či kurzívu32, verzálky33 a minusky34. (Dusong, 1997: 166) Volba písma by však neměla být náhodná. „Tvary písmen mohou zesílit emocionální závažnost textu.“ (Saltz, 2010: 14) A samozřejmě především jeho čitelnost. „Typografie, kterou čtenář zná, má okamžitý účinek, zatímco typografie nezvyklá a neprůhledná je vždy problematická.“ (Dusong, 1997: 138) Kromě typu písma je podstatná i volba jeho velikosti.35 V podstatě platí, že čím větší písmo, tím za důležitější považuje čtenář text, kterým je vysázen. „Výrazně zvětšený text může získat výsadní postavení i v méně významné pozici.“ (Saltz, 2010: 64) Téměř shodně se můžeme vyjádřit také o tučnosti písma.36

Opět platí, že „.. relativní důležitost obsahu by měly věrně reprezentovat vztahy mezi tučným a základním řezem písma, základním písmem a kurzívou, malým a velkým písmem, případně verzálkami a malými písmeny. Typografická hierarchie naznačuje čtenáři, jak ohodnotit obsah ve vztahu k celku..“ (Saltz, 2010: 83)

29

V současnosti je dostupných cca 90 000 digitálních fontů. (Saltz, 2010: 58)

30

Patka, neboli serif, je příčné zakončení písmových tahů. (Osvaldová a kol., 1999: 129)

31

Přísně vertikální znak.

32

Znak skloněný doprava.

33

Velká písmena.

34

Malá písmena.

35

Základní jednotkou písma je Didotův (tipografický) bod: 1 bod = 0, 3759 mm, 12 bodů = 1 cicero = 4, 513 mm. (Magincová, 2008: 60)

11

BARVY U dokumentů je důležitá barevná kompozice, tedy soulad jednotlivých barev na straně, a zároveň jejich synchronizace s obsahem textu (například barevné zvýraznění důležitého textu) a kontrast. Ten je důležitý především z hlediska čitelnosti. Nejčastěji se setkáváme s černým písmem na bílém podkladě. Čím jsou si barvy (podklad + písmo) bližší, tím je menší kontrast a tedy obtížnější čitelnost textu. „Barvy umožňují obohatit dokument o kontrasty, které nelze pomocí plošné kompozice dosáhnout. Umožňují vyjádřit i ovlivnit pocity, atmosféru a nálady. Barvy vzbuzují představy čtenáře již svou „vžitou“ symbolikou (bílá – čistota, červená – krev, signál, nebezpečí, varování).“ (Horný, 1997: 123) Volba jednotlivých barev je podstatným vizuálním znakem, který nese svůj vlastní obsah. Horný dále upozorňuje, že alespoň základní orientace v psychofyziologickém účinku barev je při tvorbě kompozice dokumentu nutná, aby čtenář přijímal dokument způsobem, jakým je zamýšleno. Základní rozdělení barev můžeme stanovit na barvy teplé (v rozsahu od žluté do červené), které působí dráždivě až útočně, a barvy studené (v rozsahu od modré do zelené), které vzbuzují pocit chladu. Toto spektrum je doplněno barvami tzv. neutrálními: bílá, černá, šedá a stříbrná.37 „Bílá asociuje tvrdost, střízlivost, ale i nevýraznost. Naopak černá se považuje za barvu plnosti, vyvolávající pocit hloubky. Černá barva jednak umocňuje intenzitu teplých barev, jednak v kombinaci s bílou, působí slavnostně i smutně. Pro různé stupně šedi je typický neutralizační, vyrovnávající účinek, který přispívá k vzájemnému vyvážení všech barev v okolí.“ (Stárek, 2008: 42) Kromě volby jednotlivých barev pro zvýraznění či potlačení chtěného, je druhým, neméně důležitým principem pro tvorbu barevné kompozice strany již několikrát zmiňovaný kontrast. Vnímání barev je totiž do značné míry ovlivněnou

37

HORNÝ, Stanislav. Počítačová typografie a design dokumentů: Průvodce světem tvorby dokumentů. První vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. Strana 125 – 130.

12

právě barvou, která daný objekt obklopuje. Zvolíme-li příhodně kombinaci sousedních barev, můžeme výsledný efekt násobně umocnit.

2.2. Struktura novin a časopisů

TITULNÍ STRANA Titulní strana je z hlediska prodeje novin tou nejdůležitější. Má za úkol přilákat kupce, což se děje na dvou úrovních, které by se vzájemně měly podporovat. První je úroveň obsahu. Titulní strana slouží jako upoutávka na obsah novin, takže je obvyklé, že na ní najdeme odkaz, či základní anotaci nejdůležitějších zpráv, které noviny přinášejí. Dále nás také například upozorňuje na nějakou novinku časopisu, či přílohu novin. Druhá rovina je vizuální. Titulní strana musí něčím zaujmout na první pohled. Proto nebývá neobvyklé, že je na ni umístěna nejdůležitější zpráva toho dne uvedena velkým titulkem a doplněna výraznou fotografií. Údaje na titulní straně tisku Na titulní38 straně deníků obvykle najdeme několik základních údajů:  Hlavička: „označení písmové značky novin či časopisu obsahující základní údaje o periodiku: název a charakteristiku listu, číslo a datum vydání, ročník, cenu, u deníků zpravidla ještě počet vydání.“ (Osvaldová a kol., 2007: 78)  LOGO: název novin (časopisu) v individuálním grafickém provedení. Funguje i jako značka daných novin, proto je obvykle neměnné podoby.39

38

„Strana titulní = strana na začátku novin a časopisů, která se řídí jak obecně uznávanými zákonitostmi periodik, (…), tak i vnitřním členěním.“ (Osvaldová a kol., 1999: 177)

13

 Slogan periodika: krátce a výstižně definuje periodikum. Dnes bývá spíš méně častým jevem. Užívají je především odborně laděné tituly. Je umístěno nejčastěji pod logem.40  Povinné údaje: dle zákona musí být periodikum vycházející v ČR opatřeno několika povinnými údaji. Mezi ně patří již uvedený název novin, dále je to periodicita vydání, číslo a den vydání (součást hlavičky), název, sídlo a identifikační číslo společnosti.41 Bez pochyby najdeme na „titulce“ cenu (včetně přepočtu na eura pro zahraniční předplatitele) a čárový kód.

REDAKČNÍ STRANA Redakční strana se skládá z textové plochy a záhlaví, které je odděleno linkou nebo mezerou (Osvaldová a kol., 1999: 235). Takzvané „živé záhlaví je druhem textového záhlaví, které se mění podle obsahu. V novinové sazbě mimo data a stránkové číslice je sem hlavně umístěno obsahové zaměření strany (případně název rubriky), umožňující snadnou a rychlou orientaci. Pokud mluvíme o kompozici redakční plochy, mluvíme o tzv. layoutu stránky. Layout = „základní koncepční rozvržení tiskoviny z hlediska obsahové struktury a vizuálně výtvarné jednoty od zákresu jednotlivé strany až po celou maketu publikace či periodika“ (Osvaldová a kol., 1999: 97)

39

Existují i výjimky, nejčastěji v kulturní oblasti. Příkladem je čtrnáctideník A2, který celou titulní stranu koncipuje jako samostatné umělecké dílo a logo titulu je jeho součástí, proto může být i zcela vynecháno, nebo naopak použito jak hlavní atribut. 40

41

Příklad: DOPRAVNÍ NOVINY „Týdeník pro dopravu a logistiku“

Identifikační číslo je-li vydavatel právnickou osobou, nebo jméno příjmení a místo trvalého pobytu, je-li vydavatel fyzickou osobou a provozuje tuto činnost na základě živnostenského oprávnění. (Osvaldová a kol., 1999: 215)

14

Práce s titulky Titulek článku slouží z grafického pohledu především ke zlepšení orientace čtenáře na straně. Jeho funkcí je upozorňovat, kde článek začíná. Samozřejmě má také upoutat. Proto je při jeho ztvárnění velmi důležitá volba velikosti a typu písma. Titulek bývá obvykle vysazen o několik bodů větším písmem než následující text. Jelikož jde obvykle jen o několik slov, maximálně vět, může si grafik s titulkem „vyhrát“, protože i když změní barvu, či použije některý z ozdobných fontů, bude pro čtenáře stále dobře čitelný.

15

PRAKTICKÁ ČÁST

3. Rámec práce

3.1. Vymezení zkoumaného vzorku

Pro srovnání vizuální stránky Blesku z počátečních let a současnosti jsem si vybrala po jednom týdnu z každého roku42. Blesk sice začal vycházet již v roce 1992, ale první čísla jsou dnes velmi obtížně k sehnání a v Národní knihovně jsou uložena pouze v Národním konzervačním fondu43. Pro potřeby této práce však není podstatné, zda se jedná o první či druhý ročník deníku. Z roku 1993 (2. ročník) jsem zvolila týden v červenci, vydání od pondělí do pátku 12. 6. – 16. 6. (včetně): číslo 158 – 162. Pro komparaci jsem použila pět vydání deníku Blesk z roku 2012 (21. ročník) z měsíce března44: 5. 3. – 9. 3.; výtisky číslo 55 – 59. Zaměřuji se na klasickou podobu deníku z regionu Praha, přílohy a jiné speciály nejsou součástí tohoto rozboru. Inzerce Jelikož obsah inzerce záleží plně na zadavateli (tiskový zákon: 46/2000 Sb. Vydavatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci uveřejněné v periodickém tisku.), analýza vizuální podoby inzerátů nebude součástí mého rozboru.

42

Analyzovaný vzorek se liší od původně předpokládaného, který je uveden v tezích bakalářské práce. Ke změně jsem se uchýlila z čistě praktických důvodů a na kompozici práce by tento posun neměl mít vliv. 43

Výtisky deníku Blesk z prvního roku vydání (1992): č. 1 – 85 a čísla z roku 1993 (2. ročník) do června tohoto roku jsou uložena jako archivní exempláře NÁRODNÍHO KONZERVAČNÍHO FONDU a práce s nimi by byla značně obtížná. 44

Měsíc březen jsem zvolila především z důvodu aktuálnosti.

16

Stanovení hypotézy

Již na začátku této práce jsem uvedla fakt, že náklad Blesku roste (srovnáme-li rok 1993 a 2011), zatímco náklad ostatních celostátních deníku v tomto období naopak klesl. Blesk začal jako bulvární tisk a i dnes je stále řazen mezi tyto tituly. Po obsahové stránce tedy předpokládám, že ke změnám nedošlo. Zato vizuální stránka naznala za uplynulé roky několika změn. „Předpokládám tudíž, že deník Blesk si své čtenáře udržel a další nové získal, především díky své znatelně progresivnější vizuální podobě.“

3.2. Metoda výzkumu

Kvalitativní metoda výzkumu Z podstaty vybraného tématu, kdy mám k dispozici několik málo různých vzorků stejného periodika, u kterých nepředpokládám výskyt totožných znaků, jež bych mezi sebou mohla adekvátně poměřovat, ale naopak očekávám jejich různorodost, vyplývá, že je pro tuto analýzu vhodné zvolit kvalitativní metodu výzkumu. Ta dává prostor k dostatečně hloubkové analýze každého subjektu zvlášť a zároveň oprošťuje od nutnosti vysoké míry standardizace, která je naopak charakteristická pro metodu kvantitativní, jak uvádí T. Trampota ve své knize „Metody výzkumu médií“, a která by mohla být u této práce naopak přítěží. Postupovat budu tak, že nejprve získám maximální počet relevantních údajů o grafickém ztvárnění zvolených čísel deníku zvlášť. Až následně, poté, co se vyjeví rozdíly mezi oběma skupinami (každý týden z jednoho časového období utváří skupinu), mohu zhodnotit dispozice v souvislosti s kapitolou zachycující jednotlivé znaky tiskovin.

17

The Good eye Druhá metoda, kterou v práci použiji, je tzv. metoda „dobrého oka“ (the good eye). Tato metoda je zaměřena na analýzu vizuálu, a to především obrazů, ale jak Gillian Rose v knize Visual Methodologies45 uvádí, tak ji lze použít i pro analýzu filmů, či jiných vizuálů. …“je způsobem dívání se na malbu, který není metodologicky explicitní, ale přesto tvoří specifický způsob, jak popisovat obrazy.“ 46 Tato metoda se zaměřuje na kompozici a v určité míře reflektuje také techniku vyobrazení. Podstatnými faktory jsou: barvy; organizace prostoru; světlo a expresivní obsah. U barev nejde jen o jednotlivé typy, ale především o jejich tón, sytost, barevnou perspektivu. Při analýze prostoru jsou klíčovými pojmy: bod, linie, plocha a objem. To jak obraz celkově působí, jaký na nás dělá dojem, je ukryto pod pojmem expresivní obsah. Zde by se tedy pozorovatel měl zaměřit na expresivní funkci užitých barev, na aktivitu či pasivitu tvaru a dynamiku kompozice. Přesto, že je metoda zaměřena především na výtvarné umění, mnohé z výše uvedených bodů lze použít jako vodítko také při analýze vizuální stránky tisku. The eye-tracking V neposlední řadě musím zmínit princip eye-tracking47. Nejedná se ani tak o metodu, jako spíš o technologii pro sledování pohybu očí člověka, která 45

Kniha nebyla přeložena do českého jazyka, proto uvádím originální název, aby nedošlo ke zkreslení.

46

V originále: “that is a way of looking at paintings that is not methodologically explicit but which nevertheless produces a specific way of describing paintings.“ (Gillian, 2012: 52) 47

„Základ celého systému tvoří dvě malé kamery připevněné na speciálních brýlích. První pracuje

v infračerveném rozsahu světla a snímá skrze vyklopené sklíčko odraz pravého oka zkoumaného jedince. Druhá, barevná kamera zabírá prostor před respondentem, tj. to, na co se fakticky dívá. Signály z kamer se simultánně přenášejí do počítače, v němž se oba výstupy sloučí. Výsledný obraz poté ukazuje prohlížený materiál, po kterém se pohybuje červený bod udávající přesnou polohu ostrého vidění člověka.“ (Stárek, 2008: 28)

18

umožňuje přesně zjistit, co zákazníka zaujalo, v jakém pořadí prochází pohledem zobrazený obsah, na čem se zastavil a čemu věnoval více pozornosti nebo čeho si vůbec nevšiml.48 Závěry z eye-trackingu lze rovněž využít při sestavování grafické podoby tiskovin. Tato analýza nám totiž poskytuje určitý návod, jaká místa na straně jsou pro čtenáře důležitá. Obecně lze říci, že levé horní zóny jsou − v průměru − sledovány mnohem dříve než pod nimi se nacházející prostor, jenž naopak dostává přednost před vnějším okrajem. (Dusong, 1997: 28) Eye-tracking se ale věnoval i grafickým elementům, které silně ovlivnily pozornost čtenáře. Jako pozitivní grafické úpravy vyšly: zvýraznění úvodního odstavce; článek zalomen do jednoho sloupce; krátké odstavce; text rozdělen mezititulky.49

4. Kompozice BLESKU

V této kapitole přistoupím k samotné analýze jednotlivých vydání deníku Blesk. Jak jsem již uvedla, z každého roku jsem zvolila jeden celý týden od pondělí do pátku, tedy pět vydání. Každý týden představuje jednu skupinu, kterou budu analyzovat zvlášť. Tento postup jsem zvolila především z důvodu, že znaky u jednotlivých čísel v dané skupině se opakují. Z každé skupiny jsem navíc vybrala jedno číslo, jehož rozbor je o něco podrobnější. Především z hlediska koncepce titulní strany čísla. Nutno ještě poznamenat, že v této kapitole poruším časovou chronologii a naopak začnu nejprve analýzou Blesku z roku 2012.

48

EYE TRACKER. 22. 4. 2012; 16:36. Dostupné z www: http://www.eyetracker.cz/ocni_kamera.html.

49

Závěrů je k dispozici mnohem více. Vybrala jsem jen některé, relevantní pro tuto práci.

19

4. 1. Vydání z roku 2012

Zvolený týden: pondělí – pátek; 5. – 9. března; číslo 55 – 59; 21. ročník Další údaje: cena: 10 Kč (Po – Čt), 15 Kč (Pá)50; stran: 20 - 24; počet sešitů: 1; vychází v plnobarevném vyhotovení Rozměr/ formát: klasický novinový formát A3 na výšku (300 x 419 mm) Papír: nebělený, bez povrchové úpravy Celková charakteristika čísla: horní okraj: 17,5 mm; dolní okraj: 14 mm; levý okraj: 17mm; pravý okraj: 30 mm; počet sazebních sloupců na straně: 7; šířka sloupce: 35 mm Písmo: velikost základního písma – 9/ 10 bodů; barva základního písma: černá Fonty: na titulky je užit IMPACT, v perexech HELVETICA CONDENSED a COMPRESSED, v článcích TIMES CE. Na podtitulky a hesla je používáno speciální písmo POOKIE.51 Obsah čísel: tematické zaměření prvních sedmi stran se u všech čísel shoduje a jejich pořadí je následující: titulní strana; rubrika Politika - strana 2, 3; rubrika pro Prahu - strana 4, 5; rubrika Čechy/Morava - strana 6, 7. Následně jsou pravidelné rubriky, ale jejich rozmístění, či rozsah se u čísel trochu liší. Nejčastěji je rubrika Téma na jednu strana; Prominenti v rozsahu čtyř až šesti stran; Servis zabírá jednu až čtyři strany; Sportu jsou věnovány obvykle čtyři strany; TV/ horoskop je v rozsahu jedné strany; a zbylé, cca 4-5 stran zabírá Inzerce. Poslední strana je vždy bez označení. Logo: obsahuje název titulu, který je vysazen tučnými kapitálkami bílé barvy na červeném podkladě. Pod názvem, jako součást loga, je umístěno několik 50

Páteční vydání je oproti ostatním o 5 Kč dražší, jelikož obsahuje magazín s televizním programem.

51

Zdroj: zaměstnanec společnosti Ringier.

20

dalších informací: den vydání, datum, cena a region. To vše je vysazeno rovněž bílou barvou. Region a den vydání kapitálkami. Černým písmem je uveden ročník, číslo vydání, webová adresa a také prodejní cena na Slovensku, v Chorvatsku a Řecku, která je umístěna v horním levém rohu loga. Logo není vždy stejných rozměrů. U jednoho vydání z daného týdne dokonce logo zcela splývá s barevným podkladem52. Velikost loga ve vybraném čísle 58 je: výška – 56 mm, šířka – 132,5 mm; z toho název titulu cca: 42 mm x 120 mm.

TITULNÍ STRANA V této podkapitole se budu věnovat kompozici titulní strany. Jak je uvedeno výš, titulní strana je pro prodej periodika velmi důležitá, proto ji jako jedinou ze stran budu analyzovat u vybraného53 čísla samostatně.

Titulní strana, tzv. titulka čísla 5854 je opticky rozdělena do tří ploch. Největší, textovou část doplněnou výrazným obrázkem, uzamykají dva přibližně stejně široké pruhy. Jeden je umístěn nahoře, druhý v dolní části. Horní pruh upoutá čtenáře na první pohled výraznou žlutou barvou přes celou svou plochu, která vytváří kontrast k písmu vysazenému černým tučným fontem. Do pruhu je ještě vložen menší modrý obdélník s bílým písmem. Celkem se tedy pruh skládá ze čtyř různých barev: žluté + černé a modré + bílé. Grafik tak maximalizoval možný barevný kontrast, který ještě umocnil užitím dvou různých typů písma různé velikosti a odlišného zarovnání (jeden nápis je vysazen do boku, druhý na střed). Čtenáře nejprve upoutá výrazná žlutá barva, která zakrývá větší 52

Viz příloha číslo 6.

53

Zvolené číslo pro analýzu titulní strany je ze čtvrtka, 8. 3. Tuto konkrétní stranu jsem zvolila z důvodu, že ze všech čísel daného týdne nese největší množství užitých grafických znaků. 54

Příloha číslo 1.

21

plochu. Jen co oko zachytí také modrou barvu, je čtenář k textu přitažen ještě jednou. Je nemožné tuto plochu přehlédnout. Zaprvé je usazena v místě, kam nám zrak padne nejdříve (viz Eye-Tracking v předchozí kapitole). Zadruhé barevná kombinace funguje jako velmi silný magnet. Pod tímto pruhem (vede od kraje ke kraji o výšce cca 50 mm) je umístěno logo, které ale i přes svou nápadnost (kombinace červené a bílé barvy) na straně ve srovnání s výše popsanou upoutávkou spíš zaniká. Navíc je logo z části překryto montovanou fotografií, takže se opticky dostává do spodní roviny. Je zřejmé, že grafik se při tvorbě strany neobával toho, že by čtenáři Blesku nepoznali svůj titul na první pohled a naopak měl za cíl upřednostnit upoutávku na důležitý text v tomto čísle. Na levé straně od loga je umístěna inzerce. Prostřední, největší část strany je celá věnována jediné zprávě. Zatímco textově je kompaktní, pro oko působí značně desynchronizovaná. Dominuje velká fotografie, přes kterou jsou umístěny dvě menší. Dále je přes fotografii různorodě umístěno několik hesel, kdy je každé z nich napsáno jiným typem písma. Na pohled je nerozeznatelné, které z nich je míněno jako titulek článku. Snad lze za titulek považovat větu vizuálně zcela odtrženou od textu, která je usazena těsně pod logem, tedy nahoře nad fotografií, zatímco text je naopak umístěn až dole pod ní. Titulek má stejnou barevnou disproporci jako logo deníku, takže lze nabít dojmu, že se jedná o podtitulek periodika. Celý článek je jednou velkou koláží. Grafik navrstvil různé snímky a text způsobem, že nemůžeme jistě říci, který je dole a který nahoře, protože v různých částech fotografie buď překrývá text, nebo je jinde za něj naopak schována. Nejvíce pozornosti přitáhne hlavní fotografie, na které je zachycen známý český politik. Počítačovou úpravou je zobrazen v nepříjemné situaci, při předávání úplatků, v ještě nepříjemnější pozici, totiž na záchodě s ke kotníkům staženými kalhotami. Druhá, menší fotografie (z části překrývá hlavní fotografii, z části zasahuje do prostoru textu) zachycuje pouze jeho obličej a třetí, umístěna přes hlavní

22

fotografii, zobrazuje detail jeho oka, který je vytažen z portrétové fotografie a zvětšen do velikosti srovnatelné s celým obličejem. Takže její výsledná podoba je velmi nekvalitní, a detail, na který tím chtěli upozornit, totiž zarudlá zornička, se ztrácí v nedostatečném rozlišení, kdy je zarudlý více méně celý detail. Zřejmě proto je fotografie opatřena nutným popiskem („Bártovo zarudlé oko..“), který vysvětluje, co bychom měli vidět (text je zvýrazněn žlutým podkladem). Z výše uvedeného popisu lze získat dojem, že je strana značně disharmonická a po grafické stránce až kontraproduktivní, musí-li například fotografii opatřit popiskem toho, co na ní máme vidět. Ale opak je pravdou. Celá titulní strana je koncipovaná tak, že zaručeně strhne pozornost, a především o to u bulvárního tisku jde. Zaměřme se ještě na další nápisy, které jsou různě „rozházeny“ přes hlavní fotografii. Jak jsem uvedla, každý je vysazen jiným písmem. První nápis: vysazen žlutou barvou fontem bez patek a malými písmeny. U druhého nápisu je použit font připomínající psací písmo (písmo je klopené doprava a jednotlivé znaky jsou vzájemně propojeny) a je černé barvy s bílým lemem. Třetí je vysazen rovněž černým písmem a ohraničen bílým lemem, ale ve strojovém fontu. Čtvrtý Je celý napsán kapitálkami, červeným písmem s bílým lemem. Pátý nápis jsem již zmínila (jedná se zřejmě o nadpis článku), je vysazen bílým písmem na červeném podkladu. První a druhý nápis nesvírá s okrajem strany pravý úhel, oba jsou lehce nakloněny. Článek je tedy doprovázen pěti nadpisy, kdy je každý v naprosto jiném vyhotovení, barvě či velikosti. Text zprávy je umístěn až zcela na konci této středové plochy. Je zalomen do pěti sloupců. Čtyři jsou ve stejné šířce, která koresponduje i s dalšími texty uvnitř novin. První sloupec je díky portrétové fotografii zcela zdeformován, má větší šířku než čtyři následující sloupce a z levé strany obtéká fotografii, takže začátky řádků netvoří přímou linku. Poslední nepopsanou částí z titulní strany je spodní pruh, který je rozdělen do dvou samostatných boxů oddělených mezerou. Již se nejedná o tak silný útok

23

na náš zrak jako v první variantě. Barvy použité v tomto případě jsou hlavně hnědá a béžová, tedy nevýrazné. Pod ním je ještě umístěn užší proužek nerovnoměrně rozdělený do třech samostatných celků: čárový kód, nalevo od něj je modré pole s informacemi o aktuálním počasí a na něj navazuje červené pole se žlutým písmem odkazujícím na horkou linku Blesku. Barevně je tato kompozice výrazná, ale jelikož jde o pruh o výšce jednoho centimetru, tak si naši pozornost nezíská.

ZÁHLAVÍ A ZÁPATÍ Deník Blesk nepoužívá zápatí. Záhlaví je vyobrazeno na všech stranách vyjímajíc titulní stranu, poslední stranu55 (čtvrtá strana obálky) a stranu 14, kde začíná rubrika Sport56. Respektive i na této straně najdeme označení rubriky, nikoliv však v záhlaví odděleného linkou od textové strany, jako v ostatních případech. Název rubriky je v tomto případě vysazen velkým písmem na červeném poli a vedle něj na levé straně je usazeno logo deníku s odkazem na webovou stránku sportovních zpráv. Logo je v několikanásobné velikosti oproti jeho vyobrazení ve všech ostatních záhlavích. Navíc je název rubriky těsně propojen s prvním článkem na straně. Přesněji řečeno doprovodná fotografie článku do loga nejenom zasahuje, ale z velké části jej i překrývá, takže jsou rozeznatelná pouze písmena S O T57 a zbytek je na čtenáři, aby si domyslel. Všechny ostatní strany jsou opatřeny záhlavím, odděleným linkou. Na vnějších stranách záhlaví je vždy uvedeno číslo strany a název rubriky, které se strana věnuje. Na vnitřních stranách je umístěno logo Blesku v jeho zmenšené (š. 16,5 x v. 6,5 mm), ale jinak přesné podobě. Vedle loga směrem k vnějšímu okraji je uveden den a datum vydání.

55

Platí u všech čísel zvoleného týdne.

56

Platí pro zvolené číslo 58.

57

Příloha číslo 7.

24

LAYOUT STRANY Čtvrtá strana obálky Jelikož i poslední strana (čtvrtá strana obálky) se svou základní grafickou úpravou liší od ostatních, ráda bych ji analyzovala o něco podrobněji. Jak jsem uvedla výš, na této straně není záhlaví, chybí tedy jak číslo, tak tematické označení strany. V levém horním rohu je umístěno logo Blesku, jen v o něco menším měřítku (š. 78 x v. 33 mm) než na titulní straně (platí pro všechna čísla zvoleného týdne). V rámci červeného podkladu je uvedena také webová adresa elektronické formy deníku. Další údaje logo neosahuje. Jiné grafické anomálie oproti vnitřním stranám deníku, zde nepozoruji. Rozvržení textu Na první pohled působí prakticky každá strana deníku značně chaoticky. Naši pozornost upoutá mnoho různých barev, stejně jako velké titulky, které často dosahují délky dvaceti centimetrů a na výšku měří kolem sedmi. Zcela jistě nás zaujmou také velké fotografie, které často dosahují velikosti téměř půl strany. Jednotlivé texty jsou většinou usazeny do různých barevných rámů. Celkem se setkáváme se třemi formami: rám vytvořený tenkou černou čárou, rám vytvořený tučnou čárou, obvykle barevného provedení (nejčastěji červený, žlutý, apod.), případně je text usazen na celobarevném poli (modrá, žlutá, růžová aj.). Samozřejmě se vyskytují i kombinace těchto tří možností. Grafik pracuje na každé straně se sazební mřížkou, nejčastěji o sedmi sloupcích, ale často se setkáme s porušením mřížky, nebo rozdělením pouze části strany na stejně široké sloupce a části strany na širší či užší. Text je ve sloupcích sázen do bloku. Pokud je vsazena do článku fotografie, nezřídka je sazba porušena a písmo kopíruje tvar obrázku. Titulky Téměř všechny titulky jsou v rozsahu více řádků a jsou vysazeny velkým písmem. Častým jevem bývá vícebarevné složení jednoho titulku. Buď grafik

25

používá na vysazení každého z řádků jinou barvu (nejčastěji kombinace černé a červené nebo bílé a černé), nebo barevně odlišuje jedno, dvě slova. Velmi často bývá titulek vysazen na barevnou plochu (nejčastěji žlutou či červenou). I v tomto případě používá grafik různé kombinace. Jednou je pouze část titulku na barevném podkladě, jindy kombinuje dvě různé barvy v jednom titulku, nebo například používá barevné protiklady (část titulku vysazena černě na červeném podkladě, druhá červeně na černém podkladě58). Kromě těchto barevných efektů se setkáme také s dalšími atypickými variantami titulků, kdy je část vysazena kurzívou, část normálně. Pokud je nadpis víceřádkový, bývá druhý řádek vůči prvnímu posazen v určitém úhlu. Velmi častá je také kombinace tučného a netučného písma v jednom nadpise. Po vizuální stránce je kolikrát problematické poznat, který z nápisů „kolem“ článku je míněn jako titulek. Ten je totiž v mnoha případech od textu zcela odtržen a buď usazen do doprovodné fotografie, nebo dokonce do vzdálenějších částí, tedy nad fotografii, či bokem k textu a s článkem je spojen třeba jen jedním bodem a podobně. Fotografie Poměr fotografie a textu je přibližně 1:1. Proto je téměř s podivem, že většina použitých fotografií nedosahuje tiskové kvality.59 Nejčastěji není v dostatečném rozlišení a při zvětšení nějakého jejího detailu (což je poměrně často) se stává zobrazený objekt nerozeznatelným. Druhá věc je, že jich mnoho bývá rozmazaných.60 Je tedy zřejmé, že jde především o to, co fotografie zachycuje, nikoliv o její kvalitu. To potvrzuje i fakt, že fotografie slouží v mnoha případech jen jako jakýsi podklad pro text. Velmi často dochází k překrývání fotografií textem a naopak.

58

Setkat se můžeme i s dalšími variantami: žlutá s modrou, černá a bílá a další.

59

Tisková kvalita pro tisk na novinový papír je standardně 300 dpi.

60

Blesk kupuje fotografie i od amatérů.

26

Případně překrytí základní fotografie jinou. Ani v případě ořezů fotografie nemůžeme čekat vysokou míru preciznosti. Vizuální doplňky Celé noviny vysloveně překypují různými podpůrnými grafickými prvky. Téměř na každé straně najdeme nějakou šipku libovolného tvaru. Ta má buď za úkol zpřehlednit čtenáři rozložení strany, tedy navést fotografii k textu, ke kterému patří, nebo titulek k textu, nebo ukazuje posloupnost fotografií. Druhou funkcí, které můžou šipky mít, je upozornit – nejčastěji na nějaký detail na fotografii. K témuž slouží také kroužky, které detail ohraničují, případně přímo výseče z fotografií, jak bylo uvedeno výš. Časté jsou rovněž informační boxy. Ty najdeme v několika variantách, buď kruhového tvaru, nebo nějaký čtyřúhelník. K tomu jsou ještě barevně zvýrazněny. U delších textů grafik nešetří různými typy rámečků, tabulek, grafů a podobně. Barvy Jak již z výše uvedeného vyplývá, vydání Blesku barvami vysloveně hýří. Najdeme snad všechny barvy, a to nemám na mysli obsažené ve fotografiích, ale užité pro zvýraznění textu. Převládají teplé barvy, především červená a žlutá.

4.2. Vydání z roku 1993

Zvolený týden: pondělí – pátek; 12. – 16. července; číslo 158 – 162; 2. ročník Další údaje: cena: 3Kč (Po – ČT), 9 Kč (Pá)61; stran: 16, počet sešitů: 1 Formát: deník vychází v klasickém formátu A3 na výšku 61

V pátek vychází příloha deníku s televizním programem.

27

Barvy: všechny strany deníku nejsou v plnobarevném vyhotovení. Některé jsou zcela černobílé (především strany inzertní). Ale i na černobílých stranách je logo umístěno v záhlaví v červené barvě. Další strany jsou v barevném rozlišení černobílá + jedna základní barva, kterou je právě červená. Papír: novinový papír bez povrchové úpravy Celková charakteristika čísla: horní okraj: 15 mm; dolní okraj: 7 mm; levý okraj: nelze změřit62; pravý okraj: 16 mm; počet sazebních sloupců na straně: 7; šířka sloupce: 35 mm; záhlaví: 1 cm Písma: velikost základního písma – 9/ 10 bodů; barva základního písma: černá Fonty: bohužel se mi nepodařilo získat informace o použitém typu písma Obsah čísel: titulní strana, rubrika Aktuality - obvykle na tři strany, Horká linka ve všech případech na jednu stranu, rubrika Společnost - jedna až tři strany, Sport většinou v rozsahu dvou stran, čtvrtá strana obálky bez označení, inzerce cca 5-6 stran. Logo: je umístěno v levém horním rohu. Název titulu je napsán čistým typem písma bílé barvy, tučně v červeném poli. Přes název je umístěna cena časopisu – která byla v té době 3kč – černou barvou ve žlutém terči, což ještě více cenu zvýrazňuje, o velikosti cca korunové mince, aby bylo na první pohled zřejmé, jak je deník levný.

ZÁHLAVÍ A ZÁPATÍ Zápatí není. Záhlaví je na všech stranách stejné: shora ohraničeno tenkou linkou, dole je použita mnohem tučnější linka. Rozsah mezi nimi je jeden centimetr. V tomto prostoru je uvedeno vždy číslo strany a hned vedle zmenšené logo BLESKu, tyto dva údaje jsou umístěny na vnějším kraji strany. U hřbetu novin je uveden den, datum a rok vydání. Název rubriky je posazen doprostřed 62

Levý okraj nelze přesně změřit z důvodu svázání výtisků, která jsou z roku 1993 k dispozici v Národní knihovně.

28

záhlaví. Záhlaví není na titulní a poslední straně, chybí také například na stranách 6, 7, a 11, bez zřetelného důvodu (nic pravidelného, či opakujícího se u nějaké konkrétní rubriky).

LAYOUT STRANY Rozvržení textu V kompozici strany se Blesk řídí standardním rozvržením do sloupců. Ty však na straně netvoří pravidelnou mřížku. Každý z textů má svou vlastní kompozici (jeden článek je zalomen do tří, jiný jen do dvou sloupců o různé šířce). Grafik v podstatě ke každé straně přistupuje individuálně, a to tak, aby i vizuálně zvýraznil, kde článek začíná a kde končí – nejčastěji zřetelným orámováním každého z textů. Obvykle je text zalomen do sedmi sloupců o šířce 35 mm, ale setkáme se také se sloupci podstatně širšími (74 mm), či užšími.63 Text ve sloupci je zarovnán prakticky bez výjimky do bloku. Titulky Nadpisy článků jsou obvykle několikařádkové. Umístěny jsou nejčastěji nad text, ke kterému patří. Pro jejich zvýraznění používá grafik červenou barvu, nebo černé tučné písmo. Jen v několika málo případech je užito dvou barev pro jeden titulek. Písmo na barevném podkladě najdeme pouze ve variantě černé tučné písmo na bílém podkladě (či naopak), výjimečně červené tučné písmo na černém podkladě. Usazení titulků je velmi čisté, takže nic nepřekrývají a řádky nadpisů jsou rovnoběžné se zbylým textem. Vysazeny jsou písmem jednoho typu.

63

Naměřila jsem například tyto rozměry sloupců: 50 mm, 66 mm, 74 mm, 28 mm.

29

Fotografie Obrazový materiál tvoří téměř výhradně fotografie. Jejich poměr vůči textu je přibližně 1:4. Text převládá. Fotografie nejsou příliš velkých rozměrů, to spíš výjimečně. Přes fotografie nejsou umístěny nápisy ani jiné grafické doplňky. Nejsou však ani příliš kvalitní. Je zřejmé, že z velké části se jedná o amatérské fotografie pořízené špatnými aparáty. Fotografie jsou téměř vždy opatřeny krátkým popiskem. Ten však není umístěn přes fotografii, ani do ní nezasahuje. Vizuální doplňky Celkově Blesk z roku 1993 nemá velké množství vizuálních doplňků. Tím nejfrekventovanějším jsou různé typy rámů ohraničující jednotlivé články, jak je uvedeno výš. Celkem můžeme zaznamenat tři různé typy: rámeček lemující text pomocí tenké linky, rám z tlusté barevné linky, nebo celobarevná plocha, do které je text usazen. V uvedených pěti číslech jsem zaznamenala již jen dva další vizuální doplňky. Jedním je červená hvězda, usazena nejčastěji poblíž titulku, aby jej zvýraznila. Ta se vyskytuje také ve variantě, kdy je znázorněna pouze její část.64 Druhým podpůrným útvarem, který se objevil ve čtyřech z pěti analyzovaných čísel, je kreslený teploměr. Ten má symbolizovat růst nějaké hladiny. Barvy Jak je uvedeno v úvodním popise čísla, vydání z roku 1993 nejsou v celobarevném vyhotovení. Na barevných stranách je použito obvykle jen několik základních barev. Výrazně převládá barva červená, shodného odstínu s logem deníku. Ostatní barvy, jako zelená, žlutá, fialová či modrá, jsou zastoupeny ve srovnatelném objemu. Grafik často používá pro zvýraznění kontrast. Jde například o kombinaci žluté a černé, bílé a červené, červené a černé.

64

Příloha číslo 2.

30

TITULNÍ STRANA Shodně s přechozí kapitolou jsem i v této části zvolila jeden konkrétní výtisk, u kterého se podrobněji zaměřím především na koncepci titulní strany. Jde o výtisk z pondělí, číslo 158. Titulní strana čísla 15865 je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je tvořena logem, inzertním čtvercem a boxem obsahujícím upoutávku na článek uvnitř vydání. Tato část opticky tvoří pruh, který je usazený v horní části listu a který vede v celé jeho šířce. Druhá část, několikrát větší, je rozdělena rovněž do tří boxů, tentokrát však nepravidelných tvarů, které do sebe zapadají jako skládačky z tetris. Jak bylo uvedeno, v levé části horního pruhu je umístěno logo. To zabírá z celého pruhu největší prostor a i svou barevnou kombinací (bílé písmo na červeném podkladě) upoutá zrak čtenáře nejvíce. Vpravo od něj je umístěna reklama, prakticky čtvercového tvaru. Posledním dílem tvořícím tento pás je upoutávka na článek, který se pravděpodobně nachází uvnitř tohoto čísla. Upoutávka je vizuálně dost výrazná. Je tvořena černou plochou, kolem které je ještě vytvořen červený rám a v níž je usazen text třech různých barev: bílé, růžové a červené. Jako další nástroj pro upoutání čtenářovi pozornosti, použil grafik písmo třech různých tlouštěk. Přesto tento box nestrhává pozornost od loga titulu. To je především z důvodu použití černé barvy, která jej vizuálně odsouvá do pozadí, činí jej pro naše oko sice výrazným, ale ne tolik atraktivním, jako působení červené barvy. Zbytek titulní strany je rozdělen nepravidelně do tří zpráv. Hlavní zprávě patří největší prostor, přibližně polovina plochy. Z toho více než polovinu plochy zaplňuje titulek, přesto že jej tvoří jen několik slov. Je vysazen černým tučným písmem ve dvou řádcích o výšce několika centimetrů a šířce přes celou stranu. Vedle titulku je usazena červená hvězda, uvnitř níž je bíle vysazen krátký text. Perex je zvýrazněn červeným podkladem a je opět použita bílá barva písma. Přibližně pětinu zprávy zaujímá samotný text. Ten je zalomen do jednoho 65

Příloha číslo 3.

31

sloupce a pro písmo je použita černá barva standardní velikosti písma deníků, na bílém podkladě. Článek je ještě doplněn fotografií, přibližně stejné velikosti jako je text, která je zvýrazněna rámem z červené barvy. Podíváme-li se na zprávu jako na jeden celek, je na první pohled zřejmé, že deník upřednostňuje vizuální stránku před obsahovou. Text ve druhé zprávě na straně zabírá přibližně pouze osminu plochy zprávy, zbytek plochy zaujímají fotografie – dvě fotografie, které spolu na první pohled ani nějak nekorespondují. Zprávě zcela chybí titulek, případně nechává autor na nás, zda velký popisek na jedné z fotografií, který je opět vysázen tučně a červeně, můžeme považovat za titulek, či nikoliv. Text je odsazen mírně doprava, od obou fotografií. Je použito černé písmo na zeleném podkladu, který je na levé straně seříznut do špičky, což vytváří dojem šipky směřující k obrázku tak, aby čtenáři usnadnil orientaci a správně jej navedl, že tento text souvisí s oběma fotografiemi. Na obou fotografiích jsou ženy. Na první je oblečená žena s deštníkem, na druhé jsou dvě ženy, jedna v plavkách, druhá nahá. Tato fotografie je větší a její účel je jednoznačně přitáhnout pozornost mužů. V podobném duchu jsou i mnohé další fotky uvnitř vydání66. V tomto směru se Blesk řídí heslem „sex prodává“, což potvrzuje i časté užití červené barvy. Třetí článek je bez doplňující fotografie, zato celý vysazen na černý podklad. Písmo je kontrastní, tedy bílé. Podtitulek je vysazen červeně v bílém rámu, který s textem a nadpisem svírá úhel přibližně dvacet stupňů. Celý článek působí trochu morbidně. Podle použité černé barvy bychom na první pohled čekali, že se bude jednat o nějaký nekrolog, ale není tomu tak. Zpráva je o politickém „dění“. Plocha textu je přibližně srovnatelná s velikostí titulku. Článek není opatřen žádným vizuálním doplňkem.

66

V každém čísle také probíhá soutěž „dívka Blesku“, které se může zúčastnit každá žena, která zašle snímek své odhalené postavy. Dnes je tato soutěž posunuta na profesionální úroveň.

32

Celá strana Celkově působí titulní strana docela přehledně a čistě. Na první pohled lze rozeznat hranice jednotlivých textů. Není použito příliš grafických doplňků a i barevná kompozice je spíše střídmá. Dominují především barvy černá, červená a bílá. Pozornost čtenáře, respektive kupce, mají zcela jistě přitáhnou především uveřejněné fotografie žen a titulek hlavního textu, který je i svým obsahem sexuálně laděný. Čtvrtá strana obálky67 Na čtvrté straně obálky je umístěno logo stejné velikosti jako na titulní straně. Liší se pouze tím, že již neobsahuje kromě názvu periodika žádné další údaje. Dále na této straně najdeme předpověď počasí doplněnou mapkou České republiky s rozmístěnými údaji o počasí té dané lokality. Pod rámečkem s počasím jsou tři sloupce s programem televize. Každý sloupec je vybarven jinou barvou (zelená, růžová, žlutá). Napravo od programu televize jsou umístěny dva texty. Každý je zasazen do rámu. Celá strana působí opět dostatečně přehledně. Na straně nejsou použity žádné přes příliš výrazné grafické doplňky.

4.3. Srovnání obou ročníků

V této kapitole bych ráda srovnala oba týdny, které vzájemně dělí téměř dvacet let vývoje. Na první pohled je zřejmé jedno, Blesk se snažil v roce 1993 především upoutat svou vizuální stránkou a o totéž se snaží i dnes. Jeho základní nastavení se tedy nezměnilo. Co je však odlišné, a to zřetelně, jsou nástroje, které k tomu používá. Při jejich analýze je však důležité uvědomit si, že během uplynulých dvaceti let šel kupředu především technický vývoj a to, co v roce

67

Příloha číslo 4.

33

devadesát tři bylo graficky téměř nemožné, je dnes otázkou výroby v délce několika minut. Svou progresivitu Blesk přizpůsobuje aktuálně dané době. Nenajdeme-li v druhém roce jeho existence tolik grafických doplňků, jako dnes, je to do velké míry zapříčiněno technickými možnostmi, ale také vývojem kupce, který se v uplynulých letech stal mnohem náročnějším, co se grafické úpravy týká, ale zároveň o dost pohodlnějším čtenářem. Obecná charakteristika: Blesk se před dvaceti lety tiskl na papír srovnatelné kvality a shodného formátu, jako dnes. Co do rozsahu mají dnešní čísla vyšší počet stran. Prodejní cena je více než trojnásobná, což lze považovat za adekvátní růst vzhledem k ostatním cenám dostupných deníků. Barva: Dnešní výtisky jsou v plnobarevném vyhotovení, zatímco dřívější pracují především se základním barevným spektrem. I tento znak bych přiřadila podmínkám doby, jinému způsobu tisku a celkovým finančním nákladům na obarvení listu. Oba ročníky pracují především s červenou barvou (která je také barvou loga titulu). Jak bylo uvedeno výš, červená symbolizuje nebezpečí, krev, sex. Je to barva, na kterou všichni podvědomě reagujeme nejsilněji. „Červená barva ovlivňuje člověka i po fyziologické stránce, zvyšuje pulz, krevní tlak a rychlost dýchání. Empiricky bylo zjištěno, že povzbuzuje chuť k jídlu, sexuální apetenci, zvyšuje hlasitost hovoru a podněcuje vznik agresivního chování.“ (Vysekalová a kol., 2007: 84) Většina použitých barev patří do spektra barvy teplých tónů (nejčastěji se setkáme se žlutou, červenou, oranžovou). Tyto tóny působí dráždivě až útočně (viz podkapitola „barvy“). V Blesku slouží především k získání pozornosti čtenáře. Poměr inzerce: U inzerce mě zajímá poměr inzertních stran vůči textovým. Musím konstatovat, že v roce 1993 obsahovalo číslo násobně větší množství inzerce než dnes. Ze šestnácti stran deníku to bylo nejčastěji pět,

34

případně šest inzertních stran. Dnes je poměr přibližně jedna strana inzerce na čtyři až pět stran textu. Písmo: Ve vydáních z roku 1993 je písmo jednotnější. Grafik nestřídá tolik typů písem ani nepoužívá jejich různé varianty. V nadpisech dodržuje jednotnou tloušťku, velikost i sklon písma. U letošních vydání je tomu právě naopak. Téměř všechny nadpisy jsou kombinací více variant jednoho druhu písma. Často se setkáme také s různým rozestupem mezi jednotlivými písmeny. Na pohled díky tomu text působí roztříštěně. Pokud by se jednalo o delší text, který by byl takto typograficky upraven, nebylo by vůbec příjemné jej číst. Blesk kombinaci několika variant písma používá pouze u krátkých – několikaslovných – hesel. Záhlaví: V záhlaví došlo k určitému zjednodušení. Zatímco dříve bylo záhlaví tvořeno dvěma linkami, dnes je odděleno od textové části pouze jednou, slabou linkou. Logo: K nějak dramatické změně loga nedošlo. Stále je použito bílé písmo na červeném podkladě. Dnešní logo je však téměř dvakrát větší. Rovněž je nositelem více informací. Naopak cena, která byla v roce 1993 umístěna přes logo a zvýrazněna žlutou barvou, je dnes na logu uvedena drobným písmem bílé barvy. Nízká cena deníku tedy již není podstatným lákadlem ke koupi. Rozvržení stran: V obou případech dochází k porušení sloupcové mřížky. Dřívější vydání ale docela bez výjimky dodržovala zarovnání jednotlivých sloupců do bloku. Dnes je mnohem častější obtékání fotografií textem, či jiná nepravidelnost. Rámy: Blesk si po téměř dvaceti letech udržel především jeden graficky dost výrazný doplněk, a tím je orámování většiny uveřejněných článků. Tento znak se zřejmě osvědčil. Má především dvě nenahraditelné funkce. Tou první je přehledné oddělení jednotlivých textů od sebe, což výrazně pomáhá při čtení článku a při orientaci na straně. V druhé funkci jde hlavně o barvy. Barevné rámy, případně celobarevné plochy jsou dalším poutačem

35

pro čtenáře. Použití světlých a tmavých tónů grafikovi umožňuje potlačit, či naopak zvýraznit nějaký podstatný text. Titulní strana: Dnešní výtisky přitahují zejména jednou velkou fotografií umístěnou na titulní straně. U výtisků z roku 1993 jsou na titulní straně výrazné hlavně nadpisy článků. Čtvrtá strana obálky: V obou zvolených ročnících je na čtvrté straně obálky umístěno logo novin. Zatímco v roce 1993 je logo velikostně srovnatelné s logem na titulní straně, v letošních vydáních je logo podstatně menší než to úvodní. Titulky: U obou skupin jsou titulky nápadné svou velikostí. Dnes, stejně jako v roce 1993 dosahují několika centimetrů, jsou obvykle více řádkové a často jsou přes celou šířku strany. U titulků letošních vydání je větší barevná rozmanitost a je používána kombinace několika stylů písma pro jeden titulek. Rovněž usazení titulků je dnes rozmanitější. Ne vždy je titulek v jedné rovině s textem. Pokud je článek doplněn fotografií, je titulek velmi často umístěn právě do ní. Vizuální doplňky: Zatímco čísla letošního roku přímo oplývají různými typy vizuálních doplňků a to ve velkém množství, u starších čísel najdeme jen několik jednoduchých typů (jako již zmíněná červená hvězda), a to v malé míře (jedna – dvě na číslo). Fotografie: Blesk klade na fotografii velký důraz a to v obou analyzovaných ročnících. Tato skutečnost koresponduje s tím, že se jedná o bulvární tisk, který obecně upřednostňuje uveřejnění skandálních fotografií před textem. Zatímco ve starších číslech se vyskytují fotografie ne příliš vysoké kvality, často amatérské a rozměrově nevelké, u výtisků z roku 2012 zabírají fotografie podstatně větší plochu. Mají vyšší kvalitu, i když mnohdy jde jistě také o amatérské záběry, případně snímky zhotovené za ne dobrých podmínek (na velkou vzdálenost, s nedostatkem osvětlení apod.). Podstatnější je však velký posun v práci s fotografií. V dřívějších číslech se setkáváme s uveřejněním snímku v podobě, v jaké byl pořízen. Dnes je

36

práce s fotografií daleko rozmanitější. Zahrnuje již zmiňované detaily vyříznuté z hlavní fotografie, ale také fotografické koláže. V letošních vydáních jsou fotografie upravovány na počítači, kdy jsou do obrázků doplněné různé předměty, či nápisy, případně je pospojováno více fotografií dohromady. Časté je také vytváření jakých si fotografických pásem, které připomínají komiksové příběhy. Kresby: Zatímco v žádném z vybraných čísel z roku devadesát tři nebyla použita kresba, v několika současných vydáních kresby jsou. Redakce Blesku se tak zřejmě snaží čtenáři vynahradit chybějící fotografie k popisované situaci. Nemohu však nepoznamenat, že se jedná o kresby často morbidní a jejich přítomnost hodnotím negativně.68 Shrnutí rozdílů Vydání z letošního roku jsou jednoznačně mnohem barevnější, s použitím výraznějších kontrastů. Poměr textu a obrázků (fotografií či kreseb) je daleko vyšší v neprospěch psaného textu. Obsahují až třikrát více fotografií (co do plochy, kterou pokrývají), než dříve. To ovšem koresponduje s celkovým posunem médií, kdy se pozorovatelně média uchylují stále častěji k nahrazování textu vizuálním podkladem.69 Důvod je odhadnutelný: „Vizuální informace je ve srovnání s textovou snadněji konzumovatelná.“ (Trsmpota, 2005: 58) Současná vydání Blesku také podstatně častěji porušují základní normy tiskovin. V mnoha případech není cílem čitelnost textu, ale je upřednostněna celková vizuální atraktivita.

68

69

Jednu z ukázek takové kresby najdete v příloze číslo 5.

Zdroj: přednášky Mgr. Daniela Köppla. LS 2011. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Katedra mediálních studií.

37

Závěr Cílem této práce bylo srovnat vydání bulvárního deníku Blesk s odstupem devatenácti let. Pro ucelenější analýzu jednotlivých období mi sloužilo pět čísel z jednoho týdne v každém roce. Praktický rozbor vydání vycházel z teoretického základu typografických znaků užívaných při vizuální podobě českých deníků. Poslední kapitola byla věnována srovnání obou období. Z této kapitoly jednoznačně vyplynuly rozdíly mezi čísly. Závěrem by se dalo říci, že dnešní čísla útočí na zrakové vjemy o mnoho důrazněji, než počáteční vydání. Při psaní této analýzy jsem se setkala ale s docela zajímavým paradoxem. Jako první číslo, které jsem začala studovat, a prakticky i první číslo Blesku, které jsem držela v rukou, bylo číslo z roku 1993. Od samého počátku mi vydání přišlo značně chaotické, neucelené, na pohled nevzhledné. Necítila jsem chuť, ani potřebu začíst se do některého z textů, které mi přišly velmi krátké. Po vizuální stránce jsem si byla jista, že držím v ruce deník nekvalitně zpracovaný, bez správného řádu a přehledných linek, jak je tomu například u Hospodářských novin. Po té, co jsem prostudovala pět těchto starších vydání, zakoupila jsem pět čísel z roku letošního, tedy 2012. Tak silný šok, jako v předchozím případě, se již nedostavil. Vydání mi přišla nepřehledná a hodně barevná, ale již jsem k jejich grafické úpravě přistupovala se samozřejmostí, že takový vizuál k Blesku patří. Po nějaké době jsem si potřebovala pár faktů ještě ověřit a prostudovat znova starší vydání. Když jsem čísla z roku devadesát tři držela v ruce podruhé, překvapeně jsem musela konstatovat, že na mě působí graficky velmi čistě. Sloupcové rozřazení se mi zdálo být přehledné, i když proměnlivé. Na straně jsem se snadno orientovala a rychle rozeznala, kde končí a kde začíná článek. Texty mi připadaly docela dlouhé. I z této zkušenosti mi jednoznačně vyplynulo, že za dvacet let naznala vizuální úprava deníku nemalých změn. Jde ale především o typ čtenáře, který se nechá jeho grafickou úpravou ovlivnit. Myslím, že má počáteční hypotéza byla stanovena správně, a že vysokému prodeji napomáhá dynamická grafická úprava deníku, která odpovídá potřebám čtenářů bulvárního tisku.

38

Summary The aim of this study was to compare the issue of the tabloid Blesk within the interval of nineteen years. For more comprehensive analysis of each period I chose five issues from one week of each year. Practical analysis of the issue is based on the theoretical basis of typographical characters used in the visual form of Czech daily newspapers. The last chapter dissertates to compare the two periods. In this chapter, the unambiguous differences between the issues are shown. Finally, one could say that today's issues are about to attack phosphine’s much stronger than the initial release. Writing this analysis, I came across a quite interesting paradox. The first issue, which I started to study and virtually the first issue of Blesk, that I was holding in hands, was the figure of 1993. From the outset, the very issue came out very chaotic, fragmented, looking unsightly. I did not have any interest or need to read a one of the texts that seemed to be very short. Visually I was sure that I am holding a poorly treated daily, without a proper order and clear lines, as is the case of Hospodarske noviny. Then I examined five of these older editions, I bought five issues from the current year, 2012. Such a strong shock, as in the previous case, did not come this time. The issue occurred to me as confusing and too colorful, but I must admit that this kind of graphic design and visual style is one of Blesk´s determinants. After some time I needed a few more facts to verify and re-read the older editions (..issues).When I read those 1993 issues for the second time, I was surprised, that it seemed to me very graphically clean. The column profiling seemed to be clear, though variable. On the page I focused promptly and I was able to easily find out where the article ends and where it begins. The texts seemed to be quite long. Even this experience showed me clearly that within twenty years of daily treatment some considerable visual changes have appeared. But this particular type of a reader, who is influenced by this kind of graphic design, is a parameter. I think my initial hypothesis was set correctly, and that high dynamic graphic design helps to sell a journal that meets the needs of readers of the tabloid press.

39

Použitá literatura Knižní zdroje DUSONG, Jean-Luc; SIEGWARTOVÁ, Fabienne. Typografie: od olova k počítačům. První vydání. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. 191 stran. ISBN

80-

7180-296-4. ECO, Umberto. Jak napsat diplomovou práci. První vydání. Olomouc: Votobia, 1997. 271 stran. ISBN 80-7198-173-7. GOETHE, Johann Wolfgang von. Smyslově-morální účinek barev. Olomouc: Fabula, 2004. 111 stran. ISBN 80-86600-13-0. HVÍŽĎALA, Karel. Moc a nemoc médií. První vydání. Praha: Dokořán a Máj, 2003. 268 stran. ISBN 80_86569-70-5 a 80-86643-07-7. HORNÝ, Stanislav. Počítačová typografie a design dokumentů: Průvodce světem tvorby dokumentů. První vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. 279 stran. ISBN 80-7169-487-7. KOČIČKA, Pavel; BLAŽEK, Filip; MOHELSKÁ, Libuše. Praktická typografie. 2. vydání. Brno: Computer Press, 2004. 288 stran. ISNB 80-722-6385-4. MAGINCOVÁ, Dagmar. Příručka nakladatelského redaktora. První vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. 139 stran. ISBN 978-80-86818-83-2. OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan; kolektiv autorů. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Vydání třetí. Praha: Libri, 2007. 256 stran. ISBN 978-80-7277-266-7. ROSE, Gillian. Visual methodologies: an introduction to the interpretation of visual materials. 2. vydání. Londýn: Sage, 2007. 287 stran. ISBN 978-1-41292191-6. SALTZ, Ina. Základy typografie: 100 principů pro práci s písmem. První vydání. Praha: Slovart, s. r. o., 2010. 208 stran. ISBN 978-80-7391-404-2.

40

TRAMPOTA, Tomáš. Metody výzkumu médií. První vydání. Praha: Portál, 2010. 296 stran. ISBN 978-80-7367-683-4. VYSEKALOVÁ, Jitka a kolektiv. Psychologie reklamy. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 294 stran. ISBN 978-80-247-2196-5.

Bakalářské práce: GAJDUŠKOVÁ, Tereza. Lingvistická analýza titulků v denících Hospodářské noviny a Blesk. Praha, 2011. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Jiří Kraus. KOVANDOVÁ, Kateřina. Jazyk a styl české bulvární publicistiky. České Budějovice, 2009. 73 stran. Diplomová práce Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí diplomové práce doc. PaedDr. Bohumila Junková, CSc. STÁREK, Václav. Typografie bulvárního tisku. Praha, 2008. 87 s. Bakalářská práce Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jaroslav Slanec. VÁŇA, Tomáš. Vznik deníku The New York Times. Praha, 2011. Diplomová práce (Mrg.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Barbara Köpplová.

Internetové zdroje Zakladatel Blesku Schönfeld se vrací do médií. 29. 01. 2008 12:22, 12. února 2012, 17:00. Dostupné z www: < http://www.tyden.cz/rubriky/media/lidev-mediich/zakladatel-blesku-schonfeld-se-vraci-do-medii_41510.html>. Ringier Axel Springer. 20. 11. 2011, 16:50. Dostupné z www: .

41

ABC ČR. 7. 11. 2011, 17: 30. Dostupné z www: . Median s. r.o.: Media projekt. 7. 11. 2011, 18:20. Dostupné z www: . MEDIALEVNE.CZ. 8. 11. 2011, 15:40. Dostupné z www: . Genderová informační a tisková agentura GITA. 12. 11. 2011, 16:30. Dostupné z www: . Eye Tracking. 5. 3. 2008, 13:00. Dostupné z www: .

Další zdroje Mgr. Daniel Köppl; externista katedry mediálních studií. Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.; členka katedry mediálních studií. Kateřina Kuchařová, tisková mluvčí společnosti Ringier.

42

Seznam příloh Příloha č. 1: Titulní strana čísla 58, rok 2012 (fotografie) Příloha č. 2: Ukázka grafického doplňku použitého v čísle 158, rok 1993 (fotografie) Příloha č. 3: Titulní strana čísla 158, rok 1993 (fotografie) Příloha č. 4: Čtvrtá strana obálky, č. 158, rok 1993 (fotografie) Příloha č. 5: Ukázka kresby z vydání číslo 58, rok 2012 (fotografie) Příloha č. 6: Ukázka splynutí loga s barevným podkladem na titulní straně č. 57, rok 2012 (fotografie) Příloha č. 7: Nekompletní označení rubriky SPORT. Str. 14, č. 58, rok 2012 (fotografie)

43

Přílohy Příloha č. 1: Titulní strana čísla 58, rok 2012 (fotografie)

44

Příloha č. 2: Ukázka grafického doplňku použitého v čísle 158, rok 1993 (fotografie)

45

Příloha č. 3: Titulní strana čísla 158, rok 1993 (fotografie)

46

Příloha č. 4: Čtvrtá strana obálky, č. 158, rok 1993 (fotografie)

47

Příloha č. 5: Ukázka kresby z vydání číslo 58, rok 2012 (fotografie)

48

Příloha č. 6: Ukázka splynutí loga s barevným podkladem na titulní straně č. 57 (fotografie)

49

Příloha č. 7: Nekompletní označení rubriky SPORT. Str. 14, č. 58, rok 2012 (fotografie)